ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PRAHA 2014
Marie Zípková
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A GEOINFORMATIKA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZEMĚMĚŘICKÉ PRÁCE PŘI GEOFYZIKÁLNÍM PRŮZKUMU, LOKALITA ZTRACENÝ RYBNÍK, CHEBSKO
Vedoucí práce: Ing. Michal Seidl, Ph.D. Katedra speciální geodézie
Květen 2014
Marie Zípková
i
ii
ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce je určení souřadnic podrobných gravimetrických bodů. Na těchto bodech je prováděn geofyzikální průzkum – měření gravimetrie. Tento průzkum je prováděn v lokalitě přírodní rezervace Ztracený rybník na Chebsku Geofyzikálním ústavem AV ČR. V rámci bakalářské práce byly připraveny podklady pro měření, bylo provedeno zaměření geodetické sítě a podrobných bodů a byly spočteny souřadnice podrobných bodů. Geodetická síť byla zaměřena metodou GNSS pomocí přístrojů Trimble GeoXR a Trimble 5700 GPS Receiver, souřadnice podrobných bodů byly změřeny pomocí totální stanice Leica TCR403. Výsledkem této práce jsou souřadnice v systému WGS84, zobrazení UTM33 a výškový systém EMG96. Polohové souřadnice slouží ke snadnému nalezení podrobných bodů, výška podrobných bodů je důležitá pro další zpracování gravimetrických dat.
KLÍČOVÁ SLOVA Polygon, Trimble GeoXR, Trimble 5700 GPS Receiver, Leica TCR403.
ABSTRACT The aim of this work is to determinace the coordinates of detailed gravimetric points. On these points is carried aout geophysical survey – gravimetry measurements. This research is conducted by Institute of Geophysics AS CR, v. v. i. in locality „Ztracený rybník“ which is nature reserve in area Chebsko. In the thesis documents were prepared for the measurement, was determinated the position of geodetic network and coordinates of detailed points were calculated. Geodetic network was measured by using GNSS equipment Trimble GeoXR and Trimble 5700 GPS Receiver, the coordinates of detailed points was measured using total-station instrument Leica TCR403. The results of this work are the coordinates in the ETRS89-UTM. Position ase used to easily find detailed points, the height of detailed points is important for further processing gravimetric data. Results of this thesis are coordinates of points in systém WGS84, cartographic representation UTM33 and altitude system EMG96.
KEY WORDS Traverse, Trimble GeoXR, Trimble 5700 GPS Receiver, Leica TCR403.
iii
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Zeměměřické práce při geofyzikálním průzkumu, lokalita Ztracený rybník, Chebsko“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu zdrojů. V Praze dne ……………………..
…………….……………………… (podpis autora)
iv
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Michalovi Seidlovi, Ph.D. za pomoc při zpracování této práce a cenné připomínky. Dále bych chtěla poděkovat RNDr. Janu Mrlinovi, Ph.D. za poskytnuté fotografie. Na závěr bych ráda poděkovala svému příteli Janu Velíškovi za pomoc během měření.
v
Obsah 1 Úvod ................................................................................................................................................ 9 2 Příprava podkladů ......................................................................................................................... 10 3 Rekognoskace terénu .................................................................................................................... 11 4 Použité přístroje ............................................................................................................................ 12 4.1 Leica TCR403 .......................................................................................................................... 12 4.2 Trimble GeoXR........................................................................................................................ 14 4.3 Trimble 5700 GPS Receiver .................................................................................................... 15 5 Zaměření a stabilizace geodetické sítě.......................................................................................... 18 5.1 Postup měření ........................................................................................................................ 18 6 Zaměření podrobných bodů .......................................................................................................... 20 6.1 Průběh měření........................................................................................................................ 20 6.2 Potíže během měření ............................................................................................................. 21 7 Výpočty .......................................................................................................................................... 22 7.1 Výpočet souřadnic bodů měřické sítě zaměřených metodou GNSS ...................................... 22 7.2 Výpočet souřadnic podrobných bodů zaměřených pomocí polygonu .................................. 23 7.2 Výpočet souřadnic podrobných bodů zaměřených metodou GNSS ...................................... 29 8 Rozbor přesnosti ........................................................................................................................... 31 8.1 Rozbor přesnosti určení převýšení ......................................................................................... 31 9 Porovnání výšek ............................................................................................................................ 33 Závěr ................................................................................................................................................. 36 Zdroje ............................................................................................................................................... 39 Seznam příloh ................................................................................................................................... 40
8
ČVUT v Praze
ÚVOD
1 Úvod Tato bakalářská práce pojednává o zeměměřičských pracích při geofyzikálním průzkum v lokalitě Ztracený rybník, Chebsko. Cílem zeměměřičských prací bylo určení souřadnic v systému WGS84, zobrazení UTM33 a výškovém systému EMG96, dále nazývaném UTM33/EMG96, geodetické sítě a podrobných bodů s důrazem na přesné určení výšky a porovnání výšek naměřených a výšek z digitálního modelu terénu poskytovaného ČÚZK. Souřadnice bodů geodetické sítě byly určeny metodou GNSS, souřadnice podrobných bodů byly určeny pomocí dvou polygonů. Geofyzikální výzkum je prováděn panem RNDr. Janem Mrlinou Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie Věd ČR. Na zaměřených dočasně stabilizovaných gravimetrických podrobných bodech byl proveden geofyzikální výzkumměření gravimetrie. Toto měření slouží ke zjištění geologické skladby podloží na základě změn v naměřené tíži. Dostatečně přesná výška bodu je nutná pro správný výpočet topografických korekcí naměřených hodnot tíže na jednotlivých podrobných bodech.
9
ČVUT v Praze
PŘÍPRAVA PODKLADŮ
2 Příprava podkladů Pro účely měření bylo potřeba připravit pracovní mapu dané lokality. Pro orientaci v terénu postačila mapa ze serveru mapy.cz. Do této mapy byly vyznačeny směry, kudy by zhruba měly být vedeny polygonové pořady pro určení podrobných bodů. Tyto pořady měly být co možná nejrovnější, tzn. aby byl během měření držen stále stejný směr, a měly vést pokud možno kolmo na sebe a potkat se uprostřed zaměřované lokality. Dále bylo do mapy vyznačeno území, kde měly být body voleny ve vzdálenostech po 100 metrech, kde po 70 metrech a kde po 50 metrech. Nejhustěji měly být zaměřeny v blízkosti středu zaměřované lokality, uvnitř a okolo přírodní rezervace Ztracený rybník.
10
ČVUT v Praze
REKOGNOSKACE TERÉNU
3 Rekognoskace terénu Rekognoskaci terénu provedl jako první pan RNDr. Jan Mrlina Ph.D. Danou lokalitu navštívil a zjistil, kudy by bylo možno vést polygonové pořady. Bylo zohledněno hledisko průchodnosti terénu a také požadavek na přímost pořadů a jejich vzájemnou kolmost. Bylo například zjištěno, že lesem vede cesta, po které by se dal polygonový pořad vést, kde se nachází prostupné mýtiny, průseky apod. Další rekognoskace byla provedena pomocí ortofoto mapy během příprav na měření v kanceláři. Bylo použito ortofoto mapy ze serveru mapy.cz. Tento způsob rekognoskace je méně spolehlivý, než přímé zjišťování podmínek v terénu, mapy totiž mohou být i několik let staré.
11
ČVUT v Praze
POUŽITÉ PŘÍSTROJE
4 Použité přístroje Pro tuto bakalářskou práci byly použity totální stanice Leica TCR403 pro zaměření polygonových pořadů a Trimble geoXR a Trimble 5700 GPS Receiver pro určení souřadnic bodů geodetické sítě a několika podrobných bodů mimo polygonové pořady.
4.1 Leica TCR403 TCR403 firmy Leica Geosystems je vysoce kvalitní elektronická totální stanice určená pro práci ve stavebnictví. Přístroj je vhodný pro jednoduché konstrukční a vytyčovací práce. Přístroj má nekonečnou vertikální a horizontální ustanovku a laserovou olovnici. [1]
Obr. 4. 1 Totální stanice Leica TCR403
Obr. 4. 2 Měření s přístrojem Leica TCR403
12
ČVUT v Praze
POUŽITÉ PŘÍSTROJE
Tab. 4. 1 : Vybrané technické parametry přístroje Leica TCR403
Dalekohled Zvětšení dalekohledu
30x
Nejkratší délka zaostření
1.7 m Měření úhlů
Standartní odchylka přesnosti
0.001 gon
Rozlišení displeje
0.0005 gon Měření délek
Typ dálkoměru
infračervený
Standartní odchylka přesnosti (HR-Presne)
2 mm + 2 ppm
Rozlišení displeje
1 mm
13
ČVUT v Praze
POUŽITÉ PŘÍSTROJE
4.2 Trimble GeoXR Přístroj Trimble GeoXR je odolný síťový rover, který měří s vysokou přesností a je velmi flexibilní. V ruce nebo na výtyčce poskytuje Trimble GeoXR přesnost a rychlost zaručující rychlý a spolehlivý sběr dat. Ruční přijímač Trimble GeoXR je vybaven 220 kanálovým GNSS čipem sledující družice systému GPS a GLONASS a vnitřní dvoufrekvenční GNSS anténou. Pro práci mimo dosah datových sítí umožňuje přijímač sběr GNSS dat pro postprocessing v softwaru Trimble Business Center. [2]
Obr. 4. 3 : Trible GeoXR
Tab. 4. 2 : Vybrané technické parametry přístroje Trimble GeoXR
Přesnost kinematické metody Poloha
13 mm + 1 ppm RMS
Výška
20 mm + 1 ppm RMS
14
ČVUT v Praze
POUŽITÉ PŘÍSTROJE
4.3 Trimble 5700 GPS Receiver Trimble 5700 GPS Receiver je GPS přijímač, který je určen pro geodetické práce. Přijímač je vybaven jednodotykovým protokolováním pro snadné použití a pěti LED diodami pro možnost sledování průběhu měření a také kapacity baterie. Přijímač 5700 přijímá informace o poloze satelitů na frekvenci L1 i L2 a poskytuje přesné údaje o poloze pro geodetické práce. Data ukládá přijímač na interní CompactFlash kartu a umožňuje přístup k datům přes sériové nebo USB porty. [4] Jedná se o starší typ přístroje, rokem výroby 2001. Tento přijímač neposkytuje přesnou polohu, pouze měří data a ukládá je na flash disk pro postprocessing. Aby přístroj poskytoval přesnou polohu, je třeba za příplatek integrovat modul RTK přímo do přijímače. V našem případě jsme RTK modul měli a mohli jsme tudíž měřit přesnou polohu metodou RTK. K tomuto měření je potřeba mít k dispozici ještě referenční stanici, která je umístěna na vhodné místě v blízkosti místa měření. Data z této stanice mohou být přenášena buď externě přímo do řídící jednotky TSC1 nebo pomocí radiového spojení přímo do přijímače technologií TRIMTALK, jako tomu bylo v našem případě. Radiové vlny byly přijímány pomocí prutové antény do přijímače umístěného na zádech. Ten také přijímal data získaná měřením s anténou Zephyr a shromažďovaná v TSC1 řídící jednotce, která byla namontována na výtyčku společně s anténou Zephyr. TSC1 je řídící jednotka, ve které je nainstalován software Trimble Survey Controller. Tento software ukládá body, ovládá vytyčování, provádí řadu výpočtů, slouží ke konfiguraci potřebných parametrů přijímače a umožňuje obousměrný přenos dat.
15
ČVUT v Praze
POUŽITÉ PŘÍSTROJE
Obr. 4. 4 : Trimble 5700 GPS Receiver
Obr. 4. 5 Referenční stanice
16
ČVUT v Praze
POUŽITÉ PŘÍSTROJE
Tab. 4. 3 : Vybrané technické parametry přístroje Trimble 5700 GPS Receiver
Přesnost kinematické metody RTK mode – Synchronized (doba inicializace 0,5-2,5 s) Poloha
10 mm + 1 ppm
Výška
20 mm + 2 ppm
RTK mode – Low Latency (doba inicializace 0,02 s) Poloha
20 mm + 2 ppm
Výška
30 mm + 2 ppm
17
ČVUT v Praze
ZAMĚŘENÍ A STABILIZACE GEODETICKÉ SÍTĚ
5 Zaměření a stabilizace geodetické sítě Geodetická síť byla zaměřena metodou GNSS. Byly použity přístroje Trimble GeoXR a Trimble 5700 GPS Receiver. Pro měření bylo použito obou těchto přístrojů, protože byly předpokládány potíže s měřením s Trimble GeoXR, který potřebuje přijímat online data. Daná lokalita se nachází v těsné blízkosti státních hranic s Německem a z tohoto důvodu je tam bohužel špatné pokrytí signálem pro mobilní internet. Přístroj Trimble 5700 GPS Receiver internetovou síť k měření nepotřebuje. Body geodetické sítě byly vybírány tak, aby vyhovovaly měření metodou GNSS, aby bylo možno na ně souřadnicově připojit měřené polygonové pořady. Aby vyhovovaly měření metodou GNSS, byly body umisťovány na místa, kde byla předpokládána dobrá viditelnost družic, tzn. na místa s velkým výhledem na nebe, bez větších překážek okolo, například mýtiny, křižovatka cest apod. Jako body geodetické sítě byly zaměřeny některé body na konci a začátku obou polygonových pořadů a také v průběhu obou pořadů.
5.1 Postup měření Pokud to bylo možné, bylo měřeno pomocí přístroje Trimble geoXR. Tento přístroj počítá souřadnice pomocí fázového měření, metodou RTK. Během měření se připojuje na internet a získává online RTK data z referenčních stanic. Při našem měření byla získávána RTK data ze sítě referenčních stanic CZEPOS, které provozuje Zeměměřický ústav nebo VRS Now, které provozuje firma Trimble. Pro měření s tímto přístrojem je tedy potřeba mít dobré připojení na internet a dobrý příjem signálu z co nejvíce družic. K našemu měření jsme přijímali signál z družic GPS a přístroj Trimble GeoXR i družice GLONASS. Připojení k internetu bylo zajištěno přes mobilní telefon přes síť operátora O2. Bohužel tato síť v blízkosti hranic často vypadávala. V takovém případě byl ještě použit telefon pana inženýra Seidla, který se připojoval na mobilní síť operátora Vodafone. Pokud ani druhý operátor neměl dosti kvalitní pokrytí, musel být změřen bod pomocí Trimble 5700
GPS Receiver nebo nebyl změřen vůbec. Přístroj Trimble 5700 GPS Receiver nepotřebuje přijímat online RTK data přes internet, ale přijímá data ze své vlastní referenční stanice. Tato stanice je součástí sady a vysílá RTK data pomocí radia. Stanici je třeba umístit na vhodné místo pokud možno nejvyšší v okolí, aby radiové vlny nic nerušilo. Přijímač radiových vln byl integrovaný za příplatek přímo do přijímače Trimble 5700 GPS 18
ČVUT v Praze
ZAMĚŘENÍ A STABILIZACE GEODETICKÉ SÍTĚ
Receiver, který nosí měřič s sebou na zádech. Řídící jednotka je potom propojen kabelem s přijímačem a dalším kabelem s anténou, která je umisťována na výtyčce na zaměřovaný bod. Bohužel ne vždy se podařilo radiové vlny přijímat, a to z důvodu nedostatečně silného signálu (členitost, porost). Proto se někdy nepodařilo změřit požadované body ani pomocí tohoto přístroje. Problém byl také s nalezením vhodného umístění pro body měřené pomocí GNSS kvůli dobré dostupnosti signálu z co nejvíce družic. Terén v dané lokalitě je totiž dost zalesněný a případné mýtiny, které bylo vidět na ortofoto mapě, byly bohužel již několik let staré a neprostupné kvůli vzrostlým stromkům. Pokud se bod podařilo změřit, měření bylo opakováno v různé denní doby kvůli různé konfiguraci družic. Body byly stabilizovány buď pomocí dřevěných kolíků, stejně jako podrobné body, nebo byl použit nastřelovací hřebík anebo část mezníku používaného pro stabilizaci bodu vlastnické hranice.
19
ČVUT v Praze
ZAMĚŘENÍ A STABILIZACE GEODETICKÉ SÍTĚ
6 Zaměření podrobných bodů Body na dvou hlavních profilech vedených skrz danou lokalitu byly zaměřeny pomocí dvou polygonů P1 a P2. Bylo měřeno pomocí totální stanice Leica TCR403. Měřeny byly polygonové pořady vetnuté. Bylo měřeno vždy tam a zpět, v obou polohách dalekohledu, v jedné skupině, některé body byly zaměřeny bočně. Díky měření tam a zpět mohla být porovnána naměřená převýšení, díky měření v obou polohách byly odstraněny osové chyby přístroje a zvýšena přesnost určení horizontálního a vertikálního úhlu. Délky byly měřeny šikmé.
6.1 Průběh měření V nastavení dálkoměru byly zadány atmosférické podmínky (teplota, tlak) a také používaný hranol. V přístroji byla také nastavena maska, což znamená, že byly nastaveny hodnoty, které se mají po měření exportovat. Měření měla být původně ukládána do jiného „jobu“ pro každý den, bohužel měřička opomněla druhý den nastavit nový „job“, proto jsou měření zaznamenána ve dvou souborech. Správné místo pro bod používaný k měření gravimetrie je co nejvíce plochý prostor, ne v blízkosti příkopů nebo jiných prudkých změn tvaru půdy ale také měly být umístěny stále v jednom směru. Dodržení podmínky, že mají být body umisťovány stále v jednom směru bohužel nebylo vždy možné a to z důvodu neprostupného terénu, hlavně v oblasti přírodní rezervace Ztracený rybník a také z důvodu kvality půdy. V některých částech dané lokality byla půda také velmi měkká, ale bylo třeba body umisťovat do co nejpevnějšího terénu, jinak na bodě nebylo možno měřit. Pevný terén je důležitý, aby se přístroj v průběhu měření nepropadal a aby se nepohyboval, když kolem například projde figurant. Kvůli udržení směru bylo někdy potřeba odstranit porost, který překážel mezi dvěma body. Umístění v prostoru s co nejmenšími změnami tvaru půdy bylo dodržováno, jak nejlépe to šlo, pokud to umožnil terén. Podrobné gravimetrické body byly dočasně stabilizovány pomocí doma vyrobených kolíků z vrbového dřeva a signalizovány pomocí spreje, kterým byly označeny na zemi a také pomocí fáborků vytvořených z výstražné pásky červenobílé barvy. Na tyto fáborky bylo příležitostně napsáno číslo daného bodu. Přímo na kolíku byl vyznačen bod, na kterém bylo měřeno pomocí tečky zakreslené lihovým fixem. 20
ČVUT v Praze
ZAMĚŘENÍ A STABILIZACE GEODETICKÉ SÍTĚ
V prvním polygonu bylo zaměřeno třicet podrobných bodů, v druhém polygonu P2 bylo zaměřeno dvacet devět podrobných bodů Pořad P1 byl souřadnicově připojen na body 16, 1772, 109 a bod 228 z profilu P2, které byly změřeny metodou GNSS a pouze polohově na trigonometrický bod 000911220030, pracovně nazývaný 1003, protože výšky u trigonometrických bodů jsou nespolehlivé. Polygonový pořad P2 byl souřadnicově připojen na body 219, 12, 2332 a 10. Pořad P1 je dlouhý zhruba 1200 metrů a pořad P2 je dlouhý zhruba 1300 metrů.
6.2 Potíže během měření Během měření se vyskytly potíže na některých bodech. Tyto problémy vznikly kvůli terénu v oblasti přírodní rezervace Ztracený rybník. Půda v některých částech rezervace je velmi měkká a kvůli dešťům během noci na druhý den a během třetího dne byla velmi promočená a tím pádem ještě měkčí. Na některých bodech proto nastal problém, když měřička obešla stroj po měření na bod zpět a chtěla měřit na bod vpřed. Ve velmi měkké půdě se kvůli přenesení váhy přístroj natolik pohnul, že nebylo možné dál měřit, protože byl příliš vychýlen kompenzátor. Po zkušebním urovnání kompenzátoru se výška přístroje změnila až o 5 milimetrů, proto byl jeden tento bod zaměřen bočně, z dalších dvou bodů bylo měřeno pouze na bod zpět. Díky tomu, že jeden z bodů, ze kterých bylo měřeno pouze jedním směrem, patřil zároveň do obou polygonů, bylo možno dopočítat všechny souřadnice.
Obr. 6. 1 Terén 21
ČVUT v Praze
VÝPOČTY
7 Výpočty Souřadnice podrobných bodů zaměřených pomocí polygonu byly spočteny v programu Groma. Souřadnice naměřené metodou GNSS byly zprůměrovány z opakovaného měření.
7.1 Výpočet souřadnic bodů měřické sítě zaměřených metodou GNSS Většina podrobných bodů zaměřených metodou GNSS a GNSS s radiem byla měřena vícekrát pro zvýšení přesnosti určení souřadnic bodu. Z těchto vícekrát naměřených souřadnic byl spočten aritmetický průměr. Body č. 4 a č. 2332 se bohužel podařilo změřit pouze jednou, měření na bodě č. 5 bylo vyřazeno pro nízkou dosaženou přesnost. Naměřené hodnoty i spočtené výsledné souřadnice jsou uvedeny v Tab. 7.1. Tab. 7. 1 : Výpočet souřadnic bodů měřické sítě zaměřených metodou GNSS Naměřené hodnoty
průměr
Číslo bodu
10
12
16
109
219 1172 2332
Y
X
Z
897564,486
1012560,317
557,675
897564,484
1012560,342
557,653
897930,354
1011389,240
608,223
897930,348
1011389,245
608,167
897930,333
1011389,204
608,213
897377,101
1011811,047
604,457
897377,106
1011811,082
604,518
898504,883
1011745,162
604,918
898504,875
1011745,156
604,864
898504,875
1011745,151
604,865
897936,701
1011383,767
608,482
897936,695
1011383,759
608,482
898025,092
1011772,249
571,601
898025,105
1011772,245
571,596
897720,303
1012059,607
587,571
22
Y
X
Z
897564,485
1012560,330
557,664
897930,345
1011389,230
608,201
897377,104
1011811,065
604,488
898504,878
1011745,156
604,882
897936,698
1011383,763
608,482
898025,099
1011772,247
571,599
897720,303
1012059,607
587,571
ČVUT v Praze
VÝPOČTY
7.2 Výpočet souřadnic podrobných bodů zaměřených pomocí polygonu Data naměřená totální stanicí Leica TC403 byla vyexportována pomocí programu Leica GeoOffice Tools ve formátu GSI. Tato data obsahovala informace o každém bodě, zdali se jedná o stanovisko nebo měřený bod, číslo každého bodu, dále naměřený horizontální úhel, zenitový úhel, šikmou délku, výšku signálu a výšku stanoviska. V programu Groma byly nejdříve nastaveny jednotky úhlů grády, jednotky délek metry a počet desetinných míst u souřadnic, výšky a délky na 3 desetinná místa a u úhlu na 4 desetinná místa. Dále byl nastaven typ záznamníku Leica, formát záznamníku GSI a jako úhlové jednotky byly nastaveny grády. Potom bylo nastaveno, aby byly nabízeny jako orientace všechny body o známých souřadnicích. Následně byl otevřen GSI soubor s měřenými daty. Program Groma automaticky převedl měřenou šikmou délku na délku vodorovnou. Ihned po otevření souboru byl uložen jako soubor pod jiným jménem, aby byl původní soubor zachován. Poté musel být zápisník opraven o chyby vzniklé během měření. Tyto chyby byly zaznamenány a v zápisníku úspěšně opraveny. Následně byl záznamník zpracován pomocí funkce „Zpracování záznamníku“. Nejprve bylo zpracováno měření v obou polohách dalekohledu, pak byla vypočtena převýšení, ta byla poté redukována na spojnice stabilizačních značek a nakonec byly zpracovány obousměrně měřené délky a převýšení. Toto zpracování proběhlo ihned po měření, aby bylo možné zjistit případné hrubé chyby. Bylo zjištěno, že měření na stanovisku č. 111 je chybné, protože rozdíl mezi měřením v první a druhé poloze překračoval 0,0500 g. Dále bylo zjištěno, že tři rozdíly mezi spočteným převýšením tam a zpět byly větší než 1 cm. Zjištěné rozdíly jsou uvedeny v Tab. 7.2. Tab. 7. 2 : Rozdíly v převýšení tam a zpět Rozdíl mezi Převýšení mezi body
spočteným převýšením tam a zpět [mm]
235-236
16
218-217
14
226-225
13 23
ČVUT v Praze
VÝPOČTY
Bohužel z časových důvodů bylo přeměřeno jen převýšení mezi body 235 a 236 a měření na stanovisku 111. Nově naměřené hodnoty byly zařazeny do záznamníků místo chybných. Následně bylo potřeba redukovat naměřené délky do nulové hladiny a do křovákova zobrazení. Běžně tato redukce v programu Groma probíhá tak, že se pomocí funkce „Křovák“, do které se vloží některé souřadnice z dané oblasti, vypočte měřítko, které se nastaví jako aktivní a tímto měřítkem se automaticky přenásobí délky ve všech nově otevřených zápisnících. Bohužel, toto se po otevření zápisníků nestalo, délky zůstaly stále stejné. Po mnoha pokusech byl použit jiný způsob a to hromadná změna délek. Nyní byl zápisník připraven pro výpočty. Nejprve byly vypočteny souřadnice ve vlastní soustavě. Pro polygon P2 proběhly výpočty bez problémů. Pomocí funkce „Polární metoda dávkou“ byly vypočteny souřadnice ve vlastní soustavě. Jako počátek soustavy byl zvolen bod č. 10 se souřadnicemi Y=0, X=0, Z=0, další bod č. 240 měl souřadnice Y=0, X=délka mezi body 10 a 240, Z= převýšení mezi body 10 a 240. Potom byly vypočteny souřadnice podrobných bodů v S-JTSK pomocí shodnostní transformace. Jako identické body byly použity body 219, 12, 2332 a 10. Během porovnávání výšek z I. a II. souřadnicové soustavy bylo ale bohužel zjištěno, že na bodě č. 2332 je nejspíše nepřesně změřená výška, proto byla transformace provedena bez toho, aby bod č. 2332 byl zařazen jako identický. Souřadnicové opravy na identických bodech jsou uvedeny v Tab. 7.3, transformační klíč je uveden v Tab. 7.4. U identických bodů byly spočteny i nové souřadnice Z, které byly uloženy. Z rozdílů mezi naměřenou výškou a nově spočtenou výškou ve vlastní soustavě na identických bodech byl spočten aritmetický průměr a souřadnice Z u všech bodů polygonu byla o tuto hodnotu opravena. Tak byly spočteny výšky u všech podrobných bodů spočtených pomocí polygonu P2. Rozdíly v souřadnici Z mezi naměřenou výškou a výškou z vlastní soustavy jsou uvedeny v Tab. 7.5.
24
ČVUT v Praze Tab. 7. 3 : Souřadnicové opravy na identických bodech polygonu P2
VÝPOČTY
Oprava souřadnice X vX
Identický bod
Oprava souřadnice Y vY [m]
10
0.004
-0.014
12
0.003
0.021
219
-0.007
-0.007
Výběrová směrodatná
mY
mX
0.006
0.018
[m]
odchylka souřadnic √
∑
Tab. 7. 4 : Transformační klíč pro body polygonu P2
Rotace
-164.0492
Měřítko
1.000000000000
Souřadnice těžiště
Y [m]
X [m]
I.
897810.509
1011777.774
II.
210.980
792.737
Soustava
Tab. 7. 5 : Rozdíly souřadnice Z na identických bodech
Bod
Souřadnice Z v soustavě I
Souřadnice
Rozdíl mezi souř.
Z v soustavě II
Z v soustavě I a II [m]
219
608.482
50.839
557.643
12
608.201
50.573
557.628
10
557.664
0.000
557.664
Průměrný rozdíl
557.701
25
ČVUT v Praze
VÝPOČTY
Výpočet souřadnic bodů v polygonu P1 byl komplikovanější a to proto, že na dvou bodech bylo možno měřit pouze směrem zpět. Proto byl polygon pomyslně rozdělen na dvě části. První část od bodu 109 po bod 122 a druhá část od bodu 16 po bod 123. Nejprve byly vypočteny souřadnice první části polygonu ve vlastní soustavě funkcí „Polární metoda dávkou“. Jako počátek vlastní soustavy byl zvolen bod 109, dalšímu bodu č. 110 byly přiděleny souřadnice Y=0, X=délka mezi body 110 a 109, Z= převýšení mezi body 110 a 109. Souřadnice byly spočteny do bodu 122. Tento bod je zároveň bodem 228 z polygonu P2. Souřadnice v soustavě S-JTSK byly spočteny pomocí shodnostní transformace souřadnic. Jako identické body byly vybrány body č. 109,1003,1172 228 (číslo bodu 122 bylo změněno na 228). Souřadnicové opravy na identických bodech jsou uvedeny v Tab. 7.6. Transformační klíč je uveden v Tab. 7.7. U identických bodů byly spočteny i nové souřadnice Z, které byly uloženy. Z rozdílů mezi naměřenou výškou a nově spočtenou výškou ve vlastní soustavě na identických bodech byl spočten aritmetický průměr a souřadnice Z u všech bodů polygonu byla o tuto hodnotu opravena. Tak byly spočteny výšky u všech podrobných bodů měřených pomocí polygonu P2. Rozdíly v souřadnici Z mezi naměřenou výškou a výškou z vlastní soustavy jsou uvedeny v Tab. 7.8 Tab. 7. 6 : Souřadnicové opravy na identických bodech polygonu P1, část 1
Oprava souřadnice X vX
Identický bod
Oprava souřadnice Y vY [m]
109
-0.009
-0.012
228
0.022
-0.008
1003
0.003
0.017
1172
-0.016
0.003
Výběrová směrodatná
mY
mX
0.017
0.013
[m]
odchylka souřadnice √
∑
26
ČVUT v Praze
VÝPOČTY
Tab. 7. 7 : Transformační klíč pro body polygonu P1, část 1
Rotace
91.9206
Měřítko
1.000000000000
Souřadnice těžiště
Y [m]
X [m]
I.
898149.787
1011754.461
II.
-35.727
353.421
Soustava
Tab. 7. 8 : Rozdíly souřadnice Z na identických bodech
Souřadnice Bod
Z v soustavě I
Souřadnice
Rozdíl mezi souř.
Z v soustavě II
Z v soustavě I a II [m]
1172
571.599
-33.279
604.878
109
604.882
0.000
604.882
228
570.587
-34.248
604.835
průměr
604.865
Poté byly spočteny souřadnice bodů ve druhé části polygonu ve vlastní soustavě funkcí „Polární metoda dávkou“. Nyní bylo potřeba vypočítat souřadnice bodu 123. Tyto souřadnice byly vypočteny protínáním z délek. Ze souřadnic ve vlastní soustavě druhé části polygonu byla vypočtena délka z bodu 16 na bod 123. Délka z bodu 122 neboli z bodu 228 na bod 123 byla měřena. Souřadnice bodů 122 neboli 228 a 16 byly známy v soustavě S-JTKS. Byl založen nový zápisník měření, nazvaný protínání z délek. Do zápisníku byla zapsána měření ze dvou stanovisek, bodů č. 16 a 228. Délka z bodu 16 na bod 123 byla spočtena jako 418,981 m, délka z bodu č. 228 na bod č. 123 byla naměřena jako 23,661 m. Poté byla zvolena výpočetní funkce „Protínání z délek“. Jako levé stanovisko byl zadán bod č. 228, jako pravé stanovisko byl zadán bod č. 16 a byly spočteny souřadnice bodu č. 123 v soustavě SJTSK. Tento bod byl přidán do seznamu souřadnic první části polygonu vypočtených 27
ČVUT v Praze
VÝPOČTY
transformací. Souřadnice Z tohoto bodu byla vypočtena pomocí převýšení mezi body 122 a 123 vypočteného ze zápisníku. Následně byla provedena shodnostní transformace bodů z druhé části polygonu. Jako identické body byly určeny body 16 a 123. Souřadnicové opravy na identických bodech jsou uvedeny v Tab. 7.9. Transformační klíč je uveden v Tab. 7.10. U identických bodů byly spočteny i nové souřadnice Z, které byly uloženy. Z rozdílů mezi naměřenou výškou a nově spočtenou výškou ve vlastní soustavě na identických bodech byl spočten aritmetický průměr a souřadnice Z u všech bodů polygonu byla o tuto hodnotu opravena. Tak byly spočteny výšky u všech podrobných bodů spočtených pomocí polygonu P2. Rozdíly v souřadnici Z mezi naměřenou výškou a výškou z vlastní soustavy jsou uvedeny v Tab. 7.11. Tab. 7. 9 : Souřadnicové opravy na identických bodech polygonu P1, část 2
Oprava souřadnice X vX
Identický bod
Oprava souřadnice Y vY [m]
16
0.000
0.000
123
0.000
0.000
Výběrová směrodatná
mY
mX
0.000
0.000
[m]
odchylka souřadnic √
∑
Tab. 7. 10 : Transformační klíč pro body polygonu P1, část 2
Rotace
268.5567
Měřítko
1.000000000000
Souřadnice těžiště
Y [m]
X [m]
I.
897586.206
1011798.842
II.
-88.367
189.906
Soustava
28
ČVUT v Praze
VÝPOČTY
Tab. 7. 11 : Rozdíly souřadnice Z na identických bodech
Rozdíl mezi souř.
Souřadnice
Souřadnice
Z v soustavě I
Z v soustavě II
16
604.488
0.000
604.488
123
570.403
-34.047
604.450
Bod
Z v soustavě I a II [m]
průměr
604.496
7.3 Výpočet souřadnic podrobných bodů zaměřených metodou GNSS Bylo potřeba zaměřit i některé body mimo oba polygony. Pro zaměření těchto bodů byla využita technologie GNSS. Měření tímto způsobem již bylo popsáno dříve. Tab. 7. 12 : Výpočet souřadnic podrobných bodů zaměřených metodou GNSS Naměřené hodnoty
průměr
Číslo bodu Y
X
Z
898385.654
1011921.442
598.965
898385.726
1011921.456
599.093
898050.089
1011678.579
574.249
898050.102
1011678.556
574.258
897604.159
1012023.658
599.547
897604.178
1012023.664
599.573
4
897964.119
1011973.45
14
898272.36
1012026.95
11 15 17
Y
X
Z
898385.690
1011921.449
599.029
898050.096
1011678.568
574.254
897604.169
1012023.661
599.560
573.365
897964.119
1011973.45
573.365
597.705
898272.36
1012026.95
597.705
Všechny spočtené souřadnice jsou uvedeny v tabulkách v příloze.
29
ČVUT v Praze
VÝPOČTY
Výška identických bodů byla ponechána původní, zaměřená metodou GNSS. Rozdíly mezi výškou z vlastní soustavy posunutou o průměrnou hodnotu rozdílu výšek na identických bodech a výškou změřenou metodou GNSS jsou uvedeny v tabulce Tab. 7.13. Tab. 7. 13 : Rozdíly výšek
Výška z vlastní soustavy posunutá
Číslo bodu
o průměrnou
Výška změřená
hodnotu rozdílu
metodou GNSS [m]
výšek na
Rozdíl (v absolutní hodnotě) [m]
identických bodech [m] 10
557,664
557,645
0,019
12
608,201
608,218
0,017
219
608,482
608,484
0,002
109
604,882
604,865
0,017
1172
571,599
571,586
0,013
16
604,488
604,469
0,019
30
ČVUT v Praze
ROZBOR PŘESNOSTI
8 Rozbor přesnosti 8.1 Rozbor přesnosti určení převýšení V našem případě máme převýšení měřeno pokaždé dvakrát a všechny dvojice mají stejnou přesnost. Do výpočtu zavedeme rozdíl d měřených hodnot
a
Skutečnou
hodnotu rozdílu, tj. nulu zde výjimečně známe a můžeme proto pro charakteristiku přesnosti (střední chybu rozdílu) použít vzorce používající skutečné chyby. Konkrétně:
√
⌈
⌉
Dále určujeme tyto střední chyby: Střední empirickou chybu jednoho měření ve dvojici (ze zákona hromadění chyb) : ⇒
√
Střední empirickou chybu aritmetického průměru měření dvojice (též aplikací zákona hromadění chyb na vzorec ̅
): ⇒
̅
̅
√
Střední empirická chyba celé vyrovnané tratě, skládající se z n dvojic se opět odvodí ze zákona hromadění chyb: ̅√
[ ]̅
[3]
Tab. 8. 1 :Vypočtené střední chyby [m] pro polygon P1 0.005 0.003 ̅
0.002
[ ̅]
0.008
31
ČVUT v Praze ROZBOR PŘESNOSTI Tab. 8. 2 :Vypočtené střední chyby [m] pro polygon P2 0.008 0.006 ̅
0.004
[ ̅]
0.019
32
ČVUT v Praze
POROVNÁNÍ VÝŠEK
9 Porovnání výšek Pro výpočet topografických korekcí (změna tíže způsobená tvarem terénu) gravimetrických měření je nutné znát nejen výšku vlastního bodu ale i tvar okolního terénu. Jeho tvar byl získán z dat ČÚZK. Bylo provedeno ověření přesnosti tohoto modelu porovnáním výšky modelu a výšky zaměřeného gravimetrického bodu v programu Atlas DMT 5.( http://www.atlasltd.cz/atlas-dmt.html). Výsledky byly znázorněny formou řezů v Obr. 9.1 a Obr. 9.2. maximální odchylka je 1,26 m na bodě č.1281.
33
ČVUT v Praze
POROVNÁNÍ VÝŠEK
Obr. 9. 1 : Porovnání výšek - Polygon P1
34
ČVUT v Praze
POROVNÁNÍ VÝŠEK
Obr. 9. 2 : Porovnání výšek - Polygon P2 35
ČVUT v Praze
ZÁVĚR
10 Transformace souřadnic Souřadnice vypočtené v S-JTSK a Bpv bylo potřeba transformovat do systému UTM33/EMG96 programem cs2cs z knihovny PROJ.4 ( http://trac.osgeo.org/proj/). Dokumentace příkazu programu cs2cs: PROJ_LIB=nad src/cs2cs -f "%.2f" -I +proj=utm +zone=33 +ellps=GRS80 +geoidgrids=egm96_15.gtx +towgs84=0,0,0 +to +proj=krovak +ellps=bessel +nadgrids=table_yx_3_v1202_c1 +geoidgrids=CR-2005_v1005_average.gtx ../../_D/_fsv/bakalarske_prace/2014_zipkova/VSECHNY_BODY_jtsk_bpv.xye > ../../_D/_fsv/bakalarske_prace/2014_zipkova/VSECHNY_BODY_UTM33_EMG96.xye Výsledné souřadnice jsou v příloze.
36
ČVUT v Praze
ZÁVĚR
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo spočítat souřadnice podrobných gravimetrických bodů určených k měření gravimetrie v rámci geofyzikálního průzkumu prováděného v lokalitě přírodní rezervace Ztracený rybník na Chebsku. Před samotným měřením proběhly přípravy k měření a rekognoskace terénu. Nejprve byly zaměřeny body geodetické sítě, následně byly změřeny podrobné body. Body geodetické sítě byly změřeny metodou GNSS pomocí přístrojů Trimble GeoXR a Trimble 5700 GPS Receiver, souřadnice podrobných bodů byly zaměřeny totální stanicí Leica TCR403. Následné výpočty byly provedeny v programu Groma, kde byly vypočteny souřadnice podrobných bodu v systémech S-JTSK a Bpv. Transformace do systému UTM33/EMG96 byla provedena v programu Proj.4. Dále byla spočtena přesnost určení souřadnic a spočtené výšky bodů byly porovnány s daty z ČÚZK. V průběhu zpracování se objevily některé obtíže. Při rekognoskaci terénu bylo nahlíženo do ortofoto map serveru mapy.cz. Během měření ale bylo zjištěno, že mapy jsou již několik let staré a na nich zobrazené mýtiny již byly zarostlé a tím pádem neprostupné a nepoužitelné k měření. Používat ortofoto mapy k rekognoskaci terénu tedy není ideální způsob, ale bohužel nebyla jiná možnost z důvodu vzdálenosti lokality. Během měření se vyskytly potíže s prací na velmi měkké půdě, která ještě provlhla kvůli dešťům a také s těžko prostupným terénem, hlavně v přírodní rezervaci Ztracený rybník. Na některých stanoviscích nebylo možno ani otočit stroj pro měření zpět po měření zpět. Kompenzátor se totiž již kvůli tomuto pohybu vychýlil a nebylo možno pokračovat v měření, jelikož byl kladen důraz na přesné měření výšek bodů. Pokud to bylo možné, byly takovéto body zaměřeny bočně. U dvou bodů to nebylo možné, proto na nich bylo měřeno pouze tam. Jeden tento bod náležel do obou polygonů, proto bylo možné všechny souřadnice dopočítat.
37
ČVUT v Praze
ZÁVĚR
Během výpočtů jsme se mohli přesvědčit, že ani v dnešní době nelze očekávat bezproblémové použití technologie GNSS v zarostlém terénu se slabým signálem GSM. I když například přístroj vypočetl přesnost určení výšky lepší než dva centimetry, při opětovném zaměření bodu byla naměřena výška lišící se v řádu desítek centimetrů. Výstupem jsou souřadnice podrobných bodů i bodů geodetické sítě, spočtená přesnost určení souřadnic a porovnání spočtených výšek bodů s daty z ČÚZK.
38
ČVUT v Praze
ZDROJE
Zdroje [1] Leica- TPS400 7 410C – User_V2.0_Ceska Dostupné z
[2] 022543-536C-CZE_GeoXR_DS_0413_LR Dostupné z: [3] HAMPACHER, M. a RADOUCH, V. Teorie chyb a vyrovnávací počet 10, Skriptum FSv ČVUT, 1. vydání, Praha 1997 [4] 5700 GPS Receiver User Guide Dostupné z: [5] . Mapy.cz [online]. Dostupné z: [6] Trimble Survey Controller User Guide Dostupné z: < http://www.ngs.noaa.gov/corbin/class_description/controllerv10UserGuide.pdf>
39
ČVUT v Praze
SEZNAM PŘÍLOH
Seznam příloh A Souřadnice .................................................................................................................................... 41 A.1 Souřadnice v systémech S-JTSK a Bpv .................................................................................. 41 A.2 Souřadnice v systému ETRS89-UTM ..................................................................................... 43 B Mapy ............................................................................................................................................. 45 B.1 Zobrazení dané lokality na území ČR .................................................................................... 45 B.2 Mapa bodů v měřítku 1:10 000 ............................................................................................. 46 B.3 Detailní mapy ........................................................................................................................ 47 C Seznam obrázků a tabulek ............................................................................................................ 49 C.1 Seznam obrázků..................................................................................................................... 49 C.2 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 49 D Obsah přiloženého CD .................................................................................................................. 51
40
ČVUT v Praze
SOUŘADNICE
A Souřadnice A.1 Souřadnice v systémech S-JTSK a Bpv Tab. A. 1: Souřadnice S-JTSK a Bpv polygonu P1 Číslo bodu 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 1003 1171 1172 5001 9 16 17 123 124 125 126 127 128 129 130 131 1281 1282
Y 898504.878 898412.707 898341.334 898274.029 898217.136 898167.493 898110.117 898075.610 898016.080 897957.094 897917.756 897875.067 897840.673 897810.099 898259.070 898016.633 898025.099 898282.315 897363.836 897377.104 897429.486 897795.307 897743.500 897703.682 897661.231 897605.876 897489.543 897453.872 897403.296 897263.072 897549.552 897495.488
X 1011745.156 1011756.930 1011762.519 1011759.793 1011770.819 1011765.029 1011786.689 1011796.781 1011779.976 1011765.218 1011750.879 1011732.225 1011762.414 1011768.152 1011732.290 1011774.145 1011772.247 1011746.332 1011831.675 1011811.065 1011782.859 1011786.619 1011775.554 1011757.476 1011765.244 1011781.395 1011798.773 1011787.644 1011796.963 1011810.462 1011789.802 1011797.017
41
Z 604.865 610.645 608.017 606.898 603.943 597.392 579.500 572.803 570.600 570.531 570.541 571.075 570.571 570.587 608.017 570.786 571.599 609.049 604.368 604.488 604.471 570.422 570.811 571.288 572.717 577.842 597.176 598.589 602.541 614.613 587.196 596.545
ČVUT v Praze
SOUŘADNICE
Tab. A. 2 : Souřadnice v S-JTSK a Bpv bodů polygonu P2 Číslo bodu 3 5 10 12 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 2331 2332
Y 897613.680 897929.199 897564.485 897930.345 898087.641 898026.108 897975.109 897936.698 897909.876 897899.759 897879.728 897861.017 897850.154 897849.820 897859.556 897837.899 897810.099 897786.988 897784.097 897782.280 897790.200 897785.409 897798.621 897765.892 897687.319 897624.731 897652.052 897677.723 897621.479 897802.307 897720.262
X 1012290.110 1011526.972 1012560.330 1011389.230 1011221.066 1011285.769 1011343.801 1011383.763 1011425.963 1011469.149 1011521.876 1011572.920 1011623.037 1011664.665 1011710.574 1011739.919 1011768.152 1011798.174 1011837.918 1011891.682 1011924.280 1011985.231 1012097.297 1012159.111 1012219.902 1012270.097 1012334.428 1012382.132 1012470.375 1012036.215 1012059.574
Z 556.514 579.855 557.664 608.201 603.714 610.237 610.296 608.482 604.119 590.505 577.230 575.023 574.053 572.518 571.400 570.952 570.587 570.350 569.870 569.051 568.629 572.986 563.732 559.244 561.302 557.638 549.316 554.578 562.129 566.515 587.346
Tab. A. 3 : Souřadnice podrobných bodů zaměřených mimo polygony v S-JTSK a Bpv
Číslo bodu 11 15 17 4 14
Y 898385.690 898050.096 897604.169 897964.119 898272.36
X 1011921.449 1011678.568 1012023.661 1011973.45 1012026.95
42
Z 599.029 574.254 599.560 573.365 597.705
ČVUT v Praze
SOUŘADNICE
A.2 Souřadnice v systému ETRS89-UTM Tab. A. 4 : Souřadnice bodů z polygonu P1 v systému UTM33/EMG96 Číslo bodu 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 1003 1171 1172 1281 1282 5001 9
Y 300191.87 300284.80 300356.31 300422.71 300480.56 300529.06 300588.75 300624.27 300681.15 300737.76 300774.93 300814.87 300852.87 300883.93 300900.97 300950.94 300988.11 301031.21 301088.19 301205.81 301239.76 301291.11 301431.94 300434.01 300679.86 300671.21 301145.14 301199.68 300412.76 301334.72
X 5559494.09 5559494.28 5559497.92 5559509.29 5559505.67 5559517.80 5559503.70 5559498.13 5559522.46 5559544.69 5559563.97 5559587.96 5559562.46 5559560.70 5559544.28 5559561.93 5559584.97 5559582.74 5559573.83 5559571.57 5559587.20 5559584.46 5559589.12 5559538.49 5559528.17 5559528.96 5559572.75 5559572.54 5559521.57 5559555.11
43
Z 604.72 610.50 607.87 606.75 603.79 597.24 579.35 572.65 570.45 570.37 570.38 570.92 570.41 570.43 570.26 570.65 571.13 572.56 577.68 597.02 598.43 602.37 614.44 607.87 570.64 571.45 587.04 596.39 608.90 604.20
ČVUT v Praze
SOUŘADNICE
Tab. A. 5 : Souřadnice bodů z polygonu P2 v systému UTM33/EMG96 Číslo bodu 5 10 12 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 2331 2332 3
Y 300734.77 301229.48 300715.90 300538.26 300607.61 300665.66 300708.90 300740.93 300756.52 300783.18 300808.30 300825.53 300831.22 300827.46 300852.72 300883.93 300910.71 300918.69 300927.42 300923.76 300936.35 300937.67 300978.09 301063.84 301132.38 301113.56 301094.24 301161.38 300926.15 301010.54 301145.92
X 5559784.58 5558806.58 5559921.05 5560067.60 5560011.34 5559960.35 5559925.66 5559887.25 5559845.72 5559796.00 5559747.78 5559699.47 5559658.22 5559611.44 5559585.12 5559560.70 5559533.89 5559494.84 5559441.75 5559408.40 5559348.56 5559235.71 5559178.61 5559128.43 5559086.69 5559019.37 5558968.76 5558888.47 5559295.82 5559283.21 5559068.27
Z 579.71 557.49 608.05 603.56 610.09 610.15 608.33 603.97 590.36 577.08 574.86 573.89 572.36 571.24 570.79 570.43 570.19 569.71 568.89 568.47 572.83 563.57 559.08 561.14 557.47 549.15 554.41 561.96 566.36 587.19 556.34
Tab. A. 6 : Souřadnice podrobných bodů zaměřených mimo polygony v UTM33/EMG96
Číslo bodu 11
Y
X
Z
300332.77
5559334.58
598.88
15
300634.36
5559618.66
574.10
17
301121.06
5559333.77
599.40
4
300757.59
5559337.25
573.21
14
300458.75
5559244.52
597.55
44
ČVUT v Praze
MAPY
B Mapy B.1 Zobrazení dané lokality na území ČR
Obr. B. 1 : Zobrazení dané lokality na území ČR
45
ČVUT v Praze
MAPY
B.2 Mapa bodů v měřítku 1:10 000
Obr. B. 2 : Mapa bodů v měřítku 1:10 000
46
ČVUT v Praze
MAPY
B.3 Detailní mapy
Obr. B. 3 : Detailní mapa křížení polygonů
Obr. B. 4 : Detailní mapa bodů 117, 1171 a 1172
47
ČVUT v Praze
MAPY
Obr. B. 5 : Detailní mapa bodů 128,1281 a 1282
Obr. B. 6 : Detailní mapa bodů 112, 5001 a 1003
48
ČVUT v Praze
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
C Seznam obrázků a tabulek C.1 Seznam obrázků Obr. 4. 1 Totální stanice Leica TCR403 ............................................................................................................................ 12 Obr. 4. 2 Měření s přístrojem Leica TCR403 ................................................................................................................... 12 Obr. 4. 3 : Trible GeoXR ................................................................................................................................................... 14 Obr. 4. 4 : Trimble 5700 GPS Receiver ............................................................................................................................ 16 Obr. 4. 5 Referenční stanice ............................................................................................................................................ 16
Obr. 6. 1 Terén ................................................................................................................................................................ 21
Obr. 9. 1 : Porovnání výšek - Polygon P1 ........................................................................................................................ 34 Obr. 9. 2 : Porovnání výšek - Polygon P2 ........................................................................................................................ 35
Obr. B. 1 : Zobrazení dané lokality na území ČR ............................................................................................................. 45 Obr. B. 2 : Mapa bodů v měřítku 1:10 000...................................................................................................................... 46 Obr. B. 3 : Detailní mapa křížení polygonů ..................................................................................................................... 47 Obr. B. 4 : Detailní mapa bodů 117, 1171 a 1172 ........................................................................................................... 47 Obr. B. 5 : Detailní mapa bodů 128,1281 a 1282 ............................................................................................................ 48 Obr. B. 6 : Detailní mapa bodů 112, 5001 a 1003 ........................................................................................................... 48
C.2 Seznam tabulek Tab. 4. 1 : Vybrané technické parametry přístroje Leica TCR403 ................................................................................... 13 Tab. 4. 2 : Vybrané technické parametry přístroje Trimble GeoXR ................................................................................ 14 Tab. 4. 3 : Vybrané technické parametry přístroje Trimble 5700 GPS Receiver ............................................................. 17
Tab. 7. 1 : Výpočet souřadnic bodů měřické sítě zaměřených metodou GNSS .............................................................. 22 Tab. 7. 2 : Rozdíly v převýšení tam a zpět ....................................................................................................................... 23 Tab. 7. 3 : Souřadnicové opravy na identických bodech polygonu P2 ............................................................................ 25 Tab. 7. 4 : Transformační klíč pro body polygonu P2 ...................................................................................................... 25 Tab. 7. 5 : Rozdíly souřadnice Z na identických bodech.................................................................................................. 25 Tab. 7. 6 : Souřadnicové opravy na identických bodech polygonu P1, část 1 ................................................................ 26 Tab. 7. 7 : Transformační klíč pro body polygonu P1, část 1 .......................................................................................... 27 Tab. 7. 8 : Rozdíly souřadnice Z na identických bodech.................................................................................................. 27 Tab. 7. 9 : Souřadnicové opravy na identických bodech polygonu P1, část 2 ................................................................ 28 Tab. 7. 10 : Transformační klíč pro body polygonu P1, část 2 ........................................................................................ 28 Tab. 7. 11 : Rozdíly souřadnice Z na identických bodech................................................................................................ 29 Tab. 7. 12 : Výpočet souřadnic podrobných bodů zaměřených metodou GNSS ............................................................ 29 49
ČVUT v Praze SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Tab. 7. 13 : Rozdíly výšek ................................................................................................................................................ 30
Tab. 8. 1 :Vypočtené střední chyby [m] pro polygon P1 ................................................................................................. 31 Tab. 8. 2 :Vypočtené střední chyby [m] pro polygon P2 ................................................................................................. 32
Tab. A. 1: Souřadnice S-JTSK a Bpv polygonu P1............................................................................................................. 41 Tab. A. 2 : Souřadnice v S-JTSK a Bpv bodů polygonu P2 ................................................................................................ 42 Tab. A. 3 : Souřadnice podrobných bodů zaměřených mimo polygony v S-JTSK a Bpv.................................................. 42 Tab. A. 4 : Souřadnice bodů z polygonu P1 v systému UTM33/EMG96 ......................................................................... 43 Tab. A. 5 : Souřadnice bodů z polygonu P2 v systému UTM33/EMG96 ......................................................................... 44 Tab. A. 6 : Souřadnice podrobných bodů zaměřených mimo polygony v UTM33/EMG96 ............................................ 44
50
ČVUT v Praze
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
D Obsah přiloženého CD
Bakalářská práce ve formátu pdf – BP_Marie_Zipkova_2014.pdf
Souřadnice všech bodů v systému UTM33/EMG96 ve formátu txt – VŠECHNY_BODY_UTM33/96.txt
Souřadnice bodů polygonu P1 v systému UTM33/EMG96 ve formátu txt – BODY_P1.txt
Souřadnice bodů polygonu P2 v systému UTM33/EMG96 ve formátu txt – BODY_P2.txt
Souřadnice bodů zaměřených mimo polygony v systému UTM33/EMG96 ve formátu txt – BODY_GPS.txt
Protokoly o výpočtu z programu Groma 8.0 ve formátu txt -
protokolP1.txt
-
protokolP2.txt
Mapy ve formátu png -
Mapa všech bodů v měřítku 1:10 000 – MAPA10.png
-
51
-
Mapa křížení polygonů – MAPA_KRIZENI.png
-
Mapa bodů 117,1171 a 1172 – MAPA117.png
-
Mapa bodů 128.1281 a 1281 – MAPA128.png Mapa bodů 5001,112 a 1003 – MAPA5001.png