Entomologický a arachnologický průzkum lokality Staré duby
Grantový program: Fond Vysočiny – Krajina Vysočiny 2009, projket č. FV – 035/231/09 Zpracoval: Ing. Václav Křivan, Mgr. Aleš Jelínek, ZO ČSOP Kněţice, Kněţice 109, 671 21, Okříšky,
[email protected],
[email protected] Datum zpracování: VI. 2009 – IX. 2010
1. Základní identifikační a popisné údaje Zadání: Prŧzkum vybraných skupin bezobratlých (brouci, motýli, pavouci) na lokalitě Staré duby v údolí Jihlavy u obce Plešice na Třebíčsku v rámci projektu Fond Vysočiny – Krajina Vysočiny 2009 (Grantový program na podporu prŧzkumu a poznávání krajiny). Katastrální území: Plešice Nadmořská výška: xxx m n.m. Rozloha: 60 ha Charakteristika lokality: Lokalita Staré duby leţí v katastru obce Plešice, asi 12 km VJV od Třebíče. Zahrnuje svahy a kontaktní část náhorního plató na pravém břehu řeky Jihlavy, resp. údolní nádrţe Dalešice. Rozloha lokality v kolmém prŧmětu činí 60 ha, ale ve skutečnosti je vyšší vzhledem k členitosti terénu. 46 ha tvoří lesní přírodní biotopy, 14 ha porosty kulturních lesŧ (smrk, borovice, modřín, dub letní) a cesty. Pro potřeby předloţeného prŧzkumu je lokalita vymezena v intencích pŧvodního návrhu lokality do Národního seznamu. Lesní porosty lokality Staré duby bezesporu patří k nejhodnotnějším lesním územím na Vysočině. Přesto, ţe lokalita nemá legislativní ochranu, hostí výjimečně zachovalé lesní přírodní biotopy. Členitost reliéfu podmiňuje výskyt mnoha typŧ přírodních biotopŧ a také druhová biodiverzita je výjimečná. Lokalita dosud byla ušetřena významně negativních vlivŧ, které by sniţovaly její perspektivu do budoucna a byly náročné na řešení nápravných opatření. V rámci implementace programu Natura 2000 byla lokalita navrţena do Národního seznamu, ale nakonec nebyla vybrána. Figuruje také v „české Natuře“ (Čech 2006). Hlavní přírodní biotopy na lokalitě Staré duby: L 3.1 Hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) L 4 Suťové lesy (Aceri-Carpinetum) L5.4 Acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum, Deschampsio flexulosae-Abietetum) L 6.5 Acidofilní teplomilné doubravy (Viscario-Quercetum, Sorbo torminalis-Quercetum) L 7.1 Suché acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum petreae) S 1.2 Vegetace silikátových skal a sutí (Asplenietum septentrionalis, Asplenio trichomanisPolypodietum vulgaris) Lokalita hostí vesměs velmi bohaté populace chráněných a ohroţených druhŧ rostlin. Výskyt některých druhŧ je v rámci kraje jedinečný nebo výjimečný, mnoho druhŧ i celá rostlinná společenstva zde dosahují mezního bodu rozšíření směrem do nitra Českomoravské vrchoviny. Chráněné rostliny dle vyhl. 395/1992: a) silně ohroţené - ladoňka rakouská (Scilla drunensis) b) ohroţené - tařice skalní (Aurinia saxatilis), brambořík evropský (Cyclamen purpurascens), sněţenka podsněţník (Galanthus nivalis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) Další ohroţené druhy rostlin podle Červeného seznamu: 2
a) silně ohroţené - křivatec rolní (Gagea villosa), večernice lesní (Hesperis sylvestris), hnilák lysý (Monotropa hypophegea) b) ohroţené - křivatec nejmenší (Gagea minima), popenec chlupatý (Glechoma hirsuta), jalovec obecný (Juniperus comunnis), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), jmelí jedlové (Viscum laxum ssp. abietis). Mapa s vymezením sledovaného území:
2. Průzkum vybraných skupin bezobratlých živočichů – brouci, denní motýli, pavouci 2.1 Metodika průzkumu Výběr skupin bezobratlých, které byly na lokalitě inventarizovány, odpovídá charakteru biotopŧ, jejich rozloze a zaměřuje se především na skupiny bioindikačně významné, které lze vyuţít pro vyhodnocení zachovalosti území a stanovení priorit managementových opatření. Brouci Prŧzkum broukŧ byl zaměřen na následující skupiny: 3
Epigeon – zejména čeleď Carabidae, u které je dobře propracovaná metodika sběru, zařazení do ekologických skupin a existuje dostatek faunistických údajŧ, na základě kterých je moţné vyhodnotit význam lokality v regionálním i širším měřítku. Základní metodou sběru dat je pouţití padacích zemních pastí s fixační tekutinou. Na lokalitě bylo po dobu 6 měsícŧ exponováno 10 pastí. Doplňkově byla vyuţita metoda prosevu detritu a individuálního sběru v hrabance nebo pod kameny. Fytofágní skupiny – tato skupina zahrnuje zejména čeledi Curculionidae, Chrysomelidae, část Cerambycidae a Buprestidae a řadu dalších. Na základě zjištěného spektra lze dobře charakterizovat lokalitu z hlediska zachovalosti rostlinných společenstev, tato skupina s velkým počtem ohroţených druhŧ je dále vhodná pro navrţení zpŧsobu péče o lokalitu. Sběr materiálu probíhal zejména smýkáním vegetace pomocí smýkací sítě s pevným rámem, dále oklepem vegetace a dřevin a individuálním sběrem na ţivných rostlinách. Xylofágní skupiny – zahrnují zejména čeleď Cerambycidae, Buprestidae a dále řadu menších čeledí z nadčeledi Tenebroidea, Cleroidea či Bostrichoidea. Tyto skupiny jsou významnými indikátory v lesních biotopech, ale řada ohroţených druhŧ ţije i na nelesní dřevinné vegetaci. Hlavní metodou sběru je smyk vegetace, sklepávání dřevin, odchov larev ze vzorkŧ dřevin a individuální sběr imag na dřevinách či kvetoucích rostlinách. Metodika inventarizace všech skupin broukŧ vychází z metodických materiálŧ AOPK pro inventarizaci zvláště chráněných území (Krásenský 2005). Denní motýli Tato skupina je v současné době podrobně studována nejen z faunistického hlediska, ale především z pohledu vazby na biotop a vlivu péče na populace ohroţených druhŧ. Z těchto dŧvodŧ je moţné vyuţít tuto skupinu fytofágního hmyzu jako modelovou při stanovení zásad zpŧsobŧ péče o většinu typŧ nelesních a v menší míře i lesních biotopŧ. Metodika mapování výskytu denních motýlŧ byla převzata z práce Beneš, Konvička (2002) a Konvička, Beneš (2005). Hlavní metodou je odchyt jedincŧ do entomologické síťky, jejich determinace a vypuštění zpět na lokalitu. Kompletní spektrum denních motýlŧ bylo zaznamenáváno při kaţdé návštěvě, včetně početnosti jednotlivých druhŧ. Pavouci Pavouci patří spolu se střevlíkovitými brouky vzhledem ke zpŧsobu svého ţivota (striktní predátoři) a všudypřítomnosti takřka ve všech terestrických ekosystémech k nejčastějším skupinám vyuţívaným pro modelové bioindikační studie. Klasifikaci druhŧ pavoukŧ podle vztahu k pŧvodnosti biotopu, fytogeografickým oblastem a stupni ohroţení podle kriterií IUCN pro území ČR vypracovali Buchar & Rŧţička 2002. Metodika inventarizace pavoukŧ vychází z metodických materiálŧ AOPK pro inventarizaci zvláště chráněných území (Řezáč 2005). Druhy s epigeickou aktivitou byly loveny pomocí zemních pastí (viz epigeon), doplňkově byly vyuţity metody individuálního sběru v detritu a pod kameny. Druhy bylinného a keřového patra byly loveny smýkáním a oklepem vegetace. Ostatní Během prŧzkumu byly shromaţďovány údaje o výskytu některých dalších skupin ţivočichŧ, zejména hmyzu případně dalších bezobratlých ţivočichŧ. Podrobnosti k okolnostem nálezu a významu budou uvedeny u konkrétních druhŧ. Na lokalitě bylo provedeno během prŧzkumu celkem 10 návštěv v období červen – srpen 2009 a duben – listopad 2010.
4
Zjištěné druhy jsou uvedeny v tabulce po řádech a čeledích, řazených systematicky, v rámci čeledí jsou pak druhy řazeny abecedně. Dále je uvedena charakteristika výskytu na lokalitě dle následujícího klíče: Vysvětlivky k tabulkám a použitým zkratkám: Výskyt druhu – 1 - hojný, 2 - vzácný, 3 - starší nález (do r. 1999), 4 - publikovaný údaj (zdroj), 5 - druhy předpokládané, ale nezastiţené (výskyt známý z okolí lokality). U druhŧ zvláště chráněných nebo uvedených v červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al. 2005) je uvedena kategorie. U čeledi střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) je dále uvedena ekologická skupina ve smyslu práce Hŧrka et al. (1996) – E – eurytopní, A – adaptabilní, R – reliktní. V systematickém přehledu pavoukŧ (Araneae) byla ke kaţdému druhu přiřazena podle Katalogu pavoukŧ České republiky (Buchar et Rŧţička, 2002) charakteristika fytogeografické oblasti, v níţ se nachází těţiště výskytu druhu na území ČR, stupně pŧvodnosti či deteriorizace stanovišť obývaných daným druhem a stupně ohroţení pro území ČR. ES – ekologická skupina (Carabidae, Hŧrka et al. 1996) A – adaptabilní druh, E – eurytopní druh, R – reliktní druh FO – fytogeografická oblast (Araneae, Buchar & Rŧţička, 2002): T-M – Termofytikum a Mezofytikum, M – Mezofytikum, M-O – Mezofytikum a Oreofytikum, N – nespecifická (ve všech třech oblastech) PS – pŧvodnost stanoviště (Araneae, Buchar & Rŧţička, 2002): C – stanoviště minimálně negativně narušená činností člověka, osidlovaná stenotopními druhy, S – druhotná, polopřirozená stanoviště (kulturní lesy, extenzivní louky a pastviny ap.), osidlovaná druhy se širší ekologickou valencí, D – stanoviště s vysokým stupněm disturbance (intenzivní louky a pole, výsypky ap.), osidlovaná převáţně pionýrskými druhy. Zvlášť byly zvýrazněny druhy obývající v rámci podmínek našeho území výhradně první typ výše uvedených stanovišť (C!) CS – Červený seznam bezobratlých ČR (Farkač et al. 2005) CR – kriticky ohroţený, EN – ohroţený, VU – zranitelný, NT – téměř ohroţený § - zvláště chráněný druh dle Vyhl. 395/1992 ve znění pozdějších předpisŧ (I – kriticky ohroţený, II – silně ohroţený, III – ohroţený).
2.2 Seznam nalezených druhů V následující tabulce je uveden seznam všech zjištěných druhŧ ze zkoumaných skupin. Jednotlivé čeledi jsou seřazeny systematicky, seznam druhŧ v kaţdé čeledi pak dle abecedy. Ve druhém sloupci jsou uvedeny u vybraných skupin ekologické charakteristiky a kategorie ohroţení dle Červeného seznamu bezobratlých (Farkač et al. 2005) a Vyhl. 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisŧ. Ve třetím sloupci je uvedena relativní početnost dle výše popsané metodiky. Druh Carabidae - střevlíkovití Abax ovalis (Duftschmid, 1812) Abax parallelepipedus Piller et Mitterpacher, 1783) Amara consularis (Duftschmid, 1812) Amara plebeja (Gyllenhal, 1810) Bembidion lampros (Herbst, 1784) Carabus hortensis Linnaeus, 1758 Carabus intricatus Linnaeus, 1761 Carabus nemoralis Müller, 1764 Carabus violaceus Linnaeus, 1758 Cicindela campestris Linnaeus, 1758
Výskyt ES/§/CS A A E E E A A A A A/§ III/-
1 1 2 2 2 1 1 2 1 2
5
Demetrias monostigma Samouelle, 1819 Harpalus affinis (Schrank, 1781) Harpalus distinguendus (Duftschmid, 1812) Harpalus rufipalpis Sturm, 1818 Leistus piceus Frölich, 1799 Molops elatus (Fabricius, 1801) Molops piceus (Panzer, 1793) Notiophilus biguttatus (Fabricius, 1779) Notiophilus rufipes Curtis, 1829 Philirhizus notatus (Stephens, 1827) Syntomus truncatellus (Linnaeus, 1761) Trechus quadristriatus (Schrank, 1781)
A E E A A A A A R A E E
Staphilinidae – drabčíkovití Othius punctulatus (Goeze, 1777) Platydracus chalcocephalus (Fabricius, 1801) Quedius boopoides Munster, 1923 Quedius limbatus (Heer, 1839) Rugilus rufipes (Germar, 1836) Stenus humilis Erichson, 1839 Scaphidium quadrimacuatum Olivier, 1790
§/CS
Leiodidae - lanýžovníkovití Catops grandicollis Erichson, 1837
§/CS
Byrrhidae - vyklenutcovití Byrrhus arietinus Steffahny, 1842 Byrrhus pilula (Linnaeus, 1758) Cytilus sericeus (Forster, 1771)
§/CS
Lucanidae – roháčovití Aesalus scaraboides (Panzer, 1794) Platycerus caprea (De Geer, 1774)
§/CS
Geotrupidae – chrobákovití Anoplotrupes stercorosus (Scriba, 1791) Trypocopris vernalis (Linnaeus, 1758)
§/CS
Scarabaeidae – vrubounovití Cetonia aurata (Linnaeus, 1758) Cetonischema aeruginosa (Drury, 1770) Onthophagus ovatus (Linnaeus, 1767) Oxythyrea funesta (Poda, 1761) Phyllopertha horticola (Linnaeus, 1758) Potosia cuprea (Herbst, 1782)
§/CS
Buprestidae – krascovití Agrilus angustulus (Illiger, 1803) Agrilus biguttatus (Fabricius, 1777) Agrilus obscuricollis Kiesenwetter, 1857 Agrilus sulcicollis Lacordaire, 1835 Anthaxia godeti Laporte de Castelnau et Gory, 1847 Anthaxia nitidula (Linaneus, 1758)
-/VU
2 2 2 1 2 2 1 1 1 2 1 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 1 1 2 1 1 2
§ III/EN § III/-
1 2 2 2 1 1
§/CS 1 2 2 1 2 1
6
Anthaxia quaddripunctata (Linaneus, 1758) Buprestis octoguttata Linaneus, 1758 Coreabus undatus (Fabricius, 1787) Chalcophora mariana (Linaneus, 1758) Chrysobothris affinis (Fabricius, 1794) Melanophila cyanea (Fabricius, 1775) Trachys minutus (Linaneus, 1758)
-/VU -/EN III/NT
Elateridae – kovaříkovití Agriotes pilosellus (Schöenherr, 1817) Agriotes sputator (Linnaeus, 1758) Ampedus balteatus (Linnaeus, 1758) Ampedus elongatulus (Schönherr, 1817) Anostirus castaneus Linnaeus, 1758 Anostirus purpureus (Poda, 1761) Athous bicolor (Goeze, 1777) Athous haemorrhoidalis (Fabricius, 1801) Athous subfuscus (Müller, 1767) Athous zebei Bach, 1854 Calambus bipustulatus (Linnaeus, 1767) Denticollis linearis (Linnaeus, 1758) Dicronychus rubripes (Germar, 1824) Hemicrepidius niger (Linnaeus, 1758) Kibunea minuta (Linnaeus, 1758) Limonius aeneoniger (De Geer, 1774) Limonius quercus (Olivier, 1790) Nothodes parvulus (Panzer, 1799) Porthmidius austriacus (Schrank, 1781) Pseudanostirus globicollis (Germar, 1843) Quasimus minutissimus (Germar, 1817)
§/CS
Eucnemidae - dřevomilovití Melasis buprestoides (Linnaeus, 1761)
§/CS
Cantharidae - páteříčkovití Cantharis livida Linnaeus, 1758 Cantharis nigricans (Müller, 1776) Cantharis pellucida (Fabricius, 1792) Cantharis obscura Linnaeus, 1758 Rhagonycha lignosa (Müller, 1764) Rhagonycha lutea (O. F. Müller, 1764)
§/CS
Homalisidae Omalysus fontisbellaquei (Geoffroy, 1762)
§/CS
Cleridae - pestrokrovečníkovití Korynetes caeruleus (De Geer, 1775) Necrobia violacea (Linnaeus, 1758) Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758) Tilloidea unifasciata (Fabricius, 1787) Tilus elongatus (Linnaeus, 1758) Trichodes apiarius (Linnaeus, 1758)
§/CS
-/NT -/NT -/NT
-/EN -/EN -/NT
2 2 2 2 2 2 1 2 1 1 2 2 1 2 1 1 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 1 1 2 1 2 2 1 2 2 2
7
Dasytidae – chlupáčovití Danacea nigrtarsis (Küster, 1851) Dasytes plumbeus (Müller, 1776)
§/CS
Malachiidae – bradavičníkovití Antholinus analis (Panzer, 1796) Axinotarsus marginalis (Laporte, 1840) Axinotarsus ruficollis (Olivier, 1790)
§/CS
Ptinidae - vrtavcovití Ptinus calcaratus Kiesenwetter, 1877 Ptinus rufipes Olivier, 1790
§/CS
Aderidae Anidorus nigrinus (Germar, 1831)
§/CS
Scraptiidae Scraptia fuscula P.W. J. Müller, 1821
§/CS -/NT
Nitidulidae - lesknáčkovití Omosita depressa (Linnaeus, 1758) Sorronia grisea (Linnaeus, 1758)
§/CS
Lycidae – dlouhoústcovití Dictioptera aurora (Herbst, 1784) Lygistopterus sanguineus (Linnaeus, 1758) Pyropterus nigroruber (De Geer, 1774)
§/CS
Cucujidae - lesákovití Uleiota planata (Linnaeus, 1761)
§/CS
Coccinellidae – slunéčkovití Adalia bipunctata (Linnaeus, 1758) Calvia decemguttata (Linnaeus, 1767) Psyllobora vigintiduopunctata (Linnaeus, 1758) Scymnus impexus Mulsant, 1850
§/CS
Anthicidae – mravencovníkovití Anthicus antherinus (Linnaeus, 1761) Formicomus pedestris (Rossi, 1790) Notoxus monoceros (Linnaeus, 1761)
§/CS
Erotylidae Tritoma bipustulata Fabricius, 1775
§/CS
Salpingidae Lissodema denticole (Gyllenhal, 1813) Vincenzellus ruficollis (Panzer, 1794)
§/CS
Mycetophagidae Litargus connexus (Fourcroy, 1785) Mycetophagus qudripustulatus (Linnaeus, 1761)
§/CS
1 1 1 1 1 2 1 2 2 2 2 2 1 2 1 1 1 1 2 1 2 2 2 2 2 2 2
8
Endomychidae - pýchavkovníkovití Mycetina cruciata (Schaller, 1783)
§/CS
Pyrochroidae - ohniváčkovití Pyrochroa coccinea (Linnaeus, 1761) Schizotus pectinicornis (Linnaeus, 1758)
§/CS
Melandryidae – lencovití Abdera affinis (Paykull, 1799)
§/CS
Oedemeridae – stehnáčovití Ischnomera cyanea (Fabricius, 1787) Oedemera lurida (Marsham, 1802) Oedemera podagrariae (Linnaeus, 1767) Oedemera subulata Olivier, 1794 Oedemera virescens (Linnaeus, 1767)
§/CS
Anobiidae – červotočovití Anobium punctatum (De Geer, 1774) Hedobia pubescens (Olivier, 1790) Hemicoelus fulvicornis (Sturm, 1837) Xyletinus longitarsis Jansson, 1942
§/CS
Tenebrionidae – potemníkovití Allecula morio (Fabricius, 1787) Cylindronotus aeneus (Scopoli, 1763) Diaperis boleti (Linnaeus, 1758) Gonodera luperus (Herbst, 1783) Lagria atripes Mulsant, 1855 Platydema violaceum (Fabricius, 1790) Pseudocistela ceramboides (Linnaeus, 1758) Scaphidema metallicum (Fabricius, 1792)
§/CS
Cerambycidae Alosterna tabacicolor (De Geer, 1775) Anaesthetis testacea (Fabricius, 1781) Arhopalus rusticus (Linnaeus, 1758) Clytus arietis (Linnaeus, 1758) Clytus lama Mulsant, 1847 Cortodera femorata (Fabricius, 1787) Exocentrus adspersus Mulsant, 1846 Exocentrus lusitanus (Linnaeus, 1767) Grammoptera ruficornis (Fabricius, 1781) Leiopus nebulosus (Linnaeus, 1758) Molorchus minor (Linnaeus, 1758) Obrium brunneum (Fabricius, 1782) Pachytodes cerambyciformis (Schrank, 1781) Phymatodes testaceus (Linnaeus, 1758) Pogonocherus hispidulus (Piler et Mitterpacher, 1783) Pyrrhydium sanguineum (Linnaeus, 1758) Rhagium inquisitor (Linnaeus, 1758) Saperda octopunctata (Scopoli, 1792) Stenostola dubia (Laicharting, 1784)
§/CS
1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 2 2 2
-/NT
-/NT
1 1 2 1 2 2 2 1 1 2 2 1 2 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1
9
Stenostola ferrea (Schrank, 1776) Stenurella bifasciata (Müller, 1776) Stenurella melanura (Linnaeus, 1758) Tetropium castaneum (Linnaeus, 1758)
1 1 1 1
Chrysomelidae – mandelinkovití Agalastica alni (Linnaeus, 1758) Cassida viridis Linnaeus, 1758 Cryptocephalus coryli (Linnaeus, 1758) Cryptocephalus labiatus (Linnaeus, 1761) Cryptocephalus nitidus (Linnaeus, 1758) Gonioctena quinquepunctata (Fabricius, 1787) Hermophaga mercurialis (Fabricius, 1792) Hispa atra Linnaeus, 1767 Chrysolina fastuosa (Scopoli, 1763) Chrysolina geminata (Paykull, 1799) Chrysolina sanguinolenta (Linnaeus, 1758) Chrysolina sturmi (Westhoff, 1882) Chrysolina varians (Schaller, 1783) Labidostomis longimana (Linnaeus, 1761) Lochmaea crataegi (Forster, 1771) Orsodacne cerasi (Linnaeus, 1758) Orsodacne lineola Panzer, 1795) Plagiodera versicolora (Laicharting, 1781) Smaragdina aurita (Linnaeus, 1767)
§/CS
Anthribidae – větevníčkovití Anthribus albinus (Linnaeus, 1758) Anthribus nebulosus (Forster, 17771) Dissoleucas niveirostris (Fabricius, 1797) Phaeochrotes cinctus (Paykull, 1800)
§/CS
Curculionidae – nosatcovití Acalles echinatus (Germar, 1824) Acalles fallax Boheman, 1844 Anthonomus phyllocola (Herbst, 1795) Apoderus coryli (Linnaeus, 1758) Barypeithes vallestris Hampe, 1870 Bradybatus kellneri Bach, 1854 Brachyderes incanus (Linnaeus, 1758) Brachysomus echinatus (Gyllenhal, 1840) Ceotorhynchus roberti Gyllenhal, 1837 Ceutorhynchus cochleariae (Gyllenhal, 1813) Ceutorhynchus erysimi (Fabricius, 1787) Ceutorhynchus inaffectatus Gyllenhal, 1837 Ceutorhynchus obstrictus (Marsham, 1802) Cionus alauda (Herbst, 1784) Cionus scrophulariae (Linnaeus, 1758) Cionus tuberculosus (Scopoli, 1763) Coeliodes trifasciatus Bach, 1854 Curculio glandium Marsham, 1802 Curculio pyrrhoceras Marsham, 1802 Deporaus betulae (Linnaeus, 1758)
§/CS -/NT -/NT
2 1 2 2 2 1 1 1 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 2 2 1 1 1
-/NT
-/NT
1 1 1 1 1 1 2 1 2 2 2 2 1 2 1 2 2 1 2 1
10
Eusomus ovulum Germar, 1824 Exapion elongatulum Desbrochers, 1891 Hylobius abietis (Linnaeus, 1758) Kalcapion pallipes (Kirby, 1808) Lasiorhynchites olivaceus (Gyllenhal, 1833) Magdalis flavicornis (Gyllenhal, 1836) Magdalis frontalis (Gyllenhal, 1827) Magdalis rufa Germar, 1824 Magdalis ruficornis (Linnaeus, 1758) Mogulones asperifoliarium (Gyllenhal, 1813) Nedyus quadrimaculatus (Linnaeus, 1758) Neocaenorhinus aequatus (Linnaeus, 1767) Otiorhynchus ovatus (Linnaeus, 1758) Phyllobius argentatus (Linnaeus, 1758) Phyllobius dispar L. Redtenbacher, 1849 Phyllobius oblongus (Linnaeus, 1758) Phyllobius viridicollis (Fabricius, 1792) Polydrusus picus (Fabricius, 1792) Protapion trifolii (Linnaeus, 1768) Rhinomias forticornis (Boheman, 1843) Rhinusa antirrhini (Paykull, 1800) Rhinusa neta (Germar, 1821) Rhyncolus ater (Linnaeus, 1758) Rninusa tetra (Fabricius, 1792) Simo hirticornis (Herbst, 1795) Stereocorynes truncorum (Germar, 1824) Strophosoma melanogrammum (Forster, 1771) Taeniapion urticarium (Herbst, 1784) Trachodes hispidus (Linnaeus, 1758) Trachyphloeus angustisetulus (Hansen, 1915) Trachyphloeus bifoveolatus (Beck, 1817) Trachyphloeus rectus Thomson, 1865 Trichopterapion holosericeum (Gyllenhal, 1833) Tychius picirostris (Fabricius, 1787)
-/NT -/VU -/NT
1 2 1 2 1 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 1 1 2 1 2 1 1 1 2 2 1
Scolytidae – kůrovcovití Scolytus scolytus (Fabricius, 1775) Lepidoptera (Papilionoidea, Hesperoidea) Aglais urticae (Linnaeus, 1758) Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758) Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758) Brinthesia circe (Fabricius, 1775) Coenonympha arcania (Linnaeus, 1761) Coenonympha glycerion (Borkhausen, 1788) Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758) Gonepteryx rhamni (Linnaeus, 1758) Hipparchia fagi (Scopoli, 1763) Inachis io (Linnaeus, 1758) Issoria lathonia (Linnaeus, 1758) Lasiommata maera (Linnaeus, 1758) Lasiommata megera (Linnaeus, 1767) Maniola jurtina (Linnaeus, 1758)
§/CS
-/VU
-/VU
1 2 2 2 1 2 2 1 1 1 2 1 1 1
11
Nymphalis antiopa (Linnaeus, 1758) Parge aegeria (Linnaeus, 1758) Pieris napi (Linnaeus, 1758) Pieris brassicae (Linnaeus, 1758) Thymelicus sylvestris (Ochsenheimer, 1808) Vanessa atalanta (Linnaeus, 1758) Arctiidae - přástevníkovití Amata phegea (Linnaeus, 1758)
2 2 1 2 1 2 §/CS 1
Hmyz celkem Araneae - pavouci Atypidae - sklípkánkovití Atypus affinis Eichwald, 1830
261 FO/PS/CS
Výskyt
M/C!/-
2
Pholcidae - třesavkovití Pholcus opilionoides (Schrank, 1781)
?/S,A/-
1
Segestriidae - segestrovití Segestria senoculata (Linné, 1758)
M/S/-
1
Dysderidae - šestiočkovití Harpactea lepida (C.L.Koch, 1838) Harpactea hombergi (Scopoli, 1763) Harpactea rubicunda (C.L.Koch, 1838)
M/S/T-M/S/T-M/S,A/-
1 1 1
Theridiidae – snovačkovití Achaearanea lunata (Clerck, 1757) Achaearanea riparia (Blackwall, 1834) Anelosimus vittatus (C.L.Koch, 1836) Dipoena erythropus (Simon, 1881) Enoplognatha ovata (Clerck, 1757) Episinus angulatus (Blackwall, 1836) Neottiura bimaculata (Linné, 1767) Robertus lividus (Blackwall, 1836) Theridion betteni Wiehle, 1960 Theridion impressum L.Koch, 1881 Theridion pinastri L.Koch, 1872
M/S/M/S/M/S/T/C!/CR M/S/T-M/S/T-M/D/N/S/M/C/N/D/T-M/S/-
1 2 2 2 1 2 1 1 2 1 1
Linyphiidae – plachetnatkovití Abacoproeces saltuum (L.Koch, 1872) Ceratinella brevis (Wider, 1834) Entelecara congenera (O.P.-Cambridge, 1879) Lepthyphantes alutacius Simon, 1884 Lepthyphantes mengei Kulczyński, 1887 Lepthyphantes pallidus (O.P.-Cambridge, 1871) Linyphia triangularis (Clerck, 1757) Neriene radiata (Walckenaer, 1841) Panamomops affinis Miller & Kratochvíl, 1939 Pelecopsis elongata (Wider, 1834) Tapinocyba insecta (L.Koch, 1869) Trichoncus auritus (L.Koch, 1869)
M/C/M/S/M/S/T-M/S/N/S/M/S/M/D/M/S/M/C!/NT M/C!/M/S/T/C!/NT
1 1 1 2 1 1 1 2 2 2 1 2
12
Walckenaeria dysderoides (Wider, 1834) Walckenaeria furcillata (Menge, 1869)
M/S/M/S/-
1 2
Tetragnathidae - čelistnatkovití Tetragnatha pinicola L.Koch, 1870
T-M/S/-
1
Araneidae – křižákovití Aculepeira ceropegia (Walckenaer, 1802) Araneus diadematus Clerck, 1757 Araneus quadratus Clerck, 1757 Araneus triguttatus (Fabricius, 1775) Araniella cucurbitina (Clerck, 1757) Cercidia prominens (Westring, 1851) Nuctenea umbratica (Clerck, 1757)
M/D/M/S,A/M/S/M/S/M/D/M/C/M/S,A/-
1 1 1 1 1 2 1
Lycosidae – slíďákovití Alopecosa sulzeri (Pavesi, 1873) Pardosa alacris (C.L.Koch, 1833) Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) Pardosa riparia (C.L.Koch, 1833) Tricca lutetiana (Simon, 1876) Trochosa terricola Thorell, 1856 Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861)
T/C!/T/S/N/D/N/S/T-M/C!/T-M/D/N/S/-
1 1 1 2 1 1 1
Pisauridae – lovčíkovití Pisaura mirabilis (Clerck, 1757)
M/D/-
1
Agelenidae - pokoutníkovití Histopona torpida (C.L.Koch, 1834)
M/S/-
1
M/S/T/C!/NT
1 2
M/S/M/S/-
1 2
Amaurobiidae - cedivkovití Amaurobius jugorum L.Koch, 1868 Callobius claustrarius (Hahn, 1833)
T-M/C!/M-O/S/-
2 1
Titanoecidae - teplomilovití Titanoeca qudriguttata (Hahn, 1833)
T-M/C/-
1
Anyphaenidae - šplhalkovití Anyphaena accentuata (Walckenaer, 1802)
T-M/S/-
1
Liocranidae – zápředkovití Agroeca cuprea Menge, 1873 Apostenus fuscus Westring, 1851 Liocranum rupicola (Walckenaer, 1830) Phrurolithus festivus (C.L.Koch, 1835)
T-M/C!/T-M/S/-/C,A/M/S/-
2 1 2 1
Dictynidae - cedivečkovití Dictyna pusilla Thorell, 1856 Lathys humilis (Blackwall, 1855) Hahniidae - příčnatkovití Hahnia ononidum Simon, 1875 Hahnia pusilla C.L.Koch, 1841
13
Clubionidae - zápředníkovití Clubiona marmorata L.Koch, 1866
M/S/-
2
Zodariidae - mravčíkovití Zodarion germanicum (C.L.Koch, 1837)
T-M/C/-
1
Gnaphosidae – skálovkovití Callilepis schuszteri (Herman, 1879) Drassodes lapidosus (Walckenaer, 1802) Drassyllus praeficus (L.Koch, 1866) Gnaphosa bicolor (Hahn, 1833) Haplodrassus silvestris (Blackwall, 1833) Haplodrassus signifer (C.L. Koch, 1839) Haplodrassus umbratilis (L.Koch, 1866) Trachyzelotes pedestris (C.L.Koch, 1837) Zelotes aeneus (Simon, 1878) Zelotes aurantiacus Miller, 1967 Zelotes electus (C.L.Koch, 1839) Zelotes erebeus (Thorell, 1871) Zelotes petrensis (C.L.Koch, 1839) Zelotes subterraneus (C.L.Koch, 1833)
T/C!/T-M/S/M/C/T-M/C!/M/S/N/D/M/S/T/C/M/S/T/C!/T-M/C/T-M/C!/T-M/S/M/D/-
2 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1
Zoridae - zorovití Zora nemoralis (Blackwall, 1861)
M/S/-
1
Sparasidae - maloočkovití Micrommata virescens (Clerck, 1757)
M/S/-
1
Philodromidae – listovníkovití Philodromus albidus Kulczyński, 1911 Philodromus aureolus (Clerck, 1757) Philodromus dispar Walckenaer, 1826
T-M/D/M/D/T-M/S/-
1 1 2
Thomisidae – běžníkovití Diaea dorsata (Fabricius, 1777) Xysticus cristatus (Clerck, 1757) Xysticus erraticus (Blackwall, 1834) Xysticus luctator L.Koch, 1870
T-M/S/M/D/M/S/T-M/S/-
1 1 2 2
Salticidae - skákavkovití Aelurillus v-insignitus (Clerck, 1757) Asianellus festivus (C.L.Koch, 1834) Ballus chalybeius (Walckenaer, 1802) Evarcha arcuata (Clerck, 1757) Evarcha falcata (Clerck, 1757) Heliophanus cupreus (Walckenaer, 1802) Heliophanus dubius C.L.Koch, 1835 Heliophanus flavipes (Hahn, 1832) Marpissa nivoyi (Lucas, 1846) Pseudeuophrys erratica (Walckenaer, 1826) Salticus zebraneus (C.L.Koch, 1837)
M/S/T-M/C!/T/S/M/S/M/S/T-M/S/M/S/M/C!/T/C!/VU T-M/S/M/S/-
2 1 1 1 1 1 2 1 2 2 2
14
2.3 Zhodnocení lokalit z hlediska sledovaných skupin bezobratlých Během prŧzkumu v roce 2009 a 2010 bylo na lokalitě Staré duby nalezeno celkem 268 druhŧ sledovaných skupin hmyzu. Z toho bylo 247 druhŧ broukŧ a 21 druhŧ denních motýlŧ. Mimořádně vysoký je počet druhŧ uvedených v červeném seznamu. Zjištěno bylo celkem 23 druhŧ, dále byl zaznamenán výskyt 4 zvláště chráněných druhŧ. Celá řada dalších druhŧ představuje faunisticky významné nálezy z hlediska Českomoravské vrchoviny. K nejcennějším biotopŧm s výskytem mimořádně bohatého druhové spektra teplomilných druhŧ patří lesostepní formace na jiţních skalnatých svazích údolí s porosty zakrslých doubrav. K typickým druhŧm zde patří např. střevlíček Notiophilus rufipes, střevlík vrásčitý (Carabus intricatus), zlatohlávek skvostný (Cetonischema aeruginosa), krasec Coraebus undatus, kovaříci Porthmidius austriacus, Dicronychus rubripes, Quasimus minutissimus, pestrokrovečníci Tilloidea unifasciata a Trichodes apiarius, stehnáč Oedemera subulata, červotoč Hedobia pubescens, větevníček Phaeochrotes cinstus, nosatec Trachyphloeus rectus nebo okáč medyňkový (Hipparchia fagi). Většina z těchto druhŧ zde má mezní lokalitu výskytu směrem do centra Českomoravské vrchoviny. Zajímavý je také výskyt některých charakteristických druhŧ skalních borŧ jako je krasec osmiskvrnný (Buprestis octoguttata) nebo nosatec Magdalis rufa. Dalším typem biotopu hostícím mimořádně bohatou faunu jsou druhově pestré suťové lesy porosty dubohabřin hájového charakteru s bohatým bylinným podrostem. Jedním z nejzajímavějších nálezŧ je nosatčík Trichopterapion holosericeum, v jehoţ případě se jedná o severozápadní hranici areálu v ČR. Tento druh je vázán na habr, podobně jako krasec Agrilus obscuricollis. Okraje suťových polí na hraně údolí obývá další mimořádně vzácný a lokální druh kovařík Pseudanostirus globicollis. Tento druh byl v minulosti zjištěn v okolí Mohelna, recentně se na Českomoravské vrchoviny vyskytuje v jihovýchodní části v údolí Dyje a Ţeletavky na hranicích se Znojemskem. Starší porosty listnatých dřevin s dostatkem mrtvého dřeva v rŧzných fázích rozpadu hostí řadu zajímavých xylofágních druhŧ jako je např. roháček Aesalus scarabaeoides, potemník Platydema violaceum nebo tesařík Saperda octopunctata. Zcela nečekaný a překvapivý je nález střevlíka Leistus piceus, který obývá podhorské a horské lesy a chladné sutě s inverzním charakterem mikroklimatu. Na Českomoravské vrchovině byl dosud zjištěn pouze jednou v CHKO Ţďárské vrchy na vrcholu Devíti skal. Další nejbliţsší výskyt je znám aţ z Bílých Karpat z okolí Velké Javořiny. Za indikačně významné druhy dokládající dlouhodobou kontinuitu přírodních lesŧ lze povaţovat bezkřídlé nosatcovité brouky z rody Acalles. Zjištěny byly dva druhy A. echinatus a A. fallax. Na lokalitě bylo během arachnologického prŧzkumu zjištěno celkem 96 druhŧ pavoukŧ, z nichţ 5 je uvedeno v červeném seznamu, jeden v kategorii CR – kriticky ohroţený, jeden v kategorii VU – zranitelný a tři v kategorii NT – téměř ohroţený. Faunisticky nejvýznamnějším nálezem je bezesporu snovačka Dipoena erythropus, zjištěná na našem území dosud pouze na 3 stepních lokalitách. Mnoho nalezených druhŧ, jako např. sklípkánek Atypus affinis, pavučenka Trichoncus auritus, slíďák Alopecosa sulzeri, cedivečka Lathys humilis, skálovky Callilepis schuszteri, Gnaphosa bicolor, Zelotes erebeus či skákavka Asianellus festivus, zde dosahuje západní hranice svého areálu směrem do centra Českomoravské vrchoviny. Řada dalších druhŧ patří k regionálně významným zástupcŧm teplomilných listnatých lesŧ, lesostepí a xerotermních skalnatých svahŧ.
15
Z pohledu biodiverzity přírodních lesŧ se jedná nepochybně o jednu z nejvýznamnějších lokalit na Českomoravské vrchovině, která se svým významem vyrovná nejcennějším lesním rezervacím jako je PR Údolí Oslavy a Chvojnice nebo PR Obora u Náměště nad Oslavou. Ochrana a řízená péče těchto lesních ekosystémŧ by měla být prioritním zájmem ochrany přírody v kraji Vysočina.
2.4 Nejvýznamnější zjištěné druhy vyžadující pozornost: Brouci Leistus piceus Frölich, 1799 – střevlík Překvapivý nález horského druhu střevlíka, který sestupuje do inverzních poloh chladných dutí. Z území Českomoravské vrchoviny je znám pouze jeden nález z lokality Devět skal ve Ţďárkých vrších. Další nejbliţší lokality jsou aţ v karpatském systému v Bílých Karpatech. Výskyt tohoto chladnomilného druhu je dokladem mimořádné zachovalosti reliktního prostředí skalních sutí. Molops elatus (Fabricius, 1801) – střevlík Druh přírodě blízkých listnatých lesŧ, který na Českomoravskou vrchovinu zasahuje podél říčních údolí z jiţní Moravy. Obývá světlé lesy na kamenitých stráních, výjimečně se vyskytuje také v otevřených biotopech na pastvinách a stepích. Aesalus scaraboides (Panzer, 1794) – roháček Nejmenší z našich roháčovitých broukŧ. Vyskytuje se ve starších dubových listnatých lesích v niţších polohách. Vývoj probíhá v dutinách a odumřelých kmenech napadených červenou hnilobou. Nejbliţší známou lokalitou je Náměšťská obora. Cetonischema aeruginosa (Drury, 1770) (§ III/EN) – zlatohlávek skvostný Největší zástupce zlatohlávkŧ, vyskytuje se v nejteplejších oblastech ČR v zachovalých doubravách a dubohabřinách, nejčastěji v lesostepních formacích teplomilných doubrav. Výjimečně osidluje i staré parky a stromořadí. Vývoj probíhá v dutinách rŧzných druhŧ listnatých dřevin. Na Třebíčsku byl zjištěn pouze v Náměšťské oboře. Agrilus obscuricollis Kiesenwetter, 1857 – krasec Teplomilný druh vázaný na habr. Vývoj probíhá v zasychajících koncových větvičkách. V dubohabřinách na jiţní Moravě patří k poměrně hojným druhŧm. Buprestis octoguttata Linaneus, 1758 (VU) – krasec osmiskvrnný Vzácný druh reliktních borŧ a starších borových lesŧ. Vývoj probíhá pod kŧrou čerstvě odumřelých borovic nebo v pařezech na výslunných lokalitách. Mimo rozsáhlé oblasti borŧ v teplých oblastech se vyskytuje jen vzácně. Typický je výskyt v reliktních skalních borech v kaňonech řek. Chalcophora mariana (Linnaeus, 1758) (§ III/NT) – krasec měďák Náš největší zástupce krascovitých broukŧ. Podobně jako předchozí druh se vyskytuje v reliktních borech a starších borových lesích. Vývoj probíhá nejčastěji v silných kmenech odumřelých borovic nebo pařezech.
16
Coreabus undatus (Fabricius, 1787) (EN) – krasec Vzácný druh teplomilných doubrav vyvíjející se v kŧře ţivých osluněných dubŧ. V oblasti jihozápadní Moravy je jeho výskyt znám pouze z teplomilných doubrav v údolí Dyje v NP Podyjí. Ampedus elongatulus (Fabricius, 1787) - kovařík Vzácnější druh světlých listnatých lesŧ niţších poloh. Vývoj probíhá v odumřelém dřevě listnáčŧ. Na Českomoravské vrchovině je znám z přírodních lesních biotopŧ v jihovýchodní části. Anostirus castaneus (Linnaeus, 1758) – kovařík Lokální druh zachovalých lesních biotopŧ, larvy ţijí v pŧdě na místech s obnaţeným povrchem, jako jsou náspy cest, vývraty apod. Na Českomoravské vrchovině patří k vzácným a lokálním druhŧm. Athous zebei Bach, 1854 (NT) – kovařík Lokální druh zachovalejších lesŧ pahorkatin a hor. V ČR se hojněji vyskytuje v Čechách, na Moravě je vzácný a lokální. Na Českomoravské vrchovině probíhá východní hranice jeho areálu. Calambus bipustulatus (Linnaeus, 1767) (NT) – kovařík Lokální druh zachovalých listnatých lesŧ niţších a středních poloh. Larvy ţijí v pŧdě ve vlhčích humózních lesích. Na Českomoravské vrchovině je znám jeho výskyt ve východní části. Dicronychus rubripes (Germar, 1824) (NT) – kovařík Vzácný druh lesostepních a stepních biotopŧ rozšířený v ČR zejména v moravském Termofytiku, mimo něj velmi vzácný. Na jihozápadní Moravě se vyskytuje na nejzachovalejších lesostepních lokalitách v údolích řek (Jihlava, Dyje). V údolí Jihlavy byl jeho výskyt dosud znám po Mohelno. Porthmidius austriacus (Schrank, 1781) (EN) – kovařík Velmi vzácný a lokální druh teplomilných doubrav. V ČR se vyskytuje po celém území v níţinách na zachovalých lesostepních lokalitách. V údolí Jihlavy jsou známé pouze historické údaje z Mohelna, recentní výskyt byl zjištěn u Ivančic. Na lokalitě se vyskytuje hojně. Pseudanostirus globicollis (Germar, 1834) (EN) – kovařík Velmi vzácný druh zachovalých listnatých lesŧ v niţších a středních polohách, zejména v říčních údolích. Vyskytuje se zejména v rozvolněných starších porostech kolem suťových polí. Na jiţní Moravě je znám z několika lokalit v údolí Dyje v NP Podyjí, na Pálavě a v údolí Svitavy. Z údolí Jihlavy byl znám pouze historický údaj z okolí Mohelna. Na lokalitě byl zjištěn početný výskyt. Quasimus minutissimus (Germar, 1817) (NT) – kovařík Lokální druh lesostepních lokalit rozšíření ostrŧvkovitě po celém území ČR v niţších polohách. Vyskytuje se jednak na přírodních lesostepních lokalitách, ale také v lomech a na výslunných kamenitých náspech. Jedná se o nejmenší druh čeledi v naší fauně, který mŧţe unikat pozornosti.
17
Tiloidea unifasciata (Fabricius, 1787) – pestrokrovečník Lokální druh vyskytující se v zachovalejších listnatých lesích v teplejších polohách. Hojnější je zejména na jiţní Moravě, v Čechách je velmi vzácný. Na Českomoravskou vrchovinu zasahuje jeho výskyt jen okrajově do nejteplejších částí Třebíčska. Nalezen byl např. v údolí Oslavy nebo ve středním Pojihlaví. Platydema violaceum (Fabricius, 1790) (NT) – potemník Lokální druh zachovalejších lesních biotopŧ v niţších a středních polohách. Vyskytuje se v lesích s dostatkem mrtvého dřeva. Na Českomoravské vrchovině se jedná o velmi vzácný druh s minimem nálezŧ. Saperda octopunctata (Scopoli, 1792) (NT) – kozlíček Vzácný druh zachovalých listnatých lesŧ s lípou, ve které probíhá jeho vývoj. Vyskytuje se jednak v přírodních biotopech jako jsou suťové lesy, ale také v lipových stromořadích. Vývoj larev probíhá v osluněných čerstvě uschlých silných větvích či kmenech. Cryptocephalus coryli (Linnaeus, 1758) – krytohlav Vzácný druh krytohlava vyskytující se v zachovalých lesních biotopech a lesních lemech. Nejbliţší známé lokality jsou na Znojemsku v NP Podyjí. Phaeochrotes cinctus (Paykull, 1800) – větevníček Teplomilný druh větevníčka ţijící na dubech. Vyskytuje se v teplejších oblastech v zachovalých dobových lesích. Na Českomoravské vrchovině byl zjištěn pouze v nejteplejších částech Třebíčska. Acalles echinatus (Germar, 1824) (NT) – nosatec Nelétavých druh vázaný na zachovalé listnaté lesy niţších poloh. Vývoj probíhá v tenkých větvičkách leţících na zemi, kde se ţiví plodnicemi mikroskopických hub. Na jiţní Moravě je na příhodných lokalitách běţný, směrem do vyšších poloh se vyskytuje pouze lokálně v zachovalejších listnatých lesích v říčních údolích (např. Moravská Dyje, Jihlava, Rokytná). Acalles fallax Boheman, 1844 (NT) – nosatec Druh s podobnou bionomií jako předchozí, s nímţ se často vyskytuje společně. Barypeithes vallestris Hampe, 1870 (NT) – nosatec Nelétavý druh ţijící v opadance světlých dubových lesŧ v říčních údolích s endemickým výskytem na území ČR a okolních zemí. Obývá rŧzné typy zachovalých doubrav a dubohabřin. Na příhodných lokalitách bývý hojný. Jedná se o první doklad z území Českomoravské vrchoviny, nejblíţe je jeho výskyt znám z údolí Dyje v NP Podyjí a v okolí Brna. Ceutorhynchus inaffectatus Gyllenhal, 1837 (NT) – krytonosec Lokální druh přírodních biotopŧ oligofágně vázaný na brukvovité rostliny z rodu Hesperis. Na lokalitě byl zjištěn na druhu H. sylvestris, významný druh zachovalých světlých doubrav. Magdalis rufa Germar, 1824 – nosatec Vzácnější druh teplých oblastí. Vyskytuje se na borovicích na výslunných biotopech, nejčastěji ve skalních borech.
18
Trachyphloeus rectus Thomson, 1865 (VU) – nosatec Vzácný a lokální druh skalních stepí a lesostepních biotopŧ v říčních údolích. Na jihozápadní Moravě se vyskytuje na nejzachovalejších lokalitách v údolích Dyje, Rokytné a Jihlavy, kde je jeho výskyt znám na západ po Vladislav. Jedná se o nelétavý terrikolní druh reliktní povahy. Trachodes hispidus (Linnaeus, 1758) (NT) – nosatec Lokální teplomilný druh ţijící na zachovalých stepních a lesostepních biotopech. Podél říčních údolí proniká na území Českomoravské vrchoviny do nejteplejších oblastí Třebíčska. Trichopterapion holosericeum (Gyllenhal, 1833) (NT) – nosatčík Monofágní druh vázaný na habr. Vyskytuje se v nejteplejších oblastech jiţní Moravy v zachovalých dubohabřinách. Nejbliţší výskyt je znám z údolí Jihlavy u Ivančic a z údolí Dyje v NP Podyjí. Jedná se o velmi zajímavý nález posunující hranic areálu druhu na západ do oblasti Třebíčska.
Lokalizace vybraných nejvýznamnějších nálezů brouků
19
Motýli Brinthesia circe (Fabricius, 1775) (VU) – okáč voňavkový Lokální druh světlých lesŧ, lesostepí a stepí. V posledních letech se zřejmě mírně šíří z tradičních oblastí výskytu na jiţní Moravě a v jiţních Čechách do vyšších poloh. Na Třebíčsku byl v posledních letech zaznamenán na řadě lokalit. Hipparchia fagi (Scopoli, 1763) (VU) – okáč medyňkový Druh lesostepních biotopŧ v údolích řek vyskytující se v ČR pouze na jiţní a jihozápadní Moravě, kde byl znám nejdále na západ z okolí Mohelna a z NP Podyjí. V roce 2009 byl poměrně překvapivě zjištěn jeho výskyt na dalších lokalitách v údolí Jihlavy směrem na západ po Vladislav. Amata phegea (Linnaus, 1758) – běloskvrnáč pampeliškový Zástupce čeledi přástevníkovitých podobný vřetenuškám s denní aktivitou. Vyskytuje se v teplých oblastech ve světlých listnatých lesích hájového typu s bohatým podrostem. Na jiţní Moravě patří k typickým druhŧm dubohabřin a teplomilných doubrav. Směrem na západ jeho výskyt rychle vyznívá a na Českomoravskou vrchovinu zasahuje jen do východní části Třebíčska podél říčních údolí.
Lokalizace nejvýznamnějších nálezů motýlů
20
Pavouci Atypus affinis Eichwald, 1830 – sklípkánek hnědý Nejhojnější z tří druhŧ našich sklípkánkŧ, vyskytující se v oblastech s členitým reliéfem a výchozy hornin, nejčastěji na skalnatých svazích v údolí řek. Sklípkánci díky svým vysokým nárokŧm na stabilitu stanoviště spolehlivě indikují zachovalé xerotermní biotopy, sklípkánek hnědý pak zejména prořídlé a vlivem extrémně mělké pŧdy zakrslé acidofilní doubravy nebo reliktní bory (Řezáč, 2008). Na lokalitě byla zjištěna početná kolonie v osluněné lesostepní části poloostrova. Dipoena erythropus (Simon, 1881) – snovačka červenonohá (CR) Velice vzácná snovačka nalezená na vegetaci některých stepních lokalit. Byla dosud zjištěna pouze na Pouzdřanské stepi, Havranickém vřesovišti a v údolí Vltavy na jiţním okraji Prahy. Z tohoto dŧvodu byla v červeném seznamu zařazena do kategorie CR – kriticky ohroţený druh. Jedná se o ochranářsky nejvýznamnější nález. Panamomops affinis Miller & Kratochvíl, 1939 – pavučenka lesostepní (NT) Vzácná pavučenka ţijící v listové opadance lesostepí a světlých doubrav, u nás známá především z oblasti středočeského Termofytika a několika lokalit v okrese Jindřichŧv Hradec, odkud byla také popsána. Trichoncus auritus (L.Koch, 1869) – pavučenka ušatá (NT) Vzácný druh pavučenky vázaný na nízkou vegetaci skalních stepí a lesostepí českého i moravského Termofytika. Staré duby jsou s největší pravděpodobností hraniční lokalitou druhu v údolí řeky Jihlavy. Alopecosa sulzeri (Pavesi, 1873) – slíďák Sulzerův Poměrně vzácný druh velkého slíďáka, obývajícího zejména zachovalé lesostepní lokality v údolích řek. Podle dosavadních nálezŧ se jedná o hraniční lokalitu druhu v údolí řeky Jihlavy. Tricca lutetiana (Simon, 1876) – slíďák lesostepní Vzácný reliktní slíďák, ţijící především na lesostepních biotopech. Těţiště výskytu tohoto druhu na našem území se nachází v západní části českého Termofytika v nadm. výšce 200 – 400 m n.m. Na jiţní Moravě je tento druh velice vzácný, známy jsou pouze ojedinělé nálezy z Pálavy a Moravského krasu. Lathys humilis (Blackwall, 1855) – cedivečka kroužkovaná (NT) Velmi vzácný druh cedivečky vyskytující se na keřích a stromech v níţinných listnatých lesích (zejména luţních) a na jejich okrajích. U nás zejména v biosférické rezervaci Dolní Morava a na jiţním okraji Moravského krasu, v Čechách je mnohem vzácnější. Údaje z Českomoravské vrchoviny dosud chybí. Callilepis schuszteri (Herman, 1879) – skálovka Schuszterova Vzácně nacházená skálovka, vázaná na epigeon lesostepí a suchých lesních okrajŧ českého a moravského Termofytika. Staré duby jsou s největší pravděpodobností hraniční lokalitou druhu v údolí řeky Jihlavy. Gnaphosa bicolor (Hahn, 1833) – skálovka žlutonohá Středně hojný druh skálovky, vyskytující se v listové opadance, mechu a pod kameny lesostepních stanovišť, acidofilních doubrav a suťových svahŧ. Na Moravě je tato skálovka 21
podle dosavadních nálezŧ rozšířena jen velmi zřídka, byla zatím nalezena v NP Podyjí, Moravském krasu a ve Svratecké hornatině. Jedná se tedy o první údaj z údolí řeky Jihlavy. Zelotes erebeus (Thorell, 1871) – skálovka řemínková Nehojná skálovka ţijící na výslunných okrajích lesŧ, horních okrajích suťových svahŧ a na skalních stepích. Staré duby jsou s největší pravděpodobností hraniční lokalitou druhu v údolí řeky Jihlavy. Xysticus luctator L.Koch, 1870 – běžník doubravní Nápadně velký druh nehojně se vyskytujícího běţníka, který je vázán na vegetaci dubohabrových lesŧ a lesostepních acidofilních doubrav. Z údolí řeky Jihlavy máme zatím pouze historický údaj od Dalešic. Asianellus festivus (C.L.Koch, 1834) – skákavka teplomilná Vzácná teplomilná skákavka, ţijící v trávě skalních stepí a lesostepí. V některých oblastech jiţní Moravy je poměrně hojná (Pálava, Pouzdřany, Podyjí), nicméně z údolí řeky Jihlavy pochází pouze historický údaj z Mohelenské hadcové stepi. Marpissa nivoyi (Lucas, 1846) – skákavka úzká (VU) Vzácná, tvarově nápadná skákavka s těţištěm rozšíření na jiţní Moravě, kde obývá především vegetaci stepí na písčitém či sprašovém podkladu nebo skalní stepi v zahloubených údolích řek. Právě údolím řeky Jihlavy proniká aţ do centrální části Českomoravské vrchoviny, kde byla zjištěna např. v PR Údolí Brtnice (Svatoň & Jelínek, 1998). Z nedávné doby pochází také nálezy z jiţní části Českomoravské vrchoviny u Dačic, kam proniká zase podél toku Dyje a Moravské Dyje.
Lokalizace nejvýznamnějších nálezů pavouků 22
3. Doporučení k péči o lokalitu Jako největší ohroţující faktory ovlivňující stav lokality a populace ohroţených druhŧ lze uvést výstavbu a napuštění Dalešické přehrady, kterou byla jednak zatopena báze svahŧ říčního údolí, kde se vyskytovala druhově pestrá lesní stanoviště, jejichţ charakter se na lokalitě nedochoval. Dalším negativním vlivem, jehoţ význam lze jen odhadovat je celková změna mikroklimatu a celkové ochlazení a zvlhčení prostředí uzavřeného říčního údolí, coţ mŧţe mít dlouhodobý vliv zejména na postupné změny charakteru extrémních společenstev jiţních svahŧ, která hostí zřejmě nejcennější teplomilné druhy. Vliv změny mezoklimatu říčního údolí je např. udáván jako jeden významných faktorŧ měnící charakter skalních stepí v NPR Mohelenská hadcová step. Dalším významným faktorem určujícím charakter lesních stanovišť je zpŧsob obhospodařování. Aktuálně nejvýznamnější jsou lesnické zásahy, které bezprostředně mění charakter lesa, jako je plošná těţba a následně výsadba nehodných porostŧ jehličnanŧ. Lze to pozorovat zejména na lépe přístupných místech na náhorní plošině, kde jsou vysazovány borovice nebo smrky. V některých místech v bezprostředním okolí lokality se jedná jiţ o druhou generaci kulturních porostŧ smrku a borovice, kde je moţné pozorovat fatální vliv na biodiverzitu lesních ekosystémŧ. Máme-li uvaţovat o dlouhodobé perspektivě hospodaření na této lokalitě, které by zachovalo její mimořádnou přírodní hodnotu, je nutné zejména: 1. Zabránit další fragmentaci na soustavu pravoúhlých porostŧ a zabránit dalšímu budování a zpevňování lesních cest a sváţnic. Pokud jsou sváţnice potřeba, pak je povaţovat za dočasné. 2. Zastavit přeměnu pŧvodních lesních společenstev na porosty jehličnanŧ v širším okolí lokality (jedná se celkově o cca 100 ha lesa). Na místech kde došlo v předchozích desetiletích k výsadbě jehličnanŧ provádět intenzivní probírky ve prospěch stanovištně pŧvodních druhŧ dřevin. 3. V nejzachovalejších částech (cca 60 ha) ponechávat větší část odumřelé dřevní hmoty na místě do stádia rozpadu. 4. Lesní palouky a další trvale otevřená stanoviště nezalesňovat ale naopak udrţovat a podporovat. 5. Podporovat vytváření lesního okraje tak, aby mohl vzniknout kvalitní ekoton (platí pro okraje lesních paloukŧ, pro okraje sosedící s polem i pro paseky). Tj rozvolněný okraj, zčásti s charakterem pařeziny. Výsledkem má být prolínání, ne ostrý okraj. 6. V hospodaření vyuţít prvky tradičního hospodaření (pařezina - mozaika rŧzně intenzivně obhospodařovaných ploch, vzájemné prolínání ploch), prvky bezzásahovosti (doupné a semenné stromy, stromy a torza na doţití, větší i menší skupiny bezzásahových porostŧ, ponechávání klestu v lese). Vyuţívat spolupŧsobení přírodních procesŧ, inspirovat se vývojem a dobrými příklady. 7. Pomocí pěstebních zásahŧ zvyšovat zastoupení přírodě blízkých lesŧ v širším okolí (to tam máš), rozhodně ale nevysazovat listnáče! Je třeba spoléhat na samovolnou obnovu lesa, je třeba podporovat zmlazení, semenné stromy, semenné roky atd. Jedinou výjimkou, kde je třeba manipulace je jedle bělokorá. V jejím případě dlouhodobě podporovat přirozené zmlazení (ochrana semenáčŧ) a zajistit mnoţení a výsadbu z místních zdrojŧ. 8. Převod všech dosavadních jehličnatých kultur na přírodě blízké lesy v horizontu do 20 let. 9. Zahájit dlouhodobý monitoring vývoje lesostepních společenstev na jiţně exponovaných svazích, na základě kterého by měl být případně navrţen vhodný management spočívající v redukci stromového patra, případně neţádoucích druhŧ jako je třtina křovištní.
23
4. Použitá literatura Zdroj pouţité nomenklatury: BUCHAR J. et RŦŢIČKA V., 2002: Katalog pavoukŧ České republiky.- Peres, Praha, 351 s. FARKAČ J., KRÁL D. et ŠKORPÍK M. [eds.], 2005: Červený seznam ohroţených druhŧ České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 s. HŦRKA K., 1996: Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 s. JELÍNEK J. (ed.), 1993: Seznam československých broukŧ (Coleoptera). Folia Heyrovskyana, Supplementum I, Praha, 172 s. Literatura pouţitá k determinaci bezobratlých: BENEŠ J., KONVIČKA M., DVOŘÁK J., FRIC Z., HAVELDA Z., PAVLÍČKO A., VRABEC V., WEIDENHOFFER Z. (editoři), 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha, 857 pp. HŦRKA K., 1996: Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 s. MILLER F., 1971: Řád Pavouci - Araneida. In: Klíč zvířeny ČSSR IV, ČSAV, Praha, pp. 51306. NOVÁK V., 2005: Coleoptera: Tenebrionidae. – Icones insectorum Europae centralis. Folia Heyrovskyana, Série B, 2: 1-20. PRŦDEK P., 2005: Coleoptera: Mycetophagidae – Icones insectorum Europae centralis. Folia Heyrovskyana, Série B, 1: 1-4. SLÁMA E. F., 1998: Tesaříkovití – Cerambycidae České a Slovenské republiky. Krhanice, 383 s. STACHOWIAK, P., 1992: Ryjkowce (Anthribidae, Nemonychidae, Attelabidae, Apionidae, Curculionidae - Coleoptera) trzech lesnych rezerwatow przyrody kolo Kepna (Weevils (Coleoptera: Anthribidae, Neomonychidae, Attelabidae, Apionidae, Curculionidae) of three forest reserves near Kepno). Sylwan, 136(8), p. 25-33 Metodické podklady: BOUKAL D.S., BOUKAL M., FIKÁČEK M., HÁJEK J., KLEČKA J., SKALICKÝ S., ŠŤASTNÝ J., TRÁVNÍČEK D., 2007: Katalog vodních broukŧ České republiky. Klapalekiana 43 (Suppl.), 289 pp. KONVIČKA M., BENEŠ J. (2005): Denní a noční motýli. In: Metodika inventarizačních prŧzkumŧ maloplošných zvláště chráněných území, AOPK, Praha. KRÁSENSKÝ P. 2005: Metody sběru broukŧ jako podklad pro inventarizaci bezobratlých. In: Metodika inventarizačních prŧzkumŧ maloplošných zvláště chráněných území, AOPK, Praha. ŘEZÁČ M. 2005: Metodika inventarizace druhŧ pavoukŧ (rozšíření metodiky monitoringu společenstev pavoukŧ pomocí zemních pastí). In: Metodika inventarizačních prŧzkumŧ maloplošných zvláště chráněných území, AOPK, Praha.
24
Další pouţitá literatura: SVATOŇ J., JELÍNEK A. 1998: Příspěvek k poznání pavoučí zvířeny (Araneae) v údolí řeky Brtnice na Českomoravské vrchovině. Vlast. Sbor. Vysočiny, Odd. věd přír. 13: 83 - 109. KŘIVAN V., JELÍNEK A., LYSÁK F., 2009: Zajištění péče o lokalitu mravence Formica foreli v obci Štěměchy. Závěrečná zpráva k projektu v rámci programu Podpora NNO, Příloha č. 1 k závěrečné zprávě – výsledky prŧzkumŧ. Nepublikováno, 18 pp. KŘIVAN V., STEJSKAL R., 2009: Zajímavé nálezy broukŧ z Českomoravské vrchoviny – 1. Acta rerum naturalium, Jihlava, 6: 29–34. VESELÝ P., RESL K., ŤĚŤÁL I., 2002: Zajímavé nálezy střevlíkovitých broukŧ (Coleoptera: Carabidae) z České republiky v letech 1997 – 2001 a doplněk údajŧ o sběrech z předcházejícího období. Klapalekiana 38, 1-2: 85 – 109.
25
Fotodokumentace:
Charakter lesostepních biotopů se zakrslými doubravami
Dubohabřiny na plošině nad hranou údolí 26
Světlé hájové porosty nad suťovým polem na severním svahu
Suťová pole s pestrými lesními společenstvy se zastoupením smrku 27
Charakter říčního údolí, v popředí starý porost jedlí
Nosatec Acalles fallax
28
Roháček Aesalus scarabaeoides
Zlatohlávek skvostný (Cetonischema aeruginosa)
29
Krasec Coraebus undatus
Kovařík Pseudanostirus globicollis
30
Okáč voňavkový (Brinthesia circe)
Okáč medyňkový (Hipparchia fagi) 31
Sklípkánek hnědý (Attipus affinis)
Slíďák Alopecosa sulzeri 32