Environmentální výchova v naší školce

Environmentální výchova v naší školce Environmentální výchova je nauka o světě – o prostředí a člověku v něm. Je to tedy něco, co se dotýká každého z nás. Náš vztah k prostředí odráží naše potřeby i to, jak se ve světě pohybujeme. Prostředím pak chápeme vše, co nás obklopuje. Je to prostředí mateřské školy, místo, kde žijeme, rostliny, živočichové, věci, ale hlavně lidé a vztahy mezi tím vším. Environmentální výchova (EV) je velmi důležitou součástí života a výchovy dětí, která by měla začít již v předškolním věku, protože zkušenosti a vědomosti získané v raném věku utvářejí dětské hodnoty, vnímání přírody jako takové a učí děti i příslušnému chování vůči jednotlivým přírodním prvkům. EV jde především o motivaci a poskytnutí příležitostí k dosažení znalostí, dovedností, postojů a návyků k ochraně a zlepšování životního prostředí, k utváření hierarchie životních hodnot slučitelných s udržitelným rozvojem, k smysluplnému jednání a tvořivosti ve prospěch životního prostředí k udržitelnému způsobu života a k udržitelným vzorcům chování jednotlivců, skupin i společnosti jako celku. Podpora environmentálního vzdělávání u dětí je důležitá hned z několika důvodů: 

pomáhá jim se rozvíjet a dospět do fáze porozumění a snaze chránit životní prostředí



rozvíjí jejich pocit úžasu, představivost a tvořivosti



učí je vnímat okolní krásy, klid a také jim poskytuje útočiště před okolním často hektickým světem



má pozitivní vliv na jejich duševní vývoj, což se velmi často promítne dosažením lepších výsledků ve škole, protože děti jsou schopny snadněji zdolávat různé problémy



děti jsou často samostatnější



zvyšuje jejich fyzickou odolnost a výkonnost, zlepšuje orientaci a také celkový zdravotní stav



pomáhá jim pochopit vzájemné propojení všech živých a neživých soustav

My, pedagogové, bychom chtěli u dětí rozvinout zejména tyto kompetence: V oblasti kompetencí k řešení problémů 

aktivně využívat komunikační dovednosti jako nástroje pro řešení problémů životního prostředí



hledat různé varianty řešení problémů životního prostředí



schopnost kriticky posuzovat a vyhodnocovat informace související s životním prostředím

V oblasti pracovní kompetence: 

osvojit si praktické dovednosti pro chování a pobyt v přírodě i při zacházení s přírodou a uplatňovat je v každodenním životě



učit se nakládat s přírodními zdroji a odpady v souladu se zákony přírody

V oblasti kompetence občanské: 

chápat příčiny a následky poškozování přírody



orientovat se ve vývoji vztahu člověka a přírody



přiměřeně k věku dítěte jednat odpovědně vůči přírodě a prostředí v každodenním životě a aktivně se zúčastnit ochrany životního prostředí.



projevovat úctu k životu ve všech jeho formách.

Hlavním cílem EV je vytvořit základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí:

Záměr environmentální výchovy (cíle): 1. Snažit se o formování správného vztahu k přírodě a všem složkám přírody. 2. Připomínat dětem důležitost třídění odpadů doma i ve škole (sběr plastových víček, starého papíru). 3. Chránit přírodu – např. zahazovat odpad do košů, chovat se slušně v lese. 4. Vytvářet vztah k místu a prostředí, ve kterém dítě žije, procvičovat orientaci v okolí MŠ. 5. Zabývat se bezpečností silničního provozu. 6. Mít povědomí o okolním světě. 7. Osvojovat si jednoduché poznatky o světě a životě, o přírodě a jejich proměnách. 8. Vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý. Vnímat různorodý svět přírody - rostliny, krajina, podnebí apod. 9. Porozumět, že všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat. 10. Osvojovat si dovednosti potřebné k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí a k spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí. 11. Pozorování zimní přírody, počasí, přírodu, hovořit o změnách, pozorovat volně žijící ptáky, pozorovat rozdíly mezi jehličnatými stromy. 12. Vytvářet schopnosti přizpůsobovat se přirozenému vývoji a běžným změnám. 13. Rozlišovat charakteristické znaky podzimu, zimy, jara a léta, seznámit se důkladněji s některými přírodními jevy - sníh, led, mlha. 14. Kladení otázek a hledání odpovědí na otázky. 15. Upevňovat pocit sounáležitosti s živou a neživou přírodou. 16. Rozvíjet schopnost vážit si života ve všech jeho formách. 17. Rozvíjet pocit sounáležitosti s přírodou, planetou Zemi. 18. Osvojení poznatků a 18. dovedností chránících před nebezpečnými vlivy prostředí.

19. Rozlišovat charakteristické rysy počasí. 20. Vést děti k práci na školní zahradě (jarní a podzimní „brigáda“), včetně péče o květiny.

Spolupráce s rodiči (a spoluobčany): 

účastnit se sběru starého papíru a plastových víček



rozvíjet i v rodině poznatky dětí získaných ve školce, podporovat jejich snahu o dodržování „školkových“ zásad

Klíčové kompetence: 

rozvíjet dovednosti a chuť dítěte poznávat stále nové věci, podílet se na ochraně životního prostředí ve všech jeho formách



vést dítě ke zdravým životním návykům a postojům, uvést jej do světa materiálních a duchovních hodnot



podporovat utváření vztahů dítěte a rozvoj jeho osobnosti, komunikace, duševní pohody; učit ho schopnosti podílet se na společenské pohodě ve svém sociálním prostředí



seznamovat děti s přírodou a přírodními jevy, klást důraz na bezprostřední kontakt s přírodou na její pozorování a poznávání

Naše aktivity: 

1x ročně beseda o ochraně přírody, o chování v přírodě, zvířatech, rostlinách ve spolupráci se sdružením Koniklec



sběr starého papíru a plastových víček



pravidelné besedy s příslušníkem Policie o bezpečnosti v silničním provozu



pravidelné polodenní výlety do lesa



péče o květiny na záhonku i v truhlíkách



péče o zeleninové záhonky



využívat vlastní výpěstky ve školní kuchyni



k zalévání používat dešťovou vodu



plevel ze záhonů dávat do kompostéru



v zimě se starat o ptáčky (krmítko)



využívat poznatků z uměle vytvořené školní skládky



vycházkami do okolí školky si upevňovat vztah k místu, kde žijeme



využívat možnosti sledovat práce na poli



vlastním pozorováním se seznamovat se životem v okolí rybníka, pole, lesa

Plánované činnosti v daných ročních obdobích: Plánované činnosti vychází ze tří stěžejních bodů: 1. „Naše místo“ – místo nedaleko školky, odkud je vidět do širokého okolí, které se bude pravidelně navštěvovat a odkud můžeme pozorovat, všímat si a vnímat změny v přírodě 2. „Náš strom“ – listnatý strom, na kterém budeme pozorovat a snažit se i vnímat jakékoliv změny 3. „Náš den“ – den, kdy děti mohou prakticky provádět činnosti vyplývající z výše uvedených záměrů a klíčových kompetencí

Konkrétní činnosti v daných ročních období PODZIM „Školní skládka“ – děti si mohou přinést různé předměty (hřebík, plastovou láhev, jablko, papír, igelit... atd.). Za pomocí dětí učitelka vykope díru, do které se tyto předměty zahrabou… a do jara budeme čekat, co příroda s těmito věcmi udělá. Neživá příroda 

pozorování účinku větru, poletování listů, určování směru větru (pouštění draka), pozorování barev v přírodě



vycházky za nepříznivého počasí (špatná viditelnost – auta jezdí pomalu, svítí, …..)

Pozorování rostlin 

podzimní barevné změny



listy na stromech, tráva, plody



sklizeň ovoce, zeleniny, ukládání na zimu, sušení



hry se spadaným listím



tvary listů, barvy, herbář



plody podzimu



hry (korálky z jeřabin, šípků atd.)



upozorňovat děti na jedovaté plody některých keřů a hub

Pozorování živočichů 

stěhování ptactva, pozorování vlaštovek aj.



zimní spáči – ježek, křeček, veverka…(příprava na zimu)



pozorování hmyzu



příprava krmítka pro ptáčky a začínáme sypat krmení, aby si ptáci zvykli

Různé 

podzimní opékání buřtů (společné posezení u ohně s rodiči)



třídění odpadu (papír, plast)



podzimní vycházky (i do lesa - „Den stromů“)

Negativní vlivy 

polomy vlivem silného větru



nebezpečí rozdělávání ohně v blízkosti lesa

ZIMA Neživá příroda 

sníh, led – pozorování sněhových vloček, rampouchů, ledových květů na oknech, tání sněhu, hry se sněhem (stavění sněhuláka, iglú, koulování)



pozorování stop zvířat ve sněhu

Pozorování rostlin 

pozorování stromů a keřů (rozdíl mezi jehličnatým a listnatým, stromem v zimě)



péče o pokojové rostliny v MŠ



jmelí, barborky, vánoční stromeček – vysvětlení tradic

Pozorování živočichů 

ptáci u krmítka – pravidelné krmení



vyprávění o zimním spánku živočichů



pozorování stop zvířat na sněhu

Různé 

třídění odpadu – hry s plastovými lahvemi a víčky



pomoc při odklízení sněhu



využití přírodnin k výrobě dekorací

Negativní vlivy na přírodu 

chemické posypy, solení



smog a saze z komínů, špatné rozptylové podmínky



polomy, vánice, laviny, silný mráz, povodně

JARO „Školní skládka“ – vykopání předmětů, které jsme na podzim zahrabali do země… zkoumání co se s věcmi stalo, proč se to tak stalo… co se rozloží a co zůstane pohromadě. „Školní zahrádka“ – děti si společně s učitelkami zasadí semínka, sazenice zeleniny, květiny… a budou se o vše starat- zalévat, plít… Neživá příroda 

den se prodlužuje, otepluje se, taje sníh a led

Pozorování rostlin 

první jarní květiny (sněženky na zahradě MŠ)



jarní květiny na louce (pampelišky, sedmikrásky aj.)



pozorování stromů a keřů, rašení pupenů – zlatý déšť, šeřík, kočičky



klíčení semínek – pozorování klíčení a růstu fazole a hrášku (ve třídě)

Pozorování živočichů 

přílet ptáků – naslouchání zpěvu, hnízdění



pozorování hmyzu – včela, motýl, mravenec, žížala, brouci aj.



probouzení zimních spáčů – ještěrka, had, veverka aj.



zvířata a jejich mláďata (kuřátka, housátka, jehňátka aj.)



zvířátka v lese (březňáčci – zajíčci)

Různé 

oslava velikonočních svátků – využití přírodnin



čarodějnice



připomenout si Den Země



jarní vycházky do lesa, do polí, k rybníku…

Negativní vlivy 

lámání větví stromů a keřů, trhání a zahazování květin



ničení vajíček ptáků

LÉTO Neživá příroda 

dlouhý den, slunce vychází brzy, zapadá pozdě



velmi teplé počasí – bouřky, duha



potřeba zavlažování v době sucha



pozorování mraků, odpařování vody



slunce a stín



hry s vodou

Pozorování rostlin 

změny na ovocných stromech



léčivé, chráněné, jedovaté a luční květiny



květiny v zahrádkách – zavlažování



změny na poli – zraje obilí



sušení sena – proč?



v lese sběr lesních plodů (borůvky, maliny, jahody, ostružiny), houby – jedlé a jedovaté

Pozorování živočichů 

barevní motýli



u rybníka – žáby, vážky, ryby



obtížný hmyz – komáři, klíšťata, ovádi, vosy



v lese – naslouchání zpěvu ptáků, datel – doktor lesa, mravenci aj.

Různé 

rozloučení s mateřskou školou – výlet



hry s vodou na školní zahradě, slunění, ochrana proti slunci

Negativní vlivy 

nedostatek vláhy – vysychání půdy



nadměrné deště, záplavy



znečištění vod – rekreační oblasti (mytí aut, vypouštění splašků a odpadků do řek a rybníků)



prázdniny – vandalismus (hluk v lese, ničení stromů a rostlin aj.)