ČERVEN 2015
ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ
ČERVEN: doba, kdy se plody třešní, višní, jahod, malin, rybízu a podobných plodin začínají červenat
Slovo ŠéfReDAKtORA „Vážení učitelé, milí spolužáci, zkrátka všichni čtenáři Školního zpravodaje, školní rok 2014/2015 je za námi a vy právě pročítáte poslední slovo šéfredaktora za toto období. Pokud se časopis bude vydávat i příští školní rok, toto slovo šéfredaktora bude mít na starosti někdo jiný než já. Chtěl bych vám tedy prostřednictvím tohoto posledního čísla poděkovat za to, že jste nám byli celý rok věrní a zachovali nám přízeň. Doufám, že se vám všechna předcházející čísla líbila a že stejně tak se vám bude líbit i tohle poslední. Všichni už jistě víte, na co se můžete těšit – různé zajímavosti nejen ze školy, sportovní a jiné úspěchy žáků i rubriku „Věděli jste, že?“ a určitě také spoustu dalšího. Děkuji vám tedy, že jste pročítali řádky Školního zpravodaje celý školní rok a přeji vám krásné prázdniny zalité sluncem, plné zážitků a úžasných dobrodružství. Protože je toto slovo šéfredaktora mé poslední, chtěl bych vám
popřát také mnoho školních úspěchů a dobrých známek i do dalších školních let. Všem svým spolužákům z devátých ročníků přeji, aby se jim na jejich cestě životem i nadále dařilo a aby všichni na gymnáziích a jiných středních školách byli neustále tak přátelští a veselí, jak je znám, a aby je všude doprovázelo štěstí. Redakci bych chtěl popřát, aby do budoucna napsala spousty pěkných článků. Děkuji také všem, kteří nám pomáhali se Školním zpravodajem. Všem jsem za jejich pomoc moc vděčný a děkuji jim za ni. Věřím, že si užijete čtení závěrečného čísla a že i v dalších letech bude mít Zpravodaj úspěch. Hodně štěstí. Budete mi chybět.“ Šéfredaktor Jan Kij
Obsah Věděli jste, že … Rozhovor Ostravská muzejní noc Mistr Jan Hus Dění ve škole
3 4 6 6 7
Věděli jste, že … Král shybů z Česka! Sportovec a trenér Jan Kareš dokázal zlomit světový rekord. Za 24 hodin provedl celkem 5 761 shybů, čímž překonal i dosavadní zápis v Guinnessově knize rekordů. Práci s vlastním tělem se sportovec věnuje již přes dvacet let a právě shyby podle něj představují nejefektivnější cvičení pro horní polovinu těla.
Proč máme hlad?
Polonahý svah Zápis v Guinnessově knize rekordů si vysloužili lyžaři v ruské Kemerovské oblasti. Na svah hory Zeljonaja jich vyrazilo úctyhodných 1835, a to pouze v plavkách!
Za pocit hladu vděčíme tzv. bloudivému nervu, který posílá informace o plnosti žaludku do části mozku zvané hypotalamus, a to na základě obsahu glukózy (cukru) v krvi. Hlad vzniká, když hladina glukózy v krvi poklesne pod určitou hranici. Zdravý člověk dokáže při dostatečném množství tekutin hladovět asi 50 dnů. Zhruba po třech týdnech začíná „proces hladovění“, během něj získává tělo energii ze svalů i vnitřních orgánů, včetně kostní dřeně, což může vést k ohrožení života.
Vstup zakázán! Na světě vždy existovaly a stále existují místa, na která se člověk jen tak nedostane a o kterých se mnohdy vypráví neuvěřitelné příběhy. A o kterých místech je řeč? Tak například Oblast 51. Existuje již od roku 1942 a slouží především k vývoji a testování vojenských a špionážních letounů. Existenci tohoto místa americká vláda oficiálně přiznala až roku 2011! Oblast 51 leží podél vyschlého jezera Groom Lake na jihu amerického státu Nevada (asi 161 km severně od Las Vegas). Do oblasti vede opuštěná přístupová silnice, kterou lemují varovné cedule s nápisy Fotogrfování zakázáno, Použití smrtící síly povoleno. Po obvodu celé základny se nacházejí senzory detekující pohyb. Mezi nejpopulárnější konspirační teorie patřilo, že se zde testuje UFO, dochází zde ke kontaktům s mimozemšťany nebo že tam američané natočili falešné video o přistání na měsíci. Kdo ví, co se děje za ploty z ostanatých drátů a v budovách bez oken dnes?
Rozhovor s p. zástupcem
„Já, jako zástupce ředitele, mám zkrácený úvazek – učím devět hodin týdně.“
Milanem Sirým
„Na některé ostatní předměty bych si možná troufl. Určitě bych si netroufal zabrousit do takových oblastí jako je chemie, fyzika, atd., protože ta výuka by nebyla asi tak úplně stoprocentní, než od kolegy, který samozřejmě toto vystudoval. Tak například rodinná výchova, která je mi blízká. Dejme tomu občanská výchova apod. Tady předměty, které vyžadují větší erudici, tak do těch bych stabilně nezasahoval.“
Jak jste se vlastně dostal k práci ve školství? „K práci ve školství jsem se dostal tím způsobem, že jsem měl vždycky blízko ke sportu, a proto když jsem volil své zaměstnání, tak jsem to měl spojené dále s tím sportem, a tak mou první volbou vlastně bylo učitelství. První předmět, který je mi blízký je tělocvik a druhým předmětem je zeměpis, protože jsem měl vždycky rád postřehy o různých zemích, navíc mě k tomu vedl a motivoval učitel na gymnáziu, který ve mně vzbudil tento zájem, takže víceméně tady tyto aspekty mě k tomu vedly.“ Co je, kromě učitelství, náplní vaší práce? „Náplní mé práce je vlastně částečně z poloviny výuka a z druhé části jsou to práce spíše úřednického charakteru, organizace výuky, suplování, zastupování, vedení třídních i ostatních učitelů, různé akce, další vzdělávání pedagogických pracovníků, apod.“ Je to pro vás práce zábavná? Máte rád svou práci? „Musím říct, že svou práci mám rád. Víceméně mě baví tady toto zkombinování té práce, dalo by se říct, úřednické na jedné straně a na druhé straně samozřejmě té práce kantorské/učitelské, kterou jsem si zvolil jako prioritu.“ Kolik hodin týdně učíte?
Kdybyste si mohl vybrat, učil byste i jiné předměty než tělocvik a zeměpis? Proč?
Když jste chodil na základní školu, jaké předměty jste měl rád a které jste nesnášel? „Tak, když se takhle na sebe podívám, tak samozřejmě kromě těch předmětů, které jsem si vybral jako své povolání, mám na mysli teda tělocvik a zeměpis, mě bavil ještě dějepis, bavil mě přírodopis a nebyla mi úplně cizí matematika, i když v té jsem pak později úplně nevynikal.“ Jak trávíte volný čas? Jak je to s vašimi koníčky? „Volný čas trávím nejčastěji se svými dětmi, samozřejmě ten volný čas se ubírá buďto směrem ke sportu anebo směrem k zahradě, kterou u svého rodinného domu mám, žena tam má takovou menší farmu, takže se jí věnuji nebo jí pomáhám se zvířátky.“ Je také práce vaším koníčkem? „Dá se říct, že jo. Dá se říct, že práce je mým koníčkem.“ Vaším oblíbeným sportem je asi fotbal. Jaké máte další oblíbené sporty?
„Samozřejmě fotbal tam patří, ale určitě zdaleka nejenom fotbal, mám blízko určitě i k hokeji a k míčový hrám, ale vážím si všech sportovců, kteří to někam dotáhli a vlastně kteří se nějakým způsobem zviditelnili, nebo nějakým způsobem proslavili naši vlast.“ Poohlédneme-li se zpět, jak hodnotíte Mistrovství světa v hokeji a jakých zápasů jste byl součástí? „Byl jsem tedy jen na zápase Finsko: Slovinsko. Musím říct, že veřejnost patrně nejspíš měla větší očekávání, než naši hokejisti mohli dokázat, protože vlastně, tak, jak jsme to viděli my, co jsme to sledovali, ten šampionát celkově, nedat v semifinále ani ve finále gól, to se víceméně opakovalo i loni, takže to hovoří, dá se říct, o jakési menší krizi v českém hokeji a myslím si, že očekávání veřejnosti bylo teda vyšší, než mohli hokejisté předvést.“ Chtěl byste něco vzkázat žákům na prázdniny, případně popřát něco deváťákům do budoucnosti?
„Všem žákům bych chtěl samozřejmě popřát hezké prázdniny, ať si odpočinou a načerpají síly, ať se tady s těmi všemi ostatními zase v září sejdeme a deváťákům bych chtěl popřát určitě, ať vykročí tou správnou nohou do života, věřím, že si téměř všichni zvolili ten správný obor, který budou chtít studovat, a musím tady vyzvednout zvláště třídu 9. A, která, si myslím, i když jsem tam teda neučil, ale z poznatků, které ke mně došly, byla velmi šikovná třída, dá se říct, že v poslední době třída vysoce nadprůměrná. Byli tam chytří, šikovní i inteligentní a mám pocit, že jak mi, tak i ostatním kolegům bude chybět.“
Ostravská muzejní noc Možná jste i někteří z vás byli součástí 13. 6. 2015 Ostravské muzejní noci a ti, kteří ne, nezoufejte, protože příští rok, kolem května či července, bude Ostravská muzejní noc pořádána jistojistě znovu. Co bylo tedy možné zhlédnout a navštívit během Ostravské muzejní noci? Prakticky každá instituce, která má něco společného s historií, uměním, nebo je prostě něčím zajímavá, se otevřela a zpřístupnila návštěvníkům. Celkem bylo otevřeno 37 míst, které jsme mohli navštívit – od Ostravského muzea, přes Hasičské muzeum města Ostravy, Národní divadlo moravskoslezské, Svět miniatur – Miniuni, Janáčkovu konzervatoř a gymnázium v Ostravě, Dopravní podnik Ostrava a. s. (ústřední dílny Martinov), až po nově zrekonstruované Planetárium Ostrava, které přitáhlo mnoho zájemců k návštěvě. Nepotřebovali jste auto, abyste se dostali z jednoho „muzejního“ místa na druhé. Všechny zpřístupněné instituce byly mezi sebou propojeny autobusy linek A, B, C, D a nově pro tento rok také linkou E, která vozila návštěvníky právě k Planetáriu. Muzejní linky, stejně jako každý rok, fungovaly zdarma. Ostravská muzejní noc i přes trošku teplejší počasí přilákala spoustu návštěvníků. Někteří sice přišli, až se trošku ochladilo, i tak jste ale mohli vidět muzejní linky plné. Muzejní noc se i letos určitě podařila.
Šestisté výročí upálení Mistra Jana Husa Šestého července to bude přesně 600 let, kdy byl Mistr Jan Hus v roce 1415 upálen v Kostnici. Určitě jste si všimli, když procházíte chodbou z vestibulu směrem k pavilonům, že na zemi jsou jakési stopy, jež směřují k huse, na které stojí „600 let žije mezi námi“ a najdete tam také odkaz na webové stránky www.husovystopy.cz . „Jan Hus se stal jedním z největších Čechů všech dob. Jeho životní příklad po staletí inspiruje k následování. Husův popel byl rozmetán do Rýna, přesto jeho učení a hodnoty, které vyznával a pro které žil i zemřel, dodnes ovlivňují celé národy a společenství. Husí stopy Jana Husa ukazují na určitou symboliku, kterou on sám často a rád používal, když o sobě mluvil jako o hloupé huse. Například napsal, že ačkoli je husa pták domácí, hloupý a nelétavý vysoko, přesto se nedal zastrašit klatbou a začal létat. A kvůli jeho odvážnému příkladu začali létat i jiní ptáci, kteří se do té doby neodvážili vzlétnout. Na husích stopách jsou vyobrazena slova „VÍRA, PRAVDA, ČISTOTA, SVOBODA, DŮSTOJNOST, ODVAHA, ÚCTA, POKORA, ODPUŠTĚNÍ, RADOST, LÁSKA, VĚČNOST“, které jsou jaksi rozebrány na již několikrát zmiňované webové stránce. Pokud byste se tedy chtěli dozvědět něco více, nejen o „těchto slovech“, které jsou Husovými stopami, mrkněte na www.husovystopy.cz a nezapomeňte si 6. 7. 2015 připomenout slavné šestisté výročí upálení Mistra Jana Husa, jehož stopy přetrvali dodnes. Jan Kij, 9. A
Dění ve škole Anglický desetiboj Dne 21. května jsme se zúčastnili Anglického desetiboje na ZŠ Gajdošova. Naši školu reprezentovali zástupci 3. B: Jakub Obluk, Sebastián Kapičák a Lukáš Dostál, kteří vyhráli školní kolo soutěže. Kluci si v napínavém souboji mezi dalšími devíti týmy z ostravských škol vedli velmi dobře a nakonec získali pěkné čtvrté místo. Blahopřejeme!
Mgr. Martina Malíková
Nejkrásnější pohádka Jelikož je město Jičín městem pohádky (víte proč?), vyhlásilo krásnou soutěž pro žáky od MŠ až po SŠ na téma: NEJKRÁSNĚJŠÍ POHÁDKA NA POŠTOVNÍCH ZNÁMKÁCH. Úkolem žáků bylo nakreslit pro ně nejkrásnější pohádku, a protože pro každého z nás je tou NEJ jiná mohli děti kreslit třeba Lišku Bystroušku, Budulínka, Červenou karkulku, Kocoura Mikeše a spoustu dalších! Soutěže se zhostily třídy 2. A, 6. A, 7. A, 8. A a 9. A. Nejčastějšími postavičkami, které si žáci vybírali, byli: Krteček, Sindibádova dobrodružství, O koblížkovi. Uzávěrka soutěže je až na konci července, takže vás budeme o případných vítězích v zářijovém čísle Školního zpravodaje.
Jak to udělat, aby lidé nekouřili?
Státní zdravotní ústav vyhlásil literárně/výtvarnou soutěž na téma: "Jak to udělat, aby lidé nekouřili?". Do soutěže se zapojili i žáci naší školy. Třídy 7. a 8. A kreslily výkres, třída 9. A psala v českém jazyce úvahu na dané téma. Výtvarná část dala žákům opravdu zabrat, vyjádřit obrázkem takto těžkou myšlenku nebylo vůbec jednoduché. Literární část této soutěže padla na žáky třídy 9. A, kteří své myšlenky přenesli na papír. Při čtení některých úvah běžel až mráz po zádech. Jednu z úvah si můžete přečíst zde. Mgr. Darina Horáková Jak to udělat, aby lidé přestali kouřit? Lukáš Dostalík (9. A) Podle mě jsou dvě hlavní možnosti, asi bych si jich mohl vymyslet více, ale tyhle jsou nejvíce populární. Říká se tomu metoda „cukru a biče“. Není vědecky stoprocentně dokázáno, která z nich je účinnější, lidé zkoušeli a dokumentovali obě reakce a vždy to dopadlo nějak jinak. A co vlastně metoda cukru a biče je? Představme si konec fotbalového utkání, všichni hráči podali výkon, něco zkazili a něco se jim povedlo. Při rekapitulačním videu byla první polovina chválena a byly jim ukázány záběry, kde podali velmi dobrý výkon. Druhá polovina byla seřvána za chyby, které udělali. V druhém zápase šlo znatelně poznat, že polovina, která byla zkritizována, hrála o poznání lépe. Ale v jiných případech to bylo naopak, hold nikdy to nevychází přesně. Ovšem zde by se tato metoda musela jemně poměnit, spíše zdokonalit. Lidé, kteří by se úspěšně pokoušeli o zanechání kouření, by měli výhody ve společnosti, v práci by se s nimi lépe zacházelo (ovšem, ne tak dobře, aby to škodilo nekuřákům) a další. A lidem, kteří by se ani nesnažili přestat a s kouřením by pokračovali, by byly dávány tresty. Ještě nevím jaké, nevím, do jaké míry by se mohlo lidem ubližovat, ale pokud bych mohl, zavedl bych tělesné tresty. Přece o tom je tato metoda, tvrdě trestat, aby se to lidé odnaučili. S lítostí se lidé nikam nedostanou, ne v takových případech. A také mám pocit, že kdyby se kuřáci dozvěděli o tom, že jiní jsou trestáni, že jim jsou odřezávány kusy kůže ze zad, moc rádi by s tím přestali. Ovšem pak jsou zde více humánnější způsoby, jak s tím přestat. Zakázat reklamy, filmy a naprosto všechno, kde se kouří, zrušit výrobu cigaret a prodávat tabák třeba jenom na lékařské a obchodní účely. Stejně lidem to jenom škodí. I vojáci, kterým to pomáhá od stresu, by se mohli naučit jiný způsob, jak předejít stresu. Ovšem musíme brát v potaz, jaké obrovské obnosy peněz to dává kuřáckým společnostem a státu. Takže jen pokud by stát vydal nařízení, že se má přestat s výrobou, a že se stát obejde bez daní z tabákových výrobků, potom bych mohl začít se svým dokonalým plánem na odnaučení se závislostí. Ale na závěr bych chtěl dodat, že ve světě, kde žijeme, není možné trestat fyzicky lidi a že stát se neobejde bez daní z tabáku. V této situaci bych jenom rapidně zdražil cigarety, aby si je mohli dovolit jenom lidé, kteří na to opravdu mají. Stejně věřím, že by ale toto vedlo k pašování a levným náhražkám, které by škodili ještě více.
Střípky z hodin dějepisu Jedna z našich posledních hodin dějepisu v 7. B byla věnována tématu renesance. Na závěr hodiny dostali žáci zapeklitý úkol, zamyslet se nad tím, jaké by to bylo, kdyby byli renesanční osobností. Co by podle nich měla novodobá renesanční osobnost umět. Výsledky byly více než zajímavé, proto jsme se chtěli o ně s vámi podělit.
Chtěl bych být: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
lékařem – dokázal bych ošetřit svou rodinu a blízké, stavitelem – umět něco vyrobit a postavit, matematikem – mohl bych být učitelem matematiky, „ajťák“ – protože se dnes hodně pracuje na PC, opravář – abych si všechno opravil, sportovec – abych měl dobrou kondici.
Jako renesanční osobnost bych chtěl umět hodně jazyků a díky tomu cestovat po celém světě, chtěl bych najít dobrou paměť a být dobrý v tenise.
Co bych chtěl jako renesanční osoba umět: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
jazyky – abych mohl cestovat do zahraničí, počítat – abych uměl naložit s úspory, naslouchat a poradit, opravit – abych uměl opravit to, co si zničím, sport – různé druhy sportů zručnost – abych mohl improvizovat a něco si postavit
Renesanční osobnost: měla by umět jazyky (všechny důležité), tím by získala výhody pro zaměstnání. Měla by umět zacházet s penězi a vydělávat je. Mít pořád dobrou náladu, a tím udělat svou rodinu šťastnou. Všechno si umět vyrobit, a tím také ušetřit. Osobnost by také měla být hezká, aby získala ženu. Měla by umět poradit svým kamarádům. Umět všechny druhy práce – manuální, kancelářské. Osobnost by hlavně měla být odolná, aby ji nic neskolilo, také by mohla být hrdinou a být nebojácná. Bc. Veronika Wojnarová
Příběh obrazu Již po tři roky se žáci základních škol účastní soutěže Příběh obrazu. Předmětem soutěže je namalovat obraz světoznámého autora na dané téma a napsat k němu příběh: popisující, co se na obraze odehrává, anebo vztahující se k představě, co asi vedlo autora k jeho vytvoření. Letošní téma znělo: Postava ve výtvarném umění. Letošní ročník soutěže byl pro naše žáky premiérovým a také velice úspěšným. Z velké konkurence nejen cizích škol uspěly v kategorii 8. a 9. ročníku dvě naše žákyně (ze tří oceněných!)! Jsou jimi Anežka Jakubová (8. A) a Gabriela Košťálová (9. A). Slavnostního vyhlášení se holky sice nemohly zúčastnit, ale o ceny rozhodně nepřišly. Vítězné příběhy a reakci vítězek si můžete přečíst na následujících stránkách. Blahopřejeme vítězkám a děkujeme všem, kteří se soutěže zúčastnili 6. A, 6. B, 7. A, 8. A, 9. A a také všem pedagogům za podporu a ochotu věnovat čas této soutěži. Už teď se těšíme na další ročník, který bude snad stejně úspěšný Bc. Anna Šelongová Příběh obrazu Anežka Jakubová Je brzké letní ráno, slunce už je na obzoru a většina lidí ještě spí. Jenže chudý sedlák má šest dětí, nemocnou ženu a sám má své roky, takže toho tolik nezvládá, ale udělal by všechno pro to, aby se jeho rodina měla dobře. Jeho tři krásné dcery Dorota, Marie a Anička a tři synové Mirek, Michal a Marek spolu s jeho manželkou Boženou pro něho znamenají všechno. A tak každý den musí brzo ráno vstávat a jít pracovat na pole, kde stráví skoro celý den a domů se vrací pozdě večer. Hlavní ale je, že se jeho rodina má dobře.
Příběh obrazu Gabriela Košťálová Na obrázku vidíme slečnu. Slečnu, která hraje všemi barvami. Vyznačuje to její energii a sílu. Dobrou náladu, lásku i štěstí. Každého při prvním pohledu napadne, že je tato žena šťastná, že jí nic netrápí. Barvy vyřazují její bezstarostnost a pozitivní myšlení. Tak na nás mohou působit i lidé kolem nás, tak jak mluví a jak se k nám chovají. Jak na obrázku tak i u těchto lidech po čase a lepším prozkoumání zjistíme, že tomu tak nemusí být. Obličej slečny na obrázku je tmavý a prázdný. Tento obrázek by měl vyznačovat, že všechno není na první pohled hned takové, jaké se nám to zdálo.
Návštěva ostravského Planetária 18. 6. 2015 navštívila 9. A v doprovodu p. u. Šulcové Planetárium Ostrava. Do Planetária jsme dorazili trošku dříve, a tak jsme měli možnost projít si exponáty Planetária a vyzkoušet si některé z nich, které k tomu byly určeny. Ve 12:15 nám začalo promítání v planetáriu. Usadili jsme se do velmi pohodlných fialových sedaček a nad námi se rozprostírala velká bílá kopule. Uprostřed místnosti se tyčil přístroj, který, jak jsme se dozvěděli od pána, který nám část projekce komentoval, se nazývá planetárium, a proto je podle něj pojmenována celá budova Planetária. Nejprve, ihned po zhasnutí světel, jsme měli možnost prozkoumat vesmír a vidět hvězdy a souhvězdí, která jsou z naší planety viditelná. Dozvěděli jsme se například o letním trojúhelníku, který, jak již název vypovídá, je možno spatřit v letním období. Jednou z dalších informací pro nás bylo zjištění, že souhvězdí existuje 88 a že toto číslo je konečné a nikdy se nezvýší. Po výkladu nám byla promítnuta projekce, která nás provezla naší Sluneční soustavou. Viděli jsme všechny planety – od Merkuru, přes Zemi až po Neptuna. Když projekce skončila, přednášející nás ještě na chvíli zavedl do hlubin tajemného vesmíru a ukázal nám, kde vlastně máme ve vesmíru své místo (přeloženo, kde se nachází Země, Sluneční soustava, Mléčná dráha, galaxie, …). Bylo to opravdu zajímavé, zvláště když se pozastavíte nad otázkou, kde vesmír začíná a kde končí? Hlava vám to asi nebere. Po skončení promítání jsme se s Planetáriem rozloučili a vydali se směle domů… Pokud tedy nebudete mít o prázdninách „do čeho píchnout“, udělejte si procházku do ostravského Planetária a nasbírejte nové informace do dalších hodin fyziky.
První pomoc pro život Znalost první pomoci je poměrně důležitá, a tak k nám zavítal Český červený kříž (dále jen ČČK), který nám něco o první pomoci sdělil. Nejprve jsme v první hodině zhlédli video, které shrnovalo nějaké základy první pomoci, které by se měly provádět při určitých druzích zranění. Viděli jsme, jak zastavit krvácení, jak ošetřit oči, které byly vystaveny nebezpečnému záření při svařování bez ochranných brýlí, také jsme se dozvěděli, jak ošetřit poranění hrudníku, zásah elektrickým proudem a další. Další shot, který jsme zhlédli, bylo video o workoholismu, kdy se šéfovi udělalo špatně – dostal infarkt – a jeho sekretářka následně znázornila postup při takovýchto situacích. A poslední video bylo o autonehodě a způsoby první pomoci s ní spojené. Ve druhé a třetí hodině, se každá třída devátých ročníků odebrala do své třídy s jedním zástupcem ČČK. Ve třídách jsme si vesměs také rozebírali ta videa a vždy nám byl ještě také objasněn postup při podávání určité první pomoci v událostech nehod. Čtvrtá hodina byla ve znamení testu. 25 otázek, které jsme dostali k vypracování, s možností volby z nabízených variant odpovědí a), b) a c), jsme měli zodpovědět. Test měl prověřit, co jsme si zapamatovali. Znalost první pomoci je poměrně podstatná, a proto jsme rádi za návštěvu ČČK. Jan Kij, 9. A
Sportovní úspěchy našich žáků KVĚTEN McDonald´s Cup Krajské kolo (Kategorie A – 1.místo) Krajské kolo McDonald´s Cupu Už jako poněkolikáté krajské kolo McDonald´s Cupu hostila a pořádala naše škola, která přivítala nejlepší školy okresních kol tohoto turnaje. Opět se hrálo o velmi zajímavé ceny individuální i kolektivní a bonusem pro vítěze v kategorii B (ročníky narození 2003, 2004 a 2005) byl postup na Svátek fotbalu do Jablonce. Zahajovací výkop celého turnaje výborně zvládla místostarostka městského obvodu Poruba paní Mgr. Zuzana Bajgarová, která ještě předtím popřála všem hráčům a hráčkám hodně štěstí. V kategorii A (ročník narození 2005, 2006, 2007, 2008) měla zastoupení i Šoupalka. Kluci výborně reprezentovali svou školu a po skvělých výkonech se mohli radovat z celkového vítězství. Vedle krásných medailí si kluci vybojovali i lístky na utkání Mistrovství Evropy U21 a volný vstup do Aqua Palace v Praze a stanou se doprovodem hráčů při nástupu na utkání Mistrovství Evropy U21. Kluci ze Šoupalky nezůstali pozadu ani při vyhlašování individuálních cen, neboť Jan Střižík se stal autorem nejrychlejšího gólu ve své kategorii a získal krásnou cenu v podobě hodinek. V kategorii B si vítězství a postup do Jablonce zasloužila další ostravská škola, a to ZŠ Klegova. Zážitkem pro všechny byl určitě i závěrečný ceremoniál, neboť diplomy a medaile svým nástupcům předávali výrazné osobnosti FC Baník Ostrava Milan Baroš a Jiří Pavlenka. Nechyběl ani Ronald McDonald, který dětem udržoval úsměv na tváři a dobrou náladu. Všem gratulujeme a budeme se těšit na další ročník McDonald´s Cupu 2016. ZŠ J.Šoupala reprezentovali: Hon Matyáš, Kolář Michael, Němčík René, Zajíc Vojtěch, Chmiel Matěj, Krakovka Jakub, Střižík Jan, Trantina Samuel, Kavka Samuel, Honajzer Alex, Galia Andre, Krupička David, Czoloko Tomáš, Bjaček Adam
ČERVEN Porubská olympiáda v atletice 6.-7.tř.chlapci – Zálešák Roman – 1.místo (skok daleký) Jaroň Petr – 3.místo (800m) 8.-9.tř.chlapci – Veselka Václav – 1.místo (60m) Zouhar Matěj – 1.místo (skok daleký) Durčák Samuel – 1.místo (vrh koulí) Veselka Václav, Zouhar Matěj, Durčák Samuel, Brablec Michal – 2.místo (štafeta) 8.-9.tř.dívky – Musialová Lucie, Hlavenková Nikol, Fojtíková Katka, Langrová Iva – 2.místo (štafeta)
Varenská – Beach házená – Juventus Cup – 3.místo – žáci 8. B+9.A (Lucie Musialová, Klára Peterková, Tomáš Bocek, Lukáš Dostalík, Robin Petr, Jakub Kaňkovský, Marek Pščolka) Varenská – Beach kopaná – Juventus Cup – 2.místo – žáci 9. AB (Lucie Musialová, Michaela Doubková, Tomáš Bocek, Lukáš Dostalík, Robin Petr, Jakub Kaňkovský, Marek Pščolka 1.místo – žáci 6. B+7. AB (Tereza Kaňkovská, Tereza Čápová, Petr Jaroň, Marek Jaroň, Dominik Matěj, František Sleczka, Dominik Gomola, Pavel Gromnica) Varenská – Beachvolejbal – 1. místo – žáci 7. A+8. B+9. AB (Adéla Španihelová, Lucie Musialová, Klára Peterková, Tomáš Magdon, Michal Brablec, Milan Urban, Matěj Zouhar) Mgr. Martin Šubrt
Červnové sportovní úspěchy na 1. stupni
Atletika porubské mládeže 2015-06-21
Začátkem června se na Stadionu Sarezy v O. – Porubě konala „Atletika porubské mládeže 2015 pro žáky 2. – 5. tříd. Soutěžilo se v běhu na 50m a 400m, skákalo se do dálky a házelo se kriketovým míčkem. Naši školu reprezentovalo 16 chlapců a 14 dívek. Naše škola získala celkem 10 medailí, z toho 8 zlatých, jednu stříbrnou a jednu bronzovou.
Výsledky:
2. třída Kolář Michael
1. místo
400m
Střižík Jan
1. místo
50m
Sirotek Tomáš
1. místo
400m
Skyvová Viktorie
1. místo
50m
Lančarič René
1. místo
50m
Krupička David
1. místo
400m
Galia Andre
1. místo
skok daleký
Střižík Matěj
1. místo
50m
Biedermann Patrik
3. místo
400m
Bitta Matyáš
2. místo
skok daleký
3. třída
4. třída
5. třída
Všem závodníkům děkujeme za vzornou reprezentaci školy a všem, kteří se umístili na bedně gratulujeme.
Plážová minivybíjená
Minulý týden se na beachvolejbalových kurtech na Varenské uskutečnil turnaj v minivybíjené na písku. Soutěžilo se ve dvou kategoriích. První kategorii tvořili holky a kluci 2. – 3. tříd, druhou kategorii tvořili holky a kluci 3. – 5. tříd. V každém družstvu mohlo startovat deset hřáčů – 7 chlapců a 3 děvčata.
Naši školu reprezentovali tito žáci:
1. kategorie: Michna, Kapiček, Honajzer, Střižík, Kavka, Obluk, Trantina, Skývová, Kovářová, Svobodová, Fiedorová 2. kategorie: Kuska, Musálek, Dvořáček, Mangl, Votava, Pracuch, Baček, Galia, Krupička Lančarič, Osvaldová, Maršíková, Polášková V první kategorii se naše škola umístila na druhém místě, ve druhé kategorii jsme obsadili čtvrté místo. Kluci a holky si parádně užili hry i sluníčka, prostředí bylo velmi příjemné, organizace turnaje bezchybná. A co dodat na závěr? Vůbec nevadí, že jsme nedosáhli na ten nejvyšší stupínek, hřál nás všechny dobrý pocit ze hry a při závěrečném skoku do bazénu jsme byli všichni kamarádi. A o to přece jde, ne? Mgr. Renáta Drozdková
Výlet tříd I. A, I. B a III. A V pondělí 25. května se třídy I. A a I .B vydaly na svůj 1. školní výlet pod dohledem svých oblíbených starších kamarádů ze III. A. Děti poznaly, jak žili lidé kdysi ve Valašské dědině, dokonce jak tehdy vypadala a fungovala škola. Užily si odpoledne plné dobrodružství na farmě, kde lovily ryby s vodníkem, závodily v pytlích s čarodějnicí a střílely z kuše s kovbojem. Nechyběla ani jízda na koni, kdy odvážné děti vyzkoušely dokonce akrobacii. Zlatým hřebem výletu bylo hledání pokladu s Rumcajsem a princem Bajajou. I přes únavu všech se na cestě domů autobusem rozezněly písně šťastných dětí. Všem se výlet moc líbil. Mgr. Libuše Šoustalová
Děkujeme vám, že jste si přečetli závěrečné číslo Školního zpravodaje a přejeme vám krásné prázdniny! Nashledanou v září! Šéfredaktor: Jan Kij (9. A) Fotografka a redaktorka: Veronika Kozubková (9. A) Fotografka a redaktorka: Kateřina Mičeková (6. A) Výtvarník a redaktor: Jan Skácel (6. B) Kritik a redaktor: Jakub Štencel (6. B) Dále spolupracovali: Anna Šelongová , Darina Horáková, Martina Malíková, Veronika Wojnarová, Libuše Šoustalová, Renáta Drozdková, Martin Šubrt
