Specifika realizace zahrady u rodinného domu

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI

Specifika realizace zahrady u rodinného domu Bakalářská práce

Vedoucí práce

Vypracoval

doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D.

Jakub Hamata

Lednice, květen 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Specifika realizace zahrady u rodinného domu vypracoval samostatně a použil pouze zdroje, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu použitých pramenů a literatury. Souhlasím, aby moje práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici, dne

Poděkování Tímto bych rád poděkoval doc. Ing. Pavlu Šimkovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky, ochotu a čas strávený s konzultacemi ohledně vypracování bakalářské práce. Velký dík patří také Ing. Přemyslu Krejčiříkovi, Ph.D., který mi pomáhal se sháněním odborné literatury. Děkuji všem majitelům zahrad, kteří mi umožnili přístup na své pozemky a poskytli mi k nahlédnutí dokumentaci těchto děl. Za cenné rady a podporu také děkuji své rodině.

Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 9 2 Cíl práce ................................................................................................................................ 10 3 Zakládání zahrad u rodinných domů v 1. polovině 20. století a porovnání se současnou situací ....................................................................................................................................... 11 3.1 Filozofie zakládání zahrad ................................................................................................. 11 3.2 Přehled základních doporučení pro zakládání zahrad u rodinných domů .......................... 13 3.2.1 Zásady navrhování zahrad ........................................................................................... 13 3.2.2 Zásady výstavby zahrad .............................................................................................. 13 4 Výstavba rodinných domů a proces suburbanizace z hlediska podmínek pro zakládání zahrad ....................................................................................................................................... 17 4.1 Situace ve 2. polovině 20. století........................................................................................ 17 4.2 Problematika výstavby zahrad u rodinných domů po roce 1989 ....................................... 17 4.3 Problematika výstavby zahrad u rodinných domů po roce 2000 ....................................... 18 5 Technologické postupy při zakládání zahrad u rodinných domů .......................................... 18 5.1 Přípravné práce ................................................................................................................... 19 5.1.1 Odstranění nežádoucích dřevin ................................................................................... 19 5.1.2 Ošetření ponechaných dřevin ...................................................................................... 20 5.1.3 Likvidace vytrvalých plevelných druhů ...................................................................... 20 5.1.4 Hrubá modelace terénu podle návrhu .......................................................................... 21 5.1.5 Jemná modelace terénu a vyčištění stanoviště od stavebního odpadu, kamení a dalších nežádoucích předmětů .......................................................................................................... 22 5.2 Zakládání vegetačních prvků.............................................................................................. 23 5.2.1 Výsadba stromů a keřů ................................................................................................ 24 5.2.2 Založení květinových záhonů...................................................................................... 28 5.2.3 Založení trávníku ......................................................................................................... 30 6 Prostředí, v němž se zahradnická firma nachází dnes ........................................................... 33 6.1 Poptávka ............................................................................................................................. 33 6.2 Nabídka .............................................................................................................................. 33 6.3 Zúčastněné subjekty a jejich role ....................................................................................... 34 6.3.1 Investor ........................................................................................................................ 34 6.3.2 Projektant .................................................................................................................... 35

6.3.3 Zhotovitel (realizační firma) ....................................................................................... 35 7 Průběh realizace zahrady a vytyčení kritických momentů .................................................... 36 7.1 Rozvaha investora a oslovení dodavatelských firem ......................................................... 36 7.2 Zadávání požadovaných parametrů zahrady ...................................................................... 36 7.3 Tvorba návrhu a dokumentace zahrady ............................................................................. 37 7.4 Výběr a oslovení zhotovitele .............................................................................................. 38 7.5 Průběh realizace zahrady .................................................................................................... 39 7.5.1 Obecné předpoklady pro započetí realizace ................................................................ 39 7.5.2 Průběh realizace zahrady ............................................................................................. 40 7.5.3 Dokončení zakázky a převzetí díla .............................................................................. 41 7.6 Údržba zahrady .................................................................................................................. 41 8 Shrnutí kritických momentů a navržená doporučení ............................................................. 42 8.1 Investor projektantovi neustále vrací návrh zahrady k přepracování ................................. 42 8.2 Investor má tendenci přeskočit fázi návrhu a pokouší se tuto fázi sloučit s nabídkou realizační firmy, kterou realizační firma vypracovává bez sjednaného nároku na odměnu .... 43 8.3 Rozpočty na zakázku vypracované projektantem a zhotovitelem se výrazně liší .............. 44 8.4 Zaměstnanci realizační firmy nerespektují zásady profesionálního chování ..................... 45 8.5 Investor se zdráhá převzít hotové dílo................................................................................ 46 8.6 Investor reklamuje vady díla .............................................................................................. 47 9 Praktická část ......................................................................................................................... 48 9.1 Metodika práce ................................................................................................................... 48 9.2 Modelová zahrada číslo 1 ................................................................................................... 49 9.2.1 Zúčastněné strany ........................................................................................................ 49 9.2.2 Základní parametry zahrady ........................................................................................ 49 9.2.3 Popis zahrady .............................................................................................................. 49 9.2.4 Popis průběhu zakázky ................................................................................................ 50 9.2.5 Technologické postupy zakládání vegetačních prvků ................................................. 50 9.2.6 Srovnání rozpočtovaných nákladů .............................................................................. 51 9.3 Modelová zahrada číslo 2 ................................................................................................... 55 9.3.1 Zúčastněné strany ........................................................................................................ 55 9.3.2 Základní parametry zahrady ........................................................................................ 55 9.3.3 Popis zahrady .............................................................................................................. 55 9.3.4 Popis průběhu zakázky ................................................................................................ 55 9.3.5 Technologické postupy zakládání vegetačních prvků ................................................. 56

9.3.6 Srovnání rozpočtovaných nákladů .............................................................................. 57 9.4 Modelová zahrada číslo 3 ................................................................................................... 60 9.4.1 Zúčastněné strany ........................................................................................................ 60 9.4.2 Základní parametry zahrady ........................................................................................ 60 9.4.3 Popis zahrady .............................................................................................................. 61 9.4.4 Popis průběhu zakázky ................................................................................................ 61 9.4.5 Technologické postupy zakládání vegetačních prvků ................................................. 62 9. 4.6 Srovnání rozpočtovaných nákladů ............................................................................. 64 10 Diskuze ................................................................................................................................ 66 11 Závěr.................................................................................................................................... 67 12 Souhrn ................................................................................................................................. 68 Bibliografie............................................................................................................................... 69

1 Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem zvolil téma Specifika realizace zahrady u rodinného domu, protože soukromý sektor představuje pro zahradnické firmy významnou část poptávky a zahrady u rodinných domů tak mohou tvořit významnou část jejich příjmů. V praxi jsem se setkal s několika zahradnickými firmami, které se zaměřují pouze na soukromý sektor, a uvědomil jsem si, jak rozdílné jsou jejich přístupy k investorům, organizaci i provedení samotné práce. Rozdíly byly tak výrazné, že jsem nad touto problematikou dlouhou dobu přemýšlel a nemohl si vytvořit ucelený názor. Touto prací hodlám vytvořit informační rámec, který mi pomůže se v celé problematice lépe zorientovat. Výsledkem této práce bude shrnutí nejdůležitějších doporučení, jak by se měla zahradnická firma v průběhu celé zakázky chovat, aby dílo probíhalo efektivně, nerušeně a aby bylo dosaženo jeho zdárného dokončení ke spokojenosti všech zúčastněných stran bez konfliktů, ke kterým by mohlo dojít. V první části práce budu na základě prostudované literatury porovnávat, jak se od sebe lišily způsoby zakládání zahrad u rodinných domů na počátku dvacátého století a jak je tomu dnes, na počátku století jedenadvacátého. Tato kapitola bude sloužit ke zjištění, zda má současná situace v zahradnickém oboru se svými specifiky kořeny v minulosti. V další části své práce se budu zabývat fenoménem suburbanizace od roku 1948 až po současnost. V průběhu této doby došlo k zásadním změnám v podmínkách pro zakládání zahrad u rodinných domů, které považuji za nutné ve své práci uvést. Dále jsem se rozhodl, že dojde k analýze obecných technologických postupů pro zakládání nejběžnějších vegetačních prvků. Důvodem je mé přesvědčení, že pro kvalitní vybudování zahrady je zapotřebí tyto postupy definovat. V další části budu analyzovat prostředí soukromého sektoru, v němž v dnešní době zahradnické firmy podnikají a jakým způsobem probíhá realizace zakázky. Pokusím se nalézt a definovat klíčové problematické momenty, které mohou ohrozit úspěch celého díla, přičemž budu vycházet především ze svých praktických odborných zkušeností. Analyzuji možné příčiny jejich vzniku a navrhnu doporučení, jak se těchto momentů vyvarovat, a jak je případně řešit. V praktické části se zaměřím na tři případové studie - modelové zahrady. Stručně definuji jejich základní parametry, podobu a průběh zakázky a porovnám výši rozpočtovaných nákladů zhotovenou autorem a výši cenové nabídky zhotovitele. Detailněji se zaměřím na analýzu technologických postupů, které byly při budování těchto zahrad zvoleny.

9

2 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je vytvořit informační rámec ohledně zakládání zahrad u rodinných domů a činnosti zahradnických firem v soukromém sektoru podnikání. Teoretický rámec práce bude doplněn o analýzu tří zrealizovaných modelových zahrad. Výsledkem bude přehled technologických postupů při zakládání základních vegetačních prvků a jejich vývoj v průběhu dvacátého století, shrnutí kritických momentů v průběhu zakázek a navržená doporučení, jak se jim vyvarovat. Modelové zahrady poslouží jako názorná ukázka, jakým způsobem realizační firmy zahrady zakládaly, jak jednaly s investorem a orientačně poslouží k porozumění problematice rozpočtovaných nákladů od projektantů a cenových nabídek předkládaných zhotoviteli. Bakalářská práce tak může případným zájemcům posloužit k lepší orientaci jak v teoretické tak v praktické rovině.

10

3 Zakládání zahrad u rodinných domů v 1. polovině 20. století a porovnání se současnou situací 3.1 Filozofie zakládání zahrad Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 byly v našem prostředí vzorem dokonalosti zahrady německých měst, například zahrady v okolí Drážďan. Tyto zahrady byly ve své době na velmi vysoké úrovni, kterou většina zahrad v Československu postrádala. Někteří odborníci si tento jev vysvětlovali lepšími klimatickými a ekonomickými podmínkami ve Výmarské republice, ale příčina pravděpodobně spočívala v nedostatečném zájmu československého obyvatelstva o vlastní zahrady. Můžeme se například dočíst o dokonalých, slohově čistých domech, okolo kterých se nacházela absolutně zanedbaná zahrada. Dalším problémem bylo nepromyšlené uspořádání, neúčelnost a odbyté provedení. Nejednou se objevila i zahrada, v níž bylo použito takové množství rostlin, ze kterého by se daly založit zahrady tři. Taková zahrada pak byla popisována jako skladiště rostlin. Skalky bývají v dobové literatuře popisovány jako hromady kamení a zahradní trpaslíci jako „pitvorní pidimužíci“. (Batěk: 1922, 6) Již na začátku 20. století rozdělovali odborníci majitele zahrad v Československu podle přístupu k zakládání svých zahrad do tří skupin: 1) Investoři, kteří se před založením zahrady obracejí na odborníka, který provádí průzkum stanoviště a vypracovává návrh a rozpočet pro založení zahrady. Tento odborník potom zahradu vybuduje buď sám, nebo dohlíží na zahradníka, který realizaci provádí. V dnešní době se jedná o investora, který oslovuje zahradního architekta a požaduje od něj kvalitně provedený návrh s dokumentací, který zahrnuje představy investora a dává jim smysluplnou a funkční podobu a zároveň provádí autorský dozor nad výstavbou zahrady.

11

2) Investoři, kteří se obrací na odborníka s pragmatickým přístupem, který se živí poskytováním zahradnických služeb. Tomuto člověku vylíčí všechna svá přání a požadavky a on podle nich celou zahradu vytvoří bez ohledu na to, jestli jsou představy investora v dlouhodobé perspektivě reálné či nereálné. V dnešní době by se mohlo jednat o firmy a osoby, které v oblasti zahradnických služeb podnikají, přičemž nemají dostatek zkušeností s navrhováním a možná ani se zakládáním a údržbou zahrad. Kořeny tohoto problému tedy můžeme vysledovat v relativně dávné minulosti a dodnes se s ním naše společnost není schopna vypořádat. 3) Investoři, kteří se rozhodnou svou zahradu vybudovat sami. Tato varianta se příliš neliší od bodu č. 2, protože zde také nefunguje mechanizmus usměrnění investorových přání do smysluplného celku. V průběhu procesu zakládání zahrady, který trvá tímto způsobem relativně dlouhou dobu, si však investor může uvědomit některé nedostatky ve vlastním záměru a má tak šanci vyvarovat se některých chyb, nebo již vzniklé napravit. Pokud by došlo k porovnání těchto případů z hlediska ceny a kvality, potom se odborníci v oboru zahradnictví shodovali, že varianta č. 1 vychází nejlevněji a nejkvalitněji, jelikož je investor nejlépe obsloužen a dílo má dobrý předpoklad dlouhodobého fungování a nesrovnatelně vyšší estetickou a funkční hodnotu. Je také zapotřebí si uvědomit, že odborník, který má dostatek znalostí a zkušeností s navrhováním zahrad, je ze svých i cizích chyb poučen a dále vstřebává veškeré kvalitní nápady a má možnost je uplatnit. Domnívám se, že tuto dedukci lze uplatnit i pro zahradní tvorbu dnešní doby, ovšem laická veřejnost si to málokdy uvědomuje. Již na začátku 20. století tedy spočíval problém v zakládání zahrad laiky a neuvědomělými poskytovateli zahradnických služeb, který přetrvává až do dnešní doby. Zahrady tak ve velkém množství případů dosahovaly a stále dosahují relativně nízkých estetických i funkčních hodnot. (Batěk: 1922, 6-7, Kumpán: 1920, 5-6)

12

3.2 Přehled základních doporučení pro zakládání zahrad u rodinných domů 3.2.1 Zásady navrhování zahrad

Hlavní zásady navrhování zahrad v 1. polovině 20. století aplikujeme dodnes. Předem je nutné, aby návrh tvořil dostatečně kvalifikovaný projektant, který je obeznámen s terénem, okolím a přírodními podmínkami stanoviště, protože každé místo vyžaduje individuální řešení. Rámec tvorby pak tvoří přání investora a sloh stavby, která se na pozemku nachází. Tento rámec by se měl však respektovat pouze v případě, pokud neohrožuje celkový výsledek zahrady. Projektant by měl zvážit přání investora a seznámit ho s úskalími jeho představ. K dosažení kvalitního provedení návrhu se doporučovala přítomnost zahradního architekta v podobě autorského dozoru. (Batěk: 1922, 8) 3.2.2 Zásady výstavby zahrad 1) Příprava půdy: V průběhu realizace zahrady se kladl velký důraz na zpracování půdy,

pomocí něhož zajišťujeme podmínky vhodné pro růst rostlin. V minulosti nebyly k dispozici moderní automatické zavlažovací systémy, které používáme dnes. Zpracováním půdy je možné ovlivnit zásobení zahrady vodou, nebo její odvodnění, pokud je stanoviště příliš vlhké. Základními zdroji vody byly obdobně jako dnes vodní toky, nádrže a v městském prostředí vodovod. Pokud se poblíž zahrady takový zdroj vody nenacházel, kopaly se studny, ze kterých se voda čerpala, zachytávala se dešťová voda a u velkých zahrad se budovaly nejrůznější vodní nádrže, které byly esteticky zajímavé a zároveň i funkční. Pro lepší odvodnění těžkých půd se zapravoval do půdy štěrk, instalovaly se drenážní trubky a budovaly se odvodňovací strouhy. Pokud byla na pozemku hladina spodní vody příliš vysoko, nebo prýštila až na povrch, jednoduše se na daném místě vybudoval vodní prvek. Základní operací pro přípravu půdy byla poměrně hluboká orba či jiný způsob zpracování půdy do hloubky až 70cm a zapravení hnoje. Hloubka se řídila podle pěstované kultury a podle kvality zeminy na stanovišti, pokud se ve spodní vrstvě nacházela nekvalitní zemina, hloubka orby se omezila pouze na hloubku kvalitní vrstvy zeminy. Jako vhodný termín pro orbu se uvádí podzim a zima, aby zoraná vrstva stihla přemrznout a zvětrat. Se samotnými výsadbami se začínalo na jaře.

13

Dnes se zpracování půdy neprovádí tak důkladně, pravděpodobně z ekonomických a časových důvodů. Investoři v dnešní době nejsou ochotni čekat na založení zahrady tak dlouho. Zahrady v dnešní době celkem úspěšně fungují i přesto, že se zpracování půdy omezuje na hloubku, do které pěstované rostliny zasahují svými kořeny a u stromů pouze na hloubku kořenového systému vysazovaného stromu, pokud se zahrada nezakládá na stanovišti s extrémními půdními podmínkami.(Batěk: 1922, 9-10) 2) Zakládání trávníků: Při zakládání trávníků se používala metoda výsevem i pokládkou

travního drnu zejména na svažitých partiích, kde hrozí odplavení výsevku. Doporučovalo se nakupovat travní semeno od spolehlivých firem. Již v této době byla metoda výsevem oblíbenější pro vyšší kvalitu trávníku, travní drny se nikde speciálně nepěstovaly a odebíraly se přímo z přírody. Tyto drny pak mohly do trávníku zanést plevelné rostliny, což nebylo žádoucí. Ideálem trávníku byl parterový nízce střižený trávník. Květnaté trávníky v té době nebyly v oblibě a existovaly pouze na extenzivně udržovaných plochách. Argumentů proti květnatým trávníkům bylo několik: a) dvouděložné byliny nekvetou ve stejnou dobu, a tak se potřebné pestrosti nedosáhne, b) květnatý trávník nelze nazvat trávníkem, protože rostliny přerůstají i 50cm do výšky a více, c) výskyt hnilob v takových trávnících. Květnaté trávníky se v té době nazývaly „japonské trávníky“. Zásady pro dosažení kvalitního trávníku udávané odborníky v 1. polovině 20. století: 1) Před založením trávníku vhodně připravit půdu: provést orbu, nebo zrytí půdy až 50cm do hloubky a vyčistit povrch od kamení. 2) Vhodně zvolit travní směs podle vlastností půdy na stanovišti. 3) Rovnoměrně rozprostřít osivo a řádně ho zapravit, uvádí se výsevek až 50g na metr čtvereční. 4) Neprovádět výsev za horkého letního dne, kdy může dojít k vyschnutí půdy. 5) Zajistit zálivku a odstraňovat plevel. 6) Provést první sečení, když trávník dosáhne 10cm výšky. 7) Častým sečením dosáhneme hustšího a jemnějšího trávníku. 8) Trávník po posečení řádně vyhrabat, zamést koštětem a uválet válcem, aby byl rovný. 9) Průběžně z trávníku odstraňovat plevelné rostliny, aby se nepřemnožily. (Fulín: 1907, 121-123, Kulišan: 1916, 31-37, Kumpán: 1920, 39)

14

Dnes máme k dispozici připravené travní směsi pro různé typy stanovišť, travní koberce se pěstují ve školkách a jsou prosté plevelných rostlin. O travách dnes v podstatě nemusíme vědět skoro nic, stačí nám znát vlastnosti stanoviště a podle toho zakoupit již namíchanou směs. Orbu před založením trávníku většinou neprovádíme: málokdo by si to mohl dovolit a navíc by vyvstaly potíže s usedáním nakypřené vrstvy půdy. V dnešní době se půda připravuje do hloubky zhruba 5-10cm, aby se vytvořila kyprá vrstva pro zakořenění trav a podloží zůstalo rovné. Časté válení trávníku válcem není pro klasický trávník vhodné, jelikož může dojít k tvorbě nepropustných vrstev v půdním profilu. Toto je možné provádět například na speciálních trávnících pro golfová hřiště, kde se vegetační vrstva skládá z vylehčené zeminy, která nepropustnou vrstvu v půdním profilu nemůže vytvořit. Velkou výhodou dnešní doby je dostupnost selektivních herbicidů, s jejichž pomocí je daleko snazší udržet trávník prostý plevelných rostlin. V dnešní době také mají své místo v zahradách všechny typy trávníků a využívají se všechny jejich přednosti, čímž můžeme zahrady výrazně obohatit. (Hamata: 2000, 6-11) 3) Výsadby dřevin: Pokud zahradu nevytvořil dostatečně kvalifikovaný odborník pod

dohledem autora, často docházelo v průběhu výsadby dřevin ke špatné volbě taxonů a k volbě nepřiměřeného výsadbového sponu rostlin a jejich nevhodnému rozmístění. Pokud se dřevinám ponechá dostatečný prostor, mají možnost se vyvinout podle charakteristických vlastností daného taxonu a předvést tak svůj plný potenciál. Volba sponu je vyjádřena prostorovými nároky dřevin, což je na jednu stranu užitečné, ale nedostatečné pro volbu sponu při zakládání dřevinných skupin, jehož určení je poměrně komplikovanou záležitostí. Nedoporučovalo se výsadby zahušťovat pro rychlejší dosažení efektu. Výsadby se doporučovalo provádět zejména na jaře nebo na podzim, což bylo pravděpodobně podmíněno typy sadby, které byly v této době dostupné. Pro keře se doporučovalo hloubit výsadbové jámy do hloubky 60-70cm a pro stromy do hloubky 70-100cm o šířce 100-120cm. Keře se po výsadbě seřezávaly na polovinu až třetinu výšky, protože se tím zajistila lepší schopnost ujmutí a podpořila se tvorba přírůstků. Technologie výsadby stromů byly v podstatě totožné s technologií výsadby prostokořenné sadby. Povrch půdy se okolo vysazeného stromu nastýlal hnojem, nebo prstí. (Batěk: 1922, 22-28, Kulišan: 1916, 37-42) V dnešní době máme možnost vysazovat dřeviny v průběhu celého vegetačního období díky různým typům sadby, kterou můžeme použít. Velikost výsadbových jam se odvíjí od velikosti kořenového systému vysazované dřeviny a nedochází tak k hloubení zbytečně velkých výsadbových jam pro stromy. 15

4) Zakládání květinových záhonů: Velikost záhonů se odvíjela od množství rostlin, které

bylo možné použít, tedy podle finančních možností investora a podle velikosti pozemku. V dnešní době jsou květiny snadno dostupným materiálem, který si může většina investorů dovolit. Kvetoucí záhony se rozdělovaly podle rostlin na jarní, které kvetou na jaře a letní, které kvetou v létě. Jarní záhony se zakládaly na podzim, nebo brzy na jaře, letní záhony se vysazovaly od druhé poloviny května, kdy již nehrozily mrazy, ohrožující tyto rostliny. Záhony, kde byly použity rostliny okrasné listem, byly nazývány listnatými záhony. Ty se často zakládaly ve stinných partiích zahrady, kde nebyl dostatek světla pro kvetení rostlin okrasných květem. Pro zakládání záhonů se doporučovalo výsadby vytyčit, zeminu zrýt a mírně zvýšit terén přidáním kvalitní zeminy. Při navážení materiálu se doporučovalo pohybovat se přes trávník po prknech. Jedná se o drobný nedostatek v technologickém postupu, kdy hrozí poškození trávníku v souvislosti s dopravou materiálu pro založení dalších vegetačních prvků. Trávník je lepší založit až jako poslední v pořadí, čímž se tohoto problému vyvarujeme. Musíme mít ovšem na paměti, že na počátku 20. století bylo dodržování agrotechnických termínů velice důležité, protože nebyly dostupné technologie automatických závlah a vodovodů pro všechny domácnosti. Tento postup byl tedy vyvolán spíše dodržováním vhodných agrotechnických termínů, nikoliv nedostatečným vzděláním odborníků. (Batěk: 1922, 28-30) Dnes je filozofie tvorby záhonů poněkud jiná: snažíme se dosáhnout takové kombinace rostlin, aby byly záhony zajímavé v průběhu celého vegetačního období. Díky široké nabídce školkařských firem máme k dispozici nepřeberné množství kombinací, a představivosti se meze nekladou. Rostliny bývají až na výjimky cenově dostupné, a tak nebývá problém s nedostatkem rostlin, které můžeme použít. Ohledně technologií zakládání záhonů jsem nezaznamenal žádné výrazné změny.

16

4 Výstavba rodinných domů a proces suburbanizace z hlediska podmínek pro zakládání zahrad 4.1 Situace ve 2. polovině 20. století Abychom pochopili proces výstavby rodinných domů v dnešní době, je dobré se podívat na způsob výstavby rodinných domů v období socializmu, protože pouze s tímto historickým zázemím je možné interpretovat současnou situaci. Období mezi lety 1948 až 1989 významně ovlivnilo způsob přemýšlení obyvatel Československa, respektive České republiky, ohledně způsobu života a životního prostředí, včetně bytové zástavby. Při nástupu socialistického režimu v roce 1948 řada lidí v rámci procesu kolektivizace nebo znárodňování, přišla o svůj movitý i nemovitý majetek. V jiném případě byli majitelé nuceni své nemovitosti pronajímat pro účely budování socializmu, čímž tyto objekty utrpěly značné škody. Nájemníci se ve většině případů nedokázali dostatečně kvalitně postarat o svěřenou nemovitost, protože ani nebyli motivováni do ní jakýmkoliv způsobem investovat ať už svůj čas nebo dokonce finanční prostředky. Situace zahrad byla velice podobná: zahrady většinou chátraly. Na parcelách, určených k budování nových obytných prostor z pravidla nebyl prostor pro vybudování plnohodnotné zahrady. Zároveň ani nebylo možné počítat s neomezenou škálou rostlinného materiálu, jako je tomu dnes, protože dovoz ze zemí tzv. „západního bloku“ byl obecně značně limitován. V období útlaku ze strany komunistické strany se i přes řadu problémů objevily zahrady, které se staly právě symbolem nesouhlasu s politickým režimem. Umělci, kteří nemohli z politických důvodů svobodně tvořit, se uchylovali do svých zahrad, kde dali průchod své tvůrčí imaginaci, díky čemuž vzniklo i malé množství velmi originálně řešených zahrad. (Šimek: 1999, 6)

4.2 Problematika výstavby zahrad u rodinných domů po roce 1989 Zahrady po roce 1989 opět začaly plnit reprezentační funkci. Docházelo k obnovování zahrad u nemovitostí navrácených původním majitelům v průběhu restitucí. Nové výstavby rodinných domů už nepodléhaly přísným kritériím režimu, a tak bylo možné opět budovat domy na libovolně rozlehlých pozemcích. Především zámožnější vrstva české populace si po sametové revoluci pořídila luxusní nemovitosti na rozsáhlých parcelách o rozloze až 2 000m2, které přímo vybízely k oživení (nejen) zahradnické tvůrčí činnosti. Vzhledem k nedostatku zkušeností s péčí o takový majetek, o vybudování domu a zahrady nemluvě, se investoři 17

začali čím dál častěji obracet na specializované dodavatelské firmy. Školkařské firmy zároveň s uvolněním zahraničního obchodu po pádu socialistického režimu navázaly obchodní vztahy s obdobnými firmami na západě Evropy, díky čemuž se v České republice objevilo zajímavé spektrum rostlinného materiálu, který předtím nebyl k dispozici. Z počátku liberalizace představovala problém, protože lidem trvalo určitou dobu, než si zvykli na nové politické a ekonomické podmínky, nově vzniklé firmy i sortiment. Z dlouhodobého hlediska se ale jednalo o jasně pozitivní fenomén. (Šimek: 1999, 6-7)

4.3 Problematika výstavby zahrad u rodinných domů po roce 2000 Volně stojící rodinné domy jsou v současnosti stále nejžádanějším typem bydlení, velikost pozemku pro zahradu i dům se průměrně pohybuje od 500 do 600m2. Menší pozemkovou výměru logicky nalezneme u řadových domků, které se obvykle nacházejí v okrajových částech větších měst. Zahrada u takového typu domu je většinou rozdělena na dvě části, oddělené od sebe zástavbou, což může pro zahradnickou firmu znamenat případné, především logistické, nepříjemnosti při zakládání a údržbě takových zahrad. Zahrady u tohoto typu domů sousedí se zahradami okolních domů, a tak se dodavatel snaží vybudovat zahradu, která je od ostatních zahrad pohledově oddělená, aby dávala svým obyvatelům pocit soukromí. Nezpochybnitelnou a klíčovou výhodou dnešní doby je fakt, že skoro všechny rodinné domy jsou napojeny na vodovodní síť, což v očích zahradnické firmy znamená relativně spolehlivý zdroj vody vhodné pro zálivku zahrady. (Šimek: 1999, 6-7)

5 Technologické postupy při zakládání zahrad u rodinných domů Vlastní průběh prací při zakládání zahrady u rodinného domu běžně rozdělujeme na tři základní fáze: práce přípravné, zakládání vegetačních prvků a práce dokončovací. Veškeré ostatní práce, které navazují na založené dílo, můžeme označit jako práce, které souvisejí s péčí o vegetační prvky. V této kapitole analyzuji technologické postupy pro založení zahrady u rodinného domu, která obsahuje běžně navrhované vegetační prvky. Technologické postupy si může realizační firma zvolit dle svého uvážení, pokud nejsou předem závazné v návrhu zahrady.

18

Výběr technologických postupů při zakládání zahrady je velice důležitý. Zvolená technologie může ovlivnit konečnou kvalitu díla a ovlivňuje také celkové náklady na realizaci. Pokud se tedy realizační firma dobře vyzná v materiálech a pracovních postupech, se kterými dokáže dosáhnout požadované kvality díla, má oproti ostatním firmám konkurenční výhodu, protože si může dovolit předložit investorům výhodnější cenovou nabídku. V této části práce se budu zabývat technologickými postupy, které se v praxi běžně využívají a budu srovnávat jejich výhody a nevýhody. Věřím, že z modelových příkladů zahrad vyvstanou i méně tradiční možnosti řešení, čímž bude tato část práce doplněna i o méně používané postupy.

5.1 Přípravné práce Přípravné práce předcházejí vlastnímu zakládání vegetačních prvků, jejich cílem je připravit pozemek tak, aby odpovídal svými rozměry návrhu a aby dosáhl vhodných parametrů pro vybudování jednotlivých vegetačních prvků. 5.1.1 Odstranění nežádoucích dřevin

Odstranění nežádoucích dřevin se provádí v případě, kdy se na pozemku nacházejí dřeviny, s jejichž existencí se do budoucna nepočítá. Technika kácení těchto dřevin se odvíjí zejména od velikosti pozemku a podle místa, kde se dřevina nachází. Odstraňování nežádoucích keřů můžeme provádět ručně, nebo s použitím mechanizace. Metoda se volí podle množství dřevin, které je nutné odstranit. Nadzemní část se odstraní a zbylý pařez můžeme buď vytrhnout, nebo vyfrézovat na štěpku. Kácení stromů rostoucích blízko domu, nebo v blízkosti nadzemního vedení inženýrských sítí vyžaduje zvláštní opatrnost. Často dochází k postupnému odřezávání stromu směrem z vrchu za použití plošiny, nebo stromolezecké techniky. Finanční náročnost kácení takto rizikového stromu pak může dosáhnout i do řádu desítek tisíc korun. Pařezy stromů je jednodušší a efektivnější vyfrézovat, protože na vytržení větších pařezů je třeba těžká technika, jejíž provoz je nákladný a navíc by tato činnost mohla zbytečně porušit povrch staveniště a inženýrský sítě. Pokud se na pozemku nachází i dřeviny, které jsou určené k ponechání, je důležité dbát, aby nebyly kácením nežádoucích dřevin poškozeny. S vytěženým dřevem se nakládá dle dohody s investorem (majitelem), zahradnické firmy 19

často nabízí i službu jednoduchého zpracování dřeva, například naštípání špalků na polínka na zátop. Pokud je z dokumentace návrhu jasně čitelné, které dřeviny mají být odstraněny, není v průběhu těchto prací autorský dozor nutný. 5.1.2 Ošetření ponechaných dřevin

Jedná se o pěstební opatření, kterými podporujeme existenci dřevin ponechaných na pozemku, pokud je to zapotřebí. Tyto dřeviny se mají stát součástí budoucí zahrady, a tak je vhodné pokusit se zlepšit jejich vitalitu, zdravotní stav, nebo provést taková opatření, aby se dosáhlo požadovaného vzhledu těchto dřevin. Nejčastěji se jedná o řez dřevin ponechaných na stanovišti a ochranu stromů před započetím stavební činnosti. Jako podklad pro pěstební opatření může sloužit například dendrologický průzkum, který provádí projektant v rámci návrhu zahrady. Projektant nemusí hodnotit veškeré atributy ponechaných dřevin. Plán pěstebních opatření je pro tento účel postačující. 5.1.3 Likvidace vytrvalých plevelných druhů

Je žádoucí zbavit se plevelných druhů již na počátku veškerých prací, protože tak je tato operace nejjednodušší a hlavně nejúčinnější. Pokud se rozhodneme začít s likvidací vytrvalých plevelů například až po modelaci terénu, pod povrchem se mohou stále nacházet životaschopné části těchto rostlin, což může působit potíže nově budovanému vegetačnímu krytu. Autorský dozor pro tuto operaci nebývá nutný, jelikož je sama o sobě dostatečně jednoznačná. Vytrvalé plevelné druhy lze odstranit: 1) Mechanicky (agrotechnikou) 2) Chemicky 3) Kombinovaně Mechanická likvidace plevelných druhů bývá často méně efektivní, než chemická. Pokud je třeba vyčistit plochu větších rozměrů, přichází tak na řadu chemický způsob likvidace těchto plevelných rostlin. Výhodou mechanické likvidace plevelných rostlin je relativní šetrnost k životnímu prostředí. Zároveň není zapotřebí vlastnit osvědčení k používání pesticidních přípravků, které vydává na základě absolvování kurzu a úspěšného složení zkoušky Státní rostlinolékařská 20

správa na základě ustanovení § 86 zákona č.326/2004 sb. K mechanické likvidaci vytrvalých plevelných druhů se přistupuje také v případě, že z určitého důvodu nesmíme chemické přípravky použít. Nevýhody mechanické likvidace plevelných rostlin jsou: nižší efektivita, vyšší časová náročnost a tím pádem i vyšší cena. Výhodou chemické likvidace vytrvalých plevelných druhů je vyšší efektivita, pokud je zvolen vhodný přípravek a je zajištěno jeho správné použití. Další výhodou je velice rychlá a relativně nenáročná aplikace herbicidu. Tento způsob je tedy levnější a jednodušší variantou likvidace plevelných druhů na stanovišti. Nevýhodami jsou relativně menší šetrnost k životnímu prostředí a potřeba oprávnění k používání pesticidních přípravků. Pro aplikaci herbicidu musí být vhodné povětrnostní podmínky a účinek přípravku se dostavuje se zpožděním, které se odvíjí od zvoleného přípravku a jeho koncentrace. (http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/100049764.html 22.4.2013, Hamata a kol.: 2000, 7) 5.1.4 Hrubá modelace terénu podle návrhu

K fázi hrubé modelace terénu může i nemusí dojít, což záleží na současném stavu profilu terénu. Pokud se tvar terénu výrazně nerozchází s návrhem, není nutné tuto fázi podstupovat. Pokud k hrubé modelaci dojít musí, jedná se o velice nákladné operace, při kterých se využívá těžká technika, jejíž provoz a obsluha vyžaduje značný objem finančních prostředků. Pro ocenění hrubé modelace terénu je velice důležité znát objem těchto prací a zároveň musí být správně určena třída horniny. Na základě těchto parametrů se zvolí vhodná technika, s čímž souvisí i ocenění těchto prací. Pokud realizační firma tuto položku ocení nedostatečně, může pro ni celá realizace zahrady skončit ve ztrátě, protože zemní práce zastupují v ceně díla vysoký podíl nákladů. K této situaci může dojít spíše výjimečně u soukromých zahrad převážně velké rozlohy, nebo pokud je záměrem na pozemku provést skutečně radikální úpravy terénu. 1) Skrývka orniční vrstvy: Předchází vlastní hrubé modelaci terénu, jedná se o sejmutí

orniční vrstvy, tedy vrstvy půdy do příslušné hloubky. Tato zemina se musí uložit na určené místo a musí se zabránit degradaci její kvality. Provést tuto operaci je nezbytné, jelikož tak přikazuje zákon 334/1992 sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění. (http://www.kr-vysocina.cz/metodicky-pokyn-pri-posuzovani-cinnosti-skryvka/d4041194/p1=1205, 22.4.2013) 21

2) Vlastní modelace terénu: Po provedení skrývky orniční vrstvy můžeme začít tvarovat

terén. Před započetím prací se vytyčí výkopy, náspy, inženýrské sítě a ochranná pásma na staveništi. Je logické začít s výkopy, protože vytěženou horninu můžeme použít na náspy. Výkopek tedy využíváme k vybudování náspů, které je potřeba zhutnit, aby si udržely stálé rozměry a parametry. V průběhu hrubé modelace terénu je vhodná přítomnost autorského dozoru k zajištění přesnosti prací. Jedná se o velice nákladnou položku, u které není prostor pro následné opravy vzniklých nepřesností. Je to praktické a může to ušetřit všem stranám značnou sumu finančních prostředků i času, které mohou být využity účelněji. 3) Rozprostření ornice zpět na pozemek: K této operaci dochází, pokud se podařilo

dosáhnout požadovaného tvaru pozemku. Na vrstvu horniny se naveze dříve odstraněná a odvezená vrstva ornice a rovnoměrně se rozprostře. 5.1.5 Jemná modelace terénu a vyčištění stanoviště od stavebního odpadu, kamení a dalších nežádoucích předmětů

K jemné modelaci terénu dochází téměř ve všech případech realizací zahrad u rodinných domů. Ještě jsem se nesetkal s povrchem, který by byl v takovém stavu, aby nepotřeboval tuto pracovní operaci podstoupit. Jedná se o proces, kdy se upravuje konečný tvar povrchu a přímo se upravuje orniční vrstva. Jde o terénní úpravy menšího rozsahu, které se v některých případech dají provést ručně. Používají se nejčastěji hrábě, lopaty, kolečka a výjimečně rýče. Výhody tohoto způsobu spočívají v použití jednoduchého nářadí. Navíc tento způsob provedení neohrožuje zbytek pozemku poškozením pojezdy mechanizace. Jemné ruční modelace terénu jsou také přesnější a šetrnější k životnímu prostředí. Při zakládání zahrad rodinných domů je tato metoda běžně využívána. K použití mechanizace se přistupuje pouze výjimečně na větších plochách, nebo pokud mechanické vlastnosti horniny ruční modelaci terénu neumožňují. Nejčastěji se využívají brány, smyky a ocelové sítě. Výhodou je vysoká efektivita práce, nevýhodami bývá vyšší cena. Tato metoda je také méně šetrná k životnímu prostředí a s mechanizací se navíc nemusíme dostat do všech zákoutí budoucí zahrady. Po dokončení jemné modelace terénu může nastat potřeba zlepšení fyzikálních, či chemických vlastností půdy. V tomto momentu je také vhodné instalovat na pozemek 22

závlahový systém, pokud bude v zahradě využit. Pokud by se závlahový systém instaloval před hrubou modelací terénu, mohlo by dojít k jeho vážnému poškození spojenému s dodatečnými náklady na jeho opravu. Je vhodné, aby byl při těchto operacích přítomen autorský dozor, který dohlédne na konečnou podobu terénních prací, aby byl výsledek v souladu s představou projektanta i investora.

5.2 Zakládání vegetačních prvků K fázi zakládání vegetačních prvků na pozemku dochází, když je pozemek vhodně připraven. Terén má tedy požadovaný tvar a vegetační vrstva má vhodné fyzikální i chemické vlastnosti pro existenci a prosperitu požadovaných vegetačních prvků. Sled zakládání vegetačních prvků volíme tak, abychom budováním následujícího vegetačního prvku nepoškozovali ostatní, již založené vegetační prvky. Tato myšlenka je logická, není ovšem vždy samozřejmostí. V některých firmách tento způsob přemýšlení chybí a potom se musí potýkat s dodatečnými náklady na opravy těchto poškození. Pro běžnou zahradu rodinného domu by mohl sled zakládání vegetačních prvků obecně vypadat takto: 1) Výsadba stromů a keřů 2) Založení trvalkových záhonů 3) Založení trávníku 4) Instalace drobných doplňků Vycházím z předpokladu, že technické prvky jako cesty, zpevněné plochy, závlahový systém a zahradní stavby jsou v této fázi prací již dokončeny. Sled zakládání vegetačních prvků se samozřejmě odvíjí od vhodných agrotechnických termínů pro jejich založení, tento postup představuje ideální sled pro zakládání vegetačních prvků.

23

5.2.1 Výsadba stromů a keřů

Je vhodné začít s výsadbou stromů, jelikož v průběhu jejich výsadby dochází k přesouvání velkého množství materiálu po pozemku. Škody spojené s těmito přesuny materiálu jsou tak minimalizovány. Výsadba stromů jako taková vyžaduje určité odborné znalosti a praktické zkušenosti pracovníků. Realizační firma by měla pro tuto práci určit dostatečně proškolený personál. V opačném případě riskuje finanční ztráty z důvodu špatně provedené výsadby, což může způsobit značné škody. Využívané typy sadby: 1) Prostokořenný materiál: Jedná se o sadbu s obnaženým kořenovým systémem, což je

výhodné pro dopravu sadby na stanoviště. Zároveň je cena těchto dřevin výrazně nižší, než cena balové či kontejnerové sadby. Vhodné agrotechnické termíny pro výsadbu prostokořenné sadby jsou jaro a podzim, na jaře nejčastěji od poloviny dubna a na podzim od konce října do příchodu mrazů. Nevýhoda tohoto typu sadby spočívá v nutnosti chránit kořenový systém dřevin a nenechat ho vyschnout. U zahrad větších rozměrů by se dalo o tomto typu sadby přemýšlet, ale v oblasti soukromých zahrad se tento typ sadby využívá zřídka. 2) Dřeviny s kořenovým balem: Jedná se o nejčastější typ sadby, který se pro výsadbu

dřevin do zahrad u rodinných domů v dnešní době využívá. Stromy se pěstují na pozemku ve školce, jejich kořenový systém se při dobývání obryje a strom se vyjme i se zeminou, ve které do té doby rostly. Kořenový systém a zemina, která se v něm udržela, se následně obalí plachetkou a celé těleso se u kořenových balů větších rozměrů stabilizuje pletivem. Vhodné agrotechnické termíny pro výsadbu stromů s kořenovým balem jsou: na jaře od rozmrznutí půdy do konce dubna a na podzim od září do zámrazu. Pro výsadbu stromů v průběhu letních měsíců by se měla využívat spíše kontejnerová sadba.

24

3) Kontejnerová sadba: Stromy se pěstují také v kontejnerech o různém objemu,

minimálně však dva litry. Tento typ sadby bývá ze všech typů sadby nejdražší, obsahuje všechna specifika balové sadby, ale navíc umožňuje termín výsadby i v období letních měsíců. U některých taxonů se můžeme z praktických důvodů setkat například jen s tímto typem sadby. Velikost výpěstků pro založení zahrady by měla být specifikována v dokumentaci projektu, jelikož má přímý vliv na cenu materiálu a na množství materiálů použitých k výsadbě stromů. Pokud tomu tak není, můžeme začít uvažovat o pochybení v rámci tvorby dokumentace projektu a rozpočtu ze strany projektanta. Postup výsadby stromu: 1) Vytyčení výsadbových jam: Při vytyčování výsadbových jam vycházíme nejlépe

z osazovacího plánu navržené zahrady. Pokud osazovací plán chybí, využívá se jakýkoliv jiný podklad, který lze k vytyčení použít. Způsob vytyčování je u různých realizačních firem rozdílný. Nejčastěji se využívá dřevěný kolík, který se zapíchne doprostřed budoucí jámy. Na dřevěný kolík můžeme doplnit i údaje o vysazovaném taxonu, nebo o rozměrech jámy – šířka výsadbové jámy by měla odpovídat alespoň 1,5 násobku šířky vysazovaného kořenového balu, či kontejneru, hloubka jámy by měla být taková, aby byl strom vysazen stejně hluboko, jako tomu bylo ve školce (u keřů může být hloubka jámy o několik centimetrů větší). Pokud se v průběhu vytyčování výsadbových jam zjistí, že se některé jámy nachází moc blízko vedení inženýrských sítí, je dobré kontaktovat projektanta a tuto skutečnost s ním prodiskutovat. Pokud autorský dozor v průběhu vytyčování výsadbových jam chybí, může dojít k odchylkám od návrhu v rámci rozmístění navrhovaných dřevin. 2) Hloubení výsadbových jam a rýh: Hloubení výsadbových jam může probíhat dvojím

způsobem: ručně, nebo s pomocí mechanizace. Způsob hloubení výsadbových jam se odvíjí od techniky, kterou má realizační firma k dispozici, podle množství a velikosti vysazovaných dřevin a podle třídy horniny na pozemku. Pro větší množství vysazovaných stromů se většinou vyplatí využití mechanizace. Výsadbová jáma by měla mít zkosené stěny a její povrch by měl být mírně rozrušený, aby byly podmínky pro ujmutí stromu co nejlepší. Autorský dozor v průběhu těchto operací nebývá třeba. Autorský dozor by si měl ovšem velikost výsadbových jam zkontrolovat v případě, že by se dřeviny na stanovišti neujaly. 25

3) Instalace drenážních a závlahových hadic: Provede se pouze v případě, pokud je

zapotřebí. 4) Příprava rostlinného materiálu k výsadbě: Příprava stromů k výsadbě spočívá

v několika operacích. Před výsadbou stromů s kořenovým balem se doporučuje pletivo balu v blízkosti kořenového krčku přestřihnout, aby nedošlo k poškození v době, kdy bude dřevina přirůstat. Další operací je řez dřevin před výsadbou: odstraňují se suché, nebo poškozené větve, dále větve, které se kříží a zbytečně zahušťují korunu a větve konkurenční. Terminální výhon se odstraňuje pouze ve výjimečných případech, například u ovocných druhů, kde chceme zapěstovat tvar s kotlovitou korunou. Řez před výsadbou je výhodný, jelikož máme ke korunovému prostoru velice snadný přístup a máme také dobrý přehled o jeho uspořádání. U prostokořenné sadby se před výsadbou provádí ještě řez kořenů. V této fázi může být přítomnost autorského dozoru potřebná. Projektant může kontrolovat dodaný materiál k výsadbě, nebo může s pracovníky realizační firmy konzultovat řez stromů, pokud navrhl nějaký netypický způsob zapěstování dřeviny. 5) Vsazení dřevin do vykopaných jam: Dřeviny se opatrně vsadí do výsadbové jámy

takovým způsobem, aby stály rovně (pokud tedy není záměr projektanta či investora jiný). Při vsazování dřeviny s kořenovým balem, nebo v kontejneru manipulujeme s dřevinou pouze za kořenový bal, nebo kontejner. Vyvarujeme se tak přetrhání slabších kořenů stromu, čímž podporujeme jeho schopnost ujmout se na stanovišti. 6) Instalace kotvícího mechanizmu: Nejčastěji využíváme dřevěných kůlů o průměrech 5-

10cm v počtu dva, tři, nebo čtyři. Množství kůlů se odvíjí od rozměrů dřeviny a mělo by být předem určeno v dokumentaci návrhu. Instalace kotvícího mechanizmu v tomto momentu je výhodná, protože máme stále poměrně přesnou představu o umístění kořenovém systému dřeviny a tím pádem se můžeme vyvarovat jeho poškození instalací kotvícího mechanizmu. U prostokořenných sazenic instalujeme kůly ještě před vsazením dřeviny do jámy.

26

7) Zasypání dřeviny ve výsadbové jámě: Ke stromu přisypáváme zeminu a postupně ji

utužujeme, přičemž kontrolujeme, jestli se kmen stromu nevychýlil od svislé osy. Pokud vysazujeme prostokořennou sadbu, doporučuje se sazenicí lehce třást, aby se zemina dostala do všech prostor mezi kořeny stromu. Během zasypávání je vhodné strom i průběžně zalévat. Zeminu můžeme namíchat až do poměru 50:50 původní zeminy a zeminy nové. V průběhu zasypávání můžeme přidat do zeminy pozvolně působící plné hnojivo, půdní kondicionér a případně další zlepšující materiály. 8) Vyvázání stromu ke kotvícímu mechanizmu: Kmen stromu se obalí jutou a pomocí

pružných a měkkých materiálů se vyváže ke kotvícímu mechanizmu – nejčastěji ke dřevěným kůlům. Úvazek je vhodné provést takovým způsobem, aby se mohl přizpůsobit tloustnutí kmene a nepřiškrcoval ho v případě, že údržba zapomene úvazek a kotvící mechanizmus od stromu včas odstranit. 9) Úprava povrchu výsadbové jámy a vytvoření závlahové mísy: Povrch se okolo dřeviny

srovná, nebo se vybuduje závlahová mísa. Celou výsadbu je možné zamulčovat mulčovací kůrou, která působí esteticky dobře a omezuje výpar a prorůstání plevelů. Hloubka této vrstvy by neměla přesáhnout 10cm, aby neomezovala přístup vzduchu ke kořenovému systému. 10) Důkladné zalití stromu: Na zalití nově vysazeného stromu je třeba velké množství

vody. Její dostupnost na pozemku je velice důležitá. Pokud se na pozemku nenachází dostatečný a spolehlivý zdroj vody, je třeba zajistit závlahu odjinud, což může značně prodražit celou realizaci zahrady, jelikož bývá zapotřebí zajistit průběžnou závlahu dřevin až do doby převzetí.

27

Typy sadby a termíny pro výsadbu keřů se de facto shodují se specifiky pro stromy. Keřové výsadby je vhodné vysazovat po dokončení výsadeb stromů, jelikož bývá zapotřebí méně materiálu. Keře, které mají být součástí květinových záhonů, je lepší vysazovat až v průběhu zakládání takových záhonů. Keře vysazujeme buď do samostatných jam, nebo do rýh, pokud se jedná o liniové vegetační prvky. Výjimečně se můžeme setkat se záhonovým typem výsadeb, který se používá zejména pro keře vyžadující odlišné půdní podmínky, než stanoviště nabízí. Často u těchto výsadeb dochází i ke stoprocentní výměně zeminy. Na rozdíl od stromů se ke keřovým výsadbám neinstaluje kotvící mechanizmus a dřeviny choulostivé na zmrznutí jako jsou záhonové růže, nebo plamének, můžeme při výsadbě utápět o 4-6cm, čímž zajistíme ochranu bazální části rostliny před mrazem. (Smýkal a kol.: 2008, 92-111) 5.2.2 Založení květinových záhonů

V zahradách rodinných domů se většinou setkáváme s trvalkovými záhony, které můžeme zakládat v průběhu celého vegetačního období. Pokud se v květinových záhonech mají objevit dřeviny, je vhodné přizpůsobit termín zakládání záhonu agrotechnickému termínu vysazovaných dřevin a založit tak záhon najednou. Pokud jsou záhony doplněny o cibuloviny, pak se tyto rostliny vysazují na podzim. Výsadba cibulovin do založeného záhonu nepředstavuje žádnou komplikaci, pouze časovou prodlevu. Postup při zakládání záhonu: 1) Vytyčení květinových záhonů: Obdobně jako u dřevin při vytyčování záhonů vycházíme

z osazovacího plánu, nebo jiného podkladu, který se dá pro tento účel použít. Záhony můžeme vytyčit například pomocí dřevěných kolíků, které mohou být propojeny provázkem, aby byly rozměry záhonu lépe zřetelné. Přítomnost autorského dozoru je vhodná pro zajištění požadovaného tvaru a umístění záhonů. 2) Instalace lemovek záhonů: K ohraničení záhonů používáme plastové, kovové, či

dřevěné lemovky, které se většinou zapouštějí přímo do zeminy. V některých případech využíváme kámen, nebo betonové obrubníky, které vyžadují zasazení do betonového základu.

28

3) Příprava půdy: Záhon by se měl zrýt do hloubky zhruba 30cm. K zemině je vhodné

přidat kompost a případně jinak zlepšit či upravit vlastnosti zeminy. 4) Instalace mulčovací textilie: V některých případech se proti budoucímu růstu plevelných

rostlin využívají mulčovací textilie, které je vhodné položit na pozemek záhonu po přípravě půdy. Ke stabilizaci textilií využíváme ekologicky rozložitelné i nerozložitelné skoby a okraje textilie zasypáváme zeminou. Mulčovací textilie musí být kvalitně stabilizována, aby nedošlo k jejímu uvolnění během výsadby a k jejímu obnažování v průběhu existence záhonu. Textilii je vhodné pokládat s malým přesahem (do 5cm), aby bylo zajištěno dokonalé pokrytí celé plochy záhonu. 5) Rozmístění rostlin na záhon: Rozmístěním rostlin na záhon si zajistíme rovnoměrné

rozprostření výsadeb po celé ploše záhonu. Toto je velice užitečné zejména pro záhony, které obsahují pouze jeden druh rostliny. Pokud není dáno jinak, rostliny se zpravidla rozmisťují do trojsponu. Autorský dozor může v této fázi zkontrolovat finální rozmístění jednotlivých rostlin a zkontrolovat správnost použitých rostlin. Zasazené rostliny je poměrně náročné reklamovat a minimálně to vyžaduje práci navíc. Toto je poslední vhodný moment k provedení kontroly správnosti a kvality dodaných taxonů rostlin. 6) Hloubení jam pro výsadbu rostlin: V nakypřené zemině tyto operace probíhají velmi

snadno. Vykope se jamka pro výsadbu rostliny a rostlina se do ní posadí. Výkopek je ponechán na okraji jamky a většinou bývá použit k jejímu zasypání při výsadbě. 7) Výsadba rostlin: Rostlinu vyjmeme z nádoby a vsadíme ji do jamky. Rostlinu zasypeme

zeminou a přimáčkneme ji. Je důležité zkontrolovat, zda pracovníci rostliny opravdu vyjímají z nádob. Ponechání rostlin v nádobě při výsadbě není v praxi bohužel ničím neobvyklým a dochází k němu často v případech, kdy práci provádějí méně zkušení pracovníci. Rostliny je třeba vyjímat z nádob opatrně, aby se rostlinné orgány nepoškodily. Nádobu je vhodné lehce promačkat předtím, než z ní rostlinu vyjmeme.

29

8) Zálivka záhonu: Důkladnou zálivku je vhodné provést před rozprostřením mulčovací

vrstvy, tyto operace ovšem můžeme provést i v opačném pořadí, pokud je to pro nás organizačně výhodnější. Zálivka založeného záhonu musí zejména v letních měsících proběhnout co nejdříve po vysazení rostlin, čímž i zmírníme stres rostlin spojený s jejich výsadbou. 9) Rozprostření mulčovací vrstvy: Nejčastěji využívané materiály jsou mulčovací kůra,

štěpka, či kamenivo. Tato vrstva by měla být dostatečně mohutná, aby plnila svou funkci – zabraňování prorůstání plevelných rostlin a zamezení přílišného odpařování vody. Minimální tloušťka takové vrstvy by měla činit 5cm a maximální tloušťka zhruba 10cm, aby tato vrstva neblokovala přístup vzduchu do půdy a ke kořenům rostlin. 5.2.3 Založení trávníku

Nejběžnějším typem trávníku na zahradách rodinných domů je v dnešní době parterový trávník. Pro zakládání trávníků v zahradách u rodinných domů běžně využíváme dva způsoby zakládání: výsevem nebo pokládkou travního koberce. Technika nástřiku hydroosevem by se dala použít pro zahrady o velké rozloze a se svažitým terénem. Hydroosev se pro zakládání trávníků na zahradách rodinných domů ale běžně nepoužívá. Je vhodné vyčkat se založením trávníku až do okamžiku, kdy jsou všechny vegetační i konstrukční prvky založené a postavené. Odpadají tak problémy se škodami, které na trávníku napácháme přesunem materiálů pro zakládání těchto prvků, čímž si ušetříme čas, peníze a zároveň zajistíme vysokou kvalitu trávníku. Vhodný agrotechnický termín pro založení trávníku výsevem je jaro a podzim, kdy teplota vzduchu neklesá pod 8°C a přitom se jedná o období častějších, ale mírnějších úhrnů dešťových srážek. Osivo můžeme v dnešní době zakoupit kdykoliv a pokud dokážeme zajistit stálou vlhkost vegetační vrstvy pro klíčení a růst trav, můžeme trávník založit i v období letních měsíců. Nejedná se o učebnicový příklad, ale je to možné, pokud nás k tomu okolnosti nutí. Zvolením techniky výsevu, můžeme dosáhnout vysoce kvalitního a dobře zapojeného trávníku. Výhodou je, že založení výsevem je méně nákladné, než pokládka travního koberce. Semenářské firmy nabízejí již hotové travní směsi, ze kterých si stačí jen vybrat. Není tedy ani nutné vyznat se detailně ve vlastnostech jednotlivých druhů a máme poměrně vysokou šanci na dobrý výsledek. Je samozřejmě lepší, když si realizační firma dokáže namíchat vlastní směs osiva podle specifických vlastností stanoviště, ale není to nezbytně nutné. 30

Travní koberec můžeme pokládat v průběhu celého vegetačního období od momentu, kdy jsou vypěstované travní drny k dostání. Cena založení takového trávníku výrazně přesahuje cenu založení výsevem, protože je travní koberec výrazně dražší, než směs travních semen a za dopravu takového materiálu často zaplatíme vysokou částku. Výhoda pokládky travního koberce spočívá v okamžitém efektu ihned po založení. Nevýhodou je menší výběr v druhovém zastoupení trav a tím pádem menší možnost přizpůsobit výběr druhů stanovišti. Tato metoda se využívá pro zahrady menších rozloh a pro stanoviště s dobrými podmínkami pro růst trávníku. U větších zahrad a na méně vhodných stanovištích je lepší zvolit metodu založení trávníku výsevem. Postup při zakládání trávníku: 1) Zpracování půdy: Vytyčení travnaté plochy v tomto momentu již nebývá zapotřebí,

jelikož jsou ostatní vegetační prvky vybudovány a tvoří tak hranici pro trávník. Pokud však je vytyčení nutné, je zapotřebí nejdříve vytyčit plochy, kde se bude trávník nacházet. Půdu zpracováváme do hloubky 5-30cm orbou nebo rytím. 2) Srovnání terénu a vyčištění povrchu: Provádíme ručně hráběmi, nebo za použití

mechanizace branami, smyky nebo ocelovými sítěmi. Po vyrovnání terénu vyčistíme povrch od větších kamenů, zbytků stavební suti a případných odpadků. 3) Případné doplnění kvalitního hlinitopísčitého substrátu: Mocnost takové vrstvy se

pohybuje od 2 do 5cm. Vytvoříme tak dobře prokořenitelnou vrstvu a podpoříme růst travin. Substrát doplňujeme pouze v případě, kdy se na stanovišti nenachází dostatečně kvalitní půda pro růst trav. Tuto plochu srovnáme co nejlépe, abychom dosáhli rovného trávníku bez prohlubenin. 4) Výsev osiva / pokládka travního drnu: Výsevek se odvíjí od techniky výsevu. Osivo

můžeme vysévat ručně, pokud s touto činností máme dostatek zkušeností, nebo můžeme využít secího stroje, kde si množství výsevku nastavíme. Pro parterový trávník se výsevek pohybuje mezi 20 – 30g na m2. Ideální počasí pro výsev je zatažená obloha a málo větrný den: semena tak nevysychají a vítr nekomplikuje rovnoměrné rozhození semen na pozemek. Před převzetím dodávky travního drnu je důležité zkontrolovat, zda je posekaný, dostatečně vlhký a zda není zapařený. Zapařený materiál je nutné odmítnout a vyžádat si od 31

dodavatele nápravu. Pokud takový materiál realizační firma převezme, odpovědnost při neúspěšném ujetí trávníku padá na ni. Travní drn se nejčastěji dodává nařezaný ve velikostech 2,5m na 0,4m a směr pokládání je kolmý k nejdelší hraně trávníku. Jednotlivé kusy travního drnu bychom měli vázat s přesahem minimálně 10cm, abychom dosáhli potřebné stability. Jednotlivé kusy k sobě přirážíme jak je to jen možné, aby vznikly mezi jednotlivými díly travního drnu co nejmenší mezery. Pokud travní drn pokládáme na prudším svahu, je vhodné jednotlivé díly stabilizovat propíchnutím dřevěným kolíkem. 5) Zapravení osiva (pouze pro výsev): Provádíme ručně, nebo za použití bran technikou na

tupo, ocelových sítí, nebo válci s profilovaným povrchem. Nejlepší technika zapravování osiva je ruční - osivo se obvykle dostane do ideální hloubky a nedochází k tvorbě řádků. 6) Utužení půdy po osetí (pouze pro výsev): Po zapravení osiva se celá plocha uválí

hladkým válcem. Čím je půda lehčí, tím těžší válec používáme. Válet bychom měli ve dvou na sebe kolmých směrech. 7) Zálivka trávníku: Osetou plochu, či plochu z položeného travního drnu řádně zalijeme.

Pro osetou plochu je vhodné používat zařízení, které rozprašuje vodu na jemné kapénky, aby nedošlo k odplavení zeminy s osivem proudem vody. Osetou plochu je od tohoto momentu nutné udržovat neustále vlhkou. Trávník z travního drnu je vhodné řádně zalít, aby půda pod drnem nasákla dostatečné množství vody. 8) Válení trávníku (pouze pro travní drn): Prolitý travní drn uválíme válcem ve dvou na

sebe kolmých směrech, které jsou šikmé na směr spár jednotlivých položených dílů drnu. Dojde tak k dobrému propojení vegetační vrstvy pod travním drnem a lepšímu spojení jednotlivých dílců travního drnu. 9) Sečení trávníku: Trávník založený pokládkou travního drnu je vhodné posekat již za

dva až tři dny po pokládce travního drnu. Trávník založený výsevem je považován za dokončený po provedení prvního sečení, které trávník bez problémů snese. (Hamata: 2000, 6-11)

32

6 Prostředí, v němž se zahradnická firma nachází dnes 6.1 Poptávka Poptávku většinou tvoří soukromé osoby nejrůznějšího vzdělání, věku, vkusu a finančních možností. Při výběru dodavatelů zákazník využívá různé sdělovací prostředky, čemuž by se měly zahradnické firmy přizpůsobit, aby zvýšily svou konkurenceschopnost a aby je zákazník ohledně realizace své zahrady oslovil. Zákazník může mít o díle jasnou představu již od začátku a může se stát velmi užitečným spolupracovníkem po celý průběh realizace díla. Tento fakt ovšem může být pro dodavatele také velice omezující a nepohodlný. Pokud má zákazník zkreslené, nebo mylné představy, měla by se oslovená firma pokusit tohoto zákazníka informovat o úskalích jeho ideálů a měla by se pokusit dojít k rozumnému kompromisu, aby byla zajištěna spokojenost zákazníka a zároveň úspěch díla jako takového.

6.2 Nabídka Nabídka pro soukromý sektor je v současnosti velice zajímavé téma, což je způsobeno zejména tím, že zahradnické služby jsou v živnostenském zákoně stále považovány za volnou živnost. To znamená, že provozovat volnou živnost může každý, kdo splní všeobecné podmínky pro provozování živnosti a ohlásí živost na živnostenském úřadě. Všeobecnými podmínkami se rozumí: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a trestní bezúhonnost.

(http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-volna-ziskani-opravneni-

3094.html, 22.4.2013) Jedná se o podmínky, za kterých v obchodním prostředí vzniká zahradnickým firmám velké množství konkurenčních firem a společností, které tyto služby nabízejí. Znamená to také, že se na trhu mohou objevit i firmy, v nichž nikdo nemá o zahradnickém řemesle dostatečné informace, ale přesto takové firmy zahradnické služby nabízejí. Ke změně živnostenského zákona v nejbližší době pravděpodobně nedojde, ale právní podmínky, které umožňují vznik takových firem, vrhají na zahradnické řemeslo nepříjemný stín a řada zákazníků, se kterými jsem se osobně setkal, měla již v minulosti nepříjemnou zkušenost s „neprofesionální“ zahradnickou firmou. Takové firmy mají často mnoho zkušeností v oblasti marketingu, což znamená, že dovedou být vidět a pro zákazníky se zdají být atraktivní. Často si ale nedovedou zákazníka udržet a uchylují se ke strategii shánění nových a nových klientů, přičemž za sebou zanechávají značné množství více, či méně nespokojených zákazníků. 33

Pokud by se zákon změnil, většina těchto firem by v zahradnickém oboru pravděpodobně figurovala dál, ale byly by alespoň nuceny zaměstnat kvalifikovaný personál, což by zajistilo nové pracovní pozice pro odborníky v oboru zahradnictví, čímž by se s největší pravděpodobností zlepšila i kvalita odvedené práce. Z těchto důvodů se seriózní zahradnické firmy raději specializují na veřejný sektor, kde jsou nastavena určitá kritéria a pro získání zakázky je také potřeba mít řadu odborných i ekonomických zkušeností. V tomto odvětví mají seriózní firmy větší šanci na úspěch ve výběrových řízeních oproti těm neprofesionálním. Ke zlepšení situace by podle mého názoru přispělo, kdyby se seriózní zahradnické firmy začaly více věnovat marketingu, aby měly větší šanci prosadit se i v soukromém sektoru. Otázkou je, zda by jim taková investice do marketingu přinesla pozitivní výsledky.

6.3 Zúčastněné subjekty a jejich role 6.3.1 Investor

Investor je nejdůležitějším subjektem celého procesu, protože do realizace díla vkládá potřebné finanční prostředky, bez kterých by dílo nemohlo vzniknout - investor tedy vytváří poptávku. V rámci realizací zahrad u rodinných domů se v převážné většině případů jedná i o majitele nemovitosti. Očekává se tedy, že investor bude dostatečně movitý, aby si mohl služby zahradnické firmy dovolit. Od investora se ze strany zahradnické firmy dále očekává aktivní spolupráce v průběhu celého procesu navrhování i realizace zahrady, aby veškeré práce mohly proběhnout včas a aby nevznikaly časové prodlevy v návaznostech. Projektant i zhotovitel by si měli být schopni ve smlouvě zajistit spolupráci investora a poučit ho o této roli. Investor sám má největší zájem na zdárném naplnění svých představ, takže by mu takové opatření nemělo být na obtíž. Investor funguje také jako kontrolní článek v průběhu realizace, má právo zkontrolovat si množství i kvalitu dodaného materiálu a řádné dodržování technologických postupů. Tato činnost se odvíjí od investorova vzdělání, pracovitosti a míře nadšení pro věc. Investor může ke kontrole využít stavebního dozoru, pokud se pro to rozhodne.

34

6.3.2 Projektant

Projektantem zahrady rodinného domu se ve většině případů může stát jakákoliv fyzická, či právnická osoba s živnostenským oprávněním v oblasti poskytování zahradnických služeb. Jedná se o osobu, nebo společnost, která dostane za úkol vypracovat návrh a příslušnou dokumentaci rodinné zahrady tak, aby byly naplněny investorovy představy a aby se dalo z návrhu vycházet při realizaci díla. Projektant by měl tedy přistupovat k investorovi s individuálním přístupem a měl by co nejlépe zakomponovat investorovy představy do návrhu. Projektant se může zároveň stát i zhotovitelem zakázky, což je pro plynulý průběh realizace díla obecně spíše žádoucí. Součástí návrhu je i technická zpráva, výkaz výměr a rozpočet, což znamená, že projektant dává investorovi první představu o ceně realizace zahrady. Tento první finanční návrh může do velké míry ovlivnit další rozhodování investora a je velmi důležitý. Od projektanta se očekává vypracování návrhu pro realizaci zahrady takovým způsobem, aby byl investor spokojen s jejími estetickými i funkčními parametry za cenu, kterou je schopen a především ochoten zaplatit. Dále se očekává, že bude návrh zpracován takovým způsobem, aby byl pro zhotovitele dostatečně srozumitelný, aby se z něj dalo vycházet při realizaci. Projektant má na přání investora právo dohlížet na činnost zhotovitele v podobě autorského dozoru a figuruje v procesu kolaudace (převzetí) hotové zakázky. Projektant bývá za takovou činnost honorován. 6.3.3 Zhotovitel (realizační firma)

Zhotovitelem se může stát jakákoliv fyzická, či právnická osoba vlastnící živnostenské oprávnění v oblasti poskytování zahradnických služeb. Jedná se o osobu, která dostane za úkol zajistit úspěšnou realizaci zahrady podle návrhu tak, aby byl investor spokojen a aby byly naplněny jeho představy za sjednanou cenu v dohodnuté době. Obdobně jako projektant by měl svou práci přizpůsobit individuálním potřebám investora. Zhotovitel odebírá materiál od svých dodavatelů a volí technologické postupy, kterými naplňuje navrženou podobu vegetačních prvků. Od toho se odvíjí i cena díla. Proto by měl zhotovitel před započetím prací vyhotovit rozpočet na realizaci a předložit ho investorovi. Investor si takový rozpočet ve většině případů vyžádá sám, když oslovuje vybrané realizační firmy. Jedná se tedy o běžný postup, který je nezbytný pro obě strany.

35

7 Průběh realizace zahrady a vytyčení kritických momentů Této kapitole se z praktických důvodů budu věnovat na obecné úrovni, protože je zde prostor pro značné množství odchylek a variant. Analyzuji jednotlivé fáze průběhu realizace zahrady rodinného domu tak, jak v praxi většinou probíhají, a pokusím se vytipovat kritické momenty, které ohrožují realizaci díla.

7.1 Rozvaha investora a oslovení dodavatelských firem Jedná se o proces, který začíná tím, že se investor rozhodne pořídit si na svůj pozemek ke svému rodinnému domu zahradu a rozhodne, jakým způsobem tuto vizi realizuje. Investor se nejčastěji zamýšlí nad estetickými hodnotami, které vyznává, funkčností zahrady pro život rodiny či své osoby a nad svými finančními možnostmi. Pokud se rozhodne využít při realizaci služeb zahradnické firmy, vzniká tak pro tyto firmy poptávka po jejich službách. Investor potom k výběru zahradnických firem využívá nejrůznějších sdělovacích prostředků – od reklamních letáků až po doporučení od přátel či známých. Pro firmy nabízející zahradnické služby je tedy výhodné udržovat si co největší množství spokojených zákazníků, aby byly vyhledávány novou klientelou. Investor projevuje určitou míru důvěry v zahradnickou firmu už v momentu, kdy ji osloví a začne klást první požadavky ohledně realizace jeho zahrady. Pro zahradnickou firmu je tento moment klíčový, a proto by měla ke klientovi přistupovat s co nejvyšší mírou profesionality a citlivostí. Tím si může firma vybudovat dobrou pozici ve vztahu s klientem. Takový přístup dává zahradnické firmě vysokou šanci klienta si udržet po celou dobu realizace a případně i následné údržby zahrady a inkasovat zisk.

7.2 Zadávání požadovaných parametrů zahrady Základním podkladem pro realizaci zahrady rodinného domu je návrh zahrady. Investor tedy jedná s projektantem o požadovaných parametrech své budoucí zahrady. Stává se jen velmi zřídka, že investor ponechá veškerou iniciativu na projektantovi, aniž by projevil svůj názor. Není to ani správné, jelikož investor bude zahradu užívat, bude v ní žít a bude realizovat svou představu „přírody“ na svém pozemku. Požadavky investorů ovšem bývají velice obecné, někdy až nereálné, což může projektantovu práci výrazně komplikovat. Požadavky typu: „Chtěl bych, aby má zahrada byla 36

krásná a nemusel se o ni starat.“, jsou pro projektanta velice těžko uchopitelné, jelikož nejsou dostatečně specifikovány. Pokud se projektantovi nepodaří získat od investora dostatečné informace o jeho představě, může mu hrozit nekonečné předkládání návrhů investorovi, který je z určitých důvodů neustále vrací k přepracování, čímž zejména projektant přichází o čas, a tudíž i o peníze. Jedná se o první skutečně kritický moment, se kterým se musí projektant potýkat.

7.3 Tvorba návrhu a dokumentace zahrady V této kapitole se nebudu věnovat estetickým a dalším zásadám při vytváření návrhu rodinné zahrady. Jsem toho názoru, že toto téma je velice obsáhlé a zasloužilo by si samostatnou práci. Zaměřím se na ostatní náležitosti, které se týkají návrhu zahrady. Projektant by měl před započetím tvorby návrhu provést průzkum staveniště, aby získal dostatečnou představu ohledně možností řešení svých návrhů. Výkresová dokumentace zpravidla osahuje návrh jako takový vyjádřený půdorysným řešením, koordinační plán na terénní úpravy, podzemní sítě a vytyčovací schéma objektů v zahradě v dostatečně velkém a zřetelně uvedeném měřítku. Výkresová dokumentace je dále doplněna o technickou zprávu a rozpočet na realizaci zahrady. Na přání investora lze použít i zjednodušenou dokumentaci, která obsahuje pouze část nezbytných výkresů. Na rozsahu dokumentace návrhu se domlouvá projektant s investorem, vypracování návrhu pak bývá podloženo smlouvou o dílo. Ve většině případů se tedy vypracovává dokumentace pro vlastní provedení stavby, úroveň dokumentace pro stavební povolení nebývá zapotřebí. (Finger: 2006, 53-58) Ve většině případů by měl projektant přizpůsobit návrh zahrady tomu, aby si investor mohl její realizaci finančně dovolit. Měl by volit takové materiály, které jsou za dohodnutou cenu snadno dostupné a měl by také podle investorových a obecných technologických možností realizačních firem volit odpovídající konstrukční řešení vegetačních prvků. Pokud projektant tyto zásady nerespektuje, návrh pak většinou ztrácí svůj smysl a stává se v praxi nepoužitelným. Součástí návrhu je rozpočet na realizaci navržené zahrady, což je jedna z nejdůležitějších součástí návrhu. Projektant musí mít dostatek zkušeností s technologickými postupy při zakládání jím navržených vegetačních prvků. Tento rozpočet slouží jako první informace o ceně realizace pro investora, který je navíc dodán samotným autorem návrhu. Je nezbytně nutné, aby byl tento rozpočet vypracován kvalitně a aby neobsahoval chyby zásadního charakteru. 37

Cena zakázky může být sestavena z následujících prvků: 1) Cena práce včetně mzdových prostředků 2) Cena použitých materiálů 3) Přesun stavebních kapacit 4) Zařízení staveniště 5) Přesun hmot 6) Procento ztratného 7) Ostatní (služby, provozní režie) 8) Procento zisku (Hamata a kol.: 2000, 101) Z tohoto důvodu by měl projektant využívat při tvorbě rozpočtu katalogy směrných cen prací, ve kterých jsou oceněny jednotlivé položky pro vybudování zahrady. V těchto cenách jsou více méně zahrnuty všechny prvky, které cena realizace obsahuje. Projektant by tak měl být schopen vyrozpočtovat dílo, aby se jeho rozpočet lišil od nabídky maximálně do 30%. V některých případech se investor rozhodne, že přeskočí fázi návrhu a osloví rovnou realizační firmu namísto projektanta. Tento postup může být pro investora finančně výhodnější, protože v rámci konkurenceschopnosti mohou realizační firmy zhotovit návrh za nižší cenu, nebo dokonce úplně zadarmo. S největší pravděpodobností se tak investor připraví o skutečně profesionální návrh, ale toto riziko je ochoten podstoupit s cílem ušetřit finanční prostředky. Zde vzniká prostor pro další kritický bod v rámci průběhu realizace zahrady, protože pro zahradnickou firmu není jednoduché věnovat dostatek času dostatečně kvalitnímu návrhu rodinné zahrady, za který nakonec ani nemusí dostat zaplaceno, protože se investor následně rozhodne využít služeb jiné zahradnické firmy.

7.4 Výběr a oslovení zhotovitele V momentu, kdy má investor v ruce hotový návrh a potřebnou dokumentaci, začíná si vybírat zhotovitele (realizační firmu), kterého následně oslovuje. „Osvícený“ investor osloví několik realizačních firem a porovnává kvalitu jejich přístupu a jejich cenovou nabídku. Podle těchto kritérií nejčastěji vybere nejvhodnější firmu, se kterou pak začne jednat. Realizační firma na základě návrhu vypracuje cenovou nabídku, kterou předkládá investorovi, což je jeden z nejdůležitějších momentů před vypuknutím realizace zahrady jako 38

takové. Procento zisku si může realizační firma zvolit individuálně, na čemž závisí její konkurenceschopnost. V okamžiku, kdy realizační firma předkládá investorovi cenovou nabídku na realizaci zahrady, může mít investor v ruce cenové nabídky od ostatních realizačních firem, dále může vlastnit návrh rozpočtu od projektanta a pokud se v oboru vyzná trochu lépe, může také vlastnit směrné ceníky prací, na jejichž základě si může cenovou nabídku zkontrolovat a porovnat. Směrné ceníky prací tedy představují pomyslnou horní hranici cen, která by se neměla překračovat. Procento zisku realizační firmy by proto nemělo překročit určitou hranici, protože cenový návrh pak samozřejmě nemá šanci na úspěch. Vypracování cenové nabídky se často provádí bezplatně. Jedná se tedy opět o okamžik, kdy realizační firma vynakládá své prostředky jen za účelem získat klienta a nastavit potřebné podmínky pro započetí realizace jako takové. Realizační firma ovšem může vypracování cenové nabídky zohlednit právě v rámci své cenové nabídky, a pokud si firmu investor vybere a následně vše řádně zaplatí, dojde i ke zhodnocení takového úsilí. Získat zakázku není pro realizační firmu nic jednoduchého a tento proces vyžaduje vysokou míru profesionálního přístupu a vysokou míru vzdělání pracovníků, kteří s investorem jednají a vypracovávají cenové nabídky realizační firmy.

7.5 Průběh realizace zahrady 7.5.1 Obecné předpoklady pro započetí realizace

K vlastnímu průběhu realizace zahrady dochází po dohodě investora a zhotovitele, obě strany by v tuto chvíli měly mít jasnou představu ohledně průběhu realizace a o její přesné ceně. Pokud tak vyžaduje zákon, je také třeba zajistit si před započetím prací stavební povolení. Realizační firma poté začne provádět první pracovní operace. Pořizovací ceny rodinných zahrad mohou být pro investora relativně vysoké, proto investor a zhotovitel ve většině případů uzavírají smlouvu o dílo, ve které se zavazují řádně plnit své závazky. Smlouva slouží jako přehled závazků, ke kterým se obě strany zavazují a vychází se z ní v případě soudního sporu, pokud některá ze stran své závazky nesplní.

39

Z praktických důvodů je žádoucí, aby se zahradnické práce odehrály po ukončení veškerých stavebních procesů na pozemku. Tyto stavební procesy mohou svým průběhem poškodit pozemek jako takový, nebo rostlinný materiál a způsobit finanční ztrátu. Pokud je nutné započít se zahradnickými pracemi v době, kdy ostatní stavební práce stále probíhají, musí se realizační firma dohodnout se stavebními firmami působícími na staveništi ohledně jeho využívání. 7.5.2 Průběh realizace zahrady

Jedná se o proces, kdy realizační firma začne podnikat první kroky k dosažení navrhované podoby zahrady. Pokud realizační firma zaměstnává zaměstnance, bere na sebe zodpovědnost i za jejich chování. Realizační firma si své zaměstnance vybírá a zaměstnanci by měli být schopni nejen vykonat zadané úkony, ale měli by také respektovat zásady profesionálního chování. Někteří investoři přicházejí do kontaktu s pracovníky zahradnické firmy na svém pozemku a očekávají slušné a příjemné vystupování těchto pracovníků. Pokud zaměstnanci takovou představu nenaplní, mohou svým chováním ohrozit dobrou pověst celé firmy. Z osobních zkušeností jsem získal pocit, že většina firem, nehledě na jejich specializaci, problematiku osobního kontaktu zaměstnanců s investory často k vlastní škodě opomíjí. Průběh realizačních prací je závislý také na povětrnostních podmínkách, což může způsobit zpoždění celé realizace. Pokud jsou ve smlouvě nastaveny sankce z prodlení, jedná se o sankce, za které hrozí realizační firmě ztráta. Tento faktor lze ovlivnit vhodnou volbou termínu pro realizaci zahrady ze strany zahradnické firmy, která ale musí nutně počítat s nepředvídatelným vývojem povětrnostních podmínek. Během realizace zahrady dochází k postupnému dokončování jednotlivých vegetačních prvků. Realizační firma je za tyto vegetační prvky zodpovědná do momentu převzetí hotového díla investorem. Tyto náklady by měly být také zahrnuty v cenové nabídce realizační firmy. Dalo by se říci, že takové položky nejsou příliš významné, ovšem realizační firma poskytuje své služby za účelem dosažení zisku a proto není rozumné zanedbávat jakékoliv položky.

40

7.5.3 Dokončení zakázky a převzetí díla

Pro realizační firmu práce končí v momentu, kdy investor převezme hotovou zahradu, případně jednotlivé konstrukční a vegetační prvky (podle náplně smlouvy o dílo). Investor přebírá dílo na základě splnění dohodnutých podmínek pro převzetí. Realizační firma je za celé dílo zodpovědná až do momentu převzetí investorem. V zájmu realizační firmy je, aby časová prodleva mezi fyzickým dokončením zakázky a převzetím díla investorem byla co nejkratší.

7.6 Údržba zahrady Následná údržba zahrady je velice důležité téma zejména pro realizační firmu. Realizační firma předává hotové dílo investorovi, který na sebe přebírá zodpovědnost za péči o nově vzniklé vegetační prvky. To, že se o novou zahradu chce starat sám investor, není nic neobvyklého. Problém ale nastává v situaci, kdy zahradnická firma, která zakázku zrealizovala, poskytuje na dílo záruku i po převzetí zakázky investorem. Je otázkou, jestli by měl vůbec zhotovitel poskytovat na rodinnou zahradu záruku v řádu let, pokud ji následně sám neudržuje a nemůže zajistit odpovídající péči a nemá ani možnost vstupu na zahradu, aby byl schopen kontrolovat odbornost údržbových prací. Pokud se investor o nově vzniklé vegetační prvky dostatečně nestará a dojde ke škodám a následné reklamaci, může mezi investorem a zhotovitelem dojít ke konfliktu, který nemá snadné ani příjemné řešení. Žádný zákon realizačním firmám nepřikazuje dodržovat záruční lhůtu na dílo. Neposkytovat záruku na svá díla ovšem není pro realizační firmu dobrou reklamou, většinou tedy zahradnické firmy uvádějí záruční lhůtu jednoho roku. Pokud se projeví výraznější vady díla, může se roztočit velice nepříjemný sled dohadovaní, což všechny strany stojí čas i peníze. Jedná se tedy o poslední vytyčený kritický bod v zakázce, který se může projevit až po jejím dokončení.

41

8 Shrnutí kritických momentů a navržená doporučení 8.1 Investor projektantovi neustále vrací návrh zahrady k přepracování Příčiny vzniku situace: K této komplikaci může dojít ze tří důvodů: Jedním z nich je, že projektant není dostatečně schopný navrhnout zahradu tak, aby byl investor spokojen, nebo je investor nepřiměřeně náročný zákazník, druhým důvodem může být neschopnost klienta rozhodnout se pro konečnou podobu své zahrady. Případně se jedná o nedostatečnou komunikaci mezi projektantem a investorem. Navrhovaná řešení situace: V případě, že projektant není dostatečně schopen svým návrhem investora uspokojit, dochází k velmi složité situaci, pro kterou se těžko hledá řešení. Může to totiž znamenat, že by se takový člověk do činnosti tvorby návrhu zahrady raději vůbec neměl pouštět. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že je projektant dostatečně zdatný ve svém oboru, můžeme přejít k možnosti investora, který se v oboru dostatečně neorientuje, a jeho přání jsou nerealizovatelná. V takovém případě je pro projektanta výhodné strávit s investorem nějaký čas diskuzí o investorově představě a pokusit se společně najít řešení, se kterým by byl investor spokojen. Toto řešení vyjde projektanta levněji a snadněji, než předkládání stále nových a nových návrhů, které jsou mu neustále z nějakého důvodu vraceny k přepracování. Pokud se projektantovi podaří získat dostatek informací o investorově představě a přesto není schopný uspokojit jeho požadavky, vracíme se na začátek problému, tedy k projektantově nedostatečné schopnosti vypracovat akceptovatelný návrh zahrady. V tomto případě je pro projektanta lepší od zakázky odstoupit, nebo se pokusit sehnat dostatečně kvalitního subdodavatele návrhu, se kterým se o svůj honorář rozdělí. V případě, že investor nemá zcela jasnou představu o podobě své zahrady, nejedná se o pochybení ze strany projektanta. Je v zájmu projektanta tento problém identifikovat včas a začít ho řešit co nejdříve, aby si ušetřil práci navíc. V tomto případě by měl projektant investora poučit o možných řešeních jeho zahrady a seznámit ho například s výhodami a nevýhodami každého z nich. Měl by se pokusit investora dovést k tomu, aby získal přesnou představu o tom, jak má jeho zahrada vypadat. Pokud tento proces proběhne úspěšně, projektantovi tak ubývá mnoho starostí s vypracováním návrhu, se kterým bude investor souhlasit.

42

8.2 Investor má tendenci přeskočit fázi návrhu a pokouší se tuto fázi sloučit s nabídkou realizační firmy, kterou realizační firma vypracovává bez sjednaného nároku na odměnu Příčiny vzniku situace: Investor se domnívá, že se mu podaří ušetřit peníze na fázi vypracování regulérního návrhu zahrady. Oslovuje realizační firmy a žádá je o návrh a cenovou nabídku a slibuje jim realizaci zakázky v případě, že se mu bude návrh a cenová nabídka zamlouvat. Navrhované řešení situace: Pro realizační firmu není tato situace příliš příznivá. Nevýhodou může být fakt, že realizační firma musí být schopna vypracovat takový návrh, aby s ním investor souhlasil a nedošlo ke kritickému momentu číslo 1, tedy k situaci, kdy investor neustále vrací projektantovi jeho návrh k přepracování. Výhodou tohoto postupu je pro realizační firmu to, že se může stát projektantem i zhotovitelem v jednom a odpadají tak komplikace ohledně nejasností, které mohou z návrhu vyvstat v průběhu realizace zahrady. Realizační firma pak musí nést náklady na průzkum staveniště, včetně výdajů za dopravu a čas strávený touto aktivitou. Další výdaje realizační firmě vznikají vypracováním dostatečně kvalitního návrhu a cenové nabídky ještě v situaci, kdy nedošlo k žádné dohodě o finanční odměně za tyto činnosti. Jediným možným řešením této situace je pokusit se vypracovat požadovanou dokumentaci co nejrychleji a v takové kvalitě, aby s ní byl investor spokojen už při prvním předložení. Veškerou dokumentaci by měla realizační firma investorovi poskytnout k nahlédnutí, ale zpracovaná dokumentace by se investorovi neměla předat před uzavřením smlouvy o realizaci zahrady. Realizační firmě pak hrozí riziko, že si investor ponechá vypracovanou dokumentaci, za kterou nemusel zaplatit a předloží ji jiné realizační firmě jako podklad k realizaci zahrady. Realizační firma si může náklady spojené s návrhem započítat do cenové nabídky realizace, kterou investorovi předkládá a může se tak dočkat navrácení vydaných prostředků. Pro realizační firmu tedy platí dvě hlavní zásady: návrh a dokumentaci poskytnout investorovi pouze k nahlédnutí a náklady spojené s vypracováním těchto materiálů započítat do cenové nabídky, kterou investorovi předkládá.

43

8.3 Rozpočty na zakázku vypracované projektantem a zhotovitelem se výrazně liší Příčiny vzniku situace: První varianta spočívá v pochybení projektanta při vypracování rozpočtu pro svůj návrh. Druhou variantou je nekvalitně zpracovaná cenová nabídka realizační firmy, což může být způsobeno nedostatkem zkušeností realizační firmy v oboru, ve kterém podniká. Taková firma může cenovou nabídku i podhodnotit v rámci konkurenceschopnosti firmy, tato cena však obvykle neobsahuje celý rozsah prací a zhotovitel pak řeší s investorem navýšení finančních prostředků o práce, které nejsou ve smlouvě uvedené, avšak vyplývají například z obecných technologických postupů. Třetí variantou je snaha realizační firmy dosáhnout co největšího zisku, a tak je cenová nabídka příliš vysoká a firma nekonkurenceschopná. Kontrolní mechanizmy: Investor může předložit cenovou nabídku zhotovitele projektantovi k přezkoumání. Dále může porovnat cenovou nabídku realizační firmy s cenovou nabídkou dalších realizačních firem, které oslovil. Pokud se investor alespoň trochu vyzná v oceňování prací a technologických postupech při zakládání vegetačních prvků, může si cenovou nabídku zkontrolovat sám za použití směrných ceníků prací. Navrhované řešení situace: Pokud došlo k pochybení ze strany projektanta, měl by si tento fakt uvědomit a pokusit se citlivě investora obeznámit s faktem, že je cenová nabídka realizační firmy v pořádku a chyba vznikla na jeho straně. Pokud investorovi vysvětlí rozdíly mezi cenovou nabídkou a jím vypracovaným rozpočtem, investor tento fakt pravděpodobně pochopí a dále se tímto problémem nebude zabývat. Tyto chyby projektanta, však může investor i soudně vymáhat a žádat od projektanta finanční odškodnění. Pokud realizační firma cenovou nabídku podhodnotí, což se může stát, hrozí reálné riziko, že si investor její služby za uvedenou cenu objedná. Pro realizační firmu je důležité uvědomit si tuto chybu včas a nevstupovat do nevýhodného obchodu. Pokud do takového závazku vstoupí, provádí realizaci se ztrátou. Pokud realizační firma cenovou nabídku znatelně nadhodnotí ať už úmyslně, nebo bez úmyslu, ve většině případů na to investor přijde a pro realizační firmu tak účast na realizaci zahrady končí. Realizační firma se musí vzdát nároku na odměnu za veškerou aktivitu, kterou do tohoto momentu pro získání zakázky vyvíjela.

44

Hlavní zásady, jak se vyhnout těmto komplikacím spočívají ve vypracování dostatečně kvalitní a podrobné cenové nabídky, aby bylo možno provést její kontrolu a při tvorbě rozpočtů a cenových nabídek nepřekračovat ceny uvedené v cenících prací.

8.4 Zaměstnanci realizační firmy nerespektují zásady profesionálního chování Příčiny vzniku situace: Přestože toto téma může působit úsměvně, je otázka prezentace firmy prostřednictvím chování svých zaměstnanců na pracovišti velice důležitá. Hlavní příčinou této situace bývá fakt, že realizační firma zaměstnává zaměstnance, kteří nejsou zvyklí přicházet s investory do kontaktu, a jejich chování není dostatečně profesionální. Navrhované řešení situace: V případě, že zaměstnanci realizační firmy nemají dostatek zkušeností v oblasti profesionálního chování na pracovišti, měl by je zaměstnavatel na tyto nedostatky upozornit ještě před začátkem prací, aby nedošlo k poškození dobrého jména firmy. Pokud nezabere upozornění, může se přejít k úpravě vnitřních směrnic firmy, kdy budou zaměstnanci při porušení zásad profesionálního chování nějakým způsobem sankcionováni. Mohou jim být například odebrány různé bonusy, včetně osobních prémií a dalších zaměstnaneckých výhod. Pokud nezabere ani toto opatření, je pro realizační firmu výhodnější ukončit s takovými zaměstnanci pracovní poměr. Vedení firmy musí mít na paměti, že porušování zásad profesionálního chování není příjemné ani pro investora ani pro ostatní zaměstnance.

45

8.5 Investor se zdráhá převzít hotové dílo Příčiny vzniku situace: Investor není ochoten z určitého důvodu hotovou zakázku převzít. Investor nechce hotové dílo převzít například v případě, že se mu nepodaří obstarat potřebný finanční obnos na zaplacení díla. Dalším důvodem může být nespokojenost investora s kvalitou odvedené práce, termínem dokončení, atd. Navrhovaná řešení situace: Pro realizační firmu nastává problém v několika oblastech. Realizační firma se musí o hotové dílo starat do momentu jeho převzetí a musí ho na svoje náklady udržovat ve stavu, ve kterém je převzetí schopno. Realizační firma tak s průtahy přichází o peníze i o čas. Pokud je ve smlouvě uvedeno, že investor uhradí zbylé závazky na základě převzetí hotového díla, vyvstává pro realizační firmu i prodleva s obdržením odměny, což může být v kombinaci s vyplácením mezd zaměstnancům pro realizační firmu v krajním případě likvidační. Tento moment je tedy pro realizační firmu velice nepříjemný. Pokud investor není schopen z nějakého důvodu hotové dílo převzít, měl by o tom realizační firmu informovat a měl by se zavázat k proplacení nákladů vzniklých údržbou hotového díla. Pokud tak neučiní, dostáváme se do fáze, kdy investor nechce hotové dílo převzít. S tímto problémem může realizační firma udělat pouze jediné: pojistit si spolupráci investora s převzetím zakázky ve smlouvě a stanovit sankční sazbu za určité období, kdy je dílo dokončeno, ale investor ho nepřevzal. V případě, kdy investor odmítá převzít hotové dílo z důvodu nedostatečné kvality provedených prací, dojde ke sporu mezi investorem a zhotovitelem. Pokud nedojde ke vzájemné dohodě, přichází na řadu soudně znalecké posudky a soudní spor mezi těmito dvěma subjekty. Toto je nejhorší varianta a realizační firmě nezbývá nic jiného, než se pokusit soudní spor vyhrát a inkasovat odměnu za dílo i s finančním odškodněním. Realizační firma by měla provádět veškeré práce v dostatečně vysoké kvalitě, aby nebylo pochyb o dobře odvedené práci.

46

8.6 Investor reklamuje vady díla Příčiny vzniku situace: K této situaci dochází v případě, že se objeví vady díla nejrůznějšího charakteru v období záruční lhůty, kterou realizační firma na dílo poskytuje. Jedním z důvodů může být pochybení ze strany realizační firmy v průběhu realizace zahrady, kdy se vada projeví až s časovou prodlevou. Další, bohužel velice častou příčinou, bývá nedostatečná péče o zahradu ze strany investora. Třetí spíše ojedinělou příčinou v podmínkách České republiky může být extrémní povětrnostní jev, který dílo nějakým způsobem poškodí a investor dojde k závěru, že se těmto škodám dalo v rámci realizace zahrady předejít. Navrhovaná řešení situace: Pokud jde o vadu, která vznikla v rámci realizace zahrady, měla by tuto skutečnost realizační firma přiznat a zajistit nápravu. Pokud je evidentní, že vada vznikla jiným způsobem, než špatně provedeným založením, může opět dojít až k fázi soudně znaleckých posudků a soudního sporu mezi investorem a zhotovitelem. Této situaci se dá velice snadno předejít, pokud realizační firma nabídne investorovi záruční lhůtu po dobu, kdy se bude o dílo starat. Údržbou zahrady tak firma získá novou zakázku a nové možnosti výdělku. Zároveň má celé dílo pod kontrolou a přebírá zodpovědnost za případné vady. Pokud si investor údržbu ze strany zhotovitele nepřeje, nezbývá realizační firmě nic jiného, než poučit investora o zásadách péče o zahradu, přičemž by realizační firma měla mít právo na kontrolu stavu zahrady, aby se mohla bránit v případě soudního sporu. Standardní záruční doba, kterou realizační firmy poskytují na svá díla, činí jeden rok.

47

9 Praktická část 9.1 Metodika práce V praktické části bakalářské práce je prováděna analýza tří modelových zahrad, která je vytvořena takovým způsobem, aby korespondovala s teoretickou částí bakalářské práce. 1) Popis zúčastněných stran 2) Popis základních parametrů zahrady 3) Popis zahrady 4) Popis průběhu zakázky 5) Technologické postupy zakládání vegetačních prvků 6) Srovnání rozpočtovaných nákladů

48

9.2 Modelová zahrada číslo 1 9.2.1 Zúčastněné strany

1) Investor – soukromá osoba 2) Projektant – firma A 3) Zhotovitel – firma A 9.2.2 Základní parametry zahrady

Rok založení: 2008 Celková rozloha pozemku: 1283m2 Zpevněné plochy a zastavěná plocha: 489m2 Celková rozloha zahrady: 794m2 Rozloha trávníku: 304m2 Výsadby dřevin: 490m2 9.2.3 Popis zahrady

Zahrada se rozkládá v rovinatém terénu a je velice komplikovaně členěná. Východní část zahrady je zhruba uprostřed plochy rozdělena jezírkem, od kterého vede umělý potůček téměř až k východní straně pozemku. Přes potůček byl vybudován dřevěný most. Záhony s dřevinami v této části zahrady zabírají velice významnou část plochy. Výsadby v těchto záhonech z většiny představují zakrslé a barevné formy jehličnatých dřevin. Pět let po založení stále nedošlo k zapojení těchto výsadeb, což byl pravděpodobně i záměr. K podpoření estetického dojmu záhonů byla využita ornamentální kombinace mulčovací kůry, světlých oblázků a nahodilé rozmístění dekoračních kamenů. V západní části zahrady je vysazen živý plot ze zeravů, nachází se zde také trávník a několik záhonů, které jsou vybudovány v podobném stylu, jako záhony na zbytku pozemku. Na jižní části pozemku zabírá veškerou plochu bazén a zahradní domek.

49

9.2.4 Popis průběhu zakázky

Investor oslovil zahradnickou firmu ohledně zpracování návrhu a následné realizace zahrady na základě informací od známých a prohlídek zahrad, které tato firma navrhla a vybudovala. Zahradnická firma vypracovala tři návrhy, ze kterých si investor jeden vybral. Následně byly v projektu provedeny změny menšího rozsahu. Zahradnické firmě se tedy podařilo investora návrhem uspokojit, ale vyvstaly jí náklady s vypracováním dalších dvou návrhů, pro které se investor nerozhodl. Veškerá práce probíhala v návaznostech, bez větších prostojů a s vystupováním zaměstnanců firmy byl investor spokojen. Nenastala časová prodleva mezi dokončením zahrady a převzetím díla investorem, a tak zahradnické firma nemusela vynakládat vlastní prostředky na péči o dokončené dílo. Investor reklamoval vadu těsnění čerpadla, kdy voda z jezírka začala vytékat do jeho okolí. Není dosud jasné, v čem byla příčina této vady, nicméně zahradnická firma tuto vadu obratem napravila. Do dnešní doby se na díle neprojevily žádné další vady a investor je se svou zahradou spokojen. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, kdo má v dnešní době na starosti péči o zahradu. 9.2.5 Technologické postupy zakládání vegetačních prvků 1) Výsadby dřevin: Dřeviny byly vysazeny do záhonů, na které byla položena mulčovací

folie. U listnatých stromů probíhala výsadba do jam s výměnou půdy na 50%. Výsadba ostatních dřevin probíhala do jam bez výměny půdy. Některé dřeviny byly po výsadbě ukotveny dřevěným kůlem. Povrch záhonů byl nakonec zamulčován kůrou, nebo dekoračními oblázky. 2) Výsadby trvalek: Trvalky byly vysazovány do záhonu obdobným způsobem jako

dřeviny a nakonec se povrch zamulčoval. 3) Trávník: V zahradě se nachází parterový trávník založený výsevem přímo na povrch

původní půdy. Trávník je na této zahradě vydařený, rovný, hnojený, pravidelně sečený, a tak se v něm nachází jen minimální podíl dvouděložných rostlin. K zavlažování trávníku je využito automatické závlahy, která byla na zahradu instalována před započetím zahradnických prací.

50

9.2.6 Srovnání rozpočtovaných nákladů

Pro tuto zahradu je velmi komplikované porovnat cenovou nabídku firmy s katalogy směrných cen prací, jelikož cenová nabídka firmy nemá položkovou strukturu. Pokusím se vytvořit rozpočet podle katalogů směrných cen prací a výslednou sumu porovnám s cenovou nabídkou zahradnické firmy. Rozpočet vypracovaný podle katalogu směrných cen prací ÚRS:

Číslo Poř.č. položky 1 184 80 2111

2

5

6

7

8

9

Název položky Práce Chemické odplevelení před založením kultury 2 1m 1,30,-Kč 2 1.032,-Kč 794m Roundup 1l 2l 182 00 1111 Plošná úprava terénu s urovnáním povrchu, bez doplnění substrátu v rovině nebo na svahu do 1.5 2 1m 11,90,-Kč 2 9.449,-Kč 794m 180 40 2111 Založení trávníku parterového na půdě předem připravené s pokosením v rovině nebo na svahu do 1:5 2 1m 9,12,-Kč 2 7.241,-Kč 794m 183 40 3153 Hrabání v rovině či na svahu do 1:5 2 1m 1,52,-Kč 2 2.414,-Kč 1588m 183 40 3161 Válení válcem v rovině či na svahu do 1:5 2 1m 0,29,-Kč 2 461,-Kč 1588m 2 Dodání travního osiva pro založení trávníku na ploše 1370m 1kg 28kg Rostlinný materiál celkem 183 20-5111 Založení záhonu pro výsadbu rostlin v rovině či na svahu do 1:5 2 1m 2 490m 183 10 1215 Hloubení jamek pro výsadbu rostlin s výměnou půdy na 50% od 0,125m3 do 0,4m3 v rovině nebo svahu do 1:5 1ks 429,-Kč 2.145,-Kč 5ks Dodaný substrát 3 1,2m

51

Materiál

660,-Kč 1.320,-Kč

185,-Kč 5.180,-Kč 77.438,-Kč 11,12,-Kč 5.449,-Kč

3.000,-

10

183 10 1114

11 183 10 1112

12

184 10 2114

13

184 10 2111

14

184 10 2110

15

184 90 1112

16

184 92 1093

17

998 23 1311

Hloubení jamek pro výsadbu rostlin bez výměny půdy od 0,05m3 do 0,125m3 v rovině nebo svahu do 1:5 1ks 57,-Kč 1.083,-Kč 19ks Hloubení jamek a výsadba trvalek 1ks 8,20,-Kč 320,-Kč 39ks Hloubení jamek pro výsadbu rostlin bez výměny půdy od 0,01m3 do 0,02m3 v rovině nebo svahu do 1:5 1ks 10,07,-Kč 1.893,-Kč 188ks Výsadba dřevin s balem do předem vyhloubené jámy se zalitím v rovině či na svahu do 1:5. Průměr balu přes 400mm do 500mm 1ks 218,5,-Kč 1.093,-Kč 5ks Výsadba dřevin s balem do předem vyhloubené jámy se zalitím v rovině či na svahu do 1:5. Průměr balu přes 100mm do 200mm 1ks 34,58,-Kč 657,-Kč 19ks Výsadba dřevin s balem do předem vyhloubené jámy se zalitím v rovině či na svahu do 1:5. Průměr balu do 100mm 1ks 22,40,-Kč 4.211,-Kč 188ks Osazení kůlů k dřevině s uvázáním bez vzepření s uvázáním popruhem, při délce kůlu 3m 1ks 16,26,-Kč 81,-Kč 5ks Dodání kůlů pro dřeviny stromového patra, délka 3m 1ks 100,-Kč 500,-Kč 5ks Mulčování vysazených rostlin v rovině či na svahu do 1:5 2 1m 35,70,-Kč 2 17.493,-Kč 490m Dodaná mulčovací kůra 3 20.503,-Kč 29m 9.660,-Kč Dodané dekorační oblázky 16.200,-Kč Dodané kameny do záhonů 6.750,-Kč Mulčovací textilie s pokládkou Přesun hmot v sadovnictví a krajinářství do 5000m vodorovně 1t 710,-Kč 10.650,-Kč 15t 5.000,-Kč Doprava 211.223,-Kč Cena celkem bez DPH 251.355,-Kč Cena celkem s DPH

52

Cenová nabídka zahradnické firmy:

Poř.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46

Rostliny Taxon Abies koreana Cedrus atlantica 'Glauca Pendula' Ginkgo biloba Picea omorika Pinus nigra Thuja occidentalis 'Malonyana' Thuja occidentalis 'Smaragd' Thuja occidentalis 'Aurea Nana' Juniperus horizontali 'Wiltonii' Juniperus scopulorum 'Skyrocket' Pinus nigra 'Pyramidalis' Pinus sylvestris 'Argenteo Compacta' Acer palmatum Acer platanoides 'Crimson King' Fagus sylvatica 'Purpurea Pendula' Gleditsia triacanthos 'Sunburst' Acer palmatum 'Dissectum' Azalea hybrida Azalea japonica Berberis thunbergii 'Atropurpurea Nana' Taxus media 'Hicksii' Pieris japonica Caragana arborescens 'Pendula' Juniperus horizontalis 'Limeglow' Cornus alba 'Argenteomarginata' Erica carnea Hydrangea arborescens Juniperus squamata 'Blue Star' Pinus mugo 'Pumilio' Pinus parviflora 'Walichiana' Rhododendron 'Praecox' Rhododendron x pruhonicianum 'Largo' Pinus mugo 'Wintergold' Pinus leuc. 'Compact Gem' Chamaecyparis obtusa 'Nana Gracilis' Chamaecyparis obtusa 'Nana' Syringa microphylla Miscanthus japonicus Pinus sylvestris 'Watereri' Lavandula angustifolia Festuca glauca Pinus parviflora 'Glauca' Prunus laurocerasus 'Etna' Pinus nigra 'Helga' Tsuga canadensis 'Jeddeloh' Chamaecyparis 'Columnaris

53

Počet 1 1 1 4 4 9 60 5 7 2 4 1 3 1 1 1 1 6 8 6 3 3 1 5 5 15 5 3 10 1 6 6 3 4 3 3 2 5 2 12 5 1 3 2 2 3

Cena 2700,2500,3200,3280,6400,1080,4800,750,665,500,7800,1150,2850,3500,4200,3200,1850,900,1200,600,1350,450,450,475,600,675,475,285,1500,450,2520,1320,1140,1520,450,255,130,600,1700,540,225,480,450,960,560,360,-

47 48 49 50 51 52 53 54 55 56

Chamaecyparis 'Fletcheri' Abies koreana 'Silverblock' Thuja occidentalis 'Danica' Abies lasiocarpa 'Compacta' Abies balsamea 'Nana' Picea pungens 'Kosteri' Larix kaempferii 'Pendula' Rozmarinum Euonymus Thymus Celkem

Trávník výsevem Mulč Substráty, rašelina Kůly Hnojivo Osmocote Doprava materiálu Mulčovací textilie Výsadba Hnojení a kůrování Kameny do záhonů Dekorativní oblázky Celkem Cena celkem bez DHP Cena celkem s DPH

3 1 3 1 1 1 1 2 1 5

2

304m 3 29m 3 1,2m cca 5ks 0,75kg

360,220,288,240,480,490,1150,440,250,475,77.438,-Kč

12160,20503,3000,500,2500,5000,6750,30000,6000,16200,9660,112.273,-Kč 189.711,-Kč 225.756,-Kč

Struktura cenové nabídky zahradnické firmy je poměrně nepřehledná, investor si podle takové nabídky nedokáže udělat představu o způsobu založení zahrady ani dodaném materiálu, nicméně výsledná suma cenové nabídky se pohybuje zhruba o 10% pod cenou vyrozpočtovanou dle katalogů směrných cen prací. Zahradnická firma má tedy poměrně kvalitně zpracované vlastní položky pro oceňování prací, což ji pravděpodobně urychluje práci a přitom se výsledná cena pohybuje v přijatelných hodnotách. Pro investora je ovšem daleko příjemnější obdržet rozpočet na dílo ve formě položkového rozpočtu, ze kterého vše potřebné jasně vyplývá. 54

9.3 Modelová zahrada číslo 2 9.3.1 Zúčastněné strany

4) Investor – soukromá osoba 5) Projektant zahrady – Firma A 6) Zhotovitel zahrady – Firma B 9.3.2 Základní parametry zahrady

Rok založení: 2005 Celková rozloha pozemku: 2390m2 Zpevněné plochy a zastavěná plocha: 410m2 Celková rozloha zahrady: 1980m2 Rozloha trávníku: 1370m2 Výsadby dřevin: 610m2 9.3.3 Popis zahrady

Celý pozemek má relativně velkou rozlohou, která činí 2390m2. Zahrada se rozprostírá na mírném jihovýchodním svahu. Vstup na pozemek a dům se nacházejí v nejvyšším bodě zahrady, která směrem k jihovýchodnímu okraji pozemku klesá. Téměř celý pozemek je olemovaný výsadbami, které se skládají z mnoha druhů okrasných dřevin. Uvnitř zahrady a v okolí domu se nachází další dřevinné výsadby, aby byl prostor rozčleněn a aby byly pohledy do krajiny lépe usměrněny. Zbytek plochy zabírá parterový trávník, který zároveň chrání terén proti erozi. 9.3.4 Popis průběhu zakázky

Investor oslovil zahradního architekta ohledně vypracování návrhu a rozpočtu zahrady. Zahradnická firma jakožto zhotovitel měla za úkol zahradu vybudovat na základě návrhu zahrady od projektanta. Zahrada se začala budovat až po dokončení veškerých stavebních prací, a tak její realizace probíhala nerušeně a založené vegetační prvky nebyly ohroženy průběhem stavebních prací. Zhotovitel si vybudoval dobrou pozici ve vztahu s investorem, který ochotně spolupracoval v oblasti organizace prací. Vedení realizační firmy bylo v průběhu veškerých prací přítomno, 55

čímž bylo zajištěno profesionální chování všech pracovníků, kteří se na realizaci zahrady podíleli. Investor nepověřil projektanta funkcí autorského dozoru, nicméně se dílo podařilo zrealizovat podle projektu a taxony vysazené v zahradě odpovídají jejímu návrhu. K převzetí díla došlo bez komplikací a realizační firma byla dále pověřena následnou údržbou zahrady. Pro nově založenou zahradu tedy byla zajištěna profesionální péče od firmy, která ji budovala. Zhotovitel poskytoval záruku na dílo po celou dobu, kdy byl pověřen její údržbou. Přestože realizační firma zahradu již neudržuje, dřevinné výsadby se nacházejí v relativně dobrém stavu i dnes. Trávníku chybí intenzivnější péče, nachází se na něm vyschlá místa, což není v jarním období, kdy byl průzkum proveden neobvyklé, náznaky snahy o zlepšení stavu trávníku ale nejsou patrné. Celkově vzato však lze říci, že je zahrada vydařená a i přes mírné nedostatky v údržbě působí v okolí velice důstojně. 9.3.5 Technologické postupy zakládání vegetačních prvků 1) Výsadby dřevin: K výsadbě dřevin byla použita pouze balová a kontejnerová sadba, což

bylo součástí technické zprávy návrhu projektanta. Kvůli jílovité půdě, která se na pozemku nachází, bylo nutné vyhloubit hlubší jámy pro stromy a na dně těchto jam byla vybudována drenážní vrstva ze štěrku. Stromy se ukotvily pomocí tří dřevěných kůlů sbitých dřevěnými příčkami. Kmeny listnatých stromů byly obaleny jutou. K vyvázání kmenů ke kotvení se použil pružný popruh. Keře byly vysázeny pouze z kontejnerů a velikost výsadbových jam pro keře byla určena na 12 litrů. K veškerým výsadbám bylo dodáno plné postupně se rozpouštějící hnojivo v dávce 40g na 2

m . Veškeré výsadby byly zamulčovány 5-15cm vrstvou borky. Veškeré výsadby byly zasypány směsí původní zeminy a písčitého substrátu v poměru 50:50. 2) Výsadby trvalek: Pro výsadbu trvalek byla použita sadba v kontejnerech a květináčích.

Velikost výsadbových jam pro trvalky se pohybovala od 1 do 5 litrů. K veškerým výsadbám bylo dodáno plné postupně se rozpouštějící hnojivo v dávce 40g na m2. Veškeré výsadby byly zamulčovány 5-15cm vrstvou borky. 3) Trávník: Parterový trávník se zakládal na 3cm vrstvu substrátu, který se rozprostřel na

celé ploše určené pro trávník, tedy na 1370m2. Pro založení trávníku byla projektantem navržena metoda výsevem. Travní směs byla připravena z druhů lipnice luční, kostřava 56

červená, jílek vytrvalý a psineček výběžkatý. Výsevek byl určen na 35g osiva na m2. Založení trávníku probíhalo podle obecného postupu při zakládání trávníku výsevem. Na osetou plochu bylo aplikováno plné hnojivo v množství 36,5g na m2. 9.3.6 Srovnání rozpočtovaných nákladů

Rozpočtovaná cena díla projektantem: 901.727,-Kč bez DPH 1.073.056,-Kč s DPH Cenová nabídka realizační firmy:

Číslo Poř.č. položky 1

184 80 2111

Název položky 2

1,35,-Kč

1980m

2

Roundup

182 00 1111

Materiál

Chemické odplevelení před založením kultury 1m

2

Práce

2.673,-Kč 1l

660,-Kč

4l

2.640,-Kč

Plošná úprava terénu s urovnáním povrchu, bez doplnění substrátu v rovině nebo na svahu do 1.5 1m

2

12,70,-Kč

1980m

2

25.146,-Kč 2

Dodání substrátu ve vrstvě 3cm na ploše 1370m . Celkem k dodání 3

41,5m zahradnického tříděného substrátu (vč. dopravy). 1m

3

41,5m 3

182 00 1111

1.760,-Kč 3

63.910,-Kč

Plošná úprava terénu s urovnáním povrchu v rovině či svahu do 1:5 1m

2

1370m

9,40,-Kč 2

12.878,-Kč

57

4

185 80 2113

Hnojení půdy před založením trávníku umělým hnojivem typu COMPO na široko v rovině či svahu do 1:5 1t

3.010,-Kč 151,-Kč

0,05t Dodání hnojiva 1kg

84,-Kč 4200,-Kč

50kg 5

180 40 2111

Založení trávníku parterového na půdě předem připravené s pokosením v rovině nebo na svahu do 1:5 1m

2

9,60,-Kč

1370m 6

183 40 3153

2

1,60,-Kč

2740m 183 40 3161

13.152,-Kč

Hrabání v rovině či na svahu do 1:5 1m

7

2

2

4.384,-Kč

Válení válcem v rovině či na svahu do 1:5 1m

2

0,30,-Kč

2740m

2

822,-Kč

Dodání travního osiva pro založení trávníku na ploše 1370m

2

1kg

185,-Kč 8.880,-Kč

48kg 8

998 23 1311

Přesun hmot v sadovnictví a krajinářství do 5000m vodorovně 1t

535,-Kč 9.095,-Kč

17t

2400,-Kč

Doprava Rostlinný materiál celkem 9

183 10 1312

369.663,-Kč

Hloubení jamek pro výsadbu rostlin s výměnou půdy na 50% od 0,01m3 do 0,02m3 v rovině nebo svahu do 1:5 1ks

20,-Kč 15.360,-Kč

768ks 10

183 10 1321

přes 0,4 do 1m

3

1ks

990,-Kč 47.520,-Kč

48ks Hloubení jamek a výsadba trvalek s výměnou půdy 1ks

7,50,-Kč 5.663,-Kč

751ks Dodání substrátu pro výsadby rostlinného materiálu 1m

3

11m

1.760,-Kč 3

19.360,-Kč

58

11

184 10 2114

Výsadba dřevin s balem do předem vyhloubené jámy se zalitím v rovině či na svahu do 1:5. Průměr balu přes 400mm do 500mm 1ks

12

184 10 2110

178,-Kč

48ks

8.544,-Kč

1ks

17,50,-Kč 13.440,-Kč

768ks 13

184 90 1112

Osazení kůlů k dřevině s uvázáním bez vzepření s uvázáním popruhem, při délce kůlu 3m 1ks

17,10,-Kč 820,-Kč

48ks Dodání popruhu pro úvazek dřeviny 1bm

16,-Kč 1.536,-Kč

96bm Dodání kůlů pro dřeviny stromového patra, délka 3m 1ks

110,-Kč 15.840,-Kč

144ks Dodání příček z půlené kulatiny v délce 0,6m 1ks

17,-Kč 7.344,-Kč

432ks Dodání hnojiva a hnojení

2.400,-Kč

25kg Dodání makadamu pro drenáž s dopravou a umístěním do jam

4.300,-Kč

5t 14

184 92 1093

Mulčování vysazených rostlin při tloušťce mulče přes 50 do 100mm 1m

2

24,-Kč

610m

2

14.640,-Kč

Dodání drcené borky, tříděné, pytlované vč. dopravy 1m

3

61m

1.300,-Kč 3

79.300,-Kč

Dodání juty na obalní kmenů a obalení kmenů 12m

2

1.200,-Kč

59

15

998 23 1311

Přesun hmot v sadovnictví a krajinářství do 5000m vodorovně 1t 30t

535,-Kč 16.050,-Kč

Přesun stavebních kapacit, doprava

10.800,-Kč

Cena celkem bez DPH

784.111,-Kč

Cena celkem s DPH

933.092,-Kč

Projektant využil při zpracování rozpočtu pro dílo směrný ceník prací ÚRS z roku 2005. Cenová nabídka zhotovitele je zhruba o 15% nižší, než částka udaná projektantem. Zhotovitel pravděpodobně uplatnil nižší cenovou nabídku, aby zakázku získal a pravděpodobně také proto, že dokázal některé náklady snížit díky svému know how v oblasti budování vegetačních prvků.

9.4 Modelová zahrada číslo 3 9.4.1 Zúčastněné strany

7) Investor – soukromá osoba 8) Projektant zahrady – Firma A 9) Zhotovitel zahrady – Firma A 9.4.2 Základní parametry zahrady

Rok založení: 2010 Celková rozloha pozemku: 1430m2 Zpevněné plochy a zastavěná plocha: 533,8m2 Celková rozloha zahrady: 470m2 Nevyužitá (zplanělá) plocha pozemku: 508m2 Rozloha trávníku: 230m2 Rozloha dřevinných výsadeb: 156m2 Rozloha květinových výsadeb: 2,2m2 Rozloha dřevěných teras a posezení: 81,8m2 60

9.4.3 Popis zahrady

Zahrada se rozprostírá na příkrém jihovýchodním svahu. Svažitý terén byl vyřešen rozdělením pozemku na terasy. Řešení terénu bylo součástí výstavby domu, a tak tento úkol nepříslušel zahradnické firmě. Na horní terase se nachází zpevněná plocha, která slouží jako parkoviště. Zároveň je na horní terase umístěn vstup na pozemek a vstup do domu. Na prostřední terase je vybudována dřevěná podlaha, která na svém okraji přechází v zajímavě řešené posezení, které je umístěno téměř po celém okraji prostřední terasy. Na prostřední terase se dále nachází azalkový záhon, trávník, skupina travin rodu Miscanthus a záhon vysazený pouze z rodu rostlin rodu Lamium na jihozápadním okraji terasy. Mezi prostřední a spodní terasou se nachází paprsčitě řešená stěna, která tak tvoří šest drobnějších teras. Na těchto terasách se nachází výsadby keřů rodu Pyracantha a Tamarix. Na spodní terase se nachází trávník a několik dřevin ponechaných na stanovišti. Pod spodní terasou byl terén zachován v původním stavu a tato plocha o rozloze 508m2 je stále nevyužitá. Všechny stěny teras se nechaly porůst popínavými rostlinami Parthenocissus tricuspidata, aby zakryly použité umělé materiály. Zahrada je od sousedních zahrad oddělena liniovou výsadbou keřů rodu Ligustrum. Jedná se o velice rafinovaný koncept tvarů za použití minimálního počtu rostlinných druhů, což dohromady působí velice zajímavě. Zahrada působí jednotně, je dynamická v rámci časového vývoje vegetačního období a je zároveň originální. 9.4.4 Popis průběhu zakázky

Průběh realizace zahrady byl v tomto případě ideální. Zahradnická firma byla oslovena investorem v průběhu výstavby domu a vypracovávala návrh zahrady na základě konzultací s autorem domu, aby bylo dosaženo co nejlepší interakce mezi těmito celky. Zahradnické firmě tedy hrozilo zanedbatelné riziko vzniku momentu, kdy investor z nějakého důvodu neustále vrací návrh zahrady k přepracování. Zahradnická firma si navíc vybudovala dobrou pozici ve vztahu s investorem, a tak veškerá výměna názorů probíhala bez komplikací. Pro samotnou realizaci zahrady nevyvstávaly zahradnické firmě otázky ohledně návrhu, jelikož ho vypracovala sama. V zájmu zachování dobrého jména si taková firma bezpodmínečně zajistí odpovídající materiál a kvalitně odvedenou práci. Vedení firmy bylo během zakládání zahrady na staveništi přítomno po celou dobu, a tak bylo zajištěno profesionální vystupování všech pracovníků, kteří se na realizaci zahrady podíleli. 61

K převzetí díla došlo bez větších komplikací, a tak zahradnická firma nemusela nést náklady na údržbu hotového díla během časové prodlevy mezi dokončením a převzetím díla investorem. Zahradnická firma byla pověřena následnou údržbou zahrady až do současnosti, což pro zahradu znamená profesionální péči přímo od jejích tvůrců. Zahradnická firma poskytuje záruku na toto dílo po celou dobu, kdy bude pověřena její údržbou. Investor dodnes žádné vady díla nereklamoval a jeho spokojenost se projevuje již několikaletou spoluprácí se zahradnickou firmou.

9.4.5 Technologické postupy zakládání vegetačních prvků 1) Výsadby dřevin: Stromy se na této zahradě vůbec nevysazovaly, byly zde pouze

ponechány dřeviny, které na svém místě již existovaly. Terénní modelace proběhly tak, aby bylo jejich původní stanoviště ponecháno bez zásahu. V zahradě se tedy nacházejí dospělé stromy, což urychlilo její celkový estetický dojem. Množství a rozmístění dřevin v zahradě umožňuje nerušený výhled do širokého okolí, čímž je využit celkový potenciál této lokality. Dřeviny rodů Cotoneaster, Hedera, Parthenocissus, Pyracantha a Tamarix, se vysazovaly do jamek. Na dno jamek byl pro rod Cotoneaster přidán Terracottem smíšený se zeminou pro vylepšení půdních vlastností. Dále byly dřeviny zasypány původní zeminou smíšenou se substrátem v poměru 50:50. Na povrchu byl již vybudován systém kapkové závlahy. Dřeviny rodu Ligustrum, vysazené po okrajích pozemku a podél stěn teras, byly vysazovány do rýh a byly zasypány původní zeminou. Na povrchu byl již vybudován systém kapkové závlahy. Na povrch byla u rostlin rodu Ligustrum nakonec nakladena vrstva ploché břidlice o tloušťce od 5 do 10cm. Dřeviny rodu Rhododendron byly vysazeny plošně, protože pro ně bylo zapotřebí zhotovit vegetační vrstvu z rašelinného substrátu. Záhon se vykopal do hloubky 30cm a na dno se položila 5cm vrstva rašelinného substrátu. Rostliny se rozmístily do záhonu a zasypaly se rašelinným substrátem, v tomto záhonu tedy došlo ke stoprocentní výměně půdy, což bylo vyvoláno specifickými nároky dřevin tohoto rodu.

62

2) Výsadby trvalek: V celé zahradě se nachází pouze jediný květinový záhon obsahující

pouze jediný taxon – Lamium galeobdolon. Tento záhon byl vybudován k obohacení prostřední terasy a vzhledem k faktu, že je toto stanoviště zastíněné. Rostliny se vysazovaly do jamek a zasypány byly původní zeminou smíšenou se substrátem v poměru 50:50. Výsadba okrasných trav proběhla obdobným způsobem. 3) Trávník: Trávník si zaslouží zvláštní pozornost, jelikož byl budován na dvou naprosto

odlišných podkladech. Trávník na prostřední terase byl zakládán na terénu, kdežto trávník na spodní terase byl budován na 8cm vrstvě hrubého štěrku, který byl použit k vyrovnání a odvodnění této terasy. Spodní terasu drží ocelový profil, a tak není žádoucí, aby se na této terase hromadila voda. Trávník na horní terase byl založen výsevem na 5cm vrstvu substrátu, kterou navezla a rozprostřela zahradnická firma. Tento trávník byl založen obecným postupem pro založení trávníku výsevem. Pro trávník na spodní terase bylo nutné na drenážní vrstvě vybudovat filtrační vrstvu, na kterou se následně navezl substrát pro vegetační vrstvu. Jako filtrační vrstva byla použita jemná perlinka, aby zabránila propadu materiálu z vegetační vrstvy do vrstvy drenážní. Jedná se o velice jednoduché a rafinované řešení, které v praxi velice dobře funguje. Na perlinku se navezla 10cm vrstva substrátu, kterou bylo nutné opakovaně hutnit válcem a srovnávat, aby byl trávník ve výsledku rovný. Dále se postupovalo dle obecného postupu zakládání trávníku výsevem. Na osetou plochu byla aplikována dávka plného hnojiva v množství 30g na m2. Výsledkem je velmi pěkný rovný trávník, který ovšem potřebuje průběžný přísun vody, což je zajištěno automatickou závlahou. Hnojení tohoto trávníku musí probíhat častěji a v menších dávkách.

63

9. 4.6 Srovnání rozpočtovaných nákladů

Vzhledem k faktu, že rozpočet i cenovou nabídku prováděl pouze jeden subjekt, nemohu porovnat rozdíly mezi rozpočtem projektanta a cenovou nabídkou realizační firmy. Uchýlím se tedy k rozboru cenové nabídky, kterou porovnám s hodnotami cen uváděných ve směrném ceníku prací z roku 2010. Cena díla spočtená podle katalogu směrných cen prací ÚRS pro rok 2010: 216.490,- Kč bez DPH 259.788,-Kč s DPH Cenová nabídka realizační firmy: Číslo Poř.č. položky 1 184 80 2111

2

182 00 1111

3

182 00 1111

4

185 80 2113

Název položky Práce Chemické odplevelení před založením kultury 2 1m 1,79,-Kč 2 841,-Kč 470m Roundup 1l 1l Plošná úprava terénu s urovnáním povrchu bez doplnění ornice v rovině, nebo na svahu do 1:5 2 1m 20,-Kč 2 9400,-Kč 470m 2 Dodání substrátu ve vrstvě 5cm na ploše 71m . 3 3,55m zahradnického tříděného substrátu (vč. dopravy). 3 1m 3 3,55m 2 Dodání perlinky pro zhotovení filtrační vrstvy na ploše 159m . 2 1m 2 165m 2 Dodání substrátu ve vrstvě 10cm na ploše 159m . 3 16m zahradnického tříděného substrátu (vč. dopravy). 3 1m 3 16m Plošná úprava terénu s urovnáním povrchu v rovině či svahu do 1:5 2 1m 20,-Kč 2 4600,-Kč 230m Hnojení půdy před založením trávníku umělým hnojivem typu COMPO na široko v rovině či svahu do 1:5 1t 4.750,-Kč 81,-Kč 0,08t Dodání hnojiva

64

Materiál

660,-Kč 660,-Kč

1.800,-Kč 6.390,-Kč 18,26,-Kč 3.013,-Kč

1.800,-Kč 28.800,-Kč

5

6

7

8

9

10

11

12

13

15

1kg 87,-Kč 696,-Kč 8kg 180 40 2111 Založení trávníku parterového na půdě předem připravené s pokosením v rovině nebo na svahu do 1:5 2 1m 19,40,-Kč 2 4.462,-Kč 230m 183 40 3153 Obdělání půdy hrabáním v rovině či na svahu do 1:5 2 1m 2,67,-Kč 2 1.228,-Kč 460m 183 40 3161 Obdělání půdy válením v rovině či na svahu 1:5 2 1m 0,35,-Kč 2 161,-Kč 460m 2 Dodání travního osiva pro založení trávníku na ploše 230m 1kg 170,-Kč 1.020,-Kč 6kg 998 23 1311 Přesun hmot v sadovnictví a krajinářství do 5000m vodorovně 1t 748,-Kč 7.480,-Kč 10t 3200,-Kč Doprava 53.077,-Kč Rostlinný materiál celkem 183 10 1312 Hloubení jamek pro výsadbu rostlin s výměnou půdy na 50% od 0,01m3 do 0,02m3 v rovině nebo svahu do 1:5 1ks 11,20,-Kč 7.795,-Kč 696ks 183 10 1321 Hloubení jamek pro výsadbu rostlin s výměnou půdy na 100% od 0,4m3 do 1m3 v rovině nebo svahu do 1:5 1ks 1.550,-Kč 1.550,-Kč 1ks 183 10-4131 Hloubení rýh pro vysazování rostlin bez výměny půdy do 600mm šířky a 500mm hloubky v rovině nebo na svahu do 1:5 1m 283,-Kč 14.150,- Kč 50m Dodání substrátu pro výsadby rostlinného materiálu 3 1m 1.800,-Kč 3 2.700,-Kč 1,5m Dodání hnojiva a hnojení 192,-Kč 2kg 184 10-2110 Výsadba dřeviny s balem v rovině či na svahu do 1:5 přes 100 do 200mm. 1ks 36,40,-Kč 30.102,-Kč 827ks Rozprostření břidlice u liniových výsadeb 2 1m 45,-Kč 2 3.150,-Kč 70m 183 20-4112 Výsadba trvalek do připravené půdy se zalitím 1ks 4,10,-Kč 110,-Kč 27ks 998 23 1311 Přesun hmot v sadovnictví a krajinářství do 5000m vodorovně 1t 748,-Kč 4.488,-Kč 6t 8.200,-Kč Přesun stavebních kapacit, doprava 197.546,-Kč Cena celkem bez DPH 237.055,-Kč Cena celkem s DPH (20%)

65

V případě této zahrady se cenová nabídka liší od cen udávaných v katalozích směrných cen prací o necelých 10%. Položková forma rozpočtu slouží pro investora jako přehledný podklad, který zároveň vypovídá o technologických postupech pro založení jeho zahrady. Udávané ceny si může snadno zkontrolovat a zahradnická firma si tak zajistí investorovu důvěru.

10 Diskuze Po provedení analýzy modelových zahrad vychází najevo, že je velice důležitá otevřená komunikace všech zúčastněných stran, které se na budování zahrady podílejí. Dobrý vztah dodavatelských firem s investorem usnadňuje celý proces vypracování návrhu a stává se zárukou, že veškerá další spolupráce s investorem ohledně založení zahrady bude probíhat bez potíží. Všechny modelové zahrady byly zdárně dokončeny ke spokojenosti všech zúčastněných stran. Pomineme-li drobnou závadu na čerpadle u modelové zahrady č. 1, kterou zahradnická firma neprodleně napravila, proběhly všechny zakázky bez komplikací. Zahradnické firmy u všech modelových objektů dodržely základní technologické postupy pro zakládání vegetačních prvků a všechny založené výsadby dodnes bez problémů fungují, což vypovídá o profesionalitě všech firem, které modelové zahrady zakládaly. Po porovnání rozpočtovaných nákladů podle katalogů směrných cen prací s cenovými nabídkami zahradnických firem bylo zjištěno, že cenové nabídky firem v žádném z případů nepřesáhly ceny udávané v katalozích směrných cen prací. Zahradnickým firmám se přesto podařilo zakázku na realizaci zahrad získat s cenovými nabídkami, jejichž výsledná hodnota dosahovala 85 – 90% rozpočtovaných nákladů dle katalogů směrných cen prací. Jednání zahradnických firem lze ve všech případech považovat za příkladové, protože se jim podařilo zahrady vybudovat bez větších komplikací, uspokojit klienta a inkasovat odměnu za odvedenou práci i dodaný materiál.

66

11 Závěr Zpočátku práce jsem zjistil, že se prostředí pro zahradnické firmy v soukromém sektoru od počátku minulého století příliš nezměnilo a jeho problémy přetrvávají dodnes. Jedná se zejména o právní podmínky pro založení živnosti v oboru poskytování zahradnických služeb. Tento problém má hluboké kořeny v minulosti naší společnosti a zahradnické firmy se musejí s existencí „neprofesionálních“ zahradnických firem vypořádávat promyšleným marketingem a propagací svých firem, aby měli u investorů větší šanci na úspěch. Na základě porovnání teoretické a praktické části bakalářské práce jsem zjistil, že ke kritickým momentům, které jsem v popisu průběhu zakázky vytipoval, nesmí v ideálním případě vůbec dojít. Všechny zahrady, které jsem použil jako modelové příklady, byly dokončeny ke spokojenosti všech zúčastněných stran a v průběhu těchto zakázek nedošlo k naplnění kritických momentů. Veškerý proces musí probíhat bez komplikací, proto jsem ve své bakalářské práci navrhl doporučení, jak se mohou zahradnické firmy vytipovaným kritickým momentům vyvarovat. V průběhu zpracování praktické části jsem se potýkal s návrhy zahrad na úrovni studie i s návrhy, které obsahovaly plnohodnotnou dokumentaci k provedení stavby. Technická zpráva a výkaz výměr jsou velice užitečné pro vypracování rozpočtu i cenové nabídky. S návrhy na úrovni studie jsem musel informace ohledně založení zahrady odvodit z cenové nabídky a použitého materiálu. Něčeho takového investor není schopen, pokud nemá v zahradnickém oboru vzdělání. Pro získání důvěry klienta je tedy výhodné předkládat cenové nabídky spočtené na základě technické zprávy a výkazu výměr v podobě položkového rozpočtu, který je přehledný a dává investorovi představu o průběhu prací pro založení jeho zahrady. Cenové nabídky zahradnických firem se u modelových příkladů lišily od rozpočtovaných nákladů podle katalogů směrných cen prací v rozmezí od 10 do 15%. V žádném z případů cenové nabídky zahradnických firem nepřesáhly rozpočtované náklady podle katalogů směrných cen prací.

67

12 Souhrn Specifika realizace zahrady u rodinného domu Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu technologických postupů při zakládání nejběžnějších vegetačních prvků, které se používají v zahradách u rodinných domů. Popis prostředí, ve kterém se zahradnické firmy v soukromém sektoru nachází, slouží k vytvoření představy o problémech, se kterými se musí potýkat. Vypracováním analýzy tří modelových zahrad jsem teoretické informace aplikoval v praktické úrovni. Práce tak může sloužit k vytvoření představy, jak by měla zahradnická firma postupovat v procesu zakládání soukromých zahrad u rodinných domů, aby byl průběh zakázky plynulý a aby byla veškerá vyvíjená aktivita zahradnické firmy efektivní. Klíčová slova: zahrada, zakládání zahrady, zahrada rodinného domu Specifics of the establishment of a garden by a family house This bachelor’s thesis pays attention to the analyses of technological processes for establishment of basic vegetation elements which are mostly used in private gardens by family houses. Analyses of the private sector environment is made to create an idea about problems which might appear for companies offering gardening services during the whole process of the establishment of a private garden. Analyses of three model gardens apply theoretical information into the practical level. This thesis can be used to create an idea how should gardening companies act during the whole process of the establishment of a garden to ensure fluent process of the work and to make all activities of these companies effective. Key words: garden, establishment of a garden, garden by a family house

68

Bibliografie Primární zdroje Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů §

86.

EAGRI

[online].

[cit.

2013-04-22].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/100049764.html Metodický pokyn při posuzování činností - skrývka. KŘÍŽEK, Ing. Milan. Kraj Vysočina [online]. 2012 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/metodicky-pokynpri-posuzovani-cinnosti-skryvka/d-4041194/p1=1205 Živnost volná - získání živnostenského oprávnění krok za krokem. BusinessInfo.cz [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnost-volnaziskani-opravneni-3094.html URS, a.s. Katalog popisů a směrných cen stavebních prací: 823-1 Plochy a úprava území. Praha: URS PRAHA,a.s., 2005. URS, a.s. Katalog popisů a směrných cen stavebních prací: 823-1 Plochy a úprava území. Praha: URS PRAHA,a.s., 2008. URS, a.s. Katalog popisů a směrných cen stavebních prací: 823-1 Plochy a úprava území. Praha: URS PRAHA,a.s., 2010.

Sekundární literatura BATĚK, Leopold. Zakládání a vysazování zahrad okrasných. Praha: Československé Zahradnické Listy, 1922, 88 s. FINGER, J. Zakládáme zahradu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 112 s. ISBN 80-247-1070-6. FULÍN, M. Domácí zahrada. 2. rozmn. vyd. Praha: A. Reinwart, 1907. 69

HAMATA, Ing. Marek. Zakládání a údržba zeleně I. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2000. ISBN 80-213-0585-1. KULIŠAN, Alois J. Domácí zahrady a zahrádky: Úplné poučení o zakládání a řízení zahrad pro užitek i ozdobu jak na venkově, tak i ve městech se zvláštním zřetelem k zahradám vilovým, domovním, na dvoře, na stráni i v údolí, rolnickým, úřednickým, školním, botanickým a jiným. Praha: A. Neubert, 1916, 628 s. KUMPÁN, Josef. Novodobé zahrady. Praha: Vydavatelství národohospodářských publikací, 1920. SMÝKAL, František. Arboristika: skripta pro další vzdělávání v arboristice. 1. vyd. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2008, 260 s. ŠIMEK, Pavel. Zahrada a město: sborník vybraných přednášek ze semináře, pořádaného Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu v Luhačovicích ve dnech 26.-28. listopadu 1999. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 1999, 84 s.

70

Přílohy 1) Obr. č. 1 – Pohled na záhon v modelové zahradě č. 1 2) Obr. č. 2 – Pohled na záhon v modelové zahradě č. 1 3) Obr. č. 3 – Pohled na jezírko v modelové zahradě č. 1 4) Obr. č. 4 – Pohled na výsadby ve východní části modelové zahrady č. 1 5) Obr. č. 5 – Pohled na výsadby na severovýchodním okraji modelové zahrady č. 2 6) Obr. č. 6 – Pohled do zahrady od domu – modelová zahrada č. 2 7) Obr. č. 7 – Pohled na výsadby na jižním okraji modelové zahrady č. 2 8) Obr. č. 8 – Pohled na výsadby ne severozápadním okraji modelové zahrady č. 2 9) Obr. č. 9 – Pohled na terasy v modelové zahradě č. 3 10) Obr. č. 10 – Pohled do zahrady od domu – modelová zahrada č. 3 11) Obr. č. 11 – Řez trávníkem u spodního trávníku v modelové zahradě č. 3 12) Obr. č. 12 – Azalkový záhon v zahradě č. 3 13) Obr. č. 13 – Výsadby ptačího zobu po stranách pozemku modelové zahrady č. 3 14) Obr. č. 14 – Pohled na prostřední terasu modelové zahrady č. 3 15) Výkres č. 1 – Modelová zahrada č. 1 – půdorys 16) Výkres č. 2 – Modelová zahrada č. 2 – půdorys 17) Výkres č. 3 – Modelová zahrada č. 3 - půdorys

71

Obr. č. 1 – Pohled na záhon u modelové zahrady č. 1

Obr. č. 2 – Pohled na záhon u modelové zahrady č. 1 72

Obr. č. 3 – Pohled na jezírko v modelové zahradě č. 1

Obr. č. 4 – Pohled na výsadby ve východní části modelová zahrady č. 1 73

Obr. č. 5 - Pohled na výsadby na severovýchodním okraji modelové zahrady č. 2

Obr. č. 6 – Pohled do zahrady od domu – modelová zahrada č. 2 74

Obr. č. 7 - Pohled na výsadby na jižním okraji modelové zahrady č. 2

Obr. č. 8 – Pohled na výsadby ne severozápadním okraji modelové zahrady č. 2 75

Obr. č. 9 – Pohled na terasy v modelové zahradě č. 3

Obr. č. 10 – Pohled do zahrady od domu – modelová zahrada č. 3 76

Obr. č. 11 – Řez trávníkem u spodního trávníku v modelové zahradě č. 3

Obr. č. 12 – Azalkový záhon v zahradě č. 3

77

Obr. č. 13 – Výsadby ptačího zobu po stranách pozemku modelové zahrady č. 3

Obr. č. 14 – Pohled na prostřední terasu modelové zahrady č. 3 78

79