Studie proveditelnosti
Evidenční systém a publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje
Program: Integrovaný operační program (IOP), 19. výzva, Prioritní osa 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě Předkladatel projektu: Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, Pardubice, PSČ 532 11
PARDUBICKÝ KRAJ
Strana 1 z 78
Obsah 1.
Úvodní informace ............................................................................................................................ 9
1.1.
Informace o zadavateli studie ..................................................................................................... 9
1.2.
Informace o zpracovateli studie .................................................................................................. 9
2.
Rekapitulace výsledků studie ........................................................................................................ 10
3.
Současný stav a historie projektu.................................................................................................. 11
3.1.
Hlavní cíl projektu ...................................................................................................................... 11
3.2.
Současný stav, zdůvodnění potřebnosti realizace projektu ...................................................... 11
3.3.
Předpokládané výstupy, očekávané přínosy ............................................................................. 12
3.3.1.
Publikační platforma (PP) ...................................................................................................... 12
3.3.2.
Rozšíření poskytovaných služeb Technologického centra Pk................................................ 12
3.3.2.1. Nová služba TC Pardubického kraje - Integrační evidenční platforma pro paměťové instituce (IEP)......................................................................................................................................... 13 3.3.2.2.
Kulturní CLOUD Pardubického kraje (KC) .......................................................................... 13
3.3.2.2.1.
Provoz virtualizačního prostředí........................................................................................ 13
3.3.2.2.2.
Provoz aplikačního serveru ............................................................................................... 13
3.3.2.2.3.
Provoz databázového serveru ........................................................................................... 13
3.3.2.2.4.
Provoz souborového serveru............................................................................................. 14
3.3.2.2.5.
Provoz www serveru ......................................................................................................... 14
3.3.2.2.6.
Zálohovací systém ............................................................................................................. 14
3.4.
Účel projektu ............................................................................................................................. 14
3.5.
Aktivity projektu ........................................................................................................................ 14
3.6.
Varianty řešení včetně nulové ................................................................................................... 15
3.6.1.
Nulová varianta ..................................................................................................................... 15
3.6.2.
Minimální varianta ................................................................................................................ 16
3.6.3.
Investiční plná varianta ......................................................................................................... 16
3.7.
Publicita projektu ...................................................................................................................... 17
3.8.
Umístění projektu v Hexagonu veřejné správy ......................................................................... 17 Technologie ................................................................................................................................... 17 Občan ............................................................................................................................................ 17 Úředník .......................................................................................................................................... 18 Organizace ..................................................................................................................................... 18 Strana 2 z 78
Finance .......................................................................................................................................... 18 Legislativa ...................................................................................................................................... 18 4.
Lokalita a okolí ............................................................................................................................... 19
4.1.
Místa realizace projektu ............................................................................................................ 19
4.2.
Stav technické infrastruktury v lokalitě ..................................................................................... 19
5.
Technické řešení ............................................................................................................................ 19
5.1.
Koncept řešení ........................................................................................................................... 19
5.1.1.
Aplikační pohled .................................................................................................................... 19
5.1.1.1.
Aplikační architektura........................................................................................................ 20
5.1.1.2.
Odborná část - evidenční systém ...................................................................................... 20
5.1.1.3.
Publikační část - webový portál ......................................................................................... 20
5.1.1.4.
Manažerská část – nadstavba nad evidenčním systémem ............................................... 21
5.1.1.5.
Komunikační část – podpora interoperability ................................................................... 21
5.1.1.6.
Systémová část – podpora aplikačních částí a administrace řešení .................................. 21
5.1.2.
Technologický pohled ............................................................................................................ 21
5.1.2.1.
Základní technologické požadavky .................................................................................... 21
5.1.2.2.
Technologická architektura ............................................................................................... 22
5.2.
Stručný popis řešení .................................................................................................................. 23
5.2.1.
Základní požadavky na systém .............................................................................................. 23
5.2.2.
Popis řešení ........................................................................................................................... 26
5.2.2.1.
Odborná část – evidenční systém...................................................................................... 27
5.2.2.2.
Publikační část – prezentační portál.................................................................................. 28
5.2.2.3.
Manažerská část – nadstavba nad evidenčním systémem ............................................... 28
5.2.2.4.
Podpůrné systémy ............................................................................................................. 29
5.3.
Variantní návrhy technického řešení – HW/SW ........................................................................ 29
5.3.1.
IEP .......................................................................................................................................... 29
5.3.2.
Kulturní CLOUD...................................................................................................................... 29
5.4.
Implementace a nasazení projektu bude rozdělena do 5 fází................................................... 30
5.5.
Harmonogram projektu............................................................................................................. 31
5.6.
Výhody a nevýhody jednotlivých řešení .................................................................................... 31
5.6.1.
Integrovaná evidenční platforma .......................................................................................... 31
5.6.2.
Kulturní Cloud ........................................................................................................................ 32
5.7. 5.7.1.
Analýza technických a bezpečnostních rizik .............................................................................. 32 Identifikace a ocenění aktiv ................................................................................................... 32 Strana 3 z 78
5.7.2.
Identifikace hrozeb ................................................................................................................ 33
5.7.3.
Analýza rizik ........................................................................................................................... 34
5.8.
Specifikace zadání technického řešení ...................................................................................... 37
5.8.1.
Popis funkcionality Kulturního CLOUDu ................................................................................ 37
5.8.2.
Technické řešení konfigurace clusteru HA ............................................................................ 37
5.8.2.1.
Servery ............................................................................................................................... 37
5.8.2.2.
Datové pole ....................................................................................................................... 38
5.8.2.3.
Záložní zařízení .................................................................................................................. 39
5.8.2.4.
SAN přepínač ..................................................................................................................... 39
5.8.2.5.
LAN přepínač ..................................................................................................................... 40
5.8.2.6.
Zdroj záložního napájení.................................................................................................... 40
5.8.2.7.
RACK .................................................................................................................................. 40
5.8.3.
Záruční doba .......................................................................................................................... 40
5.8.4.
Doba udržitelnosti projektu, rutinní provoz .......................................................................... 40
5.9.
Návrh architektury řešení (graficky) .......................................................................................... 41
5.9.1.
Architektura řešení RACK - KC ............................................................................................... 41
5.9.2.
Architektura řešení KC včetně vazeb na TC ........................................................................... 42
5.10.
Požadavky na bezpečnostní řešení. ....................................................................................... 42
5.10.1.
Datové toky ........................................................................................................................... 42
5.10.1.1.
Fáze pořízení fondů ........................................................................................................... 42
5.10.1.2.
Fáze provozní ..................................................................................................................... 43
5.11.
Specifikace vybavení a řešení bezpečnosti IS ........................................................................ 43
5.11.1.
Specifikace vybavení.............................................................................................................. 43
5.11.2.
Bezpečnost IS......................................................................................................................... 43
5.11.2.1.
Uložení dat......................................................................................................................... 43
5.11.2.2.
Zabezpečená komunikace ................................................................................................. 43
5.11.2.3.
Přístup do IS....................................................................................................................... 44
5.11.2.4.
Dohledatelnost původu ..................................................................................................... 44
5.11.2.5.
Oprávnění na vybranou množinu záznamů ....................................................................... 44
5.11.2.6.
Ochrana osobních údajů.................................................................................................... 44
5.12.
Požadavky na implementaci, školení a technickou podporu ................................................ 44
5.13.
Potřebné energetické a materiálové toky ............................................................................. 45
5.14.
Záruky a servis ....................................................................................................................... 45
5.15.
Údržba a nákladnost oprav.................................................................................................... 46 Strana 4 z 78
5.16. 6.
Údaje o životnosti jednotlivých zařízení ................................................................................ 46
Organizace ..................................................................................................................................... 46
6.1.
Organizační model investiční fáze ............................................................................................. 46
6.2.
Provozní model .......................................................................................................................... 47
6.3.
Role všech organizací v projektu ............................................................................................... 47
7.
Lidské zdroje .................................................................................................................................. 48
7.1.
Cílové skupiny ............................................................................................................................ 48
7.2.
Projektový tým .......................................................................................................................... 51
8.
Realizace projektu, časový plán..................................................................................................... 54
8.1.
Etapy projektu, jejich obsah a finanční rozsah, zdroje financování .......................................... 54
8.2.
Harmonogram činností projektu ve fázi přípravy a realizace projektu ..................................... 54
9.
Monitorovací indikátor .................................................................................................................. 56
10.
Finanční analýza projektu, finanční plán ................................................................................... 57
10.1.
Přehled celkových nákladů na realizaci projektu .................................................................. 57
10.2.
Přehled celkových nákladů v provozní fázi ............................................................................ 60
10.3.
Příjmy provozní fáze .............................................................................................................. 60
10.4.
Finanční plán investiční a provozní fáze ................................................................................ 61
10.4.1.
Finanční plán investiční fáze .................................................................................................. 61
10.4.2.
Finanční plán provozní fáze ................................................................................................... 61
10.4.3.
Plánované stavy majetku....................................................................................................... 62
10.4.4.
Plán průběhu cash flow ......................................................................................................... 63
10.4.5.
Zdroje krytí projektu.............................................................................................................. 64
10.5.
Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů ....................................................................... 64
10.5.1.
Výpočty finančních ukazatelů ................................................................................................ 64
10.5.2.
Vyhodnocení finanční analýzy ............................................................................................... 66
11.
Ekonomická analýza projektu.................................................................................................... 67
11.1.
Vymezení beneficientů .......................................................................................................... 67
11.1.1.
Vymezení přínosů projektu pro jednotlivé skupiny beneficientů ......................................... 67
11.1.2.
Shrnutí přínosů ...................................................................................................................... 69
11.1.3.
Výpočet kriteriálních ukazatelů, celkový ekonomický peněžní tok ....................................... 69
11.2.
Citlivostní analýza .................................................................................................................. 72
11.2.1.
Aktivity snižující riziko nežádoucích změn hodnot identifikovaných proměnných ............... 72
11.3.
Závěry ekonomické analýzy a doporučení vybrané varianty ................................................ 72
12.
Analýza rizik ............................................................................................................................... 73 Strana 5 z 78
13.
Udržitelnost projektu ................................................................................................................ 76
13.1.
Institucionální rovina ............................................................................................................. 76
13.2.
Finanční rovina ...................................................................................................................... 77
13.3.
Provozní rovina ...................................................................................................................... 77
14.
Závěr .......................................................................................................................................... 78
Strana 6 z 78
Seznam zkratek apod. a podobně atd. a tak dále č. číslo ČJ číslo jednací resp. respektive Sb. Sbírka zákonů tj. to jest tzn. to znamená vč. včetně zejm. zejména AIP Archive Information Package BioCASE Protokol pro publikaci přírodovědných dat CES Centrální evidence sbírek CF Cash flow CIDOC-CRM Konceptuální model katalogizačních pravidel a standardů CLOUD Na Internetu založený model vývoje a používaní počítačových technologií ČR Česká republika DS Datový sklad DTM Digitální technická mapa EU Evropská unie Esbirky.cz Nádodní publikační portál kulturního obsahu ESS Elektronická spisová služba EUROPEANA Europeana je internetový projekt souboru evropských digitálních muzeí a knihoven s naskenovanými obrazy, knihami, filmy a archivy FTP File transfer protokol GB Gigabyte GIS Geografický informační systém GÚ Garantované úložiště HSM Hierarchical Storage Management HW Hardware ICT Informační a komunikační technologie IOP Integrovaný operační program IS Informační systém IDS Intrusion Detection System IEP Integrační evidenční platforma KDR Krajský digitální repozitář KDS Krajská digitální spisovna KDÚ Krajské digitální úložiště KIVS Komunikační infrastruktura veřejné správy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MV Ministerstvo vnitra MV ČR Ministerstvo vnitra České republiky MK Ministerstvo kultury NAS Networked Attached Storage NDA Národní digitální archiv NDK Národní digitální knihovna NFS Network file systém OAI-PMH Komunikační protokol pro sklízení popisných metadat OAIS Open Archival Information System ORP Obec s rozšířenou působností Strana 7 z 78
OVM Orgán veřejné moci PACS Picture Archiving and Communication Systém PI Paměťová instituce (Muzeum, glaerie, knihovna) Pk Pardubický kraj PLATTER PLAnning Tool for Trusted Electronic Repositories PP Publikační platforma ŘO IOP Řídící orgán integračního operačního programu SA Smart administrativ SIP Submission Information Package SW Software ZOOÚ Zákon o ochraně osobních údajů
Strana 8 z 78
1. Úvodní informace Tato studie je zpracována jako povinná příloha k žádosti o dotaci z Regionálního operačního programu 2.1 na projekt „Evidenční systém a publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje“. Předkládaný projekt bude majoritně financován z Integrovaného operačního programu 2.1 (IOP), 19. výzva, prioritní osa 2, oblast podpory 2.1 - Zavádění ICT v územní veřejné správě. Ukončení příjmu žádostí je stanoveno na 29. 11. 2013. Realizace projektů musí být ukončena nejpozději do 30. 6. 2015. Studie ekonomického hodnocení projektu byla vypracována podle oficiální metodiky verze 17.0 účinné od 30. 9. 2013, doporučené pro zpracování ekonomických studií pro projekty předkládané v rámci IOP. V projektu je použita osnova typu D (b) pro projekty v oblasti podpory pro projekty v oblasti podpory 1.2, 1.3, 2.1, 2.2, 2.3, 3.1, 4.1 s celkovými náklady (výdaji) vyššími než 90 milionů Kč, které zakládají veřejnou podporu, ale žadatelem je veřejnoprávní subjekt a projekt je neziskového charakteru. Obsahuje celkem 14 kapitol, které jsou dále podrobněji členěny na dílčí podkapitoly. Celkový počet stran studie je 78 stran, 0 příloh. Projekt „Evidenční systém a publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje“ má přímou návaznost na již realizovaný projekt číslo CZ.1.06/2.1.00/08.07331 „Technologické centrum Pardubického kraje“, český národní projekt eSbirky.cz – Muzejní sbírky online a evropský projekt digitálního muzea Europeana.eu.
1.1.
Informace o zadavateli studie
Zadavatelem studie a žadatelem je Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, Pardubice, PSČ 532 11, IČ: 70892822, DIČ: CZ70892822. Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Pověřenou osobou v této záležitosti je Mgr. Tomáš Libánek, vedoucí Oddělení kultury a památkové péče, Odbor školství a kultury, Pardubický kraj, tel. č. 466 026 327,
[email protected] Tato studie ekonomického hodnocení projektu byla zpracována v období listopad 2013.
1.2.
Informace o zpracovateli studie
Zpracovatelem této studie je Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje (dále jen RRA PK). RRA PK je zájmovým sdružením právnických osob, které podporuje rozvoj Pardubického kraje a poskytuje podporu a poradenství členům a dalším subjektům v oblasti strategického plánování, Strana 9 z 78
dotačních titulů a dalších oblastí majících vazbu na regionální rozvoj. Získané zkušenosti a informace z této činnosti uplatňuje při zpracovávání dokumentů strategické, analytické i ekonomické povahy. Adresa a identifikační údaje zpracovatele: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje nám. Republiky 12 530 21 Pardubice IČO: 69153361 DIČ: CZ69153361 Pověřenou osobou za RRA PK ve věci této studie je Mgr. Klára Štefančová (tel. +420 466 053 915, email:
[email protected]).
2. Rekapitulace výsledků studie Studie proveditelnosti detailně popisuje a řeší investiční záměr Pardubického kraje na vybudování a provozování Evidenčního systému a publikačního portálu muzejních sbírek Pardubického kraje v kulturním Cloudu v rámci technologického centra Pardubického kraje a provedení konsolidace a migrace dat všech muzeí zřizovaných Pardubickým krajem. Tento investiční záměr je podpořen aktuální výzvou číslo 19 z Integrovaného operačního programu ze strukturálních fondů Evropské unie, která umožňuje získat dotaci ve výši 85% uznatelných nákladů na projekt. Ze Studie proveditelnosti vyplývá: Evidenční systém a publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje bude provozován v rámci technologického centra. Technologické centrum poskytne nutnou infrastrukturu a zázemí pro dodané technologie. Kulturní CLOUD je navržen jako robustní a zároveň otevřené řešení, tj. do budoucna je možné rozšiřovat provozované služby a případně navyšovat výkon a kapacitu. Implementace bude provedena ve formě dodávky informačního systému, webového portálu a technologického zázemí, včetně dodání vnitřních a vnějších integračních vazeb, tj. vazeb mezi interními systémy a centrálními IS (CES, eSbirky.cz, Europeana). Realizací projektu vznikne centrální zázemí pro evidenci, management a publikaci digitalizovaného kulturního dědictví paměťových institucí přímo zřizovaných Pardubickým krajem. Bude také dodáno prostředí na využití shromážděných dat pro další vzdělávání a kulturní projekty. Investiční náklady na projekt Evidenčního systému a Publikačního portálu muzejních sbírek Pardubického kraje v kulturním Cloudu rámci technologického centra Pardubického kraje jsou vyčísleny na 12 mil. Kč, kde výše dotace činí 10,2 mil. Kč a spoluúčast kraje je 1,8 mil. Kč. Provozní náklady budou hrazeny z rozpočtu kraje a jsou vyčísleny na cca 0,82 mil. Kč za rok. V současné době se nepředpokládá participace uživatelů služeb technologického centra na financování provozu. Příprava projektu - zpracování žádosti o podporu a vytvořením studie proveditelnosti byla zahájena v 4Q 2013, realizace výběrových řízení proběhne v 1-2Q 2014, realizační fáze pak bude zahájena v 2Q 2014 a ukončena v prosinci 2014.
Strana 10 z 78
Studie proveditelnosti je zpracována na základě závazných oficiálních dokumentů výzvy 19 IOP, a především po řadě konzultací s Centrem pro regionální rozvoj v souladu se všemi doplňujícími FAQ dokumenty Ministerstva vnitra České republiky, které byly vydané v době platnosti Výzvy.
3. Současný stav a historie projektu 3.1.
Hlavní cíl projektu
Hlavními cíly projektu je zpřístupnění digitálního obsahu z fondu paměťových institucí Pardubického kraje prostřednictvím webového portálu a poskytování souvisejících služeb pro odbornou i laickou veřejnost a rozšíření poskytování služeb technologického centra Pardubického kraje formou pořízení jednotného evidenčního a manažerského systému evidence a managementu muzejních sbírek pro všechny paměťové instituce zřizované Pardubickým krajem za účelem zvýšení kvality poskytované veřejné služby. V rámci projektu bude také zavedena pro celý kraj jednotná metodika evidence sbírek, vytvořeny jednotné odborné slovníky a centrální manažerský systém pro kontrolu a získání statistických a krizových výstupů. Nasazením moderních informačních technologií (ICT) bude zajištěna kvalitní internetová publikace regionálního kulturního dědictví, umožněna vyšší úroveň interoperability paměťových institucí a zřizovatele, dále bude dosaženo jednotné úrovně informačních systémů a zajištěna výměna informací mezi poskytovateli veřejných služeb, krajem jakožto jejich zřizovatelem, vzdělávacími institucemi a zájmovými skupinami. Projekt bude provozován v rámci TC Pk jako plně autonomní systém, včetně SAN a LAN infrastruktury a Firewallu pro vytvoření šifrovaného VPN propoje s jednotlivými paměťovými institucemi.
3.2.
Současný stav, zdůvodnění potřebnosti realizace projektu
Současný způsob evidence muzejních sbírek v jednotlivých paměťových institucích Pardubického kraje probíhá na zastaralých evidenčních SW, bez odborného i technologického rozvoje, založených zejména na systému MS Access. Tento stav přináší velké množství problémů a rizik a to jak odborným uživatelům (kurátoři, badatelé…) tak i managementu jednotlivých muzeí a Pardubickému kraji jako jejich zřizovateli. Stávající informační systém v muzeích však také neumožňuje činnosti vyplývající z usnesení vlády (například ČR ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020), ze zákonných požadavků (zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a prováděcí vyhlášky MK č.275) a dále činnosti vyžadované Evropským digitálním muzeem Europeana.eu evidenční a komunikační odborné metodiky, protokoly a standardy (CIDOC-CRM, OAI-PMH, bioCASE..) a regionálních rozvojových požadavků (publikace dat do prostředí českého agregátora kulturního obsahu - publikačního portálu eSbirky.cz) Zásadní problémy stávajícícho řešení:
Strana 11 z 78
• • • • • • • • • • •
Nejednotnost evidenčních systémů, standardů a odborných slovníků v rámci paměťových institucí i Pardubického kraje Nepropojitelnost jednotlivých evidencí Nedostatečné zabezpečení a ochrana dat vyplývající ze zákona 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, zejména části dat spadajících do oblasti utajovaného režimu – lokace konkrétních sbírkových předmětů, odborné popisy. Malé procento elektronicky evidovaných předmětů nízká efektivita katalogizační práce Komplikovaná a zdlouhavá digitalizace zejména v oblasti zpracování, připojení a uložení digitálního obsahu Komplikovaná možnost kontroly odborné evidence sbírek v kontextu jednotlivých paměťových institucí a pracovníků Nemožnost tvorby statistických a kontrolních přehledů Velmi komplikovaná možnost zveřejnění digitalizovaných sbírek na Internetu a zejména v evropské digitální knihovně EUROPEANA Negarantovatelnost rozvoje současných systémů evidence Ukončení podpory MS Windows XP výrobcem – společností Microsoft, s tím související problémy s kompatibilitou a provozem stávajících evidenčních systémů Nemožnost publikace sbírek do národních a mezinárodních evidenčních portálů (eSbirky.cz a Europeana.eu)
Projekt Evidenční systém a publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje je standardizovaný projekt, využívající národní a celoevropské evidenční standardy a využívající centrální a evropské portály (CES, eSbirky.cz, Europeana.eu…). Jeho realizací dojde k narovnání dlouhodobě problematického stavu evidence sbírek, uložení digitálního obsahu a jeho publikace.
3.3.
Předpokládané výstupy, očekávané přínosy
Výstupem projektu “Evidenční systém a publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje” bude zejména:
3.3.1. Publikační platforma (PP) PP zahrnuje publikační webový portál s online automatizovanou vazbou na IEP a manažerskou platformu - zahrnuje centrální manažerské rozhraní s kontrolními, krizovými a statistickými sestavami. V rámci dodávky PP bude jejím prostřednictvím provedena publikace sbírek a zpřístupněna významná část digitalizovaného kulturního obsahu z muzeí zřizovaných Pk, minimálně ve třech různých typech sbírek (např. historická, archeologická, fotografická, přírodovědná, numismatická, tělovýchovná, paleontologická….),
3.3.2. Rozšíření poskytovaných služeb Technologického centra Pk Poskytované služby technologického centra Pk budou rozšířeny o Kulturní CLOUD, poskytující službu datového centra pro bezpečné a centrální uložení digitálního kulturního obsahu a certifikovaného uložení elektronických originálů, dále výkon a prostor pro provoz Integrační evidenční platformy a Publikační platformy. Strana 12 z 78
3.3.2.1. Nová služba TC Pardubického kraje - Integrační evidenční platforma pro paměťové instituce (IEP) IEP zahrnuje centrální evidenční systém pro evidenci a správu všech typů odborných sbírek všech paměťových institucí Pardubického kraje, jejich management a řízení procesů, systém pro kontrolu událostí a výměny dat, evidenci odborného majetku a monitoring činností. Předpokládaný cílový počet sbírkových předmětů, které budou v budoucnu popsány a digitalizovány prostřednictvím IEP bude 1.000.000Ks. Nedílnou součástí dodávky IEP bude i kompletní sofistikovaná migrace odborných dat a digitalizovaného obsahu ze stávajících, aktuálně užívaných IS a to včetně zachování příslušných vazeb.
3.3.2.2. Kulturní CLOUD Pardubického kraje (KC) Kulturní CLOUD Pardubického kraje bude virtualizované serverové prostředí, umístěné v samostatném vyhrazeném RACKu, umístěném v rámci Technologického centra Pardubického kraje. KC bude umožňovat IEP a PP bezpečný a garantovaný provoz a uložení dat. Funkcionalita KC bude zajišťovat zejména:
3.3.2.2.1.
Provoz virtualizačního prostředí
Virtualizační server (Hypervizor) bude v rámci IEP a PP poskytovat základní funkce aplikačnímu, databázovému, souborovému a www serveru. Nad hypervisorem budou příslušné nadstavby jádra, umožňující provoz a management virtuálních serverů.
3.3.2.2.2.
Provoz aplikačního serveru
Aplikační server bude tvoří vrstvu mezi operačním systémem a jednotlivými aplikacemi. V rámci IEP a PP bude poskytovat základní funkce programům (například evidenčnímu systému, managerskému rozhraní, k souborovému systému, nebo ke správě procesů) a poskytovat často používané funkce enterprise aplikacím (aplikace s požadavkem na vysokou spolehlivost, dostupnost, robustnost a výkonnost). Příkladem takových funkcí bude podpora transakčního zpracování požadavků, persistence objektů do databáze, výměna dat mezi aplikacemi a další. Požadovanou platformou pro provoz IEP a PP bude moderní webová aplikace postavená na servisně orientované architektuře (SOA).
3.3.2.2.3.
Provoz databázového serveru
Databázový server bude v rámci IEP a PP poskytovat základní funkce aplikačnímu serveru (sofistikované uložení a správa dat, správa vyrovnávací paměti, archivace transakčních žurnálů…). Nad databázovým strojem budou příslušné nadstavby jádra, zajišťující komunikaci s okolím, tedy především podporu síťových protokolů a služeb. Požadovanou platformou pro provoz IEP a PP bude v rámci zachování stávajícíh investic a následných nákladů na správu TC a KC relační databáze typu ORACLE. Strana 13 z 78
3.3.2.2.4.
Provoz souborového serveru
Souborový server bude v rámci IEP a PP poskytovat základní funkce aplikačnímu a dabatázovému serveru (sofistikované uložení a správa dat). Nad souborovým serverem budou provozovány příslušné nadstavby, zajišťující systém, oprávnění a komunikaci s okolím, tedy především podporu síťových protokolů a služeb.
3.3.2.2.5.
Provoz www serveru
WWW server bude v rámci PP poskytovat službu vyřizování požadavků http od klientů (nejčastěji webových či mobilních prohlížečů) odesílaných na prezentační portál v rámci PP. Vyřízením požadavků se rozumí odeslání cíle specifikovaného URL (typicky webová stránka, ale též statický text, obrázek či jiný soubor).
3.3.2.2.6.
Zálohovací systém
V souladu s požadavkem na vysokou spolehlivost, dostupnost a bezpečnost řešení budou zálohována kompletní uživatelská i systémová data. Tím se rozumí plné kopie jednotlivých serverů (VM) ve virtuálním prostředí včetně konfigurace a nastavení. Tak bude zajištěno okamžité spuštění libovolné serverové služby na záložním fyzickém serveru v případě výpadku původního fyzického prostředí. Veškerá data související s provozem zařízení (data aplikací, databáze, uživatelská data..) Tyto data budou umístěna na nezávislém zařízení – páskových médiích. Zařízení musí splňovat parametry bezpečného uložení, zejména pak diskové oddíly musí být v redundantních režimech (raid, 5, 6 nebo 10) a zařízení musí být navrženo pro nepřetržitý provoz v režimu 24x7. Realizaci, kontrolu a časové schéma zálohování bude zajišťovat SW, který bude součástí administračního prostředí.
3.4.
Účel projektu
Prioritní osa 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě – se zaměřuje na rozvoj služeb modernizaci územní veřejné správy, především na vybudování podmínek pro aplikaci eGovernment na místní úrovni, optimalizaci procesů v rámci orgánů místní samosprávy, zefektivnění elektronické komunikace mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy, zabezpečením vzájemné kompatibility informačních systémů a datové propojenosti, poskytováním maxima informací prostřednictvím internetu zdarma.
3.5.
Aktivity projektu
Aktivita b) ROZVOJ SLUŽEB TECHNOLOGICKÝCH CENTER KRAJŮ Služby poskytované technologickým centrum Pardubického kraje budou rozšířeny o novou elektronickou službu pro paměťové instituce zřizované Pardubickým krajem, za účelem zkvalitnění veřejné služby a správy. Novou službou bude integrovaná evidenční platforma - jednotný evidenční a management systém paměťových sbírek, umožňující bezpečné uklávání digitálního obsahu, včetně elektronických originálů, evidenci majetku, odborných popisů a publikaci do centrálních portálů a registrů.
Strana 14 z 78
Pro přístup do systému bude pořízen nový, centrální informační systém, umožňující přístup prostřednictvím běžného www prohlížeče, s propracovaným systémem autorizace a autentifikace, systém garantující bezpečnost, nezměnitelnost a nezaměnitelnost ukládaných dat. Pro provoz IEP bude Technologické centrum Pk rozšířeno o Kulturní Cloud – HW a SW infrastrukturu umožňující bezpečný provoz IEP a PP s garantovanou vysokou dostupností služeb a bezpečným uložením obsahu.
Aktivita d) ZPŘÍSTUPNĚNÍ DIGITÁLNÍHO OBSAHU Kulturní obsah shromážděný z jednotlivých paměťových institucí Pk do IEP bude následně automatizovanými procesy prezentován odborné a laické veřejnosti prostřednictvím Publikačního portálu. Součástí portálu bude prezentace paměťových sbírek včetně multimediální dokumentace, doplněné o ochranné prvky a prezentace virtuálních výstav, odborných a informačních textů a regionálních kulturních informací.
3.6.
Varianty řešení včetně nulové
Byly zvažovány následující varianty řešení:
3.6.1. Nulová varianta Předpokládá zachování stávajícího stavu evidence sbírek v MS Access aplikacích a velmi omezenou a roztříštěnou prezentaci. Zálohování a archivace dat digitálního obsahu bude probíhat na zastaralá a kapicitně nedostatečná pole v rámci jednotlivých muzeí. Tato varianta neumožňuje hlubší paměťových institucí Pardubického kraje a krajského úřadu, tak jak je vyžadováno platnou legislativou. Výhody • •
nulová investice a provozní náklady (úspora materiálových, finančních, lidských zdrojů), odpadá riziko, že dotace nebude přidělena Pardubický kraj se nezavazuje k udržení výstupů projektu
Nevýhody • • • • • •
nevybudování bezpečného centrálního úložiště digitalizovaného kulturního obsahu, přetrvání úkládání dat na zastaralých serverech a kapacitně nedostatečných polích využívání zastaralých a bezpečnostně i funkčně nevyhovujících systémů pro evidenci sbírek nevytvoření integračního prostředí pro management sbírek a kontrilu práce paměťových institucí nedostatečná a neprůkazná evidence majetku Pk nemožnost centrání publikace kulturního bohatství Pk nemožnost online či automatizované publikace sbírek, nezbytná duplikace evidence
Strana 15 z 78
3.6.2. Minimální varianta Předpokládá pouze realizaci IEP - centrálního evidenčního systému – vynucené obtížnou a neefektivní prací v paměťových institucích. Integrace evidenčních systémů bude provedena v rámci Východočeského muzea v Pardubicích, pouze v evidenční části, bez možnosti další digitalizace a bezpečného uložení obsahu. Projekt by řešil pouze zajištění bezpečné evidence a nerespektoval by další možný rozvoj směrem k digitalizaci a publikaci muzejních sbírek, který vychází z požadavků vlády ČR, vedení paměťových institucí i krajského úřadu. Výhody • •
zavedení jednotného systému evidence vytvoření integračního prostředí pro pozdější rozšíření
Nevýhody • • •
nevybudování bezpečného úložiště kulturního obsahu nevytvoření prezentačního portálu navýšení provozních nákladů v rámci jednotlivých instutcí
3.6.3. Investiční plná varianta Sjednocení stávajících evidenčních systémů tak, aby poskytovaly možnosti požadované evropským digitáním muzeem europeana, evropskou i českou legislativou, dále zřízení publikačníh portálu sbírek Pk a centrální prezentace Pardubického historického a kulturního dědictví. Výhody • • • • •
zavedení jednotného systému evidence vytvoření integračního prostředí pro pozdější rozšíření vybudování centrálního bezpečného úložiště kulturního obsahu v rámci technologického centra kraje vytvoření centrálního prezentačního portálu snížení provozních nákladů v rámci jednotlivých instutcí
Nevýhody • •
povinnost zajistit udržitelnost navýšení provozních nákladů na straně technologického centra
S ohledem na skutečnost, že integrace evidenčních systémů sbírek vyplývá z legislativního rámce i odborných a veřejných potřeb, byla zvolena investiční varianta, která řeší jak oblast vnější (prezentační portál), tak vnitřní integrace (integrovaná evidenční platforma) a je v souladu s ICT strategií Pardubického kraje.
Strana 16 z 78
3.7.
Publicita projektu
O realizaci projektu bude veřejnost informována prostřednictvím reklamních bannerů umístěných na kulturních portálech Pk, jednotlivých www prezentacích příspěvkových organizací zapojených do realizace projetku. Zároveň budou zveřejněny informace o realizaci projektu na stránkách Pardubického kraje www.pardubickykraj.cz. K šíření informací o kulturním portále přispějí i samotní uživatelé, neboť lze očekávat, že zveřejnění kulturního dědictví Pk přinese jejich velký zájem a své zkušenosti budou sdílet prostřednictvím sociálních sítí a komunit dalším osobám, včetně následné diskuze nad historickými tématy. Doporučení známých a příbuzných jsou obecně častým motivem pro návštěvu konkrétních kulturních cílů. V rámci realizace projektu bude zajištěna i povinná publicita projektu v rozsahu: •
souhlas se zveřejněním v seznamu příjemců dotace,
veškeré informace o projektu, o jeho rozsahu, aktivitách a dopadech budou prezentovány na webových stránkách Pardubického kraje http://www. pardubickykraj.cz •
veškeré výstupní materiály a hmotné výstupy projektu budou označeny v souladu s pravidly vizuální identity IOP v ČR,
•
trvalá informační deska v místě realizace projektu – v technologickém centru.
Podrobně je publicita projektu popsána v žádosti o finanční podporu.
3.8.
Umístění projektu v Hexagonu veřejné správy
Rozsah projektu je hodnocen z pohledu jeho dopadů do jednotlivých vrcholů Hexagonu veřejné správy. Předkládaný projekt má z pohledu hodnocení prováděného podle vrcholů Hexagonu veřejné správy pozitivní dopad do všech jeho vrcholů. Technologie Vytvoření výstupů projektu přispěje k řádově vyšší kvalitě a efektivitě poskytování veřejných služeb a k zvýšení kvality prezentace, bezpečnosti, dostupnosti aplikací, odolnosti proti výpadkům a ochrany proti útokům. Předkládaný projekt bude mít pozitivní dopad na zvýšení podílu elektronizace veřejné správy. Toto opatření je chápáno jako podpůrná služba s cílem zkvalitnit služby občanům, snížit administrativní náročnost veřejných služeb (a to nejen ve vztahu k úředníkům, ale především k občanům), zefektivnit procesy a standardizovat ICT v prostředí veřejné správy. Občan Dopad na občana je realizací tohoto projektu více v přeneseném smyslu. V oblasti Zpřístupnění digitálního obsahu bude posouzen současný stav v oblasti publikace a bude provedena její Strana 17 z 78
aktualizace, resp. zpracování nové. Jedná se především o zpřístupnění kulturního obsahu, tj. týká se občanů všech věkových skupin i stupňů vzdělání. Úředník Úředník hraje důležitou roli v celém procesu efektivní veřejné správy. Proto je důležité, aby došlo k nastavení vhodných podmínek pro činnost zaměstnanců veřejné správy. Realizací projektu dojde k významné úspoře času úředníků a k plynulejší práci v oblastech: • • •
Evidence a management paměťových sbírek Digitalizace kulturního obsahu Prezentace digitalizovaného obsahu
Organizace Předkládaný projekt bude mít pozitivní dopad na příspěvkové organizace v rámci veřejné správy. Podpora jednotlivých činností je zajišťována na úrovni, kde se její realizace jeví jako nejvhodnější (kompetence, kapacity, znalost atd.). Konkrétním dopadem a přínosem projektu je: •
• •
snazší a automatizované předávání ukazatelů o hospodaření a odborné práci organizací (prostřednictvím centrálního rozhraní) - časová úspora na straně ředitelů PO při reportingu zřizovateli; sjednocení evidence a dat do jednoho moderního systému efektivnější práce při odborných a publikačních činnostech
Finance Předkládaný projekt má na vrchol Finance pozitivní dopad - zajišťuje synergický efekt z pohledu investic a provozních nákladů: • • • •
snížení nákladů na zajišťování ekonomických procesů v příspěvkových organizacích; snížení nároků na HW na jednotlivých příspěvkových organizacích; úspora za internetové připojení; efektivnější proces digitalizace.
Legislativa Jedná se podpůrný prvek, kdy jeho existence definuje mantinely pro funkčnost a flexibilitu veřejného sektoru. Vybudované řešení bude využito pro naplnění požadavků vyplývajících z legislativy, a to především z: • •
zákona číslo 122/2000 Sb., o ochraně sbírek; připravovaného zákona o kybernetické bezpečnosti.
Strana 18 z 78
4. Lokalita a okolí 4.1.
Místa realizace projektu
1. Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, Pardubice, PSČ 532 11 2. Technologické centrum (hlavní lokalita) - Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice Technologické centrum (záložní lokalita) - Komenského náměstí 120, 532 11 Pardubice 3. Paměťové instituce: • Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek 2, 530 02 Pardubice • Regionální Muzeum v Chrudimi, Široká 86, 537 01 CHRUDIM • Regionální muzeum Litomyšl, Jiráskova 9, 570 01 Litomyšl • Regionální muzeum Vysoké Mýto, Aloise Vojtěcha Šembery 125, 566 01 Vysoké Mýto • Východočeská galerie, Zámek 3, 530 02 Pardubice
4.2.
Stav technické infrastruktury v lokalitě
Stávající technická infrastruktura v jednotlivých paměťových institucích Pk je zcela nedostatečná. Muzea jsou vybavena servery s průměrným stářím 5let, se zcela nedostatečnou diskovou kapacitou (Průměrná aktuální zaplněnost diskového prostoru je 87%). Digitalizace kulturního obsahu je často prováděna na osobní disková média (USB disky, Flash disky, DVD…), evidence sbírek probíhá v kombinaci papírových katalogizačních karet a lokálně instalovaných MS Access evidenčních systémů, bez možnosti souhrnných přehledů, pohledů či fultextového vyhledávání. Všechna muzea mají dostatečnou Internetovou konektivitu pro datovou výměnu a synchronizaci s TC Pk. Rozšíření služeb Technologického centra kraje o evidenci sbírek a uložení digitálního obsahu a centrální uložení a zálohování je nejvýhodnější variantou řešení z ekonomického i systémového hlediska.
5. Technické řešení 5.1.
Koncept řešení
5.1.1. Aplikační pohled Cílové řešení projektu musí pokrýt potřeby různorodých uživatelů, z hlediska aplikačního proto řešení rozdělíme do několika částí s ohledem na jejich použití, na: • • • • •
část odbornou, určenou pro pracovníky paměťových institucí, část nadstavbovou (manažerskou), určenou pro pracovníky odborů krajského úřadu, část publikační a prezentační, pro prezentaci kulturního dědictví uchovávaného v paměťových institucích kraje, určenou pro odbornou a laickou veřejnost, část komunikační, určenou pro automatizaci komunikace mezi paměťovými institucemi a prezentačními krajskými a evropskými portály část systémovou, určenou pro podporu aplikačních částí a pro administrátory odpovědné za provoz řešení Strana 19 z 78
5.1.1.1. Aplikační architektura
5.1.1.2. Odborná část - evidenční systém •
•
Primárně určen pro pracovníky muzeí o kurátoři o badatelé o konzervátoři o restaurátoři Účel o Evidence sbírek dle zákonných předpisů o Podpora digitalizace a práce s multimédii
5.1.1.3. Publikační část - webový portál •
•
Primárně určen pro laickou i odbornou veřejnost o badatelé z jiných krajů a zemí o školství – učitelé i studenti o široká iroká veřejnost se zájmem o muzejnictví Účel o Zajištění prezentace kulturního dědictví kraje o Datový repozitář pro využití v jiných republikových i evropských projektech
Strana 20 z 78
5.1.1.4. Manažerská část – nadstavba nad evidenčním systémem •
•
Primárně určen pro pracovníky odboru kultury na krajském úřadě o Pracovníci odboru školství a kultury (OŠK) o Pracovníci oddělení kultury a památkové péče Účel o Kontrolní mechanismus při postupu digitalizace v krajských paměťových institucích
5.1.1.5. Komunikační část – podpora interoperability • •
Primárně určena pro zajištění interoperability mezi institucemi a státními i evropskými projekty Účel o Podpora standardizovaných protokolů pro výměnu dat o Podpora oběhu informací a dokumentů zapojených stran (workflow)
5.1.1.6. Systémová část – podpora aplikačních částí a administrace řešení •
•
Určeno pro o systémovou podporu evidencí a agend v řešení o podporu administrátorských činností konfigurace a customizace systému Účel o Poskytnout systémovou podporu všem procesům v řešení o Konfigurace přístupu k datům (uživatelské účty, role, oprávnění)
5.1.2. Technologický pohled Řešení musí umožňovat efektivní práci s různorodými daty (strukturovanými i nestrukturovanými) a metadaty a to nezávisle na fyzickém umístění úložiště těchto dat a na fyzickém umístění přistupujícího klienta (uživatele). Navíc musí plně zabezpečovat dostupnost a důvěryhodnost dat a zajistit plnou obnovitelnost dat v případě havárie technologických prostředků. Systém musí být navržen a realizován pomocí moderních technologií se zárukou dalšího rozvoje a podpory těchto technologií. Je nutné mít jistotu, že životnost systému se bude počítat na desetiletí a ne na jednotky let.
5.1.2.1. Základní technologické požadavky •
•
Schopnost provozu přes intranet/internet o Primární uživatelské rozhraní prostřednictvím webového prohlížeče o Odpadá nutnost instalací a konfigurací klientských počítačů, zjednodušení administrace systému a rychlejší instalace nových klientů Technologická přizpůsobivost o Provozní prostředí systému může být variabilní – požaduje se nezávislost na operačním systému klientské stanice, aplikačním serveru a databázovém serveru Strana 21 z 78
• • •
•
•
• •
•
Bezpečnost o zajištění maximální bezpečnosti v prostředí intranetu/internetu Škálovatelnost systému o výkonnostní stabilita ve velkém rozsahu objemu zpracování dat Přizpůsobivost o Systém by měl být navržen tak, aby bylo možné jednoduše, a tudíž levně, implementovat speciální požadavky Pk i v budoucnu – uživatelská rozšíření Otevřenost o Systém by měl umožňovat spolupráci se systémy třetích stran – jak už z pohledu technologického (SOA, web služby) tak i z pohledu aplikačního (MS Office, OpenOffice, …..) Uživatelská přívětivost a ergonomie o Jednoduché a moderní GUI vč. široké možnosti uživatelského nastavení, snadná navigace v dokumentech, různé úrovně filtrování Podpora výstupů o výstupy do všech standardních formátů, včetně uživatelské definice Dostupnost aktualizací o Snadná instalace systému a jeho aktualizace – upgrade – možnost automatizované aktualizace přes internet. Vícevrstvá architektura o Odlehčený klient – rozhraní pro práci uživatele (standardní počítač, notebook, mobilní zařízení, smartphone, … apod.) o Silný centrální aplikační server – vykonání veškeré aplikační logiky o Databázový server – centrální úložiště dat
5.1.2.2. Technologická architektura Systém pokrývající požadované funkcionality bude navržen ve vícevrstvé architektuře, která je nejvhodnější pro centrální systém provozovaný prostřednictvím veřejných datových sítí. •
•
•
•
Klientská vrstva o Vrstva zajišťuje přístup klientských zařízení k prezentační vrstvě. Pro tenkého klienta je to typicky internetový prohlížeč, běžící na různém klientském zařízení. Prezentační vrstva o Má za úkol generovat zobrazení informací (dat) pro uživatele, formou grafického uživatelského rozhraní, kontroluje zadávané vstupy, neobsahuje však zpracování dat. Aplikační vrstva o Aplikační vrstva je jádrem řešení evidenčního systému. Jsou zde uloženy logika, funkce, výpočty a zpracování aplikace. Vrstva je typicky tvořena aplikačním serverem, což je vlastně softwarový rámec (framework), ve kterém aplikace může běžet, obsluhovat požadavky uživatelských přístupů a vracet dle těchto požadavků data. Datová vrstva o Datová vrstva zajišťuje uchování strukturovaných i nestrukturovaných dat. Jednou z komponent této vrstvy je centrální databáze, která data uchovává, zpřístupňuje a Strana 22 z 78
•
•
•
zaručuje jejich konzistenci. Další komponentou je souborové úložiště pro uchování rozsáhlých nestrukturovaných (multimediálních) ( dat. Komunikační vrstva o Datová, aplikační a prezentační vrstva mezi sebou spolupracuje pomocí standardizovaných rozhraní a komunikačních protokolů pro počítačové sítě. Obecně se využívá protokol TCP/IP a zabezpečený protokol TLS. Vrstva datových úložišť o Fyzická vrstva pro trvalé uložení dat na fyzických nosičích. Vrstva poskytuje služby pro uložení obsahu. Interní a externí integrační rozhraní
5.2.
Stručný popis řešení
Základní potřebou je sjednotit informace o sbírkových předmětech krajských paměťových institucí do jednoho centrálního kvalitního sbírkového evidenčního systému, zvýšit jejich využitelnost, úplnost, integritu a dostupnost, zvýšit rychlost, spolehlivost a komfortnost jejich získávání. Současně s tím snížit pracnost zadávání informací do sbírkového evidenčního eviden systému, eliminovat duplicitu informací a snížit čas potřebný pro manipulaci s uloženými informacemi. Zároveň zajistit ochranu centrálně uložených dat (strukturovaných i nestrukturovaných) a umožnit řízenou publikaci sbírek prostřednictvím internetového internetového portálu. Všechny potřeby musí být v souladu s platnou legislativou a organizační strukturou paměťových institucí.
5.2.1.Základní požad ožadavky na systém •
Ergonomie
Strana 23 z 78
Pro efektivní práci kurátorů, dokumentátorů, správců depozitáře a dalších zaměstnanců PI je nutné, aby měli k dispozici takové programové vybavení, které bude uživatelsky přívětivé a bude smysluplně podporovat (zejména zjednodušovat a urychlovat) jejich práci. o Základní požadavky na ergonomii: Přehlednost grafického uživatelského rozhraní Jednotnost prostředí ve všech částech systému Podpora pracovních procesů systémem – všechny akce a data pro daný proces musí být „po ruce“ Srozumitelná interaktivita mezi uživatelem a programem Lidsky přijatelná odezva systému – žádné dlouhé čekání Intuitivní ovládání Přizpůsobivost aplikace potřebám konkrétního uživatele (Prostředí aplikace, filtry, sestavy…) Úplnost informací o Odborní uživatelé musí mít pro svoji práci dostupné kompletní údaje. Informace musí být podle dostupnosti strukturovány dle pozice uživatele, tzn. podle uživatelských rolí. Každý uživatel může pracovat s takovými informacemi, na které má oprávnění. Toto oprávnění je určeno přiřazenou rolí. o V evidenčním systému je potřebné ke každé sbírce, nebo sbírkovému předmětu, přikládat libovolný počet různorodých dokumentů v elektronickém tvaru (souborů), a kdykoliv mít možnost tyto dokumenty také vyhledat a zpřístupnit s přihlédnutím k uživatelským oprávněním. Integrita informací o Požaduje se jednoznačná identifikovatelnost všech předmětů v chronologické a systematické evidenci paměťové instituce. o Tato identifikace musí být zajištěna v celé fázi životnosti záznamu o předmětu sbírky, musí být zajištěna provázanost a integrita předmětů zaevidovaných pod přírůstkovým číslem, přes jejich rozčlenění, konzervaci a zaevidování pod příslušná inventární čísla. Dostupnost informací o Pro efektivní práci uživatelů je nezbytné, aby byly informace dostupné ihned po vložení a schválení a to jakýmkoliv oprávněným uživatelem. Informace by měly být dostupné 24 hod denně prostřednictvím intranetu, volitelně z internetu. Dostupnost nesmí být nikdy na úkor bezpečnosti, vždy je nezbytný zabezpečený autorizovaný přístup a šifrovaná komunikace. Srozumitelnost informací o Každý evidovaný údaj v systému musí mít svoje srozumitelné pojmenování (běžně užívané v příslušných odděleních) a odpovídající umístění ve sbírkovém evidenčním systému. Není přípustné, aby se používala „volná“ pole v evidenčních kartách, původně určená pro evidenci konkrétního typu údajů, pro zcela jiný typ. Rychlost získávání informací o Požaduje se, aby pracovníci paměťové instituce neplýtvali čas čekáním na odezvy systému, ale aby od požadavku na získání informace ze systému byla odpověď o
•
•
•
•
•
Strana 24 z 78
•
•
•
•
•
systému v lidsky přijatelné době - u běžných operací v řádech milisekund, maximálně sekund. Spolehlivost a komfort při získávání informací o Velmi důležitým požadavkem na systém je komfort a spolehlivost při získávání informací. Je požadován zejména uživatelsky příjemný systém vyhledávání dat, široké možnosti filtrování a řazení dat. Vyhledávání a filtrování dat o Požaduje se fulltextové vyhledávání napříč celým systémem s následujícími vlastnostmi: Ovlivnit způsob vyhledávání při zápisu vyhledávaného výrazu – možný výskyt, povinný výskyt, zakázaný výskyt a jejich kombinace Umožnit prohledávat i přílohy v souborovém úložišti (PDF, DOC, XML, XLS, TXT dokumenty) o Požaduje se parametrické vyhledávání napříč celým systémem s následujícími vlastnostmi: Nastavení filtrů musí být intuitivní, uživatelsky snadné a příjemné Nenutit uživatele používat SQL operátory (např. LIKE, AND, OR, … apod) Odstínit uživatele od nutnosti sestavovat SQL dotaz v jeho programátorské podobě Možnost postupného sestavování složité filtrovací podmínky z jednodušších podmínek Možnost přidávání dalších podmínek k sestavenému filtru Možnost ubírání jednotlivých podmínek z již sestaveného filtru Možnost uložení právě sestaveného filtru (Oblíbené) Možnost filtrování způsobem „výčet“ – výběrem nesourodých prvků Možnost nastavení implicitního filtru na uživatele Možnost kombinovaného hledání s kritérii z hlavní i vedlejší tabulky s vazbou 1:n (případně i z více vedlejších tabulek) Možnost vyhledání v rámci intervalů inventárních čísel. Řazení dat o Požadují se široké možnosti řazení dat v tabulkových zobrazeních. o Řazení dat musí splňovat tyto požadavky: Nastavení jednoduchých kritérií Nastavení složených kritérií Možnost ukládání kritérií Možnost nastavení výchozího řazení na uživatele Multimediální přílohy o Multimediální přílohy jsou fotografie, audio soubory, video soubory o Požaduje se automatizovat práci s multimediálními soubory Generování náhledů Vkládání vodoznaku Uzamykání originálů Ukládání do důvěryhodného úložiště Schvalovací systém Strana 25 z 78
•
•
•
•
•
•
o Podpora systému schvalování odborného popisu na katalogizační kartě Historie změn v datech o Automatické logování změn hodnot na kartách v evidencích prvního a druhého stupně. o Logování s údajem o původní hodnotě, autorovi změny a data provedení změny. Výstupy o Požadují se kvalitní výstupy v různých formátech. o Požadují se výstupy formou tiskové sestavy, ale také výstupy do souboru a výstupy pro elektronickou komunikaci. Robustnost systému o systém musí být dostatečně robustní, nesmí být náchylný (citlivý) na uživatelsky nesprávný postup, nesmí být náchylný na drobné změny v konfiguraci operačního systému a HW na klientském počítači, apod. Řízení uživatelských účtů o Možnost zapojení do centrálního systému uživatelských účtů jednotlivých institucí Nezávislost systému na OS, přístup přes internet o Systém musí být dostatečně univerzální a nezávislý na klientských a síťových operačních systémech. Dále musí být umožněn bezpečný přístup systému i z terénu (z odloučených pracovišť) prostřednictvím sítě internet. Požadavky na úložiště dat o Z důvodu jednotné správy dat, hlavně administrace, zálohování, archivace, konfigurace apod., je požadováno jednotné úložiště dat v centrální databázi. Vzhledem k charakteru a vysoké důležitosti a důvěrnosti ukládaných údajů je vyžadována relační databáze. o Požadavky na relační databázi: Bezpečnost Robustnost Škálovatelnost Vysoký výkon Vysoká dostupnost Schopnost sebe-administrace a automatické doladění výkonu Podpora jednotného přihlašování Podpora perzistentní vrstvy pro aplikační server Podpora moderních komunikačních architektur – např. SOA
5.2.2. Popis řešení Řešení musí plně splňovat stanovené cíle projektu, musí být dostatečně robustní a zároveň otevřené pro budoucí rozšiřování systému dle potřeb. Jak v oblasti výkonnosti, tak i v rozsahu funkcionality. Řešení se skládá z mnoha softwarových i hardwarových komponent a služeb, je potřeba, aby bylo navrženo s využitím technologií, které jsou určeny pro takový rozsáhlý a robustní systém.
Strana 26 z 78
Nejcennější částí systému jsou digitalizovaná data ať už ve formě strukturovaných dat a metadat nebo nestrukturovaných multimediálních dat. Všechny tato data musí být uloženy na kvalitních nosičích – úložištích s propracovaným systémem zálohování. Řešení musí splňovat základní požadavky na systém, popsaný výše a další požadavky pro jednotlivé části a komponenty systému.
5.2.2.1. Odborná část – evidenční systém Odborná část bude určena pro odbornou evidenci sbírek krajských paměťových institucí dle platných vyhlášek a pro ukládání digitalizovaného obsahu. Dále musí obsahovat všechny potřebné odborné slovníky, agendu pro lokační evidenci sbírkových předmětů a pro sledování manipulace s předměty a evidenci odborných konzervátorských a restaurátorských zpráv. Součástí musí být i agenda pro přípravu údajů o sbírkových předmětech ke zveřejnění. Základní agendy evidenčního systému •
•
• • •
Evidence 1. stupně – chronologická evidence o Majetkoprávní evidence sbírky, přírůstková evidenční čísla, přírůstkové knihy, evidence nabytí (akvizice), příslušné slovníky. o Vazby na evidenci 2. stupně (vazba typu m:n), vazba na lokační agendu, konzervátorských a restaurátorských zásahů a evidenci osob a institucí. o Možnost připojování libovolného počtu souborových příloh (dokumenty, obrázky, odkazy na webové stránky, …apod.) o Tisk seznamu přírůstků, přírůstkové knihy. Evidence 2. stupně – systematická evidence o Katalog sbírky, katalogizační karty, inventární evidenční čísla, odborný popis předmětu, příslušné slovníky. o Vazby na evidenci 1. stupně (vazba typu m:n), vazba na lokační agendu, konzervátorských a restaurátorských zásahů a evidenci osob a institucí. o Možnost připojování libovolného počtu souborových příloh (dokumenty, obrázky, odkazy na webové stránky, …apod.) o Sada údajů pro popis předmětu pro zveřejnění na webovém portálu. Napojení na publikační část - veřejný portál. o Tisk katalogizační karty s obrázkem/ bez obrázku. Evidence osob a institucí o Evidence institucí (právnických osob), osob a osobností (fyzických osob) Podpůrná evidence – evidence studijního materiálu o Evidence studijního materiálu minimálně ve stejném rozsahu jako je evidence 1. stupně. Evidence konzervátorských a restaurátorských zásahů o Evidence konzervátorské a restaurátorské dokumentace, informace o přípravě, průběhu a dokončení zásahu, převzetí a předání předmětu. Evidence materiálů pro zásahy. o Vazby na evidenci 1. stupně, na evidenci 2. stupně, na lokační agendu.
Strana 27 z 78
Možnost připojování libovolného počtu souborových příloh (dokumenty, obrázky, odkazy na webové stránky, …apod.), evidence fotografií před, v průběhu a po zásahu, evidence karet, analýz o Tisk karty o zásahu s fotografiemi. Úložiště multimediálních informací pro uvedené evidence o Souborové úložiště pro úschovu všech příloh připojovaných k jednotlivým kartám v evidencích. o Možnost jednotlivého vkládání, hromadného vkládání, automatizace vkládání – rozpoznávání příslušnosti k evidenčnímu číslu, možnost aplikace vodoznaku. o Úschova originálů, generování náhledů. Agenda depozitář – uložení, manipulace, zápůjčky o Evidence uložení v depozitářích, strukturovaný kód uložení, definice struktury kódu, evidence výdejů z depozitáře, evidence zápůjček, rozlišení stálého a dočasného uložení. o Vazba na evidence 1. a 2. stupně, vazba na evidenci konzervátorských a restaurátorských zásahů. Odborné slovníky pro uvedené agendy o Odborné slovníky pro uvedené evidence a agendy. o
•
•
•
5.2.2.2. Publikační část – prezentační portál Část pro prezentaci vybraných sbírkových předmětů na internetu, přístupné pro laickou i odbornou veřejnost. Základním cílem je zatraktivnit regionální historii a kulturu, muzejní sbírky, zvýšit informovanost o nich a přilákat veřejnost k návštěvě paměťových institucí kraje. Musí splňovat vyhlášku č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). Korektní zobrazení v běžně užívaných internetových prohlížečích. Portál musí mít kvalitní a nápaditý design pro prezentaci obsahu, musí umožňovat nejen zobrazování fotografií ale také možnost přehrávat video a audio soubory a také 3D obrázky a v neposlední řadě propracovaný systém fultextového a parametrického vyhledávání. Zveřejňování obsahu musí probíhat dle schválené metodiky, nastavených pravidel, nesmí být zveřejňovány vysoce odborné údaje či údaje označené jako neveřejné a údaje o místě uložení předmětu (zabezpečení), ale pouze údaje, které jsou speciálně pro zveřejnění připraveny. Portál musí mít přímou online vazbu na evidenční část v rámci EIP.
5.2.2.3. Manažerská část – nadstavba nad evidenčním systémem Nadstavba bude určena pro pracovníky krajského úřadu pro získávání on-line přehledů a statistik o postupu digitalizace a katalogizace sbírek v paměťových institucích kraje a pro přímý přístup k evidenci pro kontrolní činnost. Základní agendy manažerské části •
Centrální katalog Strana 28 z 78
• •
o přístup k evidovaným sbírkovým předmětům všech krajských PI Přehled akvizic o přehled o probíhajících akvizicích v krajských PI Statistické přehledy o celkové počty evidovaných předmětů o postup katalogizace o postup digitalizace
5.2.2.4. Podpůrné systémy Jedná se o soubor softwarových komponent, které jsou potřeba pro správné a efektivní fungování aplikačních částí a zajišťující řízení přístupu k funkcím a datům systému a ergonomii pro přihlášené uživatele. Součástí systému by měl být systém pro řízení schvalování a oběhu dokumentů.
5.3.
Variantní návrhy technického řešení – HW/SW
Většina ze záměrů tohoto projektu má jen jednu variantu řešení a také variantu NULOVOU – tedy že se nebude realizovat. Toto platí na všechny záměry, kromě varianty IEP, která má dvě možné varianty řešení a varianty konfigurace KC.
5.3.1. IEP Popis IEP je možné variabilně realizovat jako centrální evidenční systém sbírek, bez centrálního ukládání digitalizovaného obsahu. Varianta bude mít k dispozici potřebné technické vybavení pro provoz IEP, jednotlivé paměťové instituce budou jednotně a centrálně evidovat sbírky, ale nebude možné na jednom místě ukládat digitalizovaný kulturní obsah. Výhoda • • •
Odstranění bezpečnostních a funkčních nedostatků stávajícího způsobu evidence Vyšší bezpečnost evidenčních dat Jednotný systém pro instituce i kurátory, umožňující centrální pohledy do obsahu i fultextové a parametrické vyhledávání.
Nevýhoda • •
Nemožnost uložení a zabezpečení digitálního obsahu Nutnost odložení digitalizace sbírek a tím zvýšení rizika ztráty kulturních hodnot u předmětů podléhajících časovému vlivu – zejména i bio sbírek.
5.3.2. Kulturní CLOUD Popis
Strana 29 z 78
V rámci vybudování centrálního Kulturního Cloudu je možné zvolit HW řešení s nižší úrovní bezpečnosti a kapacity, například instalací jen jednoho serveru bez hw firewallu, který zajistí všechny požadované služby, bez garance dostupnosti a certifikovaného uložení obsahu. Výhoda •
Nižší náklady na realizaci
Nevýhoda •
Nebude možné zajistit bezproblémovou a garantovanou dostupnost IEP a PP, bezpečnost originálních dat a vůči rizikům vyplývajícím z nezbytné dostupnosti Internetové konektivity.
5.4.
Implementace a nasazení projektu bude rozdělena do 5 fází.
1. Instalace KC a. Instalace a konfigurace HW infrastruktury b. Instalace a konfigurace hypervisoru c. Instalace a konfigurace virtuálních serverů d. Instalace a konfigurace systému zálohování 2. Instalace a Implementace EIP a PP a. Instalace a implementace EIP b. Instalace a implementace PP c. Instalace a nastavení portálu d. Implementace online služeb 3. Konsolidace a migrace dat z jednotlivých paměťových institucí a. Kontrola konsistence odborných dat b. Příprava, úpravy a vytvoření centrálních slovníků c. Migrace dat d. Kontrola konsistence migrovaných odborných dat e. Implementace systému oprávnění a uživatelských rolí 4. Definice uživatelského prostředí, implementace sestav a šablon a. Výroba a implementace tiskových sestav b. Výroba a implementace centrálních šablon c. Výroba a implementace centrálních filtrů 5. Testovací provoz a. Kontrola validnosti odborných dat b. Kontrola systému oprávnění c. Zkušební provoz
Strana 30 z 78
5.5.
Harmonogram projektu
Přípravná fáze
3Q/2013-4Q/2013
Zpracování a administrace žádosti o dotaci včetně povinných příloh
říjen až listopad 2013
Výběrové řízení na administrátora projektu
prosinec 2013
Výběrové řízení na zpracovatele zadávací dokumentace k VŘ na HW a SW
prosinec 2013
1. etapa - Realizace projektu - 1. část
1Q/2014-2Q/2014
Realizace výběrového řízení na dodavatele SW a HW Připravení HW a SW infrastruktury (v návaznosti na Technologické centrum Pardubického kraje) Pořízení sbírkového evidenčního systému, migrace dat, konsolidace 2. etapa - Realizace projektu - implementace
leden až březen 2014 duben 2014 duben až červen 2014 3Q-4Q/2014
Digitalizace
červen až listopad 2014
Implementace
červen až listopad 2014
Postupné spouštění služeb
XI.14
Pokračování implementace ve zbývajících odborných sbírkách
XI.14
Provozní fáze
Od 1Q/2015
Zajištění udržitelnosti projektu
5.6.
1Q/2015-4Q/2019
Výhody a nevýhody jednotlivých řešení
5.6.1. Integrovaná evidenční platforma IEP je možné variabilně částečně realizovat jako centrální evidenční systém sbírek (ESS) Pk, který je z technologických a legislativních důvodů nezbytný (centrální evidence majetku, zajištění bezpečnosti
Strana 31 z 78
digitálního obsahu, naplnění zákona 122sb…), nebo jako komplexní integrovanou evidenční platformu s možností bezpečného uložení souvisejícího obsahu a publikace sbírek. Výhodou varianty ESS je nižší cena a pracovní náročnost proti IEP, ale zásadní nevýhodou je v podstatě nutné zastavení digitalizace muzejních sbírek a tím i jejich nedostatečná ochrana a uchování (uchování sbírek podléhajících zkáze z časových důvodů – například bio-sbírky, pátrání po zcizených předmětech atd.)
5.6.2. Kulturní Cloud KC je možné variabilně realizovat v nižší HW konfiguraci (jeden server + zálohovací systém), bez garantované dostupnosti, s dlouhým časem obnovy v případě havárie, bez dostatečné kapacity. Méně rozsáhlá varianta bude mít výhodu v nižší ceně, umožní provoz SES, ale neumožní zachovat a zvýšit tempo digitalizace sbírek (v souladu s legislativou a plánem Pk) a vytvořit bezpečnou PP. Bezpečné centrální ukládání obsahu, jeho zálohování a publikace vyžaduje plnou investiční variantu.
5.7.
Analýza technických a bezpečnostních rizik
Pod pojmem bezpečnost IT obvykle rozumíme ochranu odpovídajících IS a informací, které jsou v nich uchovávány, zpracovávány a přenášeny. Součástí takto obecně chápané bezpečnosti IT je i komunikační bezpečnost, tj. ochrana informace přenášené mezi počítači, fyzická bezpečnost, tj. ochrana před přírodními hrozbami a fyzickými útočníky a personální bezpečnost, tj. ochrana před vnitřními útočníky. Předmětem analýzy je zamýšlené řešení evidenčního systému a publikačního portálu muzejních sbírek Pardubického kraje v kulturním Cloudu, které v sobě zahrnuje množství různorodých softwarových a hardwarových komponent a jehož fungování je závislé nejen od kvality neživých komponent ale také od obsluhujícího personálu a od prostorů, ve kterých je řešení instalováno. Cílem analýzy rizik je identifikovat a ohodnotit aktiva zamýšleného řešení, identifikovat hrozby a určit jak pravděpodobnost uplatnění hrozby, tak i zranitelnost konkrétního aktiva hrozbou. Výsledkem je pak výpočet rizika pro každou dvojici aktiva a hrozby.
5.7.1. Identifikace a ocenění aktiv Na aktiva se díváme z hlediska fungování celého řešení a dosažení cíle projektu pro skupiny příjemců výstupů projektu. Aktiva rozdělíme do skupin podle typů aktiv: • • • • •
Datová aktiva - informace Aplikační programová aktiva - software Fyzická aktiva - hardware Služby koncovému uživateli Prostory
Pro ohodnocení aktiv je použita stupnice vyjádřena kvalitativními hodnotami, 1 až 5, kde „5“ znamená nejdůležitější, nejvýznamnější aktivum z hlediska provozu systému. Strana 32 z 78
HODNOTA 1 2 3 4 5
VÝZNAM Žádný dopad Zanedbatelný dopad Potíže Vážné potíže Kritické potíže
Tabulka aktiv: TYP
IDENTIFIKOVANÁ AKTIVA
Datová aktiva
Data v databázi Data v souborovém úložišti evidenční systém – odborná část veřejný portál – publikační část integrační rozhraní - komunikační část centrální nadstavba – manažerská část servery síťové prvky datové úložiště technická podpora pro aplikační SW technická podpora pro technologický SW servis HW konektivita k internetu
Aplikační aktiva
Fyzická aktiva
Služby
5.7.2. Identifikace hrozeb TYP HROZBY selhání zařízení
lidské
prostředí
IDENTIFIKOVANÁ HROZBA selhání software selhání hardware selhání komunikačních služeb neúmyslná modifikace dat hackerský útok na systém úmyslná modifikace dat krádež neposkytnutí technické podpory požár blesk povodeň
Strana 33 z 78
HODNOTA AKTIVA 5 5 5 5 4 3 5 5 5 5 3 3 5
5.7.3. Analýza rizik Analýza rizik je provedena systémem vyhodnocení pravděpodobnost incidentu a jeho dopad. Míra rizika je vypočtena podle vztahu R = PI * D, kde: • R = míra rizika, • PI = pravděpodobnost incidentu, • D = hodnota dopadu. Pro ohodnocení pravděpodobnosti incidentu byla použita stupnice 1 až 5, kdy nejpravděpodobnější je ohodnocena „5“. Pro ohodnocení dopadu je použita stejná váha, jako je hodnota aktiva. Aktivum data v databázi
data v souborovém úložišti
evidenční systém
Hod nota 5
5
5
Hrozba
Zranitelnost
PI
D
R
Opatření
selhání software
instalace nové verze, obsahující chyby
3
5
15
neúmyslná modifikace dat
nedostatečné školení obsluhy
4
5
20
úmyslná modifikace dat
povolení neautorizovaného přístup
2
5
10
krádež datového úložiště
2
5
10
selhání software
nezabezpečený přístup k serverům a úložišti instalace nové verze, obsahující chyby
3
5
15
neúmyslná modifikace dat
nedostatečné školení obsluhy
4
5
20
úmyslná modifikace dat
povolení neautorizovaného přístup
2
5
10
krádež datového úložiště
nezabezpečený přístup k serverům a úložišti instalace nové verze, obsahující chyby
2
5
10
3
4
12
Smluvně ošetřený vztah s dodavateli aplikačního i technologického software. Provádění záloh. Důkladné školení obsluhy s ověřením znalostí. Provádění záloh. Striktně autorizovaný přístup, fungující bezpečnostní politika. Provádění záloh. Ostraha místností a budovy, ve kterém je umístěno datové úložiště. Provádění záloh. Smluvně ošetřený vztah s dodavateli aplikačního i technologického software. Provádění záloh. Důkladné školení obsluhy s ověřením znalostí. Provádění záloh. Striktně autorizovaný přístup, fungující bezpečnostní politika. Provádění záloh. Ostraha místností a budovy, ve kterém je umístěno datové úložiště. Provádění záloh. Smluvně ošetřený vztah s dodavatelem evidenčního systému. Krátké reakční doby pro řešení SW chyb.
selhání software
Strana 34 z 78
veřejný portál
integrační rozhraní
centrální nadstavba
servery
datové úložiště
výpadek konektivity u poskytovatele
2
4
8
instalace nové verze, obsahující chyby
3
4
12
selhání komunikačních služeb hackerský útok
výpadek konektivity u poskytovatele
2
4
8
nedostatečně zabezpečený modifikační přístup na webový server
4
4
16
4
selhání software
instalace nové verze, obsahující chyby
2
4
8
výpadek konektivity u poskytovatele
2
4
8
3
selhání komunikačních služeb selhání software
instalace nové verze, obsahující chyby
3
3
9
výpadek konektivity u poskytovatele
2
3
6
5
selhání komunikačních služeb selhání hardware
provoz v nevhodném prostředí
2
5
10
krádež
nezabezpečený přístup do serverovny
2
5
10
požár blesk
1 1
5 5
5 5
povodeň selhání hardware
zanedbána požární ochrana absence nebo chybná instalace ochranného zařízení umístění serverů v zátopové oblasti provoz v nevhodném prostředí
1 2
5 5
5 10
krádež
nezabezpečený přístup do serverovny
2
5
10
požár blesk
zanedbána požární ochrana absence nebo chybná instalace
1 1
5 5
5 5
5
5
selhání komunikačních služeb selhání software
Strana 35 z 78
Smlouva s poskytovatelem na vysokou úroveň poskytovaných služeb (SLA) Smluvně ošetřený vztah s dodavatelem veřejného portálu. Krátké reakční doby pro řešení SW chyb. Smlouva s poskytovatelem na vysokou úroveň poskytovaných služeb (SLA) Použití technologií s propracovaným bezpečnostním systémem, důsledná autorizace přístupu. Smluvně ošetřený vztah s dodavatelem integračního rozhraní. Krátké reakční doby pro řešení SW chyb. Smlouva s poskytovatelem na vysokou úroveň poskytovaných služeb (SLA) Smluvně ošetřený vztah s dodavatelem centrální nadstavby. Krátké reakční doby pro řešení SW chyb. Smlouva s poskytovatelem na vysokou úroveň poskytovaných služeb (SLA) Uzavřená klimatizovaná místnost s pravidelným úklidem. Ostraha místností a budovy, ve kterém je umístěno zařízení. Pravidelné protipožární kontroly. Instalovat ochranná zařízení. Umístění zařízení ve 2. patře. Uzavřená klimatizovaná místnost s pravidelným úklidem. Ostraha místností a budovy, ve kterém je umístěno zařízení. Pravidelné protipožární kontroly. Instalovat ochranná zařízení.
síťové prvky
5
tech. podpora aplikační SW tech. podpora technologický SW servis HW
5
konektivita k internetu
5
3 3
povodeň selhání hardware požár blesk povodeň neposkytnutí technické podpory neposkytnutí technické podpory neposkytnutí technické podpory selhání komunikačních služeb
ochranného zařízení umístění serverů v zátopové oblasti provoz v nevhodném prostředí zanedbána požární ochrana absence nebo chybná instalace ochranného zařízení umístění serverů v zátopové oblasti nedostatečná úroveň znalostí
1 2 1 1
5 5 5 5
5 10 5 5
Umístění zařízení ve 2. patře. Použití prvků pro provoz v daném prostředí. Pravidelné protipožární kontroly. Instalovat ochranná zařízení.
1 3
5 5
5 15
nedostatečná úroveň znalostí
3
3
9
nedostatečná úroveň znalostí
3
3
9
výpadek konektivity u poskytovatele
2
5
10
Umístění zařízení ve 2. patře. Smlouva s dodavatelem s garancí poskytování podpory na vysoké úrovni. Smlouva s dodavatelem s garancí poskytování podpory na vysoké úrovni. Smlouva s dodavatelem s garancí poskytování servisu na vysoké úrovni. Smlouva s poskytovatelem na vysokou úroveň poskytovaných služeb (SLA)
Strana 36 z 78
5.8.
Specifikace zadání technického řešení
5.8.1. Popis funkcionality Kulturního CLOUDu KC bude instalován v Technologickém centru Pardubického kraje, v samostatném racku, ve virtualizovaném HW prostředí. Pro zajištění vysoké dostupnosti IEP a PP bude vytvořen Highavailability cluster pomocí virtualizační platformy.
Popis funkce HA clusteru HA Cluster bude tvořen třemi fyzickými servery. Na SRV1 bude delegován aplikační provoz, SRV2 bude sloužit pro zálohování, dohled a správu clusteru a SRV3 bude sloužit jako záložní SRV. Díky virtualizaci prostředí a redundanci prostředků převezme v případě výpadku SRV1 nebo SRV2 jeho roli záložní SRV3. Každý ze serverů bude připojen technologií fibre channel k externímu diskovému poli. Připojení bude redundantní, každý server bude připojen dvěma FC porty. Na externím diskovém poli budou uložena databázová data na diskovém oddílu s disky technologie SAS a dále pak sbírková data a zálohy serverů na velkokapacitním diskovém oddílu s disky technologie NL-SAS. Zálohy z externího diskového pole budou pravidelně ukládány na datová média pomocí páskové mechaniky. Zálohovací zařízení lze alternativně umístit do záložní lokality, pro tuto možnost musí být dodané řešení schopné provozu prostřednictvím TCPIP protokolu. V hlavní lokalitě bude umístěn RACK, dva HW servery, diskové pole, firewall, ve druhé třetí server pro řízení záloh.
5.8.2. Technické řešení konfigurace clusteru HA 5.8.2.1. Servery 3x fyzický server, s minimální konfigurací: • • • • • • • • • • •
1x CPU o výkonu minimálně stejným jako má CPU e5-2640 v2 - rozšiřitelnost na dva CPU velikost RAM : 128GB s rozšiřitelnosti až na 768GB, minimálně 24 DIMM slotu Chipkill ochrana pamětí, podpora online spare paměti a memory mirroringu rozšiřitelnost na minimálně 16x 2,5" HDD z toho osazeno minimálně 2x 300GB SAS 10k HDD minimálně 4x 1Gb ethernet port onboard s možností rozšířeni o 2x 10Gb port, bez osazení PCIe slotu minimálně 6x PCIe 3.0 slot, s možností konfigurace minimálně 2x PCIe x16 2x FC HBA – jednoportová redundantní hot-swap chlazeni a napájení predikce chyby na všech kritických komponentech - Procesory, RAM, HDD, zdroje, ventilátory diagnosticky panel umožňující okamžité určení vadne komponenty i při odpojeni serveru od napájení management software v ceně serveru
Strana 37
5.8.2.2. Datové pole 1x diskové pole, s minimální konfigurací: • •
• • • • • • • • • • • • •
Architektura modulární, dvouřadičové diskové pole založené na 6Gbit SAS 2.1, řešení musí být koncipováno jako HW, SW a FW od jednoho výrobce Rozšiřitelnost, podporované HDD o celková velikost cache/RAM v řadičích musí být minimálně 8GB rozšiřitelná na 16GB o celková rozšiřitelnost na min. 115 disků a kapacitu 180TB o podpora 2,5” a 3,5” disků min. SAS 10/15tis. ot. a SSD disků enterprise úrovně o podpora min. následujících režimů RAID - 0, 1, 5, 6, 10 o redundantní řadiče - min. dva řadiče konektivita k hostitelským serverům (front-end) - diskové pole musí být vybaveno následující porty pro komunikaci k hostitelským serverům – min. 4x 1Gbit iSCSI, min. 8x 8Gbit FC možnost nativní host konektivity SAS 6Gbs požadované funkcionality diskového řešení - vytváření virtuálních disků transparentní migrace dat mezi diskovými prostory thin provisioning (plus zero detect space reclamation) klony virtuálních disků, vícenásobné kaskádované inkrementální snapshoty/klony, reverzní snapshoty ochrana virtualizovaných dat RAID1 (zdvojení dat virtuálního disku do různých storage poolů) upgrade software a hardware u řadičů musí být proveditelné za chodu a bez ztráty přístupu hostitelských serverů k datům QoS tzn. min. možnost nastavení horních limitů pro jednotlivé hostitelské servery a logické disky v hodnotách IOPS nebo MB/s (propustnost) diskové pole musí podporovat HW transparentní migraci dat ze stávajícího diskového pole tzn. připojení externího diskového pole a jeho virtualizace. možnost mixování SAS 15k, 10k, NL-SAS a SSD v rámci jednoho expanzního boxu plná VAAI podpora Typ přístupu k datům - blokový, standard FCP a iSCSI
Počet hostitelských serverů připojovaných k diskovému poli řešení musí obsahovat licence na neomezený počet připojení hostitelských serverů Požadovaná hrubá kapacita minimálně 40TB na 7,2tis. ot. NL SATA discích (kapacita jednoho disku maximálně 4TB) Požadovaná hrubá kapacita minimálně 1,8TB na rychlých 10tis. nebo 15tis. ot. SAS discích v 3,5” velikosti (kapacita jednoho disku maximálně 900GB)
Strana 38
Požadované softwarové funkcionality a licence zahrnuté v ceně celého řešení - licence na vytváření snapshotů a klonů v následujících režimech: • • • • • • • • •
snapshot se po určité době může automaticky stát klonem incrementální snapshoty, tzn., kopírují se jen rozdílová data mezi dvěma okamžiky iniciace klonu reverzní snapshoty - lze provést zpětné přesunutí dat z klonu do původního originálního Volume lze udržovat až 4 inkrementálně pořizované klony z jednoho originálu (s možností reverzních snapshotů) transparentní migrace (tzn. možnost zdarma migrovat data ze stávajícího/jiného diskové pole na nové diskové úložiště) licence na neomezené používání Thin provisioning technologie: pro vytváření virtuálních disků s použitím Thin provisioning technologie pro vytváření snapshotů s použitím Thin provisioning technologie Remote Service (call home)
Diskové pole musí z bezpečnostních důvodů funkčně umožňovat: • • •
rozšíření o vzdálené zrcadlení synchronní a asynchronní mezi dvěma diskovými poli v různých lokalitách - licence na vzdálené zrcadlení musí být na celou kapacitu diskového pole vzdálené zrcadlení management virtualizačního controleru
5.8.2.3. Záložní zařízení Záložní zařízení je požadováno s minimální konfigurací: • • • • •
požadovaná kapacita 120TB provozuschopnost ve vzdálené lokalitě páskové zařízení včetně potřebného počtu datových pásek o kapacitě minimálně 120GB + 1 čistící páska Formát - rackové šasi, výška max. 2U Rozhraní - Fibre channel
5.8.2.4. SAN přepínač •
Je požadován 2x SAN switch s integrovanou funkcí HA clusteru, s podporou min 8 portů s optickým rozhraním fibre channel, podporované rychlosti 8, 4 and 2 Gbps.
Strana 39
5.8.2.5. LAN přepínač •
Je požadován 2x LAN switch s integrovanou funkcí HA clusteru, s podporou min 8 portů s optickým rozhraním fibre channel, podporované rychlosti 8, 4 and 2 Gbps.
5.8.2.6. Zdroj záložního napájení • • • • •
Požadovaná celková kapacita záložního zdroje napájení je 3400VA , výstupní napětí 230V Formát - rackové šasi, výška maximálně 6U Výkon minimálně 2700W / 3000 VA Technologie - Line interaktivní Podpora klientů - Součástí záložního zdroje, musí být "management card" - rozhraní pro vzdálený monitoring a řízení prostřednictvím LAN a dále SW obsahující klienta, který je možno nainstalovat na SRV a jeho prostřednictvím provádět monitoring a správu záložního zdroje.
5.8.2.7. RACK • • • •
Požadován je RACK plně kompatibilní s dalšími dodanými technologiemi, zejména servery, diskovým polem a záložním zdrojem Výška 42U Šířka 19" Hloubka min 900mm
5.8.3. Záruční doba Záruční doba díla bude sjednána na 60 měsíců a bude se vztahovat rovněž na veškerý software, který je součástí dodávaného hardware, včetně práva zadavatele na poskytování nových verzí software. Záruční doba začíná běžet ode dne protokolárního ukončení zkušebního provozu a předání dodávaného řešení do rutinního provozu. Dodavatel zodpovídá za vady dodávky po celou záruční dobu.
5.8.4. Doba udržitelnosti projektu, rutinní provoz Doba udržitelnosti projektu je 60 měsíců. Doba udržitelnosti začíná běžet ode dne protokolárního předání dodávaného řešení do rutinního provozu.
Strana 40
5.9.
Návrh architektury řešení (graficky)
5.9.1. Architektura řešení RACK - KC
Strana 41
5.9.2. Architektura řešení KC včetně vazeb na TC
5.10.
Požadavky na bezpečnostní řešení.
Základním požadavkem na IEP a PP je vysoká bezpečnost jak v oblasti informačního systému, tak v oblasti technologie uložení jím produkovaných dat. Některé části odborných dat přímo podléhají zákonu o utajovaných informacích (například lokalizace předmětu v depozitáři), jiná autorskému zákonu (například elektronické originály). Proto jsou bezpečností požadavky na systém, systém oprávnění velmi rozsáhlé. Podrobný rozbor bezpečnostních požadavků a rizik vyplývajících z provozu IEP a PP je uveden v kapitolách 5.11.2 a 5.7.3.
5.10.1.
Datové toky
5.10.1.1. Fáze pořízení fondů V první fázi implementace budou do IEP postupně importována data z lokálních evidenčních systémů, v souhrnné kapacitě do 1GB textových dat a do 5TB multimediálních dat.
Strana 42
TC Pk je v současné době připojeno sdílenou konektivitou 200mbps FD, která je pro provoz projektu plně dostačující.
5.10.1.2. Fáze provozní V provozní fázi budou do IEP postupně importována data z probíhající digitalizace, v souhrnné kapacitě do 1GB multimediálních dat denně a do 100MB textových dat denně. Ze zkušenosti z obdobných realizovaných projektů (například eSbirky.cz) lze usuzovat, že průměrné zatížení datových toků vůči PP bude do 5GB/24h. TC Pk je v současné době připojeno sdílenou konektivitou 200mbps FD, která je pro provoz projektu plně dostačující.
5.11.
Specifikace vybavení a řešení bezpečnosti IS
5.11.1.
Specifikace vybavení
IS musí být vybaven technologiemi a možnostmi garantujícími zejména vysokou bezpečnost a nezměnitelnost uložených dat, bezpečné zálohování a ukládání originálních digitalizovaných dat. V neposlední řadě je zásadní fyzické oddělení dat přístupných prostřednictvím publikačního portálu od dat privátních, evidenčních a manažerských.
5.11.2.
Bezpečnost IS
Na bezpečnost IS jsou kladeny vysoké bezpečnostní nároky, zejména v oblastech:
5.11.2.1. Uložení dat IS musí umožňovat bezpečné a robustní uložení strukturovaných i nestrukturovaných dat. Dodaná databázová vrstva musí být odolná proti technickým výpadkům i vůči neoprávněným přístupům. Pro strukturovaná data požadujeme zavedenou relační databázi, pro nestrukturovaná data, buď vyhrazený souborový systém, nebo nějaké nadstavbové řešení.
5.11.2.2. Zabezpečená komunikace Komunikace mezi klientským zařízením a centrálním serverem prostřednictvím sítě internet musí být zabezpečena, šifrována. Pro šifrovanou komunikaci je dostatečné využít zabezpečeného protokolu https s certifikátem vydaným certifikační autoritou.
Strana 43
5.11.2.3. Přístup do IS Uživatelský přístup do systému bude řízen pomocí uživatelských účtů chráněných heslem. Každý uživatel bude mít přístup pouze do přidělených oblastí IS prostřednictvím definovaných oprávnění pro čtení a zápis. Správu uživatelů a jejich oprávnění bude provádět administrátor systému.
5.11.2.4. Dohledatelnost původu Dodané řešení musí podporovat dohledatelnost původu všech záznamů v systému. Každý informační zápis musí na sobě nést časové razítko uživatele, který zápis provedl. Řešení musí umožňovat i detailní dohledání, které údaje byly uživatelským zápisem vloženy/změněny.
5.11.2.5. Oprávnění na vybranou množinu záznamů IS musí umožnit rozdělení evidovaných dat do datových řad. A musí umožnit přiřazení oprávnění k manipulaci s daty jednotlivým uživatelům podle jejich odpovědnosti. Každý uživatel buď bude/nebude mít přístup pro čtení do definovaných datových řad a buď bude/nebude mít přístup pro zápis do definovaných datových řad.
5.11.2.6. Ochrana osobních údajů Pokud bude IS obsahovat citlivé osobní údaje, tak musí systém zaručit, že se s nimi nebude zacházet v rozporu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.
5.12.
Požadavky na implementaci, školení a technickou podporu
Součástí navrženého řešení musí být veškeré činnosti spojené s uvedením evidenčního systému a publikačního portálu do rutinního provozu. Mezi tyto činnosti patří: • • •
•
•
Implementační studie Studie specifikuje podrobný rozsah, způsob a harmonogram projektu. Migrace dat Převod dat ze současně používaných evidenčních systémů. Školení Školení projektového týmu, koncových uživatelů a správce systému v rozsahu, který bude garantovat schopnost uživatelů plně využívat systém při plnění pracovních úkolů. Školení bude zakončeno závěrečnými znalostními testy. Dohled nad zkušebním provozem V rámci podpory budou poskytovány konzultace a pomoc při řešení vzniklých problémů v souvislosti se zkušebním provozem. Podpora může být poskytována formou telefonních konzultací, zodpovídání dotazů prostřednictvím elektronické pošty, vzdáleného připojení a konzultací poskytovaných v místě realizace projektu. Technická podpora Zajištění technické podpory na provoz systému v níže uvedeném rozsahu:
Strana 44
o o o o
5.13.
HOT-LINE – zodpovídání dotazů prostřednictvím elektronické pošty (e-mail) a telefonické poradenství UPDATE, PATCH - úpravy a doplnění systému UPGRADE - úpravy systému na základě legislativních změn ON-LINE PODPORA – rekognoskace a případná náprava problémů systému vzdáleným přístupem.
Potřebné energetické a materiálové toky
Potřebné energetické toky jsou dány celkovým příkonem sestavy zařízení, viz tabulka níže. Pro celkovou energetickou náročnost KC je nutné počítat také s příkonem adekvátního chladícího zařízení v technologickém centru (dále již jen TC). Volba typu a výkonu chladící jednotky se odvíjí od parametrů prostředí (místnosti) v TC. Parametry prostředí se rozumí zejména: velikost místnosti, možnost cirkulace vzduchu, možnost odvodu přebytečného tepla. Předpokládané energetické nároky zařízení Typ zařízení příkon [W] Servery
600
Diskové pole
400
LAN infrastruktura
50
SAN infrastruktura
50
Záložní zdroj napájení
1980
Celkem
3030
Materiálové toky jsou v rámci KC v době platnosti záruky reprezentovány pouze nutností zavedení standardní výměny magnetických pásek podle záložních a archivačních předpisů, případně drobnými opravami. Potřebný počet magnetických pásek pro platnou dobu projektu bude součástí celkové ceny dodávky technologií.
5.14.
Záruky a servis
Záruka na celé řešení musí být platná po celou dobu projektu. Veškerá zařízení musejí být pokrytá zárukou 5 let se servisem v místě instalace. Režim záruky musí být v režimu 24x7 pro nahlášení závady a garance odstranění závady s maximální dobou do jednoho dne od nahlášení závady. Pro poskytování technické a servisní podpory bude uzavřena servisní smlouva obsahující SLA a vymahatelné garance včetně finančního postihu za nedodržení garance služeb.
Strana 45
5.15.
Údržba a nákladnost oprav
V rámci nákladů je nutno počítat s pravidelnou revizí zařízení KC, výkonu jednotlivých zařízení (a to jak z oblasti ICT, tak i z oblasti fyzického zabezpečení jako náhradní zdroj energie, klimatizace, ochrana místnosti apod.), likvidaci nevratného odpadu (použitých provozních náplní, opotřebovaných částí zařízení získaných preventivní výměnou nebo po opravě). Část těchto nákladů by měla být součástí servisní smlouvy s dodavatelem technologií. Je ale nutno počítat s tím, že po ukončení záruky bude nutno uzavřít Pozáruční servisní smlouvu, což může znamenat zvýšení nákladů na provoz.
5.16.
Údaje o životnosti jednotlivých zařízení
Všechna navrhovaná zařízení mají garantovanou životnost minimálně 5let. Následující tabulka popisuje komponenty navrhované technologie, jejich životnost a průměrnou poruchovost. životnost (roky)
Technologie
porucha (%)
Servery
5
2
LAN switche
10
2
SAN switche
10
2
Externí diskové pole
5
3
Externí zálohovací páskové zařízení
6
3
Záložní zdroj napájení – UPS
6
3
Aktivní prvky LAN
6
3
Stojanový rozvaděč
15
0,5
IPS/IDS
6
2
6. Organizace 6.1.
Organizační model investiční fáze
Garantem dodání IEP, PP a vybudování KC v rámci technologického centra je Pardubický kraj, resp. Krajský úřad Pardubického kraje, který bude také vykonávat všechny činnosti související s organizací veřejné zakázky a bude investorem celého projektu.
Strana 46
Řízením projektu jako takového bude projektový tým, který: • •
Má celkovou odpovědnost za realizaci projektu Odpovídá za zajištění projektu – zajišťuje, že projekt dodává výstup požadované kvality
6.2.
Provozní model
Provozovatelem IEP, PP a KC bude Pardubický kraj. Provozní fáze bude zajišťována projektovým týmem, který je uveden v kapitole 6 i s popisem funkcí jednotlivých členů projektového týmu. Rozsah služeb souvisejících s údržbou bude předmětem smluv o servisu a podpoře mezi provozovatelem a dodavatelem řešení vybraným na základě veřejné zakázky. Reinvestice (předpokládají se ve IV. a V. roce doby udržitelnosti ve formě pořízení opotřebovaných aktivních prvků (počítá se s reinvesticí 3 %) budou řešeny samostatnou veřejnou zakázkou.
6.3.
Role všech organizací v projektu
V projektu rozlišujeme 3 skupiny organizací, které se podílejí na vzájemné spolupráci během trvání projektu.
1. Paměťové instituce Česká republika prostřednictvím Ministerstva vnitra ČR vystupuje v projektu jako konceptor a realizátor e-Government v ČR prostřednictvím strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015. Dále v návaznosti na realizované nebo připravované legislativní změny (zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a návrhy zákonů o základních registrech veřejné správy a jednotlivých registrů) a operační programy vytváří podmínky pro realizaci včetně finanční podpory.
2. Pardubický kraj V rámci projektu vystupuje jako koordinátor a realizátor Pardubický kraj, ostatní instituce vystupují jako organizace, které budou využívat výstupy projektu (VČM atp.). Postavení Krajského úřadu PK v rámci projektu: • • • • • • •
řídící role projektu garant poskytovaných služeb zajišťuje provoz, servis a dohled zadavatel veřejných soutěží přebírá dodávky zajišťuje metodickou podporu uživatelům zajišťuje školení
Strana 47
3. Uživatel Uživateli v rámci projektu jsou: • • •
Paměťové instituce zřizované krajem Pardubický kraj Veřejnost – odborná i laická
Postavení uživatele v rámci projektu: • • •
Využívání povinných služeb KC Využívání nepovinných služeb Využívání metodické podpory dodavatele
7. Lidské zdroje Krajský úřad Pardubického kraje má celkem 7 odborů, kancelář hejtmana, kancelář ředitele úřadu a oddělení ředitele úřadu. V souvislosti se záměrem kraje realizovat projekty, byl pro činnosti spojené s agendou získávání dotací zřízen Odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu. Členové projektového týmu jsou v rámci struktury Krajského úřadu Pardubického kraje složeni z několika odborů a oddělení: • • • •
Odbor školství a kultury - oddělení kultury a památkové péče Oddělení informatiky Odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu - oddělení projektového řízení Východočeské muzeum v Pardubicích (organizace zřizovaná Pardubickým krajem)
Pardubický kraj je jedním z významných a zkušených realizátorů projektů spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie, případně jiných dotačních zdrojů (např. EHP/Norsko).
7.1.
Cílové skupiny
Výstupem projektu bude jednotný evidenční a manažerský systém pro všechny paměťové instituce Pk s přímou výstupní vazbou na Pk a zároveň prezentační portál digitalizovaných sbírek pro odbornou a laickou veřejnost. Rozpětí cílových skupin tedy poměrně široké a za cílovou skupinu (a tedy za potenciálního uživatele výstupu projektu) lze považovat: 1. 2. 3. 4. 5.
Pracovníci odboru školství a kultury Pardubického kraje Pracovníci paměťových institucí Pardubického kraje Odborná veřejnost Laická veřejnost Centrální kulturní registry
1. Pracovníci odboru školství a kultury Pardubického kraje Prostřednictvím výstupů projektu budou naplněny úkoly a očekávání Pk jako zřizovatele paměťových institucí, zejména v oblasti:
Strana 48
• • • • •
Bezpečnosti - dle zákona Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy Evidence – kulturního majetku ve vlastnictví Pk Statistik – přehledy činností, digitalizace, evidence, publikace Kontroly – pracovní činnosti PI, úkoly přímo vyplývajících z role zřizovatele Prezentace – kulturního digitalizovaného obsahu, prezentace tradic a historie Pk
2. Pracovníci paměťových institucí Pardubického kraje Prostřednictvím výstupů projektu budou naplněny následující potřeby uživatelů paměťových institucí Pardubického kraje: • • • •
Východočeské muzeum v Pardubicích Regionální muzeum Chrudim Regionální muzeum Vysoké Mýto Regionální muzeum Litomyšl
3. Pracovníci paměťových institucí Pk realizací projektu získají zejména: • • • •
IEP - Integrační evidenční platformu - umožňující významné zefektivnění práce, zhodnocování výzkumných činností, využívání automatizovaných procesů, evropsky standardizovanou evidenci a zpřístupnění kulturního dědictví na: PP - Publikační platformě – webový portál pro publikaci digutalizovaného kulturního obsahu a popisných metadat. Efektivní digitalizaci, zpracování a archivaci Možnost automatizované publikace do centrálních projektů, zejména eSbirky.cz a Europeana
4. Odborná veřejnost Prostřednictvím výstupů projektu budou naplněny očekávání odborné veřejnosti, zejména v oblastech: • •
• •
Přehledů – přesně katalogizované sbírky s jednotnými odbornými slovníky a systémem třídění a filtrování Prezentace o Prezentace digitalizovaných sbírek o Fulltextové a sofistikované vyhledávání kulturního obsahu v centrálním prostředí o Virtuální výstavy Publikace do centrálních registrů (CES, eSbirky.cz, Europeana.eu) Využití IEP jako data repozitáře dalších projektů (vzdělávací, cestovní ruch…)
5. Laická veřejnost Prostřednictvím výstupů projektu budou naplněny očekávání laické veřejnosti, zejména v oblastech: • Publikace kulturních sbírek Pk na jednom místě, • Prezentace - Virtuální výstavy, prohlídky • Vyhledávání a třídění • Publikace do centrálních registrů 6. Centrální kulturní registry Prostřednictvím výstupů projektu budou naplněny zákonné povinnosti a očekávání odborné i laické, české i mezinárodní veřejnosti, v registrech:
Strana 49
• • •
CES – zákonná povinnost publikace do Centrální evidence sbírek eSbirky.cz – Centrální český publikační portál digitálního obsahu, národní agregátora pro Europeana.eu Europeana.eu - internetový projekt souboru evropských digitálních muzeí a knihoven s naskenovanými obrazy, knihami, filmy a archivy
Pro každou fázi projektu bude vytvořen projektový tým s přesně definovanými funkcemi a zapojením jednotlivých členů týmu včetně jejich odpovědností. Vedoucím projektového týmu bude manažer pan Mgr. Tomáš Libánek, vedoucí oddělení kultury a památkové péče Krajského úřadu Pardubického kraje. Složení projektového týmu v jednotlivých fázích předkládaného projektu: Projektový tým se bude v rámci přípravné fáze projektu scházet podle potřeby, min. však jednou měsíčně. V průběhu přípravné fáze projektu bude probíhat intenzivní komunikace mezi členy, vedoucím projektu a dodavatelem. Projektový tým se ve fázi udržitelnosti projektu bude v letech 2015 – 2020 scházet 1 - 2x do roka za účelem kontroly dodržování podmínek nastavených v projektu. Tyto konzultace budou probíhat minimálně po dobu udržitelnosti projektu (5 let od finančního ukončení projektu)
Strana 50
7.2.
Projektový tým
jméno
funkce v projektu
Tomáš Libánek
Vedoucí týmu
funkce v organizaci
kompetence/zkušenosti
projektového Vedoucí oddělení kultury a Zkušenosti s realizací projektů památkové péče Krajského úřadu podpořených z ROP NUTS II SV, Pardubického kraje zkušenosti s realizací projektů podpořených z grantů Ministerstva kultury, s realizací výběrových řízení, zkušenosti s vedením týmu.
Jitka Odborná garantka Rychlíková
Ředitelka Východočeského Pardubice
Klára Zpracovatelka žádosti Štefančová
Regionální rozvojová Pardubického kraje
muzea Zkušenosti s realizací projektu "Zvýšení atraktivity a zlepšení návštěvnických služeb Zámku Pardubice" z programu ROP NUTS II SV, dále s projektem "Inovace studijního programu Historických věd" podpořeného z OPVK a s projektem "Moderní spisová a archivní služba v praxi" podpořeného z OPRLZ. Zkušenosti s vedením pracovního týmu, příspěvkové organizace.
agentura Zkušenosti se zpracování žádostí do OPRLZ, OPLZZ, OPVK, OPŽP, ROP NUTS II SV. Zkušenosti s administrací projektů podpořených z OPRLZ, OPVK, ROP NUTS II SV, OP PS ČR-PL, OPPI.
Strana 51
odpovědnost
Spolupráce s ostatními členy projektového týmu na realizaci projektu a jeho administraci. Kontrola kvality zakázky. Spolupráce s organizacemi, které budou výstupy projektu využívat. Příprava podkladů pro monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Dohled nad čerpáním rozpočtu projektu v souladu s podmínkami Rozhodnutí o poskytnutí dotace a dalšími dokumenty závaznými pro Pardubický kraj v roli příjemce dotace. Odpovídá za odbornou část projektu. Spolupráce s ostatními členy projektového týmu na realizaci projektu a jeho administraci. Spolupráce s organizacemi, které budou výstupy projektu využívat. Příprava podkladů pro monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Odpovídá za odbornou část projektu. Kontrola splnění paramentrů zakázky. Kontrola kvality zakázky. Spolupráce s ostatními členy projektového týmu na realizaci projektu a jeho administraci. Spolupráce s organizacemi, které budou výstupy projektu využívat. Příprava podkladů pro monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Odpovídá za zpracování žádosti o dotaci, kompletaci příloh a za formální správnost žádosti.
Martin Halámka
IT expert
Vedoucí oddělení informatiky Krajského úřadu Pardubického kraje
Pavlína Bečková
Finanční projektu
manažerka Finanční manažerka oddělení projektového řízení Krajského úřadu Pardubického kraje
Lenka Kvapilová
Odbornice zakázky
René Klimeš
Radim Urbánek
Jako vedoucí oddělení informatiky má velké zkušenosti s řešením projektů obdobného technologického rozsahu. Zkušenosti s finančním řízením investičních projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU.
na
veřejné Zástupce ředitelky Východočeského Zkušenosti s projektem pro Univerzitou muzea Pardubice Pardubice - Inovace studijního programu Historických věd - ekonomický dohled finanční zpracování a vyúčtování projektu za VČM, dále se žádostí o dotace a granty na MKČR, Město Pardubice, nadace a podnikatelské subjekty. Člen projektového týmu Ředitel Regionálního muzea v Zkušenosti s realizací projektu Litomyšli "Revitalizace historické budovy Regionálního muzea v Litomyšli" podpořeného z Regionálního operačního programu NUTS II SV, s realizací veřejné zakázky "Mobiliář pro expozici Regionálního muzea v Litomyšli", zkušenosti s realizací řady veřejných zakázek malého rozsahu, spolupráce při vývoji a úpravách evidenčního sbírkového programu. Zkušenosti s vedením týmu a příspěvkové organizace. Člen projektového týmu Ředitel Regionálního muzea v Zkušenosti s realizací poptávkového Litomyšli řízení na Rozšíření drobného objektu "betlém" v prostorách Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, žádost z programu ISO (MK ČR) na nákup historického osobního automobilu Aero 50 Dynamik, žádost z programu ISO (MK
Strana 52
Technologické řešení, kontrola splnění technických a technologických parametrů zakázky. Řízení finančních toků, objednávek, smluv, faktur, účetních dokladů, plateb k zaúčtování. Zpracování podkladů pro žádosti o platbu. Příprava veškeré dokumentace k plánovaným výběrovým řízením, administrace výběrových řízení a archivace dokumentu. Vše v souladu s podmínkami Integrovaného operačního programu a zároveň v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Spolupodílí se na digitalizaci sbírek a na realizaci projektu, spolupodílí se na přípravě podkladů pro monitorovací zprávy.
Spolupodílí se na digitalizaci sbírek a na realizaci projektu, spolupodílí se na přípravě podkladů pro monitorovací zprávy.
ČR) na restaurování historického osobního automobilu Aero 50 Dynamik.
Martina Vítková
Člen projektového týmu
Ředitelka Chrudimi
Regionálního
muzea
v Zkušenosti s realizací s grantů Spolupodílí se na digitalizaci sbírek a na realizaci Konference život, dílo a doba umělce projektu, spolupodílí se na přípravě podkladů Alvy Hajna (Grant Statutárního města pro monitorovací zprávy. Pardubice, grant Pardubického kraje, soukromí sponzoři) Grant MK ČR, ISO D/c 2013, restaurování souboru obrazů 18. a 19.století, dále účast na grantových realizacích Uskupení Tesla Pardubice, Idea Univerzity, ve spolupráci s Univerzitou Pardubice, katedrou filozofie, CZ.1.07/2.2.00/28.0270, financováno z OP VK a ISWA, Immersion in the Science Worlds through the Art, financováno prostřednictvím Evropské komise. Zkušenosti s vedením projektového týmu a příspěvkové organizace.
Strana 53
8. Realizace projektu, časový plán 8.1.
Etapy projektu, jejich obsah a finanční rozsah, zdroje financování
Projekt je uvažován jako dvouetapový. První etapa zahrnuje přípravnou fázi projektu a část realizační fáze, druhá etapa pak zbylou část realizační fáze. Během druhé etapy budou naplněny indikátory projektu. V přípravné fázi byla zpracována studie proveditelnosti a podána žádost o dotaci (4Q/2013). Realizační fáze bude zahájena výběrovým řízením na dodavatele kompletního řešení, včetně služeb, implementace, migrace dat a multilicence. Hlavní část realizační fáze bude spočívat v pořízení Kulturního Cloudu, IEP a PP, v implementaci, ověřovacím provozu a školení. První etapa bude ukončena k 06/2014 pořízením potřebného HW a SW licencí. Druhá etapa bude ukončena 31.12.2014 uvedením IEP a PP do rutinního provozu. Po ukončení etapy bude předložena závěrečná monitorovací zpráva s žádostí o platbu. Projekt počítá s celkovou investicí ve výši 12mil. Kč, kde výše dotace z IOP činí 10,2 mil. Kč a spoluúčast kraje je 1,8 mil. Kč. Provozní náklady budou hrazeny z rozpočtu kraje a jsou vyčísleny na cca 0,82 mil. Kč za rok. Etapa
Období
Výdaje projektu
1. etapa
10/2013 – 06/2014
9 514 300
2. etapa
06/2014 – 12/2014
2 485 700
Celkem za projekt
10/2013 – 12/2014
12 000 000
8.2. Harmonogram činností projektu ve fázi přípravy a realizace projektu
Přípravná fáze
3Q/2013-4Q/2013
Zpracování a administrace žádosti o dotaci včetně povinných příloh
říjen až listopad 2013
Výběrové řízení na administrátora projektu
prosinec 2013
Výběrové řízení na zpracovatele zadávací dokumentace k VŘ na HW a SW
prosinec 2013
1. etapa - Realizace projektu - 1. část
1Q/2014-2Q/2014
Realizace výběrového řízení na dodavatele SW a HW
Strana 54
leden až březen 2014
Připravení HW a SW infrastruktury (v návaznosti na Technologické centrum Pardubického kraje) Pořízení sbírkového evidenčního systému, migrace dat, konsolidace 2. etapa - Realizace projektu - implementace
duben 2014 duben až červen 2014 3Q-4Q/2014
Digitalizace
červen až listopad 2014
Implementace
červen až listopad 2014
Postupné spouštění služeb
XI.14
Pokračování implementace ve zbývajících odborných sbírkách
XI.14
Provozní fáze
Od 1Q/2015
Zajištění udržitelnosti projektu
1Q/2015-4Q/2019
Strana 55
9. Monitorovací indikátor Objektivně ověřitelný indikátor byl vybrán v souladu se standardizovanými projekty „Rozvoj služeb technologických center krajů“ a „Zpřístupnění digitálního obsahu“. Výše a objem plánované hodnoty indikátoru projektu byla volena s ohledem na reálnost jejího dosažení. Název indikátoru
Nové plně elektronizované agendy místní veřejné správy
Stávající hodnota (počet)
0
Cílová hodnota (počet)
1 (publikační platforma - publikační webový portál s online automatizovanou vazbou na IEP a manažerskou platformu, zahrnuje centrální manažerské rozhraní s kontrolními, krizovými a statistickými sestavami)
Plánované dosažení
31. 12. 2014
Strana 56
10.
Finanční analýza projektu, finanční plán
Finanční analýza se zaměřuje na přímé dopady projektu na rozpočet žadatele, popisuje plán hotovostních toků (příjmů a výdajů) projektu. Veškeré hodnoty uvedené ve finanční analýze jsou v reálných cenách roku 2013. Ceny jsou uváděny včetně DPH, protože žadatel o finanční podporu ve vztahu k aktivitám projektu nemá nárok na odpočet DPH na vstupu. Výnosy a náklady jsou v našem případě současně příjmy a výdaji projektu. Nutné je ještě zdůraznit, že finanční analýza je provedena pro zvolenou investiční variantu projektu, pro výpočet finančních ukazatelů je dále využita nulová varianta. Všechny varianty jsou detailně popsány v kapitole 5 Technické řešení. Projekt bude řešen v rámci finanční podpory IOP, kdy výše podpory je 85% pro investiční část, finanční spoluúčast žadatele projektu je 15 %. Provozní náklady budou hrazeny žadatelem projektu po dobu jeho udržitelnosti.
10.1.
Přehled celkových nákladů na realizaci projektu
V přípravné a realizační fázi projektu projekt předpokládá náklady ve výši 12 000 000 Kč, všechny náklady jsou uznatelné. Projekt se soustředí na dvě aktivity v rámci výzvy č. 19 IOP a to na Zpřístupnění digitálního obsahu a Rozvoj služeb technologických center krajů. Maximální výše způsobilých výdajů na prvně jmenovanou aktivitu je 3 000 000 Kč, na druhou aktivitu 30 000 000 Kč, tyto limity projekt splňuje. Druh nákladu Rozvoj služeb technologických center krajů Integrační evidenční platforma (IEP) Kulturní CLOUD
Hardware (pořízení) 3 083 921
Software, Služby licence implementátora 4 195 479 1 379 808
Další služby
Celkem 0
8 659 208
0
3 142 779
823 208
0
3 965 987
3 083 921
1 052 700
556 600
0
4 693 221
1 018 455
0
0
0
1 018 455
•
Servery
•
Datová úložiště
580 070
0
0
0
580 070
•
Zálohování a obnova dat
431 607
0
0
0
431 607
•
Virtualizace serverová
573 147
0
0
0
573 147
•
Infrastruktura SAN
323 644
0
0
0
323 644
•
Infrastruktura LAN
46 585
0
0
0
46 585
Strana 57
•
Doplnění místností hlavního a záložního DC
•
110 413
0
0
0
110 413
Licence servery
0
762 300
0
0
762 300
•
Licence databáze
0
290 400
0
0
290 400
•
Implementace HW
0
0
556 600
0
556 600
Zpřístupnění digitálního obsahu
0
2 234 900
593 792
0
2 828 692
Prezentační portál sbírek (PP)
0
2 234 900
593 792
Ostatní
0
0
0
512 100
512 100
Povinná publicita projektu
0
0
0
12 100
12 100
Administrace projektu vč. zpracování ZD
0
0
0
500 000
500 000
3 083 921
6 430 379
1 973 600
512 100
12 000 000
Celkem
2 828 692 0
Pozn.: Zelená barva v tabulce značí finance spojené s první etapou projektu, oranžová barva finance spojené s druhou etapou projektu.
Projekt počítá s náklady na nákup dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, tedy náklady na potřebný hardware včetně jeho implementace, náklady na software včetně licencí a služeb implementátora spojených s implementací. Mezi další položky rozpočtu byla zařazena povinná publicita projektu, její obsah je detailně popsán v projektové žádosti, a dále náklady na administraci projektu včetně přípravy zadávací dokumentace k výběrovému řízení. Výdaje na poslední jmenovanou položku spadají do limitovaných výdajů a jsou do 5% uznatelných výdajů. Výdaje spadající do jednotlivých etap jsou v tabulce barevně odlišeny. Výdaje pro první etapu jsou vyznačeny zeleně a výdaje pro druhou etapu žlutě. Náklady investiční fáze byly kalkulovány expertním odhadem dle cen obvyklých na trhu v době zpracování studie proveditelnosti a dle zkušeností žadatele s realizací obdobných investičních celků. Náklady investiční fáze projektu budou kryty z 85 % z dotace v rámci IOP a z 15 % z rozpočtu žadatele. V další tabulce jsou náklady na projekt rozděleny podle druhu.
Strana 58
PROJEKT CELKEM: Druh aktivity a výdaje
Celkem
Způsobilé
Nezpůsobilé
3. Aktivita Rozvoj služeb technologických center krajů 3.1 Dlouhodobý hmotný majetek
3 640 521
3 640 521
0
3.2 Dlouhodobý nehmotný majetek
5 018 687
5 018 687
0
INVESTIČNÍ VÝDAJE CELKEM (položky 3.1–3.2)
8 659 208
8 659 208
0
3.3 Drobný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek
0
0
0
3.3.1 DROBNÝ dlouhodobý hmotný majetek
0
0
0
3.3.2 DROBNÝ dlouhodobý nehmotný majetek
0
0
0
3.4 Povinná publicita
12 100
12 100
0
OSTATNÍ VÝDAJE CELKEM (položky 3.3–3.4)
12 100
12 100
0
3.5 Limitované výdaje, z toho:
0
0
0
3.5.1 stavební práce
0
0
0
LIMITOVANÉ VÝDAJE CELKEM (položka 3.5)
0
0
0
Celkem aktivita Rozvoj služeb technologických center krajů
0 8 671 308
8 671 308
0
0
0
4.2 Dlouhodobý nehmotný majetek
2 828 692
2 828 692
0
INVESTIČNÍ VÝDAJE CELKEM (položky 4.1–4.2)
2 828 692
2 828 692
0
4.3 Drobný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek
0
0
0
4.3.1 DROBNÝ dlouhodobý hmotný majetek (do 40 tis. Kč pořizovací ceny)
0
0
4. Aktivita Zpřístupnění digitálního obsahu 4.1 Dlouhodobý hmotný majetek
4.3.2 DROBNÝ dlouhodobý nehmotný majetek (do 60 tis. Kč pořiz. ceny)
0
0 0
0
4.4 Povinná publicita
0
OSTATNÍ VÝDAJE CELKEM (položky 4.3-4.4)
0
0
0
4.5 Limitované výdaje, z toho:
0
0
0
Strana 59
4.5.1 stavební práce
0
0
0
LIMITOVANÉ VÝDAJE CELKEM (položka 4.5)
0
0
0
2 828 692
2 828 692
0
Celkem aktivita Zpřístupnění digitálního obsahu 5. Limitované výdaje projektu 5.1 projektová dokumentace, odborné studie, posudky a analýzy, jejichž vyhotovení je nezbytné pro realizaci projektu, vč. studie proveditelnosti, dokumentace pro zadávací a výběrová řízení a jejich organizace, vyhotovení a administrace projektové žádosti a žádostí o platbu
500 000
500 000
LIMITOVANÉ VÝDAJE PROJEKTU CELKEM (položka 5)
500 000
500 000
0
12 000 000
12 000 000
0
VÝDAJE PROJEKTU CELKEM
10.2.
0
Přehled celkových nákladů v provozní fázi
V provozní fázi budou s projektem spojené náklady na maintenance a servisní podporu (údržbu kulturního cloudu, integrační evidenční platformy a prezentačního portálu sbírek a maintenance operačního systému, databáze a zálohovacího SW). Tyto náklady vyčíslené za celou provozní fázi (5 let) a za realizované aktivity jsou uvedeny v tabulce. Udržitelnost projektu je plánována na 5 let (od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2019). Výstupy projektu ovšem budou provozovány i po ukončení doby udržitelnosti. Náklady
Celkem
Kulturní CLOUD - údržba
726 000
IEP a PP podpora a údržba
2 655 345
SW maintenance
733 380
Celkem
10.3.
4 114 725
Příjmy provozní fáze
Předkládaný projekt nebude generovat příjmy.
Strana 60
10.4.
Finanční plán investiční a provozní fáze
10.4.1.
Finanční plán investiční fáze
V následující tabulce je uvedeno druhové členění nákladů v investiční fázi projektu. Tato fáze uvažuje pouze investiční a neinvestiční náklady, které jsou uznatelnými náklady z pohledu dotace. Provozní výdaje tato fáze nepředpokládá. Stejně tak investiční fáze projekt nebude generovat žádné výnosy. Popis činnosti nebo úkolu
2014
Celkem
Realizační část Hardware (pořízení)
3 083 921
3 083 921
Software, licence
6 430 379
6 430 379
Služby implementátora
1 973 600
1 973 600
500 000
500 000
12 100
12 100
12 000 000
12 000 000
Další výdaje projektu Administrace projektu vč. zpracování ZD Povinná publicita Celkem
10.4.2.
Finanční plán provozní fáze
Náklady provozní fáze jsou detailně popsány v kapitole 10.2. Kalkulace nákladů provozní etapy v jednotlivých letech jsou uvedeny v následující tabulce. Náklady
2015
2016
2017
2018
2019
Kulturní CLOUD - údržba
145 200
145 200
145 200
145 200
145 200
IEP a PP podpora a údržba
531 069
531 069
531 069
531 069
531 069
SW maintenance
146 676
146 676
146 676
146 676
146 676
Celkem
822 945
822 945
822 945
822 945
822 945
Ani v provozní fázi projekt nebude generovat žádné finanční výnosy pro investora. Bude generovat pouze nefinanční výnosy pro žadatele i další beneficienty, které jsou detailně popsány v ekonomické analýze projektu. Náklady provozní fáze budou hrazeny z rozpočtu žadatele (KÚ Pk) a jsou kalkulovány na dobu udržitelnosti projektu.
Strana 61
10.4.3.
Plánované stavy majetku
V průběhu investiční etapy bude pořízen hmotný a nehmotný investiční majetek. V následující tabulce je vrcholové dělení dlouhodobého investičního majetku pořízeného v projektu. Druh nákladu
Výše nákladu 3 083 921
Náklady na dlouhodobý hmotný majetek
8 403 979
Náklady na dlouhodobý nehmotný majetek
11 487 900
Celkem V rámci oběžných aktiv jsou plánovány náklady na publicitu projektu. Aktiva
12/2014
Pasiva
12/2014
Stálá aktiva
11 487 900 Cizí zdroje
10 200 000
Investiční m.
11 487 900 Dotace IOP
10 200 000
Oběžná aktiva
512 100 Vlastní zdroje
1 800 000
Aktiva celkem
12 000 000 Pasiva celkem
12 000 000
Protože samotný projekt negeneruje příjmy, byl kladen velký důraz na zabezpečení finančních zdrojů nejen v investiční fázi, ale především v provozní fázi projektu. Dostatek likvidních prostředků po celou dobu realizace a udržitelnosti projektu je zaručen zajištěním dlouhodobého zdroje krytí záporných cash flow z rozpočtu žadatele a z dotace. Likvidita je dále podpořena uváženým navržením harmonogramu s dostatečným prostorem na jednotlivé aktivity projektu. Následující tabulka uvádí celkovou strukturu financování projektu. Položka
Investiční fáze
Provozní fáze
Dotace IOP
85%
10 200 000 Kč
Rozpočet Pk
15%
1 800 000 Kč
0 Kč 100%
4 114 725 Kč
Celkové krytí projektu
12 000 000 Kč
4 114 725 Kč
Výdaje projektu
12 000 000 Kč
4 114 725 Kč
0 Kč
0 Kč
Rozdíl
Investiční část projektu bude financována z rozpočtu žadatele v rozsahu 15 % a dále z dotace v rámci IOP v rozsahu 85% uznatelných nákladů. Provozní fáze bude pak hrazena z rozpočtu žadatele. Struktura financování projektu je udržitelná a stabilní, protože není závislá na půjčkách na finančním trhu nebo příjmech z provozované činnosti. Předkládaný projekt nebude generovat žádné výnosy. Projekt bude realizován v rámci dvou etap, jejich trvání a výdaje uvádí následující tabulka.
Strana 62
Etapa
Období
Výdaje projektu
1. etapa
10/2013 – 06/2014
9 514 300
2. etapa
06/2014 – 12/2014
2 485 700
Celkem za projekt
10/2013 – 12/2014
12 000 000
10.4.4.
Plán průběhu cash flow
V následujících dvou tabulkách jsou uvedeny toky cash flow. V první tabulce je uvedeno CF projektu, je konstruováno bez ohledu na zvolenou strukturu financování, tedy jinak řečeno, jaké by byly toky plynoucí z investice vlastníkovi při stoprocentním financování vlastníkem. Období Výdaje investiční Výdaje neinvestiční
2014
2016
2017
2018
2019
11 487 900
0
0
0
0
0
512 100
0
0
0
0
0
0
822 945
822 945
822 945
822 945
822 945
-12 000 000
-822 945
-822 945
-822 945
-822 945
-822 945
Výdaje provozní CF bez vlivu financování (CF projektu)
2015
Druhá tabulka ukazuje, jak bude projekt finančně výnosný z hlediska vlastníka projektu při zvolené struktuře financování. Kromě rozpočtu kraje bude zdrojem financování dotace. Projekt je realizován v rámci dvou etap, proto dotace bude proplacena ve dvou platbách – v 3Q 2014 a 1Q 2015 (vždy po ukončení etapy). Období Výdaje investiční
2014 11 487 900
2015
2016 0
2017 0
Strana 63
2018 0
2019 0
0
Výdaje neinvestiční
512 100
0
0
0
0
0
0
822 945
822 945
822 945
822 945
822 945
8 087 155
2 112 845
0
0
0
0
-3 912 845
1 289 900
-822 945
-822 945
-822 945
-822 945
Výdaje provozní Dotace IOP CF s vlivem financování (CF vlastníka)
10.4.5.
Zdroje krytí projektu
Aby byl projekt finančně udržitelný, veškeré příjmy (včetně vkladu vlastníka) musí pokrýt výdaje projektu. Kumulované celkové toky včetně vkladu vlastníka tedy musí být v každém roce větší nebo rovny nule. Následuje tabulka finančních zdrojů projektu: Období
2014
2015
2016
2017
2018
2019
Dotace IOP
8 087 155
2 112 845
0
0
0
0
Vlastní vklad
3 912 845
0
822 945
822 945
822 945
822 945
12 000 000
2 112 845
822 945
822 945
822 945
822 945
Finanční zdroje celkem
10.5.
Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů
10.5.1.
Výpočty finančních ukazatelů
Než vypočteme finanční ukazatele projektu, je nutné vyčíslit CF nulové varianty a zohlednit ho ve variantě první. Obě varianty projektu jsou popsané v kapitole 3.6 Varianty řešení včetně nulové a 5 Technické řešení. U nulové varianty předpokládáme, že její finanční toky jsou nulové. Finanční toky investiční varianty jsme vyčíslili v předchozí podkapitole.
Strana 64
V provozní fázi zohledníme zůstatkovou hodnotu projektu. Zůstatková hodnota vyjadřuje zůstatkovou hodnotu majetku po skončení životnosti projektu. Nemusí být nutně reálným příjmem projektu, celé řešení bude po ukončení udržitelnosti projektu pravděpodobně dále využíváno. Zůstatková hodnota je vypočtena poměrově z pořizovací ceny řešení, doby životnosti pořizovaných komponent a je v ní zohledněna prováděná údržba a rozšíření řešení. Zůstatkovou hodnotu uvádíme jako finanční příjem investora v posledním roce provozu. CF investiční varianty je uvedeno v následující tabulce. Výdaje i příjmy investiční varianty byly poníženy o výdaje nulové varianty. Na tomto místě je nutné doplnit, že do cash flow nebyl zahrnut vliv inflace a všechny toky byly kalkulovány v reálné hodnotě. Pro potřeby finanční analýzy byla dlouhodobá reálná diskontní sazba pro diskontování hotovostních toků projektu stanovena ve výši 5 % p.a.1 Období
1
2014
2015
2016
2017
2018
2019
Finanční příjmy investora
0
0
0
0
0
4 818 774
Finanční výdaje investora
12 000 000
822 945
822 945
822 945
822 945
822 945
Cash flow
-12 000 000
-822 945
-822 945
-822 945
-822 945
3 995 829
Diskontované cash flow
-12 000 000
-783 757
-746 435
-710 891
-677 039
3 130 836
Diskontované kumulované CF
-12 000 000
-12 783 757
-13 530 192
-14 241 083
-14 918 122
-11 787 286
Dle Sieber P.: Finanční a socioekonomické hodnocení projektů. 2008
Strana 65
10.5.2.
Vyhodnocení finanční analýzy
Cílem této kapitoly je posoudit projekt pomocí výpočtů ukazatelů finanční analýzy, především Čistá současná hodnota (NPV), Vnitřní výnosové procento (IRR), Index ziskovosti (NPV/I) a Doba návratnosti. Použité CF je vždy rozdílem mezi nulovou a investiční variantou, příjmy, výdaje a tak i CF nulové varianty uvažujeme ve všech letech nulové, jak bylo již zmíněno výše. Ukazatel Čistá současná hodnota (NPV) Vnitřní výnosové procento (IRR) Index ziskovosti (NPV/I) Doba návratnosti
Nulová varianta
Investiční varianta
0 Kč
-11 787 286 Kč
Nelze určit
Nelze určit
Nelze určit (záporná hodnota)
Nelze určit (záporná hodnota)
Není dosažena
Není dosažena
Všechny počítané finanční ukazatele buď nelze určit, nebo mají zápornou hodnotu. Popisovaný projekt negeneruje finanční příjmy, jeho účelem je poskytování služby, která má především nefinanční benefity. Z tohoto důvodu nejsou výsledné hodnoty ukazatelů finanční analýzy pro odpověď, zda projekt realizovat, relevantní.
Strana 66
11.
Ekonomická analýza projektu
Ekonomická analýza projektu vychází z finanční analýzy a dále ji rozvíjí o vyhodnocení socioekonomických vlivů, tedy vnějších faktorů vedoucích k přínosům a sociálním nákladům i mimo žadatele (tj. všech zainteresovaných subjektů). Tyto přínosy a náklady nejsou obsaženy ve finanční analýze, protože pro žadatele negenerují skutečné peněžní výdaje a příjmy. Závěrem kapitoly je zhodnocena vhodnost projektu k realizaci a provedena citlivostní analýza. V rámci přechodu od finanční k ekonomické analýze byla provedena korekce fiskálních faktorů, všechny finanční toky projektu uvedené v této kapitole jsou tedy bez zdanění a dotací. Ekonomická analýza je provedena pro nulovou a vybranou investiční variantu (viz kapitola 3.6Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.), detailní technický popis zvolené investiční varianty je uveden v kapitole číslo 5 Studie proveditelnosti.
11.1.
Vymezení beneficientů
Identifikace a rozdělení cílových skupin (tzv. beneficientů), kteří budou z realizace projektu těžit, nebo se jich realizace projektu dotkne, je provedeno v souladu s materiály vydanými Ministerstvem pro místní rozvoj ČR v oblasti analýzy nákladů a přínosů. Pro každou skupinu relevantních beneficientů jsou identifikovány konkrétní přínosy projektu, jejich popis a provedena případná kvantifikace. Číslo
Skupiny Beneficientů
Popis
B1
Příspěvkové organizace Pardubického kraje
Beneficienty projektu budou příspěvkové organizace z oblasti kultury jako uživatelé prezentačního portálu sbírek. Beneficientem rovněž budou střední školy Pardubického kraje, kdy bude pedagogům lehce dostupný dostatek informačních zdrojů pro aplikaci moderních edukativních metod (služby prezentačního portálu sbírek).
B2
Veřejnost
Veřejnost jako beneficient prezentačního portálu sbírek.
Pro tyto beneficienty jsou v následující kapitole identifikovány dopady, které jsou rozděleny na dopady ocenitelné a neocenitelné, tedy finančně ohodnotitelné a neohodnotitelné.
11.1.1. Vymezení beneficientů
přínosů
projektu
pro
jednotlivé
skupiny
V této části studie jsou popsány přínosy realizace projektu pro jednotlivé skupiny beneficientů a v případě, kde je to možné, jejich vyjádření ve finanční podobě. Následující tabulky představují výčet dopadů realizace (včetně kvantifikace) projektu na konkrétní skupiny beneficientů. Většina dopadů není kvantifikována zejména s ohledem na zachování co nejvyšší možné míry objektivity SP, nezatížení odhadů subjektivními názory, nezkreslení výstupů a neznehodnocení SP jako celku. Tyto dopady jsou alespoň slovně okomentovány ve snaze popsat jejich význam a míru přínosu a byly vzaty v úvahu při konečném rozhodování o efektivnosti dané
Strana 67
investice projektu. Tam, kde to však možné je, jsou dopady projektu prostřednictvím dostupných znalostí, podkladů a odborných zkušeností převedeny do podoby hotovostních toků. Obecná teorie využívá pro převod nefinančních přínosů/újem následující metody: 1. V případě, že existuje trh: • Ocenění na základě tržních cen; 2. V případě, že neexistuje trh • Metoda náhradních trhů; • Metoda ekonomických cen. V případě projektu je pro vyčíslení dopadů vyplývajících z realizace projektu využito zejména ocenění na základě metody stínových cen. Stínová cena odpovídá nákladům příležitosti (tzv. Opportunity Cost). Přínosy realizace projektu pro zřizované organizace Pardubického kraje Poř. č.
Přínos
Popis přínosu včetně případného finančního vyjádření
B1.1
Úspora času pedagogů při přípravě výuky
Dostupnost jedinečného bohatství fondů paměťových institucí zvyšuje kvalitu výuky, pomáhá aplikovat moderní edukativní metody a přináší úsporu času pedagogů při přípravě výuky (vzdálený přístup k podkladům). Tento přínos lze vyčíslit jako úsporu času pedagogického pracovníka ve výši 2 hodiny měsíčně, kdy při průměrné měsíční mzdě pedagoga 22 571 Kč (vycházející ze statistik MPSV, očištěno o daň z příjmu fyzických osob) a počtu pedagogických pracovníků škol Pardubického kraje (7 901) činí maximální možná roční 25 476 267 Kč ročně. Vzhledem k různorodosti zaměření pedagogických pracovníků škol a jimi vyučovaných oborů lze předpokládat, že tento benefit využije 1/5 celkového počtu pedagogů. Výsledný finanční přínos tak představuje 5 095 253 Kč. Přínos se bude týkat jak pedagogů škol zřizovaných Pk, tak ostatních škol v regionu, proto je vyčíslen společně s benefitem B2.2.
B1.2
Časová úspora na straně paměťových institucí při poskytování služeb badatelům
Zpřístupnění jedinečného bohatství digitálních fondů paměťových institucí přinese časovou úsporu na straně paměťových institucí při poskytování služeb široké odborné i laické veřejnosti a badatelům. Jedná se zejména o procesní úsporu způsobenou automatizací/elektronizací některých činností. Tento přínos je velmi obtížně kvantifikovatelný (vzhledem k neznalosti doby trvání jednotlivých úkonů), proto nebude s ohledem na zachování co nejvyšší možné míry objektivity studie, nezatížení odhadů subjektivními názory, nezkreslení výstupů a neznehodnocení studie jako celku finančně vyjádřen.
Přínosy realizace projektu pro veřejnost Poř. č.
Přínos
Popis přínosu včetně případného finančního vyjádření
B2.1
Příspěvek k
Realizace projektu přispěje k rozvoji vědeckého bádání a poznání nejen v
Strana 68
B2.2
rozvoji vědeckého bádání a poznání
rámci ČR, ale celé Evropy (v současné době jsou v paměťových institucích Pardubického kraje uloženy cenné sbírky, o nichž většinou odborná veřejnost nemá dosud povědomí). Rovněž bude podpořena ochrana vzácných a ohrožených dokumentů a dojde ke zkvalitnění služby badatelům (minimálně na úrovni snížení manipulačních poplatků, úspory času). Vzhledem k neznalosti cílového počtu beneficientů nebude tento benefit finančně vyjádřen.
Úspora času pedagogů při přípravě výuky
Dostupnost jedinečného bohatství fondů paměťových institucí zvyšuje kvalitu výuky, pomáhá aplikovat moderní edukativní metody a přináší úsporu času pedagogů při přípravě výuky (vzdálený přístup k podkladům). Tento přínos je vyčíslen společně s přínosem B1.1.
11.1.2.
Shrnutí přínosů
Shrnutí přínosů a jejich kvantifikace je uvedeno v tabulce. ID přínosu
Efekt
Kvantifikace 5 095 253 Kč ročně
B1.1
Úspora času pedagogů při přípravě výuky
B1.2
Časová úspora na straně paměťových institucí při poskytování služeb badatelům
Finančně nevyjádřeno
B2.1
Příspěvek k rozvoji vědeckého bádání a poznání
Finančně nevyjádřeno
11.1.3. Výpočet kriteriálních ukazatelů, celkový ekonomický peněžní tok Na úvod této podkapitoly je vhodné doplnit, že do cash flow nebyl zahrnut vliv inflace a všechny toky byly kalkulovány v reálné hodnotě. V posledním roce udržitelnosti byla k investičním variantám přičtena zůstatková hodnota počáteční investice, stejně jako ve finanční analýze. Jak již bylo zmíněno v úvodu ekonomické analýzy, všechny finanční toky uvedené v této kapitole jsou očištěny o zdanění (daň z příjmu fyzických osob, DPH). Vyčíslení nákladů a benefitů (C&B) v jednotlivých letech projektu je uvedeno v následující tabulce. 2015
2016
2017
2018
2019
B1.1
Úspora času pedagogů při přípravě výuky
5 095 253
5 095 253
5 095 253
5 095 253
5 095 253
-
Celkem
5 095 253
5 095 253
5 095 253
5 095 253
5 095 253
Strana 69
Strukturované porovnání nákladů a přínosů v jednotlivých letech pro investiční variantu je náplní následující tabulky. 2014
2015
2016
2017
2018
2019
Finanční příjmy investora
0
0
0
0
0
3 982 458
Finanční výdaje investora
9 917 355
680 120
680 120
680 120
680 120
680 120
0
5 095 253
5 095 253
5 095 253
5 095 253
5 095 253
Cash flow
-9 917 355
4 415 133
4 415 133
4 415 133
4 415 133
8 397 591
Diskontované cash flow
-9 917 355
4 204 889
4 004 656
3 813 958
3 632 341
6 579 732
Diskontované kumulované CF
-9 917 355
-5 712 466
-1 707 810
2 106 148
5 738 489
12 318 222
Ostatní C&B
Strana 70
Pro potřeby socioekonomické analýzy byla dlouhodobá reálná společenská diskontní sazba pro diskontování socioekonomických toků projektu stanovena ve výši 5 % p.a.2 Vypočtené ukazatele3 z ekonomického peněžního toku nulové a vybrané investiční varianty projektu jsou shrnuty v následující tabulce. Ukazatel
Nulová varianta
Investiční varianta
0 Kč
12 318 222 Kč
Nelze určit
32,33%
Nelze určit (záporná hodnota)
1,30
Není dosažena
2,45
Společenská čistá současná hodnota (ENPV) Vnitřní výnosové procento z ekonomického CF (ERR) Index ziskovosti (EPV/I) Doba návratnosti
Společenská čistá současná hodnota (ENPV) projektu představuje kumulovanou hodnotu diskontovaných socio-ekonomických hotovostních toků po dobu realizace a provozu projektu. Varianta projektu je dle tohoto ukazatele přípustná, pokud její ENPV je větší než nula. Z navržených variant je dle tohoto ukazatele nulová varianta ekonomicky nepřípustná, investiční varianta je ekonomicky přípustná. Realizací tohoto projektu v investiční variantě společnost reálně „zbohatne“ o 12,3 mil. Kč. Investiční varianta projektu je dle ENPV ekonomicky přípustná a lze ji doporučit k realizaci. Podle ukazatele vnitřní výnosové procento z ekonomického CF (ERR) je projekt přijatelný, pokud výsledná hodnota ERR je větší než použitá reálná společenská diskontní sazba. Nulová varianta není rentabilní, proto u ní ERR nelze určit. Relativní rentabilitu, kterou během svého života poskytne realizace předkládaného projektu, je ve výši 32,33%. Tato hodnota je vyšší než použitá reálná společenská diskontní sazba 5 %, projekt je tedy dle ERR přijatelný. Dle indexu ziskovosti EPV/I jsou přijatelné projekty s hodnotou větší než nula. Index ziskovosti hodnotí investiční variantu projektu taktéž jako přijatelnou, relativní vyjádření obohacení společnosti je 1,3. Nulová varianta projektu je ekonomicky nepřijatelná. Doba návratnosti (z diskontovaných toků) projektu udává počet let, která jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované diskontní hotovostní toky od prvního roku zahájení provozu vyrovnaly investici. Tato doba by měla být kratší než předpokládaná doba provozu. U nulové varianty doba návratnosti není dosažena. U investiční varianty doba, po kterou se bude investice vracet, je 2,45 let. Projekt se tedy navrátí dříve, než skončí jeho provozní fáze.
2
Dle Příručky pro žadatele a příjemce a jejích příloh
3
Dle Kislingerová E. a kol.: Manažerské finance. Praha: C. CH. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0
Strana 71
11.2.
Citlivostní analýza
Postup pro provedení citlivostní analýzy byl následující: • • •
Byly vyjádřeny zásadní předpoklady, obsažené v kalkulaci hotovostních toků pro celé sledované období. Postupně byl každý z těchto předpokladů změněn o 1 % a pro každou tuto změnu zvlášť spočtena hodnota kriteriálního ukazatele (ENPV). Pro každý takto změněný předpoklad byla spočtena procentní změna ukazatele.
Jako zkoumané předpoklady bylo vybráno zvýšení nákladů na investici a provozních nákladů a dále pak snížení hodnoty finančního benefitu B1.1. Zkoumaný předpoklad
Změna ENPV
Snížení benefitu projektu B1.1 o 1%
1,79%
Zvýšení nákladů na investici o 1%
0,81%
Zvýšení provozních nákladů o 1%
0,24%
Z výše uvedené tabulky je patrné, že největší vliv na ENPV bude mít změna hodnoty benefitu B1.1. Procentní změna tohoto parametru vyvolá změnu společenské čisté současné hodnoty o 1,79%. Druhý nejvýraznější vliv má změna nákladů na investici, procentuální změna tohoto parametru vyvolá změnu ENPV o 0,81%. Výsledky projektu jsou tedy citlivé především na tyto dva parametry.
11.2.1. Aktivity snižující riziko identifikovaných proměnných
nežádoucích
změn
hodnot
Na základě citlivostní analýzy byl determinován vliv základních parametrů na projekt z ekonomického hlediska. Na základě zjištěných informací je tedy nutné zejména: • • • •
Přesná specifikace technické části řešení veřejných zakázek, aby nedocházelo ke změnovým požadavkům nad rámec smlouvy (a tedy ke vzniku víceprací). Realizace řádných výběrových řízení s cílem výběru dodavatele s nejnižší cenou realizace dodávky při dodržení všech požadovaných kvalitativních a technických parametrů. Řádné vedení projektu, kontrola plnění harmonogramu a výše čerpání finančních prostředků. Eliminace všech činností, které mohou způsobit prodlevy, zdržení, odsunutí realizace jednotlivých aktivit a tedy i prodražování realizace projektu jako celku.
11.3.
Závěry ekonomické analýzy a doporučení vybrané varianty
V kapitole Ekonomická analýza projektu byla porovnána zvolená investiční a nulová varianta projektu. Investiční varianta projektu vyhověla ve všech ukazatelích, které byly vyhodnoceny, a je tedy ekonomicky přijatelná a rentabilní. Tím byla potvrzena jako ekonomicky vhodná k realizaci.
Strana 72
12.
Analýza rizik
Úspěšná realizace projektu je podmíněna řadou vnějších i vnitřních faktorů a může být ohrožena řadou rizik, jejichž analýza je provedena v následující kapitole. Identifikovaná rizika jsou členěna dle jejich časového dopadu do jednotlivých fází projektu a jsou vyhodnocena z pohledu pravděpodobnosti výskytu příslušného rizika a z hlediska závažnosti jeho negativního dopadu na realizaci a dosahování cílů. Byla použita bodovací stupnice 1 - 3 body, kdy 3 body představují vysokou pravděpodobnost (resp. závažnost dopadu), 2 body střední a 1 bod nízkou. Relativní významnost daného rizika pro úspěšnou realizaci a udržitelnost projektu je dána součinem těchto dvou hodnot. Bodové zhodnocení výskytu a závažnosti jednotlivých rizik je stanoveno expertním odhadem na základě odborných zkušeností s realizací obdobných projektů. Výsledná hodnota obou těchto parametrů je určena jako prostý průměr hodnot se zaokrouhlením na celá čísla.
Významnost
1
3
3
1
3
3
2
3
6
2
3
6
Výskyt rizika
Závažnost rizika
Analýza rizik projektu v jednotlivých fázích jeho realizace
Specifikace rizika
Příprava projektu Nedostatečné zapojení projektového týmu Chybný výběr priorit a aktivit ve vztahu k naplňování cílů prioritní osy v rámci daného tématu Nereálné nastavení cílů a monitorovacích indikátorů Nereálné nastavení časového harmonogramu a plánu finančního čerpání projektu
Strana 73
Realizace projektu Délka volebního období a možná změna priorit nového politického 2
2
4
1
2
2
1
3
3
2
3
6
Nedostatečná koordinace projektových a řídících prací
1
2
2
Nefunkční projektový management
1
2
2
2
3
6
1
3
3
1
2
2
1
2
2
1
3
3
vedení kraje Živelné katastrofy a jiná rizika vyvolávající nutnost přednostní realizace jiných investic Nezajištění vlastního podílu spolufinancování ze strany Krajského úřadu Pardubického kraje VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ Nezajištění prostředků na případné, předem neznámé, investice či jiné nezpůsobilé náklady podmiňující realizaci projektu (vícepráce)
Neplnění cílů v důsledku zpožďování realizace projektu, například v důsledku realizace výběrových řízení Neplnění cílů v důsledku ekonomických, sociálních, politických, demografických či jiných změn (např. ekonomická recese) Udržitelnost projektu Živelné katastrofy, trestné činy a další rizika, které povedou k poškození či zničení pořízené infrastruktury a dalších výstupů projektu Nezajištění dostatečných finančních prostředků pro provoz a udržitelnost technologií jako výstupů realizace projektu Nedostatečná poptávka ze strany potenciálních klientů a cílových skupin, nedostatečné využití PP, IEP a KC
Z uvedené analýzy rizik projektu vyplývá, že většinu rizik je nutno považovat za vysoce či středně významné, naproti tomu převažující část rizik je charakteristická jen nízkou či střední mírou výskytu.
Strana 74
Z hlediska významnosti jsou podstatná rizika přesahující svou dosaženou výší hodnotu 3 (tj. rizika hodnoty 4 – 9, označena tučně). Mezi nejzávažnější rizika tedy v rámci přípravy projektu patří možnost nereálného nastavení cílů, rizika ve fázi přípravy se plně projeví až při jeho vlastní realizaci. Proto je nezbytné klást vysoký důraz prevenci vzniku těchto rizik, neboť mohou významným způsobem ohrozit plnění cílů projektu. Ve fázi realizace jsou nejpodstatnějšími riziky nezajištění prostředků na případné vyvolané investice či jiné nezpůsobilé náklady podmiňující realizaci projektu, které nebyly předem známy a neplnění cílů či monitorovacích indikátorů v důsledku zpožďování realizace projektu. Ve fázi udržitelnosti projektu je největším rizikem nedostatečná poptávka ze strany klientů a cílových skupin a nedostatečné využití vybudovaných systémů a technologií. Při vzniku daného rizika je třeba se soustředit na další rozšíření využití dané infrastruktury či rozšíření poskytovaných služeb v závislosti na aktuálních potřebách uživatelů této infrastruktury, při dodržení všech podmínek poskytnuté dotace.
Strana 75
13.
Udržitelnost projektu
Projekt je realizován za účelem zlepšení výkonu veřejné služby a šíření informovanosti a znalostí veřejnosti. Negeneruje žádné příjmy ani zisk. Jeho provozní náklady budou hrazeny z vlastních zdrojů žadatele, čímž bude zajištěna udržitelnost výsledků a výstupů projektu. Projekt má význam díky svým kulturním a vzdělávacím přínosům, které významně převyšují hodnotu původní investice a proto je vhodný pro podporu z Integrovaného operačního programu. Udržitelnost je doba, po kterou musí být příjemcem udrženy výstupy projektu. Projekt musí být udržitelný po dobu 5 let od ukončení. Následující kapitoly se v souladu s povinnou strukturou studie proveditelnosti detailněji zabývají udržitelnosti projektu v rovinách: •
Institucionální
•
Finanční
•
Provozní
Projektový tým bude na základě zajištěných podkladů zpracovávat Monitorovací hlášení s žádostí o platbu, Závěrečné monitorovací zprávy, Monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti projektu.
13.1.
Institucionální rovina
Krajský úřad Pk plní úkoly: •
v samostatné působnosti, které mu uložily volené orgány kraje (rada a zastupitelstvo). Tyto úkoly zákon označuje za výkon samostatné působnosti
•
v přenesené působnosti státní správy - v rámci této působnosti jsou nadřízeným orgánem krajského úřadu centrální orgány státní správy (především příslušná ministerstva), které krajskému úřadu ukládají úkoly
Pk je tedy zodpovědným za realizaci projektu Evidenční systém a publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje. Vybudováním se Pardubický kraj zavazuje, že minimálně po dobu udržitelnosti projektu 5 let bude poskytovat komunikační infrastrukturu a služby technologického centra cílovým skupinám projektu. Po celou dobu udržitelnosti bude vlastníkem projektu Pardubický kraj.
Strana 76
13.2.
Finanční rovina
Jak je uvedeno ve Finanční analýze projektu, předkládaný projekt nebude generovat žádné příjmy ani zisk. Investiční fáze projektu bude (v případě přidělení dotace) financována do výše 85% způsobilých výdajů z finanční podpory ze Strukturálních fondů Evropské unie – z Integrovaného operačního programu a dále z finančních prostředků Pardubického kraje. Provozní fáze pak bude plně financována z rozpočtu kraje. Kraj počítá s alokací a vyčleněním příslušných finančních částek ze svého rozpočtu na zajištění udržitelnosti projektu.
13.3.
Provozní rovina
Udržitelnost projektu z provozního hlediska se týká především: •
Zajištění údržby a provozuschopnosti pořízených technologií
•
Zajištění a udržení kvalitního a funkčního projektového týmu
Z technologického hlediska je nutné zajistit obnovu vybraných pořízených technologií tak, aby infrastruktura KC byla schopna poskytovat služby nezbytné pro provoz IEP a PP. Udržitelnost projektu je zajištěna také pravidelným servisem a údržbou zařízení a systémů. Veškeré náklady spojené s provozem komunikační infrastruktury budou financovány z rozpočtu Pk. Při obnově či rozvoji systémů a technologií budou dodrženy všechny podmínky pro zadávání veřejných zakázek.
Veškeré vybavení KC zůstane v majetku žadatele po celou dobu udržitelnosti projektu. Základem udržitelnosti projektu z provozního pohledu je příprava a udržení dostatečného množství kvalifikovaných pracovníků jak ze strany paměťových institucí, krajského úřadu i dodavatele. Pk má připravený a zajištěný kvalitní a zkušený projektový a realizační tým. Podrobný popis jednotlivých kvalifikovaných pracovníků projektového a realizačního týmu je uveden v kapitole 7.2.
Strana 77
14.
Závěr
Projekt „Evidenční systém a publikační portál muzejních sbírek Pardubického kraje“ zajistí vznik veřejností dlouho poptávaného prezentačního portálu muzejních sbírek Pk, dále publikaci významné části digitalizovaného obsahu a vytvoření centrálního zázemí pro evidenci, management sbírek a uložení digitálního obsahu v rámci paměťových institucí přímo zřizovaných Pardubickým krajem. Tento investiční záměr je podpořen aktuální výzvou číslo 19 z Integrovaného operačního programu ze strukturálních fondů Evropské unie, celkové náklady jsou vyčísleny na 12 mil. Kč, výše dotace činí 10,2 mil. Kč a spoluúčast kraje je 1,8 mil. Kč. Provozní náklady budou hrazeny z rozpočtu kraje a jsou vyčísleny na 0,82 mil. Kč za rok. V současné době se nepředpokládá participace uživatelů služeb technologického centra na financování provozu. Realizace projektu bude spuštěna v 1Q 2014 a ukončena v prosinci 2014 Od ledna 2015 bude projekt ve fázi udržitelnosti. Tato Studie proveditelnosti spolu s ostatními technicko-ekonomickými podklady dokládá technickou realizovatelnost investice a její finanční a ekonomickou funkcionalitu. Vysoký stupeň souladu s potřebami a zájmy účastníků dávají dobrý předpoklad realizace kvalitního a přínosného projektu, který bude součástí strategie fungující veřejné správy.
Strana 78
