Česká společnost pro zdravotnickou techniku BULLETIN Krátké ohlédnutí za konferencí KVALITA ZDRAVOTNÍ PÉČE TÝMOVÁ PRÁCE II

Česká společnost pro zdravotnickou techniku

BULLETIN 2007 Krátké ohlédnutí za konferencí „K VALITA ZDRAVOTNÍ PÉČE – TÝMOVÁ PRÁCE II“ MUDr. František Jurek, odborný garant konference Ve dnech 22. a 23. listopadu 2007 se v Domě techniky v Pardubicích konala již druhá konference o týmové práci ve zdravotnictví, která zapadá do velké rodiny odborných akcí věnovaných nekonečnému tématu, kterým je kvalita poskytované zdravotní péče. Konference se konala pod záštitou ministra zdravotnictví ČR MUDr. Tomáše Julínka, MBA a primátora města Pardubic Ing. Jaroslava Demla. Většina z Vás ví, že hlavní pořadatel této odborné akce Česká společnost pro zdravotnickou techniku (obvykle se spoluúčastí Společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky České lékařské společnosti J. E. Purkyně, České asociace sester a dalších) pořádal akce o řízené jakosti ve zdravotnictví v Ostravě (Hotel Atom). Nyní jste byli pozváni do Pardubic, protože po třech úspěšných ostravských akcích byla v moravskoslezské metropoli zahájena série konferencí s názvem velmi podobným, ale obsahem zcela odlišným. Odlišné je také publikum. ČSZT bude v tématu pokračovat, ale akce zůstanou v novém hostitelském městě. Témata konference byla rozdělena do tří okruhů. Prvním byla „technická podpora při poskytování zdravotní péče“, druhým byly otázky spojené s „bezpečností při použití zdravotnického prostředku v pacientském prostředí“ a třetím tradiční a nesmírně důležitý „lidský faktor“. Pardubické konference se zúčastnilo okolo 140 zájemců, zejména z řad nelékařských zdravotnických povolání, státních institucí, vysokého školství a několik lékařů. Účast zdravotních sester byla v tomto ročníku nižší než tomu bývalo a než by bylo žádoucí. Je proto třeba posílit zájem sester o akce zaměřené na technickou stránku věci, aby se mohly účinněji zapojit do týmu s lékaři a techniky. I zdravotnický personál musí získat základní informace o technických normách (Ing. Vejrosta) a aplikaci zákona č. 123/2000 Sb. z pohledu SÚKL (MVDr. Justová) i z pohledu praxe, například při akreditačním procesu nemocnice (Ing. Jirsa). Zdravotnické povolánízaložené na metodách interní a chirurgické propedeutiky je dnes doplněno nebývalým používáním zdravotnických prostředků. Jak tomu bylo ještě před několika desetiletími v oblasti intenzívní medicíny ve vztahu k medicínské účinnosti, a jak je tomu dnes, připomněl ve své přednášce odborný garant konference. Upozornil i na nárůst rizik spojených s výkonem zdravotnického povolání. Rizika byla systemizována, byla definována mapa rizik a zdůrazněny procesy vedoucí k jejich minimalizaci. Snad největším okruhem rizik je kombinace rizik při používání zdravotnických prostředků a rizik daných lidskými faktory. Ing. Šlégr definoval pacientské prostředí a upozornil na řadu technických podmínek, které toto prostředí činí bezpečným. Upozornil na stále se opakující nálezy nevhodných elektrických rozvodů a uzemnění. Nemůžeme zapomínat na materiály, sety, pomůcky, činidla a další doplňky přístrojové techniky. I jejich kvalitu, respektive vlastnosti musíme mít při práci na zřeteli. RNDr. Pazdziora zasvěceně informoval publikum o vyšším stupni desinfekce a sterilizace. Uvedl přitom výsledky šetření, které prokazují, že často nevědomky použijeme materiály a pomůcky, zejména s dutinami, po obvyklé sterilizaci nesterilní. Doporučil však také, jak výsledek sterilizace takovýchto pomůcek zlepšit. Přístrojová technika, kterou zdravotníci používají, bývá často měřidlem. O metrologii, o povinnostech a detailech vyplývajících ze zkušenosti Českého metrologického institutu, hovořil Ing. Wiecek. V tématickém bloku věnovaném lidskému faktoru jsme vyslechli velmi zajímavé sdělení doc. PhDr. Hlavenky, které bylo zaměřeno na teorii, chování a jednotlivé role členů našich týmů. Autor pracoval s publikem, které velmi zaujal jak obsahem, tak způsobem svého vystoupení. Ve Slovenské republice musí každá nemocnice zpracovávat „Plán kvality“ ze zákona, tedy povinně, zatímco u nás jde o dobrovolné akreditační procesy, jak nás informovala MUDr. Kostičová z Bratislavy. Auditorium si také vyslechlo velmi zajímavý a podnětný návrh projektu pro funkci respiračního terapeuta, jako člena multidisciplinárního zdravotnického týmu. Možná, že řada zdravotníků bude mít k projektu námitky, dle mého soudu jde však o průlom do jejich konzervativního myšlení. Závěr konference patřil komplexním informacím Ing. Cmírala a doc. Ing. Lhotské o vzdělávání v oblasti zdravotnických techniků a klinických inženýrů a v závěru konference jsme shlédli velmi ilustrativní videoprezentaci o výuce biomedicínského technika na VŠB-TU Ostrava, předloženou Mgr. Tiefenbachem. Konference byla velmi zdařilá, téma je stále nosné a její organizátoři proto již dnes připravují další ze zavedené série s nadějí, že přispívají a budou přispívat ke zvyšování kvality výsledků naší společné práce a také ke zvýšené bezpečnosti jak našich pacientů, tak zaměstnanců ve zdravotnictví.

Č e s k á s p o l e č n o s t p r o z d r a vo t n i c k o u t e c h n i k u

INFORMACE O ZAVÁDĚNÍ NOVÉHO SOUBORU NOREM EN 60601 PRO ZDRAVOTNICKÉ ELEKTRICKÉ PŘÍSTROJE A SYSTÉMY Ing. Vladimír Vejrosta Česká společnost pro zdravotnickou techniku Úvod Roky 2006 a 2007 byly v oblasti technické normalizace v oboru zdravotnických elektrických přístrojů a zdravotnických elektrických systémů přelomové. Po mnoha letech práce byla uvedena do života základní technická norma IEC 60601-1:2005 Medical electrical equipment – Part 1: General requirements for basic safety and essential performance a následně v říjnu 2006 jí odpovídající evropská norma EN 60601-1:2006. Příslušná ČSN EN 60601-1 ed. 2 Zdravotnické elektrické přístroje – Část 1: Všeobecné požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost (36 4801) byla vydána překladem a je běžně dostupná od července 2007. Většina základních informací o tomto dokumentu byla uvedena v loňském bulletinu ČSZT, a pro ty, kdo s touto normou dosud nejsou blíže seznámeni, lze příslušný článek k přečtení doporučit. Nechci opakovat motto, které tam čtenář nalezne, ale rád bych je doplnil dvěma hesly, a to, že uživatel (odpovědná organizace) přebírá zodpovědnost výrobce, sestavuje-li sám pro svoji potřebu – zdravotnický elektrický systém, a řada norem je určena přímo pro uživatele zdravotnické techniky – a těmto skutečnostem je následující sdělení rovněž věnováno. Stav tvorby souboru 60601 na konci roku 2007 Že je nový soubor těchto norem bezpečnosti značně odlišný od dosud užívaného (a stále rovněž platného!), je dostatečně známo. Zcela jiná je skladba norem, problematika zdravotnických elektrických souborů, včetně programovatelných, je pojednána již v základní všeobecné normě, bezpečnost je chápána ve spojitosti s funkčností přístrojů a značný důraz je kladen na problematiku analýzy rizika. Pokud dochází k nutnosti kombinovat v praxi jednotlivé dokumenty starého a nového vydání, je situace mimořádně nepřehledná i pro toho, kdo je se starou edicí norem dobře obeznámen. Existuje však dobrá pomůcka, dokument Technical report IEC TR 62348 Mapping between the clauses of the third edition of IEC 60601-1 and the 1988 edition as amended, volně dostupný na adrese http://www.iec.ch/webstore/freepubs/iec62348{ed1.0}b.pdf Dokument je v angličtině a francouzštině a na 191 stranách uvádí obousměrně vazby čísel jednotlivých článků nejen všeobecné normy, ale i původních skupinových norem pro zdravotnické elektrické systémy a pro programovatelné elektrické zdravotnické systémy. Samotná všeobecná norma je sice důležitá, ale pro většinu konkrétních situací musí být doplněna dalšími dokumenty. V obecnějším smyslu skupinovými normami, pro jednotlivé typy přístrojů zvláštními normami. Náznak stavu je již v odkazovaném loňském článku. Lze konstatovat, že v porovnání s tehdejší situací došlo k výraznému posunu a množství rozpracovaných dokumentů se zvětšilo, značně pokročil stav řešení jednotlivých témat a několik nových dokumentů je již vydáno. Zřejmé je to z dále uvedených přehledů (které je možno srovnat s loňskými). Rozšíření náplně všeobecné normy starého a nového souboru EN 60601-1 skupinovými normami Část 1-xx k EN 60601-1:1990 60601-1-1 60601-1-2 60601-1-3 60601-1-4 60601-1-6 60601-1-8 – – –

(skupinové normy)

Témata

k EN 60601-1:2006

Zdravotnické elektrické systémy EMC Radiační ochrana u diagnostických RTG Programovatelné elektrické zdravotnické systémy Použitelnost (IEC 62366:2007) Alarmové systémy Dopad na životní prostředí Systémy s fyziologickou zpětnou vazbou Přístroje a systémy pro domácí péči

– (obsaženo v části 1) 60601-1-2:2007 60601-1-3:2008 – (obsaženo v části 1) 60601-1-6:2007 60601-1-8:2006 60601-1-9:2007 60601-1-10:2007 60601-1-11:200X (62A/590/CD)

Skupinové normy čísel 1-2, 1-6 a 1-8 (EMC, použitelnost a alarmy) vycházejí v soustavě ČSN překladem v únoru 2008. 2

Bulletin 2007

Rozšíření předmětu všeobecné normy starého a nového souboru EN 60601-1 zvláštními normami Část 2-xx

( z vl á š t n í n o r m y)

k EN 60601-1:1990 Bezpečnost

Funkčnost

                                              

– – – – – – – – – – – –  – – – – – – –  – – –  – –  – – –  – – – – – – – – – – – – – – 

k EN 60601-1:2006 Část

2-1 2-2 2-3 2-4 2-5 2-6 2-7 2-8 2-9 2-10 2-11 2-12 2-13 2-16 2-17 2-18 2-19 2-20 2-21 2-22 2-23 2-24 2-25 2-26 2-27 2-28 2-29 2-30 2-31 2-32 2-33 2-34 2-35 2-36 2-37 2-38 2-39 2-40 2-41 2-43 2-44 2-45 2-46 2-47 2-49 2-50 2-51 2-52 2-53 2-54 2-56 2-57 2-58 2-59

Typy přístrojů

Urychlovače elektronů VF chirurgie KV terapie Defibrilátory UZV fyzioterapie Mikrovlnná terapie RTG diagnostické VN zdroje Terapeutické rentgeny Dozimetry pro radioterapii Stimulátory nervů a svalů Gamaterapie Plicní ventilátory (80601-2-12) Anestetické systémy (80601-2-13) Hemodialyzační přístroje Afterloading Endoskopy Kojenecké inkubátory Transportní inkubátory Sálavé ohřívače Lasery Transkutánní monitory parciálního tlaku Infuzní pumpy Elektrokardiografy Elektroencefalografy Kardiomonitory Sestavy zdrojů RTG záření a zářičů Radioterapeutické simulátory Automatické neinvaz. monitory TK (80601-2-30) Externí kardiostimulátory RTG nářadí MRI přístroje Invazivní monitory TK Ohřívací lůžkové prostředky Extrakorporální litotryptory UZV diagnostika a monitory Nemocniční lůžka Peritoneální dialýza Elektromyografy Chirurgická a diagnostická svítidla Intervenční RTG CT Mamografie Operační stoly Ambulantní EKG systémy Multifunkční monitory Kojenecká fototerapie Záznamové a analyzační EKG Nemocniční lůžka (80601-2-52) Komunikační protokol EKG Skiaskopické a skiagrafické RTG Teploměry (tělové) (80601-2-56) Terap., diagnostické a kosmetické svět. zdroje Oftalmochirurgie (80601-2-58) Termografy (screening) (80601-2-59)

Bezpečnost a nezbytná funkčnost (dokument IEC) 62C/427/CD 62D/660/CDV 62D/590/CD 62D/631/CD

62D/673/CD 62D/658/MCR 62D/671/FDIS 62D/608/CD 62D/609/CDV 62D/610/CDV 62D/601/CDV IEC 60601-2-22 62D/646/CD 62D/675/CD 62D/618/CD 62D/648/CD 62D/620/CD 62B/685/CD 62C/423/CDV 62D/650/CDV IEC 60601-2-31 62B/669/CD 62D/622/CD 62D/604/CD IEC 60601-2-37 viz 2-52 IEC 60601-2-39 62D/654A/CDV 62B/671/CD 62B/678/CDV 62B/666/CD 62D/669/CD 62D/624/CD 62D/626/CD 62D/632/CDV viz 2-25 62D/629/CDV 62D/499/CD 62B/662/CD 62D/613/CD 76/366/CD 62D/649/CDV 62D/616/CDV

Tempo prací je v porovnání s běžným stavem dost vysoké a jak je vidět, čtyři normy zvláštních požadavků jsou již v rámci IEC vydány, převzetí CENELEC lze brzy očekávat. Za povšimnutí stojí dokumenty, jejichž číselné označení začíná 80601…, jsou to normy, které vznikají společně v IEC a ISO. U dokumentů stupně CDV nebo FDIS přichází v úvahu vydání mezinárodní normy již v roce 2008. Průběžně se pracuje i na vlastní IEC 60601-1:2005. Již k ní byla vydána první oprava (týká se připojení k vnějšímu stejnosměrnému zdroji a bezpečnostních značek – ve vydané ČSN je tato oprava již obsažena) a připravuje se druhá oprava, která se má týkat technického popisu a grafických značek. No3


vým metodickým přístupem bude připravovaný dokument IEC 62A/599/ISH Interpretation sheet for IEC 60601-1:2005, kterým má být řešena platnost či neplatnost požadavků normy i pro rozvody medicinálních plynů, pro které platí ISO 7396-1. Podstatné ovšem bude uplatnění dokumentu IEC 62A/593/DC Maintenance Schedule IEC 60601-1, Ed. 3:2005 Medical electrical equipment – Part 1: General requirements for basic safety and essential performance, který shrnuje náměty na první změnu normy, zahájení prací se předpokládá v roce 2008. Tzv. maintenance result date, tj. datum, ke kterému má být publikace znovu potvrzena, zrušena, nahrazena revidovaným vydáním nebo změněna, počítá s rokem 2012. Zde je namístě upozornit na dokument vydaný jako ČSN IEC 1258 Zdravotnické elektrické přístroje – Návod na tvorbu a používání školicích materiálů (36 4892) z roku 1997. Má význam jak pro výrobce, tak pro uživatele zdravotnických přístrojů, jeho smysl je z názvu zřejmý. S ohledem na velké změny v novém vydání souboru 60601-1 se připravuje rovněž revize tohoto dokumentu (budoucí technická zpráva IEC/TR 61258 ed. 2 Guidelines for the development and use of medical electrical equipment educational materials), zatím je ve stádiu prvního návrhu s označením 62A/584/CD. Zdravotnické elektrické systémy Jak je naznačeno v úvodu, zdá se, že je stále žádoucí připomínat problémy a nebezpečí, která vznikají při vytváření zdravotnických elektrických systémů, k němuž může dojít i nevědomky, nepromyšleným spojováním elektrických přístrojů. ČSN EN 60601-1 ed. 2 v kapitole 16 tento problém podchycuje a stanovuje k němu řadu požadavků, které sice neplatí pro společně pracující zdravotnické elektrické přístroje, současně připojené k pacientovi, avšak nepropojené navzájem (i když se přitom mohou navzájem ovlivňovat, např. vysokofrekvenční chirurgický přístroj na operačním sále může ovlivnit monitorování pacienta), avšak platí pro zdravotnické elektrické systémy, sestávající ze zdravotnických elektrických přístrojů a případně i nezdravotnických elektrických přístrojů, trvale nebo dočasně účelově vzájemně propojených (např. pro diagnostiku a léčbu pacienta – systémy pro rentgenovou diagnostiku, endoskopy s videokamerou, monitorování pacientů, ultrazvukové přístroje s PC, CT nebo MRI). Definice zdravotnického elektrického systému tedy zní: Sestava jednotlivých přístrojů, z nichž alespoň jeden je zdravotnický elektrický přístroj, určená výrobcem k vzájemnému propojení pracovním spojením nebo použitím rozbočovací zásuvky. A k tomu platí zejména, že rozbočovací zásuvka, mj.:  musí umožňovat připojení pouze pomocí nástroje, nebo  musí být typu, který neumožní zasunutí síťových vidlic kteréhokoli druhu podle IEC/TR 60083, nebo  musí být napájena přes oddělovací transformátor třídy ochrany I,  musí být označena bezpečnostním znakem ISO 7010-W001,  smí být samostatnou jednotkou, nebo integrální částí přístroje, tedy dost požadavků, z nichž žádný nesplňuje obyčejná prodlužovací šňůra. Zdravotnický elektrický systém nesmí po instalaci nebo po modifikaci po ní následující způsobit nepřijatelné riziko, přičemž se v úvahu berou pouze nebezpečí vznikající z kombinace různých přístrojů, vytvářejících zdravotnický elektrický systém. Nesmí se zapomenout, že pacienti smí být připojováni pouze k příložným částem zdravotnických elektrických přístrojů, které vyhovují IEC 60601-1, že zdravotnický elektrický systém musí být vybaven průvodní dokumentací, a že ostatní přístroje musí vyhovovat příslušným normám IEC nebo ISO. Všechny přístroje vyhovující normám bezpečnosti platným pro původně určené nezdravotnické použití a umístěné v pacientském prostředí vyžadují opatření k omezení dotykového proudu, jsou-li překročeny stanovené hodnoty (100 μA), přípustný dotykový proud za poruchového stavu je 500 μA. Normy určené přímo pro uživatele zdravotnické techniky Mnoho jich není, ale jejich soubor je čerstvě obohacen o nový dokument, týkající se zkoušek zdravotnických elektrických přístrojů u uživatele, vydaný v IEC, nyní ve schvalovacím řízení CENELEC. Je potěšitelné, že v současné nezáviděníhodné ekonomické situaci na poli technické normalizace uspěl předseda ČSZT, když se obrátil svým dopisem na ředitele Českého normalizačního institutu a v jeho odpovědi bylo ubezpečení, že norma ČSN EN 62353 Zdravotnické elektrické přístroje – Opakované zkoušky a zkoušky po opravách zdravotnických elektrických přístrojů (36 4802) se připravuje v ČR k vydání překladem, podle zásad CENELEC by to mělo být do srpna 2008. Snad není na škodu opakovat, že tento dokument by měl znamenat pro zdravotnický terén totéž, co soubor 60601 pro výrobce, a mohl by eliminovat i nebezpečné excesy některých revizních techniků, s nimiž se lze v praxi setkat. Norma platí pro zkoušení zdravotnických elektrických přístrojů a zdravotnických elektrických systémů, nebo částí těchto přístrojů nebo systémů, které vyhovují IEC 60601-1, před uvedením do provozu, při údržbě, kontrolách, servisu a po opravách, nebo v případě opakovaných zkoušek pro posouzení bezpečnosti těchto přístrojů nebo systémů nebo jejich částí. Pro přístroje, které nejsou konstruovány podle IEC 60601-1, mohou být tyto požadavky použity s přihlédnutím k bezpečnostním normám pro návrh a k informacím v návodu k použití těchto přístrojů. V normě jsou tabulky s dovolenými hodnotami unikajících 4

Bulletin 2007

proudů, vztahujícími se k různým vydáním IEC 60601-1. Pro účely normy je použití měřicích metod nezávislé na vydání, podle kterého byl zdravotnický elektrický přístroj nebo systém navržen. Norma není vhodná pro posuzování, zda zdravotnické elektrické přístroje nebo systémy, nebo kterékoli jiné přístroje, pro které platí např. soubory IEC 60335, IEC 60950 a IEC 61010, vyhovují příslušným normám pro jejich návrh. Terminologicky norma vychází z IEC 60601-1:2005. Zavádí však i nové definované termíny, a to zejména proto, že zkoušky předepisuje výlučně tak, že nejsou ani zátěžové, ani destruktivní, a probíhají bez demontáže přístrojů (neuvažujeme-li odpojení vodiče ochranného uzemnění nebo otevření přístupových vík) a bez požadavků na speciální podmínky prostředí. Tak se tedy v normě vyskytují nově termíny jako PŘÍSTUPNÁ VODIVÁ ČÁST, ELEKTRICKÁ BEZPEČNOST, UNIKAJÍCÍ PROUD PŘÍLOŽNÉ ČÁSTI, UNIKAJÍCÍ PROUD PŘÍSTROJE, KONTROLA, ÚDRŽBA, MODIFIKACE, NEODPOJITELNÝ SÍŤOVÝ PŘÍVOD, ODPOR OCHRANNÉHO UZEMNĚNÍ, UVEDENÍ DO PROVOZU, OPAKOVANÁ ZKOUŠKA, REFERENČNÍ HODNOTA, OPRAVA, SERVIS. Již samy tyto termíny naznačují, s čím se v normě můžeme setkat. Norma doporučuje při zkoušení určitý postup: Volba druhu zkoušky (před uvedením do provozu, opakované zkoušky, zkoušky po opravách), vizuální kontrola, odpor ochranného uzemnění, unikající proudy, izolační odpor, funkční zkouška, kontrola a příprava pro normální použití. Pro měření unikajícího proudu přístroje nabízí tři metody (alternativní, přímou a diferenciální), pro měření unikajícího proudu příložné části dvě (alternativní a přímou). Autoři normy doporučují její použití širšímu okruhu zájemců, tedy nejen uživatelům zdravotnické techniky, a vidí z různých důvodů její prospěšnost pro: 

Výrobce zdravotnických elektrických přístrojů (popis vhodných zkušebních metod, odkaz na normu nevyžaduje nové zkušební metody, použití přiměřených zkušebních metod, soubor nedestruktivních zkušebních metod pro ověření stavu přístroje po dobu užitečného života za normálního stavu, všeobecné zkušební metody a zkušební zařízení, v IEC 60601-1 se požadují zkoušky v průběhu užitečného života).



Výrobce zkušebních přístrojů (vývoj zkušebního zařízení, vedoucí k poskytnutí všech nezbytných zkušebních metod jedním testerem, zavedení jednotných zkušebních metod celosvětově).



Úřady (poskytnutí pokynů k existujícím zákonům, žádné další expertízy k prokázání vhodnosti zkušebních metod, zavedení jednotného zkoušení zdravotnických přístrojů všemi odpovědnými organizacemi).



Dodavatele zdravotnických elektrických přístrojů (poskytnutí nezbytných technických údajů pro opakované zkoušky, potvrzení, že při dopravě nedošlo k poškození, zajištění bezpečnosti přístrojů po instalaci).



Odpovědné organizace (vodítko k dodržování stávajících národních zákonů, jednotné zkušební metody pro každý zdravotnický prostředek, dosažení rovnocenné úrovně bezpečnosti jako podle IEC 60601-1, návod pro opakované zkoušky zdravotnických elektrických přístrojů bez specifických zkušebních metod, jednotné zkoušení zdravotnických elektrických přístrojů různých výrobců).



Servisní personál (jednotné zkoušení zdravotnických elektrických přístrojů, návod pro opakované zkoušky zdravotnických elektrických přístrojů bez specifických zkušebních metod, vodítko k dodržování stávajících národních zákonů, jednotné zkušební metody pro každý zdravotnický prostředek, dosažení rovnocenné úrovně bezpečnosti jako podle IEC 60601-1).

Určitým problémem může být, že norma nespadá pod evropskou směrnici 93/42/EEC, a výrobci zdravotnické techniky tudíž nejsou tlačeni žádným předpisem k tomu, aby k normě přihlíželi. Ta přitom v některých případech počítá s tím, že výrobce poskytne uživateli řadu informací, které jsou pro postup podle ní potřebné. Pro případ, že takové informace nejsou dostupné však norma poskytuje návod, jak postupovat. Nicméně, lze předpokládat, že po určité době se výrobci z důvodů uvedených v předchozích odstavcích požadavkům normy přizpůsobí, a to i ve svém vlastním zájmu. Se zdravotnickými elektrickými přístroji přichází různou formou do styku i řada osob, kteří nejsou jejími přímými uživateli. Těm je dobrou pomůckou např. norma ČSN IEC 930 Zásady bezpečného používání zdravotnických elektrických přístrojů pro administrativní a zdravotnický personál (36 4890) z roku 1994. Protože v průběhu času, a zejména pak s vydáním IEC 60601-1:2005 se mnohé změnilo, připravuje se i revize tohoto dokumentu. Budoucí technická zpráva IEC/TR 60930 ed. 2 Guidelines for administrative, medical, and nursing staff concerned with the safe use of medical electrical equipment and medical electrical systems již existuje v prvním návrhu IEC (62A/582/CD).

5


Zpráva o sympoziu MAPA TECHNICKÝCH RIZIK V NEMOCNICI Ing. Jiří Petráček Fakultní nemocnice Motol, odborný garant sympozia Dne 20. září 2007 se v Klubu techniků na Novotného lávce v Praze konalo symposium zaměřené na problematiku vzniku možných technických rizik v nemocnicích. Akci organizačně připravila Česká společnost pro zdravotnickou techniku ve spolupráci s Českou asociací sester a Českým metrologickým institutem. Cílem symposia bylo získání přehledných informací o vzniku možných technických rizik, která mohou nastat v nemocnicích, vymezení možností eliminace jejich výskytu a zajištění bezpečnosti při poskytování zdravotnické (lékařské) péče s ohledem na zvýšené požadavky a nově vznikající zákony, vyhlášky a nařízení, kterým je nutné vyhovět. Symposium bylo určeno pro zdravotnické pracovníky, tj. lékaře, sestry a další odborníky podle zákona č. 96/2005 Sb., metrology a techniky zabývající se zákonem č. 123/ 2000 Sb., o zdravotnických prostředcích. Získané poznatky pomohou účastníkům uvědomit si možná rizika, předcházet jim a efektivně řešit vzniklé problémy a tím zajistit bezpečnější provoz na jejich pracovištích v souladu s legislativou (se zákony, normami a směrnicemi platnými v ČR). Vysoká účast odborníků různých profesí, kteří se s problematikou vzniku možných technických rizik v nemocnicích setkávají a musí je řešit v rámci svých pracovních povinností, dokazuje nutnost pořádat tato setkání i v budoucnosti. Symposium zahájil a pozdravil všechny přítomné předseda společnosti ČSZT a ředitel Městské nemocnice Ostrava MUDr. František Jurek. Zdůraznil důležitost tohoto symposia pro všechny účastníky a seznámil je se základními pojmy ze zákona č.96/2005 Sb.a zákona č. 123/2000 Sb. V programu vystoupili:  Ing. Zdeněk Šlégr z IKEM Praha hovořil o technických rizicích elektrických rozvodů v místnostech pro lékařské účely. Upozornil na instalace, které jsou vhodné k použití zdravotnických prostředků v souladu se zákonem, normami a zvláštními právními předpisy. Vysvětlil význam zdravotnické izolované soustavy (ZIS) a různě zálohovaných obvodů. Dále všem připomněl, že ZP nesmí být instalovány a používány, jestliže vykazují takové nedostatky, které mohou ohrozit zdraví pacientů i obsluhujícího personálu. Doporučil, jaká opatření musí poskytovatelé přijmout, aby byla zaručena přesnost a spolehlivost při jejich používání.  Ing. Radovan Wiecek z Českého metrologického institutu Brno upozornil na rizika vzniklá chybným měřením fyzikálních veličin. Upozornil na vlivy, které mohou měření negativně ovlivnit a doporučil, jak správně postupovat bez ekonomických ztrát a za současného dodržení legislativy. Ukázal, jak musí být označena při nákupu stanovená měřidla a jak provádět jejich ověřování. Vysvětlil význam pracovního měřidla a jeho kalibrace.  Mgr. Anna Fischerová z Městské nemocnice Ostrava vystoupila na téma HACCP – Technická zajištění nemocničního stravování. Ukázala, jak v Městské nemocnici Ostrava provádí měření v místech, kde skladují potraviny, a celý pracovní proces s distribucí jídel. Toto téma bylo nové a pro mnohé z účastníků velmi zajímavé i proto, že zdravotnický personál mohl zjistit, že potravinářský provoz je lépe zajištěn než provoz zdravotnický.  RNDr. Josef Čihák a Ing. Vlastimil Kalman z Nemocnice Vsetín upozornili na rizika vzniklá špatnou komunikací mezi obory. RNDr. Čihák ukázal, jak se prolínají jednotlivé obory ve zdravotnických provozech a jak spolu musí spolupracovat. Poukázal také na problémy, které vznikají při mezioborové spolupráci jako rozdílná terminologie, rozdílná vzdělanost v jednotlivých oborech a náhled na fyziku aneb přesnost měření jednotlivých fyzikálních veličin.  Další přednáškou z praxe se prezentovali Ing. Václav Bláha a Ing. Iveta Říhová z FN Motol, kteří se zabývali zamezením vzniku technických rizik při práci s přístroji a systémy přístrojů na pracovištích (zákon č. 123/2000 Sb. v praxi). Seznámili účastníky s podmínkami pro používání zdravotnických prostředků, co mají splňovat po celou dobu používání při poskytování zdravotní péče, tj. medicínské a technické požadavky stanovené výrobcem. Určený účel jejich použití musí být uveden v prohlášení o shodě a v návodu k použití v českém jazyce.  Následovala přednáška Ing. Petra Mikeše z FN Hradec Králové, kde upozornil na bezpečnostní rizika při používání zdravotnických prostředků – zdravotnické techniky. Upozornil na správné použití zdravotnických prostředků při poskytované zdravotní péči, ukázal na příkladech různé druhy použití jednotlivých zdravotnických prostředků a jejich vhodnost. Vycházel ze zkušeností ve FN Hradec Králové a z aplikace zákona č. 123/2000 Sb.  Dále vystoupil doc. MUDr. Tomáš Trč, přednosta Ortopedické kliniky 2. LF UK a FN Motol, který svoji přednášku orientoval na rizika související s využíváním moderní techniky a nových materiálů. Soustředil se na praktické ukázky (fotografie, rentgenové snímky) závad zdravotnických prostředků, poučení z nich a zamezení jejich opakovaného vzniku. Zcela konkrétně byl tento postup ukázán na náhradě kyčelního kloubu včetně všech opatření u výrobce, aby se riziko omezilo na minimální hodnotu. Tato přednáška ukázala rizika z pohledu lékaře a jejich přístup k řešení problému. 6

Bulletin 2007 

Posledním z témat byla přednáška Ing. Jiřího Petráčka a Diany Atanasové, zaměřená na vyhodnocení rizik, studie proveditelnosti a praktické využití nežádoucích příhod. Tato přednáška byla postavena jako provokující. Ukázala některé negativní jevy, zapomínání na rizika a měla za úkol probudit zájem zdravotnických provozů o přesné měření fyzikálních veličin ve zdravotnictví. Ing. Petráček zdůraznil, že každá nežádoucí příhoda by měla být poučením pro všechny, aby se v budoucnu neopakovala.

Úplné znění všech příspěvků lze najít na http://www.cszt.cz. V diskusi zazněly otázky týkající se zejména rozdílného přístupu kontrolních orgánů a specializovaných pracovišť. Výsledkem by měl být jednotný přístup zdravotnických zařízení k rizikům. Symposium mělo přispět ke zvýšení odborné připravenosti zdravotnického personálu, odstranění přebytečných činností a zbytečné, zatěžující administrativy. Rovněž se ukázalo, že dochází k odlišnostem ve výkladu zákonů a tím i k mnoha nejasnostem. Proto je nutné považovat symposium za úspěšné a velmi prospěšné. Pořádat nadále tato symposia i v dalších letech se jeví jako velmi přínosné.

E- LEARNING jako podpora samostatného studia doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. ČVUT FEL Praha Informační a komunikační technologie usnadňují využití doplňkových nástrojů ve vzdělávání, zejména v distanční formě studia a v celoživotním vzdělávání. Tyto nástroje, obecně označované jako e-learningové nástroje, je možné též využít jako doplněk v prezenční formě studia. Jejich výhodou je nabídka více různých druhů informací, zpravidla v multimediální podobě. Některé e-learningové systémy umožňují studentům jak práci online, tak práci offline. To je výhodné zejména pro ty jedince, kteří nemají trvalý přístup k Internetu. Ti si mohou materiály okopírovat do svého počítače a studovat v klidu doma. Online prostředí nabízí celou řadu možností, ale na druhou stranu klade na studenta zvýšené požadavky. K minimálním požadavkům na účast studenta v online kurzu patří přístup k počítači a k Internetu a motivace studenta uspět v netradiční formě výuky. Student musí umět spolupracovat s učitelem i s ostatními studenty, věnovat připojení do kurzu potřebný čas, aktivně komunikovat a plnit průběžně zadané úkoly. Nezbytností je alespoň minimální praktická zkušenost s informačními technologiemi. E-learning staví na individuálním přístupu k jednotlivým studentům, na pochopení jejich schopností a možností studovat. Jeho hlavní předností je, že se studenti látce mohou věnovat v libovolném čase, kdykoliv se mohou vracet k již probraným tématům, či pokud již studované téma ovládají, je jednoduše přeskočit. Umožňuje studentům si zvolit vlastní tempo výuky a také se výuce věnovat tehdy, když se může na ni plně soustředit. Jako každá jiná technologie i elektronické kursy přinášejí mnoho výhod, ale i mnoho problémů. Mezi hlavní výhody patří: 

možnost studovat kdekoliv a kdykoliv



možnost zvolit si vlastní tempo



snadnější přístup ke zdrojům informací

Hlavními nevýhodami jsou: 

nutnost dostatečného technického vybavení



připojení k Internetu

V současné době však převažují výhody nad nevýhodami. Ve světě i u nás najdeme v současnosti celkem široké spektrum e-learningových systémů (v angličtině je často najdeme pod názvem Learning Management System – LMS). Z hlediska hodnocení nabízených funkcí, možnosti začleňování a využívání dříve vytvořených výukových materiálů můžeme říci, že jsou tyto systémy srovnatelné. To, co může být podstatnou informací při rozhodování, jaký systém využívat, je cena za pořízení. Proto se nejčastěji můžeme setkat s využíváním systému Moodle, který patří do kategorie Open Source a je tedy možné ho využívat bezplatně. Dle informací z května 2007 byl Moodle registrován na 2 5281 místech, kde bylo vytvořeno více než 1 milion výukových kursů a využívalo ho přes 10 milionů uživatelů. Další systémy z této kategorie jsou: Atutor, Claroline, Dokeos, KEWL, LON-CAPA, Sakai Project a OLAT. Komerčními nástroji, které mají zpravidla cenu odstupňovanou podle počtu uživatelů, jsou např. Elluminate, ANGEL Learning, Authorware, Blackboard, Captivate, Brihaspati, Tooling University, FirstClass, Knowledge Forum, WebCT, WebEx, Xmind a TutorVista. 7


Ještě před pěti šesti lety působil termín e-learning téměř jako zaklínadlo. Předpovídalo se, že e-learningové kursy nahradí přímou výuku (v některých variantách úplně, jindy částečně). Nakonec se ukázalo, že ani možnost online komunikace vyučujícího se studentem prostřednictvím e-learningového systému nemůže vždy plně nahradit přímou interakci v posluchárně či laboratoři. Nepochybným přínosem e-learningu je možnost využít studijní materiály pro přípravu např. před prací v laboratoři či se opakovaně vracet ke studijním materiálům, které jsou bohatší než klasická skripta či výukové texty. Součástí elektronických materiálů totiž mohou být audio a video nahrávky, simulace, počítačové animace, obrazový materiál. V neposlední řadě je možné studijní materiály velmi snadno doplňovat, opravovat a přidávat do nich novinky. Praktické zkušenosti z výuky ukazují, že pokud chápeme e-learning jako vhodný doplněk výuky a ne jako všemocný nástroj, může být velmi užitečný a přínosný. Poměr, v jakém bude ve výuce využíván, bude záviset i na typu studia. Zcela jistě bude tento poměr vůči přímé výuce větší u distanční formy studia či u kursů celoživotního vzdělávání. Odkazy: http://en.wikipedia.org/wiki/E-learning#E-learning_software_platforms http://www.elearningeuropa.info http://moodle.org

PŘEHLED DIPLOMNÍCH A BAK AL ÁŘSKÝCH PRACÍ Z OBORU BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ V ROCE 2007  Vyšší odborná škola Pardubice, studijní obor Lékařská elektronika: Autor Název práce

Vedoucí

Hejduk Martin Návrh řešení požadavků biochemické laboratoře

Ing. Radek Jelínek Ing. Petr Pražák

Hutla Jiří Monitor dechu pro kojence

Ing. Jiří Nobilis Ladislav Picek, DiS

Jakubínský Lukáš Digitalizace rentgenového obrazu

Ing. Pavel Šmoranc Mgr. Jaroslav Storm

Jelínek Milan Archivace dat u přístroje magnetické resonance

Ing. Pavel Šmoranc Ing. Zdeněk Cach

Kordík Petr JTAG

Ing. Radek Jelínek Ing. Zdeněk Cach

Novák Jakub Návrh výroby Dopplerova fantoma

Martin Továrek, DiS Ing. František Pikeš

Pantůček Martin Návrh pulzního oxymetru

Ing. Radek Jelínek Ing. Petr Pražák

Šeda Jan Návrh kardiostimulačního oddělení

Ing. Pavel Šmoranc Ing. Petr Rejchrt

Oponent

8

Bulletin 2007

 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky – Katedra měřicí a řídicí techniky Magisterské studium Měřicí a řídicí technika v biomedicíně: Autor Název práce

Vedoucí

Kučera Miloš Využití optických metod v laboratorní analýze

Mgr. Petr Tiefenbach RNDr. Zdeněk Herodes

Rosulek Miroslav Soubor snímačů v telemedicíně

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. Marek Gajovský

Vašíčková Zuzana Virtuální diagnostický přístroj pro monitorování a simulaci EKG


Oponent

Bakalářské studium Biomedicínská technika: Autor Název práce

Vedoucí

Baláž Miron Analýza metod odstranění síťového artefaktu ze záznamu signálu

Ing. Jitka Mohylová, Ph.D. doc. Dr. Ing. Josef Punčochář

Černohorská Vendula Informačně-logistická analýza dárcovské části krevního centra

doc. RNDr. Jindřich Černohorský, CSc. Ing. Dagmar Válová

Habrman Robert Měření a zpracování 12-ti kanálového telemetrického EKG


Cholera Jiří Elektrochemické zdroje napětí v lékařské elektronice

doc. Dr. Ing. Josef Punčochář Ing. Jitka Mohylová, Ph.D.

Katrňáková Eva Analogové filtry v lékařské technice


Kluka Kamil Realizace neinvazivního měřiče krevního tlaku

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. Martin Imramovský

Klus Dalibor Zesilovače v lékařské technice


Koplík Petr Měření impedančních charakteristik biosenzorů

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. Martin Imramovský

Kriegelová Kateřina Měření vibrací při zpracování krevních derivátů

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. Dagmar Valová

Landová Hana Rehabilitační technika pro tělesně postižené

Mgr. Petr Tiefenbach Veronika Sedláčková

Lešková Anna Číslicový filtr pro zpracování biologického signálu

Ing. Jitka Mohylová, Ph.D. Ing. Richard Velička

Oponent

9


Autor Název práce

Vedoucí

Piš Vladimír Rehabilitace a zdravotnická technika

Mgr. Petr Tiefenbach Bc. Ethel Tomanová

Procházka Ondřej Realizace snímačů pohybu a vyhodnocení údajů s využitím pro domácí péči


Salavová Jana Informačně-logistická analýza výrobní části krevního centra

doc. RNDr. Jindřich Černohorský, CSc. Ing. Dagmar Valová

Vlach Karel Realizace přístroje na měření změn elektrického odporu kůže

Ing. Vladimír Kašík, Ph.D. Ing. Svatopluk Mynář

Vrábel Jiří Návrh laboratorního pracoviště k demonstraci činnosti filtrů

Ing. Jitka Mohylová, Ph.D. doc. Dr. Ing. Josef Punčochář

Oponent

 VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav biomedicínského inženýrství – studijní obor Elektronika a sdělovací technika: Autor Název práce

Vedoucí

Bánovský Jiří Monitorování vitálních funkcí

Ing. Vlastimil Václavík Ing. Ondřej Číp, Ph.D.

Bik Libor Analýza oftalmologických dat

Ing. Radim Kolář, Ph.D. Ing. Jana Bardoňová, Ph.D.

Filipová Petra Informační systém ambulantního lékaře

Ing. Petr Fedra Ing. Miroslav Dvořák, CSc.

Hanzelka Martin Přístroj pro elektroléčbu

Ing. Jiří Sekora Ing. Martin Čížek

Janda Petr Digitální měřič teploty a vlhkosti

Ing. Martin Čížek Ing. Martin Švrček

Kusý Vladimír Zpracování komprimovaných oftalmologických obrazů pomocí vlnkové transformace

Radim Kolář, Ph.D. doc. Ing. Jiří Kozumplík, CSc.

Rumplík Jiří Klasifikace EKG s pomocí neuronových sítí

Ing. Dina Kičmerová Ing. Jana Bardoňová, Ph.D.

Sťahel Pavel IR teploměr

doc. Ing. Jiří Rozman, CSc. Ing. Martin Čížek

Vítek Martin Analýza ST intervalu EKG signálu

Ing. Milan Tannenberg doc. Ing. Jiří Kozumplík, CSc.

Oponent

10

Bulletin 2007

 VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav biomedicínského inženýrství – studijní obor Biomedicínské a ekologické inženýrství: Autor Název práce

Vedoucí

Archalous Tomáš Detekce nervových vláken v barevných oftalmologických obrazech

Dr. Kolář Ing. Libor Kubečka

Baričák Vojtěch Elektroglotografie

doc. Rozman Ing. Martin Čížek

Bárta Jan Modelování 3D systému průzvučné ultrazvukové tomografie

Dr. Jiřík Ing. Martin Čížek

Bartoš Michal Lícování obrazů lékařských zobrazovacích modalit

Dr. Jiřík Ing. Radim Kolář, Ph.D.

Bukartyk Jan Skryté Markovovy modely v oblasti biosignálů

Dr. Bardoňová Ing. Dina Kičmerová

Červinka Ondřej Systém pro monitorování teploty v mrazicím boxu

Ing. Čížek

Čmiel Vratislav Zpracování meteorologických dat

doc. Rozman Martin Čížek

Dlouhý Jiří Indikace polohy hlavy pacienta

doc. Rozman Ing. Martin Čížek

Dušek Jaroslav Segmentace medicínských obrazů pomocí CPM modelu

Dr. Kolář Ing. Tomáš Červinka

Fereš Martin Statistické vlastnosti ultrazvukových dat

Dr. Kolář Ing. Radovan Jiřík, Ph.D.

Harabiš Vratislav Modelování 2D systému průzvučné ultrazvukové tomografie

Dr. Jiřík Ing. Martin Čížek

Havlíček Martin Modelování procesu zobrazení SPECT

doc. Drastich Ing. Radim Kolář, Ph.D.

Horna Jiří Digitální luxmetr

Ing. Čížek Ing. Jiří Sekora

Jonáková Miluše Impulsní charakteristika ultrazvukového zobrazovacího systému

Dr. Kolář . Ing. Radovan Jiřík, Ph.D.

Kovařík Martin Shluková analýza v prostředí MATLAB

Dr. Bardoňová Ing. Jiří Kozumplík, CSc.

Navrátil Zdeněk Váhový filtr typu G

doc. Rozman Ing. Jiří Sekora

Nebuchla Ondřej Reograf

doc. Chmelař doc.Ing. Ivan Rampl, CSc.

Oponent

11


Autor Název práce

Vedoucí

Nechvátal Lukáš pH metr

doc. Chmelař Ing. Radim Číž

Pacas Radek Univerzální rychlonabíječ akumulátorů

doc. Chmelař doc.Ing. Jaromír Kolouch, CSc.

Pícha Bohuslav Alfa monitor

doc. Chmelař doc.Ing. Ivan Rampl, CSc.

Ratičák Milan Ekologický informační systém

doc. Rozman Martin Čížek

Smital Lukáš Vlnková filtrace signálů EKG

doc. Kozumplík Ing. Radim Kolář, Ph.D.

Steyer Marek Časově frekvenční analýza jednorozměrných signálů

Dr. Bardoňová Prof. Ivo Provazník, Ph.D.

Špaček Tomáš Digitální měřič teploty a relativní vlhkosti

Ing. Čížek Ing. Jan Hrubeš

Taševský Pavel Číslicová filtrace signálů EKG

doc. Kozumplík Ing. Jana Bardoňová, Ph.D.

Vaněk Jan Digitální barometr

Ing. Čížek Ing. Jan Hrubeš

Zycháček Michal Elektronická obrazová dokumentace ve zdravotnictví

Ing. Fedra Ing. Karel Jehlička

Oponent

 ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra kybernetiky – studijní obor Biomedicínské inženýrství: Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Bajgar Tomáš prof. RNDr. Olga Štěpánková, CSc. Vytvoření uživatelského rozhraní v systému Lab VIEW MUDr. Jakub Otáhal, Ph.D. Černík David Znalostní systém operátorů

doc. Ing. Vladimír Eck, CSc. Mgr. Pavel Stejskal

Černý Jan Přenos biologických dat pomocí moderních technologií

doc. Ing. Vladimír Eck, CSc. Ing. Petr Kolman

Čillíková Silvia Kompenzace vývojové dyslexie

Ing. Marcela Fejtová doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc.

Dolejší Martin Detekce plicních modulů

Dr. Ing. Jan Kybic RNDr. Petr Matula, Ph.D.

Herynek Josef Zpracování oscilometrických pulsací krevního tlaku

Ing. Marcela Fejtová Ing. Daniel Novák, Ph.D.

12

Bulletin 2007

Autor Název práce

Vedoucí

Hrdlička Jan Detekce relapsu schizofrenních pacientů – systém ITAREPS

Ing. Daniel Novák, Ph.D. prof. RNDr. Olga Štěpánková, CSc.

Jasanský Marek Paralelizace řešení přímého problému EEG. Rekonstrukce metodou BEM

Dr. Ing. Jan Kybic Ing. Daniel Novák, Ph.D.

Kopková Lenka Zpracování fyziologických signálů

Ing. Milan Šorf, Ph.D. MUDr. Jana Hlávková

Krajčovičová Eva Analýza biologických signálů v systému LabVIEW

Ing. Marcela Fejtová MUDr. Jakub Otáhal, Ph.D.

Krátký Jakub Detekce intervalů repetičnosti v seismografickém signálu

RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph.D. Ing. Pavel Smrčka, Ph.D.

Kubánek Jan Extrakce informace o pohybu joysticku ze signálu EcoG u člověka

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. doc. Dr. Ing. Jiří Matas

Oponent

Lepší Pavel doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Porovnání metod pro detekci QT intervalu EKG signálu Ing. Daniel Novák, Ph.D. Lhotský Petr Detekce a sledování objektů pomocí sekvenčních monte carlo metod

Ing. Tomáš Svoboda, Ph.D. Ing. Ondřej Straka, Ph.D.

Malý Karel Využití moderních technologií v BMI

doc. Ing. Vladimír Eck, CSc. Ing. Petr Kolman

Martinková Monika Analýza biologických signálů v systému LabVIEW

Ing. Marcela Fejtová MUDr. Jakub Otáhal, Ph.D.

Náhlík Jan Bonifikace biosignálů

doc. Ing. Vladimír Eck, CSc. Ing. Daniel Novák, Ph.D.

Pelnař Petr Detekce intervalů repetičnosti v seismografickém signálu

RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph.D. Ing. Pavel Smrčka, Ph.D.

Rabiňák David Oscilometrický tonometr s USB

Ing. Marcela Fejtová Ing. Milan Šorf, Ph.D.

Roubíková Martina Využití znalostního systému v kardiologii

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. MUDr. Mikuláš Mlček, Ph.D.

Smetana Petr Inteligentní nástroje pro ovládání počítače

Ing. Marcela Fejtová Ing. Vratislav Fabián

Svoboda Jiří Porovnání metod odhadování entropie pro registraci obrázků

Dr. Ing. Jan Kybic Ing. Radim Šára, Dr.Tech.

Tribula Martin Virtuální ledvina – výukový multimediální simulátor ledvin

MUDr. Jiří Kofránek, CSc. Ing. Václav Gerla

13


Autor Název práce

Vedoucí

Vacek Ondřej Metody optimalizace modelů acidobazické rovnováhy krve

Ing. Michal Andrlík prof. RNDr. Olga Štěpánková, CSc.

Válek František Správa znalostí v Java2, Enterprise Edition

Ing. Petr Aubrecht, Ph.D. doc. Ing. Zdeněk Kouba, CSc.

Oponent

 ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra kybernetiky – studijní obor Technická kybernetika: Autor Název práce

Vedoucí

Bäumelt Zdeněk Rozvrhování služeb v nemocnici

Ing. Přemysl Šůcha doc. Dr. Ing. Zdeněk Hanzálek

Fajt Lukáš Učení a rozpoznávání obrazových strukturálních modelů ve videosekvencích

Ing. Tomáš Svoboda, Ph.D. RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph.D.

Herold Jan Využití silných vazeb mezi geny v genetických algoritmech

Ing. Jiří Kubalík, Ph.D. Ing. Petr Pošík

Kálal Zdeněk Detekce obličeje pomocí algoritmu WaldBoost

doc. Dr. Ing. Jiří Matas Ing. Martin Urban, Ph.D.

Košata Jan Automatická segmentace artikulovaných objektů o neznámé komplexitě ze sekvence obrazů

Ing. Tomáš Svoboda, Ph.D. RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph.D.

Matúš Marcel Modely regulace ve fyziologickém praktiku

doc. MUDr. Zdeněk Wünsch, CSc. MUDr. Jiří Kofránek, CSc.

Meško Michal Rostoucí neuronové sítě

Ing. Marcel Jiřina, DrSc. Ing. František Hakl, CSc.

Musil Tomáš Stimulace pupilárního reflexu

prof. Ing. Pavel Sovka, CSc. MUDr. Rudolf Černý, CSc.

Procházka Miroslav Řízení agentů-animátů v doméně umělého života

doc. Ing. Pavel Nahodil, CSc. prof. RNDr. Olga Štěpánková, CSc.

Šantrůček Jaromír Iterativní evoluční optimalizace

Ing. Jiří Kubalík, Ph.D. RNDr. Miroslav Kulich, Ph.D.

Tauchmanová Jana Počítačem řízený spínač stimulátoru pro hlubokou mozkovou stimulaci

Ing. Zdeněk Hurák, Ph.D. Ing. Radek Šindelář, Ph.D.

Oponent

14

Bulletin 2007

 ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra kybernetiky – studijní obor Kybernetika a měření: Autor Název práce

Vedoucí

Abrahamčík Jan Implementace hry vhodné pro ovládání očima

prof. RNDr. Olga Štěpánková, CSc. Ing. Petr Novák

Demjanič Ján Detekce atriální fibrilace pomocí QRST metody

Ing. Daniel Novák, Ph.D. Ing. Vratislav Fabián

Ježek Filip Schopnost člověka vyrovnat se se zpožděním ve zpětné vazbě s důrazem na řízení pomocí nervových sensorů

prof. Kevin Warwick Ing. Daniel Novák, Ph.D.

Kužílek Jakub Automatická analýza EKG signálu

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Daniel Novák, Ph.D.

Lukešová Zdeňka Analýza pacientů trpící depresí pomocí statistických metod

Ing. Daniel Novák, Ph.D. Ing. Marcela Fejtová

Marek Roman Počítačová podpora zpracování intrakardiálních signálů

Ing. Václav Křemen doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc.

Miroslav Řehoř Metody pro klasifikaci EEG signálu

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Martin Macaš

Mistr Jiří Odhad kvality spánku

Ing. Daniel Novák, Ph.D. Ing. Václav Chudáček

Novák Radek Hardwarové řešení pro klasifikaci spánkových fází

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Miroslav Burša

Strašrybka Tibor Vytvoření souboru standardizovaných úloh pro snímání očních pohybů

Ing. Marcela Fejtová Ing. Petr Novák

Vostatek Pavel Posturální analýza stabilizace motoriky

Ing. Daniel Novák, Ph.D. MUDr. Eugen Rašev

Oponent

 ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra teorie obvodů – studijní obor Biomedicínské inženýrství: Autor Název práce

Vedoucí Oponent

Novotná Kateřina prof. Ing. Jan Vrba, CSc. Intrakavitární aplikátor pro mikrovlnnou angioplastiku prof. Ing. Jaroslav Vokurka, DrSc. Pergl Lukáš Fokusující aplikátor pro mikrovlnnou termoterapii

prof. Ing. Jan Vrba, CSc. Ing. Jiří Pokorný, DrSc.

Vedralová Jarmila Mikrovlnný aplikátor pro podpovrchovou termoterapii

prof. Ing. Jan Vrba, CSc. Ing. František Jelínek, CSc.

15


ZPRÁVA O ČINNOSTI ČSZT za rok 2007 1

ODBORNÁ ČINNOST

1.1 Odborné akce V roce 2007 uspořádala ČSZT symposium s tématikou technických rizik ve zdravotnictví, symposium o metrologii a dvoudenní konferenci o týmové práci. MAPA TECHNICKÝCH RIZIK V NEMOCNICI Symposium proběhlo 20. září 2007 v Praze s počtem 89 účastníků. Bylo uspořádáno ve spolupráci s Českým metrologickým institutem a Českou asociací sester na základě požadavku účastníků předchozího symposia z listopadu 2006 DEN METROLOGIE VE ZDRAVOTNICTVÍ. Přednášky zahrnuly potenciální zdroje rizik dané měřením fyzikálních veličin, technickým vybavením (zdravotnické prostředky, moderní technika a materiály), elektrickými rozvody nebo špatnou komunikací mezi obory. Přednášející byli z Českého metrologického institutu, ze zdravotnických pracovišť a z vysokých škol, kde existuje specializace „biomedicínský inženýr“ a „biomedicínský technik“. Přednášky jsou umístěny na webu ČSZT. Hospodářský výsledek akce byl vyrovnaný. Počet kreditů:

3

METROLOGIE A ZDRAVOTNICTVÍ Symposium uspořádal 23. května 2007 v Brně Český metrologický institut ve spolupráci s naší společností. Pozváni byli pracovníci zdravotnických zařízení zabývající se metrologií, celkem se zúčastnilo 78 osob. Přednášející byli převážně pracovníci ČMI, kteří se zaměřili na metrologickou legislativu, měřené veličiny na zdravotnických pracovištích (teplota, tlak, hmotnost, průtok, ionizující záření). Zástupci naší společnosti přednesli příspěvky týkající se praktické metrologie v nemocnici jako celku, metrologie zdravotnických prostředků a zkušeností s metrologií v klinické praxi. Organizační práce včetně financování zajistil ČMI, hospodářský výsledek akce se neprojevil v hospodaření ČSZT. Počet kreditů:

3

KVALITA ZDRAVOTNÍ PÉČE – TÝMOVÁ PRÁCE II. Dvoudenní konference proběhla 22. a 23. listopadu 2007 v Pardubicích. Pořádali jsme ji pod záštitou ministra zdravotnictví a primátora Pardubic ve spolupráci s Českou asociací sester, Společností radiologických asistentů ČR a Společností biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky ČLS JEP. Počet účastníků byl 115. Konference navázala na předchozí akce věnované tématům kvality a týmové práce, které pořádala naše společnost v letech 1999 až 2005 v Ostravě. Protože docházelo k záměně naší akce s akcemi DT Ostrava pořádanými od roku 2002 s obdobným názvem (Řízená kvalita ve zdravotní a sociální sféře) a navzdory našim pokusům koordinovat tuto činnost s DTO, zvolili jsme po zralé úvaze jiné místo konání konference. Konference měla tří tématické okruhy: Zkušenosti s technickou podporou při poskytování zdravotní péče  Legislativa týkající se zdravotnických prostředků, metrologie, radiační ochrana, včetně nařízení vlády a resortních vyhlášek  Technické normy  Interakce legislativních předpisů Bezpečnost použití zdravotnického prostředku v pacientském prostředí  Zdravotnický prostředek, zdravotnický elektrický přístroj, zdravotnický elektrický systém – teorie a poznatky z praxe  Elektrická a jiná instalace jako garance spolehlivosti a bezpečnosti komplexu zdravotnických elektrických přístrojů  Ovlivnění kvality zdravotní péče interakcí zdravotnického přístroje se speciálním spotřebním materiálem  Zdravotnické prostředky a hygiena jejich používání  Spolupráce s výrobci a servisními organizacemi při zvyšování kvality poskytované zdravotní péče

16

Bulletin 2007

Lidský faktor  Management, způsoby řízení a organizační začlenění správy zdravotnických prostředků  Týmová práce  Multidisciplinární tým ve smyslu zákonů č. 95/2004 Sb. a č. 96/2004 Sb.  Kvalifikační požadavky pro technické činnosti v pacientském prostředí  Procesy, standardizace, certifikace, akreditace  Současný stav ve vzdělávání zdravotnických profesí Vyžádané příspěvky přednesli vedoucí pracovníci a zástupci odborných společností (SÚJB, SÚKL, ČMI, ČVUT, VŠB-TU Ostrava, FN Hradec Králové, IKEM, Inventa, SBMILI ČLS JEP). Na konferenci se prezentovaly firmy výrobců nebo dodavatelů zdravotnické techniky a souvisejících služeb a dalších produktů. Konferenci zajistil organizačně Dům techniky Pardubice k naší spokojenosti. Finanční toky prošly účetnictvím DT Pardubice a hospodářský výsledek akce byl vyrovnaný. Počet kreditů:

6

Odborná sdělení z konference a symposia jsou umístěna na www.cszt.cz . 1.2

Spolupráce s institucemi podobného zaměření

Členové výboru ČSZT (doc. Ing. Lhotská, CSc., Ing. Šlégr) tvoří kontakt na Společnost biomedicínského inženýrství ČLS JEP a spolupracují na přípravě odborných akcí a aktivit týkajících se zdravotnických pracovníků nelékařů. Tradičně dobrá je spolupráce se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, a to jak s vlastním ústavem, tak s pobočkou ČSZT při SÚKL, která pořádá vlastní odborné akce. Pobočka při brněnském Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv pokrývá segment veterinárních léčiv a biologických preparátů a pořádá vlastní semináře. Jak vyplývá z odstavce 1.1., spolupráce s Českou asociací sester v rámci odborné činnosti a společných vzdělávacích aktivit při uplatňování zákona č. 96/2004 Sb. v platném znění se dále rozvíjí. Neztrácíme ze zřetele problematiku ionizujícího záření ve zdravotnictví a spolupráci se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a Společností radiologických asistentů ČR můžeme označit jako úspěšnou. Pracovníci SÚJB přednášejí na většině našich odborných akcí. Spolupráce s Fakultou biomedicínského inženýrství a s Fakultou elektrotechnickou je intenzívní, doc. Ing. Lhotská, CSc., je vědeckým tajemníkem ČSZT a několik členů naší společnosti externě přednáší na FBMI ČVUT. Rozvíjí se spolupráce s VŠB-TU Ostrava. 1.3 Odborná činnost poboček ČSZT SÚKL Pobočka při státním ústavu pro kontrol léčiv je samostatným subjektem v rámci ČSZT od roku 1990. Aktivně spolupracuje při přípravě konferencí a seminářů ČSZT a pořádá vlastní odborné akce. Její nezastupitelná role je u prakticky všech odborných akcí, zejména těch, které se týkají zákona č. 123/2000 Sb. a jeho novelizací. V roce 2007 uspořádala pobočka 2 semináře. První byl zaměřen na harmonizované předkládání periodických zpráv o bezpečnosti léčivých přípravků v EU, druhý se týkal výsledků twinningového projektu SÚKL zaměřeného na zdravotnické prostředky. Informace o seminářích jsou zveřejňovány na www.sukl.cz ÚSKVBL Pobočka ČSZT pracuje při Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv od roku 2004, podnětem pro její založení byla potřeba informovat odbornou veřejnost o oblasti veterinárních léčivých přípravků (VLP) a biopreparátů též po linii vzdělávání souběžně s akcemi státní správy. Pobočka pořádá akce legislativě, dovozu a vývozu a vlastním využití VLP. Svým členům pobočka poskytuje možnost účastnit se odborných akcí jiných organizací v rámci celoživotního vzdělávání. Informace o seminářích: www.uskvbl.cz. 1.4

Publikace

Kromě sborníků a Bulletinu vydává společnost přehled normalizačních dokumentů, který pravidelně aktualizuje Ing. Vejrosta. Poslední aktualizace je z listopadu 2007.

17


S vydáváním samostatných publikací (skript) nejsou příliš dobré zkušenosti, jejich odbyt je pomalý. Proto zatím není záměr další monotematickou publikaci vydat. Skriptum Ing.Vladimíra Vejrosty KONSTRUKCE ZDRAVOTNICKÝCH ELEKTRICKÝCH PŘÍSTROJŮ – APLIKACE POŽADAVKŮ MEZINÁRODNÍCH A EVROPSKÝCH NOREM z roku 2001 je k dnešnímu datu rozebráno. Jeho plné znění je na webových stránkách www.cszt.cz. 2

SPOLUPRÁCE S MZ ČR

se daří zejména na úseku činnosti vzdělávací a legislativní. Ing. Z. Šlégr je členem akreditační komise MZ ČR, je v úzkém kontaktu s odborem vzdělávání a vědy MZ ČR a podílel se na vzniku zákona o nelékařských zdravotnických povoláních a prováděcích předpisů k tomuto zákonu. V současné době se podílí na novelizaci zákona č. 96/2004 Sb. a navazujících prováděcích vyhlášek. I když je pro ČSZT důležité zejména postavení klinických techniků a klinických inženýrů, nezanedbává vzájemné vazby pro nutnou týmovou práci všech lékařských a nelékařských pracovníků při péči o pacienta. Ta je tématem jejích základních konferencí. Předseda ČSZT MUDr. F. Jurek je členem komise pro vnitřní připomínkové řízení MZ ČR a poskytuje vyjádření k návrhům zákonů a dalších legislativních předpisů z oblasti zdravotnické techniky a příbuzných oborů. 3 3.1

ČINNOST VÝBORU A REVIZNÍ KOMISE ČSZT Výbor ČSZT

pracoval ve složení předseda MUDr. F. Jurek, místopředseda Ing. Z. Šlégr, vědecký tajemník doc. Ing. L. Lhotská, CSc., členové RNDr. J. Čihák, Ing. J. Petráček, Ing. V. Vejrosta, Ing. H. Rybínová, CSc. tajemnice a zástupkyně ČSZT ve Valné hromadě Českého svazu vědeckotechnických společností. Výbor měl v r. 2007 pět schůzí, z toho tři společné s přípravným výborem pardubické konference. Projednával na nich odborné otázky včetně přípravy odborných akcí, otázky organizační a hospodářské. Kladl důraz na spolupráci s příbuznými společnostmi, s orgány státní správy, na komplexní péči o zdravotnickou techniku o provozní techniku a na informační technologie. V kontextu s dokumenty EU výbor společnosti detailně sleduje postavení a celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků – nelékařů. 3.2 Revizní komise se sešla v loňském roce dvakrát na společném zasedání s výborem ČSZT a schválila účetní uzávěrku za rok 2006 a 1. pololetí 2007. Konstatovala, že ČSZT vyvíjí činnost v souladu se stanovami a neshledala žádné závady. Zpráva o hospodaření za rok 2007 bude projednána až v lednu 2008 po účetní uzávěrce roku 2007. Podle dosud zpracovaných údajů bude hospodářský výsledek vyrovnaný. 4

ČLENSKÁ ZÁKLADNA

se prakticky nemění, noví členové se hlásí hlavně po významných odborných akcích. Jsou to jednotlivci, jejich počet přibližně odpovídá úbytku starých členů, kteří se buď odhlašují se sdělením, že už v oboru nepracují, nebo nezaplatí členský příspěvek po dvě období. Ke konci roku 2007 má ČSZT 306 individuálních členů (včetně pobočky ČSZT SÚKL a ÚSKVBL) a 3 kolektivní členy.  PHILIPS ČR  TESCO SW  MEDISAP V loňském roce se zvýšil zájem o členství v ČSZT ve velkých nemocnicích FN Motol, IKEM.

18

Bulletin 2007

INFORMACE, ORGANIZAČNÍ ZÁLEŽITOSTI… Členské příspěvky na rok 2008 zaplaťte laskavě v obvyklé výši 100 Kč na známé bankovní spojení 50930011/0100, KS 0308, VS 801…, kde místo teček uvedete číslo Vašeho členského průkazu. Platbu poukažte bankovním příkazem nebo složenkou typu A. Známky neposíláme. Platby registrujeme v naší databázi, budete-li nárokovat slevu na některou z našich akcí nebo publikací, taková evidence dostačuje. Protože mnozí z Vás v roce 2007 nezaplatili, doufáme, že tak učiníte dodatečně. V tom případě pošlete 200 Kč. Pokud někdo z Vás ztratil členský průkaz, sdělte nám to. Vystavíme Vám duplikát. Aktuální zprávy o připravovaných akcích čtěte na www stránkách naší společnosti (www.cszt.cz).

Praha, leden 2008

Pro své členy vydává zdarma

Č e s k á s p o l e č n o s t p r o zd r a vo t n i c k o u t e c h n i k u Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1

www.cszt.cz tel. 221 082 378

e-mail: [email protected] 19

fax 222 222 155

Česká společnost pro zdravotnickou techniku BULLETIN Krátké ohlédnutí za konferencí KVALITA ZDRAVOTNÍ PÉČE TÝMOVÁ PRÁCE II

Recommend Documents