ČERNÁ BÍLÁ
METODIKA 1 - JEN ČERNÁ A BÍLÁ?
ČERNÁ BÍLÁ
METODIKA 1 - JEN ČERNÁ A BÍLÁ?
Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.
METODIKA 1 - JEN ČERNÁ A BÍLÁ? Modul: 90 minut AKTIVITA 1 - DEFINICE POJMŮ Časová dotace: 20 minut Pomůcky: 4x tužka, 4x papír, 4x lepidlo Inspirace pro lektora: Úvod k aktivitě: Největšími překážkami v toleranci rozmanitosti jsou pravděpodobně naše vlastní postoje, které pramení z našich nedostatečných znalostí a zkušeností, ze způsobu vnímání a z kulturního prostředí. Jsou založené na předsudcích a stereotypech. Jak jsou definovány? Je důležité si uvědomit, že máme na základě individuálních životních zkušeností každý své předsudky a stereotypy. Předsudky a stereotypy nemusejí být jen negativní. Potřebujeme, aby odpovídaly našim zkušenostem, abychom si mohli zdůvodnit a pochopit, co se nám a kolem nás děje. Protože se předsudky a stereotypy opírají o naše životní zkušenosti, mohou se s novými znalostmi a zkušenostmi měnit. Průběh aktivity: Účastníky na základě číslené řady (1, 2, 3, 4) rozdělíme do čtyř skupin. Každé skupině dáme papír, lepidlo a tužku. Na tabuli připevníme nebo napíšeme následující 4 slova: • Postoje • Předpojatost • Předsudky • Stereotypy Na zem rozházíme rozstříhané části každého následujícího Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.
tvrzení (každé tvrzení roztříháme maximálně na 5 částí). Každé tvrzení máme 4x. Vytiskneme je tedy na 4 papíry různé barvy – pro každou skupinu jednu: • Dispozice, které člověka vedou k reakci na situaci nebo člověka (ať už kladné nebo záporné). • Názory nebo představy formované dříve, než onu věc nebo člověka sami poznáme. • Když o druhých lidech nemáme dost informací, máme často sklony soudit je předem, jednoduše proto, že je neznáme nebo se nesnažíme je znát. Předsudky jsou založené na zkušenostech sdílených jinými lidmi nebo na tom, co jsme se dočetli v médiích. • Dáváme si lidi do škatulek a zobecňujeme. Stereotypy jsou úsudky, které o druhých máme, aniž bychom je měli podložené nebo náležitě zdůvodněné. Vyzveme žáky, aby co nejrychleji sesbírali papíry svojí barvy, slepili dohromady 4 věty a tyto 4 věty přidělili ke 4 slovům na tabuli. Věty lepí na přidělený papír, který po slepení roztrhnou podle vět na 4 části.Vyhrává skupina, která splní zadání nejrychleji. Správné řešení: Postoje – jsou dispozice, které člověka vedou k reakci na situaci nebo člověka (ať už kladné nebo záporné). Předpojatost – názory nebo představy formované dříve, než onu věc nebo člověka sami poznáme. Předsudky – když o druhých lidech nemáme dost informací, máme často sklony soudit je předem; jednoduše proto, že je neznáme, nebo se nesnažíme je znát. Předsudky jsou založené na zkušenostech sdílených jinými lidmi nebo na tom, co jsme se Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.
dočetli v médiích. Stereotypy – dáváme si lidi do škatulek a zobecňujeme. Stereotypy jsou úsudky, které o druhých máme, aniž bychom je měli podložené nebo náležitě zdůvodněné. Tyto definice si pak ještě více vysvětlíme v následující aktivitě, kde zároveň ověříme, zdali je účastníci pochopili. AKTIVITA 2 – POVÍDAČKA Časová dotace: 20 minut Pomůcky: židle pro každého hráče, tužka a papír pro každého Průběh aktivity: Židle rozdělíme na dvě skupiny, v každé je stejný počet židlí. Židle postavíme do dvou řad, tak aby se jedna řada opírala zády o záda druhé řady židlí. Hráči si na židle sednou, každý na jednu. Na jednoho hráče místo nezbyde, dostane ovšem příslušnost k jedné ze skupin. Vytvoří tak dvě hrající skupiny proti sobě, jedna skupina na jedné řadě židlí, druhá skupina na druhé řadě židlí. Rozdáme žákům papíry a izolepy a požádáme je, aby papíry na opěradla židle nalepili. Následuje vyprávění příběhu. Hráč, na kterého nezbylo místo, se zvedne a začne vyprávět jakýkoli příběh. Na slovo „DIVNÝ“ se všichni hráči na židlích musí zvednout, sednout si na jinou židli, než kde seděli předtím. Na důkaz toho se podepíší na židli vymyšleným označením (skejťák, zevl, sprejer, šprt) o jakém si myslí, že je vystihuje. Úkolem každého hráče je mít podepsáno co nejvíce židlí. Hráč, který vyprávěl příběh, si při slově „DIVNÝ“ snaží zabrat jekékoli místo na židli. Ten, na koho místo nezbyde, jde vyprávět. Příběh musí dějově navazovat na Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.
předchozí povídání. Opět na slovo „DIVNÝ“, které vkládá kdykoli do svého příběhu, se snaží zabrat si židli. Hra končí poté, co alespoň jeden hráč má podepsány všechny židle. V případě, že na hráče zbyde jen jeho původní židle, protože všechny ostatní již jsou obsazeny, nesmí se na papír podepsat znovu. Poté, co má hra svého vítěze, debatujeme o příběhu s žáky, kdy se zde objevil nějaký stereotyp, předsudek? Zazněl v příběhu nějaký postoj? Je samotné slovo „DIVNÝ“ předpojatost? Jak zněl jejich podpis? Vidí je tak i ostatní?
AKTIVITA SIMPSONOVI Aktivita 33 –– Simpsonovi Časová dotace: 20 minut Pomůcky: papír s obrázky postav ze seriálu Simpsnovi, lepící lístky, tužka pro každou skupinu Průběh aktivity: Účastníky rozdělíme opět do 4 skupin. Každé skupině dáme 1 papír s postavami ze seriálu Simpsonovi. V případě, že můžeme aktivitě věnovat delší čas, můžeme pustit ukázku z jednoho dílu seriálu. Tento seriál jistě každý účastník zná. Vyzveme účastníky, aby ke každé postavě vymysleli stereotyp. Tento pak ve skupině napíší na lístek a na postavu jej nalepí. Poté si je navzájem přečtou a ukáží a řeknou ostatním, na základě čeho vymysleli právě tento stereotyp. Poté se skupina rozmyslí nad následujícími otázkami ve vztahu k těm samým postavám. Otázky: • Které postavy jsou za ty dobré – za kladňáky v seriálu? Jak se chovají? • Kdo jsou ti špatní - záporňáci? • Proč se kladňáci a záporňáci nemají Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.
navzájem rádi? • Jakým způsobem jsou v seriálu řešeny konflikty a problémy? • Co by se stalo, kdybychom stejným způsobem řešili problémy my všichni? Na základě těchto otázek a seriálu si v závěru aktivity vysvětlíme právě pojem stereotyp. AKTIVITA 4 - MY A ONI Časová dotace: 20 minut Pomůcky: 2x tužka a 2x papír pro každou skupinu Inspirace pro lektora: Rozdíly mezi lidmi jsou velmi důležité pro utváření naší vlastní identity. Porovnáváním nás a ostatních se učíme, kdo vlastně jsme a jaké je naše místo ve společnosti/ve světě. Během celého života od sebe oddělujeme mnoho věcí, na kterých nám záleží – moje a tvoje rodina, moje a tvoje profese, můj a tvůj oblíbený fotbalový klub atd. Tyto odlišnosti jsou pro člověka přirozené a nezbytné, ale když se změní v odsuzování ostatních – tvůj hrozný fotbalový klub, tvůj šílený oddíl, tvoje divná rodina – mohou vést až k odloučení a izolaci. Pomocí zájmena ONI označujeme lidi, kteří nejsou jako my, se kterými nechceme mít nic společného – ONI jsou pomstychtiví, ONI ponižují ženy atd. Oznamujeme tím, že MY takoví nejsme. Ostatním přisuzujeme to, co považujeme za svůj vlastní negativní protiklad. Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.
Třída, školní kolektiv záměrně vytváří pocit NÁS. Mnozí z nás cítí, že vyčlenění JICH nám snadno dává pocit, že my patříme k NÁM. ONI jsou ta druhá skupina, osoby mimo naši třídu. Často mohou jednoduché aktivity nutit skupinu, aby podala co nejlepší výkon. Je však nutné dát pozor na to, abychom nevytvářeli hrdost a respekt ke skupině na úkor někoho jiného. Jak můžeme dosáhnout označení MY? To, jak je tvořen pocit přátelství, silný skupinový duch – MY – závisí na tom, které skupiny a osoby se toho účastní. Někdy je velmi těžké rozpoznat, odkud přišel ten pocit, že MY jsme tak výjimeční a jedineční. Jak je uvedeno výše, patřit k NÁM je pro člověka důležité. Pomáhá nám to pochopit svět kolem nás. Pokud nevíme, s čím se můžeme ztotožnit, bude pro nás složité chápat okolní vjemy. Nyní se podíváme, které základní prvky jsou téměř vždy součástí procesu MY. Idealizace × Démonizace Když vidím JE (jejich „oni“, jak NÁM (moje „my“) v nějakém sporu s námi, automaticky mnohdy předpokládám, že MY jsme v právu a ONI jsou ti špatní. MY se stává normou a záležitostí síly, vlivu i vylučování. Tím, že sami sebe idealizujeme a ostatní démonizujeme, vytváříme ve společnosti trhlinu. NÁM – to dává větší vliv, více výhod zatímco druhým – JIM – méně těchto výhod. Počátkem idealizování a očerňování bývá často strach. Pokud normu nenastavíme my, nastaví ji ti druzí a my ji budeme muset jedině přijmout. To je většinou podvědomé – věci, které jsme se naučili v dětství, a které jsou do velké míry posilovány vetšinovou společností. MY x ONI •
Idealizace : démonizace
•
Křesťan : ateista
•
Demokrat : konzervativec
Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.
•
Civilizovaný : primitivní
•
Racionální : iracionální
Pokud si uvědomíme, že opravdu škatulkujeme, idealizujeme nebo naopak očerňujeme, můžeme JE začít chápat. Zkuste se podívat na svět z jejich hlediska, podívejte se na NÁS jejich očima. Průběh aktivity: Účastníkům převyprávíme daný text a požádáme je, aby se rozdělili do dvou skupin. Jedna skupina je rodina Simpsonových, druhá je rodina Flandersů. Úkolem každé skupiny je běhěm 5ti minut vymyslet co nejvíce tvrzení na bázi MY x ONI. Skupiny si po 5ti minutách svá tvrzení přečtou. S účastníky pak debatujeme: Jak to na vás působilo, jako na seriálové postavy. Pokud špatně, jakou odplatu byste zvolili v příštím díle? Odpustili byste si tato tvrzení?
AKTIVITA 5 – ZPĚTNÁ VAZBA Časová dotace: 10 minut Pomůcky: balení plastické gumy, papír s obrázkem teploměru (viz příloha v ostatních metodikách) Průběh aktivity: Na zeď nalepíme papír s obrázkem teploměru. Poté rozdáme každému po kousku modelíny. Vyzveme každého, aby modelínu nalepil na papír s teploměrem podle toho, jak se jim aktivita líbila. Čím více stupňů na teploměru – čím výš nad nulu žvýkačku nalepí, tím více Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.
se jim výukový modul líbil. Naopak stupně pod nulou – čím níže žvýkačku nalepí, znamenají, že modul se nelíbil. Tato aktivita slouží jako zpětná vazba pro lektora.
Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.
Příloha 1 k Aktivitě 1 – Definice pojmů 1. Dispozice, které člověka vedou k reakci na situaci nebo člověka (ať už kladné nebo záporné). 2. Názory nebo představy formované dříve, než onu věc nebo člověka sami poznáme. 3. Když o druhých lidech nemáme dost informací, máme často sklony soudit je předem; jednoduše proto, že je neznáme, nebo se nesnažíme je znát. Předsudky jsou založené na zkušenostech sdílených jinými lidmi nebo na tom, co jsme se dočetli v médiích. 4. Dáváme si lidi do škatulek a zobecňujeme. Stereotypy jsou úsudky, které o druhých máme, aniž bychom je měli podložené nebo náležitě zdůvodněné.
Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.
Příloha 2 k Aktivitě 3 – Simpsonovi
Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.
Příloha 3 k Aktivitě 7 – Zpětná vazba
Metodika „Jen černá a bílá?“ vznikla v rámci dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu „Seznamte se“.