Česká společnost pro zdravotnickou techniku BULLETIN MUDr. František Jurek, odborný garant konference

Česká společnost pro zdravotnickou techniku

BULLETIN 200 9 Konference K VALITA ZDRAVOTNÍ

PÉČE

–

TÝMOVÁ PRÁCE

III

MUDr. František Jurek, odborný garant konference Ve dnech 11. a 12. června 2009 se pod záštitou primátora města Pardubice, pana ing. Jaroslava Demla, v prostorách Domu techniky Pardubice, konala konference, kterou připravila Česká společnost pro zdravotnickou techniku ve spolupráci s Českou asociací sester, Společností radiologických asistentů ČR a Společností BMI a lékařské informatiky ČLS J. E. Purkyně. Konference, v pořadí jiţ třetí na téma týmové práce, vycházela z poznání potřeb rychle se rozvíjejících lékařských věd s uţší a do větší hloubky pronikající aktivitou všech participujících specialistů. Jde o těsnější spolupráci specializovaných lékařů a ostatních zdravotníků nelékařských profesí i všech, kteří pro ně zajišťují bezpečné a funkční prostředí. Na druhé straně se dnes v souvislosti s „nedostatkem sester“ například diskutuje, zda je nutné, aby i ony měly vysokoškolské vzdělání. Chtějí-li si všichni navzájem rozumět a mají-li pracovat v týmech, pak je potřebné, aby všichni, nejen lékaři, měli odpovídající vzdělání. První tematický okruh konference patřil informacím a novinkám při získávání odborné a specializované způsobilosti ve zdravotnictví, coţ shrnula hned v první přednášce PhDr. J. Krejčíková, Ph.D. z IPVZ Praha. Představila platnou legislativu, seznámila auditorium s problematikou rezidenčních míst a upozornila také na nové zdravotnické profese, jako je biotechnický asistent, adiktolog, zrakový terapeut, arteterapeut či pracovní terapeut. Nechyběla informace o akreditovaných studijních programech, podmínkách získání specializované způsobilosti, ani informace o kreditním systému dalšího vzdělávání. Ing. Antonín Grošpic, CSc. přednesl své zkušenosti získané z postgraduálních akreditovaných kvalifikačních kurzů pro biomedicínské techniky a inţenýry. Velmi podnětný byl výsledek průzkumu názorů a poznání jak jsou technici v českých nemocnicích vnímáni. Z této pilotní sondy vyplývá, ţe „klasičtí zdravotníci“ si stále udrţují pocit jakési výlučnosti a je tragické, ţe managementy nemocnic hledí na biomedicínské techniky téměř jako na zbytečné profese. Povinnosti vyplývající z platné legislativy mnohým říkají stále málo, snad o nich ani neví. Doc. Ing. J. Hozman, Ph.D. představil učebny Fakulty biomedicínského inţenýrství ČVUT, dokonale vybavené prakticky veškerou moderní a funkční přístrojovou technikou. Nechyběly ani modely elektroinstalací a moţnosti měření na elektrických rozvodech. Není nic lepšího, neţ si na ty sloţité sofistikované přístroje sáhnout. Jiné zkušenosti z výuky biomedicínských techniků a inţenýrů přednesl doc. RNDr. J. Černohorský, CSc., který se zamyslel nad strukturou předmětů i nad praktickou výukou studentů, včetně rozdílů mezi studiem bakalářským a magisterským. Přednáška doc. Ing. L. Lhotské, CSc. byla zaměřena na harmonizaci studia biomedicínských techniků v EU a představila projekt BIOMEDEA. Přednáška Bc. H. Ferfecké shrnula současný stav přípravy radiologických asistentů a přiblíţila jejich začlenění do týmů řešících zejména akutní stavy způsobené cévními nemocemi. Nejen zajímavá, ale k zamyšlení nutící byla přednáška Ing. J. Petráčka, která rovněţ potvrdila, ţe postavení i vysoce vzdělaných techniků ve zdravotnictví ještě není pevně ukotveno, přičemţ na druhé straně je spolupráce s lékaři nutná. Zamyslel se proto nad podmínkami, za jakých lze současnou situaci zlepšit. O právních, logických a věcných podmínkách, ze kterých vyplývají kompetence jednotlivých členů sloţitých multidisciplinárních týmů, hovořil RNDr. J. Čihák. Zamýšlel se nad kompetencemi, které jsou směřovány na pořízení, provoz i ukončení ţivotnosti zdravotnických prostředků. Mgr. M. Malíšková a Ing. R. Sabaš se zamysleli nad rozhraním kompetencí sestry a technika. Velmi zajímavé výsledky přinesl jejich průzkum názorů mezi sestrami a techniky, vč. praktikujících studentů, právě o jejich vzájemné spolupráci. Čím byl respondent starší, tím byl ve svých soudech opatrnější a cítil se méně jistý. Studie si zaslouţí pokračování. Zkušenosti s týmem vysoce specializovaných pracovníků Centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice Ostrava přednesly J. Tichavská a J. Maršálková, včetně úspěchů u některých diagnóz a tkáňových defektů. Správa zdravotnických prostředků se neobejde bez SW podpory. Na toto téma byly předneseny dva příspěvky Bc. M. Maťašovské a Mgr. L. Doleţala. Jak vypadá týmová práce v péči o zdravotnický prostředek v IKEM Praha, popsali J. Dunaj-Jurčo a Ing. J. Náhlík. Představili projekt evidence přístrojů s vyuţitím čárových identifikačních kódů, který šetří čas zdravotníků. Druhý tematicky okruh patřil bezpečnosti při pouţívání zdravotnických prostředků. Rizika při pouţití těch, které jsou napájeny střídavým elektrickým proudem, přiblíţil MUDr. F. Jurek. Upozornil na vystavení riziku makrošoku (úraz elektrickým proudem při dotyku s nebezpečným napětím) a na vystavení pacienta riziku mikrošoku, tj. účinkům elektrického proudu velmi nízkých intenzit přímo na srdeční sval.


Upozornil na nebezpečí způsobené unikajícími proudy neţádoucími cestami. O výsledcích statistických šetření neţádoucích příhod způsobených interakcí se zdravotnickým prostředkem hovořil Ing. Z. Šlégr. Připomenul termín pacientské prostředí, legislativu zvyšující bezpečnost pacientů a personálu na intenzivních jednotkách i význam techniků při naplňování legislativních poţadavků na nemocnice. Specifickou problematiku bezpečnosti, tj. minimalizaci rizik pro zvyšování elektrické bezpečnosti, biokompatibility a bakteriální kontaminace infuzních pump a perfuzorů představil RNDr. J. Čihák. Na tuto přednášku navázal RNDr. E. Pazdziora, CSc. sdělením o tom, jak sníţit nebezpečí přenosu infekčních agens cestou zdravotnických prostředků. První pracovní den byl zakončen přednáškou I. Němce obsahující odpověď na otázku, co znamená technické zajištění bezpečného provozu hyperbarické komory za pouţití počítačem řízených technologií. Je vhodné i na tomto místě připomenout, ţe hyperbarická komora je také zdravotnickým prostředkem. Druhý pracovní den začal blokem o zkušenostech s akreditacemi a certifikacemi. Zahájili jej MUDr. F. Vlček a Mgr. K. Ivanová, Ph.D. seznámením s poznatky ze šetření řízení kompetencí lékařů v ČR. Velmi cenné výsledky této národní studie potvrdily předpoklad, ţe akreditované nemocnice mají lépe a přesněji definovány vztahy a kompetence svých lékařů. Pohled zkušeného biomedicínského inţenýra na akreditaci nemocnice představil Ing. J. Jirsa. Jde zejména o naplnění zákonů č. 18/1997 Sb. (atomový zákon), č. 123/2000 Sb. (zákon o zdravotnických prostředcích) a č. 505/1990 Sb. (metrologický zákon) v platných zněních, spolu s prováděcími vyhláškami. Uvedl příklady jak tyto povinnosti dát do souladu se 74 standardy definovanými českou Spojenou akreditační komisí (SAK). O zajištění kontinuity poskytované zdravotní péče, o předávání a přebírání pacientů, o stranových protokolech, o před, peri a pooperační péči hovořila Mgr. B. Vaculíková a uvedla příklady některých protokolů, součástí zdravotnické dokumentace. O své zkušenosti s přípravou a vlastním procesem certifikace Oddělení centrální sterilizace velké nemocnice se podělila D. Tichopádová. Výsledkem jsou dokumentované a efektivnější procesy zajišťující sterilitu pomůcek. Dobrý a názorný příklad týmové spolupráce a rozdělení kompetencí a zodpovědností na oddělení radiodiagnostiky při výkonech spojených s podáním jodové kontrastní látky představili M. Dupačová a P. Sádlo. Ing. L. Jakubův a doc. Ing. J. Borovský, Ph.D. připravili přehledné sdělení o moderních metodách řízení, které je moţno uplatnit i v nemocnicích. Jsou to například: procesní přístup, metody TQM (Total Quality Management), JIT (Just-in-time), TOC (Theory of Constraints), Balanced Scorecard či Activity-based costing (ABC), ale i další. Čtvrtý a poslední tematický okruh přednášek byl věnován novinkám v legislativě pro pouţívání zdravotnických prostředků. O současném stavu promluvila MVDr. I. Víchová. Některé změny jsou zatím stále v přípravné fázi. O novinkách v oblasti radiační ochrany a hygieny zasvěceně hovořil Mgr. J. Storm. Toto náročné téma, ale i další podrobnosti si lze osvěţit či doplnit prostudováním všech přednášek, které jsou zveřejněny a připraveny ke staţení na webovských stránkách pořadatele konference České společnosti pro zdravotnickou techniku, www.cszt.cz. Závěrem lze konstatovat, ţe pardubická konference o týmové práci, v pořadí jiţ třetí, byla účastníky hodnocena jako velmi úspěšná. Postupem času vykrystalizovalo specifické multidisciplinární auditorium a hlavně – z diskuse vyplynul poţadavek na pořádání další konference tohoto zaměření, v pořadí jiţ čtvrté.

Harmonizace vzdělávání v biomedicínském inţenýrství v Evropské unii Doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc., ČVUT FEL Praha Cílem projektu BIOMEDEA (Biomedical Engineering Preparing for the European Higher Education Area), iniciovaným profesorem Joachimem Nagelem a EAMBES (European Alliance for Medical and Biological Engineering and Sciences), je harmonizace vzdělávání v oblasti biomedicínského inţenýrství (BMI) v Evropě. Má pomoci univerzitám připravit a případně modifikovat vzdělávací programy v biomedicínském inţenýrství tak, aby odpovídaly nejen dnešním, ale i budoucím potřebám praxe. Projekt jako takový sice jiţ skončil, nicméně síť pracovišť vytvořená v jeho rámci pokračuje ve svých aktivitách dále. Její členové se pravidelně setkávají při mezinárodních biomedicínských konferencích. Udrţuje se i webovská stránka se studijními materiály (http://www.evicab.eu/). Moderní zdravotní péče závisí na pruţných multidisciplinárních týmech, ve kterých hrají biomedicínští inţenýři důleţitou roli. Ale na rozdíl od tradičních akademických disciplín, kde se shodný názor o nezbytném obsahu vysokoškolských vzdělávacích programů a poţadované kvalifikaci pracovníků mohl vytvářet po několik desetiletí, neměl obor biomedicínského inţenýrství jako mladá a bouřlivě se rozvíjející disciplína dosud takovou moţnost. Boloňská deklarace odstartovala iniciativu biomedicínské komunity, jejímţ záměrem je uvést do ţivota „European Higher Education Area“ prostřednictvím harmonizace vzdělávacích programů. Přitom jsou také specifikovány minimální kvalifikační poţadavky a definována kritéria pro efektivní řízení kvality pregraduálního i celoţivotního vzdělávání. 2

Bulletin 2009

Cílem projektu je podporovat tuto iniciativu prostřednictvím organizování seminářů pro všechny partnery zabývající se vzděláváním v oblasti biomedicínského inţenýrství. Záměrem těchto pracovních seminářů je vytvořit návrh a následně dojít ke shodě na evropských doporučeních pro harmonizaci vysoce kvalitních vzdělávacích programů v oblasti biomedicínského inţenýrství, jejich akreditaci a pro certifikaci, pro kontinuální vzdělávání pracovníků pracujících v systémech zdravotní péče. Dodrţování těchto doporučení zajistí mobilitu ve vzdělávání a zaměstnání a také potřebnou bezpečnost pro pacienty. Cílovými skupinami pro rozšiřování výsledků projektu budou evropské univerzity, akreditační komise, poskytovatelé zdravotní péče, studenti, ENQA (the European Association for Quality Assurance in Higher Education) a také politici. V rámci IFMBE (International Federation for Medical and Biological Engineering) byl vytvořen ad hoc výbor pro evropské aktivity. Ten se ujal úkolu vytvořit kritéria pro čisté a interdisciplinární programy biomedicínského inţenýrství v novém evropském rámci harmonizovaných vzdělávacích programů v jednom a dvou cyklech. Aby bylo moţné uznat akreditaci na mezinárodní úrovni, vychází z ambiciózních, ale široce akceptovaných kritérií. Vytvořená doporučení IFMBE poskytuje svým evropským členským národním společnostem, evropským univerzitám a dalším vzdělávacím institucím, které nabízejí programy BMI. Tato doporučení představují jednotný návod pro uvedení učebních plánů do souladu s potřebnou mezinárodní harmonizací vyššího vzdělávání, pro zajištění a další zkvalitnění evropského vzdělávání v BMI, pro moţnost srovnání evropské kvalifikace a stupně vzdělání v BMI. Mají také přispět k mobilitě ve vzdělávání, praktické výuce a zaměstnání. Záměrem těchto doporučení je přispět k harmonizaci vzdělávání v BMI v Evropě, a tak umoţnit srovnání rozličných existujících programů. Dále zaměřují pozornost institucí vyššího vzdělávání a vládních vzdělávacích autorit na podstatný obsah vzdělávání BMI a tak podporují evropskou konkurenceschopnost v této dynamické disciplíně. Pro zvýšení výhod akreditace biomedicínských inţenýrů je základní, ţe jsou nastaveny struktury umoţňující komparabilitu, kompatibilitu a vzájemné uznávání stupňů vzdělání v BMI. Musejí být vytvořena schémata pro národní hodnocení kvality a akreditace tam, kde dosud neexistují, a musejí být harmonizována, tj. musejí splnit taková kritéria, která vytvoří evropská komunita BMI na nadnárodním základě a která budou všemi odsouhlasena. I kdyţ je akreditace v BMI extrémně důleţitá a přímo se vztahuje k otázkám kvality zdravotní péče, je definování mezinárodně přijatelných kritérií, minimálních poţadavků a kompetencí značně náročným úkolem. Obtíţe vyplývají z velké diverzity částečně nekompatibilních vzdělávacích systémů, ale také z výjimečnosti mladé, vysoce dynamické disciplíny biomedicínského inţenýrství, která nabízí celé spektrum různých kvalifikací a směrů, vztahujících se k různým inţenýrským specializacím, a která jako část takzvaných věd o ţivé přírodě zasahuje daleko do sousedních oborů, jako jsou medicína, biologie a biochemie. K problému se ještě přidává fakt, ţe existuje mnoho zavedených akademických programů v rámci klasických inţenýrských disciplín nabízejících specializaci v BMI na různých úrovních kvalifikace nebo kompetence.

Zamyšlení nad orientací biomedicínských oborů na VŠB – TU Ostrava Doc. RNDr. Jindřich Černohorský, CSc., Mgr. Petr Tiefenbach

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Biomedicínská technika a biomedicínské inţenýrství jsou výrazně interdisciplinární studijní obory. Zpravidla jsou garantovány technickými univerzitami, vyţadují však spolupráci odborníků z oblasti zdravotnictví, či přímo lékařských, či zdravotnických fakult. Předpokládá se, ţe většina jejich absolventů najde uplatnění ve zdravotnických provozech, a proto jsou studijní programy biomedicínských studijních oborů zahrnuty mezi studijní programy vychovávající zdravotnické pracovníky a mají se řídit k tomu účelu přijatou legislativou. Členství v Evropské unii dává podnět i k zamyšlení nad doporučeními evropských organizací zabývajících se problematikou výchovy biomedicínských inţenýrů i nad důsledky přijetí Boloňské deklarace (1999) na výuku studentů těchto oborů. Kromě podmínek daných moţnostmi a zvyklostmi univerzity a podmínek legislativních, ovlivňuje tvorbu struktury studijních programů BMT a BMI a jejich realizaci řada dalších faktorů. Například strukturu učebních plánů ovlivňuje záměr umoţnit přechod studentů mezi různými obory. Jsou zde externí vlivy vyplývající ze samotného akreditačního procesu, který probíhá postupně na Ministerstvu zdravotnictví a pak v akreditační komisi MŠMT. Na VŠB – Technické univerzitě Ostrava byl dán impuls ke vzniku studia biomedicínského inţenýrství na Katedře měřicí a řídicí techniky jiţ v okamţiku vzniku této fakulty v roce 1991. Zprvu pouze v rámci specializované studijní větve s biomedicínským zaměřením v pětiletém inţenýrském studiu oboru Měřicí a řídicí technika. 3


Přechod na strukturované studium vyvolaný přijetím Boloňské deklarace v roce 1999 byl impulsem, který vedl k zavedení samostatného bakalářského oboru Biomedicínská technika. Přijetí zákona č. 96/2004 pak k reakreditaci oboru pod názvem Biomedicínský technik. Ten jiţ byl akreditován v souladu s novou legislativou. V současné době – říjen 2009 – je jiţ akreditován navazující (dvouletý) magisterský obor Biomedicínské inţenýrství. Vývoj studia biomedicínské techniky na VŠB – Technické univerzitě Ostrava Biomedicínské studijní obory na VŠB – TUO jsou garantovány Katedrou měřicí a řídicí techniky. Souvislost mezi obory Biomedicínská technika, Biomedicínské inţenýrství a oborem Měřicí a řídicí technika je velmi těsná a tím je i zdrojem zamyšlení nad strukturou technické části biomedicínských oborů. Po zavedení strukturovaného modelu studia (Bc[3]+Mag[2]+PhD[3]) se situace trochu zkomplikovala. Oproti „před-boloňskému“ souvislému pětiletému inţenýrskému studiu zde stojí dvoustupňový model bakalář + magistr. To přináší některé problémy. První rozpor spočívá v tom, ţe bakalářský obor by měl být koncipován v jistém smyslu jako uzavřený, protoţe řada studentů můţe skončit studium jiţ na úrovni bakaláře. Zároveň však by měl být přípravou ke studiu navazujícího magisterského oboru; zpravidla však není moţné, aby student byl vybaven zejména po teoretické stránce tak, jak by na magisterské úrovni bylo třeba. Druhá nepříjemnost vyplývá z toho, ţe by měl magisterský obor zůstat otevřený pro přijetí studentů, kteří v předcházejícím bakalářském studiu neabsolvovali studijní obor Biomedicínský technik. To je v případě biomedicínských oborů výrazně komplikováno poţadavkem na obsah studia daný zdravotnickou legislativou, protoţe na výstupu si musejí být alespoň v tomto smyslu všichni absolventi rovni. Obrázek 1 vyjadřuje vazby, jimiţ je skladba studijních plánů oboru ovlivňována svými oborovými předchůdci, případně „sousedy“, jak ji vnímáme v našem modelu studia. Dvojitá šipka vyjadřuje přímou bezprostřední vazbu, jednoduchá šipka pouze vliv. Obrázek 2 vyjadřuje moţné přechody studentů mezi bakalářským oborem a navazujícím magisterským oborem, které je třeba reflektovat i ve studijních plánech těchto oborů. Silně vykreslené nepřerušované šipky zachycují hlavní proud uchazečů mezi obory. Slabě vykreslené a přerušované části „zmizí“ po akreditaci oboru BMI a na jejich místo nastoupí silné, přerušovaně vykreslené cesty.

Obrázek 1

Vazby ovlivňující strukturu učebních plánů

Obrázek 2

Přechody mezi jednotlivými obory

Co ovlivňuje tvorbu biomedicínských studijních programů? Při tvorbě studijního programu pro biomedicínské studijní obory je třeba brát do úvahy poţadavky stanovené zdravotnickou legislativou (zákon 96/2004 Sb., vyhláška 39/2005 Sb. metodické pokyny MZ ČR). V podstatě je moţno takový proces povaţovat za legislativou řízený. Má to svoje výhody i nevýhody. Na jedné straně je existence jakéhosi standardu oporou při tvorbě struktury studijního oboru. Na druhé straně je nemoţné vtěsnat se do pravidel, jimiţ se řídí ostatní technické obory fakulty. Soubor poţadavků vyhlášky č. 39/2005 a v návaznosti i metodických pokynů MZ ČR také nutí se zamýšlet nad moţností vyhovět všem těmto poţadavkům v časově únosných dotacích i nad nezbytností některých z nich pro praktickou činnost absolventů v jejich budoucí profesi. Vcelku však dle našeho názoru silně převaţují pozitiva. Další vliv působící při akreditačním procesu přichází ze strany fakulty a ze strany akreditační komise MŠMT. Zájem fakulty a potaţmo i katedry je stanovit studijní plány tak, aby mohly být realizovány ekonomicky, a aby poskytovaly úvazky i těm katedrám, které proţívají dočasnou nebo trvalou recesi. Ekonomicky = jeden předmět pro co nejvíce studentů a oborů. Poskytování úvazků = zařazování ne zcela pro obor nezbytných předmětů. Naštěstí legislativa poskytuje biomedicínským oborům pro tyto dva přípa-

4

Bulletin 2009

dy docela dobrou ochranu. Určitým limitujícím faktorem při sestavování studijního programu oboru je maximální přijatelný týdenní limit tzv. kontaktní výuky 30 hodin. Akreditace oboru Biomedicínské inţenýrství Pro akreditaci oboru Biomedicínské inţenýrství je třeba vzít do úvahy typ předcházejícího bakalářského studia jednotlivých uchazečů. To činí při tvorbě magisterského studijního programu určité obtíţe, protoţe zdravotnické prerekvizity, které jsou součástí studia oboru BMT, nelze očekávat u nezdravotnického bakalářského programu. Ale platí to i naopak pro některé technické předměty. Následující tabulky ukazují, jak je tento rozpor řešen v návrhu studijního programu oboru Biomedicínské inţenýrství na VŠB – TUO. 1. ročník – 1. semestr

1. ročník – 2. semestr

Povinné volitelné pro pre-biomedicínské

Povinné volitelné pro BMT

Mikroprocesorová a řídicí technika

1

Z

5

PV

ZaZk

Základy konstrukčních technologií v elektronice

1

Z

4

PV

Klz

Kybernetika

1

L

6

PV

ZaZk

Matematická analýza řídicích systémů

1

L

2

PV

Klz

9

8

Povinné volitelné pro pre-nebiomedicínské

Povinné volitelné pro non-BMT

Fyziologie a patologická fyziologie

1

Z

3

PV

ZaZk

Biofyzika

1

L

2

PV

Zap

Anatomie

1

Z

3

PV

ZaZk

Fyzikální a přístrojová technika nukleární medicíny

1

L

3

PV

ZaZk

Etika ve zdravotnictví

1

Z

1

PV

Zap

První pomoc a základy ošetřovatelské techniky

1

L

2

PV

Zap

Jazyk latinský a odborná terminologie

1

Z

2

PV

Zap

9

7

2. ročník Volitelné pro non-BMT Vyšetřovací metody a přístrojová technika v interních a chirurgických oborech

2

Z

4

V

Radioterapeutické přístroje

2

Z

2

V

Klz

Snímače a senzory v biomedicíně

2

L

4

V

ZaZk

Základní elektrotechnické předpisy – BMT

2

L

4

V

ZaZk

ZaZk

Povinná praxe ve zdravotnických zařízeních Metodiku vedení praxe jsme přebrali z praxe Fakulty zdravotnických studií Ostravské univerzity, kde je zavedena a ověřena při výuce zdravotnických profesí, jakou je například všeobecná sestra aj. Zde jsou studenti pod téměř neustálým dohledem tzv. mentora, coţ je pracovník s odborností, v níţ se má student cvičit, a který je vyškolen ve způsobu, jakým má být tato praxe vedena. Mentor má při vedení řízené praxe na starosti poměrně malý počet studentů (u zdravotnických oborů 1-3), coţ je poměrně finančně nákladné. Pro studenty oboru BMT, kde nejde o přímé zdravotnické výkony, předpokládáme mírnější normu, avšak zdá se nám, ţe nejvýše únosný je počet 3-4 studenti na jednoho mentora. V současné době vede mentor 2 studenty. Kromě toho mají studenti po 2. semestru ještě tzv. terénní praxi v rozsahu 32 hodin, jejímţ cílem je seznámení s organizací a provozem zdravotnických zařízení v jejich nejrůznějších provozech a odděleních. Forma jejího provedení je v podstatě kvalitně vedená poznávací exkurze. Je zdravotnická legislativa uţitečná? Existence legislativy, která specifikuje poţadavky na různé paramedicínské profese je ţádoucí a uţitečná jak z pohledu studentů, tak z pohledu školy. Stanovuje podmínky, při jejichţ splnění je absolvent oboru připraven pro výkon povolání bez přímého vedení nebo profesionálního dohledu. Legislativa 5


také poskytuje určité vodítko, jak konstruovat studijní program příslušného oboru; alespoň z pohledu následné akreditace. Nestanovuje sice přesně počty hodin, které mají být věnovány jednotlivým předmětům, nicméně alespoň rámcově tak činí Metodický pokyn MZ ČR z roku 2009 k vyhlášce č. 39/2005, kde jsou stanoveny minimální počty hodin pro jednotlivé vyjmenované tematické okruhy. Následující tabulka ukazuje, jak jsou poţadavky metodických pokynů splněny studijními plány biomedicínských oborů na VŠB – TUO. Naplnění poţadavků metodických pokynů dle věstníku MZ 6/2007 Obor Okruh

BMT

BMI

Metodický pokyn MZ ČR

VŠB – TUO

Metodický pokyn MZ ČR

130

174+

–

Biosignály a senzory

–

–

180

252+

Zdravotnické přístroje

270

294+

270

310+

Technické související předměty

52

108+

26

70+

Informatika

130

242+

200

224+

Předměty technického oboru – elektrotechnika

430

498+

–

614

Povinná praxe

100

Číselné hodnoty jsou v hodinách Základní zdravotnické okruhy dle & 3 odst. 2 vyhlášky 39

VŠB – TUO

100

80

80

Základní zdravotnické předměty dle & 3 odst. 2 vyhlášky

100 (+ 50)

168+

100 (+ 50)

100

Medicínské předměty (v rámci technických předmětů)

100 (+ 50)

168+

100 (+ 50)

154+

Volitelný předmět (psychologie)

–

28

–

V souvislosti s různými poţadavky na strukturu studijního plánu oboru Biomedicínský technik a v návaznosti na něj i oboru Biomedicínské inţenýrství nás stále pronásledují dvě otázky: 1. Jsou 3 roky dost pro bakalářský obor Biomedicínský technik? 2. Je strukturovaný systém studia 3+2 lepší, neţ souvislé pětileté studium pro obor Biomedicínské inţenýrství? Je jasné, ţe to má vliv na kvalitu studijního programu, jak pokud jde o jeho návrh, tak jeho realizaci. A.

Biomedicínský technik: 3 nebo 4?

Hledat odpověď na tuto otázku je nejlépe moţné srovnáním studijních oborů Biomedicínský technik (BMT) a Měřicí a řídicí technika (MŘT). To jsou poměrně velmi příbuzné obory. Totiţ: 1. Je dobré si uvědomit, ţe biomedicínský technik bude ve své budoucí pracovní pozici nezastupitelný jinou profesí, a ţe zejména v malých zdravotnických zařízeních můţe být jediným odborníkem v technickém okruhu působnosti. Jeho kompetence v této oblasti by proto měla být stejná, jako absolventa oboru MŘT. 2. Ve srovnání s absolventem MŘT má absolvent BMT méně technických předmětů, protoţe přibliţně 25-30 % objemu je věnováno zdravotnickým tématům. 3. Praktické vyučování ve zdravotnických zařízeních (dle poţadavků vyhlášky 39/2005) se odehrává mimo pravidelný semestrální rozvrh hodin. 4. Ačkoliv biomedicínský technik nepotřebuje některé předměty, které se vyučují v oboru MŘT (např. PLC, vizualizace, teorie regulace), měla by být jeho technická úroveň přinejmenším srovnatelná s absolventem MŘT. 5. Jedním z důvodů, proč by tomu tak mělo být je otázka: jak dlouho bude zdravotnická praxe absorbovat desítky biomedicínských techniků? 6. Studijní plány našich biomedicínských oborů neobsahují předměty jako např. základy biochemie nebo základy biologie buňky a genetiky, jak doporučují materiály, například EAMBES [1]. Proto pro našeho absolventa bude obtíţnější pracovat v oblastech, kde je znalost těchto základů předpokladem. Bohuţel, v tříletém bakalářském programu uţ není prostor, kde by tyto předměty mohly být zařazeny.

6

Bulletin 2009

Z uvedeného vyplývá, ţe biomedicínský technik:  Je časově více zaneprázdněn neţ student MŘT.  Potřebuje více technických předmětů jak pro vyrovnání s absolventem MŘT, tak z hlediska zaměstnanosti v oblasti zdravotnictví, tak mimo něj.  V případě, ţe nemá být pouţitelný pouze v oblasti zdravotnických přístrojů, ale v jiných oblastech (např. bioinformatika), je potřeba i další znalosti ze základů biologie a biochemie a nakonec i informatiky. S ohledem na uvedená fakta jsme přesvědčeni, ţe studijní program oboru Biomedicínský technik by měl být čtyřletý. Jeden rok navíc je snad přiměřená daň za multidisciplinaritu oboru spojující oblasti techniky, biologie a zdravotnictví. B.

Biomedicínské inženýrství: 3+2 nebo 5?

Problém modelu 3+2 spočívá v přechodu bakalářského do magisterského studia. Student v pětiletém výukovém cyklu můţe být vzděláván systematicky, postupně, s perspektivou nepřerušovaného pětiletého studia. Na začátku dvouletého navazujícího magisterského studia se setkají absolventi různých studijních oborů s odlišnými předcházejícími znalostmi. Pravděpodobně většina bude absolventy oboru BMT, ale můţe zde být i řada absolventů oboru MŘT, a také absolventi ostatních elektrotechnických oborů. A pravděpodobně tito „další“ studenti nebudou mít potřebné znalosti z oblasti medicíny a zdravotnictví. Takţe tuto znalost musí získat převáţně na začátku magisterského studia. Nebude to ale asi moţné v rozsahu poţadovaném vyhláškou 39/2005 Sb. Pak by tito studenti nemohli být zdravotnickými pracovníky ve smyslu legislativy. V současném akreditovaném oboru Biomedicínské inţenýrství na VŠB – TUO je konflikt mezi různorodými skupinami uchazečů řešen vytvořením dvou paralelních podvětví předmětů. Tato paralelizace má zajistit doplnění nezbytných vědomostí, a to u obou typů uchazečů. Na straně nebiomedicínských uchazečů jde především o doplnění znalostí z oblasti biologie a zdravotnictví, na straně biomedicínských uchazečů jde především o doplnění znalostí z technické oblasti, které nemohli získat v předcházejícím studiu Biomedicínský technik. Podle našeho mínění to však nepřispívá ke kvalitě celkového kurikula, porovnáme-li je s moţnostmi pětiletého oboru. Naše odpověď na poloţenou otázku tedy je: 5 je lepší neţ 3+2! Zahraniční vzory a vlivy Kromě nejbliţšího vlivu přicházejícího ze strany tuzemských univerzit, na nichţ se vyučuje biomedicínské inţenýrství, jsou zde i vlivy zahraniční, kde lze vyzdvihnout především evropskou iniciativu representovanou sdruţením EAMBES (European Alliance for Medical and Biological Engineering & Science). Zde stojí za zmínku publikace „Criteria for the Accreditation of Biomedical Engineering Programs in Europe“ z roku 2005. Je zajímavé provést srovnání, zda resp. jak naplňuje struktura biomedicínských studijních oborů doporučení obsaţená v této publikaci. Zde jsou klasifikovány různé typy biomedicínských oborů. Základní dělení je na univerzitní a na inţenýrské (technické univerzity, resp. polytechniky). Z hlediska struktury jsou zde pak tři základní typy: Typ 1: Program Biomedicínského inţenýrství s obecným BMI modulem v rozsahu nejméně 65 % a s volbou integrované aplikačně specifické BMI oblasti (specializační minor). Typ 2: Program Biomedicínského inţenýrství s obecnou BMI komponentou v rozsahu nejméně 50 % a s volitelným aplikačně specifickým zaměřením (ne nezbytně orientovaným na BMI, jako například zdravotnická technologie, management, klinické inţenýrství, zdravotnická informatika, lékařská fyzika, mikroelektronika, …), nebo se silnou orientací na jednou z aplikačních BMI oblastí. Typ 3: Interdisciplinární program s nějakým BMI modulem, který je rovnoměrně vybalancován (50 %) s non-BMI specializací (kombinace jako Kybernetika a BMI v biokybernetickém programu, elektro nebo strojní inţenýrství s BMI modulem, biofyzika, …). Tabulka je zaloţena na předpokladu, ţe asi dvě třetiny dvoustupňového programu jsou alokovány do bakalářské části a jedna třetina do magisterské části. Tato mnohost různých typů programů vyplývá z toho, ţe biomedicínské inţenýrství je zde pojímáno v daleko širším kontextu, resp. početnějším portfoliem oborů, které integruje do nějakého biomedicínskoinţenýrského programu. Naše studijní programy jsou orientovány především na zdravotnické přístroje a s nimi související problematiku. 7


Jen tak pro zajímavost jsme se pokusili zjistit, jak jsou na tom naše biomedicínské obory z tohoto evropského pohledu. Náš obor není rozhodně typu 3, a pokud bychom uvaţovali, ţe je zaměřen na zdravotnické přístroje, není to zaměření volitelné; nemůţe být nahrazeno nějakým jiným zaměřením. Alespoň studijní plán zde nevytváří ţádné předpoklady, jak to snadno udělat. Není tedy ani oborem typu 2. Tváříme se tedy jako obor typu 1 a výsledky jsou vidět v následující tabulce. Program Typu 1 – Biomedicínské inţenýrství

Kategorie Číselné hodnoty jsou v % Povinné (nepovinné) předměty

Bc.

Mag.

B.+M.

Biomedicínské inţenýrství, včetně diplomové práce

65-75

27 (28)

Matematika, přírodní vědy a základy inţenýrství

10-17

30 (31)

0-5

Medicínské a biologické základy

5-10

11 (11)

0-5

Integrovaná volba z oblasti BMI – jen typ 1

6-10

20 (20)

12-20

Aplikačně specifická volba z oblasti BMI – jen typ 2

–

–

–

–

–

–

–

Moduly z ostatních disciplin – jen typ 3

–

–

–

–

–

–

–

Obecné a sociální kompetence

3-8

10 (12)

0-10

2 (2)

6 (6)

4-7

6 (7)

Legenda:

65-85 44 (52)

65-75 35 (38)

35 (42) 30 (21) 0 (0)

6 (9)

1 (12) 14 (14)

7-12 33 (35) 5-10

6 (6)

7-15 17 (17)

první sloupec EAMBES, druhý sloupec VŠB, případně třetí sloupec????

Je vidět, ţe pokud jde o procentuální zastoupení jednotlivých skupin předmětů, jsme poměrně „vedle“, navzdory tomu, ţe naše obory splňují poměrně dobře kriteria metodických pokynů MZ ČR. Takţe nás to netrápí a spíše evokuje k otázce: o čem vypovídá tabulka EAMBES? Chtělo by to asi diskusi k významu názvů v levém sloupci tabulky i vůbec k samotnému obsahu pojmu biomedicínské inţenýrství. Určitě bychom dospěli k závěru, ţe je mnohem širší, neţ jak je pojímáme v našem studijním programu.

Biomechanika

Katedra aplikované matematiky FEI + FS

Rehabilitační inţenýrství a podpůrné technologie

FEI + FS +?

Biomateriály

FMMI

Tkáňové inţenýrství

??? mix fakult???

Biomedicínské senzory Zpracování biosignálů Bioelektrické jevy Fysiologické modelování

FEI – katedra měřicí a řídicí techniky + FEI – katedra informatiky

Lékařské zobrazovací systémy (Radiation imaging, Medical imaging) Genomika a bioinformatika Informatika biologie buňky a sloţitost

FEI – katedra informatiky obor „Lékařská“ informatika???

Biomedicínská optika a lasery

Institut fyziky

Legenda:

FS = fakulta strojní, FMMI = fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, FEI = fakulta elektrotechniky a informatiky

8

Spolupráce s nemocnicemi, s akademickými zdravotnickými pracovišti a výrobci zdravotnických zařízení.

Stačí, abychom se podívali do obsahu nějaké knihy o BMI, např. Enderle, et all.: INTRODUCTION TO BIOMEDICAL ENGINEERING a projdeme kapitoly v jejím obsahu (jistě nepokrývají úplně všechno), nebo kdyţ se podíváme na seznam projektů, které presentují lékaři Fakultní nemocnice Ostrava i dalších nemocnic na společných setkáních s katedrami VŠB – TUO. I to je důvod, proč by měl být biomedicínský bakalář čtyřletým studijním oborem. Následující tabulka ukazuje vazbu témat Enderleho knihy ke katedrám VŠB – TUO, které se účastní diskusí a navazují spolupráci v rámci seminářů integrovaného biomedicínského výzkumu v posledních dvou letech.

Bulletin 2009

Závěr V podstatě jiţ bylo vše řečeno. Co zde ještě chybí, je názor budoucích zaměstnavatelů, zdravotnických zařízení a nemocnic na jedné straně, a výrobců a servisních organizací pro zdravotnickou techniku na straně druhé. Jestliţe poměrně je jasná orientace BMT a BMI na zdravotnickou techniku, neznámou zde zůstává například potřeba biomedicínských oborů zaměřených na medicínskou informatiku nebo bioinformatiku. Signály ze společností vyvíjejících zdravotnické informační systémy napovídají, ţe klást si takové otázky má dnes smysl. Ukazuje to ostatně i průzkum provedený německými univerzitami [3]. Domníváme se, ţe šíře pojmu biomedicínské inţenýrství bude zavdávat podněty k podobným otázkám ještě dlouhou dobu. Literatura [1]

NAGEL, J. H.: Criteria for Accreditation of Biomedical Engineering Programs in Europe - Discussion Paper, BIOMEDEA, EAMBES 2005

[2]

ČERNOHORSKÝ, J., SOCHOROVÁ, H.: By legislation driven BME curriculum at VSB TU Ostrava. In 4th European Congress for Medical and Biomedical Engineering 2008. Ed. Vander Sloten- Verndoc-Nyssen-Haueisen, Antwerpy, Belgie: International Federation for Medical and Biological Engineering, 2008, ISBN 978-3-540-89207-6, ISSN 1680-0737

[3]

KUHN, K. A., KNOLL, A., LEIDL, R., a další: Informatics and Medicine – From Molecules to Populations. Technische Universität München, Munich, Germany Ludwig-Maximilians-Universität, Munich, Germany. Methods of Information in Medicine 2008, 47 4: 283-295.

[4]

ČERNOHORSKÝ, J., TIEFENBACH, P.: Zkušenosti VŠB – TU Ostrava: Co ovlivňuje strukturu studijních programů BMT a BMI. In TRENDS IN BIOMEDICAL ENGINEERING, Bratislava: Slovak University of Technology in Bratislava, 2009, 297-301, ISBN 978-80-227-3105-8

[email protected],

[email protected]

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba, Česká republika

9


PŘEHLED DIPLOMNÍCH A BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ Z OBORU BIOMEDICÍNSKÉHO INŢE NÝRSTVÍ V ROCE 2009 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky – Katedra měřicí a řídicí techniky Magisterské studium Měřicí a řídicí technika v biomedicíně: Autor Název práce

Vedoucí

Bc. Radka Pustková Volumometrie – měření obsahu tekutin nitrolebečních komor

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. MUDr. Vilém Novák

Bc. Ondřej Bodeček Stanovení elasticity artérií z tvaru povrchové pulsové vlny

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. David Korpas, Ph.D.

Bc. Jan Kijonka Realizace vizualizace dat pomocí jednočipových mikroprocesorů

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. Lukáš Martinák

Bc. Jaroslav Šustek Rozhraní ZigBee pro modulární telemetrický systém „Cerberos“

Ing. Vladimír Kašík, Ph.D. Ing. Jiří Mitrych

Bc. Karel Vlach Specializovaná měření při implantaci kardiostimulátoru

doc. RNDr. Jindřich Černohorský, CSc. Ing. Radomil Sabaš

Bc. Dalibor Janckulík Biomedicínský systém pro domácí péči

Ing. Ondřej Krejcar, Ph.D. Ing. Jan Martinovič, Ph.D.

Oponent

Bakalářské studium Biomedicínský technik: Autor Název práce

Vedoucí

Alţběta Blaţková Elektronová mikroskopie v lékařství

Mgr. Petr Tiefenbach Mgr. Hana Bielniková / FNO

Alena Pavelková Infuzní technika ve zdravotnictví (rešeršní práce)

Mgr. Petr Tiefenbach RNDr. Josef Čihák

Tomáš Starý Komplexní jednotné měření glukózy pacientů

Mgr. Petr Tiefenbach Ing. Marek Gajovský / FNO

David Czopik Metrologie ve zdravotnictví (rešeršní práce)

Mgr. Petr Tiefenbach Bc. Karol Korhelík / ZSF OU

Nikola Pěnicová Datová analýza příjmové části krevního centra

doc. RNDr. Jindřich Černohorský, CSc. Ing. Dagmar Valová

Adam Gřunděl Měření a identifikace rušení v EEG záznamech

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. Marek Gajovský

Oponent

10

Bulletin 2009

Autor Název práce

Vedoucí

Jan Kopera Laboratorní úloha na měření s diagnostickým UZV přístrojem


Jakub Mučka Zařízení pro elektroterapii – laboratorní úloha

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. David Korpas, Ph.D.

Vojtěch Skapa Měření časových souvislostí mezi EKG a pletysmografickým záznamem


Tereza Šatná Umělý krevní oběh – laboratorní úloha


Mgr. Kamila Walková Realizace a měření senzorů pro měření bioelektrické aktivity

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. Miroslav Rosulek

Lukáš Peter Měření pulsní oximetrie

Ing. Martin Černý Ing. Lukáš Martinák

Petr Straka Optoelektronická dveřní závora pro Homecare se ZigBee


Jiří Studník Monitorování pozice osob v HomeCare bytě


Jakub Krawiec Systém pro sdílení a výměnu elektrofyziologických dat

Ing. Petr Fójcik MUDr. Vilém Novák

Oponent

VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav biomedicínského inţenýrství studijní obor Biomedicínské a ekologické inţenýrství: Autor Název práce

Vedoucí

Bradáč Pavel, Bc. Multikanálová dekonvoluce obrazů

Ing. Radovan Jiřík, Ph.D. doc. Ing. Radim Kolář, Ph.D.

Cáb Tomáš, Bc. Elektronický záznam o pacientovi

Ing. Petr Fedra Ing. Miroslav Dvořák, CSc.

Čáp Martin, Bc. Sledování trendů elektrické aktivity srdce časověfrekvenčním rozkladem

prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D. doc. Ing. Jiří Kozumplík, CSc.

Dvořák Jiří, Bc. Biofeedback a jeho pouţití

Ing. Vratislav Čmiel Ing. Jan Hrozek

Göringer Tomáš, Bc. Modelování ultrazvukového pole metodou konečných prvků

Ing. Jiří Roleček Ing. Radovan Jiřík, Ph.D.

Oponent

11


Autor Název práce

Vedoucí

Heczko Marian, Bc. Analýza EKG signálů

Ing. Martin Vítek Ing. Lukáš Smital

Jeţek Martin, Bc. Analýza spánkového signálu EEG

doc. Ing. Jiří Rozman, CSc. doc. Ing. Jiří Kozumplík, CSc.

Juračka Zdeněk, Bc. Rozpoznávací metody v oblasti biosignálů

Ing. Jana Kolářová, Ph.D. Ing. Martin Vítek

Keršner Oldřich, Bc. Hluková mapa v GIS

doc. Ing. Jiří Rozman, CSc. Ing. Martin Číţek

Kocian Ondřej, Bc. Detekce komplexů QRS s vyuţitím vlnkové transformace

doc. Ing. Jiří Kozumplík, CSc. prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D.

Kolarčík Matúš, Bc. Distribuovaný měřicí systém s tlakoměry

Ing. Vlastimil Václavík Ing. Ondřej Číp, Ph.D.

Kopečný Martin, Bc. Distribuovaný měřicí systém s akcelerometry

Ing. Vlastimil Václavík Ing. Ondřej Číp, Ph.D.

Kunc Martin, Bc. Detekce nervových vláken v barevných obrazech sítnice

doc. Ing. Radim Kolář, Ph.D. Ing. Zoltán Szabó, Ph.D.

Líbal Marek, Bc. Vyuţití dekonvoluce v perfuzním zobrazování

Ing. Michal Bartoš Ing. Martin Havlíček

Mézl Martin, Bc. Pokročilé dolování v datech v kardiologii

Ing. Jiří Sekora prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D.

Musikhina Ksenia Detekce srdečních buněk v mikroskopickém obrazu

Ing. Milan Rychtárik Ing. Jan Hrubeš

Musil Tomáš, Bc. Bezdrátový pager

Ing. Jiří Sekora Ing. Jiří Dlouhý

Němec Miroslav, Bc. Časové vzorkování obrazového toku

doc. Ing. Aleš Drastich, CSc. doc. Ing. Radim Kolář, Ph.D.

Novotný Lukáš, Bc. Kvantitativní hodnocení kvality CT RTG zobrazení

doc. Ing. Aleš Drastich, CSc. Ing. Miloš Malínský

Orešanská Hana, Bc. Předzpracování oftalmologických obrazů pro registraci

Ing. Vratislav Harabiš Ing. Jiří Sekora

Pouč Petr, Bc. Měření rychlosti šíření ultrazvuku

Ing. Radovan Jiřík, Ph.D. Ing. Jiří Roleček

Ronzhina Marina Klasifikace mikrospánku analýzou EEG

Ing. Vratislav Čmiel Ing. Lukáš Smital

Rozinek Michal, Bc. Aplikace shlukové analýzy při zpracování biomedicínských dat

Ing. Martin Havlíček Ing. Jiří Gazárek

Svobodová Jitka, Bc. Neuronové sítě a evoluční algoritmy

Ing. Jan Hrubeš Ing. Milan Rychtárik

Oponent

12

Bulletin 2009

Autor Název práce

Vedoucí

Škutková Helena, Bc. Akustický generátor pro buzení evokovaných potenciálů

doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. doc. Ing. Ivan Rampl, CSc.

Švec Martin, Bc. Binokulární vidění a výroba anaglyfů

Ing. Petr Fedra Ing. Karel Jehlička, CSc.

Tolaszová Eva, Bc. Analýza EEG signálů při Stroopově testu

Ing. Jiří Sekora MUDr. Robert Roman, Ph.D.

Velička Tomáš, Bc. Statistická data v nemocničním informačním systému

Ing. Petr Fedra Ing. Miroslav Dvořák, CSc.

Zubal Lukáš, Bc. Akviziční kontrast při projekčním a projekčněrekonstrukčním zobrazení

doc. Ing. Aleš Drastich, CSc. Ing. Radovan Jiřík, Ph.D.

Oponent

ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra kybernetiky – studijní obor Biomedicínské inţenýrství: Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Únor 2009: Jan Šourek Experimentální ověření a rozšíření platnosti Fittsova zákona

doc. Ing. Vladimír Eck, CSc. Ing. Karel Malý

Ivo Hora Mobilní technologie ve zdravotnictví

Ing. Petr Aubrecht, Ph.D. doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc.

Bc. Jana Boháčová Model transportu tekutin a solutů při peritoneální dialýze

MUDr. Ing. Vítězslav Kříha, Ph.D. MUDr. PhDr. Oskar Zakiyanov

Martin Hrubý Detekce změn v 3D MRI datech pomocí registrace

Dr. Ing. Jan Kybic Mgr. Václav Krajíček

Marián Pauco Výroba kryogelových fantomů pro ultrazvukovou elastografii

Dr. Ing. Jan Kybic doc. Ing. Josef Hanuš, CSc.

Barbora Rubáčková Porovnání metod pro odhalení kyslíkové nedostatečnosti u dětí při porodu na základě příznaků z analýzy variability srdeční frekvence

Ing. Václav Chudáček Ing. Pavel Kordík, Ph.D.

Vít Špringl Automatická diagnóza malárie prostřednictvím snímku z mikroskopu

Dr. Ing. Jan Kybic doc. Ing. Radim Šára, Dr.Tech.

13

Česká společnost pro zdravotnickou techniku Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Červen 2009: MUDr. Martin Krejčí Mnohorozměrné pravděpodobnostní modelování

prof. Radim Jiroušek, DrSc. Ing. Filip Ţelezný, Ph.D.

Bc. Jiří Spilka Analýza fetálního EKG

Ing. Václav Chudáček Ing. Daniel Novák, Ph.D.

Bc. Jan Hlúbik Bioimpedance v medicíně – měření specifického tělesného odporu

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Vratislav Fabián

Bc. Jiří Doleţel Podpora home-care pomocí PDA

Ing. Jaromír Doleţal doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc.

Bc. Ondřej Mašek Analýza variability srdečního rytmu

Ing. Václav Chudáček Ing. Daniel Novák, Ph.D.

Bc. Martin Kytka Grafoelementy a artefakty v EEG

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. doc. Ing. Vladimír Krajča, CSc.

ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra kybernetiky – studijní obor Technická kybernetika: Autor Název práce

Vedoucí

Jakub Špiroch Vizualizace lékařských dat

Ing. Lenka Nováková prof. RNDr. O. Štěpánková, CSc.

Oponent

ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra kybernetiky – studijní obor Kybernetika a měření: Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Únor 2009: Bc. Radovan Černý Zvýšení rozlišení obrazu pomocí EM algoritmu

Ing. Martin Urban, Ph.D. Mgr. Ondřej Drbohlav, Ph.D.

Bc. Patrik Onderka Systém pro prezentaci modelů

doc. Ing. Vladimír Eck, CSc. Ing. Jindřich Fuka

14

Bulletin 2009 Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Únor 2009, bakalářské studium: Jiří Maralík Tréninkové úlohy pro motoricky handicapované uţivatele PC

Ing. Marcela Fejtová Ing. Petr Novák

Michael Kantůrek Adaptivní segmentace EEG signálu

Ing. Václav Gerla Ing. Vladana Djordjevic

Pavel Moc, DiS. Návrh a vytvoření DB vhodné pro hodnocení úspěšnosti algoritmů detekujících oční pohyby

Ing. Petr Novák Ing. Marcela Fejtová

Pavel Poláček Zpracování koţního odporu

Ing. Milan Šorf, Ph.D. MUDr. Jana Hlávková

Stanislava Kovalčíková Srovnání plavidlových systémů pro diagnostiku infarktu myokardu

Ing. Václav Chudáček Ing. Martin Hanuliak

Václav Vopěnka Rekonstrukce modelu prostředí z 3D dat ve formě mraku bodů

RNDr. Miroslav Kulich, Ph.D. Ing. Tomáš Krajník

Červen 2009: Bc. Lukáš Zich Ovládání počítače pohybem hlavy

Ing. Martin Urban, Ph.D. Ing. Zdeněk Míkovec, Ph.D.

Bc. Lukáš Kábrt HLA genetická příbuznost Čechů s ostatními národy

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D.

Červen 2009, bakalářské studium: Tomáš Sixta Znalostní zpracování dat genové exprese

Ing. Jiří Kléma, Ph.D. Ing. Miloš Krejník

Hynek Urban Znalostní sdruţování mnoţin sond v datech genové exprese

Ing. Jiří Kléma, Ph.D. Ing. Filip Ţelezný, Ph.D.

Milan Kostílek Vliv emočních podnětů na charakteristiku EEG signálu

Ing. Václav Gerla Mgr. Michal Vavrečka, Ph.D.

Marek Polčák 3D model lidské hlavy

Ing. Marcela Fejtová doc. Ing. Vladimír Eck, CSc.

Lukáš Bauer Zpracování signálu z fEKG

Ing. Václav Chudáček Ing. Michal Huptych

Václav Brabec Diagnostika infarktu myokardu pomocí pravidlových systémů

Ing. Václav Chudáček Ing. Martin Hanuliak

Jan Luběna Databáze průběhů EKG

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D.

Václav Havlín Preferenční kříţení v evolučních algoritmech

Ing. Petr Pošík, Ph.D. Ing. Jiří Kubalík, Ph.D. 15


ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra teorie obvodů – studijní obor Biomedicínské inţenýrství: Vedoucí Oponent

Autor Název práce Únor 2009:

Radim Bělobrádek doc. Ing. Roman Čmejla, CSc. Výběr parametrizací při objektivizaci řečových poruch Ing. Miloš Krejník Bc. Václav Marek Ambulantní přístroj pro monitorování tlaku krve

Ing. Vratislav Fabián Ing. Jan Havlík

Václav Šafář Ing. Jan Havlík Aplikace přímé lineární transformace při parametrizaci Ing. Petr Prášek, Ph.D. pohybu z obrazového záznamu Červen 2009: Bc. Vladimír Balco Identifikace osob pomocí EEG signálu

Ing. Jakub Šťastný, Ph.D. prof. Ing. Pavel Sovka, CSc.

Bc. Jakub Kuţílek Analýza EEG

prof. Ing. Pavel Sovka, CSc. Ing. Jakub Šťastný, Ph.D.

Bc. Daniel Guluškin Analýza řeči pacientů po operaci kochleárního implantátu

doc. Ing. Roman Čmejla, CSc. Dr. Ing. Jan Vokřál

Bc. Jaroslav Miškovský Hodnocení tranzientů v řečovém signálu

doc. Ing. Roman Čmejla, CSc. Ing. Jan Janda

Bc. Martina Nejepsová Multimediální slabikář


Bc. Barbora Vrbová Mikrovlnný páskový aplikátor pro lokální termoterapii

prof. Ing. Jan Vrba, CSc. Ing. Jiří Pokorný, DrSc.

Bc. Václav Louda Maticové uspořádání vlnovodných aplikátorů pro lokální termoterapii

prof. Ing. Jan Vrba, CSc. Ing. Jiří Pokorný, DrSc.

Bc. Adam Stráník Testování dysartrie


Bc. Ondřej Skála Stimulátory u inkontinence

Ing. Petr Slovák, CSc. MUDr. Miluše Jurášková

16

Bulletin 2009

ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra řídicí techniky – studijní obor Kybernetika a měření: Vedoucí Oponent

Autor Název práce Únor 2009: Bc. Erik Markovič Bezdrátová síť pro monitorování pacientů trpících Parkinsonovou chorobou II

Ing. Jiří Trdlička Ing. Alexandru Moucha

Jiří Korec Zpracování dat z měřicích zařízení pro neurologickou laboratoř

Ing. Jana Tauchmanová Ing. Otakar Šprdlík

ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inţenýrství (v Kladně), magisterský studijní program Biomedicínská a klinická technika studijní obor Systémová integrace procesů ve zdravotnictví: Autor Název práce

Vedoucí

Adamcová Jaroslava Systémy řízení kvality ve zdravotnických zařízeních

doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D. Ing. Martin Grolmus

Boţovská Petra Analýza nákladů na vybrané onemocnění v ČR

doc. Ing. Dlouhý Martin, Ph.D. Ing. Jana Šturcová

Brown Mariya Analyza logistických procesů v zdravotnickém zařízení

Ing. Ešše Martin Ing. Jiří Zmatlík

Červinka Tomáš Návrh etické komise pro ČVUT v Praze

doc. MUDr. Šimek Jiří, CSc. MUDr. PhMgr. Jan Payne, Ph.D.

Oponent

Došelová Karolína Ing. Hanousek Jan, CSc. Přínos tympanometrického a otoskopického vyšetření as. MUDr. Richard Holý u pacientů léčených v hyperbarické komoře Dušková Klára Modelování procesů při termální ablaci u pacientek po lumpektomii

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Jiří Petráček

Dvořáček Petr Studie problematiky zavádění digitalizace na radiodiagnostických odděleních v nemocnicích v ČR

doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D. Ing. Jana Šturcová

Dvořáková Kateřina Kvantitativní a kvalitativní hodnocení spokojenosti pacienta s hospitalizační péčí

Ing. Szabó Zoltán, Ph.D. Ing. Miroslav Dvořák, CSc.

Eisenmannová Dagmar Vývoj softwarového nástroje pro měření funkčního MRI

Ing. Tintěra Jaroslav, CSc. doc. Mgr. Ing. Martin Dlouhý, Ph.D.

17


Autor Název práce

Vedoucí

Filipcová Věra Zobrazení kloubní chrupavky nukleární magnetickou rezonancí

doc. MUDr. Trč Tomáš, CSc. Ing. Vladimír Kobetič

Floriánová Soňa Řízení zásob v lékárně

doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D. Ing. Jana Šturcová

Hanzlíčková Petra Logistický pohyb léčiv

doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D. Ing. Radoslava Strieţencová

Jahodová Lucie Nerovnosti v geografickém rozdělení zdravotnických kapacit a zdrojů

doc. Ing. Dlouhý Martin, Ph.D. prof. Ing. Juraj Borovský, Ph.D.

Jeţková Nikol Finanční spoluúčast pacienta a kvalita zdravotnické péče

MUDr. Ing. Poušek Lubomír MBA doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D.

Jonáková Martina Korekce dalekozrakosti

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA prof. MUDr. Brůnová Blanka, DrSc.

Juřičková Ivana Proudění helioxu v respirační soustavě

doc. Ing. Roubík Karel, Ph.D. Ing. Jan Fábry, Ph.D.

Keszi Romana Analýza moţného vývoje multifunkčního oděvu pracovníků IZS z hlediska technického a diagnostického

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Jiří Šlechta

Kosina David Lateralizační lůţko

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D.

Králová Kateřina Metodika ekonomické výhodnosti outsorcingu zdravotnických zařízení

Ing. Ešše Martin MUDr. Ing. Lubomír Poušek, MBA

Oponent

Langová Veronika Ing. Funda Tomáš Objektivizace účinku rehabilitace s pomocí biologické Ing. Jana Šturcová zpětné vazby u pacientů s poruchami rovnováhy Matějka Ondřej Výukový videoprogram o laické první pomoci

doc. MUDr. Málek Jiří, CSc. doc. Ing. Jiří Hozman, Ph.D.

Meliška Martin Hodnocení funkčních a morfologických výsledků léčby vlhké formy makulární degenerace

as. MUDr. Dubská Zora, CSc. MUDr. Pavel Diblík

Mošanská Jana Řízení nákladů procesů ve zdravotnickém zařízení

doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D. PhDr. Pavol Špaňo

Mráz Michal Ergonomie a zdravotní aspekty při práci s PC

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Lucia Filová

Novotná Ganna Vyuţití outsourcingu v zdravotnických zařízeních

Ing. Ešše Martin Ing. Martin Houdek

Petrák Jan Specifika privátní zdravotní péče a konkurenční strategie zdravotnického zařízení

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D.

18

Bulletin 2009

Autor Název práce

Vedoucí

Plicková Kateřina Ovládání psa při canisterapii

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Mgr. Podešvová Karla

Rokosová Vendula Pilotní studie – Primární prevence infekčních onemocnění z pohledu rodiče/pediatra

MUDr. Malina Antonín, Ph.D., MBA MUDr. Jana Dáňová, Ph.D.

Roubíková Martina Optimalizace zásobování lékáren

Ing. Fábry Jan, Ph.D. prof. Ing. Josef Jablonský, CSc.

Sassmannová Anna Optimalizace transportu handicapovaných osob

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA prof. Ing. Josef Jablonský, CSc.

Schierová Lenka Problematika nosokomiálních nákaz

doc. MUDr. Janovská Daniela, CSc. doc. MUDr. Alexander Martin Čelko

Střechová Daniela Procesní řízení v nemocnicích

doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D. PhDr. Martin Kostič, Ph.D.

Sýkorová Eliška Monitoring kouření zaměstnanců ve zdravotnictví

MUDr. Pavlíková Vilma prof. Ing. Juraj Borovský, Ph.D.

Šedzmák Daniel Strategický marketing začínající firmy v oblasti prodeje zdravotnické techniky

doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D. MUDr. Ing. Lubomír Poušek, MBA

Škorňoková Lucie Průtočný odpor dýchacích cest při ventilaci helioxem

doc. Ing. Roubík Karel, Ph.D. Ing. Jan Fábry, Ph.D.

Oponent

Špičková Aniko doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D. Strategické řízení klinické laboratoře s cílem dosaţení Ing. Jiří Kukačka, Ph.D. trvale udrţitelné konkurenceschopnosti Štědrová Veronika Zobrazení poruch přenosu informací v diagnostice neuropsychiatrických onemocnění

doc. MUDr. Kupka Karel, CSc. doc. MUDr. Jan Roth, CSc.

Včeláková Martina Průzkum uplatňování finanční analýzy ve vybraných zdravotnických zařízeních

doc. Ing. Borovský Juraj, Ph.D. Ing. Jiří Zmatlík

ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inţenýrství (v Kladně), magisterský studijní program Biomedicínská a klinická technika magisterský studijní obor Přístroje a metody pro biomedicínu: Autor Název práce

Vedoucí

Biskup Bartoloměj Vývoj neutronového stínění pro podzemní experiment PICASSO pomocí Monte-Carlo výpočtů

doc. Ing. Štekl Ivan, CSc. prof. RNDr. Michal Suk, DrSc.

Oponent

19


Autor Název práce

Vedoucí

Buřil Jan Vytváření objektů a dynamických 2D a 3D scén pro vyuţití při rehabilitaci závrativých stavů

Ing. Hána Karel, Ph.D. Ing. Zdeněk Koza

Gavalec Michal Paralelní zpracování signálů pomocí grafických adaptérů

Ing. Muţík Jan Ing. Martin Čapek, PhD.

Hrbáčková Eva Hygiena nemocničních lůţek

Ing. Kolář Tomáš MUDr. Vilma Benešová

Jordán Michal Systém pro monitorování pacienta integrovaný do loţné plochy lůţka

Ing. Kolář Vladimír Ing. Tomáš Kolář

Kaláb Vojtěch Softwarová korekce obrazů a obrazových sekvencí

Ing. Szabó Zoltán, Ph.D. Ing. Jan Odstrčilík

Kaňková Barbora Rtg elastografické zobrazování

Associate Professor of Chemistry Rose-Petruck Christoph, PhD. Ing. Martin Nikl, CSc.

Kánská Kateřina Analýza vlivu typizovaných EKG artefaktů na vybrané HRV parametry

Ing. Smrčka Pavel, Ph.D. Ing. Zdeněk Koza

Kliment Radim Vybrané metody automatické klasifikace psychofyziologických stavů při experimentálně navozené psychické zátěţi

Ing. Smrčka Pavel, Ph.D. Ing. Zdeněk Koza

Kramář Peter Vyuţití mechanického profilometru pro měření parametrů biokompatibilních vrstev

prof. Ing. Jelínek Miroslav, DrSc. RNDr. Věnceslava Šlechtová

Kudrna Petr Měřicí systém pro dynamometrická měření

Ing. Chaloupka Josef Ing. Jan Kauler, Ph.D.

Lebeda Tomáš Vyuţití mikroskopu atomárních sil AFM Solver Next pro biomedicínu

prof. Ing. Jelínek Miroslav, DrSc. doc. Ing. Irena Kratochvílová, CSc.

Mikšovský Jan Kontaktní úhel a fotochemické vlastnosti vrstev laserem deponovaného TiO2

prof. Ing. Jelínek Miroslav, DrSc. doc. Ing. Zdeněk Zelinger, CSc.

Novotný Martin Rozpoznávání duhovky oka

Ing. Szabó Zoltán, Ph.D. doc. Radim Kolář, Ph.D.

Oponent

Pavlištík Jan prof. Ing. Jelínek Miroslav, DrSc. Příprava laserem nanášených fotokatalytických vrstev Ing. Jan Remsa TiO2 Podţorský Milan Systém pro monitorování a zobrazení elektrického vektoru srdečního on line – HW

Ing. Chaloupka Josef Ing. Jan Novák, Ph.D.

Rozinek Ondřej Kamerový systém pro analýzu pohybu

Ing. Szabó Zoltán, Ph.D. Ing. Daniel Schwarz, Ph.D.

20

Bulletin 2009

Autor Název práce

Vedoucí

Řezáčová Vladimíra Programové nástroje pro modelování neuronových obvodů

doc. MUDr. RNDr. Maršálek Petr, Ph.D. RNDr. Martin Zápotocký, Ph.D.

Sebroňová Eva Studium metody Rtg zobrazování tkání s akustickou modulací

Associate Professor of Chemistry RosePetruck Christoph, PhD. doc. Ing. Jan Kálal, CSc.

Sedláčková Eva Studium vlivu dvojmocných kationtů na lokální stabilitu DNA metodami jaderné magnetické rezonance

doc. RNDr. Štěpánková Helena, CSc. RNDr. Vladimír Sychrovský, Ph.D.

Steinberger Tomáš Rozšíření a optimalizace existujícího „Null-elipsometru“. Aplikace tohoto přístroje pro charakterizaci membránové aktivity antibakteriálních peptidů.

prof. Dr.rer.nat Hof Martin, DSc. Ing. Alexandr Dejneka, Ph.D.

Suchomel Jan 3D zobrazení průběhu elektrického srdečního vektoru

doc. MVDr. Vaculín Šimon, Ph.D. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D.

Škrabal Pavel Mikroradiografie biologických procesů

Ing. Jakůbek Jan, Ph.D. RNDr. Jan Touš, Ph.D.

Tatíček Milan Snímání polohových charakteristik nástrojů kamerovým systémem

doc. RNDr. Ing. Jiřina Marcel, Ph.D. Ing. Tomáš Svoboda, Ph.D.

Ulman Ondřej Systém zajištění jakosti pro digitální radiodiagnostické přístroje

Mgr. Vondráček Vladimír RNDr. Libor Judas, Ph.D.

Vondruška Tomáš Vyuţití termovize pro studium teplotního pole periferií lidského těla

Ing. Kašpar Jan Mgr. Ondřej Čakrt

Zachar Lukáš Stanovenie kermy vo vzduchu pri vybraných typoch konvenčných skiagrafických vyšetrení ako podklad pre zistenie veľkosti oţiarenia pacientov

doc. RNDr. Nikodemová Denisa, PhD. doc. RNDr. Martina Horváthová, PhD.

Zezulová Markéta Bdění, spánek a účinky celkových anestetik u laboratorního potkana

doc. MUDr. RNDr. Maršálek Petr, Ph.D. Ing. Ondřej Vacek

Ţigmond Jan Technické podmínky pro vyuţití kapilárního laseru s vlnovou délkou 46,9 nm v radiobiologii

Ing. Juha Libor, CSc. Mgr. Jaroslav Cihelka, Ph.D.

Oponent

21


ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inţenýrství (v Kladně), bakalářský studijní program Biomedicínská a klinická technika bakalářský studijní obor Biomedicínská a klinická technika: Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Červen 2009: Adeltová Olga Kvasinky a kvasinkové infekce

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Jaromír Fiala,Ph.D.

Barták Lukáš Návrh části ordinačního informačního systému pro pacienty

Ing. Szabó Zoltán, Ph.D. Ing. Petr Fedra

Bečka Lukáš Realizace laboratorní úlohy pro předmět Elektrické a magnetické pole ţivých organizmů – část 2

Ing. Grünes Richard Ing. Ladislav Sieger, CSc.

Benáčková Andrea Optimalizace parametrů MRA na MR systémech s 1,5 T a 3 T

Ing. Tintěra Jaroslav, CSc. MUDr. Luděk Klzo, Ph.D.

Benešová Nela Laboratoř simulovaného operačního sálku – část 1

Ing. Ţiţka Adam Ing. Antonín Grošpic, CSc.

Bidláková Tereza Zastoupení metabolitů ve zdravém lidském mozku in vivo

Mgr. Dezortová Monika, Ph.D. doc. MUDr. Pavel Krsek, Ph.D.

Bouček Tomáš Vliv zařízení komerční elektroniky na činnost kardiostimulátorů

Ing. Chaloupka Josef Ing. Petr Hausser

Brandysová Věra Chemie v medicíně a biomedicínském inţenýství

RNDr. Zimová Jana Ing. Jiří Kukačka, Ph.D.

Brnovják David Návrh a vytvoření generátoru běţných artefaktů v EKG signálu

Ing. Smrčka Pavel, Ph.D. MUDr. Tomáš Nedělka

Brůţová Ludmila Modelování a simulace v prostředí COMSOL Multiphysics a FIELD II. se zaměřením na ultrazvukové zobrazovací systémy

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Ladislav Doleţal, CSc.

Bureš Martin Porovnání MR obrazů ve vybraných oblastech mezi 1,5 T a 3 T

Ing. Tintěra Jaroslav, CSc. Ing. Jan Šanda

Coufalová Hana Realizace laboratorní úlohy pro předmět Elektrické a magnetické pole ţivých organizmů – část 1

Ing. Grünes Richard Ing. Ladislav Sieger, CSc.

Divišová Hana Optimalizace protokolu pro vyšetření kloubů (chrupavky) na 3 T


22

Bulletin 2009

Autor Název práce

Vedoucí

Dohnal Karel Endoskopie

doc. RNDr. Kluiber Zdeněk, CSc. doc. Ing. Ondrej Michalko, CSc.

Dubravec Jakub Kvantitativní analýza měření rovnováhy a měření na základě Timed Up & Go Test (TUG) pomocí akcelerometru, gyroskopu a megnetometru

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Vratislav Fabián

Foltýnová Kamila Příprava a realizace laboratorních úloh na pracovišti simulované JIP – část 2

Ing. Ţiţka Adam Ing. Vratislav Fabián

Forgáč Martin Softwarová aplikace pro zpracování dat z 3D infrakamery

Ing. Funda Tomáš Mgr. Radim Krupička

Francová Pavla Relaxivita solí lanthanoidů v závislosti na velikosti magnetického pole

Mgr. Herynek Vít, Ph.D. RNDr. Lenka Hanyková, Dr.

Gillar David Počítačová verze OR-testu pro účely psychologické diagnostiky testování leteckého personálu

PhDr. Dzvoník Oliver, CSc. PhDr. Iva Maruščáková

Hejkal Filip Inteligentní nemocniční lůţko – část 3

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Tomáš Kolář

Hlaváčková Andrea Vyhodnocování variability srdečního rytmu při hemodialýze pomocí fraktální dimenze

doc. Ing. Lopot František, CSc. Mgr. Ing. Bohdan Nejedlý

Hofmanová Lucie Příprava a realizace laboratorních úloh na pracovišti simulované JIP – část 6

Ing. Ţiţka Adam MUDr. Alice Kurzová

Hojcsková Pavlína Multimediální učebnice tomografických zobrazovacích systémů – SPECT

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Helena Trojanová

Holá Eva Příprava a realizace laboratorních úloh na pracovišti simulované JIP – část 5

Ing. Ţiţka Adam MUDr. Alice Kurzová

Oponent

Ivan Jan Ing. Chaloupka Josef Návrh programového vybavení pro ovládání perimetru Ing. Ivo Chaloupka a sběru dat s vyhodnocením zorného pole testované osoby – SW Janovský Vít Nasazení vybraných medicínských modulů pro snímání biologických signálů a návrh metody jejich vyuţití v osobním zdravotním dohledovém systému

Ing. Fiala Radek Ing. Zdeněk Koza

Jelínek Roman Tvorba modelu svalově-kosterního systému pro studijní účely

Ing. Kutílek Patrik, Ph.D. Ing. Aleš Jíra

Klabalová Jana Návrh datové vrstvy projektu fitme

Ing. Beránek Pavel Ing. Zdeněk Vaníček

23


Autor Název práce

Vedoucí

Kodedová Hana Příprava a realizace laboratorních úloh na pracovišti simulované JIP – část 4

Ing. Ţiţka Adam doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Konopáč Martin Automatizace v diagnostické PCR laboratoři: kvantitativní PCR a další techniky

MUDr. Cinek Ondřej, Ph.D. Mgr. Šimon Řeřucha

Košková Tereza Probiotika při udrţování zdraví a jako prevence onemocnění

Mgr. Vymětalová Veronika Ing. František Pudil, CSc.

Krucký Jaroslav Inteligentní nemocniční lůţko – část 2

doc. Ing. Hozman Jiří Ph.D. Ing. Tomáš Kolář

Kubal Tomáš Průtokový kalibrátor

doc. Ing. Roubík Karel, Ph.D. Ing. Tomáš Kořínek

Kučera Tomáš Softwarová aplikace pro měření a záznam signálu k měřícímu modulu NI-9215

Ing. Funda Tomáš Ing. Jan Kauler, Ph.D.

Kvapil Miroslav Zařízení na broušení vpichových kovových mikroelektrod pro snímání akčních potenciálů – HW

Ing. Chaloupka Josef Ing. Miroslav Škop

Mairovská Zuzana Optimalizace parametrů nativní MRA v abdominální oblasti a končetinách na MR systémech s magnetickou indukcí 1,5 T a 3 T


Marek Jaroslav Simulátor respiračního systému

doc. Ing. Roubík Karel, Ph.D. MUDr. Antonín Spálený

Matěásko Jan Softwarová aplikace pro detekci QRS

Ing. Funda Tomáš Ing. Michal Mráz

Matějka Roman Monitor umělé plicní ventilace

doc. Ing. Roubík Karel, Ph.D. Mgr. Petr Páta, Ph.D.

Mezerová Veronika Digitální fotoaparát a kamera v (bio)medicíně – porovnání parametrů

doc. RNDr. Kluiber Zdeněk, CSc. doc. Ing. Ondřej Michalko, CSc.

Moravčík Michal Termovize v urgentní a polní medicíně

Ing. Kašpar Jan Mgr. Ondřej Čakrt

Myšáková Hana Příprava a realizace laboratorních úloh na pracovišti simulované JIP – část 3

Ing. Ţiţka Adam doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nekola Josef Realizace modulu pro měření krevního tlaku a vytvoření metodiky jeho pilotního pouţití v oblasti systémů HomeCare

Ing. Fiala Radek MUDr. Tomáš Nedělka

Němcová Barbora Návrh prezentační vrstvy projektu fitme

Ing. Beránek Pavel Ing. Zdeněk Vaníček

Oponent

24

Bulletin 2009

Autor Název práce

Vedoucí

Neumanová Pavla Optimalizace parametrů protokolu pro MR vyšetření koronárních tepen


Novák Pavel Softwarová aplikace pro trénink stability pomocí biologické zpětné vazby

Ing. Funda Tomáš Mgr. Radim Krupička

Novotný Petr HRV parametry EKG při několikadenní simulované spánkové deprivaci

Ing. Sieger Ladislav, CSc. Ing. Pavel Smrčka, Ph.D.

Oulická Martina Identifikace nových potřeb pro transportní vozík pro zdravotnické záchranáře

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA MUDr. Alena Rechová

Pekarská Veronika Tvorba multimediální učebnice konvenčních zobrazovacích systémů – IR

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Mgr. Petr Páta, Ph.D.

Oponent

Pekař Martin doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Nahrávací video sestava pro biomechanické testování Mgr. Petr Páta, Ph.D. kosti Pešíková Anna Model prochládání lidského organismu v prostředí COMSOL

Ing. Sieger Ladislav, CSc. MUDr. Jana Kubalová

Peterka Martin Inteligentní nemocniční lůţko – část 1

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Tomáš Kolář

Picková Kateřina Mikroskopické techniky v mikrobiologii

Mgr. Vymětalová Veronika RNDr. Jana Šerá

Podlipská Jana Optimalizace protokolu pro celotělové MR vyšetření


Poledňák Miroslav Rozhraní člověk – stroj pro pacienty upoutané na lůţko – část 2

Ing. Kauler Jan, Ph.D. Ing. Miroslav Uher, Ph.D.

Prchalová Anna Rozpoznání 2D čárových kódů v obraze

Ing. Szabó Zoltán, Ph.D. Mgr. Krupička Radim

Rada Vít Softwarová aplikace pro analýzu signálu z měřícího modulu NI-9215

Ing. Funda Tomáš Ing. Michal Mráz

Radostová Nicola Výukový videoprogram – implantace kardiostimulátorů

Ing. Chaloupka Josef MUDr. Tomáš Kluh

Sobota Luboš Detektor úniku krve ke kontrapulzní pumpě

Ing. Funda Tomáš doc. Ing. Jiří Hozman, Ph.D.

Srna Michal Multimediální učebnice tomografických zobrazovacích systémů – PET

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Helena Trojanová

25


Autor Název práce

Vedoucí

Svoboda Jan Vytvoření hry pro EEG biofeedback

Ing. Muţík Jan Ing. Zdeněk Koza

Šárovec Ondřej Metody monitorování vybraných parametrů v intenzivní péči

Doc. Ing. Roubík Karel Ph.D. prof. Ing. Miloš Klíma, CSc.

Šifner Jiří Tepelné účinky UV záření na ţivočišnou tkáň

prof. Ing. Jelínek Miroslav, DrSc. prof. Ing. Helena Jelínková, DrSc.

Škoda Jiří Laboratoř simulovaného operačního sálku – část 2

Ing. Ţiţka Adam Ing. Antonín Grošpic, CSc.

Šlajchrt Petr Webová aplikace pro vyhodnocování testů autonomního nervového systému při řízení kardiovaskulární soustavy

Ing. Szabó Zoltán, Ph.D. Ing. Petr Kozelek

Švagr Ondřej Činnosti útvaru pro kvalifikovanou správu přístrojových zdravotnických prostředků větší nemocnice

Ing. Grošpic Antonín, CSc. Ing. Miloš Hostek

Švenkrtová Andrea Ucelený fyziologický model vybraných testů autonomního nervového systému při řízení kardiovaskulární soustavy

Ing. Szabó Zoltán, Ph.D. Ing. Petr Kozelek

Tatíček Pavel Dávkovací systém pro automatický odběr vzorků

doc. RNDr. Ing. Jiřina Marcel, Ph.D. Ing. Patrik Kutílek, Ph.D.

Tichý Peter Studium optických účinků UV záření na ţivočišnou tkáň

Prof.Ing. Jelínek Miroslav DrSc. Bc. Jan Remsa

Tureček Jan Modelování a simulace v prostředí COMSOL Multiphysics se zaměřením na umělé kloubní náhrady

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Jaroslav Fencl

Valtr Vojtěch Střevní mikroflóra a působení probiotik

RNDr. Jarošíková Taťána, CSc. Ing. Jan Kopečný, DrSc.

Varga Ondřej Zařízení na broušení vpichových kovových mikroelektrod pro snímání akčních potenciálů – SW

Ing. Chaloupka Josef Ing. Ivo Chaloupka

Veselá Klára Příprava a realizace laboratorních úloh na pracovišti simulované JIP – část 1

Ing. Ţiţka Adam doc. MUDr.Jiří Málek, CSc.

Zajíček Jiří Konstrukce a optimalizace RF cívky pro MR spektrometr a otestování jejích vlastností

Mgr. Burian Martin Mgr. Ivan Voříšek

Zajíčková Lenka Mikroskopická detekce chromozomálních aberací

Mgr. Vymětalová Veronika Ing. František Pudil, CSc.

Oponent

26

Bulletin 2009 Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Září 2009: Anděl Michael Vyuţití systému TETRAX pro vyšetření sluchorovnováţného ústrojí a porovnání s ostatními systémy

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D

Bláhová Jana Vyhodnocování variability srdečního rytmu při hemodialýze v kmitočtové oblasti

doc. Ing. Lopot František, CSc. Mgr. Ing. Bohdan Nejedlý

Fejtová Pavla Mechanické vlastnosti respiračního systému

Ing. Roţánek Martin, Ph.D. Ing. Grešl

Kika Jiří Výběr a sestavení bezdrátového komunikačního řetězce pro Body Area Network (BAN) s vyuţitím v oblasti systémů HomeCare

Ing. Fiala Radek MUDr. Tomáš Nedělka

Kocandová Lucie Ing. Čapek Martin, Ph.D. Měření geometrických charakteristik biologického Ing. Zoltán Szabó, CSc. vzorku z trojrozměrné objemové rekonstrukce získané z obrazových dat nasnímaných konfokálním mikroskopem Kohoutová Milada Model příjmu syntetického auxinu rostlinnou buňkou

doc. RNDr. Ing. Jiřina Marcel, Ph.D. Ing. Jiří Potůček, Ph.D.

Kořínek Tomáš Aktivní matrace

Ing. Jurka Vladimír doc. Ing. Jiří Hozman, Ph.D.

Pergler Aleš Nádoba pro uchování roztoků v zimních podmínkách s vyuţitím fázového přechodu

Ing. Sieger Ladislav, CSc. Ing. Jaroslav Jíra, CSc.

Saliba Walaa Software pro 3D vizualizaci vektorkardiogramu v reálném čase

Ing. Muţík Jan

Sládek Tomáš Řízení umělé paţe pomocí řídicího signálu odvozeného z EMG

Ing. Kauler Jan, Ph.D. mjr. Ing. Jiří Fischer, CSc.

Tefera Berhanu Wondimagegnehu Měření stavu krevního oběhu

Ing. Kauler Jan, Ph.D.

27


Informace, organizační záleţitosti… ZPRÁVA O ČINNOSTI ČSZT za rok 2009 1 ODBORNÁ ČINNOST 1.1 Odborné akce V roce 2009 uspořádala ČSZT konferenci o týmové práci, v pořadí třetí a navazující na konference o řízené jakosti ve zdravotnictví ČR a jako spolupořádala symposium o metrologii. Plánované symposium o ventilační a anesteziologické technice se přesunulo na termín 7.4.2010, protoţe původní termín kolidoval s akcí ČLS JEP podobného zaměření. KVALITA ZDRAVOTNÍ PÉČE – TÝMOVÁ PRÁCE III. Dvoudenní konference proběhla 11. a 12. června 2009 v Pardubicích. Pořádali jsme ji pod záštitou primátora Pardubic ve spolupráci s Českou asociací sester, Společností radiologických asistentů ČR a Společností biomedicínského inţenýrství a lékařské informatiky ČLS JEP. Počet účastníků byl 144. Počet kreditů

8

Konference měla čtyři tematické okruhy:  Zdravotnický pracovník jako člen multidisciplinárního týmu  Pouţití zdravotnického prostředku v pacientském prostředí  Zkušenosti se standardizací, certifikací a akreditací  Legislativa Podrobné členění okruhů je na pozvánce v oddíle odborné akce na webových stránkách ČSZT. Vyţádané příspěvky přednesli vedoucí pracovníci a zástupci odborných společností (IPVZ, Spojená akreditační komise ČR, SÚJB, SÚKL, ČMI, ČVUT FEL, ČVUT BMI, VŠB-TU Ostrava, FN Hradec Králové, IKEM, MN Ostrava, ZÚ Ostrava, SBMILI ČLS JEP). Na konferenci se prezentovaly firmy výrobců nebo dodavatelů zdravotnické techniky a souvisejících sluţeb a dalších produktů. Konferenci zajistil organizačně Dům techniky Pardubice na vysoké úrovni. Finanční toky prošly účetnictvím DT Pardubice a hospodářský výsledek akce byl mírně ziskový. Odborná sdělení z konference a symposia jsou umístěna na www.cszt.cz. METROLOGICKÝ ŘÁD VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ Symposium uspořádal 19. listopadu 2009 v Brně Český metrologický institut ve spolupráci s naší společností a asociací sester. Bylo určeno pro lékaře, zdravotní sestry a další zdravotnické pracovníky. Pozváni byli rovněţ techničtí pracovníci a metrologové zdravotnických zařízení zabývající se zdravotnickými prostředky s měřící funkcí. Přednášející byli převáţně pracovníci ČMI, kteří se zaměřili na metrologický řád a další metrologickou legislativu. Přednášky zástupců naší společnosti, pracovníků FN Motol a Vsetínské nemocnice, a. s. se týkaly praktické metrologie v nemocnici a zkušeností s metrologií v klinické praxi. Organizační práce včetně financování zajistil ČMI, hospodářský výsledek akce se neprojevil v hospodaření ČSZT. Počet kreditů: 4 1.2 Spolupráce s institucemi podobného zaměření Členové výboru ČSZT (doc. Ing. Lhotská, CSc., Ing. Šlégr) tvoří kontakt na Společnost biomedicínského inţenýrství ČLS JEP a spolupracují na přípravě odborných akcí a aktivit týkajících se zdravotnických pracovníků nelékařů. Tradičně dobrá je spolupráce se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, a to jak s vlastním ústavem, tak s pobočkou ČSZT při SÚKL, která pořádá vlastní odborné akce. Pobočka při brněnském Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv pokrývá segment veterinárních léčiv a biologických preparátů a pořádá vlastní semináře.

28

Bulletin 2009

Jak vyplývá z odstavce 1.1, spolupráce s Českou asociací sester v rámci odborné činnosti a společných vzdělávacích aktivit se úspěšně rozvíjí. Neztrácíme ze zřetele problematiku ionizujícího záření ve zdravotnictví a spolupráci se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a Společností radiologických asistentů ČR můţeme označit jako úspěšnou. Pracovníci SÚJB přednášejí na většině našich odborných akcí. Spolupráce s Fakultou biomedicínského inţenýrství a s Fakultou elektrotechnickou je intenzívní, doc. Ing. Lhotská, CSc., je vědeckým tajemníkem ČSZT a několik členů naší společnosti externě přednáší na FBMI ČVUT. Rozvíjí se spolupráce s VŠB-TU Ostrava. 1.3 Odborná činnost poboček ČSZT SÚKL Pobočka při státním ústavu pro kontrol léčiv je samostatným subjektem v rámci ČSZT od roku 1990. Aktivně spolupracuje při přípravě konferencí a seminářů ČSZT a pořádá vlastní odborné akce. Její nezastupitelná role je u prakticky všech odborných akcí, zejména těch, které se v posledních letech týkají zákona č. 378/2007 Sb. (tzv. Zákon o léku), zákonů a vyhlášek týkajících se stanovování cen a úhrad a v posledním čase zákon č. 300/2008 Sb. (datové schránky apod.). V roce 2009 se uskutečnilo celkem 10 seminářů. Informace o seminářích jsou zveřejňovány na www.sukl.cz. V oblasti týkající se zdravotnických prostředků se SÚKL aktivně zúčastnil konference „Kvalita zdravotní péče – Týmová práce III“ v Pardubicích, kde MVDr. Víchová informovala účastníky této konference o aktuálních změnách v právních předpisech zdravotnických prostředků. ÚSKVBL Pobočka ČSZT pracuje při Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv od roku 2004, podnětem pro její zaloţení byla potřeba informovat odbornou veřejnost o oblasti veterinárních léčivých přípravků (VLP) a biopreparátů téţ po linii vzdělávání souběţně s akcemi státní správy. Pobočka pořádá akce legislativě, dovozu a vývozu a vlastním vyuţití VLP. Svým členům pobočka poskytuje moţnost účastnit se odborných akcí jiných organizací v rámci celoţivotního vzdělávání. Informace o seminářích: www.uskvbl.cz. 1.4 Publikace Plná znění přednášek na našich odborných akcích jsou umístěna na webu ČSZT. S vydáváním samostatných publikací (skript) nejsou příliš dobré zkušenosti, jejich odbyt je pomalý. Proto zatím není záměr další monotematickou publikaci vydat. Významná část odborných informací je k dispozici v minulých ročnících Bulletinu ČSZT. 2 SPOLUPRÁCE S MZ ČR se daří zejména na úseku činnosti vzdělávací a legislativní. Ing. Z. Šlégr je členem akreditační komise MZ ČR, je v úzkém kontaktu s odborem vzdělávání a vědy MZ ČR a podílel se na vzniku zákona o nelékařských zdravotnických povoláních a prováděcích předpisů k tomuto zákonu. V současné době se podílí na novelizaci zákona č. 96/2004 Sb. a navazujících prováděcích vyhlášek. I kdyţ je pro ČSZT důleţité zejména postavení klinických techniků a klinických inţenýrů, nezanedbává vzájemné vazby pro nutnou týmovou práci všech lékařských a nelékařských pracovníků při péči o pacienta. Ta je tématem jejích základních konferencí. Předseda ČSZT MUDr. F. Jurek je členem komise pro vnitřní připomínkové řízení MZ ČR a poskytuje vyjádření k návrhům zákonů a dalších legislativních předpisů z oblasti zdravotnické techniky a příbuzných oborů. 3 ČINNOST VÝBORU A REVIZNÍ KOMISE ČSZT 3.1 Výbor ČSZT V letošním roce proběhly volby do výboru a revizní komise ĆSZT a sloţení nového výboru bylo uveřejněno na webu. V září 2009 se konala první schůze těchto orgánů a bylo zvoleno nové předsednictvo a předseda revizní komise:

29


VÝBOR předseda místopředseda a hospodář vědecký tajemník členové

MUDr. František Jurek Ing. Zdeněk Šlégr doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. RNDr. Josef Čihák Ing. Marek Gajovský Ing. Miloš Hostek Ing. Jiří Petráček Mgr. Jaroslav Storm

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

RNDr. Miloš Krapka Ing. Vratislav Fabián Alena Jíchová

[email protected] [email protected] [email protected]

TAJEMNÍK (není volená funkce)

Ing. Helena Rybínová, CSc.

[email protected]

ZÁSTUPCE ČSZT ve valné hromadě ČSVTS

předseda MUDr. František Jurek.

náhradník REVIZNÍ KOMISE předseda členové

Výbor měl v roce 2009 čtyři schůze, z toho dvě společné s přípravným výborem pardubické konference. Projednával na nich odborné otázky včetně přípravy odborných akcí, otázky organizační a hospodářské. Kladl důraz na spolupráci s příbuznými společnostmi, s orgány státní správy, na komplexní péči o zdravotnickou techniku, o provozní techniku a na informační technologie. V kontextu s dokumenty EU výbor společnosti detailně sleduje postavení a celoţivotní vzdělávání zdravotnických pracovníků – nelékařů. 3.2 Revizní komise se sešla v roce 2009 dvakrát na společném zasedání s výborem ČSZT a schválila účetní uzávěrku za rok 2008. Konstatovala, ţe ČSZT vyvíjí činnost v souladu se stanovami a neshledala ţádné závady. Zpráva o hospodaření za rok 2009 bude projednána aţ v lednu 2010 po účetní uzávěrce roku 2009. Podle dosud zpracovaných údajů bude hospodářský výsledek vyrovnaný. 4 ČLENSKÁ ZÁKLADNA počet členů se prakticky nemění, noví členové se hlásí hlavně po významných odborných akcích. Jsou to jednotlivci, jejich počet přibliţně odpovídá úbytku starých členů, kteří se buď odhlašují se sdělením, ţe uţ v oboru nepracují, nebo nezaplatí členský příspěvek po dvě období. Ke konci roku 2009 měla ČSZT 329 individuálních členů (včetně pobočky ČSZT SÚKL a ÚSKVBL) a čtyři kolektivní členy.  PHILIPS ČR  TESCO SW  MEDISAP  SMS s. r. o. 5 ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ bude po projednání v revizní komisi a výboru ČSZT v únoru 2010 k dispozici členům ČSZT na vyţádání na adrese sekretariátu ČSZT.

30

Bulletin 2009

Členské příspěvky na rok 2010 zaplaťte laskavě do 31.3.2010 v obvyklé výši 100 Kč na známé bankovní spojení 50930011/0100, KS 0308, VS 1001…, kde místo teček uvedete číslo Vašeho členského průkazu. Platbu poukaţte bankovním příkazem nebo sloţenkou typu A. Známky neposíláme. Platby registrujeme v naší databázi, budete-li nárokovat slevu na některou z našich akcí nebo publikací, taková evidence dostačuje. Slevy na akce ČSZT poskytujeme těm, kteří mají zaplacen příspěvek na běţný rok. Nezaplatil-li někdo příspěvek 3 roky po sobě, vyřazujeme jej z databáze. Pokud někdo z Vás ztratil členský průkaz, napište nám. Vystavíme Vám duplikát. Informace pro nové členy: průkazy posíláme vţdy, kdyţ se nahromadí více přihlášek. To je kvůli výrobě průkazek. V databázi jste všichni zařazeni a vztahují se na Vás veškeré slevy.

Aktuální zprávy o připravovaných akcích čtěte na stránkách naší společnosti (www.cszt.cz), kde jsou rovněţ znění přednášek z předchozích odborných akcí. Nejbliţší plánovaná akce je symposium VENTILAČNÍ A ANSTEZIOLOGICKÁ TECHNIKA, které se bude konat 7.4.2010 v Praze. Členové dostanou pozvánky i v papírové formě do poloviny února 2010.

Praha, leden 2010

Pro své členy vydává zdarma

Č e s k á s p o l e č n o s t p r o zd r a vo t n i c k o u t e c h n i k u Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1

www.cszt.cz tel. 221 082 378

e-mail: [email protected]

31

fax 222 222 155

Česká společnost pro zdravotnickou techniku BULLETIN MUDr. František Jurek, odborný garant konference

Recommend Documents