ČESKOKRUMLOVSKÝ ROZVOJOVÝ FOND
spol. s r.o.
Vyhodnocení realizace podnikatelského plánu na rok 2010 Rok 2010 byl velmi silně poznamenán pokračující hospodářskou recesí. K této skutečnosti bylo přihlédnuto již při koncipování investičního plánu, kdy snahou vedení firmy bylo omezit investiční výdaje, a tak přispět ke stabilizaci finanční situace společnosti. Tento krok se ukázal jako správný, a to jednak z důvodů celkové zhoršené ekonomické situace, a jednak proto, že plánovaný prodej souboru nemovitostí v areálu bývalého grafitového dolu na Chvalšinské se podařilo uskutečnit až v samém závěru roku, což samozřejmě výrazně ovlivnilo finanční situaci společnosti v průběhu roku a vedlo nutně k odložení některých plánovaných investičních akcí do roku 2011. Vedle stabilizace finanční situace firmy, patřily mezi hlavní priority podnikatelského plánu kvalitní příprava a realizace z EU dotovaných projektů („Rozvoj a zvýšení kvality služeb cestovního ruchu destinace Český Krumlov, „Databanka společné historie Šumavy a Bavorského lesa“ a „Revitalizace objektů Synagogy a Ateliéru Egona Schieleho v Českém Krumlově“), dále finální příprava projektu „Revitalizace
klášterů“ realizované společné s městem. Úspěšně se podařilo zrealizovat, vč. vyúčtování, prvně jmenovaný projekt v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu. Náklady projektu dosáhly celkové výše 4,5mil.Kč, na jeho financování byla použita dotace z EU-ROP (2,5mil.Kč) a dotace městského rozpočtu (2mil.Kč). Pokračovaly práce i na projektu „Databanka“, bohužel práce na revitalizaci synagogy a Schieleho ateliéru musely být pozastaveny vzhledem k přehodnocení z ROP dotovaných projektů (dotační smlouva podepsána až na začátku roku 2011). Přípravy IOP projektu „revitalizace klášterů“ vyvrcholily v závěru roku schválením projektu zastupitelstvem města a převodem komplexu kláštera klarisek na město – příjemce 320-ti milionové dotace na revitalizace klášterů. Mezi další priority plánu patřily – zefektivnění hospodaření Muzea Fotoateliér Seidel a zkvalitnění a zefektivnění služeb poskytovaným infocentrem. Lze konstatovat, že oba tyto úkoly se podařilo částečně naplnit. V muzeu došlo meziročně k podstatnému snížení ztráty (z -3,2 na -2,1mil.Kč), ovšem jen díky úsporným opatřením na straně nákladů. Tržby muzea zůstaly i přes řadu kroků na podporu prodeje na úrovni minulého roku. V infocentru se zase podařilo udržet tržby z prodeje služeb na úrovni roku 2009 i při poklesu návštěvníků města, meziročně ovšem došlo ke zhoršení hospodářského výsledku o 216tis.Kč
V následující části je provedeno stručné zhodnocení splnění úkolů věcného a finančního plánu formou komentáře k tabulkové části.
1. PLNĚNÍ VĚCNÉHO PLÁNU ⇒
v oblasti investic a oprav nemovitého majetku dává přehled o plnění věcného plánu Příloha 1. Z tohoto přehledu je patrné, že bylo v hodnoceném roce vloženo do majetku společnosti 4,3mil.Kč, z toho většinu činily výdaje na opravy (3,3mil.Kč). Oproti plánu byly výdaje do zhodnocení majetku o 7mil.Kč nižší. Hlavním důvodem výrazně nižších „investičních" výdajů byla skutečnost, že se nepodařilo včas naplnit plánované příjmy z prodeje nemovitého majetku (prodej areálu lokalitě bývalého grafitového dolu na Chvalšinské uskutečněn až v posledním měsíci roku /výnos 5,3mil.Kč/), což si vynutilo odložit realizaci některých plánovaných akcí do dalšího roku. Naopak některé menší stavební akce charakteru oprav bylo nutné uskutečnit nad rámec plánu z důvodu velmi špatného, resp. havarijního technického stavu částí objektů. v kapitole „pořízení dlouhodobého hmotného majetku“ byla největší plánovaná investice – pořízení audioprůvodců do Muzea FA Seidel přesunuta z výše uvedených důvodů do roku 2011. V souladu s plánem pořízeno nové firemní vozidlo jakožto
1
náhrada za havarovanou Octavii Combi (575tis.Kč), na obměnu a modernizaci počítačové technologie a kancelářské techniky bylo vynaloženo celkem 215tis.Kč. v kapitole „rekonstrukce a opravy“ pokračovala postupná obnova komplexu budov bývalého „kláštera klarisek“ (Latrán 67) zaměřená na opravy krovů a střech a spolufinancovaná z programu záchrany architektonického dědictví (celkem práce za 1mil.Kč, dotace z MK ČR 500tis.Kč). Za pomoci dalšího programu ministerstva kultury, Programu regenerace MPR, byla opravena fasáda a obnoven nátěr šindelové střechy na domě Latrán čp. 20 za 477tis.Kč (dotace MK s 10%ním spolupodílem města 244tis.Kč), a dále obnoveny nátěry šindelových střech na objektech Latrán 37 za 55tis.Kč (dotace 42tis.Kč) a Kostelní 161 za 38tis.Kč (dotace 28tis.Kč). Na obdobné práce na domech Latrán 16 a Kostelní 162 dotace přiznány nebyly, z tohoto důvodu byly opravy odloženy. Plánované zahajovací práce na rekonstrukci Schieleho ateliéru v rámci projektu dotovaného z EU (ROP) za 3,2mil.Kč nebyly realizovány vzhledem k téměř ročnímu pozastavení podpisů dotačních smluv ze strany poskytovatele dotace (smlouva podepsána v lednu 2011). Z důvodu chybějících zdrojů („prodej Chvalšinská“) byla odložena i I. etapa rekonstrukce objektu Latrán 20. Provedení částečné rekonstrukce parkoviště v režii nájemce bylo v průběhu roku přehodnoceno (komplexní rek. 2011 proběhne v režii města v r.2011). Nad rámec plánu bylo nutné provést některé nezbytné opravy v objektech. Jednalo se o opravu komínového tělesa v domě Latrán 7, výměna zcela netěsnících oken na jižní straně domu Horní 158 a oprava bytu v objektu Latrán 16 (P.Braunová) v kapitole „projektové práce“ byly v důsledku časového skluzu prodeje (příjmů) areálu býv.grafitového dolu odloženy obě hlavní projektové práce (Latrán 20 a objekt býv.čistírny v Hradební), v souladu s plánem byly pouze doprojektovány zahradnické úpravy kolem synagogy a Schieleho ateliér (60tis.Kč) a „nad plán“ byl zpracován projekt pro stavební povolení na celkovou rekonstrukci parkoviště P3-Městský park (141tis.Kč) ⇒
v oblasti prodeje investičního majetku se podařilo uskutečnit prodej souboru nemovitostí – areálu bývalého grafitového dolu na Chvalšinské za 5,1mil.Kč, tvořil hlavní příjmovou položku plánu. Kromě toho byl v souladu s plánem prodán jeden nepotřebný byt 1+1 v panelovém domě Urbinská 151 za 670tis.Kč a polovina dvojgaráže na Plešivci za 150tis.Kč.
⇒
v oblasti cestovního ruchu byla v uplynulém roce uskutečněna celá řada aktivit, z nichž je možné vyjmenoval tyto nejdůležitější: dokončení realizace projekte „Rozvoj a zvýšení kvality služeb cestovního ruchu destinace Český Krumlov“ podpořený ze strukturálních fondů EU (ROP NUTS II Jihozápad) o zpracování koncepce nových propagačních a prezentačních materiálů destinace o zdokonalení objednávkových systémů OIS, vytvoření elektronických fotogalerií, tvorba katalogu turistických tras, rozšíření o základní stránky v nových jazykových mutacích (RU, FR, ESP, IT, HU) o pořízení informačního kiosku a nových webových kamer, integrace mapových systému o uskutečnění celorepublikové reklamní a mediální kampaně Celkové náklady tohoto po dva roky realizovaného projektu činily 4,4 miliony korun, získaná dotace z Evropské unie 2,5 milionu korun. 2
realizace grantového projektu Jihočeského kraje „Produkty a služby v CR“ o celkových výdajích 141 tis.Kč z poloviny financovaných z dotace kraje uskutečnění 11ti famtripů zahraničních touroperátorů a 16ti presstripů zahraničních novinářů prezentace Českého Krumlova v rámci celosvětové internetové aplikace Google Street View a propojení s mapovým systémem a katalogy OIS (v r. 2011 byl pak mapový portál OIS www.mapy.ckrumlov.cz oceněn jako jeden ze tří nejlepších mapových systémů v ČR) rozšíření webového portálu www.ckrumlov.cz o nové aplikace a lepší uživatelské prostředí zlepšení zákaznického komfortu klientů Infocentra díky zavedením nového způsobu prezentace služeb formou velkoplošných obrazovek a aktivní dotekové obrazovky napojené na katalogy OIS (spolupráce Mezinárodního hudebního festivalu a sponzora Samsung) akvizice a podpora konání několika MICE akcí (např. Workshop on Molecular Evolution) Pozn.: V uplynulém roce město Český Krumlov získalo jedno významné ocenění. Webové stránky města www.ckrumlov.cz, které naše společnost spravuje, získaly v roce 2010 významné ocenění Ministerstva pro místní rozvoj ČR v podobě „Zlatého erbu“ za nejlepší turistickou prezentaci města prostřednictvím webových stránek. Web města byl do této soutěže nominován jak nejlepší internetová prezentace města v rámci Jihočeského kraje.
⇒
v oblasti přípravy rozvojových projektů byla v souladu s plánem hlavní pozornost věnována projektu „Revitalizace klášterů (IOP)“, kromě toho pokračovaly v součinnosti s městem práce na projektech „Revitalizace území tzv.3.meandru“ (vč. parkoviště Městský park) a „Revitalizace autobusového nádraží“. Oproti plánu nebyly zahájeny práce na projektu „Kasárna Vyšný“ a „Cyklotrasa Krumlov-Kájov“ (nebylo městem zadáno).
2. PLNĚNÍ FINANČNÍHO PLÁNU ⇒
vytvořený hospodářský výsledek (HV) za rok 2010 – ztráta ve výši -11.035tis.Kč byl ovlivněn mimořádnou a neplánovanou majetkovou transakcí – bezúplatným převodem (darem) komplexu nemovitostí bývalého kláštera klarisek na město. Tímto darem byla vytvořena účetní ztráta ve výši 13.076tis.Kč (=zůstatková účetní cena nemovitostí). Pokud by nedošlo k této transakci, skončilo by hospodaření společnosti se ziskem 2.041tis.Kč, což by byl výsledek zhruba na úrovni plánu (1.980tis.Kč) – blíže viz Příloha 2,
⇒
navrhovaný způsob vypořádání účetní ztráty za rok 2010 ve výši -11.035 tis.Kč: ze zůstatku nerozděleného zisku minulých let (6.576tis.Kč) a zbývající část (4.459 tis. Kč) z rezervního fondu (aktuální výše 25mil.Kč)
⇒
v detailním pohledu došlo ve výsledku hospodaření k následujícím významnějším odchylkám proti plánu: a) provozní hospodářský výsledek (-10.556tis.Kč, oproti plánu -12.982tis.Kč): hlavním důvodem vysoké provozní ztráty bylo, jak je uvedeno výše, darování komplexu kláštera městu (dopad do HV -13.076tis.Kč). Při „odpočtu“ tohoto vlivu byl provozní HV činil +2.520tis.Kč (plán +2.426tis.Kč). 3
plán výkonů nenaplněn o 468tis.Kč (tj. o 1,2%), na čemž se podílelo nejvýrazněji podstatně nižší plnění tržeb z parkovacích služeb, které byly o 1.365tis.Kč pod úrovní plánu, tj. -10,7% (méně návštěvníků, méně zaparkovaných osobních vozidel i autobusů proti r.2009) - obecným důvodem propadu parkovacích tržeb byla probíhající celosvětová ekonomická recese, která postihla i oblast cestovního ruchu, a to výrazněji než v roce 2009. Obdobně jako v roce 2009 se nepodařilo naplnit plán tržeb v Muzeu FA Seidel, a to o 272tis.Kč. Na druhé straně poměrně příznivé bylo plnění plánu tržeb z nájemného z bytů (+237tis.Kč, tj.+6,2%) a z nebytových prostor (209tis.Kč, +1,3%) a i z prodeje služeb cestovního ruchu (17%, +813tis.Kč) – zde je nutné ovšem poznamenat, že cca 50%ní vliv na tento výsledek měl fakt jiného způsobu financování zajišťovaných služeb CR pro město, než bylo plánováno (místo z dotace od města nákupem těchto služeb městem – celkem 431tis.Kč). I tak je ovšem výsledek v oblasti služeb cestovního ruchu hodnotit velmi pozitivně zvláště pak s ohledem na nižší návštěvnost města. hlavní nákladová skupina, výkonová spotřeba, vykázala (při 2,1%ní nenaplnění výkonů) celkově 13%ní „úsporu“ oproti plánu (-3,35mil.Kč). Stalo se tak zejména vlivem časového posunu realizace EU dotovaného projektu „Databanka“, kdy plánovaný nákup služeb (digitalizace díla) za 4,4mil.Kč bude uskutečněn až v roce 2011. Ze stejného důvodu byly nižší i náklady na kancelářský a propagační materiál (386tis.Kč – výroba propagačních publikací). Kromě toho nebyly čerpány ani plánované náklady na zahájení prací na projektu „databanka“ z důvodů pozastavení podpisu dotační smlouvy (nakoupené poradenské služby: -235tis.Kč). Tyto „propady“ proti plánu byly na druhé straně „kompenzovány“ nadplánovaným čerpáním nákladů na jiný EU dotovaný projekt (Projekt rozvoje cestovního ruchu destinace Č. Krumlov) a to 2,2mil.Kč (přesun plnění z konce r. 2009). Pokud jde o plnění ostatních nákladových položek výkonové spotřeby, lze konstatovat, že tyto skončily vesměs pod úrovní ročního plánu (nakoupený DHM -223tis.Kč, spotřeby el.energie – 93tis.Kč, vody -98tis.Kč, náklady na telefony -121tis.Kč, ostatní nakupované služby -197tis.Kč, atp.) osobní náklady proti plánu vyšší o 1,8% (+273tis.Kč, z toho mzdové +194tis.Kč). Hlavním důvodem překročení plánu byla výměna zaměstnanců, zvláště na úseku cestovního ruchu, a s ní související vícenáklady (zaškolení cca 1 měsíc=2 placené pozice) výrazně nižší tvorba odpisů proti plánu (-661tis.Kč) jde vrub nadhodnoceného plánu (v plánu nepromítnuto ukončení odepisování kamerového a naváděcího systému ve středisku parking) plán tržeb z prodeje majetku překročen o 50% (+2mil.Kč), a to v důsledku rozhodnutí o odprodeji celého areálu bývalého grafitového dolu na Chvalšinské (původně počítáno s ponecháním si jeho části na projekt „muzea hornictví“). Celkem 6,2mil.Kč z prodeje nemovitého majetku tvořily tyto hlavní prodeje: areál Chvalšinská 5,1mil.Kč, byt Urbinská 151 (1+1) 670tis.Kč, garáž na Plešivci 150tis.Kč. ostatní provozní výnosy výrazně pod úrovní plánu (-2.563tis.Kč). Tento „propad“ souvisí s výše popsaným časovým posunem realizace projektu „Databanka“ do roku 2011 a sním souvisejícím nečerpáním dotace EU (-4,5mil.Kč), rovněž s pozastavením realizace projektu „synagoga“ (odložení podpisu dotační smlouvy: -214tis.Kč). Na druhé straně dočerpány dotace na projekt „podpora cestovního ruchu“ – přesun z roku 2009 (+2mil.Kč). Nečerpání dotace města na cestovní ruch (-518tis.Kč) komentováno výše (jiný způsob financování z rozpočtu města). Nadplánované plnění v poslední řádce uvedených ostatních provozních výnosů (+608tis.Kč) souvisí s inkasem smluvní pokuty za nedodržení podmínek kupní smlouvy ze strany kupujícího (500tis.Kč) 4
ostatní provozní náklady ovlivněny zásadním způsobem zaúčtováním bezúplatného převodu kláštera klarisek na město – v položce dary (13.076tis.Kč). b) finanční hospodářský výsledek (-169tis.Kč, tj. proti plánu +277tis.Kč): - vykázaný výsledek výrazně lepší proti plánu z důvodu vyššího kladného salda kurzových zisků a ztrát (+361tis.Kč), které se neplánují c) daň z příjmů za běžnou činnost – odložená (310 tis.Kč, neplánována): - na doporučení auditora promítnuta poprvé v historii firmy do účetních výkazů tzv. odložená daň z příjmů, jejíž základem je rozdíl mezi daňovou a účetní zůstatkovou cenou investičního majetku d) mimořádný hospodářský výsledek (0 tis.Kč, neplánován):
⇒
ÚSEK CESTOVNÍHO RUCHU tvořený třemi středisky - INFOCENTRUM, DESTINAČNÍ MANAGEMENT /DM/ a OIS - skončil se ztrátou -3.072tis., což je výsledek o 385tis.Kč horší v porovnání s plánem. K vytvoření vyšší ztráty, než bylo plánováno, došlo zejména ve středisku DM (-456tis.Kč), které vykázalo celkovou ztrátu 1.474tis.Kč. Rovněž středisko OIS hospodařilo se ztrátou o 174tis.Kč vyšší ve srovnání s plánem (-356tis.Kč). Nadplánovaná ztráta střediska DM byla způsobena vyššími výdaji na nákup služeb pro město, dále v plánu nadhodnoceným objemem prostředků z rozpočtu města na nákup služeb CR a konečně nadplánovanými osobními náklady (výměna vedoucí úseku CR - dvouměsíční souběh úvazků). Vyšší ztráta pracoviště OIS byla ovlivněna nižší participací města na krytí nákladů OIS, než počítal plán. Hospodaření střediska INFOCENTRUM skončilo se ztrátou -1.242tis.Kč, což je HV o 247 tis.Kč lepší proti plánu. Pozitivním na tomto výsledku je zejména skutečnost dosažení vyšších tržeb z prodeje služeb CR, než počítal plán (+203tis.Kč), a to v době pokračující hospodářské recese a s tím související nižší návštěvnosti města a koupěschopnosti návštěvníků. V uplynulém roce se podařilo úspěšně dokončit dvouletou realizaci EU projektu „Rozvoj a zvýšení kvality služeb cestovního ruchu destinace Český Krumlov“ včetně zdárného vyúčtování dotace ze strukturálních fondů EU (ROP) v celkové výši 2,5mil.Kč. - blíže viz přehled o hospodaření úseku: Příloha 3,
STŘEDISKO PARKING vykázalo kladný HV ve výši +3,1mil.Kč, což je výsledek o 1,3mil.Kč horší v porovnání s plánem. Nenaplnění ročního úkolu zisku střediska o 13% jde plně na vrub propadu tržeb z parkovacích služeb, které byly o 1,1mil.Kč (tj.10%) nižší oproti plánu. Hlavním důvodem tohoto propadu bylo snížení počtu zaparkovaných osobních vozidel i zájezdových autobusů v porovnání s rokem 2009 (meziroční propad v tržbách činil 1.056tis.Kč). Pokles tržeb se podařilo částečně eliminovat nižšími výdaji na výkonovou spotřebu (-248tis.Kč) a dále nižší tvorbou odpisů (-523tis.Kč), která byla ovšem důsledkem nadhodnoceného plánu (nepromítnuto ukončení odepisování kamerového a naváděcího systému). Pokles v parkovacích tržbách byl také kompenzován nadplánovanými tržbami z nájemného z nebytových prostor (+130tis.Kč) - blíže viz přehled hospodaření střediska: Příloha 4
5
⇒
⇒
⇒
⇒
STŘEDISKO MUSEUM FOTOATELIÉR SEIDEL (MFAS) je z hlediska hodnocení rozdělené na dvě pracoviště či „podstřediska“ – vlastní MUZEUM FAS a DATABANKU (odděleně sledovaný projekt digitalizace díla financovaný z dotace z EU) MUZEUM vykázalo ztrátu -2,1mil.Kč, což je o 84tis.Kč lepší výsledek hospodaření, než bylo plánováno a o 1,1mil.Kč oproti roku předchozímu. Zlepšený HV je ovšem důsledkem přijatých opatření v nákladové oblasti hospodaření muzea, v oblasti výkonů se bohužel ani v roce 2010 nepodařilo naplnit roční úkol tržeb (-205tis.Kč, tj.-27,3%), a to i přes řadu marketingových akcí na podporu prodeje. Meziročně tržby zůstaly na úrovni roku 2009. Při pohledu na vykázaný objem ztráty je nutné poznamenat, že i v roce 2010 byl HV poznamenán rozpuštěním nákladů příštích období souvisejících s vybavením muzea před jeho otevřením v polovině roku 2008 do provozních nákladů ve výši 740tis.Kč. V oblasti nákladů došlo v muzeu v porovnání s plánem k „úspoře“ nákladů výkonové spotřeby o 213tis.Kč a osobních nákladů o 117tis.Kč pracoviště (projekt) DATABANKA vykázal ztrátu -32tis.Kč, zde je ovšem nutné podotknout, že hlavní výdaje dvacetimilionového projektu (digitalizace díla, výroba publikací) z 90% dotované v rámci EUprogramu „Cíl 3“budou realizovány až v roce 2011. - blíže viz přehled hospodaření střediska: Příloha 5
finanční situace společnosti byla v průběhu uplynulého roku mírně nevyrovnaná, po realizaci prodeje areálu na Chvalšinské v závěru roku finanční situace zcela stabilizovaná. Objem čerpaných bankovních úvěrů meziročně poklesl o 7,6mil.Kč, z 10,7 na 3,1mil.Kč (jen nesplacené investiční úvěry. Kontokorentní úvěr k 31.12.2010 nečerpán, zůstatek volných finančních prostředků k tomuto datu činil celkem 8,2mil.Kč (z toho na bankovních účtech 6,0mil.Kč), tj meziročně o 4,7mil.Kč více.
Zpracoval: Josef Hermann, ved.ekonomického úseku
Přílohy č. 1 - 5
6
