ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PRAHA 2012
Tomáš PODPĚRA
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEOINFORMATIKA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
URČENÍ ČASOVÝCH ZMĚN URBÁNNÍCH TŘÍD MĚSTA DĚČÍN A JEJICH ZÁVISLOST NA ZMĚNĚ HUSTOTY SILNIČNÍ DOPRAVY ZA UPLYNULÝCH 40 LET
Vedoucí práce: doc. Ing. Lena HALOUNOVÁ, CSc. Katedra mapování a kartografie
červen 2012
Tomáš PODPĚRA
ZDE VLOŽIT LIST ZADÁNÍ
ABSTRAKT Předmětem bakalářské práce je určení časových změn urbánních tříd města Děčín v závislosti na změně hustoty silniční dopravy. Zabývá se časovým obdobím od roku 1970 do roku 2010. Na základě analýzy vývoje automobilové dopravy a přeměny silniční sítě byly u jednotlivých funkčních tříd určena období největších a nejmenších změn. Tato analýza intenzity automobilové dopravy je vyhotovena v závislosti na funkčním využití území, počtu obyvatel a úhrných hodnot druhů pozemků. K určení funkčních tříd jsou použita obrazová data v prostředí geoinformačního systému. Získané informace jsou důležitou součástí pro oblast územního plánování, urbanismu a budou použity ke komplexní analýze rozvoje měst a hustoty silničního provozu.
KLÍČOVÁ SLOVA Land Use, intenzita dopravy, obrazová data, ÚHDP
ABSTRACT This bachelor thesis deals with the determination of changes in selected classes of land employment in dependence on the density change in road traffic in Děčín. The elaboration has been carried out for the period from 1970 to 2010. For individual functional classes there have been determinated periods of the biggest and smallest changes in accordance with the development of road traffic and transformation of the road network.The analysis of the intensity of road traffic has been carried out in dependence on the functional employment of the territory, the number of inhabitants and the total value of specified land. Functional classes have been determined by processing image data in the geoinformation system environment. The results are a part of an extensive research in the field of city planning and urban transformation and they will provide a comprehensive analysis of urban development and the density of road transport.
KEYWORDS
Land Use, traffic volume, image data, UHDP
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „ Určení časových změn urbánních tříd města Děčín a jejich závislost na změně hustoty silniční dopravy za uplynulých 40 let“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu zdrojů.
V Praze dne
...............
.................................. (podpis autora)
PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval paní doc. Ing. Leně Halounové CSc. za poskytnuté materiály, pomoc a vedení při této práci. Stejně velkým dílem patří mé poděkování panu Ing. arch. Karlu Vepřekovi za kontrolu a poskytnuté informace. Další poděkování patří paní Ing. Haně Hasalové z katastrálního pracoviště Děčín za poskytnutí všech potřebných dat a informací a Růženě Chaloupecké z Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního za poskytnutá data. Za poskytnutá data patří mé poděkování také VGHMÚř v Dobrušce.
Obsah 1 Úvod
7
Úvod
7
1.1
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
1.2
Cíle práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
1.3
Vymezení zájmové oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
2 Charakteristika města Děčín
11
2.1
Ústecký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
2.2
Okres D¥£ín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
2.3
M¥sto D¥£ín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
2.4
Historie vývoje m¥sta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
2.5
Obyvatelstvo
2.6
Kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
2.7
Doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
2.7.1
Silni£ní doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
2.7.2
elezni£ní doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
2.7.3
Vodní doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
3 Sběr a úprava dat 3.1
3.2
22
Popis získaných dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 3.1.1
Statistická a vektorová data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
3.1.2
Obrazová data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Úprava dat 3.2.1
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
Úprava územního plánu
4 Analýza dat
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
29
4.1
Vývoj po£tu obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
4.2
Vývoj ploch správního území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
4.3
Analýza vývoje automobilové dopravy . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 4.3.1
Hodnocení intenzity dopravy na vybraných úsecích komunikací 35
4.4
4.5
Analýza vývoje m¥sta podle obrazových dat . . . . . . . . . . . . . . 41 4.4.1
Vývoj urbanizovaných ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
4.4.2
Vývoj funk£ních ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
Porovnání intenzity dopravy s vývojem t°íd ÚHDP, Land Use a po£tem obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
4.6
4.5.1
Hustota dopravy na km2 ÚHDP . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
4.5.2
Hustota dopravy na 1000 obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . 53
Hustota dopravy na km2 t°íd Land Use . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
5 Závěr
59
Použité zdroje
63
Seznam symbolů, veličin a zkratek
65
Seznam příloh
68
A Intenzita dopravy
69
B Přeměny využití ploch Land Use
70
C Vývoj intravilánu v jádrovém území města Děčín
71
C.1 1968 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 C.2 1980 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 C.3 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 C.4 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 C.5 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
D Funkční členění ploch města Děčín
76
D.1 1968 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 D.2 1980 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 D.3 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 D.4 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 D.5 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
E Přehled vývoje změn ve funkčním využití území a v dopravní situaci ve vztahu k realizaci dopravních tras 81 F Přehled vývoje změn v krajinných prvcích ( UHDP ) a v dopravní situaci ve vztahu k realizaci dopravních tras 82 G Přehled vývoje změn v dopravní situaci a v realizaci dopravních tras 83
ČVUT Praha
1
ÚVOD
Úvod
1.1
Úvod
Za posledních 40 let dochází v m¥stech k výraznému rozvoji. Rozvoj spole£nosti a aktivit s ní souvisejících p°iná²í také rozvoj pr·myslu, r·st po£tu obyvatel a celkové zvý²ení ºivotní úrovn¥. Se v²emi vyjmenovanými problémy úzce souvisí také rozvoj dopravní infrastruktury. M¥sto, které p°edstavuje urbanizované prost°edí, je centrem nejhust²ích komunika£ních sítí a infrastruktur. Velký rozvoj osobní a nákladní p°epravy neodpovídá plo²nému rozvoji m¥sta a £asto je pro m¥sto negativním faktorem a p°iná²í °adu nevýhod, jak pro m¥stské prost°edí, tak pro jeho obyvatele. Prost°edí m¥sta je zna£n¥ ovliv¬ováno výstavbou nových nebo úpravou starých komunikací jak ve m¥st¥, tak i v jeho blízkém okolí. Vztah mezi stavbou nových dopravních komunikací a p°em¥nou m¥sta je obecn¥ z°ejmý, ale zatím nijak neprokázaný. Nej£ast¥j²í zp·sob analýzy vývoje se pouºívá intenzita dopravy. Tento zp·sob hodnocení zachycuje v²ak jen dopravu jako samostatný celek, ale uº se nezabývá dopadem na p°em¥nu m¥sta z pohledu jeho funk£ního vyuºití. P°em¥na m¥sta v²ak úzce souvisí s rozvojem dopravy a nedá se v tomto p°ípad¥ opomenout. Cílem této práce bude najít zmi¬ované vzájemné vztahy mezi rozvojem dopravy a p°em¥nou m¥sta. Hlavním podkladem pro tuto práci bude vyuºití znalostí z obor· geoinforma£ních technologií a dálkového pr·zkumu Zem¥. Práv¥ tyto obory se zabývají moderními postupy v oblasti zpracování obrazových dat, umoº¬ují sledovat zm¥ny a vývoj krajiny a takto získané informace analyzovat. Cílem efektivního plánování je vytvá°et p°edpoklady pro trvale udrºitelný rozvoj území a zajistit ochranu p°írodním a kulturním hodnotám území. Pro sou£asný stav a rozvoj spole£nosti jsou tyto p°edpoklady nezbytné.
9
ČVUT Praha
1.2
ÚVOD
Cíle práce
Hlavním cílem této práce je provést komplexní analýzu územního rozvoje m¥sta D¥£ín. Ze získaných dat vyhodnotit vývoj m¥sta od roku 1970 do sou£asnosti, ur£it zm¥ny ve vývoji, doloºit je p°íkladem a nalézt mezi nimi pat°i£né vztahy. Dále z daného £asového intervalu ur£it období nejv¥t²ích £asových zm¥n jednotlivých t°íd. Práce se také bude zabývat analýzou dopravní struktury ve m¥st¥ a jeho okolí, která bude vycházet ze získaných nam¥°ených dat z daných £asových období. Data obsahují vyhodnocení m¥°ených intenzit dopravy na jednotlivých komunikacích ve m¥st¥. Z výsledk· analýzy se ur£í vztahy mezi stavbou nových dopravních komunikací a vývojem urbárních t°íd území. S tímto souvisí i vývoj po£tu obyvatel ve m¥st¥, který bude také do analýzy zahrnut. Statistická i obrazová data byla poskytnuta jednotlivými orgány státní správy, m¥stským a katastrálním ú°adem. Funk£ní zm¥ny vyuºití prost°edí byly ur£eny pomocí získaných leteckých snímk· z daných období. Pomocí t¥chto dat bylo provedeno hodnocení a analýza m¥sta. Díky komplexnímu pohledu na danou problematiku bude moºno ur£it vývoj m¥sta a trend budoucího vývoje.
projektu OC 10011 MŠMT s názvem: Modelování urbanizovaných území s cílem snížit negativní vlivy lidské činnosti. Tato práce je zpracována v rámci
1.3
Vymezení zájmové oblasti
M¥sto D¥£ín spadá do Ústeckého kraje. Ústecký kraj je na severu uzav°en hranicí s N¥meckem. Dal²í hranice tvo°í £eské kraje, na východ¥ Liberecký, na jihu St°edo£eský a na západ¥ Karlovarský kraj. Hranici s N¥meckem tvo°í z v¥t²í £ásti h°eben Kru²ných hor, které pokra£ují do Karlovarského kraje. Nejvy²²í hora poho°í, 1 244 m n. m. vysoký Klínovec, leºí na hranici obou kraj·. Na severní hranici p°echází pásmo hor v Labské pískovce, nacházející se aº 400 m n. m., s unikátními skalními m¥sty, a sout¥skami. Ve vnitrozemí vyniká sope£né eské st°edoho°í s nejvy²²ím vrcholem Mile²ovkou. Místo, kde Labe u H°enska opou²tí £eské území, je 10
ČVUT Praha
ÚVOD
naopak nejniº²ím bodem republiky (115 m n. m.). V¥t²inu území kraje odvod¬uje Labe, jehoº nejvýznamn¥j²ími p°ítoky v kraji jsou Oh°e a Plou£nice. Nejd·leºit¥j²ím chrán¥ným územím je Národní park eské výcarsko, zahrnující £ást Labských pískovc·. V kraji jsou i dal²í chrán¥né krajinné oblasti, p°írodní parky a maloplo²ná chrán¥ná území. M¥sto D¥£ín leºí v okresu D¥£ín a je sídlem pro Ústecký kraj. Rozloha okresu £iní 908,58 km2 , po£et obyvatel je 134 090 osob (hustota zalidn¥ní je 147 obyvatel na 1 km2 ). V okrese D¥£ín se nachází 52 obcí, z toho 14 m¥st. Okres D¥£ín sousedí s ústeckými okresy Ústí nad Labem, Litom¥°ice a libereckým okresem eská Lípa. Jeho severní hranice tvo°í státní hranici s N¥meckem. V okrese D¥£ín jsou stanoveny t°i obce s roz²í°enou p·sobností: D¥£ín, Rumburk a Varnsdorf. D¥£ín je vymezen územím obcí Arnoltice, Bene²ov nad Plou£nicí, Bynovec, eská Kamenice, D¥£ín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Franti²kov nad Plou£nicí, He°manov, Horní Habartice, H°ensko, Huntí°ov, Janov, Janská, Jet°ichovice, Jílové, Kámen, Kunratice, Kytlice, Labská Strá¬, Ludvíkovice, Malá Vele¬, Mal²ovice, Markvartice, Merboltice, R·ºová, Srbská Kamenice, Starý achov, T¥chlovice, Valke°ice, Velká Bukovina, Verne°ice, Veselé.
11
ČVUT Praha
Obr. £. 1.1:
ÚVOD
Poloha Ústeckého kraje a okresu Děčín v České republice
Zdroj: vlastní zpracování, podklad ArcR
12
ČVUT Praha
2
2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA DĚČÍN
Charakteristika města Děčín
2.1
Ústecký kra j
D¥£ín se nachází v Ústeckém kraji, jehoº rozloha je 5 335 km2 a zaujímá 6,8 % rozlohy eské republiky. Ústecký kraj má sídlo v Ústí nad Labem. V sou£asnosti se v Ústeckém kraji nachází 16 obcí s roz²í°enou p·sobností, které d°íve spadaly do osmi okres·. Pro Ústecký kraj je typická zem¥d¥lská a pr·myslová výroba, dále obchodní aktivita kraje, s tím souvisí hustá sí´ dopravních cest [1].
2.2
Okres Děčín
V okresu D¥£ín ºije p°ibliºn¥ 135 000 obyvatel a rozloha okresu je 909 km2 . D¥£ín je významný dopravní uzel, nachází se blízko hranic a má blízko k velkým centr·m jak v eské republice, tak v N¥mecku. Toto postavení dává D¥£ínu výborné hospodá°ské podmínky, které jsou ve st°ední Evrop¥ ojedin¥lé [2]. Krajina D¥£ínska je zna£n¥ £lenitá, od H°enska (115 m n. m.) aº po vrcholky Luºických hor (792 m n.m.). Území se nachází v chrán¥ných krajinných oblastech Labské pískovce, eské st°edoho°í a Luºické hory. Díky tomuto postavení je místní óra povaºována za jednu z nejbohat²ích v eské republice [2].
2.3
Město Děčín
M¥sto D¥£ín se rozprostírá po obou b°ezích na ústí °eky Labe a je to nejníºe poloºené m¥sto v eské republice. Pro svou polohu je nazýváno branou severních ech. Skládá se z 22 katastrálních území o celkové rozloze 120 km2 a po£tu obyvatel 52 000. Dále se m¥sto d¥lí na 9 m¥stských sektor·, a kdyº p°ihlédneme k celkové rozloze m¥sta, je toto mnoºství m¥stských £ástí pro eskou republiku atypické [2]. D¥£ín je významným °í£ním p°ístavem, d·leºitou ºelezni£ní k°iºovatkou a leºí na k°iºovatce n¥kolika významných silni£ních tah·.
13
ČVUT Praha
2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA DĚČÍN
Tabulka £. 2.1:
Charakteristika města Děčín 2011
Celková rozloha m¥sta [km2 ]
118,05
Po£et obyvatel
50 620
Hustota obyvatel na km2 (rok 1999) Pr·m¥rný v¥k [roky]
448,5 40
Nadmo°ská vý²ka centra [m.n.m]
135
Po£et m¥stských sektor·
9
Po£et katastrálních území
22
Po£et m¥stských £ástí
35
Zdroj: M¥stský ú°ad D¥£ín, [2] [3]
Tabulka £. 2.2:
Seznam území
£íslo
název kú
IA
centrum D¥£ín
IB
centrum Podmokly
II
elenice - Letná
III
Chrochvice - Vilsnice
IV
Bynov - Old°ichov
VI
Nové m¥sto - Staré m¥sto
VII
Boletice n. Labem - K°e²ice
VIII
Maxi£ky - leb
IX
Lesná
Zdroj: M¥stský ú°ad D¥£ín, [3]
14
ČVUT Praha
2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA DĚČÍN
Tabulka £. 2.3:
Seznam katastrálních území
£íslo
název k.ú.
rozloha [ha]
1
Boletice nad Labem
256,55
2
K°e²ice
391,15
3
Nebo£ady
276,46
4
B°eziny
434,40
5
Chlum
343,75
6
Folkná°e
245,06
7
D¥£ín
461,83
8
D¥£ín Staré M¥sto
295,13
9
Vilsnice
334,03
10
Chrochvice
146,39
11
Podmokly
690,00
12
Horní Old°ichov
142,84
13
Bynov
14
B¥lá
15
Maxi£ky
1854,00
16
Prost°ední leb
1115,22
17
Loubí
18
Dolní leb
19
Krásný Studenec
591,91
20
Ho²tice
255,50
21
Lesná
346,06
22
Velká Vele¬
1525,48 563,80
47,30 1090,63
369,57
Zdroj: M¥stský ú°ad D¥£ín, [3]
15
ČVUT Praha
2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA DĚČÍN
Tabulka £. 2.4:
Seznam městských částí města
Děčín £íslo
názem m¥stské £ásti
název kú
I
D¥£ín
D¥£ín
II
Nové M¥sto
D¥£ín
III
Staré M¥sto
D¥£ín - Staré M¥sto
IV
Podmokly
Podmokly
V
Rozb¥lesy
Podmokly
VI
Letná
Podmokly
VII
Chrochvice
Chrochvice
VIII
Dolní Old°ichov
Horní Old°ichov
IX
Bynov
Bynov
X
B¥lá
B¥lá u D¥£ína
XI
Horní leb
Prost°ední leb
XII
Vilsnice
Vilsnice
XIII
Loubí
Loubí u D¥£ína
XIV
Dolní leb
Dolní leb
XV
Prost°ední leb
Prost°ední leb
XVI
P°ípe°
Prost°ední leb
XVII
Jal·v£í
Prost°ední leb
XVIII
Maxi£ky
Maxi£ky
XIX
echy
B¥lá u D¥£ína
XX
Nová Ves
Bynov
XXI
Horní Old°ichov
Horní Old°ichov
XXII
Václavov
Podmokly
XXIII
Popovice
Podmokly
XXIV
Krásný Studenec
Krásný Studenec
XXV
Chmelnice
Vilsnice
XXVI
Bechlejovice
B°eziny u D¥£ína
16
ČVUT Praha
2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA DĚČÍN
Tabulka £. 2.4:
Seznam městských částí města
Děčín £íslo
názem m¥stské £ásti
název kú
XXVII
B°eziny
B°eziny u D¥£ína
XXVIII
Folkná°e
Folkná°e
XXIX
Ho²tice nad Labem
Ho²tice nad Labem
XXX
Velká Vele¬
Velká Vele¬
XXXI
K°e²ice
K°e²ice u D¥£ína
XXXII
Boletice
Boletice nad Labem
XXXIII
Nebo£ady
Nebo£ady
XXXIV
Chlum
Chlum u D¥£ína
XXXV
Lesná
Lesná u D¥£ína
Zdroj: M¥stský ú°ad D¥£ín, [3]
2.4
Historie vývo je města
D¥£ín leºí v uzav°ené kotlin¥ na rozhraní dvou geologických a geomorfologických celk·, eského st°edoho°í a D¥£ínské vrchoviny (Labského pískovce). Osu kotliny tvo°í °eka Labe. V D¥£ín¥ ústí do Labe dva významn¥j²í p°ítoky, zleva Jílovský potok a zprava °eka Plou£nice. lenitý terén, který D¥£ínskou kotlinu obklopuje, vytvá°el p°írodní bariéru, jeº dlouho bránila rozvoji osídlení, mimo obvod kotliny. Pokud se dala vn¥j²í hranice prostoru vymezit, pak uvnit° této plochy se osídlení nevyvíjelo pouhým zahu²´ováním sít¥ sídli²´ a nar·stáním po£tu jejich obyvatel. Sídelní struktura se v pr·b¥hu doby m¥nila a n¥kolikerý p°esun t¥ºi²t¥ osídlení vtiskl úzkému vývoji pozoruhodnou dynamiku. Izolovaná poloha D¥£ínské kotliny jiº od prav¥ku formovala vývoj zdej²ího osídlení, které na labské vodní cest¥ tvo°ilo enklávu v jinak nezalidn¥ném hrani£ním území mezi echami a Saskem. Nejrozsáhlej²í prav¥ký sídelní areál se rozkládal
17
ČVUT Praha
2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA DĚČÍN
na labském levém b°ehu mezi Rozb¥lesy a Podmokly, stopy prav¥kého osídlení jsou doloºeny i z n¥kolika dal²ích poloh podél Labe. Nejstar²í slovanské osídlení je v D¥£ínské kotlin¥ doloºeno od p°elomu 7. 8. století, op¥t na levém b°ehu mezi Rozb¥lesy a Podmokly. D¥£ín (coº p°edpokládá správní sídlo) je z roku 993. Osídlení bylo zaloºeno v místech starého labského brodu, p°es který procházela obchodní cesta. Jako správní centrum, které slouºilo ke st°eºení labské vodní cesty, bylo P°emyslovské hradi²t¥. To bylo v první polovin¥ 13. století nahrazeno kamenným hradem. Se vznikem hradu se datuje i vznik Královského m¥sta D¥£ín, zaloºeného P°emyslem Otakarem II. Ve znaku m¥sta se vyjímal st°íbrný královský lev t°ímající parmu. M¥sto se rozprostíralo pod hradem na jiºní stran¥ zámecké skály v nízké °í£ní terase. Postupn¥ d¥£ínské panství padlo pod opatrovnictví rodu Markvartic·, který kolonizoval £ást severních ech. V první polovin¥ 14. století zasáhlo královské m¥sto na jiºní stran¥ n¥kolik povodní. Povodn¥ zap°í£inily odchod zna£né £ásti obyvatel na severní stranu zámecké skály. Zde bylo zaloºeno nové m¥sto, které p°evzalo jak název, tak i m¥stský znak a privilegia vztahující se k labskému obchodu, °í£ní doprav¥ a rybolovu. V pr·b¥hu 16. a 17. století zm¥nilo m¥sto D¥£ín n¥kolikrát majitele, aº se m¥sto dostalo do rukou rytí°· z rodu Bünau, pod kterými m¥sto vzkvétalo a do²lo k prudkému rozvoji m¥sta. Velkého vzestupu se do£kal zejména labský obchod, m¥sto dostalo do vlastnictví lod¥nice, p°ístavi²t¥ a p°ívozy. Dále °emeslná výroba, ve m¥st¥ byly zaloºeny °emeslné cechy. M¥sto získalo práva výro£ních trh·. Ve m¥st¥ byla vybudována vápenka, cihelna a kamenolomy. V²e se projevilo p°ír·stkem pen¥z do m¥stské pokladny. M¥²´ané vyd¥lávali jak na labském obchodu se Saskem, tak na dálkovém obchodu p°es Hamburk do dal²ích stát· Evropy. Op¥t se zaplnila a obydlila vyho°elá m¥²ti²t¥ uvnit° m¥stských hradeb a m¥stské £ásti se za£aly rozr·stat i do p°edm¥stí. Rozvoj m¥sta byl zastaven aº stavovským povstáním a t°icetiletou válkou, které souvisely s rekatolizací území. Rod Bünauských p°i²el o vlastnictví a panství D¥£ín padlo do rukou císa°skému plukovníkovi Kry²tofu imonovi z Thunu. Rod Thun-Hohenstein m¥l panství ve vlastnictví aº do roku 1918. T°icetiletá válka m¥stu nep°inesla nic dobrého. Epidemie mor· a poºáry zm¥nily
18
ČVUT Praha
2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA DĚČÍN
m¥sto na malé bezvýznamné m¥ste£ko. Po skon£ení války byl opraven pouze d¥£ínský hrad. S koncem 18. století p°i²el op¥t nový rozvoj m¥sta. Byl zru²en pevnostní statut m¥sta, zámek byl p°estav¥n do stávajícího klasického tvaru. M¥stu se pomalu da°ilo navazovat staré obchodní styky v labském obchodu, které byly válkou p°etrhány. D·leºitý pro m¥sto byl rok 1851, kdy byla postavena ºeleznice spojující Prahu s DrẤany. Dále byla zahájena pravidelná paroplavba po Labi. Díky t¥mto podn¥t·m se za£al na území D¥£ína, zvlá²t¥ na levob°eºní stran¥ na území Podmokel prudce rozvíjet pr·mysl. Velký nár·st zaznamenala i doprava, kde nové a stávající ºelezni£ní trat¥ sm¥rem na Teplice a eskou Kamenici, spolu s labskou plavbou a nov¥ stav¥nými silnicemi, u£inilo z D¥£ína a Podmokel významný dopravní uzel. Výhodou D¥£ína byl snadný dovoz materiálu a odvoz výrobk·. Ve spojení s výborným pr·myslem byl D¥£ín významným dopravním centrem nejen tohoto regionu. Velké pr·myslové podniky vyrostly v Podmoklech a pot°eba pracovních sil zp·sobila velký nár·st bytové výstavby. Z malé vsi od roku 1890 do roku 1914 vyrostlo velké secesní m¥sto (na m¥sto pový²eno v roce 1901) s 20 000 obyvateli. I po vzniku SR se m¥sta Podmokly a D¥£ín dále rozvíjela. V roce 1942 byla m¥sta Podmokly, D¥£ín a Staré M¥sto slou£eny do jednoho m¥sta, které neslo název D¥£ín a pouºívá nadále znak královského m¥sta. V dal²ích letech po roce 1945 docházelo k p°ipojování okolních obcí Rozb¥lesy, Chrochvice, elenice, Bynov, Vilsnice, Boletice, B¥lá, Nebo£ady a B°eziny. V ²edesátých letech 20. století do²lo k naru²ení historického st°edu m¥sta kv·li výstavb¥ panelových dom·. To m¥lo za d·sledek p°enesení sídla G SPLO do D¥£ína. D¥£ín tak díky novému p°ístavu v Loubí, který byl napojen na ºeleznici, z·stal d·leºitým dopravním uzlem. A díky výbornému rozvoji pr·myslu také z·stal i d·leºitým pr·myslovým centrem. Po roce 1989 se za£al m¥nit i vzhled m¥sta. Zanedbaným bytovým dom·m byla ud¥lána nová fasáda. Do²lo k vybudování lep²ího zázemí pro rozvoj turistického ruchu, s tím souviselo i zahájení obnovy d¥£ínského zámku. Na druhou stranu do²lo k prudkému omezení lehkého a strojírenského pr·myslu. To m¥lo za následek mí²ení nezam¥stnanosti a omezení labské dopravy. Tyto následky se da°í eliminovat aº v posledních letech s rozvojem dal²ích odv¥tví. Na Labi dochází k výstavb¥ stup¬·,
19
ČVUT Praha
2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA DĚČÍN
které by m¥ly zajistit celoro£ní splavnost Labe, a tím zlep²it podmínky pro labskou plavbu. Stupn¥ by také m¥ly zatraktivnit labskou cestu i pro vodní turisty, zejména jachta°e. Dále D¥£ín z·stává krásnou turistickou oblastí esko-Saského výcarska a vhodným východiskem pro rekrea£ní cesty do n¥meckého p°íhrani£í [4] [5] [6].
2.5
Obyvatelstvo
K datu 31.12.2010 byl po£et obyvatel m¥sta D¥£ín 51 691.Podle po£tu obyvatel se D¥£ín °adí na 3. místo v Ústeckém kraji za 1. Ústí nad Labem a 2. Most. Za D¥£ínem jsou na 4. míst¥ Teplice a na 5. Chomutov. Za Chomutovem je na 6. míst¥ Litvínov, který uº v²ak má o n¥co p°es 23 000 obyvatel mén¥. Pr·m¥rný v¥k obyvatel D¥£ína je 42,1, coº je lehce vy²²í pr·m¥r, neº pr·m¥r Ústeckého kraje 40,0 let. Pr·m¥rná hustota obyvatel je 448,5 ob./km2 [7].
2.6
Kultura
Turisticky nejvýznamn¥j²í je oblast eského výcarska. Dal²í z p°írodních krás jsou £ásti m¥st, které jsou sou£ástí CHKO Labské pískovce. Krom¥ p°írodních úkaz· má D¥£ín i dal²í zajímavosti, které stojí za to vid¥t. Jedna z nejv¥t²ích památek je zámek D¥£ín, stojící na skále na pravém b°ehu °eky Labe. Rod Thun· vlastnil zámek do roku 1932. Po rodu Thunovc· se stal zámek vlastnictvím státu a byla zde z°ízena kasárna, která v zámku z·stala aº do roku 1991. V dne²ní dob¥ je celý areál pod rozsáhlou rekonstrukcí. K zámku vede krásná cesta, které se °íká Dlouhá jízda. Je to ve skále vytesaná silnice, po obou stranách obklopená velkými zdmi. V areálu zámku se nacházejí krásné zahrady a parky, které zasahují i pod skálu. Sou£ástí cest parkem je i pod skálou prokopaný tunel, který pokra£uje °et¥zovou lávkou p°es Mlýnský náhon. Dal²ími zajímavostmi jsou staré d¥£ínské mosty. Starom¥stský most, pocházející z 15. století, který vede p°es °eku Plou£nici, a Ov£í m·stek z 16. století v Podmoklech, který je zajímavý charakteristickým vysokým klenutím mostního oblouku. Dal²í zajímavosti jsou k nalezení na Masarykov¥ nám¥stí, jako nap°íklad barokní ka²na,
20
ČVUT Praha
2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA DĚČÍN
m¥²´anské domy, nebo poblíº nám¥stí stojící barokní kostel sv. Václava a Blaºeje. V Podmoklech, p°i cest¥ na Pastý°skou st¥nu, stojí budova synagogy z po£átku 20. století. Dominantou celého m¥sta je zmín¥ná Pastý°ská st¥na se zoologickou zahradou a vyhlídkovou restaurací.[6]
2.7
Doprava
D¥£ín pat°í mezi nejv¥t²í dopravní uzly v eské republice. Velký význam krom¥ silni£ní dopravy má jak doprava ºelezni£ní, tak doprava lodní.
2.7.1
Silniční doprava
Nejvýznamn¥j²í silnice jsou 2 silnice I. t°ídy. Silnice I/13, která prochází celými severními echy a spojuje podkru²nohorskou oblast s Libereckým krajem. Dále je to silnice I/62, která vede z N¥mecka z DrẤan na hrani£ní p°echod H°ensko a dále p°es D¥£ín do Ústí nad Labem. Ze severu do D¥£ína te£e po pravém b°ehu Labe. V D¥£ín¥ se °es most dostává na druhý b°eh a do Ústí nad Labem pokra£uje po levém b°ehu. Dal²ími významnými silnicemi jsou silnice II. t°ídy II/261 a II/262. Silnice II/261 vede po levém b°ehu Labe a spojuje Lib¥chov u M¥lníka, t¥tí, Litom¥°ice, Ústí nad Labem a D¥£ín. Silnice II/262 vede z D¥£ína do eské Lípy. [8] V letech 1979-1985 byl v D¥£ín¥ vystaven z hlediska dopravy d·leºitý most. Sloºitá stavba p°ekra£uje jak °eku Labe, tak °eku Plou£nici a na obou koncích mostu jsou vystaveny mimoúrov¬ové k°iºovatky, které umoº¬ují sjezd do v²ech sm¥r·. [6]
2.7.2
Železniční doprava
Jeden z nejv¥t²ích ºelezni£ních uzl· v severních echách. Stýká se zde 5 ºelezni£ních tratí. Nejv¥t²í význam má tra´ 090 Severní státní dráha a Sasko-£eská dráha. Dráha vede z Prahy do D¥£ína a dále do N¥mecka, do DrẤan a Berlína. Tra´ je sou£ástí Prvního tranzitního koridoru, který spojuje D¥£ín s B°eclaví. Dále koridor p°edstavuje spojení mezi n¥meckými m¥sty Berlínem a DrẤany s rakouskou
21
ČVUT Praha
2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA DĚČÍN
Obr. £. 2.1:
Hlavní dopravní a říční sítě města Děčín
Zdroj: vlastní zpracování, data ZABAGED
22
ČVUT Praha
2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA DĚČÍN
Vídní. Tím je koridor povaºován za velmi významné spojení, jak vnitrostátní, tak i mezistátní. Druhá významná tra´ je tra´ 073 Ústí nad Labem St°ekov D¥£ín. Tra´ vede po pravém b°ehu °eky Labe, je dvoukolejná, elektrikovaná a je sou£ástí celostátní dráhy. Dále je D¥£ín spojen dal²ími trat¥mi s m¥sty eská Lípa (tra´ významná pro dopravní obsluhu D¥£ínska), Teplicemi a se státní hranicí s N¥meckem Dolní leb. [9]
Seznam železničních tratí procházejících městem Děčín Tabulka £. 2.5:
£íslo trati
odkud kam tra´ vede
090
Praha - D¥£ín - DrẤany
073
Ústí nad Labem St°ekov - D¥£ín
081
D¥£ín - eská Lípa
098
D¥£ín - Dolní leb
132
D¥£ín - Old°ichov u Duchcova Zdroj: [9]
2.7.3
Vodní doprava
Díky postavení v blízkosti n¥meckých hranic a p°ítomnosti °eky Labe má v D¥£ín¥ velký význam lodní doprava. V minulosti dále také hrálo velkou roli to, ºe N¥mecko leºí po proudu, tudíº p°eprava byla jednodu²²í. Jedná se hlavn¥ o p°epravu náklad·. V D¥£ín¥-Loubí se nachází nejv¥t²í £eský p°ístav s p°ekladi²t¥m. D·leºitý fakt je, ºe Labe je povaºováno za mezinárodní vodní cestu se svobodným p°ístupem plavidel v²ech národností. Díky tomu se dá do ech a z ech vyváºet zboºí nezatíºené poplatky cizích stát·. Tím Labská p°eprava p°ispívá ke konkurenceschopnosti £eské ekonomiky. [6]
23
ČVUT Praha
3
3. SBĚR A ÚPRAVA DAT
Sběr a úprava dat Pro vyhotovení bakalá°ské práce bylo pot°eba sehnat a zpracovat r·zná data,
bez kterých by práci nebylo moºné vyhotovit. Kde byla data získána a jak byla zpracována, bude popsáno v této £ásti.
3.1
3.1.1
Popis získaných dat
Statistická a vektorová data
Statistická data zajistil Ing. arch. Karel Vep°ek. Poskytl úhrnné hodnoty druh· pozemk· (dále ÚHDP), hodnoty Land Use a data s£ítání intenzity motorové dopravy. Data ÚHDP obsahují souhrny ploch druh· pozemk·. Data jsou kaºdoro£n¥ evidována a zpracovávána p°íslu²ným katastrálním ú°adem. Jsou vedena elektronicky od roku 2001 a katastrální ú°ad by je m¥l na poºádání vydat. Vektorová data v podob¥ územního plánu byla vydána magistrátem m¥sta D¥£ín v podob¥ 2 soubor· typu .shp. Jeden soubor byla vektorová data tvo°ící územní plán £ásti m¥sta na levém b°ehu Labe, druhý soubor obsahuje vektorová data £ásti m¥sta po pravém b°ehu Labe. Dal²í data, data ZABAGED, poskytl eský ú°ad zem¥m¥°i£ský a katastrální (dále ÚZK). Vektrová polohopisná data ZABAGED pro území m¥sta D¥£ín odpovídají svojí p°esností a podrobností Základní map¥ eské republiky v m¥°ítku 1 : 10 000 (ZM 10). [10]
3.1.2
Obrazová data
Pro zachycení £asových zm¥n krajiny byly pouºity letecké snímky. Tato £ást se bude zabývat stru£ným popisem obrazových dat a leteckého snímkování. V¥da, která se zabývá po°izováním obrazových dat a leteckým snímkováním, se nazývá Dálkový pr·zkum Z¥me (dále DPZ). Data z DPZ poskytují ²irokou ²kálu informací, jako t°eba informace o tvaru a velikosti, hustot¥ a p°esné poloze daných prvk· v krajin¥. Kdyº mají snímky dostate£né rozli²ení, dá se dále zjistit funk£ní
24
ČVUT Praha
3. SBĚR A ÚPRAVA DAT
vyuºití plochy nebo stavby. Pokud se výsledky metod DPZ doplní o dal²í informace získané z klasických analytických metod zm¥n v krajin¥, vytvo°í se tak velmi podrobné a ucelené informace o charakteru oblasti.
Letecké snímky Letecké snímky jsou po°izovány z letadla p°ístrojem, kterému se °íká letecká komora. Snímky jsou získávány st°edovým promítáním a následn¥ mohou být transformovány na promítání ortogonální. Je to proto, ºe snímky získané st°edovým promítáním mají prom¥nné m¥°ítko, narozdíl od snímk· s ortogonálním promítáním tzv. ortofoto, kde je m¥°ítko konstantní v celém snímku. Problém, který vzniká u ortofoto snímk·, jsou vý²kové budovy na krajích fotograí. Jsou zachyceny z velkého úhlu a území za nimi není vid¥t. Proto je kaºdé snímkování provád¥no s dostate£n¥ velkým p°ekryvem území, kdy kaºdý bod je zachycen alespo¬ na t°ech snímcích, v zastav¥ném území i na £ty°ech. Velká výhoda leteckých snímk· je vysoká rozli²ovací schopnost, díky které je moºné ur£it funk£ní vyuºití území. Letecké snímky jsou dále po°izovány v mnoha spektrálních pásmech, coº je rozdíl oproti snímk·m druºicovým. Dále pro zpracování a zaznamenání zm¥n v krajin¥ byly zapot°ebí snímky ze star²ích let. Star²í letecké snímky byly poskytnuty VGHMÚ°. Snímky jsou £ernobílé a zachycují území v letech 1989, 1980 a 1969. 1 snímek z roku 1989 obsahuje území o rozloze zhruba 40 km2 . Snímky z let 1980 a 1969 pokrývají území o rozloze 50 km2 . V²echny snímky jsou dodány s tak dostate£ným územním p°ekryvem, ºe kaºdý bod leºící v územním plánu D¥£ín je na snímcích minimáln¥ 3x, centrum m¥sta aº 4x. Snímky byly dodány bez sou°adnicového p°ipojení, proto je bylo nutné natransformovat. N¥které snímky byly po tranformaci lehce zdeformovány, zejména díky vý²kové £lenitosti terénu. Ov²em díky velkým p°ekryv·m snímk· to p°i práci ned¥lalo problémy. [11] [12]
Získaná data Zem¥m¥°i£ský ú°ad za£al proces snímkování v roce 2000, tehdy byly snímky je²t¥ £ernobílé. Barevné snímkování za£alo od roku 2003. Snímkování celého území eské
25
ČVUT Praha
Obr. £. 3.1:
3. SBĚR A ÚPRAVA DAT
Pásma snímkování České republiky
Zdroj: ÚZK [10] republiky se d¥lí do 3 pásem, pásmo východní, st°ední a západní. Kaºdé pásmo se nalítává 1 kalendá°ní rok. Jednotlivé barevné fotograe odpovídají kladu státní mapy 1 : 5 000 (SMO 5). To znamená, ºe snímají území o rozloze 5 km2 . Rozli²ovací schopnost snímk· je 50 cm, krom¥ nejnov¥j²ích snímk· z roku 2010, tam je rozli²ovací schopnost vy²²í a pohybuje se mezi 20 - 25 cm. [10] Nejnov¥j²í georeferencovaná ortofota poskytl ÚZK. Oblast územního plánu D¥£ína leºí na rozhraní st°edního a západního pásma, proto jsou ortofoto snímky z 2 r·zných let. St°ední pásmo bylo v dob¥ sb¥ru dat nejnov¥ji nasnímkováno z roku 2010, zatímco pásmo západní bylo z roku 2008. P°eváºná v¥t²ina zpracovaného území spadá do st°edního pásma, proto nejnov¥j²í pásmo bude bráno v roce 2010. Dal²í snímky získané od ÚZK byly pro rok 2001, tyto snímky, jak bylo uvedeno vý²e, jsou jiº £ernobílé a na jednom snímku je zachyceno území o rozloze 23 km2 .
26
ČVUT Praha
3.2
3. SBĚR A ÚPRAVA DAT
Úprava dat
3.2.1
Úprava územního plánu
Úpravy územního plánu probíhaly v programu ArcGIS a ArcCatalog. Územní plán byl získán ve 2 souborech .shp. Tento typ souboru je pln¥ kompatibilní s programem ArcGIS. M¥sto bylo rozd¥leno do soubor· °ezem, vedeným st°edem toku °eky Labe. Pro snaz²í práci byly oba soubory spojeny do jednoho pomocí funkce
MERGE. Získaný územní plán byl d¥len do mnoha t°íd, které ov²em pro vyhotovení práce nebyly pot°ebné. V²echny t°ídy byly tvo°eny jen polygony a byly zaneseny v jedné vrstv¥. Kaºdý polygon m¥l v atributové tabulce zna£ku, podle které se poznalo, do jaké vrstvy pat°í. Podle doporu£ení Ing. arch. Vep°eka byl územní plán p°erozd¥len do p¥ti hlavních t°íd dle tabulky na obrázku £.3.2. Pro kaºdou novou t°ídu byl vytvo°en v ArcCatalogu vlastní shapele a pro v²echny shapely byl nastaven sou°adnicový systém S-JTSK K°ovák East North. Rozd¥lení probíhalo výb¥rem polygon· z dané t°ídy, pomocí zkratek v atributové tabulce, a dále pouºitím funkce Data - Export Data byly vybrané polygony p°eneseny do pot°ebné t°ídy. Po získání pot°ebných t°íd se vzaly nejnov¥j²í snímky, tzn. snímky z roku 2010, a dané t°ídy byly zkontrolovány, zda odpovídají území na snímku. T°ídy bylo nutné upravit podle skute£nosti. Místy se upravily jen hranice polygonu, místy bylo nutné celou t°ídu zm¥nit. To bylo zp·sobeno tím, ºe v sou£asném územním plánu jsou zaneseny objekty, které zde v budoucnu budou, ale v sou£asnosti na území je²t¥ nejsou. Dal²í komplikace byla, ºe ve vrstv¥ silni£ní doprava byly za°azeny v²echny silnice, od dálnic aº po místní komunikace. Ov²em pro daný projekt bylo nutné ve vrstv¥ silni£ní doprava ponechat pouze dálnice, silnice I,II,III t°ídy a d·leºité místní komunikace. Zbylé komunikace m¥ly být p°i°azeny do t°íd, ve kterých se nacházely. Proto bylo pot°eba celé území projít manuáln¥ a detailn¥ opravit, coº bylo pracné a £asov¥ náro£né. Pro snaz²í práci byla kaºdé t°íd¥ nastavena jiná barva, aby bylo moºné lehce rozeznat, který polygon pat°í do jaké t°ídy. Dal²í v¥c, která musí být dodrºena, jsou topologická pravidla. Kaºdý bod v územním plánu musí mít n¥jaké vyuºití a kaºdý bod musí mít práv¥ jedno vyuºití. To
27
ČVUT Praha
3. SBĚR A ÚPRAVA DAT
znamená, ºe mezi polygony nesmí být prázdná místa a polygony se nesmí p°ekrývat. Pro toto opat°ení byla v programu ArcCatalog zaloºena Geodatabáze a v ní Feature Dataset. V²echny shapely byly slou£eny do jednoho. Sjednocený shapele byl vloºen do vytvo°eného Datasetu. Pro Dataset byla vytvo°ena Topology a v ní byla zavedena její pravidla. Pokud jsou v²echny vrstvy v jednom shapelu, sta£í pravidlo Must Not Have Gaps (bez mezer) a Must Not Overlap (nesmí se p°ekrývat). Následn¥ byla topologie vloºena do projektu a odhalila v projektu p°es 1 000 chyb. V²echny chyby byly odstran¥ny. T°ídy Land Use jsou tedy v po°ádku. Dále se území rozd¥lí na intravilán a extravilán. Do intravilánu pat°í obytné plochy, dopravní plochy a průmyslové plochy. Do extravilánu jsou za°azeny rekreační plochy a ostatní plochy. Výjimku tvo°í zastav¥né plochy v extravilánu, men²í neº 2 ha, ty pro svoji malou rozlohu jsou °azeny do extravilánu. Stejn¥ tak nezastav¥né plochy v intravilánu, men²í neº 2 ha, byly p°i°azeny do intravilánu. Tím bylo dokon£eno rozd¥lení ploch Land Use pro rok 2010. Následovalo rozd¥lení pro rok 2001. Byly na£teny snímky z let 2001. Územní plán byl op¥t celý podrobn¥ p°ekontrolován a byla hledána místa, na kterých b¥hem let 2001 - 2010 do²lo ke zm¥n¥ území. Jednalo se hlavn¥ o místa s novou zástavbou. Zm¥n nebylo mnoho. Byla op¥t p°ekontrolována topologie. Chyb bylo nalazeno minimum. lo o chyby, které vznikly p°ed¥láváním hranic polygon·, u kterých do²lo ke zm¥n¥ typu území. Poté bylo op¥t území rozd¥leno na intravilán a extravilán. Takto se postupovalo u kaºdé vrstvy. Pro vrstvy z let 1989, 1980 a 1969 bylo navíc nutné natransformovat letecké snímky. Snímk·m byl nejd°íve v programu ArcCatalog p°i°azen sou°adnicový systém S-JTSK K°ovák East-North. V programu ArcGIS nástrojem Georeferencing byly snímky natransformovány. Transformace snímk· z roku 1989 probíhala pomocí snímk· z rok· 2001, 2010 a pomocí dat ZABAGED. Data ZABAGED a snímky z roku 2010 byly pouºívány i u dal²ích transformací, hlavn¥ kv·li lep²í orientaci. Pro kaºdou transformaci bylo zvoleno minimáln¥ 10 identických bod·. Snaha byla vyvarovat se identickým bod·m poloºeným vysoko nad terénem, jako vý²kové budovy £í koruny strom·. Naopak pro identické body byla vybírána místa leºící p°ímo
28
ČVUT Praha
3. SBĚR A ÚPRAVA DAT
na terénu a jednozna£n¥ rozpoznatelná, nap°íklad k°iºovatky, místo st°etu silnice a ºeleznice aj. Pro p°evod byla pouºita anní transformace a byla uloºena funkcí
Georeferencing/Rectify. V roce 1976 se území rozrostlo o jednu obec a zárove¬ o 1 katastrální území, Velká Vele¬. A Dále v roce 1980 byly p°ipojeny obce Boletice nad Labem (kú Boletice nad Labem, K°e²ice u D¥£ína, Nebo£ady), B°eziny u D¥£ína (kú B°eziny u D¥£ína, Chlum u D¥£ína) a obce s jedním stejnojmenným k.ú. Folkná°e, Dolní leb, Ho²tice nad Labem, Krásný Studenec, Lesná u D¥£ína, Velká Vele¬. V²echna tato katastrální území byla zahrnuta ve vrstvách z let 1980, 1989, 2001 a 2010. Pro vrstvy z t¥chto let byly hranice územního plánu stejné. Vrstva z roku 1969 v²ak nov¥ p°ipojená území je²t¥ neobsahovala a hranice územního plánu zde byly zcela jiné. Území z roku 1969 je bráno jako tzv. jádrové území. Pojem jádrové území je vysv¥tlen v kapitole 4. Zpracované a upravené vrstvy jsou v shapelech v p°iloºeném CD.
29
ČVUT Praha
3. SBĚR A ÚPRAVA DAT
Obr. £. 3.2:
Legenda rozdělení
nové rozdělení třída
původní rozdělení
upřesnění
Bydlení
Obytné plochy Celoměstská vybavenost
zkratka
třída
RD
rodinné domy
MD
městské domy
MD_N
městské domy - návrh
BD
bytové domy
BD_N
bytové domy - návrh
PZ
pěší zóna
PZ_N
pěší zóna - návrh
OV
občanské vybavení
OV_N
občanské vybavení - návrh
PR2
výrobní služba
PR2_N
výrobní služba - návrh
Smíšená funkce
Průmyslová a stavební výroba Výrobní plochy
PR1
průmyslová výroba
PR1_N
průmyslová výroba - návrh
PR Zemědělská výroba Silniční doprava Dopravní plochy
Železniční doprava
ZV
zemědělská výroba
ZV_N
zemědělská výroba - návrh
O
silniční doprava
CD
železniční doprava
CD_N
železniční doprava - návrh
Letecká doprava
Rekreace a sport
Rekreační plochy Zeleň
Vodní plochy Těžba nerostných surovin Zařízení technické infrastruktury
ZKOL
zahrádkářská kolonie
SPORT
sportovní areál
SPORT_N
sportovní areál - návrh
REK
rekreace
ZAHR
zahrada
LES
les
PARK
park
PARK_N
park - návrh
OSTZ
ostatní zeleň
Voda
voda
TG
technická infrastruktura
TG_N
technická infrastruktura - návrh
Skládky a devastované plochy Ostatní plochy Zemědělská půda
TTP
trvale travnatý porost
ZKOL_N
zahrádkářská kolonie - návrh
POLE
pole
Zvláštní účely Nevyužité
Zdroj: vlastní zpracování 30
ČVUT Praha
4
4. ANALÝZA DAT
Analýza dat Pro tuto £ást byla nashromáºd¥na data, z kterých bude analýza provedena. Jedná
se o data Land Use, která byla získána z obrazových dat. Dále data ÚHDP a data o vývoji intenzity automobilové dopravy. Výsledky ze zpracovaných dat o doprav¥ budou porovnány s vývojem ploch ÚHDP, s vývojem po£tu obyvatel a s výslednými hodnotami Land Use. Pro v²echna data byl vyhotoven nejprve jejich graf, kde je vid¥t vývoj b¥hem sledovaných let. Poté je uveden druhý graf, kde jsou hodnoty p°epo£ítány na procentuální nár·st, nebo úbytek v·£i výchozímu roku. U dat Land Use byl výchozí rok 1968, jelikoº první získané letecké snímky jsou z tohoto roku. U intenzity dopravy je rovn¥° výchozí rok 1968. Data ÚHDP mají výchozí rok 1970, údaje o po£tu obyvatel rok 1971. Ve vyhodnocení bude brán výchozí rok 1970. Rozloha území se v období 1968 - 1971 nem¥nila, tudíº záv¥ry nebudou zkreslené touto odchylkou. U zpracovávaných analýz jsou v práci dal²í tabulky a grafy, které pomáhají k lep²ímu zhodnocení vývoje. Seznam sledovaných veli£in je v tabulce £. 4.1 Tabulka £. 4.1:
Seznam sledovaných veličin
Data
sledovaná veli£ina
data SU
po£et obyvatel
obrazové snímky
hodnoty Land Use
data ÚHDP
hdnoty ÚHDP
data intenzity automobilové dopravy
jednotkové vozidlo
Zdroj: vlastní zpracování
31
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
Definice použitých pojmů Správní území Správním územím m¥sta se rozumí spojení jádrového území a p°idruºeného území.
Jádrové území Jádrové území je urbanisticky ucelená £ást m¥sta navazující na historické jádro zhruba v rozsahu katastrálních území m¥sta, která tvo°ila a tvo°í m¥sto p°ibliºn¥ od 70. a 80. let 20. století.
Přidružená území P°idruºená území jsou £ásti m¥sta p°ipojené v pozd¥j²ích letech a nejsou urbanisticky zcela jednozna£n¥ a plynule spojena s jádrovým územím.
Urbanizované území Urbanizované území nebo také itravilán je ozna£ení pro vnit°ní £ást obce, ur£ené k zástavb¥ a bydlení. [13]
4.1
Vývo j počtu obyvatel
Významné nár·sty obyvatel jsou spojeny hlavn¥ s p°ipojováním nových obcí. Týká se to roku 1980, kdy ke m¥stu byly p°ipojeny m¥stské £ásti Boletice nad Labem, B°eziny u D¥£ína, Dolní leb, Folkná°e, Ho²tice nad Labem, Chlum u D¥£ína, Krásný Studenet, K°e²ice u D¥£ína, Lesná u D¥£ína, Nebo£ady, Velká Vele¬. Po roce 1980 stále docházelo k rozvoji pr·myslu a dopravy ve m¥st¥ a to spolu neslo i stále se pozvolna navy²ující po£et obyvatel aº do roku 1989, kdy k 1.1.1989 m¥lo m¥sto evidováno 56 183 obyvatel. Podrobný vývoj obyvatelstva naleznete v následujících grafech £. 4.1 4.2.
32
ČVUT Praha
Obr. £. 4.1:
4. ANALÝZA DAT
Vývoj počtu obyvatel v městě Děčín od roku 1971 do roku
2010
Zdroj: vlastní zpracování, data SÚ Obr. £. 4.2:
Vývoj počtu obyvatel v městě Děčín v procentech roku 1971
Zdroj: vlastní zpracování, data SÚ 4.2
Vývo j ploch správního území
B¥hem sledovaného období m¥nilo m¥sto D¥£ín n¥kolikrát své správní území. Do konce roku 1980 bylo k jádrovému území m¥sta p°ipojeno 6 obcí, které tvo°ilo 17 katastrálních území. Dal²í území se uº dále k D¥£ínu nep°ipojovala, naopak po roce 1989 se 2 obce (celkem 6 kú) od m¥sta D¥£ín odpojily. Hned v roce 1990 to byla obec Ludvíkovice (kú Ludvíkovice, Kámen), poté v roce 1997 obec T¥chlovice (kú T¥chlovice, P°ední Lhota, P°erov, Bab¥tín). S t¥mito odpojenými obcemi se v daném projektu v·bec nepracovalo. Jednak kv·li uº tak velkému územnímu rozsahu práce
33
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
a dále kv·li lep²ímu porovnání výsledk·, kdy hranice území z·stávají od roku 1980 do roku 2010 stejné. Z dat ÚHDP, bohuºel, není p°esn¥ vývoj území vid¥t. Chybí v¥t²ina dat z let 1980 a 1990. Data jsou v po°ádku pro roky 1970, 2000, 2005, 2010. Jediné údaje dostupné ze v²ech let jsou údaje o rozloze m¥sta. V roce 1970 správní území D¥£ína zaujímalo 7112 ha, o 10 let pozd¥ji díky p°ipojení okolních obcí rozloha vzrostla na 13 952 ha. Do²lo ke zv¥t²ení území o 6 840 ha, tedy o 96 % p·vodní rozlohy. Do roku 1990 se rozloha zmen²ila na 12856 ha a v roce 2001 uº se rozloha ustálila na 11791 ha. Od té doby uº na území probíhaly jen drobné posunz hranic kú. Z grafu £. 4.3 lze vy£íst velký nár·st lesní půdy. Poté nár·st zemědělské půdy
a ostatních ploch a neplodné půdy. V²echen nár·st je mezi chyb¥jícími daty a je zp·soben pravd¥podobn¥ zv¥t²ením správního území. Od roku 2000, kdy se rozloha území tém¥° nem¥nila, vidíme, ºe hodnoty lesní půdy, zemědělské půdy i ostatních
ploch a neplodné půdy z·stávají p°ibliºn¥ stejné. V období 1990 - 2000 dochází ke zmen²ení správního území a také ke zmen²ení ostatních ploch a nevyužité půdy.
Zastavěné plochy a nádvoří naopak i p°es zmen²ení území v tomto období nepatrn¥ stoupnou. U dal²ích ploch v tomto období nejsou údaje. V procentuálním grafu £. 4.4 a v tabulce £ 4.2 je vid¥t nejvy²²í nár·st zemědělské
půdy aº na 265 % p·vodní rozlohy. Dále nár·st ostatních ploch v roce 1990 na 180 % p·vodní plochy a poté pokles na 160 % pro v²echna dal²í období. U lesní půdy je vid¥t, ºe stoupla pouze se zv¥t²ením správního území, a poté se ustálila na 145 % p·vodní rozlohy. U zastavěných ploch a nádvoří do²lo do roku 1990 ke zv¥t²ení plochy o 50 %, a poté aº do roku 2005 rozloha stále lehce stoupala, p°ibliºn¥ o 3 %, o které se op¥t sníºila b¥hem období 2005 - 2010. Vodní toky se z p·vodí rozlohy do roku 2000 zvý²ily tém¥° o 60 %, poté do roku 2005 se jejich rozloha o 10 % zmen²ila a z·stala p°ibliºb¥ stejná aº do roku 2010.
34
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
Obr. £. 4.3:
Vývoj rozlohy tříd ÚHDP v Děčíně
Zdroj: vlastní zpracování, data ÚHDP Tabulka £. 4.2:
Vývoj ploch tříd ÚHDP v % vzhledem k roku 1970
T°ída ÚHDP
1980
1990
2000
2005
2010
Plocha správního území
96,2
80,8
65,8
65,5
65,5
Zem¥d¥lská p·da
-
-
165,1
165,0
164,4
Lesní p·da
-
-
45,2
44,8
45,1
Vodní plochy
-
-
58,1
49,5
48,9
Zastav¥né plochy a nádvo°í
-
49,1
51,3
51,8
49,1
Ostatní plochy a neplodná p·da
-
83,9
61,4
63,2
63,5
Zdroj: vlastní zpracování, data ÚHDP 4.3
Analýza vývo je automobilové dopravy
V eské republice, stejn¥ jako v celém sv¥t¥, lze sledovat trend stále se rozvíjející dopravy. Dopravní rozvoj je viditelný i u m¥sta D¥£ín, kde doprava, jak osobní, tak nákladní, je nezanedbatelného rozsahu. Plánovaná je nap°íklad výstavba dálni£ního
35
ČVUT Praha
Obr. £. 4.4:
4. ANALÝZA DAT
Vývoj ploch tříd ÚHDP města Děčín v % vzhledem k roku
1970
Zdroj: vlastní zpracování, data ÚHDP p°ivad¥£e k dálnici D8, který by m¥stu m¥l uleh£it od nákladní silni£ní dopravy. Výstavba nových dopravních prvk· v²ak není téma pro tuto práci. Cílem je analyzovat dopravu ve m¥st¥ D¥£ín za uplynulých 40 let. Tento vývoj pom·ºe objasnit vývoj dopravy ve m¥st¥ v závislosti na rozvoji m¥sta samotného. M¥°ené jsou významné úseky silnic v²ech rychlostních t°íd, které mají vºdy denovaný po£átek a konec. M¥°ení probíhá p°eváºn¥ na komunikacích I. a II. t°ídy, které byly zmín¥ny v úvodu práce. Pro n¥které úseky jsou dostupná data intenzity dopravy ze v²ech m¥°ených let, u dal²ích úsek· n¥která data chybí. Seznam v²ech m¥°ených úsek· je k nalezení v p°íloze A. Je zde také patrné, z jakých let a pro jaký úsek jsou data dostupná. Hlavním prvkem p°i vyhodnocování analýz je intenzita dopravy. Je udávána tzv. ro£ním pr·m¥rem denních intenzit pro daný úsek komunikace v obou sm¥rech v po£tu vozidel za 24 hodin. S£ítání dopravy provádí SD. Intenzita dopravy je zaznamenávána v tabulkách pro jednotlivá období. Hodnocení je provedeno po-
36
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
mocí výpo£tu koecientu jednotkového vozidla. Jednotkové vozidlo je srovnávací výpo£etní jednotka, která p°edstavuje pr·m¥rný osobní automobil, na jehoº jízdní vlastnosti a rozm¥ry se p°epo£ítávají ostatní vozidla.
Výpočet koeficientu jednotkového vozidla Pro výpo£et koecientu je pot°eba stanovit si ur£ité pojmy.
T těžké vozidlo nákladní automobil, autobus O osobní automobil M jednostopé vozidlo motocykl JV koecient jednotkového vozidla
JV = 2T + O + 0,5 M Poslední informace budou uvedeny z roku 2005, jelikoº v roce 2010 do²lo ke zm¥n¥ po£ítání t¥ºkých vozidel. D°íve u nákladního vozidla s p°ív¥sem byla kaºdá jednotka po£ítána zvlá²´, to znamená nákladní vozidlo a p°ív¥s bylo bráno jako 2 jednotky. Od roku 2010 je nákladní vozidlo a p°ív¥s, nebo více p°ív¥s·, bráno jako 1 vozidlo.
4.3.1
Hodnocení intenzity dopravy na vybraných úsecích komunikací
Pro toto hodnocení byly panem Ing. arch. Vep°ekem zvoleny silni£ní úseky na významných silni£ních tazích. Úseky byly vybrány jak v centru m¥sta, tak i v jeho periferiích a v d·sledku toho je moºné sledovat intenzitu dopravy po celém m¥st¥. Na obrázku £. 4.5 jsou zvýrazn¥ny silni£ní úseky, na kterých probíhalo m¥°ení a ze kterých byly vybrány zájmové úseky.
37
ČVUT Praha
Obr. £. 4.5:
4. ANALÝZA DAT
Mapa měřených silničních úseků ve městě Děčín
Zdroj: SD [8] Nam¥°ená data pocházejí z rok· 1968, 1973, 1980, 1990, 1995, 2000, 2005. Z dat byla provedena analýza, díky které je moºné sledovat vývoj dopravnícho zatíºení v m¥st¥ D¥£ín v pr·b¥hu 40 let. Aby mohla být pouºita v²echna data, spo£etl se pro kaºdý rok aritmetický pr·m¥r pro jednotkové vozidlo. Výsledky jsou vid¥t v grafu £. 4.6.
38
ČVUT Praha
Obr. £. 4.6:
4. ANALÝZA DAT
Intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně
Zdroj: vlastní zpracování, data SD V následujících t°ech grafech je vid¥t intenzita dopravy pro t¥ºká vozidla (graf £. 4.7), osobní vozidla (graf £. 4.8) a motocykly (graf £. 4.9) na jednotlivých úsecích. Obr. £. 4.7:
Intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně - těžká
vozidla
Zdroj: zpracovala doc.Ing. Lena Halounová, CSc., data SD
39
ČVUT Praha
Obr. £. 4.8:
4. ANALÝZA DAT
Intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně - osobní
vozidla
Zdroj: zpracovala doc.Ing. Lena Halounová, CSc., data SD
Obr. £. 4.9:
Intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně - motocykly
Zdroj: zpracovala doc.Ing. Lena Halounová, CSc., data SD
40
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
Výsledky byly zpr·m¥rkovány a zaneseny do grafu £. 4.10 V grafu je tedy vid¥t pr·m¥rný po£et teºkých vozidel, osobních vozidel a motocykl· za kaºdý rok a jejich celkový sou£et. U motocykl· je patrný postupný úbytek díky rozvoji osobních automobil·. Osobní automobily si drºí celkem stálý pr·b¥h aº do roku 1995, kdy jejich po£et za£al p°ibývat. Nejzajímav¥j²í výsledky mají t¥ºká vozidla, kdy nejprve od roku 1968 do roku 1973 zaznamenala velký nár·st, poté lehký úbytek do roku 1980 a od roku 1990 op¥t rapidní nár·st aº do roku 2000, kde se jejich po£et ustálil. Obr. £. 4.10:
Průměrná intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně
Zdroj: zpracovala doc.Ing. Lena Halounová, CSc., data SD Pr·m¥rná intenzita dopravy pro jednotlivé roky byla spo£tena jako aritmetický pr·m¥r koecientu jednotkových vozidel. Prudký nár·st je vid¥t od roku 1968 do roku 1973, nár·st o 40 %, poté zna£ný pokles do roku 1980 o 32%. Od roku 1990 op¥t strmý nár·st aº do roku 2005. Nejvy²²í nár·st byl v období 1995 - 2000 a to o celých 70 %. V roce 1968 byl po£et jednotkových vozidel 5 300 a do roku 2005 vzrostl na 13 600. Procentuální nár·st intenzity dopravy od roku 1968 p°esahuje 250 % po£áte£ního stavu. Výsledky jsou vid¥t v grafech £. 4.11 a 4.12
41
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
Průměrná intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně převedená na jednotková vozidla Obr. £. 4.11:
Zdroj: vlastní zpracování, data SD
Průměrná intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně v procentech roku 1968 Obr. £. 4.12:
Zdroj: vlastní zpracování, data SD
42
ČVUT Praha
4.4
4. ANALÝZA DAT
Analýza vývo je města podle obrazových dat
V této analýze bude zaznamenán vývoj urbanizovaných ploch, tedy intravilánu a extravilánu. Dále zde bude ukázáno rozd¥lení a vývoj t°íd Land Use. Tyto výstupy jsou výsledkem úpravy územního plánu podle leteckých snímk· z let 2010, 2001, 1989, 1980, 1969 a je zde vid¥t postupný vývoj m¥sta b¥hem posledních £ty°iceti let. Podrobný postup úpravy je popsán v kapitole 3.2 Aby výsledky p°ír·stku a úbytku daných t°íd Land Use a intravilánu a extravilánu byly lépe vid¥t, budou plochy uvaºovány v jádrovém území. Za jádrové území je bráno správní území m¥sta kolem roku 1970. V tomto p°ípad¥ je to správní území z roku 1968, z kterého pochází i nejstar²í letecké snímky pouºité k této práci. Porovnání tedy bude provád¥no na stejné rozloze. V rámci celého správního území m¥sta D¥£ín zde bude nazna£en i vývoj ploch intravilánu, který má na vývoji dopravy sv·j podíl. Jelikoº rozloha správního území se m¥nila jen mezi lety 1969 a 1980, bude vývoj jednotlivých ploch dob°e viditelný i z celého správního území.
4.4.1
Vývoj urbanizovaných ploch
Vývoj urbanizovaných ploch v jádrovém území města V roce 1968 byla rozloha intravilánu v jádrovém území 998 ha z celkové plochy 7 139 ha. Zde je vid¥t, ºe i v jádrovém území p°evládají plochy extravilánu. Je to hlavn¥ kv·li zahrnutému území CHKO Labské Pskovce, které zabírá velkou £ást intravilánu. Zastav¥né plochy postupn¥ p°ibývaly, v roce 2010 byla rozloha intravilánu 1 125 ha. Postupný nár·st intravilánu je vid¥t na obrázku 4.13. Jelikoº ale nár·st intravilánu nebyl p°íli² veliký, není na obrázku moc dob°e vid¥t. Konkrétn¥j²í nár·st ploch intravilánu je z°ejmý z tabulky £. 4.3 a dále pak v p°íloze C
43
ČVUT Praha
Obr. £. 4.13:
4. ANALÝZA DAT
Rozdělení ploch v jádrovém území Děčín
Zdroj: vlastní zpracování
44
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
Tabulka £. 4.3:
Vývoj ploch v jádrovém území Děčín
Rok
intravilán [ha]
extravilán [ha]
1969
998
6141
1980
1048
6091
1989
1106
6033
2001
1110
6029
2010
1125
6014
Zdroj: vlastní zpracování
Vývoj urbanizovaných ploch ve správním území města Kdyº zahrneme i p°idruºené území, po°ád platí trend lehkého nár·stu intravilánu s £asovým vývojem m¥sta. Plochy extravilánu n¥kolikanásobn¥ p°evy²ují plochy intravilánu. Je to hlavn¥ díky velkým lesním plochám, které se vyskytují jak v jádrovém území, tak v p°idruºeném. Dále velký podíl ploch v extravilánu zaujímají
plochy zemědělské půdy. Krom¥ CHKO Labské Pískovce spadá do územního plánu D¥£ína také kousek CHKO eské st°edoho°í, proto na územním plánu p°evládají plochy extravilánu. Postupná zm¥na území je lehce vid¥t na obrázku £. 4.14. P°esné hodnoty ploch itravilánu a extavilánu jsou znázorn¥ny v tabulce £. 4.4.1. Tabulka £. 4.4:
Vývoj ploch ve správním území Děčín
Rok
intravilán [ha]
extravilán [ha]
1969
998
6141
1980
1396
10415
1989
1469
10342
2001
1476
10335
2010
1492
10319
Zdroj: vlastní zpracování
45
ČVUT Praha
Obr. £. 4.14:
4. ANALÝZA DAT
Rozdělení ploch ve správním území Děčín
Zdroj: vlastní zpracování
46
ČVUT Praha
4.4.2
4. ANALÝZA DAT
Vývoj funkčních ploch
Vývoj funkčních ploch v jádrovém území Po rozd¥lení ploch na intravilán a extravilán následuje rozd¥lení podle t°íd Land Use. Zde zjistíme, které plochy intravilánu se nejvíce rozr·staly, a naopak které plochy extravilánu byly nahrazovány. Funk£ní vyuºití m¥sta je zobrazeno v p°íloze D. V grafu £. 4.15 je vid¥t trend r·stu intravilánu po celé sledované období. K°ivka
obytných ploch znateln¥ kopíruje tento trend a zvy²uje se po celé sledované období. U dopravních ploch docházelo k nepatrnému, ale zato stálému r·stu. Rekrea£ní a výrobní plochy zaznamenávají r·st do roku 1989, poté lehce klesají do roku 2001, a pak op¥t jejich rozloha stoupá. Ostatní plochy sice mají stálý trend r·stu, ale jsou zastoupeny v intravilánu v tak malém mnoºství, ºe r·st je velmi nepatrný. Obr. £. 4.15:
Vývoj funkčních ploch intravilánu v období let 1968 - 2010
Zdroj: vlastní zpracování V procentuálním grafu £. 4.16 je nejlépe vid¥t nár·st rekreačních ploch, které z roku 1980 do roku 1989 zaznamenaly nár·st o 32 %. Poté od roku 1989 do roku 47
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
2001 poklesly o 9 %. Druhý výrazný pokles je vid¥t u průmyslových ploch v období 1989 - 2001, kde do²lo ke zmen²ení rozlohy o 5,5 %. Do grafu nebyly zaneseny
ostatní plochy, u kterých do²lo k nár·stu aº na 363 % p·vodní rozlohy. To proto, ºe mají velice malé zastoupení, a proto i malé zv¥t²ení plochy nabývá velmi výrazných procentuálních hodnot. Po zanesení ostatních ploch do gafu by dal²í k°ivky byly velmi ne£itelné a z grafu by bylo obtíºné cokoliv poznat. Obr. £. 4.16:
Vývoj funkčních ploch intravilánu v procentech roku 1968
Zdroj: vlastní zpracování U obytných ploch je nár·st podobný ve v²ech £asových obdobích a kopíruje celkový nár·st intravilánu. Nejvy²²í nár·st obytných ploch byl v období 1980 - 1989, a to o 5,5 %. U dopravních ploch je znatelný nár·st rovn¥º v období 1980 - 1989. V roce 1985 zde byl dostaven d·leºitý silni£ní most, který vede jak p°es °eku Labe, tak p°es °eku Plou£nici a spojuje silnice první t°ídy I/62 a I/13. Celková rozloha intravilánu se za celé období zvý²ila o necelých 13 %. K r·stu do²lo hlavn¥ do roku 1989, kdy se rozloha zv¥t²ila skoro o 11 %. Od roku 1989 do roku 2010 uº jen o necelé 2 %. Podrobné zm¥ny v²ech ploch v jednotlivých obdobích jsou zaznamenány v tabulce £. 4.5. 48
ČVUT Praha
Tabulka £. 4.5:
4. ANALÝZA DAT
Vývoj ploch tříd Land Use v procentech vzhledem k roku
1968 Typ plochy
1980
1989
2001
2010
Obytné plochy
4,4
9,9
12,3
14,2
Dopravní plochy
0,2
4,3
4,7
5,1
Výrobní plochy
10,1
13,6
8,1
9,2
Rekrea£ní plochy
12,7
44,8
35,6
36,4
Ostatní plochy
64,8
254,6
254,6
263,0
5,1
10,9
11,3
12,8
Plochy intravilánu
Zdroj: vlastní zpracování Na následujícím grafu £. 4.17 je vid¥t pom¥r zastoupení jednotlivých ploch. Kaºdá t°ída si po celé období drºela p°ibliºn¥ stejnou hodnotu. Patrný nár·st zaznamenala t°ída obytných ploch, a to za v²echna období. Dal²í viditelný nár·st je mezi roky 1968 - 1980 u výrobních ploch. Z grafu je tedy patrné, ºe v intravilánu m¥sta D¥£ín b¥hem sledovaného období nedo²lo k n¥jakým výrazným zm¥nám co se tý£e druh· t°íd Land Use. Nejvy²²í zastoupení t°íd Land Use mají obytné plochy, a to 64,3 % - 65,6 %. Druhou nejvy²²í rozlohu zaujímají plochy výrobní, 17,7 % - 19,2 %. Výkyv u výrob-
ních ploch o 1,5 % je zárove¬ nejvy²²í. To jen potvrzuje absenci velkých zm¥n v intravilánu m¥sta D¥£ín. Dále jsou zastoupeny dopravní plochy, svými 13,8 % - 14,8 %. Malé zastoupení pak mají plochy rekreační, 1,9 % - 2,5 %, a plochy ostatní, 0,2 % 0,6 %.
49
ČVUT Praha
Obr. £. 4.17:
4. ANALÝZA DAT
Podíl jednotlivých funkčních ploch v intravilánu
Zdroj: vlastní zpracování Plochy extravilánu zaznamenávaly lehký úbytek po celé sledované období. V roce 1968 zaujímaly 6 141 ha z celého jádrového území, v roce 2010 6 014 ha, coº je 98 % p·vodní rozlohy. Nejv¥t²í zastoupení v extravilánu mají rekreační plochy, 5650 5750 ha. K nejvy²²ímu úbytku do²lo v letech 1980 - 1989, a to skoro o 100 ha. Velké zastoupení dále mají plochy ostatní, které od roku 1968 výrazn¥ ubývají. Nejprve od roku 1968 z 384 ha klesnou na 320 ha. Od roku 1980 sice zaznamenají r·st na 370 ha, ale poté aº do roku 2010 jejich rozloha postupn¥ spadne na 337 ha. V porovnání s plochami intravilánu je vid¥t, ºe minimum ostatních ploch p°e²lo do intravilánu v nezm¥n¥né podob¥, v¥t²ina ostatních ploch v²ak byla p°em¥n¥na hlavn¥ v nové plochy obytné, pop°ípad¥ v plochy rekreační, výrobní, nebo dopravní. V období 1980 - 1989 souvisí r·st ostatních ploch s úbytkem ploch rekreačních. Dost
rekreačních ploch zm¥nilo vyuºití práv¥ na plochy ostatní. Dále pak rekreační plochy p°e²ly bu¤ v plochy obytné, nebo v plochy dopravní a průmyslové. V p°íloze B jsou zaznamenány zm¥ny vyuºití ploch v obdobích 1968 - 1989 a 1989 - 2010.
50
ČVUT Praha
Obr. £. 4.18:
4. ANALÝZA DAT
Vývoj funkčních ploch v extravilánu jádrového území
Zdroj: vlastní zpracování
Vývoj funkčních ploch ve správním území Po rozboru vývoje v jádrovém území zde bude ukázán vývoj v celém správním území m¥sta D¥£ín v jednotlivých letech. P°idruºené plochy intravilánu zaujímají zhruba 25 % celkových ploch intravilánu. Plochy si zachovávají sv·j rostoucí trend. Výjimku tvo°í akorát plochy výrobní v rozmezí let 1989 - 2001, kdy do²lo k úbytku o 10 ha, tedy o 5 % p·vodní rozlohy. To uº bylo patrné v jádrovém území. Nejvy²²í nár·st ploch je v období 1968 - 1980, kdy do²lo ke zv¥t²ení zájmové oblasti. Celkov¥ nejvy²²í nár·st zaznamenaly plochy obytné. V²e je vid¥t v grafu £. 4.19. Z tabulky £ 4.6 je nejvýrazn¥j²í nár·st ostatních ploch. Op¥t je to kv·li malému zastoupení v intravilánu, a tudíº kaºdý malý p°ír·stek se procentueln¥ výrazn¥ projeví. íseln¥ se ostatní plochy zv¥t²ily o 9 ha. Krom¥ prvního období, kde v d·sledku roz²í°ení území do²lo k nár·stu ve v²ech t°ídách, je vysoký nár·st u rekreačních ploch v rozmezí 1980 - 1989.
51
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
Vývoj funkčních ploch intravilánu správního území v období let 1968 - 2010 Obr. £. 4.19:
Zdroj: vlastní zpracování
Vývoj ploch tříd Land Use v procentech vzhledem k roku 1968 v intravilánu správního území
Tabulka £. 4.6:
Typ plochy
1980
1989
2001
2010
Obytné plochy
42,3
7,9
2,8
2,0
Dopravní plochy plochy
23,6
4,5
0,4
0,4
Výrobní plochy
44,2
3,1
-5,3
1,0
Rekrea£ní plochy
26,5
29,1
-9,3
0,8
274,6
192,4
0,0
8,7
40,0
7,3
0,8
1,6
Ostatní plochy Plochy intravilánu
Zdroj: vlastní zpracování V tabulce £. 4.7 je porovnání p°ír·stku obytných ploch v jádrovém území a správním území. Nejprve vezmeme výchozí rok 1968. Do roku 1980 je rozdíl je²t¥ veliký, kv·li
52
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
zv¥t²ení správního území. Zbylá £asová území jsou uº srovnatelná. Procentuální nár·st je vy²²í u správního území, je to v²ak dáno men²í rozlohou v roce 1968. Kdyº ale vezmeme výchozí rok 1980, do roku 1989 je je²t¥ lehce vy²²í nár·st ve správním území, u zbylých let uº je nár·st vy²²í u území jádrového. Z toho vyplývá, ºe v období 1989 - 2010 nedo²lo tém¥° k ºádné výstavb¥ v p°idruºeném území.
Porovnání obytných ploch v jádrovém a správním území v % roku 1968 a v % roku 1980
Tabulka £. 4.7:
Typ území
1980
1989
2001
2010
jádrové území v % roku 1968
4,4
5,5
2,4
1,8
správní území v % roku 1968
42,3
7,9
2,8
2,0
jádrové území v % roku 1980
-
5,3
2,3
1,8
správní území v % roku 1980
-
5,6
2,0
1,4
Zdroj: vlastní zpracování
53
ČVUT Praha
Obr. £. 4.20:
4. ANALÝZA DAT
Podíl jednotlivých funkčních ploch intravilánu ve správním
území
Zdroj: vlastní zpracování 4.5
Porovnání intenzity dopravy s vývo jem tříd ÚHDP, Land Use a počtem obyvatel
4.5.1
Hustota dopravy na km2 ÚHDP
Data pro ÚHDP nejsou úplná, proto ani v tomto porovnání nejsou kompletní údaje pro v²echna období. Vývoj t°íd ÚHDP probíhal postupn¥. Po£et jednotkových vozidel (dále jen JV) nejprve prudce klesal od roku 1973 do roku 1980, poté do roku 1990 z·stal p°ibliºn¥ stejný a za období 1990 - 2000 ²el prudce nahoru. Za poslední sledované období, 2000 - 2005, po£et JV stále stoupal, ale uº jen lehce. Tento pr·b¥h kopíruje i k°ivka závistlosti JV na rozloze správního území. V roce 1973 je po£et JV p°ibliºn¥ 7 500, v roce 2000 12 500. Jelikoº za dané období výrazn¥ vzrostla rozloha správního území, je pro dané roky hustota JV na km2 skoro stejná. Nejvy²²í po£et JV na km2 mají vodní plochy a zastavěné plochy a nádvoří. Dané plochy totiº mají nejmen²í podíl z plochy území. V²echny t°ídy ÚHDP jsou zná-
54
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
zorn¥ny v grafu £. 4.21. Pro lep²í orientaci v grafu bylo pouºito logaritmické m¥°ítko se základnou 5. Obr. £. 4.21:
Hustota dopravy na km2 tříd ÚHDP
Zdroj: vlastní zpracování
4.5.2
Hustota dopravy na 1000 obyvatel
Hustota dopravy v závislosti na po£tu obyvatel se po£ítala jako podíl pr·m¥rné intenzity dopravy k jednomu tisíci obyvatel. Výsledky jsou zaneseny v grafu £. 4.22. Graf je velice podobný grafu vývoje intenzity dopravy. Intenzita dopravy je tedy hlavní ur£ující faktor grafu. V grafu je vid¥t nejprve pokles hustoty obyvatel do roku 1990, poté v²ak prudký nár·st, který se lehce zmírní v roce 2000, trvá v²ak aº do roku 2005. Z nejniº²í hodnoty v roce 1990, která byla 100 JV na 1000 obyvatel, byl nár·st aº na 260 JV na 1000 obyvatel v roce 2005. To ukazuje nár·st aº o 160 % od roku 1990. V období 1973 - 1990 v²ak byl pokles hustoty dopravy ze 160 na 100 JV/1000 ob., tedy o 35 % hodnoty z roku 1973.
55
ČVUT Praha
Obr. £. 4.22:
4. ANALÝZA DAT
Hustota dopravy na 1000 obyvatel
Zdroj: vlastní zpracování 4.6
Hustota dopravy na km
2
tříd Land Use
Z t°íd Land Use byla pouºita data intravilán v jádrovém území. N¥která data se li²í tím, kdy byla poºízena, proto bylo pot°eba zvolit roky, které jsou k sob¥ nejblíºe. Z dat Land Use byla vybrána data z let 1968, 1980, 1989 a 2001. K nim byly pouºity informace o intenzit¥ dopravy z let 1968, 1980, 1990, 2000. Graf £. 4.23 byl vyhotoven s logaritmickým m¥°ítkem 3 pro lep²í orientaci v grafu. V²echny t°ídy mají podobný trend r·stu. Do roku 1989(90) je r·st zanedbatelný u jednotlivých t°íd, po tomto roce r·st stoupá. Ostatní plochy mají zcela jiný pr·b¥h neº zbylé t°ídy, je to dáno jejich velmi malým zastoupením, a tudíº se zm¥ny projevují daleko výrazn¥ji. S p°ihlédnutím na vybrané roky k°ivka odpovídá grafu intenzity dopravy. Dále byly vyhotoveny grafy korelace pro zji²t¥ní závislosti dopravy na zájmových plochách. Graf £. 4.24 porovnává závislost dopravy na obytných plochách. Z grafu je vid¥t, ºe doprava se do roku 1990 rozvíjela velmi pomalu, velký nár·st dopravy p°i²el aº po roce 1990. Obytné plochy se rozvíjely po celé sledované období stejn¥ rychle. Lineární nár·st je tedy patrný od roku 1990. Podle výsledného grafu i podle korela£ního koecientu, který je 0,72, je patrná mírná závislost mezi rozvojem dopravy a p°ír·stkem obytných ploch.
56
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
Závislost vývoje intenzity dopravy na km2 ploch Land Use v intravilánu jádrového území
Obr. £. 4.23:
Zdroj: vlastní zpracování Obr. £. 4.24:
Závislost vývoje intenzity dopravy na obytných plochách
Zdroj: vlastní zpracování
57
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
U grafu £. 4.25 je porovnávána intenzita dopravy s průmyslovými plochami. Od roku 1968 je pozvolný nár·st jak průmyslových ploch, tak dopravy, v období 1980 - 1990 je rozvoj dopravy velmi nepatrný oproti rozvoji pr·myslu. Za poslední období pr·mysl zaznamená lehký úbytek a doprava rapidní nár·st. Z daného grafu nevyplývá, ºe by rozvoj dopravy závisel na rozvojí průmyslových ploch. Závislost vyvrací i korela£ní koecient, který je 0,08. Obr. £. 4.25:
Závislost vývoje intenzity dopravy na výrobních plochách
Zdroj: vlastní zpracování Pro znázorn¥ní závislosti rozvoje dopravy a rozvoje v²ech ploch Land Use byl vyhotoven graf £. 4.26. V grafu je znázorn¥n vývoj v²ech ploch ve sledovaných obdobích a vývoj intenzity dopravy. V prvním období by se dalo °íct, ºe rozvoj obytných a výrobních ploch souvisí s rozvojem dopravy. V druhém období obytné plochy lehce získají na nár·stu, zatímco výrobní plochy a dopravní jej ztratí. Ve t°etím období se obytné plochy stále rozvíjejí, ale uº jen lehce a výrobních ploch dokonce ubývá, doprava v²ak zaznamenává rapidní nár·st, aº o 117 % oproti p°edchozímu období. Porovnání dopravy bylo provedeno i s plochami extravilánu v grafu £. 4.27. V grafu pro v¥t²í p°ehled bylo pouºito logaritmické m¥°ítko se základnou 10. T°ídy
58
ČVUT Praha
Obr. £. 4.26: Změny
4. ANALÝZA DAT
ve vývoji funkčních ploch a dopravy mezi jednotlivými
roky
Zdroj: vlastní zpracování s malou rozlohou totiº mají n¥kolikanásobn¥ vy²²í intenzitu dopravy na km2 neº t°ídy s velkou rozlohou. Jedná se hlavn¥ o plochy dopravní a dále o plochy výrobní a obytné. U v²ech t°íd je vid¥t vzestupná tendence hustoty dopravy b¥hem sledovaného období. Je to dáno tím, ºe plochy v extravilánu z velké v¥t²iny ubývají, a tudíº se zvy²uje hustota dopravy, vzhledem k jejímu r·stu, i kdyº v¥t²inu období jen lehce. Mírné sníºení hustoty je u ostatních ploch v období 1980-1989(90). Je to kv·li nár·stu této t°ídy v daném období. Extravilán je tvo°en hlavn¥ rekrea£ními a ostatními plochami, to znamená hlavn¥ lesy, poté trvale travnaté porosty, ostatní zele¬, zem¥d¥lská p·da. U t¥chto ploch se nedá p°edpokládat souvislost s rozvojem dopravy, proto je proveden v¥t²í rozbor u ploch intravilánu, které jsou tvo°eny hlavn¥ obytnými, výrobními a dopravními plochami.
59
ČVUT Praha
4. ANALÝZA DAT
Závislost vývoje intenzity dopravy na km2 ploch Land Use extravilánu jádrového území
Obr. £. 4.27:
Zdroj: vlastní zpracování
60
ČVUT Praha
5
5. ZÁVĚR
Závěr
Závěrečné zhodnocení
Hlavním cílem této práce bylo analyzovat vývoj urbánních t°íd m¥sta D¥£ín a porovnat ho s vývojem dopravy, za uplynulých 40 let. V práci jsou nejprve informace o m¥st¥, jeho historii a postupném vývoji aº do sou£asnosti. Poté následuje kapitola Sběr a úprava dat, kde jsou popsána v²echna pot°ebná data, nezbytná pro vyhotovení práce, a zp·sob jejich získání. Z t¥chto dat byly pak vyhotoveny záv¥re£né analýzy, které ukazují závislost rozvoje dopravy a urbánních t°íd od roku 1968. Vyuºitím statistických údaj· byly zji²t¥ny zm¥ny správního území. V roce 1968 byla rozloha m¥sta 7 138 ha. V roce 1980 bylo k m¥stu p°ipojeno n¥kolik obcí, zpracovávaná oblast se zv¥t²ila o 11 katastrálních území, tedy o 4 673 ha. Po roce 1980 uº rozloha z·stala stejná, a £inila tak 11 811 ha. Ve sledovaném období se tedy zv¥t²ila rozloha m¥sta o 65 % p·vodní rozlohy. Data ÚHDP neobsahují v²echny pot°ebné informace, tudíº i výsledné analýzy nejsou kompletní. Z dostupných dat je patrný nár·st od roku 1970, ten je zp·soben zv¥t²ením rozlohy území. Z dal²ích dat je vid¥t, ºe v ºádné ze sledovaných t°íd nedocházelo k výrazným zm¥nám. V roce 2005 je patrný úbytek lesních půd, který ale v roce 2010 op¥t stoupne na podobnou hodnotu jako p°edtím v roce 2000. Od roku 2000 pak zaznamenaly úbytek vodní plochy a lehký úbytek zastavěná území
a zemědělská půda, naopak u ostatních ploch se rozloha mírn¥ zv¥t²í. Podstatná £ást této práce je v¥nována zpracovávání obrazových dat a vyhodnocování zm¥n funk£ních ploch. Pomocí leteckých snímk· byl p°ed¥lán územní plán do pot°ebných t°íd Land Use od sou£asnosti do roku 1968 a vytvo°il se tak p°ehled vývoje jednotlivých funk£ních ploch. Díky zv¥t²ení území v²echny t°ídy za sledované období zaznamenaly nemalý nár·st. Od roku 1980 se rozloha nem¥nila, a od té doby byl trvalý nár·st zejména obytných ploch, poté ploch dopravních na úkor ploch
rekreačních, které postupn¥ ubývaly. Ostatní plochy nejprve zaznamenaly vysoký nár·st, od roku 1989 za£ly mírn¥ ubývat. Výrobní plochy se po celé období s mírnými
61
ČVUT Praha
5. ZÁVĚR
výkyvy drºely na stejné rozloze. V jádrovém území, jehoº vývoj byl st¥ºejní pro tuto práci, zaznamenaly celkový nár·st plochy obytné, výrobní a dopravní, oproti plochám
ostatním a rekreačním, u kterých se rozloha zmen²ila. Dále byl zkoumán intravilán m¥sta, který se po celé sledované území zvy²oval a v²echny t°ídy v intravilánu zaznamenaly celkový nár·st. Zhodnocení vývoje dopravy bylo provedeno pomocí dat z SD, kde byla sledována intenzita hlavních dopravních tah· ve m¥st¥ a zaznamenány pr·jezdy t¥ºkých, osobních a jednostopých vozidel. Data byla p°epo£ítána na jednotkové vozidlo a byly vyhotoveny výsledné analýzy. Z výsledk· je patrné, ºe intenzita dopravy od roku 1990 se rozvíjí n¥kolikanásobn¥ rychleji neº zastav¥né území m¥sta. Dopravní plochy zaznamenaly výrazný nár·st jen v období 1980 - 1985, kdy byl postaven nový most p°es °eku Labe, který usnadnil spojení mezi dv¥ma silnicemi I. t°ídy. Od té doby v²ak docházelo pouze k drobným a nevýrazným zm¥nám, které neuleh£ily rostoucí intenzit¥ dopravy ve m¥st¥. Velký nár·st je patrný hlavn¥ u t¥ºkých vozidel, a to je pro centrum m¥sta výrazn¥ negativní. Nár·st t¥ºkých vozidel je spojen hlavn¥ s tím, ºe D¥£ín je tranzitní m¥sto a velký dopravní uzel. Uº del²í dobu je plánovaná výstavba obchvatu, který by se m¥l napojit na dálnici D8, ale m¥sto pro výstavbu obchvatu nem·ºe sehnat nan£ní obnos. V D¥£ín¥ má dále velký význam pr·mysl, zejména strojírenský. Nár·st výrobních ploch od roku 1990 nebyl sice výrazný, ale podíl výrobních ploch v intravilánu m¥sta se pohybuje kolem 18 %, coº je skoro 1/5 rozlohy zastav¥né £ásti m¥sta. Vysoký podíl výrobních ploch také p°ispívá k nár·stu intenzity dopravy t¥ºkých vozidel. V dne²ní dob¥ se metoda vyuºití geoinforma£ních systém· pro hodnocení vývoje daného území zdá být ideální. Nové technologie p°iná²ejí stále vy²²í kvalitu a p°esnost po°ízených dat. Zachycení neustálého vývoje krajiny je p°ínosné pro ur£ení jejího dal²ího vyuºití. Informace o p·vodním vzhledu krajiny se dají vyuºít pro její ochranu a rekultivaci. Bohuºel, v minulosti nebyly geoinforma£ní metody na takové úrovni jako dnes, a tak n¥která pot°ebná data bu¤ v·bec neexistují anebo je obtíºné je sehnat. Pro vývoj ur£itého území se dají sehnat maximáln¥ 40 - 50 let stará data. Práce v programu ArcGIS probíhala bez problém·. Dosavadní znalosti programu byly roz²í°eny o poznatky jako tvorba geodatabází, topologické opravy, editování
62
ČVUT Praha
5. ZÁVĚR
grackých soubor· aj. Pro zpracování obrazových dat a vytvo°ení a upravení t°íd Land Use byl program ArcGIS naprosto dosta£ující.
Odpovědi na zadané otázky
Ve kterém časovém období došlo k největším změnám v růstu (úbytku) jednotlivých druhů funkčních ploch? K nejvýznamn¥j²ím zm¥nám do²lo v období 1980 - 1989, kde nejv¥t²í nár·st byl u ploch rekreačních, obytných a dopravních. U rekreačních ploch o 32 %, u ploch obyt-
ných o 36 ha, tedy o 5,5 % p·vodní rozlohy. Dopravní plochy vzrostly o 4 %, nár·st je zp·soben výstavbou nového silni£ního mostu s mimoúrov¬ovými k°iºovatkami a s tím spojenými úpravami napojujících se silni£ních úsek·. Výrobní plochy m¥ly nejvy²²í nár·st 1968 - 1980, a to o 10 %, poté v²ak v období 1989 - 2001 o 5 % klesly.
Ve kterém časovém období byly realizovány na území města nové dopravní trasy, event. významné realizace v dopravní infrastruktuře a jaké? Jedinou velikou zm¥nou v dopravní infrastruktu°e za sledované období byla výstavba silni£ního mostu spojujícího silni£ní úseky leºící na levém a pravé b°ehu °eky Labe, konkrétn¥ silni£ní úseky 4-0902 na silnici I.62 a 4-0904 na silnici I.13, s úseky 4-0385 na silnici I.62 a 4-0383 na silnici I.13. P°ed výstavbou mostu byla doprava vedena komunikacemi niº²ích t°íd p°es Tyr²·v most. Nový most se stal sou£ástí silnice I.13 a výrazn¥ usnadnil dopravu p°es centrum m¥sta. Dal²í drobné zm¥ny byly v období 1989 - 2010, kdy n¥které v¥t²í k°iºovatky byly p°ed¥lány na kruhové objezdy.
Ve kterém časovém období byly realizovány nové dopravní trasy v širším zázemí města ( cca do 20 km.) V posledních £ty°iceti letech byl významnou stavbou jen jiº zmín¥ný most. Dále je v plánu výstavba silni£ní p°eloºky I/13 z D¥£ína na dálnici D8, na které se je²t¥ neza£alo pracovat. 63
ČVUT Praha
5. ZÁVĚR
Ve kterém časovém období došlo k největšímu růstu intenzit dopravy (nárůst počtu j.v. - jednotkových vozidel ) na vybraných dopravních trasách města a v jeho zázemí? Nejvy²²í nár·st intenzity dopravy byl v období 1995 - 2000, a to o 18 000 JV, coº znamenalo o 41 %. Ve stejném období byl zaznamenán maximální nár·st intenzity dopravy na jednom úseku, a to 4-0381, který je vymezen k°iºovatkami se silnicemi Radni£ní a Labské náb°eºí. Nár·st byl o 8 813 JV, nebo-li o celých 500 %. Vysoký nár·st intenzity byl také zaznamenán na úseku 4-383 silnice I.13, a to hned ve dvou obdobích po sob¥. V letech 1980 - 1990 byl nár·st o 4 400 JV, od roku 1990 do roku 1995 to bylo o 4 800 JV. Procentueln¥ se po£et JV zvý²il o 84 % a o 50 %.
Ve kterém časovém období došlo k poklesu intenzity dopravy v zastavěném, jádrovém území města? Na úseku 4-0381, na kterém do²lo k nejvy²²ímu nár·stu intenzity dopravy, do²lo také k nejvy²²ímu poklesu. Stalo se tak v období 1980 - 1990, kdy bylo zaznamenáno o 11 810 JV mén¥ neº v p°edchozím období. Pokles £inil skoro 60 %. Úsek 4-0381 je Tyr²·v most, p°es který byla vedena v²echna doprava, neº byl postaven most nový. Ten byl zprovozn¥n v 80. letech, úbytek intenzity dopravy na Tyr²ov¥ most¥ byl tedy cílený. V pr·m¥ru byl nejvy²²í úbytek zaznamenán v období 1973 - 1980, o 30 000 JV, p°esn¥ji o 40 %.
64
ČVUT Praha
POUŽITÉ ZDROJE
Použité zdroje [1] Statistika
Ústeckého
[cit:2012-3-20].
Ústecký
kraje.
Dostupné
z
kraj URL:
[online].
2006,
ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=311515&p1=95406>. [2] VECHOVÁ, B. Charakteristika m¥sta D¥£ín. statutární město Děčín [online]. 2010, [cit:2012-3-21]. Dostupné z URL:
. [3] Agentura
fil
města
Regionálního
Děčín
Rozvoje
[online].
1999,
Euroregionu [cit:2012-3-21].
Labe,
o.p.s.
Dostupné
z
ProURL:
. [4] VECHOVÁ, B. Historie m¥sta D¥£ín. statutární město Děčín [online]. 2010, [cit:2012-3-21]. Dostupné z URL: . [5] Historický ústav Akademie v¥d eské republiky Praha. Historický atlas měst
České republiky svazek č. 4 Děčín . Litom¥°ice, 1998. [6] POCHE, E. Umělecké památky Čech.. Vyd 1. Praha: Academia, 1977-1982. 4 sv. [7] eský statistický ú°ad. Český statistický úřad. [online]. 2011, [cit:2011-3-25] Dostupné z URL: . [8] Soubor map - kraje Ředitelství silnic a dálnic [online]. 2012, [cit:2012-04-27] Dostupné z URL: . [9] N
MEC, J. Děčín - železniční křižovatka českého severu . D¥£ín: Iniciativa pro d¥£ínský zámek, 2007. 77 s [10] Geoportál ÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální [online]. 2011, [cit:2012-01-19] Dostupné z URL: .
65
ČVUT Praha
POUŽITÉ ZDROJE
[11] HALOUNOVÁ, L.; PAVELKA, K. Dálkový průzkum Země . VUT Praha, 2008. 192s. [12] PAVELKA, K. Fotogrammetrie 1 . VUT Praha, 2009. 200s. ISBN: 978-80-0104249-6 [13] EHÁK, M. Určení časových změn urbánních tříd ve městě Mělník a jejich
závislost na změně hustoty silniční dopravy za uplynulých 40 let.. Bakalá°ská práce. Praha, 2010. 78s.
66
ČVUT Praha
SEZNAM SYMBOLŮ, VELIČIN A ZKRATEK
Seznam symbolů, veličin a zkratek SPLO eskoslovenská plavba Labsko-Oderská SÚ
eský statistický ú°ad
ÚZK eský ú°ad zem¥m¥°i£ský a katastrální DPZ
Dálkový pr·zkum Zem¥
FSv
Fakulta stavební
G
Generální °editelství
CHKO Chrán¥ná krajinná oblast JV
jednotkové vozidlo
k.ú.
katastrální území
SD
editelství silnic a dálnic
ÚHDP úhrnné hodnoty druh· pozemk· VGHMÚ° Vojenský geogracký a hydrometeorologický ú°ad ZABAGED Základní báze geograckých dat ZM 10 Základní mapa R 1 : 10 000
67
Seznam obrázků 1.1 2.1 3.1 3.2 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10 4.11 4.12 4.13 4.14 4.15 4.16 4.17 4.18
Poloha Ústeckého kraje a okresu Děčín v České republice . . Hlavní dopravní a říční sítě města Děčín . . . . . . . . . . . . . Pásma snímkování České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . Legenda rozdělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj počtu obyvatel v městě Děčín od roku 1971 do roku 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj počtu obyvatel v městě Děčín v procentech roku 1971 Vývoj rozlohy tříd ÚHDP v Děčíně . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj ploch tříd ÚHDP města Děčín v % vzhledem k roku 1970 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mapa měřených silničních úseků ve městě Děčín . . . . . . . . Intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně . . . . . . . Intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně - těžká vozidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně - osobní vozidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně - motocykly Průměrná intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně Průměrná intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně převedená na jednotková vozidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . Průměrná intenzita dopravy na vybraných úsecích v Děčíně v procentech roku 1968 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozdělení ploch v jádrovém území Děčín . . . . . . . . . . . . . Rozdělení ploch ve správním území Děčín . . . . . . . . . . . . Vývoj funkčních ploch intravilánu v období let 1968 - 2010 . Vývoj funkčních ploch intravilánu v procentech roku 1968 . . Podíl jednotlivých funkčních ploch v intravilánu . . . . . . . . Vývoj funkčních ploch v extravilánu jádrového území . . . . .
10 20 24 28 31 31 33 34 36 37 37 38 38 39 40 40 42 44 45 46 48 49
4.19 4.20 4.21 4.22 4.23 4.24 4.25 4.26 4.27
Vývoj funkčních ploch intravilánu správního území v období let 1968 - 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podíl jednotlivých funkčních ploch intravilánu ve správním území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hustota dopravy na km2 tříd ÚHDP . . . . . . . . . . . . . . . Hustota dopravy na 1000 obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . Závislost vývoje intenzity dopravy na km2 ploch Land Use v intravilánu jádrového území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závislost vývoje intenzity dopravy na obytných plochách . . Závislost vývoje intenzity dopravy na výrobních plochách . . Změny ve vývoji funkčních ploch a dopravy mezi jednotlivými roky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závislost vývoje intenzity dopravy na km2 ploch Land Use extravilánu jádrového území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
50 52 53 54 55 55 56 57 58
Seznam tabulek 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4 2.5 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7
Charakteristika města Děčín 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam katastrálních území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam městských částí města Děčín . . . . . . . . . . . . . . . Seznam městských částí města Děčín . . . . . . . . . . . . . . . Seznam železničních tratí procházejících městem Děčín . . . . Seznam sledovaných veličin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj ploch tříd ÚHDP v % vzhledem k roku 1970 . . . . . . Vývoj ploch v jádrovém území Děčín . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj ploch ve správním území Děčín . . . . . . . . . . . . . . Vývoj ploch tříd Land Use v procentech vzhledem k roku 1968 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj ploch tříd Land Use v procentech vzhledem k roku 1968 v intravilánu správního území . . . . . . . . . . . . . . . . Porovnání obytných ploch v jádrovém a správním území v % roku 1968 a v % roku 1980 . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12 12 13 14 15 21 29 33 43 43 47 50 51
ČVUT Praha
SEZNAM PŘÍLOH
Seznam příloh A Intenzita dopravy
69
B Přeměny využití ploch Land Use
70
C Vývoj intravilánu v jádrovém území města Děčín
71
C.1 1968 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 C.2 1980 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 C.3 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 C.4 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 C.5 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
D Funkční členění ploch města Děčín
76
D.1 1968 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 D.2 1980 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 D.3 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 D.4 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 D.5 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
E Přehled vývoje změn ve funkčním využití území a v dopravní situaci ve vztahu k realizaci dopravních tras 81 F Přehled vývoje změn v krajinných prvcích ( UHDP ) a v dopravní situaci ve vztahu k realizaci dopravních tras 82 G Přehled vývoje změn v dopravní situaci a v realizaci dopravních tras 83
71
A
Intenzita dopravy ČVUT Praha
72 A. INTENZITA DOPRAVY
Zdroj: vlastní zpracování, data SD
ČVUT Praha
B
B. PŘEMĚNY VYUŽITÍ PLOCH LAND USE
Přeměny využití ploch Land Use
73
ČVUT Praha
C
C. VÝVOJ INTRAVILÁNU V JÁDROVÉM ÚZEMÍ MĚSTA DĚČÍN
Vývoj intravilánu v jádrovém území města Děčín
C.1
1968
Vývoj intravilánu jádrového území města Děčín - 1968
§ Legenda
0
intravilán
1 000
2 000
1 : 60 000
extravilán
74
4 000 metry
ČVUT Praha
C.2
C. VÝVOJ INTRAVILÁNU V JÁDROVÉM ÚZEMÍ MĚSTA DĚČÍN
1980
Vývoj intravilánu jádrového území města Děčín - 1980
§ Legenda
0
intravilán
1 000
2 000
1 : 60 000
extravilán
75
4 000 metry
ČVUT Praha
C.3
C. VÝVOJ INTRAVILÁNU V JÁDROVÉM ÚZEMÍ MĚSTA DĚČÍN
1989
Vývoj intravilánu jádrového území města Děčín - 1989
§ Legenda
0
intravilán
1 000
2 000
1 : 60 000
extravilán
76
4 000 metry
ČVUT Praha
C.4
C. VÝVOJ INTRAVILÁNU V JÁDROVÉM ÚZEMÍ MĚSTA DĚČÍN
2001
Vývoj intravilánu jádrového území města Děčín - 2001
§ Legenda
0
intravilán
1 000
2 000
1 : 60 000
extravilán
77
4 000 metry
ČVUT Praha
C.5
C. VÝVOJ INTRAVILÁNU V JÁDROVÉM ÚZEMÍ MĚSTA DĚČÍN
2010
Vývoj intravilánu jádrového území města Děčín - 2010
§ Legenda
0
intravilán
1 000
2 000
1 : 60 000
extravilán
78
4 000 metry
ČVUT Praha
D D.1
D. FUNKČNÍ ČLENĚNÍ PLOCH MĚSTA DĚČÍN
Funkční členění ploch města Děčín 1968
Funkční členění jádrového území města Děčín v roce 1968
§ Legenda Intravilán
997 ha
Dopravní plochy
147 ha
Obytné plochy
647 ha
Ostatní plochy Rekreační plochy Výrobní plochy
Extravilán Dopravní plochy Obytné plochy Ostatní plochy Rekreační plochy Výrobní plochy
2 ha 19 ha 182 ha
6 141 ha
0
0 ha
1 000
2 000
1 : 60 000
14 ha 384 ha
4 000 metry
Vyhotovil Tomáš PODPĚRA v rámci bakalářské práce na Stavební fakultě ČVUT v Praze v roce 2012. Podkladová data: Územní plán města 2010, Ortofoto 1968.
5 741 ha 2 ha
79
ČVUT Praha
D.2
D. FUNKČNÍ ČLENĚNÍ PLOCH MĚSTA DĚČÍN
1980
Funkční členění jádrového území města Děčín v roce 1980
§ Legenda Intravilán
1 048 ha
Dopravní plochy
147 ha
Obytné plochy
675 ha
Ostatní plochy
3 ha
Rekreační plochy Výrobní plochy
Extravilán Dopravní plochy
22 ha 201 ha
6 091 ha
Obytné plochy
13 ha
Ostatní plochy
320 ha
Rekreační plochy Výrobní plochy
0
0 ha
1 000
2 000
1 : 60 000
4 000 metry
Vyhotovil Tomáš PODPĚRA v rámci bakalářské práce na Stavební fakultě ČVUT v Praze v roce 2012. Podkladová data: Územní plán města 2010, Ortofoto 1980.
5 756 ha 2 ha
80
ČVUT Praha
D.3
D. FUNKČNÍ ČLENĚNÍ PLOCH MĚSTA DĚČÍN
1989
Funkční členění jádrového území města Děčín v roce 1989
§ Legenda Intravilán
1 106 ha
Dopravní plochy
154 ha
Obytné plochy
711 ha
Ostatní plochy
6 ha
Rekreační plochy Výrobní plochy
Extravilán Dopravní plochy
28 ha 207 ha
6 033 ha
Obytné plochy
11 ha
Ostatní plochy
370 ha
Rekreační plochy Výrobní plochy
0
0 ha
1 000
2 000
1 : 60 000
4 000 metry
Vyhotovil Tomáš PODPĚRA v rámci bakalářské práce na Stavební fakultě ČVUT v Praze v roce 2012. Podkladová data: Územní plán města 2010, Ortofoto 1989.
5 650 ha 2 ha
81
ČVUT Praha
D.4
D. FUNKČNÍ ČLENĚNÍ PLOCH MĚSTA DĚČÍN
2001
Funkční členění jádrového území města Děčín v roce 2001
§ Legenda Intravilán
1 110 ha
Dopravní plochy
154 ha
Obytné plochy
726 ha
Ostatní plochy
7 ha
Rekreační plochy Výrobní plochy
Extravilán Dopravní plochy
26 ha 197 ha
6 029 ha
Obytné plochy
12 ha
Ostatní plochy
348 ha
Rekreační plochy Výrobní plochy
0
0 ha
1 000
2 000
1 : 60 000
4 000 metry
Vyhotovil Tomáš PODPĚRA v rámci bakalářské práce na Stavební fakultě ČVUT v Praze v roce 2012. Podkladová data: Územní plán města 2010, Ortofoto 2001.
5 666 ha 3 ha
82
ČVUT Praha
D.5
D. FUNKČNÍ ČLENĚNÍ PLOCH MĚSTA DĚČÍN
2010
Funkční členění jádrového území města Děčín v roce 2010
§ Legenda Intravilán
1 125 ha
Dopravní plochy
155 ha
Obytné plochy
738 ha
Ostatní plochy Rekreační plochy Výrobní plochy
Extravilán Dopravní plochy
7 ha 26 ha 199 ha
12 ha
Ostatní plochy
338 ha
Výrobní plochy
1 000
2 000
1 : 60 000
0 ha
Obytné plochy
Rekreační plochy
0
6 013 ha
4 000 metry
Vyhotovil Tomáš PODPĚRA v rámci bakalářské práce na Stavební fakultě ČVUT v Praze v roce 2012. Podkladová data: Územní plán města 2010, Ortofoto 2010.
5 661 ha 3 ha
83
Přehled vývoje změn ve funkčním využití území a v dopravní situaci
VE VZTAHU K REALIZACI DOPRAVNÍCH TRAS
84
Zdroj: vlastní zpracování
ČVUT Praha
ve vztahu k realizaci dopravních tras
E. PŘEHLED VÝVOJE ZMĚN VE FUNKČNÍM VYUŽITÍ ÚZEMÍ A V DOPRAVNÍ SITUACI
E
F
Přehled vývoje změn v krajinných prvcích ( UHDP ) a v dopravní
SITUACI VE VZTAHU K REALIZACI DOPRAVNÍCH TRAS
F. PŘEHLED VÝVOJE ZMĚN V KRAJINNÝCH PRVCÍCH ( UHDP ) A V DOPRAVNÍ
85
Zdroj: vlastní zpracování
ČVUT Praha
situaci ve vztahu k realizaci dopravních tras
Přehled vývoje změn v dopravní situaci a v realizaci dopravních
ČVUT Praha
G. PŘEHLED VÝVOJE ZMĚN V DOPRAVNÍ SITUACI A V REALIZACI DOPRAVNÍCH
G
tras
86
Zdroj: vlastní zpracování
TRAS