Environmentální výchova průřezové téma

Environmentální výchova – průřezové téma Zpracovala: Dagmar Bibrová Spolupracovali: Jitka Božková Eva Bustová Blanka Dvořáková Hana Hedbávná Miroslava Lónová Hana Tesařová Eva Trnová Václav Piskač

Úvod ........................................................................................................................................... 3 Les – charakteristika, význam, vývoj lesů ČR .......................................................................... 4 Zjistit stav lesa a ukázat vliv člověka na prostředí ..................................................................... 5 Dřeviny v zámeckém parku........................................................................................................ 6 Dřeviny v zámeckém parku – pracovní list ................................................................................ 7 Cizokrajné ovoce – odkud pochází a jak nám chutná ................................................................ 8 Oxid uhličitý kolem nás .......................................................................................................... 10 Oxid uhličitý kolem nás – metodický návod ............................................................................ 12 Voda v přírodním vodním zdroji ............................................................................................. 13 Stavba mlýna ............................................................................................................................ 15 Stavba mlýna - pracovní list technického vybavení ................................................................. 16 Stavba mlýna - pracovní list kolonizátora ............................................................................... 17 Stavba mlýna - pracovní list osadníka...................................................................................... 18 Určení průtoku potoka .............................................................................................................. 19 Žížalí farma .............................................................................................................................. 21 Ekologické pojmy - opakování ................................................................................................ 22 Člověk poškozuje, člověk pomáhá .......................................................................................... 23 Člověk poškozuje, člověk pomáhá - metodický návod ........................................................... 24 Proč listí žloutne ...................................................................................................................... 25 Proč listí žloutne - metodický návod ....................................................................................... 27 Člověk bez elektrické energie .................................................................................................. 28 Solární konstanta ...................................................................................................................... 29 O nejlepší termosku .................................................................................................................. 30 Průzkum obsahu odpadkového koše ve třídě .......................................................................... 31 Výroba papíru .......................................................................................................................... 33 Doprava v místě bydliště (okolí školy) .................................................................................... 34 Pohyb po obci ........................................................................................................................... 36 Vypracovat plánek školní budovy ........................................................................................... 37 Zakresli do mapky a stručně popiš trasu exkurze (vycházky).................................................. 38 Výkon lidského těla .................................................................................................................. 39 Srážení bílkovin........................................................................................................................ 40 Pracovní postup srážení bílkovin ............................................................................................. 42 Kouření a já ............................................................................................................................ 43 Charakteristika různých typů kulturní krajiny ......................................................................... 44 Fair Trade obchod .................................................................................................................... 45 Kompetence .............................................................................................................................. 46 Kompetence k učení ......................................................................................................... 46 Kompetence k řešení problémů ........................................................................................ 46 Kompetence komunikativní ............................................................................................ 46 Kompetence sociální a personální ................................................................................... 46 Kompetence občanské ..................................................................................................... 47 Kompetence pracovní ....................................................................................................... 47

Úvod Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k nezbytnému pochopení postupného přechodu k udržitelnému rozvoji a společnosti a k poznání významu jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelného rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci. Vzdělávací oblast Člověk a příroda zdůrazňuje pochopení objektivní platnosti základních přírodních zákonitostí, dynamických souvislostí od nejméně složitých ekosystémů až po biosféru jako celek, postavení člověka v přírodě a komplexní funkce ekosystémů ve vztahu k lidské společnosti, tj. pro zachování podmínek života, pro získávání obnovitelných zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukční hodnoty – inspiraci a odpočinek. Klade základy systémového přístupu zvýrazňující vazby mezi prvky systémů, jejich hierarchické uspořádání a vztahy k okolí. V roce 2002 se konala v Johannesburgru 3. konference OSN „Světový summit o udržitelném rozvoji“. Hlavní téma – integrace ekonomické, environmentální a sociální politiky. Zasedání mělo potvrdit a zkontrolovat výsledky dosažené od zasedání v Riu de Janeiro v roce 1992. Současně se konalo zasedání zástupců místních správ ( „Summit starostů“) a fórum nevládních organizací. Nejdůležitější oblasti: Vodní zdroje a přístup k pitné vodě Energetika nepoškozující životní prostředí Zdravotnictví Udržitelné zemědělství Zachování biodiverzity Zkráceně: WEHAB Stručné informace k jednotlivým bodům jako informace pro vyučující: W – do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez přístupu k pitné vodě, zlepšit hygienické zázemí u jedné miliardy lidí E – odstranění subvencí do fosilních paliv umožňuje rozsáhlejší využívání vodních a tepelných elektráren upravených na nižší míru znečištění a nezmiňuje jadernou energii v negativním ani v pozitivním smyslu; do dvaceti let přístup k energii 35 % africké populace H - do roku 2020 budou chemikálie vyráběny a využívány způsobem, který neškodí lidskému zdraví ani životnímu prostředí; posílení spolupráce v oblasti znečišťování ovzduší A – zastavení trendu vyčerpání přírodních zdrojů; mezi klíčové problémy patří boj s rozšiřováním pouští vyžadující financování B – do roku 2010 musí být významně omezena míra vymírání vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin „Summit starostů“ – dokument Johannesburská výzva - zavázal se ke globální odpovědnosti a k akcím na lokální úrovni.

Les – charakteristika, význam, vývoj lesů ČR Tematický okruh:

„Ekosystémy“

Úkol:

Zjisti, jak se vyvíjely lesy na území ČR, jejich rozlohu, charakter a význam. Efektivita výuky spočívá v práci s textem, prezentaci získaných výsledků a hlavně ve vzájemném předávání poznatků.

Charakteristika úkolu: Environmentální cíl: Metody a formy práce: Klíčové kompetence:

Pomůcky:

Uvědomit si různé aspekty významu lesů v ČR, rozmanitosti přírody, používání pojmů a operace s nimi Práce ve skupinách, práce s textem, vyhledávání informací Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Vhodné texty o lese, encyklopedie, PC s přístupem na internet

Postup: 1. Rozdělení žáků do skupin (nejlépe čtyřčlenných, k rozdělení použít např. kartičky s názvy živočichů a rostlin, žáci se rozdělí podle toho, ve kterém lesním patře se nejčastěji vyskytují). 2. Zadání úkolu - každý člen skupiny si vybere jednu z otázek: Vývoj lesů na území dnešní ČR Rozloha lesů v ČR Typy lesů v ČR Význam lesů v ČR 3. Rozdělní žáků do skupin a, b, c, d, podle vybraných otázek. 4. Práce žáků s textem a vyhledávání informací k daným otázkám, vypracování odpovědí. 5. Návrat žáků do mateřských skupin a, seznámení ostatních členů týmu s nalezenými odpověďmi. 6. Společné shrnutí důležitých pojmů a významu lesa (skupiny spolupracují mezi sebou), spolu se zápisem na tabuli. Výsledek:

Většina žáků dokáže vysvětlit podstatu významu lesů v ČR, shrne významné mezníky ve vývoji lesů na území ČR a charakterizuje typy lesů v ČR.

Modifikace úkolu:

Lze rozšířit na celosvětové rozšíření lesů, případně modifikovat na další ekosystémy.

Časová náročnost:

Vyučovací hodina, tj. 45 minut

Možnost problémů:

Příliš náročné texty, méně vhodné zdroje; informační zdroje je třeba přizpůsobit věku žáků.

Začlenění do výuky:

Ekologický přírodopis 6. ročník, 9. ročník, zeměpis, přírodopis 7. ročník, ekologie.

Zjistit stav lesa a ukázat vliv člověka na prostředí Tematický okruh:

„Ekosystémy“

Úkol:

Zmapuj organismy na daném úseku lesa a zjisti, jak se zde projevuje přítomnost člověka.

Charakteristika úkolu:

Integrovaný přístup k pozorování přírody spojený s prací s určující literaturou a zhotovení nákresu.

Environmentální cíl:

Zjistit stav lesa a ukázat vliv člověka na prostředí

Metody a formy práce:

Terénní skupinová výuka, pozorování a určování přírodnin, zhotovování plánku

Klíčové kompetence:

Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence pracovní

Pomůcky:

Záznamová karta s vyznačeným úsekem 20 x 20 m, tužka, Klíč k určování stromů a keřů, plakát „Naše jehličnany“ a „Listnaté stromy a keře“

Postup pro žáky : 1. Zakresli do plánku stromy a keře 2. S pomocí literatury urči druhy stromů a keřů 3. Pozoruj a zapiš jejich zdravotní stav 4. Všímej si a zapiš věci, které do lesa nepatří 5. Pozoruj vznik nových cestiček a chodníků 6. Sleduj pobytová znamení 7. Představ svůj úsek spolužákům 8. Společně vyvoďte závěr, jaký je vliv člověka na prostředí Bezpečnost práce:.

Poučení o chování v lese a při sběru neznámých věcí

Výsledek:

Žáci mohou v lese zjistit stopy vlivu člověka, např. poškozené větve, odhozené odpadky, odumírající stromy, odhalené kořeny, nové cestičky zkracující trasu chodců.

Modifikace úkolu:

Zjišťování druhů lišejníků jako indikátorů ovzduší


90 minut (2 vyučovací hodiny)


Drobná zranění, nebezpečný odpad


Ekologický přírodopis 6. ročník, 9. ročník, zeměpis, přírodopis 7. ročník, ekologie

Dřeviny v zámeckém parku Tematický okruh:

„Ekosystémy“

Úkol:

Zakresli a změř dřeviny v zámeckém parku, popřípadě jejich části.

Cíl:

Seznámit se s parkovými dřevinami a jejich významem okrasné zeleně pro člověka


Integrace matematických dovedností s přírodním pozorováním na daném stanovišti


Prostřednictvím pozorování a měření dřevin v parku utvářet postoje nejen k přírodninám, ale i regionu, uvědomit si význam zeleně


Terénní skupinová výuka spojená s pozorováním, měřením, zakreslováním a vypočítáváním



Pomůcky:

Pracovní list, mapka parku, tužka, papír, pásmo, kalkulačka

Postup: 1. Rozdělení žáků do 4 – 6 členných skupin a zadání úkolů 2. Doplnění pracovního listu 3. Vyhodnocení práce Bezpečnost práce:

Poučení žáků o BOZP při práci v terénu

Výsledek:

Žáci se seznámí s novými druhy dřevin, naučí se určit výšku stromu, uvědomí si význam stromu z hlediska ochrany před slunečním zářením.

Modifikace úkolu:

Výběr jiného ekosystému – park, městská zeleň, alej


60 minut


Nevhodné počasí, neúplné matematické dovednosti, orientace v terénu


Přírodopis 6. – 9. ročník

Dřeviny v zámeckém parku – pracovní list Zapiš jednotlivé dřeviny v zámeckém parku: Listnaté stromy: Jméno: Počet:

Průměrný počet jedinců na jeden druh: Listnaté keře: Jméno:

Plocha, kterou pokrývají:

Celkem plocha: Jehličnaté stromy: Jméno:

Počet:

Průměrný počet jedinců na jeden druh: Najdi nejvyšší listnatý strom a vypočítej jeho výšku:

Na jakou světovou stranu dopadá jeho stín a jaká je jeho plocha: Najdi nejvyšší jehličnatý strom a vypočítej jeho výšku:

Na jakou světovou stranu dopadá jeho stín a jaká je jeho plocha:

Jaký je význam okrasné zeleně :

Cizokrajné ovoce – odkud pochází a jak nám chutná Tematický okruh:

„Ekosystémy“

Úkol:

Zjisti, odkud jednotlivé druhy ovoce pocházejí a jaká je jejich chuť.

Cíl:

Seznámit se s pestrým výběrem cizokrajného ovoce v našich obchodech


Motivační úkol spojený s praktickou činností a prezentací výsledků, doplněný domácí přípravou


Seznámení s cizokrajnými ekosystémy, poukázat na nerovnoměrnost vývoje mezi severní a jižní polokoulí


Skupinová práce, práce s textem, praktická činnost, prezentace


Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence pracovní

Pomůcky:

Literatura o cizokrajném ovoci, PC s přístupem na internet, obrázky, ukázky plodů z místních obchodů, nůž, talířek, lžíce, vidlička, párátka

Postup: 1. Rozdělní žáků do čtyřčlenných skupin (k rozdělení možno použít např. kartičku s názvem cizokrajného živočicha a žáci se rozdělí podle toho, do jakého biomu patří – tropický deštný les, moře, poušť, savana, polární oblasti). 2. Prozkoumání sortimentu v místních prodejnách. (Možno zadat i jako domácí přípravu.) 3. Přiřazení jednotlivých druhů ovoce skupinám. (Přiřazení po vzájemné domluvě, nebo losem či hra). 4. Vyhledání informací o rostlině. (Název rostliny, odkud pochází, kde se pěstuje, zajímavosti, využití v kuchyni, vitamíny apod.) 5. Vytvoření postery ve skupině. 6. Nákup plodů a společná ochutnávka. 7. Prezentace výsledků. Bezpečnost práce:

Při krájení ovoce na menší části, dodržet bezpečnostní a hygienické zásady při ochutnávce ovoce.

Výsledek:

Žáci se seznámí s cizokrajným ovocem na pultech našich obchodů, s jejich původem a využitím. Postery budou využity i v jiných hodinách.

Modifikace úkolu:

Podobně lze prozkoumat různé druhy koření a jiných pochutin.


2 - 3 vyučovací hodiny (část úkolu mohou žáci splnit ve skupinách mimo vyučování – průzkum prodejen a nákup ovoce)


Příliš malý sortiment ovoce


Ekologický přírodopis 7. ročník, zeměpis, přírodopis, ekologie, pracovní činnosti (pěstitelství, vaření)

Oxid uhličitý kolem nás Tematický okruh:

Základní podmínky života

Úkol:

Urči, kde se v přírodě nachází oxid uhličitý.

Cíl:

Ukázat různé způsoby vzniku oxidu uhličitého.


Na laboratorně modelových situacích si ověřit vznik oxidu uhličitého pro pochopení dějů, které kolem nás probíhají, včetně oběhu uhlíku v přírodě.


Dokázat vznik oxidu uhličitého při hoření a poukázat na jeho souvislost s globálním oteplováním; z hlediska vlivu na lidský organismus je důležité ukázat na vznikající oxid uhličitý z různých šumivých tablet.


Demonstrační pokus a pokus prováděný ve skupině nebo individuálně v různých fázích výuky, metody - motivační, expoziční, fixační, aplikační


Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence pracovní

Pomůcky:

Vápenná voda, jedlá soda, šumivá tableta vitamínu C, ulita hlemýždě, vápenec,cement, vaječná skořápka, voda, kyselina chlorovodíková, minerální voda sycená oxidem uhličitým, půda, stojan se zkumavkami, kahan, zápalky, držák na zkumavku, skleněná tyčinka, slámka, kádinka, zátka, skleněná trubička, gumová hadička, střička

Bezpečnost práce:

Nutné dodržovat zásady bezpečnosti při práci s chemikáliemi

Výsledek:

Praktickým pokusem přiblížení dějů v přírodě

Modifikace úkolu:

Je možné vybrat pouze některé z uvedených reakcí. Pokud budeme chtít provést všechny uvedené reakce v jedné vyučovací hodině, je vhodné rozdělit třídu na skupiny, z nichž každá provádí pouze část úkolů. Navzájem se informují o výsledcích. Pro mladší žáky je možné zaměnit kyselinu chlorovodíkovou za bezpečnější ocet. Lze obměnit i jiné použité látky.


10 - 80 minut – ovlivněno počtem použitých pokusů


Upozornit žáky na nebezpečí vystříknutí vápenné vody do oka při „divokém“ vydechování do vápenné vody. Rodinná výchova 6. – 9. ročník – skleníkový efekt, ochrana ovzduší,


přírodopis 6 - 9. ročník – fotosyntéza, krasové jevy, důkaz uhličitanů, chemie 8 - 9. ročník – oxidy, uhličitany, kyseliny, hydroxidy, složení vzduchu, skleníkový efekt

Oxid uhličitý kolem nás – metodický návod 1. Nejprve demonstruje učitel důkaz CO2 zakalením vápenné vody, do které je zaváděn CO2. 1. Připravíme si jednoduchou aparaturu pro všechny následující reakce. Do stojanu uchytíme zkumavku. Uzavřeme ji zátkou s otvorem, do kterého umístíme skleněnou trubičku, na kterou připevníme gumovou hadičku. Tuto hadičku vedeme do kádinky, ve které je vápenná voda pro důkaz CO2. 2. Do zkumavky vložíme kousek šumivé tablety vitamínu C, přidáme střičkou vodu a zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou. Unikající plyn jímáme do kádinky s vápennou vodou. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí. 3. Do zkumavky vložíme kousek ulity hlemýždě a přidáme kyselinu chlorovodíkovou. Zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou. Unikající plyn jímáme do kádinky s vápennou vodou. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí. 4. Do zkumavky vložíme kousek vaječné skořápky a přilijeme kyselinu chlorovodíkovou. Zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou. Unikající plyn jímáme do kádinky s vápennou vodou. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí. 5. Do zkumavky vložíme kousek vápence a přilijeme kyselinu chlorovodíkovou. Zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou. Unikající plyn jímáme do kádinky s vápennou vodou. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí. 6. Do zkumavky vložíme kousek cementu a přilijeme kyselinu chlorovodíkovou. Zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou. Unikající plyn jímáme do kádinky s vápennou vodou. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí. 7. Do zkumavky dáme lžičku jedlé sody. Zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou, kterou ponoříme do kádinky s vápennou vodou. Zkumavku s jedlou sodou mírně zahříváme. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí. 8. Upevníme zkumavku do držáku, obrátíme ji dnem vzhůru, přiblížíme ústí k plameni a snažíme se zachytit do zkumavky plyny unikající při hoření. Po chvíli zkumavku obrátíme, nalijeme do ní vápennou vodu a pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí. 9. Do zkumavky nalijeme vápennou vodu a ponoříme do ní čistou slámku, kterou do roztoku vydechujeme vzduch z plic. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí. 10. Do zkumavky nalijeme vápennou vodu a ponoříme do ní čistou slámku, kterou do roztoku vydechujeme vzduch z plic. Po chvíli vznikne ve vápenné vodě bílý zákal. Pokračujeme ve vydechování dál, až zákal zase zmizí. 11. Do zkumavky nalijeme minerálku sycenou CO2. Zkumavku uzavřeme zátkou s odvodnou trubičkou, kterou ponoříme do kádinky s vápennou vodou. Zkumavku s minerálkou mírně zahřejeme. Pozorujeme, zda se vápenná voda zakalí. Pokud vzniká oxid uhličitý, vápenná voda se zakalí: Ca(OH)2 + CO2 = CaCO3 + H2O

Voda v přírodním vodním zdroji Tematický okruh:

„Základní podmínky života“

Úkol:

Prozkoumej vodu v přírodním vodním zdroji.

Cíl:

Zjistit kvalitu vody v přírodním zdroji v blízkosti školy (bydliště) a určit její fyzikální vlastnosti


Odběr vzorku z terénu a jeho rozbor, integrovaný přístup k řešení problému


Upozornit žáky na slábnoucí zásobu pitné vody na Zemi, na nutnost chránit každý zdroj ve svém okolí a pečovat o něj Pokus, skupinová práce, kooperativní výuka

Metody a formy práce: Klíčové kompetence:


Pomůcky:

Vzorek vody z přírodního zdroje, filtrační papír, mikroskop, hustoměr, pHmetr, laboratorní sklo, teploměr, další pomůcky mohou navrhnout žáci

Postup pro žáky: 1. Najdi ve svém okolí přírodní zdroj vody (studánku, potok). 2. Odeber z ní vzorek. 3. Proveď základní zkoumání fyzikálních vlastností vody: teplota, hustota, příměsi. 4. Vodu přefiltruj a pod mikroskopem prozkoumej nečistoty. 5. Urči pH vody z přírodního zdroje. 6. Porovnej odebraný vzorek s balenou pitnou vodou na základě: příměsí, čistoty, barvy, vůně. 7. Navrhni způsob, jak můžete pečovat o zdroje pitné vody ve svém okolí. 8. Zjisti základní informace o zásobách pitné vody na Zemi. Bezpečnost práce:. Výsledek: Modifikace úkolu: Časová náročnost:

Poučení o bezpečnosti při vycházkách a práci v laboratoři Zhodnocení kvality vody v přírodním vodním zdroji v okolí školy či bydliště žáka Srovnání fyzikálních vlastností balené pitné vody bez příchutí s vodou z vodovodní sítě v sídle školy 2 - 3 hodiny


Špatný přístup k přírodním vodním zdrojům, dlouhé skladování odebraného vzorku


Fyzik i chemie v 8. nebo 9. ročníku

Stavba mlýna Tematický okruh:


Úkol:

Vyber terén pro stavbu vodního mlýna.

Cíl:

Aplikace teoretických vědomostí v praxi


Trasování mlýnského náhonu v půldenním blokovém cvičení


Využití přírodních zdrojů pro lidskou činnost a vliv lidské činnosti na prostředí


Blokové cvičení, práce ve skupině – desetičlenná skupina a vedoucí (či několik skupin a vedoucích), měření, výběr stanoviště, výpočty



Vybavení:

Krokvice: jedná se o pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník ze tří latí. Na středu přepony je ryska, u vrcholu nad přeponou je zavrtáno očko, ze kterého visí nit s olovnicí. Ukazuje-li olovnice na rysku, je přepona

vodorovná. U-trubice: do konců metrové latě jsou uchyceny dva 20-ti centimetrové vratové šrouby. Na toto široké U je natažena akvarijní hadička. Ve středu je vyvrtán otvor, do něhož se zašroubovává závit fotografického stativu. Postup:

Podrobnosti jsou uvedeny na pracovních listech, které dostanou vedoucí i žáci.

Stavba mlýna - pracovní list technického vybavení Průtok potoka Metoda A: umožňuje-li to terén, přehradíme potok a vodu necháme vytékat malým otvorem (zářezem do hráze). Měříme dobu, za kterou nateče kbelík vody (vhodné pouze pro velmi malé průtoky). Vybavení pro metodu A: hodinky (stopky), kbelík. Metoda B: měříme rychlost toku vody ve středu koryta - vytýčíme na břehu dráhu 5 - 10 metrů, vhodíme do potoka plovák (pingpongový míček) a měříme dobu, za kterou urazí vytýčenou dráhu. Dále závisí na tvaru koryta: lichoběžník: změříme šířku a hloubku koryta a odhadneme zkosení x bočních stěn. Plocha průřezu toku je potom S = (x - y)⋅v . Koeficient k je pro lichoběžníkové koryto k = 0,79. v y půlelipsa: změříme šířku a hloubku toku. Plocha průřezu toku je potom S = 1,57⋅x⋅v. Koeficient k je pro půleliptické koryto k = 0,76. x Rozměry měříme pomocí klacků ocejchovaných metrovou tyčí. Průtok Q pak lze spočítat jako součin rychlosti plováku, průřezu toku a koeficientu v k jako Q = k⋅S⋅v. Vybavení pro metodu B: pingpongový míček, hodinky (stopky), metrová tyč, kalkulačka Spád potoka: v místě, kde má začínat náhon, umístíme trojnohý stojan s Utrubicí. Tu naplníme pomocí injekční stříkačky vodou z potoka a nastavíme stojan na výchozí pozici. Posuneme průzory na obou koncích na úroveň hladiny vody. Pomocí dvoumetrové tyče určíme výšku průzorů nad terénem. Pomocník jde s dvoumetrovou tyčí po proudu potoka a umístí ji tak, aby na ni bylo vidět přes oba průzory. Určíme, o kolik klesnul terén. Měření nyní opakujeme z nového místa a to tak dlouho, až dosáhneme bodu, ve kterém má končit náhon. Vybavení: stojan s U-trubicí, dvoumetrová tyč, injekční stříkačka Vytýčení trasy náhonu: skutečný náhon musí mírně klesat, pro zjednodušení budete vytyčovat vodorovný náhon. Podle ocejchované tyče si vyrobte metrový klacek. Odstřihněte si asi 5-ti metrový provaz. Přidržte jeho konec u vhodného stromu metr nad hladinou potoka a druhý konec u druhého stromu níže po proudu. Posouvejte „dolní” konec provazu tak, aby byl vodorovně (to určíte pomocí krokvice). Od tohoto místa postupujete dál po proudu potoka určujete průběh vrstevnice. Na konci určeného úseku změřte, o kolik zatím klesnul potok (nezapomeňte na to, že jste začali metr nad hladinou potoka). Vybavení: metrová tyč, provaz, krokvice

Stavba mlýna - pracovní list kolonizátora Cíl bloku: zjistit potřebné údaje pro přípravu stavby mlýna na potoce Pedagogický dozor: jedna třída bude rozdělena na tři srovnatelné skupiny osadníků (10-12 studentů). Každá skupina bude většinu bloku pracovat samostatně, je proto nutno doplnit učitele dalšími dvěma kolonizátory. Vybavení pro vedoucího: list kolonizátora, 12 listů osadníka, 3 listy technického vybavení, vlastní vybavení pro skupinu (viz list technického vybavení) a kopie mapy dané oblasti (alespoň 1:10 000) Úkoly pro skupinu: a) určit průtok v daném místě potoka b) určit spád potoka v daném úseku vytýčit trasu mlýnského náhonu s průměrným spádem 1cm/1m odhadnout výkon mlýnského kola Předchozí příprava učitele: je nutno vybrat tři úseky jednoho nebo i více potoků tak, aby ležely poblíž základny nejvýše 30 minut chůze. Potoky ve zvolených úsecích musí mít přístupné koryto a ve svém okolí zvýšený terén, který by umožňoval vedení mlýnského náhonu. Získá podrobnou mapu dané oblasti alespoň 1:20 000. Dále si připraví asi pětiminutové motivační vystoupení o tom, že se studenti stávají osadníky zakládajícími novou vesnici a v jejich životním zájmu je postavit vodní dílo pro mlýn. Jejich vůdcem bude kolonizátor, který má od vrchnosti právo k řízení prací. Časový rozvrh:

seznámení s úkolem 0,25 hodiny přesun skupiny na určený úsek 0,5 hodiny vlastní měření a zpracování 1,25 hodiny návrat skupiny na základnu 0,5 hodiny srovnání a shrnutí 0,5 hodiny -------------------------------------------------------------celkový čas 3 hodiny

Seznámení: učitel se pokusí motivovat studenty (viz předchozí příprava), poté rozdělí třídu na pracovní skupiny a přidělí každé skupině kolonizátora. Ten rozdá listy osadníků (každému ve skupině) a listy technického vybavení (2 do skupiny). Mapu oblasti si ponechá a nikomu z osadníků ji zatím neukazuje. Každá ze skupin se vydá na svůj určený úsek potoka. Vlastní měření: podrobnosti jsou uvedeny v listu osadníka a v listu technického vybavení. Kolonizátor je ve skupině přítomen pouze coby pedagogický dozor a zadavatel prací, tj. určí, co a kde se má měřit, kontroluje čas a pohání líné osadníky do práce. Jinak veškeré měření provádějí osadníci. Po hodině měření svolá osadníky a přinutí je, aby odhadli výkon mlýnského kola, zakreslili do podrobné mapy průběh náhonu a polohu mlýna. Na rub mapy zapíšou změřené a spočítané údaje. Odvede osadníky na základnu. Srovnání a shrnutí: poté, co se všichni osadníci sejdou na základně, určí na základě změřených údajů nejvhodnější místo pro stavbu mlýna. Kolonizátoři tuto diskusi pouze mírně usměrňují. Na závěr každý z kolonizátorů zhodnotí práci svých osadníků. (Je-li k dispozici

velká a podrobná mapa oblasti, zakreslí se do ní vítězné návrhy jednotlivých tříd a na závěr ŠVP se vyhodnotí ten nejkvalitnější.)

Stavba mlýna - pracovní list osadníka Legenda: stal jsi se osadníkem, který spolu s ostatními pod vedením šlechtou určeného kolonizátora obsazuje území doposud zarostlé pralesem. Kromě jiného je nutné najít vhodné místo pro stavbu mlýna (ať už obilného nebo pilného), hamru a vysoké pece (najdete-li v okolí rudu), stoupy, valchy, olejny nebo jiného zařízení poháněného vodou. Cíl: spolu s ostatními osadníky prozkoumáte kolonizátorem určený úsek potoka, zda je vhodný pro stavbu mlýna. Protože máte k dispozici pouze potok s malým průtokem vody, je nutné vybudovat mlýn na horní vodu, tj. v určitém místě přehradit potok a odsud vybudovat koryto náhonu s co nejmenším spádem až k mlýnskému kolu (to musí mít na slabší vodě průměr alespoň 3 metry, nezřídka však kola dosahovala průměrů 8 a více metrů). Dolní okraj mlýnského kola musí být výš než zaústění mlýnského náhonu zpět do potoka (aby voda mohla volně odtékat). Z množství protékající vody (z průtoku) a z průměru mlýnského kola vyplývá výkon mlýnského kola. Na jeho velikosti závisí, zda toto kolo „utáhne” dvě mlýnská složení či složení a pilu (stoupu, valchu) nebo v horším případě jen jeden stroj. Výkon kola: P (W) = 10 * průtok (kg/s) * průměr kola (m). Náčrtek situace je na rubu tohoto listu. Úkoly:

a) určit průtok v daném místě potoka b) určit spád potoka v daném úseku c) vytýčit trasu mlýnského náhonu s průměrným spádem 1cm/1m d) odhadnout výkon mlýnského kola

Technické vybavení: bude poskytnuto kolonizátorem, návod na jeho použití je popsán na listu technického vybavení, který obsahuje i podrobný popis jednotlivých měření. Postup prací: ve skupině si jej sami určíte. Doporučuji rozdělit skupinu a provádět první tři úkoly současně. Pokud tě napadne jiná metoda měření, kterou bude možno realizovat, má tvá skupina právo ji využít. Na úkoly a), b) a c) máte 1 hodinu. Po jejím uplynutí se skupina osadníků opět sejde, odhadnete výkon mlýnského kola a do kolonizátorem poskytnuté mapy zakreslíte vámi vyměřenou situaci (průběh náhonu a polohu mlýna). Tuto mapu spolu s naměřenými údaji odevzdáte kolonizátorovi a vrátíte se zpět na základnu, kde se s ostatními osadníky rozhodnete, který z měřených úseků je pro stavbu mlýna nejvhodnější.

Určení průtoku potoka Tematický okruh:


Úkol:

Určení průtoku potoka

Cíl:

Matematickou metodou určit průtok potoka a zjistit vliv regulace na životní podmínky v okolí potoka ve zvolené lokalitě


Hledání různých postupů k řešení zadaného úkolu. (Je nutné respektovat všechny přístupy k řešení !!)


Ukázat, jak lidská činnost ovlivní okolní krajinu


Terénní skupinová práce (skupina volí nejvhodnější postup)



Pomůcky:

Turistická mapa okolí, zvolený úsek potoka, pomůcky k určení profilu zvoleného místa potoka (provázek, špejle či nějaké dřevěné tyče, milimetrový papír, kalkulačka …), korková zátka či pingpongový míček, stopky

Postup: 1. Zvol vhodný úsek potoka. 2. Urči profil koryta potoka. 3. Zjisti rychlost proudění vodního toku. 4. Urči průtok potoka a vyjádři ho ve vhodné jednotce. 5. Stanov podmínky, které ovlivňují průtok potoka. 6. Zvaž vliv průtoku potoka a úpravy jeho koryta na okolní krajinu. 7. Bezpečnost práce:. Nutnost dodržet základní pravidla bezpečnosti při pohybu v terénu a v blízkosti vodního toku, je nutné volit takový zdroj, který nemá příliš velkou hloubku. Výsledek:

Aplikace matematických znalostí a základních fyzikálních dovedností k měření fyzikálních veličin v terénu


3 hodiny: 1 hodina na přípravu 1 hodina na měření v terénu 1 hodina na matematické vyhodnocení


Nutnost vhodně zvolit místo k měření, nejlépe regulovaný úsek s typizovaným betonovým korytem nebo úsek s pravidelným průřezem koryta s malou hloubkou bez větších překážek


Biologie (přírodopis) – ekosystémy v okolí vodních zdrojů, fyzika – měření rychlosti, průtok vodního zdroje

Žížalí farma Tematický okruh:


Úkol:

Připrav modelovou situaci vzniku půdy - žížalí farma.

Cíl:

Ukázat význam půdních organismů pro vznik půd


Názornost vzniku půdy a činnosti půdních organismů


Modelovou situací přiblížit procesy probíhající v přírodě


Skupinová práce, dlouhodobé pozorování, vedení záznamu o pozorování


Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanské Kompetence pracovní

Pomůcky:

Čtyřlitrová láhev, 10 – 15 žížal, listy salátu nebo zelí, půl láhve písku, půl láhve zeminy na pokojové rostliny, štítek

Postup: 1. Na dno láhve položíme listy. 2. Nasypeme pěticentimetrovou vrstvu zeminy. 3. Nasypeme pěticentimetrovou vrstvu písku. 4. Opakujeme ještě jednou. 5. Na povrch dáme žížaly. 6. Žížaly přikryjeme listy. 7. Napíšeme a nalepíme štítek s datem a jmény. Bezpečnost práce:

Opatrně pracovat se skleněnou lahví

Výsledek:

Během několika týdnů žížaly dokonale promísí zeminu s pískem, vtáhnou listy do půdy a zpracují je. Jsou dobře viditelné chodbičky.


20 minut a dále průběžně


Alergické reakce na půdu nebo živočichy


Přírodopis 6. nebo 9. ročník - kroužkovci, vznik půd, pracovní činnosti 6. ročník

Ekologické pojmy - opakování Tematický okruh:


Úkol:

Opakuj se žížalou a jejími přáteli ekologické pojmy.

Cíl:

Upevnit význam pojmů


Hravé opakování a procvičování pojmů se dvěma alternativami


Porozumění pojmům a operace s nimi


Soutěž pro skupiny (skupiny 4 – 6 žáků)


Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální

Pomůcky:

Dataprojektor, popř. interaktivní tabule, software ACTIVstudio PE, otázky pro hru – ekologické pojmy, herní plán obdoby hry „Člověče nezlob se“, kostky

Postup: 1. Rozdělit žáky do skupin po 6 – 7 lidech (k rozdělení použít metodou náhodně vytažených lístků s barvami či obrázky) 2. Volba živočicha pro herní plán v každé skupině 3. Vylosovat pořadí skupin pro odpovědi (otázky mohou být také náhodně tahány) 4. Posun skupiny (zástupné zvíře) po správné odpovědi na herním plánu na základě hozeného počtu bodů kostkou (hod kostky: buď virtuální. k dispozici v menu interaktivní tabule, nebo je dobré si kostku vyrobit např. z papírové krabice) 5. Pro urychlení házíme vícero kostkami a posunujeme o součet. 6. Vítězí družstvo, jehož figurka je první v cíli. Výsledek:

Žáci mají hravou formou zopakovány základní pojmy.

Modifikace úkolu:

Možnost modifikovat na jakoukoli učební látku, v níž je třeba procvičit a zopakovat pojmy.


15 – 45 minut


Problém rozdělení do skupin, ukázněnost žáků při odpovídání


Průběžně ve všech vzdělávacích oborech vzdělávací oblasti Člověk a příroda

Člověk poškozuje, člověk pomáhá Tematický okruh:


Úkol:

Zjisti vliv oxidu siřičitého na rostliny.

Cíl:

Poukázat na negativní důsledky lidské činnosti a možnosti nápravy. Vést žáky k ochraně životního prostředí a k uvědomělým zásahům do jeho tvorby.


Komplexní přístup k řešení problematiky životního prostředí, aplikace vědomostí při řešení ochrany ŽP


Názorně předvést důsledky lidské činnosti.

Formy a metody práce:

Laboratorní cvičení ve skupinách



Pomůcky a chemikálie:

Dělící nálevka, baňka s vývodem, 2 zátky se dvěma otvory, válec, kádinka o obsahu 250 cm³, nálevka, pryžové spojky, 10 % roztok hydroxidu sodného, 30 % kyselina sírová, siřičitan sodný, červená řepa, struhadlo

Postup: 1. Zopakovat informace o oxidu siřičitém (kyselé deště) 2. Dále postupovat podle metodického návodu 3. Vyhodnotit práci a zapsat závěry Bezpečnost práce:

Nutnost práce v dobře větratelné místnosti nebo s digestoří

Výsledek:

Roztok barviv z červené řepy slábne, přebytečný oxid siřičitý se váže na hydroxid.


20 minut


Rychlé vyvíjení oxidu siřičitého – nestačí se pohlcovat v roztoku hydroxidu sodného, pomalé vyvíjení oxidu siřičitého – nasátí barviva do vyvíjecí aparatury.


Přírodopis 9. ročník – současná biosféra, chemie 8. ročník – oxidy

Člověk poškozuje, člověk pomáhá - metodický návod Připravíme si extrakt barviv z červené řepy nebo červeného zelí. Do kuželové baňky s vývodem dáme pevný siřičitan sodný. Do dělící nálevky si připravíme 30 % roztok kyseliny sírové. Obě nádoby spojíme. Do válce dáme směs barviva s vodou. (Roztok musí být mírně narůžovělý.) Do kádinky si připravíme 10 % roztok hydroxidu sodného a pod jeho hladinu dáme obrácenou nálevku. Skleněnými trubicemi a pryžovými spojkami všechny 3 části spojíme. (Kuželová baňka, válec, obrácená nálevka.) Opatrně začneme vyvíjet oxid siřičitý. Pozorujeme probublávání v odměrném válci a barevné změny.

Proč listí žloutne Tematický okruh:


Úkol:

Proveď chromatografický rozklad chlorofylu a jeho fluorescenci.

Cíl:

Seznámit žáky s metodami oddělování složek směsi extrakcí a chromatografií, poznat vlastnosti chlorofylu jako látky, která váže sluneční záření. Ukázat, že zelené rostliny obsahují směs barviv.


Seznámení se s laboratorními technikami, ověření vlastností chlorofylu, řešení problému, komplexní pohled na přírodu a zvláště zelené rostliny


Poukázat na význam zelených rostlin pro uchování života na Zemi

Formy a metody práce:

Laboratorní cvičení ve skupinách



Pomůcky a chemikálie:

2 třecí misky s tloučkem, široká zkumavka, 2 kádinky 100 cm3, zátka s trubičkou, dvakrát ohnutá trubička, síťka, kahan, 2 zkumavky, 2 nálevky, 2 stojany s filtračním kruhem a držákem, lampa, alobal, filtrační papír, nůžky, dělící nálevka, křemenný písek, ethanol, benzín, zelené rostliny (špenát, kopřivy)

Postup: 1. Zopakovat si fotosyntézu 2. Dále postupovat podle metodického návodu 3. Vyhodnotit práci a zapsat závěry Bezpečnost práce:

Práce s hořlavými látkami, zahřívání ethanolu na vodní lázni, výbušnost par benzínu

Výsledek:

Extrakt chlorofylu, rozdělení směsi chlorofylu, rozdělení barviv v rostlinách, fluorescence chlorofylu (chování chlorofylu při dopadu slunečního záření)

Modifikace úkolu:

Chromatografie směsi jiných barviv.


20 – 30 minut podle rozsahu úkolu


Výběr rostlin pro získání extraktu barviv, ukázněnost skupiny při práci


Chemie 8. ročník – oddělování složek směsi, 9. ročník – biokatalyzátory, přírodopis 6. třída – stavba buňky, fotosyntéza

Proč listí žloutne - metodický návod Tato úloha se skládá ze 3 dílčích úloh: – Vzestupná chromatografie chlorofylu – Fluorescence chlorofylu – Rozdělení rostlinných barviv Vzestupná chromatografie chlorofylu: V třecí misce s tloučkem rozdrtíme zelené rostliny, ke kterým jsme přidali křemenný písek a 5 cm³ ethanolu. Směs povaříme 5 minut na vodní lázni v široké zkumavce, do které jsme dali rovný vzdušný chladič. Směs přefiltrujeme přes vatu. Oddestilujeme 1/2 rozpouštědla. Extrakt barviv uchováváme v tmavé láhvi. Připravíme si 10 mm proužek filtračního papíru a tyčinkou naneseme směs rostlinného barviva asi 20 mm od jeho okraje. Asi 10 mm proužku filtračního papíru ponoříme do ethanolu a necháme vzlínat asi 20 minut. Pozorujeme, jak se oddělují jednotlivá barviva.(Žlutá barviva – karoteny - stoupají rychleji, jsou tvořeny menšími molekulami.) Fluorescence chlorofylu: V třecí misce s tloučkem rozdrtíme zelené rostliny, ke kterým jsme přidali křemenný písek a 10 cm³ benzínu. Směs zfiltrujeme. Čistou zkumavku naplníme do 1/3 získaným filtrátem. Proužkem alobalu obalíme zkumavku do výšky hladiny. Další proužek alobalu dáme 5 mm od prvního a opět zkumavku obalíme. Takto obalenou zkumavku upevníme do stojanu. Volným proužkem mezi alobalem necháme dopadat intenzivní zdroj světla (lampa apod.). Oko opatrně přiložte k ústí zkumavky a pozorujte. Zelený roztok chlorofylu v dopadajícím světle září krvavě červeně. Rozdělení rostlinných barviv: K extraktu chlorofylu v benzínu, z předchozí úlohy, přidáme 5 cm³ ethanolu. Směs důkladně protřepeme. Nalijeme do dělící nálevky upevněné ve stojanu a necháme stát, až se obě vrstvy oddělí. Pozorujte zbarvení obou vrstev. (Chlorofyl se lépe rozpouští v benzínu, karoten v ethanolu. Karoteny tvoří spodní ethanolovou vrstvu ve zkumavce.)

Člověk bez elektrické energie Tematický okruh:


Úkol:

Zjisti, co pro tebe znamená elektrická energie.

Cíl:

Naučit žáky vyhledávat, zpracovávat a vyhodnocovat informace


Úkol vede žáky k zamyšlení nad nutností úspor elektrické energie, nad tím, jak životní styl současného člověka je ovlivňován vymoženostmi moderního způsobu života.


Zamyšlení nad vlivem elektrické energie na člověka a jeho životní styl, nutnost upozornění na postupné vyčerpávání neobnovitelných zdrojů energie a nutnost zamyšlení nad úsporami elektrické energie v domácnostech


Samostatná práce žáka či kooperativní výuka


Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanské

Pomůcky:

PC s přístupem k informacím (informace ČEZu …)

Postup žáků: 1. Zjistit informace o výrobě, spotřebě elektrické energie v ČR a Evropské unii 2. Zjistit informace o energetické náročnosti domácnosti žáka (množství elektrických spotřebičů, spotřebovaná elektrická energie v daném časovém úseku) 3. Napsat úvahu na téma : Jak se změní život člověka, jestliže nebude mít žádnou elektrickou energii (den, týden či celý rok) Výsledek:

Žák se samostatně zamýšlí nad významem elektrické energie pro život člověka.


1 hodina v domácí přípravě a 1 hodina během vyučování


Mezipředmětové vztahy mezi fyzikou, zeměpisem, přírodopisem a výchovou k občanství – nejvhodnější je zařazení v průběhu 9. ročníku, velmi vhodné je tuto problematiku zařadit i jako projekt

Solární konstanta Tematický okruh:


Úkol:

Určit solární konstantu

Cíl:

Změřit solární konstantu pomocí dutého zrcadla


Komplexní řešení výpočtu solární konstanty a vyhodnocení možností využití solární energie

Environmentální cíl: energie

Poukázat na hledání alternativních zdrojů elektrické


Skupinová práce, měření a výpočty



Pomůcky:

Dutá zrcadla, teploměry, hodinky, černý kelímek od kinofilmu, odměrný válec

Postup: 1. Žáci odměří 10 ml vody a nalijí ji do kelímku. Změří její teplotu a kelímek uzavřou. 2. Natočí duté zrcadlo na Slunce a do ohniska umístí kelímek. Kelímek neustále pootáčejí, aby nedošlo k propálení plastu. 3. Po 10 minutách změří teplotu vody a výpočtem odhadnou energii, kterou voda od Slunce přijala (předpokládají, že kelímek pohltil veškeré tepelné záření dopadající na zrcadlo). 4. Změří průměr zrcadla a spočítají, kolik energie by za stejnou dobu dopadlo na metr čtvereční plochy. Ze známé doby měření určí solární konstantu - tj. výkon solárního záření vztažený na metr čtvereční. 5. Diskutují chyby měření a reálné možnosti využití solární energie. Výsledek:

Určení množství solární energie, které dopadá na Zem

Modifikace úkolu:

V rámci domácí soutěže vyrobit solární kolektory a pomocí nich provést měření


45 minut


zatažená obloha


Fyzika - po probrání termiky

O nejlepší termosku Tematický okruh:


Úkol:

Zhotov termosku.

Cíl:

Najít optimální izolační materiál


Soutěž s problémovým zadáním


Poukázat, jak lze šetřit tepelnou energii a jak zamezit tepelným ztrátám.


Domácí práce vyhodnocená jako soutěž



Pomůcky:

Doma vyrobené termosky, rychlovarná konvice, voda, odměrná kádinka, teploměr, hodinky

Postup: 1. Žáci dostanou podmínky soutěže - doma vyrobí termosku, do které lze nalít 2 dl vařící vody. Nesmí být použity průmyslově vyráběné termosky nebo termoláhve. Žádný z rozměrů nesmí přesáhnout 80 cm. 2. Na začátku hodiny učitel rozestaví termosky na stole a do každé nalije 2dl vařící vody, jeho pomocník termosky uzavírá a zapisuje, kdy byla nalita voda. 3. Pro srovnání může učitel nalít vodu i do otevřené sklenice. 4. Ke konci hodiny se změří výsledná teplota vody v termoskách (v každé 30 minut poté, co do ní byla nalita). Vítězí termoska s nejvyšší teplotou vody. Bezpečnost práce:

Rozlévání vařící vody učitelem

Výsledek:

Nalezení optimální možnosti izolace termosky

Modifikace úkolu:

Testování izolačních schopností konkrétních materiálů (novinový papír, molitan, PPS, vlna, seno,...), závislost na tloušťce izolační vrstvy


Doma 10 dní, 12 minut vyučovací hodiny


Nedodržení podmínek soutěže


Fyzika - termika

Průzkum obsahu odpadkového koše ve třídě Tematický okruh:

„Lidské aktivity a problémy ŽP“

Úkol:

Prozkoumej obsah odpadkového koše ve třídě.

Cíl:

Zjistit skladbu odpadků ve třídě po vyučování a navrhnout zlepšení v odpadovém hospodaření školy


Zásady třídění odpadků ve škole a v domácnosti


Uvědomit si lidské aktivity, problémy životního prostředí a vztah člověka k prostředí


Práce ve skupinách


Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanské Kompetence sociální a personální Kompetence pracovní

Pomůcky:

Gumové rukavice, podnosy na třídění, koš s označením objemu, váha

Postup: 1. Rozdělit žáky do skupin. 2. Přinést koše z různých učeben (do skupiny jeden koš) a zjistit, jaký objem zabírá nevytříděný odpad. 3. Odpadky vysypte na igelitové ubrusy nebo podnosy a roztřiďte je. 4. Zapsat do tabulky typ a množství (případně hmotnost) odpadků. 5. Odpadky vytřídit a zmenšit jejich objem. 6. Vraťte odpadky do koše a porovnejte objem. 7. Navrhnout způsoby lepšího hospodaření s odpadky. Bezpečnost práce:

Dodržet bezpečnostní a hygienické zásady při práci s odpadky (gumové rukavice, umytí rukou a pomůcek)

Výsledek:

Žáci zjistí, jakým způsobem lze zmenšit objem odpadků ve třídě, zamyslí se nad tříděním odpadků ve škole a navrhnou zlepšení.

Modifikace úkolu:

Je vhodné podobně zpracovat odpadkový koš v domácnosti.


20-30 minut


Úlohu je nutné zařadit až na poslední hodiny tak, aby byly odpadkové koše naplněné a ve třídách nechyběly.


Ekologický přírodopis 7., 9. ročník, zeměpis, přírodopis, ekologie, pracovní činnosti, rodinnáa občanská výchova

Výroba papíru Tematický okruh:


Úkol:

Využít odpadů k výrobě papíru

Cíl:

Ukázat v malém měřítku možnost recyklace papíru


Názorná možnost recyklace papíru – využití odpadového materiálu


Vést žáky k šetrnému vztahu k ŽP


Skupinová práce



Pomůcky:

Novinový papír, mixer, rámeček se sítkem, váleček

Postup: 1. Novinový papír natrhat na drobné kousky 2. Kousky nasypat do mixeru a zalít vodou se škrobem 3. Rozmixovat na hustou kaši 4. Vylít na sítko a válečkem vymačkat vodu 5. Hmotu vyklopit 6. Dát sušit Bezpečnost práce :

Poučit o zacházení s elektrickými přístroji

Výsledek:

List recyklovaného papíru k dalšímu použití – př.obálka, přání, krabička, obrázek

Modifikace úkolu:

Použití temperových barev na obarvení


90 minut, tj. 2 vyučovací hodiny


Výpadek elektrického proudu, nesprávná hustota směsi


Ekologická praktika 7.ročník, pracovní činnosti 6. – 8. ročník, přírodopis 9. ročník – aktuální lokální a globální problémy

Doprava v místě bydliště (okolí školy) Tematický okruh:


Úkol:

Zjisti, jaká je doprava v místě bydliště (okolí školy)

Cíl:

Zjistit zatíženost okolí školy osobní a nákladní dopravou


Komplexní pohled na dopravu určitého místa, prezentace výsledků


Význam dopravy a jejího dopadu na ŽP


Práce ve skupinách v terénu, statistické zpracování



Pomůcky:

Tužka, papír, počítač

Postup pro žáky : 1. Rozdělte se na 4 skupiny na 2 stanoviště u frekventované silnice v obou směrech. 2. Společný úkol pro všechny skupiny (2 skupiny v každém směru, pro kontrolu správných údajů): a) zapisujte během 1. vyučovací hodiny, kolik osobních automobilů projede v 1 směru (2. skupina v opačném směru), b) zapisujte počet nákladních automobilů v 1 směru, c) zapisujte počet osob v osobním automobilu. 3. Další vyučovací hodinu zpracujte na počítači. 4. Porovnejte frekvenci v obou směrech. 5. Porovnejte osobní a nákladní dopravu. 6. Určete průměrnou obsazenost osobního auta. Bezpečnost práce:

Zvýšená bezpečnost při silničním provozu, nevstupovat do vozovky, dodržovat odstup od vozovky

Výsledek:

Zjištění aktuálního stavu zatížení dopravou na daném místě

Modifikace úkolu:

Uplatnění v různých lokalitách, v různých časových úsecích, dlouhodobý projekt (týden, měsíc,..), různé třídy


2 vyučovací hodiny


Zvolení vhodné lokality, zvýšená bezpečnost


Zeměpis 8. - 9. ročník, matematika 8. - 9. ročník

Pohyb po obci Tematický okruh:

„Vztah člověka k prostředí“

Úkol :

Určit 2 azimuty daných míst v krajině a podle azimutu vyhledat 2 objekty

Cíl:

Procvičit pochodový úhel a práci s buzolou


Na základě procvičování zeměpisného učiva v terénu dochází k poznání místa, ve kterém se nachází škola


Poznání okolí svého bydliště a školy, orientace v terénu


Práce ve skupinách (2 až 3 žáci)



Pomůcky:

Blok, tužka, buzola

Postup: 1. Zadání různých úkolů i stanovišť 1) urči azimut - 100° - 220° 2) urči azimut např. komína,stožáru vysokého napětí 2. Samostatná práce žáků 3. Samostatný zápis a nákres azimutů v učebně nebo jako domácí úkol Časová náročnost :

2 hodiny (1 hodina v terénu, 1 v učebně)

Modifikace úkolu :

Možno zařadit i jako hvězdicový orientační závod, tzn. vybíhat z jednoho stanoviště, rozhoduje čas

Začlenění do výuky :

Zeměpisný seminář 9. ročník, seminář ze zeměpisu 6. ročník – práce s mapou

Vypracovat plánek školní budovy Tematický okruh:


Úkol :

Vypracovat plánek školní budovy

Cíl :

Zhotovit jednoduchý plánek objektu, školního dvora, budovy


Integrace úkolu spočívá ve sběru informací v terénu a jejich zpracování v učebně, žáci tím rozvíjejí své schopnosti pozorování detailů.


Poznat prostředí školy jako celku i jednotlivých částí




Skupinová práce (skupinky po 2 až 4 žácích)

Pomůcky :

Blok, tužka, pásmo, buzola

Postup: 1. Stanovit vědecky (zjisti, kolik tvých kroků je na sto metrů) 2. Odhadnout vzdálenost 3. Náčrtek budovy školy a) zmenšit v měřítku b) zorientovat podle světových stran 4. Nákres přepracovat do sešitu Časová náročnost:

1 hodina práce v terénu, 1 hodina v učebně – přepracování do sešitu


Zeměpis 9. ročník - seminář

Zakresli do mapky a stručně popiš trasu exkurze (vycházky) Tematický okruh:


Úkol :

Zakresli do mapky a stručně popiš trasu exkurze (vycházky).

Cíl :

Zpracovat jednoduchou cestu historickým centrem města nebo krajinou


Úkol zvyšuje aktivitu žáků při exkurzi nebo vycházce, zhotovením fotografií je zajištěna integrace do dalších oblastí.


Seznámení s krajinou a jejími prvky


Exkurze, samostatná práce, práce s mapou



Pomůcky :

Plánek historického centra, např. Prahy, tužka, blok, fotoaparát

Postup 1. V rámci exkurze (Praha) projdou žáci určenou trasou s výkladem průvodce a učitelů. 2. Dělají si stručné poznámky do bloku a orientují se v místech, kterými prochází, fotografují. Výsledek :

Stručný popis trasy a nejvýznamnějších míst – zastavení, vyznačení trasy vycházky v plánu města (v topografické mapě krajiny), fotografie

Modifikace úkolu :

V různých krajinách, při vycházce, využití fotografií v dalších vzdělávacích oblastech

Časová náročnost :

Podle vybraného místa


9. ročník – exkurze Praha, zeměpis 6. - 9. ročník – terénní zeměpisná vycházka

Výkon lidského těla Tematický okruh:


Úkol:

Výkon lidského těla

Cíl:

Určit výkon, kterého může dosáhnout člověk


Žáci na základě vlastního měření získají zkušenost s tím, že člověk jako zdroj energie si sám nevystačí, a proto musí hledat v přírodě jiné zdroje.


Vliv životního stylu na aktivitu jedince


Skupinové měření a zpracování dat



Pomůcky:

Stopky, délkové měřidlo, školní schodiště, osobní váhy

Postup: 1. Dvě skupiny žáků určí výškový rozdíl dvou pater školy a srovnají své výsledky. 2. Na dolním konci schodiště se připraví 5 vybraných žáků ve sportovní obuvi. Na horním konci se připraví 3 měřiči se stopkami a zapisovatel. 3. Běžci startují tak, aby o startu věděli i měřiči (např. hlasitým tlesknutím). 4. Měřiči u každého běžce srovnají změřené hodnoty a shodnou se na nejpravděpodobnější hodnotě. 5. Pomocí osobních vah určíme hmotnost každého běžce. 6. Po návratu do třídy žáci ve skupinách spočítají výkon jednotlivých běžců a srovnají ho s hodnotami výkonů běžných motorů (m - hmotnost člověka v kilogramech, h převýšení pater v metrech, t - doba běhu v sekundách, P - výkon ve Wattech: P = (m.h.10)/t ). Bezpečnost práce:

Nebezpečí pádu; je nutné, aby běžci měli sportovní obuv.

Výsledek:

Číselná hodnota výkonu lidského těla

Modifikace úkolu:

Měření šplhu po laně, výpočty z videozáznamů atletických soutěží


20 minut


Extrémní nešika mezi běžci, neschopní měřiči výšky a času


Fyzika - práce, výkon, energie

Srážení bílkovin Tematický okruh:


Úkol:

Ověření účinku tepla, těžkých kovů, kyselin, hydroxidů a lihu na vaječný bílek

Cíl:

Ukázat účinky tepla, těžkých kovů, kyselin, hydroxidů a lihu na vaječný bílek


Laboratorním cvičením žáci zjistí, které látky poškozují bílkoviny. Získané zkušenosti lze využít při výkladu vlivu horečky na lidský organismus nebo poškození zdraví při nevhodném zacházení s látkami používanými běžně v domácnosti.


Vliv cizorodých látek na zdraví člověka


Skupinová nebo individuální práce, použití ve fázi motivační,expoziční, aplikační



Pomůcky:

Váhy, 4 kádinky, odměrný válec, tyčinka, stojan s 5 zkumavkami, kahan, zápalky, držák na zkumavku, skleněná tyčinka, vejce, NaCl (kuchyňská sůl), voda, kuchyňský ocet, ethanol (líh), CuSO4 . 5H2O (modrá skalice), hydroxid sodný

Postup:

viz pracovní list

Bezpečnost práce:

Nutné dodržovat zásady bezpečnosti při práci s chemikáliemi

Výsledek:

Ve všech zkumavkách dochází ke srážení bílkovin.

Modifikace úkolu:

Je možné ukázat jako demonstrační pokus účinky prostředků na čištění WC (s obsahem kyseliny) nebo odpadu (s obsahem hydroxidu), které denaturují bílek velmi intenzivně. Dokážeme nutnost dodržování zásad bezpečnosti při práci v domácnosti a nezbytnost ekologické likvidace. Podle věku žáků je možné zaměňovat použité chemikálie, např. použít místo kyseliny octové kyselinu chlorovodíkovou a demonstrovat na denaturaci bílku možnost poškození tkání při styku s kyselinami.


15 minut


Směs bílku může být nehomogenní, pak je nutné ji přefiltrovat přes gázu.


Rodinná výchova 6. – 9. ročník – bezpečnost práce v domácnosti, přírodopis 6. - 9. ročník – složení organismů, živiny, chemie 8. - 9. ročník – organické látky, živiny

Pracovní postup srážení bílkovin Postup: 1. Připravíme roztok soli rozpuštěním 15 g soli v 150 ml vody. 2. V připraveném roztoku rozmícháme 1 vaječný bílek. 3. Do všech zkumavek nalijeme 4 ml roztoku bílku. První zkumavku mírně zahříváme v plameni kahanu, pozorujeme změny a zaznamenáme je. 4. Do druhé zkumavky přilijeme přibližně 2 ml octa, protřepeme a pozorujeme změny, které zaznamenáme. 5. Do třetí zkumavky přilijeme přibližně 2 ml 10 % roztoku modré skalice, protřepeme a pozorujeme změny, které zaznamenáme. 6. Do čtvrté zkumavky přilijeme přibližně 2 ml lihu, protřepeme a pozorujeme změny, které zaznamenáme. 7. Do páté zkumavky přilijeme přibližně 2 ml 10 % roztoku NaOH, protřepeme a pozorujeme změny, které zaznamenáme.

Kouření a já Tematický okruh:


Úkol:

Zjisti, jak ovlivňuje kouření (chování) člověka jeho zdravotní stav a okolní organismy.

Cíl:

Ukázat negativní vlivy kouření jak pro člověka, tak i okolí


Motivační úloha, názornost vlivu kouření na organismus a jeho orgánové soustavy, názornost vlivu cigaret na plod


Vést k zdravému životnímu stylu


Demonstrační pokus, rozhovor


Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence občanské Kompetence pracovní

Pomůcky:

Kuřák, Zuzanka, gumička, PET láhev, vata, cigarety, Petriho miska, zapalovač, hmyz nebo drobný hlodavec

Postup: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Do PET láhve upevněte do smotku vaty cigaretu. Zapalte ji. Pumpujte s láhví. Opakujte. Aparát kouří. Odstraňte z láhve cigaretu a zhasněte ji. Dejte do láhve živočicha a pozorujte jej. Pozorujte výměnu vzduchu.

Bezpečnost práce:

Nutná práce v dobře větratelné místnosti

Výsledek:

Živočich se motá a je malátný, po vyndání z láhve na čerstvý vzduch se opět začne pohybovat.

Modifikace úkolu:

Použít jako aparát Kuřáka – vliv na plíce, použít Zuzanku – vliv na plod


10 minut


Neprůchodnost ventilu u Kuřáka a Zuzanky, chování živočichů, kteří jsou odchyceni delší čas.


Rodinná výchova 6. – 9. ročník, přírodopis 8. ročník – dýchací soustava, přírodopis 9. ročník – současná biosféra, chemie 9. ročník – látky ohrožující zdraví

Charakteristika různých typů kulturní krajiny Tematický okruh :


Úkol:

Charakterizuj různé typy kulturní krajiny.

Cíl:

Poznat různé typy kulturních krajin, najít společné rysy a porovnat s krajinou přírodní


Srovnáváním různých typů krajin se žáci seznámí s prostředím na jednotlivých kontinentech a zamýšlí se nad způsobem života lidí v dané oblasti.


Poznat, jak lidské aktivity ovlivňují životní prostředí.




Práce ve skupinách, individuální práce, zhotovování nákresů

Pomůcky:

Balící papír, psací potřeby, obrázky s různými typy krajin

Postup: 1. Rozdělení žáků do skupin 2. Seznámení s obrázky různých typů kulturních krajin z různých částí světa 3. Vyhledání společných rysů jednotlivých typů krajiny (např. město, zemědělská krajina, průmyslová krajina, vodní plocha) 4. Nákres obrysů světadílů na balící papír a umístění obrázků 5. Napsání eseje na téma: „Jak člověk utváří krajinu“ (lokalitu vyberte dle vlastní úvahy) Bezpečnost práce:

Běžné bezpečnostní zásady

Výsledek:

Žáci charakterizují jednotlivé typy kulturní krajiny a zamyslí se nad vlivem člověka na přírodu.

Modifikace úkolu:

Pouze na území ČR


2 vyučovací hodiny


Nedostatek vhodného materiálu ke zpracování


Přírodopis, zeměpis, pracovní činnosti, rodinná výchova, občanská výchova, český jazyk

Fair Trade obchod Tematický okruh:


Úkol:

Otevři Fair Trade obchod.

Cíl:

Seznámit se s problémy života v zemích 3. a 4. světa a principem Fair Trade obchodu


Seznámení s různými výrobky a jejich zemí původu, včetně jejich nedostupnosti pro místní obyvatelstvo


Ukázat na nerovnoměrnost vývoje světa




Práce ve skupinách, individuální práce, návštěva Fair Trade obchodu

Pomůcky:

PC s přístupem na internet, obaly od Fair Trade výrobků

Postup: 1. Rozdělení žáků do skupin, skupiny na základě vědomostí vyjmenovávají nejchudší oblasti světa 2. Porovnání vytypovaných oblastí s přinesenými materiály - obaly 3. Diskuze o podmínkách zemědělství a života ve sledovaných zemích 4. Práce na internetu - zjištění principů F. T. obchodu 5. Zjistit, kde je nejbližší F. T. obchod (vzhledem k bydlišti) 6. Vytvoření posteru (vylepení obalů, shrnutí získaných informací) Výsledek:

Seznámení s principem F. T. obchodu a podmínkami v zemích 3.a 4. světa, postery


1 - 2 vyuč. hod. (část – domácí úkol)


Vzdálenost – nedostupnost F. T. obchodu


Ekologie, zeměpis, přírodopis, rodinná výchova, občanská výchova

Kompetence Pro úplnost uvádíme klíčové kompetence, kterých mají žáci dosáhnout na konci základního vzdělávání. Z předchozích ukázek hodin vyplývá, že to lze. Klíčové kompetence jsme záměrně neuváděli, protože bychom se u jednotlivých témat opakovali. Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání žák: vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie; plánuje, organizuje a řídí vlastní učení; projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení; vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě; operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy; samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti; poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich. Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání žák: vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastní úsudek a zkušenosti; vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému; samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy; ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů; kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí. Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu; naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje; rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění; využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem; využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi.

Kompetence sociální a personální Na konci základního vzdělávání žák:účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce; podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá; přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají; vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty. Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání žák: respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí; chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu; rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka; respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit. Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání žák: používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky; přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot; využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření; orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení.

Environmentální výchova průřezové téma

Recommend Documents