Souhrnná teritoriální informace Dominikánská republika

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Dominikánská republika

Souhrnná teritoriální informace Dominikánská republika Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Caracasu (Venezuela) ke dni 31.01.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/32

© Zastupitelský úřad Caracas (Venezuela)



1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA (República Dominicana)

1.2. Rozloha •

48 730 km

2

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

9,183 mil. (2006)

•

hustota 188 obyvatel na km

•

PEA 2,3–2,6 mil.

2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

1,47 % (2009)

•

34 % obyv pod 15. roky

•

47 % obyv. 15–44 roků

•

19 % obyv. nad 44 roků

1.5. Národnostní složení •

73 % míšenci

•

16 % běloši

•

11 % černoši

1.6. Náboženské složení •

95 % katolíci

•

zbytek protestanti a bez vyznání

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

španělština

•

angličtina, francouzština, patois (směs španělštiny, francouzštiny, angličtiny a jazyků původních ostrovních obyvatel)

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města •

31 provincií, 1 federální distrikt

•

Santo Domingo (2,9 mil. obyvatel)

•

Santiago de los Caballeros, La Vega, San Francisco de Macorís, San Pedro de Macorís, La Romana

2/32




1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

dominikánské peso = 100 centavos

•

v turistických centrech je akceptován USD a Euro

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba •

1. 1. Nový rok

•

6. 1. Tři králové

•

21. 1. Den Paní Marie Altagracia

•

26. 1. výročí Juan Pablo Duarte

•

27. 2. Den nezávislosti

•

březen–duben – Velikonoce, Velký pátek

•

1. 5. Svátek práce

•

květen–červen – Boží tělo

•

16. 8. Den obnovení státnosti

•

24. 9. Den Panny Marie Milostné

•

6. 11. Den Ústavy

•

25. 12. vánoce

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Ve výhodě je vždy zahraniční partner, který je schopen jednat ve španělštině, jednání v angličtině je často možné, nikdy však není tak efektivní a srdečné. Pro úspěch obchodu je nutná osobní přítomnosti obchodníka v teritoriu nebo místního zástupce. Obchody uzavírané faxem nebo e-mailem nejsou brány příliš v potaz. Pro problematiku, právní, poradenství v investicích a nemovitostech, daních, clech aj. se doporučuje využít služeb místních odborných společností. Důraz je kladen na vzhled partnera a jeho osobní hygienu. Používání osobních deodorantů je nezbytností, již vzhledem k obtížným klimatickým podmínkám. Vnímání času v Latinské Americe je volnější než v Evropě, znatelné zejména u státních institucí. Na soukromou oslavu je nezdvořilé se dostavit v indikovanou hodinu.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Zdravotní péče pro české občany a občany EU je na dostatečné úrovni a je poskytována převážně soukromými zařízeními. Platba je požadována v hotovosti. Je nutno věnovat pozornost uzavření kvalitního zdravotního pojištění již před cestou do teritoria. Náklady na ošetření jsou pojištěnci vráceny až po návratu do ČR. Zdravotní péče je poměrně na dobré úrovni. V pohraničních oblastech s Haiti je možný výskyt malárie. V letních měsících je zvýšený výskyt komárů přenášejících horečnaté onemocnění dengue. Doporučuje se používat vhodné repelenty.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Čeští občané nepotřebují víza ke vstupu na dobu nepřesahující 90 dnů. Nutno pouze zakoupit turistickou kartu (Tarjeta de Turismo) v ceně cca 10 USD na některém z konzulátů Dominikánské republiky nebo přímo na letišti Las Américas v Santo Domingu, Dominikánská republika. Při vstupu do země je nutno sdělit imigračnímu úředníkovi účel a předpokládané trvání doby pobytu. Peníze je nutné měnit pouze v komerčních bankách, certifikovaných směnárnách v hotelech a

3/32




směnárnách. Při odjezdu ze země není dovoleno vyvážet v hotovosti více než 10 000 USD, či její ekvivalent v jiné měně. Odletová daň je ve výši 20 USD výjimkou dětí do dvou let věku. Cenné věci ponechané v autě bez dozoru na pláži či veřejném místě mohou být odcizeny. Zvyšuje se počet vloupání do soukromých rezidencí. Některá letoviska zaznamenala zvýšení počtu případů přepadení. Velká letoviska se soukromou ochrankou jsou však naprosto bezpečná. Taxislužba je poměrně levná a bezpečná. K dopravě mezi městy je možno použít síť spolehlivých a poměrně levných soukromých dopravců. Turistická policie je vždy ochotná pomoci v případných potížích, kromě španělštiny většinou ovládá i angličtinu. Mezinárodní řidičský průkaz je platný na dobu 3 měsíců.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V období od června do listopadu je možný výskyt hurikánů a tropických bouří.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města EMBAJADA DE LA REPUBLICA CHECA Calle Los Cedros, Quinta Isabel, Country Club de Caracas Apartado 61.981 Caracas 1060-A Telefon: 0058/212/2611746, 2618528 Fax: 0058/212/2663987 e-mail: [email protected] Působnost ZÚ Caracas, Venezuela: Surinam, Guyana, Trinidad a Tobago, Jamajka, Dominikánská republika, Haiti, Barbados, Grenada, Dominika, Antigua a Barbuda, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny. Honorární konzulát v Dominikánské republice: CONSULADO HONORARIO DE LA REPUBLICA CHECA Calle Bolívar No. 830, La Esperilla Apartado Postal 3673 Santo Domingo Republica Dominicana Telefon: 001-809-685 6900, 221 5602 Fax: 001-809-221 5607 e-mail: [email protected] Honorární konzul: José Ramon Brea Působnost úřadu: Dominikánská republika

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Dominikánské republice žádná z výše uvedených institucí nemá své zastoupení.

4/32




1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) V případě nutnosti volat: •

pohotovostní číslo 911

•

hasiči 809-6822000

•

národní policie 809-6823151

•

Červený kříž 809-6823792

•

Civilní obrana 809-6893898

•

CDE 809-5351100

•

Tecni-taxi 5672010

•

transporte turístico - taxi 809-4221330

•

stížnosti a reklamace 809-4125045

1.18. Internetové informační zdroje •

www.cnzfe.gov.do exportní volné zóny

•

www.phlaw.com Doing Business in the Dominican Rep.

•

www.cei-rd.gov.do export a investice

•

www.dr.-opin.com investice

•

www.bancentra.gov.do centrální banka

•

www.dr-opin.com investice

•

www.seic.gov.do Ministerstvo průmyslu a obchodu

•

www.seopc.gov.do Ministerstvo veřejných prací

•

www.serex.gov.do Ministerstvo zahraničních věcí

•

www.secffaa.mil Ministerstvo obrany

•

www.agricultura.gov.do Ministerstvo zemědělství

•

www.stp.gov.do technický sekretariát Kanceláře prezidenta

•

www.dga.gov.do celní správa

•

www.dgii.gov.do daňový a finanční úřad

Projekty v turistice: •

www.canabay.com Cana Bay

•

www.veiramar.com Torre Veiramar II

•

www.capcana.com CAPCANA

•

www.guavaberrygolf.com Guavaberry Golf and Country Club

•

www.palmarealvillas.com Palma Real Villas

Nemovitosti: •

www.juanperdomo.com Century 21 Juan Perdomo/Century 21 United Properties Inc.

•

www.hispaniolarealestate.com Hispaniola Real Estate

•

www.enzoanzellini.com Enzo Anzellini

1.19. Adresy významných institucí BANCO CENTRAL DE LA REPUBLICA DOMINICANA 5/32




Oficina Principal Calle Pedro Henríquez Ureňa esq. Leopoldo Navarro, Apartado Postal 1347 SWIFT: BCRDDOSX Santo Domingo Telefon: 001-809-2219111 e-mail: [email protected] CENTRO DE EXPORTACIÓN E INVERSIÓN DE LA REPUBLICA DOMINICANA Dir. Ejecutivo Eddy M. Martínez Av. 27 de Febrero, esq. Av. Gregorio Luperón Santo Domingo Telefon: 001-809-5305505, 809-5308202 e-mail: [email protected] web: www.cei-rd.gov.do SECRETARIADO ADMINISTRATIVO DE LA PRESIDENCIA Palacio Nacional, Av. Mexico esq. C/Dr. Delůgado Santo Domingo Telefon: 00809-6864771 Fax: 00809-6882100 SECRETARÍA DE ESTADO DE AGRICULTURA Autopista Duarte km 6,5, Los Jardines del Norte Santo Domingo Telefon: 00809-5473888 Fax: 00809-2271268 web: www.agricultura.gov.do SECRETARÍA DE ESTADO DE INDUSTRÍA Y COMERCIO Av. Francia esq. C/ Leopoldo Navarro, Edif. de Oficinas Gubernamentales Juan Pablo Duaerte, 7mo. Piso Santo Domingo Telefon: 00809-6855171 Fax: 00809-6864741 web: www.seic.gov.do SECRETARÍA DE ESTADO DE INTERIOR Y POLICÍA Av. Francia esq. C/Leopoldo Navarro, Edificio de Oficinas Gubernamentales Juan Pablo Duarte, 3er Piso Santo Domingo Telefon: 00809-6866251 Fax: 00809-221823 SECRETARÍA DE ESTADO DE OBRAS PÚBLICAS Av. San Cristóbal esq. Av. Tiradentes Santo Domingo Telefon: 00809-5652811 Fax: 00809-5623382 web: www.seopc.gov.do SECRETARÍA DE ESTADO DE LAS FUERZAS ARMADAS Av. 27 de Febrero esq. Luperón Santo Domingo Telefon: 00809-5305149 Fax: 00809-5311309 web: www.secffaa.mil SECRETARÍA DE ESTADO DE RELACIONES EXTERIORES Av. Independencia No. 752 Santo Domingo 6/32




Telefon: 00809-5356280 Fax: 00809-5335772 web: www.serex.gov.do DIRECCION GENERAL DE ADUANAS DE LA REPUBLICA DOMINICANA Av. Abraham Lincoln No. 1101 casi esq. John F. Kennedy del ensanche Serrallés Santo Domingo Telefon: 00809-5477070 Fax: 00809-5405853 web: www.dga.gov.do DIRECCION GENERAL DE IMPUESTOS INTERNOS Av. México 48 Santo Domingo Telefon: 00809-6892181 web: www.dgii.gov.do e-mail: informació[email protected]

7/32




2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému •

státní zřízení republika prezidentského typu s dvoukomorovým parlamentem

•

platná ústava vyhlášena 28. 11. 1966 (dodatek ústavy schválen 25. 7. 2002, který dovoluje prezidentům sloužit víc než jedno volební období)

•

ústavní a politický systém reprezentativní demokracie prezidentského typu se vzájemně oddělenými mocemi: výkonnou, zákonodárnou a soudní

•

moc výkonná v čele prezident republiky, který jmenuje a odvolává členy vlády (státní tajemníky), řídí jednání vlády a odpovídá za její fungování

•

moc zákonodárná dvoukomorový Národní kongres složený ze Senátu (32 členů, z toho 30 senátorů ze strany PRD – Partido Revolucionario Dominicano a po jednom ze strany PLD – Partido de la Liberacion Dominicano a PRSC – Partido Reformista Social Cristiano) a Poslanecké sněmovny (150 členů, z toho 72 poslanců za PRD, 40 za PLD a 38 za PRSC), členové Národního kongresu jsou voleni na 4 roky (poslední volby v r. 2008)

•

předseda Senátu: Reinaldo Pared Pérez

•

předseda Poslanecké sněmovny: Julio César Valentín

•

moc soudní Nejvyšší soud, 9 odvolacích soudů, 30 soudců první instance

•

Volební systém: platí všeobecné hlasovací právo pro všechny občany starší 18ti let, členové Národního kongresu jsou voleni na 4 roky ve všeobecných a přímých volbách (poslední volby v květnu 2008)

•

Hlavní politické strany – vládní strany: Strana Dominikánského osvobození (PLD) prezidenta Leonela Fernándeze, Dominikánská revoluční strana (PRD), Reformní strana sociálně křesťanská (PRSC), Národní pokroková fronta (FPN).

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) •

Leonel Fernádez Reyna

Od 16. 8. 2004, Strana Dominikánského osvobození – PLD, je zároveň odpovědný za chod vlády, která je orgánem prezidenta. Dle ústavy je volený ve všeobecných volbách na čtyřtleté období. V r. 2008 zvolen znovu.

2.3. Složení vlády •

výkonný viceprezident Rafael Alburquerque de Castro

•

ministr vnitra a policie Francisco Almeida Rancier

•

ministr zahraničí Carlos Morales Troncoso

•

ministr financí Vicente Bengoa Albiyu

•

ministr obrany Admirál Sigrido Pared Perez

•

ministryně školství Alejandrina Germán

•

ministr kultury José Rafael Lantigua

•

ministr práce José Ramón Fadul

•

ministr veřejného zdravotnictví a sociálního zabezpečení Bautista Rojas Gomez

•

ministr průmyslu a obchodu Francisco Javier García Fernández

•

ministr životního prostředí a přírodních zdrojů Maximiliano Puig Miller

•

ministr zemědělství Amilcar Romero

•

ministryně vysokého školství, vědy a technologie Ligia Amada Melo viuda Cardona

•

ministr - vedoucí prezidentské kanceláře Danilo Medina Sánchez

•

ministr veřejných prací a komunikací Manuel de Jesús Pérez

•

ministr sportu Felipe Payano

8/32




•

ministr turistiky Felix Jimenez Jimenez

•

ministryně pro ženské otázky Gladis Gutierrez

•

ministr mládeže Manuel Crespo

•

ministr bez portfeje Miguel Mejía

•

ministr bez portfeje Eduardo Selman

9/32




3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních •

OSN (AIEA, FAO, ICAO, IFAD, IHO, ILO, IMO, IMF, ITU, UNCTAD, UNESCO, UPU, WHO, WMO), ACP, OAS, AEC. ALADI, Andské společenství, G-3, OPEC, MAAE, BIRF, CFI, Skupina 77, INTERPOL, INTELSAT, CARICOM (pozorovatel), IADB, IBRD, ICC, ICFTU, ICRM, IDA, IFRCS, IOM, IPU, OPANAL

Zahraniční politice Dominikánské republiky dominují vztahy s USA, zeměmi Karibské oblasti a Střední Ameriky, dále s Venezuelou, Mexikem, Brazílií a Argentinou. Specifické jsou vztahy k Haiti. S Kubou udržuje DR především kontakty obchodní, diplomatické styky neexistují. Čilá je relace se státy EU (Španělsko, Německo, Itálie, Francie). Ve vztahu k USA nabrala dominikánská zahraniční politika v poslední době na značné dynamice, v březnu 2004 podepsala DR s USA dohodu o odstranění všech obchodních překážek ve vzájemném obchodě, což znamená začlenění DR do Středoamerické zóny volného obchodu CAFTA a umožňuje volný obchod DR i s ostatními členy tohoto uskupení (Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras a Nikaragua). I po omezení množství cukru vyváženého z DR zůstává zemí s nejvyšší cukernou kvótou se 185 000 tunami ročně. Specifikem zahraniční politiky jsou vztahy k sousednímu Haiti. První návštěva nově zvoleného haitského prezidenta Reného Prévala vedla do DR, kde ujistil o zájmu na dobrých sousedských vztazích.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Kromě integračních smluv uzavřela Dominikánská republika některé významnější ekonomické multilaterální dohody: •

Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a CARICOMem (1998)

•

Dohoda o zóně volného obchodu mezi USA-CAFTA a DR (2004)

•

Dohoda o zóně volného obchodu mezi DR a Kostarikou, Salvadorem, Guatemalou, Hondurasem a Nikaraguou (1998)

•

Asociace karibských států AEC (1992)

•

Free Trade Area of the Americas FTAA (2005)

Pokud jde o integrační snahy, zaměřuje se dominikánská diplomacie na integraci regionální, a to v rámci Karibského společenství CARICOM, kde požádala o změnu na plnoprávného člena, a v rámci AEC (Asociace karibských států). Má zájem vystupovat jako vůdčí země Karibské oblasti. Úspěchem DR bylo její začlenění do Dohody o volném obchodu zemí Střední Ameriky (Kostarika, Nikaragua, Honduras, Guatemala a Salvador), USA a DR. DR také participuje na projektu venezuelského prezidenta Huga Cháveze Petrocaribe, ve kterém nabízí Venezuela dodávky ropy za preferenčních cen a výhodných platebních podmínek.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Dominikánská republika nemá uzavřenou žádnou bilaterální dohodu s ČR. (Od r.2003 se vedla jednání o Diohodě o ochraně investic, nebyla však dokončena a po vstupu ČR do EU nebudou jednání aktivována).

10/32




4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Dominikánská republika je agrární zemí s málo rozvinutou ekonomikou, převládá soukromý sektor a stát se omezuje na podnikání v základních vybraných odvětvích, jako je energetika, budování infrastruktury a komunikace. Ekonomika DR je postavena na čtyřech nosných odvětvích, tj. na zemědělství, hornictví, turistice a průmyslových volných zónách. Průmyslové volné zóny v současnosti představují 70 % všech vývozů země, nicméně turistika a transfery Dominikánců ze zahraničí nabývají stále na větším významu. V r. 2005 dosáhly netto transfery Dominikánců do země výše 2 429,9 mil. UDS, v r. 2006 2 737,8 mil. USD, v r. 2007 3 126 mil. USD, v r. 2008 už přesáhly transfery 3,5 mld. USD. Zemědělský export se skládá zejména z vývozu cukru a surového kakaa, zelené kávy, tabáku v listech, doutníků, zelených banánů a tropického ovoce a zeleniny. V posledních letech došlo k nárůstu tempa modernizace ekonomiky i státní správy, rozvíjí se střední a malý průmysl a roste význam služeb, zejména pro turistiku. Na rozdíl od stagnace v ostatních zemích Karibské oblasti zaznamenala ekonomika Dominikánské republiky v 80. letech pomalý růst. Ekonomická opatření vlády v 90. letech vedla k ozdravění ekonomiky a k přírůstku HDP o cca 8 % a v dalších letech k průměrnému nárůstu HDP 3–7 %. Makroekonomická stabilizace v letech 1995–96 umožnila vládě udržet inflaci pod kontrolou a lepší daňovou politikou zajistit vyšší příjmy do státního rozpočtu. V r. 2005 rostl hrubý domácí produkt tempem 9,3 % a dosáhl výše 7 890,1 mil. RD pesos. Hrubý domácí produkt v USD zaznamenal v r. 2005 nárůst na 29 333,2 mil. a HDP per capita dosáhl rekordních 3 247,40 USD. Růst HDP v r. 2006 byl založen více na investicích než na spotřebě, oproti r. 2005, kdy byla spotřeba klíčem růstu. V r. 2006 byl růst hrubé tvorby kapitálu (19,3 %) dvojnásobný proti spotřebě (9,6 %). V r. 2006 rostl HDP tempem 10,7 % a překonal očekávání místních úřadů i FMI. Na tvorbě HDP r. 2006 se nejvíce podílel sektor komunikací (26,1 %), stavebnictví (22,7 %), finanční zprostředkování a pojištění (22,4 %), obchod (11,7 %), zemědělsko-chovatelský sektor (9,9 %), hornictví (9,3 %), doprava a další služby (8,3 %) a průmyslová výroba (7,4 %). Stejně tak v následujících letech zaznamenala dominikánská ekonomika přírůstky HDP nad 7 %. Významnou roli hrají v dominikánské ekonomice volné zóny a v r. 2007 bude stále stoupat objem jejich ekonomických aktivit s cílem zvýšení exportu. Roční inflace se pohybuje kolem 5 %, po zemětřesení na Haiti v r. 2010 ceny rostly rychleji. Nezaměstnanost se udává v posledních 5 letech n mezi 15 až 18 %. Saldo obchodní bilance bylo v r. 2006 pasivní ve výši 2 305,1 mil. USD, vývozy činily celkem 6 440,0 mil. USD, z toho vývozy z volných zón 4 506,6 USD, národní dovozy 8 745,1 mil. USD a dovozy do volných zón 2 445,1 USD. V r. 2006 činily dominikánské exporty 6 440,0 mil. USD, dovozy vč. volných zón 11 190,2 mil. USD, obchodní bilance skončila negativním saldem ve výši 4 750,2 mil. USD. Vzhledem k tomu, že je DR stálým importérem, i v letech 2007 až 2009 rostl deficit zahraničního obchodu: dosahuje kolem 4,5 mld. USD, ato především díky růstu cen surovin (ropa aj.).

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) 2005 7 890 9,3 %

11/32

HDP v cenách r. 1970 (v mil. RD pesech a v % růstu) 2006 2007 2008 8 321 8 772 9 323 5,4 % 5,5 % 6,3%

2009 10 201 9,4




Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, květen 2010

Podíl odvětví na tvorbě HDP v r. 2006–2009 •

komunikace: 26,1 %

•

stavebnictví: 22,7 %

•

finanční služby a pojišťovnictví: 22,4 %

•

obchod: 11,7 %

•

zemědělsko-chovatelský sektor: 9,9 %

•

hornictví: 9,3 %

•

doprava aj. služby: 8,3 %

2005

2006 16,4

Míra nezaměstnanosti (%) 2007 17,1 16,8

2008

2009 17,6

18,2

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, říjen 2010

2005

2006 7,4

Míra inflace – IPC v % 2007 5,0 4,8

2008

2009 5,7

7,3

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, UAAES/SEEPyD, říjen 2010 Průměrná nominální pasivní úroková míra bankovních depozit činila 7–8 %. Průměrná nominální aktivní úroková míra se pohybovala kolem 15–20 %. Souborové přílohy: •

Ekonomický růst v letech 1991 až 2009 http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=64891 (683kB)

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Nejvýznamnější průmyslovým odvětvím Dominikánské republiky je těžební průmysl; hlavními nerostnými surovinami, které se v DR těží, jsou zlato, stříbro, nikl, zinek, mramor, vápenec a granit. Toto odvětví přitahuje nejvíce zahraničních investic a vláda otvírá různé programy ke zvýšení přílivu zahraničních investic do země. V zemi je v současnosti v provozu 35 důlních společností, které jsou orientovány zejména na těžbu vápence a granitu, těžbou niklu se zabývají především Kanaďané, kteří do těžebního průmyslu investovali půl miliardy USD. V letech 2005–2009 rostla těžební aktivita tempem 10–15 %, přičemž produkce niklu stoupla o 13,8 % a produkce mramorů dokonce o 50,3 %. Těžba zlata a stříbra je koncentrována v rukou státem vlastněných společností, které těží především v Cibao Valley, s kapacitou 403 000 uncí zlata, 2,2 milionu uncí stříbra a 90 milionů liber zinku ročně a se zásobami na nejméně 30 let. Zákon 146 z r. 1971 umožňuje jakékoliv národní nebo zahraniční osobě a společnosti zaregistrovat jimi objevená ložiska minerálů a požádat o koncesi k průzkumu a jejich těžbě. Koncese může být udělena až na 75 let, platí však určitá omezení a požadavky pro udělení koncese. Ta je omezena rozlohou 20 000 hektarů, koncesi nemohou získat cizí vlády a zahraniční společnosti musí mít zákonné sídlo v zemi a určeného zákonného zástupce. Na těžební činnost je vyžadován obchodní důlní patent, vystavený Ministerstvem průmyslu a obchodu DR. Export je zatížen 5% daní z FOB cen minerálů. Dále se rozvíjí průmysl výroby stavebních hmot a lehký průmysl, zejména ve volných zónách (kožedělný, textilní, elektronický, chemický, výroba obuvi, šperkařství, výroba lékařských nástrojů, dopravní a

12/32




manipulační služby, potravinářský, zpracovatelský); export hotových výrobků je významným zdrojem deviz. Průmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP 7,5 % (2008).

4.4. Stavebnictví Rostou jak veřejné, tak soukromé investice do stavebnictví. Zahraniční participace na vládních kontraktech do stavebních projektů nesmí přesáhnout 50 %, ale ve výjimečných případech, kdy národní spoluúčast nemůže přesáhnout 30 %, může tato zahraniční spoluúčast dosáhnout až 70 %. Pokud však vládní agentura zodpovědná za projekt souhlasí s vyšší účastí zahraniční společnosti, která by byla schopna převzít veškerá práva a rizika kontraktu, není vyžadována domácí participace. Stavebnictví se v r. 2008 podílelo na tvorbě HDP 25,2 % a bylo po odvětví komunikací druhým významným zdrojem tvorby HDP.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Dominikánská republika má rozlehlé tropické lesy a zemědělské oblasti. Vysočina a pohoří dosahují výšky až 3 000 m n. m. a jsou příznivé pro pěstování různých zemědělských plodin, srážky se pohybují od 400 do 4 000 mm za rok s průměrem 1 500 mm. Lesy a pralesy pokrývají 52 % rozlohy země, 20 % je vhodných pro živočišnou výrobu – chov dobytka, 26 % pro rostlinnou výrobu a 3 % jsou chráněnými národními parky. Dominikánská republika je největším karibským exportérem zemědělských produktů; hlavní zemědělské plodiny jsou rýže a hrách, nejvýznamnějším exportním artiklem jsou cukr, káva, kakao, rum a tabák. Od konce 80. let se zvyšuje vývoz tropického ovoce, hlíz a zeleniny. Zemědělská produkce roste průměrně tempem 2,5 % ročně, v r. 2001 díky vládním opatřením rostla rekordním tempem 8,6 %. Zemědělsko-chovatelský sektor se podílí na tvorbě HDP 10%, významnou roli hraje dobytkářství. Velmi populárními se na světových trzích stávají organické produkty, jejichž export roste každoročně; hlavními organickými produkty jsou suché kokosové ořechy, banány, ananas, mango, citrony, zelená káva, aromatické byliny, surový olej z kokosových ořechů a kakao.

4.6. Služby Dominikánská republika je především ekonomikou služeb; tento sektor představuje 55 % domácích příjmů a je největším zaměstnavatelem v zemi. Volné zóny, turistika, telekomunikace a stavebnictví jsou klíčovými sektory ekonomiky. Významný růst v minulých letech zaznamenaly finanční služby a pojišťovnictví, které se podílely na tvorbě HDP r. 2008 23 %, obchod 12 % a doprava a jiné služby 8 %. Turistika hraje velice významnou roli v ekonomice země. DR, která má přes 500 km pláží, navštíví ročně kolem 4 milionů turistů; země se začala více orientovat na ekoturistiku a dále na sportovní, dobrodružnou a léčebnou turistiku.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Dominikánská republika provozuje 11 velkých námořních přístavů a nový megapřístav v Santo Domingo. V provozu je 8 mezinárodních letišť s průměrem 20 letů do USA a Evropy denně. Rozsáhlá dálniční síť umožňuje spojení i s nejvzdálenějšími místy země. V zemi operují mezinárodní kurýrní služby jako DHL, Priority Parcel, Continental Express, UPS, FedEx a American Airlines. V zemi je více než 1 600 km železnic, z toho 104 je státních a je určeno pro běžnou dopravu, zbývajících 1 500 km jsou soukromé spoje pro závodní dopravu a v plantážích. V DR se používají 4 různé rozchody kolejí.

13/32




Dominikánská republika má dobře rozvinutou síť silnic, jejichž celková délka přesahuje 17 000 km; v rámci projektů financovaných Světovou bankou aj. mezinárodními institucemi pokračuje výstavba a rekonstrukce komunikací. Doprava se v r. 2008 podílela na tvorbě HDP cca 10 %.

Telekomunikace Dominikánská republika má vybudovanou nejsilnější telekomunikační infrastrukturu v Latinské Americe, v jejímž čele jsou významní mezinárodní operátoři Verizon, Orange Dominicana, Tricom a Centennial. Kabelové a bezdrátové linky dosahují počtu 6 milionů, v zemi je přes 200 000 internetových připojení a DR má nejnižší náklady linek T1 v celé Latinské Americe. Země je vybavena nejmodernějším telekomunikačním zařízením a širokopásmovým připojením přes optická vlákna, satelity a digitální síť. Je spojena podmořským kabelem z optických vláken se zeměmi Karibiku, Střední Ameriky, Kolumbie, Venezuely a USA. Průmysl informačních technologií je pro DR prioritou a přitahuje zahraniční investice do nových RandD strategií, mezinárodních aliancí a nejmodernějších technologií. Sektor komunikací se podílel na tvorbě HDP v r. 2008 asi 1/3, což je nejvíce ze všech odvětví národního hospodářství.

Energetika Výroba elektrické energie se podílela na tvorbě HDP v r. 2008 4 %. Většina zdrojů elektrické energie je na bázi tepelných elektráren, v zemi není jaderná energetika. Země se potýká s dlouhodobým nedostatkem elektrické energie, na které je závislý rozvoj výroby. Vyráběný objem elektrické energie je nedostačující, současná kapacita je o málo vyšší než GWh 5 000, poptávka je však téměř dvojnásobná a schodek má postupně pokrývat rostoucí kapacita soukromých producentů elektrické energie. Veškeré dodávky elektrické energie v zemi zabezpečuje státní Corporación Dominicana de Electricidad (CDE), která ji nakupuje převážně u soukromých subjektů. Připravuje se další kolo restrukturalizačních změn v tomto sektoru. Regulátorem sektoru výroby a distribuce elektrické energie je státní CDEEE, Compaňía Dominicana Estatal de la Energía Eléctrica.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Dominikánská republika je přes pokrok dosažený v posledních letech poměrně chudou karibskou zemí, která se navíc nachází v rizikové zóně pravidelných uragánů. Z toho vyplývá, že země je příjemcem jak rozvojové, tak humanitární pomoci. V zemi je realizována řada rozvojových programů financovaných multilaterálními organizacemi (Meziamerická rozvojová banka, Světová banka aj.) i vládami některých vyspělých zemí. Za rozvojovou pomoc lze považovat preferenční přístup části dominikánské produkce na trh EU v rámci tzv. Dohody z Lomé nebo dodávky ropy z Mexika a zejména z Venezuely za preferenční ceny v rámci Dohody ze San José, kdy je zisk určen na rozvojové programy v zemi. Členství v Caribbean Basin Initiative (CBI) umožňuje Dominikánské republice bezcelní vývoz většiny výrobků do USA. Dominikánská republika nepatří mezi poskytovatele rozvojové pomoci.

14/32




5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Příjmy Výdaje Saldo

2005 165 620,0 189 551,5 -23 931,5

Státní rozpočet 2006 190 806,0 241 916,2 -51 110,2

(v mil. DR pesos) 2007 2008 270 000 340 000 351 000 517 000 -81 000 -177 000

2009e 322 000 357 000 -35 000

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana r. 2009 - příjmy jsou odhadovány

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Dominikánská ekonomika je vysoce zapojena do mezinárodního obchodu, což způsobuje její lehkou zranitelnost vůči vnějším vlivům. Je čistým dovozcem ropy a velké části spotřebního zboží i strojů. Zároveň je vývozcem služeb, především v oblasti turistiky a zpracovatelského průmyslu v bezcelních zónách. I přes otřesy na mezinárodních trzích skončila platební bilance za období leden–září 2009 přebytkem ve výši 85,5 mil. USD, což bylo o 411,9 mil. USD více než v r. 2008. Běžný účet je už tradičně lehce deficitní vzhledem k tomu, že DR je trvale závislá na importu. Za období leden až září 2009 byl deficit běžného účtu 1,275 mld. USD, což je nižší než v r. 2008, kdy byl nakumulován deficit ve výši USD 2,475 mld. USD, a to kvůli vysokým cenám některých dovážených surovin, např. železa, což negativně ovlivnilo rozvoj stavebnictví. Odhaduje se, že deficit je z 65 % způsoben vnějšími faktory.

I. Běžný účet I.1 Obchodní bilance Export -národní -volné zóny Import -národní -volné zóny I.2 Bilance služeb Příjmy -cesty -ostatní Výdaje -dopravné - ostatní I.3 Nájmy investic Příjmy -Bco.Central -ostatní

15/32

Platební bilance Dominikánské republiky (v mil. USD) 2005 2006 2007 2008 -477,8 -786,1 2 287,6 -2 475,0 -3 724,7 4 750,2 -8 438,8 -4 966,0 6 1 4 9 -7 -2 2

144,7 395,1 749,6 869,4 366,3 503,1 446,7

6 440,0 1 922,4 4 506,6 -11 190,2 -8,745,1 -2 445,1 2 665,9

7 860,2 2,635,1 4 525,1 -12 597,3 -11 097,3 -2 499,7 -2 290,7

3 913,2 3 518,3 394,9 -1 466,6 -706,7 -759,8 -1 897,0

4 223,5 3 792,2 431,3 -1 557,6 -762,8 -794,8 -1 735,1

3 503,9 3 151,6 352,3 -1 213,2 -509,8 -703,4 -1 819,0

418,0 59,5 358,5

556,9 117,0 439,9

336,3 20,0 316,3

2009e -1 275,0 -9 272,0

7 549,0

6 321,0

-16 821,0

-14 783,0




Výdaje -úroky -výnosy aj. I.4 Transfery netto běžné rodinné poukazy sociální poukazy indemnizace ostatní donace ll. Kapitálový a finanční účet II.2 Finanční účet Přímé investice Portfoliové investice Dluh dlouhodobý (soukromý i veřejný) Dluh krátkodobý (soukromý i veřejný) měna a depozita ostatní III. Omyly a opomenutí IV Bilance (I+II +III) V. Financování Externí aktiva (zvýš.) Rezervní aktiva Užití úvěru FMI Transfery (kondonace dluhu) Ost.pasivní investice Reprogramace dluhu Zpoždění celkem

-2 315,0 -327,7 -1 942,3 2 697,1

-2 292,0 -327,2 -1 964,8 3 033,3

-2 155,3 -330,6 -1 824,7 2 527,5

2 429,8 166,8 111,0 -10,6 1 563,1

2 747,7 163,5 117,6 4,5 1 556,3

2 230,2 171,9 120,7 4,7 117,5

1 563,1

1 556,3

117,5

1 023,0 248,8

1 183,3 581,9

909,1 -24,3

83,0

449,8

-143,0

-38,8

-32,6

-227,4

-9,7 256,9 -380,4

23,1 -649,2 -499,2

-7,0 -389,9 -985,4

704,9

271,0

179,2

-704,9 -1 108,7

-271,0 -319,4

-179,2 -541,8

-1 108,7 219,1 0,0

-319,4 37,5 35,9

-541,8 65,7 4,3

184,7

-25,0

292,6

417,0

90,6

0,0

-232,3

-115,6

292,6

Pramen: Depto. Internacional, Subdireccion de Balanazas de Pagos, Banco Central de la RD

16/32

Devizové rezervy (v mil. USD) 818,2 ntto 441,9 1.340,8 ntto 962,2 828,9 ntto 376,0 aktiva 489,2 btto rezervy 279,4 ntto rezervy 123,6 aktiva 1 045,4 btto rezervy 824,8 ntto rezervy 602,2

2000 2001 2002 2003 2004

btto btto btto btto btto

2005

btto aktiva 2 120,3

btto rezervy 1 929,3

ntto rezervy 1 519,7

ntto rezervy FMI 191,5 ntto rezervy FMI 849,9




2006

btto aktiva 2 463,1

2007 2008 2009

btto rezervy 250,9 btto rezervy 600,0 btto rezervy 900,0 btto rezervy 200,0

2 2 2 3

ntto rezervy 787,8 ntto rezervy 100,0 ntto rezervy 300,0 ntto rezervy 800,0

1

ntto rezervy FMI 1 128,4

2 2 2

Od r. 2003 se rezervy brutto vykazují podle 5. vydání Manuálu Platební bilance FMI, který definuje aktiva k financování nerovnováhy platební bilance, jako „aktiva v zahraničí pod okamžitou kontrolou měnových úřadů". Mezinárodní netto rezervy se definují jako rozdíl mezi mezinárodními brutto rezervami Banco Central a rezervními pasívy. Pro další sledování FMI, depozita v devizách národních bank Banco Central (včetně těch, které spadají do legálního rámce) jsou sníženy z netto rezerv a považují se za část rezervních pasív.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 2005 6 400

Veřejná zahraniční zadluženost (v mil. USD) 2006 2007 2008 7 600 8 100 8 300

2009 8 750

Pramen: Banco Central de la República Dominicana

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) V čele bankovního systému DR je centrální banka, Banco Central de la República Dominicana. Bankovní systém poskytuje všechny standardní bankovní služby a zahrnuje komerční banky, hypoteční banky, spořitelny a půjčkové ústavy a rozvojové banky. Hlavním finančním zdrojem financování soukromého sektoru jsou komerční banky, které poskytují obvykle krátkodobé úvěry; úvěry střednědobé a dlouhodobé pro stavební a turistický sektor poskytují banky hypoteční. Spořitelní a půjčkové ústavy umožňují získat i dlouhodobé úvěry na bydlení. Rozvojové banky státní i soukromé nabízejí úvěry zejména pro financování projektů prioritních odvětví, jako je zemědělství, turistika, průmysl, doprava a služby. V DR funguje také systém multibank, schopných poskytnout všechny služby komerční, hypoteční i služby rozvojových bank. •

Banco Popular

•

Banco Comercial BHD s.a.

•

Banco del Comercio Dominicano s.a.

•

Banco del Exterior Dominicano s.a.

•

Banco de Reservas de la República Dominicana

•

Banco Dominicano del Progreso s.a.

•

Banco Gerencial y Fiduciario Dominicano

•

Banco Intercontinenal s.a.

•

The Bank of Nova Scotia

•

Citibank

•

Banco Mercantil s.a.,

•

Banco Metropolitano s.a.

•

Banco Nacional de Crédito, a další

5.5. Daňový systém V r. 2000 byla modifikována daňová reforma o některé dodatky umožňující snížení fiskálního deficitu, snížení chudoby a docílení rovnováhy v distribuci příjmů. V zemi je zavedena daň z příjmu a je stanovena pro právnické osoby na 25 % a pro fyzické osoby maximálně 25 %. Je odstupňována podle výše příjmu, přičemž do výše příjmu fyzických osob 125 256 RD pesos ročně se daň neplatí, od této výše do 208 760 17/32




RD pesos se platí 15% daň, do 313 140 daň 20 % a přes tuto hranici 25 %. Je zohledňována roční inflace kalkulovaná podle indexu spotřebitelských cen centrální bankou. Příjmy z obchodní aktivity jsou zdaněny 10% sazbou (poplatky, provize aj.). Vyšší sazba 20 % je stanovena na příjmy z leasingových operací, 15 % na výnosy z loterií a her, 1,5 % za výnosy státních agentur poskytujících nezávislé služby a 10 % na ostatní příjmy. Daňový poplatník je povinen se v zemi zaregistrovat v národním rejstříku (RNC – Registro Nacional de Contribuyentes). Dále je v zemi stanovena daň z transferu industrializovaného zboží a služeb (ITBIS) a je aplikovaná na již uvedené transfery industrializovaného zboží kalkulované na bázi netto hodnoty transferu plus příslušné služby, dále na dovoz industrializovaného zboží kalkulovaný na bázi CIF hodnoty zboží plus clo a dále za poskytování a pronajímání služeb kalkulované na bázi hodnoty služeb, vyjma mandatorních poplatků. Daňová reforma zvýšila tuto daň ITBIS z 8 % na 12 %. Inzertní služby jsou zdaněny nižší sazbou, a to 6 %. Ze zdanění jsou vyjmuty také některé produkty zemědělského a chovatelského odvětví, jako jsou živá zvířata, maso, ryby na chov, mléčné produkty, rostliny k pěstování, zelenina a ovoce pro veřejnou spotřebu, káva, kukuřice, mleté výrobky, cukr, kakao aj. Dále paliva a energie, knihy a časopisy a osobní počítače a příslušenství. Ze zdanění jsou osvobozeny také služby vzdělávací, kultura, zdraví, finančnictví (mimo pojišťovnictví), penzijní programy, pozemní přeprava, elektřina, voda a odvoz odpadu, nájem domů a osobní péče. Selektivní spotřební daň se aplikuje na transfery některého zboží vyráběného v zemi, na dovoz určitých produktů a poskytování určitých služeb, např. na alkohol a tabákové výrobky, vozidla, šperky, některé domácí spotřebiče, hotelové pokoje aj. Daňový rozsah je odstupňován od 5 % do 80 % podle hodnoty např. automobilu a daň je splatná měsíčně. Hodnota CIF do 10 000 USD pro motorová vozidla je nulová, nejvyšší sazba 80 % je na vozidla v kategorii od 32 000 USD CIF výše.

18/32




6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Obchodní bilance Dominikánské republiky (2005–2009 v mil. USD) 2005 2006 2007 2008 6 144 6 440 7 866 7 549 7 366 8 745 -12 832 -16 821 13 511 15 185 20 698 24 370 -1 221 -2 305 -4 966 9 272

Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo

2009 6 -14 21 -8

321 783 104 462

Pramen: Depto. Internacional, Subdireccion de Balanza de Pagos, Div. de Análisis de Exportaciones e Importaciones, Bco. Central, RD +/ dovozy národní bez dovozů do volných zón pr – předběžně, 2006 dle platební bilance

2005

Celkové dovozy (2005–2009 jako % HDP dle metodologie r. 1991) 2006 2007 2008 29,0 31,4 35,1 33,2

2009 35,0

Pramen: UAAES/SEEPyD s informací BCRD

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU 2004 USA 44,6 Haiti 12,6 Portoriko 14,7 Belgie 3,6 Velká 3,5 Británie Španělsko 1,8 Jamajka 2,0 Německo 1,2 Kanada 1,9 Holandsko 1,2 Kuba 1,3 Itálie 1,8

Největší obchodní 2005 2006 34,0 34,5 17,3 17,1 14,4 13,6 1,5 2,4 5,5 4,7 3,3 1,6 0,5 0,9 1,7 1,3 2,0

4,3 2,5 0,9 0,6 0,5 1,4 1,7

partneři v dominikánském vývozu (v %) 2007 42,0 13,0 15,0 3,1 4,0 1,8 2,0 10 2, 1,2 1,0 2,0

2008 41,0 14,0 16,0 1,2 5,0

2009 45,0 16,0 16,0 2,3 5,0

3,3 1,8 0,8 1,2 1,3 1,2 1,9

4,3 3,0 0,7 0,8 0,6 1,5 1,6

Pramen: UAAES/SEEPyD, BCRD

Největší obchodní partneři v dominikánském dovozu: •

USA (přes 40 %), dále Čína, Jižní Korea, Taiwan, Portoriko a země EU (Itálie, Španělsko, Německo).

19/32




6.3. Komoditní struktura Dominikánský vývoz v r. 2009 (mil. USD) I. Volné zóny celkem: 4 553,7 •

konfekce a textil: 1 641,6

•

elektrické výrobky: 666,8

•

klenotnictví a šperkařství: 632,0

•

lékařské a farmaceutické výrobky: 294,1

•

výroba obuvi: 287,8

•

výroba tabáku: 365,2

•

ostatní: 666,0

II. Cukr a deriváty z cukrové třtiny: 132,5 •

surový cukr: 104,8

•

melasy a medy: 27,7

III. Káva a výrobky z kávy: 18,3 •

káva v zrnech: 8,8

•

kávové výrobky: 9,5

IV. Kakao a výrobky z kakaa: 67,0 •

kakao v zrnech: 57,8

•

výrobky z kakaa: 9,2

V. Tabák a tabákové výrobky: 11,4 •

tabák v listech: 5,2

•

tabákové výrobky: 6,2

VI. Minerály: 709,9 •

ferronikl: 709,9

VII. Zboží získané v přístavu: 374,9 •

paliva. 356,3

•

potraviny: 18,6

VIII. Ostatní produkty: 617,0

Export celkem: 6 484,9

Dominikánský dovoz v r. 2009 (mil. USD) I. Spotřební zboží: 4 444,7 •

trvanlivé (auta, elektrospotřebiče aj.): 699,2

•

části a komponenty spotřebního zboží: 23,7

•

nářadí: 22,1

•

náhradní díly vozidel: 155,7

20/32




•

plynové a elektrické ohřívače: 18,4

•

hotové potravinářské produkty a polotovary vč. čištěných rostlinných olejů: 390,1

•

mléka: 114,3

•

konzumní rýže: 18,9

•

rafinovaný cukr: 0,2

•

medicínské a farmaceutické výrobky: 245,5

•

bílé ropné deriváty (paliva): 1 835,6

•

ostatní spotřební zboží: 921,0

II. Suroviny: 2 987,0 •

pro zemědělství: 73,7

•

pro potravinářský průmysl (nezpracované): 120,5

•

rostlinné potravinářské oleje (surové nebo čisté): 72,7

•

kukuřice volně na přípravu potravin a krmiv: 145,2

•

surový hnědý cukr: 34,5

•

dřevo: 124,4

•

suroviny pro textilní průmysl: 59,7

•

suroviny pro obalový průmysl: 43,7

•

suroviny pro nápojový průmysl: 57,9

•

nezpracovaný tabák: 5,2

•

pšenice volně ložená: 74,3

•

surová ropa nebo rekonstituovaná (palivo): 952,6

•

uhlí – minerál: 47,2

•

živočišné a rostlinné tuky a oleje: 22,9

•

chemické produkty anorganické: 51,0

•

chemické produkty organické: 55,7

•

umělé plastické hmoty: 197,8

•

papír a karton na výrobu celulózy: 126,0

•

železné a ocelové odlitky: 391,6

•

ostatní suroviny a polotovary: 330,4

III. Investiční zboží: 1 366,1 •

pro zemědělství: 57,3

•

pro stavebnictví: 86,2

•

pro dopravu: 237,4

•

pro průmysl: 259,4

•

náhradní díly strojů a zařízení: 293,7

•

ostatní kapitálové statky: 432,1

Import celkem: 8 797,8 Pramen: Banco Central de la República Dominicana

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Dominikánský trh je liberální s otevřeným tržním prostředím pro podnikání a pro vstup zahraničních investorů do všech odvětví národního hospodářství. Politika vlády umožňuje volné působení zahraničních firem na trhu. Zahraniční obchod se řídí mezinárodními pravidly, vývozu ani dovozu nejsou obecně

21/32




kladeny žádné administrativní překážky, výjimkou je však speciální materiál. Doklady obvykle vyžadované při dovozu jsou: •

celní deklarace

•

obchodní faktura

•

přepravní dokumenty (Bill of Lading, Airway Bill ap.)

•

podle druhu zboží certifikát kvality, sanitární, fytosanitární, o původu zboží apod.

Zvláštní podmínky platí pro dovoz zboží do volných zón. Kontrola vývozu má pouze statisticko-evidenční účel. Dovoz zboží přes dominikánskou celnici může být pomalý a byrokratický a výklad celnice může provokovat stížnosti obchodníků a arbitráž. Dominikánská vláda zavedla způsob celního oceňování podle WTO v r. 2001. Na dovoz zemědělských produktů se vyžaduje zdravotní povolení, zejména na dovoz živého dobytka z USA. DR nemá agresivní vývozně propagační schémata díky zónám volného obchodu. DR nemá agresivní vývozně propagační schémata díky zónám volného obchodu.

6.5. Ochrana domácího trhu V souvislosti s trendem dominikánské vlády otevírat ekonomiku, a to zejména prostřednictvím volných zón, dochází k postupnému uvolňování ochranářských obchodních a investičních bariér. Dovoz výrobků určených pro preferovaná odvětví, zejména zemědělství je zvýhodněn.

6.6. Zóny volného obchodu V zemi je síť celkem 59 průmyslových volných zón, ve kterých operuje téměř 600 společností v podmínkách bezdaňového režimu a se speciálními celními výhodami a s více než 200 000 zaměstnanci. Domácí a zahraniční firmy jsou vyňaty z dovozních cel, korporativních daní z příjmu a daní ze staveb. Společnosti mohou volně repatriovat své zisky v plné výši. Tyto pobídky posílily zejména textilní průmysl, výrobu obuvi, šperkařství, zpracování tabáku, výrobu elektroniky a lékařských nástrojů, zařízení a vybavení nemocnic a dopravní, skladovací a manipulační služby. Činnost volných zón v Dominikánské republice je řízena přímo zvláštním radou pro volné zóny (Consejo Nacional de Zonas Libres). Vývoz firem, které operují ve volných zónách, má rostoucí trend od r. 1993, svého vrcholu dosáhl v r. 2000 s objemem vývozu cca 4 770,6 milionů USD FOB. V dalších letech se export volných zón vyvíjel následovně: •

2001: USD 4 481,6

•

2002: USD 4 317,0

•

2003: USD 4 398,8

•

2004: USD 4 416,5

•

2005: USD 4 734,7

•

2006: USD 4 553,7

•

I v letech 2007–2009 se vývoz z volných zón pohyboval mezi 4,5–5 mld. USD.

První technologickou volnou zónou v Dominikánské republice je Cyber Park v Santo Domingu, který se specializuje na informační technologie a související průmyslové obory, včetně služeb pro export, software a počítačový design.

22/32




7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna ČR spolupracuje s DR bez jakékoliv platné smluvní úpravy.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo

Vzájemná obchodní výměna Dominikánské republiky a ČR (v tis. USD) 2005 2006 2007 2008 2009 2010–do IX 14 521 7 775 10 931 7 076 7 294 5 219 5 641 7 142 11 363 15 019 10 640 19 740 13 416 22 294 22 095 17 934 9 302 2 134 2 538 -432 -7 943 -3 346

Pramen: statistiky ČSÚ

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Český vývoz: Český vývoz na Dominikánskou republiku je v posledních letech z hlediska komoditního členění dosti diverzifikovaný. Téměř 45 % českého vývozu v r. 2006–2009 představoval papír pytlový – kraft nebělený, 37 % osobní auta Škoda, pístové motory a náhradní díly osobních vozidel, traktorů a nákladních aut a výrobky ze dřeva necelé 3 %. Dále se vyvážely tužky a tuhy, turbovrtulové pohony do1 100 kW, soli, hydroxidy, kruhové pletací stavy, malířská plátna, trouby a trubky z plastů, stroje na výrobu a opravy obuvi, umělá střeva, železné a ocelové trubky bezešvé, elektrické rozvaděče, ploché sklo, zrcadla, části koželužských strojů, tkaniny polyesterové, trubky a potrubí z vulkanizovaného kaučuku, bezpečnostní sklo, šicí stroje, stolní sklo, přístroje pro leteckou navigaci, licí stroje, brusiva, vata a gáza aj.

Český dovoz: V dovozu do ČR převládaly výrobky z plastů a podobných materiálů (44 %), lékařské, chirurgické, zubolékařské a zvěrolékařské nástroje (24,5 %), dále náplasti aj. zboží s přilnavou vrstvou (6,9 %), vypínače, doutníky, plastové pytle a sáčky, toaletní zboží hygienické a k nemocničním účelům, rum, přístupové karty a štítky, části elektrických signalizačních přístrojů, katétry a kanyly, statické měniče a usměrňovače, banány, dámské a dívčí kabátky ze syntetických vláken, trička, tílka, pulovry, svetry, kovové jehly, relé do 60 V, obuv aj.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Za perspektivní obory pro uplatnění českého exportu na dominikánském trhu lze považovat sektor turistiky a s ním spojené služby (hotelnictví, ekoturistika, restaurace ap.), kde jsou dobré a rychlé možnosti devizové návratnosti vložených investic a výhodné investiční pobídky ze strany státu. Dalším odvětvím možného uplatnění českých exportérů je těžební průmysl (těžba zlata, stříbra, niklu, zinku a dále mramorů, vápence a granitu a geologický průzkum) a sektor výroby a distribuce elektrické energie.

23/32




7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce V posledních letech je pro český export nejdůležitější firmou soukromá dovozní a distribuční společnost Peravia Motors c.a., Santo Domingo, která každoročně zajišťuje objemově zajímavé dovozy českých osobních aut Škoda na trh. Na významu dále nabývají soukromé společnosti dovážející ruční zbraně a munici, papír a karton, sklo a skleněné výrobky, bižuterii aj. výrobky především lehkého a spotřebního průmyslu. Na DR nejsou registrovány žádné společné česko-dominikánské podniky. Jiné formy ekonomické spolupráce než přímý vývoz a dovoz za úplatu nejsou s českými partnery realizovány.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ Caracas nemá přístup k databázi poptávek dominikánských firem po českém zboží, tyto místní firmy formulují své požadavky a poptávky přímo do ČR, pouze v některých ojedinělých případech kontaktují ZÚ se žádostí o spolupráci (např. reklamace, nedodávky, vývozní licence, jazyková bariéra ap.). HK ČR v Santo Domingu poskytuje prvotní kontaktní služby zájemcům o obchodní spolupráci s ČR a veškeré získané poptávky a náměty předává na ZÚ Caracas.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR neposkytla DR v minulosti žádnou rozvojovou pomoc. Nicméně v závěru r. 2005 požádala ZÚ DR v Caracasu o vytipování vhodného oboru pro zpracování projektu hospodářské pomoci, avšak dominikánská strana se k tomuto návrhu nevyjádřila. ZÚ Caracas znovu v této věci intervenuje na dominikánských ministerstvech energetiky a obchodu a průmyslu.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Jak dominikánské, tak české statistiky nevykazují žádné údaje o vzájemné obchodní výměně v oblasti služeb. Centrální banka DR ani žádná jiná instituce tuto databázi nevede. Nicméně byl v r. 2006 zaznamenán trend růstu zájmu českých investorů o dominikánský trh v cestovním ruchu a zvyšoval se také počet českých turistů v organizovaných turistických zájezdech do DR. Každoročně se zvyšuje zájem o nákup nemovitostí v DR k rekreačním účelům.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

24/32




8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Dominikánský trh je pro české exportéry velmi zajímavý i přesto, že se jedná o trh relativně malý, a to jak počtem obyvatelstva, tak rozlohou. Největším zdrojem příjmů pro národní hospodářství a tvorbu HDP představuje turistika a na ní navazující odvětví (hotelnictví, restaurační a ubytovací služby, finanční služby aj.) a dále zejména odvětví komunikací a volné zóny. Pro úspěšný vstup na dominikánský trh je nutný místní zástupce, který jednak zná klientelu v oboru a jednak místní mentalitu a zvyklosti, které se ve větší míře neliší od ostatních zemí Latinské Ameriky. Pro kvalitní zpracování trhu je nutná distribuční síť, organizovaná s pomocí místního zástupce. V DR nikdy nepůsobil ZÚ ČR a tato relace se obchodně rozvíjí na bázi přímých kontaktů českých exportérů s dominikánskými partnery, za účasti některých tradičních obchodních zástupců, bez kterých by nebylo možno exporty realizovat. Zastupitelská síť je nedostatečná a nepokrývá potřeby většiny českých výrobců.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Zákoník práce z r. 1992 upravuje vztahy mezi společnostmi a zaměstnanci a ostatní pracovně právní podmínky. Státní pracovní sekretariát dohlíží na dodržování Zákoníku práce a tzv. pracovní soudy mají ve své jurisdikci pracovní spory. Podmínky pro zaměstnávání cizinců a místních sil se neliší.

Pracovní podmínky: Nejméně 80 % zaměstnanců musí být Dominikánci, u vedoucích zahraničních funkcionářů firem není vyžadováno dominikánské státní občanství. Dominikánští zaměstnanci mají stejná práva jako cizinci, tzn. mají nárok na stejnou výši platu, práva a podmínky jako cizinci.

Pracovní doba: Normální pracovní týden je 44 hodin s osmihodinovou pracovní dobou. Obvykle se však pracuje 40 hodin týdně od pondělí do pátku a zbývající 4 hodiny společnosti obvykle přesunují na sobotu. Pracovní týden zaměstnanců na částečný úvazek nesmí překročit 29 hodin.

Placené volno: Povinné placení volna je následující: 5 dní na svatbu, 3 dny na pohřeb člena rodiny a 2 dny na narození potomka.

Dovolená: Po splnění jednoho roku pracovního poměru vzniká nárok na 14 pracovních dní dovolené.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku K registraci firmy je nutno požádat o zápis v obchodním rejstříku, přikládá se vyplněná žádost o registraci, stanovy se jménem a sídlem firmy, druh podnikání, výše kapitálu, majitel firmy aj., a to prostřednictvím specializovaných právních kanceláří. Poté je přiděleno registrační číslo a firma se

25/32




zaregistruje jako místní a má identická práva a povinnosti jako kterákoliv domácí firma. Společnost se musí registrovat také v rejstříku daňových poplatníků. Zahraniční investor může v zemi založit pobočku (doložit kopií rozhodnutí mateřské firmy o zřízení pobočky, stanovy firmy aj.), všechny doklady musí být přeloženy autorizovaným překladatelem a legalizovány. Specifická je registrace firem se zájmem o aktivity ve volné zóně, povolovací a registrační řízení provádí Consejo Nacional de las Zonas Libres. Dále - viz bod 9.1. - podmínky vstupu zahraničního kapitálu

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Při zadávání propagačních, marketingových, inzertních, aj. reklamních akcí se doporučuje využívat služeb specializovaných agentur na DR, které ve spolupráci s místním zástupcem mohou volit operativně optimální formy působení na trh a efektivnost vynaložených prostředků na propagaci. Zástupce může navíc na místě průběžně sledovat dopady propagačních akcí a aktivně reagovat na odezvu trhu a nové podněty, které by vedly k navázání nových obchodních styků. Pro propagaci se využívají všechny formy působení na podnikatelskou sféru a ve značné míře se využívají i HSP. Odvětví telekomunikaci je v DR na vysoké úrovni a pracuje s novými moderními špičkovými technologiemi, především z USA. Propagační služby v DR jsou realizovány prostřednictvím specializovaných agentur. Obchodní korespondenci je nutno vést ve španělštině, v krajním případě v angličtině, stejně jako katalogy, prospekty a další propagační tiskový a inzertní materiál.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Obchodní spory vzniklé v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů jsou řešeny obchodním soudem, obvykle u regionálních obchodních komor. Pro jejich řešení je nutné využít služeb místních advokátních kanceláří autorizovaných zastupováním zahraničních i místních společností ve veškerých obchodních sporech.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky jsou na dominikánském trhu zadávány formou mezinárodních a národních licitací, vypisovaných oborovými ministerstvy a státními institucemi na základě Zákona o kontraktaci, který vyžaduje především transparentní průběh, jakož i objektivní hodnocení jejich výsledku. Režim zadávání veřejných zakázek upřednostňuje u některých oborů firmy národní, které mohou cenově konkurovat zahraničním dodavatelům, splňují technické parametry vyhlašovaných projektů a vytvářejí nová pracovní místa pro dominikánské pracovníky. Přesto však tento režim umožňuje zahraničním společnostem 50% participaci na investičních projektech obecně a ve vybraných případech, kdy není dominikánský dodavatel schopen participace druhých 50 %, zvyšuje se pro zahraniční firmy podíl až na 70 %. Veřejné zakázky jsou vypisovány zejména v odvětví stavebnictví, při výstavbě a rekonstrukci silniční a železniční infrastruktury, sektoru komunikací a těžebního průmyslu (hornictví). Téměř vždy se pro participaci v těchto veřejných zakázkách vyžaduje dominikánská zastupitelská firma zahraničního výrobce nebo exportéra. Možnost získání včasných informací o tendrech ještě před publikací podmínek je značně omezena z důvodů neexistence zastoupení ČR v zemi. Limitujícím faktorem je také to, že ČR není členem Meziamerické rozvojové banky, která se podílí ve značném rozsahu na vládních rozvojových projektech DR.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Problémy a rizika místního trhu odpovídají latinskoamerickému prostředí, zvyklostem trhu a mentalitě. Při řádném zajištění devizové návratnosti českých dodávek bankovní garancií nebo avalem, odpovědném výběru kvalitního zástupce a konečného odběratele a zajištění vlastnických práv ke zboží do úplného

26/32




zaplacení, je riziko finančních a materiálních ztrát minimální. Výběru partnera je třeba věnovat zvýšenou pozornost a vyžadovat bankovní a kancelářské informace před realizací dodávky. Dále viz bod 8.9.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Dominikánská republika posílila práva na ochranu duševního vlastnictví reformou v r. 2000 a má poměrně širokou legislativu na ochranu autorských práv a průmyslového vlastnictví a regulatorní rámec pro ochranu patentů, obchodních značek, obchodního jména a průmyslových vzorů. Modernizací obchodně právního rámce plní své závazky vyplývající z členství ve WTO (TRIPS - Trade Related Aspects of Intellectual Property).

Průmyslové vlastnictví je upraveno Zákonem 20-00 z 8. 5. 2000 o průmyslovém vlastnictví, který nahradil Zákon 4994 o patentech a vynálezech a Zákon 1450 z r. 1937 o obchodních značkách a obchodních jménech. Zákon 20-00 je v souladu s TRIPS a dalšími mezinárodními dohodami a poskytuje klasifikaci účelu registrace odpovídající mezinárodně uznávaným klasifikačním systémům. Na patenty a užitné modely se vztahuje Strasbourgská konvence z r. 1971, na průmyslové designy Dohoda z Locarna z r. 1968 a na obchodní značky Dohoda z Nice z r. 1957. Za schvalování patentů a registraci práv průmyslového vlastnictví je odpovědná Oficina Nacional de Propiedad Industrial -ONAPI.

Patenty Na ochranu vynálezů, užitných modelů a průmyslových vzorů. Patent je třeba registrovat u ONAPI. Žádost o registraci musí uvádět identifikaci vynálezce a zákonného reprezentanta, osvědčení právního titulu vynálezu, jméno, popis, výkresy a resumé o vynálezu a zaplacení příslušných poplatků. Nepatentovatelné předměty jsou takové, které se již vyskytují v přírodě, ve vědeckých teoriích a matematických metodách, existující objevy, výhradní estetické kreace, prezentace informací, počítačové programy, terapeutické, chirurgické nebo diagnostické metody pro léčbu lidí a veterinářství, živoucí látky a substance již existující v přírodě a nová použití patentovaných výrobků nebo procesů. ONAPI má na registraci lhůtu 60 dnů. Patenty jsou povolovány na 20 let.

Obchodní značky Zákon 20-00 poskytuje ochranu všem druhům obchodních značek, včetně kolektivních a certifikačních. Registrace obchodní značky poskytuje výhradní práva uživatele na obchodní značku. Jsou uznávána prioritní práva na obchodní značky registrované v zahraničí. Právo na obchodní značku se nevztahuje na značky, které mohou být používány v obchodě k popisu produktu, generická nebo vědecká pojmenování produktu, barev aj., značky narušující veřejný pořádek nebo morálku, značky, které mohou zesměšňovat lidi, náboženství, země apod., pro veřejnost klamavé značky pokud jde o přírodu nebo o kvalitu výrobků, značky kopírující nebo imitující notoricky známé značky, značky porušující existující práva duševního vlastnictví, značky podobné již registrovaným a snadno zaměnitelné aj. Registrace obchodních značek se uděluje na dobu 20ti let a je prodlužitelná po vypršení této doby o dalších 10 let.

Obchodní jména Zákon 20-00 chrání rozlišovací značky jako jsou obchodní značky, nálepky, emblémy, slogany, názvy původu a další. Exkluzivní právo použití obchodního jméno nevzniká z registrace, ale z prvního obchodního použití.

Autorské právo Článek 8 Dominikánské ústavy stanoví za základní lidské právo uznávání a ochranu vlastnických práv na vědecká, umělecká a literární díla. Ochrana autorských práv je zajištěna Zákonem 32-86 o právech duševního vlastnictví, který odpovídá článkům Univerzální konvence o právech duševního vlastnictví, jehož je DR členem. Autorská práva je nutno registrovat na National Office of Copyright (ONDA). DR ratifikovala následující mezinárodní dohody v této oblasti, a to v r. 1886 Bernská konvence o ochraně literární a uměleckých děl, v r. 1952 Univerzální konvence o autorských právech, v r. 1961 Římská

27/32




konvence o ochraně umělců, producentů gramofonových nahrávek a radiového vysílání, v r. 1996 WIPO dohoda o autorských právech a WIPO dohoda o konání a gramofonových produkcích.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Platba neodvolatelným a potvrzeným akreditivem otevřeným u české banky v ČR, příp. s odloženou splatností podle druhu obchodovaného zboží, je zcela obvyklou a praktikovanou platební podmínkou na dominikánském trhu. Doporučuje se maximální obezřetnost při výběru obchodního partnera a poskytování úvěrů, a tedy vyšší forma zajištění devizové návratnosti realizovaných dodávek zboží i služeb. U dodávek investičního zboží na úvěr se doporučuje zajištění splatnosti bankovní zárukou nebo bankovním avalem, úhrada akontace 5–30 % hodnoty dodávky a kupní smlouvy se zástavním právem až do úplného zaplacení dovozcem. Při dodávkách zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního se doporučuje platba předem. Platební morálka dominikánských partnerů je dobrá, přesto však je třeba počítat s určitými rysy specifickými pro geografickou polohu země, klimatické podmínky a z toho vyplývající mentalitu, kdy kvalita a hlavně včasnost prováděných poukazů neodpovídá vždy kontrahovaným podmínkám a evropským zvyklostem.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu V DR není v současnosti organizován žádný mezinárodně významný veletrh vhodný pro českou oficiální účast. V Santo Domingu je pravidelně organizována karibská turistická burza (Bolsa Turística del Caribe), která může zaujmout podnikatele v turistice pro celou Karibskou oblast.

28/32




9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Dominikánská republika je otevřená přímým zahraničním investicím, nabízí politickou a ekonomickou stabilitu a přístup na globální a regionální trhy. Mezi výhody patří geografická poloha země a exportní pobídky, nízké náklady na pracovní sílu a produktivita práce. Právní rámec zahraničních investic na Dominikánské republice prošel podstatnou změnou se Zákonem 16-95 o zahraničních investicích, s několika prováděcími dekrety, naposledy modifikovaný prezidentským dekretem 163-97. Začlenění této nové legislativy umožňuje DR disponovat značnými výhodami a hlavně bezpečností a jistotou pro zahraničního investora. V platnosti jsou zvláštní a daňové zákony, které nabízejí specifické pobídky určené pro zahraniční investice podle druhu investice. Nejdůležitějšími zákony jsou tyto: •

zákon umožňující výrobcům zboží a služeb pro vývoz v rámci volných zón, úlevy zvláštního režimu z celní kontroly a fiskálních pobídek až do výše 100 % vynětí z cel

•

firmy v tzv. zvláštní zóně příhraničního rozvoje jsou vyjmuty ze všech daní po dobu 20 let

•

turistika je podporována zvláštními zákony o rozvoji turistiky v provinciích a lokalitách a poskytuje úlevu vynětí z daní na dobu 10 let

•

zákon 150-97 stanoví nulovou sazbu na materiál, zařízení a stroje pro výrobu těm společnostem, které v zemi pracují na zemědělsko-chovatelských projektech aj.

Dekret č. 950-01 z 20. 9. 2001 upravuje povolení k trvalému pobytu investorům a poskytuje investorům stejná práva jako národním investorům. Pro zřízení kanceláře v Dominikánské republice jsou vyžadovány náležitosti uvedené v dekretu č. 950-01, pro zahraniční investory je vyžadován trvalý pobyt za účelem realizace investice, žádost o registraci investice na centrální bance a CEI-RD (Centro de Exportación e Inversión de la República Dominicana), registrace k daňovému přiznání, dokumenty potřebné pro poukazy výnosů a repatriaci kapitálu aj. mimo zakládací listiny společníků mateřské firmy, stanov apod. Zákon 16-95 z 20. 11. 1995 upravuje zahraniční investice v rámci procesu liberalizace národní ekonomiky. Tento zákon stanoví zásady pro zahraniční investice: •

rovné zacházení se zahraničními investicemi, zajišťující stejná práva, zákonnou ochranu a nulovou diskriminaci. Jediná omezení pro zahraniční investory jsou v oborech v ukládání toxických nebo radioaktivních odpadů v zemi nevytvořených, činnosti ovlivňující veřejnou zdravotní péči a životní prostředí a výroba zařízení a materiálů s přímým vztahem k národní obraně, kde má přímé pravomoci jen prezident republiky

•

definice zahraničních investic umožňuje kapitálové vklady, vklady naturální, nehmotné technologické kontribuce, jako jsou obchodní známky, výrobní modely, průmyslové procesy, technická pomoc aj.

•

registrační procesy vyžadují jen autorizace centrální banky a jsou charakteru statistického. Zahraniční investor musí zaregistrovat svou investici do 90ti dnů od jejího umístění v zemi a získá automaticky certifikát o registraci zahraniční investice (Certificate of Foreign Investment Registration – CFIR)

•

volná repatriace dividend a kapitálu – investor má právo na převod do zahraničí v cizí měně přes privátní směnečný trh, za předpokladu, že má CFIR, veškerého kapitálu v zemi investovaného a kapitálových výnosů a veškerých dividend deklarovaných každoročně u dominikánských úřadů, po zaplacení příslušné daně z příjmu

•

neregistrované investice – nepostihují samotnou investici, pouze v případě převodu výnosů do zahraničí je nutno předložit příslušný CFIR

Dominikánská republika má uzavřené bilaterální dohody o ochraně investic s Čínou, Ekvádorem, Francií, zeměmi CARICOMu, Chile a Argentinou a v jednání jsou investiční dohody s Kolumbií, Peru, Izraelem,

29/32




Tchajwanem, Kanadou, Koreou, Dánskem, Norskem, Švédskem, Německem, Ruskem, Českou republikou, Belgií, Rakouskem, Venezuelou a Ukrajinou.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Přímé zahraniční investice do Dominikánské republiky se ročně blíží 2 mld. USD (roční růst od r. 2006 (1 183,3 USD) 15–20 %, což se výrazně projevuje v hospodářském růstu. Plynou především do turistiky.

Přímé zahraniční investice v letech 1993–2010 (v mil. USD) •

1993: 189,3

•

1994: 206,8

•

1995: 414,3

•

1996: 906,5

•

1997: 420,6

•

1998: 699,8

•

1999: 1 337,8

•

2000: 952,9

•

2001: 1 079,1

•

2002: 916,8

•

2003: 613,0

•

2004: 909,0

•

2005: 1 023,0

•

2006: 1 183,3

•

2007: 1 395

•

2008: 1 598

•

2009: 1 864

•

2010: odhad asi 2 000

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana

Podle zemí: •

USA, Španělsko, Kanada,Velká Británie, Chile, Švýcarsko, Itálie, Kajmanské ostrovy

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana Největšími investory jsou USA, zejména do služeb finančních a pojišťovacích a moderních špičkových technologií, dále Španělsko s investicemi do turistiky a služeb spojených s turistikou (hotelnictví, restaurace, bankovnictví), významnými investory jsou Kanada, Velká Británie, Chile, Švýcarsko, Itálie a dále v posledních letech také Francie, Trinidad a Tobago, Kolumbie, Brazílie a Panama.

9.3. České investice v teritoriu Dotazem na centrální bance Banco Central de la República Dominicana bylo zjištěno, že v zemi nejsou registrovány žádné české investice v průmyslovém sektoru nebo v zemědělství. Do nákupu nemovitostí k soukromým účelům investuje pouze omezený počet fyzických osob, zejména z uměleckých a podnikatelských kruhů. Sektor turistiky v Dominikánské republice nabízí řadu atraktivních investičních pobídek.

30/32




9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Hlavním cílem modernizace státu byla privatizace státních společností, ve smyslu zákona č. 141-97 o reformě veřejných společností z června 1997. Tento zákon umožňuje soukromým společnostem získat 50 % podíl na kapitálu a řízení veřejných společností na základě mezinárodních licitací. Hlavní privatizační projekty zahrnují následující odvětví: •

leasing na 25 let cementářské firmy Cementos Nacionales a těžebních firem Marmotech, Mines of Salt and Plaster a National Marble Company, kapitalizaci mlýnů na mouku Molinos Dominicanos a národní letecké společnosti Dominicana de Aviación

•

výroba a distribuce energie - generační jednotky CDE (Itabo a Haina) byly převedeny do Seaboard Corporation a New Caribbean Consortium, zatímco společnosti distribuce elektrické energie do Union Fenosa (North and West Distribution Units) a AES (South Distribution Unit) - možnost participace v energetice ve spolupráci se státní organizací CDEEE (Corporación Dominicana de Empresas Eléctricas Estatales, ing. Jeremías Santana - Director)

•

leasing 10ti cukrovarů náležející státní Consejo Estatal del Azucar (CEA)

•

probíhá privatizační projekt modernizace, expanze a správy veřejných letišť (AILA, Gregorio Luperon, María Montez a Arroyo Barril), které byly sdruženy do konsorcia AERODOM (Consorcio Aeropuertos Dominicanos Siglo XXI).

Dominikánská republika má jednu z nejrozvinutějších infrastruktur telekomunikací v regionu. Vhodným odvětvím pro české investice je sektor telekomunikací a služeb, zejména pro turistiku (hotelnictví, restaurace aj.), bankovnictví a pojišťovnictví, sektor dopravy, výstavba silniční infrastruktury a rekonstrukce železniční infrastruktury a investice do těžebního průmyslu, do sektoru hornictví. V zemi je ústavou zajištěno soukromé vlastnictví. Jiné velké privatizační projekty strategických odvětví národního hospodářství neexistují. Rozvojové projekty jsou vyhlašovány spíš na regionální úrovni a jsou směrovány do ochrany životního prostředí, vodního hospodářství, zalesňování a ekologických staveb a do rozvoje turistiky. Dominikánská vláda prosazuje ambiciózní programy podpory konkurenceschopnosti národních odvětví, hlavně v zemědělství, jako základní krok v rámci globalizačních procesů ekonomiky. Byla přijata tato opatření na podporu růstu konkurenceschopnosti: •

vytvoření National Bank of Competitiveness s cílem zajistit financování rozvoje strategických ekonomických sektorů

•

přijetí Zákona 1-02 o antidumpingových opatřeních, který má chránit místní producenty před dovozy ze zahraničí za nižší ceny než jsou ceny prodejní v zemi původu

•

různá opatření se záměrem zvýšit konkurenceschopnost dominikánských exportů a společností ve volných zónách

9.5. Rizika investování v teritoriu Rizika podnikání a investování v Dominikánské republice jsou obdobná jako v ostatních zemích Latinské Ameriky, je nutno dbát na kvalitu a bonitu partnera a jeho zázemí, kvalitní zajištění návratnosti poskytovaných úvěrů bankovními garancemi a avalem, v případě dodávek investičního zboží využít klauzule zástavního práva ke zboží až do úplného zaplacení, využívat bankovních nástrojů k inkasu pohledávky před jejich splatností (factoring, forfaiting), plně využívat služeb místních renomovaných právních a poradenských kanceláří ap. V Dominikánské republice je zaručeno soukromé vlastnictví firem i fyzických osob ústavou a upraveno příslušnými zákony. Nehrozí nebezpečí vyvlastnění majetku soukromých osob a firem, naopak úsilí dominikánské vlády se koncentruje na přilákání soukromých investic do země.

31/32




10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země V r. 2011 se neočekávají žádné významné změny v legislativě země, které by měly dopad na ekonomickou sféru. Daňová, penzijní ani pozemková reforma se nepřipravuje. Vláda se již několik let zabývá možností privatizace státní elektrárenské společnosti CDE. Dohoda o volném obchodu CAFTA mezi zeměmi Střední Ameriky, Dominikánské republiky a USA zaručuje DR bezcelní odbyt převážně zemědělských produktů na obrovský americký trh.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Dominikánská republika dle dostupných informací nepřipravuje žádnou novou daňovou ani jinou reformu, která by mohla v r. 2007 ovlivnit podnikatelské klima v zemi, příp. zhoršit podmínky pro podnikání zahraničních i domácích investorů.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Nové, i když poněkud omezené možnosti pro český export, se objevují v oborech vázaných na výrobu osobních aut Škoda, které již několik let tvoří základ českého exportu do teritoria. Konkrétně by se mohlo jednat o dodávky autopříslušenství a vybavení osobních aut, zapalovací svíčky, náhradní díly od dalších českých výrobců mimo Auto Škodu Mladá Boleslav (vstřikovací trysky, startéry, elektropříslušenství, nářadí a dílenské opravárenské zařízení, pneumatiky pro silniční vozidla i pro užitková vozidla, ložiska apod.). Nové investiční a exportní možnosti jsou pro české výrobce a exportéry zařízení pro tepelnou energetiku, hornictví a úpravu minerálu a geologické služby. Z oboru spotřebního zboží a zboží pro různá průmyslová odvětví se jeví dobré možnosti dalšího růstu odbytu papíru a kartonů aj. obalového materiálů, broušeného skla a skleněných výrobků pro domácenské použití, skleněných stavebních bloků a bezpečnostního skla, čerpadel, výrobků ze železa a oceli, vybraných potravinářských specialit a nápojů, ručních sportovních zbraní, strojů a zařízení pro průmysl obalové techniky a nápojový průmysl apod. Jiné formy ekonomické spolupráce než je přímý vývoz a dovoz zboží a služeb za úplatu nejsou v současné době v jednání.

32/32


Souhrnná teritoriální informace Dominikánská republika

Recommend Documents