Český červený kříž Blansko. Vás zve na. Republikové kolo Hlídek mladých zdravotníků

Český červený kříž Blansko Vás zve na

Republikové kolo Hlídek mladých zdravotníků

17. - 19.6.2011

Blansko

Blansko Blansko (německy Blanz) je okresní město v Jihomoravském kraji. Leží v údolí řeky Svitavy, 19 km severně od Brna. Centrum má nadmořskou výšku 276 m, větší část města se rozkládá ve svahu nad levým břehem Svitavy. Blansko zaujímá rozlohu 18,29 km² a v roce 2010 zde žilo 21 018 obyvatel.

Historie První zmínka o zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu Svitavy se objevuje v Letopise tzv. Kanovníka vyšehradského a pochází z roku 1136. Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem olomouckého biskupství a jeho držitelé dostávali toto zboží jako léno. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad Blansek, ležící východně od Blanska. Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na protější straně řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. Jan Skála z Doubravky odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631-1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K významnému rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. K dalšímu rozmachu města přispěla železniční trať Brno - Česká Třebová, která bylo slavnostně otevřena 1. ledna 1849. V tomto období, kdy došlo ke zrušení roboty a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří soudních okresů, které spadaly pod hejtmanství v Boskovicích. Blansko z městyse na město povýšil císař František Josef I. teprve roku 1905. V tomto roce byl sepsán pamětní list, který popisuje poměry v Blansku, stav průmyslu, školství, spolků apod. Blansko mělo v té době 417 domů s 3350 obyvateli a bylo rozvinutým průmyslovým městem. Největší továrnou byly Salmovy železářské závody, které vyráběly široký sortiment nejen železářské produkce a které zaměstnávaly 2000 dělníků. Dalším závodem byla továrna a slévárna firmy Ježek, která zaměstnávala 400 dělníků a továrna firmy Carl Mayers Söhne, zabývající se výrobou hliněných kamen a šamotového zboží a zaměstnávající 120 dělníků. Dalšími menšími firmami byly továrna hospodářských strojů Františka Šaumana, továrna hospodářských strojů Družstvo železářů, strojína bratří Nejezchlebů, cihelna Martina Kaly a další. Roku 1911 založil v Blansku ing. Erich Roučka továrnu na výrobu elektrických měřících přístrojů a regulačních soustav, kterou o 23 let později prodal Robertu Sochorovi; roku 1945 byla tato továrna znárodněna a dostala název Metra Blansko. Spolu s ČKD Blansko a Adastem Blansko tvořila až do roku 1989 jádro blanenského průmyslu. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si Blansko zachovalo svůj převážně průmyslový charakter, i když jeho význam pro zaměstnanost v okrese znatelně poklesl.

Zajímavá místa a stavby v Blansku Blansko leží na železniční trati Brno-Česká Třebová a vzhledem k tomu, že je východiskem turistických cest do oblasti Moravského krasu bývá nazýváno bránou Moravského krasu. Východně od města se nachází zřícenina hradu Blansek. Jižně od Blanska leží zřícenina Čertova hrádku a Nový hrad. •

•

• •

•

náměstí Republiky – náměstí v centru města; na náměstí leží budova Komerční banky, budova Městského úřadu, hotel Dukla, je zde vybudován vodotrysk, lavičky a také parkovací místa; v období prázdnin tu promítá letní kino náměstí Svobody – náměstí před budovou blanenské radnice; uprostřed náměstí je parčík s lavičkami, fontánkou s labutěmi, bronzovou sochou hříbat (připomínka zemědělských budov, které tu v minulosti stávaly) a památníkem padlých v 1. světové válce Wankelovo náměstí – podlouhlé náměstí v srdci Blanska s výzdobou tvořenou litinovými sochami Rožmitálova ulice – nově opravená ulice (pěší zóna) s cihlově červenou dlažbou, lavičkami, litinovou výzdobou a fontánkou; jedna z laviček zde nese jméno slavného zdejšího rodáka, sportovce, turisty, divadelníka, kuchaře a všeuměla Kašpara Krásy Blanenského, současníka a přítele Járy Cimrmana park u Zborováka – nově zrekonstruovaný park u vlakové zastávky s památníkem bitvy u Zborova

Historické stavby •

•

•

• • • •

blanenský zámek se zámeckým parkem – v zámku je dnes umístěno Muzeum Blansko s několika stálými expozicemi: historie železářství, blanenská umělecká litina 19. a 20. století, Moravský kras, historické interiéry; v tomto zámku mimo jiné pobýval lékař a archeolog Jindřich Wankel, spisovatel Ferdinand von Saar nebo Karolina Meineke ADAST – správní budova firmy ADAST Blansko a. s. postavená v roce 1911 ve windsorském stylu po vzoru zámku Miramare; nyní je této budově vinárna a restaurace barokní kostel sv. Martina (postaven 1672–1691) – původně zde stál románský (později gotický) kostel, založený v 1. pol. 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem; starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě; Kostel je významným zastavením na evropské stezce sv. Martina "Via Sancti Martini", což dokládá informační tabule na zdi farní zahrady a také symbolická bronzová šlépěj sv. Martina umístěná v lodi kostela. Klamova huť (z roku 1855) – poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve muzeum umělecké litiny, nyní opět výrobní prostory dřevěný kostelík ze 17. století, přivezený sem v roce 1936 z Podkarpatské Rusi radnice – postavena r. 1885, současnou podobu nabyla v roce 1904, kdy byla dostavěna věž s hodinami; sídlo úřadu starosty a některých složek Městského úřadu hotel Skalní mlýn - nejvýznamnější centrum Moravského krasu

Památníky • • •

• •

památník Boženy Němcové, nachází se v parčíku u křižovatky ulic Žižkovy a Havlíčkovy památník padlým v 1. světové válce. Stojí v parku na Náměstí Svobody. památník hrdinům bitvy u Zborova, byl odhalen v roce 1947 a přečkal bez úhony dobu komunistické totality. V roce 2007 byla socha opravena a na své původní místo se vrátil i ztracený bodák. Nachází se v parčíku u zastávky ČD Blansko-město. památník osvobození – „Rudoarmějec“, je v parčíku u křižovatky ulic Sadové, Seifertovy a Hybešovy. náhrobní památník první ženy anglického krále Viléma IV. Karoliny Meineke , obklopený nově zbudovaným rozáriem, se nachází přímo u kostela sv. Martina

Moderní stavby • • •

• • • • • • • •

Městská knihovna Blansko – okresní knihovna Galerie města Blanska – expozice výtvarného umění Městský klub – klubové zařízení s velkým sálem a jevištěm, malými sály a klubovnami; budova od července 2006 prochází rekonstrukcí vnitřních prostor; součástí klubu je restaurace s letní zahrádkou Kino Blansko Nemocnice Blansko hotel Dukla – zastaralá budova sloužící převážně jako ubytovna pro zahraniční dělníky; pravidelně se objevují návrhy na její zbourání Hotel Macocha Domov důchodců Obchodní akademie Zvláštní škola Strojírenský komplex ČKD Blansko

Hrad Blansek Hrad Blansek založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku ve 13. století. Poprvé se hrad výslovně uvádí roku 1275. Hrad se stal centrem lenního obvodu s více jak 30 many. Jako léno byl Blansek udělován až od konce 14. století, kdy na Moravě došlo k markraběcím válkám. Prvním leníkem byl Erhart z Kunštátu a ze Skal, kterému hrad svěřil roku 1396 biskup Mikuláš z Riesenburka. Od roku 1400 měl hrad v zástavě Aleš z Kunštátu a Lysic, v letech 1417-1420 ho držel Vilém Zajíc z Valdeka a v letech 1420-1435 rod ze Studnice. Za husitských válek se stal Blansek jedním z opěrných bodů biskupa Jana Železného proti husitům. Spolehlivé zprávy o dobývání hradu za husitských válek neexistují, dle tradice měl být hrad dobýván při husitském tažení roku 1424 a poté roku 1431. K dobytí však pravděpodobně nedošlo nebo hrad nebyl poškozen tak, aby nebyl dále obyvatelný. Hrad měl slíbený do zástavy Vok V. z Holštejna, avšak biskup Pavel z Miličína si ho ponechal pro příslušníky svého rodu. Roku 1440 se na hradě konal sjezd biskupských leníků. V roce 1461 je uváděn jako pustý. Hrad byl zničen požárem. Ještě se traduje, že za třicetileté války byl uzpůsoben provizorně k obraně proti Švédům. Hrad sestává z původního hradu o rozměrech 70x25 metrů. Tato část hradu s palácem, která vznikla v 13. století, leží přímo nad údolím, kudy vede silnice k Punkevním jeskyním. Někdy před rokem 1349 bylo k hradu přistavěno rozsáhlé předhradí, které je od hlavního hradu odděleno dvojitým příkopem. Z původního hradu se zachovaly zbytky paláce a hradby, zřetelné jsou i zbytky předhradí. V 30. letech 20. století se z bezpečnostních důvodů strhávala část chátrajícího zdiva, aby nedošlo k jeho zřícení na silnici k Punkevním jeskyním, které se v té době právě zpřístupňovaly pro veřejnost.

Zámek Blansko První zmínky o Blansku pocházejí z první poloviny 12. století. To se stalo biskupským majetkem a kromě kostela zde pravděpodobně stávalo nějaké opevněné sídlo (tvrz či dvůr), které se však zřejmě nacházelo na Starém Blansku. K tomuto se váže pověst o dobývání Tatary při jejich vpádu na Moravu. Středověká tvrz však byla postavena i na Novém Blansku a pravděpodobně u ní se uvádí v roce 1431 biskupský man Mikuláš z Vážan. První zaručená zmínka o tvrzi pochází až z roku 1532, kdy tam Jan Skála z Doubravky prostavěl 900 zlatých. Přestavbu na renesanční zámek zahájil na konci 16. století moravský zemský prokurátor Matyáš Žalkovský ze Žalkovic. Přestavbu ale dokončil až roku 1604 jeho syn Jan Žalkovský ze Žalkovic. Od roku 1631 drželi zámek páni z Rožmitálu. Za třicetileté války byl zámek poškozen a opravili ho teprve Gellhornové, kteří ho vlastnili od roku 1694 a kteří zde sídlili. Blanenský statek však zadlužili a roku 1766 ho prodali rodu Salmů. Ti však sídlili v Rájci a blanenský zámek používali jako letní sídlo. V zámku bydlela v 18. a 19. století řady významných lidí, jako např. Karel Reichenbach, Karolina Meineke, Jindřich Wankel, Josef Dobrovský, Josef Mánes, Ferdinand von Saar a další. V roce 1818 zámek vyhořel a hrabě Hugo František Salm ho nechal opravit, přičemž byly provedeny stavební změny. Další opravy a změny provedli jeho nástupci. Na konci 19. a začátku 20. století však začal zámek chátrat a ve třicátých letech 20. století byl využíván jako nájemní dům a noclehárna. Město Blansko mělo zájem o jeho odkoupení, ale bezvýsledně. Po druhé světové válce byl zabaven na základě dekretů prezidenta Beneše. V letech 1960-1969 zde probíhala generální rekonstrukce a zámek byl předán do užívání Okresnímu vlastivědnému muzeu.

Kostel svatého Martina V Blansku pochází 17. století. Stavěn byl v letech 1672 - 1691 v barokním stylu. Od 1. poloviny 12. století zde stál kostel v románském slohu. Později přestavěn do gotického. Ten zde založil Jindřich Zdík. V dnešním kostele se nachází zvon, který patří mezi nejstarší na Moravě. V letech 1707 - 1708 probíhaly na kostele opravy. A roku 1889 dochází opět k další renovaci a rozšíření kostela.

Wankelovo náměstí

Náměstí Republiky

zimní stadion

vlaková stanice Blansko - město

vlaková stanice Blansko

Informace o soutěži Datum: 17. – 19.6.2011 Více informací viz rozpis a přihláška.

Místo konání: Zimní stadion Blansko Mlýnská 17, Blansko 678 01 GPS: 49°21'51.173"N, 16°38'19.527"E

Kontakty: Ředitel soutěže: Jaroslav Jura

tel. 724420315

email: [email protected]

tel. 736546607

email: [email protected]

tel. 602785931

email: [email protected]

Hlavní rozhodčí: Iva Kučerová

Hlavní organizátor Jiří Kučera

Hlavní maskér Anna Altrichterová

Český červený kříž Blansko Blansko, Sadová 2 516 418 624 [email protected]

Prosíme všechny rozhodčí, kteří chtějí pomoci na soutěži, aby se ozvali hlavnímu rozhodčímu na zmíněné kontakty. Děkujeme.

Časový harmonogram čas 10:00 - 10:30 10:45 11:00 11:30 do 17:00

Prezence Porada velitelů a doprovodů Slavnostní nástup Samotná soutěž Řešení protestů Vyhlášení výsledků

Informace pro ubytované Pá do 18:00 Příjezd, ubytování 18:00 Večeře 18:30 Možnost prohlídka města s hosteskou So 8:30 - 9:00 Snídaně 18:00 Večeře Ne 8:30 - 9:00 Snídaně, odjezd Změna časů (příjezdu, odjezdu, ubytování) možná po předchozí domluvě.

PŘIHLÁŠKA NA REPUBLIKOVÉ KOLO HLÍDEK MLADÝCH ZDRAVOTNÍKŮ Datum soutěže: 17. – 19.6.2011 Místo konání: areál zimního stadionu Blansko Uzávěrka přihlášek: 15.6.2011 Prezence: 10:00 – 10:30

I. stupeň II. stupeň: Jméno

Datum narození

Adresa

1. velitel ________________________________________________________________ 2. _____________________________________________________________________ 3. _____________________________________________________________________ 4. _____________________________________________________________________ 5. _____________________________________________________________________ náhradník _______________________________________________________________ pedagogický doprovod:________________________________________________________ speciální stravovací návyky:____________________________________________________ ___________________________________________________________________________ další ubytovaní: _____________________________________________________________ Ubytování: pátek / sobota sobota / neděle

ano/ne ano/ne

Všem neubytovaným bude uhrazena cena dopravy (do maximální výše 2000 Kč, pokud by cena za dopravu byla vyšší, dostane vysílající oblastní spolek 2000 Kč). Cena za další ubytovanou osobu (fanoušky, rodiče …) činí 310 Kč/os./den, cena za jídlo činí 190 Kč. Neubytovaným doprovodům (řidič, zástupci z vysílajících Oblastních spolků ČČK) bude poskytnut oběd a večeře zdarma. Prosíme o zaslání vyplněné přihlášky v nejbližším možném termínu (alespoň telefonicky potvrdit, zda se hlídka ubytuje, počet doprovodných osob na telefon 516 418 624). Přihlášky zasílejte na email [email protected] nebo na Oblastní spolek ČČK, Sadová 2 Blansko, 678 01. Telefon 516 418 624.

Potvrzení vysílající organizací:

Propozice pro Soutěže Hlídek mladých zdravotníků Český červený kříž organizuje soutěže Hlídek mladých zdravotníků ve všech okresech České republiky. Soutěž je rozdělena na dvě části - pro Mladé zdravotníky I. stupně a pro Mladé zdravotníky II. stupně. Hodnocení probíhá odděleně pro tyto dvě skupiny. Soutěž je postupová. Vítězná hlídka z okresního kola postupuje do kola regionálního. Vítězové regionálních kol si měří síly na národním kole. V některých okresech z důvodu velkého zájmu o soutěže ČČK organizuje i základní a okrsková kola. Soutěže Hlídek mladých zdravotníků jsou určeny pro pětičlenná družstva (ve složení velitel + 4 členové). Hlídky mohou do soutěže vyslat: • • • •

základní školy místní skupiny ČČK Oblastní skupiny Mládeže ČČK příp. jiné dětské organizace

Hlídky jsou složeny ze žáků základních škol nebo víceletých gymnázií ve dvou věkových kategoriích: • •

I. stupeň žáci z 1. - 5. ročníku ZŠ II. stupeň žáci ze 6. - 9. ročníku ZŠ nebo žáci z věkově odpovídajících ročníků víceletých gymnázií

Podmínky pro účast hlídky v soutěži jsou následující: 1. Školou nebo jinou vysílající organizací potvrzený jmenný seznam členů hlídky. 2. Každou soutěžní hlídku musí doprovázet osoba starší 18 let. Na místě disciplíny se zdržuje ve vzdálenosti, kterou určí rozhodčí stanoviště. Zasahování doprovázející osoby do průběhu soutěžní disciplíny je důvodem k vyloučení družstva ze soutěže. 3. Hlídka soutěží ve vhodném sportovním oblečení a obuvi. 4. Každá hlídka musí být vybavena malou zdravotnickou brašnou, která slouží k případnému ošetření zranění člena Hlídky.

A v čem vlastně Hlídky soutěží? 1. Praktické provedení první pomoci s použitím o standardního zdravotnického materiálu o improvizovaných prostředků 2. Doprava postižených 3. Obvazová technika

Praktické provedení první pomoci 1. stupeň Hlídka ošetřuje 5 poranění, z toho 2 poranění na jednom stanovišti s využitím standardního zdravotnického materiálu. Na dalších stanovištích hlídka ošetřuje 2 a 1 poranění s využitím improvizovaného materiálu. 2. stupeň Hlídka ošetřuje 7 poranění, z toho 3 poranění na jednom stanovišti s využitím standardního zdravotnického materiálu. Na dalším stanovišti hlídka ošetřuje 2 a 2 poranění s využitím improvizovaného materiálu. Zdravotnický a improvizovaný materiál je připraven na jednotlivých stanovištích a dodává ho organizátor soutěže. Při posuzování poranění se vychází ze Standardů první pomoci a doporučení Evropské resuscitační rady 2010. Případné protesty podává velitel hlídky s doprovázející osobou rozhodčímu stanoviště písemně na místě. Rozhodčí stanoviště připíše k protestu své stanovisko a zajistí jeho předání hlavnímu rozhodčímu soutěže. Protest se řeší po skončení soutěže před spočítáním výsledků za přítomnosti hlavního rozhodčího soutěže, rozhodčího stanoviště, velitele hlídky a doprovodu. Rozhodnutí hlavního rozhodčího soutěže je konečné.