ČESKÁ BESEDA KAPTOL
Český dům v Kaptole Poznámky: Česká beseda Kaptol založena 25. ledna 1923. Koupen dům od truchlařa Fraňe Šmita 20. července 1931. za 59.216 dinaru Zahájení stavby: (upraveni, nebylo stavby) hnedle po kůpeni Ukončeni a přechystani 20. listopadu 1931. Slavnostní otevření: 4. června 1932 Adresa: ulice Česká 1, 34334 Kaptol Projektant: Lev Kalda Stavbyvedoucí: Svitil Alois zednik; Treger Franta (Hrobeček) tesař Rozloha: pozemek uhrnem 1111, od toho objekt 299 kvadratn. metru Vlastnické osvědčeni (listina): Vlastnictvi je částečka či. 1159 České besedy Kaptol 1/1 Pozemkovy knižni vijmeni: čá. br. 1159, povrch 299 + 312 + 500 m2, ∑ 1111 m2 Větší úpravy: 1953, 1978, 1989 a 2001-2012 * * * Češi, Moravané a Slovaci, a bylo jich v tehdejši Obce Kaptol, ktera bila širša od dnešni a měla 12 vesnic, kolem jednoho tisíce, si 25. ledna 1923. za pomoci Zahraničniho svazu založili Československou besedu. Jejím úkolem bylo zachování českého kulturního dědictví a organizování společenského a zábavního života. Prvním předsedou se stal Alois Němec, majitel hostince. Zpočátku se v jeho hostinci scházeli pouze vážení kaptolští krajané, po čase jejich setkávání přerostla v kulturní podniky, které se týkaly všech – mužů, žen i dětí. Tyto podniky byly mezi krajany vítané, zapomínali při nich na životní těžkosti. Předseda spolku nabídl, že se v jeho místnosti hostiny může scházet i větší počet krajanů, což bylo s povděkem přijato. Už 28. října 1924 byla v Kaptole přičiněním besedy založena i doplňovací československá škola, a pro výuku byly nutně potřebné odpovídající místnosti ktery zdara dal předseda. Prvni učitelkou se stala Jindra Horákova. MŠANO z Prahy poslal 1925. r. učitela Miloslava Václavka kteryho nasledujicich 9 roku i vyplacoval. Řešenim Ministerstvi osvěty u Beleradu č. 8374/III od 30. března 1926. se Doplňovaci čsl. Škola stala Soukroma samostatni čsl. Škola, a novim Nařizenim č. 28038 od 2. května 1927. stejně ministerstvo školu prohlašuje veřejnou instituce a sufinancuje práce eksternyh učitele. Kůvli toho Čehosl. Ministerstvo kultury i Matica šk. z Prahy pronajima 6000 dinaru za koupeni nejpodstatnejši výstroje (lavici, tabula a výdaji malovani) a dodatečni peněžní prostředky za zaplatit výplaty pro učitela a uvedeni do pořádku a druhe němčeve místnosti, uhrnem 24.189,67 dinaru. Ve te dvě střídy jsou umístěna 62 učedníka rozmístěnih v 4 oddělení. Škola se Řeš. Minist. 24887 nazýva Československá Obecna škola Františka Palackeho a 1. zaži 1928. zaměstnala i druhiho učitele Jindru Požara, krajana ze Slavonii ktery dostával jihoslavsky plat. Noví učitelé se postarali také o rozšíření činnosti spolku, besedy. ČUZ je z pomoci založili Sokolsky dorost, a Osvětový hospodářský odbor (OHO) z 44 členu, 16. řijna 1930. založil několik hospodářských sekcí
(ovocnáři, včelaři, chovatelé koní, švadleny a domácnost), putovní loutkové divadlo, folklorní, pěveckou a hudební sekci, knihovnu s čítárnou a další. Pořádáním různých programů si Beseda vydělala 2.085 dinárů a její členové začali snít o vlastním domě. Až do roku 1928 využívala škola zadarmo místnosti o rozloze 181,5 3 m v domě předsedy Besedy Aloise Němce. Ministerstvo školství poté na nájem schválilo dokonce 8.400 dinárů ročně, a předseda velkoryse nabídl na rozšíření školy 40 m2 zahrady před domem. Kvůli neshodě mezi předsedou a učiteli tento návrh nebyl realizován. Uvažovalo se spíš o koupěji nové budovy, což podporoval také tajemník ministerstva školství z Bělehradu Jan Jinderka. Počet žáků v české škole v té době už přesáhl stovku. Krajany v jejich plánech podporoval také Československý ústav zahraniční. Za 55.000 dinárů koupil učitel Václavek stavení, které se stane Domem České besedy a v němž bude umístěna i česká škola. Projekt zadarmo vypracoval architekt Lev Kalda, který navrhl budovu rozšířit o jeden metr do dvora. Celková finanční konstrukce obnášela 111.844 dináry (samotný dům s poplatkami 59.216 dinárů a jeho adaptace 52.628 dinárů). České ministerstvo financí povolilo učiteli Miloslavu Václavkovi prostřednictvím Československé banky v Záhřebu půjčku ve výši 30.000 dinárů s osmiprocentními a 42.500 s čtyřprocentními úroky. Na stavbu finančně přispělo sto dvacet kaptolských českých rodin (M. Václavek, J. Mareček, P. Vrba, J. Bořuta, J. Trdý a další), Česká beseda Kaptol vložila vlastních 31.055 dinárů a spolek Komenský z Prahy věnoval 8.289 dinárů. Učitel Václavek vynaložil velké úsilí, aby Beseda a škola získaly budovu a postaral se také, aby byla 20. července 1931. evidována jako majetek České besedy Kaptol a spolku Komenský v Praze, což se později ukázalo jako moudré rozhodnutí. Zednické práce na budově provedl stavitel Alois Svítil, střechu postavil tesař Franta Treget, zvaný Hrobeček. Pomocné práce dobrovolně vykonávali členové Besedy. Nová školní budova byla 8. listopadu 1931. vysvěcena, a 1. prosince se česká škola Františka Palackého přestěhovala. Prozatím do jedné místnosti, a po novoročních svátcích i do druhé. Slavnost otevření domu Československé besedy a soukromé školy Palackého se konala 4. června 1932. Do školy se toho roku zapsalo 106, a následujícího roku 115 žáků. Činnost kaptolských Čechů a Moravanů se od té doby soustředila do Českého domu, a škola a učitelé v ní hráli ještě větší úlohu. Čeští učitelé nejčastěji vykonávali funkci tajemníka, a často také byli prostředníky mezi Besedou, Československým svazem a státními institucemi. Během několika následujících let je od přeusměrněni nájemu (8.400 din. měsíčně) byla vrácena půjčka, která se vedla na učitele Václavka. Beseda v té době téměř každý týden pořádala nějaký kulturní podnik. Ve hře Za štěstím účinkovalo více než třicet herců, hudebníků zpěváků a dalších osob. Také ve škole se pořádaly programy, představení, loutková divadla, přednášky. Působila v ní folklorní a recitátorská skupina, knihovna, děvčata se učila ručním pracím a chlapci pracovali ve školní zahradě. Přestože škola byla soukromá, bylo jí roku 1934. z Bělehradu nařízeno, aby na razítku měla státní symbol. Tenkrát kaptolští Češi pochopili, jak dobře jednal učitel Václavek, když jako majitele Domu uvedl Besedu. Kdyby budova byla majetkem školy, brzy by se dostala do vlastnictví státu. Česloslovenské besedy se zakládaly v Požeze (1932), Pleternici, Graci, Jakšići a Bjelišovce (1933).
České ministerstvo školství vysilalo české učitele také do jiných míst. Roku 1932 přišel na osijecké území František Podlaha, který jako učitel české doplňovací školy v Osijeku organizoval celkový kulturní život zasloužil se o založení některých krajanských spolků 1936. v okolí. V Osijeku v té době už krajanský spolek s vlastnim domem působil. Na tutich územich byli převážně Slováci organizovany v matici. Český učitel Bedřich Sýkora byl iniciátorem založení Československé besedy v Slavonském Brodě (1934). Tato Beseda měla vlastní dům, který byl za druhé světové války vybombardován a spolek zanikl. Tuten misionář je 12 roku dříve založil besedu v Derventě, potm v Bos. Brodě, ale ty spolky se nepovédlí. Nikde krajansky spolky neměly dlouhého trvání, takže se zdá, že kaptolský učitel Miloslav Václavek svůj úkol splnil nejúplněji. Kaptolští krajané vždycky spoléhali na vlastní síly, chápali, že jim i Pán Bůh pomůže, když si pomohou sami. Proto se tato Beseda zachovala podnes. Na začátku druhé světové války byla činnost Besedy i školy zastavena. V Domě se měl zřídit ustašovský byt. Češi však přistoupili k organizaci Kulturbund, čímž získali ochranu Němců, a česká škola se stala školou německou. Po válce kaptolští Češi a Moravané znovu svůj Dům získali, ale činnost spolku a školy obnovovali s potížemi. Mezi českými obyvateli bylo 56 obětí války, a repatriací se jejich počet svedl na polovinu (359). V osadě zůstal jen jeden učitel, Jindra Požár. Beseda se přece jen pomalu budila k životu. K třicátému výročí spolku v roce 1953. byl Dům zvenčí i zevnitř obílen vápnem a na před stranu krajané vyvěsili nápis Česká národní škola Kaptol. Kvůli malému počtu žáků bylo rozhodnuto jednu třídu zmenšit, aby se v druhé místnosti mohl zřídit sál s jevištěm. Pracovalo se dobrovolně, a zvlášť při tom vynikla Anna Prokopová, u níž učitel bydlel. Její zásluhou byla také obnovena divadelní skupina. Před dožínkami, které kaptolská Beseda organizovala roku 1955, byla na účet obecní správy opravena střecha a celý dům i s „kuchyňkou“ (oddělen mali objekt) byl obílen. Prováděly se i další úpravy; postaven byl plot, zasklená okna, pořízená bylá kamna na topeni. Beseda v té době měla 200 až 230 členů a mnohým nebylo pro Besedu nic těžké udělat. Z výdělku na dožínkách Beseda deset tisíc dinárů věnovala na stavbu domu v Bjeliševci. O něco později, v roce 1957, půjčila Beseda deset tisíc dinárů také na stavbu hasičského domu v Kaptole a stala se tak zakládajícím členem Dobrovolného hasičského spolku. Koncem padesátých let se na budově chorvatské školy přistavovalo patro, a proto se výuka odbývala v budově české školy, ve třech směnách. Ze zápisu z besední schůze 19. července 1959. se můžeme dočíst o velmi těžkém rozhodnutí propůjčit celý Český dům chorvatské škole. Kaptolští Češi byli vůči tehdejším státním institucím velmi opatrní a tlak, který byl na ně vyvíjen, pociťovali jako uzurpování jejich majetku. Souhlasili až po domluvě s tehdejším předsedou Československého svazu. Česká škola byla v roce 1960. na základě změněného zákona o školství připojena k chorvatské škole Ivo Lola Ribar v Kaptole jako obvodni. Českou školu toho roku navštěvovalo 25 žáků od první po čtvrtou třídu a na hodiny českého jazyka přicházeli 32 žáci višich třid z chorvatské školy, všichni šli do jedne třidy. Známky z češtiny se zapisovaly do vysvědčení. Do Českého domu, který ještě stále používala chorvatská škola, byla 1960. zavedena elektřina, a pro školu byl obstarán rádiopřijímač a rozhlas. Kaptolští krajané znovu pocítili, jak bylo rozumné, ponechat budovu v majetku Besedy – připojením české školy k chorvatské by i budova připadla škole.
Až do roku 1961. neměla Beseda podmínky k činnosti. Když budovu opustili školáci, bylo třeba nejdřív opravit škody. Protože Beseda nežádala nic za nájem, nechala chorvatská škola místo toho prostřednictvím Samosprávné zájmové pospolitosti (SIZ) roku 1963. zaplatit nutné opravy – upevnění palubovky v chodbě. Beseda znovu čelila pokusům státní správy nacionalizovat spolkovou budovu – kvůli nedostatku školního prostoru. Rozhodnutí komise pro nacionalizaci bylo odloženo, a Češi na oplátku zvolili za předsedu spolku politicky vhodnější, loajálnější osobu. K 100. výročí příchodu Čechů a 45. výročí založení české školy organizovala Československá beseda roku 1969. v Kaptole dožínky. Pro tuto příležitost se v Domě konaly úpravy, které financovaly obec Požega a školní fond. Na Domě byla odhalena pamětní deska, připomínající výročí. Díky mnoha sponzorům se před dožínkami konaly ve vesnici rozsáhlé úpravy: dostavěna byla přední část hasičského domu, úpravy probíhaly v chorvatské škole, upraven byl střed vesnice a všechny ulice a mosty. Ulice dostaly jména, a ta, v níž stojí Český dům, byla nazvána Českou. Celková hodnota úprav dosáhla dvaceti milionů dinárů, které se získaly od různých sponzorů a společensko-politických organizací. Jinými slovy, díky české slavnosti měla celá kaptolská společnost značný užitek. A tato možnost získat peníze na komunílní akce byl hlavní důvod k organizování dožínek také v letech 1978 a 1989. V době Chorvatského jara, kdy se vzbudilo chorvatské národní povědomí, získal Kaptol jako mnohonárodnostní osada ještě jednu českou akci – přehlidku dětskeho tvořtěstvi Naše jaro. Zdálo se, jako by o Besedě nejvíc rozhodovala politika a jako by Češi sloužili ke snížení chorvatsko-srbské nesnášenlivosti. Kvůli dožínkám 1978. dostal Český dům nová okna, vstupní dveře, nábytek, parkety – práce provedla firma Pionir. I tentokrát byly upravena také vesnice, vyasfaltováno hřiště, rozšířen hasičský dům… Česká menšina získala dvojjazyčné nápisy na místních organizacích: Místní pospolitost, Česká obvodní škola, NK Hvězda, Hasičky dům… Tentokrát však dožínky přinesly ztrátu, a to vyvolalo nespokojensot členstva. Po dožínkách se znovu aktualizoval dřívější návrh převést Český dům do vlastnictví chorvatské školy, ani tentokrát to besední výbor nedovolil, a tak se roku 1980 přikročilo ke stavbě nové školní budovy, ve které měla být zřízena také učebna pro české oddělení. Právě tento fakt byl rozhodující, aby škola na stavbu získala peníze a aby mohla být dokončena. Nová školní budova byla otevřena 29. listopadu 1986. Když se jednalo o tom, že bude chorvatská škola připojena ke škole ve Veliké, postavila se Česká beseda na stranu kaptolských občanů a podařilo se status chorvatské základní školy zachovat, a s ní i české obvodní školy. Pro ni byla v nové budově vyhrazena jedna třída s nápisem Český dům, postavený na atraktivním místě uprostřed vesnice, se znovu dostal na mušku některých zájemců, kteří přišli s návrhem, aby ho Beseda přenechala lovcům, a aby se za domem na besedním pozemku postavily garáže pro hasičská vozidla. Správnímu výboru dalo dost práce, aby tento útok odrazil. Nátlak se opakoval roku 1988, kdy vesnické společenskopolitické oganizace žádaly, aby Beseda v zájmu hospodářského rozvoje osady Dům pronajala firmě Biopharm. Ani tentokrát Beseda neustoupila a před plánovanými dožínkami roku 1989 se pustila do rekonstrukce Domu. K budově se do dvora přistavěla větší místnost a sanitární uzel, budova byla nově překryta a obnovena byla fasáda, na kterou byl v češtině i chorvatštině připevněn nápis Dům České besedy Kaptol. V
bývalé učebně se upravila muzejní sbírka, a ve větší bylo vybouráno jeviště, aby se sál mohl zvětšit. Kaptolské dožínky sponzorovaly některé firmy, takže i tentokrát bylo v osadě provedeno mnoho infrastukturních úprav, úpravu Českého domu však financoval Československý Svaz. Od samosprávné zájmové pospolitosti pro kulturu (SIZ) dostala Beseda 30 milionů dinárů, ktery skončil na upravu nove školi podle toho že se i česka učebna nachazela pod stejnou střechou. Válka v letech 1991-1993 zastavila činnost Besedy, a česká škola byla kvůli malému počtu žáků zrušena. Stalo se tak bez souhlasu Besedy, z rozhodnutí ředitele a s podporou politických struktur. Dnes v místní škole probíhá výuka českého jazyka modelem C a počet žáků, kteří ji navštěvují, se pohybuje kolem pětadvaceti. Beseda byla za války jedinou místní organizací, která své místnosti ustoupila potřebám chorvatského vojska. Jedna místnost v Českém domě se stala útočištěm uprchlíků z Bosny, ve druhé byl sklad humanitární pomoci. Dům České besedy byl bezplatně k dispozici všem místním organizacím a spolkům, zvlášť v oblasti kutury a sportu… Chápali jsme to jako přínos Besedy kaptolských Čechů k formování chorvatského státu. V roce 1995 žádal Místní výbor Kaptol o pronájem Domu pro mateřskou školu, ale krajané to odmítli, protože věřili, že mohou svůj spolek vzkřísit. Nejstarší členové besedního výboru povzbuzovali: „Beseda je naše Praha a my ji nedáme. Rajši ji zbouráme, nežli ji necháme. Všichni do Besedy, Beseda pro všechy!“ Česká beseda Kaptol obnovila svou činnost 19. března 1997 na nových principech. Předseda Zdenko Tauš a tajemník Mirko Vazler se členy výkonného výbory vedou spolek transparentně, a spolek prožívá obrodu. Jeho činnost se financuje ze Svazu Čechů a Rady pro národnostní menšiny RCH podle uskutečněných programů. Pokud jde o péči o besední majetek, osvědčil se kaptolský krajanský spolek jako dobrý hospodář, který o svůj majetek nejen pečuje, ale ho i zvětšuje. Obecní správa Kaptola doposud financovala opravu stropu, položení parket a instalaci klimatizace částkou 94 000 kun, na kulturní činnost dává spolku deset tisíc kun ročně. Županství požežsko-slavonské dalo v letech 1997-2011 na kulturní činnost pouhých deset tisíc kun. Od Rady pro národnsotní menšiny Republiky Chorvatska spolek dostává prostřednictvím Svazu Čechů ročně 24 tisíce kun. Vzácné jsou finanční prostředky, které kaptolský spolek od roku 1997 dostal na obnovu svého Domu od České republiky. Za tu dobu byla na celém objektu vyměněna střecha (60 000 kun), přistavěna šatna a kůlna a zhotoveno schodiště (40 000 kun), vyměněna všechna okna a dveře (45 000 kun) a obnovena místnost, které kaptolští krajané říkají kuchyňka (15 000). Všechny práce, které vysloveně nevyžadovaly odbornost, vykonali dobrovolně členové spolku, a tím vlastně získané peníze mnohonásobně zúročili. Česká beseda Kaptol má dnes asi 300 členů, z toho je asi stovka osob zapojena do kulturně umělecké činnosti v rámci folklorním souboru „Červená sukýnka“, která má tři věkové skupiny, hudební „Bohemia“ a pěvecké sekce „Zlaté údolí“. V Domě se každodenně konají zkoušky. Pokud se však jedná o vyhlídky do budoucnosti, ty nejsou příliš optimistické – kvůli asimilaci i kvůli vistěhovani proto že v Kaptole není pro mladé lidi možnost zaměstnání. Podle soupisu obyvátelstva v 2011. roce, v Kaptole se jenom 64 osobi hlásili jako Češi. Mirko Vazler
