Čestné prohlášení: Ve Vlašimi, Ing. Klára Vondráčková

Čestné prohlášení: „Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Zřizování služebností inženýrských sítí zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.“ Ve Vlašimi, 27.10.2014 ……………………………….. Ing. Klára Vondráčková

1

Poděkování: Děkuji panu Mgr. Jakubovi Hanákovi, PhD. za nastínění pramenů k tematice inţenýrských sítí v energetice. Dále děkuji za kolegům za diskuze k tématu, které mi umoţnily dotvořit si názor na danou problematiku.

2

Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá zřizováním věcných břemen inženýrských sítí pro přenos elektrické energie. V práci jsou nejprve definovány základní pojmy a je zde uveden stručný přehled právních předpisů, které úzce souvisí s touto problematikou, tj. občanský zákoník a energetický zákon. Hlavním tématem jsou problémy, se kterými se setkáváme v praxi při přípravě stavby a dále pak při uzavírání smluv. Práce přináší i pohled na zápis těchto věcných břemen do katastru nemovitostí. Na závěr jsou uvedena možná řešení de lege ferenda.

Klíčová slova: věcná břemena, sluţebnosti, energetický zákon, smlouva o zřízení věcného břemene, geometrický plán, zápis věcných břemen do katastru nemovitostí, vyvlastnění

Abstrakt:

This bachelor thesis deals with establishment of easements for engineering network for distribution of electrical energy. In this thesis there are at the first defined the basic terms and there is introduced brief summary of legislation on easements, which are interested in this theme, that are Civil Code and Energetic Law. The main theme are problems, witch we are confronted in real life by the preparing of construction and by contract of easements. This thesis brings a view on the entry of legal relations to real estates. At the and there are written some modes de lege ferenda.

Key words: easements, servitudes, energetic law, contract of easement, survey sketech, note easements to the cadastre of real estates, expropriation

3

OBSAH

ÚVOD

6

1. Základní pojmy

8

1.1. Inţenýrské sítě

8

1.2. Sluţebnost inţenýrské sítě

9

1.3. Věcné břemeno

10

1.4. Geometrický plán

10

1.5. Ochranné pásmo podle energetického zákona

11

1.6. Dokumentace skutečného provedení stavby

11

2. HISTORIE

12

2.1. Stručný přehled občanských zákoníků na našem území od 19. století

12

2.1.1. Obecný občanský zákoník – Císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s.

12

2.1.2. Střední občanský zákoník – Z. č. 141/1951 Sb.

13

2.1.3. Občanský zákoník – Z. č. 40/1964 Sb.

13

2.1.4. Novela občanského zákoníku – Z. č. 131/1983 Sb.

14

2.1.5. Současný občanský zákoník – Z. č. 89/2012 Sb.

14

2.2. Stručný přehled vývoje právní úpravy v energetice

14

2.2.1. Elektrizační zákon 1919

15

2.2.2. Elektrizační zákon 1957

15

2.2.3. Energetický zákon 1994

15

2.2.4. Současný energetický zákon

16

3. PPŘÍPRAVA REALIZACE INŢENÝRSKÉ SÍTĚ

17

3.1. Projekční příprava

17

3.2. Projednání projektované trasy

18

3.3. Vydání územního rozhodnutí

19

4. ZPŮSOBY ZŘÍZENÍ VĚCNÉHO BŘEMENE

20

4.1. Na základě písemné smlouvy

20

4.1.1. Forma smlouvy

21 4

4.1.2. Osoba Povinného z věcného břemene

22

4.1.3. Geometrický plán jako součást smlouvy

22

4.2. Vyvlastňovacím úřadem

23

4.3. Vklad věcného břemene do katastru nemovitostí

25

5. ZÁVĚR A NÁVRHY DE LEGE FERENDA

27

Seznam pouţitých pramenů a literatury

29

5

ÚVOD Svět bez elektrické energie si v dnešní době jiţ nedovedeme představit, nebo jen velmi těţko. Ačkoliv její objev, prozkoumání zákonitostí a převedení do praktického ţivota je věcí relativně novou (z pohledu vývoje lidstva), stala se pro nás velmi rychle nedílnou součástí ţivota. Pronikla do všech jeho sfér a to, jak velmi jsou na ni navázány další naše činnosti, poznáváme ve chvíli přírodních katastrof a jiných neočekávaných událostí. Z ekonomického hlediska se elektřina stala významnou obchodní komoditou. Jedna z našich největších firem, jejímţ většinovým vlastníkem je Česká republika, je právě společnost vyrábějící a distribuující elektřinu nejen na našem území, ale v i v dalších státech Evropy. O významu energetiky také svědčí to, ţe je tématem více neţ aktuálním v politice od regionální úrovně aţ po její globální pojetí. Vyrobenou elektřinu nelze uskladnit do zásoby a je proto klíčové zajistit její rozvod pomocí přenosových soustav a díky distribučním sítím dopravit aţ ke koncovému uţivateli, kterým jsou jednotlivé domácnosti, podniky a další spotřebitelé. K přenosu slouţí vedení inţenýrských sítí, jejichţ prostřednictvím je toto uskutečňováno. V této bakalářské práci se budu zabývat zřizováním věcných břemen pro inţenýrské sítě a konkrétně se zaměřím na sítě pro přenos elektrické energie. Protoţe distribuční slouţí zejména k rozvodu energie ke koncovému uţivateli, ukládá se nejčastěji do země. Přenosová soustava je realizována vodiči, umístěnými ve většině případů zavěšenými na konzolách stoţárů. Není samozřejmě moţné, aby jednotlivé společnosti vlastnily pozemky, na kterých jsou tato vedení realizována a je tedy třeba vyuţít institut sluţebností, nebo téţ věcných břemen. Z tohoto pohledu jsou v našem právním řádu zakotveny zákony, které přímo upravují oblast energetiky (a samozřejmě i dalších odvětví energetikou spojených jako je plynárenství, telekomunikace, apod.). Upozornit bych chtěla zejména na některé problematické aspekty, se kterými se můţeme setkat v rámci přípravy stavby v rámci stavebního řízení. Dále bych se chtěla zaměřit

6

na problémy spojené s uzavíráním smluv o zřízení věcného břemene a rovněţ na jejich následný vklad do veřejného seznamu, tedy do katastru nemovitostí České republiky. Závěrem této práce by mělo být zhodnocení současné platné právní úpravy, s ohledem na zjištěné potíţe, se kterými se můţeme v praxi setkávat. Chtěla bych své závěry doplnit o své vlastní poznatky z praxe a uvést návrhy de lege ferenda.

7

1. ZÁKLADNÍ POJMY Ačkoli je nepochybné, ţe se člověk ve svém ţivotě kaţdodenně setkává byť třeba i nevědomky s touto problematiku, přináší tato kapitola stručné obeznámení se s pojmy spjatými s inţenýrskými sítěmi a na ně navazujícími věcnými právy. 1.1.

Inženýrské sítě1 Zařízení, která slouţí k přenosu určitých dat, energie, ale třeba i vody, nazýváme

inţenýrskými sítěmi. Tuto skupinu můţeme následně dále dělit podle různých kritérií. Nejčastěji se setkáváme s vodohospodářskými (vodovody a kanalizace), energetickými (plynovody, teplovody, rozvod el. energie) a telekomunikační (telefonní, sdělovací kabely). U inţenýrských sítí pro rozvod elektrické energie připadá v úvahu další rozdělení podle způsobu jejich umístění na zemském povrchu. Buď hovoříme o takzvaném nadzemním vedení (nejčastěji umístění vysokonapěťového silového vedení), nebo o pozemním uloţení. Umístění pod zemský povrch je realizován buď přímým umístěním do výkopu (při dodrţení správného technologického postupu2), nebo kabelové rozvody inţenýrské sítě mohou být umístěny do kolektoru3, popř. se kombinují oba způsoby.4 Dalším moţným rozlišením vedení elektrické energie je podle přenášeného napětí. Pro přenos na velké vzdálenosti se pouţívá velmi vysoké napětí (110 kV a více) – nejčastěji realizováno nadzemní trasou, ale můţe být uloţeno i jako podzemní vedení s velkým důrazem na dodrţení bezpečného uloţení. Dále vysoké napětí (22-35 kV), které se vyuţívá především pro přenos elektrické energie mezi translačními stanicemi (trafostanice). Koncový uţivatel

1

Můžeme se setkat rovněž s pojmem energetická infrastruktura - § 1, odst.4, Z. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. : „Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby zařízení elektrizační soustavy a plynárenské soustavy podle jiného zákona zřizované ve veřejném zájmu, pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje nebo zásadami územního rozvoje kraje. 2 Viz. Podniková norma PNE 34 1050. Kladení kabelů NN, VN a 110 kV v distribučních sítích energetiky. Účinnost od: 1.7.2011 3 Norma ČSN 73 6005. Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Září 1994. Definuje kolektor jako objekt, zpravidla podzemní, realizovaný jako samostatná (stavebně od ostatních staveb oddělená) průchozí liniová stavba. Slouží pro uložení všech druhů vedení. 4 Při samotné realizaci může být rovněž samotný kabel přiložen ke „stávajícímu“ (již v minulosti realizovanému) vedení. Je otázka, zda se z hlediska práva jedná o nový vztah správce inženýrské sítě a majitelem pozemku (v případě stejného majitele), nebo se jedná o změnu původního vztahu. V praxi se spíše uplatňuje změna a nedochází tak k vytváření dalších např. smluvních závazků.

8

potom přichází přímo do styku s kabely nízkého napětí (do 1kV), které jsou přímo vedeny do rozvodných skříní umístěných na hranici pozemku.5 1.2.

Služebnost inženýrské sítě S novým občanským zákoníkem se nám objevil nový pojem služebnost inženýrské

sítě“, který je definován jako pozemková sluţebnost v §§ 1267 a 1268 Z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ).6 Jedná se o věcné právo, kterým je vlastníkovi zatíţené nemovitosti uloţena povinnost vůči druhým osobám něco strpět nebo se něčeho zdrţet.7 Zde je nutné zmínit se o jakési dvojkolejnosti v právní úpravě z pohledu energetiky. Energetický zákon č. 458/2000 Sb. dává za povinnost provozovatelům distribučních a přenosových soustav uzavírat věcná břemena. Dále stanovuje, ţe distribuční sítě jsou zřizovány ve veřejném zájmu. Do NOZ byly zakotveny §§ týkající se sluţebnosti inţenýrské sítě proto, aby podrobněji upravily a napomohly vlastníkům uzavření smlouvy v rovině soukromoprávní, jak je uvedeno v důvodové zprávě k NOZ. 8 Dále je v § 3029, odst. 2 NOZ uvedeno, ţe předpisy veřejného práva zůstávají nedotčeny, není-li v zákoně uvedeno jinak. Vzhledem k absenci judikatury, která musí být nejprve vytvořena, zůstane asi otázka pouţití § 1267 NOZ nějaký čas sporná, pokud nebude dříve vyřešena zákonodárcem.9 Doplním zde svou praktickou zkušenost. ČEZ Distribuce a.s. ve svých interních závazných postupech (podle kterých jsou zřizována věcná břemena) důrazně vyţaduje uzavírat smlouvy nadále výhradně podle energetického zákona. Přikláním se rovněţ k názoru, ţe sluţebnost inţenýrské sítě má slouţit pro čistě soukromoprávní vztahy a tudíţ pro distribuční a přenosové soustavy zřizované ve veřejném zájmu i nadále pouţívám termín věcné břemeno. 5

§ 2 Z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon § 1267, odst.1 NOZ: Služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. 7 § 1257, odst.1 NOZ: Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet 8 Viz. HANDRLICA, J.: Služebnost inženýrské sítě. Právní rozhledy. 2013, č. 11, s. 406. Dostupné z http://www.ipravnik.cz 9 SZABO, V.: Vlastnictví energetických zařízení. Revue pro právo a technologie. 2013, 7/2013. s. 93, poznámka pod čarou č. 363. Dostupné z http://revue.law.muni.cz/content/cs/ 6

9

1.3.

Věcné břemeno Věcná břemena slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty

cizí věci. Pro vlastníka to znamená, že je naopak povinen něco dát, konat, trpět, nebo se něčeho zdržet.10 Z povahy a účelu inţenýrských sítí je zřejmé, ţe jejich realizace není moţné obstarat pouze v rozsahu pozemků jednoho vlastníka (ideálně vlastníka inţenýrské sítě), ale ţe je naopak ţádoucí zajistit jejich umístění do pozemků tak, aby byla uspokojena poptávka po dodávce jakéhokoliv produktu v podobě elektřiny. V NOZ jsou věcná břemena popsána jako sluţebnosti v §§1257 a násl.. Jedná se o věcná práva a jedním z nich je výše uvedená sluţebnost inţenýrské sítě. S pojmem věcné břemeno se i nadále setkáváme v Z. 356/2013 Sb. (katastrální zákon) a jeho prováděcích vyhláškách, zejm. ve Vyhl. č. 357/2013 Sb. (katastrální vyhláška). V § 16 katastrální vyhlášky je podrobně uvedeno, jaké údaje jsou o věcném břemeni evidovány a jakým způsobem se v souboru popisných informací tyto skutečnosti zapisují.11 Pojem věcné břemeno i nadále zůstává v EZ. Věcné břemeno jako věcné právo je předmětem zápisu do veřejného seznamu, kterým je katastr nemovitostí České Republiky. Jeho vznik, popř. zánik se zapisuje vkladem.12 1.4.

Geometrický plán Geometrický plán je vyuţíván jako technický podklad pro vyznačení změn v souboru

popisných informací (SPI) a v souboru geodetických informací (SGI)13 veřejného seznamu, kterým je katastr nemovitostí. Je vyhotovován vţdy odborně způsobilou osobou a ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inţenýrem, ţe svými náleţitostmi a přesností odpovídá právním předpisům. Geometrický plán je poté nedílnou součástí listiny, která se za účelem provedení změny předkládá (nikoliv pouze přílohou) při zápisu do katastru nemovitostí. Jedním z účelů14, pro který se geometrický plán vyhotovuje, je „vymezeni rozsahu věcného břemene k části pozemku“.15 V grafické části je od 1.1.2014 břemeno vyznačeno 10

http://obcanskyzakonik.justice.cz/vecna-prava/konkretni-zmeny/podrobnejsi-uprava-vecnych-bremen/ § 16 odst.1 až 6 katastrální vyhlášky 12 § 11 odst.1 katastrálního zákona 13 § 79, odst. 2, katastrální vyhlášky 14 § 79, odst. 1, katastrální vyhlášky 15 V případě, že dochází k zápisu věcného břemene k celému pozemku, není potřeba pro tyto účely vyhotovovat geometrický plán pro vymezení věcného břemene. Ovšem v případě, že je věcným břemenem zasažena pouze 11

10

červenou barvou. Počínaje 1.7.2014 se geometrický plán vyhotovuje výhradně v elektronické podobě, pro další nakládání s ním můţe být převeden do listinné podoby vyhotovením jeho stejnopisu. 1.5.

Ochranné pásmo podle energetického zákona Potřeba ochrany nejen inţenýrských sítí (de facto jejich zřizovatele), ale také dalších

osob, které s nimi mohou přijít do styku – ať jiţ přímo, nebo nepřímo si vyţaduje institut ochrany. Tím je v tomto případě zřízení ochranného pásma, které vzniká přímo ze zákona a to buď dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí nebo územního souhlasu popř. započetím provozu. 16 Mimo to je zřízením ochranného pásma chráněno také ţivotní prostředí. Především u vysokonapěťových vedení, které jsou nejčastěji součástí přenosové soustavy. Realizace je totiţ zpravidla vzdušnou cestou a tedy se nám zde promítá více faktorů, které mají vliv na okolní prostředí, neţ například kabelové vedení uloţené pod zem, nebo do kolektorů. Mnohdy ani není moţné uloţení jinak neţ vzduchem, protoţe přírodní podmínky to nedovolují a nebo by šlo o ekonomicky i technicky jen obtíţně realizovatelná řešení. 1.6.

Dokumentace skutečného provedení stavby Po dokončení stavby je nutné vyhotovit dokumentaci skutečného provedení stavby. 17

Obsahuje několik částí – popisné informace, situační výkresy, stavební výkresy atd..18 Pro vyhotovení geometrického plánu je pak důleţitá její geodetická část, na jejímţ podkladě se odvodí hranice věcného břemene zpravidla v určité vzdálenosti (dané vnitřními předpisy či metodikami správců sítě) od kabelového vedení. Náleţitosti geodetické části jsou uvedeny v § 14 Vyhl. 31/1995 Sb. v plat. zn..

část pozemku, vymezí se tato část v geometrickém plánu a to tak, že se odvodí od jasně definovaných prvků v terénu (např. oplocení, budova, …). Pro inženýrské sítě se dle směrnic jednotlivých správců sítě vyznačí hranice věcného břemene v určité vzdálenosti od polohy inženýrské sítě zaměřené v dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud by se vytvářel geometrický plán pro vymezení věcného břemene k prvku, který není v terénu definován (např. věcné břemeno k projektované trase), který bude sloužit pro účely vyvlastnění, musí být jeho poloha realizována v terénu alespoň dočasným způsobem (kolíky, barvou apod.) 16 § 46, odst.1, Z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon : „Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.“ 17 § 125 odst.1 Z.183/2006 Sb. v plat.znění, stavební zákon: „Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení..“ 18 Příloha č.3 k vyhl. č. 499/2006 Sb. v plat.znění

11

2. HISTORIE Objev elektřiny a popsání jejích vlastností vedl v 19. století k vynálezům nejrůznějších elektrických zařízení a spotřebičů a postupně pak začala elektřina pronikat do domácností. Velký boom zejména v energetice nastal v první polovině 20. století, kdy byla elektřina zaváděna do domácností a podniků. Tím se vlastně začala formovat potřeba zabezpečit výrobu a rozvod elektrické energie. S vlastnictvím nemovitých věcí jsou spojena samozřejmě věcná práva, která se v průběhu vývoje lidské společnosti a vlastnictví jako takového vyvíjí, mění, rozvíjí se nebo zanikají. Věcná břemena, nebo téţ sluţebnosti, spojené s inţenýrskými sítěmi zřizovanými pro vedení elektrické energie jsou tedy z pohledu dlouhodobého vývoje právních norem čerstvou novinkou, vycházející však jiţ ze základů římského práva. Sluţebnosti byly zpočátku v římském právu chápány jako práva k věci cizí a zpočátku jimi byly označovány pouze sluţebnosti pozemkové. Postupným vývojem se jejich chápání rozšířilo i o pojetí osobní sluţebnosti.19 2.1.

Stručný přehled občanských zákoníků na našem území od 19. stol. Podívejme nyní se ve zkratce na vývoj právní úpravy v rovině občanského práva a

v oblasti energetiky. 2.1.1. Obecný občanský zákoník - Císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s. V roce 1811 byl přijat Císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský, kde jsou definovány sluţebnosti v § 472 a násl. Pojem sluţebnost je zde upraven tak, ţe „Právem služebnosti jest vlastník zavázán, aby ku prospěchu někoho jiného na své věci něco trpěl neb opomíjel. Jest to věcné právo, působící proti každému držiteli služebné věci“. Kromě toho je zde v § 508 zmiňován i předpis o břemenech „Vlastníku věci náležejí všechny užitky, které může bráti, neškodě oprávněnému uživateli; vlastník jest však povinen nésti všechna řádná i mimořádná břemena na věci váznoucí, a udržovati věc na svůj náklad v dobrém stavu. Toliko tenkráte, jestliže náklady přesahují užitek, který vlastníkovi zbývá, musí oprávněný nésti zbytek, nebo ustoupiti od užívání.“

19

KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. 2.vyd. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 1997. s. 190-191

12

Je zřejmé, ţe v době přijetí obecného občanského zákoníku nebylo potřeba a ani moţné zabývat se úpravou poměrů v energetickém odvětví. V roce 1918 jej nově vzniklý československý stát přejal do svého právního řádu. Byl pochopitelně několikrát novelizován a platil aţ do roku 1950, kdy byl nahrazen novým občanským zákoníkem. 2.1.2. Střední občanský zákoník – Z. č. 141/1951 Sb. Převratné události v období a následně po skončení Druhé světové války měly velký sociální a hospodářský dopad. V Československu se k tomu (spíše i díky tomu) navíc přidaly změny politické, které s sebou přinesly změnu reţimu. Politická ideologie komunismu propagovala myšlenku rovnosti a tudíţ otázka vlastnictví byla odsunuta do pozadí jako nepotřebný institut, neboť „vše patří všem“. Logicky tedy i jakákoliv další práva navázaná na vlastnictví nutně musela pozbýt na významu. To vše se tedy projevilo v novém, tzv. středním občanském zákoníku, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 1951 jako Z. č. 141/1951 Sb.. Tento zákoník jiţ hovoří pouze o věcných břemenech. Ta jsou definována v § 166 a násl. a věcná břemena mohou vznikat i ze zákona nebo výrokem úředním.20 2.1.3. Občanský zákoník – Z. č. 40/1964 Sb. V poměrně krátkém časovém období došlo k vydání nového občanského zákoníku, Z. č. 40/1964 Sb., který nabyl účinnosti 1.4.1964. Byla to reakce na změny spojené s přijetím nové Ústavy Československé socialistické republiky. Tvůrci tohoto zákoníku odbyli věcná břemena pouhými dvěma paragrafy v domnění, ţe institut věcného břemene není důleţitý a jeho význam se bude v budoucnu i nadále sniţovat. (Tato domněnka se později ukázala jako mylná.)21 Jediný způsob zřízení věcného břemene byl ze zákona (např. zákon o vodách, o drahách, o geodézii a kartografii, …) nebo rozhodnutím státního orgánu.22 Podle stavebního zákona č. 87/1958 Sb., jenţ byl o několik let později nahrazen zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu vznikala věcná břemena na

20

§ 168, odst.2, Z. 141/1951 Sb. BRADÁČ, A., FIALA, J., HÁBA, J. et al. Věcná břemena od A do Z. 4.aktual. vyd. Praha : Nakladatelství Linde Praha, a.s., 2009. s. 31-32. 22 Op. cit. s. 32-35 21

13

základě § 18, odst. 3, z. č. 87/1958 Sb., resp. posléze podle § 66, odst. 2, nebo podle § 108 aţ § 116.23 2.1.4. Novela občanského zákoníku – Z. č. 131/1983 Sb. Novela občanského zákoníku nutně reagovala na potřeby rozšířit a podrobněji upravit problematiku věcných břemen. Rozšířila moţnosti vzniku břemen. Nově tak bylo moţné zřídit je např. smluvně nebo na základě závěti.24 2.1.5. Současný občanský zákoník – Z. č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník (dále jen NOZ), který nabyl účinnosti dne 1.1.2014 se v mnohém inspiruje Obecným občanským zákoníkem. Opět se vrací k zásadě římského práva superficies solo cedit, tedy ţe stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení se stávají součástí pozemku.25 Ovšem v § 509 Z. č. 89/2012 Sb. je vymezeno, ţe součástí pozemků nejsou inţenýrské sítě, konkrétně jmenována jsou energetické vedení, a ţe součástí inţenýrských sítí jsou i obsluţná zařízení, umoţňující provoz těchto sítí.26

2.2. Stručný přehled vývoje právní úpravy v energetice Jak je všeobecně známo, neslo se 19. století ve znamení rozvoje průmyslu, převratných objevů a vynálezů. Také na poli energetiky se začal tento pokrok projevovat tím, ţe stále více lidí a zejména pak také podniků usilovalo o zavedení elektrické energie aţ do domácnosti, popř. továren. Zpočátku se tedy pro zajištění vedení vyuţívala obecná právní úprava, ale ta se později ukázala jako nedostatečná a tak si tato problematika vyţádala samostatnou právní úpravu.27

23

Op.cit. s.35 Srovnej § 135b a § 135c Z. č. 131/1983 Sb., novela občanského zákoníku 25 § 506 odst. 1 Z. 89/2012 Sb. v plat. znění, občanský zákoník: „Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.“ 26 § 509 Z. 89/2012 Sb. v plat. znění, občanský zákoník: „Inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.“ 27 ZDVIHAL, Zdeněk. Věcná břemena v elektroenergetice *online+. 2013 *cit. 2014-10-29+. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Zdeňka Králíčková. Dostupné z: 24

14

V následujících řádcích provedeme opravdu stručný přehled legislativy spojené s energetikou. 2.2.1. Elektrizační zákon 1919 Po První světové válce byl v Československu přijat Z. č. 438/1919 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, který nabyl účinnosti 1.9.1919 a začala se uplatňovat pro veřejné sítě technické infrastruktury zásada vzniku práva k cizí nemovitosti ex lege jako veřejnoprávního oprávnění.28 Vymezeným podnikům (musely splňovat určitá zákonem stanovená kritéria) bylo umoţněno zřizovat elektrické vedení na cizích pozemcích. Na pozemcích těch vlastníků, kteří nesouhlasili s vyuţitím jejich pozemků, bylo právo zřízeno rozhodnutím správního orgánu (vzniklo uţívací právo, popř. došlo k vyvlastnění, v některých případech jen k částečnému).29 Uţívací práva se nezapisovala do pozemkových knih. 2.2.2. Elektrizační zákon 1957 Opět s dalším vývojem událostí ve společnosti, zejména spojených s nástupem vlády komunistického reţimu, který v rámci socialistického hospodářství znárodňoval průmysl a nejen to, přišli legislativní změny. Také změny ve vlastnictví a další okolnosti vedly k přijetí Z. č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, který nabyl účinnosti 1.1.1958. Podle § 22, odst.1, písm. a) tohoto zákona plynulo energetickým podnikům právo umisťovat vedení v pozemcích, budovat trafostanice do max. rozlohy 30 m2.30 2.2.3. Energetický zákon 1994 Změny v politickém uspořádání, změna priorit v průmyslu a národním hospodářství a v neposlední řadě i návrat k soukromému vlastnictví v plném rozsahu si znovu vyţádal změny v elektrizačním zákoně.

28

Op.cit. s.34 Op.cit. s.34 30 Viz TUČEK, J., Zřizování věcných břemen. 1.2.2012. Metodika ČEZ Distribuce, a.s.. Identifikační číslo DSO_ME_0049r07. Podle této metodiky nelze vlastníkům, jejichž pozemky byly dotčeny umístěním vedení do 31.12.1994, přiznat nároky za užívání těchto pozemků. Věcná břemena vzniklá právě do konce roku 1994 vznikla jako břemena zákonná. Pro přiznání nároku vlastníkovi musí být tedy splněno, že věcné břemeno nevzniklo podle elektrizačního zákona a ani jiným způsobem. 29

15

Proto byl schválen Z. č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích o Státní energetické inspekci, který nabyl účinnosti dne 1.1.1995. Při výstavbě nových inţenýrských sítí bylo třeba uzavřít s vlastníkem smlouvu o zřízení věcného břemene podle tehdejšího občanského zákoníku, nesouhlasil-li vlastník s uţíváním jeho pozemku i bez smluvního závazku. Podle stavebního zákona č. 83/1998 Sb. mohlo dojít k vyvlastnění (pokud vlastník nebyl znám, byl nečinný, nebo nedošlo k dohodě). 2.2.4. Současný energetický zákon Dne 1.1.2001 nabyl účinnosti Z. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (energetický zákon), dále jen EZ. Ten od 30.12.2004 ukládal vlastníku stavby zřízení věcného břemene smluvně (do 29.12.2004 toto pouze předpokládal).31 Provozovatelům přenosové a distribuční soustavy32 plyne ze zákona povinnost uzavírat smlouvy o zřízení věcného břemene. Tyto smlouvy jsou uzavírány podle pravidel vymezených v občanském zákoníku. Není-li moţné smlouvu o zřízení věcného břemene s vlastníkem nemovitosti uzavřít, je moţné vyuţít institut vyvlastnění. Dalším způsobem, jak dosáhnout zřízení věcného břemene, je na základě rozhodnutí příslušného orgánu, např. soudu.

31

Viz TUČEK, J., Zřizování věcných břemen. 1.2.2012. Metodika ČEZ Distribuce, a.s.. Identifikační číslo DSO_ME_0049r07. s. 5. 32 Viz. § 2 EZ

16

3. PŘÍPRAVA REALIZACE INŽENÝRSKÉ SÍTĚ 3.1.

Projekční příprava První fází kaţdé stavby je vytvoření záměru a s ním spojená fáze vytvoření návrhu.

V souladu s cíly územního plánování, jejichţ cílem je mimo jiné udrţovat soulad ţivotního prostředí se záměry stavebníků33 a samozřejmě rovněţ s ohledem na bezpečnostní hledisko jsou vytvořeny technické návrhy na řešení výstavby nových distribučních zařízení. Zde je potřeba zmínit, ţe inţenýrskou síť je nutné chápat jako soustavu vodičů navzájem propojených, které vţdy vychází z konkrétního objektu do jiného konkrétního objektu34, coţ vyplývá i ze samotné povahy elektřiny jako takové. Např. kabelové vedení z budovy trafostanice do kabelové rozvodné skříně, nebo ze sloupu elektrického vedení na jiný sloup elektrického vedení. Z výše uvedeného se domnívám, ţe pro další fázi projekčních prací je toto důleţité zejména z hlediska projednání majetkoprávních poměrů. Definice elektrické přípojky zní „…zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy …“35 Tyto spínací prvky se nacházejí v elektrických stanicích (kabelové rozvodné skříně), které se nacházejí na hranici (nebo poblíţ) pozemku vlastníků, popř. v kabelové či pojistkové skříni umístěné na objektu vlastníka.36 Protoţe dalším krokem projektanta je zapracování návrhu do katastrální mapy a tím pádem získání prvotních informací o případných dotčených vlastnících, dovolím si zde uvést praktickou poznámku. Povaţuji totiţ tuto část jako nejdůleţitější fázi celého procesu zřízení nové energetické distribuční i přenosové soustavy – od naplánování aţ po zápis věcného břemene do katastru nemovitostí a proplacení náhrady.

33

Srov. § 18 Z. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Rozumí se podle § 2, odst. 2, písm. a), bod 4, EZ : „… Elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky“ 35 Viz. § 2, odst. 2, písm. a), bod 2, EZ 36 § 45, odst. 8 EZ : „Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na objektu zákazníka nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.“ 34

17

Dojde-li v této fázi k nesprávné interpretaci mapy a to ať jiţ důsledkem neznalosti jejího historického vývoje (resp. neznalosti její přesnosti)37 nebo nedostatečným vyřešením hranic pozemků (samozřejmě na základě zaměření geodetem), můţe se stát, ţe stavba bude celou dobu řešena s jinými vlastníky atp. Častokrát se na tuto věc přijde aţ ve fázi zpracování geometrického plánu, kdy uţ je zpravidla celá stavba zkolaudována a v provozu. 3.2.

Projednání projektované trasy Dalším krokem, poté co je skončena projekční činnost, je první projednání s vlastníky

dotčených nemovitostí. V tomto okamţiku se projednávají technické detaily, jako je přesné umístění zařízení pro napojení soustavy (přesná lokalizace nových objektů – stoţárů, elektrických stanic apod.). Kromě toho je navrhovaná trasa konzultována příslušnými orgány státní správy a samosprávy atp. Pokud je ze všech hledisek navrţená trasa akceptována, jsou sepsány „zpravidla“38 se všemi vlastníky smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. V nich se stanoví zatíţení nemovitosti, výše náhrady (popř. záloha), do kdy bude smlouva o věcném břemeni uzavřena39 apod. Zejména velká města, velké korporace a organizace hospodařící se státním majetkem mají své vlastní vzory smluv, nebo ceníky, podle kterých se stanovuje náhrada za omezení vlastnického práva. V některých případech je jiţ v této fázi sepsána s vlastníky smlouva o zřízení věcného břemene na v budoucnu umístěné zařízení. Taková situace se dá vysledovat především v developerských projektech, kdy investor stavby většího komplexu předpokládá prodej jednotlivých bytových jednotek buď v průběhu výstavby, nebo těsně po jejím dokončení. Nedílnou součástí smlouvy pak je geometrický plán na vymezení věcného břemene k části pozemku40, není-li břemeno uzavíráno k celému pozemku. Pro ty případy, kdy je smlouva uzavřena před samotnou výstavbou inţenýrské sítě, je ovšem více neţ vhodné provést kontrolu uzavřených smluv, resp. jejich součástí, tedy

37

Srov. např. BUMBA, J., České katastry od 11. do 21. století. Vyd. Grada Publishing, a.s., 2007, s.74-75. Ne vždy jsou vlastníci činní, známí nebo schopní smlouvu o smlouvě budoucí podepsat. 39 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2002, sp. Zn. 28 Cdo2206/2001. V tomto usnesení se uvádí, že neníli ujednána doba, do kdy má být uzavřena budoucí smlouva a nelze-li to ze smlouvy dovodit, potom je smlouva o smlouvě budoucí absolutně neplatná. 40 § 79, odst. 1, písm. k, Vyhl. č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) 38

18

geometrických plánů s geodetickou částí dokumentace skutečného provedení stavby. Není totiţ zaručeno, ţe vymezené věcné břemeno nepokrývá kabelové vedení v celé trase.41 3.3.

Vydání územního rozhodnutí Pokud je stavba připravená a předjednaná s vlastníky, je podán návrh na zahájení

řízení o vydání rozhodnutí o umístění stavby (podle § 86 Z. č. 183/2006). V případě, ţe je územní rozhodnutí vydáno a nabylo právní moci, začíná se realizovat stavba. Popř. je-li to třeba, podniknou se kroky k vyvlastnění potřebných pozemků, u kterých se nedospělo k dohodě.

41

Nutno dodat, že je spíše pravidlem, že kabelové vedení „nekopíruje“ projektovanou trasu. Ať už je to z důvodu neočekávaných překážek v zemi (např. inženýrská síť, která nebyla u příslušného správce sítě vedena v informačním systému) nebo z důvodu změny stavby před jejím dokončením. Někdy může být na vině i lidský faktor.

19

4. ZPŮSOBY ZŘÍZENÍ VĚCNÉHO BŘEMENE Jak bylo nastíněno v minulé kapitole, je zákonnou povinností provozovatelů přenosových a distribučních soustav zřídit smluvně věcné břemeno. To je zakotveno v ustanovení § 25, odst. 4 EZ. „Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), 42 a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu43, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.“

Dále se budu podrobněji zabývat zřízením na základě vyvlastnění a na základě smlouvy. 4.1. Na základě písemné smlouvy Samotné uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene je jakýmsi završením přípravy výstavby inţenýrské sítě, kterým se naplňuje zákon a tím je subjektu provozovatele dán právní titul k vyuţívání nemovitosti jiného vlastníka. Podle EZ má provozovatel distribuční soustavy právo podle § 25, odst. 3 e) v souladu se zvláštním právním předpisem44 zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování

42

§ 25, odst.3e, EZ „… v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení“ Zvláštním předpisem je myšlen Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 43 V tomto případě je myšlen Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). 44 Z. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

20

zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, Při výkonu těchto oprávnění musí být zajištěna maximální ochrana práv vlastníků, v případě zásahů na pozemku musí být tento uveden do původního stavu a vznikla-li vlastníkům nemovitosti škoda, náleţí jim přiměřená náhrada.45 4.1.1. Forma smlouvy Obecná úprava smlouvy se řídí NOZ. Smlouva o zřízení věcného břemene je vţdy písemná. Vystupují zde vţdy minimálně dvě smluvní strany. Na straně jedné je to Oprávněný z věcného břemene, tedy provozovatel distribuční soustavy. Druhou stranou, tedy Povinným, je vlastník nemovitosti (popř. spoluvlastníci). Obě strany musí být jednoznačně identifikovatelné, to znamená, ţe u fyzických osob je uvedeno kromě jména i rodné číslo a adresa trvalého bydliště. Právnické osoby je nutné identifikovat identifikačním číslem právnické osoby. V listině musí být uvedeny pozemky, popř. budovy, na kterých má být zřízeno věcné břemeno a ty musí být označeny parcelním číslem (v katastrálních územích s dvojí číselnou řadou pak ještě rozlišením, zda se jedná o stavební nebo pozemkovou parcelu) a uvedením katastrálního území.46 Je-li dotčený pozemek evidován zjednodušenou evidencí, musí být rozlišeno, o jakou evidenci se jedná.47 Ve smlouvě je sjednána obvykle jednorázová finanční náhrada48 a smluven způsob úhrady. Je-li na straně Povinného více spoluvlastníků, potom je nutné popsat, jakým způsobem bude částka mezi jednotlivé spoluvlastníky rozdělena. Smlouva musí být podepsána všemi účastníky smlouvy (nestačí např. podpis pouze jednoho z manţelů). Podpisy musí být úředně ověřeny, nemá-li dotyčná osoba uloţen podpisový vzor v archivu příslušného katastrálního úřadu. 45

§ 25, odst. 8, odst. 9, EZ § 8, Z. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) 47 Rozlišujeme: PK – pozemkový katastr, EN – evidence nemovitostí, GP – grafický příděl. Pozemky ve zjednodušené evidenci budou takto vedeny nejpozději do vyhotovení digitální mapy. Srov. § 62, odst. 1 Z. č. 256/2013 Sb. 48 Není-li sjednána již ve smlouvě o smlouvě budoucí. Pokud je vypočítána na základě vyčíslení délek kabelových tras uložených do pozemku, počítá se pevná částka za 1 bm. Tato částka je zpravidla stanovena ceníkem podle počtu jednotlivých kabelů s rozlišením jejich druhů. Některé instituce, jako třeba Technická správa komunikací hlavního města Prahy nebo jednotlivé krajské správy a údržby silnic navíc rozlišují druhy pozemků, do nichž je inženýrská síť umisťována. 46

21

Nedílnou součástí smlouvy je geometrický plán pro vymezení věcného břemene k části pozemku, v případě zatíţení pouze části pozemku. V jednom geometrickém plánu můţe být vyznačeno i více věcných břemen pro jeden pozemek, tato se však nesmí překrývat (dotýkat se tedy mohou) a musí být označena písmeny velké abecedy.49 4.1.2. Osoba Povinného z věcného břemene Jak bylo uvedeno v odstavci 3.2., bývá obvyklé uzavření smlouvy o smlouvě budoucí s vlastníky pozemků, popř. se spoluvlastníky. Z vlastní zkušeností z praxe mohu konstatovat, ţe doba mezi uzavřením smlouvy o smlouvě budou a uzavřením vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene bývá několikaletá.50 Vzhledem k této velké časové prodlevě je velká pravděpodobnost, ţe dojde ke změně vlastníka. Nastává tedy problém, zda závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí přechází i na nového nabyvatele. Nejvyšší soud ČR dovodil, ţe účinnost smlouvy o smlouvě budoucí nastává pouze mezi jejími účastníky, takţe převodem vlastnických práv zaniká i závazek původního vlastníka a není moţné smluvní plnění.51 V dalším rozsudku52 Nejvyššího soudu ČR se rovněţ uvádí, ţe převod práv a povinností Povinného je moţné sjednat pouze za účasti budoucího Oprávněného – např. trojstrannou dohodou. Z toho tedy lze usuzovat, ţe nový vlastník pozemku není vázán53 smlouvou o smlouvě budoucí a smlouva o zřízení věcného břemene je projednávána bez ohledu na ujednání ve smlouvě budoucí. 4.1.3. Geometrický plán jako součást smlouvy Nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene, pokud není vztaţeno k celému pozemku je geometrický plán pro zřízení věcného břemene.54 Rozsah věcného břemene je 49

Příloha 17.13 Vyhl. č. 357/2013 Sb. Z tohoto důvodu předpokládám, že bude trvat ještě několik let, kdy bude třeba posuzovat smlouvy z hlediska předchozí právní úpravy a proto se domnívám, že je na místě uvést uvést některé soudní judikáty. Navíc trvání účinnosti NOZ je necelý jeden rok a tedy zatím nemáme dostatečný počet rozhodnutí, ze kterých by se dala problematika posoudit. 51 Srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.10.1997, sp. zn. 2 Cdon 1505/97 52 Srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.5.2001, sp. zn. 33 Cdo 2390/2000 53 Otázkou je, jak se vypořádat např. se smrtí budoucího Oprávněného. Stejně jako v předchozím občanském zákoníku je i v NOZ formulováno, že dluhy zůstavitele přecházejí na dědice. Dalo by se tedy dovodit, že přecházejí i závazky a tedy i povinnost uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene. 54 § 79 odst. 1, písm. k), katastrální vyhlášky 50

22

moţné stamovit bez vytyčení v terénu, je-li vztaţen ke zpravidla v terénu znatelnému prvku. V případě inţenýrských sítí se jedná o liniový prvek v terénu znatelný,55 k němuţ je vţdy vyhotovena dokumentace skutečného provedení stavby.56 Je nutné si uvědomit, ţe přesnost rozsahu věcného břemene musí být odvozena od přesnosti prvků, ke kterým je břemeno vztaţeno.57 Velmi zjednodušeně lze říci, ţe přesnost, se kterou jsou lomové body zaměřované sítě určeny, je shodná s tou, s jakou můţe být určen nejpřesnější bod hranice evidované v katastru nemovitostí.58 Z toho vyplývá, ţe mohou existovat hranice pozemků, jejichţ přesnost určení je několikanásobně horší, neţ bodů hranice věcného břemene. Nepřesnosti jsou přímo závislé na mapovém podkladu. Většina našeho území59 je pokryta mapovým podkladem, jehoţ měřický operát má základ v tzv. stabilním katastru a mapy zde vznikaly stolovou metodou60 Je proto obtíţné zejména v případě liniových staveb stanovit, zda se věcné břemeno nachází na jedné nebo druhé parcele. 4.2. Vyvlastňovacím úřadem Vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem.61 Zvláštním zákonem je pro tento případ EZ, ve kterém je rovněţ v § 2, odst. 2, písm. a) bod 1 uvedeno, ţe distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. 55

Zaměření jakýchkoliv prvků musí být v terénu vždy znatelné, z toho vyplývá, že uložená kabelová vedení musí být zaměřena „před záhozem“. 56 Kopie její geodetické části je vždy přílohou záznamu podrobného měření změn (Příloha 16.2., písm. c, katastrální vyhlášky), který je archivován na příslušném katastrálním pracovišti. 57 V případě zaměření inženýrských sítí jsou lomové body inženýrských sítí zaměřovány zpravidla v S-JTSK (systém jednotné trigonometrické sítě katastrální), a výšky jsou určovány ve výškovém systému Bpv (Balt po vyrovnání). Oby tyto systémy jsou závaznými geodetickými referenčními systémy – viz. Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 58 Srov. Příloha 13.1, katastrální vyhlášky 59 Z velké většiny s výjimkou velkých měst, kde ekonomický zájem „přinesl“ vytvoření mapy na podkladě přesnějšího měření. Zajímavostí je zmapování hlavního města Prahy za Druhé světové války, kdy byli tímto mnozí zeměměřiči uchráněni před totálním nasazením. Povedlo se totiž přesvědčit nacistické představitele moci o tomto „klíčovém“ úkolu. 60 MARŠÍKOVÁ, M., MARŠÍK, Z., Dějiny zeměměřictví a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. Vyd. Libri. 2007. s. 142-146. 61 § 3 odst. 1, Z. č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

23

Kromě toho lze práva k pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit v případě veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury.62 Není-li dosaţeno dohody s vlastníkem (lhůta pro přijetí návrhu je 90dní63) je podána ţádost o vyvlastnění příslušnému vyvlastňovacímu úřadu. Obsahuje (dle § 18 zákona o vyvlastnění) identifikaci vyvlastnitele a vyvlastňovaného a označení pozemku, ke kterému se vztahují vyvlastňovaná práva. Nezbytné je doloţení „nepřijetí“ návrhu (např. doklady o obeslání apod.), čeho má být vyvlastněním dosaţeno (zřízení věcného břemene k pozemku, popř. jeho části) a v neposlední řadě také lhůta, do kdy a jakým způsobem bude zahájeno uskutečňování účelu vyvlastnění. K ţádosti se připojí další povinné přílohy – např. pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby, znalecký posudek (pro stanovení výše náhrady, …64). Není-li vlastník znám, nebo je prokazatelně nedosaţitelný je ustanoven opatrovník. Před zahájením musí být vyvlastňovanému zaslán návrh smlouvy o zřízení věcného břemene, jehoţ nedílnou součástí musí být geometrický plán. Proto je nutné vyhotovit jej před započetím samotného vyvlastnění. Rozsah věcného břemene je odvozen od projektované kabelové trasy a tedy lomové body věcného břemene musí být v terénu vytyčeny.65 Je-li během řízení o vyvlastnění dosaţeno dohody, nebo úřad dojde k závěru, ţe je vyvlastnění neoprávněné, řízení zastaví (v prvním případě) nebo zamítne. Rozhodne-li o vyvlastnění práv, potom stanoví lhůtu a způsob uskutečnění účelu vyvlastnění. Lhůta není delší neţ dva roky, lze ji však nejvýše jednou na ţádost vyvlastnitele vyvlastnit. Proti rozhodnutí o vyvlastnění se lze odvolat a lze se proti němu rovněţ bránit ţalobou buď podle části páté občanského soudního řádu (Z. č. 99/1963 Sb.) nebo správní ţalobou podle soudního řádu správního (Z. č. 150/2002 Sb.).

62

§ 170, odst. 1, písm. a) Z. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) § 5 odst. 1, Z. č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). 64 § 18 odst. 3, Z. č. 184/2006 Sb. 65 Bohužel musím konstatovat, že ne všichni zeměměřiči toto dodržují. Vytyčené lomové body věcného břemene totiž mohou být stabilizovány pouze dočasně (např. barvou apod.). Na vině je zřejmě to, že toto vytyčení není potřebě protokolárně dokumentovat a není povinnost seznamovat s ním dotčené vlastníky. Dle mých zkušeností opravdu většina vlastníků na seznámení s vytyčenými body nedorazí a dalo by se tak považovat za zbytečné. Ovšem vždy požaduji účast projektanta a již několikrát jsme vzhledem k situaci na místě průběh projektované trasy upravili. 63

24

4.3.

Vklad věcného břemene do katastru nemovitostí Jedna z důleţitých funkcí katastru nemovitostí je intabulace.66 Zápis do katastru

nemovitostí zakládá práva k nemovitostem a je základem pro uplatňování principu dobré víry. Vkladem se zapisuje vznik věcného břemene67 na základě návrhu na vklad68 s právními účinky k okamţiku jeho přijetí69. Ten musí obsahovat předepsané náleţitosti a být na předepsaném formuláři. Z podepsaného návrhu musí být patrné komu je určen, koho a čeho se týká a co navrhuje. K návrhu musí být přiloţena vkladová listina, v našem případě smlouva o zřízení věcného břemene včetně geometrického plánu. V případě rozhodnutí o vyvlastnění je vkladovou listinou pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění. Potíţ nastane ve chvíli, kdy je třeba sepsat a podat návrh na vklad do katastru nemovitostí. V úvahu přichází pouze účastníci vkladového řízení. Tím je vyvlastňovaný (můţe být prokazatelně nečinný, nedohledatelný). V § 14, odst. 2 katastrálního zákona je umoţněno zahájit vkladové řízení pokud příslušnému katastrálnímu úřadu došlo od soudu nebo soudního exekutora jeho rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru zapisuje vkladem. Tedy zákon připouští návrh pouze soudu a soudního exekutora a zcela opomíjí správní orgány. To je podle mne velký nedostatek katastrálního zákona, který můţe způsobovat problémy nejen při zápisu vyvlastněných práv, ale rovněţ např. při zápisu pozemkových úprav.70 Podle § 17 katastrálního zákona zkoumá katastrální úřad, zda vkladová listina splňuje všechny předepsané náleţitosti. Nikde zde není uvedeno, ţe předmětem zkoumání by měl být i geometrický plán.71 Nynější katastrální vyhláška v § 25 vymezuje způsobilost geometrického plánu k zápisu, pokud je součástí listiny pro zápis do katastru nemovitostí. To ukazuje na jednu věc, ţe i v případě perfektního sepsání smlouvy doplněné o potvrzený

66

DROBNÍK, J. Základy pozemkového práva. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Eva RoztoKová – IFEC. 2005. s. 107 § 11 odst. 1, písm. c), katastrálního zákona 68 § 14 odst. 1, katastrálního zákona 69 § 10 katastrálního zákona 70 Srov. § 11 Z. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů 71 Ten už je de facto přezkoumán při potvrzování plánu – viz. § 85 katastrální vyhlášky 67

25

geometrický plán a správně podaného návrhu na vklad můţe být vklad nerealizovatelný pro technickou nezpůsobilost geometrického plánu.72 V případě zamítnutí vkladu je pak přípustná pouze ţaloba podle občanského soudního řádu. Musí však být podána ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí.73 Vkladem je tedy završeno zřízení věcného břemene k pozemku, na kterém je provozována distribuční soustava. Podle smluvního ujednání je většinou výplata finanční náhrady vázána na dobu vyrozumění o vkladu práva do katastru nemovitostí.

72

Popsání tohoto problému by bylo natolik obsáhlé a odborné z pohledu zeměměřictví, že není možné je v této práci více rozebrat. Nezpůsobilost geometrického plánu byla v konkrétním případě autorkou vyřešena tak, že byl vyhotoven nový geometrický plán, ve kterém bylo - laicky řečeno - posunuto věcné břemeno v mapě do příslušné parcely. Tedy věcné břemeno zůstalo ve stejných pozemcích. Posunutí bylo realizována na základě několika transformací přes identické body a věcnému břemeni byly přiděleny dvojí souřadnice. Souřadnice obrazu (pro zakreslení do katastrální mapy) a souřadnice polohy (promítnutí hranice věcného břemene na zemský povrch). Tento problém byl způsoben kombinací velmi nepřesného mapového podkladu, styku dvou katastrálních území (na kterých v důsledku vývoje map vznikají největší chyby), umístění v polních pozemcích a s tím spojený minimální počet identických bodů pro transformaci, téměř vylučující možnost několika transformací. 73 To je vítaná změna oproti lhůtě v předchozím katastrálním zákoně

26

5.

ZÁVĚR A NÁVRHY DE LEGE FERENDA Téma inţenýrských sítí a zřizování věcných břemen, popř. sluţebností inţenýrských sítí

je rozsáhlé a dalo by se psát o řadě dalších problémů, vztahujících se například k otázce vlastnictví jednotlivých částí soustav atd.. Zásadní otázka, která bude muset být v budoucnu vyřešena, je existence dvou paralelních zákonů upravujících zřízení věcného břemene k inţenýrské síti v případě energetického zákona a sluţebnosti v případě občanského zákoníku. Přikláním se k názoru, ţe zákonodárce by v budoucnu měl terminologii ponechat důsledně rozlišenou. V případě totiţ, ţe by ustanovení o věcných břemenech z energetického zákona vypustil a odkázal ve věci jejich smluvní dohody na občanský zákoník, mohlo by to být chápáno tak, ţe se jedná o soukromoprávní vztah. Tím by ovšem byla zcela vyloučena moţnost vyvlastnění, protoţe jedna z jeho podmínek je veřejný zájem. Hlavní nedostatek při realizaci vidím v nedostatečné kontrole projektových dokumentací a vytváření projektů bez dostatečného geodetického podkladu (polohopisného a výškopisného plánu) a zanedbání vyřešení vlastnických hranic před započetím projednání budoucích závazků s jednotlivými vlastníky. Zde bych navrhovala zakotvit do stavebního zákona povinnost vytyčit navrhovanou trasu v terénu a povinnost sezvat dotčené vlastníky (i bezprostředně sousedících vlastníků) jiţ v rámci územního řízení. (Platí sice to, ţe kaţdá stavba má být před započetím vytyčena, ale děje se tak pouze u menšiny staveb.) V případě neznatelných hranic by vlastníci mohli své hranice označit, popř. domluvit jejich zpřesnění. O celém „místním šetření“ by se sepsal protokol a předešlo by se následným problém, které po uvedení soustavy do provozu jdou jen velmi obtíţně, nebo vůbec, napravit. Při tvorbě smluv o smlouvách budoucích je s ohledem na případnou neplatnost smlouvy určitě třeba doporučit ujednání o lhůtě, do kdy má být vlastní smlouva uzavřena. Pokud neexistuje smlouva o smlouvě budoucí, nebo je neplatná nebo byla uzavřena s předchozím majitelem a je tedy uzavírána smlouva o zřízení věcného břemene, chybí mi v energetickém zákoně stanovení lhůty, do kdy má být smlouva uzavřena. Jak bylo uvedeno, v katastrálním zákoně velmi chybí moţnost, aby navrhovatelem vkladu do katastru nemovitostí byl orgán státní správy. Vzhledem k tomu, ţe se dle mých informací na novele pracuje, předpokládám, ţe třeba v tomto směru dojde ke změně. Problém s technickou nezpůsobilostí věcného břemene pro vklad do katastru nemovitostí je podle

27

mého názoru řešitelný pouze přepracováním geometrického plánu. Doporučovala bych proto v případě uzavírání smluv v katastrálních územích, kde došlo ke změně katastrální mapy (z analogové na digitální), aby technická způsobilost geometrického plánu (byl-li vyhotoven na podkladě analogové mapy) byla konzultována nejlépe s úředně ověřeným zeměměřickým inţenýrem, který by měl být schopen jeho pouţitelnost posoudit. Od 1. ledna tohoto roku nám nastaly na poli práva velké změny. Na nějaké hodnocení je ještě brzo, teprve aţ čas ukáţe, kde měl zákonodárce šťastnou ruku a kde se naopak dobře myšlená věc otočila proti němu.

28

Seznam použitých pramenů a literatury -

Císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský

-

Zákon č. 141/1951 Sb., střední občanský zákoník

-

Zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu

-

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

-

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

-

Zákon č. 131/1983 Sb., novela občanského zákoníku

-

Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích o Státní energetické inspekci

-

Zákon č. 83/1998 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

-

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (energetický zákon)

-

Zákon 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

-

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

-

Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

-

Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury

-

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

-

Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

-

Vyhl. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

-

Vyhl. č. 499/2006 Sb., ke stavebnímu řádu

-

Vyhl. č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

-

Nařízení vlády č. 430/2006 Sb. o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich pouţívání

29

-

Podniková norma PNE 34 1050. Kladení kabelů NN, VN a 110 kV v distribučních sítích energetiky. Účinnost od: 1.7.2011

-

Norma ČSN 73 6005. Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Září 1994.

-

Metodika ČEZ Distribuce, a.s., TUČEK, J., Zřizování věcných břemen. 1.2.2012.. Identifikační číslo DSO_ME_0049r07.

-

Metodika ČEZ Distribuce, a.s. TUČEK, J., Zřizování věcných břemen. 1.4.2014... Identifikační číslo DSO_ME_0049r08.

-

Závazné postupy při vyřizování majetkoprávních vztahů – v03 (interní dokument ČEZ Distribuce, a.s.)

-

Sluţebnost inţenýrské sítě a věcné břemeno podle energetického zákona (interní dokument ČEZ Distribuce, a.s.)

-

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2002, sp. Zn. 28 Cdo2206/2001.

-

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.10.1997, sp. zn. 2 Cdon 1505/97

-

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.5.2001, sp. zn. 33 Cdo 2390/2000

-

BRADÁČ, A., FIALA, J., HÁBA, J. et al. Věcná břemena od A do Z. 4.aktual. vyd. Praha : Nakladatelství Linde Praha, a.s., 2009.

-

BUMBA, J., České katastry od 11. do 21. století. Vyd. Grada Publishing, a.s., 2007.

-

DROBNÍK, J. Základy pozemkového práva. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Eva Roztoková – IFEC. 2005.

-

HANDRLICA, J.: Sluţebnost inţenýrské sítě. Právní rozhledy. 2013, č. 11.

-

KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. 2.vyd. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 1997.

-

MARŠÍKOVÁ, M., MARŠÍK, Z., Dějiny zeměměřictví a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. Vyd. Libri. 2007.

30

-

ZDVIHAL, Zdeněk. Věcná břemena v elektroenergetice [online]. 2013 [cit. 2014-1029]. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Zdeňka Králíčková.

-

SZABO, V.: Vlastnictví energetických zařízení. Revue pro právo a technologie. 2013, 7/2013.

http://obcanskyzakonik.justice.cz/vecna-prava/konkretni-zmeny/podrobnejsi-uprava-vecnychbremen/ http://www.ipravnik.cz http://revue.law.muni.cz/content/cs/ http://www.kakanien.info/Show.aspx?ID=3417 http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=141/1950&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy http://obcanskyzakonik.justice.cz/vecna-prava/konkretni-zmeny/podrobnejsi-uprava-vecnychbremen/ https://www.vugtk.cz/slovnik/index.php http://www.judikaty.info/cz

31