Chem. Listy 107, 631–637 (2013)
Referát
EPOXIDACE INDENU
MARTINA ŠTEKROVÁa,b, ELIŠKA VYSKOČILOVÁa, JIŘÍ KOLENAb a LIBOR ČERVENÝa
Inden (obr. 2), dle IUPAC 1H-inden, je bicyklický aromatický uhlovodík, který je obsažen ve vysokoteplotním dehtu a ve dvou pyrolýzních kondenzátech – v těžkém pyrolýzním benzinu a v pyrolýzním plynovém oleji1. Deriváty indenu mají celou škálu využití. Některé deriváty indenu nacházejí uplatnění jako látky pro zemědělské užití2–4, jiné se využívají v parfumářském průmyslu, například jako aditiva do vonných kompozic5,6. Významné využití derivátů indenu představují farmaceuticky aktivní látky, nebo jako jejich prekurzory či intermediáty2,7–17. Hydrogenací indenu vzniká indan, jeho oxidací dle reakčních podmínek vznikají alkoholy (indan-1-ol, indan-2-ol, indan-1,2-diol), ketony (indan-1-on, indan-2-on), 1,2-epoxyindan či kyseliny (kyselina homoftalová či ftalová)2. Velmi významným derivátem indenu s farmakologickou aktivitou, který je získáván vícestupňovou syntézou z 1,2-epoxyindanu, je cis-1-aminoindan-2-ol. Jedná se o důležitý intermediát při přípravě inhibitorů HIV-1 proteasy, které se užívají v protivirové terapii a v terapii AIDS – je součástí užívaného léčiva indinavir18–22 (obr. 3).
a
Ústav organické technologie, Vysoká škola chemickotechnologická v Praze, Technická 5, 166 28 Praha 6, b Výzkumný ústav anorganické chemie, a. s., Revoluční 1521/84, 400 01 Ústí nad Labem
[email protected] Došlo 30.7.12, přepracováno 2.3.13, přijato 12.3.13.
Klíčová slova: inden, 1,2-epoxyindan, methyltrioxorhenium
Obsah 1. Úvod 2. Epoxidace indenu 2.1. Epoxidace indenu peroxidem vodíku 2.1.1. Epoxidace indenu peroxidem vodíku katalyzovaná MTO 2.1.2. Epoxidace indenu peroxidem vodíku katalyzovaná komplexy kovů s organickými ligandy 2.2. Epoxidace indenu jodistanem sodným 2.3. Epoxidace indenu organickými hydroperoxidy 2.4. Epoxidace indenu dalšími oxidačními činidly 3. Závěr
Obr. 1. Struktura 1,2-epoxyindanu
Obr. 2. Struktura indenu
1. Úvod
2. Epoxidace indenu
1,2-Epoxyindan (obr. 1), jiným názvem též inden oxid či dle IUPAC 6,6a-dihydro-1aH-indeno[1,2-b]oxiren, se získává epoxidací indenu a nachází využití především jako meziprodukt při syntéze dalších jeho derivátů (1-aminoindan-2-olu, indan-1,2-diolu, indanolů, indanonů atd.).
Epoxidaci indenu lze provádět pomocí různých oxidačních činidel a s využitím řady různých katalyzátorů. Nejběžněji používaným oxidačním činidlem je peroxid vodíku, dále pak organické hydroperoxidy (t-BuOOH), jodistan sodný či další. Použití jednotlivých oxidačních činidel bude diskutováno v následujících kapitolách. Jako
Obr. 3. Struktura indinaviru
631
Chem. Listy 107, 631–637 (2013)
Referát
katalyzátory pro danou reakci jsou užívány především komplexy kovů s organickými ligandy, nejčastěji na bázi manganu, dále na bázi titanu, molybdenu či ruthenia.
v bezvodém prostředí za přítomnosti UHP jako oxidačního činidla. Adam a Mitchell28 prováděli epoxidaci indenu v chloroformu pomocí UHP katalyzovanou MTO v přítomnosti pyrazolu jako aditiva a dosáhli konverze 51 % za 37 hodin při laboratorní teplotě. Autoři jiného článku29 popsali epoxidaci indenu pomocí MTO s vodným roztokem peroxidu vodíku (30 %). Reakce byla opět prováděna za laboratorní teploty a jako rozpouštědlo byl použit dichlormethan a jako aditivum pyridin. Konverze indenu byla po 4 hodinách 92 % a selektivita reakce více než 98 %. Další testovanou možností25 provedení epoxidace indenu byla oxidace pomocí 60% H2O2 katalyzovaná MTO v trifluorethanolu jako rozpouštědle s pyrazolem jako aditivem. Výtěžek 1,2-epoxyindanu byl po 1 hodině za laboratorní teploty 65 %. V reakční směsi bylo detegováno několik vedlejších produktů hydrolýzy. Nejvyšších výtěžků vůbec bylo zatím dosaženo při použití kombinace různých aditiv. Při srovnání různých Lewisových bází (1-methylpyrazolu, 3-methylpyrazolu, 1-methylimidazolu, pyrazolu, pyridinu a jejich různých kombinací) na výtěžek 1,2-epoxyindanu33,34 bylo zjištěno26, že 3-methylpyrazol zvyšuje katalytickou aktivitu MTO a při jeho použití je dosahováno vyšších výtěžků epoxidu než s přídavkem pyridinu a pyrazolu. Navíc má systém MTO/3-methylpyrazol delší životnost oproti systémům s jinými aditivy a snižuje se i potřebný čas k dosažení téměř 100% konverze indenu. Při reakcích prováděných ve dvoufázovém systému voda/dichlormethan s 0,2 mol.% MTO, 10 mol.% 3-methylpyrazolu s 35% peroxidem vodíku při laboratorní teplotě bylo dosaženo konverze indenu 98 % a výtěžek 1,2-epoxyindanu byl 89 % po 1 hodině (cit.26). Účinnost katalytického systému MTO/ 3-methylpyrazol lze ještě zvýšit přídavkem malého množství 1-methylimidazolu, který slouží jako koaditivum27. Nejlepších výsledků bylo dosaženo při kombinaci aditiv 10 mol.% 3-methylpyrazolu a 1 mol.% 1-methylimidazolu. Výtěžek 1,2-epoxyindanu byl > 99 % při > 99% konverzi indenu (reakční podmínky: 0,2 mol.% MTO, H2O2 (35% vodný roztok), dichlormethan, laboratorní teplota, 4 hodiny). Jiné výzkumy30 se zabývaly srovnáním aktivity MTO v homogenní a v heterogenní formě. Heterogenizace MTO byla realizována navázáním katalyzátoru na siliku pomocí polyetherů. Byla vytvořena kovalentní vazba polyetherů na
2.1. Epoxidace indenu peroxidem vodíku Nejčastěji používaným oxidačním činidlem při epoxidacích je 35% vodný roztok peroxidu vodíku. Vzhledem k tomu, že většina epoxidačních katalyzátorů má kyselý charakter, může docházet k nežádoucímu otevírání epoxidového kruhu ve vznikajícím 1,2-epoxyindanu za vzniku diolu. Pro dosažení vysokých výtěžků epoxyindanu za laboratorní teploty a atmosférického tlaku je tedy nezbytná přítomnost vhodných aditiv v reakční směsi. Jejich použití bude popsáno v následující kapitole. Jako bezvodé oxidační činidlo lze popřípadě použít adukt močoviny a peroxidu vodíku28, označovaný jako UHP (urea-hydrogen peroxide). 2.1.1. Epoxidace indenu peroxidem vodíku katalyzovaná MTO Jednou z možností provedení epoxidace indenu je použití methyltrioxorhenia (MTO) jako katalyzátoru. Produktem epoxidace indenu s katalyzátorem MTO je směs isomerů (1S,2R)-1,2-epoxyindanu a (1R,2S)-1,2-epoxyindanu. Methyltrioxorhenium se řadí mezi organokovové komplexy a je užívané jako všestranný katalyzátor při oxidačních reakcích (epoxidace olefinů, oxidace alkoholů, Baeyerova-Villigerova oxidace)23, dále pak při metatezních reakcích olefinů24 či Dielsových-Alderových reakcích. Jako aditiva jsou do reakční směsi přidávány látky na bázi dusíkatých aromatických heterocyklů (pyridin, pyrazol, 1-methylpyrazol, 3-methylpyrazol, 1-methylimidazol a jejich kombinace) s cílem dosáhnout co nejvyššího výtěžku epoxidu25–27. Jejich funkce spočívá v potlačení kyselosti rheniového katalyzátoru, která způsobuje aktivaci epoxidového kruhu pro atak vodou či jinými nukleofily. Další aditiva rovněž prodlužují životnost katalyzátoru. MTO při epoxidačních reakcích figuruje jako přenašeč peroxoskupiny z peroxidu vodíku na olefin, protože je schopné tvořit v přítomnosti peroxidu vodíku mono či diperoxoadukty28 (obr. 4). Epoxidace indenu katalyzované MTO je možné provádět v různých organických rozpouštědlech. Obvykle užívaná jsou dichlormethan, methanol, isopropylalkohol, trifluorethanol, chloroform a terc-butylalkohol. Epoxidace indenu pomocí MTO lze provádět
O
O O Re CH3
H2O2
H2O2
H2O
O O Re O H3C OH2
OO O O Re O H3C OH2
O
R O R
R
R
R
R
R
28
Obr. 4. Mechanismus epoxidace olefinů katalyzované MTO
632
R
Chem. Listy 107, 631–637 (2013)
Referát
částice silikátu metodou sol-gel. Jako polyethery byly pro toto přichycení na siliku vybrány poly(ethylenoxid) (PEO) a poly(propylenoxid) (PPO) (obr. 5). Hydrofobní jednotky PPO mohou zvýšit rozpustnost alkenu v zakotvené fázi, zatímco PEO jednotky slouží k rozpuštění a stabilizaci vodného peroxidu vodíku. Bylo prokázáno, že PPO má O
CH3 O Re O O O
R
H2O2 O
O CH3 O Re O O O O
O R O
O
pozitivní vliv na selektivitu reakce vůči 1,2-epoxyindanu, zatímco PEO přispívá k vyšší konverzi indenu a že užití siliky jednoznačně přispívá k maximalizaci jak aktivity, tak selektivity vázaného MTO. Reakce s imobilizovaným MTO byly prováděny bez rozpouštědla s 30% vodným roztokem peroxidu vodíku při teplotě 25 °C po dobu 3 hodin. Nejvyššího výtěžku 1,2-epoxyindanu (selektivita 94,3 % při konverzi 88,5 %) bylo dosaženo při upoutání MTO pomocí 10% PEO-10% PPO-SiO2. Pokud byla reakce katalyzována homogenním MTO v methanolu jako rozpouštědle za jinak stejných reakčních podmínek, bylo dosaženo 100% konverze indenu, avšak selektivita na 1,2-epoxyindan byla 0 %. Hlavními produkty této reakce zde byly 1-methoxyindan-2-ol a 2-methoxyindan-1-ol. Autoři jiného článku31 popisují heterogenizaci MTO na siliku vytvořením komplexu -(2,2'-dipyridyl)aminopropylpolysiloxanu. Silika (specifický povrch 370 m2 g–1) byla v prvním kroku modifikována -chloropropyl-triethoxysilanem. Takto vzniklý komplex byl dále modifikován 2,2´-dipyridylaminem a nakonec bylo na tento nosič imobilizováno MTO. Připravené katalyzátory s různým poměrem N/Re vykazují vysokou aktivitu, stabilitu a dobrou selektivitu pro epoxidaci alkenů s peroxidem vodíku při pokojové teplotě. Katalyzátor lze nejméně pětkrát recyklovat.
OH
O H2O O OH
O
OH
silika Obr. 5. Mechanismus epoxidace indenu pomocí heterogenizované formy MTO30
Tabulka I Souhrnná tabulka použitých katalyzátorů a reakčních podmínek při přípravě 1,2-epoxyindanu s využitím peroxidu vodíku jako oxidačního činidla Typ katalyzátoru
Mn modifikovaný zeolit
Mn(III)porfyrin
Metalokomplexy Shiffových bází Mn(III) či Fe (III) substituovaných polyoxowolframanů Kegginova typu Ti(salen) komplexy
Katalyzátor
Mn-Y Mn-beta Mn(III) mesotetrafenyl porfyrin acetát= Mn(TPP)OAc chloro[5,10,15, 20-(1,3 -dimethylimidazolium2-yl) porfyrinatomangan(III)] tetrajodid Mn(N-OPh-sal)(acac) (EtOH) 5-chloro-7-jodo-8chinolinato-mangan (III) SiW11Fe PW11Fe SiW11Mn [Fe(salen)K2SiW11O39] Ti(salen)
Oxidační činidlo
H2O2 (30%) H2O2 (30%)
Aditivum
Rozpouštědlo
T [°C]
NaHCO3
DMF
0
acetonitril
25
240
80
100
33
NaHCO3 imidazol
Reakční Konverze Selektivita doba indenu na 1,2[min] [%] epoxyindan [%] 64 87 240 46 91
Lit.
32
H2O2 (30%)
kyselina octová
acetonitril
25
75
100
100
34
UHP
imidazol
methanol + dichlormethan
0
5
90
100
35
octan amonný + kyseli- voda + aceton na octová
10
120
100
90
36
80
420
33 63 47
16 10 9
37
60
240
55
> 98
38
40
–
100
98 (97 % ee)
39
H2O2 (10%)
H2O2
H2O2 (30%)
–
acetonitril
fosfátový pufr
dichlormethan
633
Chem. Listy 107, 631–637 (2013)
Referát
2.1.2. Epoxidace indenu peroxidem vodíku katalyzovaná komplexy kovů s organickými ligandy V literatuře je popsána celá škála dalších katalyzátorů vhodných pro epoxidaci indenu působením peroxidu vodíku. Tyto epoxidace jsou nejčastěji katalyzovány organokomplexy manganu. Epoxidace s katalyzátory na bázi manganu jsou prováděny za nízkých teplot (0–25 °C), jako rozpouštědlo je nejčastěji užíván acetonitril a do reakce jsou přidávána ještě různá aditiva (hydrogenuhličitan sodný, kyselina octová, imidazol, ad.). V tabulce I jsou shrnuty poznatky z literatury.
2.3. Epoxidace indenu organickými hydroperoxidy Jako další oxidační činidla byly testovány různé organické hydroperoxidy. Nejužívanějším hydroperoxidem je terc-butylhydroperoxid (tBHP). Podrobně studovány byly především katalyzátory na bázi hexakarbonyl molybdenu Mo(CO)6 v heterogenizované formě47–51. Výzkum na těchto katalyzátorech se opět zaměřoval na vliv spojovacího řetězce při imobilizaci na polystyren, na testování aktivity a na možnost recyklace těchto katalyzátorů. V tab. III jsou shrnuty dosažené výsledky při použití těchto katalyzátorů. Bylo dosahováno 100% selektivity a výtěžek 1,2-epoxyindanu se pohyboval mezi 35 až 98 %. S tímto oxidačním činidlem se epoxidace indenu provádí za vyšších teplot a reakční doba je někdy delší než při použití jiných oxidačních činidel.
2.2. Epoxidace indenu jodistanem sodným Dalším oxidačním činidlem pro epoxidace olefinů může být jodistan sodný. Při použití tohoto oxidačního činidla převažuje katalýza především komplexy manganu. Téměř výhradně byly testovány katalyzátory typu Schiffových bází. Byla testována celá škála katalyzátorů na bázi mangan(III)-salofenu (1,2-bis(salicylidenamino)benzenu). Trendem posledních let je snaha dané katalyzátory imobilizovat. Heterogenní forma katalyzátoru umožňuje obecně vyšší výtěžek 1,2-epoxyindanu. Veškeré epoxidace užívající jodistan sodný byly prováděny za laboratorní teploty a jako rozpouštědlo byla užívána směs acetonitrilu s vodou. Dosažené výsledky shrnuje tab. II.
2.4. Epoxidace indenu dalšími oxidačními činidly Přehled použití dalších oxidačních činidel pro přípravu epoxyindanu je uveden v tab. IV. Nejlepších výsledků bylo dosahováno se sulfonovaným chirálním Mn(salenem) (obr. 6), kdy jako oxidační činidlo byla užívána kyselina meta-chlorperoxybenzoová59. Autoři tohoto článku se zaměřili na asymetrickou epoxidaci olefínů. Za zmíněných podmínek bylo dosaženo 100% konverze indenu se 100% selektivitou na poža-
Tabulka II Souhrnná tabulka použitých katalyzátorů a reakčních podmínek pro přípravu 1,2-epoxyindanu s využitím jodistanu sodného jako oxidačního činidla ve směsi acetonitril/voda při teplotě 25 °C Typ katalyzátoru
Katalyzátor
Mn(salofen) i homogenní vs.mobilizovaný na imidazolem modifikovaném polystyrenu Ru(III)-salofen imobilizovaný na imidazolem modifikovaném polystyrenu Mn(salofen) homogenní vs. imobilizovaný na křemelině Mn(salofen)Cl uložený v modifikovaných uhlíkových nanotrubicích (MWCNTs= multi-wall carbon nanotubes)
Mn(salofen)
Reakční doba [min] 30
Konverze indenu [%] 79
Selektivita na 1,2-epoxyindan [%] 100
homogenní
Mn(salofen)Cl-PSI
150
92
100
heterogenní
Ru(salofen)Cl-PSI
300
84
100
heterogenní
Mn(salofen)- homogenní
30
79
100
homogenní
Mn(salofen)-křemelina
120
95
100
heterogenní
180
71
100
DAB=1,4-diaminobenzen
180
76
100
AP=aminofenol
210
66
100
4-aminothiofenol
10
95
100
4
89
100
35
95
100
[Mn(salofen)@DABMWCNTs] [Mn(salofen)@APMWCNTs] [Mn(salofen)@ATPMWCNTs] Mn(salen)OAc
Mn(III)-salen komplexy
[Mn(salen)-montmorillonit K10] [Mn(salen)-Amberlite IRA200]
634
Pozn.
homogenní, imidazol jako aditivum heterogenní, imidazol jako aditivum heterogenní, imidazol jako aditivum
Lit.
40
41
42
43
44 45 46
Chem. Listy 107, 631–637 (2013)
Referát
Tabulka III Souhrnná tabulka použitých katalyzátorů a reakčních podmínek pro přípravu 1,2-epoxyindanu s použitím organických hydroperoxidů jako oxidačních činidel Typ katalyzátoru
Hexakarbonyl molybden Mo (CO)6
cis-Dioxo-bis[2-(2´hydroxyfenyl) oxazolinato] molybden(IV)
Katalyzátor
Reakční Konverze Selektivita na doba Lit. indenu [%] 1,2-epoxyindan [%] [min] 540 98 100 47 480 93 100 48 270 97 100 tetrachlormereflux 270 89 100 49 than 300 56 100 50 240 49 100
Spojovací článek
Rozpouštědlo
imidazol difenylfosfinmethan difenylfosfinethan Mo(CO)6 na piperazin polystyrenu ethylendiamin N-(2-aminoethyl)-1,2 -ethandiamin Mo(CO)6 na aldehydickém ethylendiamin polystyrenu cis-[MoO2 (phox)2]
–
T [°C]
tetrachlormereflux than
1,2-dichlorethan
80
120
35
100
51
60
40
100
52
reakční směsi je nutno přidávat aditiva, aby nedocházelo k nežádoucímu štěpení vznikajícího 1,2-epoxyindanu na indan-1,2-diol. V případě, že je požadavkem opticky čistý 1,2-epoxyindan, je vhodné využít katalyzátory na bázi chirálních Mn(salen) komplexů. Nejlepších výsledků bylo dosaženo s kyselinou meta-chlorperoxybenzoovou (m-CPBA) jako oxidačním činidlem za katalýzy sulfonovaným chirálním Mn(salen) komplexem v homogenní fázi či v imobilizovaných formách. I když MTO jako katalyzátor poskytuje pouze směs stereoisomerů žádaného epoxyindanu, jeho dostupnost a snadná manipulace ve srovnání s použitím chirálních katalyzátorů zdůvodňují širší studium jeho uplatnění v diskutované oblasti.
dovaný 1,2-epoxyindan (optická čistota až 97 %). V článku je popsána příprava sulfonovaného chirálního Mn(salenu) i jeho imobilizace na různé nosiče – na siliku, hydrotalcity (LDH) či pryskyřice. Reakční směs obsahovala katalyzátor (1 mol.%), inden (1 mmol), N-methylmorfolin (5 mmol), m-CPBA (3 mmol) a acetonitril (3 ml). Reakce byly prováděny při teplotě 20 °C a 100% výtěžku 1,2-epoxyindanu bylo dosaženo za méně než 5 minut.
Financováno z účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum (MŠMT č.21/2012). Tato práce vznikla v souvislosti s realizací projektu UniCRE, který je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj EU a státního rozpočtu ČR.
Obr. 6. Struktura sulfonovaného chirálního Mn(salenu)59
3. Závěr
LITERATURA 1. Lederer J., Herink T., Fulín P.: Chem. Listy 100, 53 (2006). 2. Griesbaum K., Behr A., Biedenkapp D., Voges H. W., Garbe D., Paetz C., Collin G., Mayer D., Hoke H.: Hydrocarbons, v knize: Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry (Elvers B., Hawkins S., Ravenscroft M., Schulz G., ed.), 6. vydání, vol. 17, str. 1–60, Wiley-VCH, Weinheim 2003. 3. Buckle A.: Rodenticides, v knize: Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, (Bohnet M., ed.), 6.
V práci jsou shrnuty známé postupy přípravy 1,2-epoxyindanu z indenu. Pro epoxidaci indenu byla testována celá řada oxidačních činidel a homogenních, heterogenních i heterogenizovaných katalyzátorů. V dnešní době je pozornost nejvíce zaměřena na epoxidaci s využitím methyltrioxorhenia (MTO), což je homogenní katalyzátor s jednoduchou strukturou mající velmi širokou škálu využití v různých oblastech katalýzy. S tímto katalyzátorem bylo dosaženo téměř 100% výtěžku 1,2-epoxyindanu (směs enantiomerů) při téměř 100% konverzi indenu. Do 635
Chem. Listy 107, 631–637 (2013)
Referát
Tabulka IV Souhrnná tabulka testovaných katalyzátorů a reakčních podmínek pro epoxidaci indenu dalšími oxidačními činidly Typ katalyzátoru
Katalyzátor
Nanokompozitní katalyzátory na ag-Co-SiO2 bázi kobaltu S,S-(salen) Mn(III)Cl
Jacobsenův katalyzátor mangan(III)-salen (MnLCl) S,S-(salen) Mn(III)Cl β-Dibromovaný mesotetrafenylporfyrinatomangan (III) acetát mesoTetracinnamylporfyrinatomangan (III) acetát Sulfonovaný chirální Mn (salen) a
Oxidační činidlo
Aditivum
Rozpouštědlo
–
DMF
molekulární kyslík
NaClO
NaClO
T Reakční Konverze Selektivita [°C] doba indenu na 1,2[min] [%] epoxyindan [%]
4-(3-fenylpropyl)chlorpyridin-N- benzen oxid 4-fenyldichlorpiperidin-Nmethan oxid
Lit.
100
360
38
98
aerogel
53
0
60
90
100
optická čistota 88 % ee
54, 55
0
60
71
100
MnTPPBr2OAc
TBAO
imidazol
dichlormethan
25
2
98
100
Mntcp(OAc)
TBAO
imidazol
dichlormethan
25
20
98
100
homogenní
m-CPBAa
20
<5
100
100
N-methylacetonitril morfolin
Pozn.
optická čistota 88 % ee TBAO= tetra-nbutylammonium hydrogen monopersulfát
56
57
58
92 % ee
59
m-CPBA= meta-chlorperoxybenzoová kyselina
4.
5. 6.
7.
8.
vydání, vol. 31, str. 531–441, Wiley-VCH, Weinheim 2003. Müller F., Appleby A. P.: Weed Control, 2. Individual Herbicides, v knize: Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, (Bohnet M., ed.), 6. vydání, vol. 39, str. 199–311, Wiley-VCH, Weinheim 2003. Lenselink W., Van Manen A. P. J.: EP 1184363 A1 (2002). Fahlbusch K. G., Hammerschmidt F. J., Panten J., Pickenhagen W., Schatkowski D., Bauer K., Garbe D., Surburg H.: Flavors and Fragrances, v knize: Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, (Bohnet M., ed.), 6. vydání, vol. 14, str. 73–199, Wiley-VCH, Weinheim 2003. Hinz B., Dorn C. P. jr., Shen T. Y., Brune K.: Antiinflammatory – Antirheumatic Drugs, v knize Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, (Bohnet M., ed.), 6. vydání, vol. 3, str. 521–545, Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA, Weinheim 2003. Friederichs E., Christoph T., Bushmann H.: Analgetics and Antipyretics, v knize: Ullmann's Encyclope-
9. 10.
11. 12. 13. 14. 15. 16. 636
dia of Industrial Chemistry, (Bohnet M., ed.), 6. vydání, vol. 3, str. 29–82, Wiley-VCH, Weinheim 2003. Bohme T. M., Keim C., Dannhardt G., Mutschler E., Lambrecht G.: Bioorg. Med. Chem. Lett. 11, 1241 (2001). Höfgen N., Beckh S., Szelenyi I., Bölcskei P. L.: Antiallergic Agents, v knize: Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, (Bohnet M., ed.), 6. vydání, vol. 3, str. 275–301, Wiley-VCH, Weinheim 2003. Prokopowicz M., Mlynarz P., Kafarski P.: Tetrahedron Lett. 50, 7314 (2009). Noda K., Nakagawa A., Yamagata K., Nakashima Y., Tsuji M., Aoki T., Ide H.: US 4443626 (1984). Naisbitt D. J., Farrell J., Chamberlain P. J., Hopkins J. E., Berry N. G., Pirmohamed M., Park B. K.: J. Pharmacol. Exp. Therapeut. 313, 1058 (2005). Murakami M., Murase K., Niigata K., Tachikawa S., Takenaka T.: US 4045482 (1970). Joensson N. A., Kempe T., Mikiver L., Gahlin K., Sparf B.: Acta Pharm. Suec. 18, 346 (1981). Nakaoku S., Sakuma K., Oshika Y., Ohira K.: US
Chem. Listy 107, 631–637 (2013)
Referát
4762927 (1988). 17. Cheon H. G., Yoo S.-E., Kim S. S., Yang S.-D., Rhee S. D., Ahn J. H., Kang S. K., Jung W. H., Park S. D., a spol.: PCT Int. Appl. WO 2005100303 A1. 18. Gao Y., Hong Y., Nie X., Bakale R. P., Feinberg R. R., Zepp Ch. M.: US 5616808 (1997). 19. Kajiro H., Mitamura S., Mori A., Hiyama T.: Bull. Chem. Soc. Jpn. 72, 1093 (1999). 20. Hof P. R.: EP 0890571 A1 (1999). 21. Verhoeven T. R., Roberts F. E., Senanayake C. H., Ryan K. M.: US 5420353 (1995). 22. Verhoeven T. R., Roberts F. E., Senanayake C. H., Ryan K. M.: US 5449830 (1995). 23. Herrmann W. A., Fischer R. W., Marz D. W.: Angew. Chem., Int. Ed. 30, 1638 (1991). 24. Herrmann W. A., Wagner W., Flessner U. N., Volkhardt U., Komber H.: Angew. Chem., Int. Ed. 30, 1636 (1991). 25. van Vliet M. C. A., Arends I. W. C. E., Sheldon R. A.: Chem. Commun. 9, 821 (1999). 26. Yamazaki S.: Org. Biomol. Chem. 5, 2109 (2007). 27. Yamazaki S.: Org. Biomol. Chem. 8, 2377 (2010). 28. Adam W., Mitchell C. M.: Angew. Chem., Int. Ed. Engl. 35, 533 (1996). 29. Rudolph J., Reddy K. L., Chiang J. P., Sharpless K. B.: J. Am. Chem. Soc. 119, 6189 (1997). 30. Neumann R., Wang T.-J.: Chem. Commun. 19, 1915 (1997). 31. Wang T.-J., Li D.-C., Bai J.-H., Huang M.-Y., Jiang Y.-Y.: J. Macromol. Sci., Part A: Pure Appl. Chem. A35, 531 (1998). 32. Qi B., Lu X.-H., Zhou D., Xia Q.-H., Tang Z.-R., Fang S.-Y., Pang T., Dong Y.-L.: J. Mol. Catal. A: Chem. 322, 73 (2010). 33. Monfared H. H., Aghapoor V., Ghorbanloo M., Mayer P.: Appl. Catal., A 372, 209 (2010). 34. Paula R. D., Simoes M. M. Q., Neves M. G. P. M. S., Cavaleiro J. A. S.: Catal. Commun. 10, 57 (2008). 35. Bagherzadeh M., Tahsini L., Latifi R.: Catal. Commun. 9, 1600 (2008). 36. Zhong S., Fu Z., Tan Y., Xie Q., Xie F., Zhou X., Ye Z., Peng G., Yin D.: Adv. Synth. Catal. 350, 802 (2008). 37. Estrada A. C., Simoes M. M. Q., Santos I. C. M. S., Neves M. G. P. M. S., Silva A. M. S., Cavaleiro J. A. S.: Catal. Lett. 128, 281 (2009). 38. Mirkhani V., Moghadam M., Tangestaninejad S., Mohammadpoor-Baltork I., Rasouli N.: Inorg. Chem. Commun. 10, 1537 (2007). 39. Matsumoto K., Sawada Y., Katsuki T.: Pure Appl. Chem. 80, 1071 (2008). 40. Mirkhani V., Moghadam M., Tangestaninejad S., Bahramian B.: Appl. Catal., A 311, 43 (2006). 41. Hatefi M., Moghadam M., Sheikhshoaei I., Mirkhani V., Tangestaninejad S., Mohammadpoor-Baltork I., Kargar H.: Appl. Catal., A 370, 66 (2009). 42. Bahramian B., Ardejani F. D., Mirkhani V., Badii K.: Appl. Catal., A 345, 97 (2008).
43. Tangestaninejad S., Moghadam M., Mirkhani V., Mohammadpoor-Baltork I., Saeedi M. S.: Appl. Catal., A 381, 233 (2010). 44. Bahramian B., Mirkhani V., Tangestaninejad S., Moghadam M.: J. Mol. Catal., A: Chem. 244, 139 (2006). 45. Bahramian B., Mirkhani V., Moghadam M., Tangestaninejad S.: Catal. Commun. 7, 289 (2006). 46. Mirkhani V., Moghadam M., Tangestaninejad S., Bahramian B.: Monatsh. Chem. 138, 1303 (2007). 47. Grivani G., Tangestaninejad S., Habibi M. H., Mirkhani V.: Catal. Commun. 6, 375 (2005). 48. Tangestaninejad S., Habibi. M. H., Mirkhani V., Moghadam M., Grivani G.: Inorg. Chem. Commun. 9, 575 (2006). 49. Grivani G., Tangestaninejad S., Habibi M. H., Mirkhani V., Moghadam M.: Appl. Catal., A 299, 131 (2006). 50. Tangestaninejad S., Mirkhani V., Moghadam M., Grivani G.: Catal. Commun. 8, 839 (2007). 51. Grivani G., Tangestaninejad S., Halili A.: Inorg. Chem. Commun. 10, 914 (2007). 52. Bagherzadeh M., Tahsini L., Lafti R., Woo L. K.: Inog. Chim. Acta. 362, 3698 (2009). 53. Kantam M. L., Rao B. P. Ch., Reddy R. S., Sekhar N. S., Sreedhar B., Choudary B. M.: J. Mol. Catal. Chem. 272, 1 (2007). 54. Senanayake Ch. S., Smith G. B., Ryan K. M., Fredenburgh L. E., Liu J., Roberts F. E., Hughes D. L., Larsen R. D., Verhoeven T. R., Reider P. J.: Tetrahedron Lett. 37, 3271 (1996). 55. Hughes D. L., Smith G. B., Liu J., Dezeny G. C., Senanayake Ch. S., Larsen R. D., Verhoeven T. R., Reider P. J.: J. Org. Chem. 62, 2222 (1997). 56. Kürti L., Blewett M. M., Corey E. J.: Org. Lett. 11, 4592 (2009). 57. Rayati S., Zakavi S., Noroozi V., Motlagh S. H.: Catal. Commun. 10, 221 (2008). 58. Zakavi S., Ashtiani A. S., Rayati S.: Polyhedron 29, 1492 (2010). 59. Choudary B. M., Ramani T., Maheswaran H., Prashant L., Ranganth K. V. S., Kumar K. V.: Adv. Synth. Catal. 348, 493 (2006).
M. Štekrováa,b, E. Vyskočilováa, J. Kolenab, and L. Červenýa (a Department of Organic Technology, Institute of Chemical Technology, Prague, b Research Institute of Inorganic Chemistry Co., Ústí n. Labem): Indene Epoxidation Indene epoxidation is an important step in the synthesis of indene derivatives. This review is focused on various methods of 1,2-epoxyindane preparation. A wide range of oxidation agents (such as H2O2, organic hydroperoxides, NaIO4) and of catalysts, mostly organometallics based on Mn, Ti, Co, Re can be used for indene epoxidation.
637