Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta tropického zemědělství Katedra ekonomiky a rozvoje
Možnosti mikrofinančních institucí posílit finanční systémy a infrastrukturu venkova v České republice Bakalářská práce
Praha 2014
Vedoucí bakalářské práce: Dipl. Kfm. Tomáš Hes, Ph.D.
Vypracovala: Radka Illéšová
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma Možnosti mikrofinančních institucí posílit finanční systémy a infrastrukturu venkova v České republice vypracovala samostatně a všechny použité literární prameny jsem řádně uvedla v referencích.
V Praze dne 25. dubna 2014
....................................... Radka Illéšová
Poděkování Touto cestou bych ráda vyjádřila poděkování Dipl. Kfm. Tomáši Hesovi, Ph.D. za odborné vedení práce, konzultace a za poskytnutí cenných rad. Dále bych chtěla poděkovat doc. Ing. Karlu Srncovi, Ph.D. za ochotu, kterou mi věnoval při konzultacích. Další mé velké poděkování patří osloveným respondentům, kteří vyplnili dotazník. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině a blízkým přátelům za jejich podporu při psaní této práce.
Abstrakt Mikrofinance jsou
považovány za nástroj
řešení
chudoby jak
v rozvojových,
tak i ve vyspělých zemích. Cílovou skupinou jsou chudí a sociálně slabší lidé bez přístupu k bankovním službám. Pro tyto občany je mikroúvěr velkou příležitostí, která jim pomáhá vytvořit či podpořit svou podnikatelskou činnost. Bakalářská práce je zaměřena na uplatnění mikrofinancí na území ČR. Pro podrobnější nahlédnutí do problematiky jsou v teoretické části uvedeny principy mikrofinancování, historie, ale i současný stav. Objasňuje, jak probíhá proces poskytnutí zdrojů financí pro chudé. Rovněž ukazuje, jaké přínosy mají mikrofinance pro jejich uživatele a jaký je způsob jejich využití. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření, které se zabývá finanční situací vybraných občanů, jejich chováním, zvyky a postoji k financím. V závěru práce jsou shrnuty poznatky a výsledky vlastního výzkumu. Klíčová slova: mikrofinance, mikroúvěr, chudoba, mikrofinanční instituce, podnikání, formální a neformální finanční sektor
Abstract Microfinances are considered to be a tool to deal with poverty in developing and developed countries. The target group are poor and underprivileged people with no access to bank services. Microloans are a big opportunity for these people to help them create or support their business. This bachelor thesis is focused on the application of microloans in the Czech republic. For better insight into this topic there are mentioned principles of microloans, history and current state in the theoretical part. It describes the process of providing financial resources for poor people. At the same time it shows the benefits of microloans and their users’ financial habits. Practical part includes a questionare that deals with financial situations, behaviors and financial habits of selected people. In the last part there are all results and knowledge that I got from my own research.
Key words: Microfinances, Microloan, poverty, microfinancial situation, business, formal and informal financial sector
Obsah
1.
ÚVOD .................................................................................................................................1
2.
Cíle práce ...........................................................................................................................2
3.
Metodika ............................................................................................................................2
4.
Historie Mikrofinancování ............................................................................................... 4
5.
Definice mikrofinancí .......................................................................................................5 5.1
Principy mikrofinancování ................................................................................................. 5
5.2
Služby v oblasti mikrofinancování..................................................................................... 6
5.2.1
Charakteristika mikroúvěru ........................................................................................ 6
5.2.2
Mikropojištění ............................................................................................................ 6
5.2.3
Mikrospoření .............................................................................................................. 7
5.2.4
Finanční převody........................................................................................................ 7
5.3
Proces poskytnutí mikroúvěru............................................................................................ 8
5.3.1 5.4
Mikrofinanční instituce ...................................................................................................... 9
5.4.1 5.5
Poskytování mikroúvěru – postup .............................................................................. 9 Úspěšné mikrofinanční instituce .............................................................................. 11
Banky vs. MFI.................................................................................................................. 12
5.5.1
Srovnání formálního a neformálního finančního sektoru......................................... 12
5.6
Mikrofinanční klientela .................................................................................................... 14
5.7
Postavení žen v mikrofinancích ....................................................................................... 15
5.8
Zdroje financí pro podnikání ............................................................................................ 16
5.9
Mikrofinance jako možnost investování .......................................................................... 18
5.10
Udržitelnost mikrokrofinancí ........................................................................................... 19
5.11
Současnost mikrofinancí .................................................................................................. 20
6.
Mikrofinance v EU..........................................................................................................21
7.
Mikrofinance v ČR .........................................................................................................23 7.1
8.
Organizace zabývající se mikrofinancováním v České republice .................................... 24
7.1.1
Microfinance, a.s. ..................................................................................................... 24
7.1.2
MyELEN.com .......................................................................................................... 24
7.1.3
JIC Fond ................................................................................................................... 25
7.1.4
Nadační fond Microfinance...................................................................................... 25
Vlastní práce ....................................................................................................................26 8.1
Dotazníkové šetření.......................................................................................................... 26
9.
8.2
Popis vzorku a sběr dat .................................................................................................... 26
8.3
Diskuze............................................................................................................................. 40
Závěr ................................................................................................................................ 41
10. Zdroje ............................................................................................................................... 42 10.1
Monografie, články .......................................................................................................... 42
10.2
Internetové zdroje............................................................................................................. 43
10.3
Události ............................................................................................................................ 46
11. Příloha – Dotazník ............................................................................................................ I
Seznam tabulek Tabulka 1: Proces poskytnutí mikroúvěru [Svitáková, 2011] ............................................................ 8 Tabulka 2: Chování, zvyky a postoje respondenta k financím [Vlastní zpracování] ....................... 39
Seznam grafů Graf 6.1: Věkové kategorie dotázaných [Vlastní zpracování] ......................................................... 27 Graf 6.2: Pohlaví dotázaných [Vlastní zpracování] ......................................................................... 28 Graf 6.3: Rodinný stav dotázaných [Vlastní zpracování] ................................................................ 29 Graf 6.4: Dosažené vzdělání dotázaných [Vlastní zpracování] ....................................................... 30 Graf 6.5: Typ pracovního poměru dotázaných [Vlastní zpracování] ............................................... 30 Graf 6.6: Kategorie převažující činnosti [Vlastní zpracování]......................................................... 31 Graf 6.7: Počet členů v domácnosti dotázaných [Vlastní zpracování]............................................. 32 Graf 6.8: Rodinný vztah dotázaného [Vlastní zpracování] .............................................................. 32 Graf 6.9: Typ bydlení dotázaných [Vlastní zpracování] .................................................................. 33 Graf 6.10: Kraj, pod který spadá bydliště dotázaného [Vlastní zpracování] ................................... 34 Graf 6.11: Velikost obce/města, kde dotázaný žije [Vlastní zpracování] ........................................ 34 Graf 6.12: Hrubé měsíční příjmy celé domácnosti [Vlastní zpracování] ......................................... 35 Graf 6.13: Typ věřitele v případě půjčky [Vlastní zpracování] ....................................................... 36 Graf 6.14: Účel půjčky dotázaného [Vlastní zpracování] ................................................................ 37
Seznam zkratek ACCION
Americans for Community Co-operation in Other Nations
ASCRA
Accumulating Savings and Credit Association
CGAP
Consultative Group to Assist the Poor
ČR
Česká republika
DPČ
Dohoda o Pracovní Činnosti
DPP
Dohoda o Provedení Práce
EU
Evropská unie
GLS Bank
Gemeinschaftsbank für Leihen und Schenken Bank
JIC
Jihomoravské Inovační Centrum
Kč
Koruna česká
MF
Mikrofinance
MFI
Mikrofinanční instituce
myELEN
My Electronic Loan Exchange Network
NFMF
Nadační Fond Mirofinance
OSN
Organizace Spojených Národů
OSVČ
Osoba Samostatně Výdělečně Činná
ROSCA
a Rotating Savings and Credit Association
SEWA
Self-Employed Women's Association of India
USA
United States of America
USD
United States Dollar
1. ÚVOD Mikrofinance jsou proslulé v mnoha rozvojových zemích a jsou používány jako nástroj na zmírnění chudoby a zvýšení ekonomického zabezpečení obyvatel. Poskytují finanční služby chudým lidem způsobem, který je pro ně nejpřijatelnější. Mikrofinance jsou úspěšné nejen v rozvojových, ale i ve vyspělých zemích. Kromě poskytování úvěru, spoření či pojištění, nabízejí také možnost investorům vkládat své nevyužívané finance do podnikatelské činnosti pro sociálně slabší, kteří se tím ekonomicky osamostatní. V České republice tento finanční systém není ještě poměrně znám. Na základě internetového průzkumu bylo zjištěno, že někteří občané žijící především ve městech a na vesnicích, kde není pracovní příležitost a možnost podnikání, se nachází na hranici chudoby. Faktorů, které chudobu způsobují je celá řada. Za hlavní příčiny lze označit nemoc a nevzdělanost, které dále vedou k nezaměstnanosti. Možnost výdělku je omezena a lidé musí spoléhat na stát, který za ně uhradí náklady na výchovu dětí a někdy i na běžné živobytí. Existují zde subjekty, které se mikrofinancováním zabývají. Jde především o internetový portál myELEN.com, který zprostředkovává českým investorům možnost investovat své prostředky do podnikání klientům MFI v rozvojových zemích. Splácení půjček je na lepší úrovni. Důvodem, proč mikrofinance našly své místo je, že jsou udržitelné. Klienti MFI jsou ochotni zaplatit úroky ze kterých MFI uhradí veškeré výdaje, které nastanou s poskytnutým mikroúvěrem. Prvotním cílem jak v zemích třetího světa, tak i v zemích evropských je poskytnout finanční služby lidem, kteří by jej u klasických bankovních institucí nedosáhli.
-1-
2. Cíle práce Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit uplatnění mikrofinančních institucí na území České republiky. Aby tento cíl byl splněn, bude prozkoumána situace potenciálních klientů, kteří využijí služby MFI. K tomu vedou následující kroky: popsat mikrofinanční situaci v České republice, šířit a zpracovat dotazníkové šetření, provést rozbor a zhodnotit výsledky. Práce
je
soustředěna
především
na
selekci
obyvatel
v různých
zařízeních
a společnostech. Formou dotazníkového šetření mezi vybranými obyvateli byla zjišťována finanční a sociální situace občanů, kteří by využili úvěrový systém MFI. Tento úvěrový systém závisí na vyspělosti státu a je ovlivňován řadou faktorů, jako jsou sociální a ekonomické podmínky života, mentalita obyvatelstva, politický systém a jiné.
3. Metodika Bakalářská práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V první části je práce psaná formou literární rešerše, kde byly čerpány poznatky z odborné literatury a internetových zdrojů jako jsou mikrofinanční portály myElen, NFMF, Grameen Bank a jiné. Tyto portály přispěly k získání obsáhlých informací týkajících se daného tématu. Charakterizují současnou situaci mikrofinancí jak ve světě, tak i v ČR. Poskytují informace o základních principech mikrofinancí, informace o procesu poskytnutí mikroúvěru až po udržitelnost mikrofinancí. Dále byly využity online databáze dostupné přes Českou zemědělskou univerzitu – Web of Science a SCOPUS. Tyto databáze poskytly vědecké články, které se zabývají hlubší problematikou mikrofinancí. Získáním těchto poznatků byl vytvořen teoretický základ jako podklad pro vypracování praktické části. Literární zdroje byly jak v anglickém, tak i v českém jazyce, protože téma mikrofinance není v ČR tak známé a některé zdroje nejsou přeloženy. Ve druhé části byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Dotazník byl vypracován Dominikou Charvátovou – studentkou pátého ročníku České zemědělské univerzity v Praze - fakulty provozně ekonomické, která dotazník sestavila pro svou diplomovou práci k definování klíčového klienta mikrofinancí v České republice. Pro tento
-2-
výzkum byl dotazník použit k získání primárních dat a pro zjištění uplatnění mikrofinancí v ČR. Dotazníky
byly
rozesílány
především
v podobě
emailové
komunikace,
ale i v písemné podobě konkrétním malopodnikatelům či osobám jednotlivých organizací. Dotazování probíhalo v několika kolech během 3,5 měsíců. Shrnuté poznatky a výsledky šetření budou interpretovány v závěru bakalářské práce.
-3-
4. Historie Mikrofinancování Pojem mikrofinancování není novinkou. Řada lidí, která spořila a vzájemně úvěrovala, existovala mnoho let po celém světě. Několik větších a formálnějších spořících a úvěrových institucí se v Evropě začalo objevovat od poloviny 19. století. Z velké části se organizovaly kolem venkovských a městských nemajetných klientů. Počátky mikrofinančního sektoru byly rozvinuty Friedrichem Wilhelmem Raiffeisenem, jehož organizace vznikla i v České republice pod názvem Raiffeisenbank. Úvěrová družstva se od roku 1870 rozšířila z oblasti malých německých států do ostatních zemí Evropy, Severní Ameriky a nakonec do rozvojových zemí. Počátkem 19. století se začaly objevovat různé typy modelů v Latinské Americe a Asii. Například indonézská People’s Credit Bank se stala největším mikrofinančním systémem v Indonesii s více než 9 000 pobočkami (Hes, 2012). Záměrem těchto venkovských finančních zásahů byla modernizace zemědělského sektoru, zvýšení komercializace venkovského sektoru prostřednictvím
mobilizace,
snižování
útisku
zadlužených
a
zvýšení
investic
prostřednictvím úvěru. V průběhu let se tyto organizace staly neefektivní a někdy zneužívající. Pokusy o získání zemědělského úvěru podporované státem však nebyly úspěšné. Masivním únikem kapitálu kvůli zvýhodněným úrokovým sazbám utrpěly zemědělské rozvojové banky. Potíž byla v efektivitě. Finanční prostředky, které se často nedostaly k chudým lidem, končí v rukou již zavedených zemědělců (Global envision, 2006). Význačným a důležitým rokem pro rozvoj mikrofinancování je rok 1983. Tento rok založil Muhammad Yunus v Bangladéši banku jménem Grameen Bank (vesnická banka), s cílem bojovat proti chudobě. Yunus vycházel z myšlenky, že každý má nárok získat půjčku a pomoci si z chudoby. Banka poskytuje malé půjčky po celé zemi pro chudé obyvatelstvo. Její úspěch inspiroval podobné projekty ve více než 40 zemích po celém světě (Yunus, 1999). V roce 2006 Nobelovu cenu za mír získal Grameen Bank of Bangladesh a jeho zakladatel Muhammad Yunus za podporu ekonomického a sociálního rozvoje znevýhodněných oblastí. Yunus pro Nobelovu nadaci sdělil: „Chudoba je umělý výtvor. Nepatří do lidské civilizace a my to můžeme změnit. Stačí, když změníme politiku a instituce. Lidé se neprosí o charitu, ta není řešením. Mohou sami změnit své životy, když se jim dostane správné institucionální podpory. Půjčovat peníze není nic zvláštního, my je však půjčujeme chudým - těm, kterým nikdo půjčit nechce“ (Bayulgen, 2008).
-4-
5. Definice mikrofinancí Mikrofinanční sektor poskytuje finanční služby, jako jsou půjčky, pojištění, spoření a školení pro lidi žijící v chudobě a bez přístupu k základním službám, které jsou pro ně v tradiční formě často nedostupné. Mikrofinancování je druh finančního zprostředkování v podobě drobných transakcí mezi věřiteli a dlužníky. Jsou to malé půjčky poskytované na krátké období, obvykle 4 – 6 měsíců. V rozvojových zemích jde hlavně o obyvatele žijící za méně než 1 USD za den. Více než 90 % mikropodnikatelů má blokovaný přístup k finančním službám, protože nemohou poskytnout zajištění požadované bankami. Pro tyto podnikatele může být mikroúvěr a další finanční služby velkou příležitostí, která jim umožní rozšířit své podnikání a zdokonalit jejich životní úroveň (Felder, 2004; Torre & Vento, 2006). V oblastech střední Ameriky, jihovýchodní Asie a Afriky žije největší procento obyvatel s nejnižším příjmem (1 005 USD nebo méně). Za to v EU dominuje obyvatelstvo s vysokým příjmem (12 276 USD a více) nebo s větším středním příjmem (3 976 – 12 275 USD) (World Bank, 2011). Z tohoto důvodu musela EU pro poskytování mikrofinancování použít jiná kritéria, než jsou pro rozvojové země. V EU jde především o finanční produkty malé hodnoty pro obyvatele s nejvyšší nezaměstnaností určené pro drobné podnikání (European commission, 2013). Jedná se o skupinu lidi, která má zdravotní postižení a to ji omezuje v určité činnosti. Dále se jedná o etnické menšiny žijící v České republice. V první řadě jde o osoby bez přístupu k základním podmínkám a jsou jakkoliv znevýhodněné ve vstupu na úvěrový trh. Hlavním záměrem jak v rozvojových zemích, tak i v EU je poskytnout finanční
produkty obyvatelům, kteří by jej u tradičních bank nedosáhli. Kvůli rozdílné životní úrovni se mikrofinancování v EU nedá srovnávat s mikrofinancováním v nejchudších zemích světa.
5.1 Principy mikrofinancování „Jedná se o podnikatelské, nikdy o spotřební úvěry. Dlužník má motivaci splácet. Pokud úvěr nesplatí, další by již nedostal. Funguje při něm princip kolektivního ručení. Za splácení dluhu ručí úvěrová skupina, která si do čela zvolí svého zástupce. Vedoucí skupiny vybírá splátky, jedná s bankou a udržuje disciplínu. Úvěrář dohlíží nad úvěrovými
-5-
skupinami. Bydlí v takové vzdálenosti od úvěrových skupin, aby bylo možné k nim bez potíží dojet. Dlužnící jsou povinni dodržovat přísnou disciplínu. To například zahrnuje pravidelné schůzky úvěrové skupiny, dozor ze strany úvěráře, pokuty za pozdní příchody na schůzky. Úvěry jsou poskytované v cyklech. Nejprve je možné půjčit si menší částky, později vyšší. U úspěšných klientů může výše úvěru vyšplhat ze stovek dolarů až na stovky tisíc dolarů. Mikrofinance budují sítě a příspívají k výměně informací. Jedním z důvodů popularity které
mikrofinancí
poskytují
je
alternativu
prvek k často
budování špatně
společensko-ekonomických fungujícím
státním
či
struktur, komerčním
institucím“(Hes, 2012).
5.2 Služby v oblasti mikrofinancování Mikrofinanční sektor má čtyři hlavní finanční služby, které pomáhají lidem využívat finanční
prostředky.
Mezi
finanční
služby řadíme
mikroúvěry,
mikropojištění,
mikrospoření a finanční převody.
5.2.1 Charakteristika mikroúvěru Mikroúvěr je způsob půjčky, která má malou hodnotu a je určena skupinám lidí, kteří nemají přístup k finančním službám nebo žijí v chudobě (především v zemích třetího světa). Tito lidé nesplňují kritéria pro získání klasických úvěrů poskytovaných bankami z důvodu sociální situace, nejisté návratnosti investic a také proto, že žádají příliš malou částku k vypůjčení. Mikropůjčka se považuje jako úvěr na podporu a především na rozvoj podnikatelské činnosti (Grameen bank, 1998; Hamad, 2010).
5.2.2 Mikropojištění Koncept mikropojištění vysvětlujeme jako ochranu lidí s nízkými příjmy proti určitým rizikům výměnou za pravidelné placení pojistného. Výše pojistného závisí na tom, o jaké riziko se jedná a jaké náklady na ochranu před nebezpečím potřebuje (Churchill, 2006). Mikropojištění funguje na stejném principu jako tradiční pojištění, až na nějaké výjimky, jako např.:
Transakce jsou malé a mají nižší pojistné. -6-
Skupinu lidí tvoří osoby s nízkými příjmy.
Poskytované produkty jsou jednodušší. Mnohdy nabízí jen jeden typ pojištění.
Větší flexibilita (tzn., že tok příjmu u klientů je často nepravidelný, tím
mikropojištění
umožňuje
platby,
které
mohou
být
uskutečnitelné
v nepravidelných částkách a v nepravidelném čase).
Proces je rychlejší a méně komplikovaný, zahrnuje méně dokumentace. Tím jsou požadavky vyřešeny rychleji než tradiční pojistné, které je zahrnuto přísnějším posuzováním.
Upisování je snadnější (méně podmínek), převážně se jedná o malé částky.
Mikropojištění se zaměřuje na velikou škálu zákazníků a především na jejich nízké příjmy. V první řadě se jedná o osoby, které žijí zhruba mezi 1 – 4 $ na den (Allen & Overy, 2012).
5.2.3 Mikrospoření Mikrospoření pracuje na podobném principu jako běžný spořící účet, jen je orientováno na menší peněžní částky. Uživatelé si ukládají malé částky a neplatí za služby poskytované určitým útvarem. Jsou většinou nabízeny v rozvojových zemích, jako prostředek pro spoření na vzdělání, zdraví nebo jiné investice. Osoby, které vkládají finanční prostředky do těchto plánů, jsou dobře připraveny a lépe se vypořádají s nepředvídatelnými náklady, které by je obvykle poškodily (Hannig, 1999).
5.2.4 Finanční převody Klienti mikrofinančních institucí mohou provádět převody finančních prostředků, které jim ulehčí a zrychlí nakupování či placení v hotovosti. Nebudou mít potřebu cestovat na dlouhé vzdálenosti a předat peníze. To vše přináší častá rizika.
-7-
5.3 Proces poskytnutí mikroúvěru V oblasti mikrofinancování rozlišujeme dvě hlavní formy poskytující mikrofinanční služby. Jedná se o vesnické banky (Village Banks) a o solidární skupiny (Solidarity Groups). Tabulka 1: Proces poskytnutí mikroúvěru [Svitáková, 2011]
Vesnické banky Struktura
Solidární skupiny
15 – 35 členů, půjčka na 16-ti týdenní
cykly,
půjčují
se
částky přibližně od 100 USD. Podmínkou
je
pravidelný
Officer
nezkoumá
konkrétní obchodní projekty. Po
2
půjčuje
týdenní cykly až na 1 rok, částky se půjčují od 500 USD. Credit
příjem Credit
4 – 8 členů, půjčka na 16-ti
úspěšných
cyklech
svým
členům
Officer
zkoumá
jednolivé obchodní plány. Od určité částky úvěr podléhá schválení vedení MFI.
z vlastních úspor. Záruky
Vzájemné ručení za dluhy druhých musí být smluvně spoření
asi
2-5%
úvěru.
dané
vzájemné
ručení za dluhy druhých Hmotná
dané. Povinné
Smluvně
záruka
v min.
hodnotě dvojnásobku částky úvěru.
Kolektivní úvěrová smlouva Směnka
podepsaná
prezidentkou skupiny Splátky
1 x týdně, možnost předčasně
Každý týden, 1 x měsíčně
splatit jistinu, zrychlený vstup
povinné setkávání skupiny,
do dalšího cyklu.
možnost dříve splatit jistinu.
-8-
5.3.1 Poskytování mikroúvěru – postup Jako u každé půjčky se nejprve sepíše smlouva, ve které jsou uvedena jména všech členů úrokové skupiny, objem úvěrové částky a splátkový kalendář. Hlavní podmínkou získání úvěru je vlastnit nemovitost nebo prokázat existenci pevné provozovny. Ta je signálem solidnosti obchodníka, který při podvodu obtížněji opouští své bydliště, protože prodej nemovitosti má pomalý průběh. Půjčky jsou poskytovány v cyklech. Před prvním cyklem jsou tři povinné schůzky s klientem, kde se sepíše seznam členů, osobní data, popíše se fungování celého mechanismu, dále se v každé skupině odhlasuje vedení. Na základě smlouvy právní osoba sepíše závaznou žádost o úvěr. Poté se ukládají povinné úspory na účet MFI. V prvním cyklu se zkoumá, jak jsou klienti schopni splácet půjčku a snaží se je vyškolit v platební morálce a dalších důležitých pravidlech jako jsou například povinné schůzky. Tento cyklus není dosti výdělečný kvůli vyšším nákladům za časté osobní návštěvy klientů, tvorbě dokumentace či výběru místních Credit Officeru, jenž posilují vztahy se zástupci komunit. Jestliže v prvním cyklu vše v pořádku proběhne, žadatelé se dostanou do dalšího cyklu. Ve druhém cyklu může MFI poskytnout vyšší úvěry a výhodnější podmínky, protože proces funguje plynule. Zástupce MFI jen lehce dohlíží na skupiny a frekvence návštěv se snižuje. Klienti se tak starají o svou činnost sami. Ve třetím cyklu běží celý proces lokálně a bez působení vnějšího dozoru. Jak již bylo uvedeno v kapitole 5.1, délka jednoho cyklu je obvykle krátká. U dlouhodobých zákazníků lze půjčovat na delší dobu. Klienti svou půjčku splácí po týdnech, první splátka se splatí hned další týden po poskytnutí úvěru. Toto opatření je sice nákladově náročně, ale jde o udržování disciplíny. Stálým klientům je umožněno individuální splácení úvěru (Svitáková et al., 2011).
5.4 Mikrofinanční instituce Mikrofinanční instituce poskytují finanční služby pro chudé lidi. Opatřují si finanční prostředky např. od fondů, které poskytují jednotlivcům a místním skupinám. MFI mají za úkol také kontrolovat a dohlížet na klienty mikrofinancí. Jsou zodpovědní za dohled a správný výběr zákazníků. Dále MFI poskytují služby klientům jako např. vzdělávání, zdravotní pojištění a další (Roberts, 2012). Typy finančních institucí: úvěrová družstva,
-9-
neformální poskytovatelé mikroúvěru, vesnické banky, rotační úvěrová společnost, ASCRA a ROSCA organizace, úvěrová skupina se společným ručením a mikrobanky. Tyto instituce poskytují mikrofinanční produkty a služby pro nízkopříjmové klienty. Neformální poskytovatelé mikroúvěru Jedná se především o obchodníky, kteří poskytují finanční služby ve svém volném čase a mimo svou pracovní dobu. Finanční služby nepředstavují zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Svým klientům účtují vysoké úrokové sazby, aby měli co největší zisk. Dobu půjčky si stanovují většinou na tři měsíce. Vzhledem k vysokým úrokům neposkytují úvěry těm nejchudším. Finanční služby jsou přístupné většinou jen domácnostem, které mohou ručit svými majetky, pozemky nebo třetí osobou. Úvěrová družstva Úvěrová družstva jsou kontrolována a vlastněna svými členy, fungují podle demokratických pravidel a poskytují finanční služby ve prospěch svých členů. Jsou zaměřena na zisk a registrována podle zákona o družstvech nebo patří do zvláštní kategorie o bankách. Hlavním cílem je schopnost obsloužit velký počet spořících. Vesnické banky Vesnické banky mají většinou 30 – 50 členů. Jedná se o místní organizaci, která je podporovaná mezinárodními nevládními společnostmi. Příslušníci těchto institucí mají velkou svobodu v rozhodování. Rozhodují především o výši úroků. Hlavní předností těchto institucí je zmírnění chudoby. Ve srovnání s úvěrovým družstvem mají jednodušší strukturu a administrativu. Jde o malé organizace, které se zaměřují především na ženy v odlehlých venkovských oblastech. Dozor nad těmito bankami mají místní dobrovolníci, a proto zaměstnanci těchto organizací vykazují vyšší produktivitu a jsou schopni opatřit více klientů než jiné instituce. Rotační úvěrová společnost Je několik druhů rotačních úvěrových společností. Jsou to zejména rotační úvěrové a spořící asociace, spořící asociace, rotační spořící asociace, které se nacházejí v afrických zemích pod názvem „susu“ a dále úvěrové asociace. Prvotním záměrem těchto asociací je nashromáždit úspory, které pak poskytují žadatelům půjčku. Tento proces se opakuje do té - 10 -
doby, než poslední člen dostane nashromážděnou částku. Jedná se o velice rizikový druh finančních služeb. Úvěrová skupina se společným ručením (Grameen Bank, SEWA) Tyto úvěrové skupiny poskytují skupinové půjčky. Hlavním záměrem je poskytovat služby chudým lidem a tím dosáhnout finanční soběstačnost.
Mikrobanky Jde o formální instituce, které jsou reprezentovány řadou jiných institucí. Vlastníky jsou jak právnické, tak i fyzické osoby. Cílem těchto institucí je podpořit chudé jednotlivce či malé podniky. Dalším záměrem je dosažení finanční udržitelnosti. Poskytují vysoké úvěry, jejich vliv na zmírnění chudoby je nepřímý (tzn., že bohatší klienti si půjčí finanční prostředky od mikrobank a tím vytvoří nová pracovní místa). Zaměřují se pouze na drobné podnikatele (Svitáková et al, 2011).
ASCRA a ROSCA organizace Tyto organizace se většinou nacházejí v Africe a Asii. Velikou výhodou těchto organizací je, že náklady na založení byly poskytnuty členy (dělníci, malí farmáři a další). V těchto organizacích se spojují klady neformálních systémů (přizpůsobivost, služby chudším klientům) s klady formálních systémů - minimalizace rizika (Bouman, 1995).
5.4.1 Úspěšné mikrofinanční instituce
SEWA Bank registrovaná v roce 1972 v Indii, jedná se o odborovou organizaci v Gujaratu. Poskytuje finanční služby chudým lidem a v současné době má cca 30 000 klientů (SEWA, 2009).
Grameen Bank (Bangladéš) je banka založená v roce 1983 Muhammadem Yunnusem. V současné době má okolo 4 milionů klientů (Giridharadas & Bradsher, 2006).
- 11 -
ACCION International, založena v roce 1961 v Latinské Americe z řad studentů. Jedná se o jednu z nejznámějších mikrofinančních organizací (Accion, 2013).
Bank Rakyat Indonesia, tato instituce byla založena v roce 1968 v Indonésii a v současné době má 324 poboček, které svým zákazníkům poskytují finanční služby (Richard et al., 2001).
BancoSol, mikrofinanční instituce, která se nachází v Bolívii. Tato instituce financovala více než 1,5 milionu mikropodnikatelských projektů a v současné době má okolo 130 000 klientů (BancoSol, 2014).
5.5 Banky vs. MFI Finanční sektor dělíme na formální mikrofinanční instituce, což jsou tradiční finanční instituce (banky) a neformální mikrofinanční instituce, do kterých řadíme drobné finanční služby.
5.5.1 Srovnání formálního a neformálního finančního sektoru 1. Formální finanční sektor se zaměřuje na větší a bohatší klientelu, která splňuje podmínky těchto institucí pro získání úvěru. Neformální finanční sektor nabízí spořící a úvěrové služby pro drobné podnikatele a domácnosti s nízkými příjmy. 2. Postupy neformálního finančního sektoru jsou jednoduché, jasné a pro obyvatele jsou především srozumitelné. Kdežto postupy formálního finančního sektoru jsou pro drobné podnikatele a obyvatele venkovských oblastí často komplikované a nesrozumitelné, nejsou schopny pochopit administrativní procedury a nemají základy finančního plánování. 3. Neformální finanční sektor umožňuje venkovským obyvatelům a rodinám s nízkými příjmy žijících ve městech využívat úspory. - 12 -
Formální finanční sektor neumožňuje využívat úspory nebo malé vklady. Komerční banky by mohly pomoci k využití úspor, kdyby měly odpovídající síť poboček a zavedly relevantní postupy. Je to však velice nákladné spravovat malé částky. 4. Neformální finanční sektor se časově přizpůsobí svým členům. Formální finanční sektor nebere ohled na své členy, banky mají otevřeno v době, kdy farmáři pracují na svých polích. 5. Uchazeči
MFI
mají
jednodušší
přístup
k úvěrům
bez
nesmyslných
administrativních procedur a nemusí být ani gramotní. Uchazeči bank musí být gramotní, protože jsou povinni podstoupit složitý proces zažádání o úvěr a musí být o nich vedena dokumentace. 6. V neformálním finančním sektoru jsou požadavky za ručení přizpůsobeny podmínkám uchazečů. Podmínky pro dosažení úvěru závisí na pravidelných příspěvcích uchazeče do úvěrových a spořících asociací nebo na důkladných informacích o velikosti farmy. Ve formálním finančním sektoru jsou požadavky přizpůsobeny poměrům relativně bohatých obyvatel měst. Formální instituce vyžadují, aby měl uchazeč peníze nebo spořící účet uložený v komerční bance nebo nemovitosti, kterou lze zastavit. 7. Úrokové sazby u neformální finanční instituce jsou vysoké díky malým půjčkám a vkladům spolu s osobními návštěvami u zákazníků a vzdělávacími schůzkami. U formálních institucí jsou úrokové sazby nízké. 8. Informace jsou v neformálním finančním sektoru snadno přístupné. Pravidelné schůze mají za úkol šířit informace. Formální finanční sektor neposkytuje širokou škálu informací. Banky nejsou v kontaktu s obyvateli venkovských oblastí. 9. V neformálním finančním sektoru je úročení vkladů vyšší než ve formálním sektoru, tím ale obyvatele venkovských oblastí motivuje ke spoření.
- 13 -
Některé formální instituce nenabízejí žádné spořící služby nebo poskytují nízké úrokové sazby, čímž odradí mnoho potenciálních zákazníků. 10. MFI si účtují konkurenceschopné úrokové sazby. Ačkoliv jsou tyto sazby docela vysoké, odradí tak nedostatek dostupných finančních zdrojů. Formální finanční sektor si účtuje velice nízké úrokové sazby, které jsou ovšem vyšší než nízké úročení z vložených úspor. 11. I když jsou informace v neformálním finančním sektoru snadno dostupné, některé neformální skupiny se většinou ani nedozví o nových zemědělských metodách, které by mohly zvýšit svou produkci a životní úroveň. Formální instituce by však mohly být v kontaktu s klienty venkovských oblastí, kdyby však spolupracovaly s vládními úřady. Bohužel kontakt s venkovskou klientelou prostřednictvím vládních úřadu nevyhledávají a finanční služby neposkytují (Svitáková et al, 2011).
5.6 Mikrofinanční klientela Klienti mikrofinančního sektoru jsou obyvatelé s nízkými příjmy, kteří mají své vlastní podnikání a nemají přístup k formálním institucím. Jde především o podnikatele, kteří provozují
svou
činnost
např.
v domácnostech.
Vlastní
malé
firmy
zaměřené
na maloobchodní prodejny. Poskytují širokou škálu všech druhů služeb. Přesné údaje o chudobě klientů neznáme, ale většina žije na hranici chudoby. Finanční služby nejsou vhodné pro každého, proto MFI mají stabilní přístup k penězům, ale jen v případě, že jsou klienti schopni dodržovat splátkový kalendář. Velkou část klientely mikrofinančních institucí tvoří ženy. Je to především z důvodu, že ženy jsou spolehlivější než muži. Pro mikrofinanční instituce jsou perspektivnějšími klienty. Žadatelé mikrofinancí však nejsou zcela nemajetní lidé, protože ti jsou ekonomicky nevýhodní pro MFI, nedosahují zisk, kterým by spláceli půjčku. Uchazeči o půjčku můžeme rozdělit do tří skupin dle stupně chudoby. 1. Zranitelní klienti, kteří patří do skupiny nejchudších. Jedná se především o klienty z řad dělníků, rolníků, maloobchodníků, prodavačů atd. Většinou půjčku využívají - 14 -
na pokrytí základních životních potřeb a mikropodnikatelskou činnost, což je například pěstování a sklizeň zemědělských výrobků. Tato skupina klientů nemůže poskytnout ručení, proto většina z nich používá neformální finanční služby, které pokryjí jejich základní potřeby. To ale není běžným cílem mikrofinancování. 2. Méně zranitelní spadají do skupiny žadatelů, kteří se nacházejí nad hranicí chudoby. Jsou to zejména bohatší rolníci nebo vlastníci malých statků, obchodníci či vlastníci malých podniků, dále administrativní a úřední pracovníci. Tito žadatelé mohou ručit svými pozemky či nemovitostmi. Avšak je pro ně zcela nemožné získat půjčku u komerčních bank z důvodu negramotnosti některých žadatelů nebo z důvodu geografické vzdálenosti. 3. Do této skupiny patří majetnější klienti, nacházející se spíše ve městech. Tito uchazeči pracují především v zemědělství. Ve vlastnictví mají jak pozemky, tak i nemovitosti, kterými ručí. I tito klienti se ztěžka dostávají k běžným půjčkám a finančním službám, které poskytuje komerční sektor. Vedou si formální účetnictví, které je potřeba do mikrobank (Svitáková et al, 2011).
5.7 Postavení žen v mikrofinancích Podle OSN tvoří právě ženy 70 % nejchudších obyvatel na světě. Mají malou pravomoc, čelí diskriminaci ve vzdělání i na trhu práce, jsou oběťmi násilí. V zemích třetího světa, je rozdílné postavení stále hluboce zakořeněno. Ženy jsou celkově znevýhodněni i v oblasti finančních služeb. Především ony se řadí mezi klienty mikrofinancí. V roce 2009 bylo 16,4 mil. žen, které žijí pod hranicí chudoby (Rozvojovka, 2012). Ženy
jsou
mnohem
zodpovědnější
v mikrofinančních
aktivitách,
věnují
se vzdělávání a aktivně se začleňují do skupin. Pro udržitelnost programu jsou ženy vzácnými klientkami MFI. U žen je míra návratnosti často vyšší než u mužů a ve svých podnikatelských záměrech si vedou mnohdy lépe. Jsou ochotny pravidelně docházet na schůzky a pilně splácet své úvěry. Tím snižují riziko neúspěchu a podporují udržitelnost MFI (Svitáková et al, 2011).
- 15 -
5.8 Zdroje financí pro podnikání Pro začínajícího podnikatele jsou finance tou nejdůležitější složkou. Jsou i tací podnikatelé, kteří svou živnost financují ze svých úspor, ale těch je příliš málo. Většina živnostníků si bere tradiční podnikatelský úvěr, při kterém musí bance prokázat reálnost podnikatelského záměru. Převážná část podnikatelů nemá nárok na tradiční úvěr, a proto je zde pár alternativ pro případ, že se chce klient klasické půjčce vyhnout. Leasing – je často využíván především pro drobnější podnikatele na financování investic do firemních automobilů. Podnikatelé jej využívají nejčastěji. Většina si na leasing pořizují další zařízení jako například stroje, které ke svému podnikání využívá. Leasing má několik výhod i nevýhod ve srovnání s klasickým úvěrem. U leasingu je motorové vozidlo, které splácí podnikatel, v majetku leasingové společnosti do doby jeho splacení. Naopak při užití úvěru se ihned po zaplacení přesouvá do majetku podnikatele (Benda et al., 2006). Faktoring – jde o prodej pohledávek, které vznikly podnikateli při obchodním styku (tzn. prodej zboží či služeb), faktoringové společnosti (faktorovi). Prodejem pohledávky získá peníze a tím přechází riziko na faktoringovou společnost (Revenda et al., 2005). Kontokorent – jedná se o bankovní službu, která je vázaná k běžnému účtu a dovoluje klientovi čerpat peněžní prostředky až do mínusu. Úroky mínusové částky bývají většinou okolo 15 % (Revenda et al., 2005). Kreditní karta – je postavena na podobném principu jako kontokorent. Výhodou kreditních karet oproti kontokorentu je, že banky nabízejí bezúročné období v délce 45 – 50 dnů a do té doby musí peníze vrátit zpět na účet. Neúčelová hypotéka – funguje podobným způsobem jako klasická hypotéka, při které se ručí nemovitostí, ale účel použití nemusí být na nemovitost, ale například na podnikání (Syrový, 2005).
- 16 -
Převážná část podnikatelů si tento způsob půjčky nemůže dovolit, protože je dostupná jen těm klientům, kteří jsou pro banky méně rizikoví. Jestliže nesplní podmínky, které po nich banka vyžaduje, nepůjčí podnikateli finanční prostředky. Většina obyvatel v rozvojových zemích, nedostane úvěr u klasické banky, protože jsou např. negramotní, nemajetní a nemají žádnou finanční historii. Tito klienti si půjčují finance u místních lichvářů nebo využijí služby mikrofinančních institucí. I MFI si vybírá komu finanční prostředky půjčí a na jaký druh podnikání. Další metodu na pořízení finančních prostředků na rozjezd podnikání nabízí Nadace pro sociální podnikatele z Velké Británie, která nabízí finance i mimo země třetího světa. Jsou dvě varianty, které pomáhají začínajícím podnikatelům ve Velké Británii. 1) Pre-start či pilotní projekt V tomto programu si mohou budoucí podnikatelé zažádat o úvěr do 5 900€ na rozjezd svého byznysu. Dále jsou podnikatelům nabídnuty poradenské služby a mentor, který jim poskytne veškeré informace a rady do začátku. Výhodou však je, že si žadatelé ponechávají svou dosavadní práci. Nemusí riskovat, protože nepřijdou o svůj stálý příjem a finance jim zůstanou. I při svém zaměstnání mohou realizovat svůj nový podnik a nabrat potřebné zkušenosti. Mezi žadatele se většinou řadí ženy po mateřské dovolené nebo občané, kteří zabezpečují svou rodinu.
2) Start-up Dalším krokem je startovací projekt. Podnikatelé si můžou zažádat o půjčku do 12 000€ na začátek svého podnikání. Záměrem tohoto projektu je prudký růst podniku. Podnikatelé už nemají své původní zaměstnání a věnují se jen své dosavadní činnosti. Finanční prostředky jsou zprostředkovány nadací ne přímo od investora k podnikateli. Převážnou část zaujímají muži. Hlavním důvodem je především vyšší riziko, které ženy nejsou schopny podstoupit
3) Angel investment Další způsob získání úvěru je možnost využití andělského investora. Tento způsob se využívá především ve Velké Británii. Půjčky se točí okolo 1 200€ - 120 000€. Záleží jen na investorovi, zda si vybere a podpoří podnikatelský plán. Pro jeho rozhodování je velice
- 17 -
důležité, zda projekt vyplní mezeru na trhu a jaké uplatnění bude mít. Dále se zajímá o osobní sympatie a důvěru podnikatele (Konference EOED, 2013).
5.9 Mikrofinance jako možnost investování Tato kapitola bude zaměřena na rozbor důvodu investora, který vkládá své finanční prostředky na půjčky lidem, kteří nemají dostatek peněz. Hlavním a důležitým faktorem je především důvěra a osobní sympatie k podnikateli a v jeho podnikatelský plán. Mezi investorem a žadatelem o úvěr musí panovat vzájemná ochota a vůle se podřídit tomu druhému ve prospěch svého podnikání, protože to je hlavní důvod proč spolupracují. Dalším rozhodujícím důvodem pro investory je výnosnost. Záleží hlavně na výši úrokové sazby, která je stanovena podle regionu poskytovaných mikroúvěru. Výše úrokové sazby závisí na konkurenci jiných MFI, které úvěry pro klienta „zlevňují“. Především je důležité, jak daná MFI hospodaří a jak finanční prostředky rozděluje mezi investora, úrokovou část a operační náklady. Investor může uplatnit nárok na úrokový výnos nebo se může vzdát výnosu a spokojit se s jistinou. Podstatným faktorem je likvidita. Doba splatnosti mikroúvěru je většinou do 12 měsíců a to splacením jistiny a úroku ve dvanácti splátkách nebo se čtvrtletními splátkami do jednoho roku. Také se stává, že dlužník splatí jistinu s poměrnou částí úroku před termínem splatnosti. Avšak investor většinou nemůže požádat o splacení úvěru předčasně. V tomto ohledu likvidity se mikrofinance přirovnávají k terminovaným vkladům. S další okolností, se kterou se investor setká je riziko, což pro něj představuje nenávratnost investic. Každý investor se snaží vyrovnat své výnosy i rizika na optimální úrovni. Mikrofinance jsou celkově brány za rizikové investování, avšak se proti riziku dá bránit výběrem vhodné MFI. Většina MFI jsou bohužel regulované, to znamená, že neposkytují garanci návratnosti vloženého kapitálu tak, jak je investor zvyklý na českém trhu. Jestliže se MFI nebudou řídit podle smlouvy a plnit závazky, investor má právo vymáhat své nároky u soudu, to však představuje časovou ztrátu a zvýšené náklady. Před rozhodnutím o investici je však nutné si prostudovat danou problematiku opravdu dopodrobna (Gregorová, 2011).
- 18 -
V České republice si můžeme vybrat z několika možností, kam peníze vložit.
Přímo vložit finanční prostředky MFI
Nákup akcií MFI (jen když MFI emitují akcie na burzu, kde je velmi omezený přístup a pro investora je to velice nákladné).
Poskytnutí úvěru MFI prostřednictvím fondu kolektivního investování.
Obdržet členství v mikrofinančních úvěrových družstvech (obtížná dosažitelnost)
Tyto prostředky jsou především vhodné pro bonitní investory, kteří mají zkušenosti s investicemi. Tato
práce
je
zaměřena
na
méně
majetkové
skupiny lidí.
Investorem
se může stát každá osoba, která má dostatek financí, které nevyužije pro svou ani jinou potřebu, a tak je může vkládat do půjčky. Investor si nejprve vybere projekt, na který má dostatečný kapitál a který chce financovat. Tento postup probíhá na internetu, kde jsou i potřebné informace. Dále se mohou obě strany setkat osobně, aby se ve svém rozhodnutí ujistily. Důležitá je vzájemná důvěra a osobní sympatie. Následujícím krokem je uzavření smlouvy a převod domluvených finančních prostředků na účet podnikatele, který bude pravidelně splácet svůj úvěr investorovi. Sjednání takové investiční podpory nabízí internetový portál myElen.com. Investorům ulehčí hledání vhodných podnikatelských projektů a podnikatelům dává prostor pro prezentování svých úmyslů (Charvátová, 2014).
5.10 Udržitelnost mikrokrofinancí Velkým problémem mikrofinancí je fakt, kde na jedné straně stojí množství obsloužených klientů a udržitelnost poskytovaných služeb a na straně druhé pokus o nejlevnější schémata pro chudé. Mikroúvěry jsou díky vysokým nákladům na personál velice drahé, proto se jejich poskytovatelé musejí spoléhat na stát nebo na mezinárodní dárce, kteří jim nabídnou finanční podporu. Tím jsou jejich plány do budoucna značně omezené, zavazuje je politický systém a skutečnost, že znemožňují růst MFI, kdy nejsou schopny poskytnout půjčku pro co největší počet zájemců. Protože je veliký zájem o dražší úvěr, zvyšují MFI úrokovou míru a pokrývají jimi náklady na fungování. Převážná část neziskových nevládních organizací přešla do systému ziskových akciových společností. Vzniká
- 19 -
tak velké množství soukromých mikrofinančních společností. Část MFI však zůstává nezisková a dotována. Neziskové a dotované mikroúvěry jsou většinou poskytovány za 15 – 30 % ročně. Ceny půjček však závisí na lokalitě. Tento vývoj způsobuje zvýšený počet zájemců o mikroúvěry, nicméně v některých regionech jsou mikrofinanční služby pro určitou skupinu lidí nevýhodné a méně bezpečné. Vytrácí se jejich původní sociálně prospěšný rozměr. Z několika faktorů se to prokázalo jako velmi nebezpečné. Prvním faktorem je užívání úvěru pro svou spotřebu a ne k investování. Druhým faktorem je touha po zisku, který vede podnikatele k nabízení úvěru i těm, kteří nemají příjem a žijí pod hranicí chudoby. U těchto lidí je pravděpodobně, že půjčku nebudou schopni splatit. Třetím problémem je negramotnost klientů. Sjednocením těchto tří faktorů dochází k nabírání dalších půjček na splacení těch původních (Yunus, 2009).
5.11 Současnost mikrofinancí V současné době si mikrofinance ve světě našly své místo na trhu. Mají již 70 MFI, které se o své zákazníky starají jak v Asii, Jižní Americe, tak i v Evropě. Mikrofinance jsou v dnešní době důvěryhodné a to díky reálným číslům. Úspěšnost splacení mikroúvěru je na daleko lepší úrovni než u studentských půjček. Jak uvádí Grameen Foundation, tak míra splacení MF se točí od 95% do 98%. Tato organizace pomáhá lidem bojovat s chudobou. Byla založena v roce 1997 (Grameen Foundation, 2013). Argumentem je, že MF našly své místo a tím jsou i udržitelné, dokážou se tzv. uživit. Zákazníci MFI ochotně zaplatí vysokou úrokovou míru, která uhradí i veškeré výdaje související s poskytnutým mikroúvěrem. Internetový finanční zpravodaj CGAP
zveřejnil článek Richarda Rosenberga, ze kterého vyplývá, že mikrofinance
dokážou být z velké míry udržitelné a nezávislé na příspěvcích od sponzorů či státu. Dále ve svém článku píše, že v roce 2006 z 1300 MFI mělo kladný výnos z aktiv 565 institucí (Rosenberg, 2008). Mikrofinance si našly své místo nejen v rozvojových zemích, ale i v zemích, které se považují za vyspělé. Mikrofinanční služby využijí osoby, které chtějí začít podnikat a postavit se na vlastní nohy, ale jejich finanční situace je natolik obtížná, že nejsou schopny dostat úvěr u klasické banky. Proto mohou využít projekty start-up, pre-starty - 20 -
či bussines angel. Tyto projekty jsou používané k podpoření začínajících podnikatelů. Tento způsob se osvědčil především ve Velké Británii, ale také i v dalších evropských státech, kde pomohl v boji proti nezaměstnanosti (Charvátová, 2014). Aktuálním tématem je ekonomická krize, která by mohla ovlivnit mikrofinanční trh. Krize vznikla zhroucením trhu se subprime úvěry. Tyto úvěry vzniky v USA deregulací daňové reformy a hypotečního úvěru pro lidi méně bonitní. Byly zatíženy vyšší úrokovou mírou než klasický úvěr, aby pokryly riziko nesplácení půjčky. Zároveň byly výhodné jak pro věřitele, tak i pro dlužníky do doby, kdy banky maximalizovaly zisk, tím zanedbávaly a zneužívaly dlužnické úroky. Vše vedlo k vyústění ekonomické krize (MicroCapital, 2008). V roce 2010 ekonomická krize propukla až do Indie, která je „matkou mikrofinancí“, kde většina dlužníků odmítá splácet své úvěry a indické banky se obávají velkých ztrát, protože poskytly až 80% svých prostředků MFI. Tyto nedobytné pohledávky dosahovaly až do 4 miliard dolarů (Tesař, 2010). Podle Muhammada Yunuse by ekonomická krize neměla mít vliv ve vyspělých státech. Většina MFI se vyskytují na lokálním trhu, který je od světové ekonomické situace ovlivněn jen zřídka. Nemělo by dojít ke změnám v pravidelném splácení úvěru (The Economist, 2009). Ekonomická krize neměla takový negativní vliv, jak se většina obávala. Ale po příhodě v indickém státě Andra Pradesh roku 2010, byla důvěra klientů velice otřesena. Spousta zákazníků MFI nedokázala splácet své půjčky a dostala se do tzv. dluhové pasti. Kvůli takové bezvýchodné situace se rozhodlo 70 klientu spáchat sebevraždu. K takovým okolnostem je vedlo několik faktorů: vysoké úrokové sazby, zadluženost u více MFI, krátké splátkové období, přecenění schopnosti splácet dluh nebo, že příbuzní zemřelého dostanou pojistné z životního pojištění (Charvátová, 2014).
6. Mikrofinance v EU Pojem Mikrofinance je monitorován v mnoha evropských zemích. Mikrofinance v EU pracují na jiném principu než v rozvojových zemích. Jejich struktura je jiná, nefungují na způsob svépomocných skupin, ale většinou se jedná o velké fondy, které podporují ministerstva ze státních rozpočtů a z Evropského sociálního fondu. Avšak cíl je stejný.
- 21 -
Jde o podporu začínajících podnikatelů, kteří nemají přístup k tradičnímu finančnímu sektoru (Srnec et al., 2011). Nyní je v Německu padesát dva mikrofinančních institucí, to je více jak pět tisíc mikrofinančních půjček. Falk Zientz z GLS Bank, který zavedl Mikrokreditfonds Deutschland uvedl: „Cílem je nastavit síť mikrofinančních institucí napříč Německem pro distribuci mikropůjček začínajícím podnikatelům a mikropodnikům a do roku 2015 udělit patnáct tisíc mikropůjček.“ Jochen Bloss z Deutsches Mikrofinanz institut doplnil, že German Microloan fund, který začal v lednu 2010 a byl určen k pomoci pro začínající mikro-podnikatele, má objem 100 milionu EUR (60 milionů pochází z Evropského sociálního fondu a 40 milionů ze státního rozpočtu). Německé mikropůjčky fungují na stejném principu jako ty v rozvojových zemích, kdy v první etapě je výše půjčky do 2000 EUR a až po splacení této částky může být udělena půjčka vyšší (Kritikos et al., 2009). I další vyspělé evropské země se zajímají o mikropůjčky, ačkoliv jejich zdroje financí se velice liší. V Belgii se od roku 2002 mikrofinancuje z „Fonds de Participation“ a mikropůjčky jsou poskytovány do 30000 EUR na 4% úrok. V Litvě byly mikrofinance zahájeny ve spolupráci Ministerstva práce a sociální bezpečnosti s Ministerstvem financí a fond 15 milionu EUR, který je poskytnut z Evropského sociálního fondu, jenž vede státní společnost INVEGA. Veškeré informace k jednotlivým zemím nalezneme na stránkách Evropské mikrofinanční platformy, která uvádí informace o mikrofinancování v Itálii, Maďarsku, Švédsku, Francii, Bulharsku, Portugalsku, Španělsku, Estonsku a dalších zemích. Např. úrokové sazby se v Evropě pohybují od dvou procent (Finsko) do dvaadvaceti procent (Velká Británie). Z průzkumu vyplývá, že mikrofinanční programy jsou podporovány začínajícím podnikům (78%), dosavadním podnikům (62%) a menším podnikům do pěti zaměstnanců (55%). Dále mezi nejčastější evropské zákazníky patří lidé vyřazení z tradičních bank (47%), ženy (44%), městské obyvatelstvo (38%), venkovské obyvatelstvo (32 %), etnické skupiny (41%) a (29%) mladí lidé (Svitáková et al, 2011).
- 22 -
7. Mikrofinance v ČR Mikrofinancování se v České republice vyskytuje od druhé poloviny devatenáctého století. Hlavním představitelem úvěrového družstva „kampeličky“ byl František Cyril Kampelík (1805 – 1870). Úvěrová družstva poskytují především menší úvěry, tedy i mikrofinanční služby. Klienti a družstevníci patří do střední vrstvy, nebývají chudí. V rozvojových zemích je tomu obvykle jinak. Instituce svou činností přispěly k akumulaci kapitálu na českém venkově. Ani v dnešní době ve vyspělých zemích Evropy není samozřejmostí získat úvěr u tradiční banky pro rozvoj své podnikatelské činnosti. I v České republice je mnoho žadatelů, kteří jsou pro banky rizikoví a půjčky bez ručení nemohou u formálního finančního sektoru získat. Jednou z možností je zpřístupnit mikrofinancování poskytnuté z Evropského sociálního fondu z důvodu rostoucí nezaměstnanosti, kterou způsobuje ekonomická a hospodářská krize, jež pronikla v roce 2008 (Srnec et al., 2011). Pan Radek Macha z Regionálního
poradenského a informačního
centra
v Nymburku uvedl, že ani v České republice nezačínali na zelené louce a nevidí tedy důvod sahat do historie až k výše uvedenému Kampelíkovi. Od roku 2002 začal v České republice pilotní mikrofinanční projekt pro klienty mikrofinančního sektoru „Program START“, který pracoval s několika českými zákazníky. Program spravovala Agentura pro rozvoj podnikání, jejíž finance byly poskytnuty z Ministerstva průmyslu a obchodu. Obsahem byly především měsíční vzdělávací kurzy, které vedly k vypracování podnikatelského business plánu a půjčky byly stanoveny do výše půl milionu korun (na osobu) až jednoho a půl milionu korun (více osob) na 4 roky s nízkým úrokem nebo bezúročně. Program START ukončil svou činnost v roce 2005 a to z několika důvodů. Hlavním a nejzávažnějším důvodem bylo přílišné otevření vzdělávacího kurzu. Vzdělání a kvalita podnikatelského business plánu se rozvíjelo mezi více poskytovatelů a někteří z nich nezajištovali kvalitu podnikatelských záměrů a volbu vhodných klientů. To vše vedlo k celkovému poklesu v platební morálce zákazníků, kteří přestali splácet své půjčky. Mikrofinancování jako investiční koncept je rozvíjeno akciovou společností Microfinance, která se nachází na webových stránkách myELEN.com. Na těchto stránkách nabízí českým investorům vkládat finanční prostředky do klientů mikrofinančních institucí v Mexiku (nejsou však určeny jako podpora pro klienty v České republice).
- 23 -
V České republice se o mikrofinancování stará Nadační fond Microfinance na vzdělávacích seminářích, které realizuje na středních a vysokých školách (Svitáková et al, 2011).
7.1 Organizace zabývající se mikrofinancováním v České republice Zde jsou vypsány subjekty, které se mikrofinancováním zabývají, nebo poskytují služby jim velmi podobné.
7.1.1 Microfinance, a.s. Společnost Microfinance, a.s. vznikla v roce 2007. Hlavním záměrem bylo představit evropské a české společnosti mikrofinancování a vytvořit portál, který by zprostředkoval investování do rozvojových zemí.
7.1.2 MyELEN.com MyElen.com (My Electronic Loan Exchange Network) je mikrofinanční internetový portál, který uvedla v roce 2007 skupina podnikatelů. Tento portál zprostředkovává investice, což znamená, že vybírá finance od investorů a poté je vloží na účet MFI v místě působnosti. Nabízí tak alternativní formu investice pro všechny evropské investory. Přes tento portál lze investovat do rozvoje podnikání především v Mexiku, ale i v Bolívii, Brazílii atd. MyELEN.com nabízí několik možností investování
Poskytnutí úvěru přímo MFI – Mikrofinanční instituce zapůjčené finance dále distribuuje mezi místní obyvatele, kteří mají zájem začít podnikat nebo svou podnikatelskou činnost rozvíjet.
Poskytnutí úvěru farmářům bez prostředníků – MyELEN.com spolupracuje s neziskovými organizacemi, kteří sledují farmáře v místech, kam by se finance měly přesunout. Na doporučení neziskové organizace jsou prostřednictvím portálu myELEN.com peníze vloženy přímo do konkrétního farmáře.
- 24 -
Financování social business projekt – Tento projekt podporuje trvale udržitelné projekty, které mají značný vliv na rozvoj komunit v zemích třetího světa, ale i v ČR (Barcal, 2014).
Každá investice přináší určitá rizika. Dlouholetá zkušenost týmu MyELEN.com se snaží rizika minimalizovat. Nicméně existují rizika, kterým se nedá zabránit – přírodní katastrofa, obchodní rizika, krach MFI. Investoři své finance neriskují zbytečně, každá investice přináší i časté výhody. Jsou to především zajímavé úroky, které se pohybují okolo 10 %. Dále trvale udržitelné investice, které podporují chudé obyvatelstvo, podílení se na rozvoji místních komunit a kvalitní prostředek k propagaci investora.
7.1.3 JIC Fond Zřizovatelem JIC Fondu je Jihomoravské inovační centrum (JIC). Primárním záměrem fondu je podpora malých a středních podniků, eventuálně začínajících inovativních technologických organizací. Dále JIC spolufinancuje programy v Jihomoravském regionu. Mikroúvěr musí být účelová půjčka. Příjemcem mikroúvěru musí být podnikatelský subjekt, který vykonává podnikatelskou činnost. JIC definuje mikroúvěr jako střednědobý úvěr stanoven ve výši 250 000 Kč – 750 000 Kč se splatností 3 roky a s možností předčasného splacení či odkladu o 12 měsíců. Úroková míra je určena na 3 % (Barcal, 2014).
7.1.4 Nadační fond Microfinance Nadační fond Mikrofinance založila v roce 2007 společnost Microfinance, a.s. Hlavním cílem je šířit informace v oblasti mikrofinancování v ČR a pomoci chudým obyvatelům v rozvojových zemích při získání mikroúvěru. Hlavní činností nadačního fondu je pořádání seminářů pro širokou veřejnost a spravovat internetový portál www.nfmf.cz (NFMF, 2012)
- 25 -
8. Vlastní práce 8.1 Dotazníkové šetření V rámci vlastního výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření na vybraném vzorku populace. Jak již bylo uvedeno v metodické části, dotazník byl sestaven Dominikou Charvátovou, studentkou 5. ročníku České zemědělské univerzity v Praze - fakulty Provozně ekonomické, která píše diplomovou práci na téma mikrofinance. Dotazník byl využit pro získání primárních dat, které byly v této práci zahrnuty. Je čistě anonymní, kvůli citlivým údajům, na které respondenti odpovídali. Dotazník má delší koncept a klade důraz na srozumitelnost otázek. Skládá se z 16 uzavřených otázek, kde v poslední části byly otázky tvořeny číselnými škálami od 1 – 7. V dotazníku se objevují základní segmentační otázky týkající se věku, pohlaví či vzdělání, které slouží ke zjištění primárních informací o respondentovi. Tyto otázky jsou zařazeny na začátek dotazníku podle sociologických předpisů o vytváření dotazníkového šetření. Hlavním důvodem je neodradit dotazovaného hned na začátku komplikovanou či osobní otázkou. Dále je dotazník zaměřen na finanční situaci respondenta. Přechází se tak k osobnějším údajům a podrobnějším informacím týkající se finančních možností. Poslední otázka zahrnuje 12 výroků, které souvisejí s finančním chováním dotazovaného. Podle výrokové logiky respondent odpovídá vybráním z možností „úplně souhlasí“ až po „úplně nesouhlasí“.
8.2 Popis vzorku a sběr dat Standardní výběrový soubor má 100 respondentů, ale pro tuto práci bylo ochotno vyplnit dotazník 69 respondentů. Důvodem této skutečnosti je, že trh v České republice je relativně malý a mikrofinance v něm tvoří pouze malou část. Mikrofinance nejsou podporovány ČR, ve srovnání s jinými evropskými státy. Proto je 69 respondentů dostačujícím vzorkem pro praktickou část této práce. Jak již bylo psáno v metodické části, dotazníky byly rozesílány především v podobě emailové komunikace, ale i v písemné podobě konkrétním malopodnikatelům či osobám jednotlivých organizací. Dotazování probíhalo v několika kolech během 3,5 měsíců. Zde je seznam organizací či společností, které spolupracovaly na vyplnění dotazníků a jeho šíření mezi své členy. - 26 -
JIC – Jihomoravské investiční centrum Regionální hospodářská komora MZE – Rozvoj venkova P3 – Planet, People, Profit, o.p.s. Pro – Bio; Ženy s.r.o. HUB – Inspirativní pracovní prostor Praha Centrum podpory podnikání Praha o.p.s. Farmářské trhy Psychiatrická nemocnice Bohnice 1. Jaký je Váš věk? Jak již bylo uváděno výše v práci, tak dotazníkového šetření se zúčastnilo 69 respondentů. Věk dotazovaných má velké rozpětí. Jak ukazuje graf, největší zastoupení má věková kategorie 26 – 35 let, což je celých 49 %. Dále je nejvýraznější věková skupina 18 – 25 let, která tvoří 22 % celého vzorku. Početnou skupinu 13 % jsou respondenti ve věku 36 – 45 let. A menší část tvoří 9 % dotazovaných ve věku 46 – 55 let a 7 % respondentů ve věku 56 – 70 let. Respondenti byli rozčleněni do věkových kategorií 17 let a méně, 18 – 25 let, 26 – 35 let, 36 – 45 let, 46 – 55 let, 56 – 70 let, 71 let a více. Skupina 17 let a méně či 71 let a více nejsou zde uvedeny, protože je do svých odpovědí nikdo nezařadil.
40 35 30 25 20 15 10 5 0 18-25
26-35
36-45
46-55
56-70
Graf 8.1: Věkové kategorie dotázaných [Vlastní zpracování]
- 27 -
2. Jaké je Vaše pohlaví? Na grafu číslo dvě je patrné, že jsou více zastoupeny ženy a to v 70 %, kdežto mužů je jen 30 %. Je však jasné, že nejen ve světě jsou mikrofinance zaměřeny spíše na ženy, ale je tomu tak i České republice.
30%
Muž Žena
70%
+ Graf 8.2: Pohlaví dotázaných [Vlastní zpracování]
3. Jaký je Váš rodinný stav? V grafu číslo 3 lze vidět, že nejvíce respondentů jsou svobodní a bezdětní lidé. Jejich počet je 33 z celého počtu 69, což je celých 48 %. Další nejsilnější skupinou jsou ženatí či vdaní respondenti s dětmi – celkem 20 dotazovaných. Tento předpoklad se shoduje s otázkou věku dotazovaného. Z toho lze vyvodit, že větší zastupitelnost mají mladší a středně starší respondenti, kteří většinou nemají založenou rodinu, a kteří se nebojí vkládat vyšší rizika do podnikání. Odpovědi „Ovdovělý/á s dítětem/dětmi“, „Ovdovělý/á bez dítěte/dětí“ a „Rozvedený/á s dítětem/dětmi mimo mou péči“ nebyly zodpovězeny a tudíž jsou z tabulky vyloučeny.
- 28 -
35 30 25 20 15 10 5 0 Jiné
Rozvedený/á Rozvedený/á s Svobodný/á Svobodný/á s Ženatý/Vdaná Ženatý/Vdaná bez dětí dítětem/dětmi bezdětný/á dětmi bezdětný/á s dětmi v péči
Graf 8.3: Rodinný stav dotázaných [Vlastní zpracování]
4. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání Celých 58 % respondentů má vysokoškolské vzdělání. Další významnou skupinou jsou respondenti, kteří mají středoškolské vzdělání ukončené maturitou, těchto respondentů je 35 %. S menším zastoupením odpovídali lidé, kteří absolvovali vyšší odbornou školu a lidé se základním vzděláním. Lze usuzovat, že v České republice by měli zájem o mikrofinanční služby lidé, kteří mají středoškolské a vysokoškolské vzdělání, než klienti nižšího vzdělání. V ČR však neplatí, že klienti mikrofinančního sektoru pocházejí z nejchudších sociálních tříd, jako je tomu v rozvojových zemích. Musíme brát na vědomí, že Česká republika je součástí Evropy, kde jsou jiné vzdělávací standardy oproti např. Africe či Jižní Americe. Odpověď „Střední bez maturity“ není zobrazena, protože nebyla zodpovězena.
- 29 -
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Střední s maturitou
Základní
Vyšší odborné
Vysokoškolské
Graf 8.4: Dosažené vzdělání dotázaných [Vlastní zpracování]
5. Pracujete v úvazku? V ČR je značný počet pracovních úvazků, proto je v dotazníku velké množství možností, na které lidé odpovídali. Je zde několik skupin, které vyčnívají. Největší kategorii zaujímají respondenti, kteří pracují na plný úvazek. Těchto respondentů je celkem 33, což je 48%. Druhou podstatnou kategorii zaujímají osoby samostatně výdělečně činné (14 %), kteří mají více času na vlastní podnikání ve srovnání s plným úvazkem. Na dalším místě jsou lidé pracující na DPČ (12 %), což jsou převážně studenti. 9 % dotazovaných si z velkého počtu možností nevybralo konkrétní odpověď a zaškrtli „Jiné“. Ostatních 17 % respondentů zvolilo odpověď „Částečný úvazek“, „Státní podpora“, „DPP“ a „Poloviční úvazek“
4%
4% 9%
Částečný úvazek 12%
6%
DPČ DPP
14%
OSVČ Státní podpora
48%
Plný úvazek 3%
Poloviční úvazek Jiné
Graf 8.5: Typ pracovního poměru dotázaných [Vlastní zpracování]
- 30 -
6. Do jaké kategorie spadá Vaše převažující činnost? V grafu číslo 6 je patrné, že největší podíl odpovědí je v kategorii „zaměstnanec“ s 22 respondenty (32 %). V další nejpočetnější sekci se umístil „zaměstnanec – odborná práce“, kde respondenti zaujímali 22 %. Stejně jako z předchozí otázky je převažující činnost „Podnikatel“, tu uvedlo 15 % respondentů. Tento údaj je pro výzkum velice důležitý, protože mikrofinanční sektor poskytuje pouze podnikatelské úvěry. Zbylých 31 % dotazovaných vybralo kategorie „Brigádník“, „Student“, „V domácnosti/ na mateřské/ v důchodu“, „Zaměstnanec - neodborná práce“, „Zaměstnanec – odborná práce“, „Zaměstnanec – úřednická práce“ a „Živnostník“
25 20 15 10 5 0 Brigádník
Podnikatel
Student/ka V domácnosti/ Zaměstnanec Zaměstnanec - Zaměstnanec - Zaměstnanec - Živnostník na mateřské/ v neodborná odborná práce úřednická důchodu práce práce
Graf 8.6: Kategorie převažující činnosti [Vlastní zpracování]
7. Kolik členů má Vaše domácnost, ve které současně žijete? Tato otázka je ovlivněna sociologickými a demografickými podmínkami daného teritoria, ve kterém se výzkum realizoval. Je známo, že většina obyvatel České republiky se drží trendu jednoho až dvou dětí. Z grafu vyplývá, že největší část zaujímají samostatně žijící a bezdětné páry (39 %) mladšího a středního věku. Tento předpoklad koresponduje s otázkou „Jaký je Váš rodinný stav“ a „Jaký je Váš věk“, kde tyto možnosti byly nejčastěji zodpovězeny. Druhá výraznější kategorie je skupina 3 členů (28 %). Předpokladem této skupiny je rodina s jedním dítětem. 17 % zaujímá čtyřčlenná rodina a s 15 % samostatně žijící osoba. Zbylé 1 % tvoří pětičlenná rodina. Možnost 6 a více členů nebyla zaznamenána.
- 31 -
1% 17%
15% 1 člen 2 členi
28%
39%
3 členi 4 členi 5 členů
Graf 8.7: Počet členů v domácnosti dotázaných [Vlastní zpracování]
8. S kým v současné době žijete? Dotazovaní nejčastěji odpovídali, že v současné době žijí s manželkou či manželem (29 %). O něco méně respondentů uvedlo, že žije s partnerkou či partnerem. Těchto dotazovaných respondentů bylo 26 %. Celých 15 % dotazovaných odpovědělo, že žijí sami. Respondentů žijících s partnerkou a dětmi bylo 13 %. Odpovědi typu „žiji sám“ či „s kamarády“ uvedlo dohromady 13 % respondentů. Možnosti „jiné“ uvedli 3 respondenti, tedy 4 %.
25
20
15
10
5
0 Sám/a
S rodiči
S S S S kamarády/ partnerem/kou partnerem/kou manželem/kou spolubydlícími a dětmi
Graf 8.8: Rodinný vztah dotázaného [Vlastní zpracování]
- 32 -
Jiné
9. Kde v současné době bydlíte? V této otázce bylo zahrnuto velké množství odpovědí, které se rozprostřely v relativně nízkém počtu. Proto byly některé otázky sloučeny dohromady, jako „vlastní byt a vlastní dům“, „pronájem bytu a pronájem domu“ či „ domě rodičů a bytě rodičů“. Nejvíce respondentů uvedlo, že bydlí ve vlastním bytě či domě, což je dohromady 49 %. Další významná skupina dotazovaných, celkem 36 %, uvedla, že bydlí v pronajatém domě či bytě. Celých 12 % respondentů odpovědělo, že bydlí v domě či bytě rodičů a 3 % dotazovaných vybralo možnost „jiné“. Můžeme usoudit, že procentuálně se odpovědi na „vlastnictví domu či bytu“ neliší od „pronajatého domu či bytu“. Z grafu lze vidět největší zastoupení u možnosti „pronajatém bytě“, což znamená, že klientem mikrofinancí by mohla být osoba, která bydlí jak ve vlastní nemovitosti, tak i v pronajaté.
5%
3%
7%
29%
Ve vlatním bytě Ve vlatním domě V pronajatém domě V pronajatém bytě
33%
V domě rodičů 20%
V bytě rodičů Jiné
3%
Graf 8.9: Typ bydlení dotázaných [Vlastní zpracování]
10. V jakém regionu žijete? Další otázka směřovala na zjištění regionu obyvatel. Výsledky jsou však zkresleny výběrovým zasíláním dotazníků do konkrétních organizací a společností po celé České republice. Dotazníky byly rozesílány hlavně do regionu Praha a Středočeský kraj, což se velice projevilo i ve výzkumu. I když se dotazníky šířily po celé České republice, nebylo možné zjistit odpovědi ze všech krajů. Proto v grafu chybí kraj Pardubický, Liberecký a Karlovarský. Nejvíce respondentů bylo z Prahy, a to 55 %. S menším zastoupením bylo 19 % respondentů z Plzně a 10 % dotazovaných z Jihomoravského kraje.
- 33 -
Zbylých 16 % dotazovaných pocházelo z Vysočiny, Jihočeského, Královehradeckého, Olomouckého, Ústeckého a Zlínského kraje.
1%
1% 3% 2%
2% 10%
Jihočeský
4%
19%
3%
Jihomoravský Královéhradecký Olomoucký Plzeňský Praha Středočeský Ústecký
55%
Vysočina Zlínský
Graf 8.10: Kraj, pod který spadá bydliště dotázaného [Vlastní zpracování]
11. Kolik obyvatel má obec/město, kde žijete? Z předchozí otázky „V jakém regionu žijete?“ vyplývá, že největší zastoupení mají respondenti žijící v Praze a Středočeském kraji. Výsledky těchto krajů se tedy pohybují okolo 66 %, tedy nad 100 tisíc obyvatel. Všechny skupiny byly vyplněny alespoň jedním respondentem. To znamená, že většina malopodnikatelů se nachází jak ve velkoměstech, tak i v malých obcích či na vesnicích.
11% 9% Do 1000 14%
1001 - 10 000 10 001 - 100 000
66%
nad 100 000
Graf 8.11: Velikost obce/města, kde dotázaný žije [Vlastní zpracování]
- 34 -
12. Jak vysoké jsou měsíční hrubé příjmy ve Vaší domácnosti celkem? Tato otázka je zaměřena na celkové příjmy v domácnosti, musí se tedy brát v potaz, že jde o více členů. Dá se předpokládat, že v rodině, jsou dva příjmy (partner/ka či manžel/ka). Nejspíše budou přispívat do své domácnosti většími společnými příjmy než respondenti samostatně žijící. Nejvyšší výdělek nad 40 tisíc bude mít nejspíš domácnost, ve které žijí dvě výdělečně činné osoby. Příjem 20 – 25 tisíc může odpovídat příjmu samostatně žijící osoby. Kategorie 30 – 40 tisíc vede k předpokladu, že do své domácnosti bude přispívat jedinec, který je dobře finančně zabezpečen, nebo se může opět jednat o dvě osoby, které přispívají do své domácnosti. Z otázky shora uvedené „V jakém regionu žijete?“ je patrné, že nejvíce občanů se nachází v hlavním městě ČR, kde je více pracovních příležitostí, než v menších městech či na vesnicích.
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Do 8 500 Kč
8 600 - 10 500 10 600 - 15 500 15 600 - 20 000 20 001 - 25 000 30 001 - 40 000 40 001 Kč a více Kč Kč Kč Kč Kč
Graf 8.12: Hrubé měsíční příjmy celé domácnosti [Vlastní zpracování]
13. V případě potřeby si peníze půjčujete od koho? Co se týká otázky na půjčování peněz je zřejmé, že kvůli citlivým údajům si respondenti mohli uměle upravit (vylepšit) svůj profil, a tak neodpovídali zcela pravdivě. Vzhledem k této skutečnosti má největší zastoupení odpověď „nepůjčuji si“ a to celých 45 %. Dalším argumentem může být, že se Češi snaží co nejméně zadlužit. 30 % respondentů odpovědělo, že si půjčují od „rodiny a přátel“. Tento údaj je pro dotazník důležitý, protože tito lidé by mohli využít služby mikrofinančních institucí. Další výraznější kategorií jsou bankovní půjčky, kde se umístilo celých 22 % respondentů. Důvodem může být, že klienti věří spíše bankovní instituci než soukromým investorům, kteří byli zastoupeni dvěma hlasy. - 35 -
35 30 25 20 15 10 5 0 Banka
Rodiny a kamarádů
Privátních věřitelů
Nepůjčují si
Graf 8.13: Typ věřitele v případě půjčky [Vlastní zpracování]
14. Na co si finance nejčastěji půjčujete? Z grafu lze vidět, že 42 % respondentů zaškrtla možnost „jiné“. Dá se konstatovat, že škála možností je však značná a i přes velký počet kategorií byla tato odpověď nejvíce zastoupena. Možnost „nepůjčuji si“ nezvolil nikdo z dotazovaných, což neodpovídá předchozí otázce „Peníze si v případě potřeby půjčuji od…?“ kdy 45 % dotazovaných odpovědělo, že si „nepůjčují“. Je tedy patrné, že se respondenti snaží vylepšit svůj profil. Menší zastoupení měla odpověď „soukromá investice“, tu tvoří 12 % respondentů a 11 % dotazovaných zaujímá možnost „podnikání“. Tato skutečnost je pro nás velice významná, stejně jako možnost „podnikatelská investice“, která byla zastoupena 9 % respondentů, protože mikrofinanční služby jsou určeny na podnikatelské úvěry a ne na spotřební úvěry, kde tyto výsledky na půjčování financí pro spotřebu byly nízké. Dále se v grafu nezobrazila možnost „léčebné výlohy“, což zahrnuje kvalitní zdravotní pojištění v České republice. Jen 6 % dotazovaných vybralo možnost „pokrytí výpadku příjmů“. Tato skutečnost je problémem pro banky, kdy ve většině případů těmto klientům nemohou finanční prostředky půjčit. Mikrofinance by pro tyto klienty mohly zastoupit banky. Dále 9 % respondentů odpovědělo, že by si finance půjčili na fungování domácnosti a zbylá 4 % dotazovaných by investovala do studia.
- 36 -
6%
11% 42%
7% 12% 9%
4%
Podnikání Pokrytí výpadku příjmů Spotřebu (nákup) Soukromou investici Podnikatelskou investici Studia
9%
Fungování domácnosti Jiné
Graf 8.14: Účel půjčky dotázaného [Vlastní zpracování]
15. Jaká je podnikatelská oblast Vašeho zájmu či v jaké již podnikáte? Opět se tu pro respondenty nejvíce vyskytuje možnost „jiné služby“ na 72 %, což znamená, že jsou mikrofinance v oblasti služeb velice potřebné a žádané. Bohužel nelze zjistit určitý druh služeb, na který by se respondent zaměřil. Na druhé silnější kategorii se umístila možnost s 10 % „farmaření – prodej produktů“. Dále by se 8 % dotazovaných zajímalo o práci s dětmi. Po čtyřech procentech byly zastoupeny odpovědi „prodej potravin“ a „služby - kosmetické“. Jen jeden respondent odpověděl na výrobu či prodej zboží. Možnost „výroba potravin“ není v grafu znázorněna, protože nebyla vybrána.
60 50 40 30 20 10 0 Výroba zboží
Prodeje zboží
Farmaření-prodej Prodej potravin produktů
Službykosmetické
Služby-práce s dětmi
Graf č. 1 – Podnikatelská oblast zájmu dotázaného [Vlastní zpracování]
- 37 -
Služby jiné
16. Jakou roli hrají finance v mém životě? Tato poslední otázka je zaměřena na chování, zvyky a postoje respondenta k financím. Obsahuje 12 výroků, na které respondent odpovídal z možností 1. (Úplně souhlasím) – 7. (Úplně nesouhlasím). Pro snadnější a přehlednější uspořádání dat sloučíme tvrzení 1. – 3. (Úplně souhlasím – Spíše souhlasím) a tvrzení 5. – 6. (Spíše nesouhlasím – Úplně nesouhlasím). Dále vypustíme možnost „nevím“, která byla v dotazníku uvedena jako neutrální odpověď. Respondent má tak na výběr ze všech možných alternativních odpovědí. Z tabulky č. 1 lze usoudit, že většina respondentů, až na některé výjimky, má své výdaje a příjmy pod kontrolou. To znamená, že mají přehled o svých financích. S tímto výrokem se ztotožňuje tvrzení číslo 4. „Vím, co obnáší nesplácení půjčky, a proto si půjčuji méně často či menší obnos“, kdy s tímto tvrzením souhlasilo téměř 80 % dotazovaných. Dále se velká část dotazovaných shodla, že výrok „Nevycházím s financemi a proto si často půjčuji“ neodpovídá jejich stylu chování. Každý člověk, který zodpovědně hospodaří se svými penězi, by měl vždy myslet na spoření. Ale s tvrzením „Před výplatou mi příliš peněz na účtu nezbývá a tak obtížně spořím“ souhlasil velký počet respondentů, což znamená, že 55 % dotazovaných si není schopna našetřit část svých peněžních příjmů. Druhá silná skupina respondentů, téměř 45 % se s tímto tvrzením neztotožňuje. Výroky 5. a 6. se týkají dosažitelnosti úvěru pro skupinu mikropodnikatelů u tradičních bank a nedostatek služeb, které jsou těmito skupinám nabízeny. U 44 % respondentů nabízejí banky nevyhovující produkty a celých 33 % dotazovaných nemá možnost dostat klasický úvěr u běžné banky. Pro tyto klienty je zde volné místo na trhu MFI. Orientace ve finanční sféře je čím dál složitější. Bez této orientace není možné vhodně spravovat osobní či rodinné finance. Faktem je, že se v České republice nachází převážná část obyvatel finančně gramotná. To vyplývá i z tvrzení „Při konzultaci s bankéřem/finančním poradcem se obtížně orientuji v odborných finančních pojmech“, kdy se celých 64 % respondentů s tímto výrokem neshoduje. Bohužel se najdou i tací, kteří se v odborných finančních pojmech nevyznají. Následující a pro tento výzkum nejdůležitější tvrzení, se týká nedostatku peněžních prostředků na rozjezd svého podnikání, kdy se 55 % respondentů s touto skutečností - 38 -
neshoduje. Je tu však menší část účastníků celých 32 %, kteří s tímto výrokem souhlasí. A právě pro tyto respondenty je mikroúvěr šance, jak s podnikáním začít. S tímto tvrzením souhlasí 38 % dotazovaných a 42 % respondentů se s tímto výrokem neshoduje. Další významné tvrzení, které je spjato s tím předchozím zní „Mikroúvěr je pro mě šance, jak se dostat k udržitelným financím“ pro víc jak 50 % respondentů by byl mikroúvěr velkou příležitostí, která jim umožní rozšířit svou podnikatelskou činnost. Z tvrzení č. 11 je vidět, že opravdu velká část dotazovaných a to 65 % je součástí jakési komunity, čímž je myšlena, rodina, přátelé a další, se kterými má propojené vztahy. Tento výrok je spjat s tvrzením „Mé rozhodování ve finančních otázkách (např. zda si vezmu půjčku) má dopad na život lidí okolo mě (mé komunity, rodiny,…)“, kdy 47 % dotazovaných uvedlo, že s touto myšlenkou souhlasí. Tudíž při svém rozhodování musí být velmi opatrní, aby nepoškodili své blízké. Tabulka 2: Chování, zvyky a postoje respondenta k financím [Vlastní zpracování] Škála 1-7 s hodnotami v [%]
Výroky
1
2
3
4
5
6
7
68
19
10
3
0
0
0
2
4
7
3
2
20
62
10
32
13
2
10
9
24
43
26
10
6
0
0
15
18
7
19
21
18
7
10
14
7
12
20
6
12
29
10
7
7
13
10
26
28
19
9
4
13
7
17
31
14
21
16
17
4
6
22
10. Mikrofinance jsou pro mě šance, jak začít podnikat.
16
6
16
20
7
9
26
11. Jsem součástí nějaké komunity (rodiny, kruhu přátel, skupina blízkých,.), která má navzájem propojené vztahy.
35
23
7
13
5
10
7
12. Mé rozhodování ve finančních otázkách (např. zda si vezmu půjčku) mají dopad na život lidí okolo mě (mé komunity, rodiny,..).
22
10
15
17
10
12
14
1. Mám rád/a své příjmy pod kontrolou. 2. Nevycházím s financemi, a proto si často půjčuji např. spotřební úvěr v obchodě. 3. Před výplatou mi příliš peněz na účtu nezbývá a tak obtížně spořím. 4. Vím, co obnáší nesplácení půjčky, a proto si půjčuji méně často či menší obnos. 5. V běžných komerčních bankách mi nabízejí jen pro mě nevyhovující/nedostupné služby. 6. Je pro mě obtížné dosáhnout na podmínky k dostání úvěru v běžných bankách. 7. Při konzultaci s bankéřem/finančním poradcem se obtížně orientuji v odborných pojmech. 8. Chtěl/a bych začít podnikat, ale nemám dost financí na rozjezd. 9. Mikroúvěr je pro mě šance, jak se dostat k udržitelným financím.
- 39 -
8.3 Diskuze Dotazník byl specifikován na výběrový soubor respondentů v mikrofinančním sektoru českého trhu. Průzkumu se zúčastnilo 69 respondentů. Velkou část tvořily ženy mladšího věku mezi 26 – 35 lety, svobodní a bezdětní s vyšším nebo středním vzděláním, kteří pracují převážně na plný úvazek. Přesto se najdou i osoby samostatně výdělečně činné, které mohou využít svůj volný čas k věnování své podnikatelské činnosti. Dále respondenti nejčastěji odpovídali, že žijí s manželem či manželkou ve velkém městě, zejména v Praze a ve vlastní nemovitosti. Jejich finanční příjmy jsou nad 40 tisíc Kč, což odkazuje na domácnost, ve které žijí dvě výdělečně činné osoby, či jedinec s příjmem do 25 tisíc korun. Berme v potaz, že nejvíce občanů žije v hlavním městě ČR, kde je více pracovních příležitostí, než v menších městech či na vesnicích. Z výzkumu bylo zjištěno, že si klienti finance nepůjčují a jestliže ano, tak se převážně obrací na svou rodinu či přátele. Zde je patrné, že si respondenti upravili svůj profil, protože v následující otázce uvedli, že z velké části svůj úvěr vkládají do své soukromé investice či do podnikání. Jejich podnikatelská oblast zájmu jsou služby, které nejsou konkrétně specifikovány, ale z velké části se jedná o farmaření, kde by prodávali své vypěstované produkty. Respondenti uvedli, že své příjmy mají pod kontrolou. Nastává zde problém se spořením, při nedostatku finančních prostředků, kdy malá část respondentů tuto situaci řeší půjčkami. Tato skupina dotazovaných by i přes nižší finanční příjmy byla ochotna investovat své finance do podnikání. Dále účastníci průzkumu uvedli, že v běžných bankách pro ně nejsou nastaveny vhodné služby, proto je mikroúvěr šance, jak se dostat k financím na rozjezd vlastního podnikání. Většina respondentů je součástí nějaké komunity, na kterou musí brát ohled pří rozhodování, zda si finanční prostředky půjčí. Jsou si vědomi odpovědnosti za půjčky, které splácejí, a které mohou ovlivnit jak je samotné, tak i jejich blízké.
- 40 -
9. Závěr Z výzkumu vyplývá, že ačkoliv v České republice zatím není mikrofinanční sektor zaveden, má převážná část vybraných respondentů podnikatelské úmysly. Nastává u nich však obava, jaký bude dopad na jejich rodinu a okolí při poskytnutí úvěru a případně při platební neschopnosti. I sociálně slabší vrstvy obyvatelstva by měly mít otevřenou cestu k získání finančních produktů MFI, kterých by v tradiční formě nedosáhly. Na základě zjištěných informací má větší část klientů průměrný výdělek a má možnost využít klasických bankovních služeb. Za to menší část klientů dosahuje podprůměrný výdělek. U těchto občanů by připadal v úvahu právě zmiňovaný mikrofinanční systém. To je však otázka budoucnosti, jak, kdy a v jaké míře se tento proces uplatní v ČR. Mikrofinanční instituce mohou poskytnout mikroúvěry občanům ve městech i na vesnicích s nejvyšší nezaměstnaností pro drobné podnikání. Lidé mohou začít podnikat a zaměstnávat i další osoby, které mají nouzi o zaměstnání. Tím mohou rozšiřovat své podnikání a vytvářet nová pracovní místa pro ostatní sociálně slabší obyvatelstvo a zlepšit jejich životní úroveň. Tento systém nedokáže zcela odstranit chudobu nebo zrušit nezaměstnanost, ale může ovlivnit život mnoha lidem. Jestliže se mikrofinance uplatnily i v jiných evropských státech, tak není důvod, aby se neuplatnily i v ČR. A věřme, že v budoucnu budou využity i v našem finančním systému. Široký mezioborový tým ekonomů ve spolupráci s katedrou ekonomického rozvoje v současnosti zkoumá možnosti pro implementace mikrofinančních služeb v České republice, a proto lze očekávat, že ještě v roce 2014 budou tyto služby zavedeny.
- 41 -
10. Zdroje 10.1 Monografie, články Barca, J. 2014. Mikrofinancování [MSc.]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. 76p.
Bayulgen O. 2008. Muhammad Yunus, Grameen Bank and the Nobel Peace Prize: What Political Science Can Contribute to and Learn From the Study of Microcredit. International Studies Review 10: 525 - 547. Benda V, Kelblová H, Pulz J, Veselá M. 2006. Leasing – právní, účetní a daňové postupy v praxi včetně příkladů. Praha: Bova Polygon. 341p.
Bouman FJA. 1995. Rotating and Accumulating Savings and Credit Associations a Development Perspective. World Development 23: 371-384. Charvátová D. 2014. Mikrofinance, definování klíčového klienta v ČR [MSc.]. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze. 97p. Churchill C. 2006. Protecting the poor: A microinsurance compendium. Švýcarsko: International Labour Office. 654p.
Felder-Kuzu N. 2004. Making Sense: Microfinance and Microfinance Investments. Hamburg: Murmann Verlag GmbH. 102p. Gregorová Z. 2011. Mikrofinance jako možnost investování [MSc.]. Brno: Masarykova univerzite. 88p.
Hamad R, Fernald LCH. 2012. Microcredit participation and nutrition outcomes among women in Peru. Journal of Epidemiology and Community Health 66: 7.
- 42 -
Kritikos AS, Kneiding C, Germelmann CC. 2009. Demand Side Analysis of Microlending Markets in Germany. Jahrbucher Fur Nationalokonomie Und Statistik 229: 523-543.
Patten RH, Rosengard JK, Johnston DE. 2001. Microfinance Success Amidst Macroeconomic Failure: The Esperience of Bank Rakyat Indonesia during the East Asian Criss. World Development 29: 1057-1069. Revenda Z, Mandel M, Kodera J, Musílek P, Dvořák P. 2005. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Ekopress. 423p.
Roberts PW. 2013. The Profit Orientation of Microfinance Institutions and Effective Interest Rates. World Development 41: 120-131. Srnec K, Svitáková J, Výborná M, Burian P. 2011. Microfinance as a suitable instrument of the European and Czech development co-operation. Česká akademie zemědělských věd 57: 529-533. Svitáková J, Rokůsková R, Hes T, Krutílková E. 2011. MIKROFINANCOVÁNÍ z dobré i stinné stránky: aneb… Jak to funguje a zkušenosti českých organizací. Praha: Nadační fond Mikrofinance. 84p. Syrový P, Novotný M. 2005. Osobní a rodinné finance. Praha: Grada. 176p.
Torre ML, Vento GA. 2006. Microfinance. Great Britain: CPI Antony Rowe. 240p.
Yunus M. 2008. Creating a World Without Poverty: Social Business and the Future of Capitalism. Global Urban Development 4: 19.
10.2 Internetové zdroje ACCION. 2013. About Us. Available at http://www.accion.org/about-us: Accessed 2014-03-11. - 43 -
BancoSol. 2014. Historia. Available at http://www.bancosol.com.bo/secciones/quienessomos#: Accessed 2014-03-11.
European
Commission.
2013.
Microfinance.
Available
at http://ec.europa.eu/contracts_grants/microfinance_en.htm: Accessed 2014-03-11.
Giridharadas A, Keith B. 2006. Microloan Pioneer and His Bank Win Nobel Peace Prize.
Available
athttp://www.nytimes.com/2006/10/13/business/14nobelcnd.html?ex=1168491600&en c9faf9c43e95d42c&ei=5070: Accessed 2014-03-11.
Global
Envision.
2006.
The
History
of
Microfinance.
Available
at
http://www.globalenvision.org/library/4/1051: Accessed 2014-03-11.
Grameen Bank. 1998. What is Microcredit. Available at http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=32&Itemid=91:
Accessed
2014-03-11.
Grameen
Foundation.
2013.
Microfinance.
Available
at
http://www.grameenfoundation.org/what-we-do/microfinance-basics: Accessed 201403-11.
Hanning A. 1999. Mobilizing Microsavings: The Millennium Challenge in Microfinance. Available at http://www2.gtz.de/dokumente/bib/99-0962.pdf: Accessed 2014-03-11.
Hes
T.
2012.
Mikrofinance:
Nástroj
řešení
chudoby.
Available
at
http://www.rozvojovka.cz/download/docs/74_hes-mikrofinance: Accessed 2014-03-11.
MicroCapital. 2008. SUBPRIME LENDING: Lessons for the Microfinance Industry. Available
at
http://www.microcapital.org/downloads/whitepapers/Subprime.pdf:
Accessed 2014-03-11. - 44 -
Nadační
fond
mikrofinance.
2012.
NFMF
cíle
a
listiny.
Available
at
http://www.nfmf.cz/NFMF-cile-a-listiny: Accessed 2014-04-05.
Overy
LLP,
Virginia
TA.
2012.
Microinsurance.
Available
at
http://a4id.org/sites/default/files/files/Short%20guide%20to%20Microinsurance.pdf: Accessed 2014-03-11.
Rosenberg R. 2008. How sustainable is microfinance, really?. Available at http://microfinance.cgap.org/2008/12/15/how-sustainable-is-microfinance-really/: Accessed 2014-03-11.
Rozvojovka.
Ženy
2012.
ve
světě.
Available
at
http://www.rozvojovka.cz/publikace/26-priloha-zeny-ve-svete-mf-dnes-2012.htm: Accessed 2014-03-15.
SEWA.
2009.
About
Us:
Introduciton.
Available
at
http://www.sewa.org/About_Us.asp: Accessed 2014-03-11. Tesař M. 2010. Bude “mikrofinanční krize” indickou obdobou hypoteční krize v USA?. Available at http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1725751/bude-mikrofinancnikrize-indickou-obdobou-hypotecni-krize-v-usa.html: Accessed 2014-03-11.
The Economist. 2009. Sub-par but not subprime: Lending to the poor has held up well but is not as safe from the credit crisis as its champions hoped. Available at http://www.economist.com/node/13342261: Accessed 2014-03-14.
World
Bank.
2011.
Changes
in
Country
Classifications.
Available
at
http://data.worldbank.org/news/2010-GNI-income-classifications: Accessed 2014-0311.
Yunus M. 1999. Banker To the Poor by Muhammad Yunus. http://www.bankertothepoor.com/: Accessed 2014-03-11. - 45 -
Available at
10.3 Události Kubálková P. 2013. Konference EOED 2013: Small investment for big change. Available at www.eoedprague.com: Accessed 2014-03-15.
- 46 -
11. Příloha – Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Dominika Charvátová a jsem studentkou pátého ročníku Zemědělské univerzity v Praze. V současné době píši diplomovou práci na téma Mikrofinance, ke které patří část výzkumná s dotazníkem. Chtěla bych Vás proto poprosit o vyplnění přiloženého dotazníku, z kterého budu následně analyzovat výsledky. Dotazník je pro celou práci velice důležitý, protože pomůže zmapovat potřeby potenciálních příjemců mikroúvěrů, přispěje k lepšímu poznání potřeb trhu. Výsledná práce může být do jisté míry jedinečná, protože žádný podobný výzkum se v ČR ještě neuskutečnil, a tak bude užitečná i v reálném podnikatelském prostředí. Pokud jste se s termínem MIKROFINANCE či MIKROÚVĚR nesetkali, nevadí. Jedná se o malé půjčky poskytované mikrofinanční institucí (MFI) chudým či sociálně slabším lidem bez přístupu k bankovním produktům, kteří mají zájem začít podnikat nebo svou podnikatelskou činnost rozvíjet. Mikropůjčky fungující v zahraničí a jsou zaměřené převážně na ženy, které podnikáním zajišťují často jediný příjem celé rodiny. Klienti se obracejí na MFI, protože běžné banky by jim na takto malou částku nedali půjčku či protože je pro ně klient příliš rizikový (nemá bankovní účet, doloženou platební historii, …). Pod pojem mikrofinance se schovají i další finanční služby jako je spoření, pojištění, atd. Dotazník je zcela anonymní a bude sloužit pouze k mým výzkumným účelům.
_______________________________________________________________________ Všeobecné dotazy (U otázek, kde není uvedeno jinak, vyberte prosím pouze jednu odpověď, která nejvíce odpovídá skutečnosti) 1) Jaký je Váš věk? a) 17 a méně; b) 18-25; c) 26-35; d) 36-45; e) 46-55; f) 56-70; g) 71 a více 2) Jaké je Vaše pohlaví? a) žena; b) muž -I-
4) Jaký je Vás rodinný stav? a) svobodný/á bez dětný/á; b) svobodný/á s dítětem/dětmi; c) ženatý/vdaná bez dětný/á; d) ženatý/vdaná s dítětem/dětmi; e) rozvedený/á bez dětí; d) rozvedený/á s dítětem/dětmi v péči; e) rozvedený/á s dítětem/dětmi mimo mou péči; e) ovdovělý/á s dítětem/dětmi; f) ovdovělý/á bez dítěte/dětí; g) jiné
5) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní; b) střední bez maturity; c) střední s maturitou; d) vyšší odborné; e) vysokoškolské 6) Pracujete v úvazku? a) na plný úvazek; b) poloviční úvazek; c) částečný úvazek; d) více částečných úvazků; e) na DPČ f) na DPP g) OSVČ ; h) na státní podpoře; i) nepracuji; j) jiné 6) Do jaké kategorie patří Vaše převažující činnost a) v domácnosti/na mateřské/ v důchodu; b) živnostník; c) zaměstnanec; d) podnikatel; e) zaměstnanec -úřednická práce; f) zaměstnanec -odborná práce; g) zaměstnanec - neodborná práce h) brigádník; i) student/ka; j) nezaměstnaný/á; 7) Kolik členů má Vaše domácnost, kde současně žijete? a) 1; b ) 2; c) 3; d) 4; e) 5; f) 6 a více 8) S kým v současné době žijete? a) sám/a; b) s manželem/kou; c) s rodiči; d) s partnerem/kou; e) s partnerem/kou a dětmi; f) s kamarády/spolubydlícími; g) jiné 9) Kde v současné době bydlíte? a) v pronajatém bytu; b) v pronajatém domě; c) ve vlastním bytě; d) ve vlastním domě; e) v bytě rodičů; f) v domě rodičů; g) jiné
- II -
10) V jakém regionu žijete? a) Praha; b) Středočeský; c) Jihočeský; d) Pardubický; e) Ústecký; f) Jihomoravský; g) Karlovarský; h) Královéhradecký; i) Olomoucký; j) Zlínský; k) Vysočina; l) Plzeňský; m) Liberecký 11) Kolik obyvatel má obec (město), kde žijete? a) do 1000; b) 1001 - 10 000; c) 10 001 – 100 000; d) nad 100 000 Druhá část dotazníku je zaměřená na Vaši finanční situaci a zvyky s ní spojené. Zodpověděním otázek pomůžete zjistit, jaké finanční podmínky jsou nejčastější u klientu mikrofinancí. (U otázek, kde není uvedeno jinak, vyberte prosím pouze jednu odpověď, která nejvíce odpovídá skutečnosti) 12) Jak vysoké jsou měsíční hrubé příjmy4) ve Vaší domácnosti celkem?5) a) do 8 500kč; b) 8 600-10 500kč; c) 10 600-15 500kč; d) 15 600- 20 000kč; e) 20 001-25 000kč; f) 25 001- 30 000kč; g) 30 001- 40 000kč; h) 40 001 a více 13) V případě potřeby si peníze půjčujete od koho? a) banky; b) privátních věřitelů; c) rodiny a kamarádů; d) nepůjčuji si 13) Na co si finance nejčastěji půjčujete? a) podnikání; b) spotřebu (nákup); c) fungování domácnosti; d) léčebné výlohy; e) soukromou investici; f) podnikatelskou investici; g) studia; h) pokrytí výpadku příjmů; i) jiné; j) nepůjčuji si 14) Jaká je podnikatelská oblast Vašeho zájmu 9), či v jaké již podnikáte? a) prodeje zboží; b) prodej potravin; c) výroba zboží; d) výroba potravin; e) službykosmetické; f) farmaření-prodej produktů; g) služby-jiné; h) služby-práce s dětmi; Třetí, poslední část dotazníku, se zaměřuje na Vaše chování, zvyky a postoje k financím. Odpovědi jsou seřazeny do škály 1.(úplně souhlasí) - 7. (úplně nesouhlasí). Jedno vybrané číslo ze škály připište ke každé jedné větě (1 .- 12.) do čtverečku.
- III -
Prosím označte vaši odpověď na škále, která na Vás sedí nejlépe. 15) Jakou roli hrají finance v mém životě? 1. Úplně souhlasí
2. Souhlasí
3. Spíše souhlasí
4. Nevím
5. Spíše nesouhlasí
6. Nesouhlasí
7. Úplně nesouhlasí
1) Mám rád/a své výdaje a příjmy pod kontrolou. 2) Nevycházím s financemi, a proto si často půjčuji - např. spotřební úvěr v obchodě. 3) Před výplatou mi příliš peněz na účtu nezbývá, a tak obtížně spořím. 4) Vím, co obnáší nesplácení půjčky, a proto si půjčuji méně často či menší obnos. 5) V běžných komerčních bankách mi nabízejí jen pro mě nevyhovující/nedostupné produkty. 6) Je pro mě obtížné dosáhnout na podmínky k dostání úvěru v běžných bankách. 7) Při konzultaci s bankéřem/finančním poradcem se obtížně orientuji v odborných finančních pojmech. 8) Chtěl/a bych začít podnikat, ale nemám dost financí na rozjezd. 9) Mikroúvěr je pro mě šance, jak se dostat k udržitelným financím 10) Mikrofinance jsou pro mě šance, jak začít podnikat. 11) Jsem součástí nějaké komunity (rodiny, kruhu přátel, skupina blízkých,.), která má navzájem propojené vztahy. 12) Mé rozhodování ve finančních otázkách (např. zda si vezmu půjčku) má dopad na život lidí okolo mě (mé komunity, rodiny…)
- IV -
