Evokované potenciály doc. MUDr. Jan Pokorný, DrSc.
Evokované potenciály Evokovaný potenciál (EP) = bioelektrický projev zpracování a odpovědi mozku (event. dalších oddílů nervové soustavy) na zevní podnět, 1. senzorický podnět => somatosenzorické evokované potenciály (SEP) 2. motorický podnět => motorické evokované potenciály (MEP) 3. zrakový (vizuální) podnět => vizuální EP (VEP) 4. sluchové podněty (kmenové) => brainstem auditory EP (BAEP)
Technický princi EP
Evokované potenciály (EP) snímané ze skalpu (z míchy) jsou řádově velikosti mikrovoltů (0,1 – 20 uV) => mnohonásobně nižší než EEG a různé artefakty snímané ze skalpu
Extrakce EP skrytých v EEG a dalších potenciálových změnách umožní zprůměrnění počítačem - averaging EP se objevuje vždy v konstantní době od repetitivního stimulu („time-locked“) – zatímco ostatní elektrická aktivita se objevuje bez časového vztahu k podnětu
Technický princi EP
zprůměrňovače elektronicky sumují a zprůměrní vzorky elektrické aktivity snímané v konstantní době od aplikace stimulu
zprůměrněním se náhodná aktivita (např. EEG) potlačí a zvýrazní se EP (často nutné stovky až tisíce odpovědí!)
stimulační paradigma užívané v klinice je volené tak, aby odpověď byla dostatečně stereotypní a umožnila stanovit „normální“ fyziologické parametry odpovědi
Technický princi EP
MEP užívají ke stimulaci motorického kortexu speciální elektrický stimulátor (stimuly o vysoké voltáži a malé intenzitě), nověji magnetický stimulátor
na rozdíl od SEP jsou MEP snadno registrovatelné a nevyžadují averaging
Klinický význam EP
objektivizace a zpřesnění klinické informace zvl. kvantitativní
zjištění postižení příslušné dráhy nebo senzorického systému již při subklinickém postižení
monitorace funkčního stavu uvažovaného systému/dráhy v časové závislosti
peroperační monitorace u operací míchy , n. VII a n. VIII
abnormality EP jsou etiologicky nespecifické
VEP – zrakové evokované potenciály VEP jsou generované ve zrakovém okcipitálním kortexu. Charakter podnětu má vliv na to která část zrakového systému bude podrážděna jaká bude senzitivita použitého testu
Užívané podněty: flash VEP – stimulace pomocí záblesků strukturovaný podnět („pattern reversal“) černo-bílá šachovnice s rytmickým zvratem políček černých v bílé a naopak => EP závisí na zrakové ostrosti!
VEP – zrakové evokované potenciály
pohybové (motion) VEP – omezeno na specializované laboratoře – relativně nezávislé na zrakové ostrosti
Při stimulaci jednoho oka (monokulární VEP) nad okcipitálním kortexem – obvykle elektrodou Oz – snímán - trifázický komplex (s dominující pozitivní vlnou) - latence ca 100 ms (proto vlna P 100) - generovaný zejména v okcipitálním zrakovém kortexu je získaný stimulací celého zorného pole (full field VEP) - vzniká prostorovou sumací odpovědí získaných z obou polovin zorného pole (pravé a levé – half-field)
VEP pravého oka – normální nález „full-field“ VEP – vlna P 100, elektroda OZ
Ambler, Z. et al.: Klinická neurologie, Triton, 2008
VEP – zrakové evokované potenciály
stimulace jedné poloviny zorného pole vyvolá fyziologicky trifázickou odpověď (NPN-komplex) distribuovaný převážně nad ipsilaterálním okcipitálním komplexem odpověď je generována centrální částí zorného pole => makulární komponenta paradoxně jsou podněty zpracovány kontralaterální hemisférou => trifázický komplex je zrcadlovým obrazem makulárního komplexu (PNP-komplex) odpověď je generována převážně periferní částí zorného pole => paramakulární komponenta Nejvýznamnějším parametrem je latence a amplituda P100
Monokulární pattern reversal, half-field VEP, amplituda je maximální v ipsilaterálních svodech vzhledem ke stimulované polovině zorného pole
Ambler, Z. et al.: Klinická neurologie, Triton, 2008
Normální full-field PRVEP
Ambler, Z. et al.: Klinická neurologie, Triton, 2008
Abnormální full-field PRVE (LO – prodloužená latence, snížená amplituda vlny 100)
Ambler, Z. et al.: Klinická neurologie, Triton, 2008
Elektroretinogram umožňuje detekci poruch zrakové dráhy na úrovni sítnice v závislosti na typu stimulace: zábleskový podnět (ERG) generuje odpověď v zevních a středních vrstvách sítnice a jeho abnormita znamená poruchu 1. a 2. sítnicového neuronu – degenerace, amoce sítnice
strukturovaný šachovnicový podnět („pattern reversal“ – P- ERG) – je generován 3. sítnicovým neuronem - gangliovými buňkami sítnice a jeho abnormita znamená dysfunkci gangliových buněk
Elektroretinogram Kombinace ERG, P-ERG a VEP umožňuje bližší lokalizaci léze zrakové dráhy. abnormita ERG = léze 1.- 2. sítnicového neuronu abnormita P-ERG N95 = léze 3. sítnicového neuronu pro abnormitu dráhy za 3. sítnicovým neuronem svědčí: - normální ERG a P-ERG a abnormální VEP nebo - prodloužení retinokortikálního času = RCT RCT = latence P100 (VEP) - latence P55 (PERG)
Elektroretinogram – klinické použití K abnormitám VEP vede nejčastěji: neuritida optického nervu tumory optiků/komprimujících zrakovou dráhu atrofie optiků u degeneraticních onemocnění korová slepota
Retinogram
Ambler, Z. et al.: Klinická neurologie, Triton, 2008
Sluchové kmenové potenciály – BAEP (brainstem auditory evoked potential) BAEP jsou generovány ve sluchovém nervu a mozkovém kmeni jako odpověď na sluchový podnět – kliknutí.
během vyšetření je druhé ucho blokováno tzv. „bílým šumem“ aby se zabránilo jeho stimulaci kostním vedením.
Normální BAEP – tvořen serií pozitivních vln - s latencí do 10 ms - označovaných římskými čísly – nejkonstantnější I, III, a V
Sluchové kmenové potenciály – BAEP (brainstem auditory evoked potential) vlna I – odpovídá vlně N1 elektrokochleogramu – je generována distální částí n VIII vlna II – vzniká v proximální části kochleárního nervu, včetně kmenové části vlna III - vzniká v dolní části pontu vlna IV a V – vznikají v horním pontu a mesencefalu Lze registrovat i odpovědi: se střední latencí = 10 – 50 ms (middle latency response) pomalé korové odpovědi s latencí 50 – 300 ms (slow acustic evoked potentials)
Sluchové kmenové potenciály – BAEP (brainstem auditory evoked potential) Snímání je prováděno z vertexu a processus mastoides (Mi) ušního lalůčku ipsilaterálního/kontralaterálního přičemž - vlna I – charakter „near field“ => snímána elekrodou nad Mi - ostatní vlny – charakter „far field“ – šíří se difusně na skalp a jsou snímány elektrodou na vertexu (Cz) Technika stimulace kliky jsou produkovány pravoúhlými elektrickými impulsy o trvání 100 – 200 us, o frekvenci 10 Hz a vyšší frekvenci (50Hz)
Sluchové kmenové potenciály – BAEP (brainstem auditory evoked potential) Intenzita stimulace – ovlivňuje latenci a amplitudu - standardní intenzita (v neurologii) – „senzation level“ = 60 – 90 dB
Amplitudy – jednotlivých vln jsou velmi nízké ca 0,5uV => k získání reprodukovatelné odpovědí zprůměrnit ca 10002000 odpovědí Latence – jsou méně variabilní než amplitudy – zvl. vlny I, III a V
Normální BAEP
Ambler, Z. et al.: Klinická neurologie, Triton, 2008
BAEP – klinické použití
Diferenciace poruch sluchu – převodní (prekochleární) poruchy - kochleární léze - retrokochleární (neurinonom n. VIII.) – vysoká senzitivita (90%)
Centrální (kmenové) léze sluchové dráhy leukodystrofie, mozkové gliomy
Peroperační monitorace funkce mozkového kmene a n VIII při operacích v zadní jámě lební (tumory v oblasti koutu mostomozečkového)
Význam BAEP Hodnocené struktury CNS: mozkový kmen Použití/indikace:
poranění mozkového kmene hluboké koma, léze sluchové dráhy
Prognóza úmrtí:
u těžkého/abnormálního průběhu správná
Prognóza dobrého outcome: není - li abnormální průběh správná Problémy:
poranění sluchového aparátu
SEP Podrážděním senzitivních receptorů nebo vláken lze vyvolat odpověď v aferentní somatosenzitivní dráze serii potenciálů generovaných ve: - smíšeném nervu - plexu - míše - mozkovém kmeni - kortexu
SEP Možnosti stimulace: SEP vyvolané elektrickými stimuly a s krátkou latencí – n. medianus do 30 ms nebo u n. tibialis 60 ms stimulace receptorů laserem stimulace mechanoreceptorů krátkým proudem vzduchu „airpuffs“ Umístění referenčních elektrod – dva přístupy: cefalická reference - na skalpu - mimo oblast předpokládaného maxima odpovědi non-cefalická reference – mimo skalp na vzdáleném místě
SEP – n. medianus
stimulace n. mediani – v zápěstí
registrace evokovaných odpovědí – referenční elektroda: 1. kontralaterální parietální skalp – ipsilaterální skalp 2. ipsilaterální skalp – oblast cervikomedulární junkce 3. procesus spinosus Cž – chrupavka štítná 4. Erbův bod - kontralaterálně
Normální SEP n. medianus 1.
2.
3.
4. Ambler, Z. et al.: Klinická neurologie, Triton, 2008
Normální SEP – n. tibialis stimulace n. tibialis registrace evokovaných odpovědí – referenční elektroda: 1. skalp ve střední čáře (Cz) - korová parietální oblast (Fpz) 2. ipsilaterální parietální skalp – cervikomedulární junkce 3. procesus spinosus L1 – crista iliaca kontralaterálně 4. fossa poplitea
Normální SEP n. tibialis 1.
2.
3.
4 . Ambler, Z. et al.: Klinická neurologie, Triton, 2008
SEP – klinické použití
doplnění diagnostiky perferní části nervového systému zvl. proximálních částí – plexů a kořenů
detekce míšních lézí
detekce mozkových lézí (i subklinické povahy)
onemocnění postihující centrální myelin (degenerativní onemocnění míchy a periferního nervstva)
korové odpovědi s abnormálně vysokou amplitudou u některých forem epilepsie a tumorózní lézí
Význam SEP Hodnocené struktury CNS: perif. nervy, spinální mícha, mozkový kmen, senzorický kortex Použití/indikace : cerebrální ischémie, elevace ICP, léze senzitivní dráhy Prognóza úmrtí: u těžkého/abnormálního průběhu správná Prognóza dobrého outcome: není - li abnormální průběhu správná Problémy: poranění periferních nervů a spinální mícha
MEP – motorické evokované potenciály Metoda testuje funkční integritu descendentních motorických drah zvl. centrálních úseků Princip: neinvazivní stimulace motorického kortexu - krátkými stimuly o vysoké voltáži - pulzním magnetickým polem
motorická odpověď registrována ze svalu jako u kondučních studií
MEP – motorické evokované potenciály Elektrická stimulace aktivuje přímo pyramidové buňky Magnetická stimulace nepřímo transsynapticky => má o něco delší latenci Stimulace kořenů nad krční/bederní míchou vyvolává motorickou odpověď s kratší latencí než při stimulaci kortexu => subtrakcí latence této odpovědi z latence kortikální => centrální motorický kondukční čas
Normální MEP z horních a dolních končetin
Ambler, Z. et al.: Klinická neurologie, Triton, 2008