ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE BIOCIDY/PESTICIDY
RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. Laboratoř ekotoxikologie a LCA, Ústav chemie ochrany prostředí, Fakulta technologie ochrany prostředí, VŠCHT Praha
OSNOVA Biocidy vyrobené člověkem - Biocidy přírodní -
2
BIOCIDY Definice dle legislativy: Biocidním přípravkem (BP) je látka nebo směs obsahující jednu nebo více: - účinných látek určený k hubení, odpuzování, zneškodňování, zabránění účinku nebo - k dosažení jiného regulačního účinku na jakýkoliv škodlivý organismus chemickým nebo biologickým způsobem
3
BIOCIDY - LEGISLATIVA
Biocidní přípravky a účinné látky (EU) č. 528/2012 platný od 1.9.2013 - Po tomto datu nesmí být žádný BP dodán nebo používán na území EU bez povolení.
Seznam biocidních přípravků lze nalézt na: www.mzcr.cz
BP obsahují účinnou látku (látky), na ty se povolení vztahuje taktéž. Účinná látka – látka nebo mikroorganismus, který působí proti cílovému organismu.
4
ROZDĚLENÍ – PODLE ORGANISMU
Insekticidy (hmyz) Herbicidy (plevele) Fungicidy (parazitické houby) Rodenticidy (hlodavci) Akaricidy (roztoči) Moluskocidy (měkkýši) Nematocidy (háďátka)
5
ZPŮSOB ÚČINKU Cílový organismus (target organism) - organismus, proti kterému byl pesticid vyvinut, organismy necílové (non-target organisms).
Kontaktní x požerové
Repelentní účinek Anti-ovopoziční účinek Antifidantní efekt
Selektivní x neselektivní 6
ROZDĚLENÍ 1)
2) 3) 4)
Dezinfekční prostředky (osobní hygiena, algicidy, veterinární hygiena, dezinfekce potravin a krmiv, dezinfekce pitné vody) Konzervanty Regulace živočišných škůdců Jiné biocidní přípravky (proti hnilobě, balzamovací kapaliny)
7
POŽADAVKY NA POVOLENÍ BP A ÚL
IDENTITA FYZ., CHEM. VLASTNOSTI BIOLOGICKÉ, FYZ., CHEM. A TECHNICKÉ VLASTNOSTI FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST METODY DETEKCE A IDENTIFIKACE ÚČINNOST VŮČI CÍLOVÝM ORGANISMŮM. ZAMÝŠLENÁ POUŽITÍ A EXPOZICE TOXIKOLOGICKÝ PROFIL PRO ČLOVĚKA A ZVÍŘATA VČETNĚ METABOLISMU TOXIKOLOGICKÝ PROFIL PRO ČLOVĚKA A ZVÍŘATA EKOTOXIKOLOGICKÉ STUDIE ROZPAD A CHOVÁNÍ V ŽP OPATŘENÍ NEZBYTNÁ PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ, ZVÍŘAT A ŽP CLP
8
KOLOBĚH V PŘÍRODĚ Bioakumulace a biomafnifikance Odumření organismů, na které byly pesticidy aplikovány – rozklad organické hmoty Splachy půd do vody (záplavy) Výpar do ovzduší
9
SYNTETICKÉ BIOCIDY
10
ZÁKAZ APLIKACE TĚCHTO LÁTEK V důsledku vedlejších toxických účinků nebo častých zneužití je značné množství těchto látek zakázáno či regulováno: Aldrin, AsO3, HCB, Chlordan, Heptachlor, Mirex, DDT, Lindan, PCP, ToxafenV. POPs - Stockholmská úmluva RECETOX při MU v Brně, Národní POPs centrum a Regionální POPs centrum Stockholmské úmluvy pro Střední Evropu: http://www.recetox.muni.cz/index.php?pg=narodnipops-centrum
11
INSEKTICIDY Jedy usmrcující hmyz. Prostup kutikulou (chitinovým krunýřem) hmyzu a pavouků a poškozují jejich nervový systém.
1. 2. 3. 4.
Jsou to látky nebezpečné i člověku. Pyrethroidy Chlorované uhlovodíky Estery kyseliny fosforečné (organofosfáty) Karbamátové insekticidy 12
1. PYRETHROIDY •
Pyrethroidy jsou syntetické sloučeniny odvozené od pyrethrinu.
•
Estery – reakce kyselin a alkoholů – kyselá část je cyklopropan se substituenty, alkoholická část je různá.
13
PYRETHROIDY •
• •
• • •
Metabolizace • rozklad esterické vazby na alkohol a kyselinu s následnou metabolizací • Velmi rychle se metabolizují – různými cestami (tudíž není jednoznačný způsob jejich detekce v organismu) V prostředí přetrvávají týdny až měsíce – slouží jako insekticidy Toxický účinek (na hmyz i člověka) spočívá v přerušení Na přenosu na neuronech – Na kanály se pomaleji otvírají a zavírají a tudíž dochází k hyperexcitaci Syntetické pyretriny nejsou alergenní. Toxičtější než pyrethrin Intoxikace: jemný třes, hyperexcitace, zažívací potíže, dermální iritace
14
2. ORGANOCHLOROVANÉ PESTICIDY Mezi nejvýznamnější nebezpečné pesticidy ze skupiny chlorovaných persistentních látek řadíme aldrin; chlordan; chlordecon, 1,1,1-trichloro-2,2bis(4-chlorofenyl)ethan (DDT) a jeho metabolity DDE a DDD; dieldrin; endrin; heptachlor; hexachlorbenzen (HCB); hexachlorcyklohexan (HCH); mirex a toxafen. Všechny tyto látky bývají řazeny do skupiny organochlorovaných pesticidů (OCP).
15
OCP - TRANSPORT
Uvolnění do podzemních i povrchových vod, kde kontaminují potravní řetězce vodních organismů. Jelikož jsou pesticidní látky často částečně těkavé (včetně HCH, DDT), dochází k jejich transportu i atmosférou. Pesticidy aplikované v tropech se dostávají dálkovým atmosférickým transportem i do oblastí, kde je jejich používání po desetiletí zakázáno, nebo kde nikdy aplikovány nebyly (Antarktida). Některé chlorované pesticidy byly zaznamenány v řekách Tanzánie, Kolumbie, Indonésie, Malaysie, Číny i Thajska v koncentracích potenciálně způsobujících vážné otravy.
16
OCP APLIKACE
V rozvinutých zemích jsou tyto látky pro zemědělské účely většinou omezeny, v rozvojových zemích se zejména v tropických oblastech dostává do prostředí stále velké množství těchto látek. Důvodem je jejich relativně nízká cena a vysoká účinnost při hubení hmyzu jako jsou komáři, vši a blechy, přenášejícího infekční choroby na lidi i zvířata. Chlordan a heptachlor – proti termitům Bioakumulace těchto látek a transport potravním řetězcem až k člověku.
17
CHLOROVANÉ UHLOVODÍKY - DDT
DDT – chlorfenotan
Mechanismus účinku na hmyz:
Pravděpodobně poruchou permeability neuronů pro ionty během nervového podráždění; asi je zpomalena inaktivace rychlého kanálu pro Na+
Mechanismus otravy:
Velmi silný insekticidní účinek, smrtná dávka 10-9 g/g mouchy
Pro savce relativně netoxický; neuplatňuje se specifický účinek na permeabilitu iontů u teplokrevných živočichů Nerozpustný ve vodě – pomalá resorpce ze střeva (po požití) a z povrchu kůže se neresorbuje vůbec; Smrtná dávka asi 0,2-0,4 g/kg Nebezpečí v biokumulaci Indukuje jaterní enzymy, ovšem příznaky otravy jsou nespecifické
Použití: mouchy, komáři; vši, blechy, štěnice V rozvinutých zemích je používání zakázáno
18
DDT
1,1,1-trichloro-2,2-bis(p-chlorofenyl)ethan (DDT) je patrně nejznámější persistentní pesticid, způsobující závažné environmentální dopady.
Souvisejícím a stále podceňovaným problémem jsou metabolity DDT: DDD, DDE. Tyto látky jsou transportovány potravním řetězcem a představují rovněž významná zdravotní rizika.
19
DEGRADACE DDT
Hlavním produktem rozkladu DDT je DDE. Jedná se o produkt poměrně pomalé aerobní degradace baktériemi (ale i mořskými řasami), které z molekuly DDT odštěpují HCl. Výsledná molekula DDE je hlavním nositelem nepříznivých biologických účinků těchto látek. Za anaerobních podmínek probíhá poměrně rychlá degradace na DDD, jež může pokračovat dalším odštěpováním HCl na persistentní dichlorfenyl ethen.
20
HISTORIE DDT DDT bylo objeveno a syntetizováno Zeidlerem v roce 1874 reakcí trichlormethanalu s chlorbenzenem. Jeho insekticidní účinky byly popsány Paulem Hermannem Muellerem v roce 1939. Za svůj objev dostal v roce 1948 Nobelovu cenu. DDT je účinný insekticid na široké spektrum hmyzu s vysokým účinkem na komáry rodu Anopheles přenášející malárii. Jelikož malárie byla a stále je jednou z nejčastějších příčin lidských úmrtí, zachránilo DDT od dob druhé světové války podle odhadů 75 milionů lidí.
21
ÚČINKY DDT
Biomagnifikace Estrogenní účinky. DDT působí toxicky na ryby a další vodní bezobratlé a obojživelníky. Ovlivňuje nervový systém organismů. Narušené buňky produkují nadbytečné impulsy, což bylo pozorováno třesem zvířat. DDT a jeho produkty a metabolity působí silně negativně na populace ptáků. Nepůsobí přímo toxicky, snižuje ovšem kvalitu skořápky vajec a zvyšuje četnost úmrtí ptačích zárodků. DDT není prakticky toxické na savce. Smrtná dávka pro člověka se odhaduje na 500 mg/kg hmotnosti. Problém je jeho schopnost bioakumulace v tukových tkáních a persistence. 22
CHLOROVANÉ DIENY: ALDRIN A DIELDRIN Z insekticidu aldrinu vzniká za aerobních podmínek činností mikroorganismů, např. rodu Aspergillus a Penicillium, persistentní dieldrin. Jedná se o epoxidační transformaci. Aldrin i dieldrin jsou za anaerobních podmínek pomalu degradovány na diol či keton.
23
LINDAN - ÚČINKY U lidí vyvolává při vysoké akutní expozici poruchy nervového systému. Dále byly pozorovány poruchy dýchání a dermatitidy. Většina otrav byla způsobena haváriemi a nechtěným požitím přípravků obsahující lindan. Do organismů se lindan dostává především potravním řetězcem. Je to látka s vysokou schopností bioakumulace a biomagnifikace. Vodní bezobratlí a ryby jsou na lindan velmi citliví. Přímé toxické účinky na ptáky nejsou významné. Ovlivňuje ovšem kvalitu vajec a skořápky. Lindan je vysoce toxický pro včelstva.
24
HEXACHLORCYKLOHEXAN
HCH – lindan Použití jako DDT + proti roztoči zákožce svrabové Sarcoptes scrabei – HCH je akaricid Účinost stejná jako DDT, ovšem vyšší toxicita na savce Méně stabilní v ŽP ve srovnání s DDT Přesný mechanismus účinku HCH není znám.
25
HEXACHLORCYKLOHEXAN Lindan
je pesticid používaný pro hubení půdního hmyzu a hmyzu požírajícího hospodářské rostliny. Používá se k ochraně semen před hmyzem a houbami.
26
CHLORDAN
insekticid často používaný k hubení termitů. toxicky působí při kontaktu, vdechnutí i při požití. Název pro chlornan používaný podle IUPAC je 1,2,4,5,6,7,8,8-octachloro-2,3,3a,4,7,7a-hexahydro-4,7methanoinden a sumární vzorec má C10H6Cl8.
27
ÚČINKY CHLORDANU
Chlordan se do organismu dostává skrze žaludek, plíce či kůži. Ukládá se v tukových tkáních, dále v ledvinách, svalech, játrech a mozku, byl pozorován i v mateřském mléce. U obyvatel USA byl zaznamenán v tuku v koncentracích 0,03-0,4 mg/kg. Vylučování chlordanu z organismu trvá poměrně dlouho, vylučovací poločasy vyšších dávek u dětí byly pozorovány od 21-88 dní. Látka je středně toxická pro ptáky, velmi toxická je však k vodním bezobratlým i rybám. Ve vodních podmínkách je vysoce bioakumulační (BAF > 3000). Chlordan je vysoce toxický na včelstva a žížaly. 28
3. INSEKTICIDNÍ ORGANOFOSFÁTY
Estery kyseliny fosforečné Obsahující síru - Vthion (Parathion; Malathion) Obsahující kyslík - V - oxon (Paraoxon)
Ze všech pesticidů nejnebezpečnější!
29
ORGANOFOSFÁTY Prvý organofosfát syntetizoval v roce 1854 chemik Philippe de Clermont. Podle tehdejšího zvyku sloučeninu ochutnal – a přežil to. Později se přišlo na to, že se jedná o vysoce biologicky účinné látky, toxické i lidem. Hlavní použití organofosfátů je insekticidní (parathion).
30
HYDROLÝZA ACHE
Po uvolnění transmiteru ACh z motorického nervu a vyvolání stahu kosterního svalu je nutné ACh ze svalu rychle odstranit, aby byl sval schopen reagovat na další podnět.
Svalová buňka má proto ve své membráně enzym Acetylcholinesterázu – schopnou rychle ACh rozkládat.
1 molekula AChE rozloží za 1 sekundu více než 10000 molekul ACh.
31
INHIBICE ACHE
AChE rozkládá neurotransmiter acetylcholin (ACh) po jeho uvolnění z nervových buněk do svalů a mozku. Inhibice acetylcholinesterázy vede k nahromadění ACh a ten nadměrně působí na receptory ve svalech. V dýchacích cestách nahromaděný ACh vyvolává: stahy svalových buněk a sekreci hlenu, což vede k dušení Zvyšuje se sekrece adrenalinu a stoupá krevní tlak i srdeční frekvence Aktivace žláz vede k slinění, průjmu a slzení V mozku nadměrné podráždění nervových buněk vede ke zmatenosti, poruchám rovnováhy, křečím Snižuje se citlivost na senzorické podněty i schopnost mozku senzorické informace zpracovávat 32
ORGANOFOSFÁTY insekticidy zbavování ovcí od parazitů. většina otrav trvá krátce, ale mohou mít dlouhodobé účinky na nervový systém, které se projevují sníženou citlivostí na podněty, poruchami pozornosti a sníženou schopností mozku zpracovávat senzorické podněty.
33
MALATHION Organofosfát malathion bývá součástí různých přípravků na hubení vší ve vlasech, zejména dětí. Vysoké dávky přípravků („aby to zabralo pořádně a rychle“) nejsou vhodné – může docházet k vyšším expozicím dětí organofosfáty. Vyskytlo se již několik akutních otrav; dlouhodobé účinky na vyvíjející se nervový systém malých dětí je však obtížné odhadnout.
34
TOXICITA ORGANOFOSFÁTŮ Závisí na schopnosti látky inhibovat AChE Akutní příznaky
Muskarinové příznaky: slzení, salivace, pocení, zvracení, průjmy Nikotinové příznaky: tremor, křeče následované slabostí, paralýza dýchacího svalstva Příznaky z CNS: dezorientace, bolesti hlavy, křeče, poruchy vědomí, deprese dýchání, kóma
Chronické příznaky
Při dlouhodobé expozici může dojít ke kumulaci a chronické otravě. Příznaky jsou stejné jako u akutní intoxikace.
35
METABOLICKÁ AKTIVACE ORGANOFOSFÁTŮ
Metabolická náhrada atomu S atomem O probíhající v játrech vede ke vzniku výrazně toxičtějších sloučenin.
36
4. KARBAMÁTOVÉ INSEKTICIDY
Nejtoxičtější: aldicarb; carbofuran (Furadan); Méně toxické: bendiocarb (Seedox); pirimicarb (Pirimor) Jsou méně toxické než organofosfáty – používají se v přípravcích pro zahrádkáře Do organismu vstupují jak plícemi, tak zažívacím traktem či kůží Karbamáty se používají v průmyslu při výrobě plastických hmot.
37
KARBAMÁTOVÉ INSEKTICIDY
Akutní účinky:
Deriváty karbaminové kyseliny působí přímo (bez metabolické aktivace) inhibicí acetylcholinesterázy Celkem rychle se detoxikují; neukládají se v tkáních. V přírodě se nekumulují kromě aldicarbu, jenž byl detekován v pitné vodě. Porucha nervosvalového přenosu Deprese CNS
Příznaky: Muskarinové, nikotinové a centrálně nervové příznaky vznikají dříve než u organofosfátových pesticidů Otrava má podstatně kratší a lehčí průběh
38
HERBICIDY 1. Deriváty chlorfenoxyoctových kyselin 2. Bipyridilové herbicidy
39
1. DERIVÁTY CHLORFENOXYOCTOVÝCH KYSELIN
Halogenované fenoxyoctové kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctová (2,4-D) 2,4,5-trichlorfenoxyoctová (2,4,5-T) 2-methyl-4-chloroctová (MCP)
Akutní účinky Iritace kůže Iritace horních i dolních cest dýchacích Tachykardie Svalová slabost
Chronické účinky
Nejsou známy
40
DERIVÁTY CHLORFENOXYOCTOVÝCH KYSELIN
Mechanismus účinku na rostliny
Agent Orange
Působí jako stimulátory růstu bez zvýšení rostlinného metabolismu, čímž dochází k abnormálnímu chorobnému růstu rostlin končícímu odumřením. Směs 2,4-D a 2,4,5-T (+ kontaminace 2,3,7,8-TCDD)
Expozice Nejčastěji přímým kontaktem s kůží při přípravě roztoků Inhalací při postřiku
Rychle se rozkládají, v přírodě se neakumulují 41
2. BIPYRIDYLOVÉ HERBICIDY
Paraquat (neselektivní herbicid – na všechny rostliny); Diquat Akutní účinky: Inhalace v praxi vzácné: iritace sliznic, bolest v krku, kašel, dušnost Kůží: iritace, po delším kontaktu poleptání s významnou resorpcí Požití: poleptání v ústech; za 2-3 dny hepatorenální léze (poškození jater a ledvin)
Chronické účinky:
Vysušení kůže, lámání nehtů
Při požití je nutné rychle podat alespoň 50 g aktivního uhlí, případně jakékoli potraviny (v nouzi zvlhčená hlína – deaktivace)
42
BIPYRIDYLOVÉ HERBICIDY
Účinek na rostliny Rychle vysušují a hubí všechny zelené rostliny Po styku s půdou okamžitá deaktivace
Účinné zejména proti travinám – používají se k ošetřování brambor a pícnin
43
MOLUSKOCIDY
Metaldehyd vysoce toxická nástraha na slimáky Polymer acetaldehydu
Expozice: při náhodném nebo úmyslném požití Letální je 0,5g/kg V praxi nepředstavuje riziko. Nebezpečí pro děti.
Účinky: Salivace, břišní koliky, průjem Křeče, hypertermie, kóma
Antidotum neexistuje Vyprázdnění žaludku Podávání aktivního uhlí
44
FUNGICIDY Fungicidy jsou heterogenní skupinou látek působících proti růstu hub – selektivně poškozují metabolismus hub. Dithiokarbamáty Organochlorové látky Případně další (benzimidazol – dicarboximid)
Aplikují se přímo na zem v době vegetační sezóny rostlin a nebo na ochranu obilí, píce, zrní či rostlin během skladování. 45
DITHIOKARBAMÁTY
Běžně používané fungicidy (v průmyslu při vulkanizaci gumy) Nebyly pozorovány karcinogenní účinky Nízká akutní toxicita Dráždí sliznice a pokožku K intoxikaci může dojít extenzivní dermální expozicí, nechtěným požitím. Inhalace řídké. Metabolizace uvolňuje CS2 Vysoké expozice dithiokarbamáty vedou k bolestem hlavy, případně k delíriu – podobně jako CS2 Chronické expozice rovněž jako CS2 : Parkinsonova choroba, onemocnění sítnice, ztráta sluchu, choroby srdeční tepny
46
ORGANOCHLOROVÉ FUNGICIDY Cl substituované benzeny Většinou málo informací o toxicitě na člověka Pentachlorphenol – PCP Hexachlorbenzen - HCB
47
ORGANOCHLOROVÉ LÁTKY PENTACHLORPHENOL - PCP PCP se dlouho používá pro konzervaci dřeva (telegrafní sloupy) V důsledku častých příměsí PCDD/F není vhodný pro obecné užívání Inhalace - podráždění dýchacích cest Dermální expozice – narušení kůže, erytrém, bolest, Inhalation exposure – respiration irritation Systemická toxicita – přerušení oxidativní fosforylace (tvorba ATP – přenos energie), pocení, mentální poruchy, hepatotoxicita Chronická expozice – hepatotoxicita, anémie (chudokrevnost)
48
ORGANOCHLOROVÉ LÁTKY HEXACHLORBENZEN - HCB
HCB je dále používán při výrobě armádní pyrotechniky, jako tavidlo při výrobě hliníku, při výrobě grafitových elektrod, v gumárenském průmyslu a jako meziprodukt při výrobě barev. Vyskytuje se při syntéze látek obsahujících chlor a je znám jako nečistota v různých pesticidech. Po metabolické aktivaci narušuje tvorbu hemoglobinu což vede ke tvorbě jeho prekurzorů - porfyrinů Jako pesticid je HCB zakázán v mnoha zemích. Největšími antropogenními zdroji HCB jsou v sestupném pořadí: aplikace pesticidů, organické syntézy, procesy spalování paliv (nikoliv doprava), výroba oceli a železa, užívání rozpouštědel, spalování odpadů, slévárenský průmysl. Evropské emise jsou v řádu jednotek tun za rok. 49
RODENTICIDY
Warfarin, atd.
Účinná látka (antikoagulancium) + obilný šrot a podobný materiál
Při požití většího množství dochází k porušení jaterních funkcí. Účinek se dostavuje opožděně, tudíž nedochází k varování krys. Výhodné je, že krysa nezvrací. Nízká toxicita pro člověka. Riziko pro děti – ovšem při vysokých dávkách. Profesionální otravy prakticky neexistují.
Sebevražedné pokusy nebývají úspěšné. Letální dávka bývá obsažena až v kilogramech přípravku. Příznaky:
Krvácivé projevy – hematurie, krvácení do sliznic
50
PŘÍRODNÍ BIOCIDY
51
PŘÍRODNÍ BIOCIDY Výhody
Netoxičnost
Rychlá degradace v prostředí
Dostupnost materiálu
Zabránění vzniku rezistentních populací škůdců
Spektrum účinnosti
Jednoduché zacházení a skladování
Nevýhody
Pracnost
Omezená výroba
Znalosti 52
PŘÍRODNÍ BIOCIDY Alkoholové extrakty z rostlin Éterické oleje (citroníky) Potraviny (pivo – slimáci, vosy, V.) Sušené byliny (levandule - moli) Mýdla – např. olivové draselné mýdlo - mšice, svilušky, molice, třásněnky
53
PŘÍRODNÍ BIOCIDY - INSEKTICIDY Firmy - Přípravky na bázi rostlinných extraktů, Indie - distribuce do jiných zemí, hlavně USA, Jižní Amerika). Afrika – řimbaba, pyretrum, Jižní Amerika – tabák, rotenon EU – registrace přípravků na ochranu rostlin přípravky na bázi azadirachtinu, pyretrinu, tabáku, česneku, esenciální oleje Domácí výroba – náročné na čas a přípravu
54
PŘÍRODNÍ INSEKTICIDY – I. GENERACE
1. 2. 3. 4.
Rostlinné insekticidy I.generace (16.století - Amerika, Asie) Extrakty z chryzantém Rotenon Tabák Rostlinné oleje
55
1. EXTRAKTY Z CHRYZANTÉM
Řimbaba šarlatová, řimbaba stračkolistá Pyretrum (Pyrethriny, Cineriny, Jasmoliny) Napoleonské války – likvidace vší a blech tzv. „Kavkazský prach“ Rychle se rozkládají na vzduchu (UV záření) Dobře rozpustný ve vodě i v organických rozpouštědlech
56
2. ROTENON A JEHO DERIVÁTY Flavonoidy Extrakce účinných látek z kořenů Zabraňují dýchání hmyzu – nervové jedy Nebezpečný pro životní prostředí, zakázán v EU
57
3. TABÁK Tabák virginský, selský, lesní Střední a Jižní Amerika 1560 John Nicot – semena a listy pro lékařské účely Stabilní v prostředí Nervový jed pro hmyz (např. larvy mandelinky bramborové, mšice, svilušky)
58
4. ROSTLINNÉ OLEJE Arašídový, olivový, slunečnicový olej Minerální oleje – kerosen
Mastné kyseliny – tenký film na těle hmyzu – ztížená výměna plynů, např. lesky na listy - fytotoxické
59
PŘÍRODNÍ INSEKTICIDY – II. GENERACE Rostlinné insekticidy II. generace Alternativa k syntetickým insekticidům:
Ekologická nezávadnost Netoxická pro člověka Selektivní Účinnost srovnatelná s účinky syntetických látek Informace o toxicitě
60
PŘÍRODNÍ INSEKTICIDY – II. GENERACE
1. 2. 3.
Rostlinné insekticidy II. generace Azadirachtin Pongomie, karanjin Esenciální oleje
61
1. AZADIRACHTIN (NEEM OLEJ) Nejúčinnější přírodní regulátor růstu hmyzu 1960 – David Morgan (VB) ze semen stromu Azadirachta indica Juss. - lékařství - Aktivní látky – antivirové, antibakteriální,V. - Rychlá degradace – proto dva typy: extrakt nebo přídavek aktivní látky do přípravku – stálejší forma.
62
2. PONGOMIE Oblasti Asie (Indie, Bangladéš) Listy a plody, olej ze semen stromu Paogomia glabra Lidové léčitelství
63
3. ESENCIÁLNÍ OLEJE Eterické oleje – těkavé - skladištní škůdci Např. oleje z tymiánu (thymol), majoránky (terpinen), badyánu, hřebíčku, bazalky (Eugenol). Esence z kmínu, anýzu, oregána, eukalyptu, pepře, hřebíčku, sporýše. Málo informací - pokusy na mouše domácí, švábech amerických. Studium vlivu na nervový systém.
64
BUDOUCNOSTV
Různé luční i domácí rostliny, plevele, bylinky.
65
DĚKUJI ZA POZORNOST Tento projekt (57/2013/B4: Inovace předmětu Environmentální toxikologie) je podporován ze zdrojů Fondu Rozvoje Vysokých Škol. Podkladem pro tvorbu této přednášky byla přednáška V. Kočího, Ph.D. Environmentální toxikologie. Doporučená literatura: Rostlinné insekticidy – hubíme hmyz bez chemie. Roman Pavela. Grada (2006).
66
