Česko i Slovensko mají talent se domluvit

Jana Horvátová, Karel Holomek, Gabriela Hrabaňová Jaký obraz o Romech vytvářejí média a jaká je skutečnost? Zaostřeno na téma měsíce, str. 3

Pavel Poc, Zuzana Roithová, Eduard Kožušník

Čeští europoslanci o novinkách v Evropském parlamentu Publicistika, str. 4

Roger Scruton

Přední britský politolog a filozof hovoří o evropské integraci, solidaritě a identitě Evropan, str. 6

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

číslo 10 / 2010

ročník 7

cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK

Česko i Slovensko mají talent se domluvit

SLOVO

Oldřich Vlasák, poslanec EP, předseda SMO ČR Evropský parlament po dlouhé debatě počátkem října 2010 schválil svoji pozici k budoucí politice soudržnosti po roce 2013. Podle názoru Evropského parlamentu musí být evropská politika soudržnosti v budoucnu nejen náležitě financována, ale měla by být také flexibilnější, aby umožnila zohledňovat rozdíly mezi jednotlivými regiony. Parlament současně vybídl ke zjednodušení implementačních struktur a zlepšení sledování výsledků evropských fondů. Do usnesení se mi také podařilo prosadit požadavek, aby zvláštní pozornost byla v budoucnu věnována městům, přičemž právě na investice do městských i příměstských projektů by měly být vyhrazeny zvláštní prostředky. Přijetím tohoto usnesení si Evropský parlament připravil půdu pro jednání o tzv. páté kohezní zprávě, kterou by měla příští měsíc vydat Evropská komise, a v níž by měl být nastíněn další vývoj regionální politiky. Konkrétní legislativní návrhy na toto téma by pak měla Evropská komise předložit v polovině příštího roku. Zároveň se Evropský parlament touto cestou zapojuje i do probíhající diskuze o přezkumu dlouhodobého rozpočtu EU. Pro Českou republiku pozice Evropského parlamentu konkrétně znamená, že máme v Bruselu svého spojence ve snaze posílit subsidiaritu a roli měst a obcí při rozhodování o evropských fondech. Znamená to také, že Parlament si uvědomuje problémy s byrokracií s evropskými projekty a bude je chtít řešit.

INZERCE

Slovenská premiérka Iveta Radičová poprvé oficiálně zavítala do České republiky. S premiérem Petrem Nečasem řešila jadernou energetiku i nové rozpočtové procedury před jednáním Evropské rady. Zdroj: vlada.cz

Černobílá Evropa. Francie vyhání Romy Francie dostává nálepku Země nepřátelská Romům. Jen v loňském roce jich vyhostila deset tisíc, museli se vrátit do Rumunska a Bulharska. Tlak pokračuje, letos si muselo sbalit kufry už osm tisíc dalších. Proč? Podle kritiků si tím vláda a prezident Nicolas Sarkozy snaží zvýšit popularitu. Ten zase tvrdí, že chce zachovávat v zemi pořádek. Romský problém se objevuje v řadě států Unie. A provází ho i násilí. Za brutální útok na romskou rodinu teď český soud potrestal žháře z Vítkova. Jste nacisti, vyháníte lidi jen kvůli rase! Jste komunisti, stěhujete nás, jak se vám zachce! Tak ostrá slova slyšela v uplynulých měsících Francie. Křičeli je Romové a terčem byla francouzská vláda. Ta se teď také musí zodpovídat Evropské komisi. Země galského kohouta podle Unie nerespektuje základní práva, porušila pravidla volného pohybu. Je to válka razítek. „Francie neuplatňuje evropské právo o volném pohybu, jak by správně

měla,“ tvrdí komisařka pro lidská práva a spravedlnost Viviane Reding. Chce zemi popotahovat, případ může skončit před evropskými soudy. Její výroky vyvolaly řadu reakcí. Paříž takové stanovisko odmítá, naopak někteří poslanci prohlásili, že se Brusel konečně začíná zajímat o obyčejné lidi. „Poprvé komise rozhodla uplatnit své pravomoci nikoli v souvislosti s vnitřním trhem či hospodářskou soutěží, ale kvůli základ-

nímu principu podpírajícímu občanství v Evropské unii,“ zmínil například šéf socialistů v Evropském parlamentu Martin Schulz. Jen v loňském roce poslala Paříž domů deset tisíc rumunských a bulharských Romů. A prezident Nicolas Sarkozy slíbil, že akce proti nim obnoví. Velký přesun odstartoval letos v srpnu, kdy úřady začaly rušit jejich nelegální tábořiště. První letadlo se 79 lidmi na palubě vyrazilo v polovině srpna do Bukurešti. Takový krok měl velkou odezvu i v Čechách. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nařkl prezidenta Nicolase Sarkozyho z rasistických pohnutek a později své vyjádření zmírnil. Naopak premiér Petr Nečas v akci žádný rasistický podtext nevidí. „Dávat tomu takto automaticky nějaký

rasový podtext mi připadá velmi laciné,“ komentoval Nečas. Do diskuse se zapojil prakticky celý svět. „Není možné zavádět etnické třídění a za chyby jednotlivců trestat celé národy,“ uvedl sekretář Papežské rady pro pastoraci migrantů a cestujících. „Ti lidé potřebují pomoc, nemohou být ponecháni sami sobě,“ doplnil ho arcibiskup Agostino Marchetto. A v podobném duchu hovořil i papež. Francie je však hluchá. Její Národní shromáždění schválilo v říjnu v prvním čtení návrh zákona o přistěhovalectví. Rozšiřuje tak možnosti zbavit někoho francouzského občanství a usnadňuje vyhošťování cizinců. Podle pozorovatelů to jasně míří proti Romům. (pokračování na straně 3)

Primárna zodpovednosť leží na krajinách pôvodu Keď som ako dieťa navštevovala hodiny klavíra, nikdy som pani učiteľku nevnímala ako Rómku (v tom čase sa občania tmavšej pleti označovali ako Cigáni). Rovnako som nevnímala kamarátku mojej dcéry v škôlke ako Rómku. Keď sa hrali, boli krásne, čisté, nevinné. Jedna blondína, druhá čiernovláska. Čas plynul a zo spolužiačky mojej dcéry sa postupne stala školáčka navštevujúca špeciálnu školu. Dovolím si tvrdiť, že na začiatku boli obe dievčatá na rovnakej štartovacej čiare. Prečo taká zmena? Rodina, vrodené dispozície, mentalita alebo štát zapríčinili toto diametrálne rozličné formovanie oboch malých osobností? Odpoveď je veru ťažká. Ale už prís-

lovia typu ako si kto ustelie, tak bude spať, každý je strojcom svojho šťastia alebo pomôž si človeče, aj Boh ti pomôže svedčia o tom, že každý musí začať od seba. Toľko filozofie a teraz

späť do reality. Na Slovensku momentálne beží reklama na istú banku so sloganom: A ty s kým bankuješ??? Šikovný výmyselník to aplikoval práve na Rómov či skupinu, o ktorej existuje množstvo vtipov tak ako o policajtoch či blondínkach. Pýtajú sa Róma: A ty s kým bankuješ?? A on odpovedá: So sociálnou poisťovňou.? Ďalej nekomentujem. Často počuť ? Ale Rómovia sú už raz takí, kočovníci, neprispôsobiví a vždy budú žiť podľa seba. Pa-

mätám sa na návštevu komisára pre rozširovanie Európskej únie, keď sme v čase čakania na vstup do EÚ museli riešiť aj rómsku otázku. Vtedy Günther Verheugen na neslávne slávnom sídlisku Luník IX v Košiciach (momentálne tam mesto búra staticky narušené paneláky) zdvihol prst a varoval nás, že s tým musíme niečo robiť. V tom čase som vyčítala novinárom, prečo sa ho nespýtali či si myslí, že sme Rómom postavili rozbité byty. (pokračovanie na strane 2)

Téma měsíce, str. 2

Romové se chtějí do Francie vrátit Podle průzkumů přibližně 80 % Francouzů souhlasí se zničením romských tábořišť. Proto koncem července prezident Nicolas Sarkozy na zasedání v Grenoblu problém vyřešil rozhodnutím o „zrušení všech nelegálních tábořišť na území Francie a odejmutím francouzského občanství některým kriminálníkům zahraničního původu“. Byl přesvědčený, že si tímto rozhodnutím získá pravicové voliče pro volby v roce 2012, obnoví svou popularitu, a možná se zapomene na jeho účast v skandálním případu L’Oréalu. Výsledkem bylo zničení více jak stovky nelegálních tábořišť, evakuace tisícovky Romů a následné vyhoštění z Francie. Zahraniční média, levicové strany Francie, církve, evropské instance a organizace na ochranu lidských práv reagovaly na vyhnání Romů ostrou kritikou. Kamenem úrazu bylo zobecnění všech Romů bez osobních kontrol každého občana individuálně. Více od zpravodajky EN z Paříže uvnitř listu.

Regionální strany

Vzdělání a práce Česká republika se letos ujala předsednictví evropského mezinárodního projektu Dekáda Romů, jejímž cílem je do roku 2015 zlepšit životní podmínky romské menšiny ve státech střední a východní Evropy. Projekt odstartoval v roce 2005 a iniciovala ho Světová banka a Institut otevřené společnosti. Vládní rada pro záležitosti romské komunity se chce zaměřit na děti a ženy a na zvýšení státní podpory neziskovým organizacím, které Romům pomáhají. Klíč k integraci Romů do společnosti vidí také v lepším vzdělání romských dětí a dostupných pracovních příležitostech. ČR přijala loni po vzoru ostatních členských zemí antidiskriminační zákon na podporu práv menšin, Romům by měla pomáhat zejména vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Jen letos chce obcím a městům s romskými lokalitami pomoci z fondů EU získat až 750 milionů korun.

2

TÉMA MĚSÍCE

EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA

Marxista Orbán a ekozáťaže Nejako sa nám tie dlhoročné ekologické záťaže začínajú zrátavať. Havárie hustnú. V prípade ropnej katastrofy v Mexickom zálive vedci porátali, že pravdepodobnosť takéhoto výbuchu je jedna k miliónu. Nie div, že British Petroleum nemala pripravené okamžité riešenie a neinvestovala do neho preventívne desať či stámilióny dolárov. Obama sa zachoval značne „ľavicovo“. Na rozdiel od krachujúcich bánk škody nebudú hradiť daňoví poplatníci USA. Do posledného centa ich zacáluje BP. Aj keby jedna z „ugly sisters“ (škaredých sestier) mala dočista výjsť na psí tridsiatok. Ešte k tým pravdepodobnostiam... Katastrofické zemetrasenie môže postihnúť San Francisco do 100 rokov. Obrovský asteroid môže naraziť do našej matičky Zeme v najbližších stotisíc rokoch. Ale to vôbec nezaručuje, že sa to nemôže stať podstatne skôr. Hoci o rok. Havária v maďarskej hlinikárni sa následkami rovná tej v Mexickom zálive. S tým rozdielom, že sa dala predvídať. Nádrže s toxickým kalom boli prepĺňané nad normu. Nadmerne mokrý rok, ktorý oslabil priehrady, videl generálny riaditeľ a spolumajiteľ firmy z okna. Ľúto mu bolo investovať milióny zo zisku do spevnenia priehrad. Veď to možno ešte rok-dva vydrží. Ináč – ani vedci nám doteraz nepovedali, ako 10 miliónov kubíkov toxického kalu „spracovať“. Bude tam treba nasypať rovnaké množstvo sadry a prehnať to nejakým väčším kuchynským mixerom? Maďarský premiér Orbán, hoci puncovaný pravičiar, sa zachoval neštandardne. Namiesto toho, aby následky zatiahol z aj tak deficitného štátneho rozpočtu, hlinikáreň „znárodnil“. Firma pod vedením jeho ministra zatiahne škody do posledného forinta, aj keby to malo byť na účet mnohoročných ziskov. Aj naši, slovenskí pravičiari sú z toho vydesení. Pravičiar – a takýto marxista - leninovec? Kladom oboch katastrof je, že Európa začína venovať ekologickým záťažiam väčšiu pozornosť. Na Slovensku ich máme 1 200, z toho 260 vážnejších. Gudronové jazero po skrachovanej Petrocheme Dubová, ťažké kovy v Slovinkách, odpad z Chemka Strážske, sú len vrcholom ľadovca. Malé Holandsko má ekozáťaží 600 tisíc (i keď zrejme nie tak závažných), prírodumilovní Švédi 40 tisíc, Česko 7 tisíc, ešte aj Nórsko 2 500. Našej Matičke Zemi začínajú dochádzať fosilné zdroje energie a nie sme na to pripravení. Okrem hrozby prírodných katastrof bude treba venovať obrovské prostriedky na likvidáciu aspoň najrizikovejších ekologických záťaží. Asiže sa aj po kríze môžeme na čas rozlúčiť s nádejou na pravidelný rast životnej úrovne.

EN č. 10 / 2010

Primárna zodpovednosť leží na krajinách pôvodu (pokračovanie zo strany 1)

Mne nikto nedá bývanie zadarmo, nikto okrem rodiny mi nepomohol, keď som bola na rodičovskej dovolenke a manžel nezamestnaný, ak nebudem splácať úvery, na dvere mi zaklope exekútor, strojček na zuby si musím zaplatiť a to aj napriek tomu, že si platím zdravotné poistenie. Nemám problémy ľuďom pomáhať, práve naopak. V tomto prípade aj dávať aj prosiť je veľa. Aj keď hovorí sa, že dieťa si rodičov nevyberá. Ale dokedy to takto bude trvať? Teraz Európa (pozn. red. Francúzsko) vracia úder. LUKRATÍVNE POSTY Na pomoc Rómom existujú mnohé organizácie, napr. aj fond Georgea Sorosa, často rozporuplne prijímanej osobnosti finančníka maďarského pôvodu, ktorý práve pred pár dňami navštívil SR a dával návod na riešenie rómskej otázky, a tým je vzdelanie. Nielen medzinárodné štruktúry, ale aj národné organizácie. V SR na Úrade vlády SR pôsobí splnomocnenec pre rómske komunity. Najmä pred voľbami venujú politici pozornosť aj tejto druhej najpočetnejšej menšine na Slovensku. Rómom sľubujú hory-doly. Keď majú svoje miestečka rozdelené a držia balóniky (vysvetlenie v predchádzajúcom čísle EN), sľuby sa akosi rozplynú. Aj laickým pozorovaním človek zistí, že aj tento vládny post je zrejme lukratívny. Čo vláda, to nový šéf. A pritom všetci tvrdia, že práca s ľuďmi rómskej národnosti je

ťažká, pretože sú neprispôsobiví. Čo vláda, to nové nápady a riešenia. Nové projekty financované aj z bruselských peňazí. Len výsledky sú pre majoritného obyvateľa, najmä toho, ktorý sa obáva o úrodu, majetok či dokonca psa, akési latentné. Alebo ich je tak málo, že pri množstve problémov zanikajú. Rečnícka otázka : Koľko poberateľov pomoci reálne navštívilo tie najproblémovejšie rómske osady? Nikde som sa nedočítala, že by si to vyskúšal samotný Soros. NOVÁ METLA DOBRE METIE Od roku 2007 do roku 2013 môže SR čerpať na rómske projekty 200 mil. eur zo štrukturálnych fondov. Mnohé projekty bežia, ale niektoré sú prinajmenšom neštandardné. Štátna tajomníčka ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Lucia Nicholsonová (Sloboda a Solidarita - nováčik v súčasnej vláde) chce preveriť stovky projektov v pôsobnosti ministerstva. Týždenník Život zverejnil len niekoľko z nich, kde peniaze z eurofondov končili v rukách firiem, no k rôznym občianskym združeniam a samotným Rómom sa peniaze už akosi nedostali. Čítanie vskutku zaujímavé. Kvalitnejšia práca s Rómami, zlepšenie medzinárodnej spolupráce a vytvorenie školiaceho programu pre rómskych mediátorov. Aj takéto by mali byť prínosy štrasburskej deklarácie, ktorú podpísali 20. októbra 2010 predstavitelia členských štátov Európskej únie. Za Slovenskú republiku sa na tomto stretnutí zúčastnila práve štát-

foto: Jaroslav Novotný

Ilustrační foto. na tajomníčka. Držím jej palce, aby premenila novinárske skúsenosti s touto komunitou na realitu (pozn. red. v predvolebnej kampani sa prezentovala aj ako novinárka, ktorá vyrobila niekoľko dokumentov o tejto menšine). Stretnutie reagovalo na udalosti z leta, keď sa začalo hromadné vyhosťovanie Rómov z Francúzska. „Primárna zodpovednosť leží na krajinách pôvodu, teda, kde sú Rómovia občanmi alebo dlhodobými legálnymi rezidentmi. Tam je potrebné smerovať aktivity a monitorovať, ako využívajú zdroje z Európskej únie“, vyplynulo zo stretnutia predstaviteľov členských krajín. Ako sa ďalej v deklarácii zdôrazňuje, niektoré výzvy treba riešiť celoeurópsky. Nie je potrebné zvyšovať zdroje. Treba ich len spojiť a efektívne využívať, pričom Európska únia je pripravená pomôcť. Záro-

veň je nevyhnutné nielen pracovať pre Rómov, ale najmä s Rómami zapájaním mimovládnych organizácií. Štátna tajomníčka informovala partnerov z ostatných členských štátov o situácii na Slovensku. Upozornila, že „papierových vyhlásení už bolo veľa. Jednou z priorít súčasnej vlády Slovenskej republiky je boj s koncentrovanou chudobou, ktorá sa na Slovensku vyskytuje najmä v rómskych osadách. Som rada, že nás podporuje aj Štrasburská deklarácia. Dúfam však, že podpora neostane len na papieri, ale prejaví sa aj v praxi“, uviedla. Na Slovensku je zhruba 620 až 690 rómskych osád. Presné dáta však chýbajú rovnako ako pri početnosti rómskej menšiny. Tá sa iba odhaduje zhruba na 380 až 400 tisíc Rómov. Krv v žilách všetkých je rovnakej farby. Alžbeta Švecová

Repatriovaní Romové: Francie se nevzdáme! V roce 2007 přistoupilo Rumunsko a Bulharsko do Evropského společenství. Patří k zemím s největším počtem romských menšin. Mnoho z nich odjelo do Francie hledat štěstí, byť žijí v horších podmínkách než v původní zemi. „V rodné zemi pro nás budoucnost není“, tvrdí většina z nich. V primitivních příbytcích situovaných u dálnic či za obcemi si nelegálně zakládají vlastní komunity. Romové jsou sice občany členských zemí EU, ale platí pro ně přechodná omezení až do 1. ledna 2012, stejně jako pro všechny rumunské a bulharské občany bez rozdílu barvy pleti. Ve Francii a v dalších devíti evropských zemích se mohou volně pohybovat maximálně po dobu tří měsíců. Při pobytu přesahujícím stanovenou lhůtu musí prokázat dostatečné množství finančních prostředků k pobytu, odůvodnit ho pracovní smlouvou a povolením k pobytu. Pokud dojde k narušení veřejného pořádku a bezpečnosti země, mohou být kdykoliv vyhoštěni. Situace, už tak delikátní, vyústila v evropský konflikt. Všechno to začalo soužitím Romů s místními obyvateli. Nelegálně obývali plochy, v častých případech žebrali v metrech a na ulicích, někteří z nich byli obviněni z kapesních krádeží a vloupání do bytů. Z deseti tisíc Romů bylo více jak tři tisíce obviněno z trestních deliktů jen v regionu Ile de France. Podle průzkumů přibližně 80 % Francouzů souhlasí se zničením romských tábořišť. Proto koncem července prezident Nicolas Sarkozy na zasedání v Grenoblu problém vyřešil rozhodnutím o „zrušení všech nelegálních tábořišť na území Francie a odejmutím francouzského občanství některým kriminálníkům zahraničního původu“. Byl přesvědčený, že si tímto rozhodnutím získá pravicové voliče pro volby v roce 2012, obnoví svou popularitu, a možná se zapomene na

jeho účast v skandálním případu L’Oréalu. Výsledkem bylo zničení více jak stovky nelegálních tábořišť, evakuace tisícovky Romů a následné vyhoštění z Francie. Sarkozyho politika a „masové deportace“ Romů speciálními lety do Rumunska a Bulharska rozzuřily Viviane Reding, evropskou komisařku pro spravedlnost a lidská práva: „Očekávala jsem, že všechny členské státy EU budou respektovat společná pravidla EU o volném pohybu a lidská práva včetně práv osob sounáležících k etnickým menšinám. Došla mi trpělivost.“ Evropská komise dodala, že země může upravit lhůtu svobody pohybu v závislosti na bezpečnosti a veřejném zdraví přistěhovalců, což je případ Romů. Ve Francii žijí v žalostných podmínkách, jejich život často závisí na pomoci sdružení a organizací. Zahraniční média, levicové strany Francie, církve, evropské instance a organizace na ochranu lidských práv reagovaly na vyhnání Romů ostrou kritikou. Kamenem úrazu bylo zobecnění všech Romů bez osobních kontrol každého občana individuálně. Nejvíce však Evropu rozhořčila existence oběžníku ministerstva vnitřních věcí, který vyzýval k zničení nelegálních tábořišť, převážně romských. Komisařka Reding proto vyzvala Francii, aby se její vláda vyjádřila k celému případu a doložila do konce října přesné důkazy, předložila vyhošťovací dokumenty a uvedla způsob nápravy celé situace.

Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Bernard Valero obhajuje chování Francie: „Pečlivě respektujeme evropské zákony a naše zahraniční angažmá v oblasti lidských práv. K dobrovolnému odjezdu je vyplacena jednorázová finanční pomoc v částce 300 eur (dospělá osoba) a 100 eur (dítě). Kromě toho jsme začali bilaterální spolupráci orientovanou na integraci Romů v původních zemích.“ Kdyby Paříž pokračovala s masivním vyhošťováním Romů, celý případ by se mohl ocitnout u Soudního dvora EU, kde by Francii hrozilo mnoho sankcí. Přestupkové proceduře se Francie, jedna ze zakladatelských zemí EU, vyhnula o vlásek. Ovšem musela změnit politiku vůči Romům a předložit Evropské komisi ke schválení nový postup. Dokument o dvanácti stranách nabízí garance k volnému pohybu v EU včetně nových právních opatření, která by měla vstoupit v platnost začátkem příštího roku. Brusel na druhé straně apeloval na účelné využití rozpočtu ve výši 17,5 miliardy eur, určeného na podporu sociálního a integračního programu v období 2007 až 2012 v dvanácti zemích (Bulharsko, ČR, Španělsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Irsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko). Otázkou zůstává, jaké je ve skutečnosti použití těchto prostředků a jakým způsobem dochází ke kontrolám správného použití. Integrace Romů v západní Evropě není nemožná. V Rakousku se životní situace Romů výrazně zlepšila a místní vláda investuje do vzdělání mládeže. Ve Francii existují rovněž rodiny, které se snaží o integraci. Například v Aubervilliers žije třináct romských rodin vybraných podle sociálních kritérií a schopnosti začle-

Stávka proti vyhošťování přistěhovalců. nit se do francouzského prostředí. Ženy například pracují v hotelích, vykonávají pomocné práce, muži pracují manuálně. Zaměstnání jim umožní získat povolení k pobytu a začít nový život. Díky těmto rodinám se přeruší začarovaný kruh

foto : IM a stereotyp o kočovných Romech. Podle průzkumů žije přibližně 90 % evropských Romů usedlým způsobem života a mají stejné cíle jako každý občan, tzn. pracovat, bydlet a žít důstojně. Ilona Mádrová, Paříž

3

TÉMA MĚSÍCE

EN č. 10 / 2010

Černobílá Evropa. Francie vyhání Romy (pokračování ze strany 1)

A tak zasahuje Brusel. Jeho pravomoci jsou však velmi omezené, soudy zdlouhavé a výsledek tak případné křivdy už nemusí spravit. BYLI SKVĚLÝMI ŘEMESLNÍKY Francie tvrdí, že se Romové nedokázali začlenit do společnosti. A stali se pro ní přítěží – policie řešila řadu přestupků, kterých se dopustili právě přistěhovalci z Rumunska a Bulharska. Podobné věci zná i Česko, každé z větších měst má čtvrť, kde žije více Romů a média takové lokality prezentují jako problémové. Symbolem se staly spory v ústecké Matiční ulici, mosteckém Chánově, po celé zemi vznikají nová ghetta. Například v Českých Budějovicích se v něj už řadu let proměňuje sídliště Máj. „Když jsme se sem stěhovali, byla jasná idea: do každého vchodu přijde jedna romská rodina. Politici tenkrát chtěli asimilovat Romy s většinou, ale nevyšlo to. K Romům se nastěhovali jejich příbuzní a dnes mám pocit, že se na sídlišti stali většinou,“ tvrdí jedna z obyvatelek, která na Máji žije už dvacet let. Vzpomíná, jak viděla v noci hořet auta, několikrát hořely zvonky

u vchodu, vypráví, že sklo ve vstupních dveřích nikdy dlouho nevydrží. Její byt je prakticky neprodejný. Integrovat Romy se český, respektive československý stát snaží už desítky let. Podle historika Jiřího Hanzala, autora knihy Cikáni na Moravě v 15. až 18. století, byla základní chyba, že se do jejich životů promítly politické zájmy, které narušily svět, na který byli Romové zvyklí. Byli skvělými řemeslníky, zručnými kováři, ale snaha integrovat je do společnosti setřela jejich dovednosti, nový styl života už se nedokázali naučit. A snahy začlenit je pokračuje. Vláda pracuje s Koncepcí romské integrace na období let 2010 – 2013. „Cílem vlády ČR je dlouhodobě rozvíjet opatření k vyrovnání šancí a kompenzaci vstupních znevýhodnění, která brání Romům plnohodnotně participovat na kulturním, společenském i politickém životě většinové společnosti,“ píše Koncepce, kterou připravil někdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb. To, že se nepřátelství mezi většinovým obyvatelstvem a Romy stupňuje, dokládají útoky – tím nejbrutálnějším je známý případ popálené Natálky z Vítkova. Jaromír Lukeš, David Vaculík a Ivo Mül-

Ilustrační foto. ler stráví ve vězení dvaadvacet let, Václav Cojocaru dvacet. Loni v dubnu hodili do domku romské rodiny tři zápalné lahve a oheň popálil ani ne dvouletou Natálku a její rodiče. I tohle rozděluje společnost, některým se zdá trest jako příliš tvrdý. A pro mnohé překvapivý byl i výrok prezidenta Václava Klause.

foto: Jaroslav Novotný „Výše trestů se mi zdá nečekaná, nečekaně vysoká,“ komentoval Klaus. „Jenom se zamýšlím nad tím, jestli taková výše trestu, kterou porovnávám s některými žádostmi o milost, které dostávám, opravdu bude tou nejsprávnější cestou, jak zabránit do budoucna opakování podobných jevů.“ Jan Štifter

ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE Liší se mediální obraz českých Romů od skutečnosti? Dle mého názoru převládá v české společnosti mediální obraz vůči Romům spíše negativní. Je však nutné uznat, že za poslední roky se přístup médií mnohonásobně zlepšil a udržuje se v něm určitá korektnost. Zmíněnou negativitu, respektive předpojatost vnímám především v typu zpráv, které médii o Romech probíhají. Málo kdy se poukazuje na dobré příklady, které mohou ukázat Romy v lepším světle. Pozitivní aktivity zůstávají bez povšimnu-

tí. Vypadá to, jako by byl zájem médií hnán určitou senzacechtivostí a hrál na notu většinové společnosti, které vychází z premisy, že 95 % populace má vůči Romům spíše negativní postoj. Mnoho českých organizací i institucí dokáže smysluplně využít evropských fondů, a to i pro začleňování Romů. Implementují se projekty na lokální úrovni a prokazují svoji efektivitu zejména při zaměstnávání Romů a v přístupu ke vzdělávání.

Jedním z příkladů může být projekt „Mikrobus“, který společně realizovalo několik romských organizací, a jehož náplní bylo založit pracovní agenturu ve čtyřech krajích a vytvořit databázi zaměstnání. Dalším je například projekt „IQ servis - systém pro úspěšné uplatnění Romů na trhu práce“. Cílem projektu bylo zvýšit motivaci a profesní kvalifikaci nezaměstnaných Romů a asistovat jim při jejich pracovním umístění. Nicméně stále je nutné podpořit

Jistě se od skutečnosti liší, a to zejména proto, že informovanost o Romech je u nás obecně velmi malá. Přitom však nelze mluvit o Romech jako o homogenním společenství, ale i v našich podmínkách jako o řadě někdy velmi nesourodých komunit. Pokud se však v masových médiích o Romech

mluví, pak zpravidla v souvislosti s řešením-neřešením tzv. romského problému. Takže dospíváme k poznání, že v centru zájmu nejsou Romové jako takoví, ale Romové problémoví, zpravidla tedy sociálně vyloučení. Již tento fakt se mnohdy v médiích pomíjí a čtenář nabývá dojmu, že všichni Romové

jsou problémoví, ač dle posledních výzkumů se jedná snad o polovinu romské populace u nás. Nemluví se také o jiné podstatné věci – mechanismu vzniku tzv. romských problémů, tedy mechanismu upadání mezi sociálně vyloučené. Přitom právě to je klíčové pro nalezení funkčního řešení.

Mám za to, že mediální obraz Romů se od skutečnosti liší dosti značně. Především proto, že problematika ve společnosti spojená s Romy je vnímána jako problematika soužití dvou etnik, českého a romského, přičemž se uvádí, že příčinou nesrovnalostí v tomto soužití jsou různé kultury těchto etnik. Přitom paradoxně se o kultuře mluví jen sporadicky, pokud vůbec, a veškerá pozornost médií se soustředí na problematiku sociální, v níž Romové vesměs hrají roli skupiny, která je na dně sociálního statusu mezi strukturami společnosti. Z tohoto postavení se pak odvíjí spousta problémů a také řada programů, které by tento status měly změnit. O těchto programech se zmíním na konci tohoto textu. A samozřejmě, tyto problémy ve společnosti vyvolávají obecnou nechuť mít cokoliv s Romy společného a dokonce i obecnou nenávist vůči nim podporovanou i politickými autoritami, které v zájmu získávání voličských hlasů a preferencí přijímají jednoduchá řešení, která vyhovují obecným soudům lidí na

Romy a jakési odplaty za jejich „nepřizpůsobivost“. Jsou to řešení, která poškozují nejen Romy, ale celou společnost. Tím je kruh uzavřen. Není předmětem tohoto článku hledat řešení tohoto problému a nástroje k němu. Jen zmiňuji situaci, jaká je. Romové však představují národnostní menšinu, která má svoji svébytnou a docela bohatou a zajímavou kulturu. O tom většina lidí nemá ani potuchy a média se jen sporadicky o této kultuře zmiňují. Hned po revoluci vzniklo například Muzeum romské kultury, které získalo za dvacet let své existence renomé předního stánku romské kultury v zemi i v celé Evropě. Vznikla romská periodika, která prezentují Romy nejen jako sociálně proskribovanou skupinu se všemi problémy a souvislostmi života celé společnosti, ale také jako společenství, které má svoji intelektuální vrstvu, každým dnem sílící a rozvíjející se, odborníky, kteří se řadí mezi přední profesionály ve společnosti, přičemž nepopírají své „romství“, učitele, historiky, lékaře, inže-

nýry. O tom se nemluví, a když, tak jen v tom smyslu, že tihle Romové vlastně Romy nejsou. A proč? Protože nezapadají do obecně šířeného obrazu! Není pochyb: jde o nepřípustnou generalizaci, které, bohužel, podléhají nejvíce lokální a regionální politici a jim, ovšemže, poplatní úředníci. Romská reprezentace, naše i evropská, prosazuje integraci Romů do společnosti ve dvou stejně důležitých aspektech: usilovat o to, aby každý Rom byl angažovaným členem společnosti při zachování své identity. Jen málo programů, a to i Evropou podporovaných, tyto dva aspekty plně respektuje. Nanejvýš jsou ochotny připustit veškeré sociální a vzdělanostní programy s dovětkem, že fenomén romství tu hraje nějakou roli, ale už nejdou do důsledků, aby i tento fenomén pojímali kvalitativně na jiné rovině. Dokonce i otázka identity je zpochybňována a považována za příčinu neúspěchů v naplňování programu integrace Romů. Ale i toto je jiné téma, o kterém nelze tady psát.

absorpční kapacitu zejména občanských sdružení a jejich síťování.

Gabriela Hrabaňová, ředitelka kanceláře Rady vlády ČR

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury Jedním z evropských programů je na příklad program OPLZZ (Operační program lidské zdroje a zaměstnanost) a v něm terénní a poradenské služby. Název sám dává jednoznačně najevo, že program se týká sociální práce. To je jistě program dobrý a užitečný. Nicméně jeho existence, jakož i existence dalších podobných programů jen ukazují, že mediální obraz a vnímání Romů se dokonale odráží i v přijímaných programech. Lze učinit jeden závěr: Všechny programy se snaží napravovat Romy. Žádný z programů nepoukazuje na chyby ve fungování společnosti a jak napravovat ji!

Karel Holomek, předseda nevládní organizace Společenství Romů na Moravě

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

Znovu o vztahu Evropa-Rusko Slovo Evropa nemá v tomto článku ten význam, který mívá jindy, když si autor chce ušetřit stálé opakování termínu Evropská unie. Tentokrát jde o Evropu jako kontinent, i když základní podněty k tomu, oč tu půjde – tedy k příštím jednáním Evropy s Ruskem - byly dány na setkání dvou vůdčích osobností Evropské unie s ruským prezidentem Medvěděvem ve francouzském Deauville 19. října. Od toho dne se považuje za jisté, že schůzky tradičně zvané summit NATO-Rusko a konané tentokrát v rámci (nebo při) pravidelném summitu NATO v listopadu v Lisabonu, se Dmitrij Medvěděv osobně zúčastní. A také lze považovat za téměř jisté, že jedním z témat debaty mezi špičkami NATO a ruským vedením už teď před lisabonským jednáním je – už zase – protiraketová obrana! Ještě před deauvillskou schůzkou Merkel-Sarkozy-Medvěděv to zřetelně naznačil generální tajemník NATO Fogh Rassmusen v článku „NATO potřebuje protiraketovou obranu“. V závěru Rasmussen dodává: „Lisabonský summit by měl být zároveň příležitostí k tomu, aby se Rusku nabídla spolupráce a spoluúčast na veškerém užitku z něho.“ Po deauvillské schůzce už Angela Merkel vítá jako „dobrou zprávu“ ruský postoj k těmto iniciativám Evropy. Sarkozy přesvědčuje v Deauville novináře „o novém světě, světě přátelství mezi Ruskem a Evropou“. Francouzský Le Monde k tomu poznamenává, že zatím není jasné, co za své gesto může Evropa od Medvěděva očekávat a připomíná, že ruská vojenská doktrína stále ještě mluví o NATO jako o „hrozbě“. Sám Medvěděv zdrženlivě prohlásil, že „Moskva zkoumá návrh“ (na účast Ruska v protiraketové obraně), ale podtrhl, že před zaujetím stanoviska očekává od NATO ještě řadu upřesnění. Mezi podmínkami, které asi Rusko vznese, bude patrně i zrušení vstupních víz pro Rusy cestující do zemí EU. Tohle ovšem už je agenda Unie, nikoli NATO a Sarkozy s Merkel, kteří z Deauville Unii oznámili, že Evropa bude mít na pořadu dne „přátelství“ s Ruskem a jeho účast na evropské obraně, budou mít zřejmě příležitost uplatnit uvnitř Unie váhu svého postavení i váhu svých států k prosazení ruské podmínky, pokud bude vznesena. Oba evropští státníci vidí v souzvuku, kterého v Deauville s Medvěděvem dosáhli, náznak možnosti „příklonu Ruska k Západu“. Přání je tu otcem myšlenky, ale myšlenky zajisté naléhavé, když o pár dní dřív znovu vyhrožoval Medvěděvův jmenovec, šéf Gazpromu Alexander Medvěděv, že je připraven přesměrovat tok ruského zemního plynu na východ. Není tu prostor na rozvedení všech hypotéz vyplývajících ze souzvuku dosaženého v „trojce“ Merkel-Sarkozy-Medvěděv. A snad ani není nutné je rozvádět, aby každý z předchozích řádek pochopil, jak důležité je, aby Evropská unie hovořila v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti – slovo bezpečnost podtrhuji – jedním jazykem. Sarkozy byl těsně před rusko-gruzínským konfliktem a odtržením části svrchovaného gruzínského území sám, kdo po schůzce s Medvěděvem v Unii propagoval ruský návrh na novou koncepci evropské bezpečnosti s účastí Ruska; v protikladu ke koncepci NATO. Německo se bez předchozí dohody uvnitř EU a také bez ohledu na protesty Polska podílí na stavbě ropovodu NorthStream. Našly by se i další příklady rozporu mezi partikulárními zájmy evropských mocností a snahou EU dosáhnout jednotné zahraniční politiky a mluvit v globální politice jedním hlasem. Nebylo by rozumné popírat, že ruská zahraniční politika může být třeba i partnerská vůči Evropě, vůči Spojeným státům i vůči Západu jako celku. Právě tak by ale nebylo rozumné zapomínat, že kvůli tomu nepřestane být velmocenská.

Výsledky posledního Eurobarometru Polovina obyvatel ČR považuje za největší problém hospodářskou situaci v zemi a nezaměstnanost. Zjistil to poslední Eurobarometr, který letos v květnu proběhl v celé „sedmadvacítce“. Pouze 10 procent obyvatel ČR si myslí, že současná hospodářská situace je dobrá. V tomto směru se česká veřejnost řadí mezi nejpesimističtěji smýšlející státy. 16 procent obyvatel se domnívá, že v následujících 12 měsících bude ekonomická situace lepší, 43 procenta očekává její zhoršení a 40 procent předpokládá, že zůstane nezměněna. Podle Eurobarometru se 46 procent Čechů ztotožňuje s tvrzením analytiků, že hospodářská krize již dosáhla svého vrcholu a ekonomika se postupně začne opět oživovat. Naopak 50 procent lidí čeká, že to nejhorší teprve přijde. Čeští občané se domnívají, že účinná opatření proti krizi je nejlépe schopna přijmout skupina G20 (36 procent). Na druhém místě je námi největší důvěra kladena v Mezinárodní měnový fond (15 procent). V tomto ohledu se ČR od celounijního názoru velmi odlišuje. Drtivá většina občanů států EU je totiž přesvědčena, že nejlepší předpoklady pro efektivní boj s krizí má právě Evropská unie. Na otázku týkající se výhod členství v Unii 31 procento české veřejnosti odpovědělo, že být součástí EU je „dobrá věc“ (oproti předchozímu průzkumu došlo k poklesu o 9 procent), 16 procent reaguje na členství negativně, zbývající zastávají indiferentní názor. Z tohoto hlediska se též řadíme k nejvíce negativně smýšlejícím státům EU. Daniela Veselá, Eurofon

4

PUBLICISTIKA

EN č. 10 / 2010

Španielsko: Čiernobiela dúha Pri riešení rómskej otázky Španieli používajú pozitívnu diskrimináciu. Na tvrdé a účelné opatrenia zatiaľ nedorástli. Sarkozyho “nie” adresované rumunským Rómom preto najskôr šokovalo, potom rozhorčilo a následne vyvolalo nekonečné diskusie na tému rasizmus. Exoti formátu slovenského Jána Slotu, ktorý v otázke neprispôsobových Rómov otvorene prezentuje metódu „malý dvor a dlhý bič“, na španielskej politickej scéne chýbajú. Južania zachádzajú do rovnako neproduktívneho opačného extrému. Aj ten najcitlivejší problém dokážu vidieť čiernobielo. Španielskou špecialitou je vpasovať nelegálneho imigranta výlučne do role obete a vytvárať rasistické pozadie tam, kde je problém oveľa prozaickejší. Ako v prípade rumunských Rómov niekoľko rokov žijúcich vo Francúzsku bez náležitých dokumentov, ktorí nerešpektovali zákon a dostali sa späť tam, odkiaľ prišli. Jediný, kto verejne uznal odvážny a prakticky nevyhnutný krok prezidenta Sarkozyho bol líder Ľudovej strany Mariano Rajoy. Ostatní akoby celkom zabudli,

že rómska otázka nepredstavuje výlučne francúzsky problém, ale aktuálny stav vo vlastnej krajine. NELOGICKÝ OXYMORON Pedro a Pablo sú susedia. Obaja pracujú, bývajú v rovnakých bytoch, ich priateľstvo dokonca nenarušil ani finančný nesúlad. Zatiaľ čo Pablo spláca hypotéku po tisíc dvesto eur, Pedro býva za rovných päťdesiat. Pedro totiž získal byt od štátu. Najskôr býval v slume, splodil pätoro detí a je - Róm. Týmto spôsobom bojujú Španieli s nelegálnou zástavbou okrajových zón veľkomiest, kde sa „stavitelia“ nechali unášať fantáziou a pristavovali čo sa dalo. Od vlnitých plechov až po murované vily. Pestrých „mestečiek“ sa na Madrid „prilepilo“ asi desať, každým dňom rastú a

vznikajú nové. Najvykričanejšou štvrťou naďalej zostáva Caňada Real, kde odhadom žije 45 tisíc obyvateľov. Situácia je neúnosná a mestá bojujú ako môžu. ZO SLUMOV DO BYTOV Na apríl 2011 je naplánovaná likvidácia ďalších dvoch kritických zón v Madride. Mnohí z ich obyvateľov sa na búranie tešia a pri pohľade na buldozéry v akcii vystrelí nejedno šampanské. Inštitút pre sociálnu integráciu (Iris) pre viac ako polovicu rodín zabezpečil bývanie štandardného charakteru. Samozrejme, len za symbolické nájomné. Táto investícia do resocializačného procesu obyvateľov z nelegálne postavených štvrtí bola naplánovaná v roku 2008 a vyšplhala sa do výšky 110 miliónov eur. Budúci nájomníci priznali, že hoci im za súčasnými susedmi bude smutno, sú ochotní robiť všetko preto, aby sa tým budúcim zapáčili. Byty budú udržiavať v čistom stave a neporiadku sa vraj vyhnú.

foto: Jaroslav Novotný

Ilustrační foto. SKÚSENOSŤ MAJÚ BOHATÚ Z rómskej otázky sa pre Európu stal poriadne horúci zemiak. V čích rukách nakoniec zostane uvidíme čoskoro. Španieli už teraz položartom - polovážne dodávajú, že to budú oni. Svoju skúsenosť s rómskymi prisťahovalcami z Rumunska majú bo-

hatú, no potom čo Francúzi pritvrdili, očakávajú ďalší masový prílev. Za tento fenomén budú vďační pravdepodobne iba filmoví umelci. Niektorý z nich určite opráši námet z kultového filmu, parafrázuje aj samotný názov a onedlho zhliadneme dielko: „Cigáni idú do… Španielska“. Dana Miháliková, Valladolid

Protirómski extrémisti – tretia sila v Maďarsku V Maďarsku sa otvorene hovorí o „cigánskom“ probléme, jestvujú cigánske menšinové samosprávy, miešane sa používa Cigán i Róm, existuje Rómske tlačové stredisko i rómske rádio, hoci sa nazýva Rádio C... Takže to, čo je cigánske (napr. muzika!) nemusí byť pejoratívne. Zato proticigánskeho je tu tiež dosť! Napríklad jedna z parlamentných strán. Hnutie za lepšie Maďarsko (Jobbik). V europarlamente má troch poslancov a v maďarskom parlamente získala v aprílových voľbách tretie miesto s takmer 17 percentami hlasov. Za svoje úspechy môže ďakovať okrem iného aj radikálnemu a otvorenému protirómskemu postoju a prísľubu, že nastolí poriadok aj v dedinách a mestách s rómskym obyvateľstvom. Maďarská legislatíva je v tejto otázke skôr

liberálna než prísna, akékoľvek nadávky Rómom sa zmestia do kategórie slobody názoru, to vyriekol aj Ústavný súd. A tak sa stala pred komunálnymi voľbami (3. októbra) nezvyčajná vec: ústredná volebná komisia prijala rozhodnutie, podľa ktorého verejnoprávna televízia i rozhlas musia odvysielať predvolebný šot krajnej pravice. „Cigánskym kriminálnikom je dovolené všetko?“ – pýta sa dievčina v šote, ktorý odmietla odvysielať televízia i rozhlas. Strana Jobbik bola ochotná kritickú časť

vypískať, ale verejnoprávne médiá boli neoblomné, až kým ich nedonútila ustúpiť najvyššia volebná komisia. Ale rozhlas aj tak odvysielal šot so svojou poznámkou, že s obsahom tejto predvolebnej reklamy hlboko nesúhlasí... Tento prípad je zasa ilustráciou – okrem jestvujúcich protimenšinových nálad a prejavov rasizmu, intolerancie a štvania proti inému spoločenstvu – aj toho, že jestvuje aj odvaha týmto tendenciám čeliť. Séria útokov proti rómskym rodinám, ktorá priniesla šesť mŕtvych, vyvolala naozaj úprimné pobúrenie v celom Maďarsku, a keď polícia zadržala podozrivých, tlieskal jej aj väčšinový národ. Stali sa príklady absolútnej živelnosti a ne-

tolerancie (prípadne zúfalstva?) aj zo strany Rómov. V dedinke na východe krajiny „biely“ muž zrazil na ulici cigánske dievčatko, a hoci sa nezranilo ťažko, pribehli Rómovia a vodiča pred očami jeho vlastných detí na zadnom sedadle doslova zlynčovali, a naozaj aj umrel. Takéto prípady zasa výrazne zvyšujú protirómske nálady, aj Jobbik ho osedlal a v danom regióne získal aj starostovské miesto. Na rozpakoch je liberálne zmýšľajúca časť inteligencie, keď sa diskutuje o tzv. sociálnych kartách, dokonca keď v jednom mestečku agilný starosta to aj zavedie: ide o to, že sociálnu podporu Cigáni nedostanú do rúk vo forme peňazí, ale na karte, pomocou ktorej môžu nakupovať na určenom

mieste len určený tovar, predovšetkým potraviny. Do takejto „umravňujúcej“ kategórie patrí aj nový zákon, ktorý v parlamente presadila vládna strana Fidesz: detské a rodinné prídavky môžu zrušiť či aspoň prerušiť tým rodinám, ktorých deti nechodia riadne do školy. Slovom: rómska téma je v Maďarsku mimoriadne živá, na dôkladnú analýzu by nestačil ani priestor na celom internete... Ale sa jej v Maďarsku venujú, jestvuje tu snaha to riešiť. Maďarsko bude v prvom polroku budúceho roka predsedníckou krajinou Európskej únie, a práve vypracovanie celoeurópskej rómskej stratégie si kladie za jeden z hlavných cieľov... Gregor Martin Papucsek, Budapešť

CO NA TO EUROPOSLANCI ČR má podle EK nadměrné emise polétavého prachu, v čem zaostáváme proti ostatním zemím v ochraně životního prostředí? Česká republika má sice dobré zákony týkající se ochrany životního prostředí, ale neumíme nebo nechceme je používat ve prospěch lidí. Zvykli jsme si zesměšňovat a bagatelizovat vše, co se týká ekologie. Stejně tak je překrucována ekologická legislativa, aby vyhovovala průmyslu místo aby chránila lidi a životní prostře-

dí. Politici i média upřednostňují výnosy, produkty a ekonomiku místo zdraví obyvatel a čistého prostředí. A lidé jsou z té propagandy tak zmatení, že takovou argumentaci berou za svou. Není to nic technického. Je to v nás. A dokud se sami nezměníme, nezmění se ani svět, ve kterém žijeme.

Pavel Poc www.pavelpoc.cz

Evropský parlament schválil tzv. směrnici o pozdních platbách. Faktury se nyní v celé Evropské unii budou muset platit do 30 dnů a dlužníkům bude hrozit sankce ve výši osmi procent dlužné částky. Jak důležitá je tato směrnice? Podařilo se dohodnout úžasnou věc, hlavně pro příjemce evropských dotací, pravidla budou platit pro všechny včetně Evropské komise. Největší průtahy totiž byly na straně unijních institucí, což značně komplikovalo život příjemcům dotací. V případě služeb ve zdravotnictví a ve „zvlášť odůvodněných případech“ se může v

jednotlivých členských státech lhůta splatnosti prodloužit až na 60 dnů. Česká republika na tom nebyla s pozdními platbami nijak špatně. Nejhorší skóre vykazovaly kromě Bruselu hlavně jihoevropské země, typicky Itálie nebo Rumunsko, kde se zpoždění pohybovalo i v řádu let.

Edvard Kožušník www.kozusnik.eu

Jak je to vlastně s mateřskou dovolenou? Co nového schválil Evropský parlament a jaké nepřesnosti se objevují v českém tisku? Cílem návrhu směrnice je zlepšit současné minimální standardy rodičů pečujících o malé děti. Například zaměstnavatelé by nemohli vyžadovat, aby kojící matky nastupovaly na noční směny. Zaměstnankyně, které si osvojily děti, by měly mít stejná sociální práva, jako mají pokrevní rodiče. To co dále Evropský parlament schválil, je povinná šestitýdenní mateřská dovolená a možnost čerpat dalších čtrnáct týdnů nepovinnou dovolenou za plnou výši

výdělku z předchozího měsíce. Poslanci upravili v prvním čtení návrh Komise tak, že poslední čtyři týdny nepovinné mateřské by členské státy mohly rozhodnout o výši platu od 75 % do 100 % původního výdělku a započítat do této nárokové doby i rodičovskou dovolenou. Poslanci přidali také možnost pro otce nepovinně čerpat dva týdny, aby se mohli věnovat matce a dítěti po porodu či při následných komplikacích. Úloha otců se totiž v moderní spo-

lečnosti mění. Nyní bude o změněné směrnici jednat Rada. Ve většině zemí mají matky plnou výši výdělku, ale kratší dovolenou. Pro Německo a Polsko by to znamenalo zvýšit jejich mateřskou o šest týdnů, pro Holanďany o čtyři týdny. Naopak Švédky již nyní mají 96 týdnů. Očekávám, že kvůli ekonomickým dopadům navrhnou vlády výrazně nižší standardy, a pak začne jednání o výsledném kompromisu znovu v Evropském parlamentu.

Co se dá ještě udělat v kauze pomazánkové máslo? V tuto chvíli musíme počkat na rozhodnutí Evropského soudního dvora. Pomazánkové máslo je tradiční českou pochoutkou, známou už několik desítek let - vyrábí se už od roku 1971 a je tak pro kupujícího pojmem a zavedenou marketingovou značkou. Spor o jeho název mezi ČR a Evropskou komisí trvá už pět let. Unikátní je pro pomazánkové máslo výrobní technolo-

gie, při které dochází ke zmáselňování smetany – i tak ovšem obsahuje „pouhé“ 31 % tuku, a to je málo. Aby totiž mohl výrobek nést označení „máslo“, musí mít přes 80 % tuku. Kompromisem by podle Unie bylo zvýšení podílu tuku aspoň na 39 % a změna názvu na „polotučné máslo“, ale do toho se českým výrobcům nechce.

Zuzana Roithová www.roithova.cz

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 7, číslo 10, vychází 29. 10. 2010 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

EN č. 10 / 2010

5

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Rozpočet a střednědobý výhled SFDI v letech 2011 - 2013 Rozpočet a střednědobý výhled Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) v letech 2011 - 2013 vychází z předpokladu finančních rámců pro rok 2011 a navrhuje finanční rámce pro roky 2012 a 2013. Rozpočet zároveň reaguje na závazky státu vyplývající z probíhajících programů výstavby dopravní infrastruktury, které vycházely z původně plánovaných rozpočtových rámců, ovšem z důvodů snížení výdajových rámců v posledních letech oproti původně stanoveným hodnotám - pro rok 2011 o 3,1 miliardy korun, tedy z 36,1 miliardy korun na 33 miliardy korun a snižování rozpočtu v roce 2010, dojde nezbytně k významnému krátkodobému propadu v plánu výstavby dopravní infrastruktury. Strategické plány v sektoru dopravní infrastruktury Hlavním podkladem pro sestavení rozpočtu a střednědobého výhledu SFDI jsou strategické záměry ministerstva dopravy (MD) v oblasti investic do dopravní infrastruktury v letech 2011 – 2014+. Ministerstvo dopravy přehodnotilo původní plány výstavby dopravní infrastruktury s následujícími závěry: · bylo rozhodnuto akcelerovat zejmé-

na výstavbu komunikací vymísťující dopravu z hustě obydlených aglomerací tzv. obchvaty; · místo finančně vysoce náročných investic upřednostňovat akce zkapacitnění současných komunikací a zavádět bezpečností opatření na stávající síti; · byla časově odsunuta výstavba IV. TŽK tak, že některé plánované stavby byly odsunuty až za rok 2014, stejný přístup byl zvolen i v případě projektu Brno – modernizace průjezdu uzlem – viz mapa; · bylo upuštěno od realizace akcí na železnici Otrokovice – Zlín, Stéblová – Opatovice n. L. (Hradec Králové – Pardubice - Chrudim 1. Stavba), Brno - Zastávka u Brna, České Budějovice – Volary, které měly být realizovány z prostředků OP Doprava; · bylo rozhodnuto usilovat o realizaci akcí rekonstrukce D1 Mirošovice - Kývalka (úpravy), R35 Mohelnice – Opatovice, D3 Veselí n. L. – Třebonín a stavby Silničního okruhu kolem Prahy formou PPP. Výše uvedená strategie předpokládá přesunutí části prostředků fondů EU

určených dosud v Operačním programu (OP) Doprava pro rozvoj železniční sítě na prioritní osu určenou pro výstavbu transevropské silniční sítě. Možnost tohoto přesunu musí být potvrzena ze strany orgánů EU. V rámci této prioritní osy by měly být finanční prostředky použity zejména na řešení hlavních dopravních problémů v hustě obydlených aglomeracích, kterými prochází transevropská doprava. Systém tvorby položek v rozpočtu SFDI Vzhledem k významnému posunu ve strategii ministerstva dopravy zejména z hlediska akcelerace výstavby obchvatů a zavádění bezpečnostních opatření na dopravní síti byl při přípravě rozpočtu na rok 2011 a střednědobého výhledu do roků 2012 a 2013 zvolen přístup globálních položek pro obchvaty a přípravy staveb. Z rozpočtových důvodů byly zejména položky přípravy rozděleny dle typu komunikací. Jednotlivé stavby budou zařazovány dle reálného postupu projektové a majetkoprávní přípravy. Podrobnější rozpis bude tedy uveden při přípravě rozpočtu pro rok 2012. V rámci položek přípravy staveb bude hlavní úsi-

lí směřovat na přípravu akcí, které odvedou dopravu z obydlených aglomerací např. obchvat Frýdku-Místku, komunikace I/44, obchvat Chrudimi a podobně. Projekty PPP Pro realizaci některých významných staveb se předpokládá využití financování v rámci spolupráce veřejného a soukromého sektoru tzv. PPP. Nákladové položky s výjimkou přípravy tedy nejsou v rozpočtu SFDI na tyto akce uvedeny, neboť nebudou kryty prostřednictvím prostředků SFDI. Orientační náklady akcí viz tabulka.

Celkový strategický rozpočtový výhled SFDI pro roky 2011 – 2014 Pro ucelenější představu o potřebách financování dopravní infrastruktury v současném volebním období, byl na ministerstvu dopravy ve spolupráci se SFDI připraven přehled potřeb a potenciálních zdrojů rozpočtu SFDI. K návrhu rozpočtu SFDI na rok 2011 a střednědobému výhledu na roky 2012 a 2013 byla přidána ještě predikce pro rok 2014. V tomto roce je již počítáno i se zdroji nového operačního programu pro sektor dopravy, a to ve výši 5,7 miliardy korun (předpokládané čerpání ve 2014). Zároveň byla provedena predikce příjmů SFDI z národních zdrojů, a to extrapolací vývoje 2011 – 2013. Na základě jednání vlády ke střednědobému výhledu státního rozpočtu a rozpočtu SFDI bylo dne 22. září 2010 rozhodnuto o posílení rozpočtu SFDI pro rok 2012 celkem o 14 miliard korun (10 miliard korun navýšení dotace na krytí deficitu a 4 miliardy korun předpoklad zvýšení výběru mýta) a stejně tak pro rok 2013 celkem o 14 miliard korun (10 miliard korun navýšení dotace na krytí deficitu a 4 miliardy korun předpoklad zvýšení výběru mýta) oproti původním rámcům. Pro rok 2014 se pracovně počítá s výší národního výdajového rámce 47,8 miliardy korun a výší dotace ze státního rozpočtu v objemu 10,4 miliardy korun. Celkově se tak jedná za roky 2012 – 2014 o navýšení oproti původním předpokladům o 30,4 miliardy korun. Legislativní východiska pro sestavení rozpočtu Rozpočet na rok 2011 a střednědobý výhled na roky 2012 a 2013 je sestaven v souladu se zákonem č. 104/2000 Sb., ze dne 4. dubna 2000, o Státním fondu dopravní infrastruktury v platném znění (dále zákon č. 104/2000 Sb.) a vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 165/2008 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a vyhláškou č. 415/2008, kterou se stanoví rozsah a struktura podkladů pro vypracování střednědobého výhledu státního rozpočtu. Podle § 2 zákona č. 104/2000 Sb. v novelizovaném znění je účelem SFDI používat svých příjmů ve prospěch rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních doprav-

ních cest a vnitrozemských vodních cest v tomto rozsahu: · financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic, · poskytování příspěvků na výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic, · financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah, · financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest, · úhrada splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby, · poskytování příspěvků na průzkum-

né a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah, · poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, · poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek, · financování nákladů na zavedení a provozování systému elektronického mýtného, · financování úhrady koncesionářů na základě uzavřené koncesionářské smlouvy na výstavbu, provozování a údržbu dopravní infrastruktury a financování nákladů souvisejících s uzavřením koncesionářské smlouvy, · náklady na činnost SFDI. K naplnění svého účelu může SFDI podle § 4 zákona č. 104/2000 Sb. v platném znění využívat tyto příjmy: · převody výnosů z privatizovaného majetku, které jsou příjmem České republiky a s nimiž přísluší hospodařit ministerstvu financí (MF), · převody výnosů silniční daně, · převody podílu z výnosů spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv (minerálních olejů), · převody výnosů z časového poplatku, · převody výnosů z mýtného, · výnosy z cenných papírů nebo veřejných sbírek organizovaných SFDI, · úvěry, úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby od fyzických a právnických osob, · převody výnosů z příjmů vyplývajících pro stát z koncesionářských smluv na výstavbu, provozování a údržbu dopravní infrastruktury, · příspěvky z Evropské komise poskytované prostřednictvím příslušných evropských fondů, · dary a dědictví, · dotace ze státního rozpočtu. Od roku 2007 převzal SFDI od MF agendu dálničních kupónů. SFDI je k vydávání a prodeji kupónů příslušný na základě zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích od 1. ledna 2007. Pro emisi kupónů 2011 (která začíná 1. prosince 2010 a končí jejím vyúčtováním, tj. 15. března 2012) má SFDI potřebné finanční prostředky zahrnuté ve svém vlastním rozpočtu na provoz SFDI.

Prezentační příspěvěk k tématu rozvoje dopravní infrastruktury v České republice.

6

EVROPAN

EN č. 10 / 2010

„Evropská identita je umělý konstrukt,“ říká britský filozof Roger Scruton, který se zúčastnil Fóra 2000 v Praze Přední britský politolog a filozof Roger Scruton byl hostem letošního ročníku konference Forum 2000. V rozhovoru s Hanou Kopeckou z Euroskopu vyjádřil své názory na evropskou integraci, solidaritu a evropskou identitu a také na další rozšíření Evropské unie. Všude se dnes hovoří o  „evropské identitě“. Co si pod ní představujete, existuje vůbec něco takového, nebo se jedná pouze o  další prázdný pojem? Známe dobře pojem národní identita: spojuje zvyky, jazyk, kulturu, často i víru či krajinu, a to všechno potom tvaruje do politického kontextu. Evropská identita je přirozeně problematičtější. Abychom ji mohli pochopit, musíme se vrátit zpět ke kořenům naší civilizace, ke křesťanství a k  římskému právu. Evropská identita se především neustále vyvíjí, a to ve velmi širokém rámci. Její dnešní podstata se složitě definuje, protože evropská historická zkušenost podlehla vnější invazi, způsobené především vývojem ve Spojených státech, který přinesl nové instituce, formy obchodu a celou globální ekonomiku. Evropská identita byla původně identitou lidí, obyvatel měst a vesnic, kteří utvářejí krajinu kolem sebe, což už dnes není možné, protože jsou vlivem vývoje nuceni migrovat. Stále více se proto jedná o prázdný pojem. Spíše než společnými atributy je tato „identita“ stále častěji popisována skrze vymezení se. Čím si myslíte, že je tato negativní definice způsobena? Řekl bych, že jakožto součásti západní civilizace máme všichni jedno společné - naše základní loajality nejsou definovány náboženskými, nýbrž sekulárními pojmy, jako jsou vlast, právo a politické instituce, zatímco otázka náboženství zůstává alespoň pro většinu Evropanů věcí ryze soukromou a sekundární. Tato charakteristika je kořenem evropského respektu ke svobodě a také tím, co nás odlišuje například od muslimů.   V  poslední době se ukazuje, že identita a solidarita fungují pouze v  případě národního státu, zatímco v  rámci Evropy je to problém, jak jsme ostatně mohli vidět například v souvislosti s nedávnou krizí společné měny. Jak si to vysvětlujete? Když takováto situace nastane, všichni si přirozeně kladou otázku: „Ke komu patřím, kdo jsou mí lidé?“ Na tyhle otázky nám evropská identita, na rozdíl od národního státu, neodpoví. Když pak přijde například krize eura, je zřejmé, že Slováci se nebudou identifikovat s Řeky, nýbrž s příslušníky vlastního národa. A  když jeho premiérka prohlásí, že nevydá peníze slovenských daňových poplatníků na záchranu Řecka, pak se s tímto prohlášením přirozeně ztotožní. Je jasné, že pocit sounáležitosti nemůže neustále expandovat. Jednak

je vázán lokálně, ale především se nevyvíjí přes noc, ale během staletí. Právě v  této neúctě k  přirozené sounáležitosti vidím jeden ze základních problémů evropské integrace. Její zakladatelé si mysleli, že národní identita, jako jedna ze základních příčin druhé světové války, musí být potlačena a vybudovali tedy identitu evropskou, bez jakékoli loajality a   sociálních základů, které by lidi přirozeně spojovaly. Právě kvůli chybějící solidaritě mezi členskými státy se evropská integrace dostala do slepé uličky. Kde potom leží východní hranice této nesolidární evropské integrace? Myslím, že její východní okraj kopíruje hranici mezi katolickou a ortodoxní církví, takže z  tohoto pohledu je dejme tomu Ukrajina ještě součástí Evropy, ale Rusko už ne. Toto pomezí představuje významný geografický a historický mezník, protože proces sociálního vývoje na obou stranách byl velmi odlišný. Vstup Turecka do EU tedy nepodporujete... Přijetí Turecka by z  mého pohledu byla v  současnosti chyba. V  pořádku by bylo jedině tehdy, kdyby Unie byla taková, jaká já si myslím, že by měla být - tedy aliance národních států, z nichž každý by byl plně suverénní a s  uzavřenými hranicemi. Protože však existuje svoboda pohybu, přijímat zemi jako Turecko, která stojí na pokraji islamizace, by bylo velmi nebezpečné. Přijetí Ankary by ale na druhé straně pravděpodobně zpomalilo tempo politické integrace. Co říkáte tomuto konceptu „kukačky“, který se právě v Británii těší velké oblibě? To by byl z  mého hlediska přijatelný argument, ale nevyhnutelně nás přivádí k  otázce, jakým způsobem bychom měli Evropu při konfrontaci s  islámem definovat. Muslimští imigranti totiž necítí žádnou loajalitu k  okolnímu sekulárnímu prostředí, které je obklopuje, a jak poroste jejich počet, tím více se budou přemísťovat. K  integraci Turecka ale tak jako tak nedojde, především kvůli postoji Spolkové republiky, kam by většina z  nich směřovala. A pravděpodobně i do dalších států, kde už mají zázemí a příbuzenské vztahy, například do Británie... Ano, to je velmi pravděpodobné. Stále častěji se mluví o  krizi ve vztazích mezi „starou“ a

Roger Scruton (1944) je britský filosof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník. Je zastáncem a typickým představitelem konzervatismu. Vystudoval filozofii na Jesus College v Cambridgi, kde získal doktorát. V současnosti je profesorem estetiky na Birkbeck College of London. Jako hostující profesor působil na Bostonské universitě v USA. V roce 1979 se podílel také na činnosti tzv. „podzemní univerzity“ během komunistického režimu v tehdejším Československu. Spolu s mnoha dalšími kolegy ze zahraničí vedl bytové semináře v Praze, Brně a Bratislavě pro ty, jimž režim neumožnil studium na vysokých školách. Je také členem českého PEN klubu a Společnosti pro vědy a umění. Patří též mezi zakladatele Vzdělávací nadace Jana Husa. Jako uznání jeho přínosu české vědě a vzdělanosti mu byl v roce 2004 (u příležitosti jeho 60. narozenin) udělen čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně. Prezident Václav Havel mu udělil Medaili za zásluhy. zdroj: wikipedia „novou“ Evropou, souhlasíte s  tím? Čím je podle vás způsobena? První východní rozšíření Evropské unie bylo velmi rozsáhlé, ne nadarmo se mu přezdívá „velký třesk“. Kontrast to byl o  to větší, čím se „nová“ Evropa od té „staré“ lišila v  otázkách politického prostředí a práva. Viděli jsme masivní imigraci mladých lidí z  nových členských států do zemí původní „patnáctky“, která měla přirozeně za následek sociální napětí. Byly to vesměs vzdělané masy, ochotné pracovat za nižší než běžné mzdy, což působilo sociální napětí především v  konfrontaci s  domácími dělnickými třídami. Tato zkušenost upozornila na rozdíl mezi „novou“ a „starou“ Evropou, kde lidé tímto způsobem nikdy nekočovali, protože stupeň ekonomického rozvoje byl

na celém území zhruba stejný. Ukazuje se ale, že imigranti z  nových členský států se po určité době vrací zpět domů... To se týká především zemí, jako je Česká republika, kde panuje relativně dobrá ekonomická situace. Pokud jde o Rumunsko, Bulharsko či Polsko, podobný trend jsem nezaznamenal, navíc obzvláště v  posledním případě je počet imigrantů opravdu vysoký.   V čem spatřujete hlavní charakteristiky soudobé konzervativní politiky v Evropě? Určitě existují obecné rysy, které však jednotlivé konzervativní strany různým způsobem kombinují. Hlavním znakem britského konservatismu je sociální kontinuita, nezávislost občanské společnosti na

státu, svobodný trh, silný důraz na národní identitu i zájmy a tvorba historických aliancí. Těchto pět charakteristik nelze aplikovat na celou Evropu, ale myslím, že například v českých podmínkách daným kritériím odpovídá strana knížete Schwarzenberga, ale samozřejmě není tolik vyhraněná, pokud jde o problematiku národních zájmů a identity. Pro české pravicové politiky jsou britští konzervativci nedostižným vzorem a zároveň i  nejbližším spojencem na evropské politické scéně. Jak vy osobně, jakožto jeden z nich, vnímáte českou pravicovou scénu? K Čechům jsem vždy choval velké sympatie. Myslím si, že existuje aspekt tradiční zdejší kultury, který zosobňovali například bratři Čapkové, ve kte-

rém se jedinec zabýval svým vlastním životem, žil ve svém soukromém světě, mimo dosah státní moci a přitom si zachovával smysl pro slušnost a pořádek. To je určitě něco, s  čím se britští i  čeští konzervativci historicky ztotožňují. Když jsem k  vám začal jezdit, vždy jsem se snažil hovořit s  disidenty a měl jsem pocit, že se sem právě tento aspekt konzervativní ideologie, soběstačnou občanskou společnost, snaží vrátit, což se odráží i  v  prvním slově zkratky ODS.  Strany jako občanští demokraté se neubránily problémům a skandálům, ale jejich příčiny je třeba hledat především v  místním prostředí. I  přesto si ale myslím, že se britským konzervativcům snaží přiblížit a hodlám je v tomto ohledu podporovat. Připravila:  Hana Kopecká, Euroskop

EN č. 10 / 2010

7

ČESKÁ REPUBLIKA

Cyril s Metodějem mohou přilákat stovky tisíc turistů V roce 2013 uplyne 1 150 let od příchodu křesťanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Na oslavy je pozván i papež. Česká republika má obrovský potenciál stát se oblíbenou destinací církevní turistiky především italských a jihoamerických turistů. Do Česka by tak mohlo jezdit ročně i několik stovek tisíc poutníků z celého světa.

V  současnosti patří mezi nejžádanější destinace církevní turistiky francouzské Lurdy, kam přijede za rok 7 milionů poutníků z  celého světa. Portu-

galská Fatima hostí ročně 4,5 milionu poutníků, španělské Santiago de Compostela kolem 4 milionů. Česká republika je v  tomto směru stále neobjevenou destinací, i přesto, že má skutečně co nabídnout. Agentura CzechTourism proto připravila několik projektů, které by mohly rozvoji tohoto druhu turistiky napomoci. Zahraniční zastoupení v  Itálii ze zúčastnilo několi-

ka workshopů, které vyvrcholily společným fam tripem severoitalských far, cestovních kanceláří a novinářů do České republiky   „Navrhli jsme téma Po stopách Cyrila a Metoděje za poznáním křesťanských kořenů Evropy, které umožní českou destinaci diverzifikovat a představit ji z tohoto úhlu pohledu. Naše aktivita jde v linii s připravovaným výročím 1 150 let od jejich příchodu, na kterém již pracuje Senát a Česká biskupská konference,“ uvedl ředitel zahraničního zastoupení v Itálii Luboš Rosenberg.   Jihoameričtí poutníci projevují největší zájem o Pražské jezulátko, v  rámci všeobecných presstripů a fam tripů zaměřených na celou Českou republiku mají v oblibě také Olomouc a jeho křesťanské památky.   „Zvýšený zájem mexických, chilských a brazilských poutníků o české církevní památky a poutní místa očekáváme v případě blahořečení Jana Pavla II, který byl v  těchto zemích velmi oblíben a který Českou republiku třikrát navštívil,“ uvedl ředitel zahraničního zastoupení v Mexiku Petr Lutter.     Na církevní pamětihodnosti světového i domácího formátu upozorňuje také brožura, kterou CzechTourism vydal speciálně k  této tematice v  italském a španělském jazyce. České církevní památky se tak postupně dostávají například do podvědomí italských cestovních kanceláří.   „Nyní se dostáváme do katalogů, v roce 2011 chceme mít itinerář u většiny cestovních kanceláří a mediálně

jej propagovat. Vše vyvrcholí v  roce 2013, u příležitosti výročí Cyrila a Metoděje, kdy chceme, aby se česká destinace stala tradicí,“ upřesnil plány Luboš Rosenberg.   V současné době jezdí podle Luboše Rosenberga do Česka za církevní turistikou tisíce Italů, v  příštích letech se očekává

jejich podstatný nárůst v řádu  desetitisíců. U příležitosti loňské návštěvy papeže Benedikta XVI. přijelo do České republiky přes 300 tisíc poutníků. Výhodou církevní turistiky je její rezistence vůči ekonomickým výkyvům. Ing. Filip Remenec, tiskový mluvčí, CzechTourism INZERCE

8

NUTS II PRAHA

EN č. 10 / 2010

KRÁTCE • Rozhodnutí vlády zrušit od příštího roku spolufinancování všech evropských projektů v Praze, které představuje 7,5 % výše všech dotací, se podle magistrátu dotkne nejen všech nových projektů, ale i  600 probíhajících projektů o celkovém objemu dotace ve výši 5,58 miliardy korun. Podíl státního rozpočtu u těchto projektů představuje 427 milionů, které Praha bude muset financovat z  vlastních zdrojů.  Zářijové usnesení vlády ruší od roku 2011 dosavadní spolufinancování všech projektů z OPPK a OPPA, u ostatních regionálních programů platí omezení pro nové projekty, schválené v  roce 2011. Doposud stát financoval stejně jako Praha 7,5 % každé dotace, zbytek byl financován z  Evropských strukturálních fondů. • V  říjnu skončil projekt ČVUT, v jehož rámci bylo vývojové pracoviště wolframových materiálů vybaveno moderní, počítačově řízenou slinovací pecí a novou řídící jednotkou ke stroji pro mechanické zkoušky INSTRON. Pořídil se také univerzální tvrdoměr. Technologie je nezbytná pro vývoj nových wolframových  pseudoslitin, který vzhledem ke své hustotě může nahradit kovový uran ve funkci stínění.  Vyvinuté stínicí materiály se používají jednak v oborech pracujících se zářením (lékařství, výroba energie), jednak při výrobě průbojné munice. OPPK projekt financoval téměř 4 miliony 990 tisíci korunami.

Praha podporuje vzdělání a zaměstnanost Romů Praha každý rok uděluje granty na podporu národnostních menšin a integrace cizinců; letos to bylo pět milionů korun. V rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita je romská menšina jednou z cílových skupin hned dvou prioritních os – Podpora vstupu na trh práce a Modernizace počátečního vzdělávání. UČ SE MORE, NEBO BUDEŠ BIT! „V  OPPA není speciální oblast podpory pro Romy, v rámci obou prioritních os jsou podporovaní buď jako osoby ohrožené sociálním vyčleněním, nebo jako žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Takový je třeba aktuální projekt Člověka v tísni s výstižným názvem Uč se more, nebo budeš bit!, který se zaměřuje mimo jiné na doučování romských žáků,“ říká manažerka pro publicitu na odboru fondů EU pražského magistrátu Zuzana Bednářová. Zvláštní důraz kladou tvůrci projektu na dlouhodobou udržitelnost – jde hlavně o propojení přímé práce s  mladými Romy v  návaznosti na výsledky analýz a kombinaci podpory vzdělávání s pracovním poradenstvím. Diagnostické testovací sady mají pomoci těmto žákům zvolit si vhodné zaměstnání, odpovídající jeho předpokladům. EU na projekt přispěla téměř 7 miliony 610 tisíci korun, trvá od července 2008 do letošního prosince. ZAMĚSTNÁVÁNÍ ROMŮ O projekty v  této oblasti nejčastější žádají nevládní nezis-

kové organizace, které nejen s  romskou menšinou dlouhodobě pracují. „Velmi úspěšným žadatelem, který v Praze realizuje několik projektů zaměřených na romskou menšinu, je občanské sdružení Slovo 21,“ připomíná Bednářová. V  současné době běží třeba projekt Podpora zaměstnávání Romů v  Praze. Není určen jen pražským Romům, kteří chtějí pracovat, ale i zástupcům malých pražských neziskovek, pražským zaměstnavatelům a majoritní společnosti. Slovo 21 chce využít hlavně asistence malých romských NNO při zaměstnávání pražských Romů, motivační kurzy, rekvalifikační kurzy, zprostředkovávání práce a burzu práce. Projekt za necelých 5 milionů 140 tisíc korun běží od letošního ledna do konce roku 2011. Projekt Uč se more, nebo budeš bit. PODPORA  MULTIKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ Město Praha podporuje aktivity národnostních menšin hlavně v  rámci dvou programů – první zahrnuje projekty zaměřené na kulturní, společenskou a osvětovou činnost národnostních menšin, druhý je zaměřen

na publikační činnost, související se vztahem národnostních menšin k hlavnímu městu. Letos jsou na ně z rozpočtu Prahy vyčleněny 4 miliony  220 tisíc korun. Podporovány jsou také akce pořádané přímo hlavním městem – například prezentace na výstavě vzdělávání Schola Pragensis či říjnové 10. setkání ná-





foto: MHMP

rodnostních menšin, jehož součástí je odborná konference. Na tyto aktivity schválila městská rada pro letošek navíc 405  000 korun. „Dosud přidělené granty pro podporu aktivit národnostních menšin a integraci cizinců se osvědčily jako výrazná pomoc pro rozvoj multikulturního prostředí v  hlavním městě Praze,“

řekl pražský radní pro oblast sociální a bytové politiky Jiří Janeček. Díky grantům se konají také Světový romský festival Khamoro nebo Mezinárodní folklorní festival Praha srdce národů, na kterém se podílí jednotlivá občanská sdružení národnostních menšin společně. Eva Potužníková

ace romské menšiny v posledních letech v některých sférách zlepšuje, klíčový zůstává vývoj dvou oblastí života příslušníků romských komunit: zaměstnanosti a bydlení. Negativní trendy v těchto oblastech se nedaří zastavit, přestože na nápravu směřuje nemálo finančních zdrojů. Peníze a pomoc z evropských i státních zdrojů by podle kraje měly prolomit uzavřený kruh chudoby a sociálního vyloučení. Regionální operační program ale žádný takový projekt dosud nefinancoval. „Zatím nebyl v  ROP SČ projekt přímo podporující tuto skupinu občanů předložen, ROP žádné projekty nezpracovává,“ říká Karel Štogl. „Pomáháme jen nepřímo – dodavatelské společnosti například zaměstnávají na pomocné práce Romy.“

jich záškoláctví. Analýza Středočeského kraje zmiňuje také podstatně vyšší nároky na státní rozpočet v případech rodin, které se stanou bezdomovci: roční náklady na rodinu se třemi dětmi v případě, že přijdou o bydlení, se šplhají ke třem čtvrtinám milionu korun. Za tuto částku by bylo možné pravděpodobně zrekonstruovat byt.

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY KRÁTCE • Koncem září bylo otevřeno nově rekonstruované autobusové nádraží v Pečkách. Funguje tu 21 nová autobusová zastávka, vznikly plochy pro „Park and Ride“, které jsou zabezpečené kamerovým systémem. Rekonstrukce trvala pouhých pět měsíců a stála 17 milionů korun. • V Neratovicích mají nové chráněné bydlení. Rekonstrukce domu v ulici U Luk byla financována z Regionálního operačního programu Střední Čechy, nyní ho může užívat sedm klientů. • Pracovníci nukleárního oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi mají k dispozici nový přístroj SPECT/CT, který několikanásobně zlepší diagnostické možnosti u některých onemocnění. Nemocnice přístroj pořídila díky dotaci ROP SČ ve výši 22,5 milionu korun. Výhodou nového přístroje je možnost kombinovaného nukleárního vyšetření a rentgenového vyšetření na CT. V praxi to znamená obrovské zlepšení diagnostiky nádorových a zánětlivých onemocnění. • V  Sibřině byla otevřena zrekonstruovaná mateřská školka. Kuchyň dostala nové vybavení, přibyl výtah a přestavělo se jedno patro, díky čemuž se prostor školky rozšířil o dvě třídy. Součástí projektu byla také úprava kotelny, zateplení fasády a střechy a výměna oken, díky čemuž se topí ekologičtějším a úspornějším způsobem. Projekt byl finacován z ROP SČ částkou 23,5 milionu korun.

Pomáhají jen nepřímo V  tzv. sociálně vyloučených komunitách Středočeského kraje žije přibližně tři a půl tisíce Romů, celkem jich je v kraji na dvacet tisíc. Většina pochází z východního Slovenska, nejpočetnější komunity jsou v Kladně a v bývalých okresních městech. Sociální vyloučení se podle odborníků přenáší z generace na generaci a romské děti tak mají oproti ostatním jen poloviční šanci na úspěšné ukončení základní školy a ještě horší vyhlídky na získání kvalifikace a zaměstnání. POMOC VYLOUČENÝM LOKALITÁM JE MÁLO PROVÁZANÁ Ve Středočeském kraji byly zmapovány celkem 24 sociálně vyloučené romské lokality. Na základě zákona o sociálních službách začal vznikat Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb – koordinaci má na

starost hlavně krajský koordinátor, koordinační skupina a odborné pracovní skupiny, celá problematika se řeší v  pracovní skupině „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“. Stejně postupují i jednotlivé obce s  rozšířenou působností. Bohužel plánují sociální služby pouze samy pro sebe a navzájem nespolupracují, což potvrdil i Karel Štogl z tisko-

vého odboru Regionální rady ROP Střední Čechy. ROP SČ DOSUD NEFINACOVAL PROJEKT NA PODPORU ROMŮ Humanitární fond Středočeského kraje, který vznikl před rokem, aby přispíval k rozvoji sociálních služeb, vyčlení každý rok peníze na projekty ve prospěch integrace romské menšiny, a to v programech Podpora aktivit v oblasti integrace a vzdělávání romské menšiny a Podpora terénní sociální práce ve vyloučených lokalitách. Přestože Středočeský krajský úřad má za to, že se situ-

ROMSKÉ ENKLÁVY PROBLÉMY NEŘEŠÍ

Nové Komunitní centrum sociálních služeb Kolárka v Kolíně.

Foto: archív ROP SČ

Romové ve Středočeském kraji, podobně jako jinde, se nejvíce potýkají s neplacením nájemného, špatným bydlením, vysokou nezaměstnaností, nízkým vzděláním a špatným zdravotním stavem. Romské enklávy existují v někdejších okresních městech, vznikaly desetiletí samovolným sestěhováním romských rodin za účelem získání levnějšího bydlení či ze strany obecních úřadů (dlužníci, neplatiči, tzv. nepřizpůsobiví občané apod.) a ruku v ruce s  tím jde relativně vysoká drobná kriminalita dětí a mládeže nebo je-

DEKÁDA ROMŮ Česká republika se letos ujala předsednictví evropského mezinárodního projektu Dekáda Romů, jejímž cílem je do roku 2015 zlepšit životní podmínky romské menšiny ve státech střední a východní Evropy. Projekt odstartoval v  roce 2005 a iniciovala ho Světová banka a Institut otevřené společnosti. Vládní rada pro záležitosti romské komunity se chce zaměřit na děti a ženy a na zvýšení státní podpory neziskovým organizacím, které Romům pomáhají. Klíč k integraci Romů do společnosti vidí také v  lepším vzdělání romských dětí a dostupných pracovních příležitostech. ČR přijala loni po vzoru ostatních členských zemí antidiskriminační zákon na podporu práv menšin, Romům by měla pomáhat zejména vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Jen letos chce obcím a městům s romskými lokalitami pomoci z fondů EU získat až 750 milionů korun. Eva Potužníková

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 10 / 2010

Romská integrace na jihozápadě Čech Integrace romské komunity do většinové české společnosti je stále velmi palčivým problémem. Je třeba především zmírnit individuální, sociokulturní a systémové bariéry, které zabraňují romským dětem vzdělávat se v hlavním vzdělávacím proudu, neboť zařazení romských dětí je hlavním předpokladem pro zvýšení vzdělanosti romské komunity a jejího efektivnějšího začleňování do společnosti. Současná ekonomická krize také citelně zhoršila zaměstnanost Romů. Romskou komunitu zasáhlo propouštění ve velké míře a vzhledem k nízké úrovni její vzdělanosti bude obtížné, aby se tito pracovníci na pracovním trhu

znovu uplatnili. Velkým problémem je malý počet rekvalifikačních a obecně vzdělávacích programů, které by zvýšily možnosti mladých Romů nalézt novou práci. Problémy panují i v  oblasti bydlení, kde příslušníci tohoto menši-

nového etnika stále čelí celé řadě bariér v přístupu k důstojnému bydlení. V roce 2009 se rovněž značně zhoršila bezpečnostní situace, kdy se romské obyvatelstvo muselo vypořádat s několika incidenty a násilnými útoky ze strany extremistů. V loňském roce proto vyčlenila vláda na financování romské integrace ze státního rozpočtu více než 157 milionů korun, dalších 332,7 milionu se na podporu začleňování Romů přerozdělilo z evropských fondů MPSV.

České Budějovice budou prvním místem na jihozápadě Čech, kde vzikne Komunitní centrum určené i k integraci romské komunity. Foto: CzechTourism

CENTRUM VYROSTE NA SÍDLIŠTI MÁJ Také na jihozápadě Čech lze získat evropské peníze na tyto účely. Aktivity směřující k  integraci Romů do většinové společnosti lze z ROP Jihozápad podporovat v rámci oblasti podpory 2.5. Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci, ve které je možno podporovat projekty zaměřené mimo jiné na následující aktivity: Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti - Domovy pro osoby se zdravotním postižením, centra denních služeb, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová centra, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb a další. Projekty zaměřené konkrétně na podporu integrace Romů však v  rámci ROP Jihozápad až doposud realizovány nebyly. „V rámci IPRM však připravuje město České Budějovice výstavbu Komunitního centra na sídlišti Máj, které se kromě další aktivit bude věnovat právě i integraci Romů. Projekt však dosud nebyl do ROP Jihozápad předložen a v případě jeho přijetí a schválení bude z ROP Jihozápad podpořena jen výstavba zařízení, jak je stanoveno v pravidlech,“ říká

9

KRÁTCE o prozatím jediné chystané akci Adam Kotalík, mluvčí Úřadu Regionální rady Jihozápad. Komunitní centrum pro děti a mládež chtějí postavit na největším českobudějovickém sídlišti Máj místní radní. Schválili již záměr, že v lokalitě u pošty vznikne budova za pětatřicet milionů korun, kde budou děti trávit volný čas a sportovat. Investici má zaplatit z větší části stát. Statutární město České Budějovice vyhlásilo 8. července letošního roku za tímto účelem již i jednokolovou veřejnou architektonickou projektovou soutěž. Umístění plánovaného komunitního centra ale kritizují někteří obyvatelé sídliště. Vadí jim, že podle studie bude umístěno na vysoce frekventované části budějovického Máje. V LETECH UPRAVÍ PIETNÍ MÍSTO S  jihozápadem Čech je také spojeno pietní místo obětí romského holocaustu v  Letech u Písku. V  tomto případě nastal posun k  lepšímu. Podařilo se dosáhnout vyrovnání majetko - právních vztahů s majiteli pozemků, kde bude probíhat úprava pietního místa, zároveň se podařilo zajistit také úpravu zeleně a pomníku na pietním území. Byly zhotoveny informační tabule v okolí Let a odsouhlasen projekt připravovaných stavebních úprav. Jana Bartošová

• 1. září letošního roku zpřístupnilo město Soběslav městskou knihovnu v nově zrekonstruovaném severním křídle zdejšího gotického hradu. Ve volném prostoru palácového křídla v patře je umístěn prosklený kontejner s vloženým mezipatrem pro knihovnu. Z knihovny je tak možno vidět celý vnitřek hradu. Projekt byl v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou přesahující 36 milionů korun. • Od roku 2007 do konce srpna letošního roku podpořil ROP Jihozápad v  oblasti základního a středního školství v  Plzeňském a Jihočeském kraji projekty za 533,7 milionu korun. Celkem se jednalo o 34 projekty základních a středních škol. Proplaceno již bylo 224,4 milionu korun. Jednalo se o nejrůznější rekonstrukce pavilonů, specializovaných učeben, vybavení pro kvalitnější výuku a také o výstavby a rekonstrukce školních sportovišť. • ROP Jihozápad podpořil Plzeň v soutěži o titul „Evropské hlavní město kultury 2015.“ • Plzeňská kandidatura na titul Evropské hlavní město kultury byla přirozeným vyústěním několikaletých snah města. K vítězství přispěla i realizace projektu „Komunikační kampaň ke kandidatuře města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015“, který částkou téměř 9 milionů Kč podpořil ROP Jihozápad.

NUTS II SEVEROZÁPAD

Romské problematice se ROP přímo nevěnuje Problematika integrace sociálně slabých skupin, v  tomto případě romského etnika, není v dotačních programech ROP Severozápad prakticky vůbec zastoupena. Neznamená to však, že by se ROP Severozápad nevěnoval sociálním projektům. PENÍZE JDOU NA ÚSTAVY SOCIÁLNÍ PÉČE Podle mluvčího Regionální rady Regionu soudržnosti Severozápad Vojtěcha Krumpa v  programech tohoto regionu romskou tematiku nenajdeme. „Z ROP Severozápad není možné čerpat dotace na takto zaměřené projekty.“ Přesto i na sociální oblast jdou z tohoto programu miliony. A to hlavně prostřednictvím první osy v rámci oblasti podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti lidských zdrojů. Za ur-

čitých okolností bylo možné přihlašovat sociální projekty i v rámci oblasti podpory 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti. A o jaké projekty jde především? Nejvíc finančních prostředků jde na rekonstrukce a výstavby ústavů sociální péče a s  tím spojené služby. Staví se také domy pro matky s dětmi nebo pro zdravotně či mentálně postižené. Částečně lze do této oblasti počítat i projekty, které se řadí hlavně do oblasti školství nebo péče o děti. 170

milionů korun z  ROP Severozápad obdržel například Dům dětí a mládeže v Ústí nad Labem a na konci září byla v  Litvínově započata rekonstrukce sportoviště u Speciální školy v Litvínově. „Projekt byl podpořen z  Regionálního operačního programu Severozápad částkou 9,5 milionu korun a využívat ho budou moci žáci už v  polovině příštího roku,“ uvedl předseda Regionální rady Regionu soudržnosti Severozápad Jiří Šulc. REKONSTRUKCE SE DOČKALY DVA ÚSTAVY SOCIÁLNÍ PÉČE Co se týká výstavby a rekonstrukce ústavů sociálních služeb, najde-

Přestože z ROP Severozápad nejdou peníze na integraci Romů, sociální oblast program nezanedbává. Dokládá to i ústav v Háji u Duchcova. Zdroj: www.usp-haj.eu

me v  regionu dva příklady z  poslední doby. Prvním z nich je Ústav sociální péče v  Háji u Duchcova. V rámci projektu byly zrekonstruovány podkrovní a půdní prostory a přestěhován byl provoz prádelny. „Díky projektu, na který Ústecký kraj získal z Regionálního operačního programu Severozápad z oblasti podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury více jak 24 miliony korun, vznikla v těchto prostorách tělocvična pro terapeutickou a další činnost s mentálně a kombinovaně postiženými klienty ústavu,“ dodal ředitel Úřadu Regionální rady Petr Kušnierz.  Druhým příkladem je Ústav sociální péče v  Krásné Lípě. Více než stovka obyvatel tohoto objektu se dočkala nových oken a celkového zateplení objektu. Rekonstrukcí prošly také vnitřní prostory pavilonu B. Pokoje byly rozšířeny o bezbariérové koupelny, více prostoru získaly pokoje, ve kterých žijí nepohyblivé osoby. Zcela nová je také pracovna pro trávení volného času. „Rozsáhlá a finančně náročná rekonstrukce našeho domova důchodců, která začala před devíti lety, je úspěšně u konce. Díky významné podpoře z prostředků ROP Severozápad můžeme našim obyvatelům nabídnout příjemné prostředí pro život výrazně dříve, než byly původní předpoklady,“ uvedl ředitel domova Petr Nový. Na obnovu objektů přispěl ROP Severozápad částkou téměř 49 milionů korun.

ROP PŘIJAL UŽ PŘES 600 PROJEKTŮ Regionální operační program si nevede špatně. Od začátku jeho fungování už na obou pracovištích tohoto programu, tedy v Ústí nad Labem a v Karlových Varech, přijal na 600 projektů. „Přibližně 200 jich pak prošlo úspěšně hodnocením a bylo podpořeno dotací,“ doplnil předseda Regionální rady Regionu soudržnosti Severozápad Jiří Šulc. Naposledy se rozdělovaly dotace na začátku října. Peníze se rozdělovaly v rámci několika podpůrných programů. „Zájem žadatelů byl tradičně velký, podáno bylo 36 projektů, z toho 21 projekt v Karlovarském a  15 v  Ústeckém kraji. Podpořeno bylo 10 projektů,“ uvedl Jiří Šulc. Co se týká podpořených projektů, které se alespoň vzdáleně dotýkají sociální oblasti, lze jmenovat například žádosti neziskových organizací Fokus Ústí nad Labem a  White Light I. Organizace Fokus obdrží 8 milionů korun. S pomocí těchto peněz chce v  Ústí nad Labem postavit nové chráněné bydlení pro duševně nemocné. Neziskové sdružení White Light pak získalo dotaci 7 milionů korun pro zřízení centra následné péče. Až dosud bylo ROP Severozápad rozděleno 14 miliard korun z celkem 19 miliard, které mají oba kraje k dispozici. Hlavním příjemcem dotací jsou města a obce. Filip Appl

KRÁTCE • První polovina října se nesla v duchu městských projektů. Nový střed obce mají v  Obrnicích na Mostecku. Hlavním cílem projektu bylo komplexně rekonstruovat a modernizovat zastaralé centrum a budovu obecního úřadu. „Výše dotace byla 40,5 milionu korun, přičemž se celkové náklady vyšplhaly na 43,8 milionu korun. Obrnice jsou jednou z  obcí, která dokáže nejlépe čerpat evropské finance,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady Petr Kušnierz. • Část města blízko centra chtějí revitalizovat také Lovosice. V současné chvíli se budují hřiště, revitalizuje se a  ozeleňuje veřejné prostranství, rekonstruují se komunikace a  budují se kvalitní chodníky pro pěší včetně bezbariérových přístupů. „Tento projekt byl podpořen z  Regionálního operačního programu částkou 26,9 milionu korun a dokončen by měl být v polovině roku 2011,“ připomněl ředitel Úřadu Regionální rady Petr Kušnierz. • Nové multifunkční kulturní centrum mají v Kostomlatech pod Milešovkou. Až dosud v obci nebylo vhodné zařízení, které by umožňovalo potřebné kulturní vyžití a  podporovalo možnosti moderního vzdělání. Projekt byl podpořen z ROP Severozápad částkou bezmála devět milionů korun.

10

ČESKÁ REPUBLIKA

EN č. 10 / 2010

Polyfunkční areál Tereziánský dvůr Hotel Tereziánský dvůr, na jehož vzniku se podílí Centrum evropského projektování, se nachází v klidné části města Hradce Králové, ale v bezprostřední blízkosti historického centra, nedaleko řeky Orlice. Ulice Jana Koziny patří do turistického okruhu zvaného „Pevnost“, kde jsou do dnešního dne zachovány pozůstatky historických hradeb.

„Díky dotaci z Evropských fondů vznikl v Hradci Králové hotel, který je součástí polyfunkčního areálu Tereziánský dvůr. Celý komplex je ze stavebního pohledu výjimečným souborem objektů budovaných v různých historických obdobích, konkrétně skloubením památkově chráněné historické budovy zbrojnice, která byla součás-

tí pevnostního systému, skladových vojenských objektů postavených před zhruba sto lety po zbourání hradebního systému, nově vybudované provozní budovy hotelu, bytových domů, budovy labyrintu divadla DRAK a parkovacího domu. Došlo k vynikajícímu spojení památkově chráněného objektu s moderním využitím v podobě ho-

telu a kongresových prostor“, uvedl ředitel společnosti STAKO Ing. Petr Kulda. Ve zbrusu novém hotelu je 80 plně klimatizovaných prostorných pokojů s luxusním designem, v nichž je celkem 148 lůžek. Ve třech největších pokojích jsou dokonce privátní sauny, což mnoho hotelů v České republice nenabízí. V historickém objektu vyrostl moderní hotelový komplex, který má co nabídnout jak business klientele, tak i všem ostatním hostům, například rodinám s dětmi. Chloubou hotelu je kongresový sál na ploše 264 m2 s kapacitou až 250 osob. Součástí hotelu je také restaurace s kapacitou 80 osob, 2 bary, kavárna a velká vyhlídková terasa po téměř celém obvodu restaurace. Hotel bude poskytovat klientům decentně laděný prostor wellness služeb umís-

těných v hlavní budově hotelu. V areálu nechybí ani nové parkovací plochy. Projekt rekonstrukce Tereziánský dvůr se ucházel o podporu poskytovanou v rámci programu, který vyhlásila Regionální rada a který je realizovaný v rámci prioritní osy 3 – Cestovní ruch, Oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Na zrodu projektu se podílelo Centrum evropského projektování, které zpracovávalo také např. studii ekonomického hodnocení projektu. Více informací o činnosti Centra evropského projektování najdete na www.cep-rra.cz.

Základní struktura rozpočtu SFDI na rok 2011 Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2011 je sestaven jako vyrovnaný s výhradou, že takto sestavený rozpočet nepokrývá celkové potřeby financování výstavby dopravní infrastruktury. Vzhledem k stávajícímu vývoji příjmů v roce 2010 spatřuje SFDI riziko nenaplnění plánované výše příjmů v roce 2010 i 2011. Dle aktualizace predikce SFDI ze srpna 2010 může propad příjmů proti výsledným směrným číslům pro rok 2011 dle ministerstva financí (MF) činit celkově cca 800 milionů korun. Tento propad lze důvodně předpokládat v položkách výběru daní. Propad výběru daní lze očekávat i v letech 2012 a 2013. Celkový přehled národních příjmů na rok 2011

– predikce ministerstva financí viz tabulka. V letech 2008 a 2009 bylo z úvěru EIB vyčerpáno celkem 12,984 miliardy korun, pro rok 2010 odhaduje SFDI čerpání úvěru ve výši 10,193 miliardy korun a pro roky 2011 i 2012 plánuje SFDI čerpat úvěr v celkové výši 10,823 miliardy korun. Celková bilance příjmů a výdajů finančních prostředků včetně evropských zdrojů viz tabulka. S ohledem na specifika příjmové a výdajové stránky SFDI v

čase a na potřebu průběžného financování dle předpokládaných požadavků příjemců finančních prostředků se také pro rok 2011 počítá s prolongováním běžného účtu s možností debetního zůstatku (kontokorentní účet) až do výše 5 miliard korun s cílem řešit časový nesoulad mezi skutečnými příjmy a výdaji SFDI. Běžný účet s možností kontokorentu bude prolongován u Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. (ve výši do 1 miliardy korun) a u České spořitelny, a.s. (ve výši do 4 miliard korun). Střednědobý výhled SFDI na roky 2012 a 2013 V souladu s § 5a zákona č. 104/2000 Sb. v platném znění je součástí rozpočtu také střednědobý výhled na dva následující roky. Legislativním záměrem sestavení střednědobého výhledu bylo zavést do systému financování dopravní infrastruktury další stabilizační prvek a vytvořit takové pod-

mínky, které umožní jak investorům, tak dodavatelům lépe plánovat své zdroje. Střednědobý výhled pro roky 2012 a 2013 byl sestaven jako vyrovnaný. Indikativní rozdělení finančních prostředků ve střednědobém výhledu dle hlavních příjemců podávají tabulky. Projekty PPP Identifikovaná rizika Účelem této části je uvést seznam nutných opatření, která podmiňují naplnění příjmové strany rozpočtu SFDI v následujících letech a dodržení investičního plánu z rozpočtu vyplývajícího. Změna sazeb mýta Pro zajištění naplnění příjmové strany v položce mýta je nezbytné od roku 2011 změnit sazby mýta. O těchto změnách jsou v současné době vedena jednání se zainteresovanými stranami. Střednědobý výhled předpokládá nárůst celkového výběru mýta. Realokace zdrojů v OP Doprava Zrušením vybraných akcí na IV. TŽK, respektive jejich odsunutím za rok 2014 a zrušením některých investic na tratích mimo síť TEN-T se uvolnila alokace v Operačním programu (OP) Doprava určená na financování železniční infrastruktury ve výši cca 360 milionů eur (v závislosti na aktuálním kurzu CZK/EUR). Ministerstvo dopravy jakožto Řídící orgán OP Doprava projedná s EK realokaci těchto prostředků do prioritní osy 2 OP Doprava – tedy na financování silniční sítě TEN-T. Rozpočet SFDI je postaven na předpokladu, že tato realokace bude schválena.

Vzhledem k záměru financovat některé významné investice formou PPP (D1, R35, D3, SOKP), nepočítá rozpočet SFDI s krytím stavebních nákladů těchto akcí. Alokovány jsou pouze prostředky na přípravu jednotlivých akcí. Pro realizaci těchto akcí je tedy nutné zajistit jejich výstavbu prostřednictvím soukromého investora. Změna rozsahu sítě TEN-T V roce 2011 by měla být na úrovni EU nově definována síť TEN-T. V návrhu rozpočtu SFDI předpokládá, že část výstavby obchvatů na této nové síti bude financována prostředky Fondu soudržnosti. V případě nenaplnění tohoto předpokladu by bylo nutné provést příslušnou realokaci zdrojů v rozpočtu, tj. vyjmutí zdrojů EU a nahrazení zdroji národními. Možný propad příjmové strany rozpočtu roku 2011 Dle aktualizace predikce SFDI ze srpna 2010 může propad příjmů proti výsledným směrným číslům pro rok 2011 určeným MF celkově činit 800 milionů korun. Tento propad lze důvodně předpokládat v položkách výběru daní. V případě nenaplnění výše uvedených příjmů, předpokládá SFDI, že

MF přijme kroky k odstranění dopadů nepřesné predikce daňových a nedaňových příjmů tak, aby nebyla omezena výdajová strana rozpočtu SFDI. Nedostatek prostředků na spolufinancování způsobilých výdajů projektů OPD V roce 2011 již nebude možné pokrýt celý objem způsobilých prostředků na spolufinancování ze zdrojů EIB, neboť bude již plně rozdělena alokace na probíhající projekty OP Doprava. I přes dočerpávání alokovaných prostředků EIB na stávající projekty až do 30. června 2012, bude nutné pro nové projekty OPD zajistit nový zdroj spolufinancování v odhadované výši přibližně 20 miliard korun, který na jednotlivých akcích bude možno kombinovat se stávajícím zdrojem spolufinancování. S ohledem na nutnost financování akcí v horizontu dalších let je nutné pro roky 2011 – 2015 zajistit nový zdroj spolufinancování v předpokládané výši 20 miliard korun pro dokončení čerpání OP Doprava, a to již od počátku roku 2011. Původně požadovaný objem 25 miliard korun se podařilo úspornými opatřeními snížit o 5 miliard korun.

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 10 / 2010

Romské problematiky se projekty dotýkají jen nepřímo ROP Severovýchod se problematice začleňování romských komunit do společnosti věnuje jen velmi okrajově a nepřímo prostřednictvím různých projektů, které podporují vzdělávání nebo aktivní trávení volného času. A o jaké podpoře lze v tomto případě mluvit? INTEGRAČNÍ PROJEKTY SE MOHOU OBJEVIT

o dotace jako kdokoliv jiný,“ dodává Eva Jouklová.

V současné době nefinancuje ROP Severovýchod žádné projekty, které by se přímo zasazovaly o lepší integraci etnických menšin do společnosti. Podle tiskové mluvčí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod Evy Jouklové je to proto, že se ROPy zaměřují spíše na tzv. tvrdé neboli investiční projekty. „Začleňování obyvatel romské národnosti do společnosti je však spíše záležitost sociální kolidující se vzděláváním. Primárně se tedy na toto téma nezaměřujeme.“ Takto tematicky zaměřené projekty tedy v regionu nenajdeme. Přesto možnost získat dotaci z  Evropské unie mají projekty, které se problematiky dotýkají okrajově, nebo u kterých je řešení těchto otázek až sekundárním cílem. V rámci prioritní osy 2, která sleduje rozvoj městských a venkovských oblastí, mohli žadatelé podat projekty (například společenská nebo kulturní centra), které se mohou okrajově zabývat také aktivitami s Romy. Podle tiskové mluvčí se však takové projekty dosud neobjevily. A času už není moc. Žádat o podporu může prakticky každý, kdo má připravený nějaký projekt. „Ty možnosti tu jsou. Také Romové mají samozřejmě možnost žádat u nás

NEJVÍC SE PROBLÉMU DOTÝKAJÍ KRAJE Kromě neziskových organizací, které se však do žádostí o dotace příliš nepouštějí, se v  sociální oblasti angažují hlavně kraje. V  minulosti například získal z  Evropského sociálního fondu více než 300 milionů korun Královéhradecký kraj. Cílem největšího projektu bylo zajistit financování služeb sociální prevence na dobu tří let. 270 milionů šlo nejen lidem nebo těm, kterým sociální vyloučení hrozí, ale i na jejich zapojování do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti. Jedním z  hlavních úkolů projektu bylo umožnit lidem vstup či návrat na trh práce. Také Pardubický kraj se snaží angažovat v  sociální oblasti. Nedávno zmodernizoval například dětský domov v Holicích. Projekt byl dotován částkou 23 milionů z ROP Severovýchod. „Naše zařízení nahrazuje rodičovskou péči dětem, které z různých důvodů nemohou vyrůstat ve vlastní rodině. A protože došlo v České republice k transformaci dětských domovů z  internátních na rodinné, náš objekt této změně svým uspořádáním neodpovídal a bylo třeba jej přestavět tak, aby děti vyrůstaly pod ve-

Jeden z největších sociálních projektů v tomto roce – Centrum sociálních služeb ve Vysokém Mýtě. Zdroj: www.vysoke-myto.cz dením dvou vychovatelů v  samostatné bytové jednotce a učily se pracovním, sociálním a jiným návykům běžným v rodině,“ vysvětlil  ředitel Domova Milan Hloušek. Modernizaci dětského domova pojal Pardubický kraj coby zřizovatel Domova  komplexně, včetně interiérů a úpravy venkovního okolí. SVÉ PROJEKTY MAJÍ SVITAVY I MÝTO Významný projekt se realizoval ve Svitavách. Postavena byla dvoupodlažní budova, v  níž najdou ubytování ty matky, které z nejrůznějších důvodů selháva-

jí jak v péči o dítě, tak v běžném životě. „Smyslem celého projektu je zabránit předčasné ústavní výchově dětí, dát matkám příležitost vytvořit si citové vazby k dítěti a pod odborným vedením jim pomoci v resocializaci,“ vysvětlila ředitelka centra Zora Hammerová. Na stavbu kraj získal více než 7 milionů z Evropské unie. Velký projekt má i Vysoké Mýto. Na začátku září tam bylo otevřeno nové Centrum sociálních služeb. V  moderní budově získaly prostory neziskové organizace, které poskytují sociální služby nebo vzdělávání mentálně postiženým a sociálně slabým sku-

pinám obyvatel. „Oceňuji jak neziskové organizace, které zde budou lidsky pomáhat potřebným, tak i město Vysoké Mýto, které se rozhodlo do tohoto výjimečného projektu jít. Otevření centra sociálních služeb výrazně zlepší množství a kvalitu sociálních služeb v  centrální části Pardubického kraje,“ uvedl náměstek Roman Línek. Na stavbu komplexu za 62 miliony přispěl také ROP Severovýchod. A jaké organizace našly v budově své sídlo? Například chráněná dílna Berenika, Základní a Praktická škola Svítání, nebo krizové ubytování SKP Centrum. Filip Appl

11

KRÁTCE • V pardubickém AFI Paláci proběhl seminář s  názvem „Dobrá praxe projektů“. Setkání bylo určeno všem, kteří se zajímají o realizaci a administraci projektů podpořených Evropskou unií. Lektoři semináře se zaměřili na veřejné zakázky, změny v  projektech a také na udržitelnost projektů - tři nejpalčivější témata, která sami příjemci dotací vytipovali během předchozích seminářů. • Výbor Regionální rady potvrdil sto dvacet osm projektů zaměřených hlavně na rozvoj cestovního ruchu a zlepšení dopravní obslužnosti území. Výbor také aktualizoval plán výzev a zrušil opatření schválená 17. září. „Vzhledem k  usnesení vlády o podpoře projektů v příštím roce pominuly důvody, které na zářijovém zasedání bránily upřesnění výše dotace určené pro úspěšně hodnocené projekty,“ komentoval rozhodnutí ředitel Úřadu Zdeněk Semorád. • V rámci nové metodické informace, která vyšla v polovině října, se zájemci dozví více o tom, jak je v  rámci projektu sledován a vykazován indikátor „nových pracovních míst“. „Příjemci se dozvědí, jaké doklady musí předložit při vzniku nového pracovního místa v  rámci projektu. Současně jsou informováni o dokladech, které požadujeme při kontrolách udržitelnosti nově vzniklých míst,“ vysvětlil Zdeněk Vašák z Úřadu Regionální rady.

NUTS II JIHOVÝCHOD

Brněnská organizace pomůže Romům k maturitě IQ Roma servis je název brněnské organizace, která je autorem komplexu praktických preventivních a aktivizačních modulů navrhovaných speciálně pro skupinu mladých Romů ke stimulaci jejich potenciálu pod názvem „Jde to i jinak“. Jednotlivé moduly jsou inovativní, využívají metody interaktivního, komplexního programového zapojení jednotlivce do procesu vnímání společnosti a své role v ní. Evropský sociální fond přispěl na projekt systému pro úspěšné uplatnění Romů na trhu práce částkou skoro osmi milionů korun. „Cílovou skupinou projektu jsou děti a mládež ve věku 10 až 18 let a jejich rodiče, obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. Akce je naplánovana až do března příštího roku“ uvedla Kateřina Zavadilová z IQ Roma servis.. Primárním cílem projektu je potom zvýšení počtu a udržitelnosti mladých Romů v sekundárním vzdělávacím cyklu a integrace do hlavního vzdělávacího proudu. Reaguje tak na nedostatečnou připravenost žáků při vstupu na střední školy a odborná učiliště, chce tak odstranit jejich nízkou informovanost a nedostatečné sociální a vzdělanostní kompetence. ZÁKLADEM JE VYUŽITÍ POTENCIÁLU MLADÝCH ROMŮ Projekt vytváří podmínky pro profesní a osobnostní rozvoj mladé romské generace. Podporuje potenciál Romů a snaží se vyrovnávat nerovnost jejich šancí na uplatnění v běžném

vzdělávání a následně v návazném studiu na střední škole. Základní obsahovou charakteristikou projektu je jeho komplexnost, propojení aktivit v rámci školy. Sem patří i lekce profesního poradenství, job klubů i preventivních lekcí formou Divadla Fórum a dramaworkshopů, s aktivitami mimoškolního vyučování a volného času zaměřenými na motivaci, sebeprezentaci a získávání dalších využitelných kompetencí při studiu nebo při zaměstnání. Formou dlouhodobé individuální práce chce projekt posílit rozhodovací kompetence, obecné i odborné dovednosti a významně podpořit zájmové činnosti s důrazem na podporu informovaného, odpovědného a dlouhodobě platného rozhodnutí při volbě povolání mládeže. POTŘEBY CÍLOVÉ SKUPINY JSOU NEJPRVE ANALYZOVÁNY Občanské sdružení IQ Roma servis je nestátní neziskovou organizací, která v Brně, Břeclavi a dalších městech a obcích Jihomoravského kraje poskytuje bezplat-

KRÁTCE • Díky evropským dotacím ožívá kulturní scéna v Rosicích. Rekonstrukce severního křídla zámku v  Rosicích byla financována převážně z  evropských fondů. Regionální operační program Jihovýchod podpořil tento záměr částkou 16,2 milionu korun.  Kvalitní zázemí pro pořádání kulturních akcí ocení jak organizátoři akcí, tak jejich účastníci. Zároveň byla zachráněna další nemovitá kulturní památka v regionu. • Po Brně jezdí 25 nových nízkopodlažních autobusů. Od 14. října mohou lidé v ulicích Brna vidět zcela nové nízkopodlažní autobusy Crossway LE. Nákup všech 25 vozidel je spolufinancován Regionálním operačním programem Jihovýchod s dotací 50 milionů korun. Celková obsaditelnost autobusů Crossway LE je 109 cestujících, z toho 33 místa pro sedící. 

IQ Roma servis organizuje řadu kampaní bojujících zejména proti předsudkům. né sociálně právní poradenství a vzdělávací a volnočasové služby osobám ohroženým sociálním vyloučením, především romského původu. Na základě mapování a analýz potřeb a zdrojů cílové skupiny provádí také informační a koncepční činnost. „Své klienty se snažíme motivovat a aktivizovat, vést je k vědomí vlastní hodnoty i odpovědnosti a podporujeme možnosti, příležitosti a odhodlání na cestě jejich růstu a společenského uplatnění,“ dodala Zavadilová.

Aktivity sdružení v praxi tvoří zejména dobrovolná občanská iniciativa a aktivita členů, příznivců a dobrovolníků, dále pak na druhé straně profesionální servis odborného týmu zaměstnanců podle jednotlivých projektů a programů. V neposlední řadě to pak jsou informační, sociální, právní, vzdělávací nebo volnočasově-motivační služby případně služby zaměstnanosti. Organizace je vyhledávaným partnerem jak klientů, tak veřejné správy, neziskových orga-

Zdroj: IQ Roma servis

nizací, škol, studentů či zaměstnavatelů nejen v jihomoravském regionu, ale i v rámci celé České republiky nebo Evropské unie. V roce 2008 se stala nositelem Ceny kvality v sociální péči v kategorii Poskytovatel sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, o  rok  později byla za svou práci oceněna v kategorii Poskytovatel sociálních služeb pro děti. IQ Roma servis je také autorem úspěšných osvětových kampaní. Michal Tillgen

• V Brně se 30. září konal čtvrtý ročník národní konference Regionálního operačního programu Jihovýchod MĚSTA 2020. Cílem konference byla diskuse odborníků, předávání zkušeností a odpověď na otázku: Jaká je budoucnost integrovaného přístupu rozvoje měst? Účastníci hovořili o tom, jak probíhá strategické plánování ve velkých městech v  České republice, jaké jsou zkušenosti s fungováním již hotových strategií a zda se využívají všechny možnosti spolupráce mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem.

12

ČESKÁ REPUBLIKA

EN č. 10 / 2010

Z plastového odpadu vznikají pěkné věci Zkusili jste si někdy spočítat, jak dlouho používáte kelímek od jogurtu, než ho vyhodíte? Nebo kolikrát použijete igelitovou tašku, než skončí v koši? Plasty se v našem životě objevují čím dál častěji a stejně s nimi se objevuje i otázka, co s nimi po jejich použití. „Podíl plastů v komunálním odpadu se neustále zvyšuje. Největší podíl v plastech nejen v Evropě, ale i v České republice představují PET lahve. Naštěstí se materiál, ze kterého jsou PET lahve vyrobeny, dá velmi dobře recyklovat. Podpora a nárůst recyklace znamená, že vracíme do surovinového oběhu materiály, které jsou vyráběny z neobnovitelných přírodních zdrojů,“ upřesnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu. 20 kusů dvoulitrových lahví váží přibližně 1 kg. A co se dá z 1 kg vytříděných PET lahví vyrobit? Například čtyři pěkná trička nebo jeden svetr z umělého vlákna.

1,5 kg PET lahví pak stačí na výrobu fleesové bundy a necelé 2 kg dokonce na výrobu náplně spacího pytle. Domů si můžete pořídit koberec z recyklovaných PET lahví. Na výrobu jednoho metru čtverečního se spotřebuje zhruba 60 kusů PET lahví. To znamená, že koberec v běžném obývacím pokoji, může být vyroben z více než 1 500 kusů lahví. Mlsejte sladkosti a dobroty, ale nezapomeňte, že obaly od nich patří do barevných kontejnerů na tříděný odpad. ODPADKŮ SE MŮŽETE ZBAVIT ELEGANTNĚ Odpadů neustále přibývá. Existuje však možnost, jak se s nimi vypořádat

a jejich množství výrazně omezit. Nejlepší je začít hned při nákupu… • Zkuste vybírat výrobky, jejichž obaly se dají recyklovat. • Vybírejte výrobky s takovým obalem, do kterého se dá koupit náhradní náplň – například tekuté mýdlo. • Raději sáhněte po větším balení – ze tří malých půllitrových lahví je určitě více odpadu než z jedné větší. • Nepoužívejte igelitové nákupní tašky, mnohem lépe vám poslouží taška textilní. Pokud vám právě nic jiného nezbývá, používejte igelitovou tašku doslova do roztrhání. Věci se dají používat více než jednou… • Svačina či oběd vám bude chutnat lépe ze svačinového boxu. V tašce se vám nepomačká a nebudete zbytečně plýtvat igelitovými či papírovými pytlíky. • Pijete v práci vodu či kávu z automatu? • Pijte ji z vlastního hrnečku. Stačí jedna

káva denně a měsíčně ušetříte víc než 20 plastových kelímků. • Nezapomínejte, že papír má vždycky dvě strany. Popsat se mohou klidně obě a spotřeba papíru bude poloviční. • Tiskněte jen to nejnutnější. Zamyslete se nad každou vytištěnou stránkou, archivujte elektronicky. Kam s nimi, když doslouží? • Házejte papír do modrého, plasty do žlutého a sklo do zeleného kontejneru. • Pokud máte zahrádku, recyklujte organický odpad, kompostujte. • Staré televizory, počítače, pračky – zkrátka elektroodpad - patří na sběrný dvůr nebo zpět do obchodu. • Přemýšlejte, jestli věc, kterou chcete vyhodit, přece jenom ještě nemůžete vy nebo někdo jiný využít. „Obecně nejhorší varianta je odhazovat odpadky na ulici nebo dokonce do volné přírody. Šťastné řešení není ani házet vše do jednoho pytle, tedy

do jednoho odpadkového koše. Jednoznačnou odpovědí je třídit odpad a tím umožnit recyklaci. Díky tomu, že recyklaci podporuje stále více evropských vlád, je třídění odpadů pro lidi jednodušší než dříve. Stále stoupá počet lidí, pro které je třídění odpadů naprosto přirozené. Tím se samozřejmě snižuje dopad na životní prostředí,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. Jak si tedy jednoduše poradit s odpady? Raději žádný obal než nějaký. Raději recyklovatelný než obal na jedno použití. Raději kontejnery na tříděný odpad než obyčejný odpadkový koš. Raději obyčejný odpadkový koš než odpadky volně na ulici či v přírodě. Další informace o třídění odpadů najdete na www.cistykraj.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

Recyklační značky – seznamte se, prosím Držíte v ruce krabici a přemýšlíte, kam s ní? Každá krabice, krabička, láhev či jakákoliv jiná věc je vyrobena z nějakého materiálu. Celkem běžně třídíme sklo, papír či plasty. Někdy je ale těžké poznat, do kterého kontejneru máte odpad vyhodit. Pokud si nejste jistí, recyklační značky vám napoví. Určitě dejte přednost výrobku, na kterém najdete kolečko se dvěma šipkami zatočenými proti sobě – tzv. zelený bod. Jeho výrobce totiž zaplatil za zpětný odběr a využití tohoto obalu. „Použití ochranné známky ZELENÝ BOD je možné pouze se souhlasem společnosti EKO-KOM, která zajišťuje sběr a využití obalových odpadů. To znamená, že za obaly označené ZELENÝM BODEM je uhrazen poplatek za

jejich zpětný odběr a využití,“ vysvětlil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM. Znáte panáčka s košem? Víte, co znamená? Tenhle pořádkumilovný panáček se objevuje velmi často. Nevybízí jen k tomu, abyste obal nezahazovali volně do přírody nebo na ulici. Jeho hlavním úkolem je upozornit vás, abyste obal vyhodili do správné nádoby na tříděný odpad.

Můžete se setkat také s oranžovými výstražnými značkami. V tom případě takový obal do žádné popelnice neházejte, obsahuje nebezpečné látky. Vydejte se s ním do sběrny nebezpečných odpadů nebo na sběrné dvory. A co když uvidíte přeškrtnutou popelnici? Tento symbol najdete nejčastěji na elektrospotřebičích a znamená, že nepatří do směsného odpadu. Odevzdejte ho k recyklaci buď do maloobchodní prodejny, kde jste výrobek zakoupili (tzv. zpětný odběr), nebo na sběrný dvůr. Cena za tuto službu je zahrnuta už v ceně výrobku. „Tímto způsobem se zodpovědnost za

Denně je používáte

elektroodpad přenáší zpět na výrobce. Ten musí už od počátku koncipovat své produkty s ohledem na jejich likvidaci a životní prostředí,“ doplnil Tomáš Pešek. Třídit obaly vám pomůže také trojúhelník vytvořený ze tří šipek. Pod ním najdete značky, které popisují, z jakého materiálu je obal vyroben. Například papír je označen zkratkou - PAP, sklo - GL, plastové lahve - PET atd. Podrobnější informace o třídění odpadů najdete na www.ekontejnery.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

Co mají společného?

Výrobky z recyklátu jsou stejně kvalitní! Možná jste nevěděli, že výrobek, který koupíte v běžném obchodě, je vyroben z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci!

až 95 % RECYKLÁT

Recyklaci! Moderní počítač a obyčejný kbelík – co mají společného? Při výrobě obou těchto věcí byly použity recyklované materiály. Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.

www.cistykraj.cz

www.jaktridit.cz

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 10 / 2010

Nejdřív vzdělání, pak práce

KRÁTCE • Začátkem října proběhla v sídle Zlínského kraje konference s  názvem Integrace cizinců ve Zlínském kraji a její lokální specifika. Na konferenci se jednotliví řečníci věnovali tématům jako je výuka češtiny pro cizince nebo zaměstnávání cizinců ve Zlínském kraji. Pokud jde o cizince ze zemí mimo EU, jejich celkový počet je letos 686. Další informace lze nalézt ve sborníku z konference, který je volně ke stažení na stránkách Zlínského kraje. Konference a vydání sborníku je součástí projektu „Provoz Center na podporu integrace cizinců III.“ spolufinancovaného z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí.

Oblast ROP Střední Morava je velmi rozmanitý region. Jeho součástí je oblast Jesenicka, kde je několik sociálně vyloučených lokalit. Každý kvalitní projekt s cílem změnit tuto situaci je zde vítán. Evropské peníze tady pomáhají Romům ve zlepšení kvalifikace a podnikatelům ve vytváření pracovních míst. NOVÁ NADĚJE PRO MLADÉ ROMY V  oblasti Jesenicka se snaží pomáhat Romům v  začleňování do společnosti občanské sdružení Ester. Aktuálním velkým projektem je Nová naděje – sociální začleňování v  lokalitách okresu Jeseník. Bude trvat 3 roky a běží od loňského března. Přispěl na něj Evropský sociální fond částkou převyšující 8 milionů korun. Je určen poměrně úzké skupině romské populace ve věku od 15 do 26 let. Cílem projektu je pilotní formou dokázat v období 3 let, že se tento problém dá řešit zvyšováním kvalifikace, která dá Romům lepší šance na pracovním trhu. „Často je nutné pracovat s celou mladou rodinou – sestavit seznam dluhů,  rodinný  rozpočet, pomoci s bydlením a nezaměstnané zapojit do pracovních kurzů a rekvalifikací, případně později zaměstnat na dočasné pracovní pozice,“ vysvětluje koordinátor sociálních terénních pracovníků Karel Novák. Kromě pracovních kurzů na zacházení s motorovou pilou nebo křovinořezem či rekvalifikace na kuchaře, automechanika, administrativního pracovníka, pekaře a další je možno naučit se i základy zednického řemesla. Do projektu je zapojena

více jak stovka mladých účastníků z regionu okresu Jeseník. Probíhá v 6 vesnicích a několika vyloučených lokalitách. K hlavním pravidelným aktivitám patří denní doučování dětí pro školu, podpora studentů druhého stupně, tvorba pracovních míst, jejich realizace ve sdružení Ester a realizace rekvalifikačních kurzů. V roce 2009 byly úspěšně podpořeni 32 členové, kteří ukončili závěrečné rekvalifikační zkoušky, ukončili kvalifikační kurzy a získali osvědčení v řadě oborů. Poprvé za 10 let sociální práce sdružení bylo přijato do druhého školského stupně 15 studentů, z nichž většina dokončí úspěšně první školní rok. Jestliže před 10 lety byly přijímány skoro všechny romské děti do zvláštní školy, dnes to jsou jednotlivé výjimky. Projekt se věnuje také volnočasovým cíleným programům. Řada z nich je pobytových se specifickým zaměřením. Desítka teenagerů se tak na začátku srpna vydala s Novákem čundrovat na východní Slovensko, kde si vydělala i trochu peněz na jednodenní brigádě. „Projekt Nová naděje počítá se sestavováním individuálních akčních plánů a zapojením psychologa, který by měl na základě jednotlivých případů definovat pojem úspěšné kariéry pro děti pocházející ze znevýhodněného

13

Na pobytech se děti baví i pracují. prostředí,“ popisuje záměry No- Na Ústecku, kde také podnikám, si vák. Členy projektu je také řada spíše chodí pro potvrzení, ale tady opravdu chtějí práci,“ říká Dušan mladých rodin s malými dětmi. Klásek, majitel firmy. Půjde o výrobu stavebního řeziva (prkna, latě ZÁJEM O PRÁCI, trámy, krovy a palety). AlternativNE POTVRZENÍ ně či doplňkově bude probíhat výProjekt je koncipován jako soci- roba a prodej palivového dřeva. Reální podnik, který zaměstná pra- alizační tým na začátku osloví zácovníky z řad cílové skupiny a při- jemce přímo v romské lokalitě. spěje tak k jejich sociální podpo- Noví zaměstnanci budou zaškoře. Cílovou skupinou jsou obyvate- leni v  kurzech k  práci na pásové lé, kteří tvoří etnické a národnos- pile, s ruční motorovou pilou a na tí menšiny. Budou pracovat se dře- obsluhu dalších strojů. Cílem provem na nově zakoupených strojích. jektu je zaměstnat osoby ze znevý„Romy v této lokalitě opravdu trá- hodněných skupin a zvýšit jejich pí chudoba a zájemců bylo hodně. kvalifikaci. Je to příležitost pře-

foto: archiv O.s.Ester devším pro Romy z přilehlé Velké Kraše. Ti žijí ve skupině domů kousek od obce, které jsou ve špatném stavu. Romské zaměstnance oslovil Klásek přes Úřad práce v Jeseníku. V rámci projektu vznikne celkem 5 nových pracovních míst, z nichž minimálně 3 budou pro účastníky z řad Romů. „Pokud vše půjde dobře, chtěl bych výrobu časem rozšířit,“ dodává Klásek. Romští zaměstnanci budou moci využít intenzivní teoretické i praktické kurzy. V těchto dnech se dovážejí poslední stroje a začíná se vyrábět. Tomáš Fridrich

• Od podzimu 2009 probíhá na českých školách projekt s názvem Multikulturní výchova – 400x na českých školách. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Cílem je poskytnout žákům nový pohled na vnímání odlišností a předat jim poznatky o menšinách žijících v České republice. Probíhá formou přednášek, které na druhých stupních základních a na středních školách vedou vyškolení lektoři. Každou přednášku vede jeden český lektor a s ním buď Rom, nebo cizinec. Ve Zlínském kraji se do projektu zapojilo 8 škol, z nich 5 škol již projekt absolvovalo.

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

Tři kroky k vlastnímu bydlení Moravskoslezský kraj rovněž patří mezi oblasti v České republice, které se snaží umožnit Romům přestat být závislí na sociálních dávkách a půjčkách od lichvářů, alespoň těm, kteří o to mají zájem. Evropské peníze tady pomáhají s vytvořením třístupňového bydlení, které nabízí způsob, jak se postupně dostat ze sociálního bydlení do běžného nájemního bytu. PRVNÍ STUPEŇ AZYLOVÝ DŮM ROPem Moravskoslezsko je také přispíváno na některé projekty. Jedním z  nich jsou byty v domě Na Liščině 2 v  městkém obvodu Slezská Ostrava. Jedná se o azylový dům, který vznikl rekonstrukcí bytového domu. Je v  něm 10 bytů, z  toho 8 pro rodiny s dětmi. Dům slouží pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, protože ztratily bydlení nebo jsou v jiné krizové životní situaci, pro

kterou jim hrozí sociální vyloučení z většinové společnosti. Mohou jej rovněž využít lidé do 26 let, kteří opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče, to znamená dětské domovy nebo výchovné ústavy. Azylový dům je prvním stupněm systému podporovaného bydlení. Z něj budou moci klienti přecházet do bytů spojených s poskytováním sociálních služeb v Kunčičkách a ve třetím stupni za dodržení všech podmínek získávat bydlení na volném trhu s byty. Služba je rovněž určena osobám pečujícím o nezaopatřené dítě,

Opravený azylový dům Na Liščině.

například osoby žijící v  sociálně vyloučených komunitách, příslušníci etnických menšin a podobně. Nositelem záměru je statutární město Ostrava. Celkové náklady byly kalkulovány na cca 15,5 milionu korun, z toho dotace z ROP Moravskoslezsko má pokrýt až 13,8 milionu korun. V  azylovém domě vzniklo také 5 nových pracovních míst. Azylové bydlení pro rodiny s dětmi dosud obvod Slezská Ostrava neposkytoval. Cílem je pomoci lidem zmírnit jejich složitou životní situaci spojenou se ztrátou bydlení, domácím násilím nebo jinou krizí. „Značný zájem o tyto služby jsme zaznamenali již v průběhu rekonstrukce domu,“ řekl starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř. Toto řešení má také pomoci snižovat jejich závislost na systému sociální pomoci,

foto: Regionální rada Moravskoslezsko

měli by aktivněji řešit svou situaci. Azylový dům má nepřetržitý provoz, lidé mohou uzavřít smlouvu na 3 měsíce, prodloužení je možné na další 3 měsíce až do 1 roku. Kapacita domu je 47 lůžek, z toho 27 pro nezaopatřené děti. Dospělí platí od 70 do 100 korun denně. ABY BYLO Z ČEHO PLATIT NÁJEM Od března do července běžel projekt občanského sdružení Centrom pro podporu Romů na trhu práce. Byl podpořen Evropským sociálním fondem v ČR z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost částkou 4,5 milionu korun. Sdružení se zaměřuje na obyvatele sociálně vyloučených lokalit v  Ostravě, mezi které patří Vítkovice, Radvanice, Bartovice, Moravská Ostrava a Přívoz. Romové jsou podle mezinárodní organizace Amnesty International stále diskriminováni na pracovním trhu. Nezaměstnanost cílové skupiny Romů dosahuje v ČR až 50 %. Přístup zaměstnavatelů a nízké vzdělání lze dlouhodobě změnit, ale lidem bez praxe lze pomoci hned teď. Tento projekt si kladl za cíl vytvořit účastníkům pracovní návyky a pomoci jim získat praxi. Týkalo se to hlavně lidí bez nebo s nízkým vzděláním. Šlo například o úklidové a čistící práce pro matky s malými dětmi, které na 4 poloviční úvazky uklízely veřejná prostranství ve vyloučených lokalitách a okolí. Dále byly zaměstnány 3 ženy v nízkoprahovém centru a specializované ma-

KRÁTCE teřince Centrom, kde se staraly o děti. Jedna z  nich fungovala jako terénní pracovník. Byl také uspořádán kvalifikační kurz pro terénní pracovníky v  sociálně vyloučených lokalitách, kde získalo osvědčení 15 frekventantů. UKÁZAT ZBYTKU REPUBLIKY, JAK NA TO Dalším projektem podpořeným z peněz EU v hodnotě přes 3 miliony korun je propagace a rozvoj Programu bydlení, který se týká tzv. třístupňového bydlení. Jde o systém, do kterého patří i bydlení v  azylových domech, jako je ten ve Slezské Ostravě. Druhým stupněm jsou byty, kde mohou obyvatelé využívat různé služby, jako je dluhové a pracovně - právní poradenství. Třetím stupněm je již klasické nájemní bydlení. Cílem projektu je seznámit zadavatele a poskytovatele sociálních služeb a orgány veřejné správy s možnostmi tohoto programu. Bude také vypracována realizační studie pro Ostravu, která bude znamenat přechod od jednotlivých dobrých příkladů k systémové aplikaci. To znamená, že by začleňování Romů na Ostravsku mělo probíhat uceleně a být dlouhodobě životaschopné. K tomu bude potřeba oboustranná spolupráce. Čas ukáže, zda budou mít projekty v Ostravě i jinde v  ČR dobrou úspěšnost. Pokud ano, půjde možná o jednu z alternativ k francouzskému systému tábořišť pro kočovné obyvatele. Tomáš Fridrich

• Výstavba komunitního centra v Ostravě-Mariánských Horách bude financována převážně z evropských zdrojů. O podpoře projektu rozhodla Regionální rada Moravskoslezsko. Schválená dotace na projekt s rozpočtem 143 milionů korun je přes 86 milionů korun z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko. Zbylé prostředky zajistí nositel záměru, statutární město Ostrava. Stavební práce by měly začít na jaře příštího roku, zahájení provozu je plánováno na počátku roku 2013. • Moravskoslezský kraj obdrží dotaci 170 milionů korun z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko na vybavení sedmi nemocnic. Evropské peníze poslouží na pořízení 24 přístrojů a zdravotnické techniky pro různá oddělení. Dotace pokryje většinu výdajů, kraj dodá ze svého 32 miliony korun. Dalších 11 milionů korun z ROP Moravskoslezsko míří do Bílovecké nemocnice na vybavení radiodiagnostické jednotky. • Analýza územního rozložení projektů Regionálního operačního programu Moravskoslezsko k 1. říjnu 2010  porovnává  finanční ukazatele  nebo úspěšnost  projektů v šesti okresech Moravskoslezského kraje.  Nejméně předložených projektů bylo v okrese Karviná (7). Nejvíce ve Frýdku-Místu a Ostravě (15). Největší objem prostředků z celkových 4,7 miliard korun představují projekty v Ostravě (1,7 miliardy).

14

PUBLICITA

EN č. 10 / 2010

Sestavení rozpočtu SFDI na rok 2011 Rozpočet a střednědobý výhled Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) v letech 2011 - 2013 vychází z předpokladu finančních rámců pro rok 2011 a navrhuje finanční rámce pro roky 2012 a 2013. Sestavení výdajové strany rozpočtu SFDI

jmové stránce zohledněny výše uvedené rizikové faktory.

Rozpočet pro rok 2011 a v obou letech střednědobého výhledu je sestaven jako vyrovnaný, s výhradou, že takto sestavený rozpočet nepokrývá v roce 2011 potřeby financování. SFDI nevykazuje žádné pohledávky (mimo předfinancování) a závazky, které by nebyly v souladu se schváleným rozpočtem SFDI na rok 2010 a v současné době není příjemcem žádného úvěru. Přijetí úvěru ze strany SFDI se nepředpokládá ani v rozpočtovaném období, avšak SFDI zajišťuje roli finančního manažera úvěrů přijatých státem. Sestavování rozpočtu především sledovalo zajištění dostatečné výše finančních prostředků na financování národního podílu a neuznatelných výdajů u akcí spolufinancovaných z fondů EU a alespoň minimální povinný rozsah údržby a oprav stávající sítě.

Poskytování prostředků Finanční prostředky jsou poskytovány příjemcům na základě smluv o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu SFDI. Zůstatky příjmů SFDI se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího. Příjemci mají možnost požádat o převod nevyčerpaných finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu SFDI pro daný rozpočtový rok a poskytnutých jim na základě uzavřené smlouvy za předpokladu, že trvá potřeba financování jmenovité akce, pro kterou by měly být finanční prostředky poskytnuty i v roce následujícím. Mechanismus finančních převodů upravují Pravidla pro financování programů, staveb a akcí z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Předpokládá se, že tento mechanismus bude platný i pro rok 2011. Převod nevyčerpaných finančních prostředků bude možné teoreticky uskutečnit až do výše zůstatku příjmů z roku 2010, avšak vzhledem k nedostatku finančních prostředků budou případné nevyčerpané finanční prostředky z roku 2010 přednostně použity na posílení rozestavěných akcí. Odlišný postup platí pro finanční prostředky z dotací ministerstva dopravy (MD). Dotace musejí být ke konci roku zúčtovány a nevyčerpané prostředky vráceny do

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie

Sestavení příjmové strany rozpočtu SFDI

Při sestavování příjmové strany rozpočtu SFDI se vycházelo ze směrných čísel ministerstva financí (MF) a hodnot vyplývajících z materiálu předloženého na poradu ekonomických ministrů dne 9. září 2010. Dle aktualizace predikce SFDI ze srpna 2010 může propad příjmů proti výsledným směrným číslům pro rok 2011 dle MF činit celkově cca 800 milionů korun. V rozpočtu nejsou na pří-

kapitoly MD. Kromě prostředků z rozpočtu SFDI jsou pro dopravní infrastrukturu využívány i prostředky z fondů EU a prostředky ze státem přijatých úvěrů od EIB na spolufinancování prostředků EU. Finanční toky z fondů EU a z přijatých úvěrů jsou do celkového rámce rozpočtu SFDI zahrnovány. Rozpočtová opatření

Výbor SFDI může v odůvodněných případech upravit objem schválených výdajů až do výše 15 % základu. Základem se rozumí celková výše schváleného výdajového rámce. Úpravy přesahující limit 15 % schvaluje Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Do výše uvedeného limitu a základu se nezapočítávají prostředky určené na zálohové financování akcí spolufinancovaných z prostředků EU a prováděná rozpočtová opat-

Rozdělení výdajů dle objemově nejvýznamnějších příjemců v roce 2011

V milionech korun.

ření (změnová řízení) na akce a programy, kde jsou SFDI poskytovány prostředky účelově vázané např. formou rozhodnutí, dotací nebo finančních memorand z Evropské komise, kapitoly MD nebo MF a obsahují jmenovitý výčet akcí, na které musí být prostředky použity, SFDI v takovém případě o užití prostředků nemůže rozhodovat a slouží pouze jako finanční manažer těchto zdrojů. Tyto finanční prostředky budou přidělovány interním rozpočtovým opatřením (změnovým řízením) SFDI. Stejným způsobem bude postupováno při případných změnách vyplývajících z přesunů majetku mezi ČD a SŽDC v rámci jednotlivých akcí. Podíl fondů EU Způsob řízení finančních prostředků fondů EU na SFDI se řídí Metodikou finančních toků

a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programové období 2004 - 2006 a Metodikou finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 - 2013 (materiály MF) a dále manuály příslušných finančních nástrojů, vše v platném znění. Operační programy a komunitární programy EU SFDI financuje národní podíl u akcí realizovaných v těch segmentech dopravní infrastruktury, jejichž financování je v souladu s účelem SFDI. Pro akce zařazené do OPD, se po dohodě s MF a MD využívá ke krytí národního podílu také úvěr od EIB, jehož příjemcem je MF a SFDI vystupuje v roli finančního manažera úvěrových prostředků. V roce 2011 již nebude možné pokrýt celý objem způsobilých prostředků na spolufinancování ze zdrojů EIB, neboť bude již plně rozdělena alokace na probíhající projekty Operačního programu (OP) Doprava. I přes dočerpávání alokovaných prostředků EIB na stávající projekty až do 30. června 2012, bude nutné pro nové projekty OP Doprava zajistit současně nový zdroj spolufinancování v odhadované výši přibližně 20 miliard korun, který na jednotlivých akcích bude možno kombinovat se stávajícím zdrojem spolufinancování. S ohledem na nutnost financování akcí v horizontu dalších let je nutné pro roky 2011 – 2015 zajistit nový zdroj spolufinancování v předpokládané výši 20 miliard korun pro dokončení čerpání OP Doprava, a to již od počátku roku 2011. Původně požadovaný objem 25 miliard korun (uvedený v rozpočtu SFDI na rok 2010) se podařilo úspornými opatřeními snížit o 5 miliard korun. Na základě požadavku ministerstva financí a po dohodě s ministerstvem dopravy byly sníženy zdroje EU. V případě dočerpání prostředků v roce 2011, lze požádat ministra fi-

nancí o souvztažné navýšení příjmů a výdajů podle § 24, odst. 4, zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Regionální operační programy a ostatní nástroje EU financované na úrovni regionů soudržnosti NUTS II a III (krajů) SFDI bude nadále v rámci možností daných svým rozpočtem podporovat výstavbu a rekonstrukci krajské dopravní infrastruktury. Pro rok 2011 se předpokládá, že SFDI v závislosti na možnostech disponibilních finančních prostředků, poskytne na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z fondů EU u akcí spolufinancovaných z fondů EU týkajících se silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů maximálně částku 1,894 miliardy korun. Tato předpokládaná maximální částka byla rozdělena mezi jednotlivé kraje do globálních položek a její výše byla projednána se zástupci krajů na jednáních na SFDI. Použití globální položky bylo shledáno jako vhodnější zejména z důvodů umožnění vyšší flexibility pro žadatele o předfinancování. SFDI předpokládá, že na začátku roku 2011 bude svoláno jednání, na kterém budou projednány konkrétní akce žadatelů o předfinancování. Ti následně dodají k těmto konkrétním akcím všechny potřebné podklady. Do přidělené částky jednotlivým krajům se započítávají i doposud nevrácené finanční prostředky.

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

stav k 01

Zdroje pro předfinancování nejsou kryty z příjmové části rozpočtu SFDI, a proto prostředky na předfinancování nejsou uváděny v rozpočtu v části příjmů ani výdajů - zdroje jsou přímo závislé na aktuálním vývoji peněžních toků SFDI. Předfinancování proto bude poskytováno pouze v závislosti na finančních možnostech SFDI. Financování národního podílu u těchto akcí je zajišťováno bez účasti rozpočtu SFDI.

EN č. 10 / 2010

ZUSAMMENFASSUNG

Schwarzweißes Europa. Frankreich vertreibt Roma Frankreich hat sich das Attribut „Roma-feindlich“ eingehandelt. Allein im vergangenen Jahr wurden 10 000 Roma ausgewiesen und mussten zurück nach Rumänien und Bulgarien. Der Druck hält an, in diesem Jahr mussten bereits 8 000 weitere ihre Koffer packen. Die Nationalversammlung hat im Oktober in erster Lesung einen Gesetzesentwurf über Zuwanderung verabschiedet. Dadurch erweitern sich die Möglichkeiten für den Entzug der französischen Staatsbürgerschaft und wird die Ausweisung von Ausländern erleichtert. Brüssel protestiert zwar, seine Befugnisse sind jedoch äußerst begrenzt. Frankreich behauptet, die Roma könnten sich nicht in die Gesellschaft eingliedern und seien zur Last geworden. Ähnliches kennt auch Tschechien. In jeder größeren Stadt gibt es Roma-Viertel, die von den Medien als problematisch präsentiert werden. Die tschechische Regierung arbeitet mit einer Konzeption zur Roma-Integrierung für den Zeitraum 2010–2013. „Die Regierung der Tschechischen Republik verfolgt das Ziel, langfristig Maßnahmen zum Chancenausgleich und zur Kompensierung der Benachteiligungen zu entwickeln, welche die Roma daran hindern, vollwertig am kulturellen, gesellschaftlichen und politischen Leben der Mehrheitsgesellschaft teilzuhaben“, heißt es in der vom früheren Minister für Menschenrechte Michael Kocáb erstellten Konzeption. (sti)

15

ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ

Black-and-white Europe. France is driving out the Roma gypsies

RÉSUMÉ

France is gaining the reputation of a country that is unfriendly towards the Roma people. They deported ten thousand Roma gypsies last year alone and sent them back to Romania and Bulgaria. The pressure is still being exerted and eight thousand more had to pack their suitcases this year. Why? According to critics, the Government and the President, Nicolas Sarkozy, are trying to use this as a way of increasing their popularity. On the other hand, Mr Sarkozy says that that he is trying to maintain law and order in the country. Problems with Roma are appearing in a number of countries of the Union. And this is also accompanied by violence. The Czech courts have recently sentenced the arsonists from Vítkov for a brutal attack on a Roma family.

La France reçoit l’étiquette de pays hostile aux Roms. Uniquement l’année dernière, elle en a expulsé dix mille et ceux-ci ont dû rentrer en Roumanie ou en Bulgarie. La pression continue, cette année huit mille autres ont déjà dû faire leurs valises. L’Assemblée nationale a approuvé en octobre en première lecture un projet de loi sur l’immigration. Celui-ci élargit ainsi les possibilités de privation de la nationalité française d’une personne et simplifie l’expulsion des étrangers. Si Bruxelles proteste, ses compétences sont toutefois très limitées. La France affirme que les Roms ne sont pas parvenus à s’intégrer dans la société et sont devenus une charge pour elle. La Tchéquie connaît également un cas semblable, chacune des grandes villes ayant un quartier où vivent de nombreux Roms, les médias présentant ces localités comme „à problèmes“. Le gouvernement tchèque travaille avec le Concept d’intégration des Roms pour la période des années 2010 – 2013. „Le but du Gouvernement de République tchèque est de développer sur le long terme les mesures pour équilibrer les chances et compenser les désavantages initiaux empêchant les Roms de participer pleinement à la vie culturelle, sociale et politique de la société majoritaire“ est-il écrit dans le Concept, qui a été préparé par l’ex-ministre pour les Droits de l’Homme Michael Kocáb. (sti)

Practically the whole world has vers clearly see this as an instrujoined the discussion. “It is not ment directed against the Roma possible to introduce ethnic people. And thus Brussels is inclassification and to punish en- tervening. However, it has limitire nations for the mistakes of ted competence, court processes individuals,” stated the secreta- are tedious and the consequences ry of the Pontifical Council for of injustices thus need not be rethe Pastoral Care of Migrants medied. and Itinerants. “These peop- France states that Roma have not le need help and cannot be left been able to integrate into societo their own resources,” added ty. And that they have become a Archbishop Agostino Marchet- burden – the police have had to to. The Pope spoke in a similar deal with a number of offences committed by immigrants from strain. But France is deaf. In October, Romania and Bulgaria. The Czech its National Assembly approved Republic is acquainted with a sia draft law on immigration in the milar situation; every large city Die primäre Verantwortung first reading. This extends the po- has a district where a greater liegt bei den Herkunftsländern tential for depriving a person of number of Roma people are living French citizenship and facilitates and the media present these areIn der Slowakei gibt es 620 bis 690 Roma-Sied- deportation of foreigners. Obser- as as problematic. The disputes lungen. Genaue Angaben fehlen, genauso wie in Bezug auf die Größe der Roma-Minderheit. Diese wird auf 380 000 bis 400 000 Roma geschätzt. Ab 2013 kann die Slowakische Republik für Roma-Projekte 200 Mio. EUR aus Strukturfonds beanspruchen. Viele Projekte laufen, einige sind zumindest außergewöhnlich. Die Staatssekretärin des Ministeriums für Arbeit, Soziales und Fami- From 2007 to 2013, the Slovak Republic is able to draw EUR 200 lie Lucia Nicholsonová (Sloboda a Solidarita – neu million from the structural funds for Roma projects. A great in der derzeitigen Regierung) will Hunderte Pro- many projects are under way, but some of them are, to say the jekte in der Zuständigkeit des Ministeriums über- very least, rather unusual. The State Secretary of the Ministry prüfen. of Labour, Social Affairs and Family, Lucia Nicholsonová (FreeEine bessere Arbeit mit den Roma, eine Verbes- dom and Solidarity – newly in the current Government), wants serung der internationalen Zusammenarbeit und to check up on hundreds of projects in the competence of the die Aufstellung eines Schulungsprogramms für Ministry. The Život weekly has published information on only Roma-Vermittler – all das soll die am 20. Oktober some of them, where money from the European funds has en2010 von Vertretern der EU-Mitgliedstaaten un- ded up in the hands of companies and not in various civic assoterzeichnete Straßburger Deklaration bringen. Die ciations and never reached the Roma themselves. Really intereprimäre Verantwortung läge bei den Herkunftslän- sting reading. dern, deren Staatsbürger oder langjährige legale Residenten die Roma sind. Darauf müssten sich die Better work with the Roma peo- Roma from France began. “The Aktivitäten richten. Auch die Nutzung der Ressou- ple, improved international co- primary responsibility lies with rcen aus der Europäischen Union muss überwacht operation and creation of a tra- the countries of origin, i.e. whewerden, darin waren sich die Vertreter der Mitg- ining program for Roma medi- re the Roma are citizens or longliedstaaten einig. Gleichzeitig sei es unausweich- ators. These should also be be- term legal residents. It is neceslich, nicht nur für die Roma zu arbeiten, sondern nefits derived from the Stras- sary to target activities there insbesondere mit den Roma unter Einbindung re- bourg declaration, which was and to monitor the use of the gierungsferner Organisationen. (sve) signed on 20 October 2010 by funds from the European Unirepresentatives of the Mem- on,” followed from the meeting ber States of the European Uni- of representatives of the MemEuropäische Integration in on. The State Secretary atten- ber States. As is further emphaded this meeting for the Slovak sised in the declaration, some der Sackgasse Republic. I am crossing my fin- challenges must be resolved Der führende britische Politologe und Philoso- gers for her so that she can con- from a pan-European perspectiph Roger Scruton war Gast des diesjährigen Jahr- vert her journalist’s experien- ve. There is no need to increagangs der Konferenz Forum 2000. Im Gespräch er- ce with this community into re- se the funds. It is only necessaläutert er, warum europäische Integrität und So- ality. The meeting was a reac- ry to combine them and to utilidarität nur im Falle eines Nationalstaates funk- tion to the events in the sum- lise them effectively, where the tionieren kann, während dies europaweit proble- mer when mass deportation of European Union is prepared to matisch ist, wie am Beispiel der neuerlichen Krise der gemeinsamen Währung zu sehen war. „Wenn eine solche Situation eintritt, stellen sich natürlich alle die Frage ‚Zu wem gehöre ich, wo sind meine Leute?‘ Darauf wird uns die europäische Integration im Unterschied zum Nationalstaat keine Antwort geben. Wenn dann beispielsweise eine Euro-Krise kommt, ist klar, dass sich die Slowaken nicht mit den Griechen identifizieren, sondern mit Angehörigen ihres eigenen Volkes. Das Zusammengehörigkeitsgefühl kann natürlich nicht ständig expandieren. Einerseits ist es lokal gebunden, vor allem aber entwickelt es sich nicht über Nacht, sondern im Laufe von Jahrhunderten. Gerade aufgrund der fehlenden Solidarität zwischen den Mitgliedstaaten ist die europäische Integration in einer Sackgasse angelangt.“ Hana Kopecká, Euroskop

around Matiční ulice in Ústí nad Labem and Chánov in Most have become symbolic, and new ghettos are arising throughout the country. For example, the Máj residential area in České Budějovice has slowly turned into a ghetto over a number of years. Attempts to integrate the Roma are continuing. The Government is working on a Strategy of Roma Integration for 2010 – 2013. “It is the goal of the Government of the Czech Republic to develop measures in the long term to ensure an equal chance and compensation of initial disadvantages that prevent the Roma people from full participation in the cultural, social and political life of majority society,” says the Strategy, which was prepared by the former Minister for Human Rights, Michael Kocáb. The fact that animosity between the majority of the population and Roma gypsies is increasing has been reflected in a number of attacks – the most brutal being the infamous case of burning of Natálka of Vítkov, which was recently severely punished by the courts. Jan Štifter

Primary responsibility lies with the countries of origin help. Simultaneously, it is necessary to work not only for the Roma, but especially with the Roma, by involving non-governmental organisations. The State Secretary informed the partners from the other Member States of the situation in Slovakia. She pointed out that there have already been enough declarations on paper. One of the priorities of the current Government of the Slovak Republic is to combat concentrated poverty, which occurs in Slovakia especially in Roma villages. “I am glad that the Strasbourg declaration also supports us. However, I hope that the support does not remain only on paper, but is also manifested in practice,” she stated. There are approximately 620 to 690 Roma settlements in Slovakia. However, exact data are lacking, as is information on the numbers of the Roma minority. This has only been estimated at 380 to 400 thousand people. The blood in the veins of everyone has the same colour. Alžbeta Švecová

Une Europe noire et blanche. La France expulse les Roms

La responsabilité primaire repose sur les pays d’origine En Slovaquie existent en gros 620 à 690 peuplements de Roms. Mais les données précises manquent, de même que le nombre de la minorité rom. Ce nombre ne fait l’objet que d’une évaluation d’environ 380 à 400 mille Roms. Depuis 2007 et jusqu’en 2013, la République slovaque peut puiser pour les projets avec les Roms 200 millions d’euros de fonds structurels. De nombreux projets sont en cours, mais certains n’ont, pour le moins, pas un caractère standard. La secrétaire d’Etat du ministère du Travail, des Affaires sociales et de la Famille Lucia Nicholsonová (du parti Liberté et Solidarité Sloboda a Solidarita – un nouveau dans le gouvernement actuel) désire vérifier des centaines de projets de la compétence du ministère. Un travail de meilleure qualité avec les Roms, une amélioration de la collaboration internationale et la création d’un programme de formation pour les médiateurs roms. Voilà quels devraient être les apports de la déclaration de Strasbourg que les représentants des Etats membres de l’Union européenne ont signée le 20 octobre 2010. La responsabilité primaire repose sur les pays d’origine, c’est-à-dire dans lesquels les Roms sont des citoyens ou des résidents légaux de longue date. „C’est là qu’il est nécessaire d’orienter les activités et de suivre la façon dont sont utilisées les ressources de l’Union européenne" est-il ressorti de la rencontre des représentants des Etats membres. Dans le même temps, il est obligatoire non seulement de travailler pour les Roms, mais avant tout avec les Roms par une intégration des organisations non gouvernementales. (sve)

L’intégration européenne dans une impasse Le grand politologue et philosophe britannique Roger Scruton a été l’invité de l’édition de la conférence Forum 2000 organisée cette année. Dans un entretien, il explique pourquoi l’identité européenne et la solidarité ne fonctionnent que dans le cas d’un Etat national, tandis que, dans le cadre de l’Europe, elles représentent un problčme, comme cela s’est par exemple vu en liaison avec la récente crise de la monnaie commune. „Lorsqu’une telle situation survient, tous se posent naturellement la question, "ŕ qui appartiens-je, qui sont les miens?" L’identité européenne, ŕ la différence de l’Etat national, ne nous donne pas de réponse ŕ ces questions. Puis, lorsque se produit, par exemple, la crise de l’euro, il est clair que les Slovaques ne s’identifieront pas avec les Grecs, mais bien avec les membres de leur propre nation. Il est apparent que le sentiment d’appartenance ne peut pas s’étendre sans cesse. D’une part il est lié localement, mais, avant tout, ne se développe pas en une nuit, mais pendant des sičcles. C’est justement ŕ cause de la solidarité manquante entre les Etats membres que l’intégration européenne est arrivée dans une impasse.“ Hana Kopecká, Euroskop

16

100XXX_INZ_ZIMA_budik_KrajskéNoviny.indd 1

INZERCE

EN č. 10 / 2010

11.10.10 8:50