ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY (PRAŽSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY) PŘÍRUČKA PRO KAPITALISTY A BURSOVNÍ INTERESENTY ZPRACOVAL JOSEF KAŠPAR XIV

Československé bursovní papíry 1938-1939

ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY 1938 - 1939 (PRAŽSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY) PŘÍRUČKA PRO KAPITALISTY A BURSOVNÍ INTERESENTY

ZPRACOVAL JOSEF KAŠPAR XIV. ROČNÍK

1938 Nakladatel Josef Kašpar, Praha II., Vodičkova 38 Redakční uzávěrka koncem června 1938 www.securityprinting.org

1


Obsah : Předmluva Vysvětlivky a zkratky Pražská bursa Ukládací papíry oficielně znamenané A. Československé státní půjčky B. Státní dlužní úpisy železniční C. Veřejné půjčky A. Tuzemské půjčky a) Zemské půjčky b) Městské půjčky B. Cizozemské půjčky D. Zástavní listy a dlužní úpisy a) Peněžní ústavy československé b) Fondy c) Průmyslové podniky E. Prioritní obligace drah F. Losy Ukládací papíry oficielně neznamenané A. Československé státní půjčky a) Domácí půjčky b) Zahraniční půjčky B. Městské půjčky a) Domácí půjčky b) Zahraniční půjčky C. Jiné půjčky Akciové hodnoty znamenané oficielně na bursách v Prase, ve Vídni a v Budapešti Banky a) Československé ústavy b) Zahraniční ústavy Průmysl A. Báňský a hutní průmysl a) Československé společnosti b) Zahraniční společnosti B. Kovodělný průmysl C. Stavební a keramický průmysl D. Textilní průmysl E. Chemický a potravinářský průmysl F. Cukrovary a) Československé společnosti b) Zahraniční společnosti G. Pivovary a sladovny H. Různý průmysl Exoty a papíry oficielně neznamenané A. Banky B. Průmyslové podniky C. Kursy různých exotů Rejstřík www.securityprinting.org

Strana : 3-4 5 6 - 14 15 - 20 21

22 - 23 23 - 25 25 - 26 26 - 38 38 - 39 39 - 40 40 - 43 44 - 45

46 - 49 50 - 51 51 - 53 53 - 55 55 - 63

64 - 91 91 - 92

93 - 123 123 - 125 126 - 148 149 - 166 167 - 175 176 - 198 199 - 210 210 - 211 212 - 219 220 - 227 228 - 235 236 - 239 240 - 241 256 2


PŘEDMLUVA Rok, který uplynul od vyjití posledního ročníku knihy ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY, byl mimořádně pohnutý. Vývojový proud, směřující od roku 1933 trvale vzhůru, nabýval stále více na intensitě. Počátkem roku 1937 bylo opět dosaženo vrcholných produkčních i odbytových cifer z let 1929/30 a po splnění a překonání tohoto zdánlivě nedostižného ideálu odvážil se svět znovu zcela otevřeně mluviti o konjunktuře. Příliš rychlé tempo vzestupu, některé chorobné vlivy předchozích let krise a hlavně stále hrozivěji se krystalisující ideologické rozpory nejen mezi státy, nýbrž i uvnitř některých zemí, přivodily však nový zlom vývojové křivky, takže po vyvrcholení hospodářské aktivity v pololetí roku 1937 nastává v podzimních měsících loňského roku opět sestup, jehož prudkost zvláště v rozsáhlé oblasti USA byla nepříjemným překvapením. Tvrdá škola krisových let a nové síly, načerpané v předchozím oddechu, umožnily však světu i ve velmi rychlém spádu podržeti psychologickou rovnováhu a zachovati střízlivost také v pesimismu. Tato opatrná důvěřivost ukázala se správná, již proto, že velké zbrojní programy - z nichž poslední v řadě velmocí zahájily nyní Spojené Státy - jsou samy pro dosti dlouhou dobu zárukou značné zaměstnanosti. Na druhé straně ovšem právě tato stále se rozrůstající zbrojařská lavina, která znamená obrovské zatížení státních výdajů a tím ochuzení světa, vyjadřuje těžkou politickou krisi, v níž svět vždy více vyčerpává své síly rivalitou a negací, místo aby pokračoval na cestě k vyrovnávání a zvyšování životního standardu. Skutečnost, že se na dvou místech zeměkoule válčí a že po všech strašlivých zkušenostech je dnes možnost světové konflagrace předmětem takřka denních úvah - i když snad všechny strany chápou nebezpečí podobného vývoje pro nynější kulturu - vyjadřuje přiléhavě politická úskalí, která ohrožují a podmiňují hospodářskou budoucnost světa. To, co bylo řečeno o politických poměrech světa, platí stupňovaně o Československu, které se vývojem událostí ocitlo přímo ve středu světového dění. Po 20 letech poměrně klidného vývoje stal se nyní tím nutkavější problém národnostního soužití, jehož spravedlivou úpravu v rámci demokratických zásad si přeje převážná část obyvatelstva. Klíčová posice Československa na křižovatkách Evropy ukládá v této situaci vůdčím hlavám státu mimořádnou odpovědnost; velký morální i materiální potenciál umožňuje jim však také zachovati potřebnou pevnost proti všem nevěcným vlivům a přispěje jistě k tomu, aby se s plným zdarem zhostily svého obtížného úkolu. Hospodářsky rok 1937 znamenal pro Československo další zlepšení, neboť dosavadní příznivý vývoj po větší část roku pokračoval, což v některých oborech prvovýroby umožnilo dosažení nových rekordů. Mezinárodní ochabnutí - jevící se zejména v zahraničním obchodě - tento oživovací proces zastavilo a některá exportní odvětví těžce postihlo, přesto však i v prvních měsících 1938 udržovala se hospodářská aktivita, zvláště v těžkém průmyslu na poměrně vysoké úrovni. Po oslabení z počátku roku uplatnilo se v pololetí 1938 - paralelně s novou optimističtější vlnou mezinárodní - opět důvěřivější posuzování budoucnosti. I při tomto poměrně uspokojivém hospodářském stavu hledají se ovšem stále nové možnosti a cesty k udržení a posílení pracovních možností. Přes příznivý vývoj státních financí rozpočet 1937 skončil malým přebytkem a příjmové kvoty 1938 pohybují se stále nad rozšířeným preliminářem - brzdí ovšem tyto snahy omezené finanční zdroje, jejichž hlavní proud musí býti zatím věnován přednostním účelům státní obrany. Pražská bursa má za sebou od převratu nejbouřlivější rok. Po dosažení nejvyšší kursové hladiny akcií v březnu 1937 - kdy byly překonány i mnohé rekordní kursy z roku 1929 - nastal v dubnu náhlý kursový otřes, z jehož následků se trh dosud nevzpamatoval. Opětovné další kursové poklesy, vyvolané bezhlavými prodeji části postrašeného obecenstva při nezájmu kupců a netečném postoji patronancí kontrastovaly velmi ostře s předchozí nepřetržitou dvouletou haussou. Konečná bilance, tohoto neorganisovaného ústupu, při němž bursa musela sáhnout i k mimořádným technickým opatřením, přinesla během jednoho roku pokles kursů v průměru na polovici, což znamenalo návrat k úrovni z počátku roku 1936. Je paradoxní, že se tak stalo právě v době, za kterou bilanční cifry výkvětu československého průmyslu vykazují mimořádné zesílení výrobní i finanční a velmi podstatné zvýšení výnosu. Tyto rozumové argumenty nakonec přece také přemohly psychosu strachu, takže právě od www.securityprinting.org

3


dosažení výročí kritického 20. dubna 1937 jeví se na trhu akcií pomalá, ale přece jen znatelná tendence k lepšímu hodnocení kvalitních akciových papírů. Na trhu ukládaček nebyla ani v nejneklidnějších politických dobách otřesena stabilisovaná úroveň, kterýžto vývoj je jistě důkazem úspěšnosti důsledné kursové stabilisace. Konečně budiž ještě uvedeno, že v jubilejním roce republiky mohla bursa přenésti svou činnost do své vlastní budovy, čímž se této důležité finanční instituci dostává také důstojného umístění. Příručka ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY byla ve svém XIV. ročníku opět všestranně doplněna. Všem, kdo jakýmkoliv způsobem usnadnili její sestavení, vzdávám i na tomto místě srdečný dík. JOSEF KAŠPAR. P r a h a, počátkem července 1938.

www.securityprinting.org

4


VYSVĚTLIVKY A ZKRATKY Pokud není v knize výslovně uvedeno něco jiného, platí o textu následující pravidla: Ukládací papíry. V čele každé hlavní skupiny papírů je ve zvláštním úvodním odstavci (sázeném vždy kursivou) či v poznámce, která na tento odstavec otištěný na jiném místě knihy upozorňuje, vysvětleno, do jaké míry se na popsané titry vztahují ustanovení o kuponové dani či úrokové srážce a pokud se týče i ustanovení o zastavení umořování státního dluhu. U papírů, na které se kuponová daň, resp. úroková srážka nevztahuje, je to v textu výslovně uvedeno. Stejně je u jednotlivých titrů upozorněno na osvobození od daně rentové a případné jiné podobné výhody. K vůli přehlednosti jest u všech papírů vyznačena vedle jmenovité úrokové míry také skutečná míra úroková po odečtení srážek, t. j. daně kuponové či jiné srážky úrokové. Znaménkem ■ označené hodnoty požívají v Československu sirotčí jistoty. Banky. Bilanční statistiky bank jsou uspořádány přesně podle úředního schematu a obsahují všechny bilanční cifry. V aktivech představuje rubrika hotovosti součet položky „hotovosti a ihned splatné pohledávky“ a položky „devisy“, rubrika budovy je označení pro položku „nemovitostí a inventáře“, kdežto rubrika různé obsahuje položku „přechodná aktiva“ a (pokud ji bilance vykazuje) položku „ostatní aktiva“. V pasivech obsahuje položka různé obdobně součet „přechodných pasiv“ a „ostatních pasiv“. Jinak jsou ve statistice bilancí jednotlivých let uvedeny vždy pouze originální položky v rubrikách, jejichž označení je lehce srozumitelné. Podobně jsou sestaveny i přehledy účtů zisku a ztráty, v nichž příjmová položka úrokové saldo představuje diferenci mezi přijatými a placenými úroky. Průmysl. V bilančních přehledech všech podniků jsou v příslušných řádkách každého roku obsažena vždy veškerá bilanční čísla. Označení rubrik je provedeno individuálně podle charakteru bilancí dotyčných podniků a pokud není dostatečně srozumitelné, je doplněno zvláštní poznámkou. Pokud pro nedostatek místa bylo nutno některé položky sečísti, stalo se tak důsledně ve všech letech stejně, takže srovnávací možnost zůstala zachována. Nejčastěji se vyskytující rubrika závody v aktivech představuje celkovou hodnotu závodních zařízení (pozemky, budovy, stroje, inventář a pod. složky majetkové). Složení ostatních rubrik (dlužníci, zásoby, efekty, směnky, hotovosti, kauce, bilanční suma a j.) plyne z jejich označení, k němuž není zapotřebí vysvětlivek. Mezi pasivy vyskytují se nejvíce rubriky akciový kapitál, reservy (t. j. reservní fondy), stabilisační fond, fondy (t. j. pensijní a podpůrné fondy zaměstnanců), daně (daňové reservy a dlužné daně), přenos (t. j. přenos z minulého roku), zisk a j., jejichž označení je rovněž jasné. Ve statistice účtů výnosových jsou vykázány výdajové a příjmové položky zřejmé z bilance a jejich složení (investice, odpisy, režie, úroky, sociální břemena, daně, dotace fondů, hrubý zisk, t. j. zisk provozovací, jiné zisky atd.) plyne z označení rubrik. V rubrice služební smlouvy u několika společností jsou vykázány osobní náklady, podléhající zákonnému poplatku ze smluv. Znaménko minus v rubrice zisk či přenos (na př. - 100) mění tuto položku ve ztrátu, stejně jsou v některých případech znaménkem plus (+) nebo minus (-) odlišeny aktivní či pasivní úroky. Kursy. V přehledech uvedeny jsou nejvyšší, nejnižší a poslední kursy v jednotlivých letech. U kursů za rok 1938 byla statistika uzavřena vždy k 30. červnu, takže v ní je zahrnuto pouze první pololetí. Znaménko plus (+) před kursem znamená kurs „peníze“, znaménko minus (-) kurs „zboží“. * Všecka data a čísla obsažená v knize „Československé bursovní papíry“ byla před zařaděním různými způsoby několikrát kontrolována - zvláště byly všem společnostem zaslány otisky celého textu k nahlédnutí - uvádějí se však bez jakékoliv závaznosti a záruky za správnost.


5


PRAŽSKÁ BURSA Pražská bursovní komora (funkční období 1937, 1938, 1939): Jan Pokorný, předseda; Karel Svoboda a Eduard Stutz, místopředsedové; Václav Doktor, Dr. Otto Feilchenfeld, Otto Freund, František Hašek, František Chytil, Alois Kadeřávek, Josef Khyn, Karel Kress, Josef Pešek, Walter Petschek, Karel Prokop, Otto Radnitz, Dr. Ladislav Rozehnal, Leopold Selig, Antonín Šálek, Karel Šimek, Jindřich Tomášek, Viktor Ulbrich, František Vaclík, Jindřich Vaněk, Ladislav Vlasák, členové. Státní dozor: Dr. Antonín Jeřábek, sekční šéf v ministerstvu financí, bursovní komisař; Jaroslav Rossi, ministerský rada, Dr. Antonín Bureš, vrchní odborový rada, František Nosek, odborový rada (vesměs v ministerstvu financí), náměstkové bursovního komisaře. Bursovní sekretariát: Dr. Alfred Eckstein, generální sekretář; Dr. Jindřich Janků, náměstek sekretáře. Ostatní úřednictvo: Otakar Baroch, JUC. Otto Hájek, Karel Vrba, Anna Bubníková, Jarmila Šašková. Přísežní dohodcové: 1. Pro obchod s cennými papíry a devisami: Jaroslav Flíček, Josef Hladík, Emanuel Hrdina, Josef Janda, Vladimír Krtička, Bedřich Kupka, Jan Novák, Alois Procházka, Bohumil Prokop, Jiří Souček, Leon Strich, Václav Šolc. 2. Pro obchod se zbožím: Karel Převrátil a Oskar Robitschek. Zákonný podklad bursy. Pražská bursa pro zboží a cenné papíry byla zřízena na základě povolení ze dne 23./3. 1871. Organisační základnou bursy byl zákon o bursách a sensálech pro zboží v rakouských provinciích, vydaný císařským patentem z roku 1860. Dnem 1./1. 1876 přizpůsobila pražská bursa svou organisaci novému bursovnímu zákonu z 1./4. 1875 (čís. 67 ř. z.). Poněvadž se zákonodárství československého státu peněžní bursou dosud nezabývalo, přenechávajíc pouze ministerstvu financí jakožto dozorčímu orgánu provedení potřebných bursovně-technických opatření, zůstává dodnes právní základnou pražské bursy zákon z roku 1875, který obsahuje především tato ustanovení: Zřízení burs povolují ministři financí a obchodu po slyšení obchodní a živnostenské komory. Bursy mají v čele samostatnou správu a podléhají státnímu dozoru. Pro každou bursu jest vydati stanovy, které schvaluje ministr financí v dohodě s ministrem obchodu. Bursovní stanovy vymezují: a) činnost bursy; b) podmínky za kterých lze nabýti členství a oprávnění k návštěvě bursy; c) práva a povinnosti členů a navštěvovatelů bursy; d) finanční udržování bursy; e) složení, práva a povinnosti bursovní správy; f) předpoklady správné funkce bursy; g) řešení bursovních rozepří a h) ustanovení pro případ zrušení bursy. Bursovní správa reguluje bursovní obchod v zákonných mezích. Vrchní dozor nad prováděním bursovních předpisů vykonává bursovní komisař, jmenovaný ministrem financí po dohodě s ministrem obchodu. Bursovní komisař jest přítomen při všech poradách správy bursy a přísluší mu právo zastaviti provádění takových usnesení, která jsou v rozporu se zákonem nebo bursovními stanovami. Bursovní zákon dále stanoví, které osoby jsou z návštěvy bursy vyloučeny a vymezuje činnost rozhodčího soudu v rozepřích, vzešlých z jednání bursovních. Další paragrafy zákona vztahují se na bursovní dohodce (sensály), vydávání kursovního listu a způsob likvidace obchodů bursovních. Porušila-li bursovní správa zákony nebo statut bursovní anebo zanedbávala-li trvale svých povinnosti, má ministr financí právo v dohodě s ministrem obchodu zbaviti ji funkcí a vznésti řízení bursy na čas na důvěrníky, jež jmenuje. Též má právo bursu na čas nebo trvale zavříti. Bursovní zákon ustanovuje dále postup při exekučních transakcích a stanoví trestní sankce, m. j. též na šíření nepravých pověstí.

Organisační statut. Organisace pražské bursy jest upravena úředně schválenými stanovami, které obsahují podrobná ustanovení o činnosti a správě bursy. (Posledně byly vydány stanovy platné od 25./11. 1924 s dodatkem platným od 12./3. 1927.). Úprava bursovního obchodu přísluší správě bursy (bursovní komoře), která bursu v každém směru zastupuje a je také odpovědna za její správnou funkci. Dozor nad bursou vykonává ministerstvo financí stanoveným bursovním komisařem, který se účastní všech porad bursovní komory. Vymezení okruhu osob, které mohou býti členy nebo návštěvníky bursy, ponechává zákon stanovám a v rámci jejich ustanovení bursovní komoře jakožto bursovní správě. Zákon však donucujícím právem (ius cogens) určité osoby z návštěvy bursy vylučuje.1) 1)

§ 5 zákona z roku 1875 o organisaci burs praví: z návštěvy bursy jsou každým způsobem vyloučeni: 1. osoby ženského pohlaví; 2. osoby, které nemají práva samostatně jmění své spravovati; 3. úpadci, pokud konkurs trvá, a po jeho skončení, byli-li pro zaviněný úpadek k trestu odsouzeni, ještě po další 3 léta po výkonu trestu; 4. osoby, které závazků plynoucích z bursovního jednání nesplnily, a to na dobu, dokud tak neučinily; 5. ti, kterým pro přestupek předpisů bursovních aneb pro šíření nepravých pověstí bylo právo bursu navštěvovati odňato, a to na dobu, pro kterou bylo odňato; 6. ti, kdož následkem soudního trestního odsouzení jsou vyloučeni z práva býti volenu do obecního zastupitelstva a to po dobu, pokud jsou z tohoto práva vyloučeni; 7. ti, kdož pro podloudný obchod nebo pro těžký přestupek důchodkový jsou vyloučeni z dalšího provozu obchodu nebo živnosti, nebo z jeho nastoupení, a to po dobu, dokud toto vyloučení trvá.

Návštěva a členství bursy. Žádosti o povolení stálé návštěvy bursy podávají se písemně bursovní komoře s následujícími údaji: jméno žadatele (u protokolovaných firem výtah z obchodního rejstříku); účel bursovní návštěvy; vylíčení majetkových poměrů s udáním 2 pražských bank jako referencí; udání, zda žadatel byl nebo je návštěvníkem některé bursy; u firem jmenování bursovního www.securityprinting.org

6


zmocněnce pro případ povolení návštěvy bursy. Bursovní komora zkoumá žadatelovu způsobilost a je-li záhodno připustiti jej k návštěvě bursy. Zamítnutí žádosti netřeba odůvodniti. Po 6 měsících lze však žádost obnoviti. Na burse sluší rozeznávati: členy (mají býti nejméně 3 roky nepřetržitě majiteli zaplacené roční vstupenky), návštěvníky (majitelé vstupenky, kteří dosud nenabyli členství), zmocněnce (zaměstnanci osob nebo firem na burse zastoupených) a hosty (osoby, uvedené členy nebo návštěvníky bursy na denní vstupenku, která se vydává nejvýše šestkrát za pololetí). Poplatky na rok 1938 činí: roční vstupné Kč 1500, zápisné pro nové členy Kč 1500, vstupenky pro pomocné síly ročně Kč 700, vstupenky pro skontisty ročně Kč 350, denní vstupenky pro hosty Kč 20. Nájemné za 1 místo u zábradlí (pronajímaná bankám a bankovním firmám) činí Kč 4000 za 1 místo v oddělení cenných papírů, Kč 4000 za 1 místo v oddělení devis a Kč 4000 za 1 telefonní budku. Povolení záznamu akcií. Podle § 9 zákona z roku 1875 stanoví ministr financí, vyslechnuv bursovní komoru, ve kterých cenných papírech lze na burse obchodovati a které papíry se znamenají v úředním listě. Dle stanov usnáší se bursovní komora o tom, zda se má určitý cenný papír ministru financí k povolení záznamu doporučiti. Podmínky pro doporučení záznamu akcií jsou: Nejkratší doba trvání u peněžních společností 2 léta, u průmyslových společností 4 léta; akciový kapitál nejméně u peněžních společností 10 mil. Kč, u průmyslových společností 2 mil. Kč; dividenda u peněžních společností nejméně 2 léta, u průmyslových společností za 3 léta. Záznamné činí u ukládacích hodnot za každý milion Kč kursové hodnoty 25 Kč ročně, u dividendových papírů za každý milion Kč kursové hodnoty 100 Kč ročně; jeho vybírání povoleno burse opět zákonem ze dne 16./12. 1926 (čís. 234 Sb. z. a n.). Zákonná pravidla bursovního obchodu. Podle zákona o organisaci burs z roku 1875 platí pro bursovní obchod tyto hlavní zásady: Za jednání bursovní jest pokládati taková jednání, která se konají ve veřejné místnosti bursovní ve stanovené bursovní době o věcech, o kterých jest dovoleno na té které burse obchod vésti a které se mohou na ní zaznamenávati. Při rozhodování právních rozepří vzešlých z jednání bursovních neplatí námitka, že se nárok zakládá na jednání diferenčním, které jest posuzovati jako sázku nebo hru. Jednání bursovní jest pokládati za jednání obchodní. Pro jednání zástavní, prolongační nebo stravní, která jsou jednáními bursovními, platí ustanovení čl. 311 všeobecného zákoníka obchodního1) i tehdy, když jednání nevzešlo mezi kupci pro pohledávku z obapolných obchodů, a i když nebylo písemně sjednáno, že věřitel může se uspokojiti ze zástavy bez soudního řízení. 1)

Citovaný článek 311 obchodního zákoníka zní: „Byla-li zřízena ruční zástava mezi kupci pro pohledávku z oboustranných obchodů a bylo-li písemně ujednáno, že se věřitel může uspokojiti ze zástavy bez řízení soudního, smí věřitel, když je dlužník v prodlení, dáti zástavu veřejně prodati; smí v tomto případě, mají-li zastavené věci bursovní nebo tržní cenu, prodati je i neveřejně obchodním dohodcem, nebo není-li ho, úředníkem, oprávněným k veřejným dražbám za cenu běžnou. O vykonaném prodeji zpraviž věřitel dlužníka, pokud mu to možno, ihned; neučiní-li tak, jest povinen k náhradě škody.“

Bursovní vyhlášky. Veřejné vyhlášky bursovní komory dějí se vývěskou v budově bursovní. Kromě toho vydává bursovní komora týdně „Věstník Pražské bursy“ (roční předplatné 125 Kč), který uveřejňuje vyhlášky, týkající se technických doplňků a změn v bursovním obchodě. Úřední kursovní list. Za spolupůsobení přísežných bursovních dohodců vydává pražská bursa „Úřední kursovní list Pražské bursy“ (roční předplatné 250 Kč), v němž jsou znamenány všechny závěrky v pořadí, jak byly sjednány, a předešlý kurs, a to u hodnot ukládacích za 100 Kč nominale mimo běžný úrok, u losů a hodnot dividendových za kus včetně běžné dividendy. Sestavování kursů děje se ve skupinách, které jsou bursovní komorou přiděleny jednotlivým dohodcům. Bursovní doba. Bursovní shromáždění konají se normálně každý všední den od 11:30 do 12:30 hodin pro obchod s cennými papíry (rázem 12:30 hodin jsou stanoveny kursy) a od 12 do 13 hodin pro obchod s devisami a valutami. V sobotu je bursovní doba zkrácena a trvá pro cenné papíry od 11:30 do 12 a pro devisy a valuty od 11:30 do 12:30 hodin. Vzhledem k obchodní stagnaci zkrácena od 28./3. 1938 přechodně bursovní doba na půl hodiny takže bursovní shromáždění trvá od 11:30 do 12 hodin (místo do 12:30). Od 2. dubna 1938 zrušena sobotní bursovní shromáždění. www.securityprinting.org

7


Pravidla obchodu s cennými papíry1) a devisami na pražské burse. Pro obchodování s cennými papíry a devisami na pražské burse jsou stanovena bursovní komorou tato hlavní pravidla (usance): Nebylo-li ujednáno výslovně něco jiného, platí všecky obchody v cenných papírech sjednané na pražské burse nebo s odvoláním na její usance za uzavřené za následujících podmínek: Obchody se liší podle způsobu vyřizování: a) na obchody k uspořádání, b) na obchody přímé. Všechny obchody, sjednané na burse v bursovních hodnotách, náležejících podle vyhlášky bursovní komory do uspořádání, pokládají se za obchody k uspořádání. Obchody, sjednané v těchto hodnotách mimo bursu, jakož i všechny obchody v ostatních hodnotách pokládají se za obchody přímé, pokud strany nesmluvily ničeho jiného. Obchody k uspořádání předávají se k uspořádání Pražské súčtovací bance. (Které hodnoty náležejí do uspořádání, oznamuje vyhláška bursovní komory a je vidno z rubriky kursovního listu "Likvidační kursy". V těchto hodnotách nejsou od 28./1. 1933 přímé obchody na burse přípustny.). Obchody přímé vyřizují strany mezi sebou přímo, bez ohledu, byly-li uzavřeny osobně nebo prostředníkem. Poukaz, aby bylo dodáno osobě třetí anebo převzato osobou třetí, jest přípustný pouze v tom případě, udá-li poukazující strana sama adresu. Tato adresa musí býti nejdéle v poslední bursovní den smluvené lhůty, nejpozději však v 10 hodin dopoledne v den dodání, doručena písemně v obchodních místnostech protější smluvní strany. Jestliže se jeví diference k tíži poukazujícího, jest tento povinen ji hned hlásiti a eventuelní rozdíl uhraditi. Nebyl-li poukaz proveden, přísluší straně smlouvě věrné právo, sjednaný obchod téhož dne na burse e x e k u č n ě realisovati (exekučně koupiti nebo prodati). Neprovedení práva exekučního znamená, že strana na pojmenování adresy netrvá. Splnění obchodů k uspořádání děje se podle předpisů uspořádacího řádu. Splnění obchodů přímých děje se dodáním efektů proti převzetí příslušné částky peněz. Co do lhůty k plnění jest lišiti: a) Obchody k uspořádání. Za takové jest pokládati veškeré obchody, sjednané na b u r s e v bursovních hodnotách, náležejících podle vyhlášky bursovní komory do uspořádání. Všechny tyto obchody jest podati v nejbližší následující den podání k uspořádání. b) Obchody za hotové. Za takové jest pokládati veškeré obchody, sjednané m i m o b u r s u v bursovních hodnotách, náležejících podle vyhlášky bursovní komory do uspořádání, jakož i všechny obchody v ostatních hodnotách, pokud strany nesmluvily zvláštní lhůtu k plnění. Obchody za hotové dlužno plniti přímo a to třetího bursovního dne po dni uzávěrky. c) Obchody na určitou lhůtu (na čas), při jejichž sjednání byla smluvena zvláštní lhůta splnění. Termínové2) obchody v hodnotách náležejících do uspořádání vyřizují se podle uspořádacího řádu, ostatní vyřizují se následující bursovní den po dni dospělosti. Chybí-li v určeném měsíci datum, odpovídající dnu sjednání obchodu, jest obchod splatný vždy posledního dne v měsíci. (Na př. 29./2.). U slosovatelných papírů, u kterých připadá slosování na den plnění anebo následující, jest nutno provésti plnění přímých obchodů den před slosováním a obchody per arrangement ještě před slosováním k uspořádání ohlásiti. Dodání efektů nenáležejících do uspořádání provádí se tím způsobem, že d o d á v a j í c í zašle p ř e j í m a j í c í m u efekty s účtem a seznamem čísel mezi 9. a 11. hodinou dopolední do jeho obchodní místnosti anebo soukromého bytu, kde též převezme příslušnou protihodnotu v penězích. 1)

Náhlé kursové poklesy v dubnu 1937, vyvolané mezinárodně-politickým neklidem a v Československu ničím neodůvodněnou psychosou obav před novou hospodářskou krisí, vynutily si i na pražské burse některá m i m o ř á d n á t e c h n i c k á o p a t ř e n í, která představují výjimku z normálních pravidel a zvyklostí bursovního obchodu. Tato opatření, která byla podle zkušeností a potřeby několikrát měněna a jsou zčásti dosud v platnosti, znamenají v podstatě omezení příliš prudkých kursových výkyvů ze dne na den (percentuelní odstupňování podle výše kursu), dále znesnadnění kontreminy (zkrácení dodacích lhůt v uspořádání a zákaz půjčování kusů) a zákaz nekontrolovatelného soukromého obchodu. Tato bursovně-technická opatření pře c h o d n é h o r á z u se nyní postupně odbourávají a nejsou proto v textu zvláště uváděna. 2) S pIatností od 5./9. 1931 byl u l t i m o v ý obchod úplně zastaven a k u l i s n í na akcie Škodovky (Dříve Poldina huť, Škodovka, Křižík a Živnostenská banka.). Od 5./9. 1931 do 23./10. 1931 smělo se na burse obchodovati s hodnotami pevně zúročitelnými pouze za hotové. Obchody lhutní (termínové) a obchody prémiové s hodnotami pevně zúročitelnými jsou na burse od 5./9. 1931 výslovně zakázány (dříve byly tolerovány).

Obchody prémiové a steláže. Rozeznáváme: a) jednoduchý prémiový obchod, b) dvojitý prémiový obchod. www.securityprinting.org

8


Prémie jsou v obou případech v 10:30 hod. dopoledne a příštím bursovním dnu splatné. Vyjádření o prémii musí býti podána v bursovní den předcházející dospělosti prémie, a ta nejpozději čtvrt hodiny před ukončením bursy, jinak prémie propadá, není-li ovšem kurs dotyčného papíru takový, že o druhu vyjádření nemůže býti žádných pochybností. Ve sporném případě musí prodávající o své záležitosti ihned po projití lhůty k prohlášení podati zprávu v kanceláři bursovní komory. Obchody stravné a prolongační mohou býti sjednány přímo k uspořádání na termín nebo na výpověď. Výpověď obchodu může se státi jen v den bursovní a to do 10:30 hod. dopoledne. Jestliže během obchodu nastane následkem opatření bursovní komory změna ve způsobu účtování (přirážka nebo srážka kursová dalším splacením nebo vyplacením kapitálu, vyplacením či nevyplacením kuponu atd.), zvýší nebo sníží se kurs dotyčného papíru ve stejném rozsahu. Právo odebrací. Končí-li během trvání některého obchodu lhůta k vykonání práva odebracího, platí za pravidlo, že práva má býti vykonáno. U obchodů stravných může dodávající žádati, aby přejímající převzal od něho nové akcie anebo zatímní listy proti náhradě placené částky po uplynutí lhůty odebrací. Kupující (zastavitel) může se při eventuálním dřívějším dodání nových akcií nebo zatímních listů vykonání odebracího práva vzdáti. Tato vzdání se odebracího práva musí býti oznámeno stravovateli nejpozději do 10:30 hodiny dopolední bursovního dne, předcházejícího poslednímu dnu lhůty odebrací, ústně na burse nebo doporučeným dopisem do této hodiny doručeným. U obchodů prémiových a stelážových má dodávající kusy navě emitované dodati s kusy starými za náhradu vydané částky s případnými běžícími úroky a odebírající má obé takto převzíti. Při jednoduchých prémiových obchodech může kontrahent, který má papíry převzíti, oznámiti protějšímu kontrahentovi, že se vzdává práva odebracího. Při stelážích a dvojitých prémiích může prohlásiti každý z obou kontrahentů, že se vzdává vykonání práva odebracího, měl-li by převzíti kusy staré. Nesplnění obchodu s efekty (§ 14.). Nesplní-li povinný některý obchod v určený den, může druhý kontrahent u obchodů přímých: a) trvati na splnění a žádati náhradu za opožděné splnění, b) od smlouvy upustiti, c) nebyla-li splněna do 11 hodin dopoledne, ještě téhož dne obchod exekučně na burse realisovati (exekučně koupiti nebo prodati) a eventuální diferenci i s výlohami žádati. Případný přebytek ve prospěch toho, kdo závazku nedostál, patří tomuto. Exekuci vedoucí jest povinen o tom zpraviti druhého kontrahenta ještě téhož dne doporučeným dopisem a podati písemné nebo ústní oznámení bursovní komoře (§ 17.). Při obchodech k uspořádání platí ustanovení uspořádacího řádu a odstoupení od smlouvy není možné. Nesplnění obchodu s devisami (§ 6. devisových usancí). Nesplní-li jedna smluvní strana obchod v den určený, přísluší straně, smlouvě vyhovující, právo: a) buď se krýti exekučně na burse prostřednictvím přísežného dohadce, b) nebo ustoupiti od obchodu. Strana smlouvě vyhovující nabývá tohoto práva osmým dnem po dni plnění a pozbývá ho za šest měsíců po dnu plnění, den plnění v tyto lhůty nepočítaje. Strana smlouvě vyhovující musí oznámiti v této lhůtě druhé straně doporučeným dopisem, kterého práva hodlá použíti. Ad a) Hodlá-li strana smlouvě vyhovující exekučně se krýti, musí ta oznámiti též bursovní komoře a ve svém oznámení straně liknavé poskytnouti ke splnění dodatečnou lhůtu dvou všedních dnů. Po marném uplynutí této dodatečné lhůty musí dáti exekuci provésti v následujících dvou bursovních dnech. Ad b) Hodlá-li strana smlouvě vyhovující ustoupiti od smlouvy, musí ve svém oznámení straně liknavé poskytnouti ke splnění dodatečnou osmi denní lhůtu. Po marném uplynutí této dodatečné lhůty platí smlouva za obapolně zrušenou. Nesplní-li strana smlouvě vyhovující některou z podmínek uvedených v tomto paragrafu, jest obchod považovati za obapolně zrušený. www.securityprinting.org

9


Pro exekuční krytí platí předpisy § 17. pravidel pro obchod s cennými papíry, pokud v předchozích odstavcích nejsou pozměněny. Den splnění u obchodů s volnými devisami (§ 2 devisových usancí): 3. den u výplat na: Amsterodam, Berlín, Brusel, Curych, Londýn, Nový York (cable), Paříž, Vídeň 4. den u výplat na: Alexandrii (cable), Buenos Aires (cable), Budapešť, Kodaň, Milán, Montevideo (cable), Montreal (cable), Oslo, Rio de Janeiro (cable), Stokholm, Varšavu; 5. den u výplat na: Bělehrad, Gdánsko, Lisabon; 6. den u výplat na: Athény, Bukurešt, Cařihrad, Helsingfors, Kovno, Madrid, Reval (Tallin), Riga, Sofia. Pro písemné výplaty na Alexandrii platí 10, na Nový York 15, na Montreal 18, na Buenos Aires, Montevideo a Rio de Janeiro 30 poštovních dnů. Dnem splnění u obchodů s vázanými devisami stanoven od 23./4. 1932: 3. den u výplat na Berlín a Budapešť; 4. den u výplaty na Vídeň;1) 8. den u výplat na Athény, Bělehrad, Tallin, Rigu a Sofii. Ve všech předchozích lhůtách jest den uzávěrky započten. Záznam kursů vázaných devis v říjnu 1936 úplně zastaven. 1) Od 6. září 1935 dočasně změněno takto: „Protihodnota za vázanou výplatu na Vídeň je splatna třetí den po sjednání obchodu; obchody s vázanou výplatou na Vídeň budou však Národní bankou Československou splněny jen v mezích částek, docházejících na její zvláštní účet u Rakouské národní banky.“

Vyhlášení insolvence. Insolvenci návštěvníka bursy vyřkne pražská bursovní komora: a) oznámí-li návštěvník bursy sám, že jest insolventním, b) je-li dosti ověřených okolností, z nichž insolvence vysvítá, c) oznámí-li Pražská súčtovací banka bursovní komoře, že nebyla zaplacena diference. Byla-li prohlášena insolvence, nemůže druhý z kontrahentů od smlouvy odstoupiti, nýbrž jest povinen, veškeré s insolventem ujednané a nevyřízené obchody ke dni splatnosti exekučně krýti. Jedná-li se o prémiový obchod a exekuční úhradu nelze provésti stejným obchodem k téže lhůtě a za týž kurs, považuje se obchod za ihned splatný. Po vyhlášení soudního konkursu jest možno postupovati pouze dle konkursního řízení. Zvláštní ustanovení. Při dodání cenných papírů, s nimiž se obchoduje v procentech jmenovité hodnoty, účtují se vždy běžné úroky dle ustanovení, bursovní komorou vyhlášených, při čemž se měsíc počítá za 30 dnů. Nebyl-li kupon cenného papíru vyplacen, nesmí býti odstřižen, dokud to bursovní komora nevyhlásí. Výše uzávěrek u cenných papírů. A. Jedna uzávěrka u papírů jednaných za kus činí zpravidla 25 kusů. Výjimkou stanovena jest bursovní uzávěrka takto: 10 kusů: Akcie společností Národní banka Československá, Pražská paroplavební společnost, Severní dráha Ferdinandova, Cukrovary Schoeller a spol., Českomoravská-Kolben-Daněk akc. spol., Báňská a hutní společnost, Lihový průmysl v Mor. Ostravě, Chorvatsko-Slavonský cukrovar v Osijeku, (od 21./3. 1936) Továrny na střelivo dříve Sellier a Bellot a (od 3./5. 1937) Západočeské továrny kaolinové. 50 kusů: L o s y Československého Červeného kříže a Rakouského Červeného kříže. 125 kusů: Pětiny československých státních stavebních losů. B. U papírů, jednaných podle hodnoty jmenovité činí bursovní závěrka Kč 10.000, K 10.000, zl. r. m. 5 000, zl. m. k. 5 000, zl. ve zlatě 5 000, marek 10.000 nebo franků (lir) 12.500 podle toho, na jakou měnu hodnota jmenovitá zní. Výjimkou stanovena jest výše závěrky následujících papírů takto: K 10.200, zl. 5.100 nebo marek 10.200: Obligace, jichž jmenovitá hodnota jest dělitelna třemi; www.securityprinting.org

10


Kč 15.000: IV. československá státní půjčka, 3 % dluhopisy vydané za válečné půjčky; Kč 37.500: Velké kusy IV. státní půjčky, velké kusy 3 % dluhopisů, vydaných za válečné půjčky; Kč 20.000: Pojizerská zemská půjčka elektrisační, Východočeská zemská půjčka elektrisační (5 %ní); Kč 12.500: 4 % dříve markové priority Košicko-Bohumínské dráhy z let 1889 a 1891. Není-li jinak ujednáno, jsou u všech bursovních hodnot dodatelny kusy do výše jedné bursovní uzávěrky. Kusy, znějící na částku vyšší jedné bursovní závěrky, mohou býti dodány ve všech případech jen za souhlasu strany přejímající. Toto omezení neplatí však pro československou unifikační půjčku. Pravidla soukromého eskontu státních bonů. S platností od 1./2. 1930 jsou úředně znamenány sazby soukromého eskontu státních bonů, který lze ujednati nejméně ve výši 5 mil. Kč. Sazba platí pro bony se splatností 42-90denní; kratší splatnosti nutno zvlášť ujednati. Obchody jest plniti v příští den po dni jich sjednání. Příkazy udělují se dohodci do 11:45 hodin, sazba se stanoví ve 12 hodin a to vždy jen na základě uskutečněného obchodu. Nominelní sazba není přípustna. Pravidla soukromého eskontu obchodních směnek. S platností od 1./2. 1930 jest na burse znamenán soukromý eskont obchodních směnek, splatných ode dne dodávky v 60-92 dnech, den dodávky v tuto lhůtu nepočítaje. Dodatelny jsou pouze akceptované směnky v kusech po nejméně Kč 10.000 a nejvýše Kč 1,000.000, splatné na místech bankovních (t. j. na místech, kde je sídlo nebo pobočka Národní banky Československé). Domicilované směnky lze dodati jen tehdy, má-li akceptant své bydliště či sídlo firmy v tuzemsku. Na delší lhůty, které nutno zvláště ujednati, jsou dodatelny pouze směnky splatné za 92-183 dny. U směnek mimopražských jest počítati úroky posledních 10. dnů platnou sazbou Národní banky Československé pro eskont směnečný. Stane-li se příjemce eskontované směnky insolventním, je strana, která směnku dala do oběhu, povinna vyplatiti směnku za úrokovou sazbu svého času čítanou, nejvýše však za úřední sazbu bankovní v den výplaty, a nahraditi zpáteční výlohy. Příkazy udělují se dohodci do 11:45 hodin, sazba stanoví se ve 12 hodin. Pravidla soukromého lombardu cenných papírů, platná od 5./10. 1934. Soukromým lombardem cenných papírů bez zvláštního označení rozumí se zápůjčka na československé státní půjčky s úrokovými kupony, znamenané v úředním kursovním listě pod písmenem A. Soukromý lombard lze sjednati nejméně ve výši 200.000 Kč v částkách dělitelných 10.000 Kč a zpravidla na dobu 15-, 30.-, 60a 90denní, den dodávky v tuto lhůtu nepočítaje. Připadne-li poslední den lhůty na den, který není dnem bursovním, prodlužuje se lhůta do příštího bursovního dne. Lombard lze uskutečňovati pouze mezi peněžními ústavy a mezi peněžními podniky (čl. LII. zákona z 21. IV. 1932 č. 54 Sb. z. a n.) a spořádá jej Československý reeskontní a lombardní ústav v Praze, u kterého jest obchody plniti v druhý bursovní den po dni jich sjednání. Zápůjčky se poskytují nejvýše do 75 % kursovní hodnoty. Výměna zastavených cenných papírů po dobu trvání zápůjčky za jiné cenné papíry není přípustna. Příkazy udělují se dohodci do 11:45 hodin, sazba stanoví se ve 12:15 hodin; nedošlo-li k sjednání lombardu, vyznačí se sazba úroků z nabízeného úvěru (X). Pravidla soukromého eskontu kuponů československých státních půjček. S platností od 2./1. 1936 jest na burse znamenán soukromý eskont kuponů československých státních půjček (skupina A a B úředního kursovního listu a kupony státních pokladničních poukázek). Zápůjčky lze sjednati od 50.000 Kč do libovolné výše na dobu 15-180 dnů před splatností kuponu, den dodávky v tuto lhůtu nepočítaje. Obchody uspořádá Československý reeskontní a lombardní ústav v Praze. Příkazy udělují se dohodci do 11:45 hodin, sazba stanoví se ve 12 hodin. Dohodné činí 1/40 ‰ z obnosu zápůjčky, nejméně Kč 2.- a platí je strana. která dává kupony v eskont, tudíž přijímá peníze. Obchodní dohodci (sensálové). Jednání bursovní zprostředkují dle § 7 bursovního zákona z roku 1875 přísežní obchodní dohodci (sensálové), o nichž platí předpisy zákona ze 4./4. 1875 (čís. 68 ř. z.). K dosažení místa sensála se vyžaduje, aby žadatel byl československým státním občanem, 24 let stár, bezúhonného života a aby byl ve volné správě svého jmění.1) Žadatel musí vykonati zkoušku www.securityprinting.org

11


obchodně-dohodčí, jež se koná před bursovní komorou za předsednictví bursovního komisaře. Jmenování dohodce provádí se usnesením bursovní komory, podléhajícím schválení zemského úřadu. Dozor nad bursovními dohodci vykonává bursovní komisař, kterému přísluší právo nahlédnouti do obchodních knih a právo pořádkových pokut proti sensálům. Pro těžší provinění může býti sensálům uložen trest disciplinární na základě disciplinárního šetření před zvláštní disciplinární komisí bursovní komory za předsednictví bursovního komisaře. Sensálové provádějí udělené jim příkazy anonymně a to tak, že počet koupených a prodaných uzávěrek v tom kterém papíře musí se při uspořádání u sensála vždy krýti. Sensál ručí Pražské súčtovací bance subsidiárně za veškeré nesplněné závazky stran, které ve svém podání jmenoval jako kupující a prodávající. Je proto oprávněn, přijímá-li příkaz od strany, jež se mu nezdá dosti dobrou, vyžádati si od ní přiměřené krytí. Každý sensál složí při nastoupení kauci Kč 100.000, z níž se hradí v prvé řadě případné jeho nesplněné závazky. Ze zprostředkovaných obchodů náleží sensálům t. zv. dohodné (courtage), jehož sazbu stanoví bursovní komora a schvaluje zemská správa politická. Courtage (poplatek sensálům) činí toho času: Při obchodech : Státními papíry Ostatními ukládacími hodnotami a losy Dividendovými hodnotami Devisami a valutami V soukromém eskontu:2) státních pokladničních bonů obchodních směnek V soukromém lombardu:2)

Z každé strany : 1/4 ‰ (čtvrtina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty nejméně však Kč 1.25 z jedné uzávěrky 1/2 ‰ (polovina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty nejméně však Kč 2.50 z jedné uzávěrky 1/2 ‰ (polovina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty nejméně však Kč 1.50 z jedné uzávěrky 1/20 ‰ (dvacetina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty 1/40 ‰ z jmenovité hodnoty 1/20 ‰ ze směnečného peníze 1/40 ‰ z obnosu půjčky

1) Podle článku 69 zákona ze 4./4. 1875 „nesmějí sensálové na vlastní účet ani bezprostředně, ani prostřednictvím, ani jako komisionáři žádných obchodních jednání uzavírati za splnění jimi zprostředkovaných obchodů se zavazovati nebo zaručovati, při čemž však případné obchody jimi uzavřené zůstávají platnými.“ 2) Dohodné platí strana. která dává zboží, tudíž přijímá peníze.

Rozhodčí soud. Spory vzniklé z bursovních obchodů sjednaných na Pražské burse pro zboží a cenné papíry náleží před rozhodčí soud této bursy, jestliže strany neujednaly písemně jiného1). Předpisy o rozhodčím soudu jsou v rámci bursovního zákona z roku 1875 (čís. 67 ř. z.) obsaženy v článcích XIII až XXVII uváděcího zákona k civilnímu řádu soudnímu z 1./8. 1895 (čís. 112 ř. z.) a na jich základě vydaných stanovách bursy. Spory lze zahájiti u rozhodčího soudu pouze cestou řádné žaloby, která má býti podána ve 2 stejnopisech a má obsahovati: 1. jména a bydliště obou sporných stran; 2. označení žalobního předmětu; 3. vylíčení skutkové podstaty; 4. určitý žalobní návrh. V žalobě musí žalující strana jmenovati jednoho nebo dva rozhodce a dva náhradníky ze sboru rozhodců. Žalobní poplatky u rozhodčího soudu činí: při hodnotě sporného předmětu do Kč dvoutisíc Kč 100, za každý další tisíc Kč do Kč stotisíc 20 Kč, za každý další tisíc přes Kč stotisíc 10 Kč, při čemž každý započatý tisíc počítá se za celý. Ve sporech, kde aspoň jedna strana je členem nebo návštěvníkem bursy, platí se poplatek poloviční. Polovice žalobního poplatku se vrací, byla-li žaloba před ustanovením roku k ústnímu líčení vzata zpět. Všichni rozhodcové musí před nastoupením svého úřadu, který je funkcí čestnou, složiti u obchodního soudu v Praze přísahu. Sbor rozhodců sestává toho času z následujících členů: Sbor rozhodců (funkční období 1937, 1938, 1939): František Arnoldt, Leo Arnstein, Ota Arnstein, JUDr. Bedřich Bach, Jan Balihar, Josef Barhoň, Ladislav Bednář, JUDr. Josef Beneš, Otto Bermann, Ferdinand Bouda, Artur Brod, Karel Budiš, Jaromír Citta, Inž. Oskar Čermák, Arno Ehrlich, Ludvík Eisenschimmel, Karel Eisler, František Fischer, Arnošt Fischl, Oskar Fleissig, Otto Fried,František Frıhlich, Felix Goller, Štěpán Haurowitz, Rudolf Hecht, Jiří Herrmann, Arnošt Hoffmann, Vladimír Holub, Václav Hrabánek. Antonín Kadlec, Karel Kaufmann, Oskar Kaufmann, Robert Klaus, Rudolf Konrád, Václav Košek, Ladislav Krátký, Josef Kraus, Eugen Kubinzky, JUDr. Václav Kubr, JUDr. Max Lasch, Max Lichtenstein, JUDr. Jan Nechutný, Rudolf Němota, Antonín Nosek, Jaroslav Novotný, Bedřich Offer, Inž. Leo Perutz. Jaroslav Petr, Rudolf Piek, JUDr. Ivan Pour, Ferdinand Přibyl, Hanuš Resek, Bedřich Rulf, Jan Ruml, Leopold Selig, Pavel Schick, Mag. Ph. Antonín Snížek, Arch. František Sobotka, Karel Vítězslav Spitz, JUDr. František Sprinzels, František Stadler, Emil Storza, Karel Svoboda, František Škoda, Pavel Theimer, JUDr. Josef Trčka, Norbert Turnauer, Emil Turnovský, Josef Tůma, Vilém Vodvarzka-Kubinzky, Ferdinand Vogel, Josef Weimann, František Weisl, Rudolf Weiss, Jiří Wiener, Emanuel Zvolský. Rozhodcové k burse nenáležející.*) (Sporné strany, jež nejsou členy nebo návštěvníky této bursy, mají též právo voliti rozhodce, uvedené v následujícím seznamu): inž. Adolf Brožovský, Zdeněk Engelmann, Jaroslav Gleich, František Hoffman, Gustav Humberger, inž. Richard Jerie, Hynek Kettner, Josef Konečný, Eduard Novák, Ludvík Novotný-Bahlsen, Oskar Pollak, inž. Vladimír J. Rott, Bedřich Schiller, Oskar Stern, František Vítek. *) Jmenovaní Obchodní a živnostenskou komorou v Praze na rok 1938 podle článku XVI. zákona ze dne 1./8. 1895 (čís. 112 ř. z.) a ministerského nařízení ze dne 11./2. 1896 (čís. 2,8 ř. z.). 1) Rozhodčímu soudu bursovnímu přísluší též rozepře z kupních směnných, půjčovních, komisionářských, jednatelských a podobných obchodů se z b o ž í m sjednaných mimo bursu, počítaje v to též obchody pojišťovací, nákladní a dopravní, pokud obchody tyto souvisí s obchodem se zbožím vůbec a lze je pokládati za obchody se zbožím, avšak toliko za těchto předpokladů: 1. je-li každá sporná strana buďto orgánem veřejné správy nebo obchodní společnosti, výdělkovým nebo hospodářským společenstvem, členem nebo návštěvníkem některé bursy anebo osobou, zabývající se z povolání výrobou, obchodem nebo zpracováním movitých věcí jež jsou předmětem sporného obchodu; 2. vztahuje-li se obchod, který jest předmětem sporu před rozhodčím soudem, na zboží, s nímž jest dovoleno na této burse obchodovati; 3. podrobí-li se obě strany při sjednání nebo před provedením obchodu písemnou smlouvou o rozsudím výroku rozhodčího soudu; protokolovaní obchodníci, jakož i členové nebo návštěvníci některé bursy podrobeni jsou rozhodčímu soudu Pražské bursy již tím, že přijali bez námitky závěrečný list, v němž jest obsaženo ustanovení, že právní rozepře z dotyčného obchodu vzniklé mají býti rozhodnuty rozhodčím soudem Pražské bursy pro zboží a cenné papíry. Cizozemci jsou rozhodčímu soudu bursovnímu podrobeni již přijetím bez námitky závěrečného listu, v němž jest obsaženo ustanovení, že právní rozepře z dotyčného obchodu vzniklé mají býti rozhodnuty tímto rozhodčím soudem.


12


Bursovní fond a finanční hospodářství pražské bursy. Prostředky k udržování provozu bursy opatřuje si pražská bursa podle stanov: a) výtěžkem bursovního fondu; b) poplatky za bursovní vstupenky; c) příspěvkem akciových společností a úvěrních spolků k bursovnímu fondu (záznamným); d) jinakými příjmy. Bursovní fond, který byl během trvání bursy nastřádán, ručí za stávající i budoucí majetkoprávní závazky bursy. Bursovní komora volí každoročně ze svého středu finanční komisi, která sestavuje pro příští rok preliminář příjmů a výdajů a činí bursovní komoře návrhy na výši vstupného a poplatků, jakož i jiné návrhy na úhradu výdajů. Nejpozději v únoru každého roku sestavuje pak finanční komise uzávěrku za uplynulý rok a předkládá ji bursovní komoře ke schválení. Bursovní obraty. O rozsahu obchodu na pražské burse poučují následující obratové cifry: Bursovní obraty na pražské burse: Ukládačky

Rok 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 19361) 19371) 19381) 1

Akcie

Celkem

Počet uzávěrek

Hodnota v mil. Kč

Počet uzávěrek

Hodnota v mil. Kč

Počet uzávěrek

Hodnota v mil. Kč

93.136 274.210 464.928 416.197 284.730 369.032 393.696 188.208 122.116 248.272 869.378 666.934 207.550 462.544 97.622 157.910

870 2.658 5.347 4.947 3.201 4.239 4.102 1.647 1.050 2.155 8.097 6.535 1.824 4.632 828 1.349

229.244 257.249 433.392 386.952 366.362 189.084 182.808 118.934 133.388 155.894 226.474 555.902 660.874 255.912 462.478 114.272

3.377 2.657 7.999 9.421 10.564 4.558 3.424 1.343 1.877 2.250 4.255 11.549 14.275 4.922 10.270 1.972

392.380 531.459 898.320 803.149 651.092 558.116 576.504 307.142 255.504 404.166 1,095.852 1,222.836 868.424 718.456 560.100 272.182

4.247 5.315 13.346 14.368 13.765 8.797 7.526 2.990 2.927 4.405 12.532 18.804 16.099 9.554 11.098 3.321

) Obraty za první pololetí (1./1.-30./6.).

Středoevropská bursovní dohoda. Z podnětu vídeňské bursy vznikla v roce 1928 dohoda burs středoevropských států, která má za účel na každoročních společných zasedáních řešiti vzájemně záležitosti společného zájmu, zvláště pak usnadňovati arbitrážní obchod s papíry, znamenanými současně na několika bursách. Členem dohody jsou bursy v Budapešti, Bukurešti, Lublani, Praze, ve Vídni a v Záhřebu. Od roku 1931 se zasedání nekonalo. Členové uspořádacího oddělení Pražské súčtovací banky: (Podle stavu z června 1938.) Agrární banka československá Anglo-Československá a Pražská úvěrní banka Banka československých legií Banka pro obchod a průmysl dříve Länderbanka Beznoska Miroslav Praha Bloch Max, Praha Centralbank der deutschen Sparkassen Česká banka Česká banka Union Česká eskomptní banka a úvěrní ústav Česká průmyslová banka Českoruský úvěrní ústav, Praha Československá diskontní banka Československá obchodní banka Československý reeskontní a lombardní ústav, Praha Deutsche Agrar- und Industriebank Hašek a spol., Praha Hrabánek V. a spol., Praha Hypoteční a zemědělská banka moravská, Brno Hypoteční banka Česká Janoš Vilém, Praha Jirkovský Karel, Praha Junek a spol., Praha Klecanda a Melichar, Praha


Moravec E., Praha Moravská banka Moravská lidová banka Nepasický Kamil, Hradec Králové Neubert František JUDr., Dvůr Králové Občanská záložna v Libni Občanská záložna ve Vršovicích Obchodní úvěrní ústav v Praze Petschek a spol., Praha Pichler Jiří, Praha Poštovní spořitelna, Praha Prokop & Bouda, Praha Rais B., Praha Řeznicko-uzenářská banka Selig I. G., Praha Skála Rudolf, Praha Spořitelna Česká, Praha Svaz záložen, Praha Šimek Jaroslav, Praha Turnovský Emil, Praha Ústřední banka čsl. spořitelen Ústřední jednota hospodářských družstev z s. s r. o. Vlasák L. & V., Praha Všeobecná družstevní banka

13

Československé bursovní papíry 1938-1939 Klepetář Berthold, Praha Kreditanstalt der Deutschen, z.s. s r.o. Lidová záložna, Praha Masopust & Müller, Praha Městská spořitelna na Kr. Vinohradech Městská spořitelna Pražská

Wiener Leopold, Praha Wolf V. a spol., Praha Záložna Vinohradská Zemská banka Živnostenská banka

M i m o t o v š i c h n i s e n s á l o v é p r o o b c h o d c e n n ý m i p a p í r y a d e v i s a m i.


14


UKLÁDACÍ PAPÍRY OFICIELNĚ ZNAMENANÉ A. ČESKOSLOVENSKÉ SÁTNÍ PŮJČKY Kuponová daň a zákonné snížení úroků. 1. Zákonem z 21./3. 1933 (čís. 47 Sb. z. a n.), vydaným v rámci opatření ke snížení úrokové míry, byla zavedena daň kuponová z úroků vnitřního státního dluhu, spočívajícího na zákonných zmocněních z doby před účinností zákona, t. j. před 24./3. 1933, pokud splatnost úroků nastala po tomto dni. Daň činí 16⅔ % a vybírá se srážkou při výplatě úroků, takže prakticky snižuje úrokový výnos o 1/6. Dani výjimečně nepodléhají úroky ze státních pokladničních bonů a úroky z pokladničních poukázek vydaných po 31./12. 1933, i když spočívají na zákonných zmocněních z doby před 24./3. 1933. Daň kuponová nevztahuje se vůbec na úroky státního dluhu zahraničního a na úroky dluhů vnitřních, spočívajících na zákonných zmocněních z doby po 24./3. 1933. 2. Vládním nařízením z 21./12. 1935 (č. 239 Sb. z. a n.) byly úroky vnitřního státního dluhu založeného sníženy o 10 % z částek skutečně vyplácených, takže u úroků, podléhajících již dani kuponové, činí srážky celkem 25 %. Snížení platí od 1./1. 1936; úroky za dobu do 31./12. 1935 vyplatí se bez nové srážky, i když jsou splatny později. V dalším jest u všech titrů uvedena vždy vedle jmenovité míry úrokové v závorce též skutečná míra úroková, po obou zmíněných srážkách. Umořování vnitřního státního dluhu. Zákonem z 21./3. 1933 (č. 48 Sb. z. a n.) bylo na dobu od 24./3. 1933 do 31./12. 1934 zastaveno pravidelné umořování vnitřního státního dluhu založeného a částečně nahrazeno vzetím z oběhu dluhopisů, složených na vyrovnání daňových nedoplatků v souvislosti s upisováním půjčky práce. U stavebních losů byly zastaveny jen tahy umořovací, nikoli výherní. Finančními zákony na léta 1935 a 1936 byl odklad umořování prodloužen dále do konce roku 1936 a do rozpočtu vložena vždy paušální částka 150 mil. Kč na úmor volným nákupem státních papírů z trhu, kromě úhrady na pravidelný úmor půjčky práce. Zákonem z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) byla úprava umořování půjček, které podléhají výměně za unifikační půjčku, ale vyměněny nebudou, vyhrazena zvláštnímu pozdějšímu zákonu; umořování půjček, na něž se výměna nevztahuje, má býti obnoveno podle starých umořovacích plánů, prodloužených o dobu odkladu, od roku 1938, vyjímajíc stavební losy, jichž umořování bylo obnoveno již 1./2. 1937. Unifikace vnitřního státního dluhu. Podle zákona z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) mají býti dosavadní vnitřní státní půjčky s nominálním zúročením vyšším než 3½ % vyměněny za unifikační půjčku, vydanou v 5 různých typech. Výměna jest dobrovolná, avšak majitelé, kteří si výměny nepřejí, byli podle vyhlášky ministra financí z 18./5. 1936 (č. 138 Sb. z. a n.) povinni složiti dluhopisy ve lhůtě do 30./5. 1936 do vázané úschovy u poštovní spořitelny, jinak se předpokládal souhlas s výměnou. Dluhopisy takto složené (podle stavu z června 1938 jen 50,736.250 Kč jmenovité hodnoty z celkové sumy vyměňovaných půjček 20.600,518.500 Kč nominale) pozbyly sirotčí jistoty a jejich konečná úprava jest vyhrazena zvláštnímu zákonu. Výměna byla zahájena podle vyhlášky ministra financí z 14./9. 1936 (č. 253 Sb. z. a n.) dnem 26./9. 1936, kterýmžto dnem byla také zavedena unifikační půjčka na pražskou bursu a zrušen zároveň záznam půjček vyměňovaných (jejich přehled viz na str. 48-49). Kupony vyměňovaných půjček dospívající po počátku úrokování půjčky unifikační se již nevyplácejí. Pro výměnu stanovena jest propadná lhůta 15 let.

■ Unifikační půjčka z roku 1936. Vydána podle zákona z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) a vyhlášky ministra financí z 18./5. 1936 (č. 138 Sb. z. a n.) k výměně dosavadních vnitřních státních půjček s nominálním úročením nad 3,5 % (celkem 52 druhů s nominale 20.600,518.500 Kč). Může býti vydávána také za účelem splacení nebo výkupu nevyměněných půjček vnitřních (na př. půjček nejníže zúročitelných, nepojatých do unifikace), státních pokladničních poukázek a jiných státních dluhů. Podle zákona z 8./4. 1938 (č. 77 Sb. z. a n.) může býti vydávána k provedení všech zákonných úvěrových zmocnění. www.securityprinting.org

15


Vydána v 5 druzích, z nichž jsou 4 umořitelné v letech 1938 až 1987, jeden druh jest neumořitelná renta. Všechny druhy vydány v kusech po 500, 1000, 5000, 10.000, 50.000 Kč s pololetními kupony. Úroky vyplácejí se beze všech srážek. Dluhopisy druhů umořitelných jsou rozvrženy do 4000 stejně velikých serií, z nichž každého roku bude slosován počet, který vyplývá z umořovacích plánů, sestavených na základě stejných ročních anuit. Vylosované dluhopisy jsou splatny 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Ministr financí jest zmocněn umořování kdykoliv zesíliti a to také volnými nákupy s trhu pod jmenovitou hodnotou nebo neumořenou část emise kdykoli po tříměsíční výpovědi dílem nebo zcela splatiti. Kromě kusů pravidelných byly vydány u všech druhů k ulehčení výměny i zvláštní k u s y z l o m k o v é bez kuponů po 50, 100, 200, 250 Kč, které mohou býti do konce roku 1946 vyměněny za kusy pravidelné s běžným kuponem, budou-li předloženy v dostatečném počtu; při tom se vyplatí v hotovosti i úroky ode dne, kdy počalo úrokování kusů pravidelných. V letech 1947-1951 děje se výměna za kusy pravidelné jen s běžným kuponem. Do konce roku 1951 nevyměněné zlomkové dluhopisy propadnou bez náhrady. Úroky promlčují se v 6 letech, kapitál v 30 letech po dni splatnosti. Všechny druhy unifikační půjčky jsou znamenány na pražské burse od 26./9. 1936, kterýmžto dnem byla zahájena výměna dosavadních státních půjček. ■ 4½ (4½) % unifikační půjčka, emise A (únorová), umořitelná 1938-1987. Vydána k výměně 6 % IV. státní půjčky, 4½ % premiové půjčky, 6 % elektrisační půjčky z 1921 a 5 % půjčky práce v celkové přejímací hodnotě 5.456,000.000 Kč. Emise může býti zvýšena použitím ke splacení nebo ke konversi pokladničních poukázek nebo jiných státních dluhů. Kupony 15./2. a 15./8. Úrokování počíná 15./8. 1936, první kupon splatný 15./2. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech, počínajíc rokem 1938, a to slosováním. Slosování se koná 15./5., vylosované dluhopisy splatny 15./8. téhož roku. První slosování se konalo 15./5. 1938. Oběh koncem 1937: 6.539,577.900 Kč. Kurs na pražské burse 1936: 97.10; 1937: nejvyšší 97.40, nejnižší 97.10, poslední 97.40; 1938 (do 30./6.): 97.40. ■ 4½ (4½) % unifikační půjčka, emise B (květnová), umořitelná 1938-1987. Vydána k výměně 6 % moučné půjčky, 6 % investiční půjčky z 1921, 5 % investiční půjčky z 1923, 6 % konversní půjčky z 1923 a 6 % konsolidační půjčky v celkové přejímací hodnotě 5.832,000.000 Kč. Emise může býti zvýšena použitím ke splacení nebo ke konversi pokladničních poukázek nebo jiných státních dluhů. Podle vládního nařízení z 11./11. 1936 (č. 278 Sb. z. a n.) vydáno asi 665,000.000 Kč k výměně domácího bloku 8 % zahraniční půjčky. Kupony 15./5. a 15./11. Úrokování počíná 15./11. 1936, první kupon splatný 15./5. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech počínajíc rokem 1938, a to slosováním. Slosování se koná 15./2., vylosované dluhopisy splatny 15./5. téhož roku. První slosování se konalo 15./2. 1938. Oběh koncem 1937: 6.564,834.500 Kč. Kurs na pražské burse 1936: 97.10, 1937: nejvyšší 97.40, nejnižší 97.10, poslední 97.40; 1938 (do. 30./6.): 97.40. ■ 3¾ (3¾) % unifikační půjčka, umořitelná 1938-1987. Vydána k výměně 5 % (původně 5½ %) IV. státní půjčky, 5 % konversní a investiční půjčky dráhy Ústí-Teplice, 5% prioritních obligací dráhy Ostrava-Frýdlant, 5 % investiční půjčky z 1931, 5 % půjčky z 1928, 5 % železničních náhradních dluhopisů lit. E a 5¼ %, železničních náhradních dluhopisů lit. F v celkové přejímací hodnotě 2.553,000.000 Kč. Kupony 15./4. a 15./10. Úrokování počíná 15./10. 1936, první kupon splatný 15./4. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech, počínajíc rokem 1938 a to slosováním. Slosování se koná 15./7., vylosované dluhopisy splatny 15./10. téhož roku. První slosování se konalo 15./7. 1938. Oběh koncem 1937: Kč 2.393,362.600. Kurs na pražské burse 1936: 85.65, 1937: 85.65, 1938 (do 30./6.): nejvyšší 85.65, nejnižší 85.60, poslední 85.60. ■ 3 (3) % unifikační půjčka, umořitelná 1938-1987. Vydána k výměně 4 % (původně 5 %) IV. státní půjčky, 4 % půjčky k nabytí akcií dráhy KošiceBohumín, 4 % železničních náhradních dluhopisů lit. C a náhradních dluhopisů lit. D, 4 % a 4½ % umořitelné náhradní renty, 4 % priorit dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald I., II. a III. emise, 4 % priorit Společnosti moravských místních drah z 1900 (Mutěnice-Kyjov), 4 % prioritních obligací místních drah www.securityprinting.org

16


Mariánské Lázně-Karlovy Vary, Domažlice-Tachov, Německý Brod-Žďár-Tišnov, Kostelec-Telč, Německý Brod-Humpolec, Vsetín-Velké Karlovice, Moravské Budějovice-Jemnice, StrakoniceVimperk, Vodňany-Prachatice, Sdružených pošumavských místních drah. 4 % prioritních akcií Sdružených pošumavských drah a dráhy Německý Brod-Humpolec, 4 % půjčky Buštěhradské železnice, v celkové přejímací hodnotě 3.714,000.000 Kč. Kupony 15./3. a 15./9. Úrokování počíná 15./9. 1936, první kupon splatný 15./3. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech, počínajíc rokem 1938 a to slosováním. Slosování se koná 15./12., vylosované dluhopisy splatny 15./3. následujícího roku. První slosování se konalo 15./12. 1937. Oběh koncem 1937: 3.334,923.100 Kč. Kurs na pražské burse 1936: 70.45, 1937: nejvyšší 71.20, nejnižší 70.75, poslední 71.10, 1938 (do 30./6.): nejvyšší 71.10, nejnižší 71, poslední 71.05. ■ 3 (3) % unifikační neumořitelná renta. Vydána k výměně 4 %, 4.2 %, 4½ % náhradní renty, 4 % prioritních akcií místních drah Chrudim-Holice, Strakonice-Březnice, Kolín-Kácov, Rakovník-Mladotice, Zadní Třebaň-Lochovice, Světlá-Ledeč-Kácov v celkové přejímací hodnotě 3.148,000.000 Kč. Kupony 15./6. a 15./12. Úrokování počíná 15./12. 1936, první kupon jest splatný 15./6. 1937. Oběh koncem 1937: 2.510,478.250 Kč. Kurs na pražské burse 1936: 65.85, 1937: nejvyšší 65.90, nejnižší 65.85, poslední 65.90, 1938 (do 30./6.): 65.90. ■ Půjčka obrany státu z roku 1936, umořitelná 1938-1987. Vydána podle zákona z 29./5. 1936 (č. 142 Sb. z. a n.) k účelům obrany státu ve dvou typech, jednak v 4.5 % dluhopisech normálních, jednak v 3 % dluhopisech se zvláštními daňovými výhodami. Upisovací lhůta 8./6.-11./7. 1936, upisovací kurs obou typů 97. Oba druhy vydány v kusech po 500, 1000, 5000, 10.000, 50.000 Kč s kupony 15./4. a 15./10. První kupon 15./10. 1936. Úroky osvobozeny jsou od daně rentové a vyplácejí se beze všech srážek. Za účelem úmoru rozvrženy jsou dluhopisy obou druhů do 4000 serií stejně velikých, z nichž každého roku bude vylosován počet, který vyplývá z umořovacích plánů, sestavených na základě stejných ročních anuit. Slosování se koná 15./1., vylosované dluhopisy jsou splatny 15./4. jmenovitou hodnotou. Ministr financí může umořování kdykoli zesíliti a to i volnými nákupy z trhu pod jmenovitou hodnotou neb neumořenou část emise po tříměsíční výpovědi dílem nebo zcela splatiti. ■ 4.5 (4.5) % půjčka obrany státu z roku 1936, umořitelná 1938-1987. U psáno asi 2.285,000.000 Kč. Dluhopisů má býti použito částečně i k placení vojenských dodávek, takže celkem se počítá s emisí 2.928,000.000 Kč. Oběh koncem 1937: 2.391,289.000 Kč. Kurs 1936: nejvyšší 97.25, nejnižší 95.75, poslední 96.375; 1937: nejvyšší 98, nejnižší 96.10, poslední 97.25; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 97.40, nejnižší 97.275, poslední 97.40. ■ 3 (3) % půjčka obrany státu z roku 1936, umořitelná 1938-1987. Úroky 3 % dluhopisů jsou osvobozeny od daně důchodové a nemusejí býti uváděny v přiznání k této dani, ať jde o původního upisovatele nebo pozdějšího majitele. Pouze původním upisovatelům náležely dvě další výhody daňové. Jednak byla s úpisem spojena daňová amnestie, nevázaná na opravu neb doplnění nesprávných neb neúplných přiznání; záležela v osvobození zatajených příjmů a výtěžků, použitých k úpisu, od dodatečného podrobení přímým daním a dani obratové za léta 1935 a předchozí a ve vyloučení trestního řízení pro zkrácení těchto daní. Dále mohli poplatníci, kteří přímé daně za léta 1927-1934 zaplatili, kteří však proti předpisu podali odvolání v den účinnosti zákona ještě nevyřízená, dosáhnouti dobropisu ve výši naříkané částky, nejvýše 25 % naříkaného předpisu, upsali-li 3 % dluhopisy v této výši a odvolání vzali zpět; dobropisu se použilo k zaplacení daní za léta 1935 a pozdější. Oběh koncem 1937: 1.268.901.500 Kč. Kurs 1936: nejvyšší 83.875, nejnižší 76.625, poslední 78.375; 1937: nejvyšší 80.25, nejnižší 71, poslední 76.975; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 77.75, nejnižší 75, poslední 75.50.


17


■ 3.5 (2.625) % IV. státní půjčka neslosovatelná, vydaná za účasti československých majitelů válečných půjček rakouských a uherských. IV. státní půjčka byla vydána dle zákona z 24.16. 1920 (čís. 417 Sb. z. a n.) a prováděcích nařízení ministra financí z 27./17. 1920. (čís. 454 Sb. z. a n.) a 14./8. 1920 (čís. 489 Sb. z. a n.) ke krytí rozpočtového schodku za rok 1920 a ke konversi dřívějších úvěrů (1919 a 1920) na podkladě rakouských a uherských válečných půjček, které se československý stát uvolil převzíti do 75 % jmenovité hodnoty, jestliže majitel upsal tutéž položku v hotovosti. Při přejímání válečných půjček byli rozlišováni majitelé: a) privilegovaní (spořitelny, záložny, družstva, pojišťovny, obce, okresy, zemské ústavy, nadace, spolky, jmění sirotčí a vůbec všecky veřejně prospěšné instituce), kteří obdrželi za každých složených 100 K válečné půjčky 75 Kč nominale v náhradních dluhopisech, slosovatelných, zúročitelných v prvních 5 letech 5 %, v dalších 10 letech 4½ %, od 1./1. 1936 4 %, při čemž podmínkou bylo upsání 75 Kč v hotovosti, za které se obdržely slosovatelné dluhopisy, zúročitelné 6 %; b) neprivilegovaní (všecky ostatní osoby fysické anebo nefysické), kteří obdrželi za každých složených 100 K válečné půjčky 75 Kč nominale v náhradních dluhopisech rentových, neslosovatelných, zúročitelných 3½ %, při čemž podmínkou bylo upsání 75 Kč v hotovosti, za které se obdržely dluhopisy slosovatelné, zúročitelné v prvních 15 letech 5½ %, od 1./1. 1936 5 %. O dluhopisech 6 (4.5) %, 5 (3.75) % a 4 (3) %, které byly vyměněny za unifikační půjčku a jichž záznam na pražské burse byl dnem 26./9. 1936 zrušen, viz blíže na str. 48-49. Dluhopisy 3.5 (2.625) % neslosovatelné byly vydány v kusech po 37.50 a 75 Kč s kuponem celoročním k 1./1. a v kusech po 150, 750, 1 500, 3 750, 7 500, 15.000 a 37.500 s kupony půlročními k 1./1. a 1./7. Úroky nepodléhají dani rentové a promlčují se v 6 letech. Oběh titrů 3½ % koncem 1937: Kč 662,959.612.50. Kursy 1930 nejvyšší 67.75 nejnižší 63.25 poslední 67.45 1) 1938 jen do 30./6.

1931 68.60 57.15 58.15

1932 60.85 54.50 59.75

1933 60.15 46.75 49.75

1934 55.75 49.55.10

1935 61.70 55.30 60.35

1936 60.20 60.20 60.20

1937 60.25 60.20 60.25

19381) 60.25 60.25 60.25

■ 3.5 (2.625) % náhradní renta neumořitelná, vydaná za předválečný nezajištěný dluh. Náhradní renty byly vydány podle zákona z 22./6. 1928 (čís. 104 Sb. z. a n.) v 6 různých druzích a to jako 4.5 (3.375) % a 4 (3) % renta umořitelná v letech 1929-1953 a jako 4.5 (3.375) %, 4.2 (3.15) %, 4 (3) % a 3.5 (2.625) % renta neumořitelná. Vydávány byly výměnou jednak za prozatímní listy, jednak přímo za dluhopisy předválečných nezajištěných dluhů rakouských a uherských. P r o z a t í m n í l i s t y 4½ %, 4.2 %, 4 % a 3½ %, vydané dle zákona z 10./7. 1922 (čís. 250 Sb. z. a n.) a vládního nařízení z 11./12. 1922 (čís. 365 Sb. z. a n.) za dluhopisy předválečných nezajištěných dluhů rakouských a uherských v seriích A-L, HH a LL, svolány byly k výměně za definitivní dluhopisy náhradní renty vyhláškou ministra financí ze 17.14. 1928 (čís. 62 Sb. z. a n.) a při jejich odvedení vyplacen na ně úrok k 1./15. 1928. Výměna byla provedena dle vyhlášky ministra financí z 3./10. 1928 (čís. 169 Sb. z. a n.) a sice v poměru 100 Kč: 100 Kč. Záměna zbylých předválečných dluhopisů p ř í m o z a n á h r a d n í r e n t u jest upravena vládním nařízením z 2./5. 1929 (čís. 64 Sb. z. a n.). Propadná lhůta k přihlášení prozatímních listů i předválečných rent k výměně za náhradní rentu uplynula dnem 31./12. 1933. Podle zákona z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) náhradní renty byly vyměněny - až na 3.5 % neumořitelnou rentu - za unifikační půjčku a jejich záznam na pražské burse byl zrušen dnem 26./9. 1936 (viz o nich blíže na str. 48-49). Náhradní renta 3.5 % byla vydána za prozatímní listy serie C a za 3½ % rakouskou investiční rentu vkusech po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000, 20.000 s kupony 1./5. a 1./11. Kupony se promlčí v 6 letech. Oběh koncem 1937: Kč 13,923.900. Kursy 1930 nejvyšší 68.nejnižší 63.25 poslední 67.65 1) 1938 jen do 30./6.


1931 68.60 57.40 58.15

1932 60.25 54.15 59.75

1933 60.50 45.25 50.75

1934 54.80 50.25 54.80

1935 62.00 55.10 62.00

1936 62.62.62.-

1937 62.62.62.-

19381) 62.10 60.25 60.35

18


■ 3 (2.25) % odškodňovací dluhopisy, vydané za válečné dodávky, slosovatelné 1935-1994. Vydány dle zákona z 9./10. 1924 (čís. 236 Sb. z. a n.) a dle vládního nařízení ze 4./4. 1925 (čís. 56 Sb. z. a n.) k úhradě pohledávek československých státních příslušníků za válečné dodávky. Pohledávky, o jichž převzetí bylo zažádati u ministerstva financí v 6měsíční lhůtě, byly honorovány v poměru K 100 : Kč 50 nominale dluhopisů. Půjčka jest vydána v kusech po 100 (lit. A), 1000 (lit. B), 10.000 (lit. C) a 20.000 (lit. D) Kč s kupony k 1./4. a 1./10. První kupon k 1./4. 1926. Umoření v letech 1935-1994 slosováním vždy 2./1. nebo bursovním nákupem pod pari. Vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. V letech 1935-1937 bylo pravidelné umořování zastaveno a o to se celkový umořovací plán prodlužuje. Půjčka jest osvobozena od daně rentové. Stav koncem 1937: Kč 234,271.300. Kursy 1930 nejvyšší 60.nejnižší 54.55 poslední 59.85 1) 1938 jen do 30./6.

1931 60.75 50.45 51.85

1932 54.55 49.75 52.-

1933 54.48.75 49.25

1934 53.75 48.50.60

1935 55.40 50.55 54.95

1936 55.05 54.75 54.90

1937 58.75 54.90 58.05

1938 1) 58.10 58.05 58.10

■ 3 (2.25) % odškodňovací dluhopisy, vydané za válečné půjčky, slosovatelné 1935-2024. Vydány dle zákona z 30./9. 1924 (čís. 216 Sb. z. a n.) a prováděcího nařízení z 13./12. 1924 (čís. 276 Sb. z. a n.) o konečné úpravě válečných půjček výměnou za válečné půjčky. Všichni majitelé válečných půjček, bydlící od 1./1. 1924 v tuzemsku a vlastnící válečné půjčky od 28./10. 1918, jejichž jmění nepřesahovalo Kč 25.000 (počítajíc v to i válečné půjčky 30 % jmenovité hodnoty), obdrželi za K 100 válečné půjčky Kč 75 odškodňovacích dluhopisů, avšak nanejvýše za K 125.000 nominale válečných půjček. Nárok na výměnu musel býti ohlášen v době mezi 15./4. a 30./6. 1925. Půjčka je vydána v kusech po Kč 37.50, 75 (kupony pouze k 1./7.), 150, 750, 1500. 3750, 7500. 15.000 a 37.500 s kupony k 1./1. a 1./7. Umoření v 90 letech počínajíc rokem 1935 nejméně 1/90 ročně a to buď nákupem z trhu pod pari nebo slosováním. V letech 1935-1937 bylo pravidelné umořování zastaveno a o to se celkový umořovací plán prodlužuje. Stav koncem 1937: Kč 572,571.225. Kursy 1930 nejvyšší 59.15 nejnižší 54.50 poslední 58.65 1) 1938 jen do 30./6.

1931 59.50 49.85 50.60

1932 53.40 49.51.25

1933 52.35 43.25 45.50

1934 50.45.48.80

1935 53.95 49.52.90

1936 53.10 52.85 53.-

1937 57.50 53.56.55

19381) 56.60 56.55 56.55

■ Státní stavební losy, slosovatelné 1922-1946. Vydány dle zákona z 11./3. 1921 (čís. 100 Sb. z. a n.) k zaopatření kapitálu, potřebného ke státní podpoře stavebního ruchu. Celkem vydány 2,000.000 losů po Kč 500 jmenovité hodnoty1) rozdělených v 5000 serií po 400 číslech; 40 % serií (800.000 losů) pozůstává z celých či základních losů po Kč 500 nominale a 60 % serií (6,000.000 kusů) jsou dílčí losy (pětiny) po Kč 100 nominale, označené kromě čísla losu ještě písmeny A, B, C, D a E. Los skládá se z listu obligačního a listu výherního. Dlužný kapitál výpůjčky v částce jedné miliardy Kč, bude umořen ve 25 letech, počínaje rokem 1922, každoročním vylosováním 40 milionů Kč ve 2 tazích; jmenovitá hodnota losů v tomto umořovacím slosování tažených vyplácí se doručitelům losů za 3 měsíce po tahu, spolu s úrokovou prémií 2 % za každý prošlý rok, počínajíc rokem 1922 a končíc rokem tahu. Z úrokové prémie losů, jichž splatnost nastala po 24./3. 1933, t. j. losů vylosovaných v umořovacím tahu dne 1./2. 1933 nebo později, sráží se 16⅔ kuponové daně (z celého obnosu úrokové prémie). Úroková prémie, připadající na dobu od 1./1. 1936, vyplácí se s další 10 % srážkou podle vládního nařízení z 21./12. 1935 (č. 239 Sb. z. a n.). Nebylli tažený los dosud vylosován též v tahu výherním, podrží jeho majitel k losu připojený výherní list a jest účasten příštích tahů výherních. Výherní tahy konají se každoročně dvakráte, současně s tahy umořovacími a roční úhrnná částka výher činí Kč 16,000.000 (Kč 8,000.000 při každém tahu); na losy v těchto tazích vylosované připadá výhra podle výherního plánu. Při každém jednotlivém, dvakráte do roka konaném tahu jsou vylosovány tyto výhry: www.securityprinting.org

19

Československé bursovní papíry 1938-1939 1 výhra po 1,000.000 2 výhry po 500.000 10 výher po100.000 20 výher po 50.000 50 výher po 20.000 50 výher po 10.000 100 výher po 5.000 200 výher po 2.500 1000 výher po 1.500 Celkem při každém tahu 1433 výhry =

1,000.000 Kč 1,000.000 Kč 1,000.000 Kč 1,000.000 Kč 1,000.000 Kč 500.000 Kč 500.000 Kč 500.000 Kč 1,500.000 Kč 8,000.000 Kč

Při výplatě výhry sráží se v každém případě jmenovitá hodnota losu, protože tato bude, nebo již byla vyplacena při vylosování v tahu umořovacím. Umořovací i výherní tahy konají se vždy 1./2. a 1./8. Umořovací tahy 1./8. 1933 až 1./8. 1936 se nekonaly a o ně se celková doba umořovací prodlouží; mohou však býti vykonány i vedle některých tahů běžných. Jmenovité hodnoty a výhry, jakož i úrokové prémie2) promlčí se do 30 let po dni splatnosti. Losy, požívající sirotčí jistoty, jsou osvobozeny od daně rentové a mohou býti až do 75 % výplatní hodnoty (t. j. hodnoty, která by byla vyplacena, kdyby los byl tažen v době poskytování půjčky) lombardovány u Národní banky Československé, přičemž v každém případě jest povolována půjčka do částky 100.000 Kč a v případech odůvodněných i výše. Emisní kurs losů, které byly odevzdány do veřejného rozprodeje, pohyboval se mezi 490 až 510 Kč, dle vplatního termínu. Stav půjčky koncem 1937: Kč 497.354.500. 1)

Z celé emise Kč 1.000,000.000 nominale bylo prodáno v letech 1921 až 1927 (převážně v letech 1924-1927) Kč 852,564.900 nominale. Zbytek byl vylosován v umořovacích tazích dříve než byl umístěn a nepřišel proto vůbec do oběhu. Úroková prémie promlčuje se podle oficielní vyhlášky v 6 letech, ale zvláštním výnosem ministerstva financí z roku 1929 byla tato lhůta pro dloužena na 30 let.

2)

Kursy nejvyšší nejnižší poslední

1931 793.50 717.50 742.50

1932 760.50 697.50 730.-

1933 742 690 690

Kursy nejvyšší nejnižší poslední 3) 1938 jen do 30./6.

1931 135.20 128.50 135.-

1932 136.40 131.80 136.10

1933 136.60 131.30 131.80


Celé losy: 1934 705 645 656 Dílčí losy: 1934 132.15 126.50 131.30

1935 680 640 678

1936 760 664 760

1937 816.50 740.815.-

1938 3) 834.812.832.-

1935 132.80 127.50 132.80

1936 146.60 130.40 146.60

1937 163.30 147.163.20

1938 3) 166.161.50 164.-

20


B. STÁTNÍ DLUŽNÍ ÚPISY ŽELEZNIČNÍ Kuponová daň, snížení úroků a odložení umořování. O 16⅔ % kuponové dani a 10 % zákonném snížení úroků a přechodném zastavení umořování viz na straně 15. V dalším jest u všech titrů uvedena vždy vedle jmenovité míry úrokové v závorce též skutečná míra úroková, po obou zmíněných srážkách. ■ 3 (2.25) % státní železniční dluhopisy,*) vydané za předválečný zajištěný dluh, slosovatelné 1931-1973 (lit. A). Vydány dle zákona z 15./3. 1928 (čís. 52 Sb. z. a n.) a podle vyhlášky ministra financí z 30./6. 1928 (čís. 110 Sb. z. a n.) výměnou za 3 % priority Rakouské společnosti místních drah z 1894. Kusy po Kč 150 (celoroční kupony k 1./11.), 1000, 3000 a 10.000 s kupony k 1./5. a 1./11. První kupon k 1./5. 1928. Zajištěny simultánním zástavním právem na drahách bývalé Rakouské společnosti místních drah. Půjčka, sestávající ze 100 serií, bude slosována vždy 1./9. k splacení 1./11. v letech 1931-1973. Vylosuje se v letech 1931-1937 po 1 serii, 1938-1952 po 2 a 1953-1973 po 3 seriích. V letech 19331937 bylo umořování zastaveno a o to se umořovací plán prodlužuje. Ministr financí má právo dluhopisy kdykoliv po předchozí tříměsíční výpovědi celým zbytkem nebo částí hotově splatiti. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Celkem vydáno Kč 17,486.650, stav 31./12. 1937: Kč 17,142.950. Kursy koncem let 1928-1933: 61, 61.25, 65, 60, 60.25, 45; koncem 1934-1937: 53, 57.50, 52, 56; 1938 (do 30./6.): 56. ■ 3.5 (2.625) % státní železniční dluhopisy,*) vydané za předválečný zajištěný dluh, slosovatelné 1931-1956 (lit. B). Vydány dle zákona z 15./3. 1928 (čís. 52 Sb. z. a n.) a podle vyhlášky ministra financí z 30./6. 1928 (čís. 110 Sb. z. a n.) výměnou za 3½ % priority Rakouské severozápadní dráhy z 1871 (konvertované lit. A a B) a z 1903 (lit. A a B). Kusy po Kč 150, 200, 300, 400 (celoroční kup ony k 1./11.) a po Kč 2000 a 10.000 s kupony k 1./5. a 1./11. První kupon k 1./5. 1928. Zajištěny simultánním zástavním právem na bývalé Rakouské severozápadní dráze v bezprostředním pořadí za zástavním právem pro 5 % státní železniční dluhopisy (viz str. 48). Půjčka, sestávající ze 100 serií, bude slosována vždy 1./9. k splacení 1./11. v letech 1931-1956. Vylosuje se v letech 1931-1936 po 2 seriích, 1937 až 1942 po 3, 1943-1948 po 4, 1949-1950 po 5 a 1951-1956 po 6 seriích. V letech 1933-1937 bylo umořování zastaveno a o to se umořovací plán prodlužuje. Ministr financí má právo dluhopisy kdykoliv po předchozí tříměsíční výpovědi celým zbytkem nebo částí hotově splatiti. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Celkem vydáno Kč 27,571.450, stav 31./12. 1937: Kč 26,482.400. Kursy koncem let 1928-1933: 70.75, 68.75, 74.50, 70.75, 68.75, 51; koncem 1934-1937: 61, 63.50, 62, 64; 1938 (do 30./6.): 65. *) Mírovými smlouvami St. Germainskou (čís. 5.07/1921 Sb. z. a n.) a Trianonskou (čís. 102/1922 Sb. z. a n.) zavázal se československý stát převzít odpovědnost za část předválečného dluhu zajištěného a nezajištěného bývalé monarchie, která na něj připadne dle ustanovení čl. 203, resp. 186 těchto smluv a rozhodnutí Reparační komise. Převzetí části těchto dluhů stalo se ve formě půjček moučné a konsolidační, část nezajištěného dluhu byla zaměněna za prozatímní listy dle zákona čís. 250/22 Sb. z. a n. Definitivně rozřešeno bylo uspořádání těchto závazků vnitrostátními normami a to: a) pokud jde o dluh zajištěný zákonem z 15./3. 1928 (čís. 52 Sb. z. a n.) a b) pokud jde o dluh nezajištěný zákonem z 22./6. 1928 (čís. 104 Sb. z.a n.). Odpovědnost za dluh z a j i š t ě n ý počíná pro Československo 1./7. 1919 a povinnost z toho vzešlou plní stát tím, že - pokud dluhopisy předválečného zajištěného dluhu nebyly již převzaty formou konsolidační půjčky a) splatí část těchto titrů hotově (jsou to titry znějící na M) ; b) u části dluhopisů - jichž služba byla svěřena Společné pokladně v Paříži - platí potřebné částky na úrokování a umořování (bližší viz v oddíle zlaté renty a priority bývalé Společnosti státních drah); c) část zamění za československé dluhopisy dle zákona z 15./3. 1928 (čís. 52 Sb. z. a n.).

Tyto posledně uvedené československé státní dluhopisy vydávají se za předválečné priority a železniční dluhopisy, jakož i za 4 % uherskou rentu z 1910 v šesti konversních typech A-F z nichž typy C-F byly vyměněny za unifikační půjčku a nejsou od 26./9. 1936 bursovně znamenány (viz o nich na str. 48-49).


21


C. VEŘEJNÉ PŮJČKY A. TUZEMSKÉ PŮJČKY Zákonné snížení úrokových sazeb. Zákonem ze dne 21.13.1933, č. 47 Sb. z. a n., byly úroky ze zástavních listů a jiných pevně zúročitelných dílčích dlužních úpisů, znějících na Kč, jichž dlužník sídlí v tuzemsku a které byly vydány před účinností zákona, t. j. před 24./3. 1933, sníženy o 16⅔ %, čili o 1/6 počínajíc prvou úrokovou splatností po 24./3. 1933. Ustanovení to nevztahuje se na státní půjčky (u těch bylo docíleno snížení úroků o 1/6 kuponovou 16⅔ % daní, zavedenou tímže zákonem), na dluhopisy vydané Zvláštním fondem pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a Všeobecným fondem peněžních ústavů, a na základní úpisy Zemské banky. Pro posouzení, byl-li papír vydán před účinností zákona, jest až do provedení protidůkazu rozhodným den jeho vyhotovení, u cenných papírů vydaných na podkladě zápůjček (zástavních listů atd.) den výplaty zápůjčky. Dále zákonem z 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.) byly úroky z bankovních dlužních úpisů, zástavních listů a vůbec dílčích dlužních úpisů (obligací) pevně zúročitelných, znějících na Kč, jejichž vydatel sídlí v tuzemsku nebo u kterých jest výplata výhradně vázána na tuzemsko, podrobeny mimořádné dani ve výši 10 %. Této dani nejsou podrobeny úroky československého státního dluhu ani úroky z dluhopisů vydaných Zvláštním fondem pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a Všeobecným fondem peněžních ústavů v republice čsl. ani úroky ze základních úpisů Zemské banky. V dalším jest u půjček, jichž úroky byly takto sníženy, udána vedle jmenovité míry úrokové v závorce i skutečná míra úroková.

a) Zemské půjčky: ■ 5 (3.75) % Pojizerská zemská investiční půjčka elektrisační z roku 1921, slosovatelná 1924-1973. Vydána dle usnesení zemského správního výboru pro Čechy ze 6./4. 1921 dle povolení ministra financí z 23./12. 1921 za účelem vystavění vodní elektrárny na řece Jizeře pod Spálovem, na které tato půjčka jest hypotekárně zajištěna. Podle § 12 svých stanov převzala tuto půjčku Východočeská elektrárna akc. spol. v Hradci Králové. K upsání vyloženo Kč 15,000.000, upsáno Kč 9,158.500, při kursu 95. Kusy po 500, 1000, 5000 a 10.000 Kč s kupony k 1./3. a 1./9. Půjčka je umořitelná 1924-1973 každoročním vylosováním Kč 300.000. Tah 1./6. se splatností 1./9., jmenovitou hodnotou. Vydatnější slosování anebo úplné splacení kdykoliv po 6měsíční výpovědi přípustno. Půjčka jest osvobozena od daně rentové a za její zúrokování a splacení ručí země Čechy. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Kurs koncem 1930-1937: 92.50, 82.50, 80.75, 72, 76, 80, 82, 85; 1938 (do 30./6.): 86.50. ■ 5 (3.75) % Východočeská zemská investiční půjčka elektrisační z roku 1921, slosovatelná 19221971. Vydána dle usnesení zemského správního výboru pro Čechy z 29./12. 1920 a dle povolení ministra financí z 26./3. 1921 za účelem rozšíření Východočeské elektrárny v Poříčí u Trutnova, na které jest hypotekárně zajištěna. Podle § 12 svých stanov převzala tuto půjčku Východočeská elektrárna akc. spol. v Hradci Králové. K upisování vyloženo Kč 30,000.000, upsáno Kč 24,393.500 při kursu 95. Kusy po 500, 1000, 5000 a 10.000 Kč s kupony k 1./3. a 1./9. Půjčka je umořitelná 1922-1971 každoročním vylosováním Kč 600.000. Tah 1./6. se splatností 1./9., jmenovitou hodnotou. Vydatnější slosování nebo úplné splacení kdykoliv po 6měsíční výpovědi přípustno. Půjčka jest osvobozena od daně rentové a za její zúrokování a splacení ručí země Čechy. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Kurs koncem 1930-1937: 92.50, 82.50, 80.75, 72, 75.05, 81.50, 82, 85; 1938 (do 30./6.): 85. ■ 4.5 (3.375) % Moravská zemská půjčka z roku 1911, slosovatelná 1912-1951. Vydána dle usnesení zemského sněmu z 30./10. 1908 za účelem konverse a splacení nezaložených dluhů. Emitováno K 50,000.000. Kusy po 100, 200, 500, 1000, 5000 a 10.000 K s kupony k 1./2. a 1./8. Půjčka je umořitelná 1912-1951 slosováním, konaným každoročně 1./2. a 1./8. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno od roku 1920. Půjčka jest osvobozena ode všech daní a poplatků a za její zúrokování a splacení ručí celým svým jměním a příjmy země Morava. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Bursy: Praha, Vídeň. Kursy v Praze koncem 1930-1937: 90, 85, 85, 79.90, 78.50, 81, 88, 92.50; 1938 (do 30./6.): 93. ■ 5 (3.75) % Moravská zemská půjčka z roku 1917, slosovatelná 1918-1977. Vydána dle usnesení zemského sněmu z 28./2. 1914 ve výši K 100,000.000. Kusy po 100, 200, 1000, 2000, 5000 a 10.000 K s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná 1918-1977 slosováním, konaným každoročně 1./1. a 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno od roku 1926. Půjčka jest osvobozena ode všech daní a poplatků a za její zúrokování a splacení ručí celým svým jměním a příjmy země Morava. Promlčení www.securityprinting.org

22


dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Kurs koncem 1930-1933: 93.75, 89.50, 85.50, 71.75; koncem 1934-1935: 77.25, 80.50; koncem 1936-1937: 83, 85; 1938 (do 30./6.): 83. ■ 4.5 (3.375) % Slezská půjčka zemských drah z roku 1912, slosovatelná 1914-1968. Vydána dle usnesení zemského sněmu z 8./11. 1910 za účelem vybudování slezských zemských drah. Emitováno K 6,000.000 ve dvou emisích vkusech po 200, 1000 a 10.000 K s kupony k 1./4. a 1./10. Půjčka je umořitelná 1914-1968 slosováním, konaným každoročně 2./1. a 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno od roku 1925. Půjčka jest osvobozena od daně rentové a za její splacení a zúrokování ručí země Moravskoslezská. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Kurs koncem 1930-1937: 84.50, 80, 75, 73.50, 68, 70, 75, 73.50; 1938 (do 30./6.): 76.80.

b) Městské půjčky: ■ 4 (3) % zápůjčka hlavního města Bratislavy z 1910. Vydána v dubnu 1910 v celkové částce K 20,000.000. Kusy po 100, 200, 500, 1000, 2000, 5000 a 10.000 K s kupony k 1./6. a 1./12. Půjčka jest splatná v 60 letech a umořuje se slosováním konaným každoročně 1./6. a 1./12. v letech 1910-1970. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno kdykoliv po 6měsíční výpovědi. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Kurs v Praze koncem 1930-1937: 74.50, 69.50, 73, 68, 63, 73, 75, 74; 1938 (do 30./6.): 74. ■ 6 (4.5) % zápůjčka hlavního města Bratislavy z 1920. Vydána dle povolení ministra financí z 29./3. 1920 ke konversi přechodných dluhů a na financování investic. Celkem emitováno Kč 50,000.000. Kusy po 100, 200, 500, 1000, 2000, 5000, 10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./2. a 1./8. Půjčka jest splatná v 50 letech a umořuje se slosováním, konaným každoročně 1./8. a 1./2. v letech 1922-1971. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno kdykoliv po 6měsíční výpovědi. Roční potřeba na zúročení a umoření jistiny vkládá se každoročně do rozpočtu města Bratislavy, které ručí za tyto závazky vším přítomným i budoucím movitým majetkem. Promlčení dluhopisů ve 20, kuponů v 6 letech. Kurs koncem 1930-1933: 99.50, 92.50, 92.50, 84; koncem 1934-1937: 91, 93, 98, 91; 1938 (do 30/6.): 93. ■ 6 (4.5) % zápůjčka hlavního města Brna z 1921. Vydána městským zastupitelstvem dle povolení ministra financí ze 17./2. 1921 na stavbu činžovních domů za účelem zmírnění bytové tísně. Emitováno celkem Kč 50,000.000. Kusy po 200, 1000 a 10.000 Kč s kupony k 1./2. a 1./8. Polovice kusů zní na doručitele. Půjčka jest splatná v 50 letech a umořuje se slosováním, konaným každoročně 1./8. v letech 1923-1972; vylosuje se vždy Kč 1,000.000. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno od roku 1927. Půjčka jest osvobozena od daně rentové. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Emisní kurs: 97. Kurs koncem 1930-1933: 100, 92.50, 93, -.-; koncem 1934-1937: 85, 87, 95, 95; 1938 (do 30./6.): 96.

■ 4.5 (4.5) % půjčka zemského hlavního města Brna z 1936. Vydána k účelům investičním podle povolení ministra financí z 25./7. 1936 v částce 100 mil. Kč v kusech po 500, 1000, 5000, 10.000 a 50.000 Kč. Kupony k 2.15. a 2./11. Půjčka jest splatná ve 40 letech slosováním každoročně 2./5. nebo nákupem dluhopisů z volného trhu, klesne-li jejich kurs pod nominale. Takto dosažená úspora připadne však k dobru majitelům dluhopisů dosud neumořených a vyplatí se jim na nejbližší kupon jako zvýšení běžného úroku. Umoření 1937-1976. Vylosované kusy splatny beze srážky za 6 měsíců po slosování. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Půjčka požívá sirotčí jistoty. Kurs koncem 1937: 96; 1938 (do 30./6.): www.securityprinting.org

23


4.5 (3.375) % zápůjčka města Jablonce n. N. z 1920. Vydána dle usnesení městského zastupitelstva z 13./7. 1920, na základě povolení ministra financí z 26./11. 1920. za účelem provedení investic v městských průmyslových podnicích. Emitováno 12,000.000 Kč v kusech po 500, 1000, 5000 a 10.000 Kč s kupony k 2./1. a 1./7. Umoření půjčky ve 20 letech slosováním, konaným vždy v prosinci, v letech 1921-1940. Vylosované kusy vyplácejí se v příštím lednu jmenovitou hodnotou. Od roku 1926 lze půjčku konvertovati. Promlčení kuponů ve 3, kusů ve 30 letech. Emisní kurs: pari. Kurs koncem 1935-1937: --, 90, 90; 1938: --. ■ 6 (4.5) % zápůjčka města Opavy z 1920. Vydána dle povolení ministra financí z 28./6. 1921 na úhradu dluhů z let předchozích, k částečné úhradě nákladů stavby domů s malými byty a po případě k částečné úhradě nekrytého schodku za rok 1920. Celkem emitováno Kč 25,000.000 v kusech po Kč 200, 1000, 2000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka jest splatna ve 40. letech (1922-1961) a umořuje se slosováním. Od 1932 lze půjčku konvertovati nebo předčasně splatiti. Emisní kurs 100 %. Kurs koncem 1934-1937: 81, 80, 91.50, 91; 1938 (do 30./6.): 90. 4 (2.88) % zápůjčka města Plzně z 1886. Vydána v březnu 1886 v částce 1,600.000. zl. v kusech po 100, 1000 a 5000 zl. Kupony k 1./3. a 1./9. se srážkou daně rentové. Splatná v 56 letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1.19. v letech 1886-1941. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1930-1937: 83.25, 85, 71, 74, 76, 74, 80, 90; 1938 (do 30./6.): 90. 4.5 (3.375) % zápůjčka města Plzně z 1914. Vydána dle povolení ministra financí z 8./1. 1914 za účelem výstavby škol, nemocnice, vodovodu, kanalisace, dlažby a j. Emitováno K 8,500.000. Kusy po 400 a 2000 K s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka jest splatná v 70 letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./10. v letech 1914-1983. Vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno od roku 1924. Všecky daně a poplatky platí město Plzeň. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Kurs koncem 1934-1937: 61.50, 65, 71, 73; 1938 (do 30./6.): 72. ■ 5 (3.75) % zápůjčka hlavního města Prahy z 1913. Vydána dle usnesení obecního zastupitelstva z 5./7. 1913 za účelem financování asanačních prací, stavby škol, nábřeží a mostů a rozšíření vodovodů. Emitováno celkem K 25,000.000. Kusy po 200, 500, 1000, 2000, 5000 a 10.000 K s kupony k 1./2. a 1./8. Půjčka jest splatná v 50 letech a umořuje se slosováním, konaným každoročně 1./8. v letech 1914-1963. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno po 6měsíční výpovědi od roku 1924. Veškeré daně a poplatky platí obec pražská. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Kurs koncem 1930-1933: 92.50, 87, 87, 70.25; koncem 1934-1937: 77, 81.50, 89, 90; 1938 (do 30./6.): 90.50. ■ 4 (3) % zápůjčka hlavního města Prahy z 1919. Vydána dle povolení ministra financí z 6./1. 1920 k účelům investičním, zejména na rozšíření elektrických drah, investice v městské elektrárně a obecních plynárnách, na stavby domů činžovních, na konversi starších výpůjček atd. Povoleno Kč 150,000.000, emitováno Kč 90,000.000 a sice ve dvou seriích. Kusy po 200, 500, 1000 a 10.000 Kč s kupony k 1./4. a 1./10. Půjčka jest splatná nejpozději do roku 1970 a umořuje se slosováním, konaným každoročně 1./4. Vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno po 6měsíční výpovědi od 1./4. 1925. Veškeré daně a poplatky platí obec pražská. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Emisní kurs: 98. Kurs koncem 1930-1937: 77, 70.50, 76.50, 62.25, 63, 74.50, 76.50, 76; 1938 (do 30./6.): 77. 4 (3) % zápůjčka města Teplic z 1887. www.securityprinting.org

24


Vydána v říjnu 1887 v částce 400.000 zl. v kusech po 100, 500 a 1000 zl. Kupony k 1./4. a 1./10. Půjčka jest splatná v 56 letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./4. v letech 1888-1943. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Všecky daně a poplatky platí město Teplice. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1935-1937: 61, 78, 85; 1938 (do 30./6.): 85. 4 (2.88) % zápůjčka města Ústí n. L. z 1890. Emitována v říjnu 1890 v částce 650.000 zl. v kusech po 100, 500, 1000 a 5000 zl. Kupony 1./4. a 1./10. se srážkou daně rentové. Splatná v 50 letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./4, v letech 1891-1940. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1935-1937: 61, 80, 90; 1938 (do 30./6.): 90. 4 (2.88) % zápůjčka města Ústí n. L. z 1894. Emitována v roce 1894 v částce 850.000 zl. (K 1,700,000) v kusech po 100, 500, 1000 a 5000 zl., t, j, 200, 1000, 2000 a 10,000 K, Kupony k 1./4. a 1./10, se srážkou rentové daně, Splatná v 50 letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./4, v letech 1895-1944. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1934-1937: 58, 70.50, 76, 88; 1938 (do 30./6.): 88. 4 (3) % zápůjčka města Ústí n. L. z 1898. Vydaná dle povolení ministra financí ze 14./5. 1898 v částce 1,800.000 K v kusech po 200, 400, 2000 a 5000 K, Kupony k 1./1. a 1./7, Půjčka jest splatná v 50 letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./7, v letech 1898-1947, Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou, Vydatnější splácení přípustno od 1908, Rentovou daň platí město, Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1934-1937: 60, 69, 72, 85; 1938 (do 30./6.): 83. 4 (3) % zápůjčka města Ústí n. L. z 1900 (drobné dráhy). Vydána dle povolení ministra financí z 21./7. 1899 v částce K 1,200.000 v kusech po 200, 400, 2000 a 5000 K, Kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka jest splatná v 50 letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./7. v letech 1900-1949. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou, Vydatnější splácení přípustno od 1./1. 1910, Půjčka jest osvobozena od daně rentové, Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech, Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1934-1937: 71, 68, 72, 80; 1938 (do 30./6.): 81.

B. CIZOZEMSKÉ PŮJČKY 5 (4.5) % československá emise rakouské konversní půjčky 1934-1959, mezinárodně zaručené. Vydána v částce 364,612.000 Kč ke splacení československé emise 6 % mezinárodně zaručené rakouské půjčky 1923-1943,*) jejíž zbytek byl na základě rakouského zákona z 5./10. 1934 a za souhlasu kontrolní komise států ručících a důvěrníků půjčky vypovězen k 1./6. 1935, Stejně jako splacená 6 % půjčka z roku 1923, jest i nová 5 % půjčka zaručena Velkou Britanií, Francií, Československem po 24.5 %. Italií 20.5 %, Belgií a Švédskem po 2 %, Dánskem a Holandskem po 1 %. Státy tyto složily u Švýcarské národní banky na celou výši zaručeného obnosu záruční dluhopisy (kolaterální bony) s kupony a poukázkami, odpovídajícími splatným úrokovým a umořovacím částkám, takže lze ihned částky potřebné ke službě půjčky inkasovati u ručících států, kdyby Rakousko nezaplatilo. Československo, převzalo za půjčku záruku podle vládního nařízení z 25./10. 1934, čís. 226 Sb. z. a n. Půjčka jest dále zajištěna co do úrokování i umořování nezměnitelnou anuitou, která požívá přednostních zástavních práv na hrubých příjmech z cel a tabákového monopolu; podle potřeby mohou sloužiti jako záruka i jiné rakouské státní příjmy. Kusy s datem 1./12. 1934 po 1.000. 5.000, 10.000, 20.000, 50.000 a 100.000 Kč, s kupony 1./6. a 1./12. Půjčka bude umořena v 25 letech podle umořovacího plánu od roku 1939 počínajíc koupěmi z volné ruky nebo slosováním; případné slosování www.securityprinting.org

25


konati se bude jednou ročně mezi 15./3. a 15./4. a výsledek bude uveřejněn v Úředním listě republiky Československé. Vylosované kusy splatny 1./6. po vylosování. Dospělé kupony i slosované dluhopisy budou vypláceny beze srážky jakýchkoli nynějších nebo budoucích daní a dávek rakouských. Československá daň rentová byla vyrovnána předem, daň kuponová se na půjčku nevztahuje. Úroky od 1./1. 1936 podléhají 10 % mimořádné dani, postihující dividendy a úroky z některých cenných papírů pevně zúročitelných podle zákona z 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.). Podle ustanovení podmínek půjčky výplaty budou se konati doručiteli i v případě války bez ohledu na jeho příslušnost. Promlčení kuponů v 5 letech, vylosovaných dluhopisů v 30 letech. Platebna: Zemská banka v Praze a její filiálka v Bratislavě. Emisní kurs byl 86.50. Přednostní právo na příděl měli majitelé vypovězené 6 % půjčky z roku 1923, kterým bylo za každých 1.000 Kč staré půjčky složené k výměně ve lhůtě upisovací od 10./1.-31./1. 1935, vydáno 1.000 Kč nové půjčky v kursu 865 Kč a hotově vyplaceno 135 Kč. Po připojení Rakouska k Německu stala se tato půjčka podle zásad mezinárodního práva dluhem říše Německé, která však dosud (v červnu 1938) odmítá uznati rakouské státní dluhy. Italie vystoupila z kontrolní komise států ručících. Kupon splatný 1./6. 1938 byl ještě vyplacen plnou hodnotou. Bursa: Praha (záznam od 6./5. 1935). Kurs 1935: nejvyšší 98, nejnižší 87, poslední 96; 1936: nejvyšší 97.80, nejnižší 89, poslední 93.50; 1937: nejvyšší 95.40, nejnižší 90.60, poslední 92.85; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 94.25, nejnižší 40, poslední 56.50. *) V roce 1922 poskytlo Československo podle zákona z 30./6. 1922, č. 228 Sb. z. a n., Rakousku zálohu 500,000.000 Kč. Na její vyrovnání vydalo Rakousko Československu jednak 6 % československou tranši nominale 544,267.000 Kč rakouské mezinárodně zaručené půjčky 1923-1943, která byla odevzdána bankovnímu konsorciu do komisionářského prodeje, jednak 6.75 (původně 9.93) % dluhopisy mezinárodně nezaručené nominale 91,800.000 Kč (zbytek k 30./6. 1938: 61,975.000 Kč), které si státní správa ponechala.

D. ZÁSTAVNÍ LISTY A DLUŽNÍ ÚPISY 1) 1)

O snížení úroků splatných po 24./3. 1933 podle zákona ze dne 21./3. 1933 (čís. 47 Sb. z. a n.) a zákona ze dne 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.). Zákonné snížení úrokových sazeb. Zákonem ze dne 21.13.1933, Č. 47 Sb. z. a n., byly úroky ze zástavních listů a jiných pevně zúročitelných dílčích dlužních úpisů, znějících na Kč, jichž dlužník sídlí v tuzemsku a které byly vydány před účinností zákona, t. j. před 24./3. 1933, sníženy o 16⅔ %, čili o 1/6 počínajíc prvou úrokovou splatností po 24./3. 1933. Ustanovení to nevztahuje se na státní půjčky (u těch bylo docíleno snížení úroků o 1/6 kuponovou 16⅔ % daní, zavedenou tímže zákonem), na dluhopisy vydané Zvláštním fondem pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a Všeobecným fondem peněžních ústavů, a na základní úpisy Zemské banky. Pro posouzení, byl-li papír vydán před účinností zákona, jest až do provedení protidůkazu rozhodným den jeho vyhotovení, u cenných papírů vydaných na podkladě zápůjček (zástavních listů atd.) den výplaty zápůjčky. Dále zákonem z 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.) byly úroky z bankovních dlužních úpisů, zástavních listů a vůbec dílčích dlužních úpisů (obligací) pevně zúročitelných, znějících na Kč, jejichž vydatel sídlí v tuzemsku nebo u kterých jest výplata výhradně vázána na tuzemsko, podrobeny mimořádné dani ve výši 10 %. Této dani nejsou podrobeny úroky československého státního dluhu ani úroky z dluhopisů vydaných Zvláštním fondem pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a Všeobecným fondem peněžních ústavů v republice čsl. ani úroky ze základních úpisů Zemské banky. V dalším jest u půjček, jichž úroky byly takto sníženy, udána vedle jmenovité míry úrokové v závorce i skutečná míra úroková.

a) Peněžní ústavy československé. Hypoteční banka Česká. Ústav vydává zástavní listy na základě zápůjček hypotečních, povolených na nemovitosti (zemědělský majetek a domy činžovní) v Čechách. Za zúrokování a splacení těchto zástavních listů ručí a) hypoteční zápůjčky, na jichž základě byly zástavní listy vydány, zajištěné v prvním pořadí, b) umořovací a úrokové fondy, c) zvláštní zajišťovací fond, d) veškeré jmění ústavu a e) země Čechy. Veškeré zástavní listy jsou slosovatelné nejdéle ve 38 až 60½ letech a tažené úpisy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou; slosování děje se dvakrát ročně a sice vždy 2./1. a 1./7. Daň rentovou platí Hypoteční banka Česká sama. Až dosud byly vydávány zástavní listy 6 %, 5 %, 4 %, 4.5 % a 3.5 %. ■ 6 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné ve 45 letech. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./3. a 1./9. nebo1./6. a 1./12. Stav koncem roku 1937: Kč 658,963.400. Kursy koncem let 1930-1933: 103.25; koncem 1934: 97; koncem 1935-1937: 97; 1938 (do 30./6.): -. ■ 5 (3.75) % zástavní listy, slosovatelné ve 38 letech. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. nebo 1./4. a 1./10. Stav koncem roku 1937: Kč 285,409.000, Kursy koncem let 1930-1933: 98; koncem 1934: 92; koncem 1935-1937: 92; 1938 (do 30./6.): 92. www.securityprinting.org

26


■ 5 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné ve 38 letech. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a ,20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. nebo 1./4. a 1./10. Stav koncem roku 1937: Kč 111,024.400. Kurs koncem 1933: 103.25; koncem 1934-1937: 97; 1938 (do 30./6.): -. ■ 4.5 (4.5) % zástavní listy v Kč, slosovatelné v 53½ letech. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. nebo 1./4. a 1./10. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve v druhém pololetí 1936. Stav koncem roku 1937: Kč 166,428.000. Kurs 1937: 99; 1938 (do 30./6.): 100. ■ 4 (3) % zástavní listy v K, slosovatelné v 57 letech. Kusy po K 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./2. a 1./8. nebo 1./5. a 1./11. Vydány v letech 1898-1926. Stav koncem roku 1937: Kč 196,973.400. Kursy koncem let 1930-1933: 88.50, 86.75, 87.25, 85.50; koncem 1934-1937: 81, 81.50, 81.50, 81.50; 1938 (do 30./6.): 81. ■ 3.5 (2.625) % zástavní listy, slosovatelné v 60½ letech. Kusy po K 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1.,/3. a 1./9. nebo 1./6. a 1./12. Stav koncem roku 1937: Kč 11,741.000. Kursy koncem let 1930-1933: 78.50, 75, 74.50, 76.50; koncem 1934-1937: 75, 75.50, 75, 75; 1938 (do 30./6.): 75. ■ 6 (4.5) % zástavní listy, emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, slosovatelné ve 45 letech. Vydávají se od 1927 na podkladě zápůjček povolených na nemovitosti na Slovensku a Podkarpatské Rusi a vedle záruk jako u ostatních zástavních listů ručí za jejich splacení a zúročení též československý stát. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./3. a 1./9. nebo 1./6. a 1./12. Koncem roku 1937 v oběhu Kč 311,417.100. Kursy koncem let 1930-1933: 100.75, 100.25, 100.25, 100.75; koncem 1934-1937: 94.50; 1938 (do 30./6.): 94.50. ■ 5 (3.75) % zástavní listy, emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, slosovatelné ve 38 letech. Vydávají se od 1925 na podkladě zápůjček povolených na nemovitosti na Slovensku a Podkarpatské Rusi a vedle záruk jako u ostatních zástavních listů ručí za jejich splacení a zúročení též československý stát. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. nebo 1./4. a 1./10. Stav koncem roku 1937: Kč 23,927.000. Kursy koncem 1930-1933: 93.50, 93.50, 93.50, 94; koncem 1934-1937: 90; 1938 (do 30./6.): 90. ■ 5 (4.5) % zástavní listy, emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, slosovatelné ve 38 letech. Vydávají se na podkladě zápůjček povolených na nemovitosti na Slovensku a Podkarpatské Rusi a vedle záruk jako u ostatních zástavních listů ručí za jejich splacení a zúročení též československý stát. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. nebo 1./4. a 1./10. Stav koncem roku 1937: Kč 35,878.000. Kurs koncem 1933: 100.75; koncem 1934-1937: 94.50; 1938 (do 30./6.): -. ■ 4.5 (4.5) % zástavní listy, emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, slosovatelné v 53½ letech. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. nebo 1./4. a 1./10. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani ve výši 10 %, neboť byly vydány teprve v druhém pololetí 1936. Stav koncem roku 1937: Kč 36,731.000. Kurs koncem 1936-1937: 94.50, 96; 1938 (do 30./6.): 97.

Zemská banka (dříve Zemská banka království českého) v Praze. Základní úpisy. Vydáváním základních úpisů opatřuje si Zemská banka základní fond závodní. Celkem bylo až dosud vydáno nominale 40 mil. Kč základních úpisů. Za zúrokování a splacení těchto www.securityprinting.org

27


titrů, které jsou neslosovatelné a nepodléhají dani rentové, ručí subsidiárně země Česká. Základní závodní fond filiálek a sice v Bratislavě (16 mil. Kč) a v Užhorodě (8 mil. Kč) splacen státem. Základní úpisy jsou 4 % a 4½ % a nepodléhají ani 16⅔ % úrokové srážce ani mimořádné dani ve výši 10 %. ■ 4 (4) % základní úpisy ve zl. a Kč, neslosovatelné. Kusy po zl. 100, 1000, 5000 a 10.000 nebo Kč 100, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1.110. Vydány postupně do roku 1920 (1890-1897 ve zl., 1908-1912 v K) v celkové částce 20 mil. Kč. Kursy koncem 1930-1933: 80, 80, 80, 85; koncem 1934-1937: 85, 86.50, 90, 90.25; 1938 (do 30./6.): 90.25. ■ 4.5 (4.5) % základní úpisy v Kč, neslosovatelné. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Vydány 1921 k rozšíření základního fondu v celkové částce 20 mil. Kč. Kursy koncem 1930-1933: 87, 87, 87, 93; koncem 19341937: 92, 91.50, 92.50, 94; 1938 (do 30./6.): 94.-.

Komunální dlužní úpisy vydává Zemská banka na základě komunálních zápůjček poskytnutých státu, zemi, okresům a obcím v Čechách. Kromě poskytnutých zápůjček ručí za zúročení a splacení subsidiárně země Česká. Úpisy znějí na majitele a slosují se nejdéle v 50-78 letech. Tažené úpisy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí Zemská banka sama. Komunální dlužní úpisy jsou 4, 4.5 a 5 %.

■ 4 (3) % komunální dlužní úpisy ve zl., slosovatelné v 50 letech. Kusy po zl. 100, 500, 1000, 5000 a 10.000, t. j. Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 1./2. a 1./8. Stav koncem 1937: Kč 69,059.400. Kursy koncem 1930-1933: 84.50; koncem 1934-1937: 84; 1938 (do 30./6.): 84. ■ 4 (3) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech. Kusy po Kč 200, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./2. a 1./8. nebo 1./5. a 1/11. Tah 2./5. a 2./11. Stav koncem 1937: Kupon 1./2.-1./8. Kč 189,198.600; kupon 1./5.-1./11. Kč 268.079.000. Kursy koncem 1930-1933: 81; koncern 1934-1937: 78; 1938 (do 30./6.): 78. ■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. Stav koncem 1937: Kč 831.402.500. Kursy koncem 1930-1933: 87.50; koncem 1934-1937: 83; 1938 (do 30./6.): 83. ■ 4.5 (4.5) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah 1./4. a 1./10., poprvé 1./10.1938. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve po 1./1. 1936. Stav koncem 1937: Kč 137,479.000. Kursy 1936-1937: 94; 1938 (do 30./6.): 94. ■ 5 (4.5) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah 1./4. a 1./10. První tah 1./10. 1935. Stav koncem 1937: Kč 371,921.500. Kurs koncem 1933-1937: 94; 1938 (do 30./6.): 94. ■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech (emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus). Kusy po Kč 200, 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./6. a 1./12. Tah 1./3. a 1./9. Vydávají se na základě zápůjček poskytnutých krajině, obcím a jiným veřejnoprávním korporacím na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Vedle záruk jako u ostatních komunálních dlužních úpisů ručí za zúrokování a splacení těchto úpisů Zemská banka celým svým jměním a podpůrně též československý stát. Stav www.securityprinting.org

28


koncem 1937: Kč 323,353.900. Kursy koncem 1930-1933: 84.50; koncem 1934-1937: 81; 1938 (do 30./6.): 81. ■ 4.5 (4.5) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech (emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus). Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./3. a 1./9. Tah 1./6. a 1./12., poprvé 1./12. 1938. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve po 1./1. 1936. Stav koncem 1937: Kč 107,285.000. Kursy 1936-1937: 92; 1938 (do 30./6.): 92. ■ 5 (4.5) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech (emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus). Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./3. a 1./9. Tah 1./6. a 1./12. Záruky a ostatní náležitosti jako u 4.5 % komunálních dlužních úpisů (emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus). Stav koncem 1937: Kč 143,477.500. Kursy koncem 1933 až 1937: 92; 1938 (do 30./6.): 92.

Meliorační úpisy vydává Zemská banka na základě dlouhodobých zápůjček poskytnutých majitelům hospodářských statků a pozemků, zejména družstvům melioračním k účelům meliorace půdy v Čechách. Za zúročení a splacení těchto úpisů ručí vedle zápůjček, zabezpečených jistotou hypotekární neb podporou z prostředků státních či zemských, a vedle jmění banky subsidiárně země Česká. Úpisy znějí na majitele a slosují se nejdéle v 50-78 letech. Tažené úpisy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka sama. Meliorační úpisy jsou 4, 4.5 a 5 %. ■ 4 (3) % meliorační úpisy ve zlo, slosovatelné v 50 letech. Kusy po zl. 100, 500, 1000, 5000 a 10.000, t. j. Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 1./2. a 1./8. Stav koncem 1937: Kč 1,871.000. Kursy koncem 1930-1933: 84.50; koncem 1934-1937: 84; 1938 (do 30./6.): 84. ■ 4 (3) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech. Kusy po Kč 200, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./2. a 1./8. Tah 2./5. a 2./11. Stav koncem 1937: Kč 6,682.600. Kursy kancem 1930-1933: 83.-, 83.50, 83.50, 83.50; koncem 1934: 79; koncem 1935-1937: 79; 1938 (do 30./6.): 79. ■ 4.5 (3.375) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. Stav koncem 1937: Kč 17,286.000. Kursy koncem 1930-1933: 87.50; koncem 1934-1937: 83; 1938 (do 30./6.): 83. ■ 4.5 (4.5) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah 1./4. a 1./10., poprvé 1./10. 1938. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve, po 1./1. 1936. Stav koncem 1937: Kč 3,545.000. Kursy koncem 1936-1937: 94; 1938 (do 30./6.): 94. ■ 5 (4.5) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony 1./1. a 1./7. Tah 1./4. a 1./10. Stav koncem 1937: Kč 5,357.000. Kursy koncem 1933-1937: 94; 1938 (do 30./6.): 94. ■ 5 (4.5) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech (emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus). Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./3. a 1./9. Tah 1./6. a 1./12. Vydávají se na základě melioračních zápůjček poskytnutých na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Vedle záruk jako u ostatních melioračních úpisů ručí za úrokování a splacení Zemská banka celým svým jměním a podpůrně též československý stát. Stav koncem 1937: Kč 990.500. Kursy koncem 1933 až 1937: 92; 1938 (do 30./6.): 92. www.securityprinting.org

29


■ 4.5 (4.5) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech (emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus). Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./3. a 1./9. Tah 1./6. a 1./12., poprvé 1./12. 1938. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, nehať byly vydány teprve po 1./1. 1936. Stav koncem 1937: Kč 1,983.000. Kursy koncem 1936-1937: 92; 1938 (do 30./6.): 92.

Železniční úpisy vydává Zemská banka na základě dlouhodobých zápůjček železničních, řádně zajištěných v knize železniční. Za zúročení a splacení těchto úpisů ručí vedle všech zápůjček železničních, hypotekárních práv a umořovacích fondů subsidiárně země Česká. Opisy znějí na majitele a slosují se nejdéle v 78 letech. Tažené úpisy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka sama. Železniční úpisy jsou 4 %. ■ 4 (3) % železniční úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech. Kusy po Kč 200, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./3. a 1./9. Tah 1./6. a 1./12. Stav koncem 1937: Kč 106,473.200. Kursy koncem 1930-1933: 81.50; koncem 1934-1937: 77; 1938 (do 30./6.): 77.

Hypoteční a Zemědělská banka moravská v Brně. Banka vydává zástavní listy na základě hypotečních zápůjček, poskytnutých na nemovitosti (zemědělský majetek a domy činžovní) na Moravě, komunální dlužní úpisy na základě zápůjček, poskytnutých obcím, okresům, zemi a jiným veřejným korporacím, železniční dlužní úpisy na základě zápůjček, sloužících stavbám drah nižšího řádu a elektrisační dlužní úpisy na základě zápůjček k účelům všeužitečných podniků elektrárenských. Za splacení a zúrokování všech cenných papírů ručí: a) veškeré emisní zápůjčky banky, na jejichž podkladě byly titry vydány, b) umořovací a úrokové fondy, c) zajišťovací fondy, d) slosované i neslosované titry, jimiž dlužník splatil kapitál, dokud nebudou zničeny, e) země Moravskoslezská. Všecky dluhopisy ústavu jsou slosovatelné v 40 až 75 letech, tahy konají se dvakrát ročně a vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka sama. ■ 6 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné v 42 1/2 letech. Vydávají se od r. 1929. Kusy po Kč 1000, 2000, 10.000 a 50.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 422,049.000. Kurs koncem 1930-1933: 101.50, 100, 100, 100; koncem 1934-4935: 94; koncem 1936-1937: 95, 96; 1938 (do 30./6.): 96. ■ 5 (3.75) % zástavní listy, slosovatelné v 47 1/2 letech. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 61,904.200. Kurs koncem 1930-1933: 95, 93.50, 93.50, 91.50; koncem 1934-1935: 89; koncem 1936-1937: 89; 1938 (do 30./6.): 89. ■ 5 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné ve 47 1/2 letech. Kusy po Kč 500, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./5, a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 43,878.000. Kurs koncem 1933: 100; koncem 1934-1935: 94; koncem 1936-1937: 95, 96; 1938 (do 30./6.): 96. ■ 4.5 (3.375) % zástavní listy, slosovatelné v 52 letech. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 113,539.900. Kurs koncem 1930-1933: 86.50, 87.50, 87.50, 85.50; koncem 1934: 83; koncem 1935-1937: 83; 1938 (do 30./6.): 83. ■ 4.5 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné v 51 letech. www.securityprinting.org

30


Kusy po Kč 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve v druhém pololetí 1936. Stav koncem 1937: Kč 35,361.000. Kurs koncem 1936-1937: 95, 97; 1938 (do 30./6.): 99. ■ 4 (3) % zástavní listy, slosovatelné v 54 1/2 letech. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./2. a 1./8. nebo 1./5. a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 93,878.600. Kurs koncem 1930-1933: 83.50, 81, 81, 81; koncem, 1934-1937: 78; 1938 (do 30./6.): 78. ■ 5 (3.75) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné v 54 1/2 letech. Kusy po Kč 100, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 144,443.200. Kurs koncem 1930-1933: 92.75, 91, 91, 89; koncem 1934: 85; koncem 19351937: 85; 1938 (do 30./6.): 85. ■ 5 (4.5) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné v 47 1/2 letech. Kusy po Kč 1000 a 10.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 35,462.000. Kurs koncem 1933: 91.50; koncem 1934-1935: 91.50; koncem 1936-1937: 92.50; 1938 (do 30./6.): 92.50. ■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné v 52 letech. Kusy po Kč 100, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./6. a 1./12. Tah 1./2. a 1./8. V oběhu koncem 1937: Kč 75,824.000. Kurs koncem 1930-1933: 84.50, 83.50, 83.50, 82.50; koncem 1934: 80; koncem 1935-1937: 80; 1938 (do 30./6.): 80. ■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy slosovatelné v 52 letech. Kusy po Kč 100, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 181,480.000. Kurs koncem 1930-1933: 84.50, 83.50, 83.50, 82.50; koncem 1934-1937: 80; 1938 (do 30./6.): 80. ■ 4.5 (4.5) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné v 51 letech. Kusy po Kč 1000, 10.000 a 50.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve v druhém pololetí 1936. Stav koncem 1937: Kč 58,595.000. Kurs koncem 1936-1937: 92.50, 93.50; 1938 (do 30./6.): 93.50. ■ 4 (3) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné v 54 1/2 letech. Kusy po Kč 100, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./6. a 1./12. Tah 1./2, a 1./8. V oběhu koncem 1937: Kč 166,353.200. Kurs koncem 1930-1933: 80.50, 78.50, 78.50, 78.50; koncem 1934: 75; koncem 1935-1937: 75; 1938 (do 30./6.): 75. ■ 5 (3.75) % meliorační dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech. Kusy po Kč 100, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 19,214.400. Kurs koncem 1930-1933: 92.75, 91, 91, 89; koncem 1934-1937: 85; 1938 (do 30./6.): 85. ■ 5 (4.5) % meliorační dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech. Kusy po Kč 1000 a 10.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 1,457.000. Kurs koncem 1933 až 1937: 91.50; 1938 (do 30./6.): 91.50. ■ 4.5 (4.5) % meliorační dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech. Kusy po Kč 1000, 10.000 a 50.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani. Do konce 1937 nebyly v oběhu. Kursy koncem 1936-1937: 91.50; 1938 (do 30./6.): 91.50. www.securityprinting.org

31


■ 5 (3.75) % elektrisační dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech. Kusy po Kč 100, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 57,809.000. Kurs koncem 1930-1933: 92.75, 91, 91, 89; koncem 1934-1937: 85; 1938 (do 30./6.): 85. ■ 4.5 (3.375) % železniční dlužní úpisy, slosovatelné v 75 letech. Kusy po Kč 100, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./6. a 1./12. Tah 1./2, a 1./8. V oběhu koncem 1937: Kč 3,374.000. Kurs koncem 1930-1933: 84.50, 83.50. 83.50, 82.50; koncem 1934-1937: 78; 1938 (do 30./6.): 78. ■ 4 (3) % železniční dlužní úpisy, slosovatelné v 75 letech. Kusy po Kč 100, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./6. a 1./12. Tah 1./2. a 1./8. V oběhu koncem 1937: Kč 7,168.300. Kurs koncem 1930-1933: 80.50, 78.50, 78.50, 78.50; koncem 1934-1937: 74; 1938 (do 30./6.): 74.

Slezský pozemkový a komunální úvěrní ústav. Ústav, který vznikl dnem 1. července 1927 sloučením od roku 1869 stávajícího Slezského pozemkového úvěrního ústavu a od r. 1897 existujícího Slezského komunálního úvěrního ústavu, pokračuje v činnosti obou ústavů a jako veřejný emisní ústav vydává a) zástavní listy na základě hypotečních zápůjček, poskytnutých na nemovitosti (zemědělský majetek a domy činžovní) ve Slezsku a b) dlužní úpisy na základě zápůjček komunálních a melioračních, poskytnutých obcím, okresům, zemi a jiným veřejným korporacím (převážně melioračním družstvům) ve Slezsku. K zajištění emitovaných dluhopisů slouží veškeré poskytnuté zápůjčky, na jichž podkladě byly dluhopisy vydány, umořovací fondy, zajišťovací fondy a všeobecný reservní fond ústavu. Kromě ostatního jmění ručí za všechny závazky ústavu subsidiárně země Moravskoslezská. Všecky dluhopisy jsou slosovatelné v 41 až 55 letech, tahy konají se dvakrát ročně a vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka ze svého. Všechny emise jsou znamenány na pražské burse a sice: ■ 4 (3) % zástavní listy ve zl., slosovatelné v 41 letech. Kusy po zl. 100, 500, 1000 a 5000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tahy v dubnu a říjnu. V oběhu koncem 1937: Kč 2,046.600. Kursy koncem 1930-1933: 91.50, 91.50, 91.50, 90.50; koncem 1934: 90; koncem 1935-1937: 88; 1938 (do 30./6.): 88. ■ 4 (3) % zástavní listy v Kč, slosovatelné v 55 letech. Kusy po K 200. 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tahy v dubnu a říjnu. V oběhu koncem 1937: Kč 14,658.400. Kursy koncem 1930-1933: 82.50, 82.50, 83.50, 82.50; koncem 1934: 82.50; koncem 1935-1937: 79; 1938 (do 30./6.): 79. ■ 4.5 (3.375) % zástavní listy v Kč, slosovatelné v 52 letech. Kusy po K 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tahy v červnu a prosinci. V oběhu koncem 1937: Kč 35,639.400. Kurs koncem 1930-1933: 86, 87.50, 87.50, 87; koncem 1934: 87; koncem 1935-1937: 84; 1938 (do 30./6.): 84. ■ 4.5 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné v 50 letech. Kusy po Kč 500, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah v dubnu a říjnu. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve v druhém pololetí 1936. Stav koncem 1937: Kč 6,499.500. Kursy koncem 1936-1937: 95; 1938 (do 30./6.): 95. ■ 4 (3) % komunální dlužní úpisy ve zl. a Kč, slosovatelné v 50 letech.


32


Kusy po zl. 100, 500, 1000 a 5000 a Kč 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah v dubnu a říjnu. Oběh koncem 1937: Kč 47,981.800. Kurs koncem 1930-1933: 77.50, 79, 79, 77; koncem 1934-1937: 75; 1938 (do 30./6.): 75. ■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech. Kusy po Kč 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tahy v dubnu a říjnu. V oběhu koncem 1937: Kč 32,004.600. Kurs koncem 1930-1933: 82.50, 83.50, 83.50, 82.50; koncem 1934: 82.50; koncem 1935-1937: 80; 1938 (do 30./6.): 80. ■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech. Kusy po Kč 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah v červnu a prosinci. Oběh koncem 1937: Kč 9,299.800. Kurs koncem 1930-1933: 82.50, 83.50, 83.50, 82.50; koncem 1934: 82.50; koncem 1935-1937: 80; 1938 (do 30./6.): 80. ■ 4.5 (4.5) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné v 50 letech. Kusy po Kč 500, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah v dubnu a říjnu. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve v druhém pololetí 1936. Stav koncem 1937: Kč 10,330.000. Kursy koncem 1936-1937: 92.50; 1938 (do 30./6.): 92.50.

Ústav zástavních listů Spořitelny České. ■ 4 (3) % zástavní listy, slosovatelné v 60 letech. Zástavní listy jsou vydávány na základě hypotečních zápůjček poskytnutých na nemovitosti a jsou kryty hypotečními pohledávkami, umořovacím, úrokovým a zajišťovacím fondem a kaucí z reservního fondu Spořitelny České prozatím ve výši Kč 4,000.000. Slosování zástavních listů koná se každoročně 2./5. a 2./11. a vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Kusy po Kč 200, 1000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Vylosované dluhopisy promlčují se ve 30, kupony ve 3 letech. Stav koncem 1937: Kč 36,264.200. Kursy koncem 1928-1933: 88.25; koncem 1934-1937: 82; 1938 (do 30./6.): 82.

Hypoteční ústav Městské spořitelny pražské. ■ 4 (3) % zástavní listy, slosovatelné v 60 letech. Zástavní listy jsou vydávány na základě hypotečních zápůjček poskytnutých na nemovitosti a jejich zúrokování i splácení jest zajištěno celým jměním ústavu. Slosování zástavních listů koná se každoročně 1./2. a 1./8. a vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Kusy po Kč 200, 1000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./2. a 1./8. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Stav koncem 1937: Kč 41,289.800. Kurs koncem 1930-1933: 87, 87.50, 87.50, 87.50; koncem 1934: 81; koncem 1935-1937: 81.50; 1938 (do 30./6.): 81.50. ■ 4 (3.6) % zástavní listy, slosovatelné v 60 letech. Tyto zástavní listy jsou téhož druhu jako hořejší emise, nepodléhají však úrokové srážce podle zákona č. 47/33 Sb. z. a n. Stav koncem 1937: Kč 975.000. Na burse nejsou dosud znamenány.

Ústav zástavních listů První moravské spořitelny v Brně. Ústav vydává zástavní listy na podkladě povolených a knihovně na prvním místě zajištěných hypotekárních zápůjček. Zápůjčky, o kterých se od případu k případu usnáší ředitelství ústavu, se dlužníkovi připočítají v zástavních listech. Za zúrokování a plné splacení vydaných zástavních listů ručí celé jmění Ústavu zástavních listů První moravské spořitelny, jakož i úhrn všech hypotekárních www.securityprinting.org

33


pohledávek. Všecky zástavní listy jsou slosovatelný nejpozději v 55 letech a vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí ústav sám. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. ■ 6 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné v 55 letech. Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 1./4. a 1./10. V oběhu koncem 1937: Kč 158,422.800. Kurs koncem 1930-1933: 102, 100.50, 100.50, 100.50; koncem 1934-1937: 100.50; 1938 (do 30./6.): 100.50. ■ 5 (3.75) % zástavní listy, slosovatelné v 55 letech. Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah 2/1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 49,115.800. Kurs koncem 1930-1933: 96, 95, 95, 94; koncem 1934-1936: 94; koncem 1937: 94.55; 1938 (do 30./6.): 96.50. ■ 5 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné v 55 letech. Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./3. a 1./9. V oběhu koncem 1937: Kč 24,554.000. Kurs koncem 1933 až 1937: 100.50; 1938 (do 30./6.): 100.50. ■ 4 (3) % zástavní listy, slosovatelné v 55 letech. Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7, nebo k 1./4, a 1./10. Tahy lednových zástavních listů 2./1. a 1./7.; se slosováním dubnových nebylo dosud započato. V oběhu koncem 1937: Kč 15,404.600. Kurs koncem 1930-1933: 85, 88.50, 91.50, 90.50; koncem 1934-1937: 90.70, 93, 93.35; 1938 (do 30./6.): 93.35. ■ 4.5 (3.375) % zástavní listy, slosovatelné v 55 letech. Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 1./4. a 1./10. V oběhu koncem 1937: Kč 13,437.800. Kurs koncem 1930-1933: 87, 87.50, 88, 83.25; koncem 1934: 83; koncem 1935-1937: 83.25; 1938 (do 30./6.): 83.25. ■ 4.5 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné nejdéle v 55 letech. Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah 1./1. a 1./7. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve v druhém pololetí 1936. Stav koncem 1937: Kč 24,600.600. Kurs koncem 1936-1937: 100.50; 1938 (do 30./6.): 100.50. Centralbank der deutschen Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik.1) 1) Moratorium, povolené Centralbank der deutschen Sparkassen v březnu 1933, nevztahovalo se na zástavní listy a komunální dlužní úpisy emitované tímto ústavem. Úroková služba všech titrů fungovala proto nezměněně dále; slosování byla s platností od 1./4. 1933 zatím zastavena. Poměry Centralbanky byly definitivně upraveny vládním nařízením z 18./12. 1936, čís. 338 Sb. z. a n. Správu vydaných zástavních listů a komunálních dlužních úpisů, jakož i majetkových hodnot sloužících k jejich přednostní úhradě převezme až do jejich úplného splacení peněžní ústředí, zřízené při Ústřední bance československých spořitelen.

Zástavní listy. Ústav emitoval zástavní listy na základě hypotečních pohledávek získaných cessí od spořitelen a na základě vlastních, pupilárně a hypotekárně zajištěných zápůjček na nemovitosti, zapsané v zemských deskách. Zúročení a umoření zástavních listů je zajištěno: a) všemi hypotekárními pohledávkami banky; b) zvláštním zajišťovacím fondem, pozůstávajícím z hotovostí anebo pupilárních cizích cenných papírů, který musí činiti nejméně 15 % současně obíhajících zástavních listů a jest dále zvyšován dotacemi z čistého zisku; c) umořovacím fondem, do kterého plynou všecky splátky na povolené hypoteční zápůjčky; d) úrokovým fondem, do kterého plynou všecky úrokové splátky až do částky potřebné k úhradě úroků zástavních listů. Každý zástavní list musí býti splacen nejdéle do 55 let jmenovitou hodnotou. Nákup z volné ruky kdykoliv přípustný. Stav všech zástavních listů koncem 1937: Kč 58,259.600. ■ 4 (3) % zástavní listy, slosovatelné nejdéle v 55 letech. www.securityprinting.org

34


Vydány 1922 výměnou za titry vídeňské Centralbank a později na základě nově povolených zápůjček. Kusy po 200, 1000 a 10.000 Kč s kupony k 2./1. a 1./7. Rentovou daň platí banka sama. Slosování 2./1. a 1./7., vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 2,528.000. Kurs koncem 1930-1932: 80; 1933-1937: -. (Odhadní kurs: 58.75). ■ 4.5 (3.375) % zástavní listy, slosovatelné nejdéle v 55 letech. Vydány 1922 výměnou za titry vídeňské Centralbank a později na základě nově povolených zápůjček. Kusy po 200, 1000 a 10.000 Kč s kupony k 1./6. a 1./12. Rentovou daň platí banka sama. Slosování 1./6. a 1./12., vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 2,539.200. Kurs koncem 1930-1932: 87; 1933-1937: -. (Odhadní kurs 64.75). ■ 6 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné nejdéle v 55 letech. Vydávají se od roku 1930 na základě nově povolovaných zápůjček. Kusy po 200, 1000, 10.000, 20.000 Kč s kupony k 1./1. a 1./7. Rentovou daň platí banka sama. Slosování 2./1. a 1./7., po prvé 1./7. 1935; vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 53,192.400. Kurs koncem 1931-1932: 101.50; 1933 až 1937: -. (Odhadní kurs 80.75).

Komunální dlužní úpisy. Banka emitovala komunální dlužní úpisy na podkladě zápůjček poskytnutých státu, obcím, okresům, zemím a jiným veřejnoprávním korporacím, oprávněným vybírati přirážky a veřejné dávky, jakož i vodárenským družstvům, pokud jejich majetkem a příjmy jest dostatečně zajištěno placení úroků a kapitálu. Zúročení a umoření komunálních dlužních úpisů jest zajištěno: a) všemi komunálními pohledávkami banky; b) zvláštním zajišťovacím fondem v poměru 1:10 k vydaným komunálním dlužním úpisům, sestávajícím z hotovostí anebo cizích pupilárních cenných papírů; docílí-li fond výše Kč 400.000, jest zvyšován dále pouze dotacemi z čistého zisku; c) umořovacím fondem, do kterého plynou všecky splátky na povolené komunální zápůjčky; d) úrokovým fondem, do kterého plynou všecky úrokové splátky až do částky potřebné k úhradě úroků komunálních dlužních úpisů. Úhrn vydaných dluhopisů nesmí přesahovati částku všech zápůjček, jich podklad tvořících. Všecky komunální dlužní úpisy jsou splatné nejdéle v 50 letech jmenovitou hodnotou. Nákup z volné ruky kdykoliv přípustný. Stav všech komunálních dlužních úpisů koncem 1937: Kč 256,147.800. ■ 4 (3) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné nejdéle v 50 letech. Vydány 1922 výměnou za titry vídeňské Centralbank a později na základě nových zápůjček. Kusy po 200, 1000, 10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./3. a 1./9. Rentovou daň platí banka sama. Slosování 1./3. a 1./9., vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 40,609.200. Kurs koncem 1930-1932: 76, 75.50, 75.50; 1933-1937: -. (Odhadní kurs 55). ■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné nejdéle v 50 letech. Vydány 1922 výměnou za titry vídeňské Centralbank a později na základě nových zápůjček. Kusy po 200, 1000, 10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./6. a 1./12. Rentovou daň platí banka sama. Slosování 1./6. a 1./12., vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 47,475.800. Kurs koncem 1930-1932: 83.50; 1933-1937: -. (Odhadní kurs 61). ■ 5 (3.75) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné nejdéle v 50 letech. Vydávány od roku 1923 na základě nově povolených zápůjček. Kusy po 200, 1000, 10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./4. a 1./10. Rentovou daň platí banka sama. Slosování 1./4. a 1./10., vylosované www.securityprinting.org

35


kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 139,175.000. Kurs koncem 1930-1932: 92.50; 1933-1937: -. (Odhadní kurs 67.25). ■ 5.5 (4.125) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné nejdéle v 50 letech. Vydávány od roku 1930 na základě nově povolených zápůjček. Kusy po 200, 1000, 10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./2. a 1./8. Rentovou daň platí banka sama. Slosování 1./2. a 1./8., vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů v 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 28,887.800. Kurs koncem 1930-1932: 97.50; 1933-1937: -. (Odhadní kurs 74.50).

Český akciový hypoteční ústav. ■ 4 (3) % zástavní listy, slosovatelné v 50 letech. Jsou emitovány na základě hypotečních zápůjček, poskytnutých na zemědělské nemovitosti, na obytné budovy a stavební pozemky anebo na podkladě převzatých zápůjček, takto zajištěných. K zajištění zástavních listů slouží příslušné hypoteční pohledávky, úrokový a umořovací fond, do kterého plynou dlužníky splácené úroky a annuity a konečně fond pro ztráty ze zápůjčkových obchodů. Dluhopisy, rozdělené na 5 sérií, vydávány jsou v kusech po Kč 200, 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony 1./6. a 1./12. Daň rentovou platí ústav sám. Amortisace slosováním nebo nákupem z volné ruky. Roční výpověď kdykoliv přípustná. Výplata hotově al pari za 6 měsíců po slosování nebo za rok po uveřejnění výpovědi. Kupony promlčují se ve 3, dluhopisy ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 6,460.500. Kursy koncem 1925-1933: 78, 78, 77.50, 80.50, 81, 81.50; koncem 1934-1937: 82; 1938 (do 30./6.): 82.

Česká průmyslová banka. ■ 4.5 (3.375) % dlužní úpisy, slosovatelné v 50 letech. Jsou vydávány na základě hypotečních zápůjček, poskytnutých průmyslovým a obchodním podnikům, dále okresům, obcím a jiným právnickým neb kolektivním osobám; obnos emitovaných úpisů nesmí býti vyšší Kč 150,000.000. Amortisace slosováním nebo půlletní výpovědí. Vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka. Kusy po Kč 100, 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Kupony promlčují se ve 3, dluhopisy ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 11,251.900. Kursy koncem 1930-1933: 83.50, 82, 80, 80; koncem 1934-1937: 80, 80, 78.50, 78.50; 1938 (do 30./6.): 77.

Ústřední banka československých spořitelen. ■ 4 (3) % dlužní úpisy, slosovatelné v 50 letech. Jsou vydávány na základě zápůjček poskytnutých státu, zemím, okresům, obcím a jiným korporacím s právem vybírati přirážky. Kusy po 100, 200, 1000, 10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./5, a 1./11. Dluhopisy jsou splatné v 50 letech a slosují se každoročně vždy 1./5. a 1./11. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Stav koncem 1937: Kč 20,995.400. Kursy koncem 1930-1932: 80; koncem 1933: 76; koncem 1934-1937: 74.50; 1938 (do 30./6.): 74.50. ■ 4 (3) % dlužní úpisy, slosovatelné v 78 letech. Jsou vydávány na základě zápůjček poskytnutých státu, zemím, okresům, obcím a jiným korporacím s právem vybírati přirážky. Kusy po 100, 200, 1000, 10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./5. a 1./11. Dluhopisy jsou splatné v 78 letech a slosují se každoročně vždy 1./5. a 1./11. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Stav koncem 1937: Kč 8,464.600. Kursy koncem 1930-1932: 80; koncem 1933: 76; koncem 1934-1937: 74.50; 1938 (do 30./6.): 74.50. www.securityprinting.org

36


■ 4.5 (4.5) % dlužní úpisy, splatné nejdéle v 78 letech. Tyto dlužní úpisy, které nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, nebyly dosud vydány. ■ 5.5 (4.125) % dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech. Jsou vydávány od roku 1931 na podkladě spořitelnami cedovaných nebo přímých zápůjček poskytnutých státu, zemím, okresům, obcím a jiným korporacím s právem vybírati přirážky. Kusy po 1000, 2.000, 5.000 a 10.000 Kč s kupony k 1./5. a 1./11. Dluhopisy jsou splatné ve 40 letech a slosují se každoročně 1./5. a 1./11. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Stav koncem 1937: Kč 54,925.000. Kurs koncem 1931-1933: 96; koncem 1934-1937: 95, 94.50, 93.50, 93.50; 1938 (do 30./6.): 93.50. ■ 5 (4.5) % dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech. Jsou vydávány od roku 1934 na podkladě spořitelnami cedovaných nebo přímých zápůjček poskytnutých státu, zemím, okresům, obcím a jiným korporacím s právem vybírati přirážky. Kusy po 1.000, 2.000, 5.000 a 10.000 Kč s kupony k 1./5. a 1./11. Dluhopisy jsou splatný ve 40 letech a slosují se každoročně vždy 1./5. a 1./11. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Stav koncem 1937: Kč 2,350.000. Kurs koncem 1935-1937: 94; 1938 (do 30./6.): 94. ■ 3 (3) % dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech. Tyto dlužní úpisy byly vydány v roce 1938 podle § 5 vládního nařízení z 18./12. 1936 (čís. 338 Sb. z. a n.) za účelem likvidace Centralbank der deutschen Sparkassen a Karlsbader Vereinsbank. Kusy po 500, 1000, 2000, 5000, 10.000, 50.000 a 100.000 Kč v celkové jmenovité hodnotě 550 mil. Kč. Kupony celoroční k 2./1. Úmor ve 40 letech od roku 1947 počínajíc slosováním nebo nákupem pod pari. Za správné zúročení a splacení, které má býti hrazeno jednak z likvidační podstaty uvedených dvou ústavů, jednak z příspěvků peněžního ústředí československých spořitelen, ručí podpůrně stát. Dluhopisy jsou osvobozeny od poplatků a úroky od poplatků a daně rentové. Kursy 1938 (do 30./6.): nejvyšší 64.25, nejnižší 59.75, poslední 62.50.

Živnostenská banka. ■ 4 (3) % dlužní úpisy, slosovatelné v 50 letech. Jsou vydávány na základě stavebních pohledávek proti státu nebo zemím, v kusech po Kč 200, 500, 1000 a 5000 s kupony k 1./3. a 1./9. Daň rentovou platí banka sama. Amortisace slosováním nebo nákupem z volné ruky. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Kupony promlčují se ve 3, dluhopisy ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 398.000. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 81.50, 80, 81.50, 81.50; koncem 1934-1937: 82; 1938 (do 30./6.): 82. ■ 4.5 (3.375) % dlužní úpisy, slosovatelné v 50 letech. Jsou vydávány na základě hypotečních zápůjček, poskytnutých na závody průmyslové a obchodní, v kusech po Kč 200, 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Daň rentovou platí banka sama. Amortisace slosováním nebo nákupem z volné ruky. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Kupony promlčují se ve 3, dluhopisy ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 61,189.500. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 82.75, 82, 80.50, 80; koncem, 1934: 82; koncem 1935-1937: 82.50, 81.75, 81.50; 1938 (do 30./6.): 81.50.

Poštovní spořitelna. ■ 4 (4) % dlužní úpisy, slosovatelné v 60 letech. www.securityprinting.org

37


Dluhopisy v úhrnné jmenovité hodnotě 450 mil. Kč vydány k úpravě poměrů československého stavu pojištění Fénixu podle § 20 vládního nařízení z 21./4. 1937 (č. 56 Sb. z. a n.). Kusy po 1000, 5000 a 10.000 Kč s celoročním kuponem k 1./10. Úmor v 60 letech od roku 1938 počínajíc slosováním nebo nákupem pod pari. Slosování 1./7. Za správné zúročení a splacení, na které přispívají podle § 21 citovaného vládního nařízení jednak stát, jednak pojišťovny činné v Československu, ručí podpůrně stát. Dluhopisy jsou osvobozeny od poplatků, úroky od poplatků a daně rentové. Dluhopisy na burse nejsou ještě zavedeny.

b) Fondy

■ 4 (4) % dlužní úpisy Všeobecného fondu peněžních ústavů v republice Československé. Všeobecný fond peněžních ústavů byl zřízen zákonem z 10./10. 1924 (čís. 238 Sb. z. a n.), který byl změněn a doplněn zákonem z 21./4. 1932 (čís. 54 Sb. z. a n.) a jeho účelem jest podpora spořivosti zvýšením jistoty vkladů a zajištěním příznivého vývoje peněžnictví. Členové fondu, kterými jsou všecky v Československu sídlící peněžní ústavy přijímající vklady, rozdělují se na 3 skupiny a mají za předpokladů zákonem předepsaných nárok na výpomoc z fondu. Členy fondu jsou: a) zemské úvěrní ústavy, vydávající vkladní knížky, spořitelny a okresní záložny hospodářské; b) záložny všeho druhu (okresní záložny hospodářské vyjímaje) a úvěrní společenstva (družstva); c) společnosti akciové a společnosti s r. o., provozující bankovní a peněžní obchody, pokud vydávají vkladní knížky nebo přijímají vklady na běžný účet. Příslušníci fondu jsou povinni po dobu svého členství z každé úrokové částky, která jimi byla komukoli, fond vyjímajíc, vyplacena, připsána nebo zúčtována ze vkladů na běžném účtě, na vkladní knížky (listy) a pokladniční poukázky, odváděti 3 % Zemské bance do 90 dnů po ukončení každého pololetí. Z příspěvků včas neodvedených platí se úrok převyšující o 2% eskontní sazbu cedulové banky. Z příspěvků každé jednotlivé skupiny fondu tvoří se dílčí fond skupinový, na který příslušníci jiných skupin nemají nároku. Jakmile dosáhne fond některé skupiny takové výše, že se dosažení jeho účelu jeví zabezpečeno, vláda na návrh kuratoria, doporučený ministrem financí, sníží nebo zastaví placení příspěvků tohoto skupinového fondu. Všeobecný fond jest spravován l5 členným kuratoriem, které jmenuje vláda. Prostředků fondu múze býti použito k výpomoci oněm členům fondu, kteří utrpěli těžké ztráty anebo se stali tak nelikvidními, že je ohrožena jejich existence a zájem vkladatelů.

Nestačí-li běžné příjmy Všeobecného fondu k splnění předepsaných úkolů, může kuratorium fondu se svolením ministerstva financí opatřiti si potřebné prostředky vydáním dluhopisů, zúročitelných nejméně 4 %. Celkem může býti vydáno pouze za takovou sumu dlužních úpisů, aby částka potřebná k zúročení a amortisaci nepřesahovala 34 běžných příjmů fondu v době emise. Splnění této podmínky musí býti potvrzeno na každém dluhopise buď ministerstvem financí nebo vládním komisařem fondu. Úrokovou a amortisační službu dluhopisů obstarává Zemská banka k tíži fondu. Za správné zúročení a splacení dluhopisů ručí subsidiárně stát. Na přání kuratoria jest každý člen fondu povinen až do výše 1/4 % všech svých vkladů na knížky, pokladniční poukázky nebo v běžném účtě, převzíti vydaných obligací. Dluhopisy požívají sirotčí jistoty a jsou osvobozeny od daně rentové. Dluhopisy Všeobecného fondu vydány jsou v kusech po 5000, 10.000, 20.000 a 50.000 Kč s kupony k 1./5. a 1./11. Nepodléhají ani úrokové srážce ani mimořádné dani. Umoření slosováním, nejpozději v 52 letech. Tahy každoročně 1./8., první tah 1./8. 1929. Stav koncem 1937: Kč 639,975.000. Kursy 1931 1932 nejvyšší 82.85.nejnižší 77.72.poslední 80.84.75 1938 (do 30./6.): nejvyšší 90, nejnižší 82.50, poslední 84.75.

1933 74.25 68.68.-

1934 80.75 63.80.75

1935 89.25 77.89.-

1936 93.75 86.89.50

1937 90.25 87.88.-

■ 3 (3) % dlužní úpisy Všeobecného fondu peněžních ústavů v republice Československé. Podle ustanovení § 4 vládního nařízení z 30./6. 1936 (č. 162 Sb. z. a n.) o likvidaci společenstev Deutsche Landbank r. G. m. b. H. v Děčíně a Deutsche Volksbank für Böhmen r. G. m. b. H. v Litoměřicích vydány dluhopisy v částce 80 mil. Kč jmenovité hodnoty. Kusy po 500, 1000, 2000, 5000, 10.000 a 20.000 Kč nominale. Kupon celoroční k 1./1. Umoření slosováním ve 40 letech. První tah 1./10. 1946. Jinak platí všechna ustanovení jako u hořejších 4 % dlužních úpisů. Kursy 1938 (do 30./6.): nejvyšší 64.25, nejnižší 59.25, poslední 62. ■ 4 (4) % dlužní úpisy Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů. Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů byl zřízen na základě zákona z 9./10. 1924 (čís. 237), změněného a doplněného zákonem z 21./4. 1932 (čís. 54) a jeho účelem jest podle § 2 poskytnouti prostředky k částečné úhradě ztrát povstalých z poválečných poměrů: a) akciovým společnostem a společnostem s r. o., provozujícím peněžní a bankovní obchody, pokud vydávají vkladní knížky anebo přijímají vklady na běžný účet;


38

Československé bursovní papíry 1938-1939 b) záložnám všeho druhu a úvěrním společenstvům, která úvěrní obchody provozují ve skutečnosti i podle stanov jako svou hlavní činnost; c) spořitelnám komunálním i nekomunálním, jakož i zemským úvěrním ústavům, které vydávají vkladní knížky (listy) ; d) výdělkovým a hospodářským společenstvům (družstvům), která nejsou zahrnuta pod lit. b) a jejich nákupním a prodejním ústřednám (svazům). Příjmy fondu pozůstávají z příspěvků svépomocných v § 2 pod lit. a) až c) vyjmenovaných ústavů a z příspěvků státu. Příspěvková základna pod b) a c) vyjmenovaných ústavů řídí se podle provozních výsledků (čistý zisk, dividenda), zjevných z řádně schválené bilance. Směrodatný je provozní výsledek roku, předcházejícího roku, za který má býti příspěvek placen. Příspěvek činí u ústavů vyjmenovaných pod b) a c) 10 % v rozhodujícím roku docíleného a správně vykázaného zisku; u bankovních společností (lit. a) jsou příspěvky progresivní a za jejich základnu slouží akciový nebo kmenový kapitál, který má nárok na dividendu za rok, rozhodný pro příspěvkovou povinnost, nebo by měl takový nárok, kdyby se dividenda vyplácela. Příspěvek činí od 1./1. 1932*) : a) 13/4 % přesahuje-li dividenda 12 % akciového (kmenového) kapitálu; b) 11/2 % je-li dividenda vyšší než 9, nejvýše však 12 % akciového (kmenového) kapitálu; c) 11/4 % je-li dividenda vyšší než 7, nejvýše však 9 % akciového (kmenového) kapitálu; d) 1 % je-li dividenda 6-7 % akciového (kmenového) kapitálu; e) 3/4 % je-li dividenda nižší než 6 % akciového (kmenového) kapitálu; f) 2/10 % není-li vyplácena za směrodatný rok žádná dividenda. Tento příspěvek nesmí však přesahovati polovici ve směrodatném roce docíleného zisku. P ř í s p ě v e k s t á t u činí nejvýše 50 mil. Kč ročně. Nebude-li zvýšením příspěvků podle § 9, odst. 3., platným od 1./1. 1932 dosaženo vzrůstu příjmů nejméně o 25 mil. Kč, uhradí ministr financí schodek, nejvýše však 20 mil. Kč, ze státních příjmů. *)

Bankovní společnosti, které obdržely podporu před 1./1. 1932, platí k vyjmenovaným sazbám 50 % přirážku, nečiní-li dividenda méně než 6 %.

Ke krytí ztrát z poválečných poměrů, zjištěných u svých členů, vydává kuratorium fondu ve výši povolených podpor 4 % dluhopisy. Až do konce roku 1933*) byly tímto způsobem emitovány dluhopisy v jmenovité hodnotě 2.410,000.000 Kč, z čehož do konce roku 1937 slosováno nominale 284,204.000 Kč. takže k tomuto datu činil stav dluhopisů 2.125,796.000 Kč. Celá emise sestává ze 241 sérií a jest splatná v 52 letech slosováním, konaným vždy 1./10., po prvé 1./10. 1926. Vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Kusy po 500, 1000, 5000, 10.000, 20.000 a 50.000 Kč (série 31-50 mají pětinkové kusy) s kuponem k 1./1. a 1./7. Nepodléhají ani úrokové srážce ani mimořádné dani. Pupilární jistota. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů ve 30 letech. Platebna: Zemská banka v Praze. Kursy 1931 1932 nejvyšší 80.65 80.nejnižší 69.75 59.90 poslední 79.75 79.75 1938 (do 30./6.): nejvyšší 88, nejnižší 81.50, poslední 85.

1933 75.66.50 69.50

1934 79.67.10 79.-

1935 88.50 76.75 88.50

1936 91.75 86.87.60

1937 89.50 86.87.60

*)

Dluhopisů fondem po 1./1. 1932 nově vydaných může vláda po návrhu ministra financí použíti k doplnění podpor, které byly již dříve některým ústavům fondem poskytnuty k úhradě ztrát vzniklých poválečnými poměry a objevily se nedostačujícími. Tyto dluhopisy jsou s ostatními emisemi rovnocenné, mohou však býti splaceny nejen slosováním, nýbrž též nákupem za běžnou cenu pod nominale.

c) Průmyslové podniky:

■ 5.5 (4.125) % Dražická investiční půjčka elektrisační z 1928 se zemskou zárukou, slosovatelná 1930-1978. Vydána Družstevními závody v Dražicích n. J., z. s. s r. o. v roce 1928 v celkové částce Kč 30,000.000. Kusy po 10.000 Kč s kupony k 1./6. a 1./12. Umoření půjčky slosováním v 50 letech, počínajíc 1./9. 1930. Každoročně se slosuje 60 kusů po 10.000 Kč, t. j. 600.000 Kč. Vylosované kusy se proplácejí 1./12. Celý zbytek půjčky je splatný 1./6. 1978. Za řádné zúročení a splacení půjčky ručí též země Čechy. Kurs koncem 1930-1933: 95.50, 94.50, 94.50, 95; koncem 1934-1937: 90; 1938 (do 30./6.): -. ■ 5.5 (4.125) % Středolabská investiční půjčka elektrisační z roku 1928 se zemskou zárukou, slosovatelná 1930-1968. Vydána Elektrárenským svazem středolabských okresů, spol. s r. o. v Kolíně v roce 1928 v celkové částce Kč 20,000.000. Kusy po 1000, 5000 a 10.000 Kč s kupony k 1./5. a 1./11. Umoření půjčky slosováním ve 40 letech, počínajíc 1./2. 1930. Každoročně se slosuje 500.000 Kč, vylosované kusy se proplácejí 1./5. Celý zbytek půjčky je splatný 1./11. 1968. Za řádné zúročení a splacení půjčky ručí též země Čechy. Kurs koncem let 1930-1933: 96.10, 94.50, 94.50, 95; koncem 1934 (odhad): 86; koncem 1935-1937: -, 90, -; 1938 (do 30./6.): -.


39


■ 6 (4.5) % investiční státem zaručená půjčka Ústředních elektráren akc. spol. v Praze, emise I. z roku 1926, slosovatelná 1927-1956. Vydána podle usnesení v. h. z 12./2. 1926 v celkové částce Kč 50,000.000. Kusy po 500, 1000, 5000 a 10.000 Kč s kupony k 1./4. a 1./10. Umoření půjčky slosováním ve 30 letech, počínajíc 1./1. 1927. Každoročně se vylosuje 1,700.000 Kč. Vylosované kusy (tah 2./1.) vyplácejí se 1./4. Dne 1./4. 1956 vyplatí se celý zbytek půjčky. Zúročení a splacení půjčky jest zabezpečeno veškerými příjmy společnosti, jejíž centrály a elektrické sítě byly prohlášeny za podnik všeužitečný. Jako rukojmí a plátce za kapitál, úrok a umoření půjčky převzal záruku též československý stát. Dospělé úroky a splatné dluhopisy přijímá společnost v plné jmenovité hodnotě ku placení účtů za dodávku elektrické energie. Promlčení kunonů ve 3, dluhopisů ve 30 letech. Platebna: Hypoteční banka Česká v Praze. Kurs koncem 1930-1933: 100, 99.50, 99.50, 100; koncem 1934 (odhad): 95; koncem 1935-1937: 95, 95, 92; 1938 (do 30./6.): 100. ■ 6 (4.5) % investiční státem zaručená půjčka Ústředních elektráren akc. spol. v Praze, emise II. z roku 1927, slosovatelná 1928-1956. Vydána v roce 1927 v celkové částce Kč 36,000.000. Kusy po Kč 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Umoření půjčky slosováním ve 30 letech počínajíc 1./1. 1928. Každoročně se vylosuje 1,230.000 Kč. Vylosované kusy (tah 2./1.) vyplácejí se 1./4. Dne 1./4. 1956 vyplatí se celý zbytek půjčky. Zajištění úrokové a amortisační služby, promlčení atd. stejné jako u I. emise. Kurs koncem let 1930-1933: 100, 99.50, 99.50, 100; koncem 1934 (odhad): 95; koncem 1935-1937: 95, 95, 92; 1938 (do 30./6.): 99. ■ 6 (4.5) % Východočeská investiční půjčka elektrisační z roku 1925 se zemskou zárukou, slosovatelná 1927 až 1976. Vydána Východočeskou elektrárnou akc. spol. v Hradci Králové podle usnesení v. h. z 15./5. 1925 na základě povolení ministra financí z 10./11. 1925 za účelem konverse dluhů za výstavbu elektrické sítě. Celkem emitováno Kč 27,000.000 v kusech po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./6. a 1./12. Půjčka jest splatná nejdéle v 50 letech (1927/1976) a umořuje se každoročním vylosováním 540.000 Kč. Tah 1./3., vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Dlužník má právo kdykoliv po 6měsíční výpovědi půjčku celou aneb zčásti splatiti. Za správné zúročení a splacení Půjčky ručí vedle společnosti též země Čechy. Promlčení kuponů ve 3, dluhopisů ve 30 letech. Platebna: Hypoteční banka Česká v Praze. Kurs koncem let 1930-1933: 99.50, 99.50, 99.50, 100; koncem 1934-1937: 95, -, 95, 95; 1938 (do 30./6.): -.

E. PRIORITNÍ OBLIGACE DRAH 1) 1)

O snížení úroků splatných po 24./3. 1933 podle zákona ze dne 21./3. 1933 (čís. 47 Sb. z. a n.) a zákona ze dne 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.)

Zákonné snížení úrokových sazeb. Zákonem ze dne 21.13.1933, Č. 47 Sb. z. a n., byly úroky ze zástavních listů a jiných pevně zúročitelných dílčích dlužních úpisů, znějících na Kč, jichž dlužník sídlí v tuzemsku a které byly vydány před účinností zákona, t. j. před 24./3. 1933, sníženy o 16⅔ %, čili o 1/6 počínajíc prvou úrokovou splatností po 24./3. 1933. Ustanovení to nevztahuje se na státní půjčky (u těch bylo docíleno snížení úroků o 1/6 kuponovou 16⅔ % daní, zavedenou tímže zákonem), na dluhopisy vydané Zvláštním fondem pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a Všeobecným fondem peněžních ústavů, a na základní úpisy Zemské banky. Pro posouzení, byl-li papír vydán před účinností zákona, jest až do provedení protidůkazu rozhodným den jeho vyhotovení, u cenných papírů vydaných na podkladě zápůjček (zástavních listů atd.) den výplaty zápůjčky. Dále zákonem z 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.) byly úroky z bankovních dlužních úpisů, zástavních listů a vůbec dílčích dlužních úpisů (obligací) pevně zúročitelných, znějících na Kč, jejichž vydatel sídlí v tuzemsku nebo u kterých jest výplata výhradně vázána na tuzemsko, podrobeny mimořádné dani ve výši 10 %. Této dani nejsou podrobeny úroky československého státního dluhu ani úroky z dluhopisů vydaných Zvláštním fondem pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a Všeobecným fondem peněžních ústavů v republice čsl. ani úroky ze základních úpisů Zemské banky. V dalším jest u půjček, jichž úroky byly takto sníženy, udána vedle jmenovité míry úrokové v závorce i skutečná míra úroková.

■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1889, slosovatelná do 1962, dříve v zl. Vydána v celkové částce zl. 47,140.800 ke konversi 5 % stříbrných půjček z 1868 a 1879. Kusy po 200, 1 000 a 5 000 zl. s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná v 73 letech od 1./7. 1889, každoročním slosováním 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Zesílení slosování kdykoliv přípustno. Promlčení kuponů v 6, kusů ve 30 letech. 1921 konvertována na Kč v poměru 1 zl. = 2 Kč. Stav koncem 1937: Kč 48,793.800. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 79.75, 70.50, 70.75, 56; koncem 1934-1937: 68.50, 74.25, 77.75, 72.50; 1938 (do 30./6.): 71.


40


■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1889, slosovatelná do 1962 (rakouská trať). Vydána v celkové částce 5,500.000 zl. ve stříbře k úhradě investic na rakouských tratích. Kusy po zl. 200 a 1 000 s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná v 73 letech od 1./7. 1889, každoročním slosováním 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Zesílení slosování vyhrazeno. Promlčení kuponů v 6, kusů ve 30 letech. 1921 konvertována na Kč v poměru 1 zl. = 2 Kč. Stav koncem 1937: Kč 7,008.400. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 79.75, 70.40, 70.75, 55; koncem 1934-1937: 68.90, 74.25, 77, 72.50; 1938 (do 30./6.): 71. ■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1889, slosovatelná do 1962, dříve v M. Vydána v celkové částce M 16,541.400 k splacení zbytku dřívějších 5 % zlatých obligací z 1879. Kusy po M 200, 1 000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná v 73 letech od 1./7. 1889, každoročním slosováním 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Zesílení slosování kdykoliv přípustno. Promlčení kuponů v 6, kusů ve 30 letech. 1921 konvertována na Kč v poměru 1 M = 1.25 Kč. Stav koncem 1937: Kč 13,028.750. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 79.75, 70.50, 70.75, 57; koncem 1934: 65.50; koncem 1935-1937: 73, 76.50, 72.50; 1938 (do 30./6.): 71. ■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1891, slosovatelná do 1953, dříve v zl. Vydána v celkové částce zl. 5,000.600 ve stříbře ke konversi zbytku stříbrné půjčky z 1879. Kusy po 200 a 1 000 zl. s kupony k 1./3. a 1./9. Půjčka je umořitelná v 62 letech (1891-1953), každoročním slosováním 1./9. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Zesílení slosování kdykoliv přípustno. Promlčení kuponů v 6, kusů ve 30 letech. 1921 konvertována na Kč v poměru 1 zl. = 2 Kč. Stav koncem 1937: Kč 5,160.000. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 79.75. 70.50. 70.75, 56; koncem 1934-1937: 67.75, 76.25, 76.50, 72.25; 1938 (do 30./6.): 71. ■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1891, slosovatelná do 1948, dříve v M. Vydána v celkové částce M 12,874.000 za účelem konverse dřívějších půjček. Kusy po 200, 1 000 a 10.000 M s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná v 57 letech (1891-1948), každoročním slosováním 1./4. a 1./10. Vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Zesílení slosování kdykoliv přípustno. 1921 konvertována na Kč v poměru 1 M = 1.25 Kč. Stav koncem 1937: Kč 3,757.500. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 81, 73.50, 79.75, 55; koncem 1934-1935: 78, 82.50; koncem 1936-1937: 81, 85.25; 1938 (do 30./6.): 82. ■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1908, slosovatelná do 1962, dříve v K. Vydána v celkové částce K 46,500.000 za účelem umoření běžných dluhů a k účelům investičním. Kusy po 400, 2 000 a 10.000 K s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná v 54 letech (1908-1962), každoročním slosováním, vždy 1./7. Zesílení slosování kdykoliv přípustno. 1921 konvertována na Kč v poměru 1:1. Stav koncem 1937: Kč 32,113.200. Kurs v Praze koncem 19301933: 79.75, 70.50, 70.75, 55.50; koncem 1934-1935: 68, 74.25; koncem 1936-1937: 77, 72; 1938 (do 30./6.): 71. ■ 3 (3) % prioritní obligace Rakousko-Uherské privilegované společnosti státních drah (STEG). Prioritní obligace, emitované Rakousko-Uherskou privilegovanou společností státních drah 1855-1885 a hypotekárně zajištěné na jejích tratích, byly při zestátnění rakouských tratí zákonem z 27./3. 1909 (čís. 46 ř. z.) převzaty s platností od 1./1. 1908 k placení bývalým rakouským státem. (Uhry při zestátnění uherských linií 1891 priority nepřevzaly a zavázaly se jen platiti společnosti až do 1965 výkupní rentu.) Celá původní částka priorit ve výši 781,969.000 frs jest rozdělena dle toho, ve prospěch kterých tratí bylo výtěžku emise použito, na a) obligace staré sítě (celkem 10 emisí) a b) obligace série A., doplňovací sítě (celkem 4 emise). Jednotlivě bylo emitováno: a) obligací staré sítě celkem 1,138.938 kusů po 500 frs jmenovité hodnoty s kupony k 1./3. a 1./9., splatnými beze srážky. Obligace i kupony splatný jmenovitou hodnotou ve zlatých francích, resp. jejich kursovní hodnotě. Všechny obligace mají býti umořeny slosováním, nejpozději v roce 1965. www.securityprinting.org

41


Slosování vždy první pátek v srpnu, vylosované kusy splatný 1./9. jmenovitou hodnotou. (Před rozdělením dluhu na nástupnické státy vyplacen posledně kupon 1./3. 1919). b) obligací série A., doplňovací sítě celkem 425.000 kusů po 500 frs jmenovité hodnoty s kupony k 1./3. a 1./9., splatnými beze srážky. Obligace i kupony splatný jmenovitou hodnotou ve zlatých francích, resp. jejich kursovní hodnotě. Všechny obligace mají býti umořeny nejpozději v roce 1965 a sice do roku 1893 inklusive slosováním al pari, od 1894 z 25 % slosováním a z 75 % nákupem z volné ruky. Slosování vždy první pátek v únoru, vylosované kusy splatný 1./3. (Před rozdělením dluhu na nástupnické státy vyplacen posledně kupon 1./3. 1919). Při rozdělování závazků týkajících se Rakousko-Uherské privilegované společnosti státních drah (t. j. priorit převzatých k placení Rakouskem a výkupní renty placené Uherskem) zaujala Reparační komise v dohodě s nástupnickými státy stanovisko, že tyto závazky mají býti považovány za celek a rozděleny mezi všechny nástupnické státy Rakouska i Uherska. Podíly nástupnických států na 3 % prioritách stanoveny takto: Československo 62.808 %, Rakousko 10.539 %, Maďarsko 11.602 %, Rumunsko 11.890 %, Jugoslávie 3.161 %. Úroková a umořovací služba byla svěřena Společné pokladně * Poznámku viz na str. 55.) (Caisse Commune) v Paříži. Podle „Pražské dohody“ konají se všechny platy na basi 27 % jmenovité hodnoty ve zlatých francích. Dne 15./1. 1935 měl býti přezkoumán finanční stav dlužnických států a v případě jeho značného zlepšení služba běžného kuponu uvedena v soulad s tímto stavem. Přezkoumání v roce 1935 skončilo prodloužením dosavadní sazby 27 % o další 3 roky. K dalšímu přezkoumání, které mělo být uskutečněno v roce 1938, dosud nedošlo. Úroková a umořovací služba jest v „Pražské dohodě“ upravena takto: a) Zadrželé úroky. Kupony 1./9. 1919-1./9. 1925 uhradí nástupnické státy Společné pokladně v 10 splátkách, počínajíc 15./1. 1926 a končíc 15./1. 1935. Výplatní hodnota je 0.39 $ resp. 2.025 šv. frs. (před devalvací). Kupony 1./3. a 1./9. 1923 vyplaceny bez maďarské kvóty 0.03 $, na kterou vydán vždy zvláštní scrips. Kupony 1./3. 1924-1./9. 1925 rovněž nevyplaceny plně, na zadržené kvóty maďarskou, jugoslávskou a rumunskou ve výši 1.709 šv. frs vydáno celkové potvrzení při výplatě posledního kuponu. Počínajíc kuponem 1./3. 1924 byla výplata omezena na kupony oddělené od titrů, jichž předešlý kupon 1./3. 1932 byl vyplacen mimo Maďarsko. Není-li předložen certifikát (viz též dále Bursa), přijímají platebny kupony jen k inkasu a Společná pokladna je verifikuje za provisi 0.05 fr. frs za kus. b) Běžná úroková služba. Běžná úroková služba počala kuponem 1./3. 1926. Kupon 1./3. 1932 byl poslední vyplacen včas a plnou hodnotou, další kupony následkem zastavení platů maďarských, jugoslávských a rumunských jen částečně; nedoplatky zůstaly obsaženy v titru, zvláštní stvrzenky nevydány. Plná výplatní hodnota kuponu jest 2.025 zl. frs (1 zl. frs = 9.30 Kč, po devalvaci roku 1936). Výplaty konají se v $ nebo ve šv. frs, nebo ve fr. frs, nebo v £, celkem pravidelně podle oznámení Společné pokladny, ve kterém bývá uvedena také výše nedoplatků. Posledně byl vyplácen kupon 1./9. 1937 částkou £ 0, 1, 11.10, kterážto výplatní hodnota jest již zkrácena o £ 0, 0, 0.09 na výlohy služby finanční. K výplatě kuponu 1./3. 1938, na který bylo složeno 73.347 % potřebné dotace, do redakční uzávěrky (červen 1938) dosud nedošlo, jelikož Československo a Rakousko složily své platy na vázaný účet, žádajíce novou všeobecnou úpravu, nutnou v důsledku neplacení některých států. Připojením Rakouska k Německu se jednání o novou úpravu oddálilo (viz též text o rakouské zlaté rentě, strana 55-57). Nedoplatky na jednotlivé kupony ve zl. frs: Dlužník

1./9. 1932

1./3. 1933

1./9. 1933

1./3. 1934

1./9. 1934

1./3. 1935

1./9. 1935

1./3. 1936

1./9. 1936

1./3. 1937

1./9. 1937

Maďarsko Rumunsko Jugoslávie Celkem

0.235 0.235

0.235 0.057 0.292

0.235 0.057 0.292

0.235 0.181 0.053 0.469

0.235 0.181 0.053 0.469

0.235 0.181 0.060 0.476

0.235 0.240 0.060 0.535

0.235 0.240 0.064 0.539

0.235 0.240 0.064 0.539

0.235 0.241 0.064 0.540

0.235 0.241 0.064 0.540

Počínajíc kuponem 1./9. 1932 byla výplata omezena jako u kuponu 1./3. 1924. (Viz odstavec a) Zadrželé kupony.) www.securityprinting.org

42


c) Amortisace. Slosování vykonaná rakouskou vládou mezi 1./7. 1919 a 31./12. 1925 byla anulována. Titry, které měly býti v této době umořeny, budou amortisovány v době mezi 1./1. 1926 a 31./12. 1935 a to 1/10 ročně současně s pravidelným umořováním, stanoveným v platném umořovacím plánu z 1893. Státy mohou splniti svůj umořovací závazek každoročně dodáním potřebného počtu titrů, nejpozději 1 měsíc před datem tahu. V případě, že by počet odevzdaných titrů byl nižší, bude potřebný počet vylosován Společnou pokladnou. Platebna: Platebnou Společné pokladny v Československu jest Zemská banka v Praze, která obstarávala okolkování priorit ve lhůtě do 6./10. 1927 (později prodloužené prakticky na neurčito), za poplatek 0.06 $ za kus, vyměňuje dospělé talony za nové kupónové archy a proplácí kupony prohlášené za splatné. Proplácejí se jen kupony kusů okolkovaných pro službu Společné pokladny a to částkami stanovenými Společnou pokladnou po srážce inkasní provise 5/8 %, nejméně 0.10 fr. frs. za kupon. Bursa: Praha. Dodatelny jsou jen obligace, jichž kupon 1./3. 1932 byl vyplacen mimo Maďarsko. Proto vydává Společná pokladna prostřednictvím svých plateben k titrům zvláštní certifikáty za poplatek 2 fr. frs za kus. Oběh v Československu koncem 1934: 298.000 kusů = 149 mil. fr. nominale. Kursy 1930 1931 1932 nejvyšší 645 550 390 nejnižší 508 380 198 poslední 543 413 223 1938 (do 30./6.): nejvyšší 402, nejnižší 325, poslední 325.

Kursy 1930 1931 1932 nejvyšší 653 553 390 nejnižší 510 380 218 poslední 553 410 218 1938 (do 30./6.): nejvyšší 390, nejnižší 325, poslední 325.

Série I-X (Stará síť) : 1933 288.202.50 229.-

1934 390.228.310.50

1935 450.301.407.50

1936 482.50 387.50 449.-

1937 474 380 405

Série A (Doplňovací síť): 1933 245 225 229

1934 350 265 330

1935 435.300.402.50

1936 474.388.50 444.-

1937 474 370 390

■ 4 (4) % prioritní obligace Rakousko-Uherské privilegované společnosti státních drah (STEG), emise 1900. Vydány dle usnesení v. h. z 27./5. 1899 a dle zákona z 27/3. 1909 od 1./1. 1908 převzaty k placení rakouským státem. Celkem emitováno 84,000.000 frs ve 168.000 kusech znějících na 500 frs = 405 M nominale. Kupony k 1./2. a 1./8., beze všech srážek. Půjčka jest splatná v 65 letech počínajíc rokem 1901 a umořuje se slosováním, konaným každoročně 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se 1./8. jmenovitou hodnotou. Zesílení slosování nebo úplné splacení vyhrazeno od roku 1910. Podle rozhodnutí Reparační komise byl závazek za tuto půjčku rozdělen v poměru 80.437 % Československo a 19.563 % Rakousko. Úroková a umořovací služba byla svěřena Společné pokladně (Caisse Commune - poznámka viz na str. 55.) v Paříži a upravena v „Pražské dohodě“. Běžná úroková služba počíná kuponem 1./2. 1926. O zadržených úrocích, t. j. kuponech 1./8. 1919 až 1./8. 1925, jakož i o umořování platí obdobně ustanovení uvedené u 3 % priorit. Všechny platy se konají ve francouzských francích. Platebnou v Praze jest Zemská banka. Všechny zadrželé kupony byly již vyplaceny. Přechodné zastavení platů do Společné pokladny se strany Rakouska způsobilo, že běžný kupon 1./8. 1932 byl vyplácen teprve od 7./11. 1932 částkou 8.04 fr. fr., t. j. jen kvótou československou, kdežto rakouská kvóta 1.96 fr. fr. zůstala nevyplacena, aniž byly na ni vydány scripsy. Kupon 1./2. 1933 byl vyplácen od 1./3. 1933 částkou 11.96 fr. fr., čímž dlužná rakouská kvóta byla vypořádána, neboť Rakousko své platy obnovilo. Kupon 1./2. 1938 do uzávěrky (konec června 1938) nebyl vyplacen, ač celá potřebná dotace byla Československem i Rakouskem složena, z důvodů uvedených u 3 % priorit. Bursa: Praha. Oběh v Československu koncem 1934: 31.600 kusů = 15,800.000 fr. nominale. V rámci soupisové akce využila Národní banka v lednu 1935 možnosti vykoupení titrů 4 % priorit Stegu, které převzala při kursu 430 Kč za kus včetně kuponu 1./8. 1935. Kursy 1929 nejvyšší 468 nejnižší 403 poslední 433 1) 1938 jen do 30./6.


1930 473 423 468

1931 473 373 408

1932 420 198 240

1933 349 238 255

1934 465 275 430

1935 -

1936 -

1937 -

19381) 180 180 180

43


F. LOSY Loterní výpůjčka Společnosti Československého Červeného kříže v Praze, slosovatelná do 1960. Vydána dle zákona z 16./12. 1919 (čís. 5 Sb. z. a n.) a povolení ministra financí z 22./11. 1920. Celkem emitováno Kč 20,000.000 v 10.000 sériích po 100 kusech, t. j. 1,000.000 losů, znějících na 20 Kč jmenovité hodnoty. Emisní kurs: 34 Kč. Umoření slosováním vždy 1./6. v letech 1921-1960; vylosované kusy i s prémiemi (každému losu dostane se prémie) vyplácejí se za 3 měsíce po tahu se srážkou zákonitých poplatků. Nejmenší výplatní částka (jmenovitá hodnota losu a prémie) činí v letech 1925-30 Kč 30, v letech 1931-40 Kč 32 a stoupá postupně až na Kč 42. Slosovací plán 1931-1935 : Hlavní výhra 1 výhra 1 výhra 1 výhra 10 výher 20 výher 2 966 výher 3 000 výher

à Kč à Kč à Kč

1 000 500 32

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

150.000 40.000 10.000 5.000 10.000 10.000 94.000 319.912

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

150.000 40.000 10.000 5.000 10.000 10.000 127.232 337.232

Slosovací plán 1936—1940 : Hlavní výhra 1 výhra 1 výhra 1 výhra 10 výher 20 výher 3 976 výher 4 000 výher

à Kč à Kč à Kč

1 000 500 32

Zárukou splnění závazků a řádného obstarávání loterní služby je loterní fond, pozůstávající z cenných papírů sirotčí jistoty v úhrnné jmenovité hodnotě 20 mil. Kč, který jest spravován dozorčím výborem a jest pod dozorem vládního komisaře. Loterní přebytek půjčky byl kalkulován na Kč 5,066.454.55. Bursa: Praha. Kursy koncem 1929-1933: 17, 18, 13.50, 14, 14.10; koncem 1934-1937: 14.10, 14.50, 17.75, 18.50; 1938 (do 30./6.): 17. Turecká železniční půjčka po 400 frs (turecké losy). Vydána za účelem financování stavby železnic, celkem 792 mil. frs. v 1.98 mil. kusech po 400 frs. nominale. Půjčka byla původně zúročitelná 3 % a měla býti během 104 let (do 1974) umořena slosováním al pari a prémiemi. Splatnosti byly však plně honorovány jen do 1./4. 1875 a od této doby je služba velmi nepravidelná, vykazuje dlouhé přestávky a výplatní hodnoty se stále snižují. Ještě více zkomplikovala poměry půjčky válka, po níž byl rozdělen závazek za službu tureckých losů na republiku Tureckou a 14 nástupnických států bývalé staroturecké říše. Ani poválečnou úpravu Turecko - na něž připadla kvóta 62.23 % závazku - dlouho neudrželo a podobně tomu bylo i s jinými nástupnickými státy. (Podrobnosti viz v dřívějších ročnících „Československých bursovních papírů“ až včetně 1937/38.) Vzhledem k zhoršení finanční a hospodářské situace Turecka vlivem světové hospodářské krise přistoupily organisace majitelů tureckých dluhů a správa Dette Publique Ottomane po zdlouhavém jednání na novou úpravu tureckého závazku. Dohodou, podepsanou 22./4. 1933 v Paříži, nastává ve službě tureckého dluhu nejpodstatnější změna tím, že se dosavadní titry tureckých dluhů stahují úplně z oběhu a pokud se týče turecké kvóty dluhu, nahrazuje se dluhopisy nové půjčky. Kvóty ostatních dlužnických států, na které se majitelům tureckých titrů při výměně vydává zvláštní certifikát (recepisse provisoire), zůstávají touto úpravou nedotčeny a budou amortisovány po skončení jednání s těmito státy. www.securityprinting.org

44


Poněvadž se smlouvou z 22./4. 1933 projevilo souhlas více než 50 % všech majitelů bývalých tureckých dluhopisů, vstoupila tato úmluva, která se vztahuje i na úpravu t. zv. tureckých losů, dnem 12./9. 1933 v platnost. Na základě této úmluvy obrátila se správa Dette Publique Ottomane na majitele všech tureckých půjček a tím i tureckých losů se žádostí, aby své titry předložili k výměně ve lhůtě, která je stanovena na 10 let a počíná 12./9. 1933. Při předložení svých titrů obdrží majitelé tureckých losů vyplaceno hotově za každý los 4 fr. frs. a přistoupení k smlouvě vyznačí se na titru razítkem „Adhésion á l'accord Turque du 22. Avril 1933“. Na každý turecký los vydá se dále náhradou 40 fr. frs. nominale 71/2 % turecké státní půjčky z roku 1933, zajištěné výnosem cel v celních okresích Istanbul, Galata a Haidar Pacha, umořitelné nejpozději v 50 letech, buď volnými nákupy - je-li kurs půjčky pod pari - nebo slosováním - je-li kurs nad pari. Eventuelní slosování 1./5. a 1./11. v Paříži, výplata vylosovaných kuponů příštího 25./5. nebo 25./11. Kapitál a úroky jsou splatný ve francouzských francích, správní rada Dette Publique Ottomane má však právo stanoviti i jinou výplatní měnu. Půjčka nemůže být konvertována do 1./6. 1943; po tomto datu má turecká vláda právo celý zbytek nebo část půjčky ke každé kupónové splatnosti po 3měsíční výpovědi splatiti nebo konvertovati. Kupony k 25./5. a 25./11., první kupon 25./11. 1933. Půjčka je vydána zatím jen v kusech po 500 fr. frs nominale (dílčí dluhopisy budou vydány později), takže se výměna za turecké losy děje v poměru 121/2 losů : 500 fr. frs nominale nové půjčky. Kromě poplatku na hotovosti a náhradní obligace nové půjčky obdrží každý majitel tureckého losu výměnou za odvedený titr t. zv. recepisse provisoire, který representuje dosud nevyřízené kvóty ostatních (mimotureckých) dlužnických států. Poněvadž pro výměnu tureckých losů nebyla správou Dette Publique Ottomane v Československu stanovena platebna, mohou československé banky zprostředkovati výměnu pouze cestou korespondenční, což je spojeno s velkou ztrátou časovou (asi 2 měsíce) a značnými výlohami. Při příležitosti výměny tureckých losů vyplácí se od 15./9. 1933 na každý turecký los částka 5.25 fr. frs jakožto jednorázová amortisace všech závazků části levantskych států (Palestina, Irák, Itálie), které se touto splátkou jednou pro vždy osvobozují od svého dluhu. Tento plat vyznačuje se na každý los razítkem „Part des États du Levant entièrement amortis“. Bursy: Praha, Vídeň, Berlín, Frankfurt, Cařihrad. Na pražské burse jsou dodatelny pouze kusy bez razítek o platech provedených na podkladě smlouvy z 22./4. 1933. Kursy v Praze koncem 19301933: 59, 37, 76, 43.90; koncem 1934-1937: 61.10, 53, 48, 32; 1938 (do 30./6.): žádný kurs.


45


UKLÁDACÍ PAPÍRY OFICIELNĚ NEZNAMENANÉ A. ČESKOSLOVENSKÉ STÁTNÍ PŮJČKY 1) 1)

O kupónové dani, zákonném snížení úroků, zastavení umořování a unifikaci viz na str. 15.

a) Domácí půjčky. ■ Státní pokladniční poukázky. Státní pokladniční poukázky, jimiž stát kryje svoji běžnou peněžní potřebu, byly vydány po prvé - nehledí-li se k 4 % poukázkám, vydaným v roce 1919 na úhradu rozpočtového schodku a splatným 1./10. 1923, resp. 1./10. 1924 - v roce 1920 ke konversi kontokorentní zálohy, poskytnuté státu bankami. V následujících letech byly podle stavu státní pokladny rozmnožovány, prolongovány a spláceny. V roce 1921 byla část 6 % poukázek ve výši 1.536,185.000 Kč vyměněna za státní pokladniční bony. (Viz níže.) Koncem roku 1923 dosáhl oběh poukázek výše 6.237,415.000 Kč, v dalších letech klesal a při tom byl proveden přechod k typu poukázek 51/2 % tří- až sedmiletých, jichž v letech 1928-1930 obíhalo 2.330,000.000 Kč nominale. Od roku 1931 oběh poukázek opět značně vzrostl a při tom převahy nabyl typ jednoletý. Naproti tomu klesla jejich úroková míra postupně až na 33/4 %. Obyčejně při prolongaci nabízí finanční správa poukázky jednoleté a zároveň i dvou- nebo víceleté; úroková míra obou bývá stejná, avšak poukázky víceleté se při dospělosti splácejí se zvláštní prémií (dvouleté s prémií 1 %, tříleté s prémií 2 %, tak u poukázek vydaných v roce 1934), nebo jejich emisní kurs jest nižší (tak v poslední době). Úroky z poukázek nyní obíhajících nepodléhají dani kupónové, úroky poukázek zúročitelných výše než 4 % byly však vládním nařízením z 21./12. 1935 (č. 239 Sb. z. a n.) omezeny od 1./1. 1936 na 4 %. K 30. červnu 1938 činí stav poukázek celkem 8.637,668.000 Kč a jejich rozdělení jest následující: Úrok %

Prémie při splatnosti %

3.75**)

-

1./4. 1938

1./7. 1938

100.000

25 milionů

3.75

-

1./4. 1938

1./7. 1938

1.700

1.7 milionů

*)

-

1./4. 1938

1./7. 1938

245.000

3.5*)

-

15./4. 1938

15./7. 1938

1 440.000

3.75

-

15./12. 1937

15./8. 1938

20.000

1 milion

-

30./5. 1938

30./8. 1938

1,000.000

5, 10. 20. 30. 50 milionů

1./9. 1936

1./9. 1938

10.000

5, 50 tisíc

1./9. 1937

1./9. 1938

255.156

1, 5, 10. 50 tisíc 100 tisíc. 1 milion

3.5

3.75

***)

3.75 3.75

-

Datum vydání

Splatnost

Oběh v tisících Kč

*)

-

19./6. 1938

19./9. 1938

240.000

3.75

-

1./11. 1936

1./11. 1938

66.194

3.75

-

1./11. 1937

1./11. 1938

820.305

3.75

-

21./5. 1938

31./12. 1938

10.175

3.75

-

1./2. 1937

1./2. 1939

114.047

3.75

-

1./2. 1938

1./2. 1939

1,942.423

3.75

-

1./3. 1938

1./3. 1939

32.250

3.75

-

28./2. 1937

28./2. 1939

6.000

3.75

-

28./2. 1938

28./2. 1939

70.800

3.75

-

1./5. 1936

1./5. 1939

537.917

3.75

-

1./5. 1937

1./5. 1939

86.322

3.75

-

1./5. 1938

1./5. 1939

1.198.808

3.75

-

1./11. 1936

1./11. 1939

180.146

3.75

-

1./11. 1937

1./11. 1939

26.020

3.5


Kusy po Kč

100 tisíc, 1 milion

1, 5, 10. 50 tisíc 175 tisíc, 1 milion 1, 5, 10, 50 tisíc 50 tisíc 100 tisíc

1, 5, 10, 50 tisíc

46

Československé bursovní papíry 1938-1939 3.75

-

21./5. 1938

31./12. 1939

10.175


3.75

-

19./12. 1936

1./1. 1940

90.000

50 tisíc

5

****)

3.5 - 4.5

15./7. 1934

15./1. 1939/40

80.000

3.75

-

1./2. 1937

1./2. 1940

151.471

3.75

-

1./2. 1938

1./2. 1940

111.041

3.75

-

28./2. 1937

29./2. 1940

15.000

3.75

-

28./2. 1938

29.12. 1940

4.400

-

-

31./5. 1935

50.000

50 milionů

110.000

110 milionů

1, 5, 10, 50 tisíc

100 tisíc

-

-

11./11. 1937

ihned, nejpozději 30./4. 1940

3.75

-

1./5. 1937

1./5. 1940

154.768

3.75

-

1./5. 1938

1./5. 1940

36.658

3.75

-

1./11. 1937

1./11. 1940

36.789

3.75

-

21./5. 1938

31./12. 1940

10.175


3.75

-

1./2. 1938

1./2. 1941

161.085

1, 5. 10, 50 tisíc

3.75

-

28./2. 1938

28./2. 1941

3.800

100 tisíc

3.75

-

1./5. 1938

1./5. 1941

48.868

1, 5, 10, 50 tisíc

3.75

-

1./7. 1936

1./7. 1941

82.450

3.75

-

1./1. 1938

1./7. 1941

67.550

3.75

-

21./5. 1938

31./12. 1941

10.175

Úhrnem

8,637.668

1, 5. 10, 50 tisíc

50 tisíc 175 tisíc, 1 milion

*) Úroky z těchto poukázek, které byly vydány pro potřeby vojenské správy v roce 1935 v původní celkové výši 1.000 mil. Kč (zbytek k 30./6. 1938: 925 mil. Kč) a podle úmluvy s konsorciem bank se čtvrtletně prolongují, vyplácejí se předem. Jsou o 1/2 % vyšší než oficielní eskontní sazba v době vydání poukázek, činí tudíž nyní 3.5 %. **) Úroky z těchto poukázek, které byly v roce 1932 v původní výši 200 mil. Kč převzaty užším bankovním konsorciem a čtvrtletně se prolongují, vyplácejí se předem. ***) Úroky z těchto poukázek, které byly převzaty Poštovní spořitelnou v roce 1938 a čtvrtletně se prolongují, vyplácejí se předem. ****) Úroky od 1./1. 1936 sníženy na 4 %.

Zvláštním typem jsou 5 % slosovatelné poukázky z 15./7. 1934, vydané částkou 200 mil. Kč při kursu 99.50. Jsou rozvrženy do 5 stejných sérií, z nichž se každoročně 1./12. jedna vylosuje a 15./1. následujícího roku splatí. Poukázky vylosované k splacení budou honorovány takto: Splatnost 15./1. 1936 15./1. 1937 15./1. 1938 15./1. 1939 15./1. 1940

Kurs 100.50 101.50 102.50 103.50 104.50

Prémie při splacení činí tudíž 0.50 - 4.50 %. Bursa: Státní pokladniční poukázky nejsou úředně znamenány a obchodují se pouze v soukromém bursovním obchodě.

■ Státní pokladniční bony. Vydány dle zákona z 12./8. 1921 (čís. 333 Sb. z. a n.), náhradou za stažené 6 % státní pokladniční poukázky ve výši 1.536,185.000.- Kč. Z těchto bonů nahrazuje se úrok podle dočasné eskontní sazby Národní banky Československé při každé 3měsíční prolongaci předem. Dani kupónové úroky nepodléhají. Podle novely zákona o cedulové bance č. 102/1925 Sb. z. a n. splácejí se tyto bony postupně z výnosu majetkové dávky. Tato splátka jest však pouhou bezúročnou zálohou, kterou státní správa umořuje z úrokových úspor takto získaných. Ve skutečnosti bylo k splácení bonů používáno nejprve dvou třetin, pak jedné poloviny a konečně dvou pětin platů docházejících na dávku z majetku.*) Když v roce 1931 klesl oběh bonů na Kč 750,000.000, bylo rozhodnuto ministrem financí věnovati další výtěžek dávky z majetku jen na splácení dluhu státovkového. Z bonů bylo splaceno a) zálohou z www.securityprinting.org

47


majetkové dávky (do 31./12. 1931) Kč 712,185.000, b) z prostředků finanční správy Kč 74,000.000, celkem tedy Kč 786,185.000. Na zálohu fondu majetkové dávky, která se splácí z úrokových úspor, dluhuje finanční správa k 31./12. 1937: Kč 468,901.647.65.**) Bony, jež jsou rubopisem převoditelny, byly vydány v kusech po 5000, 10.000, 100.000 a 1,000.000 Kč a jsou z největší části v majetku svazových a konsorciálních bank. Soukromá eskontní sazba pokladničních bonů znamená se na pražské burse. *)

Viz text o Národní bance Československé. V letech 1936 až 1938 nebylo v důsledku zvláštních ustanovení finančních zákonů z úrokových úspor nic splaceno.

**)

Dodavatelské pokladniční poukázky. Vydávají se podle zákona z 9./4. 1935 (č. 67 Sb. z. a n.) s oběžnou dobou nejvýše 6měsíční v kusech na doručitele po Kč 50.000, 100.000, 500.000, 1,000.000. Jsou splatny u Zemské banky v Praze vždy zároveň s úrokem, jehož výše se řídí sazbou pro soukromý lombard cenných papírů do 30 dní, znamenanou na pražské burse v den předcházející vydání poukázek, a nebylo-li by toho dne záznamu, sazbou posledně znamenanou, ne starší jednoho měsíce, jinak podle sazby, za kterou byly v této době peníze k lombardu posledně nabízeny. Dodavatelskými poukázkami může státní pokladna vyrovnávati platy za dodané věcné potřeby pro státní správu, podniky a fondy, souhlasí-li s tím dodavatel; nesouhlasí-li, nemůže požadovati úroky z prodlení, náležejí-li mu vůbec, vyšší než úroky z nabídnutých poukázek. Nejvyšší přípustný oběh dodavatelských poukázek jest podle zákona ze 14./12. 1936 (č. 313 Sb. z. a n.) 1.200 mil. Kč (původně 600 mil. Kč). Začátkem června 1938 činil oběh 693,000.000 Kč poukázek vesměs 6měsíčních a 3.5 %ních. ■ 5.5 (4.125) % státní zápůjčka z roku 1932 u pojišťoven. Sjednána na železniční investice podle čl. XIV/lit. b) finančního zákona na rok 1932 v celkové výši 148,600.000 Kč u pojišťoven působících v Československu. O zápůjčce vydány dlužní úpisy znějící na jméno, na burse neobchodovatelné, převoditelné cessí, pravidelně po 1,000.000 Kč. Zápůjčka bude zúročena a umořena stejnými anuitami pololetně pozadu splatnými vždy 1./5. a 1./11. v době od 1./5. 1933 do 1./11. 1957; pololetní anuita, zahrnující 51/2 % úrok i splátku kapitálovou, činí 3,704092 % jmenovité hodnoty. V letech 1933-1937 bylo umořování zastaveno, čímž umořovací plán se prodloužil. Se strany věřitele jest zápůjčka nevypověditelná, státní správa ji může předčasně splatiti. Na zápůjčku skládaly pojišťovny zálohy od prosince 1931 až do konce října 1932; ze záloh složených v roce 1931 byla zápůjčka odpočtena za kurs 92, jinak za 92.50.

Dřívější státní půjčky, podléhající výměně za půjčku unifikační1). 1)

O umořování a o unifikaci na straně 15 a dalších.

Výměna dřívějších státních půjček za půjčku unifikační byla zahájena dnem 26./9. 1936, kterýmžto dnem byl zrušen záznam vyměňovaných půjček na pražské burse, pokud byly znamenány. Zastavena byla také výplata dalších kuponů. Z výměny jsou vyloučeny dluhopisy, které byly složeny do vázané úschovy u poštovní spořitelny ve lhůtě do 30./6. 1936 a jejichž úroky se poukazují majitelům dále. Do vázané úschovy uložené dluhopisy pozbyly sirotčí jistoty, avšak dluhopisů půjčky práce takto složených lze používati nadále k placení daně dědické a pozůstalostního poplatku nemovitostního, pokud jde o dávky, předepsané původním ukladatelům nebo jejich dědicům jako osobám k placení povinným; strana platící má nárok, aby ze základu vyměřovacího byla vyloučena částka, rovnající se zaplaceným takto pozůstalostním dávkám. Protože výměna byla většinou již provedena, uvádí se dále jen přehled obíhajících zbytků dřívějších státních půjček, podléhajících výměně: www.securityprinting.org

48


Druh unifikační půjčky

41/2 % unifikační půjčka, emise A. (kupony 15./2., 15./8.)

41/2 % unifikační půjčka, emise B, (kupony 15./5., 15./11.)

31/2 % unifikační půjčka (kupony 15./4., 15./10.)

3 % unifikační půjčka umořitelná (kupony 15./3., 15./9.)

Dřívější státní půjčka

Přejímací kurs

Poslední vyplácený kupon

Ve vázané úschově u poštovní spořitelny nominale Kč

6 (4.5) % IV. státní půjčka

100

1./7. 1936

492.000

4.5 (3.375) % prémiová

100

1./8. 1936

6.100

6 (4.5) % elektrisační 1921

101

1./6. 1936

-

5 (4.5) % půjčka práce

110

1./6. 1936

49,253.800

6 (4.5) % moučná

100

1./9. 1936

73.000

6 (4.5) % investiční 1921

101

1./9. 1936

6.000

6 (4.5) % investiční 1923

101

1./10. 1936

-

6 (4.5) % konversní

101

1./10. 1936

-

6 (4.5) % konsolidační

101

1./10. 1936

5.000

5 (3.75) % IV. státní půjčka

100

1./7. 1936

53.700

5 (3.75) % konversní a investiční půjčka dráhy ÚstíTeplice

100

30. /6. 1936

-

5 (3.75) % priority dráhy Ostrava-Frýdlant

100

1./7. 1936

-

5 (3.75) % investiční 1931

101

1./8. 1936

564.000

5 (3.75) % půjčka 1928

104

1./10. 1936

20.000

5 (3.75) % a 5.25 (3.9375) % železniční náhradní dluhopisy lit. E a F

105

1./5. 1936

-

4 (3) % IV. státní půjčka

100

1./7. 1936

1.500

4 (3) % půjčka Košice-Bohumín

100

1./7. 1936

800

4 (3) % železniční náhradní dluhopisy lit. C a D

100

1./5. 1936

70.150

4 (3) % umořitelná náhradní renta

100

1./5. 1936

-

4.5 (3.375) % umořitelná náhradní renta

110

1./5. 1936

-

100

1./7. 1936 resp. 1./8. 1936

-

4 (3) % prioritní akcie Sdružených pošumavských drah, Něm. Brod-Humpolec

100

1./7. 1936

-

4 (3) % priority Buštěhradské dráhy

102

1./4. 1936

13.600

4 (3) % náhradní renta neumořitelná

100

1./11. 1936

141.000

4.2 (3.15) % náhradní renta

105

1./11. 1936

1.600

4.5 (3.375) % náhradní renta

112.50

1./11. 1936

34.000

90

1./7. 1936

4 (3) % priority drah: Liberec-Jablonec-Tanvald I.-III. em., Společnost moravských místních drah, Mariánské Lázně-Karlovy Vary, Domažlice-Tachov, Něm. Brod-Žďár, Kostelec-Telč, Něm. BrodHumpolec, Vsetín-Karlovice, Mor. Budějovice-Jemnice, Strakonice-Vimperk, VodňanyPrachatice, Sdružené pošumavské dráhy

3 % unifikační renta (kupony 15./6., 15./12.)

4 (3) % prioritní akcie drah: Chrudim-Holice, Strakonice-Březnice, Kolín-Kácov. Rakovník-Mladotice. Zadní TřebáňLochovice, Světlá-Ledeč-Kácov


-

49


b) Zahraniční půjčky.

■ 8 (8) % Československá státní půjčka zahraniční z 1922. Uzavřena dle zákona z 19./12. 1921 (čís. 470 Sb. z. a n.) a 31./3. 1922 (čís. 110 Sb. z. a n.) za účelem splacení anglické moučné půjčky (1 mil. £) a ke krytí investičního rozpočtu. Půjčka uzavřená ve výši $ 50,000.000 nebo £ 10,000.000 byla ve dvou časově rozdílných tranchích (série A a B) vyložena k upisování současně na trzích v Londýně, New Yorku a Amsterodame. Kursy po $ 100, 500 a 1000 a £ 100, 500 a 1000 s kupony k 1./4. a 1./10. Obě tranche půjčky jsou umořitelny počínajíc 1./10. 1923 u série A a 1./10. 1924 u série B ze zvláštních 1 % kumulativních umořovacích fondů, kterých se používá pololetně k nákupu dluhopisů (stojí-li pod pari) nebo k slosování za pari. Půjčka je splatná nejpozději, série A 1./4. 1951. série B 1./10. 1952. Před 1./5. 1932 nemůže býti půjčka splacena, vyjímajíc pomocí umořovacího fondu; po tomto datu má československá vláda právo splatiti celou půjčku za 108 % a narostlý úrok po tříměsíční výpovědi. Úhrada pro službu půjčky poukazuje se týdně ve výši 1/52 celkové roční potřeby bankovnímu domu Baring Brothers v Londýně, který zasílá poměrný díl pro službu dolarových dluhopisů do New Yorku. Všechny platby na půjčku - kapitál, úrok a prémie - jsou splatný v době války i v době míru, bez ohledu na státní příslušnost majitele u emise dolarové ve zlaté měně U.S.A.1) standardu, jakosti, váhy i ryzosti z 1./1. 1922, nebo váhy a ryzosti tomuto standardu se rovnající, v New Yorku, u emise šterlingové v Londýně a v Amsterodame v librách šterlingů a jsou osvobozeny ode všech přítomných i budoucích československých daní a poplatků. Půjčka jest přímým závazkem československého státu a jest zajištěna I. hypotékou na příjmech z cel a čistého výnosu tabákového monopolu. Rozhodnutí učiněná o půjčce jsou závazná pro všechny majitele dluhopisů, bylali schválena majiteli nejméně 50 % šterlingových a 50 % dolarových dluhopisů sérií A i B. Obě tranche půjčky byly vyloženy k upisování za kursu 961/2 plus úrok. Dluhopisy série A (vydáno v dubnu 1922 $ 14,000.000 v New Yorku, £ 2,800.000 v Londýně a £ 500.000 v Amsterodamě). Stav půjčky k 31./12. 1937: $ 10,254.300 a £ 2,419.500. Dluhopisy série B (vydáno v květnu 1924 $ 9,250.000 v New Yorku, £ 1,850.000 v Londýně a £ 200.000 v Amsterodamě). Stav půjčky k 31./12. 1937: $ 7,193.800 a £ 1,594.600. Platebny: Baring Brothers, N. M. Rotschild & Sons a J. Henry Schroder v Londýně; National City Bank, Kuhn, Loeb & Co. a Kidder, Peabody & Co. v New Yorku; Hope & Co. v Amsterodamě; v Československu zprostředkují výplatu Anglo-Prago a Sporobanka v Praze. Vládním nařízením z 11./11. 1936 (č. 278 Sb. z a n.) bylo všem osobám fysickým i právnickým, které měly v tuzemsku bydliště (sídlo) aneb se zde zdržovaly déle než rok nebo zde provozovaly zahraniční podnik, uloženo, aby do 30./11. 1935 nabídly Poštovní spořitelně pro účet státu svoje dluhopisy 8 % zahraniční půjčky: 1. buď ke koupi za hotové při ceně 13.697 Kč za 100 £ a 2.858 Kč za 100 $ jmenovité hodnoty s kuponem 1./4. 1937, 2. nebo k výměně za 41/2 % unifikační půjčku, emisi B, v poměru 15.500 Kč jmenovité hodnoty unifikační půjčky za 100 £ a 3.200 Kč jmenovité unifikační půjčky za 100 $ s kuponem 1./4. 1937. Nastanou-li podmínky povinné nabídky později, nutno nabídnouti dluhopisy zahraniční půjčky do 14 dnů ode dne, kdy podmínky nastaly. Tímto způsobem bylo převedeno do majetku státu 13,258.500 $ a 1,553.200 £ jmenovité hodnoty obou emisí. Bursy: Londýn, New York, Amsterodam; Praha (kulisa exotů).

Kursy 1934 nejvyšší 125.nejnižší 96.50 poslední 106.1937-1938 (do 30./6.): žádný kurs.


Kursy na pražské burse (exoty) : Dolarová tranche 1935 1936 1934 118.50 129.121.104.106.105.114.50 108.108.75

Librová tranche 1935 125.106.25 117.50

1936 132.107.25 107.50

50

Československé bursovní papíry 1938-1939 Kursy na newyorské burse : Kursy 1930 1931 1932 1933 1934 nejvyšší 1121/2 111 1011/8 100 101 nejnižší 109 80 673/4 77 90 poslední 1093/4 83 94 85 981/4 1938 (do 30./6.): nejvyšší 104, nejnižší 50, poslední 731/2. Kursy na londýnské burse : Kursy 1930 1931 1932 1933 1934 nejvyšší 1151/2 1133/4 108 105 1107/8 nejnižší 1081/2 78 611/2 961/4 1015/8 poslední 111 80 98 102 106 1938 (do 30./6.): nejvyšší 105, nejnižší 58, poslední 753/4.

1935 108 951/2 1001/2

1936 106 90 106

1937 1051/2 103 105

1935 1131/2 983/4 1031/4

1936 1131/2 94 1071/2

1937 1083/8 1011/2 1041/2

1) Opuštěním zlatého standardu a výslovným prohlášením neplatnosti t. z v. zlaté klausule ve Spojených státech severoamerických stala se otázka honorování půjčky v dubnu 1933 spornou. Československá finanční správa, stojíc na stanovisku, že v otázce výplatní jest rozhodující platné právo americké, odmítla vydati organisacemi majitelů titrů požadované prohlášení, že přijetím platů v papírových dolarech neprejudikují svůj eventuelní nárok na výplatu v plné zlaté hodnotě a ponechala jim na vůli, aby si toto právo vyhradili ve formě, kterou sami uznají za nejvhodnější. Kupon k 1./10. 1933 vyplácel se v běžných (papírových) dolarech, další splatnosti rovněž tak.

■ 5 (5) % československé státní poukázky 1937-1942, zaručené francouzskou vládou. Vydány podle či. XV., lit. b) finančního zákona na rok 1937 (zmocnění k prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů dospívajících v roce 1937) za účelem splacení 5 % poukázek 1932-1937, zaručených francouzskou vládou. Jmenovitá hodnota 697,674.000 fr. frs. Vydáno 352.179 kusů po 1.000 fr. frs. a 69.099 kusů po 5.000 fr. frs. Kupony pololetně zpětmo 1./4. a 1./10. Celá půjčka jest splatná al pari 1./4. 1942. Stát má vyhrazenu možnost splatiti celou půjčku nebo její část al pari předčasně při kterékoli kupónové splatnosti po dvouměsíční výpovědi předem. Půjčka jest zajištěna zástavním právem II. pořadí na čistých příjmech československého tabákového monopolu, na nichž zástavní právo I. pořadí přísluší 8 % zahraniční půjčce z roku 1922; pořadí toto vyhrazeno jest i půjčkám, které by byly vydány ke splacení nebo konversi zmíněné 8 % půjčky. V případě zániku zástavního práva pro tuto půjčku vstoupí zástavní právo pro francouzskou půjčku na I. místo. Úroková a umořovací služba jest mimo to zaručena francouzskou vládou. Finančními agenty pro půjčku jsou Banque de Paris et des Pays Bas, Lazard Frères et Cie a Banque de lÚnion Parisienne, vesměs v Paříži. Kupony i kapitál vyplácí se beze srážky československých daní. Od francouzské daně z výnosu cenných papírů (zvýšené od května 1938 z původních 25 % na 32.40 %) jest půjčka osvobozena. Částky potřebné na výplatu úroků a kapitálů skládají se ve francouzských francích u finančních agentů rovným dílem měsíc před splatností, v případě předčasného splacení půjčky před uveřejněním oznámení. Promlčení kuponů nastává podle francouzského práva v 5 letech a poukázek v 30 letech od jejich splatnosti. Všecky spory o výklad a provedení smlouvy o půjčce připadají jurisdikci stálého mezinárodního soudního dvoru v Haagu. Půjčka byla vyložena k upisování v březnu 1937 v Paříži při kursu 92 %. Stát platí bankéřům provisi 1/2 % ze jmenovité hodnoty proplacených kuponů u kusů po 5.000 fr. a provisi 0.20 fr. za kupon u kusů po 1.000 fr. Ze jmenovité hodnoty poukázek svolaných ku proplacení zaplatí stát provisi 1/4 %. Kursy v Paříži 1937: nejvyšší 895, nejnižší 760, poslední 825; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 869, nejnižší 735, poslední 832.

B. MĚSTSKÉ PŮJČKY1) 1)

O snížení úroků splatných po 24./3. 1933 podle zákona z 21./3. 1933 (čís. 47 Sb. z. a n.) a zákona ze dne 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.) viz na straně 22.

a) Domácí půjčky. 5.5 (4.125) % zápůjčka města Aše z roku 1921. Vydána dle povolení ministra financí z 25./4. 1921 za účelem splacení nezaložených bankovních dluhů v částce přes 3.5 mil. Kč, na zaplacení dlužných účtů, nutné nouzové práce, správu školních budov, porážky, na úhradu schodku městské potravinové prodejny a dlužných úroků z obecních dluhů. www.securityprinting.org

51


Vyloženo k upisování Kč 6,000.000, upsáno Kč 3,782.500 při kursu 100; neupsané titry vydávají se věřitelům. Kusy po 500, 1000 a 5000 Kč s kupony k 2./1. a 2./7. Umoření slosováním nejpozději ve 35 letech (1922-1956). 5 (3.75) % zápůjčka města Bílovce ve Slezsku z roku 1921. Vydána dle povolení ministra financí z 29./11. 1921 na úhradu mimořádného rozpočtu na rok 1921, schodku z roku 1920, k zaplacení dluhů obecních u spořitelen a zemských úvěrních ústavů a konečně k zaplacení lombardních dluhů na válečné půjčky, jakož i dluhů směnečních. Emitováno Kč 2,000.000 v kusech po Kč 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 s kupony k 1./4. a 1./10. Půjčka jest splatná nejpozději ve 40 letech (1922-1962). Emisní kurs: 96 %. 3 (2.25) % zápůjčka města Brna z 2./10. 1882 (stavba divadla). 147.000 zl. v kusech po 500 zl. s kupony k 2./4. a 2./10. Umoření v letech 1902-1941 slosováním vždy 30./9. Vylosované kusy vyplácejí se příštího 2./10. Zesílení amortisace přípustno. Promlčení kuponů v 6, kusů ve 30 letech. 5 (3.75) % zápůjčka města Frýdlantu v Čechách z roku 1921. Vydána dle povolení ministra financí z 20./5. 1921 k splacení dluhů vzniklých stavbou městské elektrárny v Dörfli. Povoleno Kč 7,000.000, prozatím emitováno Kč 4,000.000 při kursu 100 %. Kusy po 500, 1000 a 10.000 Kč s kupony k 1./4. a 1./10. Půjčka jest slosovatelná v 25 letech (1925 až 1949). 6 (4.5) % zápůjčka města Holešova z roku 1926. K úhradě nákladu na novostavbu okresního soudu v Holešově. Kč 1,700.000 v kusech na doručitele po 1000 Kč, s kupony k 1./9. a 1./3., amortisace od 1./6. 1926 do 1./6. 1938, předčasné splacení vyhrazeno. Za náležité splacení a zúročení ručí město Holešov celým svým jměním. Platebna: Spořitelna města Holešova. 6 (4.5) % zápůjčka města Chomutova z roku 1922. Vydána dle povolení ministra financí z 11./5. 1922 za účelem výstavby domu všeužitečného stavebního družstva, na zakoupení domu, výstavbu silnic a stok při nově vystavených domech, zřízení nového filtru v městské vodárně, přístavbu školní budovy a postavení kina invalidů. Emitováno celkem Kč 4,000.000. Kusy po 200, 1000, 5000 a 10.000 Kč s kupony k 1./10. a 1./4. Půjčka jest splatná během 25 let (1927-1951) a umořuje se každoročním vylosováním částky Kč 157.200, v roce 1951 částky Kč 227.200. Tah koná se vždy 1./7. a vylosované dluhopisy jsou splatný 1./10. Po roce 1925 má město Chomutov právo půjčku kdykoliv splatiti nebo konvertovati, při čemž se zavazuje od věřitelů, kteří by s eventuelním snížením úrokové míry nesouhlasili, dluhopisy za jmenovitou hodnotu zakoupiti. Splatné kupony promlčují se ve 3, dluhopisy ve 30 letech. Město Chomutov přijímá dluhopisy půjčky v plném nominale jako záruku (kauce). Emisní kurs: 96 %. 5 (3.75) % zápůjčka města Kadaně z roku 1921. Vydána dle povolení ministra financí z 23./5. 1921 k účelům výstavby městské elektrárny. Dvě série po Kč 20,000.000 v celkové částce Kč 40,000.000. Kusy po Kč 500, 1000, 2000 a 5000 s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka jest splatná nejpozději ve 40 letech a sice I. série v letech 1924-1963 a II. série v letech 1926-1965. 4.5 (3.375) % zápůjčka města Kamenického Šenova z roku 1921. Vydána dle povolení ministra financí ze 17./3. 1921 za účelem získání a provozování městské elektrárny v Kamenickém Senově. Emitováno Kč 2,000.000. Kusy po Kč 500 a 1000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná nejpozději ve 20 letech (1921-1940) a byla převzata zájemci, v prvé řadě odběrateli elektrického proudu v Kamenickém Senově, bez veřejného upisování. 4 (3) % zápůjčka městské obce Karlových Varů z 1919. www.securityprinting.org

52


Vydána dle povolení ministra financí z 21./6. 1919 v celkové částce Kč 10,000.000. Kusy po Kč 100, 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná v letech 1920-1979 za 105 % dle umořovacího plánu, počínajíc 1./1. 1921. Městská obec Karlovy Vary má vyhrazeno právo po uplynutí 5 let půjčku konvertovati, při čemž se zavázala věřitelům, kteří by s konversí nesouhlasili, jejich dluhopisy splatiti 105 %. Upisovací kurs: 100.50 %, půjčka emitována 1./7. 1919. 4 (3) % zápůjčka města Podmokel z roku 1905. Podle povolení ministerstva financí z 25./1. 1905 vydána v celkové částce 1,000.000 K. Kusy po 200, 500, 1.000 a 2.000 K s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka jest splatná v letech 1905-1954 podle umořovacího plánu. Proplácení děje se 6 měsíců po vylosování. Promlčení kuponů ve 3, kusů ve 30 letech. 5.5 (4.125) % zápůjčka obce Raspenava (okres Frýdland). Na stavbu obecního nájemného domu. Kč 211.000 ve 422 kusech po 500 Kč s kupony k 1./1. a 1./7., amortisace v letech 1926-1946. 4 (3) % zápůjčka města Teplic-Šanova z roku 1912. K 1,000.000 v kusech po 200, 500, 1000 a 2000 K s kupony k 2./1. a 1./7. Umoření půjčky slosováním, vždy 2./1. a 1./7. Poslední tah 1954. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Promlčení kuponů ve 3, kusů ve 30 letech. 4 (3) % zápůjčka města Teplic-Šanova z roku 1912. K 3,000.000 v kusech po 200, 500, 1000 a 2000 K s kupony k 1./6. a 1./12. Umoření půjčky slosováním konaným vždy 1./6. v letech 1913-1961. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Promlčení kuponů ve 3, kusů ve 30 letech. Bursy: Drážďany a Lipsko. 5 (3.75) % zápůjčka města Teplic-Šanova z roku 1921. Vydána dle povolení ministra financí ze 7./4. 1921 za účelem znovuvybudování městského divadla a koncertní síně, výstavby obytných domů a opravy škol. Emitováno celkem Kč 11,000.000. Kusy po Kč 200, 500, 1000 a 10.000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná nejpozději ve 42 letech (1922 až 1963) a umořuje se slosováním, konaným každoročně 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Počínajíc rokem 1931 může město kdykoliv celou půjčku po 3měsíční výpovědi splatiti. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Město Teplice-Šanov přijímá dluhopisy půjčky v plné hodnotě jako záruky (kauce). Emisní kurs: 100 %. 5 (3.75) % městská zápůjčka města Trutnova z roku 1921. Vydána obecním zastupitelstvem města Trutnova v roce 1921 k účelům investičním a konversním v celkové částce Kč 12,000.000. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná ve 40 letech (1921-1960) a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./7. Po uplynutí 5 let může býti zápůjčka konvertována. Emisní kurs: 98 %.

b) Zahraniční půjčky. ■ 7.5 (7.5) % hypotékami půjčka města Velké Prahy z roku 1922. Půjčka ujednaná usnesením městské rady z 12./5. 1922 a schválená ministrem financí dne 27./5. 1922 byla kontrahována za účelem vybudování elektrických podniků, plynáren a vodáren v obnose £ 1,500.000 = $ 7,500.000 v Londýně (Helbert, Wagg & Comp., Ltd.) a v New Yorku (Kuhn, Loeb & Company) a vynesla celkem 429,937.474 Kč. Kusy po £ 50, 100, 500 a 1000 a $ 500 a 1000 s kupony k 1./5 a 1./11., počínajíc 1./5. 1922. Upisovací kurs činil 921/2 % plus úroky. Půjčka jest přímým závazkem města Prahy a jest zajištěna I. hypotékou na celku stávajících obecních elektrických podniků, pouličních drah, plynáren a vodáren. V titrech půjčky jest vyhrazeno umoření a úrokování ve zlaté měně www.securityprinting.org

53


U. S. A., standardu, jakosti, váhy a ryzosti z 1./1. 1922, nebo váhy a ryzosti tomuto standardu se rovnající1). Celá půjčka bude splacena nejpozději do 1./5. 1952 podle umořovacího plánu slosováním, které se koná vždy v měsíci září, při čemž slosované kusy vyplácejí se jmenovitou hodnotou k 1./11. Po 1./11. 1932 má město Praha právo celek nesplacených úpisů (nikoliv část) splatiti kdykoliv po 120denní výpovědi za 102 %. Všech tažených úpisů a splatných kuponů půjčky lze používati plnou výplatní hodnotou k placení československých cel a obecních daní, dávek a jiných platů města Prahy. Zákonem z 10./7. 1922 (čís. 245 Sb. z. a n.) byla půjčce, která jest osvobozena ode všech přítomných i budoucích daní a poplatků v Československu, přiznána sirotčí jistota. V Československu zprostředkuje výplatu Sporobanka, Praha. Oběh v Československu koncem 1934: asi 4.3 mil. $ a 0.6 mil. £. Vládním nařízením z 18./6. 1937 (č. 113 Sb. z. a n.) bylo všem osobám fysickým i právnickým, které měly v tuzemsku bydliště (sídlo) aneb se zde zdržovaly déle než rok nebo zde provozovaly zahraniční podnik, uloženo, aby do 10./7. 1937 nabídly Poštovní spořitelně pro účet města Prahy svoje dluhopisy zahraniční půjčky: 1.) buď ke koupi za hotové při ceně 6.929 Kč za 50 £ a 13.832 Kč za 500 $ jmenovité hodnoty s kuponem k 1./11. 1937, 2.) nebo k výměně za 41/2 % unifikační půjčku, emisi B, v poměru 7.500 Kč jmenovité hodnoty unifikační půjčky za 50 £ a 15.150 Kč jmenovité hodnoty unifikační půjčky za 500 $. Vyměňuje se unifikační půjčka s kupony k 15./11. 1937 za kusy zahraniční půjčky s kupony k 1./11. 1937. Nastanou-li podmínky povinné nabídky později, nutno nabídnouti dluhopisy zahraniční půjčky do 14 dnů ode dne, kdy podmínky nastaly. Bursy: Londýn, New York; Praha (kulisa exotů). Kursy na pražské burse (exoty) : Dolarová tranche 1936 126.103.107.25

Kursy 1935 nejvyšší 115.nejnižší 100.50 poslední 113.50 1938 (do 30./6.): žádný kurs.

1937 109.50 101.102.75

1935 120.102.114.50

Librová tranche 1936 125.105.50 107.-

1937 112.102.102.-

Kursy na newyorské burse : Kursy nejvyšší nejnižší poslední

1931 1061/2 923/4 85

1932 993/4 70 881/2

1933 993/4 771/4 83

Kursy 1931 nejvyšší 1071/4 nejnižší 741/2 poslední 781/2 *) 1938 pouze do 30./6.

1932 103 60 941/2

1933 100 93 95

1934 1001/2 83 1001/2

1935 1053/4 98 1011/2

1936 1011/2 901/4 967/8

1937 100 92 951/8

1938*) 981/2 62 80

1935 108 981/2 1021/4

1936 108 931/2 98

1937 1013/4 943/4 971/4

1938*) 993/4 601/2 663/4

Kursy na londýnské burse : 1934 109 961/2 98

1)

Opuštěním zlatého standardu a výslovným prohlášením neplatnosti zlaté doložky v U. S. A. stala se otázka honorování v dubnu 1933 spornou. Úhrada kuponu k 1./5. 1933 byla obcí pražskou provedena 13./4. 1933 ještě v plnohodnotných dolarech, finanční agenti půjčky honorovali však kupon, splatný po zrušení zlatého standardu (které provedeno 19./4. 1933), již v běžných, t. j. papírových dolarech. Další splatnosti byly obcí pražskou uhrazeny a finančními agenty honorovány v běžných dolarech, kterýžto postup byl odůvodňován tím, že americké zákonodárství - jež je dle názoru dlužníka příslušné a směrodatné - nepřipouští po zrušení zlaté doložky jiné honorování. Po bezvýsledných intervencích u dlužníka a finančních agentů obrátili se zástupci majitelů titrů na soud, který pověřil společného opatrovníka (kurátora) půjčky, aby se výplaty ve zlaté paritě domáhal žalobou, což se skutečně stalo. Do redakční uzávěrky (červen 1938) nebyl spor rozhodnut ani v I. instanci, ježto se zatím projednávaly pouze formální procesní otázky.

8 (8) % zahraniční zápůjčka obce Karlovy Vary z 1924. Půjčka uzavřena 1924 dle povolení ministra financí z 22./11.1923 za účelem zaplacení nezaložených obecních dluhů, k úhradě schodku v mimořádném rozpočtu na rok 1923 a k financování různých investic. Celkem emitováno 1,500.000 $ v kusech po 500 a 1000 $ s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je splatná1) nejpozději 1./1. 1954 a osvobozena ode všech přítomných i budoucích daní a www.securityprinting.org

54


poplatků v Československu. Do 1./1. 1934 může býti půjčka splácena pouze jmenovitou hodnotou pomocí umořovacího fondu (na který vždy 60 dní před každým 1./1. a 1./7. až včetně 1./1. 1954 má býti obcí Karlovy Vary poukazována umořovací splátka), nebo volným nákupem z trhu. Po 1./1. 1934 může býti celý zbytek půjčky kdykoliv po 3měsíční výpovědi splacen za 105 % včetně narostlých úroků. Půjčka má ve smlouvě vyhrazeno hypotékami zajištění na nemovitostech dlužníka, jež však dosud nebylo provedeno. Půjčka vyložená firmou Central Union Trust Company of New York za 94.5 % plus úrok k upisování, byla převzata městem za kurs 821/4 % a vynesla skutečně $ 1,236.011.08. Bursa: New York. Kursy 1931 nejvyšší 1091/2 nejnižší 74 poslední 77 *) 1938 pouze do 30./6.

1932 90 61 80

1933 86 641/8 69

Kursy na newyorské burse: 1934 1935 801/2 621/2 53 35 613/4 35

1936 50 327/8 491/5

1937 60 45 565/8

1938*) 62 195/8 195/8

1) Po opuštění zlatého standardu a zrušení zlaté doložky v U. S. A. zastává dlužník názor, že splatnosti půjčky mají býti honorovány v běžných, t. j. papírových dolarech. Tímto způsobem byly skutečně honorovány splatnosti 1./7. 1933 a 1./1. 1934. Kupon 1./7. 1934 byl honorován se značným zpožděním. Na kupon 1./1. 1935 vyplácena od ledna 1937 záloha ve výši 621/2 % a kupon vrácen jako potvrzení na nezaplacený zbytek, takže jsou kusy dodatelny s tímto kuponem. Další kupony nebyly do redakční uzávěrky (červen 1938) vůbec proplaceny. Vzhledem k pokleslým příjmům v letech krise snaží se obec Karlovy Vary již delší dobu o konversi půjčky, při čemž chce dosáhnouti na jedné straně od věřitelů snížení úrokového břemene, na druhé straně od československého státu pak státní záruky za půjčku. V roce 1935 podána na obec Karlovy Vary žaloba na zaplacení dlužných kuponů, kterýžto spor byl rozhodnut ve smyslu žaloby. (Na zlatou doložku se tento spor nevztahoval.)

C. JINÉ PŮJČKY1) 1)

O snížení úroků splatných po 24./3. 1933 podle zákona z 21./3. 1933 (čís. 47 Sb. z. a n.) a zákona z 29./1. 1936 (čís. 16 Sb. z. a n.) viz na str. 22.

4 % rakouská zlatá renta. Vydána podle zákona z 18./3. 1876 k úhradě schodků z let 1876, 1878 a 1879 na stavbu drah a na okupaci Bosny a Hercegoviny. Zákonem z 2./8. 1892 povolena další emise, jejíhož výtěžku použito k úpravě valuty. Kusy na majitele po 200, 1000 a 10.000 zl. a kusy na jméno v jiných, 200 dělitelných částkách. Kupony k 1./4. a 1./10., beze srážky, zněly na zlatky ve zlatě, zlaté marky nebo zlaté franky. Renta jest neumořitelná. Kupony se promlčují v 6 letech. Rozpadnutím Rakousko-Uherské monarchie vyvstala otázka odpovědnosti za tyto renty. Dle mírové smlouvy St. Germainské jsou nástupnické státy bývalého Rakouska povinny převzíti celý obnos renty 490,850.200 zl. ve zlatě, a to v poměru: Rakousko 36.827 %, Československo 41.7 %, Polsko 13.733 %, Jugoslávie 2.043 %, Rumunsko 1.610 %, Itálie 4.087 %. Nástupnické státy převzaly jako vlastní dluh (nostrifikovaly) titry uložené na jejich území a jimi okolkované. Státy, které okolkovaly méně, než činí jejich podíl (t. zv. státy pasivní), konají platy z těchto svých deficitů na službu titrů, uložených v den účinnosti mírové smlouvy St. Germainské, t. j. dne 16./7. 1920 ve staré cizině (t. zv. zahraniční blok). Podle stanoveného klíče připadá na Československo částka 204,684.533 zl., z čehož bylo v tuzemsku okolkováno 131,897.000 zl. a zbývá tedy k placení na titry uložené ve staré cizině částka 72,787.533 zl. Deficity ostatních nástupnických států činí: Rakouska 81,437.403 zl., Polska 66,617.779 zl., Rumunska 7,342.488 zl., Jugoslávie 8,897.141 zl. Jmenované pasivní státy konají platy je zatěžující z důvodu jejich deficitů Společné pokladně (Caisse Commune)*) v Paříži, která obstarává úrokovou službu titrů renty uložených ve staré cizině. Na základě Inšpruckého protokolu platily dlužnické státy 32 % zlaté hodnoty v $ U.S.A. Podle pařížské dohody z 31. října 1930 zvyšují se platy států na běžnou službu úrokovou:


55

Československé bursovní papíry 1938-1939 V letech 1931-1933 1934-1935 1936-1937 1938-1939 1940-1941 1942 1943 1944 1945 1946

na % ve zlatě 33 34 35 38 40 42 44 47 50 52

v letech 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 -

na % ve zlatě 54 56 58 60 62 64 66 68 70 -

Vedle toho byla by renta přeměnitelna na rentu umořitelnou v letech 1931-1980 za těchto podmínek: a) V letech 1931-1940 budou míti zavázané státy možnost odvésti Společné pokladně za účelem anulace částku titrů nepřevyšující 2 % kapitálu. b) V letech 1941-1955 budou moci zavázané státy odvésti Společné pokladně podle článku 12 Inšpruckého protokolu titry ve výši celého zbývajícího dluhu nebo jeho části. c) Koncem roku 1955 stanoví Společná pokladna pro neumořený zbytek titrů umořovací plán pro léta 1956-1980 na základě konstantní annuity. Státy budou moci v této době svou úmorovou kvótu uhraditi buď odvedením titrů, nebo zaplacením v hotovosti titrů, jež by Společná pokladna vylosovala. Slosované titry byly by vyplaceny 70 % zlaté hodnoty.

Pařížská dohoda z 31./10. 1930 měla vstoupiti v platnost, bude-li ratifikována všemi státy do 1./12. 1930. Maďarsko však prohlásilo, že dohody nemůže ratifikovati. Došlo proto k dodatečné dohodě z 13./12. 1930, která uvádí dohodu z 31./10. 1930 v účinnost zatím na 5 let, avšak pouze pokud jde o zvýšení úrokového procenta (nikoli umořitelnost). Tato dodatečná dohoda byla skutečně všemi státy ratifikována a nabyla tedy účinnosti. Protože po uplynutí 5 let nedošlo k novému ujednání, platí státy od 1./4. 1936 úroky podle původní sazby Inšpruckého protokolu opět jen 32 %. V roce 1937 počalo jednání o novou úpravu, které však nevedlo k cíli a připojením Rakouska k Německu bylo opět ztíženo, jelikož Německo dosud (v červnu 1938) neuznalo dluhy rakouské. Nová úprava byla nutná i následkem omezení (resp. úplného zastavení) platů rumunských a jugoslávských (resp. maďarských na uherskou zlatou rentu). Počínajíc poslední čtvrtletní splátkou za rok 1937, splatnou 1./1. 1938, zastavilo platy také Československo, poukazujíc na velké ztráty, jež jemu a jeho příslušníkům způsobuje neplacení ostatních států, a naléhajíc na novou spravedlivou úpravu. Úroky, jichž placení bylo zahájeno 1./1. 1926, jsou splatný u Společné pokladny v Paříži, nebo u některé její platebny. Platebnou v Československu jest Zemská banka v Praze, která provádí rekuponování titrů, patřících do zahraničního bloku. Pro rekuponování byla původně stanovena lhůta od 15./2. 1927 do 14./2. 1928, která byla prodloužena do 15./8. 1928; i po tomto datu lze však předkládati titry k rekuponování, neboť Reparační komise nestanovila žádné propadné lhůty. Při rekuponování původní plášť, který zůstane v oběhu, označí se zvláštním razítkem Společné pokladny, původní kupónový arch se zadrží a na jeho místě připojí se k plášti kupónový arch nový. Kupony se vyplácejí ve měně místa platebního podle kursu v den placení, při čemž při výplatě prvního kuponu sráží se 0.06 $ za rekuponování každého jednotlivého ti tru a ze zbylé částky ještě 1/2 % provise, jakož i daně platné v místě platebním. Počínajíc kuponem čís. 50 sráží se provise 5/8 % (nejméně 0.20 fr. frs. za kupon). Úroky se promlčují podle práva francouzského v 5 letech od zahájení výplaty. Původně konaly se platy v dolarech, od roku 1933 ve šv. frs, pak ve fr. frs, a od roku 1936 v dolarech nebo librách. Zadrželé půlletní kupony z doby od 1./4. 1920 do 1./1. 1925 (čís. 40-48) vyplácejí se částkou 3.2595 $ ve zlatě z kusu 1000 zl. nominale. Počínajíc kuponem čís. 45 nevyplácejí se kupony plně v důsledku neplacení Rumunska a Jugoslávie. Zvláštní scripsy se nevydávají, nedoplatky jichž výši Společná pokladna při výplatě kuponu oznamuje, zůstávají v titru. Posledně byl vyplácen od 15./1. 1938 kupon č. 48 částkou £ 0. 18, 3. Běžné celoroční kupony (čís. 49-60) jsou splatný vždy 1./2. každého roku. Výplatní částka činila u kuponů čís. 49-54 6.176 $ ve zlatě z kusu 1000 zl. nominale, t. j. 32 % zlaté hodnoty. Toto procento mělo se podle pařížské dohody postupně zvyšovati. Počínajíc kuponem čís. 56 nevyplácejí se kupony plně, nedoplatky zůstávají v titru. Posledně byl vyplácen kupon čís. 60 (za rok 1936) od 22./4. 1937 částkou 98.75 fr. frs a 2.04 $. K výplatě kuponu čís. 61 (za rok 1937) nedošlo pro zastavení platů www.securityprinting.org

56


československých od 1./1. 1938; dotace, kterou Společná pokladna disponuje, při redakční uzávěrce (červen 1938) stačila by na výplatu částkou £ 1.18,- za kupon z titru nominale 1.000 zl. Kupon

č. 45

Rumunsko Jugoslávie Celkem

0.525 0.525

Kupónové nedoplatky z kusu 1000 zl. nominale : č. 47 č. 56 Nedoplatek zlatých franků : 0.498 0.52 0.509 0.62 0.557 1.007 1.14 0.557 č. 46

č. 57

č. 58

č. 59

0.383 1.068 1.451

1.053 1.094 2.147

1.053 1.221 2.274

Bursa: Rekuponované titry C. C. obchodují se v Praze v kulise exotů. Oběh v Československu koncem 1934: 59,650.000 zl. nominale. Kursy nejvyšší nejnižší poslední

1930 1931 1932 495 435 190 396 115 85 432 156 141 1938 (do 30./6.): nejvyšší 230, nejnižší 100, poslední 117.50.

1933 235 155 222

1934 336.222.50 320.-

1935 375.302.50 357.50

1936 420 300 390

1937 408 205 215

*) Prosté provedení ustanovení mírových smluv o rozdělení státního předválečného dluhu nezajištěného i zajištěného narazilo na značné překážky povahy technické, finanční a právní. Proto z podnětu Reparační komise byly mezi dlužnickými státy a zahraničními věřiteli uzavřeny dohody, jak mají nástupnické státy splniti závazky vyplývající z mírových smluv vůči zahraničním věřitelům. Dohody ty jsou: Inšprucký protokol z 29./6. 1923, Pražská dohoda z 14./11. 1925 a Dodatečný protokol pařížský z 15./3. 1926. Na základě Inšpruckého protokolu utvořily zahraniční associace majitelů státních předválečných dluhopisů rakouských a uherských (belgická, francouzská, holandská, italská a švýcarská, k nimž přistoupily později associace anglická a německá) společnou instituci zvanou Společná pokladna zahraničních věřitelů státních předválečných dluhů rakouských a uherských, („Caisse Commune des Porteurs Etrangers des Dettes Publiques autrichiennes et hon-groises émises avant la guerre“). Společná pokladna, 22, boulevard de Courcelles, Paříž, přijímá od států platy a opatřuje z těchto platů službu předválečných dluhopisů. Její působnost vztahuje se na zlaté renty rakouskou i uherskou a na půjčky znějící na více měn, totiž na rakouské pokladniční poukázky z roku 1914, na uherskou rentu z roku 1913 a na uherskou umořitelnou rentu z roku 1914, u všech dosud uvedených kategorií předválečného dluhu nezajištěného jen pokud jde o titry uložené ve staré cizině. Mimo to opatřuje Společná pokladna službu 3 % a 4 % priorit bývalé Rakousko-Uherské privilegované společnosti státních drah (Steg), 4 % uherské renty z roku 1910 a 3 % uherské zlaté půjčky Železných vrat. Věřitelé poskytli státům dočasnou slevu jejich závazků, takže státy platí ze zlatých rent a z půjčky Železných vrat 32 %, z ostatních půjček 27 %. Na 4 % priority Stegu platí státy plných 100 % ve francouzských francích. Dlužnické státy se zavázaly, že budou jednati s věřiteli o zvýšení těchto procent v roce 1930, pouze v případě 3 % priorit Stegu pak v roce 1935. To jest t. zv. revisní klausule, která byla provedena pro rakouskou a uherskou zlatou rentu a pro uherské renty z roku 1910, 1913 a 1914 Pařížskou dohodou z 31./10. 1930. Zvýšené úrokové procento pro zlaté renty jest uvedeno v textu o těchto titrech, kdežto u 3 % priorit Stegu skončilo přezkoumání v roce 1935 prodloužením dosavadního stavu o další 3 roky. Podle „Hospodářského Rozhledu“ (čís. 5 z 31./I. 1935) vykazoval československý majetek v papírech CC počátkem roku 1935 tyto stavy (v milionech jednotlivých měn):

Dluh 3 % Steg 4 % Steg Rakouská zlatá renta Rakouské poukázky Uherská zlatá renta Uherská renta 1910 Uherská renta 1913 Uherská renta 1914 3 % Železná vrata

Měna

Celá emise k 1./1. 1935

fr. fr. zl. K zl. K K K K

498 65 237 65 464 114 65 250 41

soukr. 96.0 16.0 5.5 0.3 89.0 15.9 6.5 13.3 3.3

Československý majetek státní 53.0 54.0 2.7 23.0 1.6 1.8 -

celkem 149.0 16.0 59.5 3.0 112.0 17.5 8.3 13.3 3.3

T. j. % celé emise 30.0 24.5 25.0 4.7 24.0 15.2 12.7 5.4 8.0

Naproti tomu činily československé závazky a pohledávky vůči CC a z nich vyplývající schodky a přebytky (v milionech jednotlivých měn) : Dluh 3 % Steg 4 % Steg Rakouská zlatá renta Rakouské poukázky Uherská zlatá renta Uherská renta 1910 Uherská renta 1913 Uherská renta 1914 3 % Železná vrata


Měna

Čsl. závazek

Čsl. majetek

fr. fr. zl. K zl. K K K K

312.5 52.0 72.7 6.6 -

149.0 16.0 59.5 3.0 112.0 17.5 8.3 13.3 3.3

Schází Přebývá + - 163.5 - 36.0 - 13.2 3.6 + 112.0 + 17.5 + 8.3 + 13.3 + 3.3

57


4 % uherská zlatá renta. Vydána v letech 1881-1892 za účelem konverse dřívějších zlatých půjček. Celkem emitováno 633,973.000 zl. ve zlatě. Kusy po 100, 500, 1000 a 10.000 zl. ve zlatě, znějící též na 202.50, 1.012.50, 2.025 a 20.250 M, 250, 1.250, 2.500 a 25.000 frs nebo 10, 50, 100 a 1000 £. Kupony k 1./1. a 1./7. beze srážky, znějící na zl., marky, franky nebo libry ve zlatě. Od počátku války vyplácely se kupony v tuzemsku jen v korunové měně a to od 1./1. 1915 poměrem 1 zl. ve zlatě = 2.53 K. Promlčení kuponů v 6 letech. Renta jest neumořitelná. Rozpadnutím bývalé monarchie Rakousko-Uherské vyvstala otázka odpovědnosti za tyto renty. Dle mírové smlouvy Trianonské jsou nástupnické státy bývalého Uherska povinny převzíti celý obnos renty v tomto poměru: Rakousko 1.581 %, Československo 15.945 %, Polsko 0.075 %, Maďarsko 45.733 %, Jugoslávie 14.116 %, Rumunsko 21.802 %, Itálie 0.748 %. Nástupnické státy převzaly jako vlastní dluh (nostrifikovaly) titry uložené na jejich území a jimi okolkované. Státy, které okolkovaly méně, než činí jejich podíl (t. zv. státy pasivní), konají platy z těchto svých deficitů na službu titrů uložených v den účinnosti mírové smlouvy Trianonské t. j. 26./7. 1921 ve staré cizině. Ježto na území Československa bylo okolkováno více než podíl stanovený Reparační komisí, nemá Československo žádných závazků z titrů uložených ve staré cizině, za které ručí ostatní nástupnické státy. Deficity těchto států činí: Maďarsko 242,880.272 zl., Rumunsko 136,569.293 zl., Jugoslávie 84,484.579 zl. Jmenované pasivní státy konají platy je zatěžující z důvodu jejich deficitů Společné pokladně*) (Caisse Commune) v Paříži, která obstarává úrokovou službu titrů renty uložených ve staré cizině. Na základě Inšpruckého protokolu platily dlužnické státy 32 % zlaté hodnoty v $ U.S.A.; státy se však zavázaly, že budou v roce 1930 s věřiteli jednati o zvýšení této kvóty. O zvýšení procenta zlaté hodnoty, umořitelnosti a jednání o novou úpravu platí totéž, co bylo uvedeno při zlaté rentě rakouské. Následkem zastavení platů maďarských a omezení platů rumunských a jugoslávských konají se od roku 1932 výplaty na kupony velmi nepravidelně. Úroky, jichž placení bylo zahájeno počátkem 1926, jsou splatný u Společné pokladny v Paříži, neb u některé její platebny. Platebnou v Československu jest Zemská banka v Praze, která provádí rekuponování titrů patřících do zahraničního bloku. Pro rekuponování byla původně stanovena lhůta od 15./12. 1926 do 14./12. 1927, která byla prodloužena do 15./6. 1928; i po tomto datu lze však předkládati titry k rekuponování, neboť Reparační komise nestanovila žádné propadné lhůty. Při rekuponování původní plášť, který zůstane v oběhu, označí se zvláštním razítkem Společné pokladny, původní kupónový arch se zadrží a na jeho místě připojí se k plášti kupónový arch nový. Kupony se vyplácejí ve měně místa platebního podle kursu v den placení, při čemž při výplatě prvního kuponu sráží se 0.06 $ za rekuponování každého jednotlivého titru a ze zbylé částky ještě 1/2 % provise, jakož i daně platné v místě platebním. Počínajíc kuponem čís. 89 sráží se provise 5/8 % (nejméně 0.10 fr. frs za kupon). Úroky se promlčují podle práva francouzského v 5 letech od zahájení výplaty. Původně konaly se platy v dolarech, od roku 1933 ve šv. frs, pak ve fr. frs, od roku 1936 v dolarech nebo librách. Zadrželé půlletní kupony z doby od 1./7. 1921 do 31./12. 1924 (čís. 81-87) vyplácejí se částkou 3.088 $ ve zlatě za každý kupon z kusu 1000 zl. nominale. Počínajíc kuponem čís. 84 nevyplácejí se kupony plně v důsledku neplacení Maďarska, Rumunska a Jugoslávie. Zvláštní scripsy se nevydávají, nedoplatky, jichž výši Společná pokladna při výplatě kuponu oznamuje, zůstávají v titru. Posledně byl vyplácen kupon čís. 85 od 4./2. 1935 částkou 2.77 šv. frs a 0.208 $ z nominale 1000 zl. Další zadrželé kupony jsou splatny: čís. 86 dne 1./5. 1936, čís. 87 dne 1./11. 1937. Běžné celoroční kupony (čís. 88-103) jsou splatný vždy 1./2. každého roku. Výplatní částka činila u kuponů čís. 88-93 6.176 $ ve zlatě z nominale 1000 zl., t. j. 32 % zlaté hodnoty. Toto procento mělo se podle pařížské dohody postupně zvyšovati. Počínajíc kuponem čís. 95 nevyplácejí se kupony plně, nedoplatky zůstávají v titru. Výplata byla omezena na kupony titrů, jichž předešlý kupon byl vyplacen mimo Maďarsko (v Jugoslávii a Rumunsku nemá Společná pokladna platebny). Posledně byl vyplácen kupon čís. 98 (za rok 1935) od 15./1. 1938 částkou £ 0. 9, 0 a kupon čís. 99 (za rok 1936) od 27./6. 1938 částkou £ 0. 6, 8 z nominale 1000 zl.


58


Kupon

čís. 84

Maďarsko Rumunsko Jugoslávie Celkem

2.7412 0.1638 2.9050

Kupónové nedoplatky z kusu 1000 zl. nominale : čís. 85 čís. 95 (zař. 1932) Nedoplatek zlatých franků : 8.3763 16.4792 1.9134 2.5207 2.7042 12.8104 19.1834

čís. 96 (za r. 1933)

čís. 97 (za r. 1934)

17.2762 3.6428 5.1844 26.1034

17.7998 10.0086 5.3093 33.1177

Bursa: Rekuponované titry C. C. se obchodují v Praze v kulise exotů. Obchodovatelny jsou jen titry, jichž kupon za rok 1931 čís. 94 byl vyplacen mimo Maďarsko. Proto vydává Společná pokladna prostřednictvím svých plateben k titrům zvláštní certifikáty za poplatek 2 franků za kus. Oběh v Československu koncem 1934; 112,816.000 zl. nominale. Kursy v Praze: Kursy 1930 1931 1932 nejvyšší 439 367.50 136.nejnižší 354 73.52.50 poslední 365 130.84.50 1938 (do 30./6.): nejvyšší 105, nejnižší 46, poslední 51. *)

1933 105.50 64.70.25

1934 121.70.50 92.75

1935 127 82 106

1936 121.82.50 108.-

1937 140 92 95

Viz poznámka o zlaté rentě rakouské.

6 (6) % půjčka Svazu sovětských socialistických republik z roku 1935. Vydána československému konsorciu bank, vedenému Živnostenskou bankou, na finanční úvěr do výše 250,000.000 Kč, jehož má býti použito výlučně na zaplacení nákupů a objednávek zboží československého původu, učiněných v Československu do roka ode dne podpisu úvěrní smlouvy z 3./6. 1935. Dodatečnou úmluvou z 31./1. 1936 byla tato částka zvýšena na 275,000.000 Kč. Půjčka jest vydána v kusech po Kč 100.000, 1,000.000, splatných 5 let po vydání, ke kterému dochází postupně, nejpozději 2./6. 1941. Ke každému dluhopisu jest připojeno 10 pololetních kuponů, z nichž první jest splatný 6 měsíců po vydání dluhopisu. Výplata u Živnostenské banky, kterou SSSR dotuje 14 dní předem, bez srážky jakýchkoli daní, dávek neb poplatků, které jsou nyní nebo byly by v budoucnu zavedeny v SSSR nebo v Československu, v míru i ve válce hotově, bez ohledu na státní příslušnost a bydliště, aniž by doručitel kuponu neb dluhopisu musil učiniti jakékoliv prohlášení neb splniti formality. Promlčení úroků i kapitálu jakož i náhrada za ztracené neb zničené kusy řídí se právem československým. Kapitál i příslušenství požívají plné záruky Československé republiky podle zákona z 9./4. 1935 (č. 70 Sb. z. a n.) a výnosu ministerstva financí z 3./6. 1935 č. 66.766. Stav k 30./6. 1938: Kč 244,700.000. 6 (4.5) % investiční půjčka Elektrárenského svazu okresů středočeských, spol. s r. o. v Praze, z roku 1928. Kč 30,000.000 v 30.000 kusech po 1000 Kč s kupony k 1./2. a 1./8. Amortisace nejpozději do 1./2. 1978. Výnosu půjčky smí býti použito jen k vybudování elektrických podniků společnosti. Zemská záruka, sirotčí jistota. Platebna: Hypoteční banka Česká v Praze. 5.5 (4.125) % Jihočeská investiční půjčka elektrisační z roku 1928 se zemskou zárukou. Kč 20,000.000 v kusech po 10.000 Kč. Slosování ve 38 letech, počínajíc roku 1929 a končíc 1./7. 1966. 5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Moravsko-slezské elektrárny akc. spol. v Moravské Ostravě z roku 1922. Vydána dle usnesení v. h. z 23./11. 1921 na základě povolení ministra financí z 15./2. 1922 v celkové výši Kč 30,000.000. Kusy po Kč 500, 1000. 5000 a 10.000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná ve 35 letech (1925-1960) a umořuje se slosováním, konaným vždy 2./1. a 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Počínajíc rokem 1931 má společnost právo www.securityprinting.org

59


amortisační splátky zesíliti aneb celý zbytek půjčky splatiti. Za řádné zaplacení půjčky ručí vedle společnosti též země Moravskoslezská. 5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Moravsko-slezské elektrárny akc. spol. v Moravské Ostravě, II. emise z roku 1932. Kč 30,000.000, podmínky stejné jako u I. emise. Amortisace 2./1. 1934 až 1./7. 1968. ■ 6 (4.5) % investiční půjčka Podkarpatoruských elektráren akc. spol. v Užhorodě, I. emise. Kč 13,090.000 v 1.309 kusech po 10.000 Kč s kupony k 1./3. a 1./9. Amortisace ve 30 letech (1./6. 1933-1./9. 1962). Sirotčí jistota. ■ 4.5 (4.5) % investiční půjčka Podkarpatoruských elektráren akc. spol. v Užhorodě, II. emise. Půjčka bude vydána v roce 1937 v částce 20,000.000 Kč a bude požívati státní záruky. ■ 4.5 % investiční půjčka Podkarpatoruských elektráren akc. spol. v Užhorodě. Kč 16,910.000 v 1.691 kusech po 10.000 Kč s kupony 1./3. a 1./9. Splatná ve 30 letech (19331962), sirotčí jistota. Půjčka představuje zbytek emise I., která byla proponována ve výši 30 mil. Kč a nebyla plně umístěna. 5 (3.75) % zápůjčka Přespolní elektrárny z. s. s r. o. v Liberci z r. 1921. Vydána dle povolení ministra financí ze 14./12. 1921 v celkové výši Kč 15,000.000. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./6. a 1./12. počínajíc 1./6. 1922. Půjčka jest splatná nejdéle ve 40 letech; v prvních 4 letech jest pouze zúročitelna a teprve počínaje 1./9. 1926 bude během 36 roků umořována každoročním slosováním. (Všeužitečný podnik.) 5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Severomoravské elektrárny akc. spol. v Zábřehu z roku 1922. Vydána dle usnesení v. h. z 20./2. 1921 na základě povolení ministra financí z 15./5. 1922 v celkové výši Kč 8,000.000. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná ve 35 letech (1925 až 1960) a umořuje se slosováním, konaným vždy 2./1. a 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Počínajíc rokem 1931 má společnost právo amortisační splátky zesíliti anebo celý zbytek půjčky splatiti. Za řádné zaplacení půjčky ručí vedle společnosti též země Moravskoslezská. 5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Severomoravské elektrárny akc. spol. v Zábřehu, II. emise z roku 1930. Kč 12,000.000, podmínky stejné jako u I. emise. Amortisace ve 34 letech (1930-1964). ■ 6 (4.5) % investiční půjčka, kterou uzavřely: Stredoslovenské elektrárne, úč. spol. v Banské Bystrici, Spojené elektrárně severozápadného Slovenska, úč. spol. v Žilině a Východoslovenské elektrárně, úč. spol. v Košicích. Podle povolení ministerstva financí z 29./8. 1932 byly elektrárny oprávněny vydati dluhopisy do výše 45,000.000 Kč v kusech po 10.000 Kč. Kupony 1./3. a 1./9. Půjčka je splatná nejdéle 1./9. 1962 a ručí za ni země Slovenská a veškeré jmění všech 3 společností. Půjčka požívá sirotčí jistoty. Do konce 1935 vydáno celkem 23,790.000 Kč. Zbytek povolené půjčky vydán v titrech 4.5 % (viz níže). ■ 4.5 (4.5) % investiční půjčka, kterou uzavřely: Stredoslovenské elektrárne, úč. spol. v Banské Bystrici, Spojené elektrárně severozápadného Slovenska, úč. spol. v Žilině a Východoslovenské elektrárne, úč. spol. v Košicích. Vydána podle povolení ministerstva financí ze 7./11. 1936 v celkové výši 21,210.000 Kč. jako zbytek neumístěné půjčky 6 %. Úrok, úmor a ostatní podmínky jako u půjčky 6 % (viz výše).


60


5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Středomoravské elektrárny akc. spol. v Přerově z roku 1922. Vydána dle usnesení v. h. z 10./11. 1921 na základě povolení ministra financí z 30./5. 1922 v celkové výši Kč 20,000.000. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná ve 35 letech (1925-1960) a umořuje se slosováním, konaným vždy 2./1. a 1./7. Vylosované dluhopisy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Počínajíc rokem 1931 má společnost vyhrazeno právo amortisační splátky zesíliti anebo půjčku celou splatiti. Za řádné zaplacení půjčky ručí vedle společnosti též země Moravskoslezská. 5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Středomoravské elektrárny akc. spol. v Přerově, II. emise z roku 1928. Kč 20,000.000, podmínky stejné jako u I. emise. Splatná ve 35 letech počínajíc 2./1. 1931 do 1./7. 1965. 5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Středomoravské elektrárny akc. spol. v Přerově, III. emise z roku 1932. Kč 20,000.000, podmínky stejné jako u I. a II. emise. Splatná ve 35 letech: 2./1. 1933-2./1. 1968 5 (4.5) % elektrisační půjčka společnosti Středomoravské elektrárny akc. spol. v Přerově, IV. emise z roku 1934. Kč 30,000.000, podmínky stejné jako u předcházejících emisí. Splatná ve 35 letech v době od 2./1. 1937 do 1./7. 1971. ■ 5.5 (4.125) % investiční půjčka Východočeského elektrárenského svazu, s. s r. o. v Pardubicích, z roku 1930. Kč 20,000.000 ve 2.000 kusech po 10.000 Kč s kupony k 1./11. a 1./5. Amortisace v 50 letech (1932 až 1./2. 1981). Sirotčí jistota. Elektrisační půjčka Západočeských elektráren akc. spol. v Plzni z roku 1926 (I. emise) a 1934 (II. emise). Vydána dle usnesení v. h. z 29./5. 1926 a 13./5. 1933 na základě povolení ministra financí z 20./10. 1926 a 5./6. 1934 k úhradě nákladů na vybudování zařízení pro rozvádění elektrické energie. Emise I. činí Kč 14,000.000, emise II. Kč 8,000.000. Kusy po 500, 1000, 5000, 10.000 a 50.000 Kč jmenovité hodnoty, znějící na jméno a vybavené annuitními kupony u emise I. ve výši 2.5 %, u emise II. ve výši 2.2635 %, obojí k 2./1. a 1./7. na dobu 30 let, počínajíc 1./7. 1926, resp. 2./1. 1935 a končíc 1./7. 1955, resp. 2./1. 1966. Těmito 60 půlročními jannuitami vyplácenými předem, bude celá půjčka zúročena a amortisována. Řádné placení annuit jest zajištěno úrokovým a amortisačním fondem, na který jest společnost povinna Hypoteční bance České (která jest výplatou annuit pověřena) měsíčně poukazovati takovou část obnosů přijatých za proud, která stačí k plné úhradě půlročních annuit. Společnost má právo dílčí úpisy od vlastníka kdykoliv vykoupiti za cenu, odpovídající stavu dlužného kapitálu v době výkupu. Daň rentovou a poplatky hradí majitelé dluhopisů. Společnost, která byla prohlášena za elektrický podnik všeužitečný, ručí za správné placení annuit svým veškerým jměním a příjmy. Platebna a emisní místo Hypoteční banka Česká v Praze. 5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Západomoravské elektrárny akc. spol. v Brně z r. 1922. Vydána dle usnesení v. h. ze 16./11. 1921 na základě povolení ministra financí z 12./5. 1922 v celkové výši Kč 30,000.000. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná v 35 letech (1925-1960) a umořuje se slosováním, konaným vždy 2./1. a 1./7. Vylosované dluhopisy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Počínajíc rokem 1931 má společnost vyhrazeno právo amortisační splátky zesíliti nebo půjčku celou splatiti. Za řádné zaplacení půjčky ručí též země Moravskoslezská.


61


5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Západomoravské elektrárny akc. spol. v Brně, II. emise z roku 1927. Kč 30,000.000, podmínky stejné jako u I. emise. 5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Západomoravské elektrárny akc. spol. v Brně, III. emise z roku 1932. Kč 30,000.000, podmínky stejné jako u I. a II. emise. Splatná ve 35 letech: 1./7. 1932-1./7. 1967. 4.5 (3.375) % investiční půjčka výsadní Novojičínské místní dráhy. Vydána dle povolení ministra financí z 28./6. 1921 k účelům investičním. Půjčka jest zajištěna výnosem dráhy, po př. obecními přirážkami města Nového Jičína. K zajištění půjčky bylo intabulováno zástavní právo v běžném pořadí vložky, zřízené pro tuto dráhu v železniční knize. Celkem byla povolena emise Kč 500.000, které se dle potřeby a postupu stavby měly emitovati v kusech po 500 Kč s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná ve 33 letech (1927-1960) a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./4. a 1./10. Vylosované kursy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Emisní kurs: 100 %. 4 (3) % půjčka Tělocvičné jednoty Sokol v Lazích. Kč 150.000 v 1500 dluhopisech po 100 Kč na jméno znějících, k úhradě nedoplatku trhové ceny za Národní dům v Lazích. Vydána 1921, amortisace 1925-1944, kupony k 1./1. Vyložena a umístěna v kruzích jednoty. 4 (3) % půjčka Spojené německé evangelické obce v Praze. Za účelem sanace své a pensijního fondu. Kč 100.000 s kupony k 1./1., amortisace 1921-1945. Umístěna uvnitř obce evangelické. 4 (3) % půjčka Tělocvičné jednoty Sokol v Dolní Suché. K úhradě nedoplatku trhové ceny a nákladů spojených s přístavbou tělocvičného sálu. Kč 150.000 v kusech na jméno po 100 Kč, s kupony k 1./1., amortisace ve 20 letech, počínajíc 1927. Bezúročná výpůjčka spolku Deutscher Turnverein v Nejdku. K úhradě stavebních a zařizovacích nákladů tělocvičny. Kč 250.000, amortisace 1924-1953. 3 (2.25) % půjčka Tělocvičné jednoty Sokol v Nuslích. Kč 500.000 v kusech na jméno po 100 Kč, kupony k 1./1., amortisace v 15 letech. První slosování 1926. 4 (3) % půjčka spolku „Bezkyd“, odbor klubu československých turistů v Orlové (Slezsko). K úhradě nákladů na stavbu útulny ve Velkém Polomu. Kč 100.000 v kusech na jméno po 100 Kč, s kupony k 1./1., amortisace 1926-1945. Bezúročná zápůjčka spolku Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo „Čech“ v Žacléři, z. s. s r. o. K úhradě nákladů na stavbu Národního domu. Kč 250.000 v kusech na majitele po 100 Kč, slosování nejpozději počínajíc 1932, ve 20 letech. Nezúročitelná výpůjčka spolku „Lípa“ v Horním Růžodole. K úhradě stavby spolkového domu v Horním Růžodole. Kč 750.000 v kusech na jméno po Kč 25, amortisace v letech 1931-1945. 4 (3) % zápůjčka spolku „Jugendheim in Ramsau“ ve Frývaldově. www.securityprinting.org

62


Kč 100.000 v 600 kusech po 100 Kč a 200 kusech po 200 Kč s kupony k 1./1., amortisace 19361955. 4 (3.6) % půjčka Spolku pro zbudování a udržování katolického domu pod Svatou Horou v Příbrami. Kč 200.000 v kusech po 100, 500 a 1000 Kč s celoročními kupony k 2./1. Umořování slosováním ve 30 letech; ročně se umořuje v I. desetiletí Kč 4.000. v II. desetiletí Kč 6.000, v III. desetiletí Kč 10.000. Vylosované kusy jsou splatný jmenovitou hodnotou. Emisní kurs 100 %. Bezúročná půjčka Tělocvičné jednoty Sokol v Červeném Kostelci. Vydáno celkem 1600 dlužních úpisů po 250 Kč v celkové výši 400.000 Kč, splatných ve 20 letech, počínajíc od 1./6. 1938. Vylosované dluhopisy jsou ihned splatný a promlčují se ve 3 letech po splatnosti.


63


BANKY a) Československé ústavy.

Agrární banka československá. Představenstvo: Správní rada: Bohumil Novák, předseda, JUDr. Stanislav Švehla, místopředseda, Václav Douděra, Vladimír Dvořák, Jan Hruška, Martin Krajtl, Jan Pražák, Antonín Seyfried, Viktor Stoupal, Antonín Sára, František Šaroun, Dr. Ing. Jan Voženílek. Vedoucí ředitelství: Karel Svoboda, vrchní ředitel. Dozorčí rada: Jan Vyskočil (předseda), Václav Knespl, Václav Koula, Josef Nypl, František Smolík; náhradníci: Jaroslav Mazánek a Jaroslav Svačina. Ředitelství: Karel Svoboda, vrchní ředitel; Adolf Kolářský, JUDr. Václav Kubr, JUDr. Josef Kubr, Karel Waigner, Rudolf Vodička (pozemkové oddělení), ředitelé; František Wustinger, Dr. František Doubrava, náměstkové ředitele; Oldřich Dudek (účtárna), Oldřich Dvořák (kontrola), Jaroslav Petr (bursa), ředitelé oddělení. Centrála v Praze. Filiálky: Bratislava, Brno, České Budějovice, Břeclav, Jičín, Hradec Králové, Košice, Olomouc, Pardubice, Plzeň, Příbram, Tábor, Užhorod. Expositura: Kroměříž. Akciový kapitál Kč 60,000.000 ve 150.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 36 mil. Kč, pensijní fondy 6.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 1,039.828. Posl. v. h. 24./2. 1938. Banka, založená 1911 jako stavovský ústav, stojí v úzkých stycích k zemědělskému lidovému peněžnictví a jeho svazům (Svaz okresních záložen hospodářských, Ústřední jednota hospodářských družstev). Původní akc. kap. 2 mil. K zvýšen 1912 na 4, 1916 na 6, 1917 na 12, 1918 na 20 mil. K. 1919 zvýšen akc. kap. na 40 mil. Kč (1:1 po Kč 620) a v červnu 1920 provedeno další zvýšení na 60 mil. Kč (2:1 po Kč 620). Člen bankovního konsorcia pro finanční operace státní. Zvláštní oddělení: pozemkové, cukerní, uhelné. Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především následující podniky: Cukr: Akc. spol. pro průmysl cukrovarnický, Hodonín-Břeclav; Kuffnerova cukrovarnická akc. spol., Břeclav; Středomoravská cukrovarská a zemědělská akc. spol. v Brně: Cukrovary Moravský Krumlov-Oslavany akc. spol., Praha: Rolnický akciový cukrovar v Sokolnicích; Cukrovar v Trebišově, akc. spol., Trebišov; Agrocukr, společnost pro velkoobchod cukrem s. r. o., Praha. Uhlí: Hnědouhelná akc. spol., Praha; Duchcovsko-mostecké doly (důl Jan a Oskar), spol. s r. o., Praha; Agrocarbona, velkoobchod uhlím, spol. s r. o., Praha; Centrokarbon, česká společnost pro velkoobchod uhlím, spol. s. r. o., Praha; Česko-polská společnost pro organisaci dovozu polského uhlí, Praha. Líh (společně se Živnostenskou bankou. Českou eskomptní bankou a úvěrním ústavem, Družstvem hospodářských lihovarů pro prodej lihu a Ústřední jednotou hospodářských družstev): Akc. spol. pro lihový průmysl v Moravské Ostravě; Frant. Xav. Brosche syn akc. spol.; Kolínské akciové továrny na vyrábění a čištění lihu a drasla; Mostecká továrna na vyrábění lihu a drasla; Kralupská průmyslová lihovarská společnost; Pardubická rafinerie lihu, továrna na likéry a octovou tresť, J. Wertheimer a. s.; Ed. Ad. Malburg a syn akc. spol., Smiřice. Kovoprůmysl: Agroferra, továrna na pluhy ve Velkých Kunčicích; Rolnická strojírna a slévárna dř. Ant. Dobrý v Mladé Boleslavi; SAB, strojírny Agrární banky, spol. s r. o., Praha; Mořic Arndt, akc. spol. továrny na železné zboží v Čeňkově; Elektrotechna, akc. spol. pro slaboproudou techniku v Praze; Technický průmysl, akc. spol., Praha-Karlín; Radiotechna, továrna pro bezdrátová telegrafní a telefonní zařízení, spol. s r. o. v Přelouči. Textil: Akciové textilní továrny Jan Hernych a syn v Ústí n. Orl.; Spojené továrny na výrobu hedvábí Bratří Schielové, akc. spol., Praha. Jiné účasti: Explosia, československá akciová továrna na látky výbušné v Praze; Synthesia, chemické továrny akc. spol., Praha; Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Praha; Československá plavební akc. spol. Labská v Praze; Remorkáže na Vltavě a Labi v Praze; československá plavební akc. spol. Dunajská v Bratislavě; Česká akciová továrna na čokoládu Josef Kőfferle a spol., Rohatec; Česká společnost pro nákup a prodej chmele v Žatci. Banky: Česko-rumunská komisionářská banka v Bukurešti; Český akciový hypoteční ústav v Praze; Pražská súčtovací banka

Dividendy 1911-1921: 51/2, 51/2, 51/2, 4, 41/2, 51/2, 51/2, 6, 61/2, 8, 8 %; 1922-1925: po 4 %: 19261931: 5, 6, 61/4, 61/2, 61/2, 5 %; 1932-1935: po 41/2 %; 1936-1937: po 43/4 %. www.securityprinting.org

64

Československé bursovní papíry 1938-1939 Kursy na pražské burse : Rok 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932*) 1933 nejvyšší 376 459 484 520 535 525 500 nejnižší 376 353 461 481 508 499 485 poslední 376 459 481 511 508 500 485 *) Až do 5./4.; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem let 1933 až 1937: 400, 425, 440, 520, 520; 1938 (do 30./6.): 505.

1934 -

1935/7 -

Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

celkem

1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

89.7 106.0 116.4 60.0 89.5 92.2 123.1 210.4 204.8 190.5

93.0 106.0 122.5 61.5 62.8 49.8 90.3 174.5 84.3 65.6

118.9 141.6 173.5 165.5 155.6 139.9 126.2 156.4 157.9 268.0

27.9 26.7 27.1 30.0 29.2 28.0 28.9 28.9 28.4 29.1

501.5 503.7 556.4 516.31) 417.9 382.3 381.5 395.5 456.2 469.8

23.1 23.6 22.6 22.5 27.5 26.3 29.3 30.4 35.8 44.7

3.4 4.9 4.7 7.8 3.3 2.8 4.8 6.7 5.5 3.1

857.6 912.6 1.023.2 863.5 785.9 721.3 784.2 1.002.8 972.9 1.070.8

Pasiva

kapitál

reservy

fondy

vklady

věřitelé

různé

přenos

zisk

1928 60.0 29.1 2.0 157.8 597.6 1929 60.0 30.1 2.6 164.3 644.4 1930 60.0 31.1 3.7 179.5 737.3 1931 60.0 32.1 4.7 187.6 565.1 1932 60.0 33.0 5.0 184.7 481.9 1933 60.0 33.5 5.0 171.3 436.2 1934 60.0 34.0 5.0 170.7 504.2 1935 60.0 34.5 5.0 182.7 700.8 1936 60.0 35.0 5.4 192.9 652.4 1937 60.0 35.5 5.8 206.8 730.7 1) Včetně 12.7 mil. Kč nominale, t. j. 30.178 kusů vlastních akcií, bilancovaných při průměrném kursu záložen hospodářských při kursu 430).

4.1 0.5 3.5 1.0 3.6 1.2 8.1 1.6 16.4 1.0 10.8 1.3 5.7 1.0 15.0 1.0 22.2 1.0 26.9 1.0 421 Kč (v roce 1932 umístěny u

6.4 6.7 6.9 4.2 3.9 3.2 3.5 3.8 4.0 4.1 okresních

Účet zisku a ztráty v milionech Kč Příjmy

Vydání

Rok

úrok. saldo

odměny

různé zisky

věcná režie

osobní režie

daně

odpisy

různé ztráty

1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

9.7 11.4 12.6 16.2 14.1 11.0 10.5 9.9 10.2 12.2

5.5 7.6 7.0 7.4 7.5 7.2 6.3 6.6 5.4 5.9

5.7 4.5 3.7 3.8 2.7 2.1 2.9 3.3 3.7 3.0

2.2 2.1 1.8 2.1 1.8 2.0 1.8 1.8 2.0 2.1

8.6 9.2 9.5 9.8 9.5 8.6 7.9 8.1 8.2 8.4

2.7 1.6 1.8 1.6 1.3 1.5 1.5 1.8 2.9 2.2

0.9 1.6 1.3 1.3 0.7 0.6 0.6 0.6 0.5 0.6

2.2 2.1 8.6 7.1 4.5 4.4 3.8 1.7 3.7

Banka pro obchod a průmysl dříve „Länderbanka“ v Praze. Představenstvo: Správní rada: Prof. Charles Rist, předseda, Emil Freund a Dr. Bohumil Vlasák, místopředsedové, František Bauer, Jeroným Colloredo-Mansfeld, Ludvík Fischer, Arnošt Fischl, André Goüin, Robert J. Kořán, Richard Morawetz, Václav Palivec, Ervín Philipp, Henry Reuter, Albín Sehraní, Maurice Thiébaut, prof. Dr. Arnošt Wenig. Vedoucí ředitelství: Karel Kress, August Lengsfeld, Karel Budiš. Dozorčí rada: B. H. Binder, Charles Flory, Dr. Josef Kislinger, Josef Nebeský, Viktor Reiser; náhradníci: Arnošt Klaar, Hynek Vrba. Ředitelství: Karel Kress, August Lengsfeld, Karel Budiš, vedoucí ředitelé; Arnošt Hoffmann, Arnošt Sőβland, Kurt Lichtenstein, Arnošt Pacovský, Pavel Růžička, Robert Katz, Artuš Perutz, ředitelé; Otto Weil, Dr. Otakar Hanačík, František Klein, Karel Mendl, Antonín A. Lustig, náměstkové ředitele. Centrála v Praze; filiálky: Aš, Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jablonec n. N., Jihlava, Kraslice, Krásná Lípa, Liberec, Mor. Ostrava, Náchod, Plzeň, Teplice-Šanov, Trutnov, Vejprty, Varnsdorf; expositury: Karlín, Smíchov, Mikulášovice a Mladá Boleslav. www.securityprinting.org

65


Akciový kapitál Kč 120,000.000 ve 300.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 78.7 mil. Kč, pensijní fondy 34.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 8.1 mil. Kč. Posl. (v. h. 10./6. 1938. Banka založená 1921 převzala podle stavu z 31./12.1920 československý obchod a tuzemské filiálky vídeňské Länderbanky. Původní akc. kap. 80 mil. Kč zvýšen v říjnu 1924 na 120 mil. Kč a v dubnu 1929 provedeno další zvýšení na 160 mil. Kč (z nových 100.000 akcií nabídnuto 50.000 kusů akcionářům 3:1 po Kč 640, zbytek přenechán tuzemskému syndikátu). 1932 redukce na 120 mil. Kč zničením 100.000 akcií, získaných intervenčními nákupy nákladem 57.4 mil. Kč; diference proti jmenovité hodnotě t. j. 17.4 mil. Kč kryta z kapitálového reservního fondu. Člen konsorcia pro finanční operace státní. Zvláštní oddělení: cukerní. Stabilisační bilance k 1./1. 1930: přebytek z nahodnocení nemovitostí 17.1 mil. Kč uložen do stabilisačního fondu. Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky: Cukr: Rafinerie cukru v Krásném Březně, akc. spol. v Praze; Spolek moravských cukrovarů, Olomouc; Rolnický akcijní cukrovar v Lenešicích: Rolnické cukrovary Hostačov a Žleby, akc. spol.. Hostačov. Textil: Spojené ašské barvírny akc. spol. v Aši; Vilém Hering akc. spol. ve Vejprtech; Spojené továrny pro výrobu hedvábí, Bratří Schielové akc. spol. v Rýmařově; M. Zweig, mechanická tkalcovna akc. spol. v Liberci; De Ball akc. spol. v Kraslicích. Kovoprůmysl: První brněnská strojírenská společnost v Brně; Jäklův železářský průmysl, akc. spol. ve Frýštátě; Sfinx, spojené smaltovny a továrny na kovové zboží akc. spol., Praha; Ideal-Radio, akc. spol. v Praze. Jiný průmysl: Spojené závody pro výrobu karborundu a elektritu akc. spol. v Nových Benátkách; Sklárny akc. spol. v Plzni; Čokoládové závody Deli akc. spol. v Lovosicích; Akc. spol. pro průmysl na stlačený vzduch H. Flottmann a spol. v Praze; Solo, spojené československé akciové sirkárny a lučební továrny v Praze.

Dividendy: 1921-1922: 71/2, 83/4 %; 1923-1930: po 10 %; 1931: 5 %; 1932-1936: 0; 1937: 4 %. Bursa: Praha. Kursy na pražské burse: Rok 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932*) 1933 nejvyšší 623 710 814 830 730 659 564 nejnižší 564 623 699 715 559 562 548 poslední 623 699 809 720 659 567 548 *) Až do 5./4.; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem let 1933 až 1937: 400, 450, 420, 445, 460; 1938 (do 30./6.): 415.

1934 -

1935/7 -


hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

celkem

1928 1929 1./1. 301) 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

239.7 318.2 318.2 314.8 221.6 218.3 242.2 300.4 308.8 297.0 291.8

184.5 227.8 227.8 256.5 276.1 293.4 202.5 153.9 129.9 110.7 114.3

83.9 88.1 88.1 105.7 144.32) 70.6 60.5 66.4 65.2 66.0 84.6

35.8 39.6 39.6 46.8 46.3 46.9 49.0 48.7 44.1 40.9 41.9

1.263.5 1.258.8 1.258.8 1.047.9 877.1 735.3 715.6 665.4 693.7 719.6 734.2

8.5 10.7 27.8 28.1 27.4 26.5 26.6 30.3 27.9 27.4 26.9

31.6 22.7 22.7 11.6 6.5 8.5 8.8 16.3 38.7 64.4 37.3

1.847.5 1.965.9 1.983.0 1.811.4 1.599.3 1.399.5 1.305.2 1.281.4 1.308.3 1.326.0 1.331.0

Pasiva

kapitál

reservy

fondy

vklady

věřitelé

různé

přenos

zisk

1.121.7 1.128.3 1.128.3 895.4 664.9 503.8 449.9 428.0 459.1 481.0 490.7

84.0 75.5 75.5 51.9 57.0 24.6 39.0 29.5 39.8 54.0 90.23)

3.1 3.9 3.9 4.0 4.3 4.5 4.9 5.3 5.5 6.8 8.2

23.6 27.7 27.7 19.2 6.5 1.1 1.3 1.2 1.4 2.0 4.9

1928 120.0 75.0 26.5 393.6 1929 160.0 102.5 29.8 438.2 1./1. 301) 160.0 119.6 29.8 438.2 1930 160.0 137.7 33.5 509.6 1931 160.0 138.6 31.6 536.3 1932 120.0 121.6 32.5 591.5 1933 120.0 122.2 32.5 535.4 1934 120.0 123.2 33.7 540.5 1935 120.0 124.2 34.4 523.9 1936 120.0 124.3 34.4 503.5 1937 120.0 78.43) 34.8 503.7 1) Stabilisační východisková bilance k 1./1. 1930. 2) Včetně 40 mil. Kč nominale vlastních akcií (57.4 mil. Kč), určených k zničení. 3) Zvláštní reservní fond ke krytí ztrát z pohledávek proti dlužníkům v běžném úctě v různé), ježto jde o fluktuující účelovou reservu.


částce 46 mil. Kč převeden do skupiny „ostatní pasiva“ (viz

66

Československé bursovní papíry 1938-1939 Účet zisku a ztráty v milionech Kč: Příjmy

Vydání

Rok

úrok. saldo

odměny

různé zisky

věcná režie

osobní režie

daně

odpisy

různé ztráty

1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

31.1 41.0 36.2 35.0 19.3 20.2 15.7 14.5 15.2 19.1

17.2 17.5 14.7 13.7 8.1 8.2 6.5 6.2 6.1 8.8

13.4 11.6 11.5 4.6 3.7 5.1 4.1 6.4 7.5 5.3

5.0 5.4 5.3 4.3 3.6 3.3 3.5 3.5 3.1 3.5

26.9 28.4 27.1 25.3 23.9 22.6 20.4 20.4 20.5 21.0

5.9 8.3 9.7 4.8 1.9 1.2 0.7 1.3 2.7 3.4

0.3 0.4 1.1 1.0 0.6 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5

11.4 4.5 -

Česká banka v Praze. Představenstvo: Správní rada: Ing. Jan Kubíček, předseda, Václav Košek a Antonín Šimek, místopředsedové, arch. Jaroslav Benedikt, Ing. Josef Bertl, MUDr. Josef Hybler, Josef Ponec, Ing. Vladimír Rott, Josef Urban, Konrád Vichr. Dozorčí rada: Dr. Vilém Funk (předseda), Dr. František Zachoval, Josef Barhoň, Josef Hladík, Dr. Alfred. M. Mayer, Josef Zvolský; náhradníci: Václav Pospíšil a Karel Štícha. Ředitelství: Antonín Malý, vedoucí ředitel, Václav Váňa, ředitel, Jaroslav Brož a Ing. Emanuel Hubička, náměstkové ředitele. Centrála v Praze. Filiálky: Brno, Domažlice, Hradec Králové, Jaroměř, Plzeň a Turnov. Expositury: Brandýs n. L., Poděbrady, Slaný a 9 ve Velké Praze. Akciový kapitál Kč 50,000.000 ve 125.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 10.3 mil. Kč, pensijní a podpůrné fondy 4.7 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 123.273. Posl. v. h. 11./4. 1938. Banka založena 1908 s akc. kap. 2 mil. K, který postupnými emisemi až do roku 1918 zvýšen na 20 mil. K. Koncem 1919 zvýšení na 40 mil. Kč a v říjnu 1920 další zvýšení na 60 mil. Kč (akcionářům po Kč 535, neakcionářům po Kč 560). 1927 převzata fusí Banka stavebních živností a průmyslu v Praze, jejíž speciální obchodní agenda předána zvláštnímu stavebnímu oddělení. Ve stabilisační bilanci k 1./1. 1931 nahodnocen bankovní palác o 20 mil. Kč, kterážto částka uložena do stabilisačního fondu. V bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů na cenných papírech, účastech a dlužnících ve výši 42.7 mil. Kč, k nimž použito stabilisačního fondu 20 mil. Kč, ostatních reserv v částce 12.7 mil. Kč a redukce akc. kap. na 50 mil. Kč stažením 10 mil. Kč nominale vlastních akcií, získaných intervenčními nákupy. Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky: Stavební průmysl: Edifa, akc. spol. pro výrobu a prodej stavebních hmot, Praha; Ant. Herget, cihlářské závody a vápenice, spol. s r. o., Praha; Prastav, spojené pražské továrny na staviva, akc. spol., Praha; Eternitas, akciové továrny dehtových výrobků a krycích hmot, Hradec Králové. Kovoprůmysl: Jánka a spol., akc. spol., Praha; Vulkania, společnost s r. o. v Prostějově; Radiatorka, společnost s r. o, Praha. Textil: Klazar, kobercové továrny akc. spol., Praha; J. Veselý synové, továrny na punčochy a pletené zboží, akc. spol., Německý Brod. Jiný průmysl: Uhličité lázně a zřídla akc. spol. v Poděbradech; Saponia, spojené české akciové továrny na mýdla a svíčky v Praze.

Dividendy: 1908-1922: 41/2, 41/2, 51/4, 51/4, 51/4, 51/2, 3, 4, 4, 5, 5, 6, 7, 71/2, 71/2 %; 1923-1925: 0; 1926-1930: 3, 4, 5, 5, 5 %; 1931-1935: 3, 3, 21/2, 21/2, 21/2 %; 1936-1937: po 3 %. Bursa: Praha (od roku 1923 žádné záznamy). Kursy v soukromém obchodě koncem let 19291933: 340, 305, 220, 200, 180. Koncem 1934-1937: 155, 205, 270, 285; 1938 (do 30./6.): 245. Rok nejvyšší nejnižší poslední

1914 410 405 405


1919 627 435 621

Kursy na pražské burse: 1920 1921 670 554 435 460 550 494

1922 488 435 444

1923 450 400 401

1924/37 -

67



hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

celkem

1928 1929 1930 1./1. 31 19311) 1932 1933 1934 1./1. 353) 1935 1936 1937 Pasiva

44.2 47.2 52.3 52.3 27.9 73.5 65.9 61.1 61.1 79.1 86.3 76.9 kapitál

26.7 32.4 37.3 37.3 20.0 18.7 12.3 13.5 13.5 33.2 28.5 15.9 reservy

73.4 93.7 128.4 128.4 112.42) 41.1 40.4 40.0 40.0 47.3 57.1 91.5 fondy

14.2 15.1 17.3 17.3 19.3 19.8 19.4 18.9 18.7 17.6 17.6 19.5 vklady

448.2 432.9 436.2 436.2 392.0 358.2 329.4 332.5 332.5 357.7 397.8 360.7 věřitelé

10.2 9.3 9.3 29.3 28.2 29.7 29.7 31.2 30.8 30.4 31.0 31.9 různé

5.3 6.8 8.0 8.0 4.7 4.6 5.4 7.2 7.3 5.4 6.6 6.6 přenos

622.2 637.4 688.8 708.8 604.5 545.6 502.4 504.4 503.8 570.7 624.9 603.0 zisk

1928 1929 1930 1./1. 31 19311) 1932 1933 1934 1./1. 353) 1935 1936 1937

60.0 60.0 60.0 60.0 60.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0

20.1 20.9 22.0 42.0 9.5 9.8 9.9 10.0 9.3 9.4 10.1 10.2

2.5 2.8 3.1 3.1 3.4 3.5 3.5 3.5 3.5 3.6 3.8 4.3

170.4 182.2 200.7 200.7 206.0 203.8 191.7 191.3 191.3 201.9 207.0 214.4

358.5 361.6 392.5 392.5 314.5 272.2 240.3 243.1 243.1 298.9 343.1 317.2

6.2 5.1 5.5 5.5 6.9 3.2 5.3 5.0 5.0 4.7 8.9 4.8

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.2 0.1 0.1

4.3 4.6 4.7 4.7 4.0 3.0 1.6 1.4 1.4 2.1 1.9 2.0

daně

odpisy

různé ztráty

1.2 2.2 0.5 1.0 1.5 1.3 1.2 1.2 1.2 1.2

0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.4

1.2 0.5 1.5 4.5 2.8 2.3 1.8 2.2 2.1 3.8

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: Příjmy Rok

úrok. saldo

Vydání odměny

různé zisky

věcná režie

osobní režie

1928 5.7 6.5 2.9 1.4 6.7 1929 6.5 6.6 3.0 1.5 6.8 1930 6.5 6.7 2.6 1.7 7.1 19311) 9.1 6.3 3.1 1.6 7.1 1932 8.5 5.0 2.6 1.5 7.0 1933 6.7 4.3 2.2 1.2 6.4 1934 5.9 3.5 2.2 1.0 5.8 1935 6.0 3.5 3.0 1.1 5.7 1936 5.5 3.6 3.0 0.9 5.5 1937 6.9 3.8 3.1 0.9 5.4 1) Bilance po provedeni mimořádných odpisů. 2) Včetně 10 mil. Kč nominale vlastních akcií (bilancovaných za nominale), určených k zničení. 3) Restabilisace k 1./1. 1935.

Česká banka Union, Praha. Představenstvo: Správní rada: Dr. Václav Schuster, předseda, Dr. Evžen Ledebur-Wicheln a Eduard Stutz, místopředsedové, Ing. Herbert Bondy, Auguste Callens, Rudolf Haurowitz, Dr. Arnošt Janotta, Felix Kahler, Dr. Emil Kreibich, Antonín Mühlig, Dr. Karel Musil, Hanuš Petschek, Zikmund Popper, Paul Ramlot, Max Richter, Karel Robětín, Ing. Robert Siegl, Ing. Jozef Styk, Hanuš Weinmann. Vedoucí ředitelé: Oto Freund, Emil Benedict a Leopold Stein. Dozorčí rada: Karel Dederra, František Maader, Karel Roubíček, Dr. Ladislav Tichý, Hugo Wertheimer, Alois Wotitzky; náhradníci: Kurt Mehlschmidt, Dr. Oskar Schmidt. Ředitelství: Oto Freund, Emil Benedict, Leopold Stein, Oto Arnstein, Dr. Otto G. Schubert, vedoucí ředitelé; Dr. Jan Bouzek, Adolf Augstein, Arnošt Baum, Václav Huder, Josef Krebs, Rudolf Pollak, Max Weiss, ředitelé; doc. Dr. František Adler, František Arnstein, Rudolf Simelis, Arnošt Wrba, náměstkové ředitele. Centrála v Praze: Filiálky: Aš, Bratislava, Brno, Broumov, České Budějovice, Dvůr Králové n. L., Frýdek-Místek, Frývaldov, Jablonec n. N., Jihlava, Karlovy Vary, Kraslice, Krnov, Liberec, Litoměřice, Mariánské Lázně, Moravská Ostrava, Most, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Pardubice, Plzeň, www.securityprinting.org

68


Podmokly, Prostějov, Rumburk, Svitavy, Šumperk, Teplice-Šanov, Trutnov, Ústí n. L., Varnsdorf, Vrchlabí, Žatec. Expositury: Praha-Vinohrady a Praha-Libeň. Komandita ve Vídni: Rosenfeld & Co., Vídeň. Cukerní oddělení: Centrála v Praze, filiálky v Bratislavě, Olomouci a Opavě. Akciový kapitál: Kč 150,000.000 v 750.0001) akciích po 200 Kč nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 77 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 10.1 mil. Kč. Posl. v. h. 23./4. 1938. Banka založena 1872 s akc. kap. 10 mil. zl. (splaceno 40 %), který po přechodné redukci zvýšen do konce století na 12 mil. zl. V období 1905/11 provedeno postupnými emisemi zvýšení na 65 mil. K. Vzhledem k vzrůstajícímu rozsahu obchodu usneseno 1912 další zvýšení akc. kap. na 100 mil. K, které v důsledku nepokojů na Balkáně a pozdější světové války nemohlo býti uskutečněno. V srpnu 1918 zvýšen akc. kap. na 80 mil. K. V září 1920 zvýšení na 120 mil. Kč emisí 200.000 akcií, z nichž 80.000 kusů nabídnuto akcionářům (5:1 po Kč 360) a zbytek přenechán skupině Banca Commerciale Italiana, Milán-Lazard, Frères & Cie, Paříž. 1920 zlikvidovány filiálky v Rakousku, Jugoslávii a Polsku. Dle usnesení v. h. ze 14./2. 1922 provedeno ve dvou emisích zvýšení akc. kap. na 200 mil. Kč: v březnu 1922 vydáno 200.000 akcií (3:1 po Kč 325) a v dubnu 1924 dalších 200.000 kusů (4:1 po Kč 360). S platností od 1./1. 1929 převzata fusí Všeobecná česká bankovní jednota v Praze (akc. kap. 75 mil. Kč v akciích po 200 Kč). K výměně potřebných 225.000 akcií České banky Union dáno k disposici velkoakcionáři ústavu. Se Société Générale de Belgique (Brusel), Banque Belge pour 1'Etranger (Brusel), Basler Handelsbank (Basilej) a Wiener Bank-Verein (Vídeň), kteréžto ústavy na základě účasti na Všeobecné české bankovní jednotě získaly fusí zájem na České bance Union, sjednány dlouhodobé přátelské úmluvy. 1930 získána na podkladě těchto přátelských styků účast na Opštem Jugoslavenskem Bankarskem Društvu D. D. v Záhřebu-Bělehradě. V bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů na cenných papírech, účastech a dlužnících částkou 122.1 mil. Kč a odepsáním kursové ztráty 20.1 mil. Kč na vlastních akciích, zakoupených z důvodů intervenčních; na odpisy v celkové výši 142.2 mil. Kč použito 124.5 mil. Kč z reserv a 17.7 mil. Kč z provozních zisků roku 1931. Současně snížen akc. kap. z 200 na 150 mil. Kč stažením bankou postupně získaných 250.000 kusů vlastních akcií. Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky: Kovoprůmysl: Měďárna Čechy, Praha; Válcovny kovů akc. spol., Přívoz; Válcovny Mannesmannových trub akc. spol., Chomutov; České závody kovů Robert Zinn, Engels a spol., akc. spol., Varnsdorf; Železárny Rotava-Nýdek akc. spol., Praha; Zbirožské železárny Max Hopfengartner akc. spol., Holoubkov; Továrny na železné zboží v Čeňkově, Moric Arndt akc. spol., Praha; Kosmos, výroba kamen a železárny, akc. spol., Olomouc; První brněnská strojírenská společnost, Brno; Eisenwerke Aktiengesellschaft Krieglach, Krieglach; Wertich, Eisen- und Stahlwalzwerke A. G., Vídeň. Keramika: Sedlecké kaolinové závody, akc. spol., Sedlec u Karl. Varů: První česká akciová společnost pro výrobu skla v Oloví; Mühlig-Union, akciová společnost pro sklářský průmysl, Settenz; Bohemia, keramické závody akc. spol., Karlovy Vary; Závody PetzoldDöll, akc. spol. v Kadani; Karlovarské továrny na křišťálové sklo akc. spol. Ludvík Moser a synové, Nové Dvory; Erste Oesterreichische Maschinglasindustrie A. G. Vídeň. Textil: Noë Stross, akc. spol. spojených továren textilních, Libavské Údolí a Bělá pod Bezdězem; Prádelna česané příze Ignác Schmieger, akc. spol., Zvodava; Mildenavská prádelna na česané příze, Antonína Richtra synové akc. spol., Mildenava; M. B. Neumanna synové-Union, akciová společnost pro průmysl textilní a tiskárny látek, Dvůr Králové; G. A. Fröhlicha syn, tkalcovna, továrna na samet a tisk, akc. spol., Varnsdorf; Nýdecká česárna vlny a prádelna na česanou přízi akc. spol., Nýdek; Teltscher & Löwy, továrna na plyš, krimr a vlněné zboží, akc. spol., Rochlice; První česká továrna na umělé hedvábí, akc. spol., Tereziental; M. Joss & Löwenstein akc. spol., Praha; Mechanická tkalcovna „Stella“ akc. spol., Harta. Dříví: J. Korner, akc. spol. pro průmysl dřevařský, Praha; Thonet-Mundus, spojené československé továrny na nábytek z ohýbaného dřeva, akc. spol., Brno. Papír: Jindřichovská továrna na papír, akc. spol. dříve Martin Kink a spol., Praha; Česko-Kamenické papírny akc. spol., Praha. Kvasný průmysl: Pečecká rafinerie cukru, akc. spol., Praha; Hejčínský cukrovar, lihovar a drožďárna dř. Bratří A. & H. May-ů akc. spol., Olomouc-Hejčín; Pardubická rafinerie lihu, továrna na likéry a octovou tresť, J. Wertheimer akc. spol., Praha; ReichenbergMaffersdorfer und Gablonzer Brauereien A. G., Maffersdorf. Jiné účasti: Julius Meinl, akc. spol., Praha; Matador, pryžové závody akc. spol., Praha; Akc. spol. pro asfaltování a stavbu silnic v Bratislavě; Bituma, akc. spol. pro průmysl báňský a chemický, Karlovy Vary; Klotilda, akc. spol. pro chemický průmysl, Velký Bočkov; Szolyva. akc. spol. pro destilaci dřeva v Praze; Generalia, obchodní akciová společnost, Praha; Union, společnost pro obchod cukrem s r. o., Praha; Česká Union, obchod uhlím, společnost s r. o., Moravská Ostrava; Československá akciová pojišťovna pro živnosti, obchod a průmysl v Praze; Société de commission Tchéco-Roumaine, Bukurešt. 1) V souvislosti se vzájemným vyúčtováním konsorciálních úvěrů a účastí mezi Českou bankou Union a Creditanstalt-Bankverein bylo na jaře 1935 repatriováno 113.520 akcií České banky Union, které umístěny v kruzích tuzemských zájemců. Po této transakci zbývá v zahraniční držbě asi 200.000 akcií.


69


Dividendy 1900-1918: 71/2, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 61/2, 61/2, 7, 7, 7, 7, 71/2, 61/2, 71/2, 81/2, 91/2, 71/2 %; 1919-1925: 9, 12, 14, 14, 14, 12, 12 %; 1926-1929: po 10 %; 1930: 8 %; 1931-1936: 0; 1937: 4 %. Bursy: Praha, Vídeň. Kursy na pražské burse: Rok 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932*) 1933 1934 1935/7 nejvyšší 376 410 442 446 396 315 224 nejnižší 316 340 370 390 314 224 211 poslední 343 400 431 394 314 224 211 *) Až do 5./4.; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem 1933: Kč 100; 1934: nejvyšší 100, nejnižší 70, poslední 87.50; 1935: nejvyšší 124, nejnižší 70, poslední 124; 1936: nejvyšší 193, nejnižší 117, poslední 193; 1937: nejvyšší 274, nejnižší 195, poslední 208; 1938 (do 30./6.) : nejvyšší 211, nejnižší 177, poslední 187. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

celkem

1928 19291) 1930 19312) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

424.8 551.7 594.1 362.6 287.6 297.3 277.8 372.0 337.2 381.1

338.7 374.1 329.0 190.6 224.6 206.7 204.0 195.3 203.9 189.5

280.9 198.7 257.0 151.5 131.7 125.8 112.1 153.4 204.5 237.2

110.8 136.1 139.5 96.4 94.2 98.0 93.1 94.3 94.3 94.3

2.505.2 2.997.0 2.909.2 2.322.4 1.941.5 1.829.8 1.809.6 1.799.0 1.715.6 1.931.2

33.7 50.9 47.1 45.2 43.4 41.9 42.4 43.6 43.6 43.4

68.7 95.3 140.6 63.1 63.7 49.5 48.2 79.2 129.5 101.1

3.762.7 4.403.7 4.416.5 3.231.8 2.786.6 2.649.0 2.587.2 2.736.8 2.728.6 2.977.8

Pasiva

kapitál

reservy

fondy

vklady

věřitelé

různé

přenos

zisk

1928 19291) 1930 19312) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

200.0 200.0 200.0 150.0 150.0 150.0 150.0 150.0 150.0 150.0

176.2 187.4 196.6 75.0 75.0 75.0 75.0 75.0 75.0 75.0

2.0 2.0 2.0 2.0 2.0 2.0 2.0 2.0

1.096.8 1.456.7 1.668.9 1.234.1 1.287.5 1.254.1 1.254.5 1.298.9 1.314.0 1.348.4

1.878.1 2.182.5 2.000.6 1.555.9 1.137.2 1.018.8 949.9 1.107.1 1.053.5 1.264.4

377.3 342.1 325.6 210.4 128.2 141.0 145.9 86.7 113.5 119.9

0.7 1.3 2.0 2.7 4.4 6.6 8.1 9.9 9.9 9.9

33.6 33.8 20.8 1.7 2.2 1.4 1.8 7.2 10.7 8.2


1) 2)

úrok. saldo

Vydání odměny

různé zisky

1928 74.0 42.7 19291) 96.6 50.8 1930 77.7 44.2 19312) 68.1 37.8 1932 55.0 28.9 1933 46.0 26.2 1934 40.3 23.7 1935 37.5 25.0 1936 38.9 25.1 1937 44.9 29.1 Po fusi se Všeobecnou českou bankovní jednotou. Bilance po provedení mimořádných odpisů.

17.2 8.0 4.2 9.0 4.7 7.7 10.2 14.7 15.3 10.2

věcná režie

osobní režie

daně

odpisy

různé ztráty

14.3 19.6 14.5 11.8 9.4 9.3 8.4 7.7 7.6 8.0

66.1 88.2 81.3 77.7 74.0 65.8 61.4 59.2 57.2 60.4

16.9 9.9 7.4 4.1 1.5 1.9 1.7 2.0 2.4 6.3

3.1 4.0 2.1 1.9 1.6 1.5 0.9 1.1 1.4 1.2

-

Česká eskomptní banka a úvěrní ústav v Praze. Představenstvo: Správní rada: Dr. Felix Redlich, předseda, Dr. Filip Gomperz, Karel Kučera a Dr. techn. h. c. Josef Max Mühlig, místopředsedové, Ferdinand Bloch-Bauer, Otto Deutsch, Dr. Igor Dula, Dr. Otto Feilchenfeld, Dr. František Fousek, Herbert Fuchsrobětín, Ing. Antonín Hödl, Dr. techn. h. c. Alfred Hochstetter, Dr. Ing. František Hummelíberger, Eugen Kubinzky, Bedřich Petschek, Walter Riedel, Felix Richter, Dr. Alain Rohan, Dr. Adolf Schwarzenberg, Petr Spiro, Rudolf SteinskýSehnoutka, Dr. Jean Villers, Willy Vodvarzka-Kubinzky, Bedřich Weinmann, Dr. Karel WolfZdekauer. Vedoucí ředitelé: Dr. Otto Feilchenfeld, Dr. Artur Lob. www.securityprinting.org

70


Dozorčí rada: Ing. Jindřich Czech, Ferdinand Gross, Rudolf Havelka, Adalbert Lederer, Osvald Ritter-Rittershain, Josef Urban, Dr. Ing. Armín Weiner. Ředitelství: Dr. Otto Feilchenfeld, Dr., Artur Lob, Dr. Karel Hólzer, Karel Nowotny, Štěpán Popper, vedoucí ředitelé; Leo Pollak, ředitel; Dr. Arno Fischer, Arnošt Kanzler, Dr. Otto Lechner, Pavel František Löw, Dr. Ladislav Neumann, Pavel Nótzl, Dr. Heinz Post, Bedřich Rulf, Erik Schubert, Richard Straschnow, Otto Vogl, náměstkové ředitele. Centrála v Praze. Filiálky: Aš, Brno, Břeclav, České Budějovice, Česká Kamenice, Česká Lípa, Děčín, Falknov, Cheb, Chomutov, Jablonec n. N., Jihlava, Karlovy Vary, Krnov, Liberec, Litoměřice, Lovosice, Mariánské Lázně, Mikulov, Moravská Ostrava, Most, Olomouc, Opava, Plzeň, Rumburk, Šumperk, Teplice, Trutnov, Ústí n. L., Varnsdorf, Vrchlabí, Znojmo, Žatec. Expositury: Bor, Bruntál, Kamenný Šenov, Podmokly, Smržovka. Akciový kapitál Kč 130,000.000 v 650.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 69.5 mil. Kč, pensijní a podpůrné fondy 47.3 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 6.8 mil. Kč. Posl. v. h. 22/4. 1938. Banka založena 1863 pod firmou Česká eskomptní banka v Praze s akc. kap. 2 mil. zl., který s počátku splacen 50 %, od 1876 plně. V období 1891/1900 zvýšen akc. kap. postupně na 12 mil. K. 1901 nabídnuta akcionářům výměna za akcie Niederösterreichische Escompte-Gesellschaít ve Vídni (výměnný poměr 400 K nominale České eskomptní banky : 1000 K nominale Niederösterreichische Escompte-Gesellschaft), které převážně použito. Vídeňská banka získala touto transakcí skoro všecky akcie, jež podržela ve svém portefeuille až do 1919, kdy prodala většinu československému syndikátu se Živnostenskou bankou v čele. 1919 převzala Česká eskomptní banka 10 československých filiálek a rozsáhlý československý obchod Oesterreichische Credit-Anstalt für Handel und Gewerbe ve Vídni, jíž přenechala značnou část nové emise, kterou akc. kap. ústavu - jehož firma doplněna na dnešní znění zvýšen na 48 mil. Kč. 1920 zvýšen akc. kap. ve 3 emisích (červen, říjen, prosinec) na 100 mil. Kč; nové akcie nabídnuty zčásti akcionářům po Kč 425, zčásti přenechány Banque de Bruxelles (Brusel), bankovnímu domu M. M. Warburg & Co. (Hamburg) a International Acceptance Bank Inc. (New York). 1921 součinnost při založení Slovenské všeobecné úvěrní banky v Bratislavě (účast 1930 odprodána); akc. kap. v souvislosti s tím zvýšen na 140 mil. Kč, nové akcie nabídnuty po Kč 325 akcionářům. V červnu 1922 provedeno zvýšení na 175 mil. Kč (4:1 po Kč 325) a v prosinci 1923 další zvýšení na 200 mil. Kč (7:1 po Kč 340); okruh zahraničních akcionářů rozšířen při těchto emisích o bankovní dům Kleinwort Sons & Co. (Londýn). 1922 součinnost při založení Bank für auswärtigen Handel A. G. v Berlíně (likviduje se). S platností od 1./1. 1924 převzata fusí Moravská eskontní banka v Brně, čímž získána též účast na Bratislavské všeobecné bance úč. spol. v Bratislavě a komanditní podíl na bankovním domu Prokop & Bouda v Praze; k výměně potřebných 140.000 akcií dáno k disposici velkoakcionáři. 1929 součinnost při založení Banque pour le Commerce et 1'Industrie v Paříži. V dubnu 1929 zvýšen akc. kap. z 200 na 250 mil. Kč; nové akcie nabídnuty v poměru 4:1 po Kč 375 akcionářům. V říjnu 1935 získána většina akcií Bratislavské obchodní a úvěrné banky akc. spol. v Bratislavě. V bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů na cenných papírech, účastech a dlužnících částkou 136 mil. Kč a odepsáním kursové ztráty 41 mil. Kč na vlastních akciích, zakoupených z důvodů intervenčních; na odpisy v celkové výši 177 mil. Kč použito 151 mil. Kč z reserv a 26 mil. Kč z provozních zisků roku 1931. Současně snížen akc. kap. z 250 na 170 mil. Kč stažením bankou postupně získaných 400.000 kusů vlastních akcií. V rámci snah o omezení obchodu na domácí zájmy získala banka v březnu 1935 položky vlastních akcií, nacházející se po reorganisaci Credit-Anstalt a Niederescompte v majetku Societé de Gestion (asi 79.000 kusů) a Incredit (asi 104.000 kusů); stažením těchto akcií, jejichž počet příkupy doplněn na 200.000 kusů, snížen v roce 1935 akc. kap. ze 170 na 130 mil. Kč. Z této transakce vyplývající značný knihovní zisk přikázán skrytým reservám, do nichž při této příležitosti převedeno též 48 mil. Kč z vykázaných reserv. Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek z nahodnocení nemovitostí v částce 25 mil. Kč použit k mimořádným odpisům v bilanci 1931. Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky: www.securityprinting.org

71


Kovoprůmysl: Pražská železářská společnost, Praha; Poldina huť, Praha; Válcovny Mannesmannových trub, akc. spol. v Chomutově; Akciové železárny v Komárově; Železárny Rotava-Nýdek, akc. spol., Praha; První brněnská strojírenská společnost, Brno; Brno-Královopolská továrna na stroje a vagóny akc. spol., Brno; Závody Ringhoffer-Tatra a. s., Praha; Spojené továrny hospodářských strojů Fr. Melichar-Umrath a spol., akc. spol., Brandýs n. L.; Hofherr-Schrantz-Clayton-Shuttleworth, továrna na hospodářské stroje akc. spol., Praha; Československé závody Brown-Boveri akc. spol., Praha; A.E.G. elektrotechnická akc. spol., Praha; Elin, akc. spol. pro elektrický průmysl, Praha; Ostrak, akc. spol. pro stavbu topných zařízení a technických přístrojů, Praha; Tuba, prodejna sdružených závodů odpadních trub, akc. spol., Praha; Akc. spol. na knoflíky, Děčín; Továrna na tkalcovské stavy a tkalcovské stroje akc. spol. v Opavě. Keramika a sklo: Králodvorská cementárna akc. spol., Praha; Starorolské továrny na porculán, akc. spol., Karlovy Vary; Mühlig-Union, akc. spol. skelných hutí, Retenice; Sklárny a rafinerie Josef Inwald akc. spol., Praha; C. Stolzleho synové akc. spol. pro výrobu skla v Praze; Rakouské sklárny a rafinerie Josef Inwald akc. spol., Vídeň; C. Stolzleho synové rakouská akc. spol. pro výrobu skla ve Vídni. Textil: Akc. spol. Červenokostelecké prádelny a tkalcovny, Praha; Akc. spol. továren na fezy, Strakonice; Česká továrna na umělé hedvábí systému Elberfeld, Lovosice; G. A. Frohlicha syn, tkalcovna, továrna na samet a tisk, akc. spol., Varnsdorf; Bratří Mahlerové akc. spol., Německý Brod; Nýdecká česárna vlny a prádelna na česanou přízi, akc. spol. v Nýdku; Prádelna a barevna akc. spol., Náchod; Tiskárna kartounu, barvírna a úpravna Rolffs & Cie., akc. spol. ve Frýdlantě; Vereinigte Farbereien A. G., Liberec; Východočeský lnářský průmysl akc. spol. v Praze; Weigsdorfské textilní závody akc. spol., Weigsdorf; Novozámocká konopná a ranová továrna úč. spol., Nové Zámky. Líh: Akc. spol. pro lihový průmysl, Moravská Ostrava; Frant. Xav. Brosche syn akc. spol., Praha; Kolínské akciové továrny na vyrábění a čištění lihu a drasla, Praha; Pardubická rafinerie lihu, továrna na likéry a octovou tresť J. Wertheimera akc. spol., Pardubice; Ed. Ad. Malburg a syn a. s., Smiřice; Spiritus-Industrie A. G., Vídeň. Pivo: Brauerei Grosspriesen A. G. vormals Eckelmann & Wolfrum, Velké Březno; Labskozámecká pivovarská společnost, Litoměřice; Plzeňské akciové pivovary, Plzeň; Severomoravský pivovar akc. spol., Šumperk; První znojemský pivovar a sladovna akc. spol. ve Znojmě; Moravsko-Ostravský pivovar a sladovna akc. spol. dříve M. Strassmann, Moravská Ostrava. Cukr: Neštěmická rafinerie cukru, Praha; Opavská akc. spol. pro rafinování cukru, Opava; Pečecká rafinerie cukru, Praha; Spolek moravských cukrovarů v Olomouci. Chemie: Akc. spol. pro zpracování draselnatých louhů, Kolín; Apollo, rafinerie minerálních olejů, Bratislava; Fantovy závody akc. spol., Praha: E. Heuer chemická továrna akc. spol., Ústí n. L.; Chemosan-Hellco akc. spol., Opava; Pražská akc. spol. pro průmysl olejářský, Praha; Cephag chemicko-farmaceutický průmysl a. s. dříve závody Gehe, Ústí n. L.; Závody na tuhu Buhl-Alberti akc. spol., Staré Město na Moravě; Hrušovská továrna hliněného zboží akc. spol., Hrušov. Potraviny: Akc. spol. pro průmysl mléčný, Praha; Akc. spol. pro průmysl mléčný, Vídeň; Jindřicha Francka synové akc. spol. v Praze; Bratislavské mlýny, úč. spol. v Bratislavě; Sana, továrna na margarin a poživatiny akc. spol., Praha. Papír: Akc. spol. pro průmysl papírenský, Olšany; Jindřichovská továrna papíru akc. spol. dř. Martin Kink, Jindřichov; Pražská Neusiedelská, spojené továrny na papír, celulosu a dřevovinu akc. spol., Praha; Továrna na celulosu úč. spol., Bratislava. Různé účasti: Česká finanční a průmyslová a. s. pro obchod s Východem Čefias, Praha; Olympia psací stroje a. s., Praha; Hospodářská priemyselná a obchodná úč. spol., Bratislava; Moldavia-Generali akciová pojišťovna, Praha; Pražská obchodní akc. spol., Praha; Pražsko-Duchcovská dráha; Société de Commission Tchéco-Roumaine, Bukurešť; Société Vinicole, Valtice; Thonet-Mundus, spojené československé továrny na nábytek z ohýbaného dřeva, akc. spol. v Brně; Západočeský báňský akciový spolek, Praha; Severočeské uhelné doly akc. spol. v Mostě; Mostecká společnost pro dobývání uhlí, Most.

Dividendy 1880-1900: 7, 8, 9, 10, 71/2, 81/2, 81/2, 91/2, 11, 12, 12, 12, 13, 15, 15, 15, 15, 15, 20, 20 %; 1901-1919 po 10 %; 1920-1930: 12, 14, 14, 14, 12, 12, 10, 11, 11, 11, 9 %; 1931 až 1936: 0; 1937: 41/2 %. Platebna ve Vídni: Creditanstalt. Bursy: Praha, Vídeň. 1)

Po repatriaci asi 183.000 akcií z majetku Société de Gestion (Monaco) a Incredit (Vídeň) na jaře 1935. zbývá v zahraniční držbě ještě asi 130.000 kusů akcií. Kursy na pražské burse: Rok 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932*) 1933 1934 1935/7 nejvyšší 375 437 472 483 409 325 233 nejnižší 317 346 402 401 324 233 220 poslední 352 428 459 408 325 233 220 *) Až do 5./4.; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem 1933: Kč 100; 1934: nejvyšší 100, nejnižší 70, poslední 90; 1935: nejvyšší 125, nejnižší 78, poslední 124; 1936: nejvyšší 193, nejnižší 117. poslední 193: 1937: nejvyšší 274, nejnižší 195, poslední 208; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 211, nejnižší 177, poslední 187. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

celkem

1927 1./1. 28 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

256.4 256.4 320.3 348.1 354.4 204.3 216.4 230.4 219.6 259.2 240.4 224.1

339.2 339.2 345.8 365.6 386.6 208.7 208.0 191.9 159.2 120.6 132.5 132.1

250.7 250.7 277.1 247.5 258.5 155.7 151.1 142.3 114.4 100.8 160.4 212.6

172.6 172.6 186.4 201.2 221.5 161.8 157.3 157.3 150.0 150.0 170.0 180.0

2.441.7 2.441.7 2.701.3 3.099.2 3.031.1 2.362.4 1.916.0 1.528.5 1.634.0 1.566.5 1.590.4 1.696.3

45.7 70.7 87.9 91.3 97.1 97.1 96.1 123.8 121.4 119.5 120.9 120.1

102.2 102.2 45.6 43.7 57.8 38.6 34.2 30.3 51.3 33.9 79.9 68.1

3.608.5 3.633.5 3.964.4 4.396.6 4.407.0 3.228.6 2.779.1 2.404.5 2.449.9 2.350.5 2.494.5 2.633.3


72

Československé bursovní papíry 1938-1939 Pasiva

kapitál

reservy

fondy

vklady

věřitelé

různé

přenos

zisk

1927 1./1. 28 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

200.0 200.0 200.0 250.0 250.0 170.0 170.0 170.0 170.0 130.0 130.0 130.0

177.2 202.2 212.2 255.8 266.0 114.0 114.0 114.7 115.2 67.93) 68.3 68.6

31.3 31.3 36.3 38.8 41.3 41.3 41.3 41.3 41.3 41.3 43.8 46.3

916.7 916.7 917.4 1.062.2 1.239.9 1.135.6 1.022.0 959.9 969.6 965.9 968.3 993.6

2.117.9 2.117.9 2.428.3 2.650.6 2.462.5 1.645.5 1.335.0 1.018.8 1.058.2 1.051.0 1.175.2 1.304.8

128.0 128.0 131.5 98.9 119.8 116.4 84.4 88.5 82.8 85.5 99.2 75.3

2.5 2.5 3.0 3.5 0.6 3.2 5.7 5.7 5.7 5.7 6.1 6.8

34.9 34.9 35.7 36.8 26.8 2.5 6.7 5.6 7.1 3.2 3.6 7.9


úrok. saldo

Vydání odměny

různé zisky

1927 86.6 30.7 15.7 1928 89.5 31.5 8.3 1929 91.2 33.7 4.5 1930 84.1 29.3 4.1 1931 83.9 20.3 2.6 1932 59.4 17.5 3.8 1933 48.8 17.0 6.5 1934 41.5 16.4 11.1 1935 32.5 16.1 13.9 1936 30.7 14.7 17.5 1937 39.9 20.1 12.3 1) Dotace pensijních fondů zaměstnaneckých. 2) Ztráta na cenných papírech po odečtení zisku na devisách. 3) Pokles v důsledku převedení 48 mil. Kč do skrytých reserv.

věcná režie

osobní režie

daně

odpisy

různé ztráty

12.7 14.3 13.8 12.8 11.9 9.7 7.6 7.2 6.7 6.6 7.1

65.7 65.3 68.4 66.9 63.8 59.7 54.5 48.9 47.1 47.5 50.0

14.7 9.3 7.1 7.9 4.5 2.0 2.0 2.2 2.1 1.8 4.3

2.1 1.5 1.2 1.0 1.8 1.0 1.2 2.6 2.6 2.6 2.2

2.91) 3.21) 2.11) 2.01) 22.32) 1.61) 1.3 0.9 0.7 0.8 0.8

Česká průmyslová banka. Představenstvo: Správní rada: Jan Pokorný, předseda, Ing. Richard Ježek a Alexander ThurnTaxis, místopředsedové, Dr. Eduard Fischer, Klement Florian, Dr. Otakar Krouský, Jindřich Marek, Dr. Karel Pelikán, Antonín Pimper, Ing. arch. Eduard Sochor, Václav Vomela. Vedoucí ředitelství: Klement Florian, vrchní ředitel; Jaroslav Šimek, ředitel. Dozorčí rada: Stanislav Kolářský (předseda), Čeněk Vopálka (místopředseda), Ing. Josef Janský, Bohuslav Jelínek, Albert Schiitz; náhradníci: Miloš Borovička a JUDr. František Vaverka. Ředitelství: Vedoucí ředitelé: Klement Florian, vrchní ředitel; Jaroslav Šimek, ředitel. Ředitelé: Václav Holubek, Leo Horáček, Jan Hrách, Dr. Jaromír Maršálek, Jaroslav Novotný, Dr. Josef Prunar, Dr. Adolf Scherl, Václav Stichenwirth, Jaromír Svěrák a Ferdinand Vogel; náměstkové ředitele: Arnošt Jelínek, František Kadaník, Karel Štefan. Centrála v Praze. Filiálky: Benešov, Beroun, Bratislava, Brno, Břeclav, Čáslav, České Budějovice, Český Krumlov, Český Těšín, Domažlice, Dvůr Králové n. L., Hodonín, Hradec Králové, Chomutov, Jablonec n. Nisou, Jihlava, Jindřichův Hradec, Kladno, Klatovy, Košice, Kutná Hora, Louny, Lublaň, Místek, Mladá Boleslav, Moravská Ostrava, Moravská Třebová, Náchod, Olomouc, Opava, Pardubice, Plzeň, Přerov, Příbram, Rakovník, Roudnice n. L., Semily, Strakonice, Svitavy, Šternberk na Moravě, Tábor, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem, Ústí nad Orl., Vejprty, Vysoké Mýto, Vyškov, Znojmo, Expositury v Praze: Holešovice, Libeň, Žižkov, Vinohrady, Smíchov. Nádražní směnárna: České Velenice. Akciový kapitál Kč 100,100.000 ve 357.500 akciích po Kč 280 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 15.8 mil. Kč, pensijní fondy 21.5 mil. Kč. Přenos žádný. Posl. v. h. 13./4. 1938. Dluhopisy: 41/2 % dlužní úpisy vlastního vydání, v oběhu 31./12. 1937: Kč 11,251.900. Banka založena 1898 s kapitálem 2 mil. K, který krátce po vzniku zdvojnásoben a do roku 1912 postupnými emisemi zvýšen na 40 mil. K. V březnu 1918 provedeno zvýšení na 50 mil. K (4:1 po K 500 akcionářům, po K 530 neakcionářům), následujícími 3 emisemi (říjen a listopad 1918 a srpen 1919) www.securityprinting.org

73


zvýšení na 100 mil. Kč (po Kč 530 akcionářům) a v listopadu 1919 další zvýšení na 150 mil. Kč (akcionářům 2:1 po Kč 575). S platností od 1./1. 1922 převzata fusí Hospodářská úvěrní banka pro Čechy (která krátce před tím získala československý obchod a filiálky Allgemeine Verkehrsbank ve Vídni) a tím i Obchodní a průmyslová banka v Moravské Ostravě; v souvislosti s touto transakcí zvýšen akc. kap. na 210 mil. Kč. S platností od 1./1. 1923 převzata Obchodní banka v Hradci Králové; k výměně potřebné akcie opatřeny bez zvýšení akc. kap. V bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů na cenných papírech, účastech a dlužnících v částce 100.7 mil. Kč; současně odepsána kursová ztráta 9.8 mil. Kč na vlastních akciích, zakoupených z důvodů intervenčních. Na odpisy v celkové výši 110.5 mil. Kč použito 61.6 mil. Kč z vykázaných reserv, 34.5 mil. Kč z latentní reservy na nemovitostech (které o tuto částku nahodnoceny) a 14.4 mil. Kč z provozních zisků. Současně snížen akc. kap. z 210 na 100.1 mil. Kč zničením postupně skoupených nominale 67 mil. Kč vlastních akcií a odkolkováním zbývajících 357.500 akcií o 30 % t. j. ze 400 na 280 Kč nominale. Banka má právo vydávati vlastní dlužní úpisy (až do výše 150 mil. Kč) a jest členem konsorcia pro státní úvěrové operace. Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky: Kovoprůmysl: Továrny na střelivo dříve Sellier & Bellot, Praha; Česká zbrojovka akc. spol., Praha; Math. Salcher a synové akc. spol., Bílovec. Mlýny: Akciová společnost mlýnů v Praze; Spojené mlýny úč. spol., Bratislava. Cukr: Ústecká raffinerie cukru, akc. spol., Praha. Sklo: Libochovické sklárny akc. spol., Libochovice. Chemie: Explosia, československá akciová továrna na látky výbušné, Praha; Synthesia, chemické továrny akc. spol., Praha; Medica, slovenská úč. spol. pre výrobu chemických článkov a liečiv, Bratislava; Radvanická rafinerie lihu, výroba octa a likérů, Radvanice. Jiný průmysl: Grafo, akciová tužkárna v Českých Budějovicích; Papirografie, spojené továrny průmyslu papírového a grafického akc. spol., Praha; Pošumavské závody pro impregnaci dřeva, akc. spol., Strakonice; Spojené koželužské závody A. & J. Nejedlý akc. spol., Kukleny; Továrna na žíněné látky, vatu, vatelín a pokrývky J. J. Bruml a spol., akc. spol. v Klatovech; Československá plavební akc. spol. Labská v Praze; Remorkáže na Vltavě a Labi, Praha; Československá plavební akc. spol. Dunajská v Bratislavě. Banky: Uhersko-česká průmyslová banka a. s., Budapešť; Prvá Hrvatska obrtna banka d. d., Záhřeb.

Dividendy 1900-1914: 41/2, 41/2, 5, 5, 6, 6, 6, 3 %; 1915-1930: 4, 5, 6, 6, 7, 8, 8, 8, 8, 6, 5, 5, 5, 6 /2, 6 /2, 6; 1931-1937: 0. Bursa: Praha. 1

1

Kursy na pražské burse: Rok 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932*) 1933 1934 1935/7 nejvyšší 384 430 467 501 487 477 397 nejnižší 348 356 410 465 461 397 397 poslední 359 430 465 477 469 397 397 *) Až do 11./2; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem 1933: Kč 100; 1934: nejvyšší 130, nejnižší 80, poslední 100; 1935: nejvyšší 170, nejnižší 80, poslední 170; 1936: nejvyšší 230, nejnižší 125, poslední 225: 1937: nejvyšší 285, nejnižší 200, poslední 215; 1938 (do 30./6.) : nejvyšší 180, nejnižší 130. poslední 135. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

hotovosti

směnky

1928 1929 1930 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

311.4 306.4 271.5 44.3 108.6 79.7 75.8 99.0 105.7 111.7

254.4 237.4 244.6 137.7 47.2 32.6 29.1 27.8 26.2 25.4

cenné papíry 220.8 251.2 243.1 333.8 327.9 320.8 316.8 309.3 303.2 303.7

Pasiva

akc. kap.

reservy

1928 1929 1930 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

210.0 210.0 210.0 210.0 100.1 100.1 100.1 100.1 100.1 100.1

68.9 71.6 74.5 18.1 15.4 15.3 15.4 15.4 15.6 15.6


emisní půjčky 17.6 18.1 18.6 17.8 13.6 13.3 12.6 12.2 11.7 11.2

účasti

dlužníci

budovy

různé

78.0 82.4 87.5 71.1 70.7 69.3 69.5 69.5 69.5 69.5

1.458.4 1.484.1 1.583.8 1.270.92) 1.081.4 1.053.6 1.007.9 1.036.8 1.063.6 1.058.6

29.7 26.8 26.4 97.7 112.1 118.0 124.7 130.9 135.4 135.6

42.2 41.5 38.4 18.4 12.1 8.2 10.2 9.0 10.1 8.1 přenos zisku 3.1 3.1 3.2 -

fondy

dluhopisy

vklady

věřitelé

různé

18.6 19.7 21.2 21.6 21.5 21.5 21.5 21.5 21.5 21.5

17.7 18.1 18.6 17.8 13.7 13.3 12.7 12.5 11.7 11.4

734.7 786.5 889.7 805.6 718.1 631.5 626.0 668.7 693.9 736.0

1.272.9 1.257.9 1.231.4 830.0 815.3 873.7 829.4 846.8 829.2 811.4

66.8 61.2 48.3 87.5 89.3 39.4 40.4 28.3 51.9 25.6

bilanční suma 2.412.5 2.447.9 2.513.9 1.991.7 1.773.6 1.695.5 1.646.6 1.694.5 1.725.4 1.723.8 čistý zisk 19.8 19.8 17.0 1.1 0.2 0.7 1.1 1.2 1.5 2.2

74

Československé bursovní papíry 1938-1939 Účet zisku a ztráty v milionech Kč: Příjmy Rok

úrok. saldo

Vydání odměny

různé zisky 10.0 9.3 5.6 99.64) 4.7 5.7 6.5 7.2 7.8 7.8

věcná režie

1928 31.9 27.8 1929 34.9 26.2 1930 34.8 25.2 19311) 28.5 23.2 1932 14.7 19.6 1933 14.8 17.1 1934 13.7 16.4 1935 11.3 16.1 1936 11.2 15.1 1937 13.0 15.2 1) Bilance po provedení mimořádných. 2) Včetně 109.9 mil. Kč nominale vlastních akcií. 3) Ztráty na vlastních akciích, cenných papírech, účastech a dlužnících. 4) Různé zisky (3.4 mil. Kč) a použité vykázané i latentní reservy.

4.7 4.5 3.9 2.9 2.8 3.8 3.4 2.6 2.4 2.6

osobní režie 38.2 41.5 40.4 36.0 33.1 29.6 27.6 26.9 26.6 27.1

daně

odpisy

různé ztráty

4.3 3.9 3.6 2.6 1.7 1.9 1.8 1.5 1.1 1.3

0.8 0.6 0.7 0.7 0.8 0.7 1.0 0.9 1.5 1.6

1.9 110.53) 0.3 1.0 1.5 1.3 1.1 1.1

Moravská banka. Představenstvo: Správní rada: Dr. Vojtěch Kyjovský, předseda, Dr. Josef Toman a Hynek Konečný, místopředsedové, Dr. František Brychta, Dr. Jindřich Chylík, František Jirák, Karel Nerad, František Osvald, Dr. Jaroslav Řehulka, P. František Spurný, František Vaclík, Josef Věrný, František Wenzl, František Zdražil. Vedoucí ředitelství: Methoděj Sloupský, vrchní ředitel. Dozorčí rada: Dr. Jan Jaroch (předseda), P. František Světlík, (místopředseda), František Loubal, Dr. Josef Mareš, František Navrátil, František Spurný. Ředitelství: Methoděj Sloupský, vrchní ředitel; Dr. Ladislav Rozehnal, náměstek vrchního ředitele; Karel Richter, Jaroslav Macík, Josef Rejnuš a Vladimír Sýkora, ředitelé; Dr. Oldřich Franzl a Adolf Jirman, náměstkové ředitele. Centrála v Brně; filiálky: Bor u České Lípy, Boskovice, Bratislava, Břeclav, Hlučín, Holešov, Hradec Králové, Hranice, Chrudim, Jablonec n. Nisou, Kolín, Kroměříž, Kutná Hora, Kyjov, Lomnice n. Popelkou, Moravská Ostrava, Německý Brod, Nová Páka, Nové Město na Mor., Nový Bydžov, Nymburk, Olomouc, Opava, Plzeň, Praha, Prostějov, Přerov, Tábor, Telč, Tišnov, Třebíč, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Velké Meziříčí, Vsetín, Zábřeh, Znojmo; expositury: Praha III. a Lázně Luhačovice. Akciový kapitál Kč 70,000.000 ve 218.7501) akciích po Kč 320 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 11 mil. Kč, pensijní a podpůrné fondy 5.78 mil. Kč. Přenos na 1938; žádný. Posl. v. h. 30./5. 1938. Banka založena 1908 pod firmou Moravská agrární a průmyslová banka s akc. kap. 2 mil. K, který v souhlase s rozšiřováním okruhu působnosti zvýšen do převratu na 26 mil. K. V listopadu 1918 zvýšen akc. kap. na 36 mil. K, koncem 1919 provedeno zvýšení na 60 mil. K (3:2 po K 650) a v červenci 1920 další zvýšení na 120 mil. Kč, při kterém čtvrtina nové emise nabídnuta akcionářům v poměru 4:1 po Kč 700, kdežto zbytek přenechán holandsko-francouzské bankovní skupině. 1924 převzata Obchodní a průmyslová banka v Kolíně jakož i filiálka Bor likvidující banky Bohemie. S platností od 1./1. 1927 převzaty výměnou akcií al pari Brněnská banka v Brně (akc. kap. 25 mil. Kč), Moravsko-slovenská banka v Olomouci (akc. kap. 20 mil. Kč) a Jihomoravská banka ve Znojmě (akc. kap. 8 mil. Kč); v souvislosti s touto transakcí, provedenou pomocí intervenčně získaných vlastních akcií bez nové emise, změněna firma banky na dnešní znění. V bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů na cenných papírech, účastech a dlužnících částkou 143.5 mil. Kč, k níž použito 1.4 mil. Kč z provozních zisků, 79.3 mil. Kč vykázaných reserv, diference 12.8 mil. Kč mezi nižší nákupní cenou a jmenovitou hodnotou skoupených vlastních akcií a částky 50 mil. Kč, získané snížením akc. kap. ze 120 na 70 mil. www.securityprinting.org

75


Kč; snížení provedeno stažením intervenčně skoupených 32.5 mil. Kč nominale vlastních akcií a odkolkováním zbývajících 218.750 o 20 % t. j. ze 400 na 320 Kč nominale. Cukerní oddělení prodává komisionářsky výrobky spřátelených cukrovarů. Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky: Pivovary: První brněnský akciový pivovar a sladovna v Brně; Akciová společnost Moravia, pivovar a sladovna v Brně; Akciový pivovar se sladovnou v Břeclavi; Akciová společnost zámecký pivovar v Kolíně. Kovoprůmysl: Minerva, továrna na šicí stroje, akc. spol. v Opavě; Ferrum, akc. spol. pro průmysl železářský, Frýdlant; Moravské ocelárny a železárny akc. spol. v Olomouci; Akc. spol. první moravská továrna na vodovody a pumpy Ant. Kunz, Hranice; Elektrotechna, akc. spol. pro slaboproudou techniku, Praha; Radiotechna, spol. s r. o., Praha; Továrna na káble úč. spol., Bratislava; Prostějovské továrny na stroje Wichterle a Kovařík akc. spol. v Prostějově. Papír: Harmanecká továrna na papír, akc. spol. v Harmanci; Továrna na papír akc. spol. ve Slavošovcích. Cukrovinky: Akc. spol. Opp, továrna na čokoládu a cukrovinky v Brně; Kolinea, továrna na cukrovinky a zboží čokoládové. Kolín; Orion, továrny na čokoládu a. s., Praha XII. Dříví a nábytek: Spojené U. P. závody, akc. spol. v Brně. Jiné účasti: Lloydfilm, akc. spol. v Brně; První moravská rolnická továrna na soustředěná hnojiva a lučebniny akc. spol. v Přerově; A. Klazar, akc. spol. pro jutový a lněný průmysl, Dvůr Králové; Praga, akc. spol. skladištní a spediční pro dopravu po vodě a souši v Brně; Českomoravské sklárny, dříve S. Reich a spol., Praha.

Dividendy 1908-1926: 41/2, 5, 51/4, 51/2, 51/2, 53/4, 4, 5, 6, 7, 7, 9, 9, 91/2, 91/2, 8, 5, 5, 0 %; 19271930: po 4 %; 1931-1937: 0. Bursa: Praha. Od roku 1925 žádné úřední záznamy, pouze soukromý obchod; kursy koncem 1929-1933: 320, 200, 150, 70, 65 Kč; koncem 1934-1937: 100, 115, 150, 210; 1938 (do 30./6.): 175. 1)

Z toho 43.750 akcií, t. j. Kč 14,000.000 nominale ve vlastnictví státu.

Rok nejvyšší nejnižší poslední

1913 422 404 418

1919 830 650 780


1920 1035 695 774

1923 500 428 443

1924 456 399 401

1925 405 377 -

1926/37 -


hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

celkem

1929 1930 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

113.3 143.7 39.6 65.4 62.2 77.7 88.4 134.2 138.5

81.1 83.9 42.4 41.0 40.2 53.3 61.9 48.7 37.5

281.7 277.0 586.3 586.3 582.9 577.3 577.8 574.4 578.4

57.8 58.0 22.5 22.5 18.4 18.2 47.2 48.2 47.3

1.332.3 1.355.7 1.211.7 1.159.1 1.204.1 1.185.1 1.176.8 1.206.9 1.220.9

28.4 32.1 30.8 34.1 36.3 36.1 38.1 39.6 46.3

24.5 18.4 17.0 18.2 11.1 7.0 9.3 15.7 16.9

1.919.1 1.968.9 1.950.4 1.926.5 1.975.2 1.954.7 1.999.5 2.067.7 2.085.8

Pasiva

kapitál

reservy

fondy

vklady

věřitelé

různé

přenos

zisk

1929 1930 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

120.0 120.0 70.0 70.0 70.0 70.0 70.0 70.0 70.0

89.8 89.8 10.5 10.5 10.5 10.6 10.7 10.7 10.8

5.5 5.8 5.8 5.8 5.8 5.8 5.8 5.8 5.8

549.6 567.7 491.4 442.9 380.2 358.7 366.1 388.8 407.3

1.102.2 1.154.1 1.347.7 1.381.4 1.497.6 1.501.2 1.537.9 1.573.5 1.566.5

43.1 22.4 24.0 14.9 9.9 7.2 7.5 16.8 21.7

0.4 0.8 1.3 0.9 1.0 -

8.5 8.4 - 0.4 0.1 0.2 1.2 1.5 2.1 3.7

odpisy

různé ztráty

0.63 4.61 1.85 0.94 0.96 0.99 1.04 1.43 3.57

0.82 0.81 143.493) 0.26 0.51 6.15 3.58 4.33 5.58

Účet zisku a ztráty v milionech Kč Příjmy Rok

úrok. saldo

Vydání odměny

různé zisky

věcná režie

osobní režie

daně

1929 15.26 14.28 5.07 3.55 20.04 1.02 1930 17.30 13.31 5.21 2.28 18.65 1.10 19311) 9.82 11.07 145.032) 1.71 17.64 1.65 1932 6.22 9.35 4.75 1.15 16.50 1.35 1933 3.90 8.83 3.24 0.85 11.874) 1.62 1934 9.90 8.52 3.05 0.84 11.155) 1.13 1935 7.56 8.24 3.57 0.84 11.14 1.29 1936 8.40 8. 76 3.92 0.79 11.05 1.39 1937 11.92 9.55 5.07 0.76 11.54 1.42 1) Bilance po provedení mimořádných odpisů a snížení akciové jistiny. 2) Z toho 2.91 mil. Kč různé zisky a 142.12 mil. Kč použité reservy, část akciového kapitálu a zisk na nostroakciích. 3) Odpisy na cenných papírech, účasti a dlužnících. 4) Z toho 0.39 odbytné. 5) Z toho 0.15 odbytné.


76


Národní banka Československá. Bankovní rada: Prof. Dr. Karel Engliš, guvernér, Dr. Ladislav Fr. Dvořák, viceguvernér, prof. Msgr. Antonín Bartoš, Dr. Metod Bella, Emil Lustig, Robert Mandelík, Dr. Hanuš Ringhoffer, Ladislav Smělý, Dr. Vlastimil Šádek, Václav Volný, členové. Zástupce státu: Dr. Jaroslav Rudolf, zástupce vládního komisaře. Revidující výbor: Antonín Marek, Josef Bartoň-Dobenín ml., Jan Moučka, Vladimír Roch, Dr. Jindřich Wild. Obchodní správa: Dr. František Peroutka, vrchní ředitel; Dr. Václav Vaněk, náměstek vrchního ředitele; Felix Kořimský, Eduard Čáp, ředitelé; Josef Michálek, Ing. Josef Malík a Dr. Prokop Svoboda, náměstkové ředitele. Sídlo a centrála v Praze. Filiálky: Banská Bystrica, Bratislava, Brno, České Budějovice, Dvůr Králové n. L., Hradec Králové, Cheb, Jablonec n. N., Jihlava, Karlovy Vary, Kolín, Košice, Krnov, Liberec, Mladá Boleslav, Moravská Ostrava, Mukačevo, Nitra, Olomouc, Opava, Pardubice, Plzeň, Podmokly, Prostějov, Ružomberok, Tábor, Teplice-Šanov, Trutnov, Uherské Hradiště, Ústí n. L., Užhorod, Varnsdorf, Žatec, Žilina. Akciový kapitál Kč 405,000.000 ve 120.000 na jméno1) znějících akciích (přenositelnost vázána na schválení bankovní rady) po Kč 3.375 nominale. Původní akciový kapitál 12 mil. zlatých dolarů U. S. A. ve 120.000 akciích po 100 dolarech byl opatřením Stálého výboru ze 7./11. 1929 (čís. 166 Sb. z. a n.) převeden v poměru 1 zl. dolar = 33.75 Kč na Kč 405,000.000. Na upsání akciového kapitálu zúčastnila se při vzniku banky státní správa jednou třetinou, za jejíž úpis byl jí vydán kumulativní titr znějící na 40.000 akcií. Další hromadná akcie na 600 kusů vydána Zlatému pokladu státnímu. Zbývající akcie přiděleny soukromým upisovatelům ve veřejné subskripci v době od 2. do 7. listopadu 1925, při níž celá emise několikrát přepsána. V. h. z 27./2. 1930 zmocněna bankovní rada k zvýšení akciové jistiny na Kč 506,250.000. (V červnu 1938 dosud neprovedeno.) 1) Valné hromady banky mohou se zúčastniti pouze českoslovenští příslušníci, vlastnící aspoň 10 akcií, které byly na jejich jméno nejpozději 90 dnů před valnou hromadou zapsány a nejpozději 20 dnů před valnou hromadou u centrály ústavu nebo u některé jeho filiálky deponovány. Každému účastníku v. h. přísluší bez výjimky jen jeden hlas. Řádná valná hromada koná se nejdéle v únoru každého roku.

Reservní fondy k 1./1. 1938: 149.0 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.3 mil. Kč. Posl. v. h. 26./2. 1938. V případě likvidace banky připadá polovina reservního fondu akcionářům.

Rozdělení čistého zisku. Dividenda i superdividenda jsou splatný doručiteli kuponu v Kč. Z čistého zisku přidělí se nejprve akcionářům dividenda 6 %, ze zbytku pak 10 % reservnímu fondu banky, až fond tento dosáhne poloviny akciové jistiny. Z obnosu čistého zisku, který poté zbývá, náleží polovina akcionářům jako superdividenda do celkové výše 8 %, druhá polovina připadá státu. Přesahovala-li by dividenda včetně superdividendy celkem 8 %, náleží z obnosů těchto 8 % přesahujících pouze jedna čtvrtina akcionářům jako další superdividenda a zbývající tři čtvrtiny připadají státu.

Národní banka Československá, která jest československou cedulovou bankou, zřízena byla na podkladě zákona ze 14./4. 1920 (čís. 347 Sb. z. a n.), doplněného a změněného zákonem z 23./4. 1925 (čís. 102 Sb. z. a n.). Banka, jejíž ustavující valná hromada konala se 21./3. 1926, převzala dnem 1./4. 1926 se zpětnou platností od 1./1. 1926 agendu Bankovního úřadu ministerstva financí. Při zúčtování převzatých aktiv a pasiv (budov a zařízení, oběživa a běžných úvěrových i jiných obchodů) vyplynuly k tíži státu: a) pasivní saldo převzatých obchodů; b) státovkový dluh. a) Saldo převzatých obchodů. Pasivní saldo zjištěné k 31./3. 1926 částkou 703 mil. Kč pokleslo do 30. června 1932 na 286 mil. Kč. Tento zbytek kryt z prostředků uvolněných zákonem z 9./6. 1932 o prohlášení bankovek à 10 a 20 Kč drobnými penězi. b) Státovkový dluh. Státovkový dluh zjištěn k 31./3. 1926 částkou 4.965 mil. Kč. Zúročení dluhu sjednává se vždy na dobu 1 roku a sice nejvýše takovou sazbou, aby banka mohla z celého čistého zisku vypláceti dividendu 6 %. Na amortisaci dluhu zavázal se stát v úmluvě z 2./2. 1927 poskytovati bance: 1. Část výnosu dávky z majetku.1) 2. Pravidelné splátky až do 1./4. 1941 ve výši 77 mil. Kč ročně, které narostou okrouhle na 1 miliardu Kč. (K těmto splátkám používá stát příjmů z banky, t. j. podílu na zisku, výnosu bankovkové daně, dividendy, příjmů z propadlých státovek či bankovek a výtěžku mincovních zisků; event. zbytek doplácí.) 3. Pravidelné roční splátky až do 1./4. 1941 ve výši 33 mil. Kč, při čemž jest banka povinna používati stejných obnosů k posílení kovové úhrady nákupem zlata.


77

Československé bursovní papíry 1938-1939 1) Od okamžiku, kdy státovkový dluh poklesl pod 5 miliard, má finanční správa právo použíti 2/3 došlých platů na dávku z majetku k umořování státních bonů (viz odstavec „Státní pokladniční bony“ na straně 46).

Pravidelným umořováním a jinými splátkami (263 mil. Kč dle zákona o soustavě drobných peněz z roku 1932 a 422 mil. Kč z přírůstku ceny zlaté zásoby při devalvaci v roce 1934) snížil se zbytek státovkového dluhu na 2.006 mil. Kč ke konci června 1938. Národní bance Československé, jejíž činnost vztahuje se na celé území Československé republiky, přísluší péče o oběh platidel a správné působení jejich ve státě, o poskytování úvěrů1) obchodu, průmyslu a zemědělství, o vybudování zařízení odúčtovacích (clearingů), o organisaci a soustřeďování příjmů a hotovostí státních. Bance uděleno bylo na dobu 15 let výhradní právo vydávati v Československu bankovky, které jsou v tuzemsku zákonným platidlem. Stát zřekl se práva po dobu trvání výsady vydávati státovky. Vedle této výsady požívá banka i jiných cenných výhod daňových a poplatkových (jmění a výtěžky banky jsou - kromě nemovitostí a dividendy i superdividendy akcionářům vyplácené - prosty všech daní a poplatků). Banka jest povinna uveřejňovati vždy 7., 15., 23. a posledního každého měsíce výkaz o stavu svých aktiv a pasiv (přehled výkazů viz níže). Banka jest oprávněna vedle své činnosti veřejnoprávní provozovati obvyklé obchody, zejména eskontovati směnky, cenné papíry a kupony, půjčovati na ruční zástavy, přijímati vklady na žirové účty, poukázky neb jiná potvrzení, kupovati a prodávati směnky a šeky na zahraniční místa, cizozemské a obchodní zlaté a stříbrné mince a cizozemská papírová platidla, zlato a stříbro nemincované. Banka nesmí poskytovati úvěr státu, státním úřadům a státním ústavům, ať přímo či nepřímo. Případný zůstatek, vyplývající z obchodů komisionářských a platů pro stát konaných, musí býti vyrovnán nejdéle do týdne po měsíční uzávěrce. Dovolen jest jedině eskont směnek celních, daňových a podobných po schválení bankovní rady. Hodnota československé měny. Opatřením Stálého výboru ze 7./11. 1929 (čís. 166 Sb. z. a n.) stanovena hodnota československé měny v poměru 1 Kč = 44.58 mg ryzího zlata; současně stanoveno, že po dohodě s bankou určí vláda zvláštním nařízením, od kdy bude banka povinna ve stanoveném poměru zlato (nejmenší množství 12 kg) nakupovati či bankovky (protihodnota nejméně 12 kg zlata) buď za zlato nebo za plnohodnotné zlaté devisy dle denního kursu pražské bursy vyměňovati. Zákonem ze 17./2. 1934 (čís. 25 Sb. z. a n.) stanoven nově zlatý obsah československé měny poměrem 1 Kč = 37.15 mg ryzího zlata. Zákonem z 9./10. 1936 (čís. 262 Sb. z. a n.) zmocněna vláda, aby stanovila nově zlatý obsah československé měny v mezích 1 Kč = 30.21-32.21 mg ryzího zlata; vládní nařízení z 9./10. 1936 stanovilo tuto hodnotu v poměru 1 Kč = 31.21 mg ryzího zlata. 1)

Vládním nařízením z 24./4. 1936 byla banka pověřena vedením evidence obchodních úvěrů, pročež zřídila zvláštní „oddělení evidence obchodních úvěrů“.


78


Rekapitulace výkazů Národní banky Československé.

1933

1934

1935

1936

1937

1938


Jiná aktiva

1932

Spravovaná aktiva státní

1931

Státní dluh státovkový

1930

Lombard cenných papírů

1929

Eskont cenných papírů

1928

IV. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. X. XII. III. VI. IX. XII. III. VI.

Zásoba směnek

1927

1. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 15. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30.

Jiné hotovosti

1926

Pohledávky v cizině a valuty

Stav dne

Zásoby drahých kovů

A k t i v a (v milionech Kč)

1.074 1.037 1.050 1.053 1.057 1.108 1.113 1.119 1.159 1.199 1.206 1.206 1.205 1.258 1.262 1.313 1.413 1.545 1.542 1.540 1.520 1.649 1.643 1.641 1.659 1.708 1.708 1.707 1.707 1.707 2.661 2.663 2.665 2.680 2.684 2.691 2.692 2.690 2.692 2.697 2.595 2.5923) 2.5923) 2.583 2.579 2.571 2.626 2.661 2.652

1.203 2.083 1.897 1.815 2.132 2.424 1.827 1.890 2.092 2.510 1.781 1.781 1.338 2.270 1.907 2.135 2.423 2.447 2.199 1.921 1.177 1.060 784 1.047 1.098 1.029 1.005 947 922 926 64 13 89 229 291 325 104 81 47 30 41 4113) 439 146 382 390 479 508 317

9 8 23 32 36 34 48 45 33 23 34 43 37 22 22 16 33 64 102 121 8 11 17 23 46 98 164 149 129 149 262 237 205 220 256 265 233 219 263 216 161 160 138 194 140 86 85 142 245

193 173 47 55 75 74 115 230 237 293 319 451 632 526 287 369 200 360 142 401 1.126 1.682 927 1.064 1.054 1.139 926 1.236 1.023 1.234 866 895 899 892 773 757 866 602 639 857 754 827 1.194 1.100 1.022 1.016 1.147 1.075 1.583

20 31 61 43 29 112 240 207 119 208 308 400 396 294 20 70 133 11 78 447 477 194 106 23 200 49 171 16 56 37 7 54 64 35 12 24 36 59 79 154 227 203 113 762

69 57 38 28 25 23 23 47 29 71 69 103 116 89 58 45 15 32 10 21 148 157 311 473 551 337 639 607 705 461 660 546 593 422 351 346 299 731 749 1.030 1.018 1.102 1.086 1.069 1.028 1.140 1.284 1.154 1.287

4.965 4.813 4.745 4.689 4.628 4.444 4.362 4.305 4.145 4.098 4.038 3.974 3.928 3.761 3.699 3.644 3.520 3.453 3.364 3.303 3.258 3.121 3.059 2.733 2.701 2.687 2.644 2.621 2.603 2.593 2.145 2.128 2.114 2.095 2.087 2.072 2.059 2.046 2.040 2.037 2.031 2.030 2.022 2.018 2.015 2.014 2.010 2.007 2.006

704 585 562 540 522 498 484 469 450 430 422 405 393 362 352 343 331 323 315 313 300 294 289 -

490 1.006 564 415 546 1.237 422 534 725 1.324 296 478 360 1.006 248 486 629 824 678 728 394 456 549 344 395 413 397 462 511 413 444 470 674 637 725 879 835 737 681 662 607 8003) 963 851 820 812 1.154 1.036 927

79


Rekapitulace výkazů Národní banky Československé.

1933

1934

1935

1936

1937

1938


Krytí1) v %

1932

Výnos dávky z majetku

1931

Celkem aktiva = pasiva

1930

Jiná pasiva

1929

Jiné splatnosti

1928

IV. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. XII. III. VI. IX. X. XII. III. VI. IX. XII. III. VI.

Žirové pohledávky a jiní věřitelé

1927

1. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30. 30. 15. 31. 31. 30. 30. 31. 31. 30.

Oběh bankovek

1926

Reservní fondy

Stav dne

Akciový kapitál

P a s i v a (v milionech Kč)

407 407 407 407 407 407 407 407 407 407 407 407 407 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405 405

6 6 6 6 26 26 26 26 66 66 66 66 102 102 102 102 106 106 106 106 322) 32 32 32 44 44 44 44 47 47 47 47 64 64 64 64 76 76 76 76 76 92 92 92 92 103 103

7.147 8.203 7.028 7.118 7.650 8.417 7.396 7.584 7.806 8.466 7.333 7.612 7.697 8.230 7.011 7.196 7.198 7.824 6.699 6.988 7.172 7.679 6.826 6.410 6.218 6.267 6.272 6.568 6.310 5.906 5.544 5.524 5.589 5.640 5.560 5.780 5.730 5.761 5.413 5.701 5.742 5.638 6.478 5.949 6.158 6.469 6.902 6.997 7.947

933 882 1.262 890 699 690 411 538 590 830 350 415 475 675 417 439 575 570 828 392 309 361 279 348 579 602 601 509 500 871 697 630 730 766 796 742 412 411 778 851 391 649 410 464 211 170 292 157 264

4 2 1 1 1 1 1 -

236 301 223 266 299 349 271 323 252 338 217 248 264 313 195 226 351 280 326 534 387 356 231 235 293 304 210 373 362 315 446 354 522 383 341 380 478 477 463 531 592 1.1544) 1.124 1.131 1.274 1.120 1.298 1.036 1.058

8.727 9.794 8.927 8.689 9.063 9.870 8.511 8.878 9.082 10.066 8.373 8.749 8.909 9.691 8.131 8.369 8.632 8.181 8.363 8.425 8.379 8.907 7.772 7.430 7.527 7.610 7.532 7.899 7.621 7.200 7.139 6.959 7.293 7.241 7.167 7.371 7.089 7.118 7.135 7.564 7.206 7.922 8.493 8.041 8.140 8.256 8.989 8.698 9.779

4.759 4.919 4.982 5.030 5.091 5.164 5.230 5.290 5.335 5.380 5.420 5.483 5.530 5.599 5.632 5.684 5.729 5.762 5.799 5.835 5.867 5.906 5.934 5.969 6.000 6.011 6.037 6.061 6.071 6.086 6.102 6.122 6.135 6.154 6.161 6.175 6.188 6.201 6.206 6.210 6.214 6.215 6.221 6.224 6.226 6.227 6.231 6.232 6.234

70.9 69.7 79.82.1 82.5 74.2 83.2 75.8 73.2 69.3 79.8 71.1 69.8 38.61) 41.8 43.9 47.9 46.7 49.7 46.1 34.7 31.6 33.4 38.2 39.4 39.1 39.5 37.5 38.6 38.9 42.61) 43.3 42.2 41.8 42.2 41.3 43.8 43.6 43.5 41.2 42.3 41.2 37.6 40.3 40.5 38.7 36.5 37.2 33.3

80


Zlaté krytí československé měny. Podle zákona č. 25/1934 Sb. z. a n. banka jest povinna míti zlatou úhradu nejméně 25 % celkového oběhu bankovek, k němuž přičítají se závazky na viděnou splatné méně hodnota bankovek v zásobě u Národní banky Československé podle § 14 zákona č. 101/1938 Sb. z. a n.1) Zlatou úhradu tvoří jedině zlato ražené nebo neražené. Soustava drobných peněz. Zákonem č. 101/1938 Sb. z. a n. stanoven kontingent drobných peněz nejvyšší částkou 160 Kč na hlavu podle počtu obyvatelstva zjištěného posledním úředním sčítáním lidu. Mezi drobné zahrnují se kromě papírových 10 Kč a 20 Kč i dosavadní bankovky po 50 Kč. Z oběhu bankovek vyloučená protihodnota papírových 50 Kč stala se příjmem státu a použita na ražbu mincí po 50 Kč a zbytkem k snížení krátkodobého dluhu státní pokladny. Účasti. V červnu 1930 upsala banka při kursu al pari 4.000 akcií Banque des Règlements Internationaux v Basileji (akc. kap. 500 mil. šv. frs. ve 200.000 akciích po 2500 šv. frs., z toho splaceno 25 %). 1)

Způsob výpočtu kovové, resp. zlaté úhrady oběživa: Podle zákona z 23./4. 1925, č. 102 Sb. z. a n., vypočítávala se kovová úhrada u celkového oběhu bankovek, k němuž se připočetly závazky na viděnou splatné, ale odečítal se od něho státovkový dluh. Tímto způsobem byla vypočítávána kovová úhrada v době od 1./4. 1926 až do konce listopadu 1929 včetně. Podle opatření Stálého výboru ze 7./11. 1929, č.166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, které vstoupilo v platnost 27./11. 1929, banka byla povinna míti zlatou úhradu do konce 1929 nejméně 25 %, do konce 1930 nejméně 30 % a do konce 1935 a od té doby stále nejméně 35 % celkového oběhu bankovek, k němuž se přičítají závazky na viděnou splatné. Podle tohoto ustanovení jest po prvé vypočtena zlatá úhrada ve výkaze k 31./12. 1929. Zákonem ze 17./2. 1934, č. 25 Sb. z. a n., bylo určeno, že zlatá úhrada musí činiti nejméně 25 % celkového oběhu bankovek, k němuž se přičítají závazky na viděnou splatné. Zlatou úhradu tvoří jediné zlato ražené nebo neražené. (Toto ustanovení nebylo dotčeno zákonem z 9./10. 1936, č. 262 Sb. z. a n. [druhá devalvace]). Přírůstek na ceně zásoby zlata byl vyúčtován na státovkový dluh. Prvý výkaz podle tohoto opatření byl sestaven k 28./2. 1934. Při druhé devalvaci (zákon z 9./10. 1936, č. 262 Sb. z. a n.), jejíž důsledky se projevily po prvé ve výkaze k 15./10. 1936, byl přírůstek docílený novým oceněním zásoby zlata přeměněn na devisy a vykazuje se částečně na pohledávkách v cizině a částečně v jiných aktivech jako devisová reserva. Podle zákona z 18./5. 1938, č. 101 Sb. z. a n. odečítá se pro výpočet zlaté úhrady od celkového oběhu bankovek a závazků splatných na viděnou hodnota bankovek vydaných za drobné peníze, které jsou v zásobě (v aktivech) u Národní banky Československé. 2) Po odpise 74.58 mil. Kč ke krytí mimořádných ztrát na anglické libře při opuštění zlatého standardu. 3) Devalvační přírůstek na zlatě přeměněn na devisy a vykazuje se částečně na pohledávkách v cizině a částečně v jiných aktivech jako devisová reserva. 4) Včetně stálého vkladu státu vyplývajícího z nového ocenění zlata podle zákona č. 262/1936.

Dividendy 1926-1934: 6.75, 7.5. 8.1. 8.59, 8.296, 6.963, 7.11, 6.222, 6.222 % = 230, 255, 275, 290, 280, 235, 240, 210, 210 Kč; 1935: 6 % = 202.50 Kč; 1936: 6.222 % = 210 (189) Kč; 1937: 6.815 % = 230 (207) Kč. Bursa: Praha. (Znamenány pouze akcie čísla 1-79.400.) První kurs 21./3. 1927: Kč 5.300. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 7090 7100 7025 6100 5350 4825 nejnižší 6075 6275 6050 4100 3900 4100 poslední 6860 6600 6070 4500 4575 4310 1938 (do 30./6.): nejvyšší 4890, nejnižší 4530, poslední 4580.

1934 5225 4275 4900

1935 5160 4430 5055

1936 5250 4600 5195

1937 5195 4600 4735

Úrokové sazby Národní banky Československé: Od

do

eskont %

lombard %

13/1 1926 26/10 1926 6.7.27/10 1926 7/3 1927 5.5 6.5 8/3 1927 25/5 1930 5.6.26/5 1930 24/6 1930 4.5 5.5 25/6 1930 25/1 1931 4.5.5 26/1 1931 4/8 1931 4.5.5/8 1931 22/9 1931 5.6.23/9 1931 21/12 1931 6.5 7.22/12 1931 11/4 1932 6.7.12/4 1932 25/9 1932 5.6.5 26/9 1932 24/1 1933 4.5 6.25/1 1933 24/1 1934 3.5 5.5 25/1 1934 25/3 1935 3.5 5.26/3 1935 31/12 1935 3.5 4.75 1/1 1936 ? 3.4.25*) 1 *) Pouze pro zápůjčky tříměsíční, pro zápůjčky delší platí sazby o /4 % vyšší. Pro lombard směnek exportních a z přímého eskontu 6 sazba o 1/2 % vyšší nad sazbu eskontní.


7.5 7.6.5 6.6.5.5 6.5 7.5 7.5 7.6.5 6.5.5 5.25 4.75*) měsíců platí

81

Československé bursovní papíry 1938-1939 Účet ztráty a zisku v milionech Kč: správní kursové Ztráty tisk bankovek úroky2) odpisy3) různé ztráty čistý zisk výlohy ztráty 1930 34.6 5.4 2.8 7.8 3.5 5.6 52.5 1931 34.5 6.0 1.3 17.31) 3.4 33.8 1932 38.0 7.0 1.6 3.0 3.9 52.2 1933 38.6 4.8 2.1 3.8 3.14) 29.3 1934 36.6 4.7 1.4 3.6 16.04) 33.5 1935 36.8 4.8 0.3 3.5 12.4 30.1 1936 38.5 5.7 3.4 15.54) 34.5 1937 40.8 7.8 3.3 14.95) 46.1 přenos eskont eskont eskont c. eskont lombard c. úroky z různé Zisky zisku směnek rimes pap. devis pap. devis zisky 1930 0.8 9.5 2.9 2.4 0.6 1.5 93.1 0.5 1931 0.2 25.9 5.4 8.0 1.0 3.4 49.8 1.8 1932 0.1 49.9 5.9 4.1 1.1 20.4 20.5 2.4 1933 0.8 35.9 2.3 2.4 0.3 24.4 8.2 5.9 1934 0.4 30.5 1.8 0.7 0.3 31.1 1.8 27.9 1935 0.2 25.5 2.0 0.2 0.1 20.3 1.7 36.6 1936 0.3 20.2 1.8 0.3 30.8 1.9 41.2 1937 0.2 31.1 37.9 3.0 39.4 1) Kromě toho odepsáno 74.6 mil. Kč z reservního fondu. (Kursové ztráty souvislosti se zrušením zlatého standardu v Anglii.). 2) Úroky z vázaných pokladničních poukázek a vkladů. 3) Odpisy na nemovitostech a inventáři. 4) Dotace „Zvláštního reservního fondu“. 5) Včetně věnování 4.1 mil. Kč na paměť presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka.

výnosy budov 1.1 0.9 1.3 1.3 1.3 1.5 1.2 1.3

Plzeňská banka v Plzni. Představenstvo: Správní rada: JUDr. Bernard Guldener, předseda, JUDr. Matouš Mandl a Vojtěch Hamet, místopředsedové, Ph. Mr. Emanuel Doubek, JUDr. Ladislav Holý, Josef Hucl, Jan Macho, JUDr. Jaroslav Maule, Josef Špalek, JUDr. Václav Šperl. Vedoucí ředitelství: Rudolf Brunner a František Mečíř. Dozorčí rada: Dr. techn. Josef Sigmond (předseda), Jan Cimrhanzl (místopředseda), Antonín Kreysa, František Kokeš, Rudolf Valeš, Jaroslav Vykoukal. Sídlo a ředitelství v Plzni. Akciový kapitál Kč 8,000.000 v 16.000 akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 20.45 mil. Kč, pensijní fond 3.5 mil. Kč. Přenos na 1938: Kč 6.676. Posl. v. h. 21./3. 1938. Banka vznikla 1914 zakcionováním stejnojmenné společnosti s r. o. Původní akc. kap. 1 mil. K zvýšen 1919 nejprve na 2 mil. K a později na 5 mil. Kč (kurs K 600 resp. Kč 700). 1921 další zvýšení na 10 mil. Kč (1:1 po Kč 550). 1932 snížen akc. kap. na 8 mil. Kč stažením postupně skoupených 4000 vlastních akcií. Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 7.25 mil. Kč uložen do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: snížení stabilisačního fondu o 0.93 mil. Kč a odpis stejné částky na účastech a nemovitostech. Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří tyto společnosti: Pivovary: Měšťanský pivovar v Plzni; Plzeňské akciové pivovary v Plzni. Kovoprůmysl: Železárny Sedlec, akc. spol., Sedlec; Železárny a smaltovny Bartelmus akc. spol., Plzeň. Jiný průmysl: Plzeňské parní mlýny, akc. spol., Plzeň; E. Škoda, cihlářské závody akc. spol., Plzeň; Grafické závody Pour a spol., Plzeň.

Dividendy 1914-1928: 5, 6, 6, 6, 71/2, 10, 7, 10, 8, 8, 8, 8, 8, 9, 10 %; 1929-1934: po 12 %; 1935-1937: po 12 % = 60 (54) Kč. Bursa: Praha. Rok nejvyšší nejnižší poslední *) Do 30./6.

1930 1260 1165 1190


1931 1190 1010 1025

1932 1050 995 1035


1935 1225 1160 1225

1936 1300 1250 1290

1937 1370 1270 1290

1938*) 1270 1240 1270

82



hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

celkem

1930 1./1. 31 1931 1932 1933 1934 1./1. 351) 1935 1936 1937 Pasiva

58.7 58.7 40.4 50.4 34.9 39.4 39.4 66.3 48.1 45.5 kapitál

2.7 2.7 3.3 1.7 1.3 1.7 1.7 2.1 2.2 0.9 reservy

40.7 40.7 30.7 17.1 16.2 15.6 15.6 15.3 15.1 20.4 fondy

0.2 5.2 7.5 5.4 5.4 5.4 4.7 4.8 4.8 4.8 vklady

85.3 85.3 120.1 135.7 136.6 138.9 138.9 122.8 128.1 128.5 věřitelé

1.3 3.6 1.3 1.5 1.4 1.2 1.0 1.1 1.2 1.0 různé

5.3 5.3 3.6 4.3 4.6 5.7 5.7 11.7 5.7 4.6 přenos

194.2 201.5 206.9 216.1 200.4 208.0 207.0 224.0 205.2 205.8 zisk

1930 1./1. 31 1931 1932 1933 1934 1./1. 351) 1935 1936 1937

10.0 10.0 10.0 8.0 8.0 8.0 8.0 8.0 8.0 8.0

11.8 19.0 19.3 19.3 19.3 19.3 18.4 19.8 19.4 20.0

1.8 1.8 2.1 2.1 2.4 2.6 2.6 2.9 3.2 3.4

78.3 78.3 88.9 102.9 102.5 101.0 101.0 107.4 107.5 108.6

85.8 85.8 84.2 80.5 65.1 73.8 73.8 76.4 63.5 63.6

4.8 4.8 1.0 1.9 1.9 2.0 2.0 8.0 1.9 0.5

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.5 -

1.8 1.8 1.4 1.3 1.1 1.1 1.1 1.5 1.2 1.7


úrok. saldo

1930 2.87 1931 3.05 1932 3.08 1933 3.11 1934 2.46 1935 2.81 1936 3.16 1937 5.54 1) Restabilisace k 1./1. 1935.

Vydání odměny

různé zisky

věcná režie

osobní režie

daně

odpisy

různé ztráty

0.90 0.62 0.72 0.84 0.88 0.96 0.76 0.92

0.51 0.26 0.19 0.19 0.26 0.25 0.66 0.28

0.39 0.19 0.29 0.23 0.19 0.20 0.23 0.26

1.39 1.54 1.39 1.76 1.80 1.92 1.95 1.82

0.64 0.76 0.94 0.87 0.31 0.31 1.13 2.87

0.07 0.07 0.25 0.17 0.18 0.07 0.10 0.14

-

Slovenská banka v Bratislavě. Správní rada: Vladimír Makovický, předseda Dr. Vladimír Pivko, místopředseda, Dr. Michal Beňo, Dr. Jozef Fundárek, arch. Dušan Jurkovič, Dr. Václav Nováček, Ing. Karol Stuchlý, Dr. Vávro Šrobár, Dr. Vladimír Trslín, Samuel Valášek. Vedoucí ředitelství: Vladimír Makovický, Leopold Vališ, Václav Kunz, Dr. Igor Makovický. Dozorčí rada: Dr. Gejza Řehák (předseda), Ladislav Moyš (místopředseda), Ing. Pavel Čermák, Dr. Ilja Pauliny-Tóth, Dr. Emil Stodola ml.; náhradníci: Dr. Ivan Pietor, Ján Kyselý. Centrála v Bratislavě. Filiálky: Banská Bystrica, Banská Štiavnica, Bardejov, Berehovo, Březová, Čadca, Hlohovec, Chust, Komárno, Košice, Levice, Lučenec, Michalovce, Modra, Mukačevo, Myjava, Nitra, Nová Baňa, Nové Město n. V., Nové Zámky, Pezinok, Piešťany, Prešov, Púchov, Ružomberok, Senica, Spišská Nová Ves, Šáhy, Trenčín, Trnava, Trstená, Užhorod, Vrbové, Zlaté Moravce, Žilina. Směnárna: Bratislava (Suché Mýto). Akciový kapitál Kč 32,200.000 ve 230.000 akciích po Kč 140 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 6.07 mil. Kč, pensijní fond 7.12 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 965.089. Posl. v. h. 7./5. 1938. Banka vznikla 1879 jako malý provinciální ústav pod firmou Ružomberský účastinárský úverkový spolok v Ružomberoku. Původní akc. kap. 30.000 K dosáhl 1907 výše 1 mil. K a v období 1909/18 rozmnožen postupnými emisemi na 6 mil. K. Po převrate zaujala banka, jejíž jméno přeměněno na dnešní znění, vedoucí místo ve slovenském peněžnictví a přeložila svou centrálu do Bratislavy. Počátkem 1919 zvýšen akc. kap. na 10 mil. K a do konce roku provedena další zvýšení na 30 mil. Kč. www.securityprinting.org

83


1921 zvýšen akc. kap. na 70 mil. Kč ve dvou emisích po 20 mil. Kč, z nichž první použita k výměně za akcie Hospodářské banky úč. spol. v Bratislavě a druhá nabídnuta (3:2 po Kč 205) starým akcionářům Slovenské banky za účelem vyrovnání hodnot fusovaných ústavů. Afilacemi a převzetím řady menších ústavů rozšířila banka postupně síť svých odboček na celé Slovensko. V bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů, na cenných papírech, účastech a dlužnících, při čemž odepsány i dosud nevyúčtované ztráty z doby před rokem 1925 v částce 46 mil. Kč. K odpisům použito 46.4 mil. Kč z reservních fondů, účetnický zisk z nákupu vlastních akcií (jenž se děl pod nominale) a část provozních zisků; současně snížen akc. kap. ze 70 na 32.2 mil. Kč stažením 120.000 akcií (z toho 30.000 získáno intervenčními nákupy, 60.000 převzato od dlužníků a 30.000 z majetku zaměstnaneckých fondů) a snížením nominale zbývajících 230.000 akcií o 30 % t. j. ze 200 na 140 Kč. Vyčištění bilance provedeno bez pomoci fondových prostředků. Člen konsorcia pro státní úvěrové operace. Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky: Kovoprůmysl: Emailit, železolejáreň a smaltovna úč. spol., Bratislava. Papír: Slovenská papiereň úč. spol., Ružomberok; Tekla, kartonážny a papiernický priemysel úč. spol., Skalka na Slovensku; Továren na drevovinu, úč. spol., Ružomberok. Jiné účasti: Figaro, akciová továren na čokoládu, Trnava: Slovenský akciový pivovar a sladovna, Vyhne; Pivovar a sladovna, úč. spol., Velká Bytča; Meštiansky pivovar úč. spol., Bratislava; Akc. spol. pro mlynářsky a dřevařsky priemysel, Osčadnica; Slovenská poisťovna úč. spol., Bratislava.

Dividendy 1900-1918: 16, 16, 16, 16, 8, 8, 10, 10, 10, 10, 9, 9, 9, 6, 3, 4, 7, 9, 10 %; 1919-1930: 12, 14, 12, 6, 6, 4, 4, 5, 5, 6, 6, 6 %; 1931-1936: 0; 1937: 3.57 % = Kč 5.-. Platebna v Praze: Živnostenská banka. Bursa: Praha. Kursy na pražské burse: Rok 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932*) 1933 nejvyšší 129 200 198 202 196 188 164 nejnižší 97 126 174 181 178 172 162 poslední 126 189 193 182 180 174 163 *) Až do 17./2.; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem let 1933 až 1937: 55, 50, 38, 60, -; 1938 (do 30./6.): -.

1934 -

1935/7 -


hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

celkem

1928 1929 1930 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937 Pasiva

28.5 27.1 45.4 25.5 25.7 22.3 24.0 34.1 36.1 48.7 kapitál

156.8 148.6 162.5 142.9 93.1 78.9 66.1 65.0 71.3 66.7 reservy

71.3 73.1 87.8 77.6 70.7 69.3 67.7 62.8 73.7 96.8 fondy

19.7 23.1 22.2 13.9 13.4 13.3 13.3 12.6 17.6 17.6 vklady

346.6 395.5 385.2 344.3 337.9 309.6 304.1 276.4 247.2 241.5 věřitelé

17.2 16.8 18.2 18.3 18.6 20.7 20.4 28.7 27.9 24.2 různé

5.6 7.6 8.2 1.2 2.2 4.0 4.3 5.2 11.1 12.0 přenos

645.7 691.8 729.6 623.7 561.6 518.1 499.9 484.8 484.9 507.5 zisk

1928 1929 1930 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

70.0 70.0 70.0 32.0 32.0 32.0 32.0 32.0 32.0 32.0

46.1 46.7 47.2 4.8 4.8 5.0 5.2 5.3 5.4 5.6

5.7 6.2 7.0 1.8 2.0 2.9 3.8 4.8 5.9 6.9

371.7 416.8 443.9 423.2 374.7 328.8 319.7 320.4 319.4 336.8

132.9 133.8 147.1 154.7 140.3 143.4 134.9 118.0 117.7 120.9

13.7 12.2 7.8 5.7 4.2 2.9 2.1 2.1 1.9 2.2

0.6 0.5 0.9 1.3 1.3 1.3 0.9 0.9 0.9

5.0 5.5 5.7 1.3 2.1 1.6 0.7 1.1 1.5 2.0


84


úrok. saldo

Vydání odměny

různé zisky

věcná režie

osobní režie

daně

1928 11.8 6.4 2.1 1.7 9.4 0.5 1929 12.1 8.0 2.5 1.8 10.2 0.9 1930 10.1 8.0 3.5 1.9 10.4 1.0 19311) 9.0 7.6 39.22) 1.6 10.5 2.0 1932 8.3 7.3 2.2 1.2 9.4 0.6 1933 6.8 5.2 1.6 1.1 8.4 0.7 1934 5.6 4.2 1.5 1.1 8.0 0.6 1935 6.8 3.6 2.2 1.1 7.8 0.7 1936 7.2 3.5 2.0 1.4 7.8 0.7 1937 8.2 2.6 2.9 1.4 8.0 0.8 1) Bilance po provedení mimořádných odpisů a snížení akciové jistiny. 2) Z toho 1.7 mil. Kč různé zisky a 37.5 mil. Kč použité reservy a zisky z nákupu vlastních akcií, získaných pod nominale.

odpisy

různé ztráty

0.6 0.5 0.5 0.6 0.6 0.6 0.6 0.7 0.7 0.7

3.2 3.6 1.9 39.9 4.0 1.1 0.3 1.0 0.6 0.8

Ústřední banka československých spořitelen. Představenstvo: Správní rada: Ferdinand Menger, předseda, Čeněk Vaněček a Alois Žipek, místopředsedové, Ing. František Beneš, František Dočkal, Bedřich Dudycha, Jindřich Fiala, Ferdinand Kellner, Dr. Tobiáš Kudela, Dr. Jaroslav Maule, Josef Pekárek, Dr. Ladislav Pluhař, MUDr. Josef Šrámek, Ing. František Štěrba, Tomáš Tvarožek, Petr Vichr, Dr. Jindřich Wild, Dr. Josef ZichRosenfeld. Vedoucí ředitelství: Alois Kadeřávek, vrchní ředitel, Jan Ruml, náměstek vrchního ředitele. Dozorčí rada: Ladislav Holý, předseda, Dr. Alois Neuman, místopředseda, Josef Hauer, Dr. Arnošt Just, Jakub Přecechtěl, Roberty Rozsypal, František Seidl, Karel Šerák. Ředitelé: Karel Guth, ředitel: JUDr. Antonín Peklo, František Fabián, Vojtěch Fučík a Emanuel Vanke, místoředitelé. Centrála v Praze. Filiálky: Bratislava, Brno, Litoměřice, Duchcov, Moravská Ostrava; expositury Dejvice a Vinohrady. Akciový kapitál Kč 50,000.000 ve 125.000 akciích po 400 Kč nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 18.6 mil. Kč, pensijní fondy 13.16 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.6 mil Kč. Posl. v. h. 9./4. 1938. Dluhopisy vlastní emise: stav 31./12. 1937: 86.8 mil. Kč. Banka vznikla 1903 s firmou Ústřední banka českých spořitelen s úkolem soustředění a bankovního využití prostředků českých (od převratu i slovenských) spořitelen. Původní akc. kap. 2 mil. K byl postupně zvyšován, takže 1910 dosáhl 25 mil. K. 1919 zvýšení na 35 mil. Kč a 1928 další zvýšení na 50 mil. Kč (7:3 po Kč 470 akcionářům, Kč 490 pro neakcionáře). 1929 usneseno zvýšení na 75 mil. Kč (nebylo provedeno). Vládním nařízením z 18./12. 1936 (čís. 337 Sb. z. a n.) pověřena banka, aby s platností od 1./1. 1937 působila jako peněžní ústředí všech československých spořitelen, čímž její činnost zapojena i do oblasti spořitelen německých. V rámci ústředí bude u banky soustředěno v roce 1937 3 %, v roce 1938 4 % a nadále 5 % všech u spořitelen uložených vkladů, za které - spolu s úroky převzal záruku stát. Banka, jejíž firma změněna na Ústřední banka československých spořitelen je povinna odváděti roční příspěvek k účelům,*) určeným ve vládním nařízení z 18./12. 1936 (čís. 338 Sb. z. a n.). V. h. z 9./4. 1938 usneseno zvýšení akc. kap. na 75 mil. Kč. Banka provádí normální bankovní obchody s výjimkou spekulačních obchodů na vlastní a cizí účet. Emise dluhopisů na podkladě zápůjček státu a samosprávným korporacím. Člen bankovního konsorcia pro státní úvěrové operace. Účasti: Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky: Rakovnický pivovar a sladovna v Rakovníku; Kress, akc. spol. podnikatelství staveb v Praze: Patria, akciová pojišťovna v Praze.

Dividendy 1903-1911: 3, 4, 41/4, 41/2, 41/2, 5, 5, 5, 5 %; 1912 až 1915: 0 %; 1916-1930: 2, 4, 5, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 7, 7, 7, 7 %; 1931-1934: 7, 6, 5, 5 %; 1935-1937: po 43/4 %. Bursa: Praha.

*)

Pomocí těchto příspěvků provádí se likvidace Centralbank der deutschen Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik v Praze a Karlsbader Vereinstbank, G. m. b. H. v Karlových Varech.


85

Československé bursovní papíry 1938-1939 Kursy na pražské burse: Rok 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 19341) 1935/7 nejvyšší 416 495 532 530 518 517 487 444 nejnižší 381 414 488 490 486 487 459 400 poslední 416 488 518 498 489 487 459 425 1) Kursy v soukromém obchodě 1934: nejvyšší 400, nejnižší 380, poslední 400; 1935: nejvyšší 425, nejnižší 390, poslední 425; 1936: nejvyšší 485, nejnižší 415, poslední 480; 1937: nejvyšší 520. nejnižší 485, poslední 505; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 515, nejnižší 490, poslední 515. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

hotovosti

směnky

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

36.2 57.2 38.3 270.1 256.0 325.8 429.41) 376.72) 747.73)

7.7 16.4 25.7 8.1 5.3 3.7 4.9 7.8 35.9

cenné papíry 152.6 195.2 190.8 48.4 45.9 51.0 54.6 54.4 53.2

účasti

dlužníci

1.1 0.8 2.4 2.4 2.4 2.3 2.1 2.2 2.2

404.0 339.0 407.7 294.2 267.1 257.6 237.1 286.2 350.3

emisní půjčky 34.3 37.6 75.3 90.5 89.5 89.9 89.1 88.5 87.3

Pasiva

akc. kap.

reservy

fondy

dluhopisy

vklady

věřitelé

různé

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0

12.5 13.2 14.5 15.3 16.0 17.4 17.8 18.6 18.8

7.7 7.9 8.3 8.7 9.2 9.1 9.5 10.1 11.2

34.4 33.3 75.3 74.6 89.6 90.0 89.3 88.9 86.8

114.2 131.3 136.7 145.2 143.8 140.9 150.5 145.6 153.8

437.4 430.3 475.8 439.9 382.9 448.9 528.9 528.9 983.6

0.6 0.6 1.3 1.6 0.6 0.6 1.0 2.1 1.7

bilanční suma 661.3 671.6 766.8 740.1 696.2 761.0 851.2 848.7 1.311.5

budovy

různé

12.7 12.1 11.8 11.5 13.8 13.4 13.5 13.6 13.0

12.7 13.3 14.8 14.9 16.2 17.3 20.5 19.3 21.9 přenos zisku 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.2 0.5 0.5

čistý zisk

daně

odpisy

různé ztráty

1.44 1.44 1.64 2.15 2.21 1.64 1.81 3.02 2.69

0.42 0.72 0.47 0.42 0.36 1.15 0.39 0.40 0.36

0.02 3.03 0.61 -

4.4 4.9 4.8 4.7 4.0 4.0 4.0 4.0 5.1


úrok. saldo

Vydání odměny

1929 10.95 2.61 1930 9.40 3.41 1931 13.00 2.91 1932 12.90 2.01 1933 12.62 2.07 1934 10.92 2.25 1935 10.05 2.27 1936 9.86 3.01 1937 11.46 2.37 1) Z toho 317.3 státní pokladniční poukázky. 2) Z toho 277.2 státní pokladniční poukázky. 3) Z toho 441.8 státní pokladniční poukázky.

různé zisky 1.39 2.79 2.62 1.33 1.25 2.42 2.79 3.45 3.76

věcná režie 1.14 1.14 1.13 1.09 1.06 1.21 1.21 1.16 1.35

osobní režie 7.47 7.38 7.44 7.82 7.71 7.61 7.73 7.73 8.06

Živnostenská banka. Představenstvo: Správní rada: JUDr. Jaroslav Preiss, předseda, JUDr. Felix Illner a Antonín Tille, místopředsedové, Josef Bartoň-Dobenín, Antonín Čížek, Josef Čížek, Ing. Dr. Karel Galler, JUDr. Bedřich Jahn, Dr. Jan V. Keller, JUDr. Richard Krofta, Ing. Dr. Otakar Kruliš-Randa, Augustin Novák. František Polický, Rudolf Steinský-Sehnoutka, Ing. František Zita. Členové ředitelství: Ing. Jan Dvořáček, vrchní ředitel, Ing. Vojtěch Mixa, náměstek vrchního ředitele. Dozorčí rada: Dr. Arnošt Urban (předseda). Bohuslav Hubert, Jaroslav Košťál, Rudolf Pšenička, Dr. Karel Urbanec; náhradních Dr. Jaroslav Charvát, František Pospíšil a František Veselý. Ředitelství: Vedoucí ředitelé: Ing. Jan Dvořáček, vrchní ředitel; Ing. Vojtěch Mixa, JUDr. Zikmund Konečný a Karel Šimek náměstkové vrchního ředitele; Prokop Čipera a JUDr. Josef Nepraš, ředitelé. Resortní ředitelé: Jindřich Slavík, Václav Jeřábek, Radim Baleár, Bohumír Distl a František Smejkal, ředitelé; JUDr. Josef Beneš, Rudolf Dotzauer, Vladimír Haasz, Břetislav Michalec, Štěpán Pfeiffer, Josef Skalník, Vilém Tausig, náměstkové ředitele. www.securityprinting.org

86


Centrála v Praze. Filiálky: Mladá Boleslav, Bratislava, Brno, Německý Brod, České Budějovice, Hodonín, Hradec Králové, Jihlava, Kolín, Košice, Liberec, Mělník, Olomouc, Moravská Ostrava, Pardubice, Písek, Plzeň, Prostějov, Tábor, Teplice, Ústí n. L., Karlovy Vary, Žilina. Expositury: 4 v Praze. Akciový kapitál Kč 240,000.000 v 1,200.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 352.9 mil. Kč, fondy 91.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 3.6 mil. Kč. Posl. v. h. 9./4. 1938. Dluhopisy vlastní emise, stav 31./12. 1937: 4 % Kč 398.000, 41/2 % Kč 61,189.500, celkem Kč 61,587.500. Banka založena 1868 z podnětu českých záložen. Původní akc. kap. 0.5 mil zl. zvýšen do 1872 postupně na 5 mil. zl., v době vídeňského krachu (1874) snížen stažením skoupených akcií na 4 mil. zl. a 1881 provedeno další snížení na 3 mil. zl. V roce 1892 zvýšen kapitál na 5, 1896 na 8 a 1899 na 10 mil. zl. = 20 mil. K. Úměrně k vzrůstající aktivitě provedeny postupně další emise: 1905 zvýšení na 25, 1907 na 30, 1909 na 40, 1910 na 60 a 1911 na 80 mil. K. 1912 udělené zmocnění k zvýšení na 100 mil. K využito vzhledem k vypuknuvší světové válce teprve 1918 (4:1 po K 260 akcionářům, po K 280 neakcionářům). Koncem 1918 provedeno zvýšení na 120 mil. K (5:1 po K 285). V červenci 1919 následovalo zvýšení na 160 mil. Kč (3:1 po Kč 325) a v listopadu téhož roku na 200 mil. Kč (4:1 po Kč 375). V dubnu 1929 zvýšen akc. kap. na 300 mil. Kč (2:1 po Kč 425). Intervenčními nákupy získala banka 1931 celkem 300.000 kusů, t. j. 60 mil. Kč nominale vlastních akcií v nabývací ceně 108.6 mil. Kč; stažením těchto kusů v roce 1932 snížen akc. kap. ze 300 na 240 mil. Kč, při čemž rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a nabývacím nákladem t. j. 48.6 mil. Kč odepsán z reserv. V pololetí 1938 odprodána filiálka ve Vídni skupině Mercur-bank-Dresdner Bank. Živnostenská banka zaujímá vedoucí místo v konsorciu pro státní úvěrové operace. Bankovní účasti. 1909 součinnost při založení Chorvatské zemské banky v Osijeku, jejíž jméno 1920 změněno na Jugoslavenska banka; 1919 gesce syndikátu k převzetí většiny akcií České eskomptní banky a úvěrního ústavu v Praze; 1926 získána účast na Bank für auswärtigen Handel A. G. v Berlíně; 1929 součinnost při založení Banque pour le Commerce et lÌndustrie v Paříži; 1931 součinnost při založení Allgemeene Maatschappij voor Grondkrediet, Amsterodam; Český akciový hypoteční ústav v Praze. Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky: Cukr: Česká společnost pro průmysl cukerní; Cukrovary Schoeller a spol. akc. spol.; Lounský akciový cukrovar dř. M. Valtera; První chorvatsko-slavonská akc. spol. pro průmysl cukerní v Osijeku. Chemie: Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L.; Solo, spojené akciové československé sirkárny a lučební továrny v Praze; Československé továrny na dusíkaté látky akc. spol. v Moravské Ostravě; Akc. spol. pro zpracování draselnátých louhů v Kolíně; Explosia, československá akciová továrna na látky výbušné; Synthesia, chemické továrny, akc. spol.; Akciové továrny na vyrábění lučebnin, Kolín; Bohumínské chemické závody akc. spol., Bohumín; Bantlinovy chemické továrny akc. spol.: Medka, akciová továrna lučebnin a léčiv v Praze; Závody Fantovy akc. spol. Železo a uhlí: Báňská a hutní společnost; Pražská železářská společnost; Poldina huť; Severní dráha Ferdinandova; Česká obchodní společnost; Severočeské uhelné doly akc. spol. v Mostě; Mostecká společnost pro dobývání uhlí, Most. Kovodělný průmysl: Českomoravská-Kolben-Daněk akc. spol. v Praze; Závody Ringhoffer-Tatra a. s.; Válcovny Mannesmannových trub, akc. spol. v Chomutově; Moravia, akc. spol. pro průmysl železářského zboží a obchod v Hlubočku a Mariánském údolí, Olomouc; Spojené továrny hospodářských strojů Fr. Melichar-Umrath a spol., akc. spol.; Ostrak, akc. spol. pro stavbu topných zařízení a technických přístrojů v Praze; Válcovny kovů, akc. spol. v Přívoze; Kovodělné akciové závody Stabenow; Osječka ljevaonica željeza i tvornica strojeva d. d. v Osijeku; Telegrafia, československá továrna na telegrafy a telefony, akc. spol.; Runa, akc. spol. pro kovy v Praze. Textil: Mautnerovy textilní závody akc. spol.; Akciové textilní závody Jan Hernych a syn; Akc. spol. továren na fezy ve Strakonicích; Spojené továrny na stuhy, akc. spol. v Dobrušce; Česká továrna na umělé hedvábí systému Elberfeld v Lovosicích. Keramika a staviva: Západočeské továrny kaolinové-šamotové a slovenské závody magnesitové akc. spol. v Praze; Rakovnické a poštorenské keramické závody akciové v Praze; Králodvorská cementárna akc. spol.; Slovenské akciové cihelny a chemické podniky v Hodoníně. Líh (společně s Agrární bankou československou, Českou eskomptní bankou a úvěrním ústavem, Ústřední jednotou hospodářských družstev a Družstvem hospodářských lihovarů): Akc. spol. pro lihový průmysl v Moravské Ostravě; Kralupská průmyslová lihovarská společnost; Kolínské akciové továrny na vyrábění a čištění lihu a drasla; Mostecká továrna na výrobu lihu a drasla; František Xav. Brosche syn akc. spol.; Pardubická rafinerie lihu, továrna na likéry a octovou tresť, J. Wertheimer a. s.; Ed. Ad. Malburg a syn akc. spol., Smiřice. Pivovary a sladovny: Plzeňské akciové pivovary v Plzni; Klášter, akc. spol. spojených pivovarů a vývozní sladovny; Exportní sladovny Schindler & Stein akc. spol. v Brně. Poživatiny: Zemědělské akciové továrny Amylon; První česká akciová továrna na šunky a uzenářské zboží Antonín Chmel; Akciová továrna na salám a poživatiny v Hodících; Továrna na uzeniny a konservy, akc. spol. v Kostelci u Jihlavy; Akc. spol. pro průmysl mléčný v Praze; Vysočanská mlékárna B. Frey akc. spol. v Praze. www.securityprinting.org

87


Celulosa a papír: Vltavský mlýn Bratří Poráků; Akc. spol. továren papíru a lepenky Loučovice; Žilinská továrna na cellulozu, úč. spol.; Ružomberská továrna na celulozu a papír, akc. spol. Pojišťovny: Moldavia-Generali, akciová pojišťovna v Praze; Sekuritas, akciová pojišťovna v Praze; První česká zajišťovací banka v Praze. Různé: Thonet-Mundus, spojené československé továrny na nábytek z ohýbaného dřeva, akc. spol. v Brně; Československá plavební akc. spol. Labská; Remorkáže na Vltavě a Labi; Československá plavební akc. spol. Dunajská; Bratří Gutmannoyé akc. spol. v Praze; Obchod uhlím Živnostenské banky akc. spol. v Praze; Ústecká montanní společnost s r. o. a spol., Ústí n. L.; Pražsko-Duchcovská dráha, Praha.

Dividendy 1900-1918: 8, 7, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 61/2, 7, 7, 71/2, 71/2, 71/2, 5, 6, 61/2, 71/2, 71/2 %; 19191923: 9, 12, 14, 14, 14 %; 1924 až 1930: po 12 % = 24 Kč; 1931-1933: po 5 % = 10 Kč; 1934: 6 % = 12 Kč; 1935: 6 % = 12 (10.80) Kč; 1936: 7 % = 14 (12.60) Kč; 1937: 71/2 % = 15 (13.50) Kč. Bursy: Praha, Vídeň. Kursy na pražské burse: Rok 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932*) 1933 1934 1935/7 nejvyšší 391 5341/2 634 681 520 434 299 nejnižší 330 362 481 495 417 295 271 poslední 361 5341/2 623 500 417 295 271 *) Až do 5./4.; nadále v soukromém obchodě 1932: nejvyšší 285, nejnižší 220, poslední 237.50; 1933: nejvyšší 322.50. nejnižší 230, poslední 245; 1934: nejvyšší 332.50, nejnižší 240, poslední 300; 1935: nejvyšší 395, nejnižší 290, poslední 395; 1936: nejvyšší 4871/2, nejnižší 360, poslední 4791/2 1937: nejvyšší 5571/2, nejnižší 385. poslední 410; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 408, nejnižší 355, poslední 377. Účet rozvažný milionech Kč: Aktiva

hotovosti

směnky

1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

654.2 661.5 706.3 622.2 437.0 399.8 559.3 662.6 653.7 647.0 533.1 510.0

932.9 785.2 693.1 659.3 679.7 655.6 794.5 889.8 1.004.5 1.236.3 1.487.5 1.484.8

cenné papíry 427.2 486.2 420.3 502.6 532.1 645.92) 573.4 633.0 651.3 709.3 722.9 752.9

účasti

dlužníci

150.0 160.0 190.0 217.0 217.0 217.0 217.0 217.0 217.0 217.0 217.0 217.0

2.616.0 2.832.7 3.158.8 3.538.7 3.689.8 3.114.4 2.641.5 2.373.7 2.375.2 2.247.0 2.139.3 2.224.9

emisní půjčky 30.6 38.3 41.8 48.8 57.7 65.7 62.8 59.3 59.2 59.7 54.2 61.6

Pasiva

kapitál

reservy

fondy

dluhopisy

vklady

věřitelé

různé

1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

200.0 200.0 200.0 300.0 300.0 300.0 240.0 240.0 240.0 240.0 240.0 240.0

238.7 250.0 270.0 383.0 391.5 394.0 346.2 347.0 348.0 349.2 350.4 351.6

48.2 50.5 56.1 60.8 66.9 72.9 75.9 75.3 83.6 87.1 91.1 91.1

30.6 38.3 41.8 48.8 57.7 65.7 62.8 59.3 59.2 59.7 54.2 61.6

1.847.6 1.883.0 1.837.9 1.971.8 2.151.6 2.184.2 2.133.2 2.169.2 2.299.5 2.400.8 2.421.7 2.474.4

2.451.1 2.535.3 2.792.1 2.787.9 2.612.2 2.091.3 2.001.5 1.945.1 1.933.4 1.975.4 2.003.9 2.036.4

31.0 39.7 54.9 72.4 66.8 49.7 46.7 51.7 55.4 74.0 66.6 83.4

bilanční suma 4.888.0 5.040.3 5.296.8 5.675.7 5.691.0 5.174.3 4.923.2 4.904.8 5.039.1 5.206.1 5.250.3 5.362.3

budovy

různé

52.5 56.8 50.0 48.5 47.1 45.7 43.7 42.6 42.3 41.0 40.3 39.9

24.6 19.6 36.5 38.6 30.6 30.2 31.0 26.8 35.9 48.8 56.0 71.3 přenos zisku 2.4 3.2 3.3 3.1 3.4 3.1 3.3 3.5 3.6 3.8 3.7 3.6

čistý zisk

odpisy

různé ztráty

38.5 40.4 40.6 47.9 40.9 13.3 13.6 13.7 16.4 16.1 18.7 20.2


úrok. saldo

Vydání odměny

různé zisky 35.5 30.9 20.6 12.3 7.3 3.8 4.8 9.3 22.7 21.5 32.0 18.7

věcná režie

osobní režie 70.4 71.0 70.8 71.6 78.2 76.8 71.4 65.8 64.1 63.7 63.8 64.8

daně

1926 72.4 48.8 12.7 33.7 1.4 1927 77.6 50.3 10.4 35.5 1.5 1928 81.9 51.0 11.6 23.1 1.4 6.01) 1929 78.0 53. 3 10.1 12.6 1.4 1930 83.3 55.7 12.4 13.5 1.4 1931 76.3 52.9 9.0 7.9 1.4 24.53) 1932 54.7 41.1 7.7 6.5 1.4 1933 48.7 37.2 8.5 5.8 1.4 1934 43.7 35.1 7.3 7.2 1.5 5.04) 1935 38.2 36.8 6.8 8.6 1.4 1936 46.8 31.3 7.1 19.0 1.4 1937 54.8 36.1 7.2 16.1 1.3 1) Dotace stavebnímu fondu. 2) Z toho 537.3 mil. Kč cenné papíry (po odpisu ztráty 24.5 mil. Kč k tíži provozního zisku) a 108.6 mil. Kč intervenčními koupěmi získané vlastní akcie (300.000 kusů v nákupní ceně), určené k zničení. 3) Ztráta na cenných papírech. 4) Úhrada pensijních nároků zaměstnanců.


88


„Koruna“, akciová pojišťovna v Praze. Správní rada: Josef Hucl, předseda, Dr. Václav Peča, místopředseda, Dr. Stanislav Disman, Ing. Václav Choděra, Karel Schreier, Josef Schrötter, Dr. Stanislav Švehla, Dr. Arnošt Wenig, MUDr. Josef Žižka. Ředitelství: Josef Hucl, Dr. Václav Peča, Ing. Václav Choděra; ředitel: Dr. Stanislav Disman. Sídlo a ředitelství v Praze. Akciový kapitál Kč 4,000.000 v 10.000 akciích1) po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 0.3 mil. Kč; stabilisační fond 12.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 189.522. Posl. v. h. 9./6. 1938. Společnost vznikla 1899 za součinnosti České průmyslové banky jako první česká akciová životní pojišťovna. 1931 přikročila společnost, provozující dosud pouze pojištění životní, k vybudování odvětví elementárních. Původní akc. kap. 2 mil. K zvýšen 1930 k tíži stabilisačního fondu na 4 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč. Na jaře 1937 převzat československý pojistný kmen První pojišťovací společnosti proti vloupání a požáru ve Vídni. Stabilisační bilance k 1./1. 1930: z přebytku 18.34 mil. Kč použito 3.03 mil. Kč k odpisům na cenných papírech, inventáři a pod., 2 mil. Kč převedeny na akc. kap. (nakolkování akcií ze 200 na 400 Kč) a zbylých 13.3 mil. Kč uloženo do stabilisačního fondu: 1933-1935 použito po 0.4 mil. Kč, celkem 1.2 mil. Kč, ke krytí ztráty odboru živelního. Dividendy 1900-1905: 0; 1906-1913: po 4 %; 1914-1927: 0, 4, 4, 4, 4, 0, 0, 5, 5, 5, 5, 5, 6, 7 %; 1928-1929: 7, 71/2 %; 1930 až 1937: 0. Bursy: Praha; záznam ve Vídni a v Terstu zrušen. 1)

Převážná většina akcií (asi 75 %) přešla 1930 z majetku České průmyslové banky do vlastnictví Vzájemně pojišťovací banky Slavie v Praze.

Rok 1925 1926 1927 nejvyšší 560 875 1300 nejnižší 450 445 865 poslední 550 875 1300 Odhadní kurs koncem 1934-1937: 600, 400, 420, - Kč.

Kursy na pražské burse: 1928 1929 1930 1500 1700 2080 1250 1350 1700 1500 1700 1900

1931 1875 1850 1850

1932 -

1933 -

1934 -

Produkce životního pojištění: kapitál Rok v mil. Kč 1927: Stav 1/1 29.821 237.9 1933: Stav 1/1 Přírůstek 5.336 65.8 Přírůstek Úbytek 3.048 27.9 Úbytek 1928: Stav 1/1 32.109 275.8 1934: Stav 1/1 Přírůstek 4.365 62.4 Přírůstek Úbytek 3.177 28.7 Úbytek 1929: Stav 1/1 33.297 309.6 1935: Stav 1/1 Přírůstek 8.773 82.7 Přírůstek Úbytek 3.767 34.1 Úbytek 1930: Stav 1/1 38.303 358.1 1936: Stav 1/1 Přírůstek 7.786 82.6 Přírůstek Úbytek 4.969 51.4 Úbytek 1931: Stav 1/1 41.120 389.3 1937: Stav 1/1 Přírůstek 7.608 75.1 Přírůstek Úbytek 5.970 64.5 Úbytek 1932: Stav 1/1 42.758 399.8 1938: Stav 1/1 Přírůstek 9.343 74.0 Úbytek 7.288 81.8 Produkce živelního pojištění: Pojistné na vlastní vrub 1934-1937: 0.59, 0.82, 1.17, 3.12 mil. Kč. Rok


počet pojistek

počet pojistek 44.942 8.182 7.419 45.705 8.254 7.718 46.241 8.529 7.740 47.023 9.475 8.220 48.278 8.347 6.775 49.850

kapitál v mil. Kč 393.1 66.4 62.0 396.5 69.1 72.1 393.5 70.2 64.8 398.7 80.1 65.4 413.4 64.3 50.7 427.0

89

Československé bursovní papíry 1938-1939 Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

hotovosti

nemovitosti

efekty

hypotéky

půjčky

dlužníci

různé

celkem

1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

8.0 4.2 3.5 4.7 5.4 6.7 6.1 16.2

32.7 32.7 32.7 32.7 32.7 33.8 37.4 38.5

22.2 22.4 23.7 25.5 28.9 32.6 37.9 41.4

13.0 19.9 21.9 24.1 23.5 21.4 19.2 15.9

7.4 11.5 14.6 15.1 16.1 16.0 15.4 15.4

5.3 6.1 4.3 4.5 6.2 8.0 10.3 12.1

22.0 2.8 2.0 2.6 2.9 4.4 3.7 4.2

110.6 99.6 102.7 109.2 115.7 122.9 130.0 143.7

Pasiva

kapitál

reservy

st. fond

fondy

techn. res.

zajišťovny

věřitelé

různé

zisk

1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

4.0 4.0 4.0 4.0 4.0 4.0 4.0 4.0

0.8 0.3 0.5 0.5 0.5 0.5 0.3 0.3

13.3 13.3 13.3 12.9 12.5 12.1 12.1 12.1

0.3 0.4 0.4 0.5 0.5 0.5 -

66.6 73.7 78.9 85.3 91.3 97.8 105.8 114.4

1.7 2.9 3.5 3.7 4.1 4.7 5.5 8.5

2.1 1.6 1.6 1.0 1.5 1.0 0.6 0.9

21.8 3.3 0.4 1.2 1.2 2.2 1.6 3.3

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.2

První česká zajišťovací banka. Správní rada: Inž. František Zita, předseda, Dr. Václav Peča a Antonín Šebek místopředsedové, Josef Hucl, Daniel Křivan, Karel A. Schaefer, Karel Šimek. Ředitelství: Inž. František Zita, Karel A. Schaefer, Antonín Šebek, Karel Šimek; ředitel: F. L. Tůma. Sídlo a ředitelství v Praze. Akciový kapitál Kč 3,000.000 v 15.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 12.44 mil. Kč, stabilisační fond 4.3 mil. Kč, fondy zaměstnanců 0.23 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.7 mil. Kč. Posl. v. h. 8./7. 1938. Společnost, založená 1872, provádí zajištění a soupojištění všech odvětví pojišťovacích. Původní akc. kap. 320.000 zl. snížen 1880 na 200.000 zl. v akciích po 100 zl. nominale. 1887 zvýšen akc. kap. na 300.000 zl., 1889 na 600.000 zl. a 1898 na 1.2 mil. zl. Ztráty utrpěné v souvislosti se zemětřesením v San Franciscu vedly 1907 k snížení akc. kap. ze 2.4 na 1.8 mil. K stažením čtvrtiny akcií, při současném zvýšení na 3 mil. K. Světovou válkou utrpěl ústav nové těžké ztráty, jejichž likvidace - rozdělená na několik roků - skončena 1925. Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek 6 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: odpis 1.7 mil. Kč; zbytek 4.3 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy: 1900-1918: 4, 0, 8, 8, 8, 0, 0, 61/2, 61/2, 61/2, 7, 7, 7, 7, 5, 7, 7, 6, 0 %; 1919-1927: 0; 1928-1932 po 4 %; 1933-1934: 5, 6 %; 1935-1937: 6, 7, 7 % netto. Platebna: Živno. Bursa: Praha. Rok 1924 1925 1926 nejvyšší 165 160 170 nejnižší 99 109 135 poslední 150 135 170 1935-1936: žádný kurs; 1937: 380; 1938 (do 30./6.): -.


1927 360 170 340

1930 345 300 300

1931 255 192 255

1932 -

1933 -

1934 250 175 250

Účet rozvažný v tisících Kč: Aktiva

pokladna

banky

efekty

zajišťovny

dlužníci

nemov.

pens. f.

bil. suma

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

110 306 152 74 81 123 123 124 151 146

9.957 15.915 16.963 18.248 19.065 18.903 18.903 21.267 27.035 31.691

17.307 17.698 15.7721) 14.327 13.535 20.404 20.404 22.233 23.991 26.378

22.125 24.458 20.486 20.403 23.417 24.565 24.565 25.570 30.900 33.794

537 682 759 714 159 224 224 285 386 299

6.328 6.192 6.056 5.920 5.784 5.648 3.948 3.853 3.758 3.663

113 117 121 125 129 133 133 137 141 145

56.477 65.368 60.309 59.811 62.170 70.000 68.300 73.469 86.362 96.116


90


akc. kap.

reservy

st. fond

fondy

1929 3.000 5.119 6.000 174 1930 3.000 5.790 6.000 180 1931 3.000 3.596 6.000 187 1932 3.000 4.322 6.000 194 1933 3.000 3.981 6.000 201 1934 3.000 6.607 6.000 208 1/1 352) 3.000 6.607 4.300 208 1935 3.000 8.235 4.300 215 1936 3.000 11.052 4.300 221 1937 3.000 12.446 4.300 228 1) Kursové ztráty Kč 5,533.423 (z toho Kč 2,450.113 nerealisovaná knihovní ztráta na polovice odpisem z reservních fondů a zbytkem z technických přebytků. 2) Restabilisace k 1./1. 1935.

zajištěnci

tech. res.

10.116 13.915 12.268 10.006 10.338 10.328 10.328 13.142 14.916 15.032 cenných papírech

věřitelé

zisk

30.531 1.002 535 35.137 790 556 34.271 420 5671) 35.606 62 621 37.888 73 689 42.977 46 834 42.977 46 834 43.607 117 853 51.479 82 1.312 59.955 139 1.016 a Kč 3,083.310 ztráty na valutách) kryty z

b) Zahraniční ústavy.

L'Union Européenne Industrielle et Financière. Správní rada: Eugène Schneider, předseda, Jean-Louis Bach, Gabriel Brizon, Maurice Hottinguer, Lucien Lacaze, Louis Lion, Jacques de Neuflize, Maurice Paleologue, Arniand de SaintSauveur, André Vicaire, Ernest Weyl. Ředitelství: Ing. Airné Lepercq, generální ředitel; Jacques Chanzy (Praha), ředitel. Sídlo a ředitelství v Paříži (3, rue Montalivet). Akciový kapitál Frcs 140,000.000 ve 280.000 stejných akciích po 500 Frcs nominale s jednoduchým hlasovacím právem; akcie, které jsou nejméně 2 roky připsány na jméno téhož akcionáře, nabývají fakultativně dvojnásobného hlasovacího práva. Obligace žádné. Reservní fondy k 1./1. 1938: 65.6 mil. Frcs. Přenos zisku na 1938: 6.65 mil. Frcs. Posl. v. h. 27./6. 1938. Rozdělení zisku: 5 % reservnímu fondu; dividenda odpovídající 5 % úroku ze splacené akciové jistiny a 5 % úroku z ažiového fondu; event. další dotace reserv; ze zbytku: 5 % správní rada jako tantiéma a 95 % akcionáři superdividenda.

Společnost založená 1920 představuje především holding skupiny Schneider et Cie (Le Creusot), takže jejím hlavním příjmem je výnos účastí; vedle součinnosti na správě kontrolovaných podniků provádí společnost mezinárodní financovací obchody. Původní akc. kap. 75 mil. Frcs zvýšen 1920 na 100, 1925 na 112.5 a 1928 na 140 mil. Frcs, při čemž při každé emisi vydána vždy 1/10 akcií serie A (s desateronásobným hlasovacím právem) a 9/10 akcií serie B (s jednoduchým hlasovacím právem). V roce 1935 byly v důsledku zákona o akciích s množným hlasovacím právem oba druhy akcií unifikovány v jedinou kategorii. Účasti. Při svém vzniku převzala společnost účasti firmy Schneider et Cie (Le Creusot) a Banque de 1'Union Parisienne (Paříž) na Akciové společnosti dříve Škodovy závody v Plzni, Báňské a hutni společnosti v Praze (účast 1929 rozmnožena) a na Towarzystwo Akcyjne Zakładów Hutniczych Hutá Bankowa w Dąbrowie (Polsko). 1926 získána účast na Société des Aciéries Réunies de Burbach-Eich-Dudelange (Arbed) v Lucemburku. Z ostatních účastí po odprodeji některých podílů zbývá: Maďarská všeobecná úvěrní banka, Budapešť. Dividendy 1920/21: 0; 1922-1924: 36, 50, 70 Frcs; 1925 až 1930: po 100 Frcs; 1931-1934: 0: 1935-1937: 25. 45, 70 Frcs. Platebna v Československu: Živno. Bursy: Praha, Paříž, Amsterodam. Rok nejvyšší nejnižší poslední

1929 3300 2590 2670

1930 2750 1360 1630

1931 1800 380 380

Rok 1929 nejvyšší 2480 nejnižší 1775 1) 1938 pouze do 30./6.

1930 2100 1000

1931 1350 220


Kursy na pražské burse : 1932 1933 1934 800 + 630 480 310 + 370 480 590 + 570 480 Kursy na pařížské burse ve Frcs: 1932 1933 1934 643 550 423 205 259 223

1935 720 720 720

1936 950 950 950

1937 610 610 610

19381) -

1935 505 318

1936 780 340

1937 970 660

19381) 674 387

91


Účet rozvažný v milionech Frcs Aktiva

hotovosti

účasti

dlužníci

transita

bil. suma

1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

17.5 15.3 9.0 3.1 0.8 0.7 1.5 25.0

231.4 211.2 210.3 209.0 208.9 220.4 219.5 214.2

37.3 35.2 36.0 31.0 28.1 11.4 12.2 6.2

5.0 4.3 1.5 1.7 2.0 2.2 1.4 2.5

291.2 266.0 256.8 244.8 239.8 234.6 234.6 247.9

Pasiva

akc. kap.

reservy

kupony

věřitelé

daně

přenos

zisk

1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

140.0 140.0 140.0 140.0 140.0 140.0 140.0 140.0

52.3 60.8 63.9 64.7 65.6 65.6 65.6 65.6

4.4 1.6 0.3 0.2 0.1 0.1 0.7 1.8

51.1 49.3 45.9 33.4 27.5 13.7 5.2 8.8

8.0 7.9 0.3 0.1 0.2 1.8 3.9 4.9

5.9 6.4 6.4 6.4 6.4 6.4 6.5 6.4

29.6 7.0 12.7 20.4

výnos účastí 31.12 36.94 0.58 0.40 0.68 8.50 13.91 22.94

provise a j. příjmy 8.14 9.24 7.21 2.92 1.99 1.94 4.55 5.00

Účet ztráty a zisku v milionech Frcs: Rok

režie

daně

1930 2.28 1931 1.94 1932 1.84 1933 1.81 1934 1.53 1935 1.63 1936 1.46 1937 1.65 *) Odpisy na účastech.

7.60 9.10 2.30 0.15 0.23 1.77 4.28 5.87


úroky pasivní 0.08 0.59 0.57 -

různé

dotace fondů

26.54*) -

8.52 3.06 0.79 0.92 0.05 -

úroky aktivní 0.20 -

92


PRŮMYSL A. BÁŇSKÝ A HUTNÍ PRŮMYSL a) Československé společnosti.

Báňská a hutní společnost. Správní rada: Dr. techn. h. c. Eugène Schneider, předseda, Dr. Jaroslav Preiss, místopředseda, Charles de Boissieu, Dr. Hynek Bulín, Pierre de Cossé-Brissac, Jacques Chanzy, Dr. Karel Fajfrlík, Dr. Georg Günther, Ing. Jaroslav Jahn, Ing. Aimé Lepercq, Ing. Ján B. Pálka, František Ringhoffer, Armand de Saint-Sauveur, Dr. Josef Scheiner, Dr. Adolf Schwarzenberg, Jaromír Špaček, Antonín Tille, André Vicaire, Frangois Walkenaer. Technický poradce: Dr. techn. et mont. h. c. Georg Günther. Administrateur délégué správní rady: Ing. Aimé Lepercq. Výkonný výbor: Eugène Schneider, Ing. Aimé Lepercq, Jacques Chanzy, Dr. Georg Günther, Dr. Jaroslav Preiss, Armand de Saint-Sauveur. Generální ředitelství: Dr. h. c. Ing. Otakar Kruliš-Randa, generální ředitel; Dr. Ing. Jan Tille, náměstek generálního ředitele; Karel Langer, Dr. Ing. Emil Modr, Ing. František Holub, ředitelé; Eiduard Růžička, Ing. Theo Heppner a Ing. Karel Vorálek, náměstkové ředitele; Dr. Jan Heyrovský, generální tajemník. Sídlo a generální ředitelství v Praze, báňské ředitelství v Moravské Ostravě. Závody: 8 uhelných dolů (Gabriela, Barbora, Hohenegger, Hedvika, Pokrok, Ludvík, Ignát, Odra) v ostravskokarvínském revíru; koksárny při dolech Hohenegger a Ignát a v železárnách v Třinci s továrnami na vedlejší výrobky; rudné doly Maria-Huta u Gelnice a Bindt na Slovensku; manganové doly ve Švábovcích; vápencové lomy a vápenky ve Varíně; železárny (4 vysoké pece, ocelárny, válcovny, slévárny, mechanické dílny) v Třinci; mostárna v Karlově Huti; drátovna a hřebíkárna v Bohumíně; řetězárna v Malé Morávce; továrna na ohnivzdorné zboží v Třinci; cihelny v Mariánských Horách a Karviné; elektrárny v Mariánských Horách (112 milionů kWh) a v Třinci (94 mil. kWh); různé vedlejší závody. V majetku společnosti jest celkem 2.525 ha dolových měr na železnou rudu, 3.310 ha uhelných polí, 33.190 ha výhradních kutišť, 29.5 km3 Půdy a 1695 dělnických a úřednických domů. Z celkové československé produkce vyrábí Báňská a hutní společnost 25 % kamenného uhlí (1400 vagónů denně), 40 % koksu, 30 % surového železa a 25 % ocele. Vyfakturovaný obrat 1929-1933: 1010, 807, 665, 441, 410 mil. Kč; 1934-1937: 428, 472, 607, 983 mil. Kč. Produkce v tisících tun: Rok

uhlí

koks

surové železo

ingoty

válené výrobky

hotové tovary

1913 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

1.975 3.398 3.363 3.381 3.985 3.384 3.051 2.351 2.384 2.319 2.411 2.794 4.100

669 659 802 958 1.009 870 645 417 358 374 468 589 1.066

169 286 276 392 475 431 350 150 156 164 222 338 485

163 270 324 405 506 447 387 186 193 208 269 357 552

135 207 287 348 424 366 333 160 156 188 232 310 468

39 66 83 112 118 104 81 55 49 59 78 97 121

el. proud 1000 kWh 136.672 180.188 227.466 232.257 227.571 181.915 165.872 182.739 200.091 222.759 274.658

Akciový kapitál Kč 250,000.000 ve 250.0001) akciích po Kč 1.000 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 224 mil. Kč, stabilisační fond: 400 mil. Kč, celkem 624 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.8 mil. Kč. Posl. v. h. 14./6. 1938. www.securityprinting.org

93


Společnost, založená 1905 pod egidou vídeňské Boden-Credit-Anstalt, převzala za 50 mil. K k dalšímu provozování těšínské závody býv. arciv. Bedřicha Habsburka. Přejímací cena byla z polovice uhrazena akciovým kapitálem 25 mil. K (z toho upsal arciv. Bedřich 20 mil. K a Boden-Credit-Anstalt 5 mil. K) a zbývajících 25 mil. K hypotekárně zajištěno se 4 % zúročením na realitách společnosti. V roce 1910 přeměněna hypotéka na obyčejnou půjčku, zúročitelnou 4.2 %. S platností od 1./1. 1910 převzala společnost, jejíž závody pozůstávaly dosud hlavně z válcovny plechu Friedrichshütte, slévárny v Bašce (později zrušena) a továrny na stroje v Ustroni (později odprodána), všech 100 kuksů Ostravského kamenouhelného těžařstva Marie-Anna; z kupní ceny 15 mil. K zaplaceno 8 mil. K akciemi nově emitovanými, splacení zbývajících 7 mil. K rozděleno na 20 ročních splátek při 4 % zúročení. 1912 zvýšen akc. kap. ze 33 na 35 mil. K, nové akcie vydány jako část kupní ceny za kartelní kvótu válcovny v Ternitz firmě Schoeller & Co. ve Vídni. Za účelem zajištění rudných dodávek získány 1912 všecky akcie švédské Strässa-Grufve-A.B. a 1913 zakoupeny z téhož důvodu všecky akcie YckorbottenGrufve-A.B. K částečnému krytí investičních výloh zvýšena 1913 akciová jistina na 38 mil. K. V roce 1916 zvýšení na 45 mil. K emisí 17.500 akcií, z nichž 9.500 nabídnuto akcionářům (10:1 po K 1400), zbývajícími 8000 akciemi, jakož i 4.8 mil. K na hotovosti zaplaceno 14.000 akcií Ostravské horní akc. spol. dř. kníže Salm, s níž uzavřena nájemní smlouva, zajišťující Báňské a hutní společnosti neomezené používání celého podniku. V září 1917 prodala společnost obě švédské účasti firmě Trafik A.B. Grängesberg-Oxelösund, s níž uzavřela dlouhodobé smlouvy o dodávkách rud. 1920 zvýšen akc. kap. na 50 mil. K emisí 12.500 akcií, z nichž přenecháno 10.000 při kursu rak. K 7.408.75 pařížské L'Union Européenne Indusrielle et Financière (skupina Schneider-Creusot) a zbývajících 2.500 kusů použito k úplnému splacení dluhu 25 mil. K býv. arciv. Bedřichovi. Současně splacen též zbytek kupní ceny 7 mil. K za těžařstvo Marie-Anna, získané v roce 1910. Rozpadnutím monarchie ocitly se závody Báňské a hutní společnosti na polském a československém území. Po nostrifikaci v roce 1921 přeloženo sídlo podniku z Vídně do Brna. Za účelem financování investic zvýšen v březnu 1921 akc. kap. na 76 mil. Kč, z nových akcií nabídnuto 50.000 kusů akcionářům (5:2 po Kč 1000) a zbytek za vyššího kursu volně umístěn. V roce 1924 zvýšen akc. kap. na 80 mil. Kč, nové akcie vydány Rimamurány-Salgói-Tarjáner Eisenwerks-A. G. za poloviční kartelní kvóty likvidujících Pohernadské priemyselné úč. spol., Bratislava, a „Union“ továrny na železo a plechy, Bratislava. Polské závody Báňské a hutní společnosti vneseny 1923 do samostatné, za účasti Bank Malopolski S. A. založené společnosti „Węgierska Górka“, Górnicza i Hutnicza S. A. v Krakově. V roce 1923 získána od vídeňské Kabel- und Drahtindustrie A. G. drátovna a řetězárna v Bohumíně a Malé Morávce. 1924 provedena formální fuse s těžařstvem Marie-Anna a Ostravskou horní a. s. dř. kníže Salm, jejichž podniky byly již delší dobu vedeny ve vlastní režii. V letech 1923-1925 provedeny větší investice, k jejichž krytí v roce 1926 zvýšen akciový kapitál z 80 na 100 mil. Kč; z nově emitovaných 50.000 akcií nabídnuto 40.000 akcionářům v poměru 5:1 po Kč 1000, 3000 kusů při vyšším kursu volně umístěno a zbývajících 7000 kusů použito k získání 25 % podílu na Kontinentální společnosti pro obchod železem Kern a spol. v Praze. V období 1927-1932 provedena programová technická i komerční reorganisace, v jejímž rámci všechny závody důsledně zracionalisovány a přivedeny na výši nejmodernější techniky. (Bilančně vykázané investiční náklady 800 mil. Kč.) S platností od 1./1. 1928 uzavřeno se Železárnami Rotava-Nýdek akc. spol. v Praze provozní společenství, vztahující se na výrobu a odbyt plechů. Provozní společenství vybudovalo nákladem 120 mil. Kč v Karlově Huti moderní válcovnu s měsíční výkonností 6500 t, v níž sdružena výroba jemných plechů obou společností. Závod Karlova Huť vnesen 1937 do společnosti Válcovny plechu a. s. jejíž kapitál (50 mil. Kč v akciích po 1.000 Kč) převzaly stejným dílem mateřské společnosti. 1931 založena ve spojení s bankovním domem Hope & Co. (Amsterodam) firma „Pragomet“ N. V. v Amsterodame s kapitálem 1 mil. hfl., jejímž účelem je zprostředkování a provádění financovacích obchodů Báňské a hutní společnosti v Holandsku a ostatní cizině. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 691.5 mil. Kč do stabilisačního fondu; 1928 použito 150 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 100 na 250 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 1000 Kč. www.securityprinting.org

94


Restabilisace k 1./1. 1935: částky 141.5 mil. Kč použito k snížení hodnot závodních zařízení, cenných papírů a účastí. Zbývá ve stabilisačním fondu: 400 mil. Kč. Prodejní organisace. Většina výrobků Báňské a hutní společnosti je kartelována. Kartelované výrobky prodávají tato prodejní sdružení: Prodejní kancelář sdružených ostravsko-karvínských kamenouhelných dolů, spol. s r. o. v Praze, Prodejna sdružených československých železáren akc. spol. v Praze, Ústřední kancelář československých továren na drát a drátěné hřebíky, akc. spol. v Praze, Sdružení pro prodej dusíkatých látek, spol. s r. o. v Praze. Vedle toho je podnik zúčastněn na velkoobchodních železářských společnostech (společně s Vítkovickými železárnami a Pražskou železářskou společností): „Ferra“, akc. spol. dř. L. G. Bondy v Praze a „Fož“, úč. spol. v Bratislavě a na exportní železářské společnosti (společně s Vítkovickými železárnami) Kontinentální společnost pro obchod železem, dř. Kern a spol. v Praze. Ostatní výrobky prodávány jsou společností přímo. S platností od 1./1. 1934 byla jednotlivá prodejní oddělení sloučena ve společnou prodejnu. Účasti: Węgierska Górka, Górnicza i Hutnicza S. A., Krakov; Československá plavební akc. spol. Oderská, Štětin; Julius Rütgers, komand, spol., Moravská Ostrava; Československé továrny na dusíkaté látky, Mariánské Hory; Úč. spol. dř. Coburg horní a hutní závody v Bratislavě; Ocelový dům akc. spol., Praha; Moravskoslezské elektrárny akc. spol., Moravská Ostrava; Spojené elektrárny severozápadního Slovenska; Válcovny plechu a. s., Karlova Huť; 1936 získána účast na společnosti Železářský průmysl a. s., Česká Ves u Fryvaldova; 1937 založena Bulharská Báňská a hutní společnost, Sofia (kapitál 0.45 mil. Leva). (Viz též odstavec „Prodejní organisace“.). Dividendy 1906-1918: 8, 10, 10, 10, 11, 13, 16, 16, 121/2, 18, 22, 22, 14 %; 1919-1927 (nominale Kč 400): 15, 16, 18, 18, 18, 23, 23, 25, 30 %; 1928-1930 (nominale Kč 1000): 15, 16, 16 %; 1931-1933: 0; 1934-1935: 3, 4.5 % = 30, 45 Kč; 1936: 8 % = 80 (72) Kč; 1937: 13 % = 130 (117) Kč. Platebna: Živno. Bursy: Praha, Vídeň. 1)

Většinu akcií kontroluje L'Union Européenne Industrielle et Financière v Paříži. Kursy na pražské burse. Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 4180 4800 4110 2950 1395 1605 nejnižší 3360 3770 2470 1300 650 1005 poslední 4115 3810 2470 1330 1145 1200 1938 (do 30./6.): nejvyšší 3205, nejnižší 2500, poslední 3000.

1934 1535 1215 1450

1935 2265 1350 2225

1936 3940 2205 3940

1937 4850 2700 3175


závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovosti

bil. suma

1926 1./1. 271) 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1./1. 353) 1935 1936 1937

310.0 1.001.6 998.4 989.3 993.3 1.029.2 1.109.8 1.080.6 1.059.2 1.018.8 889.0 824.5 736.75) 714.7

199.9 199.9 139.4 113.6 140.7 186.4 204.5 183.6 158.3 127.5 127.5 114.2 87.7 177.7

164.6 164.6 154.8 202.1 269.7 356.9 288.7 200.1 166.8 172.3 133.53) 132.8 199.3 303.0

29.2 29.2 33.3 36.5 48.2 49.2 53.4 61.2 61.2 61.9 79.93) 91.74) 90.7 89.6

4.9 4.9 3.3 2.5 2.9 3.5 3.0 2.3 2.3 1.9 1.9 2.2 2.5 2.9

708.7 1.400.2 1.329.2 1.344.0 1.454.8 1.625.3 1.659.4 1.527.8 1.447.8 1.382.4 1.231.8 1.165.4 1.116.9 1.287.9

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

věřitelé

kupony

přenos

zisk

1926 1./1. 271) 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1./1. 353) 1935 1936 1937

100.0 100.0 100.0 250.0 250.0 250.0 250.0 250.0 250.0 250.0 250.0 250.0 250.0 250.0

230.7 230.7 229.7 229.5 229.5 228.3 228.0 224.0 224.0 224.0 224.0 224.0 224.0 224.0

691.5 691.5 541.5 541.5 541.5 541.5 541.5 541.5 541.5 400.0 400.0 400.0 400.0

346.1 346.1 271.3 278.8 386.7 559.1 639.0 511.5 431.6 358.7 349.6 279.1 219.9 375.6

0.1 0.1 0.1 0.1 0.2 0.2 0.2 0.1 0.1 0.2 0.3

1.0 1.0 1.1 1.2 1.3 1.5 0.7 0.7 0.7 0.7 0.7 0.2 0.2 0.4

30.8 30.8 35.4 42.9 45.7 44.7 7.5 7.5 12.0 22.6 37.6


95

Československé bursovní papíry 1938-1939 Účet zisku a ztráty v milionech Kč: Rok

investice

odpisy

režie

daně

soc. břem.

úroky

hr. zisk

přenos

1926 168.1 84.12) 14.7 18.6 33.5 - 2.5 184.2 1.0 1927 114.9 118.1 15.0 17.9 35.8 - 1.1 223.3 1.1 1928 117.8 126.4 15.6 26.3 36.3 + 4.0 243.4 1.2 1929 166.8 151.5 15.9 22.8 38.4 + 1.3 273.0 1.3 1930 168.8 127.6 16.1 20.4 38.8 + 2.0 245.6 1.4 1931 178.4 87.6 13.6 10.8 36.9 - 11.1 159.9 0.7 1932 53.3 67.6 12.9 3.4 29.8 - 22.3 136.1 0.7 1933 10.4 31.8 12.5 4.5 29.0 - 19.4 97.3 0.7 1934 10.4 50.0 14.7 3.8 27.5 - 15.4 118.9 0.7 1935 13.1 77.3 15.2 3.6 28.7 - 11.1 147.9 0.2 1936 27.3 93.6 17.3 19.9 33.06) - 4.2 190.6 0.2 1937 97.2 112.6 25.2 45.2 40.67) + 1.4 259.9 0.4 1) Stabilisace k 1./1. 1927. 2) Místo odpisů byla v roce 1926 zřízena zdaněná reserva 84.1 mil. Kč. 3) Restabilisace k 1./1. 1935. (Současně provedeno účetnické přeskupení převodem účasti „Karlova huť“ z dlužníků do položky efekty.) 4) Vzrůst přeměnou pohledávky u Węgierské Górky v akciový kapitál. 5) Kromě normální (řádné i mimořádné) amortisace použito reservy na důlní škody 21.5 mil. Kč (vedené ve věřitelích) k mimořádnému odpisu. 6) Kromě toho vyúčtováno přes provozní účet 7 mil. Kč ve prospěch pensijního fondu. 7) Kromě toho vyúčtováno přes provozní účet 20 mil. Kč ve prospěch pensijního fondu.

Coburg banské a hutní závody úč. spol. Správní rada: Dr. h. c. Ing. Otakar Kruliš-Randa, předseda, Dr. Jozef Kállay, místopředseda, Dr. Viktor Dušek, Dr. Max Fejér, Ing. Oskar Goldstein, Ing. František Holub, Jacques Chanzy, Dr. Milan Ivanka, Vilém Lang, Karel Langer, Aimé Lepercq, Dr. Heinrich Luckmann, Ing. Dr. Jan Tille. Ředitelství: Dr. Alexander Fazekas, centrální ředitel; Ing. Rudolf Pollet, Ing. František Sehnal, Ing. Jan Růžička, Dr. Jan J. Moravek a Ing. Antonín Polívka, ředitelé. Sídlo a centrální ředitelství v Bratislavě. Závody v Trnavě: slévárna šedé litiny (ročně asi 60.000 q), továrna na drát a drátěnky, výroba stáložárných kamen, plynových kamen, elektrických kamen a aparátů, ocelových radiátorů, drátěných pletiv a tkaniv, pérových ložních vložek, různého plechového zboží, pozinkovaných nádob a automatických ledniček; závody v Dobšině: doly na železnou rudu; zastavený závod Pohořelá: pronajmut firmě Ocelový dům akc. spol., Praha. Akciový kapitál Kč 19,000.000 v 95.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1937: 0.3 mil. Kč, stabilisační fond 20.4 mil. Kč. Přenos zisku na 1937: 1.66 mil. Kč. Posl. v. h. 12./7. 19372) Společnost, založená 1913 s kapitálem 6.5 mil. K se sídlem v Budapešti, převzala závody vévody Filipa Coburga, sestávající z rudných dolů, hutí a vedlejších závodů v Pohořelé. K těmto závodům vybudována 1916 válcovna a ocelárna v Trnavě a převzetím Heinzelmannova železářského těžařstva (1917) připojeny rudné doly, hutě a slévárna v Chyžné Vodě. Akc. kap. v souvislosti s touto expansí zvýšen na 11.5 mil. K. 1917 fusována I. Ungarische Schraubenfabriks-A. G. v Budapešti (závody a pozemky 1921 prodány, zařízení přeneseno do Trnavy) a v souvislosti s tím zvýšen kapitál na 17 mil. K. 1920 zvýšení akc. kap. na 26 mil. K a 1921 další zvýšení na 52 mil. K. Při nostrifikaci uznala československá vláda akciový kapitál podniku, jehož finanční stav se po převrate rychle zhoršoval, pouze 20 % a proto 1923 snížen akc. kap. na 10.4 mil. Kč. Po bezvýsledných pokusech o sanaci provedeno 1923 soudní vyrovnání kvótou 40 %, garantované skupinou bratří Mannesmannů (Curych). Akc. kap. snížen na 5.2 mil. Kč a 1925 postupně znovu zvýšen na 15 mil. Kč. V rámci technické a komerční reorganisace prodala společnost 1923 svou výrobní kvótu kartelní Prodejně sdružených čsl. železáren akc. spol. (1931 při prodloužení kartelu tento prodej obnoven) a zrušila těžkou železářskou výrobu, omezujíc se nadále pouze na zpracování železa. 1927 přešla většina akcií na francouzskou skupinu Tréfileries et Laminoirs du Havre a ve spojení s tímto přesunem zvýšen akc. kap. na 19 mil. Kč. 1929 získala většinu akcií Báňská a hutní společnost, která podniku odstoupila svou výrobu drátěných pletiv a tkaniv. Za její gesce prodány doly a vysoké pece v Chyžné Vodě, kdežto slévárna s vedlejšími závody přeneseny do Trnavy, kde zahájena výroba různého železářského zboží. 1936 www.securityprinting.org

96


zakoupeno oddělení dírkovaných plechů firem Ph. Nebrich-Hutter & Schrantz-Ant. Wendler, PrahaSmíchov. Téhož roku prodána Západoslovenským elektrárnám úč. spol. elektrárna v Trnavě. Stabilisační bilance k 1./1. 1930: přebytek 23.4 mil. Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 3 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodů; zbývá ve stabilisačním fondu 20.4 mil. Kč. Účasti: Ocelový dům akc. spol., Praha; Drevársky a banský priemysl úč. spol., Markušovce; Akc. spol. železářského průmyslu, Česká Ves. Dividendy 1921-1924: 0; 1925: 6 %; 1926-1936: 0. Platebny: Živno (Bratislava), Kenedi & Co. (Vídeň). Bursy: Praha, Vídeň. 1) 2)

Většina akcií ve vlastnictví Báňské a hutní společnosti. Bilance 1937 do redakční uzávěrky (konec června 1938) nebyla publikována.


Kursy na pražské burse. 1936 496 61 485

1935 60

1937 780 380 445

1938 (do 30./6.) 460 310 400


závody

zásoby

efekty

hotovost

dlužníci

bil. suma

1933 1934 1./1. 351) 1935 1936

42.7 43.4 24.1 21.9 21.4

4.8 5.6 5.6 6.4 9.2

0.3 0.3 0.3 0.3 8.7

0.3 0.3 0.3 0.5 0.1

16.0 17.2 17.2 20.1 21.7

64.1 66.8 47.6 49.3 61.1

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

amort.

věřitelé

přenos

zisk

1933 1934 1./1. 351) 1935 1936

19.0 19.0 19.0 19.0 19.0

0.3 0.3 0.3 0.3 0.3

23.4 23.4 20.4 20.4 20.4

12.8 16.2 -

7.6 6.8 6.8 8.3 19.72)

0.9 1.0 1.0 1.0 1.3

0.1 0.1 0.1 0.3 0.4

Rok

režie

úroky

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: daně

odpisy

hr. zisk

1933 2.70 0.40 3.20 6.40 1934 2.70 + 0.53 0.49 3.39 6.12 1935 2.76 + 0.50 0.33 3.01 5.85 1936 3.16 + 0.30 1.62 3.83 8.68 1) Restabilisace k 1./1. 1935, v níž současně kompensována amortisační reserva 16.2 s účtem závodních zařízení. 2) Včetně pensijního fondu 1 mil. Kč.

Česká obchodní společnost. Správní rada: JUDr. Jaroslav (Preiss, předseda, Ing. Jan Dvořáček, Ing. Jaroslav Jahn, Dr. mont. h. c. Ing. František Pospíšil, JUDr. Josef Scheiner, Dr. Adolf Schwarzenberg, Antonín Šálek, Antonín Tille, Mg. Ph. Antonín Toman. Ředitelství: Ing. Dr. h. c. Karel Galler, generální ředitel, Dr. Jaroslav Charvát, náměstek generálního ředitele; Dr. Pavel Kolda, ředitel (Ústí n. L.); horní ředitelé: Ing. D. Hrdlička (Praha), Ing. A. Vaně (Světec), Ing. A. Špaček (Orlová). Sídlo a generální ředitelství v Praze, horní ředitelství ve Světci a Orlové. Hnědouhelné doly v severočeském revíru (prodej vlastní prodejní organisací v Ústí n. L.) a kamenouhelné doly v ostravskokarvínském revíru (prodej prostřednictvím Prodejní kanceláře sdružených ostravsko-karvinských kamenouhelných dolů). Těžba hnědouhelných dolů v milionech tun: 1916 1917 1918 1919 1920 1921

0.55 0.59 0.74 0.85 0.89 1.92


1922 1923 1924 1925 1926 1927

1.71 1.44 1.73 1.46 1.50 1.59

1928 1929 1930 1931 1932 1933

1.58 1.72 1.58 1.43 1.14 1.15

1934 1935 1936 1937

1.01 1.01 1.01 1.10

97

Československé bursovní papíry 1938-1939 Těžba kamenouhelných dolů v milionech tun: 1923 1924 1925 1926

1.03 1.40 1.19 1.40

1927 1928 1929 1930

1.30 1.37 1.61 1.36

1931 1932 1933 1934

1.20 0.95 0.96 0.90

1935 1936 1937 -

0.96 1.08 1.58 -

Akciový kapitál Kč 67,500.000 ve 112.500 akciích po 600 Kč nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 40 mil. Kč, stabilisační fond 19.4 mil. Kč, podpůrné fondy 7.4 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.9 mil. Kč. Posl. v. h. 14./4. 1938. Společnost, založená 1910 s kapitálem 3 mil. K převzala k dalšímu provozování obchod uhlím Živnostenské banky v Ústí n. L. a zakoupila hnědouhelné těžařstvo Patria-Florentini ve Světci. Krátce nato přikoupeny doly Albert1)-Huhertus v Tuchomyšli a Maria-Antonia1) v Chabařovicích, k jejichž zaplacení zvýšena 1910 akciová jistina na 5 mil. K. V roce 1913 získáno 13 horních měr sousedících s dolem Albert a 4 horní míry sousedící s dolem Florentini a převzaty velkoobchody uhlím F. V. Fiala v Hradci Králové a J. B. Nebeský v Praze, které přeměněny na společnosti s r. o.; akciový kapitál zvýšen při této příležitosti na 7.5 mil. K. V roce 1914 přikročeno k vybudování vápenic ve Vápenném Podole, získaných převzetím firmy F. V. Fiala. Koncem 1914 získáno nájemní smlouvou s erárem dolovací právo na 6 horních mírách v Břešťanech a zakoupeno těžařstvo „Korunní princ Rudolf“ v Ledvicích se stejnojmenným dolem. Na těchto horních mírách uveden počátkem 1916 do provozu nový důl Apollo, na který soustředěna těžba tohoto úseku. Roku 1917 získala společnost koupí hnědouhelné doly Felix Valdemar v Chabařovicích, Karolina I. a II. a briketárnu v Křemýži a Ohnici a Alexandr v Řetenicích. Zakoupila dále dvůr Roudníky, pod jehož pozemky je sloj dolu Maria Antonia. K úhradě získaných objektů zvýšen kapitál na 10 mil. K. V roce 1920 zakoupeny od firmy Baldauf a Rudolph v Teplicích doly Richard v Mostě, Karel v Cukmantlu a Marianna ve Skyřicích u Mostu, dále pak důlní pole Hugo v Souši u Mostu a Käthe v Chabařovicích. Akciový kapitál zvýšen při této příležitosti na 20 mil. Kč. V roce 1924 zakoupena pro důl Karel v Cukmantlu uhelná pole v rozsahu 34 horních měr a 14 přebytků v Košťanech V roce 1925 získána důlní pole těžařstva Johannes v Tuchomyšli v rozsahu 7 důlních měr. Dle usn. h. 12./5. 1925 převzala společnost těžařstva Ignatz, Gottlob a Segen-Gottes v Předlicích, jejichž podíly dříve zakoupila. Roku 1930 zakoupen od firmy Baldauf a Rudolph dvůr Střimice u Mostu za účelem vydobytí pod ním se nacházející uhelné sloje. Téhož roku zakoupeno 47 horních měr z reservátních polí města Teplice-Šanov, k jichž exploitaci založena 1932 Akciová společnost pro dobývání uhlí v Teplicích-Šanově (akc. kap. 7.8 mil. Kč). V souvislosti s touto transakcí získána důlní pole ve Mstišově a nemovitosti ve Mstišově a v Bystřici, náležející k bývalému dolu Rudolf Skláren a rafinerií Josef Inwald a. s. Kamenouhelné doly Orlová-Lazy. 1933 získán od skupiny Gutmannovy veškerý majetek Kamenouhelných dolů Orlová-Lazy, sestávající ze 3 kamenouhelných dolů (Nová jáma v Lazích, jáma Suchá v Dolní Suché a jáma Žofie v Porube), uhelných polí v rozsahu 104 dvojitých a 94 jednoduchých horních měr a 67 přebytků, koksárny v Lazích (kapacita 360.000 t ročně) se zařízením na výrobu vedlejších výrobků, továrny na cihlářské zboží v Orlové, 2 elektráren s celkovou roční kapacitou 40 mil. kWh, pozemkového majetku v rozloze 1319 ha a kolonie dělnických a jiných obytných domů. Kvóta závodů v ostravsko-karvínském revíru činí 13.619 % u uhlí a 7.9 % u koksu. Z kupní ceny 143.5 (včetně mobilit asi 153) mil. Kč uhrazena část z provozu, zbytek zvýšením akc. kap. ze 30 na 67.5 mil. Kč (akcionářům 4:5 po Kč 820). Severočeské uhelné doly akc. spol. v Mostě. Dlouhodobý syndikát, za vedení Živnostenské banky a České obchodní společnosti, jehož členy jsou dále Pražská železářská společnost, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Západočeské továrny kaolinové-šamotové a slovenské závody magnesitové, Rakovnické a poštorenské keramické závody akciové a Česká eskomptní banka a úvěrní ústav, převzal v pololetí 1938 od skupiny Petschek-Praha směrodatnou akciovou účast a gesci v Severočeských uhelných dolech akc. svol. v Mostě. Severočeská získala před tím od skupiny Petschkovy většinu akcií Mostecké společnosti pro dobýváni uhlí v Mostě, k čemuž použila svých značných volných prostředků s částečným použitím levného úvěru. Těžba obou Petschkových společností činí asi 4 mil. tun, dosavadní těžba České obchodní společnosti asi 1 mil. tun, takže podíl celé skupiny činí nyní asi 5 mil. tun a tím www.securityprinting.org

98


přes 40 % severočeského hnědouhelného revíru. Kupní cena za majority obou Petschkových společností činila asi 300 mil. Kč. V souvislosti s touto transakcí převzala Česká obchodní společnost spolu se Živnostenskou bankou všecky podíly Ústecké montanní společnosti s r. o. a spol. v Ústí n. L., která bude míti i nadále vyhrazen prodej uhlí z dolů Severočeské a Mostecké, kdežto prodej uhlí z dolů falknovského revíru převedla dneom 1./8. 1938 na Falknovsko-chebskou důlní společnost. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 48.33 mil. Kč do stabilisačního fondu; 1928 použito 10 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 20 na 30 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 600 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 18.9 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodů, cenných papírů a účastí. Zbývá ve stabilisačním fondu 19.4 mil. Kč. Účasti: F. V. Fiala, společnost s r. o. v Hradci Králové; J. B. Nebeský, společnost s r. o. v Praze; Hornická obchodní společnost s r. o., komanditní společnost a spol. v Praze; Otop, společnost s r. o. v Praze; Verneřovické doly na měď, akc. spol. v Praze (majorita získána 1928); Akc. spol. pro dobývání uhlí v Teplicích-Šanově. Převzetím Kamenouhelných dolů Orlová-Lazy získány účasti skupiny ostravsko-karvínských těžařstev: Julius Rütgers, komanditní společnost, Moravská Ostrava; Československé továrny na dusíkaté látky, akc. spol., Moravská Ostrava; Sdružení pro prodej dusíkatých látek, spol. s r. o., Praha; Moravskoslezské elektrárny, akc. spol., Moravská Ostrava a j. Od roku 1936 účast na Pražské železářské společnosti v Praze. Od roku 1938: Severočeské uhelné doly akc. spol. v Mostě; Ústecká montánní společnost s r. o. a spol. v Ústí n. L. Dividendy 1912-1918: 81/2, 10, 6, 6, 10, 121/2, 121/2 %; 1919 až 1927 (nominale Kč 400): 121/2 1 16 /4, 20, 20, 20, 20, 20, 20, 221/2 %; 1928-1932 (nominale 600 Kč): 162/3, 162/3, 15, 121/2 10 procent = 100. 100, 90. 75, 60 Kč; 1933-1934: 81/3, 71/2 % = 50, 45 Kč; 1935-1936: po 81/3 % = 50 (45) Kč; 1937: Kč 60 netto. Platebna: Živno. Bursa: Praha. 1)

Doly Albert (Tuchomyšl) a Maria-Antonia (Roudníky) jsou od 1934 pronajaty Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 2245 2355 2020 1640 1340 1620 nejnižší 1690 1900 1485 1130 825 1090 poslední 2230 1960 1485 1180 1305 1450 1938 (do 30./6.): nejvyšší 2340, nejnižší 1870, poslední 2265.

1934 1685 1427 1560

1935 1900 1425 1900

1936 3250 1910 3250

1937 3860 2150 2340


závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovost

kauce

bil. suma

1929 1930 1931 1932 19331) 1934 1./1. 352) 1935 1936 1937

54.1 54.4 50.4 46.7 183.8 174.6 161.8 153.5 144.2 139.9

1.3 1.7 1.4 1.6 12.2 10.6 10.6 8.9 7.0 12.6

59.0 62.4 70.5 73.9 54.6 84.6 84.6 89.2 92.6 92.9

7.2 8.0 8.0 7.8 21.0 21.6 15.5 15.7 26.9 38.5

4.4 2.7 2.3 2.1 2.5 2.0 2.0 1.8 1.8 1.6

0.2 0.2 0.5 0.8 0.5 0.4 0.4 0.5 0.6 0.6

126.2 129.3 133.1 132.9 274.6 293.8 274.9 269.6 273.2 286.1

Pasiva

kapitál

reservy

fondy

věřitelé

kauce

přenos

zisk

1929 1930 1931 1932 19331) 1934 1./1. 352) 1935 1936 1937

30.0 30.0 30.0 30.0 67.5 67.5 67.5 67.5 67.5 67.5

65.6 66.0 66.3 66.7 76.6 76.9 57.9 58.3 58.6 59.0

1.9 2.6 3.0 3.2 3.5 3.9 4.0 4.7 5.3 5.9

20.3 23.4 27.2 27.1 120.2 137.2 137.2 130.8 133.2 142.4

0.2 0.2 0.5 0.8 0.5 0.4 0.4 0.5 0.6 0.6

0.8 0.9 0.9 0.9 0.9 1.0 1.0 0.9 0.9 0.9

7.4 6.2 5.3 4.2 5.4 6.9 6.9 6.9 7.0 9.8


99


odpisy

daně

různé

hrubý zisk

1929 4.7 6.4 30.1 1930 4.4 5.1 27.3 1931 4.7 4.5 26.2 1932 3.9 4.4 21.3 19331) 9.7 6.7 40.0 1934 10.4 7.6 0.5 44.3 1935 9.7 7.3 0.5 43.1 1936 10.1 10.3 0.6 46.3 1937 11.1 14.5 0.7 54.5 1) Mimořádný vzestup cifer souvisí s převzetím Kamenouhelných závodů Orlová-Lazy. 2) Restabilisace k 1./1. 1935.

služ. sml. 11.5 11.6 11.9 8.8 17.8 18.9 18.8 18.4 18.4

Duchcovsko-Podmokelská dráha. Správní rada: Předseda (neobsazeno); Dr. Josef Koeser, místopředseda, Dr. Václav Brachtl, Dr. Ing. Alois Czermak, Ing. Josef Jareš, Dr. Adolf Soukup, Eduard Stutz. Ředitelství: J. Neurath a Ing. Zikmund Schauberger. Ředitelství v Karlových Varech. Závody: Šachta Union II. a šachta Konkordia s elektrickou centrálou a briketárnou v Novém Sedle, šachty Adolf a Žofie v Bukovanech, šachty Washington a Saxonia v Třebušicích, šachta Elektra v Okoříně. Celkový důlní majetek společnosti činí 410 jednoduchých, 84 dvojitých dolových měr a 183 přebytků. Výhradní prodej uhlí: Ed. J. Weinmann, Ústí n. L. Statistika produkce: Rok 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929

těžba uhlí v 1000 t 1.082 1.062 698 881 806 784 856 936 997

odbyt proudu v 1000 KWh 12.610 14.318 13.840 16.376 17.773 19.043 21.180 23.939 26.969

osazenstvo mužů 2.243 2.262 1.808 1.710 1.514 1.494 1.469 1.534 1.582

Rok 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

těžba uhlí v 1000 t 862 763 717 667 654 579 583 680

odbyt proudu v 1000 KWh 29.930 26.730 23.760 22.692 22.680 21.650 21.961 -

osazenstvo mužů 1.540 1.301 1.260 1.227 1.192 1.144 1.071 1.082

Akciový kapitál Kč 50,000.0001) v 50.000 akciích po Kč 1000 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 28.1 mil. Kč, stabilisační reservní fond 6.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.23 mil. Kč. Posl. v. h. 11./6. 1938. Prioritní kapitál: 4 % korunové priority vydané 1891: emitováno celkem 15,000.000 zl. v 50.000 kusech po 300 zl. nominale s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka jest splatná nejpozději do r. 1960. Koncem roku 1937 v oběhu Kč 19,104.600; 3 % korunové priority vydané 1893: emitováno celkem K 51,200.000 v kusech po 200, 2000 a 10.000 K s kupony k 1./1. a 1./7., rentové daně prosty. Půjčka jest umořitelná slosováním nejpozději v 70 letech. Koncem roku 1937 v oběhu Kč 30,624.000. Bursy: Praha (exoty). 1938 nabídla společnost majitelům 4 % a 3 % priorit dobrovolnou výměnu jejich titrů dle vlastní volby buď za 3 % státní neumořitelnou unifikační rentu, nebo za 3 % státní unifikační půjčku umořitelnou. K výměně bylo přihlášeno asi 3/4 obíhajících titrů. Zestátněné dráhy a výkupní renta. Společnost založena 1869 jako železniční podnik. Dnem 1./1. 1892 přešel všechen železniční majetek ve vlastnictví státu proti roční rentě K 3,800.000, jež po srážce 10 % paušalovaných daní a poplatků bude částkou K 3,420.000 vyplácena společnosti v pololetních splátkách vždy 30./6. a 31./12. až do uplynutí koncese, t. j. 30./6. 1962. Od převratu jest tato renta vyplácena v Kč. Báňské podniky. Po zestátnění železničního majetku zůstaly ve vlastnictví společnosti v r. 1871 za 1,100.000 zl. zakoupené Valdštýnské hnědouhelné doly (šachty František a Jan) a podnik věnuje se od této doby výhradně těžbě hnědého uhlí a od r. 1913 též provozování podniků k výrobě elektrického www.securityprinting.org

100


proudu. Koncem 1892 obnášel akc. kap. podniku 2,040.000 zl. Během r. 1898 zakoupen od Wiener Bank-Verein ve falknovském a loketském revíru za 2,025.000 zl. uhelný majetek se vším příslušenstvím, náležející dříve Vlad. Vondráčkovi, z kteréhožto důvodu zvýšen akc. kap. na K 8,000.000. 1907 zakoupeny za K 1,050.000 jámy Saxonia a Washington v Třebušicích a 1910 získány za K 158.000 horní míry u Nového Sedla. 1913 zakoupeny všecky podíly těžařstva „Frisch Glück“ v Sadové a v letech 1917/18 získány všecky kuksy těžařstva „Marien“ v Lokti a nakoupeny další pozemky k účelům výměnným a zaokrouhlovacím. 1919 zakoupena uhelná pole u Okořína v rozloze 37 jednoduchých dolových měr, v roce 1920 další u Chomutova a Slatinic v rozloze 149.1 horní míry. 1920 zvýšena akciová jistina na Kč 20,000.000 emisí 30.000 akcií, z nichž 12.500 kusů nabídnuto akcionářům v poměru 8:5 po Kč 455 a zbytek - vázaný na delší dobu - přenechán k tomuto účelu utvořenému bankovnímu konsorciu. 1924 provedeno oficielní splynutí společnosti s těžařstvy Frisch Glück a Marien, jejichž kuksy byly již od dříve ve vlastnictví společnosti. Za účelem lepšího zužitkování drobného uhlí bylo v r. 1929 na dole Union II. v Novém Sedle vybudováno zařízení na briketování. Elektrická centrála. V r. 1913 zřídila společnost při šachtě „Konkordia“ v Novém Sedle elektrickou centrálu, která vedle vlastních podniků zásobuje elektrickou energií též město Karlovy Vary, státní montánní závody v Jáchymově a soukromé, v okolí se nacházející průmyslové podniky a obce. V letech 1921 a 1928/31 byla zařízení elektrárny zdokonalena a její kapacita zvýšena. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 53.35 mil. Kč do stabilisačního fondu; 1932 použito 30 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 20 na 50 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 1000 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 16.85 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá ve stabilisačním fondu 6.5 mil. Kč. Dividendy 1900-1918: 8, 8, 7, 7, 61/2, 7, 7, 8, 81/2, 81/2, 81/2, 81/2, 81/2, 81/2, 7, 81/2, 10, 10, 10 %; 1919-1923: 10, 10, 10, 12, 12; 1924-1929 (nominale 400 Kč): po 13 % = 52 Kč; 1930 až 1931: 12, 10 % = 48, 40 Kč; 1932-1934 (nominale 1000 Kč): 3, 2.5, 2.5 % = 30, 25, 25 Kč; 1935-1937: 2.5, 2.5, 2.8 % = 25, 25, 28 Kč. Platebny: Union, Eskomptní, Creditanstalt. Bursy: Praha, Vídeň, Frankfurt. 1)

Většina akcií od r. 1926 ve vlastnictví Západočeského báňského akciového spolku v Praze. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 1456 1450 1170 870 720 896 nejnižší 1080 1095 760 590 510 625 poslední 1395 1115 775 643 656 753 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1070, nejnižší 860, poslední 925.

1934 870 725 810

1935 970 785 962

1936 1390 935 1380

1937 1615 960 1075


renta

závody

zásoby

dlužníci

efekty

pokladna

bil.suma

1932 1933 1934 1./1. 352) 1935 1936 1937

56.7 55.6 54.4 54.4 53.1 51.9 50.6

87.2 81.9 76.5 59.7 56.1 52.1 48.8

0.6 0.7 0.9 0.9 1.3 1.1 1.3

36.2 33.6 44.5 44.5 42.1 20.3 29.6

1.9 9.3 7.7 7.7 8.6 34.9 34.3

0.5 0.2 0.1 0.1 0.3 0.3 0.2

183.1 181.3 184.1 167.2 161.5 160.6 164.8

Pasiva

kapitál

priority

reservy

fondy

věřitelé

kupony

přenos

zisk

1932 1933 1934 1./1. 352) 1935 1936 1937

50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0

55.9 54.8 53.5 53.5 52.3 51.1 49.7

49.81) 50.5 51.1 34.2 34.9 34.6 34.6

9.8 9.7 9.8 9.8 9.8 9.8 10.1

13.5 12.9 16.1 16.1 11.8 12.3 17.3

1.6 1.4 1.5 1.5 1.6 1.4 1.4

0.3 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.2

2.1 1.9 2,0 2.0 1.0 1.3 1.4


101


renta

Výdaje úroky

závody

1932 3.4 + 0.6 13.6 1933 3.4 + 0.7 10.0 1934 3.4 + 0.8 10.3 1935 3.4 + 0.9 7.3 1936 3.4 + 1.1 9.1 1937 3.4 + 0.8 10.1 1) Po nakolkování akcií včetně 23.3 mil. Kč stabilisační fond. 2) Restabilisace k 1./1. 1935.

priority

daně

soc. břem.

odpisy

invest.

3.0 2.7 2.7 2.7 2.7 2.7

1.4 1.5 1.3 1.2 2.6 2.4

2.2 2.1 1.9 1.8 1.9 2.1

8.8 5.9 6.5 4.8 5.0 5.2

3.5 0.6 1.1 1.2 1.0 1.9

Akc. spol. pro průmysl železářský Ferrum. Správní rada: Msgre Dr. Josef Toman, předseda, Jan Holub, místopředseda, Dr. Vladimír Dolanský, Josef Rejnuš, Dr. Ladislav Rozehnal, Dr. Konstantin Sobička, František Váňa, Eduard Zinburg. Ředitelství: Jan Altstern, ředitel; Ing. Václav Fialka, náměstek ředitele. Sídlo a ředitelství ve Frýdlantě n. O.; prodejní kancelář pro Čechy v Praze; závody ve Frýdlantě n. O. Společnost vyrábí železné zboží všeho druhu, hlavně kamna a sporáky, instalatérskou smaltovanou litinu. Akciový kapitál Kč 2,000.000 v 10.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 0.2 mil. Kč. Přenos na 1938: Kč 5.000. Posl. v. h. 2./6. 1938. Společnost, založená 1913 s kapitálem 2 miliony K, najala na 50 roků arcibiskupské železárny ve Frýdlantě n. O. (Morava) a arcibiskupské hutě v Rožmitále (pachtovní poměr 1924 rozvázán). 1913 zakoupena pražská firma Horák & Ullmann (továrna ústředních topení), které předán prodej vlastních produktů. 1917 najaty na 25 let od biskupství vratislavského železárny v Buchberkstále ve Slezsku (pachtovní poměr rozvázán v roce 1935). Akc. kap. zvýšen při této příležitosti na 3 mil. K, 1918 další zvýšení na 5 mil. K a 1920 zvýšení na 10 mil. Kč. 1919 získány všecky akcie Frýdlantské akciové továrny na železné zboží ve Frýdlantě, jejíž závody převzaty do nájmu (v roce 1932 fuse obou podniků výměnou akcií al pari). V letech 1921 a 1922 utrpěla společnost ztráty, které vykázány v bilanci 1923 cifrou 11.4 mil. Kč; ke krytí použito reserv v částce 3.3 mil. Kč a redukce akc. kap. z 10 na 2 mil. Kč. I po následující výrobní a obchodní reorganlsaci (1923-1926) vykázal podnik za obchodní rok 1923/24 ztrátu 1.17 mil. Kč, z níž 0.95 mil. Kč kryto odpisem reserv; zbytek ztráty 0.22 mil. Kč postupně snižován poměrně malými zisky příštích let. Vlivem odbytové krise a poklesu cen zboží utrpěla společnost další ztráty, vykázané v bilanci 1934 částkou Kč 1,023.627, která se v roce 1935 snížila na Kč 1,004.263; ke krytí ztráty snížen akc. kap. ze 2 na 1 mil. Kč odkolkováním nominale akcií ze 400 na 200 Kč; takto zredukovaný kapitál znovu zvýšen na 2 mil. Kč. (Provedeno v červnu 1937, nové akcie po Kč 220 starým a po Kč 250 novým akcionářům.) Dividendy 1913-1922: 0, 0, 6, 8, 9, 8, 9, 9, 0, 0 %; 1923/24 (14 měsíců) až 1931/32: 0; 1932 (8měsíců)-1936: 0; 1937: 4 % = 8 Kč. Platebna: Moravská banka. Bursa: Praha. Kursy 1920: nejvyšší 812, nejnižší 750, poslední 810; 1921: nejvyšší 700, nejnižší 580, poslední 580; 1922-1933: žádné kursy; 1934: 70; 1935: 40; 1936: 250; 1937: 290; 1938 (do 30./6.): žádný kurs. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

závody

nájmy

zásoby

dlužníci

hotovosti

transita

ztráta

1932 1933 1934 1935 1936 1937

5.28 5.26 5.54 5.58 5.38 5.24

0.67 0.67 0.67 0.54 0.53 0.52

3.94 4.48 3.97 3.45 3.65 4.41

5.64 4.31 3.72 4.40 4.71 5.67

0.04 0.06 0.09 0.06 0.03 0.03

0.02 0.10 0.69 0.22 0.03 -

0.10 0.01 1.021) 1.001) 0.01 -


bilanční suma 15.69 14.89 15.70 15.25 14.34 15.87

102


akc. kap.

reservy

věřitelé

nájmy

transita

zisk

1932 1933 1934 1935 1936 1937

2.00 2.00 2.00 2.00 1.00 2.00

0.47 0.19 0.18 0.18 0.16 0.18

11.75 11.19 11.94 11.75 11.90 12.41

1.44 1.44 1.44 1.19 1.19 1.19

0.03 0.07 0.14 0.13 0.09 -

0.09

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: Rok

daně

pas. úroky

náklady

1932 0.03 0.91 1.30 1933 0.02 1.10 1.78 1934 0.02 1.04 1.80 1935 0.02 1.42 1.43 1936 0.10 1.59 1.48 1937 0.10 2.31 1.74 1) Ke krytí ztráty usneseno snížení akc. kap. ze 2 na 1 mil. Kč.

odpisy

hr. zisk

přenos

0.55 0.35 0.07 0.28 0.88 0.72

2.77 3.26 1.91 3.17 4.04 4.97

0.01 0.02 - 0.01 - 1.00 - 0.01

Magnezitový priemysel, účastinná spoločnosť. Správní rada: Fedor Houdek, předseda, Henry Goldberger, místopředseda, Dr. Hans Adler, Arnošt Berka, Ferdinand Bouda, Dr. Ľudovit Černo, Dr. Max Garr, Hans Gnehm, baron Paul Korn-feld, Géza Kovács, Aimé Lepercq, Ing. Ladislav Novák, Dr. Hanuš Ringhoffer, Guy de Wendel, Dr. Ing. Peter Zaťko, František Zohner. Ředitelství: Eduard Szendröi, ředitel, Andor Gross, technický ředitel. Sídlo a ředitelství v Bratislavě, odbočka v Budapešti. Továrny: Jelšava, Hnúšta a BudapestKöbánya. Akciový kapitál Kč 10,350.000 v 51.7501) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 18.7 mil. Kč, stabilisační fond 12.9 mil. Kč, amortisační fond 26.6 mil. Kč, daňová reserva 2.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.6 mil. Kč. Posl. v. h. 27./4. 1938. Společnost, založená 1900 švýcarským a maďarským kapitálem s kapitálem 5 mil. K převzala Mansfeldské šamotové a magnesitové závody v Budapešti a Jelšavě a Ungarische Fabriks-A.G. für Magnesit-Produkte v Jelšavě. Za účelem fuse se Société pour 1'Industrie de la Magnesite v Bruselu (závody v Hačave na Slovensku a Eichberg v Rakousku) zvýšen 1901 akc. kap. na 8 mil. K. 1903 redukce kapitálu na 1.6 mil. K a znovuzvýšení na 3.2 mil. K, nové akcie přenechány Ungarische Allgemeine Creditbank. 1905 uzavřen prodejní kartel a dohoda o rozdělení zámořských odbytišť s Veitscher Magnesitwerke A.G, ve Vídni. Téhož roku převzat závod v Ochtině (Slovensko). 1906 snížen akc. kap. na K 2,640.200 odkolkováním a stažením části akcií. 1910 uvedena v provoz nová rotační pec v Hnúště-Hačavě a po vyhoření přestavěn a zvětšen závod Budapešť-Köbánya. V roce 1911 vydáno 2799 nových akcií, čímž akc. kap. zvýšen na 3.2 mil. K; výtěžku emise použito k účelům investičním. 1918 zvýšen kapitál na 4.5 mil. K, nové akcie nabídnuty v poměru 5:2 po K 310 akcionářům. V roce 1921 zvýšen akc. kap. na 6.5 mil. K, nová emise přenechána skupině francouzských průmyslníků; v červnu 1922 zvýšení na 9.75 mil. K, nové akcie nabídnuty v poměru 2:1 po K 8000 akcionářům. Po nostrifikaci v roce 1923 přeloženo sídlo do Bratislavy, maďarské závody vneseny do „Filiálky Maďarsko“ se sídlem v Budapešti. V letech 1921/23 vystavěna nová továrna magnesitových výrobků v Jelšavě. Společně s Veitscher Magnesitwerke A.G. získány 1923 všecky akcie Všeobecnej magnezitovej úč. spol. v Bratislavě, která s platností od 1./1. 1936 formálně fusována; akc. kap. zvýšen při této příležitosti o 3.000 akcií, potřebných k výměně, na 10.35 mil. Kč. Prodejní organisace. Dnem 1./2. 1925 vstoupila společnost do mezinárodního magnesitového kartelu, k němuž náleží všecky evropské továrny a jehož ústřední prodejna Magnesit-A.G. v Basileji (dřívější prodejna skupiny Veitscher Magnesitwerke A.G.) obstarává prodej pro všecky státy. Stabilisační bilance k 1./1. 1929: přebytek 16.19 mil. Kč do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: 3.3 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá ve stabilisačním fondu 12.9 mil. Kč. www.securityprinting.org

103


Dividendy 1906-1917: 6, 5, 5, 6, 7, 7, 71/2, 71/2, 0, 0, 5, 71/2 %; 1918/19 (dva roky): K 40 = 20 %; 1920-1922 (v uh. K): 17 %, 25, 100 %; 1923-1931 (v Kč): 12, 12, 12, 16, 21, 25, 321/2, 321/2, 12 %; 1932: 0; 1933-1934: 12, 16 % = 24, 32 Kč; 1935: 21 % = 42 (37.80) Kč; 1936: 25 % = 50 (45) Kč; 1937: 30 % = 60 (54) Kč. Platebny: Bratislavská obchodná a úvěrná banka úč. spol. (Bratislava), Eskomptní (Praha), Ungarische Allgemeine Creditbank (Budapešť). Bursy: Budapešť; v Praze od 30./1. 1929 v kulise exotů. 1)

Většina akcií kontrolována přes Veitscher Magnesitwerke A. G. francouzskými skupinami de Wendel a Schneider & Cie (Le Creusot). Kursy na pražské burse (exoty): Rok 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 1400 1360 920 520 500 nejnižší 1010 850 480 300 390 poslední 1205 890 500 480 410 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1505, nejnižší 1150, poslední 1390.

1934 1020 405 985

1935 1410 950 1395

1936 2090 1405 2070

1937 2430 1400 1490


závody

Budapešť1)

dlužníci

zásoby

efekty

poklad.

fondy

bil. suma

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 35 1935 1/1 36 1936 1937 Pasiva

38.3 38.6 38.7 38.8 38.8 35.5 35.6 36.4 36.3 36.4 kapitál

6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 reservy

32.6 15.3 13.4 16.3 21.2 21.2 25.9 26.4 28.3 33.2 odpisy

2.5 2.0 1.7 1.3 1.7 1.7 1.2 1.2 1.4 1.7 věřitelé

0.4 11.4 11.4 11.2 8.4 8.4 6.2 6.2 6.9 8.8 fondy

0.2 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.2 0.2 0.2 0.2 přenos

2.9 3.4 3.8 3.9 2.3 2.3 2.7 2.7 2.9 3.1 zisk

80.0 76.9 75.2 77.6 78.5 75.2 77.8 79.1 82.0 89.4

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 35 1935 1/1 36 1936 1937

9.75 9.75 9.75 9.75 9.75 9.75 9.75 10.35 10.35 10.35

34.2 34.2 34.2 34.2 34.2 30.9 30.9 31.6 31.6 31.6

16.2 19.0 19.8 20.6 22.1 22.1 23.5 23.5 25.0 26.6

10.1 8.9 7.5 7.6 8.1 8.1 8.3 8.3 8.8 13.34)

2.9 3.4 3.8 3.9 2.3 2.3 2.6 2.7 2.9 3.1

0.7 0.6 0.3 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.3 0.3

6.0 1.0 - 0.2 1.4 2.0 2.0 2.6 2.6 3.1 4.1


hrubý zisk

1930 5.7 1931 2.7 1932 2.2 1933 2.4 1934 4.2 1935 5.0 1936 5.9 1937 6.9 1) Kapitál závodů v Maďarsku. 2) Čistý zisk slovenských závodů.

úroky

režie

daně

+ 0.7 + 0.7 + 0.5 + 0.5 + 0.6 + 0.8 + 0.7 + 0.9

1.5 1.4 1.4 1.3 1.6 1.5 1.3 1.4

0.8 0.8 0.9 0.5 0.7 1.6 2.5 3.2

Slovensko2)

Maďarsko3)

3.2 2.8 0.4 0.6 - 0.4 0.2 0.3 1.2 1.0 1.0 1.3 1.4 1.3 1.8 1.7 2.4 3) Čistý zisk maďarských závodů. 4) Včetně daňové reservy 2.5 mil. Kč.

Měďárna Čechy. Správní rada: Ing. Herbert Bondy-Bondrop, předseda, Eduard Stutz, místopředseda, Otto Freund, Ing. Harry Glaser, Vítězslav Kumpera, Rudolf Mendl, Bedřich Leopold Popper, Dr. Václav Schuster, Dr. Ewald Stein. Ředitelství: Ing. Adolf Merck, Karel Eichmann, Karel Althoff, Artur Schönfeld. Sídlo a ředitelství v Praze, závody v Povrlech u Ústí n. L., Kamenici u Strančic a Nové Pláni (Slezsko). www.securityprinting.org

104


Akciový kapitál Kč 43,750.000 ve 218.750 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 25 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.6 mil. Kč. Posl. v. h. 25./5. 1938. Společnost, založená 1899 s kapitálem 1.2 mil. K zakoupila 1900 v Povrlech továrnu na měděný, mosazný, bronzový a hliníkový drát, plechy a tyče a na železný drát a drátěnky. Podle postupného rozšiřování závodů zvyšován akc. kap. 1901 na 1.8, 1907 (nová válcovna plechu) na 2.4 a 1909 na 3.6 mil. K. 1910 spoluúčast na převzetí Hamrů a válcoven mědi v Nové Pláni (v roce 1926 převzaty zbývající podíly). V dubnu 1912 zvýšení akc. kap. na 5 mil. K. 1916 zakoupeno strojní zařízení měďárny a mosazárny Ringhofferových závodů v Kamenici u Strančic, kde zahájena práce v nájmu (1922 přikoupeny i pozemky, tovární a obytné budovy). 1920 zvýšen akc. kap. na 7.5 mil. Kč, z nových 12.500 akcií nabídnuto 8.333 akcionářům v poměru 3:1 po Kč 500, zbytek volně umístěn. V listopadu 1921 zvýšení na 12,5 mil. Kč (všecky akcie 3:2 po 500 Kč akcionářům). 1923 rozšířen závod v Povrlech přístavbami a přikoupením strojních zařízení. 1925 zvýšení akc. kap. na 15 mil. Kč, nové akcie v poměru 5:1 po Kč 400 akcionářům. 1925 získána od A. B. Metalioch Bergprodukter (Stokholm) kovohuť v Neštědicích, rozšířeno zařízení pro dovoz uhlí a vybudována moderní válcovna. V červnu 1928 další zvýšení akc. kap. na 17.5 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v poměru 6:1 po Kč 500 akcionářům. 1934 získáno společně s ostatními měďárnami přes 90 % akcií Sandrik a. s., Dolnie Hamry. Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek 29.53 mil. Kč do stabilisačního fondu; v červnu 1929 použito 26.25 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 17.5 na 43.75 mil. Kč vydáním gratisakcií v poměru 2:3 akcionářům. Restabilisace k 1./1. 1935: k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí o 5.8 mil. Kč použito zbytku stabilisačního fondu 3.3 mil. Kč a částky 1.5 mil. Kč z kapitálových reserv. Dividendy 1906-1914: po 7 %; 1915-1917: 10, 15, 171/2 %; 1918-1927: 10, 171/2, 25, 30, 30, 30, 35, 35, 35, 35 %; 1928-1929: po 14 %; 1930-1931: 12, 8 %; 1932-1934: po 4 % = 8 Kč; 1935 až 1937: 13 (11.70), 18 (16.20), 22 (19.80) Kč. Platebna: Union. Bursa: Praha. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 2005 2070*) 683 534 385 370 nejnižší 1620 646 458 300 275 303 poslední 1940 653 518 300 330 324 1938 (do 30./6.): nejvyšší 620, nejnižší 450, poslední 548. *) Před vydáním gratis akcií na podkladě stabilisační bilance.

1934 385 317 358

1935 424 320 419

1936 880 410 874

1937 998 535 625


závody

zásoby

účasti

dlužníci

hotovost

bil. suma

1930 1931 1932 1933 1934 1./1. 353) 1935 1936 1937

54.1 53.1 52.1 51.2 49.8 44.5 42.8 42.6 42.5

20.1 14.7 12.5 13.4 16.9 16.9 15.8 17.3 15.3

3.4 3.4 3.4 3.5 4.2 3.7 3.7 4.0 4.0

22.8 23.3 21.1 19.0 17.7 17.7 24.4 27.2 35.6

0.3 0.2 0.2 0.3 0.3 0.3 0.3 0.4 0.5

100.7 94.7 89.3 87.4 88.9 83.1 87.0 91.5 97.9

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

věřitelé

přenos

zisk

1930 1931 1932 1933 1934 1./1. 353) 1935 1936 1937

43.75 43.75 43.75 43.75 43.75 43.75 43.75 43.75 43.75

27.3 27.3 27.5 27.6 27.6 25.0 25.0 25.0 25.0

3.3 3.3 3.3 3.3 3.3 -

19.5 15.6 13.9 11.9 11.9 11.9 14.7 18.0 23.0

0.7 0.7 0.7 0.7 0.7 0.7 0.6 0.6 0.6

6.2 4.0 0.11) 0.12) 1.7 1.7 2.9 4.1 5.5


105


režie

daně

odpisy

1930 8.36 2.07 2.72 1931 7.89 0.68 2.66 1932 6.88 1.02 2.60 1933 6.59 0.76 2.54 1934 6.92 1.69 2.66 1935 7.41 2.21 3.26 1936 8.15 5.23 3.42 1937 8.90 5.63 3.41 1) K umožnění výplaty 4 % dividendy použito 1.75 mil. Kč ze zdaněných reserv. 2) K umožnění výplaty 4 % dividendy použito 1.6 mil. Kč ze zdaněných reserv. 3) Restabilisace k 1./1. 1935.

hr. zisk

účast

19.26 15.18 10.50 9.99 12.98 15.80 20.92 23.42

0.06 0.04 0.05 0.04 0.03 0.02 0.02 0.03

Mostecká společnost pro dobývání uhlí. Správní rada1): Josef Langer, předseda, Ing. Ludvík Wesely, místopředseda, Rodolphe ďAdler, Dr. Rudolf Bäcker, Jacques Duboin, Dr. Karel Musil, prof. Dr. Jan Rotky, JUDr. Bohumil Stein. Ředitelství: Dr. mont. h. c. Ing. Hermann Locker, generální ředitel. Sídlo a ředitelství v Mostě; hnědouhelné doly v mosteckém revíru (v roce 1936 v provozu 17 dolů), výhradní prodej: Ústecká montánní společnost s r. o. a spol. v Ústí n. L. 1928 1929 1930 1931

2.41 2.72 2.31 2.19

Těžba uhlí v milionech tun: 1932 1.89 1933 1.81 1934 1.69 1935 1.69

1936 1937

1.67 1.80

Akciový kapitál Kč 100,000.000 ve 200.0001) akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 68.1 mil. Kč; stabilisační fond 96 mil. Kč; reserva na daně a dávky 12.5 .mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.5 mil. Kč. Posl. v. h. 31./5. 1938. Společnost, založená 1871 s kapitálem 2.5 mil. zl. získala doly Anna, Matilda a Anna-pomocný důl v Souši u Mostu. 1887 zakoupeny šachty a uhelná pole v Teplicích a Bilíně a 1889 získány od Em. M. Weberové horní míry v Oseku, na nichž později vybudován důl Alexander. 1890 zvýšen akc. kap. na 3.5 mil. zl. a výtěžkem emise splaceny kupní splátky a jiné závazky. 1891 další zvýšení kapitálu na 5 mil. zl.; výnosem emise uhrazen uhelný majetek hr. Westphalena v Bohosudově a důl Elbe-Colliery (přeměněn na Doblhoff I.). Za účelem výstavby dolu Alexander a jiných investic zvýšen 1894 akc. kap. na 6.5 mil. zl. 1895 další zvýšení na 8 mil. zl. a výtěžkem uhrazena kupní cena dolů Pokrok a Nelson u Duchcova, jakož i horních mír u Bilíny a Oseká (získaných od hr. Waldsteinů). V následujících letech přikoupeny: 1905 uhelná pole hr. Westphalena ve Varvažově u Chlumu, 1907 horní majetek Adolfa Schneidera u Oldřichova (doly Dreiemigkeit a Adolf-Marie), 1908 důl Gabriel u Proboštova (po vyhoření 1936 kutací právo odprodáno za 1.25 mil. Kč) a 1917 další důlní míry u Mostu. Po dohodě s Českou obchodní společností získala společnost 1930 několik horních mír z reservátních polí města Teplic. V letech 1914/16 získána rozsáhlá uhelná pole v ostravském kamenouhelném revíru za celkovou kupní cenu 9.6 mil. K. 1920 zvýšen akc. kap. na 40 mil. Kč emisí 20.000 akcií po 400 Kč nominale a bezplatným nakolkováním starých akcií ze 200 na 400 Kč nominale k tíži reservních fondů. Výbuchem z 3./1. 1934 poškozený důl Nelson vyžádal si rekonstrukce důlního zařízení a inventáře. Obnovovací náklady dosáhly do konce 1937 24.7 mil. Kč. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 203.2 mil. Kč. Z toho použito 60 mil. Kč k zvýšení akc. kap. na 100 mil. Kč nakolkováním stávajících 100.000 akcií ze 400 na 500 Kč nominale a vydáním nových 100.000 gratisakcií (v poměru 1:1 akcionářům) po Kč 500 nominale. V bilanci 1934 použito 2.3 mil. Kč na krytí ztráty, vzniklé v důsledku výbuchu na dole Nelson. Restabilisace k 1./1. 1935: 44.9 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá ve stabilisačním fondu 96 mil. Kč. www.securityprinting.org

106


Dividendy 1900-1919 (akcie po K 200 nominale): 22, 22, 18, 16, 14, 14, 15, 19, 21, 21, 21, 21, 23, 25, 25, 28, 31, 27, 27, 29 %; 1920-1926 (akcie po Kč 400 nominale): 131/2, 5, 12, 10, 111/4, 15, 183/4 %; 1927-1930: Kč 80, 80, 90, 90; 1931-1933 (nominale 500 Kč a rozdělené akcie): 35, 20, 20 Kč; 1934: 20 Kč (z reserv); 1935-1937: 24, 30 (27), 40 (36) Kč, vesměs částečně z reserv. Platebny: Živno, Eskomptní. Bursy: Praha (od 2./9. 1935 úřední záznam [první a nejnižší kurs Kč 575.-], před tím v kulise exotů), Vídeň. 1)

Z majetku skupiny Petschek-Praha přešla většina akcií v pololetí 1938 do vlastnictví Severočeských uhelných dolů akc. spol. v Mostě (viz též text o České obchodní společnosti, výše). Změny ve správní radě, související s převzetím gesce novou skupinou, nebyly při redakční uzávěrce (konec července 1938) ještě provedeny.

Rok 1929 1930 1931 nejvyšší nejnižší poslední 1600 1250 940 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1015, nejnižší 650, poslední 980.


1934 520 365 480

1935 780 440 765

1936 1300 745 1300

1937 1490 820 905


závody

zásoby

dlužn.

efekty

kauce

pokl.

různé

bil. suma

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 356) 1935 1936 1937

307.6 308.0 299.4 288.0 273.8 265.5 221.1 218.6 219.0 214.6

4.7 4.8 4.2 5.4 3.9 3.7 3.7 3.7 4.3 4.6

93.1 82.7 91.4 97.54) 105.94) 105.3 104.8 104.7 107.1 108.0

1.0 1.0 1.0 -4) -4) -

0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3

0.1 0.1 0.5 0.4 0.4 0.4 0.5 0.4 0.5

-

406.8 396.9 396.7 391.2 384.3 375.2 330.3 327.8 331.1 328.0

Pasiva

kapitál

reservy

stab. fond

fondy1)

věřitelé

různé2)

přenos

zisk

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 356) 1935 1936 1937

100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0

93.0 93.3 93.4 93.5 93.5 93.5 93.5 89.5 85.6 83.6

143.2 143.2 143.2 143.2 143.2 140.95) 96.0 96.0 96.0 96.0

2.0 2.3 2.5 2.1 1.9 0.4 0.4 0.5 0.6 0.8

55.6 46.9 48.7 47.0 41.4 40.2 40.2 39.7 43.2 40.9

0.4 0.3 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.3 0.2

2.7 2.9 1.6 1.4 1.2 1.1 1.4

9.9 8.1 7.1 3.8 2.9 -5) 1.9 4.3 5.1


investice

odpisy

daně

výnos uhlí

pozemky

úroky

1929 18.4 26.0 4.2 59.8 0.4 + 1.5 1930 22.6 22.1 2.8 52.2 0.4 + 1.3 1931 11.2 19.6 4.0 49.5 0.4 + 1.2 1932 5.1 16.5 2.3 40.4 0.4 + 1.2 1933 1.6 15.9 1.8 35.8 0.4 + 1.5 1934 9.7 18.9 2.1 32.8 0.4 + 1.5 1935 11.9 14.4 1.9 32.7 0.6 + 1.5 1936 12.4 11.9 2.1 32.9 0.5 + 1.6 1937 10.3 13.8 3.0 39.57) -7) -7) 1) Podpůrné fondy zaměstnanecké a podíl zaměstnanců a dělníků na zisku. 2) Účet prozatímní a nevyplacené kupony. 3) Služební smlouvy podléhající poplatku. 4) Dlužníci včetně efektů. 5) Po odpisu bilanční ztráty 2.3 mil. Kč (vzniklé v důsledku výbuchu na dole Nelson) ze stabilisačního fondu. 6) Restabilisace k 1./1. 1935. 7) Všecky výnosy dohromady.


služební smlouvy3) 20.4 19.3 18.9 18.8 16.9 16.0 16.1 16.0 16.8

107


Poldina huť. Správní rada: Dr. Otto Feilchenfeld, předseda, Ing. Ladislav Novák, místopředseda, Max Kantor, Dr. Vladislav Klumpar, Dr. Bedřich Emil Kubinzky, Karel Kučera, Dr. Artur Lob, Dr. h. c. Ing. Josef Max Mühlig, Dr. h. c. Ing. Otto Mulaček. Walter Riedel, Karel Šimek. Ředitelství: Dr. Ing. František Hummelberger, generální ředitel; Dr. Julius Sieber, ředitel; Vilém Kraic, náměstek ředitele. Sídlo a generální ředitelství v Praze. Závody na Kladně a v Chomutově, horní ředitelství v Chomutově (roční těžba 18.000 vagónů hnědého uhlí). Akciový kapitál Kč 125,000.000 ve 312.500 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 25 mil. Kč, podpůrné fondy a pensijní zálohy 11.2 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 7.3 mil. Kč. Posl. v. h. 7./5. 1938. Společnost, založená 1890 s kapitálem 800.000 zl. se sídlem ve Vídni, zřídila v letech 1890/91 na Kladně továrnu na kelímkovou ocel, která byla postupně rozšiřována a jejíž výrobky získaly si brzy v celém světě zcela mimořádné obliby. Investice, kterými byla kladenská ocelárna rozšiřována a udržována stále na výši moderní techniky, byly financovány zvyšováním akc. kap., který v roce 1911 dosáhl cifry 11 mil. K a v roce 1913 byl rozmnožen na 15.4 mil. K. Světová válka přinesla Poldině huti velikou konjunkturu, takže bylo přikročeno k dalšímu zvětšení kladenských závodů. V roce 1916 získala společnost rozsáhlé pozemky v Chomutově, na nichž ihned zahájena stavba nové velké ocelárny. Akc. kap. zvýšen 1916 na 20 a 1917 dále na 28 mil. K. K zajištění příští spotřeby uhlí získány v roce 1917 v blízkosti Chomutova ležící hnědouhelné doly „Elsa“ v Německých Kralupech a „Rafaeli“ v Krbicích. Rozpadnutím monarchie vzniklá nová konstelace přinutila Poldinu huť - která se stala nyní podnikem převážně exportním - vybudovati nově svou zahraniční organisaci, jež byla válkou přerušena. K dokončení stavby ocelárny v Chomutově - financované za války zčásti běžnými zisky - zvýšen 1919 akc. kap. nejprve na 40 mil. K (z nových 35.000 akcií nabídnuto 32.500 akcionářům v poměru 2:1 po K 600) a později na 60 mil. K (50.000 akcií v poměru 2:1 po K 1200 akcionářům). Nepříznivými poměry zaviněné velké závodní výlohy a vzrůst bankovních dluhů byly důvodem k dalšímu zvýšení akc. kap. na 100 mil. K, které provedeno v roce 1920; z nových 100.000 akcií nabídnuto emisním konsorciem akcionářům 50.000 kusů v poměru 3:1 po K 1500. Prostředky, kterých se společnosti tímto zvýšením dostalo, nepostačily však ke krytí závodních výloh a podnik byl nucen použíti bankovních úvěrů. K zajištění finančního stavu Poldiny huti, jejíž sídlo přeloženo mezitím do Prahy, zmocněna správní rada v roce 1921 k zvýšení akc. kap. až do 150 mil. Kč. Na základě tohoto zmocnění emitováno v červnu 1921 prozatím 62.500 nových akcií (akcionářům 4:1 po Kč 450), čímž akc. kap. rozmnožen na 125 mil. Kč. Další emise provedena nebyla. Účasti: Erzhütte A. G., Vídeň (akc. kap. 501.000 $); Forja Poldi-I. A. R., Brašov (akc. kap. 50 mil. Lei); v pololetí 1938 získáno 50 % akcií Anglicko-české kamenouhelné akc. spol., Praha (akc. kap. 24 mil. Kč). Dividendy 1890-1894: 0; 1895-1899: po 61/2 %; 1900-1914: 51/2, 0, 0, 0, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 7, 9, 10, 10, 10 %; 1915-1918: 15, 20, 20, 12; 1919-1929: 5, 10, 8, 0, 0, 4, 6, 7, 8, 9, 9 %; 1930: 7 %; 1931-1933: 0; 1934: 5 % = 20 Kč; 1935: 6 % = 24 (21.60) Kč; 1936: 71/2 % = 30 (27) Kč; 1937: 121/2 % = 50 (45) Kč. Platebny: Eskomptní, Živno; Creditanstalt; Société de Banque Suisse v Ženevě. Bursy: Praha, Vídeň, Ženeva. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 884 1043 841 575 384 441 nejnižší 672 733 495 270 200 296 poslední 866 751 511 284 310 420 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1300, nejnižší 1070, poslední 1265.


1934 594 421 580

1935 789 561 779

1936 1430 765 1420

1937 1619 1070 1300

108


závody

zásoby

hotovost

směnky

efekty

dlužníci

kauce

bil. suma

1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

95.6 100.3 98.1 97.8 98.9 100.5 95.9 95.1 94.6 94.4

76.7 75.4 56.6 50.2 44.0 48.1 48.7 49.5 51.4 55.9

1.1 1.0 0.8 0.8 0.7 0.6 0.8 0.5 1.1 1.1

6.6 6.6 7.0 13.2 17.0 10.0 9.1 11.2 11.2 25.9

1.5 1.7 1.7 1.7 2.0 1.9 2.2 8.2 9.3 11.8

108.2 119.1 93.3 86.2 69.2 72.0 88.1 95.2 126.4 181.0

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

289.8 304.2 257.6 249.9 231.9 233.2 244.9 259.8 294.1 370.2

Pasiva

akc. kap.

reservy

fondy

věřitelé

kauce

přenos

zisk

1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

125.0 125.0 125.0 125.0 125.0 125.0 125.0 125.0 125.0 125.0

25.0 23.9 25.0 25.0 25.0 25.0 25.0 25.0 25.0 25.0

1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 11.2

121.3 136.6 92.6 92.7 74.0 74.6 84.8 98.9 130.9 184.3

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

5.4 5.6 4.7 4.8 6.1 6.7 7.5 2.7 2.2 2.3

12.0 12.0 9.1 1.3 0.6 0.8 1.5 7.1 9.9 22.3

Rok

investice

odpisy

režie

daně

úroky

soc. bř.

hr. zisk

3.9 3.8 3.6 3.4 2.7 2.6 3.0 3.1 3.6 4.8

4.9 5.1 3.9 1.8 1.6 1.3 2.7 5.5 19.5 31.0

- 5.3 - 6.5 - 3.7 - 2.6 - 2.2 - 2.1 - 2.1 - 2.0 - 1.5 - 2.2

6.7 6.1 4.1 4.6 3.4 3.6 7.7 8.4 11.1 20.91)

47.4 46.1 33.6 19.0 10.6 10.4 27.9 36.4 60.6 107.5

Účet zisku a ztráty v milionech Kč:

1)

1928 33.0 14.7 1929 17.2 12.5 1930 7.0 9.2 1931 4.9 5.2 1932 1.1 1933 1.6 1934 6.3 10.9 1935 9.7 10.4 1936 14.7 15.1 1937 26.0 26.2 Včetně 6.5 mil. Kč dotací podpůrným fondům.

Pražská železářská společnost. Správní rada: Ing. Jan Dvořáček, předseda, Ing. Dr. h. c. Karel Galler a Dr. Otto Feilchenfeld, místopředsedové, Ing. Dr. František Hummelberger, vedoucí správní rada, Dr. Václav Bouček. Hugo Felfel, MUDr. Jiří Fifka, Dr. František Fousek, Dr. Jaroslav Charvát, Otto Klesper, Dr. Zikmund Konečný, Dr. Jan Jiří Růckl, Dr. Josef Scheiner, Ing. Adolf Steinecke, Dr. Hermann Winkhaus, Wilhelm Zangen. Generální ředitelství: Ing. Eduard Czeike-Žentzytzki, vrchní ředitel, JUDr. Miroslav Pavlousek, náměstek vrchního ředitele, Ing. Emil Vorbach, technický ředitel, Jaromír Macháček, ředitel účtáren. Závodní ředitelé: Ing. Oskar Liebzeit, ředitel (železárny Kladno), Dr. Ing. Jindřich Šárek, náměstek ředitele (železárny Králův Dvůr), Ing. Karel Mašek, náměstek ředitele (železárny Libčice), Ing. Štěpán Tvardek, ředitel (báňské ředitelství Kladno) a Ing. Ladislav Hoftich, ředitel (báňské ředitelství v Nučicích). Sídlo a generální ředitelství v Praze. Železárny na Kladně (4 vysoké pece), v Králově Dvoře (3 vysoké pece), šroubárna a nýtárna v Libčicích. Uhelné doly Mayrau, Max, Ronna, Schoeller a Wannieck v kladensko-slánském revíru, rudné doly v okolí Nučic, Krušné Hory a Chvaletic, vápencové lomy u Mořiny, Hostíma, Srbska a dolomitové lomy v Chuchli. V majetku společnosti Kladensko-Nučická dráha, normálně rozchodová, délka kolejí 44.5 km. Celkový rozsah pozemků asi 900 ha. Počet obytných a kancelářských budov asi 400.


109

Československé bursovní papíry 1938-1939 Produkce v tisících q: Kamenné Surová Rok uhlí ruda 1927 11.300 8.339 1928 10.399 8.829 1929 12.262 8.410 1930 10.686 6.901 1931 10.136 5.373 1932 9.4S3 2.456 1933 7.821 2.406 1934 9.061 3.057 1935 6.336 3.930 1936 7.836 5.737 1937 13.8271) 8.036 1) Včetně převzatého dolu Ronna.

Vápenec 4.948 5.333 5.659 4.039 3.299 1.754 1.777 1.996 2.714 3.953 4.440

Surové železo 3.827 4.344 4.213 3.278 2.690 1.362 1.227 1.539 2.173 2.973 3.847

Surová ocel 3.809 4.467 4.333 3.098 2.548 1.600 1.532 1.774 2.400 3.389 4.570

Polotovary

Tovary

1.171 1.110 1.060 499 330 214 286 384 422 706 832

1.991 2.500 2.496 2.009 1.735 1.057 902 1.029 1.448 1.899 2.632

Litinové zboží 227 228 226 221 219 92 63 86 94 107 181

Šrouby 93 88 47 48 60 47 81 127

Thomas. moučka 795 857 741 598 562 328 267 325 456 627 755

Akciový kapitál Kč 72,000.000 ve 144.0001) akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 43.6 mil. Kč, podpůrné fondy 0.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 3.35 mil. Kč. Posl. v. h. 14./5. 1938. Pražská železářská společnost vznikla 1863 zakcionováním od 1857 stávající stejnojmenné soukromé společnosti, vlastnící železné hutě a uhelné doly na Kladně a uhelné doly v Rapicích, okolí Plzně a Chebu. Původní akc. kap. 4.5 mil. zl. zvýšen 1863 na 5 mil. a 1869 na 6 mil. zl. Po počátečním příznivém vývoji prodělala společnost v období 1873-1881 těžkou krisi. Teprve přechodem od Bessemerova způsobu výroby k zásaditému procesu Thomasovu v roce 1879. který umožnil zvětšené používání vlastních rud, získává podnik opět svou výnosnost. V letech 1873 až 1874 vybudován důl „Mayrau“ v kladenském revíru a v letech 1888/90 další důl „Max“. V roce 1886 provedena fuse s Teplickou strojírnou (akc. kap. zvýšen při této příležitosti na 8.25 mil. zl.), čímž získán rozhodující vliv i v České montánní společnosti. Sloučení těchto společností umožnilo výhodnější využití zeměpisné polohy a závodních zařízení. V rámci úplné reorganisace byla výroba v teplické válcovně značně omezena (1908 úplně zastavena) a největší část výroby zkoncentrována v kladenských železárnách, které se brzy staly jedním z nejpotentnějších a vzhledem k dobré prodejní organisaci a rozsáhlému domácímu odbytišti také nejvýnosnějších podniků v celé monarchii. V roce 1904 emitováno 20.000 akcií, z nichž 19.200 použito k výměně za celý kapitál České montánní společnosti, s níž byla nyní provedena fuse též formálně. V roce 1905 získány za 3050 akcií doly „Jan“ a „Schoeller“ v Libušíně, akc. kap. zvýšen při této příležitosti z 24.5 na 25.7 mil. K. V roce 1910 zvýšen akc. kap. na 36 mil. K nakolkováním nominale akcií ze 400 na 500 K k tíži reserv a převodu zisku a emisí 7750 nových akcií, z nichž 7710 nabídnuto akcionářům v poměru 25:3 po K 1860. V roce 1912 získána od firmy C. T. Petzold & Co. ložiska rud u Zdic a zahájena stavba dolu „Wannieck“ v kladenském revíru, která v roce 1914 dokončena. Státním převratem ztratila Pražská železářská velkou část svých cly chráněných odbytišť a také její výrobní poměry byly - hlavně v prvních letech poválečných - značně ztíženy. V roce 1921 zvýšen akc. kap. na 72 mil. Kč; z nově emitovaných 72.000 akcií nabídnuto 24.000 akcionářům (3:1 po Kč 700), 13.000 kusů volně umístěno a 35.000 kusů vyměněno za účast na Mannesmannrühren-Werke A. G. v Chomutově, s níž uzavřena dlouhodobá dodávková úmluva. S platností od 1./7. 1924 fusována (bez zvýšení akc. kap.) Železárna Libčice akc. spol., vlastnící moderní šroubárnu. V roce 1925 dokončena na Kladně stavba velké elektrárny, která zásobuje elektrickým proudem nejen všecky vlastní doly a hutě, ale též okolní cizí závody. Zpomalením investiční činnosti po převratě závody společnosti zčásti zastaraly, což se později začalo jevit na výrobních nákladech. Za účelem zracionelnění (nikoli rozšíření) výroby provedeny 19281933 rozsáhlé investice, částečně pomocí bankovního dluhu. Ježto nebylo dosaženo předpokládaného zlepšení rentability a poměry vzniklé hospodářskou krisí vynucovaly si další přizpůsobení, byly v posledních letech opětovně prováděny výrobní a obchodní reorganisace. Úsporná a reorganisační opatření, zahájená novou správou za vedení správního rady Dr. Ing. Františka Hummelbergra v roce 1934, vedla k zastavení řady objektů; v důsledku toho snížena v bilanci 1934 k tíži stabilisačního fondu hodnota závodních zařízení o 51.7 mil. Kč a při restabilisaci použito k tomuto účelu dalších 80 mil. Kč.


110


V rámci tohoto očistného bilančního procesu uhrazena 1935 ze stabilisačního fondu též část schodku pensijního ústavu ve výši 20.8 mil. Kč. Stabilisační bilance k 1./1. 1931: z přebytku 250 mil. Kč použito ke krytí ztrát 1932-1934 celkem 93.6 mil. Kč a k snížení hodnoty závodů, v bilanci 1934 odepsáno 51.7 mil. Kč, takže zbývalo 104.7 mil. Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: k snížení hodnoty závodů a účastí použito 80 mil. Kč. Zbytek použit v bilanci 1935 obnosem 20.8 mil. Kč ke krytí části schodku pensijního ústavu a částkou 3.9 mil. Kč k úhradě provozní ztráty roku 1935. Poměr ke Králodvorské cementárně akc. spol. Předválečná úmluva o dodávkách některých odpadových výrobků z vysokých pecí Pražské železářské společnosti sousedícím závodům Králodvorské cementárny akc. spol. byla v roce 1929 po vzájemné dohodě obou společností valorisována a prodloužena. Na podzim 1936 uzavřenou smlouvou platnou do roku 1990 se obě společnosti zavázaly nezasahovati vzájemně do svých výrobních sfér, při čemž znovu upraveny i ostatní styčné otázky. Kamenouhelné doly a. s. V září 1936 získala společnost za 7.25 mil. Kč celý kapitál (15 mil. Kč) Kamenouhelných dolů dř. Společnost státní dráhy, čímž rozšířila svůj podíl na těžbě kladenského revíru ze 47 % na 74 % a vzhledem k sousedství dolů obou společností dosáhla ekonomičtějšího využitkování uhelného majetku. Závody Kamenouhelných dolů a. s. převzaty 1937 koupí, čímž získán hlavně důl „Ronna“. Horizontální rozšiřování zájmů. 1937 zakoupeno za 2.3 mil. Kč 48.9 % akcií Trmických hamrů a. s. v Trmících, čímž získána značná kvóta v Prodejní kanceláři čs. válcoven za studena. V roce 1938 zakoupeny kvóty tažírny lesklé oceli firmy Zuth & Winkler v Chomutově a opční právo na tažírnu lesklé oceli firmy Gerhadt & Rahm a. s. v Teplicích, čímž získán podíl 56 % v Prodejně lesklé oceli. V pololetí 1938 získán směrodatný vliv v uhelných firmách Schlesinger a spol., Praha a L. Sachs, Praha. Účast v hnědouhelném revíru. V pololetí 1938 převzat podíl na bankovním a průmyslovém syndikátu, který od skupiny Petschek-Praha získal majoritu Severočeských uhelných dolů akc. spol. v Mostě (podrobnosti viz u České obchodní společnosti, výše). Prodejní organisace. Většina výrobků prodává se prostřednictvím kartelních prodejen: Prodejna sdružených československých železáren akc. spol. v Praze (železo), Prodejní kancelář sdružených kladenských uhelných dolů, společnost s r. o. v Praze (uhlí), Helika, prodejna sdružených čsl. šroubáren, spol. s r. o. v Praze (šrouby a nýty). Vedle toho je společnost zúčastněna na velkoobchodní železářské společnosti „Ferra“, akc. spol. dř. L. G. Bondy v Praze (společně s Vítkovickými železárnami a Báňskou a hutní společností). Ostatní výrobky prodávají se přímo. Dividendy 1890/91-1909/10 (nominale K 400): 14, 14, 14, 15, 16, 16 171/2, 19, 30, 25, 231/2, 14, 20, 30, 35, 371/2, 421/2, 45, 40, 371/2 %; 1910/111918/19 (nominale K 500): 32, 40, 38, 8, 24, 38, 40, 30, 16 %; 1919/20-1925/26: 16, 14, 0, 5, 5, 7, 8 %; 1926/27 (18 měsíců) až 1930: 10, 10, 15, 15 %; 1931-1936: 0; 1937: 6 % = 30 Kč netto. Platebny: Eskomptní, Živno, Creditanstalt, Berliner Handelsgesellschaft. Bursy: Praha, Vídeň. 1)

Z toho přes 40.000 akcií kontroluje Živnostenská banka se svým koncernem (Česká obchodní společnost), která společně s Mannesmannröhrenwerke A. G. v Chomutově (účast 39.000 akcií) tvoří majoritní syndikát. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 2340 2890 2115 1720 955 875 nejnižší 1520 1915 1440 795 520 535 poslední 2275 2090 1440 835 710 540 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1700, nejnižší 1250, poslední 1540.

1934 680 530 635

1935 1000 500 945

1936 2280 934 2270

1937 2650 1555 1665


závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovosti

ztráta

bil. suma

1930 1/1 311) 1931 1932 1933 1934 1/1 355) 1935 1936 1937

180.5 430.5 452.7 454.0 456.7 393.0 316.2 294.2 269.16) 254.0

74.2 74.2 58.5 39.7 38.4 36.0 36.0 33.5 39.16) 51.7

108.1 108.1 125.6 98.4 60.3 56.8 56.8 68.6 92.5 147.5

12.3 12.3 12.3 12.3 7.3 5.3 2.1 2.3 6.9 4.4

2.6 2.6 4.0 2.7 2.4 2.3 2.3 2.1 3.0 2.7

33.42) 33.9 29.1 3.9 -

377.9 627.9 653.3 637.7 599.0 522.5 413.4 404.6 410.7 460.3


111


kapitál

reservy

stabil. fond

fondy

věřitelé

přenos

zisk

1930 1/1 311) 1931 1932 1933 1934 1/1 355) 1935 1936 1937

72.0 72.0 72.0 72.0 72.0 72.0 72.0 72.0 72.0 72.0

43.6 43.6 43.6 43.6 43.6 43.6 43.6 43.6 43.6 43.6

250.0 250.0 250.0 219.4 133.7 24.6 3.8 -

0.8 0.8 0.8 0.8 0.8 0.8 0.8 0.8 0.8 0.8

248.5 248.5 284.2 271.3 263.2 272.4 272.4 284.4 293.6 335.9

1.9 1.9 1.5 2.7 -

11.1 11.1 1.3 0.7 8.0

daně

hr. zisk


investice

odpisy

režie

úroky

1930 71.3 21.5 7.9 5.8 46.2 1931 39.3 17.1 7.6 6.3 32.1 1932 16.3 15.0 7.6 - 12.9 6.5 8.7 1933 13.5 21.13) 8.0 - 13.4 1.9 10.4 1934 5.5 19.54) 8.0 - 15.4 1.6 15.3 1935 4.1 19.0 7.8 - 15.4 1.2 39.5 1936 ? 24.4 8.6 - 10.9 2.3 47.0 1937 29.9 45.1 9.9 - 10.6 3.0 75.9 1) Stabilisační východisková bilance k 1./1. 1931. 2) Po odečtení přenosu zisku z roku 1931 ve výši 2.7 mil. Kč vyplývající ztráta 30.6 mil. Kč kryta odpisem ze stabilisačního fondu. 3) Z toho 16.5 mil. Kč odpis na nemovitostech a movitostech a 4.5 mil. Kč odpis na akciích „Ferry“ A. S. 4) Z toho 17.5 mil. Kč odpis na nemovitostech a movitostech a zbytek odpis na akciích „Ferry“ A. S. 5) Restabilisace k 1./1. 1935. 6) Válce a kadluby, vedené dosud v závodních zařízeních, převedeny do zásob.

Severní dráha Ferdinandova. Správní rada: Dr. Vilém Pospíšil, předseda, Leopold Dostal, Dr. Julius Eisner, Oskar Federer, Jan Geisler, Leonard Keesing, Ing. Hugo Liebesny, Ing. Vojtěch Mixa, Ing. Dr. František Pospíšil, Dr. Hanuš Ringhoffer, Dr. František Weyr. Ředitelství: Ing. Ladislav Jerie, generální ředitel; Ing. Lev Vorálek, horní ředitel. Sídlo a generální ředitelství v Mor. Ostravě. Akciový kapitál (po tahu 1./12. 1937): zl. k. m. 17,000.000 = Kč 36,120.000 (à Kč 2.10) v 17.200 akciích (celých po 1000, polovičních po 500 a pětinových po 200 zl. nominale); zl. k. m 8,771.250 = Kč 18,419.625 ve starých požitkových akciích vydaných 1909-1920 (celých, polovičních a pětinových, avšak bez nominale); zl. k. m. 48,540.000 = Kč 101,934.000 v požitkových akciích lit. A., vydávaných od roku 1929 (celých, polovičních a pětinových, avšak bez nominale); celkem zl. k. m. 74,511.250 Kč 156,473.625 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 77.5 mil. Kč, fond pro umořování akcií 8.3 mil. Kč, stabilisační fond 145 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 2,2 mil. Kč. Posl. v. h. 9./6. 1938. Prioritní obligace: Všecky prioritní půjčky společnosti byly při zestátnění drah v roce 1906 převzaty k placení státem. Amortisace akcií. Celkem emitováno v letech 1835-1872 zl. k. m. 74,511.250 nominale akcií. V. h. z 28./5. 1909 usneseno umořiti všechny akcie v letech 1909-1975 vylosováním a splatiti je K 4500 na hotovosti. První slosování 1./12. 1909, příští vždy 1./7.; vylosované akcie vypláceny vždy 2./1. a jejich majitelům vydávány náhradou požitkové akcie s podílem na zisku po vyplacení dividendy 180 K (4 % z K 4500) na akcie kmenové. Až do konce r. 1920 amortisováno a za požitkové akcie vyměněno K 18,419.625 akcií. Dle usn. mim. v. h. z 2./4. 1921 zastaveno umořování akcií až do úplného vyřízení otázky placení výkupní renty nástupnickými státy; současně zřízen fond pro umořování akcií, kterému přikazovány platy nástupnických států na účet výkupní renty. 1929 schválen nový umořovací plán, rozdělující akcie na 3287 sérií po 20 kusech, jež mají býti do konce roku 1940 slosovány. Výplatní částka na celou akcii stanovena Kč 3.000 na hotovosti, dividenda neslosovaných akcií dle 4 % zúročení Kč 120. Mimo výplatní částku dostane majitel akcie slosované od r. 1928 požitkovou akcii lit. A. Podle umořovacího plánu budou výplatní částka a dividenda vyplaceny jen z československé renty. Pokud vyplynou ze zúčtovaných čistých výtěžků československé jakož i polské a rakouské výkupní renty přebytky, může z nich býti rozdělena dodatková dividenda, na kterou mají nárok majitelé neslosovaných www.securityprinting.org

112


akcií a požitkových akcií lit. A. Majitelé starých požitkových akcií vydaných za akcie slosované do roku 1920 byli již dříve úplně vyplaceni co do výkupní renty, nemají tedy nároku na dodatkovou dividendu a dostanou jen superdividendu plynoucí z podniků společnosti, která přísluší též majitelům požitkových akcií lit. A a majitelům neslosovaných akcií. Slosování akcií obnoveno po 9-leté přestávce ve zvětšené míře a se zpětnou platností za rok 1928 dne 27./4. 1929. Další slosování každoročně 1./12. se splatností k 1./4. Rozdělení zisku. Původní ustanovení stanov o rozdělení zisku (§ 47a) bylo opětovně měněno. Od roku 1933 dělí se zisk takto: 1. jedna dvacetina zisku zkráceného o přenos, přidělí se reservnímu fondu, pokud nepřekročí 10 % základního kapitálu; 2. zbytek především k umoření akcií podle umořovacího plánu; 3. ze zbytku po přídělech ad 1 a 2 vyplatí se dividenda na neslosované akcie až do výše 4 % výplatní částky Kč 3000.-, t. j. Kč 120.-; 4. zbytek přidělí se správní radě jako tantiéma až do výše 5 % provozních přebytků, při čemž ze základny pro výpočet tantiémy vyloučí se převod zisku, povinný příděl reservnímu fondu a částka odpovídající nominale akcií (k. m. zl. 1000 = Kč 2100) v témž obchodním roce slosovaných po odečtení částky, které bylo použito z fondu pro umořování akcií; 5. ze zbytku vyplatí se jako dodatková dividenda na neslosované akcie a požitkové akcie lit. A částka až do výše rozdílu, o který súčtovaný čistý výtěžek renty přesahuje potřebu, vyplývající podle bodů 1 až 3 a onu část tantiémy, která připadá na výkupní rentu; 6. zbytek se rozdělí jako superdividenda na všechny akcionáře a všechny majitele požitkových akcií, pokud valná hromada k návrhu správní rady jinak nerozhodne. Po slosování veškerých akcií jsou čisté výtěžky výkupních rent ještě dále plynoucí, které budou zúčtovány za obchodní roky 1941 až 1975, vyhrazeny pro požitkové akcie lit. A. Čisté výtěžky výkupních rent za obchodní roky 1976 až 1988 vyplatí se stejnoměrně na všechny požitkové akcie. Zestátnění dráhy a výkupní renta. Na základě zákona z 31./10. 1906 a dle usnesení v. h. z 31./3. a 27./6. 1906 převzal rakouský stát se zpětnou platností od 1./1. 1906 dráhy společnosti, a sice hlavní dráhu za roční, až do konce roku 1940 ve 2 pololetních splátkách splatnou rentu K 30,537.000, lokální dráhy za renty na tyto jednotlivě připadající v celkové výši K 1,616.166, lokální dráhu Kroměříž-Zborovice za kapitál K 1,559.654, 3936 akcií společnosti Ostrau-Friedländer Eisenbahn za K 3,936.000, šestinový podíl na Wiener Verbindungsbahn za K 1,058.382 a reality (dělnické a úřednické domy) za K 3,715.000. Renty byly splatné beze všech srážek a poplatků. Rozpadnutím se RakouskoUherska stala se otázka výkupní renty spornou. Poslední rozhodnutí reparační komise z 15./11. 1924 stanoví ve smyslu čl. 203 mírové smlouvy St. Germain-Layeské, že závazky nástupnických států počínají druhým pololetím roku 1919. Podle procentních sazeb stanovených Reparační komisí pro jednotlivé státy - 59.149 % pro Československo, 22.854 % pro Polsko a 17.997 % pro Rakousko - činí renta ročně až včetně do r. 1929: Československo Kč 9,650.000, Polsko K 3,900.000, Rakousko K 2,900.000; v r. 1930: Československo Kč 11,400.000, Polsko K 4,600.000, Rakousko K 3,400.000; od roku 1931 do r. 1940: Československo Kč 16,740.000, Polsko K 6,640.000, Rakousko K 5,050.000. Po roce 1940 budou ještě splaceny poměrně nepatrné výkupní renty za místní dráhy ve výši asi K 1,500.000 až do r. 1971 a odtud do roku 1988 bude těchto splátek ubývati. Podle předpisu mírové smlouvy mají nástupnické státy spláceti dluh ve své měně; pro konversi směrodatný jest onen kurs, jímž stát dluh přejímající ponejprv zaměnil rakousko-uherské koruny na svoji měnu. Za dobu od 1./7. 1919 do 31./12. 1924 splácely jednotlivé státy rentu buď v rakouských korunách anebo platy vůbec nekonaly. 1925 zahájilo platy Československo v Kč, v roce 1926 zahájilo platy Polsko (na basi valorisačním zákonem z 27./12. 1924 stanoveného poměru 100 K = 15 zlotých), Rakousko platilo dosud pouze na základě starých rakouských K. 1927 uzavřela společnost s vládou československou dohodu o splácení nedoplatků z let 1919 až 1924. Tyto nedoplatky byly spláceny v následujících letech společně s běžnými výkupními rentami. Nedoplatky Polska za období 1./7. 1919 až 30./6. 1925, valorisované, byly 1929 plně zaplaceny. Závody. Po zestátnění veřejných drah zůstaly v majetku Severní dráhy pouze báňské podniky a báňská dráha, různé reality a některé fondy. Báňská dráha M. Ostrava-Michálkovice-Doubrava (19.4 km) s 9 odbočkami (11.7 km) a 32 vlečkami (27.1 km) a vedlejšími kolejemi (34.7 km) zprostředkuje www.securityprinting.org

113


dopravu uhlí mezi uhelnými doly a ČSD a zčásti též Košicko-Bohumínskou drahou. Provoz těchto tratí obstarává dle smlouvy, platné až do r. 1940 proti zaplacení vlastních výloh ČSD. Uhelné doly sestávají ze šachet František, Hubert, Zárubek, Michal a z výhradních kutišť, která byla na některých místech s dobrým výsledkem prozkoumána. Koksovna při dole František má 415 pecí s výrobní kapacitou 700.000 t ročně. Při koksovně zřízená elektrická centrála dodává proud vlastním závodům a částečně MoravskoSlezským elektrárnám akc. spol. v Moravské Ostravě. Briketárna na jámě Michal má výkonnost 100.000 t ročně. Společnost vlastní dále 630 ha pozemků, na nichž stojí 617 dělnických obytných domů, 10 dělnických kasáren a 113 úřednických domů. Snahy o rozšíření působnosti. Společnost, která vykazuje značné mobilní prostředky (podle odhadů tisku asi 60 mil. Kč), zkoumá již delší dobu možnosti rozšíření své produkční činnosti. V úvahu přicházejí hlavně příbuzné obory, m. j. zkapalnění uhlí, výroba aluminia a j. Produkce v tisících t: Rok

uhlí

koks

tunové km

Rok

uhlí

koks

tunové km

1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929

1.111 938 1.103 1.416 1.188 1.307 1.343 1.430 1.622

260 177 380 413 337 327 429 497 518

35.929 28.645 40.084 47.466 42.641 42.617 40.724 42.373 50.737

1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

1.377 1.236 972 960 932 958 1.120 1.700

486 352 183 152 182 226 303 517

44.432 43.838 36.306 31.777 30.029 34.732 42.329 58.742

Stabilisační bilance 1./1. 1928: přebytek 230 mil. Kč do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: částky 85 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodů a účastí. Zbývá ve stabilisačním fondu 145 mil. Kč. Účasti. Moravsko-Slezské elektrárny akc. spol. v Moravské Ostravě; Československé továrny na dusíkaté látky v Mar. Horách; Komanditní společnost Julius Rutgers v Moravské Ostravě; Štramberské vápenky, spol. s r. o., Štramberk; Novoměstské vápenky a kamenolomy s. s r. o., Nové Město n. V. Prodejní organisace. Většina výrobků prodává se prostřednictvím kartelních prodejen: Prodejní kancelář ostravsko-karvínských kamenouhelných dolů spol. s r. o. (uhlí, koks a brikety), Julius Rutgers, komand, spol. (benzol, dehet, smůla a jiné deriváty), Sdružení pro prodej dusíkatých látek, spol. s r. o. (síran čpavkový). Část výrobků prodávána jest přímo. Dividendy do r. 1920 v K, od r. 1921 v Kč: Rok

kmen.

požitk.

Rok

kmen.

požitk.

1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917

237.50 227.50 227.50 232.50 242.50 227.50 242.50 242.50 215.-

57.50 47.50 47.50 52.50 62.50 47.50 62.50 62.50 35.-

1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926

200.242.50 530.84.60.80.100.180.200.-

20.62.50 350.80.60.80.100.80.100.-

Rok

kmen.

požitk.

lit. A.

1927 200.100.1928 230.100.1929 250.120.130.1930 235.100.115.1931 140.20.1932 140.20.1933 145.25.1934 170.50.1935 200.-1) 30.80.1936 200.-1) 30.80.1937 220.-1) 40.100.1) Akcie podléhají 10 % srážkové dani z dividend. Ohledně požitkových akcií obou kategorií - které jsou bez nominale - zaujala finanční správa stanovisko, že jejich výnos až do výše 5 % původního nominale akcií, t. j. až do 105 Kč (5 % z Kč 2100), nepodléhá srážkové dani.

Platebny: Živno. Bursy: Praha, Vídeň. Kursy akcií na pražské burse: Rok 1923 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 12900 5810 5030 4720 4130 3850 nejnižší 4800 4630 4060 3680 2940 3390 poslední 9900 4670 4120 3820 3575 3390 1938 (do 30./6.): nejvyšší 6125, nejnižší 4920, poslední 6050. Kursy starých požitkových akcií v Praze: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 2970 2960 2040 1895 1210 870 nejnižší 2450 1860 1670 920 435 590 poslední 2860 1860 1735 1190 705 725 1938 (do 30./6.): nejvyšší 2200, nejnižší 1520, poslední 2160.


1934 4200 3370 3880

1935 4980 3855 4980

1936 7140 5050 7110

1937 7500 5620 6100

1934 925 690 755

1935 1595 695 1540

1936 3500 1570 3450

1937 3990 2000 2050

114

Československé bursovní papíry 1938-1939 Kursy požitkových akcií lit. A v Praze: Rok 1929 1930 1931 1932 1933 1934 nejvyšší 2475 2444 2110 1420 1060 1180 nejnižší 2035 1900 1080 515 680 895 poslední 2110 1930 1380 815 890 1040 1938 (do 30./6.): nejvyšší 3060, nejnižší 2275, poslední 2940.

1935 2045 1015 2045

1936 4110 2095 4110

1937 4725 2910 3040


renta

závody

zásoby

efekty

dlužníci

bil. suma

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

202.7 196.6 193.1 185.2 176.5 166.1 154.9 143.5 121.3 109.2

277.0 278.1 274.1 247.5 233.4 222.9 152.5 143.0 131.1 136.1

14.2 20.5 17.7 15.8 10.3 7.4 7.4 6.5 7.0 10.2

16.8 15.8 14.6 17.5 20.7 27.2 23.8 27.4 29.3 30.8

100.0 72.4 79.0 83.7 94.3 96.2 96.2 106.4 122.0 123.0

610.6 583.5 578.5 549.7 535.2 519.8 434.8 426.9 410.7 409.3

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

kupony

věřitelé

přenos

čistý zisk

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

119.2 110.7 105.6 96.8 87.6 78.1 78.1 68.2 47.2 36.1

112.4 109.6 106.8 97.5 94.8 92.0 92.0 89.1 83.7 85.9

230.0 230.0 230.0 230.0 230.0 230.0 145.0 145.0 145.0 145.0

2.5 1.5 2.0 3.9 4.2 4.9 4.9 5.1 4.8 4.7

117.0 109.1 114.0 101.4 98.5 92.9 92.9 95.2 105.8 111.9

2.1 2.1 2.1 2.1 2.1 2.1 2.1 2.2 2.2 2.2

27.5 20.6 18.0 18.0 18.0 19.8 19.8 22.1 22.0 23.5


renta

1929 17.7 1930 12.5 1931 18.1 1932 18.0 1933 18.0 1934 19.7 1935 19.7 1936 19.7 1937 20.4 1) Restabilisace k 1./1. 1935.

dráhy

doly

úroky

daně

odpisy

gen. nákl.

6.1 5.7 4.8 4.7 4.3 5.1 5.6 6.4 8.5

27.9 24.9 16.2 15.8 13.1 11.8 13.1 16.9 19.3

+ 3.7 + 2.7 + 0.9 + 0.9 + 0.8 + 1.3 + 1.6 + 1.5 + 1.9

3.1 2.7 1.6 1.6 1.4 1.4 1.4 5.6 4.3

21.6 19.4 17.4 17.4 14.5 14.6 14.3 14.6 14.8

3.1 2.9 2.7 2.2 2.2 2.2 2.1 2.2 2.3

Severočeské uhelné doly akc. spol. v Mostě. Správní rada: Dr. Jaroslav Preiss, předseda, Dr. Ing. Karel Galler, místopředseda, Dr. Otto Feilchenfeld, Dr. Ing. František Hummelberger, Josef Langer, Antonín Tille. Ředitelství: Dr. mont. h. c. Ing. Hermann Löcker, generální ředitel. Sídlo a ředitelství v Mostě. Hnědouhelné doly v mostecko-chomutovském revíru v celkové rozloze 262 jednoduchých, 199 dvojitých dolových měr, 87 přebytků a 15 malých dolových měr v mosteckém revíru a 66 jednoduchých, 43 dvojitých dolových měr a 15 přebytků v chomutovském revíru. Těží se v jamách: Centrum,1) Fortuna, Herkules, Humboldt II.,1) Kolumbus, Guido I., II., III., IV. a hlubodůl Elly (v pachtu). Výhradní prodej: Ústecká montánní společnost s r. o. a spol., Ústí n. Labem. Těžba uhlí v milionech tun: 1918 1919 1920 1921 1922

1.32 1.50 1.70 1.77 1.72


1923 1924 1925 1926 1927

1.64 2.05 1.91 1.74 1.99

1928 1929 1930 1931 1932

2.01 2.28 1.86 1.85 1.58

1933 1934 1935 1936 1937

1.48 1.32 1.39 1.43 1.64

115


Akciový kapitál Kč 80,000.000 ve 100.000 akciích po Kč 800 nominale. Reservy k 1./1. 1938: 83.5 mil. Kč; stabilisační fond 107.9 mil. Kč; reserva na daně a dávky 15.7 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 2.3 mil. Kč. Posl. v. h. 31./5. 1938. Společnost, založená 1890 s kapitálem 8.4 mil. K, zakoupila od Anglo-Rakouské banky hnědouhelná pole v mosteckém revíru ve výměře 3512 ha, z nichž asi osmina byla odkryta a na nichž se těžilo 4 šachtami: Guido I., Guido II., Humboldt I. a Centrum. 1891 vybudován důl Humboldt II. a 1893 Kolumbus (dř. Radetzky). 1897 zakoupeny za 1.4 mil. K všecky podíly těžařstva „Germania“ (oficielní fuse 1915), čímž získána uhelná pole v rozloze 264 ha a na nich se nacházející nejpotentnější důl Fortuna (dř. Germania) v Komořanech. 1905-08 vystavěny doly Herkules a Guido III. a k úhradě investic zvýšen 1908 akc. kap. na 12 mil. K (nové akcie v poměru 7:3 po K 800 akcionářům). 1909 zakoupeny všecky kuksy těžařstva „Kaisergrube“ v Mostě, jehož majetek sousedil s uhelnými poli společnosti a dalšími nákupy získány jiné pozemky. 1909 dostavěn důl Herkules II. V prosinci 1922 zvýšen akc. kap. na 20 mil. Kč (nové akcie v poměru 3:2 akcionářům po Kč 550) a výnosu použito k výstavbě dolu Guido IV., která si vyžádala nákladu 9.2 mil. Kč. V letech 1927/28 zdokonaleno strojní zařízení závodů. Mimo to zřízena na dole Fortuna briketárna. Změna gesce. V pololetí 1938 získal většinu akcií Severočeské z majetku skupiny PetschekPraha syndikát za vedení Živnostenské banky a České obchodní společnosti, jehož členy jsou dále Pražská železářská společnost. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Západočeské továrny kaolinovéšamotové a slovenské závody magnesitové, Rakovnické a poštorenské keramické závody akciové a Česká eskomptní banka a úvěrní ústav. V souvislosti s touto transakcí (převzala Severočeská od skupiny Petschek-Praha většinu akcií Mostecké společnosti pro dobývání uhlí v Mostě, k čemuž použila svých značných volných prostředků s částečným použitím levného úvěru. (Viz též u České obchodní společnosti, výše.) Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 214.6 mil. Kč, z čehož použito 60 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 20 na 80 mil. Kč nakolkováním dosavadních 50.000 akcií ze 400 na 800 Kč nominale a vydáním 50.000 gratisakcií (v poměru 1:1 akcionářům) po Kč 800 nominale. Restabilisace k 1./1. 1935: 46.7 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá ve stabilisačním fondu 107.9 mil. Kč. Dividendy 1900-1918 (nominale 400 Kč): 161/4, 161/4 133/4 121/2, 111/2, 111/2, 121/2, 151/2, 151/2, 1 15 /2, 151/2, 151/2, 163/4, 18, 163/4, 18, 20, 19, 19 %; 1919-1926: 20, 171/2, 10, 171/2, 151/2, 17, 22, 25 %; 1927-1928: po Kč 100; 1929-1930 (nominale 800 Kč): po 7 % = Kč 56; 1931-1934: 55/8, 31/8, 31/8, 31/8 % = 45, 25, 25, 25 Kč; 1935-1936: 30, 39 Kč; 1937: 60 (54) Kč. Platebny: Živno, Eskotnptní. Bursy: Praha, Vídeň. 1)

V prosinci 1933 zastaven provoz na dole Humboldt II., jehož důlní revír spojen se sousedním dolem Centrum.

Rok 1927 1928 1929 1930 nejvyšší 4550 3400 3080 24351) nejnižší 2250 2600 2350 820 poslední 3410 3020 2410 850 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1615, nejnižší 1145, poslední 1615. 1) Před vydáním gratis akcií 1:1.


1933 947 720 750

1934 900 730 842

1935 1260 815 1255

1936 2075 1200 2075

1937 2370 1380 1480


závody

zásoby

dlužníci1)

hotovosti

kauce

bil. suma

1931 1932 1933 1934 1/1 354) 1935 1936 1937

286.8 276.5 265.0 255.7 210.3 202.8 196.5 191.7

3.5 3.4 3.5 2.8 2.8 2.6 2.4 3.2

95.2 103.0 114.4 121.2 119.9 126.1 137.2 143.6

0.3 0.1 0.2 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3

0.3 0.3 0.3 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2

386.2 383.3 383.4 380.2 333.5 332.0 336.6 339.0


116


kapitál

reservy

stab. fond

zaměst.2)

věřitelé

přenos

zisk

1931 1932 1933 1934 1/1 354) 1935 1936 1937

80.0 80.0 80.0 80.0 80.0 80.0 80.0 80.0

99.1 99.1 99.0 99.0 99.0 99.1 99.1 99.1

154.6 154.6 154.6 154.6 107.9 107.9 107.9 107.9

0.5 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.4 0.6

44.6 44.3 44.7 41.9 41.9 40.1 43.2 42.7

3.1 2.9 2.6 2.3 2.3 1.8 1.7 2.1

4.3 2.3 2.2 2.1 2.1 2.8 4.4 6.6

úroky

pozem.


investice

odpisy

1931 6.3 15.9 1932 2.8 13.0 1933 1.1 12.7 1934 2.2 11.6 1935 3.2 10.6 1936 3.2 9.5 1937 4.4 9.1 1) Dlužníci a efekty. 2) Reserva pro podíl na zisku zaměstnanců a dělníků. 3) Služební smlouvy podléhající poplatku.

daně

pens. fond

3.1 2.3 1.7 1.6 1.6 1.8 3.6

1.7 -

hr. zisk

36.0 + 1.6 28.8 + 1.6 26.6 + 1.8 24.2 + 1.8 24.6 + 1.8 25.4 + 2.0 32.35) - 5) 4) Restabilisace k 1./1. 1935. 5) Všecky výnosy dohromady.

0.4 0.4 0.4 0.5 0.5 0.5 - 5)

služební sml.3) 12.3 12.9 12.1 11.0 11.6 11.8 12.4

Válcovny kovů a. s. Správní rada: Leopold Dostal, předseda, Ottavio Schmitz, místopředseda, Dr. Edgar Brunner, Dr. Karel Fajfrlík, Rudolf Stern, Alfred Wechsberg. Ředitelství: Dr. Jindřich V. Lamberg, vrchní ředitel; Ing. Josef Smuda, technický ředitel. Sídlo, ředitelství a návody v Moravské Ostravě II.- Přívoze. Akciový kapitál Kč 18,000.000 ve 36.000 akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 6.2 mil. Kč, pensijní fond 0.8 mil. Kč; amortisace 8.3 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.7 mil. Kč. Posl. v. h. 25./5. 1938. Společnost, založená 1899 s akc. kap. 6 mil. K, převzala za 5 mil. K v akciích 2 válcovny zinku v Přívoze, válcovnu zinku v Oświęcim (Polsko), válcovnu kovů (mědi, mosazi, hliníku a zinku) Dziedzice (Polsko) a válcovnu zinku Vác (Maďarsko). V roce 1906 byla práce v menší válcovně v Přívoze zastavena a výroba zkoncentrována ve válcovně Donnersmarekova huť. 1920 zvýšen kapitál na 10 mil. Kč, z 8.000 nových akcií nabídnuta polovice (3:1 po Kč 600) akcionářům. Počátkem 1923 vnesena válcovna zinku ve Vác do samostatné maďarské společnosti Válcovna zinku akc. spol. ve Vác. S platností od 1./10. 1925 vneseny též válcovny Oświęcim a Dziedzice do samostatné polské akciové společnosti Válcovny kovů akc. spol., Dziedzice. Ve všech závodech provedeny v posledních letech větší investice. Stabilisační bilance k 1./1. 1929: z přebytku 10.17 mil, Kč použito 4 mil, Kč k zvýšení akc. kap. z 10 na 14 mil. Kč vydáním 8000 gratisakcií, které vydány v poměru 5:2 akcionářům. Restabilisace k 1./1. 1935: 6.17 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí. V listopadu 1929 zvýšen akc, kap. ze 14 na 18 mil. Kč emisí 8000 akcií, které v poměru 5:2 po Kč 1000 (na podkladě stabilisační bilance vydané akcie z odběrního práva vyloučeny) nabídnuty akcionářům. Výtěžku emise použito k rozšíření závodů a posílení zahraničních zájmů. 1933/34 zřízena nově výroba olověných trubek jakož i plechů a pásů z hliníku a lehkých kovů. Dividendy 1899-1910: 5, 10, 10, 12, 9, 8, 6, 71/2, 7, 7, 7, 91/2 %; 1911-1927: 5, 0, 4, 51/2, 10, 10, 10, 5, 10, 71/2, 10, 6, 6, 8, 8, 12, 12 %; 1928-1930: 12, 10, 10 %; 1931-1936: 0; 1937: 4 % = 20 Kč. Platebny: Živno a Union v Praze a Mor. Ostravě. Bursa: Praha. Rok 1928 1929 1930 nejvyšší 2165 2195*) 1030 nejnižší 1575 990 605 poslední 2080 990 606 1938 (do 30./6.): nejvyšší 580, nejnižší 310, poslední 462. *) Před vydáním gratis akcií a další emisí nových akcií.



1934 555 405 438

1935 544 390 535

1936 880 530 876

1937 1130 532 616

117



závody

zásoby

dlužníci

různé1)

bil. suma

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 358) 1935 1936 1937 Pasiva

18.5 18.7 18.5 18.6 19.9 20.0 16.3 17.6 19.4 21.9 kapitál

2.4 1.4 1.7 1.3 1.5 1.3 1.3 2.4 3.8 4.6 reservy

6.7 3.9 2.4 1.3 1.2 1.8 1.8 1.4 3.5 1.9 stab. fond

9.6 15.5 14.8 16.1 14.3 14.26) 11.7 11.7 11.2 12.0 fondy

0.77) 0.7 0.4 0.3 0.4 odpisy

37.2 39.6 37.4 37.2 36.9 38.0 31.8 33.5 38.2 40.8 věřitelé

přenos

zisk

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 358) 1935 1936 1937

14.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0

1.7 5.33) 5.4 5.4 6.1 6.1 6.1 6.1 6.1 6.1

6.2 6.2 6.2 6.2 6.2 6.2 -

0.7 0.7 0.7 0.7 0.7 0.8 0.8 0.8 0.8 0.8

0.7 1.4 2.6 3.5 3.9 4.8 4.8 5.5 6.9 8.3

12.32) 6.0 4.1 2.4 1.75) 1.7 1.7 2.6 5.7 6.1

0.1 0.1 0.5 0.9 0.3 0.3 0.4 0.5 0.7

1.5 2.1 0.4 0.4 - 0.6 0.1 0.1 0.1 0.2 0.8


odpisy

daně

režie

úroky

1929 0.7 1.1 2.5 1930 0.7 1.3 2.5 1931 1.2 1.44) 2.9 1932 1.0 0.94) 2.9 1933 0.4 0.24) 2.8 1934 0.9 0.2 2.0 1935 0.7 0.3 2.0 1936 1.4 0.7 2.0 1937 1.4 0.3 2.3 1) Banky, pokladna, cenné papíry a účast. 2) Včetně 7.55 mil. Kč splacených na novou emisi akcií. 3) Zvýšení v důsledku dotace emisní reservy. 4) Daně a pasivní úroky.

hr. zisk

- 0.2 - 0.1 - 4) - 4) - 4) - 0.06 - 0.05 - 0.09 - 0.15

6.0 6.6 6.0 5.3 2.7 3.2 3.2 4.5 4.9 5) Z toho 0.5 banky a 1.2 ostatní věřitelé. 6) Cenné papíry a účast. 7) Pokladna a banky. 8) Restabilisace k 1./1. 1935.

Západočeský báňský akciový spolek. Správní rada: Ing. Ladislav Novák, předseda, Alfred Stiassni, místopředseda, Dr. Otto Feilchenfeld, Karel Karásek, Dr. Josef Koeser, Ing. F. J. Rudolf. Ředitelství: Dr. mont. h. c. Ing. Alois Czermak, generální ředitel; Gustav Straschnow, ředitel. Sídlo v Praze, generální ředitelství v Ústí n. L., generální zmocněnci v Berlíně a ve Lvově. Důlní majetek společnosti jest rozdělen na horní ředitelství ve Zbůchu (ředitel Ing. Antonín Kříček) a horní ředitelství v Žacléři (vrchní inspektor Ing. Herbert Tenschert). Produkční statistika: Rok

těžba uhlí tisíc tun

průměr osazenstva

Rok

těžba uhlí tisíc tun

průměr osazenstva

1914 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927

1.069 840 828 798 807 724 697 782 767 848 870

5.291 5.839 5.830 5.623 5.572 5.181 4.976 4.175 3.791 3.823

1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

899 905 877 837 790 753 879 854 758 896

3.851 3.731 3.641 3.531 3.360 3.224 3.148 3.031 2.950 2.915

Akciový kapitál Kč 125,000.000 ve 250.000 akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k www.securityprinting.org

118


1./1. 1938: 11.2 mil. Kč, stabilisační fond 100 mil. Kč, pensijní fond 6 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 12.540 Kč. Posl. v. h. 21./6. 1938. Společnost, založená za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty, převzala 1875 doly těžařstva Westböhmischer Bergbau- und Hüttenverein. Původní kapitál 4.2 mil. zl. zvýšen 1897 za účelem přikoupení žacléřských dolů na 5 mil. zl. 1901/02 zvýšení na 15 mil. K k účelům investičním. V květnu 1922 zvýšení na 50 mil. Kč vydáním 175.000 akcií, z nichž 75.000 nabídnuto akcionářům (1:1 po Kč 240) a zbytek přenechán konsorciu. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 236.4 mil. Kč do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: 61.4 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodů a účastí. Ze zbytku použito 75 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 50 na 125 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 500 Kč (usneseno v. h. z 30./12. 1931, provedeno 20./8. 1936-20./2. 1937). Zbývá ve stabilisačním fondu 100 mil. Kč. Horní ředitelství ve Zbůchu. Kamenouhelné doly v Líních, Mantově, Týnci a Červeném Újezdě. Původní, od Westböhmischer Bergbau- und Hüttenverein převzaté šachty Humboldt a Sulkov jsou následkem úplného vyčerpání opuštěny. Západně od Sulkova v Líně zřízena 1884 nová pomocná šachta, na které v únoru 1920 těžba vzhledem k úplnému vyčerpání zastavena. 1889 převzato fusí Mantovské těžařstvo, na jehož pozemcích založena šachta Austria, která počátkem 1921 úplně vyčerpána a zastavena. 1902 zřízena u Týnce dvojitá šachta Austria-Karel, nyní Masaryk s roční produkcí 4,000.000 q, na které se nyní dobývá asi 2,300.000 q ročně. V Červeném Újezdě dokončena 1911 stavba Austria Jubilejního dolu, nyní Masaryk-Jubilejní důl. Horní ředitelství v Žacléři. Kamenouhelné doly v Žacléři a Lamperticích zakoupeny 1896 od bankovního domu Erlanger & Söhne za K 2,000.000. Získaný důlní majetek sestával ze 103 dolových měr se 32 přebytky a 216 výhradními kutišti a ze šachet Fanny a Elisabeth. Dnem 1./4. 1898 získán za 572.000 zl. veškerý důlní majetek bratří Müllerových v Žacléři, pozůstávající ze šachet Marie a Julie, 115 dolových měr, 24 přebytků a 22 výhradních kutišť, čímž se společnost stala majetnicí všech žacléřských dolů. V provozu jsou toho času udržovány pouze důlní závody Marie a Julie v Lamperticích a Eliška v Žacléři, na kterých činí těžba asi 2.5 mil. q uhlí ročně. V letech 1928 a 1929 provedeny v žacléřských závodech značné modernisace a rozšíření, mající za účel ekonomisaci provozu. Horní ředitelství v Gorzyçzkach (Polsko). V r. 1913 získána od firmy Deutsch-österreichischer Kohlenbergbauverein G. m. b. H. uhelná pole v Gorzyçzkach v Horním Slezsku a 1919 dalších 6 s tímto majetkem sousedících uhelných polí. Rozdělením Horního Slezska připadla tato uhelná pole k Polsku. Elektrické centrály. Společnost, která vlastní významné elektrické centrály, uzavřela 1925 dlouhodobé smlouvy s Tachovským elektrářským svazem v Tachově a Západočeským elektrářským svazem v Plzni, čímž si zajistila větší odbytiště elektrické energie. Dodávky proudu 1927-1931: 9.16, 14.66, 18.77, 23.24, 25.63 mil. kWh; 1932-1934: 27.76, 29.95, 34.54 mil. kWh; 1935-1937: 33.10, 33.73, 41.77 mil. kWh. Účasti. 1908 založena ve spojení s Dresdner Bank a jinými zájemci firma Deutschösterreichischer Kohlenbergbauverein G. m. b. H. (nyní Gesellschaft für Verwertung von Kohlenfeldern Ges. m. b. H.), která získala uhelný majetek v Horním Slezsku, Porýní -Vestfálsku, Lotrinsku a jinde. 1912 založila Deutsch-österreichischer Kohlenbergbauverein G. m. b. H. ve spojení s knížetem Salmem firmu Gewerkschaft Lippramsdorf, které předána k využití uhelná pole knížete Salma. 1926 získána většina akcií Duchcovsko-Podmokelské dráhy. Dividendy 1900-1918: 8, 71/2, 5, 5, 51/2, 6, 7, 10, 10, 10, 10, 10, 12, 13, 11, 13, 15, 14, 14 %; 1919-1927 (nominale 200 Kč): 71/2, 0, 71/2, 71/2, 10, 10, 10, 12, 13 %; 1928-1929: po 14 %; 1930: 10 %; 1931-1933: 0; 1934: 5 % = 10 Kč; 1935 (nominale 500 Kč): 2 % = 10 Kč; 1936-1937: 2.5, 3 % = 12.50, 15 Kč. Platebny: Eskomptní, Union. Bursa: Praha. Rok 1928 1929 1930 nejvyšší 747 745 669 nejnižší 525 608 381 poslední 713 623 389 1938 (do 30./6.): nejvyšší 520, nejnižší 390, poslední 462.



1934 363 279 347

1935 474 322 474

1936 694 442 685

1937 785 460 520

119


závody

zásoby

pobočky

dlužníci

efekty

poklad.

různé

bil. suma

1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

246.1 248.0 259.6 260.6 246.6 233.5 222.5 167.1 159.0 153.5 141.8

6.5 7.2 7.9 7.0 7.7 5.5 5.4 5.4 5.7 5.9 3.1

0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.6

30.7 29.3 16.5 7.2 19.5 28.5 34.7 34.7 41.1 38.3 30.5

42.1 42.1 38.6 38.1 38.1 44.1 52.7 46.7 46.6 55.6 77.3

0.5 0.5 0.6 0.6 0.6 0.5 0.5 0.5 0.5 0.4 0.5

2.5 2.5 0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.7 0.7 0.7

329.1 330.3 324.5 314.7 313.8 313.4 317.0 255.6 254.2 255.0 254.6

Pasiva

kapitál

reservy

stab. fond

fondy

věřitelé

kauce

přenos

zisk

1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 125.0 125.0

12.6 12.6 12.6 12.6 12.6 12.6 12.6 12.6 11.7 11.7 11.2

236.4 236.4 236.4 236.4 236.4 236.4 236.4 175.0 175.0 100.0 100.0

7.2 7.2 7.4 7.2 7.2 6.9 7.0 7.0 6.6 6.3 6.0

14.0 15.4 11.7 7.7 6.8 6.8 8.9 8.9 7.6 8.8 7.7

0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.6 0.7 0.6 0.7

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

8.1 7.9 5.6 1.4 1.4 2.4 2.5 3.9

Rok

odpisy

daně

soc. břem.

dotace

hrubý zisk

3.8 4.4 2.7 3.0 2.6 0.9 0.8 0.8 2.1 4.8

4.5 4.3 4.2 4.1 3.8 3.5 3.6 3.5 4.2 4.6

-

31.0 29.1 22.2 15.7 23.0 17.8 18.8 16.7 17.0 25.0

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: 1928 14.5 1929 12.4 1930 9.7 1931 8.6 1932 16.7 1933 13.3 1934 13.1 1935 10.0 1936 8.2 1937 11.7 1) Restabilisace k 1./1. 1935.

Zbirožské železárny Max Hopfengärtner akc. spol. Správní rada: Antonín Mühlig, předseda, Otto Arnstein, Ing. František Bartoš, Pavel Brukner, Karel Hirschmann, Adolf Hopfengärtner, Viktor Hoppe, Max Maczek, Dr. Josef Max Mühlig, Bedřich Popper, Arnošt Stadler. Sídlo a ředitelství v Holoubkově. Závody v Holoubkově, Strašících a Dobřívě. Akciový kapitál Kč 6,000:000 ve 30.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1937: Kč 181.654. Podpůrné fondy 0.24 mil. Kč. Přenos zisku na 1937 (po snížení akc. kap. z 8 na 6 mil. Kč): Kč 16.033. Posl. v. h. 11./6. 1937.1) Společnost, založená 1912 s akc. kap. 3 mil. K převzala za 2 mil. K v akciích závody stejnojmenné soukromé firmy v Holoubkově, Strašících, Dobřívě a Rokycanech. Závody v Dobřívě a v Rokycanech 1919/20 rozšířeny a v Rokycanech dostavěna 1921 nová ocelárna. Za účelem financování těchto a dalších investic zvýšen 1922 akc. kap. na 9 mil. Kč emisí 30.000 akcií, které v poměru 1:2 při kursu Kč 400 nabídnuty akcionářům. Jsouc brzděna hlavně nepříznivou tarifní polohou utrpěla společnost v letech 1922-27 ztráty, které k 31. prosinci 1927 vykázány 4.8 mil. Kč; k jejich krytí použito 0.3 mil. Kč z reserv a 4.5 mil. Kč z akc. kap., který snížen na polovici (provedeno 1928). Současně zvýšen znovu akc. kap. na 8 mil. Kč emisí nových akcií, jež nabídnuty akcionářům po 210 Kč. Poněvadž ani tato sanace nestačila k úplnému ozdravění podniku, prodána2) 1930 válcovna s ocelárnou v Rokycanech, čímž dosaženo podstatného www.securityprinting.org

120


oddlužení a finanční rovnováhy. Po likvidaci těžké železářské produkce omezuje se výrobní program na zpracování železa (obráběcí stroje, roury, litinové a kované výrobky). K úhradě ztráty 1.98 mil. Kč za léta 1935-1936 snížen 1938 akc. kap, z 8 na 6 mil. Kč. Stabilisační bilance k 1./1. 1929: přebytek 7 mil. Kč do stabilisačního fondu; ke krytí ztrát použito 3.8 mil. Kč v bilanci 1933 a 1.7 mil. Kč v bilanci 1934. Restabilisace k 1./1. 1935: zbývajících 1.5 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Dividendy 1912-1918: 7, 4, 2, 8, 17, 20, 8 %; 1919-1921: 12, 18, 14 %; 1922-1936: 0. Platebna: Union. Bursa: Praha; kursy 1928: nejvyšší 53, nejnižší 49, poslední 50; 1929-1936: žádné kursy. (Odhad koncem 1936-1937: 60, 60 Kč); 1938: žádný kurs. 1)

Bilance 1937 do redakční uzávěrky (konec června 1938) nebyla předložena. Úmluvou s kartelní Prodejnou sdružených čsl. železáren akc. spol., platnou od roku 1930 do roku 1950 (resp. 1980), zavázala se společnost, že neobnoví zastavený provoz svých oceláren a válcoven, postoupila svůj kontingent Prodejně a zastavila výrobu určitých konečných produktů; naopak byly podniku zajištěny určité výhody při nákupu. (Zápis v kartelovém rejstříku čís. 211.) 2)


závody

zásoby

dlužníci

efekty

rimesy

hotovost

ztráta

bil. suma

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 353) 1935 1936

23.4 8.0 7.5 7.9 7.8 7.2 5.7 5.9 6.1

9.1 5.4 5.0 5.4 4.1 3.5 3.5 3.2 4.2

7.1 4.1 4.1 2.1 1.4 1.8 1.8 1.9 2.2

0.1 0.1 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2

0.1 0.3 1.3 1.2 0.1 0.1 -

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

0.8 - 1) - 2) 1.0 2.04)

39.8 17.8 17.3 17.7 14.7 12.9 11.4 12.2 14.8

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

fondy

věřitelé

transita

zisk

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 353) 1935 1936

8.0 8.0 8.0 8.0 8.0 8.0 8.0 8.0 8.0

0.1 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2

7.0 7.0 7.0 7.0 3.2 1.5 -

0.2 0.2 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.2

23.9 2.0 1.4 1.9 2.9 2.8 2.8 3.7 6.1

0.2 0.2 0.2 0.3 0.2 0.1 0.1 0.1 0.3

0.5 0.3 0.2 -

Rok

odpisy

daně a úroky

režie

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: 1929 1.97 1.60 2.48 1930 0.54 0.99 2.41 1931 0.62 0.18 2.29 1932 0.23 2.05 1933 0.25 1.81 1934 0.89 0.28 1.20 1935 0.42 1.41 1936 0.52 1.42 1) Po odpisu 3.8 mil. Kč ze stabilisačního fondu. 2) Po odpisu 1.7 mil. Kč ze stabilisačního fondu. 3) Restabilisace k 1./1. 1935. 4) Ke krytí ztráty usneseno snížení akc. kap. z 8 na 6 mil. Kč.

hrubý zisk

přenos

6.45 4.00 3.11 1.28 0.481) 0.662) 0.84 0.94

0.09 0.21 0.22 0.24 - 0.76 - 0.99

Železárny Rotava-Nýdek, akciová společnost. Správní rada: Antonín Knips, předseda, Otto Freund a Artur Wengraf, místopředsedové, Otto Arnstein, Dr. Karel Hölzer, Rudolf Knips, Bedřich Krassl-Traissenegg, Pavel František Löw, Dr. Zdeněk Mikulejský, Ervín Leopold Nostitz-Rieneck, Dr. Hugo Roth, Dr. Herbert Schallenberg-Krassl, Adolf Weiner. Sídlo v Praze. Produkce plechů v t (1928-1931 Provozní společenství, od roku 1932 Válcovny plechů akc. spol.) : 1929 1930 1931


128.710 103.230 69.440

1932 1933 1934

51.350 48.390 51.640

1935 1936 1937

55.330 83.570 123.640

121


Akciový kapitál Kč 36,000.000 ve 180.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 8.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.5 mil. Kč. Posl. v. h. 22./6. 1938. Společnost, založená 1909 za součinnosti Credit-Anstalt s kapitálem 10 mil. K se sídlem ve Vídni, převzala za 2.75 mil. K v akciích Nostitzovy železárny v Rotavě a Schindiwaldu a za 2.25 mil. K železárny firmy C. T. Petzold & Co. v Nýdku. 1912 zvýšen akc. kap. na 12 mil. K. 1918 zvýšen akc. kap. na 15 mil. K a novými akciemi uhrazena železárna firmy C. T. Petzold & Co. v Krieglach (Štýrsko). Nostrifikace a rozdělení závodů. V rámci nostrifikačního řízení vneseny s platností od 1./1. 1921 rakouské závody do samostatné Eisenwerke Aktiengesellschaft Krieglach, na níž převedena z akc. kap. částka 3 mil. K, za kterou byly svého času závody převzaty. Formálně provedena tato transakce tím způsobem, že za každých 5 starých akcií vydána 1 akcie rakouské a 4 akcie československé společnosti. V září 1923 zvýšen akc. kap. z 12 na 36 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 1:2 po Kč 230. S platností od 1./1. 1928 uzavřela společnost s Báňskou a hutní společností v Praze provozní společenství pro výrobu a odbyt plechů. Oba podniky vybudovaly nákladem asi 120 mil. Kč v Karlově Huti novou válcovnu s měsíční výkonností 6500 t, do níž postupně soustředily převážnou část výroby jemných plechů ze svých starých závodů. S platností od 1./1. 1932 ustavena společnost Válcovny plechů akc. spol. (kapitál 50 mil. Kč v 5000 akciích po Kč 1.000 nominale), která převzala novou válcovnu v Karlově Huti, od Báňské a hutní společnosti starou válcovnu v Karlově Huti a od Železáren Rotava-Nýdek akc. spol. závody v Rotavě, Šindlvaldu a Nýdku. Každá ze zakladatelských firem získala polovinu akciové jistiny jakož i značné pohledávky za zbývající hodnotu přínosů do Válcoven plechů akc. spol. Po vnesení svých závodů do Válcoven plechů akc. spol. staly se Železárny Rotava-Nýdek akc. spol. holdingem, jehož příjmy pozůstávají z výnosu účastí a pohledávek za Válcovnami plechů akc. spol. V majetku společnosti je dále Falknovsko-Grasetské hnědouhelné těžířstvo. Dividendy 1909/10 (18 měsíců)-1918/19: 12, 9, 10, 8, 5, 12, 18, 20, 16, 16 %; 1919/20-1920/21: Kč 50 a Kr 50, Kč 54 a Kr 150; 1921/22-1922/23: 0; 1924-1930: 8, 8, 8, 10, 10, 10, 6 %; 1931-1937: 0. Platebny: Eskomptní, Union, Anglo-Prago, Creditanstalt. Bursy: Praha, Vídeň. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 658 624 433 287 143 108 nejnižší 554 399 275 89 84 75 poslední 589 434 278 108 103 76 1938 (do 30./6.): nejvyšší 295, nejnižší 128, poslední 220.

1934 94 63 70

1935 85 52 80

1936 355 74 340

1937 543 250 304


závody

zásoby

hotovost

efekty

dlužníci

bil. suma

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 Pasiva

17.3 14.1 13.9 akc. kap.

28.6 22.6 13.1 reservy

0.3 0.2 0.1 věřitelé

14.3 14.1 13.8 25.4 25.4 25.4 25.4 27.3 27.3 přenos

39.8 66.2 74.8 91.5 89.8 90.4 89.9 85.8 76.7 zisk

100.3 117.2 115.7 116.9 115.2 115.8 115.3 113.1 104.0

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

36.0 36.0 36.0 36.0 36.0 36.0 36.0 36.0 36.0

8.1 8.1 8.1 11.1 8.1 8.1 8.1 8.1 8.1

50.0 68.6 69.1 70.2 70.4 70.6 70.0 67.7 58.4

2.3 2.3 2.3 0.5 0.6 0.7 1.1 1.3 1.3

3.9 2.2 0.1 0.2 0.1 0.4 0.2 0.2


122


režie

pas. úrok

daně

soc. břem.

odpisy

hr. zisk

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

0.65 0.67 0.65 0.38 0.45 0.34 0.27 0.10 0.27

0.68 1.66 4.52 -

2.28 0.81 0.39 0.25 0.17 0.17 0.17 0.99 1.27

4.58 3.62 2.19 -

3.16 2.62 -

15.19 11.65 7. 88 0.78 0.73 0.86 0.61 1.11 1.76

b) Zahraniční společnosti.

Oesterreichisch-Alpine Montangesellschaft. Správní rada: Dr. Albert Vögler, předseda, Rudolf Eisenstuck a Dr. Oskar Sempell, místopředsedové, Dr. Anton Apold. Ing. Dr. Otto Böhler, Dr. Daub, Dr. Adalbert Flaccus, Ing. Erich Heller, Alois Hitschfeld, Dr. Julius Hochapfel, Dr. Hugo Noot. Dr. Plei-ger, Dr. Friedrich Thyssen, Dr. Voss, Dr. Erich Winnacker. Dr. August Zahlbruckner. Představenstvo: Generální ředitel Dr. Hans Malzacher, ředitel Dipl. Ing. Richard Kroen. Generální ředitelství ve Vídni: Závody: uhelné doly v Seegraben b. Leoben, Fohnsdorf a Koflach s čistírnou uhlí ve Fohnsdorfu a zařízením na sušení uhlí v Koflachu; doly na železné rudy: Eisenerz a Hüttenberg; magnesitové doly a křemenové lomy: Wald a Krieglach; železné hutě (6 vysokých a 14 martinských pecí s výkonností ca. 7,940.000 q surového železa., 1 elektropec) Donawitz (hlavní závod), Zeltweg, Neuberg, Eisenerz; válcovny: Donawitz a Kindberg; závody dílenské, stavba železničních směn a továrna na drobný železniční materiál: Zeltweg; továrna na podkovy: Kindberg; výroba per: Neuberg. Na společnost připadalo asi 80 % rakouské produkce železa a oceli a asi 35 % (včetně koncernových společností přibližně 50 %) tuzemské těžby hnědého uhlí. Průměrný stav zaměstnanců: 1929 1930 1931

14.478 11.620 7.942

1932 1933 1934

6.818 6.954 7.597

1935 1936 1937

8.598 9.385 12.550

Produkce v tisících q: Rok

uhlí

ruda

sur. železo

ingoty

válc. zboží

1913 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

11.352 9.419 10.722 11.459 9.197 8.851 10.161 10.445 10.516 10.782 10.901 12.416

19.534 15.847 19.131 18.666 11.743 5.110 3.068 2.660 4.640 7.726 10.201 18.776

5.866 4.302 4.583 4.575 2.846 1.447 945 879 1.309 1.932 2.479 3.822

4.196 3.651 4.513 4.468 3.241 2.122 1.228 1.356 1.832 2.275 2.687 4.308

2.455 2.203 2.796 2.887 2.178 1.314 718 781 1.211 1.343 1.483 2.291

Akciový kapitál S 60,000.000 ve 3,000.0001) akciích po S 20 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 18.18 mil. S. Přenos na 1938: 0.99 mil. S. Posl. v. h. 12./4. 1938. Obligace: 7 % americké zlaté bony, splatné ve 30 letech. Emitovány v dubnu 1925 firmami F. J. Lisman & Co., A. M. Lamport & Co. a Morgan, Livermore & Co. v New Yorku v částce 5 mil. $. Půjčka vynesla pouze 27.4 mil. S (asi 77.4 %), disažio v částce 8.05 mil. S odepsáno 1927 z reserv a přenosu zisku. Umořování slosováním (tah každé 2 měsíce) až do konce března 1935 jmenovitou hodnotou. Po tomto datu má společnost právo bony amortisovati buď koupěmi nebo výpověďmi. Půjčka byla nevypověditelná do 1./3. 1928, po tomto datu lze ji vypověděti vždy v 60 dnech až do 1./3. 1930 za www.securityprinting.org

123


102 %, později za 100 %. Kusy po 100, 500 a 1000 $. Vylosované kusy a úroky vyplácejí se bez srážky jakýchkoliv nynějších neb budoucích daní v dolarech.2) Stav 31./12. 1937: $ 4,024.800. Společnost vznikla 1881 s kapitálem 30 mil. zl. sloučením 9 montánních podniků, k nimž později připojeny další. Převzaté závody zreorganisovány a zkoncentrovány, výtěžku odprodeje přebytečných nemovitostí použito k financování stavby dráhy Eisenerz-Vordenberg a investic v závodech Donawitz a Hieflau. V roce 1887 dostavěna první vysoká pec v Hieflau, čímž zvýšena podstatně produkce železa na koksové basi. 1897 přešla většina akcií na novou skupinu, která se snažila výrobu dále zkoncentrovati a zdokonaliti. 1902 zvýšen akc. kap. ze 60 na 72 mil. K, výtěžku emise použito k splacení dluhů. Počátkem roku 1919 zvýšen kapitál na 90 mil. K a koncem téhož roku dále na 100 mil. K, při čemž poslední emise 10 mil. K přenechána rakouskému státu. Výtěžku obou emisí použito k splacení dluhů a financování investic. 1919 získaly - hlavně koupěmi na burse - italské skupiny Fiat-Credito Italiano asi 200.000 a skupina Castiglioni-Banca Commerciale Italiana asi 50.000 a tím dohromady většinu akcií Alpinky. Skupina Fiat-Credito Italiano prodala 1921 své akcie německému koncernu Rhein-Elbe-Union (Stinnes), který se po dohodě s druhou italskou skupinou ujmul gesce. Za účelem financování investic zvýšen 1922 akc. kap. na 200 a 1923 dále na 300 mil. K. V roce 1923 zvýšen akc. kap. na 600 mil. K emisí 1,500.000 akcií, z nichž polovice nabídnuta akcionářům (kurs 250.000 K) a polovice za stejného kursu přenechána syndikátu CastiglioniNiederösterreichische Escompte-Gesellschaft. Výtěžkem emise zakoupena většina akcií hornoslezské Bismarckhütte A.G., přes níž kontrolou Kattowitzer Bergbau A.G. v Katovicích měla býti podniku zajištěna potřebná koksová base. Tato kombinace se však brzy ukázala neproveditelnou. 1925 uzavřena smlouva se skupinou Rhein-Elbe-Union o odběru 1.5 mil. t koksu během 5 let s výhradou, že část nákladu bude splacena v akciích Bismarckhütte A. G. V roce 1926 přešla majorita Alpinky - nacházející se po pádu Stinnesově a Castiglionově ve vlastnictví skupiny Siemensovy - na nově zřízený ocelářský trust Vereinigte Stahlwerke A. G. Zlatá bilance k 1./1. 1925: akciový kapitál 60 mil. S (výměnou dosavadních akcií po 200 K na nové po 20 S) a reservní fondy 42 mil. S. V červenci 1926 prodala společnost svůj veškerý majetek v ostravsko-karvínském revíru (Poruba u Orlové) za cenu asi 30 mil. Kč československému státu. Výtěžku použito k částečnému splacení bankovních závazků. Po připojení Rakouska k Německu má býti Alpinka zapojena do programu německé „hospodářské čtyrletky“ v rámci spolupráce s Reichswerke Hermann Göring A. G. Účasti: Kromě jiných menších účastí vlastní společnost asi 78 % akcií Graz-Köflacher Eisenbahn- und Bergbau A.-G. ve Štýrském Hradci, společně se zvláštním konsorciem kontroluje většinu prioritních a kmenových akcií Eisenhandels- und Industrie A. G. Greinitz ve Štýrském Hradci, dále ovládá řadu prodejních společností; 1938 získána majorita Styria, Blech- und Eisenwerkefabriks A. G., Wasendorf. Dividendy 1900-1917: 10, 7, 7, 81/2, 10, 12, 15, 19, 20, 18, 19, 21, 26, 171/2, 11, 21, 25, 13 %; 1918-1921: 10, 10, 25, 50 %; 1922-1923: K 4000, 8000 = 2000, 4000 %; 1924-1927: 0; 1928 až 1929: 4, 4 %; 1930-1936: 0; 1937: 4 %. Platebny: Eskomptní, Creditanstalt, Promontana A.G., Zug (Švýcary). Bursy: Praha, Vídeň, Berlín, Frankfurt. 1)

Z toho 1,699.611 akcií (56.65 %) ve vlastnictví Vereinigte Stahlwerke A.-G., Düsseldorf. Splatnost obligací zní výslovně na zlaté dolary, při čemž podle smlouvy ve sporných případech rozhodují zákony státu New York. V důsledku zrušení zlatého standardu v U. S. A. stala se otázka honorování půjčky spornou a je předmětem soudních procesů. 2)

Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 224 222 181 98.50 63.57.nejnižší 193 151 81 41.34.36.poslední 204 154 81 45.46.50 37.50 1938 (do 30./6.): nejvyšší 268.50, nejnižší 121, poslední 133.


1934 61.50 37.46.50

1935 84 45 80

1936 280.77.50 277.-

1937 491 221 265

124

Československé bursovní papíry 1938-1939 Účet rozvažný v milionech S: Aktiva

závody

zásoby

dlužníci

směnky

efekty

hotov.

kauce

bil. suma

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

109.6 113.3 110.2 107.4 107.3 102.8 98.0 88.8 92.9

25.5 22.8 13.5 12.3 13.3 9.4 10.9 11.7 17.2

19.6 15.6 12.9 9.9 11.7 11.3 14.4 13.5 21.1

0.1 0.5 3.7 1.2 0.4 0.2 0.1 0.1 4.3

5.3 5.8 6.0 7.2 8.2 8.7 8.7 8.6 11.6

0.2 0.2 0.4 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2

0.4 -

160.7 158.3 146.6 138.2 141.1 132.6 132.4 122.9 147.3

Pasiva

kapitál

reservy

obligace

věřitelé

kauce

přenos

zisk

netto obrat

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

60.0 60.0 60.0 60.0 60.0 60.0 60.0 60.0 60.0

34.4 34.4 34.4 27.9 20.3 18.2 18.2 18.2 18.2

33.7 33.2 32.7 32.2 32.2 32.2 30.2 29.4 28.6

29.6 29.3 19.3 18.1 28.5 22.2 24.0 14.8 37.1

0.4 -

0.1 0.3 0.3 0.5

2.6 - 1) - 2) 0.5 2.8

129.2 100. 9 70.7 47.3 46.0 63.0 70.6 83.4 126.5

režie

soc.břem.

hr. zisk

Účet zisku a ztráty v milionech S: Rok

investice

odpisy

obligace

úroky

daně

1929 13.9 10.1 2.4 - 1.2 3.5 3.6 5.5 28.9 1930 11.1 7.4 2.3 - 2.1 3.0 3.6 4.7 23.1 1931 1.2 4.5 2.3 - 1.3 2.3 2.9 3.3 16.6 1932 2.1 4.9 2.2 - 0.9 2.0 2.6 3.6 9.5 1933 5.0 5.1 1.8 - 1.3 1.9 2.4 3.7 8.51) 1934 1.6 5.9 1.5 - 1.6 1.9 2.4 3.7 14.92) 1935 1.4 6.1 1.5 - 1.1 2.1 2.4 3.6 16.8 1936 2.9 12.2 1.4 - 0.7 2.1 2.2 4.0 23.2 1937 15.2 15.5 1.4 - 0.4 3.5 2.5 4.9 31.0 1) Provozní ztráta 2.43 mil. S (včetně kursové diference 1.56 mil. S, vzniklé konversí zahraničních závazků na šilinky), jakož i odpisy v částce 5.12 mil. S, celkem tedy 7.55 mil. S, odepsány z reserv. 2) K úhradě salda výdajů a odpisů použito 2.17 mil. S z reserv.


125


B. KOVODĚLNÝ PRŮMYSL

Akciová společnost dříve Škodovy závody v Plzni. Správní rada: Ing. Vilém Hromádko, předseda, Dr. techn. h. c. Eugène Schneider, místopředseda, Charles de Boissieu, Pierre de Cossé-Brissac, Paul Gaultier, Jacques Chanzy, Václav Klement, Bohuslav Kučera, Aimé Lepercq, Ing. Vladimír List, Dr. Emil Miřička, Ing. Ladislav Novák, Karel Prokop, Dr. Hanuš Ringhoffer, Christophe Rochette, Armjand de Saint-Sauveur, Dr. Antonín Schauer, Viktor Stoupal, Dr. Karel Trapl, André Vicaire, Dr. Ing. Milan Žuffa. Generální ředitelství: Ing. Adolf Vamberský, generální ředitel; vedení obchodního ředitelství pro tuzemsko: Ing. Jaroslav Pokorný, náměstek generálního ředitele; export: Ing. Miloš Rubeška a Ing. Jaroslav Krejčí, ředitelé; Josef Modrý, vrchní administrativní ředitel; Ing. Václav Beneš, vrchní technický ředitel; Václav Skřivánek (finanční oddělení) a Dr. Kamil Kleiner (právní oddělení), náměstkové vrchního ředitele. Sídlo v Plzni, generální a obchodní ředitelství v Praze. Výrobní program společnosti zahrnuje hutnictví (litinové odlitky a výkovky, ocelové polotovary), všeobecné strojnictví, elektrotechnické výrobky, zbrojní materiál (děla a střelivo) a hornické produkty (černé a hnědé uhlí, stavební a hnojivé vápno). Závody: Plzeň, Doudlevce, Nýřany, Bolevec, Přehýšov (t. zv. plzeňská skupina), Smíchov, Hradec Králové, Hrádek, Mladá Boleslav, Brno, Komárno. Hornické podniky: Kamenouhelné doly Krimich a Josef v Nýřanech (denní produkce asi 600 tun); hnědouhelné doly Prokop v Zahořanech (mimo provoz) a Hrabák v Čepirozích (denní produkce 600 tun); důl na železnou rudu v Ejpovicích u Plzně; vápenice ve Zdicích; různý jiný horní majetek (nevyužitý nebo pronajatý). Celková výměra všech pozemků asi 7.5 mil. m2. 1929 1930 1931

640 571 436

Náklady na zaměstnance (v milionech Kč) : 1932 252 1933 230 1934 299

1935 1936 1937

380 456 682

Akciový kapitál Kč 220,000.000 v 687.500 akciích po Kč 320 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 432.3 mil. Kč, stabilisační fond 233.2 mil. Kč, celkem 665.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 2.7 mil. Kč. Posl. v. h. 14./6. 1938. Obligace: 41/2 % priority z 1908, celkem 10 mil. K, zbytek splacen k 2./1. 1924. - 8 % obligace z 1922, celkem 1 mil. £, zbytek splacen k 1./1. 1927. - 71/2 % obligace z 1926, celkem 2.5 mil. £, zbytek splacen k 1./12. 1930. 6 % First Mortgage Sterling Debentures (6 % obligační zápůjčka v librách). Půjčka uzavřena ve výši £ 5,000.000 na základě usn. mim. v. h. z 5./7. 1930 za účelem konverse 71/2 % anglické obligační zápůjčky z 1926 a financování velkých zahraničních úvěrových obchodů. Vyložena k upisování v červenci 1930 a sice v Londýně částka £ 2,500.000 (anglická tranche) při kursu 95 % (při konversi doplácelo se disagio a úroková diference dosavadní 71/2 % půjčky upisujícímu starému obligacionáři hotově částkou £ 6/5 s) a v Paříži rovněž £ 2,500.000 (francouzská tranche) při kursu 96 %. Titry anglické tranche, emitované finanční skupinou za vedení British and Allied Investment Corp., vydány jsou v kusech po £ 50, 100 a 500 s kupony k 1./6 a 1./12. Titry francouzské tranche, emitované francouzskou finanční skupinou za vedení Banque de 1'Union Parisienne (jejími členy jsou dále Crédit Lyonnais, Société Generále, Comptoir National ďEscompte de Paris a Banque des Pays du Nord), vydány jsou ve 250.000 obligacích, znějících dle přání majitele na £ 10 nominale nebo Frcs 1.242,137, s kupony k 1./6 a 1./12. Půjčka jest splatná nejpozději ve 25 letech, počínajíc 1./12. 1931. Umořuje se slosováním nebo nákupem z volné ruky. Celá půjčka nebo její část může býti kdykoliv splacena po 3měsíční výpovědi. Půjčka jest zajištěna hypotekárně v prvním pořadí na veškerém nemovitém majetku společnosti. Úroková služba u anglické tranche v librách, u francouzské tranche ve Frcs parity z roku 1928. Stav půjčky 30./9. 1930: £ 5,000.000 = Kč 822,516.057, koncem roku 1937: £ 3,042,080 = Kč www.securityprinting.org

126


571,476.191.851), t. j. bilancováno při kursu libry i franku z 31./12. 1937. Bursy: Londýn, Paříž, Praha (exoty). 1)

Po odečtení obligací ve vlastním majetku v hodnotě Kč 87,168.136.20.


1936 116 103 105

loco Londýn 1937 114 101 104


1930 931/4 905/8 921/2

1931 93 40 40

Rok 1930 nejvyšší nejnižší poslední 1) Rok 1938 pouze do 30./6.

1931 1099 455 590

Kursy na pražské burse (exoty): Anglické kusy loco Praha 19381) 1936 1937 1041/2 119 1141/4 90 104 101 100 1071/2 105 Kursy na londýnské burse: 1932 1933 1934 661/2 73 87 35 64 70 1 63 72 /2 75 Kursy na pařížské burse: 1932 1933 1934 800 795 857 505 610 685 720 730 830

19381) 110 99 1091/2

1936 2220 1660 2005

Francouzské kusy (kusy £ = Frcs) 1937 2180 1820 1820

1935 98 74 91

1936 991/2 81 821/2

1937 96 81 92.50

19381) 921/2 50 571/2

1935 1040 851 888

1936 1320 830 1161

1937 1927 1161 1676

19381) 1765 1110 1340

19381) 18971/2 1525 17621/2

Společnost, založená 1899 s kapitálem 25 mil. K převzala za 13 mil. K v akciích a 2 mil. K na hotovosti závody Ing. Emila Škody v Plzni, sestávající z ocelárny, strojovny, zbrojovky a ostatních závodů s pozemky a příslušenstvím. Škodovy závody, jež po skromných začátcích v letech 70. rychle získaly významné místo ve strojírenském a kovodělném průmyslu, byly po zakcionování dále rozšířeny a dobrou kvalitou výrobků získaná účast v některých mezinárodních dodávkách zajistila jim vbrzku světové jméno. Na podnět vojenských kruhů rozšířeny 1911/13 strojírny a zbrojovka, s čímž souviselo zvýšení akc. kap. nejprve na 30 mil. K (1911), pak na 35 mil. K (1912) a v srpnu 1913 na 40 mil. K. 1914 zvýšen akc. kap. na 42 mil. K a z nových 10.000 akcií použito 8400 kusů k výměně za akcie Pražských strojíren akc. spol. (později Spojených strojíren akc. spol.), které prodáno zařízení strojovny, mostárny a kotlárny v Plzni a s níž uzavřeno zájmové společenství. Byla-li Škodovka již 1910/1914 plně zaměstnána domácími i zahraničními vojenskými dodávkami, nutil ji průběh války k dalšímu stupňování aktivity a rozšiřování závodů. 1916 zvýšen akc. kap. nejprve na 45 mil. K a později bezplatným nakolkováním nominale ze 200 na 320 K na vrub reservních fondů provedeno další zvýšení na 72 mil. K. Poválečná reorganisace. Státním převratem vznikla pro Škodovy závody kritická situace, neboť společnosti - mající značné pohledávky za rakouským erárem a dlužící protihodnoty bankám - chyběly prostředky k financování investic spojených s přechodem k mírové výrobě. Za těchto okolností ujednána 1919 kooperace s francouzskou skupinou Schneider et Cie. (Le Creusot), které pevně přenecháno nominale 72 mil. Kč nových akcií, jimiž dosavadní akc. kap. zdvojnásoben. Výtěžku emise použito k financování dalekosáhlého reorganisačního programu, v jehož rámci zavedena výroba řady nových výrobků. S platností od 1./1. 1921 převzaty výměnou akcií Spojené strojírny akc. spol. dříve Škoda, Ruston, Bromovský a Ringhoffer (závody Smíchov, Hradec Králové, Praha a Plzeň), čímž docíleno lepšího využití továren na polotovary pro vlastní potřebu; akc. kap. zvýšen při této příležitosti na 194 mil. Kč. 1922 převzaty cestou fuse Nýřanské kamenouhelné doly sv. Pankráce spol. s r. o. v Nýřanech (podíly v portefeuille od roku 1917). 1923 dobudována elektrotechnická továrna v Doudlevcích a najata státní loděnice v Komárnu, v níž se vyrábějí čluny, lodi a různé železné konstrukce. Koncem téhož roku zvýšen akc. kap. na 200 mil. Kč, nové akcie přenechány zvláštnímu konsorciu. 1924 převzaty výměnou akcií Akciové železárny a ocelárny v Hrádku, v nichž získán již dříve rozhodující vliv za účelem zvýšení odbytu válcovaných produktů. S platností od 1./1. 1925 převzata výměnou akcií továrna automobilů a motorových pluhů Laurin & Klement akc. spol. v Mladé Boleslavi, čímž podstatně rozšířen program vlastního automobilového oddělení. V listopadu 1927 získána v Brně elektrotechnická továrna Bartelmus, Donát a spol.


127


V letech 1928/29 vybudována v Mladé Boleslavi moderní automobilka, v níž zahájena pásová výroba. Od 1./1. 1930 jest tato továrna, stejně jako všechny jiné tovární objekty a prodejny, věnované výrobě, prodeji a opravám automobilů, pronajata Akciové společnosti pro automobilový průmysl (Asap) v Praze. V letech 1923-1930 proveden rozsáhlý investiční program (celkový náklad asi 1400 milionů Kč), v jehož rámci všecky závody zracionalisovány, při čemž vzat zřetel na typisaci a normalisaci výroby. Strojírenský kartel. Společnost je členem celostátní cenové a kontingentní dohody velkých strojíren, která se vztahuje na domácí zakázky z oboru elektrotechnického, strojního a hutního (nikoli automobilového). Tato dohoda platí do 31./12.1949. V souvislosti s opčním závazkem, vzešlým při kontrahování úvěru v částce 250 mil. Kč v roce 1931, zvýšen 1937 akc. kap. ze 200 na 220 mil. Kč. Nové akcie převzala tuzemská skupina, blízká Anglo-československé a Pražské úvěrní bance, která se zavázala tuto účast podržet a neuvádět na trh. Při této příležitosti uhradil podnik zbytek úvěru a splnil i ostatní závazky ze smlouvy plynoucí. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 306.7 mil. Kč do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: 73.4 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a cenných papírů. Zbývá ve stabilisačním fondu 233.2 mil. Kč. Účasti (rok získání účasti): Československá Zbrojovka akc. spol. v Brně (1924), účast 1934 rozšířena: Kablo, akciová továrna na káble a drátěná lana, Kladno (1925); Československá letecká společnost v Praze (1926); Avia, akc. spol. pro průmysl letecký v Praze (1926); Polskie Základy Škody, Varšava (1926), společnost prodala 1935 svou továrnu leteckých motorů polskému státu a omezila činnost; Uzinele Metalurgice S. A. Ploesti (Rumunsko) (1928); Novák & Jahn, akc. spol. pro stavbu strojů a mostů v Praze (1929); Konstruktiva, stavební akc. spol. v Praze (1929); Akc. spol. pro automobilový průmysl (Asap) v Praze (1930); České závody Kontakt akc. spol., Chomutov (1930); Omnipol, obchodní společnost s r. o., Praha. Dividendy: 1899/1900 (15 měsíců) až 1910: 71/2, 0, 0, 0, 0, 0, 6, 71/2, 8, 8, 10 %; 1911-1915: 12, 14, 15, 14, 17 %; 1916 (nominale K 320) až 1919: 171/2, 171/2, 0, 0 %; 1920-1928: 5, 81/2, 10, 10, 121/2, 133/4, 155/8, 171/2, 217/8 % = 16, 27.20, 32, 32, 40, 44, 50, 56, 70 Kč; 1929-1930: po 281/8 % = 90 Kč; 1931-1933: 0; 1934: 29 Kč; 1935-1937: 55 (49.50), 61.50 (55.35), 72 (64.80) Kč. Platebny: Živno, Anglo-Prago, Průmyslová, Union Européenne (Paříž). Bursy: Praha, Vídeň, Paříž. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 1424 1924 1866 1491 552 664 nejnižší 1145 1373 1142 378 279 391 poslední 1391 1606 1202 418 438 564 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1434, nejnižší 1100, poslední 1266. Kursy na pařížské burse (Frcs za 1 kus) Rok 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 1370 1144 405 432 nejnižší 920 340 190 281 poslední 935 340 318 392 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1450, nejnižší 775, poslední 1050.

1934 909 561 893

1935 1391 854 1381

1936 1972 1378 1966

1937 2274 1260 1370

1934 555 360 555

1935 800 515 710

1936 1290 695 1255

1937 1410 1145 1410


pozemky

závody

domy

zásoby

dlužníci

efekty

směnky1)

bil. suma

1926 1/1 274) 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 3510) 1935 1936 1937

28.6 55.6 59.4 60.8 71.0 85.7 88.3 89.0 89.0 88.9 83.5 81.9 81.9 82.3

299.3 558.5 566.8 621.4 802.0 837.5 803.1 785.2 758.9 719.0 666.0 607.3 571.8 531.8

24.8 45.2 44.5 46.3 55.1 52.3 42.3 40.8 39.9 38.4 35.5 34.3 33.6 32.6

184.3 184.3 185.6 267.9 230.4 159.9 109.8 99.3 130.2 169.0 169.0 180.6 416.3 565.3

619.1 619.1 666.1 885.0 1266.9 1472.3 1356.9 1160.5 986.0 1022.6 1022.6 884.8 889.9 1068.1

303.5 303.5 324.2 348.4 317.0 285.3 236.5 222.3 220.2 238.4 226.3 275.9 310.0 253.5

25.0 25.0 25.0 36.8 75.3 41.8 86.8 100.0 57.7 71.9 71.9 47.7 103.8 144.1

1484.6 1791.3 1871.9 2266.7 2817.7 2934.8 2723.6 2497.1 2281.9 2348.2 2274.8 2112.5 2407.3 2677.7


128


akc. kap.

reservy

daně

půjčky

věř. I.2)

věř. II.3)

akcepty

zisk

1926 1/1 274) 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 3510) 1935 1936 1937

200.0 200.0 200.0 200.0 200.0 200.0 200.0 200.0 200.0 200.0 200.0 200.0 200.0 200.0

330.1 636.85) 636.8 636.8 709.9 710.4 730.9 730.9 727.0 726.7 653.4 646.7 646.5 665.5

48.1 48.1 24.1 41.1 26.5 22.0 -

411.2 411.2 386.7 398.7 394.1 822.5 756.7 715.1 669.8 619.1 619.1 567.7 620.611) 571.512)

251.6 251.6 367.7 619.8 1018.8 829.9 740.2 597.1 497.3 598.2 598.2 361.5 450.1 520.5

182.0 182.0 187.5 276.6 351.0 260.9 269.7 234.9 162.6 166.8 166.8 292.3 437.2 563.8

21.4 21.4 25.2 39.6 49.5 20.2 15.0 7.9 14.1 15.1 15.1 2.6 6.6 74.2

40.2 40.2 43.9 54.0 68.0 68.8 11.1 11.1 11.1 22.3 22.3 41.7 46.2 62.2

Rok

invest.

odp. řád.6)

odp. mř.7)

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: 1926 141.2 29.8 1927 53.7 35.6 6.7 1928 110.2 38.5 13.9 1929 284.1 48.9 35.6 1930 174.6 61.1 66.1 1931 23.1 64.9 1932 14.9 33.6 1933 3.9 31.0 1934 1.7 43.3 1935 7.4 57.9 10.9 1936 28.1 56.5 7.9 1937 49.4 79.6 10.4 1) Směnky a hotovosti. 2) Věřitelé v běžných účtech. 3) Jiné účty věřitelské. 4) Stabilisační východisková bilance k 1./1. 1927. 5) Včetně stabilisačního fondu 306.6 mil. Kč. 6) Odpisy řádné. 7) Odpisy mimořádné. 8) Dotace různých reservních fondů. 9) Účet provozovací a úroky. 10) Restabilisace k 1./1. 1935. 11) Po odečtení obligací ve vlastním majetku v hodnotě 76.5 mil. Kč. 12) Po odečtení obligací ve vlastním majetku v hodnotě 87.2 mil. Kč.

daně

soc. břem.

fondy8)

hr. zisk9)

přenos

19.9 21.2 30.8 28.4 10.0 5.1 6.6 6.1 16.1 21.3 46.0

22.6 30.9 36.7 33.5 27.8 25.3 24.9 27.8 30.3 33.4 43.7

229.1 0.5 0.5 20.5 -

298.4 127.8 157.9 219.6 257.4 132.4 63.9 62.6 88.4 154.8 164.0 240.6

0.6 1.0 0.6 0.9 1.0 1.8 11.1 11.1 11.1 2.1 1.4 1.3

A. S.Walter továrny na automobily a letecké motory. Správní rada: Vítězslav Kumpera, předseda, Karel Vendulák, místopředseda, Ing. Tenny Kumpera, Dr. Vítězslav Kumpera, Jaroslav Pala, Dr. Karel Stránský. Ředitelství: Ing. Tenny Kumpera, Dr. Vítězslav Kumpera, Theodor Svoboda, Ing. O. Benák, Ing. F. Barvitius. Sídlo, ředitelství a závody v Jinonicích u Prahy. Akciový kapitál Kč 16,800.000 ve 42.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 6.3 mil. Kč, stabilisační fond 1.1 mil. Kč, podpůrné fondy 0.72 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 120.613. Posl. v. h. 11./5. 1938. Společnost založená 1919 za součinnosti České průmyslové banky převzala továrnu automobilů J. Walter a spol. s. s r. o. v Jinonicích. Původní akc. kap. 2 mil. Kč počátkem roku 1920 zdvojnásoben a v listopadu 1920 zvýšen dále na 7 mil. Kč. V říjnu 1921 zvýšení na 8.4 mil. Kč. 1923 zavedena sériová výroba leteckých motorů. 1927 založena výrobna leteckých motorů pod firmou S. Vlajković i Komp. v Bělehradě. Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek 12.01 mil. Kč do stabilisačního fondu. 1931 použito 8.4 mil. Kč k zvýšení akc. kap. na 16.8 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 2.5 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 1.1 mil. Kč ve stabilisačním fondu. www.securityprinting.org

129


Dividendy 1919-1930: 7, 6, 6, 0, 6, 10, 10, 10, 15, 171/2, 15, 15 %; 1931-1932: 0; 1933-1934 (nominale 400 Kč): 4, 5 % = 16, 20 Kč; 1935: 71/2 % = 30 (27) Kč; 1936-1937: po 15 % = 60 (54) Kč. Platebna: Union. Bursa: Praha. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 1200 1180 740 545 nejnižší 630 600 400 430 poslední 1050 735 570 430 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1305, nejnižší 950, poslední 1010.

1934 582 100 532

1935 820 480 764

1936 1783 760 1740

1937 1870 1170 1330


závody

zásoby

dlužníci

směnky

efekty

hotovost

bil. suma

1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937 Pasiva

22.27 21.42 20.74 18.24 16.46 17.88 18.79 akc. kap.

11.00 10.80 9.76 9.76 6.04 10.61 10.70 reservy

4.61 4.46 6.01 6.01 8.74 13.85 12.36 stab. fond

2.19 0.68 1.04 1.04 2.48 1.18 0.09 fondy

0.10 0.06 0.07 0.07 0.07 1.25 1.25 daně

0.20 0.23 0.25 0.25 0.54 0.38 0.39 akcepty

40.37 37.65 37.88 35.37 34.33 45.15 43.58 věřitelé

zisk

1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

16.80 16.80 16.80 16.80 16.80 16.80 16.80

5.95 5.95 6.02 6.02 6.06 6.15 6.31

3.61 3.61 3.61 1.10 1.10 1.10 1.10

0.37 0.37 0.40 0.40 0.46 0. 56 0.72

0.13 0.13 0.20 0.20 0.59 2.20 1.97

4.03 3.00 2.42 2.42 0.04 -

8.39 6.40 7.22 7.22 7.30 14.87 13.06

1.09 1.39 1.21 1.21 1.98 3.47 3.48


služné

1932 3.80 1933 3.18 1934 3.53 1935 3.76 1936 3.82 1937 3.95 1) Restabilisace k 1./1.

daně

režie

odpisy

hr. zisk

přenos

0.99 0.86 1.11 1.61 3.61 3.73

4.88 5.93 6.92 7.98 9.49 11.00

1.83 1.60 2.33 3.03 5.83 4.46

11.80 11.87 14.68 18.21 25.98 26.50

0.79 1.09 0.41 0.15 0.24 0.13

Českomoravská-Kolben-Daněk akc. spol. Správní rada: Dr. Jaroslav Preiss, předseda, Dr. techn. Emil Kolben a Dr. Jan Třebický, místopředsedové, Dr. Josef Dolanský, Ing. Jan Dvořáček, Klement Florián, Dr. Jindřich Hatlák, Ferdinand Menger, Leo Peterka, MUDr. Rudolf Raše, Dr. Jan Rozkošný, Ing. Klement Růžička, Dr. Antonín Schauer, Antonín Tille. Výkonný výbor: Dr. Jaroslav Preiss, Dr. techn. Emil Kolben, Dr. Jan Třebický, Ing. Klement Růžička. Generální ředitelství: Ing. Klement Růžička, generální ředitel; Ing. Jaroslav Gause, JUDr. Jiří Hejda, Vlastimil Žižka, vrchní ředitelé, Ing. Karel Juliš, náměstek vrchního ředitele. Závodní ředitelé: Libeň: Ing. Bohumil Dostál, vrchní ředitel, Vysočany: Ing. Leo Freund, ředitel, Blansko: Ing. Jaroslav Loebl, ředitel, letecká továrna: Ing. Richard Stolle, ředitel. Členové ředitelství: Ing. Jindřich Duška, Ing. Dr. Otakar Maštovský, J. V. Růžička, JUDr. Jan Říha, Václav Šorel. Sídlo a ředitelství v Praze. Továrny (celkem 7) v Libni (2), Vysočanech (2), Karlíně, Blansku a Slaném. Vyfakturovaný obrat 1929-1933 (v mil. Kč): 700, 740, 730, 460, 300; 1934-1937: 330, 341, 530, 690. Akciový kapitál Kč 37,500.000 v 93.750 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 301.3 mil. Kč, podpůrné fondy 4.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 2.2 mil. Kč. Posl. v. h. 14./5. 1938. www.securityprinting.org

130


Společnost založená 1871 pod firmou První českomoravská továrna na stroje s kapitálem 1 mil. zl. zahájila výrobu strojních zařízení pro cukrovary a lihovary a postupně rozšiřovala svoji výrobu na celý obor všeobecného strojnictví. Po počátečních nesnázích, které vedly 1875 k redukci akc. kap. na 600.000 zl., nastává od let 80. pomalý rozvoj podniku, který stále zvětšuje své závody. 1899/1900 zvýšen akc. kap. na K 3,158.000 a výtěžku emise použito k vybudování lokomotivky. 1907 zřízena společně s firmou Ringhoffer automobilka, která 1./1. 1909 přešla úplně do vlastnictví Českomoravské. V říjnu 1915 zvýšen akc. kap. k tíži reserv na K 3,941.600 a nových 1959 akcií vydáno bezplatně akcionářům v poměru 4:1. Koncem 1917 zaokrouhlen kapitál na 4 mil. K, nových 146 akcií prodáno při kursu 1500 K. 1917 získána účast na Středočeských elektrárnách spol. s r. o. V lednu 1920 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč, nových 6000 akcií nabídnuto akcionářům v poměru 2:1 po Kč 650. S platností od 1./1. 1921 převzata výměnou akcií Elektrotechnická akc. spol. dř. Kolhen a spol., čímž získána elektrotechnická továrna, ocelárna a slévárna ve Vysočanech. Akc. kap. zvýšen při této transakci na 8 mil. Kč. Převzaté závody 1923/24 rozšířeny a výroba přenesena do nové továrny, kdežto stará továrna pronajata nově založené Továrně na elektrická počitadla s. s r. o. v Praze. 1923 zvýšen akc. kap. na 16 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 800 Kč; akcionáři, kterým krátce před tím vyplacen z reserv bonus 400 Kč na akcii, složili příplatek 400 Kč a příslušný úrok hotově. 1924 rozděleny dosavadní akcie po Kč 800 na 2 akcie po 400 Kč nominale. V roce 1927 převzata výměnou akcií Akciová společnost strojírny dříve Breitfeld, Daněk a spol. v Praze, čímž získány závody v Karlině, Blansku a Slaném. Akc. kap. zvýšen v souvislosti s fusí z 16 na 23 mil. Kč a v prosinci 1927 provedeno další zvýšení na 25 mil. Kč, při němž nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 23:2 po Kč 3000, neakcionářům po Kč 3600. Jako stavební reserva získány 1930 rozsáhlé pozemky v Letňanech. Za účelem financování investičního programu, v jehož rámci provedeno přeskupení a modernisace závodů, zvýšen v červnu 1929 akc. kap. z 25 na 37.5 mil. Kč; nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 2:1 po Kč 3.800, neodebrané kusy při stejném kursu přenechány bankovnímu syndikátu. Investiční program dokončen zhruba 1931, částečně s pomocí bankovních úvěrů. Strojírenský kartel. Společnost je členem celostátní cenové a kontingentní dohody velkých strojíren, která se vztahuje na domácí zakázky z oboru elektrotechnického, strojního a hutního (nikoli automobilového). Tato dohoda platí do 31./12. 1949. Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek 220 mil. Kč do stabilisačního fondu. V bilanci 1934 použito na zvýšené odpisy 20.6 mil. Kč a ke krytí vykázané ztráty 12.1 mil. Kč ze stabilizačního fondu; zbývá 187.3 mil. Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 100.6 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení, cenných papírů a účastí. Zbývajících 86.7 mil. Kč použito částkou 70 mil. Kč při sestavování bilance 1935 (hlavně ztráty minulých let v dlužnících) a zbytkem 16.7 mil. Kč uhrazena vykázaná ztráta roku 1935. Účasti: Autodopravní akciová společnost v Praze (1925); Podkarpatoruské elektrárny akc. spol. v Užhorodě (1928); „Ošwiecim“ Zjednoczone Fabryki Maszyn i Samochodów S.A., Oświecim-Polsko (založena 1929 s účastí 65 % na akc. kap. 2 mil. Zloty, 1931 výroba omezena); Pražská továrna na isolační trubky s. s r. o. (kapitál 1.2 mil. Kč); Loděnice-Praga spol. s r. o. (kapitál 2 mil. Kč); ElektroPraga, spol. s r. o. (kapitál 1 mil. Kč, z toho 0.7 mil. Kč ČKD); Továrna na elektrická počitadla spol. s r. o. v Praze; Praga-Export, Istanbul. Dividendy 1900-1914 (nominale 400 K): 10, 8, 6, 7, 10, 12, 13, 13, 15, 16, 16, 18, 19, 20, 19 %; 1915-1921: 21, 25, 25, 25, 30, 45, 50 %; 1922: 50 % + bonus 100 %; 1923: Kč 320 = 40 % na nominale 800 Kč; 1924-1930 (nominale 400 Kč): 471/2, 50, 75, 75, 75, 75, 683/4 % = 190, 200, 300, 300, 300, 300, 275 Kč; 1931-1932: 183/4, 6 % = 75, 24 (částečně z reserv) Kč; 1933: 0; 1934: 6 % = 24 Kč (z reserv); 1935: 6 % = 24 (21.60) Kč (z reserv); 1936: 11 % = 44 (39.60) Kč; 1937: 20 % = 80 (72) Kč. Platebna: Živno. Bursa: Praha. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 8630 8260 5640 4780 2290 1715 nejnižší 6140 5030 3680 1930 1190 1140 poslední 7420 5030 3790 2170 1490 1220 1938 (do 30./6.): nejvyšší 3040, nejnižší 2180, poslední 2655.


1934 1580 1170 1555

1935 2195 1360 2160

1936 4290 2090 4290

1937 5650 2670 2950

131


pozem.

stavby

stroje

zásoby

dluž.

1927 1/1 28 1928 1929 1930 1931 1932 19332) 19344) 1/1 355) 19356) 1936 1937

7.0 73.9 74.1 74.3 85.9 86.4 86.4 86.5 87.2 78.5 78.5 78.5 78.6

40.5 107.6 116.1 136.6 171.2 193.0 193.4 190.0 183.4 155.0 149.3 145.1 142.8

27.4 113.5 118.9 137.3 172.0 200.0 179.6 170.5 144.9 86.4 73.4 65.4 63.4

89.6 89.6 144.7 166. 0 142.5 116.0 92.2 105.0 98.0 98.0 110.7 185.7 235.4

276.5 276.5 302.1 380.7 481.0 523.9 435.2 332.4 215.83) 215.4 192.96) 239.5 223.7

Pasiva

akc. kap.

stab. fond

reservy

fondy

věřitelé

1927 1/1 28 1928 1929 1930 1931 1932 19332) 19344) 1/1 355) 19356) 1936 1937

25.0 25.0 25.0 37.5 37.5 37.5 37.5 37.5 37.5 37.5 37.5 37.5 37.5

220.0 220.0 220.0 220.0 220.0 220.0 220.0 199.4 86.7 16.7 -

93.5 196.6 197.7 298.6 300.1 301.7 302.2 300.2 299.0 299.0 308.9 302.8 300.6

Rok

investice

směnky

8.3 299.4 8.3 196.4 8.7 290.2 9.0 318.9 9.4 475.9 9.6 578.4 9.1 461.3 7.8 356.0 6.3 223.73) 6.3 223.7 5.2 271.4 4.1 383.1 3.1 409.7 Účet zisku a ztráty v milionech Kč: odpisy

efekty

hot.

bil. suma

4.8 3.6 2.6 19.4 24.6 16.9 4.9 4.9 0.8 0.1 0.1

6.7 16.4 21.6 18.1 20.8 21.0 21.4 16.8 16.8 18.9 21.2

3.1 3.1 2.1 1.4 0.9 2.4 0.5 0.2 0.4 0.4 0.6 0.6 0.6

451.5 671.5 769.4 916.3 1077.8 1159.0 1032.8 923.7 768.1 655.4 639.7 733.8 765.8

přenos

čistý zisk

4.0 4.0 2.7 2.7 2.7 2.6 2.5 2.2 2.2 2.2 0.7 -

21.1 21.1 25.1 29.5 32.1 9.1 0.31) - 1.32) - 12.14) - 16.77) 6.3 14.2

7.3 7.3

režie

hrubý zisk

1927 17.5 9.4 76.9 107.4 1928 36.4 22.3 88.2 135.7 1929 63.4 24.2 100.2 154.0 1930 111.4 30.5 116.0 178.6 1931 92.6 42.5 123.5 175.1 1932 16.8 36.6 99.1 138.5 1933 3.4 15.8 81.2 95.8 1934 4.7 36.34) 75.2 99.5 1935 5.2 24.0 78.5 85.8 1936 11.9 24.0 91.7 122.1 1937 22.2 26.5 119.7 160.5 1) K doplnění zisku na výplatu 6 % dividendy použito 1.95 mil. Kč z reserv. 2) Vykázaná ztráta 1.3 mil. Kč odepsána z reserv, zbytek zisku z roku 1932 ve výši 2.2 mil. Kč převeden opět na nový účet. (Podle pozdějšího sdělení výroční zprávy za rok 1934 byla ztráta roku 1933 pouze zčásti vykázána veřejně, značnějším však dílem kryta z tichých reserv; od tohoto způsobu užívání vnitřních reserv však podnik v roce 1934 opět ustoupil.) 3) Po vyloučení průběžných položek 118.9 mil. Kč v dlužnících i věřitelích. 4) Po zvýšení odpisů s pomocí 20.6 mil. Kč ze stabilisačního fondu bilančně vykázaná ztráta 12.1 mil. Kč kryta rovněž odpisem ze stabilisačního fondu; naproti tomu přeměněn zbytek zisku z 1932 v částce 2.16 mil. Kč ve zdaněnou reservu z roku 1935 a současně ze zdaněných reserv vyplacena 6 % dividenda částkou 2.25 mil. Kč. 5) Restabilisace k 1./1. 1935. 6) V bilanci odepsány všecky ztráty minulých let (hlavně v dlužnících) celkovou částkou 70 mil. Kč k tíži stabilisačního fondu. 7) Provozní ztráta roku 1935 v částce 16.7 mil. Kč odepsána ze stabilisačního fondu.

Křižík-Chaudoir, měďárna, kabelovna a elektrotechnické závody, akc. spol. Správní rada: Dr. techn. h. c. František Křižík, předseda, Leo Peterka a Gustav Chaudoir, místopředsedové, Dr. Zdeněk Fafl, František Chytil, JUDr. Jan Jonáš, Bohuslav Kučera, Robert Mandelík, Dr. Zdeněk Mikulejský, Ing. Dr. techn. Karel Risinger, JUDr. Antonín Schauer, Prof. Ing. Ludvík Šimek. Ředitelství: Ing. Dr. techn. Karel Risinger, generální ředitel; Ing. Maximilian Čížek, vrchní obchodní ředitel; Václav Nechansky, Ing. Augustin Seifert, Engelbert Schicht a Rudolf Válek, ředitelé. Sídlo a ústředí v Praze, závody na Smíchově a v Podmoklech.


132


Akciový kapitál Kč 40,000.000 ve 100.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 25.3 mil. Kč, stabilisační fond 30.54 mil. Kč, úřednický fond 4.9 mil. Kč, daňová reserva 7.4 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 3.1 mil. Kč. Posl. v. h. 1./4. 1938. Společnost založená 1917 za účasti Pragobanky s kapitálem 5 mil. K převzala elektrotechnické závody firmy Fr. Křižík v Karlíně. Za účelem investic zvýšen akc. kap. 1918 na 6 mil. K. 1919 další zvýšení na 15 mil. Kč, výnosu použito opět k investicím a k zakoupení všech podílů (4 mil. Kč) Bergmannových elektrotechnických závodů spol. s r. o. v Podmoklech. V prosinci 1920 zvýšen akc. kap. na 30 mil. Kč, nové akcie v poměru 1:1 po Kč 850 nabídnuty akcionářům. Koncem 1922 získáno 97 % akcií Chaudoirových kovodělných závodů v Podmoklech, jejichž provoz 1./1. 1923 převzat do vlastní režie; akc. kap. zvýšen při této příležitosti na 40 mil. Kč. Vlivem deflační krise utrpěla společnost v letech 1922/23 ztráty, odepsané částkou asi 10 mil. Kč z reserv. Novým vedením provedená reorganisace vedla k přestavbě celého koncernu. S platností od 1./1. 1927 převzaty fusí Bergmannovy elektrotechnické závody. V roce 1927 předána výroba elektrotechnických strojů v Karlině a Podmoklech za paritní účast na A. E. G. Elektrotechnické akc. spol. v Praze, jejíž kapitál zvýšen z 5 na 11 mil. Kč. (Účast 1933 a 1934 odprodána). V srpnu 1927 prodány tovární budovy v Karlině Elektrotechne akc. spol. v Praze (kupní cena asi 8 mil. Kč). V roce 1932 převzaty cestou fuse Chaudoirovy kovodělné závody. Organisačním přebudováním všech sloučených závodů dosaženo jednotné výrobní, obchodní a administrativní agendy a tím značných úspor režijních. V červenci 1934 zakoupeny od Meva a. s. její smíchovské pozemky a budovy, sestávající z továrny a několika obytných domů. Kupní cena asi 5 mil. Kč. Do těchto objektů přestěhována 1935/36 výroba elektrických přístrojů a elektroměrů z najmuté karlínské továrny, jakož i výroba alkalických akumulátorů z najmuté továrny libeňské. Účasti: 1923 spoluúčast při založení Pražské akumulátorky, akc. spol. v Praze (1934 účast zvýšena na 2/3 kapitálu); 1928 získána společně s Felten & Guilleaume A. G. (Vídeň) a S. A. Sila i Swiatlo (Varšava) většina akcií Kabel Polski S. A. Bydgoszcz; společně s ostatními měďárnami získáno 1934 přes 90 % akcií Sandrik a. s., Dolnie Hamry; 1932 založena Kovodělná společnost s r. o., jejíž výroba 1933 přenesena do závodu převzaté firmy Koloferra a. s. v Modřících; 1936 sloučeny obě tyto společnosti pod firmou Moravské elektrotechnické a kovodělné závody akc. spol. (akc. kap. 0.6 mil. Kč). Stabilisační bilance k 1./1. 1929: přebytek 19.9 mil. Kč do stabilisačního fondu; převzetím Chaudoirových kovodělných závodů vzestup na 30.5 mil. Kč. Dividendy 1918-1928: 5, 10, 15, 15, 15, 0, 0, 5, 7, 7, 7 %; 1929 až 1930: po 10 %; 1931-1934: 8, 6, 6, 71/2 % = 32, 24, 24, 30 Kč; 1935: 81/2 % = 34 (30,60) Kč; 1936: 11 % = 44 Kč netto; 1937: 15 % = 60 (54) Kč. Platebny: Anglo-Prago. Bursa: Praha. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 920 890 842 752 555 663 nejnižší 581 677 648 438 385 465 poslední 693 758 677 478 503 575 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1695, nejnižší 1525, poslední 1620.

1934 830 580 805

1935 978 775 978

1936 1660 970 1655

1937 1935 1550 1660


závody

zásoby

efekty

dlužníci

směnky

kauce

hotov.

bil. suma

1928 1/1 29 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

11.2 28.7 24.3 29.2 30.7 51.7 46.4 46.6 44.7 42.0 45.4

21.3 21.3 20.1 14.4 11.2 13.6 18.4 12.7 14.7 26.9 29.2

26.3 28.7 27.0 25.5 24.3 15.5 15.4 17.3 18.9 19.6 19.4

39.6 39.6 34.8 37.5 36.3 30.2 29.3 31.6 31.6 33.7 30.2

0.1 0.1 0.1 0.2 0.3 0.2

30.4 30.4 6.2 4.5 2.8 1.7 2.5 2.9 2.5 2.6 3.6

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

128.9 148.8 112.5 111.1 105.4 112.8 112.2 111.3 112.7 125.1 128.0


133


kapitál

reservy

stab. fond

fondy

daně

věřitelé

kauce

zisk

1928 1/1 29 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

40.0 40.0 40.0 40.0 40.0 40.0 40.0 40.0 40.0 40.0 40.0

22.5 22.5 23.1 23.4 23.4 25.0 24.7 24.8 24.8 24.9 25.3

19.9 19.9 19.9 19.9 30.5 30.5 30.5 30.5 30.5 30.5

1.6 2.2 3.1 2.6 2.8 3.3 3.7 4.9

3.6 3.6 4.3 0.7 1.2 0.6 0.8 0.7 6.1 7.4

27.6 27.6 10.8 13.7 9.9 6.3 5.6 3.0 4.6 7.2 5.3

30.4 30.4 6.2 4.5 2.8 1.7 2.5 2.9 2.5 2.6 3.4

4.8 4.8 8.2 7.3 5.9 5.6 5.5 6.5 6.9 10.1 11.2

Rok

investice

režie

daně

odpisy

úroky

dotace

hr. zisk

přenos

1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

2.4 1.9 13.7 8.4 1.0 1.0 0.6 4.6 3.4 10.2

7.9 6.3 6.2 6.6 8.8 7.0 6.7 7.2 8.0 10.1

2.1 2.2 1.7 1.2 1.1 1.8 1.9 2.2 9.8 12.9

3.5 6.3 8.8 6.9 7.1 6.3 5.9 6.5 6.1 6.8

- 1.3 -

2.2 1.5 -

20.8 23.2 22.1 18.7 20.0 18.2 18.6 20.4 31.6 38.1

1.0 1.3 1.9 1.9 2.3 2.3 2.4 2.4 2.4 2.9


„Minerva“, továrna na šicí stroje, akciová společnost Rezler & Komárek, Opava. Správní rada: František Wenzl, předseda, Methoděj Sloupský a Štěpán Vogl, místopředsedové, Dr. Marian Haas, Václav Hanák, Lev Palyza. Ředitelství: Josef Sedláček, vrchní ředitel. Sídlo a ředitelství v Opavě, továrny v Opavě a Boskovicích. Akciový kapitál Kč 5,000.000 v 12.500 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 0.651 mil. Kč, zaměstnanecké fondy 0.14 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 88.101. Posl. v. h. 6./5. 1938. Společnost založená 1912 za součinnosti Moravské agrární a průmyslové banky s kapitálem 1 mil. K, převzala továrny na šicí stroje firem „Silesia“ E. Kohn & Mittler v Opavě a Rezler & Komárek ve Vídni. 1918 kapitál zdvojnásoben a 1920 další zvýšení na 4 mil. Kč. 1920 zakoupeno zařízení továrny na šicí stroje „Adria“ v Budapešti, které přeneseno do Opavy. 1921 získány v Opavě pozemky jakožto reserva pro rozšíření závodů. Roční kapacita 30.000 strojů. 1936 převzala společnost Železářský průmysl akc. spol. dříve Adolf Eisler v Boskovicích (akc. kap. 5 mil. Kč v akciích po 400 Kč). Fuse provedena bez nové emise výměnou v poměru 10 akcií Eisler: 1 akcii Minerva. Touto transakcí rozšířena působnost společnosti na kovodělnou výrobu (zámečnické zboží, stavební kování, kamna, atd.) a obchod železem a kovovými výrobky. V. h. z 6./5. 1938 usneseno zvýšení akc. kap. na 5 mil. Kč, nové akcie po Kč 440.- akcionářům a po Kč 480.neakcionářům. Dividendy 1914/15-1926/27: 0, 0, 5, 6, 7, 81/2, 73/4, 0, 0, 0, 0, 4, 4 %; 1927/28-1928/29: 5, 5 %; 1929/30-1934/35: 0; 1935/36 (18 měsíců): 4 %; 1937: 41/2 %. Platebna: Moravská banka. Bursa: Praha; kursy koncem 1919 až 1921: 850, 700, 695; 19221927: žádný kurs; koncem 1928 až 1932: 400, 420, 400, 400, 100; 1933: nejvyšší 110, nejnižší 50, poslední 110; 1934-1936: 110, 120, 400; 1937: nejvyšší 655, nejnižší 445, poslední 510; 1938 (do 30./6.): 500.


134



závody

zásoby

dlužníci

směnky

efekty

hotov.

transita

bil.suma

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1936 1937

3.40 3.72 4.19 4.19 6.55 6.65 8.01

9.19 6.93 5.82 5.69 7.72 7.04 9.40

5.73 4.59 3.99 3.82 5.30 9.97 14.12

0.44 0.28 0.12 0.16 -

0.15 0.15 0.16 0.16 0.15 0.35 0.35

0.07 0.12 0.10 0.09 0.16 0.27 0.35

0.04 0.04 0.06 0.06 -

19.03 15.84 14.44 14.19 19.88 24.28 32.23

Pasiva

akc. kap.

reservy

věřitelé

akcepty

transita

přenos

zisk

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1936 1937

4.00 4.00 4.00 4.00 4.00 4.00 4.00

1.13 0.77 0.75 0.94 1.06 0.83 0.75

12.80 10.46 8.52 8.05 14.75 19.17 27.16

1.06 0.48 1.02 0.98 -

0.01 0.09 0.12 0.15 -

0.02 0.03 0.04 0.04 0.06 0.07 0.07

0.01 0.01 0.03 0.01 0.21 0.25

Rok

režie

daně

odpisy

růz. ztráty

hr. zisk

jiné zisky

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1936 1937

8.21 6.32 4.46 4.22 4.89 10.18 9.81

0.39 0.31 0.35 0.33 0.32 0.79 0.78

0.48 1.34 0.71 1.03 0.63 0.93 1.08

1.31 0.07 -

9.10 7.99 5.51 5.52 5.78 12.04 11.86

1.30 0.09 0.08 0.06 0.07 0.07


Prostějovské továrny na stroje Wichterle & Kovařík, akc. spol. v Prostějově. Správní rada: Eugen Wichterle, předseda, Ing. Karel Wichterle, místopředseda, Jaroslav Hájek, Dr. Emil Kostka, Aleš Paták, Josef Podivínský, Ing. Josef Šimůnek, František Wichterle, Dr. Otto Wichterle. Sídlo, ředitelství a továrny v Prostějově. Akciový kapitál Kč 24,000.000 v 60.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 30./9. 1937: 6.2 mil. Kč, stabilisační fond 2.4 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.38 mil. Kč. Posl. v. h. 23./4. 1938. Společnost založená 1910 za součinnosti Živnostenské banky s kapitálem 1.8 mil. K převzala od r. 1894 stávající strojírnu a slévárnu F. & J. Kovařík v Prostějově. Za účelem investic zvyšován postupně akc. kap. v letech 1910 na 2.5, 1911 na 3, 1912 na 4, 1917 na 4.5 a dále na 6 mil. K. V roce 1918 zvýšen akc. kap. na 12 mil. K a nové akcie vydány jako úhrada za převzatou továrnu hospodářských strojů F. Wichterle v Prostějově, stávající od r. 1878. V následujících letech zvýšen akc. kap. 1920 na 18 mil. Kč (nové akcie v poměru 2:1 po Kč 550 akcionářům a po Kč 700 neakcionářům) a v lednu 1921 další zvýšení na 24 mil. Kč (3:1 po Kč 600 akcionářům). Výrobní program zahrnuje parní lokomobily, výbušné motory, elektromotory, traktory, mlátičky a hospodářské stroje všeho druhu (výroba osobních automobilů 1935 zastavena). Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek 18.6 mil. Kč; v bilancích 1933/34-1935/36 použito na vyrovnání účtu zisku a ztráty a na restabilisační odpisy celkem 15.9 mil. Kč; zbývá 2.4 mil. Kč. Dividendy 1910-1917: 61/4, 61/2, 61/2, 0, 0, 0, 6, 7 %; 1917/18 až 1925/26: 9, 8, 121/2, 8, 0, 0, 0, 0, 0 %; 1926/27-1929/30: 7, 8, 8, 6 %; 1930/31: 5 % = Kč 20 (částečně z reserv); 1931/32- 1935/36: 0; 1936/37: 4 % = 16 Kč. Platebny: Živno a Moravská banka. Bursa: Praha. Rok 1928 1929 1930 nejvyšší 548 508 448 nejnižší 398 448 280 poslední 488 448 285 1938 (do 30./6.): nejvyšší 385, nejnižší 260, poslední 318.



1934 195 148 148

1935 172 75 172

1936 390 170 340

1937 575 305 378

135



závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovost

ztráta

bil. suma

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

26.5 25.7 24.5 23.9 18.2 18.3

19.8 20.7 22.2 20.4 18.8 30.5

43.5 40.2 34.7 33.0 31.5 26.8

0.1 0.1 0.1 0.1 0.5 0.1

0.5 0.4 0.4 0.6 0.8 1.2

0.2 -

90.4 87.3 81.9 78.0 69.8 76.9

Pasiva

akc. kap.

reservy

st. fond

fondy

daně

věřitelé

banky

trans.

zisk

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

24.0 24.0 24.0 24.0 24.0 24.0

7.0 6.6 6.2 6.2 6.2 6.2

18.6 18.6 17.0 11.3 2.7 2.4

0.3 0.2 0.1 -

0.1 0.1 0.1 -

6.6 6.4 5.4 8.2 10.9 15.6

32.9 30.8 28.7 27.8 25.2 26.4

0.7 0.7 0.4 0.5 0.5 0.8

0.2 0.3 1.5

Rok

úroky

režie

soc. břem.

daně

hr. zisk

přenos

ryzí zisk

0.36 0.39 0.24 0.69 0.32 0.42

10.61 9.41 7.19 6.75 9.38 11.48

0.09 - 0.18 -

0.17 - 0.18 -1) -2) 0.35 1.51

Účet zisku ztráty v milionech Kč odpisy

1931/32 - 1.21 5.23 0.96 1.34 1932/33 - 1.93 4.70 0.86 1.02 1933/34 - 0.53 5.15 0.79 1.27 1934/35 - 0.48 4.55 0.83 1.04 1935/36 - 1.95 4.87 0.97 0.92 1936/37 - 1.95 5.21 1.20 1.21 1) K vyrovnání účtu zisku a ztráty použito 1.57 mil. Kč ze stabilisačního fondu. 2) K vyrovnání účtu zisku a ztráty použito 5.7 mil. Kč ze stabilisačního fondu.

První brněnská strojírenská společnost. Správní rada: Dr. Karel Reissig, předseda, Dr. Otto Feilchenfeld a Jindřich Petr, místopředsedové, Vítězslav Blumenthal, Ing. Richard W. Doderer, Ing. Antonín Hödl, Ing. Robert Mitscher-lich, Eduard Münz, Dr. Felix Redlich, Dr. Ing. h. c. Jindřich Schicht, Ing. Dr. Rudolf Spazier, Kornel Stodola, Josef Vičánek. Ředitelství: Ing. Antonín Hödl, generální ředitel; Ing. Karel Krischker, Ing. Otto Feeg, Ing. Vilém Kulka a Ing. Pavel Šimek, ředitelé. Sídlo a generální ředitelství v Brně. Závody v Brně. Akciový kapitál Kč 36,000.000 ve 180.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 5.3 mil. Kč, podpůrné fondy 0.36 mil. Kč. Přenos na 1938: Kč 25.213. Posl. v. h. 27./5. 1938. Obligace: 71/2 % americká obligační půjčka. Sjednána prostřednictvím Niederösterreichische Escompte-Gesellschaft a emitována firmou F. J. Lisman & Co. v New Yorku v prosinci 1925 při kursu 953/4 %. Výtěžku půjčky použito k částečnému krytí bankovních závazků. Emitováno celkem $ 4,000.000. V prosinci 1927 uzavřela společnost se zástupci amerických majitelů obligací (v. h. z 28./12. 1927 schválenou) dohodu, dle které získala obligace zpět za 45 % jejich jmenovité hodnoty se závazkem zaplatiti dřívějším majitelům v každém roce, kdy bude vyplácena dividenda vyšší 6 %, jedno procento, nejvýše však celkem 5 % původní jmenovité hodnoty. Obligační půjčka byla po odkolkování na 45 % nominale a snížení úrokové míry ze 71/2 na 6 % umístěna u syndikátu ve spojení se společností stojících bank, které podniku při druhé sanaci v roce 1936 povolily prodloužení doby splatnosti. Po mimořádné amortisaci 1937 a 1938 (z výtěžku prodeje závodu „Vaňkovka“ a účasti Röck A. G.) a po konversi salda půjčky na Kč zbývá v roce 1938 neuhrazeno 16.5 mil. Kč. Společnost vznikla 1872 sloučením firem Bracegirdle & Sohn v Brně a H. A. Luz v Brně. Původní akc. kap. 1 mil. zl. snížen 1874 na 0.75 mil. zl. a 1876 na 0.6 mil. zl. 1874 závod Bracegirdlův zrušen a rozšířena výroba v „Luzovce“, v níž postupně prováděny další investice. 1890 zvýšen akc. kap. na 0.9 a 1896 na 1.2 mil. zl. 1900 převzata za 0.8 mil. K nových akcií strojírna Wannieck & Co. v Brně (továrna 1937 prodána). 1902 zvýšen akc. kap. na 4 mil. K. 1902 součinnost při založení Oesterreichische Dampfturbinen-Gesellschaft ve Vídni (1924 zlikvidována). 1912 zvýšen akc. kap. www.securityprinting.org

136


na 7.4 mil. K emisí 17.000 akcií, z nichž 4350 vyměněno za všecky akcie Wiener Dampfkessel-, Apparate-und Maschinenfabriks-A. G. Josef Pauker & Söhne (jež 1913 převzata cestou fuse), 5983 kusů dáno za všecky akcie Stefan Röck Maschinenfabriks-A. G. v Budapešti a zbývajících 6667 akcií nabídnuto 1915 akcionářům v poměru 3:1. Výtěžku emise použito k rozšíření závodů, z nichž zvláště „Luzovka“ zmodernisována. Za účelem splacení dluhů a dalších investic zvláště ve vídeňském závodě zvýšen 1918 akc. kap. na 11 mil. K (nové akcie v poměru 25:12 akcionářům po K 750). V roce 1919 zvýšen kapitál na 20 mil. K (11:9 po K 630 akcionářům), 1920 zvýšení na 40 mil. K (1:1 po K 1300 akcionářům) a 1921 další zvýšení na 80 mil. K, při němž nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 2:1 po rak. K 2800, resp. Kč 300. Při nostrifikaci uznán kapitál plně v Kč a sídlo přeloženo z Vídně do Brna; rakouské závody vneseny do samostatné společnosti Paukerwerk Akt. Ges. ve Vídni, na niž převedeno z reserv 5.8 mil. Kč a jejíž všecky akcie převzaty. S platností od 1./1. 1924 převzata cestou fuse Akciová společnost pro stavbu strojů dříve Brand & Lhuillier v Brně (továrna koncem 1924 zastavena) a za účelem výměny akcií zvýšen kapitál na 88 mil. Kč. I. sanace. Nepřesnostmi za éry Paukerovy utrpěla společnost v létech 1922 a dalších obrovské ztráty, z nichž po odpisu reserv, slevě na daních a po vyrovnání s majiteli obligací zbylo k 31./12. 1926 pasivum 72 mil. Kč. Za účelem sanace snížen akc. kap. na 8 mil. Kč a 1928 nové zvýšení na 24 mil. Kč (1:2 po Kč 240). Souběžně provedena obchodní a technická reorganisace, při níž zkoncentrována výroba do závodu „Luzovka“, přebudovaného nákladem 50 mil. Kč. II. sanace. Po přechodném zlepšení začaly se výsledky První brněnské od roku 1930 opět zhoršovati. Společnost, zatížená úroky ze značných závazků, nestačila po několik roků uhraditi potřebné odpisy a vlivem dravé soutěže na domácím i exportních trzích utrpěla další ztráty, které koncem 1935 dosáhly částky 12 mil. Kč. Za účelem sanace usneseno 1936 snížení akc. kap. z 24 na 12 mil. Kč stažením polovice akcií a současně schváleno nové zvýšení na 36 mil. Kč. (Provedeno v květnu 1937: starým akcionářům nabídnuty na 1 akcii 2 nové po Kč 220.-) Umístění této emise zajistil syndikát financujících bank, který současně prodloužil lhůtu splatnosti dolarových obligací ze zbývajících 14 na 29 let a poskytl společnosti na několik let úlevy při zúrokování i po provedené sanaci velmi značných bankovních dluhů. Zájmové společenství s Brno-Královopolskou. Výměnou za akcie vídeňské Paukerwerk A. G. a súčtováním koncernových závazků získala První brněnská v roce 1935 většinu akcií BrnoKrálovopolské továrny na stroje a vagóny, akc. spol. v Brně, s níž uzavřela pracovní souručenství na podkladě rozdělení oborů působnosti. S platností od 1./3. 1937 přistoupila společnost (spolu s Brno-Královopolskou) k celostátní soutěžní dohodě strojírenského průmyslu, uzavřené do konce roku 1950. 1937 prodán od roku 1930 zastavený závod „Vaňkovka“ za 4.6 mil. Kč. Počátkem 1938 prodány všecky akcie Rölck A. G. v Budapešti (výnos asi 13.5 mil. Kč). Výtěžku obou transakcí použito k mimořádné amortisaci obligací. Účasti: Brno-Královopolská továrna na stroje a vagóny, akc. spol., Brno; Gefia, akc. spol. v Praze. Dividendy 1900/01-1907/08: K 32, 32, 22, 18, 22, 25, 30, 32; 1908 (9 měsíců)-1918: 24, 32, 34, 36, 36, 36, 15, 28, 34, 36, 34; 1919: rak. K 60; 1920-1924: Kč 40, 40, 35, 35, 35; 1925-1928: 0; 19291930: po 5 % = 10 Kč; 1931-1937: 0. Platebny: Eskomptní, Länderbamka, Union. Bursy: Praha, Vídeň. Rok 1929 1930 1931 nejvyšší 460 383 264 nejnižší 382 233 105 poslední 382 259 124 1938 (do 30./6.): nejvyšší 272, nejnižší 195, poslední 235



1934 91 60 86

1935 115 75.5 110

1936 170 108 162

1937 330 200 252

137


závody

zásoby

dlužníci

směnky

efekty

hotovost

různé

bil. suma

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

57.7 80.0 81.5 81.8 81.9 82.2 82.9 55.3 47.2

32.6 32.7 26.3 22.1 16.0 17.6 15.6 21.4 31.8

84.4 74.9 57.4 45.3 31.2 45.2 42.6 44.2 54.6

8.3 2.1 2.7 1.8 1.6 2.6 2.2 2.0 1.3

13.8 11.5 11.0 11.2 11.2 11.2 11.3 14.7 13.2

0.1 0.1 0.1 0.4 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

2.8 0.3 0.5 1.3 0.4 0.5 1.0 0.6 1.5

199.7 201.6 179.6 163.8 144.3 161.3 167.7 138.4 149.6

Pasiva

kapitál

reservy

obligace

amortis.

daně

věřitelé

různé

zisk

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

24.0 24.0 24.0 24.0 24.0 24.0 24.0 12.0 36.0

6.7 6.2 5.3 5.3 5.3 5.3 5.3 5.3 5.6

58.2 51.9 49.9 48.4 33.2 32.1 30.9 34.7 29.4

12.0 21.9 21.9 23.0 23.0 27.1 27.1 -

0.7 0.1 0.5 -

82.4 88.9 70.0 58.0 56.3 68.0 76.5 83.7 74.7

12.5 6.7 8.1 4.5 2.4 4.7 3.9 2.7 3.8

3.9 1.4 0.3 0.1 - 1.9 - 1.8 - 12.0 -


investice

odpisy

režie

daně

soc. břem.

úroky

hr. zisk

přenos

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

27.5 30.1 1.5 0.3 0.1 0.3 0.7 0.7 ?

3.3 7.8 4.1 4.7 5.6

7.5 8.0 6.8 6.7 7.3 8.3 8.2 7.5 8.5

2.4 2.1 1.7 1.1 0.7 0.3 0.3 1.2 2.7

4.6 4.5 3.6 2.2 1.8 2.1 2.1 2.5 2.9

+ 0.1 - 1.4 - 1.8 -

21.5 25.0 13.9 10.1 7.8 15.0 0.4 15.9 19.7

0.1 0.2 0.2 0.1 0.1 - 1.9 - 1.8 -

První Č.-Budějovická továrna na smaltované nádobí, akc. spol., České Budějovice. Správní rada: František Bělohlávek, předseda, Dr. Ing. Miroslav Zátka, místopředseda, František Beránek, Karel Karásek, Jan Langer, Ladislav Smělý, Dr. Karel Tůma, Bohumil Voříšek, Ferdinand Vydra. Ředitelství: Josef K. Halbich. Sídlo, ředitelství a továrna v Českých Budějovicích. Akciový kapitál Kč 6,000.000 ve 24.000 akciích po Kč 250 nominale. Reservní fondy k 1./7. 1937: 2.4 mil. Kč, zaměstnanecké fondy 0.7 mil. Kč. Přenos na 1937/38: Kč 90.349. Posl. v. h. 27./1. 1938. Společnost vznikla 1911 přeměnou stejnojmenné od r. 1893 stávající společnosti s r. o. Původní akc. kap. 0.87 mil. K zvýšen 1911 na 1 mil. K. V září 1919 zvýšení na 1.5 mil. K, 1920 na 3 mil. Kč a v květnu 1929 další rozmnožení akc. kap. na 6 mil. Kč (5:1 po Kč 400 akcionářům). Stabilisační bilance k 1./7. 1930: přebytek 3.62 mil. Kč použit v bilanci 1931/32 k odpisům. Restabilisace k 1./7. 1935: z kapitálových reserv použito 0.4 mil. Kč k odpisu na závodních zařízeních. Účasti: 1925/28 získané účasti v Itálii (Smalteria Lombarda S. A.) a v Řecku zlikvidovány, poboční továrna ve Welsu (Rakousko) 1928 zrušena. Dividendy 1911/12-1918/19: 10, 10, 4, 4, 10, 12, 16, 20 %; 1919/20-1927/28: 32, 32, 28, 16, 16, 12, 16, 16, 16 %; 1928/29 až 1934/35: 0; 1935/36-1936/37: 3.2, 4.8 % = 8, 12 Kč. Platebny: Česko-Budějovická záložna, Živno, Anglo-Prago. Bursa: Praha. Rok 1928 1929 1930 nejvyšší 980 755 395 nejnižší 740 385 295 poslední 760 396 310 1938 (do 30./6.): nejvyšší 395, nejnižší 250, poslední 263.



1934 230 200 220

1935 245 220 245

1936 320 245 320

1937 620 320 395

138



závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotov.

transita

ztráta

1932/33 1933/34 1934/35 1./7. 35 1935/36 1936/37

5.837 5.565 5.278 4.875 4.627 4.349

3.657 3.923 3.750 3.750 3.505 4.260

4.183 4.579 5.145 5.145 4.159 4.881

52 6 6 6 6 31

28 11 16 16 14 35

90 28 27 27 28 25

-

Pasiva

akc. kap.

reservy

fondy

věřitelé

přenos

zisk

bil. suma

1932/33 1933/34 1934/35 1./7. 35 1935/36 1936/37

6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000

2.870 2.870 2.870 2.467 2.401 2.401

814 767 719 719 665 661

4.071 4.318 4.451 4.451 2.995 4.100

28 52 52 159 67

91 129 130 130 119 352

13.847 14.112 14.222 13.819 12.339 13.581

Rok

odpisy

režie

služné

pas. úrok

daně

dubia

hr. zisk

1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

384 442 472 448 411

125 116 122 128 147

509 529 560 576 584

221 176 200 98 97

56 113 124 132 375

2 1 10 18 3

1.390 1.506 1.620 1.518 1.969

Účet zisku a ztráty v tisících Kč:

„Sfinx“, spojené smaltovny a továrny na kovové zboží akc. spol., Praha. Správní rada: Dr. Bohumil Vlasák, předseda, Henry Reuter a August Lengsfeld, místopředsedové, Karel Budíš, Filip Eichner, Arnošt Fischl, Karel Kress, Dr. Ing. Otakar Kruliš-Randa, Dr. Raoul Lederer, Bedřich Neuburg, Ing. Emil Piek. Rudolf Pollak, Dr. Hugo Roth, Kornel Stodola, Arnošt Süssland, Emil Waigner, Zdenko Weinerek. Ředitelství: Artur Klein, ředitel. Sídlo a ústřední kancelář v Praze. Závody: Brno, České Budějovice (zastaveno), Fiľakovo, Most (zastaveno), Nebočady, Petržalka, Podmokly (zastaveno), Trnovany-Teplice. Akciový kapitál Kč 37,000.000 ve 185.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./7. 1937: 14.2 mil. Kč, stabilisační fond 5.3 mil. Kč, fond 0.6 mil. Kč, daňová reserva 3.85 mil. Kč. Přenos zisku ina 1937/38: 2.0 mil. Kč. Posl. v. h. 7./1. 1938. Společnost, založená 1907 s akc. kap. 2 mil. K, převzala závod Komanditní společnosti P. Westen v Petržalce. Většina akcií byla v majetku A. G. der Emaillierwerke und Metaliwarenfabrik Austria ve Vídni, s níž 1908 uzavřeno zájmové společenství. S platností od 1./7. 1921 převzaty od vídeňské Austrie její československé závody (2 továrny v Brně a 1 v Mostě) a v souvislosti s tím zvýšen akc. kap. na 12 mil. Kč. 1924 převzata smaltovna firmy Klein, Schwarzkopf & Steiner v Českých Budějovicích, 1925 získána továrna plechových obalů (Adolf Hahn & Co.) v Trnovanech-Teplicích. V. h. z 18./12. 1928 usneseno převzetí cestou fuse firem Fiľakovská továren na emailový riad, kovové výrobky a slévárna úč. spol. ve Fiľakovu (akc. kap. 3.5 mil. Kč), Haardt a spol., smaltovny a továrny na kovové zboží akc. spol. v Nebočadech (akc. kap. 5 mil. Kč) a Akc. spol. pro výrobu krabic dříve Grabaovy závody v Podmoklech (akc. kap. 2 mil. Kč); akc. kap. zvýšen při této transakci na 37 mil. Kč, z nových 60.000 akcií převzalo 27.750 kusů zájmové společenství Báňská a hutní společnost - Železárny Rotava-Nýdek akc. spol. (Válcovny plechů akc. spol., Karlova huť). Stabilisační bilance k 1./7. 1930: přebytek 11.55 mil. Kč do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./7. 1935: 6.2 mil. Kč použito k odpisům na závodních zařízeních a účastech. Zbývá 5.34 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Účasti: Ungarische Blechemballagen-Werke A. G., Györ (Maďarsko). Dividendy: 1909/10-1915/16: 0; 1916/17-1917/18: 7, 6 %; 1921/22-1924/25: 0; 1925/261929/30: 5, 71/2, 9, 9, 7 %; 1930/31-1934/35: 0; 1935/36: 9 Kč; 1936/37: 12 Kč netto.


139


Platebna: Länder. Bursa: Praha (od roku 1937 úřední záznam, dříve exot). Kursy koncem let 1929-1930: 450, 400; koncem 1935: 220; 1936: nejvyšší 390, nejnižší 282.50, poslední 375; 1937: nejvyšší 542.50, nejnižší 301, poslední 345; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 353, nejnižší 280, poslední 314. 1)

Převážná většina akcií v majetku Banky pro obchod a průmysl dříve „Länderbanka“ v Praze. Účet rozvažný v milionech Kč Aktiva

závody

zásoby

dlužníci

směnky

efekty

hotovost

bil. suma

1929/30 1/7 301) 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1/7 352) 1935/36 1936/37

39.85 50.90 49.12 47.57 46.25 44.65 43.20 37.05 35.71 34.55

35.06 35.06 23.10 20.17 19.64 19.48 17.74 17.74 17.44 37.14

19.64 19.64 17.23 15.77 14.68 17.82 18.88 18.88 18.96 21.65

3.22 3.22 1.03 0.69 0.37 0.84 0.75 0.75 0.79 0.43

3.03 3.53 3.36 3.30 3.50 3.47 3.47 3.42 4.87 1.55

1.03 1.03 1.17 1.08 0.95 1.01 1.11 1.11 1.21 1.26

101.83 113.38 95.01 88.57 85.39 87.27 85.16 78.95 78.98 96.58

fondy

daně

věřitelé

akcepty

transita

zisk

33.14 33.14 19.27 14.41 9.55 9.09 8.50 8.50 3.85 12.67

4.40 4.40 3.22 1.87 3.48 5.46 4.36 4.36 6.91 13.08

5.78 5.78 5.85 6.37 6.47 6.34 5.81 5.81 4.79 5.30

3.82 3.82 1.31 1.57 1.81 2.08 2.39 2.39 3.92 4.65

Pasiva

akc. kap.

reservy

st. fond

1929/30 1/7 301) 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1/7 352) 1935/36 1936/37

37.00 37.00 37.00 37.00 37.00 37.00 37.00 37.00 37.00 37.00

13.54 13.54 13.68 13.69 13.71 13.72 13.73 13.75 14.55 14.10

11.55 11.55 11.55 11.55 11.55 11.55 5.34 5.34 5.34

Rok

odpisy

služné

mzdy

soc. bř.

režie

úroky

daně

hr. zisk

přenos

7.85 7.08 6.26 5.41 5.36 5.43 5.46 5.62

41.88 29.80 23.60 23.30 23.47 26.94 27.55 33.62

3.48 2.91 2.47 2.47 2.35 2.83 3.05 3.29

3.97 3.14 2.79 2.57 2.23 2.59 2.53 2.74

2.66 1.88 1.34 1.16 0.68 0.60 0.57 0.69

1.39 2.30 2.07 0.67 0.62 0.46 1.66 2.35

67.28 50.28 41.60 38.48 37.50 41.59 44.58 53.05

1.01 1.01 1.30 1.56 1.80 2.07 2.37 2.18

1929/30 3.23 1930/31 2.86 1931/32 2.79 1932/33 2.65 1933/34 2.50 1934/35 2.42 1935/36 2.21 1936/37 2.27 1) Stabilisace k 1./7. 1930. 2) Restabilisace k 1./7. 1935.

0.57 3.58 0.57 3.58 0.57 2.56 0.57 1.53 0.57 1.25 0.57 1.45 0.57 1.25 0.57 1.25 0.57 2.05 0.59 3.85 Účet ztráty a zisku v milionech Kč

Slévárna písem česká akc. spol. v Praze. Správní rada: Jiří Beaufort, předseda, Dr. Josef Scheiner, místopředseda, Edvard Beaufort, Bedřich Hirsch, Václav Knapp, Karel Peřina; náhradníci: Otakar Císař, Dr. František Prokeš, Radim Urban. Sídlo, ředitelství a slévárna písem (v najmutém objektu) v Praze. Akciový kapitál Kč 2,500.000 ve 12.500 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fond k 1./7. 1937: 0.38 mil. Kč, stabilisační fond 0.68 mil. Kč. Přenos na 1937/38: žádný. Posl. v. h. 29./10. 1937. Společnost založená 1903 s akc. kap. 0.4 mil. K zabývá se výrobou písem a tiskárenských potřeb. 1911 zvýšen akc. kap. na 0.6 mil. K. Ke krytí ztrát snížen 1915 akc. kap. na 0.39 mil. K odkolkováním nominale akcií ze 200 na 130 K. 1919 zvýšen akc. kap. na 2.5 mil. Kč, při čemž provedeno nové rozdělení akcií na nominale 200 Kč. Stabilisační bilance k 1./7. 1929: přebytek 1.17 mil. Kč do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./7. 1935: 0.36 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodních zařízení. Ke krytí ztráty bilance 1935/36 použito 0.13 mil. Kč. Zbývá ve stabilisačním fondu 0.68 mil. Kč.


140


Dividendy 1903/04-1906/07: 0; 1907/08-1917/18: 5, 5, 5, 6, 6, 0, 0, 0, 0, 4, 4 %; 1918/191926/27: 7, 15, 15, 10, 8, 7, 5, 0, 0 %; 1927/28-1929/30: po 5 %; 1930/31-1933/34: 3, 21/2, 21/2, 21/2 % = 6, 5, 5, 5 Kč; 1934/35: 2 % = 4 Kč; 1935/36: 0; 1936/37: 31/2 % = 7 Kč. Platebna: Pokladna společnosti. Bursa: Praha. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 230 200 185 135 125 125 nejnižší 130 160 130 90 100 95 poslední 190 160 130 100 120 100 1938 (do 30./6.): nejvyšší 140, nejnižší 115, poslední 135.

1934 110 80 80

1935 100 78 90

1936 130 75 130

1937 219 120 145


závod

zásoby

banky

dlužníci

směnky

různé1)

bil. suma

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1/7 19352) 1935/36 1936/37

1.391 1.495 1.471 1.358 1.001 1.035 915

1.546 1.536 1.642 1.709 1.709 1.385 1.284

822 607 504 591 591 597 897

389 479 496 445 445 619 540

16 21 17 5 5 14 25

17 32 39 40 40 50 45

4.181 4.170 4.169 4.148 3.791 3.834 3.706

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

kupony

věřitelé

zisk

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1/7 19352) 1935/36 1936/37

2.500 2.500 2.500 2.500 2.500 2.500 2.500

381 381 381 382 382 382 382

1.173 1.173 1.173 1.173 816 816 682

7 5 4 4 4 3 2

50 43 43 34 34 133 44

70 68 68 55 55 - 1343) 96

Účet zisku a ztráty v tisících Kč: Rok

odpisy

služné

výlohy

náj.

poj.

1931/32 152 120 79 38 14 1932/33 181 117 79 38 15 1933/34 239 121 95 49 14 1934/35 208 159 75 44 16 1935/36 4 175 96 50 12 1936/37 147 171 79 46 13 1) Pokladna, přeplacené pojistné, efekty a deposita. 2) Restabilisace k 1./7. 1935. 3) Ztráta, vzniklá nutností náhlého přestěhování závodu, odepsána ze stabilisačního fondu.

cest.

daň

hr. zisk

úroky

31 38 45 65 78 71

46 34 21 15 47 36

514 546 633 616 336 637

+ 37 + 23 + 19 + 21 + 19 + 21

Spojené továrny hospodářských strojů Fr. Melichar-Umrath a spol., akc. spol. Správní rada: Dr. Zdeněk Fafl, předseda, Jiří Bächer, Hugo Felfel, Josef Kašpárek, Ing. Tomáš Nejedlý, Dr. Ladislav Neumann, Pavel Nötzl, Miloš Pelda, Dr. Karel Schwarz. Ředitelství: František Melichar, Robert Ehrmann, Šimon Kamínek. Sídlo v Praze, ředitelství a továrny v Brandýse n. L. Akciový kapitál Kč 5,750.000 ve 28.750 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./11. 1936: žádné, podpůrné fondy 0.2 mil. Kč. Přenos zisku na 1936/37: Kč 28.984. Posl. v. h. 10./12. 1937. Společnost založená 1911 s kapitálem 2.5 mil. K převzala za K 1,094.200 v akciích od roku 1875 stávající továrnu hospodářských strojů Fr. Melichar v Brandýse n. L. 1913 zvýšen akc. kap. na 3.5 mil. K. Za účelem převzetí továrny hospodářských strojů Umrath a spol. v Praze zvýšen 1920 akc. kap. na 11.5 mil. Kč, nové akcie vydány při kursu Kč 400. 1924 pražská továrna zrušena, zařízení přeneseno do Brandýsa a pozemek odprodán. Roční kapacita asi 17.000 secích a žácích strojů. Vlivem deflační krise utrpěla společnost v letech 1921/23 ztráty na zásobách a na dlužnících vykázané 11.1 mil. Kč, z čehož 2.7 mil. Kč kryto zhodnocením závodních zařízení a 8.4 mil. Kč úplným odepsáním reservních fondů. V letech 1930-35 utrpěl podnik další ztráty, které učinily nutnou sanaci. Ke krytí ztráty odepsány v bilanci 1933/34 reservy ve výši 2.4 mil. Kč a snížen akc. kap. na Kč www.securityprinting.org

141


2,875.000 složením akcií v poměru 4:1. Banky poskytly společnosti rovněž úlevy na úrocích. V květnu 1938 zvýšen akc. kap. na Kč 5,750.000, nové akcie 1:1 po Kč 200. Účast: Bächer-Clayton-Melichar S. A. R., Rumunsko (akc. kap. 2 mil. Lei). Dividendy 1910/11-1917/18: 6, 6, 0, 0, 0, 4, 10, 12 %; 1918/19 až 1920/21: 15, 20. 15 %; 1921/22-1926/27: 0; 1927/28-1928/29: 5, 6 %; 1929/30: 5 %; 1930/31-1935/36: 0. Platebny: Eskomptní, Živno. Bursa: Praha. Rok 1928 1929 1930 nejvyšší 370 359 325 nejnižší 230 314 208 poslední 318 326 213 1938 (do 30./6.): nejvyšší 92, nejnižší 50, poslední 55.


1934 90 40 53

1935 74 22 38

1936 110 32 93

1937 233 85 90


závody

zásoby

dlužníci

hotov. a ef.

bil. suma

1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36

14.2 14.2 14.9 15.5 15.7 15.6 14.5

18.8 17.8 18.4 16.2 16.4 14.8 14.9

39.1 35.0 31.6 31.0 18.0 19.4 22.6

0.7 0.7 0.8 0.7 0.8 0.7 0.6

72.8 67.7 65.8 63.5 50.9 50.5 52.6

Pasiva

akc. kap.

reservy

fondy

věřitelé

zisk

1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36

11.5 11.5 11.5 11.5 2.9 2.9 2.9

3.3 3.4 2.41) 2.4 -

0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2

56.8 52.2 51.6 49.3 47.8 47.4 49.5

1.0 0.4 0.1 0.1 -

Účet ztráty a zisku v milionech Kč: Rok

odpisy

režie

pas. úroky

1929/30 1.6 5.1 1930/31 0.9 4.2 1931/32 3.6 1932/33 2.6 1933/34 2.6 1934/35 2.5 1935/36 1.4 2.7 1) Částky 1 mil. Kč použito na súčtování disažia z hypoteční půjčky v polovici 1935: 7.34 mil Kč.) 2) Hrubá ztráta. 3) Použitý akc. kap. 8.63 mil. Kč.

dubia

hr. zisk

přenos

4.1 0.1 11.6 4.0 0.2 9.3 4.4 0.2 7.8 3.1 0.4 6.2 2.7 - 3.32) 1.8 0.2 4.5 1.9 0.1 6.1 zápůjčky Živnostenské banky uzavřené při sazbě 6.65 %

ryzí zisk

0.3 0.7 0.3 0.1 0.4 - 0.3 0.1 0.1 - 8.63) včetně anuit na 25 let. (Stav

Továrna na filtry a pivovarské stroje akc. spol. dříve B. H. Hellmann, Praha. Správní rada: František Chytil, předseda, Dr. Hilbert, František Mändl, Karel Stříbrný, Max Schmied. Ředitelství: Ing. Heřman Rosenthal. Sídlo, ředitelství a závody v Praze VII; 120 dělníků. Akciový kapitál Kč 10,000.000 v 50.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1937: 3.72 mil. Kč. Přenos zisku na 1937: Kč 42.446. Posl. v. h. 26./6. 1937.1) Společnost založená 1911 s kapitálem 1 mil. K převzala za K 416.000 v akciích továrnu firmy B. H. Hellmann v Praze vyrábějící speciální pivovarské a jiné stroje podle patentů německé Enzinger Union-Werke A.G. 1920 zvýšen akc. kap. na 2 mil. Kč (akcionářům 1:1 po Kč 250), v říjnu 1922 zvýšení na 3 mil. Kč (akcionářům 2:1 po Kč 250) a 1923 další zvýšení na 4 mil. Kč. Výnosu poslední emise použito k získání asi 30 % akcií (účast 1931-1934 postupně zvětšena asi na 40 %) Enzinger Union-Werke A. G., Mannheim-Worms. V září 1926 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč (akcionářům 2:1 po Kč 420), výnosu použito k splacení závazků. www.securityprinting.org

142


Zájmové společenství s Enzinger Union-Werke A. G. Po získání účasti na této společnosti uzavřena s ní v roce 1923 dohoda o rozdělení evropských odbytišť, která 1928 prodloužena do roku 1940. Hellmannova společnost má vyhrazen odbyt v Československu, Maďarsku, Jugoslávii, Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Itálii, Albánii, Řecku, Egyptě, Palestině, Turecku a na Maltě. 1933 založena společně výrobna pro americký trh pod firmou Enzinger Union Corporation se sídlem v New Yorku. Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 6 mil. Kč použito 4 mil. Kč k zvýšení akc. kap. vydáním gratisakcií (3:2 bezplatně akcionářům) a zbytek do stabilisačního fondu. V bilanci 1932 použito 0.72 mil. Kč, v bilanci 1934 1 mil. Kč ke krytí ztráty; zbytek 0.28 mil. Kč, použit ke krytí ztráty 1935. Dividendy 1912-1918: 10, 10, 5, 5, 6, 5, 7 %; 1919-1927: 8, 15, 25, 20, 221/2, 221/2, 25, 25, 25 %; 1928-1930: po 18 % = 36 Kč; 1931: 5 % = 10 Kč; 1932-1936: 0. Platebna: Anglo-Prago. Bursa: Praha. 1)

Bilance 1937 do redakční uzávěrky (konec června 1938) nebyla publikována. Kursy na pražské burse: 1932 1933 385 364 235 180 260 - 280

Rok 1929 1930 1931 nejvyšší 1350*) 760 594 nejnižší 680 568 300 poslední 693 570 300 1938 (do 30./6.): nejvyšší 245, nejnižší 151, poslední 166. *) Před vydáním gratisakcií.

1934 290 230 267

1935 290 200 270

1936 324 251 324

1937 481 221 243


závody

dlužníci

zásoby

efekty

směnky

účast

hotovost

bil. suma

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936

3.706 3.540 3.341 3.230 3.028 2.837 2.644 2.487

12.363 14.100 10.032 3.613 5.477 5.6283) 4.367 5.397

3.182 2.768 3.820 3.926 3.375 2.5003) 3.092 2.634

187 199 27 27 44 21 21 -

225 287 304 397 119 374 182 -

6.816 6.911 6.630 6.153 6.153 6.404 6.404 6.799

382 314 233 285 121 241 320 130

26.861 28.120 24.387 17.632 18.3512) 18.0283) 17.336 17.447

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

daně

věřitelé

transita

přenos

ryzí zisk

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936

10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000

3.693 3.581 3.688 3.717 3.717 3.717 3.717 3.717

2.000 2.000 2.000 1.2831) 1.283 283 283 -

536 -

8.076 9.961 7.417 2.595 3.351 3.718 3.336 3.687

347 442 695 310 -

151 129 65 41 36 - 333) - 244) - 23

2.058 2.006 520 - 41) - 69 103) - 2814) 65

režie

odpisy

hr. zisk

Účet ztráty a zisku v tisících Kč: Rok

režie a odpisy

hr. zisk

Rok

1929 4.722 6.780 1933 2.582 202 2.715 1930 4.537 6.543 1934 2.547 193 2.749 1931 4.151 254 4.925 1935 1.658 195 1.571 1932 2.789 201 2.268 1936 1.528 169 1.762 1) Po odpise 0.72 mil. Kč ze stabilisačního fondu. 2) Ryzí ztráta 32.984 Kč převedena na nový účet. 3) Ryzí ztráta 23.512 Kč, vyplývající po použití 1 mil. Kč ze stabilisačního fondu k odpisům na dlužnících a zásobách, byla převedena na nový účet. 4) Z celkové ztráty 305 (24+281) kryto 283 zbytkem stabilisačního fondu a 22 převedeno na nový účet.

Továrňa na kábele, úč. spol. v Bratislave. Správní rada: Dr. Jozef Kállay, předseda. Kornel Stodola, místopředseda, František Jirák, Josef Kulis, Hynek Konečný, Dr. Vojtěch Kyjovský, Vilém Lang, Vladimír Mareček, Ferdinand Menger, Metod Sloupský, Msgre Th. Dr. Josef Toman. Ředitelství: Vilém Lang, generální ředitel; Josef Höck a Vítězslav Schmidek, ředitelé. Ředitelé: Ing. Eduard Svatek, ředitel: doc. Dr. Kurt Konstantinowsky, Richard Schnabel, Ing. Vilém Rektorys (přednosta pražské prodejní kanceláře), náměstkové ředitele. www.securityprinting.org

143


Sídlo a ředitelství v Bratislavě, továrny v Bratislavě, Kolíně, Topolčanech. Celoroční obrat 1929-1936: 132, 123, 93, 58, 54, 59, 58, 77 mil. Kč; 1937: 114 mil. Kč. Akciový kapitál Kč 50,000.000 ve 100.0001) akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 17.5 mil. Kč, stabilisační fond 12.5 mil. Kč; podpůrné fondy 13.4 mil. Kč; reserva daňová 5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.5 mil. Kč. Posl. v. h. 20./4. 1938. Společnost založená 1894 za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty s kapitálem 2.4 mil. K převzala továrnu isolovaných drátů O. Bondy v Penzing u Vídně a pozemek v Bratislavě. V Bratislavě vybudována 1896 továrna isolačního materiálu a kabelů, k níž později připojeno oddělení gumové a oddělení isolačních trubek. 1904 zřízena nová továrna ve Vídni a provoz v Penzing zastaven. 1906 vnesena vídeňská továrna do samostatné Kabelfabrik & Drahtindustrie-A.G. ve Vídni, s níž uzavřeno na 30 let zájmové společenství. (Vzhledem k změněným politickým poměrům likvidována tato smlouva k 1./1. 1923.) 1911 zvýšen akc. kap. na 3.8 mil. K a výnosu emise použito k vybudování nové továrny v Bratislavě, v níž zahájena výroba gumonových výrobků podle patentů Isolatoren-Werke G. m. b. H. v Mnichově. V následujících letech obě továrny - káblovna a gumonová továrna - soustavně rozšiřovány a zdokonalovány. 1918 zavedena výroba pevných a tekutých umělých pryskyřic podle patentů Bakelit G. m. b. H. v Berlíně. V červenci 1921 zvýšen akc. kap. na 11.4 mil. Kč vydáním 19.000 akcií, z nichž 9.500 nabídnuto k odběru akcionářům v poměru 1:1 po Kč 1050 a zbytek jinak umístěn. V létech 1925/27 vybudována továrna na isolační trubky a armatury v Kolíně, do níž přeložena část výroby. Uvolněných místností v Bratislavě použito k reorganisaci jiných druhů výroby. V souvislosti s těmito investicemi zvýšen v prosinci 1926 akc. kap. na 15 mil. Kč, z nových akcií nabídnuta část akcionářům v poměru 6:1 po Kč 850, zbytek při stejném kursu přenechán Všeobecné české bankovní jednotě. V roce 1932 dohodla se společnost na výměně zkušeností, práv a vynálezů s vedoucími americkými, německými, francouzskými, švýcarskými, italskými a švédskými kabelovými koncerny ohledně výroby vlastního vynálezu šňůr „Flexo“. Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 35.03 mil. Kč použito 22.5 mil. Kč k zvýšení akc. kap. na 37.5 mil. Kč nakolkováním nominale starých akcií ze 400 na 500 Kč a vydáním 37.500 gratisakcií, které v poměru 1:1 vydány akcionářům; zbytek 12.53 mil. Kč do stabilisačního fondu. V. h. z 20./4. 1938 usneseno zvýšení akc. kap. na 50 mil. Kč vydáním 25.000 gratisakcií s kuponem 1938 k tíži reserv. Účasti: Kärtnerische Eisen- und Stahlwerksgesellschaft, Ferlach (1935 prodáno); Kabelfabrik A. G., Budapešť (1936 prodáno); 1924 založena na polovic se St. Egydyer Eisen- und Stahl-Industrie A. G. ve Vídni St. Egydská továreň na drótené lana úč. spol. v Bratislavě; 1927 spoluúčast na založení Fabryka Kabli Spolka Akcyjna v Krakově, 1931 účast zvětšena (akc. kap. 10 mil. Złoty); 1931 zakcionována rakouská pobočná společnost pod firmou Futuritwerk A. G. (akc. kap. 0.5 mil. S); 1923 převzata účast na Sobotínském a Stěpánovském hornictví a železných hutích akc. spol. ve Štěpánově u Olomouce a v souvislosti s touto účastí zakoupena 1933 většina akcií Moravských oceláren a železáren akc. spol. v Olomouci-Řepčíně. Ostatní účasti: Isolit, společnost s r. o., továrna isolací pro elektrotechnický průmysl, Jablonné n. O.; Ostrit, Dr. P. Wertheimer, komand, spol., továrna na brousicí kotouče a potřeby, Velvary. Dividendy 1895-1918: 7, 9, 9, 9, 9, 7, 7, 7, 7, 7, 8, 10, 11, 11, 11, 11, 11, 12, 12, 10, 12, 15, 18, 15 %; 1919-1927: 18, 28, 28, 28, 28, 20, 20, 22, 22 %; 1928-1931 (nominale 500 Kč): 10, 121/2, 121/2, 10 %; 1932: 0; 1933-1934: 5, 6 % = 25, 30 Kč; 1935: 0; 1936: 4 % = 20 Kč; 1937: 8 % = 40 (36) Kč. Platebny: Moravská. Bursa: Praha. 1)

Většina akcií (asi 55 % akciové jistiny) přešla v dubnu 1935 z majetku Creditanstalt-Bankverein do portefeuille Moravské banky v Brně při kursu asi 640 Kč; dalším velkoakcionářem je Česká banka Union v Praze. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 2735 2760 1232 1140 815 630 nejnižší 2040 1070 1030 750 650 445 poslední 2600 1095 1035 795 665 460 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1260, nejnižší 1100, poslední 1205.


1934 659 450 632

1935 835 631 772

1936 1165 706 1146

1937 1500 970 1165

144


závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovost

kauce

bil. suma

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

64.0 68.9 73.2 76.2 77.2 77.2 78.6 38.1 36.3

18.0 10.5 10.5 9.6 8.4 5.4 5.2 8.5 12.1

31.0 31.3 27.2 24.6 16.12) 23.2 31.4 38.4 32.9

30.7 40.7 53.4 53.4 50.12) 49.9 48.83) 41.0 43.5

1.6 0.7 0.5 0.3 0.4 0.1 0.3 0.5 0.3

0.2 0.2 0.2 0.2 0.1 0.1 0.1 0.1 -

145.5 152.3 165.0 164.4 152.3 155.9 164.4 126.6 125.1

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

daně

fondy

amortisace

věřitelé

zisk

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

37.5 37.5 37.5 37.5 37.5 37.5 37.5 37.5 37.5

44.6 44.9 45.3 45.6 38.22) 38.3 38.5 29.7 29.8

12.5 12.5 12.5 12.5 12.5 12.5 12.5 12.5 12.5

5.2 5.2 5.2 5.2 4.7 4.7 3.0 5.1 5.0

8.7 9.6 10.8 11.7 11.7 12.8 13.2 13.3 13.4

9.4 14.0 19.7 23.0 26.9 33.5 40.3 -

20.6 20.9 28.6 28.6 17.8 13.3 16.6 25.7 21.9

7.0 7.6 5.5 0.4 3.0 3.3 2.83) 2.8 4.9

hr. zisk

přenos

ryzí zisk


investice

odpisy

režie

daně

pas. úrok

1929 5.8 7.0 31.5 1.8 1.7 49.1 0.3 6.7 1930 4.9 6.8 10.81) 1.0 1.8 28.21) 0.3 7.3 1931 4.3 5.7 11.1 2.9 2.2 27.0 0.3 5.2 1932 3.0 3.3 9.0 1.6 2.4 16.4 0.3 0.1 1933 1.0 3.9 7.7 2.3 16.6 0.3 2.7 1934 6.6 7.4 2.0 1.3 20.3 0.3 3.0 1935 1.4 6.8 7.1 1.6 0.8 18.3 0.8 2.0 1936 ? 7.3 9.5 3.5 1.7 24.0 0.8 2.0 1937 5.2 7.0 12.0 2.4 2.0 27.3 1.2 3.7 1) Pokles v důsledku změny v účtování, které nyní vykazuje pouze salda. 2) Pokles v důsledku použití části reservního fondu z roku 1926 k vyúčtování ztrát na dlužnících a cenných papírech, které pocházejí z předcházejících let, ale jež bylo možno zachytit až v roce 1933; vzhledem k nepříznivému postupu likvidace Sobotinského a Štěpánovského hornictví a železných hutí akc. spol. lze i z této transakce očekávati ztrátu, jejíž výše není ještě určitá. 3) Ze zisku 1935 reservováno 2 mil. Kč k částečnému krytí ztráty, plynoucí ze záruky za Sobotínské a Štěpánovské hornictví a železné hutě akc. spol. (Závazek z této záruky, k jehož soudnímu vymáhání přistoupila Česká banka Union koncem 1935, byl v únoru 1936 mimosoudně vyrovnán sníženou částkou 8.5 mil. Kč.)

Továrny na střelivo dříve Sellier & Bellot. Správní rada: Jan Pokorný, předseda, Klement Florian, místopředseda, Ing. Otakar Husák, Dominik Nejezchleb-Marcha, Dr. Karel Pelikán, Ing. arch. Eduard Sochor. Jaroslav Šimek. Ředitelství: Ing. František Pastejřík, vrchní ředitel; Josef Jonáš, obchodní ředitel; Dr. Ing. František Blechta, tovární ředitel. Sídlo a ústřední ředitelství v Praze-Žižkově, továrna ve Vlašimi. Stavební pozemky (asi 17 ha) na Žižkově. Akciový kapitál Kč 18,000.000 v 90.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 19.4 mil. Kč, stabilisační fond 17.3 mil. Kč, podpůrné fondy 4.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.5 mil. Kč. Posl. v. h. 25./5. 1938. Společnost založená 1872 s kapitálem 1 mil. zl., převzala od roku 1825 stávající firmu Sellier & Bellot s továrnou na Žižkově, k níž později připojeny továrny v Schönebeck a. d. E, v Německu (1921 odprodána) a v Rize-Lotyšsko (1937 odprodána). 1884 skoupeno a zničeno 4000 akcií, čímž akc. kap. snížen na 600.000 zl., 1895 zvýšen akc. kap. na 1.8 mil. Kč. V prosmci 1922 zvýšen akc. kap. na 9 mil. Kč emisí 36.000 akcií, které v poměru 1:2 po Kč 240 nabídnuty k odběru akcionářům. Koncem roku 1929 získána většina a v lednu 1932 zbytek podílů firmy Košař a spol., která přeměněna na firmu Vlašimská strojírna společnost s. r. o., Vlašim (sídlo v Praze a provozovna Vlašim).


145


V roce 1933 získány rozsáhlé pozemky (asi 115 ha) ve Vlašimi, kde vybudována do konce roku 1935 nová továrna se zvýšenou kapacitou. Po přenesení výroby do Vlašimě (1936) mají býti pozemky na Žižkově (asi 17 ha) rozparcelovány. Společnost vyrábí vojenskou, loveckou a sportovní munici, rozbušky pro doly, bleskovici, železniční třaskavky, atd. Stabilisační bilance k 1./1. 1929: z přebytku 36 mil. Kč použito 9 mil. Kč k zvýšení akc. kap. na 18 mil. Kč vydáním 45.000 gratisakcií (1:1). Restabilisace k 1./1. 1935: 9.7 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbytek 17.3 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1900-1913: 6, 81/2, 10, 10, 10, 10, 10, 12, 12, 12, 14, 16, 16, 16 %; 1914-1928: 16, 16, 16, 16, 16, 21, 25, 50, 25, 25, 25, 30, 35. 35, 35 %; 1929-1933: po 20 % = Kč 40; 1934: 25 % = 50 Kč; 1935-1936: po 271/2 % = 55 (49.50) Kč; 1937: 30 % = 60 (54) Kč. Platebna: Průmyslová. Bursa: Praha. 1) Většina akcií, která byla od roku 1916 ve vlastnictví Oesterreichische Waffenfabriks-A.-G. ve Štýrském Hradci, přešla v roce 1922 do majetku České průmyslové banky v Praze.

Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 1760 1930 18001) 895 815 1385 nejnižší 1415 1625 765 635 575 695 poslední 1665 1740 860 695 715 1335 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1845, nejnižší 1465, poslední 1620. 1) Před vydáním gratis akcií 1:1.

1934 1730 1350 1705

1935 2155 1620 2155

1936 2820 2140 2810

1937 3050 1770 1830


závody

zásoby

dlužníci

směnky

efekty

hotovost

bil. suma

1928 1/1 29 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

7.1 57.5 67.1 67.2 67.5 66.2 66.6 69.1 27.82) 53.33) 56.8 51.44)

9.3 9.3 11.4 7.3 5.4 3.7 3.3 3.7 3.7 5.0 17.0 23.9

25.7 25.7 17.2 27.9 31.2 35.5 28.4 29.1 29.1 41.9 52.6 65.0

0.1 0.1 0.2 0.2 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.3 0.2 0.2

0.4 0.4 1.3 1.3 1.1 0.9 0.9 1.8 1.7 1.7 3.9 4.0

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.7

42.6 93.0 97.3 104.0 105.4 106.5 99.4 103.9 62.6 102.4 130.6 145.1

Pasiva

kapitál

reservy

stab. fond

fondy

amort.

věřitelé

přenos

zisk

1928 1/1 29 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

9.0 9.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0

16.0 16.0 16.3 16.3 16.8 17.4 17.4 17.4 17.4 19.4 19.4 19.4

36.0 27.0 27.0 27.0 27.0 27.0 27.0 17.3 17.3 17.3 17.3

2.6 2.6 3.2 3.7 3.8 3.9 3.7 3.8 3.8 4.0 4.2 4.1

14.4 16.7 20.5 23.4 25.9 28.4 31.6 -2) -

10.0 10.0 10.8 12.7 10.4 9.8 36.9 64.6 78.2

0.5 0.5 0.5 0.7 0.8 0.8 0.6 0.7 0.7 0.7 1.0 0.7

4.5 4.5 4.7 5.1 5.2 3.7 4.3 5.4 5.4 6.1 6.1 7.4


odpisy

režie

daně

1928 1.72 4.06 3.02 1929 2.42 5.23 2.83 1930 3.83 4.62 2.92 1931 2.97 3.71 3.33 1932 2.96 3.00 3.21 1933 2.60 2.76 2.64 1934 3.21 3.70 4.68 1935 9.92 4.25 4.44 1936 4.58 7.16 5.54 1937 6.57 8.22 8.08 1) Restabilisace k 1./1. 1935. 2) Amortisační fond kompensován s účtem závodních zařízení. 3) Přírůstek vybudováním nové továrny ve Vlašimi. 4) Pokles v důsledku prodeje pobočky v Rize.


pojištění

hr. zisk

úroky

0.25 0.32 0.24 0.29 0.28 0.28 0.28 0.29 0.38 0.39

12.91 14.69 15.76 14.63 12.48 11.83 17.31 25.01 23.79 30.69

+ 0.66 + 0.82 + 0.95 + 0.87 + 0.67 + 0.70 + 0.65 -

146


Závody Ringhoffer-Tatra A. S. Správní rada: František Ringhoffer, předseda, Felix Čžjžek-Smidaich, Ing. Rudolf Germář, Dr. Viktor Landesmann, Ing. Vojtěch Mixa, Ing. Ladislav Novák, František Popper, Felix Ringhoffer, Rudolf Serényi, Dr. Antonín Schauer. Ředitelství: Dr. Hanuš Ringhoffer, generální ředitel; Ing. Oskar Florián, Ferdinand Gross, Ing. Hanuš Ledwinka, Ing. Rudolf Lud-wig, Dr. Bedřich Petřina, Dr. Karel Wahl, Ing. Pavel Wolf, ředitelé; Ludvík Bako, náměstek ředitele. Sídlo a generální ředitelství v Praze-Smíchově, závody na Smíchově a v Kopřivnici. Stav zaměstnanců v pololetí 1937: 5000 dělníků a 700 úředníků. Akciový kapitál Kč 48,000.000 ve 120.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 74.7 mil. Kč, stabilisační fond 9.1 mil. Kč, podpůrný fond dělnický 0.9 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.4 mil. Kč. Posl. v. h. 22./6. 1938. Společnost, založená 1911 za součinnosti Bodencreditanstalt a Creditanstalt s kapitálem 18 mil. K, převzala za 12.6 mil. K v akciích závody firmy Fr. Ringhoffer, sestávající z vagónky a strojírny na Smíchově, měďárny a mosazárny v Kamenici a rozsáhlých pozemků, zařízení a inventáře. 1911 odprodána část smíchovských závodů (strojírna, slévárna a kotlárna) Spojeným strojírnám akc. spol. dř. Škoda, Ruston, Bromovský a Ringhoffer (nyní Škodovy závody). 1917 odprodáno Měďárně Čechy strojní zařízení a v roce 1922 i pozemky a budovy měďárny a mosazárny v Kamenici. 1917 přikoupeno několik domů na Smíchově. Za účelem investic ve smíchovské vagónce zvýšen 1920 akc. kap. na 27 mil. Kč emisí 22.500 akcií, z nichž 15.000 nabídnuto akcionářům (3:1 po Kč 700) a zbytek přenechán bankovnímu konsorciu. V roce 1923 zvýšen akc. kap. na 42 mil. Kč, nové akcie dány výměnou za akcie Závodů Tatra, akc. spol. pro stavbu automobilů a železničních vozů v Kopřivnici (akc. kap. 30 mil. Kč), s níž uzavřeno zájmové společenství. Výměna provedena v poměru 2 akcie Tatra po Kč 1600 nominale s kuponem 1922/23 ke 3 akciím Ringhoffera s kuponem 1923 a Kč 640 na hotovosti. 1929 zvýšen akc. kap. ze 42 na 47 mil. Kč a nové akcie dány výměnou za všecky akcie Moravsko-Slezské vozovky akc. spol. v Butovicích (akc. kap. 10.5 mil. Kč). Výměna provedena v poměru 2 akcie Moravsko-Slezské: 1 akcii Ringhoffera a 100 Kč na hotovosti. 1929 získán v sousedství České akciové továrny na dýhy v Kralupech komplex pozemků v rozloze asi 100.000 m2, který slouží jako stavební reserva pro případ přestěhování smíchovských závodů. S platností od 1./1. 1935 provedeno formální sloučení Závodů Tatra s Ringhofferovými závody. Ježto přes 99 % akcií Závodů Tatra bylo v portefeuille Ringhofferových závodů, postačilo k výměně za zlomek obíhajících akcií Závodů Tatra vydání pouze 2500 nových akcií, čímž se akc. kap. fušované společnosti zvýšil na 48 mil. Kč. Sjednocením technického i obchodního vedení fušovaných závodů dosaženo značných režijních úspor. Účasti: 1923 získány všecky akcie Moravsko-Slezské vozovky a. s., Praha-Smíchov (viz výše); založena Česká akciová továrna na dýhy v Praze (továrna v Kralupech); 1926 založena společně s jinými zájemci Bulgarische Schiffsbau-, Lokomotiv- und Waggon-baugesellschaft ve Varně; 1928 získána účast na továrně automobilů Unitas A. G. v Budapešti; 1935 účast na založení Elektrotechnické továrny J. Sousedík akc. spol. v Praze; 1937 získána 35 % účast na Philips akc. spol., Praha. Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 63 mil. Kč z nahodnocení pozemků uložen do stabilisačního fondu; ke krytí ztráty na cenných papírech v bilanci 1934 použito 18 mil. Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 35.9 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá ve stabilisačním fondu 9.1 mil. Kč. Dividendy 1911-1918: 5, 6, 6, 5, 8, 10, 10, 8 %; 1919-1929: 10, 121/2, 121/2, 9, 9, 10, 12, 12, 12, 1 12, 12 /2 %; 1930-1931: 111/2, 61/2 %; 1932-1934: 5, 4, 4 %; 1935: 5.5 % = 22 (19.80) Kč částečně z reserv; 1936-1937: 7, 11 % = 28 (25.20), 44 (39.60) Kč. Platebny: Živno, Eskomptní. Bursy: Praha, Vídeň. www.securityprinting.org

147


Rok 1928 1929 1930 nejvyšší 1260 1320 1232 nejnižší 809 1110 795 poslední 1210 1158 800 1938 (do 30./6.): nejvyšší 950, nejnižší 620, poslední 887.


1934 520 417 458

1935 580 390 579

1936 1330 576 1305

1937 1432 700 890


závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovost

bil. suma

1930 1/1 31 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1/1 353) 1935 1936 1937

23.2 86.2 85.0 82.8 80.9 79.3 118.8 101.0 95.6 100.1 98.5

9.9 9.9 7.3 6.7 9.5 8.9 60.7 60.7 51.2 77.7 78.2

100.2 100.2 111.4 123.5 122.0 112.5 168.4 162.0 148.1 147.8 192.9

120.6 120.6 97.4 85.9 84.1 69.61) 43.8 32.1 26.7 32.1 33.8

0.2 0.2 0.1 0.1 0.1 0.1 0.6 0.6 0.7 1.0 0.8

254.1 317.1 301.2 299.0 296.6 288.4 392.3 356.4 322.3 358.7 404.2

Pasiva

kapitál

reservy

stab. fond

věřitelé

přenos

zisk

1930 1/1 31 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1/1 353) 1935 1936 1937

47.0 47.0 47.0 47.0 47.0 47.0 48.0 48.0 48.0 48.0 48.0

66.8 66.8 67.0 67.0 67.0 67.0 74.7 74.7 74.7 74.7 74.7

63.0 63.0 63.0 63.0 63.0 45.0 9.1 9.1 9.1 9.1

133.3 133.3 120.6 119.3 117.5 111.4 222.8 222.8 188.6 222.1 265.5

0.7 0.7 0.6 0.3 0.4 0.2 0.7 0.7 0.7 0.1 0.4

6.3 6.3 3.0 2.4 1.7 - 18.31) 0.1 3.8 5.6

Rok

investice

odpisy

soc. břem.

hr. zisk

fond 1.1 1.1 1.1 1.0 0.9

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: režie

daně

1930 0.9 1.7 0.9 2.1 2.1 13.1 1931 0.7 1.9 0.9 1.5 2.1 9.3 1932 0.3 1.7 0.9 1.3 1.5 7.8 1933 0.1 1.7 0.8 0.9 1.4 6.6 1934 0.1 1.6 0.8 0.7 1.2 - 13.91) 1935 1.5 5.6 1.6 0.6 4.2 12.2 1936 9.9 5.2 2.0 7.8 5.2 24.0 1937 9.2 9.0 2.6 10.4 6.2 33.8 1) Odpisem na majetku rumunské renty a na akciích Bulharské akc. spol. pro stavbu lodí, lokomotiv a železničních vozů ve Varně vzniklá ztráta 18.28 mil. Kč, která se odečtením převodu zisku snížila na 18.03 mil. Kč, odepsána částkou 18 mil. Kč ze stabilisačního fondu a zbytek (Kč 34.138) převeden na nový účet. 2) Bilance sloučených závodů k 1./1. 1935. 3) Restabilisace k 1./1. 1935.


148


C. STAVEBNÍ A KERAMICKÝ PRŮMYSL Králodvorská cementárna, akciová společnost. Správní rada: Dr. Otto Feilchenfeld, předseda, Ing. Vojtěch Mixa, Karel Kučera a Ing. Ladislav Novák, místopředsedové, Dr. Jindřich Bierwes, Dr. Emil Furstenberg, Ing. Antonín Hödl, Dr. Ing. František Hummelberger, Dr. Jozef Kállay. Evžen Kubinzky, Dr. Viktor Landesmann, Bedřich Neuburg, Dr. Antonín Schauer, Dr. Jindřich Sluka, Václav Stome, Felix Stránský, K. H. Wolfrum, Ingv František Zita. Ředitelství: Dr. Václav Mareš, ředitel; závodní ředitelé: Dr. Jindřich Fabesch (Králův Dvůr), Ing. Vojtěch Baudisch (Čížkovice). Sídlo a ústředna v Praze. Závody: Cementárny: Králův Dvůr-Beroun a Čížkovice; vápenice: Beroun a Králův Dvůr; struskové cihelny: Kladno a Králův Dvůr. Akciový kapitál Kč 48,000.000 ve 240.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 100.2 mil. Kč; zaměstnanecké fondy 1.0 mil. Kč. Přenos na 1938: 0.2 mil. Kč. Posl. v. h. 9./7. 1938. Společnost založená 1889 s akc. kap. 0.6 mil. zl. se sídlem ve Vídni zřídila v Králově Dvoře továrnu struskového cementu (v níž zpracovávána struska ze sousední huti Pražské železářské společnosti), vápna a struskových cihel. Dobrý odbyt vedl k postupnému zvětšování těchto závodů. Za účelem investic zvýšen 1899 akc. kap. na 3.6 mil. K a vybudována továrna na struskové cihly na Kladně (u huti Pražské železářské společnosti). 1909 zvýšen akc. kap. na 4.35 mil. K a novou emisí zaplacena fušovaná Portland- und Romancementwerke Waldmühle A. G. V Rodaun u Vídně. 1911 vybudována továrna na portlandský cement v Králově Dvoře a rozšířeny ostatní závody; k financování těchto investic zvýšen akc. kap. na 7 mil. K. 1912 kapacita továrny na portlandský cement v Králově Dvoře zdvojnásobena. Po nostrifikaci přeloženo sídlo 1920 do Prahy. Na zakoupení kancelářské budovy v Praze a různé investice zvýšen 1921 akc. kap. na 14 mil. Kč emisí 35.000 akcií, z nichž polovice nabídnuta akcionářům v poměru 2:1 po Kč 400 a zbytek přenechán emisnímu konsorciu k umístění v tuzemsku. 1922 získáno asi 99 % akcií Sasko-české továrny na portlandský cement akc. spol. v Drážďanech, jejíž závody v Čížkovicích na podkladě zájmového společenství převzaty do vlastní režie. 1923 převzata cestou fuse Berounská akciová cementárna a vápenice v Berouně, čímž získána cementárna a vápenice v Berouně jakož i pozemky s cennými ložisky surovin v rozloze přes 200 ha; akc. kap. zvýšen k tomuto účelu ze 14 na 16 mil. Kč. Koncem 1923 zvýšen akc. kap. dále na 20 mil. Kč, nových 20.000 akcií nabídnuto akcionářům v poměru 4:1 po Kč 875; výtěžkem emise zaplaceny akcie Sasko-české továrny na portlandský cement v Čížkovicích. 1924 rozšířena kapacita závodů v Králově Dvoře (na 6 rotačních pecí) a v Čížkovicích (na 4 rotační peci), v obou podnicích zvýšena výkonnost elektráren a provedeny jiné investice; naproti tomu zastavena neracionelně pracující cementárna v Berouně. Vzhledem k pokračujícímu vzestupu odbytu vybudována 1927 v sousedství dosavadního králodvorského závodu, avšak z velké části už na území města Berouna, nová továrna na portlandský cement, která svým zařízením je na výši nejmodernější techniky. Úplně ze železobetonu vybudovaný závod vykazuje 3 velké rotační peci, potřebné mlýnice, vlastní elektrárnu se zužitkováním tepla kouřových plynů z rotačních pecí, skladiště na 3.000 vagónů jakož i nejmodernější zařízení pro přepravu a balení cementu. K částečné úhradě stavebních nákladů zvýšen v září 1927 akc. kap. na 25 mil. Kč emisí 25.000 akcií, jež nabídnuty akcionářům v poměru 4:1 po Kč 1000. 1930 zavedena v Čížkovicích nově výroba bílého cementu. Rodaun. Se zpětnou platností od 1./1. 1927 vnesena v únoru 1929 rakouská továrna v Rodaun do samostatné společnosti Rodauner Cementfabrik A. G. ve Vídni, jejíž všecky akcie (S 1.7 mil. v 17.000 akciích po S 100) převzaty úhradou za přínosy. Společnost byla na sklonku konjunktury (193031) přeinvestována a musela býti 1935 sanována odpisem akc. kap. na S 100 a novým zvýšením na S 5 mil. Celá účast na Rodaunu odprodána počátkem 1937 Slovenským továrnám na portlandský cement www.securityprinting.org

149


Lietavská Lúčka-Ladce úč. spol. v Bratislavě resp. Cementia Holding A. G. v Curychu. K úhradě kupní ceny převzato z portefeuille Cementia Holding A. G. asi 13.300 akcií Králodvorské cementárny. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: z přebytku 45 mil. Kč použito 15 mil. Kč k zvýšení akc. kap. na 40 mil. Kč vydáním 75.000 gratisakcií, které v poměru 5:3 vydány 1928 akcionářům; zbývajících 30 mil. Kč použito v bilanci 1934 ke krytí ztráty vzniklé odpisem na akciích Pražské železářské společnosti a Rodauner Cementfabrik A. G. Poměr k Pražské železářské společnosti. Aby znemožnila připravované vybudování velké konkurenční cementárny a utužila dosavadní dodavatelský poměr (struska), získala Králodvorská cementárna koupěmi na burse provedenými spřátelenými bankami postupně v první polovici roku 1929, 36.525 (t. j. asi 25 %) akcií Pražské železářské společnosti. Průměrný nákupní kurs činil asi 2.800 Kč. Za účelem financování této transakce zvýšen v červenci 1929 akc. kap. ze 40 na 48 mil. Kč, nových 40.000 akcií nabídnuto k odběru akcionářům v poměru 5:1 po Kč 2000. Bilanční ocenění akcií Pražské železářské společnosti postupnými odpisy na vrub provozu a reserv sníženo až na 1.480 Kč. Na podzim 1936 uzavřela Králodvorská cementárna s Pražskou železářskou společností smlouvu platnou až do roku 1990, kterou se obě společnosti zavázaly nezasahovati vzájemně do svých výrobních sfér, při čemž současně upraveny i ostatní styčné otázky. Po této dohodě prodala Králodvorská cementárna svou účast na Pražské železářské společnosti Živnostenské bance a sice při kursu 1.500 Kč. Stupava. S platností od 1./12. 1936 převzala Králodvorská cementárna všecky akcie (akc. kap. 15 mil. Kč) a gesci firmy Union, továren na portlandský cement, úč. spol., nyní Stupavská cementárna, akciová společnost v Bratislavě, čímž získala moderní cementárnu ve Stupavě a tím i základnu pro expansi do východní odbytové oblasti. Podolská cementárna. V pololetí 1937 získala Králodvorská cementárna asi 80 % akcií a tím rozhodující vliv v Podolské cementárně v Praze (akc. kap. 7 mil. Kč v 17.500 akciích). Cementářský kartel. Králodvorská cementárna zaujímá vedoucí postavení v celostátním cementářském kartelu, uzavřeném s platností od 1./1. 1936 do 31./12. 1945. Výhradní prodejnou dohody, na níž jednotlivé závody participují v rámci sjednaných kvót, je Prodejna cementáren, společnost s r. o. v Praze. Kartelová kvóta Králodvorské činí 36.107 %, cementárny Union-Stupava 5.65 %, Podolské cementárny 3.45 %. Dividendy 1900-1918: 8, 5, 6, 10, 15, 14, 14, 16, 16, 10, 71/2, 8, 10, 8, 0, 0, 0, 8, 8 %; 19191925: 12, 15, 20, 221/2, 221/2, 30, 40 %; 1926-1930: po 50 % = 100 Kč; 1931-1933: 40, 25, 10 procent = 80, 50, 20 Kč; 1934: 5 % = 10 Kč (z reserv); 1935: 41/2 % = 9 Kč (z reserv); 1936-1937: 8, 161/2 % = 16 (14.40), 33 (29.70) Kč. Platebny: Eskomptní, Živno. Bursy: Praha, Vídeň. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 4790 3395 2060 1790 1280 1270 nejnižší 3050 1995 1470 1140 970 800 poslední 3125 2000 1470 1225 1005 820 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1525, nejnižší 1170, poslední 1475.

1934 910 665 870

1935 1155 745 1135

1936 1945 1117 1940

1937 2190 1300 1500


závody

zásoby

dlužníci

směnky

efekty

pokladna

kauce

celkem

1926 1/1 27 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

42.2 116.7 185.3 163.7 171.0 153.5 135.2 116.5 58.31) 48.2 48.2 39.7 36.3

12.0 12.0 17.4 17.1 25.9 23.0 22.3 21.9 16.8 14.4 14.9 11.9 13.4

26.3 26.3 19.1 25.7 23.9 13.0 21.2 28.9 37.7 50.9 39.8 82.87) 76.2

0.1 0.1 0.5 0.7 0.8 0.1 0.1 0.4

9.1 12.6 12.7 12.7 112.0 108.3 104.4 100.6 101.1 70.52) 96.35) 55.97) 66.9

0.9 0.9 0.6 0.8 0.6 0.6 0.6 0.6 0.8 0.9 0.6 0.5 0.6

0.1 0.1 0.1 0.8 0.8 0.9 0.9 0.9 0.7 2.3 1.9 2.0 2.2

90.6 168.6 235.3 220.8 334.2 299.3 285.1 270.1 215.2 217.1 201.6 192.9 196.0


150


kapit.

reservy

stab. fond

amort.

fondy

daně

věřitelé

přenos

zisk

1926 1/1 27 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

20.0 20.0 25.0 40.0 48.0 48.0 48.0 48.0 48.0 48.0 48.0 48.0 48.0

19.8 19.8 41.6 41.8 110.9 112.1 113.4 114.3 114.7 114.7 112.3 110.1 100.28)

45.0 45.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 -

33.0 46.5 46.5 46.5 46.5 46.5 46.5 -1) -

l.5 1.5 1.5 1.5 2.0 1.9 1.8 1.6 1.5 1.3 1.2 1.0 1.0

10.0 10.0 10.0 3.5 3.3 6.6 8.6

25.9 25.9 50.0 36.8 68.5 28.9 19.5 15.8 16.6 23.1 40.1 22.27) 29.1

0.5 0.5 0.2 0.6 0.6 0.6 0.5 0.5 0.5 0.4 0.2

12.8 12.8 15.4 23.6 27.6 27.6 22.0 13.3 5.0 - 30.43) 4.9 8.9


odpisy

režie

daně

soc. břem.

úroky

hr. zisk

1926 5.7 5.8 8.6 2.4 - 0.6 35.9 1927 18.5 12.7 5.5 2.8 - 2.5 57.4 1928 24.4 14.5 15.4 2.9 - 2.3 83.1 1929 22.7 15.6 10.7 2.2 - 3.4 82.2 1930 22.7 15.7 12.5 1.7 - 1.0 81.1 1931 22.6 12.2 14.5 1.5 + 0.6 72.2 1932 22.7 10.0 13.7 1.3 - 0.3 61.4 1933 15.6 8.3 4.0 1.6 34.4 1934 40.34) 7.2 2.3 1.5 + 0.14 20.8 1935 4.46) 2.1 0.8 - 2.96 10.36) 1936 8.8 4.2 8.8 2.1 - 1.6 30.4 1937 5.9 4.0 12.9 3.1 + 0.1 34.7 1) Pokles o 46.5 mil. Kč v důsledku kompensace umořovacího fondu s položkou stroje a zařízení. 2) Pokles v důsledku odpisu 21.9 mil. Kč na účasti Pražské železo a 8.2 mil. Kč na účasti Rodaun. 3) Ztráta 30.0 mil. Kč (po odečtení přenosu zisku 0.4 mil. Kč) kryta odpisem stabilisačního fondu. 4) Z toho připadá na nemovitosti a zařízení 10.3 mil. Kč a na cenné papíry 30.0 mil. Kč. 5) Přírůstek převzetím nových akcií Rodaunu. 6) Snížení v důsledku předání prodeje kartelní Prodejně. 7) Mimořádné přesuny souvisí s odprodejem akcií Pražské železářské společnosti a zakoupením akcií cementárny Union-Stupava. 8) Z ažiového fondu odepsáno 10 mil. Kč na úhradu účetní ztráty na Rodaun.

Kress, akc. spol. podnikatelství staveb v Praze. Správní rada: Čeněk Vaněček, předseda, Josef Pekárek, místopředseda, Dr. Josef Daníček, Ing. Josef Velinger, Jan Ruml. Sídlo a ředitelství v Praze, ústřední skladiště v Záběhlicích, dílny a opravna inventáře v Souši u Mostu. Akciový kapitál Kč 6,000.000 v 15.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1937: Kč 304.016. Posl. v. h. 21./6. 1937.1) Společnost založená 1918 s akc. kap. 2.7 mil. K převzala za K 600.000 v akciích a K 552.984 na hotovosti závody stavebních firem Karel Kress a Kress & Bernard v Praze. 1919 zvýšen akc. kap. na 3.5 mil. Kč a zřízeno dřevařské oddělení, které zakoupilo dříví na panství křivoklátském a vybudovalo moderní pilu v Řenčově. 1920 převedeno dřevařské oddělení na „Lesnu“ akc. spol. v Praze (účast 1921 zlikvidována). 1920 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům po Kč 440 (3:1), neakcionářům po Kč 480. 1923 převzala společnost stavbu filtrační vodárenské stanice v Podolí, na níž utrpěla ztrátu skoro 10 mil. Kč tím, že stavební náklady dosáhly asi 17 mil. Kč proti sjednaným 7.5 mil. Kč. Po několikaletém jednání o zvýšení ceny uzavřen v prosinci 1932 smír, podle kterého město Praha doplatilo podniku 4.2 mil. Kč. Tíživá finanční situace v době projednávání otázky náhrady vedla k zadlužení společnosti. Pro uvalení vnucené správy v období únor 1927 až listopad 1932, k němuž došlo na žádost financujícího ústavu (Sporobanka), vznikla řada sporů, které brzdily předložení bilancí a provedení sanace. V dubnu 1937 získala Sporobanka od akcionářského konsorcia většinu akcií. V. h. z 21./6. 1937 byly pak předloženy najednou bilance za období 1924-1936, vykazující konečnou ztrátu 5.4 mil. Kč. www.securityprinting.org

151


Další mimořádnou v. h. z 12./7. 1937 usnesena sanace snížením akc. kap. ze 6 na 0.6 mil. Kč (složením akcií 10:1) a současným novým zvýšením na 6 mil. Kč. Dividendy 1918-1922: 5, 6, 6, 8, 8 %; 1923-1936: 0. Platebna: Sporobanka. Bursa: Praha. 1)

Bilance 1937 při redakční uzávěrce (červen 1938) nebyla ještě známa.

Rok 1927 nejvyšší 58 nejnižší 50 poslední 50 1938 (do 30./6.): Žádný kurs.

1928 80 50 80

1929 95 65 95

1930 95 70 80

Kursy na pražské burse: 1931 1932 70 55 70

1933 62 40 62

1934 90 50 70

1935 95 85 85

1936 -

1937 265 85 85

Účet rozvažný v tisících Kč:

1934 1935 1936

nemov. inventář 5.096 5.096 5.089

nevyúčt. stavby 18.022 15.735 12.145

Pasiva

akc. kap.

1934 1935 1936

6.000 6.000 6.000

Aktiva

zásoby

dlužníci

vklady

hotovost

efekty

transita

ztráta

669 597 601

1.590 1.855 1.868

3.517 3.804 3.056

5 10 5

10 10 60

1.206 1.102 1.016

4.256 5.170 5.411

reservy

věřitelé

banky

zálohy

transita

různé

zisk

suma

304 304 304

2.650 2.445 1.617

7.027 8.774 8.956

17.175 14.756 11.336

1.205 1.101 1.016

9 22

-

34.371 33.379 29.251

Účet ztráty a zisku v tisících Kč: Rok

režie

úroky

1934 1935 1936

448 385 396

- 474 - 530 - 598

daně a popl. 33 166 35

hrubý zisk

nájmy

přenos

zisk

14 97 658

9 71 130

- 3.326 - 4.256 - 5.170

- 930 - 914 - 241

Podolská cementárna v Praze. Správní rada: JUDr. Jaroslav Srbek, předseda, JUDr. Jaroslav Charvát, místopředseda, Vladimír Novák, arch. Václav Pile, JUDr. Zdeněk Semerád, Miroslav Srba, JUDr. Vratislav Michl. Ředitelství: Dr. Vladimír Novák, generální ředitel a Ing. Josef Procházka, technický ředitel. Sídlo a ředitelství v Praze II., závody v Praze-Podolí. Akciový kapitál Kč 7,000.000 v 17.5001) akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 2.94 mil. Kč; stabilisační fond 1.75 mil. Kč. Přenos na 1938: Kč 3.523. Posl. v. h. 13./4. 1938. Společnost založená 1871 s akc. kap. 0.8 mil. zl. převzala závody firmy Bárta & Svoboda v Podolí. 1874 zvýšen akc. kap, na 1 mil. zl., 1875/78 postupná redukce ke krytí ztrát na 385.000 zl. 1893 zvýšení na 1 mil. K. 1901 rekonstrukce všech závodů. 1907 zvýšení akc. kap. na 1.25 mil. K. V letech 1907/09, 1912 a 1914 opětovné rekonstrukce závodů. 1919 zvýšen akc. kap. na 1.5 mil. K. V letech 1924/1927 provedeny další investice a modernisace závodů, jež financovány zvýšením akc. kap. z 1.5 na 2.25 mil. Kč (2:1 po Kč 400 akcionářům) v roce 1924 a novým zvýšením z 2.25 na 3 mil. Kč v listopadu 1927 (3:1 po Kč 350 akcionářům). Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 7.92 mil. Kč použito 1931 3 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 3 na 6 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč; v bilanci 1934 použito 1.38 mil. Kč ke krytí ztráty. Restabilisace k 1./1. 1935: 0.63 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. V bilanci 1935 použito 1.16 mil. Kč ke krytí ztráty. Zbývá 1.75 mil. Kč ve stabilisačním fondu. V. h. z 30./5. 1933 zmocnila správní radu k zvýšení akciové jistiny ze 6 na 8 mil. Kč; dle tohoto zmocnění zvýšen v listopadu 1934 kapitál ze 6 na 7 mil. Kč, při čemž nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 1:6 po Kč 460.-. Společnost je členem od 1./1. 1936 na dobu 10 let uzavřené kartelní Prodejny cementáren spol. s r. o. v Praze. (Kartelová kvóta 3.450 %.) www.securityprinting.org

152


Dividendy 1900-1913 (nominale 200 K): 2, 0, 0, 21/2, 6, 6, 7, 7, 71/2, 6, 5, 51/2, 6, 4 %; 19141926: 0, 0, 0, 0, 0, 10, 15, 15. 12, 0, 7, 0, 0; 1927-1930: 10, 15, 15, 14 %; 1931 (nominale 400 Kč): 6 % = 24 Kč; 1932-1935: 0; 1936: 21/2 % = 10 Kč (převážně z reserv); 1937: 0. Bursa: Praha. 1)

Většina akcií (téměř 80 %) přešla v pololetí 1937 do vlastnictví Králodvorské cementárny akciové společnosti v Praze. (Přejímací kurs asi 1.000 Kč). Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 915 890 685 660 555 750 nejnižší 650 635 610 540 480 490 poslední 890 635 615 555 485 515 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1015, nejnižší 870, poslední 870.

1934 550 495 505

1935 675 460 668

1936 940 655 923

1937 1170 720 1000


závody

zásoby

dlužníci

hotovosti

transita

bil. suma

1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

15.108 15.515 15.320 14.702 14.757 14.486 13.903

1.751 1.646 1.122 1.108 1.187 1.844 1.511

1.954 667 886 886 975 795 667

61 86 30 30 8 9 7

32 18 32 32 62 92 63

18.906 17.931 18.768 18.136 18.151 17.226 16.151

Pasiva

akc. kap.

reservy

st. fond

daně

fondy

hypotéky

věřit.

trans.

zisk

1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

6.000 6.000 7.000 7.000 7.000 7.000 7.000

3.014 3.029 3.100 3.100 3.100 3.099 2.947

4.924 4.924 4.924 4.292 2.914 1.752 1.752

70 29 60 116

19 -

1.500 1.200 1.200 1.200 2.550 2.250 -

3.195 2.620 2.512 2.512 2.526 2.941 4.269

32 18 32 32 61 92 63

151 112 - 1.3781) - 1.378 - 1.1621) 32 4


odpisy

pojistné

1932 750 54 1933 285 54 1934 275 53 1935 33 1936 474 39 1937 588 42 1) Ztráta kryta odpisem ze stabilisačního fondu. 2) Restabilisace k 1./1. 1935.

režie

daně

úroky

hr. zisk

přenos

úroky

912 858 792 863 928 1.009

147 96 84 96 191 256

- 300 - 313 - 290 - 296 - 300 - 154

2.285 1.582 -1) 1061) 1.949 2.032

1 112 103 -

27 23 15 21 15 19

Prastav, Spojené pražské továrny na staviva akc. spol. Správní rada: Ing. Jan Kubíček, Antonín Malý, Dr. František Sekava, Dr. Ladislav Tichý, P. Dr. Josef Vlasák, Jaroslav Vokal, Rudolf Bárta, Dr. Leopold Kraus. Ředitelství: Rudolf Bárta, generální ředitel; Dr. Ing. Rudolf Bárta a Ing. Jan May, ředitelé. Sídlo a ředitelství v Praze. Akciový kapitál Kč 16,000.000 ve 40.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 14.9 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 25.327 Kč. Posl. v. h. 24./6. 1938. Společnost založená 1920 s kapitálem 16 mil. Kč převzala za 12 mil. Kč v akciích firmy Bárta & Tichý a Max Herget se závody v Praze, Zlíchově, Hlubočepích, Radotíně, Řeporyjích, Slivenci, Kosoři, Berouně, Tetíně, Koněprusech a Újezdě-Jenišově. 1923 přikoupen od rytířského řádu křižovníků mramorový lom ve Slivenci, 1925 převzaty od firmy Jos. Procháska vápenice a vápencové lomy v Loděnicích u Berouna, 1933 získány od firmy Ant. Herget vápenice a vápencové lomy v Holini. 1926 zřízen na Zlíchově mramorářský závod, který 1930 rozšířen. Společnost, jejíž výrobní program zahrnuje hlavně cement (Radotín), vápno (Hlubočepy, Loděnice), mramor (Slivenec), kameny a keramické produkty, jest dostatečně zásobena surovinami a vlastní 255 ha pozemků, nacházejících se jednak v samotné Velké Praze, jednak v její bezprostřední www.securityprinting.org

153


blízkosti. V řadě vlastních skladů ve Velké Praze a na venkově prodává podnik své výrobky přímým spotřebitelům. 1938 získána válcovna železa fy Josef Kukla v Peckách. Společnost je členem od 1./1. 1936 na dobu 10 let uzavřené kartelní Prodejny cementáren, spol. s r. o. v Praze. (Kartelová kvóta 5.494 %.) Účasti: 1927 získán rozhodující vliv ve firmě Tvrdek a spol., mramorové lomy ve Vyškovicích u Vimperka na Šumavě. Dividendy 1921-1925: 0; 1926-1933: 21/2, 4, 71/2, 71/2, 6, 5, 5, 5 (z reserv) % = 10, 16, 30. 30, 24, 20, 20, 20 (z reserv) Kč; 1934-1935: 0; 1936: 19.80 Kč (částečně z reserv); 1937: 19.80 Kč. Platebna: Česká banka. Bursa: Praha (od 15./9. 1934); kurs 1934: 600 Kč; 1935: nejvyšší 450, nejnižší 360, poslední 360; 1936 nejvyšší 710, nejnižší 372, poslední 710; 1937: 800; 1938: -. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

závody

zásoby

dlužníci

hotovosti

portef.1)

ztráta

bil. suma

1933 1934 1/1 353) 1935 1936 1937

34.23 29.43 23.84 23.00 20.70 21.12

6.80 5.32 5.32 5.47 5.35 4.76

5.53 3.35 3.35 4.69 5.57 9.30

0.09 0.19 0.19 0.19 0.13 0.13

0.16 0.15 0.12 0.12 0.49 0.56

7.15 -

46.83 45.59 32.82 33.47 32.24 35.87

Pasiva

akc. kap.

reservy

fondy

daně

věřitelé

různé

přenos

zisk

1933 1934 1/1 353) 1935 1936 1937

16.00 16.00 16.00 16.00 16.00 16.00

27.88 27.102) 14.33 14.29 14.10 14.31

0.27 0.63

0.01 0.01 -

0.01 0.16 0.01

0.08 0.16 0.49 1.84

Rok

režie

odpisy

dubia

daně

ztráta

hrubý zisk

0.17 1.12 0.13 -

0.41 0.13 0.37 1.29

7.15 -

6.41 0.90 2.97 5.46 8.43

různé příjmy -

použité reservy -

1933 1.93 3.82 1934 1.91 1.89 1935 1.73 1.08 1936 2.08 2.40 1937 1.94 2.56 1) Cenné papíry, podíly a směnky přijaté. 2) Části reserv použito k výplatě dividendy. 3) Restabilisace k 1./1. 1935.

2.85 2.48 2.49 3.02 0.37 0.84 1.25 1.82 Účet zisku a ztráty v milionech Kč:

přenos 0.01 0.16 0.01

Pražské akciové cihelny. Správní rada: Leo Peterka, předseda, Dr. Jan Brzorád, Ing. Vladimír Kačer, Ing. Ervín Mandelík, Dr. Vilém Nessel, Jaroslav Vokál, Dr. František Vondráček. Ředitelství: František Havlů. Sídlo a ředitelství v Praze. Cihelny v Uhříněvsi, Vokovicích, Jenerálce-Jinonicích a Zličíně. Akciový kapitál Kč 7,000.000 v 17.500 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 0.35 mil. Kč, stabilisační fond 0.68 mil. Kč, daňové reservy Kč 64.452. Přenos ztráty na 1938: Kč 8.587. Posl. v. h. 29./3. 1938. Společnost založená 1920 převzala cihlářské oddělení Pražské úvěrní banky a jím spravované cihelny v bezprostřední blízkosti Velké Prahy. V letech 1924 a 1928 rozšířením závodů zvýšena jejich kapacita z 30 na 60 mil. cihel. Stabilisační bilance k 1./1. 1929: přebytek 11.24 mil. Kč do stabilisačního fondu. V bilancích 1930 a 1931 použito 4.25, v. bilanci 1933 4.08 mil. Kč ke krytí ztrát. Restabilisace k 1./1. 1935: 1.35 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení; zbývá 0.68 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Sanace. V důsledku omezení stavebního ruchu snížil se 1933 odbyt tak, že mohla býti využita kapacita závodů pouze ve výši asi 30 %. Změněné poměry jakož i znehodnocení zásob a zhoršení dlužníků vyžádaly si v bilanci 1933 mimořádné odpisy, k nimž bylo použito 4.08 mil. Kč ze stabilisačního fondu a 3.5 mil. Kč z akciového kapitálu, který snížen z tohoto důvodu ze 7 na 3.5 mil. Kč. Provedenou racionalisací a úsporami v provozu, jakož i novým doplněním akc. kap. na 7 mil. Kč www.securityprinting.org

154


(nové akcie nabídnuty v březnu 1935 akcionářům al pari), byl provoz společnosti přiveden opět do rovnováhy. Společnost je členem s platností od 15./3. 1935 ustavené kartelní Společné prodejny cihelen v Praze. Dividendy 1921-1922: 0; 1923-1929: 4, 5, 6, 71/2, 71/2, 81/2, 7 %; 1930-1937: 0. Platebna: Anglo-Prago. Bursa: Praha. Rok 1928 1929 1930 nejvyšší 792 925 846 nejnižší 688 700 665 poslední 758 815 690 1938 (do 30./6.): nejvyšší 250, nejnižší 225, poslední 225.

Kursy na pražské burse: 1931 1932 1933 675 505 505 -

1934 -

1935 -

1936 250 210 250

1937 250 200 250


závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovost

transita

ztráta

bil. suma

1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

29.96 26.35 26.15 24.80 24.91 24.93 24.33

3.28 1.98 1.61 1.61 1.14 1.68 1.15

2.29 1.26 1.45 1.45 1.58 1.24 1.43

-

0.06 0.03 0.01 0.01 0.01 0.01

0.20 0.05 0.05

0.11 0.02 0.02 0.02 0.02 0.02

35.70 29.62 29.24 27.89 27.86 27.93 26.99

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

daně

věřitelé

transita

zisk

1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

7.00 3.50 7.00 7.00 7.00 7.00 7.00

0.44 0.35 0.35 0.35 0.35 0.35 0.35

6.98 2.90 2.03 0.68 0.68 0.68 0.68

0.06 0.06 0.06 0.06 0.06 0.06 0.06

21.09 22.49 19.70 19.70 19.77 19.83 18.89

0.13 0.32 0.10 0.10 -

0.01 0.01

Rok

režie

úroky

odpisy

hr. zisk

reservy1)

přenos

- 2.04 - 1.79 - 1.05 1.063) 1.033) 1.233)

0.13 4.69 0.19 -3) -3) -3)

2.76 - 0.46 1.63 1.40 1.42 1.56

7.58 -

- 0.11 -

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: 1932 0.68 1933 0.53 1934 0.41 1935 0.34 1936 0.38 1937 0.33 1) Použité reservy. 2) Restabilisace k 1./1. 1935. 3) Pasivní úroky a odpisy.

První česká akc. spol. pro výrobu skla v Oloví. Dozorčí rada: Karl Vopelius, předseda, Alfred O. Corbin, Otto Freund, Ing. Bedřich Heller, Dr. Karel Musil, Dr. Hans Stein, Arnold Weinmann. Ředitelství: Oswald Weiss, generální ředitel; Karl Klattenhoff, Rudolf Seifert, ředitelé. Sídlo a ředitelství v Oloví u Falknova. Sklárny v Oloví, uhelné doly ve Starém Sedle a Litrbachách. Akciový kapitál Kč 25,000.000 v 50.000 akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1937: 11.5 mil. Kč; stabilisační fond 8 mil. Kč; daňová reserva 4.4 mil. Kč; podpůrný fond 1.65 mil. Kč. Přenos zisku na 1937: 0.97 mil. Kč. Posl. v. h. 14./6. 1937.1) Obligace: 7 % hypoteční zápůjčka z roku 1927. Uzavřena 1927 k splacení dluhů a k účelům investičním, celkem 1.5 mil. $ v kusech po 500 a 1000 $ s kupony k 1./1. a 1./7., beze srážky. Osvobozena ode všech přítomných i budoucích daní v Československu. Splatná ve zlaté měně USA2) nejpozději 1./1. 1957 nákupem ve volném trhu nebo slosováním. Kusy, vylosované do konce 1928, vyplácejí se 105 %, od 1./1. 1929 klesá prémie každého půl roku o 1/2 % až do 1./1. 1933, od kdy je půjčka splatná za nominale. Za podmínek určených umořovacím plánem lze část nebo celou půjčku (nejméně $ 50.000) splatiti kdykoliv po 60denní výpovědi. Zajištěna hypotekárně na všem movitém i www.securityprinting.org

155


nemovitém majetku, na příjmech z exportních obchodů (vedených na zvláštním účte u České banky Union v Praze) a zástavním právem na účastech Torgauer Glashütten A. G. a Richardhütte A. G. für Glasfabrikation. Obligace jsou opatřeny warranty, které dávaly majiteli právo k převzetí 10 akcií Oloví a sice 1927 při kursu $ 20, 1928 při kursu $ 21 a 1929 při kursu $ 22 za 1 akcii. Vyložena k upisování firmou F. J. Lisman & Co. v New Yorku při kursu 971/4: Platebny: Central Hanover Bank and Trust Comp. (New York) a Česká banka Union (Praha). Kursy v New Yorku (curb market) koncem 19311936: 60, 55, 61.50, 73, 90, 94.50; koncem 1937: 94. Společnost založena 1893 ve Vídni s kapitálem 150.000 zl. 1896 akc. kap. zdvojnásoben, 1904 zvýšen na 1 mil., 1906 na 1.5 a 1912 na 3 mil. K. Po nostrifikaci 1920 přeloženo sídlo do Oloví. 1920 zvýšen akc. kap. na 10 mil. Kč a provedeno nové rozdělení akc. kap. na akcie po 200 Kč (dříve 500 Kč) nominale. Výtěžku emise použito k investicím, souvisícím s přechodem k strojní výrobě skla podle systému Fourcaultova. Podnik vyrábí strojní tabulové, zrcadlové, polozrcadlové a jiné druhy skla. Závody jsou skoro výhradně zásobovány vlastním uhlím. Elektrický proud dodávají vlastní centrály. Účasti. Ve spojení s německou skupinou Vopelius-Wentzel získána 1924 účast na Torgauer Glashütten-A.G. v Torgau u Lipska a na Richardhütte A. G. für Glasfabrikation v Sulzbach (Sársko), pracujících podle systému Fourcault. Společně se S. A. de St. Gobain, Chauny et Cirey založena 1924 Vetreria Italiana Balzaretti Modigliani v Livorně. 1927 účast na založení Erste Oesterreichische Maschinglasindustrie A. G., Brunn a. Geb. Prodejní organisace. Společně se všemi ostatními strojními tabulárnami je společnost členem kartelního Prodejního sdružení českých tabuláren akc. spol. v Praze, které zastupuje československé tabulárny též ve všech mezinárodních odbytových úmluvách, zejména s Německem, Francií a Belgií. V rámci své kartelní kvóty spoluúčinkovala společnost 1924 při založení firmy Prvá mehanička fabrika stakla za prozore a. d. v Pancevu (Jugoslávie) a získala účast na Zagyvapalfalvaer Glasfabrik A. G., Zagyvapalfalva (Maďarsko). Stabilisační bilance k 1./1. 1929: z přebytku 29 mil. Kč použito 15 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 10 na 25 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 500 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 6 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá 8 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1903-1914: 5, 5, 5, 5, 6, 6, 6, 6, 8, 12, 12, 4 %; 1915-1927: 10, 5, 10, 10, 15, 25, 10, 5, 5, 0, 0, 10, 12 %; 1928 až 1930 (nominale 200 Kč): po 15 % = 30 Kč; 1931-1935 (nominale 500 Kč): 6, 5, 4, 3, 4 % = 30, 25, 20, 15, 20 Kč; 1936: 6 % = 30 Kč netto. Platebny: Union, Eskomptní, Creditanstalt. Bursy: Praha, Vídeň. 1)

Bilance 1937 při redakční uzávěrce (červen 1938) nebyla ještě známa. Po opuštění zlatého standardu a prohlášení neplatnosti zlaté doložky v U. S. A. honorují se splatnosti půjčky běžnými, t. j. papírovými dolary. Žaloba o honorování kuponů ve zlatých dolarových mincích o ryzosti platné k 1./1. 1927 byla okresním soudem obchodním v Praze v červenci 1935 v I. instanci zamítnuta a tento rozsudek potvrzen koncem 1935 krajským soudem obchodním v Praze. Vzhledem k nízkému předmětu sporu (35 $ = Kč 1.421) není možné odvolání k nejvyššímu soudu a tím rozhodnutí má konečnou platnost. 2)


Kursy na pražské burse: 1931 1932 1933 600 495 540 430 420 - 420 470 495 465

1934 455 370 455

1935 458 430 450

1936 750 480 750

1937 1165 790 1010


závody

zásoby

dlužníci

směnky

efekty

hotovost

bil. suma

1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936

25.4 18.3 15.4 11.5 10.1 8.7

2.9 2.7 2.2 2.2 1.9 2.3

43.1 54.8 80.21) 78.1 82.1 93.9

-

27.7 22.3 -1) -

0.1 0.1 0.1 0.1 0.2 0.1

99.2 98.2 97.9 91.9 94.3 105.1


156


akc. kap.

reservy

st. fond

fondy

daně

obligace

věřitelé

přenos

zisk

1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936

25.0 25.0 25.0 25.0 25.0 25.0

7.6 7.7 7.8 7.8 9.5 11.2

14.0 14.0 14.0 8.0 8.0 8.0

0.5 0.5 0.5 0.5 0.6 4.4

0.2 0.1 0.4 0.4 1.1 0.8

44.9 43.3 42.1 42.1 41.0 39.7

4.8 5.7 4.9 4.9 5.6 11.9

0.7 0.7 0.7 0.7 0.7 0.7

1.5 1.2 2.5 2.5 2.8 3.3


režie

1932 5.8 1933 3.3 1934 3.7 1) Dlužníci, účasti a efekty. 2) Restabilisace k 1./1. 1935.

odpisy

hr. zisk

Rok

režie

odpisy

hr. zisk

8.9 7.1 3.5

16.2 11.6 9.7

1935 1936

4.3 7.7

1.5 1.5

8.6 12.5

Rakovnické a poštorenské keramické závody akciové v Praze. Správní rada: Antonín Tille, předseda, Václav Wlček, místopředseda. Jan Bakovský, Dr. Josef Nepraš, Bohumil V. Rudl, Prokop Sedlák, Ing. František Troníček. Ředitelství: Ing. Karel Hineis, Jan Somoskeöy a Ing. František Nutz. Sídlo v Praze, ředitelství v Rakovníku. Závody v Rakovníku a Poštorné. Akciový kapitál Kč 16,000.000 ve 40.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 3.1 mil. Kč, stabilisační fond 1.75 mil. Kč; podpůrné fondy 2.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.54 mil. Kč. Posl. v. h. 31./5. 1938. Společnost založená 1920 s akc. kap. 8 mil. Kč převzala Liechtensteinské šamotárny v Rakovníce, továrnu na hliněné zboží v Poštorné a důl Rako u Rakovníka (1925 odprodán). Zařízení převzatých závodů zdokonaleno, 1929 vybudována v Rakovníce nová továrna na glazované obkládačky. 1938 účast na bankovním a průmyslovém syndikátu, který od skupiny Petschek-Praha převzal majoritu Severočeských uhelných dolů akc spol. v Mostě (podrobnosti viz u České obchodní společnosti, viz báňský a hutní průmysl). Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 24.4 mil. Kč použito 8 mil. Kč k zvýšení akc. kap. na 16 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 14.63 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 1.75 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1919/20-1927 (nominale 200 Kč): 15, 6, 0, 0, 0, 5, 10, 15 %; 1928-1930 (nominale 400 Kč): 11, 121/2, 121/2 %; 1931-1935: po 4 % = 16 Kč; 1936-1937: 24 (21.60), 44 (39.60) Kč. Platebna: Živno. Bursa: Praha (od 9./3. 1935 úředně, před tím v kulise exotů). Kursy na pražské burse (exoty): Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 975 1260 1120 650 595 580 nejnižší 635 880 650 400 240 380 poslední 905 1050 660 430 420 480 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1160, nejnižší 875, poslední 1130.

1934 545 440 530

1935 588 477 587

1936 1010 560 1000

1937 1600 950 1180


závody

zásoby

dlužníci

hotovosti

bil. suma

1934 1/1 351) 1935 1936 1937

22.79 8.17 7.11 6.00 5.84

9.37 9.37 5.81 3.84 4.30

10.40 10.55 13.93 19.40 24.20

0.24 0.08 0.07 0.26 2.032)

42.80 28.17 26.92 29.50 36.37

Pasiva

akc. kap.

reservy

st. fond

fondy

daně

věřitelé

přenos

zisk

1934 1/1 351) 1935 1936 1937

16.00 16.00 16.00 16.00 16.00

2.75 2.75 2.79 2.83 2.90

16.38 1.75 1.75 1.75 1.75

1.62 1.62 1.67 1.72 1.89

-

5.00 5.00 3.67 5.61 10.02

0.26 0.26 0.24 0.23 0.25

0.79 0.79 0.79 1.36 3.56


157


odpisy

1934 2.95 1935 1.22 1) Restaibilisace k 1./1. 1935. 2) Včetně cenných papírů 2.00.

daně

dotace

hr. zisk

Rok

odpisy

daně

dotace

hr. zisk

-

-

3.74 2.02

1936 1937

1.27 1.46

1.63 4.50

-

4.26 9.52

Josefa Rindskopfa synové sklárny v Kosťanech, Duchcově a Mstišově akciová společnost. Správní rada: Dr. František Fousek, předseda, Sidney Riethof, místopředseda, Dr. Theodor Hirsch, Vilém Jerie, František Kleisný, Pavel František Loew, Ing. Oskar Riethof, Sherman Riethof, Karel Sipitzer. Ředitel: Henry Riethof. Sídlo v Teplicích-Šanově, ředitelství v Kosťanech, sklárny v Kosťanech, Duchcově a Mstišově; továrna na šamotové zboží v Kosťanech. Akciový kapitál Kč 8,000.000 v 40.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1937: Kč 170.393, daňová reserva Kč 63.960. Přenos na 1937: Kč 10.225. Posl. v. h. 22./12. 1937.1) Společnost založená 1920 s kapitálem 4 mil. Kč převzala sklárny firmy Josefa Rindskopfa synové v Kosťanech, Duchcově a Mstišově. V lednu 1922 zvýšen akc. kap. na 8 mil. Kč. 1921 získány všecky podíly Teplické továrny na šamotové zboží v Kosťanech, jejíž závod převzat do vlastní režie a zmodernisován. Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytku asi 2 mil. Kč použito k odpisu na účastech. V dubnu 1937 přešla převážná většina akcií Rindskopfa (asi 38.000 kusů) z majetku AngloPragobanky a rodiny Riethofovy do vlastnictví České eskomptní banky a úvěrního ústavu. (Přejímací kurs 190 Kč.) Jednotným vedením a účelnou spoluprací se Sklárnami a rafineriemi Josef Inwald, akc. spol., má býti dosaženo ekonomičtějšího provozu. Sklárna v Kosťanech pronajmuta s platností od 1./1. 1937 Sklárnám Inwald. Dividendy 1919-1926: 8, 10, 10, 8, 0, 5, 6, 6 %; 1927-1928: 4, 5 %; 1929-1936: 0. Platebna: Eskomptní. Bursa: Praha. 1)

Bilance 1937 do redakční uzávěrky (konec června 1938) nebyla publikována.

Rok 1927 1928 1929 1930 nejvyšší 266 248 240 180 nejnižší 194 215 215 160 poslední 248 240 240 160 1938 (do 30./6.): nejvyšší 180, nejnižší 140, poslední 150.

Kursy na pražské burse: 1931 1932 140 140 140 -

1933 95

1934 -

1935 100 100 100

1936 180 62 180

1937 300 195 210


závody

zásoby

dluž.

směnky

efekty

hotov.

transita

ztráta

bil. suma

1932 1933 1934 1935 1936

7.54 7.36 7.53 7.35 6.76

2.60 2.36 1.97 1.99 1.32

4.53 3.76 2.62 2.80 3.38

0.05 0.20 0.24 0.39 0.05

1.62 1.56 1.57 1.57 1.60

0.02 0.04 0.02 0.02 0.02

0.21 0.21 0.38 0.11 0.62

0.35 0.03 0.03 0.01 -

16.92 15.52 14.36 14.25 13.75

Pasiva

akc. kap.

reservy

věřitelé

transita

přenos

zisk

1932 1933 1934 1935 1936

8.00 8.00 8.00 8.00 8.00

0.60 0.071) 0.092) 0.12 0.233)

8.08 7.24 5.89 6.02 4.89

0.21 0.21 0.38 0.11 0.62

0.02 -

0.01


158

Československé bursovní papíry 1938-1939 Účet zisku a ztráty v milionech Kč: Rok 1932 1933 1934 1935 1936 1) Část reserv použita ke krytí ztráty. 2) Včetně Kč 17.300 daňové reservy. 3) Včetně Kč 63.960 daňové reservy.

odpisy

platy

režie

hr. zisk

0.23 0.29 0.75

1.37 0.96 0.87 0.88 0.91

2.42 2.17 2.31 2.43 2.76

3.43 3.64 3.16 3.60 4.45

Sedlecké kaolinové závody, akc. spol. Správní rada: Alois Pfeiffer, předseda, Ing. Ferdinand Klindera a Leopold Stem, místopředsedové, Adolf Augstein, Emil Benedict, Josef Bělský, Ing. Ferdinand Kinský, Rudolf Klein, Dr. Eugen Ledebur-Wicheln, Vilém Lorenz, Arnošt Pfeiffer, Otto Radler, Dr. Karel SchreitterSchwarzenfeld. Ředitelství: Hanuš Meisel, generální ředitel. Sídlo a ředitelství v Sedlci u Karlových Varů. Závody: kaolinové doly v Sedlci, Otovicích a Bohaticích; plavírny v Sadově, Katzenholz; cihelny v Sadově a Bohaticích; továrna na porculán v Merklíně; uhelný důl v Čankově (t. č. mimo provoz). Akciový kapitál Kč 17,000.000 ve 42.500 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 7.1 mil. Kč, daňová reserva 2.75 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.17 mil. Kč. Posl. v. h. 24./5. 1938. Společnost, založená 1899 s kapitálem 1 mil. K, zakoupila dvůr Premlovice s pozemky, hnědouhelnými poli, kaolinovými ložisky a příslušnými budovami poblíže Sedlce u Karlových Varů. 1912 zvýšen akc. kap. na 7.5 mil. Kas platností od 1./4. 1912 převzaty kaolinky a plavírny firem Zebisch & Pfeiffer, A. & E. Pfeiffer a Eduard Lorenz & Co. Ges. m. b. H. (vesměs v Sedlci), jakož i kaolinová ložiska, plavírny, cihelna a továrna na porculán firmy Karlsbader Kaolin-Industrie A. G. ve Vídni. 1914 zvýšen akc. kap. na 10 mil. K a výnosem emise přikoupena kaolinová ložiska a plavírny firem Viktor Gottl a Rudolf Gottl, jež připojeny k ostatním závodům. 1917 vybudován důl Kateřina v Čankově (těžba asi 2500 vagónů ročně), 1918 přikoupena kaolinová ložiska dědiců Fr. Zebische a cihelna v Bohaticích. V období 1920/28 provedeny postupně značné investice, jimiž jednotlivé závody zmodernisovány. 1928 zvýšen akc. kap. z 10 na 17 mil. Kč vydáním 17.500 akcií, které nabídnuty v poměru 2:1 po Kč 840 akcionářům. Výtěžku emise použito k úhradě 1927 převzatých akcií „Akeros“ všeobecné keramické Elektro-Osmose akc. spol. a Karlovarské kaolinové Elektro-Osmose akc. spol., kteréžto podniky spojeny 1929 pod firmou Karlovarská kaolinová Elektro-Osmosa akc. spol. v Karlových Varech. 1927 získány všecky akcie „Kaolina“ karlovarský kaolinový průmysl akc. spol. v K. Varech. Počátkem 1930 získány všecky podíly německého kaolinového závodu „Seok“ Sächsische Elektro-Osmose-Kaolinwerke G. m. b. H. v Kemmlitz u Lipska. 1932 získány podíly Börtewitzer Kaolinwerke Franz Baensch G. m. b. H. v Börtewitz (Sasko). Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytku z nahodnocení závodních zařízení ve výši 17.98 mil. Kč použito k odpisům na dlužnících, účastech a cenných papírech. Společnost vlastní v okolí Sedlce pozemky v rozloze 400 ha a má zajištěno kutací právo na cizích pozemcích v rozloze 250 ha. Kvalitou svých výrobků zaujímá podnik význačné místo v evropském kaolinovém průmyslu. Převážná část produkce se exportuje. Dividendy 1902-1918: 5, 5, 6, 7, 7, 7, 6, 5, 5, 8, 9, 7, 0, 0, 0, 5, 8 %; 1919-1927: 10, 15, 12, 8, 0, 8, 8, 8, 10 %; 1928-1929: 121/2, 15 %; 1930: 121/2 %; 1931-1933: 0; 1934-1935: 4, 41/2 % = 16, 18 Kč; 1936-1937: 24 (21.60), 32 (28.80) Kč. Platebny: Anglo-Prago, Union. Bursa: Praha. www.securityprinting.org

159

Československé bursovní papíry 1938-1939 Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 1895 2190 2055 1680 820 748 nejnižší 1355 1765 1590 795 680 630 poslední 1810 2045 1690 800 733 705 1938 (do 30./6.): nejvyšší 2480, nejnižší 2055, poslední 2340.

1934 776 690 748

1935 823 720 820

1936 1790 860 1790

1937 2550 1660 2245


závody

zásoby

dlužníci

efekty

kauce

transita

pokladna

celkem

1930 1/1 31 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

30.2 48.2 49.9 47.7 45.4 40.9 36.5 31.9 26.4

6.7 6.7 6.9 6.6 5.9 4.7 4.3 4.6 5.4

27.0 10.4 7.2 7.6 7.4 10.2 10.4 10.2 10.2

3.7 2.3 2.3 2.3 2.2 2.2 2.3 2.3 2.3

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

0.1 0.1 0.1 -

0.1 -

67.7 67.7 66.6 64.5 61.1 58.1 53.6 49.1 44.3

Pasiva

kapitál

reservy

daně

věřitelé

transita

přenos

zisk

1930 1/1 31 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

17.0 17.0 17.0 17.0 17.0 17.0 17.0 17.0 17.0

7.7 7.7 7.7 7.2 7.0 7.2 7.3 7.3 7.0

1.2 1.2 1.2 1.2 1.2 1.2 1.4 2.0 2.7

38.9 38.9 40.2 38.4 35.1 31.7 26.7 21.3 15.5

0.1 0.1 0.1 0.1

0.2 0.2 0.2 0.4 0.5 0.6 0.2 0.1 0.1

2.6 2.6 0.2 0.2 0.1 0.4 1.0 1.3 1.9

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: Rok 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1) Včetně úroků. 2) Z toho 4.8 daně.

odpisy

režie a daně

úroky

hr. zisk

5.1 3.6 3.0 2.8 5.1 5.1 5.4 6.9

4.8 4.9 3.3 2.7 2.8 5.41) 5.11) 7.62)

- 2.2 - 2.9 - 3.4 - 2.4 - 1.8 -1) -1) -1)

14.5 11.6 9.8 8.1 10.3 11.5 11.9 16.4

Skelné hutě dříve J. Schreiber a synovci. Správní rada: Dr. Bedřich Dlabač, předseda, Dr. Ignaz Kreidl, místopředseda, Ing. Adolf Biemann. Dr. Ludvík Hammer, Josef Tüsky. Ředitelství: Dr. Norbert J. Kreidl. Sídlo a ředitelství v Rapotíně n. D. na Moravě. Závody: Velké Losiny (pošta Rapotín n. D.) a Lednické Rovné u Trenčína. Akciový kapitál Kč 8,000.000 ve 20.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1937: 3.6 mil. Kč; stabilisační fond 0.7 mil. Kč; daňová reserva 0.85 mil. Kč. Přenos na 1937: žádný. Posl. v. h. 30./6. 1937.1) Společnost založená 1897 s kapitálem 4 mil. K, převzala za K 3,962.000 v akciích závody stejnojmenné soukromé firmy, pozůstávající ze skláren Velké Losiny, Jaronovice, Dubňany, sklárny Jindřichova Huť se skladištěm v Lužicích (1933 zrušeny), sklárny v Josefodole s rafinerií ve Světlé n. Sáz., sklárny ve Fürstenberg n. O. (Prusko), hnědouhelných dolů v Lužicích a Dubňanech a celého příslušenství; dále získána sklárna v Uhrovci na Slovensku. 1908 vneseny pruské závody do samostatné Glasindustrie Schreiber A. G. s kapitálem 1 mil. M (1934 spojeno s Vereinigte Lausitzer Glaswerke A. G.). 1908 získána sklárna v Lednické Rovné u Trenčína, kam 1914 přenesena výroba z Uhrovce. 1909 vneseny závody v Josefodole a ve Světlé do samostatné Glasindustrie Josefsthal G. m. b. H. (kapitál 0.3 mil. K), zřízené ve spojení s firmou Ed. Dressler v Jablonci. (Účast 1932 zlikvidována.) 1918 zvýšen akc. kap. na 5 mil. K, při čemž vydány místo dosavadních akcií po 1000 K akcie po 400 K www.securityprinting.org

160


nominale. 1920 zvýšen akc. kap. na 8 mil. K, z nových 7500 akcií nabídnuto 5000 akcionářům 5:2 po K 1600 a zbytek volně umístěn. Po nostrifikaci přeloženo sídlo z Vídně do Rapotína, ve Vídni a v Praze zřízeny representace a sklady. Výroba nachází se t. č. v Rapotíně a v Lednickém Rovném. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: z přebytku 10.24 mil. Kč použito ke krytí ztrát v bilanci 1932 1.55 mil. Kč, v bilanci 1933 1.99 mil. Kč a v bilanci 1934 2.27 mil. Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 1.26 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Dále kryty ztráty bilancí 1935-1936: 2.46 mil. Kč. Zbývá 0.7 mil. Kč. Dividendy 1898-1917 (nominale 1000 K): 6, 8, 6, 6, 6, 7, 8, 6, 6, 6, 6, 4, 4, 51/2, 6, 6, 0, 0, 5, 6 %; 1918-1928 (nominale 400 K): 10, 12, 12, 12, 5, 5, 10, 12, 12, 12, 12 %; 1929-1930: 10, 5 %; 19311936: 0. Platebny: Länderbanka. Bursy: Praha, Vídeň. Kursy v Praze 1923: nejvyšší 1425, nejnižší 1290, poslední 1425; 1924: 1425; 1925: 1425; 1926: -; 1927: 885; 1928-1936: žádný kurs; 1937: nejvyšší 550, nejnižší 400, poslední 485; 1938 (do 30./6.): žádný kurs. 1)

Bilance 1937 při redakční uzávěrce (červen 1938) nebyla ještě známa. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

závody

zásoby

dlužníci

směnky

efekty

hotovost

ztráta

bil. suma

1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936

9.92 8.93 8.31 7.06 6.76 6.50

3.70 3.42 4.29 4.29 3.09 4.23

13.04 12.54 10.19 10.19 7.95 8.89

1.45 0.91 1.37 1.37 0.46 0.48

1.08 0.55 0.55 0.55 0.63 0.67

0.17 0.08 0.10 0.10 0.05 0.14

1.551) 1.991) 2.271) 2.27 2.35 2.461)

30.91 28.42 27.09 25.83 21.29 23.37

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

fondy

daně

věřitelé

zisk

1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936

8.00 8.00 8.00 8.00 8.00 8.00

3.59 3.59 3.59 3.59 3.60 3.61

10.24 8.68 6.69 5.44 3.16 3.16

0.52 0.38 0.20 0.20 0.02 0.02

0.85 0.85 0.85 0.85 0.85 0.85

7.70 6.91 7.76 7.76 5.66 7.73

-

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: Výdaje Rok

režie

daně

1932 2.09 0.08 1933 1.97 0.07 1934 1.87 0.20 1935 1.31 0.20 1936 0.94 0.20 1) Ztráta kryta odpisem ze stabilisačního fondu. 2) Restabilisace k 1./1. 1935.

Příjmy odpisy

zboží

doly

nájemné

přenos

0.87 0.83 0.73 0.31 0.29

1.22 0.68 0.38 - 0.67 1.13

0.21 0.19 0.10 0.09 0.09

0.05 0.01 0.05 0.05 0.10

-

Sklárny a raffinerie Josef inwald, akc. spol. Správní rada: Dr. František Fousek, předseda, dipl. Ing. Bedřich Heller, místopředseda, Dr. Josef Hůla, Ing. Artuš Sýkora, Josef Celler, Dr. Otto Feilchenfeld, Dr. Karel Hölzer, Ing. Karel Hermann, Ing. Jan Křižík, Ing. Jan Pálka, Mořic Pollak. Ředitelství: Ing. Henry Riethof, generální ředitel; Josef Hrníčko, náměstek generálního ředitele. Sídlo a generální ředitelství v Praze, prodejní oddělení v Bystřici u Teplic. Továrny: Teplice1), Poděbrady, Německý Šicendorf. Akciový kapitál Kč 20,000.000 ve 100.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1936: žádné; daňová reserva 0.2 mil. Kč. Přenos ztráty na 1936: Kč 171.885. Posl. v. h. 11./9. 1936.2) Společnost, založená 1908 za součinnosti Niederösterreichische Escompte-Gesellschaft se sídlem ve Vídni s akc. kap. 4.5 mil K, převzala za K 4,500.000 v akciích a K 422.480 na hotovosti závody firmy Josef Inwald, sestávající ze skláren a brusíren na Zlíchově u Prahy (1935 výroba přenesena do Teplic a závod prodán), v Poděbradech („Elsahütte“), ve Velkém Březně nad Labem (1916 zrušeno), www.securityprinting.org

161


Teplicích („Rudolfshütte“), Německém-Šicendorfu-Polné a ve Floridsdorfu u Vídně, uhelného dolu „Rudolf“, pozůstávajícího z horních mír Barbara I, II, III, VI, VII a VIII u Teplic, uhelných polí Jan I-IV a V-VIII, domu ve Vídni VIII, a obchodu sklářskými výrobky v Praze s filiálkami ve Vídni, Paříži a Londýně. V září 1909 zakoupeny od Pražské železářské společnosti hnědouhelné doly Friedrich a Josefine v Cukmantlu u Teplic. 1910 zvýšen akc. kap. na 5.5 mil. K a výtěžku použito k splacení podílu na Ungarische Glashüttenwerke Josef Inwald A. G. v Budapešti, která převzala sklárny v Utěkači na Slovensku (účast později likvidována). 1917 zvýšen akc. kap. na 6 mil. K, nové akcie přenechány Niederösterreichische Escompte-Gesellschaft po K 260. 1918 zvýšen akc. kap. na 7 mil. K, z nových akcií 3000 kusů nabídnuto akcionářům v poměru 10:1 po K 340; výtěžkem emise získána rozhodující účast na Moosbrunner Glasfabriks-A. G. v Moosbrunn (Rakousko). 1919 uzavřena s městem Teplice dohoda o exploitaci městských dolů. 1920 zvýšen akc. kap. na 10 mil. K, nové akcie nabídnuty akcionářům po K 2800. 1921 další zvýšení na 20 mil. K ve dvou stejných emisích, z nichž první nabídnuta akcionářům 4:1 po K 5000 a druhá po provedení nostrifikace 6:1 po Kč 500. Za účelem investic zvýšen 1923 akc. kap. dále na 30 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 2:1 po Kč 300. S platností od 1./1. 1927 vnesen rakouský závod Floridsdorf a účast na Moosbrunner Glasfabrik A. G. do samostatné společnosti Oesterreichische Glasfabriken und Raffinerie Josef Inwald A. G. ve Vídni, na jejíž akcie poskytnuto akcionářům odběrné právo v poměru 15:1 po Kč 750. Akcionářům, kteří odběrného práva nevyužili, vyplacena náhrada Kč 4 na akcii. Výnosu odprodeje rakouských závodů použito k snížení bankovních dluhů. Za účelem financování technického přebudování závodů zvýšen v září 1929 akc. kap. z 30 na 40 mil. Kč; nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 3:1 po Kč 350. Poněvadž výnos emise nestačil k úhradě značných investičních nákladů, zvýšil se tím velmi podstatně bankovní dluh. Sanace. Katastrofální pokles vývozu a předlužení vzniklé pochybenými investicemi vedly k úplné výrobní i obchodní reorganisaci jakož i nutnosti pronikavé finanční sanace, která - vzhledem k immobilisaci podniku - byla možná jen s pomocí státní záruky za nový úvěr 10 mil. Kč, poskytnutý Zemskou bankou. V souvislosti s novou finanční úpravou povolily podniku též financující ústavy (Eskomptní a Incredit) slevy na kapitále a úrocích, jichž použito při sestavování bilancí. Bilance 19331934 vykázaly přesto ztrátu 35 mil. Kč, k jejímuž krytí v červenci 1935 snížen akc. kap. ze 40 na 5 mil. Kč složením akcií v poměru 8:1; současně zvýšen kapitál na 20 mil. Kč (akcionářům 1:3 po 200 Kč). Provedená sanace, úsporná opatření, jakož i konsolidace domácího trhu utvořením kartelu „Duta“ projevily se 1936 a 1937 postupným zlepšením výsledků. Společnosti, která je převážně odkázána na vývoz, podařilo se při trvající dravé soutěži i mírné zvýšení exportního obratu. V dubnu 1937 získala společnost z majetku Anglo-Pragobanky a rodiny Riethofovy převážnou většinu akcií (asi 38.000 kusů) firmy Josefa Rindskopfa synové, sklárny v Košťanech, Duchcově a Mstišově, akc. spol. (kapitál 8 mil. Kč ve 40.000 akciích po 200 Kč), jejíž sklárnu v Košťanech s platností od 1./1. 1937 převzala do nájmu. Jednotným vedením a účelnou spoluprací obou společností má býti dosaženo ekonomičtějšího provozu. (Přejímací kurs 190 Kč.) Dividendy 1907/08-1918: 6. 6, 6, 6, 0, 0, 0, 5, 8, 12, 15 %; 1919-1922: 25, 60, 50, 10 %; 19231925: 0; 1926-1930: 5, 7, 9, 10, 6 %; 1931-1935: 0. Platebny: Eskomptní, Živno, Incredit. Bursy: Praha, Vídeň. 1)

V rámci prováděné reorganisace sloučen 1934 závod Zlíchov se závodem Teplice, který byl po vyhoření 1927 vybudován se zřetelem na účelnou specialisaci a modernisaci. Továrna Zlíchov prodána za 4.35 mil. Kč (1937). 2) Bilance 1936 a 1937 do redakční uzávěrky (konec června 1938) nebyly publikovány.




1933 98 40 56

1934 70.25.25.50

1935 25.5 17 19.5

1936 190 120 162

1937 245 110 158

162


závody

zásoby

pokladna

dlužníci

ztráta

celkem

1930 1931 1932 1933 1934 1935 Pasiva

54.9 61.6 65.5 55.5 55.8 57.0 akc. kap.

21.0 19.0 16.3 7.5 7.9 9.5 reservy

1.7 1.6 0.9 0.8 0.5 0.6 daně

17.4 16.4 10.9 9.9 9.3 12.2 věřitelé

7.81) 35.02) 35.14) 0.2 hypotéky

95.0 98.5 101.8 108.7 108.6 79.5 banky

různé

přenos

zisk

1930 1931 1932 1933 1934 1935

40.0 40.0 40.0 40.0 40.0 20.0

10.8 10.8 10.8 3.9 4.2 -

1.2 1.2 1.2 0.2 0.2 0.2

40.3 46.3 49.6 15.0 5.4 7.3

4.9 13.8 14.2

43.4 42.8 37.7

1.3 2.3 -

0.2 0.3 0.3 -

2.6 -

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: platy a sociální použité odpisy úroky daně přenos hrubý zisk výlohy břemena reservy 1930 7.80 1.74 3.33 0.94 1.22 0.24 17.63 1931 6.93 1.42 1.61 2.48 1.25 0.29 13.72 1932 5.61 1.17 0.09 3.66 0.88 0.32 3.25 1933 4.76 1.11 24.433) 3.88 0.69 0.12 1934 5.18 1.30 0.86 3.00 0.72 13.475) 2.45 1935 4.46 1.22 0.16 1.92 0.41 3.905) 4.15 1) Ztráta kryta odpisem z reserv. 2) Z toho 11.5 provozní ztráta 1933, 16.4 mimořádné odpisy na závodech, zásobách a dlužnících a 7.1 dotace reservy mezi věřiteli. 3) Z toho 0.9 řádné a 23.5 mimořádné (na závodech, zásobách a dlužnících) odpisy. 4) Včetně přenosu ztráty z roku 1933: K úhradě ztráty 35 mil. Kč snížen akc. kap. ze 40 na 5 mil. Kč. 5) Ke krytí ztrát použité reservy vznikly ze slev na dluzích, které podniku povolily banky. Rok

C. Stölzle'ho synové akc. spol. pro výrobu skla. Správní rada: Dr. Viktor Landesmann, předseda, Robert Glatzl, Dr. Karel Hölzer, Rudolf Pollak, Dr. Karel Schwarz. Sídlo a ředitelství v Praze. Závody: Sklárny v Heřmanově huti u Stříbra; strojírna v Nové Vsi n. L. Akciový kapitál Kč 6,000.000 ve 30.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 0.8 mil. Kč, stabilisační fond 0.06 mil. Kč. Přenos ztráty na 1938: 0.5 mil. Kč. Posl. v. h. 20./6. 1938. Společnost založená 1898 za účasti Creditanstalt s kapitálem 5 mil. K se sídlem ve Vídni, převzala dnem 1./1. 1899 podniky firmy C. Stölzle's Söhne v Čechách a v Rakousku se sídlem ve Vídni a filiálkami v Praze a v Budapešti. 1908 zvýšen akc. kap. na 6 mil. K. S platností od 1./1. 1922 vnesena pobočka v Budapešti do samostatné C. Stölzle's Söhne, ungarische A. G. für Glaswaren. 1924 vneseny rakouské závody do samostatné C. Stölzle's Söhne, österreichische A. G. für Glasfabrikation ve Vídni, na niž převedena polovice akc. kap. (3 mil. K). Formálně provedeno rozdělení tím způsobem, že za každou starou akcii znějící na nominale 400 K vydána jedna (československá) akcie znějící na 200 Kč a jedna (rakouská) akcie znějící na 200 rak. K. V dubnu 1926 zvýšena akciová jistina československé společnosti na 6 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům 1:1 po Kč 220. V rámci reorganisační akce, která byla vynucena ztrátovým hospodářstvím, datujícím se od roku 1929, byla v roce 1932 celá sklářská výroba společnosti zkoncentrována do závodu Heřmanova huť a ostatní závody zastaveny. Společnost jest členem 1936 utvořeného kartelu Duta. Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 8 mil. Kč použito 7.94 mil. Kč ke krytí ztrát v bilancích 1931-1935.


163


Dividendy 1899-1910: 71/2, 71/2, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 7, 5, 5, 6 %; 1911-1919: 6, 51/2, 3, 0, 41/2, 9, 7, 6, 12 %; 1920: Kč 48 a rK 48; 1921: Kč 48 a rK 300; 1922-1923: rK 10.000, 15.000; 1924 až 1928: 8, 6, 6, 6, 7 %; 1929-1937: 0. Platebny: Eskomptní, Creditanstalt. Bursa: Vídeň, Praha (exoty). Kurs v Praze 1936: nejvyšší 100, nejnižší 35, poslední 95; 1937: nejvyšší 196, nejnižší 92, poslední 95; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 99, nejnižší 55, poslední 76. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

závody

zásoby

efekty

dlužníci

hotovost

ztráta

bil. suma

1932 1933 1934 1935 1936 1937

11.9 11.1 10.5 10.0 9.5 8.9

2.9 2.5 3.5 3.6 4.0 4.7

0.3 0.1 0.1 0.1 0.2 0.2

5.5 6.1 5.3 5.1 4.1 4.2

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

4.01) 2.11) 0.81) 1.01) 0.5 0.5

24.7 22.0 20.3 19.9 18.3 18.6

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

daně

věřitelé

zisk

1932 1933 1934 1935 1936 1937

6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0

0.8 0.8 0.8 0.8 0.8 0.8

8.0 4.0 1.9 1.1 0.1 0.1

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 -

9.8 11.1 11.6 11.9 11.4 11.7

-


režie

odpisy

1932 4.27 0.58 1933 3.18 0.59 1934 3.37 0.59 1935 3.35 0.60 1936 2.53 0.60 1937 3.10 0.59 1) Ztráta kryta odpisem ze stabilisačního fondu.

pas. úrok

hr. zisk

výn. realit

přenos

1.09 0.90 0.96 1.03 0.94 0.90

3.28 2.54 4.12 3.99 3.39 4.41

0.17 0.17

- 1.35 0.01 - 0.51

Západočeské továrny kaolinové-šamotové a slovenské závody magnesitové, akc. spol. v Praze. Správní rada: Antonín Tille, předseda, JUDr. Rudolf Perger a Václav Wlček, místopředsedové, Ing. Otakar Kruliš-Randa, Vladimír Malínský, Dr. Josef Nepraš, František Ringhoffer, Kornel Stodola, Otakar Wollman. Ředitelství: Bohumil V. Rudl, generální ředitel; Jan Maurenc, komerční ředitel; Ing. Robert Augustin, technický ředitel; Václav Tichý, ředitel účtáren; Dr. Antonín Zlatníček, prokurista; Ing. Ladislav Groh, náměstek ředitele. Sídlo a ředitelství v Praze. Továrny v Čechách: Horní Bříza, Vísky, Chlumčany, Kaznějov, Třemošná a Zliv; na Moravě: Velké Opatovice, Janůvky, Březiny, Únanov a Přímětice; na Slovensku: Hnúšťa, Lovinobaňa, Košice a Lubeník. Akciový kapitál Kč 35,000.000 ve 35.000 akciích po Kč 1000 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 19.5 mil. Kč, stabilisační fond 33 mil. Kč, daňová reserva 2.59 mil. Kč, fondy zaměstnanců 9.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.1 mil. Kč. Posl. v. h. 31./5. 1938. Společnost, založená 1899 Živnostenskou bankou s akc. kap. 4 mil. K, převzala závody Jana Fitze, pozůstávající z kaolinových ložisek a továren na šamotové zboží v Horní Bříze. 1900 najata Schwarzenbergská továrna na hliněné zboží ve Zlivi (1917 zakoupena) a později najata továrna na hliněné zboží na Zbraslavi (1911 nájem zrušen). 1913 zvýšen akc. kap. na 6 mil. K a výnosem emise zaplacena šamotárna firmy Gessner & Pohl ve Velkých Opatovicích a hlinné doly v Janůvkách. V březnu 1917 zvýšení na 8 mil. K, výnosu použito k získání továrny na kanalisační kameninu v Třemošné a k zakoupení dosud najaté továrny Zliv. Za účelem investic zvýšen 1920 akc. kap. na 10 mil. Kč, nové akcie v poměru 4:1 po Kč 900 nabídnuty akcionářům. www.securityprinting.org

164


1921 získána většina a 1923 zbytek akcií Spojené gemerské magnesitky v Hnúště (převzata fusí 1925), čímž získána továrna na magnesitové cihly v Hnúště. 1925 dostavěna nová továrna na magnesitové zboží v Lovinobáni. 1926 najaty na delší dobu ložisko a plavírna kaolinu firmy Ing. Felkel & Orenstein v Únanově u Znojma. Počátkem 1927 převzaty výměnou akcií Dobřanské kaolinové a šamotové závody akc. spol., sousedící se závodem Horní Bříza; akc. kap. zvýšen touto transakcí z 10 na 12 mil. Kč. 1928 převzaty cestou fuse Závody Herkules úč. spol., čímž získána ložiska suroviny a magnesitka v Košicích jakož i zvýšení kvóty v magnesitovém kartelu; akc. kap. zvýšen tím z 12 na 14 mil. Kč. V květnu 1928 zakoupená továrna na kanalisační kameninu v Udlicích (Ferdinand Vacek) zrušena a její kontingent přidělen Třemošné. 1930 přikoupena plavírna a ložiska kaolinu firmy Isidor Schmidl ve Vískách, sousedící s Horní Břízou; nákupem zvýšena kvóta v prodejně kaolinových závodů. 1929 zakoupena od správy panství v Divíně a Ružině částečně dosud najatá ložiska surového magnesitu v rozloze 65 ha, a získána koupí rozsáhlá magnesitová ložiska v rozloze asi 480 ha poblíže Jelšavy (Slovensko), čímž zajištěny magnesitové závody na řadu let surovinou. 1930 zakoupena od firmy Henckel-Donnersmarck ložiska a pachtovní práva na těžbu ohnivzdorných hlin a lupků v Březinách v rozloze 72 ha, jež přičleněna důlní správě v Janůvkách. 1931 získány Metternichova plavírna kaolinu v Kaznějově (asi 8.4 mil. Kč), různé arondační pozemky a prodloužena jakož i rozšířena nájemní smlouva ohledně surovinné substance panství plasského. 1937 rozšířena surovinová základna dalšími exploitačními a kupními smlouvami v Čechách, na Moravě a Slovensku. Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 112.47 mil. Kč použito 1931 21 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 14 na 35 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 1000 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 58.5 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení, cenných papírů a účastí. Zbývá 33 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Účasti: V říjnu 1927 získána většina akcií První šatovské továrny na hliněné zboží akc. spol. v Šatově (akc. kap. 2.4 mil. Kč); 1928 zakoupena firma L. Kraft, Dinas- und Schamottewerke vorm. Josef de Cente ve Warth (Rakousko), která přeměněna na samostatnou rakouskou akciovou společnost; Rakovnické a poštorenské keramické závody akciové, Praha. 1938 účast na bankovním a průmyslovém syndikátu, který od skupiny Petschek-Praha převzal majoritu Severočeských uhelných dolů akc. spol. v Mostě (podrobnosti viz u České obchodní společnosti, Báňský a hutní průmysl). Prodejní organisace. Většina výrobků jest prodávána prostřednictvím kartelních prodejen: plavený kaolin: Prodejna sdružených kaolinových závodů, spol. s r. o., Praha; stavební keramika: Keramika, spol. s r. o., Praha; magnesit: mezinárodní magnesitový kartel (prodejny: Vereinigung der Magnesitwerke, Vídeň a Magnesit A. G., Basilej); ostatní výrobky jsou ponejvíce prodávány přímo. Dividendy 1899-1918: 61/2, 7, 4, 0, 5, 0, 5, 6, 8, 81/2, 81/2, 81/2, 91/2, 10, 10, 6, 6, 71/2, 11, 11 %; 1919-1927: 11, 171/2, 15, 15, 15, 15, 171/2, 20, 25 %; 1928-1930 (nominale 400 Kč): 30, 35, 311/4 procenta = 120, 140, 125 Kč; 1931-1933 (nominale 1000 Kč): 7, 31/2, 31/2 % = 70, 35, 35 Kč; 19341935: po 41/2 % = 45 Kč; 1936-1937: 70 (63), 130 (117) Kč. Platebna: Živno. Bursa: Praha. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 4280 4480 3900 2980 2440 2250 nejnižší 3210 3740 2515 1980 1950 1960 poslední 4160 3800 2570 1980 2180 1960 1938 (do 30./6.): nejvyšší 4195, nejnižší 2970, poslední 4130.

1934 2070 1930 1935

1935 2305 1860 2305

1936 3745 2305 3745

1937 5800 3530 3900


závody

zásoby

hotovost

efekty

dlužníci

kauce

celkem

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

144.5 147.2 140.2 129.4 120.1 109.4 57.4 49.4 42.2 44.0

25.5 24.7 26.0 21.3 21.2 20.5 20.5 20.5 17.8 19.1

0.4 0.1 0.2 0.2 0.3 0.4 0.4 0.3 0.3 0.4

4.5 9.7 9.3 9.1 9.4 9.4 2.9 6.1 14.5 17.2

53.2 41.3 39.4 32.7 25.0 36.6 36.6 41.7 47.5 62.1

1.9 1.2 0.7 0.4 0.8 0.3 0.3 0.3 0.2 0.2

230.0 224.2 215.8 193.0 176.9 176.6 118.1 118.3 122.5 143.0


165


kapitál

reservy

stab. fond

daně

fondy

věřitelé

kauce

zisk

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

14.0 14.0 35.0 35.0 35.0 35.0 35.0 35.0 35.0 35.0

19.1 19.4 19.6 19.3 19.0 19.1 19.1 19.2 19.3 19.5

112.5 112.5 91.5 91.5 91.5 91.5 33.0 33.0 33.0 33.0

4.5 5.0 2.6 2.6 2.6 2.6 2.6 2.6 2.6 2.6

6.2 6.6 7.0 7.5 7.8 7.9 7.9 8.2 8.5 9.1

64.1 59.0 55.0 34.2 17.7 17.2 17.2 16.9 19.5 35.4

1.9 1.2 0.7 0.4 0.8 0.3 0.3 0.3 0.2 0.2

7.8 6.6 4.4 2.6 2.5 3.0 3.0 3.1 4.4 8.2


odpisy

udržování

1929 19.0 4.7 1930 16.3 3.3 1931 15.7 2.4 1932 10.8 1.5 1933 10.5 1.4 1934 11.4 1.9 1935 8.5 1.8 1936 8.0 1.8 1937 7.5 3.8 1) Udržování budov, pecí a továrních zařízení. 2) Restabilisace k 1./1. 1935.


1)

daně

dotace

hrubý zisk

přenos

5.1 1.6 2.4 1.0 0.3 0.3 1.5 5.0 8.7

-

35.7 27.0 24.0 15.0 13.8 15.7 13.9 18.3 27.2

0.9 0.9 0.9 0.9 0.9 0.9 0.9 0.9 0.9

166


D. TEXTILNÍ PRŮMYSL Akciová společnost Červeno-Kostelecké prádelny a tkalcovny. Správní rada: Ing. Ladislav Novák, předseda, Alfred Stiassni, místopředseda, Dr. Felix Haas, Max Kantor, Eugen Kubinzky, Vilém Kux, Ing. Otto Piek. Ředitelství: Otto Mandler a Karel Goldmann. Sídlo a ředitelství v Praze, závody v Červeném Kostelci u Náchoda. Akciový kapitál Kč 10,000.0001) v 50.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1937: 12 mil. Kč; podpůrné fondy 1.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1937: Kč 326.832. Posl. v. h. 30./4. 1937.2) Společnost, založená 1899 ve Vídni s akc. kap. 5 mil. K, převzala za 4.8 mil. K v akciích všech závazků prosté závody firmy Leop. Abeles & Söhne, sestávající z tkalcovny, bělírny, barvírny příze, mercerisačního ústavu a úpravny v Červeném Kostelci, prádelny bavlny a mechanické tkalcovny v Erlachu (Rakousko) a skladu ve Vídni. 1901 redukce akc. kap. na 2.4 mil. K stažením skoupených akcií a 1904 další snížení za účelem sanace na 0.72 mil. K a znovuzvýšení na 2.4 mil. K. 1908 staženo dosavadních 6000 akcií po K 400 a vydány akcie v nominale 200 K. 1910 zvýšen akc. kap. na 3.6 mil. K a výtěžku použito k investicím. 1915 odprodán závod v Erlachu s pozemky a příslušenstvím firmě S. Wolf & Co. (nyní Erlacher Textilindustrie A. G.) a naproti tomu přikoupena v Červeném Kostelci tkalcovna firmy Stejskal (v níž zahájena výroba 1925). 1920 zvýšen akc. kap. na 7.2 mil. K (akcionářům 2:1 po K 1500) a koncem téhož roku další zvýšení na 12 mil. K (akcionářům 3:1 po K 2800). Po nostrifikaci 1921 přeloženo sídlo z Vídně do Prahy. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytku 8 mil. Kč použito 1929 k zvýšení akc. kap. z 12 na 20 mil. Kč vydáním 40.000 gratisakcií (v poměru 3:2). Vzhledem k nadbytku likvidních prostředků (přes 40 mil. Kč) usneseno mim. v. h. z 19./1. 1937 snížení akciové jistiny z 20 na 10 mil. Kč vyplacením 100 Kč v hotovosti na akcii; současně složeny staré akcie v poměru 2:1 na nové akcie o nominale 200 Kč. (Provedeno v říjnu 1937.) Dividendy 1906-1918: 5, 7, 5, 6, 7, 0, 0, 0, 5, 15, 20, 15, 7 %; 1919-1927: 3.6, 15, 15, 0, 0, 10, 10, 121/2, 18 %; 1928-1929: 15, 13 %; 1930-1931: 12, 8 % = 24, 16 Kč; 1932-1933: 0; 1934: 6 % = 12 Kč; 1935: 4 % = 8 Kč; 1936: 8 % = 16 (14.40) Kč. Platebny: Eskomptní, Creditanstalt. Bursy: Praha, Vídeň. 1)

Velkoakcionáři podniku jsou firmy Wilhelm Abeles & Co. ve Vídni, Bratři Stiassni v Brně a od roku 1929 firma E. G. Piek, prádelna v Horním Litvínově. 2) Bilance 1937 do redakční uzávěrky (konec června 1938) nebyla publikována.

Rok 1928 nejvyšší 865 nejnižší 633 poslední 865 1) 1938 jen do 30./6.

1929 960 445 480

1930 500 400 425

1931 435 305 348


1934 360 300 350

1935 460 322 405

1936 496 351 496

1937 840 455 560

19381) 570 415 440


závody

zásoby

pokladna

efekty

dlužníci

ztráta

celkem

1931 1932 1933 1934 1935 1936 Pasiva

13.0 12.1 10.3 9.0 8.8 8.3 kapitál

6.3 4.7 4.9 4.5 4.4 6.4 reservy

0.4 0.2 0.1 0.1 0.2 0.2 fondy

0.5 0.9 2.7 2.7 2.7 1.6 věřitelé

34.8 34.1 32.8 35.9 38.01) 39.1 přenos

0.03 zisk

55.0 52.0 50.8 52.1 54.1 55.6

1931 1932 1933 1934 1935 1936

20.0 20.0 20.0 20.0 20.0 20.0

12.0 12.0 12.0 12.0 12.0 12.0

1.5 1.5 1.5 1.5 1.5 1.5

19.2 17.9 16.6 16.7 19.5 20.0

0.6 0.6 0.6 0.8 0.7 0.3

1.7 0.2 1.1 0.4 1.8


167


režie

1931 0.6 1932 0.4 1933 0.3 1934 0.2 1935 0.2 1936 0.2 1) Z toho asi 28 mil. Kč hotovosti.

odpisy

dubiosa

daně

hr. zisk

1.8 1.0 1.8 1.5 0.8 1.2

1.5 0.5 0.1 0.1

1.0 1.3 0.2 0.4 0.4 1.2

6.7 3.2 2.5 3.2 1.8 4.4

Akciové textilní závody Jan Hernych a syn. Správní rada: Dr. Josef Nepraš, předseda, Leo Peterka, místopředseda, Josef Bartoň-Dobenín, Antonín Bednář, Václav Götz (vedoucí správní rada), Dr. Václav Kubr, Dr. Vilém Nessel, Dr. Karel Růžička, Jindřich Slavík. Sídlo v Praze, ředitelství v Ústí n. O. Závody v Doudlebách (prádelna, přípravna, barevna, bělírna a tkalcovna), Ústí n. O. (tkalcovna a úpravna) a Nekoři. V závodech Hnátnice, Lanšperk a Vamberk se nepracuje. Akciový kapitál Kč 6,000.0001) ve 30.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: Kč 108.843; zaměstnanecké fondy Kč 502.570. Přenos zisku na 1938: Kč 60.678. Posl. v. h. 25./5. 1938. Společnost, založená 1917 za součinnosti Pražské úvěrní banky a Živnostenské banky s akc. kap. 12 mil. K, převzala za 12 mil. K konkursní podstatu 1852 založené firmy Jan Hernych a syn, spol. s r. o., sestávající ze závodů Ústí n. Orl., Hnátnice, Nekoř, Vamberk, Doudleby, Jihlava (1919 odprodáno) a Nadelburg (1920 odprodáno). 1927 přikoupena tkalcovna a úpravna S. S. Perlhefter v Lanšperku. Změněné odbytové poměry vynutily si 1931-1934 výrobní i obchodní reorganisaci společnosti. Ke krytí konečné ztráty, která byla po postupném odepsání reserv v částce asi 30 mil. Kč vykázána cifrou 5.9 mil. Kč v bilanci 1933, byl dle usnesení v. h. z 5./12. 1935 snížen akc. kap. z 18 na 12 mil. Kč odkolkováním nominale akcií ze 600 na 400 Kč. (Provedeno v pololetí 1935.) V rámci reorganisace přeorientovala společnost svoji výrobu na hodnotnější zboží, na které nyní připadá větší část produkce. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: z přebytku 23.5 mil. Kč použito 6 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 12 na 18 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 600 Kč, zbývajících 17.5 mil. Kč do stabilisačního fondu. V bilancích 1930 a 1931 použito 11.4 mil. Kč, v bilanci 1933 pak zbývajících 6.1 mil. Kč ke krytí ztrát. Restabilisace k 1./1. 1935 provedena částkou 5.2 mil. Kč, která spolu s provozní ztrátou roku 1935 v částce 0.8 mil. Kč uhrazena snížením akc. kap. z 12 na 6 mil. Kč. Dividendy 1918-1927 (nominale 400 Kč): 0, 5, 9, 15, 12, 12, 15, 15, 15, 171/2 %; 1928 (nominale 600 Kč): 8 %; 1929 až 1937: 0. Platebny: Anglo-Prago, Živno. Bursa: Praha. 1) Většina akcií ve vlastnictví Živnostenské banky a Anglo-československé a Pražské úvěrní banky, které podle syndikátní úmluvy vedou střídavě gesci podniku (od roku 1933 Anglo-Pragobanka).

Kursy na pražské burse: Rok 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 nejvyšší 34001) 960 360 395 380 250 205 238 nejnižší 890 395 225 250 - 240 230 175 92 poslední 890 395 225 395 - 240 230 175 224 1) Prudké kursové variace 1928/29 souvisely s koupěmi skupiny Hernychovy, která se bezvýsledně pokusila získati majoritu. 2) 1938 jen do 30./6.


1937 725 190 225

19382) 230 135 165

168


závody

pokladna

efekty

dlužníci

zásoby

celkem

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 356) 1935 1936 1937

37.1 35.0 34.1 34.1 33.6 28.4 27.6 26.6 24.8

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

0.1 0.1 0.1

40.1 32.0 29.3 10.5 14.1 14.1 20.1 19.8 18.2

29.2 17.1 18.0 11.4 16.2 16.2 15.8 18.1 20.2

106.5 84.2 81.6 62.04) 64.0 58.8 64.38) 64.7 63.4

Pasiva

kapitál

reservy

stab. fond

fondy

daně

věřitelé

přenos

zisk

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 356) 1935 1936 1937

18.0 18.0 18.0 18.0 12.0 6.8 6.8 6.0 6.0

12.4 9.13) 7.7 -4) 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

10.12) 6.13) 6.1 -4) -

0.9 0.8 0.7 0.7 0.6 0.6 0.6 0.5 0.5

-

64.9 50.1 49.0 43.3 51.3 51.3 56.87) 58.09) 56.810)

0.3 0.3 0.2 0.05

- 0.1 - 0.1 - 0.1 - 5.94) 0.05 0.01


režie

1)

úroky

daně

odpisy

hr. zisk

jiné výnosy

1930 3.8 4.1 0.6 1.6 10.1 1931 3.2 3.6 0.2 1.1 8.1 1932 3.1 3.9 1.0 7.9 1933 2.4 4.1 15.85) 16.3 1934 1.6 4.0 0.8 6.4 1935 1.5 4.2 0.4 5.3 1936 1.7 3.5 1.8 7.0 1937 2.0 3.3 2.9 8.2 1) Úroky, provise a pojistné. 2) 7.4 mil. Kč použito ke krytí ztrát. 3) Z reservních fondů použito 7.3 mil. Kč k odpisům na zásobách a dlužnících. 4) Po odpisech zbytku reserv (13.8 mil. Kč) vyplývající ztráta 5.9 mil. Kč kryta snížením kapitálu z 18 na 12 mil. Kč odkolkováním nominale akcií ze 600 na 400 Kč. 5) Odpisy na zásobách a dlužnících (s pomocí reserv a části kapitálu), jakož i odpisy amortisační. 6) Restabilisace k 1./1. 1935. 7) Z toho 11.3 remboursy a akcepty, 5.0 dodavatelé a 40.5 ostatní věřitelé. 8) Ztráta 0.8 kryta snížením akciové jistiny na 6 mil. Kč. 9) Z toho 11.6 remboursy a akcepty, 6.6 dodavatelé a 39.7 ostatní věřitelé. 10) Z toho 5.0 hypotéky, 9.8 remboursy a akcepty, 6.5 dodavatelé a 35.5 ostatní věřitelé.

Cosmanos, spojené továrny textilní a tiskárny látek. Správní rada: Dr. Jan Třebický, předseda, doc. Dr. Antonín Basch, místopředseda, Bedřich Deutsch, Leopold Dostal, Dr. František Fousek, František Ringhoffer, Dr. Jan Jiří Rückl, Josef Sochor, Zdeněk Sochor, Dr. Karel Urban, Václav Váňa a Dr. Arnošt Zucker. Ředitelství: Oskar Pollak, vrchní ředitel; Hugo Gutfreund, Heřman Kolb, Sebastian Stöger, ředitelé. Sídlo a ředitelství v Praze, tiskárna látek (29 tiskařských strojů, z toho 14 v provozu) v Josefově Dole. Akciový kapitál Kč 48,000.000 ve 120.0001) akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 7.93 mil. Kč, daňová reserva 1.7 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.14 mil. Kč. Posl. v. h. 27./5. 1938. Společnost, založená 1905 s akc. kap. 12 mil. K, převzala za 4.5 mil. K v akciích závody firmy Franz Leitenberger, sestávající z prádelny a tkalcovny v Hrádku, tiskárny kartounů v Josefově Dole (po vyhoření 1928 závod znovu vybudován), domů ve Vídni a skladů ve Vídni a Budapešti. Převzaté závody zmodernisovány a postupnými investicemi udržovány na výši techniky. 1905 získána od firmy Simon Biach & Sohn tiskárna látek v Letovicích, která po vyhoření v letech 1909 a 1923 znovu www.securityprinting.org

169


vybudována (1934 zrušena). 1915 zvýšen akc. kap. na 16 mil. K, nové akcie v poměru 3:1 al pari nabídnuty akcionářům. V červnu 1920 zvýšení na 24 mil. K, z 20.000 nových akcií nabídnuto 15.000 akcionářům v poměru 8:3 po K 1800. Po nostrifikaci 1921 přeloženo sídlo do Josefova Dolu (od roku 1926 v Praze). Značný bankovní dluh vedl v červnu 1922 k zvýšení akc. kap. na 36 mil. Kč, z nových 30.000 akcií nabídnuto 22.500 akcionářům v poměru 8:3 po Kč 600. Za účelem investic provedeno v červenci 1925 další zvýšení akc. kap. na 48 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 3:1 po Kč 435. Od roku 1926 prodělává společnost odbytovou krisi, která se po přechodném zmírnění v posledních létech dále zostřovala. V obchodním roce 1925/26 vykázaná ztráta 33.05 mil. Kč kryta přenosem zisku v částce 1.08 mil. Kč a zhodnocením závodních zařízení o 31.97 mil. Kč. V obchodních letech 1926/27-1931 dosažených zisků v celkové částce 1.57 mil. Kč použito k částečné úhradě ztráty 6.82 mil. Kč v roce 1932, jejíž zbytek 5.25 mil. Kč kryt odpisem z reserv. Tíživé odbytové poměry vedly 1932 k zastavení všech závodů. Po zvýšení mobility odprodejem zásob obnovena v září 1932 výroba jedině v tiskárně Josefův Důl, která nadále zpracovává pouze nakoupené surové tkaniny. Prádelna a tkalcovna v Hrádku zůstala mimo provoz a prodává se. Tiskárna v Letovicích byla zrušena a pozemky, budovy i část strojů prodány; část strojního zařízení byla prodána Jugoslávským Mautnerovým závodům akc. spol. ve Sv. Pavel pri Preboldu (Jugoslavie) pro novou tiskárnu, na jejímž provozu je Cosmanos 50 % zúčastněna. 1938 odprodáno zastavených 39.000 vřeten kartelu prádelen za 3.9 mil. Kč. Vyfakturovaný obrat 1933-1935: 37, 48, 49.5 mil. Kč; 1936-1937: 56, 63 mil. Kč. Dividendy 1905/06-1918/19: 6, 8, 4, 4, 4, 5, 71/2, 6, 5, 71/2, 13, 13, 5, 12 %; 1919/20-1924/25: 12, 20, 0, 5, 71/2, 121/2; 1925/26 až 1927/28 (15 měsíců): 0; 1929-1937: 0. Platebny: Živno, Creditanstalt. Bursy: Praha, Vídeň. 1) Koncem ledna 1937 přešlo 40.186 akcií (331/8 % kapitálu) z majetku Continentale Gesellschaft für Effektenverkehr v Basileji (skupina CreditanstaltVídeň) do vlastnictví skupiny československých textilních průmyslníků (Gustav Deutsch-Dvůr Králové, Zdeněk Sochor-Dvůr Králové).


1929 385 245 252

1930 290 136 190

1931 195 43 66


1934 205 135 184

1935 183 148 154

1936 303 154 303

1937 471 202 219

19381) 220 118 167


závody

efekty

zásoby

dlužníci

pokladna

ztráta

celkem

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 Pasiva

53.2 51.0 49.1 45.8 43.8 41.9 39.8 kapitál

0.6 0.6 1.0 1.1 1.2 0.2 0.2 reservy

28.1 9.5 13.0 16.2 14.9 18.2 22.9 daně

19.7 7.0 8.9 12.4 13.8 12.6 12.4 věřitelé

3.8 1.3 1.4 1.7 1.2 0.7 2.5 přenos

6.8 zisk

105.4 76.3 73.4 77.2 74.9 73.6 77.8

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

48.0 48.0 48.0 48.0 48.0 48.0 48.0

13.2 13.2 7.9 7.9 7.9 7.9 7.9

1.7 1.7 1.7 1.7 1.7 1.7 1.7

41.0 11.8 15.7 19.4 17.0 15.1 19.1

1.5 1.6 0.1 0.2 0.3 0.9

0.1 - 5.21) 0.1 0.1 0.1 0.6 0.2

Rok

daně

úroky

odpisy

hrubý zisk

- 3.9 - 2.3 - 1.1 - 1.6 - 1.4 - 1.1 - 0.9

1.7 1.0 1.4 1.6 1.5 2.0 2.6

5.9 - 3.52) 2.9 3.6 3.3 4.1 4.0

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: 1931 0.3 1932 0.1 1933 0.3 1934 0.3 1935 0.3 1936 0.2 1937 0.2 1) Ztráta kryta odpisem z reserv. 2) Hrubá ztráta.


170


Sdružené továrny vlněného zboží akc. spol. Správní rada: Jindřich Perschak, předseda, Lothar Isbary a Jindřich Petr, místopředsedové, Siegfried Blumenthal, Dr. Harald Hild, Dr. Jindřich Chylík, Dr. Jindřich Rosenberg, prof. Dr. František Weyr. Ředitelství: Karel Perschak, generální ředitel; Max Perschak, náměstek generálního ředitele; Ing. Emil Hartig, Adolf Menzel, Ing. Kurt Morgenstern, ředitelé. Sídlo a ředitelství v Brně. Továrny v Brně, Kraslicích a Krnově; v Rakousku: Kleinmünchen. Akciový kapitál Kč 30,000.000 ve 150.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 8.5 mil. Kč, stabilisační fond 4.86 mil. Kč, daňová reserva 0.35 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 74.359. Posl. v. h. 21./6. 1938. Společnost, založená 1916 za součinnosti Allgemeine Depositenbank se sídlem ve Vídni s akc. kap. 0.5 mil. K, převzala za K 425.000 v hotovosti textilní továrnu firmy Franz Hoffmann v Krnově. 1917 zvýšen akc. kap. na 1 mil. K. 1918 zvýšen akc. kap. na 6 mil. K a nominale 3.5 mil. K nových akcií dáno firmě Hlawatsch & Isbary za textilní továrny v Brně a Kraslicích. V následujících letech zvyšován postupně akc. kap. a sice 1919 na 10 mil. K (15.000 kusů 2:1 po K 270 akcionářům), 1920 na 20 mil. K (polovice nových akcií 2:1 po K 500 akcionářům) a koncem téhož roku dále na 30 mil. K (polovice nových akcií 4:1 po K 800 akcionářům). Při nostrifikaci 1921 uznán akc. kap. plně v Kč a sídlo přeloženo do Brna. V letech 1922/28 provedeny postupně v Brně, Krnově a Kraslicích značné investice, kterými všecky závody zmodernisovány. 1930 založena v Brně společně s firmou Moritz Fuhrmann firma Společnost s r. o. na plyš a krimr, která obstarává spoléčný nákup příze a prodej hotových výrobků. 1938 vybudována tkalcovna s přípravnou v Kleinmünchen u Lince. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 13.5 mil. Kč uložen do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: 6.4 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. V bilanci 1935 použito 2.2 mil. Kč k vyrovnání účtu zisku a ztráty. Zbývá 4.9 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1915/16 (22 měsíců)-1918: 20, 121/2, 5 %; 1919 až 1930: 6, 8, 8, 5, 7, 7, 7, 8, 10, 10, 7, 7 %; 1931: 6 % = 12 Kč: 1932: 0; 1933: 4 % = 8 Kč (z reserv); 1934: 4 % = 8 Kč 1/4 z reserv); 1935: 0; 1936: 41/2 % = 9 Kč (z toho 1/3 z reserv); 1937: 4 % = 8 Kč (1/2 z reserv), Platebna: Eskomptní. Bursy: Praha, Vídeň. Rok 1928 nejvyšší 401 nejnižší 330 poslední 374 1) 1938 jen do 30./6.

1929 373 300 302

1930 301 200 200

1931 247 188 200


1934 220 182 200

1935 229 181 2231/2

1936 338 203 334

1937 470 245 268

19381) 266 195 217


závody

pokladna

efekty

dlužníci1)

směnky

zásoby

celkem

1931 1932 1933 1934 1/1 355) 1935 1936 1937

18.0 16.1 14.2 13.5 7.1 6.4 6.0 7.5

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

0.1 4.02) 4.5 5.43) 5.4 5.43) 5.3 1.6

23.3 22.4 22.6 21.24) 21.2 21.6 21.9 20.0

1.7 0.5 0.6 0.9 0.9 0.8 0.6 1.3

20.8 18.1 19.0 19.1 19.1 16.0 19.3 20.8

64.0 61.2 61.1 60.2 53.7 50.2 53.1 51.3

Pasiva

kapitál

reservy

stab. fond

daň. res.

věřitelé

přenos

zisk

1931 1932 1933 1934 1/1 355) 1935 1936 1937

30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0

8.6 8.5 8.4 8.5 8.5 8.5 8.5 8.5

13.5 13.5 13.5 13.5 7.1 4.9 4.9 4.9

0.5 0.3

10.0 9.0 8.9 7.2 7.2 6.8 8.2 6.9

0.1 0.2 0.3 0.3 0.1 0.1 0.1

1.9 0.1 0.1 0.6 0.7 -6) 0.9 0.6


171


odpisy

režie

hr. zisk

Rok

odpisy

režie

hr. zisk

1931 2.4 7.2 11.4 1935 1.0 5.4 4.26) 1932 2.2 5.9 8.3 1936 1.0 5.1 7.0 1933 2.2 5.5 7.9 1937 1.0 4.8 6.4 1934 1.0 5.3 6.9 1) Dlužníci včetně bankovních vkladů. 2) Přírůstek nákupem státních pokladničních poukázek. 3) Z toho 4.0 státní pokladniční poukázky, 1.0 půjčka práce a 0.4 cenné papíry. 4) Výhradně bankovní pohledávky. 5) Restabilisace k 1./1. 1935. 6) Vzhledem k nečekanému značnému daňovému předpisu za rok 1932 vykázána v roce 1935 provozní ztráta, k jejíž úhradě použita 2.24 mil. Kč ze stabilisačního fondu.

Spojené ašské barvírny akc. spol., Aš. Správní rada: Gustav Kirchhoff (předseda), Karel Kress (místopředseda), Alfred Friedrich, Walter Friedrich, Christoph Jaeger, Walter Jaeger, Dr. Gustav Kirchhoff, Ing. Hermann Künzel, Christian Schmidt. Ředitelství: Richard Jaeger (předseda), Dr. Gustav Kirchhoff, místopředseda, Ernst Jaeger, Robert Jaeger, Christoph Jaeger, prokurista Carl Ludwig. Sídlo, ředitelství a závody v Aši. Akciový kapitál Kč 22,000.000 v 55.0001) akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 6.9 mil. Kč, zaměstnanecké fondy 1.4 mil. Kč. Přenos na 1938: Kč 20.800. Posl. v. h. 31./5. 1938. Společnost, založená 1922 s kapitálem 7.5 mil. Kč za součinnosti Länderbanky, převzala při svém vzniku závody Aš, Schönbach a Neuberg (práce ve mzdě) stejnojmenné společnosti s r. o. Převzaté závody jsou postupnými investicemi udržovány na výši techniky. 1925 zvýšen akc. kap. na 10 mil. Kč. Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 13 mil. Kč použito 10 mil. Kč k zdvojnásobení akc. kap. na 20 mil. Kč nakolkováním nominale ze 200 na 400 Kč; ze zbytku kryty ztráty bilancí 1933 (0.18 mil. Kč) a 1934 (0.98 mil. Kč); zbývající 2.0 mil. Kč ve stabilisačním fondu. 1937 získána barvírna firmy Raim. Friedrich jr. v Krásné Lípě a z tohoto důvodu zvýšen akc. kap. z 20 na 22 mil. Kč. Účasti: Společnost vlastní 15.693 akcií, t. j, 3.14 mil. Kč nominale (asi 54 %) akcií Továrny na tyl a krajky akc. spol. v Aši jakož i celý kapitál Alt-Erlaaer Färberei und Appretur A. G. v AltErlaa v Rakousku (kapitál 1 mil. S). Dividendy 1922-1927 (nominale 200 Kč): 20, 24, 24, 30, 30, 32 Kč; 1928-1929 (nominale 400 Kč): 32, 32 Kč; 1930-1934: 26, 26, 18, 18 (z reserv), 18 (z reserv) Kč; 1935-1936 (částečně z reserv): 18, 19 Kč; 1937: 19 Kč. Platebna: Länderbanka. Bursa: Praha (od 15./6. 1935); kursy 1935: 480 Kč; 1936: nejvyšší 650, nejnižší 485, poslední 645; 1937: nejvyšší 790, nejnižší 570, poslední 595; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 590, nejnižší 470, poslední 535. 1)

Většina akcií v majetku rodin Adler, Jaeger, Kirchhoff, Künzel, Friedrich.


závody

zásoby

efekty

úč. & dlužn.

ztráta

bil. suma

1932 1933 1934 1935 1936 1937

12.76 12.47 10.44 7.67 7.73 12.36

0.90 1.50 1.47 1.48 1.04 1.93

0.17 0.10 0.10 0.10 0.08 0.07

23.43 21.31 21.59 20.73 21.91 20.97

0.182) 0.982) -

37.25 35.56 34.59 29.98 30.76 35.33


172


akc. kap.

reservy

fondy

věřitelé

přenos

zisk

1932 1933 1934 1935 1936 1937

20.00 20.00 20.00 20.00 20.00 20.00

13.32 13.33 12.50 8.07 7.77 6.85

1.40 1.25 1.15 1.05 1.30 1.40

1.56 0.97 0.95 0.79 1.17 6.58

0.03 0.06 0.05

0.94 0.07 0.46 0.45

daně

odpisy

hr. zisk

účasti1)

0.75 0.75 0.19 0.83 0.96 0.30

1.54 1.28 2.49 0.55 0.68 1.44

22.61 17.93 20.58 20.18 22.95 25.20

0.13 0.13 0.14 0.16 0.15 0.15


suroviny

režie a opravy

1932 8.12 11.39 1933 6.52 9.70 1934 8.63 10.39 1935 8.66 10.24 1936 10.10 10.90 1937 10.38 12.79 1) Výnos akcií Továrny na tyl a krajky akc. spol. v Aši. 2) Ztráta kryta odpisem ze stabilisačního fondu.

Noë Stross, akc. spol. spojených továren textilních Libavské Údolí a Bělá pod Bezdězem. Správní rada: Dr. Václav Schuster, předseda, Marie Gerstmannová, Rudolf Simelis, Irene Strossová, Lili Strossová, Dr. Vilém Stross. Sídlo a ředitelství v Libavském Údolí. Závody v Libavském Údolí (prádelna, tkalcovna, bělidlo, barevna) a v Bělé pod Bezdězem (zastaveno); Lichtenwörth (Rakousko). Akciový kapitál Kč 10,000.000 v 50.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 15.2 mil. Kč; stabilisační fond 0.7 mil. Kč; daňová reserva 0.2 mil. Kč. Přenos ztráty na 1938: Kč 234.035. Posl. v. h. 30./6. 1938. Společnost, založená 1907 za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty s akc. kap. 4 mil. K se sídlem ve Vídni, převzala za 2.7 mil. K v akciích závody firem Ginsberg & Stross v Libavském Údolí a Noë Stross v Bělé pod Bezdězem. Po nostrifikaci 1921 přeloženo sídlo do Libavského Údolí. V říjnu 1921 zvýšen akc. kap. na 10 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v poměru 2:3 po Kč 250 akcionářům. 1936-1937 vyvezla společnost část svého strojního zařízení do Lichtenwörth (Rakousko), kde v závodě bývalé Vereinigte Maschinenfabriks-A.-G. zahájila výrobu různých textilií. Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 16.98 mil. Kč, který uložen do stabilisačního fondu, použito v bilanci 1931 4 mil. Kč, v bilanci 1932 5.5 a v bilanci 1933 1.5 mil. Kč ke krytí ztrát. Restabilisace k 1./1. 1935: 4.46 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. V bilanci 1935 použito 0.83 mil. Kč ke krytí ztrát. Zbývá 0.7 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1907-1917: 8, 6, 6, 4, 0, 0, 0, 0, 8, 10, 10 %; 1918 až 1919: 5, 8 % rK; 1920-1929: po 12 %; 1930: 8 %; 1931-1937: 0. Platebny: Union, Creditanstalt. Bursa: Vídeň. Kursy koncem 1934-1937: 22, 27, 47.50, 39 S; 1938: žádný kurs.


závody

zásoby

dlužníci

směnky

efekty

hotovost

ztráta

bil. suma

1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

22.9 22.9 22.9 18.4 17.9 16.6 14.6

14.7 11.4 11.6 11.6 11.2 13.2 13.1

11.1 8.3 9.0 9.0 7.4 9.8 10.5

0.7 0.5 0.3 0.3 0.1 0.2 0.2

0.1 0.1 0.1 0.1 0.2 0.5 -

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

0.35 0.35 0.34 0.34 0.34 0.3 0.23

49.9 43.7 44.2 39.8 37.2 40.7 38.8


173


akc. kap.

reservy

stab. fond

daně

věřitelé

přenos

ryzí zisk

1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

10.0 10.0 10.0 10.0 10.0 10.0 10.0

15.2 15.2 15.2 15.2 15.2 15.2 15.2

7.5 6.0 6.0 1.5 0.7 0.7 0.7

0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2

17.0 12.2 12.8 12.8 11.1 14.5 12.6

- 0.14 - 0.35 - 0.35 - 0.34 - 0.34 - 0.30

0.04 0.07

Účet zisků a ztráty v milionech Kč: Rok

odpisy

1932 1933 1934 0.83 1935 0.83 1936 1.62 1937 1.93 1) Odpis z reserv. 2) Restabilisace k 1./1. 1935.

dubia

pas. úroky

daně

hr. zisk

reservy1)

0.79 0.38 0.27 0.29 0.09 0.05

1.10 0.76 0.69 0.63 0.73 0.85

0.01 0.05 0.20 0.08 0.08 0.15

- 3.79 - 0.30 2.00 1.02 2.56 3.05

5.50 1.50 0.83 -

Továrna na tyl a krajky, akc. spol. Správní rada: Ernst Adler, čestný předseda, Ernst Jäger, předseda, Hermann Singer, místopředseda, Adolf Jäger, Richard Jäger, Robert Jaeger, Gustav Kirchhoff, Adolf Künzel jr., Christian Schmidt. Sídlo, ředitelství a závody v Aši. Akciový kapitál Kč 6,000.000 ve 30.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 0.4 mil. Kč, stabilisační fond 1.97 mil. Kč, pensijní fond 0.1 mil. Kč. Posl. v. h. 8./6. 1938. Společnost, založená 1910 s akc. kap. 2 mil. K, převzala za 1.1 mil. K v akciích závody firmy A. Wagner & Co. v Aši. 1911 zvýšen akc. kap. na 3 mil. K a v roce 1920 ve 2 emisích na 6 mil. K. Společnost, vyrábějící tylové a krajkové zboží převážně pro export, utrpěla změnou mody a vlivem náhlého vzestupu Kč v roce 1922 ztrátu, vykázanou 6.9 mil. Kč při současném nahodnocení závodních zařízení z 1.02 na 6.11 mil. Kč. V roce 1928 provedena sanace snížením akc. kap. s 6 na 1 mil. Kč (výměna 6 starých akcií za 1 novou) a opětným zvýšením na 6 mil. Kč; nové akcie nabídnuty akcionářům po Kč 208. Společnost přeorientovala se po své sanaci více k domácímu trhu. Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 1.97 mil. Kč do stabilisačního fondu. Dividendy 1910-1912: 6, 7, 3 %; 1913-1918: 0; 1919-1921: 5, 8, 8 %; 1922-1928: 0; 1929-1933: 4, 4, 4, 4, 41/2 % = 8, 8, 8, 8, 9 Kč; 1934: 5 % = 10 Kč; 1935-1936: po 43/4 % = 9.50 Kč; 1937: 7 % = 14 (12.60) Kč. Platebny: Länderbanka, Schmidt & Co. (K. Vary). Bursa: Praha. Kursy koncem let 1920-1922: 418, 378, 240; 1923-1934: žádný kurs; 1935: Kč 260; 1936: nejvyšší 440, nejnižší 245, poslední 410; 1937: nejvyšší 609, nejnižší 410, poslední 425; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 420, nejnižší 390, poslední 410. 1)

Většina akcií v majetku Spojených ašských barvíren akc. spol. v Aši.


závody

dlužníci

zásoby

efekty

hotovosti

ztráta

bil. suma

1932 1933 1934 1935 1936 1937

4.868 4.651 4.375 4.178 3.979 3.779

3.679 3.576 3.853 4.033 4.483 5.537

423 433 424 512 664 759

45 94 951) 97 74 51

-

-

9.015 8.754 8.747 8.820 9.200 10.127


174


akc. kap.

reservy

st. fond

fondy

daně

věřitelé

zisk

1932 1933 1934 1935 1936 1937

6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000

230 230 270 290 270 406

1.974 1.974 1.974 1.974 1.974 1.974

6 6 6 100

272 172 103 103 323 533

251 46 35 111 317 648

282 326 358 343 316 466


odpisy

věcná režie

osobní režie

daně

výrobní zisk

přenos zisku

246 248 276 333 345 519

512 427 408 404 470 834

359 355 352 348 420 249

299 390 502 377 340 38

1.519 1.600 1.741 1.663 1.756 2.394

53 22 36 38 8 11

1932 1933 1934 1935 1936 1937 1) Včetně hotovostí.


+ úroky nájemné 125 125 120 102 127 131

175


E. CHEMICKÝ A POTRAVINAŘSKÝ PRŮMYSL

Akciová společnost mlýnů v Praze. Správní rada: Jan Pokorný, předseda, Klement Florian, místopředseda, Václav Holubek, Dr. Josef Prunar, Jaroslav Šimek, Václav Vomela. Ředitel: Max Hofmann. Sídlo, ředitelství a závody v Praze. Akciový kapitál Kč 10,000.000 ve 25.0001) akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 3.01 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 100.477. Posl. v. h. 23./4. 1938. Společnost, založená 1909 Českou průmyslovou bankou, vybudovala v Praze-Holešovicích mlýny, jejichž kapacita činí nyní asi 23 vagonů denně a může býti zvýšena na 30 vagonů. Původní akc. kap. 1.5 mil. K zvýšen v ustavující v. h. na 2 mil. K, 1910 na 3 mil. K a 1917 na 5 mil. K. V říjnu 1919 provedeno zvýšení na 8 mil. K (akcionářům 5:3 po K 560, neakcionářům po K 600) a v prosinci 1927 rozmnožení akc. kap. na 10 mil. Kč (akcionářům v poměru 4:1 po Kč 800). Dividendy 1910/11-1912/13: 4, 0, 5 %; 1914 (17 měsíců): 8 %; 1915-1920: 6, 7, 8, 6, 7, 8 %; 1921-1928: 10, 6, 6, 7, 0, 8, 10, 8 %; 1929: 0; 1930: 5 % = 20 Kč; 1931-1934: po 8 % = 32 Kč; 19351937: 8, 9, 10 % = 32 (28.80), 36 (32.40), 40 (36) Kč. Platebna: Průmyslová. Bursa: Praha. 1)

Většina akcii v portefeuille České průmyslové banky v Praze.


1930 985 615 730

1931 810 625 810


1935 1290 1100 1220

1936 1470 1085 1440

1937 1560 1050 1105

19381) 1110 1000 1030

Účet rozvažný v tisících Kč: Aktiva:

Pasiva:

Rok

závody

dlužníci

zásoby

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

3.721 3.573 3.601 3.944 3.979 3.721 3.570 3.354 3.244

4.443 3.744 6.512 5.176 4.157 4.582 4.639 4.182 3.915

5.848 11.740 13.516 12.123 13.879 19.984 12.524 9.522 12.605

hotov. efekty 1.111 2.093 1.331 1.161 1.695 2.307 2.197 2.263 2.383

bil. suma

akc. kap.

reservy

věřitelé

zisk

15.123 21.150 24.960 22.404 23.709 30.595 22.930 19.321 22.147

10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000

3.019 3.022 3.022 3.022 3.022 2.990 2.993 2.993 2.994

1.970 7.459 10.757 8.205 9.500 16.455 8.764 5.081 7.892

134 669 1.181 1.177 1.187 1.150 1.173 1.247 1.261


investice

odpisy

daně

pojištění

hrubý zisk

přenos

1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

231 85 313 699 427 83 218 148 337

210 233 285 357 391 341 369 364 437

79 292 506 565 812 653 711 1.183 637

140 165 239 243 252 234 236 233 207

492 1.296 2.188 2.262 2.621 2.319 2.454 2.992 2.495

71 64 23 79 21 60 35 35 47

Akciová společnost pro lihový průmysl. Správní rada: Dr. Ing. Karel Bachrach, předseda, Antonín Tille, místopředseda, Dr. František Lad. Dvořák, Dr. Viktor Landesmann, František Pártl, Miloš Pelda, Dr. Ivan Rour, Dr. Ferdinand Stern, www.securityprinting.org

176


Otto Stern, Karel Svoboda, Dr. Stanislav Švehla, Vojtěch Trčka, Dr. Ing. Jan Voženílek, Dr. Arnošt Ziegler. Ředitel: Otto Stern. Sídlo a ředitelství V Moravské Ostravě, závody ve Svinově. Akciový kapitál Kč 8,000.000 ve 20.0001) akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./9. 1937: 5.6 mil. Kč, stabilisační fond 0.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 2.0 mil. Kč. Posl. v. h. 27./6. 1938. Společnost, založená za součinnosti České eskomptní banky a úvěrního ústavu a vídeňské Creditanstalt, převzala za knihovní cenu k 31./8. 1923 československé závody Spiritusindustrie A. G. ve Vídni. Z původního akciového kapitálu 4 mil. Kč ve 20.000 akciích rozděleno 12.500 akcií akcionářům vídeňské „Siag“ v poměru 2 akcie rakouské: 1 akcii československé společnosti. Ježto podniku udělena koncese teprve v říjnu 1926, skončil I. obchodní rok 31./8. 1927 a potrval 48 měsíců. V roce 1930 odprodána továrna v Mariánských Horách u Moravské Ostravy. Účasti: Společnost vlastní veškeré kmenové podíly Kralupské průmyslové lihovarské společnosti s r. o. v Moravské Ostravě Kralupech; další účasti: Kolínské akciové továrny na vyrábění a čistění lihu a drasla, Praha; František Xav. Brosche syn akc. spol., Praha. Akc. spol. pro zpracování draselnatých louhů v Kolíně. Stabilisační bilance k 1./9. 1929: z přebytku v částce 6 mil. Kč použito v roce 1934 4 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 4 na 8 mil. Kč bezplatným nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč. Restabilisace k 1./9. 1935: odpi,s 1.2 mil. Kč na závodech a účastech. Zbývá 0.8 mil. Kč. Dividenda 1923/24-1926/27 (48 měsíců): Kč 235.- (vyplacena ve 3 splátkách, z nichž I. byla Kč 105.-, II. a III. po Kč 65.-); 1927/28-1929/30: po Kč 65.-; 1930/31-1932/33: po Kč 60.-; 1933/341934/35: po Kč 80.-; 1935/36-1936/37: po Kč 80 netto. Platebny: Agrární, Eskomptní, Živno. Bursa: Praha. 1) Koncem roku 1932 přešla převážná většina akcií z majetku Creditanstalt do vlastnictví československé zájmové skupiny, sestávající z Agrární banky československé, Družstva hospodářských lihovarů, Ústřední jednoty hospodářských družstev a Živnostenské banky, která v dohodě s Českou eskomptní bankou a úvěrním ústavem sjednala syndikát t. zv. nacionalisovaných lihovarů. V souvislosti s repatriací kvalifikovaných majorit dostalo se těmto závodům zvýhodněné úpravy rafinačního i výrobního kontingentu.


1930 1535 940 1075


1931 1075 725 940

1935 2560 1940 2450

1936 2610 2175 2610

1937 3000 3000 3000

19381) 2800 2750 2750


závody

hotovost

efekty

dlužníci

zásoby

bil. suma

1928/29 1./9. 29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./9.351) 1935/36 1936/37

0.9 6.9 5.5 5.4 5.0 4.5 4.8 4.4 4.2 3.8 3.2

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

17.7 17.7 17.6 17.3 16.7 16.9 16.9 22.1 21.1 23.6 24.5

1.8 1.8 3.3 3.4 4.0 5.9 6.9 3.9 3.9 6.6 7.0

21.5 27.5 27.2 26.9 26.7 28.7 29.9 31.6 30.4 35.1 35.8

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

věřit.

1928/29 1./9. 29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./9.351) 1935/36 1936/37

4.0 4.0 4.0 4.0 4.0 4.0 8.0 8.0 8.0 8.0 8.0

4.6 4.6 4.6 4.6 4.6 4.6 4.6 5.0 5.0 5.2 5.4

6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 2.0 2.0 0.8 0.8 0.8

8.2 8.2 8.0 7.8 7.8 9.4 9.8 11.3 11.3 15.7 16.0

1.0 1.0 0.8 0.8 0.9 1.3 1.2 1.1 1.1 1.0 1.1 daň. akcepty 1.5 1.5 1.4 1.3 1.1 1.2 1.4 1.4 1.4 1.5 1.7


přenos

zisk

1.5 1.5 1.8 1.8 1.9 1.9 2.1 1.9 1.9 2.0 1.9

1.7 1.7 1.5 1.4 1.3 1.6 2.0 2.0 2.0 1.9 2.0

177


odpisy

1928/29 0.19 1929/30 0.35 1930/31 0.43 1931/32 0.38 1932/33 0.51 1) Restabilisace k 1./9. 1935

režie

daně

hr. zisk

Rok

odpisy

režie

daně

hr. zisk

2.40 2.25 2.52 2.42 2.90

0.45 0.13 0.19 0.23 0.41

4.73 4.22 4.50 4.36 5.39

1933/34 1934/35 1935/36 1936/37 -

0.76 0.66 0.60 0.63

3.31 3.33 3.37 3.05

0.56 1.31 2.13 1.66

6.63 7.31 8.04 7.37

-

Akciová společnost pro průmysl mléčný. Správní rada: Dr. Joe Hartmann, předseda, Dr. František Ladislav Dvořák, místopředseda, prof. Dr. Josef Čančík. Ing. František Dlabal, Leopold Dostal, Adolf Hrubý, Josef Kulanda, Dr. Viktor Landesmann, Antonín Šálek, František Willinger, Jaroslav Zářecký, Dr. Arnošt Ziegler. Výkonný výbor: Ing. František Dlabal. Dr. František Ladislav Dvořák, Dr. Joe Hartmann, Antonín Šálek, Dr. Arnošt Ziegler. Ředitelství: Ing. Josef Graulich, vrchní ředitel, Ing. Karel Adam, ředitel. Sídlo a ředitelství v Praze. Závody v Praze-Smíchově (mlékárna, výroba mléčného cukru, polévkového koření a polévkových kostek), Březnici (výroba polévkového koření), Hodonicích (mlékárna a máslárna). Akciový kapitál Kč 10,500.000 ve 35.0001) akciích po Kč 300 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 4.76 mil. Kč, stabilisační reserva 0.47 mil. Kč, dobročinné fondy 0.79 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 346.780. Po sl. v. h. 27./6. 1938. Společnost, založená 1906 za součinnosti Creditanstalt s akc. kap. 1.5 mil. K, převzala za K 1,491.800 v akciích a K 163 na hotovosti závody firem Anglo-rakouská společnost pro kondensování mléka Kirschner-Zirn na Smíchově a K. O. Kirschner, Radlická mlékárna na Smíchově s pobočkou v Merklíně. 1907 zvýšen akc. kap. na 2 mil. K a výnosem emise získán vídeňský závod Erste Steierische Molkerei. Téhož roku přikoupena továrna na kasein Dr. G. Zirn v Surgères (1930 odprodána) a zřízena nová továrna v Orbec (Francie). 1908 vybudovány pobočné mlékárny v Březnici (Čechy) a Hodonicích (Morava). 1909 zvýšen akc. kap. na 2.5 mil. K a výtěžkem emise přebudován a zvětšen smíchovský závod. 1912 zvýšen akc. kap. na 3.5 mil. K, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 5:2 po K 300. 1914 vybudována ve Vídni nová mlékárna. 1917 zavedena na Smíchově výroba polévkového koření. V říjnu 1920 zvýšen akc. kapitál na 7 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v poměru 1:1 akcionářům po Kč 400. 1926 získána za 675.000 Kč městská parní mlékárna ve Znojmě. Nostrifikace rakouských závodů. S platností od 1./1. 1927 vneseny rakouské závody do nově založené Milchindustrie A. G. ve Vídni (akc. kap. 2.1 mil. šil. v akciích po 120 šil. nominale), jejíž všecky akcie rozděleny akcionářům v poměru 2 akcie československé: 1 akcii rakouské společnosti. Stabilisační bilance: Ke krytí bilančního schodku, vzniklého oddělením rakouských závodů (bilancovaných k 31./12. 1926 částkou Kč 5,558.799), snížen 1928 akc. kap. ze 7 na 1.47 mil. Kč a Kč 28.799 odepsáno z reserv. Naproti tomu vykázala stabilisační bilance k 1./1. 1927 přebytek z nahodnocení v částce 9.5 mil. Kč; z této sumy použito 9.03 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 1.47 na 10.5 mil. Kč (jež provedeno nakolkováním nominale dosavadních akcií na 300 Kč v roce 1929) a zbývajících 0.47 mil. Kč uloženo do stabilisačního fondu. Účasti: Francouzské závody, získané zpět po válečné sekvestraci v roce 1922, vneseny o rok později do společnosti LÍndustrie Caséinière (závody Orbec a Le Cateau) při 40 % účasti mateřské společnosti. 1928 založena „Ra“ továrna na cukrovinky a poživatiny, s. s r. o., Praha; 1935 založena společnost „Italjovo“ Lodi (účast 45 %). Celková roční tržba 1933-1935: 65, 60, 66.6 mil. Kč. Dividendy 1907-1918: 6, 6, 9, 10, 10, 10, 11, 10, 10, 10, 10, 10 %; 1919-1926: 12, 12, 14, 16, 16, 25, 30, 371/2 %; 1927 (nominale Kč 300): Kč 50 = 162/3 %; 1928-1932: Kč 54, 51, 48, 45, 45 = 18, www.securityprinting.org

178


17, 16, 15, 15 %; 1933-1934: Kč 39, 30 = 13, 10 %; 1935: 9 % = 27 (24.30) Kč; 1936-1937: po 5 % = 15 (13.50) Kč. Platebny: Eskomptní, Živno. Bursa: Praha. 1) Postupnými koupěmi v letech 1934/35 vznikla vedle dosavadní bankovní gesce význačná agrární velkoakcionářská skupina. V červnu 1935 sjednaly obě skupiny akcionářů dlouhodobý majoritní syndikát, do kterého vnesla skupina Živnostenské banky (Česká cukerní a Schoeller) společně s Českou eskomptní bankou a úvěrním ústavem asi 16.000 akcií a skupina agrární (Ústřední jednota hospodářských družstev) asi 12.000 akcií. V souvislosti s tímto přesunem odstoupila celá správní rada a nové rozdělení mandátů bylo provedeno podle klíče odpovídajícího sestavě majoritního syndikátu.


1930 1080 625 640


1931 755 540 645

1935 1980 1065 1780

1936 2000 1505 2000

1937 2200 2000 2105

19381) -


závody

zásoby

hotovosti

efekty

dlužníci

kauce

bil. suma

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

14.8 13.7 13.2 12.8 12.6 12.6 13.2

2.0 2.0 1.9 2.5 2.7 2.7 2.8

2.6 3.9 4.0 3.3 3.0 1.6 1.7

0.7 0.7 1.0 1.0 1.0 1.3 1.3

3.4 3.4 3.3 3.1 3.5 3.9 3.8

0.5 0.7 0.7 0.8 0.8 1.1 1.1

24.0 24.4 24.2 23.5 23.6 23.2 23.9

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

fondy

věřitelé

kauce

přenos

zisk

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

10.5 10.5 10.5 10.5 10.5 10.5 10.5

4.7 4.8 4.8 4.8 4.8 4.8 4.8

0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 0.9

0.7 0.7 0.7 0.8 0.6 0.3 0.3

1.7 1.7 1.5 0.9 0.6 0.5 0.6

Rok

odpisy

daně

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

2.14 2.00 1.50 1.64 1.76 1.82 1.32

1.05 2.05 2.00 2.19 1.65 1.43 1.48

0.5 0.8 4.7 0.5 0.8 4.9 0.5 0.8 4.8 0.5 0.7 4.6 0.5 0.8 5.1 0.5 0.8 5.0 0.5 0.8 5.5 Účet zisku a ztráty v milionech Kč: ústřední výlohy 0.48 0.60 0.34 0.31 0.30 0.36 0.34

hr. zisk

úroky

výnos budov

5.25 6.18 5.14 4.86 4.15 4.05 3.67

+ 0.09 + 0.14 + 0.13 + 0.16 + 0.11 + 0.03 + 0.04

0.04 0.04 0.04 0.05 0.05 0.05 0.05

Akciové továrny na vyrábění lučebnin, Kolín. Správní rada: Robert Mandelík. předseda. Jindřich Marek, místopředseda. Ing. Antonín Aleš, doc. Dr. Antonín Basch. JUDr. Jan Brzorád, Fernand Couget. Václav Černík. Dr. Ing. Viktor Ettel, Ing. Otokar Husák, JUDr. Karel Stránský. Ředitelství: Ing. Dr. Josef Spinka. Sídlo v Praze, ředitelství v Kolíně. Továrny: Kolín, Pečky na dráze. Slaný a Neu-Erlaa u Vídně. Akciový kapitál Kč 20,000.000 ve 100.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 17.1 mil. Kč; daňová reserva 0.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.42 mil. Kč. Posl. v. h. 30./4. 1938. Společnost, založená 1871 s kapitálem 200.000 zl., zřídila v Kolíně továrnu na umělá hnojiva. 1894 zvýšen akc. kap. na 400.000 zl. 1898 zvýšen akc. kap. na 700.000 zl. a převzata fusí Akciová továrna na výrobu umělých hnojiv, chemikálií a spodia, čímž získána továrna v Pečkách s filiálkou v Neu-Erlaa u Vídně. V roce 1900 zvýšen akc. kap. na 1 mil. zl., z nových akcií použito 694 kusů k převzetí Továrny na umělá hnojiva a chemikálie v Českých Budějovicích. K účelům investičním zvýšen akc. kap. 1902 na 2.8 a 1911 na 3.5 mil. K. Po převratě rozšířen výrobní program na pole farmaceutiky, zavedením výroby různých preparátů salicylových, vitaminových a j. Koncem 1919 www.securityprinting.org

179


zvýšen akc. kap. na 5 mil. Kč, v roce 1920 na l0 mil. Kč (1:1 po Kč 500 akcionářům) a v prosinci 1925 zvýšení na 15 mil. Kč (2:1 po Kč 300 akcionářům). Úmluvou se státem získána 1927 výhradní výroba a prodej radioaktivních výrobků ze státních podniků v Jáchymově. S platností od 1./1. 1928 převzata Akciová továrna na strojená hnojiva a lučebniny ve Slaném, s čímž souviselo zvýšení akc. kap. na 20 mil. Kč. Provozní reorganisací následující po této transakci dosaženo racionelnějšího provozu anorganických oddělení a větší koncentrace výroby umělých hnojiv. Koncem 1935 zastaven provoz v závodě České Budějovice a jeho výroba přeložena do Kolína. V souvislosti s uspořádáním poměrů a založením klihařského kartelu (Taurus a Centroklih) získána 1936 účast na „Interos“, společnosti pro výrobu klihu s r. o. v Praze. Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 10.2 mil. Kč do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: celé částky 10.2 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Dividendy 1900-1918: 15, 12, 10, 10, 11, 12, 12, 12, 12, 10, 10, 10, 10, 10, 9, 11, 15, 15, 121/2 %; 1919-1927: 15, 221/2, 25, 20, 15, 15, 15, 15, 15 %; 1928-1930: 16, 16, 7 %; 1931-1937: 0. Platebny: Anglo-Prago, Živno. Bursa: Praha. 1) Většinu akcií (asi 51 %), která byla v majetku Anglo-československé a Pražské úvěrní banky, získaly v prosinci 1934 společně „Synthesia“ chemické továrny akc. spol. v Praze a Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n./L. (Přejímací kurs akcií Kč 400.)


1930 650 418 418

1931 434 200 222


1935 380 205 329

1936 450 260 440

1937 490 260 315

19381) 335 225 323


závody

Neu-Erlaa

zásoby

dlužníci

efekty

hotovost

různé

bil. suma

1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

38.05 37.15 36.03 25.92 23.18 26.48 25.69

1.39 1.39 1.34 1.26 1.26 1.45 1.45

22.06 16.55 18.61 18.61 14.79 16.03 11.71

10.43 7.77 6.16 6.16 8.75 5.47 8.68

0.13 0.43 0.43 0.43 0.42 0.53 1.25

0.02 0.02 0.02 0.02 0.03 0.04 0.01

0.02 0.02 0.02 0.02 0.03 -

72.10 63.33 62.62 52.42 48.46 50.00 48.79

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

fondy

daně

věřitelé

akcepty

zisk

1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

20.00 20.00 20.00 20.00 20.00 20.00 20.00

17.14 17.14 17.25 17.25 17.14 17.14 17.14

10.20 10.20 10.20 -

-

2.53 2.53 2.67 2.67 1.44 1.59 0.49

20.98 11.81 9.84 9.84 8.96 10.99 10.60

0.66 0.98 2.25 2.25 0.58 -

0.59 0.68 0.40 0.40 0.34 0.28 0.56

Rok

odpisy

režie

daně

dubiosa

hr. zisk

přenos

2.26 1.77 1.40 1.28 1.30 1.34

0.19 0.15 0.14 0.15 0.30 0.50

0.02 -

4.04 3.55 3.31 4.01 5.04 5.61

0.14 0.17 0.40 0.25 0.24 0.16

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: 1932 1.13 1933 1.13 1934 1.76 1935 2.49 1936 3.40 1937 3.37 1) Restabilisace k 1./1. 1935.

„Apollo“ Raffineria Minerálnych Olejov, ú. s. Správní rada: Léon Wenger, předseda, Dr. Ing. Jean Prunet, vedoucí ,správní rada, Antonín Bílý. Dr. Josef Drachovský. Dr. Igor Dula, Pierre Flipot, Josef Hud. Max Kantor, Artur Kubié, Bohuslav Kučera, Jacques Raindre, Kornel Stodola, Otto Šmidt, Zdenko Weinerek. Sídlo a ředitelství v Bratislavě, rafinerie v Bratislavě a Šumperku, naftové doly v Hodoníně na Moravě. www.securityprinting.org

180


Akciový kapitál Kč 18,000.000. v 90.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 12.8 mil. Kč. stabilisační fond 1.9 mil. Kč, pensijní fond 2.2 mil. Kč, daňová reserva 0.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.15 mil. Kč. Posl. v. h. 3./6. 1938. Společnost, založená 1895 za součinnosti Vaterländische Bank v Budapešti s akc. kap. 2 mil. K, zřídila v Bratislavě rafinerii, v níž zpracovávala ponejvíce polskou surovinu. 1896 zvýšen akc. kap. na 3 mil. K. 1897 vybudována továrna na parafin a svíčky (po vyhoření 1902 rozšířena). 1903 zvýšen akc. kap. na 5 mil. K. Koncem 1913 zvýšen akc. kap. na 7 mil. K a výnosem emise zaplaceny všecky akcie Vaterländische Mineralölindustrie A. G. v Budapešti. 1926 převzaty za vlastní akcie od Moravské těžařské společnosti s r. o. v Hodoníně rozsáhlá naftová pole, čímž získána vlastní base surového oleje s měsíční těžbou 120 až 130 cisteren; akc. kap. zvýšen k tomuto účelu ze 7 na 12 mil. Kč. Téhož roku uzavřena s československým státem smlouva o exploitaci asi 11.000 ha naftových polí v okolí Hodonína a Břeclavě (účast státu na výtěžku 1-10 %). V roce 1929 zvýšen akc. kap. z 12 na 18 mil. Kč vydáním nových 30.000 akcií, z nichž 28.385 kusů použito k převzetí Rafinerie minerálních olejů spol. s r. o. v Šumperku a 1615 kusů jinak umístěno. (Současně sloučeny prodejní organisace fusovaných společností pod firmou Apollo-Nafta obchodní akc. spol. v Praze.) 1936 omezen provoz rafinerie v Šumperku a výroba zkoncentrována v Bratislavě, kde k stávající rafinerii vybudováno značným nákladem destilační zařízení pipe-still a krakovací stanice. Tím doznala změnu celá výrobní metoda, neboť podnik místo dosavadního zpracování importovaných polotovarů přešel na zpracování ropy. Vlastní surovina: Kromě vrteb ve vlastním hodonínském poli a v obci Holič provádí Apollo hlubinné vrtby v obcích Ratiškovice-Bzenec. Celková roční těžba asi 1200 cisteren. 1938 získáno výhradní kutací právo na jihovýchodním Slovensku v blízkosti naftového pole u Bückszeku v Maďarsku. Dividendy 1900/01-1910/11: 6, 0, 0, 10, 12, 12, 12, 10, 8, 8, 0 %; 1911/12-1920/21: 7, 8, 0, 7, 15, 20, 20, 20, 20, 5 %; 1921/22 až 1924/25: 0; 1925/26: 20 %; 1926 (8 měsíců): Kč 30 = 15 %; 19271932: Kč 45, 36, 36, 36, 12, 12 = 221/2, 18, 18, 18, 6, 6 %; 1933-1934: Kč 12 (částečně z reserv), 12 = 6, 6 %; 1935: 61/2 % = 13 (11.70) Kč; 1936: 10 % = 20 (18) Kč, částečně z reserv; 1937: 12 % = 24 (21.60) Kč. Platebny: Živno, Eskomptní, Anglo-Prago. Bursy: Praha, Vídeň. 1) Většina akcií jest ve vlastnictví Apollo-Nafta obchodní akc. spol. v Praze, jejíž celý akciový kapitál je v majetku Société Française des Pétroles de Tchécoslovaquie v Paříži, která jest opět kontrolována skupinou Société Française Industrielle & Commerciale des Pétroles (bývalý Crédit Général des Pétroles skupiny Devilderovy) v Paříži.

Rok 1929 nejvyšší 630 nejnižší 445 poslední 520 1) 1938 pouze do 30./6.

1930 608 480 565


1931 588 298 310

1935 408 300 398

1936 708 380 707

1937 870 560 637

19381) 639 490 532


závody

zásoby

dlužníci

podíly

efekty

pokladna

celkem

1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

28.4 29.9 24.9 19.3 17.5 29.5 32.6 34.3

28.2 19.7 13.0 11.6 11.9 11.3 13.6 12.8

23.4 31.5 34.9 35.0 32.3 38.3 28.4 38.6

0.8 0.8 0.8 0.3 0.3 0.3

2.1 1.1 0.2 0.7 0.7 0.7 2.1 2.1

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 -

82.1 82.2 73.9 67.5 63.3 80.2 77.1 88.1

Pasiva

kapitál

reservy

svaz

daně

fondy

věřitelé

přenos

zisk

1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0 18.0

16.2 16.6 16.5 15.81) 15.12) 15.2 15.2 14.7

4.8 4.9 3.7 1.9 1.2 0.3 -

4.2 4.2 4.2 0.5 0.5 0.6 0.8

4.5 4.8 5.1 5.2 3.8 3.0 2.2 2.2

35.4 32.5 23.9 23.7 22.7 41.3 39.3 49.8

0.1 0.1 0.1 0.2 0.2 0.2 0.2 0.1

3.7 1.1 1.2 0.4 1.1 1.3 1.3 2.4


181


investice

odpisy

daně

svaz

režie

hr. zisk

služ. sml.

1930 3.9 3.9 1.9 20.4 30.0 4.2 1931 8.7 7.2 0.8 3.5 17.7 30.4 3.9 1932 1.5 6.5 3.8 1.3 13.4 26.2 3.8 1933 0.1 5.7 1.4 13.0 20.5 3.6 1934 1.2 3.0 1.5 15.5 21.1 4.0 1935 15.7 3.7 1.8 17.4 24.1 3.9 1936 10.4 7.3 1.2 18.0 27.8 1937 7.9 6.2 1.6 21.5 31.9 1) Berní správa považovala po léta náklady vrteb za neodpočitatelné náklady režijní, takže byly vykázány jako investice; ježto v roce 1934 byla odpočitatelnost dodatečně uznána, byly bilance 1927-1932 reasumovány tím způsobem, že tyto výdaje byly překnihovány přes účet ztráty a zisku jako provozní výlohy, aby však nemusely býti zkráceny v bilancích 1927-1932 již vykázané zisky, byla vybrána částka Kč 643.178 z různých reserv. 2) Částky Kč 750.000 použito k doplnění zisku. potřebného k výplatě 6 % dividendy (za rok 1933).

František Xav. Brosche syn akciová společnost. Správní rada: Ing. Adolf Švec, předseda, Dr. Arnošt Ziegler, místopředseda, Otomar Bistřický, Dr. František Doubrava, Josef Dvořák, Adolf Kolářský, Dr. Jaroslav Kratoška. Dr. Artur Lob, Karel Musil, Miloš Pelda, Dr. Jaroslav Schmidt, Ferdinand Stern, Otto Stern, Ing. Dr. Jan Voženílek. Sídlo a ředitelství v Praze. Továrny v Praze-Libni a v Rájci. Akciový kapitál Kč 12,000.000 ve 30.0001) akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./9. 1937: 7.7 mil. Kč, stabilisační fond 1.25 mil. Kč, amortisace 2.84 mil Kč, zaměstnanecké fondy 4.6 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.8 mil. Kč. Posl. v. h. 27./6. 1938. Společnost založená 1898 s akc. kap. 4 mil. K převzala za 2.6 mil. K v akciích závody od roku 1803 stávající firmy Frant. Xav. Brosche syn, a sice lihovary, továrny na potaš, chemikálie a slad v Libni a Jestřebí-Rájci, se všemi pozemky, budovami, stroji, dopravními prostředky, surovinami a zásobami zboží. Po nostrifikaci v roce 1921 přeloženo sídlo z Vídně do Prahy. V říjnu 1921 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč, z nových 10.000 akcií polovice nabídnuta akcionářům v poměru 4:1 po Kč 500 a polovice jinak umístěna. Stabilisační bilance k 1./1. 1931: z přebytku 10.5 mil. Kč (vzniklého nahodnocením investičních účtů o 15 mil. Kč a odpisem 4.5 mil. Kč na cenných papírech) použito v roce 1934 6 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 6 na 12 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč. Restabilisace k 1./9. 1935: odpis 3.25 mil. Kč na závodech a účastech. Zbývá 1.25 mil. Kč. Účasti: Akc. spol. pro zpracování draselnatých louhů v Kolíně; Plzeňská rafinerie lihu a továrna na ocet. akc. spol. V Plzni; Neštěmická rafinerie cukru v Praze; Ed. Ad. Malburg a syn, akc. spol., Smiřice; Pardubická rafinerie lihu, továrna na likéry a octovou tresť J. Wertheimer, akc. spol., Praha. Dividendy 1898-1918: 71/2, 10, 9, 51/2, 51/2, 6, 6, 4, 5, 61/2, 61/2, 61/2, 8, 15, 20, 20, 15, 20, 20, 20, 15 %; 1919-1925: 20, 23, 32, 32, 30, 30, 30 %; 1926-1933: 40, 40, 35, 35, 31, 271/2, 25, 25 procent = 80, 80, 70, 70, 62, 55, 50, 50 Kč; 1934/35 (nominale 400 Kč) za 20 měsíců: 221/2 % = 90 Kč; 1935/361936/37: po 54 Kč netto. Platebny: Agrární, Eskomptní, Živno. Bursa: Praha. 1)

Většina akcií, která byla od dubna 1912 v majetku Oesterreichische Credit-Anstalt, přešla koncem 1932 do vlastnictví československé zájmové skupiny, sestávající z Agrární banky československé, Družstva hospodářských lihovarů, Ústřední jednoty hospodářských družstev a Živnostenské banky. která v dohodě s Českou eskomptní bankou a úvěrním ústavem sjednala syndikát t. zv. nacionalisovaných lihovarů. V souvislosti s repatriací kvalifikovaných majorit dostalo se těmto závodům zvýhodněné úpravy rafinačního i výrobního kontingentu.



1930 1275 1000 1145

1931 1215 900 1080


1935 2500 1825 2450

1936 2800 2180 2750

1937 2990 1950 2470

19381) 2640 2280 2575

182


závody

hotovost

dlužníci1)

zásoby

fondy

bil. suma

1930 1/1 31 1931 1932 1933 1934/353) 1/9 354) 1935/36 1936/37 Pasiva

14.1 16.8 17.2 17.8 17.9 18.3 16.9 16.9 17.6 akc. kap.

0.2 0.2 0.2 0.3 0.4 0.3 0.3 0.2 0.3 reservy

30.2 25.7 26.4 26.1 28.7 26.1 24.3 24.6 27.1 st. fond

6.1 6.1 6.0 5.3 5.2 5.8 5.8 5.5 6.1 fondy

3.4 3.4 3.5 3.7 3.8 3.9 3.9 3.8 3.8 amortisace

53.9 52.1 53.3 53.2 56.0 54.4 51.1 51.1 54.9 daně2)

věřitelé

zisk

1930 1/1 31 1931 1932 1933 1934/353) 1/9 354) 1935/36 1936/37

6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 12.0 12.0 12.0 12.0

7.1 7.1 7.1 7.1 7.1 7.1 7.1 7.4 7.5

10.5 10.5 10.5 10.5 4.5 1.25 1.25 1.25

4.5 4.5 4.6 4.7 4.8 4.8 4.8 4.7 4.6

12.3 0.3 0.7 1.1 1.8 1.8 2.3 2.8

4.9 4.9 4.7 5.7 4.0 3.0 3.0 3.1 3.4

16.6 16.6 17.8 16.3 20.2 17.3 17.3 17.8 20.6

2.5 2.5 2.3 2.2 2.2 3.9 3.9 2.5 2.7


odpisy

daně

1930 0.28 0.56 1931 0.33 0.68 1932 0.41 1.09 1933 0.37 1.61 1934/353) 0.90 3.53 1935/36 0.47 2.33 1936/37 0.63 2.06 1) Dlužníci, cenné papíry a účasti. 2) Akcepty konsumní daně, příp. daňové reservy. 3) Za 20 měsíců; nadále počátek obchodního roku 1./9. 4) Restabilisace k 1./9. 1935.

hr. zisk

přenos

ryzí zisk

3.22 3.20 3.58 3.64 7.75 4.68 4.70

0.47 0.51 0.51 0.53 0.55 0.65 0.67

2.07 1.81 1.65 1.66 3.32 1.88 2.01

Čokoládové závody Deli, akciová společnost. Správní rada: Emil Freund, předseda, Karel Budiš, August Lengsfeld, Karel Kress, Dr. Viktor Říha, Dr. Jan Stocký, Arnošt Schwarz. Ředitelství: Karel Glaessner. Sídlo v Praze, ředitelství a továrna v Lovosicích. Akciový kapitál Kč 6,000.000 ve 30.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 0.6 mil. Kč, zaměstnanecké fondy 1.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 75.146. Posl. v. h. 27./6. 1938. Společnost, založená 1903 za účasti Länderbanky s akc. kap. 0.6 mil. K, převzala závody firmy Aug. Tschinkel Söhne v Lovosicích, které byly postupně rozšiřovány. Ke krytí ztrát 1913 redukce akc. kap. na K 60.000 a nové zvýšení na 1.5 mil. K. Za účelem investic zvýšen akc. kap. 1920 na 3 mil. Kč (polovice nové emise akcionářům 2:1 po Kč 440) a v červenci 1921 další zvýšení na 6 mil. Kč (polovice emise akcionářům 2:1 po Kč 360, zbytek při stejném kursu syndikátu). 1925 odprodáno výrobní zařízení a obchodní známka oddělení kávových náhražek firmě Jindřicha Francka synové v Praze a uvolněných objektů použito k rozšíření výroby čokolády a kanditů. Podnik má vlastní tiskárnu a výrobnu papírových a dřevěných obalů. Účast: 1926 získána větší položka akcií továrny na cukrovinky Biskuits-, Cakes-, Schokoladenund Zuckerwarenfabrik Char1es Cabos A. G. ve Vídni, jejíž jméno přeměněno na Cabos-Deli A. G. (Na této firmě, která s „Deli“ technicky spolupracuje, utrpěla společnost v posledních letech značné ztráty, jejichž zbytek byl v bilanci 1933 kryt odpisem z reserv.) Dividendy 1914-1918: 6, 20, 20, 20, 20 %; 1919-1925: 20, 20, 20, 0, 5, 5, 5 %; 1926-1928: 5, 5, 5 %; 1929-1937: 0. Platebna: Länderbanka. Bursa: Praha. www.securityprinting.org

183



1930 313 165 165

1931 175 130 145


1935 305 240 282

1936 310 235 290

1937 378 195 219

19381) 220 148 154


závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovosti

bil. suma

1932 1933 1934 1935 1936 1937 Pasiva

7.974 7.628 8.252 8.869 9.151 9.524 akc. kap.

2.896 2.242 2.765 3.310 3.560 3.882 reservy

3.268 3.354 2.798 3.701 3.311 3.392 daň. res.

36 34 37 39 35 36 fondy

167 153 149 191 164 133 věřitelé

14.341 13.411 14.001 16.110 16.221 16.967 zisk

1932 1933 1934 1935 1936 1937

6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000

4.619 1.7001) 1.700 6062) 606 606

36 -

1.837 1.832 1.804 1.790 1.771 1.753

1.458 3.383 4.452 7.705 7.782 8.534

427 460 45 8 63 75

odpisy

hr. zisk


režie

soc. břem.

pas. úroky

daně

přenos

1932 5.018 222 280 111 83 5.741 386 1933 4.196 216 181 49 586 5.248 427 1934 4.607 224 533 4.934 460 1935 4.949 220 776 5.894 45 1936 4.761 208 321 5.332 8 1937 4.943 213 297 5.452 63 1) Snížení v důsledku použití části reserv k splnění závazků ze záruk převzatých za C a b o s - D e 1 i A. G. ve Vídni, na niž je společnost směrodatně zúčastněna majetkem akcií. 2) Část reserv použita ke krytí dodatečných daňových předpisů.

Kolínská továrna na kávové náhražky, kupecký podnik akciový v Praze. Správní rada: Petr F. Krejčí, předseda, Václav Černý, Václav Košek, František Mašek, František Matoušek, Antonín Nosek, Hynek Dupač, Emil Vízek, František Kaštovský, Josef Pravda, Václav Váňa, JUDr. Eduard Zálužský, Antanín Kamberský. Ředitelství: Ing. Jan Dostal, Jan Novotný, Petr Plecháč (Kolín), Josef Vašátko (Prostějov). Sídlo a ředitelství v Praze. Továrny v Čechách: Kolín, Řečany, Vysoké Veselí, Opatovice a Přelouč; na Moravě: Prostějov. Akciový kapitál Kč 9,000.000 ve 45.000 akciích1) po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./7. 1937: 1 mil. Kč; podpůrné fondy 1.48 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: Kč 188.155. Posl. v. h. 25./10. 1937. Společnost vznikla 1898 zakcionováním stejnojmenné společnosti s r. o., vlastnící továrny na cikorku v Kolíně a v Řečanech. Původní akc. kap. 0.6 mil. K zvýšen 1900 na 1, 1902 na 1.2, 1909 na 3 a 1912 na 4 mil. K. Výnosem emisí financovány stavby nových a koupě stávajících továren v celé bývalé monarchii, čímž okruh podniku stále rozšiřován. Po převzetí závodů firem Matěje Buvy syn ve Vysokém Veselí a Josef Berger v Horkách v roce 1912 rozmnožil se počet továren na 10. 1916 zvýšen akc. kap. na 5 mil. K a získány další 2 továrny, 1918 zvýšen akc. kap. na 6 mil. K a získána Zátkova továrna v Karlíně. Koncem 1918 zvýšen akc. kap. na 8 mil. K a dvěma za sebou následujícími emisemi v roce 1920 provedena další zvýšení na 18 mil. Kč. Rozpadnutím bývalé monarchie ztratila společnost většinu odbytišť a byla nucena zredukovati výrobu. Zostřeným konkurenčním bojem a vlivem deflační politiky utrpěla značné ztráty, zvláště znehodnocením zásob. Bilance 1922/23-1924/25 vykázaly ztrátu celkem 17.1 mil. Kč. Za účelem sanace snížen akc. kap. z 18 na 4.5 mil. Kč a provedeno znovuzvýšení na 9 mil. Kč. (Provedena v lednu 1927.) Souběžně se sanací finanční (financující ústavy povolily podniku slevy na úrocích) provedena www.securityprinting.org

184


reorganisace výrobní a prodejní. Společnost snaží se docíliti úspor koncentrací výroby a z tohoto důvodu byly též některé závady zastaveny nebo odprodány. Účasti: Ego, továrna na čokoládu, spol. s r. o., Praha; Zátkova cikorka, spol. s r. o., Praha; Josef Berger, kávové náhražky, spol. s r. o., Praha. Dividendy 1899/1900-1914/1915: 10, 8, 7, 71/2, 8, 8, 9, 10, 10, 10, 8, 81/2, 8, 0, 0, 8 %; 1915/161921/22: 18, 20, 20, 20, 25, 10, 8 %; 1922/23-1936/37: 0. Platebny: Živno a Česká banka. Bursa: Praha. 1)

Dřívější akcie lit. A. (znějící na majitele) a akcie lit.B. (znějící na jméno) byly při příležitosti sanace v roce 1927 po odkolkování vyměněny za jednotné akcie znějící doručiteli.


1930 88 57 58

1931 71 52 64

Kursy akcií (nominale 200 Kč): 1932 1933 1934 165 225 240 62 135 155 144 186 158

1935 155 103 133

1936 240 135 225

1937 328 150 172

19381) 174 140 155


závody

hotovost

dlužníci

efekty

kauce

zásoby

bil. suma

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

25.17 23.95 21.84 21.35 20.94 18.86 18.39

0.21 0.18 0.12 0.12 0.13 0.09 0.15

5.15 5.50 5.84 5.83 5.21 5.35 4.64

0.35 0.26 0.26 0.31 0.26 0.26 0.38

0.05 0.05 0.05 0.05 0.02 0.02 0.02

7.53 6.16 5.43 6.82 7.64 6.45 6.85

38.47 36.11 33.53 34.48 34.20 31.02 30.43

Pasiva

akc. kap.

reservy

fondy

banky

věřitelé

přenos

zisk

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

9.00 9.00 9.00 9.00 9.00 9.00 9.00

2.05 2.05 2.05 2.05 2.05 1.00 1.00

2.46 2.30 2.12 1.93 1.75 1.63 1.48

23.25 19.79 17.74 19.45 19.50 18.46 17.31

1.26 2.44 2.01 1.38 1.20 0.82 1.45

0.36 0.45 0.54 0.62 0.67 0.07 0.11

0.09 0.09 0.09 0.05 0.03 0.04 0.08


platy

udržování

expedice

náklady

odpisy

hr. zisk

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

3.81 3.84 3.51 3.52 3.38 2.72 2.87

0.48 0.43 0.46 0.43 0.26 0.23 0.24

2.88 2.53 2.12 2.20 1.99 2.21 2.04

7.14 7.03 7.20 7.50 7.13 6.88 6.63

1.54 1.42 1.36 0.84 0.42 0.59 0.88

15.94 15.35 14.75 14.53 13.21 12.67 12.74

Kolínské akciové továrny na vyrábění a čištění líhu a drasla. Správní rada: Ing. Ferdinand Klindera, předseda, Karel Waigner, místopředseda, Dr. Miloš Brdlík, Antonín Krejčí, Dr. Artur Lob, Miloš Pelda, Dr. Richard Schlesinger, Ferdinand Stern, Otto Stern, Dr. Josef Trčka. Dr. Ing. Jan Vožení1ek, Dr. Ing. Vojtěch Vraný, František Wustinger, Dr. Arnošt Ziegler. Ředitelství: E. Horský (Praha), Ing. K. Konarovský (Kolín). Sídlo a ředitelství v Praze, továrna v Kolíně. Akciový kapitál Kč 8,400.000 v 21.0001) akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./9. 1937: 15.3 mil. Kč, reserva daňová 2.25 mil. Kč, pensijní fondy 1.6 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 1.08 mil. Kč. Po sl. v. h. 27./6. 1938. Společnost vznikla v roce 1860 s akciovým kapitálem 120.000 zl., který zvýšen 1873 na 150.000 zl. a 1900 na 1.2 mil. K (ve 2400 akciích po K 500). 1912 zvýšen kapitál na 2.1 mil. K, při čemž celá jistina rozdělena na akcie po K 200 nominale; nových 4500 akcií po K 200 nominale vydáno Oesterreichische Credit-Anstalt úhradou za 150 akcií po K 2000 Mostecké továrny na výrobu lihu a www.securityprinting.org

185


drasla akc. spol., která v roce 1915 přeměněna na společnost s r. o. V březnu 1921 zvýšen akciový kapitál na 4.2 mil. Kč vydáním 10.500 akcií, z nichž polovice nabídnuta k odběru akcionářům v poměru 2:1 po Kč 550.- a zbytek přenechán pevně při vyšším kursu konsorciu za vedení České eskomptní banky a úvěrního ústavu v Praze. Stabilisační bilance k 1./9. 1929: z přebytku 6.3 mil. Kč použito. 1934 částky 4.2 mil. Kč k zvýšení akciové jistiny ze 4.2 na 8.4 mil. Kč bezplatným nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč. Restabilisace k 1./9. 1935: 2.1 mil. Kč odepsáno na závodech a účastech. Účasti: Akciová společnost pro zpracování draselnatých louhů v Kolíně (součinnost při založení 1907 za účelem zhodnocení vlastních zbytkových produktů); Mostecká továrna na výrobu lihu a drasla, společnost s r. o. v Mostě (vlastní účast na Neštěmické rafinerii cukru v Praze); Opavská rafinerie cukru akc. spol. v Opavě; Plzeňská rafinerie lihu a továrna na ocet, akc. spol. v Plzni. Dividendy 1901/02-1917/18: 8, 12, 15, 5, 0, 8, 12, 14, 12, 12, 16, 16, 12, 16, 18, 18, 15 %; 1918/19-1926/27: 18, 22, 30, 30, 28, 28, 28, 45, 45 %; 1927/28-1932/33: 40, 40, 321/2, 30, 20, 20 % = 80, 80, 65, 60, 40, 40 Kč; 1933/34-1934/35 (nominale 400 Kč): po 15 % = 60 Kč; 1935/36-1936/37: po 60 Kč netto. Platebny: Agrární, Eskomptní, Živno. Bursa: Praha. 1) Většina akcií přešla koncem 1932 z majetku Oesterreichische Credit-Anstalt do vlastnictví československé zájmové skupiny, sestávající z Agrární banky československé, Družstva hospodářských lihovarů, Ústřední jednoty hospodářských družstev a Živnostenské banky, která v dohodě s Českou eskomptní bankou a úvěrním ústavem sjednala syndikát t. zv. nacionalisovaných lihovarů. V souvislosti s repatriací kvalifikovaných majorit dostalo se těmto závodům zvýhodněné úpravy rafinačního i výrobního kontingentu.


1930 1380 1265 1275

1931 1315 850 955


1935 2490 1800 2490

1936 2780 2160 2750

1937 2995 2010 2480

19381) 2640 2280 2565


závody

hotovost

efekty

dlužníci

zásoby

pens. fond

bil. s.

1928/29 1/9 29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1/9 353) 1935/36 1936/37 Pasiva

0.6 6.9 6.0 5.9 5.8 6.0 5.3 4.6 4.3 3.8 3.0 akc. kap.

0.2 0.2 0.1 0.1 0.1 0.2 0.1 0.2 0.2 0.2 0.1 reservy

18.8 18.8 18.8 18.5 18.5 18.2 18.2 18.1 16.3 23.2 25.2 stab. fond

15.8 15.8 13.2 12.1 13.4 13.1 14.8 15.4 15.4 12.3 17.4 fondy

2.3 2.3 2.7 2.9 2.8 2.5 2.4 2.7 2.7 2.5 2.4 daně1)

1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 1.0 věřitelé

38.7 45.0 41.8 40.5 41.7 40.9 41.8 42.0 39.9 43.0 49.1 daň. akc.2)

zisk

1928/29 1/9 29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1/9 353) 1935/36 1936/37

4.2 4.2 4.2 4.2 4.2 4.2 8.4 8.4 8.4 8.4 8.4

14.7 14.7 14.6 14.6 14.7 14.7 14.7 14.9 14.9 15.1 15.3

11.4 11.4 9.7 8.4 9.6 9.1 8.4 8.8 8.8 11.5 16.6

2.7 2.7 2.7 2.2 2.4 2.1 2.1 2.0 2.0 2.1 2.3

2.7 2.7 2.4 2.2 1.8 1.8 2.4 2.5 2.5 2.5 2.7

Rok

režie

daně

8.20 7.06 6.41 4.82 7.57 8.45 7.84 7.26 8.78

0.83 0.56 0.56 0.80 0.56 0.91 0.98 2.24 2.43

1928/29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37 1) Daňové reservy.


1.3 1.6 6.3 1.3 1.6 6.3 1.4 0.5 6.3 1.4 1.1 6.3 1.5 1.2 6.3 1.5 1.2 2.1 1.6 2.1 2.1 1.6 1.7 1.6 1.7 1.6 1.8 1.6 2.2 Účet zisku a ztráty v milionech Kč: odpisy

hr. zisk

0.13 11.03 0.60 9.73 0.64 8.98 0.65 7.18 1.16 10.22 0.88 11.77 0.87 11.31 0.99 12.09 0.84 13.74 2) Akcepty lihové daně.

přenos 0.84 0.86 0.86 0.87 0.87 0.90 0.87 0.91 0.98

ryzí zisk 1.87 1.50 1.38 0.91 0.93 1.53 1.62 1.61 1.69 3) Restabilisace k 1./9. 1935.

186


Medica, akciová továrna lučebnin a léčiv. Správní rada: Prof. MUDr. František Plzák, předseda, JUDr. Jan Třebický, místopředseda, Radim Balcar, prof. MUDr. Jiří Brdlík, Ph. Mr. Josef Dlabola, Ph. Mr. František Dvořáček, prof. MUDr. Kristian Hynek, MUDr. Jakub Koutník, MUDr. František Miláček, MUDr. Antonín Reiniš, Otto Tanzer, prof. Dr. Alois Velich. Ředitelství: Ph. Mg. Antonín Snížek, centrální ředitel. Sídlo a ředitelství v Praze, továrny ve Vysočanech a Kralupech, velkodrogerie a lékárna v Praze. Akciový kapitál Kč 4,000.000 ve 20.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 1.22 mil. Kč, reserva daňová 0.25 mil. Kč, podpůrný fond Kč 30.000. Přenos zisku na 1938: Kč 21.623. Posl. v. h. 17./6. 1938. Společnost, založená 1911 za součinnosti Živnostenské banky, vlastní továrnu chemickofarmaceutických výrobků ve Vysočanech a továrnu na dehet v Kralupech. Původní akc. kap. 0.25 mil. K zvýšen 1912 na 0.5, 1914 nejprve na 0.75 a koncem roku na 1 mil. K. 1915 připojena k pražskému skladu lékárna na Poříčí čp. 1071. V prosinci 1917 zvýšen akc. kap. na 1.25 mil. K, 1919 provedeno další zvýšení na 4 mil. K (akcionářům 3:1 po K 300, neakcionářům po K 350). 1920 zakoupena továrna firmy Otto Tanzer ve Vysočanech. V červnu 1921 zvýšen akc. kap. na 8 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v poměru 1:1 po Kč 300 akcionářům. V létech 1922/25 prodělala společnost krisi, která si vyžádala finanční sanaci. V roce 1922 vykázaná ztráta (na zásobách, účastech a zahraničních pohledávkách) ve výši 2.44 mil. Kč odepsána z reserv. Ke krytí další ztráty, vykázané za rok 1925 částkou 3.8 mil. Kč, snížen akc. kap. z 8 na 4 mil. Kč odkolkováním nominale akcií ze 200 na 100 Kč; zbývajících 0.2 mil. Kč převedeno na reservní fondy. Zmenšený akc. kap. rozložen opět na akcie po 200 Kč nominale. Účasti: 1920 součinnost při založení „Medica“ úč. spol. pre výrobu chemických článkov a liečiv v Bratislavě; 1920 získána účast na Bantlinových chemických továrnách akc. spol. v Perečíně (1935 zlikvidována); 1920 spoluúčast při založení „Medica“, jugoslavenské akciové továrny lučebnin a léčiv v Kar1ovaci (1933 zlikvidována). Dividendy 1913-1921: 6, 8, 8, 8, 8, 8, 8, 10, 6 %; 1922-1925: 0; 1926-1930: 5, 6. 7, 7, 7 %; 1931-1934: 6, 5, 4, 5 % = 12, 10, 8, 10 Kč; 1935-1936: po 43/4 % = 9.50 Kč; 1937: 6 % = 12 (10.80) Kč. Platebna: Živno. Bursa: Praha.


1930 241 215 230

1931 230 138 166


1935 283 190 250

1936 465 255 465

1937 490 330 330

19381) 320 225 304


závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovost

ztráta

bil. suma

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

4.659 4.488 4.156 3.860 3.669 3.573 3.585

5.096 5.862 5.699 4.954 5.408 4.363 3.707

8.908 8.105 7.855 8.032 8.859 8.492 8.684

269 1.027 809 807 682 731 731

68 45 14 9 21 33 21

-

19.000 19.527 18.533 17.662 18.639 17.192 16.728

Pasiva

akc. kap.

reservy

daň. res.

fondy

věřitelé

zisk

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000

888 903 918 932 1.116 1.109 1.221

100 288 250

30 30 30 30 30 30 30

13.781 14.342 13.381 12.444 13.154 11.525 10.882

301 252 204 256 239 240 345


187

Československé bursovní papíry 1938-1939 Účet zisku a ztráty v tisících Kč: Rok

osob. režie

věc. režie

odpisy

hr. zisk

přenos zisku

ryzí zisk

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

2.465 2.480 2.308 2.169 2.099 2.349 2.331

1.879 1.964 1.543 1.459 1.675 1.523 1.622

410 357 357 361 224 206 214

5.045 5.040 4.400 4.235 4.221 4.309 4.494

11 13 11 11 15 10 11

290 239 193 246 224 230 334

„Merkur“, továrna na cukrovinky, čokoládu a pečivo, akc. spol. v Čes. Budějovicích. Správní rada: František Šubrt, předseda, Dr. Ing. Karel Chochola, místopředseda, Václav Šámal, Dr. František Švec a Karel Tampier. Ředitelství: František Šubrt. Dr. Ing. Karel Chochola. Ředitelství a továrna v Českých Budějovicích. Akciový kapitál Kč 2,100.000 v 10.500 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 3.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: žádný. Posl. v.h. 21./3. 1938. Společnost, založená 1911 s akc. kap. 0.45 mil. K, vybudovala továrnu na čokoládu a cukrovinky v Českých Budějovicích. Za účelem investic zvýšen akc. kap. 1912 na 0.7 mil. K, 1920 na 1.4 a 1921 na 2.1 mil. Kč. Dividendy 1911-1914: 0; 1915-1919: 8, 10, 10, 10, 15 %; 1920 až 1929: po 20 %; 1930-1933: 10, 5, 5, 5 % = 20, 10, 10, 10 Kč; 1934: 71/2 % = 15 Kč; 1935: 10 % = 20 (18) Kč; 1936: 121/2 % = 25 (22.50) Kč; 1937: 121/2 % = 25 (22.50) Kč. Platebny: Česko-Budějovická záložna, Anglo-Prago, Živno. Bursa: Praha. Rok 1929 nejvyšší 580 nejnižší 500 poslední 530 1) 1938 jen do 30./6.

1930 590 486 590

1931 505 240 248

Kursy na pražské burse: 1932 1933 1934 315 + 320 345 210 + 295 345 315 313 345

1935 365 315 365

1936 775 370 730

1937 1000 612 640

19381) 660 482 530


závody

zásoby

hotovosti

dlužníci

efekty

kauce

bil. suma

1932 1933 1934 1935 1936 1937

1.350 1.359 1.368 1.313 1.411 1.519

1.474 1.813 1.558 1.704 1.923 1.919

1.377 466 708 349 830 629

1.121 1.163 1.072 1.382 1.205 1.310

261 821 862 827 699 344

72 62 76 79 79 68

5.655 5.684 5.645 5.654 6.147 5.789

Pasiva

akc. kap.

reservy

fond

věřitelé

kupony

zisk

1932 1933 1934 1935 1936 1937

2.100 2.100 2.100 2.100 2.100 2.100

3.206 3.207 3.175 3.131 3.132 3.109

11 9 8 7 11 10

129 771) 1362) 242 2763) 303

Rok

suroviny

režie

1932 3.776 3.058 1933 3.289 2.594 1934 3.427 2.515 1935 3.919 2.590 1936 3.982 2.819 1937 4.389 3.013 1) Na dividendu použito Kč 46.000 z reserv. 2) Na dividendu Kč 45.662 z reserv. 3) Na dividendu použito Kč 24.050 z reserv.


7 202 12 279 227 174 1 627 267 Účet zisku a ztráty v tisících Kč: odpisy

hrubý zisk

163 160 170 174 137 138

7.127 6.119 6.248 6.926 7.214 7.844

188


„Orion“, továrny na čokoládu a. s. Správní rada: Dr. Pavel Bächer, předseda. Dr. Artur Heidler, místopředseda, Milada Koudelová. František Pokorný, Metod Sloupský, Dr. Karel Stránský, Viktor Stoupal. Ředitelství: Jaroslav Pražák, Ing. Václav Láska. Sídlo a ředitelství v Praze, továrny v Praze XII. Akciový kapitál Kč 15,000.000 ve 30.000 akciích po 500 Kč nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 9.5 mil. Kč. zaměstnanecké fondy 0.9 mil. Kč. Přenos na 1938: žádný. Posl. v. h. 9./7. 1938. Společnost, založená 1901 s akc. kap. 0.8 mil. K, převzala závody továrny na cukrovinky A. Maršner v Praze XII. Za účelem investic zvýšen akc. kap. v letech 1905/11 na 2 mil. K. Ke krytí ztrát, utrpěných bilančními malversacemi v období 1905/11 odepsáno 1913 K 268.878 z reserv a snížen akc. kap. z 2 na 1.5 mil. K stažením čtvrtiny akcií. V únoru 1918 zvýšen akc. kap. na 2 mil. K (3:1 po K 400 akcionářům) a v květnu 1920 další zvýšení na 4 mil. Kč (1:1 po Kč 500 akcionářům). V získaném objektu vybudována 1924 nová továrna v Uherském Brodě a v souvislosti s tím zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč (2:1 po Kč 710 akcionářům). 1925 provedeny v závodech Praha i Uherský Brod stavební adaptace. V. h. z 21./3. 1925 usnesené zvýšení akc. kap. na 12 mil. Kč nakolkováním akcií k tíži reserv nebylo vládou povoleno. V letech 1928/30 provedená výrobní a obchodní reorganisace vedla k zastavení továrny v Uherském Brodě (budovy a pozemky prodány 1937) a soustředění výroby v pražské továrně, která rozšířena. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: z přebytku 19.3 mil. Kč použito 1933 9 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 6 na 15 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 500 Kč; v bilanci 1934 použito 4.85 mil. Kč ke krytí ztráty. Restabilisace k 1./1. 1935: zbytku stabilisačního fondu 5.4 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Prodejní organisace. Z iniciativy skupiny blízké správě podniku založena koncem 1934 „Orion“, prodejní akc. spol. v Praze, která vybudovala síť asi 140 prodejen ve všech větších městech. Vedle tohoto distribučního aparátu prodává společnost i nadále hlavně prostřednictvím obchodu. Změna gesce. Na valné hromadě za rok 1934 (28./6. 1935) bylo z kruhu akcionářů ostře kritisováno hospodářství některých členů správní rady a žádáno jejich odstoupení. Návrhy oposice byly však přehlasovány a schváleny návrhy správní rady. Na valné hromadě za rok 1935 (20./6. 1936) byl zcela nečekaně skoro všemi hlasy zamítnut návrh správní rady na výplatu dividendy 24 Kč z reserv a při následujících volbách nebyl obnoven mandát dosavadního dlouholetého předsedy a velkoakcionáře Emila Kučery. Účasti: Továrna na smetanové bonbony Kanold a spol. akc. spol., Praha; Orion, prodejní akc. spol. v Praze. Dividendy 1902-1918: 71/2, 8, 81/2, 81/2, 81/2, 81/2, 7, 71/2, 8, 5, 0, 6, 61/2, 13, 20, 271/2, 30 %; 1919-1926: 40, 40, 50, 50, 50, 50, 50, 25 %; 1927: 0; 1928-1932: 121/2, 18, 20, 20, 25 % = 25, 36, 40, 40, 50 Kč; 1933 (nominale 500 Kč): 10 % = 50 Kč; 1934: 5 % 25 Kč (z reserv); 1935-1937: 0. Platebna: Moravská. Bursa: Praha. Rok 1929 nejvyšší 885 nejnižší 730 poslední 775 1) 1938 jen do 30./6.

1930 805 559 640

1931 660 375 435


1935 1020 610 898

1936 1020 630 1000

1937 1000 625 700

19381) 730 600 655


závody

zásoby

pokladna

efekty

banky

dlužníci

bil. suma

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 354) 1935 1936 1937

29.9 27.6 25.3 24.9 23.4 18.0 18.7 17.9 18.2

9.5 7.3 8.7 8.3 8.3 8.3 10.6 11.3 13.4

0.1 0.2 0.2 0.2 0.3 0.3 0.3 0.2 0.3

0.2 0.2 0.1 0.4 0.4 0.4 0.7 0.7 1.0

1.1 4.3 11.6 6.7 -

8.6 8.8 6.5 7.1 12.1 12.1 12.9 12.4 10.5

49.4 48.4 52.4 47.6 44.5 39.1 43.2 43.35) 44.06)


189


akc. kap.

reservy

stab. fond

fondy

hypotéka

věřitelé

přenos

zisk

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 354) 1935 1936 1937

6.0 6.0 6.0 15.0 15.0 15.0 15.0 15.0 15.0

12.9 12.1 12.4 10.92) 10.9 10.9 10.2 10.0 10.0

19.3 19.3 19.3 10.3 5.43) -

1.1 1.0 1.0 1.0 0.9 0.9 0.9 0.9 0.9

3.7 3.6 3.4 3.4 3.4 3.0 2.9 2.8

8.5 4.7 8.2 5.0 8.6 8.6 13.5 13.9 15.3

0.1 0.1 0.1 0.2 0.3 0.3 0.3 0.5 -

1.5 1.4 1.9 1.82) -3) 0.3 - 0.85) - 0.66)

skonta dubia 0.32 0.22 2.48 1.26 1.29 1.36 1.60 1.65

sklad prodej. 1.00 1.28 0.65 0.65 0.36 0.10 0.13 0.14

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: osobní reklama a. Rok odpisy věcná režie daně popl. režie t. d. 1930 2.64 2.88 1.56 1.15 3.21 1931 2.46 2.79 1.34 1.31 2.44 19321) 3.57 4.26 2.91 2.16 5.32 1933 2.99 3.10 2.22 1.31 2.52 1934 3.03 3.36 2.14 1.14 2.68 1935 1.08 3.26 2.21 0.89 2.70 1936 1.12 3.27 2.15 0.99 2.85 1937 3.46 2.64 1.47 2.69 1) Mimořádné přesuny účtu zisku a ztráty souvisí částečně se změnou bi1ančního postupu. 2) K doplnění čistého zisku bylo použito části reserv. 3) K úhradě ztráty použito již při sestavování bilance 4.85 mil. Kč ze stabilisačního fondu. 4) Restabilisace k 1./1. 1935. 5) Ztráta 0.25 mil. Kč převedena na nový účet. 6) Ztráta 0.55 mil. Kč odepsána z reserv.

hrubý zisk

úroky

14.59 13.53 23.68 15.78 9.413) 12.85 12.44 12.35

- 0.36 - 0.25 - 0.30 + 0.19 - 0.16 - 0.85 - 0.98 - 0.85

„SOLO“ spojené akciové československé sirkárny a lučební továrny. Správní rada: Ing. Jan Dvořáček, předseda, doc. Dr. Antonín Basch, místopředseda, Dr. Joe Hartmann, Dr. Felix Illner, Dr. Jozef Kállay, Karel Kress, Dr. Karel Martínek, Dr. Ivan Růžička, Jan Seitz, Jan Sponar, Dr. Hugo Zaorálek, Dr. Ing. Miroslav Zátka. Ředitelství: Robert Heller, generální ředitel; Rudolf Langen, ředitel; Ing. Josef Čížek, vrchní ředitel továren v Sušici, Vlastislav Ondrúšek, vrchní ředitel filiálky v Ružomberoku. Sídlo a ředitelství v Praze. Továrny: Banská Bystrica, České Budějovice1), Lipník, Ružomberok, Sušice, Turany nad Váhom. Akciový kapitál Kč 60,000.000 ve 300.0002) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 69.3 mil. Kč, podpůrné fondy 7.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.44 mil. Kč. Posl. v. h. 20./6. 1938. Společnost, založená 1913 s akc. kap. 10.5 mil. K (1916 zvýšen na 12.5 mil. K) pod firmou „Helios“ akc. spol. pro zápalkové zboží, převzala za K 4,337.800 v akciích všechny sirkárny bývalé monarchie, stojící mimo „Solo“ Zündwaren- und chemische Fabriken A. G. ve Vídni. Z převzatých 28 továren zastaveno 17 v letech 1913/15, továrna Stryj předána 1920 výměnou za účast „Watře“, malopolské sirkárně ve Lvově (účast 1924 odprodána), 8 továren zrušeno v období 1921/27, takže z této skupiny zbývají v provozu pouze továrny České Budějovice a Lipník. V roce 1921 zvýšen akc. kap. z 12.5 na 26 mil. Kč emisí 67.500 akcií, z nichž 10.000 kusů přenecháno bankovnímu syndikátu a zbývajících 57.5003) akcií spolu s Kč 5,723.818 na hotovosti dáno za továrny Bernartice (1927 prodána), Sušice a Třešť (1924 zastavena), vídeňské „Solo“ Zündwaren- und chemische Fabriken A. G., při kteréžto příležitosti změněna firma na dnešní znění. 1923 získána od firmy Wolf a spol. sirkárna v Trnavě (1928 zastavena). 1928 získány od Svenska Tändsticks A. B. všecky akcie Továrny na zápalky úč. spol. v Banské Bystrici, která převzata cestou fuse. K zajištění spotřeby dřeva zakoupen 1929 lesní objekt v Kněžicích u Sušic a 1933 panství Vogelsang u Kašperských Hor. Zájmové společenství se Solo, Zündwaren- und chemische Fabriken A. G. ve Vídni. V rámci 1921 sjednané obchodní a finanční součinnosti získala čsl. Solo podíl na těchto účastech vídeňské Solo: Szikra, uherská továrna na zápalky akc. spol. v Budapešti, Drava, akc. spol. pro zápalkové zboží v Osijeku a První bosensko-hercegovská továrna na sirky v Dolaci. V roce 1936 získala rakouská Solo tyto účasti zpět a společně se svými účastmi je přenechala konsorciu, utvořenému k repatriaci vlastní majority, které jich použilo k súčtování se Svenska Tändsticks A. B. www.securityprinting.org

190


V souvislosti s touto transakcí bylo repatriováno z portefeuille vídeňského Sola 7.143 akcií čsl. Sola, čímž se původní účast vídeňské společnosti na čsl. Solo snížila asi na 64.000 akcií. Naproti tomu čsl. Solo zvýšilo při této příležitosti svou účast na vídeňském Solo z dosavadních asi 17.000 na 24.000 akcií, čímž dosaženo nejen vyrovnání, nýbrž i utužení vzájemných styků. Při redakční uzávěrce (konec června 1938) byla před ukončením jednání o zrušení vzájemné kapitálové účasti na podkladě zpětné výměny akcií obou společností. Prodejní organisace sirek. S platností od 1./7. 1927 uzavřena s jedinou zbývající sirkárnou v historických zemích (Schell a synovec, spol. s r. o. ve Staré Dlouhé Vsi u Sušic) kartelní úmluva, dle které předán prodej firmě „Luma“ společnost s r. o. v Praze, jež má opět cenovou dohodu s „Iskrou“ odpredajňou zápaliek úč. spol. v Ružomberoku, v níž jsou sdruženy všecky sirkárny na Slovensku a Podkarpatské Rusi. (Všecky 3 úmluvy jsou zapsány v kartelním rejstříku pod čísly 413, 425 a 465.) Exportní obchod obstarává od 1./7. 1927 Alsing Trading Co. Ltd v Londýně, zřízená v dohodě se Svenska Tändsticks A. B. Zájmové společenství se Spolkem pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L. V červnu 1935 uzavřena dohoda o technické i hospodářské součinnosti se Spolkem pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L, jehož 40.000 akcií společnost získala v rámci bursovního kursu; naproti tomu převzal ústecký Spolek přiměřený počet akcií „Sola“ z majetku koncernové „Plama“ ústřední prodejny továren na zápalky spol. s r. o. v Praze a sice rovněž v rámci bursovního kursu. 1936 Spolek svou účast značně rozšířil. Ve snaze o rozšíření produkčního programu na nová odvětví zahájila Solo v roce 1933 ve své druhé (zastavené) sušické továrně výrobu parafinových obalů a podobných produktů. (1937 zaměstnávala tato továrna 19 úředníků a 300 dělníků.) V zájmu dalšího uplatnění svých průmyslových možností a se zřetelem na stoupající spotřebu papíru ve vlastní zápalkové i obalové výrobě rozšířila Solo v roce 1936 svoji působnost na odvětví celulosy a papíru. S platností od 15./6. 1936 zakoupila společnost v posledních letech zmodernisovanou a zracionalisovanou továrnu Ružomberské továrny na celulosu a papír akc. spol. v Ružomberoku. Kupní cena získané továrny byla uhrazena 40.000 nových akcií Sola, které byly k tomuto účelu vydány, čímž se akc. kap. společnosti zvýšil na 60 mil. Kč. Ružomberská továrna na celulosu a papír akc. spol., která se prodejem své továrny stala holdingovou společností, ponechala získaných 40.000 akcií Sola ve svém portefeuille s dlouhodobým syndikátním závazkem. Zakoupením továrny v Ružomberoku, která vykazuje kapacitu asi 4000 vagonů celulosy a 1600 vagonů papíru, získala Solo roční kvotu 26.8 mil. Kč v kartelní Prodejně papíren s. s r.o. a přibližně 11 % podíl v celulosovém kartelu Sulfit, s. s r. o. Zaměstnanci Ružomberoku přešli do služeb Sola. Účasti. Solo, Zündwaren- und chemische Fabriken A. G., Vídeň: asi 24.000 akcií (viz zvláštní odstavec); Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L.: asi 40.000 akcií (viz zvláštní odstavec); 1923 získány všecky akcie Vulcan, továrny na zápalky úč. spol. v Činaďově (Podkarpatská Rus). Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 52 mil. Kč použito 26 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 26 na 52 mil. Kč vydáním gratisakcií v poměru 1:1; zbytek, který se fusí s Továrnou na zápalky úč. spol. v Báňské Bystřici zvýšil na 31.64 mil. Kč, do stabilisačníhe fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: zbytku 31.64 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení, cenných papírů a účastí. Dividendy 1913-1918: 4, 4, 71/2, 10, 8, 8 %; 1919-1927: 10, 121/2, 121/2, 4, 8, 15, 20, 25, 30 %; 1928-1934: 20, 221/2, 221/2, 20, 14, 121/2, 121/2 % = 40, 45, 45, 40, 28, 25, 25 Kč; 1935-1937: po 121/2 % = 25 (22.50) Kč. Platebny: Živno, Länderbanka. Bursy: Praha, Vídeň. 1)

Provoz koncem roku 1933 zastaven. Velkoakcionáři jsou: skupina Živnostenské banky s koncernem (Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Ružomberská továrna na celulosu a papír akc. spol., Explosia, československá akciová továrna na látky výbušné, atd.); Banka pro obchod a průmysl dříve Länderbanka v Praze. 3) Vídeňská Solo nabídla z toho svým akcionářům 21.666 kusů v poměru 3:2 po Kč 220.- a zbývajících 35.834 kusů ponechala ve svém portefeuille 2)



1930 1110 825 825

1931 932 595 640


1935 883 736 875

1936 1260 825 1250

1937 1300 685 795

19381) 790 650 650

191


závody

zásoby

efekty

dlužníci

pokladna

celkem

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 19363) 1937 Pasiva

66.3 60.9 55.8 53.0 48.8 28.9 26.8 63.4 68.0 kapitál

11.3 4.7 10.2 8.8 6.4 6.4 5.7 18.6 24.4 reservy

13.5 26.91) 29.8 28.6 32.3 25.5 54.2 57.8 52.0 stab. fond

90.3 92. 1 79.5 77.5 74.7 69.8 52.9 46.5 46.1 fondy

0.1 0.2 0.1 0.2 0.1 0.1 0.1 0.2 0.1 věřitelé

181.5 184.8 175.4 168.1 162.3 130.7 139.6 186.5 190.6 přenos

zisk

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 19363) 1937

52.0 52.0 52.0 52.0 52.0 52.0 52.0 60.0 60.0

49.8 49.8 49.8 49.8 49.8 49.8 49.8 69.3 69.3

31.6 31.6 31.6 31.6 31.6 -

4.5 5.0 5.5 6.0 6.5 6.5 7.0 7.5 7.5

28.3 32.4 26.9 20.5 14.2 14.2 22.3 40.6 44.2

1.6 1.9 2.0 1.3 0.7 0.7 0.7 0.9 1.0

13.7 12.0 7.6 6.9 7.5 7.5 7.8 8.2 8.6

režie

hrubý zisk

úroky a divid.


investice

řádné odpisy

mimoř. odpisy

daně

1930 1.1 5.4 0.5 8.6 3.4 26.0 5.7 1931 0.1 5.5 0.8 8.6 3.4 25.4 4.8 1932 0.4 5.5 0.2 4.7 3.0 14.6 6.4 1933 1.6 5.3 0.1 4.2 2.7 14.0 5.2 1934 1.3 5.3 0.2 3.3 2.3 13.8 4.8 1935 1.6 3.4 0.2 5.0 2.6 15.0 4.0 19363) ? 5.2 0.3 10.0 2.8 23.5 3.1 1937 13.3 7.3 1.3 7.5 3.1 24.6 3.2 1) Vzestup v důsledku uložení části volných prostředků do státních hodnot. 2) Restabilisace k 1./1. 1935. 3) Velké účetnické přesuny souvisí se zakoupením ružomberské továrny, jakož i s postoupením účastí Szikra. Drava a Dolac výměnou za akcie vídeňského Sola.

Spojené závody pro výrobu karborundu a elektritu, akc. spol., Nové Benátky. Správní rada: Dr. Bohumil Vlasák, předseda, Henry Reuter a Karel Kress, místopředsedové, Arnošt Fischi, Ludvík Fischer, Karel Glässner, Robert Katz, August Lengsfeld, Prof. Dr. Ing. Karel Novák, Arnošt Pacovský, Rudolf Pollak, Emil Strasser, Willy Wodvarzka-Kublnzky, Emil Waigner, Stanislav Zavadilík. Ředitelství: Gustav Weigner, ředitel; Arnošt Polák a Bedřich Líma, náměstkové ředitele. Sídlo, ředitelství a továrny v Nových Benátkách. Akciový kapitál Kč 35,000.000 ve 175.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 3.85 mil. Kč. stabilisační fond 4.37 mil. Kč, pensijní fond 10.15 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.08 mil. Kč. Posl. v. h. 27./6. 1938. Společnost, založená Länderbankou s akc. kap. 2.5 mil. K se sídlem ve Vídni, převzala dnem 1./1. 1909 její továrnu na karborundum a elektrit v Nových Benátkách. Později přikoupeny továrna na surové karborundum v La Bâthie ve Francii (za války sekvestrována a prodána) a továrna na brousicí stroje v Düsseldorfu. V dubnu 1921 zvýšen akc. kap. na 7.5 mil. K, nové akcie nabídnuty po K 2300 akcionářům. Po nostrifikaci 1922 přeloženo sídlo do Nových Benátek. Závod v Düsseldorfu 1922 odprodán a současně zřízena nová továrna na brousicí výrobky v Drážďanech (Schleifscheibenfabrik Dresden-Reick A.G.), k níž ještě téhož roku přičleněna továrna na surovinu. V březnu 1923 zvýšen akc. kap. na 15 mil. Kč (1:1 po Kč 220.) a v květnu 1926 zvýšení na 25 mil. Kč (3:2 po Kč 235 akcionářům); výnosu emisí použito k investicím a splacení závazků. V únoru 1930 provedeno další zvýšení akc. kap. na 35 mil. Kč (5:2 po Kč 240) a výtěžkem rozšířena továrna v Nových Benátkách. www.securityprinting.org

192


Stabilisační bilance k 1./1. 1931: Z přebytku 14 mil. Kč použito 9.63 mil. Kč k odpisům ztrát drážďanských závodů a 4.37 mil. Kč uloženo do stabilisačního fondu. Účasti: 1925 vnesena pařížská filiálka do S. A. française des Usines Réunies de Carborundum et dÉlectrite (akc. kap. 0.4 mil. Frcs); 1928 založena filiálka v Italii pod firmou S. A. Italiana del Carborundum e dell´ Electrit, Milano; 1931 zakcionovány drážďanské závody pod firmou Schleifscheibenfahrik Dresden-Reick A. G. s kapitálem 1 mil. M (účast v letech 1936 a 1938 zlikvidována). Dividendy 1910-1918: 12, 12, 12, 12, 5, 11, 17, 18, 12 %; 1919 až 1927: 12, 17, 17, 0, 0, 0, 8, 0, 0 %; 1928-1929: 6, 71/2 %; 1930 až 1933: 0.; 1934: 4 % = 8 Kč; 1935: 6 % = 12 (10.80) Kč; 1936: 8 % = 16 (14.40.) Kč; 1937: 10 % = 20 (18) Kč. Platebny: Länderbanka (Praha). Bursy: Praha, Vídeň. Rok 1929 nejvyšší 379 nejnižší 327 poslední 341 1) 1938 jen do 30./6.

1930 350 259 262

1931 259 140 163


1935 355 225 355

1936 560 330 555

1937 675 385 454

19381) 485 340 460


závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovost

fond

bil. suma

1930 1/1 31 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937 Pasiva

25.8 39.8 18.1 16.8 15.8 14.1 13.1 13.3 13.6 akc. kap.

28.6 28.6 14.9 11.4 11.0 11.7 19.7 27.2 33.1 reservy

19.5 19.5 12.4 18.3 22.2 21.7 24.5 28.4 29.2 stab. fond

0.6 0.6 12.6 12.7 13.0 13.0 12.9 5.62) 4.8 fond

0.3 0.3 0.2 0.2 0.2 0.1 0.1 0.1 0.1 věřitelé

4.6 4.6 5.9 6.9 7.2 7.8 8.1 8.4 10.1 přenos

79.4 93.4 64.1 66.2 69.4 68.4 78.3 83.0 90.9 zisk

1930 1/1 31 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

35.0 35.0 35.0 35.0 35.0 35.0 35.0 35.0 35.0

3.2 3.2 3.2 3.2 3.2 3.3 3.4 3.6 3.7

14.0 4.4 4.4 4.4 4.4 4.4 4.4 4.4

4.6 4.6 5.9 6.9 7.2 7.8 8.1 8.4 10.1

36.2 36.2 15.3 16.3 18.8 15.9 24.5 27.9 32.8

0.37 0.37 0.39 0.38 0.45 0.73 0.51 0.69 0.67

0.03 0.03 0.01 0.06 0.38 1.28 2.49 3.05 4.29

soc. nákl.

pas. úroky


odpisy

dubia

výlohy

služné

mzdy

daně

hr. zisk

1930 1.85 0.19 4.08 7.32 11.25 1.68 4.03 0.73 31.17 1931 1.37 0.13 1.75 3.69 4.87 1.01 1.68 0.28 14.76 1932 1.37 0.05 1.64 3.52 4.95 0.77 1.50 0.28 14.15 1933 1.37 0.17 1.64 3.02 4.91 0.73 2.14 0.34 14.70 1934 2.10 0.53 1.49 2.91 5.64 0.80 1.69 1.47 17.91 1935 2.24 0.12 1.86 3.35 7.08 0.96 0.87 1.97 20.94 1936 3.17 0.13 2.04 3.78 8.96 1.07 0.89 4.09 27.18 1937 3.00 0.08 2.39 4.13 10.62 1.55 1.54 4.54 32,16 1) Po zakcionování drážďanských závodů: ztráty Drážďan odepsány částkou 9.63 mil. Kč ze stabilisačního fondu a účast přemístěna na účet efektů. 2) Pokles odprodejem dvou třetin účasti na drážďanském závodě (část později splatné kupní ceny mezi dlužníky).

Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. Správní rada: Dr. Jaroslav Preiss, předseda, Emile Tournay-Solvay a Ing. Jan Dvořáček, místopředsedové, Ing. Antonín Aleš, Josef Benes, Ferdinand Bloch-Bauer, Oskar Federer, Dr. Georg Günther, Robert Heller, Ing. Otakar Husák, Dr. Nikola Kostrenčić, Eudore Lefèvre, Ferdinand Maresch, Dr. Max Mayer, Ing. Ladislav Novák, Viliam Pauliny, Dr. Ludvík Pazderka, Ing. Emil Pick, František Ringhoffer, Karel Svoboda, Frédéric Swarts, Alexander Schindler, Dr. Václav Schuster. Vedoucí ředitelství: Doc. Dr. Antonín Basch, generální ředitel; Dr. Ing. Viktor Ettel, centrální ředitel. Ředitelé: Ing. Josef Brunner (Falknov), Dr. Karel Martínek, Dr. Bedřich Srp (Ústí n. L.), J. www.securityprinting.org

193


Eisenbruch (Vídeň), Karel Schäffler, Emil Wanke. Náměstkové ředitele: Ing. Walter Neumann, Josef Riedl, Gustav Scharnagl, doc. Dr. Ing. Vladimír Škola (Hrušov). Sídlo v Ústí n. L. Generální ředitelství V Praze. Továrny: Ústí n. L., Falknov, Hrušov, Žilina a Handlová. Uhelné doly: Lomnice u Falknova a u Ústí n. L. Representace ve Vídni. Akciový kapitál Kč 75,000.000 ve 375.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 234.3 mil. Kč, stabilisační fond 100 mil. Kč, fondy 48.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.8 mil. Kč. Posl. v. h. 20./6. 1938. Společnost, založená 1858, zřídila v Ústí n. L. chemickou továrnu, která byla postupně rozšiřována. Původní akciový kapitál 1 mil. zl. zvýšen 1878 na 2 mil. zl. a výtěžku emise použito k investicím. V letech 80. navázány styky s belgickým koncernem Solvay & Cie (viz zvláštní odstavec), které byly stále prohlubovány a značně ovlivnily další vývoj obou podniků. Příznivé finanční výsledky umožnily 1893 zvýšení akc. kap. ze 2 na 3 mil. zl. vydáním gratisakcií k tíži reserv. 1901 založena společně s těžařstvem Neu-Stassfurt továrna Zscherndorf, vedená pod firmou Salzbergwerk NeuStassfurt und Teilnehmer. 1906 zrušena původní továrna na sodu v Ústí n. L. a v získaném objektu zavedena výroba řady nových chemických produktů. 1909 zvýšen akc. kap. na 9 mil. K. Roku 1911 zvýšen akc. kap. na 12 mil. K a za 2.5 mil. K nominale nových akcií získána továrna na sodu v Hrušově (Dr. Miller v. Aichholz), která zdokonalena a rozšířena. Téhož roku založena společně s firmou Th. Goldschmidt v Essenu komandita Továrna na chlorid ciničitý systému Goldschmidt, která zřídila továrnu v Ústí n. L. 1914 zvýšen akc. kap. na 14.5 mil. K a novou emisí uhrazena účast na „Hungaria“, Kunstdünger-, Schwefelsäure- und chemische Industrie-A. G. v Budapešti, s níž uzavřeno zájmové společenství. 1915 získána továrna ve Schwaz v Tyrolsku (zrušena 1928), v níž vybudována produkce chlorečňanu draselného. V letech 1916/1918 vybudována nová továrna ve Falknově. V červenci 1917 zvýšen akc. kap. na 18 mil. K emisí 1.500 akcií, z nichž 16.110 nabídnuto k odběru akcionářům v poměru 9:2 po K 900. Za účelem zajištění vlastní uhelné base zakoupeny 1917 uhelné míry v Bylanech u Mostu, dále získána účast a později majorita akcií Falknovské akciové společnosti na dolování uhlí v Lomnici u Falknova (1932 převzata cestou fuse). Státním převratem změněné obchodně-politické poměry vedly nejen k přenesení sídla z Vídně do Ústí n. L., nýbrž i k zásadní přeorientaci nyní již velmi rozvětveného koncernu s rozsáhlými mezinárodními zájmy, které byly přibráním nových účastí postupně dále rozšiřovány. Akc. kap. zvýšen 1920 na 27 mil. Kč vydáním 45.000 akcií, z nichž 30.000 nabídnuto k odběru akcionářům v poměru 3:1 po Kč 1000.-, kdežto zbytek, přenechán převážně skupině Solvay & Cie. Vedle uspořádání společných zájmů se skupinou Solvay & Cie (viz zvláštní odstavec) přeměněna 1920 továrna „Hungarie“ v Žilině na Žilinskou akciovou továrnu na umělá hnojiva a chemické produkty. (Tato společnost byla v roce 1932 převzata cestou fuse, čímž Spolek získal v Žilině vlastní továrnu.) Téhož roku získána účast na založení České továrny na umělé hedvábí systém Elberfeld v Lovosicích. V roce 1921 zakoupena značná účast na Hrušovské továrně hliněného zboží akc. spol. v Hrušově (zbytek akcií ve vlastnictví Keramische Werte A. G. v Berlíně). V květnu 1922 zvýšen akc. kap. na 40 mil. Kč; z nových 65.000 akcií nabídnuto 45.000 k odběru akcionářům v poměru 3:1 po Kč 575. V říjnu 1923 další zvýšení akc. kap. na 50 mil. Kč; z nových 50.000 akcií nabídnuto 30.000 k odběru akcionářům v poměru 20:3 po Kč 800 a zbytek přenechán k tomuto účelu utvořenému syndikátu. V následujících letech rozšiřovala společnost systematicky svůj výrobní program sjednáváním licenčních úmluv se zahraničními skupinami a zaváděním nových odvětví jakož i prohlubováním stávající produkce, což bylo spojeno s rozsáhlými investicemi. 1934 sjednána s Českou obchodní společností pachtovní smlouva ohledně hnědouhelného dolu Albert v Tuchomyšli a Marie Antonie v Roudníkách. V. h. z 27./6. 1935 zmocnila správní radu, aby dle potřeby, provedla zvýšení akciové jistiny z 50 na 75 mil. Kč, při čemž nových akcií mělo býti použito k provedení takových transakcí (především nabytím akciových držeb jiných podniků). které by zájmovou sféru Spolku účelně upevnily a rozšířily. Dle tohoto zmocnění vydáno ihned 40.000 nových akcií „Solu“ spojeným čsl. akciovým sirkárnám a lučebním továrnám v Praze a výměnou převzat přiměřený počet akcií „Sola“ (z majetku jeho koncernové prodejny „Plama“ spol. s r. o.), s nímž v rámci zájmového společenství současně uzavřena dohoda o technické a hospodářské součinnosti. Koncem roku 1935 vydáno dalších 60.000 akcií, na jichž podkladě - v rámci snah o usměrnění pracovního programu čsl. průmyslu chemického - získány www.securityprinting.org

194


účasti na „Explosii“, československých akciových továrnách na látky výbušné v Praze a na „Synthesii“, chemických továrnách a. s. v Praze. Koncem roku 1936 vydáno zbývajících 25.000 akcií, které v rámci majoritního syndikátu přenechány z části Agrární bance československé. Zájmové společenství se Solvay & Cie, Brusel. V rámci zájmového společenství, datujícího se z let 80. minulého století (19. století), vybudovala společnost ve spojení se skupinou Solvay & Cie továrny na sodu v Ebensee (1885), Máros-Ujvár (1894) a v Neštěmicích (1905). V roce 1916 získány akciové továrny na sodu v Lukavaci a v Podgórze a později připojeny k nim další závody v Montwě a Turdě. Po převratě byly tyto zájmy nově organisovány a cestou nacionalisace vytvořeny pro jednotlivé státy samostatné společnosti a sice komandita Neštěmické továrny Solvayovy (Neštěmice) pro Československo, Ebenseer Solvay-Werke (Ebensee) pro Rakousko, Zaklady Solvay w Polsce T. z o. P. (Podgórza a Montwa) pro Polsko, Uzinelor Solvay din Romania (Máros-Ujvár a Turda) pro Rumunsko a Jugoslavenska Solvay Tvornica D. D. (Lukavac) pro Jugoslavii. Účastí na emisi z roku 1920 jakož i jinými nákupy získala skupina Solvayova značnou část akcií Spolku pro chemickou a hutní výrobu, takže je dnes jedním z jeho velkých akcionářů. Účasti: Skupina továren na sodu společně se Solvay & Cie, Brusel (viz zvláštní odstavec); 1901 založena společně s těžařstvem Neu-Stassfurt komandita Salzbergwerk Neu-Stassfurt und Teilnehmer v Bitterfeldu (továrna Zscherndorf); 1911 založena ve spojení s Th. Goldschmidt v Essenu komandita Továrna na chlorid ciničitý systému Goldschmidt v Ústí n. L.; 1914 získána účast na „Hungarie“, Kunstdünger-, Schwefelsäure- und chemische Industrie-A. G. v Budapešti; 1920 účast na založení České továrny na umělé hedvábí systém Elberfeld v Lovosicích (po reorganisaci účast 1935 zvýšena na majoritu); 1921 získána účast na Hrušovské továrně hliněného zboží akc. spol. v Hrušově; 1922 zvětšena účast na Gewerkschaft Lützow v Könitz; 1923 získána účast na „Zorka“ Prvo Jugoslavensko Društvo za Kemičku Industriju na dionice v Subotici; 1927 účast na založení Československých továren na dusíkaté látky v Mar. Horách; v rámci zájmového společenství pro obor aktivního uhlí zřízena 1927 společně s I. G. Farbenindustrie A. G., skupinou Metallbank, fou Urbain v Paříži a Algemeene Norit Maat schappij N. V. prodejní organisace Carbo-Norit-Union, Frankfurt; 1933 získána účast na Mărăşeşti S. A. Română pentru Industrii Chimice v Bukurešti; v roce 1933 účast na syndikátu k převzetí 60.000 akcií „Sola“ spojených československých sirkáren a chemických továren V Praze, 1935 a 1936 účast podstatně rozšířena (viz výše); spolu se „Synthesií“ chemickými továrnami akc. spol. získána v prosinci 1934 majorita (51 %) akcií Akciových továren na vyrábění lučebnin v Kolině; v březnu 1935 získána většina (69.5 %) akcií Bohumínských chemických závodů akc. spol. v Novém Bohumíně. Výměnou za vlastní akcie získána 1935 účast na „Explosii“ čsl. akciových továrnách na látky výbušné v Praze a na „Synthesii“, chemických továrnách a. s. v Praze. V říjnu 1936 získána 60.8 % většina Handlovských uholných baní úč. spol. v Handlové (kupní cena asi 80 mil. Kč) a na zbývající balík získána pevná opce. 1938 účast na bankovním a průmyslovém syndikátu, který od skupiny Petschek-Praha získal majoritu Severočeských uhelných dolů akc. spol. v Mostě (podrobnosti viz u České obchodní společnosti). Stabilisační bilance k 1./1. 1929: přebytek 250 mil. Kč uložen do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: 150 mil. Kč použito k snížení hodnoty trvalých investic. Zbývá 100 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1900/01-1909/10 (18 měsíců): 8, 8, 8, 10, 12, 14, 15, 15, 15, 16 %; 1911-1917: 16, 16, 16, 8, 14, 20, 20 %; 1918 až 1921 (nominale Kč 200): 20, 25, 25, 30 %; 1922-1930: po 20 procentech = 40 Kč; 1931-1934 po 10 % = 20 Kč; 1935: 10 % = 20 (18) Kč; 1936: 11.5 % = 23 (20.70) Kč; 1937: 121/2 % = 25 (22.50) Kč. Platebna: Živno. Bursy: Praha, Vídeň. 1)

Velkoakcionáři: Živnostenská banka, Solvay & Cie (Brusel), „Solo“ spojené československé akciové sirkárny a lučební továrny, „Explosia“ československá akciová továrna na látky výbušné a Agrární banka československá.



1930 1116 590 633

1931 764 420 452


1935 1080 857 1030

1936 1585 1042 1535

1937 1650 905 990

19381) 1000 850 910

195



závody

pokladna

směnky

efekty

zásoby

úč. a dluž.

celkem

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

306.9 280.1 262.8 232.9 203.3 143.9 154.9 157.2 146.7

0.7 1.6 0.9 0.9 0.6 0.6 0.9 1.1 1.1

1.1 0.9 1.6 1.1 1.4 1.4 1.8 3.9 3.3

51.3 52.5 50.1 95.1 116.9 25.5 21.9 2.0 1.7

84.0 64.5 50.9 54.3 64.1 63.7 72.7 78.5 95.3

237.6 286.0 315.2 313.4 341.0 37.83) 122.7 191.1 195.9

681.7 685.6 681.4 697.8 727.3 565.1 661.9 720.5 729.2

Pasiva

kapitál

reservy

stab. fond

fondy

věřitelé

přenos

zisk

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 70.0 75.0 75.0

161.6 162.2 165.4 165.4 165.4 165.4 217.0 231.9 232.8

250.0 28.8 176.3 250.0 31.3 185.0 250.0 33.8 176.4 250.0 35.9 190.4 250.0 42.2 213.1 100.0 42.2 200.8 100.0 48.8 218.5 100.0 49.6 253.8 100.0 48.8 257.2 Účet zisku a ztráty v milionech Kč:

1.7 0.9 0.6 0.5 0.9 0.9 1.3 1.3 0.9

13.3 6.2 5.2 5.6 5.7 5.7 6.2 8.9 14.5

Rok

investice

odpisy

platy

daně

pojišť.

úroky

hr. zisk

2.2 2.0 5.3 12.4 13.1 9.5 21.6 25.5

1.6 1.8 1.5 1.4 1.1 1.2 1.4 1.3

- 2.4 + 0.7 + 2.1 + 3.81) + 3.7 + 4.3 + 1.5 + 0.65)

96.2 81.7 79.5 83.4 86.1 89.2 107.9 120.2

spr. výd.

1930 38.2 43.4 29.4 3.9 1931 13.8 40.5 27.9 4.0 1932 8.6 38.2 27.1 4.3 1933 11.3 40.3 23.7 3.9 1934 11.0 40.5 25.8 3.6 1935 55.1 43.9 28.2 4.4 1936 44.7 42.2 30.9 4.4 1937 31.8 41.2 34.5 2.7 1) Stav bankovních vkladů byl v polovici roku 1934 odhadován v tisku asi 160 mil. Kč. 2) Restabilisace k 1./1. 1935. 3) Nadále jen účasti. 4) Nadále jen dlužníci. 5) Saldo aktivních a pasivních úroků.

292.14) 287.0 286.7 285.2

Účastinná spoločnost Dynamit Nobel v Bratislave. Správní rada: Ervín Philipp, předseda, Emil Freund, místopředseda, Dr. Václav Bouček, Dr. Johannes Hess, Karel Kress, Dr. Pavel Müller, Josef Országh, Filipp Weiss. Ředitelé: Ing. B. Freund, Heřman Schwarzwald, Ing. Oskar Böhm. Sídlo, ředitelství a továrny v Bratislavě. Akciový kapitál Kč 26,400.0001) v 66.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 60.8 mil. Kč, stahilisační fond 3.7 mil. Kč; amortisace 45.9 mil. Kč; podpůrné fondy 1.6 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.5 mil. Kč. Posl. v. h. 29./7. 1938. Společnost, založená 1886 se sídlem ve Vídni, převzala od firmy Alfred Nobel & Co. továrnu na dynamit v Bratislavě, továrny na výbušné látky v Zámcích u Roztok (Čechy) a v St. Lambrecht (Rakousko) a továrnu na střelný prach v Saubersdorf (Rakousko). Původní akc. kap. 0.5 mil. zl. zvýšen 1889 na 2 a 1890 na 3 mil. zl. Koncem 1916 zvýšen akc. kap. na 6.6 mil. K a výtěžkem emise získána továrna na výbušné látky v Trenčíně, která vnesena do „Hunnia“ Ungarische Sprengstoff- A. G. V říjnu 1921 zvýšen akc. kap. na 13.2 mil. K, z nové emise polovice nabídnuta akcionářům v poměru 2: 1 po rak. K 10.000 a druhá polovice volně umístěna. Výtěžku emise použito k získání účastí na příbuzných průmyslech a k financování investic, nutných vzhledem k přechodu od výroby válečného materiálu na mírovou produkci. Při nostrifikaci uznán akc. kap. plně v Kč a sídlo přeloženo do Bratislavy. Rakouské závody vneseny do samostatné Oesterreichische Dynamit Nobel A. G. ve Vídni. Výrobní program továrny v Bratislavě byl po převratě přeorientován od válečné produkce k těžké chemii. Postupně zavedena výroba kyseliny solné, kyseliny sírové, kyseliny siřičité, sirouhlíku, kamence www.securityprinting.org

196


chromitého, chlorbaria, superfosfátu, disousplynu, elektrických palnílů, bělící hlinky a jiných produktů. Továrna v Zámcích, zabývající se i po převratu výrobou výbušných látek, prodána v srpnu 1937. Účasti. 1916 založená „Hunnia“ Ungarische Sprengstoff-A. G. nostrifikována 1925 za účasti anglického kapitálu na Akciovou společnost Nobel-Bickford v Bratislavě (akc. kap. 2 mil. Kč) ; 1918 získána většina akcií Bosnische Elektrizitäts-A. G. v Jajcích (akc. kap. 13.5 mil. Din.); 1920 součinnost při založení Československé akciové továrny na látky výbušné v Praze (účast 1931 odprodána); 1921 získána účast na Prima Societate Romana de Explozivi, Bukurešť (akc. kap. 55 mil. Lei) a na A. G. für Industrielle Sprengstoffe, Budapešť (akc. kap. 1.5 mil. P); 1923 vneseny rakouské závody do Oesterreichische Dynamit Nobel A. G. ve Vídni (akc. kap. 1.2 mil. S); další účasti: Carbidwerk Deutsch-Matrei A. G., Vídeň (akc. kap. 2.8 mil. S), Titanit A.-G. für Chemische Industrie, Záhřeb (akc. kap. 8 mil. Din.), „Olea“ spojený slovenský olejový průmysl akc. spol., Bratislava (akc. kap. 3.5 mil. Kč), Chemický priemysl úč. spol., Bratislava (akc. kap. 2 mil. Kč). Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 20 mil. Kč do stabilisačního fondu. Mim. v. h. z 28./12. 1934 zvýšení akc. kap. z 13.2 na 26.4 mil. Kč k tíži stabilisačního fondu vydáním gratisakcií v poměru 1:1. Restabilisace k 1./1. 1935: 3.1 mil. Kč použito k snížení hodnoty trvalých investic. Zbývá 3.7 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1900-1917: 20, 221/2, 171/2, 171/2, 25, 25, 25, 25, 25, 25, 20, 25, 25, 25, 25, 30, 30, 30 %; 1918-1919: 15, 15 % v K; 1920: 15 % = Kč 60; 1921-1922: po Kč 60 + rK 60; 1923 až 1927: po 15 % = 60 Kč; 1928: 25 % = 100 Kč; 1929-1934: po 30 % = 120 Kč; 1935: 33 % = 132 (118.80) Kč; 19361937: po 19 % = 76 (68.40) Kč. Platebny: Länderbanka (Praha), Agrární (Bratislava), Bratislavská všeobecná banka (Bratislava). Bursa: Vídeň a Praha (exoty). Kursy v Praze 15./12.-31./12. 1936: nejvyšší 3850, nejnižší 3400, poslední 3680; 1937: nejvyšší 3655, nejnižší 2140, poslední 2320; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 2220, nejnižší 1565, poslední 1980. 1)

Prostřednictvím říšskoněmecké Dynamit-Nobel A-G. v Hamburku kontroluje většinu akcií I. G. Farbenindustrie A.-G. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

závody

zásoby

efekty

banky

dlužníci

hotovost

kauce

celkem

1931 1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

63.6 64.8 65.6 66.8 65.5 74.3 76.8 76.9

3.4 4.0 4.0 4.2 4.2 4.3 4.7 4.5

35.6 35.7 36.5 36.5 34.7 37.5 37.4 35.3

69.9 72.2 71.0 70.4 70.4 64.2 62.6 62.5

12.3 12.9 12.9 16.0 16.0 16.1 18.0 18.1

0.1 0.1 0.1 -

0.4 0.5 0.5 0.4 0.4 0.4 0.4 0.4

185.5 190.1 190.6 194.3 191.2 196.8 199.9 197.9

Pasiva

kapitál

reservy

st. fond

odpisy

fondy

věřitelé

kauce

zisk

60.8 60.8 60.8 60.8 60.8 60.8 60.8 60.8

20.0 20.0 20.0 20.0 16.9 16.9 3.7 3.7

36.2 37.7 39.2 40.7 40.7 42.2 43.7 45.9

1.6 1.6 1.6 1.6 1.6 1.6 1.6 1.6

47.6 50.7 49.5 51.9 51.9 55.4 56.4 51.6

0.4 0.5 0.5 0.4 0.4 0.4 0.4 0.4

5.7 5.6 5.8 5.7 5.7 6.3 6.9 7.5

1931 13.2 1932 13.2 1933 13.2 1934 13.2 1/1 351) 13.2 1935 13.2 1936 26.4 1937 26.4 1) Restabilisace k 1./1. 1935.

Zemědělské akciové továrny „Amylon“. Správní rada: Ing. Jan Wild, předseda. Josef Pavlík. místopředseda, Josef Dvořák, Zdeněk Malinský, František Šmirous, Ing. Zdeněk Vávra. Ladislav Veselský, Dr. Eduard Zálužský. Ředitel: Ing. Adolf Švec. Sídlo a ředitelství v Ronově n. Sáz. Závody v Ronově, Přibyslavi, Žďáře, Hesově, Polné, Nížkově, Německém Brodě a Pohledských Dvořácích.


197


Akciový kapitál Kč 6,200.000 v 31.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./7. 1937: 3.6 mil. Kč, stabilisační fond 3.37 mil. Kč. fond zaměstnanecký 0.4 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: Kč 82.907. Posl. v. h. 18./12. 1937. Společnost, založená 1913 za součinnosti Živnostenské banky s akc. kap. 3.25 mil. K, převzala za K 3,007.600 v akciích a K 352.600 na hotovosti závody firem Dr. Malinský (továrna na syrup a škrob v Ronově), Josef Bauer (továrna na bramborový škrob v Hesově), Josef Smeykal (továrna na škrob, syrup a hroznový cukr ve Žďáře), V. Pojman (továrny na bramborový škrob, dextrin a apretury v Polné) a Továrna na škrob a dextrin, spol. s r. o. v Pohledských Dvořácích. 1919 zvýšen akc. kap. na 4 mil. K, 1922 zvýšení na 6.2 mil. Kč emisí 11.000 akcií, z nichž 7.000 převzato Ústředním svazem pěstitelů zemáků v Německém Brodě a zbytek nabídnut k odběru akcionářům v poměru 5:1 po Kč 350. Jednotlivé závody byly v posledních letech zmodernisovány a rozšířeny o pilu v Přibyslavi, žitný mlýn v Německém Brodě a pekárnu v Ronově n. Sáz. Průmyslové podniky v Ronově, Přibyslavi, Polné a ve Žďáře jsou doplňovány polním hospodářstvím v celkové výměře 520 ha zemědělské půdy a 80 ha lesa. Stabilisační bilance k 1./7. 1930: přebytek 6.75 mil. Kč do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1.17. 1935: 3.37 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá 3.37 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1912/13-1923/24: 5, 5, 5, 9, 5, 5, 5, 10, 25, 121/2, 10, 10 %; 1924/25-1929/30: 10, 9, 9, 10, 9, 9 %; 1930./31-1932/33: 7, 4, 5 %; 1933/34-1935/36: 5, 51/2, 43/4 %; 1936/37: 10 %. Platebna: Živno. Bursa: Praha. Rok 1929 nejvyšší 450 nejnižší 373 poslední 380 1) 1938 jen do 30./6.

1930 392 330 355

1931 350 238 238


1935 320 300 305

1936 451 300 410

1937 588 405 445

19381) 480 365 470


závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovost

bil. suma

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./7. 352) 1935/36 1936/37 Pasiva

12.03 11.78 11.52 11.47 8.40 8.88 8.71 akc. kap.

5.01 5.87 3.15 5.30 5.30 3.91 4.50 reservy

2.07 1.34 3.07 1.63 1.53 2.08 2.95 stab. fond

0.63 0.55 0.55 0.63 0.43 0.38 0.47 fondy

0.08 0.12 0.05 0.08 0.08 0.09 0.09 věřitelé

19.83 19.66 18.34 19.11 15.74 15.34 16.72 přenos

zisk

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./7. 352) 1935/36 1936/37

6.20 6.20 6.20 6.20 6.20 6.20 6.20

3.17 3.17 3.17 3.17 3.17 3.60 3.60

6.75 6.75 6.75 6.75 3.37 3.37 3.37

0.27 0.28 0.29 0.30 0.30 0.31 0.39

3.14 2.89 1.56 2.16 2.16 1.44 2.42

0.03 0.03 0.04 0.05 0.05 0.16 0.11

0.26 0.33 0.33 0.48 0.48 0.25 0.63


odpisy

1931/32 334 1932/33 327 1933/34 306 1934/35 374 1935/36 296 1936/37 298 1) Správní výlohy a nájemné. 2) Restabilisace k 1./7. 1935


daně

pas. úroky

platy

výlohy1)

hr. zisk

270 134 195 242 567 300

203 214 110 90 74 55

2.605 2.316 2.049 2.139 1.983 2.427

60 60 51 53 66 143

3.698 3.386 3.045 3.370 3.238 3.851

198


F. CUKROVARY a) Československé společnosti.

Cukrovary Karola Stummera účast. spol. Správní rada: Dr. Josef Kállay, předseda, Dr. Štěpán Haupt-Buchenrode, Julius Klein, Antonín Šálek a Antonín Tille, místopředsedové, Dr. Filip Gomperz, Dr. Štěpán Klein, Alexandr Lendvai, Dr. Ludvík Pazderka, Dr. Antonín Schauer, Otto Šmidt, Jiří Ullmann, Jiří Wiener. Sídlo a generální ředitelství v Trnavě. Závody v Trnavě a Velkých Topolčanech. Zpracováno řepy v Trnavě 1921/22-1937/38 (v tisících q): 475, 666, 1.253, 1.856, 1.965, 1.336, 1.791, 1.514, 1.084, 1.647, 425, 673, 434, 860, 720, 983, 1.105. Zpracování řepy ve Velkých Topolčanech 1921/22-1929/30 (v tisících q): 180, 300, 468, 784, 1.272, 525, 782, 671, 407. V kampani 1930/31 závod zastaven. Akciový kapitál Kč 19,500.000 ve 48.7501) akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./4. 1937: 9.9 mil. Kč, stabilisační fond 12.3 mil. Kč, pensijní fond 5.6 mil. Kč, amortisace 52.1 mil. Kč. Posl. v. h. 15./11. 1937. Společnost, založená 1905 s akc. kap. 6.5 mil. K se sídlem v Budapešti, převzala cukrovary firmy Carl Stummer v Trnavě a Velkých Topolčanech. 1916 zvýšen akc. kap. na 9.75 mil. K, nové akcie přenechány akcionářům al pari. Po nostrifikaci přeloženo sídlo do Trnavy. Cukrovar Velké Topolčany, který v prosinci 1929 poškozen ohněm, od kampaně 1930/31 nepracuje. 1933 zřízena v Trnavě továrna na kyselinu uhličitou. Společnost vede ve vlastní režii najatá hospodářství ve Chtelnici a svůj zbytkový statek v Čiky. Účasti. 1923 získána společně s jinými slovenskými cukrovary většina akcií Povážského liehovaru a rafinerie úč. spol. v Leopoldově; 1923 založena Úč. spol. pre zvýlenie hospodářskéj výroby v Trnavě (od 15./9. 1934 v likvidaci). Stabilisační bilance k 1./4. 1929: z přebytku 28.5 mil. Kč použito 6.5 mil. Kč ke krytí ztráty za obchodní rok 1930/31; v. h. z 22./3. 1934 usneseno použití 9.75 mil. Kč k zdvojnásobení akc. kap. nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč. Dividendy 1910/11-1917/18 (nominale 200 K): 4, 4, 0, 0, 6, 6, 10, 10 %; 1918/19-1921/22 (v uh. K): 10, 20, 30, 120 %; 1922/23-1924/25 (v Kč): 20, 25, 25 %; 1925/26-1932/33: 0; 1933/341934/35: po 5 % = 10 Kč; 1935/36-1936/37 (nominale 400 Kč): po 41/2 % = 18 Kč. Platebna: Živno. Bursa: Budapešť. Kursy koncem 1927 až 1930: Pengö 72.25, 23, 17.30, 11.90; kurs 30./6. 1931: P 5.10; 1932: žádný kurs; koncem 1933: P 32; 1934: nejvyšší 67.5, nejnižší 31.6, poslední 57; 1935: nejvyšší 102, nejnižší 60, poslední 95; 1936 nejvyšší 139, nejnižší 92, poslední 139; 1937: nejvyšší 159, nejnižší 115, poslední 115; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 118, nejnižší 78, poslední 90 P. 1)

Cukrovary Schoeller a spol. akc. spol. získaly v únoru 1934 větší položky akcií z majetku Credit-Anstalt, čímž se jejich dřívější účast zvýšila na majoritu.


závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovost

různé

ztráta

bil. suma

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

81.5 82.2 86.5 87.2 86.4 86.0 86.1

31.6 15.9 19.2 16.1 16.6 16.4 18.4

14.7 26.9 22.7 10.4 6.9 6.3 8.2

4.1 4.6 5.3 5.8 5.8 1.7 2.5

0.3 0.3 0.3 0.3 0.2 0.1 0.1

0.3 0.8 0.7 0.7 0.7

6.51) -

139.0 129.9 134.0 120.6 116.6 111.2 116.0


199


akc. kap.

reservy

st. fond

amortisace

fondy

daně

věřitelé

zisk

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

9.75 9.75 9.75 9.75 9.75 19.50 19.50

6.1 9.5 9.6 10.1 13.02) 9.6 9.9

28.51) 22.01) 22.0 22.0 22.0 12.3 12.3

22.1 27.2 32.3 37.6 42.9 47.2 52.1

2.8 3.1 3.4 3.7 4.1 4.5 5.6

0.5 0.4 2.2 2.4

69.7 56.5 53.0 33.4 23.2 14.8 12.8

1.9 3.3 3.9 1.3 1.1 1.3

dubia

fondy

hr. zisk


platy

výlohy

daně

pas. úrok

odpisy

přenos

1930/31 0.80 0.06 0.52 4.92 0.29 2.02 - 1.92 1931/32 0.37 0.05 0.56 5.71 5.10 0.84 14.50 1932/33 0.23 0.07 0.95 4.90 5.14 0.09 0.86 13.67 1.87 1933/34 0.43 0.07 3.61 3.68 5.25 0.03 0.86 14.58 3.30 1934/35 0.43 0.07 3.41 1.96 5.34 0.06 0.88 12.85 0.64 1935/36 0.42 0.04 3.32 1.20 5.30 0.03 0.79 11.55 0.64 1936/37 0.41 0.05 3.00 0.49 4.99 1.52 11.60 0.15 1) Ztráta 6.5 mil. Kč odepsána ze stabilisačního fondu. 2) Z toho reservy na ztrátu na akciích Úč. spol. pre zvýšenie hospodárskej výroby 3.5 mil. Kč a na akciích Povážského liehovaru a rafinerie úč. spol. 0.37 mil. Kč.

Cukrovary Schoeller a spol. akc. spol. Správní rada: Dr. Jaroslav Preiss, předseda, Antonín Tille místopředseda, Ferdinand BlochBauer, Vladimír Hanačík, Viktor Hoppe, Ervín Leopold Nostitz, Dr. Ludvík Pazderka, Robert Schoelier, Dr. Richard Skene, Otakar Stára. Ředitelství: Antonín Šálek, generální ředitel (předseda); Jiří Wiener, centrální ředitel (náměstek předsedy); Dr. Eduard Kovář, Bedřich Pollak, Ludvík Živný, ředitelé. Sídlo a ředitelství v Praze. Rafinerie: Čakovice a Vrdy; surovárny: Mratín a Mnichovo Hradiště; dvory: Ctěnice, Čakovice a Haškov; 3 domy v Praze. Produkce vlastních závodů v tisících q: Kampaň

zpracováno řepy

vyrobeno suroviny

zpracováno suroviny

vyrobeno rafinády

1925/26 1926/27 1927/28 1928/29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

2.645 1.921 2.169 1.889 2.024 2.344 1.757 1.380 998 1.241 1.082 1.363

453 311 362 329 376 417 332 238 194 223 178 256

995 714 717 688 836 695 734 586 391 422 340 466

865 626 625 599 728 606 639 506 328 354 297 408

Akciový kapitál Kč 54,000.0001) v 90.000 akciích po Kč 600 nominale. Reservní fondy k 1./8. 1937: 61.6 mil. Kč, daňové reservy 12.85 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.7 mil. Kč. Posl. v. h. 20./12. 1937. Společnost, založená 1910 za účasti Bodencreditanstalt s akc. kap. 14 mil. K se sídlem ve Vídni, převzala majetek firmy Schoeller & Co., sestávající ze surováren a rafinerií v Čakovicích a ve Vrdech a akcií Chropyňské cukrovarnické společnosti. Společnost najala Nostitzovu surovárnu v Mratíně a Schoellerovy statky v Čakovicích. 1911 přikoupen cukrovar Dolní Bučice (zrušen), jehož řepa předána k zpracování cukrovaru ve Vrdech. 1913/14 zvýšen akc. kap. na 19 mil. K emisí 12.500 akcií, z nichž 3636 kusů použito k zaplacení Waldsteinovy surovárny v Mnichově Hradišti a ze zbytku nabídnuta část akcionářům v poměru 9:2 po K 520; výnosem emise zvětšeny a získány různé účasti. V téže době zakoupen též dvůr Haškov (asi 100 ha), z něhož vybudována hospodářská centrála. www.securityprinting.org

200


1919 provedena nostrifikace a přeloženo sídlo do Prahy. V lednu 1921 zvýšen akc. kap. na 32 mil. Kč; z 32.500 nových akcií nabídnuto 19.000 kusů akcionářům v poměru 5:2 po Kč 750 a ze zbytku 3500 akciemi zaplacena dosud najatá surovárna Mratín. 1921 převzat cestou fuse První cukrovar spol. s r. o. v Kralupech, jehož zařízení odprodáno a řepa převedena na Spolkový cukrovar rolnický spol. s r. o. v Kralupech II., na němž jest společnost význačně zúčastněna. 1926 zvýšen akc. kapna 36 mil. Kč, nové akcie přenechány spřáteleným cukrovarům po Kč 800. Výtěžkem této emise a dalšími nákupy v následujících létech rozmnoženy podstatně účasti na jiných cukrovarských podnicích. V kampani 1929/30 převzata řepa zrušeného cukrovaru v Zákolanech, jež předána k zpracování Čakovicím a Mratínu. 1932 zastaven cukrovar Mratín, jehož zařízení použito k investicím v jiných závodech. Stabilisační bilance k 1./8. 1930: z přebytku 20.9 mil. Kč použito 1933 18 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 36 na 54 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 600 Kč. Restabilisace k 1./8. 1935: k snížení hodnot závodních zařízení a účastí o 3.8 mil. Kč použito zbytku stabilisačního fondu 2.9 mil. Kč a 0.9 mil. Kč ze zdaněných reserv. Ekonomie. Pozemkovou reformou zmenšila se podstatně plocha ve vlastní režii obhospodařovaných dvorů. Společnost vlastní dvory Haškov (asi 100 ha), Ctěnice (asi 168.4 ha) a Čakovice (asi 220 ha). Plocha zpachtovaných hospodářství činí asi 2450 ha orné půdy, na nichž se sklízí asi 23.000 t řepy. Účasti (v závorce výše účasti): Akciová společnost cukrovar v Mostě (100 %); Pohronsky cukrovar úč. spol. v Orosce (100 procent); Spolkový cukrovar rolnický, spol. s r. o., Kralupy (93 procent); Cukrovar v Toušeni Jakob Passer, akc. spol. (100 %); Spolkový rolnický cukrovar ve Vinoři (majorita); Chropyňský cukrovar, akc. spol. (majorita), která vlastní většinu akcií Doloplazského cukrovaru akc. spol.; Oesterreichische Chropiner Zuckerfabriks-A. G. (majorita); Cukrovary Karola Stummera úč. spol. v Trnavě (majorita); Česká společnost pro průmysl cukerní v Praze; Společnost pro pěstění řepového semene, spol. s r. o.; Vysočanská mlékárna B. Frey, akc. spol. v Praze (50 %); Akciová společnost pro průmysl mléčný v Praze. Dividendy 1910/11-1917/18 (nominale 400 K): 7, 8, 8, 7, 8, 12, 12, 12 %; 1918/19-1926/27: 12, 15, 21, 21, 21, 24, 24, 20, 20 %; 1927/28-1928/29: po 131/2 %; 1929/30: 121/2 %; 1930/31 až 1932/33: po 71/2 % = 30 Kč; 1933/34 (nominale 600 Kč)-1934/35: po 71/2 % = 45 Kč; 1935/36-1936/37: netto 45, 51 Kč. Platebna: Živno. Bursa: Praha. 1)

Většinu akcií (asi 60 %) kontroluje od roku 1928 Živnostenská banka v Praze; firma Schoeller & Co. ve Vídni, jež byla od založení podniku největším jeho akcionářem, prodala 1928 zbytek svých akcií - který jí již nezaručoval rozhodující vliv - Živnostenské bance. V souvislosti s touto transakcí přešel balík 631/2 % akcií Petöházaer Zuckerfabriks-A.-G. (Maďarsko) z portefeuille Cukrovarů Schoeller a spol. akc spol. do vlastnictví bankovního domu Schoeller & Co. v Curychu.

Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 2470 1770 1145 922 945 1700 nejnižší 1670 1075 635 436 500 865 poslední 1780 1160 780 605 900 1635 1938 (do 30./6.): nejvyšší 2500, nejnižší 1795, poslední 2415.

1934 1935 1580 1715

1935 2020 1560 2020

1936 2970 1975 2935

1937 3770 2095 2340


závody

zásoby

efekty

dlužníci

hotovosti

bil. suma

1928/29 1929/30 1./8. 30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./8. 35 1935/36 1936/37

38.9 38.0 69.3 65.6 62.2 56.6 52.7 56.9 56.8 53.0 49.3

30.5 30.1 30.1 28.7 26.3 24.3 20.2 17.6 17.3 18.4 25.0

80.7 82.7 82.7 82.8 82.9 90.4 93.8 102.3 99.9 106.1 110.0

123.3 109.6 99.2 72.0 64.8 63.7 69.9 76.2 75.1 61.6 76.3

0.3 0.2 0.2 0.3 0.3 0.2 0.3 0.4 0.4 0.3 0.2

273.7 260.7 281.6 249.4 236.5 235.2 236.9 253.4 249.6 239.4 260.8


201


kapitál

reservy

stab. fond

daň. res.

cukr. daň

věřitelé

zisk

1928/29 1929/30 1./8. 30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./8. 35 1935/36 1936/37

36.0 36.0 36.0 36.0 36.0 36.0 54.0 54.0 54.0 54.0 54.0

54.6 54.6 54.6 54.6 54.6 54.6 54.6 62.1 61.0 61.4 61.3

20.9 20.9 20.9 20.9 2.9 2.9 -

14.9 12.3 12.3 13.6 14.7 13.5 15.5 16.3 16.3 7.3 12.8

5.8 2.7 2.7 2.7 2.4 2.5 2.6 2.4 2.4 2.8 2.7

156.1 149.7 149.7 118.2 103.8 103.2 101.2 109.7 109.7 108.3 124.2

6.2 5.3 5.3 3.4 4.1 4.6 6.0 6.1 6.1 5.7 5.8

Rok

investice

odpisy

daně

režie

hr. zisk

úr. a div.

přenos

1928/29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

4.8 1.9 0.8 1.1 0.3 0.3 10.3 1.6 1.7

3.7 2.8 4.5 4.5 5.9 4.2 6.1 5.4 5.4

2.7 2.5 2.1 2.0 3.1 2.2 3.2 4.8 6.8

2.3 2.1 2.1 2.0 1.9 1.9 1.9 1.9 1.9

11.9 9.8 9.5 10.1 11.7 10.1 12.6 12.1 14.3

2.0 2.0 2.0 1.8 3.2 3.7 4.0 5.0 4.8

1.0 1.0 0.6 0.6 0.6 0.6 0.7 0.7 0.7


Česká společnost pro průmysl cukerní v Praze. Správní rada: Předseda (neobsazeno); Dr. Jaroslav Preiss, místopředseda, Bohumil Baňka. Ing. Heřman Cron, Ing. Rudolf Havelka, Vladimír Malínský, Josef Mocker, Dr. Antonín Novák, Antonín Tille. Vrchní vedení: generální ředitel Dr. J. Hartmann. Ředitelství: Antonín Živnůstka a Ladislav Krátký, ředitelé, Ing. Josef Huleš, náměstek ředitele. Sídlo a ředitelství v Praze. Rafinerie: Louny, Mělník a Modřany; surovárny: Básnice, Beřkovice Dolní, Bohušovice, Louny II., Mělník, Modřany, Mochov, Vrutice, Žatec; jiné závody: výrobny sušených a melasových řízků a továrny melasových krmiv v Modřanech a Žatci, výroba kávových a čajových kostek, sladované kávy, sodovek, limonád a šuměnek v Modřanech. Koncernové závody: Cukrovar dříve M. Valtera v Lounech; Cukrovar ve Mšeném u Budyně, spol. s r. o.; Akciová společnost pro obchod s cukrem v Praze; Společnost pro zemědělské hospodaření; Vysočanská mlékárna B. Frey a. s. v Praze; Mělnické akciové skladiště v Praze. Produkce (včetně koncernových podniků: Valtera-Louny, Mšeno) v q: Kampaň

zpracováno řepy

vyrobeno suroviny


vyrobeno rafinády

1927/28 1928/29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37 1937/38

5,186.054 4,154.504 4,217.862 5,181.369 3,871.252 3,163.752 2,021.355 2,886.228 2,355.500 3.322.238 3,930.000

880.124 728.747 803.323 934.627 746.717 579.769 408.524 538.622 381.800 628.625 671.000

964.958 844.463 1,047.539 1,130.040 914.310 801.313 524.583 598.000 479.600 664.000 764.000

840.891 736.924 915.174 984.616 814.673 698.699 455.011 523.000 415.100 582.200 675.000

Akciový kapitál Kč 44,000.000 ve 220.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./7. 1937: 48.9 mil. Kč, stabilisační fond 18.82 mil. Kč, daňová reserva 4.47 mil. Kč, podpůrné fondy 2.9 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.6 mil. Kč. Posl. v. h. 20./12. 1937. Společnost, založená 1883 Živnostenskou bankou s akc. kap. 1 mil. zl., převzala za 850.000 zl. rafinerii v Domažlicích (1913 přeložena do Mělníka) a cukrovar v Mochově (po vyhoření 1908 www.securityprinting.org

202


zmodernisován), k nimž 1888 přikoupen cukrovar v Králově Městci (1909 odprodán). 1890 zvýšen akc. kap. na 1.2 mil. zl. a získán od Živnostenské banky cukrovar ve Vranovicích (1905 prodán). 1899 zvýšen akc. kap. na 3 mil. K. 1910 zvýšení na 5 mil. K, výnosem získán cukrovar na Mělníce, kam 1913 přenesena též domažlická rafinerie. 1912/13 zvýšen akc. kap. na 8 mil. K a výnosu použito k získání cukrovarů Vrutice a Byšice (1923 zrušen). 1918 převzat cukrovar Obora (zrušen). 1920 zvýšen akc. kap. na 12 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 2:1 po Kč 1000. V roce 1921 převzata fusí První česká akciová společnost pro rafinování cukru v Praze, čímž získány rafinerie a surovárna v Modřanech jakož i rozhodující vliv v cukrovarech Lužec a Žatec; v souvislosti s touto transakcí zvýšen akc. kap. na 20 mil. Kč. 1922 zvýšení na 24 mil. Kč, z nových akcií nabídnuta polovice akcionářům (10:1 po Kč 800), zbytek použit k získání Lobkowiczova cukrovaru v Dolních Beřkovicích. V březnu 1926 zvýšen akc. kap. na 27 mil. Kč, výnosem získány zbývající podíly cukrovarů v Lužci (1929 zastaven), Žatci a Krásném Dvoře (1925 zastaven), které převzaty fusí. S platností od 1./1. 1925 převzat fusí cukrovar v Bohušovicích. S platností od 1./7. 1927 převzata za 14.4 mil. Kč v akciích Lounská rolnická akcijní rafinerie cukru v Praze, čímž získány rafinerie a surovárna v Lounech a různé účasti; v souvislosti s touto transakcí zvýšen akc. kap. na 44 mil. Kč. Další zvýšení na 55 mil. Kč, k němuž dáno zmocnění v. h. z 15./7. 1927, má býti provedeno v příhodné době. V rámci rozsáhlého investičního programu zmodernisovány v létech 1925/27 hlavní závody. V období 1927/28 vybudována v Mělníce nová surovárna a přestavěna jakož i rozšířena rafinerie, která doplněna rozsáhlým skladištěm a moderní lanovou automatickou drahou. Postupnými investicemi v letech 1928/34 jsou všecky závody udržovány na výši moderní techniky. Restrikční politika a snahy o zhospodárnění výroby vedly v období 1929/34 k provisornímu zastavení některých závodů. Účasti. Převzetím Lounské rolnické akcijní rafinerie cukru získány: většina akcií Lounského akciového cukrovaru dříve M. Valtera v Lounech a účasti na První chorvatsko-slavonské akc. spol. pro průmysl cukerní v Osijeku a Parním mlýně Union, akc. spol. v Osijeku; 1928 získány všecky podíly Cukrovaru ve Mšeném u Budyně, spol. s r. o. V únoru 1934 získán celý kapitál Akciové společnosti pro obchod s cukrem v Praze. Koncem 1934 převzaty od Živnostenské banky všecky akcie Mělnického akciového skladiště v Praze. Společně s Cukrovary Schoeller a spol. akc. spol. získány 1934 všecky akcie Vysočanské mlékárny B. Frey a. s. v Praze; 1935 získána účast na Akciové společnosti pro průmysl mléčný v Praze. Ekonomie. Pozemkovou reformou zmenšila se plocha najatých dvorů, kterých je nyní obhospodařováno celkem 16. Podnik se snaží vyrovnati úbytek zintensivněním zemědělské výroby a mlékařením. Stabilisační bilance. Fusí převzatá Lounská akcijní rafinerie cukru sestavila k 1./5. 1926 stabilisační východiskovou bilanci, při níž vyplynul stabilisační fond 40.02 mil. Kč. Restabilisace k 1./7. 1935: 21.2 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá 18.82 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1883/84-1899/1900: K 0, 20, 0, 5, 10, 16, 16, 0, 0, 4, 10, 0, 12, 8, 12, 16, 14; 1900/01-1913/14: K 16, 10, 10, 12, 0, 0, 6, 10, 14, 14, 15, 17, 17, 12; 1914/15-1919/20: K 25, 30, 30, 30, 50, 60; 1920/21-1929/30: Kč 110, 120, 60, 70, 50, 35, 35, 30, 30, 25; 1930/31-1932/33: po 6 % = 12 Kč; 1933/34 až 1934/35: po 7 % = 14 Kč; 1935/36-1936/37: netto 14, 16 Kč. Platebna: Živno. Bursa: Praha. 1)

Většina akcií v majetku Živnostenské banky; v letech 1929 získala větší položky akcií Cukrovary Schoeller a spol. akc. spol. v Praze




1933 761 433 638

1934 758 615 625

1935 714 540 692

1936 1085 692 1068

1937 1285 700 732

203


závody

pachty

zásoby

dlužníci

efekty

pokladna

kauce

celkem

1926/27 1927/28 1928/29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./7. 356) 1935/36 1936/37 Pasiva

55.1 118.2 150.8 141.8 135.8 128.1 120.5 115.0 108.2 98.0 87.1 81.9 kapitál

7.3 9.3 9.2 9.0 8.5 8.5 7.3 6.0 5.2 4.9 4.2 4.0 reservy

42.5 61.6 63.4 74.5 78.1 62.5 51.3 39.0 38.7 38.5 38.7 41.6 fondy

45.2 49.1 29.4 28.4 30.3 25.6 22.9 23.7 25.1 21.2 24.7 30.8 daň. res.

23.8 33.0 32.0 33.4 33.3 32.2 29.9 29.8 29.4 22.9 22.7 25.1 cuk. daň

0.8 0.7 0.8 0.5 0.3 0.4 0.4 0.8 0.2 0.2 0.3 0.4 věřitelé

0.3 0.5 1.3 1.3 0.7 0.5 0.7 0.4 0.4 0.4 0.4 0.4 kauce

175.0 272.5 286.9 288.9 286.9 257.7 233.0 214.7 207.2 186.0 178.2 184.2 zisk

1926/27 1927/28 1928/29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./7. 356) 1935/36 1936/37

27.0 44.0 44.0 44.0 44.0 44.0 44.0 44.0 44.0 44.0 44.0 44.0

39.1 95.11) 93.5 90.1 88.8 88.9 88.9 88.9 88.9 67.6 67.6 67.6

2.2 3.7 3.2 3.2 3.2 2.8 2.8 2.8 2.8 2.9 2.9 2.9

6.9 4.3 4.4 4.4 4.3 4.3 4.4 4.5 4.5 4.5 4.5 4.5

3.8 7.4 11.1 8.1 7.8 7.3 7.6 7.9 7.4 7.4 7.7 7.9

90.3 109.9 121.6 131.4 134.7 106.7 81.5 62.3 55.2 55.2 47.1 52.3

0.3 0.5 1.3 1.3 0.7 0.4 0.4 0.4 0.4 0.4 0.4 0.4

5.5 7.6 7.7 6.5 3.3 3.3 3.3 3.9 4.0 4.0 4.0 4.5

hr. zisk

různé3)

přenos

1.5 0.6 0.4 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2

0.1 0.1 0.2 0.3 0.3 0.3 0.3 0.3 0.4 0.5 0.5


investice

odpisy

daně

režie

různé2)

1926/27 9.4 6.7 34.7 1.5 1.1 1927/28 fuse 9.6 4.5 3.9 1.5 1928/29 44.4 11.9 0.5 4.3 0.2 1929/30 2.6 11.8 0.2 4.7 1.4 1930/31 2.2 8.7 1.1 6.14) 1931/32 0.4 8.1 1.8 4.2 1.55) 1932/33 0.5 8.1 2.1 4.2 2.15) 1933/34 2.1 8.6 2.9 3.9 1.05) 1934/35 2.1 8.9 3.0 4.1 0.8 1935/36 2.5 8.2 6.1 4.0 0.6 1936/37 2.9 8.1 6.2 4.1 0.5 1) Zvýšení v důsledku súčtování fuse s Lounskou rolnickou akcijní 3) Různé příjmy. rafinerií cukru; včetně stabilisačního fondu 40 mil. Kč, převzatého od 4) Včetně různých výdajů. 5) Lounské, která před fusí sestavila stabilisační bilanci. Včetně kursovních rozdílů. 2) 6) Různé výdaje: debetní úroky a pod. Restabilisace k 1./7. 1935.

49.3 26.5 24.0 24.1 18.7 18.4 19.4 19.9 20.2 22.3 22.8

Neštěmická rafinerie cukru. Správní rada: Ferdinand Bloch-Bauer, předseda, Max Kantor, místopředseda, Dr. Robert Bloch-Bauer, Otto Deutsch, Evald Horský, Rudolf Korálek, Dr. Bedřich Kubinzky, Gustave de Leon, Dr. Ludvík Pazderka. Dr. Felix Redlich, Karel A. Schaefer, Ing. Jan Teller, Bedřich Weinmann. Ředitelství: Dr. Ervín Adler, ředitel. Sídlo v Ústí n. L., ústřední ředitelství v Praze. Rafinerie: Kostelec n. L. Smíšený závod: Kostelec n. L. Surovárny: Havran, Libáň, Úžice. Vedlejší podniky: elektrická centrála, drožďárna a lihovar v Libáni, ekonomie Úžice a Havran. Produkce vlastních závodů v tisících q: Kampaň

zpracováno řepy

vyrobeno suroviny


vyrobeno rafinády

1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37 1937/38

2.314 2.808 2.141 1.639 1.047 1.475 1.257 1.764 2.086

433 495 407 296 201 252 196 331 358

778 785 552 331 325 361 315 451 436

689 692 493 287 283 316 274 401 389


204


Akciový kapitál Kč 30,000.000 v 75.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 69.9 mil. Kč, podpůrný fond 0.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.2 mil. Kč. Posl. v. h. 2174. 1938. Společnost, založená 1897 za součinnosti Creditanstalt, převzala za 6.72 mil. K v akciích od The English-Austrian Refineries Ltd. rafinerii a surovárnu v Neštěmicích. 1912 přikoupena surovárna ve Studeněvsi, 1914 získána surovárna v Havrani. 1916 zvýšen akc. kap. na 10 mil. K emisí 8.200 akcií, které nabídnuty akcionářům v poměru 2:1 po K 500. V říjnu 1920 zvýšen akc. kap. na 15 mil. Kč, z nových 12.500 akcií nabídnuto 5000 kusů akcionářům v poměru 5:1 po Kč 750. V letech 1923/25 získány podíly cukrovaru v Prunéřově, který 1925 převzat fusí. 1927 zakoupeny od firmy David Bloch rafinerie a surovárna v Kostelci n. L., surovárna, elektrárna, drožďárna a lihovar v Libáni a surovárna v Úžici. Ke krytí části kupní ceny (asi 90 mil. Kč) zvýšen v lednu 1928 akc. kap. na 30 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v poměru 1:1 po Kč 1800 akcionářům. 1927 převzata rafinerie a surovárna firmy M. B. Teller v Kutné Hoře. Reorganisační „tříletka“. Znesnadněným exportem změněné poměry v cukrovarnictví vedly 1931/32 k organisačnímu přebudování celého koncernu. Rafinerie v Neštěmicích a Kutné Hoře zastaveny a rafinace přeložena do Kostelce n. L., kde zařízena nová rafinerie a zrekonstruován starý smíšený cukrovar. Stále se zmenšující množství řepy vedlo též k zastavení surováren Studeněves, Kutná Hora a Prunéřov. K rekonstrukci zbylých závodů použito značných úvěrů, jež měly býti uhrazeny zčásti odprodeji zastavených továren, zčásti zastavením výplaty dividend za léta 1932, 1933 a 1934. Ze stejného důvodu prodán 1932 dům v Praze II. Ekonomie. 1923 získáno panství Hielle & Dittrich v Krásné Lípě; po provedení pozemkové reformy zbylé ekonomie, které se zvětšily převzetím firmy David Bloch, jsou obhospodařovány ve vlastní režii. 1932 odprodán dvůr Lišnice. Účasti. 1925 součinnost při založení Irish Sugar-Manufacturing Co. Ltd., Carlow (účast 1933 odprodána irské vládě za 190 % nominale); 1927 účast na syndikátu k zakoupení všech akcií rumunských cukrovarů Lujani a Jucica; 1928 účast na založení Oberösterreichische ZuckerfabriksA. G. v Ennsu (účast 1934 odprodána); Rolnický akcijní cukrovar v Lenešicích. Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytku 5.8 mil. Kč použito ke krytí ztráty vykázané v bilanci 1934. Dividendy 1913-1914: po 8 %; 1915-1919: po 10 %; 1920 až 1926: 12, 15, 171/2, 20, 25, 25, 25 %; 1927-1929: 15, 10, 10 %; 1930-1931: po 5 %; 1932-1934: 0; 1935-1936 (z reserv): po 6 % = 24 (21.60) Kč; 1937: 6 % = 24 (21.60) Kč. Platebny: Eskomptní. Bursa: Praha.

Kursy na pražské burse: Rok 1927 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 2950 1310 822 646 510 560 nejnižší 1865 800 570 345 345 368 poslední 2600 820 650 405 416 520 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1185, nejnižší 950, poslední 1045.

1934 628 505 605

1935 865 600 860

1936 1320 800 1295

1937 1618 1000 1175


závody

účasti

zásoby

dlužníci

hotovost

kauce

bil. suma

1930 1/1 31 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

76.8 146.1 140.3 150.4 167.5 156.0 147.4 128.4 120.3

58.9 37.5 36.1 35.6 35.7 4.43) 4.4 4.4 3.9

75.4 83.1 73.3 64.5 57.0 59.1 55.6 61.9 62.7

43.4 14.5 9.7 12.8 6.1 7.6 8.5 5.3 8.4

0.5 0.5 0.3 0.2 0.2 0.2 0.2 0.3 0.3

23.0 23.0 25.7 23.9 18.0 16.9 17.1 17.1 16.6

278.0 304.7 285.4 287.4 284.4 250.1 233.2 217.4 212.2


205


akc. kap.

reservy

1930 1/1 31 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0

72.8 72.9 92.91) 93.0 93.0 83.03) 83.0 71.6 69.8

Rok

odpisy

režie

st. fond

fondy

banky

1.0 108.6 5.8 1.0 129.0 5.8 1.0 109.6 5.8 0.9 113.4 5.8 0.8 111.4 5.8 0.8 91.2 -3) 0.8 84.8 0.8 85.4 0.8 77.9 Účet zisku a ztráty v milionech Kč: úroky

daně

soc. břem.

věřitelé

záruky

zisk

39.8 40.2 17.6 19.1 24.1 21.1 16.3 11.3 14.3

23.0 23.0 25.7 23.9 18.0 16.9 17.1 17.1 16.6

2.8 2.8 2.8 1.3 1.3 1.3 1.2 1.2 2.8

hr. zisk

přenos

č. zisk

1930 3.0 9.3 - 2.4 2.5 1.0 20.0 1.2 1.6 1931 7.7 9.3 - 3.7 1.5 1.1 24.8 1.2 1.6 1932 13.5 5.4 - 4.3 1.9 0.7 25.9 1.2 0.1 1933 10.2 9.22) - 4.1 1.5 0.7 25.7 1.3 1934 10.6 6.7 - 4.1 1.4 0.6 17.5 1.3 - 5.93) 1935 8.5 7.4 - 3.33 0.6 0.5 20.7 0.8 0.3 1936 12.5 6.5 - 2.86 2.3 0.6 24.8 1.2 1937 7.4 6.9 - 2.58 2.0 1.4 21.9 1.2 1.6 1) Přírůstek o 20 mil. Kč převodem části reservy z roku 1926 z věřitelů. 2) Vzestup v důsledku vyúčtování výloh likvidačních a odbytného, souvisícího se zastavením některých továren. 3) V bilanci 1934 odepsány ztráty na cenných papírech, k čemuž použito 10 mil. Kč z reserv a zbytkem zatížen provozní účet; v důsledku toho resultující ztráta 5.8 mil. Kč kryta odpisem stabilisačního fondu.

Rafinerie cukru Krásné Březno akc. spol. Správní rada: Emil Freund, předseda, Dr. Bohumil Vlasák, místopředseda, Max Benies, Karel Budiš, Karel Glaessner, Josef Havránek, Arnošt Hoffmann, Ulrich Ferdinand Kinsky, Karel Kress, Robert Josef Kořán, August Lengsfeld, Dr. Jan Malypetr, Henry Reuter, Julius Seifert. Ředitelství: Dr. Karel Zuman. Sídlo a ředitelství v Praze; rafinerie v Krásném Březně, surovárny v Benátkách, Litole, Lovosicích a Velvarech. Produkce vlastních závodů v tisících q: Kampaň

zpracováno řepy

vyrobeno suroviny


vyrobeno rafinády

1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37 1937/38

1.443 1.689 1.236 1.068 769 1.004 786 1.100 1.325

267 292 231 181 150 180 125 203 228

792 824 814 551 406 430 346 483 495

695 723 714 483 374 378 306 423 445

Akciový kapitál Kč 37,481.7501) ve 149.927 akciích po Kč 250 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 1.75 mil. Kč, stabilisační fond 0.4 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.9 mil. Kč. Posl. v. h. 27./6. 1938. Společnost, založená 1894 se sídlem ve Vídni, převzala rafinerii firmy Elbogen & Fritsch v Krásném Březně, Původní akc. kap. 0.5 mil. zl. zvýšen 1895 na 0.9 mil. zl. 1913 získán cukrovar ve Velvětech, který vnesen do Severočeské cukerní společnosti s r. o. 1915 zvýšen akc. kap. z 1.8 na 3.6 mil. K vydáním gratisakcií k tíži reserv a současně provedeno další zvýšení na 7.2 mil. K proti hotovému vplacení. 1920 zvýšen akc. kap. na 14.4 mil. K emisí 36.000 akcií, z nichž polovice nabídnuta akcionářům v poměru 2:1 po K 840. Téhož roku provedena nostrifikace a přeloženo sídlo do Prahy. 1923 získána většina akcií Společné továrny na cukr ve Velvarech. S platností od 1./9. 1923 převzata Akc. spol. Lovosického cukrovaru, čímž získána surovárna v Lovosicích (vlastnící též řepní a cukerní kvótu surovárny v Sulejovicích) a další podíly Severočeské cukerní společnosti s r. o.; akc. kap. zvýšen www.securityprinting.org

206


touto transakcí na Kč 14,733.200. Počátkem 1928 zvýšen akc. kap. na Kč 29,785.400; z nové emise nabídnuto 73.666 akcií v poměru 1:1 po Kč 640 akcionářům a zbytku použito k provedení fuse se Společnou továrnou na cukr ve Velvarech a Severočeskou cukerní společností s r. o. ve Velvětech (surovárna zrušena 1931). V polovici 1927 zakoupeny (kupní cena asi 65 mil. Kč) všecky akcie Rosicko-Pardubické rafinerie cukru Jindřich Benies akc. spol. v Praze, čímž získána rafinerie v Rosicích (zastavena), surovárny v Černožicích (1928 prodána), Litole a Starých Benátkách, pivovar v Nových Benátkách (prodán), 2 elektrárny a rozsáhlé nájemní ekonomie. Za účelem formálního převzetí Rosicko-Pardubické, jejíž akc. kap. snížen z 20 na 1 mil. Kč, vydáno 1929 1.000 nových akcií (Kč 200.000 nominale), čímž akc. kap. zvýšen na Kč 29,985.400. (Diference mezi kupní cenou vyrovnána bilančně ažiovým přebytkem ze zdvojnásobení kapitálu 1928.) Účasti: Rolnický akcijní cukrovar v Lenešicích; Fruta, akc. spol. pro zužitkování ovoce, Sulejovice; Čokoládové závody Deli akc. spol., Praha; 1925 získaná účast na Irish Sugar Manufacturing Co. Ltd., Carlow odprodána 1933 irské vládě za 190 % nominale2); Středomoravská akc. spol. cukrovarnická a zemědělská v Brně (účast 1935 odprodána); Cukrovary Krumlov-Oslavany akc. spol. v Brně (účast 1936 odprodána). Stabilisační bilance k 1./1. 1930: z přebytku 31.2 mil. Kč použito v bilanci 1931 17.05 mil. Kč k odpisům na účastech; 1934 použito 7.5 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 29.98 na 37.48 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 250 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 6.2 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 0.4 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy: 1900-1909: 15, 15, 15, 10, 25, 5, 10, 10, 8, 10; 1910-1921: po 15 %; 1922-1929: 221/2, 271/2, 271/2, 271/2, 25, 121/2, 6, 71/2 %; 1930-1931: 0; 1932-1934: 6, 10, 121/2 % = 12. 20, 25 Kč; 1935-1937: po 10 % = 25 (22.50) Kč. Platebny: Länderbanka (Praha), Banque des Pays de ľEurope Centrále (Paříž). Bursy: Praha, Vídeň. 1) 2)

Majorita akcií od roku 1913 ve vlastnictví Länderbanky. Výtěžku odprodeje použito k mimořádnému odpisu strojů cukrovaru ve Velvětech.

Rok 1928 1929 1930 nejvyšší 920 415 382.5 nejnižší 415 290 228 poslední 450 380 270 1938 (do 30./6.): nejvyšší 558, nejnižší 395, poslední 468.


1934 529 380 500

1935 622 505 616

1936 865 590 865

1937 948 500 544


závody

účasti

zásoby

hotovosti

dlužníci

bil. suma

1929 1/1 30 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

50.8 82.0 77.6 73.6 69.7 62.4 58.4 52.2 49.5 45.6 43.2

36.6 36.6 36.5 17.9 17.7 14.4 17.3 17.3 14.8 8.6 7.9

96.1 96.1 70.7 64.0 57.9 47.5 41.2 41.2 37.0 44.8 50.3

0.8 0.8 0.4 0.3 0.2 0.2 0.2 0.2 0.2 0.3 0.2

14.7 14.7 16.7 11.4 10.6 6.9 7.6 7.6 8.2 7.9 5.4

199.1 230.3 201.9 167.1 156.1 131.3 124.7 118.5 109.7 107.2 107.0

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

věřitelé

přenos

zisk

1929 1/1 30 1930 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 37.5 37.5 37.5

1.7 1.7 1.7 1.7 1.7 1.7 1.7 1.7 1.7 1.7 1.7

31.2 31.2 14.21) 14.2 14.2 14.2 7.9 0.4 0.4 0.4

164.6 164.6 138.4 120.6 107.5 81.4 73.7 73.7 64.4 61.9 61.5

0.4 0.4 0.4 0.6 0.6 1.0 0.8 0.8 1.1 1.6 1.8

2.3 2.3 0.2 2.2 2.9 4.3 4.3 4.6 4.1 4.1


207


odpisy

1929 2.98 1930 4.29 1931 4.05 1932 3.82 1933 7.51 1934 3.15 1935 2.66 1936 3.65 1937 2.63 1) Pokles v důsledku odpisů na účastech.

úroky

platy

- 6.94 - 6.34 - 6.13 - 6.70 - 3.79 - 2.90 - 2.79 - 1.96 - 1.61

17.18 16.39 12.95 12.73 9.12 9.02 8.73 9.54 11.01

soc. břem.

výlohy

1.91 1.89 1.77 1.49 1.34 1.29 1.35 1.26 1.08 1.10 1.03 1.13 1.10 1.22 1.08 1.18 1.18 1.37 2) Restabilisace k 1./1. 1935.

daně

hr. zisk

0.36 0.35 0.29 0.57 0.61 1.50 3.30 5.25 3.61

33.54 30.72 25.93 28.50 26.00 22.88 24.15 26.6 25.37

Šurianský cukrovar a raffineria úč. spol. Správní rada: Alfred Brüll, Karel Hatvany, Dr. Albert Hirsch, Fedor Houdek, Ing. Adolf Jorisch, Ludvík Károlyi, Dr. Gabriel Pap, František Seďa, Dr. Karel Schwarz, Otto Šmidt. Vedoucí ředitel: František Kolisch. Sídlo, ředitelství a továrny v Šuranech, Slovensko. Akciový kapitál Kč 30,000.000 ve 40.000 akciích po Kč 750. Reservní fondy k 1./6. 1937: stabilisační fond 30.8 mil. Kč, amortisace 70.7 mil. Kč, fondy zaměstnanců 4.6 mil. Kč. Posl. v. h. 29.73. 1938. Společnost vznikla 1882 a vlastní surovárnu a rafinerii cukru v Šuranech. Podnik obhospodařuje 519 ha vlastních polností s hospodářskou palírnou a 236 ha pronajatých. Dále vlastní 118 km polní dráhy s parním provozem, sušárnu řízků, mlýn na pšenici (kapacita 550 q denně) a mlýn na papriku. Původní akc. kap. 2.4 mil. K byl postupně zvyšován: 1910 na 4.8 mil. K, 1911 na 5.28 mil. K, 1912 na 12 mil. K, 1919 na 16 mil. Kč. Účasti: Hospodárská úč. spol. pro průmysl cukorny v Nitře; Commercia úč. spol., Šurany. Stabilisační bilance k 1./1. 1926, z přebytku 44.8 mil. Kč použito 14 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 16 na 30 mil. Kč bezplatným nakolkováním akcií ze 400 na 750 Kč nominale. Zbytek 30.8. mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1918/19-1919/20: po Kč 48; 1920/21: Kč 36; 1922/23: 0; 1923/24-1925/26: po Kč 40; 1926/27: Kč 50; 1927/28-1929/30: po Kč 60; 1930/31-1931/32: Kč 50, 55; 1932/33-1936/37: po 37 Kč. Platebna: Živno (Bratislava). Bursa: Praha (dosud žádný záznam). Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

závody

efekty

zásoby

hotovost

dlužníci

bil. suma

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

70.6 71.4 71.5 71.6 71.9 72.4

2.1 16.8 23.9 24.2 29.7 33.6

19.4 16.1 15.4 13.2 13.8 16.9

0.4 0.3 0.3 0.3 0.5 0.5

23.7 18.7 23.7 31.0 42.6 43.3

116.2 123.3 134.8 140.4 158.5 166.8

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

znehodnocení

daně

fondy

věřitelé

přenos

zisk

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

30.0 30.0 30.0 30.0 30.0 30.0

-

30.8 30.8 30.8 30.8 30.8 30.8

45.3 50.6 55.8 60.8 65.8 70.8

1.1 0.9 2.8 -

1.0 1.9 3.2 4.7

7.7 8.0 10.8 10.9 26.0 28.1

0.3 0.4 2.7 -

2.1 2.4 2.7 3.1 2.7 2.3


daně

náklady

platy

odpisy

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

1.0 3.8 4.6 4.4 3.8 2.1

0.3 0.4 0.4 0.3 0.4 0.4

2.6 2.1 3.0 2.5 2.8 2.5

5.3 5.3 5.3 5.1 5.2 5.4


dotace fondů 1.0 1.2 1.6 1.8

hrubý zisk 11.2 14.0 16.9 16.7 16.4 14.5

208


Ústecká rafinerie cukru akciová společnost. Správní rada: Ing. Richard Ježek, předseda, Alexandr Thurn-Taxis, místopředseda, Klement Florian, Ing. Antonín Mikšíček, JUDr. Zdeněk Píchá, Ing. Emil Piek, Antonín Pimper, Jan Pokorný, Jaroslav Šimek, Emil Tomáš. Ředitelství: Rudolf Konrád, generální ředitel. Sídlo a ředitelství v Praze. Rafinerie: Ústí n. L. a Dobrovice; surovárny: Dobrovice, Doksany, Postoloprty, Štětí a Vlkava. Produkce vlastních závodů v tisících q: Kampaň

zpracováno řepy

vyrobeno suroviny


vyrobeno rafinády

1925/26 1926/27 1927/28 1928/29 1929/30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

3.143 2.165 2.579 1.932 1.912 2.388 1.837 1.519 1.259 1.602 1.259 1.735

550 365 453 339 363 426 354 264 234 290 206 326

1.044 591 786 634 657 777 599 637 394 444 358 517

917 519 690 560 583 689 528 562 347 385 317 451

Akciový kapitál Kč 40,000.000 ve 100.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./7. 1937: 10.55 mil. Kč, fondy zaměstnanců 1.26 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.9 mil. Kč. Posl. v. h. 18./12. 1937. Společnost, založená 1920 za součinnosti tehdejší Hospodářské úvěrní banky pro Čechy s akc. kap. 12 mil. Kč, převzala rafinerii cukru v Ústí n. L. k níž postupně připojena řada surováren. V dubnu 1922 zvýšen akc. kap. na 24 mil. Kč emisí 30.000 akcií, z nichž 6.000 kusů nabídnuto akcionářům v poměru 5:1 po Kč 500 a zbytkem uhrazeny Kürschnerova surovárna ve Štětí a Lobkowiczova surovárna v Židovicích (1932 zastavena). 1923 získána Aehrentalova surovárna v Doksanech, 1923/24 převzaty Thurn-Taxisovy cukrovary (rafinerie a surovárna v Dobrovici, surovárna ve Vlkavě) a 1924/25 zakoupena Schwarzenbergská surovárna v Postoloprtech; k úhradě těchto závodů zvýšen 1926 akc. kap. na 40 mil. Kč, nové akcie dány za přínosy. 1935 zakoupena dosud najatá kruhová cihelna v Dobrovici. 1936 získány stroje ze zastaveného cukrovaru v Dolním Bousově. Ekonomie: Rozsáhlá nájemní hospodářství (Thurn-Taxis, Schwarzenberg) vede společnost zčásti ve vlastní režii, zčásti je dala do podnájmu se závazkem dodávek řepy. Účasti: Rolnický akcijní cukrovar v Lenešicích. Dividendy: 1919/20-1920/21: 10, 15 %; 1921/22-1924/25: po 10 %; 1925/26-1929/30: po 6 % = 24 Kč; 1930/31-1932/33: po 4 % = 16 Kč; 1933/34-1934/35: 5, 6 % = 20, 24 Kč; 1935/1936: 7 % = 28 (25.20) Kč; 1936/37: 71/2 % = 30 (27) Kč. Platebna: Průmyslová. Bursa: Praha. Rok 1927 1928 1929 1930 nejvyšší 892 810 795 790 nejnižší 665 600 620 695 poslední 775 790 790 705 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1190, nejnižší 950, poslední 1055.


1933 955 575 832

1934 995 780 830

1935 1125 760 1075

1936 1525 1015 1500

1937 1885 1100 1190


závody

zásoby

hotovost

efekty

dlužníci

bil. suma

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

55.63 52.49 48.13 43.09 37.96 37.28 31.56

43.99 37.16 32.85 26.81 19.05 18.22 20.06

0.28 0.16 0.19 0.16 0.07 0.07 0.17

8.84 6.52 4.54 5.05 5.25 5.06 5.60

2.98 0.87 0.59 0.41 22.56 18.64 23.35

111.72 97.21 86.30 75.52 84.89 79.27 80.73


209


akc. kap.

reservy

fondy

daň. akc.

věřitelé

přenos

ryzí zisk

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

40.00 40.00 40.00 40.00 40.00 40.00 40.00

9.27 9.37 9.46 9.56 9.72 10.14 10.35

0.65 1.06 1.06 1.26

6.88 5.90 6.59 6.56 6.36 5.48 5.48

53.44 39.78 27.99 15.50 24.14 18.76 19.14

0.21 0.25 0.28 0.36 0.90 0.81 0.60

1.92 1.91 1.97 2.89 2.71 3.02 3.90


výroba

platy

odpisy

úroky

daně

hr. zisk

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

75.20 52.84 47.70 40.56 41.54 37.59 47.55

4.90 4.45 4.10 4.01 4.60 3.84 3.91

4.12 5.38 4.70 4.75 5.57 7.01 6.25

- 5.52 - 5.15 - 4.66 - 2.74 - 2.06 - 2.19 - 1.11

1.32 0.91 1.65 1.96 1.75 3.19 3.57

92.97 70.64 64.78 56.90 58.83 56.85 66.30

b) Zahraniční společnosti.

První chorvatsko-slavonská akciová společnost pro průmysl cukerní, Osijek. Správní rada: Antun pl. Mihalovich, předseda, Antonín Tille, místopředseda, Ing. Vladimír Hrachovina, František Hruška, Oton pl. Knobloch, Dr. Nikola Kostrenčić, Lazar Lagjević, Frane Paulić, Josip F. Schmidt, Antonín Šálek. Ředitelství: Josef Kabeláč, ředitel, Milan Blažeković, prokurista. Sídlo, ředitelství a závody v Osijeku (Jugoslávie). Stav zaměstnanců: a) celoroční: úředníků 34, zřízenců 32, dělníků 130; b) sezónní: dělníků 1500. Zpracováno řepy 1925/26-1933/34: 9170, 6029, 6657, 10.058, 11.344, 10.934, 9841, 6310, 8165 vagónů; 1934/35-1935/36: 7197, 6424 vagónů; 1936/37-1937/38: 9215, 4070 vagónů. Vyrobeno rafinády 1925/26-1933/34: 1020, 713, 732, 1192, 1186, 1188, 1135, 668, 1127 vagónů; 1934/35-1935/36: 735, 818 vagónů; 1936/37-1937/38: 1094, 408 vagónů. Akciový kapitál Din. 30,800.000 v 176.000 akciích po Din 175 nominale. Reservní fondy k 1./4. 1938: 44.8 mil. Din., amortisace 33.9 mil. Din. Přenos na 1938/39: žádný. Posl. v. h. 17./6. 1938. Společnost, založená 1905 za součinnosti Jugoslavenske banky a Živnostenské banky, vlastní surovárnu a rafinerii cukru v Osijeku (Jugoslávie). Původní akc. kap. 4 mil. K zvýšen 1917 na 5 mil. K a 1921 nejprve na 10 mil. Kj a později na 25 mil. Kj. Po překolkování akcií z Kj na Din. (4:1) zvýšen v červnu 1923 akc. kap. na 14 mil. Din. a koncem téhož roku na 22 mil. Din. Z přebytku vzniklého nahodnocením závodních zařízení na podkladě valorisačního zákona v roce 1927 použito 8.8 mil. Din. k zvýšení akc. kap. z 22 na 30.8 mil. Din. (nakolkováním nominale akcií ze 125 na 175 Din.) a 14.5 mil. Din. uloženo do reservního fondu. Prodej: Jugoslavenska banka. Dividendy 1914/15-1918/19: 8, 8, 8, 10, 10 %; 1919/20 až 1926/27: 14, 25, 25, 25, 30, 20, 0, 16 %; 1927/28-1931/32 (nominale 175 Din.): 16, 16, 16, 12, 8 % = 28, 28, 28, 21, 14 Din.; 1932/331937/38: 0. Platebny: Jugobanka (Záhřeb) a Živno (Praha); Bursy: Praha, Vídeň, Záhřeb, Budapešť.




1933 124 64 68

1934 100 69 70

1935 95 59 73.5

1936 139 75 133

1937 289 123 158

210

Československé bursovní papíry 1938-1939 Účet rozvažný v tisících Din.: Aktiva

závody

zásoby

dlužníci

hotov.

efekty

transita

bil. suma

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37 1937/38

63.602 63.664 63.701 64.431 64.417 65.165 67.631

57.351 41.480 49.810 47.916 41.904 50.186 21.674

25.792 18.530 15.147 17.773 39.291 36.722 49.750

212 102 448 382 689 501 409

9.838 10.375 8.351 7.510 7.510 8.586 7.431

211 -

157.006 134.151 137.457 141.051 160.545 161.160 149.937

Pasiva

akc. kap.

reservy

amortisace

věřitelé

kupony

zisk

divid. %

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37 1937/38

30.800 30.800 30.800 30.800 30.800 30.800 30.800

54.483 54.543 54.543 54.550 54.550 47.815 47.815

19.892 22.665 25.441 28.246 31.050 33.890 33.890

48.712 25.381 25.816 27.389 44.082 47.606 37.375

90 190 98 66 63 62 57

3.029 573 759 - 3.040 - 6.735 988 - 3.042

8 0 0 0 0 0 0

různé

hr. zisk

přenos

66.524 38.643 49.799 35.016 34.426 48.859 19.713

289 301 573 759 - 3.040 988

Účet zisku a ztráty v tisících Din.: Rok

výroba

režie

daně

odpisy

dubia

1931/32 52.463 5.917 1.825 2.947 632 1932/33 29.179 4.932 1.488 2.773 1933/34 34.648 6.759 1.957 2.776 452 3.0201) 1934/35 28.962 5.268 908 2.805 872 1935/36 28.945 5.296 1.076 2.804 1936/37 36.858 5.763 672 2.840 1.734 1937/38 17.361 5.759 497 126 1) Ztráta na Bosanske industrije šećera i žeste d. d., která snížila akc. kap. z 12.5 na 6.5 mil. Din. a likviduje se (1936).


211


G. PIVOVARY A SLADOVNY Akciová společnost Moravia, pivovar a sladovna. Správní rada: Dr. Josef Dolanský, předseda, Václav Kelbl, Hynek Konečný, P. František Krchňák, Josef Rejnuš, Dr. Ladislav Rozehnal, Metod Sloupský, Jaroslav Vašíček. Ředitel: Antonín David. Sídlo a ředitelství v Brně. Pivovary: Jehnice, Rájec; sladovny: Jehnice, Rájec, Řečkovice. Rok

výstav piva hl

výroba sladu vag.

Rok

výstav piva hl

výroba sladu vag.

1924/25 1925/26 1926/27 1927/28 1928/29 1929/30 1930/31

192.553 193.500 187.973 193.600 198.967 194.258 162.509

700 720 750 740 750 750 650

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37 -

133.482 83.740 55.085 53.692 54.650 58.795

? ? ? ? ? 120 -

Akciový kapitál Kč 4,000.000 v 10.0001) akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./9. 1937: Kč 56.690. Přenos ztráty na 1937/38: Kč 322.063. Posl. v. h. 18./12. 1937. Společnost, založená 1898 za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty s akc. kap. 1.6 mil. K, zakoupila pivovar a sladovnu v Brně (1933 zastaven a 1937 prodán) a později získala pivovar a sladovnu v Jehnicích. 1919 zakoupeny sladovny v Řečkovicích a v Hradčanech na Hané (1936 prodána), při čemž zvýšen akc. kap. na 3 mil. Kč. Koncem 1923 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč a výnosem uhrazen Salm-Reifferscheidtův pivovar se sladovnou v Rájci. Za účelem dalšího vybudování závodů zvýšen 1926 akc. kap. na 12 mil. Kč (část akcií 4:3 po Kč 700 akcionářům). Společně s Prvním brněnským pivovarem a sladovnou v Brně převzaty a zrušeny 1922 pivovar v Lomnici, 1926 pivovar v Hruškách; 1930 najmut na 15 let za Kč 50.000 ročně pivovar města Brna v Kuřímě. Sanace. Klesající výstav a stále se zhoršující finanční stav vynutily si 1932 sanaci a reorganisaci, která provedena za součinnosti Moravské banky (resp. Prvního brněnského akciového pivovaru a sladovny), jež při této příležitosti získala majoritu. Bilance 1930/31-1933/34 vykázaly celkovou ztrátu 27.4 mil. Kč, k jejímuž krytí odepsány všechny reservy a snížen akc. kap. z 12 na 1.2 mil. Kč složením akcií v poměru 10:1; akc. kap. pak znovu zvýšen v březnu 1936 na 2.4 mil. Kč (akcie po Kč 420 starým, resp. po Kč 450 novým akcionářům). Koncem 1937 další zvýšení akc. kap. na 4 mil. Kč, nové akcie po Kč 480 starým, resp. po Kč 520 novým akcionářům. V rámci finanční a obchodní reorganisace zastaven 1933 pivovar v Brně (závod 1937 prodán) a jeho odběratelé předáni Prvnímu brněnskému akciovému pivovaru a sladovně v Brně, s nímž - vzhledem k překážkám stavějícím se v cestě fusi - uzavřeno zájmové společenství. Stabilisační bilance k 1./9. 1930: přebytek 11 mil. Kč použit k odpisům ztrát v bilancích 1931/32 a 1932/33. Účasti: Akciový pivovar a sladovna v Sokolnicích (provoz 1932 zastaven); Moravia-Rajhrad, spojené sladovny vývozní akc. spol. v Brně; Východoslovenský pivovar a exportní sladovna v Michalovcích. Dividendy 1898/99-1920/21: 5, 5, 5, 5, 5, 7, 6, 5, 5, 5, 4, 6, 6, 6, 7, 5, 7, 9, 8, 121/2, 15, 15, 20 %; 1921/22-1925/26: 20, 15, 15, 15, 15 %; 1926/27-1929/30: po 10 %; 1930/31-1936/37: 0. Platebna: Moravská. Bursa: Praha. 1) Převážná většina akcií v majetku Moravské banky a Prvního brněnského akciového pivovaru a sladovny v Brně, jehož majoritu vlastní rovněž Moravská banka.




1933 137.5 28 45

1934 110 30 80

1935 75 38 42

1936 90 45 46

1937 700 470 480

212



závody

zásoby

efekty

hotov.

dlužníci

transita

ztráta

bil. suma

1929/30 1/9 30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

18.52 29.52 29.10 25.97 23.88 17.574) 17.45 16.04 11.40

7.65 7.65 7.26 5.38 2.93 1.67 2.00 1.72 1.56

1.34 1.34 1.34 0.31 0.30 0.30 0.30 0.39 0.29

0.50 0.50 0.39 0.30 0.27 0.15 0.08 0.15 0.15

17.12 17.12 16.35 13.38 9.92 10.12 9.91 8.05 9.40

0.19 0.06 0.06 0.05 0.05

-1) 9.532) 8.143) 0.25 0.33 0.32

45.13 56.13 54.43 54.87 45.63 29.87 30.05 26.74 23.17

Pasiva

akc. kap.

reservy

st. fond

fondy

hypot.

věřitelé

transita

zisk

1929/30 1/9 30 1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

12.00 12.00 12.00 12.00 12.00 1.204) 1.20 2.40 2.40

5.47 5.47 4.95 4.95 4.95 3.074) 3.07 0.06 0.06

11.00 11.00 11.00 1.47 -

0.22 0.22 0.16 0.13 0.01 -

2.50 2.45 2.43 2.33 1.26

26.00 26.00 26.32 26.79 23.93 22.77 23.11 21.68 19.23

0.77 0.38 0.24 0.27 0.22

1.44 1.44 -1) -

hr. zisk

přenos


materiál

daně

náklady

dubia

odpisy

1929/30 ? 10.43 ? 0.25 1.83 33.94 0.08 1930/31 ? 10.18 ? 0.25 1.52 28.26 0.07 1931/32 6.61 8.64 8.45 3.09 4.80 22.06 1932/33 3.42 6.01 7.39 1.07 2.07 11.82 1933/34 2.33 3.71 4.07 3.235) 6.006) 10.26 - 1.724) 1934/35 2.84 3.44 3.42 0.03 0.24 9.72 1935/36 2.76 3.29 3.20 3.66 0.28 10.057) - 0.25 1936/37 3.14 3.52 3.15 -8) 0.938) 10.76 - 0.33 1) K vyrovnání účtu zisku a ztráty použito Kč 595.436.- z reserv. 2) Ztráta kryta odpisem ze stabilisačního fondu. 3) Z toho kryto 6.4 mil. Kč odpisem všech reserv a zbytek ztráty 1.7 mil. Kč převeden na nový účet. 4) Ke krytí provozní ztráty 0.77 mil. Kč, přenosu ztráty 1.72 mil. Kč. mimořádných odpisů na zastavených závodech 5.24 mil. Kč a vytvoření reservy na pochybné pohledávky v částce 3.07 mil. Kč, celkem 10.8 mil. Kč, snížen akc. kap. z 12.0 na 1.2 mil. Kč. 5) Z toho 0.17 odpis dulbios a 3.06 příděl reservě pro pochybné pohledávky. 6) Z toho 0.76 normální odpisy a 5.24 mimořádné odpisy na zastavených závodech. 7) Dále použito zbytku reserv 3.07 mil. Kč. 8) Odpisy a různé ztráty dohromady.

Akciový pivovar v Nuslích u Prahy. Správní rada: Leo Peterka, předseda, Vincenc Götzl, místopředseda, Ferdinand Bouda, Dr. Vladimír Kabeš, Bohuslav Kučera, Dr. Vilém Peterka, Dr. Antonín Schauer, Dr. Vladimír Štěpánek. Sídlo a ředitelství v Nuslích. Pivovar a sladovna v Nuslích. Výstav piva 1924/25-1929/30: 63.750, 62.328, 66.061, 75.055, 82.804, 84.322 hl; 1930/311933/34: 75.538, 68.380, 56.465, 52.266 hl; 1934/35: 49.778 hl; 1936-1937: ca. 47.000, 59.000 hl. Akciový kapitál Kč 4,000.000 v 8000 akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 4.8 mil. Kč, stabilisační fond 9.2 mil. Kč, podpůrné fondy 0.3 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.43 mil. Kč. Posl. v. h. 26./4. 1938. Společnost, založená 1897 za účasti Pražské úvěrní banky, převzala pivovar firmy Zikmund Waldstein a synové v Nuslích. Původní akc. kap. 3 mil. K snížen 1906 na 2.5 mil. K, 1921 zvýšení na 4 mil. Kč. (Opětovná jednání o sloučení s Prvním pražským měšťanským pivovarem neb o předání výrobního kontingentu Akcionářskému pivovaru na Smíchově nevedla k cíli.). Stabilisační bilance k 1./9. 1927: přebytek 11.6 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Restabilisace k 1./9. 1935: 2.5 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Dividendy 1897/98: 4 %; 1898/99-1907/08: 0; 1908/09 až 1920/21: 3, 4, 4, 5, 5, 3, 3, 4, 4, 6, 8, 10, 12 %; 1921/22-1926/27: 8, 10, 8, 10, 10, 12 %; 1927/28-1932/33: 16, 22, 22, 16, 14, 12 procent = www.securityprinting.org

213


80, 110, 110, 80, 70, 60 Kč; 1933/34: 10 % = 50 Kč; 1934/35: 9 % = 45 Kč; 1935/36 (16 měsíců) 65 (58.50) Kč; 1937: 55 (49.50) Kč. Platebna: Anglo-Prago. Bursa: Praha. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 2000 2240 2000 1800 1320 + 1430 nejnižší 1370 1765 1800 1080 1020 1200 poslední 2000 2000 1800 1300 1300 1200 1938 (do 30./6.): nejvyšší 1485, nejnižší 1410, poslední 1420.

1934 1200 1200 1200

1935 1250 1250 1250

1936 1450 1100 1425

1937 1540 1300 1485


závody

dlužníci

zásoby

efekty

hotov.

jistoty1)

trans.

bil. suma

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./9. 352) 1935/36 1937

20.053 21.661 21.748 21.960 11.5653) 11.363 11.464

9.628 10.015 10.337 9.629 9.629 8.991 9.067

1.490 1.666 973 867 867 1.760 2.701

20 111 20 20 20 23 23

66 80 77 92 92 86 58

865 1.660 976 818 818 765 1.052

248 196 191 182 182 623 618

32.370 35.389 34.322 33.568 23.173 23.611 24.983

Pasiva

akc. kap.

reservy

st.fond

fondy

odpisy

daně

věřit.

jist.1)

různé

zisk

1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./9. 352) 1935/36 1937

4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000

3.267 3.363 3.705 3.762 3.762 4.176 4.507

11.632 11.632 11.632 11.632 9.156 9.156 9.156

314 304 300 293 293 274 318

5.919 6.655 7.328 7.919 -3) -

225 330 407 376 376 -

4.319 5.252 4.203 3.016 3.016 3.483 4.210

865 1.660 976 818 818 765 1.052

841 1.031 692 645 645 427 385

989 1.162 1.079 1.107 1.107 1.330 1.355

Rok

výroba

doprava

úroky

daně

hr. zisk

přenos

j. zisk

183 145 173 189 251 -

+ 59 + 161 + 186 + 414 -

5.320 4.820 4.565 3.956 4.218 3.880

Účet zisku a ztráty v tisících Kč: 1931/32 4.997 1932/33 4.034 1933/34 3.415 1934/35 3.948 1935/36 5.943 1937 5.3244) 1) Kauce, garanční účty a vádia. 2) Restabilisace k 1./9. 1935.

odpisy

dubia

750 517 12.513 127 783 405 10.462 230 710 207 9.454 262 628 185 8.952 487 738 437 11.605 584 665 312 10.352 583 3) Po kompensaci odpisů s účtem investic. 4) Včetně výloh dopravních.

117 598 271 388 313 601

„Budvar“, Český akciový pivovar v Č. Budějovicích. Správní rada: Karel Tampier, předseda, Václav Žák, místopředseda, Jaroslav Dlouhý, Alfred Hesch, Václav Hlaváč, Čeněk Kohoušek, Dr. Karel Tůma, Ferdinand Vydra, Dr. Vlastislav Zátka; náhradníci: Emanuel Drobil, Dr. Bohumír Kroupa, Bohumil Voříšek. Ředitelé: Antonín Brychta (administrativní), Ing. Dr. Oldřich Miškovský (technický). Sídlo a ředitelství v Českých Budějovicích. Závody: pivovar v Českých Budějovicích, sladovna ve Veselí n. Lužn., lednice v Rudolfově a Kaplici, hydroelektrárna v Českém Vrbně; 5 hostinců a 3 sklady ve vlastní režii. Výstav piva 1921-1930: 126.064, 133.049, 161.863, 177.041, 188.689, 194.767, 197.774, 214.681, 222.810, 220.405 hl; 1931-1933: 202.233, 183.002, 151.037 hl; 1934-1936: 148.734, 146.725, 145.639 hl; 1937: 158.833 hl. Akciový kapitál Kč 25,600.000 v 16.000 akciích po Kč 1600 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 3.0 mil. Kč, stabilisační fond 3.4 mil. Kč, pensijní fond 0.1 mil. Kč. Posl. v. h. 7./4. 1938. Společnost založena 1894 s akc. kap. 0.9 mil. K, který 1895 zvýšen na 2 a 1897 na 2.5 mil. K. V březnu 1913 zvýšení na 4 mil. K, nové akcie nabídnuty v poměru 5:3 po K 450 akcionářům. Za účelem přestavby mlýna v Českém Vrbně na hydroelektrárnu zvýšen 1920 akc. kap. na 4.8 mil. Kč, nové akcie 5:1 po Kč 1000 akcionářům. Koncem 1924 zvýšení na 6.4 mil. Kč (3:1 po Kč 1000 akcionářům), výnosem splacena část bankovních závazků. www.securityprinting.org

214


Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 28.6 mil. Kč použito 1933 19.2 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 6.4 na 25.6 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 1600 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 6.0 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 3.4 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1918/19-1925/26 (nominale 400 K): 15, 15, 171/2, 171/2, 171/2, 171/2, 171/2, 221/2 %; 1926/27 (15 měsíců): 150 Kč = 37 a půl procenta; 1928-1932: 371/2, 40, 40, 40, 25 % = 150, 160, 160, 160, 100 Kč; 1933 (nominale 1600 Kč) -1935: 82, 70, 70 Kč; 1936-1937: 70, 78 Kč. Platebny: Živno, Anglo-Prago, Průmyslová, Česko-Budějovická záložna. Bursa: Praha. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 3130 2965 2940 2590 2400 2380 nejnižší 2550 2620 2480 1850 1700 1840 poslední 2785 2840 2620 2080 2200 1940 1938 (do 30./6.): nejvyšší 2200, nejnižší 1922, poslední 2200.

1934 2390 1920 1920

1935 2430 1712 2405

1936 2975 2200 2960

1937 3060 2050 2290


závody

zásoby

hotovost

půjčky

dlužníci

různé

kauce

bil. suma

1931 1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937 Pasiva

39.61 38.03 36.77 35.46 29.43 27.51 26.99 29.16 akc. kap.

8.29 6.35 5.43 5.80 5.80 5.69 5.65 6.52 reservy

1.09 0.39 0.39 0.38 0.38 0.32 1.09 1.40 stab. fond

3.85 3.59 3.96 3.94 3.94 3.62 3.36 3.27 fondy

6.13 6.44 6.47 6.40 6.40 6.37 6.21 5.98 směnky

0.72 0.76 0.77 0.70 0.70 0.67 0.59 0.51 věřitelé

3.98 4.55 5.42 5.38 5.38 5.97 6.18 5.78 kauce

63.66 60.12 59.22 58.08 52.04 50.15 50.07 52.62 zisk

1931 1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

6.40 6.40 25.60 25.60 25.60 25.60 25.60 25.60

3.76 3.76 3.76 3.44 3.44 3.00 3.00 3.01

28.62 28.62 9.42 9.42 3.39 3.39 3.39 3.39

0.20 0.25 0.24 0.23 0.23 0.22 0.20 0.08

15.58 12.51 11.10 10.85 10.85 9.01 8.38 8.61

1.81 1.89 1.85 1.96 1.96 1.19 1.58 4.03

4.00 4.58 5.44 5.40 5.40 5.99 6.19 5.79

3.27 2.09 1.80 1.17 1.17 1.73 1.73 2.10

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: suroviny

daně

výlohy

platy

opravy

pas. úrok

odpisy

hr. zisk

1931 11.56 1932 10.88 1933 8.12 1934 7.71 1935 9.30 1936 8.44 1937 10.63 1) Restabilisace k 1./1. 1935.

Rok

13.34 12.07 10.76 10.89 9.90 9.68 9.78

0.91 0.83 0.87 0.88 0.73 0.77 0.76

4.86 4.53 4.03 3.76 3.68 3.94 4.17

0.40 0.43 0.44 0.35 0.32 0.38 0.46

0.86 0.79 0.64 0.62 0.52 0.37 0.39

2.64 2.01 2.04 2.10 1.83 1.73 1.89

37.84 33.63 28.70 27.48 28.02 27.05 30.17

Exportní sladovny Schindler & Stein, akc. spol. Správní rada: Dr. Emil Heinemann, Dr. Harry Redlich, Dr. Franz Rottenberg, František Skorkovský, Rudolf Steiner, Villy Vodvarzka-Kubinzky, Dr. Oskar Fuchs. Ředitelství: Alex Schindler, generální ředitel; Richard Stein, Ing. Siegfried Stein, Ernst Steiner, ředitelé. Sídlo a ředitelství v Brně, filiálka v Praze. Závody: Chrudim, Kroměříž, Újezd. Zaměstnanci: asi 50 úředníků a 210 dělníků. Akciový kapitál Kč 13,600.000 ve 34.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./8. 1937: 3.64 mil. Kč, stabilisační fond 10.2 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.23 mil. Kč. Posl. v. h. 14./3. 1938. Společnost, založená 1913 za součinnosti Bodencreditanstalt s akc. kap. 3 mil. K se sídlem ve Vídni, převzala za K 400.000 v hotovosti a 1.5 mil. K v akciích sladovny firmy Schindler & Stein v Chrudimi, Újezdě a Slavkově (závod zrušen). Po dobu války zastaven dřívější rozsáhlý obchod obilím www.securityprinting.org

215


(1924 opět obnoven) a vybudována výroba různých potravinových náhražek. V červenci 1920 zvýšen akc. kap. na 6 mil. K, nové akcie nabídnuty akcionářům po K 245. Po nostrifikaci 1921 přeloženo sídlo do Brna. 1922 převzata fusí Hanácká sladovna v Kroměříži a v souvislosti s tím zvýšen akc. kap. na 6.8 mil. Kč. 1927 získána sladovna v Altona-Eidelstedt (Německo), v níž po zdokonalení zahájen provoz. Na společnost připadá asi jedna sedmina československé produkce sladu, z čehož 90 % připadá na export. Stabilisační bilance k 1./8. 1929: z přebytku 17 mil. Kč použito 3.4 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 6.8 na 10.2 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 300 Kč; 1935 použito 3.4 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 10.2 na 13.6 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 300 na 400 Kč; zbytek 10.2 mil. Kč ve stabilisačním fondu. V. h. z 9./1. 1930 a 14./1. 1931 usneseno zvýšení akc. kap. na 12 mil. Kč k účelům investičním (nebylo provedeno). Účasti. 1920 součinnost při založení „Graf“ akc. spol. v Praze; 1928 založena společně se zahraničními přáteli Internationale Getreide-Handels-A. G. ve Vídni (akc. kap. 0.5 mil. S). Dividendy 1912/13-1918/19 (nominale 200 K): 6, 6, 10, 10, 121/2, 15, 121/2 %; 1919/201925/26: 121/2, 121/2, 121/2, 10, 10, 121/2, 16 %; 1926/27-1928/29: po 171/2 % - 35 Kč; 1929/30 (nominale 300 Kč) až 1931/32: 171/2, 16, 16 % = 52.50, 48, 48 Kč; 1932/33-1933/34: po 16 % = 48 Kč; 1934/35-1936/37: po 48 Kč netto. Platebny: Živno (Praha a Brno). Bursa: Praha (od 17./4.1937) a Vídeň. Kursy v Praze 1937: nejvyšší 1680, nejnižší 1290, poslední 1350; 1938 (do 30./6.): žádný kurs. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

závody

dlužníci

zásoby

hotovost

rimesy

efekty

bil. suma

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

16.85 15.95 15.14 14.64 13.84 13.12 12.50

17.26 13.93 16.53 22.43 17.77 13.86 19.34

6.52 5.54 5.93 3.58 4.53 4.50 4.25

0.06 0.06 0.07 0.08 0.07 0.09 0.06

0.21 0.53 0.04 0.02 0.06 -

3.68 3.61 2.95 2.84 3.40 4.76 3.59

44.59 39.62 40.67 43.60 39.66 36.34 39.74

stab. fond

daně

věřitelé

přenos

zisk

14.52 10.71 11.05 13.55 9.41 6.81 8.93

0.28 0.17 0.20 0.20 0.28 0.09 0.14

1.64 1.79 1.76 1.84 1.91 2.11 2.02

Pasiva

akc. kap.

reservy

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

10.20 10.20 10.20 10.20 13.60 13.60 13.60

2.83 2.86 2.86 3.20 3.26 3.53 3.64

Rok

odpisy

režie

hr. zisk

Rok

odpisy

režie

hr. zisk

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34

0.85 0.84 0.84 0.86

10.25 7.11 5.66 6.68

12.74 9.73 8.26 9.39

1934/35 1935/36 1936/37 -

0.88 0.88 0.92 -

7.70 6.82 11.26 -

10.49 9.80 14.20 -

13.60 1.52 13.60 0.30 13.60 1.00 13.60 1.00 10.20 1.00 10.20 10.20 1.20 Účet zisku a ztráty v milionech Kč:

Parostrojní pivovar a ekonomie, akc. spol. v Horních Beřkovicích. Správní rada: Vilém Janoš, předseda, František Pavlus, místopředseda, Msgr. Jan Boháč, Jan Ebenhöh, Msgr. Ludvík Groh, Dr. Ludvík Janoš, Msgr. Theodor Titi, Msgr. Antonín Wünsch, František Živnůstka. Ředitel: Josef Hála. Sídlo, ředitelství a najmuté závody (pivovar a ekonomie) v Horních Beřkovicích. Akciový kapitál Kč 2,000.000 ve 4000 akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./10. 1937: 0.2 mil. Kč. Posl. v. h. 21./3. 1938. Společnost, založená 1920 s kapitálem 0.6 mil. Kč, který byl zvýšen 1923 na 1.2 mil. Kč a 1928 na 2 mil. Kč, převzala do nájmu podniky Vyšehradské kapituly v Horních Beřkovicích a sice pivovar www.securityprinting.org

216


(nájemní smlouva na dobu od 1./10. 1920 do 30./9. 1950 s ročním nájemným Kč 19.130) a statek s 900 měr polností (nájemní smlouva na dobu od 1./11. 1938 do 31./10. 1950 s ročním nájemným původně Kč 40.000 a od 1./11. 1926 dle váhy pšenice per 66 kg z 1 míry). Kapacita pivovaru 20.000 hl ročně, výstav asi poloviční (1935/36: asi 7000 hl). Dividendy 1932/33-1934/35: po 5 % = Kč 25; 1935/36: 41/2 % = 22.50 Kč; 1936/37: 0. Bursa: Praha (od března 1936). Kursy 1936: nejvyšší 665, nejnižší 550, poslední 600; 1937: nejvyšší 935, nejnižší 400, poslední 468; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 457, nejnižší 325, poslední 328. Účet rozvažný v tisících Kč: Aktiva

hotovost

dlužníci

zásoby

provoz

fond

daň

bil. suma

1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

19 21 21 28 23

946 896 796 844 822

345 197 154 207 682

1.991 1.912 2.071 1.831 1.310

20 20 24 24 24

3 2 4 4 4

3.324 3.048 3.070 2.938 2.865

fondy

daně

věřitelé

zisk

Pasiva

akc. kap.

reservy

1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

2.000 2.000 2.000 2.000 2.000

157 179 201 206 181

Rok

nájem

odpisy

úroky

daně

1932/33 1933/34 1934/35 1935/36 1936/37

216 221 223 204 218

128 95 87 82 68

51 32 17 9 7

667 554 600 396 474

23 30 976 23 715 27 731 27 603 27 650 Účet zisku a ztráty v tisících Kč: ostatní náklady 1.295 1.163 1.291 1.247 1.321

138 131 111 102 7 výnos pivovaru 1.741 1.498 1.472 1.250 1.360

výnos statku

přenos zisku

747 690 855 775 732

7 8 3 15 3

První brněnský akciový pivovar a sladovna. Správní rada: Dr. Josef Dolanský, předseda, prof. František Wenzl, místopředseda, Jan Holub, Dr. Vojtěch Kyjovský, Dr. Ladislav Rozehnal, Metoděj Sloupský, Dr. Bedřich Teuber, Antonín Uhlíř, Dr. Václav Veselý. Ředitelství: Josef Paleček, ředitel a Karel Chlup, prokurista. Sídlo a ředitelství v Brně. Pivovary v Brně; exportní sladovny v Brně a v Brněnských Ivanovicích. Výstav piva 1924/25-1928/29: 236.850, 231.000, 245.243, 269.043, 274.753 hl; 1929/301932/33: 286.345, 240.000, 192.100, 194.102; 1933/34-1936/37: 180.200, 179.800, 180.254, 185.079 hl. Akciový kapitál Kč 11,000.000 ve 27.5001) akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./9. 1937: 9.4 mil. Kč, stabilizační fond 10.4 mil. Kč, daňová reserva 0.15 mil. Kč, Posl. v. h. 11./12.1937. Společnost, založená 1888 s akc. kap. 375.000 zl., převzala pivovar firmy M. Hayek v Nenovicích. 1889 zvýšen akc. kap. na 1 mil. zl. a zakoupen Starobrněnský pivovar (dříve Josef Mandl a Hermann Hayek), v němž zkoncentrována výroba piva, naproti tomu přeměněn zrušený nenovický pivovar na sladovnu, jejíž produkce po zajištění vlastní spotřeby vybudováním automatické sladovny při Starobrněnském pivovaře uvolněna k prodeji. V souvislosti s těmito investicemi zvýšen akc. kap. postupně na 2.1 mil. zl. 1903 převzat za K 290.000 majetek zrušeného pivovaru J. & E. Brauner v Brně, čímž získány lednice a sklady, jakož i odběratelé na 25.000 hl piva. 1918 přikoupen pivovar, sladovna a hostince v Nenovicích; téhož roku získána od firmy Wilhelm Umgelter sladovna v Brně. Za účelem investic zvýšen v prosinci 1919 akc. kap. na 5.5 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 7:1 po Kč 1000. 1920 získána účast na Akciovém pivovaru a sladovně v Sokolnicích (provoz 1931 zastaven). 1922 získán společně s Moravií, akciovým pivovarem a sladovnou v Brně, pivovar v Lomnici www.securityprinting.org

217


(provoz zastaven). 1925 zakoupen pivovar v Dolních Věstonicích. Společně s Moravií získán 1926 od Státního pozemkového úřadu pivovar v Rosicích (provoz zastaven) a 1927 pivovar v Hruškách (provoz zastaven). V květnu 1928 zvýšen akc. kap. na 11 mil. Kč, z nových akcií část nabídnuta akcionářům v poměru 2:1 po Kč 1200 a zbytek při kursu Kč 1500 jinak umístěn. 1930 najmut společně s Moravií na 15 let za Kč 50.000 ročně pivovar města Brna v Kuřímě. 1931 získán pivovar ve Velké Bystřici u Olomouce. 1933 získáno společně s Moravskou bankou z majetku Vídeňské bankovní jednoty a České banky Union 17.000 akcií (kurs Kč 50) Moravie, akciového pivovaru a sladovny v Brně a převzati odběratelé jejího zastaveného brněnského pivovaru. 1936 získala společnost podíly Sdružených ledáren spol. s r. o. v Brně (kapitál 0.5 mil. Kč). Stabilisační bilance k 1./9. 1928: přebytek 26.1 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Restabilisace k 1./9. 1935: 15.6 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 10.4 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1900/01-1913/14: 7, 71/2, 8, 8, 7, 7, 61/2, 51/2, 41/2, 5, 51/2, 51/2, 51/2, 41/2 %; 1914/151919/20: 7, 8, 9, 12, 16, 20; 1920/21-1926/27: po 25 %; 1927/28-1930/31: 20, 22, 20, 121/2 %; 1931/321932/33: 8, 6 % = 32, 24 Kč; 1933/34-1936/37: po 4 % = 16 Kč. Platebny: Moravská, Eskomptní. Bursa: Praha. 1)

Většinu akcií kontroluje Moravská banka v Brně.



1934 685 400 509

1935 510 370 460

1936 860 455 800

1937 938 600 655


závody

zásoby

hotov.

efekty

dlužníci

transita

kauce

bil. suma

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./9. 351) 1935/36 1936/37

47.71 48.34 47.00 38.13 37.58 22.01 22.77 23.61

11.27 9.66 9.37 10.20 10.04 10.04 9.12 8.90

0.24 0.30 0.22 0.24 0.26 0.26 0.28 0.46

0.81 0.98 0.99 0.99 1.09 0.75 1.66 1.66

18.62 18.20 20.48 24.33 23.97 24.00 20.84 23.69

0.27 0.24 0.81 0.62 0.54 0.54 0.28 0.28

0.07 0.09 0.09 0.06 0.08 0.08 0.07 0.04

78.99 77.81 78.98 74.58 73.56 57.68 55.02 58.65

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

daně

věřitelé

transita

přenos

zisk

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1934/35 1./9. 351) 1935/36 1936/37

11.00 11.00 11.00 11.00 11.00 11.00 11.00 11.00

14.45 14.45 14.40 14.40 14.40 14.40 9.40 9.40

26.07 26.07 26.07 26.07 26.07 10.43 10.43 10.43

0.01 0.41 0.25 0.16 0.15

25.89 24.84 25.80 21.85 20.98 20.98 23.05 26.73

0.04 0.09 0.73 0.54 0.60 0.36 0.43 0.24

0.06 0.07 0.02 0.02 0.08 0.08 0.05 0.23

1.46 0.87 0.70 0.53 0.42 0.42 0.65 0.47

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: suroviny

režie

daně

daň. res.

odpisy

dubia

hr. zisk

nájemné

1930/31 9.40 1931/32 7.93 1932/33 6. 75 1933/34 6.60 1934/35 8.18 1935/36 8.57 1936/37 9.01 1) Restabilisace k 1./9. 1935.

Rok

13.69 11.67 11.43 11.96 11.52 11.91 11.68

11.74 10.72 13.08 12.80 11.67 11.53 11.87

0.40 0.25 0.16 -

2.92 3.04 3.56 3.48 2.06 2.02 2.30

0.14 0.23 -

38.83 34.35 35.11 35.12 33.70 34.50 35.15

0.52 0.52 0.67 0.40 0.16 0.18 0.18

Reichenberg-Maffersdorfer und Gablonzer Brauereien Aktien-Gesellschaff. Správní rada: Dr. Adolf Bachofen-Echt, předseda, Leo Adler, Ernst Aubin, Dr. Eugen LedeburWicheln, Hans Medinger, Dr. Willy Medinger, Dr. Felix Oppenheimer, Walter Riedel, Rudolf Scheliha, Ernst Schirmer. www.securityprinting.org

218


Ředitelství: Dr. Adolf Bachofen-Echt, generální ředitel, Dr. Julius Roesler, ředitel. Sídlo a ředitelství ve Vratislavicích nad Nisou (Maffersdorf). Závody ve Vratislavicích a Jablonci nad Nisou. Výstav piva 1927-1933: 215.650, 237.535, 256.506, 236.240, 214.060, 182.605, 147.330 hl; 1934-1936: 144.691, 135.294, 132.525 hl; 1937: 141.844 hl. Akciový kapitál Kč 20,000.000 ve 20.000 akciích po Kč 1000 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 4.5 mil. Kč, daňová reserva 1.9 mil. Kč. Přenos na 1938: žádný. Posl. v h. 21./3. 1938. Společnost, založená 1908 s akc. kap. 4.7 mil. K, převzala pivovary firem Frank & Co. ve Vratislavicích a Medinger & Co v Jablonci. 1921 zvýšen akc. kap. na 8 mil. Kč. Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytku 11.9 mil. Kč a částky 0.1 mil. Kč z reserv použito 1930 k zvýšení akc. kap. z 8 na 20 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 1000 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: Ježto celý stabilisační přebytek zužitkován 1930 k zvýšení kapitálu, použito k snížení hodnoty závodních zařízení o zákonných 20 % částky 2.59 mil. Kč ze zdaněných reserv. Dividendy 1908/09-1920/21 (nominale 400 K): 6, 4, 6, 41/2, 6, 4, 51/2, 61/2, 51/2, 71/2, 11, 8, 8 %; 1921/22-1925/26 (16 měsíců): 8, 8, 12, 13, 15 %; 1927-1929: 25, 271/2, 31 %; 1930-1933 (nominale 1000 Kč): 121/2, 10, 81/4, 71/2 %; 1934: 81/4 % = 82.50 Kč; 1935-1937: 90 (81), 90 (81), 100 (90) Kč. Platebny: Union (Praha a Liberec), Rosenfeld & Co. (Vídeň). Bursa: Praha. Kursy na pražské burse: Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 2580 3280 2990 2900 2250 + 1700 nejnižší 2020 2500 2750 2250 2250 1490 poslední 2550 2990 2800 2250 2250 1490 1938 (do 30./6.): nejvyšší 2800, nejnižší 2740, poslední 2740.

1934 1510 1300 1510

1935 1820 1450 1820

1936 2680 1750 2600

1937 2900 2680 2850


závody

hotovosti

efekty

dlužníci

zásoby

bil. suma

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

21.799 19.284 17.290 15.675 13.715 11.121 10.134 9.197 8.810

441 391 177 1.572 3.032 3.032 6.131 6.272 7.077

308 256 239 234 232 232 210 300 296

5.330 5.586 7.529 6.896 6.749 6.749 6.205 6.511 5.289

10.590 9.569 7.419 6.928 7.160 7.160 6.399 6.614 7.202

38.468 35.086 32.654 31.306 30.888 28.294 29.079 28.894 28.675

Pasiva

kapitál

reservy

daň. res.

hypotéky

věřitelé

přenos

zisk

1930 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

20.000 20.000 20.000 20.000 20.000 20.000 20.000 20.000 20.000

7.114 7.313 7.680 8.077 7.820 5.226 5.310 5.419 4.848

2.000 1.500 3.000 1.000 1.527 2.044 1.908

96 91 85 79 72 72 65 56 48

6.554 4.082 836 1.119 1.119 90 -

79 41 -

2.626 2.100 1.890 1.3141) 1.877 1.877 2.087 1.3333) 1.8714)

daně

odpisy

hrubý zisk

2.003 1.503 1.503 1.628 3.200 3.234 3.667 4.085

5.090 3.653 3.410 2.591 3.032 1.648 2.031 1.484

46.686 41.388 36.031 28.509 28.362 26.969 26.297 28.391

Účet zisku a ztráty v tisících Kč: výrobní obecné prodejní sociální Rok spotřeb. daň náklady náklady náklady náklady 1930 16.535 2.743 7.396 9.757 298 1931 14.615 1.726 6.885 10.360 290 1932 12.456 931 6.472 8.841 271 1933 8.465 251 6.631 7.153 249 1934 8.610 115 4.075 7.008 445 1935 9.124 410 3.659 5.898 432 1936 9.067 171 3.862 5.722 444 1937 10.103 360 3.932 6.103 453 1) Podobně jako v letech 1930-1932 použito i v roce 1933 z reserv Kč 300.000 k doplnění zisků. 2) Restabilisace k 1./1. 1935. 3) K doplnění zisku použito Kč 614.034 ze zdaněných reserv. 4) K doplnění zisku použito Kč 380.274 ze zdaněných reserv.


219


H. RŮZNÝ PRŮMYSL Akc. spol. pro průmysl papírenský Olšany. Správní rada: Herbert Fuchs-Robětín, předseda, Dr. Otto Feilchenfeld, místopředseda, Ing. Egon Bruckner, Otto Deutsch, Dr. František Fousek, Max Kantor, Martin Mayer, Ludvík Neurath, Dr. Emil Putzker, Hugo Semler, Josef Urban, Vilém Vodvarzka-Kubinzky, Rudolf Werfel, Dr. Karel Zimmer. Sídlo v Praze, ředitelství v Olšanech a v Praze VII. Továrny v Olšanech, Praze-Holešovicích a Horní Dlouhé Loučce. Akciový kapitál Kč 21,000.000 v 70.000 akciích po Kč 300 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 1.8 mil. Kč, stabilisační fond 1.18 mil. Kč; podpůrný fond 0.3 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.55 mil. Kč. Posl. v. h. 31./5. 1938. Společnost, založená 1905 za součinnosti Creditanstalt s akc. kap. 2.0 mil. K, převzala za K 1,791.200 v akciích a K 626.000 na hotovosti závody Olleschauer Papierfabriks-A. G. v Olšanech. 1907 zvýšen akc. kap. na 3 mil. K a za 2.313 akcií získána od firmy L. & O. Holub továrna na hedvábný a cigaretový papír ve Wattens v Tyrolích (1917 odprodána). 1908 zvýšen akc. kap. na 4 mil. K. Ke krytí ztrát snížen 1916 akc. kap. ze 4 na 3 mil. K odkolkováním nominale akcií ze 400 na 300 K. V červenci 1920 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v poměru 1:1 po Kč 475 akcionářům; v prosinci 1921 další zvýšení na 9 mil. Kč, nové akcie 2:1 po Kč 550 akcionářům. 1922 zvýšen akc. kap. na 21 mil. Kč vydáním 40.000 akcií, z nichž 25.000 kusů použito k výměně za akcie Pražských papíren akc. spol. v Praze (továrny v Holešovicích a ve Vraném n. Vlt.), která převzata cestou fuse, 5.400 kusy zaplacena továrna firmy Ign. Weiss Sohn v Horní Dlouhé Loučce a zbylých 9.600 akcií přenecháno při kursu Kč 300 Neusiedler A. G. für Papierfabrikation ve Vídni. V období 1922/23 utrpěla společnost deflační ztráty vykázané k 31./12. 1923 částkou 13.56 mil. Kč, k jejichž částečnému krytí použito reserv ve výši 7.9 mil. Kč; zbytek ztráty snížil se provozními zisky do konce roku 1926 na 3.96 mil. Kč. Ve stabilisační bilanci k 1./1. 1927 vykázán přebytek z nahodnocení závodů částkou 6 mil. Kč, z čehož použito 3.96 mil. Kč ke krytí ztrátového salda a zbývajících 2.04 mil. Kč přikázáno stabilisačnímu fondu. S platností od 1./7. 1928 prodána továrna ve Vraném za 7 mil. Kč komanditní společnosti Schuster a spol. (skupina Old Masters Papers & Pulp Corp.) a výnosu použito k splacení bankovních závazků. Restabilisace k 1./1. 1935: 0.86 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodních zařízení. Zbývá 1.18 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Dividendy 1906-1907 (nominale 400 K): 51/2, 4 %; 1908 až 1916: 0; 1917 (nominale 300 K) až 1921: 8, 9, 10, 18, 18 %; 1922 až 1926: 0; 1927-1933: 62/3, 9, 12, 12, 9, 9, 7 % = 20, 27, 36, 36, 27, 27, 21 Kč; 1934: 7 % = 21 Kč; 1935-1937: po 72/3 % = 23 (20.70) Kč. Platebna: Eskomptní. Bursa: Praha. Rok 1929 nejvyšší 620 nejnižší 520 poslední 617 1) 1938 jen do 30./6.

1930 644 500 538

1931 605 388 396


1935 580 450 567

1936 792 551 784

1937 834 530 585

19381) 584 450 465


závody

zásoby

dlužníci

efekty

pokl. a sm.

ztráta

bil. suma

1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

15.239 14.840 14.740 13.882 22.5893) 23.982 25.545

8.694 7.662 7.304 7.304 8.167 10.529 13.481

10.877 10.732 13.054 13.055 13.364 13.124 15.025

-

545 785 488 488 465 446 638

-

35.355 34.019 35.586 34.729 44.585 48.081 54.689


220


akc. kap.

reservy

stab. fond

fondy

daně

věřitelé

kupony

zisk

1932 1933 1934 1/1 351) 1935 1936 1937

21.000 21.000 21.000 21.000 21.000 21.000 21.000

1.000 1.200 1.400 1.400 1.500 1.600 1.700

2.037 2.037 2.037 1.180 1.180 1.180 1.180

40 100 150 150 200 250 300

odpisy 9.0003) 10.039 11.509

8.322 7.174 8.697 8.697 9.240 11.565 16.5788)

50 56 23 23 29 24 21

2.906 2.452 2.279 2.279 2.436 2.423 2.401

hr. zisk

přenos


režie

soc. břem.

úroky

1932 4.108 693 + 145 1933 4.218 776 - 131 1934 4.418 831 - 35 1935 4.007 915 - 26 1936 3.808 -6) - 258 1937 4.026 - 561 1) Restabilisace k 1./1. 1935. 2) Z toho použito Kč 850.000 ze zdaněné reservy. 3) Změna účtování amortisačních odpisů. 4) Zvýšení v důsledku dodatečných předpisů za předchozí léta.

daně

odpisy

1.824 2.344 2.256 3.0294) 2.062 1.151

917 9.626 677 1.184 10.477 628 965 10.141 643 9822) 9.957 588 1.3455) 8.711 585 1.4707) 8.337 572 5) Z toho použito Kč 600.000 ze zdaněné reservy. 6) Odečteno z hrubého zisku. 7) Z toho použito Kč 700.000 ze zdaněné reservy. 8) Z toho Kč 1,000.000 daňová reserva.

Akciová společnost pro výrobu usní a koženého zboží dř. H. Bergmann syn a spol. Správní rada: Arnošt Schreiber, předseda, Stanislav Poličky, místopředseda, Jan Bachtík, Jaroslav J. Horák, Josef Kroužel, Dr. Ivan Růžička. Ředitelství: František Vacek. Sídlo, ředitelství a závody v Novém Bydžově. Akciový kapitál Kč 4,000.000 ve 20.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 4.3 mil. Kč, stabilisační fond 0.16 mil. Kč, podpůrné fondy 0.07 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 106.734. Posl. v. h. 5./4. 1938. Společnost, založená 1900 za součinnosti Pražské úvěrní banky s akc. kap. 1.5 mil. K, převzala továrnu na usně firmy H. Bergmann syn a spol. v Novém Bydžově. Po překonání počáteční krise, jejímž následkem byla ztráta, rentability na celé desetiletí, přinesla válečná a poválečná léta podniku značnou konjunkturu. 1918 zvýšen akc. kap. na 2 mil. K, nové akcie nabídnuty po K 425 akcionářům. V květnu 1921 další zvýšení na 4 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v poměru 1:1 po Kč 600 akcionářům. Stabilisační bilance k 1./1. 1929: z přebytku 3.5 mil. Kč použito v bilanci 1931 na mimořádné odpisy 2.3 mil. Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: odpisem 1.02 mil. Kč ze stabilisačního fondu a snížením hodnoty závodních zařízení o stejnou částku. Dividendy 1902-1905: 4, 0, 0, 5 %; 1906-1913: 0; 1914 až 1924: 6, 20, 30, 30, 15, 25, 40, 25, 10, 12, 17 %; 1925-1929: po 15 %; 1930-1933: 0; 1934-1936: 3, 4, 41/2 %; 1937: 6 % = 12 Kč netto. Platebny: Živno, Anglo-Prago. Bursa: Praha. 1) Většina akcií přešla v druhé polovici roku 1933 z koncernu Anglo-československé a Pražské úvěrní banky ve vlastnictví „Boskin“, české akc. spol. průmyslu kožního v Praze.


Aktiva 1932 1933 1934 1/1 35 1935 1936 1937

závody 4.756 4.355 4.081 3.061 2.833 2.706 2.493


1930 600 420 440

dlužníci 2.368 2.746 2.729 2.729 3.449 4.977 3.305

1931 450 280 285

pokladna 25 23 27 27 34 39 57

Kursy na pražské burse: 1932 1933 1934 248 250 260 148 158 220 - 150 250 245

Účet rozvažný v tisících Kč: efekty zásoby 2.722 2.626 3.577 3.577 3.387 3.504 4.064

1935 255 230 245

1936 450 248 415

1937 710 400 440

19381) 470 300 355

bil. suma 9.871 9.749 10.414 9.394 9.704 11.227 9.919

221


akc. kap.

reservy

stab. fond

fondy

věřitelé

daně

trans.

přenos

zisk

1932 1933 1934 1/1 35 1935 1936 1937

4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000

4.263 4.266 4.346 4.346 4.318 4.320 4.314

1.180 1.180 1.180 160 160 160 160

153 95 98 98 65 65 66

168 347 347 744 2.058 878

32 75 75 35 190 -

28 93 107 227 146 171 118

45 46 115 141 141 76 81

1 69 146 95 186 302


režie

daně

dubia

odpisy

úroky

hr. zisk

stab. fond

1932 1933 1934 1935 1936 1937

302 368 328 307 324 341

37 42 98 68 278 301

64 103 53 3 -

108 445 292 234 274 276

- 11 -

512 1.027 928 707 1.063 1.220

-

Centrokomise, čsl. akc. obchodní společnost. Správní rada: Josef Khyn, předseda, Dr. Josef Beck a Dr. Viktor Svoboda, místopředsedové, František Cizner, Dr. Dalibor Kruis, František Matoušek, Ing. Theodor Růžička, Jaroslav Šejd. Ředitelství: František Cizner, Gustav Svoboda, Method Fiala a Karel Müller. Sídlo a ústředí v Praze. Filiálky: Košice, Alexandrie, Cairo; representace: Paříž, New York; samostatné přidružené podniky: Hamburk, London, Tallinn. Akciový kapitál Kč 10,000.000 ve 20.000 akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 5.0 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 61.260. Posl. v. h. 11./5. 1938. Společnost, založená 1921 Bankou československých legií s akc. kap. 10 mil. Kč, provádí exportní a importní obchody všeho druhu. Podnikání firmy dělí se na: a) oddělení koloniální, zahrnující hlavně import kávy, jižního suchého ovoce, čaje, koření, rybích konserv. Prostřednictvím koloniální velkofirmy Karel Kulík (43 filiálek v Praze a na venkově), jejímž jest vlastníkem od roku 1927, účastní se společnost též detailního obchodu. Slovensko a Podkarpatskou Rus zpracovává filiálka v Košicích. K oddělení koloniálnímu je přidružen velkoobchod solí v tuzemsku. b) oddělení vinné, zabývající se velkoobchodem víny slovenskými a dovozem vín zahraničních. c) oddělení exportní, jež zprostředkuje vývoz zboží do zemí, v nichž má společnost filiálky, přidružené podniky nebo representace. Toto oddělení vyváží částečně i na vlastní účet. Dividendy 1921-1922: po 6 %; 1923-1937: po 7 % - 35 Kč. Platebna: Legiobanka. Bursa: Praha. Rok 1929 nejvyšší 765 nejnižší 610 poslední 675 1) 1938 jen do 30./6.

1930 680 610 670

1931 675 635 675


1935 725 660 725

1936 800 720 800

1937 950 775 790

19381) 795 750 750


zásoby

dlužníci

hotovosti1)

efekty

závody

různé

bil. suma

1932 1933 1934 1935 1936 1937

18.902 16.517 16.786 20.126 14.998 21.036

36.315 33.234 31.013 36.396 32.305 31.508

1.301 969 1.596 1.281 1.604 1.339

1.759 1.393 2.287 2.201 2.222 2.215

10.442 10.686 11.526 12.179 12.906 12.792

879 846 870 778 782 951

69.598 63.645 64.078 72.961 64.817 69.841

Pasiva

akc. kap.

reservy

věřitelé2)

banky

různé

zisk

divid. %

1932 1933 1934 1935 1936 1937

10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000

4.600 4.600 4.600 4.700 4.850 4.761

23.792 27.000 27.201 32.183 33.814 30.658

29.882 20.780 21.082 24.734 14.572 22.969

46 74 76 53 268 66

1.278 1.191 1.119 1.291 1.313 1.386

7 7 7 7 7 7


222

Československé bursovní papíry 1938-1939 Účet zisku a ztráty v tisících Kč: osobní bank. věcná režie daně úrok. saldo režie provise 1932 8.449 2.987 549 430 - 2.758 1933 7.419 2.949 462 405 - 2.611 1934 7.548 3.005 479 462 - 2.583 1935 7.201 3.160 513 462 - 2.877 1936 7.540 3.582 738 367 - 2.344 1937 8.013 3.224 906 317 - 2.624 1) Pokladna, valuty, rimesy a devisy, běžné účty u bank. 2) Včetně hypotekárních zápůjček, akceptů a nevyplacených dividend. 3) Výnos nemovitostí, přijaté provise a různé příjmy. Rok

různá vydání 2.353 1.076 749 956 1.161 724

hrubý zisk 18.327 15.099 14.571 14.774 15.852 15.217

jiné3) příjmy 460 905 1.218 1.643 1.374 1.937

přenos 17 109 155 43 50 38

Jindřichovská továrna papíru, akciová společnost, dříve Martin Kink a spol. Správní rada: Otto Freund, předseda, Dr. Philibert Brand, Ing. Fritz Altschul. Siegfried Blumenthal, Leopold Grätzer, Dr. Hermann Hochwald, Ing. František Karel Janeček, Felix Kahler, Ing. Teny Kumpera, Dr. Ing. Walter Schmeil, Dr. Otto Schubert, Dr. Moric Vetter v. d. Lilie. Sídlo a centrála v Praze, závody v Jindřichově na Moravě. Produkce (ve vagónech po 10.000 kg) : Rok

papír

celulosa

lepenka

Rok

papír

celulosa

lepenka

1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930

600 580 613 636 614 559 543

580 600 646 711 702 710 886

80 97 69 70 69 66 56

1931 1932 1933 1934 1935 1936

547 456 313 442 424 474

930 751 628 697 685 740

61 44 15 20 24 28

Akciový kapitál Kč 9,000.000 v 45.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1937: 3.14 mil. Kč. Přenos na 1937: Kč 166.785. Posl. v. h. 10./7. 1937.2) Společnost založená 1908 za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty koncernem LeykamJosefsthal s akc. kap. 2.5 mil. K se sídlem ve Vídni, převzala závody firmy Martin Kink & Co., sestávající z papírny, celulosky (po vyhoření 1919/20 nově vybudována), brusírny, bělírny celulosy, továrny na lesklou lepenku a pily v Jindřichově. V květnu 1921 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům 1:1 po Kr 2.600. Po nostrifikaci 1921 přeloženo sídlo do Jindřichova. V květnu 1929 zvýšen akc. kap. na 9 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 2:1 po Kč 300. Výnosem splacena část závazků, kontrahovaných v souvislosti s prováděním rozsáhlého investičního programu (1928-1933). Společnost vlastní asi 84 ha lesů a jiných pozemků. Reorganisace. Za působnosti starého kartelu papíren, jehož platnost uplynula koncem roku 1935, trpěla společnost nepříznivou kartelní kvótou a v létech 1931-1935 nemohla provésti odpisy a nadto vykázala ztráty. V nové kartelní úmluvě, uzavřené s platností od 1./1. 1936 na dobu 6 let, dosáhla Jindřichovská zvýšení kvoty asi o 15 %, které jí umožňuje lepší využití kapacity. V důsledku toho použila společnost mezi věřiteli vykázané reservy 6.16 mil. Kč k dodatečným odpisům na budovách a zařízeních, jejichž ocenění se tím k 1./1. 1936 snižuje z dosavadních 15.05 na 8.89 mil. Kč. Současně usneseno krýti k 31./12. 1935 vykázanou konečnou ztrátu Kč 422.465 odpisem z reserv. Spolupráce s papírnou Salomoni Grätzer. Počátkem 1937 získala většinu akcií Jindřichova firma Salomon Grätzer v Olomouci. V rámci koncernové spolupráce může Jindřichov svému majoritáři dodávati potřebnou surovinu (celulosu) mimo kartelovou kvótu, což znamená výhody pro obě strany. Dividendy 1908-1918: 0, 5, 8, 8, 8, 8, 0, 4, 8, 8, 8 %; 1919 až 1920 (v K): 12, 20 %; 1921-1928 (v Kč): 15, 71/2, 10, 10, 15, 15, 10, 12 %; 1929-1936: 0. Platebny: Union, Eskomptní. Bursy: Praha, Vídeň. 1) 2)

Počátkem 1937 získala většinu akcií firma Salomon Grätzer v Olomouci. Bilance 1937 do redakční uzávěrky (konec června 1938) nebyla publikována.


223



1930 333 158 183

1931 190 98 116


1935 277 128 269

1936 615 255 600

1937 654 425 490

19381) 485 375 420


závody

zásoby

dlužníci

efekty

pokladna

bil. suma

1930 1931 1932 1933 1934 19352) 1936

9.751 11.004 11.554 14.052 14.204 15. 052 9.335

9.050 4.446 5.010 4.029 4.335 4.011 3.938

7.728 6.270 5.253 4.347

140 132 130 198

306 286 227 257 164 73 155

26.975 22.138 22.345 23.333 25.595 26.018 21.911

Pasiva

akc. kap.

reservy

věřitelé

přenos

zisk

1930 1931 1932 1933 1934 19352) 1936

9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000

3.141 3.141 3.141 3.141 3.141 3.141 3.141

Rok

režie a daně

odpisy

hr. zisk

Rok

režie a daně

odpisy

hr. zisk

999 -

3.472 2.007 1.305

1934 1935 1936

1.120 1.152 1.529

2.238

1.146 1.154 3.933

1930 2.459 1931 2.024 1932 1.781 1) Cenné papíry, směnky a dlužníci. 2) Viz odstavec „Reorganisace“. 3) Včetně pensijního fondu 550.

6.4671) 6.459 8.484 14.512 307 9.692 322 10.204 305 11.193 - 171 13.454 - 450 13.876 - 424 9.6033) Účet zisku a ztráty v tisících Kč:

15 - 17 - 476 - 279 26 2 167

Pražská paroplavební společnost. Správní rada: Ing. Antonín Hanáček, předseda, Ing. Otakar Neudörfel, místopředseda, Ing. Jaroslav Dvořák, Dr. Antonín Gotvald, Ing. Evžen Spunar, Dr. Vladimír Šponar, Dr. Jan Tondl. Sídlo a ředitelství v Praze. Akciový kapitál Kč 2,000.000 v 5000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: žádné. Přenos zisku na 1938: Kč 28.034. Posl. v. h. 24./6. 1938. Společnost založená 1865 provozuje svými parníky pravidelnou dopravu na Vltavě a na Labi na tratích Praha-Štěchovice, Praha-Mělník a Roudnice-Litoměřice. Společnost, ovládaná akcionářem Ferdinandem Napravilem, utrpěla v letech 1933-1936 těžké ztráty, takže jí hrozil konkurs. V zájmu udržení paroplavby z pověření státní správy převzala počátkem 1937 provoz Československá plavební akc. spol. Labská v Praze, která získala většinu akcií, uskutečnila mimosoudní vyrovnání s věřiteli (kvota 25 %) a provádí technickou i obchodní reorganisaci podniku. Stabilisační bilance k 1./1. 1930: z přebytku 3.97 mil. Kč použito 1.2 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 0.8 na 2 mil. Kč vydáním gratisakcií v poměru 2:3 a zbytek 2.77 mil. Kč uložen do stabilisačního fondu. V bilanci 1933 použito Kč 201.050, v bilanci 1934 Kč 535.764 k vyrovnání účtu zisku a ztráty. Restabilisace k 1./1. 1935: zbytku 2.03 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodních zařízení. Dividendy 1900-1918: K 24, 24, 24, 0, 50, 0, 45, 50, 35, 24, 40, 40, 50, 50, 50, 50, 60, 45, 50; 1919-1926: Kč 50, 50, 50, 0, 60, 60, 0, 60; 1927-1931: po 15 % = 60 Kč; 1932-1937: 0. Bursa: Praha. Rok nejvyšší nejnižší poslední

1929 1185 1000 1050


1930 1050 990 990

1931 1000 935 960


1935 375 370 375

1936 -

1937 -

1938 -

224

Československé bursovní papíry 1938-1939 Účet rozvažný v tisících Kč: Aktiva

nemovitosti

lodi

zásoby

dlužníci

hotovosti

různé

ztráta

Bil. suma

1936 1937

512 329

1.300 4.151

35 72

392

14

1 1

518 -

2.366 4.959

Pasiva

akc. kap.

reservy

daně

odpisy

hypotéka

věřitelé

různé

zisk

1936 1937

2.000 2.000

-

36 10

2.383

330 234

294

1 10

28

Pražsko-Duchcovská dráha. Správní rada: Max Kantor, předseda, Hugo Felfel, Rudolf Mendl, Dr. Lotar Morecki, Dr. Karel Wolf-Zdekauer. Sídlo a ředitelství v Praze. Akciový kapitál k 31./12. 1937: kapitál kmenových akcií Kč 10,800.000 (zl. 5,400.000) v 54.000 kmenových akciích po 200 Kč (100 zl.) nominale (původní kmenový kapitál zl. 8,100.000 v 54.000 kmenových akciích po 150 zl. nominale zredukován s platností od 1./4. 1895 na dnešní výši odkolkováním 50 zl. z každé akcie1); kapitál prioritních akcií Kč 3,402.000 v 11.340 prioritních akciích po Kč 300 nominale (původně zl. 4,996.500 ve 33.310 akciích, amortisováno do konce 1937 celkem 21.970 akcií). Reservní fondy k 1./1. 1938: Kč 1,200.000. Přenos zisku na 1938: Kč 72.623. Posl. v. h. 5./4. 1938. Amortisace akcií. Všecky akcie budou v době mezi 1./1. 1896 a 30./6. 1962 vylosovány a vyplaceny jmenovitou hodnotou. Amortisují se nejprve akcie prioritní (nominale Kč 300.-) a po těchto akcie kmenové (nominale Kč 200.-). Podle amortisačního plánu má společnost právo k umoření potřebný počet prioritních akcií místo vylosování nakoupiti též z volného trhu. Za vylosované kmenové akcie vydávají se požitkové listy (za umořené prioritní akcie se požitkové listy nevydávají), které mají po úhradě splátek na amortisaci prioritních a kmenových akcií nárok na superdividendu. Na umořování akcií a 4 % zúročení kmenových a prioritních akcií používá se ročně asi Kč 906.000. Po uhrazení bankovních dluhů (1929) a umoření prioritních akcií (1946) připadá celá státní výkupní renta ve výši Kč 2,939.000 po krytí poplatků a správních nákladů k dobru majitelům kmenových akcií a za tyto vydaných požitkových listů. Půjčky: 3 % markové prioritní obligace z r. 1896, celkem M 48,948.000; zbytek půjčky vylosován částkou M 15,300.000 ke splacení 1./10. 1922 a částkou M 24,270.000 ke splacení 2./1. 1923 a z veliké části splacen. (Společnost kontrahovala k tomuto účelu bankovní dluh ve výši asi Kč 10,000.000.) Protihodnota k výplatě nepředložených obligací v částce M 11,200.000 složena u Obchodního soudu v Praze. Zástavní právo majitelů obligací na státní výkupní rentu bylo 1925 vymazáno. Společnost, založená 1870, předala na základě dohody ze dne 25./7. 1892 všecky železniční trati, vozový park, materiál, dále uhelné doly Magdalena a Viktor ve Strimicích státu za srážek a poplatků prostou roční rentu ve výši K 2,939.000, splatnou ve dvou ročních splátkách až do uplynutí koncese, t. j. 30./6. 1962. Od převratu jest renta vyplácena v Kč. Společnost omezuje se od zestátnění svých tratí na spravování výkupní renty. Rozdělení zisku: Z vykázaného zisku přidělí se 4 % dividenda na všecky akcie, zbytek přiděluje se reservnímu fondu, pokud tento nedosáhl výše Kč 1,200.000; z přebytku vyplácí se superdividenda až do výše Kč 7 na kmenovou akcii aneb požitkový list. Eventuelní další přebytek rozděluje se stejnoměrně mezi majitele prioritních a kmenových akcií nebo požitkových listů. Reservního fondu může býti použito k doplnění dividendy na 4 %. Dividendy kmenových akcií: 1870-1888: 0; 1889-1900: K 6, 8, 12, 8, 5, 6, 7, 8, 8, 8, 8, 8; 1901-1918: K 8, 8, 8, 9, 9, 10, 10, 10, 10, 11, 11, 10, 10, 7, 4, 0, 0, 0; 1919-1928: Kč 0, 0, 8, 8, 8, 8, 8, 8, 12, 19; 1929: Kč 25; 1930-1934: po Kč 28; 1935-1936: po Kč 30 (27); 1937: Kč32 (28.80).


225


Dividendy prioritních akcií: 1888: 22/3 %; 1889-1917: po 4 %; 1918-1920: 0 %; 1921-1927: po 4 %; 1928-1929: 51/3, 71/3 % = 16, 22 Kč; 1930-1934: po 81/3 % = Kč 25; 1935-1936: po Kč 27 (24.30); 1937: Kč 29 (26.10). Platebny: Eskomptní, Union, Živno. Bursa: Praha (kmenové i prioritní akcie). 1) Touto redukcí nominale kmenových akcií nebyla nijak dotčena práva vlastníků kmenových akcií na podíl na zisku; na snížený kmenový kapitál připadá poměrně stejný podíl na zisku jako na dřívější kmenový kapitál nesnížený.


1929 520 424 494

nejvyšší nejnižší poslední 1) 1938 jen do 30./6.

1930 535 485 504

1931 503 418 448

-

-

Kursy kmenových akcií na pražské burse: 1932 1933 1934 450 460 469 365 381 390 425 395 453 Kursy prioritních akcií na pražské burse: 345 360 355 305 296 300 338 300 355

1935 555 451 531

1936 605 510 596

1937 597 515 554

19381) 555 505 520

390 345 385

402 355 384

385 335 365

368 325 360


Pasiva

renta

dlužníci

efekty

různé

Rok

akc. kap.

reserva

kupony

věřit.

zisk

20.000 19.752 19.494 19.225 18.946 18.656 18.354 18.040

410 696 1.074 1.252 1.379 1.821 1.9521) 2.1961)

149 146 145 146

8 8 8 11 9 9 9 19

1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

16.162 15.914 15.656 15.387 15.108 14.818 14.516 14.202

1.200 1.200 1.200 1.200 1.200 1.200 1.200 1.200

96 90 174 146 147 127 165 149

275 294 320 404 368 354 369 402

2.685 2.958 3.226 3.500 3.657 3.987 4.210 4.448

režie

různé

Účet zisku a ztráty v tisících Kč: Příjmy renta

různé

Vydání přenos

Rok

poplatky

platy

spr. nákl.

2.939 61 1930 58 56 70 52 79 2.939 286 1931 59 57 74 42 34 2.939 565 1932 87 56 72 50 12 2.939 35 844 1933 71 66 72 101 8 2.939 1.129 1934 70 106 72 144 19 2.939 4 1.310 1935 63 31 70 56 46 2.939 3 1.501 1936 58 27 71 52 24 2.939 21 1.734 1937 67 36 79 50 14 1) V této položce vedená dávka z majetku ve výši 1.78 mil. Kč (včetně úroků), byla po definitivním zamítnutí rekursu súčtována se zbytkem zisku z roku 1937, čímž v bilanci 1938 nastane příslušný pokles dlužníků i přenosu zisku.

Tatranská elektrická vicinálna dráha úč. spol. Správní rada: Dr. Rudolf Raše, předseda, Dr. Josef Beck, Dr. Václav Girsa, Dr. Jan Halla, Ing. Josef Holý, Ing. Karel Juránek, Josef Khyn, Josef Kukla, Andor Nitsch, Dr. Václav Perek, Dr. August Rath, Dr. Mikuláš Szontágh, Jan Trnka, Pavel Varsik. Ředitel: Ing. František Rejchrt. Sídlo ve Starém Smokovci, správa podniku v Popradě. Akciový kapitál Kč 10,304.800 ve 38.215 (z toho do konce 1937 vylosováno 1621) prioritních a 13.309 kmenových akciích po 200 Kč nominale. Prioritní akcie mají přednostní1) právo na 5 % dividendu. Reservní fondy k 1./1. 1938: Kč 226.405, podpůrný fond Kč 6020. Posl. v. h. 25./5. 1938. Slosování akcií. Všecky akcie jsou umořitelny slosováním v době 90 let, t. j. do 30./7. 2000. Slosování koná se každoročně 30./6., vylosované akcie mají nárok na dividendu do konce obchodního roku, v němž byly vylosovány; příštího 2./1. vyplácejí se jmenovitou hodnotou a zaměňují za požitkové listy, které nemají nároku na dividendu, jinak však požívají stejných práv jako akcie (zejména mají nárok na případnou superdividendu2)).


226


Společnost založena, 1908 se sídlem v Budapešti k vybudování a provozování drah na podkladě koncesní listiny uherského ministerstva obchodu z 30./12. 1907 pro tratě Poprad-Starý Smokovec (elektrická dráha o rozchodu 1 m) a Starý Smokovec-Hrebienok (lanová dráha o rozchodu 1 m). Na podkladě koncesní listiny z 30./7. 1910 byla dráha rozšířena o tratě Starý Smokovec-Štrbské Pleso a Starý Smokovec-Tatranská Lomnica. Platnost koncese končí dne 30./7. 2000, po kterémžto datu přejdou veškeré trati bez jakéhokoliv odškodnění do vlastnictví československého státu. Státu přísluší právo za určitých podmínek dráhu již dříve vykoupiti. Provozní délka tratí činí u elektrické dráhy 35.201 metrů, u lanové dráhy 2.019 metrů, celkem 37.220 metrů. Vozový park sestával koncem roku 1934 z 20 vozů pro dopravu osobní a 32 vozů pro dopravu nákladní. Od 14./1. 1932 je podnik připojen na síť Východoslovenských elektráren úč. spol., Košice. Dnem 1./7. 1922 přešla společnost do zájmové sféry Banky československých legií odkoupením všech prioritních a části kmenových akcií z rukou maďarských. 1924 sídlo společnosti přeneseno do Starého Smokovce. Dividendy prioritních akcií: 1909-1911: 6, 6, 6 K; 1912/13: 5.90 K; 1914-1916: 4, 4, 4 K; 19171918: 0, 6.50 K; 1919-1925 se dividenda nevyplácela, od 1926 se honorují nedoplatky dividend popřevratových let po 5 %; již zaplacena léta 1919-1930 po 5 % = 10 Kč, zbývá doplatit léta 1931-1937. Platebna: Legiobanka. Bursa: Praha (pouze prioritní akcie). 1)

Prioritní akcie mají nárok na doplacení dividendy i v létech pozdějších a pokud nejsou všecky nedoplatky dividend priorit vyřízeny, nemůže býti započato s amortisací kmenových akcií. 2) Rozdělení zisku: amortisační kvóta priorit, 5 % dividenda priorit, amortisační kvóta kmenových akcií, 5 % dividenda kmenových akcií, 20 % tantiéma, zbytek superdividenda priorit, kmenových akcií a požitkových listů stejnoměrně.


1931 348 328 345

1932 355 305 345


1935 360 335 360

1936 360 335 360

1937 345 330 345

19381) 340 335 335


závody

zásoby

dlužníci

efekty

účasti

transita

ztráta

bil. suma

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

19.265 17.702 17.748 17.867 18.274 18.328 19.277

879 726 705 699 650 729 783

1.061 802 749 777 766 715 630

163 868 858 866 868 869 865

50 50 50 50 -

327 270 211 281 229 293 162

96 48 -

21.745 20.418 20.417 20.588 20.787 20.934 21.717

Pasiva

akc.kap.

reservy

daně

věřitelé

transita

zisk

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

10.305 10.305 10.305 10.305 10.305 10.305 10.305

133 136 136 136 139 139 234

238 234 232 232 223 224 226

10.534 9.662 9.742 9.913 10.065 9.867 10.542

3 2 2 2 3 3

532 79 - 96 48 52 399 407

Účet zisku a ztráty v tisících Kč: Vydání

Příjmy

provoz

správa

úroky

daně

odpisy

různé

Rok

provoz

různé

přenos

2.377 2.558 2.500 2.535 2.840 3.099 3.595

609 563 504 487 466 492 555

- 912 - 821 - 735 - 883 - 903 - 787 - 798

154 42 76 62 52 57 76

91 84 76 72 84 92 95

29 11 35 29 23 38 41

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

4.457 3.807 3.498 3.850 4.266 4.686 5.333

230 208 254 266 223 225 229

17 142 79 - 96 - 48 52 6


227


EXOTY A PAPÍRY OFICIELNĚ NEZNAMENANÉ A. BANKY

Anglo-československá a Pražská úvěrní banka. Představenstvo: Správní rada: Dr. Antonín Schauer, předseda, Leo Peterka a Dr. Jindřich Schicht, místopředsedové, Dr. Václav Brachtl, Donald S. Campbell, Harold E. Carter, Arthur G. M. Dickson, Walter S. Draper, Ing. Vilém Hromádko, František Chytil, Ing. Ferdinand Klindera, Bohuslav Kučera, Hanuš Liechtenstein, Otto Mandelík, Dr. Zdeněk Mikulejský, Ing. Dr. Eduard Outrata, František Petschek, Dr. Stanko Švèrljuga, Dr. Karel Trapl, Dr. František Ulrich, Artur Wengraf, Richard Zatloukal. Člen ředitelství: Bohuslav Kučera, vrchní ředitel. Dozorčí rada: Dr. Ladislav Feierabend, Ervín Chobocký, Antonín Krecht, Václav Skřivánek, Josef Tamchyna; náhradníci: Josef Modrý a Ing. Miroslav Skrbek. Ředitelství: Vedoucí ředitelé: Bohuslav Kučera, vrchní ředitel; Dr. Jan Jonáš a Rudolf Klein, ředitelé. Ředitelé: František Herold, Dr. Vilém Nessel, Josef Schnábl, Jaroslav Vokál. Náměstkové ředitele: Doc. Dr. Jan Fröhlich, Dr. Bedřich Gellner, Arnošt Glaessner, Josef Láha, Josef Piek, Dr. Miloslav Poš, Emanuel Příborský, Dr. Jaroslav Přimda, Hanuš Resek, Dr. Emil Rind, Raimund Suchánek, František Šmelhaus, Bohuslav Tomek, Josef Tůma. Centrála v Praze. Filiálky: Aš, Bratislava, Brno, Česká Kamenice, Česká Lípa, Česká Třebová, České Budějovice, Falknov nad Ohří, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Chrudim, Jablonec n. N., Jihlava, Karlovy Vary, Klatovy, Kolín, Košice, Kralupy n. Vlt., Liberec, Litoměřice, Lovosice, Mariánské Lázně, Moravská Ostrava, Most, Náchod, Nový Jičín, Olomouc, Pardubice, Písek, Plzeň, Podmokly, Prostějov, Rakovník, Roudnice n. Lab., Svitavy, Šumperk, Teplice-Šanov, Trutnov, Uherské Hradiště, Ústí n. Lab., Úštěk, Varnsdorf, Vejprty, Znojmo, Žatec; Bělehrad (Jugoslávie), Bukurešť (Rumunsko), Londýn (Anglie), Sofie (Bulharsko). Expositury: Bor u České Lípy, Děčín, Františkovy Lázně, Chabařovice, Kadaň, Karlovy Vary, Schönbach (okres Cheb), Praha I. (ul. 28. října), Praha V., Praha VII. (Holešovice), Praha VIII. (Libeň), Praha X. (Karlín), Praha XII. (Král. Vinohrady). Skladiště: Děčín, Ústí n. Lab. Akciový kapitál Kč 120,000.0001) ve 300.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 18.4 mil. Kč, pensijní fond zaměstnanců 62.3 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: žádný. Posl. v. h. 27./4. 1938. Anglo-československá a Pražská úvěrní banka byla založena roku 1922 pod firmou Angločeskoslovenská banka na základě povolení uděleného československou vládou londýnské Bank of England za účelem převzetí obchodů filiálek Anglo-rakouské banky ve Vídni, pokud ležely na území československé republiky, jakož i k provozování obchodů, vyznačených ve stanovách. Veškeré akcie byly v majetku Anglo-Austrian Bank v Londýně, od níž přešly po její fusi s British Trade Corporation do rukou Anglo-International Bank v Londýně. 1927 přešlo 75 % akcií do majetku československé zájmové skupiny (25 % československý stát, zbytek „Kooperativa“, Škodovy závody, Jiří Schicht akc. spol. [Ústí n. L.], Ignaz Petschek [Ústí n. L.], kníže Liechtenstein). Polovici účasti Anglo-International Bank (t. j. Kč 15,000.000 nominale) získaly v roce 1929 firmy Samuel & Co. v Londýně a A. W. Harriman & Co. v New Yorku. V květnu 1930 převzala banka se zpětnou platností od 1./1. 1929 od roku 1870 stávající Pražskou úvěrní banku v Praze (akc. kap. 100 mil. Kč ve 250.000 akciích po 400 Kč nominale) a od roku 1920 stávající Českou komerční banku v Praze (akc. kap. 75 mil. Kč ve 375.000 akciích po 200 Kč nominale) a v souvislosti s tím změnila svou firmu a zvýšila akc. kap. ze 120 na 235 mil. Kč; nových 287.500 akcií nabídnuto k výměně a sice v poměru 1:1 za akcie Pražské úvěrní banky a 1:10 za akcie České komerční banky. V souvislosti s fusí přešla další značná položka akcií do majetku státní správy, „Kooperativy“ a škodových závodů. www.securityprinting.org

228


V bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů, na cenných papírech, účastech a dlužnících částkou 258.4 mil. Kč; k tomuto účelu použito 9.8 mil. Kč z provozních výsledků, 8.3 mil. Kč z převodu zisku, 125.3 mil. Kč z reserv a 115 mil. Kč z akc. kap., který snížen z 235 na 120 mil. Kč stažením 287.500 akcií. (Z akcií určených k stažení bylo Kč 13,787.600 v majetku banky a zbytek byl dán k disposici bezplatně velkoakcionáři.) Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky: Kovoprůmysl: Akciová společnost dříve Škodovy závody v Plzni, Praha; Československá Zbrojovka, akc. spol., Brno; Železárny Rotava-Nýdek, akc. spol., Praha; Křižík-Chaudoir, měďárna, kabelovna a elektrotechnické závody, akc. spol., Praha; Pražská akumulátorka, akc. spol., Praha; Továrna na filtry a pivovarské stroje, akc. spol. dř. B. H. Hellmann. Praha; Premiér, akc. spol. pro výrobu jízdních kol a strojů, Praha; Elektro-Lux, akc. spol., Praha; Továrna na nábojky a kovové zboží, akc. spol., Rokycany; Ferrovia, Roessemann & Kühnemann, akciové závody pro železniční potřeby, Praha. Keramika: Pražské akciové cihelny, Praha; Sedlecké kaolinové závody, akc. spol., Sedlec; Epiag, první česká akc. spol. pro průmysl porculánový, Karlovy Vary; Spojené továrny na porculán, Dvory, dř. Bratři Benediktové akc. spol., Dvory u Karlových Varů. Chemie: Jiří Schicht akc. spol., Ústí n. L.; Parfumerie a továrna jemných mýdel F. Procháska akc. spol., Praha. Textil: Rico závody akc. spol., Praha; První česká továrna na umělé hedvábí, akc. spol., Praha; Akciové textilní závody Jan Hernych a syn, Ústí n. Orl. Kůže: Továrna na kůže Plunder & Pollak, akc. spol., Litoměřice; Hermann Hirsch, továrny na obuv, akc. spol., Holice. Cukr: Skřivanská rafinerie cukru, akciová společnost, Praha; Bulharsko-česká akc. spol. pro průmysl cukerní, Gorna Orechovica (Bulharsko); Srbsko-česká továrna a rafinerie cukru akc. spol., Čuprija (Jugoslávie); Crvenka, Fabrika Šećera A. D., Crvenka (Jugoslávie). Pivo: Akciový pivovar, Nusle; Parostrojní pivovar a sladovna Mich. J. Kosovljanina akc. spol., Jagodina. Různý průmysl: Calofrig, akc. spol. pro isolační korkový a křeménkový průmysl, Praha; Ditmar Urbach akc. spol., Znojmo; Telefonní automatová společnost pro území Československé republiky, Praha; Generalia, obchodní akc. spol., Praha; Československá plavební akc. spol. Labská, Praha; Československá akciová plavební společnost Dunajská, Bratislava; Československá ústřední prodejna dříví akc. spol., Praha; Pragosa. pražská akc. spol. pro obchod zbožím, Praha. Banky a pojišťovny: Bratislavská všeobecná banka, úč. spol., Bratislava; Československá akciová pojišťovna pro živnosti, obchod a průmysl, Praha.

Dividendy 1922-1927: 0; 1928-1929: 5, 51/2 % = 20, 22 Kč; 1930-1937: 0. 1) Z toho bylo 1937 asi 51 % ve vlastnictví státu, 30 % v majetku syndikátu tuzemských a zahraničních velkoakcionářů a 19 % ve vlastnictví ostatních akcionářů.


hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

celkem

1929 1930 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

345.3 398.7 219.3 186.5 184.7 245.4 307.8 298.0 304.7

412.6 426.0 272.4 248.5 190.9 145.3 138.5 145.5 223.2

315.6 359.0 399.2 395.8 395.9 416.3 447.5 498.9 514.3

209.7 209.0 74.0 73.6 73.0 73.0 73.0 73.0 73.0

3.106.5 3.037.9 2.435.8 2.113.4 1.939.9 1.947.6 1.959.7 2.013.2 2.116.5

101.8 90.7 80.2 77.1 75.1 73.7 75.8 77.5 75.8

17.0 17.0 19.8 22.7 21.3 20.2 14.0 91.5 77.9

4.508.5 4.538.2 3.500.7 3.117.6 2.880.8 2.921.5 3.016.4 3.197.6 3.385.4

Pasiva

kapitál

reservy

fondy

vklady

věřitelé

různé

přenos

zisk

1929 1930 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

235.0 235.0 120.0 120.0 120.0 120.0 120.0 120.0 120.0

139.8 140.8 18.0 18.0 18.1 18.1 18.1 18.2 18.3

52.1 55.0 62.3 62.3 62.3 62.3 62.3 62.3 62.3

1.314.6 1.345.3 1.177.2 1.020.0 916.0 974.9 1.034.5 1.055.8 1.094.4

2.689.2 2.680.6 2.062.0 1.860.2 1.739.8 1.722.3 1.757.4 1.916.0 2.059.7

52.3 60.7 60.7 36.5 24.0 23.2 23.2 24.1 28.2

5.3 6.3 -

20.2 14.6 0.5 0.5 0.6 0.7 0.9 1.1 2.5


229


úrok. saldo

Vydání odměny

různé zisky

věcná režie

osobní režie

daně

odpisy

1929 74.0 45.3 21.3 13.8 87.6 10.5 8.5 1930 71.1 41.6 18.9 13.2 87.3 10.6 6.0 1931 56.8 35.1 250.82) 10.3 71.1 3.7 3.0 1932 38.9 28.5 10.0 7.8 61.1 2.9 2.3 1933 34.4 21.2 8.3 6.8 50.4 2.6 2.0 1934 29.3 19.1 7.5 6.3 44.5 2.4 2.0 1935 29.8 18.2 7.4 6.2 43.7 2.5 2.1 1936 32.6 16.8 8.6 6.1 45.2 3.1 2.5 1937 37.0 18.3 7.4 6.4 46.6 3.3 4.0 1) Bilance po provedení mimořádných odpisů a snížení akciové jistiny. 2) Z toho 10.5 mil. Kč různé příjmy, 115 mil. Kč snížení akciového kapitálu a 125.3 mil. Kč použitá část reserv. 3) Z toho 258.4 mil. Kč odpisy na cenných papírech, účastech a dlužnících a 4 mil. Kč dotace pensijního fondu zaměstnanců.

různé ztráty 262.43) 2.7 1.4 -

Banka československých legií. Představenstvo: Správní rada: MUDr. Rudolf Raše, předseda, JUDr. Augustin Straka a Stanislav Zavadilík, místopředsedové, Josef Doležal, Rudolf Hásek, Dr. Vincenc Charvát, Josef Khyn, Josef Kukla, Eduard Nop, Antonín Pastýřík, Dr. Ing. Karel Skorkovský, Jaroslav Šejd, Otakar Trčka, Bohuslav Václavík, Pavel Varsik. Vedoucí ředitelství: Josef Khyn, vrchní ředitel. Dozorčí rada: Václav Vondrák (předseda), Ing. Theodor Růžička (místopředseda), Josef Ježek, Jaroslav Krysa, Augustin Turka, Václav Šál. Ředitelství: Josef Khyn, vrchní ředitel; JUDr. Josef Beck, Josef Doležal, Josef Holub, Josef Kukla, Karel Skalický, Pavel Varsik, Josef Vojtěchovský, ředitelé; Václav Čermák, Vladimír Holub, Emil Kačer, Rudolf Lehovec, Stanislav Novák, Václav Petr, JUDr. Jan Plessinger, Josef Rybin, JUDr. František Sekava, Miloš Tomandl, Ing. Jan Vykypěl, Václav Zdeněk, místoředitelé. Centrála v Praze; filiálky: Bratislava, Brno, Duchcov, Hradec Králové, Jihlava, Kolín, Komárno, Košice, Louny, Lovosice, Michalovce, Moravská Ostrava, Nové Město nad Váhom, Olomouc, Plzeň, Poprad, Ružomberok, Turnov, Zlaté Moravce, Zvolen, Žilina; expositury 4: Praha I., XI., XII. a XIV.; sezónní směnárny: Sliač, Starý Smokovec, Štrbské Pleso, Tatranská Lomnica. Akciový kapitál Kč 70,000.000 ve 350.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 65 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.7 mil. Kč. Pod. v. h. 30./3. 1938. Ústav vznikl během světové války na Sibiři s úkolem obstarávati finanční transakce československých legionářů. Po dokončení evakuace legionářů byla banka registrována v roce 1921 jako československá akciová společnost se sídlem v Praze, s účelem sloužiti jako základna jednotné hospodářské organisace veškerých československých legionářů. Vnitřní organisace ústavu přizpůsobena zdejším usancím tak, že banka provádí veškeré normální bankovní transakce. V souvislosti s rozšiřováním působnosti zakládány postupně odbočky ústavu po celé republice. Od roku 1926 vyvíjí banka zvýšenou aktivitu na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde afilovala postupně řadu peněžních ústavů, které zčásti přeměnila na své pobočky. V červnu 1930 získán rozhodující vliv ve Slovenské všeobecné úvěrné bance v Bratislavě, z níž po sloučení s rovněž kontrolovanou Americko-Slovenskou bankou v Bratislavě vytvořen opěrný bod k další systematické organisaci slovenských zájmů. Po provedení značné koncentrace kontrolovaných ústavů byla banka v polovici 1936 zúčastněna na těchto slovenských bankách (v závorce počet míst, na nichž je dotyčný ústav zastoupen): Slovenská všeobecná úvěrná banka, Bratislava (24 poboček), Nitrianska všeobecná banka, Nitra (2), Prvá Prievidzská banka, Prievidza (3), Trnavská I. banka úč. spol., Trnava (3), Použská banka, Velký Berezný, Podkarpatskyj Bank, Užhorod (7). www.securityprinting.org

230


Vedle těchto slovenských zájmů patří do sféry banky 10 lidových úvěrních ústavů, dále Záložna na Florenci v Praze s 8 pobočkami a Záložna čsl. legionářů v Českých Budějovicích. Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek z nahodnocení nemovitostí ve výši 35 mil. Kč uložen do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: celé částky 35 mil. Kč použito k snížení hodnoty nemovitostí, inventáře a účastí. Průmyslový koncern. Banka jest zúčastněna na následujících podnicích, které sama založila: Centrokomise, čsl. akc. obchodní společnost v Praze; Naftaspol, akc. spol. pro obchod minerálními oleji v Praze; Legiografie, grafické a vydavatelské podniky legionářské akc. spol. v Praze; Komenský, vydavatelská a literární spol. s r. o. v Bratislavě; Pragovar, akc. pivovar v Praze; Legiolom, společnost s r. o. v Bratislavě; Keramika, společnost s r. o. v Blovicích; Legie, akciová pojišťovna v Praze; Československá rejdařská společnost s r. o. v Praze; Techna, společnost s r. o. v Praze; Janyška a spol., akciová společnost pro výrobu klobouků ve Valašském Meziříčí; Messing a Glesinger, spol. s r. o. v Mor. Ostravě; Bohemia, mezinárodní dopravní akc. spol. v Praze; Česká kolonisační společnost s r. o. v Praze. Konsorciální účasti: Akciová společnost Mladoboleslavského lihovaru. Mladá Boleslav; Tatranská elektrická vicinálna dráha, úč. spol. ve Starém Smokovci; Hotel Sport, Hrebienok; Radiotechna, společnost s r. o. v Přelouči; Užhorodský kamenolom, akc. spol. v Užhorodě; Užhorodský liehovár, rafineria a svobodné skladiště, úč. spol., Užhorod; Silika, akc. spol. pro výrobu stavebních hmot v Řeži u Prahy; Solné mlýny, společnost s r. o. v Olomouci; Vltavsko-Labská doprava, společnost s r. o. v Praze: Československá plavební akc. spol. Labská v Praze; Československá plavební akc. spol. Dunajská v Bratislavě; Slovenka, továren na pletené zboží v Turčanskom Sv. Martine; Metallum, kovohuť, společnost s r. o. ve Zdicích; Rudolf Jakl, společnost s r. o. v Praze.

Dividendy 1921-1924: po 6 %; 1925-1927: 61/2, 7, 7 %; 1928 až 1931: po 8 % - 16 Kč; 19321937: po 6 % = 12 Kč. Bursa: Praha (kulisa exotů).

1)

Podle knihy akcionářů k 31./12. 1932 v rukou 13.830 akcionářů.


1927 250 200 250

1928 265 225 255

1929 280 250 260

1930 307 260 290

Kursy na pražské burse (exoty): 1931 1932 1933 300 295 290 280 290 280 230

1934 220

1935 220 210 220

1936 220

1937 245 210 225


hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

celkem

1930 1/1 31 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

125.0 125.0 113.9 114.3 108.8 98.5 98.5 135.8 160.8 141.8

131.4 131.4 106.5 82.0 96.1 75.2 75.2 67.4 71.1 62.9

126.4 126.4 115.0 102.7 102.0 103.6 103.6 97.2 104.9 95.8

50.7 50.7 57.9 57.6 50.1 48.9 37.0 38.5 40.6 41.0

765.5 765.5 777.6 742.1 779.1 756.3 756.3 753.4 838.3 874.1

26.8 61.8 64.2 63.3 64.6 63.0 39.9 38.2 37.5 37.6

43.7 43.7 45.3 36.4 34.3 33.6 33.6 38.3 40.2 42.1

1.269.5 1.304.5 1.280.4 1.198.4 1.235.0 1.179.1 1.144.1 1.168.8 1.293.4 1.295.3

Pasiva

kapitál

reservy

stab. fond

vklady1)

věřitelé

různé

přenos

zisk

1930 1/1 31 1931 1932 1933 1934 1/1 352) 1935 1936 1937

70.0 70.0 70.0 70.0 70.0 70.0 70.0 70.0 70.0 70.0

64.5 64.5 65.0 65.0 65.0 65.0 65.0 65.0 65.0 65.0

35.0 35.0 35.0 35.0 35.0 -

333.6 333.6 358.1 395.3 444.5 463.2 463.2 491.4 512.5 564.8

754.7 754.7 706.4 596.7 581.5 506.1 506.1 498.5 599.4 546.8

38.8 38.8 38.7 31.3 33.9 34.0 34.0 38.1 40.5 42.7

0.1 0.1 0.2 0.1 0.1 0.2 0.2 0.4 0.5 0.6

7.7 7.7 6.9 5.0 5.0 5.6 5.6 5.4 5.5 5.4


úrok. saldo

1930 17.4 1931 20.7 1932 12.6 1933 15.0 1934 15.1 1935 15.4 1936 15.4 1937 16.2 1) Včetně hypotečních zápůjček. 2) Restabilisace 1./1. 1935.


Vydání odměny

různé zisky

věcná režie

osobní režie

daně

odpisy

různé ztráty

11.8 11.4 8.9 11.2 9.6 7.8 7.9 8.1

6.0 4.5 6.8 5.3 5.0 5.1 4.6 4.9

4.1 3.7 3.4 3.2 2.8 2.9 2.6 3.1

17.8 17.0 15.7 17.8 17.5 17.0 16.8 17.2

2.4 1.4 1.5 2.3 1.3 1.9 2.1 2.4

2.1 1.4 1.6 2.0 2.2 1.2 1.1 1.2

1.2 6.1 1.0 1.3 0.1 -

231


Deutsche Agrar- und Industriebank. Představenstvo: Správní rada: Ottokar Westphalen-Fürstenberg, předseda, Arwed Grohmann a Johann Frodl, místopředsedové, Wilhelm Ettl, Ing. Rudolf Fügner, Adolf Gabriel, Carl Maria Hergel, Johann Jahnel, Josef J. Olbrich, Walther Olbrich, Franz Anton Thun-Hohenstein, JUDr. Karl WaldsteinWartenberg. Dozorčí rada: Adolf Gross, Josef Kahler, Herbert Späte, Georg Schreiner, Erwin Trautzl; náhradníci: Gustav Schmidt, Dr. Otto Wenzelides. Ředitelství: Viktor Ulbrich, Robert Klaus, Otto Totzauer, ředitelé; Willi Hufsky, Kurt Asboth, Josef Lenner, Andreas Wilfer, Hans Zimmer, náměstkové ředitele. Centrála v Praze; filiálky: Bilina, Brno, Bruntál, Děčín, Horní Litvínov, Horšův Týn, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Krumlov, Liberec, Mariánské Lázně, Opava, Podmokly, Rumburk, Stříbro, Svitavy, Šluknov, Teplice-Šanov, Ústí nad Labem, Žatec; platebna: Postoloprty. Akciový kapitál Kč 48,000.000 ve 150.000 akciích po Kč 320 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 7.4 mil. Kč, pensijní fondy zaměstnanecké 1.94 mil. Kč. Přenos na 1938: žádný. Posl. v. h. 30./6. 1938. Banka založená 1912 má za účel podporování německých zemědělských a lesnickohospodářských, jakož i průmyslových a obchodních závodů, podniků a organisací. Původní akc. kap. 4 mil. K zvýšen 1913 na 6, 1918 na 8 a 1919 na 12 mil. K. Po převratu se vzrůstajícím rozsahem obchodu zvýšen akc. kap. postupně: 1920 na 16 mil. Kč (3:1 po Kč 550 akcionářům, po Kč 580 neakcionářům), 1921 nejprve na 24 mil. Kč (2:1 po Kč 520 akcionářům, po Kč 550 neakcionářům) a koncem roku na 32 mil. Kč (3:1 po Kč 500 resp. po Kč 530). V prosinci 1927 provedeno zvýšení na 60 mil. Kč (akcionářům 7:8 po Kč 430). V bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů na cenných papírech, účastech a dlužnících v celkové částce 21.5 mil. Kč; k odpisům použito 1 mil. Kč z provozních zisků, 8.5 mil. Kč z reserv a 12 mil. Kč z akciové jistiny, která snížena z 60 na 48 mil. Kč odkolkováním nominale akcií ze 400 na 320 Kč. V. h. z 30./6. 1938 usneseno převzetí Deutsche Bank für Industrie, Handel, Gewerbe und Landwirtschaft, G. m. b. H. v Šumperku s 8 pobočkami v severomoravsko-slezském území. Přejímaný ústav, jehož podíly byly z 80 % v majetku likvidující Centralbank der deutschen Sparkassen, vykazuje kmenový kapitál 10 mil. Kč a cizí prostředky ve výši asi 53 mil. Kč. Průmyslový koncern: Do zájmové sféry banky patří tyto větší podniky: Siemens, akc. spol. pro výrobu elektrických zařízení v Praze; Kali A. S., Praha; „Concordia“, všeobecná pojišťovací akc. spol. v Liberci; Aussiger Hotel-A. G., Ústí n. L.; Deutsche Bodenverkehrsgenossenschaft r. G. m. b. H., Praha; Deutsche Hopfenverkehrsgesellschaft G. m. b. H., Žatec;

Dividendy 1912-1918: 41/2, 41/2, 0, 5, 6, 7, 4 %; 1919-1927: 6, 61/2, 61/2, 5, 5, 4, 4, 4, 4 %; 19281930: 4, 4, 3 %; 1931-1937: 0. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

celkem

1930 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

66.5 55.2 54.0 26.8 36.1 41.5 48.4 84.2

56.0 44.1 42.6 34.3 18.5 27.0 35.2 35.2

99.3 122.9 103.2 86.1 86.1 108.0 102.6 114.9

7.8 4.2 3.5 3.5 3.5 4.1 5.0 5.2

476.4 390.9 329.6 325.9 318.1 333.1 357.2 353.3

15.5 18.5 19.1 18.9 16.7 19.0 20.2 20.2

5.5 6.0 6.5 6.7 8.4 5.0 6.7 7.6

727.0 641.8 558.5 502.2 487.4 537.7 575.3 620.6

Pasiva

kapitál

reservy

fondy

vklady

věřitelé

různé

přenos

zisk

1930 19311) 1932 1933 1934 1935 1936 1937

60.0 48.0 48.0 48.0 48.0 48.0 48.0 48.0

14.1 7.3 7.3 7.3 7.3 7.3 7.3 7.4

1.8 1.8 1.9 1.9 1.9 1.9 1.9 1.9

250.1 225.7 197.5 150.1 142.2 150.6 172.9 193.1

388.1 352.7 296.6 289.1 283.9 325.3 341.4 367.3

9.4 6.0 6.8 5.4 4.0 4.4 3.6 2.7

0.2 0.1 0.2 0.3 -

3.4 0.1 0.1 0.1 0.1 0.2 0.2 0.2


232


úrok. saldo

Vydání odměny

různé zisky

věcná režie

osobní režie

daně

1930 11.6 6.3 4.6 2.0 14.1 0.5 1931 11.6 4.6 22.32) 2.0 13.6 0.7 1932 10.2 4.0 4.4 1.9 12.8 0.5 1933 9.7 3.5 2.0 1.4 10.7 0.5 1934 9.1 2.9 2.4 1.2 9.4 0.5 1935 9.6 2.9 2.1 1.1 9.1 0.5 1936 10.9 3.0 2.5 1.0 9.3 0.6 1937 11.3 3.5 2.1 1.1 4.5 0.6 1) Bilance po provedení mimořádných odpisů a snížení akciové jistiny. 2) Z toho 1.8 mil. Kč různé zisky, 12 mil. Kč snížení akciového kapitálu a 8.5 mil. Kč použitých reservních fondů. 3) Odpisy na cenných papírech, účastech a dlužnících.

odpisy

různé ztráty

0.6 0.6 0.5 0.5 0.6 0.6 0.6 0.6

1.9 21.53) 2.6 2.1 2.7 3.2 4.8 9.9

Slovenská všeobecná úverná banka. Představenstvo: Správní rada: Fedor Houdek, předseda, Josef Khyn a Dr. Josef Beck, místopředsedové, Anton S. Ambrose, Michal Korman, Josef Kukla, Anton Mederly, Dr. Ľudevít Ruhmann, Dr. Viktor Stein, Rudolf Utěšil, Pavel Varsik. Vedoucí ředitel: Rudolf Utěšil. Dozorčí rada: Dr. Martin Mičura (předseda), Jaroslav Kozel (místopředseda), Josef Dřímal, Ing. Rudolf Fric, František Odložilík, Dr. Gejza Řehák, Josef Vojtěchovský. Ředitelství: Eugen Breyer, Ľudevít VI. Falta, Karol Mach, Karol Šnor, Ernest Weisz, ředitelé. Centrála v Bratislavě; filiálky: Banská Bystrica, Bardejov, Berehovo, Dunajská Středa, Kežmarok, Košice, Lučenec, Malacky, Mukačevo, Nitra, Nové Zámky, Prešov, Rožňava, Skalica, Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Saštín, Topolčany, Tornaľa, Trenčín, Užhorod, Vranov; 2 směnárny v Bratislavě. Akciový kapitál Kč 50,000.000 ve 250.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 10.8 mil. Kč, pensijní fondy 1.6 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 89.895. Posl. v. h. 8./4. 1938. Banka založená 1921 s akc. kap. 50 mil. Kč za součinnosti Ungarische Allgemeine Creditbank, České eskomptní banky a úvěrního ústavu a Americko-slovenské banky, převzala likvidující filiálky a obchod Ungarische Allgemeine Creditbank na Slovensku. Postupně afilována řada slovenských provinciálních peněžních ústavů, z nichž některé převzaty a přeměněny na vlastní filiálky. S platností od 1./1. 1933 převzata fusí Americko-sloven-ská banka v Bratislavě, Spišsko-Novoveská úvěrná banka úč. spol. ve Spišské Nové Vsi a Hospodárska úverná banka úč. spol. v Tornaľe. S platností od 1./1. 1934 fušována Novozámska ľudová banka úč. spol. v Nových Zámkoch. S platností od 1./1. 1935 převzata fusí Berego-Mukačevská banka v Mukačevě a Ústředná ľudová banka Žitného ostrova úč. spol. v Dunajské Strede. (Viz též text o Bance československých legií.) Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 10 mil. Kč vzniklý nahodnocením nemovitostí uložen do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: celého přebytku 10 mil. Kč použito k snížení hodnoty nemovitostí a účastí. Průmyslový koncern. Do zájmové sféry ústavu patří tyto podniky: Úč. spol. pre stavebný a drevársky priemysel v Košicích; Spojená stavebná úč. spol. v Bratislavě; Berehovské skladiště plodin a zboží, akc. spol., Berehovo; Ekonomia poľnohospodárska úč. spol. v Bratislavě; Brázda, poľnohospodárska úč. spol., Bratislava; Slovenská Grafia úč. spol., Bratislava.

Dividendy 1922-1923: 5, 6 %; 1924-1930: 0; 1931-1937: po 3 % = 6 Kč. Platebna: Legiobanka. 1) Většina akcií (asi 70 %) přešla v červnu 1930 z majetku České eskomptní banky a úvěrního ústavu v Praze a Ungarische Allgemeine Creditbank v Budapešti do vlastnictví Banky československých legií v Praze, která prostřednictvím Americko-slovenské banky v Bratislavě kontrolovala již delší dobu zbývajících asi 30 % akcií. Kupní cena činila Kč 150 za 1 akcii.


233


hotovosti

směnky

efekty

účasti

dlužníci

budovy

různé

bil. suma

1931 1932 1933 1934 1/1 354) 1935 1936 1937

26.3 26.4 29.3 39.6 44.3 44.1 42.7 27.7

77.4 62.2 76.1 75.9 95.5 94.4 87.8 79.0

27.8 23.9 48.1 50.1 53.7 44.4 44.5 67.5

19.8 19.5 20.2 18.8 12.8 15.6 16.4 18.5

212.1 192.3 257.2 255.1 279.7 290.6 309.4 304.0

25.3 25.1 35.1 36.4 27.0 26.6 26.1 26.1

2.5 2.4 3.2 3.2 3.8 4.3 3.3 3.2

391.3 351.7 469.1 479.1 516.8 520.0 530.2 526.1

Pasiva

akc. kap.

reservy

fondy

vklady

věřitelé

různé

přenos

zisk

1931 1932 1933 1934 1/1 354) 1935 1936 1937

50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0 50.0

19.61) 19.8 19.9 20.1 10.1 10.2 10.3 10.5

1.4 1.5 1.6 1.6 1.6 1. 6 1.6 1.6

217.0 201.9 260.9 276.6 313.0 328.6 325.3 335.9

96.0 69.6 130.3 123.4 134.2 121.0 134.6 120.5

4.4 6.1 3.7 4.7 5.0 5.8 5.6 4.9

0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1 0.1

2.8 2.7 2.6 2.6 2.9 2.7 27 2.6

daně

odpisy

různé ztráty

0.43 0.80 1.02 1.00 1.14 0.85 0.97

0.51 0.25 0.48 0.50 0.36 0.52 0.39

1.88 0.45 1.11 1.84 0.70


úrok. saldo

Vydání odměny

1931 9.01 6.65 1932 7.89 5.63 1933 9.96 5.32 1934 9.75 4.70 1935 9.56 4.05 1936 10.15 4.14 1937 10.42 4.16 1) Včetně stabilisačního fondu 10 mil. Kč. 2) Z toho připadá na odbytné 1.97 mil. Kč.

různé zisky

věcná režie

2.31 1.21 1.34 1.20 3.96 1.78 2.18

1.93 1.48 1.59 1.45 1.34 1.39 1.31

osobní režie

10.432) 9.00 10.923) 8.93 10.19 10.63 10.84 3) Z toho odbytné 1 mil. Kč. 4) Restabilisace k 1./1. 1935.

Všeobecná družstevní banka v Praze. Představenstvo: Správní rada: František Veselý, předseda, Rudolf Pokorný, místopředseda, Bohumír Bönisch, Vilém Bräuner, Rudolf Fischer, František Knytl, Robert Kolínský, Karel Komeda, Rudolf Kreisky, Josef Kufner, Jaroslav Metal, Josef Moravec, Jaroslav Půst, Josef Vaniček, Josef Waldmann. Dozorčí rada: Václav Beneš (předseda), Čeněk Kammermayer (místopředseda), Jan Kraus, František Modráček, Alois Pokorný, Vojtěch Schneller, Václav Volf. Ředitelé: Karel Komeda, vedoucí ředitel; Josef Waldmann, zástupce vedoucího ředitele. Centrála v Praze; expositury v Brně a Moravské Ostravě. Akciový kapitál Kč 10,000.000 v 50.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 8.9 mil. Kč. Přenos na 1938: žádný. Posl. v. h. 2./4. 1938. Banka založená 1920 za účasti Ústředního svazu československých družstev a Velkonákupní společnosti konsumních družstev s akc. kap. 3 mil. Kč, má za účel soustředění a bankovní využití volných prostředků jakož i finanční podporu družstev všeho druhu. 1921 zvýšen akc. kap. na 5 mil. Kč, 1937 na 10 milionů Kč. Banka je členem konsorcia pro státní úvěrové operace. Dividendy 1920-1926: 4, 6, 6, 6, 53/4, 6, 7; 1927-1930: po 8 %; 1931-1932: 6, 6 %; 1933-1934: 5, 6 %; 1935: 7 % = 14 (12.60) Kč; 1936-1937: po 8 % = 16 (14.40) Kč. Účet rozvažný v tisících Kč: Aktiva

hotovosti

směnky

efekty

dlužníci

budovy

různé

bil. suma

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

23.530 36.326 32.690 47.497 61.884 57.398 83.180

695 2.026 1.846 4.274 21.789 28.818 10.555

17.644 16.658 24.0481) 26.3131) 29.3651) 35.1261) 47.8761)

131.949 132.912 108.293 100.820 92.565 90.589 114.587

3.263 3.200 3.126 3.051 2.976 2.939 2.884

634 511 1.111 1.367 599 1.082 833

177.715 191.633 171.114 183.322 209.178 215.952 259.915


234


akc. kap.

reservy

vklady

věřitelé

různé

zisk

přenos

1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937

5.000 5.000 5.000 5.000 5.000 5.000 10.000

5.060 5.548 6.037 6.373 6.776 7.395 8.149

40.049 42.600 41.493 43.375 44.621 60.753 62.890

112.045 128.516 109.759 119.628 138.908 129.674 173.990

14.719 9.125 8.204 8.196 12.830 11.884 3.446

842 844 621 750 1.043 1.246 1.440

-

Účet zisku a ztráty v tisících Kč: Příjmy Rok

úrok. saldo

1931 2.274 1932 2.434 1933 2.247 1934 2.372 1935 2.596 1936 3.425 1937 3.460 1) Z toho 1.125 účasti.


Vydání odměny

různé zisky

věcná režie

osobní režie

daně

odpisy

různé ztráty

549 568 468 482 595 769 1.009

111 46 95 529 507 365 180

559 600 652 558 589 661 721

1.283 1.280 1.361 1.372 1.404 1.599 1.727

161 232 84 618 578 962 675

74 75 75 75 75 75 76

14 17 17 11 10 15 10

235


B. PRŮMYSLOVÉ PODNIKY

Akcionářský pivovar na Smíchově. Správní rada: MUDr. Antonín Novák, předseda, Otto Wiesenberger, místopředseda, František V. Jeřábek, Gustav Kraffer, Rudolf Pšenička, Adolf Solnař. F. M. Steyskal, Zdeněk Zavřel. Sídlo, ředitelství a závody v Praze-Smíchově. Akciový kapitál Kč 60,000.000 ve 12.000 akciích po Kč 5000 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 9.6 mil. Kč, stabilisační fond 20.1 mil. Kč, zaměstnanecké fondy 5.7 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.85 mil. Kč. Posl. v. h. 13./3. 1938. Společnost založená 1869 vybudovala na Smíchově pivovar, který je stálými investicemi udržován na výši moderní pivovarské techniky. Původní akc. kap. 400.000 zl. zvýšen do 1878 (ve 2 emisích) na 678.800 zl. 1880 staženo 75 akcií, čímž redukce na 663.800 zl. 1892 zvýšen akc. kap. na 800.000 zl. a 1895 na 900.000 zl. Roku. 1899 další zvýšení na 2,000.000 K. 1922 provedeno nakolkováním akcií ze 400 na 600 Kč k tíží reserv zvýšení na 3 mil. Kč a 1925 nakolkováním akcií ze 600 na 800 Kč k tíži přenosu zisku z obchodního roku 1924/25 další zvýšení na 4 mil. Kč. Stabilisační bilance k 1./10. 1927: z přebytku 50.6 mil. Kč použito 1928 8 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 4 na 12 mil. Kč nakolkováním akcií z 800 na 2000 Kč a vydáním gratisakcií v poměru 5:1; 1932 použito dalších 12 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 12 na 24 mil. Kč nakolkováním akcií ze 2000 na 4000 Kč; zbylých 30.6 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Restabilisace k 1./10. 1934: 10.5 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 20.1 mil. Kč ve stabilisačním fondu. 1935 zvýšen akc. kap. z dosavadních 24 na 60 mil. Kč bezplatným nakolkováním nominale akcií ze 4000 na 10.000 Kč. Potřebných k tomu 36 mil. Kč použito částkou 34.71 mil. Kč z reserv (z toho 14.75 mil. Kč vedených mezi věřiteli) a částkou 1.29 mil. Kč z přenosu zisku. 1937 rozpůleny dosavadní akcie na nové kusy po Kč 5.000 nominale. Dividendy 1900/01-1920/21 (nominale 400 K): průměrná dividenda 51.8 % = 207.20 K; 1921/22-1924/25 (nominale 600 Kč): 400, 440, 440, 440 Kč; 1925/26-1927/28 (nominale 800 Kč): 500, 600, 800 Kč; 1928/29-1931/32: 1100, 1300, 1300, 1300 + 200 bonus t. j. 1500 Kč; 1932/33 (nominale 4000 Kč): 1300 Kč; 1933/34: 1300 Kč; 1934/35 (15 měsíců): 1900 Kč v 2 splátkách, z nichž I. 1000 Kč a II. 900 (810) Kč; 1936: 1650 (1485) Kč; 1937 (rozpůlené akcie): 850 (765) Kč. Platebny: Občanská záložna na Smíchově, Anglo-Prago, Živno. Bursa: Praha (kulisa exotů). Kursy koncem 1919-1928: 9000, 10.000, 11.000, 9000, 11.250, 10.500, 13.500, 14.500, 23.000 32.000. Kursy na pražské burse: Rok 1930 1931 1932 1933 nejvyšší 30500 30500 30400 33000 nejnižší 28500 29000 25000 27500 poslední 28500 29000 28500 30500 1938 (do 30./6.): nejvyšší 37.400, nejnižší 29.500, poslední 35.500. 1) Vesměs kursy za rozdělené akcie.

1934 36500 30000 36500

1935 56700 37300 53600

1936 56700 45000 56700

1937 395001) 277501) 326001)

Výroba piva hl: 1872/73 1880/81 1888/89 1902/03 1910/11 1914/15 1918/19 1919/20 1920/21


31.776 81.500 110.000 492.250 604.000 419.919 126.258 248.848 370.367

1921/22 1922/23 1923/24 1924/25 1925/26 1926/27 1927/28 1928/29 1929/30

372.642 400.250 475.000 501.700 537.250 585.197 653.628 714.500 741.295

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1/10-31/12 34 1/1-31/12 35 1936 1937 -

712.080 701.130 642.110 675.006 152.992 710.370 737.560 816.480 -

236


závody

zásoby

banky

dlužníci

efekty

pokladna

celkem

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1/10 346) 1934/35 1936 1937

53.2 50.3 48.5 50.9 40.4 39.0 44.6 46.5

18.2 11.0 13.3 20.1 20.1 17.6 23.5 23.1

37.5 -

4.2 48.2 47.6 41.8 41.8 43.7 40.7 44.8

4.2 10.7 17. 2 16.9 16.9 19. 6 13.8 10.4

0.2 0.2 0.3 0.1 0.1 0.2 0.3 0.4

117.6 120.4 126.9 129.8 119.3 120.1 122.9 125.2

Pasiva

kapitál

reservy

stab. fond

fondy

věřitelé

přenos

zisk

1930/31 1931/32 1932/33 1933/34 1/10 346) 1934/35 1936 1937

12.0 12.0 24.0 24.0 24.0 60.0 60.0 60.0

19.9 20.9 23.9 25.9 25.9 7.6 9.6 9.6

42.6 42.6 30.6 30.6 20.1 20.1 20.1 20.1

3.7 4.2 4.9 5.4 5.4 5.2 5.5 5.7

23.1 21.7 26.8 26.9 26.9 9.1 11.3 13.3

2.4 4.7 3.9 3.8 3.8 2.5 2.9 2.8

13.9 14.3 12.8 13.2 13.2 15.6 13.5 13.7

uhlí-led4)

hr. zisk5)

úroky

88.3 89.5 83.2 86.6 106.2 90.1 97.9

+ 1.9 + 2.4 + 2.9 + 2.6 + 3.6 + 2.1 + 2.3


1)

odpisy

daně

1930/31 6.8 49.4 1931/32 6.0 51.0 1932/33 5.4 48.6 1933/34 6.8 50.6 1934/35 7.5 60.8 1936 7.4 50.1 1937 9.1 54.1 1) Amortisace, odpisy a udržování závodních zařízení. 2) Správní náklady. 3) Mzdy a služné.

režie2) 3.8 4.2 3.3 3.2 5.2 4.3 5.4

platy3)

12.4 3.9 12.8 3.7 12.5 3.6 11.8 3.7 15.8 4.9 13.3 3.6 13.7 4.2 4) Výdaje za uhlí a led. 5) Výnos piva, odpadků a domů. 6) Restabilisace k 1./10. 1934.

Česká zbrojovka akc. spol. v Praze. Správní rada: Jaroslav Šimek, předseda, Ing. Jaroslav Hásek, místopředseda, Jan Dubický, Václav Holubek, Ing. Otakar Husák, Jindřich Marek, JUDr. Josef Prunar. Ředitelství: Miloš Borovička, Josef Hrubý, Václav Kocourek. Sídlo v Praze, továrny ve Strakonicích a Uherském Brodě (závod Kralupy zastaven). Akciový kapitál Kč 5,000.000 ve 25.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 1.1 mil. Kč. Posl. v. h. 11./6. 1938. Společnost, založená 1920 pod firmou „Hubertus“, převzala k dalšímu provozování firmu Josef Wenisch a spol. v Praze. Původní akc. kap. 1.5 mil. Kč zvýšen 1921 na 5 mil. Kč. S platností od 1./1. 1922 převzata Jihočeská zbrojovka spol. s r. o. ve Strakonicích a firma změněna na dnešní znění. Akc. kap. zvýšen při této příležitosti na 8 mil. Kč. Těžké ztráty let 1922/23 vyžádaly si sanace společnosti, jejíž kapitál snížen na 2 mil. Kč složením akcií v poměru 4:1; současně zvýšen kapitál na 4 mil. Kč. Roku 1929 zvýšen akc. kap. na 5 mil. Kč a novou emisí získány všecky akcie (1.25 mil. Kč) Továrny na součástky kol akc. spol. v Kralupech, která převzata fusí. Výroba kol a jejich součástek byla přenesena do nově vybudované továrny ve Strakonicích (1937 rozšířena) a závod v Kralupech zastaven. 1937 vybudován pobočný závod v Uherském Brodě. Společnost vyrábí civilní a vojenské střelné zbraně, motocykly, velocipédy a jejich součástky, předměty jemné mechaniky a j. Značný export. Dividendy 1920: 10 %; 1921-1926: 0; 1927-1930: 5, 6, 6, 5 %; 1931-1934: 0; 1935: 6 % = 12 (10.80) Kč; 1936: 8 % - 16 (14.40) Kč; 1937: 10 % = 20 Kč netto. Platebna: Průmyslová. Bursa: Praha (kulisa exotů). Kursy 1935: nejvyšší 400, nejnižší 280, poslední 380; 1936: nejvyšší 950, nejnižší 400, poslední 905; 1937: nejvyšší 1130, nejnižší 600, poslední 630; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 750, nejnižší 520, poslední 660. www.securityprinting.org

237


závody

zásoby

dlužníci

účasti

hotovost

záruky

bil. suma

1932 1933 1934 1935 1936 1937 Pasiva

14.14 12.97 11.04 10.79 12.58 22.49 akc. kap.

28.04 20.08 13.12 13.91 21.46 33.70 reservy

3.00 8.28 5.94 4.82 7.08 6.13 směnky

0.34 0.38 0.20 0.16 0.63 0.64 věřitelé

0.02 0.04 0.03 0.04 0.11 0.06 záruky

2.30 2.44 3.23 8.68 25.56 9.65 transita

47.85 44.19 33.57 38.40 67.42 72.67 přenos

zisk

1932 1933 1934 1935 1936 1937

5.00 5.00 5.00 5.00 5.00 5.00

1.02 1.02 1.02 1.02 1.05 1.07

1.67 1.31 0.35 0.67 0.97 0.96

37.63 33.87 23.58 22.19 34.21 54.461)

2.30 2.44 3.23 8.68 25.56 9.65

0.15 0.43 0.22 0.28 0.63

0.05 0.08 0.12 0.16 0.18 0.16

0.03 0.04 0.04 0.40 0.45 0.74

Účet zisku a ztráty v milionech Kč: správní náklady 1932 0.99 1933 0.95 1934 1.19 1935 1.57 1936 1.87 1937 2.30 1) Včetně daňové reservy 2.34. Rok

různé výlohy

úroky

daně

odpisy

hrubý zisk

různé výnosy

0.72 0.75 1.12 1.47 1.60 2.47

3.51 3.20 3.06 1.85 2.21 2.42

0.48 0.94 0.75 0.92 1.48 4.74

1.19 1.71 2.69 1.72 1.81 4.17

6.90 7.56 8.82 7.89 9.37 16.81

0.03 0.02 0.03 0.05 0.05 0.04

Jäklův železářský průmysl, akc. spol. Správní rada: Robert Pollak, předseda, August Lengsfeld a Dr. Bedřich Petřina, místopředsedové, Dr. Rudolf Gallati, Dr. Jindřich Chylík, Dr. Pavel Koretz, Karel Kress, Dr. František Oberthor, Jan Planner. Sídlo, ředitelství a závody ve Frýštátě. Akciový kapitál Kč 10,600.0001) v 53.000 akciích po 200 Kč nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 3.8 mil. Kč. Přenos na 1938: 0.26 mil. Kč. Posl. v. h. 28./6. 1938. Společnost vznikla 1927 za součinnosti Länderbanky zakcionováním stejnojmenné společnosti s r. o. Podnik vyrábí různé druhy rour a profilového železářského zboží. Člen mezinárodního kartelu rouroven. Dividendy 1926-1927 (2 roky): Kč 8; 1928-1931: Kč 20, 24, 24, 16; 1932-1935: 0; 1936-1937: po Kč 9. Platebna: Länderbanka. Bursa: Praha (záznam povolen, zavedení dosud neprovedeno). 1)

Velkoakcionáři: skupina Pollakova, skupina Ringhofferova a Länderbanka. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

závody

zásoby

dlužníci

efekty

hotovost

různé

bil. suma

1935 1936 1937

7.59 7.00 7.14

6.80 4.85 12.51

4.36 5.60 5.53

1.23 1.70 1.75

0.03 0.06 0.06

-

20.01 19.21 26.99

Pasiva

akc. kap.

reservy

fondy

věřitelé

přenos

zisk

1935 1936 1937

10.60 10.60 10.60

3.68 3.94 3.73

-

5.22 3.94 11.52

0.48 0.51 0.20

0.03 0.22 0.94

Účet ztráty a zisku v milionech Kč: Rok

výdaje

daně

soc. poj.

odpisy

dubia

úroky

hrubý zisk

1935 1936 1937

1.03 1.26 1.79

0.20 0.43 0.46

0.21 0.22 -

0.60 1.14 0.97

0.02 0.05 0.01

- 0.59 - 0.34 - 0.41

2.68 3.66 4.57


238


Slovenské akciové cihelny a chemické podniky v Hodoníně. Správní rada: JUDr. Josef Nepraš, předseda, Stanislav Neděla, místopředseda, Dr. Methoděj Bella, Karel Berka, JUDr. Miloš Brdlík, Vratislav Čermák, prof. František Drobný, Hugo Felfel, Robert Heller, Ing. Josef Rotnágl, Dr. Ivan Růžička. Ředitelství: Ing. Josef Lajbl. Sídlo a ředitelství v Hodoníně. Závody: Hodonín I. a II., Děvínská Nová Ves a hnědouhelné doly v Ratiškovicích. Akciový kapitál Kč 12,000.000 ve 24.000 akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938: 3.1 mil. Kč, podpůrné fondy 1.2 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 118.764. Posl. v. h. 8./6. 1938. Společnost založená 1920 s akc. kap. 8 mil. Kč, převzala československé závody Wienerberger Ziegelfabriks- und Baugesellschaft ve Vídni, sestávající z továren v Hodoníně (2 závody), Děvínské Nové Vsi a hnědouhelných dolů v Ratiškovicích. V červnu 1922 zvýšen akc. kap. na 12 mil. Kč (akcionářům 2:1 po Kč 650). Investicemi, na které v období 1921/1932 věnováno asi 24 mil. Kč, zmodernisovany a rozšířeny postupně všecky závody. 1934 zřízena v továrně Hodonín I. výroba kysličníku vodičitého, v roce 1935 výroba pyrethrových výtažků, v roce 1937 výroba kamínků do zapalovačů. Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 5 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: celého přebytku 5 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí. Dividendy 1920-1924: 8, 6, 0, 0, 0 %; 1925-1933: 5, 6, 7, 7, 7, 7, 6, 5, 5 %; 1934-1937: 25, 22.50, 22.50, 24 Kč. Platebna: Živno. Bursa: Praha (kulisa exotů). Kursy koncem 1934-1935: 620, 780 Kč; 1936: nejvyšší 900, nejnižší 755, poslední 900; 1937: nejvyšší 1040, nejnižší 830, poslední 830; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 750, nejnižší 725, poslední 750. Účet rozvažný v milionech Kč: Aktiva

závody

zásoby

dlužníci

účasti

hotovost

bil. suma

1933 1934 1/1 35 1935 1936 1937

10.50 10.95 7.13 6.75 6.76 6.38

1.28 1.45 1.45 1.65 1.29 0.68

7.83 6.94 6.94 6.64 5.26 4.92

5.98 6.10 4.92 4.73 6.67 9.22

0.01 0.01 0.01 0.01 0.01 0.01

25.60 25.44 20.44 19.78 19.99 21.21

Pasiva

akc. kap.

reservy

stab. fond

fondy

věřitelé

transita

přenos

zisk

1933 1934 1/1 35 1935 1936 1937

12.00 12.00 12.00 12.00 12.00 12.00

3.19 3.29 3.29 3.15 3.06 3.14

5.00 5.00 -

1.21 1.22 1.22 1.23 1.20 1.22

3.27 2.97 2.97 2.65 2.86 3.80

0.04 0.08 0.08 0.10 0.15 0.24

0.10 0.10 0.10 0.10 0.02 0.06

0.79 0.79 0.79 0.55 0.70 0.75


režie

daně

odpisy

hr. zisk

j. zisky

1933 1934 1935 1936 1937

1.40 1.21 1.22 1.31 1.58

0.37 0.35 0.25 1.10 0.79

1.66 1.01 0.42 0.83 0.98

4.05 3.09 2.17 3.74 3.87

0.18 0.27 0.26 0.21 0.24


239


C. KURSY RŮZNÝCH EXOTŮ

Jméno a sídlo společnosti

Vyplacené dividendy (bruto)

Počet akcií

Rok založení

Akc. kap.

Nominale

V následujícím přehledu jsou uvedeny kursy akcií, s nimiž se příležitostně obchoduje v.t. zv. kulise exotů pražské bursy, která má býti jakousi předběžnou školou titrů před zavedením do oficielního trhu. Ježto tento soukromý obchod nemá žádného právního podkladu a je na pražské burse pouze trpěn, jsou docílené při něm obraty stěží kontrolovatelné a uvedené kursy představují proto mnohdy pouhé odhady.

Kursy na pražské burse (exoty) 1929

1932

1933

1934

1935

1936

1937

1938 (do 30./6.)

-

-

1000 -

950 -

850 760 850 735

1100 800 800 930

995

850

Bursovní jméno

PIVOVARY. 6.0 mil. Kč

12.000

8.0 mil. Kč

20.000

500

400

Hostinský pivovar akc. spol. v Bráníku

1899

Klášter, akc. spol. spojených pivovarů a vývozní sladovny, Klášter n. Jiz.

1920

6.0 mil. Kč 9.75 mil. Kč 12.0 mil. Kč

15.000

400

Pivovar a sladovna v Praze XII.

1895

32.500

300

Plzeňské akciové pivovary, Plzeň

1869

10.000

1200

12.0 mil. Din.

60.000

200

50.0 mil. Leva

125.000 (po sanaci)

400

30.0 mil. Din.

100.000

300

První pražský měšťanský pivovar, PrahaHolešovice Parostrojní pivovar, sladovna a drožďárna Mich. J. Kosovljanin, akc. spol. v Jagodině

1897

1912

1934/35 1936 1937 1935

301) Kč 22.5 Kč 20 Kč 30 Kč

1330 1000 1215 670

900 900 900 570

1936

30 Kč

540

520

-

-

640

735

850

800

1937 1934/35 1936 1937 1935 1936 1937 1934/35 1936 1937 1935

30 Kč 0 0 0 100 Kč 100 Kč 100 Kč 2201) Kč 200 Kč 220 Kč 0

580 1250 1090 1090 5990 5500 5500 130

540 750 3050 3800 87.5

540 650 2200 3500 35

650 480 2500 4000 31

735 350 2520 1950 2520 5500 4400 5500 38

930 320 320 320 3100 2460 3000 5750 5400 5550 74

905 510 360 360 3325 2600 2850 6500 5800 5800 158

850 370 320 365 2880 2790 2880 5400 5400 5400 100

1936

0

95

30

20

15

19

30

70

80

1937

0

110

30

26

20

30

71

100

83

1934/35

0

732

205

145

99

75

95

185

35

1935/36

0

525

85

80

50

50

52

25

26

1936/37 1934/35 1935/36 1936/37

0 0 0 12 Din.

627 485 265 400

110 180 63 80

80 83 50 77.5

65 90 40 65

55 160 45 160

77 210 120 190

28 368 195 260

26 265 200 260

Bráník

Klášter Vinohrads ký pivovar Plzeň

I. Pražský

Jagodina

CUKROVARY. Bulharsko-česká akc. spol. pro průmysl cukerní, Gorna Orechovica Srbsko-česká továrna a rafinerie cukru, akc.spol., Čuprija

1912

1920

Bulhaři

Čuprija

KOVOPRŮMYSL. 3.0 mil. Kč 120. 0 mil. Kč 10.8 mil. Kč

15.000

300.000

12.0 mil. Kč

1935 1936 1937 1935

9 Kč 9 Kč 9.90 Kč 40 Kč

-

-

-

-

210 -

240 -

1555

335 250 300 975

1924

1936

40 Kč

-

-

-

-

-

-

920

850

400

Kovodělné akciové závody Stabenow, PrahaČelákovice

1920

40 Kč 30 Kč 35 Kč 36 Kč 0

1000 1070 900 920 425

500 490 350 490 -

500 500 -

600 480 -

900 600 550 600 -

900 1170 -

1000 1275 670 900 330

885 720 700 700 215

200

Telegrafia, čsl. továrna na telegrafy a telefony, akc. spol., Praha

1937 1935 1936 1937 1935

1919

1936

0

300

-

-

-

-

-

180

140

1937

0

350

200

200

175

140

-

210

150

80 45 75 230 1700 -

35 240 1700 -

30 230 1850 -

35 20 30 275 2000 88

20 280 2900 2250 2820 215

2910 2000 2000 320

1950 1800 1850 189

200

Akciová továrna na šicí stroje, Soběslav

1920

400

Československá zbrojovka akc. spol., Brno

27.000

60.000

Soběslav Brněnská Zbrojovka (Zetka) Stabenow

Telegrafia

RŮZNÝ PRŮMYSL. 5.0 mil. Kč 12.0 mil. Kč 13.5 mil. Kč 11.2 5 mil. Din.

25.000

200

Autodopravní akciová společnost Praha

1919

60.000

200

Boskin, česká a. s. průmyslu kožního, Praha

1921

25.000

540

Československá grafická Unie v Praze

1903

225.000

50

Drava, d. d. za proizvodnju žigica, Osijek

1909

Epiag. první česká akc. spol. pro průmysl porculánový. Karlovy Vary

1918

Fr. Odkolek A. S., PrahaVysočany

1912

17.5 mil. Kč

87.500

8.0 mil. Kč

40.000

200

200


1935 1936 1937 1935 1936 1937 1935 1936 1937 1935

0 0 0 18 Kč 20 Kč 202) Kč 100 Kč 90 Kč 90 Kč 13 Din.

260 225 230 1900 282.5

1936

13 Din.

155

-

-

-

70

85

150

119

1937

13 Din.

160

85

60

65

85

212.5

172.5

181

1935

0

-

-

-

-

-

94.5

156

105

1936

0

-

-

-

-

-

24

46

39

1937 1935 1936 1937

0 12 Kč 12 Kč 10 Kč

227.5 650

40 500

20 -

23 720

25 620

78 645 520 520

56 735 415 415

65 460 350 350

Auto

Boskin

Unie

Drava

Epiag

Odkolek

240

Československé bursovní papíry 1938-1939 6.0 15.000 mil. Kč 7.0 mil. 35.000 Kč 24.0 mil. 60.000 Kč 10.0 mil. 40.000 Kč 5.1 25.500 mil. Kč 19.0 mil. 95.000 Kč 200. 0 1 milion mil. Din. 9.0 mil. 45.000 Kč 1) Za 15 měsíců. 2) Netto.

400

Pražské sanatorium a. s. Praha-Podolí

1921

200

Akc. spol. první česká sklárna v Kyjově

1920

400

Rosická báňská společnost Láska Boží, Brno

1870

250

Slovenská papiereň úč. spol., Ružomberok

1906

200

Sublima, akc. spol. pro impregnaci dřeva, Březnice

1932

200

Teerag, a. s. pro zužitkování dehtu, Praha

1919

200

Trboveljska premogokopna družba (Trboveljská uhelná společnost)

1872

Źilinská továrna na cellulozu úč. spol., Žilina

1905

200


1935 1936 1937 1935 1936 1937 1935 1936 1937 1935 1936 1937 1935 1936 1937 1935 1936 1937 1935

8 Kč 10 Kč 12 Kč 9 Kč 6 Kč - Kč 0 0 0 0 0 15 Kč 9 Kč 9.40 Kč - Kč 0 0 0 12 Din.

1450 1000 1150 420 390 420 230 165 165 200 160 180 303

960 900 960 150 84 30 65 100 -

960 150 70 58 58 60 -

1936

13 Din.

262

-

-

1937 1935 1936 1937

16 Din. 0 0 -

265 1000

90 200

65 80

940 150 82.5 55 80 75 -

1000 120 139 85 110 70 -

1000 950 950 240 210 120 200 60 60 60 240

395 180 190 500 195 240 435 285 305 400 320 320 380

190 87 145 220 130 155 345 270 280 320 285 315 300 140 140 184

-

-

100

150

140

80 155 75 116

70 116 52 52

240 570 315 570

162 860 480 550

176 530 240 300

Sanatoriu m Podolí Kyjovské sklárny Rosice Slovenská papírna Sublima

Teerag

Trifail

Žilina

241

ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY (PRAŽSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY) PŘÍRUČKA PRO KAPITALISTY A BURSOVNÍ INTERESENTY ZPRACOVAL JOSEF KAŠPAR XIV

Recommend Documents