Bohemia centralis, Praha, 31: 243–248
Pavouci přírodní rezervace Čertova skála na Křivoklátsku Spiders of the „Čertova Skála“ / Devil´s Rock Nature Reserve, the Křivoklátsko Protected Landscape Area Vlastimil Růžička Entomologický ústav BC AV ČR, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice; e-mail:
[email protected]
▒ Abstract. Spiders of rock cliffs in the Křivoklát Area, Central Bohemia, were studied. Segestria bavarica, Theridion betteni, Erigonoplus jarmilae, Lepthyphantes keyserlingi, Altella biuncata and Philaeus chrysops occur in the Czech Republic exclusively or primarily in rocky habitats. For the whole region, dynamic relief with rich mosaic of original habitats – scree slopes, deep inverse valleys, valley margins with sparse vegetation, original forests, and river banks – is typical. These habitats harbour numerous spider species with the specific habitat requirements; for some of them, the Křivoklát Area is the unique place of occurrence in the whole Czech Republic. Two grids of the Central European grid map (Nos. 5949 and 6048) are the richest in spider species across Bohemia, being inhabited by 383 (353) spider species respectively. ▒ Key words: Křivoklát, spider community, rock habitats
Úvod a historie výzkumu Botanický a zoologický výzkum skalních srázů je technicky obtížný, ale přináší nové poznatky (Larson et al. 2000). Výzkum pavouků Nezabudických skal přinesl doklady o specifičnosti skal nízkých poloh jako biotopu, který byl arachnology doposud přehlížen (Růžička 2000). 243
BOHEMIA CENTRALIS 31
Tabulka 1. Přehled materiálu pavouků zjištěných v PR Čertova skála v letech 2003–2004. N: ♂/♀/juv. Tab. 1. Spiders collected in Čertova Skála Nature Reserve in 2003–2004. N: ♂/♀/juv. Čeleď / druh Segestriidae Segestria bavarica C. L. Koch, 1843 Dysderidae Dysdera erythrina (Walckenaer, 1802) Harpactea hombergi (Scopoli, 1763) Harpactea lepida (C. L. Koch, 1838) Theridiidae Neottiura bimaculata (Linné, 1767) Theridion betteni Wiehle, 1960 Theridion varians Hahn, 1833 Linyphiidae Erigonoplus jarmilae (Miller, 1943) Frontinellina frutetorum (C. L. Koch, 1834) Ipa keyserlingi (Ausserer, 1867) Tenuiphantes mengei (Kulczyński, 1887) Araneidae Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) Lycosidae Arctosa figurata (Simon, 1876) Pardosa aff. lugubris Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861) Agelenidae Inermocoelotes inermis (L. Koch, 1855) Malthonica silvestris (L. Koch, 1872) Textrix denticulata (Olivier, 1789) Dictynidae Altella biuncata (Miller, 1949) Liocranidae Apostenus fuscus Westring, 1851 Liocranum rupicola (Walckenaer, 1830) Gnaphosidae Drassodes lapidosus (Walckenaer, 1802) Zelotes exiguus (Müller & Schenkel, 1895) Zelotes petrensis (C. L. Koch, 1839) Zoridae Zora manicata Simon, 1878 Thomisidae Ozyptila claveata (Walckenaer, 1837) Salticidae Aelurillus v-insignitus (Clerck, 1757) Asianellus festivus (C. L. Koch, 1834) Heliophanus aeneus (Hahn, 1832) Philaeus chrysops (Poda, 1761) Salticus scenicus (Clerck, 1757) Salticus zebraneus (C. L. Koch, 1837) Sitticus pubescens (Fabricius, 1775) Talavera petrensis (C. L. Koch, 1837)
244
N 7/– 1/– 1/– –/1 –/–/1 –/1 1/– 5/– 1/– 1/1 –/1 1/– 1/– –/1 10/1/3 1/– 1/– 11/–/1 1/1 –/1 1/1 76/5/2 2/2 1/3 5/1 1/1 5/4 2/4 3/– 19/5/9 1/3 1/– 3/1 2/–
Vlastimil Růžička: Pavouci přírodní rezervace Čertova skála na Křivoklátsku
Pavouci Čertovy skály Přírodní rezervace Čertova skála představuje v terénu velmi výrazná spilitová skaliska zvedající se strmě nad silnicí na levém břehu řeky Berounky asi 2 km severně od obce Týřovice. Skály jsou exponované na jihovýchod. V rezervaci nalezneme jak vertikální skalní stěny porostlé pouze ojedinělými trsy vegetace, tak strmé skalnaté svahy charakteru skalní stepi. Ke sběru materiálu byly v období od května 2003 do června 2004 použity zavěšené deskové pasti (Růžička 2000). Celkem bylo chyceno 219 exemplářů pavouků příslušejících ke 34 druhům (Tab. 1). Nejpočetnějšími druhy (s více než deseti zjištěnými exempláři) byly Drassodes lapidosus, Philaeus chrysops, Xerolycosa nemoralis a Textrix denticulata. Charakteristickými druhy osluněných skalních výchozů jsou Segestria bavarica, Theridion betteni, Erigonoplus jarmilae, Lepthyphantes keyserlingi, Altella biuncata a Philaeus chrysops (skákavka rudopásá). Diskuse Výskyt šesti charakteristických druhů pavouků osidlujících Čertovu skálu byl zjištěn i na Nezabudických skalách (Růžička 2000). Tam byl navíc zjištěn výskyt druhu Zelotes puritanus Chamberlin, 1922, který je také nalézán převážně na skalních výchozech (Šmaha et Chytrý 1995). Anyphaena furva Miller, 1967 se v České republice vyskytuje pouze na Křivoklátsku, na osluněných kmenech dubů na skalnatých srázech; jednak v NPR Týřov, jednak v PR Nezabudické skály. Tento velmi vzácný druh byl popsán F. Millerem pouze podle nálezu jediného samečka ze Zádielské doliny na Slovensku. Druhý známý sameček byl chycen J. Šmahou v NPR Týřov (Šmaha 1985) a konečně Růžička (2001) zjistil na Nezabudických skalách početnou populaci druhu a popis druhu dokončil. Kromě Křivoklátska a Zádielské doliny je výskyt tohoto druhu znám z jedné lokality v Německu a pravděpodobně jedné lokality v Rumunsku. Andezitové a spilitové skály CHKO Křivoklátsko hostí díky svému členitému povrchu pestřejší společenství pavouků než vápencové skalní výchozy CHKO Český kras (Růžička 2000). Pavoukům Křivoklátska je věnováno několik studií. Kromě zmíněných rezervací se skalními výchozy byli soustavněji zkoumáni pavouci další asi desítky maloplošných chráněných území, takže můžeme prostřednictvím pavouků charakterizovat i další biotopy oblasti. Kamenité sutě byly jako biotopy zoology také dlouho přehlíženy; současný výzkum přinesl mnoho nových poznatků. V České republice jsou kamenité sutě Křivoklátska místem jedinečného výskytu pro dva druhy pavouků. Neon levis (Simon, 1871) se vyskytuje na povrchu kamenitých sutí NPR Týřov (Šmaha 245
BOHEMIA CENTRALIS 31
1990; Růžička et Antuš 1998). Výskyt troglomorfního druhu Porrhomma rosenhaueri (L. Koch, 1872) byl zjištěn v hloubi podmrzající kamenité suti na pravém svahu Berounky proti restauraci U rozvědčíka (Růžička 2002). Kamenité břehy potoků v inverzních údolích hostí mnohé chladnomilné druhy pavouků. Například Diplocephalus helleri (L. Koch, 1869) zde dosahuje svého nejnižšího výskytu v České republice (Šmaha 1983b; Šmaha et Pěnička 1990). Pozornost si zaslouží i říční břehy. Ještě v 19. století byly hojně obývány slíďákem Arctosa maculata (Hahn, 1822), který však s regulací říčních koryt v celých Čechách vymizel. První nález v Čechách po 100 letech byl učiněn právě na Křivoklátsku (Šmaha 1983a). V opadu pobřežních vrbových porostů byl na Křivoklátsku zjištěn i výskyt vzácného druhu Collinsia distincta (Simon, 1884) (Šmaha et Pěnička 1990). I lesy Křivoklátska hostí druhy charakteristické pro ta nejzachovalejší stanoviště. Často jsou to drobné druhy lesní hrabanky, například Pseudocarorita thaleri (Saaristo, 1971), druh popsaný teprve nedávno (Šmaha 1990). Výskyt vzácného druhu Cetonana laticeps, který žije na keřích v NPR Týřov (Knobloch 1979; Hotská 1981) a v PR Nezabudické skály (Řezáč 2001), je v Čechách znám pouze z Křivoklátska. Bohaté společenství teplomilných druhů hostí pleše, nelesní okraje říčního údolí Berounky. Charakteristickými a nápadnými druhy jsou Eresus sandaliatus (Martini & Goeze, 1778), Atypus affinis Eichwald, 1830, Titanoeca quadriguttata (Hahn, 1833) (Miller 1941; Řezáč et Kubcová 2002). Výskyt druhu Trichoncus simoni (Lessert, 1904) byl v Čechách zjištěn pouze na skalní stepi NPR Velká Pleš. V rámci České republiky můžeme srovnávat počet zjištěných druhů pavouků ve čtvercích síťového mapování organismů. Podle údajů ke konci roku 2000 byly faunistické čtverce 5949 a 6048, na nichž se nachází podstatná část území Křivoklátska, na prvním a třetím místě s 383 resp. 353 druhy (Buchar et Růžička 2002). Mezi nimi na druhém místě byl čtverec 6863 (360 druhů) na němž leží NPR Mohelenská hadcová step. V současnosti jsou na prvních dvou místech čtverce 7165 (405 druhů) a 7166 (393 druhů) z území CHKO Pálava (Bryja et al. 2005). Je však třeba říci, že pálavské čtverce a mohelenský čtverec leží na jižní Moravě a hlavně, v CHKO Pálava bylo podniknuto několik specializovaných arachnologických exkurzí s cílem právě zjistit zde maximální počet druhů. Druhová pestrost pavouků na území Křivoklátska je tedy v rámci České republiky zcela mimořádná; dva druhově nejbohatší faunistické čtverce Čech leží na Křivoklátsku. Růžička (2006) hodnotí ve čtvercích faunistického mapování výskyt ohrožených druhů podle Červeného seznamu (Růžička 2005). Čtverec 6048 (s prostorem od Velké Pleše na JZ) je na 15. místě, čtverec 5949 (s prostorem od Velké Pleše na SV vč. Vůznice) na 21. místě (Tab. 2). Jak to zhodnotit? Jednak, přední pozice jistě mluví o výskytu druhů důležitých z hlediska ochrany přírody. Jednak, ne zcela čelná pozice a to, že zde nebyl zaznamenán výskyt žádného 246
Vlastimil Růžička: Pavouci přírodní rezervace Čertova skála na Křivoklátsku
kriticky ohroženého druhu, dokumentují zachovalost přírody Křivoklátska. Na čelných pozicích v tomto hodnocení se ocitly faunistické čtverce, na jejichž území leží maloplošná chráněná území, jejichž příroda je bezprostředně ohrožena (izolované skalní stepi, váté písky atp.). Území Křivoklátska je charakteristické mimořádně pestrým reliéfem. Nalézáme zde skalní srázy, kamenité sutě, skalní stepi, hluboká stinná údolí, říční břehy, rozlehlé lesy. Tato stanoviště jsou (často vzhledem ke své nepřístupnosti) minimálně ovlivněna lidskou činností, a proto hostí oblast Křivoklátska i velké množství druhů, jejichž výskyt je charakteristický právě pro původní stanoviště (Šmaha 1988). Naše znalosti o pavoucích dokládají velké přírodní bohatství i zachovalost přírody Křivoklátska. Souhrn Vzhledem k členitému reliéfu se na Křivoklátsku vyskytují biotopy s krajními substrátovými a mikroklimatickými poměry – skalní výchozy, kamenité sutě, strmé údolní svahy. Tyto biotopy hostí často vzácné, jinde se nevyskytující druhy pavouků se specifickými ekologickými nároky. K významným biotopům patří skalní srázy. Na Čertově skále byl zjištěn výskyt 34 druhů pavouků. Charakteristickými druhy jsou Segestria bavarica, Theridion betteni, Erigonoplus jarmilae, Lepthyphantes keyserlingi, Altella biuncata a Philaeus chrysops. Centrální část Křivoklátska zahrnuje dva kvadráty sítě faunistického mapování organismů, na nichž byl zjištěn nejvyšší počet druhů pavouků v Čechách. V kvadrátu č. 5949, ve kterém se nacházejí např. chráněná území Vůznice, Velká pleš, Stříbrný luh, Nezabudické skály či Brdatka, bylo zjištěno 383 druhů pavouků, v kvadrátu č. 6048, ve kterém se nachází např. chráněné území Týřov a částečně Velká pleš, bylo zjištěno 353 druhů pavouků. Pro některé z nich je Křivoklátsko místem jedinečného výskytu v rámci celé České republiky. Literatura Bryja V., Svatoň J., Chytil J., Majkus Z., Růžička V., Kasal P., Dolanský J., Buchar J., Chvátalová I., Řezáč M., Kubcová L., Erhart J. et Fenclová I. (2005): Spiders (Araneae) of the Lower Morava Biosphere Reserve and closely adjacent localities (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, 90: 13–184. Buchar J. et Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. – Peres, Praha, 351 s. Hotská A. (1981): Pavoučí zvířena stromového a keřového patra Státní přírodní rezervace Týřov. – Diplomová práce, UK Praha, 182 s. Knobloch Z. (1979): Arachnofauna údolí Oupořského potoka Státní přírodní rezervace Týřov. – Diplomová práce, UK Praha, 118 s. Larson D. W., Matthes U. et Kelly P. E. (2000): Cliff Ecology. Pattern and Process in Cliff Ecosystems – University Press, Cambridge, 360 pp.
247
BOHEMIA CENTRALIS 31 Miller F. (1941): Příspěvek k poznání pavoučí fauny Rakovnicka. – Věstník Musejního spolku královského města Rakovníka a politického okresu Rakovnického, 30 [1940]: 52–67. Růžička V. (2000): Spiders in rocky habitats in Central Bohemia. – Journal of Arachnology, 28: 217– 222. Růžička V. (2001): The female of Anyphaena furva Miller (Araneae: Anyphaenidae). – Bulletin of the British arachnological Society, 12: 46–48. Růžička V. (2002): Spatial distribution of spiders (Araneae) on scree slopes in Křivoklátsko and Moravský Kras Protected Landscape Areas. – Acta Societatis Zoologicae Bohemicae, 66: 321– 328. Růžička V. (2005): Araneae (pavouci). – In: Farkač J., Král D. et Škorpík M. [red.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, s. 76–82. Růžička V. (2006): Pavouci a ochrana přírody v České republice. – Ochrana přírody, 61: 69–73. Růžička V. et Antuš P. (1998): Spiders in stony debris in central Bohemia. – Acta Univ. Purkynianae, Biologica, 2: 19–29. Řezáč M. (2001): Nové údaje o některých pozoruhodných pavoucích (Araneae) z České republiky. – Muzeum a současnost, ser. natur., 15: 8–12. Řezáč M. et Kubcová L. (2002): Rozšíření pavouků (Araneae) čeledí Atypidae, Eresidae a Titanoecidae v České republice. – Klapalekiana, 38: 37–61. Šmaha J. (1983a): Beitrag zur Erkenntnis der Arachnofauna einiger Biozönosen des KřivoklátGebietes (Mittelböhmen). – Věstník Československé společnosti zoologické, 47: 126–136. Šmaha J. (1983b): Fauna pavouků (Araneae) v různých biocenózách a klimatopech Křivoklátska. – Bohemia centralis, 12: 183–198. Šmaha J. (1985): Některé výsledky průzkumu arachnofauny Státní přírodní rezervace Týřov. – Bohemia centralis, 14: 189–224. Šmaha J. (1988): Některé příklady závislosti antropogenních změn fauny na charakteru biotopů Biosférické rezervace Křivoklátsko. – Bohemia centralis, 17: 245–248. Šmaha J. (1990): Faunistic records from Czechoslovakia. Araneae. – Acta Entomologica Bohemoslovaca, 87: 232. Šmaha J. et Chytrý P. (1995): Ecological preferences of epigeic spiders (Araneida) in the systems of many biotopes. – Acta Societatis Zoologicae Bohemicae, 59: 227–244. Šmaha J. et Pěnička P. (1990): Differentiation of the ground-surface spider fauna of the climax pattern in different plant communities in central Bohemia. – Acta Entomologica Bohemoslovaca, 86 [1989]: 442–458.
Recenzovali: RNDr. Antonín Kůrka Mgr. Milan Řezáč, Ph.D.
248
