Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Studijní program: Biologie Studijní obor: Biologie a geografie se zaměřením na vzdělávání

Pavlína Kubů

Dopady cestovního ruchu na rezidenty; případová studie Lipno nad Vltavou Impacts of Tourism on Residents; Case Study Lipno nad Vltavou

bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Dana Fialová, Ph.D.

Praha, 2011

Poděkování: Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala RNDr. Daně Fialové, Ph.D. za cenné rady a informace, jež mi v průběhu tvorby bakalářské práce poskytovala, zároveň bych ráda poděkovala rezidentům sledované obce za trpělivost a spolupráci při sběru informací a v neposlední řadě patří mé díky i rodině, která mě po celou dobu podporovala.

2

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze dne .........................................

Podpis ...............................................

3

Dopady cestovního ruchu na rezidenty; případová studie Lipno nad Vltavou Abstrakt: Obec Lipno nad Vltavou se v současné době stává jedním z největších a nejlépe vybavených turistických středisek nejen v jižních Čechách, ale v rámci celého Česka. Cílem předkládané bakalářské práce je především analyzovat dopady cestovního ruchu na rezidenty obce Lipno nad Vltavou a zachytit tak stávající fenomén razantního rozvoje turismu na sledovaném území. Vlastní praktická část předkládané bakalářské práce je věnována podrobným charakteristikám sledovaného území z pohledu historie, lokalizace, infrastruktury a demografie, v závěru práce jsou pak vyhodnoceny výsledky získané hlavně díky vlastnímu dotazníkovému šetření. klíčová slova: dopady cestovního ruchu na rezidenty, Lipno nad Vltavou, turismus

Impacts of Tourism on Residents; Case Study Lipno nad Vltavou Abstract: Lipno nad Vltavou is currently becoming one of the largest and best equipped tourist resorts not only in South Bohemia but also throughout the Czechia. The objective of the bachelor thesis is especially to analyze the impact of tourism on residents of monitored community and transcribe the present phenomenon of strong development of tourism in the monitored area. Own practical part of the presented bachelor thesis is dealt with characteristics of the monitored area from the perspective of history, location, infrastructure and demography, at the end are evaluated the results obtained mainly through own questionnaire survey. key words: impacts of tourism on residents, Lipno nad Vltavou, tourism

4

Obsah .................................................................................................................................5 Seznam zkratek, tabulek, grafů, obrázků a příloh ..............................................................6 1

Úvod .......................................................................................................................8

2

Literatura k tematice cestovního ruchu .................................................................10 2.1 Literatura zabývající se cestovním ruchem obecně ......................................10 2.2 Literatura s regionálním zaměřením .............................................................13 2.3 Literatura k metodice práce ..........................................................................15

3

Metodika práce .....................................................................................................16

4

Obecná charakteristika cestovního ruchu .............................................................19 4.1 Historický vývoj cestovního ruchu na území Česka ......................................19 4.2 Ekonomický aspekt cestovního ruchu ...........................................................20 4.3

5

Dopady cestovního ruchu na rezidenty ........................................................21

Charakteristika sledovaného území ......................................................................23 5.1 Obecné lokalizační předpoklady ...................................................................23 5.2 Životní cyklus destinace ................................................................................24 5.3 Historický vývoj na území obce Lipno nad Vltavou .......................................26 5.4 Rozvoj infrastruktury na území obce Lipno nad Vltavou ...............................31 5.5 Využití ploch na území obce Lipno nad Vltavou ...........................................33 5.6 Obec Lipno nad Vltavou v kontextu územní vybavenosti .............................34

6

5.6.1

Sportovní zařízení a vybavenost .........................................................35

5.6.2

Zábavní zařízení a vybavenost ...........................................................36

5.6.3

Doplňková zařízení a vybavenost .......................................................37

5.6.4

Dopravní infrastruktura a vybavenost .................................................37

Populační charakteristiky obce Lipno nad Vltavou ...............................................42 6.1 Obecné demografické údaje .........................................................................42 6.2 Demografické údaje v kontextu s vývojem cestovního ruchu .......................43 6.2.1

Index turistické funkce (Defertova funkce) ..........................................45

6.2.2 Index turistické iritace (Doxeyho iritační index) ....................................47 7

Závěr .....................................................................................................................49

8

Seznam literatury a použitých zdrojů ....................................................................52

5

Seznam zkratek: CHKO – chráněná krajinná oblast CR – cestovní ruch ČSÚ – Český statistický úřad ČR – Česká republika HDP – hrubý domácí produkt MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj PP – přirozený přírůstek PřF UK – Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze ROH – Revoluční odborové hnutí

Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Kvalita obecní vybavenosti podle výpovědí rezidentů obce .........................32 Tabulka č. 2 Druhy a výměra pozemků na území obce Lipno nad Vltavou (2009) ..........34 Tabulka č. 3 Populační charakteristiky obce Lipno nad Vltavou (2009) ...........................42 Tabulka č. 4 Přirozený pohyb a migrace obyvatel obce Lipno nad Vltavou (2009) ..........42 Tabulka č. 5 Základní charakteristiky obcí přiléhajících Lipenské přehradní nádrži (2009) ...........................................................................................................................................44 Tabulka č. 6 Turistická zatíženost území obce Lipno nad Vltavou (2009) ........................44 Tabulka č. 7 Defertova funkce aplikovaná na obec Lipno nad Vltavou (2009) .................46 Tabulka č. 8 Škála turistické funkce .................................................................................47

Seznam grafů: Graf č. 1 Zastoupení respondentů dotazníkové šetření podle věku .................................17 Graf č. 2 Vývoj příjezdového a výjezdového cestovní ruch v Česku (1946 – 2009) .........20 Graf č. 3 Podíl cestovního ruchu na HDP Česka (1992 – 2009) ......................................21 Graf č. 4 Vývoj změn ve funkčním využití struktury ploch horního toku Vltavy (2009) .....34 Graf č. 5 Působení turismu na rezidenty obce Lipno nad Vltavou ....................................41 Graf č. 5a Jak CR omezuje rezidenty Graf č. 5b Jakou službu rezidenti obce postrádají Graf č. 6 Populační vývoj obce Lipno nad Vltavou (1900 – 2009) ....................................43 Graf č. 7 Služby, zařízení a areály v blízkosti sledované obce, jež rezidenti využívají ....46

6

Graf č. 8 Národnost návštěvníků na území sledované obce Lipno nad Vltavou ..............48 Graf č. 8a Skutečné národnostní spektrum návštěvníků Graf č. 8b Národnostní spektrum návštěvníků sestavené rezidenty obce

Seznam obrázků: Obrázek č. 1 Schéma interdisciplinárního pojetí studia cestovního ruchu ...................... 12 Obrázek č. 2 Koncept životního cyklu destinace aplikovaný na sledované území ...........26 Obrázek č. 3 Sídelní jednotky v okolí obce Lipno nad Vltavou (pol. 20. století) ...............27 Obrázek č. 4 Plánované železniční propojení obcí při levém břehu Lipenské nádrže .....38

Seznam příloh: Příloha č. 1 Poloha sledované obce Lipno nad Vltavou v rámci blízkého okolí Příloha č. 2 Rozvoj infrastruktury obce Lipno nad Vltavou dle časové posloupnosti Příloha č. 3 Fotodokumentace obce Lipno nad Vltavou a blízkého okolí Příloha č. 4 Cyklotrasy kolem Lipenské přehradní nádrže Příloha č. 4a Lipenská magistrála Příloha č. 4b Cyklostezka Vltavským kaňonem Příloha č. 4c Cyklostezka okolo Lipna Příloha č. 5 Přehled základních typů destinací v Česku Příloha č. 6 Rajonizace cestovního ruchu Česka (2007) Příloha č. 6a Turisticko-rekreační funkce obcí Příloha č. 6b Turisticko-rekreační zatížení území Příloha č. 7 Dotazník pro rezidenty obce Lipno nad Vltavou

7

1 Úvod „Kolem dokola hory a lesy, uprostřed široká hladina přehradního jezera, tu a tam městečko, vesnice, chaty, samoty. Při levém břehu jezera se vine silnice. Několik průmyslových závodů a stavebních památek, zemědělské objekty. Domácí lidé, rekreanti. Prostě krásný kout české země – to je krajina kolem Lipna“ (Záloha 1980, s. 5).

K obci Lipno nad Vltavou a Lipensku všeobecně jsem měla vždy blízko. Je to kraj, kam jsem se s rodiči ráda vracela, a není divu – přímo v obci Lipno nad Vltavou žijí moji prarodiče. Tento fakt byl možná prvotním impulzem, proč jsem se rozhodla zvolit tématiku cestovního ruchu v souvislosti s jeho dopady na místní obyvatele výše zmíněné obce. Uvědomuji si, jak důležitou roli cestovní ruch v okolí sledované obce představuje, zajímá mě, jak moc jsou turistické aktivity propojeny s životem místních lidí, co jim přináší a naopak čeho se kvůli cestovnímu ruchu musí vzdát. Je zřejmé, že cestovní ruch s sebou nese mnoho otázek a hledání odpovědí na ně je přinejmenším zajímavé a do budoucna i přínosné. Protože bude-li znám charakter vývoje cestovního ruchu, pouze tehdy budeme schopni jeho míru rozvoje regulovat a řídit správným směrem.

V současné době se obec Lipno nad Vltavou a její blízké okolí stávají vyhledávanými cíli mnoha českých i zahraničních turistů. Láká je sem panensky čistá příroda i velmi pestrá nabídka služeb. Lokalita je typická svými příznivými a sezónně proměnlivými klimatickými podmínkami umožňující celoroční využití lokality k různorodým volnočasovým aktivitám. Obec Lipno nad Vltavou zaznamenává hospodářský vzestup od 90. let 20. století, kdy s pádem tzv. „železné opony“ přišla euforie z emancipace tohoto území a následný ekonomický růst. Obec velmi dravě využila svého potenciálu získaného díky stavbě hydroelektrárny Lipno a s ní spojené přehradní nádrže v 50. letech 20. století, které s sebou přinesly velké změny dotýkající se všech složek života místních obyvatel, ale i změny v charakteru a využití samotného území (Krátce o obci Lipno nad Vltavou, www.lipnonadvltavou.cz). Nejvíce zřetelná změna se týká výstavby nových komplexů při břehu samotné Lipenské nádrže, která se i nadále vysokým tempem rozrůstá. Tato zástavba má velmi rozsáhlé spektrum využití – od ubytovacích prostor přes různorodé sportovní haly až po manažery využívané kancelářské prostory (Landal Marina Lipno, www.landal.cz). Způsob života obyvatel obce Lipno nad Vltavou zaznamenal velkou proměnu. Obec se populačně rozrostla z 488 obyvatel k roku 1980 na 609 obyvatel v roce 2009 (Historický lexikon obcí, www.czso.cz), centrum obce se přemístilo do tzv. „promenádní

8

zóny“, která je nyní situovaná v nejatraktivnější části lokality v blízkosti břehu Lipenské nádrže. Dále došlo k významným změnám ve funkčním využití ploch tohoto území, při studiu těchto změn je nutné brát v potaz historické souvislosti území, v tomto případě jsou jimi radikální poválečný odsun Němců z pohraničí či budování hydroelektrárny a s ní spojené přehradní nádrže. Nyní přijíždí k Lipenské nádrži nesrovnatelně více návštěvníků, než tomu tak bylo v nedávné minulosti. S tím souvisí problémy a velká zátěž pro území samotné, které lze souhrnně charakterizovat jako tzv. „turistické znečistění“, jímž se označuje soubor všech negativních vlivů cestovního ruchu působících na hostitelskou komunitu, přírodní a sociální prostředí (Pásková, Zelenka 2002). Ale rozmach cestovního ruchu v této oblasti s sebou nenese jen samé stinné stránky. Naopak. Oblast má nyní obrovský potenciál se dále do budoucna rozvíjet. Každým rokem připadnou do obecní pokladny nemalé zisky pocházející právě z činností související s cestovním ruchem, což potvrdili i sami rezidenti obce. Osvětě napomáhá i bohatá reklamní kampaň umístěná v obchodních řetězcích i na jiných veřejných místech nejen v rámci České republiky ale i v zahraničí. Obec Lipno nad Vltavou a její přeměny jsou v současnosti podřízené rozvoji cestovního ruchu a pod značným vlivem českých i zahraničních investorů, kteří se snaží respektovat historický vývoj oblasti, ale i přesto přinášejí do lokality mnoho inovací, příkladem je architektura nově vystavených budov, která se inspiruje v Nizozemí (Nožičková 2009).

Cíl práce: Primárním cílem předkládané bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit situaci vzniklou působením rostoucího cestovního ruchu v oblasti Lipenské přehradní nádrže na rezidenty obce Lipna nad Vltavou v kontextu s historickým vývojem sledované oblasti.

Dílčí otázky práce:


Jak se vyvíjel cestovní ruch v oblasti od vybudování přehradní nádrže v 50. letech minulého století po současnost?




V čem spočívá turistická atraktivita sledované lokality?




Jakým způsobem ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu vybavenost obecní infrastruktury?




Jak vnímají změny spojené s cestovním ruchem sami rezidenti obce?

9

2 Literatura k tematice cestovního ruchu 2.1 Literatura zabývající se cestovním ruchem obecně V současné době existuje celá řada české i zahraniční literatury s tematikou cestovního ruchu. Některé publikace vznikaly ještě v minulém režimu, příkladem by mohl být učební text autorů Wokouna a Vystoupila (1987) „Geografie cestovního ruchu a rekreace“. Publikace, ač je staršího vydání, neztrácí na kvalitě a v mnoha ohledech je stále aktuální. Autoři se v úvodu jednotlivých kapitol zaměřují na definování základních pojmů spojených s cestovním ruchem, které zůstávají i přes velmi dynamický vývoj cestovního ruchu téměř neměnné. V úvodní části věnované významu volného času píší: „Dnes se naše společnost nachází v období vědecko-technického rozvoje. Ten na jedné straně přináší lepší organizaci práce a snížení fyzické námahy, na straně druhé zatěžuje svou „jednotvárností“

člověka

více

po

stránce psychické.

V dnešním

technizovaném

a urbanizovaném prostředí se stále rychlejším životním tempem, se vzrůstající hlučností a znečišťováním prostředí narůstá stále větší tlak na psychiku jednotlivce“ (Wokoun, Vystoupil 1987, s. 8). Aktuálnost textu starého téměř 30 let nelze popřít. Dvojice se dále v publikaci zmiňuje o absenci všeobecně platné definice pro cestovní ruch, ač se o ni řada autorů již pokoušela. Stejný názor zastává i autorka současných publikací s tematikou cestovního ruchu Pásková (2008). Wokoun a Vystoupil (1987) vysvětlují cestovní ruch jako složitý, dynamicky se vyvíjející a interdisciplinární jev, jehož základními složkami jsou pohyb a pobyt. Subjektem cestovního ruchu se stává člověk, objektem pak přírodní prostředí. Tato definice volně navazuje na několik předešlých definic autorů, jejichž definice cestovního jsou si navzájem velmi podobné. Cestovní ruch chápou jako soubor jevů a vztahů vznikající na základě cesty a pobytu osob mimo trvalé bydliště, přičemž tyto osoby nejsou motivovány výdělkem ani trvalým usídlením. Ve výsledku tak v publikaci vzniká unikátní propojení myšlenek a zkušeností a je jen na čtenáři, s jakou verzí bude sympatizovat. Wokoun a Vystoupil (1987) přináší velmi důležitý poznatek – cestovní ruch v sobě propojuje řadu různých vědních disciplín – ekonomiku, sociologii, psychologii, urbanismus či právě geografii a ke komplexnímu zkoumání problémů cestovního ruchu je nutné brát tento fakt v potaz.

Na začátku 90. let 20. století razantní změna politického systému v Česku zapříčinila možnost svobodného pohybu obyvatel i podnikání a tím umožnila rychlou transformaci dosud přísně regulovaného trhu cestovního ruchu. Od této události se stává cestovní ruch

10

nedílnou součástí hospodářství zpočátku Československé a od roku 1993 již České republiky (Ministerstvo pro místní rozvoj, www.mmr.cz). Jak již bylo poukázáno v textu výše, cestovní ruch prolíná řadu odlišných vědních disciplín, mezi kterými má ústřední postavení i vědní obor geografie. Právě geografie vnáší do studia cestovního ruchu zcela nový rozměr. V učebním textu „Geografie cestovního ruchu“ (Hrala 1994) se lze dočíst, že právě geografický pohled na cestovní ruch umožňuje vytvoření komplexní analýzy a porovnání cestovního ruchu v rámci světa, menších regionů či konkrétních států. Autor textu vyzdvihuje jedinečnost hraniční pozice geografie mezi ostatními vědami, díky které lze hodnotit rozmístění cestovního ruchu, jeho intenzitu, charakter, důsledky i ekonomické aspekty v územních, přírodních a společenských souvislostech. Autoři publikace „Geografie cestovního ruchu“ (Štěpánek, Šíp, Kopačka 2001) přistupují k charakteristikám cestovního ruchu jinak. V jejich publikaci se prolínají teorie vzniklé na základě studia geografie a ekonomie, které spolu velmi úzce souvisejí a jedna vědní disciplína vhodně a logicky doplňuje tu druhou. Vzniká tak odborný text, který v konečném důsledku hodnotí cestovní ruch jako socioekonomický systém, jehož základními stavebními prvky jsou subsystém nabídky, poptávky a realizace a vazby mezi nimi představují toky turistů, služeb, informací a finančních prostředků. Autoři se již nezabývají definicemi základních pojmů, ale snaží se odhalit a popsat vztah propojující celý systém cestovního ruchu díky různých vědních disciplínám a posléze aplikovat tyto teorie do praxe na konkrétní příklady. Podle autorů má Česká republika příznivé podmínky pro udržení budoucího rozvoje cestovního ruchu, ale jelikož se nachází na konci extenzivní fáze vývoje, bude to však vyžadovat náročnější přístupy. Publikace autorky Páskové (2008) „Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu“ usiluje o kontextuální a systémový přístup ke studiu a řešení problémů spojených s cestovním ruchem. Pásková se domnívá, že celkové problematice cestovního ruchu lze porozumět pouze tehdy, jsou-li známy detailní příčiny mechanizmů cestovního ruchu a na základě těchto znalostí lze koncipovat řešení vedoucí k odstranění vzniklých problémů. Autorka podotýká, že na cestovní ruch nelze pohlížet jen z hlediska jednoho vědního oboru, a proto silně podporuje důležitost interdisciplinárního studia cestovního ruchu. Sama se v publikaci soustřeďuje na kooperaci čtyř vědních disciplín majících podle ní k cestovnímu ruchu nejblíže. Jsou jimi geografie, ekonomie, sociologie a ekologie (přesněji environmentalistika). Pásková dále poukazuje na skutečnost, že definovat cestovní ruch na akademické úrovni je velice komplikovaná záležitost. Vyvstávají zde problémy spojené se složitostí mezioborového výkladu cestovního ruchu. Mnoho autorů před ní se již pokoušelo o všeobecně platnou definici cestovního ruchu, ale žádná z nich nebyla

11

oficiálně přijata. Autorka vlastními slovy vysvětluje cestovní ruch jako: „Vysoce komplexní společenský jev související s pohybem a pobytem lidí mimo jejich obvyklé prostředí, který představuje systém působících prvků a vazeb mezi všemi zainteresovanými a dotčenými aktéry zdrojových i cílových oblastí“ (Pásková 2008, s. 22). Pásková dále chce svou publikací upozornit na problémy spojené s cestovním ruchem a zdůraznit tak jeho projevy a dopady na destinaci. Pro účely této bakalářské práce byly použity vybrané kapitoly zaměřené na sociálněekonomické dopady cestovního ruchu. Závěrem Pásková pronáší, že do budoucna je pro společnost velmi důležité vnímat a předpovídat vývoj destinace a jevů s ní spojených. Obrázek č. 1 Schéma interdisciplinárního pojetí studia cestovního ruchu

Zdroj: vlastní zpracování podle Pásková (2008)

Na jednoduchém schématu (Obrázek č. 1) je možné demonstrovat propojenost systému vědních disciplín s cestovním ruchem. Vědní disciplíny byly vybrány podle Páskové (2008). Šipky znázorňují přímou korelaci mezi vědní disciplínou a cestovním ruchem, přerušovaná čára navíc naznačuje povrchovou provázanost mezi jednotlivými vědními obory v souvislosti s cestovním ruchem.

Seriózní texty s tematikou cestovního ruchu a jeho trvalé udržitelnosti lze nalézt kromě tištěných knih i v elektronické podobě, tuto skutečnost dokládá internetový portál „Udržitelný cestovní ruch“ (Udržitelný cestovní ruch, http://ucr.uhk.cz). Některé vložené příspěvky patří i významným autorům na poli udržitelného cestovního ruchu, jakými jsou Zelenka či Pásková, což svědčí o kvalitě předkládaného portálu. Zorné pole pohledu autorů se tentokrát zaměřuje na cyklický vztah mezi životním prostředím, cestovním ruchem a člověkem. Autoři se domnívají, že právě tento vztah byl dlouhou dobu opomíjen. Proto zdůrazňují důležitost kvalitního výzkumu, plánování, marketingu

12

a v neposlední řadě komunikaci se zájmovými skupinami lidí. Kromě jiného píší, že cestovní ruch tvoří pracovní náplň života mnohých obyvatel ekonomicky vyspělých států a může vést až ke změně zaměření spotřeby vydělaných peněz, jakými jsou např. nákup spotřebního a luxusního zboží související s daleko vyšší zátěží pro životní prostředí v porovnání s cestováním. Udržitelnost cestovního ruchu se v současnosti stává všeobecně diskutovaným politickým tématem, zároveň vzrůstá potřeba porozumět procesům a možným následkům souvisejícím s jeho rozvojem. Autoři článku „The Impact of Urban Tourism on Destination Communities“ (Page, Lawton 2008) se ve své práci zaměřují na popis současných tendencí cestovního ruchu v souvislosti s jeho markantním rozvojem, jež mohou svým působením do značné míry ovlivňovat vztah obyvatel destinace k destinaci samotné nebo k návštěvníkům. Dále ze zahraniční literatury lze jmenovat publikaci „Aspect of Tourism: Recreational Tourism: Demand and Impacts“ (Ryan 2003), v niž autor vyzvedává problematiku rekreačního cestovního ruchu se zaměřením především na transformace vyvolané novým utvářením společnosti vedoucí ke změnám mezi prací a volnočasovými aktivitami.

2.2 Literatura s regionálním zaměřením Historii, ale i stavbu hydroelektrárny Lipno v 50. letech 20. století popisuje publikace „Krajem Lipna“ (Záloha 1980). Publikace rokem vydání nepatří k nejmladším, ale i tak zde lze nalézt mnoho zajímavých informací o historickém vývoji oblasti, prvním osidlování či způsobu života tehdejších místních obyvatel. Kniha je doplněná řadou ilustrací i dobových fotografií zachycujících budování elektrárny i to, jak to vypadalo při břehu Lipenské přehradní nádrže těsně po jejím napuštění. Několik stran textu autor věnuje CHKO Šumava z pohledu územního vymezení a správy, mezi řádky se mimo jiné objevuje informace o obdržení statutu rekreační oblast, kterou Lipensko získalo k 30. červnu 1974. Tímto statutem se oblast zavázala především k ochraně přírody a vody či ustanovila pravidla bezpečného táboření, koupání a vstupu na zamrzlý led. Poslední část publikace je jakýmsi výčtem nejdůležitějších sídel, vrcholů a vodních toků Lipenska se stručnou charakteristikou každého z nich. V odborném článku nazvaném „Historickogeografická analýza změn funkčního využití břehů Vltavy“ (Fialová, Chromý, Marada 2009) se autoři zaměřují na sledování vývoje počtu obyvatel a na hodnocení změn z hlediska vývoje struktury ploch po celém toku Vltavy. Řeku teoreticky rozdělili na čtyři základní „celky“ lišící se od sebe výraznými

13

fyzicko-geografickými charakteristikami území, kterým řeka Vltava protéká. První celek zahrnuje horní tok Vltavy od jejího prameniště, do tohoto celku dále spadá vtok řeky do přehradní nádrže a následné meandry pod přehradou. Druhý celek Vltavy je spojen s průtokem řeky českobudějovickou pánví. Nejrozsáhlejší území třetího celku se nachází na území Středočeské pahorkatiny. Řeka zde zpomaluje a přechází do fáze tzv. „středního toku“. Poslední celek zahrnuje povodí Vltavy od Prahy po Mělník, kde pak Vltava ústí do Labe. Na dvou sadách grafů jsou prezentovány změny vývoje počtu obyvatel při březích Vltavy od roku 1869 po rok 2001 a přehled změn ve funkčním využití ploch kolem Vltavy. Autoři v závěru článku konstatují, že tlak společnosti na využití obou břehů celého toku Vltavy do budoucna poroste. Mezi regionální literaturu jsou zařazeny i práce absolventské, jelikož se domnívám, že některé z nich vykazují kvalitu blížící se pracím daleko zkušenějších autorů. Tematika cestovního ruchu v oblasti Lipenska byla předmětem výzkumu již několika studentských prací na PřF UK. Dokládají to velmi solidní současné práce Nožičkové (2009), Kadlecové (2009), Benešové (2005) či Frantála (2009). Za velmi přínosnou z hlediska studia regionálního zaměření lze považovat seminární práci Nožičkové (2009), která se zabývá analyzováním změn sídelní struktury Lipna nad Vltavou v důsledku zvyšování tlaku ze strany růstu cestovního ruchu v této lokalitě. V úvodu Nožičková poukazuje na jedinečnost tohoto území, která se projevuje jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících destinací cestovního ruchu a rekreace v rámci nejen Jihočeského kraje ale celého Česka. Jedním z cílů její práce bylo prokázat (nebo popřípadě vyvrátit) existující expanzi intravilánu projevující se zvětšením plochy sídla, což posléze ve své práci potvrdila pouze částečně (z důvodu absence materiálů nutných k porovnání rozlohy intravilánu). Nožičková si však v seminární práci stanovila ještě další cíle, prostřednictvím kterých chtěla zjistit, zda ve fyzické struktuře sídel dominují služby podřízené potřebám cestovního ruchu a zda nově vzniklé budovy respektují tradiční architekturu regionu. Oba tyto výše zmíněné cíle potvrdila na základě vlastních šetření i ze získaných zdrojů informací. Benešová (2005) ve své práci zaměřuje na celkovou analýzu cestovního ruchu a rekreace v širší oblasti vymezenou ústřední polohou přehradní nádrže Lipno. Do výčtu regionální literatury byla zařazena i „neodborná“ periodika obce „Zpravodaj obce Lipno nad Vltavou“. Vychází každý měsíc již od roku 2007 a občané se v jeho řádcích dozvídají o chodu obce, důležitých datech či připravovaných akcích, v úvodu Zpravodaje nechybí ani krátký text věnovaný pohledu do historie Lipenska (Schusser 2007, 2010). Zpravodaje skutečně nelze hodnotit jako odbornou literaturu, ale i přesto obsahuje řadu zajímavostí, které lze využít při charakteristice území v blízkosti obce Lipno nad Vltavou v následující kapitole bakalářské práce. Myslím si, že k ucelenému

14

pohledu na vztah mezi rezidenty obce a cestovním ruchem patří i obeznámení se s těmito místními informačními systémy.

2.3 Literatura k metodice práce Metody, jak správně postupovat při realizaci vlastního výzkumného šetření, jsou shrnuty v odborné publikaci „Kvalitativní výzkum“ (Hendl 1997), z které bylo čerpáno i v rámci přípravy na vlastní šetření, které je součástí této bakalářské práce. Podrobné informace o metodách zpracování kvantitativního systematického přehledu poskytuje publikace téhož autora „Přehled statistických metod zpracování dat“ (Hendl 2004). Odborná příručka „Ako robiť kvalitatívny výskum“ (Silverman 2005) předkládá problematiku kvalitativního výzkumu z jiného úhlu pohledu než výše uvedené publikace Hendla, příručka obsahuje zestručnělou teorii a vlastní postřehy autora, které jsou doplněny konkrétní příklady z praxe, poskytuje řadu užitečných informací a rad, které pak lze využít v rámci vlastních výzkumů.

15

3 Metodika práce Získávání kvalitních informací a dat patří mezi stěžejní předpoklady každé odborné práce, nevyjímaje ani tu bakalářskou. Pro obecný přehled problematiky cestovního ruchu byly ve vlastních výzkumných šetřeních využity relevantní kapitoly publikací Dismana (2000), Silvermana (2005) a Hendla (1997), které napomohly ucelenému porozumění problematiky sběru dat a informací obecně. Metody obstarání a sběru dat byly voleny v závislosti na v úvodu určených cílech a dílčích otázkách práce. Při sestavování dotazníků a přípravě terénního šetření posloužily jako předloha diplomové práce Kadlecové (2009) a Nožičkové (2009), jež ucelily všeobecně používané postupy. Základním předpokladem při sběru kvalitních dat je vyhledávání relevantních informací v odborných literárních pramenech českých i zahraničních autorů vztahujících se ke studované tematice. Tímto způsobem bylo postupováno i v případě této bakalářské práce. Zvýšená pozornost byla věnována zdrojům literatury, které úzce korespondují s tematikou cestovního ruchu, populačního vývoje obyvatelstva a oblasti Lipenska. Jako zdroje informací byly mimo jiné využity články odborných periodik a internetových portálů, jakými jsou například portál Udržitelný cestovní ruch či časopis Historická geografie. Primárních kvantitativních dat, jež mohou být v souvislosti se studovaným tématem vztahu cestovního ruchu a rezidentů Lipna nad Vltavou použita, existuje omezené množství a téměř žádná z nich (kromě těch čistě statistických souvisejících se socioekonomickými parametry sledovaného území získaných z databáze Českého statistického úřadu) se nevztahují k cílům a tedy ani potřebám této bakalářské práce. Musela proto být získána prostřednictvím dříve vzniklých studentských prací nebo zjištěna na základě vlastního šetření s podkladem již zmíněných statistických dat. Výhodou vlastních výzkumů a sběru dat je, že se lze zaměřit pouze na konkrétní jevy či problémy, které jsou žádoucí a bez nichž nelze potvrzovat či vyvracet v úvodu stanovené cíle a dílčí otázky. Sekundární kvantitativní data byla získána z databáze Českého statistického úřadu, portálu

Regionálních

informačních

servisů

a

Českého

úřadu

zeměměřičského

a katastrálního. Mapové podklady pro tvorbu grafických znázornění byly staženy z portálu Regionálního informačního systému a Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Za účelem získání potřebných informací byl pro rezidenty sledované obce Lipno nad Vltavou vytvořen dotazník (Příloha č. 7). Otázky byly pečlivě sestavovány s ohledem na tematiku práce, důraz byl kladen na osobní vztah rezidentů k jevům spojených s cestovním ruchem v obci. Samotné dotazníkové šetření na sledovaném území bylo předem oznámeno a informace o chystaném šetření byla vyvěšena na veřejném místě

16

obce ve spolupráci s obecními představiteli. Šetření proběhlo v rámci dvou dnů (pracovního pátku a soboty), během nichž byly dotazníky rozdány i opětovně vybrány. Velký důraz byl kladen na pohodlí respondentů při vyplňování informací do dotazníku, proto jim byl dotazník ponechán doma až do smluveného času vyzvednutí. Na vědomí byla brána srozumitelnost otázek i odpovědí. Před provedením vlastního šetření v obci nenásledovala oficiální pilotáž, dotazník byl pouze předložen členům rodiny, kteří měli posoudit srozumitelnost pokládaných otázek. Finální dotazník se skládal z 27 otázek, které byly záměrně uspořádány takovým způsobem, aby respondent nenabyl hned na počátku pocit, že je přetěžován vyplňováním četných otevřených otázek. V úvodu dotazníku nebyl opomenut stručný motivační dopis respondentům, kde byl popsán hlavní účel dotazníkového šetření a uvedeny osobní a kontaktní údaje dotazovatele. Zároveň zde bylo vyzdviženo, že veškeré informace získané z dotazníkového šetření budou použity výhradně ke zpracování bakalářské práce. Výběr respondentů pro dotazníkové šetření byl podroben pravidlům relevantního výzkumu, záměrem bylo předložit dotazník rezidentům každého třetího domu v obci a oslovit všechny věkové kategorie v přibližně polovičním zastoupení mužů a žen. Šetření bylo ovšem ztíženo neochotou respondentů či tím, že nebyli v inkriminovanou dobu roznosu dotazníku doma. I přesto se podařilo shromáždit odpovědi 53 rezidentů, záměr získání poloviční účasti mužů a žen byl přibližně splněn poměrem 24 mužů ku 29 ženám, ovšem ve variabilitě věkových skupin převládali respondenti 65+, kteří z celkového počtu 53 respondentů tvořili přibližně 1/3 (Graf č. 1). Tento fakt byl způsoben hlavně tím, že v době rozdávání dotazníků byli lidé v důchodovém věku doma ve větším počtu než ti pracující. Graf č. 1 Zastoupení respondentů dotazníkové šetření podle věku

8

15 - 25 let 19

26 - 35 let 36 - 45 let

7

46 - 55 let 56 - 65 let 6

11

65 a více let

2

Zdroj: vlastní šetření

17

Jelikož dotazníkové šetření bylo záměrně rozděleno do dvou po sobě následujících dnů, byl čas vzniklý mezi rozdáním a sběrem dotazníků využit jednak pro vlastní pozorování v terénu, mapování a zjišťování informací z plánů či map nebo pro pořizování fotodokumentace některých obecních objektů a komplexů (Promenáda Lipno, komplex Landal Marina Lipno s přístavem, nově zrekonstruovaný dům v sídlišti obce či domky s pečovatelskou službou pro seniory), další fotografie vložené do příloh bakalářské práce byly vyjmuty z rodinného fotoarchivu (pořízeny v letech 2010 a 2011) (Příloha č. 3). Po vybrání dotazníků byly veškeré odpovědi respondentů pozorně zaznamenány a posléze vyhodnoceny. Některé výpovědi se ovšem tak značně lišily, že bylo nutné přistoupit k drobným redukčním krokům (ojedinělé odpovědi nebyly většinou brány v potaz či byly připojeny k příbuzným odpovědím ostatních rezidentů). K vyobrazení konkrétních získaných výsledků byly využity některé funkce Microsoft Excel (grafy, tabulky, součty).

18

4 Obecná charakteristika cestovního ruchu 4.1 Historický vývoj cestovního ruchu na území Česka Cestovní ruch na konci 19. století byl silně podmíněn vývojem urbanizačních a industrializačních procesů, růstem volného času a rozvojem železniční dopravy. Cestování a turistické aktivity byly v této době značně omezeny a soustředěny do lázeňských a horských center a jak tomu bylo i později ve 20. století, výrazně dominovala letní sezóna. Podrobná evidence návštěvníků se tehdy neprováděla, údaje o návštěvnosti daných lokalit jsou tedy spíše informativní než závazné. První statistiky návštěvnosti se objevují až po přelomu se stoletím dvacátým (Wokoun, Vystoupil 1987). Novodobý cestovní ruch se začal formovat na přelomu 20. století, kdy v závislosti na společensko-ekonomických podmínkách postupně prostupoval do všech složek tehdejší společnosti a díky dynamickému rozvoji nabýval stále výraznějších znaků masovosti. Cestovní ruch se stal trvalou součástí národního hospodářství. Z malých a rozšířených podniků vznikaly větší organizované jednotky, které dosahovaly stupně samostatných organizačních celků na národní a mezinárodní úrovni (Hesková a kol. 2006). Cestovní ruch byl z 90 % orientován na tuzemskou rekreaci. Teprve hluboká společenská krize v letech 1967 – 1968 přinesla výrazný pokles zájmu o české turistické destinace a zároveň i stagnaci cestovního ruchu. Krize byla postupem času překonána nárůstem využívání vlastních chatových zařízení, která k roku 1989 představovala více jak 90 % z celkové účasti na cestovním ruchu (Hesková a kol. 2006). Polistopadové politické změny se významně podepsaly do rozvoje tržního hospodářství tehdejšího Československa a zapříčinily vznik progresivních změn v domácím i příjezdovém cestovním ruchu. Mimo jiné došlo k výrazné změně národnostní skladby návštěvníků, kdy do roku 1989 do tehdejšího Československa cestovali ve větší míře turisté ze zemí tzv. „Východního bloku“, po roce 1989 se Československo začalo stávat

cílem

návštěvníků

z celého

světa.

Češi

po

„přelomovém“

roce

1989

upřednostňovali rekreaci či poznávají zájezdy do zahraničí, což bylo dáno dlouhou izolací státu vůči západní Evropě (Ministerstvo pro místní rozvoj, www.mmr.cz). Od roku 1990 tedy logicky dochází k poklesu zájmu o východoevropské destinace ve prospěch zejména středomořských států. Po celá 90. léta čeští turisté nejčastěji cestovali do Chorvatska, Slovenska, Itálie, Francie a Španělska. Na začátku 21. století došlo k opětovnému nárůstu cest směřovaných do postsocialistického Bulharska, Rumunska nebo Maďarska. Hlavním trendem roku 2005 až 2010 byly cesty do severoafrických zemí, jakými jsou Tunisko a Egypt, které v současnosti zažívají obrovský turistický propad způsobený

19

nestabilní politickou situací, jež vyústila až v rozbroje mezi stoupenci a odpůrci tamních vládních systémů. I když tyto neshody přímo neovlivňují turistická letoviska, lidé v obavách raději ruší zamluvené zájezdy a do těchto destinací necestují (Ministerstvo pro místní rozvoj, www.mmr.cz). Graf č. 2 Vývoj příjezdového a výjezdového cestovní ruch v Česku (1946 – 2009) 120

počet v mil.

100 80 příjezd

60

výjezd 40 20 0 1946

1971

1990

1995

1998

2001

2004

2007

2009

roky

Zdroj: Historický lexikon obcí, www.czso.cz

Graf č. 2 demonstruje vývoj cestovního ruchu na území Česka od 40. let 20. století téměř do současnosti. Období na přelomu 20. a 21. století bylo ve znamení stagnace a od počátku 21. století je pro cestovní ruch na českém území charakteristický mírný pokles až degradace vývoje. Pokles je možné spojovat s nečekanými událostmi nejen na území Česka ale i ve světě, jakými byly například záplavy či zhoršení ekonomicko-politické situace v Německu. Přehledným a systematickým znázorněním předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu se zaobírá rajonizace cestovního ruchu, jež se orientuje zejména na potřeby podpory rozvoje cestovního ruchu na regionální i lokální úrovni (Vystoupil a kol. 2007).

4.2 Ekonomický aspekt cestovního ruchu Z ekonomického hlediska náleží cestovní ruch mezi hospodářská odvětví významně se podílející na tvorbě HDP. Je to zejména díky jeho kumulovanému rozvojovému potenciálu, kdy se pojí s řadou dalších ekonomických odvětví. Pozitivně ovlivňuje odvětví dopravy, stavebnictví, bankovnictví a podobně (Galvasová a kol. 2008). Příjmy z cestovního ruchu jsou ukazatelem míry vyspělosti státu. Podle odhadů Světové rady

20

cestovního ruchu (WTTC) byl v roce 2004 celosvětový podíl cestovního ruchu na HDP 3,8 % a zaměstnanosti 2,8 %. V zemích Evropské unie byl podíl cestovního ruchu na HDP stanoven na 4,3 % a 4,8 % u zaměstnanosti. Po tříleté stagnaci v celosvětovém měřítku došlo k opětovnému zvýšení počtu mezinárodních příjezdů na 760 milionů lidí ročně (Hesková a kol. 2006). Česko od roku 2000 zaznamenává pokles podílu cestovního ruchu na státním HDP (Graf č. 3), který byl pravděpodobně způsoben nepředpokládanými událostmi, jakými byly kupříkladu povodně v roce 2002, ekonomická stagnace Německa v minulých letech, teroristické útoky ve světě, válečné konflikty v Iráku či epidemie SASR. Graf č. 3 Podíl cestovního ruchu na HDP Česka (1992 – 2009)

8 7 6 %

5 4 3 2 1 0 1992

1995

1998

2001

2004

2007

2009

roky

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, www.mmr.cz

4.3 Dopady cestovního ruchu na rezidenty Vedle prostředí přírodního působí cestovní ruch neméně intenzivně i na prostředí společenské – na místní obyvatele a jejich způsob života. Jeho vlivem dochází ke změnám v systému hodnot a chování místních obyvatel, dostavují se změny psychologické, sociální kulturní, ekonomické či urbanistické. Tyto vlivy se neprojevují tak zřetelně jako vlivy vznikající při působení na přírodní složky geografického prostředí, jsou hůře měřitelné a méně prozkoumané (Galvasová a kol. 2008). V souvislosti se sociálními efekty vyvolanými rozvojem cestovního ruchu v destinaci lze hovořit o tzv. „efektu módnosti“, jež se projevuje sdíleným zájmem o turistickou destinaci ze strany návštěvníků, investorů i rezidentů ve využívání atraktivit cestovního ruchu, často lze sledovat jev, tzv. „dualizaci společnosti“, kde postupně vyvstává stále

21

markantnější rozdíl mezi těmi, kteří z růstu cestovního ruchu profitují a těmi, jež jsou časem znevýhodněni rostoucím turistickým znečištěním či turistickou inflací (Pásková 2008). Rostoucí míra turismu se projevuje do každodenního života tamních obyvatel. Tyto projevy mohou být pozitivního charakteru, mezi které lze zařadit především finanční přínos, jež souvisí s rozvojem místní infrastruktury, dotacemi na podporu bydlení a údržbu objektů, rekultivací, zlepšení dopravního propojení, osvětu, zahraniční a obecní spolupráci, nové pracovní pozice; ale mohou se projevit i negativním způsobem a to tak, že to dochází k proměně fyzické podoby obce, vyšší koncentraci lidí, vyšší koncentraci dopravních prostředků, zvýšení cen základního spotřebního zboží, nabízených služeb a nemovitostí či ke změna v chování samotných rezidentů.

22

5 Charakteristika sledovaného území 5.1 Obecné lokalizační předpoklady „Krajina v cestovním ruchu představuje jak samotnou atraktivitu nebo estetickou kulisu pro zařízení cestovního ruchu a rekreace, tak také prostor pro rekreační aktivity nebo volný prostor pro výstavbu další infrastruktury cestovního ruchu a rekreace“ (Pásková 2008, s. 41).

Lipno nad Vltavou je jihočeská obec ležící na levém břehu Lipenské přehradní nádrže nedaleko přehradní hráze. Je nejvýchodněji položenou obcí při břehu této nádrže. Polohu obce v rámci Česka lze považovat za příhraniční, jelikož jen 10 km od obce prochází státní hranice s Rakouskem. Ovšem z pohledu zahraniční spolupráce a propojenosti má obec polohu velmi výhodnou, čehož náležitě využívá a zaměřuje své ekonomické činnosti kromě klientely nizozemské i na rakouskou. Nadmořská výška 776 m. n. m. je podmiňujícím faktorem klimatu oblasti, které se již vyznačuje podhorským charakterem. Podnebí oblasti je po většinu roku chladné a vlhké. Letní teploty bývají o 1 až 2 °C chladnější než v nižších polohách s dostatkem dešťových srážek, červencový průměr činí 20 °C. Zimy obvykle bývají mrazivé a dlouhé se sráž kami nejčastěji v podobě sněhu (Anděra, Zavřel 2003). Katastrální rozloha obce činí 1948 ha, na kterém k roku 2009 bylo zaregistrováno 609 trvale žijících obyvatel (Regionální informační servis, www.risy.cz). Pro blízké území sledované obce Lipno nad Vltavou má lokalizační potenciál založený hlavně na přírodním subsystému zastoupeného různorodým reliéfem, rostlinným a živočišným bohatstvím velký význam. Oblast náleží k částem Šumavy, jež jsou jen v malé míře poznamenány negativními důsledky civilizačního vývoje, území tedy disponuje vysoce atraktivním a hodnotným přírodním potenciálem (Benešová 2005). Stejně jako Lipenská přehradní nádrž tak i šumavské lesy tvoří neodmyslitelnou součást zdejší krajiny. Lipenská přehradní nádrž je vklíněná mezi dvě horská pásma Šumavy a vyplňuje tak široké a ploché údolí Vltavské brázdy v délce přes 40 km. Průměrná hloubka vodní nádrže je 6,5 m, nejhlubší místa dosahují až 21,5 m. Od svého napuštění v 50. letech 20. století je největší vodní plochou na území Česka s rozlohou 4 650 hektarů (Anděra, Zavřel 2003). V Příloze č. 5 jsou představeny všeobecné informace o typech cestovního ruchu na území Česka. Sledované území bylo postupně hodnoceno skrze tyto údaje a typy cestovního ruchu, jež se vyskytovaly či alespoň částečně odpovídaly sledovanému území, byly podtrženy a zvýrazněny výplní pole. Patří mezi ně typ turistiky v přírodně hodnotných oblastech, kde dominantní atraktivitu představuje zajímavý přírodní úkaz

23

turisty dosažitelný v rámci pěší turistiky či cykloturistiky, v okolí sledované obce by tomuto typu přírodního úkazu odpovídal například Schwarzenberský plavební kanál, na kopci Svatý Tomáš zřícenina Vítkova hrádku, Alpská vyhlídka, Plešné jezero či Čertova stěna. Poslední jmenovaná je přírodní rezervací asi 5 km po proudu Vltavy od hráze, kde lze nalézt četné skalní výchozy či kamenná moře. Tímto úsekem tekoucí Vltava při zvýšeném stavu vody a ve spojení s členitým dnem říčního koryta vytváří tzv. „Čertovy proudy“, jež jsou využívány pro vodní sjezdové sporty. Dalším typem destinace je typ u vodních ploch, jež se vyznačuje rekreací a veškerými aktivitami spojenými s vodní plochou, v tomto případě s vodní přehradní nádrží Lipno, jež nabízí nepřeberné množství možností realizace činností od rybaření přes jachting až po výlet parníkem. Podhorský krajinný ráz lokality nabízí vhodný terén i klima pro další typ destinace zvaného horský typ, jež v zimní sezóně využívá svého předurčeného potenciálu ke sportovním aktivitám, zejména lyžování. Okolí obce Lipno nad Vltavou je v příhodných zimních podmínkách protkáno 40 km upravených běžeckých tratí a přímo v blízkosti obce lze využít celkem 7,5 km upravených sjezdových tratí v rámci lyžařského střediska Skiareál Lipno (Frantál 2009). Díky vybudované infrastruktuře v podobě druhého bydlení lze ke sledovanému území přiřadit i typ středisek individuální rekreace mající v oblasti dlouholetou tradici. Posledním typem destinace z nabízené nabídky je typ komplexů uměle vytvořených atraktivit a služeb cestovního ruchu, pod kterými si lze představit v souvislosti se sledovaným územím takové areály či zařízení, jež vznikaly až po rozvoji cestovního ruchu mající za cíl zatraktivnit

oblast

návštěvníkům

a

zároveň

doplnit

již

vybudovanou

základní

infrastrukturu oblasti. Mezi tato zařízení lze například zařadit Aquaworld Lipno, lanové centrum či bobovou dráhu Slideland Lipno (Pásková 2008; Portál Lipno servis, www.lipnoservis.cz).

5.2 Životní cyklus destinace

Koncept životního cyklu destinace je používán v souvislosti se sledováním dynamických jevů, které provázejí vývoj destinace. Koncept je nutné chápat pouze jako modelový přístup ve sledování vývoje lokality, kde nelze zanedbat procesy, jež danou destinaci významně podmiňují, zároveň je důležité respektovat tento individuální vývoj a počítat s možnými odchylkami. „Dynamická povaha tohoto destinačního modelu se ukázala jako velice přitažlivá pro geografy, kteří se zabývají vývojem cestovního ruchu v konkrétních lokalitách, protože umožňuje zohlednit časový i prostorový vývoj cestovního ruchu a také jeho vlivy na fyzické a sociální prostředí dané destinace. Dále umožňuje podchytit,

24

objasnit a do určité míry i předvídat vývoj skladby a vztahů klíčových skupin aktérů v rámci destinačního vývoje“ (Pásková 2008, s. 74). Životní cyklus destinace zahrnuje šest základních fází: objevení, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace a poststagnace destinace (Pásková 2008). Všeobecně lze nastínit vývoj destinace dle fází zmiňovaného konceptu následujícími změnami: růst sezónnosti, zkracující se délka pobytu, zvyšující se ekonomická závislost na cestovním ruchu, rostoucí zátěž pro životní prostředí, zvyšující se koncentrace turistických aktivit, přechod ke kapacitně větším ubytovacím zařízením, pozvolná ztráta kontroly rezidentů nad rozvojem cestovního ruchu, zvyšující se iritační index místních obyvatel vůči návštěvníkům a cestovnímu ruchu obecně (Kadlecová 2009). Aplikování konceptu životního cyklu destinace v rámci této bakalářské práce není klíčové, ale napomohlo pochopit mnohé procesy a jejich dynamičnost, jež mohou vyvstat v souvislosti s růstem cestovního ruchu v jakékoli lokalitě, okolí obce Lipno nad Vltavou nevyjímaje. Nicméně přenést koncept přímo do roviny sledovaného území kolem obce Lipno nad Vltavou nelze považovat za zcela jednoznačnou záležitost. Je důležité brát v potaz

konkrétní historický

vývoj

sledované

destinace

porovnaný

s ověřenými

a všeobecně se vztahujícími znaky jednotlivých fází životního cyklu destinace, jež podrobně popisuje Pásková (2008). I po důkladném seznámení se s charakteristickými znaky jednotlivých fází životního cyklu destinace a s nimi spojenou S-křivkou není zcela jednoznačné, do jaké konkrétní fáze životního cyklu destinace by bylo možné sledovanou oblast přilehlou obci Lipno nad Vltavou zařadit. Cykly životního cyklu destinace na sebe mohou volně navazovat a vytvářet tak opakující se průběh. Je otázkou, zda se obec Lipno nad Vltavou nachází právě na počátku nového cyklu ve fázi omlazení, po které následuje další esovitý průběh vývoje destinace, či zda současná lokalizace obce Lipno nad Vltavou na S-křivce životného cyklu odpovídá umístění mezi konkrétně pojmenovanými fázemi rozvoj a konsolidace. Jisté však je, že primárním impulzem v rozvoji celé lipenské oblasti byla výstavba přehradní nádrže Lipno v polovině minulého století. Následný, téměř třicetiletý, razantní vývoj byl v 80. letech vystřídán obdobím, které vykazovalo znaky mírné stagnace vyvolané zejména neschopností nabídnout návštěvníkům nové podněty a moderní infrastrukturní zázemí. Opět zde vyvstává otázka, zda bylo toto „uváznutí“ v rozvoji oblasti součástí primárního životního cyklu destinace, jež by bylo na S-křivce charakterizováno prodlouženým a pomaleji rostoucím úsekem S-křivky vedoucí z fáze rozvoje do fáze konsolidace, či zda se již jedná o fázi stagnace. Ovšem na druhou stranu současný bouřlivý rozvoj destinace by svou intenzitou mohl odpovídat již zmíněné fázi omlazení, jež

25

mohla být započata už v 90. letech 20. století v souvislosti s odstraněním bariér po roce 1989 vedoucích ke společenským a politickým změnám tehdejších systémů. O konkrétní lokalizaci sledované obce lze spekulovat, Frantál (2009) zabývající se ve své diplomové práci využitím vodních ploch na území Česka taktéž zmiňuje onu diskutabilnost fázového umístění Lipenska v konceptu životního cyklu destinace, nakonec se přiklonil k lokalizaci oblasti mezi fáze rozvoj a konsolidace. Je však nutné podotknout, že Frantál pracuje s komplexním územím přiléhajícím Lipenské přehradní nádrži bez zaměření na konkrétní oblast. V kontextu současného mohutného rozvoje oblasti se osobně domnívám, že se sledované území nalézá na pomyslném počátku nové (druhé) S-křivky životního cyklu destinace ve fázi omlazení. Zároveň jsem dospěla k závěru, že S-křivka životního cyklu destinace v obecném pojetí rozhodně nemusí odpovídat skutečnému průběhu rozvoje konkrétně studované destinace.

Obrázek č. 2 Koncept životního cyklu destinace aplikovaný na sledované území

Zdroj: vlastní zpracování dle Pásková (2008)

5.3 Historický vývoj na území obce Lipno nad Vltavou Historické kořeny obce Lipno nad Vltavou nesahají příliš hluboko do minulosti. Prvotní zmínka o osadách na území dnešní obce sice pocházejí již z 13. století, ale v této době se ještě nejednalo o Lipno nad Vltavou. V souvislosti s prvními záznamy o územním

26

osídlení jsou připomínány osady Studené, Plískov, Kobylnice, Petrův mlýn, Slupečná a Kramolín (Schusser 2007).

Obrázek č. 3 Sídelní jednotky v okolí obce Lipno nad Vltavou (pol. 20. století)

Zdroj: Nožičková (2009)

Na počátku 16. století obývalo území dnešního Lipna nad Vltavou asi 170 lidí, byli to převážně zemědělci, dřevorubci a voraři. Vorařské povolání bylo silně vázáno na chod ročních období, vory nebylo možné plavit v době, když byla řeka pokrytá ledem či po jarním tání rozvodněná. Vory byly sestavovány nejčastěji u Dolní Vltavice nebo nad Frymburkem a zdejší voraři s nimi dopluli až do blízkosti dnešní přehrady, kde je bylo nutné kvůli silným říčním proudům a kamenitému korytu řeky rozebrat, naložit na volské povozy a v rozloženém stavu dopravit k vyšebrodskému klášteru, odkud pokračovaly po proudu dál. Zemědělci z osad kolem dnešní obce Lipno nad Vltavou se taktéž kvůli vidině peněžního zisku plavení dřeva zúčastňovali. Jejich vlastní živobytí je sice dokázalo uživit, ale i přesto byli rádi za každý přivýdělek navíc. Na svých nevelkých polích dokázali vzhledem k již podhorským podmínkám efektivně pěstovat žito, oves, mák, řepu, hrách nebo zelí (Schusser 2007). Populace v oblasti se během několika následujících staletí postupně rozrostla z původních 170 na asi 550 obyvatel a to hlavně díky tomu, že zde zemědělci i voraři zakládali rodiny. Až do 20. let 20. století existovalo u břehu tehdejší Vltavy pouze několik menších výše zmíněných osad, každá byla zastoupena malým počtem samostatných stavení. Způsob

27

obživy místních obyvatel se ani v průběhu několika dalších staletí nezměnil, stále převažovali samozásobitelští zemědělci a voraři. 50. léta 20. století přinesla oblasti razantní demografické a územní proměny. V poměrně krátkém časovém intervalu došlo ke dvěma masivním odlivům místních obyvatel, při prvním odchodu bylo hlavním důvodem povolání do vojenské služby, druhý odliv následoval po ukončení válečných nepokojů, kdy německy mluvící obyvatelé byli vystěhováni a odsunuti za hranice. Populace v osadách Studené, Plískov, Kobylnice, Petrův mlýn, Slupečná a Kramolín po těchto ztrátách čítala pouhých 170 obyvatel, což přibližně odpovídalo počtu lidí v 16. století. Tento hluboký populační propad byl však velmi brzy vykompenzován četným přistěhovalectvím dělníků s celými rodinami, jež považovali stavbu přehradní nádrže a hydroelektrárny za možnost dobrého výdělku (Schusser 2010). Výše uvedené osady prodělaly do současnosti mnoho dalších změn, například Petrův mlýn byl zatopen a dnes se nachází pod hladinou přehradní nádrže, Slupečná, jež byla až do výstavby Lipenské přehrady obcí, je od roku 1954 pouhou osadou Lipna nad Vltavou s trvalým osídlením. Zbylé obce dnes tvoří taktéž pouze rekreační osady přiléhající k obci Lipno nad Vltavou. Přesný rok vzniku dnešní obce Lipno nad Vltavou není udáván, pouze se odhaduje, že tomu tak bylo mezi léty 1952 až 1959. Samotné založení obce je velmi úzce spjato s budováním přehradní nádrže a hráze. Před začátkem stavebních prací na vodní přehradní nádrži Lipno stála několik stovek metrů od polohy dnešní obce Lipno nad Vltavou její historicky starší obdoba zvaná Petrův mlýn, osada, jež byla zatopena a dala tak vzniknout osadě nové, pojmenované Lipno nad Vltavou, jež se posléze stala obcí. Budovy v této nově vzniklé obci původně sloužily jako ubytovací zázemí pracovníkům na přehradní nádrži a po ukončení všech stavebních prací novým obyvatelům obce Lipno nad Vltavou. Součástí sídliště byl obchodní dům, zdravotní středisko, škola, pošta, zotavovna ROH, hotel a turistické ubytovny. V roce 1968 v sídlišti žilo 346 obyvatel (Šperlingová 1968). Při konečných úpravách břehů vodní nádrže byla vysázena tři ochranná vegetační pásma: první pás u břehu tvořily převážně vrby a olše; druhý pás jilmy, topoly, jasany a břízy; třetí pás byl tvořen smíšeným lesem již mimo záplavové území (Šperlingová 1968). Samotnou stavbu vodní přehradní nádrže Lipno lze považovat za jakýsi prvotní impulz v budoucím bouřlivém rozvoji této oblasti. Díky novým pracovním příležitostem se na jih Čech začali sjíždět lidé mající zájem o vzniklé pracovní pozice, což do jisté míry vyrovnalo populační ztráty vyvolané odchodem obyvatel za hranice. Kvůli dodávce obrovského množství materiálu byla postavena železnice končící těsně pod dnešní

28

lipenskou přehradou, tím pádem došlo ke zkvalitnění dopravní dostupnosti i infrastruktury a v neposlední řadě, hlavně díky mediálnímu zájmu tisku a rádií, se tato periferní oblast dočkala tolik potřebné osvěty. Ale výstavba přehradní nádrže s sebou nenesla jen výhody. Původní zemědělsky orientovaný způsob obživy místních obyvatel byl silně zredukován a zemědělské plochy byly použity na výstavbu velkého množství ubytovacích zařízení pro dělníky. Při napouštění vodní nádrže bylo několik obcí při břehu Vltavy nenávratně zatopeno, celkový ráz krajiny byl pozměněn a změnil i svou funkci a v neposlední řadě obyvatelé zaplavených území byli donuceni opustit své domovy a přestěhovat se (Graf č. 4). Po dokončení veškerých stavebních prací na přehradní nádrži a hydroelektrárně oblast jakoby ztratila schopnost se dále rozvíjet. Nedisponovala žádným hospodářským odvětvím, které by mohlo přinášet stálé pracovní příležitosti, nežádoucím doprovodným efektem se stala téměř skoková změna v životních podmínkách místních obyvatel. Nárůst nezaměstnanosti s sebou mimo jiné přinesl úpadek služeb a celkové snížení úrovně místní vybavenosti. Začalo být zřejmé, že průmysl a zemědělství budou v následujících letech degradovat (Z historie obce Lipno nad Vltavou, www.cassia.cz/lipno/historie). Vznik přehradní nádrže Lipno však zapříčinil vznik nového odvětví turistických aktivit v oblasti – chataření. Od společenské krize v letech 1967 až 1968 byl zahraniční cestovní ruch vystřídán individuálně praktikovaným cestovním ruchem v rámci vlastních chatových i jiných zařízení lokalizovaných v českých destinacích, k roku 1981 představoval téměř 90 % z účasti na cestovním ruchu (Hesková a kol. 2006). Po pádu tzv. „železné opony“ v roce 1989 došlo k uvědomění si, že jediným progresivním odvětvím na území Lipenska s potenciálem se do budoucna široce rozvíjet je cestovní ruch (Z historie obce Lipno nad Vltavou, www.cassia.cz/lipno/historie). Obec Lipno nad Vltavou se svého potenciálu stojícím především na přírodním bohatství chopila na české poměry zcela unikátním způsobem. Velmi brzy po roce 1989 zahájila celkové přepracování územního plánu a i přes minimální vlastní prostředky začala skupovat pozemky v katastru obce, jelikož obec téměř žádný historický majetek nevlastnila. Během několika let se tak shromáždily asi dvě stovky hektarů půdy. Od Pozemkového fondu byly dále přikoupeny lesní a polní cesty, aby byl zachován volný průjezd krajinou (Na březích Lipna se setkávají dva světy, http://hn.ihned.cz). „V roce 1989 jsme neměli prakticky žádný majetek, nebyla tu práce a bojovali jsme o přežití. První, co jsme museli udělat, bylo zpracovat územní plán a také jsme začali nakupovat pozemky“ (Zídek 2009). To vše mělo jediný cíl – připravit region pro potenciální investory mající zájem o investice do infrastruktury v cestovním ruchu. Vytrvalost a přesvědčení o správném postupu přinesly nad veškeré očekávání uspokojivé výsledky a v roce 1997 obec zahájila jednání

29

s holandským investorem, který vzápětí v oblasti při břehu Lipenské nádrže vybudoval komplex apartmánů s jachetním přístavem Landal Marina Lipno nizozemské společnosti Landal GreenParks v hodnotě asi jedné miliardy korun (Současnost obce Lipno nad Vltavou, www.cassia.cz/lipno/součastnost). Kolaudace prvních z nich proběhla již v roce 2000 a kapacita lůžek dosahovala téměř ke dvěma stům. Výstavba komplexu přinesla do regionu pracovní příležitosti místním obyvatelům (potvrzeno samotnými rezidenty), což byla i podmínka při jednáních o výstavbě komplexu ze strany obce. Obyvatelé obce Lipno nad Vltavou, ale i přilehlých obcí, měli možnost získat pracovní pozice související přímo s chodem nově vzniklého komplexu (úklid, údržba, zprostředkování služeb; lidé s vyšším vzděláním či znalostí některého světového jazyka se mohli ucházet o pozice, které byly postaveny na přímém kontaktu s návštěvníky) či navázat vlastními podnikatelskými činnostmi na již vytvořenou základní infrastrukturu oblasti a zabezpečit tak náročné potřeby přijíždějících návštěvníků. V rámci dotazníkového šetření téměř polovina oslovených rezidentů uvedla, že jsou zaměstnanci ve službách obce. „Pozemky byly nizozemskému investorovi prodány s tím, že v areálu nebudou žádné služby, to znamená, že klienti Landal Marina Lipno budou využívat služby v přilehlé obci“ (Zídek 2009). Obec Lipno nad Vltavou vložila do infrastruktury asi sto miliónů korun a spoléhala především na dobře sestavený územní plán, domácí a zahraniční investoři naopak rozpoznali atraktivitu a potenciál v přírodním bohatství zdejší krajiny (Krátce o obci Lipno nad Vltavou, www.lipnonadvltavou.cz). To se projevilo do masivní přístavby nových zařízení a areálů mající za cíl podpořit rozvoj cestovního ruchu a vlastní infrastrukturu lokality. Během následujících let došlo k realizaci nových ubytovacích zařízení, sportovních, rekreačních a zábavních areálů, zároveň se bohatě rozšířila a zkvalitnila nabídka služeb poskytovaná turistům i místním obyvatelům. Obec Lipno nad Vltavou se v současnosti nachází na pomyslném vrcholu svého dosavadního rozvoje a prosperuje nejlépe ze všech příbřežních obcí Lipenské přehradní nádrže. Avšak koncentrace takového množství zařízení a lidí, jakou lze v této lokalitě nalézt, může až vyvolávat pocit nepřirozenosti vzhledem k tomu, že se v blízkosti nachází neporušené šumavské lesy. Vlivy cestovního ruchu mají často značný dopad na složky přírodního prostředí. Souhrn dopadů změn vyvolaných ve významné míře cestovním ruchem v přírodních složkách životního prostředí se označuje pojmem tzv. „turistické znečištění“. V souvislosti se sledovaným územím se jedná především o zábor zemědělské půdy za účelem potřeby dalšího prostoru na výstavbu nových komplexů s různorodým využitím (konkrétně plocha severně od komplexu LIPNO Point či západně od osady Slupečná), vysoká koncentrace lidí v oblasti způsobuje zatížení pro přírodní ekosystém (i když se návštěvníci chovají kultivovaně, přesto ruší svou přítomností lesní

30

zvěř; dochází v menší míře k devastaci přírodních ploch – vyšlapání pěšinek mimo značené

trasy,

neohleduplné

houbaření,

vandalismus,

pohazování

odpadků...),

v souvislosti se stále rostoucí oblíbeností cykloturistiky dochází k rekonstrukci stávající doprovodné infrastruktury, jež právě svou nově získanou kvalitní podobou zapříčiňuje přísun dalších návštěvníků. Základním indikátorem pro hodnocení stupně rozvoje cestovního ruchu v daném středisku či obci je Defertova funkce (zmiňována v kapitole 6.2.1), která velmi úzce souvisí s dopady rostoucího vlivu cestovního ruchu na krajinu a která v aplikaci na sledované území dosahuje hodnoty vyznačující se již značným všeobecným turistickým zatížením pro lokalitu.

5.4 Rozvoj infrastruktury na území obce Lipno nad Vltavou Výstavba veškeré infrastruktury spojené s cestovním ruchem, rekreací a provozem těchto zařízení vyvolávají změny v prostorovém a funkčním využití území dané oblasti, které nemají vždy jen pozitivní efekty. V sídle s rozvojem cestovního ruchu dochází k vytlačování běžných funkcí (rezidenčních, obslužných, občanských) a zvyšuje se podíl funkcí komerčně zaměřených na služby pro návštěvníky. Tento proces lze obecně nazvat tzv. „turistifikací“, jeho nejvýraznější efekty jsou převážně urbanistického charakteru, ale zahrnuje i ekonomické, socio-kulturní, estetické a psychologické efekty (Vlivy cestovního ruchu, http://geography.upol.cz; Pásková 2008).

Rozvoj infrastruktury sledované oblasti byl silně podmíněn polohou blízkou hraničnímu pásmu (Příloha č. 1), což vedlo k soustředění rozvoje cestovního ruchu hlavně na levý břeh přehradní nádrže. Počínaje od poloviny minulého století, během několika po sobě následujících desetiletí, se oblast významně turisticky rozvíjela a společně s Horní Planou a Loučovicemi se stala jednou z nejdůležitějších turistických destinací na břehu Lipenské přehradní nádrže. Posílením rekreačního využívání krajiny však díky relativně krátkým turistickým sezónám a charakteru tehdejších rekreačních aktivit nedocházelo k radikálním zásahům do krajiny (Nožičková 2009). Ve 50. letech 20. století vznikla nedaleko přehradní nádrže sídlištní formace, jež se stala nejhustěji zalidněným prostorem v lokalitě s v jednu dobu 480 trvale žijícími obyvateli. S rostoucím zájmem o rekreaci u nově napuštěné přehradní nádrže vedle ubytovacích zařízení přibyly v blízkosti sídliště další zařízení určená k podnikové rekreaci, kempy a chatové osady, jejichž výstavba probíhala postupně až do 90. let minulého století. Původní objekty v osadách Studené, Plískov a Kobylnice byly využívány chataři

31

k individuálním rekreačním účelům. Dříve rezidenční funkce osad se tak přeměnila na rekreační. Výstavbové práce probíhající od konce let 90. byly soustředěny převážně do okrajových částí obce, ke břehu přehradní nádrže a do blízkosti osady Slupečná. Do současnosti na tomto území vzniklo několik vysokokapacitních ubytovacích komplexů s doprovodnou infrastrukturou v podobě parkovacích míst či hřišť pro děti, dále byla upravena původní rozsáhlá travnatá pláž (Příloha č. 3g) a menší sportoviště (volejbalové hřiště), postaveno několik zábavních (Aquaworld Lipno, bobová dráha Slideland Lipno) (Příloha č. 3h) či sportovních areálů (modernizace lyžařského střediska, cyklostezka). Významná proměna nastala kolem hlavní silnice procházející spodní částí obce nedaleko břehu přehradní nádrže, komunikace byla z obou stran obestavena řadou dvoupatrových domů, v jejichž dolních prostorách provozují živnostníci doprovodné služby pro návštěvníky – obchody se sezónním oblečením, půjčovny vybavení, kavárny, cukrárny, restaurační zařízení, ale i pohotovostní zdravotní středisko či infocentrum (Příloha č. 3e). Obecní vybavenost službami dosahuje poměrně vysoké úrovně. V obci se nachází obecní úřad, pošta, knihovna, ordinace praktického lékaře, lékárna, mateřská škola, základní škola, kadeřnictví, několik prodejen potravin, restaurační zařízení, zábavní a sportovní zařízení. Ovšem kvalitu některých zde vyjmenovaných zařízení nelze vždy považovat za dostačující. V rámci dotazníkového šetření byl respondentům předložen seznam základní obslužní vybavenosti obce, kde v rámci vlastních zkušeností s daným zařízením měli „oznámkovat“ jeho kvalitu. Nedostatečně byly hodnoceny služby lékaře a absence kulturních zařízení v obci (Graf č. 5b v kapitole 5.6.4). Tabulka č. 1 Kvalita obecní vybavenosti podle výpovědí rezidentů obce výborný

chvalitebný

dobrý

Lékař X X

Obecní úřad Mateřská škola

X X

Základní škola

X

Potraviny

X

Restaurační zařízení

X

Kulturní zařízení Sportovní zařízení a areály

nedostatečný X

Lékárna Pošta

dostatečný

X X

Zdroj: vlastní šetření

32

Od počátku 21. století se během deseti let obec Lipno nad Vltavou i se svým zázemím stala největším a nejlépe vybaveným rekreačním střediskem v jižních Čechách a pravděpodobně i v rámci celého Česka (Nožičková 2009). Ovšem výstavba infrastruktury spojené s cestovním ruchem, rekreací a provozem těchto zařízení vyvolávají změny v prostorovém a funkčním využití území dotčené oblasti, které nemají vždy jen pozitivní efekty. Dochází k radikální přeměně krajiny a jejího funkčního využití, narůstá koncentrace lidí. V současné době shodně s výstavbou nových komplexů dochází k poměrně masivní revitalizaci některých původních rekreačních zařízení, která nebyla dlouhou dobu využívána a chátrala, kupříkladu bývalý pension Gabreta či penzion JIP. Opravné práce se provádějí i v sídlištní struktuře obce, kde některé obytné domy již podstoupily kompletní rekonstrukci (Příloha č. 3o). Byty v těchto domech byly odkoupeny buďto přímo nájemníky domu před rekonstrukcí nebo byly nabídnuty jako zajímavé realitní objekty zájemcům po celém Česku. Novou zástavbu lze také najít na periferii obce směrem k hrázi, kde na místě původního letního kina stojí dvě řady domů s pečovatelskou službou přednostně určené obyvatelům obce v důchodovém věku (Příloha č. 3p). Do budoucna je plánována výstavba 47 rodinných domů v blízkosti chatové osady Kobylnice (dříve rekreační komplex Sfinx). Tento projekt připravuje společnost Lipno Management Services s.r.o. s výhradně nizozemským kapitálem, projekt je zatím prezentován jen na nizozemském trhu, takže lze předpokládat rekreační využívání objektů

zahraniční

(nizozemskou)

klientelou.

Z doplňkové

infrastruktury

je

pak

připravován přírodně naučný projekt Naturpark Lipno v blízkosti Skiareálu Lipno (Portál Lipno servis, www.lipnoservis.cz).

5.5 Využití ploch na území obce Lipno nad Vltavou Graf č. 4 je převzatý z odborného článku „Historickogeografická analýza změn funkčního využití břehů Vltavy“ (Fialová, Chromý, Marada 2009). Článek přináší ucelený pohled na změny ve funkčním využití plochy kolem horního toku Vltavy, je zde zmiňována razantní přeměna oblasti, jež byla v 50. letech 20. století ovlivněna budováním přehradní nádrže. Právě události spojené s výstavbou přehradní nádrže a hydroelektrárny mají za následek zvýšení podílu vodních ploch na celkové ploše. Oproti 50. létům 20. století podíl luk a pastvin na horním toku Vltavy pozvolna roste. Je to dáno úbytkem orné půdy a následným přechodem k využívání těchto méně úrodných půd na chov dobytka. Pozitivní zprávou plynoucí z grafu by mohlo být, že pozvolna roste podíl lesů na celkovém

33

využití plochy kolem povodí horní Vltavy. Do budoucna lze předpokládat nárůst tlaku společnosti na využití břehů Vltavy a spíše stagnující charakter rekreačního využití oblasti.

Graf č. 4 Vývoj změn ve funkčním využití struktury ploch horního toku Vltavy (2009)

100% 90%

Orná půda

80%

Trvalé kultury

70%

Louky

60%

Pastviny

50%

Lesy

40%

Vodní plochy

30%

Zastavěná

20%

Ostatní

10% 0% 1845

1948

1990

2000

roky

Zdroj: Fialová, Chromý, Marada (2009)

Tabulka č. 2 Druhy a výměra pozemků na území obce Lipno nad Vltavou (2009) Druh pozemku Celková výměra Orná půda Zahrady Trvalé travnaté porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy

Rozloha [ha] 1 948 26 5 261 481 731 444

Rozloha [%] 100 1,3 0,3 13,4 24,7 37,5 22,8

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, www.czso.cz

5.6 Obec Lipno nad Vltavou v kontextu územní vybavenosti Obec Lipno nad Vltavou a její přilehlé okolí jsou vsazeny do jedinečné přírodní scenérie orámované z jedné strany šumavskými lesy a na straně druhé Lipenskou přehradní nádrží. Obec naštěstí využila tohoto přírodního potenciálu a z bohatství poskytovaného přírodou začala těžit ve svůj prospěch. Předností této lokality je, že v jak v sezóně letní

34

tak i zimní má svým návštěvníkům co nabídnout. Letní sezóna stále dominuje, ale díky znatelnému rozšíření a modernizaci lyžařského areálu či úpravě ledu bruslařské dráhy není zimní sezóna nijak opomenutelná (Na březích Lipna se setkávají dva světy, http://hn.ihned.cz). Pásková a Zelenka (2002) hlavní turistickou sezónou nazývají takové období roku, po které do lokality cestuje největší množství návštěvníků, tedy doba, kdy je nejvíce využívána služba přepravce a ubytovací služby. Hlavní sezóna je podle výše zmíněných autorů také charakterizována nejširší nabídkou služeb, ale i nejvyššími cenami z celého roku, jedná se o tzv. „turistickou inflaci“ (Vlivy cestovního ruchu, http://geography.upol.cz).

Právě

poslední

zde

uvedená

charakteristika

hlavního

sezónního období je hlavní příčinou nespokojenosti místních obyvatel v souvislosti s rozvojem turismu v oblasti (Graf č. 5a). Prvotním turisticky přínosným objektem oblasti byla pochopitelně přehradní nádrž poskytující turistům různorodé možnosti využití (sport, pěší turistika, cyklistika, výlety parníkem, odpočinek, atd.). Na výše uvedené možnosti využití současně s výstavbou prvních apartmánových komplexů navázalo vybudování dalších zařízení rozšiřujících a doplňujících stávající infrastrukturu oblasti, jež lze rozdělit na zařízení sportovní, zábavní a s doplňkovou funkcí.

5.6.1

Sportovní zařízení a vybavenost

Břeh přehradní nádrže byl po obvodu zátoky přiléhající k apartmánovým komplexům zrenovován, v současnosti disponuje písčitou pláží, na kterou volně navazuje upravená travnatá plocha (Příloha č. 3g). Aktivnější turisté mohou využít hřiště na plážový volejbal či si zapůjčit šlapadlo nebo loďku. Jachetní přístav v zátoce kolem komplexu Landal Marina Lipno (Příloha č. 3c,d) nabízí jachtařům asi 150 kotevních míst pro lodě do 10 metrů délky, další malé kotviště se nachází v 10 km vzdáleném Frymburku, které se však kapacitou lipenskému přístavišti nevyrovná (Kotvení na Lipně, www.lipnoservis.cz). Pěší turistika zůstává navzdory bouřlivému rozvoji moderních sportů velmi populární. Lipenská příroda skýtá bezpočet možností realizace pěší turistiky na více než 200 km značených turistických a naučných stezek, za zmínku stojí trasy vedoucí na Schwarzenberský plavební kanál, Čertovu stěnu, klášter ve Vyšším Brodě, hrad Rožmberk, Vítkův hrádek, Alpskou vyhlídku či Plešné jezero (Pěší turistika na Lipně, www.lipensko.net). Těsně podél břehu Lipenské přehradní nádrže se táhne nově vystavená cyklostezka o délce téměř 12 km, jež přesně kopíruje zakřivení vodní nádrže v úseku Lipno nad Vltavou – Frymburk – Vřesná. Stezka je právem považována za jednu

35

z nejkrásnějších v Česku právě díky jedinečnému výhledu na Lipenské „jezero“ (Jezerní in-line stezka na Lipně, www.cestovani.idnes.cz). Západně od osady Slupečná mohou náročnější návštěvníci využít 18 jamek golfového hřiště (Nožičková 2009). V letních obdobích jsou pravidelně pořádány závody ve vodním slalomu (rafting) pod hrází přehrady, v rámci nichž se někdy konají i závody ve vodním sjezdu v části toku po proudu Vltavy, v takzvaných „Čertových proudech“. Ani v zimním období neztrácí lokalita na své atraktivitě. Nově zrekonstruovaný lyžařský komplex Skiareál Lipno patří vzhledem k jeho technickému vybavení a zázemí pro lyžaře mezi nejmodernější zařízení tohoto druhu v Česku (Skiareál Lipno, www.lipnoservis.cz). Oblast v okolí Alpské vyhlídky mezi Skiareálem Lipno a obcí Frymburk je protkána téměř 46 km pravidelně udržovanými běžeckými trasami vytvářející několik okruhů s různou délkou a náročností, které uspokojí prakticky každého zájemce o aktivní pobyt v zimní přírodě. Mezi obcemi Lipno nad Vltavou a Frymburk je za příznivých mrazivých podmínek pravidelně upravována nejdelší bruslařská dráha v Česku měřící bezmála 11 km (Bruslení na jezeře, www.lipensko.net). V komplexu Lipno Point je pro návštěvníky připravená bohatá nabídka indoorových aktivit, jakými jsou tenisové, squashové či badmintonové hřiště, lezecká stěna nebo bowlingová dráha (Portál Lipno servis, www.lipnoservis.cz).

5.6.2

Zábavní zařízení a vybavenost

Oblíbeným zábavním zařízením je celoročně provozovaná 1 km dlouhá bobová dráha Slideland Lipno (Příloha č. 3h) umístěná jen několik metrů od hlavního parkoviště Skiareálu Lipno na svahu přivráceném k Lipenské přehradní nádrži. V Aquaworldu Lipno, taktéž celoročně provozovaném, lze využít dvou oddělených plaveckých bazénů, přičemž jeden z nich je vybaven masážními tryskami a proudy, pro děti je připraveno brouzdaliště s vodním

hříbkem

(Aquaworld

Lipno,

www.lipnoservis.cz).

Za

turisticky

novou

a neokoukanou atrakci lze považovat lanové centrum Lipno vměstnané mezi stromořadí nad parkovištěm Skiareálu Lipno. Dráhy jsou umístěny v 10 metrové výšce nad zemí a návštěvníkům je jako bonus nabízen sjezd po laně přes nedaleký rybník. V letním období v pravidelných intervalech vyplouvá výletní parník s kapacitou až 170 pasažérů (Příloha č. 3i). Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou okruhů plavby – malého a velkého, které se v zásadě liší pouze délkou své trasy (Výlety parníkem, www.lipno-info.cz). Do blízké budoucnosti je plánována výstavba Naturparku Lipno na svahu Slupečného vrchu, který se svým charakterem vymyká od ostatní doposud realizované infrastruktury

36

cestovního ruchu a rekreace v destinaci. Projekt by měl návštěvníkům představit typickou faunu a flóru šumavské přírody (V Lipně nad Vltavou chystají naturpark se zvířaty, www.rozhlas.cz).

5.6.3

Doplňková zařízení a vybavenost

Mezi doplňkovou infrastrukturu v těsné blízkosti obce Lipno nad Vltavou lze zařadit infocentrum situované přímo na Promenádě Lipno, kde je k dispozici turistům i místním. Pracovníci infocentra hovoří několika světovými jazyky (angličtina, němčina, ruština, nizozemština), aby byli schopni zahraničním návštěvníkům poskytnou důležité informace či nabídnout propagační materiály (Portál Lipno servis, www.lipnoservis.cz). Dále do výčtu doplňkového vybavení patří široká paleta nabízených služeb v lokalitě, jakými jsou obchody se sezónním oblečením, suvenýry, restaurační zařízení a kavárny s letními předzahrádkami, pizzerie, malé zdravotní středisko, thajské masáže nacházející se přímo na Promenádě Lipno (Příloha č. 3e). Skiareál Lipno pro své návštěvníky provozuje půjčovnu a servis sportovního vybavení či lyžařskou školu. V prostorách samotné hydro elektrárny Lipno I. bylo zřízeno moderní infocentrum, jež nabízí zájemcům virtuální prohlídku útrob elektrárny s množstvím zajímavostí vážících se jak k historii, tak i k současnému provozu elektrárny. Dříve bylo omezenému počtu návštěvníků dovoleno sjet speciálním výtahem, jehož dráha klesá pod úhlem 45° do hloubky 160 m, až k samotnému řídícímu jádru elektrárny, ovšem kvůli bezpečnosti byly podzemní prohlídky zakázány (Portál Lipno servis, www.lipnoservis.cz).

5.6.4

Dopravní infrastruktura a vybavenost

Autobusová doprava mezi obcemi Lipno nad Vltavou – Frymburk či Lipno nad Vltavou – Loučovice – Vyšší Brod je zajištěna linkovými autobusy, který mají poměrně nepravidelné a málo časté intervaly mezi jednotlivými jízdami (Jízdní řády, jizdnirady.idnes.cz). Cestování autobusy do regionálních center Českého Krumlova či Českých Budějovic vyžaduje navíc přestup na další autobusovou linku (v obci Frymburk nebo Vyšší Brod), který pokračuje dále až do požadované cílové stanice, což ovšem znatelně prodlužuje délku (i cenu) cesty. Lze využít i železniční dopravu, která má ovšem dvě velké nevýhody. Zaprvé, umístění samotného vlakového nádraží v žádném případě nezvyšuje zájem lidí o tento způsob dopravy, jelikož nádraží je od obce vzdálené asi 2 km, nevede k němu

37

žádná oficiální pěší cesta (lidé využívají lesní cestu, cyklostezku či jdou po v tomto úseku velmi úzké silnici) a finální úsek vede do velmi svažitého kopce (směr z vlakového nádraží do obce). To představuje velký problém zvláště pro starší občany či rodiny s dětmi. Druhý problém spočívá v jednosměrném provozu železnice (směr Vyšší Brod – Kaplice – České Budějovice). Do obcí ležících od Lipna nad Vltavou západně (směr Frymburk – Černá v Pošumaví – Horní Planá) železnice zatím zavedená není. Do budoucna se uvažuje o stavbě železničního spojení mezi obcemi Lipno nad Vltavou a Frymburk, kde by jezdily vlakové soupravy podobné tramvajím (Obrázek č. 4). Tyto soupravy by ovšem musely překonat poměrně velké převýšení dané polohou konečné stanice Lipno nad Vltavou pod přehradní hrází, které by řešil jen 450 m dlouhý tunel. S dokončením stavby této specifické železnice mezi 10 km vzdálenými obcemi Lipno nad Vltavou a Frymburk se počítá k roku 2014, do stanice Černá v Pošumaví by souprava mohla dojet v roce 2016. Stavební práce na výstavbě výše uvedené železnice podél levého břehu Lipenské přehradní nádrže k roku 2011 nezačala, zahájení se plánuje na jaro 2012 (Na Šumavu míří vlakotramvaje, http://cestovani.idnes.cz). Obrázek č. 4 Plánované železniční propojení obcí při levém břehu Lipenské nádrže

Zdroj: Na novou trať vyjede vlakotramvaj, http://hn.ihned.cz

38

Kromě usnadnění přepravy by železnice měla do oblasti přilákat další turisty. „Dráhu budou využívat místní i turisté. Pokud jim nabídneme bezproblémovou dopravu do dalších zajímavých míst v okolí, zůstanou déle. Navíc nebude důvod, aby jezdili autem. Ani my nemůžeme stavět několika hektarová parkoviště“ (Řezáč 2008). V zimní sezóně vyjíždějí speciální skivlaky jedoucí bez přestupu ve směru Praha – Tábor – České Budějovice – Lipno nad Vltavou, přepravu z vlakového nádraží zajišťují skibusy zprostředkované přímo Skiareálem Lipno. Nejvyužívanějším způsobem dopravy zůstávají osobní automobily. Zde ovšem vyvstává problém související s nevyhovujícím stavem místních komunikací, jejichž letitý povrch není schopen odolat tak vysokému počtu automobilů, a proto působí značně opotřebovaným dojmem. Parkovací místa zajišťuje rozsáhlé centrální parkoviště umístěné těsně pod lanovou dráhou Skiareálu Lipno, které poskytuje místa až 500 automobilům a 20 autobusům. V době zimní sezóny je parkoviště zcela vytíženo, a proto v zájmu návštěvníků došlo k rozšíření parkovacích kapacit na přilehlé travnaté ploše západně od centrálního parkoviště. Parkoviště není ani v sezónních obdobích nijak zpoplatněno, povrch je částečně vyasfaltován (příjezdová cesta a uličky mezi jednotlivými parkovacími místy), což při vyšších zimních teplotách přináší snížení komfortu pro lyžaře, jež musí přecházet zablácené parkoviště až k vlastnímu automobilu (Portál Lipno servis, www.lipnoservis.cz). Lipenská oblast je typická množstvím cyklotras a cyklostezek, jež ideálně propojují klidnou přírodní oblast pravého břehu jezera s levým, který je vybaven kvalitním zázemím a službami, jež uspokojí i velmi náročné návštěvníky. Na Lipensku dnes existuje systém několika navzájem propojených cyklotras značených dle známé celostátní metodiky Klubu českých turistů. Tyto cyklotrasy se spojují na začátku a konci Lipenské přehradní nádrže a prostřednictvím dvou převozů (v obci Frymburk a Horní Planá) a šesti hraničních přechodů jsou napojeny na sousední rakouské cyklotrasy (Příloha č. 4). Veškeré trasy jsou vedeny po komunikacích s minimálním provozem, některé části jsou určené pouze pro cyklisty a chodce (Cykloturistika na Šumavě, www.cyklotrasy-sumava.cz). Vybrané cyklotrasy protínající Lipno nad Vltavou •

Trasa č. 1 Lipenská magistrála (58,5 km; lehká obtížnost):

Nová Pec – Horní Planá – Hůrka – Černá v Pošumaví – Milná – Frymburk – Slupečná – Lipno nad Vltavou – Loučovice – Čertova stěna – Vyšší Brod •

Trasa č. 2 Cyklostezka Vltavským kaňonem (39,9 km; střední obtížnost):

Vyšší Brod – Mnichovice – Kapličky – Spáleniště – Přední Výtoň – Frýdava – Frymburk – Lipno nad Vltavou – Loučovice – Čertova stěna – Vyšší Brod

39

•

Trasa č. 3 Cyklostezka okolo Lipna (108,2 km; vysoká obtížnost):

Loučovice – Čertova stěna – Vyšší Brod – Mnichovice – Kapličky – Spáleniště – Pasečná – Svatý Tomáš – Kyselov – Račín – Přední Zvonková – Zadní Zvonková – Huťský Dvůr – Schwarzenberský kanál – Nová Pec – Horní Planá – Hůrka – Černá v Pošumaví – Milná – Frymburk – Slupečná – Lipno nad Vltavou – Loučovice

Rezidenti obce Lipno nad Vltavou byli prostřednictvím dotazníkového šetření požádáni o vyjádření se ke kvalitě poskytovaných služeb v obci, přičemž jako naprosto nedostačující byly hodnoceny služby zdravotnické a dále pak kulturní. Je nutné podotknout, že v obci je zřízená ordinace praktického lékaře, který se do obce dostavuje pouze dvakrát týdně v předem určených ordinačních hodinách, což se rozhodně jeví jako nedostačující. V souvislosti s řídkým dopravním spojením do okolních obcí, ve kterých lze najít zdravotnická střediska s celodenními ordinačními hodinami či pohotovostí, mají rezidenti právo být s touto službou nespokojeni. Na Promenádě Lipno bylo v roce 2010 zřízeno menší zdravotnické zařízení, v jehož vybavení nechybí ani rentgen, ale ordinace je soukromá. Lékař má ve své kompetenci ošetřit všechny pacienty, ale zatím poskytuje péči především neopatrným turistům. Na položenou otázku, zda rezidentům v dosavadní obecní infrastruktuře chybí nějaká konkrétní služba, bylo nejčastěji odpovězeno, že by uvítali zlepšení celkové zdravotní péče – každodenní ordinační hodiny praktického lékaře a zřízení ordinace lékaře zubního (Graf č. 5b). Ve výčtu služeb, jež obci potenciálně chybí, bylo několikrát uvedeno kino. Respondenti jej uvedli asi z důvodu přilnutí k tradici letního kina v obci, neboť se zde nacházelo téměř 40 let. Bohužel bylo zbouráno kvůli výstavbě domků s pečovatelskou službou pro seniory, které dnes stojí na místě zmíněného letního kina. Graf č. 5a charakterizuje vztah oslovených rezidentů k návštěvníkům sledované oblasti, rezidenti byli dotázáni, jakým způsobem turisté narušují jejich žití v obci, nejčastěji bylo uvedeno zvýšení cen základního spotřebního zboží v sezónních obdobích.

40

Graf č. 5 Působení turismu na rezidenty obce Lipno nad Vltavou Graf č. 5a Jak CR omezuje rezidenty

Hluk Turisté Automobily Odpadky Vyšší ceny Ztráta klidu Jiné

Zdroj: vlastní šetření

Graf č. 5b Jakou službu rezidenti obce postrádají

Zubař Lékař Kino Společenská místnost Nákupní centrum Autobusové nádraží Kulturní zařízení Hospůdka pro místní Jiné

Zdroj: vlastní šetření

41

6 Populační charakteristiky obce Lipno nad Vltavou 6.1 Obecné demografické údaje

K roku 2009 obecní úřad Lipno nad Vltavou evidoval celkem 609 trvale žijících lidí. Vývoj počtu obyvatel původních osad, později obce, je demonstrován v Grafu č. 6. Pokud by současný rostoucí trend pokračoval i nadále, do blízké budoucnosti by bylo možné očekávat další mírné zvýšení počtu rezidentů obce, což dozajisté souvisí s atraktivitou lokality (migrace), ale i s možnostmi využívat druhého bydlení. Míra registrované nezaměstnanosti obyvatel sledované obce k roku 2009 činila 11,3 %, oproti roku 2000 její hodnota klesla o 3,5 % (Veřejná databáze ČSÚ, www.czso.cz), což bylo do jisté míry ovlivněno nárůstem pracovních příležitostí díky rozmachu cestovního ruchu a jeho doprovodných služeb (pro porovnání – průměrná míra nezaměstnanosti Česka k roku 2009 byla 6,8 %). Téměř polovina oslovených respondentů (25) uvedla, že jsou zaměstnanci ve službách obce, 11 respondentů vyplnilo místo vykonávání pracovního poměru mimo obec Lipno nad Vltavou a 17 uvedlo jako důvod ekonomickou neaktivitu buďto v podobě pobírání důchodových dávek anebo studia. Tyto informace dozajista svědčí o tom, že rostoucí zastoupení cestovního ruchu v lokalitě zapříčilo vznik nových pracovních příležitostí místním obyvatelům.

Tabulka č. 3 Populační charakteristiky obce Lipno nad Vltavou (2009) 0 – 14 let

15 – 59 let

60 a více let

Celkem

Muži

51

194

61

306

Ženy

54

185

64

303

Celkem

105

379

125

609

Zdroj: Regionální informační servis, www.risy.cz

Tabulka č. 4 Přirozený pohyb a migrace obyvatel obce Lipno nad Vltavou (2009) Přírůstek obyvatelstva Živě narození

Zemřelí

PP

Migrace obyvatelstva Přistěhovalí Vystěhovalí

Saldo

Přírůstek/

migrace

úbytek

Muži

7

3

4

11

13

-2

2

Ženy

6

3

3

6

4

2

5

13

6

7

17

17

0

7

Celkem

Zdroj: Regionální informační servis, www.risy.cz

42

6.2

Demografické údaje v kontextu s vývojem cestovního ruchu

Obci Lipno nad Vltavou je správně nadřazená obec s rozšířenou působností Český Krumlov nacházející se asi 25 km severně od sledované obce. Českokrumlovsko jako územní jednotka se v rámci celého Česka řadí k regionům s nejmenší hustotou zalidnění, jež v současnosti osciluje kolem hodnoty 38 obyv/km². Na českokrumlovský region velmi výrazně dolehl meziválečný vývoj, kdy nejprve došlo k odlivu obyvatel kvůli povolání do vojenské služby, dále následoval odsun sudetských Němců. Počet obyvatel tohoto regionu se velmi radikálně snížil, někde téměř na polovinu původního počtu. Výrazně se na poklesu tehdejší populace podepsalo i budování přehradní nádrže Lipno, v souvislosti s touto stavbou bylo zatopeno několik obcí původně se nacházejících při břehu Vltavy, která před napuštěním protékala korytem dnešní nádrže. Na druhou stranu je nutné doplnit, že díky výstavbě přehradní nádrže se do regionu nastěhovalo několik stovek dělníků, kteří pozvedli výše uvedenými událostmi narušenou populační charakteristiku oblasti (Kubů 2010). Na Grafu č. 6 je názorně předveden vývoj populace na území obce Lipno nad Vltavou od počátku 20. století téměř do současnosti. Na první pohled je zřejmý velký populační propad v polovině 20. století, který souvisel s již výše uvedenými událostmi. Další, avšak mírnější úbytek obyvatel následoval v 70. – 90. letech minulého století, jež lze připisovat rostoucímu vlivu urbanizace, stěhování se do měst za prací či vlivu střediskové soustavy osídlení. Od 90. let do současnosti se hodnota stavu obyvatel sledované obce vyznačuje lineárně rostoucím charakterem hlavně díky migraci, pro rok 2009 se pomyslně zastavila na hodnotě 609 lidí.

Graf č. 6 Populační vývoj obce Lipno nad Vltavou (1900 – 2009) 700 600 počet obyvatel

500 400 300 200 100 0 1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2009

roky

Zdroj: Historický lexikon obcí, www.czso.cz

43

V obci Lipno nad Vltavou žije třetí nejmenší počet stálých obyvatel ze všech obcí přilehlých Lipenské přehradní nádrži, avšak hustota zalidnění této obce dosahuje hodnoty téměř 32 obyv/km², což ji překvapivě řadí k nejhustěji osídleným obcím lipenské oblasti (Tabulka č. 5). Je nutné podotknout, že tato hodnota je počítána pro mimosezónní období, v době letní sezóny se hustota zalidnění pohybuje až kolem 500 obyv/km². Rozdíl počtu lidí nacházející se v oblasti v sezóně a mimo ni je markantní, koncentrace takového množství lidí přestavuje zátěž pro místní infrastrukturu, jež, pokud chce uspokojit návštěvníky a zajistit si tak finanční prostředky z příjezdového cestovního ruchu, musí být schopná zabezpečit svými kapacitními možnostmi pohodlí a veškeré služby vyžadované přijíždějící klientelou. Dodatečné budování infrastruktury s sebou nese další rizika například v podobě zabírání zemědělsky využitelných ploch pro výstavbu ubytovacích či zábavních zařízení, nemluvě o celkové devastaci krajiny.

Tabulka č. 5 Základní charakteristiky obcí přiléhajících Lipenské přehradní nádrži (2009) Název obce

Počet obyvatel

Frymburk

Katastrální výměra [km²]

Hustota zalidnění [obyv/km²]

1 321

54,1

24,4

Černá v Pošumaví

815

50,4

16,2

Nová Pec

582

66,4

8,8

2 287

99,3

23

Přední Výtoň

200

77,8

2,6

Lipno nad Vltavou

609

19,5

31,2

Horní Planá

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, www.czso.cz

Tabulka č. 6 Turistická zatíženost území obce Lipno nad Vltavou (2009) Počet obyvatel obce (2009)

609

Počet rekreantů (2009)

9 360

Katastrální výměra obce [km²]

19,5

Hustota zalidnění [obyv/km²]

31,2

Max.hustota zalidnění [obyv/km²]

511, 2

Zdroj: Regionální informační servis, www.risy.cz

Turistickou zatíženost rekreací nastiňuje i obrazová Příloha č. 6b, kde v jihočeské oblasti po velkých regionálních centrech patří Lipensko k oblastem s nejvyšším počtem turistických lůžek na km².

44

6.2.1

Index turistické funkce (Defertova funkce)

Základním indikátorem pro hodnocení stupně rozvoje cestovního ruchu v daném středisku či obci je tzv. Defertova funkce (index turistické funkce) (Pásková 2008). Na konkrétním příkladu obce Lipno nad Vltavou dosahuje index hodnoty 1 537, což ji řadí k hyperturistickým střediskům cestovního ruchu (Portál Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu..., www.benecko.info) vyznačující se již značným turistickým zatížením pro lokalitu. S rychlým tempem výstavby nových ubytovacích zařízení musí udržet krok i výstavba doprovodné infrastruktury mající za cíl uspokojit veškeré potřeby návštěvníků spojené s pobytem v lokalitě. Vedle žádoucích efektů v podobě vyšších investic do podpory výzkumu konkrétního přírodního bohatství následovaného lepším stupněm ochrany či investic do obecní infrastruktury, jež mohou využívat i místní obyvatelé, s sebou cestovní ruch přináší i řadu úskalí. Jedním z nejvýraznějších nežádoucích dopadů cestovního ruchu je přeměna původního prostředí, které představuje prvotní zdroj cestovního ruchu, na tzv. „turistický svět“ vytvářený cíleně pro návštěvníky a málokdy využitelný rezidenty (Pásková 2008), jež je velmi úzce spojen se vznikem tzv. „turistických ghett“, jež se vyznačují změnou ve funkčním využití části území sídla, kde postupně dochází k vytlačení (resp. potlačení) běžných funkcí sídla na funkce komerční, které jsou navíc ve značné míře zaměřené pouze na vytváření služeb úzce korespondující s cestovním ruchem (Vlivy cestovního ruchu, http://geography.upol.cz). V konkrétním případě obce Lipno nad Vlavou, jež disponuje velmi pestrou základnou nabízených služeb, sami rezidenti využívají jen zlomek těchto zařízení či areálů. Důvodem, proč využívají tak úzké spektrum zařízení či areálů lokality, je v první řadě nepřiměřeně vysoká cena za nabízené služby. Výše uvedený fakt byl potvrzen po vyhodnocení dotazníkového šetření – občané obce se netají odmítavým postojem k výši cenového ohodnocení některých nabízených služeb a dalo by se říci, že se distancují od jejich využívání (Graf č. 5a, Graf č. 7). Proces, kdy rezidenti přijímají prvky kultury přijíždějících návštěvníků, zatímco prvky jejich vlastní kultury jsou postupně vytěsňovány, se nazývá tzv. „akulturace“ (Galvasová a kol. 2008). Tento jev se okrajově dotýká i sledované obce Lipno nad Vltavou, ovšem není tak markantní, aby byl důvod k obavám ze ztráty tradiční identity oblasti – nizozemští architekti, jež projektovali apartmánový komplex Landal Marina Lipno, se nechali mimo jiné inspirovat selskou architekturou, vesnicemi v jižních Čechách a pohyby vodní hladiny a (Nožičková 2009).

45

Graf č. 7 Služby, zařízení a areály v blízkosti sledované obce, jež rezidenti využívají

Aquaworld Lipno Cyklostezka Pláž Skiareál Lipno Restaurační zařízení Kosmetika Loděnice Thajské masáže

Zdroj: vlastní šetření

V případě obce Lipno nad Vltavou lze pozorovat jev, kdy v důsledku četnosti návštěvníků z Nizozemska zároveň dochází v malé míře k začlenění tamější kultury do výstavby a infrastruktury v české destinaci, což lze doložit výstavbou rozsáhlého komplexu Landal Marina Lipno, jež vykazuje typické znaky pro nizozemskou architekturu – budovy nevysoké s pozvolna svažujícími se střechami, v Lipenské oblasti navíc doplněné o okrasnou vlnitou střechu, dohromady vytvářející dojem přímořského letoviska s promenádními chodníky při břehu přehradní nádrže (Příloha č. 3a,b) (Popelová 2010). V průběhu životního cyklu destinace dochází k citelným změnám v působení cestovního ruchu na danou lokalitu, která při procházení jednotlivými etapami životního cyklu destinace může vykazovat rozdílné hodnoty v počtu a typu návštěvníků nebo příjmech z cestovního ruchu (Pásková 2008). Sledovaná oblast zatím vykazuje vysoké hodnoty pro obě veličiny, návštěvnost se k roku 2009 oproti předešlému roku zvýšila téměř o 20 %, došlo k nárůstu zájmu o týdenní a delší pobyty v lokalitě a co je velmi povzbuzující - byl zaznamenán přírůstek podílu české klientely na celkovém počtu návštěvníků o 20% (Návštěvnost Lipna se zvýšila o pětinu, www.regiony24.cz). Přes 90 % oslovených rezidentů obce hodnotí rozvoj cestovního ruchu v oblasti v posledních deseti letech jako velmi razantní. Tabulka č. 7 Defertova funkce aplikovaná na obec Lipno nad Vltavou (2009) Počet komerčních lůžek pro turisty (2009) Počet rezidentů obce (2009) Defertova funkce

9 360 609 1 537

Zdroj: Portál Lipno servis, www.lipnoservis.cz

46

Tabulka č. 8 Škála turistické funkce Téměř žádná turistická aktivita

Df < 4

Nevýrazná turistická aktivita

Df 4 – 10

Středisko/obec s výraznou, avšak ne převyšující funkcí cestovního ruchu Převážně turistické středisko/obec

Df 10 – 40 Df 40 – 100

Významné středisko cestovního ruchu

Df 100 – 500

Hyperturistické středisko

Df > 500

Zdroj: Portál Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu ..., www.benecko.info

6.2.2 Index turistické iritace (Doxeyho iritační index)

Index turistické iritace se používá pro vyjádření stupně tzv. „míry nevraživosti“ vznikající mezi rezidenty a návštěvníky dané lokality, ve své podstatě se váže k vývoji cestovního ruchu obecně. Jako ukazatel tohoto vztahu se používá empiricky odvozená čtyř stupňová škála měnícího se výše zmíněného vztahu dvou základních skupin účastníků cestovního ruchu: euforie → apatie → znechucení → antagonismus. Hodnoty indexu turistické iritace úzce souvisí s prostorovou a časovou koncentrací návštěvníků, mírou rozdílnosti kultur či kvalitou infrastruktury dané destinace. V průběhu životního cyklu destinace se zpravidla ve výše uvedeném pořadí mění postoj rezidentů vůči návštěvníkům v závislosti na specifických faktorech typických pro danou lokalitu (Udržitelný cestovní ruch, http://ucr.uhk.cz). Z provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, že přibližně 3/4 dotázaných rezidentů neshledávají turistický ruch ani samotné návštěvníky jako rušivý element. Lze tedy konstatovat, že většina místních obyvatel sledované obce Lipno nad Vltavou všeobecně s turisty bezproblémově vychází, ovšem na druhou stranu o ně nejeví ani přehnaný zájem. Obecný postoj rezidentů k turistickému ruchu oblasti lze zhodnotit jako apatický.

47

Graf č. 8 Národnost návštěvníků na území sledované obce Lipno nad Vltavou Graf č. 8a Skutečné národnostní spektrum návštěvníků

Češi Nizozemci Němci Rakušani Rusové Dánové Finové Francouzi

Zdroj: Benešová (2005)

Graf č. 8b Národnostní spektrum návštěvníků sestavené rezidenty obce

Češi Nizozemci Němci Rakušané Rusové Poláci Slováci Ukrajinci Japonci Angličané

Zdroj: vlastní šetření

Dvojice výše uvedených Grafů č. 8 má demonstrovat odlišný pohled na národnostní složení přijíždějících návštěvníků sledované oblasti. Graf č. 8a zachycuje skutečné národnostní spektrum návštěvníků, jež během rozsáhlého dotazníkového šetření na území obce Lipno nad Vltavou pořídila Benešová (2005), Graf č. 8b byl sestaven dle na základě výpovědí obyvatel obce Lipno nad Vltavou. Je nutné podotknout a upozornit na to, že ve výpovědích rezidentů zcela nečekaně často absentovala národnost česká, což se projevilo i do velikosti výseče v grafu.

48

7 Závěr Historické události na území Lipenska do jisté míry předurčily průběh budoucího vývoje oblasti, ať už jsou jimi těžba dřeva v 16. – 19. století, válečné konflikty ve století 20. či výstavba hydroelektrárny a s ní spojené vodní nádrže Lipno v polovině minulého století. Výše zmíněné a další skutečnosti měly vliv na formování způsobu života i počtu obyvatel v lokalitě, avšak poslední uvedená – výstavba hydroelektrárny a přehradní nádrže nad ní – dozajista patří mezi hlavní mezníky ve vývoji událostí na sledovaném území obce Lipno nad Vltavou. Napuštění přehradní nádrže v 50. letech 20. století přineslo do oblasti nové možnosti, které teprve s dodatečným vytvořením infrastrukturního zázemí mohly vést k rozvoji cestovního ruchu a tím pádem území ekonomicky pozvednout. Bohatý přírodní potenciál oblasti byl zpočátku do jisté míry zanedbán a zredukován pouze na rekreační využívání Lipenské přehradní nádrže. I když oblast později disponovala základní infrastrukturou a vybaveností, společenská krize v 70. letech byla příčinou mírné stagnace a nerozšiřování rozmanitější nabídky služeb pro návštěvníky, což vedlo k mírnému poklesu zájmu o lokalitu v následujících letech. Navzdory snížení počtu návštěvníků patřilo okolí obce Lipno nad Vltavou stále k vyhledávaným chatařských destinacím. Tento stav se udržel až do roku 1989, kdy došlo k razantním změnám v tržním a politickém systému tehdejšího Československa. Představitelé obce Lipno nad Vltavou se uchýlili k razantnímu kroku, jež mohl obec buďto ekonomicky vyzdvihnout či zanechat v mírně upadajícím vývoji. Důležitou úlohu sehrálo správné načasování skupování pozemků a spolupráce se zahraničními investory. To vše umožnilo, že se dnes obec Lipno nad Vltavou a její blízké okolí nalézá na pomyslném vrcholu svého dosavadního vývoje a řadí se k jednomu z nejlépe hodnocených turistických středisek Česka, jež se vyznačuje vysokou mírou územní vybavenosti, intravilánu a v neposlední řadě také návštěvnosti. Současnou vybavenost lokality charakterizuje velmi vysoká úroveň poskytovaných služeb i všech doplňkových prostředků, jež společně vytvářejí kompozici ideální dovolené, kterou návštěvník podle vlastního uvážení může trávit buď aktivně (cyklistika, in-line bruslení, turistika, indoorové aktivity...) nebo pasivně (odpočinek u přehradní nádrže, výlety parníkem...). Příroda v lipenské oblasti hraje neopomenutelnou roli jako stěžejní atraktivita, jež návštěvníci sami vyhledávají. Přírodní, ale i kulturní potenciál oblasti disponuje rozmanitou nabídkou turistických cílů počínaje Schwarzenberským plavebním kanálem, Čertovou stěnou, Alpskou vyhlídkou, klášterem ve Vyšším Brodě, hradem Rožmberk, Vítkovým hrádkem, převozem ve Frymburku a dalšími. V souvislosti s novodobým růstem zájmu o okolí obce Lipno nad Vltavou jako turistickou destinaci bylo

49

postupně vystaveno několik zařízení a areálů podtrhující celkovou atraktivitu této oblasti. Mezi jedna z nejvíce prosperujících a navštěvovaných areálů lokality patří bezesporu lyžařské středisko Skiareál Lipno, dále pak plavecký bazén Aquaworld Lipno, bobová dráha Slideland Lipno, lanové centrum Lipno, golfové hřiště, kotviště lodní dopravy, cyklostezka, travnatá pláž, Promenáda Lipno či centrum indoorových aktivit LIPNO Point. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak se cestovní ruch dotýká běžného života místních obyvatel obce Lipno nad Vltavou, jak tyto změny oni sami vnímají a co jim v konečném důsledku cestovní ruch přináší. Po vyhodnocení dotazníkového šetření vyšlo najevo, že místní obyvatelé obce Lipno nad Vltavou vnímají změny a rušivé elementy způsobené masivním rozvojem cestovního ruchu v oblasti překvapivě dobře. Přes 3/4 dotázaných rezidentů nemá dojem, že by je cestovní ruch a turisté nějak omezovali či narušovali jejich žití v obci. Nejčastějším důvodem nespokojenosti rezidentů v souvislosti s růstem cestovního ruchu bylo uváděno zvyšování cen základního spotřebního zboží v hlavní turistické sezóně, hustější automobilový provoz a větší množství lidí pohybujících se v lokalitě. Citový vztah rezidentů k obci samotné vykazuje známky značných sympatií, většina dotázaných by se ani po naskytnutí příležitosti neodstěhovala jinam, důvodem je celková spokojenost se zdejším životem, vlastní bydlení či zaměstnání. Rezidenti obce Lipno nad Vltavou povětšinou sympatizují se všemi postoji k řízení chodu obce starostou, jsou spokojeni s výsledky jeho dosavadní práce pro obec, oceňují jeho vysoké nasazení a přičinění se při řešení širokého spektra obecních záležitostí. Oslovení rezidenti obce Lipno nad Vltavou vnímají souhrn změn způsobených nárůstem turistické atraktivity oblasti jako přirozené, jejich postoj vůči rozvoji cestovního ruchu a turistům všeobecně lze popsat jako neutrální. Ovšem bohatší základna nabízených služeb není rezidenty brána jako klíčová. Sami tyto služby využívají jen minimálně, výčtu nejčastěji navštěvovaných zařízení dominuje Aquaworld Lipno, cyklostezka, pláž a Skiareál. Hlavním důvodem apatie vůči všem atraktivním zařízením v lokalitě je vysoká cena a stejně tak koncentrace lidí v těchto zařízeních. Z hlediska provozovaných obecních služeb označili rezidenti jako nevyhovující služby praktického lékaře a absenci kulturních zařízení k pořádání obecních schůzek či zábav. Do budoucna by uvítali zřízení ordinace zubního lékaře, výrazné zlepšení přístupu lékaře praktického, vybudování autobusového nádraží a zlepšení přístupové cesty k nádraží vlakovému. Samotná obec Lipno nad Vltavou díky masivnímu rozvoji cestovního ruchu na svém území získala tolik důležitý finanční příjem, jež v první řadě pokryl vložené investice do rozvoje infrastruktury obce na přelomu tisíciletí, obec si zajistila celorepublikovou, ale i mezinárodní reklamu a v neposlední řadě vytvořila příznivější podmínky pro život místních obyvatel (rozvoj místní infrastruktury – nový obecní úřad, obchody a restaurační

50

zařízení, zdravotnické zařízení, rozšíření spotřebního sortimentu v potravinách a založení nové prodejny v blízkosti Skiareálu Lipno, dětská hřiště a různorodé sportovní areály, kontejnery na odpadky, pouliční osvětlení, oprava komunikací; dotace na podporu bydlení a údržbu objektů – domky s pečovatelskou službou pro seniory, oprava domů v sídlišti obce, rekonstrukce obecní knihovny; dále pak zlepšení dopravního propojení v sezónních obdobích; zahraniční spolupráce; nové pracovní pozice). Ale rostoucí míra turismu se může projevit i negativním způsobem (proměna fyzické podoby obce – změna rázu, nižší podíl zemědělských ploch na celkové výměře, obytná funkce se mění na rekreační, původní infrastruktura podřízená potřebám turismu; vyšší koncentraci lidí – neklid, zátěž pro přírodní prostředí, odpad, potřeba vysokokapacitních ubytovacích zařízení, vysoké spotřební nároky (což může být v jistém úhlu pohledu výhoda, zejména pro podnikatele); vyšší koncentrace dopravních prostředků – nákladní automobily, osobní automobily, karavany, motocykly a cyklisté zapříčiňující hustý provoz v sezónních obdobích, nápor na komunikace, určité riziko pro chodce, potřeba vysokokapacitních parkovišť; zvýšení cen zboží – základního, doplňkového i veškerých nabízených služeb, nemovitostí a pozemků; změna v chování rezidentů – podle stádia rozvoje turistické destinace a postavení jednotlivce v rámci obce dochází k vytváření nových postojů a hodnot místních obyvatel nejen vůči sobě, ale i návštěvníkům).

Příklad obce Lipno nad Vltavou dokládá, že cestovní ruch je cestou, která může dané území ekonomicky pozvednout, ovšem míra turistických aktivit však musí být sledována a přísně regulována, aby rozvoj mohl pokračovat i do budoucna bez nadměrného zatížení pro lokalitu i místní obyvatele.

51

8 Seznam literatury a použitých zdrojů Zdroje literatury: ANDĚRA, M., ZAVŘEL, P. a kol. (2003): Šumava: příroda, historie, život. Nakladatelství Baset, Havlíčkův Brod, 797 s. BENEŠOVÁ, K. (2005): Cestovní ruch a rekreace v oblasti Lipenska. Diplomová práce, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 105 s. DISMAN, M. (2000): Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha, 374 s. FIALOVÁ, D., CHROMÝ, P., MARADA, M. (2009): Historickogeografická analýza změn funkčního využití břehů Vltavy. Historická geografie, 34, s. 307 – 317. FRANTÁL, L. (2009): Rekreační využití vodních nádrží v Česku se zaměřením na Lipno, Máchovo jezero, Seč a Nové Mlýny. Diplomová práce, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 127 s. GALVASOVÁ, I. a kol. (2008): Průmysl cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 264 s. HENDL, J. (1997): Kvalitativní výzkum. Portál, Praha, 408 s. HENDL, J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Portál, Praha, 583 s. HESKOVÁ, M. a kol. (2006): Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Nakladatelství Fortuna, Praha, 223 s. HRALA, V. (1994): Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola ekonomická, Praha, 168 s. KADLECOVÁ, V. (2009): Geografické aspekty problematiky apartmánových rekreačních domů a bytů v Česku. Diplomová práce, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 92 s. KUBŮ, P. (2010): Český Krumlov. Seminární práce, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 16 s. NOŽIČKOVÁ, V. (2009): Analýza dopadů rozvoje cestovního ruchu v obci Lipno nad Vltavou: Proměna fyzické struktury sídla. Seminární práce, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 33 s. NOŽIČKOVÁ, V. (2009): Nově vzniklé rekreační lokality v kontextu struktury a ochrany krajiny v Česku. Diplomová práce, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 119 s. PAGE, S., LAWTON, G. (2008): The Impact of Urban Tourism on Destination Communities. In. PAGE, S., CONNELL, J. Ed.:Sustainable Tourism. Rousledge, New York, 508 s. PÁSKOVÁ, M. (2008): Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Nakladatelství Gaudeamus, Hradec Králové, 297 s.

52

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo místního rozvoje ČR, Praha, 448 s. POPELOVÁ, L. (2010): Současná nizozemská literatura. [online]. [cit. 2. 4. 2011]. Dostupné z URL: RYAN, CH. (2003): Aspects of Tourism: Recreational Tourism: Demand and Impacts. Channel View Publications, 368 s. ŘEZÁČ, O. (2008): Na Šumavu míří vlakotramvaje. [online]. [cit. 1. 4. 2011]. Dostupné z URL: SCHUSSER, F. (2007): Historie. Zpravodaj obce Lipno nad Vltavou, 1, 4, s. 1 SCHUSSER, F. (2010): Historie. Zpravodaj obce Lipno nad Vltavou, 4, 4, s. 1 SILVERMAN, D. (2005): Ako robiť kvalitatívny výskum. Nakladatelství Ikar, Bratislava, 327 s. ŠPERLINGOVÁ, Z. (1968): Lipenská vodní nádrž a její rekreační využití. Diplomová práce, Katedra ekonomické a regionální geografie PřF UK, Praha, 65 s. ŠTĚPÁNEK, V., KOPAČKA, L., ŠÍP, J. (2001): Geografie cestovního ruchu. Karolinum, Praha, 228 s. VYSTOUPIL, J. a kol. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Masarykova univerzita, Brno, 90 s. WOKOUN, R., VYSTOUPIL, J. (1987): Geografie cestovního ruchu a rekreace I. Státní pedagogické nakladatelství Praha, Praha, 250 s. ZÁLOHA, J. (1980): Krajem Lipna. Jihočeské nakladatelství, České Budějovice, 71 s. ZÍDEK, Z. (2009): Česko láká stále více Nizozemců. [online]. [cit. 25. 3. 2011]. Dostupné z URL: ZÍDEK, Z. (2009): Na březích Lipna se setkávají dva světy. [online]. [cit. 2. 3. 2011]. Dostupné z URL:

53

Internetové zdroje: Aquaworld Lipno. [online]. [cit. 9. 4. 2011]. Dostupné z URL: Bruslení na jezeře. [online]. [cit. 9. 4. 2011]. Dostupné z URL: Cykloturistika na Šumavě. [online]. [cit. 12. 5. 2011]. Dostupné z URL: Český úřad zeměměřičský a katastrální. [online]. [cit. 5. 4. 2011]. Dostupné z URL: Historický lexikon obcí. [online]. [cit. 24. 2. 2011]. Dostupné z URL: Jezerní in-line stezka na Lipně. [online]. [cit. 10. 4. 2011]. Dostupné z URL: Jízdní řády. [online]. [cit. 7. 4. 2011]. Dostupné z URL: Kotvení na Lipně. [online]. [cit. 12. 4. 2011]. Dostupné z URL: Krátce o obci Lipno nad Vltavou. [online]. [cit. 23. 2. 2011]. Dostupné z URL: Landal Marina Lipno. [online]. [cit. 7. 4. 2011]. Dostupné z URL: Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. [cit. 25. 2. 2011]. Dostupné z URL: Na březích Lipna se setkávají dva světy. [online]. [cit. 2. 3. 2011]. Dostupné z URL: Na novou trať vyjede vlakotramvaj. [online]. [cit. 2. 4. 2011]. Dostupné z URL: Na Šumavu míří vlakotramvaje. [online]. [cit. 1. 4. 2011]. Dostupné z URL: Návštěvnost Lipna se zvýšila o pětinu. [online]. [cit. 17. 3. 2011]. Dostupné z URL:

54

Pěší turistika na Lipně. [online]. [cit. 9. 4. 2011]. Dostupné z URL: Portál Lipno servis. [online]. [cit. 10. 4. 2011]. Dostupné z URL: Portál Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu na Benecku. [online]. [cit. 7. 3. 2011]. Dostupné z URL: Regionální informační servis. [online]. [cit. 3. 3. 2011]. Dostupné z URL: Skiareál Lipno. [online]. [cit. 10. 4. 2011]. Dostupné z URL: Současnost obce. [online]. [cit. 23. 2. 2011]. Dostupné z URL: < http://www.cassia.cz/lipno/soucasnost/> Udržitelný cestovní ruch. [online]. [cit. 5. 3. 2011]. Dostupné z URL: V Lipně nad Vltavou chystají naturpark se zvířaty. [online]. [cit. 27. 3. 2011]. Dostupné z URL: Veřejná databáze ČSÚ. [online]. [cit. 8. 4. 2011]. Dostupné z URL: Vlivy cestovního ruchu. [online]. [cit. 15. 5. 2011]. Dostupné z URL: Výlety parníkem. [online]. [cit. 9. 3. 2011]. Dostupné z URL: Z historie obce Lipno nad Vltavou. [online]. [cit. 19. 3. 2011]. Dostupné z URL:

Jiné zdroje: Vlastní dotazníkové šetření a fotodokumentace Zpravodaj obce Lipno nad Vltavou

55