ČESKÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

ČESKÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Vlasta Loubová

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.

Znojmo, duben 2009

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Vlasta Loubová

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Účetnictví a finanční řízení podniku

Název tématu:

Český důchodový systém a demografický vývoj

Zásady pro vypracování:

Problémová oblast: Demografický vývoj populace České republiky a jeho vliv na důchodový systém Cíl práce: Analýza budoucího vývoje demografické struktury populace České republiky a popis dopadu tohoto vývoje na důchodový systém Postup práce a použité metody: 1. Demografická prognóza obyvatel do r. 2050 2. Současný důchodový systém zabezpečení seniorů 3. Diskuze ke vztahu demografické prognózy a udržitelnosti současného důchodového systému Metody: syntéza poznatků, sběr dat, analýza odborné literatury, komparační syntéza

Rozsah práce:

45

Seznam odborné literatury: 1. ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. I. část. 3. vyd. Praha: Karolinum UK, 2007. 612 s. ISBN 978-80-246-1393-2. 2. Demografie (nejen) pro demografy. 1. vyd. Praha: SLON, 1993. 125 s. ISBN 80-901424-2-7. 3. GALVAS, M., GREGOROVÁ, Z. Sociální zabezpečení. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 280 s. ISBN 80-210-3686-9. 4. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-050-5. 5. VYSTOUPIL, J. Demografie: Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 180 s. ISBN 80-210-3655-9. 6. BURCIN, B., KUČERA, T. Nová kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003–2065). Demografie, 2004, roč. 46, č. 2, s. 100–111. Seznam internetových odkazů: 1. www.czso.cz – Český statistický úřad 2. www.mpsv.cz – Ministerstvo práce a sociálních věcí 3. www.vupsv.cz – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 4. Český statistický úřad: Odhad počtu osob s nárokem na starobní důchod do roku 2050 [online], ©2008, dostupné na:

Datum zadání bakalářské práce:

září 2008

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2009 L. S.

Vlasta Loubová

Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.

autor

vedoucí bakalářské práce

Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo

Abstrakt Tato bakalářská práce „Český důchodový systém a demografický vývoj“ se zabývá problematikou penzijního systému. Bakalářská práce je rozdělena do tří základních celků. V první části se zaměřuji na popis budoucího demografického vývoje obyvatelstva v České republice. Druhá část stručně popisuje současný penzijní systém v České republice, způsob financování systému, a poskytuje základní informace o podmínkách nároku na starobní důchod. Třetí část se zabývá vlivem demografického vývoje na současný penzijní systém, nutností důchodové reformy a návrhem vlády na provedení této reformy.

Abstrakt Die Bachelorarbeit „Tschechisches Rentensystem und die demografische Entwicklung“ beschäftigt sich mit der Rentenproblematik. Die Bachelorarbeit wird in drei Teile verteilt. Im ersten Teil orientiere ich mich an der Beschreibung der künftigen demografischen Bevölkerungsentwicklung in der Tschechischen Republik. Der zweite Teil beschreibt gleichzeitiges Rentensystem in der Tschechischen Republik, die Finanzierungsform des Rentensystems, und gewährt die Grundinformationen über die Bedingungen des Anspruchs auf die Altersrente. Der dritte Teil beschäftigt sich mit dem Einfluss der demografischen Entwicklung auf gleichzeitiges Rentensystem, mit der Notwendigkeit der Rentenreform und dem Regierungsentwurf der Rentenreform.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci Český důchodový systém a demografický vývoj vypracovala samostatně a použila jsem v ní pouze materiály citované v seznamu literatury.

Znojmo, duben 2009

…………………………………………. vlastnoruční podpis autora

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří mi pomáhali s vypracováním bakalářské práce. Především vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D., která mi poskytla mnoho cenných připomínek a odborných rad.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................................... 8 1 DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA OBYVATELSTVA ............................................................................ 9 1.1 JAK ROZUMĚT POPULAČNÍM PROGNÓZÁM ................................................................................................ 9 1.2 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY DO ROKU 2050 .............................................................. 10 1.2.1 Scénář projekce – nízká varianta .................................................................................................. 11 1.2.2 Scénář projekce – střední varianta................................................................................................ 12 1.2.3 Scénář projekce – vysoká varianta................................................................................................ 12 1.2.4 Vývoj počtu obyvatel ..................................................................................................................... 13 1.2.5 Vývoj věkové struktury obyvatel .................................................................................................... 14 1.3 KMENOVÁ PROGNÓZA POPULAČNÍHO VÝVOJE ČESKÉ REPUBLIKY (2003–2065) .................................... 16 1.3.1 Základní východiska prognózy ...................................................................................................... 16 1.3.2 Očekávaný vývoj počtu obyvatel ................................................................................................... 17 1.3.3 Změny ve věkové struktuře obyvatelstva........................................................................................ 18 1.4 SROVNÁNÍ PROGNÓZ .............................................................................................................................. 19 2 SOUČASNÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY............................................................. 22 2.1 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU.............................................................................. 23 2.2 FINANCOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU V ČESKÉ REPUBLICE .............................................................. 23 2.3 ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ......................................................................... 25 2.4 DÁVKY DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ ......................................................................................................... 26 2.4.1 Starobní důchody........................................................................................................................... 27 2.4.2 Konstrukce starobního důchodu.................................................................................................... 28 2.4.3 Zvyšování důchodů ........................................................................................................................ 30 2.5 ZHODNOCENÍ VÝVOJE DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ OD ROKU 1996........................................................... 30 3 VLIV BUDOUCÍHO DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE NA DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE .................................................................................................................................................. 32 3.1 UKAZATELÉ SOUČASNÉHO DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ............................................................................ 32 3.2 DŮCHODOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE ......................................................................................... 34 3.2.1 Základní varianta vývoje důchodového systému ........................................................................... 35 3.2.2 Etapy důchodové reformy.............................................................................................................. 36 3.2.3 První etapa důchodové reformy .................................................................................................... 36 3.2.4 Druhá etapa důchodové reformy................................................................................................... 38 3.2.5 Třetí etapa důchodové reformy ..................................................................................................... 39 3.3 TŘI PILÍŘE DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ..................................................................................................... 39 3.3.1 Podmínky pro vstup a výstup z II. pilíře ........................................................................................ 40 3.3.2 Stanovení odvodů do II. pilíře ....................................................................................................... 40 3.3.3 Fondy II. pilíře .............................................................................................................................. 41

3.3.4 Způsob stanovení penze při vyvázání z I. pilíře............................................................................. 42 3.3.5 Proč zavést II. pilíř?...................................................................................................................... 42 3.4 PRŮBĚŽNÉ VERSUS FONDOVÉ FINANCOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ................................................. 43 ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 46 POUŽITÉ ZDROJE ...................................................................................................................................... 48

Úvod Úlohou společnosti je zabezpečit starším občanům, občanům, jejichž schopnost výdělečné činnosti je omezena zdravotním stavem a osobám závislým na výživě po zemřelém, dostatečné materiální podmínky. Tato zodpovědnost se odráží nejvíce v oblasti poskytování důchodových dávek a jiných sociálních služeb. Úspěšnost důchodového systému v rozhodující míře však neovlivňují pouze právní předpisy, ale především úspěšný ekonomický rozvoj státu, výše vyplacených mezd, platů a odměn pracujícím, účinná propopulační opatření, dobrý zdravotní stav obyvatel a jejich střední délka života, stanovený věk odchodu do důchodu, nízká nezaměstnanost atd.

Změny v populaci mají své ekonomické i sociální efekty. Proto se v poslední době klade velký důraz na tvorbu populačních prognóz. Současné demografické prognózy ukazují, že hlavním problémem je stárnutí obyvatel. V roce 2050, vlivem prodloužení střední délky dožití, by měl podíl seniorů v České republice představovat třetinu společnosti. Většina evropských států včetně České republiky si je vědoma budoucího nedostatku výdělečně činných osob, a proto se snaží situaci řešit již nyní zaváděním penzijních reforem. Zabezpečení profinancování důchodového systému by mělo být prioritou společnosti.

Jelikož pracuji na oddělení důchodového pojištění Okresní správy sociálního zabezpečení ve Znojmě, chtěla bych svoji bakalářskou práci zaměřit na problematiku důchodového zabezpečení v České republice. Toto téma je v dnešní době velice aktuální v souvislosti s probíhající reformou penzijního systému. Mým záměrem v bakalářské práci je zhodnotit budoucí demografický vývoj obyvatelstva v České republice podle současných demografických prognóz a dopad tohoto budoucího vývoje na současný důchodový systém.

Svoji bakalářskou práci jsem rozdělila do tří hlavních kapitol. V první kapitole se věnuji popisu populačních prognóz. Druhá kapitola je zaměřena na přiblížení problematiky penzijního systému v České republice. Třetí kapitolu jsem pojala jako diskuzi ke vztahu demografické prognózy a udržitelnosti současného důchodového systému. Metody, které jsem při tvorbě mé bakalářské práce použila, jsou sběr dat, analýza odborné literatury a syntéza poznatků. 8

1 Demografická prognóza obyvatelstva Populační prognóza má široké uplatnění v praxi. Patří mezi základní podklady pro rozhodování a plánování všude tam, kde vstupují do hry přímo či zprostředkovaně soubory obyvatel – ve finanční sféře, ve státní správě a místní samosprávě, v sociálním a důchodovém zabezpečení, pojišťovnictví, výstavbě bytů a problematice bydlení vůbec, zdravotnictví, školství, obraně státu, dopravě, obchodu a dalších veřejných službách, marketingu, reklamě apod.1 Dále bych se proto chtěla věnovat důležitosti tvorby populační prognózy a využití informací získaných z populační prognózy v oblasti systému důchodového pojištění.

Autorů populačních prognóz můžeme najít hned několik. Tím získáváme různé předpovědi do budoucnosti a můžeme provádět srovnávání. Ve své bakalářské práci vycházím z projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050 vypracované Českým statistickým úřadem a z kmenové prognózy populačního vývoje České republiky 2003–2065 autorů Borise Burcina a Tomáše Kučery.

1.1 Jak rozumět populačním prognózám Při předvídání počtu obyvatel v budoucnosti prochází každý autor několika uzlovými body, v nichž musí činit rozhodnutí o parametrech projekce. Na těchto rozhodnutích závisí celkový výsledek odhadu a vzhledem k tomu, že toto rozhodování je vždy značně subjektivní, je zřejmé, že tyto body jsou určitými slabými místy, která způsobují, že různí autoři populačních projekcí či prognóz2 docházejí k odlišným výsledkům. Tato slabá místa jsou v podstatě čtyři3: 1. předpověď nebo varianty a scénáře, 2. stanovení parametrů projekce, 3. určení délky projekce, 4. institucionální zakotvenost autora projekce. 1 2

KOKTA, J. Prognóza vývoje obyvatelstva České republiky do roku 2010. Veřejná správa, 2000, roč. 11, č. 23, s. 12, ISSN 0027-8009. Demografové používají výraz „populační projekce“ tehdy, když hovoří o krátkodobé projekci – zpravidla pro období kolem dvaceti

let. U projekcí, jejichž časový horizont je situován do vzdálenější budoucnosti, pak hovoří o „populačních prognózách“. 3

RABUŠIC, L. Jak rozumět populačním projekcím [online]. [cit. 2008-12-06]. Dostupné z:

< http://sreview.soc.cas.cz/upl/archiv/files/259_289RABUS.pdf>.

9

Většina tvůrců populačních prognóz nevytváří pouze jednu variantu budoucího vývoje, ale prezentují více variant. Nejčastější struktura variant je: -

nízká (kterou můžeme chápat jako minimální nebo pesimistickou),

-

střední,

-

vysoká (kterou můžeme chápat jako maximální nebo optimistickou).

Populační projekce můžeme dělit podle stupně regionální podrobnosti na: -

celosvětové,

-

celostátní (republikové),

-

regionální – pro územní jednotky nižšího řádu (např. okresy, města),

-

za města.4

Podle období, na jaké jsou vypočteny: -

krátkodobé (do 10 let),

-

střednědobé (10–25 let),

-

dlouhodobé (25 a více let, tj. více než doba 1 generace = strategické plánování).5

Podle použité metody výpočtu: -

formální extrapolace celkového počtu obyvatel doplněná odhadem věkové struktury,

-

komponentní metoda (též demografická) bez uvažování migrace,

-

komponentní metoda s uvažováním budoucí migrace.6

1.2 Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050 V následující části se pokusím shrnout základní informace o budoucí struktuře obyvatel vycházející z prognózy obyvatelstva České republiky do roku 2050 vypracované Českým statistickým úřadem.

Vzhledem k prudkým změnám populačního vývoje obyvatelstva České republiky po roce 1989, které v západoevropských zemích probíhaly v minulosti podstatně déle, přistoupil Český statistický úřad v roce 1993 k pravidelnému dvouletému cyklu výpočtu populačních 4 5 6

VYSTOUPIL, J. Demografie: Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 180 s. ISBN 80-210-3655-9. viz tamtéž viz tamtéž

10

projekcí. Tento cyklus byl narušen sčítáním lidu 2001 a zpracováním jeho výsledků. Nejnovější projekce byla zpracována ve třech variantách (nízká, střední a vysoká), lišících se scénáři očekávaného vývoje. Základním vstupním údajem byly počty obyvatel České republiky podle pohlaví a věku, vybilancované k 31. 12. 2002 (práh projekce). Horizontem projekce byl ve všech výpočtech rok 2050.7

Cílem projekce je nastínit směr budoucího populačního vývoje a ukázat jeho dopady na věkové složení. I když je střední varianta prezentována jako ta nejpravděpodobnější, výsledky je třeba interpretovat spíše ve smyslu vymezení rozpětí očekávaného vývoje daného extrémními variantami. Zároveň je logické, že rozdíl výsledků nízké a vysoké varianty se s rostoucí vzdáleností od prahu projekce zvyšuje.8

1.2.1 Scénář projekce – nízká varianta Nízká varianta projekce vychází z předpokladu stagnace současné nízké plodnosti žen v následujících 2–3 letech (úhrnná plodnost 1,18–1,19), poté – do roku 2030 – je očekáván v zásadě plynulý vzestup úhrnné plodnosti na 1,38 a po zbývajících 20 let je počítáno se stagnací specifických fertilit na úrovni úhrnné plodnosti 1,40–1,42 dětí připadajících na jednu ženu reprodukčního věku. Současně se ve vstupních parametrech promítá posun nejvyšší plodnosti žen zhruba do věku 27–29 let. Očekávané zlepšování úmrtnostních poměrů je promítnuto do koeficientů dožití mužů a žen tak, že naděje dožití při narození mužů vzroste do roku 2050 na 77,8 roků a naděje dožití žen na 83,2 roku. Přitom největší přínos pro zvýšení naděje dožití je očekáván od snížení úmrtnosti ve věku nad 60 let, u mužů také ve věkové skupině 40–59 let. Další snižování kojenecké úmrtnosti ovlivní střední délku života jen velmi málo. Pro celé období výpočtu projekce je uvažováno kladné migrační saldo ve výši 10 tis. osob ročně.9

7

Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050 [online]. [cit. 2008-12-06]. Dostupné z:

< http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/FF004C6DAA/$File/4020rru.pdf>. 8

KRETSCHMEROVÁ, T., ŠIMEK, M. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050. Demografie, 2004, roč. 46, č. 2,

s. 91–99, ISSN 0011-8265. 9


< http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/FF004C6DAA/$File/4020rru.pdf>.

11

1.2.2 Scénář projekce – střední varianta Ve střední variantě projekce je uvažováno s malým růstem úhrnné plodnosti do roku 2005 ze současných 1,18 (odhad pro rok 2003) na 1,23. Do roku 2010 je očekáván vzestup na 1,30 a poté plynulé zvyšování až na 1,60. V posledních dvaceti letech prognózovaného období je předpokládaná již stabilizace celkové úrovně plodnosti na úhrnné hladině 1,60–1,62 dítěte i struktury plodnosti podle věku ženy, s maximálními hodnotami specifických plodností u 28–30letých žen. Očekávané, v zásadě rovnoměrné, prodlužování naděje dožití při narození mužů v období do roku 2050 až na 78,9 roku znamená její zvýšení vzhledem k roku 2002 o 6,8 roku. Podobně, dosažení naděje dožití žen 84,5 roku k horizontu projekce představuje nárůst o 5,9 roku. U mužů je tedy předpokládané o něco výraznější snížení úmrtnosti, které se projeví ve zmenšení rozdílu naděje dožití žen a mužů ze současných 6,5 roku na 5,6 roku. Podobně jako u nízké varianty (i u vysoké) je očekáván největší přínos na prodloužení naděje dožití od poklesu úmrtnosti u mužů ve věku 40–79 let, u žen se jedná zejména o koncentraci do věku nad 60 let, které zároveň znamená i významný příspěvek zlepšení úmrtnosti osob starších 80 let. Vliv dalšího snižování kojenecké a dětské úmrtnosti, i úmrtnosti mladých osob, bude již malý. Pro celé období výpočtu projekce je uvažováno kladné migrační saldo ve výši 25 tis. osob ročně.10

1.2.3 Scénář projekce – vysoká varianta Vstupní hypotézu vysoké varianty projekce je postupný růst úhrnné plodnosti ze současných 1,18 (odhad pro rok 2003) na 1,28 v roce 2005 s posunem vrcholu rozložení specifických plodností do vyššího věku, a poté další růst na 1,75 do roku 2030. Stejně jako v nízké a střední variantě, je i v této variantě předpokládané stabilizování úrovně plodnosti po roce 2030. Jednotlivé varianty projekce se od sebe, kromě celkové výše plodnosti, odlišují i posunem věku nejvyšší plodnosti a tím i nárůstem průměrného věku matek při porodu. Vysoká varianta předpokládá maximální plodnost u 30–32letých žen. Během prognózovaného období je předpokládáno u mužů prodloužení naděje dožití oproti roku 2002 celkově o 8,2 roku (na 80,3), u žen o 7,4 roku (na 83). Opět by to znamenalo mírné snížení mužské úmrtnosti. Pro celé období výpočtu projekce je uvažováno kladné migrační saldo ve výši 40 tis. osob ročně.11

10


< http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/FF004C6DAA/$File/4020rru.pdf>. 11

viz tamtéž

12

1.2.4 Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých scénářů je odlišný. Podle nízké varianty dosáhne Česká republika v roce 2050 až 8,07 mil. obyvatel, podle střední varianty 9,44 mil. obyvatel a podle vysoké varianty 10,83 mil. obyvatel.

Za poklesem počtu obyvatel budou stát úbytky přirozenou měnou. Počet zemřelých převyšuje počet živě narozených nepřetržitě již od roku 1994 a tato situace pravděpodobně zůstane pro Českou republiku trvale charakteristická. Tyto ztráty se značně zrychlí po roce 2010 – vlivem početně slabších generací žen ve věku vysoké intenzity plodnosti se začnou snižovat počty narozených, opačný trend by naopak měl být zaznamenán u zemřelých. Do věku vyšší úmrtnosti se budou naopak posouvat početně silnější populační ročníky.12

Podrobný přehled vývoje přirozeného přírůstku obyvatel v letech 1990–2007 jsem uvedla v příloze této bakalářské práce (tabulka 10 a graf 1).

Graf 1 - Předpokládaný vývoj počtu obyvatel do roku 2050 11 500 11 000 Počet obyvatel (v tis.)

10 500 10 000 9 500 9 000 8 500 8 000 7 500

20 02 20 05 20 08 20 11 20 14 20 17 20 20 20 23 20 26 20 29 20 32 20 35 20 38 20 41 20 44 20 47 20 50

7 000

Rok nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta

Zdroj: Český statistický úřad

12

KRETSCHMEROVÁ, T., ŠIMEK, M. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050. Demografie, 2004, roč. 46, č. 2,

s. 91–99, ISSN 0011-8265.

13

1.2.5 Vývoj věkové struktury obyvatel Pro oblast důchodového systému je důležité poznat nejen budoucí počet obyvatel, ale i jeho věkovou skladbu. Tyto informace poté slouží jako podklady pro provádění projekcí systému důchodového pojištění. Jestliže celkové počty obyvatel, se kterými je nutno počítat do budoucna, jsou nepříznivé, tak očekávaná věková skladba je zcela alarmující. Z tabulky 1 je patrné, že počty dětí (věková skupina 0–14 let) i počty ekonomicky aktivních obyvatel (věková skupina 15–64 let) se postupně snižují, zatímco počty obyvatel v poprodukčním věku (65 let a více) se zvyšují. V roce 2050 by skupina osob starších 65 let měla tvořit 31,3 % z celkového počtu obyvatelstva, zatímco v roce 2005 tvořila pouze 14,2 %. Podíl dětí na obyvatelstvu v roce 2050 klesne na 12,4 %, v roce 2005 tento podíl činil 14,6 %.

Tab. 1 – Věkové složení populace dle střední varianty Věková skupina 0-14 let 15-64 let 65 a více let Počet obyvatel

*)

2005

2010

2020

2030

1 501 331 7 293 357 1 456 391 10 251 079

1 400 028 7 286 202 1 596 812 10 283 042

1 408 644 6 786 952 2 088 333 10 283 929

1 274 155 6 520 205 2 308 073 10 102 433

1 197 000 5 964 564 2 633 554 9 795 118

2040

1 173 004 5 309 251 2 956 079 9 438 334

2050

0-14 let 15-64 let 65 a více let

14,6% 71,2% 14,2%

13,6% 70,9% 15,5%

13,7% 66,0% 20,3%

12,6% 64,5% 22,9%

12,2% 60,9% 26,9%

12,4% 56,3% 31,3%

Index stáří Index závislosti Index ekonom. zatížení

97,0% 20,0%

114,1% 21,9%

148,3% 30,8%

181,1% 35,4%

220,0% 44,2%

252,0% 55,7%

40,6%

41,1%

51,5%

54,9%

64,2%

77,8%

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty *) skutečné údaje Pozn.:

index stáří – počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0–14 let index závislosti – počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15–64 let index ekonomického zatížení – počet dětí ve věku 0–14 let a počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15–64 let

Pro grafické znázornění vývoje věkové skladby obyvatelstva slouží tzv. strom života, ze kterého je patrné, jak postupně dojde k výraznému přesunu obyvatel do skupiny 65 a více let. To dokazuje i vývoj indexu stáří. Zatímco v roce 2005 byl tento index ve výši 97,0 %, v roce 2050 by měl vykazovat zvýšení až na 252,0 %. Vysvětlením je pokles

14

porodnosti a zvýšení naděje dožití při narození (v roce 2005 měli muži naději dožití 72,4 let a ženy 78,8 let, v roce 2050 to bude u mužů 78,9 let a u žen 84,5 let).

Obr. 1 – Znázornění vývoje věkové skladby obyvatelstva České republiky 2010–2050


15

1.3 Kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003–2065) Autory této prognózy jsou Boris Burcin a Tomáš Kučera, kteří působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na rozdíl od Českého statistického úřadu, který zpracoval prognózu do roku 2050, vypracovali autoři Burcin a Kučera prognózu až do roku 2065. Jedná se tedy o prognózu s oficiálně dosud nejdelším publikovaným horizontem.

Rok 2065 se stal horizontem prognózy proto, že při posunu věkové hranice pro vznik nároku na plný starobní důchod na 63 let pro muže a bezdětné ženy, který byl uzákoněn v závěru roku 2003 a o němž se v době vzniku prognózy v politických kruzích již velmi vážně hovořilo, by v té době do důchodového věku vstupovaly poslední osoby, které se narodily před prahem prognózy, tedy před koncem roku 2002. Jinými slovy, rok 2065 by za současných podmínek byl posledním v řadě, kdy prakticky všichni budoucí starobní důchodci dnes již žijí mezi námi.13

Prognóza byla, stejně jako v případě Českého statistického úřadu, vypracována ve třech variantách – nízká, střední a vysoká, a vychází ze struktury obyvatelstva k 31. 12. 2002.

1.3.1 Základní východiska prognózy Autoři se snažili detailně poznat strukturu, trendy a širší souvislosti vývoje plodnosti, úmrtnosti a migrace, což jsou procesy ovlivňující základní populační změny.

Ve vývoji plodnosti uplatnili především generační přístup. Nejprve se zabývali generačními věkově specifickými mírami plodnosti, jejichž hodnoty byly upravovány prostřednictvím představ o vývoji plodnosti v jednotlivých věkových hladinách. Poté byly hodnoty očekávaných generačních ukazatelů přepočítány na hodnoty průřezových ukazatelů, které tvoří parametry projekčního modelu. Prognóza vychází z předpokladu, že intenzita plodnosti se bude postupně zvyšovat a po roce 2020 je předpokládána určitá tendence ke stabilizaci.

13

BURCIN, B., KUČERA, T. Nová kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003-2065). Demografie, 2004, roč. 46,

č. 2, s. 100–111, ISSN 0011-8265.

16

Vývoj prognózy úmrtnosti vycházel z dosavadního trendu snižování celkové intenzity úmrtnosti, zvyšováním naděje dožití při narození, z představ o budoucím vývoji zdravotního stavu obyvatelstva, ze struktury úmrtnosti podle příčin.

Odhad pravděpodobného budoucího vývoje migrace patří všeobecně mezi nejsložitější problémy populačního prognózování. Stěhování přes hranice každého státního celku je obvykle svázáno souborem administrativních omezení. Z roku na rok tak může docházet k zásadním změnám ve velikosti a demografické struktuře migračních proudů. Relativní věkové struktury přistěhovalých osob a rozložení intenzit vystěhování podle věku jsou u jednotlivých variant obdobné a byly odvozeny z empirických struktur roku 2000 a 2001. Scénář použitý při sestavování střední varianty souhrnné prognózy ve svém důsledku předpokládá v příštích sedmi až osmi letech pokles pozitivního salda z výchozí prognózované hodnoty přibližně 25 tis. osob na úroveň asi 20 tis. kolem roku 2015, následný návrat na původní hodnotu a stabilizaci na zbytek prognózovaného období. Zbývající dvě varianty, které vycházejí z obdobného časování zněm, se tak liší především úrovní salda. V případě vysoké varianty je přitom stabilizační hladina čtyřikrát vyšší (roční saldo bezmála 40 tis. osob) než u varianty nízké.14

1.3.2 Očekávaný vývoj počtu obyvatel Podle nízké varianty prognózy obyvatelstva má mít v roce 2065 Česká republika 7,48 mil. obyvatel, což představuje snížení celkového počtu obyvatel oproti roku 2002 o 2,72 mil. Střední varianta předpokládá dosažení 9,72 mil. obyvatel. V tomto případě by došlo ke snížení počtu obyvatel oproti roku 2002 o 480 tis. Vysoká varianta počítá s dosažením 11,2 mil. obyvatel, což znamená dokonce zvýšení počtu obyvatel oproti roku 2002 o 1 mil.

Pro udržení počtu obyvatel republiky nad hranicí 10 miliónů bude v dlouhodobé perspektivě zapotřebí příznivý vývoj úmrtnosti a vyšší úroveň plodnosti i migračních zisků. V období zhruba do roku 2020 by k tomu ještě mohlo stačit migrační saldo ve výši 15–18 tis. osob ročně, později by se však již muselo pohybovat přibližně mezi 30–35 tis. osob, a to podle toho, které variantě prognózy plodnosti a úmrtnosti by byl skutečný vývoj blíže.15 14

BURCIN, B., KUČERA, T. Nová kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003-2065). Demografie, 2004, roč. 46,

č. 2, s. 100–111, ISSN 0011-8265. 15

viz tamtéž

17

Graf 2 - Předpokládaný vývoj počtu obyvatel do roku 2065 11 500

Počet obyvatel (v tis.)

11 000 10 500 10 000 9 500 9 000 8 500 8 000 7 500 7 000 2002

2010

2020

2040

2065

Rok nízká varianta

střední varianta

vysoká varianta

Zdroj: Burcin, B., Kučera, T. Kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003–2065)

1.3.3 Změny ve věkové struktuře obyvatelstva Základním rysem ve vývoji věkové struktury obyvatelstva bude jeho postupné stárnutí. Počet obyvatel v předproduktivním a produktivním věku bude nadále klesat. Naopak počet obyvatel v poproduktivním věku bude vzrůstat a zároveň se změní i věková skladba starší populace. Vzroste především podíl osob starších 80 let, proto se dá předpokládat větší potřeba sociální a zdravotní péče.

Tab. 2 – Věkové složení populace dle střední varianty prognózy *)

Věk Předproduktivní Produktivní Poproduktivní Celkem

2005 1 501 331 7 293 357 1 456 391 10 251 079

2010 1 473 660 6 509 642 2 321 698 10 305 000

2020 1 546 687 6 096 372 2 761 283 10 404 342

2040 1 373 459 5 396 314 3 461 510 10 231 283

2065 1 334 250 4 912 633 3 468 762 9 715 645

Předproduktivní Produktivní Poproduktivní

14,6% 71,1% 14,2%

14,3% 63,2% 22,5%

14,9% 58,6% 26,5%

13,4% 52,7% 33,8%

13,7% 50,6% 35,7%

Index stáří Index závislosti Index ekonom. zatížení *) skutečné hodnoty

97,0% 20,0%

157,5% 35,7%

178,5% 45,3%

252,0% 64,1%

260,0% 70,6%

40,6%

58,3%

70,7%

89,6%

97,8%


18

Pro lepší názornost postupného vývoje změn ve věkové struktuře obyvatelstva uvádím i grafické znázornění pomocí tzv. stromu života.

Obr. 2 – Očekávaná změna věkové struktury obyvatelstva ve srovnání s výchozím stavem


1.4 Srovnání prognóz Na závěr této kapitoly bych ráda provedla srovnání obou prognóz. Obě prognózy byly vypracovány ve třech variantách – nízké, střední a vysoké. Časovým horizontem prognózy Českého statistického úřadu je rok 2050, autoři Burcin a Kučera zvolili vzdálenější horizont, a to rok 2065. Pro srovnání je vhodné uvést základní demografické předpoklady, ze kterých prognózy vycházely (tabulka 3 a 4). Z uvedených údajů vyplývá, že obě prognózy jsou si podobné. Odchylky v ukazatelích plodnosti i v ukazatelích naděje na dožití při narození nejsou nikterak dramatické. Větší rozdíly můžeme pozorovat až ve

19

vzdálenějším časovém horizontu. V migračním saldu předpokládá Český statistický úřad konstantní hodnoty, ale ani tak se příliš neodchyluje od předpokladu Burcina a Kučery.

Tab. 3 – Základní charakteristiky demografického vývoje podle ČSÚ Naděje dožití při narození (úmrtnost)

Plodnost

Rok

nízká střední

muži

ženy

vysoká nízká střední


Migrace (v tis.)


vysoká

2002

x

1,17

x

x

72,1

x

x

78,5

x

12,3

12,3

12,3

2005

1,19

1,23

1,28

72,3

72,4

72,4

78,8

78,8

78,9

10,0

25,0

40,0

2010

1,23

1,30

1,36

72,9

73,1

73,3

79,3

79,4

79,7

10,0

25,0

40,0

2020

1,31

1,45

1,55

74,2

74,5

75,1

80,3

80,7

81,2

10,0

25,0

40,0

2030

1,38

1,60

1,75

75,4

76,0

76,8

81,3

81,9

82,8

10,0

25,0

40,0

2040

1,40

1,61

1,76

76,6

77,5

78,6

82,3

83,2

84,4

10,0

25,0

40,0

2050

1,42

1,62

1,77

77,8

78,9

80,3

83,3

84,5

86,0

10,0

25,0

40,0


Tab. 4 – Základní charakteristiky demografického vývoje podle Burcina a Kučery Naděje dožití při narození (úmrtnost)

Plodnost

Rok

nízká střední

muži

ženy



Migrace (v tis.)


vysoká

2002

1,15

1,19

1,19

72,0

72,4

72,7

78,5

78,8

79,1

10,0

24,0

34,0

2005

1,15

1,23

1,24

72,4

72,8

73,4

78,8

79,2

79,7

9,2

22,8

31,4

2010

1,19

1,34

1,37

73,4

74,1

74,9

79,7

80,3

81,0

7,0

20,0

25,0

2020

1,32

1,51

1,58

75,4

76,5

77,6

81,3

82,4

83,4

10,0

24,9

34,1

2030

1,38

1,57

1,67

77,0

78,7

80,0

82,6

84,0

85,2

10,2

25,9

37,3

2040

1,43

1,61

1,74

78,4

80,4

81,8

83,6

85,4

86,7

10,2

25,7

38,7

2050

1,45

1,64

1,80

79,7

82,0

83,4

84,6

86,7

88,0

10,3

25,4

39,7

2065

1,49

1,68

1,87

81,3

84,0

85,7

85,8

88,3

89,8

9,9

23,9

39,3


Ani struktura populace v jednotlivých věkových skupinách se v jednotlivých prognózách příliš neliší. Konkrétní hodnoty jsou uvedeny v jednotlivých tabulkách v příloze této bakalářské práce.

Míra závislosti je významným indikátorem, který vyjadřuje tlak na veřejné finance plynoucí z poklesu počtu ekonomicky aktivních osob (pokles příjmů) a růstu demograficky citlivých výdajů (zejména důchody a zdravotní péče). Z přiložených tabulek a grafu lze učinit dva závěry. Prvním závěrem je, že rozdíly v mírách závislosti jsou mezi nízkou, střední a vysokou variantou téže prognózy marginální. Druhým závěrem je, že vývoj míry

20

závislosti je v prognóze PřF UK a ČSÚ velmi podobný a diference nejsou pro výsledky důchodových simulací příliš významné.16

Graf 3 – Srovnání měr závislosti (střední varianta) 60

Míra závislosti (v %)

50 40 30 20 10 0 2005

2010

2020

2030

2040

2050

Rok ČSÚ

Burcin, Kučera

Zdroj: Český statistický úřad; Burcin, B., Kučera, T. Kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003–2065)

16

Demografický vývoj [online]. [cit. 2008-12-28]. Dostupné z: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/2237/srovnani-demografie.pdf>.

21

2 Současný důchodový systém České republiky Český důchodový systém se skládá ze dvou částí. Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYG). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistuje speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, hasiči). Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem.17

Od roku 1996, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je systém základního důchodového pojištění založen na těchto základních principech: -

sociální solidarita s relativně vysokou příjmovou redistribucí,

-

průběžné financování,

-

při splnění stanovených podmínek je systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby (je umožněna i dobrovolná účast v systému),

-

systém poskytuje náhradu příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (plný nebo částečný invalidní důchod) a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod),

-

systém je dávkově definovaný,

-

systém je jednotný,

-

systém je dynamický (řada prvků konstrukce výpočtu důchodu se každoročně upravuje s přihlédnutím k ekonomickému vývoji, a to včetně indexování vyměřovacích základů),

-

stát garantuje systém ekonomicky i právně.18

Základní právní předpisy v oblasti důchodového pojištění jsou: -

zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění

-

zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění

17 18

zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění

Důchodové pojištění [online]. [cit. 2008-12-14]. Dostupné z: . Český důchodový systém [online]. [cit. 2009-01-31]. Dostupné z :

.

22

2.1 Možnosti financování důchodového systému Důležitým rozhodnutím každé země je zvolení způsobu financování důchodového systému. Můžeme rozlišit následující možnosti financování: -

ze státního rozpočtu, kdy zdrojem prostředků jsou daně z příjmů,

-

ze státního rozpočtu, kdy zdrojem prostředků jsou příspěvky na sociální důchodové pojištění,

-

z fondu odděleného od státního rozpočtu, ve kterém se shromažďují příjmy z příspěvků. Jedná se o tzv. systém PAYG (z anglického „pay as you go“), který vychází z mezigenerační solidarity. Tento systém využívá většina zahraničních zemí.

-

z fondu, ve kterém se při průběžném financování vytváří rezerva na úrovni dlouhodobě investovatelného kapitálu,

-

čistě fondové financování.

Při zavádění jednotlivých forem financování důchodů je i podstatná otázka, jaký typ penzijního plánu se zvolí. V zásadě můžeme rozlišovat následující systémy: a) dávkově definované systémy (DB) zaručují určitou výši penzijních dávek, které jsou většinou závislé na kombinaci faktorů jako počet let, po které jedinec odváděl příspěvky do systému, výše příjmů jedince za určité období a výše tzv. aktuálního parametru, jenž bývá stanoven zákonem. b) příspěvkově definované systémy (DC) neposkytují pojištěncům takovou míru jistoty ohledně výše jejich budoucích penzí. Účastníci platí stanovenou příspěvkovou sazbu, ale výše jejich budoucích penzí závisí, mimo velikosti odvedených příspěvků, také na míře výnosu z investování těchto úspor na kapitálovém trhu. c) hypotetické příspěvkově definované systémy (NDC), kde každý pojištěnec má svůj individuální účet, na který se mu připisují odvedené příspěvky a zhodnocení těchto příspěvků v čase.

2.2 Financování důchodového systému v České republice Proces oddělování financování sociálního pojištění od státního rozpočtu byl zahájen zavedením placení pojistného jako zvláštní platby mimo daňový systém od 1. 1. 1993. Byl tak zaveden systém průběžného financování. Pojistné ale zůstalo příjmem státního rozpočtu a stalo se tak de facto další daní. To umožnilo vládám uplatňovat vůči němu

23

zbytkový přístup v rámci hospodaření s veřejnými financemi. Plánovitě vytvářená rezerva, která měla sloužit k financování transformace na veřejnoprávní systém, byla odčerpána ve prospěch státního rozpočtu. K oddělení – vytvoření zvláštního účtu – došlo až v roce 1996, kdy už žádný přebytek pojistného neexistoval.19

Na tomto účtu jsou vedeny prostředky vzniklé jako rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění. Prostředky tohoto účtu mohou být využity pouze na zvýšení dávek nebo na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění. O vývoji příjmů a výdajů z důchodového pojištění si můžeme udělat představu v následujícím grafu.20 Od 1. 3. 2008 byl zvláštní účet důchodového pojištění transformován na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu jako součást státních aktiv. Peněžní prostředky je možno využít pouze pro financování důchodové reformy. S dočasně volnými prostředky na tomto účtu je oprávněno Ministerstvo financí investovat. Výnosy investování jsou příjmem tohoto účtu.

Graf 4 – Příjmy a výdaje důchodového pojištění 350 300 v mld. Kč

250 200 150 100 50 0 -50

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 rok

příjmy

výdaje

saldo

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky

Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení pojistného. Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, 19 20

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-050-5. VANČUROVÁ, A., KLAZAR, S. Sociální a zdravotní pojištění – úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, 2008. 124 s. ISBN

978-80-7357-381-2.

24

kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Peníze, které Česká správa sociálního zabezpečení v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb. na pojistném vybere, jsou příjmem státního rozpočtu. Výše pojistného na sociální zabezpečení se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. V následující tabulce jsou uvedeny sazby pojistného na sociální zabezpečení. Rozdíl v sazbách za rok 2009 je způsoben účinností nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, od 1. 1. 2009.

Tab. 5 – Srovnání výše sazby pojistného na sociální zabezpečení v roce 2008 a 2009 Osoba / sazba pojistného Zaměstnanec Zaměstnavatel *) OSVČ Osoba dobrovolně účastná důchod. pojištění

Pojistné na soc. zabezpečení 2008 8,0 % 26,0 % 34,0 %

2009 6,5 % 25,0 % 30,6 %

28,0 %

28,0 %

z toho na: nemocenské pojištění 2008 2009 1,1 % x 3,3 % 2,3 % 4,4 % 1,4 % x

x

důchodové pojištění 2008 2009 6,5 % 6,5 % 21,5 % 21,5 % 28,0 % 28,0 % 28,0 %

státní politiku zaměstnanosti 2008 2009 0,4 % x 1,2 % 1,2 % 1,6 % 1,2 %

28,0 %

x

x

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení *) osoby samostatně výdělečně činné mohou být dobrovolně účastny nemocenského pojištění

S účinností od 1. 1. 2008 byl zaveden maximální roční vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro všechny pojištěnce, a to ve výši 48 násobku průměrné mzdy (pro rok 2009 je to částka 1 130 640 Kč).21 Je to maximální částka, která může být započtena pro účely stanovení výše důchodu.

2.3 Organizace a provádění sociálního zabezpečení Stěžejním právním předpisem je zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 1992. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje nemocenské a důchodové pojištění.

Tento zákon vymezuje orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou: -

Ministerstvo práce a sociálních věcí,

-

Česká správa sociálního zabezpečení,

21

Výpočet pojistného [online]. [cit. 2009-02-21]. Dostupné z:
pojistneho/vypocet-pojistneho.htm>.

25

-

okresní správy sociálního zabezpečení,

-

Ministerstvo vnitra,

-

Ministerstvo spravedlnosti,

-

Ministerstvo obrany.

Ústředním orgánem státní správy je MPSV, které je především orgánem koncepčním, kontrolním a řídícím. Řídí činnost podřízených orgánů státní správy, kterými jsou ČSSZ (jejímiž organizačními složkami jsou OSSZ a v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení) a úřady práce. Přitom platí, že ČSSZ a OSSZ jsou orgány státní správy určené k výkonu sociálního pojištění.22

2.4 Dávky důchodového pojištění Dávky vyplácené z důchodového pojištění jsou podle zákona č. 155/1995 Sb.: -

starobní důchody,

-

plné a částečné invalidní důchody,

-

vdovské a vdovecké důchody,

-

sirotčí důchody.

Důchody můžeme dále rozdělit do dvou skupin, a to na: 1. důchody přímé, mezi které patří starobní, částečné a plné invalidní důchody. Tyto důchody se vyměřují v přímé závislosti na získaných dobách pojištění a výši dosažených výdělků. 2. důchody nepřímé, mezi které patří vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Tyto důchody se odvozují od důchodu přímých.

Dále bych se chtěla věnovat především problematice starobních důchodů, protože právě na tyto důchody má budoucí demografický vývoj obyvatelstva největší vliv, jako je např. stanovení věku odchodu do důchodu, stanovení potřebné minimální doby pojištění.

22

ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. I. část. 3. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2007. 612 s. ISBN

978-80-246-1393-2.

26

2.4.1 Starobní důchody Právní úprava starobních důchodů je obsažena v ustanoveních §§ 28 až 37 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Občan má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl důchodového věku stanoveného v zákoně. Přehled důchodového věku jsem uvedla v příloze (tabulka 11). Nárok na výplatu důchodu však má občan pouze, pokud si o důchod požádá.

Rozlišujeme tři základní typy starobních důchodů: -

řádný starobní důchod,

-

předčasný starobní důchod dočasně krácený,

-

předčasný starobní důchod trvale krácený.

Řádný starobní důchod je upraven v § 29 zákona č. 155/1995 Sb. Na tento důchod mají nárok občané, kteří dosáhli důchodového věku a získali dobu pojištění nejméně 25 let. Pokud občan nezíská 25 let doby pojištění, stačí při dosažení věku 65 let nejméně 15 let doby pojištění.

Pokud občané chtějí, mohou požádat o přiznání starobního důchodu i před dosažením důchodového věku. Musí ovšem počítat s postihem za dřívější odchod do důchodu. Tento postih je formou krácení výše důchodu. V § 30 zákona č. 155/1995 Sb. jsou stanoveny podmínky pro přiznání tzv. dočasně kráceného starobního důchodu. V případě přiznání tohoto typu důchodu mají občané důchod krácený ve výši 1,3 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů i započatých ode dne jeho přiznání do dosažení řádného důchodového věku. Ode dne dosažení řádného důchodového věku lze však požádat o přepočet důchodu na řádný starobní důchod, který není již nijak krácen.

Podmínky, které je nutno splnit pro vznik nároku na předčasný starobní důchod dočasně krácený, jsou: -

potřebná doba pojištění nejméně 25 let,

-

ke dni, od něhož má být starobní důchod přiznán je občan poživatelem částečného invalidního důchodu a do dosažení řádného důchodového věku má nejvíce 2 roky, nebo

-

občan pobíral alespoň 5 let nepřetržitě plný invalidní důchod, nárok na tento důchod zanikl a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše 5 let.

27

Veškeré tyto podmínky bylo potřeba splnit do 31. 12. 2006. To znamená, že např. nárok na tento starobní důchod splnili pouze ti poživatelé částečných invalidních důchodů, kteří dosáhli řádného důchodového věku do 31. 12. 2008. Žádosti o důchod z důvodu plné invalidity se vyskytovaly pouze zřídka, protože krácení důchodu přiznávaného až o 5 let dříve před dosažením řádného důchodového věku, bylo příliš vysoké. Lze tedy konstatovat, že tento druh důchodu již nebude přiznáván.

Podmínky pro přiznání předčasného starobního důchodu trvale kráceného jsou uvedeny v § 31 zákona č. 155/1995 Sb. Tento důchod je možno přiznat občanovi, který získal nejméně 25 let doby pojištění a do dosažení řádného důchodového věku mu chybí nejvýše 3 roky. Krácení důchodu je ve výši 0,9 % za každých 90 kalendářních dnů i započatých ode dne přiznání důchodu do dne dosažení řádného důchodového věku. Nevýhodou je, že tento důchod už nikdy nebude přepočítán a zůstane tedy trvale krácen. Za nevýhodu by mohl být považován i fakt, že poživatel předčasného důchodu (dočasně i trvale kráceného) nemůže do dosažení svého řádného důchodového věku vykonávat takovou výdělečnou činnost, která by zakládala účast na důchodovém pojištění. V případě, že by takovýto důchodce založil účast na důchodovém pojištění, nenáležela by mu po celou dobu výdělečné činnosti výplata důchodu.

2.4.2 Konstrukce starobního důchodu Každá důchodová dávka se skládá ze dvou částí – ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra důchodu je pro všechny stejná a pro rok 2009 činí 2 170 Kč. Procentní výměra důchodu se stanovuje individuální procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Je tedy pro každého pojištěnce jiná a závisí na celkově získané době pojištění a dosažených výdělcích v rozhodném období. Za každý rok důchodového pojištění náleží občanovi 1,5 % výpočtového základu. Pokud občan při dosažení důchodového věku nepožádá o přiznání důchodu a pracuje dál, za každých 90 kalendářních dnů mu náleží 1,5 % výpočtového základu (do 30. 6. 2001 to bylo 1 %). Výše procentní výměry důchodu činí nejméně 770 Kč, horní hranice důchodu není stanovena.

Rozhodným obdobím, ze kterého se stanovuje osobní vyměřovací základ je 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu. To bude platit ale až pro důchody přiznávané v roce 2017. Prozatím dochází od roku 1996 k postupnému 28

prodlužování z původních 10 let až na 30 kalendářních let. Pro rok 2009 je tedy rozhodným obdobím, ve kterém se zjišťují dosažené výdělky období let 1986 až 2008.

Výpočtový základ se odvozuje z osobního vyměřovacího základu pojištěnce, který se zjišťuje buď jako určitý průměr dosažených výdělků za stanovené období nebo z dřívějšího osobního vyměřovacího základu, pokud pojištěnec již pobíral nebo pobírá některý z přímých důchodů.23

Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 10 500 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 10 500 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 10 500 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 500 Kč do 27 000 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 Kč se počítá 10 %.24 Redukcí je sledována solidarita vysokopříjmových skupin pojištěnců s těmi nízkopříjmovými, jejíž uplatnění je v důchodovém systému s omezeným množstvím finančních prostředků zcela nezbytné.25 Osobní vyměřovací základ se tedy redukuje pomocí redukčních hranic stanovených zákonem na výpočtový základ. Tyto redukční hranice se každý rok mění (viz příloha – tabulka 12).

Osobní vyměřovací základ se stanoví jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů občana za rozhodné období. Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 (průměrný počet dní v kalendářním měsíci) a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby26, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.27

23 24 25 26

PŘIB, J. Kdy do důchodu a za kolik. 6. vyd. Praha: GRADA, 2005. 124 s. ISBN 80-247-1031-5. ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění Sociální zabezpečení 2009. 1. vyd. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, 2009. 36 s. ISBN 978-80-87039-13-7. Vyloučené doby se vylučují z celkového počtu dnů rozhodného období proto, aby se příjmy pojištěnce nerozmělňovaly. Mezi

vyloučené doby patří např. doba pobírání nemocenského, evidence na úřadu práce, studium, vojenská služba, doba péče. 27

ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění

29

Zjednodušené schéma a příklad výpočtu důchodu jsem pro lepší názornost uvedla v příloze bakalářské práce (tabulka 13 a 14).

2.4.3 Zvyšování důchodů Oproti stavu před účinností zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, došlo k výrazným změnám ve zvyšování důchodů. Při rozhodování o úrovni zvýšení důchodu je brán v úvahu vývoj cen i mezd. Ustanovení § 67 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, upravuje zvyšování důchodů. Důchody se zvyšují v pravidelném termínu nebo v mimořádném termínu. Zvyšování důchodů v pravidelném termínu probíhá v lednu a zvýšení důchodu činí alespoň 2 %. Mimořádným termínem je pátý kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž růst cen dosáhl za stanovené období alespoň 5 %. Zvýšení důchodů v mimořádném termínu proběhlo naposledy v srpnu 2008. Pro názornost uvádím v tabulce 6 přehled valorizací od roku 1996.

Tab. 6 – Přehled valorizací důchodů v letech 1996–2008 Zvýšení důchodu od 1. 4. 1996 1. 10. 1996 1. 8. 1997 1. 7. 1998 1. 8. 1999 1. 12. 2000 1. 12. 2001 1. 1. 2003 1. 1. 2004 1. 1. 2005 1. 1. 2006 1. 1. 2007 1. 1. 2008 1. 8. 2008 1. 1. 2009

Nařízení vlády č. 19/1996 Sb. 218/1996 Sb. 129/1997 Sb. 104/1998 Sb. 64/1999 Sb. 353/2000 Sb. 345/2001 Sb. 438/2002 Sb. 337/2003 Sb. 565/2004 Sb. 415/2005 Sb. 461/2006 Sb. 256/2007 Sb. 211/2008 Sb. 363/2008 Sb.

Základní výměra důchodu o 240,- na 920,o 140,- na 1 060,o 200,- na 1 260,o 50,- na 1 310,zůstává 1 310,zůstává 1 310,zůstává 1 310,zůstává 1 310,zůstává 1 310,o 90,- na 1 400,o 70,- na 1 470,o 100,- na 1 570,o 130,- na 1 700,o 470,- na 2 170,zůstává 2 170,-

Procentní výměra důchodu přiznaného do 31. 12. 1995 od 1. 1. 1996 8% 8% 6% 6% 8% 8% 9% 5% 7,5 % 5% 9% 5% 11 % 8% 4% 3,8 % 2,5 % 2,5 % 5,4 % 5,4 % 6% 4% 6,6 % 5,6 % 3% 3% 4,4 % 4,4 %

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

2.5 Zhodnocení vývoje důchodového pojištění od roku 1996 Hlavním důvodem přijetí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, bylo odstranění nedostatků, které byly kritizovány u právní úpravy tvořené v letech 1955–1988. Tato právní úprava byla statická, nebyla připravená na budoucí vývoj skladby obyvatelstva, výše důchodů nezohledňovala celoživotní úroveň dosažených příjmů a nereagovala pružně na vývoj mezd, občané se nemohli individuálně rozhodnout, kdy odejdou do starobního důchodu. Nepočítalo se také s možností transferu důchodových dávek do zahraničí. 30

V roce 1989 jsme tedy zdědili neefektivní důchodový systém, který nebyl schopný reagovat na očekávaný demografický a ekonomický vývoj a neodpovídal potřebám demokratické společnosti a tržního hospodářství.28 Proto bylo nezbytné dát nové soustavě vyšší dynamičnost. Zjednodušila se struktura poskytovaných dávek důchodového pojištění (jsou poskytovány důchody starobní, invalidní a pozůstalostní), byla dána možnost odchodu do předčasného starobního důchodu. Zároveň se začaly zvyšovat hranice odchodu do důchodu, tak aby byla zachována možnost úhrady nákladů na důchody při zachování jejich současné úrovně bez výrazného zvyšování sazeb pojistného. Největší změnu však zaznamenal způsob výpočtu důchodu – byla zrušena maximální hranice důchodu, prodlužuje se období, ze kterého se berou výdělky rozhodné pro výpočet důchodu, výdělky jsou indexovány podle růstu průměrné mzdy.

Na rozdíl od zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, který zastřešoval důchodový systém do 31. 12. 1995, neupravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jiné sociální odvětví. Oblast důchodového pojištění v novém zákoně však není řešena komplexně. Organizace, provádění a pojistné na důchodové pojištění jsou upraveny ve zvláštních zákonech.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, však od roku 1996 prošel řadou novelizací. Hlavním problémem současného důchodového systému zůstává problém financování důchodů a počtu lidí, kteří důchod pobírají. Reforma současného penzijního systému z hlediska budoucí prognózy vývoje počtu obyvatel je tedy více než nutná. Tuto tématiku bych se ráda pokusila podrobněji přiblížit v následující kapitole.

28

ŠORAL, V. Vývoj po roce 1990 a hlavní principy další reformy. Národní pojištění, 2001, roč. 32, č. 8-9, s. 12. ISSN 0323-2395.

31

3 Vliv budoucího demografického vývoje na důchodový systém v České republice Jak jsem již naznačila v první kapitole, budoucí vývoj počtu a struktury obyvatel v České republice není příliš příznivý. Za dramatický není ani tak považován celkový úbytek obyvatelstva, jako právě stárnutí populace.

S rychlým stárnutím obyvatelstva porostou rychle náklady na sociální zabezpečení. Bude klesat počet lidí odvádějících dávky na důchod, naopak příjemců penzí bude stále více a budou ji pobírat déle než dnes. Budoucí důchodci by se mohli ocitnout v situaci, že stát jim nebude schopen zajistit přijatelnou životní úroveň. Početná skupina starších lidí bude na společnost vytvářet silný tlak k zajištění přijatelné životní úrovně. Bude argumentovat tím, že celý život si na důchod platila a má tudíž mravní nárok na stejnou životní úroveň, kterou svou prací umožnila svým předchůdcům.29

3.1 Ukazatelé současného důchodového systému Pro lepší pochopení a představu o současném důchodovém systému bychom si měli tento systém představit nejen teoreticky, ale i v číslech. V tabulce 7 uvádím počet důchodců k 31. 12. 2008. Pro zjednodušení budu vycházet pouze z údajů zveřejňovaných Českou správou sociálního zabezpečení. V uvedených počtech důchodů a důchodců nezahrnuji údaje v působnosti ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti.

Tab. 7 – Přehled počtu důchodců k 31. 12. 2008 Druh důchodu Muži Ženy Celkem Starobní důchody 658 442 832 695 1 491 137 Plné invalidní důchody 181 090 146 811 327 901 Částečné invalidní důchody 112 343 94 334 206 677 *) Vdovské důchody 0 587 205 587 205 *) Vdovecké důchody 93 337 0 93 337 Sirotčí důchody 21 253 26 501 47 754 Celkem 1 066 465 1 687 546 2 754 011 Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení *) včetně souběhu s jiným přímým důchodem 29

PITLÍK, J. Generace proti sobě?: V roce 2020 dva pracující mají živit jednoho důchodce. Českomoravský

profit, 1996, roč. 7, č. 2, s. 3, ISSN 1211-5428.

32

Pokud budeme hodnotit penzijní systém, důležitým ukazatelem není jenom počet důchodců, ale i počet poplatníků sociálního pojištění. V níže uvedené tabulce jsem uvedla přehled počtu poplatníků podle jednotlivých skupin poplatníků pojistného a podíl dané skupiny na celkovém počtu poplatníků pojistného.

Tab. 8 – Přehled počtu plátců pojistného k 31. 12. 2008 Typ plátce Zaměstnanec OSVČ Osoba dobrovolně důchodově pojištěná Celkem Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Počet 4 249 586 727 063 2 271 4 978 920

Podíl 85,25 % 14,60 % 0,05 % 100,00%

Pokud tedy srovnáme počty důchodců a počty poplatníků pojistného, zjistíme, že na jednoho důchodce připadá 1,808 poplatníka. Na jednoho starobního důchodce potom připadá 2,410 poplatníka. Vývoj v posledních osmi letech jsem pro zajímavost uvedla v příloze (tabulka 15).

Tab. 9 – Poměr důchodců k poplatníkům pojistného Typ důchodu

Počet

Starobní vč. předčasných a souběhu s pozůstalostním Invalidní vč. částečných a souběhu s pozůstalostním Pozůstalostní (solo) Celkem Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

2 066 005 588 745 99 261 2 754 011

Poměr k poplatníkům pojistného 41,50 % 11,82 % 1,99 % 55,31%

Ze statistik České správy sociálního zabezpečení také můžeme pozorovat tendenci nárůstu počtu důchodců. Zatímco v roce 1998 evidovala 2 521 243 důchodců, v roce 2008 už to bylo 2 754 011 důchodců, tj. o 232 768 víc, což znamená nárůst o 9,23 %. Za deset let přibylo nejvíce starobních důchodců. K 31. 12. 2008 vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení starobní důchod 734 829 mužům a 1 331 176 ženám. Tento nepoměr je dán tím, že ženy se dožívají vyššího věku než muži. Ženy také odcházejí do starobního důchodu dříve než muži, a to v závislosti na počtu vychovaných dětí. Na rozdíl od mužů ženy pobírají v průměru nižší důchod. Řada lidí pobírá současně starobní nebo invalidní důchod a pozůstalostní důchod, jedná se o tzv. souběh důchodů. Proto se liší celkový počet důchodců

a vyplácených

důchodů.

Podrobný

přehled

vývoje

počtů

důchodců

a vyplácených důchodů za posledních 11 let jsem uvedla v příloze bakalářské práce

33

(tabulka 16 a graf 3). Zajímavý vývoj můžeme pozorovat i v průměrné výši důchodu. V tomto případě je vhodné srovnat vývoj průměrné mzdy a průměrného důchodu.

Tab. 10 – Srovnání průměrného důchodu a průměrné mzdy v letech 1996 - 2008 Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Průměrná Průměrná Průměrná Důchod hrubá měsíční čistá / hrubá měsíční výše měsíční mzda mzda důchodu mzda 9 825 10 802 11 801 12 797 13 614 14 793 15 866 16 917 18 041 18 985 20 211 21 692 23 144

4 213 4 840 5 367 5 724 5 962 6 352 6 830 7 071 7 256 7 744 8 173 8 761 9 560

7 654 8 436 9 228 10 033 10 660 11 583 12 432 13 212 14 036 14 366 15 628 16 630 17 626

42,88% 44,81% 45,48% 44,73% 43,79% 42,94% 43,05% 41,80% 40,22% 40,79% 40,44% 40,39% 41,31%

Důchod / čistá mzda 55,04% 57,37% 58,16% 57,05% 55,93% 54,84% 54,94% 53,52% 51,70% 53,91% 52,30% 52,68% 54,24%

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, Český statistický úřad, vlastní výpočty

Z uvedené tabulky vyplývá, že výše důchodu se pohybuje na úrovni okolo 53 % průměrné hrubé mzdy a na úrovni okolo 42 % průměrné čisté mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že do roku 2050 klesne tento průměr až o desetinu. Jiné odhady počítají až se snížením o pětinu. Proto aby se současní třicátníci zajistili na stáří, musí začít šetřit už nyní. Pro srovnání uvádím v příloze (tabulka 17) vývoj průměrného důchodu a průměrné mzdy ve Slovenské republice.

3.2 Důchodová reforma v České republice Podle demografické prognózy PřUK vzroste průměrný věk ze současných necelých 40 let na skoro 48 let v roce 2065, přičemž podíl osob ve věkové skupině nad 65 let bude činit více jak 30 % oproti současným necelým 14 %. Reformou důchodového systému velmi pravděpodobně nedojde k zvrácení demografických trendů, ale tato reforma by měla důchodový systém upravit tak, aby byl při daném vývoji dlouhodobě finančně udržitelný.30

30

Příprava podkladů pro rozhodování o pokračování důchodové reformy v letech 2004 až 2005 (činnost tzv. Bezděkovy komise)

[online]. [cit. 2009-03-08]. Dostupné z: .

34

Na podzim 2004 byl vládou ustanoven tzv. Výkonný tým, který měl za úkol připravit odborné podklady k řešení důchodového systému podle jednotlivých politických stran. V červnu 2005 tento tým předložil svou závěrečnou zprávu, která obsahuje analýzy návrhů reforem předložených politickými stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu včetně zavedení možnosti opt – out31.

3.2.1 Základní varianta vývoje důchodového systému Výkonný tým kromě modelů budoucího důchodového systému podle návrhů stran vytvořil i základní variantu vývoje. Tato varianta ukazuje, jak by vypadal budoucí systém bez legislativních změn. Varianta vychází z právní úpravy k 1. 10. 2004. Jedná se tedy o projekci důchodového systému za předpokladu, že by nedošlo k žádným legislativním úpravám a důchody by byly nadále pouze minimálně valorizovány podle zákona. Cílem této varianty je ukázat problémy v důchodovém systému, pokud by nebyl reformován, a položit základ pro hodnocení efektů nově zavedených parametrických úprav důchodového systému.

Pro účely kalkulace základní varianty se Výkonný tým rozhodl stanovit hodnoty těchto parametrů následujícím způsobem: -

valorizace vyplácených důchodu: CPI + 1/3 růstu průměrné reálné mzdy,

-

indexace základní výměry: dle vývoje průměrné mzdy,

-

indexace redukčních hranic: dle vývoje průměrné mzdy.32

Nezmění-li se stávající legislativa a významné parametry systému (valorizace, redukční hranice a základní výměra) se budou vyvíjet v souladu s výše nastíněnými předpoklady, bude deficit systému dlouhodobě dosahovat úrovně 4–5 % HDP ročně. Systém tak bude v čase kumulovat dluh ve výši téměř 110 % HDP v roce 2065.33 Současný důchodový systém se tak zdá do roku 2020 relativně stabilní, ale poté dojde k finanční nestabilitě. Tento výsledek základní varianty je jasným signálem nutnosti reformy současného důchodového systému.

31 32

Pojem opt-out znamená z povinného do soukromého. BEZDĚK, V. a kol. Závěrečná zpráva [online]. [cit. 2009-03-08]. Dostupné z:

. 33

viz tamtéž

35

Graf 5 – Kumulované saldo důchodového systému

Zdroj: BEZDĚK, V. a kol. Závěrečná zpráva.

3.2.2 Etapy důchodové reformy Na základě výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu v roce 2006 byla uzavřena „Koaliční dohoda“ mezi ODS, KDU-ČSL a SZ a přijato Programové prohlášení vlády, které obsahuje mj. i záměr provést důchodovou reformu ve třech etapách.34

1. etapa – změna parametrických změn základního důchodového pojištění 2. etapa – změna financování základního důchodového pojištění a dobrovolných doplňkových důchodů (penzijní připojištění, životní pojištění) 3. etapa – možnost volby pojištěnců částečně se vyvázat ze základního důchodového systému do soukromého systému (zavedení možnosti opt – out).

3.2.3 První etapa důchodové reformy První etapa důchodové reformy byla realizována schválením zákona č. 306/2008 Sb., který mění zákon o důchodovém pojištění. Od 1. 1. 2010 tak dojde k řadě zásadních parametrických změn v důchodovém pojištění. Změny schválené v rámci I. etapy důchodové reformy přispějí podstatným způsobem ke zlepšení finanční udržitelnosti systému základního důchodového pojištění a významně oddálí okamžik, kdy výdaje na důchody v daném roce převýší příjmy z pojistného na důchodové pojištění. Tím byl vytvořen i prostor pro přípravu a realizaci případných dalších opatření.35

34 35

SEZEMSKÝ, J. Tisková zpráva: Důchodová reforma. Praha: MPSV ČR, 27. 11. 2008. viz tamtéž

36

Nejdůležitější parametrické změny zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění: -

Dojde k postupnému prodlužování potřebné doby pojištění ze současných 25 let. Pojištěnec bude mít nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně: a) 25 let a dosáhl důchodového věku před rokem 2010, b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010, c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011, d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012, e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013, f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014, g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015, h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016, i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017, j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018, k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018.

-

Změní se podmínky pro nárok na předčasný starobní důchod. Pojištěnci splňující podmínku potřebné doby pojištění, jejichž důchodový věk je nižší než 63 let, mohou nadále odcházet do předčasného starobního důchodu nejvýše 3 roky před dosažením důchodového věku. Ti, jejichž důchodový věk činí 63 let a více, získají nárok na tento důchod nejdříve dovršením 60 let věku (tj. s postupným nárůstem důchodového věku se doba předčasnosti prodlouží až na 5 let). Nová pravidla budou platit i při výpočtu procentní výměry předčasného starobního důchodu. Procentní sazba redukce procentní výměry důchodu je závislá na délce „doby předčasnosti“. Po dobu prvních 720 dnů „předčasnosti“ činí redukce 0,9 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů, od 721. dne „předčasnosti“ 1,5 % výpočtového základu.

-

Důchodový věk se bude dále zvyšovat až do cílové hranice 62–65 let (u všech narozených po roce 1968). Důchodový věk u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 se stanoví podle tabulky 19 uvedené v příloze bakalářské práce.

-

Dojde k novému vymezení invalidity a zavedení třístupňového invalidního důchodu místo dosavadního plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu. V návaznosti na tuto změnu bude upravena i výše procentní výměry invalidního důchodu podle stanoveného stupně invalidity – 1. stupeň 0,5 %, 2. stupeň 0,75 %, 3. stupeň 1,5 %. 37

-

Počítá se i se změnou zápočtu některých náhradních dob36 pojištění do celkové doby pojištění. Např. osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole budou účastny pojištění pouze v období před rokem 2010. Doba studia po 31. 12. 2009 se do doby pojištění nově nebude započítávat. Bude však umožněno hradit si dobrovolné důchodové pojištění z titulu studia nebo bude možno pojistné uhradit i zpětně.

Nové nastavení zákona o důchodovém pojištění se však setkává s negativní odezvou. Českomoravská konfederace odborových svazů varuje, že zejména v regionech s dlouhodobou nezaměstnaností při zvýšení potřebné doby pojištění na 35 let, část zaměstnanců nesplní podmínku potřebné doby pojištění a tím nezíská nárok na starobní důchod. Stát se stejně bude muset o takové občany postarat formou sociálních dávek. Problémem mohou být i občané před důchodovým věkem. Zaměstnavatelé nebudou příliš ochotni zaměstnávat tyto pracovníky z důvodu úbytku pracovního potenciálu. To bude mít dopad na trh práce. Tento problém řeší úřady práce již nyní, ale s prodloužením důchodového věku se ještě prohloubí. Delší doba pro odchod do důchodu bude mít negativní vliv i v odvětvích, kde zaměstnanci pracují v prostředí zdraví škodlivém. Může tak dojít k nárůstu přiznaných invalidních důchodů.

3.2.4 Druhá etapa důchodové reformy Druhá etapa důchodové reformy bude spočívat v oddělení majetku akcionářů a klientů u systému dobrovolného důchodového připojištění, včetně možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány včetně garantovaných. Dále ve zvýšení motivace k vyšším příspěvkům, ve vyšší participaci zaměstnavatelů, v podpoře čerpání doživotních penzí z připojištění, ve vytvoření rezervního důchodového fondu a ve zřízení samostatné kapitoly státního rozpočtu pro financování důchodového pojištění. V souvislosti s ekologickou daňovou reformou bude vyřešeno její propojení s financováním důchodů a dojde k snížení sazby pojistného v rozsahu výnosu ekologických daní. Minimální příjmy důchodců ve výši životního minima budou garantovány.37 Toto je přesné znění programového prohlášení vlády z roku 2006.

36

Náhradní doba pojištění znamená, že se neodvádí pojistné, ale přesto se tato doba započítává do celkové doby pojištění pro nárok na

důchod. Jedná se např. o dobu studia, evidence na úřadu práce, péče o děti. 37

Programové prohlášení vlády [online]. [cit. 2009-03-17]. Dostupné z:
prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-20840/>.

38

Zřízením zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu začátkem roku 2008 byl naplněn cíl druhé etapy vyplývající z Programového prohlášení vlády.

3.2.5 Třetí etapa důchodové reformy Záměrem třetí etapy důchodové reformy je umožnit pojištěncům dobrovolně převádět část peněz ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. Za výběr pojistného by nadále zodpovídala Česká správa sociálního zabezpečení, která by posílala část peněžních prostředků do fondu, který by si pojištěnec vybral. Fondy by určené prostředky investovaly na kapitálových trzích a po zhodnocení by výnosy klientům opět připisovala Česká správa sociálního zabezpečení. Zavedení tzv. možnosti opt – out bych ráda více rozebrala v následující části.

3.3 Tři pilíře důchodového systému Ve vztahu s důchodovým pojištěním slýcháme často pojem pilíře důchodového systému. Co si pod tímto pojmem představit? Současný důchodový systém v České republice je složen ze dvou pilířů. První pilíř tvoří základní důchodové pojištění a je průběžně financován. Druhý pilíř tvoří penzijní připojištění. Zatímco první pilíř je v určitých situacích povinný, účast v druhém pilíři je pro občana zcela dobrovolná.

V souvislosti s probíhající důchodovou reformou se setkáváme s návrhem na důchodový systémem složený ze tří pilířů. První pilíř by opět tvořilo základní důchodové pojištění. Nově zavedený druhý pilíř důchodového pojištění má být založen na kapitálovém financování, do kterého se bude vstupovat na základě dobrovolného rozhodnutí občana. Pro ty, kteří tento způsob zvolí, by se část placeného pojistného přesunula na individuální účet, kde by se investovala. Jednalo by se tedy o jakýsi spořící pilíř. Do třetího pilíře by se přesunulo penzijní připojištění.

Se zavedením druhého pilíře však vyvstává řada otázek např. způsob placení příspěvků do druhého pilíře, informovanost občanů o možnosti vstupu do druhého pilíře, administrativní zajištění pilíře, stabilita systému.

39

3.3.1 Podmínky pro vstup a výstup z II. pilíře Druhý pilíř bude součástí povinného důchodového pojištění a okruh pojištěných osob bude proto stejný jako v základním důchodovém pojištění s tím, že druhého pilíře se zúčastní pouze osoby, které si tuto možnost samy zvolí. Účast (resp. její forma) osob, které nejsou výdělečně činné, souvisí s komplexním řešením náhradních dob pojištění.38

Ve svém podkladovém materiálu Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo několik variant pro vznik a zánik účasti ve druhém pilíři. Pro vznik účasti se uvažuje s variantou určitého časového období, po které se bude muset pojištěnec rozhodnout pro vstup do druhého pilíře, nebo s možností, že vstup nebude nijak regulován. Účast ve druhém pilíři však nebude možno získat zpětně. Zánik účasti bude ze zákonem stanovených případech (při úmrtí, pobírání invalidního, starobního důchodu ze základního důchodového pojištění). Dobrovolný výstup bude nebo nebude možný.

Podporu ministerstva má návrh, kdy pojištěnec má omezenou dobu pro rozhodnutí ke vstupu do druhého pilíře a tato doba je daná počtem měsíců doby účasti v základním důchodovém pojištění, přičemž bude umožněn dobrovolný výstup z pilíře bez jakýchkoliv omezení a získané nároky zůstanou zachovány.

3.3.2 Stanovení odvodů do II. pilíře Pojistné bude i nadále vypočítáváno jako stanovené procento z vyměřovacího základu, přičemž pojistné odváděné do druhého pilíře bude část pojistného na důchodové pojištění. Pro pojištěnce, který se rozhodne pro účast do druhého pilíře, může být pojistné na důchodové pojištění zvýšeno. Např. pojistné do druhého pilíře by bylo stanoveno na úrovni 6 % vyměřovacího základu a sazba na důchodové pojištění by se pojištěnci zvýšila z 28 % na 30 % vyměřovacího základu.

Návrhy na způsob výběru pojistného placené do druhého pilíře: a) spolu s pojistným placeným do základního důchodového pojištění, a to subjektem, který bude toto pojistné vybírat (tj. v současné době Česká správa sociálního zabezpečení), který následně příslušnou část pojistného převede,

38

Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt-out ze základního důchodového pojištění [online]. [cit. 2009-03-20].

Dostupné z: .

40

b) samostatně k tomu určenou institucí, která následně toto pojistné převede, c) přímo jednotlivými institucemi (nositeli ve II. pilíři).

Jako nejpřijatelnější se pro ministerstvo ukazuje možnost výběru pojistného přímo Českou správou sociálního zabezpečení. Tato možnost je v souladu se snahou o sjednocení výběru všech povinných odvodů. Důležité je, aby v případě, že pojistné nebude vybíráno přímo nositelem pojištění, byl vytvořen kvalitní systém předávání informací mezi nositelem pojištění a výběrčím místem.39

Tato možnost se pro mě zdá nejvýhodnější. Zavádění nové instituce zodpovědné za výběr pojistného do druhého pilíře se mi zdá zbytečná. Znamenalo by to z mého pohledu zbytečné navýšení administrativního aparátu. Výběr pojistného přímo jednotlivými institucemi ve druhém pilíři také nepovažuji za nejlepší řešení. Stát by měl mít dohled nad vybraným pojistným. Systém výběru by měl být jednoduchý.

3.3.3 Fondy II. pilíře Spořící fáze bude založena na principu existence správcovských společností, které budou vznikat na základě udělení licence pro provádění pojištění v rámci druhého pilíře s tím, že tyto správcovské společnosti budou zakládat účastnické fondy dle pravidel určených zákonem o druhém pilíři.40 Správcovské společnosti budou: a) nově vzniklé společnosti pouze za účelem provádění pojištění v druhém pilíři, b) jakékoliv společnosti finančního trhu, které splní licenční podmínky.

Společnosti by spravovaly prostředky od klientů anonymně, nevěděly by tedy, čí peníze konkrétně obhospodařují a v jakém rozsahu. Prostředky by nejprve vybírala Česká správa sociálního zabezpečení, jež by je poté posílala do fondu, který by si klient vybral. Fondy by peníze investovaly na kapitálových trzích, po zhodnocení by výnosy klientům opět připisovala Česká správa sociálního zabezpečení.

39

Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění [online]. [cit. 2009-03-21].

Dostupné z: . 40

viz tamtéž

41

3.3.4 Způsob stanovení penze při vyvázání z I. pilíře Zavedení druhého pilíře bude mít především vliv na první pilíř, ze kterého se budou peněžní prostředky přesouvat. Musí být jasné, jakým způsobem se budou vyplácet důchody jak z prvního tak i z druhého pilíře. Pokud se tedy pojištěnec rozhodne k účasti v soukromém systému, je třeba stanovit způsob krácení důchodu ze základního důchodového pojištění. Nabízí se dvě možnosti: a) proporcionální krácení podle výše a délky vyvázání, b) krácení s implicitní sankcí.

Záměrem Ministerstva práce a sociálních věcí je krátit důchod ze základního důchodového pojištění proporcionálně, a to pouze procentní výměru důchodu. S tímto návrhem souhlasím, neboť každý by měl mít svůj důchod krácen podle délky vyvázání. Základní výměra by měla zůstat pro všechny bez rozdílu stejná, neboť nezávisí na době pojištění a výši odvedeného pojistného. Základní výměra důchodu je pro pojištěnce jakousi jistotou. Ministerstvo také předpokládá, že druhý pilíř bude zaměřen pouze na starobní důchody, neboť výpočet ostatních druhů důchodů by byl příliš složitý v závislosti na rizikách, které přináší. Např. u invalidních důchodů může časem dojít ke snížení či zvýšení stupně invalidity nebo k odejmutí.

3.3.5 Proč zavést II. pilíř? Stabilní důchodový systém na třicet let dopředu. Tak si představuje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas svůj návrh třetí etapy důchodové reformy. Nový systém by měl lidem umožnit převést část peněz do soukromých společností. „Chceme, aby lidé o penzijním systému víc přemýšleli a podíleli se na něm,“ uvedl Nečas.41

Ministr doufá, že mladí lidé si budou chtít na důchod spořit víc než jen povinné pojistné. S tím také souhlasí ekonom České spořitelny Petr Dufek, pro kterého se zdá navrhovaný systém zajímavý. Dle jeho názoru bude systém motivovat lidi k tomu, aby v něm zůstali a nespekulovali tak dál s penězi. Dobrovolné penzijní připojištění už využívá více jak 3,5 milionů lidí, proto by si jim i tahle možnost mohla líbit.

41

BEZDĚKOVÁ, M. Kdo se postará o důchody? Soukromé společnosti [online]. [cit. 2009-03-21] Dostupné z:

.

42

Opozice s předloženým návrhem však příliš nesouhlasí. Poukazuje na to, že při přechodu na nový systém dojde k výpadku třiceti až padesáti miliard ze základního důchodového systému. To by znamenalo chybějící prostředky pro výplatu důchodů stávajících penzistů.

Ekonom Dufek však odporuje. „Po určitou dobu přechodu na nový systém se jistě dostaneme do ztráty, ale peníze nejsou nevratné, stát je dostane zpátky. Kromě toho nemusí být výpadek ani tak vysoký. Záleží na tom, kolik lidí se do systému zaregistruje. To už je ale o otázce, jestli nebude třeba stanovit nějaký limit,“ dodal Dufek a poukázal na to, že na sousedním Slovensku využívají při přechodu na nový systém peníze z rezervního fondu. Kromě toho podotkl, že současný systém není dlouhodobě udržitelný. „Populace stárne, je čím dál víc důchodců a méně pracujících. Brzy nebudeme mít tolik peněz na to, abychom všechny penze pokryli,“ varoval.42

V novém systému bude třeba zajistit rizika, které nemůže účastník ovlivnit, jako je např. nezákonná jednání fondů. Pojištěnci vstupující do druhého pilíře by také měli být dobře seznámeni s tím, že vstupem do tohoto pilíře přebírají rizika, za které stát nezaručuje žádnou garanci. Jde o investiční riziko.

3.4 Průběžné versus fondové financování důchodového systému V souvislosti se stále poukazovanými nedostatky současného penzijního systému, bychom si měli také přiblížit základní možnosti financování. Český penzijní systém je založen na průběžném financování (PAYG). Tento způsob financování je přímo závislý na demografickém vývoji a mezigenerační solidaritě obyvatelstva. Současní plátci pojistného odvádí peněžní prostředky na výplatu důchodů současných penzistů. Tyto příspěvky nevytvářejí žádné další prostředky tím, že by byly zhodnoceny např. investováním. V důsledku snižující se porodnosti a prodlužování délky života, dochází k tomu, že je stále méně lidí v produktivním věku, kteří mohou přispívat na stále větší množství lidí, jež jsou v důchodovém věku nebo ho v blízké budoucnosti dosáhnou.

Průběžný systém financování důchodů se v posledních letech dostal do krize. Kritici si stěžují, že PAYG je příliš rigidní, že jako výdobytek sociálního státu přispívá k vysoké 42

BEZDĚKOVÁ, M. Kdo se postará o důchody? Soukromé společnosti [online]. [cit. 2009-03-21] Dostupné z:

.

43

nezaměstnanosti, že důchodové pojištění oslabuje podněty k práci a snižuje růstový potenciál ekonomiky. Průběžný systém je instituce, která činí rozdělení koláče sice rovnějším, ale omezuje velikost tohoto koláče.43

Fondový systém financování je ovlivňován podmínkami na finančních trzích, mírou a způsobem regulace a výší administrativních nákladů. Příspěvky, které pojištěnci odvedou, jsou spořeny, dochází k tvorbě kapitálu.

Řada studií rozebírá podrobně výhody jednotlivých systémů (u průběžného je to zejména stabilita systému, nižší náklady na zřízení, možnost uplatnění redistribuce, nižší režie, u fondového se uvádí zejména jeho menší citlivost na demografický vývoj, pozitivní vliv na trh práce i dopady na kapitálové trhy), tak jejich základní rizika (u průběžného systému je to zejména riziko demografické, politické, negativních dopadů na trh práce, nadměrné redistribuce, vytlačování veřejných a soukromých investic, u fondového je to zejména problematika zabezpečení nízkopříjmových skupin, kdy jejich nízké příjmy neumožňují „naspořit si“ na stáří a přerozdělení důchodů je v tomto systému nemožné, nedostatečný důchod by musel doplňovat stát ze svých daňových příjmů).44

Problémy nastávají při přechodu z průběžného na fondové financování. Náklady přechodu jsou jedním z nejpalčivějších problémů penzijní reformy. Rozhodnutí nahradit plně nebo částečně starý PAYG systém novým fondovým pilířem znamená, že vybrané příspěvky přestanou proudit do PAYG systému. Ovšem penze stávajících důchodců jsou vypláceny stále z PAYG pilíře, který se tak dostává do deficitů. Navíc vlády často nějakým způsobem ještě podporují přechodné generace, protože tito lidé změnili systém penzijního zabezpečení, ale platili příspěvky do starého PAYG schématu.45

Ideální důchodový systém neexistuje. Výhody, které poskytuje systém PAYG na rozdíl od fondového financování, jsou kompenzovány nevýhodami PAYG oproti fondovému financování. Rizika financování penzijního systému je tedy možné snížit vhodnou 43

LOUŽEK, M. Důchodová reforma – revoluce, nebo evoluce? [online]. [cit. 2009-03-15]. Dostupné z:

. 44 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-050-5. 45

BEZDĚK, V. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem): I. díl. Praha: ČNB, 2000.

62 s. Dostupné z: .

44

diverzifikací. Úlohou vlády je tedy najít vhodnou kombinaci obou metod, jakýsi smíšený systém.

Výhodou smíšeného systému je, že fondová část je odolná vůči demografickým problémům, vyplývajícím z nízké porodnosti (nikoli vůči prodlužování doby dožití - proti tomu není imunní žádný systém). Je také odolná vůči politickým zásahům - v tomto směru je nejzranitelnější současný průběžný systém, ve kterém je kdykoli možné změnit pravidla hry rozhodnutím parlamentu (a ovlivňovat „nastavení“ u nových důchodů pouhým nařízením vlády). Na druhé straně je fondový systém zranitelnější při nepříznivém vývoji ekonomiky. Tady je pak k dispozici státní část, která sice utrpí také, ne ale tolik, protože je proti ekonomickým výkyvům odolnější.46

Podle mého názoru není „čistý“ průběžný systém ani fondový systém vhodný. Průběžný systém spoléhá na to, že současné penzisty budou platit ti, kdo v době jejich produktivity byli mnohdy ještě dětmi. Fondový systém spoléhá zase na to, že pro život penzisty postačí výnos z jeho investice do fondů. Fondový systém má tedy smysl, pokud je zaručen stálý výnos a hodnota peněz je aspoň řádově stálá po dobu celých desetiletí.

46

HAVLÍČKOVÁ, K. Reforma penzí nemusí být hra s nulovým součtem II. [online]. [cit. 2009-03-15]. Dostupné z:

45

Závěr Důchodový systém je z důvodu demografického vývoje v ohrožení. Stárnutí populace si vynutí důchodovou reformu. Co se stane, pokud nebude provedena řádná reforma systému důchodového zabezpečení? Dnes na jednoho člověka přes 65 let připadají čtyři osoby ve výdělečném věku. Podle demografických prognóz v roce 2050 už budou jen dvě. Je to důsledek generace narozené v době poválečné populační exploze, která za 10–15 let dosáhne důchodového věku. Na pracovním trhu ji v důsledku nižší porodnosti nahradí daleko méně početná populace. Ale to je jen jedna polovina demografické výzvy. Druhá polovina vyplývá z dalšího zvýšení průměrné délky života, který se od současnosti do roku 2050 může prodloužit o 5 let.

Současný důchodový systém v České republice je založen na průběžném financování a je dávkově definován. Jsou z něj vypláceny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody. Dosavadní průběžné financování je ale z hlediska budoucího demografického vývoje neudržitelné. Proto byla v roce 2006 uzavřena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu „Koaliční dohoda“, která rozhodla o provedení důchodové reformy ve třech etapách. První etapa již byla realizována v červenci 2008 schválením parametrických změn zákona o důchodovém pojištění. Od 1. 1. 2010 tak bude postupně zvyšován důchodový věk až na hranici 62–65 let (u žen v závislosti na počtu vychovaných dětí) a zároveň se bude zvyšovat i potřebná doba pojištění pro vznik nároku na starobní důchod ze současných 25 let na 35 let.

Druhá etapa důchodové reformy počítá se změnami ve veřejném základním důchodovém pojištění a v dobrovolných soukromých důchodech. Cílem vlády je vytvoření rezervního důchodového fondu a zřízení samostatné kapitoly státního rozpočtu pro financování důchodového pojištění. Třetí etapa by měla zavést možnost pojištěnci na základě vlastní volby vyvázat se částečně ze základního důchodového pojištění do soukromého systému (zavedení možnosti opt – out). V podstatě by se tak jednalo o zavedení nové vazby mezi průběžným a fondovým financováním důchodového systému. Český důchodový systém by se tak ze současných dvou pilířů skládal ze tří pilířů – první pilíř by tvořilo základní důchodové pojištění, druhý pilíř by byl spořící a třetí pilíř by zahrnoval penzijní připojištění. Je zaveden i pojem nultý pilíř, který představuje základní výměru důchodu. 46

Skutečná důchodová reforma by měla být rozpočtově neutrální, neměla by vytvářet nové důchodové schodky a neměla by být náporem na administrativu. Proto by měla upravovat postupně parametry současného průběžného systému a zavádět nové změny. Avšak vypracování návrhu reformy samo o sobě ke stabilizaci důchodového systému nevede, nutná je jeho realizace a politická průchodnost. Neexistuje však žádný ideální důchodový systém a tak ani ideální důchodová reforma. Jak úspěšná bude reforma v České republice, ukáže až čas.

V této bakalářské práci jsem chtěla objasnit a přiblížit téma, které se v poslední době stává nejvíce diskutované, a to téma týkající se penzijní reformy v České republice. Pokusila jsem se vystihnout, čeho se dané téma týká a jaké změny nás čekají v budoucnu. Zdaleka jsem však nepopsala všechny oblasti penzijní reformy, neboť toto téma je velmi rozsáhlé.

47

Použité zdroje ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. I. část. 3. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2007. 612 s. ISBN 978-80-246-1393-2.

BEZDĚK, V. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem): I. díl. Praha: Česká národní banka, 2000. 62 s. Dostupné z: .

BEZDĚKOVÁ, M. Kdo se postará o důchody? Soukromé společnosti [online]. [cit. 200903-21]. Dostupné z: .

BURCIN, B., KUČERA, T. Nová kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003-2065). Demografie, 2004, roč. 46, č. 2, s. 100–111, ISSN 0011-8265.

Český důchodový systém [online]. [cit. 2009-01-31]. Dostupné z : .

Demografický vývoj [online]. [cit. 2008-12-28]. Dostupné z: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/2237/srovnani-demografie.pdf>.

Důchodové pojištění [online]. [cit. 2008-12-14]. Dostupné z: .

HAVLÍČKOVÁ, K. Reforma penzí nemusí být hra s nulovým součtem II. [online]. [cit. 2009-03-15]. Dostupné z: .

KOKTA, J. Prognóza vývoje obyvatelstva České republiky do roku 2010. Veřejná správa, 2000, roč. 11, č. 23, s. 12, ISSN 0027-8009.

48

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-050-5.

KRETSCHMEROVÁ, T., ŠIMEK, M. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050. Demografie, 2004, roč. 46, č. 2, s. 91–99, ISSN 0011-8265.

LOUŽEK, M. Důchodová reforma – revoluce, nebo evoluce? [online]. [cit. 2009-03-15]. Dostupné z: .

PITLÍK, J. Generace proti sobě?: V roce 2020 dva pracující mají živit jednoho důchodce. Českomoravský profit, 1996, roč. 7, č. 2, s. 3, ISSN 1211-5428.

Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt–out ze základního důchodového pojištění [online]. [cit. 2009-03-20]. Dostupné z: .

Programové

prohlášení

vlády

[online].

[cit.

2009-03-17].

Dostupné

z:

.

Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050 [online]. [cit. 2008-12-06]. Dostupné z: .

PŘIB, J. Kdy do důchodu a za kolik. 6. vyd. Praha: GRADA, 2005. 124 s. ISBN 80-247-1031-5.

Příprava podkladů pro rozhodování o pokračování důchodové reformy v letech 2004 až 2005 (činnost tzv. Bezděkovy komise) [online]. [cit. 2009-03-08]. Dostupné z: .

RABUŠIC, L. Jak rozumět populačním projekcím [online]. [cit. 2008-12-06]. Dostupné z: < http://sreview.soc.cas.cz/upl/archiv/files/259_289RABUS.pdf>.

49

SEZEMSKÝ, J. Tisková zpráva: Důchodová reforma. Praha: MPSV ČR, 27. 11. 2008.

Sociální zabezpečení 2009. 1. vyd. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, 2009. 36 s. ISBN 978-80-87039-13-7.

ŠORAL, V. Vývoj po roce 1990 a hlavní principy další reformy. Národní pojištění, 2001, roč. 32, č. 8-9, s. 12. ISSN 0323-2395.

VANČUROVÁ, A., KLAZAR, S. Sociální a zdravotní pojištění – úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, 2008. 124 s. ISBN 978-80-7357-381-2.

Výpočet pojistného [online]. [cit. 2009-02-21]. Dostupné z: .

VYSTOUPIL, J. Demografie: Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 180 s. ISBN 80-210-3655-9.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění

50

Přílohy Seznam příloh Tab. 1 – Věkové složení obyvatelstva (střední varianta) – prognóza ČSÚ Tab. 2 – Základní údaje o obyvatelstvu (střední varianta) – prognóza ČSÚ Tab. 3 – Věkové složení obyvatelstva (nízká varianta) – prognóza ČSÚ Tab. 4 – Základní údaje o obyvatelstvu (nízká varianta) – prognóza ČSÚ Tab. 5 – Věkové složení obyvatelstva (vysoká varianta) – prognóza ČSÚ Tab. 6 – Základní údaje o obyvatelstvu (vysoká varianta) – prognóza ČSÚ Tab. 7 – Věkové složení obyvatelstva (střední varianta) – prognóza Burcin, Kučera Tab. 8 – Věkové složení obyvatelstva (nízká varianta) – prognóza Burcin, Kučera Tab. 9 – Věkové složení obyvatelstva (vysoká varianta) – prognóza Burcin, Kučera Tab. 10 – Vývoj přirozeného a celkového přírůstku obyvatel v ČR (1990–2007) Tab. 11 – Důchodový věk Tab. 12 – Přehled redukčních hranic v letech 1996–2009 Tab. 13 – Zjednodušené schéma výpočtu starobního důchodu Tab. 14 – Příklad výpočtu starobního důchodu pro rok 2009 Tab. 15 – Vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce v letech 2001–2008 Tab. 16 – Přehled počtu důchodců a vyplácených důchodů v letech 1997–2008 Tab. 17 – Srovnání průměrného důchodu a průměrné mzdy ve Slovenské republice Tab. 18 – Počet důchodců, průměrná výše důchodu a průměrný věk k 31. 12. 2008 Tab. 19 – Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968

Graf 1 – Vývoj přirozeného přírůstku obyvatel v ČR (1990–2007) Graf 2 – Vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce v letech 2001–2008 Graf 3 – Vývoj počtu důchodců v letech 1997–2008 Graf 4 – Srovnání vývoje průměrného důchodu v České republice a Slovenské republice v letech 1996 až 2007

Tab. 1 – Věkové složení obyvatelstva (střední varianta) Rok 2002*) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050

10 203 269 10 216 536 10 225 391 10 235 973 10 246 753 10 257 181 10 266 845 10 275 526 10 283 042 10 289 470 10 294 665 10 298 517 10 300 960 10 301 994 10 301 563 10 299 630 10 296 143 10 290 961 10 283 929 10 274 910 10 263 772 10 250 439 10 234 896 10 217 200 10 197 467 10 175 867 10 152 633 10 128 048 10 102 433 10 075 373 10 047 124 10 017 902 9 987 844 9 957 079 9 925 684 9 893 747 9 861 323 9 828 428 9 795 118 9 761 364 9 727 187 9 692 609 9 657 621 9 622 248 9 586 471 9 550 225 9 513 476 9 476 192 9 438 334

Zdroj: Český statistický úřad *) reálné údaje

Věk

Celkem 0-14 1 589 766 1 551 616 1 519 652 1 487 148 1 456 125 1 432 314 1 408 977 1 399 254 1 400 028 1 405 913 1 411 445 1 416 687 1 422 439 1 426 352 1 427 564 1 426 290 1 423 339 1 417 348 1 408 644 1 398 356 1 386 775 1 374 108 1 360 574 1 346 384 1 331 637 1 316 670 1 301 846 1 287 555 1 274 155 1 261 272 1 249 193 1 238 137 1 228 274 1 219 739 1 212 596 1 206 849 1 202 433 1 199 208 1 197 000 1 195 543 1 194 527 1 193 588 1 192 354 1 190 477 1 188 338 1 185 670 1 182 285 1 178 077 1 173 004

15-64 7 195 541 7 243 635 7 277 516 7 302 144 7 324 143 7 334 789 7 331 290 7 311 207 7 286 202 7 229 237 7 168 612 7 114 021 7 063 855 7 011 496 6 959 469 6 910 691 6 866 035 6 825 090 6 786 952 6 751 030 6 720 027 6 698 048 6 684 665 6 669 506 6 651 864 6 630 755 6 596 064 6 555 935 6 520 205 6 488 256 6 456 533 6 423 632 6 383 699 6 337 422 6 284 810 6 222 695 6 144 455 6 054 312 5 964 564 5 876 945 5 792 613 5 710 382 5 632 742 5 569 751 5 514 132 5 459 667 5 409 318 5 359 042 5 309 251

65+ 1 417 962 1 421 285 1 428 223 1 446 681 1 466 485 1 490 078 1 526 578 1 565 065 1 596 812 1 654 320 1 714 608 1 767 809 1 814 666 1 864 146 1 914 530 1 962 649 2 006 769 2 048 523 2 088 333 2 125 524 2 156 970 2 178 283 2 189 657 2 201 310 2 213 966 2 228 442 2 254 723 2 284 558 2 308 073 2 325 845 2 341 398 2 356 133 2 375 871 2 399 918 2 428 278 2 464 203 2 514 435 2 574 908 2 633 554 2 688 876 2 740 047 2 788 639 2 832 525 2 862 020 2 884 001 2 904 888 2 921 873 2 939 073 2 956 079

Tab. 2 – Základní údaje o obyvatelstvu (střední varianta) Rok

Živě narození

2002*) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050

92 786 93 882 95 887 97 457 97 800 97 819 97 606 97 219 96 709 96 279 95 744 95 118 94 409 93 631 92 791 91 890 90 921 89 863 88 702 87 462 86 170 84 868 83 610 82 445 81 449 80 690 80 207 80 033 80 153 79 831 79 736 79 794 79 938 80 113 80 273 80 384 80 419 80 364 80 218 79 983 79 662 79 264 78 795 78 264 77 680 77 053 76 393 75 709 75 014

Zemřelí 108 243 112 615 112 032 111 875 112 020 112 391 112 942 113 538 114 193 114 851 115 549 116 266 116 966 117 597 118 222 118 823 119 408 120 045 120 734 121 481 122 308 123 201 124 153 125 141 126 182 127 290 128 441 129 618 130 768 131 891 132 985 134 016 134 996 135 878 136 668 137 321 137 843 138 259 138 528 138 737 138 839 138 842 138 783 138 637 138 457 138 299 138 142 137 993 137 872


Přirozený přírůstek -15 457 -18 733 -16 145 -14 418 -14 220 -14 572 -15 336 -16 319 -17 484 -18 572 -19 805 -21 148 -22 557 -23 966 -25 431 -26 933 -28 487 -30 182 -32 032 -34 019 -36 138 -38 333 -40 543 -42 696 -44 733 -46 600 -48 234 -49 585 -50 615 -52 060 -53 249 -54 222 -55 058 -55 765 -56 395 -56 937 -57 424 -57 895 -58 310 -58 754 -59 177 -59 578 -59 988 -60 373 -60 777 -61 246 -61 749 -62 284 -62 858

Saldo migrace

Celkový přírůstek

12 290 32 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000

-3 167 13 267 8 855 10 582 10 780 10 428 9 664 8 681 7 516 6 428 5 195 3 852 2 443 1 034 -431 -1 933 -3 487 -5 182 -7 032 -9 019 -11 138 -13 333 -15 543 -17 696 -19 733 -21 600 -23 234 -24 585 -25 615 -27 060 -28 249 -29 222 -30 058 -30 765 -31 395 -31 937 -32 424 -32 895 -33 310 -33 754 -34 177 -34 578 -34 988 -35 373 -35 777 -36 246 -36 749 -37 284 -37 858

Naděje dožití muži 72,1 72,1 72,2 72,4 72,5 72,7 72,8 72,9 73,1 73,2 73,4 73,5 73,7 73,8 74,0 74,1 74,3 74,4 74,5 74,7 74,8 75,0 75,1 75,3 75,4 75,6 75,7 75,9 76,0 76,2 76,3 76,4 76,6 76,7 76,9 77,0 77,2 77,3 77,5 77,6 77,7 77,9 78,0 78,2 78,3 78,5 78,6 78,8 78,9

ženy 78,5 78,5 78,7 78,8 78,9 79,0 79,2 79,3 79,4 79,6 79,7 79,8 79,9 80,1 80,2 80,3 80,4 80,6 80,7 80,8 80,9 81,1 81,2 81,3 81,4 81,6 81,7 81,8 81,9 82,1 82,2 82,3 82,5 82,6 82,7 82,8 83,0 83,1 83,2 83,3 83,5 83,6 83,7 83,8 84,0 84,1 84,2 84,3 84,5

Průměrný věk 39,3 39,5 39,8 40,0 40,3 40,5 40,8 41,0 41,2 41,5 41,7 41,9 42,2 42,4 42,6 42,9 43,1 43,3 43,6 43,8 44,1 44,3 44,5 44,8 45,0 45,2 45,5 45,7 45,9 46,1 46,3 46,5 46,7 46,8 47,0 47,2 47,3 47,5 47,6 47,7 47,8 48,0 48,1 48,2 48,3 48,4 48,6 48,7 48,8

Tab. 3 – Věkové složení obyvatelstva (nízká varianta) Rok 2002*) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050

10 203 269 10 216 536 10 208 655 10 200 706 10 191 960 10 181 891 10 170 191 10 156 640 10 141 170 10 123 720 10 104 263 10 082 792 10 059 284 10 033 712 10 006 125 9 976 491 9 944 755 9 910 824 9 874 589 9 835 974 9 794 901 9 751 361 9 705 390 9 657 090 9 606 573 9 554 011 9 499 629 9 443 653 9 386 262 9 327 397 9 267 225 9 205 896 9 143 534 9 080 237 9 016 136 8 951 322 8 885 877 8 819 877 8 753 364 8 686 381 8 618 958 8 551 146 8 482 976 8 414 451 8 345 578 8 276 348 8 206 707 8 136 619 8 066 072


Věk

Celkem 0-14 1 589 766 1 551 616 1 518 209 1 482 695 1 447 848 1 419 427 1 390 743 1 374 999 1 369 149 1 367 668 1 365 138 1 361 674 1 358 116 1 352 154 1 342 962 1 330 781 1 316 434 1 300 011 1 281 984 1 262 782 1 242 709 1 222 005 1 200 885 1 179 565 1 158 275 1 137 280 1 116 828 1 097 170 1 078 522 1 060 790 1 044 121 1 028 650 1 014 476 1 001 659 990 219 980 081 971 124 963 157 955 962 949 290 942 882 936 466 929 800 922 658 915 143 907 112 898 485 889 240 879 399

15-64 7 195 541 7 243 635 7 262 485 7 272 066 7 279 020 7 274 608 7 256 071 7 220 955 7 180 922 7 108 997 7 033 459 6 963 996 6 899 095 6 832 293 6 766 250 6 703 842 6 645 946 6 590 721 6 537 140 6 485 351 6 438 065 6 399 419 6 369 051 6 336 691 6 301 484 6 262 498 6 209 727 6 151 339 6 097 122 6 046 519 5 996 016 5 944 220 5 885 323 5 820 034 5 748 407 5 667 380 5 570 440 5 461 876 5 353 948 5 248 412 5 146 446 5 046 813 4 951 904 4 871 548 4 798 765 4 727 296 4 659 971 4 592 730 4 525 952

65+ 1 417 962 1 421 285 1 427 961 1 445 945 1 465 092 1 487 856 1 523 377 1 560 686 1 591 099 1 647 055 1 705 666 1 757 122 1 802 073 1 849 265 1 896 913 1 941 868 1 982 375 2 020 092 2 055 465 2 087 841 2 114 127 2 129 937 2 135 454 2 140 834 2 146 814 2 154 233 2 173 074 2 195 144 2 210 618 2 220 088 2 227 088 2 233 026 2 243 735 2 258 544 2 277 510 2 303 861 2 344 313 2 394 844 2 443 454 2 488 679 2 529 630 2 567 867 2 601 272 2 620 245 2 631 670 2 641 940 2 648 251 2 654 649 2 660 721

Tab. 4 – Základní údaje o obyvatelstvu (nízká varianta) Rok

Živě narození

2002*) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050

92 786 93 882 94 438 94 434 93 962 93 188 92 233 91 168 90 054 88 874 87 639 86 365 85 050 83 702 82 329 80 922 79 459 77 923 76 308 74 652 73 005 71 412 69 934 68 611 67 466 66 524 65 796 65 278 64 945 64 490 64 155 63 896 63 662 63 417 63 138 62 804 62 401 61 922 61 372 60 754 60 077 59 348 58 574 57 766 56 931 56 080 55 222 54 366 53 524

Zemřelí 108 243 112 615 112 319 112 383 112 708 113 257 113 933 114 719 115 524 116 324 117 096 117 836 118 558 119 274 119 916 120 556 121 195 121 854 122 543 123 267 124 078 124 952 125 905 126 911 127 983 129 086 130 178 131 254 132 336 133 355 134 327 135 225 136 024 136 714 137 239 137 618 137 846 137 922 137 885 137 737 137 500 137 160 136 744 136 291 135 804 135 310 134 863 134 454 134 071



Saldo migrace 12 290 32 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000

Celkový přírůstek -3 167 13 267 -7 881 -7 949 -8 746 -10 069 -11 700 -13 551 -15 470 -17 450 -19 457 -21 471 -23 508 -25 572 -27 587 -29 634 -31 736 -33 931 -36 235 -38 615 -41 073 -43 540 -45 971 -48 300 -50 517 -52 562 -54 382 -55 976 -57 391 -58 865 -60 172 -61 329 -62 362 -63 297 -64 101 -64 814 -65 445 -66 000 -66 513 -66 983 -67 423 -67 812 -68 170 -68 525 -68 873 -69 230 -69 641 -70 088 -70 547


ženy 78,5 78,5 78,6 78,8 78,9 79,0 79,1 79,2 79,3 79,4 79,5 79,6 79,7 79,8 79,9 80,0 80,1 80,2 80,3 80,4 80,5 80,6 80,7 80,8 80,9 81,0 81,1 81,2 81,3 81,4 81,5 81,6 81,7 81,8 81,9 82,0 82,1 82,2 82,3 82,4 82,5 82,6 82,7 82,8 82,9 83,0 83,1 83,2 83,3

Průměrný věk 39,3 39,5 39,8 40,0 40,3 40,6 40,8 41,1 41,3 41,6 41,9 42,1 42,4 42,6 42,9 43,2 43,4 43,7 44,0 44,2 44,5 44,8 45,1 45,3 45,6 45,9 46,1 46,4 46,6 46,8 47,1 47,3 47,5 47,7 47,9 48,1 48,2 48,4 48,6 48,8 48,9 49,1 49,2 49,4 49,5 49,7 49,8 50,0 50,1

Tab. 5 – Věkové složení obyvatelstva (vysoká varianta) Rok 2002*) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050

10 203 269 10 216 536 10 242 793 10 273 342 10 304 954 10 337 021 10 369 098 10 400 881 10 432 067 10 462 767 10 492 813 10 522 137 10 550 624 10 578 281 10 604 966 10 630 610 10 655 100 10 678 280 10 700 030 10 720 178 10 738 574 10 755 099 10 769 679 10 782 381 10 793 270 10 802 526 10 810 358 10 817 059 10 822 994 10 827 492 10 830 912 10 833 514 10 835 532 10 837 148 10 838 495 10 839 663 10 840 663 10 841 479 10 842 086 10 842 477 10 842 616 10 842 456 10 841 971 10 841 111 10 839 852 10 838 179 10 836 022 10 833 328 10 830 080

Zdroj: Český statistický úřad *) reálný údaj

Věk

Celkem 0-14 1 589 766 1 551 616 1 521 670 1 493 435 1 467 281 1 448 917 1 431 546 1 428 222 1 435 768 1 448 919 1 462 202 1 475 662 1 490 093 1 503 125 1 513 877 1 522 554 1 529 948 1 532 647 1 530 730 1 526 950 1 521 592 1 514 908 1 507 170 1 498 644 1 489 272 1 479 381 1 469 347 1 459 605 1 450 590 1 441 723 1 433 410 1 426 000 1 419 797 1 415 031 1 411 877 1 410 387 1 410 533 1 412 194 1 415 184 1 419 227 1 424 004 1 429 111 1 434 122 1 438 586 1 443 079 1 447 198 1 450 631 1 453 143 1 454 590

15-64 7 195 541 7 243 635 7 292 557 7 332 263 7 369 358 7 395 109 7 406 728 7 401 756 7 391 854 7 349 939 7 304 308 7 264 692 7 229 371 7 191 552 7 153 661 7 118 613 7 087 302 7 061 322 7 040 008 7 021 116 7 007 345 7 002 775 7 006 901 7 009 256 7 009 236 7 005 843 6 988 880 6 966 519 6 948 655 6 934 632 6 920 899 6 905 999 6 884 011 6 855 609 6 820 779 6 776 275 6 715 389 6 642 345 6 569 486 6 498 586 6 430 667 6 364 545 6 302 782 6 255 572 6 215 462 6 176 292 6 141 150 6 106 051 6 071 513

65+ 1 417 962 1 421 285 1 428 566 1 447 644 1 468 315 1 492 995 1 530 824 1 570 903 1 604 445 1 663 909 1 726 303 1 781 783 1 831 160 1 883 604 1 937 428 1 989 443 2 037 850 2 084 311 2 129 292 2 172 112 2 209 637 2 237 416 2 255 608 2 274 481 2 294 762 2 317 302 2 352 131 2 390 935 2 423 749 2 451 137 2 476 603 2 501 515 2 531 724 2 566 508 2 605 839 2 653 001 2 714 741 2 786 940 2 857 416 2 924 664 2 987 945 3 048 800 3 105 067 3 146 953 3 181 311 3 214 689 3 244 241 3 274 134 3 303 977

Tab. 6 – Základní údaje o obyvatelstvu (vysoká varianta) Rok

Živě narození

2002*) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050

92 786 93 882 97 912 101 743 102 693 103 293 103 598 103 652 103 516 103 581 103 535 103 383 103 135 102 800 102 387 101 898 101 322 100 631 99 816 98 895 97 901 96 877 95 873 94 943 94 157 93 586 93 292 93 332 93 728 93 465 93 534 93 864 94 381 95 019 95 712 96 395 97 014 97 536 97 942 98 223 98 381 98 426 98 368 98 215 97 980 97 676 97 316 96 911 96 473

Zemřelí 108 243 112 615 111 655 111 194 111 081 111 226 111 521 111 869 112 330 112 881 113 489 114 059 114 648 115 143 115 702 116 254 116 832 117 451 118 066 118 747 119 505 120 352 121 293 122 241 123 268 124 330 125 460 126 631 127 793 128 967 130 114 131 262 132 363 133 403 134 365 135 227 136 014 136 720 137 335 137 832 138 242 138 586 138 853 139 075 139 239 139 349 139 473 139 605 139 721



Saldo migrace 12 290 32 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000 40 000

Celkový přírůstek -3 167 13 267 26 257 30 549 31 612 32 067 32 077 31 783 31 186 30 700 30 046 29 324 28 487 27 657 26 685 25 644 24 490 23 180 21 750 20 148 18 396 16 525 14 580 12 702 10 889 9 256 7 832 6 701 5 935 4 498 3 420 2 602 2 018 1 616 1 347 1 168 1 000 816 607 391 139 -160 -485 -860 -1 259 -1 673 -2 157 -2 694 -3 248


ženy 78,5 78,5 78,7 78,9 79,0 79,2 79,3 79,5 79,7 79,8 80,0 80,1 80,3 80,4 80,6 80,8 80,9 81,1 81,2 81,4 81,6 81,7 81,9 82,0 82,2 82,4 82,5 82,7 82,8 83,0 83,1 83,3 83,5 83,6 83,8 83,9 84,1 84,2 84,4 84,6 84,7 84,9 85,0 85,2 85,4 85,5 85,7 85,8 86,0

Průměrný věk 39,3 39,5 39,8 40,0 40,2 40,4 40,7 40,9 41,1 41,3 41,5 41,8 42,0 42,2 42,4 42,6 42,8 43,1 43,3 43,5 43,7 43,9 44,2 44,4 44,6 44,8 45,0 45,2 45,4 45,6 45,8 46,0 46,2 46,3 46,5 46,6 46,8 46,9 47,0 47,1 47,2 47,4 47,5 47,6 47,7 47,8 47,9 48,0 48,1

Tab. 7 – Věkové složení obyvatelstva (střední varianta) Střední varianta 2020 2040 2065 absolutně Předproduktivní 1 589 766 1 473 660 1 546 687 1 373 459 1 334 250 Produktivní 6 529 348 6 509 642 6 096 372 5 396 314 4 912 633 Poproduktivní 2 084 155 2 321 698 2 761 283 3 461 510 3 468 762 Celkem 10 203 269 10 305 000 10 404 342 10 231 283 9 715 645 relativně (v %) Předproduktivní 15,6 14,3 14,9 13,4 13,7 Produktivní 64,0 63,2 58,6 52,7 50,6 Poproduktivní 20,4 22,5 26,5 33,8 35,7 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 index (2002 = 100 %) Předproduktivní 100,0 92,7 97,3 86,4 83,9 Produktivní 100,0 99,7 93,4 82,6 75,2 Poproduktivní 100,0 111,4 132,5 166,1 166,4 Celkem 100,0 101,0 102,0 100,3 95,2 Zdroj: BURCIN, B. KUČERA, T. Prognóza populačního vývoje České republiky 2003–2065 Věk

2002

2010

Tab. 8 – Věkové složení obyvatelstva (nízká varianta) Nízká varianta 2020 2040 2065 absolutně Předproduktivní 1 589 766 1 384 912 1 323 867 1 078 306 926 893 Produktivní 6 529 348 6 424 207 5 878 595 4 714 955 3 716 698 Poproduktivní 2 084 155 2 287 936 2 661 516 3 154 400 2 838 582 Celkem 10 203 269 10 097 055 9 863 978 8 947 661 7 482 173 relativně (v %) Předproduktivní 15,6 13,7 13,4 12,1 12,4 Produktivní 64,0 63,6 59,6 52,7 49,7 Poproduktivní 20,4 22,7 27,0 35,3 37,9 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 index (2002 = 100 %) Předproduktivní 100,0 87,1 83,3 67,8 58,3 Produktivní 100,0 98,4 90,0 72,2 56,9 Poproduktivní 100,0 109,8 127,7 151,4 136,2 Celkem 100,0 99,0 96,7 87,7 73,3 Zdroj: BURCIN, B. KUČERA, T. Prognóza populačního vývoje České republiky 2003–2065 Věk

2002

2010

Tab. 9 – Věkové složení obyvatelstva (vysoká varianta) Vysoká varianta 2020 2040 2065 absolutně Předproduktivní 1 589 766 1 488 113 1 601 217 1 534 911 1 667 330 Produktivní 6 529 348 6 562 078 6 212 818 5 727 959 5 651 447 Poproduktivní 2 084 155 2 354 735 2 851 206 3 691 118 3 888 849 Celkem 10 203 269 10 404 926 10 665 241 10 953 988 11 207 626 relativně (v %) Předproduktivní 15,6 14,3 15,0 14,0 14,9 Produktivní 64,0 63,1 58,3 52,3 50,4 Poproduktivní 20,4 22,6 26,7 33,7 34,7 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 index (2002 = 100 %) Předproduktivní 100,0 93,6 100,7 96,5 104,9 Produktivní 100,0 100,5 95,2 87,7 86,6 Poproduktivní 100,0 113,0 136,8 177,1 186,6 Celkem 100,0 102,0 104,5 107,4 109,8 Zdroj: BURCIN, B. KUČERA, T. Prognóza populačního vývoje České republiky 2003–2065 Věk

2002

2010

Tab. 10 – Vývoj přirozeného a celkového přírůstku obyvatel v ČR (1990–2007) Živě Přirozený Přírůstek Celkový Zemřelí narození přírůstek stěhováním přírůstek 1990 130 564 129 166 1 398 624 2 022 1991 124 290 5 064 2 876 7 940 129 354 1992 121 705 120 337 1 368 11 781 13 149 1993 121 025 118 185 2 840 5 476 8 316 1994 106 579 117 373 -10 794 9 942 -852 1995 96 097 117 913 -21 816 9 999 -11 817 1996 90 446 112 782 -22 336 10 129 -12 207 1997 90 657 112 744 -22 087 12 075 -10 012 1998 90 535 109 527 -18 992 9 488 -9 504 1999 89 471 109 768 -20 297 8 774 -11 523 2000 90 910 109 001 -18 091 6 539 -11 552 2001 90 715 107 755 -17 040 -8 551 -25 591 2002 92 786 108 243 -15 457 12 290 -3 167 2003 93 685 111 288 -17 603 25 789 8 186 2004 97 664 107 177 -9 513 18 635 9 122 2005 102 211 107 938 -5 727 36 229 30 502 2006 105 831 104 441 1 390 34 720 36 110 2007 114 632 104 636 9 996 83 945 93 941 Zdroj: Český statistický úřad Rok

Graf 1 – Vývoj přirozeného přírůstku obyvatel v ČR (1990–2007) 140000 120000 100000

Počet

80000 60000 40000 20000 0 -20000 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

-40000

Rok živě narození

zemřelí

přirozený přírůstek

Tab. 11 – Důchodový věk Rok narození před rokem 36 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 po roce 1959

Muži 60 60 + 2 60 + 4 60 + 6 60 + 8 60 + 10 61 61 + 2 61 + 4 61 + 6 61 + 8 61 + 10 62 62 + 2 62 + 4 62 + 6 62 + 8 62 + 10 63 63 63 63 63 63 63 63

bezdětná 57 57 57 57 57 + 4 57 + 8 58 58 + 4 58 + 8 59 59 + 4 59 + 8 60 60 + 4 60 + 8 61 61 + 4 61 + 8 62 62 + 4 62 + 8 63 63 63 63 63


Ženy (podle počtu vychovaných dětí) 1 dítě 2 děti 3-4 děti 56 55 54 56 55 54 56 55 54 56 55 54 56 55 54 56 + 4 55 54 56 + 8 55 + 4 54 57 55 + 8 54 + 4 57 + 4 56 54 + 8 57 + 8 56 + 4 55 58 56 + 8 55 + 4 58 + 4 57 55 + 8 58 + 8 57 + 4 56 59 57 + 8 56 + 4 59 + 4 58 56 + 8 59 + 8 58 + 4 57 60 58 + 8 57 + 4 60 + 4 59 57 + 8 60 + 8 59 + 4 58 61 59 + 8 58 + 4 61 + 4 60 58 + 8 61 + 8 60 + 4 59 62 60 + 8 59 + 4 62 61 59 + 8 62 61 60 62 61 60

5 a více dětí 53 53 53 53 53 53 53 53 53 + 4 53 + 8 54 54 + 4 54 + 8 55 55 + 4 55 + 8 56 56 + 4 56 + 8 57 57 + 4 57 + 8 58 58 + 4 58 + 8 59

Tab. 12 – Přehled redukčních hranic v letech 1996 - 2009 Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Všeobecný vyměřovací základ 6 896 8 172 9 676 10 696 11 693 12 655 13 490 14 640 15 711 16 769 17 882 18 809 20 050 21 527

Přepočítací koeficient 1,1914 1,1978 1,1194 1,0891 1,0850 1,0620 1,0942 1,0693 1,0717 1,0665 1,0532 1,0707 1,0753 1,0942

I. redukční hranice 5 000 5 600 5 900 6 100 6 300 6 600 7 100 7 400 7 500 8 400 9 100 9 600 10 000 10 500

II. redukční hranice 10 000 11 200 11 800 13 000 14 200 15 300 16 800 17 900 19 200 20 500 21 800 23 300 24 800 27 000

Tab. 13 – Zjednodušené schéma výpočtu starobního důchodu

CDP * 1,5 DDP * 1,5 nebo 1 S = ZV + ---------------- * VZ + ------------------------- * VZ 100 100

procentní výměra

Vysvětlivky: ZV základní výměra důchodu CDP celková doba pojištění od ukončení povinné školní docházky do vzniku nároku na starobní důchod v celých kalendářních rocích DDP počet období dodatečné výdělečné činnosti po dosažení nároku na starobní důchod v rozsahu 90 kalendářních dnů VZ výpočtový základ

ÚRVZ * 30,4167 OVZ = --------------------------- → redukce pomocí redukčních hranic na VZ KD – VD

Vysvětlivky: OVZ osobní vyměřovací základ ÚRVZ úhrn ročních vyměřovacích základů za kalendářní roky spadající do rozhodného období KD počet kalendářních dnů rozhodného období VD počet vyloučených kalendářních dnů v rozhodném období

Tab. 14 – Příklad výpočtu starobního důchodu pro rok 2009 Rok

Příjem z výdělečné činnosti

Vyloučené doby

Koeficient nárůstu

Roční vyměřovací základ

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 celkem

48 464 56 509 56 757 56 525 61 986 78 320 110 365 165 919 206 226 228 069 234 753 265 241 264 531 279 409 270 079 268 292 295 351 308 156 316 237 321 365 340 368 324 658 352 647 x

47

7,9470 7,7842 7,6107 7,4306 7,1683 6,2118 5,0721 4,0493 3,4157 2,8824 2,4344 2,2022 2,0145 1,8613 1,7461 1,6089 1,4993 1,4047 1,3172 1,2523 1,1748 1,0942 1,0000 x

385 143 439 877 431 955 420 009 444 328 486 500 559 782 671 856 704 406 657 386 571 483 584 114 532 871 520 064 471 585 431 655 442 820 432 867 416 547 402 445 399 864 355 241 352 647 11 115 445

35 19

24 37

31 193

1) výpočet osobního vyměřovacího základu úhrn ročních vyměřovacích základů * 30,4167 11 115 445 * 30,4167 OVZ = -------------------------------------------------------------- = ------------------------------ = 41 191 počet dnů v rozhodném období – vyloučené doby 8 401 - 193 2) redukce osobního vyměřovacího základu na výpočtový základ do 10 500,- Kč 10 500 …. 100 % …. nad 10 500,- Kč (do 27 000,- Kč) 16 500 …. 30 % …. nad 27 000,- Kč 14 191 …. 10 % .... Celkem

10 500 4 950 1 420 16 870

3) výpočet procentní výměry důchodu Procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu, přičemž za každý rok pojištění získaný do dne vzniku nároku na důchod náleží 1,5 %. Za každých 90 kalendářních dnů odpracovaných bez pobírání důchodu po vzniku nároku náleží 1,5 %. Počet roků pojištění do nároku = 45 let * 1,5 % = 67,5 % 16 870 * 67,5 % = 11 388 Kč

4) výpočet celkové výše důchodu Procentní výměra + základní výměra = 11 388 + 2 170 = 13 558 Kč

Tab. 15 – Vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce v letech 2001–2008

Počet poplatníků na 1 důchodce na 1 starobního důchodce

2001 2,4 1,82

2002 2,45 1,82

2003 2,44 1,81

2004 2,47 1,84

2005 2,45 1,82

2006 2,44 1,82

2007 2,54 1,9

2008 2,5 1,88

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení Pozn.: údaje jsou brány k 30. 9. daného roku

Graf 2 – Vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce v letech 2001–2008 3

počet poplatníků

2,5

2

1,5

1

0,5

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

rok na 1 starobního důchodce

na 1 důchodce

2007

2008

Tab. 16 – Přehled počtu důchodců a vyplácených důchodů v letech 1997–2008

Rok Počet důchodců z toho ženy muži Počet vyplácených důchodů z toho starobní invalidní pozůstalostní

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2 485 110

2 521 243

2 548 159

2 567 865

2 584 018

2 577 798

2 590 844

2 625 685

2 645 100

2 683 784

2 719 161

2 754 011

1 554 311

1 577 462

1 591 809

1 603 415

1 610 898

1 606 359

1 611 924

1 629 999

1 637 584

1 656 280

1 674 015

1 687 546

930 799

943 781

956 350

964 450

973 120

971 439

978 920

995 686

1 007 516

1 027 504

1 045 146

1 066 465

3 065 157

3 123 136

3 158 947

3 183 429

3 203 219

3 199 749

3 212 486

3 249 706

3 268 673

3 310 174

3 347 121

3 383 046

1 802 664

1 848 639

1 879 883

1 906 759

1 922 772

1 907 830

1 914 219

1 944 915

1 961 870

1 995 350

2 028 865

2 066 005

529 350

528 563

527 808

528 288

534 287

544 838

553 985

563 376

570 055

580 055

586 686

588 745

733 143

745 934

751 256

748 382

746 160

747 081

744 282

741 415

736 748

734 769

731 570

728 296


Graf 3 – Vývoj počtu důchodců v letech 1997–2008 3 000

2 500

počet (v tis.)

2 000 ženy 1 500

muži celkem

1 000

500

0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

rok

2004

2005

2006

2007

2008

Tab. 17 – Srovnání průměrného důchodu a průměrné mzdy ve Slovenské republice Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměrná výše starobního důchodu 2 025,00 2 199,00 2 532,00 3 049,00 3 320,00 3 727,00 4 124,00 4 490,00 4 878,00 5 382,00 5 782,00 6 105,00 6 503,00 7 043,00 7 713,00 8 226,00 8 885,00

Průměrná hrubá měsíční mzda 3 770,00 4 543,00 5 379,00 6 294,00 7 195,00 8 154,00 9 226,00 10 003,00 10 728,00 11 430,00 12 365,00 13 511,00 14 365,00 15 825,00 17 274,00 18 761,00 20 146,00

Poměr důchod / mzda (v %) 53,71 48,40 47,07 48,44 46,14 45,71 44,70 44,89 45,47 47,09 46,76 45,19 45,27 44,51 44,65 43,80 44,10

Zdroj: Sociálna poisťovňa

Výše průměrného důchodu

Graf 4 – Srovnání vývoje průměrného důchodu v České republice a Slovenské republice v letech 1996 až 2007

9000 8500 8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Rok Česká republika

Slovenská republika

2005

2006

2007

Tab. 18 – Počet důchodců, průměrná výše důchodu a průměrný věk k 31. 12. 2008

S SRN ST SD S-CELKEM SR I IČ V-SOLO SV SRNV STV SDV SRV IV IČV V-KOMB V-CELKEM VM-SOLO SVM SRNVM STVM SDVM SRVM IVM IČVM VM-KOMB VM CELKEM D-DĚTI ÚHRN

muži

Počet ženy

celek

520 193 1 287 134 800 1 958 658 238 204 181 090 112 343 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 506 69 423 38 6 774 128 24 8 588 856 85 831 93 337 21 253 1 066 465

642 408 2 342 183 381 1 795 829 926 2 769 146 811 94 334 44 001 458 703 1 308 29 460 507 8 503 41 234 3 489 543 204 587 205 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 26 501 1 687 546

1 162 601 3 629 318 181 3 753 1 488 164 2 973 327 901 206 677 44 001 458 703 1 308 29 460 507 8 503 41 234 3 489 543 204 587 205 7 506 69 423 38 6 774 128 24 8 588 856 85 831 93 337 47 754 2 754 011

Průměrná výše důchodu muži ženy celek 11 036 3 947 9 565 9 067 10 715 6 081 9 943 6 193 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 412 11 985 5 274 11 050 10 535 7 928 11 799 8 013 11 847 11 329 4 960 10 046

9 094 3 441 7 783 7 106 8 784 5 643 8 588 5 535 6 577 10 674 7 540 9 890 9 387 8 786 10 315 8 018 10 549 10 251 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 013 9 032

9 963 3 620 8 538 8 129 9 638 5 673 9 337 5 893 6 577 10 674 7 540 9 890 9 387 8 786 10 315 8 018 10 549 10 251 5 412 11 985 5 274 11 050 10 535 7 928 11 799 8 013 11 847 11 329 4 989 9 424

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení Legenda: S Starobní důchod - dle § 29, písm. a, §74, §76 a §94 zák. 155/95 Sb. SD Starobní důchod - dle § 30, zák. 155/95 Sb. ST Starobní důchod - dle § 31, zák. 155/95 Sb. SR Poměrný starobní důchod - dle § 26, zák. 100/88 Sb. SRN Starobní důchod - dle § 29, písm. b, zák. 155/95 Sb. I Plný invalidní důchod - dle § 38, zák. 155/95 Sb. IM Plný invalidní důchod - dle § 42, zák. 155/95 Sb., (tzv. invalidita z mládí) IČ Částečný invalidní důchod - dle § 43, zák. 155/95 Sb. V Vdovský důchod - dle § 49, odst. 1, zák. 155/95 Sb. V-Komb (V kombinace) = výplata vdovského důchodu s přímým důchodem VM Vdovecký důchod - dle § 49, odst. 2, zák. 155/95 Sb. VM-Komb (VM kombinace) = výplata vdoveckého důchodu s přímým důchodem D sirotčí důchod - dle § 52, zák. 155/95 Sb.

Průměrný věk muži ženy celek 70 72 64 65 69 81 55 50 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 52 77 73 66 66 85 70 57 75 74 16 64

68 71 61 61 66 80 54 47 58 76 73 62 63 84 71 58 75 73 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17 66

69 71 62 63 67 80 55 49 58 76 73 62 63 84 71 58 75 73 52 77 73 66 66 85 70 57 75 74 17 65

Tab. 19 – Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 Důchodový věk činí u Rok narození

žen s počtem vychovaných dětí mužů

1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968

60r+2m 60r+4m 60r+6m 60r+8m 60r+10m 61r 61r+2m 61r+4m 61r+6m 61r+8m 61r+10m 62r 62r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m 63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r 65r 65r

0

1

2

3

4

5 a více

57r 57r 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r 65r 65r

56r 56r 56r 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r+4m 64r+8m 65r 65r 65r

55r 55r 55r 55r 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r

54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r

54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 54r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r 62r 62r

53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r+4m 53r+8m 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m


ČESKÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Recommend Documents