Environmentální management programu „Zelená úsporám“ Rozšířený souhrn pro veřejné projednání Cíl Programu „Zelená úsporám“ Hlavním cílem Programu je snížení emisí CO2 a současně omezení emisí látek znečišťujících ovzduší, zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie a zlepšení energetické účinnosti v sektoru bydlení v ČR. Uvedeného cíle bude dosaženo uvolněním finančních prostředků do různých programových oblastí definovaných v programovém dokumentu (viz www.zelenausporam.cz). Program je členěn do tří základních oblastí podpory: A. Úspora energie na vytápění A.1. Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu A.2. Kvalitní zateplení vybraných částí obytných domů (dílčí zateplení) B. Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody C.1. Výměna zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla C.2. Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb C.3. Instalace solárně-termických kolektorů D. Dotační bonus za vybrané kombinace opatření – vybrané kombinace opatření jsou zvýhodněny dotačním bonusem Všechny uvedené aktivity podporované dotacemi z Programu budou probíhat na celém území ČR a to podle zájmu žadatelů. Dotace budou poskytovány majitelům nemovitostí ke zvýhodnění nákupu zařízení a stavebních materiálů (kotle na biomasu, solární kolektory, tepelná čerpadla, izolační systémy apod.) a realizace stavebních prací. Environmentální management programu „Zelená úsporám“ Účelem rámcového dokumentu „Environmentální management programu Zelená úsporám“ je identifikace významných environmentálních dopadů Programu (jak pozitivních, tak negativních) a stanovení vhodných preventivních a zmírňujících opatření (včetně odpovídajícího monitoringu), které umožní negativním vlivům předejít nebo je výrazně zmírnit. Zde je třeba zdůraznit, že prostředky, z nichž je program financován, byly získány prodejem nevyužitých emisních práv, která se vážou ke Kyotskému Protokolu. Tyto prostředky nemohou být použity libovolně – ve smlouvách se zeměmi (Japonsko a další země OECD), které od ČR tato práva nakoupily nebo se chystají nakoupit, je stanovena řada podmínek pro použití těchto prostředků, zejména:
Strana 1 (celkem 11)
1
a) Tyto prostředky mohou být využity pouze na financování opatření, která dále sníží měřitelným a prokazatelným způsobem národní emise skleníkových plynů ČR. b) Podpořená opatření nebudou mít výrazné negativní dopady na životní prostředí v okolí realizace projektu. Vzhledem k tomu, že některé nákupy emisních práv probíhají zprostředkovaně přes Světovou banku, jsou uplatněny politiky a postupy Světové banky sloužící k ochraně životního prostředí (viz dokument OP/BP/GB 4.01 Environmental Assessment). Světová banka proto ve spolupráci se SFŽP, MŽP a místními odborníky tyto potenciální negativní vlivy podrobila rozboru s využitím: a) analýzy platných českých právních předpisů a směrnic EU, b) standarních postupů Světové banky, c) konzultací s veřejností a zainteresovanými institucemi. Na základě provedeného zkoumání lze konstatovat, že ČR má zavedený dobře propracovaný systém sloužící k posuzování vlivů projektů, programů a plánů na životní prostředí (tzv. EIA/SEA), širokou škálu právních nástrojů a technických norem, které mohou být aplikovány při realizaci Programu „Zelená úsporám“. Národní legislativa je harmonizována s legislativou EU, a je proto také v souladu s pravidly a postupy Světové banky. Důležitou skutečností je, že SFŽP získal značné zkušenosti s praktickou realizací programů týkajících se budování energetické infrastruktury a podpory úspor energie, kdy se v některých případech také provádí EIA. Posuzování žádostí o dotace V souladu s politikami a postupy Světové banky sloužícími k ochraně životního prostředí (viz dokument OP/BP/GB 4.01 Environmental Assessment) řadí Světová banka program „Zelená úsporám“ do tzv. kategorie FI. Do uvedené kategorie patří projekty/programy zahrnující využití finančních prostředků poskytnutých Světovou bankou prostřednictvím tzv. zprostředkující instituce (financial intermediary, FI), kterou je v tomto případě Státní fond životního prostředí (SFŽP). Využití finanční prostředků, které byly získány prodejem kyotských emisních jednotek (AAU) je proto vázáno, jak již bylo zmíněno, splněním určitých podmínek. Světová banka požaduje, aby zprostředkující organizace (SFŽP) prověřila adekvátním způsobem každou jednotlivou žádost o dotaci. V rámci Programu „Zelená úsporám“ je proto nutno zajistit, aby případné negativní dopady každé aktivity podporované dotací byly vyloučeny nebo omezeny vhodnými opatřeními. Před přidělením dotace proto SFŽP posoudí každou žádost (vlastními silami nebo prostřednictvím spolupracujících organizací a odborníků) a rozhodne, zda zamýšlený projekt splňuje požadavky platné legislativy a je v souladu s výše uvedeným metodickým dokumentem OP/BP/GB 4.01. Právě proto byl připraven tento rámcový dokument „Environmentální management programu Zelená úsporám“, aby byla zajištěna dostatečná ochrana životního prostředí a aby se současně předešlo negativním sociálním dopadům, například nucenému vystěhování nájemníků z budov, které budou rekonstruovány s přispěním Světové banky. Zkoumání provedené v rámci přípravy tohoto dokumentu ukázalo, že SPŽP má dostatek zkušeností a schopností, aby splnil závazky související s posuzováním vlivu projektů na životní prostředí a s uvedením odpovídajících způsobů environmentálního managementu do
Strana 2 (celkem 11)
2
praxe. Program podpoří přístup veřejnosti k informacím a umožní, aby požadavky environmentálního managementu byly efektivně uplatněny v praxi. Možné vlivy Programu na životní prostředí Světová banka užívá ke kategorizaci projektů z hlediska vlivu na životní prostředí tři kategorie, přičemž kategorie A je vyhrazena pro velké projekty (přehrady, elektrárny apod.) s možnými významnými negativními vlivy. Kategorie B1 jsou projekty s omezenými a pouze místními vlivy, zatímco kategorie C jsou malé projekty se zanedbatelnými nebo nulovými vlivy na životní prostředí. Pokud vezmeme v úvahu vlivy na životní prostředí u jednotlivých oblastí podpory (viz Tab. 1), pak v souladu s uvedenou kategorizací Světové banky budou požadavky ochrany životního prostředí na jednotlivé stavební projekty následující: Kategorie C nevyžaduje individuální plán ochrany životního prostředí (stavba a provoz), příjemce podpory obdrží tištěnou instrukci, která obsahuje zásady pro případy běžných stavebních a montážních prací. Rekonstrukce/montáže obvykle nevyžadují stavební povolení. Kategorie B low obvykle vyžaduje stavební povolení nebo povolení k nakládání s vodami, případně pouze ohlášení. V této kategorii mohou být rekonstrukce, při nichž může vznikat nebezpečný odpad (azbest, olovo, pigmenty apod.) nebo jsou realizovány v chráněných územích, památkových zónách a na památkově chráněných objektech. Patří sem také stavby větších obytných komplexů (nad 50 bytů) na zelené louce a montáž solárních kolektorů v památkových zónách a na památkově chráněných objektech. Se žadatelem bude připraven (SFŽP) jednoduchý plán ochrany životního prostředí, který bude odpovídat konkrétní situaci na staveništi a který bude obsahovat jednoduchý monitorovací dotazník. Ten bude odeslán SFŽP. V případě prací, které budou dokončeny před podáním žádosti, žadatel podpisem smlouvy o poskytnutí podpory potvrdí, že při realizaci opatření postupoval v souladu s platnou legislativou ČR a dodržel podmínky stanovené Programem, včetně zásad minimalizace vlivů na životní prostředí. Tyto projekty budou před vydáním rozhodnutí o poskytnutí podpory individuálně posuzovány z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. SFŽP podrobí tyto projekty častějším kontrolám, jejichž součástí bude místní šetření. Kategorie B (viz Tabulka 2) zahrnuje instalaci tepelných čerpadel vyžadujících EIA a novou výstavbu v chráněných územích. Tyto stavební projekty vyžadují přípravu plnohodnotného plánu na ochranu životního prostředí, jehož obsah a rozsah bude individuálně stanoven krajským pracovištěm SFŽP a schválen ústředím SFŽP. V případě hlubokých vrtů pro tepelná čerpadla vyžadujících EIA bude žadatel postupovat v souladu s platnou legislativou v této oblasti (zejm. zákon č. 100/2001 Sb.). U investic do úspor energie a energetické účinnosti v sektoru bydlení, včetně nových pasivních rodinných a bytových domů, nelze předpokládat, že by způsobily výrazné negativní environmentální a sociální dopady nebo byly realizovány v chráněných oblastech, ohrozily biotopy a důležité ekosystémy nebo znehodnotily kulturní dědictví (stavby, urbanistické celky apod.). Potenciální negativní vlivy vztahující se k výstavbě rodinných a bytových domů lze stručně charakterizovat mimo jiné jako: • •
Emise prachu a hluk během výstavby a rekonstrukce, Odkládání stavebního odpadu, únik ropných látek apod.,
1
Pro potřeby Programu “Zelená úsporám” jsme zavedli kategorii B low, která je mezistupněm mezi C a B. To umožnuje lépe odstupňovat požadavky na ochranu životního prostředí a snížit zbytečnou administrativní zátěž žadatelů.
Strana 3 (celkem 11)
3
• •
Znečištění nebo změna hydrologického režimu podzemních vod působených vrty pro tepelná čerpadla, která využívají energii hlubokých zvodní, Zařízení využívající energii biomasy mohou působit tlaky na místní trhy s palivovým dřevem. Protože holosečná těžba a další nezákonné praktiky byly v minulých letech opakovaně zmiňovány ve zprávach o stavu životního prostředí v mnoha krajích (viz www.cenia.cz), musí být zvažována opatření proti nevhodnému hospodaření v lesích.
Všechny uvedené potenciální vlivy jsou prostorově omezené a vratné a proto mohou být během realizace Programu eliminovány nebo potlačeny. Zde je nutno zdůraznit, že Program má neporovnatelně významější příznivé dopady na ochranu globálního klimatu a na zlepšení lokální kvality ovzduší (nízkoemisní kotle na spalování biomasy, využití solární a geotermální energie). V Tabulce 1 je uveden přehled možných negativních vlivů, které jednotlivé oblasti podpory mohou mít na životní prostředí. V posledním sloupci je přiřazena příslušná kategorie environmentálních vlivů dle Světové Banky (OP/BP/GP 4.01). Tabulka 1. Možné environmentální dopady jednotlivých oblastí podpory programu “Zelená úsporám” Popis podporovaných Možné přímé Oblast Možné přímé Možné nepřímé opatření a možných negativní dopady do 2 podpory negativní dopady negativní dopady souvisejících prací sociální oblasti Vznik obvyklého stavebního odpadu, v některých případech Rekonstrukce a tepelná Komplexní opravy nebezpečného (azbest, izolace vnější obálky obytných budov (jen olověné rozvody vody, budov, izolace podkroví zčásti financováno povrchy kontaminované A.1, A.2 včetně oprav krovu, Nekvantifikovatelné, dotacemi) mohou toxickými nátěry s Úspory izolace podlah nad např. nedostečná vest k vystěhování olovnatými pigmenty a energie na nevytápěnými sklepy recyklace kovů a nájemníků nebo aditivy PCBs apod.). nebo nepodsklepenými vytápění zhoršení kvality života plastů Možné vlivy na prostorami, výměna obyvatel a sousedů biodiverzitu – území oken a vnějších dveří (hluk, prašnost, Natura 2000, ohrožené těkavé látky apod.) druhy (např. netopýři při rekonstrukci starých podkroví apod.) Komplexní stavební Stavby na zelené louce práce (novostavby) vyžadující vynětí z Dopravní emiíse a Konflikty mezi včetně terenních prací půdního fondu, stavby v hlučnost jako starousedlíky a B jako výkopy, připojení chráněných oblastech, výsledek "urban novými obyvateli Nová ke kanalizaci a (vliv na biodiversitu a sprawl". Vynucené satelitních sídlišť, výstavba v rozvodům pitné vody, krajiný ráz), záplavová rekonstrukce dopravní kongesce, pasivním plynu a elektrické pásma a ochraná infrastruktury zvýšení vodného a standardu energie, stavba pásma vodních zdrojů. (komunikace a stočného. přístupových Hluk, dopravní emise, rozvodné sítě) komunikací a pod. prašnost, úniky ropných látek. Výměna zdroje Vznik stavebního Rostoucí ceny Není-li kotel vytápění na pevná odpadu příp. vytápění pro rodiny s recyklován, může nebo kapalná fosilní kontaminovaného nízkými příjmy ve dojít k jeho paliva či elektrického PAHs (saze a dehet), venkovských opětovnému vytápění za kotel na znečištění horninového C1 oblastech, kde je připojení a návratu Výměna biomasu nebo tepelné prostředí a podzemní palivové dříví tradičně k vytápění uhlím zdrojů čerpadlo. Vrty a studny vody teplonosným užíváno k topení. (např. při rostoucí vytápění hlubší než 30 m pro mediem, Změna Zhoršené zásobování ceně nebo tepelná čerpadla, hydrologického režimu a snížená kvalita nedostupnosti zemní práce související a hladiny podzemních pitné vody ze studní a biomasy). s instalací tepelných vod působící deformace vrtů, zvýšené ceny čerpadel, rozvody základů budov, pitné vody v případě
2
viz Programová dokumentace “Zelená úsporám” (oblasti podpory)
Strana 4 (celkem 11)
4
Kategorie Světové Banky (OP/BP/GP 4.01 ) C, B low v případě nebezpečných odpadů (azbest) nebo aktivit probíhajících v historických částech obcí (včetně památkově chráněných budov) nebo v chráněných územích.
C, B pro novostavby v chráněných oblastech včetně kulturních rezervací. B low pro stavby obytných budov a komplexů s vice než 50 byty
C, B pro tepelná čerpadla vyžadující EIA dle zákona 100/2001 Sb.
C2 Instalace zdrojů vytápění do novostaveb
C3 Instalace solárnětermických kolektorů
teplonosných medií (etanol, etylenglykol a pod.). Instalace kotle na biomasu nebo tepelného čerpadla. Vrty a studny hlubší než 30 m pro tepelná čerpadla, zemní práce související s instalací tepelných čerpadel, rozvody teplonosných medií (etanol, etylenglykol a pod.).
Změna krovu a krytiny, montáž potrubí pro teplonosná media
narušení odběru v sousedních studnách.
nuceného rozšíření distribuční sítě.
Viz C.1
Viz C.1
Viz C.1
C, B pro tepelná čerpadla vyžadující EIA
Vznik obvyklého stavebního odpadu, v některých případech nebezpečného (asbestové krytiny), střešní tašky a lepenky, okapové žlaby a svody, dřevo impregnované chemicky a pod.
Nevhodné změny vzhledu (historické části sídel a budovy), vliv na krajinný ráz
Dočasně zhoršená kvalita života (nájemníci a sousedé)
C, , B low u prací prováděných v historických částech sídel nebo na historických budovách.
Sociální dopady Program přinese kladné sociální dopady a vytvoří desetitisíce pracovních míst. Výstavba nových obytných budov (rodinné a bytové domy) zlepší kvalitu života lidí zvláště ve venkovských oblastech a malých městech, kde by se měly výrazně snížit lokální emise polutantů z malých spalovacích zdrojů (zejména emise oxidu siřičitého a prachových částic PM10). Navrhované novostavby mohou vyžadovat vyvlastnění pozemků a tedy mít negativní vliv na život dotčených skupin obyvatel. Takovou zkušenost učinila Světová banka v mnoha zemích. Aby bylo možno se s takovými sociálními problémy vypořádat, byl SFŽP požádán, aby připravil podle metodiky Světové banky dokument „Rámcová opatření pro minimalizaci negativních sociálních vlivů“, který zahrnuje následující témata: a) právní rámec ČR pro vyvlastnění pozemků, nežádoucí dopady vyvlastnění a možné právní nároky postižených, b) rámec pro hodnocení žádostí, aby mohla být případně zajištěna právní ochrana dotčených osob, c) postupy veřejného projednávání a vyřizování stížností během plánování a realizace projektů, d) dohled, monitorování a vyhodnocování prevence takového vystěhování. Zde je nutno zdůraznit, že SFŽP bude podporovat pouze projekty novostaveb realizované na pozemku ve vlastnictví žadatele, takže případy nuceného vystěhování jsou málo pravděpodobné, resp. projekty s takovými riziky nebudou podpořeny. Jiná situace je u rekonstrukcí bytových domů, kde žadatel musí respektovat existující právní úpravu smluvního vztahu mezi majiteli a nájemníky. Zásady environmentálního managementu Předkládaný dokument (viz plná anglická verze na www.sfzp.cz) nastiňuje v hlavních rysech postupy posuzování environmentálních a sociálních dopadů Programu a navrhuje zmírňující Strana 5 (celkem 11)
5
opatření na úrovni jednotlivých investičních projektů podporovaných dotacemi. Poskytuje informace k vhodným postupům, kritéria k posuzování projektů a určuje odpovědnosti vzhledem ke kategorizaci žádostí z hlediska environmentálních vlivů, přípravě a aplikaci zmírňujících opatření, jejich případnému monitoringu a vyhodnocování. Protože Program umožňuje retroaktivní financování již realizovaných investičních projektů, tento dokument klade důraz na užívání kontrolních formulářů a jiných metod umožňujících environmentální audit již provedených prací. Jak již bylo řečeno, Program bude také podporovat pořizování kotlů na biomasu, což souvisí i se způsoby environmentálně udržitelného získávání této biomasy a s dosahováním žádoucích emisních limitů. Proto bude i tomuto aspektu věnována pozornost. Návrh a použití kontrolního formuláře Postup při posuzování vlivu jednotlivých žádostí bude probíhat na třech úrovních: 1) Prvotní kategorizace projektu a jeho rychlé posouzení bude provedeno na krajském pracovišti SFŽP, případně ve spolupracující bance na základě jednoduchého dotazníku vyplněného žadatelem. V případě projektů environmentální kategorie C (viz Tabulka 1) obdrží žadatel instrukce, jak má být při provádění montážních a rekonstrukčních prací zabezpečena “dobrá stavební nebo montážní praxe”, 2) V předešlém kroku vytipované potenciální projekty kategorie B a B low budou posouzeny na krajských pobočkách, případně na centrále SFŽP a se žadatelem bude sestaven návrh environmentálního a monitorovacího plánu projektu. U projektů kategorie B bude muset žadatel doložit žádost vyjádřením příslušných orgánů (ochrana přírody, stavební povolení k vrtům a pod.), 3) Žadatel se zaváže čestným prohlášením, že zajistí, aby vybraná dodavatelská (montážní, stavební) firma dodržovala v průběhu realizace opatření podmínky ochrany životního prostředí. Plány a další dokumentace slouží pro případ kontroly, která bude probíhat u min. 5% všech projektů. Je pochopitelné, že u rizikovějších a velkých projektů bude frekvence kontrol větší než u malých projektů kategorie C, kde rizika poškození životního prostředí jsou nulová nebo velmi malá. V následující Tabulce 2 jsou uvedeny příklady zmírňujících opatření, která budou žadateli ukládána podle charakteru jeho projektu. Monitorovací plán v oblasti životního prostředí Rámcový environmentální management programu „Zelená úsporám“ obsahuje monitorovací plán s navrženými postupy, které budou hodnotit efektivitu preventivních a zmírňujících opatření. Jsou popsány indikátory spolu s metodami a četností sledování, odhadnuty náklady na sledování a dále specifikována příprava a zveřejňování zpráv včetně určení institucí, které se těchto aktivit účastní. Celkový monitorovací systém (na úrovni Programu a vybraných stavebních projektů) zahrnuje následující činnosti: •
Individuální monitoring dopadu specifických stavebních projektů (Kategorie B) buď sledováním vybraného vzorku projektů, nebo sledováním určitých indikátorů na národní/regionální úrovni (např. ochrana ovzduší, nakládání s odpady, lesní hospodářství, biodiverzita, ochrana přírody, nakládání s vodami apod.). Indivuduálně
Strana 6 (celkem 11)
6
bude probíhat monitoring velkých projektů (Kat. B), kde budou sledovány relevantní ukazatele; •
Pravidelné vyhodnocování sebraných informací a dat;
•
Zvěřejňování výsledků;
•
Rozšiřování informací o environmentálních aspektech Programu a diskuze s veřejností a nevládními organizacemi;
Strana 7 (celkem 11)
7
Tabulka 2: Příklady zmírňujících opatření strukturovaných podle rychlého posouzení projektu (kategorie B a B low) Věcné téma
Environmentální, zdravotní a bezpečnostní problémy Kvalita ovzduší
Hluk Obecná rekonstrukce nebo výstavba
Kvalita vod
Kulturní dědictví Energetická účinnost, recyklace, dostupnost energetické biomasy
Vlastnictví pozemků
Vlastnická a uživatelská práva, způsob nabytí pozemku
Tepelná čerpadla
Ochrana podzemních vod
Toxické materiály
(a) Během demolice bude snižována prašnost při provádění demoličních prací a manipulaci s demoličním odpadem. (b) Okolí staveniště bude čisté včetně silnic, cest a chodníků, bude minimalizována prašnost. (c) Na staveništi nebude spalován hořlavý odpad. (d) Motory stavebních strojů a vozidel nepoběží naprázdno. (a) Hlučné činnosti budou prováděny v určitých hodinách (respektování nočního klidu a dnů volna). Zdroje hluku (svářecí generátory, kompresory apod.) budou vhodně umístěny a opatřeny příp. kryty, aby se minimalizovaly hlukové emise do obytných oblastí. (a) (a)
Nakládání s odpady
Historické budovy Náhrada uhlí a elektrického topení
Zmírňující opatření
Nakládání s asbestem
Strana 8 (celkem 11)
(b) (c) (d) (e) (a) (b)
Bude omezována vodní eroze a znečištění povrchových toků bahnem, znečištěná dešťová voda bude zachycována na staveništi, vyjíždějící vozidla budou čištěna tak, aby nedocházelo k zabahnění veřejných komunikací. Pro stavební odpad budou určena sběrná místa, různé kategorie odpadů nebudou míchány, budou určeny skládky a místa k odevzdání nebezpečného a recyklovatelného odpadu. Nebezpečné odpady budou uchovávány v zabezpečených nádobách na bezpečném místě. Záznamy o nakládání s odpadem, resp. o předání odpadu osobám, které s ním nakládají, budou archivovány. Recyklovatelné materiály budou odevzdány ve sběrných místech. S asbestovým odpadem bude nakládat firma s přísl. osvědčením (vybavení, omezení prašnosti, ochranné pomůcky, odpovídající doprava a ukládání na skládky). Dle vyjádření odboru památkové péče, stavební povolení. Archeologické nálezy budou řádně ohlášeny a odevzdány, výkopové práce po nálezu přerušeny.
(a) Projektované zařízení má certifikát o požadované energetické účinnosti, montáž provádí firma autorizovaná výrobcem a zajišťující servis. (b) Staré zařízení je odpojeno a recyklováno. (c) Budou užívány pouze legální zdroje biomasy (řádní prodejci a majitelé lesa, obce). (a) Jestliže by mělo dojít k nepředpokládanému vyvlastnění půdy, konsultujte SFŽP. Totéž se týká přístupových cest, výkopů vedoucích přes jiné pozemky apod. (b) Nájemníkům je poskytnuto dočasné ubytování po dobu rekonstrukce (při výměně oken, dveří, rozvodů a pod.), jejich majetek je zabezpečen na náklady žadatele. (c) Při rekonstrukcích nebudou příslušníci romské komunity vystěhováváni do jiných obcí, takže sociální problémy se nepřenášejí jinam, kde dále eskalují. (a) V souladu s platnými právními předpisy proběhne EIA nebo adekvátní hydrologická expertíza pro všechny studny/vrty hlubší 30 m. (b) Vrty budou prováděny licencovanou firmou (oprávnění k provádění báňských prací). (c) Tepelná čerpadla mají výrobkový certifikát a jsou instalována autorizovanou servisní firmou. (d) Jsou vydána povolení k nakládání s vodami od vodoprávního úřadu. (a) Je-li asbest použit jako konstrukční materiál, vzniklý odpad musí být separátně shromážděn a označen. (b) Asbestový odpad musí být uložen tak, aby nedocházelo k úniku vláken do ovzduší (nádoby, plastové folie) a byla minimalizována zdravotní rizika. (c) Asbestové materiály musí být vlhčeny k omezení prašnosti. (d) Práce s asbestem mohou vykonávat autorizované firmy vybavené odpovídajícími ochrannými pomůckami. (e) Asbestový odpad musí být ukládán na příslušné skládky.
8
Nakládání s chemickými látkami a nebezpečnými odpady
(f) (a) (b) (c) (d) (a) (b)
Biodiversita, ekosystémy a chráněná území
Ochrana území
(c) (d) (e) (f)
Doprava na staveniště, zabezpečení staveniště (velké stavební projekty kat. B)
3 4
(a) (b) Bezpečnost silničního provozu, ohrožení chodců
(c) (d) (e)
Odstraněný asbestový material nemůže být znovu použit. Dočasně uskladněné nebezpečné odpady musí být bezpečně uloženy v odpovídajících obalech a řádně označeny. Kapalné a pevné ve vodě rozpustné odpady musí být shromážděny v těsných obalech, aby nedocházelo k únikům do půdy. Nebezpečné odpady musí být odevzdány v příslušně vybavených sběrných dvorech a převáženy autorizovanými firmami. Nebezpečné chemické látky včetně barev nebo konzervačních přípravků, toxická rozpouštědla apod. nebudou užívány. Všechna vyhlášená chráněná stanoviště (výskyt chráněných druhů) a chráněná území 3 v bezprostřední blízkosti staveniště nebudou ani ohrožena ani využívána, stavební pracovníci budou varováni před pytláctvím, kácením stromů, nedovoleným sběrem lesních plodin a jinými formami lesního pychu. Žádné chráněné druhy (fauna a flora), které by mohly být potenciálně ovlivněné stavební činností, nebudou ohroženy. Stavebník bude možná rizika konsultovat s orgánem ochrany přírody a nechá zpracovat - bude-li to nutné příslušné hodnocení dle čl. 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. 4 Velké stromy v blízkosti staveniště nebo na staveništi budou opatřeny ochranými zábranami a veškeré stavební práce budou prováděny tak, aby nebyly poškozeny. Blízké mokřady a malé vodní toky budou chráněny a zabezpečeny před znečištěním ze staveniště (odpadky, černé skládky, únik ropných látek, kontaminované dešťové vody a splachy) vybudováním příkopů, jímek a pod. Nebude docházet k nepovolenému lámání kamene ani těžbě písku, divokým skládkám na stavebních pozemcích ani v jejich okolí. Budou využívány pouze řádné zdroje biomasy, aby byl vyloučen nepovolený sběr a těžba dřeva, divoké nebo holosečné kácení. Dřevo a jiné formy energetické biomasy budou nakupovány pouze od licencovaných prodejců nebo řádných vlastníků. V souladu s platnou legislativou bude staveniště řádně zabezpečeno a doprava na staveniště neomezí ostatní účastníky silničního provozu. Pokud to bude nutné, budou instalovány silniční značky a výstražné tabule, vozidla před výjezdem na komunikace budou zbavena bahna, odpady budou přepravovány odpovídajícím způsobem, nedojde k porušení krajnic, příkopů a propustků. Nebude ohrožována bezpečnost chodců. Přeprava těžkých nákladů bude prováděna mimo dopravní špičku. Pokud to bude nutné, doprava bude regulována světly nebo vyškoleným pracovníky. Doprava nenaruší dopravní obslužnost zásobování, přístupu ke zdravotním službám nebo pravidelné spoje.
Je-li staveniště umístěno v chráněném území nebo u jeho hranic, je nutné vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny. Jeho doporučení musí být respektována. Zákon vyžaduje posouzení vlivů v případě možného ovlivnění stanovišť soustavy Natura 2000.
.
Strana 9 (celkem 11)
9
V následující Tabulce 3 jsou navrženy indikátory, které by měly být sledovány a zveřejňovány SFŽP nebo spolupracujícími institucemi (ČHMÚ, hygienická služba, obce a stavební úřady apod.).
Tabulka 3: Indikátory monitorované na národní/ programové úrovni Negativní místní dopady
Indikátor
Zdroj informace/ měřitelnost
Odkládání odpadů na nepovolené skládky, znečišťování veřejných prostranství, hluk ze staveniště
Stížnosti podávané obecním a stavebním úřadům
Počet stížností na 1000 podporovaných projektů (dle regionů)
Znečištění podzemních vod, změna hladiny
Stížnosti vodoprávním úřadům
Kvalita ovzduší měřená ve stávající monitorovací síti
PM10, SO2, NOx
Nelegální těžba, holoseče
Počet zjištěných případů
Cena biomasy
Změny místní ceny biomasy
Spotřeba uhlí v domácnostech
Změna složení paliva Negativní dopady na chráněné a ohrožené druhy
Snížení biodiversity Degradace přírodního bohatství
Projekty ovlivňující lokality Natura 2000 a ostatní chráněná území
Počet stížností na 1000 podporovaných projektů (dle regionů) Průměrné hodnoty v zimním období, % změny dlouhodobých koncentrací v národní monitorovací síti (korelováno s plošnou hustotou podpořených žádostí) Běžné statistiky krajských úřadů vztažené na plošnou hustotu podpořených žádostí Výzkum trhu vztažený k hustotě podpořených žádostí a kumulativní spotřebě energetické biomasy Statistiky trhu s palivy Počet projektů vyžadujících stanoviska/ povolení orgánů ochrany přírody Počet stanovisek orgánů ochrany přírody vzhledem k možným dopadům na síť stanovišť Natura 2000
Výše uvedená data nutná ke stanovení indikátorů na národní úrovni budou získána buď jako součást národního monitoringu (stav ovzduší, povrchové a podzemní vody, biodiverzita a ochrana ekosystémů) nebo během vyhodnocování Programu “Zelená úsporám”. Rozsah národního monitoringu a jeho plošná hustota jsou uvedeny ve výročních zprávách a ročenkách publikovaných CENIA (www.cenia.cz), ČHMÚ, MŽP, MZe a pod. Monitorování na místě stavby Pro kategorii B stavebních projektů, připraví SFŽP ve spolupráci se stavebníkem monitorovací plán projektu, který bude prováděn na staveništi, příp. během následujícícho užívání stavby. Tento plán bude připraven jako součást individuálního plánu na ochranu životního prostředí. Jak již bylo zmíněno, velké obytné budovy nebo komplexy obytných domů v citlivých oblastech (environmentálně, kulturně, historicky) nebo užívající tepelná čerpadla s hlubokými vrty jsou zařazeny do této kategorie. V takovém případě, musí monitorovací plán postihovat všechny pravděpodobné negativní dopady (rizika). Plán bude schválen SPŽP, Praha. Bude v něm uvedena četnost a rozsah monitoringu a záznamy budou k dispozici inspekčním orgánům. Vzorek plánu je v Tabulce 4.
10
Tabulka 4 Ukázka monitorovacího plánu pro stavební projekt Fáze
Stavba
Co?
Jak?
Ovzduší
Obytné oblasti
VOC, PM10
Voda
Voda, studny v okolí
Hladina podzemní vody, běžné analýzy vody
Půda Hluk Vegetace Provoz/ užívání budovy
Rozsah sledování Kde?
Voda
Oblasti nejzranitelněj ší úniky RL Obytné oblasti Nejvíce ovlivněné plochy
Hladiny hluku – dB(A)
Kvalita vody v sousedních studnách
Hladina podzemní vody, analýzy vody
Ropné látky (RL)
Kdy?
Náklady (jsou-li významné) Zařízení Sledování
Měsíčně, zajistí dodavatel -ská firma
nevyžadováno
nevyžadováno
Ročně nebo dle povolení
Příjemce
Příjemce
Odpovědnost Zařízení Sledování
Příjemce
Příjemce
Příjemce
Příjemce
Depozice prachu
Veřejné projednávání MŽP a SFŽP rozeslali návrh tohoto dokumentu resortním institucím, krajským úřadům a ostatním ministerstvům k připomínkování. Tento rozšířený souhrn spolu s anglickým textem, který je dostupný na webu SFŽP, je předkládán široké veřejnosti, aby se k němu mohla veřejnost vyjádřit. Dále budou vyzvány další nestátní organizace jako Hospodářská komora, Svaz měst a obcí a ekologické nevládní organizace, aby se zúčastnily veřejné rozpravy. Po veřejném projednání bude dokument dopracován, jeho český text zveřejněn na webu SFŽP a definitivní anglický text bude poskytnut zástupcům Světové banky jako podklad pro uzavření smlouvy s ČR o převodu emisních práv.
11
