Etické problémy v sociálních sluţbách

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování

Etické problémy v sociálních sluţbách Bakalářská práce

Autor:

Renata Borovičková Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. Zuzana Pohlová

Červen, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Štětí, dne 20. června 2014

Renata Borovičková

Poděkování: Děkuji vedoucí bakalářské práce PhDr. Zuzaně Pohlové za odborné vedení, vstřícnost a především za cenné podněty. Zároveň děkuji všem respondentům Ústavu sociální péče pro tělesně postiţené dospělé Snědovice, kteří věnovali svůj čas a poskytli své názory a potřebné informace.

Anotace: Práce pojednává o moţném výskytu etických problémů v sociálních sluţbách. Zdůrazňuje význam etiky a komunikace v sociálních sluţbách v přímé souvislosti s kvalitou poskytované péče. Podává informace o vývoji a legislativní úpravě sociálních sluţeb v České republice. Praktická část je věnována postavení a právům uţivatelů sociálních sluţeb v pobytovém zařízení. Na základě analýzy konkrétního zařízení sociálních sluţeb je navrţena optimalizace prevence a řešení v souvislosti s finančními náklady.

Klíčová slova: Zákon, sluţba, práva, uţivatel, etika, komunikace, kvalita

Annotation The work discuss the possible presence of ethical problems in social services. The work highlights importance of ethics and communication in social services in direct connectivity with quality of provided care. The work informs about progress of legislative regulation of social services in the Czech Republic. The practical part focuses on status and rights of users using social services in residental facility. Based on the analysis of the particular social services establishment there is proposed optimalization and prevention in connection with financial costs. Key words Law, service, rights, user, ethics, communication, quality

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 8 1

2

3

Vymezení základních pojmů .............................................................................................. 8 1.1

Pojem sociální politika................................................................................................. 8

1.2

Invalidita jako sociální událost .................................................................................. 10

1.3

Zdravotní postiţení a znevýhodnění jako sociální událost ........................................ 10

1.4

Význam pojmů sluţba a sociální sluţba .................................................................... 11

1.5

Ubytovací sluţby ....................................................................................................... 11

Historický vývoj sociálních sluţeb ................................................................................... 12 2.1

Institucionalizovaná chudinská péče v počátcích ...................................................... 12

2.2

Chudinská péče na přelomu 19. a 20. století ............................................................. 13

2.3

Vývoj sociálních sluţeb od 20. století ....................................................................... 14

2.4

Sociální sluţby v ČR po roce 1989 ............................................................................ 15

2.5

Předpokládaný vývoj sociálních sluţeb ..................................................................... 16

Pečovatelství v sociálních sluţbách.................................................................................. 17 3.1

Charakteristika a cíle pečovatelství ........................................................................... 17

3.2

Pracovník v sociálních sluţbách ................................................................................ 17

4

Zákon o sociálních sluţbách ............................................................................................. 18

5

Kvalita sociálních sluţeb .................................................................................................. 20

6

5.1

Standardy kvality sociálních sluţeb ........................................................................... 20

5.2

Hodnocení kvality sociálních sluţeb ......................................................................... 21

Etika .................................................................................................................................. 22 6.1

Obsah pojmů etika, morálka, mravnost, lékařská etika, bioetika, deontologie ......... 22

6.2

Etický kodex .............................................................................................................. 24

6.3

Etika v pomáhajících profesích.................................................................................. 25

6.4

Etika a komunikace .................................................................................................... 27

7

6.4.1

Stručný vývoj komunikace v lékařské praxi....................................................... 27

6.4.2

Význam komunikace v medicíně a sociálních sluţbách .................................... 28

6.4.3

Komunikace a etika v ošetřovatelství ................................................................. 28

6.4.4

Komunikace s osobami s tělesným postiţením .................................................. 28

Práva tělesně postiţených osob ........................................................................................ 29

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 30 Metodika zpracování ................................................................................................................ 30 Obecné cíle ........................................................................................................................... 31 Praktické cíle výzkumu a hypotézy ...................................................................................... 31 8

Charakteristika výzkumného prostředí ............................................................................. 32

9

SWOT analýza.................................................................................................................. 33

10

Finanční náklady na péči o uţivatele sociálních sluţeb ................................................... 35 Příklad nákladnosti péče prováděné zkušeným zaměstnancem: ............................ 36

10.2

Příklad nákladnosti péče prováděné méně zkušeným zaměstnancem: .................. 37

11

10.1

Výsledky ........................................................................................................................... 39 11.1

Vyhodnocení dotazníků pro uţivatele sociální sluţby ÚSP Snědovice ................ 39

11.2

Vyhodnocení dotazníků pro pracovníky v přímé obsluţné péči ............................ 52

12

Shrnutí .............................................................................................................................. 61

13

Závěry výzkumu ............................................................................................................... 68

14

Navrhovaná řešení pro praxi............................................................................................. 72

Závěr ......................................................................................................................................... 75 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 77 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 80 Seznam grafů ............................................................................................................................ 81 Seznam příloh ........................................................................................................................... 82

Úvod „Cílem života je rozvíjení naší vlastní osobnosti, dokonalá realizace naší přirozenosti: právě proto existujeme.“ Oscar Wilde V důsledku demografického vývoje v České republice, zvyšování průměrného věku populace a stoupajícího počtu lidí se sníţenou soběstačností narůstá potřeba komplexní a odborné péče zajišťované

profesionálními

pracovníky

zaměřené

na

uspokojování

specifických

a individuálních potřeb osob. Poskytováním sociálních sluţeb je cíleně zlepšována kvalita ţivota osob v nepříznivé sociální situaci a zároveň jsou sniţovány neţádoucí dopady v sociální, zdravotní, politické i ekonomické oblasti celé společnosti. Obecným cílem sociálních sluţeb je sniţování zdravotních a sociálních rizik, rozvíjení schopností uţivatelů a také rozvoj nebo alespoň zachování soběstačnosti uţivatelů sluţeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., zákon o sociálních sluţbách a vyhláškou č.505/2006., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách. Teoretická část bakalářské práce přibliţuje vývoj sociálního systému a sociálních sluţeb v České republice. Zabývá se legislativními změnami, které měly na vývoj sociálních sluţeb značný vliv. Popisuje problematiku etiky a jejího vlivu na kvalitu poskytované péče zdravotně postiţeným osobám a zdůrazňuje lidská práva a práva zdravotně postiţených osob. Praktická část představuje konkrétní zařízení poskytující sociální sluţby pro osoby se zdravotním postiţením, a to Ústav sociální péče pro tělesně postiţené dospělé Snědovice, kde zkoumá moţné projevy porušování práv uţivatelů sociálních sluţeb se zaměřením na úroveň kvality poskytované péče. Cílovou skupinu respondentů tvoří uţivatelé sociálních sluţeb a pracovníci v přímé obsluţné péči. Cílem bakalářské práce je shromáţdit a analyzovat poznatky o porušování práv uţivatelů sociálních sluţeb se zaměřením na kvalitu poskytované péče. Navrhnout optimalizaci prevence a řešení v souvislosti s finančními náklady. Práce je zaměřena na několik vybraných konkrétních situací, ve kterých by mohlo docházet k porušování práv uţivatelů.

7

TEORETICKÁ ČÁST 1 Vymezení základních pojmů 1.1 Pojem sociální politika Sociální je slovo latinského původu. V dnešní době je adjektivum sociální vnímáno v několika významech. Charakterizuje události týkající se lidské společnosti a vztahů mezi lidmi,

snahy

a úsilí o zlepšení společenských poměrů a ţivotní podmínky jednotlivce ve vztahu ke společnosti a státu.1 Stát jakoţto nejsilnější formalizovaný sociální subjekt představuje zvláštní formu organizace společnosti s politickou mocí, definovaným územím, vlastním majetkem a obyvatelstvem. Nezadatelná lidská práva deklarovaná ústavou jsou zaručena všem občanům státu. V sociální oblasti je hlavním cílem fungování státu vytváření podmínek pro stabilitu společenského ţivota zejména podporou rozvoje sociálních činností a stabilizací poměrů ve společnosti. Úlohou státu je vytváření podmínek pro ekonomickou realizaci sociálních subjektů, jejich rozvoj a schopnost dosahovat svých cílů.2 Sociální politiku můţeme vnímat jako specifický druh lidského úsilí a činnosti týkající se člověka směřující k určitému cíli. Výzkumy postavení člověka v přírodě dokládají, ţe lidé jsou tvorové sociální. Od raných dob si lidé vytvářeli společenské systémy a seskupení s určitými pravidly, sítě společenských vazeb a rozdělovali si sociální role v nejrůznějších sociálních strukturách. Činnosti ekonomické jsou pro člověka nástrojem k lidskému ţití a rozvoji. Sociální politika je v soudobém evropském státě chápána jako soustavné a cílevědomé úsilí jednotlivých sociálních subjektů ve svém zájmu o udrţení nebo o dosaţení změny ve fungování. Snaha o podporu rozvoje svého či jiného sociálního systému nebo soustavy nástrojů k realizaci své či jiné sociální politiky. Činnost (fungování), rozvoj (zdokonalení) nebo změna (transformace) systému vlastního nebo jiného nebo soustavy nástrojů je výsledkem tohoto soustavného a cíleného úsilí, které se projevuje rozhodováním (nebo 1

TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7367-680-3, s. 27 2 TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, s.r.o., 2010, ISBN 978-80-7367-680-3, s. 110.

8

nerozhodováním) a činností (či nečinností) sociálních subjektů.3 Sociální politika zpravidla směřuje k rozvoji nebo podpoře a pomoci objektu sociální politiky. Za objekt sociální politiky je povaţován určitý identifikovatelný jedinec, klient či zákazník, který není schopen uspokojit určité potřeby vlastními silami. Tyto potřeby objektů jsou předmětem sociální politiky a uspokojují se pomocí soustav nástrojů a sluţeb. Systém sociální politiky je zaloţen na principu sociální solidarity reagující na lidské potřeby formou prevence, podpory, péče a rehabilitace. Proţíváním různých situací v ţivotě lidí jsou vyvolány rozmanité potřeby. Zaznamenáváme potřeby předvídatelné a obvyklé, jako je stravování, vyměšování nebo spánek, které je člověk schopen uspokojit vlastními silami bez pomoci nebo zásahu druhé osoby. V běţném ţivotě člověka vyvstávají také potřeby nepředvídatelné a mimořádné spojené s událostmi jako je nemoc, úraz nebo invalidita. V takových případech člověk často neumí nebo není v jeho silách zvládnout řešení situace bez pomoci jiných a hrozí mu ztráta na výdělku, zdraví nebo majetku. Taková skutečnost představuje určité riziko. Riziko jako nebezpečí neţádoucího děje, můţe být způsobeno úkonem tedy aktem z přičinění vlastního rozhodnutí postiţeného, rodiny či další osoby (úraz) nebo událostí vzniklé nezávisle na lidském konání (nemoc, nezaměstnanost).4 Sociální ochranu lze poskytnout v případech, je-li dle okolností společensky uznáno sociální riziko zasluhující si pozornost některého veřejnosprávního subjektu. Pro posouzení je důleţité, zda sociální riziko vzniklo v důsledku úkonu postiţeného, který můţe před jeho provedením ovlivnit svým rozhodováním nebo objektivní událostí, jeţ proběhne a jedinec onemocní nebo utrpí úraz. Pomoc je vyloučena v případech, kdy úkon vedl k úmyslnému vylákání sociální pomoci (např. sebepoškození, opilství, rvačka). Ohroţuje-li sociální riziko ekonomicky a sociálně existenci člověka a je společensky uznáno za závaţné, hovoříme o sociální události, jeţ vyţaduje společenskou ochranu, protoţe postiţená osoba nebo její rodina nejsou schopni vlastními silami odvrátit její důsledky.5

3

TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7367-680-3, s. 29. 4 TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7367-680-3, s. 183-186 5 TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7367-680-3, s. 186-187

9

Některé ţivotní situace svými důsledky a hojnějším výskytem vyvolávají sociální napětí. Stát v zájmu ekonomického rozvoje usiluje o sociální klid a stabilitu, proto vybrané ţivotní situace uznává za naléhavé a organizuje řešení. Zpravidla vybírá situace, jeţ ohroţují existenci člověka nebo jsou příčinou ztráty či ztíţení společenského a ekonomického uplatnění. Sociální události mohou být způsobeny: -

změnou zdravotního stavu způsobenou nemocí, invaliditou nebo úrazem;

-

ztrátou výdělku v důsledku ztráty zaměstnání nebo ukončením výdělečné činnosti;

-

ztrátou ţivitele, zakládáním rodiny, mateřstvím a také výchovou dětí;

-

dosaţením vysokého věku;

-

sociálním vyloučením.6

1.2 Invalidita jako sociální událost Označení invalidita se pouţívá pro stabilizovanou fázi nemoci s dlouhodobějším zdravotním postiţením. Invaliditu vnímáme jako tělesné či duševní poškození přechodného nebo trvalého rázu a také ztrátu určité funkce nebo části organismu s následkem sníţené pracovní schopnosti či společenského uplatnění. V zákoně však invalidita bývá definována různě. Běţně se setkáváme s označením osoby zdravotně postiţené či zdravotně znevýhodněné. Významově jsou tyto pojmy odlišné. V případě zdravotního postiţení vnímáme důraz na péči v důsledku

kompenzace

postiţení

s demotivujícím

dopadem.

U

osob

zdravotně

znevýhodněných je kladen důraz na podporu a motivaci k návratu do přirozeného společenského prostředí. Invalidita způsobuje změnu ţivotní úrovně zdravotně postiţeného, zvyšuje jeho ţivotní náklady a náklady na moţnosti jeho ekonomického uplatnění. Jedinec je nucen naučit se s invaliditou ţít, přestoţe je trvale nebo dlouhodobě znevýhodněn v běţných ţivotních

situacích.

Na

rozdíl

od

nemoci

se invalidita můţe změnit, ale jen pozvolna a dlouhodobě, coţ vede ke ztíţenému uplatnění postiţeného člověka nejen v ekonomické oblasti, ale i ve společnosti. Deprivace je ekonomická i sociální.7

1.3 Zdravotní postiţení a znevýhodnění jako sociální událost

6

TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7367-680-3, s. 187. 7 TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 271 s. ISBN 978-807-3676-803, s. 216-218.

10

Jedinec v důsledku zdravotního postiţení ztratil některé z funkcí organismu a přitom nemusí mít nárok na invalidní nebo důchod. Za sociální událost je zdravotní postiţení povaţováno tehdy, ztíţí-li ekonomické či pracovní uplatnění postiţeného nebo si vyţádá zvláštní náklady a sluţby pro další ţití pracovní rodinné či občanské. Občané s těţkým zdravotním postiţením mají zvláštní podporu společnosti.8

1.4 Význam pojmů sluţba a sociální sluţba Sluţba je systematická činnost cíleně prováděná ve prospěch člověka, který není schopen pomoci si vlastními silami. Sluţba můţe zahrnovat také soubor činností konaných sociálním subjektem ve prospěch sociálního objektu za účelem pomoci poskytnutím rady nebo vykonáním sluţby. Poskytované sluţby mohou být v detailech rozmanité, neboť reagují na konkrétní rozmanité potřeby od zajištění základních ţivotních potřeb aţ po odborné sluţby zdravotně postiţených občanů.9 Termín sociální sluţba je pouţíván k označení druhu sociální péče poskytované ve prospěch jiné osoby v sociální nouzi prostřednictvím sluţby nebo konáním státní, obecní či nestátní instituce. Sociální sluţby je moţné členit dle různých kritérií do několika skupin. Podle naléhavosti rozlišujeme sluţby informační, intervenující, podporující a pečovatelské. Podle druhu uspokojované sociální potřeby rozeznáváme sluţby ochranné, poradenské, krizové, asistenční, terénní a pečovatelské, ambulantní a pobytové. Členění sluţeb podle převaţující povahy základní činnosti dělíme na sluţby sociálně právní ochrany, sociální poradenství, pomoc a podporu v krizi, asistenční a terénní sluţby a také pobytové sluţby.10

1.5 Ubytovací sluţby Ubytovací (ústavní) sluţby zajišťují komplexní péči o staré nebo zdravotně postiţené občany, kteří nejsou schopni samostatného ţivota vlastními silami nebo s pomocí rodin či pečovatelských sluţeb. Ústavní péče zahrnuje komplex sluţeb včetně ubytování a stravy, ošetřovatelské a zdravotní péče, rehabilitace a zajištění moţnosti společenských aktivit. Do kategorie ústavních zařízení řadíme například ústavy pro zdravotně postiţené občany,

8

TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 271 s. ISBN 978-807-3676-803, s. 255. 9 TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7367-680-3, s. 342. 10 TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 271 s. ISBN 978-807-3676-803, s. 342-344.

11

domovy důchodců, penziony pro seniory a domovy s pečovatelskou sluţbou. Dočasné nebo provizorní ubytování poskytují ubytovny pro osamělé matky s dětmi, azylové domy pro bezdomovce a noclehárny. Komunity představují zvláštní typ ubytovacích sluţeb. Zařízení pro společensky nepřizpůsobivé občany zahrnují detenční a záchytné ústavy nebo zařízení pro pomoc osobám závislým na alkoholu nebo drogách.11

2 Historický vývoj sociálních sluţeb 2.1 Institucionalizovaná chudinská péče v počátcích Podstata sociálních sluţeb v Evropě od historie po současnost spočívá v úsilí pomoci chudým nebo jinak sociálně slabým lidem společně se snahou o udrţování společenské rovnováhy. Jiţ od starověku aţ po velkou část středověku byl problém chudiny a lidí ţijících na okraji společnosti řešen represemi. Teprve ve starém Řecku můţeme pozorovat jakousi solidaritu mezi nejbohatšími a nejchudšími společenskými třídami. Solon, jakoţto reprezentant státu, zavedl systémové přerozdělování. Rovněţ staří Římané zaţehnávali hrozbu nepokojů v důsledku nadměrné chudoby rozdáváním chleba nejchudším a zpřístupněním zábavy pro chudé, jeţ byla prvotně výsadou bohatých. Vzniklá opatření neznamenala počátky sociálních sluţeb, byla pouze nástrojem pro upevnění stability tehdejší společnosti.12 Počátky sociálních sluţeb objevujeme v raném středověku po zřízení církve a uznání křesťanství za státní náboţenství. Církev zabezpečovala pomoc chudým konáním milosrdných skutků a poskytováním almuţen, avšak bez vzniku právního nároku. Kláštery a později farnosti začaly poskytovat první církevní sociální sluţby, které spočívaly v zajištění jednoduchého přístřeší, základní stravy a nejnutnější zdravotnické péče. Katolická církev umoţnila vznik řádů a později charitativních organizací, jeţ poskytovaly pomoc a přístřeší nemocným a chudým lidem. Zde jiţ můţeme pozorovat náznaky ústavního charakteru. Prvním společensky uznávaným poskytovatelem sociálních sluţeb se stala církev, která prostřednictvím

farností

a klášterů plánovala a organizovala dlouhodobou pomoc chudým. Státní moc ve středověku 11

TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 271 s. ISBN 978-807-3676-803, s. 348-350. 12 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3, s. 17-18.

12

vnímala chudé a potřebné jako společenskou hrozbu a aţ do počátku novověku byli nemajetní lidé, tuláci, duševně nemocní, cikáni nebo nemocní nakaţlivými nemocemi tvrdě postihováni a vylučováni ze společnosti. Teprve říšský policejní řád Ferdinanda I. z roku 1552 a později dvorské dekrety Josefa II. z let 1782-1786 zmírňují sankcionování lidí ţijících na pokraji společnosti. Historickým předělem ve vývoji chudinské péče se staly právní předpisy vydané anglickou královnou Alţbětou I. na přelomu 16. a 17. století. Kodex chudých a Chudinský zákoník upravovaly povinnost obcí pomáhat chudým, kteří byli schopni pracovat. Rozlišování lidí na práceschopné a práce neschopné, zkoumání nároku na dávku nebo sluţbu a nutná administrativa vedly k byrokratizaci sociálních sluţeb. Stát vytvářel podmínky pro rozvoj ústavních sluţeb. Na přelomu 18. a 19. století byli znevýhodnění občané obvykle umisťováni do ústavních zařízení, pro které byly vybírány vhodné objekty. Zařízení se specializovala na určitý sociální problém a o klienty pečovali zaměstnanci. V polovině 19. století se dočkala veřejná chudinská péče u nás právní úpravy. Postupně byl zaveden institut domovského práva jako soubor povinností a pravidel vyplývajících z právního vztahu mezi obcí samotnou a příslušníkem obce. Zákon vymezil povinnosti obcí nejen vůči svým příslušníkům, ale i vůči poskytovatelům sluţeb, tedy dobročinným ústavům. Domovské právo bylo přiznáno kaţdému československému státnímu občanu a určovalo právo na pobyt v obci s nárokem na chudinské zaopatření, avšak pouze v jedné tuzemské obci. Domovské právo bylo moţné získat dosaţením veřejného úřadu, nuceným či dobrovolným přijetím do svazku obecního, narozením, uznáním nemanţelského dítěte a také uzavřením manţelství.13

2.2 Chudinská péče na přelomu 19. a 20. století Chudoba byla na přelomu 19. a 20. století povaţována za velice váţný sociální problém a za jakýsi zdroj dalších sociálních potíţí, které bylo nutné řešit. Nově vzniklá Československá republika v roce 1918 převzala do svého správního řádu velkou část rakousko-uherských předpisů včetně chudinského zákona. Péči o chudého nebo potřebného měla dle zákona primárně zajistit rodina, systémy veřejného zabezpečení, fondy a spolky. Obcím vznikla povinnost poskytnout chudinskou péči aţ v případě, ţe člověk nebyl dostatečně zabezpečen z těchto zdrojů. Časově omezenou chudinskou péči obce poskytovaly i lidem bez domovského práva, a to pouze v případě, ţe takový člověk v obvodu obce onemocněl a byla nutná neodkladná péče. Tím vzniklo obci regresní právo, jeţ umoţňovalo ţádat od domovské obce náhradu za poskytnutou péči. Formu a výši chudinského zaopatření 13

MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3, s. 21-22.

13

jednotlivým občanům určovaly obce na základě chudinského zákona, který rozlišoval podporování pravidelné, přechodné a naturáliemi. Zákon opravňoval obce k umisťování chudých a z jistých důvodů nebezpečných občanů do veřejného či soukromého ústavu.14

2.3 Vývoj sociálních sluţeb od 20. století . Ústavní péče byla za první republiky u nás nejčastější poskytovanou sociální sluţbou. Velký posun ve vývoji sociální problematiky znamenalo poskytování sluţeb potřebným v ústavech s „veškerým“ servisem. Ústavy hlavního města Prahy, nazývané Masarykovy domovy, nabízely kromě sociálních sluţeb i společenské vyţití. Byly zde k dispozici divadelní sál, kinosál, ústřední knihovna, hřiště a bazény. Svou jedinečností a nejmodernějším vybavením si Masarykovy domovy vybudovaly unikátní postavení v Evropě. V době první republiky byly legislativně i celospolečensky podporovány aktivity soukromých dobročinných spolků a humanitárních organizací, byly také zřizovány pomocné a bratrské pokladny a dobrovolné bratrské ústavy. Společnosti Čs. Červeného kříţe, Masarykova Liga proti tuberkulose a organizace Okresních péčí o mládeţ patřily mezi nejaktivnější dobrovolné spolky tohoto období. Vznikalo mnoţství nestátních nebo církevních specializovaných poraden, které řešily například problematiku volby povolání, duševního zdraví, poradenství pro matky s dětmi, tuberkulózní nebo venerické poradenství. Postupně dochází ke změně v postoji k chudinství a potřebný jiţ není závislý pouze na zdrojích pomoci. Vznikají nové sociální subjekty a jsou zaváděny nové formy pomoci. Podstatou sociální sluţby se stává účelná a včasná pomoc se zachováním důstojnosti lidského ţivota.15 Po přijetí deklarace OSN v roce 1948 vychází sociální politika států z principu oprávněné a kvalifikovaně zhodnocené potřeby jednotlivce, která se stává nárokem na poskytnutí sociální ochrany. Přeţívající ústavní formy péče se v šedesátých letech 20. století začaly častěji stávat terčem kritiky západních zemí, coţ vedlo ke zmenšování ústavů a novému pojetí sociální politiky. Vznikají léčebné komunity, stacionáře a komunitní centra zaměřená na lidi s duševní nemocí a závislostí. Novinkou se stávají terénní sluţby, kdy jsou sociální sluţby klientům poskytovány v jejich přirozeném prostředí. Sociální politika a systém sociální ochrany se svými preventivními a terapeutickými programy zaměřuje na nejvíce ohroţené skupiny lidí, mezi které patří děti ţijící v nefunkčních rodinách, mládeţ se sklony 14

MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3, s. 23-24. 15 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3, s. 24-26.

14

k rizikovému chování, lidi závislé na drogách, prostitutky, lidi po výkonu trestu nebo oběti násilného

činu.

Mentálně

a tělesně postiţení lidé mohou vyuţívat sluţeb osobních asistentů a někteří klienti získávají podporu typu chráněného či podporovaného bydlení nebo zaměstnávání. Vznikají centra a svépomocné skupiny. Sociální poradenství pracuje se širokou škálou cílových skupin komplexně a programově.16 Významným mezníkem ve vývoji sociálního zabezpečení se v našem státě stal nástup komunistického reţimu. Institut domovského práva byl v roce 1948 nahrazen institutem československého občanství a veškerou starost o znevýhodněné postupně převzal stát společně s orgány státní moci. Výjimkou bylo zpočátku ústavní zaopatření provozované pod dozorem Státního úřadu sociálního zabezpečení dobrovolnými organizacemi, církvemi, náboţenskými společnostmi, podniky a zemědělskými druţstvy. Postupem času byla sociální péče centralizovaná a všechna nestátní zařízení ústavní péče zanikla. Nový právní předpis z roku 1964 o sociálním zabezpečení se zabývá pomocí občanům v nepříznivých ţivotních situacích, přičemţ zabezpečení jedince by dle výkladu zákona mělo pocházet především ze strany příslušníků vlastní rodiny. Sociální péče byla přiznávána občanům se změnou pracovní schopností, těţce tělesně postiţeným a starým občanům. Občané s těţkým poškozením na zdraví mohli dle zákona vyuţívat společného stravování, měli nárok na sociální sluţby a pomůcky, které zmírnily následky jejich poškození či příspěvky na pořízení těchto pomůcek. V roce 1975 se zákon o sociálním zabezpečení začíná zabývat péčí o společensky nepřizpůsobené občany a ukládá zaměstnavatelským organizacím povinnost zaměstnat takového občana a vytvořit mu podmínky pro zařazení do řádného ţivota. Normalizovaná společnost se často tímto opatřením očistila od „neţádoucích“ jedinců a zajistila jejich nápravu v zaměstnání. Z výše uvedeného vyplývá, ţe sociální sluţby ve druhé polovině 20. století neměly díky právním úpravám prakticky ţádnou moţnost rozvoje. Význam byl přikládán zejména ústavní péči, pečovatelské sluţbě a poradenství.17

2.4 Sociální sluţby v ČR po roce 1989 Události v roce 1989 odstartovaly v naší republice zásadní politické a ekonomické změny, na které navazovaly změny v oblasti sociální. Připravovaná realizace scénáře sociální reformy 16

MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3, s. 26-27. 17 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3, s. 27-30.

15

po roce 1989 měla za úkol vytvoření moderního systému sociální pomoci a zmírnění negativních sociálních dopadů „transformačního šoku“. Reforma byla úspěšná pouze z části a v systému sociální péče se nepodařilo dosáhnout stanovených cílů. Sociální sluţby začaly poskytovat nestátní neziskové organizace, které zaznamenaly dramatický nárůst v důsledku uvolnění poměrů. Většinou se jednalo o občanská sdruţení, která se dle platné legislativy nemusela nikomu odpovídat ze svých aktivit, ani hospodaření s penězi nepodléhalo povinnému

auditu.

Provoz

takového

zařízení

nebyl

podmíněn

zaměstnáváním

kvalifikovaného personálu ani pouţíváním metodik práce, rovněţ hodnocení kvality sluţeb nebylo prioritou. Církevní organizace, na rozdíl od občanských sdruţení, začaly provozovat sociální sluţby ústavního charakteru např. domovy pro důchodce, azyly pro bezdomovce a matky s dětmi, hospice. Materiální podporu a metodické postupy těmto organizacím poskytovali zahraniční církevní partneři. Nový systém sociální pomoci byl připraven aţ po roce 2006 přijetím zákona č.108/2006 Sb., o sociálních sluţbách a formulováním Standardů kvality sociálních sluţeb.18

2.5 Předpokládaný vývoj sociálních sluţeb V současných zemích západní Evropy je patrná snaha o sníţení role státu jako primárního poskytovatele sluţeb. Hlavní činností státu se stává určování podmínek při poskytování sociálních sluţeb prostřednictvím právních předpisů a kontrola jejich dodrţování. Stát registruje poskytovatele sluţeb a rozhoduje o vydání či odebrání oprávnění k poskytování sluţeb. Stává se jakýmsi garantem, ţe sluţby jsou poskytovány v určité kvalitě a přiměřeným způsobem obvyklým v dané době. Ekonomická nákladnost současného systému sluţeb zvyšuje míru odpovědnosti klienta za rozhodnutí vyuţívat sluţbu a směřuje k jeho spoluúčasti na financování. Sluţby by měly být poskytovány primárně nejbliţšími rodinnými příslušníky v přirozeném prostředí klienta a vyuţívání sluţeb v místě bydliště nebo regionálně dostupných sluţeb by mělo být aţ na druhém místě. Takto formulovaná péče klienta neomezuje a navíc mu poskytuje cílenou podporu a pomoc s niţšími nároky na personální a materiální zdroje. Můţeme předpokládat dlouhodobý proces deinstitucionalizace v podobě postupného sniţování zařízení ústavního typu a i jejich zmenšování. Na významu získávají aktivity dobrovolníků, kteří poskytují takové sluţby, jeţ nevyţadují odbornou kvalifikaci a rovněţ svépomocné skupiny naopak vedené a organizované profesionály. Občané si také

18


16

vypomáhají směnou sluţeb v komunitě tak, ţe si navzájem nabízejí sluţby, jeţ jsou schopni někomu poskytnout a současně poţadují sluţby, jeţ nemohou poskytnout sobě nebo někomu blízkému. Jedná se o přímou neplacenou výpomoc mezi občany, kdy není podmínkou registrace ani poţadovaná odbornost.19

3 Pečovatelství v sociálních sluţbách 3.1 Charakteristika a cíle pečovatelství Lidské zdraví je základní podmínkou pro spokojený ţivot kaţdého člověka, přičemţ úroveň zdraví populace významně ovlivňuje hospodářský, ekonomický a celkový vývoj společnosti. Zdraví vnímáme jako stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody jedince. Význam pečovatelství se zvyšuje na konci 20. století v důsledku demografických změn a procesu stárnutí populace. Struktura obyvatelstva se postupně mění tak, ţe roste podíl osob starších šedesáti let a zvyšuje se počet lidí se zdravotním postiţením, kteří jsou při zajišťování svých potřeb závislí na pomoci druhé osoby. Pokud není moţné z ekonomických nebo jiných důvodů zajistit tuto pomoc nejbliţšími rodinnými příslušníky, nastupuje péče kvalifikovanou osobou v domácím přirozeném prostředí nebo institucionální formou. Péče pracovníků v pomáhajících profesích je bezesporu nenahraditelná v oblasti zdravotní i sociální a práce pečovatelů bude stále více ţádaná.

3.2 Pracovník v sociálních sluţbách Kvalita poskytované sociální sluţby je přímo závislá na profesionalitě pracovníků v sociálních sluţbách, na úrovni jejich vzdělání a odbornosti, na jejich komunikačních dovednostech a morálních vlastnostech. Pracovník v sociálních sluţbách musí pro výkon povolání splňovat kvalifikační předpoklady v podobě minimálně ukončeného základního vzdělání a absolvování akreditovaného specializačního kurzu. Podmínkou je také bezúhonnost a zdravotní způsobilost. Kurz pro pracovníky v sociálních sluţbách podle § 37 vyhlášky č. 505/2006 Sb. je

rozdělen

na část obecnou a zvláštní. Svým obsahem připravuje pracovníky pro výkon často psychicky i fyzicky náročné profese. Obecná část kurzu se zabývá problematikou sociálních sluţeb 19


17

a přibliţuje standardy kvality sociálních sluţeb. Hlavním nositelem dodrţování lidských práv v sociálních sluţbách jsou právě pracovníci v přímé péči, kteří jsou v denním kontaktu s uţivateli. Aktivně poskytují klientům individualizovanou péči na základě holistických zásad s cílem uspokojovat jejich potřeb. Významnou částí akreditovaného kurzu je z těchto důvodů vyučována problematika dodrţování práv a lidské důstojnosti. Obecná část kurzu je mimo jiné zaměřena na základy komunikace a rozvoj komunikačních dovedností, základy první pomoci a etiku výkonu činnosti pracovníka v sociálních sluţbách. Zvláštní část kurzu se zabývá základy péče o nemocné, základy hygieny a prevencí týrání nebo zneuţívání uţivatelů sluţeb. Kurz přibliţuje problematiku zdravotně postiţených osob a učí pracovníky zvládat situace, kdy uţivatel sociálních sluţeb ohroţuje zdraví a ţivot své nebo jiné fyzické osoby. Součástí výuky jsou také pravidla šetrné sebeobrany.20 Pracovníci v sociálních sluţbách vykonávají při poskytování sociálních sluţeb činnosti přímé obsluţné péče, základní výchovné nepedagogické činnosti a pečovatelské činnosti. Přímá obsluţná péče o klienty zahrnuje především nácvik jednoduchých denních činností, podporu soběstačnosti, pomoc při osobní hygieně, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb. Činnosti přímé obsluţné péče vykonává pracovník sociálních sluţeb především v pobytových zařízeních. Základní výchovná nepedagogická činnost spočívá v působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity, v prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků, provádění volnočasových aktivit orientovaných na rozvoj osobnosti, znalostí, zájmů a tvořivých schopností uţivatelů sociálních sluţeb. Pečovatelskou činnost vnímáme jako vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami, které mají psychické nebo fyzické obtíţe. Zahrnuje komplexní péči o domácnost postiţených osob, zajišťování sociální pomoci, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci.21

4 Zákon o sociálních sluţbách Usnesením parlamentu České republiky ze dne 14. března 2006 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách.

20

MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. ISBN 978-802-4731-483, s. 92 21 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. ISBN 978-802-4731-483, s. 93-94.

18

„§1 (1) Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen „osoba“) prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách.“22 §1 (2) Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních.“23 „§2 (1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního poradenství (§ 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení.“24 §2 (2) Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajišťováno dodržování lidských práv a základních svobod osob.“25 Zákon vymezuje oprávněný okruh osob a poskytovatele sociálních sluţeb. Specifikuje podmínky nároku na příspěvek na péči, jeho výši a způsob výplaty. Zákon dále definuje řízení o přiznání příspěvku včetně kontroly jeho vyuţívání. Vymezuje základní druhy a formy sociálních sluţeb a úhradu nákladů za poskytování sociálních sluţeb. Sociální sluţby je moţné poskytovat pouze na základě rozhodnutí o registraci. Zákon upravuje podmínky registrace, registru poskytovatelů sociálních sluţeb a povinnosti poskytovatelů sociálních sluţeb. Zabývá se mimo jiné smlouvou, inspekcí a financováním sociálních sluţeb. Zákon specifikuje okruh osob a jejich předpoklady pro výkon činnosti v sociálních sluţbách.

22

ČESKO. Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006 o sociálních sluţbách. MPSV: Zákon č. 108_2006 [online]. Mpsv.cz: [cit. 2014-04-07]. Dostupné z WWW: https://sluzbyprevence.mpsv.cz/dok/zakon-108_2006.pdf 23 Tamtéţ 24 Tamtéţ 25 Tamtéţ

19

Prostřednictvím sociálních sluţeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem sluţeb bývá mimo jiné podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uţivatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního ţivotního stylu rozvíjet schopnosti uţivatelů a umoţnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný ţivot sníţit sociální a zdravotní rizika související se způsobem ţivota uţivatelů Základními činnostmi při poskytování sociálních sluţeb jsou pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Obsah základních činností u jednotlivých druhů sociálních sluţeb stanoví prováděcí předpis.26

5 Kvalita sociálních sluţeb 5.1 Standardy kvality sociálních sluţeb Realizací projektu „Strategie národní politiky podpory jakosti“ po roce 1998 se Odbor sociálních sluţeb Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky soustředí na podporu jakosti poskytovaných sociálních sluţeb. Projekt vznikl s cílem přiblíţit se k podmínkám vnitřního trhu Evropské unie. Problematiku bylo nutné řešit komplexně se zaměřením

26

MPSV: sociální práce a sociální sluţby [online]. MPSV.CZ: [cit. 2014-05-09]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/9

20

na podporu transformace sociálních sluţeb, podporu zavádění standardů kvality sociálních sluţeb a podporu vzdělávání pracovníků v sociálních sluţbách.27 Mezi zásadní úkoly MPSV s oblasti sociálních sluţeb je bezpochyby zajištění ochrany ohroţených skupin naší společnosti před neprofesionálně poskytnutou sociální sluţbou, zneuţíváním postavení personálu a porušováním práv uţivatelů sluţeb. Přiblíţit podmínky pro poskytování sociální sluţby s rozvojem autonomie a zajištěním důstojnosti uţivatelů sociálních sluţeb při dodrţování lidských a občanských práv.28 Standardy kvality popisují, jak má vypadat kvalitní sociální sluţba a vycházejí z pojetí naplňování základních lidských práv a svobod. První předloţený metodický materiál z roku 2002 rozděloval standardy kvality na procedurální, provozní a personální. V současnosti je nově definováno 15 standardů sociálních sluţeb, které představují soubor měřitelných a ověřitelných kritérií, s jejichţ pomocí je moţné posoudit kvalitu sluţby a to průkazným způsobem. Kvalitní sociální sluţba se vyznačuje schopností podporovat uţivatele v naplňování osobních cílů, jichţ chtějí dosáhnout prostřednictvím sociální sluţby při řešení vlastní nepříznivé situace. Standardy jsou proto orientovány na osobní cíle uţivatelů sluţeb, coţ umoţňuje soustředit se na důstojnost a plnohodnotný ţivot. Znění jednotlivých standardů je koncipováno cíleně ke zvyšování svobody a posilování postavení uţivatelů sluţeb. Hlavním měřítkem kvalitně poskytované sluţby by měl být vnímán především příjemce sluţby a zároveň vliv sluţby na zlepšení jeho ţivota. Uţivatel definuje osobní cíl, jehoţ má být dosaţeno za pomoci sociální sluţby, přičemţ kritéria standardů jsou zaměřena nejen na výsledek, ale i na proces sluţby vedoucí ke spokojenosti uţivatele s naplňováním cíle. Standardy mají být podnětem pro hodnotnější uspokojování potřeb klientů se zachováním lidské důstojnosti a ochranou lidských a občanských práv. Napomáhají k rozvoji sociálních sluţeb jako nástroj kontroly kvality, která je zajištěna procesem inspekce kvality sociálních sluţeb.29

5.2 Hodnocení kvality sociálních sluţeb

27

DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 112 s. ISBN 978-802-4741-383, s. 90. 28 DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 112 s. ISBN 978-802-4741-383. s.90. 29 DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 112 s. ISBN 978-802-4741-383. s.90-92.

21

Význam termínu kvalita můţeme obecně definovat jako „dělání správných věcí správným způsobem“. Míru kvality je také moţné vnímat jako pozitivní rozdíl od daných standardů. Standardy kvality sociálních sluţeb zastupují jeden ze způsobů měření kvality sociálních sluţeb. Pro určení kvality sociálních sluţeb je často hodnocena spokojenost klienta a jeho rodiny, reakce na potřeby klienta, profesionalita personálního zajištění sluţby, efektivnost a cenová únosnost sluţby, vhodnost prostředí pro poskytování sluţby a její udrţitelnost. Dodrţování SQSS a jejich naplňování poskytovateli sociálních sluţeb kontroluje inspekce sociálních sluţeb v souladu se zněním zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, metodikou MPSV k provádění inspekcí a

její aktualizací od 1.1.2010. Dokumenty

determinují povinnost následujícího předmětu a průběhu inspekce prováděné krajským úřadem a MPSV. Inspekce musí dodrţovat předepsaný postup a průběh podle zákona č.552/1991 Sb., o státní kontrole a musí probíhat v místě, kde je sociální sluţba poskytována. Pro posouzení kvality sluţby provádí inspekční tým prohlídku zařízení, rozhovory s uţivateli sluţeb a zaměstnanci, studuje osobní dokumentaci respondentů, navštěvuje společenské aktivity a pozoruje běţný provoz zařízení. Při shromaţďování informací dbají inspektoři na to, aby svou přítomností nenarušili běţný chod zařízení. Na základě bodové klasifikace stanovuje inspekce kritéria k hodnocení poskytovatele. Aby inspekce splnila svůj účel a byla pro

zařízení

přínosem,

je smyslem činnosti inspektorů nejen šetření, ale i poskytnutí rad, doporučení a návodů směřujících ke zvyšování kvality sociální sluţby.30

6 Etika „Etika znamená, že se chováme o něco lépe, než je absolutně nutné.“ William Cuppy

6.1 Obsah pojmů etika, morálka, mravnost, lékařská etika, bioetika, deontologie Etika (ethika, řec. ethos – mrav) je věda o mravnosti, jejímţ předmětem zkoumání jsou zákonitosti mravního chování jednotlivců a společnosti. Etika téţ zkoumá otázku, proč a za jakých okolností dochází v průběhu času ke změnám mravních zásad, které lidé uznávají 30

MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. ISBN 978-802-4731-483, s. 133-137

22

a řídí se jimi. Etika obecně ustanovuje, co jest právem mravné a co jest nemravné. Ne vţdy se platné názory mravní ztotoţňují s názory správnými. Etika na rozdíl od právního zákona připouští a respektuje dilematické situace. Zákon však vyţaduje jednoznačné a pravdivé předpoklady. Legalita znamená shodu mravní normy a legislativní právní normy. 31 Morálka (z lat. mos – mrav, moralis – mravní) označuje soubor pravidel uznávané mravnosti. Jednotlivec vnímá pravidla pro své konkrétní jednání a chování jako závazná a obecně uznávaná. 32 Mravnost konkrétního člověka vnímáme jako hodnocení jeho chování z hlediska dobra a zla s porovnáním vlastního svědomí. Mravně dobré (morální) jednání chápeme v případě, ţe je v souladu se svědomím jednajícího. Do svědomí jiného člověka však nelze nahlédnout a objektivně mravnost hodnotit, proto je posuzování mravnosti moţné pouze z hlediska dodrţování určitých norem.33 Jednání a rozhodování člověka ovlivňuje cit s rozumem. Mravnost člověka se tedy opírá o stránku emocionální a racionální, ale zároveň se přidává motivace a vůle.34 Lékařská etika je pojem souhrnně označující etické problémy v lékařství. Od roku 1992 je uznána samostatným lékařským oborem. Bioetika (bios – ţivot, etika – mravnost) je pojem, jímţ se v uţším významu rozumí zkoumání etických problémů v praktickém výkonu lékařské praxe a ve výzkumu, a to zejména v oborech, které výkon lékařské praxe podmiňují (biologie, biofyzika, chemie, farmacie). Pro označení etické problematiky veškerého ţivota na zemi je pouţíván pojem bioetika ve svém širším významu.35

31

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 1997, 192 s. sv. 3. ISBN 80-858-2454-X, s. 11. 32 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 1997, 192 s. sv. 3. ISBN 80-858-2454-X, s. 11. 33 JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. Vyd. 1. Praha, 2003, 223 s. ISBN 80-725-4329-6, s. 24. 34 JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. Vyd. 1. Praha, 2003, 223 s. ISBN 80-725-4329-6, s 30. 35 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 1997, 192 s. sv. 3. ISBN 80-858-2454-X, s. 12.

23

Deontologie (řec. to deon – povinnost) znamená tradiční. V medicíně deontologie určuje povinnosti lékaře vůči pacientům, kolegům, úřadům a veřejnosti. Současná lékařská deontologie se zabývá uţší oblastí lékařské etiky, zejména tzv. deontologickými kodexy.36 Deontologické kodexy přesně vymezují mravní závazky lékařů vůči pacientům, kolegům a veřejnosti. Nejstarším a nejznámějším deontologickým kodexem je Hippokratova přísaha. Obsah Hippokratovy přísahy napsaný okolo roku 400 před naším letopočtem je dosud přijímán laickou i odbornou veřejností. Text přísahy je připomínán na Univerzitě Karlově při slavnostních promocích absolventů.37

6.2 Etický kodex Existuje celá řada etických kodexů, které zavazují k určitému chování lékaře, zdravotní sestry, vysokoškoláky nelékaře a také pacienty nebo klienty. Základem mravní kontinuity všech etických kodexů je Hippokratova přísaha.38 Etický kodex práv pacientů je novinkou mezi kodexy a byl u nás přijímán s rozpaky, výhradami a nepochopením. Na základě diskuze na stránkách Zdravotnických novin v roce 1992 na téma práv pacientů, někteří lékaři zpochybnili základní prvky tohoto významného dokumentu. Kladli otázky typu: Má mít pacient nějaká práva? Nebude jich zneuţívat vůči lékařům? Reakce lékařů plynuly z dlouhodobě zakořeněné asymetrie vzájemného vztahu vedoucí ke klasickému paternalistickému modelu. Po dlouhá staletí neměli pacienti ţádná práva

a

byli

plně

závislí

na lékaři nejen na úrovni odborné, ale často i lidské. Teprve na počátku sedmdesátých let našeho století zaznamenáváme komplementární doplněk tradičních deontologických modelů zabývající se právy pacientů. Lidská práva a individuální svobody v demokratické společnosti nabyly váţeného významu. Lidé jsou vzdělanější, zdravotně informovanější a přijímají plnou odpovědnost za svůj ţivot. Přejí si být součástí rozhodovacího procesu i v situaci nemoci.

36

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 1997, 192 s. sv. 3. ISBN 80-858-2454-X, s. 13. 37 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 1997, 192 s. sv. 3. ISBN 80-858-2454-X, s.15. 38 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 1997, 192 s. sv. 3. ISBN 80-858-2454-X, s.67.

24

Pacientova role se mění a pacient se stává plnoprávným partnerem lékaře. Nastává obtíţný a dlouhodobý proces ustálení nových forem spolupráce mezi lékařem a pacientem.39 V souladu s etickým kodexem Práv pacientů má pacient mimo jiné právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky. Pacient má právo znát jména lékařů a všech dalších zdravotníků, kteří ho ošetřují. Pacient má právo na informace potřebné pro vydání souhlasu či nesouhlasu před zahájením diagnostického či terapeutického postupu. Nemocný má právo na respektování soukromí a diskrétnost v průběhu vyšetření, ošetření a léčby. Má právo na ochranu informací týkajících se jeho léčby. Pacient má dle etického kodexu také právo a povinnost znát platný řád zdravotnické instituce a řídit se jím.40

6.3 Etika v pomáhajících profesích Profesní etika je aplikací etického kodexu na konkrétní profesionální činnost. Člověk jako bytost jedinečná a originální, je sám sobě otázkou. Od ostatních ţivých tvorů se liší vědomím a schopností sebereflexe. Často pátrá po své identitě a často není schopen odpovědí. Holistické pojetí člověka znamená vnímání lidské bytosti jako celku v oblasti bio-psychosociální a také duchovní. Porozumění sobě samému jako nedílné součásti světa usnadní člověku holistické chápání světa ve vzájemné propojenosti, provázanosti a celistvosti. Bez poznání

minulosti

a zároveň bez vizí do budoucnosti lze jen těţko porozumět přítomnosti. Značnou pozornost člověku ţijícímu v tomto světě a jeho postavení ve společnosti věnuje filozofie současnosti.41 Při výkonu povolání v pomáhajících profesích je velmi podstatným ukazatelem stav svědomí. Zdravé a správně vyvinuté svědomí je známkou profesionality zaměstnance a měřítkem spokojenosti s výkonem povolání. Pro člověka s profilovanou osobností a s dispozicemi k výkonu povolání v pomáhající profesi je snadné jednat správně mravně. Pracovník se zdravým svědomím je schopen postřehnout, je-li jeho jednání mravné a jaké má celkové

39

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 1997, 192 s. sv. 3. ISBN 80-858-2454-X., s. 84-85. 40 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 1997, 192 s. sv. 3. ISBN 80-858-2454-X, s. 88-89. 41 JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. Vyd. 1. Praha, 2003, 223 s. ISBN 80-725-4329-6, s. 13-20.

25

aspekty. Avšak svědomí nerozhodného jedince můţe být zdrojem komplexu méněcennosti, někdy můţe přispět i k syndromu vyhoření.42 Morálního jednání je schopen pouze svobodný člověk, přičemţ svoboda úzce souvisí s moţností volby na základě poznání. Neţ člověk zvolí alternativu a přijme rozhodnutí, posuzuje několik moţností. V tomto procesu seberealizace jsou úzce spjati rozum a vůle, neboť chtění odpovídá rozumovému poznání. Svoboda přesvědčení a svoboda svědomí se promítá v morálním či nemorálním jednání člověka. Způsob lidského konání je ovlivňován také mírou osobního nasazení a posuzováním jednání druhých. Člověk je denně nucen řešit různé situace s vědomím, ţe rozhodnout musí pouze on sám. Není snadné pochopit lidské jednání a pohnutky vedoucí člověka konat ve prospěch dobra či zla. Dobro chápeme obecně jako pojem pro vše, co je ţádoucí, prospěšné, bezchybné či skvělé. Zlo naopak představuje vše neţádoucí, tedy zlé. Logicky by měl člověk tedy zlo odmítat nebo cíleně minimalizovat, ale z vlastních zkušeností víme, ţe vše není tak snadné. Nerespektuje-li svědomí člověka společenské normy a mravy, není-li schopen rozlišovat mezi morálně dobrým a zlým, není moţné jeho důstojné a funkční souţití ve společnosti. Mravní normy představují jakási „nepsaná pravidla“ nebo tradice (zvyky) uznávaná v dané společnosti. Avšak normy vyhlášené příslušnými veřejně oprávněnými orgány mají povahu právních norem (např. zákony).

Porušení

právní

normy

je trestné a jednání člověka ve vztahu k dané právní normě je spojeno s otázkou svědomí.43 S vývojem člověka můţeme hovořit o procesu uvědomění si sebe samého, sebevýchově, sebepoznání a sebehodnocení v souvislosti s formováním kvalit sebevědomí. Při výkonu povolání v pomáhajících profesích je ţádoucí zdravé sebevědomí, které je obrazem přístupu člověka k sobě samému. Sebevědomí je formováno hodnocením toho, jak si člověk sám sebe váţí (sebehodnocení). Nízké sebevědomí vyvolané nerozhodností, pasivitou, pocity viny nebo perfekcionalismem můţe být zaměstnancem pociťováno jako profesní selhání.44 Výkon povolání pomáhajících profesí chápeme jako sluţbu druhým, jeţ můţe přinášet jisté potíţe a také zklamání. Ne kaţdý člověk je schopen výkonu tak psychicky, emocionálně i fyzicky náročné profese. Poskytovatelé sluţeb musí splňovat určité osobnostní dispozice, vzdělání a často je nezbytná ochota přinášet oběti. Má-li být toto povolání vykonáváno

42

JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. Vyd. 1. Praha, 2003, 223 s. ISBN 80-725-4329-6, s. 36-37. JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. Vyd. 1. Praha, 2003, 223 s. ISBN 80-725-4329-6, s. 37-47. 44 JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. Vyd. 1. Praha, 2003, 223 s. ISBN 80-725-4329-6, s. 64-65. 43

26

s úspěchem, je nutné respektovat dané etické zásady formované v etickém kodexu. Náročnost poţadavků na pomáhající profese a dlouhotrvající zátěţ spojená s nasazením pro druhé můţe vést k tělesnému, emocionálnímu a duševnímu vyčerpání. Poskytovatel můţe pociťovat chronickou únavu, ztrátu radosti ze ţivota, poruchy spánku, celkovou slabost, bezmoc, podráţděnost, úbytek energie, negativní postoj k sobě, okolí a především k práci. Soubor takových příznaků označujeme jako „Syndrom vyhoření“, jehoţ proces probíhá ve fázích nadšení, stagnace, frustrace, apatie a intervence. Umění účelně předcházet syndromu vyhoření je nespornou výhodou pro výkon pomáhající profese.45

6.4 Etika a komunikace 6.4.1 Stručný vývoj komunikace v lékařské praxi Dovednost komunikace s druhými lidmi si osvojujeme jiţ od dětství a zdá se nám být přirozená a samozřejmá. Avšak nejrozmanitější nedorozumění v našem ţivotě nás učí hodnotit a korigovat onu dovednost. Díky vývojovým změnám po druhé světové válce nabývají významu lidská práva a individuální svobody, lékařská praxe a věda zaznamenává výrazné pokroky, vzrůstá vzdělanost laické veřejnosti. Komunikace v lékařské praxi směřuje k rozvolnění paternalizmu a individualizaci přístupu k jednotlivým pacientům či klientům. Po roce 1989 došlo ve zdravotnictví k dramatickým změnám a v roce 1992 byl Ministerstvem zdravotnictví ČR vytvořen a publikován první kodex Práv pacientů u nás. Dle tohoto kodexu má pacient právo na informace od svého lékaře, účastní se procesu rozhodování o diagnostickém a léčebném postupu, vyjadřuje souhlas či nesouhlas s navrhovaným terapeutickým postupem a vyjma případů akutního ohroţení má právo na informace o případných rizicích, která mohou být spojena s uvedeným postupem. V roce 2001 se nejvyšším zdravotnickým zákonem země stává Úmluva o biomedicíně. Vše, co bylo odůvodněným přáním nemocných v etických kodexech Práv pacientů, se tímto stává součástí 45

JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. Vyd. 1. Praha, 2003, 223 s. ISBN 80-725-4329, s. 157-165.

27

závazné normy a je tedy právně vymahatelné. Kaţdý pacient nabývá práva na podání veškerých shromaţďovaných informací o jeho zdravotním stavu a má právo na nutnost respektování přání nebýt informován. Dovednost komunikace lékaře s pacientem nabývá na významu a přechází v partnerský vztah.46

6.4.2 Význam komunikace v medicíně a sociálních sluţbách Komunikační dovednosti mají pro medicínu a sociální sluţby zásadní význam. Jsou neoddělitelnou součástí základních předpokladů pro výkon medicínských povolání a také zdravotnických nelékařských profesí. Není vţdy pravidlem, ţe zdravotník, který je komunikativní v běţném ţivotě, umí správně a profesionálně komunikovat s pacientem či uţivatelem sociálních sluţeb. Profesionální komunikaci je třeba se učit, neboť dovednost komunikace není osobnostní charakteristikou jednotlivce a pouhá zkušenost pro správnou komunikaci nestačí.47

6.4.3 Komunikace a etika v ošetřovatelství Ošetřovatelství se stalo bezesporu nedílnou součástí zdravotní i sociální péče. Svým zaměřením aktivně vyhledává a uspokojuje biologické, sociální a psychické potřeby jedinců. Ošetřovatelský tým sloţený z různě kvalifikovaných pracovníků zajišťuje komplexní ošetřovatelskou péči lidem, kteří si tuto péči nemohou, nechtějí nebo neumějí zajistit sami.

6.4.4 Komunikace s osobami s tělesným postiţením Tělesné postiţení vnímáme jako dlouhodobou nebo trvalou změnu zdravotního stavu osob, která významně sniţuje jejich uplatnění v různých oblastech ţivota včetně pracovních aktivit. Postiţeného člověka není nutné vţdy chápat jako nemocného, neboť například trvalé postiţení, přestoţe člověka značně omezuje, nevyţaduje obvykle dlouhodobou léčbu. Základem správné komunikace s osobami s tělesným postiţením je pouţívání správné terminologie. Naprosto nepřijatelné je uplatňování stigmatizace (nálepkování) tzn. označování osob pomocí výrazů - leţák, mrzák nebo invalida. Kaţdý zdravotník i pracovník v pomáhajících profesích by měl být schopen profesionálně komunikovat s osobami s

46

, 978-802-4739-762. s. 27-35.

.

. Praha: Grada, c2011, 528 p. ISBN

47

.


978-802-4739-762. s. 37-45.

28

tělesným postiţením jako s lidmi bez postiţení. Navíc by měl být schopen identifikovat specifické

problémy

postiţených

osob

a pomáhat při jejich překonávání se zachováním lidské důstojnosti. Národní rada zdravotně postiţených ČR publikovala v roce 2008 přepracovanou formu dokumentu tzv. Desatero pro lepší komunikaci, který má být vodítkem pro zdravotníky a pracovníky v pomáhajících profesích, jak komunikovat s osobami s různým zdravotním postiţením.48

7 Práva tělesně postiţených osob „Každé jednání, týkající se práv druhých lidí, jehož maxima se nesnáší s veřejností, je neprávo.“ Kant Lidé mají různé touhy, přání a představy o svém ţivotě. Všichni lidé mají právo ţít svobodným a nezávislým způsobem ţivota, který si sami zvolí a toto právo nesmí být upíráno nikomu, ani lidem s tělesným postiţením. Kaţdá tělesně postiţená osoba má stejná práva a také stejné povinnosti jako kterákoliv jiná osoba. Omezení pohybové aktivity v důsledku tělesného postiţení způsobuje ve zvýšené míře závislost postiţené osoby na pomoci svých blízkých, na okolním prostředí i na pomoci celé společnosti. Proto je povinností společnosti napomáhat těmto spoluobčanům při integraci do normálního ţivota. Zdravý občan si často neuvědomuje, jak sloţité můţe být pro člověka s tělesným postiţením překonání zdánlivě jednoduché situace. Úkolem společnosti je vytvářet co nejpříznivější podmínky pro seberealizaci, bezpečnost a sebevědomí postiţených osob. Práva a povinnosti tělesně postiţených upravuje Charta práv tělesně postiţených vycházející z Prohlášení lidských a občanských práv, Všeobecného

48

.


978-802-4739-762, s. 261-267.

29

prohlášení o lidských právech, Evropské konvence lidských práv a Všeobecného zákona o tělesně postiţených.49

PRAKTICKÁ ČÁST Metodika zpracování K získání potřebných informací pro naplnění cíle bakalářské práce byla pouţita kombinace výzkumných metod. Teoretická část byla zpracována na základě literární rešerše a praktická část vyuţila metodu kvantitativního výzkumu. Vlastní šetření bylo provedeno prostřednictvím dotazníku, řízeného rozhovoru a pozorování.

Dotazníkové šetření je výhodné pro svou

relativně nízkou ekonomickou nákladnost, nevýhodou můţe být nízká návratnost a případně limitovaná moţnost odpovědí v případě uzavřených otázek. Zkoumaný vzorek tvořilo celkem 103 respondentů rozdělených do dvou dílčích zkoumaných vzorků. První reprezentovalo 75 uţivatelů sluţeb a druhý 28 pracovníků v přímé obsluţné péči. Celkem bylo rozdáno 103 dotazníků. Výzkum probíhal od února 2014 do května 2014. Z důvodu vyloučení obav ze zneuţití odpovědí byly dotazníky anonymní a jejich vyplnění dobrovolné. Kaţdý dotazník obsahoval uzavřené otázky s moţnostmi výběru z několika odpovědí a jednu otevřenou otázku, ve které měli respondenti moţnost vyjádřit názor a připomínky k předcházejícím bodům dotazníku. Všechny navrácené dotazníky byly vyplněny kompletně, ţádný nebyl vyřazen. Návratnost byla 96 dotazníků (98,90%). Kombinace pouţitých výzkumných metod byla zvolena za účelem získání dostatečného mnoţství objektivních informací potřebných k dosaţení cíle práce. Dotazník pro uţivatele sociálních sluţeb (viz Příloha č. 4) obsahoval 30 otázek a byl zaměřen na postavení a práva tělesně postiţených osob a míru spokojenosti s kvalitou poskytovaných sluţeb v ÚSP Snědovice. Z celkového počtu 75 dotazníků jich bylo vyplněno 71. Výzkum probíhal formou řízeného rozhovoru se zaměřením na otázky dotazníku včetně jeho vyplnění. Dotazník pro pracovníky v přímé péči (viz Příloha č. 3) obsahoval 32 otázek a zahrnoval informace zaměřené na profesionalitu, odbornost a osobnostní předpoklady pro výkon práce v pomáhající profesi. Zkoumány byly také situace, které by mohly mít vliv na výkon práce 49

MPSV: Práva tělesně postiţených [online]. Mpsv.cz: [cit. 2014-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/841

30

zaměstnanců v přímé péči. Osloveno bylo celkem 28 respondentů. Všichni byli seznámeni s problematikou a dotazníky jim byly předány osobně. Vyplněno bylo celkem 25 dotazníků. Výsledky výzkumu a navrţená prevence s návrhy řešení případných etických problémů budou vyuţity poskytovatelem sociální sluţby ke zvýšení kvality sociálních sluţeb zkoumaného zařízení.

Obecné cíle Vymezit základní pojmy v sociální oblasti Zaznamenat stručně historický vývoj sociálních sluţeb v České republice Přiblíţit význam pojmu etika Shromáţdit a analyzovat poznatky o porušování práv uţivatelů sluţeb se zaměřením na kvalitu poskytované péče v konkrétním zařízení Navrhnout optimalizaci prevence a řešení v souvislosti s finančními náklady

Praktické cíle výzkumu a hypotézy Cíl č. 1: Zjistit projevy porušování práv uţivatelů sluţeb se zaměřením na kvalitu péče v Ústavu sociální péče pro tělesně postiţené dospělé. Cíl č. 2: Navrhnout optimalizaci prevence a řešení v souvislosti s finančními náklady. Hypotéza č. 1: Většina klientů je spokojena s nabídkou a kvalitou poskytované péče a mají sepsánu písemnou smlouvu o poskytovaných sluţbách. Hypotéza č. 2: 90% klientů je spokojeno s dodrţováním práv uţivatelů sluţeb v zařízení. Hypotéza č. 3: Pracovníci v přímé péči, kteří umí relaxovat a oddělit pracovní záleţitosti od soukromých a zároveň jim výkon profese přináší uspokojení, zvládají lépe psychickou a fyzickou zátěţ a nepociťují příznaky syndromu vyhoření. Hypotéza č. 4: Pracovníci v přímé péči mají zpracován plán profesního růstu se zaměřením na problematiku potřebnou pro výkon profese a účast na dalším vzdělávání směřuje ke zvyšování kvality poskytovaných sluţeb.

31

Hypotéza č. 5: Problémy v komunikaci s uţivateli sluţeb, jejich rodinnými příslušníky, svými nadřízenými nebo v pracovním kolektivu se vyskytují častěji u pracovníků v přímé péči s praxí do 5 let neţ u pracovníků s praxí delší. Hypotéza č. 6: Více neţ 50% pracovníků v přímé péči vnímá negativně nadměrnou administrativu spojenou s poskytováním sluţeb a nedostatek pracovníků. Hypotéza č. 7: Týmová práce a vztahy na pracovišti mají vliv na pracovní výkon 90 % zaměstnanců.

8 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkum byl proveden v Ústavu sociální péče pro tělesně postiţené dospělé Snědovice, příspěvková organizace, Snědovice 1, 411 74 Snědovice. Na základě Rozhodnutí zřizovatele Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 20. 6. 2007, poskytuje sociální sluţbu „domovy pro osoby se zdravotním postiţením“. Organizace hospodaří s dotacemi MPSV a finančními prostředky přidělenými zřizovatelem, s majetkem, s prostředky svých fondů, s finančními prostředky poskytnutými z Národního fondu a zahraničí a také s dary a příspěvky od právnických a fyzických osob. Organizace je samostatnou účetní jednotkou. Posláním organizace je poskytovat pomoc a podporu osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím pobytové sociální sluţby, protoţe jim tuto pomoc nelze zajistit v přirozeném sociálním prostředí. Prioritou je zachování důstojnosti uţivatelů sociálních sluţeb a posilování jejich sociálního začleňování. Dodrţovat práva uţivatelů, respektovat svobodnou volbu a nezávislost, vycházet z jejich individuálních potřeb. Napomáhat zachování dosavadních schopností a běţného způsobu ţivota a podporovat uţivatele při zapojení do společnosti.50 Cílovou skupinou uţivatelů sociálních sluţeb ÚSP Snědovice jsou občané od 18 let věku s těţkým tělesným, případně kombinovaným postiţením, kteří ukončili povinnou školní docházku a přípravu na povolání a v důsledku tělesného postiţení je u nich nezbytná pravidelná pomoc další osoby. Sluţby jsou poskytovány i osobám, které se nemohou pro své těţké tělesné případně kombinované postiţení připravovat na povolání a neobejdou se bez

50

USPSNEDOVICE: Poslani [online]. Uspsnedovice.cz: http://www.uspsnedovice.cz/soubory/poslani.pdf

32

[cit.

2014-05-18].

Dostupné

z

WWW:

pobytových sluţeb, protoţe není moţné potřebnou péči zajistit rodinnými příslušníky nebo pomocí terénních sluţeb v přirozeném domácím prostředí.51 Stanovené cíle společnosti jsou naplňovány zaměstnanci uplatňováním základních principů a hodnot uvedených v Etickém kodexu Ústavu sociální péče pro tělesně postiţené dospělé Snědovice, příspěvková organizace. Etický kodex zdůrazňuje právo na samostatný a nezávislý způsob ţivota uţivatelů, respekt k osobnosti uţivatele a zachování důstojnosti uţivatele při poskytování sociální sluţby. Základní teze Etického kodexu zahrnují mimo jiné právo na soukromí uţivatelů, bezpečí domova a přizpůsobení denního reţimu v největší moţné míře uţivateli.52 Ústav sociální péče pro tělesně postiţené dospělé Snědovice, příspěvková organizace se nachází uprostřed malé obce Snědovice v okrese Litoměřice, 8 km severně od města Štětí. Sociální sluţby jsou poskytovány v příjemném prostředí zrekonstruovaného zámku s bohatou historií. Zařízení má kapacitu 75 míst v jednolůţkových nebo dvoulůţkových pokojích. Celý objekt je maximálně přizpůsoben pro pobyt těţce tělesně postiţených osob. Uţivatelé sluţeb mohou bez omezení vyuţívat dvě společenské místnosti s televizorem, kuchyňky se základním vybavením, velkou tělocvičnu, počítačovou místnost, společenský sál, několik místností pro kuřáky a prádelnu s pračkou a sušičkou prádla. Materiální a technické vybavení odpovídá současným trendům a zajišťuje kvalitní péči o všechny uţivatele sociálních sluţeb. Zdravotní péče je zajištěna registrovanými všeobecnými sestrami na základě ordinací ošetřujících lékařů. Kvalifikovaný rehabilitační pracovník poskytuje potřebnou péči uţivatelům s vyuţitím vybavení rehabilitačního oddělení. Volnočasové aktivity jsou zprostředkovávány oddělením sociální terapie s moţností vyuţití keramické dílny. Nízkopodlaţní autobus a Ford Transit jsou vyuţívány pro přepravu tělesně postiţených osob na rekreační pobyty a kulturně-společenské akce.

9 SWOT analýza SWOT analýza je analytická technika nejčastěji vyuţívaná jako situační analýza v rámci strategického řízení. Zkoumá a hodnotí vnější i vnitřní faktory, které jakýmkoli způsobem ovlivňují úspěšnost organizace. Vnější faktory zahrnují hodnocení příleţitostí (Opportunities) 51

USPSNEDOVICE: Okruh osob [online]. Uspsnedovice.cz: [cit. 2014-05-19]. Dostupné z WWW: http://www.uspsnedovice.cz/soubory/okruhosob.pdf 52 USPSNEDOVICE: Principy [online]. Uspsnedovice.cz: [cit. 2014-05-19]. Dostupné z WWW: http://www.uspsnedovice.cz/soubory/principy.pdf

33

a hrozeb (Threats), které souvisejí s okolním prostředím organizace. Vnitřní faktory zahrnují hodnocení silných (Strengths) a slabých stánek (Weaknesses) organizace. Metoda pomáhá stanovit strategie pro vyuţití identifikovaných silných stánek a příleţitostí a minimalizovat rizika zjištěných slabin a hrozeb.53 Vývoj sociální politiky, ekonomické situace a legislativní změny v České republice vyţadují průběţné sledování a hodnocení vnějšího i vnitřního prostředí organizací poskytujících sociální sluţby. Vzniká nutnost strategického plánování, nastavování strategických cílů a postupů pro minimalizaci rizik ohroţujících sociální oblast. SWOT analýza ÚSP Snědovice umoţňuje odhalit a analyzovat silné a slabé stránky vnitřního prostředí, příleţitosti a hrozby vnějšího prostředí v oblasti sociálních sluţeb z pohledu poskytovatelů.

Tabulka č. 1 : SWOT analýza ÚSP Snědovice SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Technické a materiální vybavení

Nevýhodná místní a časová zdravotnických zařízení, obchodů

Profesionální tým

Vzdálenost od nejbliţšího města 8 km

Systematické vzdělávání pracovníků Pracovníci mají povědomí o standardech kvality sociálních sluţeb a zákonu č.108/2006 Sb.

vedoucích

Nedostačující dopravní bezbariérovost spojů

obsluţnost,

chybí

Nestabilita pracovního týmu

Finanční ohodnocení pracovníků Pravidelná setkání s pracovním týmem

dostupnost

Nedostatky v komunikaci pracovníků a pracovníky v přímé péči

Pravidelné pořádání intervizí a supervizí Kvalitní zpracování standardů kvality sociálních sluţeb

mezi

vedením

Nedostatek muţů v přímé obsluţné péči Nadměrná o uţivatele

administrativa

spojená

s péčí

Výsledky inspekce kvality typu A

Vysoká psychická a fyzická zátěţ pracovníků v přímé péči

Kvalitní zpracování webových stránek

Riziko syndromu vyhoření pracovníků v přímé

53

https://managementmania.com/cs/swot-analyza.pdf

34

Příjemné prostředí v přírodě

péči

Nabídka volnočasových aktivit PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

Vzdělávání zaměstnanců – kvalitní nabídka Nestabilní financování sociálních sluţeb vzdělávacích programů (tzv. na míru) Spolupráce s dobrovolnými organizacemi Moderní pojetí poskytování sociálních sluţeb Zvyšování kvality poskytovaných sluţeb Získávání finančních zdrojů Zdroj: vlastní zpracování

10 Finanční náklady na péči o uţivatele sociálních sluţeb Kvalitu péče o uţivatele a zároveň finanční nákladnost ovlivňuje mnoţství faktorů. Jedním z nich je bezesporu profesionalita a zkušenosti pracovníků v přímé péči. Zkušenější zaměstnanec s delší praxí v oboru je schopen pracovat efektivně, kvalitně a pracovní činnosti vykonává v kratším čase a zároveň v dostatečné kvalitě oproti nezkušenému zaměstnanci bez praxe a zkušeností. Častá fluktuace zaměstnanců zvyšuje náklady na zapracování a proškolení nových pracovníků. Sniţuje výkonnost pracovního týmu. Profesionalita zaměstnanců je bezesporu ovlivněna dalším vzděláváním zaměstnanců a vhodným výběrem školicích akcí. Cílený výběr témat vycházejících z provozních potřeb a plánů profesního růstu zaměstnanců vedou k zvyšování profesionality pracovního týmu. Nákladnost péče můţe být ovlivněna také nevhodnou organizací jednotlivých pracovních činností. Důvodem jsou problémy v komunikaci, nestabilita týmu nebo nedostatek zkušeností pracovního týmu.

35

Nákladnost péče je ovlivňována pouţíváním nevhodných pracovních metod nebo postupů. Například nutná administrativa spojená s péčí o uţivatele je časově náročná a výrazně zatěţuje pracovníky v přímé péči. Příznaky syndromu vyhoření sniţují motivaci, pracovní výkon a zároveň zvyšují fluktuaci zaměstnanců. Důsledné předcházení syndromu vyhoření pracovníků v přímé péči přispívá k udrţení kvality poskytovaných sluţeb.

10.1 Příklad nákladnosti péče prováděné zkušeným zaměstnancem: Jak je výše uvedeno, zkušený zaměstnanec je schopen vykonávat pracovní činnosti v kratším čase neţ zaměstnanec bez zkušeností a praxe v profesi. Níţe uvedený příklad zkoumá časovou a finanční nákladnost úkonů péče poskytovaných jedním zkušeným zaměstnancem v období jednoho měsíce (30dnů) za předpokladu 100,00 Kč za hodinu práce viz Příloha č. 1. Příklad: Pomoc při oblékání a svlékání, obouvání a zouvání: 2 x denně 10 minut (celkem měsíčně 600 minut/1000,- Kč) Pomoc při přesunu na lůţko, vozík a ke koupání: 4 x denně 5 minut (celkem měsíčně 600 minut/1000,- Kč ) Pomoc při vstávání s lůţka, změna poloh na lůţku, na vozíku: 4 x denně 5 minut (celkem měsíčně 600 minut/1000,- Kč ) Pomoc při podávání hlavního jídla a pití: 3 x denně 10 minut (celkem měsíčně 900 minut/1500,- Kč) Pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním a vnějším prostředí: 4 x denně 10 minut (celkem měsíčně 1200 minut/2000,- Kč) Pomoc při úkonech osobní hygieny: 3 x denně 5 minut (celkem měsíčně 450 minut/750,- Kč) Pomoc při koupání, základní péči o vousy, vlasy a nehty: 2 x týdně 30 minut (celkem měsíčně 240 minut/400,- Kč) Pomoc při pouţití WC: 5 x denně 5 minut (celkem měsíčně 750 minut/1250,- Kč)

36

Zajištění nákupu: 1 x týdně 30 minut (celkem měsíčně 120 minut/200,- Kč) Příprava a podávání svačin a tekutin mimo hlavní jídlo: 2 x denně 10 minut (celkem měsíčně 600 minut/1000,- Kč) Pohybová aktivizace: 1 x denně 20 minut (celkem měsíčně 600 minut/1000,- Kč) Stříhání vlasů: 1 x měsíčně 10 minut (celkem měsíčně 10 minut/16,70,- Kč) Průběţné naplňování individuálních plánů podpory: 1 x měsíčně 60 minut (celkem měsíčně 60 minut/100,- Kč) Pomoc při vyřizování osobních záleţitostí: 1 x měsíčně 60 minut (celkem měsíčně 60 minut/100,- Kč) Doprovod k lékaři, kulturní akce: 1 x týdně 60 minut (celkem měsíčně 240 minut/400,- Kč) Umoţnění komunikace s rodinou: 1 x měsíčně 60 minut (celkem měsíčně 60 minut/100,- Kč) Podpora a pomoc vyuţívání běţně dostupných sluţeb a informačních zdrojů: 1 x měsíčně 60 minut (celkem měsíčně 60 minut/100,- Kč) Zkušený zaměstnanec poskytne uvedené sluţby za 119,2 hodin a 11 916,70 Kč za měsíc.

10.2 Příklad nákladnosti péče prováděné méně zkušeným zaměstnancem: Jak je výše uvedeno, méně zkušený zaměstnanec není schopen vykonávat pracovní činnosti v kratším čase neţ zaměstnanec se zkušenostmi a praxí v profesi. Níţe uvedený příklad zkoumá časovou a finanční nákladnost úkonů péče poskytovaných jedním nezkušeným zaměstnancem v období jednoho měsíce (30dnů) za předpokladu 100,00 Kč za hodinu práce viz Příloha č. 2. Příklad: Pomoc při oblékání a svlékání, obouvání a zouvání: 2 x denně 15 minut (celkem měsíčně 900 minut/1500,- Kč) Pomoc při přesunu na lůţko, vozík a ke koupání: 4 x denně 7 minut (celkem měsíčně 800 minut/1400,- Kč ) 37

Pomoc při vstávání s lůţka, změna poloh na lůţku, na vozíku: 4 x denně 7 minut (celkem měsíčně 840 minut/1400,- Kč ) Pomoc při podávání hlavního jídla a pití: 3 x denně 15 minut (celkem měsíčně 1350 minut/2250,- Kč) Pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním a vnějším prostředí: 4 x denně 15 minut (celkem měsíčně 1800 minut/3000,- Kč) Pomoc při úkonech osobní hygieny: 3 x denně 8 minut (celkem měsíčně 720 minut/1200,Kč) Pomoc při koupání, základní péči o vousy, vlasy a nehty: 2 x týdně 40 minut (celkem měsíčně 320 minut/533,- Kč) Pomoc při pouţití WC: 5 x denně 8 minut (celkem měsíčně 1200 minut/2000,- Kč) Zajištění nákupu: 1 x týdně 35 minut (celkem měsíčně 140 minut/233,30,- Kč) Příprava a podávání svačin a tekutin mimo hlavní jídlo: 2 x denně 15 minut (celkem měsíčně 900 minut/1500,- Kč) Pohybová aktivizace: 1 x denně 30 minut (celkem měsíčně 900 minut/1500,- Kč) Stříhání vlasů: 1 x měsíčně 15 minut (celkem měsíčně 15 minut/25,00,- Kč) Průběţné naplňování individuálních plánů podpory: 1 x měsíčně 60 minut (celkem měsíčně 60 minut/100,- Kč) Pomoc při vyřizování osobních záleţitostí: 1 x měsíčně 60 minut (celkem měsíčně 60 minut/100,- Kč) Doprovod k lékaři, kulturní akce: 1 x týdně 60 minut (celkem měsíčně 240 minut/400,- Kč) Umoţnění komunikace s rodinou: 1 x měsíčně 60 minut (celkem měsíčně 60 minut/100,- Kč) Podpora a pomoc vyuţívání běţně dostupných sluţeb a informačních zdrojů: 1 x měsíčně 60 minut (celkem měsíčně 60 minut/100,- Kč)

38

Méně zkušený zaměstnanec poskytne uvedené sluţby za 173,40 hodin a 17 341,70,- Kč za měsíc.

11 Výsledky Získaná data výzkumu byla roztříděna a vyhodnocena. Pro větší názornost byly vybrané výsledky z vypočtených absolutních a relativních četností znázorněny v tabulkách a grafech. Číselné hodnoty uvedené v tabulkách byly zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Vyhodnocovány byly dotazníky pro uţivatele sociálních sluţeb (viz Příloha č. 4) a dotazníky pro pracovníky v přímé obsluţné péči v ÚSP Snědovice (viz Příloha č. 3).

11.1 Vyhodnocení dotazníků pro uţivatele sociální sluţby ÚSP Snědovice Dotazník pro uţivatele sociálních sluţeb (viz Příloha č. 4) obsahoval 30 otázek, které byly zaměřeny na konkrétní situace, při kterých by mohlo docházet k porušování práv uţivatelů sluţeb. Dotazník zkoumal nejen postavení a práva tělesně postiţených osob, ale i míru spokojenosti s kvalitou poskytovaných sluţeb v ÚSP Snědovice. Z celkového počtu 75 dotazníků bylo vyplněno a pro výzkum pouţito 71 dotazníků. Procesem řízeného rozhovoru byly cíleně získávány informace potřebné pro vyplnění dotazníku. V některých případech bylo nutné podrobnější rozebrání významu otázek nebo jejich předčítání. Projev uţivatelů nebyl ţádným způsobem omezován. Pro větší názornost jsou klíčové otázky zpracovány do tabulek a grafů. Otázka č. 1: Orientujete se v nabídce poskytovaných sociálních sluţeb? Z celkového počtu vyplněných dotazníků vyplývá, ţe v nabídce sociálních sluţeb se orientuje většina oslovených uţivatelů sluţeb. Plně se orientuje 68 uţivatelů (96 %) a spíše ano odpověděli 3 uţivatelé (4 %). Tabulka č. 2: Orientujete se v nabídce poskytovaných sociálních sluţeb? Orientujete sluţeb?

se

v nabídce

poskytovaných

sociálních

Počet

Počet (%)

ano

68

96,00

spíše ano

3

4,00

spíše ne

0

0,00

39

Ne

0

0,00

Celkem

71

100,00

Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 1: Orientujete se v nabídce poskytovaných sociálních sluţeb?

Orientujete se v nabídce poskytovaných služeb?

ano 96% spíše ano 4% 0%

ano

spíše ano


Otázka č. 2: Je nabídka poskytovaných sociálních sluţeb pro Vás dostačující? Nabídka poskytovaných sociálních sluţeb v ÚSP Snědovice vyhovuje nadpoloviční většině dotazovaných uţivatelů sociálních sluţeb. Naprosto vyhovuje 59 osloveným uţivatelům (83%). Spíše ano odpovědělo 6 uţivatelů (9%) a 6 uţivatelů (8%) není úplně spokojeno s nabídkou poskytovaných sociálních sluţeb. Tabulka č. 3: Je nabídka poskytovaných sociálních sluţeb pro Vás dostačující? Je nabídka poskytovaných sociálních sluţeb pro Vás dostačující? ano

40

Počet

Počet (%)

59

83,00

spíše ano

6

9,00

spíše ne

6

8,00

Ne

0

0,00

Celkem

71

100,00


Graf č. 2: Je nabídka poskytovaných sociálních sluţeb pro Vás dostačující?

Je nabídka poskytovaných sociálních služeb pro Vás dostačující? spíše ano 9% spíše ne 8% ne 0%

ano 83%

ano

spíše ano

spíše ne

ne


Otázka č. 3: Jsou Vám sociální sluţby poskytovány na základě písemné smlouvy? Všichni

dotazovaní

uţivatelé

71

(100%)

mají

uzavřenou

písemnou

smlouvu

s poskytovatelem, na základě které jsou jim poskytovány sociální sluţby. Otázka č. 4: Jsou Vám sociální sluţby poskytovány v souladu s Vaším individuálním plánem? V souladu s individuálním plánem jsou sociální sluţby dle odpovědí v dotaznících poskytovány

41

69 uţivatelům (97,18%), 5 dotazovaných (7,04%) odpovědělo spíše ano a 2 uţivatelé (2,82%) odpověděli ne. Otázka č. 5: Jste spokojen/a s kvalitou Vám poskytovaných sluţeb? S kvalitou poskytovaných sluţeb je spokojeno bez výhrad 52 respondentů (73,24%), spíše spokojeno 11 respondentů (15,50%), spíše nespokojeno 5 respondentů (7,04%) a nespokojeni jsou 3 respondenti (4,23%). Otázka č. 6: Máte v zařízení dostatečný pocit bezpečí a ochrany? Dostatečný pocit bezpečí a jistoty v zařízení sociálních sluţeb pociťuje 21 respondentů (30%), spíše ano odpovědělo 32 dotazovaných (45%), Spíše ne odpovědělo 10 respondentů (14%) a dostatečný pocit bezpečí a ochrany nepociťuje 8 dotazovaných (11%). Tabulka č. 4: Máte v zařízení dostatečný pocit bezpečí a ochrany? Máte v zařízení dostatečný pocit bezpečí a ochrany?

Počet

Počet (%)

ano

21

30,00

spíše ano

32

45,00

spíše ne

10

14,00

Ne

8

11,00

Celkem

71

100,00


Graf č. 3: Máte v zařízení dostatečný pocit bezpečí a ochrany?

42

Máte v zařízení dostatečný pocit bezpečí a ochrany? spíše ne 14% spíše ano 45%

ne 11%

ano 30% ano

spíše ano

spíše ne

ne


Otázka č. 7: Byl/a jste seznámen/a s Domácím řádem ÚSP Snědovice? S domácím řádem bylo dle odpovědí seznámeno 69 dotazovaných uţivatelů sluţeb (97,18%) a spíše ano odpověděli 2 uţivatelé (2,82%). Otázka č. 8: Máte moţnost podat stíţnost na kvalitu nebo způsob poskytované sluţby? Moţnost podat stíţnost na kvalitu nebo způsob poskytované sluţby potvrdilo 71 respondentů (100%). Otázka č. 9: Pokud jste vyuţil/a moţnost podání stíţnosti, byl/a jste spokojen/a s postupem vyřizování Vaší stíţnosti? S postupem vyřizování stíţnosti bylo spokojeno 36 respondentů (50,70%), spíše ano 33 respondentů (46,48%) a 2 (2,82%) byli spíše nespokojeni. Otázka č. 10: Jsou poskytovatelé sociálních sluţeb vstřícní k plnění Vašich osobních potřeb? Na tuto otázku odpovědělo ano 7 dotazovaných (9,86%), spíše ano 59 dotazovaných (83,10%), spíše ne odpověděli 3 (4,23%) a záporně odpověděli 2 dotazovaní (2,82%). Otázka č. 11: Máte moţnost vlastního výběru klíčového pracovníka? 43

Moţnost volby klíčového pracovníka potvrdilo 69 respondentů (97,18%) a 2 respondenti (2,82%) odpověděli spíše ano. Otázka č. 12: Poskytuje Vám klíčový pracovník dostatečnou podporu, pomoc a poradenství při vyřizování osobních záleţitostí? Dostatečnou podporu, pomoc a poradenství poskytují klíčoví pracovníci pro 49 respondentů (69,01%), spíše ano pro 20 respondentů (28,17%). Jeden (1,41%) dotazovaný odpověděl spíše ne a jeden (1,41%) odpověděl ne. Otázka č. 13 Máte pocit dostatečného soukromí – včetně např. zamykání svého pokoje? Na otázku číslo 13 odpovědělo ano 33 respondentů (46,48%), spíše ano 36 respondentů (50,70%), spíše ne 1 respondent (1,41%) a ne odpověděl také jeden respondent (1,41%). Otázka č. 14: Zaklepe zaměstnanec na dveře před vstupem do Vašeho pokoje? Na otázku, zda zaměstnanci klepou na dveře před vstupem do pokoje uţivatelů, odpověděli 4 respondenti (6%) ano, spíše ano odpovědělo 37 dotazovaných (52%), spíše ne 30 respondentů (42%) a nikdo neodpověděl ne. Z uvedeného je jasně patrné, ţe v tomto případě není zcela dodrţováno právo na soukromí uţivatelů sluţeb. Tabulka č. 5: Zaklepe zaměstnanec na dveře před vstupem do Vašeho pokoje? Zaklepe zaměstnanec na dveře před vstupem do Vašeho pokoje?

Počet

Počet (%)

ano

4

6,00

spíše ano

37

52,00

spíše ne

30

42,00

Ne

0

0,00

Celkem

71

100,00


Graf č. 4: Zaklepe zaměstnanec na dveře před vstupem do Vašeho pokoje? 44

Zaklepe zaměstnanec na dveře před vstupem do Vašeho pokoje? spíše ne 42%

ano 0% 6% spíše ano 52% ano

spíše ano

spíše ne


Otázka č. 15: Vstupují zaměstnanci do Vašeho pokoje bez Vašeho souhlasu? Z celkového počtu dotazovaných uţivatelů uvádí 29 (40,85%), ţe zaměstnanci spíše nevstupují do pokojů bez jejich souhlasu a 42 uţivatelů ( 59,15%) se vyjádřilo, ţe zaměstnanci bez souhlasu nevstupují. Otázka č. 16: Máte zajištěnu dostatečnou intimitu prostředí při poskytování sociální sluţby (např. při osobní hygieně, pouţití WC, svlékání a oblékání)? Z dotazování uţivatelů formou řízeného rozhovoru vyplynulo, ţe zajištění dostatečné intimity prostředí při poskytování sociální sluţby je pro uţivatele zásadní právě při úkonech osobní hygieny a při pouţití WC. Celkem 57 uţivatelů (80%) vnímá zajištění intimity prostředí za dostatečné, 5 uţivatelů (7%) odpovědělo spíše ano a 9 uţivatelů (13%) uvedlo, ţe intimita prostředí není vţdy dostatečně zajištěna.

Tabulka č. 6: Máte zajištěnu dostatečnou intimitu prostředí při poskytování sociální sluţby (např. při osobní hygieně, pouţití WC, svlékání a oblékání)?

45

Máte zajištěnu dostatečnou intimitu prostředí při poskytování sociální sluţby (např. při osobní hygieně, pouţití WC, svlékání a oblékání)?

Počet

Počet (%)

ano

57

80,00

spíše ano

5

7,00

spíše ne

9

13,00

Ne

0

0,00

Celkem

71

100,00


Graf č. 5: Máte zajištěnu dostatečnou intimitu prostředí při poskytování sociální sluţby (např. při osobní hygieně, pouţití WC, svlékání a oblékání)?

Máte zajištěnu dostatečnou intimitu prostředí při poskytování sociální služby (např. při osobní hygieně, použití WC, svlékání a oblékání)? spíše ano 7% spíše ne 13% ne 0%

ano 80%

ano

spíše ano

spíše ne

ne


Otázka č. 17: Oslovují Vás zaměstnanci způsobem, jaký jste sám/sama určil/a? Na tuto otázku odpovědělo ano 37 dotazovaných (52,86%), spíše ano 27 dotazovaných (38,03%), spíše ne odpověděli 4 dotazovaní (5,63%) a ne 3 dotazovaní (4,23%). Otázka č. 18: Máte moţnost vybrat si, zda Vám bude sluţba poskytnuta muţem či ţenou? (např. při osobní hygieně)?

46

Z odpovědí v dotaznících vyplývá, ţe většina uţivatelů nemá moţnost vybrat si, zda mu bude sociální sluţba poskytnuta muţem či ţenou. Celkem 14 uţivatelů (20%) udává, ţe nemá ţádnou moţnost výběru a 48 uţivatelů (67%) uvádí, ţe si vybrat spíše nemůţe. Pouze 9 uţivatelů (13%) vybralo odpověď spíše ano. Rozhovorem bylo zjištěno, ţe touto problematikou se zabývají převáţně ţeny a uţivatelé s nedávným nástupem do zařízení. Tabulka č. 7: Máte moţnost vybrat si, zda Vám bude sluţba poskytnuta muţem či ţenou? (např. při osobní hygieně)? Máte moţnost vybrat si, zda Vám bude sluţba poskytnuta muţem či ţenou? (např. při osobní hygieně)?

Počet

Počet (%)

ano

0

0,00

spíše ano

9

13,00

spíše ne

48

67,00

ne

14

20,00

Celkem

71

100,00


Graf č. 6: Máte moţnost vybrat si, zda Vám bude sluţba poskytnuta muţem či ţenou? (např. při osobní hygieně)?

47

Máte možnost vybrat si, zda Vám bude služba poskytnuta mužem či ženou? (např. při osobní hygieně)?

ne 20% spíše ne 67%

ano 0% spíše ano 13%

ano

spíše ano

spíše ne

ne


Otázka č. 19: Máte moţnost samostatně organizovat svůj čas? Určit co, kdy, kde a jak budete dělat? Na otázku moţnosti organizace svého času odpovědělo ano 10 dotazovaných (14,08%), spíše ano 54 dotazovaných (76,06%), spíše ne 5 dotazovaných (7,04%) a ne odpověděli 2 (2,82%) dotazovaní. Otázka č. 20: Respektují zaměstnanci Vaši volbu oblečení, úpravy vlasů? Volbu oblečení a úpravy vlasů respektují zaměstnanci plně u 68 uţivatelů (95,77%) a spíše ano u 3 uţivatelů sluţeb (4,23%). Otázka č. 21: Máte moţnost vybavit svůj pokoj vlastními prostředky (nábytek, dekorace, loţní prádlo, televizor)? Na otázku moţnosti vlastního vybavení pokoje odpovědělo ano 57 respondentů (80,28%) a spíše ano 14 respondentů (19,72%).

Otázka č. 22: Máte moţnost přijímat návštěvy v zařízení? Návštěvy v zařízení má moţnost přijímat 71 dotazovaných (100%). 48

Otázka č. 23: Máte moţnost neomezeného pohybu v prostorách zařízení nebo mimo budovu? Na tuto otázku odpovědělo ano 63 uţivatelů (88,73%) a 8 uţivatelů (11,27%) vybralo odpověď spíše ano. Otázka č. 24: Vybral/a jste si sám/a svého ošetřujícího lékaře? Svého ošetřujícího lékaře si vybralo všech 71 dotazovaných (100%). Otázka č. 25: Máte moţnost samostatně se rozhodnout, zda budete uţívat léky předepsané lékařem nebo zda se podrobíte vyšetření doporučená lékařem? Moţnost samostatného rozhodování uvádí 71 respondentů (100%). Otázka č. 26: Respektují zaměstnanci při poskytování sluţeb Vaše zvyky a řídí se jimi? Na otázku číslo 26 odpovědělo ano 19 dotazovaných (26,76%), spíše ano 49 dotazovaných (69,01%) a odpověď spíše ne vybrali 3 dotazovaní uţivatelé (4,23%). Otázka č. 27 Můţete si sám/sama určit čas, kdy půjdete spát a kdy budete vstávat? Volbu vstávání a ukládání k spánku si 65 uţivatelů (91,55%) určuje samo a spíše ano 6 uţivatelů (8,45%). Otázka č. 28: Můţete rozhodovat o uloţení Vašich osobních dokladů (občanský průkaz, kartička pojišťovny, pas)? Z dotazníku vyplývá, ţe všech 71 dotazovaných uţivatelů (100%) má moţnost rozhodovat o uloţení svých osobních dokladů. Rozhovorem bylo zjištěno, všichni uţivatelé mohou uloţit osobní doklady ve svém pokoji do uzamykatelné skříňky.

Tabulka č. 8: Můţete rozhodovat o uloţení Vašich osobních dokladů (občanský průkaz, kartička pojišťovny, pas)?

49

Můţete rozhodovat o uloţení Vašich osobních dokladů (občanský průkaz, kartička pojišťovny, pas)?

Počet

Počet (%)

ano

71

100,00

spíše ano

0

0,00

spíše ne

0

0,00

ne

0

0,00

Celkem

71

100,00


Graf č. 7: Můţete rozhodovat o uloţení Vašich osobních dokladů (občanský průkaz, kartička pojišťovny, pas)?

Můžete rozhodovat o uložení Vašich osobních dokladů (občanský průkaz, kartička pojišťovny, pas)?

ano 100% spíše ne ne ano 0%0% 0%

ano

spíše ano

spíše ne

ne


Otázka č. 29: Jsou postranice u lůţka pouţívány výhradně s Vaším souhlasem? Na otázku číslo 29 odpovědělo ano 67 uţivatelů sluţeb (94,37%) a spíše ano odpověděli 4 uţivatelé (5,63%). Otázka č. 30: Máte zkušenost s nevhodnou komunikací nebo nevhodným přístupem ze strany poskytovatele sociální sluţby?

50

Z dotazníku vyplývá, ţe většina oslovených respondentů se během pobytu v zařízení setkala více či méně s nevhodnou komunikací nebo nevhodným přístupem ze strany poskytovatelů sociálních sluţeb. Z celkového počtu dotazovaných vybralo odpověď ano 23 uţivatelů (32%) a spíše ano odpovědělo 13 uţivatelů (18%).

S touto problematikou se spíše nesetkalo

31 uţivatelů (44%) a 4 uţivatelé (6%) jsou naprosto spokojeni s komunikací a přístupem pracovníků v přímé péči. Rozhovorem bylo zjištěno, ţe nejčastější příčinou je nepochopení sdílených informací nebo řešení konfliktních situací. Tabulka č. 9: Máte zkušenost s nevhodnou komunikací nebo nevhodným přístupem ze strany poskytovatele sociální sluţby? Máte zkušenost s nevhodnou komunikací nebo nevhodným přístupem ze strany poskytovatele sociální sluţby?

Počet

Počet (%)

ano

23

32,00

spíše ano

13

18,00

spíše ne

31

44,00

Ne

4

6,00

Celkem

71

100,00


Graf č. 8: Máte zkušenost s nevhodnou komunikací nebo nevhodným přístupem ze strany poskytovatele sociální sluţby?

51

Máte zkušenost s nevhodnou komunikací nebo nevhodným přístupem ze strany poskytovatele sociální služby? spíše ne 44%

ne 6%

spíše ano 18%

ano 32% ano

spíše ano

spíše ne

ne


Otázka č. 31: Účastníte se dobrovolně společenských akcí organizovaných zařízením? Na otázku číslo 31 odpovědělo ano 6 dotazovaných (8,45%), spíše ano 39 dotazovaných (54,93%), spíše ne 7 (9,86%) a ne 19 dotazovaných uţivatelů sluţeb (26,76%).

11.2 Vyhodnocení dotazníků pro pracovníky v přímé obsluţné péči Dotazník pro pracovníky v přímé péči (viz Příloha č. 3) obsahoval 32 otázek a zahrnoval informace zaměřené na profesionalitu, odbornost a osobnostní předpoklady pro výkon práce v pomáhající profesi. Dotazník zkoumal také situace, které by mohly mít vliv na výkon práce zaměstnanců v přímé péči. Výzkum směřoval také k získání informací o profesním růstu zaměstnanců a případných problémech v komunikaci. Závěrečná část dotazníku byla zaměřena na provozní a organizační záleţitosti. Osloveno bylo celkem 28 respondentů. Všichni respondenti byli seznámeni s problematikou a dotazníky jim byly předány osobně. Vyplněno a pro výzkum pouţito bylo celkem 25 dotazníků. Vybrané otázky jsou pro větší přehlednost znázorněny v tabulkách a grafech.

Otázka č. 1: Vaše pohlaví? 52

Zkoumaný vzorek pracovníků v přímé obsluţné péči byl v době výzkumu sloţen z 22 ţen (88%) a 3 muţů (12%). Z uvedeného je evidentní převaha ţen v pracovním týmu. Tabulka č. 10: Vaše pohlaví? Počet

Počet (%)

Muţ

3

12,00

Ţena

22

88,00

Celkem

25

100,00

Vaše pohlaví?


Graf č. 9: Vaše pohlaví?

Vaše pohlaví? žena 88%

muž 12%

muž

žena


Otázka č. 2: Váš věk? Zkoumaný vzorek tvoří 25 respondentů sloţený ze čtyř věkových kategorií. Největší počet dotazovaných tvoří věková kategorie 30 - 40 let v počtu 10 zaměstnanců (41%). Druhou nejpočetnější skupinu tvoří 8 zaměstnanců (33%) ve věkové kategorii do 30 let. Mezi 40 – 50 let se řadí 5 zaměstnanců (21%) a věk nad 50 let uvedli 2 zaměstnanci (5%). Tabulka č. 11: Váš věk? 53

Váš věk?

Počet

Počet (%)

do 30 let

8

33,00

30 – 40 let

10

41,00

40 – 50 let

5

21,00

50 let a více

2

5,00

Celkem

25

100,00


Graf č. 10: Váš věk?

Váš věk? 40 - 50 let 21%

30 - 40 let 41%

50 let a více 5%

do 30 let 33% do 30 let

30 - 40 let

40 - 50 let

50 let a více


Otázka č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Výzkumem bylo zjišťováno nejvyšší dosaţené vzdělání pracovníků v přímé péči. Úplného odborného vzdělání dosáhlo 18 členů zkoumaného vzorku (72%), středoškolské vzdělání absolvovalo 5 členů (20%), jeden člen (4%) zkoumaného vzorku má vyšší odborné vzdělání a jeden (4%) základní vzdělání.

Tabulka č. 12: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? 54

Počet

Počet (%)

základní

1

4,00

úplné odborné

18

72,00

středoškolské

5

20,00

vyšší odborné

1

4,00

vysokoškolské

0

0,00

Celkem

25

100,00

Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?


Graf č. 11: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? středoškolské 20%

vyšší odborné vysokoškolské 4% základní 0% 4%

úplné odborné 72%

základní

úplné odborné

středoškolské

vyšší odborné

vysokoškolské


Otázka č. 4: Splňujete kvalifikační podmínky pro pracovníka v sociálních sluţbách dle zákona o sociálních sluţbách? Z odpovědí v dotaznících jednoznačně vyplývá, ţe všichni zaměstnanci v přímé péči splňují kvalifikační podmínky pro pracovníky v sociálních sluţbách dle Zákona o sociálních sluţbách č.108/2006 Sb. Tabulka č. 13: Splňujete kvalifikační podmínky pro pracovníka v sociálních sluţbách dle zákona o sociálních sluţbách? 55

Splňujete kvalifikační podmínky pro pracovníka v sociálních sluţbách dle zákona o sociálních sluţbách?

Počet

Počet (%)

ano

25

100,00

spíše ano

0

0,00

spíše ne

0

0,00

ne

0

0,00

Celkem

25

100,00


Graf č. 12: Splňujete kvalifikační podmínky pro pracovníka v sociálních sluţbách dle zákona o sociálních sluţbách?

Splňujete kvalifikační podmínky pro pracovníka v sociálních službách dle zákona o sociálních službách?

ano 100% spíše ne ne ano 0%0% 0%

ano

spíše ano

spíše ne

ne

Otázka č. 5: Jak dlouho pracujete v přímé obsluţné péči v ÚSP Snědovice? Výsledky zkoumání ukázaly, ţe 10 zaměstnanců (40%) pracuje v ÚSP Snědovice v přímé obsluţné péči do 5 let, 6 zaměstnanců (24%) vykonává tuto praxi v rozmezí 5 – 10 let, 5 zaměstnanců (20%) se řadí do skupiny 10 – 15 let a 4 zaměstnanci (16%) nad 15 let. Skutečnost vypovídá o nestabilitě pracovního týmu. Tabulka č. 14: Jak dlouho pracujete v přímé obsluţné péči v ÚSP Snědovice?

56

Jak dlouho pracujete v přímé obsluţné péči v ÚSP

Počet

Počet (%)

do 5 let

10

40,00

5 – 10 let

6

24,00

10 – 15 let

5

20,00

15 let a více

4

16,00

Celkem

25

100,00

Snědovice?


Graf č. 13: Jak dlouho pracujete v přímé obsluţné péči v ÚSP Snědovice?

Jak dlouho pracujete v přímé obslužné péči v ÚSP Snědovice? 10 - 15 let 20% 15 let a více 16%

5 - 10 let 24%

do 5 let 40% do 5 let

5 - 10 let

10 - 15 let

15 let a více


Otázka č. 6: Byl s Vámi po nástupu do zaměstnání v ÚSP Snědovice veden adaptační proces v dostatečné kvalitě? Z celkového počtu dotazovaných respondentů odpovědělo ano 10 dotazovaných (40%), spíše ano 6 dotazovaných (24%), spíše ne 5 (20%) a ne 4 dotazovaní respondenti (16%).

Otázka č. 7: Máte v ÚSP Snědovice zpracován plán profesního růstu zaměstnance? 57

Plán profesního růstu mají zpracován všichni dotazovaní (100%). Otázka č. 8: Účastníte se aktivně vzdělávání v problematice potřebné pro výkon Vašeho povolání? Vzdělávání se účastní všichni respondenti (100%). Otázka č. 9: Byl/a jste zaměstnavatelem seznámen/a se zákonem se zákonem o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb.? Se zněním zákona o sociálních sluţbách byli prokazatelně seznámeni všichni respondenti (100%). Otázka č. 10:

Byl/a jste zaměstnavatelem seznámen/a s Etickým kodexem ÚSP

Snědovice? S etickým kodexem zařízení byli prokazatelně seznámeni všichni dotazovaní (1000%). Otázka č. 11: Byl/a jste seznámen/a se Standardy kvality sociálních sluţeb srozumitelným způsobem? Se standardy kvality bylo srozumitelným způsobem seznámeno 20 dotazovaných (80%) a spíše ano odpovědělo 5 dotazovaných (20%). Otázka č. 12: Přináší Vám práce v sociálních sluţbách pocit uspokojení? Na otázku číslo 12 odpovědělo ano 5 respondentů (20%), spíše ano 19 respondentů (76%), spíše ne 1 (4%) a ne ţádný respondent (0%). Výsledky této otázky svědčí o spokojenosti zaměstnanců s profesí. Otázka č. 13: Zvládáte se dostatečně vyrovnat s psychickou a fyzickou zátěţí spojenou s výkonem práce? Na otázku číslo 13 odpověděli ano 3 dotazovaní (12%), spíše ano 18 dotazovaných (72%), spíše ne 3 dotazovaní (12%) a ne odpověděl jeden dotazovaný (4%).

Otázka č. 14: Dokáţete oddělit pracovní záleţitosti od soukromých? 58

Pracovní záleţitosti od soukromých dokáţe plně oddělit 5 respondentů (20%), spíše ano odpovědělo 12 respondentů (48%), spíše ne 7 respondentů (28%) a ne odpověděl jeden respondent (4%). Otázka č. 15: Pociťujete někdy příznaky syndromu vyhoření? Na otázku číslo 15 odpověděl jeden dotazovaný ano (4%), 3 spíše ano (12%), 14 spíše ne (56%) a 7 dotazovaných (35%) odpovědělo, ţe nepociťují příznaky syndromu vyhoření. Otázka č. 16: Umíte relaxovat? Na otázku umění relaxace odpověděli ano 3 dotazovaní zaměstnanci (12%), odpověď spíše ano vybralo 18 zaměstnanců (72%), spíše ne 3 (12%) a ne jeden zaměstnanec (4%). Otázka č. 17: Potýkáte se při své práci s problémy v komunikaci s uţivateli sluţeb? S problémy v komunikaci s uţivateli sluţeb se potýkají 3 dotazovaní (12%), spíše ano odpovědělo 7 dotazovaných (28%), spíše ne 12 (48%) a ne odpověděli 3 dotazovaní (12%). Otázka č. 18: Potýkáte se při své práci s problémy v komunikaci s rodinnými příslušníky uţivatelů sluţeb? Na otázku číslo 18 nebyla zaznamenána odpověď ano (0%), spíše ano odpověděli 2 respondenti (8%), spíše ne 19 respondentů (76%) a ne odpověděli 4 respondenti (16%). Otázka č. 19: Potýkáte se při své práci s problémy v komunikaci s Vašimi nadřízenými? Problémy v komunikaci s nadřízenými uvedl 1 respondent (4%), 2 odpověděli spíše ano (8%), spíše ne odpovědělo 15 respondentů (60%) a ne odpovědělo 7 respondentů (28%). Otázka č. 20: Potýkáte se při své práci s komunikačními problémy v pracovním kolektivu? Na otázku komunikačních problémů v pracovním kolektivu odpovědělo ano 7 (28%) dotazovaných, spíše ano 11 dotazovaných (44%), spíše ne 5 dotazovaných (20%) a ne 2 dotazovaní (8%). Výsledky svědčí o neshodách uvnitř pracovního týmu.

Otázka č. 21: Má pro Vás význam týmová práce? 59

Týmová práce je významná pro 18 respondentů (72%) zcela, spíše významná pro 5 respondentů (20%) a spíše nevýznamná je pro 2 respondenty (8%). Nikdo neuvedl, ţe by pro něho týmová práce neměla ţádný význam (0%). Otázka č. 22: Jsou pro Vás a pro výkon Vaší práce důleţité vztahy v pracovním týmu? Vztahy v pracovním týmu jsou důleţité pro 18 dotazovaných (72%), spíše důleţité pro 5 dotazovaných (20%), spíše nedůleţité pro 2 dotazované (8%) a nedůleţité pro 0 dotazovaných (0%). Otázka č. 23: Vyhovuje Vám systém předávání základních informací nutných pro zajištění péče o uţivatele mezi pracovními týmy (tzv. předávání sluţby)? Systém předávání základních informací vyhovuje 22 respondentům (88%) a spíše vyhovuje 3 respondentům (12%). Otázka č. 24: Vyhovuje Vám systém předávání informací důleţitých pro výkon Vaší práce od vedoucích pracovníků? Systém předávání informací od vedoucích pracovníků je zcela vyhovující pro 18 dotazovaných (72%), spíše vyhovující pro 5 dotazovaných (20%) a spíše nevyhovující pro 2 dotazované (8%). Otázka č. 25: Je dle Vašeho názoru ve směně dostatek pracovníků v přímé péči? Na otázku číslo 25 odpovědělo spíše ano 5 dotazovaných (20%), spíše ne 17 dotazovaných (68%) a ne odpověděli 3 dotazovaní (12%). Otázka č. 26: Zatěţuje Vás významným způsobem nutná administrativa spojená s poskytováním sluţeb uţivatelům? Administrativa zatěţuje významně 19 zaměstnanců (76%), spíše zatěţuje 4 zaměstnance (16%), spíše nezatěţuje 1 zaměstnance (4%) a nezatěţuje 1 dotazovaného zaměstnance (4%). Výsledky nasvědčují, ţe administrativu vnímají zaměstnanci jako nadměrnou zátěţ.

Otázka č. 27: Je dle Vašeho názoru ocenění pracovníků v přímé péči dostačující (morální, finanční)? 60

Na otázku dostatečného ocenění odpovědělo 5 respondentů ano (20%), 17 spíše ano (68%), respondenti odpověděli spíše ne (12%) a nikdo neodpověděl ne. Odpovědi na otázky nasvědčují, ţe zaměstnanci mají pocit dostatečného ocenění. Otázka č. 28: Plníte roli klíčového pracovníka? Roli klíčového pracovníka plní 23 dotazovaných (92%) a 2 dotazovaní (8%) nejsou klíčovými pracovníky. Otázka č. 29: Dokáţete uţivatelům poskytnout podporu a pomoc při řešení jeho osobních záleţitostí? Na otázku číslo 29 odpovědělo ano 16 dotazovaných zaměstnanců (64%), spíše ano 6 (24%) a spíše ne 3 zaměstnanci (12%). Nikdo neodpověděl ne.

12 Shrnutí Praktickým cílem práce bylo zjistit rozsah porušování základních práv uţivatelů sociálních sluţeb poskytovaných Ústavem sociální péče pro tělesně postiţené dospělé ve Snědovicích se zaměřením na kvalitu poskytované péče a navrhnout optimalizaci prevence a řešení v souvislosti s finančními náklady. H 1: Většina klientů je spokojena s nabídkou a kvalitou poskytované péče a mají sepsánu písemnou smlouvu o poskytovaných sluţbách. K hypotéze č. 1 se vztahovaly odpovědi na otázky č. 1, 2, 3, a 5 z dotazníku pro uţivatele sociálních sluţeb. Aritmetický průměr kladných odpovědí je 97,18% a záporných odpovědí je 2,82%. Většina klientů je spokojena s nabídkou a kvalitou poskytované péče a mají sepsánu písemnou smlouvu o sluţbách, které jsou jim poskytovány zařízením. Hypotéza potvrzena.

Graf č. 14: Grafické znázornění hypotézy č. 1

61

Grafické znázornění hypotézy č. 1 300 276 250 200 150 100 50

8

0 KLADNÉ ODPOVĚDI

ZÁPORNÉ ODPOVĚDI


H 2: 90% klientů je spokojeno s dodrţováním práv uţivatelů sluţeb v zařízení. K hypotéze č. 2 byly vyhodnocovány odpovědi na otázky č. 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30 a 31 z dotazníku pro uţivatele sociálních sluţeb. Aritmetický průměr kladných odpovědí je 88,99% a záporných odpovědí je 11,01%. S dodrţováním práv uţivatelů sluţeb v zařízení je spokojeno 88,99% klientů. Hypotéza nepotvrzena.


62

Grafické znázornění hypotézy č. 2 1800

1706

1600 1400 1200 1000 800 600 400

211

200 0 KLADNÉ ODPOVĚDI

ZÁPORNÉ ODPOVĚDI


H 3: Pracovníci v přímé péči, kteří umí relaxovat a oddělit pracovní záleţitosti od soukromých a zároveň jim výkon profese přináší uspokojení, zvládají lépe psychickou a fyzickou zátěţ a nepociťují příznaky syndromu vyhoření. K ověření hypotézy byly vyuţity odpovědi na otázky č. 12, 13, 14, 15 a 16 z dotazníku pro pracovníky v přímé obsluţné péči. Aritmetický průměr kladných odpovědí je 83%. Hypotéza potvrzena.


63

Grafické znázornění hypotézy č. 3 120 100

104

80 60 40 21 20 0 KLADNÉ ODPOVĚDI

ZÁPORNÉ ODPOVĚDI


H 4: Pracovníci v přímé péči mají zpracován plán profesního růstu se zaměřením na problematiku potřebnou pro výkon profese a účast na dalším vzdělávání směřuje ke zvyšování kvality poskytovaných sluţeb. K testování hypotézy byly zkoumány odpovědi na otázky č. 7,8, 9, 10 a 11 z dotazníku pro pracovníky v přímé obsluţné péči. Aritmetický průměr kladných odpovědí je 100%. Hypotéza potvrzena.


64


125

100 80 60 40 20

0

0 KLADNÉ ODPOVĚDI

ZÁPORNÉ ODPOVĚDI


H 5: Problémy v komunikaci s uţivateli sluţeb, jejich rodinnými příslušníky, svými nadřízenými nebo v pracovním kolektivu se vyskytují častěji u pracovníků v přímé péči s praxí do 5 let neţ u pracovníků s praxí delší. Hypotéza byla ověřována prostřednictvím odpovědí na otázky č. 5, 17,18,19 a 20 z dotazníku pro pracovníky v přímé obsluţné péči. Ve skupině pracovníků s praxí do 5 let byly zaznamenány problémy v komunikaci ve 25 odpovědích, ve skupině pracovníků s praxí 5-10 let byly zjištěny problémy v komunikaci v 6 případech, ve skupině pracovníků s praxí 10-15 let byly uvedeny 2 odpovědi potvrzující problém v komunikaci a ve skupině pracovníků s praxí nad 15 let se dle odpovědí v dotaznících problémy v komunikaci nevyskytují. Hypotéza potvrzena.

Graf č. 18: Grafické znázornění hypotézy č. 5 65


25

20

18

18 16

15 15

kladné odpovědi záporné odpovědi

10 6 5

2 0

0 DO 5 LET

5-10 LET

10-15 LET

15 A VÍCE LET


H 6: Více neţ 50% pracovníků v přímé péči vnímá negativně nadměrnou administrativu spojenou s poskytováním sluţeb a nedostatek pracovníků. K ověření hypotézy byly porovnávány odpovědi na otázky č. 25 a 26 z dotazníku pro pracovníky v přímé obsluţné péči. Hlubší analýzou bylo zjištěno, ţe nadměrnou administrativu spojenou s poskytováním sluţeb a zároveň nedostatek pracovníků v přímé obsluţné péči vnímá negativně 86% dotazovaných pracovníků. Hypotéza potvrzena.


66


43

40 35 30 25 20 15 7

10 5 0 KLADNÉ ODPOVĚDI

ZÁPORNÉ ODPOVĚDI


H 7: Týmová práce a vztahy na pracovišti mají vliv na pracovní výkon více neţ 90% zaměstnanců. Hypotéza byla studována pomocí odpovědí na otázky č. 21 a 22 z dotazníku pro pracovníky v přímé obsluţné péči. Aritmetický průměr kladných odpovědí je 92%. Hypotéza potvrzena.

Graf č. 20: Grafické znázornění hypotézy č. 7 67


45 40 35 30 25 20 15 10

4

5 0 KLADNÉ ODPOVĚDI

ZÁPORNÉ ODPOVĚDI


13 Závěry výzkumu Z provedeného výzkumu je patrné, ţe systém sociální péče o osoby se zdravotním postiţením je v České republice legislativně nastaven prostřednictvím Zákona o sociálních sluţbách (č. 108/2006 Sb.) a prováděcí vyhlášky (č. 505/2006 Sb.). Bakalářská práce se věnuje etickým problémům v sociálních sluţbách. Podrobněji zkoumá a analyzuje případy moţného výskytu porušování práv uţivatelů sluţeb a jejich vlivu na kvalitu poskytované péče a ekonomickou nákladnost v Ústavu sociální péče pro tělesně postiţené dospělé ve Snědovicích. Ze získaných informací z dotazníků, rozhovorů a pozorováním bylo zjištěno, ţe se respondenti výzkumu v klíčových otázkách výrazně nerozcházeli. Sociální sluţby jsou v ÚSP Snědovice poskytovány všem uţivatelům na základě písemné smlouvy. Pro převáţnou část uţivatelů je nabídka poskytovaných sluţeb dostačující a je poskytována v odpovídající kvalitě v souladu s jejich individuálním plánem péče, který zohledňuje reálné, dosaţitelné a měřitelné osobní cíle uţivatele. Dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé cíle vycházejí z potřeb uţivatele a jsou rozpracovány do jednotlivých kroků vedoucích k jejich dosaţení v určitém časovém období. Individuální plán péče je volně dostupný všem pracovníkům v přímé péči, pravidelně hodnocen a realizován. Klíčového 68

pracovníka si uţivatelé vybírají dle vlastní volby a vnímají ho jako člověka, který je schopen poskytnout jim dostatečnou podporu, pomoc a radu při vyřizování osobních záleţitostí. Všichni uţivatelé byli před nástupem do zařízení seznámeni s Domácím řádem a právem na podání stíţnosti na kvalitu nebo způsob poskytované sluţby včetně pravidel a metod jejich evidence a vyřizování. Přání uţivatele o zachování mlčenlivosti o své osobě je respektováno a pro podání anonymní stíţnosti je volně dostupná „SCHRÁNKA DŮVĚRY“, která je pravidelně jednou týdně kontrolována a stíţnosti řešeny. Pokoj uţivatele není vţdy personálem chápán jako domov uţivatele. Právo uţivatele na soukromí není vţdy plně respektováno. Vyskytují se případy, kdy před vstupem do pokoje zaměstnanec nezaklepe na dveře a vstupuje bez vyzvání. Bez souhlasu uţivatele zaměstnanci do pokoje nevstupují. Výjimkou jsou situace moţného ohroţení zdraví nebo ţivota klienta. Základní vybavení pokojů je zajištěno poskytovatelem nebo dle přání uţivatelů vlastním nábytkem včetně záclon, povlečení či dekorací. Součástí kaţdého pokoje je uzamykatelná skříňka. Klíče od této skříňky vlastní pouze uţivatel. Skříňku uţivatelé vyuţívají pro uloţení osobních dokladů, cenností či finančních prostředků. Zajištění intimity prostředí při poskytování sluţby uvádějí uţivatelé jako dostačující. Při pouţití WC a koupelny jsou dveře místností opatřeny cedulkou „OBSAZENO“. Při provádění úkonů osobní hygieny na lůţku jsou pouţívány přenosné zástěny. Problematická je pro uţivatele otázka výběru poskytovatele sluţby. Z dotazníku vyplynulo, ţe většina uţivatelů nemá moţnost výběru, zda mu bude sluţba poskytnuta muţem či ţenou. Situace nastává ve dnech,

kdy

ve směně chybí muţský pracovník sociálních sluţeb. Jelikoţ v přímé péči pracuje 88% ţen a pouze 12% muţů, situace nastává poměrně často. Dle daných pravidel a norem je samozřejmostí oslovovat uţivatele příjmením a vykat jim. Dle odpovědí v dotaznících se vyskytují situace, kdy nejsou uţivatelé oslovování způsobem, který si určili sami. Zaměstnanci ne vţdy respektují osobnost a image uţivatele. Právo na volný pohyb v prostorách zařízení nebo mimo budovu a právo na osobní svobodu není dle odpovědí dotazovaných uţivatelů porušováno. Uţivatelé se sami rozhodují, kdy a kde se budou pohybovat a jakým způsobem budou trávit volný čas. V případě delšího pobytu uţivatele mimo budovu je obvyklou praxí informování personálu o místě pobytu nebo 69

předpokládaném návratu. V případě zvýšeného rizika, které přináší nepříznivé počasí je personálem doporučeno odloţení odchodu na později. Rozhodnutí je vůlí uţivatele i v případě účasti na volnočasových aktivitách pořádaných zařízením. Pokud si uţivatel chce ráno přispat, není rušen. Postranice u lůţka jsou pouţívány pouze s jeho souhlasem. Na pouţívání postranic u lůţka a zábran vozíků má zařízení zpracován metodický pokyn, se kterým byli všichni zaměstnanci v přímé péči prokazatelně seznámeni a řídí se jím. Zkušenost s nevhodnou komunikací nebo nevhodným přístupem ze strany pracovníků v sociálních sluţbách uvádí 36 dotazovaných uţivatelů. Z rozhovorů s uţivateli vyplývá, ţe nejčastěji se jedná o vzájemné nepochopení mezi pracovníky a uţivateli. Problém v komunikaci se vyskytuje převáţně u nových a nezkušených zaměstnanců, neznalých zvyků uţivatelů a způsobů jejich často komplikovaného dorozumívání spojeného se zdravotním postiţením. Uţivatelé opakovaně vysvětlují novým zaměstnancům způsob péče o svou osobu. Proces je často zdlouhavý a někdy emočně vypjatý. Dalším důvodem vedoucím k nezvládnutí vzájemné komunikace je uţivateli vnímán nedostatek času na jednotlivé úkony péče a tím spojené nerespektování tempa uţivatele. Zkušení pracovníci jsou z pohledu uţivatelů schopni práci lépe organizovat a péče o uţivatele probíhá rychleji bez újmy na dostatečné kvalitě a vzájemné shodě. Noví zaměstnanci bez zkušeností jsou pomalejší a nedostatek času se projevuje jak na kvalitě poskytované sluţby, tak na komunikaci s klientem. Častou změnu pracovníků v přímé péči uţivatelé hodnotí negativně. Uvádějí, ţe je obtíţné neustálé navazování kontaktů, hledání důvěry a vzájemného porozumění s novými zaměstnanci. Naopak odchod známých a zkušených zaměstnanců je pro uţivatele stresující. Z dotazníků pro pracovníky v přímé obsluţné péči v ÚSP Snědovice vyplývá, ţe všichni zaměstnanci splňují kvalifikační podmínky pro pracovníka v sociálních sluţbách. Nejpočetnější skupinu pracovního týmu ve věku 30 – 40 let tvoří 10 zaměstnanců. Můţeme hovořit o poměrně mladém týmu. V přímé péči pracují více neţ 15 let pouze 4 zaměstnanci. Největší skupinou jsou zaměstnanci pracující do 5 let. Z těchto údajů je moţné vnímat tým jako velmi nestabilní. V pracovním týmu oslovených respondentů nacházíme 22 ţen a pouze 3 muţe. Poptávka po muţských zástupcích v přímé péči není ze strany uţivatelů dostatečně uspokojena. Sloţení týmu sniţuje moţnost výběru poskytovatele a potřeby uţivatelů sluţeb nejsou uspokojovány zvláště v činnostech intimní hygieny. Všichni zaměstnanci v přímé péči prochází při nástupu adaptačním procesem pod vedením školitele v rozdílné kvalitě. Jsou prokazatelně seznamováni se zněním zákona č. 108/2006 70

Sb., Zákon o sociálních sluţbách, Organizačním řádem zařízení, Etickým kodexem, Standardy kvality sociálních sluţeb a dalšími právními normami a předpisy. ÚSP Snědovice má zpracován standard kvality č. 2 Ochrana práv uţivatelů, kde jsou velice podrobně rozebrány situace moţného porušování základních práv uţivatelů sociálních sluţeb a popsány moţné případy střetu zájmů mezi uţivateli a pracovníky. Předpis uvádí doporučený postup při řešení takovýchto situací a zároveň je zdrojem poučení a návodem pro prevenci porušování práv uţivatelů. Odpovědi zaměstnanců na otázky zaměřené na zvládání psychicky a fyzicky náročného povolání v pomáhající profesi odhalily, ţe někteří zaměstnanci vnímají zátěţ jako nadměrnou. Devět respondentů uvádí, ţe nedokáţe oddělit pracovní záleţitosti od soukromých a čtyři respondenti pociťují příznaky syndromu vyhoření. Komunikace mezi zaměstnanci a uţivateli, jejich rodinnými příslušníky, nadřízenými a spolupracovníky je nedílnou součástí práce pracovníků v sociálních sluţbách a odráţí se na kvalitě poskytovaných sluţeb. Dle výsledků výzkumu se nejčastěji zaměstnanci potýkají s komunikačními problémy v pracovním kolektivu. Význam týmové práce a dobrých vztahů na pracovišti je důleţitý pro 23 respondentů a 22 respondentů uvádí, ţe není dostatek pracovníků v přímé péči na zajištění všech pracovních činností. Z uvedeného je moţné vnímat nestabilitu a nespokojenost pracovního týmu. Náplní práce pracovníků v sociálních sluţbách je kromě uspokojování potřeb uţivatelů i nutná administrativní činnost, kterou není moţné obejít. Jedná se mimo jiné o záznamy všech provedených úkonů péče o uţivatele sluţeb. Evidenci je moţné provádět různými způsoby. V ÚSP Snědovice pracovníci provádějí evidenci ručním zápisem u kaţdého uţivatele jednotlivě do knihy nazvané „Realizace péče“. Tento způsob administrativní činnosti vnímá 23 dotazovaných zaměstnanců jako zatěţující a časově náročný. Zaměstnanci v rozhovorech uvádějí, ţe nekonečné zapisování je připravuje o čas, který by mohli věnovat uţivateli. Nedostatek času se odráţí i v nerespektování tempa uţivatelů a některé činnosti zaměstnanci vykonají za uţivatele, aby zkrátili dobu daného úkonu. Z uvedeného plyne, ţe jednání pracovníků není profesionální, neboť provádění úkonů sociální sluţby je bezesporu zásahem do soukromí uţivatele a musí být vedeno dle vůle uţivatele. Podstatou sociálních sluţeb dle základních zásad zákona o sociálních sluţbách je podporovat rozvoj samostatnosti uţivatelů a pomoc musí na uţivatele působit aktivně nebo alespoň zachovávat stávající soběstačnost uţivatele, coţ v tomto případě není moţné potvrdit. 71

14 Navrhovaná řešení pro praxi 1. Vybudovat stabilní tým pracovníků v sociálních sluţbách Hlavním nositelem dodrţování práv uţivatelů jsou pracovníci v sociálních sluţbách. Jejich profesionalita a zkušenosti získané v praxi se odráţejí na kvalitě poskytované sociální sluţby. Nestabilita pracovního týmu, jehoţ členové nejsou schopni vzájemně komunikovat a efektivně organizovat jednotlivé pracovní činnosti vedou ke zvyšování časové náročnosti péče o uţivatele a zároveň ke sníţení kvality poskytovaných sluţeb. Stabilní pracovní tým sloţený ze zkušených profesionálů představuje minimalizaci nákladů na péči a maximalizaci kvality. Doporučení: -

provést průzkum uvnitř pracovního týmu se zaměřením na problematiku kolegiálních vztahů

-

zjistit důvody fluktuace zaměstnanců prostřednictvím dotazníkového šetření, řízené diskuse, brainstormingu

-

pracovní tým posílit o muţské zástupce

-

rozšířit celoţivotní vzdělávání na témata vycházející z potřeb zaměstnanců

-

poskytnout pracovníkům moţnost konzultace s nadřízeným nebo psychologem

-

zavedení benefitů pro zaměstnance vedoucích k jejich motivaci

-

pravidelně střídat zaměstnance na všech odděleních za účelem poznání celého kolektivu

-

důsledně řešit porušování pracovních povinností zaměstnanců vyplývajících z právních předpisů k jím vykonávané práci např. písemným upozorněním nebo v závaţnějších případech odejmutím nenárokových poloţek platu v souladu se Zákoníkem práce

-

vyuţít spolupráce pracovníků v přímé péči s managementem zařízení na všech stupních řízení

2. Školení pracovníků v sociálních sluţbách na téma komunikace Umění správné komunikace mezi všemi účastníky podílejícími se na procesu poskytování sociálních sluţeb je jedním z pilířů kvality v oblasti péče o uţivatele.

72

Doporučení: -

posílit pracovní tým v komunikaci s uţivateli s rizikem v chování včetně pravidel šetrné sebeobrany a v komunikaci s uţivateli se smyslovými nebo duševními vadami formou školení a modelových situací;

-

školení opakovat pravidelně jednou ročně pro všechny zaměstnance v přímé péči.

3. Školení na téma předcházení syndromu vyhoření Náročnost poţadavků na pomáhající profese a dlouhotrvající zátěţ spojená s nasazením pro druhé můţe vést k tělesnému, emocionálnímu a duševnímu vyčerpání. Zaměstnanec můţe pociťovat řadu příznaků ovlivňujících kvalitu jím vykonávané práce. Chronická únava, celková slabost, podráţděnost, úbytek energie, negativní postoj k sobě, okolí a především k práci se můţe projevit na pracovní výkonnosti zaměstnance. Umění účelně předcházet syndromu vyhoření je nespornou výhodou pro výkon pomáhající profese. Doporučení: -

školení zaměstnanců v přímé péči na téma syndrom vyhoření a psychohygiena;

-

školení opakovat pravidelně jednou ročně pro všechny zaměstnance v přímé péči.

4. Zjednodušení administrativy Administrativa spojená s péčí o uţivatele je neodmyslitelnou součástí pracovních činností pracovníků v sociálních sluţbách. Ruční písemné zaznamenávání úkonů péče je z pohledu zaměstnanců povaţováno za záleţitost neoblíbenou, zbytečnou a časově náročnou. ÚSP Snědovice pouţívá v praxi program Sledování péče pouze pro evidenci zdravotních úkonů. Hlavní náplní programu je vytváření ošetřovatelských a sociálních plánů péče pro klienty včetně zaznamenávání a sledování jednotlivých úkonů pomocí čtečky čárových kódů. Na základě porovnání vytvořeného plánu a provedených úkonů umoţňuje program sledovat neprovedené úkony, poskytnutou péči dle zaměstnanců i klientů či denní záznamy. Program obsahuje osobní a operativní data o uţivatelích sluţeb. Tato funkce programu není v praxi vyuţívána.

73

Doporučení: -

rozšířit vyuţívání programu Sledování péče o elektronické sledování úkonů péče poskytované pracovníky v přímé péči;

-

všechny pracovníky v sociálních sluţbách proškolit v uţívání programu.

74

Závěr Snahou o prozkoumání problematiky etiky v sociálních sluţbách se otevírá velké mnoţství zásadních otázek. Cílem práce bylo shromáţdit a analyzovat poznatky o porušování práv uţivatelů sociálních sluţeb se zaměřením na kvalitu poskytované péče. V závěru práce studentka navrhla doporučení pro optimalizaci prevence a řešení v souvislosti s finančními náklady. Prostřednictvím získaných dat a následné interpretace s vyhodnocením pracovních hypotéz, je moţné konstatovat, ţe cíle bakalářské práce bylo dosaţeno. Sociální sluţby se v České republice za posledních dvacet let významně posunuly kupředu. Uţivatelé sociálních sluţeb jiţ nejsou vnímáni jako pasivní příjemci péče, ale přímo se podílejí na procesu péče o svou osobu. Stále však nacházíme mnoho nevyřešených otázek, které mají negativní dopad na kvalitu sociálních sluţeb. Nedostatek finančních prostředků a nejistota ve financování jsou bezesporu jedním z nejváţnějších problémů sociálních sluţeb jako celku významně ovlivňujících jejich kvalitu. Také postavení a práva uţivatelů sociálních sluţeb společně s vývojem v sociální oblasti přinášejí diskutovaná témata. Důvodem pobytu klientů v domovech pro osoby se zdravotním postiţením jsou skutečnosti související s nemocí a omezenými schopnostmi nebo moţnostmi postarat se o svou osobu bez pomoci druhých. Klienti zde nacházejí svůj domov a uplatňují své ţivotní postoje a potřeby, návyky a preference. V domově pro osoby se zdravotním postiţením jsou hlavním nositelem dodrţování práv uţivatelů všichni pracovníci, kteří se podílejí na procesu poskytování sluţby. Základní podmínkou pro kvalitní sluţby je profesionalita a odbornost pracovníků v přímé péči společně s motivací a odhodláním vykonávat povolání v pomáhající profesi. Motivaci pracovníků přímo ovlivňuje způsob vedení a podpory ve svých činnostech a bezesporu pracovní podmínky společně s odměňováním nejen finančním, ale i morálním. Profesionální chování zaměstnanců není vrozené, ale získané prostřednictvím zkušeností nabytých v praxi a dalším vzděláváním. Cílený výběr vzdělávacích programů na míru zhodnocuje profesionalitu zaměstnanců. Práce s lidmi vţdy vyţaduje schopnost dorozumívání a umění komunikace. Ztíţená je zejména komunikace s osobami se zdravotním postiţením. Uţivatelé a pracovníci sociálních sluţeb společně tráví mnoho času a vzájemně navazují společenské vazby. Velký problém nastává, pokud komunikace mezi uţivatelem a zaměstnancem neprobíhá oboustranně. Splnění všech podmínek pro pracovníka v sociálních sluţbách dle zákona o sociálních sluţbách není vţdy zárukou, ţe zaměstnanec bude schopen fyzicky a psychicky 75

náročnou práci zvládnout v daném rozsahu a kvalitě. Proces výběru pracovníků v přímé obsluţné péči je z těchto důvodů velmi obtíţný a odpovědný. Další váţný problém je v počtu pracovníků, kteří zajišťují sluţby v domovech pro osoby se zdravotním postiţením. Pokud pracovník v přímé péči není schopen dostatečně kvalitně vykonávat svou práci z důvodu péče o příliš vysoký počet uţivatelů, následuje demotivace, syndrom vyhoření a fluktuace. Z politicko- ekonomického dění v naší společnosti je zřejmé, ţe se naše společnost přibliţuje k otázkám jakým způsobem nastavit potřebnou, dostupnou a individualizovanou péči o osoby se zdravotním postiţením. Skutečnost však dokazuje, ţe ještě zdaleka nejsme na konci cesty.

76

Seznam pouţité literatury Monografie DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 112 s. ISBN 978-802-4741-383. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 1997, 192 s. sv. 3. ISBN 80-858-2454-X. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. Vyd. 1. Praha, 2003, 223 s. ISBN 80-725-4329-6. JOHNOVÁ, Milena. Standardy kvality sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2002, 24 s. ISBN 80-865-5223-3. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 503 s. ISBN 978-807-3572-761. . Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 175 s. Sestra. ISBN 978-802-4727-134. KUTNOHORSKÁ, Jana. Etika v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 163 s. ISBN 978-802-4720-692. . Otázky ekonomiky zdravotnictví s ohledem na zvyšování efektivnosti. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 164 s. Sestra. ISBN 978-807-3579-128. . Medicína a právo. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006, xiii, 257 s. Beckova edice ABC. ISBN 80-717-9810-X. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. ISBN 978-802-4731-483. MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-368-0. 77

MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3. MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Vyd. 2. Praha: ASPI, 2007, 309 s. ISBN 978-807-3673-314. MLÝNKOVÁ, Jana. Pečovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 269 s. ISBN 978-802-4731-841. MUNZAROVÁ, Marta. Zdravotnická etika od A do Z. Vyd. 1. Praha: Grada, 153 s. ISBN 80-247-1024-2. .

. Praha: Grada, c2011,

528 p. ISBN 978-802-4739-762. REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2010, 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5. SOUČEK, Zdeněk a Jan BURIAN. Strategické řízení zdravotnických zařízení. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006, 196 s. Beckova edice ABC. ISBN 80-869-4618-5. ŠPATENKOVÁ, Naděţda a Jaroslava KRÁLOVÁ. komunikace (nejen) pro sestry. 1. vyd. Praha: Galén, c2009, 135 s. ISBN 978-80-7262-599-4. TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 271 s. ISBN 978-807-3676-803. Elektronické zdroje MPSV: Práva duševně postiţených [online]. Mpsv.cz: [cit. 2014-02-20]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/838 MPSV: Práva tělesně postiţených [online]. Mpsv.cz: [cit. 2014-03-17]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/841 MPSV: sociální práce a sociální sluţby [online]. MPSV.CZ: [cit. 2014-05-09]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/9 MPSV: Zákon č. 108_2006 [online]. MPSV.CZ: [cit. 2014-04-07]. Dostupné z WWW: https://sluzbyprevence.mpsv.cz/dok/zakon-108_2006.pdf 78

PSP: Listina základních práv a svobod [online]. Psp.cz: [cit. 2014-04-05]. Dostupné z WWW: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html USPSNEDOVICE: Okruh osob [online]. Uspsnedovice.cz: [cit. 2014-05-19]. Dostupné z WWW: http://www.uspsnedovice.cz/soubory/okruhosob.pdf USPSNEDOVICE: Poslani [online]. Uspsnedovice.cz: [cit. 2014-05-18]. Dostupné z WWW: http://www.uspsnedovice.cz/soubory/poslani.pdf USPSNEDOVICE: Principy [online]. Uspsnedovice.cz: [cit. 2014-05-19]. Dostupné z WWW: http://www.uspsnedovice.cz/soubory/principy.pdf

79

Seznam tabulek Tabulka č. 1 : SWOT analýza ÚSP Snědovice......................................................................... 34 Tabulka č. 2: Orientujete se v nabídce poskytovaných sociálních sluţeb? .............................. 39 Tabulka č. 3: Je nabídka poskytovaných sociálních sluţeb pro Vás dostačující? .................... 40 Tabulka č. 4: Máte v zařízení dostatečný pocit bezpečí a ochrany?......................................... 42 Tabulka č. 5: Zaklepe zaměstnanec na dveře před vstupem do Vašeho pokoje? ..................... 44 Tabulka č. 6: Máte zajištěnu dostatečnou intimitu prostředí při poskytování sociální sluţby (např. při osobní hygieně, pouţití WC, svlékání a oblékání)? ................................................. 45 Tabulka č. 7: Máte moţnost vybrat si, zda Vám bude sluţba poskytnuta muţem či ţenou? (např. při osobní hygieně)? ....................................................................................................... 47 Tabulka č. 8: Můţete rozhodovat o uloţení Vašich osobních dokladů (občanský průkaz, kartička pojišťovny, pas)? ........................................................................................................ 49 Tabulka č. 9: Máte zkušenost s nevhodnou komunikací nebo nevhodným přístupem ze strany poskytovatele sociální sluţby? ................................................................................................. 51 Tabulka č. 10: Vaše pohlaví? ................................................................................................... 53 Tabulka č. 11: Váš věk? ........................................................................................................... 53 Tabulka č. 12: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? ........................................................ 54 Tabulka č. 13: Splňujete kvalifikační podmínky pro pracovníka v sociálních sluţbách dle zákona o sociálních sluţbách? .................................................................................................. 55 Tabulka č. 14: Jak dlouho pracujete v přímé obsluţné péči v ÚSP Snědovice? ...................... 56

80

Seznam grafů Graf č. 1: Orientujete se v nabídce poskytovaných sociálních sluţeb? .................................... 40 Graf č. 2: Je nabídka poskytovaných sociálních sluţeb pro Vás dostačující? ......................... 41 Graf č. 3: Máte v zařízení dostatečný pocit bezpečí a ochrany? ............................................. 42 Graf č. 4: Zaklepe zaměstnanec na dveře před vstupem do Vašeho pokoje? .......................... 44 Graf č. 5: Máte zajištěnu dostatečnou intimitu prostředí při poskytování sociální sluţby (např. při osobní hygieně, pouţití WC, svlékání a oblékání)? ............................................................ 46 Graf č. 6: Máte moţnost vybrat si, zda Vám bude sluţba poskytnuta muţem či ţenou? (např. při osobní hygieně)? ................................................................................................................. 47 Graf č. 7: Můţete rozhodovat o uloţení Vašich osobních dokladů (občanský průkaz, kartička pojišťovny, pas)? ...................................................................................................................... 50 Graf č. 8: Máte zkušenost s nevhodnou komunikací nebo nevhodným přístupem ze strany poskytovatele sociální sluţby? ................................................................................................. 51 Graf č. 9: Vaše pohlaví? ........................................................................................................... 53 Graf č. 10: Váš věk? ................................................................................................................. 54 Graf č. 11: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? .............................................................. 55 Graf č. 12: Splňujete kvalifikační podmínky pro pracovníka v sociálních sluţbách dle zákona o sociálních sluţbách? .............................................................................................................. 56 Graf č. 13: Jak dlouho pracujete v přímé obsluţné péči v ÚSP Snědovice? ............................ 57 Graf č. 14: Grafické znázornění hypotézy č. 1 ......................................................................... 61 Graf č. 15: Grafické znázornění hypotézy č. 2 ......................................................................... 62 Graf č. 16: Grafické znázornění hypotézy č. 3 ......................................................................... 63 Graf č. 17: Grafické znázornění hypotézy č. 4 ......................................................................... 64 Graf č. 18: Grafické znázornění hypotézy č. 5 ......................................................................... 65 Graf č. 19: Grafické znázornění hypotézy č. 6 ......................................................................... 66 Graf č. 20: Grafické znázornění hypotézy č. 7 ......................................................................... 67

81

Seznam příloh Příloha č. 1

Sazebník smluvních sluţeb – příklad zkušeného zaměstnance

Příloha č. 2

Sazebník smluvních sluţeb – příklad nezkušeného zaměstnance

Příloha č. 3

Dotazník pro pracovníky v přímé obsluţné péči v ÚSP Snědovice p.o.

Příloha č. 4

Dotazník pro uţivatele sociální sluţby ÚSP Snědovice p. o.

82

Příloha č. 1 Sazebník smluvních sluţeb – příklad zkušeného zaměstnance

1

Příloha č. 2 Sazebník smluvních sluţeb – příklad zkušeného zaměstnance

1

Příloha č. 3

Dotazník pro pracovníky v přímé obsluţné péči v ÚSP Snědovice p.o. Dobrý den, v rámci třetího ročníku svého bakalářského studia na Bankovním institutu vysoká škola v Praze 5 si vás dovoluji poţádat o vyplnění dotazníku, který bude klíčovým zdrojem informací pro zpracování závěrečné bakalářské práce na téma: Etické problémy v sociálních sluţbách. Dotazník je anonymní a bude pouţit výhradně pro účely bakalářské práce. Prosím Vás o jeho pečlivé vyplnění. (Vybrané moţnosti prosím zakrouţkujte. V případě jiných odpovědí odpovídejte vlastními slovy nebo pouţijte více odpovědí.) Děkuji Vám za spolupráci. Renata Borovičková

1. Vaše pohlaví? a. muţ b. ţena

2. Váš věk? a. b. c. d.

do 30 let 30 - 40 let 40 – 50 let 50 let a více

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? a. b. c. d. e.

základní úplné odborné středoškolské vyšší odborné vysokoškolské

1

Příloha č. 3 - pokračování 4. Splňujete kvalifikační podmínky pro pracovníka v sociálních sluţbách dle zákona o sociálních sluţbách? a. b. c. d.

ano spíše ano spíše ne ne

5. Jak dlouho pracujete v přímé obsluţné péči v ÚSP Snědovice? a. b. c. d.

do 5 let 5 – 10 let 10 – 15 let 15 let a více

6. Byl s Vámi po nástupu do zaměstnání v ÚSP Snědovice veden adaptační proces v dostatečné kvalitě? a. b. c. d.


7. Máte v ÚSP Snědovice zpracován plán profesního růstu zaměstnance? a. b. c. d.


8. Účastníte se aktivně vzdělávání v problematice potřebné pro výkon Vašeho povolání? a. b. c. d.


9. Byl/a jste zaměstnavatelem seznámen/a se zákonem se zákonem o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb.? a. b. c. d.

ano spíše ano spíše ne ne 2

Příloha č. 3 - pokračování 10. Byl/a jste zaměstnavatelem seznámen/a s Etickým kodexem ÚSP Snědovice? a. b. c. d.


11. Byl/a jste seznámen/a se Standardy kvality sociálních sluţeb srozumitelným způsobem? a. ano b. spíše ano c. spíše ne 12. Přináší Vám práce v sociálních sluţbách pocit uspokojení? a. b. c. d.


13. Zvládáte se dostatečně vyrovnat s psychickou a fyzickou zátěţí spojenou s výkonem práce? a. b. c. d.


14. Dokáţete oddělit pracovní záleţitosti od soukromých? a. b. c. d.


15. Pociťujete někdy příznaky syndromu vyhoření? a. b. c. d.


16. Umíte relaxovat? a. b. c. d.

ano spíše ano spíše ne ne 3

Příloha č. 3 - pokračování 17. Potýkáte se při své práci s problémy v komunikaci s uţivateli sluţeb? a. b. c. d.


18. Potýkáte se při své práci s problémy v komunikaci s rodinnými příslušníky uţivatelů sluţeb? a. b. c. d.


19. Potýkáte se při své práci s problémy v komunikaci s Vašimi nadřízenými? a. b. c. d.


20. Potýkáte se při své práci s komunikačními problémy v pracovním kolektivu? a. b. c. d.


21. Má pro Vás význam týmová práce? a. b. c. d.


22. Jsou pro Vás a pro výkon Vaší práce důleţité vztahy v pracovním týmu? a. b. c. d.


23. Vyhovuje Vám systém předávání základních informací nutných pro zajištění péče o uţivatele mezi pracovními týmy (tzv. předávání sluţby)? a. ano b. spíše ano 4

c. spíše ne d. ne Příloha č. 3 - pokračování

24. Vyhovuje Vám systém předávání informací důleţitých pro výkon Vaší práce od vedoucích pracovníků? a. b. c. d.


25. Je dle Vašeho názoru ve směně dostatek pracovníků v přímé péči? a. b. c. d.


26. Zatěţuje Vás významným způsobem nutná administrativa spojená s poskytováním sluţeb uţivatelům? a. b. c. d.


27. Je dle Vašeho názoru ocenění pracovníků v přímé péči dostačující (morální, finanční)? a. b. c. d.


28. Plníte roli klíčového pracovníka? a. b. c. d.


29. Dokáţete uţivatelům poskytnout podporu a pomoc při řešení jeho osobních záleţitostí? a. b. c. d.


5

30. Zde můţete podrobněji vyjádřit Váš názor a připomínky k předcházejícím bodům dotazníku:

6

Příloha č. 4

Dotazník pro uţivatele sociální sluţby ÚSP Snědovice p. o.

Dobrý den, v rámci třetího ročníku svého bakalářského studia na Bankovním institutu vysoká škola v Praze 5 si vás dovoluji poţádat o vyplnění dotazníku, který bude klíčovým zdrojem informací pro zpracování závěrečné bakalářské práce na téma: Etické problémy v sociálních sluţbách. Dotazník je anonymní a bude pouţit výhradně pro účely bakalářské práce. Prosím Vás o jeho pečlivé vyplnění. (Vybrané moţnosti prosím zakrouţkujte. V případě jiných odpovědí odpovídejte vlastními slovy nebo pouţijte více odpovědí.) Děkuji Vám za spolupráci. Renata Borovičková 1. Orientujete se v nabídce poskytovaných sociálních sluţeb? a. b. c. d.


2. Je nabídka poskytovaných sociálních sluţeb pro Vás dostačující? a. b. c. d.


3. Jsou Vám sociální sluţby poskytovány na základě písemné smlouvy? a. b. c. d.


1

Příloha č. 4 - pokračování 4. Jsou Vám sociální sluţby poskytovány v souladu s Vaším Individuálním plánem? a. b. c. d.


5. Jste spokojen/a s kvalitou Vám poskytovaných sluţeb? a. b. c. d.


6. Máte v zařízení dostatečný pocit bezpečí a ochrany? a. b. c. d.


7. Byl/a jste seznámen/a s Domácím řádem ÚSP Snědovice? a. b. c. d.


8. Máte moţnost podat stíţnost na kvalitu nebo způsob poskytované sluţby? a. b. c. d.


9. Pokud jste vyuţil/a moţnost podání stíţnosti, byl/a jste spokojen/a s postupem vyřizování Vaší stíţnosti? a. b. c. d.


10. Jsou poskytovatelé sociálních sluţeb vstřícní k plnění Vašich osobních potřeb? a. b. c. d.


2

Příloha č. 4 - pokračování 11. Máte moţnost vlastního výběru klíčového pracovníka? a. b. c. d.


12. Poskytuje Vám klíčový pracovník dostatečnou podporu, pomoc a poradenství při vyřizování osobních záleţitostí? a. b. c. d.


13. Máte pocit dostatečného soukromí – včetně např. zamykání svého pokoje? a. b. c. d.


14. Zaklepe zaměstnanec na dveře před vstupem do Vašeho pokoje? a. b. c. d.


15. Vstupují zaměstnanci do Vašeho pokoje bez Vašeho souhlasu? a. b. c. d.


16. Máte zajištěnu dostatečnou intimitu prostředí při poskytování sociální sluţby (např. při osobní hygieně, pouţití WC, svlékání a oblékání)? a. b. c. d.


17. Oslovují Vás zaměstnanci způsobem, jaký jste sám/sama určil/a? a. b. c. d.


3

Příloha č. 4 - pokračování 18. Máte moţnost vybrat si, zda Vám bude sluţba poskytnuta muţem či ţenou? (např. při osobní hygieně)? a. b. c. d.


19. Máte moţnost samostatně organizovat svůj čas? Určit co, kdy, kde a jak budete dělat? a. b. c. d.


20. Respektují zaměstnanci Vaši volbu oblečení, úpravy vlasů? a. b. c. d.


21. Máte moţnost vybavit svůj pokoj vlastními prostředky (nábytek, dekorace, loţní prádlo, televizor)? a. b. c. d.


22. Máte moţnost přijímat návštěvy v zařízení? a. b. c. d.


23. Máte moţnost neomezeného pohybu v prostorách zařízení nebo mimo budovu? a. b. c. d.


24. Vybral/a jste si sám/a svého ošetřujícího lékaře? a. b. c. d.


4

Příloha č. 4 - pokračování 25. Máte moţnost samostatně se rozhodnout, zda budete uţívat léky předepsané lékařem nebo zda se podrobíte vyšetření doporučená lékařem? a. b. c. d.


26. Respektují zaměstnanci při poskytování sluţeb Vaše zvyky a řídí se jimi? a. b. c. d.


27. Můţete si sám/sama určit čas, kdy půjdete spát a kdy budete vstávat? a. b. c. d.


28. Můţete rozhodovat o uloţení Vašich osobních dokladů (občanský průkaz, kartička pojišťovny, pas)? a. b. c. d.


29. Jsou postranice u lůţka pouţívány výhradně s Vaším souhlasem? a. b. c. d.


30. Máte zkušenost s nevhodnou komunikací nebo nevhodným přístupem ze strany poskytovatele sociální sluţby? a. b. c. d.


31. Účastníte se dobrovolně společenských akcí organizovaných zařízením? a. b. c. d.


32. Zde můţete podrobněji vyjádřit Váš názor a připomínky k předcházejícím bodům dotazníku 5

Etické problémy v sociálních sluţbách

Recommend Documents