ČESKÝ RÁJ: Analýza geografických předpokladů cestovního ruchu

ČESKÝ RÁJ: Analýza geografických předpokladů cestovního ruchu

1

2

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. května 2012 ................................................... Podpis

3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce RNDr. Jozefu Mečiarovi za odborné vedení a pomoc při její tvorbě. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Janu Mertlíkovi, Ing. Pavlu Mlejnkovi, Městské knihovně Antonína Marka v Turnově a všem ostatním, kteří mi poskytli potřebné informace.

4

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Č E S K Ý R Á J : A na l ý z a g e og r af i c ký c h p ř e d p o kl a d ů c e s t o v ní h o r u c h u Bakalářská práce

Autor: Dana Vobořilová Vedoucí práce: RNDr. Jozef Mečiar Jihlava 2012 5

COPYRIGHT © 2012 Dana Vobořilová 6

Abstrakt VOBOŘILOVÁ, Dana: Český ráj. Analýza geografických předpokladů cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Jozef Mečiar. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 76 stran. Bakalářská práce se zabývá analýzou geografických předpokladů cestovního ruchu ve vybraném regionu Český ráj. Úvodní kapitoly se věnují teoretickému rámci práce a vysvětlení základních pojmů. Tato část je teoretickým východiskem pro samotnou práci. Další část se zabývá rajonizací České republiky z hlediska cestovního ruchu. Území České republiky je rozděleno na turistické regiony, turistické oblasti a turistická střediska. Další část práce se zabývá charakteristikou Českého ráje z několika pohledů. Začíná obecnou charakteristikou území, pokračuje charakteristikou Českého ráje jako turistického regionu, jako Chráněné krajinné oblasti a končí charakteristikou území jako geoparku UNESCO. Samotná analýza je prováděna podle schématu, ve kterém se postupuje po jednotlivých sférách, které jsou geograficky popsány. Na konci práce je popsán současný CR v regionu a jeho potenciál. Dále byla provedena SWOT analýza a stanovení variant potenciálního rozvoje regionu.

Klíčová slova Český ráj. Cestovní ruch. Analýza. Geografické předpoklady. Chráněná krajinná oblast. Geopark UNESCO. Přírodní bohatství. Skalní města. Historické památky. Návštěvnost.

7

Abstract VOBOŘILOVÁ, Dana: The Bohemian paradise. The analysis of geographical assumptions of tourism. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Tourism Studies Department. Supervisor: RNDr. Jozef Mečiar. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 76 pages.

This bachelor thesis aims to analyze geographical assumptions of tourism in chosen region The Bohemian Paradise. The introduction is about theoretical framework of the thesis and explanation of basic terms. This part is a theoretical ground for the main part of work. The next part deals with districts set in the Czech Republic. The area of country is divided in touristic regions, touristic areas and touristic resorts. Next part of work deals with characteristics of the Bohemian paradise in the three different points of view. The chapter starts with general characteristics, continues with characteristics of the Bohemian Paradise as a touristic region, as a national protected area and ends as a characteristics of geopark of UNESCO. The proper analysis is constructed by a scheme in which we continue on particular spheres which are geographically described. In the next chapter, the current tourism and his potential are described. At the end of the bachelor thesis was made a SWOT analysis and written potential options of development.

Keywords The Bohemian Paradise. Tourism. Analysis. Geographical assumptions. National protected area. Geopark UNESCO. Natural resources. Rock towns. Historical monuments. Attendance of visitors.

8

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................ 11 1

2

3

4

5

6

CÍLE PRÁCE ..................................................................................................... 11 1.1

Hlavní cíl ......................................................................................................11

1.2

Dílčí cíle ....................................................................................................... 12

DISKUZE ........................................................................................................... 12 2.1

Diskuze pramenů a literatury a teoretického rámce práce ............................... 12

2.2

Diskuze metodologie a metodického rámce práce ..........................................13

CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH POJMŮ ............................................ 14 3.1

Cestovní ruch ................................................................................................ 14

3.2

Geografie ......................................................................................................15

3.3

Geografie CR ................................................................................................ 16

RAJONIZACE ČESKÉ REPUBLIKY Z HLEDISKA CR .............................. 17 4.1

Regiony CR .................................................................................................. 17

4.2

Oblasti CR .................................................................................................... 18

4.3

Střediska CR ................................................................................................. 19

ČESKÝ RÁJ ....................................................................................................... 20 5.1

Základní charakteristika území ......................................................................20

5.2

Český ráj jako turistický region ..................................................................... 20

5.3

Český ráj jako Chráněná krajinná oblast ........................................................ 23

5.4

Český ráj jako Geopark UNESCO ................................................................. 28

HODNOCENÍ GEOGRAFICKÉHO POTENCIÁLU PRO CESTOVNÍ

RUCH ZPRACOVÁVANÉHO ÚZEMÍ PODLE A. HETTNERA ......................... 31 6.1

Fyzicko-geografická sféra .............................................................................31

6.1.1

Poloha a rozloha, vnitřní členění ............................................................ 31

6.1.2

Geologie ................................................................................................ 32

6.1.3

Geomorfologie ....................................................................................... 32

6.1.4

Klima ..................................................................................................... 33

6.1.5

Vodstvo.................................................................................................. 34

6.1.6

Půdy....................................................................................................... 36

6.1.7

Biota ......................................................................................................37

6.1.8

Přírodní zajímavosti ............................................................................... 39

9

6.2

Socio-ekonomická sféra ................................................................................ 40

6.2.1

Obyvatelstvo .......................................................................................... 40

6.2.2

Sídla ....................................................................................................... 40

6.2.3

Zemědělství a lesní hospodářství ............................................................ 45

6.2.4

Průmyslová výroba a technické památky ................................................ 46

6.2.5

Doprava a infrastruktura ......................................................................... 47

6.2.6

Ubytovací a stravovací sluţby ................................................................ 47

6.2.7

Druhy a formy cestovního ruchu ............................................................ 48

6.2.8

Kultura a kulturní akce ...........................................................................51

6.2.9

Historie .................................................................................................. 52

7

SOUČASNÝ CR V REGIONU A JEHO POTENCIÁL ................................... 53

8

SWOT ANALÝZA ............................................................................................. 56

9

8.1

Silné stránky ................................................................................................. 56

8.2

Slabé stránky ................................................................................................. 57

8.3

Příleţitosti ..................................................................................................... 58

8.4

Hrozby ..........................................................................................................58

STANOVENÍ VARIANT POTENCIÁLNÍHO ROZVOJE ............................. 59

10 ZÁVĚR ............................................................................................................... 61 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ....................................................................... 62 SEZNAM ILUSTRACÍ ............................................................................................. 63 SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ........................................ 64 Literatura................................................................................................................. 64 Internet .................................................................................................................... 65 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 69 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 69

10

ÚVOD Zadání mé bakalářské práce zní Analýza geografických předpokladů cestovního ruchu (dále také jen „CR“) ve vybraném regionu. Pro svou práci jsem si zvolila region Český ráj, na který lze nahlíţet z několika pohledů: a) z hlediska turistického – Český ráj je jedním z takzvaných turistických regionů a zároveň takzvanou turistickou oblastí České republiky, b) z hlediska ochrany přírody – je jednou z chráněných krajinných oblastí (dále také jen „CHKO“) a za c) z hlediska geologie – je členem významné sítě Národních geoparků UNESCO. Kaţdý z těchto regionů má odlišné vymezení, proto je tedy nutné specifikovat z jakého pohledu je na Český ráj nahlíţeno. Můj pohled na region je však zcela specifický. Ve své práci se budu zabývat analýzou Českého ráje jako CHKO a oblastí přilehlou, s níţ tvoří jednotný celek. Chráněná krajinná oblast Český ráj je tak významná, ţe kolem ní byl vytvořen celý region, který není územně její součástí, ale zabezpečuje všechny okolní sluţby, bez kterých by jako celek nemohla fungovat. V tomto regionu ţiji a mám k němu osobní vztah, proto jsem si ho vybrala jako téma své závěrečné práce. Osobně jsem také navštívila většinu analyzovaných míst a proto je výhodou, ţe mohu pouţít své vlastní poznatky a zkušenosti. Český ráj je jedním z nejvýznamnějších turistických regionů nejen pro mě, ale v rámci celé České republiky a v zahraničí.

1 CÍLE PRÁCE 1.1 Hlavní cíl Hlavním cílem této práce je komplexní analýza geografických předpokladů cestovního ruchu ve vybraném regionu, kterým je Chráněná krajinná oblast Český ráj a oblast jí přilehlá. Cílem je rozebrat všechny vyskytující se předpoklady daného regionu podle jednotlivých sfér a podrobněji je popsat. Důleţitou součástí analýzy je zdůraznit vazby těchto sfér na cestovní ruch a zhodnotit jejich význam pro cestovní ruch. Předpoklady jsou rozděleny do dvou částí: fyzicko-geografická a socioekonomická sféra, které následně dělí na jednotlivé konkrétní podkapitoly.

11

1.2 Dílčí cíle Dílčími cíli bakalářské práce jsou: a) Analýza celkového potenciálu CR v regionu. b) Stanovení jedné nebo více sfér s největším potenciálem cestovního ruchu. c) Návrh variant potenciálního rozvoje regionu.

2 DISKUZE 2.1 Diskuze pramenů a literatury a teoretického rámce práce Ve své práci jsem pouţila různé zdroje informací geografického i negeografického charakteru. Ke zpracovávanému tématu existuje mnoho odborných publikací a sborníků, nespočet turistických průvodců a propagačních materiálů. Dostupné odborné publikace byly v některých případech aţ příliš detailní a nezabývaly se tématem komplexně. Propagační materiály byly na druhou stranu přehnaně líbivé, a proto bylo mým úkolem zvolit střední cestu mezi těmito dvěma extrémy. Důleţité je zdůraznit to, ţe se tyto publikace aţ na výjimky zabývají Českým rájem jen jako chráněnou krajinnou oblastí a ne celým turistickým regionem. Nejdůleţitější pro mne byly tištěné zdroje ve formě odborné literatury z vlastní knihovny, a které jsem si zapůjčila v Městské knihovně Antonína Marka v Turnově. U některých kniţních zdrojů jsem se setkala s problémem, ţe informace byly zastaralé a proto jsem vyuţila internetových serverů pro jejich aktuálnost. Z tohoto důvodu jsem vyuţila internetové stránky Správy CHKO Český ráj, Sdruţení Český ráj, Czech Tourism a další. Regionální informační centrum v Turnově mi poskytlo různé propagační materiály jako letáky, prospekty a katalogy o zkoumané oblasti. Kapitoly pojednávající o současném cestovním ruchu ve zkoumaném regionu vznikly na základě rozhovorů s Ing. Janem Mertlíkem, pracovníkem pro GIS a bezmotorovou dopravu ve Sdruţení Český ráj a geologem ve Správě CHKO Český ráj. Informace, které mi poskytl, byly pro práci obrovským přínosem, protoţe jsou velice aktuální a konkrétní. Ve své práci jsem vyuţila také teoretické poznatky z odborných předmětů Cestovní ruch 1 a 2, a Geografie cestovního ruchu 1, vyučovaných na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě v rámci studia oboru Cestovní ruch. 12

2.2 Diskuze metodologie a metodického rámce práce Ve své analýza jsem pouţila několik dále popsaných metod. Pro vlastní analýzu bylo pouţito Hettnerovo schéma, které je vhodné pro zkoumání územního celku, protoţe se region podle této teorie rozdělí na jednotlivé části, jeţ je moţno postupně charakterizovat. V jednotlivých krocích Hettnerova schématu pak byla pouţita metoda regionalizace. V kartografických kartografických přílohách byla pouţita areálová metoda. V závěru práce byla vypracována metoda zkoumání slabých a silných stránek, příleţitostí a hrozeb, nazvaná SWOT analýza. Tato metoda má však i své nevýhody, protoţe nelze jasně specifikovat, v jakém smyslu informaci chápeme. Některé vlastnosti jsou zde uvedeny vícekrát, protoţe jeden aspekt můţe být zároveň slabou i silnou stránkou či zároveň příleţitostí i hrozbou. Hlavním problémem, na který jsem při tvorbě práce narazila, byl nedostatek komplexních informací o turistickém regionu. Veškeré zdroje totiţ uvádí informace pouze o chráněné části oblasti. Mým úkolem tedy bylo zjišťovat data od České centrály cestovního ruchu, která se zabývá přímo jednotlivými regiony. Jako další způsob získání těchto nedostupných dat byl výběr informací z kaţdého kraje zvlášť. V podkapitole 6.2.1 Obyvatelstvo nejsou uvedeny ţádné demografické charakteristiky, a to protoţe takové údaje o zmiňovaném regionu nebylo ţádným způsobem moţné shromáţdit. Odkazy na tištěné zdroje jsou v této práci uvedeny jako indexy v kulatých závorkách, odkazy na elektronické zdroje v závorkách hranatých.

13

3 CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH POJMŮ 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch neboli turismus je činnost lidí, jejíţ kořeny sahají aţ do dávné minulosti. Je to odvětví, které prošlo bohatou historií a vývojem a mění se prakticky i v dnešní době. V cestovním ruchu můţeme pozorovat trendy, které se obměňují během jednotlivých desetiletí, ať uţ jde o turistiku rekreační nebo poznávací. Světová organizace cestovního ruchu UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) definuje cestovní ruch jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).

[1]

Cestovní ruch je široký komplex činností a podílí se na něm celá řada

subjektů. Obecně se dá říci, ţe jde o uspokojování potřeb člověka v oblasti turistiky, rekreace a kultury. Bývá také charakterizován pohybem, pobytem a masovostí. Dnes jiţ patří mezi běţné aktivity člověka a je významnou součástí národního hospodářství. Na samotný cestovní ruch se váţí další odvětví hospodářství, jako jsou ubytování, stravování, kultura, sport a obchod. [2] Cestovní ruch přináší pozitiva i negativa do všech oblastí, do kterých zasahuje. Přínosy cestovního ruchu lze hodnotit z hlediska: ekonomického (tvorba nových pracovních

příleţitostí,

zdroj

kapitálu,

rozvoj

řemesel,

celkově

zvyšuje

konkurenceschopnost daného území, posiluje hospodářsky slabá a postiţená území), sociálního (zlepšení vybavenosti a úrovně veřejných sluţeb, oţivení folklóru a místních tradic – umoţňuje zvýšit kvalitu ţivota a ţivotní úroveň v místě) a environmentálního (zvýšení odpovědnosti návštěvníků k ţivotnímu prostředí, vyuţívání regionálního přírodního, kulturního a historického potenciálu – cestovní ruch zabezpečuje stabilitu ţivotního prostředí). Rizika cestovního ruchu mohou být dvojího typu: škody na ţivotním prostředí zejména při překročení únosné míry návštěvnosti (škody prostřednictvím činností a chování návštěvníků – znečišťování vody, půdy, ovzduší, hluk, lesní poţáry, devastace flóry a fauny, poškozování památek, problémy spojené s likvidací odpadu) a socio-kulturní změny lokality (změny ţivotního stylu místních obyvatel, změna systému hodnot, střet kultur – ohroţení jejich původního způsobu ţivota, sociální stres). [1] 14

3.2 Geografie Slovo geografie pochází z řeckých slov gé = země a grafein = psáti, coţ do češtiny můţeme překládat jako zeměpis. Geografie je disciplína zabývající se krajinnou sférou, její vzájemnou interakcí s prostorem a časem. Je to široká věda leţící v průniku věd přírodních, společenských a technických. Jejím objektem je krajinná sféra neboli ţivotní prostor člověka. Je to oblast výskytu veškerého ţivota i látek potřebných pro jeho existenci. Můţeme ji popisovat na několika úrovních. Geografie se dělí na fyzickou geografii, sociální geografii, regionální geografii a kartografii. Fyzická geografie Věnuje se fyzicko-geografické sféře krajinné sféry. Můţeme sem zařadit disciplíny jako geomorfologie, klimatologie, hydrografie, pedogeografie a biogeografie. Sociální neboli socioekonomická geografie Věnuje se člověku, společnosti a jeho hospodářské činnosti. Rozdělujeme ji do dvou podkategorií: a. sociální: geografie obyvatelstva, geografie sídel, politická geografie b. ekonomická: geografie průmyslu, geografie zemědělství, geografie dopravy, geografie sluţeb, geografie cestovního ruchu Regionální geografie neboli oblastní zeměpis Věnuje se geografii regionů podle určitého kritéria, např. světadílů, jejich částí, států a zemí, administrativních jednotek apod.

Kartografie Kartografie je odvětví geografie, které se zabývá mapováním území a tvorbou map. Je spojena s řadou dalších disciplín jako je např. geodézie, topografická kartografie, tematická kartografie, matematická kartografie, kartometrie, GIS, nebo dálkový průzkum Země. (1)

15

3.3 Geografie CR Geografie cestovního ruchu patří do socioekonomické části geografie. Jejím předmětem jsou územní hlediska vztahů mezi cestovním ruchem a ostatními sloţkami krajinné sféry. Cílem geografie cestovního ruchu je stanovení zákonitostí vývoje těchto vztahů

obecně

i

v různých částech světa.

Geografie

cestovního

ruchu

je

interdisciplinární a multidisciplinární odvětví. Zabývá se studiem zákonitostí a činitelů rozmístění cestovního ruchu a faktickým rozmístěním cestovního ruchu v oblastech rozličné velikosti a významu. Studuje územně diferencované předpoklady a územní strukturu cestovního ruchu. (2) Orientuje se především (3): a. na vyhodnocení faktorů a podmínek rozmístění cestovního ruchu, jejich vlivu obecně i v konkrétních oblastech b. na analýzu a syntézu cestovního ruchu jako specifické formy migrace obyvatelstva mezi místy jejího vzniku a místy její realizace ve vnitrostátním či mezinárodním měřítku c. na vliv cestovního ruchu na změny ve struktuře a rozmístění hospodářství v místě jeho realizace d. na vyhodnocování oblastí pro různé formy CR na základě přírodních a společenských předpokladů e. na vymezení oblastí CR pro praktické hospodářské účely a vyuţití

16

4 RAJONIZACE ČESKÉ REPUBLIKY Z HLEDISKA CR Předmětem rajonizace cestovního ruchu v České republice bylo zmapování hlavních předpokladů rozvoje a rozmístění cestovního ruchu v konkrétních územních celcích. Toto členění proběhlo v letech 1998−1999 pod vedením České centrály cestovního ruchu Czech Tourism. Czech Tourism je státní příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj. Byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace České republiky jako atraktivní turistické destinace na zahraničním (a od roku 2003 také na domácím) trhu. [3]

4.1 Regiony CR V České republice byly uměle vymezeny turistické regiony, coţ jsou územní celky, pro něţ je charakteristické, ţe svou nabídkou cestovního ruchu, svým mnoţstvím, kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou přilákají turisty. Vytváří jednotný celek, který má pro návštěvníky určitou hodnotu. Při rozčleňování státu na turistické regiony bylo pouţito tzv. marketingového přístupu. To znamená, ţe turistické regiony jsou vymezeny tak, aby jejich propagace byla co nejsnadnější a nejefektivnější. Centrála cestovního ruchu Czech Tourism tyto regiony propaguje ve svých spotech v televizi, na internetu, apod. za účelem zviditelnění České republiky v zahraničí. Orientuje se tak na příjezdový cestovní ruch a nabízí zahraničním turistům své přírodní i kulturní bohatství pomocí reklamy. Turistické regiony slouţí k prezentaci potenciálního cestovního ruchu u nás. Je to jeden z nejdůleţitějších marketingových nástrojů České republiky v oblasti cestovního ruchu. [4]

Vzniká zde registrovaná značka národních produktů, která zajišťuje kvalitu a

zachovává tradici u takto označených výrobků. Kaţdý turistický region je řízen profesní organizací, která jeho území spravuje a shromaţďuje jeho statistické informace. Český ráj je jedním ze 17 turistických regionů v České republice. Na severu sousedí s Českolipskem a Jizerskými horami,

na

východě s Krkonošemi a

Podkrkonoším, na jihovýchodě s Královéhradeckem a na jihozápadě se Středními Čechami. Turistické regiony se dále mohou dělit na turistické oblasti. Český ráj je

17

jedním ze 7 turistických regionů, jeţ jsou zároveň i turistickou oblastí. Viz následující mapka (Obrázek 1).

Obrázek 1 – Mapa turistických regionů (zdroj: [5])

4.2 Oblasti CR Oblasti cestovního ruchu jsou územní jednotky, v nichţ se vyskytují zhruba stejné lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace: mají specifický potenciál přírodních a kulturně-historických podmínek a vlastností. Zaměření oblastí cestovního ruchu je převáţně na domácí cestovní ruch. Snaţí se vytvořit konkurenceschopnou nabídku produktů v dané oblasti. Jsou spravovány vyšší jednotkou, která se stará o propagaci oblasti.

18

Obrázek 2 – Mapa turistických oblastí (zdroj: [5])

Významnými oblastmi cestovního ruchu v ČR jsou například hlavní město Praha pro své historické památky, kulturní a sportovní akce; Západočeské lázně jako nejslavnější trojúhelník lázní u nás, kde najdeme kulturní památky a kaţdoročně pořádaný mezinárodní filmový festival; Šumava, jeţ je turisticky vyuţitelná celoročně a je atraktivní zejména pro svá zimní střediska; Jiţní Čechy se svými historickými památkami a vodní turistikou; Krkonoše a Podkrkonoší, ve kterých najdeme známá zimní střediska; Český ráj díky jedinečným skalním útvarům a chráněné krajinné oblasti; Moravský kras a okolí s náleţitou historickou hodnotou, jeskyněmi, pěstováním vína a zachováváním tradic nebo Brno a okolí, které je známé pro své historické památky v centru i vně města.

4.3 Střediska CR Střediska CR jsou obce nebo jejich části, ve kterých je vyšší koncentrace materiálně technické základny cestovního ruchu. Vyznačují se různou polohou, velikostí, funkcí, významem i dimenzí atraktivnosti. Takovýchto středisek se v České republice na rozdíl do turistických oblastí nachází stovky. Nedají se charakterizovat podle počtu návštěvníků, a ani nemůţeme stanovit škálu hodnocení jejich oblíbenosti u turistů. Uveďme jich alespoň pár z Českého ráje: Ţlutá plovárna na Malé Skále, Kemp Sedmihorky, Lyţařský areál Líšný či Rekreační středisko Prachovské skály.

19

5 ČESKÝ RÁJ 5.1 Základní charakteristika území Český ráj je jedním z turistických regionů České republiky. Jeho název mu byl přidělen jiţ kolem roku 1870, kdy hosté lázní Sedmihorky obdivovali tamní přírodu. Region je vzdálen přibliţně 50 kilometrů severovýchodně od hlavního města Prahy. Je ohraničen

spojnicí

Mladá

Boleslav−Mnichovo

Hradiště−Hodkovice

nad

Mohelkou−Malá Skála−Ţelezný Brod−Semily−Nová Paka−Jičín−Sobotka a Ţidovice. Rozkládá se na území tří krajů a čtyř okresů: Královéhradecký kraj (okres Jičín), Liberecký kraj (okresy Semily a Jablonec nad Nisou) a Středočeský kraj (okres Mladá Boleslav). Na severu přechází v Jizerské hory a Krkonoše, na východě v Podkrkonoší, na jihu a západě v Polabí. Český ráj je oblíbeným turistickým cílem především pro svou rozmanitost, specifičnost a intenzitu rozmístění památek, hradů, zámků, skalních měst, rybníků, lidové architektury a v neposlední řadě pro svou kouzelnou přírodu na relativně malém území. Významná jsou zdejší naleziště drahých kamenů a tradice jejich zpracování.

5.2 Český ráj jako turistický region Český ráj je turistickým regionem, v jehoţ centru se nachází hodnotné přírodní bohatství. Okolní území nabízí spoustu aktivit, které slouţí jako doplňkové sluţby cestovního ruchu. Marketingově je tento turistický region vymezen právě takto, aby se vyuţily i moţnosti a potenciál okolních měst. Dominující funkcí této oblasti cestovního ruchu je poznávací turistika, krátkodobá rekreace, městská a venkovská turistika, cykloturistika a horolezectví. Hlavními pilíři, na kterých stojí místní cestovní ruch, jsou skutečnosti, ţe Český ráj je jednou z Chráněných krajinných oblastí České republiky, a dále byl zapsán jako Geopark na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Region Český ráj je lokalizován v územních jednotkách NUTS 2 Severovýchod a Střední Čechy. Oblast s celkovou rozlohou 1 091 km2 se rozkládá na území tří krajů – Královéhradeckého (482 km2, 63 obcí), Libereckého (399 km2, 51 obcí) a Středočeského (210 km2, 12 obcí). [6] 20

Pro podporu cestovního ruchu v regionu pod hlavičkou České centrály cestovního ruchu bylo v roce 1992 vytvořeno spojením obcí, měst a dalších právnických subjektů Sdruţení Český ráj. Dnes má toto sdruţení okolo 60 členů. Cílem je vytvořit atraktivní nabídku pro návštěvníky a zlepšovat potenciál v oblasti cestovního ruchu. Na základě členských příspěvků a dotací (ty tvoří průměrně 50% celkového rozpočtu) vytváří sdruţení projekty pro rozvoj CR, vydává informační materiály a stará se o informační servis na svých webových stránkách. Jedním z dalších dlouhodobých cílů je eliminovat administrativně dané hranice krajů, na jejichţ území se turistický region Český ráj nachází a nahlíţet na něj jako na ucelené území s komplexní nabídkou sluţeb. Sídlo organizace je na adrese Markova 311, Turnov 511 01. Na přiloţené mapě (Obrázek 3) jsou vyznačeny hranice regionu Český ráj v jednotlivých krajích.

21

Obrázek 3 – Hranice regionu Český ráj v jednotlivých krajích (zdroj: [7])

22

5.3 Český ráj jako Chráněná krajinná oblast CHKO Český ráj byla vyhlášena jako prvních chráněná oblast v tehdejším Československu. Zřízena byla vyhláškou Ministerstva kultury ČSR č. j. 70 261 ze dne 1. 3. 1955 (Úřední list 1955, částka 31) se sídlem správy v Turnově. Vládním nařízením č. 508/2002 Sb. dne 5. 12. 2002 byla chráněná část rozšířena ze stávajících 92 km2 na území o velikosti 181,5 km2. Důvod vyhlášení byl zřejmý: zachovat panenskou přírodu i s jejími krásami pro příští generace. Objektem ochrany jsou rozsáhlé lesy, rozmanitá fauna a flora, jedinečná skalní města a další geomorfologické hodnoty. Cílem je zabezpečit hospodářské a rekreační vyuţívání území podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udrţoval a zlepšoval jejich stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce území a aby nedocházelo k poškozování přírodních a krajinných hodnot.

(4)

Lokality s nejcennějším bohatstvím byly vyhlášeny přírodními rezervacemi.

Botanikové a zoologové plánují v příštích letech dokonce některá zvláště ohroţená místa dočasně úplně uzavřít, aby se příroda mohla zregenerovat. O oblast se stará Správa CHKO Český ráj se sídlem Antonína Dvořáka 294, 511 01, Turnov. Pečuje o dané území, vydává povolení pro stavební činnost, rozhoduje o vodohospodářské a lesní činnosti na území, vydává nařízení o zvláště chráněných územích (ZCHÚ) a v neposlední řadě vytváří naučné stezky pro veřejnost. V CHKO Český ráj najdeme 24 maloplošných zvláště chráněných území. Z toho jsou 2 národní přírodní památky, 11 přírodních rezervací a 11 přírodních památek. Dále jsou v působnosti Správy CHKO Český ráj národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně a chráněné území Stráţník. Samotná Chráněná krajinná oblast tvoří téměř jednu pětinu území turistického regionu. Dělí se na 3 oddělené podoblasti, které budou podrobněji popsány v dalších kapitolách a jsou zřetelné i na následujících mapách. Chráněná část území hraje klíčovou roli v cestovním ruchu, protoţe tyto tři celky patří mezi nejnavštěvovanější. Na tomto území jsou však lidské aktivity značně omezeny, proto okolní města a obce tvoří prvky socio-ekonomické sféry, bez které by nemohl region tvořit jednotný fungující celek. V Tabulce 1 najdeme seznam jednotlivých zvláště chráněných území, předmět jejich ochrany, rozlohu a datum vyhlášení. Na Obrázku 4 pak detailní rozloţení zvláště chráněných území v CHKO Český ráj a na Obrázku 5 vymezení odstupňované ochrany přírody podle zón ochrany. Jednotlivé zóny jsou popsány dále. 23

Tabulka 1 – Seznam maloplošných zvláště chráněných území v CHKO Český ráj

Název

Kategorie

Apolena

PR

Baţantník

PR

Předmět ochrany Skalní město a jeho lesní ekosystém Fragment lipové doubravy a na ni

Rozloha

Datum

[ha]

vyhlášení 18,3 22. 4. 1998 14

22. 4. 1998

navazující olšiny a mokřadu na břehu rybníka. Bučiny u

PR

Lesní společenstvo

24,64 27. 6. 1995

polopřirozeného charakteru,

Rakous

s řadou rostlin, ţivočichů a členitou geomorfologií. Hruboskalsko

PR

Skalní město.

Klokočské

PR

Rozsáhlý souvislý skalní útvar

skály

219,2 22. 4. 1998 228,13 13. 6. 1985

křídového původu a zbytek reliktního boru.

Na hranicích

PR

Přirozená svahová bučina se smrkem a jedlí, výskyt přesličky

3,8157 15. 11. 1953

obrovské. Podtrosecká

PR

údolí Prachovské

143,0431 15. 6. 1999

mokřadních biotopů v oblasti. PR

skály Příhrazské

Nejrozsáhlejší souvislý komplex Skalní město, lesní ekosystém a

261,9144 1. 1. 1928

volně ţijící rostliny a ţivočichové. PR

skály

Významný komplex skal,

519,2693 15. 6. 1999

přirozených a polopřirozených lesních společenstev, geomorfologicky cenné území.

Údolí

PR

Plakánek

Údolní niva kaňonovitého údolí

90,8183 26. 9. 1990

horního toku říčky Klenice a přilehlých porostů.

Ţabakor

PR

Ochrana rybníků Ţabakor a

80,5 22. 4. 1998

Oběšenec a k nim přilehlých mokřadů. Libunecké

PP

rašeliniště

Slatinné louky u přirozeného toku

18,6893 1. 9. 1998

Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a ţivočichů.

Libuňka

PP

Přirozený tok s typickými

3,7983 1. 11. 1990

24

meandry a břehovými porosty, chráněné a ohroţené druhy ţivočichů. Meziluţí

PP

Populace silně ohroţeného

1,4724 1. 8. 1997

vstavače obecného. Na Vápenici

PP

Regionálně významné porosty

7,8828 16. 4. 2008

vápnomilných a květnatých bučin na vápenatém podkladu. Oborská luka

PP

Vlhké louky u rybníka Oborský s

11,8063 1. 9. 1998

výskytem chráněných a ohroţených druhů rostlin. Ondříkovický

PP

Systém pseudokrasové jeskyně,

pseudokrasový

ponoru a vývěračky v

systém

Ondříkovickém propadání.

Rybník Vraţda

PP

Vlhké louky u rybníka Vraţda s

0,86 1. 10. 1965

6,2651 1. 9. 1998

výskytem vzácných rostlin a ţivočichů. Tachovský

PP

vodopád

Geomorfologický fenomén –

1,6044 15. 7. 2004

vodopád a pískovce sekundárně obohacených vápníkem, skalní most a tunel.

Trosky

PP

Suky nefelinického čediče,

3,4643 22. 4. 1998

symbol Českého ráje. V Dubech

PP

Mokřad na úpatí Příhrazských

4,7472 1. 1. 1998

skal. Vústra

PP

Mokřadní biotop s výskytem

2,2385 1. 1. 1996

zvlášť chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Kozákov

NPP

Geologický útvar vzniklý

162,8329 13. 6. 1985

sopečnou činností, naleziště unikátních minerálů a drahých kamenů. Suché skály

NPP

Pískovcový hřeben se smíšenými

23

4. 7. 1956

lesními porosty.

Zdroj: [8]

25

Obrázek 4 – Detailní rozloţení ZCHÚ v CHKO Český ráj (zdroj: [9])

26

Obrázek 5 – Vymezení odstupňované ochrany přírody v CHKO Český ráj (zdroj: [9])

27

Popis zonace v CHKO Český ráj [9] Zóna I. Do I. zóny se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy a další mimořádně hodnotná území, zejména vybrané části územního systému ekologické stability krajiny nadregionálního a regionálního významu. Zóna II. Do II. zóny se zařazují území hospodářsky vyuţívaných lesních a zemědělských ekosystémů s místně uchovanými přírodními hodnotami vhodná pro hospodářské vyuţívání k přírodě šetrným způsobem. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v I. zóně. Součástí jsou samoty a drobné enklávy zástavby s dochovanou lidovou architekturou. Zóna III. Do III. zóny se zařazují člověkem značně pozměněné ekosystémy, intenzivně vyuţívané lesní a zemědělské pozemky a nesouvisle zastavěná území sídel s územní rezervou. Zóna IV. Do IV. zóny se zařazují člověkem poškozené části přírody a souvisle zastavěná území sídel s územní rezervou a navazující obdělávaná zemědělská půda.

5.4 Český ráj jako Geopark UNESCO Geopark je oblast, která zahrnuje lokality významné z pohledu geologických věd. Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO byl Český ráj zapsán jako geopark 5. října 2005, jakoţto 25. člen Evropské sítě geoparků. Je jeden ze dvou takovýchto útvarů v České republice. Druhým členem je Národní geopark Egeria v západních Čechách. Zařazení na tento seznam však není trvalé, kaţdé 4 roky si musí kaţdý člen svoji pozici obhajovat podle zvláštního hodnocení. Rozloha Národního geoparku Český ráj je téměř 700 km2. Jednu třetinu území tvoří chráněná krajinná 28

oblast. Účelem zřízení byla podpora trvale udrţitelného rozvoje v oblasti a výzkum geologie. Kromě geologických zajímavostí nabízí geopark další atraktivity jako kulturní a

ekologické

fenomény,

archeologické

a

historické

památky

významné

z celoevropského hlediska, šetrné formy cestovního ruchu, kulturní, sportovní, společenské a vzdělávací akce pro veřejnost, výzkum v oblasti věd o Zemi. Geopark Český ráj dbá především na rozvoj geoturismu, jenţ podporuje zejména místní ekonomiku. Jedná se o moderní šetrnou formu cestovního ruchu, která podporuje vzdělanost v oblasti geologie a ekologie. Geoturismus doslova vyuţívá a interpretuje geologické hodnoty krajiny pro cestovní ruch.

(5)

Kaţdoročně jsou zde pořádány

vzdělávací a kulturní programy se zaměřením zejména na témata týkajících se místních skalních měst, drahých kamenů a jejich zpracování, historii regionu nebo lidové architektury. Jsou zde zřizovány naučné a poznávací stezky, které jsou atraktivní pro turisty. Činnost geoparku Český ráj v rámci prestiţní Sítě evropských geoparků představuje velkou příleţitost pro udrţitelný rozvoj tohoto území.

(6)

Obrázek 6 – Mapa území národního geoparku Český ráj (zdroj: (7))

29

Obrázek 7 – Míra překrytí geoparku chráněnou částí v Českém ráji (zdroj: (8))

30

6 HODNOCENÍ GEOGRAFICKÉHO POTENCIÁLU PRO CESTOVNÍ RUCH ZPRACOVÁVANÉHO ÚZEMÍ PODLE A. HETTNERA Alfréd Hettner (* 1859, † 1941) byl německý geograf, který v Sasku publikoval své teorie o chorologii, neboli o příčinných vztazích mezi zeměpisnými úkazy uvnitř zeměpisného regionu. Jeho chorologické členění je uspořádáno do logické řady, v níţ na sebe navazují jednotlivé sféry podle toho, jak za sebou vznikaly v čase a vyvíjely se ze sebe navzájem. Hodnocení je rozděleno do dvou částí, na fyzicko-geografickou a socio-ekonomickou část. Tyto části Hettner dále dělí na jednotlivé sféry.

6.1 Fyzicko-geografická sféra Kapitola fyzicko-geografická sféra se věnuje území CHKO Český ráj. Vznik přírodních předpokladů a geologická minulost jsou v této oblasti totiţ velice specifické.

6.1.1 Poloha a rozloha, vnitřní členění Rozloha Chráněné krajinné oblasti Český ráj je 181,5 km2. Jak jiţ bylo řečeno, region se dělí na 3 oddělené segmenty: největší z nich se nachází mezi Mnichovým Hradištěm, Turnovem a Sobotkou (zahrnuje oblast Muţského a Příhrazských skal, Hruboskalsko a okolí Trosek). Druhá část leţí mezi Turnovem, Malou Skálou a Kozákovem (oblast Maloskalska, Suchých skal a vrchu Kozákova). Třetí část je nejmenší, přibliţně mezi Jičínem a Mladějovem (spadá sem oblast Prachovských skal). Tabulka 2 – Popis jednotlivých segmentů v CHKO Český ráj

rozloha [km2] Severní část Centrální

34,449 124,259

52,35 Sokol, Suché skály, Klokočské skály, Kozákov 61,74 Muţský, Příhrazské skály, Hruboskalsko,

část Východní

Nejvýznamnější objekty

obvod [km]

Trosky 22,815

26,62 Prachovské skály, Přivýšina

část Celkem

181,523

-

Zdroj: [10]

31

6.1.2 Geologie Krajina Českého ráje má tři podoby, které vznikly geologickým vývojem. V jiţní části se nachází uloţené horniny české křídové pánve. Severní část regionu tvoří odlišný a geologicky pestrý přechod k horským masivům Krkonoš a Jizerských hor. Ve střední části dominuje oblast kvádrových pískovců se skalními městy a hlubokými kaňony. Jedinečnou členitost reliéfu dotvářejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jeţ tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Muţský, Káčov, Vyskeř atd.). [11] Georeliéf je zde modelován kvádrovitými pískovci, jeţ jsou proraţeny útvary neovulkanického původu, a dále je členěn údolími vodních toků. Přírodě blízkým hospodařením se zde jiţ od neolitu vyvíjela vyváţená krajina s pestrou mozaikou přirozených lesních, skalních, lučních a mokřadních ekosystémů. Dochovaly se četné památky historického osídlení. (4) Oblast patří mezi geologicky rozmanitá území. V období prvohor byla oblast zasaţena silnými vulkanickými změnami, při nichţ se vytvořily základy pro nejvyšší vrcholy v regionu – Kozákov, Tábor, Kozlov a Kopaninu. Na úpatí Kozákova vyvřely horniny, které byly dozníváním sopečné činnosti vyplněny drahými kameny. Dnes je toto místo známým nalezištěm achátů, jaspisů, křišťálů, ametystů, záhněd nebo citrínů. Dlouhá léta poté omývalo Kozákov mělké moře, z jehoţ dna poté vlivem eroze a přírodních jevů vznikly všudypřítomné pískovcové skály. Nejvýznamnějším prvkem jsou však druhohorní kvádrové pískovce místy proniknuté terciérními vulkanity. Zvětráváním a odnosem těchto pískovců vznikla překrásná skalní města tvořená skalními věţemi a pilíři, jeţ oddělují soutěsky. Ze třetihor pocházejí také relikty fluviálních štěrkopísků a sopečné čedičové výlevy – Trosky, Muţský, ze čtvrtohor uloţeniny fluviálních sedimentů, relikty spraší, suťových plášťů a smíšených svahovin. Pískovcový georeliéf je na území České tabule unikátem. (4)

6.1.3 Geomorfologie Podle regionálně-geomorfologického členění ČR náleţí CHKO Český ráj k sestavě Česká tabule, k podsestavě Severočeské tabule, k celku Jičínská pahorkatina. Severovýchodní okraj území patří ke Krkonošsko-jesenické soustavě, celku Ještědsko-kozákovský hřbet. [12]

32

Současná podoba reliéfu vznikla dlouhodobým působením vnitřních a vnějších geologických sil. Krajinu dotvářel člověk lesním, zemědělským a rybníkářským hospodářstvím a architekturou. Krajina Českého ráje je tedy krajinou kulturní. (6) Tabulka 3 – Přehled geomorfologických jednotek v CHKO Český ráj

Provincie:

Česká vysočina

Oblast:

Severočeská tabule

Celek:

Jičínská pahorkatina

Podcelek:

Turnovská pahorkatina

Okrsek:

Prachovská pahorkatina, Vyskeřská vrchovina, Turnovská stupňovina, Rovenská

brázda,

Libuňská

brázda,

Mnichovohradištská

kotlina,

Mladoboleslavská kotlina, Českodubská pahorkatina, Jičínská kotlina, Markvartická pahorkatina Subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava Oblast:

Krkonošská podsoustava

Celek:

Ještědsko-kozákovský hřbet

Podcelek:

Kozákovský hřbet, Ještědský hřbet

Okrsek:

Komárovský hřbet

Zdroj: [12] Bohatství různých geomorfologických tvarů a hodnotné biotické sloţky dávají Českému ráji velmi vysokou estetickou i vědeckou hodnotu.

6.1.4 Klima Území Českého ráje leţí ve dvou klimatických oblastech - chladné a mírně teplé. Chladná oblast se rozprostírá v okolí Kozákova. Léto je zde velmi krátké aţ krátké, mírně chladné, vlhké aţ velmi vlhké. Přechodné období je charakterizováno jako dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Naopak zima bývá velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Mírně teplá oblast zaujímá největší část území. Léto je zde dlouhé, teplé aţ mírně suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem i podzimem. Zima je zde krátká, mírně teplá a velmi suchá. Sněhová pokrývka má krátké trvání. [12] Průměrná teplota ledna jako nejchladnějšího měsíce roku je −2,0 aţ −3,0 °C, průměrná teplota července jako naopak nejteplejšího měsíce činí 17 aţ 18 °C. [13] 33

Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 7 aţ 8 °C. V průběhu roku se průměrně objevuje 110−140 dnů se sráţkovým úhrnem nad 1,0 mm a 20−30 dnů se sráţkovým úhrnem nad 10,0 mm. Průměrný roční úhrn sráţek je 550 aţ 650 mm. [12] Letní turistická sezóna začíná na přelomu dubna a května a končí v září. V těchto měsících zaţívá Český ráj největší návštěvnost za celý rok. Letní sezóna značně dominuje nad zimní a to z důvodu nabídky svých aktivit jako jsou pěší turistika, cykloturistika, koupání a vodní sporty v místních umělých i přírodních nádrţích. Dalšími aktivitami v letní sezóně jsou venkovská turistika nebo návštěva kulturních akcí. Zimní sezóna trvá od prosince do února. Turisté vyuţívají místní sjezdovky a lyţařská střediska pro snowboarding, sjezdové nebo běţecké lyţování. Podmínky jsou však kvůli nadmořské výšce omezeny, proto místní obyvatelé častěji vyuţívají sluţeb nedalekých Jizerských hor nebo Krkonoš.

6.1.5 Vodstvo Zkoumaná oblast leţí v povodí Labe, v dílčím povodí Jizery a s malou částí jiţních svahů Prachovských skal v dílčím povodí Cidliny.

[12]

V regionu se nachází spoustu

drobných toků jako například Ţehrovka (pramení v západní části Prachovských skal), Stebenka (pramenící pod Kozákovem v nadmořské výšce 510 m) nebo Libuňka (pramenící u Kněţice v nadmořské výšce 340 m).

(9)

Nemají však pro cestovní ruch

zvláštní význam. Hlavním a stěţejním vodním tokem v této oblasti je řeka Jizera. Historie se váţe aţ k časům před 7 tisíci lety, kdy na jejich březích začaly vznikat osady, pole a pastviny. Do té doby tudy pouze procházeli pastevci se svými zvířaty. Dnes je Jizera jedním z významných turistických atraktorů v Českém ráji. Pramení v Jizerských horách na úpatí hory Smrk (1124 m. n. m.). Pro dobrou splavnost a pravidelný průtok je oblíbeným místem pro vodní sporty a rekreaci. Protéká severní částí CHKO z Malé Skály (260 m. n. m.) do Dolánek u Turnova (247 m. n. m.). U Malé Skály má Jizera dva pravobřeţní přítoky: Vranský a Frýdštejnský potok. Z levobřeţních jsou významné bezejmenný potok pramenící pod Michovkou, druhý pramenící pod Loučkami a ústící do Jizery v osadě Betlém. [12] Charakteristickým znakem Jizery je výskyt několika povodňových průtoků během roku. Zpravidla při jarním tání, ale i v ostatních ročních obdobích, coţ je způsobeno vysokými

34

sráţkami v horských oblastech povodí.

(9)

To způsobuje téměř kaţdoroční povodně

v oblasti Rakous, Dolánek a okolí řeky Jizery v Turnově. Povodně přicházejí brzy na jaře, tudíţ nemají negativní vliv na vodní turistiku v těchto oblastech.

Obrázek 8 – Průtok řeky Jizery oblastí Českého ráje (zdroj: [14], vlastní úprava)

Na sledovaném území se nachází mnoţství rybníků, které se také staly turistickým cílem. Vyuţívají se k rekreaci i přes to, ţe kvalita vody není vyhovující během celé letní sezóny. Rybníky jsou vyuţívány především pro hospodářské účely, jako je chov ryb. Jejich koncentrace je nejhustší v centrální a východní části CHKO. Nachází se jich zde více jak 40. Rozlohou největší rybník je Ţabakor, který leţí mezi městy Mnichovo Hradiště a Turnov. Dalšími rybníky v centrální části území jsou Komárovský, Štejferna, Baţantník a rybníky v údolích pod Troskami – Věţičký, Nebákov a Vidlák. Ve východní části CHKO se nachází rybník Pařez a soustava Jinolických rybníků. Spolu s vysokými skalami vytváří rybníky harmonický celek a působí klidným dojmem. V zimě nezamrzají, a proto se stávají útočištěm pro přeţití stěhovavých ptáků ze severu.

35

Obrázek 9 – Rozmístění rybníků v centrální a východní části CHKO (zdroj: (5))

6.1.6 Půdy „Na území CHKO Český ráj lze rozlišit celkem 5 oblastí tvorby půd. Jsou to plochy výskytu kvádrových pískovců a jejich zvětralin na plošinách a strukturních terasách. Byly dlouho vystaveny plošné erozi a jsou k ní stále náchylné. Druhými jsou plochy výskytu drťových sprašových hlín, převážně odvápnělých. Vznikly zde nejúrodnější půdy, především hnědozemě. Třetí oblastí jsou relikty starých říčních teras s kamenitými hnědými půdami. Čtvrtým případem jsou na plochách svahovin a sutí kvádrových pískovců hnědé půdy podzolované a tzv. svažité půdy. V místech, postižených sesuvy se vyskytují pseudogleje. Pátými jsou plochy v údolích na nivních uloženinách, které vydatně zvlhčuje podzemní voda. Především se tu vyskytují gleje a gleje zrašelinělé či rašelinné, často i překryté. Půdy lesního půdního fondu jsou převážně živinami chudé, málo produktivní, propustné písčité, které převažují nad hlinitějšími půdami na drťových sprašových hlínách.“

[15]

Pedosféra jako taková nemá

na cestovní ruch přímý vliv, ale pouze zprostředkovaný.

36

6.1.7 Biota Díky geomorfologické členitosti a výrazné povrchové mnohotvárnosti zůstaly na území skalních měst zachovány původní biotopy přirozených lesních společenstev, mokřadních luk, rašelinišť a slatinišť, přirozené břehové porosty rybníků a potoků, stepní vegetace a mezofilních luk. Tyto biotopy jsou významnými zdroji biodiverzity pro okolní krajinu. V důsledku vysoké rozmanitosti biotopů na území Českého ráje roste téměř 1000 druhů vyšších rostlin. Podobně jako rostliny, tak i zvířectvo je odrazem členitosti a různorodosti přírodních poměrů území. Celkový počet druhů, který je současnosti odhadován na 30 000 druhů, velmi významně ovlivňuje přítomnost rozsáhlých vodních a mokřadních biotopů. [10] Na faunu a flóru má cestovní ruch negativní dopady. Ačkoliv bývá v chráněných oblastech největším zdrojem příjmů, bývá také největším činitelem nevratného procesu ničení vegetace a půd.

Flóra Český ráj je destinací, ve které se vyskytují různá rostlinná společenství. Skalní města jsou zde hlavními činiteli, které vytvářejí specifické ekosystémy. Přímo na skalách rostou lišejníky a mechy, vytvářející na skalách typický ţlutý povlak. Ve vlhkých roklinách pískovcových měst se vyskytují kapradiny plavuň vidlačka, ţebrovice různolistá, čípek objímavý nebo hasivka orličí. Významnou roli zde hrají i mykologická společenstva. Na suchých a slunných částech skalních měst se vyskytují aromatické byliny jako mateřídouška, dobromysl, vřes obecný, brusinka obecná, vrbka úzkolistá či tráva metlička křivolaká. Druhým nejrozšířenějším ekosystémem jsou bučiny a doubravy. Tato lesní společenstva jsou polopřirozeného aţ přirozeného charakteru. Velké lesní komplexy se vyskytují např. v Ţehrovském lese, na Hruboskalsku, Maloskalsku či Kozákově. Bučiny mají velmi pestrý bylinný podrost, ve kterém nalezneme sasanky většiny našich druhů, jaterník podléšku, kyčelnici devítilistou, dymnivku dutou a další. Jsou zde rozsáhlá společenstva borovice, z listnatých stromů se zde vyskytují buky, duby a habry. Borové lesy mohou být doplněné např. břízou a modřínem. Dalším významným ekosystémem jsou vodní toky, rybníky a vlhké louky. Také rašeliniště jsou v Českém ráji na mnoha místech. Najdeme je v Ţehrovském lese, 37

v údolích pod Troskami nebo v údolí Plakánek pod hradem Kost. Zde roste přeslička největší (dosahující výšky aţ 2 m), upolín nejvyšší, stulík ţlutý, rosnatka okrouhlolistá, ţebratka bahenní či bledule jarní. Podél potoků je k vidění kosatec ţlutý, na vlhkých loukách rostou české orchideje – vstavače či ďáblík bahenní. Na teplých vápnitých podkladech roste lecha jarní, medovník velkokvětý, lilie zlatohlávek, ladoňka dvoulistá, dymnivka dutá a další. (5) Na zkoumaném území se nachází téměř 400 chráněných památných stromů. Jedná se především o staleté aţ tisícileté lípy a duby. Nejznámějším památným stromem bývala v minulosti Semtinská lípa nedaleko hradu Kost, která byla však v roce 2000 rozlámána vichřicí a zbylo z ní pouze torzo. Dnes největší lípou je Boseňská lípa, nacházející se pod hradem Valečov. Dalšími známými stromy jsou tisícileté Pekařovy lípy na Hrubém Rohozci, či Tatobitská lípa. V krajině je však zřejmý úbytek a dokonce i vymizení některých druhů rostlin a to převáţně z důvodu zásahu člověka. Tím se tyto rostliny stávají vzácnějšími a jsou proto chráněné.

Fauna Na zkoumaném území je pestrá fauna, a to díky více odlišným biotopům, které se na území vyskytují. Jsou zde horské i teplomilné druhy. Nejpočetněji zastoupené jsou skupiny ptáků a savců. Z ptáků zde hnízdí čáp černý, čáp bílý, včelojed lesní, orel mořský, výr velký, ledňáček říční, lelek lesní, lejsek černohlavý nebo poštolka obecná. Ze savců je to: vrápenec malý, netopýr severní či kuna skalní. Ze vzácnějších savců zde ţije plšík lískový nebo myšice lesní. Dalšími rozšířenými druhy jsou motýli (otakárek fenyklový) a další hmyz (cvrčci, sarančata) a plazi (ještěrky, zmije obecná). Podél vodních toků a v jejich ekosystémech se vyskytují tito ţivočichové: rak říční, škeble rybničná, lipan podhorní, čolek horský, rosnička zelená, uţovka obojková, labuť velká, volavka popelavá, ledňáček říční, myška drobná. V čistých vodách se vyskytují raci a mloci. Fauna Českého ráje se však během let mění. V 50. letech 20. století vymizel například sokol stěhovavý a vydra říční. Výrazně se sníţila početnost populace kavky obecné i vodních a mokřadních ptáků. Naopak v 70. letech 20. století se objevil čáp černý a krkavec.

38

6.1.8 Přírodní zajímavosti Přírodní zajímavosti jsou v Českém ráji jedním z hlavních turistických lákadel. Region nabízí unikátní přírodní památky v podobě pískovcových skalních měst, jeskyní, skalních bran, vyhlídek a jiných pískovcových útvarů. Mezi nejznámější skalní města a jeskyně patří: Přírodní rezervace Prachovské skály, jeţ je jednou z nejstarších přírodních rezervací v České republice. Nachází se ve východní části CHKO. Pro návštěvníky je zde zřízen velký a malý okruh, jeţ spojuje nejzajímavější místa a vyhlídky. Přírodní rezervace Hruboskalské skalní město, která se nachází mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála v centrální části CHKO. Ukrývá rozsáhlou pískovcovou plošinu v nadmořské výšce 400 m. Skalnímu městu dominuje více jak 400 skalních věţí dosahujících výšek aţ 55 metrů. Nachází se zde pověstný Skalák (v pomyslném trojúhelníku mezi Hrubou Skálou, Turnovem a Sedmihorkami), jeţ je vyhlášenou horolezeckou oblastí. Přírodní rezervace Klokočské skály, kterou nalezneme v severní části CHKO. Dělí se na dvě části, Betlémské a Klokočské skály. Skalní oblast je tvořena prvohorními pískovci o mocnosti aţ 60 metrů. Hojně turisticky vyuţívaná je oblast se souvislými skalními hradbami nad stejnojmennou obcí, Klokočské průchody nebo zbytky skalního hradu Rotštejna. Národní přírodní památka Suché skály, která se tyčí nad lesy nedaleko Malé Skály v severní části CHKO. Ostrý skalní hřeben z pevného pískovce vyčnívá vysoko nad okolí. Oblast je vyuţívána především pro horolezectví, a to i v deštivém počasí. Právě pevnost zdejšího pískovce dovoluje lezení i za mokra, aniţ by se skalní útvary poškodily. Bozkovské dolomitové jeskyně na Semilsku, jeţ jsou oblíbeným turistickým cílem návštěvníků Krkonoš a to i za nepříznivého počasí. Jejich délka je 1100 metrů, coţ znamená, ţe jsou největším jeskynním systémem v severní části Čech. Velkou výhodou je dostupnost po celý rok a za kaţdého počasí. K vidění jsou různé krasové útvary, které vznikaly postupným rozpouštěním vápnitého dolomitu od začátku prvohor.

39

6.2 Socio-ekonomická sféra Kapitola socio-ekonomická sféra se věnuje území přilehlému k CHKO Český ráj, se kterou tvoří jednotný region. Cílem této kapitoly je vytvořit charakteristiku socioekonomických poměrů v daném regionu a najít jejich návaznost na cestovní ruch, popřípadě na jeho rozvoj. Charakter jednotlivých částí této sféry se odlišuje od fyzickogeografických v tom, ţe byly vytvořeny činností člověka. Liší se také uspořádáním. Zatímco přírodní charakteristiky jsou rozmístěny převáţně plošně, v této kapitole se budeme zabývat bodovým rozmístěním jednotlivých památek.

6.2.1 Obyvatelstvo Turistický region zahrnuje 170 měst a obcí. V chráněné části ţije trvale cca 8 000 obyvatel. Převáţná část obyvatel ţije na venkově. [10] Personál ve sluţbách je návštěvníky hodnocen celkově dobře, avšak jisté jsou nedostatky

v jazykové

vybavenosti

obsluhujícího

personálu

v ubytovacích

a

stravovacích zařízeních. Častým problémem také bývá, ţe majitel takového zařízení není současně jeho provozovatelem, tudíţ jediným jeho cílem jsou zisky na úkor kvality.

6.2.2 Sídla Města Kaţdé město v regionu má k cestovnímu ruchu odlišný přístup. Za centrum oblasti je obecně povaţován Turnov. Nachází v turistickém regionu Český ráj, avšak nikoliv v chráněné části. Leţí přímo mezi severní a centrální částí CHKO. Je však povaţováno za správní, ekonomické i kulturní centrum regionu. Bývá označováno za „srdce Českého ráje“, „bránu do Českého ráje“ nebo „město drahých kamenů“. Rozkládá po obou březích řeky Jizery a bylo zaloţeno ve 13. století. Hlavními turistickými zajímavostmi v Turnově jsou místní kostely (dominantou města je věţ kostela Narození Panny Marie), ţidovská synagoga, Muzeum Českého ráje a oblastní galerie. Město Turnov velice podporuje cestovní ruch a je hlavním „tahounem“, který financuje činnosti v této sféře v celém regionu. Je členem neziskové organizace

40

Sdruţení Český ráj, do které kaţdoročně přispívá vysokými dotacemi, a to proto, ţe vidí potenciál města i regionu v cestovním ruchu. Dalším městem, které se angaţuje v rozvoji CR ruchu v regionu, je Jičín. Ten je známý jako „město pohádek“ a to díky tradici loupeţníka Rumcajse, který se v této oblasti zrodil. Město Jičín má z místního turismu také značný prospěch, proto se nebojí investovat a podporovat jej rozličnými kulturními akcemi, převáţně pro děti, spojené právě s tradicí pohádek. Ostatní města financují CR podstatně méně. Například město Mladá Boleslav, leţící na okraji regionu, profituje především z výroby automobilů, a tudíţ nemá potřebu zabývat se otázkou cestovního ruchu. Ţelezný Brod, je dalším takovým příkladem. Zde je však nutno říci, ţe město nemá dostatek finančních prostředků, protoţe zdejší průmysl, na kterém stála místní ekonomika, v posledních letech značně upadl. Důleţitá je zde také úloha jednotlivých krajů, které do území zasahují. Nejednotnost regionu je zřejmá především v organizaci a managementu. Liberecký kraj má na rozvoji cestovního ruchu největší podíl, Královéhradecký kraj se snaţí dotovat území, naopak Středočeský kraj se cestovním ruchem v Českém ráji nezabývá téměř vůbec.

Vesnice, lidová architektura V Českém ráji je nespočet vesnic a vesniček, do kterých si jezdí turisté především odpočinout. Pravou turistickou destinací je obec Malá Skála mezi Turnovem a Ţelezným Brodem na břehu řeky Jizery, která má skutečně co nabídnout. Do těchto míst přijíţdí kaţdoročně tisíce turistů a to za pěší turistikou, cykloturistikou, vodními sporty, horolezectvím, návštěvou hradů, skalních měst, přírodou či návštěvou hudebního festivalu Benátská noc. Ukázkovou stavbou tradiční lidové architektury je Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, jeţ je nejzachovalejší roubenou stavbou Českého ráje. Je zde stálá expozice zemědělského nářadí a ukázka dobového ţivota na statku. Pořádají se různé akce kulturní, historické a jiné akce, svatby či jiné slavnosti. Vesec u Sobotky je malá vesnička s kruhovým půdorysem, ve které najdeme stavby typické lidové architektury – patrové domy s pavlačí nebo s roubeným přízemím. V roce 1995 byla vyhlášena vesnickou památkovou rezervací pro zachování staveb pro

41

příští generace. Podobnou lidovou architekturu je moţno navštívit i ve vesničkách Modřišice či Příšovice. Obec Dětenice zdobí barokní zámek, ve kterém nalezneme sbírku zbraní a loveckých trofejí. Nejznámějším turistickým cílem je však středověká krčma s dobovou tématikou, středověkými akcemi a atrakcemi a místní pivovar. Zámky Zámky a hrady jsou v Českém ráji stěţejním atraktorem cestovního ruchu. Jejich návštěvnost je pro oblast zásadní. V této kapitole jsou popsány nejvýznamnější a nejnavštěvovanější místní zámky a hrady. Další zajímavostí v Českém ráji jsou rozhledny. Těm však nebude věnována zvláštní pozornost. Zámek Hrubá Skála je jeden z nejznámějších objektů v Českém ráji. Středověké sídlo, které prošlo renesanční a barokní přestavbou, upravené nakonec i ve stylu románské gotiky, kaţdý rok láká turisty svými zábavnými historickými programy nazvanými „Poznej středověk“. Na nádvoří se představují rytíři, kejklíři, tanečnice, muzikanti. Nakoupit se dá u tradičních středověkých stánků. V roklích okolo zámku se prochází pohádkové postavy, které pořádají soutěţe pro děti a ukazují ochočená zvířata. Akce trvá po celé období letních prázdnin a je velmi atraktivním cílem pro zpestření návštěvy Českého ráje pro celou rodinu. Turistickým lákadlem je i skutečnost, ţe se zde natáčelo několik českých pohádek, např. Princ Bajaja. Navštívit můţete kostel sv. Josefa, vyhlídkovou věţ, nádvoří s krásným výhledem na Trosky i Kozákov, zámecký příkop a lanové centrum. Část zámku byla rekonstruována a přestavěna na hotel. Poblíţ Hrubé Skály můţeme navštívit ještě Adamovo loţe nebo prolézt Myší dírou zpět do údolí. Hrubý Rohozec je empírový zámek na kraji Turnova s interiéry upravenými do podoby z 30. let 20. století. Okolo zámku se nachází rozlehlé zahrady, zámecký příkop a umělá jeskyně. O prázdninách se hraje v renesančním sále loutkové divadlo pro děti. Sychrov je novogotický zámek, který je známý pro natáčení českých pohádek Zlatovláska, Nesmrtelná teta nebo Nejkrásnější hádanka. Nachází se nedaleko rychlostní komunikace R35 Praha−Liberec. V minulosti byl sídlem rodu Rohanů. Můţeme zde obdivovat dřevěnou výzdobu interiérů nebo rozlehlý anglický park. Kaţdoročně se tu pořádá jiţ tradiční akce Skotské hry, řemeslné trhy a je také oblíbeným místem pro pořádání svateb. Zámek je otevřen celoročně.

42

Humprecht je barokní lovecký zámek postavený na elipsovém půdorysu nedaleko města Sobotka. Byl postaven na čedičovém vrchu a jeho největší zajímavostí je sál v nejvyšším patře známý svou akustikou a několikanásobnou ozvěnou.

Hrady Zřícenina hradu Trosky představuje dominantu a symbol Českého ráje. Ruiny skalního gotického hradu ze 14. století na vrcholu čedičové vyvřeliny a jejich dvě věţe s vyhlídkami Baba (47 m) a Panna (57 m) představují jednu z nejnavštěvovanějších památek v regionu. Nachází se na trase Turnov−Jičín, nedaleko obce Troskovice. Kost je jedním z nejzachovalejších gotických hradů u nás. Turisticky zajímavá je prohlídka interiérů (renesanční kuchyně, ukázky dobových řemesel, pořádání historických akcí) a okolní údolí Plakánek, které je od roku 1990 přírodní rezervací. Valečov je zřícenina původně napůl dřevěného a napůl vytesaného hradu do skály. V okolí hradu se nachází komplex skalních místností, světniček, chlévů a dílen, které byly ještě na konci 19. století obydleny. Zřícenina se nachází nedaleko města Mnichovo Hradiště. Frýdštejn je skalní hrad v blízkosti Malé Skály, oblíbený cíl pěších i cyklovýletů. Hrad byl postaven na skále, část místností je ve skále přímo vytesána. Do dnes se dochovala kulatá věţ, která je dominantou krajiny. Valdštejn, vybudovaný v druhé polovině 13. století významným rodem, nejstarší v celém regionu. Jsou zde dva mosty, které pro poutníky vybudovat turnovský zedník Jiřík Ketner, sochami zemských patronů je ozdobili bratři Jelínkové. Valdštejn je oblíbeným cílem obyvatel Turnova pro víkendové procházky a výlety. Z Turnova je vzdálen 3 km. Oblíbený je i pro turisty z Prahy, pro které byl zřízen speciální rychlík. Drábské světničky jsou pozůstatky hradu na mohutných pískovcových skalních blocích vzdálené 4 km od Mnichova Hradiště. Skalní věţe jsou viditelné jiţ při příjezdu do Českého ráje z trasy Mladá Boleslav-Turnov. (10)

43

Obrázek 10 – Rozmístění hradů, zámků, zřícenin a pravěkých sídlišť v Českém ráji (zdroj: (8))

Další turistické zajímavosti Obec Sedmihorky neleţí v chráněné části, ale v turistickém regionu ano. Oblíbeným místem turistů jsou místní lázně, které byly zaloţeny jiţ v roce 1843. Postupně nabíraly na věhlase a začaly být oblíbené například mezi umělci. Navštívili je například Jan Neruda, Eliška Krásnohorská, Jaroslav Vrchlický nebo Hanuš Schweiger. Dnes je zde hotelový komplex s nabídkou sluţeb balneo centra a vodoléčbou. V hotelu se nachází zahradní restaurace, společenské a kongresové prostory. V obci Sedmihorky je taktéţ atraktivní autokemp u rybníka Baţantník. V areálu kempu jsou tři restaurace, kiosky, minigolf, malá pláţ, klubovny a dětská hřiště. V letní sezóně jsou zde pořádány různé akce sportovního, společenského i ekologického charakteru. Autokemp Sedmihorky jiţ byl několikrát oceněn jako nejlepší kemp roku v soutěţi na serveru Dokempu.cz. Ţlutá plovárna na Malé Skále je sportovně-rekreační středisko na březích řeky Jizery. Ideální místo pro jízdu na kanoe, kajaku nebo raftu. Součástí areálu je půjčovna 44

lodí a sportovních potřeb, lanové centrum, hřiště a stánek s občerstvením. V letních měsících areál doslova praská pod náporem turistů a milovníků těchto sportů. Ze Ţlutých lázní je příjemná plavba po Jizeře aţ do Dolánek u Turnova. Délka trasy je přibliţně 7 km a řeka je zde velmi klidná. Areál Šťastná země je největší dětský přírodní zábavní park pod širým nebem v ČR. Je určen pro trávení dovolené a volného času pro rodiny s dětmi. V areálu je přes sto různých atrakcí: prolézačky, lanová dráha, nafukovací trampolíny, přírodní bludiště, dřevěný hrad, naučné stezky i malá ZOO s domácími zvířaty. Kaţdoročně se tu koná mnoho akcí, z nichţ nejznámější jsou slavnosti slámy Slamák, Rajčatová či Gotická bitva. Nachází se na trase Turnov−Jičín v obci Radvánovice. Cesty za poznáním Zlatá stezka Českého ráje vede trasou od města Mnichovo Hradiště přes Příhrazské skály, Kost, Trosky, Hruboskalsko, Malou Skálu, Kozákov aţ do Jičína. Měří dohromady 123 km a je rozdělena na několik okruhů s doporučenými místy na trase i v blízkém okolí s moţností návratu do výchozího bodu. Celá trasa je určena pro vícedenní putování.

6.2.3 Zemědělství a lesní hospodářství Zemědělství je v regionu omezeno ochranou přírody. Podle jednotlivých zón ochrany je stanoveno, které činnosti se mohou v CHKO provozovat (viz výše kapitola 5.3). V regionu se proto vyskytují jen menší zemědělské firmy pěstující převáţně obilniny, řepku olejku, brambory a len. Z chovných druhů jsou to převáţně domácí zvířata chovaná pro maso či mléko. Pro lesní hospodářství zde byl zřízen Program trvale udrţitelného hospodaření v lesích, který také respektuje nařízení o zónách odstupňované ochrany přírody. Správcem lesního majetku státu, s právem hospodařit ke svěřeným pozemkům CHKO, je státní podnik Lesy České republiky se sídlem v Hradci Králové. V obvodu CHKO Český ráj působí celkem 4 lesní správy (Jablonec nad Nisou, Ještěd, Hořice v Podkrkonoší a Nymburk), spadající územně pod 3 krajské inspektoráty LČR (Liberec, Hradec Králové a Brandýs nad Labem).

(5)

Podnik si je vědom potřeby zabezpečování

opatření k uspokojování stále se zvyšujících se nároků společnosti na plnění veřejných 45

funkcí lesů. Z tohoto důvodu byl v letech 1998-1999 zřízen Program 2000 – zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. Cílem tohoto projektu bylo vybudovat naučné stezky pro turisty, odpočinková místa, zpřístupnit některé špatně dosaţitelné památky, apod.

(5)

Lesy Českého ráje jsou vyuţívány téţ pro těţbu dřeva, jakoţto jednoho z mála domácích trvale obnovitelných zdrojů surovin. Turistické místo, které spojuje ochranu lesních společenstev a zároveň má i vzdělávací funkci, je Arboretum Bukovina v blízkosti Hrubé Skály. Má rozlohu 2,73 ha a jeho základem jsou stromy pocházející především ze Severní Ameriky. Při jeho zaloţení byl zde pokus o introdukci – zavádění cizokrajných dřevin na našem území. Všechny stromy (dohromady je zde přes 400 chráněných dřevin) jsou opatřeny identifikačními tabulkami, na kterých si návštěvníci mohou přečíst informace o jejich vlastnostech.

6.2.4 Průmyslová výroba a technické památky Hlavními průmyslovými odvětvími v regionu jsou potravinářství, strojírenství a sklářství. Pro cestovní ruch má význam také broušení a zpracování drahých kamenů. Řemesla a keramika zde mají dlouholetou tradici. Vytvářejí například místní produkty. Specifickou zajímavostí je loţisko sklářského a slévárenského písku Střeleč, které se nachází 10 km severozápadně od Jičína u obce Hrdoňovice, je největším a nejkvalitnějším loţiskem sklářských písků v České republice. Těţba písku je zde v souladu se stanovami CHKO a je součástí programu trvale udrţitelného rozvoje regionu. Veškerá činnost a působení na okolní přírodu je podmíněna minimalizací negativních vlivů. (11) Jednou z vysoce navštěvovaných a unikátních památek je Muzeum Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Najdeme zde expozici o historii výroby značky Škoda od roku 1895 aţ po současnost. Muzeum je dokladem skutečnosti, ţe nemá smysl nabízet pouze historické a kulturní památky, ale ţe lidé mají zájem i o techniku. Dalšími technickými památkami jsou ţelezniční mosty (např. Sychrov) či ţelezniční tratě jako takové. Své návštěvníky láká i elektrárna na Podspálově z roku 1923, ve které probíhají prohlídky technologie a výstavy starých i nových turbín.

46

6.2.5 Doprava a infrastruktura Jednou z předních výhod regionu Český ráj je jeho dostupnost. Od hlavního města Prahy leţí na dojezdové vzdálenosti max. 50 minut po rychlostní silnici R10, která vede z Prahy přes Mladou Boleslav a Mnichovo Hradiště aţ do Turnova. Dobrá dostupnost je ţivotně důleţitým kritériem pro rozvoj cestovního ruchu v kaţdém regionu. Finanční náročnost těchto úkolů je však vţdy velmi vysoká. Velice ţhavým a diskutovaným tématem posledních let je výstavba rychlostní silnice R35, tzv. „dálnice Českým rájem“. Ta by měla spojovat města Turnov a Jičín. Navrţeny byly 3 varianty vedení dálnice, ţádná z nich však nebyla přes obrovský nesouhlas rezidentů schválena a tak spory stále pokračují. Pro cestovní ruch je zde vyuţívána jak silniční, tak bezmotorová doprava. Návštěvníci ocení zejména hustou síť značených turistických stezek, o kterou se stará místní Klub českých turistů a která je známá svou propracovaností a zároveň jednoduchostí po celém světě. Dalším prostředkem jak objevovat krásy Českého ráje v hlavní sezóně jsou turistické autobusy. Mohou je vyuţívat cykloturisté i pěší. Jejich pět linek propojuje odlehlé části regionu a informace o jízdních řádech jsou dostupné ve všech místních informačních centrech. Tento typ dopravy šetří ţivotní prostředí, protoţe upřednostňuje hromadnou dopravu nad tou individuální. Jiným netradičním záţitkem je jízda parním vlakem, které jezdí v letních měsících na trase Turnov-Rovensko pod Troskami a Turnov-Semily a zpět. Během jízdy jsou ve speciálně upraveném vagónu uváděny divadelní hry místních spolků. Jízdy parním vlakem jsou ideální hlavně pro cílovou skupinu rodiny s dětmi.

6.2.6 Ubytovací a stravovací sluţby „Stav ubytovacích a stravovacích kapacit v oblasti odráží fakt, že Český ráj je využíván převážně pro individuální a rodinnou turistiku a turistiku malých skupin, které patří mezi střední a nižší příjmové skupiny. Převažují zde penziony, apartmány, ubytování v soukromí, kempy a autokempy. Hotely mají menší kapacity a až na výjimky v okrajových částech (Mladá Boleslav – wellness hotel Galatea) se nejedná o hotely vyšších kategorií. V současné době nejsou dostatečně zabezpečeny služby pro skupiny s vyššími příjmy (hotely vyšších kategorií s wellness zázemím a širokým spektrem 47

služeb), ale ani například nabídka pro skupiny tělesně hendikepovaných (bezbariérové přístupy, speciální servis). Chybí tu nabídka hotelového ubytování pro větší skupiny. Jen v několika hotelích je možné ubytovat autobusový zájezd, což je základní překážka pro skupinovou vícedenní turistiku. V případě stravovacích zařízení jsou v malé míře využívány místní zdroje surovin a častá není ani nabídka místních specialit. S ohledem na fakt, že právě využívání místních surovin a nabídka tradičních specialit patří k výrazným současným trendům, měli by poskytovatelé stravovacích služeb uvažovat právě tímto směrem.“ [16] Tabulka 4 – Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistickém regionu Český ráj pro rok 2011

Druh ubytovacího zařízení Hotel ***** Hotel **** Hotel *** Hotel ** Hotel * Hotel garni Penzion Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní Celkem

Počet v oblasti 5 27 5 2 3 39 21 22 8 22 143

Zdroj: [17] Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení podle kategorií ubytovacích zařízení v regionu Českého ráje v letech 2000-2011 je jako doplňující materiál na konci dokumentu v Příloze B.

6.2.7 Druhy a formy cestovního ruchu V turistickém regionu Český ráj je provozováno mnoho druhů a forem cestovního ruchu. Mezi nejhlavnější patří: rekreační cestovní ruch, kulturně-poznávací, vzdělávací, sportovně-turistický, přírodní a venkovský. V menší míře se zde také vyskytuje cestovní ruch orientovaný na zdraví. Kongresový cestovní ruch se v Českém ráji téměř neprovozuje. (3) Za rekreační cestovní ruch se povaţují odpočinkové aktivity pro obnovení fyzických a duševních sil člověka. Mezi ně patří například plavání v přírodních i uměle vytvořených nádrţích, rybaření v místních rybnících (např. rybářské revíry na Jizeře, 48

Cidlině, Olešce, Baţantník v Sedmihorkách, rybníky v obci Veselá, Luţanech nebo Dřevěnicích), houbaření v místních lesích, aktivní pobyt v přírodě nebo samotný pobyt na venkově v malebných vesničkách. Mezi rekreaci můţeme zařadit i vyhlídkové lety vzdušným balonem nebo malým letadlem, které se v Českém ráji provozují např. na letišti v Mladé Boleslavi, Hodkovicích nad Mohelkou nebo Hoškovicích u Mnichova Hradiště. Kulturně-poznávacím

cestovním

ruchem

se

rozumí

poznávání

kulturně-

historických památek (hradů, zámků, rozhleden, atp.), kulturních zařízení jako jsou muzea, galerie, návštěva kulturních akcí (festivalů, folklórních akcí) či návštěva samotné kulturní krajiny (parků či zahrad). O vzdělávací cestovní ruch se stará správa jiţ zmiňovaného Geoparku UNESCO, která vytváří naučné stezky. Nejznámější takové stezky jsou na Hruboskalsku, v Podtroseckých údolích, v Prachovských skálách, v údolí Plakánek, na trase TurnovHrubý Rohozec nebo Riegrova stezka. Do vzdělávacího cestovního ruchu můţeme zahrnout například geoturismus. Sportovně-turistický cestovní ruch je v Českém ráji nejrozšířenější formou. Jedná se o krátkodobé či dlouhodobé pobyty se sportovním zaměřením. K tomuto odvětví CR se váţe bohatá historie vzniku turistiky a horolezectví u nás. Na přelomu 19. a 20. století byla v Českém ráji zaloţena první turistická informační kancelář. Později se začali vydávat tištěné katalogy, mapy a průvodce. Nezaměnitelnou roli ve vývoji turistiky měly různé vznikající spolky, z nichţ nejvýznamnějším byl (a dodnes je) Klub českých turistů. Turisté i místní obyvatelé zde provozují nespočet sportovních aktivit, ke kterým příroda sama vybízí. Český ráj je povaţován za kolébku českého turismu a horolezectví. Pěší turistika má v kraji zásadní postavení. O největším rozkvětu turistiky a trampingu můţeme mluvit ve 30. letech v době hospodářské krize. Cykloturistika je druhým nejrozšířeněji provozovaným sportem v regionu. Je zde hustá síť značených cyklostezek s páteřní trasou Greenway Jizera, vedoucí od pramene Jizery v Jizerských horách aţ k soutoku s Labem. Vhodným regionem pro cyklistiku je také Jičínsko a to díky svému nehornatému terénu. Horolezectví v Českém ráji se začalo rozmáhat ve dvacátých a třicátých letech, kdyţ místo objevili i praţští horolezci. Dojíţděli sem i horolezci ze Saska, kteří našim půjčovali výzbroj a učili je techniky lezení na pískovci. Mnoho známých českých horolezců pochází právě z okolí Turnova nebo Jičína. V jiţ zmiňovaném „Skaláku“ 49

můţeme najít symbolický hřbitov horolezců, kteří zaplatili za svůj koníček ţivotem. Je to jedno z magických míst Českého ráje, které stojí za to navštívit. Lézt na těchto skalách je však povoleno se jen zvláštním průkazem nebo povolením. Za deštivého počasí je lezení téměř všude zakázáno z důvodu moţného poškození pískovců a nebezpečí uklouznutí. Spolek horolezců se stará o zajištění cest a o rozvoj tohoto sportu v Českém ráji. Vodními sporty je myšleno koupání v rybnících, v krytých bazénech, jízda na raftu, canoe či kajaku a to především na řece Jizeře. Pro vyznavače adrenalinových sportů je moţnost vyzkoušet si paragliding, konkrétně na Kozákově. V zimní sezóně jsou vyuţívány sjezdovky s lyţařskými vleky, běţecké tratě (Kozákov, Lomnice nad Popelkou, Nová Paka) a zimní stadiony pro bruslení (Nová Paka, Lomnice nad Popelkou, Mladá Boleslav, Jičín). V Českém ráji je k dispozici také řada sportovních zařízení: tenisové kurty, golf (Mladá Boleslav, Semily, Košťálov), minigolf (Sedmihorky), fit centra, kuţelky, sauny, solária, squash a hřiště na volejbal. Pod pojmem přírodní cestovní ruch se rozumí pobyt spojený s poznáváním přírody, zejména pak návštěva nenarušených míst jako jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, pralesy, apod. Do přírodního cestovního ruchu můţeme zahrnout např. ekoturismus. Venkovský cestovní ruch je zaloţen na vícedenních pobytech na venkově spojených s aktivitami jako je agroturistika (bydlení na farmě, poznávání tamního způsobu ţivota, vyjíţďky do přírody na koni) či ekoagroturistika (pobyt na rodinné farmě spojený s pomocí v zemědělství, konzumace vlastně vypěstovaných plodin a vlastně vyrobených produktů). Jízdárny s koňmi a k nim přilehlé farmy najdeme v Nudvojovicích, Hnanicích či v Pařezké Lhotě. V Českém ráji působí řada agentur nabízející záţitkové balíčky a různé typy dovolených, kterých se lze zúčastnit samostatně nebo se zkušeným průvodcem. Jmenujme například praţskou agenturu Outdoor Discovery nebo jabloneckou CA Sundisk.

50

6.2.8 Kultura a kulturní akce Nabídka kulturních, společenských, sportovních a jiných akcí je v Českém ráji velmi široká. Nejvýznamnější akce v regionu jsou určeny pro rodiny s dětmi a konají se převáţně v Turnově. Mezi prázdninové sezónní akce patří: prohlídky turnovských kostelů

s průvodcem (konané pondělí), prohlídky kostela sv. Jana

Křtitele

v Nudvojovicích (kaţdý týden v neděli), prohlídka synagogy a ţidovského hřbitova s průvodcem, ukázky broušení drahých kamenů, ukázky ruční výroby skleněných a křišťálových lustrů, ukázky ruční výroby granátových šperků v Galerii Granát (moţnost navštívit celoročně) a akce s názvem Magický Turnov (pořádaná kaţdou středu), jeţ je nový projekt města, který připravilo Regionální turistické informační centrum. Jedná se o prohlídku města společně s průvodcem v podvečerních hodinách, za svitu svíčky. Během prohlídky se navštěvují tajemná místa města, Galerie Granát, ţidovská synagoga a další. Návštěvník zde dostává neobvyklé informace podávané průvodcem v dobovém kostýmu. Kulturními akcemi, pořádanými v průběhu roku jsou: Staročeské řemeslnické trhy (poslední víkend v květnu), Kámen a šperk (v červenci) a Vánoční trhy (v prosinci). Jičín nabízí téţ širokou škálu akcí a festivalů, zaloţených především na pohádkách: Putování po stopách loupežníka Rumcajse, Jičín – město pohádky, jeţ je multikulturní pohádkový týden, který nabízí tvůrčí dílny, pouliční divadlo, koncerty, jarmark. Koná se kaţdoročně v září. Po celý rok je moţnost navštívit Židovskou synagogu, která je pozůstatkem zdejší ţidovské obce. Významným prvkem této stavby je modlitebna s oltářem. Další zajímavostí je Rumcajsova ševcovna, coţ je stylizovaný příbytek loupeţníka Rumcajse. Najdeme zde i Manku a Cipíska, ševcovskou dílnu, hernu pro děti a další oblíbené aktivity. V Mladé Boleslavi se kaţdoročně koná akce s názvem Svatováclavská jízda, jeţ je setkáním historických vozidel s řadou doprovodných akcí. Ţelezný Brod jako místo sklářského průmyslu pořádá slavnost zdejšího řemesla s názvem Skleněné městečko. Během akce se konají výstavy, módní přehlídky, ukázky řemesla a dílny pro děti. Podrobný seznam kulturních akcí v regionu viz Příloha D.

51

6.2.9 Historie Také historie je jednou z velkých lákadel regionu. Přes mnoţství hradů, zámků, historických staveb a muzeí nabízí Český ráj i atraktivní kulturní a historické programy, které jsou směřovány na rodiny s dětmi. Jako stěţejní téma byly zvoleny pověsti, které mají pro kraj obrovský význam a kulturní hodnotu a bývají spojeny se zajímavými místy. Nejznámějším a turisticky nejvyhledávanějším takovýmto projektem je Putování za pověstmi Českého ráje. Koná se koncem dubna v rámci akce „Český ráj dětem“, a je povaţována za zahájení letní turistické sezóny. Organizují se soutěţe a hry pro děti a je vţdy doprovázena bohatým kulturním programem. Po stopách Albrechta z Valdštějna je název motivační hry, kterou vydalo Sdruţení Český ráj jako průvodce s propojením zúčastněných míst a subjektů. Cesta začíná jiţ v Praze ve Valdštejnském paláci a navštěvuje místa, která jsou s postavou Albrechta z Valdštejna spojena. Oslavuje hlavně Jičín, jenţ byl jeho sídlem a správním centrem v době jeho vlády. Cesta je spojena s poznáváním historie a pouze její část se nachází v Českém ráji.

52

7 SOUČASNÝ CR V REGIONU A JEHO POTENCIÁL Data v této kapitole byla převzata z výzkumu agentury Czech Tourism s názvem Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Český ráj z roku 2006

[18]

a dále

z výzkumu organizace Sdruţení Český ráj s názvem Dotazníkové šetření mezi návštěvníky Českého ráje z letní sezóny 2010

, které mi poskytli zaměstnanci

[32]

tohoto sdruţení. Informace o turistické sezóně v roce 2011 nejsou ještě zpracovány. Sdruţení Český ráj momentálně pracuje na novém výzkumu monitoringu návštěvníků, který by se měl uskutečnit v letní sezóně 2012. Výzkumy zjišťují informace o skladbě návštěvníků, způsobu trávení jejich volného času, spokojenost s nabídkou regionu a další. Cestovní ruch je dnes v Českém ráji významným fenoménem a neodmyslitelnou součástí místní ekonomiky. Přináší stejné mnoţství finančních prostředků jako ostatní sloţky hospodářství, které jsou na stejné úrovni. Velkou roli hraje v rozvoji regionů, které disponují dostatečným potenciálem turistických atraktivit. Přináší sluţby, které by se v regionu jinak vůbec nevyskytovaly. Příkladem jsou obchody v malých vesničkách a jejich otvírací doba především o víkendech. Do cestovního ruchu je zapojena řada subjektů veřejného, soukromého i neziskového charakteru. Oblast disponuje vysokým potenciálem CR. Zásadní překáţkou pro maximální vyuţití tohoto potenciálu je sezónnost nabídky a koncentrace návštěvníků v centrální části ČR, přičemţ atraktivity na jeho okraji jsou podstatně méně vytíţeny. Za poslední desetiletí zaznamenal cestovní ruch obrovský rozkvět. Z důvodu celosvětové hospodářské krize však návštěvnost za posledních pár let mírně klesla, a objem financí, které zde turisté utratili, klesl rapidně. Do Českého ráje přijíţdějí turisté převáţně z blízkého okolí. Většina (78%) domácích návštěvníků přijela do cílového místa ze vzdálenosti do 100 km. Domácí klientela značně převyšuje nad zahraniční (tvoří aţ 70% návštěvníků). Zájem ze strany zahraničních klientů je tudíţ podporován různými prezentačními akcemi pro zástupce cestovních kanceláří a pro zahraniční novináře. Zahraniční návštěvníci, kteří do Českého ráje nejvíce přijíţdí, jsou z Německa (32%), Holandska (26%), Ruska (14%), Polska (7%), Slovenska (6%) a USA (5%). Větší počet všech domácích návštěvníků (52%) nejčastěji pobýval v regionu 1 den bez noclehu. Většina zahraničních návštěvníků strávila v regionu 3-7 nocí (60%). Zahraniční návštěvníci volili oproti Čechům častěji k přenocování hotely vyšší (15%)

53

i hotely niţší (37%) kategorie a penziony (12%). Mnohem více zahraničních návštěvníků (80%) se téměř vţdy stravuje v restauračních zařízeních, podstatně méně pak Češi (37%). 13% domácích hostů se v restauracích nestravuje téměř nikdy. Trendem posledních let je totiţ menší poptávka po stravovacích sluţbách v místě ubytování a nahrazení stravou vlastní. Je dokázáno, ţe se lidé do tohoto regionu vrací. Polovina zahraničních návštěvníků zde byla poprvé (49%), 74% respondentů české národnosti jiţ region navštívilo. Hlavním důvodem návštěvy Českého ráje byla příroda a krajina (61 %), dále historie a památky (31 %), rodinná dovolená (19 %) a relaxace a sport (11 %). Nejčastěji vyuţívané informační zdroje o Českém ráji jsou doporučení známých a příbuzných (37 %) a internet (32 %). Internet se postupně stává dominantním zdrojem informací. Významným zdrojem jsou stále i propagační materiály a prospekty (14 %). Cestovní kanceláře a agentury hrají při výběru dovolené v Českém ráji téměř nulovou úlohu. Spokojenost je poměrně vysoká u domácích návštěvníků. Zahraniční návštěvníci jsou v hodnocení kritičtější. Turisté jsou spokojeni s poskytováním informací o regionu. Podle výzkumů patří Český ráj k nejhorším regionům v kvalitě dopravní infrastruktury a sluţeb pro motoristy. K nejlepším však patří ve sluţbách pro cykloturisty, v úrovni personálu a v cenové úrovni sluţeb. Cenová úroveň sluţeb je hodnocena srovnatelně v porovnání s ostatními turistickými regiony. [18] Zásadní otázkou v kaţdé Chráněné krajinné oblasti je však působení cestovního ruchu na ţivotní prostředí. Z tohoto důvodu se zavádí opatření v podobě trvale udrţitelného cestovního ruchu a jeho různých forem. Jedná se o typ turismu, který nevratně nemění hodnoty v krajině a tím ji neodsuzuje k zániku. Tuto problematiku upravuje Agenda 21 pro cestovní ruch vydaná Světovou radou cestovního ruchu (World Travel & Tourism Council - WTTC), UNWTO a Radou Země na konferenci v Rio de Janeiru ze dne 14. června 1992. Sdruţení Český ráj, které v regionu působí, vypracovává střednědobé i akční plány, v rámci kterých proběhla obsáhlá marketingová studie propagace a prezentace regionu. Mezi ně patří: vytvoření marketingového plánu, stanovení produktů cestovního ruchu, segmentační analýza a návrh modelu řízení CR v regionu.

54

Sdruţením Český ráj byla zpracována i Rámcová strategie, která si určila následující obecné cíle (5): 1. udrţení kvality přírodního, historického a kulturního bohatství regionu, zlepšení péče o vzhled a údrţbu krajiny a obcí, vyuţití potenciálu pro rozvoj venkovského cestovního ruchu 2. rozptýlení turistů do okrajových oblastí mimo centrální turistické lokality 3. prodlouţení délky pobytu a turistické sezóny prostřednictvím rozšířené nabídky nových programů a doplňkových sluţeb 4. rozvojem cestovního ruchu zvyšovat jeho význam v ekonomice regionu včetně zaměstnanosti většího počtu obyvatel v oblasti sluţeb, rozvíjet cestovní ruch v souladu se ţivotem místních obyvatel. Novinkou je, ţe studie proběhly sčítáním návštěvníků ve vlastní přírodě. Doposud totiţ byla data shromaţďována Informačními centry jako přehled návštěvnosti památkových objektů. Detailně propracované plány viz příloha. Protoţe je turistický region marketingovou záleţitostí, vytváří své nabídky produktů a programů přímo pro jednotlivé cílové skupiny. Segmentační analýza ukázala, ţe nejčastěji přijíţdějí do daného regionu dospělí s partnerem (partnerkou) či přáteli. 1/4 návštěvníků tvoří rodiny s předškolními dětmi. Charakter nabídek Českého ráje je tedy orientován na ně. „Je obecně potvrzeno, že cestovní ruch je jednou z mála ekonomických aktivit, která pokud je s rozvahou, koncepčně a ve shodě jednotlivých zúčastněných subjektů provozována, se může dostat do souladu i se zájmy ochrany přírody a ohrožuje ji ze všech ekonomických odvětví nejméně. Tato cesta je ale podmíněna potřebou neustálého hledání cest, setrvalé diskuze a opravdu partnerské spolupráce.“ (5)

55

8 SWOT ANALÝZA Cestovní ruch v kaţdé turistické oblasti má své slabé i silné stránky a vţdy pro ni představuje jak příleţitost, tak hrozbu. Rozbor těchto aspektů shrnuje metoda zvaná SWOT analýza, která je zaloţena na principu protikladných charakteristik. Pomocí této metody můţeme zjistit silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). SWOT analýza se pouţívá především v marketingu, můţeme ji však aplikovat i na jiné oblasti jako je například politika, ekonomika podniku, strategické plánování či právě situace v určité územní oblasti. Slabé stránky představují slabiny regionu, silné stránky naopak přednosti. Příleţitosti znamenají šance do budoucna, které by měla oblast vyuţít, hrozby představují problémy, jíţ je potřeba se vyvarovat.

8.1 Silné stránky  nejstarší chráněná krajinná oblast  věhlas regionu jiţ od 19. století jako tradičně „českého“ turistického cíle  obecné povědomí o Českém ráji a nutnosti jeho ochrany  různorodý, členitý a turisticky atraktivní terén, skalní a hradní dominanty, kvalitní ţivotní prostředí  koncentrace klíčových aktivit na malém území  lokality s výskytem polodrahokamů a tradice jejich zpracování  moţnost pěstování extrémních sportů jako horolezectví, paragliding  podpora místní veřejnosti v zapsání regionu na seznam UNESCO  dostupnost z Prahy  střediska CR malých rozměrů, absence gigantických turistických resortů Nabídka speciálních produktů:  poznávací a vzdělávací programy - kulturní a sakrální památky, architektura, přírodní zvláštnosti, řemesla, montanistika aj.  tematická pěší turistika, sportovní programy - horolezectví, sjíţdění řek, paragliding, aj.

56

 prohlídka hradů a zámků zvláště v souvislosti s akcemi - "oţivená minulost", hudební a divadelní produkce  stravování a občerstvení ve stylových restauracích, nabídka místních specialit  regionální akce - trţiště, stylové obchůdky, krajové a zvykové slavnosti, poutě, folklór aj.  programy s ukázkami tradice regionu - řemeslné dílny, modelářství, kovotepectví, řezbářství aj.  ozdravné a relaxační programy, programy pro zdraví - sauna, solária, masáţe, fitness, relaxační a meditační programy  pobyty v zámeckých prostorách a dalších architektonicky zajímavých objektech  lovecké programy s ubytováním ve stylových loveckých chatách [19]

8.2 Slabé stránky 

omezení aktivit na území chráněné části



vyčerpatelnost a neobnovitelnost přírodních zdrojů



poloha území na třech různých administrativních jednotkách



špatná úroveň koupání



absence průvodcovských sluţeb mimo hrady, zámky, muzea



péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, rozmístění WC)



blízkost konkurenčních lokalit (Jizerské hory, Krkonoše



nedostatečné společenské vyţití



značná dominance letní sezóny



špatná otevírací doba obchodů, sluţeb, památek



horší kvalita sluţeb, nedostatečné spektrum sluţeb



nedostatek parkovacích míst, špatný stav parkovišť



nevyhovující stav komunikací, špatné silnice [18]

57

8.3 Příleţitosti 

atraktivní a výstiţně zvolený název

 výrazná silueta Českého ráje z hlavní trasy Praha-Liberec 

první lokální nabídky netradičních turistických atraktivit - squash, bowling, umělé lezecké stěny



rozvoj geoturismu na území geoparku

 stoupající počet ubytovacích a stravovacích zařízení, lokální informovanost  stavba plánované dálnice – příliv turistů  tranzit turistů do sousedních Jizerských hor a Krkonoš  spolupráce poskytovatelů sluţeb  prezentace regionu v zahraničí

8.4 Hrozby  devastace přírody  nedostatečná kapacita parkovišť  absence turistických autobusových linek v nejnavštěvovanějších částech oblasti  přetěţování některých oblastí vysokou návštěvností v hlavní sezóně  nedostatečná kvalita pěších a cyklistických stezek  stavba plánované dálnice – likvidace ekosystémů a poškození krajinného rázu  nedostatečná spolupráce jednotlivých krajů zasahujících do regionu  celosvětová hospodářská krize  nedostatek finančních prostředků a dotací na plánované projekty pro rozvoj

58

9 STANOVENÍ VARIANT POTENCIÁLNÍHO ROZVOJE Plány a úkoly Sdruţení Český ráj jsou náročné a početné. Nejdůleţitějšími projekty, které sdruţení plánuje v příštích letech realizovat, je zpracování akčního plánu Program trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj pro období 2012–2013 a střednědobého plánu Program trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj pro období 2012–2017. Tyto plány jsou součástí projektu „Marketingové a koordinační aktivity v Českém ráji“, jeţ je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. [20] Aktuální studie, které v rámci projektů pro zvýšení potenciálu CR probíhají, jsou:  Studie systému lokálních a záchytných parkovišť  Studie optimalizace pěších tras a cyklotras  Optimalizace informačního systému v Českém ráji a Horním Pojizeří Všechny tyto studie probíhají na základě nedostatků, které byly v Českém ráji zjištěny. Sdruţení Český ráj se snaţí pomocí těchto projektů zlepšit stav pěších tras a cyklotras, zajistit záchytná parkoviště, aby se do turisticky vytíţených míst dojíţdělo hromadnou, nikoli individuální dopravou a dále vytvářet dostačující informační servis. Jednou z myšlenek pro rozvoj je také vybudování sítě tzv. single track, coţ jsou uměle vybudované stezky o šířce pro jednoho turistu či cyklistu, které se vlní mezi stromy a tím respektují přírodní prostředí. Tyto stezky jsou určeny k dlouhodobému uţívání a představují druh trvale udrţitelné aktivity v přírodě. Zásadou však je, ţe musí být budovány mimo CHKO. Dalším velice aktuálním tématem je také jiţ zmiňovaná stezka Greenway Jizera. Byla vybudována na trase Dolánky-Líšný podél toku řeky Jizery. Správa CHKO sice souhlasila s vybudováním asfaltové silnice, ale Sdruţení Český ráj nemělo dostatek financí, aby tuto verzi projektu pokryli po celé délce. Vznikla tak stezka ze zpevněného povrchu, která je vhodná pro pěší a cykloturistiku, nikoliv však pro in-line bruslaře. Tento fakt vyvolal velkou diskuzi, v níţ většina zúčastněných vidí jako promarněnou šanci právě nezrealizovaný asfaltový povrch. Stezka pro in-line brusle by podle nich mohla mít úspěch jak u turistů, tak i u místních obyvatel, a mohla být ideálním místem pro trávení volného času. Podle mého názoru by jistým přínosem 59

pro cestovní ruch bylo vytvořit v regionu více moţností pro koupání. Situace v letních dnech je značně kritická a turisté nemají mnoho šancí, kde by mohli vyuţít umělá venkovní koupaliště. Doporučení, která z četných výzkumů zaměřených na domácí cestovní ruch

[21]

plynou a která by byla vhodnými variantami rozvoje CR v Českém

ráji, jsou: 

Propagace okrajových lokalit. Turistické průvodce a další materiály věnují svoji pozornost pouze centrálním částem regionu, a tyto částí jsou tím pádem nejvytíţenější. Pro lepší prostorové rozvrstvení návštěvníků je třeba přilákat turistu i do méně známých oblastí regionu.



Spolupráce provozovatelů sluţeb. Provozovatelé aktivit na území Českého ráje vnímají ostatní jako konkurenci. To je zásadní překáţkou jakékoliv spolupráce a jednoty v nabízených sluţbách. Efektivním řešením tohoto problému by mohly být například slevové poukázky při vyuţití více sluţeb v regionu.



Zlepšení vztahu k zahraničním turistům. Dlouhodobý odsun turistů ze zahraničí je pro Český ráj značnou ztrátou. Z tohoto důvodu propaguje agentura Czech Tourism turistické regiony v zahraničí. Jedním z malých, ale důleţitých kroků je zlepšit vztah provozovatelů sluţeb k zahraničním návštěvníkům. V některých případech se totiţ jedná, po letitých zkušenostech, aţ o odpor k cizincům. Dalším krokem vpřed by jistě bylo zlepšení jazykových znalostí personálu ubytovacích a stravovacích zařízení.



Rozšíření nabídky o mimosezónní aktivity. Sezónnost je totiţ v Českém ráji jedním z hlavních problémů nerovnoměrných příjmů. Situace by se dala vyřešit pomocí zaměření na konkrétní cílové skupiny a vytváření nabídek přímo pro ně. Specifická nabídka by mohla existovat např. pro školní či zájmové skupiny, seniory, apod. Prodlouţení sezóny by bylo moţno docílit i organizováním akcí mimo tuto dobu.



Rozšíření nabídky o víkendové pobyty. Právě tyto pobyty nemají v regionu tradici. Jedná se o vytvoření pobytových či poznávacích balíčků, které by zahrnovaly ubytování, stravu, vstupenky na pořádané akce a jiné doplňkové sluţby cestovního ruchu.

60

10 ZÁVĚR Z komplexní analýzy předpokladů cestovního ruchu v Českém ráji, která byla v této bakalářské práci provedena, bylo zjištěno, ţe důvodů pro navštívení této oblasti je celá řada. Ve vytvořené SWOT analýze byla nalezena silná i slabá místa regionu, šance pro rozvoj i hrozby, kterých by se měla oblast vyvarovat. Český ráj má obecně velmi vysoký potenciál cestovního ruchu a díky tomu získává peněţní prostředky z vyuţívaných sluţeb. I přestoţe je poměrně malou oblastí co do rozlohy, udrţuje si své postavení v rámci České republiky. Má výhodnou polohu, dobrou dostupnost a je dlouhodobě atraktivní. Nejhlavnější důvody, kvůli kterým je oblast ţádaná, jsou následující (seřazeny podle stupně atraktivity): 1. Příroda a krajina 2. Historie a památky 3. Sportovní vyţití a relaxace 4. Návštěva kulturních akcí K turistickým atraktivitám s nejvyšší návštěvností jiţ tradičně patří zámky Dětenice, Sychrov, Staré Hrady, Prachovské skály, Trosky, Bozkovské dolomitové jeskyně, Hrad Kost, Valdštejn, Šťastná země a Muzeum Škoda Auto. [22] Nejdůleţitějšími sférami pro vysoký potenciál CR v regionu jsou geologie a geomorfologie, jakoţto krajinotvorné prvky. Právě tyto sféry dohromady vytvořily krajinu, jeţ je svou jedinečností a specifičností tolik uznávaným fenoménem nejen pro návštěvníky, ale i odbornou veřejnost. Další dominantní sférou je kultura a vše, co je s ní spojeno. V Českém ráji tedy došlo k jedinečnému spojení přírodních a kulturních hodnot a tím byl vytvořen harmonický krajinný celek. Cílem veškerých aktivit v regionu je vytvořit turisticky atraktivní oblast mezinárodního významu, která má vţdy co nabídnout za předpokladu splnění podmínek trvale udrţitelného cestovního ruchu a trvale udrţitelného rozvoje. Sdruţení Český ráj, které má v oblasti zásadní pozici v rozvoji CR, můţe poukazovat na potřeby regionu, iniciovat jejich řešení, popřípadě připravit podkladové materiály. Rozhodujícím orgánem jsou však vţdy investoři (ať uţ soukromí nebo veřejní). Velkou roli hraje také přístup krajů a státu a jejich dotační politika. V této práci jsem zpracovala analýzu, chci ji pouţít jako východisko do magisterské práce, kde se budu zabývat syntézou. 61

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK AOPK ČR – Agentura ochrany přírody České republiky CR – Cestovní ruch ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad GIS – Geografické informační systémy CHKO – Chráněná krajinná oblast LČR – Lesy České republiky NPP – Národní přírodní památka NPR – Národní přírodní rezervace NUTS – Nomenclature of Units for Territorial Statistics (Nomenklatura územních statistických jednotek) PP – Přírodní památka PR – Přírodní rezervace SWOT – Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization UNWTO – United Nations World Tourism Organisation (Světová organizace cestovního ruchu) ZCHÚ – Zvláště chráněná území

62

SEZNAM ILUSTRACÍ Seznam obrázků Obrázek 1 – Mapa turistických regionů ....................................................................... 18 Obrázek 2 – Mapa turistických oblastí ......................................................................... 19 Obrázek 3 – Hranice regionu Český ráj v jednotlivých krajích ..................................... 22 Obrázek 4 – Detailní rozloţení ZCHÚ v CHKO Český ráj...........................................26 Obrázek 5 – Vymezení odstupňované ochrany přírody v CHKO Český rá …………..27 Obrázek 6 – Mapa území národního geoparku Český ráj .............................................29 Obrázek 7 – Míra překrytí geoparku chráněnou částí v Českém ráji ............................. 30 Obrázek 8 – Průtok řeky Jizery oblastí Českého ráje…………………………………..35 Obrázek 9 – Rozmístění rybníků v centrální a východní části CHKO. ..................... ....36 Obrázek 10 – Rozmístění hradů, zámků, zřícenin a pravěkých sídlišť v Českém ráji.... 44

Seznam tabulek Tabulka 1 – Seznam maloplošných zvláště chráněných území v CHKO Český ráj ....... 24 Tabulka 2 – Popis jednotlivých segmentů v CHKO Český ráj......................................31 Tabulka 3 – Přehled geomorfologických jednotek v CHKO Český ráj ......................... 33 Tabulka 4 – Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistickém regionu Český ráj pro rok 2011 ................................................. 48

63

SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY Literatura (1) KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis I. v kostce: pro střední školy: 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 152 s. Maturita v kostce. ISBN 978802530586712008. (2) HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. Vyd. 3. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2005, 109 s. ISBN 80-245-0858-3. (3) JANOUŠKOVÁ, Eva. Přednášky z předmětu Geografie CR 1. Jihlava. 2010/2011. (4) Chráněná území ČR III.: Liberecko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002, 331 s. ISBN 80-860-6443-3. (5) ŠOLTYSOVÁ, Lenka, NAVRÁTIL, Ivo. 50 let CHKO Český ráj: sborník referátů z mezinárodní konference konané ve dnech 20. aţ 22. října 2005 v Lázních Sedmihorkách. Semily: Státní oblastní archiv v Litoměřicích - Státní okresní archiv Semily pro Správu Chráněné krajinné oblasti Český ráj v Turnově, 2006. ISBN 80-8625414-3. (6) Evropský geopark UNESCO Český ráj - vytvoření geoinformačního systému pro rozvoj regionu a ochranu geologického dědictví. Turnov: Muzeum Českého ráje ve spolupráci s Geoparkem UNESCO Český ráj, ČGS, 2009, 168 s. Sborník Muzea Českého ráje. ISBN 978-80-254-6150-1. (7) MINISTERSTVO ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Národní geoparky: Evropský geopark UNESCO Český ráj, Národní geopark EGERIA [Informační leták]. 2010 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: www.geoparkceskyraj.cz. (8) SDRUŢENÍ ČESKÝ RÁJ A MĚSTO TURNOV, Informační střediska Českého ráje. Český ráj: Katalog cestovního ruchu [Katalog]. Turnov: JAZZ-art, 50 s. [cit. 2012-0404]. Dostupné z: www.cesky-raj.info. (9) MLEJNEK, Pavel. Problémy ţivotního prostředí města Turnova. Brno, 1997. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce RNDr. Vladimír Herber, CSc.

64

(10) Český ráj [Informační leták]. Vinohradská 46, Praha 2: Česká centrála cestovního ruchu - Czech Tourism, [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: www.kudyznudy.cz. (11) MRKÁČEK, Zdeněk a Karel BROULÍK. Jedinečný Český ráj. 1.: Martina Kohoutová, 2010. Vlastivěda Českého ráje. ISBN 978-80-254-8762-4. (12) COGAN, Miroslav. Turnov: Český ráj. Ţelezný Brod: Jakoubě, c2001, 165 s. ISBN 80-901-9726-4. (13) Atlas ţivotního prostředí Libereckého kraje. Liberec: Tiskárna RUCH, 2008. ISBN 978-80-254-2872-6. (14) Magický Turnov [Informační leták]. Město Turnov: Odbor cestovního ruchu, 2009 [cit. 2012-05-01]. (15) MRKÁČEK, Zdeněk. Zázraky přírody Českého ráje. Vyd. 1. Turnov: Knihkupectví-Antikvariát, 2010. Vlastivěda Českého ráje. ISBN 978-80-254-6697-1.

Internet [1] Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Czech Tourism [online]. 20052012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didaktickepodklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/. [2] Česká republika - Svět - Obecná geografie. Geografický web [online]. 2007 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.hajduch.net/cesko/cestovni-ruch/. [3] Úvodní strana. Czech Tourism [online]. 2005-2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/. [4] Turistický potenciál regionu. Czech Tourism [online]. 2005-2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencialregionu/. [5] Mapa turistických regionů a oblastí. Czech Tourism [online]. 2005-2012 [cit. 201203-26]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/pro-odborniky/mapa-turistickychregionu-a-oblasti/.

65

[6] Turistické regiony a oblasti. Krajská správa ČSÚ v Liberci [online]. 2009 [cit. 201205-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/0207005/. [7] Oficiální stránky Libereckého kraje. Marketingové turistické regiony [online]. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.krajlbc.cz/public/kultura/rajonizace_unor_19_3_2008_200_b718b9323f.jpg. [8] Ústřední seznam ochrany přírody. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 2010 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/. [9] Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Český ráj. 2003, 138 s. Dostupné z: www.cesky-raj.cz/priroda/planpece_cr.pdf. [10] Návrh České republiky pro vyhlášení evropského geoparku UNESCO: Skalní města Českého ráje - chráněná krajinná oblast. Turnov: Správa CHKO Český ráj, 2004. Dostupné z: www.ceskyraj.nature.cz. [11] SDRUŢĚNÍ ČESKÝ RÁJ. Katalog Dovolená v Českém ráji [online]. [cit. 201204-26]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/turisticky-region/propagacnimaterialy/katalog-dovolena-v-ceskem-raji.html. [12] Správa CHKO Český ráj. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2009 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: www.ceskyraj.nature.cz. [13] Chráněná krajinná oblast Český ráj. Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=default_cz. [14] Jizera. Klokočí [online]. 2011 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.klokoci.cz/reka-jizera.html. [15] Pedologie. Venkovský cestovní ruch [online]. 1998-2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://venkov.oblasti.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=115139. [16] LABYRINTH PRO, s.r.o. Aktualizace střednědobého plánu (2012 – 2017) trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v Českém ráji [online]. 1992-2012 [cit. 2012-0505]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/filemanager/files/file.php?file=62396.

66

[17] Cestovní ruch - časové řady. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-0506]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab_1_4_cru/$File/crucr041612_14.xls. [18] CZECH TOURISM. Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Český ráj [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/0213_/monitoring-navstevniku-v-turistickem-regionucesky-raj. [19] Český ráj - turistický region. Regionální informační servis [online]. 2010-2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-kraj/regionalniinformace/o-kraji/cesky-raj/. [20] Tiskové zprávy. Oficiální stránky turistického regionu Český ráj [online]. 19922012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/info/sdruzeni-ceskyraj/tiskove-zpravy/hledani-vize-rozvoje-ceskeho-raje.html. [21] Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch: Vyhodnocení etapy léto 2011 [online]. 2010 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/zpravy.html. [22] Návštěvnost turistických informačních center v Českém ráji v roce 2011. Oficiální stránky turistického regionu Český ráj [online]. 1992-2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/info/sdruzeni-cesky-raj/monitoringnavstevnosti/navstevnost-turistickych-informacnich-center-v-ceskem-raji-roce2011.html. [23] Český ráj. Kudy z nudy [online]. 2010 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Cestovani-po-CR/Regiony-CR/Cesky-raj.aspx. [24] Geografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografie. [25] Geopark Český ráj [online]. 2006 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.geoparkceskyraj.cz/. [26] Hotel Lázně Sedmihorky. Hotel Online [online]. 2009 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.hrubaskala.cz/hotely/hotel-lazne-sedmihorky/. 67

[27] Chráněná krajinná oblast Český ráj. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chráněná_krajinná_oblast_Český_ráj#cite_note-aopk-1. [28] Lezení po skalách. Climbing paradise [online]. 2010 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.climbing-paradise.cz/cs/lezeni-po-skalach. [29] Oficiální stránky regionu Český ráj [online]. 1992-2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/. [30] Region Český ráj [online]. 2010 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.ceskyraj.cz/. [31] Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody v CHKO Český ráj. In 488. 2004. Dostupné z www.ceskyraj.nature.cz. [32] Výstupy dotazníkového šetření mezi návštěvníky Českého ráje - léto 2010. Oficiální stránky turistického regionu Český ráj [online]. 1992-2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/info/sdruzeni-cesky-raj/statistikynavstevnosti/vystupy-dotaznikoveho-setreni-mezi-navstevniky-ceskeho-raje-8211-leto2010.html. [33] Projekty členů. Asociace turistických regionů České republiky [online]. 2000-2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.atur.cz/redakce/index.php?clanek=45700&xuser=&lanG=cs&slozka=996& xsekce=45699. [34] Návštěvnost památek a turistických atraktivit v Českém ráji v roce 2011. Oficiální stránky turistického regionu Český ráj [online]. 1992-2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/filemanager/files/file.php?file=59440.

68

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Podrobný rozpis regionálních projektů v Českém ráji Příloha B – Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistickém regionu Český ráj Příloha C – Návštěvnost památek a turistických atraktivit v Českém ráji Příloha D – Pravidelně pořádané kulturní akce v oblasti Českého ráje Příloha E – Obrázková dokumentace

PŘÍLOHY Příloha A Podrobný rozpis regionálních projektů v Českém ráji Pro plánovací období 2007 - 2013 připravuje Sdruţení Český ráj následující projekty cestovního ruchu (CR), na základě kterých budou předkládány ţádosti o finanční podporu z fondů Evropské unie. Nositelem projektů bude Sdruţení Český ráj nebo některý z jeho regionálních partnerů (geopark, obce, svazky obcí, apod.). Projekty budou předkládány převáţně do Regionálního operačního programu (pro NUTS II Severovýchod, resp. Střední Čechy).

I. Marketingové a koordinační aktivity v regionu Český ráj • Marketingová podpora CR (propagace, veletrhy, web, tiskoviny), podpora produktů a programů CR. • Budování a rozvoj informačních systémů (informační tabule, mapy). • Podpora činnosti informačních center (dovybavení). • Zajištění činnosti turistické organizace (personální zajištění, sídlo, pracovní skupiny). II. Rozvoj doplňkové infrastruktury cestovního ruchu • Budování, rekonstrukce a modernizace doplňkové infrastruktury CR. • Jednotný turistický informační a navigační systém. • Turistické stezky, cyklostezky, vyhlídky, odpočívadla, parkoviště, cyklostezky. 69

III. Greenway Jizera • Budování nadregionální cyklotrasy / cyklostezky podél řeky Jizery (cca 190 km). • Rozvoj souběţného koridoru pro nemotorovou dopravu (pěší, cyklo, in-line, vodácká turistika). • Marketing, propagace produktu cestovního ruchu. • Systém údrţby. IV. Zlatá stezka Českého ráje • Rekonstrukce páteřní pěší turistické trasy jako synonyma pěší turistiky v regionu. • Doplnění informačního systému a mobiliáře. • Propagace nabídky. V. Geopark Český ráj • Představení nabídky a zpřístupnění geotopů (lokality, zajímavosti). • Rekonstrukce a budování naučných stezek. • Rozvoj a budování expozic. • Budování jednotného informačního systému. • Vytvoření turistického produktu, propagace. VI. Český ráj bez bariér • Analýza nabídky sluţeb a doplňkové infrastruktury CR z pohledu zdravotně postiţených. • Rekonstrukce a modernizace doplňkové infrastruktury na vybraných trasách z hlediska potřeb zdravotně postiţených. • Vytvoření a rozvoj produktu cestovního ruchu včetně propagace. Zdroj: [33]

70

Příloha B Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistickém regionu Český ráj

rok

celkem

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

142 148 141 148 137 138 136 132 133 133 129 143

hotely hotely hotely hotely hotely hotely chatové turistické pensiony kempy ostatní ***** **** *** ** * garni osady ubytovny -

2 2 3 4 4 4 4 5 5 5 5 5

18 18 20 19 19 20 20 18 22 24 24 27

12 12 9 9 9 8 7 5 5 5 5 5

10 9 3 2 1 2 3 2 1 1 2 2

1 1 1 2 3 3 3 3 3 3 3

28 31 35 35 32 29 29 30 28 29 29 39

23 25 23 23 23 23 23 23 21 21 21 21

10 9 10 10 10 12 12 12 12 11 11 11

12 12 13 16 12 11 11 10 10 9 8 8

26 29 25 29 25 26 24 24 26 25 21 22

Zdroj: [17]

71

Příloha C - Návštěvnost památek a turistických atraktivit v Českém ráji Název turistické atraktivity STŘEDOČESKÝ KRAJ

2010

2011

18 412 18 672

21 847 15 033

20 863 15 920

Michalovická Putna

6 097

5 350

6 173

Kosmonosy Loreta

2 350

2 200

1 554

Muzeum města Mnichovo Hradiště

3 520

4 520

1 998

112 736

103 409

88 096

Sbor Českých bratří - MB

21 102

21 073

20 878

Templ – MB

10 556

11 592

11 139

600

x

435

Muzeum Mladoboleslavska

7 658

10 964

11 456

Vyhlídková věţ Mladá Boleslav

1 664

1 351

2 084

x

x

x

33 188

35 065

36 805

Zámek Stránov

x

9 082

x

Muzeum Bakovska

x

120

x

x 147 277 26 819

x 167 000 22 321

x 186 300 23 537

Staré Hrady

x

85 923

98 000

Pracovny českých spisovatelů - Staré Hrady

x

140

34

Prohlídky Valdštejnova paláce

x

1 116

x

Kost

x

63 221

60 000

5 000

x

RMaG Jičín - galerie

x

2 613 x

2 326 x

RMaG Jičín - muzeum (od 2010 spojena statistika s galerií)

x

27 570

30 873

921

576

582

x

1 968

x

14 828

7 968

5 747

4 128

3 127

3 620

169

321

360

Rumcajsův svět Radka Pilaře

x x

550 x

600 26 325

Válečné muzeum

x

2 000

3 000

Rumcajsova ševcovna

x

3 089

12 000

Valdická brána

x

15 000

18 000

x 2 400

2 000 x

x x

Zámek Mnichovo Hradiště Valečov

Škoda Auto Muzeum

Kosmonosy Muzeum

Altamira Zahrada a minizoo

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Zámek Dětenice Zámek Humprecht

2009

Valdštejnova lodţie Synagoga Jičín

Galerie JQV Na Špejcharu Muzeum Ţeleznice Městské muzeum a Suchardův dům Nová Paka Muzeum přírody Český ráj Muzeum F. Šrámka Památník Foerstrova rodu

Milohlídka Pivovar Nová Paka

2 510

72

LIBERECKÝ KRAJ Bozkovské dolomitové jeskyně Zámek Sychrov

72 000

70 400

68 000

121 121 x

122 522 x

122 122 x

Státní zámek Hrubý Rohozec

27 477

27 677

26 815

Hrad Valdštejn

69 526

61 950 91 488

72 398 103 255

26 504

27 317

Zámek Hrubá Skála

Trosky Frýdštejn

107 301

Kumburk

x

2 000

x

11 986 x

9 894 x

13 100 16 570

221

83

93

x

2 234

2 884

x 134

85 x

80 x

x

10 000 x

5 820 x

Městské muzeum v Ţelezném Brodě-sklářská expozice

2 854

956 2 786

1 444 3 009

Městká galerie Vlastimila Rady (ŢB) Městské muzeum v Ţelezném Brodě - Běliště

1 121 4 382

2 041 4 203

3 694 3 971

Vodní elektrárna Spálov

x

1 600

1 611

Věţ kostela sv. Petra a Pavla

x

79

221

8 406

6 238

8 644

36 171

29 223

30 590

14 259 x

12 062

12 903

x

x

cca 2000

2 000

1 800

2 500

3 000

x

x

x

7.-8.000

7 000

4 000

Šťastná země

x 65 000

x 55 000

x 45 000

Výletní areál Pěnčín

35 500

11 968

26 850

Rozhledna Dubecko

x

550

x

Rozhledna Kozákov

23 975

18 611

17 315

x x

4 000 5 450

4 500 6 100

Rotštejn Vranov Pantheon Prohlídky turnovských kostelů Synagoga Turnov Prohlídky Magický Turnov Prohlídky Kámen a šperk – Turnov Městské muzeum a galerie Lomnice nad P. Roztocký mlýn Maloskal. Galerie – Boučkův statek

Muzeum a Pojizerská galerie Semily Muzeum Českého ráje Dlaskův statek Muzeum panenek a medvídků Muzeum techniky v Loukově Muzeum drahých kamenů p. Votrubce Městské muzeum Rovensko p. Tr. Dřevěná zvonice v Rovensku Hradní a zámecká akvária Sychrov

Rozhledna na vrchu Tábor Pivovar Svijany

Zdroj: [34], vlastní úprava

73

Příloha D - Pravidelně pořádané kulturní akce v oblasti Českého ráje NÁZEV TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ POPIS AKCE Velikonoční dobové trhy Velikonoce na Dlaskově statku

víkend před Velikonocemi duben

Sychrov, zámecký park

Český ráj dětem

duben

Valečovská slavnost

1. května

výletní areály v Českém ráji hrad Valečov

Turnovské staročeské trhy

květen

Turnov – městský park, Muzeum Českého ráje

Jazz pod Kozákovem Svatojánská pouť

květen červen

Semily, KC Golf Dolánky u Turnova

Dvořákův Turnov a Sychrov Středověký jarmark

červen

Turnov, zámek Sychrov

červen

Ţeleznobrodský jarmark Historický šerm na Troskách Slavnosti svijanského piva Folková noc na Frýdštejně Benátská noc Šrámkova Sobotka

červen

Mladá Boleslav, nádvoří hradu Ţelezný Brod

červenec

hrad Trosky

červenec červenec

Svijanský újezd, koupaliště areál státu Ondříkovice

červenec červenec

Malá Skála Sobotka

Kámen a šperk v Českém ráji Vítejte ve starých časech Lomnické kulturní léto Rovenské zvony

červenec

Slavnosti slámy Slamák Posvícenský jarmak

srpen srpen

Turnov, Muzeum Českého ráje zámek Hrubý Rohozec, Turnov Lomnice nad Popelkou Rovensko pod Troskami Radvánovice – Areál Šťastná země Sobotka - náměstí

Skotské hry

srpen

zámek Sychrov

festival rockové hudby literární festival pro milovníky poezie s kulturním programem a přednáškami cyklus akcí přibliţující řemeslnou a uměleckou tradici netradiční prohlídky zámku Hrubý Rohozec, dobová hudba hudebně-dramatický festival regionální přehlídka amatérských kapel trampské, country a folkové hudby letní festival navazující na tradici doţínek jarmark s bohatým kulturním programem tradiční skotská slavnost, kultura, hudba

Valečovská slavnost Jičín – město pohádky Staročeský jarmark

září září září

Adventní dobové trhy Vánoční trhy Valdštejské Vánoce

prosinec prosinec prosinec

hrad Valečov Jičín Mladá Boleslav, nádvoří hradu Sychrov, zámecký park Turnov, Jičín Mnichovo Hradiště

slavnost na zakončení turistické sezóny kulturní festival, svátek dětí i dospělých jarmark s ukázkami dobových řemesel a bohatým kulturním programem dobový trh s ukázkami řemesel vánoční jarmark vánoční slavnost, stánkový prodej

červenec srpen srpen

Dolánky u Turnova

velikonoční dobové trhy s kulturním programem a ukázkami řemesel folklorní pořad s ukázkou tradičních velikonočních obyčejů doplněný vystoupeními folklórních souborů zahájení turistické sezóny pro děti i dospělé, hry a kulturní program slavnost na zahájení turistické sezóny – divadelní, hudební a šermířská vystoupení tradiční trh s ukázkami lidových řemesel a bohatým kulturním programem jazzový festival program představující svatojánské čarování, doplněné hudbou festival váţné hudby jarmark s bohatým kulturním programem řemeslný trh s bohatým kulturním programem dobový trh, šermířská, hudební a divadelní vystoupení slavnosti piva s bohatým doprovodným programem festival folkové hudby

Zdroj: (8)

74

Příloha E – Obrázková dokumentace

E1

Ledňáček říční

E2

Střevíčník pantoflíček – dnes velmi vzácná a téměř vyhynutá orchidej

75

E3

Suché skály – unikátní hradba z velmi tvrdého pískovce, zvaná téţ jako Kantorovy varhany

E4

Hruboskalské skalní město Zdroj: (15)

76