Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Environmentální projekt pro vzdělávání zaměřený na poznávání přírodní rezervace Údolí Doubravy Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Dr. Jaroslav Knotek, Ph.D.
Vypracovala: Bc. Veronika Janáčková
Brno 2013 1
2
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Environmentální projekt pro vzdělávání zaměřený na poznávání přírodní rezervace Údolí Doubravy, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
3
Poděkování Děkuji vedoucímu práce Mgr. Dr. Jaroslavu Knotkovi, Ph.D., za cenné rady a připomínky při tvorbě mé práce. Dále pak paní PaedDr. Zdeně Königsmarkové ředitelce ŽS Buttulova za poskytnutí pomoci a cenných rad při realizaci praktické části projektu. A v neposlední řadě děkuji žákům tříd V.A a V.B za jejich účast na projektu.
4
ABSTRAKT Předkládaná diplomová práce na téma „Environmentální projekt pro vzdělávání zaměřený na poznávání přírodní rezervace Údolí Doubravy“, se zabývá vytvořením vzdělávacího programu pro první stupeň ŽŠ, zaměřený na poznávání fauny a flory přírodní rezervace Údolí Doubravy. V úvodní části své práce se věnuji obecné charakteristice přírodní rezervace Údolí Doubravy, environmentálního vzdělávání a tvorbě environmentálních vzdělávacích programů a projektů. V druhé části se již zabývám samotnou tvorbou environmentálního projektu. Dále uvádím vyhodnocení získaných a údajů a závěrečné vyhodnocení celého environmentální vzdělávacího projektu.
Klíčová slova: environmentální vzdělávání, environmentální vzdělávací program, přírodní rezervace Údolí Doubravy, životní prostředí
ABSTRACT This thesis is concern on the topic "Environmental Education project which is focused on exploring the nature reserve Údolí Doubrava". It deals with the creation of a training program for primary schools focused on exploring the flora and fauna of nature reserve Údolí Doubravy. First part of this work deals with the general characteristics about nature reserve Údolí Doubrava, environmental education and the creation of environmental education programs and projects. Second part discusses about creation of environmental project further are stated results and final evaluation of environmental projects.
Keywords: environmental education, environmental education program, nature reserve Údolí Doubravy, enviroment
5
OBSAH OBSAH ....................................................................................................................................................... 6 1
ÚVOD ................................................................................................................................................ 7
2
CÍL PRÁCE ...................................................................................................................................... 8
3
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ PRO ÚDOLÍ DOUBRAVY ................................ 9 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6
4
GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE ....................................................................................................... 9 PEDOLOGIE ..................................................................................................................................... 9 KLIMATICKÉ PODMÍNKY ............................................................................................................... 10 HYDROLOGIE ............................................................................................................................... 10 FLÓRA .......................................................................................................................................... 11 FAUNA ......................................................................................................................................... 12
SOUČASNÝ STAV ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ............................................. 13 4.1 ZÁKLADNÍ POJMY ......................................................................................................................... 13 4.1.1 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) .................................................... 13 4.1.2 Životní prostředí (ŽP) ........................................................................................................ 13 4.1.3 Ochrana životního prostředí .............................................................................................. 13 4.1.4 Ekosystém........................................................................................................................... 13 4.1.5 Trvale udržitelný rozvoj (TUR) .......................................................................................... 14 4.1.6 Environmentalistika ........................................................................................................... 14 4.1.7 Environmentální (ekologická) výchova (EV) ..................................................................... 14 4.1.8 Ekologické výukové programy (EVP) ................................................................................ 14 4.1.9 Učení .................................................................................................................................. 15 4.2 CÍLE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (EV) ........................................................................... 15 4.3 LEGISLATIVA EVVO .................................................................................................................... 16
5
ENVIRONMENTÁLNÍ PROJEKT ............................................................................................. 17 5.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PROJEKTU ..................................................................................................... 17 5.2 METODIKA TVORBY PROJEKTU ..................................................................................................... 18 5.2.1 Ekopedagogovo osmero ..................................................................................................... 18 5.2.2 Praktická část EVP ............................................................................................................ 20 5.2.3 Příprava podkladů k odbornému výklad ............................................................................ 23 5.2.4 Pracovní listy ..................................................................................................................... 39 5.2.5 Průvodce ekologickým výukovým programem „Za pokladem loupežníka Mikeše“ ........... 39
6
VÝSLEDKY EKOLOGICKÉHO VÝUKOVÉHO PROGRAMU ............................................ 41 6.1 VYHODNOCENÍ PRACOVNÍCH LISTŮ .............................................................................................. 41 6.1.1 Vyhodnocení úspěšnosti jednotlivých úkolů v pracovních listech ...................................... 42 6.2 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ EVP ..................................................................................................... 46
7
DISKUZE ........................................................................................................................................ 49
8
ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 51
ZKRATKY .......................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. ZDROJE ................................................................................................................................................... 53 INTERNETOVÉ ZDROJE ..................................................................................................................... 54 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 55 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................................. 55 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................... 55
6
1
ÚVOD
Vzdělávání v oblasti environmentální či ekologické osvěty zažívá v posledních letech nebývalý rozmach, za který částečně může jak větší medializace problematiky životního prostředí, tak také i neustále se zhoršující stav prostředí kolem nás. Většina lidí uvízla v nekonečném kolotoči mezi prací, rodinou a běžnými životními starostmi, že si už ani nenajde čas, aby si vyšla někam se svými dětmi a učili je o krásách přírody. Tuto funkci pomalu přebírají školy a jiné vzdělávací instituce, které s pomocí environmentální výchovy či ekologického výukového programu vzdělávají děti v této problematice. Protože se sama již delší dobu zajímám o problematiku životního prostředí a zároveň se připravuji na budoucí povolání učitele, tak jsem si i já zvolila environmentální vzdělávání za své téma. Předmětem práce je vytvoření komplexního ekologického výukového programu. Jelikož pocházím z okolí Chotěboře, kde se nachází přírodní rezervace Údolí Doubravy, je program zaměřen právě na tuto rezervaci. Vytvořený ekologický výukový program byl realizován za účasti žáku 5. tříd Základní školy Buttulova Chotěboř.
7
2
CÍL PRÁCE
Cílem diplomové práce je vytvoření komplexního ekologického výukového programu zaměřeného na faunu a floru přírodní rezervace Údolí Doubravy. Program bude doplněný i o další části. První se bude zabývat vodou a jejím významem v krajině a druhá dopadem lidské činnosti na okolní prostředí. Diplomová práce je rozdělena do třech částí. První část obsahuje základní charakteristiku přírodní rezervace Údolí Doubravy. Druhá část se zabývá současným stavem environmentálního vzdělávání. Zde jsou zahrnuty také legislativní nástroje týkající se životního prostředí. Ve třetí části se již dostáváme k samotnému ekologickému výukovému programu. Je zde uvedena metodika tvorby programu, vyhodnocení výsledků pracovních listů a celkové zhodnocení programu. Při psaní diplomové práce jsem vycházela ze znění právních předpisů účinného ke dni 10. 10. 2012.
8
3
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍ REZERVACE ÚDOLÍ DOUBRAVY
Přírodní rezervace Údolí Doubravy byla nejprve vyhlášena jako chráněný přírodní útvar v roce 1986 podle vyhlášky č. 31/86 národního výboru v Havlíčkově Brodě o zřízení – Chráněného přírodního výtvoru Údolí Doubravy. Teprve po roce 1992 byl zaveden název přírodní rezervace a to podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Přírodní rezervace se nachází na katastrálním území obcí Bílek, Malochýn, Horní Sokolovec a Chotěboř v okrese Havlíčkův Brod. Výměra území je 92,55 ha a leží v nadmořské výšce 446 – 538 m n. m. Přírodní rezervace Údolí Doubravy patří do většího celku a to do chráněné krajinné oblasti Železné hory. Důvodem pro vyhlášení rezervace je ochrana hluboce zaříznutého říčního údolí z množství skalních útvarů a doprovázejících lesních společenstev a výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. (BÁRTA, 1997)
3.1 Geologie a geomorfologie Území patří geograficky do Českého masívu, podsoustavy Hornosázavské pahorkatiny. Ta je tvořena především břidlicemi. Řeka si hloubí své koryto v tvrdých krystalických břidlicích, kde převažují ruly. V minulosti byl povrch území tvořen křídovými sedimenty, které byly později odplaveny a tak vzniklo současné soutěskovité údolí. (BÁRTA, 1994)
3.2 Pedologie Půdním typem na celém území jsou kambizemě a na části se nacházejí také pseudogleje. Půdním druhem jsou zde hlinité a kamenité půdy. (HAUPTMAN a kol., 2009)
9
3.3 Klimatické podmínky Z klimatického hlediska spadá dané území do mírně teplé oblasti B 5, kde průměrná roční teplota je 7 °C. Nejteplejším měsícem je zde červenec s průměrnou teplotou 17 °C a nejchladnějším leden s průměrnou teplotou – 3 °C. Srážkově je zdejší oblast nadprůměrná. Průměrný roční úhrn srážek je 700 mm. Největší srážkový úhrn byl zaznamenám v měsíci červenci s průměrným úhrnem 900 mm a nejnižší průměrný úhrn srážek byl v měsících únor a březen s průměrným úhrnem 450 mm. (TOLASZ, 2007)
3.4 Hydrologie Řeka Doubrava pramení 1 km jihozápadně od obce Radostín v nadmořské výšce 626 m n. m. v severním cípu Bítešské vrchoviny. Velikost celého povodí Doubravy je 598 km2. Vlastní tok řeky je dlouhý 89,5 km a vlévá se do Labe u Záboří nad Labem v nadmořské výšce 198 m n. m. (HOLEČKOVÁ, HRUŠKOVÁ, 2006) Průměrný spád řeky je 5,5 ‰. Největší spád má řeka v celé délce toku právě v Údolí Doubravy a má hodnotu 18 ‰. Tento spád se nachází v místě zvaném Koryto, kde řeka překonává v úseku o délce 1 340 m výškový rozdíl 55 m. Řeka zde má i velmi dobrou samočistící schopnost díky horskému rázu toku. Na toku Doubravy je i několik vodních ploch jako jsou rybník Doubravník, Řeka, Panský, Pobočenský a také vodní nádrž Pařížov. Levými přítoky řeky jsou Štírovký potok, Vernovka a Zlatý potok, pravými přítoky jsou potoky Doubravka a Hostašovka. (RANČÁK, TOMIŠKA, 2006)
10
3.5 Flóra Výskyt a početnost všech bylinných společenstev na území přírodní rezervace je přímo závislá na druhové a věkové struktuře lesa. Původní porosty lesů tvořily bučiny, bukojedliny a dubohabřiny. Dnes však na území převládají porosty smrkových monokultur s místním výskytem borovic a smrků. Jedlové bučiny se však zachovaly v centrální části přírodní rezervace, kde v bylinném podrostu můžeme nalézt bukovinec kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), osladič obecný (Polypodium vulgare), starček Fuchsův (Seneci fuchsii) či keřík lýkovce jedovatého (Daphne mezerum). Z dubohabřin dnes zbyly jen jednotlivě rostoucí habry, u kterých se v podrostu vyskytuje např. violka divotvorná (Viola mirabilis), zvonek broskvolistý (Campanula persifolia), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum) a hluchavka žlutá (Galeobdolon montanum). Tok dále doprovázejí rozsáhlé porosty olší a javorů (viz Přehled rostlin – Příloha č. 1). (BUREŠ, 1994)
Obr. 1: Bukovinec kapraďovitý zdroj: nature-diary
11
3.6 Fauna Na celém území se vyskytují zástupci téměř ze všech živočišných tříd. Nejhojnější skupinou živočichů jsou zde ptáci. Nejznámějším zástupcem a symbolem přírodní rezervace Údolí Doubravy je sýkora parukářka (Parus cristatus) a skorec vodní (Cinclus cinclus). Při troše štěstí a pozornosti zde můžeme zahlédnout i jednoho z nejkrásnějších českých ptáků a to ledňáčka říčního (Alcedo atthis) či jednu z našich sov puštíka obecného (Strix aluco). Pokud se zaměříme na samotný tok řeky, tak se zde vyskytuje zuboústka sametová (Ignomostoma holosericeum), která je zástupcem plžů, dále kriticky ohrožený rak říční (Ignomostoma holosericeum), který se do toku vrátil teprve nedávno díky zlepšení kvality vody. Nesmíme však opomenout ani na zástupce ryb - pstruha obecného (Salmo trutta fario) a hrouzka obecného (Gobio gobio). Z plazů zde žije slepýš křehký (Anguis fragilis) a při vodním toku užovka obojková (Natrix natrix). Ze savců zde žije vydra obecná (Lutra lutra), kuna lesní (Martes foina), veverka obecná (Sciurus vulgaris), plch velký (Glis glis) a rejsek obecný (Sorex araneus) (viz Přehled živočichů – Příloha č. 2). (BÁRTA, 1994; ČECH, 2000)
Obr. 2: Sýkora parukářka zdroj: naturfoto
12
4
SOUČASNÝ STAV ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
4.1 Základní pojmy 4.1.1
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO)
Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách. (§ 16 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů) 4.1.2
Životní prostředí (ŽP)
Životní prostředí je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. (§ 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů) 4.1.3
Ochrana životního prostředí
Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečisťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů, nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku. (§ 9 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů) 4.1.4
Ekosystém
Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. (§ 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů)
13
4.1.5
Trvale udržitelný rozvoj (TUR)
Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. (§ 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů) 4.1.6
Environmentalistika
Environmentalistika je obor, který využívá poznatků dalších vědních oborů jako je ekologie, geografie, chemie, fyzika, ekonomie a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů, zabývá se tedy i prevencí znečišťování životního prostředí, nápravou vzniklých škod a nežádoucích zásahů. Environmentalistika zahrnuje také ochranu přírody, monitoring složek životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi, péče o zdraví lidské populace apod. (MACHAL, 2006) 4.1.7
Environmentální (ekologická) výchova (EV)
Environmentální výchova představuje formální i neformální působení na populaci, jehož cílem je přijmutí zodpovědnosti lidí za současný i budoucí stav přírody. Cílem environmentální výchovy je vzdělávání lidí ve všech věkových kategoriích a zlepšování kladného vztahu člověka k životnímu prostředí. Jedná se především o informování občanů o problémech životního prostředí i celé společnosti. Environmentální výchova se realizuje především pomocí ekologických výukových programů. (ŠERÁK, 2009) 4.1.8
Ekologické výukové programy (EVP)
Jedná se o výchovné vzdělávací lekce, jejichž smyslem je obohatit vzdělávání na všech stupních škol o ekologický a environmentální rozměr. Tyto lekce se realizují pomocí interaktivních, tvořivých a kooperativních metod učení, přizpůsobeným daným věkovým kategoriím. Ekologické výukové programy se realizují mimo školu, buď v ekologických centrech, v přírodě nebo na zahradě školy. (DAŇKOVÁ, 2008)
14
4.1.9
Učení
Učení znamená získávání zkušeností, utváření a pozměňování jedince v průběhu jeho života. Životní úloha lidského učení je v získávání předpokladů pro aktivní vyrovnávání se s přírodním a společenským životním prostředím. (PRŮCHA, 2009)
4.2 Cíle environmentálního vzdělávání (EVz) Cílem EVz je vybudování komplexního fungujícího systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice, který by se měl projevit v šetrnějším přístupu společnosti k životnímu prostředí a zapojení veřejnosti do řešení a odstraňování problémů životního prostředí. • Zabezpečit odpovědnost a realizaci EVVO ve státní správě na všech úrovních řízení a ve všech resortech. • Zabezpečit systematickou a komplexní implementaci environmentálních aspektů do vzdělávacích programů na všech úrovních školství, včetně vysokých škol. • Podporovat environmentálně zaměřené programy ke zvýšení a rozšiřování kvalifikace apod. • Zajistit přístupnost informací a poradenství o životním prostředí pro širokou veřejnost a možnost účastí na rozhodování v záležitostech životního prostředí. • Podporovat a motivovat spolupráci odborných institucí a dalších subjektů při realizaci EVVO. • Podporovat výzkum a vývoj v oblasti EVVO. (www.mzp.cz)
15
4.3 Právní úprava EVVO Státní program EVVO v České republice vychází z platných právních norem, vládních usnesení, novelizované Státní politiky životního prostředí, mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázaná a z předpisů Evropské unie. Jedná se především o tyto dokumenty: • Agenda 21 • Směrnice č. 90/313/EHS, o svobodě přístupu k informacím o životním prostředí, • Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí • Agenda 2000 • Politika, stav a vývoj životního prostředí České republiky • Souhrnná koncepce resortu Ministerstva školství pro osvětu, vzdělávání, výchovu a informování veřejnosti v záležitostech životního prostředí
Právní předpisy a dokumenty - zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů - usnesení vlády ke SP EVVO ČR a související příloha – Akční plán SP EVVO ČR (www.mzp.cz)
16
5
ENVIRONMENTÁLNÍ PROJEKT
5.1 Základní údaje o projektu • název projektu „Za pokladem loupežníka Mikeše“ • organizátor projektu a autor Bc. Veronika Janáčková • kontakt: telefonní číslo: 776 191 333; email:
[email protected] • projekt je určen pro děti I. stupně ZŠ (žáci 5. třídy) • projekt bude probíhat v obci Bílek v termínech září až říjen 2012 • v environmentálním projektu budou použité interaktivní vzdělávací prvky formou hry • obsah projektu bude zaměřen na prohloubení stávajících a získání nových znalostí o místní fauně a floře • cílem projektu je kromě zvýšení znalostí cílové skupiny rovněž i výchovné působení zaměřené na dopad lidských aktivit na dané území • výstupem projektu bude pracovní sešit a publikace zpracovávající náplň projektu i se seznámením s PR Údolí Doubravy
ZA POKLADEM LOUPEŽNÍKA MIKEŠE Organizace projektu: • projekt má 5 částí: 1. Význam a funkce lesa 2. Co tu roste? 3. Máme rádi zvířata 4. Voda a její význam v krajině 5. Co do lesa nepatří • děti budou rozděleny do 2 až 3 skupin (podle počtu dětí ve třídě) • v jednotlivých částech budou děti informovány o problematice daného tématu (jakou funkci má les, co tu roste a žije, problematika odpadů a také význam vody v krajině) • po informativní přednášce k tématu v trvání cca 15 min bude samotná soutěž k tématu
17
• za každý správně splněný úkol či dobře zodpovězenou otázku bude tým odměněn zlaťákem • na konci soutěže dostanou děti ještě na vyplnění pracovní sešit, který by měl ověřit jejich získané znalosti (výsledky budou sloužit pro závěry mé diplomové práce) Pozn. Tyto výše uvedené informace o projektu byly předány ředitelce ŽŠ Buttulova paní PaedDr. Zdeně Kőnigsmarkové při poskytnutí prvotní nabídky projektu pro tuto školu.
5.2 Metodika tvorby projektu Při tvorbě environmentálního vzdělávacího projektu jsem se rozhodla vytvořit ekologický výukový program (dále jen EVP), který je zaměřený na poznávání fauny a flory PR Údolí Doubravy. Další nedílnou součástí EVP je i seznámení s lidskou činností, která ovlivňuje PR Údolí Doubravy. Program je koncipován jako hra se vzdělávacími prvky. Projekt jsem nazvala „Za pokladem loupežníka Mikeše“ podle jedné historické postavy z okolí. Projekt jsem rozdělila do pěti celků: význam a funkce lesa, co tu roste, máme rádi zvířata, voda a její význam v krajině a co do lesa nepatří. Každý celek je doplněný výkladovou částí, hrou k danému tématu, pracovním listem a kapitolou v doprovodné publikaci. Při tvorbě EVP jsem postupovala podle ekopedagogova osmera (viz 5.2.1). 5.2.1
Ekopedagogovo osmero
Ekopedagogovo osmero je metodické doporučení pro přípravu a vedení EVP. Toto osmero zformuloval Aleš Máchal ze školského environmentálního vzdělávacího střediska Lipka. Jednotlivé body metodické příručky: 1. EVP je nejenom hezký, ale i smysluplný Každý EVP program má mít jasně zformulované výchovně vzdělávací cíle zahrnující environmentální záměr vzdělávání a splnění těchto cílů je možno ověřovat. Ekopedagog musí mít cíle programu stále na vědomí a program podle těchto cílů upravovat trak, aby jich bylo co nejvíce dosaženo.
18
2. EVP není ostrůvek v moři výchovy a vzdělávání EVP musí navazovat na rámcově vzdělávací program a další dokumenty. Toto platí hlavně pro střediska ekologické a environmentální výchovy. 3. EVP má hlavu i patu EVP musí mít jasně vytvořenou strukturu a logickou návaznost jednotlivých částí. Součástí EVP je také stanovení pravidel pro samotný projekt, jako je oslovování, práce ve skupinách, a oslovování učitelů či lektorů. Závěrem EVP by mělo být opakování či metoda reflexe. 4. EVP je pečlivě připravený EVP musí mít zpracovanou písemnou přípravu s vytyčenými cíli, postupy s časovou dotací, pomůckami, metodami hodnocení a kontroly. EVP by měli být preferovány aktivizační metody pro zapojení žáků do programu. Pokud je to možné a vhodné je dobré zapojit praktickou část výuky. 5. Součástí EVP je hodnocení EVP musí mít předem promyšlený systém hodnocení míry dosažených cílů programu. Výsledky by měli sloužit k dalšímu zkvalitňování programu. 6. Ekopedagog v akci Ekopedagog by měl v průběhu EVP propojovat nové poznatky s tím, co žáci o dané problematice už vědí, ukazovat jim jejich praktické využití a souvislosti místní, regionální i globální, přírodní i sociální. Pokud je to možné, měl by se ekopedagog vyhýbat negativnímu hodnocení žáků a používat kladnou zpětnou vazbu. Ekopedagog upřednostňuje dialog před poučováním, dává prostor pro komunikaci s dětmi. 7. Ekopedagog na sobě pracuje Ekopedagog by se měl snažit o maximální soulad mezi skutečnými a sdělovanými informacemi. Své případné osobní problémy nesmí ventilovat a nechat se jimi ovlivňovat při práci s dětmi. Ekopedagog by měl slušně vypadat a dobře mluvit, aby děti neodrazoval od environmentální výchovy. Ekopedogog by měl být občas i kritický sám k sobě, průběžně se vzdělávat a zdokonalovat v profesních kompetencích a odborných vědomostech.
19
8. Ekopedagog se přírody ani TUR nebojí EVP by měl probíhat v příjemném prostředí pro výuku. Je-li to možné, měl by ekopedagog preferovat kontakt dětí s přírodou, před učebnou. (DAŇKOVÁ, 2008) 5.2.2
Praktická část EVP
Praktická část projektu se skládá z několika pomůcek, které jsou vyhotovené k jednotlivým tematickým celkům. K první části „Význam a funkce“, která je zaměřená na poznávání základních druhů dřevin, jsem vytvořila z kartónu makety jehličnatých a listnatých stromů a na tvrdý papír jsem k jednotlivým stromům nakreslila jejich plody (viz Obr. 3). Úkolem dětí bylo k jednotlivým stromům přiřadit odpovídající plody. Aby to bylo možné, tak jsem na stromy i plody nalepila suché zipy.
Obr. 3: Stromy a plody z papíru Zdroj: vlastní
20
V druhé části nazvané „Co tu roste?“ se děti seznamují s rostlinami, které najdou v okolí řeky Doubravy. Jejich úkolem je k jednotlivým obrázkům rostlin přiřadit jejich jméno. Pro tyto účely jsem nakreslila kartičky s obrázky rostlin a cedulky s jejich jmény. Kartičky byly zalaminovány a opatřeny proužkem suchého zipu, na který se lepilo jméno rostliny (viz Obr. 4 )
Obr. 4: Kartičky rostlin s popiskami Zdroj: vlastní
Ve třetí části s názvem „Máme rádi zvířata“ se děti seznamovali s jednotlivými zástupci živočichů, kteří se na daném území vyskytují. Úkolem dětí bylo k jednotlivým kartičkám správně přiřadit jméno živočicha. Zde jsem vytvořila kartičky s portréty zvířat a cedulky s jejich jmény. Jednotlivé karty jsem opět zalaminovala a opatřila suchým zipem, stejně tak cedulky se jmény (viz Obr. 5) .
Obr. 5: Kartičky se zvířaty a popiskami Zdroj: vlastní
21
Čtvrtá část „Voda a její význam v krajině“ seznamuje děti nejen s významem vody v krajině, ale i s tím, proč je voda důležitá pro ně. Zde mají děti za úkol z kartiček s rostlinami a živočichy vybrat pouze ty, které jsou svým výskytem vázány na vodu. Pro tento účel jsem z kartónu vytvořila maketu řeky, na kterou jsem nalepila čtverečky suchého zipu, na který následně děti lepily jednotlivé kartičky (viz Obr. 6) .
Obr. 6: Papírová řeka Zdroj: autor
22
Poslední část projektu „Co do lesa nepatří“ je zaměřená na odpady. Děti jsou zde seznámeny s jednotlivými druhy odpadu, s tím jak a do čeho se odpady třídí, jakou máme produkci odpadu a dalšími zajímavostmi. Jejích úkolem je z vytvořené „umělé skládky“ vytřídit odpad (plast, papír, sklo a směsný odpad) a umístit ho do správného kontejneru. Zde jsem použila jako odpady plastovou láhev od vody, kelímky od jogurtu, voskovaný papír, noviny, časopisy s lesklými deskami, krabičky od vajíček, sklenice i s víčkem od majonézy a papír namočený v oleji (viz Obr.č. 7).
Obr. 7: Třídění odpadu Zdroj: vlastní
5.2.3
Příprava podkladů k odbornému výkladu
Níže uvedené materiály jsem si připravila jako poklady pro jednotlivé bloky přednášek. Jednotlivé podklady jsou číslovány 1 až 5 podle svého pořadí v EVP. Každý podklad obsahuje obecné otázky, které bych chtěla s dětmi probrat a dále také stručné informace k dané problematice. 1. Význam a funkce lesa Pomůcky: herbářové položky, fotografie stromů, papírové makety stromů a jejich plodů Časová dotace: Přednáška 10 min + 5 – 10 min na dotazování; 10 min plnění úkolu Přednáška: Nejprve bychom se měli seznámit s tím: „Co je vlastně les“. Dokázal by mi někdo svými slovy říci co je vlastně les? …. Les je vlastně porost různých druhů stromů.
23
„Víte proč je les vlastně důležitý pro člověka?“ ……Zdroj dřeva, produkce kyslíku „zelené plíce planety“ (produkce kyslíku, zachycování prachu), domov pro spoustu druhů zvířat a stanoviště pro rostliny, rekreace, otop
„Lesy můžeme rozdělit na několik skupin, víte na jaké?“ ……. Jehličnaté – smrk, borovice, jedle, modřín; Listnaté – buk, dub, habr, olše, javor, bříza; Smíšené; V okolí řeky Doubravky původně byly smíšené lesy a jejich zbytky tady můžeme ještě najít – jsou to místa s výskytem buků, dubů, habrů a jedlí. V dnešní době je zde nejvíce smrků, které tady byly vysázeny lidmi. (REICHHOLF, 1999)
„Víte, čím by mohl být v dnešní době les ohrožen?“ ……Těžba dřeva (záleží jaká X plánované hospodářské využívání lesa člověkem) – stromu než vyroste do takové velikosti, aby byl pokácen (mýtní věk), to trvá velmi dloubou dobu, i 80 let a více let (záleží na druhu stromu) ..Lesní škůdci – jako je lýkožrout smrkový či bekyně mniška (malí broučci) a ti dokážou během několika měsíců zahubit stovky stromů protože jejich larvy (housenky) vyžírají v jeho kůře chodbičky a tím ten strom zabíjí (REICHHOLF, 1999)
„Co myslíte, že by se mohlo lesu stát?“ ……Živelné pohromy, sesuvy půdy, vichřice Tak teď jsme se dozvěděli něco o lese, ale ještě jsme si neřekli, co konkrétně můžete najít v lese okolo Doubravky a jaké stromy tady rostou. „Víte, jak se vlastně vyrábí papír? K výrobě papírů se používá dřevo z jehličnatých a listnatých stromů. Nejpoužívanějším stromem k tomuto účelu je v našich podmínkách smrk ztepilý. Ve větší míře se používají jehličnaté stromy, protože jejich dřevo má lepší buněčnou stavbu. (www 6) Průmyslová výroba papíru Tento proces se dá rozdělit na dvě fáze: 1. Příprava papíroviny – rozvlákňování, mletí, barvení 2. Zpracování papíroviny na papírenském stroji
Příprava papíroviny V této fázi se dřevní hmota rozvlákňuje, mele, klíží a barví
24
Papírenský stroj Nátoková skříň (místo kudy natékán papírovina na síto) => síto papírenského stroje (kde se hmota zbavuje přebytečné vody) => lisovací část (odstranění zbylé vody z papíroviny) => sušící část (celkové dosušení a zbavení veškeré zbylé vlhkosti) => klížící lis (barvení papíru) => kalandrování papíru (dochází k vyhlazování povrchu papíru a snížení jeho tloušťky) => navíjení již hotového papíru (www 6) „Víte jak a k čemu se současnosti používá dřevo?“ •
Výroba nábytku - např. z buků, habrů, javorů, smrků
•
Stavební dřevo – např. z dubů, smrků
•
Výroba tužek a pastelek – z olší
• Topné dřevo – jako topivo se používá především dřevo z listnatých dřevin jako je buk, dub, habr a jehličnatých dřevin jako je smrk, modřín a borovice (LOHMAN, 2005; RUSHFORTH,2006)
Informace k jednotlivým stromům: Buk lesní (Fagus sylvatica) • 20 - 30 vysoký a velmi silný strom (celková silueta stromu, fotografie, obrázek) • Listy mají oválný tvar a mají výraznou lesklou zelenou barvu (herbářové položky) • Plody jsou bukvice - plodí každý 5 až 10 rok • Kůra je stříbrošedá (vzorky dřeva) • Dřevo je tvrdé, těžké – výroba nábytku, hraček, parket, dříve železniční pražce (LOHMAN, 2005; RUSHFORTH,2006)
Duby sp. (Quercus) • Většinou mohutné stromy až 30 - 40 m vysoké • Nepravidelně laločnaté (vysvětlit – listy s vlnkami na okraji) listy • Plody jsou žaludy – potrava pro dobytek • Zvrásněná tmavá kůra • Dřevo – dříve pro stavbu lodí, stavební dřevo, sudy • V okolí řeky Doubravy se vyskytuje dub zimní a dub letní (LOHMAN 2005; RUSHFORTH, 2006)
25
Habr obecný (Carpinus betulus) • 20 - 25 m vysoký strom, ve stáří z rozložitou korunnou • Listy jsou podlouhlé, špičaté s ozubeným okrajem • Typická pro habr je stříbrošedá kůra • Dožívají se 100 – 150 let a potom hynou • Dřevo je tvrdé a velmi odolné – výroba dřevěných kol, násad, kuchyňských prkének, řeznických špalků (LOHMAN 2005; RUSHFORTH, 2006)
Javor sp. (Acer) • Až 30 m vysoký strom z rozložitou korunnou • Listy velké, tuhé, pěticípé • Semena jsou okřídlené nažky - tzv. „nosy“ • Dřevo je bílé, tvrdé a těžké, výborně se opracovává a slouží hlavně řezbářům, dělá se z něj nábytek, hudební nástroje • V okolí řeky Doubravy se vyskytuje javor mléč a javor klen (LOHMAN, 2005; RUSHFORTH, 2006)
Olše lepkavá (Alnus glutinosa) • 10 – 25 m vysoký strom • Listy jsou kulaté na špičce mírně vykrojené • Roste u potoků, řek, na březích jezer, ale i na bažinách • Dřevo olše je měkké ale odolné, takže se olšové kmeny používají ke stavbě lávek; vyrábějí se z něj tužky a překližky (LOHMAN, 2005; RUSHFORTH, 2006)
Smrk ztepilý (Picea abies) • 30 – 50 m vysoký strom se špičatým vrcholem • Jehličí je odstávající pichlavé • Šišky visí z větví převisle (směrem dolů) a odpadávají • Kůra je červenošedá šupinatá • Dřevo – stavebnictví, nábytkářství, výroba papíru, výroba hudebních nástrojů, vánoční stromek (LOHMAN, 2005; RUSHFORTH, 2006)
26
Borovice lesní (Pinus sylvestris) • 20 - 30 (40) m vysoký strom • Jehlice jsou dlouhé a umístěné ve svazečku po 2 • Vejčité malé šišky • Červená rozbrázděná kůra • Dřevo – stavebnictví, dřevěné elektrické stožáry, malé borovice jako vánoční stromeček (LOHMAN, 2005; RUSHFORTH, 2006)
Jedle bílá (Abies alba) • 30 – 50 m vysoký jehličnatý strom • Tupé, ploché jehlice • Šišky jsou na větvi vzpřímené a na rozdíl od smrku neodpadávají • Stříbrošedý kmen • Světle nažloutlé dřevo se používá v truhlářství, ve stavebnictví a pro výrobu nábytku; vánoční stromeček (LOHMAN, 2005; RUSHFORTH, 2006)
2. Co tu roste?
Pomůcky: herbářové položky, fotografie rostlin, kartičky s obrázky rostlin a jejich popisky, poster „Co tady roste?“ Časová dotace: Přednáška 10 min + 5 – 10 min na dotazování; 10 min plnění úkolu Přednáška: Jak určitě všichni víte, příroda a naše okolí není tvořeno jen lesem se stromy, ale i květinami. V našem kraji najdeme mnoho druhů květin, ale mi si řekneme hlavně o těch, které jsou typické pro Údolí Doubravy.
„Věděli byste, jaký je význam rostlin?“ …. Potrava pro živočichy a i člověka; jsou součástí přírody okolo nás a jsou domovem pro spoustu druhů živočichů; produkují kyslík; některé z nich jsou léčivé;
„Věděli by jste, jaké rostliny rostou v okolí?“...... Jednotlivé rostliny si rozdělíme podle barvy květu, aby se vám lépe pamatovaly.
27
ŽLUTÉ KVĚTY Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) •
Rostlina, která může být vysoká až 70 cm; má žluté květy; laločnaté listy (vysvětlit)
•
Najdeme ji růst často na okraji cest, na rumištích (vysvětlit) a v křovinách
•
Obsahuje žlutooranžovou mléčnou šťávu, která se používala proti bradavicím (EISEINRECH, 2003)
Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) •
Rostlina vysoká 20 - 60 cm; kvete od července do září; květy světle žluté; listy oválné se špičkou a na okrajích zubaté
•
Roste v listnatých a v jehličnatých lesích, na okrajích cest a na březích vodních toků
•
Nepůvodní druh rostliny; tvoří velké porosty (EISEINRECH, 2003)
BÍLÉ KVĚTY
Česnáček lékařský (Alliaria petiolata) •
20 - 100 cm vysoká rostlina; kvete od dubna do června; má bílé květy; listy jsou nepravidelně zubaté, 3 úhelníkovité
•
Roste v listnatých lesích, na zaplavovaných plochách, v křovinách a na suti
•
Rozemnutá rostlina voní jako česnek; používá se i jako léčivá bylina (EISEINRECH, 2003)
Sasanka hajní (Anemone nemorosa) •
10 - 25 cm vysoká rostlina; kvete v březnu až v dubnu; má bílé až načervenalé fialové květy; nepravidelně pilovité listy 3 dlanité
•
Roste ve světlých listnatých a jehličnatých lesích a na loukách
•
Tvoří velké porosty (EISEINRECH, 2003)
28
Jahodník obecný (Fragaria vesca) •
5 - 20 cm vysoká rostlina; kvete v květnu - červnu; bílé květy s 5 lístky; listy trojčetné, na okraji pilovité a ve spodní části chlupaté
•
Roste ve světlých lesích a na okraji křovin
•
Plodem je jahoda; léčivá rostlina (EISEINRECH, 2003)
Devětsil bílý (Petasites albus) •
15 – 30 cm vysoká rostlina; kvete od března do května; žlutavě bílé skupinky květů, které tvoří hrozen; šupinky na stonku; listy jsou i 40 cm veliké a objevují se po odkvětu
•
Roste na vlhkých stanovištích, na březích vod, lesích v podhorských a horských oblastí (EISEINRECH, 2003)
Bledule jarní (Leucojum vernum) – OHROŽENÁ •
10 – 30 cm vysoká rostlina; kvete od února do dubna; květy jsou bílé zvonky se žlutavou nebo zelenou špičkou; listy čárkovité (vysvětlit)
•
Roste ve vlhkých listnatých a roklinových lesích, na horských loukách
•
Rostlina je jedovatá a krásně voní (EISEINRECH, 2003)
MODRÉ KVĚTY
Zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) •
50 - 80 cm vysoká rostlina; kvete od června do července; květy zvonkovitého tvaru fialové barvy; listy jsou čárkovitě kopinaté
•
Roste ve světlých lesích, křovinách, stráních (EISEINRECH, 2003)
KAPRAĎOVITÉ ROSTLINY
Osladič obecný (Polypodium vulgare) •
Listy tmavě zelené, až 40 cm vysoké; jednotlivé lístky jsou oblé; („tečkovaná kapradina“)
•
Roste ver skalních štěrbinách, na mechách, na pařezech stromů; v polostínu (EISEINRECH, 2003) 29
Bukovinec kapraďovitý (Thelypteris phegopteris) •
Listy světle zelené, až 50 cm vysoké, měkce chlupaté; listy trojúhelníkovité
•
Roste ve vlhkých lesích => bučiny (EISEINRECH, 2003)
Hasivka orličí (Pteridium aqulinum) •
Listy světle zelené až 200 cm vysoké, vyrůstají jednotlivě;
•
Roste na okrajích lesů, pastvin; často tvoří velké porosty
•
Průřez řapíkem (vysvětlit) ukazuje tvar dvojitého orla (EISEINRECH, 2003)
MALÉ KEŘE
Brusnice borůvka (borůvka černá) (Vaccinium myrtillus) •
Až 40 cm vysoký keřík s dlouhým plazivým stonkem; listy jsou drobné, vejčité 1,5 2 cm dlouhé, zašpičatělé; v květnu a v červnu se objevují červené džbánkovité květy;
•
Roste v jehličnatých a listnatých lesích s kyselou půdou; často s brusinkou a vřesem
•
Plodem jsou borůvky; bobule mají vysoký obsah vitamínu C (EISEINRECH, 2003)
Tu přednášku jsem ještě doplnila o herbářové položky jednotlivých stromů a jejich portréty.
30
Obr. 8: Prohlížení herbářových položek rostlin Zdroj: vlastní
3. Máme rádi zvířata
Pomůcky: fotografie zvířat, poster – Co zde žije Časová dotace: Přednáška 10 min + 5 – 10 min na dotazování; 10 min plnění úkolu Přednáška:
V lese a v okolní přírodě najdeme samozřejmě kromě rostlin i spoustu živočichů. A my se teď s jednotlivými druhy seznámíme. Nejprve bych se však chtěla zeptat: „Víte co tu v okolí vůbec žije?“ U jednotlivých zvířat si povíme, jak vypadají, kde žijí a čím se živí.
31
ČLENOVCI:
Rak říční (Astacus astacus) •
Má červenohnědé zbarvení a dlouhý ocásek, má 5 páru nohou, kde prvním párem jsou klepeta, velikost ♀ až 12 cm a ♂ až 16 cm
•
Žije v pomalu tekoucích vodách s vysokým obsahem kyslíku, které musí být velmi čisté => pokud se nám v řece či v potoce objeví rak, znamená to, že tam je čistá voda
•
Aktivní je především v noci, přes den odpočívá ve vyhrabaných dírách; živí se
vodními
rostlinami
a
drobnými
živočichy
(červy,
mršiny).
(EISEINRECH, 2003)
RYBY:
Pstruh potoční (Salomo trutta fario) •
Štíhlá ryba dlouhá až 40 (60) cm; má hnědavý hřbet s červenými skvrnami a nažloutlým břichem
•
Nachází se hlavně v rychle proudících vodách, které jsou chladné a bohaté na kyslík
•
Sdružují se často ve svém revíru, který často obhajují proti vetřelcům; živí se pulci, malými rybkami, hmyzem a larvami (EISEINRECH, 2003)
Okoun říční (Perca fluvitilis) •
Velikost až 30 cm; hřbet je tmavě zelený s mnoha tmavými příčnými pruhy; boky a břicho jsou světlejší
•
Žije téměř ve všech našich vodách
•
Vyskytuje se většinou v malých skupinách; živí se malými živočichy, loví ryby a raky (EISEINRECH, 2003)
32
PLAZY:
Užovka obojková (Natrix natrix) •
Dosahuje délky až dvou metrů; vrchní strana je načernalá, spodní bělavá se skvrnami; za hlavou na obu stranách žlutá skvrna ve tvaru půlměsíčku
•
Žije ve stojatých a pomalu tekoucích vodách
•
Dobře plave a potápí se; živí se žábami, čolky a rybami; přezimuje v kompostu; nejedovatý had, který nekouše (EISEINRECH, 2003)
Slepýš křehký (Anguis fragilis) •
Ještěrka dlouhá až 50 cm; tělo je hadovité bez nohou (často záměna s hadem); velmi hladké šupiny, zbarvení do červenohněda, většinou s podélným, úzkým, tmavým proužkem
•
Žije na mírně vlhkých a světlých místech v loukách, lesích
•
Je aktivní během dne a soumraku, často se také ukrývá pod kameny; živý se hmyzem, červy a pavouky; při nebezpečí odhazuje svůj ocásek; není nebezpečný a jedovatý (EISEINRECH, 2003)
PTÁCI:
Puštík obecný (Strix aluco) •
Sova; ♀ a ♂ jsou stejně velcí; zbarvení je hnědé nebo šedé s páskováním; mají kulatou hlavu a tmavé oči
•
Žije ve světlých lesích ve dřevinách s dutinami
•
Aktivní je hlavně za soumraku a v noci, přes den se skrývá; celoročně se vyskytuje na stejném území; loví drobné savce (hlodavci), ptáky a obojživelníky (EISEINRECH, 2003)
33
Sýkora parukářka (Parus cristatus) •
Drobný ptáček menší než sýkora koňadra ♀ a ♂ stejně velcí; nahoře je světle hnědá a na bříšku smetanově bílá; na hlavě má čepičku černobíle kropenatou; obličej je také černobílý
•
Žije v jehličnatých lesech
•
Živý se hmyzem, semeny smrků či borovic (EISEINRECH, 2003)
Skorec vodní (Ciclus cinclus) •
Je menší než kos; ♀ a ♂ stejně velcí; drobný ptáček s oválným tělem a s krátkým zdviženým ocáskem; je tmavé hnědavé barvy s bílou náprsenkou
•
Žije u rychle tekoucích potoků a řek ve vyšších polohách
•
Chytá malé živočichy z vody; jediný zpěvný pták, který se může potápět (EISEINRECH, 2003)
Ledňáček říční (Acedo atthis) •
Malý ptáček pestře zbarvený; horní strana je modrá, spodní strana oranžová a na krku má bílou skvrnu; je zavalitějšího těla s krátkým ocáskem a nohama, má dlouhý špičatý zobák
•
Žije u tekoucích vod s příkrými břehy, kde si může budovat hnízdní nory
•
Loví malé rybky střemhlavým letem do vody (EISEINRECH, 2003)
SAVCI:
Rejsek obecný (Sorex araneus) •
Je menší než myš; je hnědé barvy a šedivým bříškem
•
Žije na vlhkých loukách, v lesích a i v zahradách
•
Je aktivní hlavně za soumraku, ale i přes den; žije v malých chodbičkách; žere žížaly, hmyz a larvy; pronikavě v nebezpečí piští (EISEINRECH, 2003)
34
Plch velký (Glis glis) •
Je o něco menší než veverka; horní strana je leskle šedá, bříško má bílé a má huňatý ocas
•
Žije v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách
•
Aktivní je hlavně za soumraku a v noci; rád šplhá a skáče; potravou jsou mu listy, pupeny, kůra, oříšky, plody a také ptačí vejce a mladí ptáci (EISEINRECH, 2003)
Veverka obecná (Sciurus vulgaris) •
Zbarvení je černé, červenohnědé a šedočervené; spodní strana bříška je bílá; ocas má huňatý a na uších má štětinky
•
Žije v lesích, parcích a zahradách
•
Aktivní je za dne a je typickým obyvatelem stromů; žije v dutinách stromů v ptačích hnízdech; živí se oříšky, bobulemi, pupeny a také malými zvířátky, ptačími vejci a mladými ptáky (EISEINRECH, 2003)
Vydra říční (Lutra lutra) •
Má podlouhlé válcovité tělo s dlouhým ocasem; srst má krátkou, lesklou a kávově hnědou; mezi prsty mají plovací blány
•
Žije na březích tekoucích a stojatých vod
•
Živí se rybami, vodními ptáky, obojživelníky a drobnými savci (HUDEC a kol., 2007)
Kuna lesní (Martes foina) •
Zbarvení světlé až tmavě hnědé, nejtmavší jsou nohy; na krku má zlatožlutou skvrnu; ocas je dlouhý a huňatý.
•
Žije v lesích, zřídka i v parcích a zahradách. Aktivní je za soumraku; výborně šplhá a skáče; přes den žije v dutinách stromů, ve starých hnízdech a doupatech; loví myši, veverky, ptáky, živí se i plody (EISEINRECH, 2003)
35
4. Význam a funkce vody
Pomůcky: obrázky vodního toku Časová dotace: Přednáška 10 min + 5 – 10 min na dotazování; 10 min plnění úkolu Přednáška:
„Proč je pro nás voda důležitá?“……život na zemi, součást všeho kolem nás (rostliny, živočichové, horniny a spoustu jiných materiálů), bez vody bychom nemohli přežít (bez vody vydrží člověk 3 - 5 dní); hydrosféra, neboli vodní obal naší Země pokrývá 71 % celkové rozlohy naší planety, z tohoto množství tvoří sladká voda pouhá 3 %; „Kde všude na Zemi můžeme nalézt vodu?“ …… vodu můžeme nalézt v oceánech, mořích, řekách, potocích, jezerech a rybnících, také ji můžeme nalézt jako podzemní vodu a vodu uloženou v ledovcích; Voda v mořích a oceánech - 97 % všech světových zásob; voda v mořích je obvykle bohatá na soli, v průměru obsahuje asi 35 g anorganických solí na litr; voda v oceánech je též významným akumulátorem tepla. „Jak člověk využívá vodu?“ •
pitná - přímá konzumace, domácnosti
•
služby (výroba různých materiálů)
•
průmysl, energetika, těžba surovin
•
k zavlažování - 50-80 % celkové spotřeby
„Jak by se měl člověk chovat, aby neznečišťoval vodu a šetřil s ní?“ …….nevypouštět do ní chemikálie, nelít různé látky, stavět ČOV; …..šetření (diskuze) (www.fi.muni.cz)
36
5. Co do přírody nepatří? Pomůcky: ukázky odpadů, postery na odpady Časová dotace: Přednáška 10 min + 5 – 10 min na dotazování; 10 min plnění úkolu
Přednáška: Určitě jste si už všichni všimli, že je tady v okolí nepořádek a ten určitě do přírody nepatří, proto je i naše další hra zaměřená právě na třídění a nakládání s odpady. Než však začneme, řekneme si něco o odpadech, a jak můžou škodit našemu okolí.
„Věděl by někdo z Vás, kolik odpadu ročně vyprodukuje každý z nás?“ …. 317 kg/osoba (ekolist.cz)
„Víte, jak by se mohla snížit produkce odpadů?“ ….. kupovat větší balení, kupovat kvalitní věci, které déle vydrží, vratné obaly, třídění odpadu (ekolist.cz)
„Víte, jaké druhy odpadů třídíme?“ ….. plasty, papír, sklo (barevné, bílé), nápojové kartóny, elektroodpad, bioodpad
„Věděli byste, co patří do jednotlivých kontejnerů?“ …….postery
„Víte, že máme i kontejner na biologicky rozložitelný odpad? Věděli byste, co to je biologicky rozložitelný odpad?“…..nástěnka
Víte co je kompostování? …z rostlinných zbytků působením bakterií, žížal, hlístic, plísní a hub a za působení tepla vznikne po nějaké době humus, který se dá použít jako hnojivo. Výroba kompostu probíhá v kompostárnách, kde se kompost překopává, aby se k němu dostával dostatek kyslíku. (ŠŤASTNÁ, 2007)
37
ZAJÍMAVOSTI
PLASTY: • výroba vláken, z nichž se dělají koberce a bundy (PET) • ze zbytků plastů se vyrábějí i zatravňovací dlaždice, palety na zboží, přepravky a mnoho dalších • Kolik je potřeba PET lahví na výrobu jedné fleecové bundy? ….cca 50 vytříděných PET
PAPÍR: Na výrobu celulóza na papír se používá dřevo ze stromů starých 40 - 70 let
NÁPOJOVÉ KARTONY Vytříděné nápojové kartony jdou většinou do papíren, kde se vzájemně oddělí papír, hliníková fólie a plasty; papír se dále použije ve výrobě a zbytky se spálí. Kartony se rozemelou a pak se z nich za přidání různých látek lisují desky s využitím ve stavebnictví (ŠŤASTNÁ, 2007)
Obr. 9: Přednáška EVP Zdroj: vlastní
38
5.2.4
Pracovní listy
Jak jsem již uvedla, ke každé části EVP byl vytvořen pracovní list, který obsahoval probranou látku. Tyto listy dostaly děti k vyplnění na konci programu a slouží k ověření získaných znalosti (vyhodnocení výsledků viz 6.1 vyhodnocení pracovních listů). Podoba a obsah jednotlivých listů viz Pracovní listy - Příloha č. 3.
Obr. 10: Vyplňování pracovních listů Zdroj: vlastní
5.2.5
Průvodce ekologickým výukovým programem „Za pokladem loupežníka Mikeše“
Průvodce environmentálním programem jsem vytvořila proto, aby si děti mohli získané informace znovu zopakovat či se o tématech, které je zaujali, dozvědět víc. Publikace je koncipována do sedmi kapitol, které se zaměřují na PR Údolí Doubravy. První kapitola seznamuje čtenáře se základními údaji o PR Údolí Doubravy. Druhá kapitola se zabývá významem a funkcí lesa. V této části se čtenáři blíže seznámí s lesem, s jeho funkcemi, vlastnostmi a zajímavostmi. Dále kapitola pokračuje podrobným popisem všech stromů i s obrázky, které byly probrány v rámci EVP. Na konci kapitoly na děti čeká ještě úkol na ověření získaných znalostí. Třetí kapitola je zaměřená na rostliny přírodní rezervace. Rostliny jsou rozdělené do skupin podle barvy jejich květu, aby si je mohli děti lépe zapamatovat. Ke každé rostlině je vytvořený stručný popis s obrázkem. Na konci kapitoly je umístěn úkol na poznávání rostlin a pro zpestření je zde zařazena i křížovka na květiny.
39
Čtvrtá kapitola je zaměřena na poznávání a seznámení se s místními živočichy. Děti zde najdou stručný popis jednotlivých zvířat i s jejich obrázky. Na konci kapitoly je umístěn opět opakovací úkol a pro zpestření také tajenka zaměřená na místní živočichy. V páté kapitole se dostáváme už k samotné otázce ochrany životního prostředí. Děti zde mají stručný přehled toho, co se v lese nesmí dělat a co ho poškozuje. Dále je zde část zabývající se jednotlivými druhy odpadů a jak s nimi nakládáme. Šestá kapitola se zabývá vodou a jejím významem. Zde se děti dozví mnoho zajímavostí o vodě, proč ji potřebujeme a jak by se měli lidé chovat, aby neznečišťovali vodu. Na konci kapitoly je opět řazen kontrolní úkol. Poslední sedmá kapitola obsahuje vybrané pověsti vázané na PR Údolí Doubravy. Děti si zde mohou přečíst pověst o loupeživém rytíři Mikešovi, pověst o řece Doubravě a jiné pověsti z okolí (viz CD).
40
6
VÝSLEDKY EKOLOGICKÉHO VÝUKOVÉHO PROGRAMU
6.1 Vyhodnocení pracovních listů Po skončení celého programu jsem dala dětem na vyplnění pět pracovních listů, které byly zaměřeny na probranou látku. Listy mají sloužit k ověření znalostí, které děti získaly během programu. Pracovní listy vyplňovalo celkem 36 dětí. Maximální počet bodů, které mohly získat byl 59 bodů (viz Tab.č.1). Vyplňování pracovních listů dětem trvalo cca 25 - 35 min. Tab. 1: Počty bodů v jednotlivých úkolech Zdroj: vlastní
Název úkolů Stromy Poznáš květiny Přesmyčky Obyvatelé lesa Doplňovačka Voda Odpady Celkem bodů
Max. počet bodů 8 5 4 12 8 6 16 59
Graf 1: Vyhodnocení úspěšnosti řešení pracovních listů Zdroj: vlastní
Z daného grafu vyplývá, že skála úspěšnosti řešení daných úkolů je velmi velká. Nikomu z testovaných žáků se nepodařilo získat plný počet bodů. Nejlepším výsledkem
41
bylo získání 57 bodů u třech žáků a naopak nejhorší výsledky byly u třech žáků, kteří získali 32, 31 a 25 bodů. 6.1.1
Vyhodnocení úspěšnosti jednotlivých úkolů v pracovních listech
1. Význam a funkce lesa Pracovní list k první části EVP byl zaměřen na poznávání základních druhů dřevin v PR Údolí Doubravy. Zadání úkolu bylo „Přiřaďte k jednotlivým listům číslo názvu stromu, který zde roste“ ( viz Pracovní listy - Příloha č. 3). Graf 2: Vyhodnocení prvního úkolu na poznávání dřevin Zdroj: vlastní
Ze získaných výsledků vyplívá, že dětem nejvíce dělalo problémy rozpoznávání jehličnanů a to hlavně borovice a jedle. Z listnatých stromů, si pak často pletli buk, olši a habr. Tento úkol mělo bez chyby vyplněno patnáct žáků z celkového počtu třicet šest žáků.
2. Co tu roste? Pracovní list k druhé části EVP byl zaměřen na poznávání typických rostlin pro PR Údolí Doubravy. Prvním úkolem bylo poznání pěti květin a dalším úkolem byly čtyři přesmyčky na rostliny typické pro PR Údolí Doubravy (viz Pracovní listy - Příloha č. 3).
42
Graf 3: Vyhodnocení druhého úkolu na poznávání rostlin Zdroj: vlastní
Tento úkol byl žáky řešen v celku úspěšně. Úkol mělo bez chyby vyplněno 27 žáků s celkového počtu 36 žáků. Graf 4: Vyhodnocení třetího úkolu Zdroj: vlastní
Třetím úkolem bylo správně přehodit písmena tak, aby vznikl název rostlin. V tomto úkolu dělal žákům největší problém název kapradiny „bukovinec“, ve kterém chybovalo 23 žáků.
43
3. Máme rádi zvířata Pracovní list ke třetí části EVP byl zaměřen na poznávání typických živočichů pro PR Údolí Doubravy. Prvním úkolem bylo přiřazení jména k šesti živočichům a také určení jejich základní potravy. Dalším úkolem v této části EVP bylo doplnění chybějících písmen do rodových jmen živočichů typických pro PR Údolí Doubravy (viz Pracovní listy - Příloha č. 3). Graf 5: Vyhodnocení čtvrtého úkolu – přiřazení jmen zvířat Zdroj: vlastní
První část úkolu většině žáků neděla problém. Většina chyb zde vznikla spíše z nepozornosti při četbě zadání. Často se stávalo, že zde zapomněli jména zvířat uvést. Nejvíce chybovali v určení rejska obecného. Graf 6: Vyhodnocení čtvrtého úkolu – přiřazení potravy Zdroj: vlastní
Jak již z výše uvedeného grafu vyplývá, zde měli žáci s řešením úkolu větší problém. Nejvíce chyb dělali při přiřazování potravy k rakovi, užovce a rejskovi.
44
Graf 7: Vyhodnocení pátého úkolu na doplnění názvu zvířat Zdroj: vlastní
V pátém doplňovacím úkolu měli žáci největší problém z doplnění názvů skorec, plch a puštík. Důvodem by mohlo být to, že se s názvy těchto zvířat žáci doposud příliš nesetkávali. 4. Voda a její význam v krajině Pracovní list ke čtvrté části EVP byl zaměřen na určení rostlin a živočichů, kteří jsou bezprostředně vázáni na vodní prostředí či biotop v okolí řeky. Žáci zde měli na výběr ze čtyř rostlin a šesti živočichů. Úkol byl ztížen o to, že ne všechny možnosti byly správné (viz Pracovní listy - Příloha č. 3). Graf 8: Vyhodnocení šestého úkolu na doplnění rostlin a živočichů vázaných na vodu Zdroj: vlastní
45
Tento úkol nedělal žákům při jeho plnění příliš velký problém. Chyby zde vznikaly spíše z nepozornosti, jako zapomenutí vyplnění příslušné kolonky. Nejvíce žáci chybovali v přiřazování rostlin.
5. Co do lesa nepatří V páté a poslední části EVP zaměřené na problematiku odpadů měli žáci za úkol k jednotlivým kontejnerům správně roztřídit vyobrazené odpady. Ty odpady, které se vytřídit nedali, neoznačovali (viz Pracovní listy - Příloha č. 3). Graf 9: Vyhodnocení sedmého úkolu zaměřeného na třídění odpadu Zdroj: vlastní
Pátý a zároveň i poslední úkol byl nejtěžší na vyplnění. Žáci měli určit a správně vytřídit 14 vyobrazených odpadů. Zde nejvíce chybovali v zařazení rozbitého hrnku – zařazovaný do skla a obalu tetra pack – žáci jej často zařadili do směsného odpadu
6.2 Celkové vyhodnocení EVP Jak již vyplývá z výše uvedených výsledků, některé části programu zvládaly děti lépe a některé hůře. Celkově však z daných výsledků vyplývá, že více než polovina z nich uspěla. Budeme–li brát v úvahu 60 % úspěšnost při řešení pracovních listů (což je 35 bodů z 59) vyjde nám, že tuto hranici splnilo 33 žáků z 36. To je sice dobrý výsledek, ale je stále co zlepšovat.
46
V první části programu jsem se zabývala významem a funkcí lesa. Žáci zde měli za úkol poznávat jednotlivé stromy podle listů a plodů. V pracovním listě na ně čekal obdobný úkol. Při řešení úkolu jim činilo největší problém rozeznání borovice od jedle a také často zaměňovali buk s olší, nebo s habrem (viz kapitola 6.1). Z daných výsledků vyplynulo, že bych se pro příště měla soustředit na lepší vysvětlení rozdílných znaků mezi jednotlivými dřevinami. Také by určitě pomohlo, kdyby se přednáška doplnila i o ukázky živých větviček pro názornější demonstraci jednotlivých znaků. V druhé
části
programu
jsem
se
zabývala
rostlinami,
které
se
vyskytují
v bezprostředním okolí jak chaty Doubravky tak Údolí Doubravy. Zde měli žáci za úkol přiřazovat k jednotlivým obrázkům rostlin jejich správná jména. Zde žáci dosáhli velmi dobrých výsledků, ale největší problém jim dělaly kapradiny. V pracovním listě měli k této části připravené dva úkoly a to poznat a správně přiřadit jména jednotlivých rostlin k obrázkům a z přesmyček určit správné názvy rostlin. V poznávání rostlin žáci dosáhli dobrých výsledků, ale v přesmyčkách hodně chybovali. Nejvíce chyb bylo u rostliny bukovinec kapraďolistý (viz kapitola 6.1). Z výsledků plyne, že bych se měla příště více soustředit na skupinu kapraďovitých rostlin, vysvětlit lépe jejich základní znaky a soustředit se také na lepší interpretaci jejich jmen. Třetí část programu se zabývala poznáváním zvířat. Zde dostali žáci za úkol, aby k jednotlivým portrétům zvířat přiřadili jejich správné jméno. V pracovním listě na ně pak čekaly hned tři úkoly k řešení. První úkol byl zaměřen na poznávaní jednotlivých druhů zvířat. Zde měli žáci největší problém poznat rejska obecného. Druhým úkolem bylo „nasypat do misek“ jednotlivým imaginárním živočichům jejich hlavní potravu. Žáci měli možnost vybrat z několika možností, které měli uvedené vedle úkolu. Z výsledků plyne, že nejvíce chyb bylo u raka, užovky, rejska a ledňáčka. Úkoly jedna a dvě byly začleněny v jednom zadání a to se ukázalo jako chyba. Často se stávalo, že žáci správně doplnili názvy zvířat a další část již zapomněli vyřešit. Proto bych pro příště rozdělila úkoly jedna a dvě do samostatného oddílu. Třetím úkolem bylo doplňování chybějících písmen do rodových jmen jednotlivých živočichů. Zde bylo nejvíce chyb u skorce, plcha a puštíka. Tyto chyby mohly částečně vzniknout proto že se v rámci EVP většina žáků s těmito živočichy seznámila poprvé a proto by potřebovali delší čas na zapamatování jejich jmen.
47
Čtvrtá část programu byla zaměřená na vodu, včetně živočichů a rostlin vázanýchna vodní prostředí. Zde měli žáci za úkol z několika možností vybrat ty rostliny a živočichy, vyskytující se buď výhradně ve vodním toku nebo v jeho okolí, příp. vázáné na vodní tok jakožto na zdroj potravy. Obdobný úkol řešili žáci i v pracovních listech. V této části bych se mělavíce zaměřit na rostliny, které se právě vyskytují jen v okolí vodního toku a zdůraznit fakt, že jinde růst nemohou. Pátá a poslední část byla pro mnohé žáky již opakováním, protože byla zaměřená na problematiku
odpadů.
Žáci
měli
na
svých
stanovištích
připravené
krabice
z nejrůznějšího odpadu a cedulky s nápisy papír, sklo, plasty a komunální odpad. Jejich úkolem bylo roztřídit daný odpad do správných kategorii. Úkol v pracovním sešitě byl obdobný. Nejvíce žáci chybovali v zařazování tetrapackových obalů (zde jim byli uznávány obě možnosti třídění - plasty i papír), dále pak i porcelánu, tabulového skla, zrcadla a žárovky. Dané výsledky mě překvapily, neboť žáci již absolvovali několik programů zaměřených na odpadové hospodářství, ale jak plyne z výsledků, tak mají v některých věcech stále ještě nedostatky. Pro příště bych proto tuto část časově zvýhodnika a zařadila bych i možnosti a procesy zpracování daných odpadů, praktickou ukázku kompostového substrátu či věcí denní potřeby, které vznikly recyklací starých. Dále bych všechny přednášky doplnila i o velkoformátové barevné postery (viz příloha na CD). Na přednášce jsem měla postery o formátu A3, ale pro lepší názornost by byly lepší velkoformátové. Také bych program doplnila o více úkolů k jednotlivým částem programu, protože tyto úkoly děti velmi bavily. Pro realizaci dalších úkolů by však byla potřeba větší časová dotace na celý EVP program. Celkově EVP program trval 2 hodiny i s vyplňováním pracovních listů. Při přidání dalších úkolů by se tato doba prodloužila cca o 30 – 40 minut. Nakonec celého programu bych zařadila procházku naučnou stezkou Údolí Doubravy s popisem toho, co jsme se naučili a hlavně názornou ukázkou jak vypadá řeka a její okolí. Tuto procházku by bylo nejlépe realizovat buď bezprostředně po absolvování programu, nebo druhý den, dokud budou mít děti získané informace ještě v živé paměti.
48
7
DISKUZE
Jak je uvedeno v kapitole 5.2 v rámci environmentálního projektu jsem vytvořila EVP, který je zaměřený na poznávání fauny a flory PR Údolí Doubravy. Tento program byl realizován 12. září 2012 na rekreačním středisku chata Doubrava v PR Údolí Doubravy. Programu se zúčastnilo 36 dětí z pátých tříd Základní školy Buttulova Chotěboř, které zde byly na adaptačním kurzu. Původně byla realizace projektu plánovaná na venkovní prostory před chatou Doubravkou (na přilehlé louce), ale v důsledku nepříznivého počasí jsem celý projekt musela přenést do společenské místnosti chaty. Díky této komplikaci jsem byla nucena celý program koncepčně předělat do místnosti, která nám byla dána k dispozici v budově chaty. Zde se pro děti vytvořily tři stanoviště - modré, červené a žluté. Na těchto stanovištích pak plnily jednotlivé skupiny své úkoly. I přes stísněný prostor, který byl určen pro každou skupinu, se dětem podařilo úspěšně plnit úkoly, aniž by se dívaly k sousední skupině. V přední části místnosti byly žíněnky, na kterých děti seděly během přednášky. Než začal celý program, tak byly děti rozděleny do tří skupin a to tak, že si každé z dětí vylosovalo jednu barvu. Tento způsob rozdělení byl zvolen po předchozí domluvě s učiteli, aby se děti mezi sebou lépe poznaly. Každý pak dostal samolepku se svou barvou na tričko, aby se jednotliví členové skupin mezi sebou nepromíchali. Pak celý EVP probíhal dle časového harmonogramu (viz Tab. 2).
49
Tab. 2: Časový harmonogram EVP 12.9. 2012 Zdroj: vlastní 8:00 - 8:50 9:00 - 9:15 9:15 - 9:30 9:30 - 9:40 9:40 - 9:55 9:55 - 10:05 10:05 - 10:20 10:20 - 10:30 10:30 - 10:45 10:45 - 10:55 10:55 - 11:10 11:10 - 11:20 11:20 - 11:25 11:25 - 11:45 12:00 - 13:00 13:00
Přípravy místnosti na program Úvodní zahájení, vysvětlení pravidel, rozdělení do skupin První přednáška: Význam a funkce lesa Řešení prvního úkolu - poznávání stromů Druhá přednáška: Co tu roste? Řešení druhého úkolu - poznávání rostlin Třetí přednáška: Máme rádi zvířata Řešení třetího úkolu - poznávání zvířat Čtvrtá přednáška: Význam a funkce vody Řešení čtvrtého úkolu - rostliny a živočichové, vázání na vodu Pátá přednáška: Co do přírody nepatří? Řešení pátého úkolu - třídění odpadů Závěrečné zhodnocení programu Vyplňování pracovních listů Oběd a osobní volno Příchod druhé skupiny
Celkově bych celý environmentální projekt hodnotila kladně. Jednotlivé části projektu a i úkoly děti bavily. Byly zvídavé a některé informace pro ně byly úplně nové. Poté, co jsme se trochu více poznali, se často i ptaly na věci, které je zajímaly a to musím hodnotit kladně. Již od začátku jsem nechtěla projekt a hlavně samotný environmentální program pojmout jako nudnou přednášku, ale jako oboustrannou komunikaci mezi mnou a dětmi a to se dle mého názoru povedlo. Dále musím kladně zhodnotit přístup třídních učitelů daných tříd a hlavně významnou organizační pomoc i záštitu ředitelky školy paní PaedDr. Zdenky Kőnigsmarkové, která mi vždy vycházela vstříc. Na realizaci programu se kromě mě podílela ještě má sestra, která pořizovala fotodokumentaci a má kamarádka, která během přednášky vždy připravila potřebné pomůcky na další úkol a pomáhala mi vyhodnocovat, zda byly dané úkoly splněny správně. Díky jejich pomoci se mi podařilo celý program úspěšně zrealizovat.
50
8
ZÁVĚR
V dnešní době, kdy se příroda a životní prostředí zase dostávají na okraj společenských zájmů, je podle mě důležité, zaměřovat se na různé environmentální projekty, programy ekologické výchovy či jinak zaměřené vzdělávání o našem okolí a prostředí ve kterém žijeme. Pokud bychom se měli zamyslet nad otázkou, komu se nejvíce věnovat a poskytovat vzdělávání v této problematice zjistíme, že nejperspektivnější odezvu to bude mít u dětí. Děti totižmají celý život před sebou a jsou ve věku, kdy si utvářejí své životní názory a to, jak se budou ve svém životě chovat. Zde vidím největší potenciál ve vzdělávání. Tímto nechci říci, že vzdělávání dospělých či seniorů nemá smysl, ale často již nechtějí měnit své životní návyky, kdežto děti jsou z tohoto pohledu ještě dosti tvárné. Společnost by měla podporovat různé organizace zaměřující se na vzdělávání v oblasti životního prostředí a ne je rušit či omezovat. Vždyť jakou můžeme očekávat do budoucna společnost, když současné děti nebudou znát žádná zvířata, rostliny či přírodu. Budou se učit o zvířatech jen z obrázků či na ně koukat ve filmech, ale nebude je nic nutit je vidět naživo. Měli bychom si uvědomit, že pokud se nezačne měnit radikálně přístup společnosti k životnímu prostředí, můžeme se dočkat doby, kdy zvířata či rostliny budou jen v botanických a zoologických zahradách a přes veškerou naši snahu je nebudeme moci ve volné přírodě svým dětem ukázat. Proto je důležité působit na děti již odmalička a seznamovat je s přírodou v jejich okolí a potřebou její ochrany, aby mohly jednou ukazovat krásy naší planety také svým potomkům.
51
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČOV
čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
EV
environmentální vzdělávání
EVP
ekologicky výukový program
EVVO
environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
CHKO
chráněná krajinná oblast
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
PET
polyetylén
PR
přírodní rezervace
SP EVVO ČR Státní program Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty České republiky TUR
trvale udržitelný rozvoj
52
ZDROJE BÁRTA F., 1994: Údolí Doubravy naučná stezka. Augusta, Litomyšl BÁRTA F., a kol., 1997: Plán péče přírodní rezervace Údolí Doubravy na období 1998 – 2009. Nasavrky BARTA F., STEHLÍK J., 2001: Průvodce vlastivědnou stezkou, krajem Železných hor. Gratis s.r.o, Jihlava, 29 s. ISBN 80-902400-6-2 BIČÍK I., HADAČ E., BUREŠ P., a kol., 2009: Půda v České republice, Consult, Praha, 255 s. ISBN 80-903482-4-6 BUREŠ., HADAČ., JIRÁSEK., 1994: Květena Železných hor. Luděk Šorm, Nasavrky, 212 s. ISBN 80-901702-1-8 ČECH L., ŠUMPLICH J., ZABLOUDIL V. a kol., 2000: Jihlavsko - Chráněná území České republiky VII. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Brno, 526 s. ISBN 80-86064-54-9 DAŇKOVÁ Z., 2008: Ekologické výukové programy. Ochrana přírody, 63 (2): 25 s. – 26 s. EISENREICH W.,HANDEL A., ZIMMER U.E., 2003: Nový průvodce přírodou – zvířata a rostliny. Praha, BETA, 556 s. ISBN 80-7306-091-4 HOLEČKOVÁ M., HRUŠKOVÁ M., 2006: Krajinou řeky Doubravy, MH Beroun, 186 s.ISBN 80-86720-28-4 HUDEC K., KOLIBÁČ J., LAŠTŮVKA Z., PEŇÁZ M., 2007: Příroda České republiky – průvodce faunou. Praha, Academia, 439 s. ISBN 978-80-200-1569-3 MÁCHAL A., 2006: Malý ekologický a environmentální slovníček. Brno: Rezekvítek, 2006, 56 s. ISBN 978-80-86626-19-2. PRŮCHA J., 2009: Moderní pedagogika. Portál, Praha, 481 s. ISBN 978-80-7367503-5 REICHHOLF J., 1999: Les: ekologie středoevropských lesů. Praha: Ikar,
223 s.
ISBN 80-242-0074-0. 53
RUSHFORTH K., 2006: Svět stromů – průvodce lesem, parkem, okrasnou zahradou. Praha, Granit, 287 s. ISBN 80-7296-051-2 ŠERÁK M., 2009: Zájmové vzdělávání dospělých. Portál, Praha, 207 s. ISBN 97880-7367-551-6 ŠŤASTNÁ J., 2007: Kam s ním – vše o třídění a recyklaci odpadu. Praha, Česká televize, 117 s. ISBN 80-85005-72-7 TOLASZ R., a kol., 2007: Atlas podnebí Česka, Praha a Olomouc. 255 s. ISBN 978–80-86690-26-1 Vyhláška č. 31/86 národního výboru v Havlíčkově Brodě o zřízení chráněného přírodního výtvoru Údolí Doubravy Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
INTERNETOVÉ ZDROJE • Bukovinec kapraďolistý [online] citace 1.2.2012 Dostupné na: www.nature-diary.co.uk/nn-images/0808/080814 • Sýkora parukářka [online] citace 1.2.2012 Dostupné na: www.naturfoto.cz/sykora-parukarka-fotografie • Státní program EVVO [online] citace 15.10.2012 Dostupné na: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategicke_dokumenty_evvo_cr/$F ILE/OEV-OVO_SP%20EVVO-20081105.pdf Životní prostředí a jeho ochrana – Využívání a ochrana vodních zdrojů [online] citace 28.3.2012 Dostupné na: http://www.fi.muni.cz/~tomp/envi/content.html • Produkce odpadů [online] citace 28.3.2012 Dostupné na: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/statistika-produkceodpadu-v-cesku-celkove-klesla-komunalniho-ale-pribylo • Výroba papíru [online] citace 12.3.2013 Dostupné na: http://www.krpa.cz/default.asp?f=paper&id=61&lng=cs
54
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Bukovinec kapraďovitý ...................................................................................... 11 Obr. 2: Sýkora parukářka ................................................................................................ 12 Obr. 3: Stromy a plody z papíru ..................................................................................... 20 Obr. 4: Kartičky rostlin s popiskami ............................................................................... 21 Obr. 5: Kartičky se zvířaty a popiskami ......................................................................... 21 Obr. 6: Papírová řeka ..................................................................................................... 22 Obr. 7: Třídění odpadu.................................................................................................... 23 Obr. 8: Prohlížení herbářových položek rostlin .............................................................. 31 Obr. 9: Přednáška EVP ................................................................................................... 38 Obr. 10: Vyplňování pracovních listů............................................................................. 39
SEZNAM TABULEK Tab. 1: Počty bodů v jednotlivých úkolech .................................................................... 41 Tab. 2: Časový harmonogram EVP 12.9. 2012 .............................................................. 50
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vyhodnocení úspěšnosti řešení pracovních listů................................................ 41 Graf 2: Vyhodnocení prvního úkolu na poznávání dřevin ............................................. 42 Graf 3: Vyhodnocení druhého úkolu na poznávání rostlin ............................................. 43 Graf 4: Vyhodnocení třetího úkolu ................................................................................. 43 Graf 5: Vyhodnocení čtvrtého úkolu – přiřazení jmen zvířat ......................................... 44 Graf 6: Vyhodnocení čtvrtého úkolu – přiřazení potravy ............................................... 44 Graf 7: Vyhodnocení pátého úkolu na doplnění názvu zvířat ........................................ 45 Graf 8: Vyhodnocení šestého úkolu na doplnění rostlin a živočichů vázaných na vod . 45 Graf 9: Vyhodnocení sedmého úkolu zaměřeného na třídění odpadu ............................ 46
55
