Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra operační a systémové analýzy
TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI
INFORMAČNĚ ORIENTOVANÝ MODEL PODPORY ROZHODOVÁNÍ FIRMY
VYPRACOVAL: Bc.Radek Lanč VEDOUCÍ PRÁCE: Doc.Ing.Jaroslav Švasta, CSc.
2004
TEZE Předložená diplomová práce má za cíl zpracovat výchozí systémově gnoseologický základ konkrétního subsystému textilního průmyslu České republiky, který je orientován na průmyslové výstupy. Cílem diplomové práce nebylo provádět konkrétní syntetické výpočty, ale vytvoření zdrojové databáze podrobnou technologicko-ekonomickou analýzou zkoumaného systému (objektu) pro informační moduly a graficko-maticové zobrazení obecných podmínek výrobního procesu zkoumaného objektu. Tomuto cíli byla podřízena i metodika zpracování diplomové práce, kdy dochází ke kombinaci: a) analýzy poznatkové báze základní technologie výrobního procesu b) analýzy faktorově ekonomických vazeb c) pokusu o jejich graficko-maticové zobrazení d) vymezení relativních poměrů celkového efektu výroby v podobě relativního vyjádření výsledovky zkoumaného objektu e) syntézy do celkových závěrů s využitím vlastní znalostní báze ze zkoumané oblasti jako celku Na základě instrukce vedoucího této diplomové práce pana Doc.Ing.Jaroslava Švasty, CSc. byly vypuštěny veškeré literární rešerše, a to z důvodu, že v podrobné operační analýze a jejím schématickém zobrazení jednotlivých výrobních fází nebyl v citované ani další dostupné literatuře nalezen adekvátní ekvivalent. Český textilní průmysl prošel v posledních patnácti letech velkými změnami. Spolu s oděvním průmyslem ztratily tyto obory oproti roku 1989 50% svých kapacit a 50% pracovních míst. Textilní průmysl patřil mezi první segmenty zpracovatelského průmyslu, kterých se dotklo otevření tuzemského trhu pro dovoz zboží z ostatních zemí. Dovoz do ČR byl mnohem liberálnější než do většiny ostatních zemí světa. Neuplatňují se zde žádná netarifní omezení a dovozní cla jsou historicky velice nízká. Textilní sektor tak čelí korektní konkurenci ze zemí EU, ale hlavně nekorektní konkurenci představovanou firmami z jihovýchodní Asie. ČR v přechodovém období let 1992-1993 při uzavírání
dohod v rámci GATT a její nástupnické organizace WTO nevzala v úvahu to, že mezinárodní výměna zboží v textilním sektoru neprobíhá na principech volného trhu. ČR vlastně ve svůj neprospěch předběhla dobu. EU má ještě něco přes padesát tzv.textilních protokolů, které přesně vymezují rozsah a podmínky pro vstup textilního zboží na trhy EU. USA a Kanada používají pro ochranu svého trhu cla a množstevní omezení. Podle studie Textile Market 2000, zpracované společnostmi INCOMA Research a GfK Praha, má deset největších výrobců textilu a deset největších výrobců oděvů na českém trhu podíl pouze 9%.1 Přes všechny uvedené problémy a nepřízeň uplynulých patnácti let představuje český textilní průmysl perspektivní a relativně vyspělé odvětví. K nejdynamičtěji se rozvíjejícím komoditám výrobkových skupin dnes patří textilie pro speciální použití (teflonové membrány) a technické textilie (geotextilie, grass-tex), které se uplatňují zejména ve stavebnictví, zemědělství, zdravotnictví a automobilovém průmyslu. Obecně lze konstatovat, že textilní odvětví má co nabídnout, umí vyrobit, ale neumí se výrazně prosadit (prostě prodat). Negativem textilního průmyslu je to, že výrobkové vertikály průmyslově textilního typu mají omezenou míru adaptability, mají vysoký stupeň technické závislosti. Ta je dána jednoúčelovostí používaného strojního zařízení a vysokém podílu ruční práce. Každá vertikála má různý počet fází, od získávání surovin až po jejich finální produkt. Základní odlišnosti jednotlivých typů výrobkových vertikál spočívají ve struktuře a propojení podniků kooperujících ve skupině. Každá fáze výrobkové vertikály může mít odlišné vlastnosti z hlediska dynamiky technologie výrobního procesu, ale i z hlediska struktury a náročnosti na vstupní faktory. Při jejich analýze je proto lépe používat různé modelové techniky a nevycházet z jediného modelu a jediné hypotézy. Musíme vytvořit syntetický systémový pohled komplexních dopadů našich rozhodnutí. Výrobkové vertikály navíc ovlivňují různé faktory různé síly mající vliv nejen na objem produkce, strukturu produkčního cyklu, ale i na kvalitu produkce. Navíc se ceny faktorů v čase mění, mnohdy velmi chaoticky bez předem 1
Copyright 2001, BVV a.s.
zřejmých souvislostí. Stejně tak se mohou, ale nemusí měnit ceny výstupů a to dle konkrétní situace na trhu, vyjednávací síle producenta a momentálním postavení firmy na trhu. Pokud víme, jak se získanými údaji pracovat, tak v čem spočívá problém? Jsme schopni analyzovat výrobní postupy, definovat vstupy i výstupy, kvantifikovat výrobní faktory a definovat jejich vzájemné vazby, ale optimalizovat produkci a maximalizovat užitek se nám stále nedaří. Rozpor je v tom, že z hlediska řízení výroby vytváříme stabilní výrobní struktury, které přináší nejvyšší výnosy z rozsahu a koncentrace. Zároveň však potřebujeme nabídnout výrobek, který uspokojí individuální potřeby našich zákazníků za pro ně nejvýhodnějších podmínek a ceně. Proto hledáme řešení, které je zároveň technologicky adaptabilní na změny trhu. V našem konkrétním případě je to např.: rozměr vaku, jeho provedení, technické parametry, atd.. Cílem je tedy nejen obecné poznání a popsání problému, ale pomocí detailní analýzy navrhnout taková řešení, která umožní optimalizaci vztahů mezi stabilní a adaptabilní složkou firmy. Mezi vlastní výrobou a marketingem (v nejširším slova smyslu) je tudíž nezbytné synchronizovat výrobní a marketingové složky tak, aby byla zajištěna dlouhodobá prosperita firmy. Některé z možných analytických a syntetických systémových přístupů naznačuje předložená diplomová práce. Předložená diplomová práce otevřela problematiku rozhodovacího procesu firmy (zkoumaného objektu) zaměřené na výrobu průmyslových textilií. V praxi je rozhodování mnohdy nahrazeno subjektivním kvalitativním hledáním možného řešení, které je podporováno pomocí kvalitativního simulačního modelování. Manažer se tak uchyluje k vyhledávání několika vyhovujících variant, které jsou jednodušší z hlediska postupu a realizace řešení. Manažer často rozhoduje intuitivně , což není příliš exaktní, ale dává poměrně široký prostor pro hledání budoucích řešení.
Na základě provedené analýzy a graficko-systémové formalizace základních vztahů prvků systému, vymezení kapacitních omezení výroby a synchronizačních procesů výrobních postupů výroby bylo možné sestavit kritériální matici výroby. Kritéria matice byla definována pomocí expertního odhadu a posouzení. Z uvedené kritériální matice vyplývá, že je obecně výhodnější vyrábět produkty s vysokou přidanou hodnotou, která odráží celkovou faktorovou náročnost výroby. Toto hledisko však musí být zároveň promítnuto i do prodejní ceny. V opačném případě tlačí celou efektivitu výroby směrem dolů. Naplnit stanovená optima výroby je však prakticky nereálné, protože výroba je odrazem konkrétních objednávek, tedy potřeb odběratelů. Tzn. koupěschopné, tržně orientované poptávky. Firma má zřejmé možnosti jak stávající stav zlepšit. Tyto možnosti víceméně vychází z hodnocení jednotlivých kritérií a jejich vah a jsou popsány v kapitole „Řešení kritériální matice výroby“. Těmito problémy v kvantifikované podobě hybridních stochastických simulací bych se chtěl popřípadě zabývat i v následném postgraduálním studiu.
SEZNAM LITERATURY 1. ZÍSKAL J., Systémová analýza a modelování I., Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 1998
2. ZÍSKAL J, ŠVASTA J., BROŽOVÁ H., Systémová analýza a modelování II., Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2000 3. ŠUBRT T., LANGROVÁ P., Systémová podpora projektů, Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2003 4. TICHÁ I., HRON J., Strategické řízení, Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2003 5. TVRDOŇ J., Ekonometrie, Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2001 6. MILTON D. ROSENAU, JR., Řízení projektů, Praha: Computer Press, 2000 7. GRUNWALD, R. A HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 8. HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 9. SYNEK, M. A KOL. Nauka o podniku. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 10. VALACH, J. A KOL. Finanční řízení podniku. Praha: Ekopress,1997. 11. VODÁČEK, L.
A
VODÁČKOVÁ, O. Management, teorie a praxe pro 90. léta. Praha:
Management press, 1996. 12. Firemní materiál: výroční zpráva akciové společnosti kniha analytické evidence závodu 13. URL adresy: http\\www.juta.cz http\\www.textil.cz
