STŘET ENERGETICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ DŘÍVÍ S PRŮMYSLOVÝM ZPRACOVÁNÍM DŘEVA
Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. 2008
Dřevo • první materiál použitý člověkem • všestranná využitelnost dřeva vedoucí k přílišné exploataci lesů • vznik lesnictví vytvoření rovnováhy mezi produkcí a spotřebou dříví usnadněno přechodem na fosilní paliva Císařský Jediná sklářská spotřebovala 1600 sáhů patent huť z r.1754 ukládal využívat 3) palivového tvrdého dříví ročně (tj. 4500 mna rašelinu pro snížení spotřeby dříví
• nejvíce využívaná surovina na světě (0,9 kg denně na obyvatele planety)
Těžba a export dříví v rozvojových zemích
užitkové dříví tuzemsko; 9,4%
užitkové dříví export; 4,6%
palivové dříví; 86%
regionálně až 95 %
Podíl biomasy na celkové spotřebě energií rok 2003
Česká republika Průměr EU Rakousko Finsko Portugalsko Švédsko 0
5
10 %
15
20
Cíl EU 12 % do roku 2010
z toho biomasa 4 %
Převzato od
Jyväskylä Innovation 2006
1,43%
0,47%
1,08%
2,85%
0,27%
2,89%
E-ON palivový mix
Závazek ČR: do roku 2010 podíl 8 % z obnovitelných zdrojů při absolutním nárůstu spotřeby energií 56,99%
34,02%
+0,44%
rok 2005 1,06%
1,52%
+0,31% 0,58%
3,48%
0,21%
2,78%
37,94%
52,43%
+3,92%
rok 2006
-4,56%
uhlí jádro zemní plyn voda +10 MV voda -10 MV neuvedeno ostatní OZ topný olej
Co to je, palivové dříví? Podle ČSN a Doporučených pravidel … • „ …. dříví nejnižší technologické jakosti (šesté třídy jakosti), které nelze zatřídit do žádné z předchozích jakostních tříd, protože nevyhovuje průmyslovému zpracování a je využitelné jen k energetickým účelům.“ Podle doporučených pravidel … • „ …. palivové dříví jehličnaté i listnaté napadá při výrobě jako výmět.“
Za palivové dříví by tedy mělo být považováno jen takové dříví, které nelze využít technologicky. Jinak řečeno, pálení dříví by mělo být až zcela posledním možným způsobem jeho využití. To ale kontrastuje s obchodní praxí, ve které je užitkové dříví běžně prodáváno k energetickým účelům.
Z hlediska technologie zpracování dříví může být každý sortiment surového dříví nahrazen sortimentem vyšší jakosti. Protože jsou v tržní ekonomice ceny jednotlivých sortimentů v relaci s četností jejich přirozeného výskytu a poptávkou po nich, nastala změna struktury dodávek ve prospěch palivového dříví až po výrazném zvýšení poptávky po něm a odpovídajícím nárůstu jeho prodejní ceny.
Rozhodujícím faktorem je tedy zaměnitelnost sortimentů surového dříví z hlediska tržeb!
O b je m p r o d u k c e /sp o tř e b y
VZTAH MEZI OBJEMEM PRODUKCE A SPOTŘEBOU ENERGIÍ
Spotřeba energií
Objem produkce
Roky
Odvozování cen energetického dříví od cen v energetice
Cena atrotuny
Cena GJ, kWh C2
C1
Q1
Q2
Požadavek v atrotunách dendromasy za rok
% paliva z dodávek celkem
Vývoj podílu paliva na dodávkách dříví v Evropě 40 35
18,5%
30 25 20 15 10
5 1995 V 1996 1998paliva 1999 pohyboval 2000 2001 na 2002úrovni 2003 2004 2005 ČR1997 se podíl roky dříví 5 % u jehličnatého Česká republika 12 % u SNS
Západní Evropa listnatého dříví Evropa celkem
Východní Evropa
Pro výrazně vyšší podíl není technologický důvod!
Vývoj dodávek paliva v Evropě 120 110 Při 7% přirozeném podílu paliva na dodávkách za celkem 10 let 100
+ 40 mil.m3
90
je cca 11 % z ročních dodávek dříví v Evropě (tj. 77 mil.m3) 80
3
mil.m
70
využito pod úrovní jeho technologických možností. 60 50
Při 40 současném a budoucím deficitu užitkového dříví 30 20
je tedy ročně cca 80 mil.m3 dříví
10 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
vhodného k technologickému využití spáleno! roky
Západní Evropa
Východní Evropa
SNS
Evropa celkem
Fakta • poptávku po dříví enormně zvyšuje (deformuje?) zájem o energetické dříví • objem těžeb v Evropě dostihne přírůst před rokem 2010 i proto, že přírůst dříví poklesne o 82 mil.m3ročně jako následek „ochrany přírody a biodiverzity“ • všeobecný nedostatek dříví lze v Evropě očekávat kolem roku 2020 • po roce 2060 se začnou zásoby dříví v evropských lesích snižovat
• z celospolečenského hlediska je nežádoucí, aby dříví schopné zpracování na výrobky s vysokou užitnou hodnotou bylo deklasováno na pouhý zdroj energie • energetické využívání dříví vyšší technologické jakosti je plýtváním • regulovat dodávky dříví mimotržními opatřeními je nevhodné (až nemožné) • dotovat energetické využívání dříví na počátku doby jeho nedostatku je nelogické • zabezpečení potřeb dříví vyžaduje alternativní management lesů a nikoliv potlačování produkční funkce krajiny
Vytvoření souladu mezi Co dál? • energetickou koncepcí státu nové zdroje energií
zvýšení produkce dříví
• surovinovou politikou státu nové technologie zpracování zvýšení výměry lesů těžebního odpadu
• zemědělskou a lesnickou politikou podpory lesnictví
snižování energetické náročnosti produkce
zvýšení účinnosti spalování
• záměry v rozvoji venkova
omezení podpor spalování dříví
• koncepcí ochrany přírody • uvážlivou dotační politikou státu
Děkuji za Váš čas a za Vaši pozornost
Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Zemědělská 3, 613 00 Brno
[email protected] tel.: 545 134 150
