Česko- turecké obchodní a ekonomické vztahy na vzestupu Turecká republika (783 562 km2) se nachází na území Asie a jihovýchodní Evropy. Asijská část ležící na poloostrově Malá Asie (historicky známým pod názvem Anatolie), která zabírá naprostou většinu území (zhruba 97 %), je od té evropské části (Východní Thrákie) oddělena Marmarským mořem a průlivy Bospor a Dardanely (spojují Černé a Egejské moře). Turecké hospodářství trpělo od konce 2. světové války makroekonomickou nestabilitou a pravidelně se opakujícími hospodářskými krizemi, které vyvrcholily v roce 2001. V roce 2002 vyhrála parlamentní volby Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Na následném úspěšném vyvedení z krize a nastartování ekonomickém růstu měl hlavní podíl Reformní program MMF, zásady ekonomického programu sestaveného předchozí koaliční vládou a vláda AKP, která reformy úspěšně realizovala. V souvislosti se zahájením přístupových rozhovorů s EU v roce 2005 začala turecká vláda postupně uskutečňovat restrukturalizaci na makro i mikroekonomické úrovni a přizpůsobovat legislativu evropským standardům. Turecko je na základě ekonomických výsledků z posledních let považováno za zemi s nově industrializovanou a rychle se rozvíjející ekonomikou. Predikce Světové banky ohledně hrubého domácího produktu (HDP) na rok 2013 se téměř beze zbytku naplnila, když HDP Turecka dosáhl na konci roku 2013 hodnoty 820,21 mld. USD (v roce 2012 se jednalo o 789 mld. USD). Tento výsledek reprezentuje 1,32% podíl na světové ekonomice, čímž domácímu hospodářství náleží 17. místo mezi nejsilnějšími ekonomikami. Z regionálního a globálního pohledu představuje Turecko v současnosti největší ekonomiku na Blízkém Východě, následuje Írán a Saúdská Arábie. Turecké hospodářství je 7. největší ekonomikou v Evropě. Turecko je členem skupiny G20 a celní unie EU. Turecko patří rovněž mezi nejsilnější v dravé skupině rozvíjejících se trhů. I přes zpomalení světové ekonomiky po roce 2008 se čeká, že v roce 2015 poroste domácí ekonomika o cca 3,5 % HDP (predikce Světové banky). V roce 2010 a 2011 v době celosvětové finanční krize, turecká ekonomika vykazovala růst o 9,2%, respektive o 8,5 procenta. Tímto se řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropě, a jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Zahraniční obchod byl v roce 2014 realizován v objemu, který představuje 49,2% HDP. V roce 2014 vzrostl vývoz ve srovnání s rokem 2013 o 3,9% na 157,72 mld. USD, což je rekordem v moderní historii Turecké republiky. Import v loňském roce naopak poklesl o 3,7% na 242,42 mld. USD ve srovnání s dovozem v roce 2013. Na základě těchto výsledků klesl schodek zahraničního obchodu o 15,4% na 84,5 mld. USD z 99,8 mld. USD, který byl vykázán v roce 2013. Výhledově dlouhodobým cílem turecké vlády je dosáhnout na vývoz v objemu 500 mld. UDS do roku 2023. Teritoriální skladba vykazuje v posledních letech tendenci ke snižování podílu zemí EU v tureckém zahraničním obchodě. Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext v tom smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU. Turecký export do EU v posledních pěti letech klesl o cca 13 procentních bodů a do evropské osmadvacítky míří nyní cca 43,5% tureckého exportu. Největším exportním odbytištěm je dlouhodobě Německo, kam loni směřovalo cca 9,6% veškerého vývozu (ve finančním vyjádření se jedná o zboží v hodnotě cca 15,1 mld. USD). Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem je navzdory bezpečnostní situaci Irák, kam směřovalo 6,9 % z celkového objemu vyváženého tureckého zboží (v meziročním srovnání se však vývoz do Iráku v roce 2014 propadl o 8,8%; 10,8 mld. USD). Následuje Velká Británie (6,3%; 9,9 mld. USD), Itálie (4,5%; 7,1 mld. USD), Francie (4,1%; 6,5 mld. USD) a USA (4,0%; 6,3 mld. USD). Největší pokles ve vývozu byl zaznamenán u Ruska. Přestože se export snížil o 14,6% v porovnání s rokem 2013, tak podíl na celkovém vývozu do této země činí 3,8% a představuje 7. nejvýznamnější vývozní trh. Ve finančním vyjádření bylo do Ruska vyvezeno zboží v ceně za 5,9 mld. USD. K významným importním partnerům Turecka patří Rusko, Německo, Čína, USA, Itálie či Írán.
Prodej aut byl hnacím pohonem exportu, produkující zisky v hodnotě 19,2 mld. USD, na dalším místě pak byly výroba železa a oceli (16,6 mld. USD) textilie (15,4 mld. USD) a potravin a nápojů (11,1 mld. USD). mezi hlavní exportními komodity dále náleží, bílé zboží, chemikálie, farmaceutika a lodě. Na straně dovozu převládají chemikálie, polotovary, paliva a dopravní zařízení. Obchod, který proudí z Istanbulu, v minulém roce zaujal značnou část vývozu, a to kolem 82 miliard USD. Istanbul byl dále následován Izmirem ($9,6 miliard), Bursou ($9,3 miliard), Kocaeli ($ 8,9 miliard), a Ankarou ($8,1 miliard). Výkon tureckého průmyslu v prosinci 2014 ve srovnání se stejným obdobím v roce 2013 rostl o 2,6%, nicméně výsledek za poslední čtvrtletí 2014 byl v porovnání se stejným obdobím roku 2013 slabší o 0,5%. V lednu 2015 se průmyslová výroba propadla o 2,2%. Nejvýznamnějším odvětvím průmyslu je automobilový průmysl. Největším výrobcem osobních automobilů na tureckém trhu je Oyak-Renault s podílem 52%. V roce 2014 bylo vyrobeno celkem 1,218 mil. automobilových jednotek. V meziročním srovnání se jedná o 4.4% růst výroby. Výrobní kapacity byly využity ze 74%. V roce 2014 bylo vyvezeno 902 124 vozidel. Vývoz byl o 2,3% vyšší než v roce 2013. Ve finančním vyjádření letošní exportní výkon za 8 měsíců představuje 15,298 mld. USD. Kromě automobilů je pro turecký průmysl důležitá výroba oděvů a textilní výrobky, výroba příslušenství, strojů a zařízení, těžba železa a výroba oceli, elektrické stroje, bílá technika, spotřební elektronika, plasty, minerální paliva a oleje.
Vztahy země k EU Vztahy s EU jsou Tureckou zahraničně-politickou prioritou. Asociační dohodu s EHS uzavřelo Turecko v roce 1963, celní unie Turecka s EU vstoupila v platnost 1. 1. 1996, do skupiny kandidátských zemí bylo začleněno v roce 1999. Teprve v roce 2005 započala přístupová jednání. 29. 7. 2005 podepsalo Turecko v Bruselu Protokol k Ankarské dohodě týkající se rozšíření Celní unie o 10 nových ČS, připojila však k němu prohlášení, že podpis neznamená uznání Kyperské republiky, ani zpřístupnění tureckých přístavů a letišť pro kyperské lodi a letadla. V roce 2006 turecká vláda odmítla implementovat Dodatkový protokol Ankarské smlouvy a EU přerušila přístupová jednání s Tureckem v 8 kapitolách. Další kapitoly blokují Kypr (6; vztahy s Kyprem jsou hlavní zahraničněpolitickou překážkou vstupu Turecka do EU) a Francie (4). Vztahy EU a Turecka procházejí dynamickým vývojem a obě strany deklarují zájem na jejich rozvoji. Z 35 přístupových kapitol bylo však otevřeno zatím jen 14 a uzavřena jedna (kapitola 25 – věda a výzkum). Přístupové rozhovory zaznamenaly oživení na sklonku roku 2013, kdy byla otevřena vyjednávací kapitola 22 (regionální politika), podepsána Readmisní dohoda a také Memorandum o zahájení vízově liberalizačního procesu mezi Tureckem a EU. V roce 2014 však byly vztahy také ovlivněny kroky jdoucími proti svobodě slova a nezávislosti justice v Turecku. Významným pozitivním signálem úsilí nové turecké vlády (od srpna 2014) bylo přijetí dokumentu „Turkey´s New European Union Strategy“ ministrem pro EU Volkanem Bozkırem (v dokumentu je dosažení plného členství označeno za jeden z hlavních strategických cílů tzv. „Nového Turecka“). Turecko má zájem na brzkém otevření kapitoly 17 (ekonomická a měnová politika). Poslední přístupová zpráva byla Evropskou komisí (EK) vydána dne 8. 10. 2014. Zpráva zmiňuje narušení nezávislosti tureckého soudnictví a oddělení mocí. Ve zprávě EK (v nadcházejícím roce) od Turecka očekává: transparentnost ve vyšetřování úplatkářských afér, pokračování mírových rozhovorů s Kurdy (“Mírový proces”, nebo tzv. “Solution Process” - SP), revitalizaci politického dialogu a reforem, harmonizaci se standardy EU ohledně svobody shromažďování, efektivní provádění existujícího právního řádu, posílení dialogu o boji proti terorismu v souvislosti s pronikáním „zahraničních bojovníků“ přes turecké území, harmonizaci zahraniční politiky, realizování EU strategie oznámené Tureckem a – normalizaci vztahů s Kyprem.
Bilaterální vztahy: Turecko - ČR Turecký trh s 77,7-ti miliony spotřebiteli (k 31.12.2014) patří k významným obchodním partnerům ČR, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Dnešní Turecko je pro Českou republiku tradičním a klíčovým obchodním partnerem. Diplomatické vztahy mezi bývalou ČSR a Tureckem byly navázány 17. listopadu 1924. Samostatnou Českou republiku uznala Turecká republika ihned 1. ledna 1993 a k témuž datu s ní ustanovila diplomatické styky. Povinnost žádat o krátkodobé vízum pro cestovní účely byla českým občanům zrušena v roce 2005. Pro turecké státní příslušníky platí vízová povinnost. Výsledky vzájemné obchodní výměny potvrdily i data za r. 2014. Obrat dosáhl historicky rekordní úrovně 71,85 mld. Kč, což meziročně znamená růst o 9,4%. O 3,1% rostly i exportní výkony, a to na 44,58 mld. Kč. Import z Turecka rostl výrazněji, a to o 21,6% na hodnotu 27,3 mld. Kč. Stále pokračuje vývoj pozitivního salda obchodní bilance ve prospěch ČR - v tomto období to bylo 17,3 mld. Kč. Šlo o nejvyšší hodnotu kladného salda ve srovnání se všemi prioritními zeměmi a dokonce i 26-ti zájmovými zeměmi mimo EU, mimo Švýcarska. Z pohledu objemu náš export do Turecka již překonal opěvovanou Čínu (42.3 mld. Kč) a v r. 2014 figuroval na třetí příčce mezi našimi nejvýznamnějšími partnery z prioritních zemí, tj. za Ruskem a USA. V nominálním vyjádření pak naše exportní výkony do Turecka dosáhly téměř 4x vyšší hodnoty ve srovnání s exportními výkony do Indie či Mexika, 5x vyšší úrovně ve srovnání se Srbskem a asi 20ti násobně vyšší hodnoty ves rovnání s Vietnamem. Současně naše exportní výkony do Turecka předčily i ostatní exportní výkony do jednotlivých zemí z tzv. skupiny “26-ti zájmových zemí mimo EU”, vyjma Švýcarska. Byť jsou naše obě ekonomiky konfrontovány s globálním ekonomickým zpomalením a turbulentními finančními trhy, je možné konstatovat, že náš vzájemný obchod setrvale a dynamicky roste, přičemž jen od počátku milénia jeho objem vzrostl v korunovém vyjádření sedminásobně, v dolarovém vyjádření pak dvanáctinásobně.
Vývoj obchodu České republiky s Tureckem za posledních 5 let Rok
Vývoz
Dovoz
Obrat
Saldo
tis. Kč
Index
tis. Kč
Index
tis. Kč
Index
tis. Kč
2009
16 159 763
120,3
14 006 654
84,0
30 166 417
100,2
2 153 109
2010
19 822 839
122,7
18 547 166
132,4
38 370 005
127,2
1 275 673
2011
23 981 133
121,0
22 994 468
124,0
46 975 601
122,4
986 665
2012
33 348 720
139,1
21 566 627
94,1
54 915 347
117,1
11 782 093
2013
43 233 984
130,0
22 418 134
103,9
65 651 249
119,7
20 815 850
2014
44 581 903
103,1
27 269 812
121,6
71 851 715
109,4
17 312 091
Ve dnech 7. – 10. dubna 2015 vykonal pan ministr Jan Mládek oficiální návštěvu Turecké republiky a tradičně jej doprovázela podnikatelská mise. 6. zasedání česko-turecké Smíšené hospodářské komise, které proběhlo 9. dubna v Ankaře, je možné z několika pohledů považovat za klíčové.
Podpis protokolu ze 6. zasedání Česko-turecké smíšené hospodářské komise Jednání potvrdilo, že česká a turecká strana velmi kladně hodnotí dosavadní rozvoj vzájemného obchodu, jehož roční hodnota ke konci minulého roku přesáhla rekordní úroveň 70 miliard Kč. Pan ministr Jan Mládek s místopředsedou vlády Turecka panem Ali Babacanem, který zasedání Smíšené komise spolupředsedal, se současně shodli, že v roce 2017 by česko-turecká obchodní výměna mohla dosáhnout hodnoty pěti miliard dolarů, což v korunovém vyjádření znamená 130 miliard Kč. Turečtí partneři, včetně ministra hospodářství Nihata Zeybekciho a ministra energetiky a přírodních zdrojů Tanera Yildize velmi kladně přijali naše sdělení, že vláda ČR má ve své Exportní strategii, kterou vypracovalo MPO, zařazeno Turecko jako prioritní zemi pro rozvoj obchodní a ekonomické spolupráce. Z naší strany současně můžeme s potěšením konstatovat, že s Tureckem máme kladnou obchodní bilanci, přičemž český vývoz je výrazně vyšší než dovoz. V českém vývozu jsou převážně zastoupeny strojírenské položky s vysokou přidanou hodnotou, zejména energetické a důlní zařízení, automobily, elektrické přístroje a výrobky automobilového průmyslu.
Bilaterálních jednání ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka s ministrem energetiky a přírodních zdrojů Turecké republiky Taner-em Yıldız-em Ministerstvo průmyslu a obchodu bude české firmy v jejich přítomnosti na tureckém trhu dále podporovat. Již tradičně se delegace českých podnikatelů zúčastňují jednání Smíšených komisí v gesci MPO. Nejinak tomu bylo i při této příležitosti, kdy mne do Turecka doprovázela podnikatelská mise, kterou spoluorganizovala Hospodářská komora ČR spolu s tureckými partnery. MPO tradičně pořádá oficiální české účasti na významných výstavách a veletrzích v Turecku, např. letos již byly oficiální expozice MPO na specializovaných veletrzích EURASIA RAIL v březnu a EXPOMED v dubnu v Istanbulu a ještě se uskuteční na veletrhu MINEX v květnu v Izmiru.
Slavnostní zahájení historicky první zahraniční prezentace výstavy „120 let úspěchů Laurin & Klement /ŠKODA“