ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta
TEZE k diplomové práci
Evropská integrace a Česká republika Zhodnocení přínosů vstupu ČR do EU z krátkodobého hlediska
Autor: Bc. Jitka Bendlová Vedoucí DP: Ing. Zlata Koštejnová
V Praze dne 14. dubna 2005
Ve své diplomové práci se zaměřuji na rozbor ekonomických přínosů členství České republiky v Evropské unii, zejména na shrnutí čerpání předvstupních fondů EU, které ČR měla k dispozici v období před vstupem do EU, a naši schopnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU, které má ČR možnost využívat nyní. Po shrnutí čerpání předstupních fondů jsem sledovala proces přípravy na vstup do Evropské unie, přípravu Národního rozvojového plánu, který byl nutným základem k vyjednávání o výši podpory ze strukturálních fondů, tj. k jednání o Rámci podpory Společenství (RPS) a z toho vyplývajících jednotlivých operačních programů. Tím, jak jsme připraveni na strukturální fondy a jak se nám je daří využívat se zabývám v hlavní kapitole své diplomové práce. Pro tuto část práce jsem uskutečnila osobní rozhovory s osobnostmi, které mají přehled a informace o současném stavu čerpání prostředků EU, abych tak mohla vytvořit celkový a realistický obraz situace ČR v současné době, tj. zhruba jeden rok po vstupu do EU. Oslovila jsem osoby z různých oblastí společnosti, tj. z politiky (zástupce Poslanecké sněmovny PČR), z vysokoškolského prostředí (PEF ČZU) a z exekutivy, tj. z Ministerstva financí, které je hlavním garantem finančních toků z Evropské unie, z Centra pro regionální rozvoj (tj. příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj zřízená pro distribuci prostředků z EU - SROP), ze Státního zemědělského intervenčního fondu (EAGGF) a z Nadace rozvoje občanské společnosti (ESF). Z rozhovorů vyplývá, že se nám nepodařilo připravit včas všechny potřebné struktury a procesy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Kohezního fondu. Nedokázali jsme se také poučit z procesů a postupů, které byly vybudovány pro čerpání předvstupních fondů. Toto se podařilo pouze u Státního zemědělského intervenčního fondu (fond EAGGF), který navázal na práci Agentury SAPARD a čerpání předvstupního fondu SAPARD. U ostatních fondů tj. ESF a ERDF se vše budovalo znovu a od začátku. Mohu však konstatovat, že prakticky rok po vstupu se všechny postupy a procesy daří korigovat a zlepšovat a že jsme na dobré cestě k jejich dobrému fungování.
2
Ve všech zainteresovaných institucích pracují odborníci, kteří své práci rozumí a snaží se napravovat zjištěné nedostatky. Národní rozvojový plán a Rámec podpory společenství spolu se čtyřmi operačními programy byly připraveny dobře a pokrývají většinu problémových oblastí, aniž by oblasti zájmu byly příliš rozštěpeny. U některých operačních programů jsou nyní předkládány již velice kvalitní projekty často vypracované i specializovanými poradenskými firmami a to díky tomu, že náklady na vypracování projektu jsou u některých programů již součástí uznatelných nákladů. Velkým přínosem je to, že prostředky ze strukturálních fondů a z Kohezního fondu EU směřují do dlouhodobě znevýhodněných a dosud málo financovaných oblastí, jako je zemědělství, rozvoj lidských zdrojů, životní prostředí a infrastruktura, tj. oblastí, které Česká republika, jako tranzitivní země, dlouhodobě opomíjela. Úkolem ČR nyní je, aby co nejrychleji dobudovala všechny struktury a dokázala tak využít v maximální možné míře prostředky, které se jí nyní nabízejí, neboť není jisté, kolik prostředků bude k dispozici v dalším finančním období 2007 – 2013 ani to, jak budou rozděleny. K vyvození doporučení z rozhovorů jsem použila SWOT analýzu, která naznačila hlavní silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení, se kterými se v současné době setkáváme a vyrovnáváme, respektive, které bychom měli využít. SWOT analýza Silné stránky (Strength) •
Dobře proškolení a teoreticky připravení pracovníci
•
Poučenost z fondu SAPARD
•
Dobře připravené operační programy
•
Dostatek předkládaných projektů u většiny operačních programů
•
Zlepšující se kvalita projektů u některých operačních programů Slabé stránky (Weaknesses)
•
Nedostatečná připravenost státní správy
•
Nepoučili jsme se z programů PHARE a ISPA
3
•
Nedostatek vlastních prostředků na spolufinancování
•
Nekvalitní projekty u některých operačních programů
•
Nerovnoměrnost předkládání projektů v různých krajích
•
Nedostatky v monitorovacím systému MSSF
•
Mírné nedostatky v propojení systému MSSF s ostatními systémy používanými ve státní správě
•
Nedostatek pracovníků v platebních agenturách a jejich pracovní přetížení Příležitosti (Opportunities)
•
Možnost čerpání prostředků ve znevýhodněných oblastech
•
Možnost zlepšení infrastruktury
•
Možnost zlepšení životního prostředí
•
Sdružování obcí k vytvoření velkých projektů
•
Využít maximum prostředků v tomto finančním období
•
Stanovení klíčových priorit pro další finanční období Ohrožení (Threats)
•
Neschopnost vyčerpat všechny nám vyhrazené prostředky
•
Nebezpečí toho, že se brzy staneme čistými plátci do rozpočtu EU
•
Financování příliš velkých projektů
•
Omezení financování národních projektů
•
Rozšíření Evropské unie o další členy
•
Po vstupu dalších členů do EU budeme příliš „bohatí“ na čerpání prostředků ze SF
•
Pravděpodobné finanční reformy EU
Ze SWOT analýzy vyplývá, že v tomto finančním období 2004 – 2006 se musíme co nejvíce zaměřit na zlepšení implementačních struktur a procesů a zrychlit čerpání prostředků tak, aby se nám podařilo vyčerpat přidělené prostředky. Zlepšení by mělo nastat zejména u OP Rozvoj lidských zdrojů a to jak ve zvýšení počtu podávaných žádostí, tak i v jejich kvalitě. Se stejným problémem se potýká i OP Infrastruktura, kde se zatím nepodařilo vyčerpat žádné prostředky.
4
Platební agentury a zprostředkující orgány musí pracovat s konečnými příjemci, aby tito byli schopni předkládat vhodné a kvalitně zpracované projekty ve větším množství než je tomu dosud. Nejlépe si v tomto ohledu vede Státní zemědělský intervenční fond. Je třeba se zaměřit především na ty oblasti naší republiky, které jsou nejvíce znevýhodněny z hlediska poškození životního prostředí, restrukturalizací průmyslu a s tím související výší nezaměstnanosti, což jsou především severní Morava a severní Čechy. K tomu, aby zprostředkující orgány mohly pracovat s konečnými příjemci, je třeba posílit jejich personální zabezpečení kvalitními, vzdělanými, odborně proškolenými a dostatečně zaplacenými pracovníky. Tato investice se zcela jistě v delším časovém horizontu vyplatí. Je třeba se také zamyslet nad omezením financování národních programů způsobeným povinností spolufinancovat programy financované ze strukturálních fondů EU a z Kohezního fondu EU. V mnoha případech je to krok správným směrem, aby nedocházelo k paralelnímu financování podobných projektů, ale otázkou zůstává, jestli některé oblasti nezůstávají nedostatečně financovány. V této oblasti je také třeba zlepšit spolupráci obcí i krajů ve vytváření strategických plánů rozvoje jednotlivých oblastí. V tuto chvíli se musíme zaměřit na přípravu příštího finančního období 2007 – 2013. V tomto období se Evropská unie s velkou pravděpodobností rozšíří o další země a ve financování strukturální politiky dojde k zásadním změnám. Diskuse k tomuto tématu probíhají již nyní a je velice dobře, že se na nich Česká republika jako právoplatný člen Evropské unie podílí. Tyto reformy nás vzhledem k tomu, že jsme na ekonomické úrovni mezi prvními v desítce loni přistoupivších zemí, velice ovlivní, protože pokud se změní způsoby výpočtu úrovně jednotlivých zemí podle průměru HDP celé nové Evropské unie, staneme se brzy zemí příliš vyspělou, tj. čistým přispěvatelem do rozpočtu Evropské unie.
5
