Erasmus

Zpráva z cest LLP/Erasmus

Boris Prachař Lenka Klugarová

Závěrečná zpráva z pobytu v rámci programu LLP/Erasmus

Ë Osobní údaje ♣ Základní informace Jméno, příjmení:


Obor:

aplikovaná informatika, 2. ročník management cest. ruchu, 2. ročník

Vysílající instituce:

Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové

Kontaktní osoba na vysílající instituci:

Ing. Lenka Petrášková ([email protected])

Přijímací instituce:

Galway-Mayo Institute of Technology, Galway, County Galway, Rep. of Ireland

Kontaktní osoba na přijímací instituci:

Helen O’Reilly ([email protected])

Délka pobytu:

4,5 měsíce (21.1.2008 – 3.6.2008)

♣ Kontaktní informace E-mail:

[email protected] (Boris) [email protected] (Lenka)

ICQ:

{ 171 856 431 (Boris) { 455 443 150 (Lenka)

MSN Messenger:

[email protected] [email protected]

Fotogalerie:

http://picasaweb.google.com/borshop http://klugi.rajce.idnes.cz

-1-



Ë Příprava pobytu ♣ Informace Jako nejlepší zdroj informací o Erasmus pobytech se nám osvědčily zprávy z cest na stránkách FIMu, ale i na stránkách jiných fakult a jiných univerzit, nejen v ČR. Samozřejmě mnoho informací se dá nalézt také při běžném vyhledávání na internetu (Google, Seznam atd.). Bohužel jsme byli první (a poslední J), kteří odjeli na tuto univerzitu, takže nebyla možnost získat informace od studentů z předchozích let, což je na jednu stranu handicap, ale na tu druhou vám to dává více možností prozkoumávat a neustále se nechávat překvapovat.

♣ Jazyková příprava V Irsku je samozřejmě úředním jazykem angličtina, druhým jazykem pak starý keltský jazyk – irština. Většina oficiálních nápisů (směrové tabule, názvy institucí, měst atd.) je dvojjazyčná, ale není pochyb, že si vystačíte pouze s angličtinou. Ani na FIMu, ani na GMIT není poskytován žádný přípravný kurz angličtiny, takže jedinou možnou přípravou je samostudium. Boris: Já se angličtinu učím od svých 7 let, mám z ní maturitu, takže jazyk není až takovou překážkou. Ale, zde je na místě zdůraznit, že irská angličtina (hlavně západoirská) se může v akcentu značně lišit, takže některým lidem dodnes nerozumím ani slovo, naopak některým bez problémů. Irština je velmi těžký, až skoro nenaučitelný jazyk J podle mého názoru. Pro srovnání malá ukázka: „THANK YOU“ = „go raibh maith agat“ a podobně. Lenka: Anglicky se učím od 10 let. Mám z ní maturitu i mezinárodní zkoušku, avšak občas jsem měla opravdu problém irské angličtině porozumět. Z hlediska jazykového bych pobyt v Irsku hodnotila spíše negativně. Irové se s Erasmus studenty nebaví, takže převážně komunikujete s Francouzi a Španěly. Jejich angličtina je většinou na dosti nízké úrovni, takže k nějakému zlepšení bohužel ani dojít nemohlo.

Ë Studium ♣ Výběr předmětů Všechny předměty nabízené v rámci studia na GMIT jsou hodnoceny 5 ECTS kredity. Pro splnění podmínek Erasmu je třeba absolvovat tři předměty nebo získat deset kreditů, z čehož vyplývá, že nám stačilo absolvovat předměty dva. Pro jistotu jsme si vybrali tři předměty, kdyby byl problém se splněním některého z nich. Pár dnů před vánoci jsme obdrželi e-mail s výběrem předmětů, ze kterého jsme byli poněkud rozladěni, a to proto, že jsme měli na výběr jen z asi šesti předmětů a co hůře – všechno byl čistý business. Přestože na GMIT je polovina oborů zaměřených na informační technologie a část oborů na turismus, hotelnictví a catering, tak jsme si museli vybrat pouze předměty v rámci programu „Bachelor of ordinary business“. Po příjezdu nebyl problém se změnou předmětů, měli jsme na to necelé tři týdny. Bohužel, opět nebyla možnost jiné volby než v rámci těch několika málo předmětů tohoto oboru. Dozvěděli jsme se také, že proto, že jsme teprve ve druhém a ne třetím ročníku, jedeme podle nových směrnic GMIT a nemáme možnost vybírat předměty ani z jiných oborů v rámci jednoho programu, na rozdíl od většiny ostatních Erasmus studentů, kteří jsou v ročníku třetím. Tak jsme kupříkladu nemohli dostat pět kreditů za absolvování předmětu Irish Studies for Erasmus students. To dává logiku, že? Existuje předmět přímo pro erasmáky, ale mohou si jej vzít pouze někteří erasmáci. Nicméně ve vlastním zájmu jsme se rozhodli na přednášky chodit. Po pečlivém rozhodování nám vykrystalizovaly čtyři základní předměty, které jsme absolvovali:

-2-



a) Business Research Skills – předmět zaměřený téměř výhradně na formální správnost psaní reportů, vyhledávání informací, sběr dat, citování zdrojů a formátování výstupů b) Management Information Systems (Boris) – základy obecné teorie informačních systémů, o čem to je, jak to funguje atd. (neuvěřitelně nudné pro studenta informatiky), ve druhé polovině potom základy databází v MS Access. Na přednášky jsem po pár hodinách přestal chodit, jelikož jsem měl co dělat abych tam neusnul J. c) Language and Culture 4 – French – asi nejzábavnější předmět. V ČR studuji od střední školy francouzštinu (Lenka od 1.ročníku VŠ), takže jsme mohli tento kurz absolvovat. Překvapila mě relativně vyšší náročnost. Na to, že je to teprve čtvrtý semestr, tak bych řekl, že obtížností značně převyšuje čtvrtý semestr francouzštiny na FIMu. Je to ale dáno především vysokou hodinovou dotací, nikoliv inteligencí místních studentů. d) EU Institutions (Lenka) – vše o Evropské Unii. Tento předmět opravdu nebyl dobrá volba. Nejen že obsahově byl velice nezajímavý, ale profesorce nebylo vůbec rozumět. Na přednášky chodila třeba o 30 minut později a občas nedorazila vůbec. Jediným pozitivem bylo, že jsem měla možnost vyzkoušet si prezentovat před publikem. Museli jsme si připravit prezentaci na téma Lisbon Treaty a prezentovat před irskými médii a politiky – opravdu cenná zkušenost. e) Irish Studies for Erasmus students - poměrně zajímavý předmět, určený výhradně pro zahraniční studenty, ve kterém sympatický vyučující (jehož angličtina je dobře srozumitelná) vypráví zajímavosti o Irsku, jeho historii, kultuře, legendách, jazyku, hudbě, geografii atd. Menší nevýhodou je, že látka je probírána opravdu detailně, občas až moc, takže trochu nudí. Nicméně jsem rád, že jsem na tento předmět chodil, i když bez kreditů (3 x týdně 1 vyuč.hodina). Tento vyučující rovněž pořádal dvakrát týdně večer v baru „lekci angličtiny“ … vlastně to spočívalo v tom, že studenti, kteří o to měli zájem, se sešli s vyučujícím v baru a povídali si o čemkoli.

♣

Organizace studia

Slovo „organizace“ ve spojení s Irskem je zcela nevhodné. Ve škole to platilo dvojnásob. Kromě již zmiňované nepružnosti systému výběru předmětů jsme naráželi na celou řadu dalších komplikací. Například sehnat podpis koordinátora business programu, který věčně není v kanceláři, byl horor a museli jsme jej absolvovat několikrát, následovaný získáváním podpisu institucionálního koordinátora J. Jinak co se týče samotné výuky, je poměrně časově náročná. Vyučovací hodina netrvá klasických 45, ale 60 minut a většinou se předmět skládá ze 3-4 takových hodin týdně, obvykle 2 nebo 3 hod. přednášek a 1 hodina tutoriálů/laboratoří. Rozvrh hodin je, jak jinak v Irsku, předem daný a student nemá prakticky žádnou možnost jej přizpůsobit svým potřebám. No a zpravidla je to tak, že je dopoledne jedna hodina, pak dvě hodiny pauza, pak další hodina, hodina pauza a ještě jedna hodina… což efektivně zabere celý den a nezbývá vám moc času na jiné aktivity (například part-time job který by byl více než užitečný).

♣ Zkoušky a hodnocení K úspěšnému absolvování jakéhokoli předmětu je jednotná podmínka – získat 40% z možného hodnocení. Rovněž je předem určeno, jak bude výsledná známka rozložena na jednotlivé složky. Ty se dělí na dva druhy – Final Exam a Continuous Assessment (CA). Vzhledem k lenosti Irů mě ani nijak nepřekvapuje, že většina předmětů klade velký důraz na závěrečnou zkoušku. Jsou takové předměty, kde 100% známky tvoří jen zkouška, čili je zbytečné tam chodit během semestru. U většiny ostatních to je 50-75%,

-3-



některé pak nemají zkoušku vůbec (business research skills) a celá známka je tvořená průběžnými testy nebo úkoly – reporty, seminárky atd. (CA), které jsou oznámeny s velkým předstihem. Celkově vzato náročnost všech předmětů je ve srovnání s českem dost nízká a pro člověka s excelentní angličtinou, který dokáže přesně rozumět každému slovu vyučujícímu a samozřejmě kterého zajímá daná problematika business, nemůže být problém absolvovat takřka jakýkoli předmět.

Ë Ubytování Necelý měsíc před odjezdem nám přišly formuláře na výběr ubytování, které jsme vyplnili, odevzdali Ing. Petráškové a čekali, co nám bude přiděleno. Měli jsme na výběr ze čtyř možností ubytování – buď vesničku Gleann Na Rí asi 15 minut chůze od školy, která je spoluvlastněná školou, takže se dá cokoli řešit údajně prostřednictvím GMIT a která je poměrně oblíbená mezi Erasmus studenty, nebo vesničku Glasán přímo naproti škole, kde se ale bydlí po více lidech na bytě a má soukromé majitele anebo do třetice oblast Lurgan Park, komplex soukromých domů situovaných 5 minut od školy, kde ale vše probíhá na základě klasické smlouvy mezi majitelem a nájemníkem bez zásahu školy. Vybrali jsme nakonec Gleann Na Rí, poněvadž jsme chtěli mít jistotu rozumného ubytování. S odstupem času můžeme říci, že jednoznačně nejlepší ubytování je v Lurgan Parku, především proto, že bydlí Erasmus studenti společně v jednom domě. Mě se bohužel nepoštěstilo a bydlel jsem se dvěma irskými studenty, Lenka s jednou Irkou a jednou Španělkou. Říkám nepoštěstilo hlavně proto, že Irové na víkend jezdí domů, nemají příliš zájem komunikovat, tráví čas výhradně se svými kamarády atd. Tím pádem člověk snadno vypadne z mainstreamu Erasmus komunity, což je podle mě jedno z hlavních negativ našeho pobytu. Zpět k ubytování… Nedostali jsme před odjezdem žádné potvrzení, ale bylo nám řečeno od ubytovací referentky GMIT, že naše žádosti byly přeposlány na studentské vesničky a nebude problém s ubytováním. Naštěstí to byla pravda. Po příjezdu jsme dostali čipové karty od bytových dveří a klíč od pokoje. Byty jsou poměrně pěkné, každý má svůj pokoj o velikosti cca 4x2 metry s postelí, stolem, židlí, nočním stolkem, skříní, topením a poličkou. V bytě je dále koupelna s WC a obývací pokoj (sedací souprava, konferenční stůl, televize, jídelní stůl, židle) s kuchyňským koutem (plně vybaveno – mikrovlnná trouba, horkovzdušná trouba se sporákem, rychlovarná konvice, topinkovač, lednice s mrazákem, nádobí). My bydleli v přízemí, takže jsme měli francouzské okno, ve vyšších patrech je balkon.

Ë Strava Stravování je možné dvěmi způsoby. Tím prvním je školní jídelna (menza či kantýna chcete-li), kde je prakticky po celý den servírováno velké množství jídel včetně nápojů, snídaní, toastů atd. Jde o oblíbenou formu stravování mezi Iry. Bohužel hlavní nevýhodou jsou ceny. Hlavní jídlo bez polévky a pití se dá pořídit od 4,60€ výš, což je poměrně hodně. Toasty kolem 3€, šálek čaje 1,5€. Kvůli finanční situaci (viz níže) jsme volili druhou variantu, tj. vařit si sami. Dá se to bez problémů zvládnout, pokud ovládáte alespoň základní dovednosti (taky nejsem bůhvíjaký kuchař) celkem slušně a za pětinu ceny v jídelně.

Ë Nákupy, ceny V Irsku je draho. To není asi žádná novinka, ale vzhledem k minimálně hodinové mzdě, kterou zde mají kolem 8€, si asi dokáže každý dopočítat, že pro Čecha nepracujícího v Irsku je tu více než draho. Čili nám nezbylo nic jiného než chodit na co nejlevnější nákupy do supermarketů. Malé obchůdky jsou o 30-100% dražší než hypermarkety. Vzhledem k nevýhodné poloze ubytování daleko od centra to byly obvykle půldenní výlety. Deset minut od školy je supermarket SuperValu, který je o něco málo dražší než

-4-



ty v centru, ale je blízko a tak to byl asi nejčastější cíl našich nákupů základních potravin. V centru potom vedle sebe v shopping parku stojí Tesco, Lidl, Dunnes Stores a Aldi (nejlevnější). Pro srovnání uvádíme ceny některých základních potravin v supermarketech a v pubech/restauracích: Toastový chléb Italský čerstvý chléb 2L láhev mléka 10 vajec 2L Coca-cola 1kg cukru 1kg obyčejné šunky 10 hot-dog párků

0,7 – 2€ kolem 2€ 1,65€ kolem 2€ kolem 2€ 1,5€ 6,5 – 8,5€ 1,5€

Plechovka piva (500ml) 0,8 – 2,5€ Plechovka Guinness (500ml) 2,1€ Pinta Guinness v pubu kolem 4€ Pinta Foster’s v pubu 3 – 3,5€ Čaj v restauraci 1,2 – 2,5€ Big Mac Meal v McDonalds 6,1€ Střední hranolky v Supermac’s 2,3€ Standardní oběd v restauraci 10 – 25€

Ë Doprava Doprava do Irska je možná dvěma způsoby, buď letecky, což je nejrychlejší, nejjednodušší a nejběžnější, nebo po zemi a moři (přes Velkou Británii). Druhá varianta se hodí jen tehdy, pokud s sebou vezete vlastní auto. Vzhledem k extrémně nízkým cenám benzínu v Irsku (cca 1,1 – 1,2€/litr) se to určitě vyplatí. My cestovali klasicky letecky. Z Česka se dá do Irska dostat poměrně levně z Prahy do Dublinu, létají tři společnosti – České Aerolinie (i levná varianta Click4Sky), Aer Lingus a Ryanair. Zpáteční letenka se kteroukoli z těchto společností se při troše štěstí dá sehnat i pod 2000Kč, což je opravdu příjemné. Dopravu mezi letištěm v Dublinu zajišťují přímé spoje tří společností – státní Bus Éireann a soukromé CityLink a BusNestor. Zpáteční jízdenka do Galway vychází kolem 20-30€ a cesta trvá 3-4 hodiny (215km). Veřejné dopravní prostředky po Irsku jsou všeobecně drahé, vlaky sice existují, ale spojují jen největší města na několika tratích a jsou předražené, takže jedinou alternativou jsou autobusy, které kupodivu jezdí poměrně včas a jsou velmi pohodlné. Zpáteční jízdenka do Dublinu do centra vychází kolem 20€, stejně jako do Corku, Sliga a dalších měst. Létat se do Irska dá kromě Dublinu i do blízkého Shannonu (90km od Galway) nebo Corku. Městská hromadná doprava v Galway sice existuje, ale provozuje ji opět státní Bus Éireann a jedna jízda kamkoli stojí 1,45€ a to se značně prodraží při pravidelnějším cestování. Vzhledem k umístění vesničky cca 3km od centra města to není nejlepší. Nic jako studentské nebo dokonce časové jízdné tu snad ani neexistuje nebo jsme neobjevili.

Ë Cestování, volný čas ♣ Irsko – pár základních údajů Když je řeč o cestování, je dobré zmínit pár základních poznatků o Irsku. Asi každý ví, že je to ostrov v severozápadní Evropě, má o něco méně než pět milionů obyvatel, rozlohou o trošičku menší než Česko. Na severovýchodě ostrova leží Severní Irsko, patřící pod Velkou Británii. Irským hlavním městem je Dublin s asi milionem obyvatel u východního pobřeží, další města podle velikosti jsou Cork (130 000), Limerick (70 000) a Galway (60 000 obyvatel). V Irsku neexistují skoro žádné výškové budovy, nejvyšší bývají kostely (těch je tu hodně) a hotely J. Většina Irů žije na předměstích nebo v menších městečkách v rodinných domcích, které vypadají skoro stejně, je jich třeba 50 stejných vedle sebe, obehnaných zdí a před vjezdem je kámen s názvem „vesničky“. Pro většinu obyvatel nic neznamená čas, čas je relativní pojem, a to i pro učitele (přijdou do hodiny o 20 min později, no a co, normálka). Když bychom měli zhodnotit Iry jako národ… je to těžké. Rozdělili bychom to určitě na mladou generaci (do 25 let) a ostatní. Mladí jsou silně nevychovaní, arogantní, nepořádní, neustále pod vlivem alkoholu, neradi komunikují s cizinci a tak všeobecně nám nepadli do noty (samozřejmě výjimky existují). Naopak

-5-



starší generace je úplně jiná. Většina lidí k nám vždy byla milá, měli zájem, ptali se odkud jsme, ochotně poradili či pomohli.

♣ Počasí Irské počasí je známé celosvětově. A o západním pobřeží to platí dvojnásob. Počasí ovlivňuje teplý golfský proud, který způsobuje mírné zimy (zřídkakdy přes den teplota pod 0°C) a mírná léta (zřídkakdy přes 20°C), ale hlavně – neustále fouká vítr a prší. Řekl bych, že za tu dobu tady tak 30% času pršelo a 70% času foukal vítr, nejhorší je kombinace obojího. Po pár týdnech se na to dá zvyknout, ale my si nezvykneme nikdy J.

♣ Volný čas v Galway Galway je typické irské městečko s historickým centrem a rozlehlým předměstím plným domků. Vesměs tu není moc co dělat. V centru se dá přes den procházet po historické Shop Street a užívat si atmosféry, projít se do moderní čtvrti Salthill nebo naopak do historické vesničky Claddagh, večer pak zajít do jednoho z nesčetného množství pubů. Ale to je tak všechno, co se tady dá dělat J Maximálně ještě chodit na párty k někomu domů, občas. Proto naše doporučení zní: cestovat, cestovat, cestovat co to jde!

♣ Cestování No a jak píšeme, tak jsme i činili. Dávali jsme si za cíl maximálně procestovat tento smaragdový ostrov a řekl bych, že se nám to i relativně podařilo, včetně pár hezkých výletů mimo irskou republiku. Irsko má relativně velké množství kulturního a historického dědictví, stejně jako krásnou přírodu. Ovšem řekli bychom, že co se týče míst stojících za návštěvu, dokáží je prodat daleko lépe než Česko. U nás máme mnohem více krásných zámků, historických památek, zřícenin atd., ale Irsko dokáže turisty na své bohatství lákat. Z míst, která jsme navštívili v Irsku určitě stojí za zmínku města jako Dublin, Cork, Sligo, ale také hrady Rock of Cashel, Bunratty, Trim, Athenry… megalitická pohřebiště v Carrowmore a Newgrange, národní parky Connemara či Killarney, útesy Cliffs of Moher, oblast Burren a další místa. Povedlo se nám i vypravit se na pár dnů do Londýna, do Belfastu, na okruh Severním Irskem, do skotského Edinburghu a Glasgow a dokonce na týden na jih Španělska. A to vše jen díky efektivnímu rozdělení finančních prostředků a díky levným letenkám s Ryanairem (kupříkladu za zpáteční letenku do Glasgow jsme dali 8€, za zpáteční do Londýna 22€ apod.). Cestování hodnotíme jednoznačně jako nejkladnější stránku našeho pobytu zde a jsme moc rádi, že jsme měli příležitost navštívit všechna ta úžasná místa, na která se asi už nikdy nepodíváme.

Ë Finanční podpora, náklady Finanční stránka je vždycky jedna z nejrizikovějších částí každého pobytu. Je třeba si dobře rozvrhnout dostupné prostředky a naučit se hospodařit. V Irsku to platí dvojnásob. Obdrželi jsme grant na 4,5 měsíce v celkové výši 2002€. Bohužel nemilé překvapení nás čekalo hned první den po Struktura nákladů na pobyt příjezdu, když jsme museli zaplatit ubytování na celý semestr + kauci + zálohu na elektřinu + zálohu na 7% klíč, to vše v celkové výši 16% Ubytování 2005€. Ano tolik. Takže jak Cestování vidíte, náš grant padl hned Jídlo první den a to komplet. Pak 53% Provozní náklady tady má člověk několik 24% měsíců žít, z čeho??? Veškeré finanční prostředky, které jsem měl k dispozici, se skládaly z vlastních úspor, prospěchového stipendia a podpory rodičů. Dohromady se mi povedlo

-6-



nasbírat necelých 2000€, Lenka na tom nebyla líp. Po návratu domů bychom měli dostat ještě grant od univerzity a zpět ubytovací depozit, tak snad se povede. Každopádně v Irsku je draho a pokud zde nemáte možnost pracovat (pracovat, studovat a cestovat najednou nelze, zejména pokud máte školu 5 dní v týdnu rozházenou na ráno, odpoledne i večer). Když sečtu celkové náklady a celkové finanční prostředky, co jsem měl k dispozici, tak grant od EU pokryl zhruba 50% všech nákladů (tzn. jen ubytování). Kdybychom měli chodit i denně na oběd do jídelny nebo chtěli využívat pravidelněji městskou dopravu, utratili bychom skoro o 1000€ výše, které ale bohužel ani jeden z nás navíc neměl.

Ë Celkové zkušenosti Boris: Irsko je země plná kontrastů. Pokud si člověk odmyslí negativa jako vysoké ceny, neuvěřitelně byrokratickou administrativu, nepořádek v ulicích, přeplněnost auty, špatné počasí a podobně, tak mu vykrystalizuje krásná země s vysokou životní úrovní plná nádherné přírody, nekonečných zelených plání, jezer, hor, roztomilých menších městeček, pubů... A přesně takové Irsko je. Zhodnotit uplynulých několik měsíců pobytu v zahraničí není úplně jednoduché. Jako všechno v životě měl pobyt svá pozitiva i negativa… Mezi kladné stránky rozhodně patří neocenitelná zkušenost, neopakovatelné zážitky a poznávání spousty nových míst, na druhou stranu negativa by zahrnovala omezenou možnost komunikace a zlepšování angličtiny, téměř nulový profesní a akademický přínos studia oboru, ke kterému nemám příliš vztah a v neposlední řadě nedostatečné financování ze stipendia. Když se nad tím zamyslím, tak bych svůj studijní pobyt ohodnotil asi známkou 2+. Myslím, že výše finanční podpory by měla být stanovena mnohem spravedlivěji (někdo dostane grant 2000€ a za ubytování zaplatí 300€, někomu nestačí ani celých 2000€) podle skutečné výše životních nákladů v dané oblasti. Určitým negativem byly rovněž komplikace, které vznikly před odjezdem, kdy takřka do poslední chvíle nebylo jisté, zda opravdu na pobyt odjedeme. Vina byla samozřejmě na irské straně, což mě ani v nejmenším nepřekvapuje. Na druhou stranu jsem rád, že skutečnost, že jsme byli na tuto stáž skoro „protlačeni násilím“ J z popudu naší domovské fakulty, nijak neovlivnila zacházení s námi zde na GMIT. V každém případě bych rád touto cestou poděkoval všem, díky kterým jsem mohl vycestovat na tuto stáž, především pak panu děkanovi fakulty Doc. RNDr. Josefu Hynkovi, MBA Ph.D., paní proděkance RNDr. Petře Poulové, Ph.D. a paní koordinátorce Ing. Lence Petráškové. I když vím, že do Galway již nikdo další ze studentů FIMu cestovat nebude, tak pokud se vyskytnou jakékoli dotazy o Galway, Irsku, Erasmus pobytu aj., neváhejte mě kontaktovat některým ze způsobů uvedených na první straně. Lenka: Já se v mnohém s Borisovým hodnocením ztotožňuji. Začátky byly opravdu hodně složité. Můj první dojem z Irska byl velice negativní – problémy s organizací studia, nevhodné předměty, vysoké životní náklady, opravdu, ale opravdu příšerné počasí, žádný Buddy SystémJ. Dalším negativem je povinnost dodělat všechny zkoušky zde na univerzitě. Studenti z ostatních zemí tuto povinnost nemají. To vše je však nyní zastíněno spoustou úžasných zážitků. A tak celkově hodnotím svůj pobyt velice pozitivně – 2+. Irsko je nádherná země a každému doporučuji se tam vydat. Musím přiznat, že semestr zde strávený patří k nejkrásnějším obdobím mého života. Každému vřele doporučuji vycestovat. Je to neocenitelná zkušenost. A když si budete moci vybrat, volte co nejdelší pobyt. Jeden semestr je dost krátká doba, i když se to ze začátku zdá nekonečné. Program Erasmus mi přinesl možnost poznat spoustu úžasných míst a hlavně spoustu úžasných lidí z celého světa - za to všechno bych ráda touto cestou poděkovala fakultě FIM a jmenovitě panu děkanovi fakulty Doc. RNDr. Josefu Hynkovi, MBA Ph.D., paní proděkance RNDr. Petře Poulové, Ph.D. a paní koordinátorce Ing. Lence Petráškové. Boris Prachař (AI/2.ročník) a Lenka Klugarová (MCR/2.ročník)

-7-

Erasmus

Recommend Documents