JUDr. Josef Klofáč , advokát , Sokolská 270, 470 01 Česká Lípa zapsaný u České advokátní komory pod č. 2921, IČO: 12033847 tel./fax: 487823647 , mobil: 602 974415 , e-mail:
[email protected] ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Ústavnímu soudu doporučeně! České republiky v Brně Joštova 8 Brno V České Lípě 6.3.2010 Odsouzený: Milan Bajcár, nar.27.09.1970 navrhovatel bytem: Brandýs nad Labem, Sídl.BSS 1346 zast.:JUDr.Josefem Klofáčem-advokátem AK Česká Lípa, Sokolská 270 Odpůrce:
1.Městský soud v Praze Spálená 2, Praha 112 16 2.Obvodní soud pro Prahu 7 Ovocný trh 14, Praha 112 94
Ústavní stížnost odsouzeného do usnesení Městského soudu Praha ze dne 22.12.2009, 61To 453/2009 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28.5.2009, sp.zn. 24T 158/2007 s Návrhem na odklad výkonu trestu odnětí svobody Trojmo! S plnou mocí. __________________________ Dne 1.3.2010 mi bylo doručeno usnesení Městského soudu v Praze (dále jen MěS Pha) ze dne 22.12.2009, 61To 453/2009, kterým bylo moje odvolání do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 (dále jen Obv.S Pha 7) ze dne 28.5.2009, sp.zn.24T 158/2007 zamítnuto. Totéţ usnesení MěS Pha bylo doručeno mému obhájci dnem 17.2.2010. Já jelikoţ mi bylo toto usnesení doručeno prokazatelně 1.3.2010 jsem doplnil toto dovolání prostřednictvím obhájce, kdyţ jsem mu doloţil další skutečnosti pro které povaţuji dovolání ze dne 16.3.2010 za plně odůvodněné a to v rozsahu a mezích tr.řádu. Vzhledem k tomu, ţe ale nelze předjímat jak bude Nevyšší soud ČR (dále jen NS ČR) nahlíţet na dovolání, byť jsem přesvědčen, ţe by měl vyhovět návrhu, pak aby jej ovšem neodmítl jako se velice často stává a jak je moţno zjistit z řady jeho rozhodnutí publikovaných na internetovém portálu tohoto NS ČR, pak jen z opatrnosti podávám tuto: Ústavní stížnost I. Ústavní stíţnost podávám z řady důvodů, kdyţ jsem přesvědčen, ţe v demokratickém státě postupy MěS Pha, ale i Obv.S Pha 7 nejsou v souladu se zákony a citelně se dotkly práv, která jsou garantována v Listině základních práv a svobod (dále jen Listina) a kde jen Ústavní soud ČR (dále jen ÚS ČR) takovéto porušení můţe napravit dříve neţ by se odsouzený tj. já Milan Bajcár musel či mohl
-2důvodně obracet na Mezinárodní soud do Štrasburku, aby ve věci byl zajištěn demokratický přístup k aplikaci práva a zákonů. Rozsudkem Obv.S Pha 7 jsem byl odsouzen podle tr.činu dle § 250 odst. 1,3 písm. b) tr.zákona platného do 31.12.2009 k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3,5 roků se zařazením do věznice s dozorem, přičemţ byla údajně poškozená p.Luďka Štrobichová s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Já jelikoţ jsem byl dle mého názoru omezen na právech, která jsou garantována v ust. § 2 odst. 5,6 trestního řádu jakoţ i v Listině čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2,3, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 2, ale doplňuji i čl. 4 odst. 4 Listiny, pak jsem podal do výroků rozsudku Obv.S Pha 7 dnem 21.10.2009 blanketní odvolání v písemné formě, kdyţ toto odvolání co do trestu u viny jsem podal hned po vyhlášení rozsudku dne 28.5.2009- coby protest proti tomu, ţe nebylo rozhodováno ve smyslu spravedlnosti, ale ve smyslu presumpce viny. Následně svým podáním ze dne 10.11.2009 jsem svá dříve učiněná odvolání písemně odůvodnil. Ač je nutno s podivem konstatovat, ţe odvolací jednání se zejména před MěS Pha konají za poměrně dlouhou aţ značně dlouhou dobu, MěS Pha první jednání o mém odvolání nařídil uţ na den 16.12.2009 a to přesto, ţe mě byl rozsudek Obv.S Pha 7 doručen prokazatelně aţ dne 14.10.2009 a kde Obvodní státní zástupce pro Prahu 7 aţ 13.10.2009 podáním odvolání do téhoţ rozsudku. Uţ následně 16.12.2009 je vskutku rychle nařízeno odvolací řízení, které bylo pak pro nějakou potřebu na straně MěS Pha odročeno na 22.12.2009 za účelem vyhlášení rozsudku. Já ačkoli jsem byl MěS Pha vyzván k tomu, abych na 16.12.2009 předloţil návrhy důkazů, které bych navrhoval provést jsem dne 2.12.2009 svým podáním prostřednictvím obhájce tyto návrhy předloţil. Jak dále uvedu, hodlal jsem je předloţit i u jednání před MěS Pha dříve neţ bylo vyhlášeno rozhodnutí na coţ jsem měl právo a coţ jsem následně hodlal zvýraznit i ve své závěrečné řeči, která mě náleţí- coby osobě obţalované podle tr.řádu ust. § 235 odst. 3 v pojetí § 263 tr.řádu, které mě náleţí , kdyţ jsem byl osobou na právech dotčenou, ale jak dále uváděno toto právo na spravedlivý proces mi bylo upřeno. Stejně jako právo na provedení stěţejních důkazů, které by vinu nejen oslabovaly, ale vylučovaly a byl by musel být napadený rozsudek Obv.S Pha 7 zrušen a znovu rozhodnuto, ţe se dle § 226 písm. a) tr.řádu obţaloby zprošťuji, neboť se v ţádném případě nemohlo z hlediska naplnění hmotně právního hlediska jednat o tr.čin. V neposlední řadě došlo k porušení práva na spravedlivý proces-práva čl.36 odst.1 Listiny na rovnost zbraní, čl. 37 odst.3, práva na zastoupení před orgány činnými v tr.řízení dle čl. 37 odst. 2 Listiny, práva na to, abych se mohl vyjádřit ke všem důkazům – čl. 38 odst. 2 a koneckonců i čl. 40 odst. 2- formulací a coţ je v rozporu s čl. 4 odst.4 všechny tyto články uveřejněné v Listině základních práv a svobod, jak dále rozebírám. Důvody pro které stíţnost k ÚS ČR podávám proto ve smyslu shora uváděném takto odůvodňuji. II. Uţ od samého počátku, kdy jsem se měl dostavit bez právního zástupce – coby v postavení zmocněnce k podání vysvětlení dle § 158 tr.řádu, které mě nesporně náleţí stejně jako osobám tr.oznámení podávajícím a svědkům podle tohoto zákonného ustanovení, jsem se dostavil jen k telefonní výzvě k policejnímu komisaři p.Cihelkovi, abych vysvětlení podal. Jelikoţ ale jsem mu sdělil, ţe jsem nebyl předem uvědomen o čem bych měl ve věci vysvětlení podávat, uvedl jsem mu, ţe tyto listiny mě vyviňující a osvědčující, ţe se nejedná o ţádnou tr.činnost donesu napříště, aby mě určil termín, kdy bych se k němu měl dostavit a kde bych si sebou uţ podle čl. 37 odst. 2 Listiny vzal obhájce v postavení zmocněnce. Skutečně jsem se dne 28.5.2007 k policejnímu komisaři p.Cihelkovi na Policii ČR pro Prahu 1 dostavil.(srov. Záznam o prostudování spisu ze dne 28.5.2007), kde mě ovšem uţ nebylo umoţněno ,
-3abych k věci nejenom ţe vypovídal, ale bylo mi v předstihu tohoto data předáno usnesení o zahájení tr.stíhání, coţ jsem povaţoval za protiprávní. Dne 28.5.2009 tedy v době, kdy mi dříve nebylo umoţněno, abych se k věci nejen dle § 158 tr.řádu vyjádřil, ale ani abych poté co mi bylo sděleno obvinění z tr.činu podvodu mi nebylo umoţněno nejen vypovídat- coby osoba obviněná, ale ani předloţit listinné důkazy, které by celou věc posouvaly do řízení nikoli trestního, ale jen občanskoprávního. Toto policejní komisař uvedl dokonce do protokolu o seznámení se spisem ze dne 28.5.2007 na přílohovém listě. Protoţe kaţdé stádium řízení před orgány činnými v tr.řízení je zcela samostatným jednáním se všemi právy občana a mě nebylo umoţněno v tomto stádiu nic vypovídat, nic předkládat na rozdíl od oznamovatele tr.činu a osob, které coby svědci vypovídající nic o tom co viděli, slyšeli ale jen co měli od poškozené Štrobichové zprostředkovaně a jen v jejím zájmu sdělovali jak by dokonce měli vypovídat , pak tito svědci byli slyšeni na rozdíl ode mě. Jsem přesvědčen, ţe bylo porušeno právo spravedlivého procesu, který je podřazen pod čl. 36 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny a jelikoţ jsem přesvědčen v tom, ţe i Judikát ÚS ČR ze dne 6.3.2000 pod sp.zn. IV. ÚS 615/99 se na tuto fázi tr.řízení vztahuje, je nutno poznamenat , ţe jsem byl na svých právech citelně orgány činnými v tr.řízení počínaje od Policie ČR přes Obv.S Pha 7 aţ k MěS Pha poškozen. Nelze přehlédnout, ţe jsem na toto výslovně Obv.S Pha 7 upozornil avšak bylo mi sděleno, ţe se toto pochybení dá napravit mojí výpovědí právě u tohoto soudu. Jsem ale přesvědčen, ţe ÚS ČR v Judikátu IV. ÚS 615/99 toto nezmiňoval pro svou libovůli, ale ţe jde o Judikát kterým by se měly řídit i všechny obecní soudy a při aplikaci čl. 36 odst. 1 Listiny toto právo na spravedlivý proces zachovat a zajišťovat. Postupem soudů bylo připuštěno porušení práva takto garantovaného v čl. 36 odst. 1 Listiny. Navíc je nutno vzpomenout i výrok MěS Pha dne 16.12.2009 hned při konstatování mého odvolání, ţe cituji: „jde o folklór obžalovaného, který s libostí všude používá“, coţ předznamenalo, ţe se odvoláním v podstatě zabývat nebude co do jeho odůvodnění. Toto vyjádření se pak projevilo v tom, ţe nebyly připuštěny nejen mému obhájci, aby předloţené důkazy byly konstatovány (jednalo se o znalecký posudek z grafologie potvrzující pravost podpisů p.Štrobichové- coby osoba „poškozené“), ale ani další které jsme hodlali předloţit a na nichţ ve smyslu mého podání ze dne 2.12.2009 jsme setrvali, ale ani mě nebylo posléze umoţněno ve smyslu § 235 odst. 4 tr. řádu připuštěno, abych přednesl závěrečnou řeč. A proto došlo postupem i MěS Pha k porušení mých práv citelnou formou. III. Dále povaţuji za porušení mých práv tím, ţe zejména MěS Pha v rozporu s ust. § 235 odst. 4 v rámci odvolacího řízení mě přesto, ţe jsme se domáhal projevu závěrečné řeči, kde jsem poté co mě bylo sděleno, ţe tato řeč mě nebude připuštěna uváděl, ţe mám k věci co podstatného říci, ţe mě tato řeč nepřísluší. K této otázce musím zmínit, ţe jsem hodlal sdělit, ţe: a) jsem se tohoto tr.činu nedopustil upozornit na rozpory ve výpovědi Štrobichové- coby osoby poškozené, která jak v přípravném řízení tak u hl.líčení uváděla rozdíly v tom, ţe jsem nesl listiny, které jsem jí měl zaměnit v igelitové tašce, v deskách a v neposlední řadě i v diplomatce, kdyţ ani jedna verze nebyla pravdivá, coţ potvrzoval svědek, který neviděl neţ volně poloţené listiny v igelitových deskách na palubní desce, které měl moţnost vidět a dokonce uváděl co to bylo za listiny. b) ţe ač Štrobichová vypověděla u Obv.S Pha 7, ţe na směnce je její podpis „dobrým padělkem“ není to jak uvedla v podstatě její pravý podpis, kdyţ ovšem na rozdíl od posuzování tohoto důkazu jak MěS Pha při odvolacím jednání tento hodnotil byl podpisem pravým. c) v kontextu na pochybnost posuzování podpisů na směnce, jsem chtěl uvést, ţe nešlo jen o podpis na směnce, ale i na příjmovém dokladu, který byl ve spise zaloţen a kde potvrdila
-4p.Štrobichová příjem 500.000,-Kč a ne jak se snaţila u Obv.S Pha 7 tvrdit, ţe přijala jen 200.000,-Kč a ţe jsem si ještě z této částky měl srazit 15.000,-Kč. d) v poslední závěrečné řeči jsem rovněţ hodlal uvést, ţe Obv.S Pha 7 nepřipustil provedení mnou dalších svědeckých důkazů stejně jako MěS Pha , které jsem dne 2.12.2009 ve svém podání k jeho výzvě navrhoval tj. grafologický posudek- o tom uţ shora bylo uváděno a který jsem měl dne 16. a 22.12.2009 sebou a MěS Pha jsem se jej snaţil předat při zahájení odvolacího řízení, coţ mi bylo odmítnuto. e) upozornil na provedení důkazů spisem vedeným u Obr.soudu pro Prahu- východ čj. 6C 42/2007 a Okr.soudu pro Prahu-východ, kam byl odeslán spis zahájeného soudního řízení od Okr.soudu z Jablonce nad Nisou pod čj. 10C 264/2007 a kde p.Štrobichová v civilní ţalobě uváděla opět odlišnosti od toho co uváděla v přípravném řízení a co před Obv.S Pha 7. f) upozornil na nesprávné hodnocení důkazů, který MěS Pha se snaţil zpochybňovat, ţe jsem neznal ku dni 9.2.2007 jméno p.Štrobichové, kdyţ jsem tímto dnem podepisoval Dohodu o převodu čl.práv a povinností k druţstevnímu bytu, kde bych toto vyvracel nejen tím, ţe i Obv.S Pha 7 špatně v přepisu jména Štrobichové píše na místo měkkého i tvrdé a ţe se i v mém případě, kde bylo uvedeno v Dohodě před písmenem b (měkké i) tedy nikoli Štrobichová ale Štroibichová. Toto pochybení výkladu ze strany MěS Pha jsem chtěl zdůraznit, ţe se soud mýlí, neboť ve spise by měly být zaloţeny zprávy SMS z mého i p.Štrobichové mobilního telefonu z doby dávno před 9.2.2007, kde o ona stejně jako já jsme uváděli správně jméno Štrobichová a tedy v Dohodě šlo ryze jen o počítačový překlep. Bylo tomu dne 20.ledna, 2.,5. února, 7., 8., 9.února 2007, kdy jsem hodlal upozornit na to, ţe uţ přede dnem 9.2.2007, kdy se Dohoda na Magistrátu města tato podepisovala měla p.Štrobichová Dohodu k dispozici- jak koneckonců svědek co se mnou ten den do Prahy jel potvrdil. Tím bylo vyvráceno tvrzení p.Štrobichové, ţe Dohodu viděla aţ poté co se u ní objevila předsedkyně Bytového druţstva a co jí měla sdělit co ţe to podepsala. g) hodlal jsem upozornil i na to, ţe dříve neţ byla Dohoda podepsána bylo osloveno Bytové druţstvo Letohradská v Praze, aby vydalo potvrzení o bez dluţnosti bytu p.Štrobichové, kdy ona však mě přeslala listinu, ţe p.Štrobichová je řádným členem tohoto bytového druţstva. Tedy uţ i z této listiny jsem byl seznámen s tím, jak se píše jméno p.Štrobichové, coţ by opět vyvracelo tvrzení MěS Pha jak mi bylo vytknuto, ţe se musela směnka podepisovat aţ po 9.2.2007, kde uţ je správně její jméno uvedeno a ţe jsem aţ po 9.2.2007 její jméno mohl dobře znát. Opak jsem se snaţil Měs Pha objasnit důkazem- listinou ze dne 28.1.2007, kde se uvádělo, ţe p.Štrobichová je řádným členem Bytového druţstva Letohradská 36 a kterou mi tuto listinu předala téhoţ dne, kdy byla vystavena. Jelikoţ mi bylo právo závěrečného slova upřeno před vyhlášením rozhodnutí dne 22.12.2009 a dne 16.12.2009 odmítnuto , abych shora uváděné listiny soudu přeloţil stejně jako u Obv.S Pha 7 došlo k porušení ust. § 2 odst. 5 tr.řádu, coţ povaţuji za porušení čl. 4 odst. 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2) Listiny. Jsem proto nucen tyto listiny, byť je to atypické přiloţit k této ústavní stíţnosti, aby i ÚS ČR byl o těchto důkazech srozuměn a mohl dovodit, ţe byla moje práva citelně porušena, coţ vedlo k vadným výrokům jak MěS Pha, který by měl v rámci odvolacího řízení pochybení Obv.S Pha 7 napravit a stejně tak, ţe pochybil Obv.S Pha 7, kdyţ tyto důkazy, které v podstatné části byly mu do spisu zaloţeny a které jsem hodlal přeloţit, neprovedl a k němu při hodnocení všech důkazů v jednotlivostech i ve vzájemných souvislostech nehodnotil nebo se s nimi v rozsudku ze dne 28.5.2009 nevypořádal. Důkaz:- listina- návrh na provedení důkazu ze dne 2.12.2009 -potvrzení Bytové druţstva letohradská 36 ze dne 28.1.2007 -znalecký posudek z grafologie -zprávy SMS z mobilního telefonu Bajcár (odeslané Bajcárem a p.Štrobichovou)
-5IV. Postupem MěS Pha došlo v důsledku potvrzení výroku rozsudku Obv.S Pha 7 aniţ by tento MěS Pha provedl buď za Obv.S Pha 7 doplnění dokazování o moje návrhy, kdyţ dokazování před Obv.S Pha 7 bylo neúplné a byly mi další důkazy odmítnuty přičemţ pokud by k mému návrhu důkazy na nichţ jsem trval u hl.líčení před Obv.S Pha 7 byly provedeny, alespoň u MěS Pha, musel by tento odvolací soud dospět k závěru, ţe nebylo jednání za nějţ jsem byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody tr.činem a byl by nucen mě dle § 226 písm. a) tr.řádu odvolací soud obţaloby zprostit a nebo, aby nebylo další moje právo porušeno při hodnocení důkazů v tom, ţe bych byl omezen podat další odvolání po jejich provedení, měl MěS Pha napadený výrok zrušit a věc vrátit k novému projednání a rozhodnutí. Jelikoţ tento postup MěS Pha nedodrţel došlo k porušení práva na spravedlivý proces, který vyústil v zamítnutí mého odvolání. Já jsem uţ i tyto námitky uvedl do dovolání, které bylo Nejvyššímu soudu ČR s datem 16.3.2010 zasláno a které bylo ve lhůtě , která doposud běţí pro dovolání doplněno. I tato dvě podání ÚS ČR – coby důkaz potvrzující porušení zákona a listiny přikládám k této ústavní stíţnosti. Jestliţe ústavní stíţnost představuje procesní prostředek určený k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod (srov. čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR), pak jelikoţ byly naplněny po formální i obsahové stránce k přezkoumání napadeného usnesení MěS Pha podmínky (srov. § 72 a z.č. 182/93 Sb.), pak jsem přesvědčen o tom, ţe tuto ÚS ČR mojí stíţnost projedná a dospěje-li ke shodnému názoru v této stíţnosti vyjádřeného, ţe napadené usnesení MěS Pha zruší a věc mu předloţí k novému projednání a rozhodnutí. V. Ačkoli je pro podání ústavní stíţnosti stanovena lhůta 60 dnů od posledního mimořádného opravného prostředku a jelikoţ není moţné předvídat zda dovolací soud moje dovolání z nějakých důvodů neodmítne, abych si zachoval lhůtu k jejímu podání tuto ústavní stíţnost podávám ve lhůtě 60-ti dnů od doručení usnesení MěS Pha, kde toto bylo mému obhájci doručeno 17.2.2010 a mě osobně 1.3.2010. Jelikoţ jsem ale přesvědčen o tom, ţe by NS ČR mému dovolání mohl či spíše měl vyhovět pro řadu pochybení, které jsem v odůvodnění dovolání uvedl, Ústavnímu soudu ČR jen jsem povaţoval za nutné nastínit i skutkové okolnosti celé věci relevantní a následně to v čem spatřuji porušení mých Ústavou ČR a Listinou zaručených práv. Toto porušení jak jsem uvedl ze strany MěS Pha spatřuji: 1. MěS Pha neprovedl důkazy, které jsem navrhoval a kterými se měl zabývat i Obv.S Pha 7 a Kde tyto sám nejprve navrhl provést,ale následně je odmítl po více jak 6-ti měsících provést kdy jen za tímto účelem bylo hl.líčení odročováno. Bylo na odvolacím soudu, aby v rámci odvolacího řízení napravil toto pochybení, kdyţ jen jejich provedením by si mohl učinit objektivní závěr o vině či nevině. 2. MěS Pha připustil, aby došlo k porušení práva spravedlivého procesu, kdyţ pominul stejně jako Obv.S Pha 7, ţe tr.řízení probíhá v určitých fázích, které jsou specifické a vzájemně nelze je suplovat tím, ţe by neprovedení té které fáze co do jeho průtahu i v ní podle práva na spravedlivý proces (kdyţ tato klauzule spravedlivého procesu se nemůţe vztahovat jen na fázi hl.líčení a hl.líčení nemůţe suplovat fikci přípravného řízení), pak bylo na odvolacím soudu, aby celé řízení před Obv.S Pha 7 napravil alespoň v tom, ţe by napadený rozsudek zrušil a přikázal věc znovu projednat s pokynem, aby byly provedeny všechny důkazy, které jsem navrhoval, kdyţ ty které Obv.S Pha 7 nebylo moţno povaţovat za dostačující k tomu, aby mohl být vyhlášen rozsudek. To i proto, protoţe fáze přípravného řízení tyto důkazy nepřipustila a o to více je měl za povinnost provést Obv.S Pha 7, coţ měl následně při této absenci napravit Měs Pha. 3. Jestliţe nebyly provedeny všechny důkazy a bylo v tomto vyhověno ţalobci- bylo porušeno
-6při odvolacím řízení před MěS Pha právo rovnosti zbraní, kde ţalobce jen předkládal důkazy k prokázání viny a nebyly připuštěny důkazy prokazující, ţe se skutek ţalovaný nestal. Došlo k porušení práva dle čl. 36 odst. 1) Listiny na spravedlivý proces a práva rovnosti dle čl. 37 odst. 3) Listiny. Stejně tak došlo ze strany MěS Pha k porušení práva na to, abych se mohl vyjádřit ke všem důkazům ve smyslu čl. 38 odst. 2) Listiny, kdyţ mě nebyly tyto připuštěny předloţit a je provést u Obv.S Pha 7, coţ i MěS Pha poté co jsem mu před zahájením odvolacího jednání dne 16.2.2009 toto navrhoval a jejichţ předloţení a provedení jsem se doţadoval. Jsem proto přesvědčen stejně jako, kdyţ probíhalo hl.líčení u Obv.S Pha 7, ţe věc měla být rozhodnuta v rozporu se zásadou presumce neviny- tedy ţe byl zájem na tom, abych byl i pro svoji nesmiřitelnost s postupem obou soudů- coţ jsem ne vţdy vhodně dával najevo různými protesty, které jsem sepisoval bez účasti obhájce prostě potrestán. Jestliţe pak čl. 4 odst. 4 Listiny stanoví nezásadnější právo, které dominuje ostatním článkům Listiny, pak nelze neţ se dovolávat nápravy těchto pochybení, které připustil ve shora uváděném smyslu i MěS Pha tím, ţe moje odvolání zamítl, kdyţ věc ačkoli byla zralá ke zrušení napadeného výroku takto nepostupoval a navíc sám porušil právo ve stejném smyslu i jako odvolací soud. MěS Pha nutno téţ uvést, ţe aniţ sám vysvětluje jak k hodnocení toho kterého důkazu přistoupil jen komentuje jednotlivě provedené důkazy před Obv.S Pha 7 provedené. Odvolací soud zvýrazňuje tu část tr.řízení, kde v § 158 odst. 3 tr.řádu je policejní orgán oprávněn k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčující tomu, ţe byl spáchán tr.čin opatřit si potřebné doklady. Soud opomíjí však další ust. § 158 odst. 5,6 tr.řádu z nichţ lze dovodit, ţe není jen oprávněn, ale ţe ve smyslu rovnosti práva je nutno připustit, aby byly obstarány nejen důkazy přisvědčující tomu, ţe byl spáchán tr.čin, ale i důkazy přisvědčující tomu, ţe nebyl spáchán přičemţ je v souladu se shora uvedenými články Listiny jakoţ i § 158 odst. 6 tr.řádu připustit, aby se osoba na níţ tr.oznámení bylo podáno k věci mohla vyjádřit a doloţit skutečnosti, kterými své tvrzení, ţe tr.čin nespáchala předloţila. Tak jak bylo v odvolacím řízení jednání vedeno to vyznělo tak, ţe podezřelý nemá právo se k tr.oznámení jímţ se stává podezřelý ubránit a je předem zařazen škatulkově do tr.řízení , které ať uţ je věc řešena jakkoli se musí dostat aţ před soud a zde mu uţ je jen nadělena pro uznání viny výše trestu. Podle toho jak MěS Pha toto vysvětluje v napadeném usnesení je moţno dodat, ţe člověk podezřelý , který se stává podezřelým podle návrhu právně nekvalifikované osoby podávající tr.oznámení je jakousi statistickou poloţkou určenou k dalšímu zpracování, coby surovina určená pro soudní – státní moc a můţe si být vědoma toho, ţe ač jde o občanskoprávní věc, ţe bude souzen a odsouzen aniţ by mu bylo umoţněno se uţ v přípravném stádiu řízení podle § 158 tr.řádu obhájit. MěS Pha pominul právo či zásadu, ţe policejní orgán má za povinnost shromaţďovat i takové okolnosti, které přisvědčují podezřelému a to se stejnou pečlivostí jako je shromaţduje v jeho neprospěch. Toto zřejmě MěS Pha uteklo. Nebylo MěS Pha správně aplikováno, ţe se čl. 36 Listiny na tento případ-coby spravedlivého procesu nedá aplikovat. Uţ samotný fakt , ţe odvolací soud bagatelizuje moje odvolání na tento článek přisvědčuje jen tomu, ţe bylo předem rozhodnuto o tom, ţe se moje odvolání bude zamítat. Vţdyť jde-li o právo spravedlivého procesu je toto právo v kontextu s čl. 4 odst. 4 Listiny jedno ze stěţejních práv v celém tr.řízení dominující a nelze takto jej bagatelizovat, ţe se podezřelý či obviněný tohoto práva dovolává. Obdobně se MěS Pha vyjadřuje k potvrzení“ policistou p.Cihelkou dne 17.8.2007 vydané, kde z něho je presumce viny.(srov.Potvrzení ve spise zaloţené). Rozhodně i při absentování toho, ţe bylo následně ve smyslu obţaloby podané rozhodnuto, ţe pokud bych policistovi mohl přeloţit listiny , které pak ne v celém rozsahu- coby důkazy připustil Obv.S Pha 7 a které rovněţ nepřipustil ani MěS Pha, ţe by pohled státního zástupce mohl být odlišný
-7a ţe by se nebylo-li by tr.stíhání zahájeno na základě předloţených listin a dotázání se následně slyšených svědků formou záznamu úředního, bylo pak moţno aniţ by tento státní zástupce se musel zodpovídat ve smyslu § 173a tr.řádu NSZ ČR, ţe by věc mohla být odloţena. Nelze se ztotoţnit s odvolacím soudem, ţe bylo dokazování provedeno v potřebném rozsahu. To proto, protoţe jsem byl vinným uznán takto na základě v podstatě řečeno nepřímých důkazů, coţ v právních státech demokratického práva nikde na světě nemá obdoby. Svědci stran obţaloby nebyly účastni ničeho, ţádného jednání a vše jen interpretovali jak jim poškozená sama věc nereferovalanaopak přímý účastníci- obhajobou navrţené jejich účelové tvrzení vyvraceli, coţ bylo navíc korunováno listinami, které svědčili v můj prospěch (srov. zprávy SMS, Dohodu o převodu čl.práv a povinností, směnka a příjmový doklad), kde by tyto listiny, byla-li by jinak sama poškozená Štrobichová nikdy nepodepisovala a list ze dne 28.1.2007 nepředkládala (potvrzení druţstva o jejím členství). Vytýkám v rámci této ústavní stíţnosti MěS Pha, ţe byť mě sám vyzval k podání návrhů na dokazování, coţ jsem listinou ze dne 2.12.2009 učinil, ţe uvádí ve svém rozhodnutí ze dne 22.12.2009, ţe nepovaţoval za důvodné další dokazování provádět. Sám takto uváděl aniţ by se s tímto jakýmkoliv způsobem vypořádal. Toto uvádím i proto, protoţe přesto, ţe neuvádí odvolací soud pro další dokazování sám uvádí na straně 3, ţe cituji: „Lze v podstatě odkázat na argumentaci nalézacího soudu uvedené v odůvodnění napadeného rozsudku, i když odvolací soud k argumentaci nalézacího soudu jisté výhrady má.“ Lze pokud toto soud připouští se měl oněmi výhradami zabývat a tyto vysvětlit jaké to byly, jak se s nimi vypořádal a nenechávat věc jim uplatněnou v pochybnostech. Totéţ o mnohonásobně vyšší věrohodnosti poškozené Štrobichové- toto MěS Pha konstatuje, ale nevysvětluje v čem je jeho názor od Obv.S Pha 7 odlišný. Opět jedna z podstatných pochybností MěS Pha nevysvětlená. Pokud si pak MěS Pha dopomáhá dalšími skutečnostmi, které souvisejí s určitou inzercí, tato otázka není předmětem tr.řízení, nemá k ní ţádnou relevanci a byť by se mohla jevit jako podpůrná k věci souzené, vypovídací hodnota ve světle provedených listinných a svědeckých důkazů není podstatná. Jestliţe toto, ale MěS Pha pojal pro své hodnocení důkazů, měl připustit i komentování SMS zpráv o nichţ jsem shora se jiţ rozepisoval a které přisvědčovaly uţ tomu, ţe skutečně bylo vedeno jednání mezi mnou a Štrobichovou o prodeji bytu- respektive k převodu čl.práv a povinností. Dopomáhá-li si opětovně MěS Pha v závěru na str.3 dalšími okolnostmi, pak toto je v podstatě nutno pojímat ve smyslu zásady presumce viny, neboť není-li prokázána vina musí se na osobu byť tr.stíhanou hledět jako nevinou. Uţ z tohoto pravomocného jakéhosi postupu MěS Pha vyvěrá zásada s níţ moje odvolání hodnotil ve smyslu „presumce viny“. MěS Pha aniţ by vtělil svou vůlí do zamítavého výroku o odvolání jen konstatuje to co Obv.S Pha 7 a poškozená sama uváděla přičemţ pro její tvrzení nebyl obţalobou zjištěn jediný důkaz ať přímý nebo nepřímý. Závěry, které opětovně Měs Pha pro své rozhodnutí pouţil tj. ţe jsem osobou trestanou a další jak je uvedeno v závěru odůvodnění usnesení ze dne 22.12.2009 jen nasvědčuje tomu, ţe se tento soud odvolacími důvody zabýval vágně, neprojevila se v odůvodnění jeho vůle a nevypořádal se s argumenty, které jsem chtěl referovat uţ dne 16.12.2009 a o nichţ hovořil i můj obhájce dne 16.12.2009 a k nimţ se nemohl vyjádřit ani 22.12.2009 stejně jako já, kdyţ mi bylo zamítnuto přednesení závěrečné řeči ve smyslu § 235 odst. 4 tr.řádu. VI. Byť jsem se v části IV. zabýval otázkou skutkovou, která z pohledu ústavní stíţnosti by se mohla Ústavnímu soudu ČR jevit jako nedůvodná z pohledu pouţití zákona 182/93 Sb., nebylo moţno se touto problematikou nezabývat.
-8To proto, protoţe v těchto skutečnostech se v maximální míře projevila jistá libovůle MěS Pha, která nemá oporu v ţádném právním předpise stejně jako v Listině a Ústavně ČR. Ţádám proto Ústavní soud ČR, aby v kontextu s uplatněním práv ve stíţnosti uváděných podle jednotlivých článků Listiny se i tímto skutkovým vymezením zabýval, kdyţ pokud jde o dovolací soud, pak ve smyslu § 265a) tr.řádu a § 265 b) odst. 1, písm c), g) tr.řádu by uvedl s největší pravděpodobností, ţe argumentuji shodně jako u Obv.S Pha 7 coţ není dovolacím důvodem. Jak ale vysvětlit pochybení k němuţ došlo při porušení práva na spravedlivý proces neţ právě těmito fakty. VII. Jelikoţ byly porušeny právní normy, Listiny, Ústava ČR v řízení před Městským soudem Praha, které vyústilo ve vadný výrok o zamítnutí mého odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 shora uváděných proti nimţ jsem ústavní stíţnost podával, pak navrhuji aby Ústavní soud ČR vyuţil práva daného zákonem o Ústavním soudu č. 182/93 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů mnou napadené usnesení MěS Pha ze dne 22.12.2009, 61To 453/2009 ve spojení s rozsudkem Obv.S Pha 7 ze dne 28.5.2009 sp.zn. 24T 158/2007 s co největší pečlivostí projednal a následně, aby vydal tento: Nález Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22.12.2009, 61To 453/2009 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28.5.2009 sp.zn. 24T 158/2007 ve věci navrhovatele: Milana Bajcára, nar.27.09.1970 Zastoupeného JUDr.Josefem Klofáčem-advokátem AK Č.Lípa, Sokolská 270 jímţ bylo jeho odvolání do rozsudku Obv.soudu pro Prahu 7 ze dne 28.5.2009, sp.zn. 24T 158/2007 zamítnuto proti odpůrci: 1. Městský soud Praha 2. Obvodní soud pro Prahu 7 se z r u š u j e VIII. Vzhledem k tomu, ţe jsem přesvědčen, ţe došlo k porušení shora uvedených práv, které mají za důsledek to, ţe jsem byl vyzván Obv.soudem pro Prahu 7 k nástupu trestu, pak aby ve smyslu ust. § 39 věc posoudil- coby věc naléhavou, aby případně nařídil ve věci ústní jednání dle § 44an cit.zákona s pouţitím § 48 o skutkovém dokazování, kdyţ dle názoru stěţovatele lze toto předjímat a aby ve smyslu § 79 dříve neţ ve věci ústavní stíţnosti rozhodne rozhodl o tom, ţe tato stíţnost má odkladný účinek, kde za tímto účelem si dovoluji poţádat, aby Ústavní soud ČR vydal toto: Usnesení Ve věci stěţovatele p.Milana Bajcára, nar.27.09.1970 se podle § 79 odst. 2 z.č. 182/93 Sb. podané ústavní stíţnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22.12.2009, 61To 453/2009 ve spojení s rozsudkem Obv.soudu pro Prahu 7 ze dne 25.8.2009 sp.zn. 24T 158/2008 se přiznává odkladný účinek výkonu napadených rozhodnutí. Milan Bajcár v plné moci JUDr.Josef Klofáč Přílohy , jako důkazy k ústavní stížnosti: -dovolání z 16.3.2010 -usnesení MěS Pha ze dne 22.12.09, 61To 453/09
-9-návrh na provedení důkazů z 2.12.09 -potvrzení ze dne 28.1.07 -SMS zprávy -odvolání-odůvodnění z 10.11.09, 27T 158/07 -záznam o prostudování spisu z 28.5.07 -znalecký posudek z grafolgie
