ERRATA 10. Přílohy
Obr. 1: Rekonstrukce římského peristylu (zahrady) domu Vettiiů v Pompejích.
Obr. 2: Archeologický výzkum jednotlivých prvků původní zahrady (zárubní zeď terasy, rabatový záhon) v Kirby Hall (Northamptonshire, Velká Britanie).
Obr. 3: Rekonstruovaná zahrada v Kirby hall v Northamptonshire (Velká Británie)
Obr. 4: Archeologický průzkum a výzkum proběhnutý ve městě Valeč (okres Karlovy Vary) v zámecké zahradě, byl vyvolaný nedochovanými archivními,obrazovými a kartografickými informacemi o podobě a proměnách zahrady.
Obr. 5: Jičín Libosad Valdštejnská lodžie. Sondáž archeologického výzkumu proběhla v roce 2002 u parterů loggie, cílem bylo ověření správnosti rekonstrukce zahrady.
Obr. 6: Lednice palmový skleník. Rehabilitovaná podoba oválného jezírka a meandru potůčku vzešlá z výsledků zahradního archeologického výzkumu.
Obr. 7:Williamsburg koloniální zahrada. Výsledná podoba při použití nedestruktivního i destruktivní průzkumu
Obr. 8: Londýn, Privy Garden, Hampton Court Palace (Velká Británie). Výsledný vzhled zahrady rekonstruované na základě studia ikonografických podkladů a informací poskytnutých zahradním archeologickým výzkumem.
Obr. 9: Privy Garden, Hamton Court Palace (Velká Británie) - partery při výkopu. Pohled do zahrady s odstraněnými stromy a plochu připravenou pro opětovnou výsadbu.
Obr. 10: Rekonstrukce zahrady Viléma III., tzv. Privy Garden, u paláce Hampton Court (Londýn, Velká Británie) do podoby z roku 1702. K dosažení nebývalé přesnosti rekonstrukce přispěl zásadní měrou archeologický průzkum a celoplošný archeologický výzkum zahrady v kombinaci s rozsáhlým studiem obrazových a písemných pramenů.
Obr. 11: Český Krumlov zámecká zahrada. Archeologický výzkum proběhnutý v zahradách rozprostřených kolem zámeckých objektů
Obr. 12: Manětín (okres Plzeň – sever) zámecká zahrada. Archeologický výzkum proběhl v zahradách rozprostřených kolem zámeckých objektů .
Obr. 13: Kutna Hora, bývala jezuitská kolej u chrámu sv. Barbory, podoba severní zahrady zachycena na planu J. J. Manna z roku 1732.
Obr. 14: Kutná Hora, bývalá jezuitská kolej u chrámu sv. Barbory. Prostor během zahradního archeologického výzkumu se zvýrazněnými nálezy terasních zídek a kašny.
Obr. 15: Zlatá Koruna (okres Český Krumlov), opatská zahrada. Výsledky geofyzikálního průzkumu s viditelnými lineárními a oválnými anomáliemi dokládající v torzu dochovanou zahradnickou úpravu jednotlivých teras.
Obr. 16: Výsadbové rýhy pro lemy záhonů z tvarovaných dřevin odhalené v průběhu archeologického výzkumu v zahradě římského paláce ve Fishbourne (Sussex, Velká Britanie), v 60. letech 20. století.
Obr. 18: Gilpin parter v Audley End (Essex) odkrytý při archeologickém výzkumu.
Obr. 17: Tvarované lemy záhonů zahrady ve Fishbourne rekonstruované na základě výsledků archeologického výzkumu a Pliniových popisů použití zimostrázu v římských zahradách.
Obr. 19: Východní parter ve Witley Court (Worcestershire), obnovený v roce 2011. Archeologický výzkum pomohl určit detaily parteru.
Obr. 20: Obnovená formální zahrada v Audley End (Essex) . Archeologický výzkum potvrdil uspořádání parteru s propracovaným vzorem záhonů z 19. století, které poté byly obnoveny dle původního plánu
Obr. 21 a 22: Lamberk areál barokní zahrady – v roce 2013 zde proběhl nedestruktivní archeologický výzkum formou rozsáhlého geofyzikálního průzkumu. Geofyzikální výzkum naznačil větší výskyt kamenných kašen. Informace z geofyzikálního výzkumu sranovily další efektivní strategii pro další archeologický výzkum formou mikrosondáže.
Obr. 23: Vyhledávání prvků původní zahrady „pohřbených“ pod úrovní moderního trávníku za geofyzikálních metod.
Obr. 25: Obraz Wreat parku zaznamenaný LIDAR metodou dálkového průzkumu založený na odraženém pulsu laserového paprsku od objektu. Obraz ukazuje přeživší funkce jako jsou například dlouhé vody a také detaily, jako ztracené cesty.
Obr. 24: Alžbětiny zahrady, Kenilworth Castle. Při archeologickém odkryvu byla objevena centrální fontána. Forma a rozměry fontány se shodují se zaznamenanými Alžbětinými popisy této fontány.
Obr. 26: Bučovice v okrese Vyškov. Zámecká fontána na nádvoří během výzkumu zbytků nádrže.
Obr. 28: Pohled na Müllerovu vilu se zahradou. Obr. 27: Vstup do zahrady Müllerovy vily.
Obr. 29: Pohled do nižší části zahrady Müllerovy vily. Obr. 30: Druhý vstup do zahrady Müllerovy vily. Obr. 31: Müllerova vila. Původní plány jednoho ze dvou listů výsadby podle Camillia Schneidera. Zahrada byla osázena z větší části podle těchto původních plánů.
Obr. 32: Zbytky kamenného zpevnění horní části severního svahu zahrady, které zjistili archeologickým průzkumem.
Obr. 33: Müllerova vila. Horní část svahu po obnově kamenného zpevnění a chodníku na úzké terase.
Obr. 34: Müllerova vila z pohledu ze zahrady.
Obr. 35: Část svahu Müllerovy vily.
Obr. 36: Květinové záhony zahrady Müllerovy vily. Obr. 37: Schody do zahrady Müllerovy vily.
Obr. 38: Bližší detail záhonu Müllerovy vily.
Obr. 39: Pohled na zahradu Müllerovy vily z budovy.
Obr. 41: Pohled na Malou Fürstenberskou zahradu z vyhlídkové terasy. Obr. 40: Langweilův model Malé Fürstenberské zahrady.
Obr. 43: Pohled na gloriet Malé Fürstenberské zahrady.
Obr. 42: Věžice Malé Fürstenberské zahrady.
Obr. 45: Spodní pohled na Malou Fürstenberskou zahradu.
Obr. 44: Loggie a věžice Malé Fürstenberské zahrad. Obr. 46: Vyhlídková terasa Malé Fürstenberské zahrady směrem k Pražskému hradu.
Obr. 47: Historická fotografie na loggii v Malé Fürstenberské zahradě.
Obr. 48: Malá Fürstenberská zahrada (Palácové zahrady pod Pražským hradem). Přímočaré schodiště zahrady před obnovou.
Obr. 49: Malá Fürstenberská zahrada (Palácové zahrady pod Pražským hradem). Přímočaré schodiště zahrady po obnově.
Obr. 50: Malá Fürstenberská zahrada (Palácové zahrady pod Pražským hradem). Původní cihelná dlažba oranžérie odkrytá při archeologickém výzkumu.
Obr. 51: Malá Fürstenberská zahrada (Palácové zahrady pod Pražským hradem). Oranžérie během rekonstrukce v letech 1999 a 2000 vycházejících z části z archeologického výzkumu. Obr. 52: Malá Fürstenberská zahrada (Palácové zahrady pod Pražským hradem). Výsledná podoba obnovených oranžérií.
Obr. 53: Podoba Králičí kopce v Květné zahradě v Kroměříži na grafickém listu J. van Nypoorta z roku1691.
Obr. 54: Podoba Pstružího rybníčku v Květné zahradě v Kroměříži na grafickém listu J. van Nypoora z roku 1691.
Obr. 55: Květná zahrada Kroměříž – interpretace nálezové situace Králičího kopce 2009.
Obr. 56: Květná zahrada Kroměříž – interpretace nálezové situace Pstružího rybníčku 2009.
Obr. 57: Půdorys Květné zahrady v Kroměříži s rozvody vody na grafickém listu J. van Nypoorta z roku 1691. Žlutý ovál – Dělící zeď mezi Králičím kopcem a Ptáčnicí.
Obr. 58: Prostory Ptáčnice, Králičího kopce a Bažantnice bývaly dle historických plánů odděleny zdmi. Zeď mezi Kopcem a Ptáčnice byla zrušena. Po existenci zdi nezůstaly v terénu žádné stopy. Průzkum potvrdil existenci dělící zdi a její přesné umístění v prostoru zahrady.
Obr. 59: Květná zahrada v Kroměříži. Pohled na rotundu.
Obr. 61: Květná zahrada v Kroměříži. Habrové průlezy. Obr. 60: Květná zahrada v Kroměříži. Střecha kolonády.
Obr. 62: Květná zahrada v Kroměříži. Pohled na pozůstatek Pstružího rybníčku.
Obr. 63: Květná zahrada v Kroměříži. Pohled na zahradu a rotundu z kolonády.
Obr. 65: Květná zahrada v Kroměříži. Pohled na kolonádu.
Obr. 64: Kroměříž – Květná zahrada. Květinová brodérie.
Obr. 66: Květná zahrada v Kroměříži. Pohled na záhony a kolonádu.
Obr. 67: Kroměříž – Květná zahrada. Květinová brodérie.
Vila Getty v Pompejích Zahrada vily Getty byla v textu použita jako příklad obnovených zahrad díky archeologickému výzkumu. Při překladu z cizojazyčného textu došlo k chybné interpretaci, že tato zahrada byla obnovena za pomoci archeologických výzkumů. Vila Getty v Pompejích samozřejmě existuje, avšak se nejedná o původní historickou zahradu, ale o zahradu, která byla nově postavena za pomoci poznatků o antickém Řecku a Římu. Vila Getty slouží hlavně jako muzeum, pro památky a archeologické nálezy z Pompejí a je součástí centra zvaného Getty.
