ENERGETICKÝ AUDIT BUDOVY: MATEŘSKÁ ŠKOLA KARLICKÁ, KARLICKÁ 1170, ČERNOŠICE

ENERGETICKÝ AUDIT BUDOVY: MATEŘSKÁ ŠKOLA KARLICKÁ, KARLICKÁ 1170, ČERNOŠICE Vedeno pod č. zakázky: 13126

Datum vypracování: 30. 5. 2013 Energetický specialista: Ing. Zdeněk Ročárek Oprávnění č. 0874 Evidenční číslo EA: nebylo přiděleno

EnergySim

www.energysim.cz , www.objednavkaprukazu.cz , www.dotacezelenausporam.cz

Jablonec:

Generála Mrázka 413/4, 466 01 Jablonec nad Nisou, tel.: 775 665 128, e-mail: [email protected]

Praha:

Charlese de Gaulla 629/5, 160 00 Praha 6 – Dejvice, tel.: 737 430 898, e-mail: [email protected]

Zakládající člen Asociace energetických specialistů, o.s. www.asociacees.cz

Identifikační údaje Název studie:

Energetický audit budovy: Mateřská škola Karlická, Karlická 1170, Černošice

Předmět EA:

Mateřská škola Karlická, Karlická 1170, 252 28 Černošice

Vlastník předmětu EA:

Město Černošice

Adresa: IČ, DIČ: e-mail /tel.:

Riegrova 1209, 252 28 Černošice 00241121 [email protected] / 221 982 521

Objednatel:

Mateřská škola Černošice

Adresa: IČ, DIČ: e-mail /tel.:

Karlická 1170, 252 28 Černošice 75008190 [email protected] / 251 642 433

Zhotovitel:

Ing. Petr Kotek, Ph.D. Energysim U Sila 1202, 463 11 Liberec 30 76053245 [email protected] / 775 665 128

Adresa: IČ: e-mail /tel.: Kontaktní adresa:

EnergySim Charlese de Gaulla 629/5, 160 00 Praha 6 - Dejvice

Energetický specialista:

Ing. Zdeněk Ročárek

Adresa: IČ: Osvědčení MPO:

Stržanov 75, 591 02 Žďár nad Sázavou 76490815 č. 874

Spolupráce:

Ing. František Duda Ing. Jan Antonín

Zakázka č. 13126 - EA MŠ Karlická_final

Stránka | 2

OBSAH 1.

2.

PŘEDMĚT ENERGETICKÉHO AUDITU ...................................................................................... 6 1.1. ZÁMĚR ZADAVATELE EA

6

1.2. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ

6

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU PŘEDMĚTU ENERGETICKÉHO AUDITU .................................................. 7 2.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PŘEDMĚTU EA

7

2.2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ENERGETICKÝCH VSTUPECH A VÝSTUPECH

9

2.2.1.

ELEKTRICKÁ ENERGIE

2.2.1.1. SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE 2.2.2. ZEMNÍ PLYN 2.2.2.1. SPOTŘEBA ZEMNÍHO PLYNU 2.3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VLASTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJÍCH 2.3.1.

KOTLE NA ZEMNÍ PLYN

2.3.1.1. VLASTNÍ ZDROJE ENERGIE 2.3.2. REGULACE

10 11 11

12 12 13 13

2.4. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ROZVODECH ENERGIE

13

2.5. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VÝZNAMNÝCH SPOTŘEBIČÍCH ENERGIE

16

2.5.1.

ELEKTRICKÉ SPOTŘEBIČE

16

2.5.1.1. 2.5.1.2. 2.5.1.3. 2.5.1.4. 2.5.1.5. 2.5.2.

ELEKTRICKÉ OSVĚTLENÍ PŘÍPRAVA TV CHLAZENÍ VZDUCHOTECHNIKA OSTATNÍ ELEKTRICKÉ SPOTŘEBIČE PLYNOVÉ SPOTŘEBIČE

16 16 17 17 17 17

2.5.2.1. VYTÁPĚNÍ 2.5.2.2. OSTATNÍ PLYNOVÉ SPOTŘEBIČE 2.6. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O BUDOVÁCH

17 17

18

2.6.1.

CELKOVÝ POPIS OBJEKTŮ

18

2.6.1.1. 2.6.1.2. 2.6.1.3. 2.6.1.4. 2.6.1.5. 2.6.2.

VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE A SKUTEČNÝ STAV OBVODOVÝ PLÁŠŤ STŘEŠNÍ PLÁŠŤ PODLAHY OKNA A OTVOROVÉ VÝPLNĚ GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY

19 19 19 20 20 20

2.6.3.

TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY

21

2.7. SYSTÉM MANAGEMETU HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ 3.

10

24

VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU PŘEDMĚTU EA ............................................................... 24 3.1. VYHODNOCENÍ ÚČINNOSTI UŽITÍ ENERGIE

24

3.2. VYHODNOCENÍ TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ BUDOV

25

3.3. VYHODNOCENÍ ÚROVNĚ SYSTÉMU MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ

25

3.4. CELKOVÁ ENERGETICKÁ BILANCE

26

3.4.1.

BILANCE ELEKTRICKÉ ENERGIE

26

3.4.2.

BILANCE ZEMNÍHO PLYNU

26

3.4.2.1. SKUTEČNÁ SPOTŘEBA TEPLA NA VYTÁPĚNÍ 3.4.2.2. MODEL POTŘEBY ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ 3.4.2.3. POROVNÁNÍ TEORETICKY STANOVENÝCH POTŘEB TEPLA A SPOTŘEB MĚŘENÝCH Zakázka č. 13126 - EA MŠ Karlická_final

27 27 28 Stránka | 3

3.4.2.4. SPOTŘEBA TEPLA NA PŘÍPRAVU TEPLÉ VODY 3.4.3. CELKOVÁ ENERGETICKÁ BILANCE

4.

NÁVRH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI UŽITÍ ENERGIE.......................................................... 30 4.1. OPATŘENÍ VE STAVEBNÍ ČÁSTI

30

4.1.1.

OBVODOVÝ PLÁŠŤ

30

4.1.2.

STŘEŠNÍ PLÁŠŤ

30

4.1.3.

PODLAHY

31

4.1.4.

OKNA A PRŮSVITNÉ VÝPLNĚ

31

4.1.5.

PŘEHLED VŠECH OPATŘENÍ VE STAVEBNÍ ČÁSTI

32

4.2. OPATŘENÍ V ČÁSTI TZB

5.

28 29

33

4.2.1.

BEZNÁKLADOVÁ OPATŘENÍ

33

4.2.2.

NÍZKONÁKLADOVÁ OPATŘENÍ

33

4.2.3.

VYSOKONÁKLADOVÁ OPATŘENÍ

34

VARIANTY CELKOVÉHO ŘEŠENÍ.......................................................................................... 35 5.1. VARIANTA 1

35

5.2. VARIANTA 2

37

6.

EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ NAVRŽENÝCH VARIANT .............................................................. 41

7.

EKOLOGICKÉ VYHODNOCENÍ NAVRŽENÝCH VARIANT ............................................................... 42

8.

STANOVENÍ OKRAJOVÝCH PODMÍNEK ................................................................................. 44

9.

CELKOVÁ ENERGETICKÁ BILANCE NAVRŽENÝCH VARIANT .......................................................... 45 9.1. CELKOVÁ ÚSPORA ENERGIÍ JEDNOTLIVÝCH VARIANT

46

9.2. ÚSPORA ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ JEDNOTLIVÝCH VARIANT

46

10. VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY ........................................................................................... 47 10.1. PODMÍNKY PRO DOSAŽENÍ ENERGETICKÝCH A EKONOMICKÝCH ÚSPOR

50

10.2. EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU

50

SEZNAM TABULEK ................................................................................................................. 51 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................ 52 SEZNAM SOUVISEJÍCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ............................................................................... 53 PŘÍLOHY: SITUAČNÍ PLÁN .................................................................................................................... 54 EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU..................................................................................... 56 CELKOVÝ POČET STRAN.................................................................................................... 63

Zakázka č. 13126 - EA MŠ Karlická_final

Stránka | 4

Použité zkratky: EA

energetický audit

EPS

expandovaný polystyren

FVE

fotovoltaická elektrárna

MW

minerální vata, vlna apod.

NP

nadzemní podlaží

OZE

obnovitelné energetické zdroje

PP

podzemní podlaží

TČ

tepelné čerpadlo

TI

tepelná izolace

TRV

termoregulační ventily

TV

teplá užitková voda

TZB

technické zařízení budov

ÚT

ústřední vytápění

XPS

extrudovaný polystyren

13126 - EA MŠ Karlická_final

5

1. PŘEDMĚT ENERGETICKÉHO AUDITU Předmět energetického auditu: Adresa předmětu auditu: Provozovatel předmětu auditu:

Mateřská škola Karlická, Karlická 1170, 252 28 Černošice Mateřská škola Karlická, Karlická 1170, 252 28 Černošice Mateřská škola Černošice, Karlická 1170, 252 28 Černošice IČ: 75008190

Energetický audit bude zpracován podle následujících právních předpisů, dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a vyhlášky č. 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetických auditů a energetických posudků.

1.1. ZÁMĚR ZADAVATELE EA Záměrem zadavatele je pořízení EA v souladu se zákonem, zlepšení tepelně-technických a energetických vlastností objektu a případné využití energetického auditu k žádosti o dotace v rámci operačních programů. V případě zlepšování tepelně-technických parametrů obalových konstrukcí budovy, je podmínkou dotačního programu, aby hodnoty součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí objektu, na něž je žádána podpora, po realizaci splňovaly minimálně doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla UN uvedenou v odst. 5.2 Součinitel prostupu tepla normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011) a současně budova splňovala minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem,N uvedenou v odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011), nebo musí být parametry voleny tak, aby obálka budovy splňovala minimálně doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem,rec uvedenou v odst. 5.3 téže technické normy. Na základě analýzy současného stavu budou navržena možná opatření, která budou oceněna z hlediska investičních nákladů a bude vyčíslen jejich ekonomický a energetický přínos.

1.2. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ Název dokladu: Obsah dokladu:

Podklad vypracoval: sídlo (ulice, PSČ, město): IČ: tel.,email: Název dokladu: Obsah dokladu: Podklad vypracoval: sídlo (ulice, PSČ, město): IČ: tel.,email:


Projektová dokumentace – pavilon I a II Stavební projektová dokumentace v rozsahu: - půdorys 1. NP, řez, pavilon I - půdorys 1. a 2. NP, pavilon II Krajský projektový ústav Praha v květnu 1975 Projektová dokumentace – přestavba hospodářského pavilonu Stavební projektová dokumentace v rozsahu: - půdorys 1. NP, řez, pohledy DUVA – projekce staveb, v červnu 2006 Dejvická 5/189, Praha 6 -

6

Název dokladu: Obsah dokladu: Podklad vypracoval: sídlo (ulice, PSČ, město): IČ: tel.,email: Název dokladu: Obsah dokladu: Podklad poskytl: sídlo (ulice, PSČ, město): IČ: email, tel.:

Zpráva o revizi elektrického zařízení Zpráva o revizi elektrického zařízení pro mateřskou školu Petr Strnad, v 02/2013 U Sokolovny 49, Jablonec nad Nisou 7 Spotřeby elektrické energie a plynu Faktury za dodávku zemního plynu a elektrické energie v období let 2010 až 2012 Město Černošice, M. Mutlová Riegrova 1209, 252 28 Černošice [email protected] / 221 982 521

Jako podklad pro zpracování energetického auditu dále slouží fotodokumentace a zápis z prohlídky. Materiály byly pořízeny Ing. Zdeňkem Ročárkem a Ing. Františkem Dudou při místním šetření stavby, které proběhlo dne 7. 5. 2013.

2. POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU PŘEDMĚTU ENERGETICKÉHO AUDITU 2.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PŘEDMĚTU EA Předmětem energetického auditu je Mateřská škola Karlická v Černošicích. Mateřská škola se skládá ze třech pavilonů a spojovacího krčku. Dva pavilony jsou jednopodlažní s plochou střechou, třetí pavilon je dvoupodlažní. Pavilony jsou označeny jako hospodářský pavilon, pavilon I a pavilon II. Všechny objekty jsou obdélníkového tvaru, s plochou střechou a bez podsklepení. Ve všech pavilonech se nacházejí třídy mateřské školy. V části hospodářského pavilonu se kromě třídy nachází také kuchyně, kancelář a pomocné technické prostory (sklad, prádelna apod.). Umístění stavby a její orientace je patrná ze situačního plánu níže a v Příloze 1.

Obrázek 1: Situační plánek mateřské školy. 13126 - EA MŠ Karlická_final

7

Mateřská škola funguje od pondělí do pátku v době 7:00 – 17:00 hod. Kapacita školky je 100 dětí, personál tvoří 13 osob. Konstrukční systém objektu je stěnový. Obvodové stěny jsou postaveny ze systému Velox (beton vylitý do systémového bednění). Tloušťka obvodových stěn je zpravidla 270 mm, část stěn směrem ke spojovacímu krčku má tloušťku 220 mm. Střechy všech objektů jsou ploché, s krytinou z živičných pásů. Stropní konstrukci pavilonů tvoří železobetonové žebrové desky, na které je zavěšen podhled. Střechy jsou tepelně izolovány dílci JIPAL tl. 50 mm. Nosný systém spojovacího krčku tvoří ocelové rámy. Nosná deska podlahy i střechy je navržena z trapézových plechů zalitých betonovou zálivkou. Veškerý obvodový plášť krčku tvoří prosklené stěny v ocelových rámech zasklené jednoduchým sklem. V objektu jsou osazena převážně původní dřevěná zdvojená okna. Část původních oken byla v minulosti vyměněna za okna plastová s tepelně-izolačními dvojskly. Plastová okna jsou osazena v části hospodářského pavilonu. Některé výplně jsou ze sklobetonu (luxfery). Vstupní dveře do jednotlivých pavilonů byly převážně vyměněny za dveře plastové s částečným prosklením. Některé dveře (především do pomocných prostor) jsou původní dřevěné. V minulosti proběhla částečná rekonstrukce v hospodářském pavilonu. Rekonstrukce se týkala především vnitřní dispozice objektu. Zároveň byla osazena některá nová okna. Celý objekt je vytápěný, včetně spojovacího krčku. V hospodářském pavilonu jsou osazeny dva plynové kotle, které vytápí hospodářský pavilon, pavilon I a spojovací krček. V pavilonu II jsou osazeny rovněž dva plynové kotle, které vytápí pouze pavilon II. Vnitřní návrhová teplota pro pavilony je 22 °C, návrhová teplota pro krček je 15 °C. Teplá voda je připravována lokálně v elektrických zásobnících. Zásobníky jsou osazeny zpravidla blízko výtokových míst. Celkem je v mateřské škole osazeno 10 zásobníků. Kuchyně a přilehlý sklad v hospodářském pavilonu jsou v letních měsících chlazeny. Chlazení zajišťují dvě jednotky split umístěné na střeše objektu. V kuchyni je instalováno nucené větrání. Odvod vzduchu je zajištěn přes digestoře, pro přívod byla osazena VZT jednotka. Systém se využívá pouze v pracovní době při vaření. Mateřská škola má jedno společné odběrné místo pro odběr zemního plynu a elektřiny. Zemní plyn je nakupován od EP ENERGY TRADING, a.s., elektrická energie je nakupována od Lumen Energy a.s. Nejvýznamnější je spotřeba zemního plynu pro vytápění budovy. Zadavatel poskytl pro zpracování energetického auditu výkresovou a provozní dokumentaci a technicko-ekonomické podklady. Pro uvažované území jsou dostupné údaje o hydrometeorologických podmínkách, které postačují pro kvalifikovaný rozbor situace.


8

2.2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ENERGETICKÝCH VSTUPECH A VÝSTUPECH Vstupy paliv a energie v následující tabulce jsou stanoveny za rok před realizací projektu, konkrétně za období leden – prosinec 2012. Pro rok: před realizací projektu (1/2012-12/2012) Vstupy paliv a energie jednotka množství Elektřina MWh Teplo GJ Zemní plyn MWh Jiné plyny MWh Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Druhotné zdroje* GJ Obnovitelné zdroje** GJ/MWh Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

30,5

výhřevnost [GJ/jednotku] -

přepočet [MWh] 30,5

roční náklady [tis. Kč] 119,3

230,0

-

230,0

248,9

260,5 260,5

368,1 368,1

Tabulka 1: Vstupy paliv a energie pro objekt MŠ před realizací projektu, v období 1/2012 – 12/2012. * Např. odpadní teplo ** Např. solární, vodní, větrná, geotermální energie


9

2.2.1. ELEKTRICKÁ ENERGIE Budova MŠ je napájena el. energií z distribuční soustavy přes hlavní pojistkovou skříň. Školka má jedno odběrné místo elektrické energie. Odběrné místo Dodavatel:

Lumen Energy a.s.

Adresa:

Na Radosti 184/59, 155 21 Praha 5 - Zličín

EAN OPM:

859182400608529021

Produkt:

In Černošice C01-3d

Distribuční sazba:

C03d 2.2.1.1.

SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE

V následujících tabulkách je uveden přehled spotřeby elektrické energie za předchozí 3 roky pro mateřskou školu. Rok 2010 2011 2012 Průměr

Spotřeba celkem [MWh] 36,655 37,177 30,457

Náklady za elektřinu bez DPH [Kč] 138 645 150 601 119 257

34,763

136 168

Průměrná cena [Kč/MWh] 3 782 4 051 3 916 -

Tabulka 2: Přehled spotřeb elektrické energie v MŠ – tabulka 1. Rok

Spotřeba celkem [GJ]

2010 2011 2012

132,0 133,8 109,6

Náklady za elektřinu bez DPH [Kč] 138 645 150 601 119 257

Průměr

125,1

136 168

Průměrná cena [Kč/GJ] 1 051 1 125 1 088 -

Tabulka 3: Přehled spotřeb elektrické energie v MŠ – tabulka 2.


10

2.2.2. ZEMNÍ PLYN Budova MŠ je napojena na rozvod plynu přes uzamykatelnou skříňku. Školka má jedno odběrné místo zemního plynu. Odběrné místo Dodavatel:

EP ENERGY TRADING, a.s.

Adresa:

Klimentská 46, 110 02 Praha 1

EIC OM:

27ZG200Z0230553B 2.2.2.1.

SPOTŘEBA ZEMNÍHO PLYNU

V následujících tabulkách je uveden přehled spotřeby zemního plynu v mateřské školce za předchozí 3 roky provozu. Rok 2010 2011 2012 Průměr

Spotřeba celkem [MWh] 272,290 246,597 230,008

Náklady za ZP bez DPH [Kč] 276 308 286 476 248 855

249,632

270 546

Průměrná cena [Kč/MWh] 1 015 1 162 1 082 -

Tabulka 4: Přehled spotřeb zemního plynu v MŠ – tabulka 1. Rok

Spotřeba celkem [GJ]

2010 2011 2012

980,2 887,7 828,0

Náklady za ZP bez DPH [Kč] 276 308 286 476 248 855

Průměr

898,7

270 546

Průměrná cena [Kč/GJ] 282 323 301 -

Tabulka 5: Přehled spotřeb zemního plynu v MŠ – tabulka 2.


11

2.3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VLASTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJÍCH Vytápění objektu je zajištěno dvěma dvojicemi plynových kotlů. Kotle se nachází v hospodářském pavilonu a pavilonu II. 2.3.1. KOTLE NA ZEMNÍ PLYN V hospodářském pavilonu jsou osazeny dva plynové kotle, které vytápí hospodářský pavilon, pavilon I a spojovací krček. V pavilonu II jsou osazeny rovněž dva plynové kotle, které vytápí pouze pavilon II. Jako zdroje tepla slouží celkem čtyři teplovodní kotle Thermona, typ THERM DUO 50 T o jmenovitém tepelném výkonu 45 kW. Celkový výkon všech kotlů je 4 x 45 = 180 kW. Ohřátá teplá voda je z teplovodních paralelně řazených kotlů vedena přes hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků (ANULOID) do jednotlivých otopných větví. Regulace zdrojů v pavilonu II je ekvitermní. Regulace zdrojů v hospodářském pavilonu je pravděpodobně zajištěna prostorovým termostatem umístněným v chodbě u technického vstupu do objektu. Cirkulaci topné vody zajišťují teplovodní čerpadla. Topné okruhy jsou uzavřené, jištěné expanzomaty a pojišťovacími ventily.

Obrázek 2: Dvojice kotlů v hospodářském pavilonu.


Obrázek 3: Dvojice kotlů v pavilonu II.

12

2.3.1.1. ř. 1 2 3 4 5 6 7

VLASTNÍ ZDROJE ENERGIE

Základní technické ukazatele vlastního zdroje energie Roční celková účinnost zdroje Roční účinnost výroby elektrické energie Roční účinnost výroby tepla Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla Roční využití instalovaného elektrického výkonu Roční využití instalovaného tepelného výkonu

Jednotka [%] [%] [%] [GJ/MWh] [GJ] [hod] [hod]

Hodnota 79 79 198,9 1129

Tabulka 6: Základní technické ukazatele vlastního zdroje energie. ř. 1 2 3 4 5

Roční bilance výroby z vlastního zdroje energie Instalovaný elektrický výkon celkem Instalovaný tepelný výkon celkem Výroba elektřiny Prodej elektřiny Vlastní technologická spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny 6 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny 7 Výroba tepla 8 Dodávka tepla 9 Prodej tepla 10 Vlastní technologická spotřeba tepla na výrobu tepla 11 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla 12 Spotřeba energie v palivu celkem

Jednotka [MW] [MW] [MWh] [MWh] [MWh]

Hodnota 0,18 -

[GJ/rok] [GJ/rok] [GJ/rok] [GJ/rok] [GJ/rok] [GJ/rok] [GJ/rok]

732,0 930,9 930,9

Tabulka 7: Roční bilance výroby z vlastního zdroje energie. 2.3.2. REGULACE Plynové kotle v pavilonu II jsou vybaveny automatickou ekvitermní regulací. Regulace zdrojů v hospodářském pavilonu je pravděpodobně zajištěna prostorovým termostatem umístněným v chodbě u technického vstupu do objektu. V budově jsou osazena převážně žebrová otopná tělesa, která jsou vybavena termoregulačními ventily a hlavicemi. Termoregulační hlavice v hospodářském pavilonu jsou navíc osazeny externím čidlem umístěným na stěně v blízkosti otopných těles.

2.4. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ROZVODECH ENERGIE Rozvody tepla, druh otopné soustavy: Otopná soustava je teplovodní, dvoutrubková s nuceným oběhem topné vody, zajištěným oběhovými čerpadly. Otopné plochy jsou tvořeny převážně žebrovými otopnými tělesy. Hlavní a páteřní rozvody topné vody jsou vedeny pod stropem k jednotlivým topným větvím a otopným tělesům.


13

Délka rozvodů: Celkové délka potrubí otopné soustavy byla odhadnuta na 380 m. Kapacita rozvodů: Údaje o kapacitě rozvodů nejsou dostupné. Průměr rozvodů: Proměnný: cca 1/2“ - 2“. Provedení rozvodů: Materiálové provedení: ocelové bezešvé trubky. Stáří a technický stav rozvodů: Otopná soustava v budově je z doby výstavby objektu, tj. stáří cca 38 let. Technický stav odpovídá době provedení. Životnost ocelových otopných soustav se udává okolo 50 let. Předpokládáme, že v případě provádění základní údržby soustavy, budou rozvody ještě schopny uspokojivě plnit v následujících letech svoji funkci. Tepelné izolace na rozvodech topné vody: Izolace rozvodů topné vody není provedena.

Obrázek 4: Rozvody otopné vody v hospodářském pavilonu.


Obrázek 5: Rozvody otopné vody v pavilonu II.

14

Obrázek 6: Schéma rozvodů otopné soustavy; platné pro kotle v hospodářském pavilonu i pavilonu II. Technický stav rozvodů je přijatelný a odpovídá době provedení. Regulace plynových kotlů je zajištěna pomocí prostorového termostatu (hospodářský pavilon) a ekvitermní regulací (pavilon II). Spotřeba zemního plynu na vytápění není samostatně měřena.


15

2.5. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VÝZNAMNÝCH SPOTŘEBIČÍCH ENERGIE Nejvýznamnější část z celkové spotřeby energie je spotřeba tepla na vytápění. Spotřebičem je budova. 2.5.1. ELEKTRICKÉ SPOTŘEBIČE Elektrické spotřebiče v budově MŠ lze roztřídit do těchto základních kategorií: 1. Elektrické osvětlení 2. Příprava teplé vody 3. Chlazení 4. Vzduchotechnika 5. Ostatní el. spotřebiče 2.5.1.1.

ELEKTRICKÉ OSVĚTLENÍ

Osvětlení je provedeno převážně pomocí lineárních zářivek. Doplňkově jsou použity klasické nebo úsporné žárovky. Ovládání osvětlení je místní pomocí vypínačů umístěných v jednotlivých prostorách. Vnitřní prostory mají dobrý přístup denního světla. Předpokládaný příkon osvětlení je cca 13 kW, počet provozních hodin 800 hod. Stav vnitřních povrchů místností (stěn, stropů, podlah) s ohledem na světelně odrazné vlastnosti je poměrně dobrý, místnosti jsou čistě vymalovány, okna jsou čistá. 2.5.1.2.

PŘÍPRAVA TV

Teplá voda je připravována lokálně, celkem v deseti elektrických zásobnících. Přehled zásobníků včetně objemů a příkonů je uveden v následující tabulce: Označení Hospodářský pavilon Prádelna Kuchyně Úklid Sklad zeleniny Pavilon I Přípravna WC Pavilon II Přípravna Kotelna Šatna Přípravna

Objem (l)

Příkon (kW)

Poloha

DZD, OKCEV DZD, OKCEV DZD, OKCE DZD, OKCEV

125 160 160 125

2 2 2 2

vodorovná vodorovná svislá vodorovná

DZD, OKCE DZD, OKCE

80 125

1 2

svislá svislá

Tatramat DZD, OKCE DZD, OKCE Tatramat

80 160 125 150

2 2 2 2

svislá svislá svislá svislá

Tabulka 8: Přehled elektrických akumulačních zásobníků. Cirkulace teplé vody není v objektu provedena.


16

Spotřeba tepla na přípravu TV není samostatně měřena. Teplá voda je v zásobnících připravována nepřetržitě po celý rok. Nabíjení zásobníku trvá dle údajů výrobců 2,5 - 5 hod (dle velikosti zásobníku), roční provozní hodiny byly stanoveny průměrně na 1 150 hod. Regulace zásobníku je automatická (termostat). 2.5.1.3.

CHLAZENÍ

V letních měsících je chlazena kuchyně a přilehlý sklad v hospodářském pavilonu. Pro chlazení jsou instalovány dvě split jednotky, umístěné na střeše. Jedná se o jednotky DAITSU. Chladící výkon jednotek je dle technické zprávy max. 3,5 kW, resp. 2,6 kW. Příkon 1,65 kW, resp. 0,82 kW. Roční provozní hodiny byly stanoveny průměrně na 200 hod. Regulace chlazení je automatická na základě teploty v chlazeném prostoru. 2.5.1.4.

VZDUCHOTECHNIKA

Systém VZT je instalován především v hospodářském pavilonu. Jedná se o nucené provětrávání kuchyně a nucené odtahy skladů, WC a prostor pro úklid. Do kuchyně je nuceně přiváděn čerstvý vzduch, jmenovitý objem 1100 m3/hod. pro odvod vzduchu slouží digestoře nad sporáky. Odtah z ostatních prostor je řešen odtahovými ventilátory. Celkový příkon ventilátorů činí cca 0,5 kW, roční provozní hodiny byly stanoveny průměrně na 600 hod. 2.5.1.5.

OSTATNÍ ELEKTRICKÉ SPOTŘEBIČE

V objektu jsou instalovány zásuvkové a další obvody pro běžné elektrospotřebiče. Mezi významné spotřebiče patří vybavení kuchyně a keramická pec. Mezi další spotřebiče patří počítače, tiskárny, kopírky, rychlovarné konvice, lednice, myčky, pračky aj. Příkon keramické pece činí 5 kW, celkový příkon spotřebičů v kuchyni činí cca 40 kW. Elektrický příkon ostatních spotřebičů činí řádově 20 kW. 2.5.2. PLYNOVÉ SPOTŘEBIČE Plynové spotřebiče v budově MŠ lze roztřídit do těchto základních kategorií: 1. Vytápění 2. Ostatní plynové spotřebiče 2.5.2.1.

VYTÁPĚNÍ

Budova je vytápěna dvěma dvojicemi plynových kotlů. V hospodářském pavilonu jsou osazeny dva plynové kotle, které vytápí hospodářský pavilon, pavilon I a spojovací krček. V pavilonu II jsou osazeny rovněž dva plynové kotle, které vytápí pouze pavilon II. Podrobný popis je uveden v předchozích kapitolách. 2.5.2.2.

OSTATNÍ PLYNOVÉ SPOTŘEBIČE

Plyn je používán v kuchyni k přípravě jídel. Je instalován jeden plynový sporák, s maximální spotřebou plynu 0,53 m3/hod. Tepelný příkon sporáku byl odhadnut na 8 kW. Roční provozní hodiny byly odhadnuty na 100 hod.


17

2.6. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O BUDOVÁCH 2.6.1. CELKOVÝ POPIS OBJEKTŮ Konstrukční systém objektu je stěnový. Obvodové stěny jsou postaveny ze systému Velox (beton vylitý do systémového bednění). Tloušťka obvodových stěn je zpravidla 270 mm, část stěn směrem ke spojovacímu krčku má tloušťku 220 mm. Střechy všech objektů jsou ploché, s krytinou z živičných pásů. Stropní konstrukci pavilonů tvoří železobetonové žebrové desky, na kterých je zavěšen podhled. Střechy jsou tepelně izolovány dílci JIPAL tl. 50 mm. Nosný systém spojovacího krčku tvoří ocelové rámy. Nosná deska podlahy i střechy je navržena z trapézových plechů zalitých betonovou zálivkou. Veškerý obvodový plášť krčku tvoří prosklené stěny v ocelových rámech zasklené jednoduchým sklem. V objektu jsou osazena převážně původní dřevěná zdvojená okna. Část původních oken byla v minulosti vyměněna za okna plastová s tepelně-izolačními dvojskly. Plastová okna jsou osazena v části hospodářského pavilonu. Některé výplně jsou ze sklobetonu (luxfery). Vstupní dveře do jednotlivých pavilonů byly převážně vyměněny za dveře plastové s částečným prosklením. Některé dveře (především do pomocných prostor) jsou původní dřevěné. V minulosti proběhla částečná rekonstrukce v hospodářském pavilonu. Rekonstrukce se týkala především vnitřní dispozice objektu. Zároveň byla osazena některá nová okna. Skladby všech konstrukcí jsou uvedeny níže. Objekt je uvažován jako vytápěný.

Obrázek 7: Pohled na hospodářský pavilon.

Obrázek 8: Pohled na pavilon I.

Obrázek 9: Pohled na pavilon II.

Obrázek 10: Pohled na spojovací krček.


18

Obrázek 11: Pohled na pavilon II a spojovací krček. 2.6.1.1.

Obrázek 12: Pohled na střechu.

VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE A SKUTEČNÝ STAV

Výkresová dokumentace stavební části je dostačující pro sestavení modelu energetické bilance. Informace o soustavě TZB jsou dostatečné pro provedení EA. U konstrukcí, u kterých nebyla známa z PD skladba, byl proveden odborný odhad na základě znalosti obvyklých skladeb a platných normových předpisů v době realizace budovy. 2.6.1.2.

OBVODOVÝ PLÁŠŤ

OP1 – Velox 270 mm  hmotná konstrukce, složená od interiéru z vnitřní omítky tl. 15 mm, ztraceného bednění Velox (dřevoštěpkové desky), betonu tl. 200 mm, bednění Velox a vnější omítky tl. 20 mm. Konstrukce tvoří obvodový plášť objektů. OP2 – Velox 220 mm  hmotná konstrukce, složená od interiéru z vnitřní omítky tl. 15 mm, ztraceného bednění Velox (dřevoštěpkové desky), betonu tl. 150 mm, bednění Velox a vnější omítky tl. 20 mm. Konstrukce tvoří obvodový plášť objektů. 2.6.1.3.

STŘEŠNÍ PLÁŠŤ

S1 – Střecha  střešní plášť pavilonů je složen z pohledu od interiéru z vnitřní omítky, záklopu, stropní železobetonové žebrové konstrukce o tl. desky cca 100 mm, tepelně izolačních dílců JIPAL tl. 50 mm a živičné hydroizolace. S2 – Střecha krček  střešní plášť krčku je složen z pohledu od interiéru z trapézových plechů o výšce vlny 80 mm, betonu min. tl. 30 mm, tepelně izolačních dílců JIPAL tl. 50 mm a živičné hydroizolace.


19

2.6.1.4.

PODLAHY

P1 – Podlaha na terénu  hmotná konstrukce složená z pohledu shora z nášlapné vrstvy (linoleum, dlažba), betonové mazaniny tl. 66 mm, lepenky A 500 H, pěnového polystyrenu tl. 25 mm, hydroizolace, podkladních vrstev a rostlého terénu. P2 – Podlaha nad nevyt. prostorem  hmotná konstrukce složená z pohledu shora z nášlapné vrstvy (linoleum), betonové mazaniny tl. 140 mm, přebetonování tl. 30 mm a trapézových plechů o výšce vlny 80 mm. Konstrukce tvoří podlahu krčku nad skladem. P3 – Podlaha nad exteriérem  hmotná konstrukce složená z pohledu shora z nášlapné vrstvy (linoleum), betonové mazaniny tl. 140 mm, přebetonování tl. 30 mm a trapézových plechů o výšce vlny 80 mm. Konstrukce tvoří podlahu krčku nad venkovním prostorem. 2.6.1.5.

OKNA A OTVOROVÉ VÝPLNĚ

OK1 - Okna zdvojená  jedná se o dřevěná zdvojená okna zasklená dvěma jednoduchými skly. Součinitel prostupu tepla celé konstrukce Uw = 2,40 W/(m2.K). OK2 - Okna plastová  jedná se o okna v plastovém rámu se zasklením tepelně-izolačními dvojskly. Součinitel prostupu tepla zasklení dle údajů na štítku Ug = 1,10 W/(m2.K). Součinitel prostupu tepla celé konstrukce (včetně rámu) uvažujeme Uw = 1,30 W/(m2.K). OK3 - Luxfery  jedná se o zasklení pomocí sklobetonových tvárnic (luxfer). Součinitel prostupu tepla celé výplně je Uw = 4,00 W/(m2.K). OK4 – Prosklené fasády krček  jedná se o dílce v ocelovém rámu se zasklením jednoduchým sklem. Součinitel prostupu tepla celé konstrukce je Uw = 5,65 W/(m2.K). Prosklené dílce tvoří obvodový plášť spojovacího krčku. DV1 – Dveře plast  jedná se o plastové dveře s částečným prosklením tepelně izolačním dvojsklem. Součinitel prostupu tepla celé konstrukce uvažujeme UD = 1,50 W/(m2.K). DV2 – Dveře dřevěné  jedná se o plné dřevěné dveře s částečným prosklením nebo nadsvětlíkem. Součinitel prostupu tepla celé konstrukce uvažujeme UD = 2,50 W/(m2.K). 2.6.2. GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY Geometrické vlastnosti budovy Podlahová plocha (vnitřní) Celková plocha ochlazovaných konstrukcí Objem budovy Objemový faktor tvaru budovy

Af m2 1 025,0 A m2 2 664,2 3 V m 3 642,1 A/V m2/m3 0,73

Tabulka 9: Geometrické vlastnosti budovy.


20

2.6.3. TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY Obalové konstrukce jsou posuzovány dle ČSN 73 0540:94 Tepelná ochrana budov, části 1 a 4 platné od června 2005, části 3 platné od prosince 2005 a dále části 2 (Tepelná ochrana budov – požadavky) ČSN 73 0540-2, platné od listopadu 2011. Konstrukce

Us vypočtené [W/(m2K)]

UN požadované [W/(m2K)]

501,7 73,8 789,6 789,6 186,9 18,2 1,9 24,8 10,5

1,02 1,06 0,68 1,23 2,40 1,30 4,00 1,50 2,50

21,2 24,0 39,6 60,8 121,8

plocha [m2]

Pavilony MŠ (22 °C) OP1 - Velox 270 mm OP2 - Velox 220 mm S1 - Střecha P1 - Podlaha na terénu OK1 - Okna zdvojená OK2 - Okna plastová OK3 - Luxfery DV1 - Dveře plast DV2 - Dveře dřevěné Spojovací krček (15 °C) P1 - Podlaha na terénu P2 - Podlaha nad nevyt. prostorem P3 - Podlaha nad exteriérem S2 - Střecha krček OK4 - Prosklené fasády krček

[W/(m2K)]

Splnění požadavku [-]

0,30 0,30 0,24 0,45 1,50 1,50 1,50 1,70 1,70

0,25 0,25 0,16 0,30 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20

Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje Vyhovuje Nevyhovuje Vyhovuje Nevyhovuje

1,23 1,90

0,65

0,44

0,87

0,58

Nevyhovuje Nevyhovuje

2,52 0,83 5,65

0,35 0,35 1,89

0,23 0,23 1,74

UN doporučené

Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje

Tabulka 10: Tepelně-technické vlastnosti původních obalových konstrukcí. Pozn.: Teplota ve spojovacím krčku je uvažována 15°C. Podle této teploty jsou upraveny požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla v předchozí tabulce! Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro spojovací krček se liší od základních hodnot uvedené v normě ČSN 730540-2!


21

Plocha obalových konstrukcí [m2] 0

100

200

300

400

500

600

700

800

OP1 - Velox 270 mm OP2 - Velox 220 mm S1 - Střecha P1 - Podlaha na terénu OK1 - Okna zdvojená OK2 - Okna plastová OK3 - Luxfery DV1 - Dveře plast DV2 - Dveře dřevěné P1 - Podlaha na terénu P2 - Podlaha nad nevyt. prostorem P3 - Podlaha nad exteriérem S2 - Střecha krček OK4 - Prosklené fasády krček

Obrázek 13: Plochy obalových konstrukcí. Součinitel prostupu tepla obalových konstrukcí [W/(m2 K)] 0,00

0,60

1,20

1,80

2,40

3,00

3,60

4,20

4,80

5,40

6,00

OP1 - Velox 270 mm OP2 - Velox 220 mm S1 - Střecha P1 - Podlaha na terénu OK1 - Okna zdvojená OK2 - Okna plastová OK3 - Luxfery DV1 - Dveře plast DV2 - Dveře dřevěné P1 - Podlaha na terénu P2 - Podlaha nad nevyt. prostorem P3 - Podlaha nad exteriérem S2 - Střecha krček OK4 - Prosklené fasády krček

Obrázek 14: Kvalita obalových konstrukcí.


22

Podíl konstrukce na tepelné ztrátě prostupem [%] 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

OP1 - Velox 270 mm OP2 - Velox 220 mm S1 - Střecha P1 - Podlaha na terénu OK1 - Okna zdvojená OK2 - Okna plastová OK3 - Luxfery DV1 - Dveře plast DV2 - Dveře dřevěné P1 - Podlaha na terénu P2 - Podlaha nad nevyt. prostorem P3 - Podlaha nad exteriérem S2 - Střecha krček OK4 - Prosklené fasády krček Tepelné mosty

Obrázek 15: Podíl konstrukce na tepelné ztrátě prostupem. Původní stav

Pavilony OP1 - Velox 270 mm OP2 - Velox 220 mm S1 - Střecha P1 - Podlaha na terénu OK1 - Okna zdvojená OK2 - Okna plastová OK3 - Luxfery DV1 - Dveře plast DV2 - Dveře dřevěné Spojovací krček P1 - Podlaha na terénu P2 - Podlaha nad nevyt. prostorem P3 - Podlaha nad exteriérem S2 - Střecha krček OK4 - Prosklené fasády krček

Tepelné mosty

Plocha Ai [m2]

Součinitel prostupu tepla Ui [W/(m2K)]

Činitel teplotní redukce bi [-]

Měrná ztráta prostupem Ht [W/K]

501,7 73,8 789,6 789,6 186,9 18,2 1,9 24,8 10,5

1,02 1,06 0,68 1,23 2,40 1,30 4,00 1,50 2,50

21,2 24,0

1,23 1,90

1,00 1,00 1,00 0,30 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,63 1,00

511,7 78,2 536,9 290,5 448,4 23,6 7,4 37,2 26,2 0,0 16,3 45,6

39,6 60,8 121,8 -

2,52 0,83 5,65 0,10

1,00 1,00 1,00 1,00

99,8 50,5 688,0 94,8

Tabulka 11: Tepelná ztráta prostupem jednotlivých konstrukcí.


23

Vyhodnocení stavebních opatření z hlediska prostupu tepla Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy byla zpracována podle české technické normy ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, kapitoly 5.3 Prostup tepla obálkou budovy, kde je popsán způsob výpočtu a vyhodnocení. Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy Doporučený součinitel prostupu tepla Uem,rc Požadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq Průměrný součinitel prostupu tepla vypočtený Uem Klasifikační ukazatel CI Klasifikační třída

Stávající stav 2

W/(m K) W/(m2K) W/(m2K) -

Slovní vyjádření klasifikační třídy

0,36 0,48 1,17 2,44 F Velmi nehospodárná

Tabulka 12: Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy – stávající stav.

2.7. SYSTÉM MANAGEMETU HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ V objektu není zaveden systém managementu hospodaření energií podle ČSN EN ISO 50001 – Systém managementu hospodaření s energií.

3. VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU PŘEDMĚTU EA 3.1. VYHODNOCENÍ ÚČINNOSTI UŽITÍ ENERGIE Účinnost zdroje energie (kotlů na zemní plyn) uvádí výrobce až 92 %. S ohledem na stáří kotlů a technický stav uvažujeme průměrnou účinnost všech zdrojů 89 %. Účinnost rozvodů tepla byla stanovena hodnotou 95 %. Při stanovení účinnosti rozvodů bylo přihlédnuto ke stavu tepelné izolaci rozvodů, poloze v objektu a ke skutečnosti, zda rozvody procházejí vytápěnými či nevytápěnými prostory. Mezi další významné spotřebiče lze zahrnout elektrické akumulační nádoby pro přípravu teplé vody s průměrnou účinností 93 %, keramickou pec a vybavení kuchyně. Další významné spotřebiče se v předmětném objektu nenacházejí.


24

3.2. VYHODNOCENÍ TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ BUDOV

Obalové konstrukce jsou posuzovány dle ČSN 73 0540:94 Tepelná ochrana budov, části 1 a 4 platné od června 2005, části 3 platné od prosince 2005 a dále části 2 (Tepelná ochrana budov – požadavky) ČSN 73 0540-2:07, platné od listopadu 2011. Konstrukce



501,7 73,8 789,6 789,6 186,9 18,2 1,9 24,8 10,5

1,02 1,06 0,68 1,23 2,40 1,30 4,00 1,50 2,50

21,2 24,0 39,6 60,8 121,8

plocha [m2]

Pavilony MŠ (22 °C) OP1 - Velox 270 mm OP2 - Velox 220 mm S1 - Střecha P1 - Podlaha na terénu OK1 - Okna zdvojená OK2 - Okna plastová OK3 - Luxfery DV1 - Dveře plast DV2 - Dveře dřevěné Spojovací krček (15 °C) P1 - Podlaha na terénu P2 - Podlaha nad nevyt. prostorem P3 - Podlaha nad exteriérem S2 - Střecha krček OK4 - Prosklené fasády krček

[W/(m2K)]


0,30 0,30 0,24 0,45 1,50 1,50 1,50 1,70 1,70

0,25 0,25 0,16 0,30 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20

Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje Vyhovuje Nevyhovuje Vyhovuje Nevyhovuje

1,23 1,90

0,65

0,44

0,87

0,58

Nevyhovuje Nevyhovuje

2,52 0,83 5,65

0,35 0,35 1,89

0,23 0,23 1,74

UN doporučené

Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje

Tabulka 13: Tepelně-technické vlastnosti původních obalových konstrukcí. Pozn.: Teplota ve spojovacím krčku je uvažována 15°C. Podle této teploty jsou upraveny požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla v předchozí tabulce! Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro spojovací krček se liší od základních hodnot uvedené v normě ČSN 730540-2!

3.3. VYHODNOCENÍ ÚROVNĚ SYSTÉMU MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ Systém managementu hospodaření energií není v předmětu EA zaveden. Spotřeby energií nejsou pravidelně zaznamenávány a vyhodnocovány. Podružné měření jednotlivých energetických systémů není zavedeno.


25

3.4. CELKOVÁ ENERGETICKÁ BILANCE V objektu se využívají tato energetická média: 

zemní plyn na vytápění a částečně vaření,



elektrická energie na osvětlení, přípravu TV, chlazení, VZT a provoz ostatních elektrospotřebičů.

Průměrné náklady na zemní plyn vycházejí na 301 Kč/GJ, na elektrickou energii 1 088 Kč/GJ. Hodnoty vycházejí z cen roku 2012 a jsou bez DPH. 3.4.1. BILANCE ELEKTRICKÉ ENERGIE ř. Energetická bilance pro stávající stav – elektrická energie 1 Vstupy paliv a energie 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie (ř.1+ř.2) 4 Prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř. 3 – ř. 4) 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř. 5) 7 Spotřeba energie na vytápění (z ř. 5) 8 Spotřeba energie na chlazení (z ř. 5) 9 Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř. 5) 10 Spotřeba energie na větrání (z ř. 5) 11 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř. 5) 12 Spotřeba energie na osvětlení (z ř. 5) 13 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř. 5)

Energie [GJ] 125,1 0,0 125,1 0,0 125,1 0,0 0,0 0,5 30,5 1,1 0,0 37,4

Energie [MWh] 34,8 0,0 34,8 0,0 34,8 0,0 0,0 0,2 8,5 0,3 0,0 10,4

Náklady [tis. Kč] 136,1 0,0 136,1 0,0 136,1 0,0 0,0 0,6 33,2 1,2 0,0 40,7

55,6

15,4

60,5

Energie [GJ] 960,9 0,0 960,9 0,0 960,9 198,9 732,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Energie [MWh] 266,9 0,0 266,9 0,0 266,9 55,3 203,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Náklady [tis. Kč] 288,779 0,0 288,8 0,0 288,8 59,8 220,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

30,0

8,3

9,0

Tabulka 14: Energetická bilance elektrické energie. 3.4.2. BILANCE ZEMNÍHO PLYNU ř. Energetická bilance pro stávající stav – zemní plyn 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Vstupy paliv a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie (ř.1+ř.2) Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř. 3 – ř. 4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř. 5) Spotřeba energie na vytápění (z ř. 5) Spotřeba energie na chlazení (z ř. 5) Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř. 5) Spotřeba energie na větrání (z ř. 5) Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř. 5) Spotřeba energie na osvětlení (z ř. 5) Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř. 5)

Tabulka 15: Energetická bilance zemního plynu.


26

3.4.2.1.

SKUTEČNÁ SPOTŘEBA TEPLA NA VYTÁPĚNÍ

Spotřeba tepla na vytápění je ovlivněna průběhem počasí konkrétního roku. Pro sestavení matematického modelu spotřeby je nutno převést spotřeby na hodnoty, které by byly naměřeny v případě, že by byly vždy stejné klimatické podmínky. Normalizovaný rok je odvozen z dlouhodobých měření. období 2010 2011 2012 Průměr normální rok

Počet denostupňů [-] 3988 3269 3596

Spotřeba fakturovaná [GJ] 980 888 828 899

oprava spotřeby - ostatní spotřeba* [GJ] 30 30 30 30

Upravená spotřeba (GJ) 950 858 798 869

Spotřeba normová [GJ] 922 1 016 859 932

3870

Tabulka 16: Přepočet spotřeby tepla na vytápění na normalizované podmínky. *Pozn. Spotřeba tepla na vytápění není samostatné měřena. V rámci výpočtu normové spotřeby je nutné zohlednit (odečíst) ostatní spotřebu, která je v tomto případě tvořena spotřebou pro vaření. Počet denostupňů je stanoven pro průměrnou teplotu v objektu, která činí 21,5 °C. 3.4.2.2.

MODEL POTŘEBY ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ

Parametry vnějšího a vnitřního prostředí Výpočtová teplota vnější Výpočtová teplota vnitřní Průměrná teplota vnější Délka otopného období Počet denostupňů Klimatická oblast

θe θi θes d D -

°C °C °C den den.K -

-12 21,5 4,3 225 3870 Praha

Hv Ht Hc ∆θie Qc

W/K W/K W/K °C kW

531,5 3126,8 3658,3 33,5 122,6

Koeficient vlivu nesoučasnosti Koeficient zvýšení teploty Koeficient vlivu režimu vytápění Opravný součinitel

ei et ed ε

-

0,90 0,85 0,84 0,643

Koeficient vlivu účinnosti regulace Koeficient vlivu účinnosti rozvodů ÚT Účinnost zdroje Opravný součinitel

ηo ηr

-

0,93 0,95 0,89 0,786

Tabulka 17: Parametry vnějšího a vnitřního prostředí. Tepelná ztráta Tepelná ztráta větráním Tepelná ztráta prostupem Celková měrná tepelná ztráta Základní rozdíl teplot Celková tepelná ztráta

Tabulka 18: Tepelná ztráta objektu.


27

Celkové tepelné zisky Vnitřní tepelné zisky Sluneční tepelné zisky Celkové tepelné zisky Stupeň využitelnosti tepelných zisků Koeficient reálné využitelnosti tepelných zisků Celkové využitelné tepelné zisky*

Qi Qs Qg Eta Qgvyuž.

GJ GJ GJ GJ

36,0 209,4 245,4 0,835 0,50 102,4

E

GJ

1298,4

E´

GJ

834,4

Qgvyuž.

GJ

102,4

Ez,v

GJ

732,0

Q

GJ

930,9

Tabulka 19: Tepelné zisky. Spotřeba energie na vytápění Teoretická roční potřeba energie na krytí tepelné ztráty Roční potřeba energie na krytí tepelné ztráty vč. vlivu provozu Celková využitelná energie z tepelných zisků Roční potřeba energie na krytí tepelné ztráty vč. vlivu provozu a energie tepelných zisků Skutečná roční potřeba energie na krytí tepelné ztráty vč. účinnosti zdroje a rozvodů

Tabulka 20: Spotřeba energie na vytápění v klimaticky normalizovaném roce. 3.4.2.3.

POROVNÁNÍ TEORETICKY STANOVENÝCH POTŘEB TEPLA A SPOTŘEB

MĚŘENÝCH

Přepočítaná průměrná spotřeba tepla na vytápění za období let 2010-2012 po přepočtu na klimaticky standardní podmínky, činí 932 GJ/rok (pro průměrnou vnitřní teplotu 21,5 °C). V modelu budovy vyšla spotřeba tepla 930,9 GJ/rok, což je dostatečná shoda pro navrhování opatření na vytvořeném modelu. Model lze tedy považovat za dostatečně přesný pro provedení potřebných výpočtů. Z modelu dále vycházejí výpočty úspor pro navrhovaná opatření. 3.4.2.4.

SPOTŘEBA TEPLA NA PŘÍPRAVU TEPLÉ VODY

Spotřeba TV není samostatně měřená. Teplá voda je připravována lokálně v elektrických akumulačních zásobnících. V následující tabulce byla stanovena potřeba tepla na přípravu teplé vody dle měrných čísel, která vychází z výpočtu podle platných norem. Celková potřeba tepla na přípravu TV dle měrných čísel Úklid Vaření jídel, mytí nádobí Mytí dětí Mytí personálu Celkem Tj. Spotřeba tepla na ohřev (vč. účinnosti zdroje)

1 076 1 785 4 200 819 7 880 28,4

kWh kWh kWh kWh kWh GJ

30,5

GJ

Tabulka 21: Spotřeby tepla na přípravu TV dle měrných čísel.


28

3.4.3. CELKOVÁ ENERGETICKÁ BILANCE Na základě zhodnocení výchozího stavu je sestavena roční energetická bilance stávajícího stavu předmětu EA. ř.

Energetická bilance pro stávající stav – celková

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Vstupy paliv a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie (ř.1+ř.2) Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř. 3 – ř. 4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř. 5) Spotřeba energie na vytápění (z ř. 5) Spotřeba energie na chlazení (z ř. 5) Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř. 5) Spotřeba energie na větrání (z ř. 5) Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř. 5) Spotřeba energie na osvětlení (z ř. 5) Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř. 5)

Energie [GJ] [MWh] 1086,0 301,7 0,0 0,0 1086,0 301,7 0,0 0,0 1086,0 301,7 198,9 55,3 732,0 203,3 0,5 0,2 30,5 8,5 1,1 0,3 0,0 0,0 37,4 10,4 85,6

23,8

Náklady [tis. Kč] 424,9 0,0 424,9 0,0 424,9 59,8 220,0 0,6 33,2 1,2 0,0 40,7 69,5

Tabulka 22: Roční energetická bilance - celková.


29

4. NÁVRH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI UŽITÍ ENERGIE Navržená opatření jsou rozdělena na dvě části – opatření ve stavební části a opatření v části TZB.

4.1. OPATŘENÍ VE STAVEBNÍ ČÁSTI Původní stav objektu vystihuje model energetické potřeby budovy, ke kterému se vztahují úsporná opatření. Jeho základem je výpočet potřeby tepla na vytápění obálkovou metodou. Ve stavební části je navrženo zateplení obvodových stěn, střechy a výměna otvorových výplní. Opatření jsou zpravidla navržena tak, aby splnila minimálně doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011. 4.1.1. OBVODOVÝ PLÁŠŤ OP1 – Velox 270 mm, OP2 – Velox 220 mm: Konstrukce se z vnější strany kontaktně zateplí tepelnou izolací z expandovaného polystyrenu (EPS) tl. 160 mm. Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti pro nezabudovaný materiál je λ = 0,038 W/(mK), výpočtová hodnota pro zabudovaný materiál je λ = 0,040 W/(mK)). Případné požární pásy a předěly, které vyžadují platné předpisy, budou provedeny z fasádní minerální vaty. Zároveň je doporučeno zateplení soklu tepelnou izolací z extrudovaného polystyrenu (XPS) s vnější povrchovou úpravou odolnou proti působení vody např. omítky z umělého kamene. 4.1.2. STŘEŠNÍ PLÁŠŤ S1 – Střecha - konstrukce střechy bude zateplena tepelnou izolací z expandovaného polystyrenu (EPS) tl. 180 mm (např. EPS 150 S). Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti pro nezabudovaný materiál je λ = 0,034 W/(m.K), výpočtová hodnota pro zabudovaný materiál je λ = 0,035 W/(m.K). Hydroizolační vrstva bude tvořena povlakovou krytinou, např. fóliovou nebo z asfaltových pásů. Konkrétní navržená skladba musí být posouzena z hlediska rizika kondenzace vodních par v souvrství. V případě potřeby je nutné např. použít parozábranu apod. S2 – Střecha krček - konstrukce střechy spojovacího krčku bude zateplena tepelnou izolací z minerální vaty (MW) tl. 160 mm. Izolace bude instalována z vnitřní strany do podhledu. V konstrukci bude na vnitřní straně navržena parozábrana. Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti pro nezabudovaný materiál je λ = 0,038 W/(m.K), výpočtová hodnota pro zabudovaný materiál je λ = 0,043 W/(m.K). Jako podhled může být navržen např. sádrokarton. Konkrétní navržená skladba musí být posouzena z hlediska rizika kondenzace vodních par v souvrství. V případě potřeby je nutné použít např. parozábranu apod. Pokud by např. z důvodu dostatečné světlé výšky chodby nebylo možné izolaci umístit do podhledu, je možné střechu zateplit z vnější strany. V tom případě může být jako izolace zvolena minerální vata nebo polystyren. Tloušťka izolantu musí být navržena tak, aby byl dodržen součinitel prostupu tepla (max. 0,22 W/(m2.K)).


30

4.1.3. PODLAHY P1 – Podlaha na terénu  konstrukce bude ponechána ve stávajícím stavu. Zateplení podlahy na terénu je technicky náročné a ekonomicky nenávratné. P2 – Podlaha nad nevyt. prostorem  podlaha krčku nad nevytápěným skladem bude zateplena ze spodní strany tepelnou izolací z minerální vaty (MW) tl. 80 mm. Izolace bude instalována z vnější strany do podhledu. Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti pro nezabudovaný materiál je λ = 0,038 W/(m.K), výpočtová hodnota pro zabudovaný materiál je λ = 0,043 W/(m.K). Jako podhled mohou být navrženy např. cementotřískové desky. P3 – Podlaha nad exteriérem  podlaha krčku nad exteriérem bude zateplena ze spodní strany tepelnou izolací z minerální vaty (MW) tl. 200 mm. Izolace bude instalována z vnější strany do podhledu. Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti pro nezabudovaný materiál je λ = 0,038 W/(m.K), výpočtová hodnota pro zabudovaný materiál je λ = 0,043 W/(m.K). Jako podhled mohou být navrženy např. cementotřískové desky. 4.1.4. OKNA A PRŮSVITNÉ VÝPLNĚ OK1 - Okna dřevěná, OK3 – Luxfery: Provede se kompletní výměna konstrukcí, původní okna se nahradí plastovými okny s tepelně izolačním dvojsklem plněným vzácným plynem. Maximální uvažovaný součinitel prostupu tepla celého okna bude Uw = 1,20 W/(m2.K). OK2 - Okna plastová - konstrukce jsou vyhovující a budou ponechány ve stávajícím stavu. OK4 – Prosklené fasády krček - provede se kompletní výměna konstrukcí, původní prosklené fasády se nahradí novými v kovovém (např. hliníkovém) rámu s přerušeným tepelným mostem s tepelně izolačním dvojsklem plněným vzácným plynem. Maximální uvažovaný součinitel prostupu tepla celého okna bude Uw = 1,50 W/(m2.K). DV1 – Dveře plast - konstrukce jsou vyhovující a budou ponechány ve stávajícím stavu. DV2 - Dveře dřevěné - provede se kompletní výměna konstrukce, stávající dveře budou nahrazeny dveřmi v plastovém rámu, plné nebo s tepelně izolačním zasklením. Maximální uvažovaný součinitel prostupu tepla celé konstrukce bude UD = 1,20 W/(m2.K).


31

4.1.5. PŘEHLED VŠECH OPATŘENÍ VE STAVEBNÍ ČÁSTI V následující tabulce je uveden přehled všech opatření ve stavební části včetně vyčíslení nákladů na realizaci navrhovaných opatření. Dále jsou uvedeny roční úspory energie a průměrné roční provozní náklady a jejich porovnání se stavem před realizací navrhovaného opatření. Celkové náklady

Úspora energie

Konstrukce Pavilony OP1 - Velox 270 mm + KZS EPS 160 mm OP2 - Velox 220 mm + MW 160 mm S1 - Střecha + zateplení 180 mm EPS + HI OK1 - Okna zdvojená + výměna za okna s tepelně-izolačním dvojsklem OK3 - Luxfery + výměna za okno s tepelněizolačním dvojsklem DV2 - Dveře dřevěné + výměna za dveře s tepelně-izolačním dvojsklem Spojovací krček P2 - Podlaha nad nevyt. prostorem + zateplení (podhled) 80 mm MW P3 Podlaha nad exteriérem + zateplení (podhled) 200 mm MW S2 - Střecha krček + zateplení (podhled) 160 mm MW OK4 - Prosklené fasády krček + výměna za prosklené konstrukce s tepelně-izolačním dvojsklem

Úspora nákladů

Průměrné roční náklady po provedení opatření

Prostá návrat.

[tis. Kč]

[MWh/rok]

[%]

[tis. Kč/rok]

[tis. Kč/rok]

[%]

[let]

777,6

24,0

7,9

25,9

399,0

93,9

30,0

114,4

3,7

1,2

4,0

420,9

99,1

28,6

1 579,2

25,0

8,3

27,0

397,9

93,6

58,4

934,3

13,4

4,4

14,5

410,4

96,6

64,5

9,3

0,3

0,1

0,3

424,6

99,9

27,7

68,0

0,8

0,3

0,9

424,0

99,8

77,4

36,0

2,1

0,7

2,2

422,6

99,5

16,0

71,3

5,4

1,8

5,9

419,0

98,6

12,1

103,4

2,2

0,7

2,4

422,5

99,4

43,2

730,6

30,2

10,0

32,6

392,3

92,3

22,4

Tabulka 23: Přehled navržených opatření ve stavební části.


32

4.2. OPATŘENÍ V ČÁSTI TZB 4.2.1. BEZNÁKLADOVÁ OPATŘENÍ Organizační příprava energetického manažerství Provede se organizační příprava energetického manažerství. V rámci přípravy se určí hodnoty, které se budou sledovat – spotřeba energie v objektu, přepočet na měrnou spotřebu energie, parametry topné vody v objektu, venkovní teplota. Určí se intervaly zapisování těchto údajů do připravených formulářů a určí se osoba, která bude tyto hodnoty sledovat. Určí se systém analýzy výsledků, systém vyhodnocování a systém, jakým bude seznamován s výsledky majitel (správce) objektu. Ostatní drobné elektrické spotřebiče Doporučujeme vypínat všechny drobné spotřebiče, pokud nejsou používány (televize, PC, apod.). 4.2.2. NÍZKONÁKLADOVÁ OPATŘENÍ Energetický management Zkušenosti z energeticky úsporných projektů obecně ukazují, že po určité době (3 až 5 let) po realizaci úsporných energetických opatření dochází opět k nárůstu spotřeby energie, a to někdy až na původní hodnotu. Obvykle je to způsobeno provozními chybami. K odstranění tohoto nežádoucího jevu se zavádí tzv. energetické manažerství. Energetické manažerství je řídícím nástrojem pro trvalé udržování nízké spotřeby energie a je založeno na pravidelném (týdenním) sledování. Cílem energetického managementu je zabezpečit správný provoz technických zařízení, rychlé zjištění poruch, závad a provozních postupů, snížení spotřeby energie a dokumentování výsledků úspor energie vlivem realizace úsporných opatření. V rámci energetického manažerství je vhodná pravidelná kontrola spotřeby energie v rámci otopného období. Je nutné pravidelné vysvětlování nutnosti nepřetápění jednotlivých místností, každý stupeň nad 20°C je cca 6 % energie a tím i nákladů navíc. V souvislosti s nepřetápěním je však potřeba vysvětlit nutnost pravidelného větrání dle zásady „větrat krátce, ale intenzivně“. Doporučujeme zavedení energetického managementu – zejména sledování spotřeb energií v jednotlivých letech a jejich tabelární zpracování. To umožní zachytit případné problémy, které nejsou na prvý pohled zřetelné. V návaznosti na realizaci opatření dle energetického auditu věnovat řádnou pozornost proškolení uživatelů objektu při obsluze technického zařízení. Pravidelnou údržbou je možné se vyhnout drahým opravám a nákladům vzniklým z přerušení provozu.


33

Elektrické osvětlení Pro osvětlení hlavních prostor se již využívají ve většině případů světelné zdroje s vysokou hodnotou měrného výkonu (lineární zářivková svítidla), které trvale snižují energetickou náročnost a náklady na provoz osvětlovací soustavy. V případě budoucích rekonstrukcí osvětlení doporučujeme volit např. lineární zářivková svítidla s elektronickým předřadníkem, která mají výrazně lepší světelný komfort (neblikají a nebzučí), větší účinnost a delší životnosti než zářivkové osvětlení s klasickými startéry. Pro zvýšení účinnosti osvětlovací soustavy a využití denního osvětlení doporučujeme místnost pravidelně malovat, pravidelně mýt okna a udržovat osvětlovací tělesa v čistotě. Dále je vhodné vyměňovat světelné zdroje po době doporučené výrobcem a ne až v případech, kdy již nesvítí. Výše uvedená opatření v kapitole „Nízkonákladová opatření“ jsou v EA navržena, ale nejsou součástí jednotlivých variant (není provedeno energetické a ekonomické vyhodnocení). Přesto doporučujeme jejich provedení. 4.2.3. VYSOKONÁKLADOVÁ OPATŘENÍ Vysokonákladová opatření v části TZB nejsou navržena.


34

5. VARIANTY CELKOVÉHO ŘEŠENÍ 5.1. VARIANTA 1 Opatření ve stavební části V této variantě byla vybrána všechna opatření ve stavební části (komplexní zateplení objektů), kromě zateplení spojovacího krčku, který je v této variantě ponechán ve stávajícím stavu. Veškerá navržená opatření splňují minimálně doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011. Ve stavební části je ve variantě 1 navrženo zateplení obvodových stěn kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací z pěnového polystyrénu (EPS) tl. 160 mm, zateplení střech pavilonů tepelnou izolaci z EPS tl. 180 mm a výměna všech oken za nové se součinitelem prostupu tepla celé výplně menším, nebo rovným 1,20 W/(m2.K). Původní dřevěné dveře budou vyměněny za nové se součinitelem prostupu tepla celé konstrukce menším, nebo rovným 1,20 W/(m2.K). Konstrukce



[W/(m2K)]


501,7

0,22

0,30

0,25

Vyhovuje

73,8

0,22

0,30

0,25

Vyhovuje

789,6

0,15

0,24

0,16

Vyhovuje

186,9

1,20

1,50

1,20

Vyhovuje

1,9

1,20

1,50

1,20

Vyhovuje

10,5

1,20

1,70

1,20

Vyhovuje

plocha [m2]

UN doporučené

Pavilony MŠ (22 °C) OP1 - Velox 270 mm + KZS EPS 160 mm OP2 - Velox 220 mm + MW 160 mm S1 - Střecha + zateplení 180 mm EPS + HI OK1 - Okna zdvojená + výměna za okna s tepelněizolačním dvojsklem OK3 - Luxfery + výměna za okno s tepelně-izolačním dvojsklem DV2 - Dveře dřevěné + výměna za dveře s tepelně-izolačním dvojsklem

Tabulka 24: Tepelně-technické vlastnosti navržených obalových konstrukcí ve variantě 1.


35

Vyhodnocení stavebních opatření z hlediska prostupu tepla Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy byla zpracována podle české technické normy ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, kapitoly 5.3 Prostup tepla obálkou budovy, kde je popsán způsob výpočtu a vyhodnocení. Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy Doporučený součinitel prostupu tepla Uem,rc Požadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq Průměrný součinitel prostupu tepla Uem Klasifikační ukazatel CI Klasifikační třída

2

W/(m K) W/(m2K) W/(m2K) -

Slovní vyjádření klasifikační třídy

Stávající stav

Varianta 1


0,36 0,48 0,72 1,50 E Nehospodárná

Tabulka 25: Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy – Varianta 1. Opatření v části TZB Zpracovatel EA doporučuje realizaci beznákladových a nízkonákladových úsporných opatření. Opatření představují zavedení a dodržování zásad energetického managementu a úpravy na osvětlovací a otopné soustavě. Vyhodnocování získaných údajů poskytne cenné informace o účinnosti regulace vytápění, o případné poruše a jiných neobvyklých stavech, které se mohou vyskytnout. Nástroje energetického managementu umožní nejen lepší využití potenciálu úspor, ale zejména udržení dosažených úspor v dlouhodobé perspektivě. Náklady na vybraná opatření ve variantě Náklady na vysokonákladová opatření ve stavební části vycházejí z měrných nákladů na jednotkovou plochu dané úpravy. Měrné náklady vycházejí z průměrné ceny na trhu se zohledňováním pracnosti jednotlivých navržených skladeb. Náklady jsou uvažovány bez započtení DPH. Varianta 1 Konstrukce Pavilony OP1 - Velox 270 mm + KZS EPS 160 mm OP2 - Velox 220 mm + MW 160 mm S1 - Střecha + zateplení 180 mm EPS + HI OK1 - Okna zdvojená + výměna za okna s tepelněizolačním dvojsklem OK3 - Luxfery + výměna za okno s tepelně-izolačním dvojsklem DV2 - Dveře dřevěné + výměna za dveře s tepelněizolačním dvojsklem

Plocha [m2]

Měrné náklady [Kč/m2]

Celkové náklady [tis. Kč]

501,7 73,8 789,6 186,9

1550 1550 2000 5000

777,6 114,4 1 579,2 934,3

1,9

5000

9,3

10,5

6500

68,0

Tabulka 26. Náklady na stavební opatření pro variantu 1.


36

Přehled vybraných opatření Varianta 1

Celkové náklady

Úspora energie

Konstrukce Pavilony OP1 - Velox 270 mm + KZS EPS 160 mm OP2 - Velox 220 mm + MW 160 mm S1 - Střecha + zateplení 180 mm EPS + HI OK1 - Okna zdvojená + výměna za okna s tepelně-izolačním dvojsklem OK3 - Luxfery + výměna za okno s tepelněizolačním dvojsklem DV2 - Dveře dřevěné + výměna za dveře s tepelně-izolačním dvojsklem Celkem všechna opatření

Úspora nákladů


Prostá návrat.

[tis. Kč]

[MWh/rok]

[%]

[tis. Kč/rok]

777,6

24,0

7,9

25,9

399,0

93,9

30,0

114,4

3,7

1,2

4,0

420,9

99,1

28,6

1 579,2

25,0

8,3

27,0

397,9

93,6

58,4

934,3

13,4

4,4

14,5

410,4

96,6

64,5

9,3

0,3

0,1

0,3

424,6

99,9

27,7

68,0

0,8

0,3

0,9

424,0

99,8

77,4

3 482,7

67,1

22,3

72,6

309,2

72,8

47,9

[tis. Kč/rok]

[%]

[let]

Tabulka 27. Přehled opatření pro variantu 1. Součet úspor jednotlivých opatření neodpovídá celkové úspoře, protože se zateplením klesá vliv tepelných mostů. Tuto úsporu však nelze jednoduše přiřadit konkrétní položce Úspora energie po realizaci varianty 1 činí 35 % z původní spotřeby. Úspora provozních nákladů po realizaci varianty 1 činí 27 % z původních provozních nákladů.

5.2. VARIANTA 2 Opatření ve stavební části V této variantě byla vybrána všechna opatření ve stavební části (komplexní zateplení objektů), včetně zateplení spojovacího krčku. Veškerá navržená opatření splňují minimálně doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011. Ve stavební části je ve variantě 2 navrženo zateplení obvodových stěn kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací z pěnového polystyrénu (EPS) tl. 160 mm, zateplení střech pavilonů tepelnou izolaci z EPS tl. 180 mm a výměna všech oken za nové se součinitelem prostupu tepla celé výplně menším, nebo rovným 1,20 W/(m2.K). Původní dřevěné dveře budou vyměněny za nové se součinitelem prostupu tepla celé konstrukce menším, nebo rovným 1,20 W/(m2.K). Střecha krčku bude zateplena minerální vatou tl. 160 mm, podlaha krčku nad nevytápěným prostorem bude zateplena 80 mm minerální vaty a podlaha nad exteriérem 200 mm minerální vaty. Prosklené fasády krčku budou vyměněny za nové se součinitelem prostupu tepla celé konstrukce menším, nebo rovným 1,50 W/(m2.K).


37

Konstrukce



[W/(m2K)]


501,7

0,22

0,30

0,25

Vyhovuje

73,8

0,22

0,30

0,25

Vyhovuje

789,6

0,15

0,24

0,16

Vyhovuje

186,9

1,20

1,50

1,20

Vyhovuje

1,9

1,20

1,50

1,20

Vyhovuje

10,5

1,20

1,70

1,20

Vyhovuje

plocha [m2]

Pavilony MŠ (22 °C) OP1 - Velox 270 mm + KZS EPS 160 mm OP2 - Velox 220 mm + MW 160 mm S1 - Střecha + zateplení 180 mm EPS + HI OK1 - Okna zdvojená + výměna za okna s tepelně-izolačním dvojsklem OK3 - Luxfery + výměna za okno s tepelně-izolačním dvojsklem DV2 - Dveře dřevěné + výměna za dveře s tepelně-izolačním dvojsklem Spojovací krček (15 °C) P2 - Podlaha nad nevyt. prostorem + zateplení (podhled) 80 mm MW P3 - Podlaha nad exteriérem + zateplení (podhled) 200 mm MW S2 - Střecha krček + zateplení (podhled) 160 mm MW OK4 - Prosklené fasády krček + výměna za prosklené konstrukce s tepelně-izolačním dvojsklem

UN doporučené

Vyhovuje 24,0

0,45

0,87

0,58

Vyhovuje

39,6

0,22

0,35

0,23

Vyhovuje

60,8

0,22

0,35

0,23

Vyhovuje

121,8

1,50

1,89

1,74

Vyhovuje

Tabulka 28: Tepelně-technické vlastnosti navržených obalových konstrukcí ve variantě 2. Vyhodnocení stavebních opatření z hlediska prostupu tepla Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy byla zpracována podle české technické normy ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, kapitoly 5.3 Prostup tepla obálkou budovy, kde je popsán způsob výpočtu a vyhodnocení. Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy Doporučený součinitel prostupu tepla Uem,rc Požadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq Průměrný součinitel prostupu tepla Uem Klasifikační ukazatel CI Klasifikační třída Slovní vyjádření klasifikační třídy

2

W/(m K) W/(m2K) W/(m2K) -

Stávající stav

Varianta 2


0,36 0,48 0,45 0,94 C Vyhovující

Tabulka 29: Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy – Varianta 2. 13126 - EA MŠ Karlická_final

38

Opatření v části TZB Zpracovatel EA doporučuje realizaci beznákladových a nízkonákladových úsporných opatření. Opatření představují zavedení a dodržování zásad energetického managementu a úpravy na osvětlovací a otopné soustavě. Vyhodnocování získaných údajů poskytne cenné informace o účinnosti regulace vytápění, o případné poruše a jiných neobvyklých stavech, které se mohou vyskytnout. Nástroje energetického managementu umožní nejen lepší využití potenciálu úspor, ale zejména udržení dosažených úspor v dlouhodobé perspektivě. Náklady na vybraná opatření ve variantě Náklady na vysokonákladová opatření ve stavební části vycházejí z měrných nákladů na jednotkovou plochu dané úpravy. Měrné náklady vycházejí z průměrné ceny na trhu se zohledňováním pracnosti jednotlivých navržených skladeb. Náklady jsou uvažovány bez započtení DPH. Varianta 2 Konstrukce Pavilony OP1 - Velox 270 mm + KZS EPS 160 mm OP2 - Velox 220 mm + MW 160 mm S1 - Střecha + zateplení 180 mm EPS + HI OK1 - Okna zdvojená + výměna za okna s tepelněizolačním dvojsklem OK3 - Luxfery + výměna za okno s tepelně-izolačním dvojsklem DV2 - Dveře dřevěné + výměna za dveře s tepelněizolačním dvojsklem Spojovací krček P2 - Podlaha nad nevyt. prostorem + zateplení (podhled) 80 mm MW P3 - Podlaha nad exteriérem + zateplení (podhled) 200 mm MW S2 - Střecha krček + zateplení (podhled) 160 mm MW OK4 - Prosklené fasády krček + výměna za prosklené konstrukce s tepelně-izolačním dvojsklem

Plocha [m2]

Měrné náklady [Kč/m2]

Celkové náklady [tis. Kč]

501,7 73,8 789,6 186,9

1550 1550 2000 5000

777,6 114,4 1 579,2 934,3

1,9

5000

9,3

10,5

6500

68,0

24,0

1500

36,0

39,6

1800

71,3

60,8 121,8

1700 6000

103,4 730,6

Tabulka 30. Náklady na stavební opatření pro variantu 2.


39

Přehled vybraných opatření Varianta 2

Celkové náklady

Úspora energie

Konstrukce


Prostá návrat.

[MWh/rok]

[%]

[tis. Kč/rok]

777,6

24,0

7,9

25,9

399,0

93,9

30,0

114,4

3,7

1,2

4,0

420,9

99,1

28,6

1 579,2

25,0

8,3

27,0

397,9

93,6

58,4

934,3

13,4

4,4

14,5

410,4

96,6

64,5

9,3

0,3

0,1

0,3

424,6

99,9

27,7

68,0

0,8

0,3

0,9

424,0

99,8

77,4

36,0

2,1

0,7

2,2

422,6

99,5

16,0

71,3

5,4

1,8

5,9

419,0

98,6

12,1

103,4

2,2

0,7

2,4

422,5

99,4

43,2

730,6

30,2

10,0

32,6

392,3

92,3

22,4

4 424,0

107,0

35,5

115,8

268,7

63,2

38,2

[tis. Kč] Pavilony OP1 - Velox 270 mm + KZS EPS 160 mm OP2 - Velox 220 mm + MW 160 mm S1 - Střecha + zateplení 180 mm EPS + HI OK1 - Okna zdvojená + výměna za okna s tepelně-izolačním dvojsklem OK3 - Luxfery + výměna za okno s tepelněizolačním dvojsklem DV2 - Dveře dřevěné + výměna za dveře s tepelně-izolačním dvojsklem Spojovací krček P2 - Podlaha nad nevyt. prostorem + zateplení (podhled) 80 mm MW P3 - Podlaha nad exteriérem + zateplení (podhled) 200 mm MW S2 - Střecha krček + zateplení (podhled) 160 mm MW OK4 - Prosklené fasády krček + výměna za prosklené konstrukce s tepelně-izolačním dvojsklem Celkem všechna opatření

Úspora nákladů

[tis. Kč/rok]

[%]

[let]

Tabulka 31. Přehled opatření pro variantu 2. Součet úspor jednotlivých opatření neodpovídá celkové úspoře, protože se zateplením klesá vliv tepelných mostů. Tuto úsporu však nelze jednoduše přiřadit konkrétní položce. Úspora energie po realizaci varianty 2 činí 48 % z původní spotřeby. Úspora provozních nákladů po realizaci varianty 2 činí 37 % z původních provozních nákladů.


40

6. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ NAVRŽENÝCH VARIANT Ekonomické vyhodnocení bylo provedeno pro období 20 let, diskont 2 %, bez uvažování daně z příjmu a s předpokládaným růstem cen energií 3 %. Jako výnos je uvažována vypočítaná úspora provozních nákladů spojená s provozem energetického hospodářství. Ekonomika – souhrn Náklady Úspora NPV IRR Ts Tsd Diskont Roční růst cen energie Doba hodnocení

Varianta 1 3 482,7 115,7 -1115,85 -1,59% > Tž > Tž 2,0 3 20

Varianta 2 4 424,0 156,2 -1229,97 -1,06% > Tž > Tž 2,0 3 20

tis. Kč tis. Kč/rok tis. Kč let let % % let

Tabulka 32: Přehled výsledků ekonomického hodnocení. Parametr Investiční výdaje projektu Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Změna ostatních provozních nákladů – změna osobních nákladů (mzdy, pojistné), (+, –) – změna ostatních provozních nákladů, (+, -) – změna nákladů na emise a odpady (+, –) Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady), (+, –) Přínosy projektu celkem Doba hodnocení Roční růst cen energie Diskont Ts – prostá doba návratnosti Tsd – reálná doba návratnosti NPV – čistá současná hodnota IRR – vnitřní výnosové procento

Jednotka Kč Kč

Varianta 1 3 482 715

Varianta 2 4 423 975

-115 742 0

-156 192 0

0

0

0

0

Kč Kč

0

0

0

0

Kč roky % % roky roky tis. Kč %

-115 742 20 3 2,0 > Tž > Tž -1 115,8 -1,59%

-156 192 20 3 2,0 > Tž > Tž -1230,0 -1,06%

Kč Kč Kč

Tabulka 33: Výsledky ekonomického vyhodnocení. Obecně platí, že investici má smysl realizovat tehdy, jestliže návratnost se pohybuje maximálně do poloviny životnosti daného opatření. Z výše uvedeného vyplývá, že obě varianty vycházejí ekonomicky nepříznivě. V obou variantách vychází návratnost vložených investic delší než doba hodnocení. Z pohledu čisté současné hodnoty investice (NPV) vycházejí obě varianty v záporných číslech. Ve vyhodnocení ekonomických ukazatelů je zohledněno roční zvýšení cen energie ve výši 3 %.


41

7. EKOLOGICKÉ VYHODNOCENÍ NAVRŽENÝCH VARIANT Emisní koeficient pro systémovou elektřinu: Zdroj: SO2, NOx, - Schválený scénář Státní energetické koncepce, emisní faktory (po uvedení Temelína do provozu, scénář je zpracován po 5 letech), TL, CO - Katalog opatření pro snížení energetické náročnosti (propočty SRC International CS, s.r.o. na základě REZZO 1999); CO2 - vyhl. č. 480/2012 Sb. Emisní koeficient pro zemní plyn: Zdroj: Katalog opatření pro snížení energetické náročnosti (propočty SRC International CS, s.r.o. na základě REZZO 1999); CO2 - vyhl. č. 480/2012 Sb. Koeficienty

Elektřina t/GJ 0,000025910 0,000489376 0,000415698 0,000039300 0,325000000

Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

Zemní plyn (do 0,2 MW) t/GJ 0,000001000 0,000000000 0,000047000 0,000009000 0,055555556

Tabulka 34: Použité koeficienty emisí. Varianta Původní stav Varianta 1 Varianta 2

spotřeba elektrické energie 125,1 125,1 125,1

spotřeba zemního plynu 960,9 575,8 441,2

Tabulka 35: Spotřeba energie pro výpočet emisí. a) globální hodnocení Znečišťující látka Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

Původní stav [t/rok]

Varianta 1 [t/rok]

Rozdíl [t/rok]

Varianta 2 [t/rok]

Rozdíl [t/rok]

0,0042

0,0038

0,0004

0,0037

0,0005

0,0612 0,0972 0,0136 94,0545

0,0612 0,0791 0,0101 72,6592

0,0000 0,0181 0,0035 21,3952

0,0612 0,0728 0,0089 65,1818

0,0000 0,0244 0,0047 28,8727

znečišťující

Tabulka 36: Ekologické vyhodnocení variant. b) lokální hodnocení Lokální hodnocení není provedeno, zadavatel toto vyhodnocení nepožaduje.


42

Environmentální hodnocení všech variant - bez CO 2 0,20 0,18

emise škodlivin (t/rok)

0,16 0,14 0,12 CO

0,10

NOx

0,08

SO2

0,06

Tuhé látky

0,04 0,02 0,00 Původní stav

Varianta 1

Varianta 2

Obrázek 16: Environmentální hodnocení variant bez CO2. Environmentální hodnocení variant - CO 2

emise škodlivin (t/rok)

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Původní stav

Varianta 1

Varianta 2

CO2

Obrázek 17: Environmentální hodnocení variant – CO2.


43

8. STANOVENÍ OKRAJOVÝCH PODMÍNEK Úspory energie jsou stanoveny pro te = -12°C, tis = 21,5°C, tes = 4,3 °C, délku otopného období 225 dní a současné ceny energie s předpokládaným růstem 3 % ročně. Současná cena energie vychází z posledního předloženého vyúčtování za energii. Průměrná cena elektrické energie vychází v cenách roku 2012 na 1 088 Kč/GJ bez DPH (3,92 Kč/kWh bez DPH). Průměrná cena zemního plynu vychází v cenách roku 2012 na 301 Kč/GJ bez DPH (1,08 Kč/kWh bez DPH).


44

9. CELKOVÁ ENERGETICKÁ BILANCE NAVRŽENÝCH VARIANT Energetické bilance hodnocených variant byly shrnuty v následujících tabulkách. Průměrné náklady na zemní plyn vycházejí na 301 Kč/GJ, na elektrickou energii 1 088 Kč/GJ. Ceny vycházejí z cen r. 2012 a jsou bez DPH. ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Ukazatel

Původní stav Energie Náklady [GJ] [MWh] [tis. Kč] 1086,0 301,7 424,9 0,0 0,0 0,0 1086,0 301,7 424,9 0,0 0,0 0,0

Vstupy paliv a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie 1086,0 v objektu Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech 198,9 Spotřeba energie na vytápění 732,0 Spotřeba energie na chlazení 0,5 Spotřeba energie na přípravu teplé vody 30,5 Spotřeba energie na větrání 1,1 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti 0,0 Spotřeba energie na osvětlení 37,4 Spotřeba energie na technologické a 85,6 ostatní procesy

Varianta 1 Energie Náklady [GJ] [MWh] [tis. Kč] 700,9 194,7 309,2 0,0 0,0 0,0 700,9 194,7 309,2 0,0 0,0 0,0

301,7

424,9

700,9

194,7

309,2

55,3 203,3 0,2 8,5 0,3 0,0 10,4

59,8 220,0 0,6 33,2 1,2 0,0 40,7

116,6 429,1 0,5 30,5 1,1 0,0 37,4

32,4 119,2 0,2 8,5 0,3 0,0 10,4

35,0 129,0 0,6 33,2 1,2 0,0 40,7

23,8

69,5

85,6

23,8

69,5

Tabulka 37: Roční upravená energetická bilance varianty 1. ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Ukazatel




301,7

424,9

566,3

157,3

268,7

55,3 203,3 0,2 8,5 0,3 0,0 10,4

59,8 220,0 0,6 33,2 1,2 0,0 40,7

87,9 323,3 0,5 30,5 1,1 0,0 37,4

24,4 89,8 0,2 8,5 0,3 0,0 10,4

26,4 97,2 0,6 33,2 1,2 0,0 40,7

23,8

69,5

85,6

23,8

69,5

Tabulka 38: Roční upravená energetická bilance varianty 2.


45

9.1. CELKOVÁ ÚSPORA ENERGIÍ JEDNOTLIVÝCH VARIANT varianta

Původní stav Varianta 1 Varianta 2

spotřeba energie

investiční náklady bez DPH

[GJ] 1086,0 700,9 566,3

[tis. Kč] 0,0 3 482,7 4 424,0

úspora energií od stávajícího stavu [GJ] 0,0 385,1 519,7

[%] 0 35,5 47,9

úspora ročních provozních nákladů bez DPH [tis. Kč] 0,0 115,7 156,2

Tabulka 39. Úspora energií pro jednotlivé varianty – celková.

9.2. ÚSPORA ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ JEDNOTLIVÝCH VARIANT varianta Původní stav Varianta 1 Varianta 2

nákup energie bez DPH [GJ/rok] [Kč/rok] 930,9 279 763 545,8 164 021 411,2 123 571

úspora paliv a energií [GJ/rok] [%] 0,0 0 385,1 41,4 519,7 55,8

úspora nákladů bez DPH [Kč/rok] [%] 0 0 115 742 41,4 156 192 55,8

Tabulka 40: Úspory energie pro jednotlivé varianty – vytápění.


46

10. VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY Na základě výsledků ekonomického vyhodnocení, s ohledem na velikost úspory energie, ekologického vyhodnocení a na základě kritérií dotačního programu OPŽP je k realizaci doporučena Varianta 2. Pozn.: Ve variantě 1 není splněn požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla Uem. Doporučená Varianta 2 zahrnuje tato opatření: V této variantě byla vybrána všechna opatření ve stavební části (komplexní zateplení objektů vyjma podlah na terénu), včetně zateplení spojovacího krčku. Veškerá navržená opatření splňují minimálně doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 7305402:2011. Ve stavební části je ve variantě 2 navrženo zateplení obvodových stěn kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací z pěnového polystyrénu (EPS) tl. 160 mm, zateplení střech pavilonů tepelnou izolaci z EPS tl. 180 mm a výměna všech oken za nová se součinitelem prostupu tepla celé výplně menším, nebo rovným 1,20 W/(m 2.K). Původní dřevěné dveře budou vyměněny za nové se součinitelem prostupu tepla celé konstrukce menším, nebo rovným 1,20 W/(m2.K). Střecha krčku bude zateplena minerální vatou tl. 160 mm, podlaha krčku nad nevytápěným prostorem bude zateplena 80 mm minerální vaty a podlaha nad exteriérem 200 mm minerální vaty. Prosklené fasády krčku budou vyměněny za nové se součinitelem prostupu tepla celé konstrukce menším, nebo rovným 1,50 W/(m2.K). Zpracovatel EA doporučuje realizaci beznákladových a nízkonákladových úsporných opatření. Opatření představují zavedení a dodržování zásad energetického managementu a úpravy na osvětlovací a otopné soustavě. Vyhodnocování získaných údajů poskytne cenné informace o účinnosti regulace vytápění, o případné poruše a jiných neobvyklých stavech, které se mohou vyskytnout. Nástroje energetického managementu umožní nejen lepší využití potenciálu úspor, ale zejména udržení dosažených úspor v dlouhodobé perspektivě. Varianta 2 úspora energie po realizaci optimální varianty investiční náklady na realizaci optimální varianty průměrné roční provozní náklady v případě realizace optimální varianty úspora ročních provozních nákladů v případě realizace optimální varianty

144,4 4 424,0

MWh/r tis. Kč

268,7

tis. Kč/r

156,2

tis. Kč/r

Tabulka 41. Shrnutí výsledné varianty. Úspora energie po realizaci navržené varianty činí 48 % z původní spotřeby. Úspora provozních nákladů po realizaci navržené varianty činí 37 % z původních provozních nákladů.


47

Upravená energetická bilance optimální varianty Energetické bilance hodnocených variant byly shrnuty v následujících tabulkách. Průměrné náklady na zemní plyn vycházejí na 301 Kč/GJ, na elektrickou energii 1 088 Kč/GJ. Ceny vycházejí z cen r. 2012 a jsou bez DPH. ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Ukazatel




301,7

424,9

566,3

157,3

268,7

55,3 203,3 0,2 8,5 0,3 0,0 10,4

59,8 220,0 0,6 33,2 1,2 0,0 40,7

87,9 323,3 0,5 30,5 1,1 0,0 37,4

24,4 89,8 0,2 8,5 0,3 0,0 10,4

26,4 97,2 0,6 33,2 1,2 0,0 40,7

23,8

69,5

85,6

23,8

69,5

Tabulka 42: Roční upravená energetická bilance varianty 2. Ekonomické vyhodnocení optimální varianty Parametr Investiční výdaje projektu Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Změna ostatních provozních nákladů – změna osobních nákladů (mzdy, pojistné), (+, –) – změna ostatních provozních nákladů, (+, -) – změna nákladů na emise a odpady (+, –) Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady), (+, –) Přínosy projektu celkem Doba hodnocení Roční růst cen energie Diskont Ts – prostá doba návratnosti Tsd – reálná doba návratnosti NPV – čistá současná hodnota IRR – vnitřní výnosové procento

Jednotka Kč Kč Kč Kč Kč

Varianta 2 4 423 975 -156 192 0 0 0

Kč Kč

0

Kč roky % % roky roky tis. Kč %

-156 192 20 3 2,0 > Tž > Tž -1230,0 -1,06%

0

Tabulka 43: Přehled výsledků ekonomického hodnocení – optimální varianta.


48

Ekologické vyhodnocení optimální varianty

Znečišťující látka Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

znečišťující

Původní stav [t/rok]

Varianta 2 [t/rok]

Rozdíl [t/rok]

0,0042

0,0037

0,0005

0,0612 0,0972 0,0136 94,0545

0,0612 0,0728 0,0089 65,1818

0,0000 0,0244 0,0047 28,8727

Tabulka 44: Ekologické vyhodnocení optimální varianty. Návrh koncepce systému managementu hospodaření s energií Doporučujeme zavést systém managementu hospodaření s energií v budově. V rámci energetického managementu budou sledovány spotřeby elektrické energie pro vytápění, přípravu teplé vody a ostatní spotřeby. Doporučujeme sledovat spotřebu vody. Spotřeby doporučujeme zapisovat v pravidelných intervalech (každý měsíc) a tabelárně a graficky zpracovat. Zjištěné hodnoty budou pravidelně vyhodnocovány. Spotřebu energie na vytápění doporučujeme porovnávat s venkovní teplotou v daném období (např. denostupňovou metodou). Doporučujeme osadit armatury šetřící spotřebu vody. Popis okrajových podmínek pro optimální variantu Úspory energie jsou stanoveny pro te = -12°C, tis = 21,5°C, tes = 4,3 °C, délku otopného období 225 dní a současné ceny energie s předpokládaným růstem 3 % ročně. Současná cena energie vychází z posledního předloženého vyúčtování za energii. Průměrná cena elektrické energie vychází v cenách roku 2012 na 1 088 Kč/GJ bez DPH (3,92 Kč/kWh bez DPH). Průměrná cena zemního plynu vychází v cenách roku 2012 na 301 Kč/GJ bez DPH (1,08 Kč/kWh bez DPH).


49

10.1. PODMÍNKY PRO DOSAŽENÍ ENERGETICKÝCH A EKONOMICKÝCH ÚSPOR Všechna opatření navržená v tomto auditu jsou navrhována rámcově na základě matematického modelu. Na základě stavu podkladů a použitých metod jsou hodnoty energetických úspor (energetické výroby) garantovány ve výši nejméně 70 % výpočtu. Zbytek je rezerva na odchylky způsobené přesností podkladů a použitými výpočetními metodami. Záruka platí za předpokladu, že doporučená opatření jsou realizována a provozována bezchybným způsobem tak, jak byla navržena, a že se nevyskytnou další nezávislé vlivy zvyšující spotřebu nebo snižující výrobu energie. Podmínkou dosažení úspor je realizace úsporných opatření v navrženém rozsahu na základě správně vypracované projektové dokumentace a dodržení technologických postupů. Energetickým auditem nelze nahradit projektovou dokumentaci ani její dílčí části. Zhotovením projektu, jakož i realizací díla by měla být pověřena renomovaná firma, výběry materiálů, technologií a systémů je třeba podložit příslušnými certifikáty a prohlášeními o shodě. Zodpovědnost za správné provedení navržených opatření a jejich dopad na snížení provozních nákladů nese projektant a realizační firma. Po jakémkoli zásahu měnícím tepelnou ztrátu budovy musí následovat nastavení regulace otopných těles a úprava teplotního spádu otopné vody. Po každé otopné sezóně by měla být kontrolována spotřeba tepla a vyhodnocena v souvislosti s chodem teplot. Tím je možno včas zjistit nepřesnosti regulace otopné soustavy a další závady. Na výtokových místech je vhodné instalovat úsporné armatury šetřící vodu. Ze systémového hlediska je vhodné vést uživatele objektu také k efektivnímu využívání elektrické energie. Plochy konstrukcí, které jsou uvedeny ve výčtu opatření ve stavební části, jsou stanoveny podle postupů používaných v tepelně-technických výpočtech. Proto neodpovídají velikostem ploch uváděným v rozpočtech zpracovávaných projektanty pro účely stanovení nákladů na práci a materiál. Tepelně-technické výpočty uvažují konstrukce z hlediska průmětu obálky budovy chránící interiér proti externím klimatickým podmínkám, zatímco rozpočet musí zohlednit plochu všech tvarových detailů, které jsou přičítány z hlediska spotřeby materiálu, jako jsou např. ostění, nadpraží a parapety oken, atiky a jiné vynesené konstrukce, které přímo neobalují interiér, ale které je nutno zateplit stejně jako okolí. Proto je plocha konstrukce uvedená v auditu vždy menší než plocha téže konstrukce v detailním rozpočtu. Tento rozpor není důvodem k reklamaci díla. Ekonomické hodnocení bylo provedeno pro současné ceny a současné legislativní podmínky. Energetický auditor nenese zodpovědnost za změny cen prací, materiálů, energií a služeb.

10.2. EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU Evidenční list energetického auditu je uveden v Příloze č. 2.


50

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vstupy paliv a energie pro objekt MŠ před realizací projektu, v období 1/2012 – 12/2012................................................................................................................................ 9 Tabulka 2: Přehled spotřeb elektrické energie v MŠ – tabulka 1. .......................................................... 10 Tabulka 3: Přehled spotřeb elektrické energie v MŠ – tabulka 2. .......................................................... 10 Tabulka 4: Přehled spotřeb zemního plynu v MŠ – tabulka 1. ............................................................... 11 Tabulka 5: Přehled spotřeb zemního plynu v MŠ – tabulka 2. ............................................................... 11 Tabulka 6: Základní technické ukazatele vlastního zdroje energie. ....................................................... 13 Tabulka 7: Roční bilance výroby z vlastního zdroje energie................................................................... 13 Tabulka 8: Přehled elektrických akumulačních zásobníků. .................................................................... 16 Tabulka 9: Geometrické vlastnosti budovy. ........................................................................................... 20 Tabulka 10: Tepelně-technické vlastnosti původních obalových konstrukcí. ........................................ 21 Tabulka 11: Tepelná ztráta prostupem jednotlivých konstrukcí. ........................................................... 23 Tabulka 12: Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy – stávající stav. .............................................. 24 Tabulka 13: Tepelně-technické vlastnosti původních obalových konstrukcí. ........................................ 25 Tabulka 14: Energetická bilance elektrické energie. .............................................................................. 26 Tabulka 15: Energetická bilance zemního plynu. ................................................................................... 26 Tabulka 16: Přepočet spotřeby tepla na vytápění na normalizované podmínky................................... 27 Tabulka 17: Parametry vnějšího a vnitřního prostředí........................................................................... 27 Tabulka 18: Tepelná ztráta objektu........................................................................................................ 27 Tabulka 19: Tepelné zisky....................................................................................................................... 28 Tabulka 20: Spotřeba energie na vytápění v klimaticky normalizovaném roce. ................................... 28 Tabulka 21: Spotřeby tepla na přípravu TV dle měrných čísel. .............................................................. 28 Tabulka 22: Roční energetická bilance - celková.................................................................................... 29 Tabulka 23: Přehled navržených opatření ve stavební části. ................................................................. 32 Tabulka 24: Tepelně-technické vlastnosti navržených obalových konstrukcí ve variantě 1.................. 35 Tabulka 25: Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy – Varianta 1. .................................................. 36 Tabulka 26. Náklady na stavební opatření pro variantu 1. .................................................................... 36 Tabulka 27. Přehled opatření pro variantu 1. ........................................................................................ 37 Tabulka 28: Tepelně-technické vlastnosti navržených obalových konstrukcí ve variantě 2.................. 38 Tabulka 29: Klasifikace prostupu tepla obálkou budovy – Varianta 2. .................................................. 38 Tabulka 30. Náklady na stavební opatření pro variantu 2. .................................................................... 39 Tabulka 31. Přehled opatření pro variantu 2. ........................................................................................ 40 Tabulka 32: Přehled výsledků ekonomického hodnocení. ..................................................................... 41 Tabulka 33: Výsledky ekonomického vyhodnocení. .............................................................................. 41 Tabulka 34: Použité koeficienty emisí. ................................................................................................... 42 Tabulka 35: Spotřeba energie pro výpočet emisí................................................................................... 42 Tabulka 36: Ekologické vyhodnocení variant. ........................................................................................ 42 Tabulka 37: Roční upravená energetická bilance varianty 1.................................................................. 45 Tabulka 38: Roční upravená energetická bilance varianty 2.................................................................. 45 Tabulka 39. Úspora energií pro jednotlivé varianty – celková. .............................................................. 46 Tabulka 40: Úspory energie pro jednotlivé varianty – vytápění. ........................................................... 46


51

Tabulka 41. Shrnutí výsledné varianty. .................................................................................................. 47 Tabulka 42: Roční upravená energetická bilance varianty 2.................................................................. 48 Tabulka 43: Přehled výsledků ekonomického hodnocení – optimální varianta. ................................... 48 Tabulka 44: Ekologické vyhodnocení optimální varianty. ...................................................................... 49

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Situační plánek mateřské školy. ............................................................................................. 7 Obrázek 2: Dvojice kotlů v hospodářském pavilonu. ............................................................................. 12 Obrázek 3: Dvojice kotlů v pavilonu II. ................................................................................................... 12 Obrázek 4: Rozvody otopné vody v hospodářském pavilonu. ............................................................... 14 Obrázek 5: Rozvody otopné vody v pavilonu II. ..................................................................................... 14 Obrázek 6: Schéma rozvodů otopné soustavy; platné pro kotle v hospodářském pavilonu i pavilonu II. ......................................................................................................................... 15 Obrázek 7: Pohled na hospodářský pavilon. .......................................................................................... 18 Obrázek 8: Pohled na pavilon I............................................................................................................... 18 Obrázek 9: Pohled na pavilon II.............................................................................................................. 18 Obrázek 10: Pohled na spojovací krček.................................................................................................. 18 Obrázek 11: Pohled na pavilon II a spojovací krček. .............................................................................. 19 Obrázek 12: Pohled na střechu. ............................................................................................................. 19 Obrázek 13: Plochy obalových konstrukcí.............................................................................................. 22 Obrázek 14: Kvalita obalových konstrukcí. ............................................................................................ 22 Obrázek 15: Podíl konstrukce na tepelné ztrátě prostupem. ................................................................ 23 Obrázek 16: Environmentální hodnocení variant bez CO2. .................................................................... 43 Obrázek 17: Environmentální hodnocení variant – CO2. ....................................................................... 43


52

SEZNAM SOUVISEJÍCÍCH PŘEDPISŮ [1] ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, ČNI 2002 – 2011 [2] ČSN 730542 Způsob stanovení energetické bilance zasklených ploch obvodového pláště budov, ČNI Praha 1995 [3] ČSN EN ISO 6949 Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla – Výpočtová metoda, ČNI Praha 1998 [4] ČSN EN ISO 13370 Tepelné chování budov – Přenos tepla zeminou – Výpočtové metody, ČNI Praha 1999 [5] ČSN EN ISO 13789 Tepelné chování budov – Měrná tepelná ztráta – Výpočetní metoda, ČNI 2000 [6] ČSN EN ISO 13790 Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění, ČNI Praha 2005 [7] ČSN EN 832 Tepelné chování budov – Výpočet potřeby tepla na vytápění – Obytné budovy, ČNI 2000 [8] ČSN EN ISO 14683 Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Lineární činitel prostupu tepla – Zjednodušená metoda a orientační hodnoty, ČNI Praha 2000 [9] ČSN 060320 Ohřívání užitkové vody – Navrhování a projektování [10] Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií v platném znění pozdějších předpisů [11] Vyhláška MPO č. 480/2012 Sb. [12] Vyhláška MPO č. 148/2007 Sb. (nahradila původní vyhlášku 291/2001 Sb.) [13] Vyhláška MPO č. 441/2012 Sb. [14] Vyhláška MPO č. 193/2007 Sb. (nahradila původní vyhlášky 151/2001 Sb. a 153/2001 Sb.) [15] Vyhláška MPO č. 194/2007 Sb. (nahradila původní vyhlášku 152/2001 Sb.) Sb.


53

PŘÍLOHA Č. 1 SITUAČNÍ PLÁN


54


55

PŘÍLOHA Č. 2 EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU


56

Evidenční list energetického auditu podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Evidenční číslo

nebylo přiděleno

1. Část – Identifikační údaje 1. Jméno (jména), příjmení/název nebo obchodní firma vlastníka předmětu EA Město Černošice 2. Adresa trvalého bydliště/sídlo, případně adresa pro doručování a) ulice

b) č.p./č.o.

c) část obce

Riegrova

1209

-

d) obec

e) PSČ

Černošice

252 28

f) email podatelna@ mestocernosice.cz

g) telefon 221 982 521

3. Identifikační číslo 00241121 4. Údaje o statutárním orgánu a) jméno

b) kontakt

Mgr. Filip Kořínek, starosta

Tel.: +420 221 982 524 E-mail: [email protected]

5. Předmět energetického auditu a) název Mateřská škola Karlická, Karlická 1170, 252 28 Černošice b) adresa Karlická 1170, 252 28 Černošice c) popis předmětu EA Mateřská škola se skládá ze třech pavilonů a spojovacího krčku. Dva pavilony jsou jednopodlažní s plochou střechou, třetí pavilon je dvoupodlažní. Pavilony jsou označeny jako hospodářský pavilon, pavilon I a pavilon II. Všechny objekty jsou obdélníkového tvaru, s plochou střechou a bez podsklepení. Ve všech pavilonech se nacházejí třídy mateřské školy. V části hospodářského pavilonu se kromě třídy nachází také kuchyně, kancelář a pomocné technické prostory (sklad, prádelna apod.). Mateřská škola funguje od pondělí do pátku v době 7:00 – 17:00 hod. Kapacita školky je 100 dětí, personál tvoří 13 osob. Konstrukční systém objektu je stěnový. Obvodové stěny jsou postaveny ze systému Velox (beton vylitý do systémového bednění). Tloušťka obvodových stěn je zpravidla 270 mm, část stěn směrem ke spojovacímu krčku má tloušťku 220 mm. Střechy všech objektů jsou ploché, s krytinou z živičných pásů. Stropní konstrukce pavilonů tvoří železobetonové žebrové desky, na které je zavěšen podhled.


57

Střechy jsou tepelně izolovány dílci JIPAL tl. 50 mm. Nosný systém spojovacího krčku tvoří ocelové rámy. Nosná deska podlahy i střechy je navržena z trapézových plechů zalitých betonovou zálivkou. Veškerý obvodový plášť krčku tvoří prosklené stěny v ocelových rámech zasklené jednoduchým sklem. V objektu jsou osazena převážně původní dřevěná zdvojená okna. Část původních oken byla v minulosti vyměněna za okna plastová s tepelně-izolačními dvojskly. Plastová okna jsou osazena v části hospodářského pavilonu. Některé výplně otvorů jsou ze sklobetonu (luxfery). Vstupní dveře do jednotlivých pavilonů byly převážně vyměněny za dveře plastové s částečným prosklením. Některé dveře (především do pomocných prostor) jsou původní dřevěné. V minulosti proběhla částečná rekonstrukce v hospodářském pavilonu. Rekonstrukce se týkala především vnitřní dispozice objektu. Zároveň byla osazena některá nová okna. Celý objekt je vytápěný, včetně spojovacího krčku. V hospodářském pavilonu jsou osazeny dva plynové kotle, které vytápí hospodářský pavilon, pavilon I a spojovací krček. V pavilonu II jsou osazeny rovněž dva plynové kotle, které vytápí pouze pavilon II. Teplá voda je připravována lokálně v elektrických zásobnících. Zásobníky jsou osazeny zpravidla blízko výtokových míst. Celkem je v mateřské škole osazeno 10 zásobníků. Kuchyně a přilehlý sklad v hospodářském pavilonu jsou v letních měsících chlazeny. Chlazení zajišťují dvě jednotky split umístěné na střeše objektu. V kuchyni je instalováno nucené větrání. Odvod vzduchu je zajištěn přes digestoře, pro přívod byla osazena VZT jednotka. Systém se využívá pouze v pracovní době při vaření. Mateřská škola má jedno společné odběrné místo pro odběr zemního plynu a elektřiny. Zemní plyn je nakupován od EP ENERGY TRADING, a.s., elektrická energie je nakupována od Lumen Energy a.s.


58

2. Část – Popis stávajícího stavu předmětu EA 1. Charakteristika hlavních činností Předmětem energetického auditu je Mateřská škola Karlická v Černošicích. Předmět EA slouží k předškolní výchově dětí. V objektu se nacházejí 4 třídy, kuchyně, kancelář a technické zázemí. 2. Vlastní zdroje b) zdroje elektřiny

a) zdroje tepla počet

4

ks

počet

-

ks

instalovaný výkon

0,180

MW

instalovaný výkon

-

MW

roční výroba

203,3

MWh

roční výroba

-

MWh

roční spotřeba paliva

930,9

GJ/r


-

GJ/r

c) kombinovaná výroba elektřiny a tepla počet ks

d) druhy primárního zdroje energie druh OZE -

instal. výkon tepelný

-

MW

druh DEZ

-

instal. výkon elektřiny

-

MW

fosilní zdroje

elektřina (energetický mix), zemní plyn

roční výroba tepla

-

MWh


-

MWh

3. Spotřeba energie Druh spotřeby

Příkon

Spotřeba energie

Energonositel

Vytápění

0,180

MW

258,6

MWh/r

zemní plyn

Chlazení

0,003

MW

0,2

MWh/r

elektřina

Větrání

0,001

MW

0,3

MWh/r

elektřina

-

MW

-

MWh/r

-

Příprava TV

0,019

MW

8,5

MWh/r

elektřina

Osvětlení

0,013

MW

10,4

MWh/r

elektřina

Technologie

0,073

MW

23,8

MWh/r

elektřina, zemní plyn

Celkem

0,289

MW

301,7

MWh/r

zemní plyn, elektřina

Úprava vlhkosti


59

3. Část – Doporučená varianta navrhovaných opatření 1. Popis doporučených opatření Doporučená Varianta 2 zahrnuje tato opatření: V této variantě byla vybrána všechna opatření ve stavební části (komplexní zateplení objektů vyjma podlah na terénu), včetně zateplení spojovacího krčku. Veškerá navržená opatření splňují minimálně doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011. Navrženo je zateplení obvodových stěn kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací z pěnového polystyrénu (EPS) tl. 160 mm, zateplení střech pavilonů tepelnou izolaci z EPS tl. 180 mm a výměna všech oken za nové se součinitelem prostupu tepla celé výplně menším, nebo rovným 1,20 W/(m2.K). Původní dřevěné dveře budou vyměněny za nové se součinitelem prostupu tepla celé konstrukce menším, nebo rovným 1,20 W/(m2.K). Střecha krčku bude zateplena minerální vatou tl. 160 mm, podlaha krčku nad nevytápěným prostorem bude zateplena 80 mm minerální vaty a podlaha nad exteriérem 200 mm minerální vaty. Prosklené fasády krčku budou vyměněny za nové se součinitelem prostupu tepla celé konstrukce menším, nebo rovným 1,50 W/(m2.K). Zpracovatel EA doporučuje realizaci beznákladových a nízkonákladových úsporných opatření v oblasti TZB. Opatření představují zavedení a dodržování zásad energetického managementu a úpravy na osvětlovací a otopné soustavě. Vyhodnocování získaných údajů poskytne cenné informace o účinnosti regulace vytápění, o případné poruše a jiných neobvyklých stavech, které se mohou vyskytnout. Nástroje energetického managementu umožní nejen lepší využití potenciálu úspor, ale zejména udržení dosažených úspor v dlouhodobé perspektivě. 2. Úspory energie a nákladů Spotřeba a náklady na energii - celkem Energie

Stávající stav 301,7

MWh/r

Navrhovaný stav 157,3 MWh/r

Úspory 144,4

MWh/r

Náklady

424,9

tis. Kč/r

tis. Kč/r

156,2

tis. Kč/r

Vytápění

Stávající stav 258,6

MWh/r

Navrhovaný stav 114,2 MWh/r

Úspory 144,4

MWh/r

Chlazení

0,2

MWh/r

0,2

MWh/r

0

MWh/r

Větrání

0,3

MWh/r

0,3

MWh/r

0

MWh/r

0

MWh/r

0

MWh/r

0

MWh/r

Příprava TV

8,5

MWh/r

8,5

MWh/r

0

MWh/r

Osvětlení

10,4

MWh/r

10,4

MWh/r

0

MWh/r

Technologie

23,8

MWh/r

23,8

MWh/r

0

MWh/r

268,7

Spotřeba energie

Úprava vlhkosti

3. Ekonomické hodnocení doba hodnocení 20

roků

reálná doba návratnosti

roků

2,0

%

investiční náklady > Tž

prostá doba návratnosti

> Tž

roků

IRR

-1,06

%

rok realizace

2013


diskontní míra

4 424,0

tis. Kč

cash flow 156,2 NPV

-1229,97

tis. Kč/r tis. Kč

60

4. Ekologické hodnocení Znečišťující látka Tuhé látky

Stávající stav lokálně t/r

Navrhovaný stav

globálně 0,0042

t/r

lokálně t/r

Efekt

globálně 0,0037

t/r

lokálně t/r

globálně 0,0005

t/r

SO2

-

t/r

0,0612

t/r

-

t/r

0,0612

t/r

-

t/r

0,0000

t/r

NOX

-

t/r

0,0972

t/r

-

t/r

0,0728

t/r

-

t/r

0,0244

t/r

CO

-

t/r

0,0136

t/r

-

t/r

0,0089

t/r

-

t/r

0,0047

t/r

CO2

-

t/r

94,0545

t/r

-

t/r

65,1818

t/r

-

t/r

28,8727

t/r

Část – Údaje o energetickém specialistovi

4.

1. Jméno (jména) a příjmení

Titul

Zdeněk Ročárek

Ing.

2. Číslo oprávnění v seznamu energ. specialistů

3. Datum vydání oprávnění

0874

26. 10. 2010

4. Datum posledního průběžného vzdělávání 5. Podpis

6. Datum 30. 5. 2013


61

PŘÍLOHA Č. 3 KOPIE OPRÁVNĚNÍ ENERGETICKÉHO SPECIALISTY


62


63

ENERGETICKÝ AUDIT BUDOVY: MATEŘSKÁ ŠKOLA KARLICKÁ, KARLICKÁ 1170, ČERNOŠICE

Recommend Documents