ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PRAHA 2015

Lukáš STŘEDA

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ PROGRAM GEODÉZIE A KARTOGRAFIE OBOR GEODÉZIE, KARTOGRAFIE A GEOINFORMATIKA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁMEK RATIBOŘICE – ZPRACOVÁNÍ MAPOVÉ A PLÁNOVÉ DOKUMENTACE

Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Cajthaml, Ph.D. Katedra geomatiky

květen 2015

Lukáš STŘEDA

ZDE VLOŽIT LIST ZADÁNÍ

Z důvodu správného číslování stránek

ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na shromáždění a zpracování mapových a plánových podkladů týkajících se zámku Ratibořice. Zpracovány byly mapy a plány z období 19. až poloviny 20. století. Využity byly především mapy císařských povinných otisků, státní mapy odvozené SMO-5, katastrální mapy z let 1928-1953 a plánová dokumentace panství a zámku. Práce je doplněna fotografiemi zobrazujícími současný a historický stav zámku a okolí. Výsledky práce byly prezentovány pomocí webové mapové aplikace.

KLÍČOVÁ SLOVA Zámek Ratibořice, panství Náchod, císařské povinné otisky, katastrální mapa, státní mapa odvozená, plánová dokumentace, georeferencování, vektorizace, mapová aplikace.

ABSTRACT Bachelor thesis is focused on the collection and processing of map and plan documents aimed at the Chateau Ratibořice. There were processed maps and plans of the seasons 19th to the mid-20th century. Were used mainly imperial mandatory prints maps, state maps derived SMO-5, cadastral maps from the years 1928-1953 and planning documentation of the castle and manor. The work includes photographs depicting the contemporary and historical status of the castle and its surroundings. The results of this work were presented via Web mapping applications.

KEYWORDS Chateau Ratibořice, domain Náchod, imperial obligatory imprints, cadastral map, state map derived, planning documentation, georeferencing, vectorization, mapping application.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Zámek Ratibořice – zpracování mapové a plánové dokumentace“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály, které byly pro práci využity, uvádím v seznamu použitých zdrojů.

V Praze dne

...............

.................................. (podpis autora)

PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Jiřímu Cajthamlovi, Ph.D. za připomínky a pomoc při zpracovávání práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Jiřímu Krejčímu za pomoc při hledání dalších podkladů a za poskytnuté cenné rady. Děkuji také kastelánovi Ivanu Češkovi, Ing. Arnoštovi Müllerovi, zaměstnancům Národního památkového ústavu, Státního oblastního archivu v Zámrsku a zaměstnancům Národního archivu ČR za ochutu a vstříctnost. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat rodičům za podporu při studiu.

Obsah Úvod

8

1 Řešené území

9

1.1

Zámek Ratibořice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.2

Velkostatek Náchod-Chvalkovice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

2 Sběr podkladů

15

3 Použité mapové a plánové podklady

21

3.1

Císařské povinné otisky map stabilního katastru . . . . . . . . . . . . 21

3.2

III. vojenské mapování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.3

Katastrální mapa z roku 1928-1953 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.4

První vydání Státní mapy odvozené SMO-5 . . . . . . . . . . . . . . 25

3.5

Další využité mapy a plány

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

4 Použité rovinné transformace

28

4.1

Afinní transformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

4.2

Projektivní transformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

4.3

Polynomické transformace 2. a 3. stupně . . . . . . . . . . . . . . . . 29

4.4

Spline transformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

5 Zpracování mapových podkladů

31

5.1

Načtení mapových podkladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

5.2

Ořez mapových listů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

5.3

Georeferencování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

5.4

5.3.1

Georeferencování císařských povinných otisků . . . . . . . . . 33

5.3.2

Georeferencování III. vojenského mapování . . . . . . . . . . . 36

5.3.3

Georeferencování prvního vydání SMO-5 . . . . . . . . . . . . 37

5.3.4

Georeferencování katastrální mapy vyřazené . . . . . . . . . . 37

5.3.5

Georeferencování dalších mapových podkladů . . . . . . . . . 38

Vektorizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

5.5

Vizualizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 5.5.1

Úprava dat před vizualizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

5.5.2

Publikace dat na server . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

5.5.3

Webová mapová aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

6 Historický vývoj Ratibořic

45

Závěr

47

Použité zdroje

48

ČVUT v Praze

ÚVOD

Úvod Vývoj lidstva a jeho činnosti je v posledních stoletích zcela zřejmý a značně se projevuje ve změnách v krajině. V průběhu posledních dvou století si naše společnost prošla mnohými změnami a s nimi spojenou proměnou krajinného rázu. My dnes díky moderní technice můžeme tyto změny zaznamenat, zkoumat a vyhodnocovat. Tato bakalářská práce je zaměřena na zpracování mapových, plánových a fotodukumentačních materiálů týkající se zámku Ratibořice a Velkostatku Náchod, pod jehož správu zámek spadal. Pro tyto účely byly shromážděny veškeré dostupné podklady tak, aby bylo možné porovnat vývoj v intervalu 50 let. Vybrané mapy pak byly georeferencovány a zájmové objekty následně vektorizovány. Výsledky práce byly nakonec zveřejněny širší veřejnosti pomocí mapové aplikace. Zpracování tématu bakalářské práce bylo rozvrženo do několika následujících kapitol. V první kapitole se seznámíme s územím zámku Ratibořice a stručným historickým vývojem jak samotného zámku, tak i Velkostatku Náchod. Další kapitola se zabývá problematikou hledání a získávání dat, je zde uveden také přehledný výčet získaných podkladových map a plánů. Na tuto kapitolu navazuje část věnovaná charakteristice použitých mapových podkladů a část zabývající se použitými transformacemi. Následuje kapitola pojednávající o stěžejní části práce. Jsou zde popsány postupy při zpracování mapových podkladů přes ořezání, georeferencování, následnou vektorizaci až po úpravu rastrů, mozaikování a vytvoření bezešvé mapy. Práce je zakončena stručným popisem tvorby vizualizace dat ve webové aplikaci. Práce byla vypracována v rámci projektu "NAKI DF13P01OVV007 Historický fotografický materiál – identifikace, dokumentace, interpretace, prezentace, aplikace, péče a ochrana v kontextu základních typů paměťových institucí”, Ministerstva kultury České republiky. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně rozsáhlý projekt a na jeho zpracování se již podílelo v rámci bakalářských a diplomových prací mnoho studentů, bylo v následující práci čerpáno z [7], [9], [8], [10], [18] a využíváno jejich poznatků.

8

ČVUT v Praze

1

1. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ

Řešené území Nedaleko východočeského města Česká Skalice můžeme navštívit zámek Ratibo-

řice. Ten je vybudován na místě dnes již zaniklé obce Ratibořice necelé 3km severně od České Skalice v okrese Náchod. Budova zámku leží na levém břehu řeky Úpy, která meandruje jedinečnou přírodou. Díky tomu spolu s dlouholetou historií a pevným spojením se jménem Boženy Němcové vytváří jedinečný a nezapomenutelný celek. Velká část území je pak navíc zapsána na seznamu Národní kulturní památky jako Národní kulturní památka Babiččino údolí.

Obr. 1.1: Umístění zámku Ratibořice - Základní mapa 1 : 50 000 (Zdroj: ČÚZK) Objekt zámku Ratibořice se nachází prakticky uprostřed k.ú. Ratibořice u České Skalice, ale i tak bylo třeba při řešení území uvažovat ještě další přidružené objekty a tomu přizpůsobit rozsah celého území.

9

ČVUT v Praze

1.1


Zámek Ratibořice

V této kapitole bude popsán historický vývoj nejen zámku, ale stejně tak i historie celé lokality Babbičina údolí. V následujících odstavcích bylo čerpáno z [1], [2], [3], [4]. Celá lokalita Babiččina údolí vydává známky osídlení již lidmi popelnicových polí ve střední době bronzové. Ti přicházeli tzv. náchodskou branou, kudy později do oblasti pronikli snad i první praslovanští předkové. Navzdory některým archeologickým nálezům však nelze s jistotou určit, zda zde tyto dávné civilizace sídlily, a spíše se přiklání k názoru, že údolí řeky Úpy bylo na hranici osídlení. Ve středověku se na pravém břehu dolní části toku řeky Úpy nacházela vesnice Ratibořice se středověkou tvrzí (dnes na místě hospodářského dvoru). První zprávy připomínají tvrz z roku 1388. Jako její majitel je uváděn rytíř Vaňka ze Žampachu. V druhé polovině 15. století pak byla tvrz připojena k panství Rýzmburk, ovšem její historie sahá pouze do roku 1534, kdy zaniká a je ozačena za zpustlou. V roce 1583 se Ratibořice a Rýzmburk dostávají do rukou rodu Smiřických ze Smiřic, kdy Jaroslav ze Smiřic kupuje od Magdalény z Nestojova oba statky (Ratibořice a Rýzmburk). Tímto aktem se na stálo připojují k rozsáhlému náchodskému panství. Po bitvě na Bílé hoře je další historie spojena s majiteli náchodského panství, s Trčky, s Piccolomini a Des Foursy. Nejprve se celé panství dostává do držení generála Adama Erdmama Trčky. Později roku 1634 jsou Ratibořice převedeny do rukou císařského generála Františka Oktaviána Piccolominiho. Vnuk jeho bratra Vavřinec Piccolomini nechal v roce 1708 v blízkosti rozpadající se tvrze postavit zámeček s kaplí. Šlo o jednopatrovou barokní stavbu kosodélníkového půdorysu, ve stylu tehdejších italských letohrádků. Torzo zámečku i kaple se dochovalo až do dnešní doby. Následující rok byla pod zámkem vybudována nová zahrada se zahradním domkem. V druhé polovině 18. století přibylo k zámku dlouhé jednopatrové křídlo pro hosty a služebnictvo. Po roce 1785 přechází náchodské panství dědictvím na hraběte Josefa Adalbeta Des Fours. O pouhých sedm let později kupuje panství kuronský vévoda Petr Biron. Ten se po následné ztrátě Kuronska uchyluje do náchodského zámku, kde buduje sídlo panství.

10

ČVUT v Praze


Po smrti vévody Kuronského v roce 1800 zdědila zaháňské a náchodské panství jeho nejstarší dcera, devatenáctiletá Kateřina Vilemína (obr. 1.2), známá jako „paní kněžna“ z knihy Babička od Boženy Němcové. Bohatá a vzdělaná vévodkyně se dostává do vysoké politiky a stává se velkou odpůrkyní Napoleona. Za jejího života se roku 1813 stává z ratibořického zámku střed evropského protinapoleonského odboje. Na zámku došlo k významné schůzce Metternicha, ruského cara Alexandra I. a pruského krále Bedřicha Viléma. Dále dochází k významné stavební obměně zámku. Jako protestantka nechává strhnout kapli a následně upravit přístavek pro hosty a služebnictvo. V roce 1811 dává přesunout hospodářský dvůr blíže k mlýnu a na jeho místě nechává vybudovat jezírko a upravený anglický park. Ten na jižní straně volně přechází v les, který sloužil jako bažantnice. V její blízkosti vzniká lovecký pavilon v empírovém slohu. Ve stejném duchu je také v letech 1825-26 upraven i samotný zámek. U východu z parku bylo kolem roku 1830 odstraněno původní panské bělidlo a zámecká ovocná zahrada a na jejich místě byl nově vystavěn zděný skleník (ananasový dům) s bytem pro zahradníka. V blízkosti mlýna, postaveným mlynářem Antonínem Rudrem-Ludrem již v roce 1773, byla založena nová panská zahrada (též kuchyňská resp. zeleninová). Zahrada je obehnána vysokým cihlovým plotem, jako ochrana před povětrnostními podmínkami. Pěstovala se v ní jak zelenina pro zámeckou kuchyni, tak i okrasné květiny do zámeckých pokojů.

Obr. 1.2: Portrét Kateřiny Vilemíny Zaháňské [5]

11

ČVUT v Praze


Za hospodaření Kateřiny Zaháňské prošlo výraznou změnou i celé údolí řeky Úpy. Byly budovány rozlehlé louky, pěšiny, skupiny stromů a množstí mostů a lávek přes meandrující řeku. Součástí celého ratibořického údolí jsou i soukromé majetky, a to předvším mlýn, hospoda Dominika Celby a roubené stavení Staré Bělidlo. Po smrti vévodkyně Zanáňské kupuje náchodské panství v roce 1840 Karel Ocatavio z Lippe-Bisterfeldu. Již dva roky poté v roce 1842 je panství prodáno říšskému knížeti Jiřímu Vilému Schaumburg-Lippe. Náchodské panství tak zůstává až do znárodnění v roce 1945 v rukou rodu Schaumburg-Lippe. Za vlády tohoto významného německého rodu získává náchodské panství na významnosti přesahující hranice země České. Soukromé majetky v Ratibořicích přechází do panských rukou a v blízkosti Lundrova mlýnu je postavena nová budova - mandl. Na seznamu panství se v té době objevuje celkem 114 vesnic a městeček, různé průmyslové budovy, kostely a zámky v Náchodě, Ratibořicích a Chvalkovicích. Zámek v Ratibořicích byl na pokyn Viléma z Schaumburg-Lippe v letech 1860-1864 upraven podle vkusu tehdejšího romantismu a novodobé renesance. Proměnou prošel také park, který dostal dnešní slohově neurčitý ráz. Vznikla tak podoba zámku, jakou můžeme dnes při návštěvě vnímat.

Obr. 1.3: Erb rodu Schaumburg-Lippe [5] První pokusy o zestátnění zámku byly v roce 1924 a to městem České Skalice. Ratibořice ale zůstávají v majetku Schaumburg-Lippe až do smrti Bedřicha ze Schaumburg-Lippe v roce 1945. Následně byla na základě Benešových dekretů na velkostatek uvalena národní správa a majetek měl přejít do rukou státu. Stává se tak roku 1950, kdy byl zámek předán veřejnosti. Od roku 1952 je Babiččino údolí

12

ČVUT v Praze


prohlášeno za Krajinnou a národní rezervaci a od roku 1978 je na seznamu Národní kulturní památky. V součastnosti je zámek Ratibořice společně s objekty v Babiččině údolí ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správy na Sychrově.

1.2

Velkostatek Náchod-Chvalkovice

Vývoj Velkostatku Náchod-Chvalkovice se začíná rýsovat od konce 18. století, kdy koupil panství Náchod vévoda Petr Biron Kuronský od dědiců rodu Piccolomini. Petr Kuronský následně přikoupil sousední panství Chvalkovice (odtud možné označení Velkostatek Náchod-Chvalkovice) a vytvořil tak majetkový soubor, který byl základem velkostatku Náchod. V první polovině 19. století prochází Velkostatek Náchod častými majetkovými přesuny. Po smrti Kateřiny Zaháňské dědí panství její setra Pavlína. Od ní je kupuje Oktavián Lippe-Biesterfeld, který následně prodává Velkostatek Náchod knížeti Jiřímu Vilému Schaumburg-Lippe. Další důležitý moment ve vývoji představovalo zrušení poddansví v roce 1848. Majetek pánů z Lippe byl tvořen dvěma statky Náchod a Chvalkovice, ovšem oba byly řízeny centrálně. Území se rozprostírá převážně západně od města Náchod a sahá až k Malým Svatoňovicím, Hořičkám a České Skalici. Celková rozloha v roce 1880 činí 7 166,54 ha. Šlo o 16 835,54 ha pole, 433,65 ha luk, 297,76 ha pastvin, 18,82 ha zahrad a 4 253,21 ha lesů. Majetek velkostatku Náchod byl tvořen jednotlivými charakteristickými jednotkami: zámecké komplexy, majorátní dvory, lesní komplexy a průmyslové objekty. Na seznamu zámeckých komplexů se v roce 1891 objevují zámek Náchod, Ratibořice a Chvalkovice, dále jsou zmíněny zříceniny trojhradí Rýzmburk, Červená hora a Vízmburk. Rozsah panství pak dokresluje i seznam 17 kostelů a kaplí, 13 majorátních dvorů, 14 jednotlivých revírů, dále jsou uváděny dvě bažantnice, obora a stanice na chov pstruhů. Ekonomický potenciál velkostatku významně doplňovala zařízení v oboru potravinářství, dřevovýroba, stavebnictví, hornictví a textilní výroba. Na počátku 20. století ovšem už některá výroba mizí nebo je pronajímána, z důvodů nemožnosti zajištění soběstačného rozvoje.

13

ČVUT v Praze


Významnou proměnou si Velkostatek, stejně jako spousta dalších, prošlel v době pozemkové reformy. Z celkové rozlohy 7 432 ha půdy zbylo na konci reformy 2 856 ha. Tato plocha představovala především lesní pozemky, čemuž odpovídá i další směřování na lesní hospodářství. Z původních třinácti dvorů se tak zachovaly pouze ty v Ratibořicích a Heřmanicích.

Obr. 1.4: Přehledná mapa velkostatku Náchod z roku 1936 (Zdroj: SOA v Zámrsku)

14

ČVUT v Praze

2

2. SBĚR PODKLADŮ

Sběr podkladů V první části práce bylo potřeba přistoupit k průzkumu archiválií, které by mohly

sloužit jako podklady pro zachycení historického vývoje Ratibořic. Tento krok byl velmi důležitý, protože bez potřebných mapových, plánových a fotografických podkladů nebylo možné přistoupit k dalšímu zpracování. Po lokalizaci zámku a určení rozsahu území byly dohledány jednotlivé mapové listy Císařských povinných otisků (tab. 2.2), Katastrální mapy r. 1928 - 1953 (dále jen Katastrální mapa vyřazená), Státní mapy odvozené 1 : 5 000 (tab. 2.1) a III. vojenského mapování Habsburské monarchie (tab. 2.4). Mapové podklady III. vojenského mapování, byly v rozsahu dvou mapových listů obdrženy od Katedry geomatiky. Císařské povinné otisky a mapové listy SMO-5 zachycující řešené území, byly pro účely bakalářské práce bezplatně získány v Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním (ČÚZK). CastIS Program CastIS - systém pro správu mobiliárních fondů slouží jako databázová evidence a správa mobiliárních fondů památkových objektů, sbírek, muzeí, galerií a církevních objektů. Pro potřeby správců majetku byla vytvořena metodika Národního památkového ústavu (NPÚ), na jejím základě vnikl v roce 2008 program CastIS. V tomto programu bylo dohledáno jen několik fotografií a grafik, které nakonec nebyly do zpracování zahrnuty. MIS Celým názvem Metainformační systém Národního památkového ústavu. Jedná se o součást Integrovaného informačního systému památkové péče, který umožňuje přístup k digitálním a digitalizovaným dokumentům. Dohledat se dají především fotografie, plány, mapy ale i textové dokumenty, které se týkají objektů spadajících do památkové péče či činnosti NPÚ. V tomto systému byly dohladány snímky katastrální mapy z roku 1967 (dále nevyužity) a výřez katastrální mapy s vyznačením NKP Babiččino údolí.

15

ČVUT v Praze

2. SBĚR PODKLADŮ

Dalším významným zdrojem informací byl samotný objekt zámku Ratibořic, respektive kastelán. Veškerá dokumentace podléhá archivnímu režimu, a proto se v objektu zámku nenachází žádné materiály využitelné v práci. Zámek byl přesto navštíven a byla pořízena fotodokumentace pro porovnání s historickými snímky. Dále byly získány cenné kontaktní údaje na další instituce, v kterých se mohou nacházet potřebné dokumenty. Výčet kontaktovaných institucí je následující: ∙ NPÚ - ÚOP v Josefově ∙ SOA v Zámrsku ∙ NPÚ - Generální ředitelství, Praha ∙ Národní archiv ČR, Praha - Chodovec ∙ Národní zemědělské muzeum ∙ SOA v Náchodě ∙ Archiv stavebního úřadu, Česká Skalice ∙ Muzeum Boženy Němcové v České Skalici ÚOP v Josefově Na tomto pracovišti jsou shromažďovány novější dokumenty zhruba od roku 1958. Byly zde prostudovány dokumenty SHP (stavebně historický průzkum). Šlo především o plány zámku z roku 1980 a mlýna z 1950. Dále byly dohledány užitečné informace o poloze a stavu jednotlivých budov a tři historické fotografie (mlýn, Kavalierhaus). SOA v Zámrsku Velkým přínosem byla návštěva právě Oblastního archivu v Zámrsku, kde bylo ve fondu Velkostatek Náchod nalezeno velké množství map a plánů. Součástí fondu byly plány zámku a přilehlých objektů (Kavalierhaus, prádelna, skleník), dále různé plány Ratibořic i celého velkostatku Náchod. Vzhledem k probíhající inventarizaci archiválií nebyly jednotlivé archiválie označeny archivním číslem.

16

ČVUT v Praze

2. SBĚR PODKLADŮ

NPÚ - Generální ředitelství Dalším významným zdrojem podkladů bylo Generální ředitelství Národního památkového ústavu, oddělení dokumentačních fondů a knihovny - sbírka plánové dokumentace (SPD). Zde byl získán Situační plán zámku Ratibořice z roku 1879 a dále pak plány dalších přilehlých budov, jako např. Kavalierhaus, prádelna, dům č.p. 10 a plány samotné zámecké budovy.

Obr. 2.1: Výřez z plánu zámku Ratibořice, rok 1882 (Zdroj: NPÚ, autor: Komarovský, inv.č.: PPOP-991-5-0724) V dalších kontaktovaných institucích bylo nalezeno nanejvýš po jednom plánu nebo byly k dispozici výhradně dokumenty popisující historii zámeckého areálu a okolí. Badatelská činnost byla završena dohledáním informací na internetu, odkud bylo získáno největší množství fotografické dokumentace.

Tab. 2.1: Přehled použitých mapových listů SMO-5 oblast

mapový list

oblast

mapový list

NACH80

Náchod 8-0

JARM00

Jaroměř 0-0

NACH81

Náchod 8-1

JARM01

Jaroměř 0-1

NACH82

Náchod 8-2

JARM02

Jaroměř 0-2

NACH90

Náchod 9-0

BROU89

Broumov 8-9

NACH91

Náchod 9-1

BROU99

Broumov 9-9

NACH92

Náchod 9-2

TRUT09

Trutnov 0-9

17

ČVUT v Praze

2. SBĚR PODKLADŮ

Tab. 2.2: Přehled použitých povinných círařských otisků název k.ú.

číslo ML

název k.ú.

0960-1-001

číslo ML 8525-1-001

0960-1-002

8525-1-002

Česká Skalice

Vestec 0960-1-003

8525-1-003

0960-1-004

8525-1-004

9412-1-001

9278-1-001 Zlíč

9412-1-002

9278-1-002

Žernov 9412-1-003

4375-1-001 Malá Skalice

9412-1-004

4375-1-002

Tab. 2.3: Přehled použitých mapových listů Katastrální mapy vyřazené název k.ú.

číslo ML

název k.ú.

číslo ML

0960-1-001

9412-1-001

0960-1-002

9412-1-002

0960-1-003

9412-1-003

Česká Skalice

Žernov 0960-1-004

9412-1-004

0960-1-005

9412-1-005

0960-1-006

9412-1-006

4375-1A_01 Malá Skalice

4375-1A_02 4375-1A_03

Tab. 2.4: Použité mapové listy vojenského mapování vojenské mapování

mapový list 3856_1

III. vojenské mapování 3856_2

18

ČVUT v Praze

2. SBĚR PODKLADŮ

Tab. 2.5: Přehled získaných materiálů zdroj

název

rok

inv.č.

MIS

NKP Babiččino údolí Ratibořice zámek - sklepy Ratibořice zámek - sklepy Ratibořice zámek - přízemí Ratibořice zámek - 1.patro Ratibořice zámek - podkroví 1. úroveň Ratibořice zámek - podkroví 2. úroveň Ratibořice zámek - podkroví 3. úroveň Plány bývalého mlýna, upraveného na koto-

2011 1980 1980 1980 1980 1980 1980 1980

–

ÚOP Josefov

nizaci vláken Plán obnovy mlýna Fotografie průčelí mlýna Ikonografie - Kavalierhaus Geometricko-ekonomický plán Ratibořic Plán zámku v Ratibořicích Plán zahrady v Ratibořicích Plán Kavalierhaus Přehledná mapa velkostatku Náchod Situační plán dvorů Ratibořice, Heřmanice a SOA Zámrsk

Rýzmburg Situační plán zámku, parku a dvora v Ratibořicích Plán lesní školky v Ratibořicích Záměrná mapa dvoru Ratibořického Přehledná mapa pozemků dvora Ratibořice Záměrná mapa dvoru Ratibořického Plán skleníku v Ratibořicích Plán Kavalierhusu v Ratibořiích Přehledná mapa panství Náchod Přehledná mapa velkostatku Náchod 1890

19

1944 1950 1930 – 1799 – – – 1936 1855 – 1898 – – – 1822 1916 1840 –

SHP NA 22

SHP NA 26a

SHP NA 24a – – – – – – – – – – – – – – –

ČVUT v Praze

2. SBĚR PODKLADŮ

Tab. 2.6: Přehled získaných materiálů zdroj

název

rok

Plán úpravy v obvodu zámku Plán úpravy starého mlýna Národní archiv Plán úpravy starého mandlu u bělidla Plán úpravy panklovny Plán úpravy loveckého pavilonu Situační plán zámku Ratibořice - 1. část Situační plán zámku Ratibořice - 2. část Situační plán zámku Ratibořice - 3. část Plán zámku Ratibořice - přízemí, 1. patro Plán zámku Ratibořice - sklepení NPÚ - SPD Plán zámku Ratibořice - pohled Plán Kavalierhaus - půdorysy Plán Kavalierhaus - sklep, řezy Plán obytného domu čp.10 Plán prádelny v Ratibořicích fotohistorie.cz Historické fotografie - 20. století SOA Třeboň Přehledná mapa velkostatku Náchod

20

1950 1950 1950 1950 1950 1879 1879 1879 1882 1882 1882 1916 1916 1908 1875 – 1890

inv.č.

SPS 507

PPOP-991-5-3689 PPOP-991-5-3690 PPOP-991-5-3691 PPOP-991-5-0724 PPOP-991-5-0766 PPOP-991-5-0767 PPOP-991-5-3164 PPOP-991-5-3697 PPOP-991-5-3696 PPOP-991-5-3692 – 79_V_L_69

ČVUT v Praze

3

3. POUŽITÉ MAPOVÉ A PLÁNOVÉ PODKLADY

Použité mapové a plánové podklady V následující kapitole bude probrána charakteristika jednotlivých mapových a

plánových podkladů využitých pro účely bakalářské práce. Hlavní podkladové mapy byly zvoleny tak, aby popisovaly dané území v časovém rozpětí zhruba padesáti let. V následujícím textu bylo čerpáno z [14], [15], [16], [17].

3.1

Císařské povinné otisky map stabilního katastru

Po napoleonských válkách vzniká velké množství nevyřešených majetkoprávních vztahů. To se odrazilo v neefektivním výběru pozemkové daně. Za tímto účelem vydává roku 1817 František I. císařský patent, na jehož základě byl vytvořen katastr. Později díky předpokladu dokonalosti a stálosti označován za stabilní katastr.

Obr. 3.1: Výřez z povinného císařského otisku, rok 1840 (Zdroj: ČÚZK) V roce 1824 vzniká měřická instrukce, která stanovuje jednotný způsob vyhotovení mapového díla ve všech částech země. Byla vyhotovena nová triangulační síť I. až III. řádu, doplněná o síť IV. řádu pomocí grafické trinagulace ze sítě III. řádu. Výpočty sítě se prováděly na Zachově elipsoidu1 . Kartografickým základem bylo 1

Elipsoid s hlavní osou 𝑎 = 6376 045 m a reciprokou hodnotou zploštění 𝑓 −1 = 310

21

ČVUT v Praze


zvoleno Cassiniho-Soldnerovo transverzální válcové zobrazení ekvidistantní v kartografických polednících. Pro dnešní území ČR byly vybudovány dvě souřadnicové soustavy: gusterberská (Čechy), s počátkem souřadnicových os v Gusterbergu (Horní Rakousko), a svatoštěpánská (Morava a Slezsko), s počátkem souřadnicových os v bodě „Svatý Štěpán“ ve Vídni. Samotné mapování probíhalo v letech 1826-1843 (Čechy) a 1824-1836 (Morava a Slezsko). Bylo zvoleno měřítko 1 : 2 880, odvozené od užívané sáhové míry. V intravilánech se využívalo odvozených měřítek 1 : 1 440 a 1 : 720. Měření probíhalo metodou měřického stolu (metoda grafického protínání ze dvou stanovisek). Vznikl tak soubor 11 732 katastrálních map na 46 732 mapových listech. Z nařízení patentu plynula povinnost zasílat kolorované otisky originální mapy opatřené popisem parcelních čísel do Centrálního archivu pozemkového katastru ve Vídni. Odtud označení povinné císařské otisky. Další vyhotovené kolorované otisky byly podlepeny tuhým kartonem a rozčtvrceny. Tyto otisky poté sloužily jako indikační skica pro zakreslování změn v terénu.

3.2

III. vojenské mapování

Po prohrané válce roku 1866 a stupňujících se požadavcích dělostřelectva i jisté zastaralosti Františkova mapování (1806-1869) vydalo rakouské ministerstvo války rozhodnutí o novém mapování. III. vojenské mapování probíhalo v Čechách v letech 1877-1880 a 1876-1878 na Moravě a Slezsku. Mapovalo se v měřítku 1 : 25 000 (topografické sekce) s využitím Besselova elipsoidu2 a s počátky rovinných souřadnicových soustav v Gusterbergu (Čechy) a Sv. Štěpánu (Morava a Slezsko). Při polohopisném mapování se používalo měřického stolu, zatímco výšky, vztažené k Jadranskému moři, se měřily výškoměrem nebo barometricky. Polohopis mapy je vyveden v 11 barvách a ve smluvených mapových značkách. Významnou změnou prošel výškopis, ten byl původně vyhotoven pouze šrafami. Nově byl doplněn o výškové kóty a 100 m vrstevnice. 2

Referenční elipsoid z roku 1841, a = 6 377 397,155 m, b = 6 356 078,963 m.

22

ČVUT v Praze


Obr. 3.2: Výřez z mapy III. vojenského mapování (Zdroj: ČÚZK) Dalším výsledkem III. vojenského mapování byla speciální mapa v měřítku 1 : 75 000. Ta vznikla spojením 4 topografických sekcí. Bylo ovšem nešťastně zvoleno polyedrické zobrazení a jednotlivé listy tak na sebe nenavazovaly. Speciální mapa se tiskla pouze v černobílých barvách. Spojením 8 listů speciální mapy byla odvozena Generální mapa v měřítku 1 : 200 000. Polohopis byl vyveden čtyřbarevně s důrazem kladeným hlavně na komunikace. Výškopis si nadále zachoval podobu šraf. III. vojenské mapování bylo posledním souvislým mapováním celého našeho území až do roku 1956. Po roce 1918 provedl Vojenský zeměpisný ústav v Praze reambulaci map. Týkala se hlavně nahrazení německých a maďarských jmen českými a úpravou výškopisu.

3.3

Katastrální mapa z roku 1928-1953

V důsledku změn v roce 1848 docházelo k rychlému nárustu počtu dělených pozemků a vzniku velkých nesouladů skutečnosti se stabilním katastrem. Na tyto změny nebyl, díky nedostatkům v zaznamenávání změn, katastr schopen reagovat. Proto byl v roce 1869 vydán Zákon č. 88/1869 ř.z., o revizi katastru daně pozemkové, tzv. reambulace katastru. Zakreslování změn vycházelo z původních map, které byly

23

ČVUT v Praze


následně opatřeny doplňující kresbou. Reambulace katastru byla dokočena v roce 1882. V roce 1883 vzešel v platnost Zákon č. 83/1883 ř.z., o evidenci katastru daně pozemkové, který zajišťoval neustálou aktuálnost obsahu celého operátu stabilního katastru. Ke zpřesnění výsledků zaměřování vedla Instrukce z roku 1904, která zaváděla do praxe číselnou metodu s využitím teodolitů a pomůcek pro měření délek.

Obr. 3.3: Výřez z katastrální mapy vyřazené, rok 1953 (Zdroj: ČÚZK) Po vzniku samostatné Československé republiky bylo potřeba odstranit nesoulady právních předpisů pro celou zemi. Byl proto v roce 1927 vydán Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon), na jehož základě se začal budovat československý pozemkový katastr. V roce 1932 byla v závislosti na zákoně č. 177/1927 vydána Instrukce A. Ta měla zaručit nahrazení stabilního katastru moderním pozemkovým katastrem. Nejvýznamnějšími prvky však bylo zavedení konformního zobrazení s aplikací Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Veškeré nové mapování muselo být prováděno v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Výškové bodové pole tvořila Československá jednotná nivelační síť (ČSJNS), vztažená k Jadranskému moři.

24

ČVUT v Praze

3.4


První vydání Státní mapy odvozené SMO-5

Od roku 1950 je na celém území státu zahájena tvorba Státní mapy odvozené 1 : 5 000 (SMO-5). Tato mapa vznikala přepracováním dostupných mapových podkladů. Využito bylo Křovákova zobrazení3 a souřadnicového systému JTSK (Jednotná trigonometrická síť katastrální). Nově je od roku 1961 používán výškový systém Balt-po vyrovnání (Bpv). Polohopisný obsah mapy SMO-5 byl převzatý z katastrální mapy a jako dalších zpřesňujících podkladů bylo využito např. plánu staveb, účelových map velkých měřítek, Základní mapy ČR 1 : 10 000 nebo leteckých snímků. Výškopis byl odvozen z map velkých měřítek, případně bylo využito Topografické mapy 1 : 10 000. Celé území ČR bylo rozděleno do pravoúhelníků o stranách 2 x 2,5 km. Vznikly tak mapové listy o rozměrech 50 x 40 cm zachycující plochu 5 km2 . Každý list SMO-5 obsahuje složku polohopisu, výškopisu a mimorámové údaje. Obsah a formu stanovuje ČSN 01 3411. Přesnost mapy je závislá na přesnosti a kvalitě podkladových dat použitých pro její tvorbu.

Obr. 3.4: Výřez z Prvního vydání státní mapy odvozené 1 : 5 000 , rok 1950 (Zdroj: ČÚZK) První vydání státní mapy odvozené 1 : 5 000 nebylo až do roku 1990 přístupné široké veřejnosti. Mapy sloužily výhradně potřebám státních orgánů. V současnosti 3

Obecné kuželové konformní zobrazení, využívá Besselova elipsoidu.

25

ČVUT v Praze


jsou mapy spravovány ČÚZK, v jehož archivu se nachází cca 15 800 mapových listů SMO-5.

3.5

Další využité mapy a plány

Situační plán zámku Ratibořice Jedná se o zajímavý podkladový materiál, složený ze tří částí. Kolorovaný plán v měřítku 1 : 736 (přepočteno ze sáhového měřítka) je datován k roku 1879 a jeho autorem je uváděn Karl Scheif. Jsou v něm zobrazeny jak budova zámku, tak i přilehlé hospodářské budovy (dvůr) a park s loukou. Plán je vytvořen s poměrně velkými detaily, je možné si všimnout zakreslených významných stromů. Zajímavostí je také červená čára „polygonu“ s údaji o vzdálenosti.

Obr. 3.5: Situační plán zámu Ratibořice - první část, rok 1879 (Zdroj: NPÚ, autor: K. Scheif, inv.č.: PPOP-991-5-3689)

Plán panství Náchod Nejstarším použitým plánem je bezesporu Plán panství Náchod vyhotovený v roce 1840. Plán zobrazuje celé panství Náchod, jsou zde vyobrazeny obce, významné komunikace, lesy, rybníky a významné objekty (kostely, dvory, hájovny a mlýny). Plán je dále opatřen tiráží, směrovkou a grafickým měřítkem. Autor plánu

26

ČVUT v Praze


je sice podepsán pod grafickým měřítkem, ale bohužel se ho nepodařilo s jistotou přečíst, proto není uveden. Plán velkostatku Náchod Dalším plánem, který zobrazuje celé území pod správou rodu Schumburg-Lippe, je Plán velkostatku Náchod. Ten roku 1890 vyhotovil Alois Wildner. V měřítku 1 : 36 000 jsou zde vyobrazeny především hospodářské objekty, jako lesy, dvory, rybníky a ovocné sady.

27

ČVUT v Praze

4

4. POUŽITÉ ROVINNÉ TRANSFORMACE

Použité rovinné transformace V následující kapitole bude teoreticky popsána problematika rovinných trans-

formací. V této práci se využívají v případech, kdy je třeba rastrovým souborům v místních souřadnicích přiřadit souřadnice referenčního systému. Princip transformace je založen na minimalizaci souřadnicových rozdílů identických bodů (dále IB) mezi souřadnicovými soustavami. K výpočtu je třeba určit transformační klíč, ten − je tvořen třemi složkami - posun → 𝑝 , otočení 𝜔 a změna měřítka 𝑚, a nebo jsou definovány samostatné transformační matice. Volba druhu rovinné transformace závisí na počtu IB a dalších předpokladech, jako jsou např. srážka papíru nebo deformace obrazu. Potřebné informace byly čerpány z [13] a [15].

4.1

Afinní transformace

Jedná se o velmi často využívanou transformaci v kartografii. Řadí se mezi jednodušší transformace, jsou při ní zachovány rovnoběžnosti přímek a dělící poměry délek a ploch. Jejím výsledkem je kromě posunu, rotace a změny měřítka (v obou osách) ještě zkosení obrazu. Proto je vhodné využití afinní transformace pro mapy zatížené srážkou papíru. Jak plyne z rovnic (4.1), ve výpočtu transformačního klíče se nachází 6 neznámých, a to posun od počátku (𝑋𝑡 , 𝑌𝑡 ), rotace (𝜔𝑥 , 𝜔𝑦 ) a změna měřítka (𝑚𝑥 , 𝑚𝑦 ). Pro určení neznámých je tedy zapotřebí získat minimálně 3 IB (6 souřadnic v obou souřadnicových systémech). V případě využití právě tří bodů dochází ke ztotožnění na těchto bodech (nulové odchylky), v ostatních případech, kdy je voleno více IB, je výpočet proveden metodou nejmenších čtverců (MNČ). 𝑥′ = 𝑚𝑥 𝑐𝑜𝑠(𝜔𝑥 )𝑥 − 𝑚𝑦 𝑠𝑖𝑛(𝜔𝑦 )𝑦 + 𝑋𝑡 𝑦 ′ = 𝑚𝑥 𝑠𝑖𝑛(𝜔𝑥 )𝑥 + 𝑚𝑦 𝑐𝑜𝑠(𝜔𝑦 )𝑦 + 𝑌𝑡

28

(4.1)

ČVUT v Praze

4.2


Projektivní transformace

Jde o nejsložitější rovinnou lineární transformaci. Někdy je označována jako středové promítání. Při této transformaci není zachována konformita (poruší se rovnoběžnost přímek), je ale zachován dvojpoměr čtveřice bodů ležících na jedné přímce (přímka se zobrazí jako přímka). Využívá se především ve fotogrametrii pro transformaci snímkových souřadnic středového promítání. V kartografii se používá pro transformaci map na 4 body (např. rohy mapového listu). V tomto případě dochází ke ztotožnění na těchto bodech (nulové odchylky na IB). Do výpočtu vstupuje celkem 8 neznámých (𝑎, 𝑏, 𝑐, 𝑑, 𝑒, 𝑓 , 𝑔, ℎ), a je proto potřeba znát minimálně 4 IB (8 souřadnic v obou souřadnicových soustavách). V případě nadbytečného počtu IB dochází k výpočtu MNČ. K vyjádření transformace se využívá obecných vztahů, nelze ji tedy vyjádřit jednoduchými geometrickými parametry.

𝑎𝑥 + 𝑏𝑦 + 𝑐 𝑔𝑥 + ℎ𝑦 + 1 𝑑𝑥 + 𝑒𝑦 + 𝑓 𝑦′ = 𝑔𝑥 + ℎ𝑦 + 1

𝑥′ =

4.3

(4.2)

Polynomické transformace 2. a 3. stupně

Tento typ transformace se řadí mezi ty složitější. Jedná se o nelineární transformaci, jejíž rovnice jsou definovány polynomy až do n-tého stupně. Přímky se při transformaci mění v křivky. V kartografii se vlastností polynomických transformací využíváno u map s nízkou přesností nebo značnou deformací obrazu. Důležitým faktorem je volba počtu identických bodů. Jejich minimální počet je odvozen od stupně polynomu 𝑛 a dán vzorcem: 𝑁𝐼𝐵 =

𝑛2 + 3𝑛 + 2 2

(4.3)

Zásadní je využití velkého počtu IB tak, aby bylo možné provést výpočet pomocí MNČ. Z rovnice (4.4) resp. (4.5) je patrné, že pro polynomickou transformaci 2. stupně

29

ČVUT v Praze


je zapotřebí min. 6 IB (12 souřadnic v obou souřadnicových soustavách) a min. počet 10 IB pro polynom 3. stupně. Transformační rovnice polynomu 2. stupně: 𝑥′ = 𝑎𝑥2 + 𝑏𝑦 2 + 𝑐𝑥𝑦 + 𝑑𝑥 + 𝑒𝑦 + 𝑓, 𝑦 ′ = 𝑔𝑥2 + ℎ𝑦 2 + 𝑖𝑥𝑦 + 𝑗𝑥 + 𝑘𝑦 + 𝑙.

(4.4)

Transformační rovnice polynomu 3. stupně: 𝑥′ = 𝑎𝑥3 + 𝑏𝑦 3 + 𝑐𝑥2 𝑦 + 𝑑𝑥𝑦 2 + 𝑒𝑥2 + 𝑓 𝑦 2 + 𝑔𝑥𝑦 + ℎ𝑥 + 𝑖𝑦 + 𝑗, 𝑦 ′ = 𝑘𝑥3 + 𝑙𝑦 3 + 𝑚𝑥2 𝑦 + 𝑛𝑥𝑦 2 + 𝑜𝑥2 + 𝑝𝑦 2 + 𝑞𝑥𝑦 + 𝑟𝑥 + 𝑠𝑦 + 𝑡.

4.4

(4.5)

Spline transformace

Transformace spline je založena na principu přepočítávání všech bodů obrazu v závislosti na jejich okolí. Metoda využívá po částech polynomickou transformaci, která vytváří plynulost a návaznost sousedních polynomů. Při transformaci dochází ke ztotožnění na IB, lze ji tedy označit za nereziduální. Toho je využíváno, pokud chceme dosáhnou přesné shody v lokálních místech (zpravidla v IB). Pro výpočet je nutné určit min 10 IB v obou souřadnicových soustavách, vyšší počet bodů pak může výrazně zlepšit výsledek transformace.

30

ČVUT v Praze

5

5. ZPRACOVÁNÍ MAPOVÝCH PODKLADŮ

Zpracování mapových podkladů Sebrané mapové podklady vybrané pro tvorbu konečného mapového výstupu

byly postupně zpracovány v prostředí ArcMap programu ArcGIS 10.2 for Desktop. Jednalo se především o ořez mapových listů (zbavení se mimorámových údajů), jejich georeferencováním s využitím vhodného podklad, vektorizaci zájmových oblastí a případného blízkého okolí. Následovala konečná úprava dat a publikace mapových výstupů pomocí webové aplikace.

5.1

Načtení mapových podkladů

Po spuštění programu ArcGIS for Desktop byl v první řadě nasteven souřadnicový systém S-JTSK Krovak EastNorth1 (Data Frame Properties – Projected Coordinate System – National grid – Europe). Samotné načtení zdrojových rastrů bylo provedeno pomocí funkce Add Data. Při načítání bylo použito pyramidování pro zajištění rychlejší práce s rastry. Pro zajištění zachování barevné stálosti bylo třeba správného nastevení histogramu. To se zajistí zrušením Gamma Stretch a nastavením Stretch Type na hodnotu None v nastevení ArcMap (Customize – ArcMap options – Raster Layer ).

5.2

Ořez mapových listů

Mapové listy obsahují kromě samotného mapového okna i další kompoziční prvky, jako jsou například legenda, titulka, měřítko a další popisné údaje. V následujících krocích se proto přistoupilo k ořezání těchto údajů, tak aby ve výsledku bylo možné vytvořit bezešvou mapu. Celý postup se skládá z několika na sebe navazujících kroků. K ořezání je nejprve nutné vytvořit novou vektorovou vrstvu. Tu reprezentuje soubor typu shapefile2 . Založení těchto souborů proběhlo přes lištu Catalog, kde v předem vytvořené složce 1 2

Souřadnicový systém S-JTSK s kladnou osou 𝑥 ve měru na východ a 𝑦 na sever Vektorová prostorová data definována body, liniemi a polygony

31

ČVUT v Praze


byla vybrána možnost New – Shapefile, v tomto případě byla zvolena polygonová vrstva a následně uložena pod stejným názvem jako rastr. Následovala tvorba polygonu. Pro úpravu či tvorbu všech vektorových dat je nutné mít zapnutou editaci (Edit features – Start Editing). S velkou pečlivostí a trpělivostí byly obkresleny hranice jednotlivých mapových rámů a výsledné polygony následně uloženy (Save Edits). Samotné ořezání proběhlo s využitím nástroje Image Analyst. Ořezaný rastr byl následně uložen ve formátu PNG3 . Před uložením bylo potřeba nastavit hodnotu NoData na hodnotu 255, v jiném případě se rastr zobrazí jako černá plocha. Tato změna není v okně ArcMap po oříznutí viditelná, projeví se až při otevření v průzkumníku Windows.

Obr. 5.1: Neoříznutý a oříznutý mapový list císařských povinných otisků U mapy SMO-5 byl ořez mimorámových údajů proveden až po jeho transformaci do souřadnicového systému S-JTSK Krovak EastNorth. Pro ořez bylo využito kladu mapových listů SM-5, který je dostupný ve formátu .SHP z [6]. U ostatních mapových podkladů, u nichž nebylo uvažováno vytvoření bezešvé mapy, nebylo provedeno jejich ořezání. 3

Portable Network Graphics

32

ČVUT v Praze

5.3


Georeferencování

Po ořezu a přípravě dat se přešlo na jeden z nejdůležitějších kroků při zpracování mapových podkladů a to georeferencování. Jde o postup při němž se rastrům, v tomto případě formáty .PNG a .JPG4 , přiřazují rovinné souřadnice. Pro účel této práce bylo použito souřadnicového systému jednotné trigonometrické sítě katastrální, známé pod zktratkou S-JTSK. V programu ArcGIS je tento systém reprezentován systémem S-JTSK Krovak EastNorth (EPSG kod: 5514).

Tab. 5.1: Podkladové mapy pro georeferencování název podklad Císařské povinné otisky katastrální mapa Katastrální mapa vyřazená katastrální mapa III. vojenské mapování ZM10 První vydání SMO-5 klad ML SM-5 NKP Babiččino údolí katastrální mapa Půdorysné plány katastrální mapa Situační plán Ratibořic katastrální mapa Přehledná mapa panství Náchod ZM10 Přehledná mapa Velkostatku Náchod ZM10

Jako podkladové vrstvy bylo využito WMS5 služeb z geoportálu ČÚZK. Konkrétně současné katastrální mapy v případě Císařských povinných otisků, Katastrální mapy vyřazené, NKP Babiččina údolí, Situačního plánu Ratibořic a půdorysných plánů. Základní mapy v měřítku 1 : 10 000 bylo použito u mapy III. vojenského mapování a přehledných map panství a Velkostatku Náchod.

5.3.1

Georeferencování císařských povinných otisků

Při georeferencování se vždy postupovalo po jednotlivých krocích, které na sebe vzájemně navazují. V první řadě bylo třeba po spuštění ArcGIS for Desktop nastavit souřadnicový systém datového rámce. Následně připojit WMS službu dostupnou z http://services.cuzk.cz/wms/wms.asp. 4 5

Joint Photographic Experts Group Web Map Service je služba vyvinutá Open Geospatial Consordium a pracuje na principu online

sdílení geografických informací. Primárně jde o různá rastrová data.

33

ČVUT v Praze


Postup, jak byla připojena požadovaná služba, je následující: Catalog – GIS servers – Add WMS Server kde byla vložena URL adresu služby a potvrzeno OK. Došlo k připojení služby do programu ArcGIS. Následně byla nabídnuta možnost volby vhodné transformace, jelikož WMS služba je nabízena v systému WGS-84. Je proto nutné nastavit požadovanou transformaci z WGS-846 do S-JTSK.

Obr. 5.2: Nastevení požadované trasformace pro WMS službu Následovalo načtení ořezaných rastrů do programu ArcGIS ve formátu PNG a jejich prohlédnutí za účelem určit optimální rozložení identických bodů (dále jako IB, body jednoznačně určitelné v rastru i v podkladové mapě). Po zvážení možností se přistoupilo k samotnému georeferencování, a to tak, že vždy byl nejdřív vybrán IB na určovaném rastru a následně v podkladové mapě. Přitom bylo dbáno na to, aby se jako první vybíraly IB na okraji rastru a až následně byly vyhledány body v intravilánu. Jako vhodné IB byly voleny rohy mapového kladu, zalomené cesty, hranice parcel či významné budovy. Jejich počet pak závisel na velikosti určovaného území a také na možnosti bezpečného určení samotných identických bodů. 6

World Geodetic System 1984 - Světový geodetický referenční systém z roku 1984 na referenčním

elipsouidu WGS-84

34

ČVUT v Praze


Obr. 5.3: Rozmístění identických bodů v určovaném rastru Po určení dostatečného počtu bodů byla následně zvolena vhodná transformace. Typ transformace závisí na počtu identických bodů. V případě georeferencování císařských povinných otisků byly voleny transformace afinní a polynomické 2. a 3. stupně. Po natransformování rastru byl kompletně prohlédnut, zda lícují obrysy čar s podkladovou mapou a jestli nevznikají mezi jednotlivými částmi katastrálního území příliš velké mezery nebo jestli naopak nedochází k velkému překryvu. Případné nedostatky vzniklé transformací byly odstraněny vyřazením IB s nejvyšší hodnotou Residual. Souřadnice identických bodů byly následně uloženy ve formátu TXT7 pod názvem shodným s rastrem, ke kterému přísluší.

Tab. 5.2: Mapové listy Císařských otisků pro k.ú. Česká Skalice – transformace číslo ML

označení části ML

0960-1-001

I II V III VI IV

0960-1-002 0960-1-003 0960-1-004

7

transformace 3. 2. 2. 3. 2. 3.

polynomického polynomického polynomického polynomického polynomického polynomického

Textový soubor využívacící pouze textová data

35

stupně stupně stupně stupně stupně stupně

Total RMS Error [m] 2,1 1,7 1,9 2,3 1,1 2,1

ČVUT v Praze


Tab. 5.3: Mapové listy Císařských otisků pro k.ú. Malá Skalice – transformace číslo ML


transformace

Total RMS Error [m]

4375-1-002

II I III

3. polynomického stupně 2. polynomického stupně 3. polynomického stupně

2,3 0,8 2,1

4375-1-001

Tab. 5.4: Mapové listy Císařských otisků pro k.ú. Žernov – transformace číslo ML 9412-1-001 9412-1-002 9412-1-003 9412-1-004

označení části ML I VIad II, V III IV VI

transformace 2. 2. 3. 3. 2. 2.

polynomického polynomického polynomického polynomického polynomického polynomického

Total RMS Error [m]

stupně stupně stupně stupně stupně stupně

1,6 1,5 2,1 1,8 2,2 2,1

Tab. 5.5: Mapové listy Císařských otisků pro k.ú. Vestec – transformace číslo ML 8525-1-001 8525-1-002 8525-1-003 8525-1-004

označení části ML I IIad II III IV

transformace 2. 2. 3. 2. 3.

polynomického polynomického polynomického polynomického polynomického

Total RMS Error [m]

stupně stupně stupně stupně stupně

1,4 1,2 1,9 0,9 1,1

Tab. 5.6: Mapové listy Císařských otisků pro k.ú. Zlíč – transformace číslo ML


transformace

Total RMS Error [m]

9278-1-001 8278-1-002

I IV

3. polynomického stupně 2. polynomického stupně

1,9 1,8

Kde Total RMS Error značí výslednou střední kvadratickou odchylku transformace.

5.3.2

Georeferencování III. vojenského mapování

Postup pro georeferencování III. vojenského mapování byl obdobný jako u Císařských povinných otisků. S tím rozdílem, že byla využita základní mapa v měřítku

36

ČVUT v Praze


1 : 10 000 dostupná opět na geoportálu ČÚZK jako služba WMS. Postup připojení WMS byl stejný jako u již zmiňovaných CO (viz str. 33). Následovalo určení identických bodů. Identické body byly voleny tak, aby bylo využito celého ML, čemuž odpovídá i počet přibližně 20 identických bodů na jeden mapový list. Body bylo třeba volit pokud možno rovnoměrně po celém rastru, tohoto požadavku bylo vzhledem k hornatému a zalesněnému území poměrně težké dosáhnout. Pro identifikaci IB bylo využíváno dobře rozeznatelných bodů (kostely, kaple, statky, . . . ). Samotné georeferencování bylo provedeno s využitím transformace afinní a transformace spline. Transformace spline byly použita z důvodu lepší návaznosti sousedních mapových listů. Výsledná přesnost georeferencovaných ML dosáhla hodnoty 20 m.

5.3.3

Georeferencování prvního vydání SMO-5

Georeferencování mapových listů prvního vydání SMO-5 bylo provedeno na rohy kladu mapových listů SM-5. Nejprve byl nahrán klad mapových listů stažený z geoportálu ČÚZK ve formátu shapefile (soubor s příponou .SHP). Následovalo georeferencování jednotlivých mapových listů prvního vydání SMO-5 na rohy kladů mapových listů, k tomuto účelu bylo použito projektivní transformace. Nakonec byly pomocí vybraných kladů mapových listů ořezány georeferencované listy prvního vydání SMO-5 a uloženy ve formátu PNG.

5.3.4

Georeferencování katastrální mapy vyřazené

Katastrální mapy z let 1928-1953 byly georeferencovány stejným postupem jako již zmíněné Císařské otisky. Bylo využito lomových bodů parcel a významných budov k určení IB. Jako podkladová vrsta byla opět využita WMS službou připojená současná katastrální mapa. K transformaci rastrů bylo použito afinní a polynomické trasformace 2. a 3. stupně.

37

ČVUT v Praze


Tab. 5.7: Mapové listy Katastrální mapy 1891 pro k.ú. Žernov – transformace číslo ML 9412-1-001 9412-1-002 9412-1-003 9412-1-004 9412-1-005 9412-1-006

označení části ML I Ia II IIa III IV V VI

transformace 2. polynomického afinní 2. polynomického afinní 2. polynomického afinní 2. polynomického 2. polynomického

Total RMS Error [m]

stupně

0,8 1,5 1,2 0 2,5 1,6 1,4 1,2

stupně stupně stupně stupně

Tab. 5.8: Mapové listy Katastrální mapy 1891 pro k.ú. Česká Skalice – transformace číslo ML


0960-1-001 0960-1-002 0960-1-003 0960-1-004 0960-1-005 0960-1-006

I II III IV V VI

transformace 3. 2. 2. 2. 2.

polynomického polynomického polynomického polynomického polynomického afinní

Total RMS Error [m]

stupně stupně stupně stupně stupně

1,7 1,2 1,8 1,9 1,4 1,3

Tab. 5.9: Mapové listy Katastrální mapy 1891 pro k.ú. Malá Skalice – transformace číslo ML


transformace

Total RMS Error [m]

4375-1A-01 4375-1A-02 4375-1A-03

I II III

afinní 2. polynomického stupně 2. polynomického stupně

1,7 1,5 1,9

Kde Total RMS Error značí výslednou střední kvadratickou odchylku transformace.

5.3.5

Georeferencování dalších mapových podkladů

Dále byly georeferencovány půdorysné plány zámku, mlýna, Kvalierhausu, prádelny a domu č.p. 10, mapa NKP Babiččino údolí, Přehledná mapa Velkostatku Náchod, Přehledná mapa panství Náchod a Situační plán zámku Ratibořic. Pro zpracování bylo použito současné katastrální mapy a ZM10 připojené do ArcGIS pomocí

38

ČVUT v Praze


služby WMS dostupné z geoportal.cuzk.cz. U těchto podkladů bylo využíváno především transformace afinní z důvodu zachování rovnoběžnosti přímek nebo transformace projektivní. Tyto georeferencované podklady již nebyly dále ořezávány.

5.4

Vektorizace

Vektorizace je jeden z nejjednodušších způsobů, jak převést prostorová data z rastru. Pomocí vektorizace můžeme určit jejich vektorovou podobu. Tu definujeme pomocí tří základních typů prvků: bod, linie a polygon. Všechny prvky opatřené atributy se následně ukládají do souboru typu shapefile (soubor podporovaný prostředím ArcMap) nebo do geodatabáze jako Feature Class. Vektorizaci lze provést třemi způsoby, a to vektorizací ruční, poloautomatickou a automatickou. V této práci byla provedena první zmíněná ruční vektorizace. Zpracování podkladů bylo zaměřeno na mapy Stabilního katastru (Císařské povinné otisky), dále na Katastrální mapu vyřazenou a Státní mapu odvozenou (SMO-5). Dále byla vytvořena bodová vrstva panství, vrstva fotografií, půdorysů a hranic. K zobrazení současného stavu byla použita vektorová data RÚIAN.

Obr. 5.4: Struktura vytvořené geodatabáze

39

ČVUT v Praze


Prvním krokem při vektorizaci bylo založení geodatabáze. Do této databáze byly následně naimportovány soubory typu Layer package8 (souborová přípona LPK). Tím vznikla struktura geodatabáze tvořená třídami prvků a jednotlivými Feature Class soubory (obr. 5.4). Samotná vektorizace probíhala úpravou těchto souborů. Následně byl zapnut režim editace a vybrán prvek, který měl být editován (Editor – Start editing – Create Features). V záložce nástrojů (Construction Tools) byl vybrán typ nástroje. Lze vybírat z nástrojů Polygon, Rectangle, Ellipse, Freehand, Auto complete polygon, Auto complete freehand. Při vektorizaci byly voleny především nástroje Polygon a Rectangle (ten byl využit u vektorizace budov). Následovalo obkreslení budov a ploch zahrnutých do vektorizace. Při vektorizaci je vhodné mít zapnutý nástroj Snapping, ten umožňuje přichycení nové kresby k již hotovým prvkům. Dalším výhodným nástrojem je Trace, ten umožňuje sledování již vytvořené kresby. Po každém ukončení kresby (stisknutím tlačítka F2) byly vyplněny potřebné atributy a změny v editaci uloženy (Save Edits).

Obr. 5.5: Rastrový a vekrorizovaný výřez mapového listu císařských povinných otisků Postup zobrazení vektorových dat RÚIAN byl zcela odlišný od vektorizace ostatních mapových podkladů. Nejprve bylo třeba na stránkách veřejného dálkového přístupu RÚIAN od ČÚZK [11] získat soubory obsahující informace o katastrálních územích zahrnutých do zpracování. Dalším krokem bylo nainstalování nadstavby pro 8

Soubor sloužící jako šablona pro vektorizaci či zobrazení vektorových dat. Je v něm definována

struktura dat, jejich symbologie a třídy v atributové tabulce.

40

ČVUT v Praze


ArcGIS - VFR import z [12]. Po naimportování dat z RÚIAN do ArcMap byl proveden export parcel a budov v zájmovém území do připravené třídy prvků KM_2015. O korektní zobrazení barev se postarala nadefinovaná symbologie podle typu pozemku.

5.5

Vizualizace

Po georeferencování a ukončené vektorizaci bylo dalším úkolem vytvoření webové mapové aplikace pomocí ArcGIS Online tak, aby bylo možné prohlížení map širokou veřejností. Do výsledné mapové aplikace byly zahrnuty všechny zpracované podklady, a to jak rastrová, tak i vektorová data.

5.5.1

Úprava dat před vizualizací

Úprava hodnot pixelů V průběhu zpracování rastrových dat byla vypozorována ztráta správné barevnosti rastrů. Bylo tomu tak po provedení ořezu rastrů a exportu do formátu PNG. Protože bylo žádoucí zachovat správné zobrazení dat, bylo třeba přejít k úpravě hodnot pixelů. Barevné hodnoty jednotlivých pixelů jsou definovány pomocí RGB barevného modelu, založeného na kombinování červené, zelené a modré barvy (tab. 5.10). Hodnota každé barvy se definuje v intervalu 0 - 255. Právě hodnota 255 byla při exportu ořezaných dat nastevena jako NoData. Úprava pixelů byla provedena nepatrnou změnou hodnoty pixelů, kdy v případě jednoho či dvou barevných pásem s hodnotou 255 byla nastavena hodnota 254. Jde o velmi nepatrnou změnu, kterou člověk není schopen zaznamenat. V případě, kdy je hodnota 255 (NoData) ve třech pásmech, zůstane ponechána. Poslední úprava pixelů byla provedena v případě, kdy ve třech pásmech byly hodnoty 0 (černá barva vzniklá georeferencováním). V takovém případě byla těmto pixelům nastavena hodnota 255. Tím bylo zamezeno vytváření nežádoucích míst bílé barvy. Při úpravě bylo vycházeno z poznatků [7] a byl také využit skript pro výpočet v programu Matlab R2012a nahraný v elektronické příloze.

41

ČVUT v Praze


Tab. 5.10: Základní kombinace barev modulu RGB R G B barva 0

0

0

černá

255

0

0

červená

0

255

0

zelená

0

0

255

modrá

255

255

0

255

0

255

purpurová

0

255

255

azurová

255

255

255

žlutá

bílá

Vytvoření bezešvé mapy Po úpravě barevnosti rastrů byly vytvořeny bezešvé mapy. Podkladové rastry sice po georeferencování na sebe navazují, ale jsou složeny z jednotlivých částí, které je třeba načítat postupně. Bylo tedy výhodné vytvořit jeden rastrový soubor. V předem připravené složce byl přes Catalog vytvořen nový Raster dataset (ArcToolbox – Data Management Tools – Raster – Raster Dataset – Create Raster Dataset). Následně byla funkcí Mosaic (obr. 5.6) vytvořena bezešvá mapa. U map složených z jednotlivých katastrálních území byly vytvořeny jak celkové mapy, tak i mapy po katastrálních územích. Vytvořené bezešvé mapy byly nakonec importovány do připravené geodatabáze (Geodatabase – Import – Raster Dataset). Poslední úpravou bylo opatření rastrových dat vodoznakem. Ten byl přidělen rastrům z důvodu dodržení podmínek bezplatného využití dat pro webovou aplikaci. Data poskytnutá Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním byla opatřena c c vodoznakem ○ČÚZK, data z Národního památkového ústavu vodoznakem ○NPÚ, c data z Oblastního archivu v Zámrsku vodoznakem ○SOA v Zámrsku a data z Obc lastního archivu v Třeboňi vodoznakem ○SOA Třeboň.

42

ČVUT v Praze


Obr. 5.6: Definování funkce Mosaic pro vytvoření bezešvé mapy

5.5.2

Publikace dat na server

Veškerá data připravená pro tvorbu webové mapové aplikace, byla exportována na fakultní server. Po domluvě s Ing. Arnoštem Müllerem byl postup publikace následující. Data bylo třeba nejprve zkontrolavat, zda jsou vhodná k publikaci. Přes záložku File – Share as – Service byla vyvoláno okno s nabídkou publikování. Byla zvolena možnost Save a service defination file a následně vyplněny údaje v dalším dialogu. Dalším krokem bylo definování vlastností publikované služby, v Capabilities byly nastaveny možnosti WMS a Mapping. Takto nastavené služby byly pomocí nástroje Analyze zkontrolovány a případné nedostatky odstraněny. Následovalo uložení ArcMap Dokumentu (soubor s příponou mxd) a jejich následné nahrání přes FTP server na gisserver.fsv.cvut.cz. Obratem byly získány URL odkazy na ArcGIS server potřebné pro nahrání dat do webové mapové aplikace.

43

ČVUT v Praze

5.5.3


Webová mapová aplikace

Vytvoření mapové aplikace probíhalo pomocí ArcGIS online. Aby bylo možné vytvářet aplikaci a nahrávat objemná data, byl vytvořen účet v organizaci Czech Technical University in Prague. Následovalo nahrání (Mapa – Přidat – Přidat vrstvu z webu) všech dat do mapy ArcGIS online. Prostředí ArcGIS online využívá systému WGS84 Web Mercator (stejně jako např. Google maps nebo OpenStreetMap). Publikovaná data ovšem využívají systému JTSK, a proto bylo potřeba změnit zobrazení podle publikovaných dat. Toho bylo dosaženo nahráním mapy Prohlížecí služby AGS - Základní mapy ČR z [6] a označením mapy za podkladovou. U vektorových dat byla nakonfigurována vyskakovací okna tak, aby bylo možné po kliknutí do mapy zjistit některé informace o dané ploše či objektu. Stejný postup byl aplikován na bodovou vrstvu fotografií, u nichž bylo dále nastaveno zobrazovaní získaných fotografií. Výsledná mapová aplikace je dostupná pod odkazem: http://gis.fsv.cvut.cz/zamky/webapp/ratiborice

44

ČVUT v Praze

6

6. HISTORICKÝ VÝVOJ RATIBOŘIC

Historický vývoj Ratibořic Vývoj zájmového území byl v průběhu let postupně zachycován do mapových děl.

Díky moderní technice je dnes možné nad těmito cennými zdroji informací provádět různé analýzy. Pro nastínění změn v krajině byla vytvořena tabulka a graf zobrazující rozlohy různě využívaných ploch v letech zaznamenaných mapami. Každá mapa ovšem využívá rozdílného dělení druhů pozemků, proto bylo třeba uvážit seskupení pozemků podobného využití. Vzniklo tak sedm skupin pozemků. První skupinou jsou zastavěné plochy, tu reprezentují plochy typu budova, nádvoří, most a jez. Další čtyři skupiny ploch: orné půdy, lesní pozemky, zahrady a vodní plochy byly jednotné pro všechna sledovaná období. Do skupiny trvalé travnaté pozemky byly zahrnuty louky, pastviny a neplodné plochy. Poslední skupinou pozemků jsou ostatní plochy, tu představují veřejné plochy, komunikace a hřbitovy. Tab. 6.1: Rozlohy ploch v letech zachycených mapami druh

1840

1940

1950

2015

zastavěné plochy

4,64

8,00

8,28

14,15

orné půdy

183,52

171,97

165,60

4,24

lesní pozemky

58,58

66,99

67,00

68,06

zahrady

23,14

38,10

44,33

196,58

trv. trav. pozemky

112,78

94,45

91,34

79,82

vodní plochy

14,29

16,32

18,18

15,50

ostatní plochy

13,73

14,85

15,95

32,34

Poznámka: Hodnoty v tabulce jsou v hektarech [ha].

Z grafu (6.1) je patrné, že největší proměnou prošly pozemky orné půdy a zahrady mezi lety 1950 a 2015. Jde nejspíš o důsledek rozmachu zástavby a s ní narůstající plochou zahrad, ale také o změnu velkých ploch polí na plochy ovocných sadů (zahrady). Tato změna může mít několik důvodů, ovšem jako nejpravděpodobnější se jeví změna ve značení pozemků. Zatímco v mapě SMO-5 (rok 1950) je podle legendy pozemek ornou půdou, tak v databázi RÚIAN jde o pozemek typu ovocný sad.

45

ČVUT v Praze

6. HISTORICKÝ VÝVOJ RATIBOŘIC

Obr. 6.1: Graf změny využití pozemků Dalším způsobem, jak zjistit rozdíly mezi historickou a současnou podobou, je porovnání fotografií. Za tímto účelem byly pořízeny, pokud to podmínky umožňovaly, aktuální fotografie z míst, odkud byly pořízeny historické fotografie. K pořízení fotografií bylo využito digitální kamery Casio EX-H30. Další pořízené fotografie jsou uvedeny v elektronické příloze.

Obr. 6.2: Fotografie zámku Ratibořice v letech 1905 (Zdroj: fotohistorie.cz) a 2015 (Zdroj: autor)

46

ČVUT v Praze

ZÁVĚR

Závěr Cílem práce bylo shromáždit maximální dostupné množství historických mapových, plánových a fotodokumentačních podkladů z období 19. až poloviny 20. století se vztahem k zámeckému objektu Ratibořic. Byla prostudována tématická literatura k lepšímu pochopení historických vztahů a provedena rešerše na internetu. K získání potřebných podkladů byly navštíveny instituce, pod jejichž správu spadají. Mapy a plány, u nichž byly získány digitální kopie, byly souřadnicově umístěny, tzv. georeferencovány. Bylo využito souřadnicového systému JTSK. V případech, kdy šlo o mapy složené z více mapových listů, byly vytvořeny bezešvé mapy. U vybraných map byla vytvořena jejich vektorová podoba. Vektorizováno bylo území zahrnující jak samotný zámek Ratibořice, tak i část blízkého města Malá Skalice, dvůr v Heřmanicích a přilehlé lesy a pole. Vektorizace map byla v některých případech komplikována špatně znatelnými hranicemi, což mělo za následek prodlužování práce. Nakonec byla vytvořena webová mapová aplikace přístupná široké veřejnosti. Při zpracování bakalářské práce byla z autorova pohledu největší komplikací, i přes viditelnou snahu zainteresovaných lidí, časová náročnost získávání dat. Samotné zpracování ovšem také neprobíhalo zcela bez komplikací, bylo třeba se vypořádat s nepřesností map při georeferencování a již zmíněnou špatnou čitelností některých map. Vzhledem k blízkému spojení Ratibořic, a potažmo i celého údolí s postavou Babičky z knihy Boženy Němcové, bylo poměrně obtížné získat pravdivé historické informace. Všechna získaná data pro tuto práci jsou nahrána v elektronické příloze. Výsledná mapová aplikace je dostupná na stránkách fakulty pod odkazem: http://gis.fsv.cvut.cz/zamky/webapp/ratiborice.

47

ČVUT v Praze

POUŽITÉ ZDROJE

Použité zdroje [1] WIRTH, Z.: Ratibořice. 5. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1967, 53 s. [2] Hrady a zámky východních Čech. Pardubice: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1990, 61 s. [3] Zámek Ratibořice [online]. Poslední aktualizace 11. 4. 2015. Dostupné z URL: . [4] Společnost pro záchranu Babiččina údolí [online]. Poslední aktualizace 11. 4. 2015. Dostupné z URL: . [5] WIKIPEDIE, otevřená encyklopedie [online]. Poslední aktualizace 11. 4. 2015. Dostupné z URL: . [6] Geoportál ČÚZK [online]. Poslední aktualizace 14. 4. 2015. Dostupné z URL: . [7] MÍKOVÁ, H.: Zámek Konopiště - Zpracování mapové a plánové dokumentace [online]. Praha ČVUT 2014. Praha: ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra geomatiky. Poslední aktualizace 20. 4. 2015. Dostupné z URL: . [8] HARTMANOVÁ, M.: Zámek Hrádek u Nechanic - Zpracování mapové a plánové dokumentace

[online]. Praha ČVUT 2014. Praha: ČVUT

v Praze, Fakulta stavební, Katedra geomatiky. Poslední aktualizace 20. 4. 2015. Dostupné z URL: . [9] MAREK, T.: Bezešvá mapa Prahy z povinných císařských otisků [online]. Praha ČVUT 2010. Praha: ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra geomatiky. Poslední aktualizace 20. 4. 2015. Dostupné z URL: .

48

ČVUT v Praze

POUŽITÉ ZDROJE

[10] KUČERA, M.: Zámek Hluboká - Zpracování mapové a plánové dokumentace [online]. Praha ČVUT 2014. Praha: ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra geomatiky. Poslední aktualizace 20. 4. 2015. Dostupné z URL: . [11] Veřejný dálkový přístup RÚIAN - ČÚZK [online]. Poslední aktualizace 26. 4. 2015. Dostupné z URL: . [12] ARCDATA PRAHA - Geografický informační systém [online]. Poslední aktualizace 26. 4. 2015. Dostupné z URL: . [13] CAJTHAML, J.: Analýza starých map v digitálním prostředí na příkladu Müllerových map Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: ČVUT 2012, 172 s., ISBN 978-8001-05010-1. [14] HUML, M., MICHAL, J.: Mapování 10. 2. vyd. Praha: ČVUT 2005, 319 s., ISBN 80-01-03166-7. [15] VEVERKA, B., ZIMOVÁ, R.: Topografická a tématická kartografie. 1. vyd. Praha: ČVUT 2008, 198 s., ISBN 978-80-01-04157-4. [16] Ústřední archiv zeměměřictví a katastru [online]. Poslední aktualizace 8. 5. 2015. Dostupné z URL: . [17] Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska [online]. Poslední aktualizace 8. 5. 2015. Dostupné z URL: . [18] BAMBULA, Š.: Zámek Telč - Zpracování mapové a plánové dokumentace [online]. Praha ČVUT 2014. Praha: ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra geomatiky. Poslední aktualizace 8. 5. 2015. Dostupné z URL: .

49

ČVUT v Praze

SEZNAM OBRÁZKŮ

Seznam obrázků 1.1

Umístění zámku Ratibořice - Základní mapa 1 : 50 000 (Zdroj: ČÚZK)

9

1.2

Portrét Kateřiny Vilemíny Zaháňské [5] . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.3

Erb rodu Schaumburg-Lippe [5] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.4

Přehledná mapa velkostatku Náchod z roku 1936 (Zdroj: SOA v Zámrsku) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.1

Výřez z plánu zámku Ratibořice, rok 1882 (Zdroj: NPÚ, autor: Komarovský, inv.č.: PPOP-991-5-0724) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

3.1

Výřez z povinného císařského otisku, rok 1840 (Zdroj: ČÚZK) . . . . 21

3.2

Výřez z mapy III. vojenského mapování (Zdroj: ČÚZK) . . . . . . . . 23

3.3

Výřez z katastrální mapy vyřazené, rok 1953 (Zdroj: ČÚZK) . . . . . 24

3.4

Výřez z Prvního vydání státní mapy odvozené 1 : 5 000 , rok 1950 (Zdroj: ČÚZK) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

3.5

Situační plán zámu Ratibořice - první část, rok 1879 (Zdroj: NPÚ, autor: K. Scheif, inv.č.: PPOP-991-5-3689) . . . . . . . . . . . . . . . 26

5.1

Neoříznutý a oříznutý mapový list císařských povinných otisků . . . . 32

5.2

Nastevení požadované trasformace pro WMS službu . . . . . . . . . . 34

5.3

Rozmístění identických bodů v určovaném rastru . . . . . . . . . . . 35

5.4

Struktura vytvořené geodatabáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

5.5

Rastrový a vekrorizovaný výřez mapového listu císařských povinných otisků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

5.6

Definování funkce Mosaic pro vytvoření bezešvé mapy . . . . . . . . . 43

6.1

Graf změny využití pozemků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

6.2

Fotografie zámku Ratibořice v letech 1905 (Zdroj: fotohistorie.cz) a 2015 (Zdroj: autor) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

50

ČVUT v Praze

SEZNAM TABULEK

Seznam tabulek 2.1

Přehled použitých mapových listů SMO-5

. . . . . . . . . . . . . . . 17

2.2

Přehled použitých povinných círařských otisků . . . . . . . . . . . . . 18

2.3

Přehled použitých mapových listů Katastrální mapy vyřazené . . . . 18

2.4

Použité mapové listy vojenského mapování . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.5

Přehled získaných materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.6

Přehled získaných materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

5.1

Podkladové mapy pro georeferencování . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

5.2

Mapové listy Císařských otisků pro k.ú. Česká Skalice – transformace

5.3

Mapové listy Císařských otisků pro k.ú. Malá Skalice – transformace . 36

5.4

Mapové listy Císařských otisků pro k.ú. Žernov – transformace . . . . 36

5.5

Mapové listy Císařských otisků pro k.ú. Vestec – transformace . . . . 36

5.6

Mapové listy Císařských otisků pro k.ú. Zlíč – transformace . . . . . . 36

5.7

Mapové listy Katastrální mapy 1891 pro k.ú. Žernov – transformace . 38

5.8

Mapové listy Katastrální mapy 1891 pro k.ú. Česká Skalice – trans-

35

formace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 5.9

Mapové listy Katastrální mapy 1891 pro k.ú. Malá Skalice – transformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

5.10 Základní kombinace barev modulu RGB . . . . . . . . . . . . . . . . 42 6.1

Rozlohy ploch v letech zachycených mapami . . . . . . . . . . . . . . 45

51

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents