Česká republika
1. Všeobecné informace Po pádu železné opony se Česká republika stala společně s dalšími zeměmi bývalého socialistického bloku významnou zemí původu pro obchod se ženami za účelem sexuálního využívání. V devadesátých letech 20. století se situace postupně měnila a Česká republika se v důsledku zlepšující se ekonomické situace stala z tranzitní země zemí cílovou. Dochází k obchodu s muži a ženami z Ukrajiny, Ruska, Moldavska, Běloruska, Číny, Vietnamu, Mongolska a Brazílie pro účely vykořisťování pracovní síly. Romské ženy jsou předmětem obchodování jak na území ČR tak za hranicemi za účelem sexuálního vykořisťování. Česká republika je však stále výchozím bodem pro obchod s lidmi do „starých“ členských států EU.i Obchod se ženami za účelem sexuálního vykořisťování je nečastější formou obchodování s lidmi v České republice. Přesto se země v nedávné době stala cílovou zemí pro dovoz osob využívaných k nucené práci, zejména z bývalého Sovětského svazu (především z Ukrajiny) a dále z Vietnamu, Číny a ostatních asijských zemí. V roce 2007 byl zaznamenán nárůst počtu obětí z Rumunska. Oběti, se kterými se v České republice obchoduje za účelem sexuálního vykořisťování, tvoří většinou ženy, obětmi nucené práce jsou jak ženy tak muži. ii
2. Institucionální a právní rámec
2.1
Právní předpisy
Obchodování s lidmi pro účely využívání jejich práce nebo pohlavního vykořisťování je podle trestního zákona zakázáno. Od roku 2002 byla v České republice pro obchodování s lidmi stanovena zvláštní trestnost. Novelou trestního zákona byl v roce 2004 začleněn trestný čin obchodování s lidmi pro účely využívání jejich práce i jiných nucených činností.
Nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2010, rozšířil definici obchodování s lidmi a zahrnul rovněž obchodování za účelem odběru orgánů, nucení k výrobě pornografie či nucení ke službě v ozbrojených silách. Jednou ze změn byla také definice nového trestného činu – prostituce ohrožující morální vývoj nezletilých osob. Tento trestný čin je spáchán osobou, která poskytuje sexuální služby v blízkosti škol nebo jiných míst vyhrazených dětem. Zákon stanoví za obchodování s lidmi trest odnětí svobody v rozmezí od dvou do osmnácti let. V roce 2005 byla novelou zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky provedena do předpisů České republiky směrnice Rady 2004/81/ES (o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány). V tomto rámci byla pro oběti obchodování s lidmi zavedena 30denní lhůta na rozmyšlenou. Tato lhůta na rozmyšlenou byla v roce 2008 v rámci změn aktů řízení upravujících program na podporu obětí prodloužena na 60 dní.
2.2
Národní strategie / Národní akční plán
Národní strategie boje proti obchodování s lidmi pro období 2008 – 2011 byla schválena v lednu 2009. Prioritami této strategie jsou následující oblasti:
posílit sběr údajů,
trvale monitorovat situaci v oblasti,
aktualizovat Program na podporu a ochranu obětí obchodování s lidmi v souladu se současnými tendencemi,
zaměřit se na zranitelné skupiny.
Předcházející národní strategie boje proti obchodování s lidmi pro období 2005–2007 se zaměřovala na pozměněnou právní definici obchodování s lidmi v rámci českého trestního
zákoníku. Nová strategie navrhuje opatření proti sexuálnímu vykořisťování, jakož i opatření proti nucené práci a dalším formám vykořisťování. První oficiální dokument, který řeší otázky obchodování s lidmi, byla Národní strategie boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v České republice z roku 2003. Tato strategie byla navržena za účelem zavádění mezinárodních nástrojů, které se týkají obchodování s lidmi, do české vnitrostátní politiky. Tato strategie ustanovila, že vnitrostátním zpravodajem bude ministerstvo vnitra (MV).
2.3
Koordinace činností boje proti obchodování s lidmi na vnitrostátní úrovni
Ministerstvo vnitra nese hlavní odpovědnost za koordinaci této otázky na vnitrostátní úrovni. Kromě meziresortní spolupráce ministerstvo vnitra odpovídá za koordinaci Programu na podporu a ochranu obětí obchodování s lidmi. Meziresortní koordinační skupina Meziresortní koordinační skupiny se účastní ministr vnitra (předseda), náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost (místopředseda), ředitel odboru bezpečnostní politiky (tajemník) a zástupci všech příslušných ministerstev, vládních rad a nevládních organizací. Skupina slouží jako platforma pro výměnu informací ohledně probíhajících činností v rámci boje proti obchodování s lidmi. Rovněž odpovídá za předkládání návrhů činností na meziresortní úrovni a ověřuje, analyzuje a vyhodnocuje údaje. Kromě meziresortní koordinační skupiny se jednou měsíčně schází menší skupina odborníků. Tato skupina má spíše operační zaměření a řeší problémy týkající se jednotlivých obětí obchodování s lidmi.iii 2.4
Národní zpravodajové nebo rovnocenné mechanismy
Funkce národního zpravodaje pro obchodování s lidmi byla ustanovena v roce 2003 na základě prvního českého politického dokumentu týkajícího se obchodování s lidmi, tedy na základě Národní strategie boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování.
Národním zpravodajem je ustanoveno ministerstvo vnitra, respektive jeho odbor bezpečnostní politiky. Národní zpravodaj má tři hlavní úkoly: sběr, analýzu a průběžné monitorování informací, koordinaci politiky pro boj proti obchodování s lidmi a předkládání zpráv a politických dokumentů.
3. Provádění politiky pro boj proti obchodování s lidmi 3.1
Prevence
V posledních letech v České republice spustila vláda, nevládní organizace nebo obě strany ve vzájemné spolupráci několik preventivních kampaní. Ministerstvo zahraničních věcí je zapojeno do meziresortní koordinační skupiny, která zajišťuje výměnu patřičných informací s českými velvyslanectvími a konzuláty v zahraničí. Konzulární úředníci na všech velvyslanectvích a konzulátech obdrželi školicí materiály. Ministerstvo zahraničních věcí dále rozeslalo materiály pro prevenci, které vypracovala Mezinárodní organizace pro migraci, konzulárním úředníkům v deseti vybraných zemích původu (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Rumunsko a Bulharsko). Otázka obchodování s lidmi byla dále zahrnuta do školení, kterými procházejí konzulární úředníci před vysláním do zahraničí, zejména pak úředníci vyslaní do výše jmenovaných zemí. Školení pokračovala i v roce 2009. Ministerstvo zahraničních věcí spolupracovalo s nevládní organizací La Strada na distribuci brožur o obchodování s lidmi, a zejména vykořisťování vietnamských imigrantů.
Mezinárodní organizace pro migraci ve spolupráci s partnerskými organizacemi spustila v roce 2007 zvláště zaznamenáníhodnou informační kampaň. Tato kampaň se zaměřila na klienty sexuálních služeb a na oběti obchodu s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. V první fázi kampaně se zavedly a provozovaly telefonní linky, dále se rozdávaly informační materiály v pražských veřejných dopravních prostředcích a na letišti, na hraničních přechodech s Německem a Rakouskem a v klubech a v restauracích ve větších městech České
republiky. Materiály pro tuto kampan byly vytištěny rovněž na turistických mapách a v erotických časopisech. Ve druhé fázi kampaně se rozdávaly informační materiály ve veřejných dopravních prostředcích ve větších městech České republiky. Heslem kampaně byl slogan „Neboj se to říct za ní!“. (www.rekni-to.cz; www.sage-es.cz; www.say-it.cz). Kampaň pokračovala v roce 2008 a 2009.
Pomoc obětem a jejich podpora Program podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi (program na ochranu obětí) spustilo ministerstvo vnitra v roce 2005 na podporu obětí. Vláda má formální systém identifikace obětí, což znamená, že oběti identifikuje policie ve spolupráci s nevládními organizacemi (např. La Strada nebo Česká katolická charita). Podle obětí, které využily služeb programu na ochranu, připravilo ministerstvo vnitra seznam zemí, které jsou nejčastěji zemí původu nebo cílovou zemí pro oběti obchodování s lidmi. Česká velvyslanectví a konzuláty v těchto zemích byly vyzvány, aby od místních orgánů veřejné správy získaly informace ohledně obchodování s lidmi. Vláda schválila v roce 2008 zavedení počítačové databáze nazvané „Informační systém obchodovaná osoba“. Cílem informačního systému je shromaždovat údaje o obětech obchodování s lidmi zařazených do Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi, nebo které byly zařazeny do projektu dobrovolného návratu. V souladu se zprávou amerického ministerstva zahraničí „Zpráva o obchodování s lidmi“ nahlásily v roce 2008 české orgány nevládním organizacím 13 obětí s žádostí o pomoc. Správa uprchlických zařízení MV (SUZ) poskytuje ubytování a další služby žadatelům o azyl, osobám s přiznaným postavením uprchlíka a zajištěným cizincům. Rovněž identifikuje oběti obchodování s lidmi v azylových zařízeních, přijímacích střediscích a vazebních zařízeních.
Povolení k pobytu
Zahraničním obětem obchodování s lidmi je přiznána 60denní lhůta na rozmyšlenou, během níž se mohou rozhodnout, zda se budou účastnit vyšetřování trestných činů. Během této lhůty je obětem poskytována pomoc. Může se jednat o azylové ubytování, lékařskou péči, finanční pomoc, další sociální péči, psychologické a sociální poradenské služby, psychoterapeutické služby, právní poradenství, pomoc s dobrovolným návratem do země původu a následná sociální pomoc, dlouhodobá pomoc se sociální integrací, pomoc při hledání zaměstnání, rekvalifikační kurzy, možnost zařazení do programu na ochranu svědků atd. Obětem, které spolupracují při vyšetřování trestných činů, je zaručen dočasný pobyt a pracovní víza po dobu odpovídajících soudních šetření. V roce 2008 bylo 19 obětem uděleno časově omezené povolení k pobytu. Na základě závěrů soudních šetření mají oběti možnost požádat o povolení k trvalému pobytu. V roce 2008 bylo jedné oběti uděleno povolení k trvalému pobytu.
3.2
Zvláštní ochranná opatření pro děti
Záměr vytvořit Národní plán boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí z roku 2006 vznikl už v roce 2002, když byl zveřejněn první Národní akční plán proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí. Tyto akční plány vytvořily institucionální a koncepční rámec pro vládní akce na ochranu dětí. Některé úkoly Národních akčních plánů zahrnují legislativní změny, jako je například klasifikace obchodování s lidmi i za jinými než účely, než je pohlavní vykořisťování, jako trestný čin. V roce 2008 byla tato otázka zahrnuta do širšího kontextu násilí páchaného na dětech, přičemž hlavní odpovědnost byla svěřena ministerstvu pro lidská práva. V této souvislosti byla načrtnuta „Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR na období 2008 – 2018“. Tato strategie je propojena s akčním plánem (Národní akční plán realizace Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR na období 2009–2010), který obsahuje konkrétní úkoly a činnosti pro všechny orgány státní správy, které jsou přímo zapojeny do řešení tohoto problému. V roce 2005 byly identifikovány dvě oběti „organizované trestné činnosti obchodování s dětmi“ (jedné z nich bylo méně než patnáct let) a v roce 2008 byly identifikovány čtyři oběti obchodování s dětmi (z nichž jedné bylo méně než patnáct let). Údaje o obětech obchodování
s dětmi rovněž zveřejňují mezinárodní organizace. Agentura pro základní práva zveřejňuje údaje o „dětech, které jsou oběťmi obchodování s lidmi a dostává se jim plné zdravotní péče, včetně psychologické a sociální péče a rehabilitace“, a o „dětech, které jsou oběťmi obchodování s lidmi a kterým je poskytováno vzdělání/školení, zejména středoškolské a odborné vzdělávání“.
3.3
Vyšetřování a trestní stíhání
Odbor obchodu s lidmi Zvláštní Odbor obchodu s lidmi v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu kriminální policie ČR a Úřad služby kriminální policie a vyšetřování funguje od roku 1996. Dále byl v roce 2006 vtvořen zvláštní oddíl pro boj s nucenou prací a v následujícím roce bylo do tohoto oddílu přiděleno 50 příslušníků na plný úvazek. Nejnovější číselné údaje ohledně stíhání a odsouzení Podle Zprávy o obchodování s lidmi ministerstva zahraničí USA v roce 2009 vedla policie 47 vyšetřování. 115 osob bylo stíháno pro trestné činy obchodování s lidmi. 83 osob bylo odsouzeno pro trestné činy obchodování s lidmi. Pouze pachatelé usvědčení ve smyslu ustanovení § 204 (právní text, který upravuje kuplířství) byli odsouzeni k odnětí svobody. Jeden pachatel obchodování s lidmi byl odsouzen k jednomu roku odnětí svobody, 16 pachatelů bylo odsouzeno k trestu pěti let odnětí svobody a dva pachatelé byli odsouzeni k trestu ve výši 15–25 let odnětí svobody.
4. Mezinárodní spolupráce Česká republika zahájila mnoho iniciativ boje proti obchodování s lidmi, jak dvoustranných, tak ve spolupráci s mezinárodními a nevládními organizacemi. Hlavním cílem je spolupráce se zeměmi původu obětí obchodování s lidmi, zejména s blízkými zeměmi jako jsou Moldavsko a Ukrajina. Například:
V roce 2008 byl spuštěn pilotní program „Asistenční systém zaměstnávání občanů Ukrajiny v ČR“ za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra. Informace o legální pracovní migraci a rizicích nelegální pracovní migrace do České
republiky byly předány 2000 zaměstnavatelů a několika tisícům potenciálních migrantů z Ukrajiny prostřednictvím seminářů, letáků, osobních konzultací, reklam a sdělovacích prostředků.
Další
informace
jsou
k dispozici
na
internetových
stránkách:
www.praceproukrajince.cz.
V roce 2007 byl zahájen "Project Zero“, jehož cílem je posílit bilaterální spolupráci s Ukrajinou na podpoře výměny zkušeností a přípravě společných akcí policejních složek obou zemí. Projekt stále pokračuje, koordinuje jej IOM Kyjev a financuje vláda Švédska.
Ministerstvo vnitra se účastní projektu Mezinárodního centra pro rozvoj migračních politik (ICMPD) s názvem „Data Collection and Harmonized Information Systems“ (Sběr údajů a harmonizovaný informační systém). Cílem projektu je stanovit společná kritéria pro sběr údajů a informací v této oblasti a zavést institucionalizovaný systém sběru takových údajů.
Projekt pod názvem „Nadnárodní referenční mechanismus pro oběti obchodování s lidmi v zemích zdrojových a cílových“ rovněž koordinuje ICMPD. Cílem projektu je propojení existujících národních koordinačních mechanismů pro ochranu a pomoc obětem obchodu s lidmi, sjednocení standardů služeb poskytovaných obětem a posílení mezinárodní a bilaterální spolupráce v oblasti navracení a opětovného začlenění obětí. Hlavním výstupem tohoto projektu bude stanovení principů péče o oběti obchodování s lidmi a jejich navracení do země původu.
5. Další informace:
Česká republika podepsala, ale neratifikovala protokol z roku 2000 o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště se ženami a dětmi, který doplňuje Úmluvu OSN o boji s mezinárodním organizovaným zločinem.
i
TIP, Ministerstvo vnitra, 2009, Zpráva o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok 2008. Ministerstvo vnitra, 2009, Zpráva o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok 2008. iii Tamtéž. ii
