Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz
eská krajní pravice ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009.23 Czech radical right wing political parties in the European elections in 2009. Autor: Josef Smolík Email:
[email protected]
Abstract The article deals with radical right-wing political parties in the Czech Republic and the results of the European Parliament elections that were held on the 5th and 6th June 2009. It introduces the Association for the Republic–Czechoslovak Republican Party (SPR-RS ), National Party (NS), Labour Party (DS) and their electoral programs. The candidates’ lists of these parties as well as their results in the European Parliament elections are compared.
Keywords Association for the Republic–Czechoslovak Republican Party (SPR-RS ), Labour party (DS), Marginal political parties, National party (NS), Far right parties, European Parliament election.
Úvod Voleb do Evropského parlamentu (dále jen EP), které se konaly ve dnech 5. a 6. ervna 2009 se ú astnily i eské politické strany azené ke krajn pravicovému táboru, 23 Tento text byl zpracován v rámci grantového projektu GA R P408/10/P098 „Národní strana 2003 - 2012: obrana národních zájm “.
73
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz resp. náležející ke krajn pravicové politické rodin , Sdružení pro republiku – Republikánská strana eskoslovenska (dále jen SPR- RS ), Národní strana (dále jen NS) a D lnická strana (dále jen DS)24. Tento stru ný text má za cíl shrnout nejenom volební výsledky, ale rovn ž analyzovat kandidátní listiny a p edvolební témata a strategie t chto politických stran. Analýza kandidátních listin popisovaných politických stran se mimo volební podporu zam í i na po et kandidát , po et len politických stran a kandidujících bez politické p íslušnosti, pr m rný v k kandidát a po et žen na kandidátních listinách. Rovn ž budou uvedeny výsledky krajn pravicových politických stran ve volbách do EP v jednotlivých krajích a okresech R. Vzhledem k tomu, že zde popisovaná politická uskupení byla již n kolikrát podrobn ji popsána (srov. Fiala, Mareš 1998; Mareš 2000, 2003, 2005; Pink, Smolík 2007; Kyloušek, Smolík 2008; Smolík, Vejvodová 2009; Smolík 2009 ad.), nebude se tento text zabývat podrobnou historií jednotlivých politických stran, p edstavena však budou dlouhodobá programová stanoviska a programatika, v etn programatiky p ed volbami do EP v roce 2009.
Strany krajní pravice v
eské republice
Mezi politické strany sou asné krajní pravice bývají azeny D lnická strana, Národní strana a Sdružení pro republiku – Republikánská strana eskoslovenska. Mimo politické strany však v R p sobí n kolik ultrapravicových zájmových organizací, které jsou bu registrovány jako ob anská sdružení i p sobí bez registrace (nap íklad Národní odpor, Autonomní nacionalisté) (viz Smolík 2009). P edevším o spolupráci mezi DS a Národním odporem se p ed samotnými volbami vedla diskuse nejenom v prost edí eské krajní pravice. 24 Na základ návrhu vlády R ze dne 8. 12. 2008 prob hlo neúsp šné zrušení DS. Nejvyšší správní soud 4. 3. 2009 zrušení DS zamítl (viz Rozsudek NSS 2009). I proto se DS mohla zú astnit voleb do Evropského parlamentu (srov. Smolík 2009). 74
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Po et jednotlivých organizací a krajn pravicových (zájmových) skupin dokládá, že krajní pravice je zna n rozt íšt ná. Doktrinální odlišnost a fundamentální nesmi itelnost jednotlivých proud brání i ú elové integraci (srov. Do ekalová 2007, Rataj 2007). P esto lze po roce 2000 nalézt n kolik p íklad zcela ú elové kooperace, p estože v tšina z t chto projekt
nem la dlouhého trvání (nap . vznik Pravé alternativy p ed
volbami do PS v roce 2002, i vznik Národní koalice p ed volbami do EP v roce 2004, nebo vznik tzv. Národní p tky p ed volbami do PS v roce 2006). Voleb do EP v roce 2009 se zú astnily všechny t i krajn pravicové politické strany samostatn , ostatn spolupráce mezi nimi nebyla možná z hlediska personálních i ideových st et . D lnická strana D lnická strana (dále jen DS) byla založena bývalými leny Sdružení pro republiku – Republikánské strany eskoslovenska (SPR – RS ). Finan ní problémy vedly po átkem roku 2001 k vyhlášení konkurzu na SPR – RS , p i emž lenská základna p ešla do nové strany s názvem Republikáni Miroslava Sládka (RMS). D lnická strana byla zaregistrována 20. prosince 2002 pod ozna ením Nová síla. Ke zm n názvu došlo 22. ledna 2003. Stranu založili Tomáš Vandas, nyn jší p edseda DS, d íve tajemník Republikán Miroslava Sládka. Z programatiky DS vyplývá, že strana požaduje znovuobnovení svrchovanosti eské republiky a vystoupení z Evropské unie a vojenských struktur NATO. V tomto bod DS odmítá p enesení pravomocí do „nadnárodního bruselského centra“. V oblasti zdravotnictví je DS proti „plýtvání finan ních prost edk ve form bezplatného lé ení cizinc , kte í do
eské republiky cestují z oblasti Afriky, Asie a Dálného Východu.“ Dalším
bodem požadavk DS je komplexní národní reforma eského školství.
eské školství
musí vychovávat k vlastenectví a k úct k národním tradicím a hodnotám. DS odmítá zavád ní kvót p i p ijímání na studium. To se týká zejména menšinových etnik. 75
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Xenofobie DS se projevuje hlavn v požadavku na vypov zení ilegálních p ist hovalc . DS nechce, aby se „ eská republika stala žumpou Evropy a zemí plnou imigrant , p ist hovalc ze stát bývalého Sov tského svazu, Balkánu, Asie, Dálného východu atd. DS je toho názoru, že cizinci berou
ech m práci, kazí mzdovou hladinu
eských zam stnanc . DS ost e kritizuje romskou politiku eské vlády. O Romech se nevyjad ují jinak než jako o „cikánech“. DS požaduje, aby byly pohlavní deviace (tj. homosexualita) postaveny mimo zákon. V oblasti soudnictví DS je pro obnovu trestu smrti a pro snížení hranice trestní odpov dnosti na 13 let. DS zkrátka ned v uje všem sociálním skupinám, které jsou „cizí“. (Vejvodová 2005, Kyloušek, Smolík 2008). DS ke dni 1. února 2008 založila i tzv. Ochranné sbory D lnické strany (OS DS). Hlavním komunika ním kanálem jsou D lnické listy. D lnickou stranu je možno ozna it za malou krajn pravicovou politickou stranu s výraznými populistickými prvky, která je v sou asnosti spojována s neregistrovanou organizací Národní odpor.
ást lenské
základny je tvo ena i bývalými leny Národního korporativismu. DS mohla být alternativou pro voli e z ad Autonomních nacionalist
i Národního odporu (Kyloušek, Smolík 2008).
V souvislosti s DS média informovala p edevším o akcích OS DS v Janov (18. 10. 2008, 17. 11. 2008, 24. 1. 2009) i P erov (4. 4. 2009). Na základ návrhu vlády R ze dne 8. 12. 2008 prob hlo neúsp šné zrušení DS. Nejvyšší správní soud dne 4. 3. 2009 zrušení DS zamítl (viz Rozsudek NSS 2009). Národní strana NS byla Ministerstvem vnitra zaregistrována k 31. íjnu 2002 na základ rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. zá í 2002, a koliv první snahy o její založení sahají až do roku 1996. Hlavním ú elem jejího založení m lo být sjednocení rozt íšt né eské krajní pravice p ed parlamentními volbami v roce 2002. T ch se ovšem kv li problém m s registrací nestihla zú astnit (Mareš 2003, Jansa 2007). Strana získala pozornost nejenom médií, ale i bezpe nostních složek, o emž sv d í i to,
76
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz že byla uvedena ve vládní Zpráv o problematice extremismu na území R v roce 2000. Sama sebe vnímá jako stranu vlasteneckou se smyslem pro konzervativní hodnoty a národní tradice. Vychází z tzv. integrálního (obranného) tradicionalismu (Rataj 2007). eský obranný nacionalismus chce NS p izp sobit pro soudobou generaci; má být založen na ádu, autorit , disciplín , loajalit , povinnosti a odpov dnosti. NS nevychází z žádného fundamentalistického náboženského konceptu. Jako nebezpe í ozna uje neoliberalismus, EU, komunismus a také islamismus. V programatice se objevuje i požadavek na vystoupení z NATO (viz Mareš 2003). Národní stranu nelze za adit do kategorie pravicového extremismu: dodržuje ústavn konformní postoje s p edstavou ústavních zm n ve smyslu autoritativního národního státu; tj. autoritá ské omezení zastupitelského parlamentarismu sou asným zrušením Senátu a nastolením silného prezidentského režimu, využívajícího institutu p ímé demokracie. NS se tedy pohybuje v oblasti politického radikalismu, který bývá mnohými politology užíván jako mezistupe mezi demokracií a extremismem. Radikálové nezavrhují demokracii jako takovou, ale kritizují pouze n které její výstupy, procesy, p edstavitele i jednotlivé politiky (nap . sociální politiku). I pro Národní stranu platí „existovat znamená být vid n“. I proto jsou její akce asto nadmíru medializovány; tém
s jistotou lze tvrdit, že strana má k pom ru po tu svých
len (odhady po tu len se rozcházejí od 60 do p ibližn 300) nejv tší podíl na mediálním prostoru. Krom zpráv z médií mimo její okruh se lze o jejích akcích i názorech dozv d t prost ednictvím médií spjatých p ímo s ní. Demonstrace a pietní akty jsou pro noviná e vd
ným tématem.
První ve ejnou akcí Národní strany byla 22. listopadu 2002 demonstrace proti Severoatlantické alianci (NATO), která m la v tu dobu v Praze summit (Jansa 2007). Protiunijní rétorika pak byla hlavní náplní innosti Národní strany v první polovin roku 2003 a její snahy sm ovaly k p esv d ování voli
, aby zamítli vstup
eské republiky do
EU v referendu konaném 13. a 14. ervna 2003. Ob ané se však v referendu vyslovili pro 77
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz vstup
eské republiky do EU, když 77,33 % voli
hlasovalo pro vstup a 22,67 % voli
proti vstupu do Unie (Jansa 2007). Prozatím nejmedializovan jší vystoupení se uskute nila 21. ledna 2006 v Letech u Písku25 (podrobn ji Jansa 2007). Strategicky p sobivým po inem, který byl medializován a probrán mnohými politiky (F. Bublanem, I. Langerem), bylo založení tzv. Národní gardy (NG). Založením byl pov en M. Kubík p i p íležitosti oslav 28. íjna 2007, NG zahájila innost v lednu 2008. B hem ervna 2008 lenové NG hlídkovali p ed karlovarskou školou J. A. Komenského; m li tak bránit dalším incident m vyvolaným romskými d tmi. V neposlední ad na sebe NS upozornila tím, že se rozhodla uvést sporný film nizozemského poslance Geerta Wilderse Fitna. Místop edseda NS pro Moravu a Slezsko M. Šev ík se vyjád il kriticky o pochodu sexuálních menšin v Brn s názvem Duhová vlna. Za ožehavá témata, využitelná k vymezení v
i jiným stranám, platí nap . kriminální innost cizinc , imigrant a menšin.
Pom rn novým tématem je tzv. islamismus26, který je považován Národní stranou – spole n s komunismem a nacismem – za totalitní ideologii. NS ožehavá témata vnáší do diskuse ostatních politických stran a ve ejnosti. Tím se n kdy stává potenciálním politickým partnerem pro p edstavitele parlamentních stran i pro uskupení v komunální politice (Smolík 2008). V evropském m ítku prosazuje rovnoprávnou spolupráci stát na základ bilaterálních i multilaterálních smluv, odmítá ovšem jakoukoliv integraci do Evropské unie a požaduje vystoupení eské republiky z tohoto projektu (Jansa 2007).
25 Mediální zájem vzbudil pomník ješt p ed svým oficiálním odhalením. Proti jeho umíst ní v míst bývalého sb rného tábora z dob druhé sv tové války se totiž ost e ohradil nap íklad p edseda Výboru pro odškodn ní romského holocaustu en k R ži ka, který celou akci ozna il za „provokaci nejhrubšího zrna“ a podobn se o památníku vyjád il i tehdejší vládní zmocn nec pro lidská práva Svatopluk Karásek. Nejasnosti také panovaly kolem povolení k umíst ní památníku, který se nacházel na pozemku obce (Jansa 2007). 26 28. íjna 2006 se nap íklad konala ve ejná akce Národní strany s názvem „Spalme muslimskou nenávist“. Na této akci došlo k zat ení obou místop edsed Národní strany a posléze i p edsedkyn Petry Edelmannové (Jansa 2007).
78
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Sdružení pro republiku – Republikánská strana
eskoslovenska
Nejvýznamn jším reprezentantem krajní pravice v R byla politická formace Sdružení pro republiku–Republikánská strana eskoslovenska (blíže viz Anastasakis 2001; Fiala, Mareš 1998; Mareš 2003; Danics 2003; Milza 2005). I v sou asnosti tato strana vyvíjí aktivity, ehož d kazem je sestavení kandidátních listin a ú ast v krajských volbách 2008. Vývoj SPR-RS
lze dnes vnímat v p ti etapách. První
etapu lze asov vymezit zhruba od konce roku 1989 do parlamentních voleb v roce 1992. V ní se v mimoparlamentním prost edí nejprve skupina republikán kolem osoby Miroslava Sládka (od února 1990 nesoucí název SPR-RS , sjezd SPR-RS
se konal 24. února
1990) díky svojí politické aktivit
známým“ politickým
dokázala stát jediným „ve ejn
reprezentantem „republikánství“ (resp. toho, co za n j vydávala) a postupn dominantním zp sobem obsadila krajn
pravicový prostor v eském stranicko-politickém spektru (což
znamenalo, že zde ozna ení „republikán“ získalo „ultrapravicov –populistické“ vyzn ní) (srov. Mareš 2003; Milza 2005). Druhá etapa, vymezená léty 1992 až 1998, je charakteristická p sobením SPR-RS
v NR, resp. od roku 1993 v PS P R, které bylo
spojeno s extremistickými excesy elných p edstavitel a reprezentant SPR-RS . T etí etapa od voleb v roce 1998 je charakterizována nejprve v letech 1998 až 1999 vnit ním rozkladem strany (provázeným odchodem ady elných p edstavitel ). P esto se SPRRS
poda ilo do po átku roku 1999 op t relativn
konsolidovat (Mareš 2003).
tvrtá
etapa je spjata se vznikem a existencí politického uskupení Republikáni Miroslava Sládka (RMS). Pátá etapa se odvíjí od znovuobnovení SPR-RS
na sjezdu „republikánského
hnutí“ dne 17. kv tna 2008. Pod osv d eným názvem Sdružení pro republiku– Republikánská strana
eskoslovenska se slou ily tyto subjekty: Republikánská strana
ech, Moravy a Slezska, Republikánská unie, Radikální republikánská strana, Republikáni a Republikáni Miroslava Sládka (RMS). P edsedou strany SPR-RS
se stal Miroslav
Sládek (srov. Kyloušek, Smolík 2008). Z obsahu republikánské programatiky je t eba jako nejd ležit jší vytknout sociální
79
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz populismus, d raz na „tvrdý“ p ístup v oblasti vnit ní bezpe nosti, etnizaci sociálních a kriminálních problém (p í ina je hledána v Romech a p ist hovalcích), odpor v
i
„amerikanizaci“ spole nosti a n kterým postmoderním hodnotám (nap . práv m homosexuál
i multikulturalismu, nikoli však proti ochran životního prost edí),
antikomunismus a anti-levi áctví obecn , zd raz ování nacionálních atribut v ekonomice, výchov a kultu e, d raz na izolacionismus v zahrani ní politice. Strana se vždy p edstavovala jako jediná skute ná opozice, která za své d sledné postoje musí trp t nep ízní médií a perzekucí jejích p edstavitel (Kyloušek, Smolík 2008).
Volby do EP a krajn pravicové politické strany Volby do EP bývají v politologické literatu e ozna ovány jako second-order elections, tedy mén d ležité volby. Pro tento typ voleb je obecn charakteristický menší význam, který jim p ipisují voli i a kandidující politické strany, než pro n mají volby do národních parlament , pop . prezidentské volby v t ch zemích, kde je hlava státu volena p ímo. Jako mén významné jsou volby do Evropského parlamentu klasifikovány p edevším vzhledem k menšímu zájmu voli
a také s ohledem na jejich volební
rozhodování, které bývá odlišné od voli ských strategií uplat ovaných p i hlavních volbách. (Fiala 2007: 115) Ve volbách do EP v roce 2009, které se konaly ve všech 27 lenských státech EU, se rozhodovalo o zastoupení 736 europoslanc , p i emž pro
eskou republiku (dále jen
R) bylo vyhrazeno 22 poslaneckých míst.27 Právo volit do EP m l každý ob an Na území
R, který alespo druhý den dosáhl plnoletosti.
R se mohli voleb zú astnit i ob ané jiného
lenského státu EU, jestliže
27 Ve volbách do EP se prosadily 4 politické strany, ODS (31, 45 %, 9 mandát ), SSD (22,38 %, 7 mandát ), KS M (14, 18 %, 4 mandáty) a KDU- SL (7, 64 %, 2 mandáty). Do EP byli zvolení následující europoslanci: Jan Zahradil, Evžen Tošenovský, Old ich Vlasák, Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký, Edvard Kožušník, Hynek Fajmon, Andrea ešková, Ji í Havel, Libor Rou ek, Richard Falbr, Pavel Ploc, Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Olga Sehnalová, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Ji í Maštálka, Jaromír Kohlí ek, Zuzana Roithová a Jan B ezina (srov. volby.cz).
80
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz nejpozd ji druhý den voleb, tj. 6. ervna dosáhli v ku 18 let, za p edpokladu, že se do 22. dubna 2009 (tj. 45 dn
p ed volbami) zaregistrovali v evidenci obyvatel (bu
k p echodnému nebo trvalému pobytu, dle zákona 133/2000 Sb.) a byli zapsáni do seznamu voli
pro volby do EP. Pro starší voli e byla podmínka registrace do 26. dubna.
Ve volbách do EP, bez této registrace, mohli hlasovat i ob ané jiného lenského státu EU, pokud zde již hlasovali ve volbách do EP v roce 2004 a nepožádali o své vyškrtnutí ze seznamu voli Pro
.
eské ob any kte í se rozhodli volit v jiném volebním okrsku, byla možnost
získání voli ského pr kazu na obecním ú adu do 21. kv tna, který umož oval volit v kterémkoliv volebním okrsku na území R. Volby do EP se konaly v ase 14.00 – 22.00 v pátek dne 5. ervna a v ase 8.00 – 14. 00 dne 6. ervna 2009. Volební ú ast do EP na území R dosáhla 28,22 %, tj. bylo odevzdáno 2 358 934 platných hlas . Voli i si vybírali z 33 politických stran, politických hnutí a koalic, p i emž m li možnost dvou preferen ních hlas pro up ednostn ní kandidáta ze zvolené kandidátní listiny. Na kandidátních listinách, kde došlo k vyškrtnutí kandidáta z kandidátní listiny, se objevilo pouze po adové íslo. Tak tomu bylo v p ípad SPR – RS
(u po adových ísel 20 a 21) a rovn ž u NS (v p ípad po adových ísel 9, 12
a 19) (blíže viz http://www.mvcr.cz/clanek/volby-do-evropskeho-parlamentu-2009.aspx).
Programatika krajní pravice ve volbách do EP v roce 2009 Jak se tato témata promítla v programatice výše popsaných krajn pravicových politických stran p ed volbami do EP? SPR-RS
se ve svém programu p ed volbami zam ila na kritiku stávajících
europoslanc (s mandátem 2004–2009), p edevším kritizovala jejich ne innost v EP, nepotismus (zam stnávání rodinných p íslušník v EP), nekvalifikovanost, jazykovou nevybavenost a nekomunikativnost ve vztahu k voli že zvolení europoslanci za SPR-RS
m. SPR-RS
naopak deklarovala,
budou hájit zájmy R a budou se snažit plnit 81
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz republikánský program. Rovn ž v programu byla deklarace dobro inných ú el z finan ních prost edk p ípadných europoslanc , dalšími tématy byla jazyková kompetence a boj proti bruselské byrokracii. Vedení SPR-RS
v programu rovn ž uvedlo,
že pokud bude jakýkoliv in EU v rozporu s eskými národními zájmy, m že toto vyústit až do vystoupení z EU. SPR-RS
také cht la iniciovat všeobecné referendum o setrvání
v EU (blíže viz http://www.republikani.com/clanky/volby.htm). V ele kandidátní listiny byl p edseda SPR-RS
Miroslav Sládek.
NS vytvo ila tzv. programové Desatero, které v úvodu popsalo vývoj strany od voleb do EP v roce 2004, aby následn p edstavilo jednotlivé kandidáty do EP. Toto Desatero p edstavilo i složení kandidát dle stranické p íslušnosti, vzd lání a v ku. Stejn jako v p ípad SPR-RS
i NS se deklarovala jako subjekt „bránící národní zájmy zem proti
bruselské byrokracii, n mecko-francouzskému velko íšství a migra nímu zlu, kterému EU otev ela zrušením hranic dve e doko án“ (viz http://www.narodnistrana.cz/clanek.php?id_clanku=3829). Desatero se zam ilo na nejpal iv jší problémy evropské spole nosti z pohledu NS – hospodá skou krizi, fiskální politiku EU (požadavek referenda v p ípad zavedení eura), úpadek tradi ních hodnot, nezam stnanost v R, resp. kritiku tzv. ekonomického p ist hovalectví, vzr stající imigraci do
R, odmítnutí
Lisabonské smlouvy, požadavek na rovnoprávnost zem d lc v EU, výzvu k boji proti islámskému politicko-náboženskému fundamentalismu a terorismu, odmítnutí globalizace a požadavek na omluvu Srb m (podrobn ji viz http://www.narodnistrana.cz/clanek.php?id_clanku=3829). Dalšími p edvolebními tématy NS byl vztah k sudetským N mc m, kritika sou asné politické reprezentace („same ácká viroza“), nízká porodnost eské a evropské populace. V ele kandidátní listiny NS byla p edsedkyn strany Petra Edelmannová. DS nazvala sv j program p ed volbami do EP „Suverenita a nezávislost“, což jasn korespondovalo s jeho obsahem, který se negativn vymezoval v
i EU, kritizoval
Lisabonskou smlouvu a preferoval spolupráci mezi rovnocennými národy p ed diktátem ekonomicky siln jších stát . Další témata se podobala programu NS. T mito tématy tak 82
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz byly ilegální p ist hovalci (ze stát bývalého Sov tského svazu, Balkánu, Asie), zrušení p ist hovaleckých tábor a všech podpor pro p ist hovalce, ochrana kulturního a národního d dictví a podpora eského zem d lství (s cílem sob sta nosti R v této oblasti). Dále DS v programu nabízela omezení p ílivu cizího kapitálu a deklarovala podporu domácím podnikatel m, živnostník m, obchodník m a výrobc m (blíže viz http://volby.delnickelisty.cz/program). V ele kandidátní listiny DS byl p edseda strany Tomáš Vandas.
Aktivity krajní pravice p ed volbami do EP v roce 2009 Region st ední a východní Evropy procházel po roce 1989 složitými procesy politické a ekonomické transformace spole n s konsolidací demokracie, což se jako téma promítlo i p ed volbami do EP v roce 2009, kdy se tematizovala ekonomická krize. Není sporu o tom, že transforma ní procesy v postkomunistických státech byly ve srovnání s p edcházející modernizací na západ rozsáhlejší, hlubší a komplexn jší, ale asto i problemati t jší. D sledky ekonomické recese se v mnoha regionech st ední a východní Evropy promítly vzr stem nezam stnanosti, což se odrazilo i ve výše popsané programatice krajn pravicových politických stran v R. Krajn
pravicové politické strany zde popisované tak reagovaly p edevším na
ne ešené problémy regionálního socio-ekonomického charakteru, což se projevilo i v p edvolební kampani jednotlivých krajn
pravicových politických stran. Jako zásadní
aktivity p ed volbami do EP se jevila tematizace a aktivismus v sociáln
vylou ených
lokalitách, a s tím související negativní jevy jako kriminalita, nezam stnanost, migrace, znepokojivé demografické údaje atp. (srov. Smolík 2009). Zcela konkrétní sociáln vylou ené lokality a s tím spojené negativní jevy se pro krajní pravici staly hlavním tématem v p edvolební kampani (p edevším od druhého pololetí roku 2008). Aktivity všech t í popisovaných politických stran lze shrnout do roviny propaga ní a aktivistické. Jako rovinu propaga ní lze vnímat p edevším prezentace ve stranických
83
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz médiích (internetové stránky, tiskoviny, letáky, plakáty), ale i v nestranických médiích (televize, tisk). Všechny t i popisované krajn
pravicové politické strany p edstavily mimo
programatiky i lídry ( i p ímo n kolik len ) kandidátních listin. Jako rovinu aktivistickou lze vnímat jednotlivé p edvolební mítinky, demonstrace, pochody, shromážd ní, ale i spontánní demonstrace (což byl v R relativn fenomén). Aktivity v obou rovinách byly patrné p edevším u NS a DS. SPR-RS
nový
se však
stále prezentovala jako jediná schopná opozi ní politická alternativa. Ob politické strany – tj. NS a DS - vydávaly své stranické listy (tj. Národní politiku v p ípad NS a D lnické listy v p ípad DS), ob založily své aktivistické (paramilitární) struktury (v p ípad NS to byla Národní garda28, v p ípad
DS to byly Ochranné sbory29) a aktivn
vstoupily do
p edvolebních kampaní (srov. Kyloušek, Smolík 2008; Smolík 2008, 2009). V souvislosti s DS média informovala p edevším o akcích v Hradci Králové (tzv. Den svobody, 16. 8. 2008) a Kladnu (28. 9. 2008). Po návšt v OS DS v Janov dne 4. 10. 2008 se p enesla pozornost do tohoto severo eského sídlišt . V krátkém pr b hu prob hly demonstrace (a v n kterých p ípadech i st ety s policií) v íjnu a listopadu 2008 (18. 10. 2008, 17. 11. 2008, 24. 1. 2009), v Praze (28. 10. a 8. 12. 2008) i P erov (4. 4. 2009) (srov. MV
R 2009). V listopadu 2008 p edseda DS T. Vandas podal trestní
oznámení na ministra vnitra I. Langera, který podal vlád
návrh na rozpušt ní DS a
ozna il ji za extremistickou. P íznivci NS se sešli i 24. 9. 2008 p ed brn nskou mešitou, aby upozornili na vzr stající islámský radikalismus (celá akce byla n kolik dní poté, co v Islamábádu po teroristickém útoku zahynul eský velvyslanec Ivo Ž árek), stejn jako v listopadu 2008 byla NS realizována tzv. spanilá jízda v ulicích tzv. „brn nského Bronxu“ (ulice Cejl,
28
Založením NG byl pov en M. Kubík p i p íležitosti oslav 28. íjna 2007, NG zahájila innost v lednu 2008 (Smolík 2009). 29 Ochranné sbory DS (OS DS) vznikly k 1. 2. 2008.
84
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Bratislavská, Francouzská). (Smolík 2009, MfDnes 2008a, Právo 2008, LN 2008, MV
R
2009). Rozpušt no bylo i shromážd ní NS dne 28. 10. 2008 v Praze po projevu Pavla Sedlá ka, který kritizoval mj. etnickou kriminalitu v centru Prahy a vzr stající podíl p ist hovalc z afrických zemí.30 Strategií NS i DS tedy bylo zaujmout mediální prostor, který by voli e na tento typ politických stran a jejich programatiku upozornil. P edstavitelé NS oce ovali na svých webových stránkách jakoukoli zmínku v tišt ných médiích, která se dotýkala jejich politické strany. NS se v eské televizi (dále jen ost e vymezoval v
T) prezentovala p edvolebním klipem, který se
i romské menšin .31 V klipu NS deklarovala „kone né
ešení
cikánské otázky“ a kriticky se vyjad ovala k tzv. „nárokové a ko istnické mentalit “ Rom . Klip NS byl na základ rozhodnutí generálního editele Ji ího Jane ka stažen z vysílání (srov. http://politika24.cz/clanky/clanek-ct-odmitla-vysilat-predvolebni-spot-narodni-strany/). Ke klipu NS se kriticky vyjád il premiér Jan Fischer, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb a ministr vnitra Martin Pecina. T sn p ed volbami do EP, konkrétn pak 28. kv tna, prob hla p ed NS proti vedení
T poklidná demonstrace n kolika p íznivc
T. Rozhlasové volební spoty jak DS, tak i NS, byly vy azeny z vysílání
z d vodu možného porušení zákona.32 P es podobnou rétoriku se NS a DS kritizovaly navzájem. NS p edevším kritizovala navázání Národního odporu na aktivity DS, p edevším po ú asti v Janov dne 17. listopadu 2008 (srov. Národní politika, íjen 2008). P edvolební kampan
všech t í popisovaných politických stran lze hodnotit jen
velice obtížn , p esto lze konstatovat, že aktivní byly p edevším DS (s d razem na romskou problematiku) a NS (s d razem na islamismus). Podle p edpokladu se volební kampan a aktivity jednotlivých krajn pravicových politických stran zam ily p edevším na vnitropolitická témata (srov. Fiala 2007: 120). 30 Proti této demonstraci vystoupili aktivisté z iniciativy Studenti proti rasismu a p edstavitelé eského anarchistického hnutí (nap . Ond ej Sla álek). Jako zahrani ní host vystoupil N. Griffin, p edseda BNP. 31 Klip NS rovn ž použil nahrávku písn „Path“ bez v domí interpret – hudební formace Apocalyptica. 32 Na editele eského rozhlasu Václava Kasíka bylo poté podáno Tomášem Vandasem trestní oznámení.
85
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz
Aktivity krajní pravice p ed volbami do EP v roce 2009 U krajn pravicových politických stran, tj. u SPR – RS
(kandidátní listina . 7), NS
(kandidátní listina . 13) a DS (kandidátní listina . 31) lze sledovat n kolik ukazatel , které lze doložit na základ analýzy kandidátních listin. P edevším se jedná o tyto ukazatele: po et kandidát kandidátní listiny, po et vyškrtnutých kandidát z kandidátní listiny, pr m rný v k kandidát , po et a podíl žen na kandidátní listin , po et a podíl len nominovaných politických stran, po et kandidujících bez politické p íslušnosti. Tabulka . 1. Srovnání struktury kandidátních listin SPR-RS , NS a DS. Politická strana
SPR-RS
NS
DS
Po et kandidát kandidátní listiny
20
19
27
Po et vyškrtnutých kandidát
2
3
0
Pr m rný v k kandidát (v letech)
53
44
38
Po et žen na kandidátní listin
2
4
3
Podíl žen na kandidátní listin (%)
10
21
11
Po et len nominující strany
20
15
22
Podíl len nominující strany (%)
100
79
81
0
4
5
Po et kandidát bez politické p íslušnosti Zdroj: Volební server
SÚ (www.volby.cz)
Jak vyplynulo z tab. . 1, pr m rný v k kandidát na kandidátních listinách u SPRRS
je 53 let, u NS 44 let a u DS 38 let. U DS, jakožto strany s nejmladšími kandidáty lze
p edpokládat potenciál oslovit prvovoli e, p ípadn mladší, protestn nalad nou generaci. Podíl len krajn pravicových politických stran na kandidátních listinách se pohybuje p ibližn mezi 80 a 100 %. Podíl žen na kandidátních listinách se pohybuje v rozmezí p ibližn mezi 10 a 20 %. Pokud budeme srovnávat výsledky voleb do EP v roce 200433 a
33 Celková volební ú ast v 25 státech rozší ené EU v ervnu 2004 byla pouhých 45,5 % (viz Fiala 2007: 115).
86
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz 2009, je nutné vzít v potaz, že ve volbách do EP v roce 2004 byla ú ast 28,32 %, v roce 2009 to byla ú ast tém
totožná, tj. 28,22 % (srov. Fiala 2007,
http://www.volby.cz/pls/ep2004/ep11?xjazyk=CZ, viz tab. . 2). Tabulka . 2. Volební ú ast ve volbách do EP Rok voleb do EP
2004
2009
45,47 (25 stát )
42,85 (27 stát )
Rok voleb do EP
2004
2009
Volební ú ast ve volbách do EP ( R, %)
28,32
28,22
Volební ú ast ve volbách do EP (celkov , %)
Zdroj: Volební server
SÚ (www.volby.cz)
Ve volbách do EP v roce 2004 kandidovala politická strana Republikáni Miroslava Sládka (RMS), Národní koalice (NK) a DS. SPR – RS
lze považovat personáln ,
ideologicky i historicky za pokra ování RMS, stejn jako NK34 lze ztotožnit s NS. V roce 2004 p i volbách do EP získala RMS 15 767 hlas (0,67 %), NK 2 944 hlas (0,12 %) a DS 4 289 hlas (0,18 %). Po p ti letech byly výsledky následující. Nejúsp šn jší politickou stranou krajn pravicového tábora byla DS s výsledkem obdržených 25 368 hlas (1,07 %), což pro tuto formaci znamenalo i zisk finan ního p ísp vku od státu (ve výši p ibližn 760 tisíc K ). SPR – RS
získala ve volbách do EP 7 492 hlas (0,31 %). NS obdržela
6 263 hlas (0,26 %) (srov. tab. . 3). Tabulka . 3. Srovnání výsledk krajn pravicových politických stran ve volbách do EP v roce 2004 a 2009. Politická strana
SPR-RS
(RMS)
NS (NK)
DS
Volby do EP 2004 (po et hlas )
15 767
2 944
4 289
Volby do EP 2009 (po et hlas )
7 492
6 263
25 368
- 8 275
+3 319
+ 21 079
P ír stek/úbytek hlas (2004/2009)
34 P ed t mito volbami vedla NS jednání o vytvo ení koalice s dalšími menšími politickými stranami a nakonec zformovala spolu s eskou stranou národn sociální Národní koalici (Jansa 2007).
87
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Volby do EP 2004 (%)
0,67
0,12
0,18
Volby do EP 2009 (po et hlas )
0,31
0,26
1,07
- 0,36
+0,14
+ 0,89
Procentuální rozdíl mezi volbami 2004 a 2009 Zdroj: Volební server
SÚ (www.volby.cz)
Pom rn p ekvapujícími fakty voleb do EP v roce 2009 byl neúsp ch NS, ale i p ekro ení 1 % u DS. Nejúsp šn jší krajn pravicovou politickou stranou ve volbách do EP v roce 2009 se tedy stala DS, která posílila o 0,89 %, což inilo 21 079 hlas ve srovnání s volbami do EP v roce 2004. Na základ výsledk voleb do EP v roce 2009 v tabulce . 3, lze konstatovat, že krajn pravicové politické strany posílily své pozice, by je tento úsp ch relativní. Tabulka . 4. Srovnání výsledk voleb krajn pravicových politických stran do EP v Praze a krajích. Územní celek
SPR-RS
NS
DS
Praha
0,17 % (587)
0,25 % (871)
0,64 % (2 177)
St edo eský kraj
0,38 % (1 086)
0,30 % (877)
0,94 % (2 683)
Jiho eský kraj
0,34 % (488)
0,21 % (301)
0,99 % (1 406)
Plze ský kraj
0,32 % (414)
0,25 % (328)
1,07 % (1 369)
Karlovarský kraj
0,47 % (253)
0,57 % (302)
2,44 % (1 292)
Ústecký kraj
0,46 % (696)
0,36 % (549)
2,76 % (4 101)
Liberecký kraj
0,42 % (398)
0,31 % (289)
1,19 % (1 105)
Královehradecký kraj
0,38 % (497)
0,32 % (418)
1,16 % (1 509)
Pardubický kraj
0,32 % (388)
0,21 % (254)
0,97 % (1 160)
Kraj Vyso ina
0,35 % (423)
0,17 % (205)
0,90 % (1 079)
Jihomoravský kraj
0,28 % (758)
0,17 % (470)
0,90 % (2 436)
Olomoucký kraj
0,29 % (412)
0,23 % (327)
1,14 % (1 609)
Zlínský kraj
0,25 % (344)
0,13 % (180)
0,71 % (959)
Moravskoslezský kraj
0,28 % (748)
0,34 % (892)
0,95 % (2 483)
88
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Zdroj: Volební server
SÚ (www.volby.cz)
Z tabulky . 4, která se v nuje srovnání výsledk voleb krajn pravicových politických stran do EP v Praze a krajích vyplývá, že SPR-RS
má nejv tší podporu
v Karlovarském kraji (0,47 %), naopak nejmenší podpory dosáhla v Praze (0,17 %). V Karlovarském kraji má nejv tší podporu i NS, naopak nejmenší podporou disponovala v kraji Vyso ina a v Jihomoravském kraji (shodn 0,17 %). Stejn jako SPR-RS
má i DS
nejnižší podporu v hlavním m st (0,64 %), nejv tší v Ústeckém kraji - 2,76 % hlas . Ve srovnání s volbami do EP v roce 2004 (0,38 %, 585 hlas ), tak DS v Ústeckém kraji ve volbách do EP v roce 2009 získala o 3 516 hlas , což inilo zisk o 2,06 % více ve srovnání s rokem 2004. Tyto volební zisku lze p i ítat Na úrovni okres DS m la podporu v okresech Most (5,16 %), Teplice (4,14 %), Sokolov (3,44 %), Louny (2,65 %) a Chomutov (2,36 %). Nejmén úsp šnou byla DS v okresech Zlín (0,5 %) a Frýdek-Místek (0,6%). Na úrovni okres NS m la podporu v okresech Sokolov (0,91 %), Mladá Boleslav (0,54 %), Náchod (0,49 %), Nymburk (0,45 %) a Cheb (0,43 %). Nejmén hlas získala NS v okresech Uherské Hradišt (0,11 %) a Zlín (0,08 %). SPR-RS
získala nejv tší podporu v okresech Mladá Boleslav (0,75 %), Tachov
(0,66 %), Sokolov (0,64 %), Louny (0,63 %) a eská Lípa (0,59 %). Nejmenší podpora SPR-RS
byla v okresu Hodonín (0,18 %) a v Praze (0,17 %). Podrobn jší výsledky na
úrovni okres shrnuje tabulka . 5, z které vyplývá, že krajn pravicové jsou úsp šné p edevším v severních
echách. Naopak nejmén úsp šné jsou tyto politické strany
v okresech Zlín a Uherské Hradišt .
89
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz Tabulka . 5. P t nejúsp šn jších a p t nejmén úsp šných okres pro strany krajní pravice ve volbách do EP v roce 2009. D lnická strana
Po adí
SPR-RS
Národní strana
Okres
% hlas
Okres
% hlas
Okres
% hlas
1
Most
5,16
Mladá Boleslav
0,75
Sokolov
0,91
2
Teplice
4,14
Tachov
0,66
Mladá Boleslav
0,54
3
Sokolov
3,44
Sokolov
0,64
Náchod
0,49
4
Louny
2,65
Louny
0,63
Nymburk
0,45
5
Chomutov
2,36
0,59
Cheb, Karlovy Vary
0,43
eská Lípa
x
xxx
73
Benešov
0,65
Praha-západ
0,21
Havlí k v Brod
0,12
74
Uherské Hradišt
0,65
Plze -m sto
0,20
Kutná Hora
0,11
75
Praha
0,64
Uherské Hradišt
0,20
Znojmo
0,11
76
Frýdek-Místek
0,60
Hodonín
0,18
Zlín
0,11
77
Zlín
0,50
Praha
0,17
Uherské Hradišt
0,08
Zdroj: Volební server
SÚ (www.volby.cz)
Záv r Z výše uvedených ádk vyplývá, že pro eské krajn pravicové politické strany jsou volby do EP lákavou politickou arénou. Nutno podotknout, že do voleb do EP v roce 2009 vstupovaly tytéž strany (pokud SPR-RS
budeme vnímat jako p ímou
pokra ovatelku RMS a NK ztotožníme s NS) jako v p edchozích volbách do EP. Programové teze všech t í uvedených subjekt jsou vícemén shodné, zam ují se na kritiku jak EU, tak i europoslanc zvolených za 90
R, patrná je etnizace sociálních a
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz kriminálních problém , stejn jako vymezení v
i komunismu, liberalismu a multikulturním
idejím. V propaga ní rovin se p edevším DS a NS snažily profilovat na romské problematice a odporu proti nadnárodním strukturám, ale – v p ípad NS – i proti islamismu. To se projevovalo p edevším v aktivitách týkajících se sociáln vylou ených lokalit a konkrétn zam ených demonstrací. P es nár st po tu hlas pro krajn pravicové politické strany ve volbách do EP v roce 2009, jak pro NS (o 3 319 hlas ), tak pro DS (o 21 079), oproti p edchozím volbám do EP, lze konstatovat, že krajní pravice je rozpolcená a zna n heterogenní. Zajímavý je i neúsp ch NS ve srovnání s DS a propad hlas pro tradi ního zástupce krajní pravice – pro SPR-RS
(o 8 275 hlas mén než v p edchozích volbách). I v nejbližší dob lze
p edpokládat, že krajní pravice bude diferencovaná do n kolika protich dných proud , které se budou snažit oslovit stejný voli ský elektorát.
Seznam zkratek BNP – Britská národní strana T–
eská televize
SSD - eská strana sociáln demokratická EU - Evropská unie KS M - Komunistická strana
ech a Moravy
NATO - Severoatlantická aliance ODS - Ob anská demokratická strana KDU- SL – K es anská a demokratická unie – SÚ –
eský statistický ú ad
DS - D lnická strana EP - Evropský parlament 91
eskoslovenská strana lidová
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz NG - Národní garda NK- Národní koalice NS - Národní strana NSS – Nejvyšší správní soud OS DS - Ochranné sbory D lnické strany RMS - Republikáni Miroslava Sládka SPR-RS
- Sdružení pro republiku–Republikánská strana
eskoslovenska
Seznam použité literatury Literatura Anastasakis, O.: Post-communist extremism in Eastern Europe: The nature of the phenomenon. Studies in Ethnicity and Nationalism, Vol. 1, No. 2, 2001, pp. 15 – 26. Danics, Š. 2003. Extremismus. Praha: Triton. Do ekalová, P. 2007. Krajní, radikální, extrémní nebo extremistická pravice? Pokus o terminologické vymezení základních pojm . In Srb, V., Hirtlová, P. (eds.): Radikalismus a jeho projevy v sou asném sv t . Sborník z mezinárodní v decké konference. Kolín: ARCVŠPSV, s. 64 – 75. Fiala, P., Mareš, M. 1998. Programová analýza SPR-RS . In: Fiala, P. (ed.): Politický extremismus a radikalismus. Brno: Masarykova univerzita, s. 95 – 104. Fiala, P. 2007. Evropský mezi as. Nové otázky evropské integrace. Brno: Barrister&Principal. Jansa, J. 2007. Národní strana. Brno: Masarykova univerzita (bakalá ská práce). Kyloušek, J., Smolík, J. 2006. Národní strana: resuscitace krajn -pravicové stranické rodiny? (p ípadová studie marginální strany p ed volbami 2006), St edoevropské politické 92
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz studie, ro . VIII, . 1, on-line text (http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=260), ov eno k 1. 9. 2009. Mareš, M. 2000. Konstituování krajní pravice v eském stranicko-politickém systému. Vývoj SPR-RS
od p elomu let 1989/1990 do parlamentních voleb v roce 1992.
Politologický asopis, ro . VII, . 2, s. 157 – 168. Mareš, M. 2003. Pravicový extremismus a radikalismus v R, Brno, Barrister&Principal, Centrum strategických studií. Mareš, M. 2005. Sdružení pro republiku – Republikánská strana
eskoslovenska. In:
Malí , J., Marek, P. a kol.: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v eských zemích a
eskoslovensku 1861–2004. II. díl: Období 1938–2004, Brno, Dopln k, s. 1593 – 1604.
Milza, P. 2005. Evropa v erných košilích. Praha: Themis. MV
R 2009. Manuál pro obce k zákonu o právu shromaž ovacím. Praha: MV
R.
Pink, M., Smolík, J. 2007. Komunální volby a krajn pravicové politické strany v eské republice v roce 2006. St edoevropské politické studie, ro . IX, . 1, on-line text: (http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=293), ov eno k 1. 9. 2009. Rataj, J. 2007. Návraty radikálního konzervatismu v eské republice. In Srb, V., Hirtlová, P. (eds.): Radikalismus a jeho projevy v sou asném sv t . Sborník z mezinárodní v decké konference. Kolín: ARC-VŠPSV, s. 258 - 273. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2009. j. Pst. 1/2008 – 86. Dostupné na www.nssoud.cz. (ov eno 1. 9. 2009). Smolík, J. 2009. Mobiliza ní témata sou asné krajní pravice v R. In Ve erka, K. (ed.): Budoucnost a sociální patologie. Nová ešení starých problém
i stará ešení problém
nových? Praha: M SS, s. 215 - 222. Smolík, J., Vejvodová, P. 2009. Mobiliza ní témata sou asné krajní pravice v R. Vystoupení na konferenci „Bezpe nostní hrozby a rizika 21. století“. Brno: Fakulta sociální
93
Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2010 | Více na www.rexter.cz studií, 9. 4. 2009. (nepublikovaný text). Smolík, J. 2008. Národní strana v médiích a volbách. Listy, 5, s. 27 - 29. Vejvodová, P. 2005. Aplikace teorie extremismu na D lnickou stranu. Brno: Masarykova univerzita (oborová práce). Internetové stránky a publicistické lánky Volební server www.volby.cz, ov eno k 1. 9. 2009. MV
R: http://www.mvcr.cz/clanek/volby-do-evropskeho-parlamentu-2009.aspx, ov eno
k 1. 9. 2009. SPR-RS : http://www.republikani.com/clanky/volby.htm, ov eno k 1. 9. 2009. Národní strana, on-line zdroj (http://www.narodni-strana.cz/), ov eno k 1. 9. 2009. NS: http://www.narodni-strana.cz/clanek.php?id_clanku=3829, ov eno k 1. 9. 2009. DS: http://volby.delnickelisty.cz/program, ov eno k 1. 9. 2009. MfDnes (2008a): Extremisté proti mešit . P íloha pro moravskou metropoli. Sešit C1 a C2 (24. 9. 2008). Právo (2008): Národní strana chce hlídat brn nský Bronx. s. 12 (11. 11. 2008). LN (2008): Národovci hrozí domobranou. (18. 11. 2008). Volby do EP 2004: http://www.volby.cz/pls/ep2004/ep?xjazyk=CZ, ov eno k 1. 9. 2009. Volby do EP 2009: http://www.volby.cz/pls/ep2009/ep?xjazyk=CZ, ov eno k 1. 9. 2009. Politika24: http://politika24.cz/clanky/clanek-ct-odmitla-vysilat-predvolebni-spot-narodnistrany/, ov eno k 1. 9. 2009. Periodika Národní politika, ro . 66, íjen 2008.
94
