Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Ekonomie
EVROPSKÁ M NOVÁ UNIE A JEJÍ PERSPEKTIVY diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr MUSIL
Autor: Vojt ch OB#RKA
Brno, duben 2006
Digitally signed by SVI(Jiri Polacek) Date: 2006.12.15 15:15:29 +01'00'
Jméno a p íjmení autora:
Vojt ch Ob$rka
Název diplomové práce:
Evropská m nová unie a její perspektivy
Název práce v angliþtin :
European Monetary Union and its Prospectives
Katedra:
ekonomie
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Petr Musil
Rok obhajoby:
2006
Anotace v þeštin P edm tem diplomové práce „Evropská m nová unie a její perspektivy“ je urþit, zda má Evropská m nová unie parametry „optimální m nové oblasti“ a zda je tato unie perspektivním projektem. V první kapitole se zabývám teorií optimální m nové oblasti, která s touto problematikou úzce souvisí, na tu pak navazuji druhou a t etí kapitolou, kde se zabývám p ínosy a náklady jednotné m ny. Ve þtvrté kapitole se pak v nuji makroekonomické výkonnosti a perspektivám Evropské m nové unie. Annotation The goal of this submitted thesis "European Monetary Union and its Prospectives" is to define, whether the European Monetary Union has parametres of the optimal currency area and whether this Union is prospective project. In the first chapter I consider the theory of optimal currency area, that has close connection with questions of the Monetary Union. In the second and the third chapters I concentrate on revenues and costs of the single currency. In the fourth chapter I devote myself to the macro-economic efficiency and prospectives of the European Monetary Union.
Klíþová slova v þeštin Asymetrický šok, Evropská m nová unie, jednotná m na, optimální m nová oblast, sm nný kurz.
Keywords Asymmetric shock, European Monetary Union, single currency, optimum currency area, exchange rate.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Evropská m nová unie a její perspektivy vypracoval samostatn pod vedením Ing. Petra Musila a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brn dne 27. dubna 2006 vlastnoruþní podpis autora
Pod kování Rád bych na tomto míst pod koval Ing. Petru Musilovi za vst ícný p ístup, cenné p ipomínky a odborné rady, kterými p isp l k vypracování této diplomové práce.
Obsah: Úvod............................................................................................................................................9 1
Teorie EMU ......................................................................................................................11 1.1 Pojem „optimální m nová oblast“ ............................................................................11 1.2 Historie a vývoj teorie optimálních m nových zón ..................................................12 1.3 Teorie optimální m nové oblasti ..............................................................................14 1.3.1 Robert A. Mundell ............................................................................................14 1.3.2 R. I. McKinnon .................................................................................................18 1.3.3 P. B. Kenen .......................................................................................................18 1.4 Shrnutí OCA teorie ...................................................................................................19
2
P ínosy m nové unie.........................................................................................................21 2.1 P ínosy z eliminace transakþních náklad$ ................................................................21 2.2 Nep ímé p ínosy z eliminace trans. náklad$: cenová transparentnost......................22 2.3 Spoleþenský blahobyt pramenící z nižší nejistoty ....................................................24 2.4 Kursové riziko a cenový mechanismus ....................................................................27 2.5 Kursové riziko a úrokové sazby................................................................................28 2.6 Kursové riziko a devizové rezervy ...........................................................................30 2.7 P ínosy mezinárodní m ny .......................................................................................30 2.8 P ínosy m nové unie a otev enost ekonomiky .........................................................31 2.9 Redukce spekulativních kapitálových tok$ ..............................................................32
3
Náklady m nové unie .......................................................................................................35 3.1 Zp$soby stabilizace ekonomiky................................................................................35 3.1.1 M nový kurz .....................................................................................................35 3.1.2 Mimokursové zp$soby stabilizace ekonomiky.................................................38 3.2 Rozdílné preference zemí mezi inflací a nezam stnaností .......................................43 3.3 Rozdílnosti v institucích pracovního trhu.................................................................45 3.4 Rozdílnosti v právních systémech ............................................................................47 3.5 Rozdílné míry r$stu ..................................................................................................49 3.6 Náklady m nové unie a otev enost ekonomiky........................................................50 3.7 Možné zvýšení nerovností mezi bohatšími a chudšími regiony ...............................53 3.8 Ztráta výnos$ z ražebného ........................................................................................53 3.9 Ostatní náklady m nové unie....................................................................................53
4
Perspektivy EMU (makroekonomické dopady) ...............................................................57 4.1 Historie vzniku EMU – hlavní milníky na cest k EMU..........................................57 4.2 Zhodnocení projektu EMU – makroekonomické dopady.........................................59 4.2.1 Ekonomický r$st ...............................................................................................59 4.2.2 R$st a inflace ....................................................................................................61 4.2.3 Rozdílné míry r$stu HDP .................................................................................62 4.2.4 Nezam stnanost ................................................................................................64 4.2.5 Fiskální politika ................................................................................................66 4.3 Perspektivy evropské m nové unie...........................................................................66 4.3.1 Politická integrace.............................................................................................67 4.3.2 Mobilita pracovních sil a flexibilita mezd a cen...............................................69 4.4 Možný rozpad eurozóny ...........................................................................................70
Záv r .........................................................................................................................................71 Seznam graf$: ...........................................................................................................................73
Seznam tabulek:........................................................................................................................73 Seznam použitých zdroj$:.........................................................................................................74
Úvod M nová unie je takové spojení zemí, které se mezi sebou zavázaly sdílet jedinou spoleþnou m nu. D$vodem vzniku m nových unií v minulosti byla sm sice d$vod$ historických, existenþních, ekonomických a zejména politických. P evahu politického faktoru lze nap íklad nalézt již v roce 1871 v procesu vytvá ení samostatného n meckého státu, ale i v roce 1990, kdy došlo ke spojení východní a západní þásti souþasného N mecka. 1
První regionální m nové unie vznikaly od druhé poloviny devatenáctého století. V souþasné dob jsou z ejm nejznám jšími a ekonomicky nejsiln jšími m novými uniemi sv ta Evropská m nová unie, která je v souþasné dob tvo ena 12-ti evropskými státy a Spojené státy americké. Ve sv t však existují další, i když už mén významné m nové unie, jako t eba Východní karibská m nová zóna, založená roku 1950, Centrální africké ekonomické a monetární spoleþenství existující již od roku 1945 a další. 2
P íkladem teorie, která se zajímá o tuto vyšší formu integrace mezi ekonomikami je teorie optimálních m nových zón (Optimum Currency Area Theory – OCA). Její poþátky lze nalézt v 60. letech 20. století v dílech R. A. Mundella, který je považován za hlavního pr$kopníka této teorie, dále pak u R. I. McKinnona a P. B. Kenena.
Cílem této práce je urþit, zda práv Evropská m nová unie je výše zmiovanou optimální m novou oblastí, jejíž charakteristiky jsou v této práci uvedeny, zda je perspektivním projektem a upozornit na možné p ínosy a náklady jednotné m ny, které by m li jednotliví p edstavitelé zemí, zvažující vstup do m nové unie, brát v úvahu.
Práce je strukturována následovn . V první kapitole se zabývám práv teorií optimální m nové oblasti. Je zde vymezen pojem optimální m nová oblast a podrobn ji nastín na hlavní myšlenka již zmiovaných prací ze 60. let 20. století, které jsou považovány za základ této teorie.
Druhá kapitola se zabývá p ínosy m nové unie. Rozebírá jednotlivé p ínosy, které mohou plynout zemím z úþasti na m nové unii.
1 2
Horváth, Komárek (2002) tamtéž
9
Kapitola t etí popisuje náklady jednotné m ny, ale také zp$soby stabilizace ekonomiky, která je vychýlena urþitým šokem z rovnováhy. Je zde popsána nejen stabilizace p$sobením m nového kursu, tedy situace, kdy zem nejsou souþástí m nové unie a mají svoji vlastní m nu a m novou politiku, ale také stabilizace prost ednictvím „náhradních“ nástroj$, které mohou zem využívat, pokud se stanou þlenem m nové unie. Nap íklad prost ednictvím flexibility mezd a cen, mobility pracovní síly nebo fiskální redistribuce.
Poslední þtvrtá kapitola této práce je zm ena na perspektivy Evropské m nové unie a makroekonomické dopady, které m lo zavedení jednotné evropské m ny na þlenské zem . Je zde krátce nastín n také historický vývoj Evropské m nové unie.
D$vodem, proþ jsem si vybral toto téma byl ten, že otázka Evropské m nové unie je v souþasné dob velmi aktuální, jednak v souvislosti s ekonomickou výkonností Evropy, ale také co se týþe politické integrace, která s tímto tématem také souvisí. No a samoz ejm m tato problematika zaujala také z pozice obþana ýeské republiky, jako z ejm budoucího þlena Evropské m nové unie.
10
1 Teorie EMU Teorie EMU je teorií optimálních m nových zón (optimum currency areas).
1.1 Pojem „optimální m nová oblast“ Mundell rozlišuje pojmy m nová oblast (currency area) a m nová unie (monetary union). V obou p ípadech je aplikován režim fixního kurzu, rozdíl je však v poþtu m n obíhajících na daném uzemí. Zatímco m nová oblast zahrnuje dv þi více m n fixovaných k sob navzájem, m nová unie v sob obsahuje závazek þlenských zemí sdílet jedinou spoleþnou m nu.
Mundell dále rozeznává tzv. pravé a pseudo m nové oblasti. K pravým m novým oblastem adí bimetalistický systém þi zlatý standard obsahující v sob automatický p izp$sobovací mechanismus. Naopak p íkladem pseudo m nových oblastí je pak bretton-woodský m nový systém þi mechanismus sm nných kurz$ (ERM) Evropského m nového systému. V t chto p ípadech jednotlivé zem þasto neumožnily automatické p izp$sobení a navíc parity mohly být v p ípad nutnosti pom rn snadno zm n ny. 3
V jiné stati Mundell uvádí alternativní klasifikaci m nových oblastí. Nejt sn jší formou je m nová oblast s jedinou m nou (single-currency area). P íkladem m$že být jednostranné nahrazení tuzemské m ny zavedením m ny jiné zem þi m nové unie, a to jako oficiální m ny na území daného státu. P íkladem m$že být dolarizace þi euroizace. Jinou formou jsou m nové oblasti s více m nami (multiple-currency area), mezi n ž m$žeme adit m nové výbory (currency boards), jak v jejich nejþistší podob , tak v pon kud modifikované podob , kdy existuje souþasn m nový výbor i centrální banka (currency board-like systems). Ob tyto formy je možné považovat za p edstupe k m nové unii s jedinou m nou. 4
Mongelli definuje optimální m novou oblast jako optimální geografické území se spoleþnou m nou, p ípadn n kolika m nami, jejichž m nové kurzy jsou neodvolateln zafixovány s možností jejich budoucího sjednocení. V$þi t etím zemím m$že spoleþná m na voln plavat. Území OCA je dáno územím suverénních stát$ používajících spoleþnou m nu þi fixujících navzájem své m ny. Optimalita je definována spln ním n kolika kritérií OCA, zahrnujících mobilitu výrobních faktor$, otev enost ekonomiky, diversifikaci produkce,
3 4
Mundell (1997) Marková (2005)
11
cenovou a mzdovou flexibilitu atd. Napln ním t chto kritérií by m li výnosy z þlenství v m nové unii p evýšit jeho náklady. 5
Definicí m nové oblasti existuje celá ada a ne každý autor vidí po pojmem m nová oblast þi m nová unie totéž. Nap íklad Tavlas používá pojmy m nová unie a m nová oblast jako synonyma. Pod ob ma pojmy vidí bu p ijetí spoleþné m ny nebo jde o oblast, jejíž þlenské zem si zachovávají každá svoji vlastní m nu a jejichž m nové kurzy jsou vzájemn fixovány. 6 Optimální je pak taková m nová oblast, která dosahuje jak vnit ní (nízká inflace a nezam stnanost), tak vn jší (udržitelná platební bilance) rovnováhy. 7
V této práci jsou oba pojmy myšleny jako synonyma, což koresponduje s pojetím v tšiny ekonom$. Pojem m nová oblast a souþasn i pojem m nová unie je užíván v obou výše zmín ných významech, jde tedy o skupinu zemí, které bu vzájemn fixují kurzy svých národních m n, p ípadn p istoupili k vytvo ení a následn i p ijetí m ny spoleþné.
1.2 Historie a vývoj teorie optimálních m nových zón Literaturu o teorii OCA je možné rozd lit do dvou základních proud$. 8 První proud, vznikající zejména v 60. letech 20. století, se snaží nalézt základní ekonomické charakteristiky, které má zem (p ípadn region) naplovat, aby bylo možné urþit, kde leží pomyslné hranice optimální m nové zóny (prostoru, kde je optimální používat jednu m nu).
Druhý proud, jehož poþátky jsou identifikovatelné od 70. letech minulého století, p edpokládá, že žádná zem nenapluje všechny atributy optimální m nové zóny. Tento proud tedy nepokraþuje v hledání on ch charakteristik, ale koncentruje se na analýzu p ínos$ a náklad$, které vznikají p i vytvá ení m nové unie. 9 Otázka participování v m nové unii se tak stává více a více empirickou otázkou. Pozd ji OCA teorie absorbovala i „Lucasovu kritiku“,
možnou
endogenitu
optimálních
m nových
zón
stejn
jako
moderní
makroekonomické teorie.
5
Mongelli (2002) Tavlas (1993) 7 Kuþerová (2005) 8 Rozd lení do dvou proud$ je spíše orientaþní, jelikož i první proud již zaznamenal d$ležitost náklad$ vytvo ení m nové zóny. 9 P ípadn také obráceného trendu - rozpadu unie. 6
12
V souþasnosti m$žeme rozlišit dva základní p ístupy k OCA teorii – raný a souþasný. Oba mají své výhody, ale raný p ístup má v sob obsažen jisté teoretické kontroverze, na druhé stran tento þist makroekonomický p ístup dob e analyzuje absorpci šok$. Souþasný pohled bere více v úvahu i mikroekonomické aspekty a neefektivnost nominálních m nových kurz$ v absorpci šok$. 10
Tato práce se dívá na celou problematiku spíše pohledem raného p ístupu. Koncept optimálních m nových zón byl pln rozvinut b hem pováleþných diskusí o vhodnosti r$zných m nových systém$. Po druhé sv tové válce, na základ známých brettonwoodských dohod, v tšina zemí zav sila svoji m nu na americký dolar, který bylo možno sm nit za zlato p i fixním kurzu. Vzhledem k tomu, že vznik OCA teorie má p ímou návaznost na Friedmanovu argumentaci o jisté superiorit plovoucích kurz$ v$þi kurz$m fixním, vynecháme zde relativn známou argumentaci, která vedla tehdejší ekonomiky k fixaci svých m nových kurz$. Friedman argumentoval, že plovoucí kurzy dovolují lepší p izp$sobení se šok$m, a proto je pro ekonomiky vhodn jší p ijmout tento kurzový režim. Jestliže jsou ceny a mzdy relativn rigidní a výrobní faktory nejsou dostateþn mobilní mezi zem mi, pak v p ípad , že ekonomika þelí negativnímu poptávkovému nebo nabídkovému šoku je jediným možným p izp$sobením zm na m nového kurzu. V p ípad fixního kurzu by šok vyvolal „nep íjemné“ zm ny v cenové hladin þi zam stnanosti. Pochopiteln , pokud se ceny dokáží bezprost edn p izp$sobovat veškerým relevantním informacím a mobilita pracovní síly je dostateþn vysoká, potom rozdíl mezi fixním a plovoucím kurzem dle Friedmana mizí. Friedman ovšem také uznával, že pokud jsou mezi zem mi n jaké speciální vazby (nap . mezi Velkou Británií a jejími bývalými koloniemi) a/nebo je-li vliv vlády na fungování ekonomiky zanedbatelný, m$že být i fixní kurz správnou volbou. 11 Pro OCA teorii je zvlášt zajímavý post eh 12 o možném rozdílu mezi regionem - kde je ekonomicky vhodné užívat jednu m nu a samostatnou zemí - kde je m na opravdu užívána. Tímto poznatkem byla tém definována teorie OCA. 13
10
Horváth, Komárek (2002) Friedman (1953) 12 tamtéž, poznámka pod þarou þ.16 13 Horváth, Komárek (2002)
11
13
1.3 Teorie optimální m nové oblasti 1.3.1 Robert A. Mundell Jedna m na vyžaduje jednu centrální banku a tudíž potenciáln elastickou nabídku mezinárodních platebních prost edk$. Avšak v m nové oblasti zahrnující více jak jednu m nu je nabídka mezinárodních platebních prost edk$ podmín na kooperací mnoha centrálních bank; žádná centrální banka nem$že zvýšit svá pasiva rychleji než jiné banky, aniž by se jí snížily reservy a konvertibilita. To znamená, že existuje rozdíl v procesu p izp$sobení v m nové oblasti s jedinou m nou a m novou oblastí zahrnující více m n; jinými slovy, jde o rozdíl v meziregionálním a mezinárodním procesu p izp$sobení.
Mundell to ilustruje na p íkladu dvou zemí A a B, z nichž každá má svoji vlastní m nu, vzájemn na sebe fixovanou, ve kterých existuje plná zam stnanost a rovnováha platební bilance. Dále p edpokládá, že mzdy a ceny jsou v krátkém období nepružné sm rem dol$, což vede k nár$stu nezam stnanosti a m nová autorita prosazuje antiinflaþní politiku.
Graf 1: Asymetrické p esuny poptávek
Zem B
Zem A
P
P AS
AS
AD
AD´ AD
AD´
Y
Y
Zdroj: Horváth, Komárek, (2002).
Nejprve p edpokládejme zem s národními m nami, kde dojde k asymetrickému šoku, konkrétn k p esunu poptávky od zboží zem B sm rem ke zboží zem A. To zp$sobí deficit platební bilance a nezam stnanost v zemi B a p ebytek platební bilance a inflaþní tlaky v zemi A. Pokud by v A byl dovolen urþitý nár$st cen, vedlo by to p i fixním nominálním kurzu ke 14
zhodnocení reálného kurzu; zm na ve sm nných pom rech by rozložila b emeno p izp$sobení na ob zem . Pokud by však m nová autorita v A zasáhla proti nár$stu inflace m novou restrikcí, k reálnému zhodnocení m ny zem A nedojde a celé b emeno p izp$sobení by padlo na B, což v této zemi povede k poklesu výstupu a nár$stu nezam stnanosti.
V kontrastu s tímto p íkladem popisuje situaci, kdy A a B jsou regiony jedné zem s jednotnou m nou a vláda prosazuje politiku plné zam stnanosti. Posun poptávky od regionu B sm rem k A by m l op t za následek vn jší deficit a nezam stnanost v regionu B a vn jší p ebytek a inflaci v regionu A. Ve snaze odvrátit nebo alespo snížit nár$st nezam stnanosti v B však m nová autorita zvýší nabídku pen z, což zvýší inflaþní tlaky v A. Sm nné pom ry se tak zm ní ve prosp ch B a nedojde k tak výraznému nár$stu nezam stnanosti.
Národní m ny a flexibilní sm nné kurzy Z existence více jak jedné m nové oblasti ve sv t vyplívají (z definice) variabilní sm nné kurzy. Pokud dojde k p esunu poptávky od produkt$ zem B k produkt$m zem A, depreciace v zemi B nebo apreciace v zemi A by mohla vést ke snížení vn jší nerovnováhy a také zmírnit nezam stnanost v zemi B a snížit inflaci v zemi A. To je podle Mundella nejþast ji používaný argument ve prosp ch plovoucích kurz$.
Situace však nemusí být vždy taková jako v p edešlém p ípad . P edpokládejme, že se sv t skládá ze dvou zemí, Kanady a Spojených stát$, z nichž každá má svou vlastní m nu. Dále p edpokládejme, že se kontinent d lí na dva regiony – Východ a Západ, jejichž hranice neodpovídají národním hranicím daných dvou stát$. Východ produkuje automobily a Západ výrobky ze d eva.
P esun poptávky od zboží Východu (automobil$) sm rem ke zboží Západu (d ev né výrobky) má za následek nár$st nezam stnanosti na Východ , inflaþní tlaky na Západ a tok bankovních rezerv z Východu na Západ. Aby došlo ke snížení nezam stnanosti na Východ , musely by centrální banky v obou zemích zvýšit nabídku pen z nebo pokud by cht ly snížit inflaci na Západ , musely by nabídku pen z snížit. Mezitím dojde ke zm n sm nného kurzu mezi kanadským a americkým dolarem tak, aby došlo k vyrovnání platebních bilancí obou zemí. Protože se však území obou region$ nekryjí s územím obou stát$, nebude mít zm na sm nného kurzu obou zemí na ekonomiky takový vliv, jako v p edcházejícím p ípad . 15
Nezam stnanost tak m$že být v obou zemích zažehnána jen na náklady inflace, nebo v opaþném p ípad inflace m$že být v obou zemích odstran na jen za cenu zvýšení nezam stnanosti. Nebo m$že být b emeno p izp$sobení rozloženo mezi oba regiony s tím, že se p ipustí jistá nezam stnanost na Východ a urþitá inflace na Západ . Nikdy však nem$že být souþasn odstran na jak nezam stnanost tak inflace.
Systém flexibilních sm nných kurz$ neslouží k odstran ní nerovnováhy platební bilance mezi dv ma regiony (což je hlavní problém), aþkoli tak funguje v p ípad dvou zemí. Proto by nem l být plovoucí kurz za každou cenu up ednostován p ed fixním kurzem, zejména v p ípad m nové oblasti s n kolika m nami.
Tento p íklad však podle Mundella nevyvrací argument pro používání režim$ plovoucích kurz$, pouze jej oslabuje. Plovoucí kurz by mohl být využit v p ípad , pokud by byly národní m ny opušt ny a nahrazeny regionálními m nami. V daném p íklad by tak východní a západní dolar nahradily kanadský a americký dolar.
Mobilita pracovních sil Teorie mezinárodního obchodu byla založena na Ricardiánském p edpokladu, že výrobní faktory jsou mobilní v rámci zem , ale imobilní mezinárodn . N kte í ekonomové (Williams, Ohlin, Iversen a ostatní) však tvrdí, že tomu tak není a ilustrovali, jakým zp$sobem m$že mezinárodní mobilita faktor$ ovlivnit mezinárodní obchod. Mundell pat í rovn ž do této skupiny ekonom$. Mobilita faktor$ se podle n ho však m$že m nit v þase v závislosti na politických a ekonomických podmínkách.
Pokud by mezi regiony existovala vysoká mobilita výrobních faktor$, zejména pracovních sil, vedlo by to v p edcházejícím p ípad k migraci pracovník$ z východního do západního regionu, což by zvýšilo nabídku výrobních faktor$ a výstup a snížilo inflaþní tlaky na Západ a souþasn pomohlo zmírnit nezam stnanost na Východ . Mobilita faktor$ tak m$že sloužit jako náhrada zm n m nových kurz$ p i dosahování rovnováhy a zvyšování bohatství obou region$. Odtud Mundellova definice regionu: region vymezuje vnit ní mobilita a vn jší imobilita výrobních faktor$. 14
14
Mundell (1961)
16
Mundell – teorie OCA 70. léta Aþkoliv Mundell položil pevné základy OCA teorie, pozd jší kritika jeho modelu se mu pochopiteln nevyhnula. 15 Ekonomické subjekty þelí informaþní barié e ohledn délky trvání šoku, a to jim snižuje efektivnost jejich rozhodování. P i migraci pracovní síly dochází ke ztrátám kapitálu (nap . investice do infrastruktury). Taktéž mzdy jsou rigidní sm rem dol$ kv$li restriktivnímu vyjednávání odbor$. Fiskální politika m$že podléhat vliv$m politického cyklu a existují výrazné þasové skluzy v implementaci politiky (dlouhá doba rozhodování, centralizace a decentralizace výdaj$, atd.). Devalvace (depreciace) m ny m$že v delším období vést k inflaci, jelikož roste cena importu a odbory budou vyjednávat vyšší nominální mzdy, aby si jejich þlenové reáln nepohoršili. Rovn ž produkce zemí je široce diverzifikována, a to zp$sobuje výrazn nižší pravd podobnost vzniku rozsáhlého asymetrického šoku.
Vážn jší výtkou modelu ovšem je, že Mundell implicitn p edpokládá klesající a stabilní Phillipsovu k ivku v dlouhém období. Tato idea prošla silnou kritikou v 60. a 70. letech minulého století, když bylo argumentováno, že neexistuje možnost substituce (tzv. trade-off) mezi inflací a nezam stnaností alespo v dlouhém období. Celý model je prodchnut pováleþnou neokeynesiánskou vírou, že národní fiskální a monetární politiky mohou úsp šn eliminovat šoky soukromého sektoru a na model se rovn ž vztahuje známá „Lucasova kritika“, tedy že model nebere v úvahu anticipaci a reakci na hospodá skou politiku, tj. že struktura ekonomiky je endogenní v$þi praktikované hospodá ské politice. 16
V pozd jších pracích Mundell obrací svoji argumentaci ohledn teorie OCA v následujícím sm ru. Pokud zem mohou zavést spoleþnou m nu (což vyžaduje jednu centrální banku a tedy spoleþné devizové rezervy) aniž by výrazn zm nili svoji paritu kupní síly, získají tím lepší alokaci kapitálu, protože odpadne jedna z p ekážek, a to nejistota ohledn vývoje m nových kurz$ a aktiva budou lépe diverzifikována. Rovn ž devizové rezervy nebudou muset r$st proporcionáln v$þi velikosti ekonomik. 17 Pak tedy v p ípad asymetrického šoku mezi zem mi, které využívají spoleþnou m nu, nemusí dojít k poklesu d$chodu, jelikož náklady p izp$sobení budou efektivn rozloženy v þase mezi ob ma zem mi. Existence
15
Viz De Grauwe (2003) pro p ehled kritiky OCA teorie. Horváth, Komárek (2002) 17 Mundell (1973) 16
17
„dvou Mundellových model$“ - neokeynesiánského a moderního m$že vysv tlit fakt, proþ je jejich autor tak hojn citován zastánci i odp$rci EMU. 18
1.3.2 R. I. McKinnon Podle McKinnona je optimální taková m nová oblast, ve které mohou být m nová a fiskální politika a plovoucí m nový kurz využívány ke spln ní t í, n kdy konfliktních, cíl$:
x udržení plné zam stnanosti, x stabilní cenové hladiny, x vyrovnané platební bilance. Mobilita výrobních faktor$ není podle n j postaþující podmínkou a proto definoval své kritérium a to kritérium stupn otev enosti ekonomiky, které vyjád il jako pom r obchodovatelného a neobchodovatelného zboží produkovaného v dané ekonomice.
Podle jeho záv r$ jsou plovoucí kurzy vhodné pro pom rn uzav ené ekonomiky. ýím více bude ekonomika otev ená, tím pro ni bude výhodn jší zaþlenit se do m nové oblasti, tedy využívat režim fixních kurz$ namísto kurz$ plovoucích.
McKinnon shledává jako výhodu pro malé otev ené ekonomiky s vysokým podílem obchodovatelného zboží ve vztahu ke zboží neobchodovatelnému, p iþlenit se k v tší m nové oblasti, nebo tuto oblast spoleþn vytvo it, a to i v p ípad , že zem disponuje tém nulovou mobilitou výrobních faktor$. 19
1.3.3 P. B. Kenen Kennen navrhuje jako kritérium pro stanovení optimální m nové oblasti stupe diverzifikace produkce v ekonomice. Podle n j ekonomiku s dostateþn diverzifikovanou produkcí budou asymetrické šoky ovlivovat v daleko menší mí e než ekonomiku s málo diverzifikovanou produkcí. Nebude totiž tak þasto docházet ke zm n sm nných pom r$ a tedy i ke zm n poptávky po vyvážených produktech. 18 19
Horváth, Komárek (2002) McKinnon (1963)
18
Diverzifikace produkce tak podle Kenena snižuje negativní efekty asymetrických šok$ na ekonomiku, a proto je režim fixního kurzu nejvhodn jší, nebo alespo nejmén nevhodný pro ekonomiky s diverzifikovanou produkcí. 20
Další kritéria pro stanovení optimální m nové oblasti Postupem þasu byla definována další, mnohdy si odporující, kritéria pro vytvo ení m nové unie tak, aby jednotlivé þlenské zem spolu tvo ily optimální m novou oblast. Mezi další kritéria náleží: 21
x podobnost nabídkových a poptávkových šok$ a hospodá ských cykl$ zemí m nové unie, x cenová a mzdová flexibilita, x fiskální transfery, x integrace finanþních trh$, x podobná míra inflace zemí, x stupe politické integrace. ýím lépe jsou daná kritéria zem mi m nové unie pln na, tím vyšší výnosy plynoucí ze zapojení do m nové oblasti je možné oþekávat.
1.4 Shrnutí OCA teorie Za duchovního otce teorie OCA je považován Mundell, který svým þlánkem uve ejn ným roku 1961 v American Economic Review vnesl do diskuse týkající se m nových kurz$ zcela nové sv tlo a výrazn tak p isp l k nastartování debat o m nové integraci. Podle Mundella je rozhodujícím kritériem pro stanovení optimální m nové oblasti mobilita pracovních sil, která m$že sloužit jako náhrada zm n m nových kurz$ p i dosahování rovnováhy a zvyšování bohatství region$. Co se však mobility pracovních sil týþe je Mundell
20 21
Kennen (1969) Jarko Fidrmuc (2001), Mongelli (2002).
19
v tomto ohledu spíše skeptický a proto se ve své práci ze 60. let adí spíše mezi odp$rce spoleþné m ny. Dv jeho pozd jší práce ze 70. let již vycházejí z modern jších ekonomických poznatk$. V t chto pracích již Mundell nevystupuje jako zarytý odp$rce jednotné m ny a podporuje integraci v tom p ípad , že zem mají dostateþné zásoby spoleþných devizových rezerv a dochází mezi nimi k diverzifikaci portfolia prost ednictvím finanþních trh$. Existence „dvou Mundellových model$“ – neokeynesiánského a moderního m$že vysv tlit fakt, proþ je jejich autor tak hojn citován zastánci i odp$rci EMU.
McKinnon p isp l k diskuzi na téma OCA definováním dalšího kritéria pro vymezení OCA a tím je podle n ho stupe otev enosti ekonomiky. McKinnon zastává názor, že pro malé otev ené ekonomiky s vysokým podílem obchodovatelného zboží ve vztahu ke zboží neobchodovatelnému je výhodné p iþlenit se ke v tší m nové oblasti nebo tuto oblast spoleþn vytvo it a to i v p ípad , že zem disponuje tém nulovou mobilitou výrobních faktor$.
Dalším významným autorem, zabývajícím se OCA teorií je Kennen, který navrhuje jako kritérium pro stanovení optimální m nové oblasti stupe diverzifikace produkce v ekonomice. Diverzifikace produkce podle Kenena snižuje negativní efekty asymetrických šok$ na ekonomiku, a proto je režim fixního kurzu nejvhodn jší, nebo alespo nejmén nevhodný pro ekonomiky s diverzifikovanou produkcí. Zem s málo diverzifikovanou produkcí by si m ly ponechat režim plovoucího m nového kurzu.
Následn byla definována ješt další, mnohdy si odporující kritéria pro vytvo ení optimální m nové oblasti, jako nap .: podobnost nabídkových a poptávkových šok$ a hospodá ských cykl$ zemí m nové unie, cenová a mzdová flexibilita, fiskální transfery, integrace finanþních trh$ apod.
20
2 P ínosy m nové unie M nová unie je oblast, ve které dochází k nahrazení národních m n þlenských zemí jednou m nou. 22 P ipojení k m nové unii je krok, který má nepochybn své p ínosy a náklady. Z ekonomického hlediska je racionální zaþít usilovat o p istoupení k euro v okamžiku, kdy potenciální p ínosy takového kroku p evýší náklady. To je však možné seriózn posuzovat jen tehdy, pokud se bude vážn diskutovat jak o p ínosech tak o nákladech. 23 Analýza p ínos$ a náklad$ p ijetí spoleþné m ny by proto m la být souþástí každé strategie vstupu do m nové unie. 24 Zatímco náklady jednotné m ny mají v tšinou co d lat s makroekonomickým pojetím ekonomiky, p ínosy jsou v tšinou stav ny na mikroekonomické úrovni. 25
2.1 P ínosy z eliminace transakþních náklad$ Odpadnutí poplatk$ na vým nu jedné m ny za druhou je urþit nejviditeln jší (a nejsnáze m itelná) výhoda vyplývající z existence m nové unie. Všichni máme zkušenost s t mito poplatky vždy, když m níme peníze. Tyto poplatky zmizí, když zem p istoupí na jednotnou m nu.
Jak velké jsou tyto výhody z eliminace transakþních náklad$? Evropská Komise stanovila tyto výhody a dosp la k þíslu mezi 13 a 20 miliardami Euro za rok. 26 To p edstavuje 0,25 – 0,5% GDP EU.
M lo by být eþeno, že tyto zisky, které p ipadnou široké ve ejnosti, musí mít n kde protipól. Tím je v tomto p ípad bankovní sektor. Pr$zkumy v r$zných zemích ukazují, že kolem 5 % výnos$ bank tvo í poplatky placené bankám za sm nu národních m n. Tento zdroj výnos$ se vznikem m nové unie mizí.
Z p edcházejícího tvrzení by však nem l vzniknout dojem, že tento p ínos je kompenzován ztrátou bank. Transakþní poplatky zahrnuté ve sm n pen z jsou ztrátou mrtvé váhy. P edstavují da placenou zákazníky, za kterou nic nedostanou. Banky budou muset v tomto 22
Marková (1995) Mach (2002) 24 Kuþerová (2005) 25 De Grauwe (2003) 26 EC Commission (1990)
23
21
p echodném období hledat nové zdroje zisku a bankovní zam stnanci, d íve zaneprázdn ní prací ve sm nárnách, nyní budou volní k užiteþn jším úkol$m. Tím se uvolní ekonomické zdroje, které budou využity efektivn jším zp$sobem.
2.2 Nep ímé p ínosy z eliminace trans. náklad$: cenová transparentnost Eliminace transakþních poplatk$ má také nep ímé (i když mén snadno m itelné) výnosy. Zavedení Eura (jednotné m ny) by m lo vést k v tší cenové transparentnosti, tzn. že zákazníci nyní mohou vid t ceny ve stejné m nové jednotce a lépe porovnat ceny v okolních zemích. To by m lo zvýšit konkurenci. Nakonec by to m lo p inést výhody všem zákazník$m, kte í budou vystaveni srovnatelným, nižším cenám.
D$kaz cenové diskriminace v Evrop je v tabulce 1, kde je ilustrován tento úkaz na široké škále znaþkových produkt$ v roce 2000.
22
Tabulka 1: Pom rný rozdíl v intra- a inter-country cenovém rozptylu vybraných výrobk$ (bez DPH), 2000
Supermarket products Evian mineral water Rexona deodorant Sensodyne toothpaste Mars Bars (single) Mars Bars (multipack) Coca Cola Pedigree Pal dog food Plenitude Face Care Colgate toothpaste Bonne Maman JAM Electronic products Philips Audio System Sony Audio System Canon Camcorder Panasonic Portable CD Philips Portable CD Pioneer CD Player Sony CD Player Philips TV (l4inch) Sony TV (l4inch) Panasonic TV (28 inch) Philips TV (28inch) JVCVCR Panasonic VCR Sony VCR
Dispersion across countries (inter-country) (%)
Dispersion inside countries (intra-country) (%)
43 21 21 21 22 21 10 21 14 19
4 2 2 2 3 4 2 5 4 6
28 38 32 40 56 34 28 41 33 25 61 30 22 44
20 25 6 11 20 12 12 22 19 24 49 16 26 25
Zdroj: De Grauwe (2003)
První sloupec ukazuje rozdíl mezi nejlevn jším a nejdražším výrobkem jedné znaþky v celé EU (vyjád eno jako procento z nejnižší ceny). Druhý sloupec ukazuje tento rozdíl uvnit jedné zem . M$žeme zde pozorovat dva úkazy.
23
Za prvé, že cenové rozdíly mezi zem mi EU jsou pom rn vysoké, v pr$m ru 30%. To jsou cenové rozdíly pro zcela stejné výrobky. Tyto rozdíly se objevily i na jiných trzích. 27
A za druhé, cenové rozdíly v jedné zemi jsou prokazateln nižší než cenové rozdíly mezi zem mi EU. To je hlavn v p ípad supermarketových výrobk$, kde jsou intra-country cenové rozdíly 5 až 10 krát nižší než inter-country cenové rozdíly. 28 Podobný úkaz byl studován Charlesem Engelem a Richardem Rogersem. Studovali cenové rozdíly stejných pár$ zboží v r$zných severoamerických m stech (v USA a v Kanad ). Zjistili, že p ekroþení hranic (v tomto p ípad americko-kanadských hranic) se rovná cestování 2500mil v jedné zemi. Jinými slovy: cenové rozdíly mezi Detroitem a Windsdorem (což je jen p es hranici) jsou stejné jako cenové rozdíly mezi New Yorkem a Los Angeles. Hranice jsou docela mocná bariéra v rozd lování trhu a zp$sobují velké rozdíly v cenách. 29
V Evrop a Severní Americe existence hranic stále tvo í silné tržní (obchodní) p ekážky, navzdory tomu, že byly zrušeny dovozní tarify a jiné explicitní (z ejmé) obchodní bariéry. Otázkou je, zda zavedení Eura bude dostateþn silný podn t k redukci t chto p ekážek, aby tyto cenové rozdíly m ly tendenci vymizet. 30
2.3 Spoleþenský blahobyt pramenící z nižší nejistoty Nejistota ohledn budoucích zm n sm nného kurzu p ináší nejistotu ohledn budoucích výnos$ firem. Je obecn platné, že ve sv t , kde mají jedinci averzi k riziku to vede ke ztrátám spoleþenského blahobytu (welfare gains). Ti budou obecn preferovat budoucí výnos, který je více jistý, než ten, který je jistý mén , alespo v p ípad , že oþekávaná hodnota t chto výnos$ je stejná. Eliminace kursového rizika snižuje p íþiny nejistoty a m$že tak zvýšit spoleþenský blahobyt.
V teorii firmy je však jeden d$ležitý aspekt, který m$že narušit platnost tohoto záv ru. Vezm me si firmu, která je p íjemcem ceny (price-taker), maximalizující sv$j zisk na trhu produkce.
27
V nedávné studii Haskel a Wolf 2001 ukazují, že jsou zde podobné cenové rozdíly na stejný výrobek v prodeji nábytku IKEA po celé Evrop . Cenové rozdíly v automobilovém sv t jsou notoricky známé. 28 De Grauwe (2003) 29 Engel, Rogers (1995) 30 De Grauwe (2003)
24
Její k ivka mezních náklad$ je znázorn na v grafu 2.
Graf 2: Výnosy firmy v p ípad cenové jistoty a nejistoty
Cenová jistota
Cenová nejistota
Zdroj: De Grauwe (2003).
P edpokládejme dva režimy.V prvním režimu (znázorn n na horním obrázku) je ceny konstantní a výborn p edvídatelná firmami. V druhém režimu (nižší obrázek) osciluje cena náhodn . P edpokládáme, že cena osciluje symetricky mezi p2 a p3.
25
V první režimu jistoty je zisk firmy v každém þasovém úseku znázorn n šrafovanou oblastí mínus oblast FGp1. V druhém režimu, režimu nejistoty, bude zisk kolísat v závislosti na tom, která z cen p2 nebo p3 bude p evládat. M$žeme zde vid t, že zisk bude v pr$m ru v tší v režimu nejistoty než v režimu jistoty. Když je cena nízká, zisk je nižší než v p ípad jistoty, znázorn no oblastí p1BCp2. Pokud je ceny vysoká, zisk je vyšší než v p ípad jistoty, znázorn no oblastí p3EBp1. Nyní m$žeme snadno vid t, že p3EBp1 je v tší než p1BCp2. Rozdíl je znázorn n pomocí dvou vybarvených trojúhelník$.
Tento výsledek m$že být interpretován následovn . Když je cena vysoká, firma zvyšuje sv$j výstup tak, aby m la vyšší zisk na jednotku produkce. Pokud tedy má firma vyšší zisk na jednotku produkce, m la by produkovat za každé situace a navíc by m la ješt zvyšovat sv$j výstup. Tento efekt je znázorn n horním vybarveným trojúhelníkem.
V p ípad nízké ceny pak firma musí d lat opak a musí snižovat výstup. Toto snižování je limitováno jejím celkovým ziskem. Tento efekt je znázorn n spodním vybarveným trojúhelníkem. 31
Pokud bychom cht li d lat srovnání spoleþenského blahobytu mezi režimy cenové jistoty a cenové nejistoty, pozitivní efekt cenové nejistoty na pr$m rný zisk by m l být porovnáván s v tší nejistotou t chto zisk$. Vyšší pr$m rný zisk zvyšuje užitek firmy, zatímco v tší nejistota t chto zisk$ snižuje užitek firmy. Není však jasné, jestli spoleþenský blahobyt klesá, když roste nejistota spojená se sm nným kurzem nebo naopak, že m$žeme s velkou jistotou íci, že spoleþenský blahobyt firem roste, když neexistují národní m ny a je zavedena jednotná m na.
Jiná cesta, jak použít p edchozí analýzu, je ov it, že zm ny sm nného kurzu nep edstavují pouze riziko a že mohou vytvá et možnosti zvyšovat zisk. Pokud se sm nný kurz stává více variabilním, pravd podobnost, že firma bude mít vyšší zisk roste. 32 D$vodem je to, zm ny m nového kurzu zp$sobují nejen ztrátu, ale na druhé stran mohou p isp t také k realizaci 31
V této teorii se mohou vyskytnout mnohé komplikace. Jednu m$že p edstavovat p edpoklad existence
nedokonalé konkurence nebo p edpoklad, že firma þelí likvidaþním náklad$m, když m ní výstup. Nebo také když jsou zm ny v podob poklesu ceny p íliš velké, n které firmy budou ztrátové a mohou podnik zav ít. Bankrotní náklady a realokace výrobních faktor$ používaných v t chto podnicích mohou být znaþné. Všechny tyto komplikace poskytují zajímavý pohled na vliv cenové nejistoty na pr$m rné zisky. 32
De Grauwe (2003)
26
dodateþného zisku. Odstran ním volatility m nového kursu totiž podniky ztrácejí motivaci k rozši ování exportu, který by jim mohl zajistit dodateþné zisky ze zm ny tohoto kursu. 33 De Grauwe íká, že vývoz se v tomto p ípad dá chápat v jistém smyslu jako opce, kterou firma využije, pokud je sm nný kurs p íznivý. 34
2.4 Kursové riziko a cenový mechanismus Existuje další oblast, kde se dají oþekávat další významné zisky z titulu redukce kursového rizika. Nejistota sm nného kurzu p ináší nejistotu co se týþe budoucích cen zboží a služeb. Ekonomiþtí agenti opírají svá rozhodnutí týkající se produkce, investic a spot eby o informace, které jim poskytuje cenový systém. Pokud tyto ceny budou nejisté, poklesne kvalita t chto rozhodnutí.
Toto obecné tvrzení se dá ov it podle de Grauwa na p íkladu. P edstavme si firmu, která se rozhodne investovat v cizí zemi. Svá rozhodnutí zakládá na mnoha prom nných. Jednou z nich je p edpokládaný budoucí sm nný kurz. Nyní p edpokládejme, že potom, co firma uskuteþní svou investici, ukáže se, že odhad sm nného kurzu, na kterém bylo založeno investiþní rozhodnutí, byl chybný a že tento chybný odhad d lá celou investici nevýnosnou a tak se firma rozhodne celou svou zahraniþní investici ukonþit. Takové chyby mohou být nákladné. Dá se oþekávat, že takové situace by byly þast jší, pokud by nejistota ohledn vývoje sm nného kurzu vzrostla. V tomto p ípad se cenový systém, který dává jednotlivc$m signály, aby vyráb ly nebo investovaly, stává mén spolehlivý, stejn jako mechanismus alokace zdroj$.
M lo by být zd$razn no, že nejistota sm nného kurzu, o které se tady mluví, má co d lat s nejistotou reálného sm nného kurzu. K nejistot totiž dochází proto, že zm ny sm nného kurzu neodráží zm ny cen.
Snížení rizika sm nného kurzu v d$sledku zavedení jednotné m ny m$že tedy snížit likvidaþní náklady. Výsledkem toho se cenový mechanismus stává lepším m ítkem pro vytvá ení správných ekonomických rozhodnutí. Tyto výnosy ze zvýšení efektivity je však obtížné kvantifikovat. P esto nejsou nijak mén d$ležité. Jejich d$ležitost si uv domíme,
33 34
Marková (1995) Z opþní teorie je známo, že hodnota opce roste, pokud roste variabilita základního jm ní.
27
pokud se podíváme na zem , které mají již svou zkušenost s hyperinflací. Ta u nich vznikla ve velké mí e v d$sledku špatných výrobních a investiþních rozhodnutí. V zemích stižených hyperinflací m$žeme þasto pozorovat produkþní a investiþní boom. Tento boom ve výrob a investicích je však þasto realizován v neproduktivních oblastech ekonomiky a tak mnohé z t chto investic postupem þasu zaniknou. Tímto zp$sobem je tedy neefektivn využito velké množství zdroj$. 35
2.5 Kursové riziko a úrokové sazby Odstran ní kursového rizika však také, na druhé stran , m$že stimulovat investiþní þinnost tím, že u zahraniþních investic odpadne riziko zp$sobené kursovými pohyby. Tím by mohlo dojít i ke snížení reálné úrokové míry (Graf 3), což by umožnilo financování investic s nižší rizikovostí a tomu odpovídající nižší rentabilitou p es kapitálový trh. Tím by se mohl celkový objem zahraniþních investic zvýšit (Graf 4). 36
Co se grafu 3 týþe, lze v p ípad dlouhodobé úrokové míry spat it klesající tendenci, ta ale následovala až po jejím nárazovém zvýšení v roce 2000. Tím byla úroková míra vyšší ve srovnání s rokem 1999 až do roku 2002. Skuteþné snížení lze tedy pozorovat až od roku 2003. Je ovšem otázkou, zda toto bylo zap íþin no skuteþn eliminací kursového rizika nebo jako d$sledek dlouhodob klesajícího trendu.
35 36
De Grauwe (2003) tamtéž
28
Graf 3: Dlouhodobé úrokové sazby (roþní pr$m r (%)) 6 5
5,44 5,03 4,91
4,71 4,66
4,14 4,12 4
3,42 Eurozone (12 countries)
3 2 1 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Zdroj: Eurostat
Graf 4: P ímé investice plynoucí do EU ze zemí mimo eurozónu (milion ECU/EUR)
600000 480911
500000 400000
277986
300000 200000
135511
272507
Extra-euro-zone countries
206552 154899 110500
100000 559954890671012 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Zdroj: Eurostat
Na druhé stran se však objevují argumenty, že s poklesem reálného úroku m$že klesat i oþekávaný výnos z investic, a to by mohlo vést k poklesu investiþní aktivity (Graf 4). 37 Podle n kterých ekonom$ je však toto tvrzení zpochybováno tím, že riziková prémie jako þást 37
Z grafu 4 m$žeme v p ípad zahraniþních investic pozorovat skokový nár$st v roce 2000, po kterém ovšem následoval stejn strmý pokles a klesající tendence je patrná až do roku 2004.
29
úrokové míry není dodateþným ziskem, ale je zdrojem rezervního rizikového fondu. Tento fond se však d íve nebo pozd ji vyþerpává tím, že nastane riziková událost.
Z výše uvedeného vyplývá, že ani v tomto p ípad není možné jednoznaþn vymezit úzkou souvislost mezi kursovým rizikem a investiþní þinností. Sv dþí o tom i ta skuteþnost, že p i poklesu kursového rizika v rámci ES po zahájení þinnosti Evropského m nového systému byla míra r$stu investic v rámci þlenských zemí ES nižší než v zemích s v tšími pohyby m nových kurs$. 38
2.6 Kursové riziko a devizové rezervy Další výhodou jednotné m ny spojenou se snížením kursového rizika je snížená pot eba držby devizových rezerv jednotlivými þlenskými státy. Odpadla by p edevším pot eba držet devizové rezervy pot ebné k intervenování m nových kurs$ a tu þást devizových rezerv, která slouží k uskuteþování devizových transakcí mezi þlenskými zem mi m nové unie. 39 Z rezerv však plynou také p íjmy a proto by m ly být považovány spíše za kapitál, který by bylo možné použít v jiných oblastech ekonomiky.
2.7 P ínosy mezinárodní m ny Pokud zem založí m novou unii, nová m na, která tak vznikne, bude mít pravd podobn v tší vliv na mezinárodní m nové vztahy, než jaký m la suma jednotlivých m n p edcházejících m nové unii. Výsledkem je, že nová spoleþná m na zvyšuje svoje uplatn ní mimo unii. To vytvá í dodateþné p ínosy m nové unie.
V tomto sm ru se dají rozlišit dva zdroje p ínos$:
Prvním zdrojem jsou ty p ínosy, které emitent této m ny obdrží v p ípad , že nová m na se stane m nou mezinárodní. De Grauwe ve své práci uvádí situaci USA z roku 1999, kdy více jak polovina amerických dolar$ vydávaných FEDem, byla používána mimo USA. To m lo za následek více jak zdvojnásobení koneþného úþtu FEDu, v porovnání se situací, kdy dolar byl využíván pouze jako domácí m na. To zp$sobilo, že p íjmy FEDu byly také více jak 38 39
Marková (1995) Marková (1995)
30
dvojnásobné. Od té doby, co tyto p íjmy plynou americké vlád , ameriþtí obþané si užívají p ínos$ celosv tového používání dolaru ve form nižších daní, pot ebných na financování dané úrovn vládních výdaj$.
Pokud by se Euro stalo mezinárodní m nou jako dolar, obþané Evropy by mohli využívat obdobných p ínos$. Tyto p ínosy však nep edstavují nijak obrovskou sumu. Celkové výnosy FEDu þiní mén jak 1% amerického GDP.
Druhý zdroj p ínos$ je pravd podobn v tší, ale také mnohem h$ e kvantifikovatelný. Pokud se m na stává jednou z mezinárodních m n, má to za následek urychlení aktivit na domácím finanþním trhu. Rezidenti z cizích zemí budou chtít investovat do aktiv v této m n a budou také vydávat závazky v této m n . Výsledkem bude, že domácí banky budou lákat dluhopisové a akciové obchody. Postupn dojde k vytvo ení nových pracovních míst a dojde ke zvýšení know-how. Pokud se tedy Euro stane mezinárodní m nou, jako dolar, je pravd podobné, že se vytvo í nové p íležitosti pro finanþní instituce v eurozón .
2.8 P ínosy m nové unie a otev enost ekonomiky V p ípad m nové unie lze odvodit jistý vztah mezi jejími výnosy a otev eností zem . Zdá se, že p ínosy m nové unie, které jsme identifikovali v této kapitole, rostou p ímo úm rn s otev eností ekonomiky.
Nap . eliminace transakþních náklad$ bude mít mnohem v tší vliv v zemích, kde firmy a spot ebitelé nakupují a prodávají širokou škálu zboží a služeb v ostatních zemích. A stejn tak spot ebitelé a firmy v t chto zemích jsou mnohem více vystaveni nebezpeþí chybných rozhodnutí, protože þelí velkým zahraniþním trh$m s rozdílnými m nami. Eliminace t chto rizik povede k v tším ve ejným zisk$m (na osobu) v p ípad malých otev ených ekonomik, než tomu bude v p ípad velkých a relativn uzav ených zemí. Tato závislost mezi p ínosy m nové unie a otev eností ekonomiky je znázorn na v grafu 5.
31
Graf 5: P ínosy m nové unie a otev enost ekonomiky
Zdroj: de Grauwe (2003).
Na horizontální ose je znázorn na otev enost ekonomiky ve srovnání k jejím potenciálním partner$m v m nové unii (m eno podílem bilaterálních dohod na GDP zem ). Na vertikální ose jsou znázorn ny p ínosy (jako procento GDP). Se zvyšující se otev eností ekonomiky v$þi partner$m v m nové unii rostou p ínosy (na jednotku výstupu) m nové unie.
2.9 Redukce spekulativních kapitálových tok$ P edm tem spekulativních kapitálových tok$ nemusí být jen plovoucí kurzy, ale i pevné kurzy, které nejsou neodvolateln zafixovány. Takovýto úsp šn fungující režim m$že být totiž zranitelný sám o sob , jelikož p itahuje kapitálové toky, které poté vedou k reálnému zhodnocování m ny a p i pevném nominálním kurzu k tlak$m na inflaci a to vše s negativními d$sledky pro konkurenceschopnost ekonomiky. V urþitém okamžiku pak m$že dojít k náhlému a masivnímu odlivu kapitálu ze zem .
Výhodou m nové unie je to, že k eliminaci spekulací dochází jak mezi þlenskými zem mi, jelikož kurzy þlenských zemí jsou neodvolateln zafixovány, tak ve vztahu ke spekulant$m z t etích zemí, a to z toho d$vodu,že trh spoleþné m ny je v tší, ve smyslu jeho hloubky a ší e, než byly p$vodní trhy m n þlenských zemí. 40
40
Kuþerová (2005)
32
Shrnutí p ínos$ m nové unie M nová unie má nesporn svoje p ínosy a v této kapitole byly mnohé z nich identifikovány. Mezi hlavní p ínosy m nové integrace, lze za adit:
x p ínosy z eliminace transakþních náklad$, x nep ímé p ínosy z eliminace transakþních náklad$: cenová transparentnost, x ve ejné zisky pramenící z nižší nejistoty, x snížení kursového rizika a cenový mechanismus, x snížení kursového rizika a úrokové sazby, x snížená pot eba držby devizových rezerv, x výnosy mezinárodní m ny, x výnosy m nové unie a otev enost ekonomiky, x redukce spekulativních kapitálových tok$. Analýza výnos$ spojených se zavedením m nové unie ukázala, že zavedení jednotné m ny jednoznaþn sníží transakþní náklady, z þehož plynou jak p ímé, tak nep ímé výnosy, kterými je stimulována ekonomická integrace v Evrop .
Dojde také k omezení cenové volatility, což bude mít za následek zlepšení alokaþní efektivity cenového mechanismu. To by m lo zvýšit spoleþenský blahobyt. Tento efekt je však velmi obtížné kvantifikovat.
V tší cenová transparentnost dosažená z ízením m nové unie m$že zajistit zvýšení konkurence, což prosp je spot ebitel$m. P esto cenová transparentnost není až takovým zdrojem p ínos$ m nové unie. Skuteþností je, že existence Eura stimuluje integraci v jiných oblastech (finanþní, institucionální, politická), které mohou zvýšit konkurenci a spoleþenský blahobyt.
Už ne tak jednoznaþný bude naproti tomu vliv eliminace kursového rizika na snížení úrokových sazeb a zvýšení zahraniþního obchodu a investic. Co se týþe úrokových sazeb, vykazují sice klesající trend, ovšem jejich výše byla ve skuteþnosti až do roku 2003 vyšší, než tomu bylo v období p edcházejícím zavedení jednotné m ny.
33
Rozporuplný, co se p ínos$ m nové unie týþe, je také vliv eliminace kursového rizika na sníženou pot ebu držby devizových rezerv, protože z rezerv plynou také p íjmy.
Další p ínosy m nové unie pramení z toho, že nová jednotná m na získává na d$ležitosti a stává se skuteþnou globální m nou. M$že tak dojít k dodateþným výnos$m v podob vládních výnos$ a expanze.
Co se vlivu otev enosti ekonomiky na výnosy m nové unie týþe, dalo by se íci, že výhody ze zavedení jednotné m ny se promítnou více u ekonomik malých a více otev ených, než u ekonomik velkých a mén otev ených.
34
3 Náklady m nové unie Jak již bylo eþeno, m nová unie je oblast, ve které dochází k nahrazení národních m n þlenských zemí jednou m nou. Takovýto krok m$že na jedné stran p inést pro zainteresované zem adu výhod, na druhé stran však m$že být rovn ž spojen s nár$stem náklad$. 41 Následující kapitola se zabývá práv t mito náklady.
Náklady m nové unie jsou odvozeny z toho, že pokud zem opustí svou národní m nu, ztratí tím také nástroj hospodá ské politiky, tj. ztratí schopnost provád t národní monetární politiku. Jinými slovy, v m nové unii centrální banka bu v$bec neexistuje nebo nemá žádnou skuteþnou moc. Z toho vyplývá, že zem , které vytvo í m novou unii, nebudou mít už možnost m nit cenu své m ny (pomocí devalvace a revalvace), aby mohla stanovit množství m ny v ob hu nebo aby mohla zm nit krátkodobé úrokové sazby.
Použití sm nného kursu jako politického nástroje je d$ležité, protože zem jsou v n kterých d$ležitých oblastech rozdílné a to vyžaduje, aby došlo ke zm n sm nného kursu. V následující þásti jsou rozebrány n které z t chto odlišností, které mohou vyžadovat zm nu nastavení sm nného kursu. Další þást této kapitoly se zabývá tím, jak m$že být ztráta m nové nezávislosti v n kterých situacích pro jednotlivé státy nákladná. 42
3.1 Zp$soby stabilizace ekonomiky
3.1.1 M nový kurz Kurs je považován za odpovídající nástroj pro odstran ní dopad$ reálných šok$ specifických pro danou ekonomiku, nebo" takové šoky vyžadují úpravu reálného kurzu. Takovou úpravu lze provést zm nou nominálního kurzu bez dodateþných náklad$ v oblasti výstupu nebo zam stnanosti. Pot eba m nového kurzu jako nástroje ochrany proti reálným asymetrickým šok$m (a tím i náklady eurizace) závisí na pravd podobnosti takových událostí a na neexistenci alternativních zp$sob$ adaptace. Samotná pravd podobnost m$že souviset se stupn m
41 42
Marková (1995) De Grauwe (2003)
35
strukturální konvergence a regionální specializace ve vztahu k EU. Je jasné, že þím podobn jší jsou ekonomiky, tím nižší je pravd podobnost šoku, který by ovlivnil jen jednu z nich. 43
Uveme si p íklad asymetrického šoku a kursového vyrovnání platební bilance:
Finsko zažilo na poþátku devadesátých let (1989) podobnou recesi jako tehdejší ýeskoslovensko. Finsko neprocházelo transformací, ale podobn jako my pocítilo rozklad ruského trhu. Po odezn ní recese zp$sobené ztrátou ruského trhu se ve Finsku obnovil dynamický r$st. Finští podnikatelé se dokázali p eorientovat na nové trhy.
Graf 6: Reálný HDP Finska (v cenách roku 1995, mld. FIM)
Zdroj: Mach (2002).
Pr$b h recese dokumentuje i graf 7, kde vidíme prohlubující se deficit b žného úþtu platební bilance. Pokles tržeb ze zahraniþní vedl však k depreciaci finské marky, a to jak v$þi n mecké marce, tak v$þi dolaru. Po odezn ní recese – když finské podniky našly nové trhy – se finská m na op t zhodnotila.
43
Cincibuch,Vávra (2000)
36
Graf 7: Finský deficit b žného úþtu platební bilance
Zdroj: Mach (2002).
Jinými slovy, prob hl úsp šn tzv. kursový proces vyrovnání platební bilance.
Pr$b h recese p i kursovém vyrovnání platební bilance:
1. Ztráta trhu 2. Krachy firem 3. R$st nezam stnanosti 4. Pokles dovozu 5. Depreciace m ny 6. R$st exportu 7. Obnovení r$stu
Kdyby již tehdy Finsko m lo místo finské marky euro, žádná depreciace by neprob hla. P timilionové Finsko je p íliš malé na to, aby ovlivnilo kurz ovlivovaný dalšími 250 miliony Evropan$. Efekt finského poklesu exportu mimo eurozónu by se bu rozložil tak, že by byl absolutn nepatrný, nebo, což je pravd podobn jší, byl by vykompenzován zvýšením exportu n kde na druhém konci eurozóny v Portugalsku.
Uvedené schéma by se zastavilo u 4. bodu. Prob hl by d$chodový vyrovnávací proces platební bilance:
37
Pr$b h recese p i d$chodovém vyrovnání platební bilance:
1. Ztráta trhu 2. Krachy firem 3. R$st nezam stnanosti 4. Pokles dovozu
To, co bylo vysv tleno na p íkladu Finska roku 1990, byl p íklad asymetrického šoku. Asymetrický šok (v tomto p ípad rozpad ruského trhu) je událost, která postihne jednotlivé ekonomiky m nové unie nestejn – asymetricky. Proto nedojde k léþivé depreciaci. Kdyby byl šok symetrický a postihl by shodn celou ekonomiku eurozóny, k depreciaci by došlo.
Vystavenost ekonomik potenciálním asymetrickým šok$m je argumentem proti p ipojení k m nové unii. Je také zjevné, že asymetrický šok ohrožuje více
a) ekonomiky malé a otev ené, b) ekonomiky na okraji m nové unie,
což by byl i p ípad ýeské republiky.
3.1.2 Mimokursové zp$soby stabilizace ekonomiky P i administrativn pevném kursu se b emeno p izp$sobení ekonomiky reálným asymetrickým šok$m p esouvá z m nového kursu na jiné kanály.
V zásad mohou zm ny nutné ke stabilizaci ekonomiky prob hnout úpravou cen a mezd anebo prost ednictvím mobility výrobních faktor$ (zejména pracovních sil). Krom toho mohou být dopady šok$ zmírn ny realokací zdroj$ v rámci systému fiskálního federalizmu. 44
Flexibilita mezd (cen)
Jako p íklad vezm me dv zem , t eba Francii a N mecko. P edpokládejme, že Francie je zasažena náhlým asymetrickým šokem, nap . trvalým p esunem spot ebitelských preferencí 44
Cincibuch, Vávra (2000)
38
k n meckému zboží. Francie je sužována nižším výstupem a nezam stnaností. N mecko zažívá boom, což také vede k v tším tlak$m na jeho cenovou hladinu.
Pokud jsou mzdy ve Francii a N mecku pružné, potom dojde k následujícímu ešení. Francouzští pracovníci, kte í jsou nezam stnaní, budou snižovat svoje mzdové požadavky. Nadm rná
poptávka
po
práci
zvedne
v N mecku
mzdové
sazby.
Efekt
tohoto
p izp$sobovacího mechanismu je znázorn n v grafu 8. Snížení mzdové sazby ve Francii posune agregátní nabídku dol$, zatímco mzdový r$st v N mecku posune agregátní nabídku nahoru. Tyto posuny sm ují k tomu, aby byla nastolena rovnováha. Ve Francii klesne cena finální produkce, což uþiní francouzské produkty více konkurenceschopné a dojde ke stimulaci poptávky. V N mecku dojde k situaci opaþné.
Graf 8: Automatický vyrovnávací proces
Zdroj: De Grauwe (2003).
Je t eba si také všimnout „druhotného“ efektu na agregátní poptávku, který umocní vyrovnávací proces. Mzdový a cenový nár$st v N mecku uþiní francouzské výrobky více konkurenceschopné. To povede k posunu francouzské agregátní poptávky sm rem nahoru. Zárove však pokles francouzských cen a náklad$ uþiní n mecké výrobky mén konkurenceschopné, což posune n meckou agregátní poptávku sm rem dol$. 45
Mobilita práce
Druhý mechanismus, který povede k dosažení nové rovnováhy zahrnuje mobilitu práce. Francouzští nezam stnaní pracovníci se p esunou do N mecka, kde je nadm rná poptávka po 45
De Grauwe (2003)
39
práci. Tento pohyb pracovní síly eliminuje pot ebu poklesu mezd ve Francii a r$st mezd v N mecku. Tak dojde k odstran ní problém$ s nezam stnaností ve Francii, zatímco v N mecku zmizí mzdové inflaþní tlaky.
A tak pokud jsou pohyblivé mzdy a/nebo je dostateþn vysoká mobilita práce mezi zem mi, dojde k odstran ní n meckých a francouzských problém$. Pokud však tyto podmínky nejsou spln ny, problémy vyplývající z asymetrických šok$ p etrvají. P edpokládejme nap íklad, že mzdy ve Francii neklesnou, navzdory tomu, že je tu vysoká nezam stnanost a francouzští pracovníci se nep esunou do N mecka. V tomto p ípad Francie uvízne v nerovnovážné situaci. Nadm rná poptávka po práci v N mecku bude mít za následek tlaky na zvýšení mzdových sazeb, zp$sobujících posun k ivky nabídky sm rem nahoru. P izp$sobení se nerovnováze musí nyní p ijít výluþn cestou zvýšení cen v N mecku. Toto n mecké zvýšení cen uþiní francouzské produkty více konkurenceschopné, což povede k posunu k ivky agregátní poptávky ve Francii sm rem nahoru. Pokud tedy ve Francii neklesnou mzdy, k vyrovnání nerovnováhy dojde cestou inflace v N mecku.
Co by se stalo, pokud by zem nebyly ve m nové unii? V tom p ípad by m ly volné pole p$sobnosti v oblasti monetární politiky k tomu, aby se p izp$sobili asymetrickým šok$m. P edevším, Francie by m la možnost devalvovat frank oproti marce. Toto vyrovnání je znázorn no v grafu 9. Devalvace franku by zvýšila konkurenceschopnost francouzských výrobk$. To by posunulo francouzskou agregátní poptávkovou k ivku nahoru. V N mecku by došlo k opaþné situaci. Revalvace marky by snížila agregátní poptávku v N mecku, a tak by se poptávková k ivka posunula zp t doleva.
Graf 9: Revalvace n mecké marky
Zdroj: De Grauwe (2003).
40
Hlavním p ínosem posunu t chto poptávkových k ivek je to, že Francie vy eší sv$j problém s nezam stnaností a že N mecko se bude vyvarovat inflaþních tlak$. K tomuto mimo ádnému vyrovnání dojde za použití jediného instrumentu. Tím by byl v tomto p ípad sm nný kurz.
Naopak, pokud je Francie souþástí m nové unie s N meckem, ztrácí tím kontrolu nad svým sm nným kurzem. Pokud je trvale zatížena problémem s nezam stnaností, m$že být tento problém odstran n pouze deflací ve Francii. V tomto smyslu m$žeme íci, že se jedná o náklady m nové unie pro Francii, která þelí negativnímu poptávkovému šoku. Podobn , pro N mecko m$že být nákladné být souþástí m nové unie s Francií v tom smyslu, že musí akceptovat vyšší míru inflace, než jakou by sama cht la. 46
Fiskální redistribuce
Fiskální opat ení jsou þasto považována za d$ležité stabilizaþní prvky v oblastech s jednotnou m nou, protože zmírují d$sledky regionálních idiosynkratických šok$. Tento princip funguje, pokud jsou šoky doþasné a skuteþn idiosynkratické.
V p ípad permanentních šok$ m$že být fiskální redistribuce škodlivá, protože snižuje pot ebu strukturálních reforem a p izp$sobení regionální ekonomiky v oblasti reálných mezd, restrukturalizace nebo migrace do jiných oblastí. To by mohlo vést k „problému morálního hazardu“. Pokud se však provádí s rozvahou, m$že být fiskální redistribuce i v takových p ípadech pot ebná. M$že totiž p isp t ke stabilizaci zasažené oblasti tak, aby šoky nezanechaly trvalé negativní dopady. Jestliže místní trhy výrobních faktor$ nejsou dostateþn pružné, je adaptace na permanentní šok þasto poznamenána prudkou recesí a vysokou nezam stnaností. Bez fiskální redistribuce m$že mít hluboká recese trvalé, hysterezní 47 následky, jež plynou z narušené infrastruktury, ztráty kvalifikované pracovní síly a akumulovaného lidského kapitálu.Úsp ch strukturálních zm n tedy m$že vyžadovat prost edky na odstran ní t chto dlouhodobých následk$. 48
46
De Grauwe (2003) Termín „hysterezní“ vyjad uje závislost souþasného stavu systému na jeho minulé dynamice. V tomto specifickém p ípad se m$že stát, že po recesi dojde k obnovení r$stu na jiné (vyšší) úrovni nezam stnanosti. Dovedeno do krajnosti: m$žeme íci, že nezam stnanost existuje, protože existovala, bez ohledu na hlavní p íþiny. 48 Cincibuch, Vávra (2000) 47
41
M$žeme rozeznávat dva rozsáhlé jistící mechanismy, které jsou d$ležité pro zmírn ní problém$ zemí, které byly zasaženy asymetrickým šokem. Zajiš"ovací kontrakty lze v zásad rozd lit na kontrakty individuální a institucionalizované. 49
Mechanizmy individuálního zajiš"ování vycházejí z premisy soudobé ekonomie hlavního proudu, podle níž se ekonomické subjekty chovají racionáln a využívají veškerých dostupných prost edk$ pro optimalizací své spot ební þi produkþní aktivity.
Hypotéza meziþasové substituce obsahuje myšlenku, že subjekty usilují o stabilitu spot eby a zisku v þase a prost ednictvím systému investic a p$jþek reagují na oþekávané doþasné zm ny d$chodu. V prost edí ekonomik s heterogenními d$chody se k mechanizmu meziþasové optimalizace ekonomické aktivity p ipojuje mechanizmus meziregionální diverzifikace. Ten spoþívá ve sdílení specifického rizika zem formou zahraniþních investic – ekonomické subjekty uzavírají kontrakty o vzájemném zabezpeþení se proti idiosynkratickým d$chodovým šok$m prost ednictvím sm ny reálných a finanþních aktiv. V otev ených tržních ekonomikách mohou nap . domácnosti stabilizovat své spot ební toky prost ednictvím transfer$ volných fond$ p es hranice region$. Firmy mohou zase stabilizovat své zisky investicemi do finanþních aktiv, jež jsou následn použity k realizaci investic v zahraniþí. V p ípad úsp šné diverzifikace se potom ekonomické subjekty vystavují pouze riziku spojenému s poruchami globálního charakteru.
Ekonomické subjekty však mohou využívat rovn ž institucionálních dohod a to nap íklad v podob pojišt ní pro p ípad ztráty zam stnání þi nemoci (þasto dokonce povinné) nebo se mohou také spolehnout na sociální transfery z ve ejných rozpoþt$ saturovaných daovými výnosy.
V p ípad federativního uspo ádání národních stát$ jsou tyto dohody institucionalizovány v podob úst edního rozpoþtu. Pokud dojde v jednom regionu k poklesu ekonomické aktivity, sníží se objem daní odvád ných z tohoto regionu do úst edního rozpoþtu (centra) a naopak vzroste objem transfer$ poskytovaných regionu. 50,51
49
Kotlán, Macháþek (2001) Na základ t chto poznatk$ n kte í auto i navrhují podstatn zvýšit význam souþasného spoleþného rozpoþtu þlenských zemí EMU s úþelem stabilizace regionálního cyklického vývoje Unie. 51 Kotlán, Macháþek (2001)
50
42
3.2 Rozdílné preference zemí mezi inflací a nezam stnaností R$zné zem se þasto liší tím, že mají rozdílné preference. N které zem jsou mén „alergické“ na inflaci než ostatní. To m$že zp$sobit, že zavedení jednotné m ny bude nákladné. D$ležitost t chto odlišností byla analyzována Cordenem 52 a Gierschem. 53
P edstavme si dv zem , pro zm nu je nazv me Itálie a N mecko. V grafu 10 je na pravé stran znázorn na Phillipsova k ivka t chto dvou zemí. Na svislé ose je míra zm n mzdové sazby w, na vodorovné ose je míra nezam stnanosti u. (Nyní budeme p edpokládat, že tyto Phillipsovy k ivky jsou stálé, tj. neposouvají se jako výsledek zm ny v inflaþních oþekáváních). Na levé stran je zobrazen vztah mezi zm nou mezd a zm nami cen. Graf 10: Rozdílné preference mezi inflací a nezam stnaností u N mecka a Itálie
Zdroj: De Grauwe (2003).
52 53
Corden (1972) Giersch (1973)
43
Tento vztah m$že být pro Itálii a N mecko zapsán následovn :
(a)
pI = wI – qI
(b)
pG = wG – qG
kde pI a pG jsou míry inflace, wI a wG jsou míry r$stu mezd a qI a qG jsou míry r$stu produktivity práce v Itálii a N mecku. Rovnice (a) a (b) lze považovat za definici míry cenových zm n, které drží nem nné zisky (jako procento z p idané hodnoty). Tyto dv rovnice jsou zobrazeny p ímkami na levé stran grafu. Všimn te si, že pr$seþík (úsek na p ímce) je dán qI a qG. Pokud v Itálii vzroste míra produktivity, p ímka se posune nahoru.
Tyto dv zem jsou spojeny podmínkami parity kupní síly, tj.:
(c)
e = pI – pG
kde e je míra depreciace liry vzhledem k marce. Rovnice (c) by m la být interpretována jako rovnováha. íká, že pokud Itálie má vyšší míru inflace než N mecko, bude muset depreciovat svou m nu, aby udržela konkurenceschopnost svých výrobk$. Pokud by se Itálie a N mecko rozhodli vytvo it m novou unii, pak sm nný kurz je fixní (e = 0), a tak míry inflace musí být stejné. Pokud to tak není, nap . inflace v Itálii je vyšší než v N mecku, Itálie bude stále mén konkurenceschopná.
P edpokládejme nyní, že Itálie a N mecko budou mít rozdílné preference, co se týþe inflace a nezam stnanosti. Itálie si vybere bod A na své Phillipsov k ivce, zatímco N mecko si vybere bod B. Nyní je okamžit jasné, že míry inflace v obou zemích budou r$zné a tak fixní sm nný kurz bude neudržitelný.
Náklady m nové unie pro tyto dv zem nyní spoþívají v tom, že pokud Itálie a N mecko cht jí udržet sm nný kurz fixovaný, budou si muset zvolit jiný (mén preferovaný) bod na svých Phillipsových k ivkách, tak aby byla možná stejná míra inflace. Takový výsledek je dán body C a C´ na p íslušných Phillipsových k ivkách. Itálie nyní bude muset akceptovat
44
nižší inflaci a vyšší nezam stnanost než by cht la a naopak N mecko musí akceptovat vyšší inflaci a nižší nezam stnanost. 54,55
3.3 Rozdílnosti v institucích pracovního trhu Další nevýhodou, jež je spojena se zavedením m nové unie, m$že být r$st nezam stnanosti vyvolaný r$stem mezd bez odpovídajícího r$stu produktivity práce. 56
Není zcela jist pochybností o tom, že v pracovních trzích evropských zemí jsou významné institucionální rozdíly. N které pracovní trhy jsou ovládány vysoce centralizovanými pracovními odbory (nap . N mecko). V jiných zemích jsou odborové organizace decentralizované (nap . VB). Tyto rozdílnosti mohou zp$sobit znaþné náklady m nové unie.
Hlavní d$vod je ten, že tyto institucionální rozdíly mohou vést k odlišnému mzdovému a cenovému vývoji, dokonce i v p ípad , že zem þelí stejným šok$m. Nap íklad, pokud jsou zem vystaveny stejnému šoku v podob r$stu cen ropy (pohonných hmot), efekt, který to bude mít na domácí mzdy a ceny velmi závisí na tom, jak budou pracovní odbory reagovat na tento šok.
Nabídkové šoky, takové jako je nap . r$st cen ropy, mají velmi rozdílné makroekonomické dopady, záležející na stupni centralizace mzdového vyjednávání. 57
ýím je v tší stupe centralizace trhu práce (menší váha jednotlivých odbor$), tím je možné dosáhnout v tšího stupn stability reálných mezd, než v systému s nižším stupn m centralizace, kde se odbory snaží pro své þleny dosáhnout zvýšení nominálních mezd bez ohledu na možné negativní úþinky tohoto mzdového nár$stu na inflaci. 58
54
De Grauwe (2003) 55 Tato analýza, která byla populární v 60. a v ranných 70. letech padla za ob " zániku Phillipsovi k ivky.Následovaly kritiky Friedmana (1968) a Phelpse (1968). Nyní je obecn platné, že Phillipsova k ivka není stabilní, tj. že se m$že posouvat nahoru, když rostou inflaþní oþekávání. A proto zem , která se rozhodne zvýšit míru inflace, zjistí, že její Phillipsova k ivka se posunula nahoru. Za t chto podmínek mají státní orgány velmi málo volného prostoru pro výb r mezi nezam stnaností a inflací. To také vedlo k názoru, že Phillipsova k ivka je ve skuteþnosti v dlouhém období vertikální p ímka, s dalekosáhlými d$sledky na náklady m nové unie. 56 Marková (1995) 57 De Grauwe (2003) 58 Marková (1995)
45
Jinými slovy, odbory v dí, že nadm rné mzdové požadavky povedou ke v tší inflaci, a tak nebudou reálné mzdy zvyšovat. Nebudou mít žádný d$vod (stimul) k nadm rným mzdovým požadavk$m. A tak pokud dojde k nabídkovému šoku, jsou si v domi, že snížení reálné mzdy, zp$sobené nabídkovými šoky, nem$že být kompenzováno r$stem nominálních mezd.
V zemích s menší centralizací mzdového vyjednávání je toto chování odlišné. V t chto zemích jednotlivé odbory, které vyjednávají vyšší nominální mzdy ví, že vliv r$stu nominálních mezd na celkovou cenovou hladinu je malý, protože odbory zastupují vždy jen malý zlomek pracovního síly. To vede k problému „free-ridingu“. Každý odbor má zájem na tom, aby se zvyšovala nominální mzda jeho þlen$. Pokud to tak ned lá, reálná mzda jeho þlen$ by mohla klesnout, protože ostatní odbory pravd podobn zvýší nominální mzdy svých þlen$. Ve výsledku budou tato nekooperativní vyjednávání (hry) vytvá et tlak na vyšší úrove nominálních mezd, než je tomu v p ípad organizovaného vyjednávání.
V zemích s decentralizovaným mzdovým vyjednáváním je tak mnohem obtížn jší dosáhnout mzdové umírn nosti následující po nabídkovém šoku. V takovém nekooperativním uspo ádání nebude mít žádný odborový svaz snahu ud lat první krok k tomu, aby snížil požadavky na nominální mzdy. Taková rizika nebudou ostatní následovat a tak úrove reálných mezd þlen$ t chto odbor$ bude klesat..
V takto hodn decentralizovaných systémech (nap . mzdové vyjednávání na úrovni firmy), budou mít mzdové požadavky p ímý vliv na konkurenceschopnost firmy a tak i na vyhlídky zam stnanosti individuálních þlen$ odbor$. Nadm rné mzdové požadavky jednotlivých odbor$ by tak mohly vést k velkému poklesu zam stnanosti. Pokud tedy zem þelí nabídkovému šoku, odbory v takto decentralizovaném systému mohou projevit také znaþnou snahu o mzdové omezení.
Tento náhled vede k záv ru, že zem bu se silnou centralizací nebo silnou decentralizací mzdového vyjednávání jsou lépe vybaveny na to, aby þelily nabídkovým šok$m, jako je t eba r$st cen ropy, než zem se st edním stupn m centralizace. Výsledkem je, že zem s extrémní centralizací nebo decentralizací mají potenciál dopadnout lépe v podmínkách inflace nebo nezam stnanosti, následující po nabídkových šocích, než ostatní zem .
Empirické podklady pro tyto hypotézy jsou znázorn ny v grafu 11. 46
Graf 11: Zm ny ukazatele bídy a centralizace pracovního trhu
Zdroj: De Grauwe (2003).
Na horizontální ose je znázorn n stupe centralizace pracovního trhu skupiny industriálních zemí. (Tento ukazatel byl spoþítán Calmforsem a Driffillem). 59 Na svislé ose jsou znázorn ny zm ny v ukazateli bídy 60 n kterých zemí z let 70. až do 80. let. Je zde vid t, že st ední zem mají zkušenost se zhoršujícím se indikátorem bídy než zem s extrémní centralizací nebo decentralizací. Jinými slovy, instituce pracovního trhu t chto zemí, mohou redukovat inflaci, následující po r$stu cen ropy v 70. a 80. letech, mnohem obtížn ji. 61
3.4 Rozdílnosti v právních systémech Navzdory desetiletí integrace v Evropské unii (EU), právní systémy ve þlenských státech jsou stále velmi odlišné. Tyto rozdílnosti jsou d$ležité a obþas mají vážné d$sledky na zp$sob fungování trhu. Soust eme se na n kolik p íklad$.
59
Calmfors, Driffill, (1988) Tento ukazatel míry bídy je suma míry inflace a nezam stnanosti. 61 De Grauwe (2003)
60
47
V zemích EU fungují velice rozdíln hypoteþní trhy. Hlavním d$vodem je to, že zem se liší práv právními systémy. Právo chrání banky, nabízející hypoteþní úv ry, v n kterých zemích lépe než v jiných. Výsledkem toho je, že hypotéky jsou velmi odlišnými produkty, s rozdílnými stupni rizika mezi jednotlivými zem mi. Vlivem této rozdílnosti vyžadují banky, aby hypotéky v n kterých zemích m ly 100% zajišt ní (zástavu), zatímco v jiných zemích se tato zástava pohybuje podstatn pod 100% z hodnoty úv ru.
Rozdíly v právních systémech také vedou k rozdíl$m ve frekvenci stanovování úrokových sazeb. Existují tedy zem , kde banky poskytují hypoteþní úv ry s m nícím se (pohyblivým) úrokem a jiné zem , kde je úrok po celou dobu platnosti hypoteþního úv ru stejný. Vlivem t chto diferencí jsou stejné šoky (nap . zvýšení úrokové sazby evropskou centrální bankou) p enášeny (rozprost eny) velmi rozdíln mezi þlenskými zem mi m nové unie. 62
Zp$soby financování firem jsou v celé EU také velmi odlišné. V zemích s anglo-saskou právní tradicí, mají firmy snahu p icházet p ímo na kapitálové trhy (dluhopisové a akciové trhy), aby financovaly své investiþní projekty. Výsledkem toho jsou tyto trhy velmi dob e rozvinuté, sofistikované a velmi likvidní.
V zemích s kontinentální právní tradicí firmy získávají svoje finanþní prost edky p edevším prost ednictvím bankovního systému. Výsledkem toho jsou kapitálové trhy málo rozvinuté. Tyto rozdíly op t vedou k tomu, že stejné zm ny úrokové míry jsou p enášeny velmi rozdíln .
Jako p íklad si vezm me r$st úrokové míry. V zemích s anglo-saským typem finanþního systému to pravd podobn povede k mohutnému vlivu na bohatství spot ebitel$. D$vodem je to, že spot ebitelé drží velké množství dluhopis$ a akcií. R$st úrokové míry snižuje cenu akcií a dluhopis$ a tak bohatství spot ebitel$ pravd podobn znateln poklesne.
Vliv na bohatství bude mnohem mén z etelný (viditelný) v zemích s kontinentálním typem finanþních trh$. V t chto zemích bude r$st úrokové míry ovlivovat spot ebitelské výdaje hlavn prost ednictvím kanálu bankovních p$jþek. Dostateþn velký r$st úrokové míry totiž zp$sobí, že banky omezí poskytování úv r$.
62
Souþasné empirické studie potvrzují, že tyto diference v p enášení stejných šok$ mohou být velmi znaþné (Dornbusch, Favero, and Giavazzi (1998); Cecchetti (1999) a další).
48
Shrnutím je, že zp$sob, jakým je r$st úrokové míry p enášen na spot ebitelské a investiþní výdaje, m$že být velmi odlišní u všech þlen$ unie. 63
3.5 Rozdílné míry r$stu N které zem rostou rychleji než ostatní. To je znázorn no jasn v tabulce 2 . M$žeme tu vid t, že mezi lety 1980-2001 n které jižní evropské zem (a Irsko) zažívaly vyšší r$st GDP než zem v severní þásti Evropy. (Stejný fenomén lze sledovat v 70. letech).
Tabulka 2: Pr$m rné roþní míry r$stu GDP v EU, 1981-2001 Zem Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie N mecko ecko Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Portugalsko Špan lsko Švédsko Velká Británie
% 2,3 2,05 1,94 2,55 2,12 1,99 1,6 5,36 1,92 4,66 2,55 2,98 2,72 1,99 2,48
Zdroj: De Grauwe (2003).
Pokud zem cht jí vytvo it m novou unii, takové rozdíly v mí e r$stu mohou vést k problém$m. To bude ilustrováno na následujícím p íkladu.
Míra r$stu GDP v zemi A je 5 % roþn , GDP v zemi B roste o 3 % za rok. P edpokládejme, že d$chodová elasticita import$ zem A ze zem B je jedna a podobn d$chodová elasticita import$ zem B ze zem A je také jedna. Importy zem A ze zem B budou r$st rychlostí 5% roþn , zatímco importy zem B ze zem A jen rychlostí 3% roþn . To povede k problém$m obchodní bilance rychle rostoucí zem A, jejíž importy budou mít tendenci r$st rychleji než její exporty. 63
De Grauwe (2003)
49
Aby zabránila chronickým deficit$m na svém obchodním úþtu, zem A bude muset snížit ceny svých export$ do zem B, a proto zem B zvýší své nákupy zboží ze zem A. Jinými slovy, sm nné relace zem A musí klesnout, tak aby byly její produkty více konkurenceschopné. Zem A to m$že ud lat dv ma zp$soby:
x depreciací m ny, x nižší rychlost r$stu domácích cen než v zemi B. Avšak pokud zem vstoupí do m nové unie se zemí B, dostupná bude pouze druhá možnost. Zem A tedy bude muset praktikovat relativn deflaþní politiku, která bude postupn brzdit r$stový proces.
Takto vznikají náklady m nové unie pro rychle rostoucí zem . Zdá se být mnohem výhodn jší ponechat si svou národní m nu, tak aby zem m la možnost depreciovat vlastní m nu, pokud se cítí ohrožena nep íznivým vývojem b žného úþtu. 64
3.6 Náklady m nové unie a otev enost ekonomiky V souvislosti s otev eností ekonomiky m$žeme v analýze nákladu m nové unie pozorovat více vztah$.
Za prvé je tu vztah mezi stupn m otev enosti (míra, s jakou je zem integrována se zbytkem sv ta) a výskyty asymetrických šok$. Na tuto otázku existují dva pohledy:
x pohled Evropské komise, který to vidí jako negativní vztah, x Krugman$v pohled, který to vidí jako vztah pozitivní. V souladu s prvním pohledem m$žeme shrnout, že v tší otev enost snižuje náklady m nové unie, stejn jako snižuje pravd podobnost, že nastane asymetrický šok. V p ípad druhého pohledu je však záv r obrácený: náklady m nové unie rostou se stupn m otev enosti ekonomiky.
64
De Grauwe (2003)
50
Druhá myšlenka má co do þin ní s efektivností sm nného kurzu, eliminujícího vliv asymetrických šok$. Uvažujeme op t dv zem , jednu, relativn otev enou a druhou, relativn uzav enou. Tyto dv zem jsou znázorn ny v grafu 12.
Graf 12: Efektivita devalvace
Zdroj: de Grauwe (2003).
Jak poptávkové tak nabídkové dopady (úþinky) devalvace se mezi t mito zem mi liší. Co se vliv$ na poptávkovou stranu týþe, ta samá devalvace má siln jší úþinek v relativn otev en jší ekonomice, než v ekonomice relativn uzav ené.
Abychom tomu porozum li, p edstavme si dva extrémní p ípady. P edpokládejme otev enou ekonomiku, vyvážející 99% svého GDP, zatímco uzav ená ekonomika bude exportovat pouze 1% svého GDP. Stejná devalvace, ekn me 10%, omezí r$st agregátní poptávky více v p ípad první zem než tomu bude v p ípad zem druhé. V Grafu 12 je znázorn na tato rozdílnost, spoleþn se skuteþností, že poptávková k ivka se posune dále v p ípad relativn otev ené ekonomiky, než tomu bude u ekonomiky relativn uzav ené.
Tyto dv zem se liší také v tom, jak devalvace ovlivní nabídkovou stranu. Dá se oþekávat, že v relativn otev ené ekonomice, bude posun nabídkové k ivky nahoru následující po devalvaci mnohem významn jší, než v relativn uzav ené ekonomice. To má co do þin ní se skuteþností, že více otev ená zem více dováží (jako procento z celkové spot eby), proto roste více CPI, což vede k siln jším cenov -mzdovým spirálám, než v relativn uzav ené ekonomice.
51
Tím by se dalo dosp t k následujícímu záv ru. Kombinované poptávkové a nabídkové úþinky devalvace v t chto dvou zemích jsou takové, že nem$žeme apriori íci, ve které zemi je devalvace úþinn jší p i stimulaci výstupu. Co m$žeme íci však je, že devalvace bude poci"ována mnohem siln ji na agregátní cenové hladin ve více otev ené ekonomice, než v relativn uzav ené ekonomice. To znamená, že systematické využívání nástroje sm nného kursu povede k v tší cenové variabilit ve více otev ené zemi, než v zemi relativn uzav ené.
Dal by se tedy uþinit záv r, že k dosažení stejného výsledku co se výstupu týþe, se zdá být devalvace více nákladná v p ípad otev ené ekonomiky, protože dochází k v tší cenové variabilit . Proto se tedy ztráta sm nného kurzu jako nástroje hospodá ské politiky zdá být mén nákladná v relativn otev ených ekonomikách, než v ekonomikách relativn uzav ených.
Kombinací analýz efektivnosti devalvace s analýzami o vztahu mezi otev eností ekonomiky a asymetrickými šoky by se dal odvodit záv r, že náklady m nové unie pravd podobn klesají se stupn m otev enosti zem . To je znázorn no v grafu 13, který byl p evzat od Krugmana.
Graf 13: Náklady m nové unie a otev enost ekonomiky
Zdroj: Krugman (1990).
Na vertikální ose jsou znázorn ny náklady m nové unie (tj. náklady vzdání se nástroje sm nného kurzu). Tyto náklady jsou vyjád eny jako procento GDP. Na horizontální ose je znázorn na otev enost ekonomiky pom rn k zemím, se kterými zem chce vytvo it m novou
52
unii. Tato otev enost je vyjád ena obchodním podílem GDP zem . M$žeme vid t, že þím je otev enost v tší, náklady na p ipojení k m nové unii jsou nižší. 65,66
3.7 Možné zvýšení nerovností mezi bohatšími a chudšími regiony P íþinou t chto nerovností mohou být zvýšené kapitálové toky mezi jednotlivými regiony m nové unie, a to v d$sledku odbourávání p ekážek pro volný pohyb kapitálu. Kapitál má poté možnost p esouvat se z region$, kde neexistuje p íliš mnoho ziskových p íležitostí, z region$ þasto zaostalejších þi upadajících, do region$ více ziskových, ve valné v tšin p ípad$ slibn se rozvíjejících. 67 Tento trend však nemusí být nutn d$sledkem m nové integrace. Ke kapitálovým tok$m podobného charakteru m$že docházet i mezi zem mi bez spoleþné m ny, pouze jako d$sledek odstran ní bariér pro pohyb kapitálu. 68
3.8 Ztráta výnos$ z ražebného P ípadným dalším nákladem z úþasti v m nové unii pro p istupující zemi je ztráta ražebného. Ražebné je p íjem, který získá vláda financováním rozpoþtového deficitu zm nou monetární báze. P i plné zam stnanosti by toto chování vedlo k inflaci, proto je ražebné þasto nazýváno inflaþní daní. 69 Ražebné sice p erozd luje ECB mezi jednotlivé státy podle výše vklad$ základního kapitálu, což je ale pro n které zem mén výhodné.
3.9 Ostatní náklady m nové unie Ztráta autonomie monetární politiky
Ztráta autonomie monetární politiky vyplývá z existence jediné úst ední centrální banky provád jící jednotnou monetární politiku na celém území m nové unie. Žádná þlenská zem tak nem$že nezávisle rozhodovat o tom, zda v p ípad , kdy se ekonomika nap íklad ocitne 65
Tento záv r neplatí obecn . Tato situace m$že nastat, pokud se stupn m otev enosti ekonomiky významn stoupá pravd podobnost výskytu asymetrických šok$. 66 De Grauwe (2003) 67 Na tomto míst je vhodné poznamenat, že v chudých a podkapitalizovaných regionech s dobrou kvalitou lidského kapitálu je zase vysoká mezní produktivita kapitálu, která m$že v rozporu s p edchozím tvrzením kapitál p itahovat. 68 Kuþerová (2005) 69 Horvath, Komárek (2002)
53
v recesi, sníží úrokové sazby, nebo naopak ve snaze zkrotit inflaci úrokové sazby zase zvýší a to m$že vést k vyšším fluktuacím výstupu. 70,71
Možná ztráta fiskální autonomie
Ztráta fiskální autonomie souvisí s nutností transferových plateb mezi jednotlivými zem mi þi regiony m nové unie za úþelem snížení jejich hospodá ských a sociálních rozdíl$. Fiskální politiku v Eurozón rovn ž siln omezuje Pakt stability a r$stu, který ud luje sankce zemím nedodržujícím maastrichtská kritéria týkající se schodku ve ejných financí a ve ejného dluhu þlenských zemí. 72
Náklady mikroekonomického charakteru
Jedná se o náklady, které mají p ímý vliv na firmy a obyvatelstvo zemí, které p ijaly jednotnou m nu.
Jedná se nap íklad o tyto náklady:
x náklady na založení nové m nov -politické instituce (úst ední CB) x náklady na zavád ní nových mincí a bankovek do ob hu, x p evod smluv, bankovních úþt$ nebo závazk$ na novou m nu, x náklady na p izp$sobení informaþních systém$…
70
Podobná nevýhoda však existuje i v režimu fixních kurs$, aniž by zem byla þlenem m nové unie: centrální banka sice m$že snížit v dob recese úrokové sazby a napomoci tak oživení ekonomiky, na druhé stran však, pokud existuje dostateþná mobilita kapitálu, tak pokles úrokových sazeb sníží ziskovost investiþních p íležitostí a povede k odlivu kapitálu ze zem . Následuje tlak na znehodnocení m ny, þemuž se centrální banka bude snažit zabránit intervencemi, v tomto p ípad nákupem tuzemské m ny a dojde tak k m nov -politické restrikci, na jejímž poþátku stála naopak snaha o expanzi ze strany centrální banky. 71 Kuþerová (2005) 72 Kuþerová (2005)
54
Shrnutí náklad$ m nové unie Jak již bylo eþeno, z existence m nové unie neplynou pouze p ínosy, ale také mnohé náklady. Ty byly shrnuty v této kapitole.
Mezi hlavní p íþiny existence náklad$ m nové unie lze za adit:
x ztráta m nového kurzu jako vyrovnávacího nástroje, x rozdílné preference zemí mezi inflací a nezam stnaností, x rozdílnosti v institucích pracovního trhu, x rozdílnosti v právních systémech, x rozdílné míry ekonomického r$stu, x náklady spojené s otev eností ekonomiky, x možné zvýšení nerovností mezi bohatšími a chudšími regiony, x ztráta výnos$ z ražebného, x ostatní náklady. Nejciteln jším nákladem, který plyne ze vzniku m nové unie je z ejm ztráta m nového kurzu, jako odpovídajícího nástroje pro odstran ní dopad$ reálných šok$, specifických pro danou ekonomiku. Takové šoky totiž vyžadují úpravu reálného kurzu, kterou lze provést zm nou nominálního kurzu bez dodateþných náklad$ v oblasti výstupu nebo zam stnanosti.
P i administrativn pevném kurzu se tedy b emeno p izp$sobení ekonomiky reálným asymetrických šok$m p esouvá z m nového kursu na jiné kanály. T mi mohou být úprava mezd a cen, mobilita výrobních faktor$ (zejména pracovních sil) a systém fiskálního federalismu.
Mezi jednotlivými zem mi m nové unie se mohou vyskytnout také þetné rozdílnosti, které byly popsány v této kapitole a jsou p íþinou nejr$zn jších náklad$. V této þásti byly n které z t chto rozdílnosti probrány podrobn ji a bylo vysv tleno, jakým zp$sobem zvyšují náklady m nové unie.
Co se náklad$ spojených s otev eností ekonomiky týþe, m$žeme v analýze náklad$ m nové unie pozorovat více vztah$. Je to vztah mezi stupn m otev enosti ekonomiky a výskyty 55
asymetrických šok$, na který existují dva zcela rozdílné pohledy (pohled Evropské komise a Krugman$v pohled). Druhý vztah se týká efektivnosti funkce sm nného kurzu v p ípad výskytu asymetrického šoku. V této kapitole se dosp lo k záv ru, že ztráta sm nného kurzu jako nástroje hospodá ské politiky s zdá být mén nákladná v relativn otev ených ekonomikách. Kombinace této analýzy s analýzami o vtahu mezi otev eností ekonomiky a asymetrickými šoky pak p isp la k záv ru, že náklady m nové unie pravd podobn klesají se stupn m otev enosti zem .
Nepotvrdilo se však zcela tvrzení, že v p ípad vzniku m nové unie by mohlo dojít ke zvýšení nerovností mezi bohatšími a chudšími regiony. K tomuto jevu by sice dojít mohlo, ale také nemuselo a i když by k n mu došlo, nemusel by to být d$sledek zavedení jednotné m ny.
P ípadným nákladem z úþasti v m nové unii by mohla být ztráta ražebného. P erozd lení mezi jednotlivé státy m nové unie podle výše vklad$ základního kapitálu by mohlo opravdu být pro n které zem mén výhodné.
56
4 Perspektivy EMU (makroekonomické dopady) 4.1 Historie vzniku EMU – hlavní milníky na cest k EMU 18. duben 1951 Pa ížská dohoda, Smlouva o založení Evropského spoleþenství uhlí a oceli – ESUO, podepsána p edstaviteli Belgie, Francie, Itálie, Lucemburska, N mecka, Nizozemska – tzv. „Šestkou“.
25. b ezen 1957 ímské smlouvy - založení EHS a Euratomu, podepsány Šestkou.
1. þervenec 1968 Celní unie EHS. Odstran ním posledních celních poplatk$ pro obchod uvnit EHS a zavedením spoleþného vn jšího tarifního režimu nabývá úþinnosti celní unie šestice stát$ Spoleþenství.
1. leden 1973 První rozší ení. Dánské království, Irská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska se stávají þleny Spoleþenství - vzniká „Devítka“.
13. b ezen 1979 Evropský m nový systém (EMS) vstupuje v platnost. Osm úþastnických zemí se zavazuje udržovat sm nné kurzy svých m n v dohodnutém rozp tí. Vznik evropské m nové jednotky ECU - European Currency Unit. 1. leden 1981 Druhé rozší ení. ecká republika se stává desátým þlenem Evropských spoleþenství - vzniká „Desítka“.
1. leden 1986 T etí rozší ení.
57
Portugalská republika a Špan lské království se p ipojují ke Spoleþenství - vzniká „Dvanáctka“.
1. þervenec 1990 Hospodá ská a m nová unie (HMU) vstupuje do první fáze. Odstran na v tšina zbývajících p ekážek pro pohyb kapitálu, posíleny koordinace hospodá ské politiky a spolupráce centrálních bank þlenských zemí Spoleþenství.
1. listopad 1993 Smlouva o Evropské unii nabývá úþinnosti.
1. leden 1995 Rakousko, Švédsko a Finsko se stávají þleny Evropské unie - vzniká tzv. „Patnáctka“. 1. þerven 1998 Založena Evropská centrální banka (ECB) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem.
1. leden 1999 Euro se stává oficiální m nou pro Belgii, Finsko, Francii, Lucembursko, N mecko, Nizozemsko, Irsko, Itálii, Portugalsko, Rakousko a Špan lsko - zatím jen pro bankovní operace.
1. leden 2001 ecko se stává dvanáctou zemí eurozóny.
1. leden 2002 Ve 12 zemích eurozóny (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, N mecko, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, ecko a Špan lsko) vstupují do ob hu bankovky a mince euro. 28. únor 2002 Národní bankovky a mince 12 zemí eurozóny p estávají platit (netýká se švédské a dánské koruny a britské libry). 73 73
Historický vývoj evropské integrace, dostupné z
58
4.2 Zhodnocení projektu EMU – makroekonomické dopady Každá nová zem by si m la p i svých úvahách, zda vstoupit do eurozóny položit adu otázek. Nejde jen o to, zda daná zem spluje maastrichtská kritéria, ale existuje spousta dalších, mnohdy d$ležit jších kritérií, která by vstup zem posoudila z hlediska výhodnosti pro danou zemi. Jedním z takových kritérií by mohla být úsp šnost eurozóny. Zem by m ly mít p edstavu o tom, zda zavedení jednotné m ny prosp lo þlenským zemím, zda zajiš"uje eurozóna svým þlen$m takové atributy prosperity, jako je rychlý r$st (s pozitivním vlivem na zam stnanost), m nová stabilita a dobrý stav ve ejných financí. Dále by si mohly také položit otázku, zda spoleþná evropská m na splnila oþekávání zemí, které jednotnou m nu p ijaly a jestli je perspektivním projektem. 74
Cíle jednotné m ny
Zavedení eura bylo p edevším politickým rozhodnutím, m lo se stát milníkem na cest ke „stále t sn jší unii“. Slibovalo se, že chyb jící ekonomické p edpoklady m nové unie budou následn dopln ny. Spoleþná m na m la urychlit vzájemnou konvergenci zúþastn ných ekonomik a rychle z nich uþinit „optimální m novou oblast“, pro kterou bude spoleþná m nová politika p edstavovat výhodu, a nikoli riziko. Euro m lo p inést nejen úspory náklad$ pro soukromý sektor, ale také urychlení r$stu na makroekonomické úrovni. Odhady hovo ily o akceleraci hospodá ského r$stu v ádu 0,75 - 1 procentní bod. Sliby o rychlejším r$stu, vyšší zam stnanosti a celkové prosperit m ly usnadnit obþan$m louþení s vlastní m nou. 75
4.2.1 Ekonomický r$st Ekonomický r$st se v zemích eurozóny neurychlil, naopak se zpomalil. Zpomalení nastalo zejména v n kterých velkých zemích eurozóny, které mají v jejím vývoji dominantní váhu (rychlejší r$st ostatních zemí to nebyl schopen kompenzovat).
74 75
Janáþek, Janáþková (2006) Tamtéž
59
R$st eurozóny se zpomalil i ve srovnání s jinými zem mi. V letech 1999 - 2004 rostla eurozóna pr$m rným tempem 1,9 procenta, zatímco Velká Británie tempem 2,5 procenta a USA tempem 3,1 procenta. 76
Graf 14: Míra r$stu reálného HDP (% zm na)
5 4,5 4 3,5 3
eurozóna VB
2,5
USA
2 1,5 1 0,5 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat
P íþiny nízkého r$stu
Možnými p íþinami nízkého r$stu zemí eurozóny mohou být oslabení r$stu sv tového obchodu, vysoké ceny ropy a posílení eura, jež m lo negativní vliv na exportní výkonnost. Pozitivním rysem bylo zrychlení r$stu domácí poptávky. Mírné oživení zaznamenaly investice i soukromá spot eba.
P etrvává také zaostávání eurozóny za USA a to nejen v HDP, ale také ve všech jeho poptávkových složkách (jako jsou spot eba domácností, investice a þistý vývoz), díky vyššímu využití pracovních zdroj$ (vyšší mí e zam stnanosti), rychlejšímu r$stu investic a vyšší produktivit práce i kapitálu.
Nízkou dynamiku r$stu ekonomického výkonu lze vysv tlit širším spektrem faktor$, ke kterým pat í:
76
Janáþek, Janáþková (2006)
60
x þlenské státy EU nejsou dostateþn atraktivní pro p íliv p ímých zahraniþních investic, což omezuje dynamiku tvorby hrubého fixního kapitálu, x outsourcing v podob rušení tuzemské výroby, která je nahrazována dovozem ze zemí s nižší nákladovou hladinou, negativn ovlivuje zam stnanost i r$st, x nízká pružnost trhu práce omezuje využívání pracovních zdroj$ a brzdí realizaci progresivních strukturálních zm n v jednotlivých odv tvích, x nedostateþný rozvoj sektoru služeb, jehož hlavní p íþinou je ochrana domácích trh$, x stárnutí obyvatelstva, které omezuje výkon ekonomiky tím, že dochází ke zhoršení v kové struktury pracovník$, x pomalý postup strukturálních reforem, který omezuje disponibilitu finanþních zdroj$ na rozvoj infrastrukturních, zejména dopravních projekt$. 77
Míra nezam stnanosti, p i které se již zaþínají projevovat inflaþní tlaky, þiní v eurozón kolem osmi procent. 78 To znamená, že zrychlení r$stu nad 2,5 procenta nebo snížení nezam stnanosti pod osm procent již hrozí r$stem inflace (což nutí ECB zasáhnout a zbrzdit takto „p eh átou“ eurozónu). Tak nízký potenciální r$st a tak vysoká míra nezam stnanosti nezvyšující inflaci nejsou povzbudivou zprávou pro další vývoj m nové unie. D$raz na projekt spoleþné m ny oþividn vedl k zanedbání pozornosti, která m la být v nována další liberalizaci trh$, flexibilit trh$ práce i omezování p íliš nafouklých sociálních polštá $, které snižují využití pracovního potenciálu zemí eurozóny. 79
4.2.2 R$st a inflace Spoleþná m na nesplnila oþekávání ani v oblasti vzájemné rychlé konvergence zúþastn ných ekonomik, pokud jde o tempa r$stu a míru inflace. Existují nejmén t i významné studie Evropské centrální banky z let 2003, 2005 a 2006, které upozorují na perzistenci inflaþních diferenciál$ mezi zem mi eurozóny (na fakt, že jedny þlenské zem mají permanentn vyšší míru inflace oproti pr$m ru eurozóny, jiné naopak permanentn nižší).
77
Czesaný (2005) Janáþek, Janáþková (2006) 79 Tamtéž 78
61
Nejnov jší studie ECB Konvergence a divergence inflace v EMU z ledna 2006 dokonce ukazuje, že inflaþní diferenciály mezi zem mi eurozóny m ly od zavedení eura tendenci se zv tšovat. Mezi roky 1999 a 2004 inflaþní diferenciály nar$staly.
Tento vývoj zásadn kontrastuje s p edchozím obdobím. Zatímco p íprava na zavedení spoleþné m ny vedla ke snižování rozdíl$ v inflaci, zavedení eura nastartovalo opaþný, divergenþní proces.
Za stabilizovaným vývojem pr$m rné inflace v eurozón se skrývá divergence - dokonce nar$stající odchylky v mí e inflace oproti pr$m ru. Zvlášt znepokojivé je, že jak kladné, tak záporné odchylky jsou trvalé a „p irostlé“ ke stále stejným zemím. Tím se eurozóna výrazn liší od USA, kde inflaþní odchylky od pr$m ru, v tší než jeden procentní bod a trvající déle než dva roky byly pozorovány jen v n kolika málo speciálních p ípadech. Studie ECB konstatují, že perzistence inflaþních diferenciál$ je z ejm specifikem eurozóny. 80
Podrobn jší analýzu p íþin podává sta" z bulletinu ECB M nová politika a inflaþní diferenciály v heterogenní m nové oblasti. (kv ten 2005). Významná skupina p íþin trvalých rozdíl$ v mírách inflace mezi zem mi eurozóny souvisí podle této stati s neexistencí kursového p izp$sobovacího mechanismu. Rozdílná tempa r$stu produktivity pak vedou k reálné apreciaci þi reálné depreciaci, v neobchodovatelném sektoru zase k r$zné intenzit Balassa-Samuelsonova 81 efektu. S chyb jícím kursovým p izp$sobením souvisejí i rozdíly v inflaci, zp$sobované odlišnou reakcí jednotlivých zemí eurozóny na vývoj sv tových cen ropy a surovin. 82
4.2.3 Rozdílné míry r$stu HDP Trvalé rozdíly mezi zem mi eurozóny se projevují i v dalších ukazatelích. Nápadné jsou rozdíly v tempech r$stu HDP, které nelze vysv tlit pouze rozdílným ekonomickým cyklem. V tšina zemí ze skupiny s trvale vyšší mírou inflace se v období 1999-2004 vyznaþovala také
80
Janáþek, Janáþková (2006) Zm na reálného kurzu koruny v þase se skládá z p ísp vk$ n kolika r$zných faktor$. Jedním z nich je odlišný vývoj produktivity práce v r$zných odv tvích domácí a zahraniþní ekonomiky. P ísp vek tohoto faktoru ke zm n reálného kurzu se obvykle oznaþuje jako Balassa-Samuelson$v efekt. 82 Janáþek, Janáþková (2006) 81
62
rychlejším r$stem HDP (nejrychleji z nich rostlo Irsko). Ekonomové ovšem vyslovují obavy, zda zde relativn vyšší míry inflace nepovedou ke ztrát konkurenceschopnosti.
Graf 15: Pr$m rné roþní míry inflace (HICPs) vybraných zemích
6 5 eurozóna Irsko
4
N mecko 3
Špan lsko Itálie
2
ecko Francie
1 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat
Graf 16: Míra r$stu reálného HDP ve vybraných zemích (% zm na)
12 10 eurozóna
8
Irsko N mecko
6
Špan lsko 4
Itálie ecko
2
Francie
0 1998
1999
2000
2001
2002
-2
Zdroj: Eurostat
63
2003
2004
2005
Naopak u druhé skupiny zemí jsme þasto sv dky nižších než pr$m rných temp r$stu HDP. P íkladem je N mecko, kde pr$m rné tempo r$stu od zavedení eura bylo 1,3 procenta. Je z ejmé, že p$sobení jednotné m nové politiky na ob skupiny zemí se významn liší, což m$že do budoucna vést k jejich další vzájemné divergenci. Ta m$že být zesilována též cyklickými faktory, strukturálními rozdíly a rozdílnou reakcí na vn jší šoky. Vznik dvou odlišných „klub$“ v rámci jedné m nové unie významn zpochybuje univerzální vhodnost spoleþné m nové politiky. 83
4.2.4 Nezam stnanost Tv$rci hospodá ské politiky, zejména centrální banky, urþují míru nezam stnanosti, která by odpovídala stabilnímu vývoji inflace ve st edn dobém horizontu. Obecn by m ly reformy na trhu práce snižovat strukturální nezam stnanost a zvyšovat potenciální produkt.
Míra nezam stnanosti se v eurozón mírn snížila po zavedení jednotné m ny, ale snížení není nijak markantní, jak je vid t z grafu 17. Na jejím snížení se výrazn podílel prudký pokles velmi vysoké špan lské nezam stnanosti. Pokles zaznamenala také Itálie a k významnému snížení došlo i v Irsku, ale jejich váha v evropském pr$m ru je malá. Naopak r$st nezam stnanosti v N mecku nebyl sice velký, ale m l výrazný dopad na evropský pr$m r. 84 Co se týþe zemí EU, které nejsou þleny eurozóny, jejich míry nezam stnanosti jsou jedny z nejnižších v EU.
83 84
Janáþek, Janáþková (2006) Dubská, Fiala (2002)
64
Graf 17: Nezam stnanost v eurozón (%)
16 14
eurozóna
12
N mecko
10
Špan lsko Francie
8
Itálie
6
Irsko
4
VB Švédsko
2 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat
Zajímavé je srovnání nezam stnanosti s hlavními obchodními rivaly EMU, jako jsou USA a Japonsko. Z grafu lze vyþíst, že aþkoli se míra nezam stnanosti v eurozón mírn snížila, stále je nezam stnanost v zemích s jednotnou m nou mnohem vyšší, než u t chto konkurent$.
Graf 18: Nezam stnanost v mezinárodním srovnání (%)
12 10 8 eurozóna USA
6
Japonsko 4 2 0 1998
1999
2000
2001
2002
Zdroj: Eurostat
65
2003
2004
2005
4.2.5 Fiskální politika Nemožnost diferencované m nové politiky spolu s neexistencí kursových p izp$sobovacích mechanism$ a s nedostateþnou flexibilitou trh$ práce p enáší velkou þást b emene p izp$sobovacích proces$ na fiskální politiku. Jednotná fiskální politika v rámci eurozóny neexistuje. Fiskální pozice eurozóny je výsledkem politik jednotlivých stát$, které jsou omezovány Paktem stability a r$stu.
Realita je dnes taková, že eurozóna spojuje heterogenní skupinu zemí. Zem s uspokojivou fiskální disciplínou a na druhé stran zem , které ji nejsou schopny dodržet. Lze dokonce íci, že vlády n kterých zemí využívají spoleþnou m nu k tomu, aby provád ly na úþet ostatních nezodpov dnou fiskální politiku. 85
P ílišné bujení ve ejných rozpoþt$ má negativní vliv na ekonomiku, což musí mít odezvu i v m nové oblasti. Dochází evidentn k jevu, který je v ekonomii znám jako „v zovo dilema“. Vlády jednotlivých zemí si nejsou jisty, zda ostatní zem budou dodržovat fiskální pravidla a proto budou také rad ji vytvá et nadm rné deficity. Stát$m nehrozí bezprost ední trest v podob znehodnocení m ny, r$stu úrokových sazeb a to ani od orgán$ EU. Tento stav je však dlouhodob neudržitelný a v m nové unii bude vyvolávat nep íjemnosti. 86
Tento problém m$že mít pro budoucnost spoleþné m ny o to vážn jší d$sledky, že eurozóna nejenže není optimální m novou oblastí (ani nemá flexibilní pracovní trhy), ale také v ní není dostateþná solidarita, která by umožnila vzájemné rozpoþtové transfery k tlumení nep íznivých d$sledk$ jednotné m nové politiky. ýasem tak mohou v eurozón nar$stat vnit ní tenze, což ke stabilit spoleþné m ny nep isp je. 87
4.3 Perspektivy evropské m nové unie Jednotná m na je projektována pro takové soustátí, jež se krom jiného vyznaþovat provázanými obchodními styky bez bariér, plnou mobilitou pracovní síly þi slad nými hospodá skými cykly. Pro soustátí, které jednoduše bude optimální m novou oblastí. 88 85
Janáþek, Janáþková (2006) Petrold (2004) 87 Janáþek, Janáþková (2006) 88 Kovanda (2005) 86
66
Evropská m nová unie však takovou oblastí zatím není. Vrcholní p edstavitelé evropské p tadvacítky ve valné v tšin hlásají touhu po co nejužší hospodá ské spolupráci, se vším, co k ní pat í, avšak dojde-li k p elomovým okamžik$m, všichni tito p edstavitelé se rozpomínají na národní zájmy svých zemí a na své voliþe. 89
Dlouhodobá existence eura (a p edevším dobrá kvalita jeho fungování) p edpokládá bu hlubší politickou integraci nebo vysokou mobilitu pracovních sil a flexibilitu cen a mezd (které v Evrop ale zatím neexistují). 90
4.3.1 Politická integrace Jak již bylo eþeno, zavedení jednotné m ny v Evrop bylo politickým rozhodnutím a tv$rci projektu eura jej pokládali od poþátku p edevším za nástroj prohlubování politické integrace ke „stále t sn jší unii“. Udržení jednotné m ny však bude i nadále vyžadovat politickou jednotu, bez ní bude jednotná m na dlouhodob neudržitelná. 91
Události roku 2005 však p íliš mnoho znak$ politické jednoty nevykazují. D$kazem toho m$že být nap íklad odmítnutí euroústavy Francií a Nizozemskem, jejímž cílem m lo být práv prohloubení politické integrace. Evropská ústava byla p edpokladem pro úsp šné dlouhodobé fungování evropské m nové unie. Výsledek referend ve Francii a Nizozemsku odhalil také nevoli þi neochotu lidí podílet se na ambiciózním a um le vykonstruovaném projektu evropských politických p edstavitel$. Znamenal také jasné odmítnutí dalších p erozd lovacích proces$ v Evrop , které jsou nezbytnou souþástí každé politické unie. 92
A není to jen nep ijetí euroústavy, které je d$kazem politické nejednotnosti. Dalším takovým p íkladem mohou být italské spekulace o odchodu z eurozóny a znovuzavedení liry. Itálie je považována za markantní neúsp ch zem v m nové unii. Itálie, která má zastaralou strukturu ekonomiky a její zboží ztrácí ve sv t konkurenceschopnost, byla zvyklá si z problém$ pomáhat devalvacemi liry. To však nyní nem$že a vysoký kurz eura tak minulý rok zatlaþil
89
tamtéž Klaus (2005) 91 Rozpad Evropské m nové unie je možný, p ipouští De Grauwe. Dostupný z www.ihned.cz (2005) 92 Klaus (2005) 90
67
její ekonomiku zp t do recese. Práv italští politikové jsou t mi, kte í po ECB nejd$razn ji požadují snížení úrokových sazeb. 93
Dalším d$kazem politické r$znorodosti m$že být také vít zný útok francouzského prezidenta Chiraca na sm rnici o liberalizace služeb, která m la koneþn po 18-ti letech naplnit jednotný evropský akt o liberalizace trhu zboží, služeb a kapitálu. Francouzi se obávali možné konkurence a ztráty pracovních p íležitostí. Podle odhad$ m l tento krok p inést v celé unii na 600 tisíc nových pracovních p íležitostí. 94 D$vody politické integrace Hlavními úkoly vyššího stupn politické integrace je udržovat disciplínu hospodá ské politiky jednotlivých zemí (což byla p$vodní myšlenka Paktu stability) a umožnit extenzivní p erozd lování finanþních prost edk$ mezi zem mi EU v p ípad rozdílného hospodá ského r$stu. 95
Pakt stability vznikl jako ochranný štít proti nezodpov dnosti vlád p i zavád ní jednotné evropské m ny. Vláda, která utrácí víc, než její ekonomika vyprodukovala, je v eurozón ve výhod , protože své fiskální problémy vyváží díky jednotné m n i do sousedních zemí. Bylo to hlavn N mecko, které naléhalo na vznik Paktu, protože se obávalo fiskální nedisciplinovanosti jižních stát$. Však také Komise zahájila sankþní ízení pro ecku, které se dostalo brzy do potíží s pln ním.
Obrat nastal v okamžiku, kdy se do problém$ dostaly velké zem , jako N mecko a Francie. Výsledkem byla revize Paktu stability, která vytvá í tak „gumové“ prost edí, že vládám umožuje vysv tlit tak ka jakoukoli fiskální nedisciplinovanost. Pokud v tomto sm ru nedojde k náprav , nem$že taková politika znamenat nic jiného, než hlubokou krizi jednotné m ny. 96 Relativizace Paktu stability v posledních letech se proto stala silnou p ekážkou politické integrace a evropské m nové unie. 97
93
Rozpad Evropské m nové unie je možný, p ipouští De Grauwe. Dostupný z www.ihned.cz (2005) íman (2005) 95 Klaus (2005) 96 íman (2005) 97 Klaus (2005) 94
68
4.3.2 Mobilita pracovních sil a flexibilita mezd a cen Vysoká mobilita pracovních sil a flexibilita mezd a cen v eurzón neexistuje. V souþasnosti žije a pracuje v jiném þlenském stát mimo svou domácí zemi asi 1,5% obþan$ EU. Tento poþet se p es zvýšení možností p eshraniþní mobility v EU za posledních t icet let nijak nezm nil. 98 Imobilitu evropského trhu mimo jiné zp$sobují jazykové a kulturní rozdíly (tento fakt je þasto dáván do souvislosti s mnohem v tší mobilitou amerického trhu práce).
Dalšími d$vody nízké mobility pracovní síly v eurozón jsou administrativní bariéry volného vstupu. Za ty lze považovat nap . neochotu akceptovat dosažené vzd lání a kvalifikaci v jiné þlenské zemi, obtížnou zapoþitatelnost d$chodových nárok$ p i práci v zahraniþí, minimální mzdy, regulované trhy s byty, atd.
A v neposlední ad jsou p ekážkou mobility pracovních sil p echodná období. V rámci EU15 omezení nezavedlo Irsko a Švédsko. Británie zavedla povinnou registraci pracovník$. V ostatních þlenských státech musí obþané osmi nových þlenských zemí žádat o pracovní povolení. V rámci Smlouvy o p istoupení m$že být volnému pohybu osob zamezeno maximáln na sedm let.
Staré þlenské zem EU se musí rozhodnout do konce dubna 2006, zda p echodné období prodlouží þi nikoli. 30. dubna skonþí první dvouletá fáze p echodného období, které omezuje volný pohyb pracovník$ ze zemí st ední a východní Evropy ve starých þlenských státech EU. P echodné období se rozhodly neprodloužit zem jako Špan lsko, Portugalsko a Finsko. Naopak k prodloužení p echodných období dojde nap íklad v N mecku, Nizozemí, Rakousku a Belgii. 99
Co se flexibility mezd a cen týþe, ukazuje se, že v zemích EMU je reakce relativních cen na lokální následky negativního šoku velmi nízká. 100 Existenci t chto cenových rigidit lze do velké míry spojit s reálnými rigiditami na trhu práce, které zp$sobují nízkou pružnost mezd. 98
Evropská komise vyhlásila rok mobility pracovník$. Dostupný z www.euractiv.cz (2006) Špan lsko neprodlouží p echodné období omezující volný pohyb pracovník$. Dostupné z www.euractiv.cz (2006) 100 De grauwe, Vanderhaverbeke (1993), Ostfeld, Peri, (1998) 99
69
Reálné rigidity na trhu práce jsou dány vyjednávací silou odborových svaz$ a konstrukcí záchranné sociální sít pro nezam stnané. Vznik spoleþného evropského pracovního trhu sice sílu souþasných odborových svaz$ – v d$sledku existence jazykových, kulturních a jiných bariér – snižuje, ale minimalizace reálných rigidit na trhu práce z$stává spíše st edn dobou otázkou.
K urychlení tohoto procesu m$že p isp t konkurence mezi jednotlivými þlenskými státy v oblasti legislativy na trhu práce. 101
4.4 Možný rozpad eurozóny Projekt eura v sob skrývá ambici nahradit spontánní tržní procesy politickými p erozd lovacími mechanismy. Jak je vid t, není to úloha jednoduchá. Pokud není možná diferencovaná
politika,
musí
p ijít
solidarita,
která
ovšem
v referendech
nebyla
„ratifikována“. 102
O nebezpeþí rozpadu eurozóny ekonomové diskutují již déle. D$vodem je to, že eurozóna podle dosavadních d$kaz$ nenapomáhá konvergenci ekonomického vývoje jednotlivých zemí sm rem k optimální m nové oblasti a naopak rozdíly spíše prohlubuje.
Hodn te bude záležet na þelních politických p edstavitelích jednotlivých zemí. Spoleþn stojí p ed nemén zásadním rozhodnutím, jakým kdysi bylo to o spoleþném sm ování k jednotné evropské m n . Pokud budou dále sve ep lp t na dílþích zájmech svých zemí a nedojde k bližší politické integraci, euro m$že zaniknout.
101 102
Macháþek, Kotlán (2001) Klaus (2005)
70
Záv r V první kapitole mé diplomové práce jsem se zabýval teorií optimálních m nových zón, což je teorie, jejíž hlavní náplní je zkoumat to, jak se zem p izp$sobují asymetrickým šok$m. Zam il jsem se na její tradiþní verzi, která se objevuje v dílech autor$ ze 60. let 20. století. V práci je nastín n obsah prací R. A. Mundella, R. I. McKinnona a P. B. Kenena, vþetn kritérií, která považují jednotliví auto i nutné pro to, aby m nová unie byla optimální m novou oblastí. Pro Mundella je tímto kritériem p edevším mobilita pracovních sil, pro McKinnona je to otev enost ekonomiky a pro Kenena je tímto kritériem stupe diverzifikace produkce v ekonomice. Jejich ideje byly velmi podn tné a urþily sm r dalších diskusí a pozd ji i výzkumu teorie optimálních m nových zón.
Jedním z cíl$ této diplomové práce bylo upozornit na možné p ínosy a náklady spojené se zapojením zem do m nové unie. Na ty jsem upozornil v následujících dvou kapitolách.
Druhá kapitola se zabývá p ínosy spojenými s m novou integrací. Jako hlavní p ínos bych vid l úsporu transakþních náklad$ na sm nu jednotlivých m n. Dalšími p ínosy bude omezení cenové volatility a následkem toho zlepšení alokaþní efektivity cenového mechanismu, v tší cenová transparentnost, která m$že zajistit zvýšení konkurence. Další p ínosy vyplývají z eliminace kursového rizika, což by m lo mít vliv na snížení úrokových sazeb a zvýšení zahraniþního obchodu a investic. Rozporuplný je však vliv eliminace kursového rizika na sníženou pot ebu držby devizových rezerv, protože z rezerv mohou plynout také p íjmy. Další p ínosy pramení z toho, že nová jednotná m na získává na d$ležitosti a m$že se tak stát globální m nou. P ínosy jednotné m ny budou vyšší u relativn menších a více otev ených ekonomik.
Ve t etí kapitole jsou uvedeny zp$soby stabilizace ekonomiky, která þelí asymetrickému šoku a hlavní náklady spojené s existencí m nové unie. Nejciteln jším nákladem je ztráta m nového kurzu jako vyrovnávacího nástroje pro odstran ní dopad$ reálných šok$. P i administrativn pevném kurzu musí proto dojít k p izp$sobení ekonomiky jinými kanály, kterým jsou úprava mezd a cen, mobilita výrobních faktor$ (zejména pracovních sil) nebo prost ednictvím fiskální redistribuce. Dalším nákladem m$že být ztráta ražebného, jehož p erozd lení m$že být pro n které zem mén výhodné. ýetné náklady mohou vznikat v d$sledku nejr$zn jších rozdílností mezi jednotlivými zem mi m nové unie. T mi mohou 71
být nap íklad rozdílné preference zemí mezi inflací a nezam stnaností, rozdílnosti v institucích pracovního trhu, rozdílnosti v právních systémech nebo rozdílné míry ekonomického r$stu. Co se vlivu otev enosti na náklady m nové unie týþe, dalo by se íci, že náklady m nové unie pravd podobn klesají se stupn m otev enosti zem .
Co se optimality Evropské m nové unie jako m nové oblasti a jejích perspektiv týþe, to je obsahem poslední þtvrté kapitoly, kde jsem nejprve uvedl d$ležitá makroekonomická data, která vypovídají jak o nep íznivé ekonomické výkonnosti eurozóny, tak také o zvyšující se vzájemné divergenci mezi jednotlivými zem mi v oblasti hospodá ského r$stu a inflace. Na základ teorie optimálních m nových zón se dá vyslovit záv r, že Evropská m nová unie není optimální m novou oblastí, která by byla charakterizována flexibilitou mezd a cen, mobilitou výrobních faktor$ (pracovních sil) a fiskální solidaritou. Pokud jde o perspektivy Evropské m nové unie, dlouhodobá existence eura (a dobrá kvalita jeho fungování) p edpokládá bu již zmiovanou flexibilitu mezd a cen a vysokou mobilitu pracovních sil (které v eurozón neexistují) nebo hlubší politickou integraci, ke které vývoj posledních let m nové unie také nesm uje. Pokud tedy nedojde ke zlepšení situace práv v t chto oblastech, bude jednotná m na dlouhodob neudržitelná.
72
Seznam graf$: Graf 1: Asymetrické p esuny poptávek ....................................................................................14 Graf 2: Výnosy firmy v p ípad cenové jistoty a nejistoty.......................................................25 Graf 3: Dlouhodobé úrokové sazby (roþní pr$m r (%))...........................................................29 Graf 4: P ímé investice plynoucí do EU ze zemí mimo eurozónu (milion ECU/EUR) ...........29 Graf 5: P ínosy m nové unie a otev enost ekonomiky.............................................................32 Graf 6: Reálný HDP Finska (v cenách roku 1995, mld. FIM)..................................................36 Graf 7: Finský deficit b žného úþtu platební bilance ...............................................................37 Graf 8: Automatický vyrovnávací proces.................................................................................39 Graf 9: Revalvace n mecké marky ...........................................................................................40 Graf 10: Rozdílné preference mezi inflací a nezam stnaností u N mecka a Itálie ..................43 Graf 11: Zm ny ukazatele bídy a centralizace pracovního trhu ...............................................47 Graf 12: Efektivita devalvace ...................................................................................................51 Graf 13: Náklady m nové unie a otev enost ekonomiky .........................................................52 Graf 14: Míra r$stu reálného HDP (% zm na) .........................................................................60 Graf 15: Pr$m rné roþní míry inflace (HICPs) vybraných zemích ..........................................63 Graf 16: Míra r$stu reálného HDP ve vybraných zemích (% zm na)......................................63 Graf 17: Nezam stnanost v eurozón (%) ................................................................................65 Graf 18: Nezam stnanost v mezinárodním srovnání (%).........................................................65
Seznam tabulek: Tabulka 1: Pom rný rozdíl v intra- a inter-country cenovém rozptylu vybraných výrobk$ (bez DPH), 2000 ...............................................................................................................................23 Tabulka 2: Pr$m rné roþní míry r$stu GDP v EU, 1981-2001 ................................................49
73
Seznam použitých zdroj$: CALMFORS, L., DRIFFILL, J.: Bargaining Structure, Corporatism and Macroeconomic Performance, Economic Policy, 6, 1988. CECCHETTI, S. G.: Legal Structure, Financial Structure and Monetary Policy Transmission Mechanism, mimeo, Federal Reserve Bank of New York, 1999. CINCIBUCH, M., VÁVRA, D.: Na cest k EMU: Pot ebujeme flexibilní m nový kurz? In: Finance a úv r, þ. 6, roþ. 50, vyd. Univerzita Karlova v Praze, 2000. CORDEN, M.: Monetary Integration, Essays in International Finance, no. 93, Princeton, 1972. CZESANÝ, S.: Proþ je r$st v Unii chabý? Ekonom [on-line], c2005, [cit. 2006-04-08]. Dostupné z DORNBUSCH, R., FAVERO, C., GIAVAZZI, F.: Immediate Challenges for the European Central Bank, Economic Policy, 26, April 1998. DUBSKÁ, D., FIALA, Z.: R$st bez pracovních míst. Ekonom [on-line], c2002, [cit. 2006-0410]. Dostupné z EC Commission: One Market, One Money, European Economy, 1990. ENGEL, C., ROGERS, J.: How Wide is the Border? International Finance Discussion Paper, no. 498, Washington, DC: Board of Governors of the Federal Reserve System, 1995. EurActive. Evropská komise vyhlásila rok mobility pracovník$. [on-line], c 2006, [cit, 200604-25]. Dostupné z EurActive. Špan lsko neprodlouží p echodné období omezující volný pohyb pracovník$. [online], c2006, [cit. 2006-04-25]. Dostupné z FIDRMUC, J.: The Endogenity of the Optimum Currency Area Criteria, Intraindustry Trade and EMU Enlargement, Institute for Economies in Transition, BOFIT Discussion Paper, no. 8, 2001. FRIEDMAN, M.: The Case for Flexible Exchange Rates, In: Essays in Positive Economics, The University of Chicago Press, 1953. FRIEDMAN, M.: The Role of Monetary Policy, American Economic Review, vol. 58, 1969. GIERSCH, H.: On the Desirable Degrese of Flexibility of Exchange Rates, Weltwirtschaftliches Archiv, 109, 1973.
74
GRAUWE, P., de., VANHAVERBEKE, W.: Is Europe An Optimum Currency Area? Evidence from Regional Data. In: Mason, P. R., Tailor, M. P. (eds.): Policy Issues in the Oparations of Currency Unions. Cambridge University Press, 1993. GRAUWE. P. de.: Economics of Monetary Union, 5. vyd. New York: Oxford University Press, 2003, 258 s. ISBN 0-19-925651-9 HASKEL, J, WOLF, H.: The Law of One Price. A Case Study. CESifo Working Paper, no. 428, March, 2001. HORVÁTH, R., KOMÁREK, L.: Teorie optimálních m nových zón: rámec k diskusím o monetární integraci. [on-line], c2002, [cit. 2005-12-10]. Dostupné z < http://www.alumni.cz/2002-horvath.doc > JANÁýEK, K., JANÁýKOVÁ, S.: Není kam sp chat. Ekonomický týdeník Euro, þ. 9, 2006, s. 60-61. KENEN, P. B.: The Theory of Optimum Currency Areas: An Eclectic View, In: Mundel, R., Swoboda, A. (eds.): Monetary Problems in the International Economy, University of Chicago Press, 1969. KLAUS, V.: M$že spoleþná evropská m na p ežít? Hospodá ské noviny [on-line], c2005, [cit. 2006-04-10]. Dostupné z KOVANDA, L.: Ohrožení eura už není jen fikce. Hospodá ské noviny [on-line], c2005, [cit. 2006-04-10]. Dostupné z KRUGMAN, P.: Policy Probleme of a Monetary Union, In: P. De Grauwe and L. Papademos (eds.) The European Monetary System in the 1990s. London: Longman, 1990. KUýEROVÁ, Z.: Teorie optimální m nové oblasti a možnosti její aplikace na zem st ední a východní Evropy. Praha: Vydavatelství ýVUT, 2005. 141 s. ISBN 80-86729-18-4 MACH, P.: Kdy má ýR usilovat o p ipojení k euro? Sborník CEPu [on-line], c2002, [cit. 2006-01-20]. Dostupné z MACHÁýEK, M., KOTLÁN, V.: EMU a asymetrické šoky: p ehled fungování mechanizm$ adaptace a zajiš"ování. In: Finance a úv r, roþ. 51, þ. 10, vyd.Univerzita Karlova v Praze, 2001. MARKOVÁ, J.: Mezinárodní m nové instituce, 1. vyd., Praha: VŠE 1995, ISBN 80-7079893-9. McKINNON, R. I.: The Theory of Optimum Currency Area. In: American Economic Review, vol.53, no. 4, September 1963. MONGELLI, F. P.: New Views on the Optimum Currency Area Tudory: What is EMU Telling Us? European Central Bank Working Paper, [on-line], c2002, [cit. 2005-12-11]. ISSN 1561-0810. Dostupné z < http://www.ecb.int/pub/pdf/scpwps/ecbwp138.pdf> 75
MUNDELL, R. A.: A Theory of Optimum Currency Areas. In: American Economic Review, vol. 51, no. 4, September 1961. MUNDELL, R. A.: Currency Areas, Common Currencies and EMU. In: American Economic Review, vol. 87 (2), 1997 MUNDELL, R. A.: Uncommon Arguments for Common Currencies, In: Johnson, H. G.Swoboda, A. K: The Economics of Common Currencies, Allen and Unwin, 1973. OBSTFELD, M., PERI, G.: Regional Non-Adjustment and Fiscal Policy: Lessons for EMU. Economic Policy, no. 26, Apríl 1998. PETROLD, F.: M nová unie je v zajetí „v zova dilematu“. Hospodá ské noviny [on-line], c2004, [cit. 2006-04-10]. Dostupné z PHELPS, E.: Money-Wage Dynamics and Labour Market Equilibrium, Journal of Political Economy, 76, 1968. Rozpad Evropské m nové unie je možný, p ipouští De Grauwe, internetový server ihned [online], c2005, [cit. 2006-04-15]. Dostupné z ÍMAN, M.: O ekonomické budoucnosti Evropy. Hospodá ské noviny [on-line], c2005, [cit. 2006-04-10]. Dostupné z TAVLAS, G. S.: The Theory of Optimum Currency Areas Revisited. Finance and Development, vol. 30, no. 2, June 1993. Zastoupení Evropské komise v ýeské republice. Historický vývoj evropské integrace. [online], [cit. 2006-04-08]. Dostupné z
Další použité zdroje: Internetové stránky Eurostatu. Dostupné z .
76
