Evropská ekologická síť - vize a realita

Evropská ekologická síť - vize a realita Veronika Kopecká, Igor Míchal

Státy Evropské unie přikládají otázkám ochrany přírody značnou pozornost, což se

odráží i v rostoucím objemu prostředků věnovaných na ochranu přírody a péči o kra­

jinu. Je známo, že příroda a její poškozování neznají administrativní hranice a že

ochrana přírody a péče o nanejvýš rozmanité krajiny starého kontinentu vyžadují me­

zinárodní koordinaci. O způsob a míru formování společných nástrojů ekologické po­

litiky ve státech Evropské unie bychom se měli v naší činnosti zajímat.

Za hlavní nástroj péče o uchování všech rozmanitých přírodních i kulturních struktur

Evropy a péče o jejich trvalou funkční způsobilost je považována Evropská ekologic­

ká síť (European Ecological Network, zkráceně EECONET). Hlavní cíle EECONET

jsou:

- vymezit společnou, v rámci kontinentu propojenou síť k ochraně, obnově a nenaru­

šenému vývoji ekosystémů a krajin nesporného celoevropského významu, integrova­

nou s ostatními způsoby využívání území

- postupně vytvářet operativní politické a administrativní nástroje pro uchování roz­

manitosti krajin a biologického bohatství celého kontinentu

- EECONET zabezpečit legislativně i ekonomicky.

Jak to chodí v blízké Evropě



V červnu 1995 dospělo několikaleté úsilí evropských ochranářů k přijetí politického

dokumentu Rady Evropy ve Strasbourgu, který nese název "Evropská strategie biolo­

gické a krajinné diverzity". V tomto dokumentu je deklarován společný cíl států EU

zajistit ochranu ekosystémů, ekotopů, druhů organismů a jejich genetickou diverzitu

ochranou krajin evropského významu v územně propojené podobě, označované jako

EECONET.

Podle dokumentu, předloženého v říjnu 1995 evropské konferenci ministrů životního

prostředí v Sofii, mají být v letech 1996-2000 uskutečněny členskými státy EU tyto

kroky:

- dohodnout společný program tvorby EECONET

- rozvinout první fázi realizace EECONET

- podporovat tvorbu národních ekologických sítí a jejich napojení na EECONET.

EECONET by měl pozůstávat z těchto skladebných prvků: jádrová území (core are­

as, resp. key stone areas), koridory (corridors), ochranná pásma (buffer zones) a zony

renaturalizace (restoration areas). Každý členský stát EU se při vytváření EECONET

řídí řadou společných direktiva měl by mj. do své národní územně plánovací a roz­

vojové politiky začlenit opatření, zajištující územní souvislost částí EECONET,

a subvencovat způsoby hospodaření, podporující zachování charakteru krajiny, vý­

znamného pro uchování volně žijící flóry a fauny. Zvláštní podpora má být ze strany

EU i jiných organizací věnována na technickou pomoc při vytváření bilaterálních

částí EECONET.

Ajakje doma Plněním

uvedených závazků se bude muset v rámci příprav na vstup do EU zabývat

i naše republika. Jak jsme k tomu připraveni?

Legislativně skvěle: český zákon č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny plně před­

jímá ideu územně propojené sítě přírodně cenných území v územním systému ekolo­

gické stability (dále ÚSES).

Projekčně výtečně: už na první evropské konferenci ministrů životního prostředí

(1991) visely v jednacím sále dobříšského zámku vedle sebe dva průkopnické, na­

vzájem kompatibilní dokumenty - Holandská ekologická síť a Nadregionální ÚSES

ČR (druhý ze čtyř dosud zpracovaných konceptů). Výsledkem jednání expertů byla

shoda na zásadní příbuznosti obou dokumentů v následujících bodech:

- neulpívají na ochraně dochovaných hodnot, ale počítají s pevně stanoveným rozsa­

hem renaturalizace území

- jednotlivé skladebné prvky obou dokumentů si odpovídají způsobem, zakotveným

o pět let později ve výše zmíněné evropské strategii.

Ekologické stavební kameny Mezinárodní iniciativa Ekologické stavební kameny pro náš společn.V evropský dlím vznikla v roce 1990, krátce poté, co v únoru tohoto roku formuloval prof. dr. Hans-Peter' DUrr na zasedání Evangelické akademie v Tutzingu myšlenku o nutnosti spojit úsilí k záchraně zbytků přirozené krajiny tam, kde v minulosti kontaktům lidí i přírody bránila železná opona. Hned v roce 1990 se k mezi­ národní ekologické iniciativě připojilo více než 40 národních i mezinárodních nevládních organizací a hnutí, později jejich počet vzros­ tl na 120. Byla mezi nimi i Veronica, která zajišťovala koordinaci aktivit na území Če­ skoslovenska a později, po rozdělení státu, na území České republiky. Společným cílem všech zastoupených orga­ nizací a hnutí bylo na místě železné opony vytvořit ekologickou páteř Evropy - soustavu mezinárodních, hranice přesahujících bilate­ rálních i trilaterálních velkoplošných chráně­ ných územÍ. V souladu s koncepcí moderní ochrany přírody mělo vyhlášení národních parků a chráněných krajinných oblastí zajistit trvale udržitelný vývoj krajiny, tedy takový, při kterém nedochází k narušení přírodních hodnot a k omezení biodiverzity. V době že­ leznou oponou rozdělené Evropy byly barié­ rou hospodářského rozvoje příhraničních ob­ lastí drátěné zátarasy, byl zde limitován roz­ voj sídel, dopravy i rekreace. Díky tomu se v některých oblastech zachovala rozsáhlá území s převážně přírodním vývojem. V roce 1990 se likvidací železné opony naskytla je­ dinečná a neopakovatelná šance - zabránit ži­ velnému civilizačnímu rozvoji těchto příhra­ ničních oblastí a trvale zachovat rozsáhlá ekologicky stabilní území s vysokou biodi­ verzitou nejen pro nás, ale i pro budoucí ge­ nerace. V roce 1992 Petr Jokeš v sérii reportáží po­ drobně popsal stav IQ oblastí, vybraných ja­ ko "ekologické stavební kameny" na území tehdejšího Československa. Reportáže vyšly v roce 1993 jako 2. zvláštní vydání časopisu Veronica. Sest z těchto oblastí zasahuje na území České republiky. Po pěti letech, v Ev­ ropském roce ochrany přírody, je možné re­ kapitulovat, jak se zde podařilo naplnit ušle­ chtilou vizi prof. DUrra. Podyjí - Thayatal Lze takřka s jistotou tvrdit, že národní park Podyjí, dosud jediný na Moravě, vznikl prá­ vě díky čtyřicetileté existenci železné opony. Přirozeně se zde vyvíjela společenstva tvořící unikátní říční fenomén. Na moravské straně

1

R •

zóny zvýšené péče o krajinu EECONET 1995 jádrová území EECONET 1995

/" obrysy

Mezitím se událo mnoho věcí: Nizozemci ukončují realizační pětiletku své národní

ekologické sítě, do níž jsou investovány stamiliony guldenů, a o postuPY realizace se

pravidelně kriticky jedná na zasedáních vlády i parlamentu.

U nás: - v říjnu 1994 předal Český ústav ochrany přírody (mezitím reorganizací zru­

šený a přeměněný na Agenturu ochrany přírody a krajiny) ministerstvu životního

prostředí návrh na informaci vládě o možném zapojení ČR do tvorby EECONET;

- v roce 1995 byl dokončen čtvrtý koncept nadregionálního ÚSES na základě objed­

návky ministerstva hospodářství;

- paralelně byl z prostředků Mezinárodní unie ochrany přírody (lUCN) zpracován

koncept EECONET na území ČR a předložen konferenci ministrů životního prostře­

dí v Sofii. výstup jistě není definitivní, i když plně využívá mnohaleté výsledky bi­

lancování přírodních hodnot ČR. Je plodem mezinárodní koordinované spolupráce

IUCN jako nevládní organizace v Polsku, Maďarsku, Slovenské a České republice

a (podle našeho soudu) aspiruje na zastřešení ÚSES podle schématu:

EECONET česky

anglicky

Možné zajištění v právním řádu ČR

biocentra evropského významu

core areas (key stone areas)

první zóny velkoplošných území, mimo ně vybrané národní přírodní rezervace

biokoridory evropského významu

corridors

vybrané biokoridory nadregio­ nálního významu

zóny zvýšené péče o krajinu

buffer and/ar restoration zones (nature development areas)

druhé zóny velkoplošných chráněných území (a analo­ gické plochy mimo ně, s péčí zajišťovan~u nástroji územního plánování a státní dotační politiky v zemědělství)

chráněných

Předběžný návrh Českého koordinačního střediska IUCN vymezuje řádově 28 % po­ vrchu ČR jako přírodní a kulturní dědictví, zasluhující péči na národní úrovni.

2

původního

návrhu biocenter (Terplan 1990)

Srovllání původ1ll11O lIávrhu lIadregiollálllích biocenter (Terplall 1990) a zájmových území EECONET ukazuje zřetelnou kOlltil/uitu: Ob­ jevy se 1leko1lají, 1lejhod1lotllější území větši­ I!OU jeví pokračující degradaci přírodllích hod­ 1I0t.

údolí Dyje se vizi evropských ekologických stavebních kamenů podařilo uskutečnit tak­ řka optimálně. Dosud se ovšem nepodařilo vyhlásit národní park Thayatal na rakouské straně údolí Dyje, o jehož vznik již několik let usiluje občanská iniciativa v Rakousku. Sumava - Bayerischer Wald Národní park Šumava vznikl v roce 1991. Navazuje na první německý národní park Bayerischer Wald, vyhlášený v roce 1970. Důsledně diferencovaná ochrana a péče o přírodu v národním parku Bavorský les mohou být v mnohém příkladem pro Šuma­ vu. Spolupráce obou národních parků je vel­ mi dobrá, došlo již i k vytvoření společného regionálního plánu. Krkonoše - Karkonosze Oba národní parky tvoří od roku 1992 bilate­ rální biosférickou rezervaci. Obnova krko­ nošských smrčin, zničených ťytotoxickými imisemi, probíhá s velkorysou pomocí ho­ landské nadace FACE. Intenzivním cestov­ ním ruchem jsou ovšem ohrožována nejcen­ nější krkonošská společenstva, připomínající severskou tundru. Při jejich ochraně není možný kompromis, je třeba odmítnout všech­ ny záměry, které by mohly způsobit jejich devastaci. Labské pískovce - Siichsische Schweiz Národní park Saské Švýcarsko byl vyhlášen již v roce 1990. Plocha navazujícího českého národního parku byla velmi nevhodně zmen­ šena, takže se do něj nedostaly některé z nej­ cennějších částí příhraničního pískovcového území s kaňony, soutěskami, stolovými hora­ mi a skalními městy.

LEGENDA LINIOVÝCH PRvKů

C2J

průběh biokoridorů

LEGENDA I)LOSNÝCH PRVKŮ

EECONET

I2SZJ c h ráněné krajiné oblasti I2SZJ národní parky I2S2l ochranná pásma národních

I
NAAa:H PAAK

~

jádrová území EECONET

mll

chráněné krajinné oblasti národní parky ochranná pásma národních parků maloplošná chráněná území

~

parků

Q _

~. . :- /~~Y~ď -. ' ~ ,.' ·~r

: ·t_~ ••

\. .



.

<~

'):'.

,..

........

" (' ­

(

'.~

/

'; ,

~ '- '. . I

:) .'. " , ~.

. .: ..~ ..,:

~ ') , -,i:­

:..",

"--._, __

~ P~

'--' ~

POOYJf

;Pfb,o

,'&,

.....,..._-..,J o

Přibližný

10

75

20 JO 40 50

100 km

rozsah záj mových ploch zahrnutých do konceptu EECONET (mCN

1995)

ČR celkem 24 jádrových území zóny zvýšené péče o krajinu

Teoreticky jsme tedy na zahájení

činnosti

km 2=stovky ha

%

78.864 3.613 18.279

100,0

4,6

23,2

EECONET dobře

připraveni.

Způsob, kterým koncept EECONET v ČR navrhuje promítnout požadavky peče

o krajinu jako základ životního prostředí do zemědělské a lesnické politiky našeho státu, je principiálně totožný s postupem uplatněným ve státech EU. Nikoliv zane-

Koncept EECONET a zvmšt

chrállěllá

území

přírody éR (WCN 1995)

KOl/cept EECONET v éR (WCN 1995). Jád­ rová území uvedella llázvy, trasy koridorů ev­ ropského významu: A západokarpatsko-sudet­ ská, B a/psko-sudetská, C jihohercYllská, D labská, E a/psko-západokarpatská, F mo­ ravsko-oderská, G pallollsko-perialpská, H pa­ lIol/sko-karpatská, I křivoklátsko-šumavská

LEGENDY LINIOVÝCH PRVKŮ

LEGENDY PLOSNÝCH PRVKŮ

ID] průběh biokoridorů EECON ET

_

jádrová území EECONET O zóny zvýšené péče o krajinu EECONET

I22l hranice (;eské republiky

.....-_-.

o

10

20 JO 40 50

75

100 km

3

Třeboňsko Chráněná

krajinná oblast a biosférická rezer­ vace, kde nejcennější lokality jsou zařazeny k ochraně v rámci Ramsarské konvence o ochraně mokřadů. Příklad harmonické kul­ turní krajiny, hustě osídlené, kde ochrana pří­ rody není bez problémů, ale kde se obvykle daří nacházet přijatelná řešení střetů zájmů. Pálava - Záhorie - Donau - March - Thaya Auen Velký sen generací moravských přírodověd­ ců - vytvoření velkoplošného chráněného dbatelná je pro nás okolnost, že v bohatých státech EU polovina prostředků vynaklá­ území v údolních nivách Dyje a Moravy se daných na granty vlastníkům půdy za opatření péče o krajinu pochází ze společného znovu nepodařilo realizovat. Na Slovensku rozpočtu EU. i v Rakousku chráněné krajinné oblasti v ni­ vě Moravy existují. V roce 1992 zpracovala Předpoklady praktického uplatnění EECONET v ČR Nezbytným navazujícím krokem se musí stát propočet nároků na státní rozpočet Veronica v rámci projektu WWF návrh jiho­ moravské části třístranného národního parku, a úpravy předloženého konceptu podle použitelných prostředků. Je to odb orně nároč­

ale ten nebyl Ministerstvem životního pro­ ná, nicméně rutinní práce, kterou musí někdo vykonat a někdo jiný zaplatit. Bez poli­

tické vůle doma budeme nadále odkázáni na zahraniční pomoc, která je poskytována středí ČR akceptován. Nevládním ekologic­ kým iniciativám na Moravě, sdruženým nyní rozvojovým zemím. Předložené návrhy se promění na vzdušné zámky projektantů,

v.Unii pro řeku Moravu, nezbývá než trpěli­ prohánějících tužku po papíře.

vě, vytrvale a neúnavně vyhlášení velkoploš­ Protože tak nechceme skončit, pokoušíme se nalézt zdroje m írného optimismu. ného chráněného území v nivách Moravy A ony existují. Např. koncepty státní zemědělské politiky už přestaly označovat jaká­

a Dyje prosazovat. Prvním krokem k trvalé­ koliv chráněná území jako "oblasti s přikázanými režimy hospodaření" . T ím se done­

mu zajištění ochrany by mohlo být vyhlášení dávna dávalo najevo, že uplatňovat v krajině jiné zájmy, nežli jsou zájmy produkční, přírodního parku, které iniciativně a chvály­ hodně připravuje Okresní úřad v Břeclavi. zemědělce zdržuje a obtěžuje, a musí se tak dít příkazem, tedy něčím v otevřené spo­

Myslím, že bylo dobře, že se v uplynulých letech lečnosti nanejvýš odporným.

Svůj dosavadní teoretický náskok v přípravě EECONET nemusíme ani v evropských úsilí tolika nevládních organizací soustfedilo na souvislostech zcela promarnit, jestliže se podaří v souladu se zákonem č.59/1976 Sb. zajištění ochrany příhraničních území. Nepodařilo se uskutečnit všechny záměry, ale i to, co se poda­ o územním plánování (ve znění pozdějších předpisů) zajistit po připomínkovém říze­

řilo, stojí za to. Velmi důležitá byla i sklltečnost, ní využívání nadregionálního ÚSES při veškeré územně plánovací činnosti, posléze že se v rámci iniciativy Evropské stavební kameny i v dohodě MŽP a MZe uplatnit nadregionální ÚSES jako kritérium selektivní dotač­

podařilo navázat kontakty mezi nevládními ochra­ ní politiky v zemědělství a lesním hospodářství.

nářskými organizacemi zemí střední a východní Údržba a péče o území zařazená do EECONET se tak pro vlastníky půdy mohou stát Evropy. Spolupráce pokračuje v rámci CEE­ podnikatelsky zajímavou činností.

WEBB, pracovní skllpiny zemí střední a východ­ ní Evropy pro podporu biodiverzity. V současné Vznešené vize pečlivé péče o krajinu domova se pak možná stanou alespon zčásti re­

době je spolupráce těchto nevládních organizací alitou. K dobru našich dětí i nás samých, k dobru trvale udržitelného rozvoje této ze­

zaměřena na prosazovánUvorby ekologické sítě ­ mě i celé Evropy .

soustavy biocenter a biokoridoru, která by měla zajistit trvalou existenci druhů i společenstev or­ Ing. Igor Míchal, CSc.: Správa chráněných krajinných oblastí, Praha ganismů, tvořících bohatství živé přírody vevrop­ Ing. Veronika Kopecká, CSc.: Agentura ochrany přírody, Praha ské krajině. Doufejme, že bilancování výsledků této akti vi ty bude stej ně úspěšné jako výsledky nevládní mezinárodní iniciativy Ekologické sta­ vební kameny pro náš společný evropský dům. Národníparky Krkonoše - Karkonosze tvoří od roku 1992 bilaterální biosférickou rezervaci. Pall­ čicské vodopády fotografoval Otto Hauck Antonín Buček

4

Evropská ekologická síť Lesk a bída dunajské delty Opožděná

reportáž Z roku

čtyři

po revoluci

Miroslav Šebela Od konce sedmdesátých let jsem měl mož­ nost pravidelně navštěvovat jeden z nejzají­ mavějších koutů Evropy a díky formální spo­ lupráci s Muzeem Delta Dunarei v Tulcei zde holdovat i svým zoologickým vášním. Pro­ pluli jsme deltou křížem krážem, i když teh­ dejší doba takovéto "turistice"v hraničních pásmech příliš nepřála. Díky úplatnosti poli­ cistů i vojska a jejich neodolatelné touze po cigaretách značky Kent jsme pracovali v místech, kam se jen výjimečně dostávali i domácí výzkumníci. Delta byla nádherná, bohatá, a kdo ji přijel poznat jednorázově, mohl odjíždět s přesvědčením, že se tato ob­ rovská lokalita civilizačním tlakům snad . ubrání. Naše každoroční návštěvy stejných lokalit v nás však vzbuzovaly opodstatněné obavy, zda příští rok lokalitu vůbec najdeme. Obrovský hospodářský tlak z Bukureště vy­

sával deltu všemi dostupnými způsoby: celu­ lózka v Braile rabovala rákosové porosty (až 226 000 tun ročně), zemědělci odvodňovali tisíce hektarů, odsávali tisíce kubíků vody z delty na závlahy vyprahlé Dobrudže, použí­ vali chemizaci včetně herbicidů na rákos, sá­ zeli sady a vinice do zasypaných jezer a me­ andrů, státní rybolov lovil všude, všemi způ­ soby včetně elektrických agregátů obřích rozměrů , lovil bez ohledu na roční dobu a ta­ ké začal produkovat uměle odchované druhy, včetně býložravých amurů a tolstolobiků. Plavební správa, skrytá ve všemocné (a vše­ ho schopné) firmě Centrala Deltei Dunarei napřimovala meandry, prohlubovala staré a budovala nové, dokonale rovné kanály. Do delty se tlačili naťtaři, těžaři písků a statisíce organizovaných i neorganizovaných turistů. Politika rumunského státu byla k tomuto úze­

mí, které vždy obývali hlavně Rusové a Ukrajinci, velmi necitlivá a tendenčně ex­ ploatační. Možná, že jistou brzdou v plošné devastaci delty sehrála i ta skutečnost, že sem velmi rád přijížděl samotný diktátor Ni­ kolai za svými lovy. Ochrana delty, zvláště jejích pěti státních re­ zervací, byla sice ťonnálně platná od svého počátku v roce 1956, ale praktické provádění neexistovalo. Jen u kolonie pelikánů na jeze­ ře Rosca-Buhaiova žil trvale strážce, pracov­ ník tulčského muzea, ale i toho Centrála zlikvidovala, když mu chatu nekompromisně vypálila. Komplikovanost ochrany delty jsme si často­ krát uvědomovali při nekonečných debatách v začouzených bufetulech mezi rybáři. Úlov­ ky ryb klesaly bez přerušení, zmenšovala se nepřetržitě i hmotnost lovených jeseterů a v úlovcích začínaly chybět některé druhy, a to nenávratně. Tento jev zcela určitě neza­ vinil jen diktátorský režim z Bukureště. Du­ naj znečišťujeme i my všichni z jeho obrov­ ského povodí, i u nás máme zregulované to­ ky , zmeliorované prameniště a naše zdeva­ stované lesy vodu příliš nepodrží. V deltě se začaly objevovat nečekané záplavové vlny a kolísání průtoků vyplavovalo ryby i z nej­ zapadlejších tůní. Něco naznačuje i skuteč­ nost, že jsme na mořských plážích objevovali každým rokem víc sprejových obalů se znač­ kou Made in Czechoslovakia ... Měsíc po revoluci jsme se vypravili za přáteli do delty, abychom se ubezpečili, že žijí. Na­ šli jsme je v apatii horší než kdykoliv před tím. Revoluce se delty nedotkla, nikomu se nezkřivil ani ten pověstný vlásek. Vyměnilo se pár ředitelů, pár funkcinářů odešlo, mladý policajt nahradil starého. V ledničce měli dál uschované boty, protože nafty do agregátu se nedostává a přes noc se proud vypíná. Jen pár rybářů si pod rákosovými střechami svých domků připravovalo staré sítě a přítel Vaska dokonce brousil sady svých kannaků, na které lovil vyzy dávno před válkou. Tito nezlomní staříci se připravovali na svůj pri­ vátní rybolov, že oživí řemeslo svých otců a dědů. Odjížděli jsme tehdy z delty v naději, že bude lépe. Cesta v minulém roce byla už třináctou expe­ dicí v pořadí, kterou jsme do delty podnikli, ale poprvé to byla zcela oficiální akce, na kterou nás na základě smlouvy pozvali kole­ gové z tulčského muzea. Celý náš program musel být už v předstihu schválen několika institucemi, které se dnes o deltu starají, ale vše se podařilo a muzeum nám nabídlo všechno, co nám museli po léta vědomě od-

Prales Caraormall. Foto Miroslav Sebela

5

Kallál v Caraormall u v roce 1988. Foto Miroslav Šebela

pírat. Výzkumné plavidlo, ubytování, auta a také povolení ke sběru i k vývozu. Nejprve jsme vyrazili do Sfinthu Gheorghe, kde jsme toho snad v deltě zažili nejvíce. Zrovna zde probíhal tradiční lov táhnoucích sleďců. To poslední kilometry Svatojiřského ramene sjíždí jedna loďka za druhou s nata­ ženou sítí přes celý tok a až v ústí stahují sítě a nechají se zatáhnout kutrem do kerhany

odevzdat úlovek. Ryb bylo celkem málo, ale jsou nátury vytrvalé a velké zklamání nijak nedávali najevo. Rozmrzelost, a oprav­ du mimořádná, prcvnenila ze zcela jiné stra­ ny: ..ekologisti", ti noví ochránci přírody,jim kazí radost z lovu. Neustále je na rychlých člunech kontrolují, zkoumají, kolik ryb uloví a kolik odevzdávají a nekompromisně zaba­ vují ryby i sítě tomu, kdo si chtěl nějakou

rybáři

seljodku vzít večer do m ů. A ži vot bez seljod­ ky, to zde není v lastně možné, neboť nasolení s l eďci se konzumuj í úp ln ě ve všech rodinách po celý rok, až do doby další ho jarního tahu. Pro rybáře z delty je seljodka snad nej tradič­ nější součást zdejšího jídeln íčku. Večer se celý ži vot vesnice soustřeďuje do bufetu. V jednom rohu sedí osamoceně sku­ pi nka urostlých m l adí k ů v dokonalýc h mas­ káčích se suverénní grimasou v ob li čeji. To jsou dnešní ochranáři, kteří bdí nad novým zákonem o Biosférické rezervaci. Plný výčep podsaditých chlapů v umaštěných halenách a v rozervaných gumácích se k jejich stolu ani neotáčí. Možná strachem, že by se s nimi mohli už dnes v noci potkat na vodě .. . Chtěli jsme se jich zeptat na spoustu věcí, ale nikdo z nich neumí pořádně žádný cizí jazyk, ani dokonce neovládají místní rusko-ukrajin­ skou hatmatilku. Hlavně mají zájem o naše povolení, o typy razítek a celkem jednoznač­ ně nás ubezpečují, že nemít to, co máme, tak nás vyexpedují zpátky do civilizace ještě dnes. Pijí nejdražší vermut z místní nabídky a pletou si Emys s Testudo. Zoologie je neza­ jímá, ptákům nerozumí, ale jsou přece ..eko­ logisti", tak toho nemají přece zapotřebí. .. Až odešli kontrolovat, rybáři nám žalují, že všechno, co ti mladíci zabaví, prodávají o pár kilometrů proti proudu. Cort znajet! Jsou jich po deltě desítky. Jedno odpoledne jsem vyplul s rumunskými kolegy na ostrov Sacalin zmapovat hnízdní kolonie rybáků. S žalostným výsledkem jsme se vraceli do vsi už za šera. Nenašli jsme ani jeden pár rybáků severních, kterých zde hníz­ dívalo několik set. Také ostatních druhů je mnohem méně. Zato krav, ovcí a prasat je na pustém ostrově plno. V našem smutném roz­ jímání nás vyrušil rychlý nafukovací Gryf, na kterém se přihrnuli ..naši" ekologisti. Se zjevným znechucením, že jsme to my s bu­ mažkou, nás dvakrát machrpvsky obepluli a potom málem s karambolem odpluli. Kdy­ by při každé takovéto vyjížďce, kdy proplou­ vají desítky kilometrů kolem Sacalinu, vzali do člunu jedno prase, pomohli by hnízdišti mnohem víc ...

Caraorman, to bývala vždycky superlokalita

se vším, co delta Dunaje mohla nabídnout:

dunajský prales, váté písky neuvěřitelné čis­

toty, průzračné limany, pastviny, smíšené ko­

lonie volavkovitých páků a malebnou vesnič­ ku postaveno u z rákosu. Už z dálky nás vyděsily dva přístavní jeřáby, Telltýž o šest let pozděj. Foto Miroslav Šebela

6 ---

-

-

Opuštěná továma v Caraorlllanll v roce 1994. Foto Miroslav Sebela

mohly zahladit stopy. Vesničané udělali v tomto směru první krok - rozkradli všechno potřebné včetně cementového skladu, a zprz­ nili si vesničku k nepoznánÍ. Všechno, co se dalo, tak vylepšili betonem: chodníky, ploty, chajdy i kadibudky. Všude se na rákosových střechách vlní eternit ... V bufetu slouží náš starý známý, Xandu. Ne­ skrývá roztrpčení, že to s továrnou nevyšlo. Vesničané do toho dávali všechny svoje na­ děje na změnu svého těžkého života, staří vě­ řili, že jim továrna a byty udrží jejich děti. Teď se dědina vylidňuje, mladí prchají do měst.

potom

střechy nějakých

paneláku a nakonec superkanál s balvanitými břehy . V přístavu by se mohl okamžitě točit ap oka­ Iypticý film: rozestavěné tovární haly, sem tam pohozený obří motor, převrácený traktor či buldozer, hromady drátu, plechu, všechno zrezivělé, škaredé. Chaos civilizačních výdo­ bytku pomalu zasypává jemný písek. Blízké paneláky jsou bez oken a bez nájemníku. Stan si stavíme mezi kolejnicemi, které ve­ napřímený

Za jedním z posledních domku, kousek od prvních stromu caraormanského pralesa, jsme zastihli přítele lsaka. Čistil ryby, tak ja­ ko před dvanácti lety, kdy jsme ho poznali. Tehdy čistil samé karasy obecné. Dneska má plný pytel karasu stříbřitých. I to dokresluje proměny delty. Na Porticu jsme jezdili rádi za mořskou at­ mosférou, za mořskými rybami a za neko­ dou odnikud nikam. Díky Bohu se hruzný nečnou bílou pláží, posypanou pul metrovou projekt, financovaný snad Němci, neuskuteč­

vrstvou škebliček. Čtyři dny jsme marně če­ nil. Přímo z nádherných písečných dun měl kali na rybářské mahuny, které každé ráno běžet pásový dopravník a krmit nové sklář­

připlouvali od stavniku. Většinou nepřivezli ské hutě, ze kterých by se nakládalo surové nic, jindy jen pár košu bakalaru, které dřív sklo, možná na německé lodě. Jak výhodný expedovali přímo z kerhany do výkrmny se najednou jeví takový kanál, jako se zpro­

vepřu v Jurilovce. Teď si je rozebírali rybáři, voznil mezi Dunajem a Rýnem ...

kteří pluli na víkend domu ... Revoluce projekt zastavila, ale už nikdo zřej­

Běžně se v úlovku chamzií, stavrid, seljodek, mě nedá dohromady prostředky, které by po­ lufaru a dalších asi dvaceti druhU mořských ryb vyskytovala i roční mláďata jeseteru i vyz. Teď už je celý rok neuloví. Z dvaceti dříve lovených druhu, které vedli v evidenci produkce závodu, loví a vykazují jen dva!· A celkový úlovek kleslo stovky procent. Sítě ze stavniku musí každý týden oddělat, proto­ že zarustají tak rychle řasou, že přestávají lo­ vit. Ještě před deseti lety stačilo vyměňovat síť jednou za dva měsíce ... Toulka po pláži se po prvních metrech stává utrpením. Všude jsou nějaké zbytky ropy, někdy celé chuchvalce obalené pískem. Kec­ ky jsou po prvním kilometru úplně zničené, ruce upi plané a svěží dech mořského příboje místy překrývá zápach ropy. Šéf kerhany se nám, umouněným, směje a hned také pro­ blém vysvětluje. Nedávno zde ruští prospek­ ton hledali v mořských mělčinách ropu a na­ šli ji. Hned nám ale řekli, že když máme ro­ pu, nebudeme mít ryby. Už jim věřím ... Pře­ sto čeká na zahájení privatizace a hned se chce o kerhanu ucházet. Váté písky zahlazují základy plánovaného pa­ Ilelového sídliště. .. Foto Miroslav Sebela

7

Lokalita Histra v dobách své slávy v 80. le­ tech ... Foto Miroslav Šebela i starší šedovlasí pánové, kteří se do del ty přijeli podívat vůbec poprvé. Jsou udiveni, že se zde vyznáme tak dobře, a nejen v místopi­ su, ale především v naší profesi: Výzkumný program má prý tak dobré finanční krytí, že si budou zvát odborníky z celého světa. Nás také žádají o spolupráci, ale napřed chtějí do svého časopisu články. Celou akci organizuje Institut dunajské delty, ale jak jsme měli možnost později u nich na pracovišti poznat, nebude to s finančním zabezpečením projek­ tu tak velkolepé. Vybavením se opravdoví ekologové od "ekologistů" dali rozpoznat na sto honů ... Některá

Histra jsou známé římské vykopávky na bře­ hu jezera Sinoe a jako přebohatou ornitolo­ gickou lokalitu ji poznali i mnozí naši ptáč­ kaři. Na rozlehlém slanisku, kolem mělkých zálivů, hnízdívalo ještě nedávno množství tenkozobců, pi sil a mnoha dalších ptáků. V teplých brakických vodách se vytírali nád­ herní šarani a každodenně se zde dali pozoro­ vat pelikáni při lovu. Když opadly jarní vo­ dy, začínalo se zde s pastvou. Dnes jsou orni­ tologické skvosty k vidění pouze na barevné tabuli u příjezdové cesty. Na celé lokalitě jsem v plném hnízdění našel jen šest párů hnízdících tenkozobců! Půlka lokality je

uměle zavodněná, rozrůstá

se zde rákos a na pouze spokojené potápky. Větší část je vysušena a uprostřed zde vlají v neustálém vichru tři ovčácké salaše, kolem kterých se placatí mnohohlavá stáda. V mís­ tech našeho pravidelného tábořiště, kde jsme několikrát tak hladověli, že došlo i na opéká­ ní ridibundích stehýnek, si kupujeme čerstvý ovčí sýr od celkem čisté pastýřky. Na Svatojiřském kanále jsme potkali ponton s velmi podivným osazenstvem. Výzkumní­ ci, dokonce mezinárodní tým. Ukrajinci po­ máhají Rumunům se základním výzkumem bioty. Mezi dvěma desítkami badatelů jsou hladině

je

vidět

fakta o ochraně delty Dunaje:

r.1940: vyhlášena dvě první chráněná území - les Letea a hnízdiště pelikánů na jezeře Rosca-Buhaiova r. 1956: vyhlášeno 6 státních rezervací r. 1990: vyhlášení Biosférické rezervace UNESCO s následující formou ochrany: 1. uzavřené oblasti se zákazem vstupu (cel­ kem 18 lokalit o ploše 50 600 ha) 2. přechodné areály, ochrané zóny lokalit ve skupině I., celkem 323 300 ha (z toho 103000 ha mořské pásmo) 3. oblasti s plánovanou revitalizací - I I 425 ha 4. tradičně hospodářsky využívané oblasti ­ 306 100 ha. Celková plocha BR cca 580 000 ha (údaj z mapy!). Od 25. 2. 1994 platí v chráněných oblastech vyhláška o lovu zvěře s uvedenými poplatky. Cena za odstřel např. srnce je 60 000 lei, mý­ valovce 2000, zajíce I 600, ale také např. za bekasinu otavní 400, kolihu I 000, morčáka 400, vodouše 400, husy velké 1 600, čejky 400, sluky 1 000 atd. Podle údajů uveřejněných v časopise Ameri­ can Scientist (VIT- VIII11993) schválila Svě­ tová banka v rámci programu GEF - Biodi­ versita celkem 4,2 miliónů US dolarů pro dva hlavní projekty, řešené současně v Ru­ munsku a na Ukrajině . První projekt se týká výzkumů ve vlastní říční deltě, druhý se sou­ střeďuje na sousedící Černé moře. Součástí prvního projektu jsou i revitalizace uměle vytvořených poldrů, které měly produkovat rákos, později byly zasypány za účelem ze­ mědělské výroby, nebo prohloubeny jako ry­ bochovné nádrže, ale oba způsoby vedly k degradaci tohoto území a k silnému naruše­ ní místní ekologické stability. Cílem je pře­ tvořit tyto plochy (přes 100 000 ha) ve funkční mokřady.

RNDr. Miroslav Sebcla, CSc., je vedoucím oddě­ lení zoologie Moravského zemského muzea v Br­ ně.

Celkový úlovek rybářů v deltě klesl během po­ sledllích let o stovky procellt. Z dvaceti druhů ryb, které lovili a vedli v evidellci, lIyní loví a vykaZl/jí pouze dva. ROČllí mláďata jeseterll a vyz, dříve běŽllýchmezi úlovky, rybáři v deltě lIeuvidíza celý rok. Foto Miroslav Šebela

8

Náš rozhovor My v krajině a krajina v nás Věra

Fojtová

Jednou Z největších inspirací je pro člověka v umění i v životě krajina a příro­

da. Vidíme v ní možná sebe očima mladýma, to je krajina dětství, která velmi

často splývá a souzní s krajinou srdce. Jenom návraty na místa, jejichž otisk

nosíme hluboko v paměti, nebývají vždy radostné. Píšu o své vlastní zkuše­ úředníka nosti.

Krajina dětství mi zůstala v paměti. Ale jenom tam. Není možné ji vrátit zpát­ ky, lze jenom skládat útržky, jako bych slepovala rozbitý obraz. Tu krajinu Krajinný ráz - co vy na tO? mohu pouze popsat.

Stačí zavřít oči a znovu před sebou vidím poklidné šero lužního lesa lemující­ Je to takový nenápadný paragraf a přitom ho vysoké břehy řeky Dyje. Jako ohromný klikatý had táhne s~ líně rovinou, přináší do života úředníka vzrušení a pocit která neklade žádný odpor. Jenom splav rozčeří línou vodu, načechrá do bílé neklidu. Hovořím o § 12 zákona o ochraně pěny, rozvoní tak nějak zeleně, aby ji břehy zase pevně sevřely, uklidnily a přírody a krajiny (114/92 Sb.), charakterizu­ jící tzv. krajinný ráz ajeho ochranu. ladně protáhly okolo Drnholeckého zámku. Stačí zavřít oči.

Problém je v tom, že většina zúčastněných Ale skutečnost je jiná.

sice tuší, co by to ten krajinný ráz mohl být, Po letech vcházím na opačný konec světa. Jako bych tu nikdy nebyla. To, co ale nikdo to neví přesně. Z téhož důvodu ne­ byl dosud vydán při slíbený prováděcí před­ vidím, se jenom vzdáleně podobá tomu, co tu bylo kdysi.

Zůstala jen prázdná místa po stromech, zplanělé louky a řeka, která vytržena pis, i když se už na něm konečně začalo pra­ covat (tři roky po nabytí účinnosti zákona! ). Z vysokých břehů a položena jaksi naplocho, snad i mimo původní koryto,

Zamyslíme-Ii se nad věcí poctivě, skutečně páchne a připomíná rezavý drát.

se budou těžko hledat nějaká obecnější krité­

Ze zápisníku státního

ria, jak posuzovat případné narušení krajin­ ného rázu. Ještě nejpochopitelnější je případ, kdy se někdo snaží umístit stavbu do lokali­ ty, která dosud není výstavbou dotčena. Po­ kud nejde vyloženě o fádní. lidskou činností naprosto přeměněnou krajinu (např. velké ši­ ré rodné lány), je zřejmé, že umístěním stav­ by by k negativní změně krajinného rázu do­ šlo. Horší je to ve všech ostatních případech a těch je převaha. Zákon o ochraně přírody a krajiny je opravdu výjimečný tím, že chrání celou krajinu jako Jak je § 12 zákona 114 Sb. naplňován v praxi a další otázky s touto problema­ takovou, nejen vybraná území a vyjmenova­ tikou související jsem položila JUDr. Pavlu Nesvatbovi, vedoucímu odděle­ né rostliny a živočichy. A to nejen z hlediska ní Ochrany přírody a krajiny referátu Životního prostředí Okresního úřadu funkcí přírodních ekosystémů , ale i z pohle­ du estetického. A to je kámen úrazu, protože Brno-venkov. zde se jedná o značně subjektivní pojem. Nicméně když se rozhlédneme kolem, musí­ - Pane doktore, zákon 114 Sb. o ochraně přírody a krajiny vlastně vymezuje me přiznat, že ochrany krajiny z estetického hlediska je zoufale potřeba. Zcela zde totiž rozdíl mezi společenským vnímáním krajiny a jejího rázu a individuálním vní­ selhávají ti, kdo by harmonii sídel a krajiny máním krajiny jako součásti života každého jednotlivce. Znění zákona je po­ měli strážit především, tj. územní plánovači někud rozmáchlé a velmi obecné. Jsou orgány ochrany přírody vybaveny pro a stavební úřady. Už v minulém příspěvku tuto činnost? jsem se o tomto problému zmínil. Otázka ovšem zní, do jaké míry je oprávněn Nesvatba: Zákon o ochraně přírody a krajiny zavedl do našeho právního řá­ (morálně a odborně) do věci hovořit úředník du jako poprvé institut krajinného rázu. Znamená to, že krajinný ráz je touto mající na starosti ochranu přírody. Osobně si že ve zvláště chráněných územích normou spatřován zejména v přírodní, kulturní a historické chrakteristice ur­ amyslím, v dosud nezastavěné, esteticky hodnotné čitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a pří­ krajině na to právo má bez jakýchkoliv dis­ rodní hodnotu, přičemž zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a po­ kusí. Zákon mu ovšem toto právo přiznává volování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování vý­ i tam, kde se již urbanizace na tvářnosti kraji­ znamných krajinných prvků - zvláště chráněných úzerrú, kulturních dominant ny podepsala. A pokud se jedná o území na­ vazující na obec, zejména venkovského cha­ krajiny a zachování historického měřítka vztahu ke krajině. Je to tedy velice rakteru, je už postavení ochránce přírody rozsáhlá kompetence. Otázkou ovšem je, zda a do jaké míry byly vůbec jed­ spornější. Zde už se může, do jisté míry notlivé orgány ochrany přírody vybaveny pro výkon této činnosti. Zákon mi- oprávněně, cítit dotčena samospráva obce,

V roce 1992 byl schválen zákon 114 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který kromě jiného v § 12 stanoví: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prv­ ků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

9

Zejména okraje vesllic, výjezdy do humen či polohy v blízkosti lesů bývají naprosto wehodllocelly vzlzled obce a regiollu. Foto Jarmila Kocourková

IIOVOU

výstavbu, lIerespektující krajillllÝ ráz i tra­

dičllí architektollický

mo jiné říká, že k umisťování a povolování staveb, jakož i kjiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánů ochrany přírody, a také v tomto paragrafu určil, že podrobnosti ochrany kra­ jinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závaz­ ným právním předpisem. Minimálně může vydat vyhlášku, kde tyto podrob­ nosti upraví.

- Znamená to tedy, že stanovený obecně právní předpis může jednoznačně vy­ mezit a upřesnit definici krajinného rázu a vyplnit tak určitou vágnost daného zákona?

Nesvatba: Ano, ale bohužel se tak dosud nestalo ani v jednom případě a ne­ jasnosti kolem interpretace ustanovení paragrafu 12 jsou na jednotlivých pra­ covištích, která se problematikou ochrany přírody zabývají, vykládány roz­ dílně, mnohdy v různých okresech naprosto odlišně. Uvedu typický příklad: jeden okres vydává v rámci možností, které jsou zakotveny v § 12, řadu sou­ hlasných či nesouhlasných rozhodnutí třeba o umístění staveb v krajině, za­ tímco sousední okresní úřad nevydává žádná rozhodnutí. - Paragraf 12 přece jen vymezuje určitou konkrétní možnost pro ochranu krajinného rázu, a tou je vyhlášení přírodního parku. Jaké území lze zahrnout do této kategorie a čím se řídí jeho ochrana?

Nesvatba: Mělo by to být území s významnými esteticJ<:ými hodnotami, které by však zároveň nemělo být zvláště chráněno podle části 3 tohoto zákona. Při vyh lášení přírodního parku může zřizovatel stanovit omezení činností, které by mohly vést ke snížení nebo porušení jeho harmonického stavu . Nyní se ovšem vede polemika, jestli je vůbec možné na základě této působnosti při vyhlášení přírodního parku stanovit přímo nějaké zákazy. Stávající výklad té­ to problematiky se blíží spíše k tomu, že jednoznačné zákazy v n ařízení o zří­ zení přírodního parku vyhlásit nelze, protože zákaz může být stanoven pouze zákonem.

10

samotný stavební úřad, architekti, o vlastní­ cích ani nemluvě. Ze subjektivního pohledu ctitele tradic a mírného pokroku v mezích zá­ kona však mám zato, že i v těchto případech je za so u časné situace používání tohoto ná­ stroje na místě. Má to ovšem háček, a tím je

nedůslednost.

První nedůslednost vyplývá z naprosto roz­ dílného přístupu jednotlivých okresů. Někte­ ré vydávají rozhodnutí o dotčení krajinného rázu jako na běžícím pásu, jiné jen velmi sporadicky. Zvlášť pikantně působí rozdílné názory na použití tohoto paragrafu v lokali­ tách, kde spolu okresy hraničí. Typickým příkladem je Brno-venkova Blansko. Zatím­ co Brno-venkov je velmi aktivní a využívá zákona často a účinně, Blansko je pravým opakem. Proč tomu tak je, je otázka na dlou­ hé povídání. Druhá nedůslednost se objevuje v rozdílném přístupu stejného orgánu státní správy ke srovnatelným případům . Jako příklad může posloužit právě probíhající odvolací řízení o udělení souhlasu k umístění tří atypických domů v Ochozu u Brna. Jde o domy zcela neobvyklých oválných tvarů, které mají být postaveny na okraji obce. Protože jde o část, která už zasahuje do CHKO Moravský kras, vyjádřila se k věci Správa CHKO. A ta usou­ dila, že jde o narušiM krajinného rázu, a pro­ to souhlas neudělila. Žadatel (tvůrce projek­ tu) se pochopitelně odvolal a spis mi teď leží na stole a vyzývavě se na mě šklebí. Jako už tolikrát, jsem rozpolcen. Chápu dů­ vody u váděné správou CHKO Ude o stavby používající neobvyklých tvarů, které tak po­ rušují tradiční charakter zástavby, a tím se stávají cizorodým prvkem v bezprostředně navazující krajině), avšak těžko se mi s tímto

I I

Wd;l1~ Dllufi®~

- Jesliže nelze stanovit v tomto případě zákazy na ochranu vyhlášeného rodního parku, není potom zbytečné přírodní park vůbec vyhlašovat?

pří­

Nesvatba: Jeden typ zákazu tam prosadit lze - totiž stavěbní uzávěru na re­ kreační stavby, nebo takzvané zemědělské účelové stavby, kde dominuje vyu­ žití prakticky rekreační. Stavební uzávěru na výstavbu těchto objektů však může vyhlásit pouze stavební úřad. My postupujeme tak, že ještě před vyhlá­ šením přírodního parku iniciujeme vyhlášení stavební uzávěry na tomto úze­ mí, kterou pak vyhlašuje stavební úřad I. stupně. Takže stavební uzávěra je vyhlášena ještě před vyhlášením přírodního parku. Na ostatních okresních úřadech se ale postupuje spíše opačně . Napřed se vyhlásí přírodní park a po­ tom se dodatečně vyhlásí stavební uzávěra. Anebo se vyhlásí přírodní park, jehož režim regulaci výstavby ani neobsahuje, což je podle našeho názoru ne­ dostatečné. Zákon totiž přímo stanoví a říká, že jednou z činností, která může narušit krajinný ráz, je stavba, takže se domnívám, že omezení výstavby je stěžejním ochranným režimem. Právě tím se zásadně rozlišuje přírodní park od zvláště chráněných území, přírodních památek a přírodních rezervací, kde konkrétní věci zakazuje už zákon, nebo je lze zakázat ochranným režimem. V přírodním parku nelze uplatnit přímé zákazy, ale pokud se uplatní stavební uzávěra na rekreační stavby, bude ostatní negativní činnost z hlediska ochra­ ny krajinného rázu odkázána na souhlas orgánů ochrany přírody. - Pokud se vyhlašování přírodních parků ukazuje nejjednodušším a nejúčin­ ochrany krajinného rázu, nabízí se otázka, zda se za čas ne­ přemění v přírodní parky větší část území? nějším způsobem

postojem souhlasí, když těsně vedle předpo­ kládaného staveniště straší dvě novostavby, které sice používají obvyklých prvků, ale ve stylu "mám na to peníze, vkus mi chybí". Kdyby dokázala správa CHKO zabránit těm­ to stavbám, mělo by to patřičnou váhu i pro tento případ . Když však čtu vyjádření obce, která s výstavbou atypických domů souhlasí a uvádí, že tím bude dotvořen okraj obce, na­ padá mě, že má možná obec pravdu. Nedoká­ žu si výsledek zcela představit, ale těžko mů­ že mit horší účinek než to, co tam už stojí. Protože součástí projektu je i zahradní úpra­ va okolí domů, může se tím částečně zakrýt to nepěkné vedle. Jde však o dost vážný precedens, a tak si lá­ mu hlavu, zda jsou mé úvahy správné. A také přemýšlím, co to ten krajinný ráz je. Máte z toho v hlavě zmatek? Nic si z toho nedělej­ te, já taky.

Miroslav Rokos

Registrují okresní úřady či pověřené obce významné krajinné prvky dle zákona 114/92 Sb? Jitka Pellantová

Kritéria pro posuzovállí lIartlšellí kraji/lllého rázu se hlet:{ají m llohdy tezce, zvláště, když prováděcí k t011luto úkolu dosud nebyl vydáll. [laik však pozná, že rekreačlIí středisko Skalský dVlir lIa břehu Skalského ryb/llKa v IŮllě Ceskomoravské vysoči/lY do tradičm110 vzhledu krajillY jaksi lIezapadá. Foto Tomislav Pivečka

předpis

Jedním z pojmů, vyskytujícím se v zákoně o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.), je významný krajinný prvek (VKP). Významnými krajinnými prvky rozumíme segmenty krajiny, které utváří typický vzhled krajiny, přispívají k udržení její stability, po­ něvadž se ve většině případů jedná o zbytky přirozených nebo náh radních ekosystémů, zvyšujících rozmanitost v obvykle jednotvár­ né ku lt urní a zemědělsky intenzivně obhos­ podařované k rajině. Některé segmenty kraji­ ny jsou významnými prvky ze zákona, jako n a př. rašeliniště, lesy, vodní toky, jezera, údolní nivy a rybníky, ostatní, jako např. mokřady, stepní trávníky, remízy, meze atd., mohou orgány státní správy zaregistrovat dle § 6 téhož zákona. Významné krajinné prvky jsou pak chráně ny před poškozováním a ni­ čením a využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. MŽP pověřilo v letošním roce (tedy 3 roky od schválení výše uvedeného zákona) Agen­ turu ochrany přírody a krajiny ČR, sekci mo­ nitoringu a ekologie krajiny v Brně, vedením jednotného přehledu registrovaných VKP v rámci ČR. Na základě tohoto pověření byli požádáni vedoucí referátů životního prostředí

11

Nesvatba: Pravdou je, že například na okrese Brno - venkov máme šest pří­ rodních parků, což je poměrně dost. Buď se nacházejí na našem území celé, nebo k nám přesahují ze sousedního okresu. Na příklad přírodní park Střední Pojihlaví zasahuje i do okresu Třebíč a Znojmo, přírodní park Baba, který je z větší části na našem území, přesahuje naopak na území města Brna. A tak bych mohl pokračovat ve výčtu stávajících přírodních parků dál. Ale rád bych mluvilo těch, které bychom chtěli ještě vyhlásit, a těch je celkem pět. Co nejříve již by měl být vyhlášen přírodní park Svratecká hornatina, máme zpracován návrh na vyhlášení přírodního parku Oslava, který by měl navazo­ vat na přírodní rezervaci Údolí Oslavy a Chvojnice. a máme i dost podkladů pro vyhlášení dalších přírodních parků (Výhon, Vranovské lesy a Niva Jihla­ vy). Je pravda, že pokud bychom péči o krajinný ráz zaměřili pouze na vyhla­ šování přírodních parků, mohla by se značná část území na ně přeměnit. Pod­ le odhadů by to mohla být až jedna desetina plochy okresu. Ale je také sku­ tečností, že například na našem okrese je dochovalost určitých území značná a jsou zde lokality, které mají vysokou hodnotu. Přitom tlak na krajinný ráz ze strany výstavby je stále silnější, zvláště v oblastech nejbližšího okolí Brna. Vyhlašování přírodních parků, kterými lze omezit zvláště výstavbu, se zdá však pro tuto chvíli nejúčinnější. V poslední době ellormllě vzrostl lIápor lIa zemědělskou půdu, zejmélla ze strally lIejrůznějších staveb1lích lobby. Velké lá/lY, jako te1l 1Ia sllímku Josefa Hanuše, sice I/.ejsou ideál/lí kraji1lllou strukturou, lze je však upravit i ji/lak, /lež zastavě/lím IIapř. tzv. předměstskými shoppillg centry. Stačí pouze rozdělit lállY /la me1lší celky, do mezí osadit ovoc1lé stromy, eroZ1lí plochy zatrav/lit..., prostě použít zdravého selského rozumu. Fotografie k člállku Karla Hudce IIa s. 13.

_.

.. ....

. -

-­

-~~­

I!II':

12

všech okresních úřadů o zaslání základních informací k jimi nebo pověřenými obcemi v jejich okrese, registrovaným významným krajinným prvkům (ve smyslu zákona 114/92 Sb.). Jednalo se o název nebo číslo VKP, ka­ tastr, na kterém se nachází, výměru, druh plochy a datum registrace. Do budoucna se samozřejmě počítá s tím, že minimálně kaž­ dého půl roku okresní úřady upřesní a doplní stav nově registrovaných VKP, popřípadě sdělí informaci o zrušení registrace. Celkem je v ČR 75 okresů a hl. město Praha se svými 10 obvody. Do současné doby odpovědělo 64 okresů (včetně Prahy), z toho 12 okresů sdě­ lilo, že VKP v jejich okrese registrují pověře­ né obce. Ze 64 získaných odpovědí bylo zjiš­ těno, že ve 22 okresech není dosud zaregist­ rován ani jeden významný krajinný prvek, i když ve většině z nich se podklady pro re­ gistraci připravují a mají desítky tzv. evido­ vaných VKP. 19 okresů má zaregistrováno od I do 5 VKP, počet v rozmezí od 6 do 50 VKP zaregistrovalo 17 okresů a 6 okresů Domažlice, Klatovy , Tachov, Praha-východ, Brno - venkova Svitavy má zaregistrováno více než 50 VKP. Nejvyšší počet registrova­ ných VKP bylo na okrese Tachov - 325. Věříme že se nám podaří navázat a udržovat trvalý kontakt se všemi okresy ČR a pravi­ delně aktualizovaný seznam registrovaných významných krajinných prvků bude dávat přehled nejen o jejich počtu, ale i o typu ploch ajejich rozloze. Mnohé okresy v souvislosti se sestavováním tohoto přehledu sdělily, že kromě registrova­ ných VKP, jejichž údaje nám zaslali, upozor­ ňují vlastníky písemně, že na jejich pozemku se nachází VKP ze zákona. Okres Brno-ven­ kov má např. registrovaných VKP 73 a na 127 VKP ze zákona takto upozornili vlastní­ ky. Toto souvisí obecně s problematikou VKP ze zákona, kdy např. ne všechny rybníky mají z hlediska přírodovědného stejnou kvalitu či ne všechny lesy jsou z hlediska své dřevinné skladby stejně kvalitní. Máme rozsáhlé mo­ nokultury, v nichž se vyskytují ostrůvky po­ rostů s původní dřevinnou skladbou, a na ty­ to porosty je nutno upozorňovat v rámci se­ stavování lesních hospodářských plánů a v porostech je nejen zachovat, ale umožnit rozšíření jejich rozlohy. Podobně je tomu i s jednotlivýrní úseky údolnícn niv, kdy je kvalita z hlediska přírodovědného na velmi rozdílné úrovni.

Krajina srdce Na úpatí krajin Jana Jakuba Zahradníčka Tomáš Mazáč

Malé zamyšlení nad zemědělskou

půdou

Nad ubýváním zemědělské půdy se naříkalo již za minulého režimu. Dokonce se každý rok zveřejňovala čísla, kolik zase ubylo hek­ tarů zemědělské půdy a varovně se zdvíhal prst zákona na její ochranu. Bylo to samo­ zřejmě zajiné situace a soběstačnost ve výro­ bě potravin byla oficiálně ústředním sloga­ nem, nehledě na politické povinnosti přispí­ vat k výživě dalších částí socialistického tá­ bora nebo do něho verbovat. Dnes je situace jiná, a nápor na zemědělskou půdu vzrostl, existuje i tlak na revizi a nejlépe asi na zruše­ ní zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, regionálním odborům MŽP je nasazo­ vána psí hlava za snahy o jeho dodržování. Argumentuje se vším, zejména lidskými prá­ vy majitelů půdy, přebytkem naší zeměděl­ ské výroby, situací v zemědělství Evropské unie, do které za chvíli budeme patřit atd. Svůj podíl si nárokuje nová výstavba, dopra­ va, ÚSESy ... Přesto však by asi bylo na místě, místo jed­ nostranných pohledů a administrativní byro­ kracie zhodnotit celý problém věcně a kom­ petentně - nejdříve odborně a teprve v druhé řadě politicky a právně. Nejsem odborník v žádném oboru týkajícím se zemědělství, potravinářství nebo ekonomiky, takže moje pohledy na celou záležitost jsou pouze vněj­ ší. Snad by však mohly vyprovokovat odbor­ níky k diskuzi. Takže jako občan čtoucí no­ viny mám dojem, že: - Zemědělská půda je a patrně zůstane hlav­ ním zdrojem potravin pro lidstvo, minimálně do té doby, než člověk zvládne technologii fotosyntézy. Optimistické úvahy o možnosti zajistit dostatečné zdroje potravy z jiných zdrojů (např. moře, řasy aj.) se zatím nepo­ tvrdily a spíše patří do hérostratovských úvah vědeckých demagogů.

- Potraviny vyrobené na zemědělské půdě jsou a zřejmě ve vzrůstající míře budou stra­ tegickou surovinou. Mluví pro to jednak glo­ bální demografické ukazatele neboli popu­ lační exploze lidstva, jednak rozevírající se nůžky mezi rychlým přírůstkem lidské popu­

lace a pomaleji se zvyšující výrobou potra­

vin. S tím souvisí i hladomory postihující

různé části světa, neschopné zabezpečit do­

statek potravin vlastními silami....Jak ře­

šit... ?

Toto jsou dva pohledy takříkajíc globální,

u nás dnes neoblíbené, neboť máme zatím svých starostí dost a svět je jaksi mimo nás. Takže k bližším pohledům: - Snižování a extenzifikace zemědělské výro­ by, vyplývající z dostatečného dovozu potra­ vin. S tím souvisí i obdobná zemědělská po­ litika EU. :[0 je samozřejmě věc velmi zá­ važná, zejména sociálně. Z uvedených glo­ bálních pohledů je možné tuto zemědělskou politiku považovat za krátkodobou až efe­ mérní. Je totiž otázkou, do jaké míry se hla­ dem umírající část lidstva bude pouze slušně dívat na otylé seveřany. Ti jí ostatně dodávají zbraně a co nevidět bude někdo z této části světa mít i nástroje k atomovému vydírání, o což se jich snaží více. Ostatně i strategie tr­ vale udržitelného žití klade důraz na to, v ob­ lastech se zemědělsky příznivými podmínka­ mi maximálně zachovat a využívat zeměděl­ skou půdu, minimálně jako náhradu za stále ve větším rozsahu degradované půdy v méně příznivých oblastech. Zdá se tedy rozumné u nás maximálně zemědělské půdy zachovat. K řešení momentální extenzifikace se nabízí možnost využití přebývajících ploch k tvorbě ÚSESů, tedy ekosystémů, které mohou být v případě potřeby relativně snadno vráceny k zemědělské výrobě. - Zdá se, že u nás nyní převládá trend k úpl­ nému zastavění zemědělské půdy. Kromě globálních argumentů spíše etických, které však na většinu aktivit neplatí, je jedinou právně zakotvenou ochranou již několikrát zmiňovaný zákon. To ovšem vede k úvaze takové, že vede-Ii k ochraně zemědělské pů­ dy pouze tento zákon, pak jakýkoliv nový zá­ kon o hospodaření se zemědělskou půdou by měl vycházet ze zmíněných etických princi­ pů, které jsou však do velké míry principy strategické a politické. Takže by měl být mi­ nimálně stejně přísný , a to i když z rukávů košile se bude stále ozývat silný a bohatý hlas proti takovému kabátu. Ostatně - při ne­ gativním demografickém vývoji českého ná­ roda se zdá naprosto zbytečné rozšiřovat tr­ vale zastavěnou, a tím vlastně neplodnou plochu. Také u veřejných staveb je nutné uvažovat účelnost zastavění a hledání všech cest k využití ploch již zemědělsky znehod­ nocených. U projektantů dopravy i zamyšlení nad tím, zda stále zdokonalovaná dopravní síť nepovede jen k tomu, že všichni lidé bu­ dou jezdit odněkud někam hledajíce zbytky polí s potravou.

Karel Hudec

Černobílé

fotografie Jana Jakuba Zahrad­ Pol/lí trávy a kytky. Demlovi Moji přá­ telé na nich dosahují velikosti bludného ka­ me/lí a v.ýŠek stromů. Jsme na úpatí trav v tu­ to hodinu ticha. Krajina 1. J. Zahradníčka je krajinou s ostro­ vy, pálivými ostrovy Z balvami pronistaných zelenohnědým žilo vím borovic. KiWe z kame­ ne a vápna lidskou rukoll udělané tyčí se v ní jako biblická znamení doby. A spl,ývají s rost­ linami, s mlhou. Když dlouho tváN v tvář kN­ žům mlčíme, promění se kNže ve stromy. Rozpjaté paže větví pak ZVOIl ku trápení, hoř­ kým mukám z lásky, s urputllostí /leopětované náklonnosti vymáhají defenitivní slib. Mast­ ník, Uhřínov, Tasov. V neodvratné stNdě roč­ ních období, mela/lcholii jarních podzimů. Člověk, zaskočený dLisledky své dávllé lho­ stejnosti, myslí stále intenzivněji /la ochranu krajiny před bezohledností vlastního - lidské­ ho společenství. Zde to však /leplatí. Na Za­ hradníčkovýchfotografiích je patrno, že jsou bez člověka ve smyslu stesku. Nikoliv od­ dechnutí si. Velicí odešli ze své krajiny. Fotografův otec, básník Jan Zahradníček, tragicky boui"liv.ý Jakub Deml, pozapomenutý a /likdy poMdně nedocellěný Jan Dokulil. Kraji/lě pro živé, kam nutno vstupovati po špičkách, se stýská. Obilí a kámen. Blízká dvojice, vstoupíme-li na pole v kraji okolo všech tN již zmiňova­ ných míst. Blízká dvojice a hrozná záměna. Místo nasycení tvrdost, úder. Pojďte se svézt! Na poli vás čeká staré, rezivé kolo neštěstí, kolo zapomenut)'ch ideálli rozora/!.'fch mezí, bezdLivodný, nelogický kriminál pro ty, co je­ nom nechtěli a Ilikdy Ilic zlého /likomu neu­ níčka.

dělali.

Fotografie J. J. Zahradníčka jako by zvětšo­ valy autorovu mi/ovanoll krajinu. Její detai­ ly: kameny, rostliny, ale i kolmice kNžů a Bo­ žích muk se nám, k naší útěše a k radosti, stávají nečekaně zi"ejmÝl1li. Zahradníčkovo černobílé sdělení, technicky dokonalé a výra­ zově /lanejvýš stNdmé, nechce soutěžit s oká­ zalými umělými pseudorealitami v barvách. Symbolikou dvou jen zdánlivě protiklad/lých barev proniká schránou naší intimity kdesi až za srdce, do míst, kal1lllikdo Ilesmí. Všecko nako/lec přiklyje tma. V létě chycená na vějičku letního času, nyní, v zimě, nemilo­ srdně ukracující den. Ale každá tma přece je, musí Ilutně být, prvllím důvodem světla.

Poznámka redakce:

Text přednesl autor na vemisážifotografic­ ké výstavy Krajiny Jana Zahradníčka 12.

říjlla 1995 v Domě ochránců přírody.

13

Řešení

cyklistické dopravy v podmín­ kách České republiky Jiří Růžička

Využití jízdního kola Přeprava

na jízdním kole se u nás stává postupně opět typickým jevem. Není

na tom nic zvláštního a s určitým zpožděním se tak projevuje trend z ostat­

ních evropských států. Důvodů tohoto jevu je několik a právě v jejich výkla­

du je nutno hledat principy potenciálních řešení.

Cyklistickou dopravu můžeme rozčlenit do dvou hlavních oblastí podle toho,

k jakému účelu je jízdní kolo využíváno. Pokud bicykl slouží k pravidelným

denním cestám, jsou nároky cyklisty na cyklistickou infrastrukturu úplně jiné

než v druhém případě, kdy cyklista použije kolo pro příležitostnou cestu pře­

vážně ve volném čase .

Celková dopravní situace Ministerstvo dopravy v Zásadách dopravní politiky zdůrazňuje význam ne­ motorové dopravy jako prostředku k odstranění zbytečné nebo ekologicky závadné dopravy. Bývalý ministr dopravy J.Stráský například v časopise Květy (42/1994) napsal, že je "rád, že cyklistika vstupuje do velkých doprav­ ních systémů. Města tlačí na budování cyklostezek a my velmi intenzivně zva­ žujeme, kdy začneme se silnicemi stavět přilehlé cyklokomunikace... ". Tento názor je do značné míry typický. Většina veřejnosti totiž cítí, že do­ pravní situace zejména v zastavěném území se stává velmi problematická a prostředek řešení vidí v budování dalších komunikací. To je však otázka velmi ošidná. V minulých letech byl prostor řešení dopravních problémů zú­ žen na vzájemný poměr individuální motorové a veřejné dopravy. Skutečná hybnost obyvatel (celkový počet cest za den) byla tak v dopravně inženýr­ ských výpočtech uměle redukována o podíl cest nemotorovou dopravou. vý­ stavba komunikací pro motorovou dopravu se pak často řešila cestou nejmen­ ší investiční náročnosti. Stavěly se úseky, jejichž investiční příprava byla co nejméně konfliktní a z hlediska zařazení v čase by se našly rozhodně naléha­ vější problémy. Výsledky tohoto přístupu jsou patrné v mnoha našich měs­ tech. V dopravním systému jsou rozestavěna torza komunikací a vzhledem k tomu, že jsou často chybně založena, hledá se obvykle řešení, jak je ales­ poň částečně využít. V podobném duchu pak dochází někdy k řešení problémů cyklistické dopra­ vy. Již v jejich principu je ovšem ignorován fakt, že jízdní kolo je mnohem flexibilnější prostředek než automobil, a že špatně založená cyklistická ko­ munikace je potenciálně horší než žádná. Projevuje se zde dřívější přístup do­ pravních odborníků, kde otázky investiční přípravy a technologie výstavby mají dominantní roli nad koncepčním přístupem. Zcela nesmyslně je tento vztah například zakotven v rozdělení oborů v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků. Obor dopravní stavby je vyhrazen pouze pro projektan­ ty, kteří zpracovávají projekty pro realizaci. Ostatní se mají ucházet o obor městského inženýrství. Po totalitních letech chyb v dopravním plánování je to další krok k opomíjení základních dopravně inženýrských principů při vytvá­ ření komunální dopravní politiky.

Podmínky pro cyklistickou dopravu Cyklistická doprava je nedílnou součástí dělby přepravní práce. Obzvláště v zastavěném území s vysokým podílem vnitroměstských jízd je přínos jaké­ hokoliv podílu cyklistických jízd markantní. Studený motor automobilů ne­ pracuje totiž při krátkých jízdách efektivně a i s katalyzátorem, jenž je v prv-

14

Petice o dálnici D8 do Drážďan

MŽP ČR občanům (ne)odpovídá Jak si čtenáři tohoto časopisu jistě pamatují, letos od Dětí Země dostali prostřednictvím Veroniky text petice pro ministra životního prostředí Františka Bendu, kterou mu mohli poslat přímo za sebe. Petice se týkala problé­ mu vedení dálnice D8 přes CHKO České středohoří, kde je to podle zákona č . 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny zakázáno, nedá-li MŽP ČR výjimku. Smys­ lem Petice proti výstavbě dálnice DB pl~es CHKO České středO/ION tak bylo, aby minis­ tr právě tuto výjimku nedal a zároveň dbal na objektivitu celého procesu EIA dle zákona č.244/1992 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí. Odpověď

za pana ministra signatářům petice zasílá jeho náměstek ing. Aleš Šulc. O tom, že již nejde o ochranu životního prostředí, ale o ,jednoduché" vyřízení dotěrné otázky svědčí její text, který raději přetiskuji celý: Vážený (á) pane, paní,

z pověření ministra životního prostředí ČR ing. Františka Bendy, CSc., Vám děkuji za podnět zasílaný formou petice ve věci alter­ nativního návrhu výstavby dálnice DB tra­ sou, která se nedotýká chráněn)ích území (podtrženo M.P.). Zcela se s Vámi shoduji v názoru, že celý zá­ měr je třeba velllli pečlivě zvážit. Ujišťuji Vás, že MŽP ČR bude dtisledně sledovat zá­ jmy ochrany životního prostředí a jako do­ tčený orgán státní správy požadovat, aby všechny výkonné složky, podílející se na roz­ hodování v této věci, postupovaly v souladu s plamými zákony v této oblasti. Jsem přesvědčen, že společn)ím úsilím se po­ daří nalézt optimální řešení celého problé­ mll.

S pozdravem Šulc Vysvětlení a překlad do češtiny: Ano, vážený (-á) pane, paní, MŽP ČR je tu od tohá, aby za peníz daiíových poplatníků (tedy nás všech) chránilo přírodu a životní prostředí. Naše ministerstvo to bude dělat, jak nejlépe dovede. Mtižete se na nás spolehnout a plně nám důvěřovat. Vždy nalezneme optimální řešení, které bude v zájmu pFírody a lidí. Jsme opravdu, bez nadsázky, ti lIejlepší, kteří jsou toho schopni. Spěte bez obav! Pan náměstek sice petici občana "vyřídil",

Kresba Jana Stekllka poněkud málo, neboť v ní neříká nic nového. Na druhé straně je odpověď pana ná­ městka opravdu seriózní a až neuvěřitelně univerzální - stačí pouze změnit podtržená Důvody rozvoje cyklistické dopravy v České republice:

slova a nahradit je jinými, dle potřeby pisate­ - podíl cyklistické dopravy v dělbě přepravní práce v holandských městech se le. pohybuje běžně od 20 do 50 %, když za absolutní maximum je považováno O tom, že nejde jen o teorii, se přesvědčili 55 %, podíl mezi 30 a 40 % je normální i v některých městech v Německu, signatáři jiné petice pod názvem Za dodržení zákona č.114/1992 Sb. i v případě CHKO Rakousku nebo Švýcarsku;

- podíl cyklistické dopravy v dělbě přepravní práce se ve městech s vyšším České středohoří z Ústí nad Labem. Přestože jde svým obsahem o podobnou petici , její využitím jízdního kola pohybuje u nás maximálně kolem 10 - 20 %, ve vět­ text je poněkud odlišný. ších městech je pak podíl zanedbatelný;

Toho si však náměstek ministra nevšiml , pro­ - v České republice při pravidelných sčítáních dopravy bylo evidováno pouze tože ji asi nečetl. V této petici se totiž vůbec 265 úseků s maximálním stupněm intenzity cyklistického provozu, jenž je re­ nikde nemluví o alternativním návrhu dálnice prezentován 50 cyklisty za hodinu v jednom směru, s největším podílem D8. To však odepisatelovi nebránilo v tom, v bývalém Východočeském kraji - 8,9 %, dále v Severomoravském kraji - 4,9 % použítjižjednou "pracně" vymyšlenou odpo­ věď na petici Děti Země. Na písemné upozor­ a v Jihomoravském kraji - 3,4 %.

nění těchto nesrovnalostí zástupcem petiční Je třeba pochopit vztah změn v cyklistickém systému a chování cyklistů, to iniciativy ing. M. Páleníkem ze dne 22. 9. znamená, jaký rozsah sítě minimalizuje překážky při výběru jízdního kola za 1995 však pan náměstek k 7. 11. 1995 vůbec dopravní prostředek. V našich podmínkách jsou to pouze opatření radikální, nereagoval. Doufejme však, že MŽP ČR tak podstatná a široká. Bez nich je rozvoj cyklistické dopravy obtížný.

nezačalo éru stereotypních odpovědí na peti­ ce občanů v případě výstavby dálnic u nás nebo jiných dopravních problémů (a nejen Jde o čtyři okruhy pojmů: jich).

ních kilometrech neúčinný, je velkým zdrojem exhalacÍ. jízdy představují značnou spotřebu paliva.

- hybnost - předurčeni

Podobně

tyto krátké ale je to

nepřímý výběru

- volba dopravního - volba trasy

dopravního

prostředku

prostředku

vliv přímá

vazba

Poznámka nakonec: Když se to vezme kolem a kolem, tak vlastně zaplať pánbůh i za tako­ vou odpověď, mohlo to být horší. Vždyť poli­ tická kultura a seriózní odpovědi občanům na jejich zájem o věci veřejné nejsou dosud v tomto státě v kurzu.

Petice ministru dopravy Hybnost a volba dopravního prostředku ovlivňují počet jízd. Předurčení vý­

běru dopravního prostředku a volba trasy souvisí s délkou cesty.

Cyklistická síť je pak ovlivňována jednak objektivními vlivy (čas jízdy, kom­

fort, kontinuita a bezpečnost) a jednak subjektivními vlivy (handicapy osob,

vlastnictví jízdního kola, celkový odpor kjízdnímu kolu atd.).

Občan hledá pro sebe nejatraktivnějši řešenÍ. To mu může přinést doprava in­

dividuální nebo veřejná. Pokud převáží volba individuální nezávislosti, je stá­

le ještě možnost, jak ovlivnit volbu dopravního prostředku. V podmínkách

našich měst, kde dochází ke značným změnám ve veřejné dopravě, jak kvan­

titativním tak kvalitativním, je potenciál jízdního kola podstatný.

Nároky na cyklistickou infrastrukturu

A) Celková koncepce je důležitější než jednotlivá řešení

Cilem není zřídit co nejvíce komunikací pro cyklisty, ale zařadit cyklistickou

dopravu do dopravního systému jako regulérní dopravní prostředek. Při volbě

dopravy je prvořadý čas a bezpečnost.

B) Jak řešit rychlost cyklistické dopravy

Řešením není pouze zvyšovat rychlost cyklistů, ale zabraňovat zbytečným

ztrátám času. Ty jsou způsobeny délkou trasy a velmi často předpokladem

Na konci dubna letošního roku Děti Zemč ta­ ké začaly v rámci své národní kampaně AL­ ternativa k dálnici do Drážďan existltje se sběrem podpisů pod petici s názvem Za pro­ sazení silničního spojení do Saska bez dálni­ ce D8. Tato petice je určena ministru dopra­ vy ČR - původně PhDr. lanu Stráskému, ny­ ní ing. Vladimíru Budínskému. Ke konci pro­ since petici podepsalo již přes 2200 občanů. V následujícím půl roce se jejich aktivita za­ měří na střední školy, kam budou petice ro­ zesílány, včetně nabídky umístění výstavy o dálnici a uspořádání besedy se studenty. Přesto uvítáme jakoukoliv pomoc se sběrem podpisů od Vás, milí čtenáři. Nabídky ke spolupráci nám pište na adresu: Dčti Země, lakubské nám. 7, 602 00 Brno, tel. 05­ 531323 nebo do redakce Veroniky. Ukončení této petiční iniciativy je naplánováno na kvě­ ten 1996.

Miroslav Patrik, Děti Země

15

dodržování dopravního značení, jež je určeno motorové dopravě (zákazy od­ bočení, využití jednosměrných ulic, sdílení prostoru v pěších zónách apod .).

c) Jak

řešit bezpečnost

cyklistické dopravy

Základním předpokladem řešení je variabilnost. Ne pouze jeden typ cyklistic­ ké komunikace je vhodný vždy a všude. V úvahu je třeba vždy vzít rychlost, skladbu a intenzitu dopravy. Nejproblematičtější jsou křižovatky. Využívání separovaných komunikací může být více nebezpečné než cyklisté v hlavním dopravním prostoru. Nejvíce kolizí je mezi cyklisty jedoucími přímo a odbo­ čujícími vozidly. Nejdůležitější je vzájemný rozdíl rychlosti motorové a ne­ motorové dopravy. Podobně jako automobilisté nerespektují omezení rych­ losti, využívají cyklisté zcela nesmyslně komunikace s vyššími rychlostmi určené výhradně pro motorová vozidla. Oba tyto případy je možno řešit pou­ ze postihem za nerespektování elementárních předpislt, neboť jejich dodržo­ vání je obecným předpokladem.

Aplikace různých principů uspořádání křižovatek ve vztahu ke kategorii komunikace, rychlosti a funkci cyklistické infrastruktury Cyklistická síť

Návrhová rychlost v km

Městská

Distribuční

Přístupová

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ

70

50

Mimoúrovňově

Mimoúrovňově

(Mimoúrovňově)

SSZ Kruhový objezd s předností v jízdě

SSZ Kruhový objezd s předností v jízdě

SSZ s fází pro cyklisty Kruhový objezd s předností v jízdě Křiž. s předn. v jízdě

SSZ Kruhový objezd s předností v jízdě Křiž. s předn. v jízdě

Křiž. s předn. v jízdě

Křiž. s předn. v jízdě Křiž. bez předn. v jízdě

Křiž. bez v jízdě

předn.

Křiž. bez předn. v jízdě

Křiž. bez předn. v jízdě

Křiž. bez v jízdě

předn.

(Mimoúrovňově)

SSZ s fází pro cyklisty Kruhový objezd s předností v jízdě Křiž. s předn. v jízdě 30

Obytné ulice Zóny TEMPO 30

MIMO ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ 110 90

Mimoúrovňově

Mimoúrovňově

Mimoúrovňově

Mimoúrovňově

(Mimoúrovňově)

(Mimoúrovňově)

SSZ

SSZ

SSZ

60

Křiž. s předn. v jízdě SSZ s fází pro cyklisty Kruhový objezd s předností v jízdě

s předn. v jízdě SSZ Kruhový objezd s předností v jízdě

<60

Křiž. bez předn v jízdě Křiž. s předn.

Křiž. bez předn. v jízdě Křiž. s předn.

cyklistů

cyklistů

16

Křiž.

Křiž. s předn. v jízdě SSZ Kruhový objezd s předností v jízdě

Křiž. bez v jízdě

předn.

Nabídka českých železnic. Ministr dopravy v debatě CT I 26. ll. 1995 znovu zdůraznil svou tezi o nutnosti snížit nabídku osobní železniční dopravy na úroveň stále klesající poptávky. Takto by ovšem se mohla tato doprava zlikvidovat úplně. Cím méně bude spojů, tím méně bude cestujících, pro které bude výhodné vůbec do vlaku na­ stoupit. Podívejme se, jaká to byla nabídka, kterou železnice cestujícím předložily. V prvé řadě chaotický a zhoršující se jízdní řád. (Po léta např. existovalo pro cestující ze stanic Brno­ Havlíčkův Brod výhodné spojení na zrychle­ ný vlak Jihlava-Praha odjíždějící z H. Brodu ve 13.29. Nyní je toto spojení znemožněno, příslušný vlak ze Žďáru jede jen v sobotu a v neděli. - Při jízdě z Brna do Tábora je nutno v Horní Cerekvi čekat hodinu. - Cestu­ jící z Brna do Svobody nad Úpou čeká v Ja­ roměři hodinu, v Trutnově 38 minut. Tak 252 km zabere téměř sedm hodin). Za druhé je frekvence vlaků velmi řídká. Na delší cestu existuje obyčejně jen jedna mož­ nost za den. Na kratší jsou intervaly stále del­ ší, než aby cestující nebyl stavěn před volbu předčasného odjezdu nebo zbytečného čeká­ ní na následující. (Z Olomouce odjíždí do Bruntálu každodenně jen šest vlaků, další čtyři jedou jen některé dny. -Od 28 vlaků při­ jíždějících z Brna do Tišnova je každodenní spojení na Nové Město na Moravě jen u de­ víti, v sobotu jen s jedním vylepšením). Těžko poukazovat na doposud rostoucí na­ bídku ze strany železnic, když nikdo veřej­ nost otevřeně neseznámil s příčinami přibý­ vajících zpoždění vlaků v posledním roce. Konečně při pohledu na prázdná kupé v rychlíkových soupravách o desíti vagonech vtírá se otázka, zda nabídka Co není spíše nepromyšlená než rozsáhlá. Vyvozuje někdo závěry z počtu cestujících u jednotlivých spojů, existují studie o tom, kde jsou skryté možnosti? Pochybnosti vzbuzuje rovnčž odvolávání se na nízkou poptávku, jestliže na zastávce bez pokJadny nastoupí deset pasažérů a ve vago­ ně se po 45 km jízdy neobjeví průvodčí. Ohlášené slaďování jízdních řádů železnic a autobusů je nadmíru chvályhodné. Jestliže se s tím však nazačalo jako s prvním krokem transformace vůbec, jestliže se na železnicích dopustily aktivity jejích zaměstnanců a sou­ kromých podnikatelů v jedné osobě, jestliže se zanedbala nejen modernizace, ale i sama údržba vozového parku, pak současný minis­ tr dopravy nemá právo ze stávajícího stavu vyvozovat krok y, jež ve skutečnosti zname­

W1~11i1Dllufi®~

lY'

( rrl'] Stále se zvyšlljícíprovoz osob/lích automobilů vede často k traumatiZlljícíl1l situacímjakpro řidiče (/lemOŽ/lost zaparkovat, tak pro chodce). Většípoužívállíjízdllích kol by dokázalo tuto krizi zmír­ /lit. Foto Tomlslav Pivec'ka

Problematické jsou při odbočování velké poloměry obrub, které umožňují vyšší rychlost automobilů a vedly již dříve k "vyhnání chodců" mimo křižo­ vatky umně umístěnými zábranami. Pro řešení cyklistické dopravy je vhodné v konkrétních případech posunout "stop" čáry pro motorová vozidla a zavést přímo jedoucí cyklisty do společného dopravního pruhu . To je ovšem obtížné v našich podmínkách, kde je velmi často preferována oboustranná stezka po jedné straně ulice. Cyklistické pruhy by byly někdy výhodnější. Předpoklady

správného

řešení

Každý člověk je svým způsobem účastníkem dopravního provozu a skoro každý má na mnoho problémů svůj názor. V současné době nejsou překážky se setkat s cyklistickou infrastrukturou v německých, rakouských a jiných městech, ale také třeba ve Slovinsku. V září loňského roku byl např. v Brně uspořádán pracovní seminář pod ná­ zvem Cyklistická doprava v podmínkách ČR, z jehož příspěvků byl vydán i sborník. Kromě toho Centrum dopravního výzkumu v Brně vydalo odbornou publikaci pod názvem Rozvoj cyklistické dopravy v ČR. Konkrétní řešení jsou však specifická a často ovlivní názor veřejnosti na dlouhou dobu dopředu. Při­ tom se stává jen zřídka, že by se o názor potenciálních uživatelů - cyklistů ně­ kdo zajímal. To je zásadní rozdíl proti postupu v zahraničí. Na druhé straně je nedostatek takových partnerů. Buď jsou to jednotlivci, kteří spolupracují s místními úřady, nebo cyklistické skupiny jako např. BICYBO v Brně.

Základní nedostatky

při řešení

cyklistické problematiky:

A. Sdílení chodníku chodci a cyklisty nebo vytvoření "cyklistické komunika­ ce" pouze dopravním značením na chodníku, je řešením, jež bylo v západ­

nají redukci železniční dopravy ve prospěch individuální dopravy automobilové. Když si ministr dopravy od zařazení třetiny tratí mezi trati regionální slibuje úspory v in­ vesticích, jak to chápat jinak než jako první krok k jejich likvidaci? Když vláda vytvořila takové ekonomické prostředí, že se vyplácí vy­ vážet štěrk a písek kamiony do Saska, jak lze předpokládat, že někdo bude privátně dopravo­ vat cestující do Jevíčka vlakem? Proč přeprava kamionů po železnici probíhá u nás jen z inici­ ativy vlád Saska a Rakouska , proč končí v Lo­ vosicích z jedné strany a Českých Budějovi­ cích z dLUhé a nevede přes celou republiku? Z odpovědnosti za současný stav železnic nelze vyvázat předchozího ministra a vládu jako celek. Je na ní, aby tuto odpovědnost přiznala a přikročila ze všeho nejdříve k ná­ pravě toho, co zanedbala. Redukce železnic na kostru dálkových spojů může být výplodem pouze zaslepenosti , jež ignoruje dlouhodobý celkový zřetel. Nezbý­ vá než trvat na tom, aby ministr nejdříve při­ šel s propočtem, kolik bude společnost stát likvidace takové či onaké části současných tratí a kolik naopak přinese plné jejich využi­ tí pro dopravu na daných trasách. Zde se ovšem dostáváme k momentům, jež se trvale drží mimo úvahu. Jsou to skutečné náklady na osobní automobilovou dopravu. Její účastníci si přivlastňují bez odpovídající úhrady to, co bylo vybudováno z peněz da­ ňových poplatníků vůbec. Když nestačí par­ koviště, zredukují šíři vozovek v ulicích , za­ berou chodníky, kde už je problém, aby se vyhnuly dva kočárky. Kolik zmizelo zeleně v ulicích mčst , aby bylo místo pro auta? vý­ stavba dálnic je investiční prioritou státního rozpočtu. O dotacích na hromadnou dopravu se mluví, Faktické dotace dopravě individuál­ ní zůstávají mimo pozornost. Už vůbec se v této souvislosti nepřipomíná, že právě automobilová doprava se v prvé řa­ dě podílí na znečišťování ovzduší a zhoršová­ ní zdravotního stavu obyvatelstva, že se na její konto musí započítat nemalá část výdajů na zdravotnictví, o vzrůstajícím počtu mrt­ vých na silnicích nemluvě. Cena bezolovnatého benzinu je v Německu 1,57, Rakousku 1,46, ČR 1,09 DEM. Avšak "Němci bez automobilu či motocyklu doplá­

cejí na své motorizované spoluobčany. Po­

kud by totiž veškeré škody, které automobi­

lová doprava způsobuje, byly započítány do

ceny benzinu, musel by být jeden litr o jednu

marku a deset feniků dražší. .." (Lidové novi­

ny 3. 4. 1995).

Dosud prezentovaný a uvažovaný rozklad

nepočítá s tím, co nám naúčtuje bud0ucnost.

Odpovědná politika na to hledět musí.

Jaromír Procházka

17

Kresba Jana Steklíka

ních zemích již dávno opuštěno. Tato kombinace je nebezpečná, ať již je le­ galizována dopravním značením nebo ne. Připustit ji je možno pouze na cyk­ loturistických trasách. B. Zásadně mylným názorem je, že vzhledem k rychlosti má cyklista blíže k chodci než motorové dopravě. Opak je pravdou. Podíl rychlosti cyklisty a chodce je mnohem vyšší než podíl rychlosti automobilu a cyklisty. Kompe­ tentní dopravní inženýrství pro cyklistickou dopravu má jen velmi málo spo­ lečného s kompetentním řešením problematiky pěŠÍ dopravy. C. Řešení cyklistické infrastruktury musí sledovat principy řešení komunika­ cí pro motorová vozidla (pokud možno pří má odbočení, nevhodnost obou­ směrné cyklistické dopravy na jedné straně komunikace). D. Prostor pro řešení cyklistické dopravy je nutno přednostně hledat na úkor jízdního pásu pro motorová vozidla. E. Postavení cyklistické dopravy je nutné podporovat ovlivňováním veřejné­ ho mínění. Při postupné výstavbě je vhodné informovat s předstihem o dal­ ších záměrech. F. Cílem řešení musí být vytvoření sítě komunikací pro cyklisty různého typu a funkcí a ne izolovaných tras byť separovaných cyklistických stezek. G. Vybavení pro odkládání kol jsou součástí parteru měst a neměla by být vo­ lena živelně a náhodně. H. Komunikace pro cyklisty je nutno udržovat v dobrém technickém stavu. V opačném případě může dojít k poklesu využití takové komunikace a odlivu cyklistů do jiných koridorů. V mezinárodním měřítku je spolupráce při řešení cyklistické infrastruktury mnohem širší a zahrnuje i dva stěžejní projekty Evropské cyklistické federa­ ce, jejímž zástupcem v České republice je Český a Slovenský dopravní klub v Brně. Jedná se o VELO-CITY konference a projekt Cities for Cyclists (Města pro cyklisty). Postavení federace v evropském měřítku není zanedba­ telné a vzhledem k vazbě na orgány Evropské unie je v této problematice do­ minantním partnerem. Velo-City konference se uskutečnila letos již poosmé. Jedná se o setkání zhru­ ba 500 odborníků a zájemců o cyklistickou dopravu z celého světa. Od roku 1991 se zástupci Českého a Slovenského dopravního klubu této akce aktivně účastní. liní účastníci z České republiky se zatím nenašli. Podobně projekt Města pro cyklisty, který sdružuje konkrétní města, jež mají zájem o pro-cyklistickou dopravní politiku, nemá v České republice odezvu, i když se jej účastní již několik měst z bývalého východního bloku. Setkání na podobné úrovni s výměnou názorů na konkrétní problémy je nejlepším prostředkem, jak korigovat chybná. rozhodnutí. Asi jen těžko lze předpoklá­ dat, že bychom se jich zcela vyvarovali. . Pohled evropské cyklistické veřejnosti na úroveň cyklistické dopravy v Čes­ ké republice prezentuje neúspěšná kandidatura Prahy na organizaci X. roční­ ku Velo-City konference v roce 1997. Při hlasování na 12. jednání ECF­ AGM letos v květnu v Bruselu dostala přednost v konkurenci ostatních měst Barcelona. O tom, že se jedná do značné míry o prestižní záležitost svědčí fakt, že v roce 1996 se konference uskuteční v australském Perthu. Ing. Jiří Růžička, Český a Slovenský dopravní klub Brno, lakubské nám. 7, 60200 Brno.

18

Zapomenuté texty Alois Jirásek (23 .8.1851- 12.3.1930) Jak je obecně známo, tvorba Aloise Jiráska nám umožňuje především ponor do hl/lbin času, do dějin českého národa od jeho mytic· kých počátků až po obrozenecké bytí v minu­ lém věku. Jirásek však měl velk.V smysl i pro pFírodu (v této souvislosti stojí za zmínku, že jedním Z jeho nejbližších přáte l byl Josef Thomayer, zakladatel naší pFírodní beletrie). V.ýmluvně to dokazuje osobitá próza s ná­ zvem Stromy, otištěná roku 1887 v Květech. V jejím úvodu vypravěč evokuje své náhodné noční setkání s někdejším spolužákem, který měl zvláštní zálibu: toulal se po Čechách, pl~ičemž vyhledával staré stromy, jež pak za­ nášel do své "stro/llopisné mapy ". Tato ma­ pa se později stala - spolu se zápisníkem její­ ho Mirce - základem uvedeného prozaického dí/a. TvoFí ho série pFíběhLi, v nichž dtiležitou roli hrají právě letité strom)' (jdáb, ořešák, jedle, dub, lípa), ale čtenář v něm najde i tex­ ty stylizované jako zápisky zmíněného vypra­ věčova přítele. Z těchto pasáží jsoll také vy­ brány obě následují ukázky. Celá próza má četné romantické Iysy (napFí­ klad její hlavní hrdina je typem máchovského poutníka, kterého staré stromy přitahují jako tajemní svědkové dávných tragédií). Vyniká ptisobiv.Ý/Il básnick)ím líčením impresionistic­ ké ražby, leč i závažností autorova poselství, jež zdůraziíllje bytostné sepětí člověka s pří­ rodou, jakož i jeho citovost, pokoru a LÍctu vůči jejímu světu. Připravil Jiří Poláček

Stromy Mnozí rádi vyhledávají starožitnosti v zemi, v muzeích, tvrze i hrady a jiné historické pa­ mátky. Já zase prastaré pamětníky, věkovité

stromy. Shledávám se s nimi nejčastěji v samo­

tách, kdež zůstaly utajeny lidské hrabivosti ne­

bo kdež je zachovala šetrnost prostého lidu, ta

je snad zbytek oné posvátné úcty, kterou k nim

chovali jeho předkové jako k sídlům mocných

bytostí a duchů.

Co mne k nim vábí?

Je-li to bezděčná úcta k vysokému věku, k síle,

jež tolikráte déle než my odolává zkáze a smrti,

nám tak zakrátko souzené? Je-Ii to pomyšlení

na vše to, CQ nemluvný ten svědek trouchnivého

Jundrov

Bystrc Tomáš Mazáč

Tomáš Mazáč

Temná okna paneláku na sídlišti v Bystrci okna bytů jejichž obyvatelé měli právě něco Ilutného na práci venku JSOIl oloupella o všechno jen tenká vrstva podzimní námrazy hojí jejich rány Těch temných oken mi není líto víc než dětí které se nedozvonily domů a přesto na lavičkách před uzamčenými vchody

Vrátím se zase do Jundrova po skráních těch které mě tam

lesů

zpočátku

pokorně čekají

Holubí peříčka

juž těla, ale svěží dosud a ohromné koruny pa­ matuje, co přes tál bouří a vichrů, co mrazů a metelic, co pokolení za jeho věku žilo, zápasi­ lo, mořilo se a radovalo a trpělo, až všechno po­

Kresba Jana Steklíka

tak překvapily bude stékat pot smůly tak jako dřív a blikátka nočních aut mi zamrkají na pozdrav Vrátím se zase do jundrovské samoobsluhy a koupím si tam koláče a modlitbičku chleba Vrátím se zase na sam.ý konec Veslařské s kouřovýn sklíčkem očekávání v hrsti a zas tě tam propásnu jak sluneční zatmění

mřelo?

Unaven lidmi a prací rád se načas utíkám do stí­ nu těch velikánů, kteří mně prchajícímu před společností jsou nejmilejšími společníky. Jsou minulost, a přece ,Jdou s časem". Ať stojí o samotě v široširé krajině, ať v hájo­ vém mlází nebo ve tmavé hlubině rozlehlého hvozdu, vždy dojímají a dojímaly vnímavou mysl. Dokud neuměl člověk budovati a klenouti smělé, nádherné báně, měl mohutné, šeré klen­ by věkovitých stromů. Poezie starých hájů, ta­ jemné šero jejich i ševel účinkovaly mocně na živou mysl našich předků. Tu povznášeli srdce svá k bohům, kteří k nim mluvili taj úplným hla­ sem haluzí a vln, odkud vyšlehovalo tajemné, magické světlo věšteb, tu ve stínu omšených pa­ mětníků rodily se báje i zpěvy hrdinských varyt. Teď usedám pod nimi, moderní unavenec, abych užil klidu jejich i samoty, řeč jejich od věků jednostejná, líbezná, vzrušivá, jež několi­ ka poklením šuměla v sen a dumu, konejší ne­ klidnou, nespokojenou mysl. Naslouchám, nazírám v kraj nebo v klidný ruch lesa a volněji dýchám, zapomínaje na rozpory vzbuzené knihami a ' poznáním lidí. V duši probouzejí se dojmy mladých let jako ohlas líbezných, dávno zaniklých zvuků a jest jí, jako by mládla. A přece cítí žalné zatrnutí nad tím, že vše to zašlo a že juž nemá té síly, aby tak ješ­ tě jednou a tak živě a vroucně cítila a - šťastna byla.

*** Nuž sbohem, vy osamělá, tichá, dumná místa v širém poli i v lesích a hájích, stíněná obrovitý­ mi korunami mých známých! Sbohem, vy vě­ kovití velikáni rozoraných, doupnivých, omše­ ných kmenů! Na vás budu v životním rozruchu a klopocení vzpomínati, na vás se těšit. Vaše poezie jedna jest, jíž proudy a směry nemění. Kéž bych měl váš klid i konejšivý ševel vašich orosených korun v ranní záři nebo v tichém, zlatorůžovém svitu hasnoucího dne nebo v ča­ rovném, básnivém světle měsíčních paprsků! Kéž by duši mé tak často bylo, jako když jsem naslouchal za vlažných soumrak ů harašení a lí­ beznému šumění tichého deště ve vašich koru­ nách, kdy všecko kolem osvěžující vláhou jeho oživovalo, mládlo, plno síly, jarosti a blaha.

Dr. Miloš Záleský Na každém katastru obce chráněná přírodní památka Tuto zásadu jsem si položil v činnosti konservá­ tora pro ochranu přírody. Chtěl jsem z mnoha důvodů, aby na každém katastru obcí byla ales­ poň jedna chráněná památka přírodní. Tento cíl, na pohled tak nesnadný, nad očekávání byl do­ sažen. Dělo se tak někde lehce, jinde zase s ob­ tížemi. Obtíže byly: např . kdesi strach z toho, že jsou sepisovány stromy za účelem odebírání dřeva, jinde zase pokoutní filosof poradil cosi starostovi, nebo vůbec nevěděli co jsme zač a co chceme. To jsou ale věci jiného druhu ho­ dící se do samostatné kapitoly. Vždy jsem hle­ děl, aby tato přírodní památka byla vyhledána po dohodě se zúčastněnými činiteli. Účinně po­ máhalo učitelstvo, obecní úřady aj. činitelé. A nyní o příčinách, které mne vedly k horlivé propagaci této zásady a jejímu uskutečňování. Uskutečnění tohoto hesla má neobyčejný vý­ znam pro propagaci ochrany přírody. Co je ještě dnes občanů, kteří vůbec nic neslyšeli o ochraně přírody, pouze jen to, že není dovoleno chytati ptactvo. To vědí a nic víc. Již při vyhledávání objektů, které jsou vhodné pro ochranu, šíříme naše snahy. K věci jsou tak přibrány obecní úřa­ dy, školy, místní osvětové komise, v neposlední řadě i majitelé dotyčných pozemků. Vybrané památky přírodní jsou pak veřejně oznámeny a je upozorněno tak i nepřímo, že je nějaká péče o přírodní památky a že jsou i orgány, které o ty věci dbají. Mnohému z občanů, který dosud nic nevědělo ochraně přírody, se rozsvítí v hlavě, že něco takového jest. Při vlastivědném vyučo v ání na školách by mě l o býti každoročně upozorňováno na to, které pa­ mátky přírodní jsou na katastru obce. Tam, kde to pro ochranu přírody zaujatí učitelé dělají, jest vykonáno velmi mnoho, aby zásady ochrany přírody zapadly do úrodné a chápavé mysle dět­ ské. Okresní školní inspektoři by měli na věc upozorňovati, aby skuteč n é se tak vždy dělo a ve škole se dostalo dě tem pouč en í o tom, co na obecním katastru je chrá něno .

Rovněž

místní osvětové komise naleznou v tom, že budou upozorňovati na chráněné pří­ rodní památky, vděčné pole své činnosti. Osvě­ tové snahy snad již všude vyvázly z přílišného holdování historii, filosofii, umění a pod. a snad také přírodní vědy dosáhly u nich uznání. Jak se různé občanstvo chová k dosud chráněným ob­ jektům, je nejlepším poukazem výsledků osvě­ tové práce a uvědomělosti občanstva. Jisto, že darebák, který nařezává časně na jaře větve chráněných lip, aby uschly, a on mohl si pak odnésti rovné pruty, může býti všude, ale i do duše tohoto darebáka může proniknouti uvědo­ mění. uskutečňování tohoto hesla má i neoby­ význam skutečný, neboť ukazuje se nut­ nost bedlivě všemi místními činiteli prozkou­ mati katastr a zjistiti, co tam je pozoruhodného. Skládá-Ii se okres z 30 obcí, jest tu nejméně 30 přírodních památek z různých oborů. Pravím nejméně, poněvadž v každém katastru máme ne jednu, ale kolem 5 až 10 objektů. Tedy vždycky více, než jak heslo praví. Uvážíme-Ii pak počet okresů s jejich obecními katastry, jistě bude ra­ dostná kalkulace o počtu chráněných památek. Usk u tečniti snahu, aby na každém katastru obce byla alespoň jedna chráněná památka přírodní, vede ke zveličení jejich počtu a k zintensivnění pátrání po nich. Je-Ii uskutečňována naše snaha, skýtá i možnost pestrého výběru památek v jednotlivých katast­ rech, které se budou jeviti jako pestrý celek pro celý okres. Na jednom katastru obecním bude třeba porost stromový, jinde významná lokalita rostlinopisná, tam zase hnízdiště ptactva a j. Ovšem to vše není žádným předpisem, aby v jedné obci bylo to, jinde zase ono. Pro naše snahy je významné, je-Ii přírodních památek vždy více a co nejvíc. Zásadu v titulu uvedenou jsem uskutečňoval a také uskutečnil. Bylo by s užitkem, aby i jin­ de, v jiných v okresích, byla uskutečňována a počet chráněných památek přírodních byl

A však

čejný

zvětšen.

(Vybrál/O z

časopisu

Krása I/a.feho domova,

1942.)

19

Nad výsledkami výskumu verejnej mienky alebo pohl'ad zo slovenskej strany nivy Moravy

Ján Šeffer, Andrea Viceníková Niva rieky Moravy. Vinie sa ako stužka verne sprevádzajúca tok rieky, ktorej stredom prechádza štátna hranica. Niva je však tým fenoménom, ktorý spája a nie rozdeTuje tri susediace krajiny a najma tých, ktorým leží na srdci budúci vývoj tohto územia. Vďaka svojmu štatútu hraničného územia s Rakúskom vyhlo sa počas tých viac ako 40 rokov výrazným ekonomickým aktivitám. Uzavreté ostnatým drótom bolo chránené aj pred návštevníkmi hTadajúcimi odpočinok a potešenie z pobytu v prírode. Komplex zachovaných nivných ekosystémov, najma druhovo bohatých zaplavovaných lúk, predstavuje uni­ kátne územie, ktoré svojím rozsahom a vzácnosťou ťažko nájde v nížinách strednej Európy obdobu. Jeho význam možno dokumentovať zaradením do iniciatívy Ekologické stavebné kamene pre náš spoločný európsky dom (1990). IUCN (Svetová únia ochrany prírody) taktiež sústreďuje svoju pozor­ nosť na nivu rieky Moravy ako významného prítoku Dunaja vo svojom Akč­ nom pláne pre európske chránené územia - Parky pre život. Vzácnosť územia z celosvetového hradiska predstavuje jeho začlenenie do súpisu mo­ kradí registrovaných v rámci Ramsarskej konvencie o ochrane mokradí medzinárodného významu (1993) . Ako dóležité hniezdisko mnohých vzác­ nych a ohrozených druh ov vtáctva našlo svoje miesto na listine významných vtačích území (Bird Life International, 1992). Ak sa znovu vrátíme k nám na Slovensko, toto územie je súčasťou prvej nížinnej chr ánenej krajinnej oblasti Záhorie, vyhlásenej v roku 1989. Výpočet pomerne bohatý. Známy zvačša len zainteresovanej ochranárskej ve­ rejností. Bežný človek si pri tomto výpočte povie: "Torko iniciatív už isto musí garantovať účinnú ochranu prírody." Má to však háčik, a nie jeden. Okrem správnej a kontrolovatefnej legislatívy najdóležitejším je prístup mi­ estneho obyvateTstva, ktoré je po stáročia neoddelitel'nou súčasťou krajiny a pretváralo si ju vo svoj prospech. Aj spomínané vzácne lúky sú čiastočne ich dielom. Bez rudí by nevznikli, ale bez ďalšej ciel'avedomej činnosti rudí by prestali existovať. Žiadne ochranárske iniciatívy a medzinárodné dohovory nemajú šancu na úspech, ak z hry vynecháme miestnych obyvateTov. Lebo dnes sa stáva čoraz jasnejším fakt, že krúč k ochrane vzácnych území ležÍ v rukách tých, ktorÍ ho považujú za svoj domov. Za miesto, ktoré má čl 0­ vek rád, ktoré pozná a s ktorým sa identifikuje. Až vtedy je ochotný urobiť niečo pre jeho zveTadenie a záchranu. Železná opona však pretrhla vazby obyvateTstva k tomuto územiu a narušila jeho kontinuitu. Dnes, po jeho sprí­ stupnení, ocitá sa územie pod zvýšeným tlakom ekonomických aktivít ako miestneho obyvateTstva, tak aj róznych firiem pósobiacich v okolí. Možno spomenúť ťažbu štrkopieskov v blízkosti Vysokej pri Morave, vrty Nafty Gbely pri hTadaní ložísk ropy a zemného plynu, rozorávanie lúk za účelom zvyšovania výnosov pestovaním kukurice, sťažené hospodárenie v lesoch v důsledku nevyriešených majetkovoprávnych vzťahov a podobne. Rozpor medzi záujmami ochrany prírody a ekonomickými aktivitami miestnych ko­ munít, ktorý sa tu začína prejavovať, možno riešiť obojstranne výhodným kompromisom. Uvedomujúc si všetky tieto skutočnosti, rozhodli sme sa v Nadácii Daphne zrealizovať projekt Informačná kampaň -"Lúky pre rudí". Hlavným cie­ Tom projektu je vytvorenie spojovacieho mosta pre výmenu informácií medzi miestnymi komunitami, Nadáciou a rozhodovacou sférou. Prvým krokom bol výskum verejnej mienky a informovanosti o nive rieky Moravy. Výskum predstavuje štartovaciu čiaru, z ktorej vychádzame, poskytuje nám cenné in ­ formácíe na organizovanie celej informačnej kampane.

20

Kresba Jalla StekUka

Kto je nadácia DAPHNE

Nymfa Daphne

prenasledovaná bohom Apo[ónom

sa premeni/a na krík s krásne voiíajúcimi

kvetmi.

Má kam IInikmíť vzácny rastlinný druh

Daphne arbllscula (/ykovec muránsky),

ktorý rastie len na Muránskej planine?

Na čo sa premenia ďalšie desiatky

ohrozených rastlinných a živočíšnych dru­ hov?

Nadácia DAPHNE pre aplikovaný environ­ mentálny výskum je mimovládna nezisková organizácia, ktorú založila v roku 1993 sku­ pina mladých environmentalistov - profesio­ nálov v oblasti výskumu ži votného prostre­ d ia. Základnou potrebou pre vznik našej Nadácie bol a snaha pom6cť pri riešení praktických probiémov v ochrane prírody s aktívnou účasťou študentov a širšej verejnosti. Ďalším dóvodom je situácia v manažmente chránených a iných vzácnych biotopov. Do­ terajšia prax intuitívnych zásahov do manaž­ mentu týchto území ukázala, že sa často pre­ mámilo množstvo prostriedkov, energie a hlavne entuziazmu dobrovofných ochran­ cov prírody pri akciách, ktorých výsledky čas to nenaplnili očakávania. Dóvodom bola absenci a informácií, ktoré možno často zís­ kať pomeme jednoducho, avšak len od exper­ tov venujúcich sa tejto problematike. . Hlavné ciele Nadácie: - našou prioritou je rozvoj a realizácia apli­ kovaného výskumu v oblasti životného pro stredia

APLIKOVANÝ ENVIRONMENTÁLNY VÝSKUM

Výskum verejnej mienky sa uskutočnil v posledných dvoch júlových týžd­ ňoch v 12 obciach, ktorých katastrálne územie zasahuje do oblasti nivy Mo­ ravy: Devínska Nová Ves, Gajary, Lozorno, Malé Leváre, Moravský Ján, Se­ kule, Stupava, Suchohrad, Vefké Leváre, Vysoká pri Morave, Záhorská Ves a Zohor, na vzorke 206 respondentovo Výskum sme zrealizovali pomocou do­ tazníka štandardným spósobom - otázky kládli vopred zaškolení anketári. Celkove 17 otázok možno rozdeliť na štyri základné okruhy: 1. Otázky týkajúce sa respondenta - trvalé byd1isko, vek, vzdelanie a za­ mestnanie. Tieto otázky zabezpečovali dodržanie vopred stanovených kvót pre reprezentatívnosť výskumu pri dodržaní náhodnosti výberu respondentovo Do výskumu sme zahrnuli len rudí s trvalým bydliskom v daných obciach, pričom zich odpovedí vyplynulo, že tu žijú priemerne 36 rokov. 2. Otázky týkajúce sa prírodnej hodnoty a chránenosti územia Zaujímalo nás, ako vnímajú obyvatelia obcí prírodnú hodnotu nivy Moravy. Takmer polovica respondentov si myslí, že príroda je tu výnimočná, kým približne štvrtina ju považuje za zdevastovanú. Jej výnimočnosť vyzdvihujú respondenti vo vekovej kategórii 25 - 35 rokov (2/3) a vysokoškoláci, ktorí v percentuálnom hodnotení ďaleko prevyšujú ostatné vzdelanostné skupiny, takže tento výsledok možeme zovšeobecniť na celú populáciu. Pri hodnotení výnimočnosti sa vačšina (2/3) respondentov opierala o estetické a citové do vody, pričom vyzdvihla jej krásu. Je pochopiteTné, že estetické cítenie zo­ hráva u rudí v hodnotení výnimočnosti prvoradý význam. Možno to pripísať prirodzenej túžbe človeka po kráse, ktorá v podvedomí často ovplyvňuje mnohé rozhodnutia člo veka. Z odpovedí vyplynulo, že len patina ako dovod výnimočnosti uvádza výskyt vzácnych druhov rastlín a živoČíchov. Jedno­ značné potvrdenie výnimočnosti zaznelo u respondentov obce Malé Leváre, kým vačšina (60 %) opýtaných v Záhorskej Vsi ju hodnotí ako zdevastovanú. Práve v okolí tejto obce sa nachádzajú rozorané lúky premenené na po1ia. Vy­ hodnotenie odpovedí pod Ta jednotlivých obcí má nízku výpovednú hodnotu,

- zvýšenie informovanosti verejnosti a ich zapojenie do riešenia konkrétnych environ­ mentálnych problémov - rozvoj nových prístupov pre štúdium eko­ systémov a ich aplikáciu v praxi - poskytovanie školiacich a konzultačných služieb pre všetkých záujemcov o ochranu životného prostredia - podpora vzdelávania študentov v oblasti en­ vironmentálneho výskumu. Tieto ciele realizujeme prostredníctvom pro­ jektov, prednášok, dobrovofných brigád, ex­ kurzií a vydávania róznych materiálov. Projekty, ktoré sa riešia pod hlavičkou Nadá­ cie, sú buď vedeckého, aplikačného, alebo in­ formačného charakteru. CieIom vedeckých projektov je vypracovať metodiku konkrétneho postupu pri náprave zlej ekologickej situácie ciefového územia. Pozornosť sústreďujeme najma na problema­ tiku vhodného manažmentu lúk, na obnovu a udržanie biodiverzity mokradí. Projekty aplikačného charakteru tieto poznatky reali­ zujú v praxi . Získať podporu miestnych ko­ munít pre realizáciu týchto projektov majú za úlohu projekty informačno-výchovného cha­ rakteru. Ťažisko záujmu Nadácie sa sústreďuje na územie Záhorskej nížiny, s dórazom na nivu rieky Moravy . Nosným projektom je Manažment lúk v in­ undačnom území rieky Moravy. Tieto za­ plavované lúky predstavujú zachovalý a jedi­ nečný komplex druhovo bohatých aluviál­ nych lúk začlenených do Ramsarskej kon­ vencie o ochrane mokradí medzinárodného významu. Napriek tomu v niektorých časti­ ach ni vy boli zničené, premenené na polia alebo prehnojené. S tým súvisí riešenie dvoch subprojektov Manažment lúk vzhl'a­ dom na intenzitu kosenia a hnojenia a Pre­ mena p olí na lúky s prirodzeným druho­ vým zložením. Tento projekt predstavuje vedeckú bázu, z ktorej vychádzame pri návrhu manažmen­ tových opatrení. V nad vaznosti riešime dva ďalšie projekty: 1. Aplikácia optimálneho manažmentové­ ho režimu pre inundačné územie rieky Moravy Medzinárodný význam tohto územia podčiar­ kuje dóležitosť medzinárodnej spolupráce pri

Soutok řek Dyje a Moravy tvoří trojmezí histo­ rických zemí - Dolních Rakous, Moravy a Slo­ venska. Niva těchto řek je dl/es tím fenomé­ llem, který spojuje, nikoli rozděluje tři sousedí­ cí státy, zejmé1la ty z jejich obyvatel, jimž leží na srdci budoucí vývoj tohoto území. Foto t Miloš Spumý

21

najma v obciach s nízkym počtom respondentov, preto tieto výsledky nemož­ no zovšeobecňovať. Ukazujú nám len určitý trend, ktorý v obciach prevláda. Devastáciu prírody dávajú respondenti do súvislosti najma s nadmemou ná­ vštevnosťou a 1/3 tých, ktorí ju hodnotia ako zdevastovanú, vidí príčinu v ne­ dostatočnej starostlivosti o územie. Vzhradom na zameranie nášho projektu nás zaujímalo, ako sa stavajú obyva­ telia k možnosti dozvedieť sa niečo viac o prírodných hodnotách nivy Mora­ vy a o problémoch s nimi súvisiacich. Takmer 3/4 reagovali pozitívne a prejavili záujem dozvedieť sa "niečo viac". Ženy javia v porovnaní s mužmi vačší záujem. Zároveň možno poukázať na skutočnosť, že túžba po nových poznatkoch pozitívne koreluje s výškou vzde­ lania (najvyššia je u vysokoškolákov). Z predložených desiatich roznych možností za najvyhovujúcejší sposob informovania respondenti považujú prednášku s premietaním diapozitívov pred informačnou brožúrou s obrázka­ mi a exkurziou. Táto skutočnosť mala rozhodujúci vplyv na vorbu najvhod­ nejšieho sposobu informovania a práce s verejnosťou. Rozhodli sme sa zorga­ nizovať v každej z 12 obcí prednášku s premietaním diapozitívov o prirodnej hodnote nivy Moravy a o možných sposoboch jej obhospodarovania. Sústre­ ďujeme sa na dve úrovne - prednášky pre dospelých a prednášky pre žiakov na druhom stupni základnej školy. Vychádzame z toho, že žiaci sú vermi vní­ maví a často prenášajú svoje poznatky zo školy aj do rodín. Pozitívne je, že samotní riaditelia a učitelia týchto škol privítali takúto možnosť ako vhodný doplnok vyučovania v biológii a vyšli nám v ústrety .. V hodnotení vplyvu sprístupnenia hraničného pásma verejnosti viac ako treti­ na respondentov nevidí žiadny vplyv sprístupnenia na prírodu, kým polovica opýtaných dáva do súvislosti zvýšenú návštevnosť s neporiadkom (zvýšeným množstvom odpadkov). Je zjavné, že týmto luďom nie je fahostajné zaregist­ rované znečisťovanie prirody roznymi odpadkami. Dostávame sa tak k doležitému bodu - k vzťahu ochrany prirody a rniestneho obyvatelstva. Horúce miesto v činnosti ochrancov prírody. "Imidž", ktorý si "ochranári" vytvoria svojím vystupovaním, vplýva najma na skutočnosť, ako ich budú vnímať miestni obyvatelia. Či ako cudzincov, ktori im chcú niečo vnútiť, a ktori používajú reč, ktorej nerozumejú, alebo ako rudí, ktorí im chcú pomocť a hovoria ich rečou. Nie v kvetnatých rečiach, ale v jasných argu­ mentoch a možnostiach riešenia konkrétnych problémov je krúč k zárnke vzájomného dorozumenia.

jeho zachovaní. Nadácia DAPHNE sa snaží v úzkej spolupráci s rakúskym združením Distelverein a Českou Unií pro řeku Moravu o koordináciu aktivít na oboch stranách rie­ ky. Spoločné stretnutia vyvrcholili trilaterál­ nou konferenciou "Revitalizácia nivy Mora­ vy a Dyje". 2. Podmienky na realizáciu organického pol"nohospodárstva v nive Moravy, ktorého cierom je získať poznatky o možnosti ach roz­ šírenia organického pornohospodárstva na území Záhorskej nížiny a o jeho začlenení do európskeho kontextu. Sprostredkovanie výmeny informácií medzi miestnymi komunitami, Nadáciou a rozhodo­ vacou sférou je cierom projektu Informačná kampaň "Lúky pre rudí". Prostriedkom je výskum verejnej mienky zameraný na pro­ blematiku ochrany a užívania nivy Moravy, informačná kampaií o prírodných hodnotách a problémoch územia. Kampaň pozostáva z prednášok a distribúcie informačnej brožú­ ry. Vermi dobrá spolupráca so Spoločnosťou pre ochranu vtáctva-západ, Správou CHKO Zá­ horie a starostami z Devínskej Novej Vsi, Zohoru, Vysokej pri Morave, Stupavy a De­ vína vyústila do projektu Náučný chodník nivou rieky Moravy, ktorého realizáciou chceme pomócť územiu a jeho návštevní­ kom. S obnovou biodiverzity mokradí a jej ďalšie­ ho udržovania súvisí projekt Stanovenie optimálneho vodného režimu na obnove­ nie a udržanie biodiverzity v NPR Abrod. Národná prírodná rezervácia Abrod bola znač ne poškodená odvodnením v šesťdesia­ tych rokoch. Následkom poklesu hladiny podzemnej vody tu došlo nielen k vyhynutiu vzácnych druhov rastlín, ale aj k zániku ce­ lých biotopov. Nadácia tu zrealizovala vý­ skum na zistenie rozsahu poškodenia a ná­ sledne vykonala opatrenia na zlepšenie vod­ ného režimu - výstavbu dvoch stavidiel. Na­ ším cierom je zabezpečiť dlhodobý patronát nad rezerváciou v Programe starostlivosti oNPRAbrod.

So záchranou biodiverzity súvisí aj projekt

Ochrana ex-situ druhu Lindernia procum­

bens. Ibajediná známa lokalita (aj táje ohro­

zená) výskytu tohto rastlinného druhu v zá­

plavovom území rieky Moravy bola dóvo­

dom na realizáciu tohto projektu. Ciefom

projektu je záchrana tohto druhu a jeho rozší­

renie na ďalšie lokality pobrežnej zóny mrt­

vych ramien.

Dvakrát ročne vydávame časopis DAPH­

NE, ktorý slúži ako diskusná tribúna medzi

vedeckými pracovníkmi, profesionálnymi

i dobrovornými ochrancami prírody a mimo­

vládnymi organizáciami.

Ján Seffer, Andrea Viceníková

Zakladallie trvalých pokusllých ploch IIQ sle­ dovallie roznych varialltov pri premelle Opll­ stellých polí Ila lúky s prirodzellým druhovým ~ zložellím v blízkosti obce Gajary Poriečllejazero v /llve rieky Moravy so vzác/lY­ mi vod/lými rastlillami tvorí pokojllé zákutie, ktoré vyhfadávajú miestni obyvatelia k svojilll prechádzkalll

22

Za pozitívnu považujeme skutočnosť, že absolútna vačšina respondentov si myslí, že je dobre, že územie je chránené ako súčasť CHKO Záhorie. Naproti tomu z odpovedí vyplynulo, že takmer polovica respondentov nevie o žiad­ nych aktivitách ochrancov prírody, čo svedčí o nízkej publicite ich činnosti a nedostatočnej komunikácii s rniestnym obyvaterstvom. Zarážajúca a alar­ mujúca je nízka informovanosť najmladšej vekovej kategórie (15-25 rokov).

Zaplavova1lé lúky tvoria typickú tvár /livy rieky Moravy. Historickú s1límku zaplavovaných [,ík u Brodského poriadil t Vilém Reichmallll

Jezera pod Horou Venušinou Ivan Novotný Voda je kolébkou života,

ale jindy též zkázou.

Dřív slavík tll tloukl

a jelen hlídal stádo,

v tom tajemném lužním šeru,

provoněném vláhou.

Pak náhle sevřelo se srdce,

když místa naší lásky,

rozezněla řvoucí pila.

Ne proto, abys žila

a krajem vládla moudrá síla.

Jelljako důkaz moci nad Tebou,

spanilou a bezbrannou.

Dnes pod hladinou jenom ryby plavou.

Příroda je zoufalou znásilněnou pan/lou.

A klidná voda tiše čeká

na jemné bahno, jež je mocnější.

Nešťastná krajina pláče.

Jen kapky bolest konejší.

(Pálava, 1995)

23

Km" Jana S"kla..

r ~

Pti porovnaní jednotlivých obcí viac ako 2/3 opýtaných z obcí Suchohrad, Záhorská Ves, Sekule, Malé Leváre a Lozomo vobec nepočuli o aktivitách ochrancov prírody. 3. Otázky analyzujúce vlastnícke vzťahy

Napriek tomu, že viac ako patina rodín vlastní v nive Moravy pozemky (ich

priemerná vefkosť je 2,26 ha), bezprostredný úžitok z nich uvádzajú len 3%

respondentovo lba 10% vlastníkov pozemkov na nich hospodári samostatne,

kým polovic a dala svoje pozemky do prenájmu družstvu. Vačšina opýtaných

preferuje spoločné hospodárenie, pretože z terajších členov družstva len 8%

plánuje v budúcnosti hospodáriť samostatne.

4. Otázky o sposobe uŽÍvania a obhospodarovania záplavového územia Vzácne lúky v nive Moravy, ktoré sa po stáročia udržovali pravidelným kose­ ním, boli v posledných desaťročiach na niektorých miestach rozorané za úče­ lom pestovania kukurice - celkove 500 ha z 2 773 ha pofnohospodárskej pody. Niektoré z nich sú opustené a zaburinené po neúspešnej snahe o zatráv­ nenie hybridnými trávnymi miešankami. Niektoré sa ešte využívajú napriek vodnému zákonu z roku 1993 zakazujúcemu orbu v záplavovom území kvoli zvýšenému nebezpečenstvu podnej erózie. Dnes si takmer štvrtina respon­ dentov mysli, že pestovanie kukurice je vhodným využitím územia. Najviac zástancov je v najstaršej vekovej kategórii. V súčasnosti 43 % opýtaných tvr­ dí, že nemá z územia žiadny úžitok a pre polovicu respondentov má rekreač­ ný význam (vo voTnom čase navštevuje územie až 70 % opýtaných), ryby a zver ako úžitok z územia uviedli len 3 %, hoci až 2/5 rodín má zastúpenie v rybárskom či pofovníckom spolku (prípadne v oboch). V otázke zisťujúcej preferenciu hodnot zisk versus zachovanie prírody sa iba jeden respondent vyslovil za maximálny zisk z územia bez ohTadu na prírod­ nú hodnotu. Medzi obyvateTstvom prevláda názor, že územie treba zachovať bez ohfadu na okamžitý zisk. Je pozitívne, že v hodnotovom rebríčku posta­ vili prírodu pred okamžitý zisk. "Najpragmatickejšie" sa prejavila skupina ru­ dí so základným vzdelaním a zároveň najstaršia veková kategória (navzájom to súvisí, lebo práve v najstaršej vekovej kategórii je najviac rudí so základ­ ným vzdelaním), ktorí sa vyjadrili za zisk s prihliadnutím na prírodu. To vcelku korešponduje s predstavou budúceho vývoja územia, kde sa tak­ mer polovica vyslovila za návrat k tradičným (málo intenzívnym) sposobom obhospodarovania maximálne rešpektujúcim prírodné zákonitosti a potreby zachovania prírody. Najviac zástancov tradičných foriem hospodárenia je medzi stredoškolákmi s maturitou. Nadpolovičná vačšina opýtaných v obci­ ach Stupava, Vefké a Malé Leváre prejavila záujem o návrat k tradícii. lste by sa dali rozoberať výsledky výskumu verejnej mienky podrobnejšie, z roznych aspektov a súvislostí. Tu ponechávame priestor iným a my sa sú­ stredíme na realizáciu informačnej kampane, ktorej súčasťou je aj vydanie brožúry Nivou Moravy. Je zostavená ako sprievodca po jednotlivých bioto­ poch záplavového územia a pozýva všetkých záujemcov, aby sa spolu s nami vydali na poznávaciu prechádzku nivou a objavovali jej krásu, spoznávali jednotlivé rastliny a živočíchy a zároveň si uvedomovali aj vplyvy rudskej činnosti na jednotlivé biotopy. Je venovaná všetkým tým, ktorým leží na srd­ ci budúci vývoj tohto jedinečného územia. Možno práve aj vám. RNDr. Ján Seffer, CSc., odborný pracovník nadace Daphne.

Mgr. Andrea Viceníková, vědecká pracovnice katedry pedologie Univerzity Komenského

v Bratislavě, spolupracovnice nadace Daphne.

24

Zase Sněžka Dlouho již trvají diskuse kolem nejvyšší hory České republiky a dosažitelnosti jejího vrcholu v blízké budoucnosti: pěšky nebo lanovkou? Z informací, které se objevuji v řadě sdělova­ cích prostředků v posledních týdnech, by se da­ lo usuzovat, že vše je rozhodnuto: Správa Krko­ nošského národního parku našla společnou řeč se zastánci lanovky, ta se bude stavět až na vr­ chol, a teď už se čeká jen na rozhodnutí přísluš­ ného ministerstva o její privatizaci a na novou projektovou dokumentaci. Jak prosté řešení po letitém dohadování. Skutečnost je však přece jen složitější. V říjnu minulého roku se poprvé sešla skupina odborní­ ků reprezentujících instituce, které mají k bu­ doucnosti Sněžky co říci. Po půl roce se dohod­ la na závěru: potenciálnímu investorovi připra­ vila dvě možnosti - výstavbu lanovky na vrchol nebo pouze na Růžovou horu. Obě varianty jsou doplněny celou řadou podmí­ nek a limitů, které bude muset budoucí majitel splnit. A nad vším by měla dohlížet platná le­ gislativa společně s ministerstvem životního prostředí, zejména při důležitém procesu posu­ zování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Jako podklad prá závěrečnou diskusi sloužil materiál připravený pracovníky Správy národní­ ho parku. Jejich rozbor únosnosti Sněžky hod­ notil čtyři možné varianty: (A) lanovku na vr­ chol, (B) lanovku na Růžovou horu, (C) bezla­ novkové "nulové" řešení a srovnávací variantu (D) zachovávající současný stav. Bodové ohod­ nocení jednotlivých variant, jejich pozitivního a negativního přínosu pro přírodu i ekonomiku regionu určilo konečné pořadí přijatelnosti vari­ ant: (B) - (A) - (C), opomineme-Ii srovnávací (D). Složení pracovní skupiny však nakonec ovlivnilo její závěrečné rozhodnutí - každé z obou opozičních stran se "podařilo" prosadit svou variantu. Z hlediska ochrany přírody lze variantu (B), tj. ukončení lanovky na Růžové hoře, považovat za nejzazší kompromis. O nemalé vstřícnosti Správy KRNAP svědčí například akceptování úvodních předpokladů ekonomické rentability lanovky: hodnocení již uvažovalo s relativně vysokou zimní přepravní kapacitou v úseku z Pece na Růžovou horu (l 000-1 200 osob za hodinu), tedy na hranici nejcennější (první) zó­ ony národního parku, i s vybudováním nové sjez­ dovky v opačném směru, tedy s ne právě víta­ ným umělým zásahem do lesních porostů, které jsou v jižních částech Krkonoš obtížně rekon­

struovány s finanční pomocí holandské nadace

Face.

Ať bude nakonec vybrána a realizována která­

koliv z variant, Správa KRNAP v každém pří­

padě počítá s vybudováním kvalitně vybave­

ných turistických chodníků k vrcholu Sněžky.

Ty by měly výrazně omezit nežádoucí devastaci

Kresba Jalla prostředí v jejich okolí a připravit půdu pro re­ konstrukci poškozených rostlinných společen­ stev. Věřme, že všem, kteří se dnes kolem pro­ blematiky Sněžky točí, jde především o ochranu jejích přírodních hodnot. Důvody, proč byly Kr­ konoše vyhlášeny národním parkem, proč je Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) zařadila do celosvětové sítě biosfé­ rických rezervací a proč se jejich nejvyšší vr­ chol nachází v nejpřísněji chráněné zóně, totiž stále existují. Správa Krkonošského národního parku

Již dlouho trvají nekoTl ečné diskuse o dosaži­ telnosti vrcholu nejvyšší hory české republiky ­ S1lěžky. Jak dále - pěšky nebo lanovkou? Foto Lubomír Zeli/lka

Steklľka

zlato ještě zdaleka nebylo vytěženo. Udává se, že zde leží v zemi asi 40 tun zlata roztroušené­ ho v hornině v mikroskopických částečkách (kolem 5 gramů v tuně). Oproti Mokrsku, kde se vyskytuje arzen, se v Kašperských Horách současně se zlatem nachází wolfram. Zatímco veřejnost sleduje dramatický boj proti V Kašperských Horách dnes púsobí několik fi­ těžbě zlata v Mokrsku u Slapské přehrady , obje­

rem, které mají o ložisko a těžbu zájem. Asi vují se snahy o těžbu zlata i na jiných místech nejvýraznější z nich je kanadská TVX Gold Inc. naší republiky, a to za daleko menší pozornosti

a její česká odnož Bohemia dúlní, které již sdělovacích prostředků i tzv. zelených organiza­

o svých záměrech informovaly městskou radu , cí. Zahraniční firmy projevují zájem nejen o lo­

obyvatele města a MŽP. žisko mokrské, ale i ložisko v Hole u Rožmitá­

lu, Roudném a také v Kašperských Horách na V současnost.i probíhají v oblasti prúzkumné práce v podzemí i na povrchu terénu, jejichž cí­ Šumavě.

Kašperské Hory jsou starým horním městem, lem je ověřit zásoby zlatonosné rudy v ložisku. které rozmach své čin n osti zaznamenalo ve 14. Souběžně probíhá i zpracování dokumentace sto letí. I když těžba zlata zde byla definitivně EIA. Vytěžení ložiska se odhaduje za 6-10 let. Těžební společnost předpokládá otevření hlu­ ukončena ve 20. letech tohoto století, všechno

binného zlatorudného dolu, který by denně těžil asi 200-250 tun suroviny. Tento hlubinný důl by se měl nacházet na území CHKO Šumava, těsně na její severní hranici. V blízkosti šachty by měla být vystavěna chemická úpravna rudy, kde by se zlato získávalo pomocí kyanidového loužení, a několik dalších provozních budov. Stavba těchto zařízení je plánována na lesních pozemcích (městské lesy Kašperské Hory), kte­ ré jsou součástí Přírodního parku Kašperská vr­ chovina. Chemicky upravený odpad z úpravny rud by měl být společně s vodou transportován do usazovací nádrže - skládky nebezpečného odpadu. Skládka by byla vybudována v jedné ze šesti vytypovaných lokalit. V praxi bude její zřízení vypadat asi jako přehrada na velice jemné kous­ ky kamene, jedno z malebných údolí u Kašper­ ských Hor tak bude navěky zasypáno. Stačí jen rozhodnout, které z nich obětovat - údolí Zlaté­ ho potoka, kde se nachází přírodní rezervace Amálino údolí, nebo údolí Opoleneckého či Zuklínského potoka ležící ,Jen" v přírodním parku Kašperská vrchovina, který bezprostřed­ ně navazuje na severní hranici CHKO. Stejně jako na každém zlatém ložisku u nás jsou veřejnosti předkládána lákadla - příspěvek do rozpočtu obce, zvýšení tržeb, možnost zaměst­ nání aj. V Kašperských Horách naštěstí vidí dál než zmíněných 10 let dopředu a obávají se mož­ ného nebezpečí, skrývajícího se v bezprostřední blízkosti města. Naštěstí vidí cenu nevratného poškození přírody a změny reliéfu krajiny. O hodnotě šumavské krajiny, která byla vyhlá­ šena biosférickou rezervací UNESCO, snad ne­ ní nutné nikoho přesvědčovat. Kvalita a pestrost na biosférickou rezervaci navazujícího území pak byla dúvodem k vyhlášení Přírodního parku Kašperská vrchovina. Dnes žijí Kašperské Hory lesní a zemědělskou výrobou, místní podnika­ telskou činností a v sezoně zejména turistickým ruchem. Turisty sem nelákají golfová hřiště, kurty a roz lehlé hotely, ale právě přírodní po­ klady, které zde objevují na každém kroku. To je dnes. Necháme se i v Kašperských Horách zlákat zlatým oparem?

Zlatá horečka v Kašperských Horách

ak

25

Podporte program "Modrá alternatíva" Michal

Kravčík,

Jaroslav Tešliar

Predstavy rozvoj a vodného hospodárstva v nových ekonomických podmienkach na Slovensku pozostávajú v pokračovaní cent­ rálného modelu ekonomickej štruktúry. Pre túto predstavu sa využíva argumentácia, že voda podfa Ústavy Slovenskej republiky je národným bohatstvom. Mimovládne ochra­ nárske organizácie ( Slovenská riečná sieť, Spoločnosť pre trvalo udržateTný život a Zvaz ochráncov prírody a krajiny) vypracovali Al­ ternatívnu vodohospodársku koncepci u pod názvom "Voda pre tretie tisícročie" , ktorá je postavená na princípe subsidiarity (prenos kompetencií zo štátu na čo najnižší článok ri­ adcnja, až po samosprávne orgány, tento princíp uplatňujú štáty Európskej únie) a na princípe trvalej udržateTnosti rOznych foriem života v prírodných ekosystémoch. Tento program vychádza z rešpektovania prí­ rodných zákonitostí a z tolerantnosti človeka k človeku i k prírode (toleranci a a rešpekto­ vanie iného spOsobu a foriem života. Zme­ nou ekonomickej štruktúry vo vodnom hos­ podárstve s prenosom k pozitívnemu ekono­ mickému oživeniu, čím by sa riešilo veTa prospešných rozvojových programov súbež­ ne, v návaznosti na verejnoprospešné záujmy obyvateTstva, do ktorých je možné zahrnúť aj ekologizáciu vidieckej krajiny. Prečo je to potrebné takto riešiť? Je tu viace­ ro faktorov, ktoré zhoršujú životné prostredie Slovenska, ale taktiež majú negatívny dopad na ekonomickú úroveň využívania prírod­ ných zdroj ov. D6sledky týchto problémov sa prejavujú predovšetkým: - hospodárske aktivity v povodiach riek v po­ dobe rozsiahlych melioračných opatrení v minulých desaťročiach viedli k urýchleniu odtoku zrážkovej vody z náš ho územia. Do­ chádza tak k celoplošnému vysušovaniu úze­ mia a formy hospodárenia spOsobili rozvoj eróznych procesov. Tento stav byl sp6sobený jednostrannou orientáciou na celoplošné od­ vádzanie vOd z krajiny (odvodňovanie pofno­ hospodárskych pOd, odlesňovanie, Iikvidácia mokradí, zmena krajinnej štruktúty, nevhod­ né obrábanie pM, kanalizovanie vodných to­ kov, urbanizácia krajiny. Tieto aktivity sp6sobili rozsiahle negatívne zmeny s dlho­ dobým znižovaním zásob p6dnej i podzem­ nej vody. Nedostatok vody v prírode má tak­ tiež negatívny dopad aj na prirodzené autore­ gulačné mechanizmy obnovy živín - tvorba humusu, což snižuje produkčný potenciál na­ šej krajiny a taktiež dochádza k otepTovaniu povrchu rozsiahlych území (chýba voda v prírode ako prirodzený termoregulátor, ČO ovplyvňuje klimatické zmeny (znižovanie bi­ lančných úhrnov zrážok, trendový nárast ex­ trémnych teplOt).

26

Radikálne degradačné procesy ekologickej kvality, ale aj vážne ohrozenie prírodného produkčného potenciálu sa stáva v súčasnom období nielen environmentálnym, ale aj eko­ nomickým i politickým problémom. Z toho dOvodu program presadzovaný mimovládný­ mi ochranárskými organizáciami pre vodné hospodárstvo obsahuje nevyhnutnú potrebu

celoplošnej ochrany a tvorby vodných zdrto­

jov, a tý m aj zabezpečenie trvalej udržate­

Tnosti rozvoj a regióno v.

Realizovan ím tohoto programu sa zabezpečí

dostatok vody nielen pre zásobovanie obyva­

teTstva kvalitnou pitnou vodou, ale taktiež aj

protipovodňová ochrana sídiel. Zvýši sa pro­

dukčný potenciál pódneho fondu, obnoví sa

prirodzenosť hydrologickému cyklu a zvýši sa ekologická stabilita (biodiverzita) v povo­ diach riek. TolO bol aj jeden z dóvodov, prečo ochranár­ ske ativity v poslednom období sú sústredne­ né na pomoc obciam ohrozovaným veTkými investičnými zámermi. Jednoducho stačí sa obzrieť spať niekoTko desaťročí a spočítať zli­ kvidované obce na mape Slovenska, ktoré padli za obeť vefkým stavbám. Pripomeňme si Oravskú priehradu, Liptovskú Maru, Ru­ žín, Domašu, Starinu, Novú Bystricu. Súčet zlikvidovaných obCÍ predstavuje trojmiestne číslo. Skúsme v histórii nájsť podobnú para­ lelu. Myslíme, že márne budeme skúmať hi s­ tóriu, ani za tureckých vpádov a iných nad­ vlád nad Slovenskom nebol tento národ viac postihnutý. Kofko násilných presídlení, ko­ Tko fudských tragédií prežili obyvateli a zli­ kvidovaných obcí? Na mape Slovenska pribudnú ďalšie biele mi­ esta, ak včas nepoodhalíme pravdu a pravú podstatu megalomanských snáh určitých fi­ nančných kruhov. Jedným z takýchto nebezpečných investič­ ných zámerov, ktoré prakticky ohrozujú exi­ stenciu obcí, je navrhovaná vodárenská nádrž Tichý Potok. Priamo sú ohrozené obce To­ rysky, Nižné Repaše, Vyšné Repaše, oršavi­ ca a čiastočne aj Tichý Potok. Tento investičný zámer by mal riešiť deficit pitnej vody pre mestá Košice a Prešov o cel­ kovej kapacite vodného zdroja 623 lis a výš­ ke priamych investičných nákladoch 2,5 mld. Sk. Náš alternatívny návrh tvorby vodných zdro­ jov v oblasti Tichého Potoka na hornom toku Torysy ("Modrá alternatíva"), ktorý sme vy­ pracovali pre Združenie obcí na hornej Tory ­ se, rieši problém nedostatku vody komplex­ ne. Systémový prístup pre vytvorenie vodné­ ho zdroj a na princípe celoplošných malých technických zásahov do štruktúry povodia a využívanie krajiny v súlade s jej možnosťa­ mi. lnáč nie je to nič nového pod slnkom. Je potrebné len opať vychádzať z poznatkov na­ šich predkov, oživiť tradičné hodnoty nášho obyvatefstva. Tie sa formovali dlhé stáročia a prenášali sa z otca na syna. BohužiaI neú­ mernou industrializáciou sme podcenili ich význam s domnením, že ovládneme prírodu. Nami predložeý alternatívny návrh vytvára aj viacero ďalších pozitívnych programov, ktoré sú pre zachovanie ekologickej, ekonomickej i politickej stability nevyhnutné. lde predov­ šetkým o spomalenie odtoku , resp. zadržanie vody v celom povodí (viď obr. č.I). lnáč po­ vedané, keď je vody vefa v podobe prudkých alebo dlhotrvajúcich dažďov, aby bola kraji­ na schopná ruto vodu zadržať a zase naopak, aby v čase sucha zadržaná voda nadlepšovala nielen minimálne prietokové pomery v na­ šich tokoch, ale aj vylepšovala prirodzený produkčný potenciál (dostatok vody pre rost­ linstvo), posilňovala tvorbu zrážok i znižova­ la teplotné výkyvy.

•

Cást přehrádek, vybudovallých během tábora Modrá altematíva v katastrálllím území Nižllé Repáše. Foto Michal Kravčík

Voči

tomuto návrhu existujú vefké výhrady sa jeho realizovateTnosť. Stručne zhrnuté, výhrady spočívajú v tom, že takýmto spósobom nie je možné získať poža­ dovanú kapacitu vodného zdroja (700 lis). Odborníci tvrdia, že navrhovaná "Modrá al­ ternatíva" móže vytvoriť vodný zdroj len o kapacite od 300 do 400 lIs. Je však potrebné pripomenúť, že na Sloven­ sku neexistujú výsledky vplyvu ekologickej obnovy povodí na hydrologický režim (taký­ to výskumný program sa v minulosti nereali­ zoval a ani nebol a celospolečenská požiadav­ ka. Opat by bolo žiadúce obzrieť sa spať do našej minulosti. Prezrime si technické diela už historického významu - štiavnicke tajchy , turčekovský vodovod, vodný zdroj zo Staro­ horskej doliny, malá vodná elektráreň v Ja­ senskej doline ai. leh existenci a a v podstate funkčnosť ešte v dnešných časoch sú dosta­ točným argumentom o ich dokonalom sply­ nutí s prírodou, o ich harmonickom začlenení do prírody a tým aj optimálnom využití prí­ rodného potenciálu krajiny . Najrukolapnej­ ším argumentom je, že fungujú prakticky ako perpetuum mobile, len s minimálnymi ener­ getickými vkladmi, neohrozujú našu existen­ ciu. Ako proti pól uvedieme fungovanie Vážskej vodnej kaskády. Napríklad Krparanská nádrž je prakticky zanesená sedimentami. leh bag­ rovanie určite niečo stojí a miesto toho, aby sa sedimenty využili ako hnojivo, sú praktic­ ky odpadom. SÚ intoxované takým množ­ stvom cudzorodých elemetov (ťažké kovy), že sú prakticky nevyužitefné. Pripusťme však, že odborníci majú pravdu a že "Modrá alternatíva" v povodí na hornej Toryse by vytvorila vodný zdroj o kapacite 300 lis pri finančnom náklade cca 500 mil. Sk. Ak by sa predpokladané všetky investič­ né náklady na vodárenskú nádrž Tichý Potok o výške 2,5 mld. Sk využili na ekologickú obnovu pod fa "Modrej alternatívy", získali by sme vodný zdroj o kapacite 1.500 lIs a to i už zasluhuje pozornosť, predovšetkým z to­ ho dóvodu, že by sa práce mohli realizovať nielen na hornom toku Torysy, ale takmer na celom povodí Torysy. A ak zoberieme do úvahy druhý faktor, že práce by boli prevád­ zané obcami, ako je to navrhnuté v "Modrej a1ternatíve", vzniklo by množstvo pracov­ ných príležitostí, by sa v regióne znížila ne­ zamestananosť o 5 až 10 %. Prinavrátil by sa život do obcí a je reálne tvrdiť, že život obcí by sa stal plnohodnotnejší. Obdobným prípadom ako prípad Tichý Potok je aj plánované vodné dielo Slatinka, ktoré by malo nadlepšovať prietoky Hrona prevaž­ ne pre potreby atómovej elektrárne Mochov­ ce. Ak by sa realizoval v povodí Hrona program "Modrej alternatívy", došlo by k nadlepšeniu prietokov Hrona o 1.200 lIs so vznikom 2.000 pracovných príležitostí, bez ohradu na

ďal šie pozitíva, ktoré by priniesol tento pro­

gram z ekologického i ekonomického hfadis­

ka.

Základom nami predkládanej alternatívy

však je, nelikvi dovať ďalšie obce na Sloven­

sku. Hfadajme také rozvojové programy

v našej spoločnosti, ktoré vychádzajú z prin­ a

spochybňuje

cípov trvalo udržatefného života a iároveň ekonomický i ekologický program Slovenska v prospech nás všetkých. Jedným z prvých a najjednoduchších krokov ako zrealizovať našu alternatívu, so snahou o preukázanie prvých konkrétnych výsledkov pre podporu' tohoto programu, bolo zorgani­ zovanie ochranárského tábora "Modrá alter­ natíva" v katastrálnom území Nižné Repaše. Na základe rozhodnuti a obecného zastupite­ rstva Nižné Repaše, v spolupráci s ochranár­ skou organizáciou SZOPKL Košice ll, sme za účasti členov aj iných mimovládnych or­ ganizácií na Slovensku Pčola, Pčola Junior, Spoločnosť pre trvalo udržatefný život na Slovensku, Nadácia Sosna, Nadácia Návraty ku krajine zorganizovali tábor "Modrá alter­ natíva". Náplňou bolo zrealizovať niekofko stu pňov a prahov na vybranom prítoku do Torysy. Dostalo sa nám značnej publicity v masovokomunikačnýc prostriedkoch a re­ akcia odbornej "opozície" bola viac ako po­ dráždená. Tábor "Modrá alternatíva" bol nasmerovaný práve na to, aby slovenskej odbornej i laickej verejnosti bola prostredníctvom masovoko­ munikačných prostriedkov názorne prakticky preozretá "Modrá alternatíva." Okrem znač­ ného záujmu odborníkov z OOŽP, ObOŽP, MŽP aj občania širokého okolia sa mohli presvedčiť na vlastné oči, aké sú naše pred­ stavy. Je to len prvý krok z celého alternatívneho programu. Následujúce kroky sa budú dotý­ kať určitých úprav v povodí v súlade s opti­ málnym spósobom hospodárcnia. Je náročné organizovať lakýlo program bez podpory štá­ tu. Veríme však, že nové, resp. staronové in­ ovované myšlienky sú jedným z prostriedkov na oživenie nášho vidieka a spolu s občanmi, výdatne podporovaní ochranárskou obcou, odskúšame ich v reálnom priestore. Je to ces­ ta centralizácie štátnej moci na regióny a ob­ ce a dáva šancu existovať každému plnohod­ notne, rozvíjať svoje aktivity a oživovať vid i­ ek aj mestá. Záverom už len torko. 6. augusta 1995 sa obec Nižné Repáše dožila 725. výročia prvej písomnej zmienky o obci. V tejto obci, ale aj v susedných obci ach, prežili už nejaké gene­ rácie našich predkov, vylvoriJj nejaké hodno­ ty, vyfe>rmovali sa určité zvyky, na ktoré sme právom hrdí. Je potrebné pozrieť sa aj s tejto stránky na snahu o realizáciu našej alternatí­ vy. Predsa akékorvek zásahy do krajiny by mali dávať šancu na zachovanie života v zdravom prostredí, ako nám to garantuje aj Ústava Slovenskej republiky . Verme však, že "Modrá alternatíva" pomóže všetkým obciam a mestám na Slovensku ekonomicky a kultúrne sa rozvíjať aj ostat­ ným obciam na hornej Toryse a nielen na hornej Toryse, minimálne ďalších 725 rokov. Tábor "Modrá alternatíva", ako aj alternatív­ ny návrh vodohospodárskej politiky na Slo­ vensku "Voda pre tretie tisícročie", bol fi­ n·ančne podporený kanceláriou Partnership ­ spolupráca v ochrane životného prostredia pre Strednú Európu v Banskej Bystrici, pro­ jekt nadácie German Marshall Fund of Uni­ ted States, za čo im ďakujeme. napfňajú

27

Náš rozhovor Jaká turistika?

o možnostech, způsobech a limitech turistické­

Plakal bych, kdyby se např. ve Valticích usku­ tečnila výstavba púvodně zamýšleného velko­ kapacitního turistického centra a nikdy bych se tam ne vráti l. - Ekologické organizace v ČR často zlistdvají jedinými skupinami, které se brdní masovým tu­ ristickým zdměnim typu Rajchél'ov a vysluhují si tak ndlepku věčn.Vch opo/lel1lLi, kteN brdní ja­ kémukoliv rozvoji a nenabízejí reálnou altel7la­ tivu. Jaký je Vá.\' ndzor na tuto problematiku?

ho ruchu u nás rozmlouvala Veronica s Larry M. Stumppem, poradcem americké organizace Citizens Democracy Corps (Občanské demo­ kratické sbory).

- Jaký byl cíl Va.feho pobytu v ČR, s ktelými or­ ganizacemi jste pracoval a jaké zku.fenosti jste si odnesl? LARRY: Mám to štěstí, že jsem ve Vašem re­ gionu strávil víc než rok, takže jsem měl mož­ nost alespoň trochu pochopit, jak tady turismus funguje. Mým posledním hostitelem byla organizace Greenways - Zelené stezky. Měl jsem se podí­ vat na Zelené stezky jako na organizaci a potom také na turistickou stránku jejich programu. Jsem potěšen formou turistiky, kterou Zelené stezky propagují - sám jsem totiž advokátem ta­ kového turismu, který je ekonomicky i ekolo­ gicky vyvážený. Můžete samozřejmě postavit velký hotel, velko­ kapacitní turistický areál a pak do něho přivážet jeden autobus za druhým. To je jeden druh tu­ ristiky a může být dobrý pro Prahu. Ale mluví­ me-Ii o venkovském regionu s relativně malými sídly, jako je jižní Mor"ava a jižní Čechy, není to ono. Přijede tourbus se třiceti až čtyřiceti turisty a zaparkuje dejme tomu na parkovišti u zámku . Návštěvníci si prohlédnou v patnácti minutách exteriér, mohou si dát třeba oběd, nasednou zpět do autobusu a odjedou. Ekonomický přínos z takové turistiky je pro region velmi malý. V lednu a v únoru jsem pracoval v Moravském krasu a v Blansku. Mluvím-Ii o negativních vli­ vech masové turistiky, vyvstává mi především příklad Moravského krasu. Viděl jsem typické autobusové zájezdy, které z parkoviště proběhly jeskyněmi, použily toalety, nastoupily zpátky do autobusu a vracely se do Prahy či do Vídně. Taková turistika přináší možná víc negativní než pozitivní ekonomický výsledek. Vstupné, které turisté takto utratí, nestačí ani kompenzo­ vat znečištění vody a vzduchu, které zájezd v kaňonu způsobí.

- Mližete porovnat světové trendy v turistice s tím, co pozorujete LI nds? LARRY: Chci tím zdůraznit potenciál, kterým Česká republika disponuje. V Americe se nyní nákladně budují pěší a cyklistické stezky. Na­ příklad v mém městečku Quaterlane ve státě Idaho jsou lidé velmi citliví na životní prostředí. Ve spolupráci se soukromými ekologickými or­ ganizacemi, městem, okresní správou a státem Idaho právě dokončili chybějící, dva kilometry dlouhý úsek cyklistické a pěší stezky kolem místního jezera. Vybavili ji vším, co k takové trase náleží a Quaterlane tak dostalo spojení přes jinou dálkovou cyklistickou trasu s přibliž­ ně 60 kilometrů vzdáleným Washingtonem.

28

Kresba Ja/la StekUka

A dokončení těchto dvou kilometrů stezky stálo

2 miliony dolarů a mnoho času místních dobro­

volníků. Iniciátoři projektu mi potvrdili, že se

tato velká investice vyplatí - turisté u nich zů­

stanou déle.

A v České republice existuje celý rozsáhlý

systém značených turistických cest již celá de­

setiletí.

- Na své

předná.fce

jste

uváděl

zajímavá fakta

o trelldech v turistice, můžete je pro čtelláře Ve­

roniky shmout? LARRY: Turistika je druhé nejsilnější odvětví průmyslu na světě, ne-li už první. Podle statistik je v Evropě každý šestnáctý obyvatel příjmově zainteresován na turistice.

Tady v ČR jste po roce 1989 zaznamenali příliv

turistů, zejména ze západní Evropy. Jedním

z důvodů je výhodný kurz koruny. Pokud se

ov.fem ta bude zpevňovat, můžete zaznamenat

i pokles zahraničních návštěvníků motivova­

ných lácí pobytu.

Ekoturistika je pravděpodobně nejdynamičtěji

se rozvíjejícím sektorem turistiky na celém svě­

tě. Myslím, že Česká republika má z mnoha dů­

vodů potenciál i existující vybavení na to, aby

se na tento vznikající trh orientuvala, a tak vy­

tvářela zisk nejenom v Praze, ale po celém úze­

mí, včetně venkovských městeček.

LARRY: V první řadě musím zopakovat, že světový vývoj potvrzuje, že masová turistika má alternativu, která je ekonomicky velmi zají­ mavá. Například Zelené stezky propagují indi­ viduální turistiku založenou na vysoké kvalitě životního prostředí a místních kulturních hod­ notách a to je deviza, která oslovuje dnešního náročného turistu. Myslím si, že na rozvoj velkých turistických komplexů s prokazatelným či potenciálním ne­ gativním vlivem na životní prostředí se nemů­ žeme dívat z pohledu, kolik peněz takový pro­ jekt přinese za dva roky, ale jak na něj budeme pohlížet za deset a více let. V roce 1991, když jsem poprvé přijel do Česko­ slovenska, tak se mě starosta malé vesnice ne­ daleko Pop radu ptal, proč jsem tady. Odpověděl jsem mu, že jsem přijel, abych viděl jeho kraj dříve, než ho "zničí", jako jsme svoje končiny zničili my. Hovořím o tom, že v horečném spě­ chu, jak se chcete vyrovnat Západu a Americe, můžete ztratit to, co činí vaši zemi jedinečnou a pro turisty přitažlivou. Životní prostředí zde bylo socialistickou indu­ strializací velmi zničeno. Důsledky jsou patrné jak na přírodě, tak na stavu architektonických památek. Měli byste se důslednč vyhnout dal­ ším škodám. Nejsem totálně proti rekreačním areálům. Ně­ které z nich mohou dobře sloužit ani ne zahra­ ničním, ale spíš domácím turistům. Nechť ti ra­ ději utratí své peníze doma, než aby je vyváželi do zahraničí. Ale takové investice musí být ne­ smírně pečlivě plánovány, aby se předešlo dlou­ hodobým škodám na prostředí. A peníze z pro­ vozu takových zařízení by v žádném případě neměly končit v bance někde v Kodani, ale spí­ še v místní pobočce Komerční banky či České spořileln y. Za rozhovor poděkoval Miroslav Kundrata

Chrálletlé krajillllé oblasti a ochrall/lé pásma /lárodných parkov majo druhý stupeií ocllra­ IlY, v ktorom je potrebllÝ lIapn1dad súhlas or­ gáliU ochra/lY prírody i /la umiestiíova/lie koši­ arov ... Foto t Vilém Heckel

Nová právna úprava ochrany prírody a krajiny v Slovenskej republike Jana Ružičková, Anna Jusková, Marta Nevřelová Od I. januára 1995 platí v Slovenskej republike nová právna úprava ochrany prírody a krajiny. Zákon NR SR č.2871l994 Z.z. o ochrane príro­ dy a krajiny, ktorý schválila Národná rada Slo­ venskej republiky 23. augusta 1994 nahradil takmer štyridsaťročnú právnu úpravu, ktorou bol zákon SNR č.lIl955 Zb. SNR o štátnej ochrane prírody. Zákon NR SR č . 287/l994 Z.z. o ochrane príro­ dy a krajiny (ďalej len "zákon") je pomerne ob­ siahly. V svojich siedmych častiach, ktoré obsa­ hujú 70 paragrafov, ustanovuje nielen zásady starostlivosti o prírodu a krajinu, základné po­ vinnosti právnických a fyzických osób, ale aj oprávnenia, povinnosti a postup zodpovedných orgánov štátnej správy pri zabezpečovaní ochrany prírody a krajiny v praxi. Účelom zákona je prispieť k zachovaniu rozma­ nitosti podmienok a foriem života na Zemi,. utvárať podmienky pre trvalé udržiavanie, ob­ novovanie a racionálne využívanie prírodných zdroj ov, zachovanie prírodného dedičstva, cha­ rakteristického vzhTadu krajiny a dosiahnutie a udržiavanie ekologickej stability. Ochranou prírody a krajiny podTa tohto zákona

sa rozumie predchádzanie a obmedzovanie zá­ sahov, ktoré ohrozujú, poškodzujú alebo ničia podmienky a formy života, prírodné dedičstvo, vzhTad krajiny, znižujú jej ekologickú stabilitu, ako aj odstraňovanie následkov takýchto zása­ hov. Ochranou prírody sa rozumie aj starostli­ vosť o ekosystémy. V prvej častí novej právnej normy nájdeme de­ finície základných pojmov pre účely zákona. V porovnaní so "starým" zákonom je ich viac a základnými pojmami sa stali termíny, ktoré vznikali na základe rozpracovávania metodiky územných systémov ekologickej stability, a to významný krajinný prvok, biocentrum, biokori­ dor, interakčný prvok. Územný systém ekolo­ gickej stability (ÚSES) je definovaný ako ce­ lopriestorová štruktúra navzájom prepojených ekosystémov, ich zložiek a prvkov, ktorá zabez­ pečuje rozmanitosť podmienok a foriem života v krajine ( MŽP SR,1995). ĎaTšími pojmami sú: zložky ekosystémov, voTne rastúca rastlina, voTne žijúci živočích, drevina rastúca mimo le­ sa, genofond, biotop a osobitne chránená časť prírody a krajiny.

V druhej časti zákona (všeobecná ochrana prí­ rody a krajiny) a v tretej čas ti (osobitná ochra­ na prírody a krajiny) , sa ustanovujú stupne ochrany, tvoriace základnú myšlienku zákona ­ rozdeliť územie SR do piatich stupňov územnej ochrany. Prvý stupeň ochrany pokrýva tie úze­ mia, ktoré nie sú vyhlásené za chránené a vyža­ duje na určité činnosti a zásahy do prostredia povolenie orgánu ochrany prírody. V zákone č.11l955 Zb. boli chránené územia rozdelené do nasledovných kategórií: národný park, chránená krajinná oblasť, štátna prírodná rezervácia, chránené nálezisko, chránený park a záhrada a chránená študijná plocha. Platný zá­ kon č.28711994 Z.z. zavádza niektoré nové ka­ tegórie a priraďuje im druhý až piaty stupeň osobitnej ochrany. Pre chránenú krajinnú ob­ lasť, ak nie je ustanovené inak, platí druhý a pre národný park tretí stupeň ochrany, kde sú defi­ nované činnosti. pre ktoré sa vyžaduje súhlas orgánu ochrany prírody. V prípade. že je úze­ mie rozdelené na zóny, Lliferencuje a sprísňuje sa aj stupeň osobitnej územnej ochrany. Ďafšou kategóriou je chránený areál, na ktorý sa vzťahuje štvrtý stupeň ochrany. Ide o menšie územie, spravidla o výmere do 1000 ha. ktoré v prevažnej miere predstavujú biokoridory, in­ terakčné prvky, alebo biocentrá miestneho a re­ gionálneho významu. Najprísnejší, piaty stupeň ochrany platí pre na­ sledovné kategórie: prírodná rezervácia, ná­ rodná prírodná rezervácia a prírodná pami­ atka. Ide prevažne o póvodné alebo fudskou činnosťou málo pozmenené ekosystémy. Národ­ nými prírodnými rezerváciami sú spravidla na­ dregionálne významné biocentrá, alebo ich jad­ rové územia. V druhej a tretej časti zákona sa tiež zavádzajú dva nové inštitúty, ktoré sa doteraz v právnej úprave ochrany prírody a krajiny nepoužívali. Ide o inštitút vyjadrenia orgánu ochrany príro­ dy a krajiny a inštitút súhlasu orgánu ochrany prírody a krajiny. Vyjadrenie orgánu ochrany prírody sa vyžaduje ku všetkým rozhodnutiam iných orgánov štátnej správy, ktorými móžu byť dotknuté záujmy ochrany prírody, chránené zákonom. Napríklad k územnému rozhodnutiu, stavebnému povole­ niu, k povoleni u na vykonávanie banskej čin­ nosti a činnosti vykonávanej banským spóso­ bom, k povoleniu alebo nariadeniu pozemko­ vých úprav, povoleniu ťažby riečneho materiálu a iným uvedeným v § 9 zákona. Súhlas orgánu ochrany prírody je potrebný k ta­ xatívne vymenovaným činnostiam v prvých troch stupňoch ochrany. Napr. v prvolll slUpni ochrany je súhlas orgánu ochrany prírody po­ trebný k vypafovaniu trávnych porastov, na le­ teckú aplikáciu chemických látok a hnojív, k zasypávaniu a odvodňovaniu močiarov, ja­ zier, mokradí, k umiestňovaniu a druhovému zloženiu drevín pre výsadbu na verejných prie­ stranstvách a vo vofnej krajine, na usporiadanie masových, športových a rekreačných podujatí mimo zástavby obcí a vyhradených Šporlových rekreačných areál ov . Druhý až piaty stupeň ochrany, ako sme už uvied­

29

li , predstavujú územia s takzvanou osobitnou ochranou prírody a krajiny. Chránené krajin­ né oblasti a ochranné pásma národných parkov majú druhý stupe!! ochrany a okrem činností uvedených v prvom stupni ochrany je súhlas or­ gánu ochrany prírody potrebný napríklad na vý­ sadbu lesných monokultúr a stanovištne ne­ póvodných lesných porastov, na ťažbu drevnej hmoty holorubným sp6sobom, na umiestňova­ nie košiarov, objektov a zariadení so stádami alebo s intenzívnym chovom hospodársky vý­ znamných druhov zvicrat. V národných parkoch platí Irelí Stl/pell ochrany a okrem činností uve­ dených v prvých dvoch stupňoch je súhlas orgá­ nu ochrany prírody potrebný napr. na pestova­ nie cudzokrajných druhov rastlín, chov cudzo­ krajných druhov živočíchov mimo uzavretých objektov, používanie chemických látok, vyhli­ adkové a cvičné nízke lety vzdušnými doprav­ nými prostriedkami, zber rastlín, nerastov a sk a­ menelín. V štvrtom a piatom stupni ochrany je súhlas or­ gánu ochrany prírody a krajiny potrebný len v tom prípade, ak nie je táto činnosť v území za­ kázaná. Stvr!)í stupell ochra/ly platí na území chránených areálov a ochranných pásiem prí­ rodných a národných prírodných rezervácií a pamiatok. Zakázanými činnosťami sú tu napr. košarovanie stád hospodársky významných dru­ hov zvierat, pestovanie a rozširovanie nepóvod­ ných druhov rastlín, voTné púšťanie domácich zvierat, umiestňovanie a rozširovanie skládok odpadov a skladovanie agrochemikálií, zber rasllín, živočíchov, nerastov a skamenelín a ich

častí s výnimkou povoleného rozsahu pre ve­ decko-výskumnú činnosť. V prírodných a národných prírodných rezervá­ ciach a pamiatkach, kde platí najvyšší - piaty stupeň ochrany, je zakázané napL zasahovať do lesných porastov, rúbať stromy a poškodzovať vegetačný a pódny kryt, loviť zver, ryby, zria­ ďovať soTníky a kfmidlá pre zver, používať che­ mické prostriedky a hnojivá, budovať chatové osady, športové a rekreačné zariadenia, ako aj pohybovať sa mimo vyznačených ciest a trás. V súvislosti so zakázanými činnosťami však platí ustanovenie § 20 odst. I zákona, v zmysle ktorého daná činnosť nie je zakázaná, ak je pre­ ukázateTne nevyhnutná na zabezpečenie starost­ livosti o chránené územie, jeho ochranné pás­ mo, alebo je uskutočňovaná v prípade bezprost­ redného ohrozenia života a zdravia človeka. V od6vodnených prípadoch je možné povoliť výnimku , ktorú povoTuje ten orgán ochrany prí­ rody, ktorý je oprávnený vyhlasovať ochranu. V prípade území v národných parkoch je týmto orgánom Ministerstvo životného prostredia SR, s výnimkou prírodných pamiatok-jaskýň, kde móže udeTovať výnimky príslušný okresný úrad životného prostredia. Na konanie o udelení sú­ hlasu orgánu ochrany prírody a krajiny a povo­ lenie výnimky zo zákazov ustanovených záko­ nom sa vzťahujú ustanovenia zákona č.71/1967 Zb. o správnom konaní.

Tretia časť zákona - druhá hlava obsahuje zá­ klady druhovej ochrany rastlín , živočíchov, ne­ rastov a skamenelín a úpravu ochrany drevín.

Za chránené rastliny a živočíchy sa v zmysle to­ hoto považujú okrem druhov uvedených v prí­ lohe vyhlášky Povereníctva školstva a kultúry č.211/1958 Ú.v. ktorou sa určujú chránené dru­ hy rastlín a podmienky ich ochrany a Vyhlášky Predsedníctva SNR č . I 25/1965 Zb. o ochrane voTne žijúcich živočíchov aj druhy, chránené medzinárodnými dohovormi, ktorými je Slo­ venská republika viazaná. V tejto súvislosti ide o "Dohovor o medzinárodnom obchode s chrá­ nenými druhmi voTne žijúcich živočíchov a rastHn". Potrebné je zdórazniť, že hoci sú ho­ reuvedené vyhlášky upravujúce podmienky ochrany chránených rastlín a živočíchov zruše­ né, ich príIohy zostali v platnosti. Ministerstvo životného prostredia SR je však splnomocnené ustanoviť všeobecne závazným právnym pred­ pisom zoznam a stupeň ohrozenia chránených druhov rastlín a živoČíchov. Zákon v tretej časti (štvrtá hlava) zmocnil okresné úrady životného prostredia na vydá va­ nie všeobecne závazných vyhlášok, ktorými sa vyhlasujú chránené areály, prírodné rezervácie a pamiatky. Ministerstvo životného prostredia SR vyhlasuje všeobecne závazným právnym predpisom chránené krajinné oblasti a ustano­ vuje národné prírodné rezervácie a národné prí­ rodné pamiatky. Vláda SR vyhlasuje nariade­ ním národné parky. Nové vlastnícke vzťahy priniesli do zákona aj pojem súkromné chránené územie. Na žiadosť vlastníka pozemku, ktorý spfňa podmienky pre ustanovenie za chránený areál, prírodnú rezer­ váciu alebo prírodnú pamiatku m6že okresný úrad životného prostredia vyhlásiť toto územie za súkromné chránené územie. Stvrtá časť zákona sa zaoberá problematikou dokumentácie ochrany prírody, prístupu do kra­ jiny, vstupného do chránených území, vstupu na pozemky, náhrady majetkovej újmy, finančného príspevku na zabezpečenie ochrany osobitne chránených častí prírody a problematikou po­ skytovania informácií o ochrane prírody a kraji­ ny. Dokumentáciu ochrany prírody a krajiny tvoria najma programy starostlivosti alebo programy záchrany, dokumenty ÚSES, územné priemety ochrany prírody a krajiny a červené zoznamy. V tejto časti zákon ukladá, že prieskum a vý­ skum prírody a krajiny, jej zložiek alebo prvkov je oprávnená vykonávať len právnická alebo fy­ zická osoba, ktorá má na jeho vykonávanie kva­ lifikačné predpoklady a ak ide o výskum osobit­ ne chránených častí prírody, aj súhlas okresné­ ho úradu životného prostredia. Orgány, ktoré vykonávajú štátnu správu ochra­ ny prírody a krajiny , sú ustanovené v piatej časti zákona. Zákon potvrdil stav zavedený zá­ konom SNR č . 595/ 1990 Zb. o štátnej správe pre životné prostredie. Orgánmi štátnej správy ochrany prírody a krajiny sú Ministerstvo život-

Piaty stUpell ochrany, ktorý platí v prírodllých a Ilárod/lýcll rezerváciacll a pamiatkach, zaka­ zuje lIaprlklad i zasahovat' do leS/lých pora­ stov, čokol'vek lovit; budovat' rekreačllé zaria­ denia i pohyb mimo vYZ1lačellých desl... Pod túto ochrallu patrí tiež Vel'ký Rozsutec v Ná­ rodllom parku Malá Fatra. Takéto pekllé [úky, ako /la sllíl1lke t Viléma Riechml!/lIla, ale pod Rozsutcom, žial, viacej Ilespatríte. V d6sledku zákazu paše oviec postuplle degradujú ...

30

ného prostredia SR a okresné a obvodné úrady

životného prostredia a novovytvorená zložka

Slovenskej inšpekcie životného prostredia - ln­

špekcia ochrany prírody a krajiny.

Existujúcu sieť dobrovofných pracovníkov štát­

nej ochrany prírody, konzervátorov a spravodaj­

cov nahradila stráž prírody. Za č l ena stráže prí­

rody móže okresný úrad životného prostredia

poveriť ktoréhokolvek spósobilého občana, kto­

rý splní predpísané podmienky.

Účinnosť nového zákona podporuje systém

sankcií. V šiestej časti zákona sú konkretizova­

né sankcie za porušenie zákona, aj za porušenie

predpisov, vydaných na jeho vykonávanie a to

právnickým aj fyzickým osobám oprávneným

na podnikanie a bežnému občanovi.

Siedma záverečoá časť obsahuje transformáciu doteraz vyhlásených cbránených území na nové kateg6rie chránených území. V prílohách č.l, 2 a 3 sú uvedené zoznamy chránených krajinných oblastí, národných parkov, národných prírod­ ných rezervácií a prírodných pamiatok existujú­ cich v Slovenskej republike ku dňu účinnosti zákona. V súčasnom období sa pripravujú vykonávacie vyhlášky k zákonu, a to Vyhláška MŽP SR, ktorou sa upravujú niektoré ustanovenia zákona (ochrana drevín, označovanie chránených úze­ mí, vedenie štátneho zoznamu ochrany prírody a krajiny, stráž prírody), Vyhláška MZP SR, ktorou sa uverejňuje zoznam prírodných parnia­ tok, chránených areálov a vyhlasujú sa národné prírodné pamiatky a už spomenutá Vyhláška MŽP SR o ochrane chránených rastHn a chráne­ ných živočíchov, ich spoločenskom ohodnotení a medzinárodnom obchode s oh rozenými druh­ mi vofne žijúcich živočíchov a rastHn (CITES). Dokumentácia ÚSES je podla § 41 dokumen­ tom štátnej ochrany prírody, ale zároveň pred­ stavuje v zmysle stavebného zákona č. 50/1976 Zb. v znení neskorších predpisov územno-plá­ novací podklad pre vypracovanie územno-plá­ novacej dokumentácie. Zákon č. 284/1994 umožňuje legislatívnu ochranu biocentier, biokoridorov a interakčných prvkov, aj keď nemali v minulosti štatút chráne­ ného územia. Právna ochrana významných kra­ jinných prvkov nie je osobitne upravená. Vzhfa­ dom na to, že ide o ochranu súčasného stavu, ktorý sa v dnešnej dobe rýchlo mení, bolo by prospešné takúto registráciu na úrovni legisla­ tívnej ochrany ustanoviť. Pre biokoridor má zákon č. 294/1994 Z.z. urče­ nú hlavne kateg6riu chránený areál. Keďže ide o územie menšie ako 1000 ha, móžeme uvažo­ vať hlavne o biokoridoroch regionálneho a mi­ estneho významu, aj vzhfadom na štvrtý stupeň ochrany. Prax zrejme preverí možnosti apliká­ cie zákona napr. pri biokoridoroch v nivách vtičších riek. Dá sa predpokladať, že postavenie dokumentácie ÚSES ako jedného z nástroj ov ochrany prírody bude vyžadovať ďalšie upresne­ nie metodiky vymedzovania biokoridorov na jednotlivých hierarchických úrovniach. Aj keď štátna ochrana prírody ešte nie je cel kom zžitá

s územnými systémami ekologickej stability,

veríme, že budú predstavovať pozitívny dyna­

mický prvok.

A na záver? " Nový" zákon č. 294/1994 Z.z.

o štátnej ochrane prírody a krajiny je postavený účelnejšie a obsahuje v sebe aj aspekt ochrany krajiny. Ako novokoncipovaná právna úprava potrebuje určitý čas na "zábeh". Zivot ukáže jej silné aj slabšie stránky, ale určíte znamená krok ďalej.

RNDr. Jana Ružičková, katedra ekosozol6gie a fyziotaktiky Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Mgr. Marta Nevřelová, katedra ekosozol6gie a fyziotaktiky Prirodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. RNDr. Anna Jusková, odbor ochrany prirody Mi­ nisterstva životného prostredia Slovenskej republi­ ky

-u Kresba Jana Stekl{ka

lesné chodníčky a tiež nerozrýva lúky. Takáto zver určite bude EKOZVER. A poteši! som sao lba to, akým sposobom a kto dokázal tak­ to lesmí zver prevychovať, to som si už do­ mysliet' nevede/. A tak som si inzerát pomi­ kajúci EKOZVER prečíta! podrobne. Aké však bolo moje prekvapenie, keď EKOZVER nebola lesná zver, k/orá neobhrýza stromy, nerozdupáva Lesné chodníčky ani neroZlýva ltiky, ale bola to Lesná zver porcovaná, váku­ ovo balená. Presné znenie inzerátu bolo na­ sledovné:

EKOZVER - šanca pre všetkých, ktorÍ sa

chcú zdravo stravovať !

Predaj vákuovo baleného masa z diviny.

Ekozver Reklama sa stala neoddelitelnou súčasťou nášho každodenného života. Reklama sa na nás valí z rádia, z televízie, Z novín, ba do­ kenca, ked' ideme po ulici, na každom krokll na nás pozerajtí velké reklamné tabule ponú­ kajtíce tu Coca-Colll, tam zasa počítače IBM alebo Minolta a inde zasa čokoládo ve tyčinky Mars alebo mnoho iných tovarov a sluŽieb. Máme už dokonca aj dodávky reklamy do do­ inU, a to vo fomte reklamných a inzertných novín a časopisov, ktoré nelÍnavní roznášači reklamy každotýždenne strkajú do schránok občanova obyvatefov vdk.ých i malých miest i celkom malých dedín alebo usadlostí. A obyvatelia tieto reklamné a inzertné časo­ pisy každotýždenne vyr'ahujú zo svojích schránok a potom si ich bud' prečítajú alebo si do nich niečo zabalia, napr. topánky alebo ich jednoducho strčia susedovi do vedl'ajšej schránky. Já si však tieto reklamné a inzertné časopisy vždy pozorne prečítam. A vždy tam nájdem Iliečo zaujímavé a hodné pozornosti. Ako minule. Vytiahol som takéto noviny zo schránky, otvorU som ich a hned' mi padol do očí zarámovaný inzerát ponúkajúci EKO­ ZVER. Už som počul alebo čítalo rozn.ých EKOpotravinách, EKOobaloch, EKOv:~rob­ koch, EKOslužbách, EKOenergii, EKOprí­ strojoch, ale čo to je EKOzver, to som dote­ raz nevede/. Ale ked'že chodím často do prí­ rody a občas tam vidím stromy poobhryzané les no u zverou, lesné chodníčky rozdupané lesnou zverou alebo lúky rozryté lesnou zve­ rou, tak som si domyslel, čo to tá EKOZVER može byť. EKOZVER určite bude taká lesná zver, ktorá neobhrýza stromy, nerozdupáva

Chvílu som potom začudovane premýšfal, či v novinách nezapracovalnáhodoll nejaký 110­ vinov.ý škriatok a inzerát nemal zniet' nejako ináč. Ale potom mi to došlo. EKOZVER sku­ točne nemože obhrýzať stromy, rozdupávať lesné chodníčky ani rozrýval' !tíky, pretože je porcovaná a vákuovo zabalená. To je podra mňa v.ýborný nápad, ako používat' prtvlastok EKO a zárovul prispiet' k riešelliu ekologic­ kých problémov. Taký EKOautomobil by na­ ozaj neznečišťoval ovzdušie svojími vf1uko­ vými plynmi ani vyplÍšťaním opotrebovaného oleja, nafty alebo benzínu, keby bol automo­ bilom porcovall:ťm a vákuovo baleným. To by bol potom pravý EKOautomobi/. A taký EKOprojektant alebo EKOarchitekt by tiež neprojektoval stavby niekde doprostred le­ sov, prírodných rezervácií alebo národných parkov, keby bol projektantom porcovaným a vákuovo balen.ým. Tak by sa z nelzo stal,lG­ ozajs/ný EKOprojektant. A tid EKOpriemy­ sel by neznečišľoval životné prostredie roz­ n.ými odpadmi, spláškall1i a smetiskami, keby jednotlivé priemyselné objekty a technológie boli porcované a vákuovo zabalené. Potom by sme mohli mať zároveií aj EKOpriemysel aj čisté životné prostredie. Skllločne výbonl.ý nápad na riešenie ekologických problémov ponúka inzerát /la EKOZVER. Každý výrob­ ca, automobil, stroj a/ebo občan znečišťujtíci životné prostredie by v prípade, že by bol rozporcovallý a vákuovo zabalený, mohol získat' prívlastok EKO a stal by sa z neho EKOvýrobca, EKOautomobil alebo EKO­ stroj. A do slovníka by pribudol nový v.ýznam slovíčka EKO. Konečne teda reklama urobila aj čosi uŽitočné. Alebo azda nie ? Nezaslúži­ la by si azda radšej namiesto lesnej zveri rozporcovanie a vákuové zabalenie takáto reklama alebo jej tvorcovia ? Ivan Klinec

31

Zajímavosti z moravské přírody

Obora Klentnice a

zvěř

Petr Cermák Obora Klentnice se nachází pod bradly Pavlov­ ských kopců v Milovické pahorkatině v tzv. Milo­ vickém lese mezi obcemi Klentnice a Milovice. Toto území tvoří jeden z největších komplexů tep­ lomilných doubrav u nás. Převažují v něm subxe­ rofilní doubravy s ostrůvky šípákových doubrav a skalních lesostepi, často též doubravové háje. Území je součástí CHKO a Biosférické rezervace Pálava. V 60. letech zde byly oploceny dvě obory. Ta která nás zajímá - Klentnice - je menší (s rozlo­ hou 495, 5 ha) a v současné době v ní tvoří lesní porosty 369,30 ha (74,5 %). Zbylých 25,5 % rozlo­ hy obory připadá na oborně pastevní les Uírovec, jabloň, cer - ve sponu 2x2 až 5x5 ml, úživné plo­ chy, ornou půdu, zvěřníky, cesty a vodní plochy. V roce 1993 žilo v oboře 307 kusů zvěře daňčí a 251 kusů zvěře mufloní. V oboře hospodaří LZ Židlochovice. Vliv mysliveckého hospodaření na lesní geobioce­ n6zy v oboře lze rozdělit na vliv hospodaření s pri­ oritou mysliveckých zájmů a vlastní přímý vliv zvěře . Vliv mysliveckého hospodaření se projevil především odlesněním rozsáhlého území obory (25,5%) ajeho využíváním jiným způsobem. Toto odlesnění vedlo k'zvýšení erozního ohrožení území a s tím souvisejícímu zvýšení povrchového odtoku na plochách zhutněných mechanismy a intenziv­

32

ním pohybem zvěře. Zemědělským hospodařením byly do obory zavlečeny četné nelesní ruderální a plevelné druhy, cesty musely být rozšířeny pro průjezd velkých a těžkých mechanismů a došlo tak k výraznému rozčlenění porostů, na většině ploch byly navíc provedeny zemní úpravy vyklučením pařezů a jejich nahrnutím společně s vápencovými balvany a svrchní částí půdy do valů podél těchto ploch a tím došlo kromě narušení půdních horizon­ tů také k vytvořeni výrazných antropogenních geo­ morfologických tvarů ovlivňujících např . povrcho­ vý odtok. Četné odlesněné plochy byly převáděny na ob orně-pastevní les, který není schopen plnit produkční, půdoochrannou ani vodohospodářskou funkci na úrovni srovnatelné s původními lesními porosty. Ze stejných důvodů byly vysázeny četné allochtonní druhy dřevin (douglaska, modřín, paja­ san). Přímý vliv zvěře je prokazatelný zejména ve vý­ razné redukci keřového patra. Dochází tak ke sní­ žení druhové diverzity a narušení stratifikace. Ke ­ řové patro výrazně přispívá k vyváženosti porost­ ního mikroklimatu, mimo jiné stíní půdní povrch v prosvětlených starších porostech a zpomaluje proudění vzduchu v porostech, tedy omezuje výpar z lesní půdy. Jeho redukce intenzivním okusem je zřejmě jednou z příčin výrazného vysychání stano­ višť. Okus mladých dřevin a semenáčků znemož­ ňuje přirozenou obnovu porostů, a to jak vegetativ­ ním, tak generativním způsobem. V bylinném pat­ ře se projevuje výrazně ruderalizace (nalezeno cel­ kem 26 ruderálních druhů, které rostou již na

21,2 % plochy, z čehož ovšem téměř vše - 20 % ­ připadá na kopřivu dvoudomou) a snížení počtu i pokryvnosti druhú kalcikolních a eutrofně-bazi­ filních. Tyto tendence souvisí s eutrofizací půdy, která je zřejmě z velké části způsobena výkaly. Předpoklad vlivu zvěře na proces ruderalizace je potvrzován i nápadnou shodou míst shromažďová­ ní zvěře (okolí pastvin a přikrmovacích zařízení) s vysokou pokryvností ruderálních druhů. Projevu­ je se i vliv negativní selekce, značné plochy takto obsadit bez chebdí. Zhutňování povrchu pobytem zvěře vede k výraznému poškození půdní struktu­ ry, snižuje se zasakovací schopnost a zejména u prudších srážek je povrchový odtok neúnosně vysoký, půdy trpí vysycháním, a to zejména na plošinách a prudších svazích, již bez toho velmi vysýchavých. Lze předpokládat, že toto vysychání je jednou z důležitých příčin chřadnutí dubů v obo­ ře. Zvýšení povrchového odtoku vody, narušení svahu četnými chodníčky po vrstevnicích, obnaže­ ní povrchu půdy v místech, kde se zvěř shromaž­ ďuje a zalehává - to vše přispívá k zvyšování eroze

Od Klelltllice lIa jillOvýchod se v Milovické pa­ rozkládá jedllo Z lIejvětších území teplomilllých dOl/brav 1/ lIás. V šedesátých le­ tech zde byly zřízelly dvě obory pro chov dar/čí a ml/flol/í zvěře. Degradace těchto lesll v dll­ sledkl/ přezvěřellí je Zllačl/á... Historický Sl/í­ mek Klel/tl/ice a pásma dOl/brav pochází od dr. Miloše Spl/mého IlOrkatillě

na území obory. Převažuje plošná eroze (24,1 % území je postiženo alespoň mírnou plošnou erozí), na některých cestách potom je i eroze stružková či rýžková, zde však není způsobena zvěří. Chceme-li zachovat tyto doubravy i pro budoucí generace, bude zřejmě nutné zrušit chov mufloní zvěře a omezit chov zvěře daňčí na únosnou míru. Tato únosná míra nemůže být stanovena výpo­ čtem, neboť podmínky obory podléhají neustálým změnám. Musí být stanovena postupným snižová­ ním stavu a sledováním monitorovacích ploch. Těchto ploch bylo založeno 10 (osm uvnitř obory, dvě mimo oboru srovnávací). Pro vlastní objektivizaci stavů zvěře je vhodné použít kontrolních oplocenek z drátěného pletiva s velkými oky (vyloučení vlivu stínu) o velikosti 6x6 m, v kterých se bude pravidelně po 3 letech sledovat stav přirozené obnovy se stavem vně těchto oplocenek. Pro území obory je jich třeba asi 15 kusů (8 na Vlonitorovacích plochách, ostatní vně těchto ploch). Je také nutné ihned začít s obno­ vou prosychajících porostů, výrazně snížit podíl nelesních ploch a ukončit zakládání dalších ploch tzv. oborně pastevního lesa. K zalesňování pak použít původní dřeviny .

Přírodní

Miroslav

rezervace Polanský les

Kosňovský

Přírodní

rezervace Polanský les, ležící na katast­ rálním území Ostrava-Svinov, tvoří nejsevernější část Chráněné krajinné oblasti Poodří. Je zaklíně­ na mezi drážní tělesa Košicko-Bohumlnské drá­ hy a Polanecké spojky a dále tok řeky Odry. Byla vyhlášena v roce 1970, její plocha je 59,17 ha. Nadmořská výška se zde pohybuje okolo 215m. Tento ojedinělý přirozený komplex lužního lesa je pozoruhodný nejen z hlediska jedinečnosti po­ rostu s karpatskými prvky, ale též i z hlediska své existence, neboť lesy, jež navazovaly na prů­ myslové Ostravsko, byly v minulosti intenzivně těženy a přeměňovány na stejnorodé porosty, převážně smrkové, protože poptávka po důlním dříví byla značná. Celou plochu rezervace pokrývá jilmový luh brš­ licový na naplavených a glejených půdách. Dře­ vinná skladba víceméně odpovídá stanovištním poměrům lužního lesa na daném lesním typu. Hlavními dřevinami jsou dub letní a zimní, jasan ztepilý, lípa srdčitá, javor klen, habr obecný, jilm horský a habrolistý. Na zamokřených místech jsou zastoupeny také vrby a olše. V některých porostech jsou dub, javor, jasan, lípa a jilm uzná­ ny za vhodné ke sběru osiva. Keřové patro je tvořeno svídou krvavou, brslenem evropským, krušinou olšovou, lískou obecnou, kalinou obec­ nou, bezem černým apod. Z hlediska botanického je rezervace pozoruhod­ ná tím, že zde dochází k prolínání prvků karpat­ ské a hercynské květeny s prvky lužními. Vysky­ tuje se kyčelnice žláznatá, hvězdnatec čemeřico­ vitý, ostřice chlupatá, dále lilie zlatohlavá, čes­ nek medvědí, sněženka podsněžn í k, plicník lé­

kařský, bažanka lesní, sasanka hajní i pryskyřní­ kovitá, kruštík polabský. Rezervace je rovněž významným biotopem avi­ fauny, důležitým nejen pro trvalé hnízdění, ale hlavně při jarních a podzimních tazích ptactva Moravskou bránou. Ze vzácnějších druhů se vy­ skytují strakapoud malý a prostřední, datel černý, žluna zelená a šedá. Ve srovnání s dalšími luhy Poodří zde nalezneme vyšší zastoupení datlovi­ tých v důsledku existence starších porostů. Rezervace na pokraji ostravské průmyslové aglo­ merace se samozřejmě potýká s řadou problémů. Její severní hranici tvoří železniční trať, tzv. Po­ lanecká spojka. Časté projíždění vlaků působí ru­ šivě hlavně na ornitofaunu. Protiopatření je ovšem v tomto případě prakticky nemožné. Regulace Odry ve 30. letech tohoto století způso­ bila snížení hladiny spodní vody přibližně o I metr, což se ve spojení s minimálními srážkami v 80. a 90. letech (bezvodá mrtvá ramena Odry) projevilo ve zhoršeném zdravotním stavu poros­ tů. Na zlepšení této situace byl vypracován pro­ jekt stavebního opatření k zadržení vody ve sta­

rých ramenech pomocí vzdouvací hrázky s gravi­

tačním napouštěním z náhonu Mlýnka v období

okamžitých přebytků vody a z Odry při průtocích

vyšších než je jednoletý.

Přivedením vody do suchých mrtvých ramen by

Interiér lužm110 lesa v rezervaci Polanský les. Pozomhodllý je bohatý porost česneku medvě­ dalO. Foto M. Kosiíovský

tak snad bylo lze vylepšit vodní bilanci lesních

periodických vodních ploch

bude mlt příznivý vliv na život chráněných rost­

lin, případně živočichů.

V posledním období se v rezervaci bohužel pro­

jevuje tracheomykózní onemocnění u většiny du­

bů a jilmů, zčásti i u jasanů, zejména ve starších

porostech. Dub ani jilm se nezmlazuje, jasan čás­

tečně. Dobře se zmlazuje celoplošná lípa a po­

místně javor klen a habr. V roce 1992 byl za

účasti všech zainteresovaných orgán ů dohodnut

postup další lesnické činnosti v rezervaci. V zim­

ním období tak bylo vytěženo několik nejpoško­

zenějších lokalit. Vzniklé .,kotlíky" jsou průběž­

ně zalesňovány autochtonním materiálem (dub,

později jasan, javor klen) a budou oploceny z dů­

vodu ochrany proti zvěři.

Velká návštěvnost v předjarním a jarním období

(sběr sněženek pro komerční účely) působí ruši­ vě na živočichy, především na ornitofaunu. Sprá­ va CHKO Poodří zajišťuje strážní službu hlavně pomocí zpravodajů ochrany přírody, spolupráce je navázána s Policií ČR a Městskou policií. porostů. Zvětšení

33

Kronika

Při sestavování kroniky bylo využito Mladé fronty Dnes, Lidových novin, Rovnosti, Svobod­ ného slova, Práva a vlaslIlích redakčních zdro­

jLi

16. 9. To. oč usilují mnohé renomované světové firmy - proniknout na kuvajtský trh - se může po­ dařit sedmnáctiletému gymnazistovi. Projekt Ctira­ da Musila na zpracování odpadů z plastu totiž mů­ že zřejmě nejen pomoci při jejich likvidaci, ale do­ konce i přinášet zisk. Jedna kuvajtská firma proto gymnazistovi nabídla, že jeho nápad koupí. České republiky v oblasti životního je v evropském měřítku hodnocena jako vzorová - uvedl ministr František Benda po přiletu z neformální jednodenní schůzky ministrů pro ži­ votní prostředí devíti zemí střední a východní Ev­ ropy s komisařkou Evropské komise ...

19. 9. Politika prostředí

Dálnice D3 (Praha-České Budějovice-státní hrani­ ce) je podle předsedy Jihočeského sdružení ochránců přírody v některých místech ..velmi kon­ fliktní". Stavba může zdevastovat přírodu kolem Sázavy při průchodu lesy na jih od Prahy stejně ja­ ko v Rpoudenském ůdolí u Českých Budějovic. 21. 9. Za

provádění

jaderných zkoušek na ticho­ mořském atolu Mururoa ostře odsoudil Francii ve Strasburku Evropský parlament.

Dosavadní diskuse kolem vládou schválené kon­ cepce politiky životního prostředl se většinou vě­ novala pouze principu odpovědnosti současné ge­ nerace vůči generacím budoucím, zejména tomu, zda se v něm objeví či neobjeví termín ..trvale udr­ žitelný rozvoj". Mnohem významnější pro budoucí blahobyt naší země jsou konkrétní přístupy k ochraně životního prostředí, navržené ve jménu tohoto principu. (Tomáš Jelínek, student CERGE, LN) . 22. 9. Slovenská vláda popřela informace, podle nichž získala zakázku na dostavbu jaderné elekt­ rámy Mochovce česká firma Skoda. Podle vládní­ ho představitele odpovědného za projekt nadále zůstává ve hře vedle plzeňské a pražské Skody i německý koncern Bayerwerk.

23. 9. Ministr životního prostředí František Benda nepovolil odstřel vlků v Beskydech, zároveň však chovatelům ovcí nezakázal zastřelit v obraně šel­ mu, která jim už zabila kolem tří set ovcí. ..Podle závěrů odborné komise ministerstva není úplně jasné, že ovce zabíjejí opravdu vlci, takže by bylo zbytečné doslovně povolit odstřel těchto zvířat," řekl Benda. Selmy v Beskydech se při útocích na stáda chovaly jinak, než je obvyklé u vlků. Útočily například přes den a zadávily většinou víc ovcí, než mohly sežrat. Podle pastevců nebyly šelmy ani tak plaché, jak by se u vlků předpokládalo . 25. 9. Vlastníci soukromých a obecních lesů pro­ střednictvím celostránkových inzerátů v denním tisku apelují na premiéra Václava Klause, aby pře­ hodnotil vládní návrh zákona o lesích, k'terý by měla projednávat Poslanecká sněmovna. 26. 9. Vyhořelé palivo z jaderných elektráren, s nímž se nakládá většinou jako s velmi nebezpeč­ ným odpadem, by se podle amerických vědců mohlo v budoucnu využít ve speciálním reaktoru jako plnohodnotné palivo. Pokud vědci ve vý­

34

zkumném středisku Los Alamos dovedou svůj vý­ zkum do zdárného konce, mohlo by to pro ty ze­ mě. které mají jaderné elektrárny, znamenat, že by vyhořelé palivo nemusely ukládat na tisíce let a če­ kat, až ztratí svou vysokou radioaktivitu.

Čtvrtého mezi1lárodlll11O veletrhu tech1lologií pro životní prostředí Envibmo se svým stán­ kem zúčasllilo také brněnské Ekocelltrum, v němž se prezentovala také Veronica. Foto Ekocelltrum Brno

Nižší příděl finančních prostředkú do ekologicky postižených oblastí, s nímž počítá návrh státního rozpočtu pro příští rok, bude podle Severočeského sdružení obcí znamenat zastavení slibného vývoje zlepšování ovzduší.

čenský program, široká koncepce, podobně jako jím je prosazování lidských práv či snaha zabránit válkám. Můžeme jej přirovnat k celosvětovým projektům odstranění chudoby, rozvoje vzdělání nebo zlepšování péče o zdraví .. .

27. 9. Pracovníci firmy Geam, kteří v lokalitě Skalka na Žďársku připravují staveniště k ražení průzkumové štoly pro uvažovanou stavbu centrál­ ního meziskladu vyhořel ého jaderného paliva, vy­ káceli první stromy.

3. 10. Přes silné protesty z celého

světa uskutečnila

Francie půl hodiny po půlnoci v pokusný jaderný výbuch.

Tichomoří

28. 9.

Německý

koncem Heidelberger Zement se po dvou letech dočkal toho, že Okresní úřad v Be­ rouně vydal písemný souhlas s jeho záměrem po­ stavit u obce Tmaň nedaleko Chráněné kraj inné ob lasti Český kras cementárnu .. . Unie pro řeku Moravu, rakouské sdružení Distel­ verein a slovenská nadáci a Daphne us p ořádaly ve dnech 28.-29. září v M i kulově tril aterální konfe­ renci o revitalizaci údolní nivy Moravy a Dyje. 29. 9. Ministerstvo živo tního prostředí ani obce z ekologicky postižených oblastí nesouhlasí s tím, aby šlo příští rok do těchto regionů méně peněz na zlepšování životního prostředí. České firmy získaly v silné zahraniční konkurenci největší čení

slovenskou zakázku současnosti - dokon­ jaderné elektrárny v Mochovcích .

30. 9. Elektrárenská společnost ČEZ bude zřejmě moci vybírat místo, kde uloží vyhořelé palivo z ja­ derných elektráren, z více lokalit než dosud. Mi­ nisterstvo průmyslu totiž prosazuje myšlenku, aby vláda zrušila rozhodnutí z roku 1992 a mezi kandi­ dáty na mezisklad byly zařazeny také areály elekt­ ráren v Dukovanech a v Temelíně.

1. 10. Časově neomezenou a nenási lnou blokádu jaderné elektrárny Temelín zahájilo sdružení Občané proti Temelínu. Účastníci bloká­ dy chtějí zabránit přístupu na staveniště, a tím co nejvíce ztížit veškeré práce na stavbě jaderné elek­ trámy. 2. 10. V rozhovoru pro Lidové noviny uvedl Bed­ řich Moldan, že trvale udržitelný rozvoj je spole­ staveniště

druhý

4. 10. Přestože oficiální francouzská místa tvrdí, že probíhající série jaderných pokusů na tichomoř­ ském atolu Mururoa nemohou poškodit životní prostředí, byly jejich argumenty zpochybněny in­ formacemi zveřejněnými v deníku Le Mondc. Dů­ věrná zpráva francouzské armády, jejíž část deník publ ikoval, u pozorňuje, že ve struktuře atolu Mu­ ruroajsou značné trhliny. Správu nad všemi místy, kde bude m i nimálně stovky let ležet jaderný odpad, by v budoucnu měl převzít stát. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž v připravovaném atomovém zákoně navrhuje, aby byla zřízena státní organizace, která by od produ­ centů jaderných odpadů tento nebezpečný materiál přebírala, skladovala a úložiště provozovala. Vyhladovělé speciální sibiřské bakterie používá k likvidaci látek znečištěných ropou v Dolech Ná­ stup Tušimice akciová společnost Severočeské do­ ly . Pět li trů biopreparátu v ceně 70 000 korun, zís­ kávaného z nalezišť ropy na západní S i biři, si do­ káže poradit s 300 metry krychlovými kontamino­ vané zeminy zhruba za čtyři měsíce .

6. 10. Ozónová díra, která se každoročně vytváří nad Antarktidou, se letos objevila mnohem dříve, a navíc je větší než kdykoli předtím. "Všechen ozón je pryč, v inkriminované vrstvě již v podstatě není co zn i čit," popsal alarmující situaci Tom Clarkson z Novozéladského institutu pro výzkum vody a atmosféry. 7. 10. Úřad pro vyšetřování a dokumentaci zloči n ů komunismu začal zkoumat dopis, v němž ředitel Nadace Lemberk Jakub Kaše požaduje, aby těžba čediče na kopci Tlustec byla označena za zločin komunismu.

9. 10. Elektrárenská společnost ČEZ za poslední čtyři roky sn[žila emise škodlivých látek ze svých elektráren asi o 35 %, a splnila tak podle svého mluvčího z části podmínky, které jí ukládá zákon na ochranu ovzudší.

musela zajistit, aby občané mohli na vybraná místa odkládat určitý typ roztříděného odpadu, jako je sklo, papír, textil nebo staré domácí spotřebiče. Hlavní myšlenky nového zákona už schválila vlá­ da.

Zboží, které dosud převážely kamiony téměř vý­ hradně po silnicích, by se v budoucnu mělo častěji vozit také po železnici a po vodě. Vláda se totiž rozhodla více podporovat kombinovanou dopravu.

27. 10. Sovětská armáda byla sice během svého víc než dvacetiletého pobytu ve vojenském prostoru Mladá u Mladé Boleslavi nešetrná k životnímu prostředí, podle ministerstva zemědělství zde však rostliny a zvířata příliš neutrpěly.

11. 10. Jedna z putovních ekologických výstav by­ la celý týden otevřena na brněnském náměstí Svo­ body. Návštěvníci mohli vyjádřit svůj souhlas s peticí proti plánované dálnici z Prahy do Dráž­ ďan, či proti stavbě cementárny u Tmaně a kromě toho se i seznámit s argumenty proti stavbě mezi­ skladu vyhořelého jaderného paliva a získat infor­ mace o ochraně dravců, popř. zakoupit publikace nabízené Ekocentrem Brno a Ekologickým středis­ kem Veronica.

30. 10. Na letošní Nobelově ceně za chemii se po­ dílejí dva Američané - Mario Molina a Sherwood Roxland - a Němec Paul Crutzen za výzkumy che­ mických reakcí v atmosféře spojených se stratosfé­ rickým ozónem a jeho redukcí v důsledku lidské činnosti. Je to vůbec poprvé, kdy byl Nobelovou cenou oceněn výzkum v klíčové oblasti životního prostředí.

německý kontejner Castor, v němž bude několik desetiletí uloženo vyhořelé jaderné palivo z dukovanské elektrárny, dostal tu­ zemskou licenci a může být nyní naplněn jader­ ným odpadem . .

31. 10. Speciální

12. 10. Demonstranti, kteří v Dukovanech často protestují proti tamní jaderné elektrárně, musí na­ příště počítat s tím, že je místní radnice nepodpoří. Starosta obce Jonáš, dříve známý svým neúnav­ ným bojem s JED, totiž s vedením elektrárny po­ depsal smlouvu o spolupráci, jejímž výsledkem budou miliónové příjmy do obecní pokladny. Ve výstavních prostorách Domu ochránců přírody byla zahájena fotografická výstava Jana Jakuba Zahradníčka nazvaná Krajiny Jana Zahradníčka ­ další z dlouhodobě koncipovaného cyklu výstav Moravské krajiny, při níž je v Domě ochránců pří­ rody prezentováno dílo nejvýznačnějších morav­ ských fotografů - krajinářů.

1. 11. Úřad vyšetřování a dokumentace zločinů ko­ munismu hodlá znovu prošetřit, zda někdo není trestně odpovědný za zatajení informací o jader­ ném výbuchu v Černobylu před téměř deseti lety.

2. 11.

Někteří

ekologové se obávají, že mohutné spodní vody z podzemí takzvané Mo­ helnické brázdy bude znamenat téměř jistou ekolo­ gickou katastrofu pro tamní chráněnou oblast.

I

definitivně

prokázali, že jedna ze dvou zabitých šelem v Beskydech, které s nej­ větší pravděpodobností dávily tamním chovatelům ovce, je pes. 14. 10. Při získávání unikátní americké technolo­ gie, podle níž je možné spalovat jaderný odpad z atomových elektráren, bude tuzemsko patrně ve velmi výhodné pozici. Séf amerického výzkumné­ ho týmu z Los Alamos po skončení mezinárodního sympózia o likvidaci jaderného odpadu, které se konalo v Liblicích u Prahy, uvedl, že Češi získáva­ jí výhodu, protože se na vývoji převratné technolo­ gie také podílejí. Dukovanská jaderná elektrárna bude nejméně do roku 2000 odstraňovat sedmdesát čtyři nedostatky, které mohou mít vliv na její bezpečnost. Jaderní specialisté však nepovažují nedostatky v Dukova­ nech za nic zvláštního, co by mohlo způsobit havá­ rii. 16. 10. Přední světoví odborníci míní, píší Lidové noviny, že globální oteplování zeměkoule již zača­ lo a svět je na svých bedrech pocítí ve formě čet­ ných přírodních katastrof a vln epidemií. 17.10. Lesníci z celé republiky se obávají, že stále více dřevin je ohroženo chorobou zvanou tracheo­ mykóza, která může i vzrostlý strom zahubit bě­ hem několika měsíců. Původcem choroby, která se v sedmdesátých letech rozšířila z As ie, je houba rodu ceratocystis, jež prorůstá cévami v dřevin ách tak dlouho, až strom zadusí. 26. 10. Mezi Prahou a Plzní byla otevřena poslední část dálnice DS, která by měla být pos tupně prota­ žena až k h raničnímu přech odu s Německem v Rozvadově. Lidem, kteří nevědí, kam odvézt vysloužilý televi­ zor nebo pračku. by v budoucnu měla pomoci obec. Ministerstvo životního p rostřed í totiž připra­ vuje nový zákon o odpadech, podle něhož by obec

15. 11. Pracovníci jaderné elektrárny v Dukova­ nech začali plnit první kontejner Castor vyhořelým palivem, které bylo dosud v bazénu u reaktoru. Za­ čala tak první fáze přechodného uložení vysoce ra­ dioaktivního odpadu v meziskladu vyhořelého pa­ liva. Za desítky let poputují kontejnery do koneč­ ného úložiště. Jeho místo se však zatím hledá. 17.11. V areálu tepelné elektrárny ve Chvaleticích by mohl přibližně za čtyřicet let vyrůst kopec, kte­ rý tam před několika lety býval, než ho těžbou zl i­ kvidovaly tehdejší rudné doly. Od roku 1997 totiž přejde elektrárna na nový způsob likvidace popílku a jednou z možností bude i tvorba takzvaného umělého kamene.

21. 11. Myslivci z Pošumaví a Sumavy, jižních i západních Čech již rok usilují o povolení k od­ střelu rysa ostrovida, který se prý v jejich revíru přemnožil. Víc než půl stovky mysliveckých sdru­ žení v té souvislosti požádalo o výjimky ze zákona o ochraně přírody. Ministerstvo životního prostředí však zatím k případnému odstřelu nezaujalo žádné stanovisko.

odčerpávání

3.11. Nadace Josefa a Petry Vavrouškových, která

13. 10. Zoologové

zinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu ži­ votního prostředí Envibmo, jehož se zúčastnilo té­ měř 500 vystavovatelů z 10 zemí. Mezi zúčastně­ nými nezanikl stánek brněnského Ekocentra, v je­ hož prostorách byla také představena Ekologická poradna Veronica a svou produkcí i redakce naše­ ho časopisu.

oficiálně vznikla, chce podporovat zejména ekolo­ gické projekty, usilující o trvale udržitelný rozvoj

22. ll. Ekologové, kteří nesouhlasí se záměrem ni­ zozemských firem postavit v Rajchéřově na Jindři­ chohradecku velké rekreační centrum tvrdí. že exi­ stuje více možností, jak sehnat peníze pro rozvoj pohraničí. Podle nich lze využít různé programy na obnovu venkova, nadací, grantů či fondů.

společnosti.

Pod hrází jednoho ze dvou odkališť odpadů z těžby uranu v Rožné na Žďársku se objevily bílé skvrny a louže chemických látek. Ekologové se obávají, že unikající chemikálie ohrozí životní prostředí.

24. 11. V ČR dnes neexistuje rezervace, která by nebyla fatálně poškozena lesní zvěří. Podle nejno­ vějších výpočtů byly roční škody způsobené oku­ sem porostů vyčísleny na jednu miliardu 180 mili­ ónů korun.

ochránců přírody v Brně se uskutečnila tisková konference, na níž byla v evropské premiéře představena publikace Evrop­ ské asociace ekologických poradců 101 projektů pro trvale udržitelnou Evropu.

Jubilejní dvacáté mezinárodní setkání ochránců přírody, filmařů a fotografů zabývajících se ekolo­ gií Týká se to také tebe začalo v Uherském Hradiš­ ti.

9. 11. Dálniční obchvat Plzně, o němž se už něko­ lik let jedná a který zdržuje výstavbu dálnice mezi Prahou a Rozvadovem, povede podle Územního odboru ministerstva životního prostředí v Plzni ra­ ženým tunelem kopce Val. Vrch je však význam­ ným krajinným prvkem a biocentrem, a tak ochránci přírody protestují proti tomu. aby se ob­ chvat Valu vůbec dotkl.

29. 11. V podkroví Domu ochránců přírody se v rámci tradičních středečních večerů s veřejností uskutečnila diskuse Vlci ve střední Evropě, zamě­ řená zejména na problematiku výskytu vlků v Bes­ kydech a škod, jež tyto šelmy působí na ovcích. Diskuse se mj. zúčastili nejpřednější moravští zoo­ logové, zástupci Správy CHKO Beskydy i Odboru životního prostředí Okresního úřadu Frýdek-Mís­ tek.

7. 11. V podkroví Domu

Nejméně sto let po ukončení provozu jaderné elek­ trárny Dukovany budou muset hlídači střežit opuš­ těnou lokalitu. V areálu nynější elektrárny je totiž úložiště radioaktivních odpadů s malým vyzařová­ ním, které je nutno po tuto dobu hlídat, aby do něj nikdo nevnikl a nenechal se ozářit.

10. 11. Ministr životního prostřed í František Ben­ da vyloučil možnost, že by se v Chráněné krajinné oblasti Sumava v Kašperských Horách mělo těžit zlato. Jak řekl, považuje za nutné upozornit na to těžařské firmy včas, aby se nedomnívaly, že na­ jdou prostor pro nějaký kompromis. Britská vláda zvažuje zavedení nejpřísnějších emisních limitů na s větě poté, co vědci zjistil i, že výfukové zplodi ny unikající do ovzduší z nafto­ vých motorů zabíjejí ročně tisíce lidí. 11. 11. Na

brněnském

výstavišti

sko n č il

již 4. me­

30. 11 . Přes neustálé protesty ekologických akti­ vistů proti dostavění jaderné elektrárny Temelín na jihu Čech souhlasí údajně s touto stavbou naprostá většina obyvatel. Při průzkumu, který mezi tisícem dotázaných provedl Institut pro výzkum veřejného mínění, odpověděly dvě třetiny lidí, že by se stav­ ba elektrárny měla dokončit. Rozhodně to odmítá pouze osm lidí ze sta a dalších dvanáct se k zápor­ né odpovědi přidalo, ačkoliv jejich názor není pří­ liš vyhraněný. 4. 12. V podkroví Domu ochránců přírody v Brně se uskutečnila tisková konference věnovaná pro­ blemat ice dostavby a plánovaného provozu tzv. Vírského oblastního vodovodu, již uspořádalo Ekologické centrum Veronica společně s Unií pro řeku Moravu a nezávislými odborníky. (více viz samostatný článek). Zpracovala Věra Fojtová + vš

35

Dvě

zajímavé akce ve

prospěch

ne­

topýrů V roce 1995 jsem se účastnil dvou pracovních set­ kání (workshopů) tematicky zaměřených na pozná­ ní a ochranu netopýrů, jednoho v blízké a druhého ve vzdálené cizině. První se jmenovalo Workshop 0/1 the situatioll oj Rhillolophidae a konalo se od 26. do 28. května v malebném německém městeč­ ku Nebra. To leží na jihu spolkové země Sasko­ Anhaltsko, v oblasti zvané Saale-Unstrut, jejíž podloží je do značné míry tvořeno triasovými vá­ penci. Je tam mnoho hradů, zámků a jiných histo­ rických památek, pěstuje se vinná réva a více než polovina území je chráněná . Nápadná je např. vy­ soká druhová diverzita ptáků z řádu dravců. Kon­ ference se zabývala evropskými druhy čeledě vrá­ pencovití a pro její svolání bylo důležité, že v okolí Nebry dosud existuje jedna z posledních němec­ kých populací vrápence malého. Konferenci zorga­ nizovala skupina Arbeitskreis Fledermause Sach­ sen-AnhaIt za pomoci Umweltbildungszentrum Sa­ ale-Unstrut se sídlem v Nebře. V budově tohoto centra také probíhaly referáty a byly vystaveny pa­ nely (postery). Konferenci sponzorovalo Minister­ stvo životního prostředí a ochrany přírody zmíněné země Sasko-Anhaltsko. Kromě účastníků z Německa přijeli zoologové a ochranáři z Irska, Velké Británie, Francie, Bel­ gie, Lucemburska, Svýcarska, Rakouska, Itálie, Maďarska, Bulharska a Polska. Českou republiku jsme zastupovali spolu s dr. M. Kovaříkem ze Správy CHKO Moravský kras . Ústní a panelové referáty se zabývaly rozšířením vrápenců v růz­ ných oblastech, početností jejich populací a trendy početního vývoje, ekologií a chováním jednotli­ vých druhů (v Evropě jich máme pět) a problema­ tikou ochrany jednotlivých populací. Zajímavá by­ la např. studie o prostorové aktivitě vrápence vel­ kého ve Svýcarsku, umožněná sledováním jedinců označených rádiovými vysílačkami, nebo práce o významu různých krajinných prvků pro populace vrápence malého v jižní Anglii a Walesu. Naše re­ feráty se týkaly rozšíření vrápence malého v České republice a změn jeho početnosti na jižní Moravě (Gaisler) a přezimování vrápenců malých v jesky­ ních Moravského krasu (Kovařík). Všechny referá­ ty mají být publikovány ve speciálním sborníku. Půldenní exkurze seznámila účastníky s jedním let­ ním a jedním zimním úkrytem vrápence malého, přičemž zimní úkryt (štola chráněná mříží) je ně­ kolika jedinci obýván i v létě. Němečtí kolegové tam mají elektrické přístroje registrující aktivitu netopýrů. Nejdůležitější poznatek vyplývající z jednání konference je potěšující: zdá se, že po­ četní pokles většiny evropských populací vrápenců se zastavil. Populace při severních hranicích areálů jednotlivých druhů jsou nadále křehké, ale vývoj některých z nich, např. v Irsku, v některých oblas­ tech Německa a na Moravě je pozitivní. Je ovšem třeba, aby opatření k jejich ochraně (včetně ochra­ ny celé krajiny a jednotlivých obsazených úkrytů) nadále fungovala nebo se ještě zlepšila. Název druhé akce byl Bat cOIlversation workshop a musel jsem za ní letět přes oceán do Amerik')'. Nebyl to však jediný důvod mé cesty, poněvadž jsem se před tím, od 6. do 12. srpna, účastnil Desá­ té mezinárodní konference o výzkumu netopýrů v Bostonu. Součástí této jubilejní konference bylo mj. vzpomenutí historie všech předchozích, z nichž první jsme zorganizovali spolu s Dr. V. Hanákem z Karlovy univerzity v Praze v roce 1968. Konala se na zámku Hluboká, bohužel čtrnáct dnů po oku­ paci Československa sovětskými vojsky. Přesto konference proběhla a byl vydán sborník referátů. Pracovní setkání zmíněné na začátku tohoto od­ stavce proběhlo od ll. do 23. srpna v osadě Camp Green HilIs poblíž města Altoona v jižní Pensylvá­ nii. Byl to kurs pro pracovníky federální ochrany

36

přírody

i ochrany

přírody různých

amerických stá­

tů. Skolení prováděli pracovníci soukromé nezis­

kové organizace na ochranu netopýrů Bat Conver­ sation International (má už několik desítek členů po celém světě) a pracovníci státní Pennsylvania Game Commision. Přítomen byl i výkonný ředitel BCI, Dr. M.D.Tuttle z texaského Austinu, nejlepší světový fotograf netopýrů a zřejmě také největší současná postava na poli ochrany těchto savců. Účastníci se střídali ve skupinách asi po 30 lidech, každá pobyla 5 dní. Sám jsem se mohl zdržet jen dva dny, ale díky kolegům prof. G.L.Kirklandovi a panu J.A.Hanovi ze Shippensburg University jsem se seznámil s celým průběhem jednoho turnu­ su a navštívil všechny významné lokality v okolí. Kurz byl připraven s americkou důkladností. Vy­ cházelo se z toho, že jeho účastníci netopýry ne­ znají nebo je znají málo. Proto byli s poznáváním jednotlivých druhů (vizuálně i akusticky) seznámeni v posluchárně i v terénu a prostřednic­ tvím audiovizuálních materiálů, přednášek, litera­ tury i pozorování živých netopýrů poznali způsob jejich života. Zvláštní pozornost byla věnována metodám a prostředkům ochrany neto pýrů a osvě­ tové činnosti ve prospěch netopýrů a jejich prostře­ dí. Terénní část kursu probíhala na území státních parků Canoe Creek a Shaver' s Creek v pohoří AI­ legheny, jímž protéká řeka Juniatta a se svými pří­ toky tam tvoří hluboké kaňony ve vápencích. Kro­ mě přirozených jeskyní jsou v této oblasti komple­ xy štol. Účastníci kurzu navštěvovali podzemní prostory, půdy budov, prováděli odchyty netopýrů do sítí, pozorovali jedince při večerním výletu z úkrytů a ranním návratu do úkrytů, seznámili se s různými typy netopýřích budek a monitorovali noční aktivitu ultrazvukovými detektory. V Americe se používají malé i velké netopýří bud­ ky bez dna, které se nevěší na stromy, ale zvenčí na budovy nebo se připevňují na vysoké kůly vzty­ čované na osluněných místech. Důvodem je prý to, že na kmenech stromů jsou budky obvykle zastíně­ ny. Netopýří budky si kupují a instalují i farmáři, kteří pod ně dávají sběrnou nádobu a získaným gu­ anem hnojí pole - takovou budku obsazenou neto­ pýří kolonií jsem viděl. Dále se používají speciální domky na "kuřích nohách", které se umisťují na lesní okraje nebo paseky. Do půdních prostorů jsou vmontovány soustavy desek, které zvětšují úkrytové možnosti netopýrů. Navštívili jsme nej­ větší znárnou netopýří letní kolonii ve státě Pensyl­ vánie na půdě jednoho kostelíka. Původně se tam ukrývalo kolem 700 samic, nepočítaje mláďata, po instalaci úkrytových desek se jejich poče! postupně zvýšil na současné tři tisíce dospělých samic. Kro­ mě toho se v USA budují i umělá zimoviště neto­ pýrů a speciální program je zaměřen na úpravu mostů, aby jejich spodní strana obsahovala poten­ ciální netopýří úkryty. Všechny takové akce, včet­ ně pořádání vzdělávacích kurzů, potřebují spoustu peněz. Američané jsou však mistři reklamy a lidé jako Dr. Tuttle dokáží získat obrovské částky od bohatých sponzorů. Netopýři jsou dnes tak popu­ lární, že o nich píší i renomované celostátní deníky jako The Washington Post. Zájemcům o bližší in­ formace doporučuji, aby si přečetli článek Savillg North America 's beleaguered bats v čísle 2 roční­ ku 188 (1995) časopisu National Geographic. Ne­ budete litovat. Jiří Gaisler

Prof. RNDr, Jiří Gaisler, DrCs., je profesorem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Veletrh programů a

nesplněných

přání Pozastavujete se nad tím, zda by se vůbec mohl podobný veletrh konat? Ale ano, mohl. On se totiž opravdu nedávno konal. Místo - Prachatice, zúčast­ nění - pracovníci letos již 24 středisek a pracovišť, která se zabývají ekologickou výchovou. Sjeli se v podstatě z celé republiky. A co je vlastně vedlo k tomu, aby zorganizovali toto, v pořadí již druhé, setkání? Sami je nazvali veletrhem výukových programů. Co od něj očekávali, na to se ptejme raději přímo účastníků:

Květa Burešová (dnes v důchodu, jedna z vůdčích osobností střediska ekologické výchovy Chaloup­ ky u Třebíče) : " Veletrh lili pFiná.fí předev.fílll inspi­ raci. Sympatické je. že se objevují IIIladé tváře a vznikají Ilová stFediska. Obrovský smysl má i vzájemné povzbuze/lí zúčasfIlěllých. " Tlumočila tak pocity všech přítomných, kteří jen jinými slovy sdělovali totéž. O co tedy vlastně šlo? Tito nadšenci (a jinak je opravdu nazvat nemůže­ me) si během čtyř dnů vzájemně předváděli ekolo­ gicky a přírodovědně zaměřené výukové programy a hry. Průběžně je připravují pro děti mateřských a základních škol, ale i pro středoškoláky a vyso­ koškoláky. Nejenže jejich ukázky byly mnohdy díla velmi ori­ giální, ale navíc se tu objevily i pozoruhodné osob­ nosti. K nejzajímavějším patřily Eva Silerová a Zlata Strakošová čili VITA z Ostravy. Také Ro­ mana Mrázková a Zita Klečková z Domu dětí a mládeže v Brně-Bohunicích dokázaly svým ne­ otřelým přístupem nadchnout publikum. Z předvedených programů měl největší úspěch Bambulkov děvčat z ostravské VITY, Fotosyméza kolegyní z brněnských Bohunic a nesmíme zapo­ menout ani na Odpady - program, který pro mladší i starší děti vymysleli Jiří Bureš a Leoš Kučera z Ekocentra Pardubice. Všechny čtyři "veletržní" dny byly opravdu nabité. Však se také hostitelé, pracovníci prachatického Centra ekologické výchovy Dřípatka, řádně čini­ li. Z jejich zkušeností by mohli mnozí čerpat. Ne­ jsou totiž v této branži žádnou popelkou. Jejich školní přírodovědnou rezervaci by měl vidět každý učitel, který vyučuje biologické předměty. Za zhruba třicetiletou dobu své existence je jejich na­ učná stezka v rezervaci vypilovaná do pečlivých detailů a přináší dětem celoročně nejen řadu infor­ mací, ale i přitažlivou zábavu. Lví podíl na jejím vzniku a současném vzorném stavu má dlouholetý učitel Aleš Záveský, jehož zásluhy v ekologické výchově u nás jsou nevyčíslitelné. A právě jeho jsem se zeptala, co jej na této práci nejvíce těší ­ respektive co mu dodává sílu k překonávání mno­ ha překážek, které naši ekologickou výchovu pro­ následují? Aleš Záveský: .. presvědčellí, že změna my.flení li­ dí je nezbytná pro daW vývoj G~lověka /la této pla­ /letě. Není možné selrvat na tomto .HlperkonzulII­ ním způsobu života. ,. Nedalo mi, abych stejnou otázku nepoložila i ostat­ ním. A zde jsou některé odpovědi: Kvčta Burešová (SEV Chaloupky, TřebíČ): .. Tato práce má obrovský smysl. Většina nedostatků, kle­ ré nás ve společnosti pobuřují. vychází stejně z ne­ vychovaného člověka. Naše práce je dlles už rolje­ tý vlak, ze kterého /lemližeme jen tak vyskočit. " Eva a Zlata (VITA, Ostrava): .. Sílullám dodávají děti. Hlavně otázka: PFijdeš zase?? " Alena Sojková a Libuše Stejskalová (ČSOP, Hodkovice): .. Dopal na to, jak to vypadá v na.fí pNrodě. Vadí nám lhostejný pNstup lidí k prostře­

dí, ve kterém žijí. Běžte se podívat na Jizerské ho­ ry!"

Gary Randolph (host z USA): .. Je to moc důleži­

tá práce, protože životní prostředí potřebuje na.fi

pomoc. Jako učitel mohu ovlivllit mladou generaci. Slar.fí už mají svoje zvyklosti a živOlllí styl, který lěžko mění. " Hana Kulichová (SEVER, Horní Maršov, Krko­ noše): "P/<átelství a mezilidské vztahy. . Oceňovala jsem vždy práci mých kolegii, při lIíž se obětovali jiným, alliž očekávali finanční ocenění, kariéru apod. - ledy to, co vídáváme v jiných profesích. PleslOže jsme vyčerpaní, děláme práci, která nás baví a která má nějaký smysl. Je to velmi tvlirčí práce - daleko víc mi přináší než profese jiná. " Zůstáváme vám ještě dlužni odpověď, proč se v ti­ tulku objevují ona nesplněná přání. Přestože bě­ hem přehlídky programů panovala výtečná nálada, svěřovala se převážná většina účastníků kolegům se svými vleklými provozními bolestmi . Za všech­ ny je charakterizovala nes torka ekologické výcho­ vy Eva Nováková z Hradce Králové: "Je to nepo­ chope/lí a malý zájem úřadli a institucí, které by měly býl ZLÍčaslllěny. Ekologická výchova dnes u lIás neTlí moderní. Ale myslím si, že tato situace pomille, protože mladí lidé se začínají již zajímat. Zalledbali jsme ekologickou výchovu rodičů sou­ časných dělí základních .fkol. Upřednosl/Iují u svých ratolestí počítače, jazyky, karale ... Mllozí z Ilieh tvrdí, že ekologickou výchovu prý děti nepo­ třebují. " A důsledek zmíněného nepochopení a malého zá­ jmu úřadů i institucí pociťuje ta houževnatá řada nadšenců jako kritický nedostatek financí. Nezříd­ ka vkládají do své profese nadměrné množství osobního času i soukromých peněz. Pokud však mohu mluvit za nás na Lipce (Dům ekologické vý­ chovy, Brno), přece jen vidíme, že školy mají o na­ še programy obrovský zájem. A rodiče? Ti se pro­ bouzejí. Poraďte ale, jak probudit úřady, aby nezů­ stalo jen u nesplněných přání ... Dana Kellnerová

Jak zlepšit dotační politiku Ekologické centrum Veronica uspořádalo ve spo­ lupráci se sdružením biologicky hospodařících rol­ níků PRO-BIO Sumperk a za organizační spolu­ práce CEEWEB, lUCN a EURONATUR ve dnech 30.-31. října 1995 kulatý stůl pro odborníky s po­ někud dlouhým názvem Ekonomické a mimoeko­ nomické nástroje k ochraně zemědělské krajiny ve světle dnešní české zemědělské a ekologické politiky a v širším kontextu trendů Evropské unie. Ani místo konání nebylo zvoleno náhodně. Osada Pekařov, kde se v horské chatě semi nM ko­ nal, patří k těm jesenickým obcím, které se po od­ chodu německého obyvatelstva téměř vylidnily a k'de dochází vlivem útlumu zemědělské výroby k postupné degradaci krajiny a zániku jejích tradič­ ních historických struktur. Účastníci kulatého sto­ lu, mezi nimiž byli zástupci českých i mezinárod­ ních nevládních organizací, pracovníci správ chrá­ něných krajinných oblastí, starostové podhorských obcl, praktičtí zemědělci, zástupci ministerstva ze­ mědělství (z ministerstva životního prostředí se, ač pozváni, nikdo nedostavil), ministerstva financí atd., se ve svých závěrech shodli na tom, že dosa­ vadní dotační tituly v rámci péče o krajinu pozitiv­ ně ovlivnily situaci zejména v problémových ob­ lastech, nicméně pro jejich další úspěšné působení doporučili řadu návrhů ke zlepšení. Mezi zásadní doporučení patří zejména požadavek na to. aby se v odůvodněných případech, zejména tam, kde jde o spol ečný zájem ochrany přírody a krajiny a zemědělství, umožnil souběh dotačních t itulů z různých zdrojů, především z prostředků ministerstva zeměd ělství a ministerstva životního prostředí. Vlastník pozemků by tak mohl dostat např. základní dotační sazbu za pokosení svých luk, a za dodržovaný management doporučený or­ gány ochrany přírody by dostal dotaci nadstavbo­ vou.

Jiným důležitým aspektem dotační politiky musí být zejména její srozumitelnost. Na kulatém stole proto zazněl také požadavek po zlepšení toku in­ fonnací z centrálních zdrojů přímo na obce a vlast­ níky. Nezbytně je v tomto směru také nutno zabez­ pečit dlohoudobější trvání jednotlivých dotačních titulů (přinejmenším na dobu 3-5 let s možností uzavření smluv s vlastníky či uživateli pozemku na delší období). Pro přisuzování dotací je bezesporu žádoucí vyme­ zit jejich jemnější diferenciaci. Jde zejména o to, že v rámci jednoho katastru není možné dotovat stejně vlastníka, který má svůj pozemek přímo za usedlostí, a toho, jenž obhospodařuje například louky na okraji katastru, jež od vesnice dělí často i někol ik set metrů převýšení. Při posuzování je te­ dy třeba brát v úvahu náročnost obdělávání té které plochy (svažitost terénu), dojezdovou vzdálenost atd. Dotace na katastr by tedy měly být rozděleny přinejmenším do tří skupin a podle toho finančně odstupňovány. Je samozřejmé, že takovéto rozčle­ nění nelze provádět v centru, ale je jej zapotřebí přenést přímo na obce, kde také bude nejlépe kon­ trolovatelné. Dotační prostředky by ostatně neměly být vůbec rozdělovány z centra. Tato kompetence by měla být svěřena příslušným regionálním odbo­ rům ministerstev. Jen tak může totiž být zamezeno tomu, aby zemědělci dostávali dotace s mnohdy až jednoletým zpožděním. Žádosti o dotační tituly by také měly být maximál­ ně zjednodušeny. Zejména požadavky na dotace ze Státního fondu životního prostředí jsou natolik ad­ ministrativně náročné, že pro průměrného vlastní­ ka jsou takřka nedostupné. Alespoň u menších vlastníků či hospodářů (např. do 5 ha) by také měl být odbourán požadavek na podnikatelskou regist­ raci. Mezi závěry kulatého stolu byl vznesen i návrh na poskytnutí dotací na údržbu nížinných aluviálních luk, kde cena půdy převyšuje stávající dotační pra­ vidla. Zájem na ochranu (respektive záchranu), po­ př. revitalizaci těchto nížinných luk by však měl mít v tomto případě přednost. Na druhé straně však zaznčly i připomínky k ploš­ nému udělován í dotací bez následné kontroly. K nejdůležitějším návrhům v této oblasti patřil po­ žadavek na podmíněnost přiznání dotací obecně organizačními opatřeními k omezení eroze - např. limitovanou délkou pozemku po spádnici, dodrže­ ní struktury erozních a neerozních plodin, používá­ ním vhodné mechanizace, rozdělením honů na menší celky apod .

Při posuzování dotací z titulll Péče o kraji/lu je třeba vymezit jejich jemnější diferellciaci, /le­ boť rozdl1y mezijedllotlivými pozemky v rámci

katastru mohou být jak ve svažitosti, tak v do­ stup/losti_ Ji/lak se udržuje louka za domem, a ji/lak ve vrcholových pariích, kam je /lut/lO dojet /lěkolik kilometTll a překonat často stov­ ky výškových metrů převýše/lí. Pohled z Mize­ rova /la Staré Hamry před zatopením údolí vodllí /ládňí Šallce pořídil RudolfJa/lda_ Lépe by měly být definovány způsoby údržby luk a termíny kosení pozemků. S tím souvisí i nezbyt­ nost zajištění vazeb na zpracování pokosené bio­ masy tak, aby se např. nestávalo, že dotace bude vyplacena i tomu, kdo svůj pozemek pouze pokosil a seno nechal ležet v řádcích. Dotační tituly by také měly mít přímý vztah ke sta­ bilizaci venkovského osídlení a zachování kulturní identity krajiny ajejích historických struktur. V souvislosti s dotacemi na údržbu krajiny je žá­ doucí koncipovat i odpovídající poradenskou síť se širšími vztahy na rozvoj venkovských regionů . Účastníci kulatého stolu v Pekařově se shodli také na tom, že je při rozšiřování systému dotací žádou­ cí navázat na environmentální programy realizova­ né v rámci společné zemědělské politiky zemí Ev­ ropské unie. Václav Stěpánck

Přírodovědný

klub bilancoval

V sobotu 18.11.1995 se uskutečnila valná hromada Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti. Nej­ vyšší orgán klubu se sešel poprvé a byla to jedi­ nečná příležitost k bilancování dosavadní činnosti. Přírodovědný klub v Uherském Hradišti byl usta­ ven v lednu tohoto roku a v únoru byl zaregistro­ ván jako občanské sdružení se samostatnou právní subjektivitou. Klub dnes sdružuje přes šedesát pro­ fesionálních a amatérských přírodovědců, kteří se podílí na přírodovědném výzkumu jihovýchodní Moravy . Valná hromada udělila dvě čestná člen­ ství. Za celoživotní činnost v mineralogickém a en­ tomologickém průzkumu Slovácka bylo čestné členství uděleno panu Svatopluku Krausemu z Uherského Brodu (* 1912) a za více než půl sto­ letí soustavného výzkumu motýlů jihovýchodní Moravy panu Antonínu Titzovi z Uherského Hra­ diště (* 1919).

37

•

]

Členové Přírodovědného klubu se počátkem roku výrazně podíleli na seriálu besed pořádaných jako doprovodná akce k velmi úspěšné výstavě Slovác­ kého muzea Příroda Uherskohradišťska. Na zákla­ dě dosaženého úspěchu byl opět ve spolupráci se Slováckým muzeem v dubnu zahájen nový cyklus přednášek a besed pod společným názvem Podve­ čery s Přírodovědným klubem. Dosavadních sedmi večerů tohoto cyklu se zúčastnilo na tři sta poslu­ chačů. K nejatraktivnějším patřily přednášky o ry­ bách řeky Moravy a o přírodě Maroka. Přírodovědný klub již spolupracuje s některými in­ stitucemi našeho regionu. Byla navázána spoluprá­ ce s okresními úřady ve Zlíně , Hodoníně , Uher­ ském Hradišti a s Centrem ekologické výchovy v Uherském Hradišti. Členové klubu zde vedou odborné kroužky pro děti a mládež (ornitologický, herpetologický, entomologický a činnost připravu­ je i kroužek botanický). Klub nechce zůstat pozadu ani v publikační čin­ nosti. V současné době vyvíjí předsednictvo klubu maximální úsiH pro vytvoření podmínek nutných k vydávání odborného periodika. Tento Sborník bude prezentovat nejnovější původní odborné prá­ ce týkající se přírodních poměrů jihovýchodní Mo­ ravy a uplatnění v něm najdou i nadaní studentí a začínající odborníci. V současné době připravu­ jeme vydání prvního čísla Sborníku a paralelně připravujeme vydání dvou monografií s floristic­ kou a entomologickou tematikou. Dále se valná hromada věnovala vytýčení hlavních směrů činnosti na nejbližší dva roky. Vedle již vzpomenutých aktivit připravujeme intenzivní spo­ lupráci se Správou CHKO Bílé Karpaty, spoluprá­ ci s centry ekologické výchovy i v jiných městech (Uherský Brod, Zlín, Veselí n.M.) a OkÚ v Kro­ měříži, Vyškově a Břeclavi. Klub připravuje připravuje také experimentální spolupráci s I. ZŠ Unesco v Uherském Hradišti, a to formou odborných přednášek doplňujících vý­ uku přírodopisu. Jinou novinkou v činnosti klubu by mělo být organizování odborných seminářů. Na květen 1996 připravujeme dvoudenní seminář o te­ restrických orchidejích a na září 1996 dvoudenní seminář k problematice obnovy květnatých luk. Základním posláním klubu však zůstává přírodo­ vědný průzkum jihovýchodní Moravy. V roce 1996 připravujeme mimo jiné realizaci Arachnolo­ gických dnů, tzn. týdenního terénního pobytu čes­ kých a slovenských arachnologů, a na rok 1997 plánujeme realizaci Entomologických dnů pro čle­ ny České entomologické společnosti . Přírodovědný klub v Uherském Hradišti přivítá ja­ kékoli zajímavé podněty k další činnosti směřující k popularizaci přírodních hodnot a ochrany přírody jihovýchodní Moravy. Přijme do svých řad každé­ ho odborníka, který se věnuje přírodovědnému průzkumu tohoto regionu, ať se jedná o profesioná­ la, amatéra nebo začínajícího studenta. Naše adresa je Přírodovědný klub v Uherském Hradišti, Hu­ sova 838, 686 06 Uherské Hradiště. Pavel Bezděčka

38

s ~

v

h

t: Spizza roku 95 Všichni zasvěcení znají, jaký bývá někdy problém vymyslet vtipný a přitom i poučný program pro děti . To byl také důvod, který vedl pracovníky Lip­ ky - domu ekologické výchovy v Brně k tomu, aby v rámci festivalu TSTTT uspořádali v Uherském Hradišti letos poprvé soutěž námětů pro praktickou ekologickou výchovu dětí. Určena byla především vedoucím zájmových kroužků a mimoškolních skupin. Bylo zřejmé, že se organizátoři do vkusu a přání diváků opravdu trefili, protože se jich v malém sá­ le kulturního domu tísnilo více než 240. Každý ná­ vštěvník dostal hned u vchodu vstupenku , která mu zároven sloužila jako hlasovací lístek. Mohl tak po ukončení soutěže ocenit program, který se mu nejvíce líbil. Hanka Korvasová a Aleš Máchal dokázali svou bezprostředností a nenapodobitel­ ným moderátorským uměním vytvořit báječnou at­ mosféru, a tak dospělí diváci bez zábran suplovali děti, jestliže je účinkující potřebovali. Samozřejmě náladě silně přispěla i sladká odměna - špička, kte­ rou dostali nejen ti, kteří programy předváděli, ale i každý divák. A co tu vlastně bylo k vidění. .. Objevily se činnos­ ti výtvarné, pohybové programy, ale i dramaticky ztvárněná ekologická témata. Nakonec vy, kteří hledáte inspiraci, přece můžete požádat o radu pří­ mo vítěze ... Na 3. místě se umístily Alena Uhříč­ ková a Dana Nedbálková z Lipky Brno s progra­ mem Jak roste chleba a o stejné místo se s nimi dě­ lila i Květa Burešová z Chaloupek Třebíč se svým vtipným zaměpisem. Druhé místo určily hlasovací lístky ostravské VITě a jejímu programu pro před­ školní děti Bambulkov. Soutěž však suverénně vy­ hrál Vojta Zádník, externí vedoucí z Lipky Brno.

n Dltm ekologické výchovy Lipka uspořádal le­ z tos v rámci uherskohradišťského festivalu po­ tl prvé soutěž lIámětll pro praktickou ekologic­ jí kou výchovu dětí, která se těšila Ilebývalému b zájmu... Ukázku z programu střediska Sever ( z krkollošského Hor1ll11O Maršovafotografoval n Aleš Máchal

v s a

S půvabným přednesem předvedl originální výrob­ ky z recyklovaného papíru a přírodních barviv. Snad ještě zbývá vysvětlit. proč ten výše zmínčný název. Ale v Brně to přece všichni známe. Kdyžje něco senzační. tak je to prostě špica! Proto dostali výherci 3. a 2. místa pizzu a absolutní výtěz - spiz­ zu - zákusek, špičku , obřích rozměrů. Dana Kellnerová

b

n

p n o

P v j~

v v ú

Brněnský podzim Tomáš Mazáč Nemysleljsem si že se ještě vrátím ale dnes v /loci se mi zdálo o dnech z igelitu které jsem prožil namísto žasnoucího mrholellí s ženou a dětmi v manželské koleji Dva tisíce kroků bylo k lIejbližší telefollní budce a v jejích dveřích Nahé ořechy bez skořápek

k v'

1,

n k, té vl

a Č

ší bl n(

tě

lé ro sk

kl al

Diskuse

K problemaiice ochrany

mokřadních území

Zákon Č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve svém § 50 praví: '" Je zakázáno škodlivě zasahovat .do přirozeného vývoje zvláště chráněných živoči­ chů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zra­ ňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stadia nebo jimi užívaná sídla." Tolik tedy doslovná citace ze zákona, ke které není co dodat. Domníval jsem se, že v souladu s výše uvedeným ustanovením je zcela nemožné, aby by­ la doporučována likvidace biotopů obývaných zvláště chráněnými druhy živočichů. Jak hluboce jsem se mýlil, neboť skutečná praxe je poněkud jiná. Chtěl bych čtenáře časopisu Veroni­ ca seznámit s jedním případem z oblasti ochrany přírody v Havířově, který je dostatečným důkazem tvrzení, že ani zvláště chráněné druhy živočichů to v dnešním světě plném honby za mamonem nemají stále jednoduché. Nejbohatší batrachologická lokalita v Havířově, v nivě řeky Lučiny, byla místními orgány územní­ ho plánování určena k zástavbě komerčními objek­ ty (sklady, shopping centrum atd.). Blízkost hlav­ ního silničního tahu z Ostravy na Slovensko byla zřejmě hlavním důvodem pro obhajobu zástavby této lokality, protože vidina tučných zisků od pro­ jíždějících motoristů přiláká investory, kteří zaplní bezednou obecní kasu. Ochrana přírody může být v očích veřejnosti mnohdy velmi rozporuplná. Zbořeniště v někom vyvolává pocit ošklivosti, ochranář však taková stanoviště, plná úkrytových možností pro plazy a obojživelníky, vítá. Ruderální plocha zarůstající běžnými druhy bylin zas zůstane v očích pořádku­ milovného člověka vždy jen skvrnou v krajině, na­ proti tomu ochranář i v těchto lokalitách nalézá nejvzácnější druhy živočichů, kteří v intenzivně obhospodařované krajině mizí. Podobně tomu je i s lokalitou v nivě Lučiny v Ha­ vířově. V době bouřlivé výstavby města sloužila jako složiště přebytečných zemin, ale i jiného sta­ vebního materiálu. S přibývajícím časem - tak, jak vzrůstaly požadavky na rekultivace poddolovaných území - se lokalita stala vítaným zdrojem překrýv­ kových rekultivačních zemin. Těžba navážek v ni­ vě Lučiny však uvedenou lokalitu výrazně obohati­ la o celou soustavu mokřadů s členitými dny, růz­ nými hloubkami a rozdílným osluněním. I když lo­ kalita v současnosti nesplňuje přísná estetická kri­ téna kladená na zachovalou lužní krajinu, při vhodně usměrněné biologické regeneraci by se mohla stát přímo učebnicovým příkladem sukcese, a to jak rostlin, tak také živočichů. Clověk se zde tedy zcela záměrně zasloužilo roz­ šíření stanovišť, která ihned po svém vzniku začala být osídlována zejména obojživelníky. S postup­ nou přirozenou regenerací území po ukončených těžbách zemin rostl i počet druhů, takže již v minu­ lém roce zde byly zaznamenány následující druhy: ropucha obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, skokan hnědý, skokan zelený, skokan krátkonohý, kuňka obecná, kuňka žlutobřichá, čolek obecný a čolek velký.

Území představuje vůbec nejbohatší batrachologic­ kou lokalitu v Hav ířově, přičemž rozmnožování čolka velkého bylo v Havířově prozatím zazname­ náno pouze zde. Tuto skutečnost bylo nutné uvést do souladu s požadavky orgánů územního plánová­ ní na zástavbu lokality. O pomoc byla požádána firma Low a spol., která dostal a za úkol skloubit požadavky na komerční využití lokality s požadav­ ky ochrany přírody. Výsledek studie této brněnské fi rmy nebyl ničím jiným než kompromisem, který pro kriticky ohroženého čolka velkého můžeme charakterizovat jako radikální zásah do jeho život­ ního prostřed í. Více než polovina mokřadů obývaných tímto dru­ hem byla dle uvedené studie navržena k zasypání s tím, že v rámci biocentra a biokoridoru vinoucího se podél toku Lučiny budou vybudovány mokřady náhradní. Myslel jsem, že tvorba územních systé­ mů ekologické stability je pouze prostředkem a ni­ koliv cílem našeho snažení o ochranu přírody. Zdá se však, že lokality, na které již v ÚSES nezbylo jaksi místo, budou vzaty v nemilost a podle toho likvidovány, jak si budou investoři přát, bez ohle­ du na to, zda tu zvláště chránění živočichové žijí či nikoliv. Studie firmy Low a spol. obsahuje zcela neúplný a nedostatečný výčet obojživelníků, ale i jiných druhů živočichů obývajících zdejší mimořádně cenné území. Dokonce ve studii chybí jakákoliv zmínka o dosud hojném výskytu čolka velkého. Studie rovněž postrádá jednoduchou zmínku o etickém dopadu zasypávání části mokřadů (likvi­ dace domovů živočichů kvůli honbě několika ne­ nasytů za penězi), o legislativním dopadu (obchá­ zení zákazu zasahování do stanovišť kriticky a sil­ ně ohrožených druhů), a o negativním dopadu na výchovu mládeže (devastace cenných mokřadů po­ třebných jak pro čolky, tak pro všechny ostatní tvory, včetně lidí, ve jménu lepších zítřků několika podnikatelů).

Na základě výsledků studie firmy Low a spol. byla lokalita s konečnou platností zařazena do staveb­

ních parcel. Os t atně, proč by se zde stavět nemoh­ lo? Nic moc tu celkem nežije, obavy o osud oboj­ živeln íků, budou-li jejich stanoviště zasypána, stu­ die rovněž nemá a transfer živočichů snad ani nut­ ný nebude, když se o něm studie nezmiňuje. Zaj í­ mavé na celé záležitosti je to, že studie firmy Low a spol. nebyla jediná. Byly zpracovány další dvě studie místních odborníků, které právě kvůli vý­ skytu zvláště chráněných druhů živočichů zástavbu v lokalitě nedoporučily. Zdá se však, že nebyly dost vstřícné k požadavkům orgánů územního plá­ nování, i když byly odpovědně zpracovány v sou­ ladu s legislativou. O firmě Low a spol. jsem slyšel, že dělá dobré pro­ jekty. Proto mě jejich přístup k problematice ochrany zvláště chráněných živočichů neobyčejně zklamal. Nevím, čím to je, ale začínám mít nepří­ jemný pocit, že se víc než dodržování legislativy vyplácí podpora nejrozmanitějších záměrů, které s legislativou a už vůbec ne s ochranou přírody ne­ mají nic společného.

Petr Vlček

K budoucnosti lužních

lesů

Při čtení diskusního příspěvku pana ing. Z. Prudiče ve Veronice Č. 3/95 K minulosti lužních lesů jsem se za~yslel. Zajímavý komentář známého lesnic­ kého odborníka, kterým reagoval na dřívější přís­ pěvek ing. K. Káni Lužní les ožívá, kamsi směřu­ je. Zejména poslední odstavec vyznívá jako zpo­ chybnění snahy LČR Židlochovice o obnovení "dodávky vody" do lesů v okolí Lanžhota. Lesy mohou opravdu existovat i bez záplav (ale proč jim potom také přiznávat přívlastek "lužní"). Jestliže se lesničtí odborníci shodli na vědecké

Letoš"í povodeií tra Soutoku byla v pořadí již záplavou, kterou se poda­ řilo realizovat. Foto Karel Káiía čtvrtou jamí říze1lou

39

Představujeme

nevládní ochranářské • organIzace konferenci k 70. narozeninám věhlasného teoretika lesnické fytocenologie a stanovištního průzkumu profesora A. Zlatníka na závěru, že při vlhkém létě je půdní vlhkost o 10-20 % vyšší v nezaplavova­ ných půdách oproti půdám zaplavovaným, pak je třeba položit otázku - a co v suchém létě? Neměl tento paradoxní poznatek z roku 1972 - patrně na základě výzkumu na výzkumné stanici v lužním lese u Lednice - ospravedlnit právě probíhající "tvrdou" regulaci řek Moravy a Dyje? Vždyť infilt­ race vody do půdy přece podstatně závisí na zrni­ tostním složení půdy! Lze vůbec činit zásadní zá­ věry z výzkumu během jediného vlhkostně přízni­ vého léta, byl-Ii navíc proveden pouze na jednom výzkumném objektu u Lednice? Možná by pana profesora více potěšil zřetelnější závěr z pozdější­ ho výzkumu na témže výzkumném objektu u Led­ nice. že celková mineralizace organického dusíku (činností mikroorganismů) v půdním horizontu "A" je o 108 % vyšší při ovlhčení na 38% hmot­ nostní vlhkosti půdy než při vlhkosti 19,1 % (Záru­ ba, 1991). Přitom např. v červenci 1994 byla v luž­ ním (?) lese u Břeclavi zjištěna vlhkost povrchové vrstvy půdy okolo 20 % hm., což vzhledem k dru­ hu půdy znamená hranici fyziologické dostupnosti vody pro rostliny. Vzácná shoda lesního hospodáře a ochránců příro­ dy ve věci umělé dotace vody lužnímu ekosysté­ mu. čímž se stane méně závislým na dešťových srážkách. pomůže k reálnému návratu zdejší -lužní krajiny do stavu. který se vyvíjel více než I 000 let a který byl drasticky pozměněn během deseti let regulací. Už se tím sice nepomůže oživit mohutné solitérní duby stojící dosud na lokalitě "Lánská louka". jejichž kořenový systém se již nedokázal přizpůsobit zhoršeným vlhkostním poměrům v pů­ dě, ale je zde naděje na návrat původní lužní květe­ ny, která byla vytlačena neofyty (např. netýkavkou malokvětou a hvězdnicí kopinatou). Totéž se sa­ mozřejmě týká i živočišných druhů. Řízené povodňovaní samozřejmě neznamená reali­ zaci katastrofálních letních povodní s výškou hla­ diny až 2 m, ale přísné fyziologicky prospěšné dávkování říční vody podle potřeby porostů. Alter­ nativou k současnému úsilí lesníků by byla rezig­ nace na lužní poměry a přizpůsobení skladby dře­ vin a způsobu obhospodařování změněným vlh­ kostním poměrům přechodem na plantážové rych­ lerostoucí nepůvodní dřeviny (např. ořešák černý, šlechtěné hybridní topoly) sázené ve vyrovnaných řadách, kultivované orbou a minerálním hnojením. Přechod na tuto formu zemědělsko-Iesnického hos­ podaření po regulaci lužní krajiny je patrný např. v povodí Bodrogu ve Východoslovenské nížině. Jelikož regulace řek na jihovýchodní Moravě a ve Východoslovenské nížině byla provedena součas­ ně, bylo by zajímavé po určité době porovnat obě strategie lesnického hospodaření z hlediska ekolo­ gické stability, druhové divezity. stability produk­ ce dřevní hmoty atd. Potom je teprve možno s ko­ nečnou platností vyslovit názor, zda lužní lesy za­ plavovat či nikoli ... Jiří Wenzl

40

Beskydčan Sdružení pro ob1lovu a udržení kvality život­

m1w prostředí Moravskoslezských Beskyd Věra Fojtová Beskydčan

vznikl asi před rokem a půl a jeho sídlem je malá osada ztracená v lesích pod Ly­ sou horou - Muchovice u Ostravice. Podle jeho stanov jsou hlavní cíle sdružení směrovány pře­ devším na ochranu kvality životního prostředí, zejména jeho složek ve všech rozmanitostech, obnovu a rozvoj území na principu globálního trvale udržitelného rozvoje, uchování osobitého rázu krajiny oblasti a působení na ekologické vědomí obyvatel, jejich vedení k osobní odpo­

vědnosti za stav a vývoj životního prostředí re­

gionu.

O práci, problémech a úspěších Beskydčanu

jsem hovořila s jeho hlavními představiteli ing.

Sárkou Stonavskou a ing. Leošem Košťálem.

- Občanské sdružení Beskydčan eviduje celkem tři člellY. Co vás vedlo k založení obtallského sdružení v této miniaturní podobě? Žijeme na samotě Muchovice. Kdysi jsme tam s Brontosaury dělali přes celé léto tábory. Pra­ covalo se v lese a kdo chtěl, přišel a pomohl. Po revoluci však přibyla spousta oficiálních orga­ nizací a Brontosaurus se nějak vytratil. Ale lidé, kteří byli zvyklí na tábor jezdit, jezdili dál, při­ nášeli s sebou připomínky a postřehy, protože věděli, že už tehdy jsme s Brontosaurem vystu­ povali proti nesmyslné výstavbě hotelu na Lysé

hoře, který měl nahradit vyhořelou Bezručovu chatu. Lidé si to pamatovali a chodili spontánně dál s novými podněty. Viděli, že se všechno bouřli vě mění a spousta věcí se nedělá tak, jak by měla. Stále jsme však nevěděli, jakou zvolit formu. Šárka Stonavská a já jsme lesáci, pracovali jsme v lesní semenářko-šlechtitelské stanici, která tenkrát patřila pod Severomoravské státní lesy. Když přišla restrukturalizace, nikdo se stanice nechtěl ujmout, takže byla zrušena. Proto jsme založili soukromou firmu nazvanou Obilo va horských lesů, a chtěli jsme pokračovat v práci, kterou jsme dělali dřív. Podnikatelskou činností jsme si vlastně chtěli vydělávat, abychom měli peníze na praktickou záchranu genofondu. Ta­ ková malá firma měla podle našich představ provádět práce v lese a šířit progres, protože lesnický výzkum se nezabýval vpodstatě ničím a lesní provoz má své technologie dost konzer­ vativní a zastaralé. Myslím tím skutečnost, že lesy jsou modelovány a upravovány podle stavu mechanizace - podle hesla ,jaké máme stroje, takové budou lesy", My jsme však přesvědčeni, že pracovní nástroje a technologie by se měly přizpůsobit lesu. Založili jsme proto aklimati­ zační školku asi v 1 000 m nad mořem, kde jsme začali pěstovat na dnešní dobu netradič­ ním způsobem sazenice lesních dřevin. Vychá­ zeli jsme z toho, že sazenice, které se sázejí na poli, dnes už jim říkáme "brojlery", jsou vyhna­ né chemií, zhýčkané pravidelnou zálivkou, ne­ odpovídají ani genetickou vybaveností. A všechno se potom projeví na zalesňovacím

Pro sběr semen v přírodě byl vyvi1lut i speciál­ 1lí přenosllý vysavač. I1Ig. Leoš Košťál při prá­ ci v teréllu. Foto Šárka Stollavská

výsledku. Za špatný stav lesu viní všichni exha­ láty, ale fakt je, že exhaláty zapříčini ly součas­ ný stav jen z nepatrného procenta. Všechno ostatní je nedokonalá technologie a nepochope­ ní problému. Výrobní jednotky se nám ovšem nepodařilo přesvědčit ani osvětou, ani přednáškou, a tak jsme museii jít vlastním příkladem. Měli jsme představu, že vytvoříme stanici, kde jednak bu­ deme soustřeďovat fond puvodních zbytku po­ rostu, které napěstujeme a vrátíme zpátky do pfírody. Ukázalo se ale, že naše malá firma fun­ guje jako fyzická osoba a všechny vztahy s oko­ lím jsou založeny na komerční bázi. Kdyby na to přišlo, nejsme schopni přijmout ani sponzor­ ský dar. Takže to byl jeden, řekněme praktický moment, který nás přiměl změnit formu. Druhý, který nás vedl přímo k založení občanského sdružení, byly nesmyslné nápady s vybudová­ ním lanovky na Lysou horu. Abychom se vubec mohli vložit do jednání, museli jsme nejdříve sesbírat podpisy veřejnosti, abychom mohli je­ jím jménem vystupovat. Pak přišly další problé­ my a my bychom museli pokaždé sbírat podpi­ sy, což by zdržovalo. Takže jako jediná vyho­ vující cesta do budoucnosti se ukázalo občanské sdružení.

. Vaše sdruženUe zvláštní počtem členů. Ti"'i, to je podle zákona nejniž.fí počet pOl1'ebný pro vZllik občanského sdružení. Nejsou lidi nebo máte k omezenému počtu jiné důvody?

Výchova mlodé generace. Je potřeba vzít všechno do rukou. Semíllko i sazenici strom­ ku, aby člověk získal k přírodě tm správný a trvalý vztah. Foto Šárka Stollavská

máhají lesu. Ale podle mě je to utápění lidské síly. Aby jejich práce k něčemu byla, musí vě­ dět, jaké to stromky jsou či odkud a kam se mo­ hou sadil, aby jejich konáni neporušovalo záko­ ny. Viděl jsem například, jak Brontosauři po­ máhali lesákům a natírali stromky proti okusu zvěře chemickou látkou ve smrčině, v místě, kde měl být bukový les. Podporovali lumpárnu a mysleli si, že pomáhají lesu. V první řadě je třeba šířit vědění o lese.

Naše sdružení je opravdu zvláštní tím, že ho dr­ žíme s co nejnižším počtem členu. Máme sice jen tři členy, ale pro jednotlivé problémy velké množství spolupracovníku z řad odborníků. Velké počty lidí jsou organizačně těžko zvlád­ nutelné a pokud chceme něčeho dosáhnout, je zapotřebí dělat, a ne donekonečna diskutovat a čekat. A ještě v něčem jsme jiní - nesnažíme se za každou cenu všechno negovat. Je potřeba najít j inou cestu a včas. Ekologické iniciativy, které jsou zásadně proti všemu, pobouří proti sobě veřejnost i instituce a nezískají potřebnou podporu. Jestliže chceme něco změnit, pak toho nedosáhneme tím, že zrušíme tři nebo tisíc věcí, ale hlavně výchovou. Proto se snažíme pracovat a nerušit, ukazovat, jít příkladem. Souvisí to s naší profesí lesáku, s chápáním lesa a přírody obecně. Vítáme nadšení, ale snažíme se nasmě­ rovat ho účelně. Vidíme třeba, že hnutí Duha provádí nebo rozjíždí lesní kampaň, ale vubec ji nemá podepřenou odborníky. A to je problém. Svým postojem musí odborníky nutně pobouřit. A kdyby se i do budoucna k něčemu dopracova­ li, už budou mít cejch lidí, kteří se pletou do vě­ cí, kterým nerozumí. Pravda, snaží se pracovat, jdou do lesa a sází stromky v domnění, že po­

- Osvětová činnost, kterou máte zakotvenou ve stanovách sdruže/lí, je podle toho, co říkáte, hlavní náplní práce Beskydčanll. Jak vlasmě probíhá v praxi? Naše osvětová činnost se uskutečňuje po něko­ lika liniích. Jednou z nich je vlastní lesnická od­ borná činnost. Lesní semenářskou šlechtitel­ skou stanici nezřídil ani stát, ani lesní akciová společnost. Tak jsme ji zřídili my jako občanské sdružení. Záchranu genofondu děláme s výhle­ dem 100-120 let. Pokud se nám podaří nasbí­ rat dostatečný materiál a sestavit precizní doku­ mentaci, budou ti po nás moci pokračovat dál. Snažíme se zachránit z lesa co se dá, prakticky rukama. Současně chceme i vychovat pokračo­ vatele. Vedeme k této práci i své děti a doufá­ me, že některé z nich se chytí, ale je třeba dal­ ších lidí. Pro práci ve stanici využíváme i na­ dšení skupin, jako je třeba Duha, Brontosaurus a podobně. Pracují a pomáhají nám a my jim vysvětlujeme, proč to dělají nebo musí dělat právě tak. Další naší činností je pořádání táborů. K tomu účelu poskytujeme louku u domu, na které je tá­ bořiště, ohniště, pramen a polní kuchyně, pro dovoz potravin dáváme k dispozici naše auto. Chodí sem ruzní lidé, kteří mají vztah k přírodě. To je hlavní podmínka a druhá, že na sebe ne­ chají působit. Provedeme je po lese, teoreticky vysvětlíme, o co v lese jde, objasníme jim i ekologické vazby, a potom vše prakticky před­ vedeme i při samotné práci v aklimatizační školce. Tak to je naše ekologická výchova.

- Jaké jsou dalH okruhy Vaší čillnosti? predpo­ kláddm, že v kraji jako jsou Beskydy, bL/de pro­ bléllui víc než dost. Zbývá Vám ještě čas anga­ žovat se jinak? Dalším okruhem činnosti je angažování se při větších akcích, kde se legislativní cestou dostá­ váme do řízení a snažíme se chod řízení a vý­ sledek ovlivnit. Naším úspěchem byla účast na známém projektu stavby lanovky na Lysou ho­ ru, kde jsme dosáhli svého. Teď probíhá správní řízení ohledně vlka, je to velká akce, která po­ třebuje hodně času. Je na zákonu, aby se neublí­ žilo vlkovi. A jako další problém - u Frýdku po­ třebuje Radegast vybudovat jímku a chce ji za­ sadit uprostřed lužního lesa, protože je to pro ně nevyužité územÍ. Všude kolem jsou totiž zahra­ d/ skládky a podnikatelské pozemky, a to je ,jenom" kus lesa. Bude to těžké, proto'te Rade­ gast je dost silný. Ale ten pocit, když se dobrá věc podaří, stojí za čas i námahu.

41

Recenze

Oznámení, informace

Nadace Veronica Jedním z hlavních cílů nadace Veronica je pod­ porovat různé formy šíření myšlenek šetrného vztahu k přírodě, ochrany přírodních i historic­ kých struktur krajiny. Chceme podporovat zvláš­ tě aktivity na venkově, neboť venkovská krajina nejvíce potřebuje vnímavé lidi, kteří se přičiní, aby se z ní stala opravdu harmonická kulturní krajina. V listopadu jsem navštívil Pouzdřany a Valašské Klobouky, dvě obce, kde jsme podpořili aktivity , související s naplňováním cílů nadace Veronica. U Klimešů v Pouzdřanech, v překrásně oprave­ ném renesančním domě, pomohla Veronica insta­ lovat výstavu fotografií Lubomíra Zelinky, doku­ mentujících minulost a oučasnost lužní krajiny pod Pálavou. Výstava byla zahájena v dubnu ke Dni Země a v průběhu roku ji zhlédly stovky ná­ vštěvníků. K nejvzácnějším hostům patřila velvy­ slankyně USA v České republice Jenonne Wal­ kerová. Ale největší radost máme z toho, že se na výstavu přišli podívat i místní, že přišly i děti. Uvedení okolí Novomlýnských nádrží do ekolo­ gicky přijatelného stavu závisí dnes nejvíce na postoji místních obyvatel. Myslím, že Zelinkovy fotografie jsou výmluvnější než stohy vědeckých analýz. V Pouzdřanech budou jistě ekologizaci okolí Novomlýnských nádrží podporovat. Velkou zásluhu na tom mají právě Klimešovi, kteří ne­ zištně poskytli ve svém domě prostor pro výsta­ vu. Ve Valašských Kloboukách buduje ekologické středisko ZO ČSOP Kosénka. Aktivity Kosénky jsou mnohostranné. K nejsympatičtějším patří kosení typických valašských luk na okolních stráních. Především ekologické výchově slouží citlivě opravená stará valašská dřevěnice i s tra­ diční pecí. Na opravu dalšího objektu poskytla nadace Veronica Kosénce bezúročnou půjčku. Nadace Veronica velmi pečlivě zvažuje. komu a na co věnovat získané prostředky. Všem, kteří nadaci v roce 1995 přispěli, děkujeme a doufáme, že nám zachovají přízeň i v příštím roce. Chcete­ li nadaci Veronica pomoci, zašlete příspěvek na její účet. Použijte zelenou složenku typu A, do kolonky Název účtu adresáta vepište - nadace Veronica, Panská 9. 602 00 Brno, do kolonky Název a sídlo peněžního ústavu - MOBA Brno, číslo účtu - 0-2058817-207/4500, do kolonky va­ riabilní symbol napište 9631. Antonín Buček

Nadace profesora Augustina Bayera V únoru roku 1995 byla založena Nadace prof. Augustina Bayera, jež má především dendrolo­ gické zaměření, chce však podporovat i aktivity vztahující se k ochraně přírody a životního pro­ středí. jehož jsou dřeviny nedílnou součástí. Dr. A. Bayer byl zakladatelem Dendrologického ústavu (dnešního Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a typologie) na lesnické fakultě v Br­

42

ně.

války byl umučen v koncent­

Dnes je tento bezesporu vynikající

botanik, den(lrolog a lze říci široce biologicky

vzdělaný člověk neoprávněně zapomenut, přesto­

že nám zanechal ve svém díle velké dědictví.

Kromě jiného dr. Bayer založil a vybudoval ar­

boretum ve Křtinách, kde je umístěn nyní památ­

ník na jeho počest.

Nadace prof. A. Bayera si klade za cíl zvelebovat

arboreta, lesní palouky a ostatní estetické prvky

na území školního lesního podn iku Křtiny "Ma­

sarykův les", přednostně však arboretum ve Křti­

nách. Dále chce podporovat projekty péče o ge­

nofond domácích druhů dřevin, vydávání publi­

kací s botanickým a dendrologickým zaměřením

a v neposlední řadě lokální a regionální projekty

na zachování přírodních, kulturních a estetických

hodnot krajiny.

V počátcích své činnosti se nadace zaměřila na

zpřístupnění arboreta Křtiny veřejnosti. Ve dnech

27. - 28. 5. 1995 zorganizovala ve spolupráci s Ústavem lesnické botaniky, dendrologie a typo­ logie a Skolním lesním podnikem Dny otevře­ ných dveří. Této příležitosti zhlédnout překrásný objekt s více než 800 druhy dřevin, který je při­ tom velmi dobře začleněn do okolní krajiny Mo­ ravského krasu, využilo přes tisíc návštěvníků. V současné době shromažďuje nadace potřebný finanční obnos, který by umožnil výraznější akti­ vitu při plnění předsevzatých cílů. Řádným čle­ nem nadace se stane každý, kdo poukáže roční příspěvek nejméně 200 korun (podnikatelé a fir­ my I 000 Kč), přispívajícím členem ten, kdo při­ spěje méně. Za první tři měsíce činnosti se poda­ ři 10 nadaci získat 25 000 Kč (nejvíce věnovaly Lesy ČR a Jihomoravské lesy, a.s .. od soukro­ mých osob získala nadace přes 6 000 Kč). Řádní členové nadace mají právo být informováni o hospodaření nadace a mohou po předchozí do­ mluvě navštěvovat arboreta na území SLP Křti­ ny. Všem, kteří chtějí svým příspěvkem pomoci zve­ lebovat arboretum ve Křtinách, dědictví prof. Augustina Bayera, ale i pomoci k naplnění ostat­ ních cílů nadace, správní rada srdečně děkuje. Všechny cíle nadace prakticky směřují ke zvyšo­ vání vědomostí veřejnosti o přírodě a její ochra­ ně, neboť si uvědomujeme, že bez poznání nelze nic chránit. Příspěvky lze posílat na účet číslo 102620200/5100 zřízený u Investiční a poštovní banky, a.s., předtištěné složenky jsou k dispozici v sídle nadace na adrese: Ústav lesnické botani­ ky, dendrologie a typologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univer­ zity v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno. Petr Maděra Za 2.

světové

račním táboře.

Publikace ekologických poradců Při druhé evropské konferenci o ekologickém po­ radenství, která se uskutečnila v září 1991 ve Víd­ ni, byla založena Evropská asociace ekologických poradců (Eco-Counselling Europe). Tato asociace usiluje od svého založení o přenos know-how i vzájemnou podporu rozvíjejících se organizací. Jsou v ní zatím, pod předsednictvím Rakouské ekologické poradny (Umweltberatung Osterreich), sdruženi ekologičtí poradci z dvaceti evropských zemí, kteří vytvářejí fungující síť, schopnou napřít svou snu i proti nadnárodním společnostem. U nás umožn ila například spolupráce českých ekologic­ kých poradců s touto evropskou ekologickou sítí vytvořit důstojnou protiváhu agresivní reklamě na prací prostředky. Brněnským členem Evropské asociace ekologic­ kých poradců je Ekologická poradna Veronica (le­ tos vydala např. praktickou příručku Jak chránit ži­ votní prostředí v Brně. která může sloužit i jako metodický materiál pro obdobně zpracovávané rádce v jiných městech či okresech), na jejíž půdě, v Domč ochránců přírody, byla v listopadu v ev­ ropské premiéře představena první souborná publi­ kace evropské ekoporadenské asociace nazvaná 101 projektů pro trvale udržitelnou Evropu. která ukazuje, jak lze ekologické náměty uvádět do života. V publikaci jsou představeny nejzdařilejší projekty ze sedmnácti evropských zemí včetně České republiky a Slovenska. Každý popis projek­ tu obsahuje i kontaktní adresu jeho realizátorů, čímž umožňuje, aby byl ve spolupráci s nimi, reali­ zován podle potřeby i jinde. Tato publikace, která vyšla v mutaci německé. anglické a francouzské, je u nás dostupná v síti českých a moravských ekolo­ gických poraden. od jarních měsíců roku 1996 bu­ de k dispozici i v síti Internet. Bližší informace o ní lze získat v Ekologické poradně Veronica na Panské ulici 9 v Brně (PSČ 602 00), tel.: 054221 8351. vš

Zákony o ochraně životního prostředí. Doc. JUDr. Jaroslav Drobník, CSc., JUDr. Milan Damohorský, CSc., Nakladatelství C.H. Beck Praha, 310 s., 230,- Kč. Publikace je uspořádána do šesti skupin (I. základ­ ní principy. 2. orgány jejich kompetence, 3. speci­ ální nástroje ochrany. 4. ochrana složek životního prostředí a ekosystémů, 5. zdroje ohrožení a 6. ekologicko-právní odpovědnost), z nichž každá je opatřena vlastni předmluvou a výkladem vzájem­ ných souvislostí. Obsahuje aktuální úplné znění popř. výňatky z 26 hlavních zákonů (např. o ochra­ ně životního prostředí, ovzduší, vodách. o ochraně přírody a krajiny, o odpadech, o hodnocení vlivů na životní prostředí a řadu dalších). Nechybí ani související ustanovení vybraná ze zákonů o obcích. o okresních úřadech či z trestního. občanského, přestupkového nebo stavebního zákona. Tato publikace jistě najde uplatnění u nejširší od­ borné veřejnosti. Určena je zejména pracovníkům státní správy na úseku životního prostředí, nevlád­ ním ekologickým organizacím, podnikatelské sféře a v neposlední řadě i učitelům a s:udentům střed­ ních a zvlášť vysokých škol (zejména právnických fakult). red.

W(1~l1~ DUmCB2:1

Přemýšlení

nad novou knihou

"MyšLenka trvale udržitelného života či spoLečnos­ tije skutečně v jistém smyslil poměrně vágní. Je to­ mu tak prolo, že se nejedná o žádný utopický pro­ jekt, o žádný direktivní pLán na uspořádání budou­ cí společnosti. Tato myšLenka není projektem v ob­ vyklém slova smyslu, je spí.fe docela obyčejným va­ rováním. Je výrazem přesvědčení o tom, že dnešní směrování lidské spoLeč/losti prostě dLouhodoběji udržitelné není. " Tato slova píše brněnský sociolog a autor známé knihy Až na dno blahobytu (do konce roku 1995 vyjde druhé, rozšířené vydání) Jan Keller v knize Přemýšlení s Josefem Vavrouškem, která vyšla u příležitosti předání ceny Františka Kriegla Josefu Vavrouškovi in memoriam dne 28. října 1995 ve Stavovském divadle v Praze. Text této knihy obsahuje stěžejní myšlenky Josefa Vavrouška (1944-----1995) o pri nci pu trvale udrži­ te
ného způsobu života (pro připomenutí je nutné uvést také to, že Josef Vavroušek byl spoluzakla­ datelem Kruhu nezávislé inteligence - 1989, fede­ rálním ministrem životního prostředí - 1990 až 1992, organizátorem první celoevropské konferen­ ce ministrů životního prostředí v Dobříši - 1991, vedoucím české delegace na Konferenci OSN o ži­ votním prostředí v Rio de Janeiru - 1992, zaklada­ telem a předsedou Společnosti pro trvale udržitel­ ný život - 1992). Kromě toho je v knize uvedena i jeho analýza hod­ notových orientací moderní společnosti Ueho zná­ mé "ekologické desatero"), projekt spolupráce ev­ ropských států v oblasti životního prostředí (neboť ničení přírody nezná "umělých" hranic států, takže by šlo o společný zájem všech na jednom kontine­ ntě) a návrh na restrukturalizaci OSN předložený na světovém summitu v roce 1992. Přestože mnozí z nás názory Josefa Vavrouška znají ze společných rozhovorů s ním nebo z jeho neúnavných přednášek po vlastech českých, mo­ ravských a slovenských, představuje tato kniha uceleným způsobem jeho šíři zájmu jak o věci ve­ řejné, nejenom o životní prostředí. tak i hloubku jeho znalostí z různých vědních oborů. Kniha s komentáři Jana Kellera a s překrásným do­ pisem Evy Vavrouškové "Pepíkovi" je zároveň i poctou a vzpomínkou na člověka, který vždy hle­ dal a vyzdvihoval v lidech to pozitivní, co v nich bylo, a to optimistické, co občas podléhalo bezna­ ději v každém z nás při ochraně a obraně životního prostředí a při hledání lidskosti mezi sebou. V závěru knihy (180 stran, 70 Kč) se její čtenáři také dozvědí o Fondu Petry a Josefa Vavrouško­ vých (Střešovická 42, 160 00 Praha 6), který se stane základem nadace na podporu a šíření myšle­ nek udržitelného způsobu života, ochrany životní­ ho prostředí a na povzbuzování harmonie mezi člověkem a přírodou. Každý z nás může na tento rond poslat svůj finanční příspěvek, aby tak pomo­ hl této myšlence na svět (ČS Praha 2, Č.Ú. 182­ 541759-028/0800). Knihu distribuují: Agentura Koniklec, Chelčického 24, 13000 Praha 3 a MAŤA, Lublaňská 34, 12000

Evropský rok ochrany přírody a čápi Jestliže rok 1994 byl rokem rodiny, je možno ří­

ci, že proběhl, aniž by rodině uškodil, natož po­

mohl.

O roku 1995 - Evropském roku ochrany přírody

- již se nedá tak jistě říci, že ochraně přírody ne­

uškodil. V nejlepším případě si toho nikdo ne­

všiml.

Z beznaděje nejrůznějších konferencí a propa­

gačních plakátů vznikl v brněnském pracovišti

Agentury ochrany přírody a krajiny (SMEK) ná­

pad pomoci čápům, řešit jejich "bytovou krizi" .

Vzhledem k tomu, že ministerstvo životního

prostředí na začátku roku nemělo ani korunu na

tyto akce, spojili jsme se s Českým svazem

ochránců přírody . Dobrovolní ochránci (zejmé­

na p. Nesiba) zase obratně sehnali sponzory,

především Cementárny a vápenky, a tak Agen­

tuře zbylo jen zakoupit vyřazené sloupy a mohly

se budovat umělé hnízdní podložky.

Jakjsme postupovali? Na základě doporučení p.

Eledera ze Správy CHKO Žďárské vrchy a p.

Faktora - okresního koordinátora sčítání čápů,

jsme vytypovali pět obcí v okrese Žďár nad Sá­

zavou, kde hnízdo čápů bylo umístěno proble­

maticky.

V těchto místech, za pomoci Rozvodného závo­

du JmE z Nového Města na Moravě, jsme vzty­

čili sloupy s umělou podložkou a v některých

obcích dokonce přenesli i hnízdo na novou pod-

Hnízdo v Rousměrově po přenesení na podložce. Foto Mojmír VŮlší/1

umělé

Hllízdo lIa umělé podložce v Dolllí Libochové. Foto Mojmír VŮlší/1

ložku. Na všech sloupech jsou umístěny tabulky s logem roku ochrany přírody a s vysvětlujícím textem. A nyní konkrétně: Kadolec: hnízdo bylo na ..živém" elektrickém sloupu vedení 22 kV. Hnízdo i s dvěma mláďaty přesunuto asi sto metrů na umělou hnízdní pod­ ložku postavenou na obecním pozemku. Rousměrov: hnízdo na živé rozdvojce elektric­ kého vedení 22 kV přeneseno po hnízdění na asi pět metrů vzdálenou podložku.

Horní Libochová: hnízdo na komíně obecního na umělou podložku v sousední zahradě. Mimo to vybudováno ještě nové hnízdo na sloupu ve dvoře bývalého JZD. úřadu přesunuto

Křižínkov: hnízdo na střeše soukromého domu. Vybudována umělá podložka na sloupu.

Sklenné: hnízdo v obci nebylo, přesto však zde byla postavena umělá podložka pro přivábení čápů k hnízdění. Pro hnízdění čápů bílých bylo v okrese Žďár nad Sázavou vybudováno šest umělých hnízdních podložek. I když čáp je veden dle zákona jako ohrožený druh, jeho stavy jsou v podstatě stabi­ lizovány. Umělá hnízda se tedy nejeví jako věc první priority, ale je to něco konkrétního v rámci ..zamlženého" roku ochrany přírody, který zůstal před veřejností téměř utajen. Doufám, že si toho aspoň čápi všimli.

Praha 2.

Miroslav Patrik

Mojmír Vlašín

43

Úvaha

Lze myslet jako hora? Když kdysi Francis Bacon požadoval, aby byl pravdivý a přesný popis přírody, jistě netušil, že mu to o několik století později bude někdo vyčítat. Vždyť pouze chtěl, aby tento po­ pis vytvořil základ, na němž by se vybudovala filozofie. Chtěl, aby se věda i filozofie konečně přestaly po tolika letech vznášet ve vzduchu, aby zakotvily na pevných základech dobře uspořádané experimentální zkušenosti dané pra­ xí. Je známo, že se sám o takovéto popsání pří­ rody pokusil ve svém díle. Jedna z mnohých jeho myšlenek započala, aniž snad chtěla, "novou éru" lidské společnosti. Myšlenka, že vědění je moc, byla přesně tím, co lidé chtěli slyšet, po čem toužili. Chtěli mít moc nade vším, zvláště pak nad přírodou. Nespílej­ me však Baconovi, že právě on nás popohnal blíže k záhubě. Kdyby takto neuvažoval on, jis­ tě by se našel někdo jiný. Ale ani on to nemys­ lel tak, jak si tomu přejeme rozumět my. Měli bychom se opravdu naučit vyslechnout druhé až do konce. "Lidské vědění a moc splývají v jed­ no, neboť neznalost příčiny zabraňuje účinku. Abychom totiž mohli zvítězit nad přírodou, mu­ síme jí být poslušni," řekl Bacon. Naše krédo k bezmeznému využívání přírody však uznává jenom onu notoricky známou první část. Vše vědět, všemu rozumět a hned využívat v náš prospěch. Setkali jste se někdy s něčím podivuhodným, něčím, co nedokážete vysvětlit, pochopit? Jistě, řeknete, ale je to dáno pouze nedostatečností našeho poznání. Svět kolem nás vidíme zbavený tajemství, je nám vydán napo­ spas až do krajnosti. Všichni ale nejsme stejní, že? Někteří z nás od­ mítají házet život s nečinnou hmotou na jednu hromadu, myslet (a to i o čase) pouze v prosto­ rových pojmech. Tak se dělíme vlastně do dvou hlavních skupin: jedni chceme podřídit člověka přírodě, druzí přírodu člověku. S tímto rozděle­ ním úzce souvisí i naše chování k přírodě, ži­ votnímu prostředí: buď je znevažujeme, jsme lhostejní nebo přírodě připisujeme význam, kte­ rý jí nepatří. V dnešní době přicházíme na to, že ani jeden z těchto způsobů uvažování není východiskem a hledáme proto optimální vztah k Zemi, hledá­ me jakýsi kompromis. Objevuje se několik proudů či hnutí, které nabízejí alternativu vůči našemu tradičnímu (tj. spíše negativnímu) po­ stoji k přírodě, naší planetě. Jedním z nich je tzv. hlubinná ekologie. Jde o směr pro racionál­ ně uvažujícího člověka poněkud zvláštní, neboť apeluje především na naše "lepší" stránky, a to na city, schopnost vcítit se do ostatních, pocho­ pení. Je jistě dojímavé, když čteme o vyhasínajícím ohni v zelených očích vlčice, která se v posled­ ních okamžicích svého vlčího života ještě ohlíží po svých vlčatech. (Mimochodem ji zastřelil člověk.) Abychom mohli přírodě skutečně po­ moci, máme se vcítit do pocitu vlka, ryby, hory atd. Ale my jsme přece lidé a víme, jak nám ně­ kdy dělá značné obtíže vcítit se do jiného člově­ ka, pochopit jeho situaci, myslet jako on. Jak mám tedy myslet, cítit jako hora? Mám k tomu pořízen

44

vůbec potřebné schopnosti? Pomohu vc1těním se do rostlinného či živočišného těla naší plane­ tě opravdu? Není to hlubinná terapie opět a pouze pro nás, lidi? Mnoho lidí (ne-Ii většina) jsou zastánci kon­ zumní společnosti, jsou to tzv. "homo consu­ mens", jak je nazval Keller. Váží si daleko víc aut, televizorů, výdobytků moderní doby než čehosi pouze přírodního, obyčejného. Jistě je potom může napadnout myšlenka, vytvořit "hlubinnou konzumentologii" a třeba natruc oné hlubinné ekologii. Představte si toto: dnes ráno vám v~ zlý soused naboural úplně nové auto. A to jste je ještě ve­ čer leštili, aby se u vás cítilo dobře a pohodlně. A teď tohle. Co si jen to vaše krásné nové autíč­ ko počne? Víte, jak se musí cítit? Vždyť to roz­ bité světlo je musí bolet jako kdybyste mu vyra­ zil oko! A co teprve kapota! Je celá pomačka­ ná ... Vždyť to je, jako byste někomu zlomil ne­ bo alespoň pořádně narazil ruku . A tak přemýš­ líte, jak se asi vaše auto cítí a cítíte se také tak

"nabouraně".

Zdá se vám to absurdní? Ano, to rozhodně. Tvr­

díte, že jako člověk, živá, rozumně uvažující

bytost nedokážete pochopit pocity auta, protože

žádné nemá, neboť je hmota neživá. Ale zkuste

to někdy! Chápeme, že je rozdíl mezi cítěním

zvířete, ži vého tvora a auta, ale hory a auta těž­

ko. Nebo snad ano?

Nechci dokazovat, že hlubinná ekologie je stej­

ně nesmyslná, jako by byla "hlubinná konzu­

mentologie". Domníváte se však, že se touto

cestou bude ubírat řešení současné či stávající

ekologické krize? Situace si žádá konkrétní činy

a pohled na problém střízlivýma očima nezkale­

nýma vlčí mlhou. Než bychom se naučili myslet

jako strom v lese, nebylo by příliš pozdě?

Lenka Bukáčková

Voda a morálka Před časem,

ve svém 8. zvláštním čísle, otiskla Veronica moji úvahu Šetření vodou nežddoucí? Dovolím si v tomto, pro moderní vodohospo­ dářství zcela nepraktickém duchu, pokračovat. Tato úvaha by se mohla jmenovat třeba i trochu jinak, např. Voda versus morálka nebo Voda bez morálky apod. Ale nebylo by to stejně přes­ né. Kdybychom totiž chtěli poměřovat různými morálními hledisky a atributy vodu samotnou, musela by z toho vždy vyjít vítězně. Voda, ten pokorný služebník boží, se zcela vzdává své vlastní životní formy, aby se stala základem pro veškeré ostatní formy života, které známe. Ob­ jevíte v přírodě lepší příklad nezištnosti a lás­ ky? Tedy tušíte, že bude přece jenom řeč o člověku. A o míře jeho morálních hodnot, přijde-li řeč na jeho vztah k vodě a jeho konání na "vodním po­ li". Průzračně kalná voda v řece Svratce by mo­ hla svědčit o lecčems a odpůrci poněkud na­ dměrných vodohospodářských staveb vědí také své a tak zamíříme do oblasti jiné: mezi balené vody. Někdy koncem roku 1994 jsem byl požádán o rozhovor pro Český rozhlas; Během rozhovo­ ru, který se týkal balené vody a výdejních auto­ matů na pitnou vodu (tedy prodeje vody "z ruky do ruky"), jsem byl dokonale zaskočen otázkou: "A není prodej vody nemorální? Některým li­ dem se to tak zdá." Improvizoval jsem a s odpo­ vědí nebyl příliš spokojen. Nose tuto otázku od té doby v sobě, cítil jsem potřebu na ni odpově­ dět znovu a lépe. Předně - tato otázka není napatřičná ani staro­ módní. Byť se někteří nad ní s hrůzou křižují a jiní si odplivují. Jest tušením přirozeného řádu věcí, v němž dobro a zlo nelze zrelativizovat

a zamlžit pro momentální osobní prospěch. Pro­ to Je to otázka v hloubi poctivá a zasloužila by poctivou odpověď. Nejdříve je dobré si uvědomit, že i za vodu z ko­ houtku se platí, byť méně peněz a méně nápadně (ne "z ruky do ruky"). Proto a také, že je to už dávno zaběhnuté, nikdo to za nemorální asi ne­ považuje. Balenou vodu je třeba nějak čerpat, "zabalit", dopravit ke spotřebiteli atd. - za vším je lidská práce, které přísluší přiměřená odměna. Potud nic nemorálního, pokud cena zahrnuje jen tyto náklady. První otazník může vyvstat, je-Ii do ceny zahr­ nována hodnota vody jako suroviny. Státu, kte­ rý je vlastníkem, se zatím za odběr podzemní vody neplatí buď vůbec, nebo - vzhledem k ce­ nám prodávaných balených vod - prakticky za­ nedbatelná částka 2,-Kč za I mJ (0,2 hal/I), ale jsou případy, kdy zdroj vody leží na soukro­ mém pozemktt a "majitel" výrobci vodu prodá­ vá za částku několikasetnásobnč vyšší. Stará eticko-filosofická otázka, zda člověk může vlastnit něco, co nestvořil a na vzniku čeho ne­ má žádnou zásluhu, a zda s tím může obchodo­ vat (voda, vzduch, půda ...). Tato otázka je asi většině lidí dneška těžko po­ chopitelná. Vždyť tržní ekonomika takové pro­ blémy nezná. Snad jen menšině hlubinných ekologů znějí libě a smysluplně proslulá slova indiánského náčelníka Seattla z poloviny minu­ lého století, kterými odpovídá na výzvu americ­ ké vlády k prodeji kmenového území: .... .Jak můžete kupovat či proddvat zemi či oblohu? My to /lechápeme. Nejsme-li vlastníky svěžesti vzduchu anijisk/'ení perlivé vody, jak je lI11ižete kupovat? .. Víme, že bíl)í muž nechápe na.fe oby­ G~eje. Pro něho je jede/l kus půdy jako druhý. protože je jako cizí vethlec. který phchází v no­ ci II bere od země, co potrebuje. Země IllU /le/lí bratrem. ale nepNtelem, a když si ji podma/lí. ttíhne dál. Neuíleží mll na plidě, zanechává tam hroby svvch otclÍ. Zachází s Matkou Zemí Cl Ot­ cem obiohou jako s předmět)'. které kupovat, vylupovat ti prodávat jako ovoce /lebo pestré cetky je Ilormál/lí. Jeho hlad po pLidě (srovnej: vodě - pOVI. F.K.)je lIeukojitel/1.Ý a za sebou za­ nechává jen pouH... .. I když autor této úvahy zastává vyhraněné sta­ novisko, nehodlá zde býti arbitrem. Jen klade otázky a ví, že odpovědi nemusí být vždy jed­ noznačné. Sestupme však z mravních výšin do roviny bližší, (téměř) každodenního jednánÍ. Nemorálním by mohl být výrobce, který volí ta­ kový druh obalu, který je svým dopadem na ži­ votní prostředí v daných podmínkách prokaza­ telně (nej)méně vhodným (např. PVC). Nemorálním by mohl být také výrobce; který z hlediska pohodlnosti a podbízivosti volí jed­ norázově použitelné obaly (PET, PE ... ), nehodlá se podílet na zajištění systému sběru pro další využití těchto obalů-odpadů či dokonce brání přijetí příslušné legislativy (případ stále odklá­

daného zákona o omezení obalového odpadu,

zvláště zásluhou tzv. Českého průmyslového

sdružení pro obaly a životní prostředí, které za­

stupuje některé výrobce nevratných obalů).

Nemorálním by mohla být snaha výrobce za

účelem zisku prodat výrobek kamkoliv, kam ho

lze ještě dopravit a prodat, bez ohledu na vzdá­

lenost a bez ohledu na škody způsobené život­

nímu prostředí nadměrným transportem (mar­

kantním příkladem je např. dovoz balené vody

do ČR z Francie, Španělska, Řecka či Itálie).

Nemorálním by mohl být obchodník, který od­

mítá prodávat balenou vodu ve vratných oba­

lech a nedává tak spotřebiteli volbu rozhodnout

se pro šetrnější řešení.

Nemorální by mohl být i spotřebitel, pokud na

takovou "hru" výrobce a obchodníka z pohodl­

nosti přistoupí a neprotestuje.

A konečně, i otázka přiměřeného zisku v sobě

může cosi etického nést. Jak mě nedávno poučil jeden, zřejmě výjimečný pod nikatel pocházející ze staré ži vnostenské rodiny a prodávající právě vodu ve výdejních automatech - zásada, kterou si odnesl z domova, zní: kdo .I'i účtuje zisk větší než 10 %,je zloděj... Ne že by se již žádné otázky nenašly, třeba ryze praktické, jako zda skutečná kvalita výrobku vždy odpovídá deklarované vysoké jakosti apod.~ ale zásadní se nabízí už jen jedna, a totiž, zda má cenu poukazovat různě na sebe navzá­ jem, kdo je více (a)morální. Zda není lépe otá­ zat se po morálnosti naší civilizace. Jestliže je společnost ve stadiu balení prvotních životních potřeb (voda, brzy jistě i vzduch), vyplývajícím ze znečištění a degradace životního prostředí, není to náhodou znamení nemocnosti a úpadku, potažmo morálnosti civilizace jako celku? Obvyklý argument zde zní: je to /Iutná dG/I pla­ ce/lá za výdobytky moderní západní civilizace. Snad.

Jak však ke slovu "výdobytky" poznamenává

Lubor Kysučan: "Zamysleme se, prosím, /lad

etymologií slova - už sallla o sobě vyjadřuje co­

.Ii z ducha orientace naH klllU/I}'... "

František Kožíšek

KOllzervač/lí lIátěry Ila lIaučllé stezce Říčky pat­ rou, na ktorej malo zhorieť 3 kubické metre dre­ ří

k

běŽllým patří

k

běŽllým či/lllostem c1ellů

4.

ZD CSDP Bmo - ve/lkov.

Z činnosti



ZO ČSOP

4. ZO ČSOP Brno-venkov - Mo­ ravský kras - Říčky Působení zakládajících členů v údolí Říčky

a spolupráce se Správou CHKO Moravský kras v roce 1981, zájem o aktivní práci vy­ krystalizoval v roce 1982 založením ZO ČSOP. Trvalým pracovištěm této skupiny do dneška zůstalo údolí Říčky v jižní části CHKO Morav­ ský kras s nejbližším okolím. Zde provádíme údržbu naučné stezky Říčky, značení rezervací, úklidové práce, strážní službu. Řada našich čle­ nů byla v této oblast i členy České speleologické společnosti s pracovištčm v Ochozské jeskyni. Kromě nejrůznějších brigád v Krasu a okresu Brno-venkov jsme pořádali přednášky, při prů­ vodcovské činnosti na Naučné stezce Říčky drobné besedy, v Brně jsme měli svoji vývěsku a pracovali jsme s mládeží jako vedoucí oddíl\t. Do současné doby vydržela řada již tradičních akcí, zejména pracovní soustředění, letní turis­ tické expedice, Čarodějnice, Vánoční a samo­ zfejmč nejrůznější výlety. Nedávno jsme navázali úzkou spolupráci se skautskou základnou Horní Mlýn v údolí Říčky, začínáme pořádat letní dětské tábory a zapojili jsme se do činnosti Pracovní skupiny pro Mo­ ravský kras při Regionálním sdružení ČSOP v Brně, jehož jsme členy. Jsme v pracovním kontaktu se III. ZO Brno, ZO Pozořiee a Vl. ZO Brno- venkov.

Dopisy čtenářů' Kto kazí naše deti?

začíná již

Antonín Tůma

Na túto otázku je vefa odpovedí. Po opísaní mojho zážitku nech si každý odpovie sám. Som dochodkyňa. V časoch temna ma vyhnali ako nespofahlivú učitefku i z tej najzapadnutej­ šej školy ... Pričasto som musela meniť zamest­ nania. Vnučka išla na trojdňový výlet na horskú chatu do chotára dédiny, kde som kedysi učila. S radosťou som pan i učitefke sTúbila, že sa ďe­ ťom postarám o vychádzku, prednášku či bese­ du so starým lesníkom, mojim bratom. Deti, hoci žiaci tretieho ročníka, kládli zaujíma­ vé otázky, čo bolo dokazom, že mnohé z hradis­ ka ochrany prírody krásne pochopili a mali chuť pomáhať. Lesník trpezlivo vysvetloval, že les jc ako chrám a nie lesopark. Konáre, čo vietor zhodí, či tie tenšie po ťažbe dreva sa musia v le­ se ponechať, lebo oni zhnijú a spolu s Iístim tvoria základ ,humusu. Zároveň sú aj skrýšou pre vtáčiky i živým plotom pred chamtivými Tuďmi. Bola som očarená slovami brata -lesníka i záujmom detí o túto problematiku. Po krásnej vychádzke sme prijaIi pozvanie na posedenie pri ohníku po zotmení. Slnko eštc nezapadlo, keď sme sa vracali ku chate. Posledné metre sme však kráčaIi s olovenými nohami. Ohnlk totiž nemal byť ohníkom, ale ozrutánskou vat­

va. Zbytočne zhorieť... Lesník takmer s plačom prosil učitcfku, aby odobrali niekofko poschodí z vatry. Prosil, aby časť dreva radšej použili na kúrenie na chate, ar­ gumentoval, že i tráva okolo ohníska bude vy­ horená i tým, že kofko humusu by bolo z toho dreva. Učiterka všal bola neoblomná a takmer výhražne povedala - "Vy máte odvahu pokaziť ďeťom radosť?" .. , Striebrovlasý lesník znovu zaprosil - "A čo moja dopoludňajšia prednáška, veď vy pani učitefka všetko zbúrate ... " Nepo­ mohlo. "To je vaša vec," odvrkla a tým všetko spečatila. A okolo stáli tie deti a všetko sledo­ vali ... Do rozhovoru sa zamiešal jeden z rodi­ čov, ktorí prišli "stavať vatru",a poznamenal ­ "Ale mu to dala deti, že?" ... A uškfňal sao A po­ tom hlasnejšie a zúrivejšie povedal lesníkovi: "Celý život som mal od detstva sen, aby som raz postavil vefkú vatru ... ", a dodal po chvíli ­ "A nejaký starý zadubenec primitívny mi v tom nezabráni." A to sa už deti začali hlasnejšie chi­ chotať...

Odišli sme. Celou cestou sme so smútkom roz­ právali o fuďoch na nepravých miestach ... Ráno pani učitefka odkázala, že vnučka ochore­ la. Potom sme sa dozvedeli, že v noci im rodi­ čia zorganizovali pochod strašidelným lesom a niektoré sa stratili a našli ieh až nad ránom. Naviac som sa dozvedcla, že táto učitelka jc aj vodkyňou skautského oddielu. A to už bol o na mňa starú skautku privera. Za starého času cho­ dili po pionierskych táboroch milicionári, aby strcleckými ukážkami "strašili-učili" deti ži(, aby i deti pochopili, že i milicionárov jc trcba živiC i ctiť si ich ... A tak sa prosím nevyhovárajme všetci, že i ten­ to výchovný systém prišiel zo západu. Neza­ budnime nikdy, že kto proti zlu nebojuje, stáva sa jeho súčasťou. Bol a by som rada, aby sa i iný čitatelia ozvali so svojimi názormi. M. Podhorská

45