EMPLA, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostedí a zdraví

EMPLA, spol. s. r. o. Hradec Králové ®

Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prost edí a zdraví

Posouzení zm ny . 1 územního plánu sídelního útvaru Olešnice v OH na životní prost edí dle zákona .100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis

Objednatel:

obec Olešnice v Orlických horách

Zpracovatel:

EMPLA spol. s r.o. Hradec Králové Ing. Stanislav Eminger, CSc. . odborné zp sobilosti 4134/666/OPV/93 z 18.2. 1993

Spolupracovali:

Ing. Eliška í a ová Ing. Marcela Sk í ková Mgr. Denisa Pelikánová Mgr. David Svoboda

Hradec Králové, srpen 2007

Archivní íslo: 349/07

Obchodní jméno:

Administrativní sídlo:

EMPLA spol. s r.o. ul. Jana Krušinky 500 02 Hradec Králové

EMPLA spol. s r.o. ul. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové

DI : CZ 421 95 667 I : 421 95 667 Bank. spoj. 790747-511/0100

Spole nost je zapsána v obchodním rejst íku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 1178

tel.: 495 218 875, 495 211 579 tel./fax.: 495 217 499 e-mail: [email protected]

www.empla.cz

Návrh zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v Orlických horách

__________________________________________________________________________

Bez písemného souhlasu spole nosti EMPLA spol. s r. o. Hradec Králové a odpov dného zástupce uvedeného v osv d ení o autorizaci nesmí být tento dokument, ani jeho ásti, reprodukovány.

EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

-2-


__________________________________________________________________________ OBSAH: Úvod ........................................................................................................................... 5 1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cíl m ochrany životního prost edí p ijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územn plánovací dokumentace k cíl m ochrany životního prost edí p ijatým na vnitrostátní úrovni ................................................................................................. 6 2. Údaje o sou asném stavu životního prost edí v ešeném území a jeho p edpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatn na politika územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace............................................................... 13 3. Charakteristiky životního prost edí, které by mohly být uplatn ním politiky územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny 41 4. Sou asné problémy a jevy životního prost edí, které by mohly být uplatn ním politiky územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny, zejména s ohledem na zvlášt chrán ná území a pta í oblasti......... 42 5. Zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace, v etn vliv sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných, kladných a záporných.......................... 43 6. Porovnání zjišt ných nebo p edpokládaných kladných a záporných vliv podle jednotlivých variant ešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení v etn jejich omezení......................................................... 71 7. Popis navrhovaných opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjišt ných nebo p edpokládaných závažných záporných vliv na životní prost edí …...……………………………………………………………………………………...71 8. Zhodnocení zp sobu zapracování cíl ochrany životního prost edí p ijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohledn ní p i výb ru rešení. Zhodnocení zp sobu zapracování vnitrostátních cíl ochrany životního prost edí do územn plánovací dokumentace a jejich zohledn ní p i výb ru variant ešení .................................................................. 75 9. Návrh ukazatel pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územn plánovací dokumentace na životní prost edí ...................................................................... 76 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údaj ........................................................ 76


-3-


__________________________________________________________________________

Zkratky a symboly použité v textu BPEJ CO HMÚ OV EO EVL CHKO CHOPAV k.ú. LAeq,T NO2

Bonitovaná p dn -ekologická jednotka Oxid uhelnatý eský hydrometeorologický ústav istírna odpadních vod Ekvivalentní obyvatelé Evropsky významná lokalita Chrán ná krajinná oblast Chrán ná oblast p irozené akumulace vod Katastrální území Hladina akustického tlaku v ase T Oxid dusi itý

NPR OH PAU PHO PM10 PP PR PUPFL SEA SO2 TS TZL ÚP SÚ ÚP VÚC ÚSES VKP WHO ZCHÚ ZPF

Národní p írodní rezervace Orlické hory Polycyklické aromatické uhlovodíky Pásmo hygienické ochrany Suspendované ástice frakce PM10 P írodní park P írodní rezervace Pozemek ur ený k pln ní funkce lesa Strategic enviromental assessment Oxid si i itý Trafostanice Tuhé zne iš ující látky Územní plán sídelního útvaru Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Sv tová zdravotnická organizace Zvlášt chrán né území Zem d lský p dní fond


-4-


__________________________________________________________________________

Úvod P edm tem zpracování tohoto dokumentu je posouzení lokalit navržených ve zm n SÚ Olešnice v OH z hlediska vlivu na životní prost edí.

. 1 ÚP

Na základ záv ru zjiš ovacího ízení vydaného odborem životního prost edí a zem d lství Krajského ú adu Královéhradeckého kraje dne 23.11.2006 dle zákona . 100/2001 Sb., v platném zn ní (zn.23446/ZP/2006) se vyhodnocení zam ilo na lokality vymezující plochy t lovýchovy, sportu a volného asu v územích chrán ných podle zvláštních právních p edpis (bod 10.10 kategorie II tohoto zákona), dále plochy pro zimní sporty (bod 10.7 kategorie II zákona) a plochy objekt rodinné rekreace nad 5 000 m2 (bod 10.13 kategorie II. zákona). SEA dokumentace byla zpracována dle zákona . 100/2001 Sb., v platném zn ní, dle p ílohy . 1 stavebního zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu.

Údaje o zadavateli Po izovatel: Sídlo:

Obec Olešnice v Orlických horách, I O 00275174 .p. 8 517 83 Olešnice v Orlických horách

Oprávn né osoby:

Mgr. Eva Skalická (starostka obce)

Údaje o zpracovateli koncepce zm ny Olešnice v Orlických horách Projektant:

. 1 Územního plánu sídelního útvaru

SURPMO, a.s. Projektové st edisko Hradec Králové T ída SA 219 500 03 Hradec Králové

Údaje o zpracovateli posouzení vliv koncepce na životní prost edí EMPLA spol. s r.o., Ing. Stanislav Eminger, CSc. – autorizovaná osoba dle § 19 zákona . 100/2001 Sb., v platném zn ní ul. Jana Krušinky 500 02 Hradec Králové tel.: 495 218 875 e-mail: [email protected]


-5-


__________________________________________________________________________

1. Zhodnocení vztahu územn plánovací dokumentace k cíl m ochrany životního prost edí p ijatým na vnitrostátní úrovni 1. 1 Obsah a cíle koncepce: Z hlediska vyšší územn plánovací dokumentace spadá obec Olešnice v OH do ešeného území Územního plánu velkého územního celku Orlické hory a podh í. Územní plán obce Olešnice v Orlických horách byl zpracován v roce 1997. Zm na . 1 byla zpracována v dubnu 2007 v souladu se zákonem . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu a s vyhláškou . 500/2006 Sb. o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti. ešení zm ny . 1 je zpracováno v jedné variant . Navrhované ešení bylo zpracovateli koncepce projednáno s odpov dnými pracovníky Správy CHKO Orlické hory. Návrh zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH p edkládá zm nu funk ního využití celkem u 16 rozvojových lokalit (bydlení, sport, rekreace) a u 17 lokalit technického vybavení (ve ejná komunikace, inženýrské sít ) na celkové ploše 30,23 ha. Zm na . 1 dopl uje p vodní územní plán sídelního útvaru o: - plochy pro bytové domy p evážn st ední podlažnosti, - plochy pro nízkopodlažní obytnou zástavbu s objekty vybavenosti a služeb v t sné návaznosti na centrální ást obce, - plochy pro nízkopodlažní zástavbu rodinného bydlení, - plochy pro smíšenou zástavbu venkovského bydlení a rodinné rekreace, - plochy pro t lovýchovu, sport a volný as (v etn komplexní doprovodné vybavenosti), - plochy pro zimní sporty ve vazb na stávající ubytovací kapacity, - plochy pro adové garáže a parkovišt , - plochy pro úpravu ve ejných, místních, sb rných a obslužných komunikací a zpevn ní polních cest.

1.2 Popis posuzovaných lokalit: Lokalita . 1/1 Sou asné funk ní využití pozemku dle schváleného ÚP SÚ: plochy hromadné rekreace, lesní plochy, navrhované voln zatravn né plochy luk a pastvin Druh pozemku: zastav ná plocha a nádvo í, ZPF, PUPFL Návrhované funk ní využití: plochy t lovýchovy, sportu a volného asu (v etn komplexní doprovodné vybavenosti), plochy pro zimní sporty (stavba nového lyža ského vleku)


-6-


__________________________________________________________________________ Obr. . 1: Posuzovaná lokalita . 1/1

Lokalita . 1/2 Sou asné funk ní využití pozemku dle schváleného ÚP SÚ: voln zatravn né plochy luk a pastvin Druh pozemku: ZPF, TTP Návrhované funk ní využití: smíšená zástavba venkovského bydlení a rodinné rekreace Obr. . 2: Posuzovaná lokalita . 1/2


-7-


__________________________________________________________________________ Lokalita . 1/3 Sou asné funk ní využití pozemku dle schváleného ÚP SÚ: voln zatravn né plochy luk a pastvin Druh pozemku: ZPF, TTP Návrhované funk ní využití: smíšená zástavba venkovského bydlení a rodinné rekreace Obr. . 3: Posuzovaná lokalita . 1/3

Lokalita . 1/4 Sou asné funk ní využití pozemku dle schváleného ÚP SÚ: voln zatravn né plochy luk a pastvin, navrhované lesní plochy Druh pozemku: ZPF, TTP Návrhované funk ní využití: smíšená zástavba venkovského bydlení a rodinné rekreace Obr. . 4: Posuzovaná lokalita . 1/4


-8-


__________________________________________________________________________ Lokalita . 1/5 Sou asné funk ní využití pozemku dle schváleného ÚP SÚ: voln zatravn né plochy luk a pastvin Druh pozemku: ZPF, ostatní komunikace, na ásti PUPFL bez porost , TTP Navrhované funk ní využití: plochy pro zimní sporty (rozší ení stávajícího lyža ského vleku) Lokalita . 1/6 Sou asné funk ní využití pozemku dle schváleného ÚP SÚ: voln pastvin a PUPFL

zatravn né plochy luk,

Druh pozemku: ZPF, TTP Navrhované funk ní využití: plochy t lovýchovy, sportu a volného asu (v etn komplexní doprovodné vybavenosti) Obr. . 5: Posuzovaná lokalita . 1/5 a 1/6

Lokalita . 1/15 Sou asné funk ní využití pozemku dle schváleného ÚP SÚ: voln zatravn né plochy luk a pastvin Druh pozemku: ZPF, TTP Navrhované funk ní využití: smíšená zástavba venkovského bydlení a rodinné rekreace Obr. . 6: Posuzovaná lokalita . 1/15

1/15


-9-


__________________________________________________________________________

1.3 Vztah koncepce k jiným koncepcím V oblasti životního prost edí jsou k p edm tnému území vztaženy následující koncepce jejichž strategické cíle jsou shrnuty v následujícím textu: •

Plán Pé e o CHKO Orlické hory 2000 - 2009

Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast Orlické hory byl zpracován v souladu s § 27 zákona . 114/92 Sb. o ochran p írody a krajiny. Jedná se o základní koncep ní a ídící dokument sloužící pro usm r ování rozvoje CHKO a ovliv ování lidských aktivit na jejím území v období p íštích 10 let a stanovující dlouhodobé a st edn dobé úkoly ochrany p írody. Koncepce ochrany p írody a krajiny Královéhradeckého kraje Koncepce ochrany p írody Královéhradeckého kraje specifikuje cíle v oblasti ochrany p írody a krajiny v rámci zájmového území a vazeb na sousedící regiony. Koncepce navrhuje opat ení vedoucí k obnov a ochran jednotlivých složek životního prost edí. Z hlediska ochrany lesa k dlouhodobým cíl m náleží zajišt ní ekologické stability a pln ní mimoproduk ních funkcí lesních ekosystém ve zm n ných stanovištních podmínkách v d sledku p edpokládaných zm n klimatu. Ke st edn dobým cíl m pat í: ešení d sledk dlouhodob p sobících imisních vliv na obnovu a stabilitu lesních ekosystém ; postupná rekonstrukce druhové skladby a porostní struktury lesa s ohledem na p irozený potenciál stanovišt (ve vazb na zajišt ní mimoproduk ních a produk ních funkcí lesa); postupná rekonstrukce infiltra ního a retarda ního potenciálu lesních ekosystém , prioritn v horských a podhorských oblastech. Základním cílem v oblasti zem d lských ekosystém je jejich šetrné využívání pro zem d lskou výrobu za p edpokladu dodržení a posilování jejich mimoproduk ních funkcí s hlavní vazbou na biologickou rozmanitost, krajinný ráz a hydrologický režim krajiny. Dalším cílem je zajistit protierozní ochranu zem d lských p d v t ch územích, kde je lokalizováno v sou asné dob riziko vodní nebo v trné eroze. Veškerá plánovaná opat ení budou sm ována na zachování, p ípad obnovu krajinného rázu a zvýšení ekologické rovnováhy. Z hlediska územního plánování a stavební innosti ve vztahu k ochran p írody bylo v koncepci zam eno na problematiku liniových staveb krajského, celostátního a nadnárodního významu, na problematiku pr myslových zón a na problematiku územního plánování v zátopových oblastech. Z hlediska koncepce ochrany p írody a krajiny je prioritní uplat ování zásad zachování a rozvíjení p írodního prost edí a jeho jednotlivých složek : · zvlášt chrán ná území p írody · ostatních chrán ných území p írody · územní systémy ekologické stability · lokality zvlášt chrán ných, kriticky a siln ohrožených druh rostlin a živo ich regionálního a nadregionálního významu · území s kvalitním ZPF (bonitace) · pozemk ur ených k pln ní funkce lesa (PUPFL) EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 10 -


__________________________________________________________________________ · povrchové a podzemní vody · ovzduší Ze zásad ochrany ZCHÚ byly vytvo eny následující cíle: Vytvo it reprezentativní soustavu maloplošných ZCHÚ, d sledn propojit stávající ZCHÚ se soustavou Natura 2000.

chránit stávající ZCHÚ a

Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 27. 5. 2004 usnesením 29/961/2004. •

íslo

ÚP VÚC Královéhradeckého kraje (Zadání schválené Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje . usnesení ZK/17/1039/2006 ze dne 24.10. 2006)

Cílem tohoto ÚP VÚC bude ešení zám r s cílem zachování p írodních, urbanistických hodnot území, stabilizace obyvatelstva a rozvoje sídel, ochrany životního prost edí, vytvá ení pro racionální a šetrné využívání p írodních zdroj území, dále pro stabilizaci a rozvoj ekonomické základny v kraji a pro spolupráce s okolními regiony a EU.

kulturních a a zlepšování a potenciálu prohloubení

Koncept ešení ÚP VÚC bude posouzen z hlediska vliv na životní prost edí podle ustanovení §10i zákona . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis a dle §45i zákona . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . •

UP VÚC Orlické hory a podh kraje . 5/2006

í – obecn závazná vyhláška Královéhradeckého

Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 7. 12. 2006 usnesením 18/1158/2006.

íslo

Územní plán velkého územního celku Orlické hory a podh í eší uspo ádání území okresu Rychnov nad Kn žnou. Plán odpadového hospodá ství Královéhradeckého kraje, 2004 - vyhláška 3/2004 Strategické cíle POH jsou zam eny na provedení zm n stávajícího systému tak, aby odpovídal evropskému standardu a aby byl schopen flexibiln reagovat na budoucí pot eby a aby fungoval efektivn (tj. minimalizoval dopady své innosti na životní prost edí). Podmínkou dob e fungujícího systému odpadového hospodá ství musí být moderní a dob e fungující ve ejná správa s odpovídajícími nástroji prosazování práva. Nutností je odstra ovat a p edcházet p ípad m odpadové kriminality. Samoz ejmostí musí být programy celoživotního vzd lávání odborník všech stup ízení odpadového hospodá ství (pravidelné ov ování zp sobilosti). I v oblasti komunálního odpadu je t eba podporovat systémy sb ru nebezpe ných sou ástí, separovaného sb ru s následnou recyklací, kompostování a energetického využití. P edpokládá se zvýšení podílu obnovitelných zdroj energie p edevším v lokálním a regionálním m ítku. Koncepce zem d lské politiky Královéhradeckého kraje, 2004 Cílem Programu rozvoje kraje, schváleného Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje je zlepšovat podmínky pro život obyvatel na venkov , zvyšovat atraktivitu regionu zlepšováním


- 11 -


__________________________________________________________________________ životního prost edí a ochranou p írodních území v etn zem d lské výroby.

optimálního využití funkce

Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 26. 2. 2004 usnesením 26/819/2004.

íslo

Integrovaný krajský program snižování emisí a krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje, 2004 Integrovaný krajský program snižování emisí a krajský program ke zlepšení kvality ovzduší se nezabývá problematikou legislativní ani problematikou v kompetenci orgán ve ejné správy na úst ední úrovni (protože tyto jsou p edm tem Národního programu snižování emisí eské republiky), ani povinnostmi, které jsou provozovatel m zdroj uloženy právními p edpisy (nap . emisní limity pro velké a st ední zdroje). V rámci územního plánování lze již v ranné fázi ovlivnit p ípadné umís ování dalších stacionárních i liniových zdroj na daném území. Jedná se z velké ásti o nástroje preventivní. V rámci územního rozhodování lze ovlivnit umíst ní konkrétní stavby a stanovit podmínky. To je d ležité zejména v p ípad staveb, které nejsou zdroji zne iš ování ovzduší ve smyslu zákona . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, v platném zn ní, a na n ž se tedy nevztahují povolení orgánu ochrany ovzduší. N které z t chto staveb mohou vyvolat velmi významné lokální zne išt ní ovzduší (liniové stavby, stavby které jsou významným cílem nebo zdrojem automobilové dopravy). Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 24. 6. 2004 usnesením 30/1010/2004.

íslo

Plán rozvoje vodovod a kanalizací Královéhradeckého kraje, 2004 Plán rozvoje vodovod a kanalizací na území kraje se realizují na základ § 4 zákona . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n n kterých zákon , ve zn ní pozd jších p edpis (zákon o vodovodech a kanalizacích). Jsou základním prvkem plánování v oboru vodovod a kanalizací a mají za cíl analyzovat podmínky pro zajišt ní žádoucí úrovn vodohospodá ské infrastruktury kraje. Plán rozvoje vodovod a kanalizací území Královéhradeckého kraje stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a išt ní odpadních vod spole n s asovým up ednostn ním v jednotlivých lokalitách ešeného území s ohledem na naléhavost ešení, možnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou pr chodnost navržených technických ešení v tomto kraji v etn p ípadného ešení vlastnických vztah . Plán rozvoje vodovod 2015).

a kanalizací je zpracován s výhledem na dobu deseti let (do roku

Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 10. íjna 2004 usnesením 32/1149/2004.

íslo

Koncepce environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty Královéhradeckého kraje, 2004 Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje ve dnech 14.-15. íjna 2004 usnesením íslo 32/1153/2004. Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje, 2004


- 12 -


__________________________________________________________________________ Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 29. 4. 2004 usnesením 28/910/2004.

íslo

Koncepce hospoda ení s odpady, 2002 Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usnesením íslo 15/321/2002.

kraje

Program obnovy venkova transformovaný na podmínky Královéhradeckého

Cílem programu je vytvo ení organiza ních a ekonomických podmínek k podnícení a k podpo e obyvatel venkova a venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami snažili o harmonický rozvoj zdravého životního prost edí, udržování p írodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodá ství.

2. Údaje o sou asném stavu životního prost edí v ešeném území a jeho p edpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatn na politika územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace Návrh zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH byl navržen monovariantn . Z hlediska umíst ní a rozsahu možných vliv na životní prost edí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez innosti (nulová varianta) a aktivní varianta p edkládaná v podob návrhu zm ny . 1. Možné vlivy aktivní varianty na životní prost edí jsou popsány v kapitole . 3 a . 5 této dokumentace SEA. Popis nulové varianty (stávající stav životního prost edí) 2.1 Geomorfologie, reliéf Podle regionálního geomorfologického len ní 1987): Provincie: Soustava: Podsoustava: Celek: Podcelek: Okrsek:

eské republiky je území sou ástí (Demek,

eská Vyso ina, IV Krkonošsko – jesenická, IVB Orlická, IVB – 3 Podorlická pahorkatina, IVB - 2 Orlické hory, IVB – 3A Náchodská vrchovina, IVB - 2A Dešt nská hornatina, IVB – 3A–c Sedlo ovská vrchovina, IVB - 2A-a Orlický h bet.

Obec Olešnice v Orlických horách je p evážn situována na hranici dvou podcelk – Náchodské vrchoviny a Dešt nské hornatiny. Obec se nachází v severní ásti okrsk Sedlo ovská vrchovina a Orlického h betu. Sedlo ovská vrchovina zasahuje do území ástí, která má horský charakter a relativn lenitý georeliéf (Špi ák 841 m n.m.). Na východ zasahuje CHKO Orlické hory. Orlický h bet se rozprostírá v jz. ásti Deštenské hornatiny. Jedná se o plochou hornatinu p evážn v povodí Divoké Orlice (nejv. bod Velká Deštná 1 115 m). Dle biogeografického len ní (Culek a kol. 1996) se území nachází v Orlickohorském bioregionu (1.69). Tento bioregion leží na východ Východních ech a menší ástí zasahuje EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 13 -


__________________________________________________________________________ do Polska. Zabírá geomorfoligický celek Orlické hory a severní ást Podorlické pahorkatiny. Bioregion je tvo en plochou hornatinou na kyselých krystalických b idlicích s ostrovy k ídy. V Orlických horách p evládají kyselé migmatické ruly až migmatity, v jihozápadním p edh í se táhne pásmo svor , amfibolit , metadiabas a fylit . Na severu vystupují amfibolické granodiority až k emenné diority, omezen i gabro. Reliéf má charakter oblého asymetrického h betu sm ru SZ – JV. 2.2 Geologie Orlické hory pat í podle geologického len ní k západosudetské soustav (lugiku) a tvo í samostatný geomorfologický celek v rámci krkonošsko-jesenické soustavy a Orlické podsoustavy. Poho í je sou ástí mohutného komplexu orlicko-kladského krystalinika (p evážn proterozoického stá í), jehož jádro je budováno ortorulami a parab idlicemi stro ské série. Nejsevern jší ást hlavního Orlického h betu tvo í svorové ruly a svory záb ezské série lemované na západ pruhem amfibolit a fylit novom stské skupiny, u Olešnice v OH granodioritem. Orlické hory jsou tvo eny p evážn souborem starohorních hornin pocházejících z doby p ed více než 570 mil. lety. Tehdy m ly podobu sediment usazujících se na dn pradávných mo í. Usazeniny se po dlouhých procesech p em nily na metamorfity - ruly, svory, fylity, amfibolity aj., tvo ící sou asný geologický podklad v tšiny území CHKO. Starohorní kadomské (assyntské) vrásn ní vyzdvihlo z p vodn zarovnané plochy Orlicko-kladskou klenbu. P i hercynském vrásn ní (p ed 420–250 mil. lety) pronikla do klenby roztavená hornina dnešních granodioritových t les (Špi ák). Povrch byl dále zaoblován v trem, dešt m a st ídáním teplot. V období k ídy (p ed 140–65 mil. lety) území znovu pokleslo a jeho v tšina byla zalita mo em. V orlickozáhorské brázd se z této doby dodnes dochovaly zbytky opukových sediment s prvními zkamen lými stopami života. V dob t etihorního saxonského vrásn ní (p ed 65-2 mil. lety), které dalo vzniknout nap . Alpám a karpatskému oblouku, došlo k oživení starých zlom a vyzdvižení oblasti Orlických hor. Ve tvrtohorních dobách ledových na h ebeni výrazn p sobilo mrazové zv trávání, které dalo vznik mrazovým srub m, kamenným mo ím a su ovým rozpad m (Marušin kámen, Sfinga, jihovýchodní svah Koruny). Pom rn malá pestrost geologického podloží Orlických hor se projevila tím, že na území CHKO nebyl zjišt n výskyt ekonomicky významných zásob nerostných surovin. Nacházejí se tu dv v tší a zna ný po et drobných již net žených ložisek stavebního kamene (Špi ák, P ín …), dv lokality historických vápencových lom (Horní Olešnice, Vápenný vrch) a poz statky po rudných pr zkumech (Zdobnice, í ky v O.h., Orlické Záho í) jako bodová narušení terénu. 2.3 Pedologické pom ry Vznik a vývoj p d je výsledkem p sobení ady faktor , p vodn to byly pouze vlivy p írody, pozd ji za alo p evažovat p sobení lov ka. Na p dním pokryvu Orlických hor se projevuje zna ná rozdílnost p írodních podmínek. Nestejné klimatické, hydrologické, geologické, geomorfologické a jiné pom ry byly p í inou, že zde vznikly p dní typy kvalitativn zcela rozdílné. Pedologicky je hlavní masív Orlických hor tvo en od severu k jihovýchodu p evážn pestrou škálou podzol (typickým, humusovým a kambickým), které se tu vyvinuly na svahovinách kyselých intruzív, rul, granulit , svor a fylit . Na m lkých skalních výchozech a sutích hlavn ve svažitých polohách vznikly i menší ostr vky ranker . EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 14 -


__________________________________________________________________________ Na polovin území CHKO p evládají pís itohlinité p dy. V p ibližn stejném pom ru se na zbylém území prolínají p dy pís itohlinité a hlinitopís ité. V okolí Olešnice je zastoupena kambizem arenická, varieta siln kyselá. Základní charakteristiku p d ur ují bonitované p dn ekologické jednotky (BPEJ), které jsou charakterizovány klimatickým regionem, hlavní p dní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou p dy, jež specifikují hlavní p dní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, p i emž: klimatický region zahrnuje území s p ibližn shodnými klimatickými podmínkami pro r st a vývoj zem d lských plodin a je vyjád en první íslicí p timístného íselného kódu, hlavní p dní jednotka je ú elovým seskupením p dních forem p íbuzných vlastností, jež jsou ur ovány genetickým p dním typem, subtypem, p dotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou p dy, stupn m hydromorfismu, pop ípad výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrod ovacím opat ením a je vyjád ena druhou a t etí íslicí íselného kódu, sklonitost a expozice ke sv tovým stranám vystihuje utvá ení povrchu zem d lského pozemku a je vyjád ena tvrtou íslicí íselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu št rku a kamene v ornici k obsahu št rku a kamene v spodin do 60 cm, a hloubka p dy je vyjád ena pátou íslicí íselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace. Za azení p d do t ídy ochrany ZPF podle BPEJ Do I. t ídy ochrany zem d lské p dy jsou za azeny bonitn nejcenn jší klimatických regionech, p evážn v plochách rovinných nebo jen mírn možno odejmout ze zem d lského p dního fondu pouze výjime n , zám ry související s obnovou ekologické stability krajiny, p ípadn zásadního významu.

p dy v jednotlivých sklonitých, které je a to p evážn na pro liniové stavby

Do II. t ídy ochrany jsou situovány zem d lské p dy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region nadpr m rnou produk ní schopnost. Ve vztahu k ochran zem d lského p dního fondu jde o p dy vysoce chrán né, jen podmíne n odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíne n zastavitelné. Do III. t ídy ochrany jsou slou eny p dy v jednotlivých klimatických regionech s pr m rnou produk ní schopností a st edním stupn m ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do IV. t ídy ochrany jsou sdruženy p dy s p evážn podpr m rnou produk ní schopností v rámci p íslušných klimatických region jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. t ídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované p dn ekologické jednotky, které p edstavují zejména p dy s velmi nízkou produk ní schopností v etn p d m lkých, velmi svažitých, hydromorfních, št rkovitých až kamenitých a erozn nejvíce ohrožených. V tšinou jde o zem d lské p dy pro zem d lské ú ely postradatelné. U t chto p d lze p edpokládat efektivn jší nezem d lské využití. Jde v tšinou o p dy s nižším stupn m ochrany s výjimkou vymezených ochranným pásem a chrán ných území a dalších zájm ochrany životního prost edí.


- 15 -


__________________________________________________________________________

Kód region

Symbol region

Charakteristika region

Suma teplot nad 10 ˚C

Pr m rná ro ní teplota v ˚C

Pr m rný ro ní úhrn srážek v mm

Pravd podobnos t suchých vegeta ních období

Vláhová jistota

Tabulka . 1 : Charakteristika klimatického regionu

8

MCH

mírn chladný, vlhký

2000 - 2200

5-6

700 - 800

0-5

> 10

9

CH

chladný, vlhký

pod 2000

<5

> 800

0

> 10

Na lokalitách navržených pro funk ní zm nu . 1 ÚP SÚ se nacházejí následující hlavní p dní jednotky s touto charakteristikou: 34 Hn dé p dy kyselé, hn dé p dy podzolové a jejich slab oglejené formy v mírn chladné oblasti, v tšinou na žulách a rulách a na r zných jiných horninách; v tšinou lehké, slab až st edn št rkovité, s p íznivými vláhovými pom ry 36 Hn dé p dy kyselé, hn dé p dy podzolové a jejich slab oglejené formy v chladné oblasti, na všech horninách, lehké až st edn t žké, slab až st edn št rkovité; vláhové pom ry jsou p íznivé, n kdy se projevuje mírné p evlh ení 37 M lké hn dé p dy na všech horninách; lehké, v ornici v tšinou st edn št rkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m siln kamenité až pevná hornina; výsušné p dy (krom vlhkých oblastí) 40 Svažité p dy (nad 12 °) na všech horninách; lehké až leh í st edn t žké, s r znou št rkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové pom ry jsou závislé na srážkách 50 Hn dé p dy oglejené a oglejené p dy na r zných horninách (hlavn žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla st edn t žké, slab až st edn št rkovité až kamenité, do asn zamok ené 68 Glejové p dy zrašelin lé a glejové p dy úzkých údolí, v etn svah , obvykle lemující malé vodní toky; st edn t žké až velmi t žké, zamok ené, po odvodn ní vhodné pouze pro louky 72 Glejové p dy zrašelin lé a rašeliništní p dy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu - výrazn zamok ené 73 Oglejené p dy zbažin lé a glejové p dy svahových poloh; st edn t žké až velmi t žké, zamok ené a s výskytem svahových prameniš , i po odvodn ní vhodné jen pro louky Tabulka . 2 : Charakteristika sklonitosti a expozice - sklonitost Kód 0 1 2 3 4 EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

Kategorie 0-1˚ 1-3˚ 3-7˚ 7-12˚ 12-17˚

Charakteristika úplná rovina rovina mírný svah st ední svah výrazný svah - 16 -


__________________________________________________________________________ Kód 5 6

Kategorie 17-25˚ 25˚

Expozice vyjad uje polohu území BPEJ v

Charakteristika p íkrý svah sráz

i sv tovým stranám ve ty ech kategoriích.

Tabulka . 3: Charakteristika sklonitosti a expozice - expozice Kód 0 1 2 3

Charakteristika o

rovina (0-1 ) jih (JZ-JV) východ a západ (JZ-SZ a JVSV) sever (SZ-SV)

expozice všesm rná

Samostatn se uvažuje expozice jižní v klimatických regionech 0, 1, 2, 3, 4 a 5 jako negativní; zbývající expozice se slu ují bez rozlišení. V klimatických regionech 6, 7, 8 a 9 se samostatn uvažuje expozice severní jako negativní a expozice východ - západ a jih se uvažují jako sob rovné. V soustav BPEJ kódovaná takto:

R je na tvrtém míst

íselného kódu kombinace sklonitosti a expozice

Tabulka . 4: Kódování kombinace sklonitosti a expozice Kód 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Kategorie sklonitosti 0-1 2 2 2 3 3 4 4 5-6 5–6

Kategorie expozice 0 0 1 3 1 3 1 3 1 3

Obsah skeletu je vyjád en celkovým obsahem št rku (pevné ástice hornin od 4 do 30 mm) a kamene (pevné ástice hornin nad 30 mm). Tabulka . 5: Charakteristika skeletovitosti a hloubky p dy - skeletovitost íselný kód 0

bezskeletovité

1

slab skeletovité

2

st edn skeletovité


Charakteristika s celkovým obsahem skeletu s celkovým obsahem skeletu s celkovým obsahem skeletu

do 10 % do 25 % do 50 %

- 17 -


__________________________________________________________________________ Hloubka p dy vyjad uje hloubku ásti p dního profilu omezené bu pevnou horninou, nebo silnou skeletovitostí.

Tabulka . 6: Charakteristika skeletovitosti a hloubky p dy – hloubka p dy Kód 0 1 2 Na pátém míst

60 cm 30 - 60 cm 30 cm

Charakteristika p da hluboká p da st edn hluboká p da m lká

íselného kódu je uveden kód kombinace skeletovitosti a hloubky p dy.

Tabulka . 7: Kódování kombinace skeletovitosti a hloubky p dy Kód

Kategorie skeletovitosti

Kategorie hloubky p dy

0

0

0

1

0-1

0-1

2

1

0

3

2

0

4

2

0-1

5

1

2

6

2

2

7

+)

0-1

0-1

8

+)

2-3

0-2

9

+)

0-3

0-2

Poznámka: +) platí pouze u HPJ 40 a 41 Zm na . 1 ÚP SÚ Olešnice v Orlických horách navrhuje celkový zábor 15,22 ha p d ZPF p evážn IV. a V. t ídy ochrany ZPF. 2.4 Hydrogeologické a hydrologické pom ry Hydrologie CHKO Orlické hory hydrologicky náleží do povodí Orlice, p i emž p evážná ást je tvo ena pramenní oblastí Divoké Orlice. ást území u Olešnice v OH pat í do povodí Metuje - í ka Olešenka. Olešenka ( .h.p. 1-01-03-042) pramení jz. od Vrchmezí ve výšce 985 m n.m. Nejprve protéká Ruským údolím do Olešnice v O.h. a dále mí í k západu mimo území CHKO. V osad Peklo u Nového M sta n.M. ústí do Metuje. V obci se do Olešenky vlévá pravostranný p ítok – potok B lidlo. Záplavové území pro vodní tok Olešenka nebylo stanoveno. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 18 -


__________________________________________________________________________ Obr. . 7: Hydrologická mapa

Povrchové vody v CHKO mají velmi nízký obsah rozpustných látek (“m kká voda”). Svojí kvalitou se v tšinou adí do prvních dvou t íd p tistup ového hodnocení kyslíkového režimu a chemických ukazatel . Podle bakteriálních ukazatel p evažuje za azení do druhé a t etí t ídy, nejv tší problémy v tomto ohledu mají Zlatý potok po pr toku Sedlo ovem a Olešenka pod Olešnicí v OH. Podzemní vody erpané na území CHKO se v tšinou dají bez složitých úprav používat pro pitné ú ely. Problémem m že být rozkolísanost m lce založených vodních zásob v pr b hu roku a také výskyt radonu objevujícího se ve zvýšené mí e v celém regionu. Žádná z navrhovaných lokalit se nenachází v ochranném pásmu vodních zdroj , ani v záplavovém území. Jižní ást m sta eská Skalice se nachází v Chrán né oblasti p irozené akumulace vod Orlické hory (CHOPAV), pro kterou platí ochrana dle zákona o vodách . 254/2001 Sb., v platném zn ní a v na ízení vlády . 40/1978 Sb.

Pásma hygienické ochrany vod, zdroje minerálních vod Olešenka - v Ruském údolí je zhotoven vzdouvací objekt pro levob ežní odb r povrchové vody z toku Olešenky. Voda je odebírána pro pot ebu obce Olešnice v Orl.h. Vyhlášení PHO bylo provedeno rozhodnutím ONV OVLHZ Rychnov n.Kn. PHO I.st. bylo stanoveno do vzdálenosti 50 m nad odb rným místem a 20 m po obou b ezích a pod odb rem. Ochranné pásmo II.st. je ur eno proti toku vody, až k prameništi potoka. Dle zákona . 164/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis se území obce Olešnice v OH nenachází žádná místa, která by byla láze skými místy, ani se v n m nenachází žádné zdroje minerálních vod, které by byly prohlášeny za p írodní lé ivé zdroje anebo za zdroje p írodních minerálních vod.


- 19 -


__________________________________________________________________________ Hydrogeologie Z hlediska len ní R, podle Sm rného vodohospodá ského plánu z roku l986, je území Orlických hor za len no do rajonu . 642 "Krystalinikum Orlických hor". Krystalinikum Orlických hor, vyvinuté p evážn jako krystalické b idlice metamorfované do r zného stupn , neumož uje vytvo ení významného zvodn ní. Jejich propustnost je vázána výhradn na pukliny, které jsou sice díky silné tektonické expozici velmi hojné, avšak sepnuté nebo zat sn né produkty v trání okolní horniny, které jsou asto jílovitého charakteru. Proto i puklinová propustnost krystalinika je velmi malá. Podstatn hydrogeologicky aktivn jší jsou v území budovaném krystalinikem uloženiny kvarterního pokryvu, zvlášt rozsáhlejší polohy sutí na úpatí svah . Mají asto zna nou porezitu, která dává p edpoklad pro dobrou infiltraci srážkových vod a jejich hromad ní. Mimo p ímým vsakem srážkových vod jsou dotovány ješt povrchovými vodami, stékajícími p i srážkách po nepropustném podkladu svah a p ípadn skrytými pramenními výv ry z poruchových pásem krystalinika. V sutích vytvo ené zvodn m lkého ob hu jsou málokdy odvod ovány zjevnými pramenními výv ry, nej ast ji jsou odvod ovány skrytými pramenními výv ry v úrovni místní erozivní báze do povrchových vodote í. Obce, v tomto území se nacházející, využívají ke svému zásobování pitnou vodou tém výhradn podzemní vody m lkého ob hu, jímané a již pro vodovody malého rozsahu, tak samostatnými domovními studnami. Vody m lkého ob hu mají rozkolísaný režim, p ímo ovliv ovaný klimatickými výkyvy. 2.5 Územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky Územní systém ekologické stability je vybraná soustava ekologicky stabiln jších ástí krajiny, ú eln rozmíst ných podle funk ních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních p írodních ekosystém v ešeném území, na základ jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametr (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridor a minimální nutné ší ky), dle aktuálního stavu krajiny a spole enských limit a zám r ur ujících sou asné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Dle zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny v platném zn ní je územní systém ekologické stability krajiny vzájemn propojený soubor p irozených i pozm n ných, avšak p írod blízkých ekosystém , které udržují p írodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebními prvky ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interak ní prvky. Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní a stabilizujících ekosystém .

ásti krajiny soustavou stabilních

Ekosystém je funk ní soustava živých a neživých složek životního prost edí, jež jsou navzájem spojeny vým nou látek, tokem energie a p edáváním informací a které se vzájemn ovliv ují a vyvíjejí v ur itém prostoru a ase. Biocentrum je ást krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umož uje existenci druh nebo spole enstev rostlin a živo ich . Biokoridor je ást krajiny, která spojuje biocentra a umož uje organism m p echody mezi biocentry. Biocentra a biokoridory jsou rozlišeny dle jejich významu a rozsahu na lokální, regionální a nadregionální. Interak ní prvek je strukturní sou ást územního systému ekologické stability zprost edkovávající p íznivé p sobení biocenter a biokoridor na okolní ekologicky mén stabilní krajinu. Tento krajinný segment je zpravidla ekotonového charakteru, tzn. tvo ící EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 20 -


__________________________________________________________________________ hrani ní pásmo mezi rozdílnými druhy spole enstev i ekosystém . Typickými interak ními prvky jsou lesní okraje, remízky, skupiny strom , drobná prameništ , aleje, vysokokmenné sady, parky, atd. V CHKO Orlické hory je jedno biocentrum nadregionálního významu Sedlo ovský vrch Topielisko, které je již vymezeno. Toto biocentrum se nachází v severní ásti CHKO Orlické hory, v jižní ásti kat. území Olešnice v Orl. horách, Sedlo ov, Deštné v Orl. horách, Tr kov a Bed ichovka na ploše 192O,4 ha. Jádro NRBC tvo í NPR Buka ka a NPR Tr kov. Sou ástí biocentra jsou dále PR Sedlo ovský vrch, PR Pod Vrchmezím, PR Hrani ní louka, PR Bed ichovka, PR Ho e ky, PR Jelení láze , PP Tr kov louky a PP Velká louka. Biocentrum zahrnuje p irozené biotopy v hlavního h ebene Orlických hor, p vodní horské bu iny a jedlobu iny. V nižší ásti jsou zastoupeny biotopy horských luk na Buka ce, Tr kov a Bed ichovce. Biocentrum navazuje na rozsáhlé chrán né území v Polské republice s významnými evropskými rašeliništi Topielisko - Czarne bagno. Žádná z lokalit navrhovaných ve zm n

. 1 ÚP se nenachází v tomto NRBC.

V CHKO Orlické hory jsou regionálními biocentry k vymezení Údolí B lé, Stará hu , Pod Homolí, Hrani ní les, Komá í vrch, Neratov, erný d l a Zemská Brána. V posuzovaném území funkci biokoridoru plní vodní tok Olešenka. Významný krajinný prvek – dle zákona 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny v platném zn ní je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny utvá ející její typický vzhled nebo p ispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliništ , vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné ásti krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany p írody jako významný krajinný prvek, zejména mok ady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt nerost a zkamen lin, um lé i p irozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost sídelních útvar v etn historických zahrad a park . V k.ú. Olešnice v OH a Polom se rozprostírá registrovaný VKP „Bledule u Polomu“, kde se jedná o olšiny a prameništ s bohatým výskytem bledule jarní na rozloze 8,7 ha. Další registrovaný VKP (dle p vodního ÚP SÚ Olešnice v OH z roku 1997 ozna en íslem 45) se nachází v severní ásti k.ú. Olešnice v OH a je sou ástí evropsky významné lokality Panský vrch. Za VKP „ze zákona“ lze ozna it v ešeném území všechny prvky ÚSES (viz. výše), rybníky a vodote e (viz. kapitola 2.4 o vodách) a lesní komplexy (kapitola 2.7) a památný strom (kapitola 2.6).

2.6 Zvlášt chrán ná území, území p írodních park , území historického, kulturního nebo archeologického významu CHKO Orlické hory byla vyhlášena 28.12.1969 výnosem MK rozlohu 204 km2, z ehož tvo í tém 70% les.

SR 16.368/96. Zaujímá

Tém všechny lokality navrhované ve zm n . 1 ÚP SÚ se nachází v CHKO Orlické hory. Mimo hranici CHKO se nachází lokality . 1/17 (rozší ení stávající ve ejné komunikace).


- 21 -


__________________________________________________________________________ Území CHKO Orlické hory je podle § 26 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny v platném zn ní, rozd lena dle kriterií p írodních hodnot území a ve vztahu pot ebného stupn ochrany do ty zón: Zonace byla schválena odborem ochrany p írody Ministerstva životního prost edí R dne 16. dubna 1999, .j. OOP/2517/99. Jednotlivé zóny jsou odlišeny následujícím zp sobem: 1. zóna (7% plochy) - byly zahrnuty plochy z hlediska ochrany p írody nejcenn jší. Jedná se celkem o 25 segment . Z les byly za azeny lokality s p írod nejbližší druhovou skladbou s ohledem na v kovou i prostorovou diferenciaci. Z luk jsou zahrnuty porosty s nejvyšším výskytem zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich (p edevším podmá ené louky a mok ady). Do 1. zóny byly zahrnuty nejcenn jší segmenty. 2. zóna (39% plochy) - zahrnuje zachovalé ásti krajiny CHKO. Jedná se o lesy se zachovalou mozaikou p írod bližších porost , druhov bohaté louky, pastviny, mok ady a nivní polohy s dostate ným zastoupením d evin. Do zóny spadají i n které lokality s rozptýlenou zástavbou, ovšem s architektonickým a krajinotvorným pozitivním p ínosem. 3. zóna (51% plochy) - zaujímá zbylé plochy volné krajiny v CHKO. Jedná se o souvislé smrkové monokultury (p edevším tzv."zetky" - lesy první generace zalesn né po odsunutých N mcích), imisemi siln poškozené lesní porosty, intenzivn ji zem d lsky využívané plochy, menší sídla bez souvislé zástavby a lokality se silným turistickým využitím. 4. zóna (3% plochy) - zahrnuje zastav né ásti v tších sídel CHKO v etn v tších zem d lských objekt . Z volné krajiny zahrnuje pouze souvislé plochy orné p dy a sad v okolí P ína a Rokytnice Východní ást k.ú.Olešnice v OH se rozprostírá ve 2. zón ochrany CHKO, západní ást k.ú. ve 3. zón ochrany CHKO a okolí potoka B lidlo, v etn jeho prameništ , v 1. zón ochrany CHKO. Zonace je vyzna ena ve zm n . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH. Hlavním d vodem vyhlášení Orlických hor chrán nou krajinnou oblastí je ochrana a uchování harmonicky vyvážené krajiny, kde se snoubí prvky p írodní s výsledky dlouhodobé innosti a p sobení lov ka. Celé území CHKO je také chrán nou oblastí p irozené akumulace vod (CHOPAV). V CHKO Orlické hory se nacházejí dv národní p írodní rezervace (NPR): Tr kov a Buka ka, patnáct p írodních rezervací (PR): Bed ichovka, erný d l, Ho e ky, Hrani ní louka, Jelení láze , Komá í vrch, Neratovské louky, Pod Vrchmezím, Pod Zakletým, Rašeliništ Ka erov, Rašeliništ pod P ticestím, Rašeliništ pod P edním vrchem, Sedlo ovský vrch, Tr kovská louka a Zemská brána a t i p írodní památky (PP): Sfinga, U Kunštátské kaple a Velká louka. V k.ú. Olešnice v OH se nachází dv p írodní památky: Ho e ky (0,57 ha) a Pod Vrchmezím (16,00 ha). Tyto PP se nachází p i hranici s Polskem a nebudou zám ry dot eny. Jiná maloplošná ZCHÚ se v k.ú. Olešnice v OH nevyskytují NPR, NPP ani PP . V k.ú. Olešnice v Orlických je na p. . 2, nad chalupou .p. 191 evidován památný strom jasan ztepilý.


- 22 -


__________________________________________________________________________ Obr. . 8: Zvlášt chrán ná území

PR Ho e ky

PR Pod Vrchmezím

Dle zákona . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis byla v souladu s právem Evropských spole enství v eské republice vytvo ena soustava Natura 2000, která na území R vymezila evropsky významné lokality a pta í oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chrán ny jako zvlášt chrán né území. Pta í oblasti se v okolí posuzované obce nenacházejí. Nejbližší evropsky významnou lokalitou je Panský vrch (kód CZ0520603) o rozloze 70,46 ha, který se nachází severn od Olešnice v Orlických horách p i hranici s Polskem. Jedná se o rozsáhlý komplex luk, kde jsou chrán na r zná lu ní spole enstva. Hlavním p edm tem ochrany jsou druhov bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (v kontinentální Evrop v podhorských oblastech) - 28,96 ha, Vlhkomilná vysokobylinná lemová spole enstva nížin a horského až alpínského stupn (3,9 ha), extenzivní se ené louky nížin až podh í (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) - 26,7 ha. Orlické hory - sever (kód CZ0524046) o rozloze 941,63 ha pokrývá severní ást h ebene hor od Šerlichu na jižním konci, p es NPR Buka ka, Vrchmezí, Ostružník až po osadu ihalka na severním konci, dále zahrnuje Sedlo ovský vrch a pravý svah nad ekou B lou pod Šerlišským mlýnem. PR Ho e ky, louka na státní hranici cca 3,5 km od kostela v obci Olešnice v Orlických horách. Hlavním p edm tem ochrany jsou bu ina asociace Luzulo – Fagetum, bu iny asociace Asperulo – Fagetum a Acidofilní smr iny (Vaccinio - Piceetea). Hlavním p edm tem ochrany z hlediska výskytu rostlin je ho e ek eský.


- 23 -


__________________________________________________________________________ Obr. . 9: Mapové zobrazení evropsky významné lokality Panský vrch

Lokality p edkládané v Návrhu zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnce v OH nezasahují do soustavy Natura 2000, pouze 2 lokality 1/15 (smíšená zástavba venkovského bydlení a rodinné rekreace) a 1/14 (plochy nízkopodlažní zástavby rodinného bydlení) leží v ochranném pásmu EVL Panský vrch (50 m). Národní kulturní památky V k.ú. Olešnice v OH jsou evidovány 3 národní kulturní památky: - kostel sv. Má í Magdalény - p vodn st edov ká stavba se složitým stavebním vývojem a významnou p estavbou baroka v letech 1702-4 - praný - u školy, památka m stského práva - záme ek na nám stí - b žná stavba pozdního baroka,p íklad nenáro ného venkovského sídla feudál Celé území k.ú. Olešnice v OH je z hlediska zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, ve zn ní pozd jších p edpis považováno za území s archeologickými nálezy. 2. 7 Fauna a flóra Dle biogeografického bioregionu (1.69).

len ní (Culek a kol. 1996) se území nachází v Orlickohorském

Bioregion zahrnuje vegeta ní stupn od 3. dubovo – bukového do 7. smrkového. Vegeta ními jednotkami jsou p evážn kv tnaté bu iny, na h betech jsou malé plochy acidofilních horských bu in, p irozených smr in a su ových les . Z terénních pr zkum zájmových území vyplývá pom rn vysoká stabilita území, i když pomístn nevyrovnaná. Z fytogeografického hlediska náleží p evážná ást CHKO do fytogeografické oblasti oreofytika, a to do okresu Orlické hory, podokresu eský h eben. Rekonstruk ní geobotanická mapa adí celé území CHKO do oblasti kv tnatých bu in (EuFagenion).


- 24 -


__________________________________________________________________________

Charakteristika biotop v CHKO Orlické hory se vyzna ují pom rn velkou rozmanitostí p írodních biotop . Dokud zdejší p írodu neovliv oval lov k, byly hlavním lesním biotopem Orlických hor bu iny. Acidofilní bu iny podhorského i horského charakteru se vyzna ují druhov chudým bylinným patrem, v n mž p evládají bor vka a trávy metli ka k ivolaká a t tina chloupkatá (nap . Na harf , Komá í vrch). Mnohem vzácn jší jsou kv tnaté bu iny. V druhov bohatém bylinném pat e se vyskytují nap . v senka nachová, pitulník horský, š avel kyselý. Zbytky kv tnatých bu in se dochoval nap . v rezervaci Tr kov. Ve vyšších polohách na vlhkých svazích a podél potok se vzácn vyskytují horské klenové bu iny. Krom p ím si javoru klenu ve stromovém pat e se vyzna ují velmi bohatým bylinným patem, s adou nápadných a i ohrožených druh rostlin. Jsou to nap . kýchavice Lobelova a om j pestrý. Prudké kamenité i balvanité svahy pokrývají su ové lesy. Ve stromovém pat e p evládá javor klen a místy ohrožený jilm drsný. Su ové lesy se hojn vyskytují na svazích v údolí B lé, Zdobnice a í ky. Ve vrcholových partiích hor se nacházejí klimaxové smr iny. Vedle p evládajícího smrku je vtroušen je áb pta í. Klimaxové smr iny se v minulosti vyskytovaly jen na nejvyšších vrcholech (Velká Deštná, Vrchmezí aj.), vlivem hospoda ení však došlo k nahrazení bu in kulturními smrkovými lesy, které se velmi podobají p irozeným horským smr inám. Na siln podmá ených místech byly asté rašelinné a podmá ené smr iny (nap . v oblasti Tr kova). Vlivem meliorací se však do dnešních dn tak ka nedochovaly. Podél vodních tok se nacházejí horské olšiny s olší šedou a údolní jasanovo-olšové luhy, podél horských pot k se nacházejí dev tsilové lemy horských potok . asté jsou též lesní prameništ . P irozené bezlesí se v Orlických horách omezuje pouze na vrchovištní rašeliništ (Jelení láze a Kunštátská kaple), kde se dochovaly etné druhy z poslední doby ledové (nap . klikva bahenní, kyhanka sivolistá, ost ice chudokv tá) a spole enstva silikátových skal a drolin (p edevším v údolí B lé, Zdobnice a í ky). lov k dal v minulosti vznik mnoha dalším biotop m a tím tak zvýšil pestrost Orlických hor. Na místech, která kdysi pokrýval les, vznikly r zné typy luk a pastvin. V nejvyšších polohách a na suchých a chudých místech se tak vyvinuly horské a podhorské smilkové trávníky (nap . Šerlich, Luisino Údolí). Na siln podmá ených místech vznikla nevápnitá mechová slatiništ a p echodová rašeliništ (Tr kovská louka, rašeliništ pod P ticestím, rašeliništ Ka erov aj.). Na vlhkých místech jsou druhov bohaté vlhké pchá ové louky (nap . Neratovské louky) a vlhké tužebníkové lady. Na st edn vlhkých stanovištích vznikly mezofilní ovsíkové louky, ve vyšších polohách horské trojšt tové louky (louky na Polomu). Na ast ji pasených plochách se vyvinuly pohá kové pastviny. Vlivem intenzifikace zem d lské výroby však byla v tšina t chto lu ních biotop nahrazena druhov chudými produk ními sm smi.


- 25 -


__________________________________________________________________________ Flóra Orlické hory mají p i relativn nízké nadmo ské výšce a vesm s málo výživném geologickém podkladu pom rn bohatou kv tenu, která vyniká nejen bohatstvím montánních druh , ale u mnoha z nich i etností jejich výskytu. Zaujímají proto významné postavení v kv ten sudetských poho í. Celé Orlické hory byly d íve pokryté lesy. P evážnou ástí to byly kv tnaté bu iny. Nejvyšší polohy hor pak pokrývaly acidofilní horské bu iny a horské (klimaxové) smr iny. Z p írodního hlediska je stávající kulturní krajina Orlických hor degrada ní fází p vodní krajiny s p irozenými rostlinnými formami. Do sou asné doby se zachovaly jen zbytky p irozených spole enstev. V 15. - 19. století byly p vodní bu iny vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. Z období budního hospodá ství se datuje vznik bezlesích enkláv s druhov bohatými lesními loukami (Buka ka, lu ní enklávy nad Olešnicí ap.). Na t chto loukách p írodního charakteru se nyní nachází více než 400 druh bylin. Ve stávající pestré skladb kv teny Orlických hor se objevuje st edoevropská mezofilní až horská druhová skladba. Mezní i exklávní prvky jsou zde p ítomny. V menším m ítku se zde vyskytují také subatlantské druhy, alpsko-karpatské, boreokontinentální. Fauna Vegetace, která je podmín na klimatem a nadmo skou výškou, je nezbytnou podmínkou výskytu živo ich v oblasti. 70% plochy oblasti tvo í lesní p dy se specifickým charakterem hor a podh í. H ebenové partie práv d sledkem extrémnosti poloh a následkem imisí jsou odlesn ny a díky tomu byla výrazn snížena rozmanitost a po etnost živo išných spole enstev. Na chrán ných místech, okolo prameniš , v záv t í hlavního h ebene a na skrytých místech se r znorodost zachovala. Také d sledkem hospoda ení v lesích, p edevším prosazováním smrku na úkor druhové pestrosti d evin a následky p emnožení spárkaté zv e (až totální okus zmlazujících d evin) zap í inilo rychlé vymizení d íve b žných živo ich . Proto jsou ZCHÚ v oblasti rozmíst na fragmentovit a plošn jsou velmi omezena. Na hlavním h ebenu se nachází n kolik rašeliniš s význa nou flórou i faunou. Na svazích h ebene a v záv rech údolí se nachází celá ada prameniš a podmá ených horských luk, rovn ž velice zajímavých. V bioregionu je zastoupena hercynská fauna podhorského a montánního stupn (rejsek horský, kos horský aj.). Významnými druhy bioregionu jsou ze savc : ježek západní, j. východní, rejsek horský, netopýr pob ežní, n. severní, z pták : tet ívek obecný, kos horský, lejsek malý, o ešník kropenatý, e etka zimní, hýl rudý, z obojživelník : olek horský, z plaz : ješt rka živorodá, zmije obecná, z m kkýš : vrásenka pomezní, slimá ník horský, slimá nice lesní, asnatka tmavá, z hmyzu šídlo rašelinné. Lesy Dnešní zdravotní stav les je neradostným obrazem hospoda ení v lesích i celkové situace v našem pr myslu a energetice. Rozpad lesních ekosystém a degradace lesní p dy jsou p ímým následkem zne išt ní ovzduší i ko istnického p ístupu k lesu v minulosti i v sou asnosti. V lesích dnes velice intenzivn p sobí ada škodlivých initel . Jejich spojení spolu s drsnými klimatickými podmínkami dává vzniknout velkým holinám v nejvyšších oblastech poho í. Abioti tí initelé: Imise, vítr, sníh a námraza, ostatní abioti tí initelé (nap . sucho, zamok ení p dy a pozdní mrazy p sobí nep ízniv na nov založené kultury, další škodliví initelé (nap . poškození bleskem, korní spála, požáry). Bioti tí initelé: hmyz, drobní hlodavci, zv , parazitické d evokazné houby. Na území CHKO Orlické hory se nacházejí dv p írodní lesní oblasti dle vyhlášky Min.zem d lství R . 83/96 Sb. LO 25 Orlické hory zaujímá tém celou CHKO. Západní hranice CHKO je rovn ž hranicí se sousední LO 26 P edho í Orlických hor, která v n kterých úsecích z malé ásti zasahuje do CHKO. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 26 -


__________________________________________________________________________ k.ú. Olešnice se nachází ve 2. a 3. zón CHKO Orlické hory, p i emž do 2. zóny byly za azeny lesy se stanovištn odpovídající druhovou skladbou, pop ípad lesy s druhovou skladbou pozm n nou, ovšem s dochovanou mozaikou p írod blízkých spole enstev (p edevším lesy 4. a 5. stupn ekologické stability). Jedná se p edevším o nadregionální a regionální biocentra ÚSES, ochranné lesy kategorie 2a, lesy genových základen. Nejv tší procento les 2. zóny se nachází v severní ásti CHKO (LHC Opo no), dále lesy v údolích vodních tok (B lá, Zdobnice, í ka, Orlice) a prameništ na východních svazích hlavního h ebene. Do les 3. zóny byly za azeny p írod vzdálené souvislé smrkové monokultury, porosty zdravotn siln poškozené, imisní holiny a siln poškozené smrkové porosty 1. generace lesa (tzv. zetky). Jedná se tedy o porosty s p evážn 3. stupn m ekologické stability, u kterých je v sou asné dob nereálný požadavek p írod blízkých forem hospoda ení. 2.8 Charakter krajiny Krajinný ráz Orlické hory jsou jedním z lánk prstence poho í obklopujících eskou kotlinu. Jejich malebné táhlé obrysy se rýsují na východním obzoru p i pohledu z rovinatého Královéhradecka. Z tém rovné linie hlavního h ebene vystupuje o n co výrazn jší vrchol Velké Deštné (1 115 m.n.m.), z mnoha míst v podh í je z eteln vid t výrazný pr smyk mezi Korunou a Homolí, p lící hlavní h eben. S p ibližováním k horám za ínají být z etelné jednotlivé vrcholy od severního Vrchmezí p es Malou Deštnou, Velkou Deštnou, Korunu, Homoli, Tet evec, Komá í vrch a Anenský vrch. Dále na jihu pokra uje h eben masívem Suchého vrchu a Bukové hory, ale tato ást Orlických hor již nespadá do Chrán né krajinné oblasti. Po geomorfologické stránce je oblast Olešnice v OH charakterizována tím, že zde kon í souvislý h bet Orlických hor táhnoucí se od jihovýchodu pátým nejvyšším vrcholem Orlických hor - Vrchmezím (1084 m n. m.). Z Vrchmezí spadá reliéf pom rn p ík e západním sm rem a okolí Olešnice má již pr m rné nadmo ské výšky okolo 650 m. V roce 1998 bylo pro CHKO Orlické hory zpracováno hodnocení krajinného rázu. Území CHKO Orlické hory bylo na základ vyhodnocení p írodních, kulturních a historických charakteristik roz len no na p t krajinných celk . Krajinný ráz je definován v § 12 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny jako zejména p írodní, kulturní a historická charakteristika ur itého místa i oblasti, který je chrán n p ed inností snižující jeho estetickou a p írodní hodnotu, by nem l být zám rem nikterak narušen. Olešnice je ze všech stran obklopena oblými kopci, pokrytými plášt m temných les , jež navazují na pastviny a louky, které se rozbíhají do zelených údolí, jimiž protéká potok Olešenka se svými p ítoky. Malebný obraz této harmonické p írody dopl ují ješt chalupy a stavení, rozseté po svazích i v údolí podél potoka. Za negativní prvky v krajin technického charakteru je v ešeném území možné považovat trasy elektrovod , komunikace a stavební objekty (výškové stavby pr myslového nebo obytného charakteru). Okolní krajina je horského rázu. Velký podíl okolí Olešnice v OH zaujímají zem d lské plochy (louky a pastviny) a lesní plochy.


- 27 -


__________________________________________________________________________ Vývoj krajiny, osídlení Orlické hory prošly velmi dlouhým p írodním vývojem, jehož výsledkem je práv ono pozvolné tvarování zalesn ných horských h bet . Civiliza ní vývoj p inesl do hor v uplynulém tisíciletí také lidské osídlení, jehož d sledkem je vytvo ení krajinné mozaiky lesních a zem d lských ploch, dopln né o vesni ky v údolích potok a í ek a pozd ji vznikající roztroušené osady a samoty stoupající po stráních do vysokých nadmo ských výšek. Existence souvislého území se zna nými p írodními a kulturními hodnotami byla na konci 60. let 20. století impulsem ke vzniku Chrán né krajinné oblasti Orlické hory. Jejím posláním je ochrana p írody a krajiny Orlických hor. Olešnice v OH vznikla v jedenáctém století p i soumarské stezce z východních ech do Klodska. Osadu zpo átku tvo ila jen odpo ívárna s noclehárnou, pak s kovárnou. Poloha osady p i potoce chrán ná okolními kopci byla výhodná i pro strážce hranic. Nejstarší písemnou památkou o Olešnici je zápis z 11. ervna 1354, který je uložen v archivu pražského hradu v první knize konfirma ní. V 15. stol. zde byla objevena ložiska železné rudy. Rozvoj obce nastává se vznikem hamr . Na m ste ko byla Olešnice povýšena roku 1607 císa em Rudolfem II. s ud lením obecního znaku. S útlumem dol v 17.stol. je zastaven i r st m ste ka. Dobu nejv tšího rozvoje m sta p ipomíná barokní radnice z let 1703 - 09 a barokní kostelík sv. Ma í Magdaleny z roku 1705 s krytým p ístupovým schodišt m, který stojí v míst p vodního d ev ného kostelíka z 15.století. Zp sobem zástavby obec pat í k adovému typu s volným uspo ádáním usedlostí podél potoka. Kostel je umíst n excentricky, na okraji ady. V blízkosti kostela byly umíst ny významné budovy m sta, svým uspo ádáním vytvo ily centrální prostor obce - menší nám stí tvercového p dorysu. V rámci zástavby není výrazn ucelená lokalita typických objekt , p esto díky velkému po tu hodnotných objekt a typické urbanistické struktu e obohacené o drobné nám stí, pat í sídlo k velmi cenným. Zástavby jsou v Olešnici situovány také podél p íjezdových komunikací II/258 a III/3101. Rekrea ní využití Katastrální území Olešnice v OH se rozkládá na ploše 1429 ha v nadmo ské výšce 610 m n. m. s nejvyšším vrcholem Vrchmezí (1 084m n. m.). Ve 132 domech trvale bydlí 472 obyvatel, dalších 205 dom slouží k individuální rekreaci. Vzhledem k tomu, že Olešnice v OH nachází v CHKO Orlické hory a díky své poloze a nadmo ské výšce, je vhodná pro p ší turistiku a cykloturistiku, v zim pro turistiku na b žkách a sjezdové lyžování i snowbording v nových areálech na vysoké úrovni. Vybavenost území za ízením pro sportovn rekrea ní aktivity se váže na p edpoklady, které Orlické hory nabízejí, a tvo í ji zejména vybavenost pro zimní sporty (sjezdové lyžování,b h a turistika na lyžích). Vybavenost pro zimní sporty se soust e uje do obcí horské ásti. Nejvýznamn jšími st edisky zimních sport jsou Deštné a í ky, další významn jší lyža ská za ízení jsou Olešnici v OH (plocha tratí 6 ha, kapacita vlek 5OO os/hod.), Sedlo ov , Zdobnici, Orlickém Záho í a Bartošovicích. Rekrea ní funkce oblasti CHKO je limitována únosností p írodního prost edí. Této únosnosti musí být pod ízen jak rozsah a kvalita vybavenosti, tak i limity návšt vnosti. P vodní roubené stavby rozložené malebn po p ilehlých horských stráních jsou dnes p evážn používány na ubytování k rekrea ním ú el m.


- 28 -


__________________________________________________________________________ Ve výhledu se v Orlických horách o ekávají další tendence k zatraktivn ní nabídky rekrea ních služeb, a to p edevším rozvojem sportovn rekrea ní vybavenosti a zlepšením kvality stávajících za ízení. 2.9 Ovzduší a klima Klimatické pom ry Podle klimatické klasifikace náleží dot ená lokalita do chladné klimatické oblasti CH7. Pro oblast CH7 je charakteristické velmi krátké až krátké léto, mírn chladné a vlhké, p echodné období je dlouhé, mírn chladné jaro a mírný podzim, zima je dlouhá, mírná, mírn vlhká s dlouhou sn hovou pokrývkou. Tabulka . 8: Klimatické charakteristiky oblasti CH7 (Quitt, 1971) Charakteristiky

Klimatická oblast MT3

Po et letních dn

10 - 30

Po et dn s pr m rnou teplotou >10°C

120 - 140

Po et mrazových dn

140 - 160

Po et ledových dn

50 - 60

Pr m rná teplota v lednu v °C

- 3 až - 4

Pr m rná teplota v ervenci v °C

15 - 16

Pr m rná teplota v dubnu v °C

4-6

Pr m rná teplota v íjnu v °C

6-7

Pr m rný po et dn se srážkami > 1 mm

120 - 130

Srážkový úhrn ve vegeta ním období v mm

500 - 600

Srážkový úhrn v zimním období v mm

350 - 400

Po et dn se sn hovou p ikrývkou

100 - 120

Po et dn zamra ených

150 - 160

Po et dn jasných

40 - 50

Kvalita ovzduší Základním obecným podkladem pro hodnocení sou asného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky poza ového imisního m ení. Imisní situace p ímo v posuzované lokalit není trvale sledována. Posuzovaná lokalita pat í mezi oblasti ze zhoršenou kvalitou ovzduší - sd lení odboru ochrany ovzduší MŽP R o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základ dat za rok 2005. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 29 -


__________________________________________________________________________ Tabulka . 9: Vymezení oblastí ze zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební ú ad

PM10 (24-hodinový imisní limit)

M stský ú ad Dobruška

30,5

M ící stanice nacházející se v Královéhradeckém kraji reprezentující imisní situaci v p edm tné lokalit pro b žn sledované škodliviny jsou: Pro oxid dusi itý (NO2) V Královéhradeckém kraji se monitoring oxidu dusi itého provádí na 9 m ících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující m ící stanice: stanice . 1353 Rychnov nad Kn žnou ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko – m stské nebo venkov (4 až 50 km) – stanovení repr. konc. pro osídlené ásti území. Klasifikace stanice: poza ová, p edm stská, obchodní. Stanice je umíst na v objektu rozvodovny vysokého nap tí na okraji obce, nadmo ská výška: 279 m, datum vzniku: 01.12.1996. stanice . 1111 Šerlich ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko (desítky až stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: poza ová, venkovská, p írodní, regionální. Stanice je umíst na 150 m od Masarykovy boudy, nadmo ská výška: 1011 m, datum vzniku: 21.12.1994. stanice . 1354 Slavný ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko – m stské nebo venkov (4 – 50 km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: poza ová, venkovská, p írodní, p ím stská. Stanice je umíst na ve vrcholové ásti ídce obydleného údolí, nadmo ská výška: 625 m, datum vzniku. 01.12.1996. Tabulka . 10: Hodinové, denní, tvrtletní a ro ní charakteristiky NO2 nam ené v roce 2006 na stanicích . 1353, 1111 a 1354 Hodinové hodnoty Stanice .

Denní hodnoty

Max.

19MV

VoL

50%Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98%KV

Datum 67,0

95%Kv

38,7

tvrtletní hodnoty

Ro ní hodnoty

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

15,2

30,3

11,8

15,0

13,6

17,6

11,02

363

49,7

90

90

92

91

14,6

1,91

1

4,1

4,5

9,4

6,6

3,89

343

1353 12.1. 43,4

30,4

0

5,5

28,9

10.3.

8.11.

0

18,9

7.2.

13,4

5,7

1111

81,0

29,3

16,1

70

90

92

91

5,6

1,78

18

8,9

20,4

5,9

9,1

11,2

11,7

10,93

335

48,4

85

86

77

87

8,3

2,31

10

1354 16.7.

Jednotka:

µg/m3

Limity pro rok 2006: hodinový limit

200,0 µg/m3

ro ní limit

hodinová mez tolerance

40,0 µg/m3

ro ní mez tolerance 8,0 µg/m3


40,0 µg/m3

- 30 -


__________________________________________________________________________ Pro suspendované ástice frakce PM10 V Královéhradeckém kraji se monitoring PM10 provádí na 9 m ících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující m ící stanice . 1353 Rychnov nad Kn žnou a . 1111 Šerlich, charakterizace t chto stanic je uvedena výše v textu. Tabulka . 11: Hodinové, denní, 2005 na stanicích . 1353 a 1111

tvrtletní a ro ní charakteristiky PM10 nam ené v roce

Hodinové hodnoty Stanice .

Denní hodnoty

tvrtletní hodnoty

Ro ní hodnoty

Max.

95%Kv

50%Kv

Max.

36MV

VoL

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

99,9%Kv

98%Kv

Datum

Datum

VoM

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

112,0

57,0

47

31,0

53,9

31,8

35,8

20,45

258

30.1.

5.5.

47

105,0

73

43

69

73

30,5

1,81

17

1353

85,8

40,2

11,9

59,5

32,1

3

13,3

17,9

21,0

15,6

6,2

15,2

11,13

357

6.5.

78,9

49,0

5.5.

25.2.

3

42,1

87

91

92

87

11,2

2,32

5

1111

Jednotka: µg/m3 Limity pro rok 2006: 50,0 µg/m3

denní limit

40,0 µg/m3

ro ní limit

Pro oxid si i itý (SO2) V Královéhradeckém kraji se monitoring SO2 provádí na 11 m ících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující m ící stanice . 1353, 1111 a 1354, charakterizace stanic je uvedena výše v textu. Tabulka . 12: Hodinové, denní, tvrtletní a ro ní charakteristiky SO2 nam ené v roce 2006 na stanici . 1353, 1111 a 1354 Hodinové hodnoty Stanice .

Denní hodnoty

tvrtletní hodnoty

Ro ní hodnoty

Max.

25MV

VoL

50%Kv

Max.

4MV

VoL

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

Datum

VoM

98%Kv

Datum

Datum

95%Kv

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

38,7

29,5

0

2,5

11,1

1,4

6,6

5,5

6,30

338

23.1.

29.1.

18,6

25,6

90

91

65

92

3,0

3,14

25

1353

47,4

29,0

0

3,2

20,2

17,4

0

3,4

7,6

3,6

2,6

4,2

4,5

3,26

353

28.1.

22.1.

0

17,0

22.1.

14.3.

11,1

14,0

88

90

92

83

3,6

1,87

8

83,2

45,5

0

2,0

14,3

2,4

2,1

3,2

5,0

9,16

332

17.1.

16.1.

22,0

38,6

70

89

91

82

2,9

2,20

6

1111

1354

Jednotka:

µg/m3

Limity pro rok 2006: denní limit

125,0 µg/m3


ro ní limit

50,0 µg/m3 - 31 -


__________________________________________________________________________ Pro oxid uhelnatý (CO) V Královéhradeckém kraji se monitoring CO provádí na m ící stanici v Hradci Králové.

. 396 a . 1503

stanice . 396 Hradec Králové – Sukovy sady ( HMÚ), reprezentativnost: okrskové m ítko (0,5 až 4 km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: dopravní, m stská, obytná, obchodní, pr myslová. Stanice je umíst na na okraji parku v blízkosti frekventované komunikace v Z ásti m sta, nadmo ská výška: 233 m. stanice . 1503 Hradec Králové – Brn nská ( HMÚ), reprezentativnost: okrskové m ítko (0,5 až 4 km) – stanovení repr. konc. pro osídlené ásti území. Klasifikace stanice: dopravní, m stská, obytná, obchodní, pr myslová. Stanice je umíst na v parku na Moravském P edm stí v Hradci Králové, poblíž výpadové silnice sm r Brno, nadmo ská výška: 232 m. Vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z t chto stanic pro posuzovanou lokalitu použít. Stanice s reprezentativností stovky až desítky km je umíst na v Košeticích Pelh imov. Košetice Pelh imov, stanice . 1138 ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko (desítky až stovky km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, klasifikace stanice: poza ová, venkovská, zem d lská, p írodní, regionální. Stanice je umíst na v areálu meteorologické stanice HMÚ. nadmo ská výška: 539 m. Tabulka . 13: Hodinové, denní, tvrtletní a ro ní charakteristiky CO nam ené v roce 2006 na stanici . 396 a 1503 8Hodinové hodnoty Stanice .

Jednotka

Max. Datum

396

µg/m3

1503

µg/m3

µg/m3

VoM

0,0

839,3 3.2.

1251,1

25.9. 635,9

0,0

826,0

11.1. 2679,8

0,0

95% Kv

Datum 2360,0

4100,8 21.9.

1138

Max.

2806,5 11.1.

Denní hodnoty

481,1

28.1.

tvrtletní hodnoty

Ro ní hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

207,2

564,3

181,1

151,3

393,2

317,2

285,56

355

1198,4

85

91

92

87

241,3

2,02

3

441,3

555,6

436,2

367,93

254

1656,3

79

51

36

88

1,72

68

273,5

403,4

275,1

202,6

279,5

289,3

100,31

355

535,9

88

83

92

92

273,0

1,40

6

Limit pro rok 2006: 8-hodinový limit

10 000 µg/m3

Benzen V Královéhradeckém kraji se monitoring benzenu provádí na m ící stanici . 396 a . 1503 v Hradci Králové (charakterizace stanic výše v textu).


- 32 -


__________________________________________________________________________ Tabulka . 14: Pr m rné m sí ní a ro ní imisní koncentrace benzenu nam ené v roce 2006 na stanicích . 396 a 1503 Hodinové hodnoty Stanice .

Denní hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

Datum

99,9% Kv

98% Kv

Datum

95% Kv

tvrtletní hodnoty

Ro ní hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

4,9

3,8

1,56

45

15

3,4

1,54

6

3,13

128

2,89

74

7,2

2,8

12.5.

15

396

39,6

5,0

1,0

33,6

2.2.

33,6

8,2

21.8.

4,0

8

7

1,1

1503 5,4

25

37

5

61

µg/m3

Jednotka:

Limity pro rok 2006: 5,0 µg/m3

ro ní limit

5,0 µg/m3

ro ní mez tolerance

Vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z t chto stanic pro posuzovanou lokalitu použít. Stanice s reprezentativností stovky až desítky km jsou umíst ny v Mikulov , Rudolticích v Horách a v Košeticích Pelh imov. Tabulka . 15: Pr m rné m sí ní a ro ní imisní koncentrace benzenu nam ené v roce 2006 na stanici . 916 – Košetice Pelh imov M sí ní koncentrace Látka

Jednotka

BZN

µg/m3

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1,28

1,23

0,68

0,50

0,27

0,16

0,15

0,16

0,25

0,39

0,40

0,64

Ro ní pr m r

0,51

Limity pro rok 2006: ro ní limit

5,0 µg/m3

ro ní mez tolerance

5,0 µg/m3

Pro posouzení úrovn zne išt ní ovzduší v p edm tné lokalit lze rovn ž použít hodnoty uvedené v rozptylové studii zpracované v rámci návrhu krajského programu snižování emisí Královéhradeckého kraje (p íloha J). Rozptylová studie hodnotila stávající stav prezentovaný rokem 2001 a výhledový stav k roku 2010. Do výpo tu byly zahrnuty všechny zdroje typu REZZO 1, 2, 3 a 4 z Královéhradeckého kraje a zdroje ze sousedních kraj v pásmu minimáln 5 km od hranice kraje. Níže textu jsou znázorn ny maximální hodinové imisní koncentrace NO2 pro stávající (2001) a výhledový (2010) stav, pr m rné ro ní imisní koncentrace NO2 pro stávající a výhledový stav a pr m rné ro ní imisní koncentrace benzenu pro stávající stav. Imisní koncentrace PM10 nebyly v rozptylové studii zpracované v rámci návrhu krajského programu snižování emisí uvažovány.


- 33 -


__________________________________________________________________________ Grafické znázorn ní jednotlivých imisních koncentrací: Obr. 10: Pr m rné ro ní imisní koncentrace benzenu za rok 2000 v µg/m3

Olešnice v Orlických horách

Obr. 11: Maximální hodinové imisní koncentrace NO2 za rok 2001 v µg/m3



- 34 -


__________________________________________________________________________ Obr. 12: Maximální hodinové imisní koncentrace NO2 za rok 2010 v µg/m3


Obr. 13: Pr m rné ro ní imisní koncentrace NO2 za rok 2001 v µg/m3



- 35 -


__________________________________________________________________________ Obr. 14: Pr m rné ro ní imisní koncentrace NO2 za rok 2010 v µg/m3


Z grafické prezentace vypo tených imisních koncentrací byly ode teny následující hodnoty koncentrací zne iš ujících látek v Královéhradeckém kraji (viz následující tabulka). Tabulka . 16: Koncentrace zne iš ujících látek v Královéhradeckém kraji Benzen

NO2

2000

2001

2010

Pr m rné ro ní imisní koncentrace zne iš ujících látek v µg/m3

0,02

1

0,4

Pr m rné hodinové imisní koncentrace zne iš ujících látek v µg/m3

-

20

10

- hodinové imisní koncentrace nejsou vyhodnoceny

2.10 Hluková situace 2. 10. 1 Popis území z hlediska hlukové situace 1/1 - plocha hromadné rekreace, lesní plochy, navrhované voln zatravn né plochy luk a pastvin (plochy t lovýchovy, sportu a volného asu, plochy pro zimní sporty) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. V sou asnosti je dominantním zdrojem hluku, hluk ze stavební innosti vyvolaný rekonstrukcí rekrea ního objektu. 1/2 - voln zatravn né plochy luk a pastvin (smíšená zástavba venkovského bydlení a rodinné rekreace) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na silnici III. t ídy ve sm ru na obec Sedlo ov. 1/3 - voln zatravn né plochy luk a pastvin (smíšená zástavba venkovského bydlení a rodinné rekreace)


- 36 -


__________________________________________________________________________ V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na místní komunikaci a šum ní vodote e Olešenka. 1/4 - voln zatravn né plochy luk a pastvin, navrhované lesní plochy (smíšená zástavba venkovského bydlení a rodinné rekreace) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze v období mimo zimní sezónu vyspecifikovat hluk z provozu na místní komunikaci a šum ní vodote e. V zimní sezónn bude dalším zdrojem hluku, hluk vyvolaný provozem lyža ského vleku. 1/5 - voln zatravn né plochy luk a pastvin (plochy pro zimní sporty) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze v období mimo zimní sezónu vyspecifikovat hluk z provozu na místní komunikaci a šum ní vodote e. V zimní sezónn bude dalším zdrojem hluku, hluk vyvolaný provozem lyža ského vleku. 1/6 - voln zatravn né plochy luk a pastvin, PUPFL (plochy t lovýchovy, sportu a volného asu, plochy pro zimní sporty) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze v období mimo zimní sezónu vyspecifikovat hluk z provozu na místní komunikaci a šum ní vodote e. V zimní sezónn bude dalším zdrojem hluku, hluk vyvolaný provozem lyža ského vleku. 1/7 - plochy zelen ochranné a užitkové, voln zatravn né plochy luk a pastvin (plochy nízkopodlažní obytné zástavby s objekty vybavenosti a služeb) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na silnici II. t ídy . 258 a na p ilehlých místních komunikacích. 1/8 - voln zatravn né plochy luk a pastvin (plochy nízkopodlažní obytné zástavby s objekty vybavenosti a služeb) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na silnici II. t ídy . 258 a na p ilehlých místních komunikacích. 1/9 - voln zatravn né plochy luk a pastvin (plochy pro adové garáže a parkovišt ) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na silnici II. t ídy . 258 a na p ilehlých místních komunikacích. 1/11a - voln zatravn né plochy luk a pastvin, plochy pro drobné výrobní provozovny, emesla a služby obyvatelstvu, plochy za ízení komer ního využití, plochy zelen ochranné a užitkové, plochy pro adové garáže a parkovišt (plochy bytových dom p evážn st ední podlažnosti) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na silnici III. t ídy ve sm ru na obec Sedlo ov a na silnici II. t ídy . 258. Jako minoritní zdroj hluku lze vyspecifikovat hluk vyvolaný šum ním vodote e Olešanka . 1/11b - voln zatravn né plochy luk a pastvin, plochy pro drobné výrobní provozovny, emesla a služby obyvatelstvu, plochy za ízení komer ního využití, plochy zelen ochranné a užitkové, plochy pro adové garáže a parkovišt (plochy nízkopodlažní obytné zástavby s objekty vybavenosti a služeb) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na silnici III. t ídy ve sm ru na obec Sedlo ov a na silnici II. t ídy . 258. 1/12 - voln bydlení)

zatravn né plochy luk a pastvin (plochy nízkopodlažní zástavby rodinného

V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na místní komunikaci a šum ní vodote í B lidlo a Olešenka. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 37 -


__________________________________________________________________________ 1/13 - lesní plochy, voln zatravn né plochy luk a pastvin (plochy nízkopodlažní zástavby rodinného bydlení) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na místní komunikaci a šum ní vodote e Olešenka. 1/14 - voln bydlení)

zatravn né plochy luk a pastvin (plochy nízkopodlažní zástavby rodinného

V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na místní komunikaci a šum ní vodote e B lidlo. 1/15 - voln zatravn né plochy luk a pastvin (smíšená zástavba venkovského bydlení a rodinné rekreace) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na místní komunikaci a šum ní vodote e B lidlo. 1/16 – plochy zelen ochranné a užitkové (plochy nízkopodlažní obytné zástavby s objekty vybavenosti a služeb) V dané lokalit není žádný významný zdroj hluku. Jako dominantní zdroj hluku, lze vyspecifikovat hluk z provozu na silnici III. t ídy ve sm ru na obec Sedlo ov a na silnici II. t ídy . 258. Jako minoritní zdroj hluku lze vyspecifikovat hluk vyvolaný šum ním vodote e Olešenka. 2. 10. 2 D sledky pro posouzení (hygienické limity) Na základ na ízení vlády . 148/2006 Sb. vyplývá pro zájmové území následující stanovení hygienických limit . Tabulka . 17: D sledky pro ešení Základní hladina akustického tlaku A

LAeq,T = 50 dB

KOREKCE NA MÍSTNÍ PODMÍNKY Stacionární zdroje hluku Chrán né venkovní prostory staveb a chrán né venkovní prostory

0 dB

Dopravní hluk Chrán né venkovní prostory staveb a chrán né venkovní prostory

+ 5 dB 1) + 10 dB 2)

KOREKCE NA DENNÍ DOBU Chrán né venkovní prostory staveb Den 0600 - 2200 hod (T= 16 hod)

0 dB

Noc 2200 - 0600 hod (T= 8 hod)

- 10 dB

VÝSLEDNÁ NEJVYŠŠÍ P ÍPUSTNÁ EKVIVAL. HLADINA AK. TLAKU A LAeq,T Stacionární zdroje hluku Den Noc

Chrán né venkovní prostory a chrán né venkovní prostory staveb

LAeq,T = 50 dB

Chrán né venkovní prostory

LAeq,T = 50 dB

Chrán né venkovní prostory staveb

LAeq,T = 40 dB


- 38 -


__________________________________________________________________________ Dopravní hluk 1) Den Noc


LAeq,T = 55 dB


LAeq,T = 55 dB


LAeq,T = 45 dB

Dopravní hluk Den Noc 1)

2)


LAeq,T = 60 dB


LAeq,T = 60 dB


LAeq,T = 50 dB

korekce je stanovena pro hluk z pozemní dopravy na ve ejných komunikacích

2)

korekce je stanovena pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na t chto komunikacích je p evažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích

2. 10. 3 Akustické posouzení stávajícího stavu Na základ rozboru stávající akustické situace lze konstatovat, že všechny lokality, které mají být v budoucnu využity jako chrán ný venkovní prostor a chrán ný venkovní prostor staveb (lokality vyjma plochy 1/9) jsou situovány do míst, kde se nenachází žádné významné zdroje hluku, které by m ly negativní vliv na hlukovou zát ž posuzovaných lokalit. Na základ rekognoskace posuzovaných lokalit je p edpoklad, že žádná posuzovaná lokalita není zasažena nadlimitní hladinou akustického tlaku A stanovenou pro chrán ný venkovní prostor a chrán ný venkovní prostor staveb. 2. 11 Technická infrastruktura Zásobování vodou Obec Olešnice v Orlických horách má realizován vlastní obecní vodovod z roku 1975. Na vodovodní systém je napojen st ed obce a severní ást Kutl p es erpací stanici. Zdrojem vody je místní vodote – potok Olešenka v Ruském údolí. Ostatní ásti obce jsou zásobovány pitnou vodou individuáln ze studní a to západní a východní ásti obce vzhledem k pom rn ídké a rozsáhlé zástavb . Vodárenské za ízení je provozováno jako ucelené a koncep n vyhovující. Výhledov bude vodovodní sí postupn dopl ována zejména v centru obce v prostorech budoucí zástavby. Horní Olešnice a Panský vrch budou pitnou vodou zásobovány i nadále individuáln . Odkanalizování, išt ní OV V Olešnici v Orlických horách není realizován ucelený systém kanalizace s ukon ením v centrální istírn odpadních vod. V centru obce se nacházejí dva díl í systémy jednotné kanalizace s vyúst ním do Olešenky. Zbytek tvo í krátké úseky zakrytých p íkop do trub pro odvád ní deš ových vod. V centru obce na levém b ehu Olešenky je splašková kanalizace, která je zaúst na do malé mechanicko biologické istírny typu Biofluid D B 8 s p ipojením 54 obyvatel. Další malou EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 39 -


__________________________________________________________________________ OV je istírna pro obytný d m .p. 66 a objekt sociálního za ízení t lovýchovné jednoty Start v Olešnici v Orl.horách. Napojeno je 25 fyzických osob. Ostatní ásti obce zneškod ují odpadní vody v septicích nebo jsou shromaž ovány v bezodtokových jímkách na vyvážení. Zm nou . 1 ÚP SÚ je navrhován systém oddílné kanalizace s mechanicko-biologickou OV s kapacitou v první etap 254 EO, ve druhé etap s 500 EO umíst nou v prostoru stávající OV. U vzdálených objekt , zejména ve východní ásti obce, se po ítá s domovními istírnami odpadních vod nebo s vodot snými jímkami (žumpami) s odvozem kal . Západní ást obce bude ve výhledu ešit zneškod ování odpadních vod bu nebo bude pro cca 150 EO realizovat další malou istírnu.

individuáln ,

Elektrorozvody ešené území spadá v zásobování elektrickou energií do oblasti dvou napájecích bod 110/35 kV TR Náchod a TR Dobrušky. V sou asné dob zajiš uje zásobování ešeného území el. energií 15 elektrických stanic (TS) 35/0,4 kV s celkovým instalovaným transforma ním výkonem 4020 kVA. Stávající sí NN je z podstatné ásti provedena nadzemním vedením. V ur itých lokalitách je použito zemní kabelové vedení NN. Z hlediska vybavenosti distribu ního odb ru je v rámci obce uplatn no elektrické vytáp ní, p edevším v blízkosti stanic. Jeho další rozši ování není v sou asné dob reálné. Podstatná ást stávající zástavby využívá k vytáp ní pevná paliva. Plynofikace obce se nep edpokládá. N které z navržených lokalit zasahují do stávajícího rozvodného systému VN. Jmenovit u lokalit 1/11a ,1/11b, 1/12 a 1/14 bude nutné provést p eložení nadzemního vedení VN mimo zájmové plochy výstavby. Spoje, telekomunikace, radiokomunikace P edkládaná zm na územního plánu za ízení, které je podzemní.

.1 respektuje sou asný stav telekomunika ního

2.12 Obyvatelstvo V obci je k trvalému pobytu p ihlášeno 475 obyvatel, z toho je 190 muž nad 15 let, 49 chlapc do 15 let, 199 žen nad 15 let, 37 dívek do 15 let. Stav je vztažen k 20.8. 2007, zdrojem informací je Ministerstvo vnitra R.

2.13 Území zat žovaná nad míru únosného zatížení (v etn zát ží)

starých ekologických

Staré ekologické zát že nebyly v obci ani na lokalitách zjišt ny. Navrhované zm ny rovn ž nevyvolají žádné požadavky na asanaci nebo asana ní úpravy. Dle plánu pé e o CHKO Orlické hory byl vznesen požadavek zabezpe it rekultivaci skládek sm sného komunálního odpadu v Kutlu a v Olešnici v OH.


- 40 -


__________________________________________________________________________

3. Charakteristiky životního prost edí, které by mohly být uplatn ním územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny Charakteristiky životního prost edí v posuzovaném území jsou popsány v p edcházející kapitole . 2 hodnocení SEA. Podrobné vyhodnocení významnosti vliv na jednotlivé složky životního prost edí jsou uvedeny v kapitole . 5. Realizace konceptu Zm ny . 1 ÚP SÚ z hlediska posuzování vliv na životní prost edí m že negativn ovlivnit následující složky životního prost edí: Vliv na p du Návrh zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH eší zm ny v rozší ení ploch celkem u 16 rozvojových lokalit (bydlení, sport, rekreace) a u 17 lokalit technického vybavení (ve ejná komunikace inženýrské sít ) na celkové ploše 30,23 ha, p i emž zábor ZPF bude init 15,21 ha. Vzhledem k tomu, že zám ry budou realizovány zejména na bonitn mén cenných plochách (s velmi nízkou produk ní schopností) a p dy bonitn nejcenn jší a p dy s nadpr m rnou produk ní schopností budou dot eny minimáln (0,26% a 19,7 % z celkového dot ení ZPF), lze vliv ozna it za negativní malého významu. Ovlivn ní lesních porost , PUPFL Lesní pozemky jsou navrhovány k trvalému záboru zejména pro realizaci sportovních ploch (lyža ských sjezdových tratí) v etn jejich doprovodných za ízení (11,31 ha) a pro technickou infrastrukturu (0,87 ha). Celkový zábor PUPFL bude init 12,18 ha. Zám ry budou dot eny také lesní d eviny. Lesní pozemky se nachází ve 2. a 3. zón ochrany CHKO Orlické hory. Vzhledem k tomu, že tém všechny dot ené lesní pozemky nebudou zastav ny, bude se tedy jednat o negativní vliv dlouhodobého charakteru s výhledovou možností zp tného zalesn ní území a obnovy lesních spole enstev. P ed realizací rozsáhlých zábor PUPFL se doporu uje provést biologický pr zkum a posouzení vliv na lesní ekosystémy. Vliv na faunu a flóru, ekosystémy, ÚSES St et se zvlášt chrán nými druhy rostlin a živo ich bude možné vylou it pouze na základ biologického pr zkumu zájmových lokalit ve vhodném vegeta ním období. Vlivy na d eviny rostoucí mimo les Realizací n kterých zám r nelze vylou it kácení d evin, rostoucích mimo les. Pokácené d eviny mohou být nahrazeny novou výsadbou, bude se tedy jednat o negativní vliv st edn dobý. Vliv na krajinu, krajinný ráz a významné krajinné prvky Podmínkou pro posuzované zám ry je, aby byly vhodn za len ny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území jak sm rovým, tak výškovým len ním, ehož m že být docíleno vhodným prostorovým a architektonickým uspo ádáním staveb a provedením vhodných sadových úprav u jednotlivých zám r . Architektonické ešení staveb a jejich umíst ní musí být v souladu s urbanistickým ešením obce a s projektovou dokumentací stavby.


- 41 -


__________________________________________________________________________ Vliv na zvlášt chrán ná území, architektonického a archeologického Tém všechny lokality navrhované ve zm n (ve 2. a 3. zón ochrany CHKO).

kulturní

d dictví

v etn

d dictví

. 1 ÚP SÚ se nachází v CHKO Orlické hory

Maloplošná ZCHÚ nebudou dot ena. Zám ry nezasahují do soustavy Natura 2000, pouze 2 lokality ur ené k bydlení leží v ochranném pásmu Evropsky významné lokality Panský vrch. Vzhledem k charakteru zám r se nep edpokládá negativní ovlivn ní pta ích oblastí ani evropsky významných lokalit. Národní kulturní památky nebudou dot eny. Výskyt archeologických naleziš na posuzovaných lokalitách nelze zcela vylou it. Jestliže v pr b hu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci jednotlivých zám r povinni ve smyslu zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn ní, umožnit záchranný archeologický výzkum. Vliv na hlukovou situaci Navržené zm ny územního plánu by nem ly mít negativní vliv na zm nu hlukové zát že posuzované lokality. Pouze u objekt vybavenosti a služeb, kde je p edpoklad instalace zdroj hluku (ventilátory, jednotky VZT, klima jednotky apod.), nelze vylou it negativní vliv na hlukové zatížení posuzované lokality. V p ípad instalace významných zdroj hluku bude nutné u t chto objekt zajistit formou hlukové studie, pop . následným m ením hluku, nep ekro ení hygienických limit u nejbližšího chrán ného venkovního prostoru staveb a chrán ného venkovního prostoru. Vliv na ovzduší Vzhledem k tomu, že ve zm n . 1 Územního plánu se jedná pouze o výstavbu ploch pro venkovské bydlení a rekreaci, ploch pro t lovýchovu a sport a plochy pro zimní sporty, nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách. Vliv na povrchové a podzemní vody Lze konstatovat, že standardním provozem zám r se nep edpokládá negativní ovlivn ní povrchových ani podzemních vod. Na lokalitách musí být respektovány podmínky vyplývající z CHOPAV Orlické hory.

4. Sou asné problémy a jevy životního prost edí, které by mohly být uplatn ním územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny, zejména s ohledem na zvlášt chrán ná území a pta í oblasti V dob zpracování dokumentace SEA nejsou zpracovateli známy žádné skute nosti vypovídající o problematickém stavu sou asného životního prost edí, které by m ly mít negativní vliv na zám ry p edkládané v návrhu zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH.


- 42 -


__________________________________________________________________________ Kritériem pro výb r projektu by se m la stát zejména velikost a významnost budoucího zatížení všech složek životního prost edí zejména v t chto oblastech: rozsah (velikost) zám ru, realizace doprovodných investic, navýšení dopravy, vstupy energetických a surovinových zdroj , zdroje emisí do životního prost edí (látky zne iš ující ovzduší nebo vody, emise hluku), zdroj nebezpe ných odpad , havárií, zm ny klimatických pom r (inverze, mlhy), zne išt ní povrchových a podzemních vod, ovlivn ní režimu vody v krajin , zábor p dy, narušení krajinného rázu, urbanistické struktury zástavby, zvýšení eroze, snížení kvality p d, narušení horninového prost edí, surovinových zdroj , zdravotní rizika, psychosociální dopady, zásah do ZCHÚ ovlivn ní evropské soustavy Natura 2000 narušení stability ekosystém , VKP, ÚSES, snížení druhové rozmanitosti, ohrožení populací zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich , p eshrani ní vlivy. V kapitole 2.6 jsou popsána ZCHÚ a soustava Natura 2000 nacházející se v posuzovaném území. Regulativy plynoucí ze zjišt ných skute ností jsou uvedeny v kapitole 5.3.

5. Zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv navrhovaných variant územn plánovací dokumentace, v etn vliv sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných, kladných a záporných Návrh zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH byl ešen movariantn . Hodnocení posuzovaných variant bylo provedeno porovnáním nulové varianty (stávají stav) a aktivní varianty (zám ry p edkládané zm nou . 1 ÚP SÚ). Realizace zám r (lokalit), které byly na základ záv ru zjiš ovacího ízení vydaného krajským ú adem Královéhradeckého kraje dne 23.11. 2006 vybrány (lokalita . 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 1/5, 1/6 a 1/15), se mohou projevit na jednotlivých složkách životního prost edí následujícími níže uvedenými zp soby:


- 43 -


__________________________________________________________________________ 5.1 Vliv na p du Rozsah záboru ZPF Zm na . 1 ÚP SÚ Olešnice v Orlických horách navrhuje celkový zábor 15,21 ha p d ZPF p evážn IV. a V. t ídy ochrany ZPF. Návrh zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH eší zm ny celkem u 16 rozvojových lokalit (bydlení, sport, rekreace) a u 17 lokalit technického vybavení (ve ejná komunikace, inženýrské sít ) na celkové ploše 30,23 ha, p i emž zábor ZPF bude init 15,21 ha (0,38 ha v sou asn zastav ném území obce a 14,83 ha mimo sou asn zastav né území obce). Rozsah zábor v Olešnici v Orlických horách se dopl uje o zábory zm ny . 1 pro: plochy bytových dom , p evážn st ední podlažnosti plochy nízkopodlažní obytné zástavby s objekty vybavenosti a služeb

V ha 1,46 3,18

% 9,60 20,91

plochy nízkopodlažní zástavby rodinného bydlení smíšená zástavba venkovského bydlení a rodinné rekreace

2,77 1,9

18,21 12,49

plochy t lovýchovy, sportu a volného asu (v etn komplexní doprovodné vybavenosti), plochy pro zimní sporty plochy pro zimní sporty plochy pro adové garáže a parkovišt ve ejné komunikace místní sb rné a obslužné komunikace a zpevn né polní cesty OV

1,65 1,52 0,08 2,55 0,06 0,04

10,85 9,99 0,53 16,77 0,39 0,26

15,22

100

Celkem

U posuzovaných 7 rozvojových lokalit celkový zábor ZPF bude init 5,07 ha. Rozsah zábor pozemk , v etn specifikace pozemk ( ísla pozemk , druh, zp sob využití) u posuzovaných lokalit je uveden v následující tabulce . 18: Tabulka . 18: P edpokládaný zábor pozemk ZPF u posuzovaných 7 lokalit Lokalita .

Navržená funkce

Zábor (ha)

1/2

T lovýchova a sport Volný as Bydlení, rekreace

1/3

Bydlení, rekreace

0,16

1/4

Bydlení, rekreace

0,26

1/5

Zimní sporty

1,52

1/1

1/6 1/15 celkem

T lovýchova a sport Volný as Bydlení, rekreace -


1,52 1,26

0,13 0,22 5,07

SZUO (ha) 0 0 0 0,05 0,11 0 0 0 0 0 0 0 0,16

ZPF Mimo (ha)

T .ochr.

0,75 0,77 1,26 0 0 0,13 0,13 0,62 0,9 0,1 0,03 0,22 4,91

V V II V V V V V V V V V -

Druh pozemku Orná p da TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP -

- 44 -


__________________________________________________________________________ Z hlediska velkého rozsahu záboru ZPF a cennosti dot ených zem d lských p d se k potenciáln negativním vliv m na p du adí lokality: Tabulka . 19: P edpokládaný zábor pozemk cenných lokalit Lokalita .

Navržená funkce

Zábor (ha)

1/7

Bydlení, vybavenost

1,57

1/9

Garáže, parkovišt

0,08

1/11a

Bydlení, plochy bytových dom

1,46

1/11b

Bydlení, vybavenost

1,03

1/12

Rodinné domy

1,28

1/14

Rodinné domy

1,49

1/17

Ve ejná komunikace

1,27

1/19

Ve ejná komunikace

1,28

ZPF u dalších z hlediska záboru ZPF ZPF

SZUO (ha)

Mimo (ha)

T .ochr.

0

0,53

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1,04 0,04 0,04 0,59 0,1 0,74 0,03 0,99 0,04 0,09 1,18 0,01 0,05 1,06 0,38 0,28 0,79 0,1 0,03 0,07 0,15 0,32 0,14 0,27 0,4

IV IV V I V V IV II V II V IV IV V V V V III V V V V V V V V V

Druh pozemku Orná p da TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP

TTP ..... trvalý travní porost

Z tabulek . 18 a 19 je z ejmé, že pro nový rozvoj území byly vybrány lokality nacházející se mimo SZÚO. Z grafického zpracování zm ny . 1 ÚP SÚ je patrné, že se nové lokality nachází v t sné návaznosti na SZÚO. Ve volné krajin nebude nová zástavba realizována. Pouze se pro umíst ní nového lyža ského vleku v lokalit Kostelní vrch p ipraví plocha o celkové rozloze 11,8 ha. Zám ry budou realizovány na bonitn mén cenných plochách p evážn na zem d lských p dách s velmi nízkou produk ní schopností, tj. postradatelných pro zem d lské ú ely. Zábor bonitn nejcen jších zem d lských p d je navrhován pouze u lokality 1/9. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o trvalý zábor p dy na malé ploše (400 m2) umíst né v blízkosti místní komunikace a vzhledem k tomu, že tato plocha není intenzivn zem d lsky využívána (je porostlá travním porostem), lze konstatovat tento vliv jako negativní malého významu. U ploch ur ených k bydlení, které budou zasahovat do zem d lských p d s nadpr m rnou produk ní schopností (II. t ída ochrany ZPF), lze trvalý zábor ZPF p evažující rozlohu 1 ha považovat již za významný negativní vliv a sním související negativní vliv na zm nu odtokových pom r v území a p írodní pom ry. Jedná se o lokality . 1/2 a 1/11a.


- 45 -


__________________________________________________________________________ Legislativa: Aby bylo zabrán no škodám na ZPF v d sledku stavební innosti, jsou právnické a fyzické osoby tuto innost vykonávající povinny ídit se zásadami ochrany ZPF zejména dle §4 zákona . 334/1992 Sb., v platném zn ní. Jelikož se bude jednat o odn tí p dy ze ZPF s následným využitím pro nezem d lské ú ely, je k realizaci jednotlivých zám r nutný souhlas orgánu ochrany ZPF dle zákona . 334/1992 Sb., v platném zn ní. Dle §17a, písm. e) zákona . 334/1992 Sb., v platném zn ní ud luje souhlas s odn tím p dy ze ZPF o rozloze nad 1 ha krajský ú ad. Dle §15, písm. f) zákona . 334/1992 Sb., v platném zn ní ud luje souhlas s odn tím p dy ze ZPF o rozloze menší než 1 ha obecní ú ad s rozší enou p sobností. Dle § 5, odst. 2 tohoto zákona musí být návrhy územn plánovací dokumentace a územn plánovací podklady již v dob zpracování koncept projednány s orgány ochrany ZPF a p ed schválením t mito orgány schváleny. 5.2 Ovlivn ní lesních porost , PUPFL Lesní pozemky jsou navrhovány k trvalému záboru zejména pro realizaci sportovních ploch (lyža ských sjezdových tratí) – lokality . 1/1 a 1/5 v etn jejich doprovodných za ízení, dále pro technickou infrastrukturu – ve ejné komunikace (lokality 1/17 a 1/19) a nadzemní elektrické vedení (lokalita 1/31). Tabulka . 20: Zásahy do PUPFL v len ní na trvalé a do asné zábory a trvalá a do asná omezení Lokalita 1/1 1/5 1/13 1/17 1/19 1/31

Funkce Sport, rekreace, vybavenost Zimní sporty Bydlení Ve ejná komunikace Ve ejná komunikace Nadzemní elektrické vedení

Celkem

Zábor PUPFL (ha) Celkem

Trvalý

Do asný

10,12

10,12

-

1,19 0,27 0,07 0,53

1,19 0,27 0,07 0,53

-

Omezení hospoda ení na PUPFL 0,1 ha 12,18

12,18

0

Dle informací zadavatele bylo území již v minulosti p ipraveno pro realizaci sjezdové trat lokality . 1/1. Jednalo se o vykácení lesních porost . V sou asné dob p evážná ást území je pokryta mladými smrkovými stromy (školkami), ást posuzovaného území tvo í mýtiny, na ásti z staly zachovány p vodní stromy – smrkové monokultury. Území je zobrazeno na obrázku . 1. Lesní porosty zde mají charakter porost odpovídajících jejich umíst ní ve III. zón CHKO Orlické hory. Zám rem bude využito 10,12 ha lesní plochy, p i emž by n které ze stávajících lesních d evin a ekosystém byly dot eny. Lze p edpokládat, že lesní d eviny budou mýceny pouze v trase sjezdové trati a vleku a v míst doprovodných služeb. Realizace zám ru zm ní charakter krajiny v daném území a složení biologické složky.


- 46 -


__________________________________________________________________________ Další významné dot ení PUPFL a jeho ochranného pásma bude vyvoláno rozší ením lyža ského areálu na íhalce (lokalita 1/5) na celkovou rozlohu 2,71 ha (z toho p ipadá 1,19 ha na PUPFL). Z obrázku . 5, kde je znázorn na posuzovaná lokalita, je patrné, že lyža ský vlek je zde provozován a v p ípad zm ny . 1 ÚP SÚ se bude jednat o uvedení do souladu se skute ností nebo k rozší ení i modernizaci stávajícího za ízení. V p ípad rozší ení této sportovní plochy lze p edpokládat zásah do lesních porost a spole enstev. P i realizaci zám ru je nutné respektovat skute nost, že lokality se nachází ve II. zón CHKO Orlické hory, ve které jsou zachovány lesy s cennou druhovou skladbou. Realizací ploch ur ených pro zimní sporty (lyža ské vleky a sjezdové trat ) se lokáln zm ní složení fytocenózy. Lze p edpokládat, že odlesn ná plocha bude následn zatravn na kv li pln ní protierozní funkce a zamezení nástupu ruderálních spole enstev. Mimo zimní období budou mít p edm tné plochy spíše charakter voln zatravn ných ploch luk a pastvin. Odlesn ní velkého rozsahu území (p ípad realizace zám ru na lokalit 1/1) m že vyvolat také negativní narušení ekosystému v okolních porostech zp sobeného vyšším p sobením v trné eroze, narušení vodního režimu, zm nu p dotvorných proces v lokalit a k ohrožení celkové stability porost . V p ípad , že realizací sportovních ploch nevyžadujících rozsáhlé zastav ní území bude negativním vlivem dlouhodobého charakteru s možností v p ípad ukon ení provozu zám r zp tného zalesn ní území a obnovy lesních spole enstev. Z mapových podklad zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH, které jsou v m ítku 1 : 5 000, není z ejmé p esné vymezení území pro jednotlivé zám ry, proto nelze ur it ani rozsah negativních vliv na lesní ekosystémy. P ed realizací obou zám r – lokality . 1/1 a 1/5 a po p esném zmapování území zpracovatel SEA hodnocení doporu uje provést biologický pr zkum a posouzení vliv na lesní ekosystémy. Funkce lesa Les je nutno brát jako d ležitý ekostabiliza ní prvek v krajin , který je nezastupitelný. Má-li tuto funkci plnit, je nutné, aby si zachoval sv j p írodní charakter. Les plní nejen funkci d evoproduk ní, ale má též veliký význam pro mezoklima a mikroklima krajiny. Les tvo í prost edí pro výskyt velkého množství druh živo ich . D ležitá funkce lesa je též p doochranná, rekrea ní a estetická. Legislativa: Ochrana pozemk PUPFL je dána lesním zákonem . 289/1995 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , vnímá les zejména jako významný krajinný prvek, pro jehož ochranu platí obecná pravidla ochrany p írody (§4, odst. 2). Realizace zám r na pozemcích lesního p dního fondu a nacházejících se v ochranném pásmu lesa bude podmín na souhlasem dle §14, odst. 2 zákona . 289/1995 Sb., o lesích ve zn ní pozd jších p edpis . Pro zám ry nacházející se v ochranném pásmu lesa je nutné zabezpe it již stavební práce dle §13, odst. 3) zákona o lesích v platném zn ní.


- 47 -


__________________________________________________________________________ 5.3 Vliv na zvlášt chrán ná území, kulturní d dictví v etn d dictví architektonického a archeologického Jak již bylo umín no v kapitole 2.6 tém všechny lokality navrhované ve zm n . 1 ÚP SÚ se nachází v CHKO Orlické hory. Mimo hranici CHKO se nachází lokalita . 1/17 (rozší ení stávající ve ejné komunikace). Východní polovina obce leží ve 2. zón ochrany CHKO, západní ást obce s p evažující ástí zastav ného území se nachází ve 3. zón ochrany CHKO. V Plánu pé e o CHKO Orlické hory jsou stanoveny základní ochranné podmínky pro jednotlivé zóny ochrany CHKO, které vycházejí ze zákona . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis : Zásady pé e ve 2. zón ochrany CHKO Lesní p da: Na území 2. zóny musí být porosty obhospoda ovány p írod blízkým zp sobem s dostate ným zastoupením d evin p irozené druhové skladby. D raz bude kladen na maximální využití p irozené obnovy. Zem d lská p da: Travní porosty jsou tradi n obhospoda ovány s cílem udržet druhové bohatství. D ležité je zachování vodního režimu krajiny. V této zón jsou zájmy ochrany p írody nad azeny zájm m hospodá ským. Louky a pastviny jsou využívány extenzivním zp sobem, používání biocid je vylou eno. Používání pr myslových hnojiv je minimalizováno, preferuje se organické hnojení. Provád ní obnovy rozoráním drnu je vylou eno. Cílem je dosáhnout vysoké druhové rozmanitosti. Orná p da v této zón bude p evedena to trvalých travních porost . Stavby: Existující stavby budou používány dosavadním zp sobem a lze je udržovat ve funk ním stavu. Používání, provoz ani údržba však nesmí narušit ostatní území a p írodní prost edí II. zóny. Stavby nebudou rozši ovány, nebude zvyšována ubytovací kapacita objekt nebo rozši ován jejich provoz a zejména nebude m n n zp sob jejich využití. Na území II. zóny budou povolovány a umis ovány pouze stavby, které svým rozsahem, ú elem a zp sobem užívání nezm ní p írodní podmínky a charakter území. Na veškeré nové objekty a stavby budou kladeny vysoké architektonické, urbanistické a ekologické požadavky. Jedná se zejména o stavby ur ené pro zem d lství, myslivost, lesní a vodní hospodá ství, ochranu p írody a také komunikace, inženýrské sít a rozvody. P i umis ování nových staveb a p i jiných závažných zásazích do krajiny budou právnické a fyzické osoby vždy prokazovat, že navržené ešení je z hlediska ochrany p írody únosné (biologické hodnocení, p edložení variantních návrh apod.). Zásady pé e ve 3. zón ochrany CHKO Lesní p da: Pé e o les na území 3. zóny musí být provád na b žným hospodá ským zp sobem. Cílem pé e je vytvo ení hospodá sky využívaného lesa s maximální ochranou proti všem škodlivým initel m. Zem d lská p da a ostatní nezastav né pozemky: Orná p da bude v této zón na erozn ohrožených plochách p evedena do luk a pastvin. Louky a pastviny musí být využívány obvyklým zp sobem s limity pro intenzivní technologie. Pastva musí být provád na šetrným zp sobem s ohledem na p írodní hodnoty území. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 48 -


__________________________________________________________________________ Vodní režim bude ovliv ován pouze ke zlepšení retence vody v krajin p irozeného vodního režimu.

a k obnov

Stavby: Stavby ur ené pro rozvoj osídlení, podnikání a rekreaci budou povolovány pouze ve schválených lokalitách dle podrobn jší územn plánovací dokumentace sídel, která by nem la p ipustit vyšší koncentraci bydlení, rekreace nad rámec stanovený ÚPN VÚC. Nevytvá et souvisle zastav ná území, naopak max. respektovat historicky vzniklou rozptýlenou urbanistickou strukturu zástavby. Veškeré stavební aktivity v území provád t šetrné k p írodnímu prost edí s cílem napomáhat rozvoji ekologického významu území. Maloplošná ZCHÚ Maloplošná ZCHÚ nebudou p edkládanými zám ry dot ena. Natura 2000 Lokality p edkládané v Návrhu zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH nezasahují do soustavy Natura 2000, pouze 2 lokality 1/15 (smíšená zástavba venkovského bydlení a rodinné rekreace) a 1/14 (plochy nízkopodlažní zástavby rodinného bydlení) leží v ochranném pásmu EVL Panský vrch (50 m). Vzhledem k charakteru zám r se nep edpokládá negativní ovlivn ní pta ích oblastí ani evropsky významných lokalit. To je v p íloze SEA hodnocení doloženo stanoviskem vydaným Správou CHKO Orlické hory (dle §45i zákona . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ). Archeologické nálezy Celé území k.ú. Olešnice v OH je z hlediska zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, ve zn ní pozd jších p edpis považováno za území s archeologickými nálezy. Jestliže v pr b hu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci jednotlivých zám r povinni ve smyslu zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn ní, umožnit záchranný archeologický výzkum. O archeologickém nálezu musí být u in no oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu bu p ímo nebo prost ednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen u init nálezce nebo osoba odpov dná za provád ní prací, p i nichž k nálezu došlo, a to nejpozd ji do druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dov d l (dle § 23 odst. 2 zákona . 20/1987 Sb.). 5.4 Vliv na krajinu, krajinný ráz a významné krajinné prvky, prvky ÚSES Dle zákona . 114/1992 Sb. (§12), ve zn ní pozd jších p edpis , zásahy do krajinného rázu, zejména p i umis ování staveb, mohou být provád ny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvk , zvlášt chrán ných území, kulturních dominant krajiny, harmonického m ítka a vztah v krajin . Jelikož cílem územního plánu je vytvo it optimální podmínky pro zvýšení životní úrovn trvale bydlících obyvatel a pro vytvo ení podmínek pro zvýšení rekrea ního potenciálu v této atraktivní oblasti, která je v CHKO Orlické hory, bylo nutné najít kompromis mezi rozvojem obce a zájmy ochrany p írody a krajiny. Rozvoj obce se p edpokládá p edevším mimo sou asn zastav né území obce (SZÚO). V Olešnici v OH zm na . 1 reaguje na poptávku rekrea ního rozvoje v tomto území po plochách smíšené zástavby venkovského bydlení a rodinné rekreace a jejím okolí je vzhledem k poloze v rekrea n exponovaném území Orlických hor velká poptávka na rozvoj ploch pro rekreaci. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 49 -


__________________________________________________________________________ Novou výstavbou musí být zachováno urbanistické ešení obce, které je založeno na liniovém uspo ádaní zástavby podél páte ních komunikací obcí. Žádný z p edkládaných zám r není v rozporu se zákonem o ochran p írody a krajiny a nezasahuje do volné krajiny. Negativní ovlivn ní krajinného rázu m že být v n kterých p ípadech sníženo za len ním vhodných sadových úprav nebo mohou být v rámci projektové dokumentace, za spolupráce orgánu ochrany p írody, stanoveny další projektové požadavky. Dle stanovených podmínek uvedených v Plánu pé e o CHKO Orlické hory je vhodné novou zástavbu lenit do ad umíst ných paraleln se stávající zástavbou. Blíž k centru m že mít zástavba kompaktn jší charakter, v okrajích zachovat výrazn rozvoln né uspo ádání s plynulým p echodem do krajiny. Zástavbu vždy doplnit výsadbou strom (podél cest, na okraji parcel, sady). Zachovat dominantní polohu kostelíka - t.j. nezastavovat místo výše položené - ást Kostelního vrchu vymezenou silnicí a polní cestou. Uvažovanými zám ry nebudou dot eny žádné registrované VKP. Z VKP definovaných „ze zákona“ lze považovat st et s prvky ÚSES, který lze p edpokládat u lokality . 1/13, která je navržena v t sné blízkosti vodního toku Olešenka. V tomto p ípad by mohlo dojít k ovlivn ní b ehového porostu potoka i lesních porost . Dalšími VKP tvo í liniový porost podél komunikací, ten bude pravd podobn dot en p i rozši ování stávajících komunikací v oblasti Hamry a íhalka – lokality . 1/17 a 1/19. Nezávažn jším zásahem do krajiny a sou asn lokalit 1/1 (viz. kapitola 5.2).

do VKP bude p edstavovat odlesn ní na

5.5 Vliv na zne išt ní ovzduší Fáze výstavby zám ru P i výstavb budou emitovány zejména tuhé zne iš ující látky. B hem výstavby se mohou uvol ovat emise polétavého prachu (p i provád ní zemních prací, ze skládek sypkých materiál aj.). Proto bude nutné (zejména v dob suchého a v trného po así) provád t pravidelné išt ní vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo ší ení prachu do okolí a omezovat prašnost i v míst stavby. P i výstavb bude rovn ž docházet k emisím zne iš ujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prost edcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanism jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné ástice. Fáze provozu zám ru Zm na . 1 Územního plánu obce Olešnice v Orlických Horách podporuje p edevším obytnou funkci území. P edm tem posouzení je 15 lokalit. Na jednotlivých lokalitách budou budovány p evážn plochy pro bydlení, plochy pro smíšenou zástavbu venkovského bydlení a rodinné rekreace, plochy t lovýchovy, sportu a volného asu a plochy pro zimní sporty. Stávající stav je reprezentovaný pozadím, který je uveden v kapitole . 2.9 Ovzduší a klima. Bodové zdroje zne išt ní ovzduší Bodovými zdroji emisí budou komíny (výduchy) od jednotlivých zdroj . Pro každý st ední, velký a zvlášt velký zdroj zne iš ování ovzduší jsou zákonem . 86/2002 Sb., v platném zn ní a navazujícími p edpisy stanoveny specifické a obecné emisní limity, které je provozovatel povinen plnit. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 50 -


__________________________________________________________________________ Vzhledem k tomu, že se na posuzovaném území budou budovat p evážn plochy pro sport a t lovýchovu a plochy pro sjezdové lyžování, budou instalovány p edevším malé, pop . st ední spalovací zdroje zne iš ování ovzduší. Obec Olešnice v Orlických Horách není v sou asné dob plynofikována. Vytáp ní stávajících objekt je vlastními kotelnami na pevná paliva, kapalná paliva a nebo z elektrokotelen. V horských p ípadech je vytáp ní lokální. Plynofikace obce se v dohledné dob nep edpokládá. V p íloze . 5 k na ízení vlády . 352/2002 Sb. jsou uvedeny následující hodnoty emisních parametr pro stanovení množství emisí: Tabulka . 21: Hodnoty emisních faktor pro stanovení množství emisí výpo tem p i spalování paliv Druh paliva Hn dé uhlí, proplástek lignit, brikety erné uhlí t íd né a prachové, jiná tuhá paliva

D evo

Nafta a podobná paliva

Zemní plyn

Tepelný výkon kotle

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

Org. látky*

≤ 3 MW

1,9.Ap

19,0.Sp

3,0

5,0

1,29

> 3 MW

1,9.Ap

19,0.Sp

3,0

1,0

0,43

≤ 3 MW

1,7.Ap

19,0.Sp

3,0

5,0

1,29

> 3 MW

1,7.Ap

19,0.Sp

7,5

1,0

0,43

≤ 3 MW

2,91

20

10,0

0,53

0,29

> 3 MW

1,06

20

13,4

0,42

0,20

jakýkoli

1,42

20.S

5,0

0,71

0,34

≤ 0,2 MW

20

0,4

1600

320

64

> 0,2 až do 5 MW v etn

20

2,0

1920

320

64

> 5 až do 50 MW v etn

20

2,0

3300

270

24

> 50 až do 100 MW v etn

20

2,0

4200

270

24

> 100 MW

20

2,0

5000

270

8

Jednotka

kg/t spáleného paliva

kg/106 m3 spáleného plynu

Vysv tlivky: Ap

Obsah popela v p vodním vzorku tuhých paliv (% hm.)

Sp

Obsah síry v p vodním vzorku tuhých paliv (% hm.)

S

Obsah síry v p vodním vzorku kapalných paliv (% hm.) a plynných paliv (mg/m3)

* Organické látky vyjád ené jako suma org. C


- 51 -


__________________________________________________________________________ Vzhledem k tomu, že se na posuzovaném území budou budovat p evážn plochy pro sport a t lovýchovu, byl pro p íklad vzat kotel o výkonu 100 kW. P edpokládaný po et provozních hodin za rok je 3 500. Tabulka . 22: P edpokládané ro ní emise škodlivin ze spalovacího zdroje Zne iš ující látka Druh paliva

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

Org. látky*

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

Hn dé uhlí

0,0498

174,3

0,498

1743

0,0786

275,1

0,131

458,5

0,0338

118,3

erné uhlí

0,0336

117,6

0,375

1312,5

0,0593

207,55

0,0988

345,8

0,0255

89,25

D evo

0,0896

313,6

0,6156

2154,6

0,3078

1077,3

0,01631

57,085

0,0089

31,15

Nafta

0,0123

43,05

0,173

605,5

0,0433

151,55

0,00615

21,525

0,00294

10,29

Zemní plyn

0,00023

0,805

0,0000046

0,0161

0,0184

64,4

0,00368

12,88

0,000737

2,58

* Organické látky vyjád ené jako suma org. C

Uvedené hodnoty jsou vypo teny na základ hodnoty emisí budou mnohem nižší.

tabelovaných emisních faktor , skute né

Z výše uvedených p edpokládaných hodnot emisí je z ejmé, že zprovozn ním malých spalovacích zdroj nedojde k výrazn jšímu nár stu imisních koncentrací NO2, CO, prachu, SO2 a t kavých organických látek v ovzduší. P ísp vky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 se projeví pouze v blízkém okolí spalovacího zdroje a budou dosahovat maximáln desetin µg/m3. P ísp vky k maximálním krátkodobým imisním koncentracím ostatních zne iš ujících látek budou ješt nižší. P ísp vek k ro ním imisním koncentracím jednotlivých zne iš ujících látek bude zanedbatelný. Malé spalovací zdroje musí být provozovány s požadovanou ú inností spalování paliv a p ípustnou koncentrací oxidu uhelnatého ve spalinách stanovenou v p íloze . 7 na ízení vlády . 352/2002 Sb.. U malých spalovacích zdroj se provádí jednorázové m ení ú innosti spalování, m ení množství vypoušt ných látek a kontrola stavu spalinových cest postupem podle p ílohy . 7 na ízení vlády . 352/2002 Sb.. Malé zdroje zne iš ování ovzduší nemají stanoveny emisní limity. Malé spalovací zdroje musí být provozovány s požadovanou ú inností spalování paliv a p ípustnou koncentrací oxidu uhelnatého ve spalinách. U malých zdroj zne iš ování ovzduší emitujících t kavé organické látky m že orgán obce v od vodn ných p ípadech emisní limit stanovit. Povinnosti provozovatel malých zdroj zne iš ování ovzduší jsou uvedeny v § 12 zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní. Povinnosti provozovatel st edních a velkých spalovacích zdroj zne iš ování jsou uvedeny v § 11 zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní a emisní limity jsou uvedeny v na ízení vlády . 352/2002 Sb. (viz. tabulky . 23 - 25):


- 52 -


__________________________________________________________________________ Tabulka . 23: Emisní limity pro spalovací za ízení spalující d evo1) nebo biomasu Emisní limit v mg/m3 (vztaženo na normální stavové podmínky a suchý plyn) pro

Jmenovitý tepelný výkon (MW)

0,2 a v tší, ale jmenovitý tepelný p íkon menší než 50 MW

TZL

SO2

NOx jako NO2

CO

Organické látky*

250

2 500

650

650

502)

Referen ní obsah kyslíku % O2

11

Odkazy: 1

rovn ž tak nekontaminovaný d evní odpad, k ru a podobné rostlinné látky

2

emisní limit platí pro tepelný výkon nad 1 MW

Tabulka . 24: Emisní limity pro spalovací za ízení spalující kapalná paliva

Jmenovitý tepelný výkon (MW)

Emisní limit v mg/m3 (vztaženo na normální stavové podmínky a suchý plyn) pro

Referen ní obsah kyslíku % O2

TZL

SO2

NOx jako NO2

CO

Organické látky*

0,2 nebo v tší, ale jmen. tepelný p íkon menší než 50 MW

-

-

-

175

nest.

3

0,2 nebo v tší až do 5 v etn

-

1)

500

-

nest.

3

0,2 nebo v tší, ale jmen. tepelný p íkon menší než 50 MW

100

-

-

-

nest.

3

> 5, ale jmen. tepelný p íkon menší než 50 MW

-

-

450

-

nest.

3

> 5, ale jmen. tepelný p íkon menší než 50 MW

-

1 700

-

-

nest.

3

Odkazy: 1) obsah síry v palivu max. 1 % hm.

Tabulka . 25: Emisní limity pro spalovací za ízení spalující plynná paliva Jmenovitý tepelný výkon (MW) 0,2 a v tší, ale jmenovitý tepelný p íkon menší než 50 MW


Emisní limit v mg/m3 (vztaženo na normální stavové podmínky a suchý plyn) pro TZL

SO2

NOx jako NO2

CO

Organické látky*

50 1

35

200

100

nest.

- 53 -


__________________________________________________________________________ Poznámka: 1

Pro plynná paliva z neve ejných distribu ních sítí (vy išt ný koksárenský nebo vysokopecní plyn, bioplyn, propan i butan nebo jejich sm si, plyn z rafinérií)

*

Organické látky jako suma uhlíku

Lze tedy konstatovat, že v p ípad realizace n kolika st edních nebo jednoho velkého spalovacího zdroje bude pravidelným autorizovaným m ením kontrolováno více zne iš ujících látek než p i provozování mnoha malých spalovacích zdroj . P ed umíst ním st edního nebo velkého zdroje zne iš ování ovzduší musí být autorizovanou osobou v souladu s § 17 zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní vypracována rozptylová studie, která stanoví výšky komín jednotlivých zdroj tak, aby byl zaru en dobrý rozptyl zne iš ujících látek a p ísp vek jednotlivých zne iš ujících látek k stávajícím imisním koncentracím v posuzované lokalit nep ispíval k p ekra ování imisních limit . Dále musí být autorizovanou osobou vypracován odborný posudek. Plošné zdroje zne išt ní ovzduší Plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách bude automobilová doprava na odstavných a parkovacích stání, která emituje za svého provozu škodliviny jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé zne iš ující látky a uhlovodíky. Zdrojem zne iš ování ovzduší budou také lokality, na kterých je plánovaná plocha výroby. Odstavná a parkovací stání: Jedná se p edevším o odstavné plochy, které budou p i len ny k objekt m v nov navrhované ploše sportu a t lovýchovy a u lokalit, kde jsou navrhovány plochy pro sjezdové lyžování. Bude se jednat p edevším o osobní vozidla návšt vník jednotlivých lokalit, u ploch pro sjezdové lyžování bude v tší návšt vnost v zimních m sících. Liniové zdroje zne išt ní ovzduší Hlavním liniovým zdrojem zne išt ní bude automobilová doprava, která emituje za svého provozu škodliviny jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé zne iš ující látky a uhlovodíky. Liniovým zdrojem zne išt ní je doprava po p íjezdových komunikacích t etí t ídy . 385 a . 310. Bude se jednat p evážn o dopravu osobních vozidel návšt vník jednotlivých lokalit ur ených pro bydlení a rekreaci a lokalit ur ených pro sport a t lovýchovu a pro sjezdové lyžování. Produkované množství zne iš ujících látek z dopravy je závislé na typu motorového vozidla – osobní vozidlo, lehké nákladní vozidlo, t žké nákladní vozidlo, autobus, motocykl, na emisní úrovni motorového vozidla – EURO 1, EURO 2, EURO 3 a EURO 4, na rychlost, kterou se uvažované vozidlo pohybuje a na sklonu vozovky. V následující tabulce jsou uvedeny emisní faktory osobních a nákladních vozidel, které byly spo ítány pomocí výpo etního programu MEFA-06, který je stanoven na ízením vlády . 597/2006 Sb., a kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zp sob sledování, hodnocení a ízení kvality ovzduší, v platném zn ní a v stníkem MŽP, ástka 10, íjen 2002. Tento program umož uje výpo et emisních faktor v závislosti na typu vozidla, rychlosti jízdy, sklonu vozovky a výpo tovém roce. Modelový výpo et emisních faktor v gramech na ujetý kilometr byl proveden pro rok 2007 a 2010, podélný sklon vozovky 0 %, emisní úrove osobních a t žkých nákladních vozidel EURO 1 až 4 a pro rychlosti 30, 40, 50, 70 a 90 km/h. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 54 -


__________________________________________________________________________

Tabulka . 26: Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2007 Emisní faktor [g/km] Emisní úrove

1

2

3

4

Nákladní vozidla

Osobní vozidla

Škodlivina 30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

Benzen

0,0105

0,0097

0,0102

0,0125

0,0829

0,0594

0,0463

0,0374

NOx

0,8697

0,7865

0,7904

0,8861

26,0809

18,7031

19,3469

24,1048

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

2,2654

1,5868

1,4028

1,3693

Benzen

0,0044

0,0042

0,0044

0,0053

0,0296

0,0212

0,0166

0,0133

NOx

0,3621

0,3273

0,3081

0,3611

19,2344

13,8023

13,9118

17,4296

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,5948

0,4170

0,3662

0,3686

Benzen

0,0030

0,0028

0,0030

0,0038

0,0238

0,0171

0,0134

0,0109

NOx

0,1553

0,1418

0,1390

0,1813

2,6768

1,8521

1,9025

2,2380

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,3187

0,2233

0,1973

0,1925

Benzen

0,0021

0,0019

0,0021

0,0028

0,0104

0,0075

0,0059

0,0048

NOx

0,1193

0,1121

0,1092

0,1410

2,0664

1,4191

1,4632

1,7227

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,0934

0,0659

0,0577

0,0579

Tabulka . 27: Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2010 Emisní faktor [g/km] Emisní úrove

1

2

Nákladní vozidla

Osobní vozidla

Škodlivina 30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

Benzen

0,0105

0,0097

0,0102

0,0125

0,0829

0,0594

0,0463

0,0374

NOx

0,9459

0,8531

0,8135

0,9678

24,5654

17,6911

18,5136

23,3212

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

2,1934

1,5364

1,3582

1,3258

Benzen

0,0044

0,0042

0,0044

0,0053

0,0296

0,0212

0,0166

0,0133

NOx

0,4036

0,3640

0,3426

0,40242

18,6465

13,4043

13,6665

17,1147

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,5755

0,4027

0,3539

0,3565


- 55 -


__________________________________________________________________________ Benzen

0,0030

0,0028

0,0030

0,0038

0,0238

0,0171

0,0134

0,0109

NOx

0,1723

0,1588

0,1553

0,2016

2,6564

1,8382

1,8897

2,2242

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,3178

0,2227

0,1967

0,1920

Benzen

0,0021

0,0019

0,0021

0,0028

0,0104

0,0075

0,0059

0,0048

NOx

0,1250

0,1175

0,1143

0,1471

2,0664

1,4191

1,4632

1,7227

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,0934

0,0659

0,0577

0,0579

3

4

Z vypo tených emisních faktor je z ejmé, že dominantní vliv na hodnoty emisí zne iš ujících látek m že mít využívání nákladní automobilové dopravy. B hem provozu posuzovaných lokalit lze o ekávat zvýšení frekventovanosti osobních vozidel, a k tomu odpovídající zvýšení emisí pocházejících z výfukových plyn automobilové dopravy. Bude se p edevším jednat o návšt vníky lokalit pro bydlení a rekreaci a sjezdové lyžování. Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny na ízením vlády . 597/2006 Sb.. Hodnoty imisních limit jsou vyjád eny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem p epo tený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Tabulka . 28: Imisní limity vybraných zne iš ujících látek

Zne iš ující látka

Doba pr m rování

Hodnota imisního limitu/maximální povolený po et jejího p ekro ení za rok

Oxid si i itý

1 hodina

350 µg.m-3/24

Oxid si i itý Oxid dusi itý

24 hodinu 1 hodina

-3

125 µg.m /3 -3

200 µg.m /18 -3

Datum, do n hož musí být limit dosažen 1.1.2010

Oxid dusi itý

1 rok

40 µg.m

1.1.2010

Oxid uhelnatý

Maximální denní osmihodinový klouzavý pr m r1)

10 mg.m-3

-

Suspendované ástice PM10

24 hodin

50 µg.m-3/35

-

Suspendované ástice PM10

1 rok

40 µg.m-3

-

Benzen

1 rok

5 µg.m-3

1.1.2010

Olovo

1 rok

0,5 µg.m-3

-

Poznámka: 1)

Osmihodinový pr m r je p ipsán dni, ve kterém kon í.


- 56 -


__________________________________________________________________________ Meze tolerance vybraných zne iš ujících látek Tabulka . 29: Meze tolerance Zne iš ující látka

Doba pr m rování

2007

2008

2009

Oxid dusi itý

1 hodina

30 µg.m-3

20 µg.m-3

10 µg.m-3

Oxid dusi itý

1 rok

6 µg.m-3

4 µg.m-3

2 µg.m-3

Benzen

1 rok

3 µg.m-3

2 µg.m-3

1 µg.m-3

Záv r posouzení lokalit z hlediska umíst ní zdroj zne išt ní ovzduší: Posuzované území je vhodné k umíst ní zdroj následujících p edpoklad :

zne iš ování ovzduší p i spln ní

Pro každý umis ovaný zdroj (st ední nebo velký) bude spole n s projektovou dokumentací pro územní ízení p edložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní. U staveb, inností a technologií, které podléhají procesu EIA, prob hne zjiš ovací ízení, b hem kterého budou stanoveny podmínky pro výstavbu a provoz zám ru. P i umís ování zdroj budou respektovány požadavky Krajského plánu snižování emisí Královéhradeckého kraje. U malých zdroj emitujících tuhé zne iš ující látky a t kavé organické látky je dle krajského plánu nutno aplikovat technicko-organiza ní opat ení. U technologií, které spl ují požadavky zákona . 76/2002 Sb., v platném zn ní, bude spole n s projektovou dokumentací pro stavební povolení vypracována žádost o vydání integrovaného povolení. Záv r posouzení Zm ny . 1 Územního plánu obce Olešnice v Orlických Horách z hlediska zne išt ní ovzduší: Vzhledem k tomu, že ve zm n . 1 územního plánu se jedná pouze o výstavbu ploch pro venkovské bydlení a rekreaci, ploch pro t lovýchovu a sport a plochy pro zimní sporty, nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách. B hem výstavby jednotlivých objekt budou emitovány zejména tuhé zne iš ující látky. B hem výstavby se mohou uvol ovat emise poletavého prachu (p i provád ní zemních prací, z deponií orni ních vrstev aj.). Proto bude nutné (zejména v dob suchého a v trného po así) provád t pravidelné išt ní vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo ší ení prachu do okolí a omezovat prašnost i v míst stavby. Stavební práce budou realizovány v krátkém asovém úseku v pr b hu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních pov trnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a p dy, síle a sm ru v tru. Prašnost bude také závislá na dodržování opat ení k omezování prašnosti po dobu realizace stavby. P i výstavb bude rovn ž docházet k emisím zne iš ujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prost edcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanism jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné ástice. Vzhledem k tomu, že ve Zm n . 1 Územního plánu jsou navrhovány plochy pro bydlení a rekreaci, budou pravd podobn instalovány pro vytáp ní malé spalovací zdroje. Nedojde k výraznému nár stu emisí ze spalování paliv. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 57 -


__________________________________________________________________________ Ve zm n . 1 územního plánu se uvažuje s úpravou nevyhovující ve ejné komunikace k lokalit Lužany a s úpravou komunikace k turistickému hrani nímu p echodu Šibalka – Duszniki. Bude se jednat zejména o úpravu konstrukce vozovek a úpravu jejich ší kových pom r . Touto rekonstrukcí nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzované oblasti. Ve zm n . 1 územního plánu se uvažuje s vybudováním nové sjezdovky na severu obce Olešnice v Orlických horách. Vybudováním sjezdovky dojde k nár stu automobilové dopravy v zimních m sících. Bude se jednat p evážn o osobní vozidla. Provozem sjezdovky nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzované oblasti. 5.6 Vliv na hlukovou situaci 1/1 plocha ur ená pro t lovýchovu, sport a volný as, plochy pro zimní sporty Po realizaci zm ny územního plánu, lze jako možný významn jší zdroj hluku v této lokalit vyspecifikovat hluk z provozu lyža ského vleku, který by zde m l být vybudován. S ohledem na možné hlukové zatížení posuzované lokality provozem lyža ského vleku a provozu s ním spojeným (p íjezdová doprava, zázemí apod.) se doporu uje vypracování hlukové studie, která komplexn vyhodnotí hlukové zatížení ešené lokality, vyvolané provozem lyža ského vleku a provozem s ním spojeným, pop . po zprovozn ní lyža ského vleku formou m ení prokázat, že ekvivalentní hladina akustického tlaku A vyvolaná provozem lyža ského vleku nep ekro í u nejbližšího chrán ného venkovního prostoru a chrán ného venkovního prostoru staveb hygienické limity (viz. tabulka . 17 D sledky pro ešení). 1/5, 1/6 plochy ur ené pro t lovýchovu, sport a volný

as, plochy pro zimní sporty

Navržené zm ny územního plánu nebudou mít negativní vliv na zm nu hlukové zát že posuzované lokality. Již v sou asnosti je plocha v zimním období využívána pro zimní sporty, proto je p edpoklad, že po zm n územního plánu nedojde k navýšení hlukové zát že. Alternativn lze doporu it pro p ípad, kdy by došlo k výstavb nového lyža ského vleku i jiným aktivitám, které budou mít vliv na zm nu hlukového zatížení posuzované lokality vypracování hlukové studie, která prokáže nep ekro ení požadovaných hygienických limit pro chrán ný venkovní prostor a chrán ný venkovní prostor staveb (viz. tabulka . 17 D sledky pro ešení). 1/2, 1/3, 1/4, 1/15 plochy ur ené pro smíšenou zástavbu venkovského bydlení a rodinné rekreace Navržené zm ny územního plánu nebudou mít negativní vliv na zm nu hlukové zát že posuzované lokality. Je p edpoklad, že lokality 1/2, 1/3, 1/4 a 1/15, kde po zm n územního plánu vznikne nový chrán ný venkovní prostor staveb a chrán ný venkovní prostor, nejsou v sou asnosti zasaženy nadlimitní hladinou akustického tlaku A (viz. tabulka . 17 D sledky pro ešení). 1/7, 1/8, 1/11b, 1/16 plochy ur ené pro nízkopodlažní obytnou zástavbu a objekty vybavenosti a služeb Navržené zm ny územního plánu nebudou mít negativní vliv na zm nu hlukové zát že posuzované lokality. Je p edpoklad, že lokality 1/7, 1/8, 1/11b a 1/16, kde po zm n územního plánu vznikne nový chrán ný venkovní prostor staveb a chrán ný venkovní prostor, nejsou v sou asnosti zasaženy nadlimitní hladinou akustického tlaku A (viz. tabulka . 17 D sledky pro ešení). U objekt vybavenosti a služeb je p edpoklad instalace zdroj hluku (ventilátory, jednotky VZT, klima jednotky apod.), které mohou mít negativní vliv na hlukové zatížení posuzované EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 58 -


__________________________________________________________________________ lokality. Proto se doporu uje u t chto objekt (pokud zde bude zdroje hluku instalovány) zajistit formou hlukové studie, pop . následným m ením hluku, nep ekro ení hygienických limit u nejbližšího chrán ného venkovního prostoru staveb a chrán ného venkovního prostoru. 1/11a, 1/12, 1/13, 1/14 plochy ur ené pro bytové domy p evážn plochy nízkopodlažní zástavby rodinného bydlení

st ední podlažnosti a

Navržené zm ny územního plánu nebudou mít negativní vliv na zm nu hlukové zát že posuzované lokality. Je p edpoklad, že lokality 1/11a, 1/12, 1/13 a 1/14, kde po zm n územního plánu vznikne nový chrán ný venkovní prostor staveb a chrán ný venkovní prostor, nejsou v sou asnosti zasaženy nadlimitní hladinou akustického tlaku A (viz. tabulka . 17 D sledky pro ešení). 1/9 plochy ur ené pro adové garáže a parkovišt Po realizaci navržené zm ny je p edpoklad navýšení hustoty dopravy na p íjezdové místní komunikaci tzn., odvisle od toho dojde i k navýšení hluku z dopravy ke garážím a parkovišti. Vzhledem k vým e plochy ur ené pro adové garáže a parkovišt je p edpoklad, že hluk vyvolaný provozem obslužné dopravy bude v souladu s hygienickými limity a obslužná doprava nebude mít negativní vliv na zm nu hlukového zatížení posuzované lokality. 5.7 Vliv na povrchové a podzemní vody Etapa výstavby zám r Zm nu množství a složení podzemních a povrchových vod zp sobují nevhodné antropogenní zásahy do krajiny vedoucí nap íklad ke snížení kvality povrchových a podzemních vod, i ke zm n odtokových pom r v území. B hem výstavby zám r se musí brát v úvahu umíst ní obce v Chrán né oblasti p irozené akumulace vod Orlické hory (CHOPAV). B hem výstavby jednotlivých zám r se zvyšuje riziko úniku látek závadných vodám a p dám pocházejících z využívání strojové a nákladní automobilové techniky (náhodné úkapy nebo úniky ropných látek - nafta, benzín, hydraulické oleje apod.). T mto stav m lze p edcházet správnou organizací práce, dodržováním pracovních postup a dobrým technickým stavem využívané mechanizace. Do projekt jednotlivých staveb musí být zahrnuto také ešení zneškodn ní vznikajících odpadních vod, které bude v souladu s platnou legislativou. Zastav ním zem d lských ploch (travnatých) u n kterých lokalit a rozsáhlé odlesn ní pozemk u lokality . 1/1 se zm ní odtokové pom ry v daném území. Krom zám ru na lokalit . 1/13 (rodinné domy), žádný jiný z posuzovaných zám r není navrhován v bezprost edním kontaktu s vodními toky ani vodními plochami ani se nenachází v záplavovém území. Etapa provozu zám r Pro posouzení vlivu p edkládaných zám r na kvalitu povrchových a podzemních vod je t eba vyspecifikovat p edpokládaný vznik druh odpadních vod a zp sob nakládání s nimi. Realizací bytových výstaveb a rekrea ních a sportovních objekt lze p edpokládat zvýšenou produkci splaškových vod oproti stávajícímu stavu.


- 59 -


__________________________________________________________________________ Rozší ením dopravní infrastruktury (rozší ení místních komunikací, dopln ní p íjezdových komunikací a parkovacích ploch k nové bytové zástavb , vybudování parkovišt – lokality . 1/9) vznikne vyšší množství zne išt ných deš ových vod oproti stávajícímu stavu. Deš ové vody parkovacích ploch musí být dostate n zabezpe eny proti splachu zne išt ných deš ových vod ropnými látkami do okolí. V obci v sou asné dob není provedena deš ová kanalizace. Svod deš ových vod z nových zpevn ných ploch bude ešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb (odvod do deš ové kanalizace i do jiného recipientu). Technologické odpadní vody nebudou v žádném ze zám ru vznikat. Nakládání s odpadními vodami bude up esn no v projektové dokumentaci jednotlivých staveb. Pro ást obce bude vybudována oddílná kanalizace s mechanicko-biologickou OV dimenzovanou pro 500 EO. V rámci projektu jednotlivých zám r musí být ešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, p i emž p íslušný vodoprávní ú ad stanoví p ípustné emisní limity. Vzhledem k tomu, že v zájmovém území se nep edpokládá výrazné nakládání se závadnými látkami nebo jen v omezené mí e (pro údržbu staveb a provoz ), lze z tohoto hlediska prakticky vylou it negativní dopad na povrchové a podzemní vody. Legislativa: Pro zajišt ní ochrany vod jak ve fázi budování novostaveb, tak v rámci jejich provozu je nutné postupovat v souladu s platnou legislativou (zákon . 254/2001 Sb. o vodách, zákon . 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, ve zn ní pozd jších p edpis a na ízení vlády . 61/2003 Sb., v platném zn ní). P i povolování vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových z OV nebo z výpustného objektu stanoví p íslušný vodoprávní ú ad emisní limity pro místo výpusti (§6 odst. 3 na ízení vlády . 61/2003 Sb., v platném zn ní), tak aby byly dodrženy imisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní povrchových vod dle p ílohy . 3 k tomuto na ízení. V tomto dokumentu nejsou zvažovány havarijní situace, které mohou nastat v d sledku nesprávných postup p i výstavb a provozu jednotlivých objekt . V p ípad používání i skladování chemických p ípravk a chemických látek (vodám závadné látky) musí být respektován zákon . 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických p ípravcích, ve zn ní pozd jších p edpis tak, aby bylo zabrán no jejich pronikání do životního prost edí a ohroženo zdraví lidu. Nutno p ipomenout, že se všechny zám ry nachází v chrán né oblasti p írodní akumulace vod Orlické hory, pro n ž se vztahuje ochrana dle zákona . 254/2001 Sb. o vodách, ve zn ní pozd jších p edpis a na ízení vlády na ízení vlády . 40/1978 Sb. Pro realizaci a provoz p edkládaných zám r dle t chto p edpis se nep edpokládají žádná omezení. Vzhledem k charakteru posuzovaných zám r lze konstatovat, že jejich standardní provoz, v etn p ípravy území pro zám r a stavebních inností nebude mít negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod v daném území. Pro havarijní situace úniku ropných látek z vozidel využívajících tyto prostory musí být zajišt no vhodné technické zabezpe ení, aby se zamezilo nebezpe í kontaminace podzemních a povrchových vod v této vodohospodá sky významné oblasti.


- 60 -


__________________________________________________________________________ 5.8 Vliv na faunu a flóru, ekosystémy Vlivy na faunu a flóru Vzhledem k tomu, že na posuzovaném území nebyl proveden podrobný terénní pr zkum zahrnující biologický pr zkum, nelze v sou asné dob v této lokalit potvrdit ani vylou it výskyt zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich . Základní podmínky ochrany zvlášt chrán ných druh živo ich a rostlin stanovuje zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis a vyhláška MŽP R . 395/1992 Sb., v platném zn ní. Realizací zám r p edkládaných ve zm n . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH budou zastav ny stávající zem d lské p dy (celkem bude využito 15,21 ha p d ZPF) a využity lesní pozemky (trvalý zábor 12,18 ha PUPFL) lze p edpokládat lokální ústup lu ních a lesních porost a živo ich . Zpracovatel SEA doporu uje u lokalit, u kterých budou dot eny zem d lské a lesní pozemky v tší rozlohy - nad 0,5 ha - (lokality . 1/1, 1/2, 1/5, 1/71/11a,b, 1/12, 1/14,1/17, 1/19) provést biologický pr zkum, který by vylou il nebo potvrdil výskyt zvlášt chrán ných druh a stanovily biologické hodnoty území. V p ípad zjišt ní výskytu zvlášt chrán ných druh živo ich i rostlin p ed realizací uvažovaných zám r bude nutné za dozoru p íslušných správních ú ad ochrany p írody provést pat i ná opat ení eliminující negativní vlivy staveb na faunu a flóru. Vlivy na d eviny rostoucí mimo les Pro d eviny rostoucí mimo les se uplat uje ochrana dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny a jeho provád cích p edpis , zejména vyhláška MŽP . 395/1992 Sb., v platném zn ní. Kácení mimolesní zelen lze p edpokládat u lokalit . 1/13, 1/14, 1/17, 1/19. Pokácené d eviny mohou být nahrazeny novou výsadbou, bude se jednat o negativní vliv st edn dobý. Ke kácení je dle § 8 zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny v platném zn ní nezbytné povolení orgánu ochrany p írody. Orgán ochrany p írody m že takové povolení vydat na základ žádosti vlastníka pozemku, na kterém d evina roste. Kácení d evin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegeta ního klidu. 5.9 Odpady Realizací jednotlivých zám r lze o ekávat navýšení produkce odpad oproti stávajícímu stavu. Odpady budou vznikat jednak v pr b hu stavebních inností zahrnujících p ípravu území, tak ze samotného provozu jednotlivých zám r . Vzhledem k významnosti p edm tného území ležícím v CHKO je nutné se také zmínit o p ípadném vzniku odpad z p ed asného ukon ení provozu nevyužívaných objekt (jejich demolice). Odpady vznikající b hem p ípravy území pro výstavbu B hem výstavby stavebních objekt a doprovodných staveb (technická infrastruktura, pokládka inženýrských sítí, atd.) a parkoviš i p ístupových komunikací lze p edpokládat vznik odpad typických pro stavební innost. Dle katalogu odpad (vyhláška MŽP . 381/2001 Sb., v platném zn ní) jsou p edpokládané stavební odpady charakterizovány katalogovými ísly ady 17 (zbytky stavebního materiálu – beton, cihly, asfaltové sm si) také ady 15 (odpadní obaly, absorp ní inidla, atd.) a nap . nevyužité ásti konstruk ních prvk (nap . zbytky neupot ebených t snících fólií, zbytky potrubí, kabel , ocelové konstrukce aj.). Produkované množství odpad bude odpovídat rozsahu jednotlivých staveb. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 61 -


__________________________________________________________________________ Pokud budou n které odpady i jejich ásti zne išt ny nebezpe nými látkami je t eba s t mito odpady nakládat jako s nebezpe ným odpadem. P ípravou terénu pro výstavbu nových objekt na zem d lské p d bude vznikat skrývková vrstva, která nebude považována za odpad, nýbrž jako zemina vhodná pro další využití (v oboru zem d lském nebo k dalším terénním a sadovým úpravám). P i odstra ování náletové zelen bude produkován odpad kat. . 20 02 01 (biologicky rozložitelný odpad). Dodavatel stavby je povinen plnit povinnosti p vodce odpadu dle zákona o odpadech a jeho pr vodních p edpis v platném zn ní, to znamená zajistit jejich p edání oprávn ným osobám k jejich využití nebo odstran ní v souladu s požadavky zákona . 185/2001 Sb. a jeho provád cích p edpis v platném zn ní, p i prioritním zajišt ní jejich p ednostního využití. Odpady vznikající b hem provozu jednotlivých zám r Realizací rozvojových ploch ur ených pro bydlení a sport lze p edpokládat prakticky pouze vznik sm sných komunálních odpad (kat. . 20 03 01) a složky z vyt íd ného komunálního odpadu – papír, plasty, sklo, kovy, p íp. biologicky rozložitelný odpad) a pro dané území budou charakteristické také odpady kat. . 20 03 04 Kal ze septik a žump. Odpady vznikající b hem fáze ukon ení zám r V p ípad nutnosti likvidace stavebních objekt vzniknou odpady odpovídající charakteru konstruk ních materiál staveb, dále odpady kat. . 17 09 04 Sm sné stavební a demoli ní odpady neuvedené pod ísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03. Ve všech stupních realizace zám r p edkládaných v konceptu ÚPO lze o ekávat vznik odpad p evážn kategorie „ostatní“ odpad. V minimální mí e bude vznikat také“nebezpe ný“ odpad. Legislativa: Dle § 11 zákona 185/2001 Sb., v platném zn ní, má každý v rozsahu své p sobnosti povinnost zajistit p ednostn využití odpad p ed jejich odstran ním. Materiálové využití odpad má p ednost p ed jiným využitím odpad . P i posuzování vhodnosti zp sob odstran ní odpad má vždy p ednost zp sob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrn jší k životnímu prost edí. Vznikající nebezpe né odpady musí být t íd ny dle jednotlivých druh , shromaž ovány odd len ve speciálních uzav ených nepropustných nádobách ur ených k tomuto ú elu a zabezpe ených tak, aby nemohlo dojít k neoprávn né manipulaci s nebezpe nými odpady nebo k úniku škodlivin z t chto odpad . Shromaž ovací nádoby musí být ádn ozna eny v souladu s legislativními p edpisy. Nakládání s odpady vznikajícími provozem musí být zajiš ováno v souladu se zákonem . 185/2001 Sb., o odpadech a jeho provád cích vyhlášek, v platném zn ní.

5.10 Vlivy na ve ejné zdraví V sou asné dob je pro hodnocení vliv jednotlivých konkrétních zám r dle zákona . 258/2000 Sb. o ochran ve ejného zdraví, v platném zn ní používán postup hodnocení (analýzy) zdravotních rizik (HRA – Health Risk Assessment).


- 62 -


__________________________________________________________________________ Základní metodické postupy HRA byly vypracovány v 70. letech americkou agenturou pro ochranu životního prost edí (US EPA), z t chto postup dnes vychází i Sv tová zdravotnická organizace (WHO - World Health Organization) a legislativní p edpisy a autoriza ní návody v R. Tento postup využívá všech dostupných údaj (dle sou asného v deckého poznání) pro ur ení faktor , které mohou za ur itých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní ú inky. Odhaduje rozsah expozice ur itému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny jednotlivé skupiny dot ené populace a kone n zahrnuje charakterizaci existujících i potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjišt ní. Sou ástí hodnocení je také diskuse úrovn nejistot, které jsou spjaty s tímto procesem. Hodnocení zdravotních rizik sestává ze ty krok : 1. ur ení (identifikace) nebezpe nosti – tj. jak a za jakých podmínek m že faktor nep ízniv ovlivnit zdraví, 2. charakterizace nebezpe nosti – popis kvantitativních vztah nep íznivého ú inku,

mezi dávkou a rozsahem

3. hodnocení expozice – cesty vstupu do organismu, popis velikosti, etnosti a doby trvání expozice dané populace sledovanému faktoru, 4. charakterizace rizika – integrace dat získaných v p edchozích krocích (ur ení pravd podobnosti s jakou by došlo k n kterému z hodnocených poškození zdraví) a analýza nejistot celého procesu hodnocení. Hodnocení zdravotních rizik bývá v sou asné dob nej ast ji realizováno jako sou ást hodnocení vliv zám ru na obyvatelstvo, resp. ve ejné zdraví v „procesu EIA“ (Environmental Impact Assessment) – dle zákona . 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis a dále v n kterých specifických p ípadech (posouzení rizika na žádost p íslušné Krajské hygienické stanice, hodnocení oprávn nosti stížností ob an apod.). Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality ovzduší v dané lokalit mohou být výsledky m ení imisní situace i v p ípad rozhodování o vhodnosti umíst ní plánovaného zám ru - modelové výpo ty rozptylové studie. Cílem celého procesu je shromážd ní podrobn jších údaj o vlivu faktor vyvolaných provozem hodnoceného zám ru na zdraví exponované populace. Hodnocení zdravotních rizik je zejména u látek pro které nejsou stanoveny hodnoty limit (imisní limity) prakticky jediným zp sobem, jak posoudit zda se hladiny koncentrací škodlivin pohybují na spole ensky p ijatelné úrovni – tj. v akceptovatelné mí e zdravotního rizika. Imisní limity samy o sob o mí e ani typu ú inku na zdraví nevypovídají. Výsledky hodnocení by m ly být podkladem pro ízení rizika – tj. nap . pro rozhodování o podmínkách provozu zám ru i o pot ebných opat eních k minimalizaci rizik, pro vypracování stanoviska orgánu ochrany ve ejného zdraví, k informování ve ejnosti apod. Identifikace a charakterizace nebezpe nosti škodlivin V návrhu zm ny územního plánu jsou vymezeny p evážn plochy pro bydlení, plochy pro smíšenou zástavbu venkovského bydlení a rodinné rekreace, plochy t lovýchovy, sportu a volného asu, plochy pro zimní sporty, plochy pro úpravu ve ejných, místních, sb rných a obslužných komunikací a zpevn ní polních cest a plocha pro adové garáže a parkovišt . B hem výstavby budou emitovány zne iš ující látky ze spalování pohonných hmot ve stavebních mechanismech a obslužné doprav . Dále se mohou ze stavebních ploch uvol ovat emise tuhých látek. Vzhledem k charakteru zám r lze o ekávat, že stavební práce budou realizovány relativn v krátkém asovém úseku v pr b hu roku a nebudou významným zdrojem zne iš ování ovzduší. Pokud by docházelo k nadm rnému uvol ování EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 63 -


__________________________________________________________________________ prašného aerosolu, lze tyto emise omezovat vhodnými technickými a organiza ními opat eními (nap . pravidelné išt ní p íjezdových komunikací, o ista vozidel p ed výjezdem z areálu a zajišt ní nákladu proti úsyp m, v dob nep íznivých pov trnostních podmínek omezovat prašnost pravidelným, dostate ným skráp ním i mlžením, minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiál a ostatních potencionálních zdroj prašnosti a vhodn s nimi manipulovat). P i realizaci jednotlivých zám r budou v posuzovaném prostoru pravd podobn instalovány p edevším malé (pop . st ední) spalovací zdroje zne iš ování ovzduší, které budou sloužit k vytáp ní jednotlivých objekt (rodinných dom , objekt pro sport a rekreaci aj.). Olešnice v Orlických horách není v sou asné dob plynofikována. Vytáp ní stávajících objekt je vlastními kotelnami na pevná paliva, kapalná paliva a nebo z elektrokotelen. Plynofikace obce se v sou asné dob nep edpokládá. Spalovací zdroje produkují p edevším emise oxid dusíku, oxidu si i itého, tuhých zne iš ujících látek, oxidu uhelnatého a n které organické látky. Zdrojem emisí v posuzovaném území bude také automobilová doprava. Dominantní vliv na množství emisí zne iš ujících látek má využívání nákladní automobilové dopravy, obslužných mechanism , apod. Z hlediska zvýšení nárok na dopravní obslužnost se bude jednat p evážn o dopravu osobními automobily. Mobilními zdroji (liniovými, plošnými) je provoz dopravy po komunikacích a parkovacích plochách. P i provozu motorových vozidel a obslužných mechanism (nap . rolby apod.) je zdrojem emisí nedokonalé spalování paliva (benzinu a motorové nafty), jsou emitovány p edevším oxidy dusíku, dále oxid uhelnatý, prašný aerosol (zejména p i spalování motorové nafty), oxid si i itý, alifatické a aromatické uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, aldehydy, ketony, dehty, benzen, saze aj. Na základ p edpokládaného emitovaného množství a možných ú ink t chto látek na lidské zdraví lze za nejvýznamn jší považovat oxidy dusíku, prašný aerosol, benzen a polyaromatické uhlovodíky. OXIDY DUSÍKU NOx, OXID DUSI ITÝ NO2 Jako oxidy dusíku (d íve nitrózní plyny) se ozna uje sm s vyšších oxid dusíku, zejména oxidu dusnatého a dusi itého, p i emž za normálních teplot oxid dusi itý ve volné atmosfé e p evažuje. V rámci spalovacích proces je p evážn emitován oxid dusnatý (NO), který se oxiduje na oxid dusi itý (NO2). Ten m že reagovat s organickými slou eninami za vzniku nitroderivát . Oxidy dusíku pat í mezi látky, které se mohou podílet na vzniku oxida ního smogu. Z hlediska toxicity a ú ink na lidské zdraví je z této skupiny látek nejvýznamn jší oxid dusi itý (NO2). Oxid dusi itý NO2 Oxid dusi itý je ervenohn dý, štiplav páchnoucí, siln nízkých teplotách bezbarvý, neho lavý plyn.

oxidující, ve vod

rozpustný, p i

Hlavní ú inek oxidu dusi itého je dráždivý. Dráždí a ovliv uje dýchací funkce a snižuje odolnost dýchacích cest a plic a zvyšuje riziko výskytu nemocí dolních cest dýchacích (a jejich projev ) a astmatických záchvat . Chronické p sobení m že vyvolat vznik chronického zán tu spojivek, nosohltanu a pr dušek. St edn dobé a dlouhodobé studie zví at krom toho ukazují významné morfologické, biochemické a imunologické zm ny. Cestou vstupu NO2 do organismu jsou dýchací cesty. P i inhalaci m že být absorbováno 80 – 90 % NO2, z toho významná ást v nosohltanu.


- 64 -


__________________________________________________________________________ P i akutní expozici p sobí na zdravé osoby jen velmi vysoké koncentrace (1990 g/m3, > 1000 ppb). U citliv jších lidí (nap . astmatik , pacient s chronickou obstruk ní chorobou plic) se m že projevovat respira ními symptomy, ovlivn ním plicních funkcí, reaktivity dýchacích cest p i nižších koncentracích. Za hodnotu LOAEL se považuje koncentraci 380 – 560 µg/m3 (0,2 – 0,3 ppm), která u astmatik p i krátkodobé expozici indikuje malou cca 5% zm nu plicních funkcí a zvyšuje reaktivitu dýchacích cest (WHO, 2000). Sv tovou zdravotnickou organizací - WHO (WHO, 2000) byla navržena míra bezpe nosti 50% (na základ statisticky signifikantního nár stu odezvy zúžení pr dušek p i koncentraci 190 µg/m3 a metaanalýzy, dle které mohou nastat zm ny reaktivity dýchacích cest i p i koncentraci nižší než 380 µg/m3). Na základ klinických dat a analýz iní sm rnicová 1hodinová maximální imisní koncentrace NO2 200 µg/m3. (P i koncentraci kolem 400 µg/m3 již byly malé ú inky na plicní funkce u astmatik pozorovány. Pokud by astmatici byly sou asn i postupn exponováni oxidu dusi itému a alergen m v ovzduší bude riziko p ehnané odezvy alergen m vzr stat. P i akutní hodinové expozici polovi ní koncentraci než je navržená sm rnicová hodnota (100 µg/m3, 50 ppb) nebyly nep íznivé ú inky v žádné studii zjišt ny. Výsledky n kterých epidemiologických studií u d tské populace ukazují nár st respira ních symptom , délky jejich trvání a snížení plicních funkcí. Ve vnit ním ovzduší domov s plynovými spot ebi i k va ení, byly nalezeny hladiny maximálních koncentrací NO2 obdobné u jaké byly sledovány v klinických studiích i pokusech se zví aty. U d tí ve v ku 5 - 12 let dochází podle t chto epidemiologických studií k 20 % nár stu rizika respira ních obtíží a onemocn ní p i každém zvýšení expozice o 28 g/m3 (dvoutýdenní pr m r) p i expozici v rozsahu dvoutýdenních pr m r 15 -128 g/m3 nebo možná vyšší. U dosp lých osob a d tí mladších 2 let nebyly pozorována žádná závislost mezi používaní plynových spot ebi a zm nami plicních funkcí. Není však jasné, zda se zde neprojevují spíše krátkodobá maxima koncentrací nežli dvoutýdenní pr m r (nebo pravd podobn obojí). Žádné z epidemiologických studií doposud spolehliv necharakterizovala dlouhodobé (chronické) expozice a p sobení NO2 na lidské zdraví. Dostupné výsledky dost jasn ukazují vznik respira ních efekt u d tí p i dlouhodobé expozici NO2 v rozsahu pr m rné ro ní koncentrace 50 - 75 g/m3 a vyšší. WHO p evzalo jako sm rnicovou hodnotu pr m rnou ro ní imisní koncentraci 40 µg/m3. PRAŠNÝ AEROSOL (tuhé zne iš ující látky) Tuhé zne iš ující látky p edstavují sm s látek. K jejich popisu se používá více pojm (nap . suspendované ástice, prašný aerosol, polétavé ástice). Dle velikosti ástic m žeme suspendované ástice rozd lit na frakci PM10 (frakce ástic s aerodynamickým pr m rem do 10 µg/m3) a frakci PM2,5 (frakce ástic s aerodynamickým pr m rem do 2,5 µg/m3). Prašný aerosol m že mít rozmanité rizikové vlastnosti, v reálných podmínkách p sobí jako sou ást komplexní sm si zne iš ujících látek v ovzduší s r znými ú inky. Na tuhé ástice se mohou adsorbovat n které reaktivní komponenty (nap . polycyklické aromatické uhlovodíky, t žké kovy, aj.). D ležitým parametrem tuhých ástic je (z hlediska pr niku a depozice v dýchacím systému) jejich velikost. Tzv. PM10 je torakální frakce s aerodynamickým pr m rem ástic do 10 µm, která proniká do spodních dýchacích cest a PM2,5 zahrnuje jemn jší respirabilní podíl s aerodynamickým pr m rem do 2,5 µm pronikající až do plicních sklípk . Jemná frakce ástic do 2,5 µm je do zna né míry rozpustná, má asto kyselý charakter a obsahuje sekundárn vzniklé aerosoly (kondenzáty plyn , ástice ze spalování fosilních paliv a EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 65 -


__________________________________________________________________________ pohonných hmot, kondenzované organické i kovové páry). Dále mohou obsahovat t žké kovy i uhlíkaté látky a jejich soli (p edevším sulfáty a nitráty). Jemné ástice jsou transportovány do velkých vzdáleností (až n kolik stovek kilometr ) od zdroje t chto látek a snadno pronikají do vnit ního prost edí budov. Hrubší ástice bývají zásaditého charakteru, mén rozpustné. Vzhledem k velikosti ástic pom rn rychle sedimentují a jsou transportovány cca do vzdálenosti n kolika kilometr . Vznikají nap . b hem zemních prací p i stavbách, p i demolicích objekt , t žb zemních hmot, v d sledku sekundární prašnosti p i doprav na nezpevn ných a prašných cestách apod. Prašný aerosol m že zp sobovat podrážd ní ichové sliznice a negativn ovliv ovat funkci i kvalitu asinkového epitelu v horních cestách dýchacích, snižovat samo istící schopnosti a obranyschopnost dýchacího systému a tím vyvolat vhodné podmínky pro vznik bakteriálních i virových respira ních infekcí. Akutní zán tlivé zm ny mohou p ejít do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy (chronické bronchopulmonální nemoci) s následným postižením ob hového systému. Vyšší výskyt t chto zm n je možno sledovat u citlivých skupin populace (d ti, sta í lidé a lidé s nemocemi dýchacího a srde n cévního systému, ku áci, aj.). U sou asného p sobení ástic prašného aerosolu a SO2 se p edpokládá vzájemn potencující ú inek. V mnoha epidemiologických studiích byl potvrzen vztah mezi výší prašného aerosolu a koncentrací oxidu si i itého a snížením plicních funkcí, zvýšením výskytu respira ních onemocn ní a p ed asné úmrtnosti u starých lidí a chronicky nemocných jedinc . Prašný aerosol má ú inky, které nelze p esn specifikovat a popsat, u této škodliviny nebyly stanoveny referen ní dávky a koncentrace. Dle Sv tové zdravotnické organizace WHO nelze na základ sou asných poznatk stanovit bezpe nou prahovou koncentraci v ovzduší. WHO (2000) na základ epidemiologických studií uvádí závislosti procentuální zm ny zdravotních parametr na denních (ro ních) pr m rných koncentracích PM10. WHO na základ epidemiologických studií publikovala sm rné hodnoty kvality ovzduší a uvedla závislosti procentuální zm ny zdravotních parametr na denních (ro ních) pr m rných koncentracích PM10. Denní zvýšení pr m rné koncentrace PM10 o 10 µg/m3 vyvolá nár st celkové úmrtnosti o 0,74 %, hospitalizaci pro respira ní onemocn ní o 0,8 %, spot ebu antiastmatik o 3% a osob s p íznaky ovlivn ní respira ních funkcí o 3,6 %. Zvýšení ro ní pr m rné koncentrace PM10 o 10 µg/m3 vyvolá nár st celkové úmrtnosti o 10 % a prevalence bronchitis u d tí o 29 %. V roce 2005 WHO aktualizovala n které d íve uvedené poznatky a využila pro odvození vztah studie, kde byl indikátorem prašný aerosol frakce PM2,5. Byly zde stanoveny sm rné hodnoty a p echodné (prozatímní) cíle. Dále existují i jiné publikované vztahy, které vychází z epidemiologických studií a vyjad ují závislost mezi koncentrací a výskytem r zných zdravotních obtíží. Pro hodnocení zdravotních rizik zde byly použity vztahy, které u populace exponované prašnému aerosolu popisují odhad zvýšení rizika výskytu chronických respira ních obtíží. UHLOVODÍKY Sm s uhlovodík obsažená v pohonných hmotách je heterogenní skupinou látek, kterou nelze jednoduše toxikologicky charakterizovat. Všeobecným celkovým ú inkem uhlovodík je ovliv ování centrální nervové soustavy, mohou ve vysokých koncentracích p sobit narkoticky. Páry pohonných hmot dráždí o i a sliznice. Na základ možných ú ink látek na lidské zdraví lze za nejvýznamn jší považovat skupinu polycyklických aromatických uhlovodík a benzen.


- 66 -


__________________________________________________________________________ Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou slou eniny s velice rozmanitými rizikovými vlastnostmi. Vyzna ují se zna nou variabilitou v toxických vlastnostech a r znými vlivy na jednotlivé organismy. Spole nou vlastností PAU je fotosensibilizace a drážd ní pokožky. Podle míry t kavosti mohou dráždit dýchací cesty. Za nejzávažn jší biologický ú inek PAU je považována indukce nádorových proces . V této velké skupin látek se vyskytují izomery, které nevykazují karcinogenní ú inky, ada látek se slabými ú inky, ale také karcinogeny (nap . benzo(a)pyren). Karcinogenní potenciál PAU je dán mimo jiné i schopností organismu oxidovat tyto látky p i jejich metabolické p em n . Tato schopnost je mezi jednotlivci rozdílná a do zna né míry závisí na genetické výbav jednotlivce. Polycyklické aromatické uhlovodíky primárn emitované ze zdroj do atmosféry podléhají v atmosfé e transforma ním reakcím a mohou být transportovány na zna né vzdálenosti, p edevším sorbované na tuhé ástice. V prost edí navíc dochází k sou asné interakci s jinými látkami. (P ítomnost oxid síry a dusíku m že ješt více zvyšovat potenciální karcinogenní ú inky PAU tvorbou p ímých karcinogen i zvyšováním metabolizace PAU v plicích (nitroderiváty PAU, sulfonové kyseliny, …)) BENZEN (benzol, cyklohexatrien) C6H6 Benzen je p ímo uvol ován p i nedokonalém spalování pohonných hmot (p edevším u vozidel se zážehovým motorem) a dále vzniká uvol ováním z vyšších aromatických slou enin. Významným zdrojem expozice ve vnit ním prost edí je tabákový kou . Do t la benzen proniká p edevším p i inhala ní, ale také kožní expozicí. Benzen má vliv na imunitní systém (v etn poklesu T lymfocyt ), snižuje odolnost t la v i infekci, alergiím. Také má ú inky hematotoxické. Ovliv uje na orgány krvetvorby - poškozuje kostní d e a zp sobuje zm ny bun ných krevních element . Vzácn ji m že nep ízniv p sobit i na játra, ledviny a další orgány. Po etné studie demonstrují vztah mezi expozicí benzenu a výskytem r zných typ leukémií, rakovinou krvetvorných orgán . P sobení benzenu a eventueln jeho metabolit m že vést ke vzniku chromozomálních aberací. Dle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) pat í do skupiny 1 – látka je karcinogenní pro lov ka. Databáze IRIS Amerického ú adu pro ochranu životního prost edí U.S. EPA uvádí pro benzen referen ní koncentraci RfC = 0,03 mg/m3 = 30 g/m3 pro nekarcinogenní efekty. Referen ní koncentrace byla odvozena z profesní inhala ní studie. Spole nost pro toxické látky a registr nemocí USA - ATSDR (Agency for toxic substances and disease registry) stanovila r. 1997 referen ní koncentrace MRL (Minimal Risk Level) pro subakutní inhala ní expozici benzenem 0,004 ppm, tj. 12,76 g/m3 (neurotoxické efekty) a pro akutní inhala ní expozici benzenu 0,05 ppm, tj. 159,5 g/m3 (imunologické efekty). Health Canada stanovila v r. 1991 inhala ní tumorigenní koncentraci Prov. TC05 pro karcinogenní efekty = 15 mg/m3. TC 05 je koncentrace, p i jejíž dlouhodobé expozici má docházet k 5 % výskytu nádorových onemocn ní u exponované populace (slouží jako parametr karcinogenního potenciálu dané škodliviny). P i stanovení hodnoty TC 05 se vycházelo z epidemiologických studií exponované populace, sledovaný parametr: výskyt leukémie u profesionáln exponovaných lidí. Doporu ovaná hodnota jednotky rakovinového rizika (UR) dle Sv tové zdravotnické organizace pro benzen pro inhala ní expozici je: 6 x 10-6 = 0,000006 (geometrický pr m r z rozsahu hodnot 4,4 – 7,5 x 10-6), sledovaný parametr – leukémie u profesionáln exponovaných pracovník .


- 67 -


__________________________________________________________________________ Podle U.S. EPA je jednotka karcinogenního rizika pro inhala ní expozici (IUR) rovna rozmezí 2,2 – 7,8 x 10-6 (tj. 0,0000022 – 0,0000078). P ijatelné úrovni rizika (1 x 10-6) odpovídá referen ní koncentrace v ovzduší 0,13 – 0,45 g/m3. Dle U.S. EPA databáze Risk – Based Concetration Table (EPA, 2006) je pro benzen ve venkovním ovzduší uvád na hodnota RBC (koncentrace založená na riziku), tj. RBC(ambient air) pro karcinogenní efekty = 0,23 g/m3. Dále uvádí i faktor sm rnice karcinogenního rizika pro inhala ní expozici (CSFi) = 0,027 (mg/kg/den)-1. Hodnota referen ní dávky RFDi je 0,0086 mg/kg/den. Hodnocení inhala ní expozice, charakterizace rizik V sou asnosti není známo technické ešení podnikatelských zám r , proto zatím nelze provést zhodnocení vlivu na imisní situaci v okolí modelovými výpo ty rozptylové studie a následn odhad možných zdravotních rizik vyplývajících z provozu uvažovaných zám r . Zprovozn ním malých, pop . st edních spalovacích zdroj (nap . kotl na zemní plyn k vytáp ní objekt ) by nem lo dojít k výrazn jšímu nár stu imisních koncentrací NO2, CO, prachu, SO2 a t kavých organických látek v ovzduší. Zdrojem zne išt ní ovzduší bude také automobilová doprava. Dominantní vliv na hodnoty emisí zne iš ujících látek m že mít provoz nákladních automobil . Plochy budou využívány p edevším k bydlení, k rekreaci – sportu. Lze tedy p edpokládat, že nebude docházet v zájmových lokalitách k významnému navyšování intenzity nákladní automobilové dopravy. Hodnocení zdravotních rizik je možné vypracovat na základ konkrétního návrhu ešení zám ru (pop . jeho variant). P i znalosti jednotlivých technických (pop . technologických) ešení lze provést zhodnocení zám ru na imisní situaci v okolí modelovými výpo ty rozptylové studie a následn odhad možných zdravotních rizik vyplývajících z provozu uvažovaného zám ru. Identifikace a charakterizace nebezpe nosti - hluk P i realizaci zám r lze o ekávat vznik nových zdroj hluku p ímo v lokalitách a z vyvolané obslužné dopravy. Sou asné poznatky o nep íznivých ú incích hluku na lidské zdraví a pohodu lidí shrnuje již autoriza ní návod AN 15/04 verze 2 Státního zdravotního ústavu. Nadm rný hluk provokuje v lidském organismu adu reakcí. Hluk má vliv na psychiku; m že vyvolávat únavu, deprese, stres, pocity rozmrzelosti a nervozity, agresivitu, neochotu. Rušení a obt žování hlukem je astou subjektivní stížností na kvalitu životního prost edí a m že p edstavovat prvotní podn t rozvoje neurotických, psychosomatických i psychických stres u etných nemocných. Je pravd podobné, že snižuje obecnou odolnost v i zát ži, zasahuje do normálních regula ních pochod . Nadm rná hluková expozice pracujících snižuje pozornost a produktivitu a kvalitu práce. Významn je také ohrožena bezpe nost práce. D sledkem zvýšené hladiny hluku m že docházet také ke zhoršení komunikace e i a tím ke zm nám v oblasti chování a vztah a k rušení spánku (zmenšením jeho hloubky a zkrácením doby spánku, k astému probouzení b hem spánku). Za dostate n prokázané nep íznivé zdravotní ú inky hluku je považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nep íznivé osvojování e i a tení u d tí. Ze záv r WHO vyplývá, že v obydlích je kritickým ú inkem hluku rušení spánku, obt žování a zhoršená komunikace e í. No ní ekvivalentní hladina akustického tlaku A by z hlediska rušení spánku nem la p esáhnout LAeq 45 dB (p edpokládá se pokles hladiny hluku o 15 dB p i p enosu venkovního hluku do místnosti z ásti otev eným oknem) a denní ekvivalentní hladina hluku pak hodnotu LAeq 55 dB, m eno 1 m p ed fasádou. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 68 -


__________________________________________________________________________ Hodnocení expozice hluku a charakterizace rizika Dominantním zdrojem hluku v posuzovaných lokalitách je dopravní hluk na silnicích na silnici II. t ídy .258, III. t ídy sm r na Sedlo ov a na p ilehlých místních komunikacích. asov omezeným zdrojem hluku bude výstavba jednotlivých zám r (obytných a rekrea ních objekt , parkovišt ,…), resp. provoz stavebních stroj a doprava pot ebného materiálu a surovin. V rámci realizace zám r lze o ekávat vznik nových stacionárních zdroj hluku (vzduchotechnika, technologických za ízení, aj.) a hluku vyvolaného provozem osobní dopravy, obslužné dopravy a mechanism . (V kapitole . 5.6 je podrobn ji provedeno posouzení jednotlivých hodnocených lokalit a doporu eny podmínky pro realizaci zám r .) Prahové hodnoty prokázaných ú ink hluku pro kvalitativní charakterizaci rizika V tabulce . 30, 31 jsou uvedeny závislosti výskytu nep íznivých ú ink na zdraví a pohodu obyvatel (vybarvené plochy) vyvolané r znou intenzitou hlukové zát že v denní a no ní dob (Havel, 2004) pro hluk vyvolaný provozem pozemní automobilové dopravy. Odhady vychází z výsledk epidemiologických studií pro pr m rnou populaci. S ohledem na individuální rozdíly v citlivosti v i nep íznivým ú ink m hluku je t eba p edpokládat možnost t chto ú ink u citliv jší ásti populace i p i hladinách hluku významn nižších. Z výsledk epidemiologických studií vyplývá t sn jší vztah mezi indikátory nep íznivých zdravotních ú ink hluku a hlukovou expozicí pro no ní hluk z d vod homogenní expozice i p sobení hluku prost ednictvím narušeného spánku, které se projevuje, i když nedochází p ímo k probuzení. Tabulka . 30: Odhad projev nep íznivých ú ink u exponované populace v závislosti na ekvivalentní hladin akustického tlaku A - pro denní dobu (600 – 2200 hod.) Nep íznivý ú inek hlukové zát že

LAeq, 6-22 h (dB) < 50

50-55

55-60

60-65

65-70

70+

Sluchové postižení * Zhoršené osvojení e i a tení u d tí ICHS Zhoršená komunikace e í Silné obt žování Mírné obt žování * p ímá expozice hluku v interiéru (LAeq,24h)

Tabulka . 31: Odhad projev nep íznivých ú ink u exponované populace v závislosti na ekvivalentní hladin akustického tlaku A - pro no ní dobu (2200 - 600 hod.) Nep íznivý ú inek hlukové zát že

LAeq, 22 -6 h (dB) 35-40 40-45 45-50 50-55 55-60

60+

Zhoršená nálada a výkonnost následující den Subjektivn vnímaná horší kvalita spánku Zvýšené užívání sedativ Obt žování hlukem


- 69 -


__________________________________________________________________________ Vztahy expozice a ú inku pro kvantitativní charakterizaci hluku V rámci systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prost edí ve m stech R byl opakovan ov eny vztahy mezi no ní hlukovou expozicí a celkovou sumou výskytu sumy vybraných civiliza ních chorob. (No ní hodnota hlu nosti je použita proto, že no ní hlu nost je v t sn jším vztahu ke zjiš ovanému zdravotnímu stavu obyvatel, než hlu nost denní (v tšina obyvatel je doma a jejich innost je podobná).) Výstupem hodnocení zdravotního rizika hluku z pozemní automobilové dopravy byla kvantitativní charakterizace míry pravd podobnosti zdravotního poškození hlukem venkovního prost edí. V tabulce . 32 je prezentován odhad individuálního rizika možnosti poškození zdraví hlukem. Tento odhad je platný u dosp lých osob v p ípad nejmén 10-letého bydlení v míst s udanou hlu ností. Tabulka . 32: Odhad relativního rizika poškození zdraví hlukem v závislosti na ekvivalentní hladin akustického tlaku A - pro no ní dobu (2200 - 600hod.) Odhad relativního rizika poškození zdraví hlukem (LAeq 22 – 6 hod.) LAeq (dB) < 40 40 - 42 42 - 44 44 - 46 46 - 48 48 - 50 50 - 52 52 - 54 54 - 56

Pravd podobnost rizika postižení hlukem (%) 0,4 1,1 1,8 2,5 3,3 4,0 4,7 5,4

LAeq (dB) 56 - 58 58 - 60 60 - 62 62 - 64 64 - 66 66 - 68 68 - 70 70 - 72 -

Pravd podobnost rizika postižení hlukem (%) 6,2 6,9 7,6 8,3 9,1 9,8 10,5 11,2 -

Zhodnocení: Po realizaci zám r se bude na celkové hladin akustického tlaku A podílet jak hluk vyvolaný obslužnou dopravou na dot ených komunikacích, tak i stacionární zdroje hluku. Lze p edpokládat, že vliv z provozu dopravy na hlavních komunikacích bude dominantní v blízkosti tras t chto komunikací. Bude se jednat o spole ný vliv stávajících zdroj hluku a nových zdroj hluku vyvolaných zprovozn ním zám r . P i rozhodování o vhodnosti umíst ní jednotlivých zám r je t eba nap . na základ projektové dokumentace blíže specifikovat jednotlivé konkrétní stacionární zdroje hluku a jejich akustické parametry. Jedná se zejména o významné zdroje hluku, pro které by bylo nutné vyhodnotit jejich vliv v obytné zón a na hranici chrán ného venkovního prostoru hlukovou studií. Pro vyhodnocení celkové hladiny akustického tlaku A v zájmovém území a tedy i možného ovlivn ní ve ejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrh zám r (tj. specifikovat vliv stacionárních zdroj hluku a zárove i intenzity vyvolané dopravy) a stávajících zdroj hluku. Dále je nutné provést vyhodnocení p ípadné zm ny hladin akustického tlaku A po realizaci konkrétních zám r v porovnání se stávajícím stavem. U jednotlivých konkrétních návrh zám r lze pomocí hlukové studie ov ena vhodnost jejich ešení a umíst ní. Modelovými výpo ty je možné také porovnávat r zné varianty ešení zám r i odhadovat ú innost navržených protihlukových opat ení.


- 70 -


__________________________________________________________________________ Pokud by došlo k nár stu a hladiny akustického tlaku dosahovaly takových hodnot, p i kterých je možné o ekávat výskyt nep íznivých ú ink na zdraví a pohodu obyvatel, bude t eba uvažovat o organiza ních i technických opat eních s cílem snížit hlukovou zát ž v dot ených ástech území.

6. Porovnání zjišt ných nebo p edpokládaných kladných a záporných vliv podle jednotlivých variant ešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení v etn jejich omezení Návrh zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH byl navržen monovariantn . Realizací navrženého využití posuzovaných lokalit nedojde k významnému negativnímu vlivu na složky životního prost edí. Zpracovatel vyhodnocení SEA dosp l k záv ru, že potencionálním negativním vlivem bude trvalý zábor zem d lské p dy pro nezem d lské využívání a lesních p d pro zm nu funk ního využití a z nich plynoucí negativní projevy na dalších složkách životního prost edí (biologická rozmanitost, odtokové pom ry v území). Vzhledem k tomu, že v p ípad záboru zem d lských p d budou dot eny p dy bonitn mén cenné (s velmi nízkou produk ní schopností) a p dy bonitn nejcenn jší a p dy s nadpr m rnou produk ní schopností budou dot eny minimáln , lze vliv ozna it za negativní malého významu. Pro realizaci sportovních ploch (lyža ských sjezdových tratí) v etn jejich doprovodných za ízení a pro technickou infrastrukturu bude trvale vy ato 12,18 ha PUPFL nacházejících se ve 2. a 3. zón ochrany CHKO Orlické hory. Vzhledem k tomu, že tém všechny dot ené lesní pozemky nebudou zastav ny, bude se jednat o negativní vliv dlouhodobého charakteru, avšak s výhledovou možností zp tného zalesn ní území a obnovy lesních spole enstev. P ed realizací rozsáhlých zábor PUPFL se doporu uje provést biologický pr zkum a posouzení vliv na lesní ekosystémy. Mezi další možné významné negativní vlivy se adí vlivy na faunu a flóru. Vzhledem k tomu, že na posuzovaném území nebyl proveden podrobný terénní pr zkum zahrnující biologický pr zkum, nelze v sou asné dob v této lokalit potvrdit ani vylou it výskyt zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich . Negativní vliv na faunu a flóru (st et se zvlášt chrán nými druhy rostlin a živo ich ) bude možné vylou it pouze na základ biologického pr zkumu zájmových lokalit ve vhodném vegeta ním období. Realizací n kterých zám r nelze vylou it kácení d evin rostoucích mimo les. Pokácené d eviny mohou být nahrazeny novou výsadbou, bude se tedy jednat o negativní vliv st edn dobý. Tém všechny lokality navrhované ve zm n . 1 ÚP SÚ se nachází v CHKO Orlické hory (ve 2. a 3. zón ochrany CHKO), pro které platí zvýšená ochrana dle zákona . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . Maloplošná ZCHÚ ani jiná chrán ná území z hlediska tohoto zákona nebudou dot ena. Výskyt archeologických naleziš na posuzovaných lokalitách nelze zcela vylou it. Jestliže v pr b hu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci jednotlivých zám r povinni ve smyslu zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn ní, umožnit záchranný archeologický výzkum. Vhodným za len ním staveb do krajiny nebude snížena estetická hodnota území, ehož bývá docíleno vhodným prostorovým a architektonickým uspo ádáním staveb a provedením vhodných sadových úprav u zám r , které jsou ešeny v projektových dokumentacích staveb. Národní kulturní památky nebudou dot eny. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 71 -


__________________________________________________________________________ Navržené zm ny územního plánu by nem ly mít negativní vliv na zm nu hlukové zát že posuzované lokality. Pouze u objekt vybavenosti a služeb, kde je p edpoklad instalace zdroj hluku (ventilátory, jednotky VZT, klima jednotky apod.), nelze vylou it negativní vliv na hlukové zatížení posuzované lokality. Neo ekává se výrazné zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách. Standardním provozem zám r se nep edpokládá negativní ovlivn ní povrchových ani podzemních vod. Na lokalitách musí být respektovány podmínky vyplývající z CHOPAV Orlické hory. Vybudování nové sjezdové trat u Kostelního vrchu a rozší ením sjezdové dráhy na íhalce a budování staveb rodinné rekreace a bydlení zajistí zvýšení atraktivnosti daného území a zvýšení rekrea ního potenciálu p evážn v zimním období. Poznámka: Zjišt né negativní vlivy na životní prost edí se projeví zejména v etap výstavby. Za standardního pr b hu stavebních prací jednotlivých zám r a jejich provozu se neo ekávají žádné jiné st ety se složkami životního prost edí. V SEA vyhodnocení bylo upozorn no na n které možné d sledky realizace zám r p edkládaných v návrhu zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH ve vztahu k životnímu prost edí a zdraví obyvatel. Zpracovatel vyhodnocení SEA pro shrnutí výsledk za lenil pouze lokality s potenciálním negativním vlivem na životní prost edí a lokality, které podle zákona . 100/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , podléhají zjiš ovacímu ízení. Zpracovatel SEA rozd lil míru vliv 7 posuzovaných zám r na životní prost edí do 5-ti íselné stupnice dle míry negativního ú inku (stupnice od 0 do 4), které jsou uvedeny v následující tabulce . 33 Tabulka . 33: Hodnocení dopad posuzovaných 7 lokalit na vybrané složky životního prost edí – výskyt negativních vliv zám r Složky životního prost edí

1/1

1/2

1/3

1/4

1/5

1/6

ZPF

2

3

1

1

2

1

1

LPF Fauna,flóra

4 4

0 2

0 1

0 1

2 2

0 1

0 1

Hluk

1

0

0

0

0

0

1

Ovzduší Krajina ÚSES ZCHÚ

0 4 0 1

0 2 0 0

0 1 0 0

0 1 0 1

0 2 0 1

0 1 0 1

0 1 0 1

Voda

0

0

0

0

0

0

0


1/15

- 72 -


__________________________________________________________________________ Klasifikace stupnice hodnocení závažnosti vliv na životní prost edí (tabulka . 33): 0 .... negativní vlivy se nep edpokládají 1 .... výskyt negativních vliv málo pravd podobný 2 .... výskyt negativních vliv pravd podobný 3 .... výskyt negativních vliv o ekávaný 4 .... výskyt negativních vliv výrazný Vysv tlivky k tabulce . 33: ÚSES .............. územní systém ekologické stability ZCHÚ .............. zvlášt chrán né území ZPF.................. zem d lský p dní fond LPF ................. lesní p dní fond U zám r , které dle zákona . 100/2001 Sb., v platném zn ní, podléhají zjiš ovacímu ízení nebo povinnému posuzování vliv na životní prost edí (zám ry uvedené v p íloze . 1 zákona), budou v rámci územního ízení komplexn vyhodnoceny všechny vlivy na životní prost edí a zdraví obyvatel, v etn p ípadných navrhovaných variantních ešení.

7. Popis navrhovaných opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjišt ných nebo p edpokládaných závažných záporných vliv na životní prost edí A.

Doporu ení p ed p ípravou území pro stavbu (fáze projektu): Jelikož se bude jednat o odn tí p dy ze ZPF s následným využitím pro nezem d lské ú ely, je k realizaci zám ru nutný souhlas orgánu ochrany ZPF dle zákona . 334/1992 Sb. Dle § 5, odst. 2 tohoto zákona musí být návrhy územn plánovací dokumentace a územn plánovací podklady již v dob zpracování koncept projednány s orgány ochrany ZPF a p ed schválením t mito orgány schváleny. P i odn tí zem d lského p dního fondu musí být pro jeho ochranu postupováno dle zákona . 334/1992 Sb., o ochran ZPF, v platném zn ní. Ke kácení d evin rostoucích mimo les je dle § 8 zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny v platném zn ní nezbytné povolení orgánu ochrany p írody. Orgán ochrany p írody m že takové povolení vydat na základ žádosti vlastníka pozemku, na kterém d evina roste. Kácení d evin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegeta ního klidu. Pro lokality plánované na lesních pozemcích je ke schválení územn plánovací dokumentace t eba souhlasu p íslušného ú adu dle §14, odst. 2 zákona . 289/1995 Sb., o lesích, ve zn ní pozd jších p edpis . Do projektových dokumentací jednotlivých zám r zahrnout jejich za len ní do krajinného rázu (zachovat urbanistický charakter území, harmonické m ítko, navrhnout ozelen ní, atd.) ve spolupráci s p íslušnými orgány. Jelikož v posuzovaném území není vylou ena možnost archeologických nález , jsou stavebníci již od doby p ípravy jednotlivých staveb povinni zám ry oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávn né organizaci provést na dot eném území záchranný archeologický výzkum.


- 73 -


__________________________________________________________________________ P ed zahájením stavebních inností se doporu uje ov ení biologické hodnoty zejména lokalit ZPF (speciáln u pozemk s trvalým travním porostem s vysokou ochranou ZPF) a PUPFL biologickým (botanickým a zoologickým) pr zkumem ve vhodném vegeta ním období. Ke stavební innosti, k p ípadným terénním a vodohospodá ským úpravám, k použití chemických prost edk , zm nám kultury pozemku v ochranném pásmu ZCHÚ je nezbytný souhlas orgánu ochrany p írody, tj. Správy CHKO. V rámci projektu jednotlivých zám r musí být ešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, p i emž p íslušný vodoprávní ú ad stanoví p ípustné emisní limity. Zám ry (stavby, innosti i technologie), které podléhají zjiš ovacímu ízení nebo povinnému posuzování dle zákona . 100/2001 Sb. v platném zn ní, budou v rámci územního ízení hodnoceny z hlediska vliv na životní prost edí a zdraví obyvatel.

B.

Opat ení pro fázi výstavby: Organiza n zabezpe it výstavbu jednotlivých zám r takovým zp sobem, který zajistí bezpe nost provozu a maximáln omezí možnost vzniku negativního ovlivn ní životního prost edí v dané lokalit a možnost narušení faktor pohody, a to zejména v no ních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Používané mechanismy využívané b hem stavebních prací musí být v dobrém technickém stavu tak, aby se vylou ilo zne išt ní p d a vod únikem motorových kapalin a nadm rný hluk z nich emitovaný. Kontrolu a dobrý technický stav vozidel a mechanism je povinen zajistit dodavatel stavby. Provoz automobilové dopravy sm ovat pouze na zpevn né komunikace ur ené k dopravní obsluze. P i stavb minimalizovat sekundární prašnost a její ší ení do okolí vhodnými opat eními (skráp ní ploch a komunikací v suchém období). Pro p edejití možnosti narušení faktor pohody obyvatel žijících v blízkosti stavby usm r ovat stavební práce do denní doby a pracovních dn . Pokud bude pracováno s látkami nebezpe nými vodám a p dám, postupovat dle zákona . 356/03 Sb., o chemických látkách a chemických p ípravcích v platném zn ní a dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách, ve zn ní pozd jších p edpis . Respektovat vymezená ochranná pásma. V p ípad archeologického nálezu v pr b hu výkopových prací zajistit záchranný archeologický pr zkum v souladu se zákonem . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i v platném zn ní. Aby bylo zabrán no škodám na ZPF p i stavební innosti, pop ípad , aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto innosti provozující, povinny ídit se zásadami ochrany ZPF (§4 a §8 zákona . 334/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ). V pr b hu stavebních prací je nutné u lokalit nacházejících se na pozemcích PUPFL nebo v jejich ochranném pásmu respektovat zákon . 289/1995 Sb., o lesích, ve zn ní pozd jších p edpis (tj. p ednostní použití pozemk mén významných, co nejmén narušovat hospoda ení v lese a pln ní jeho funkcí, zabránit nevhodnému d lení lesa, nenarušovat sí lesních cest, meliorací a hrazení byst in v lesích a jiná za ízení sloužící lesnímu hospodá ství, zamezit ohrožení lesa v trem a vodní erozí, atd.). V p ípad zjišt ní výskytu zvlášt chrán ných druh živo ich i rostlin p ed realizací uvažovaných zám r postupovat dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny a vyhlášky MŽP R . 395/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis .


- 74 -


__________________________________________________________________________ V p ípad kácení d evin je dle §8 zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní, nezbytné povolení orgánu ochrany p írody. Nakládat se vznikajícími odpady v souladu se zákonem . 185/2001 Sb., o odpadech a jeho provád cích vyhlášek, v platném zn ní.

C.

Opat ení pro fázi provozu: Organiza n zabezpe it provoz jednotlivých zám r takovým zp sobem, který zajistí bezpe nost provozu a maximáln omezí možnost vzniku negativního ovlivn ní životního prost edí v dané lokalit a možnost narušení faktor pohody, a to zejména v no ních hodinách a ve dnech pracovního klidu. U zám r produkujících nadm rný hluk provést b hem zkušebního provozu kontrolní akreditované m ení vlivu hluku ze stacionárních zdroj na okolí a v p ípad p ekro ení limit realizovat dodate ná protihluková opat ení. V rámci jednotlivých zám r zajistit osobu oprávn nou k nakládání s odpady dle zákona . 185/2001 Sb. a jeho provád cích vyhlášek, v platném zn ní. Pokud bude pracováno s vodám a p dám závadnými látkami, postupovat dle zákona . 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických p ípravcích a o zm n n kterých zákon a dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách, v platném zn ní. Zajiš ovat odvád ní a išt ní odpadních vod ze všech plánovaných zám r v souladu s platnou legislativou (zákon . 254/2001 Sb. o vodách, zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve zn ní pozd jších p edpis , p ípadn dle na ízení vlády . 61/2003 Sb., v platném zn ní). Provozovat zám ry, provozy a za ízení v souladu se zákonem o ochran ve ejného zdraví a s ním souvisejících p edpis .

D.

. 258/2000 Sb.,

Opat ení pro p ípadné ukon ení provozu: p ípadné likvidace objekt provád t v souladu s platnou legislativou

R.

8. Zhodnocení zp sobu zapracování vnitrostátních cíl ochrany životního prost edí do územn plánovací dokumentace a jejich zohledn ní p i výb ru variant ešení V pr b hu posuzování vliv návrhu zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH na životní prost edí byla zvažována jedna p edkládaná varianta pro posuzované zám ry. Jednotlivé koncepce, které mají ur itý vztah k posuzované lokalit jsou zmín ny v kapitole . 1.3 tohoto dokumentu. Zám ry p edkládané v návrhu ÚP SÚ Olešnice v OH musí být v souladu s t mito koncepcemi. P ípadné vzniklé odchylky územního plánu od t chto koncepcí musí být schváleny p íslušnými ú ady a následn do nich zapracovány. Navrhovaná zm na . 1 ÚP SÚ je v souladu s vnitrostátními koncepcemi a koncepcemi pojícími se k posuzovanému území.


- 75 -


__________________________________________________________________________

9. Návrh ukazatel pro sledování dokumentace na životní prost edí

vlivu

územn

plánovací

Pro ešení návrhu zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH zpracovatel SEA nestanovil žádné specifické monitorovací ukazatele, jelikož dle charakteru p edkládaných zám r a zvolené lokality se nep edpokládá negativní ovlivn ní životního prost edí v takové mí e, která by vyžadovala dozor kontrolních ú ad . Vzhledem k významnosti území nacházejícím se v CHKO Orlické hory je nutné v rámci povolování umíst ní nových zám r respektovat zejména požadavky na ochranu p írody a krajiny. P i znalosti konkrétních návrh zám r je možné pomocí hlukové a rozptylové studie ov it vhodnost jejich ešení a umíst ní v rámci vymezených ploch. Lze provést zhodnocení zám ru na imisní a hlukovou situaci v okolí modelovými výpo ty a následn odhadnout možná zdravotní rizika vyplývající z provozu konkrétního hodnoceného zám ru. Hodnocení zdravotních rizik slouží pro získání hlubší informace o možném vlivu nep íznivých faktor na zdraví obyvatel. Zejména u látek, kde nejsou stanoveny imisní limity, se jedná o jediný zp sob hodnocení jejich nebezpe nosti a stanovení akceptovatelných hladin t chto látek v ovzduší. V kapitole . 7 tohoto dokumentu zpracovatel SEA navrhl opat ení pro p edcházení i snížení negativních vliv na životního prost edí a ve ejné zdraví, a to pro fázi p ed p ípravou území pro stavbu, výstavby, provozu zám r a pro p ípadné ukon ení provozu zám r . Další opat ení a povinnosti vyplývají z platných právních p edpis a regulativ stanovených pro dané území.

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údaj P edm tem zpracování dokumentace SEA je vyhodnocení zám r p edkládaných návrhem zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH z hlediska vliv na životní prost edí. Dle záv ru zjiš ovacího ízení bylo hodnocení zam eno na 7 lokalit (1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 1/5, 1/6 a 1/15). SEA dokumentace byla zpracována dle zákona . 100/2001 Sb., v platném zn ní, dle p ílohy . 1 stavebního zákona . 183/2006 Sb.. Návrh zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH eší zm ny v rozší ení ploch celkem u 16 rozvojových lokalit (bydlení, sport, rekreace) a u 17 lokalit technického vybavení (ve ejná komunikace, inženýrské sít ) na celkové ploše 30,23 ha. V etap zpracování SEA dokumentu, kdy nebyl p edložen žádný konkrétní návrh plánovaných podnikatelských zám r , bylo vyhodnocení vliv na životní prost edí a na ve ejné zdraví zpracováno pouze v obecné rovin . Podrobn jší posouzení vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se provádí pouze u zám r , které podléhají zjiš ovacímu ízení nebo povinnému posuzování dle zákona . 100/2001 Sb. v platném zn ní, v rámci územního ízení na základ p edložení projektové dokumentace. P i posuzování vliv zám ru na životní prost edí se vycházelo z dostupných podklad vyjad ujících stávající stav životního prost edí v posuzovaném území. Modelace p íslušných vliv na životní prost edí se opírala o p edpoklad standardního provozu jednotlivých zám r a o jejich realizaci v souladu s platnou legislativou R a v souladu s koncepcemi vztahujícími se k p edm tnému území. Podkladem pro posouzení SEA byl návrh zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v Orlických horách (textová i mapová ást) vypracovaný spole ností SURPMO, a.s. v dubnu 2007. Návrh zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH byl navržen monovariantn . Realizací navrženého využití posuzovaných lokalit nedojde k významnému negativnímu vlivu na složky životního prost edí. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

- 76 -


__________________________________________________________________________ Zpracovatel vyhodnocení SEA dosp l k záv ru, že potencionálním negativním vlivem bude trvalý zábor zem d lské p dy pro nezem d lské využívání a lesní p dy pro zm nu funk ního využití a z nich plynoucí negativní projevy na dalších složkách životního prost edí (ztráta biologické rozmanitosti v lokalit , zm na odtokových pom r v území, zm na krajinného rázu, dot ení VKP - lesa). Lokální ovlivn ní životního prost edí lze p edpokládat zejména v etap výstavby jednotlivých zám r , kdy budou zvýšeny nároky na využívání nákladní dopravy a strojní mechanizace, se kterou jsou spojeny vyšší emise škodlivin do ovzduší pocházející ze spalovacích motor , emise hluku, vibrace a vyšší pravd podobnost vzniku nestandardních stav i havárií. Tyto faktory mohou vést ke krátkodobému snížení faktor pohody obyvatel žijících v blízkosti zám r . Dopln ní výstavby rodinných dom a bytové výstavby, vytvo ení nových sportovních ploch v etn vybavení p isp je ke zvýšení kvality života obyvatelstva v tomto atraktivním území. Záv rem SEA hodnocení je konstatování, že z realizace zám r p edkládaných v návrhu zm ny . 1 ÚP SÚ Olešnice v OH za p edpokladu standardního pr b hu stavebních prací a provozu zám r , p i respektování legislativy R a doporu ení uvedených v kapitole . 7 tohoto dokumentu, nevyplývají pro obyvatelstvo ani pro životní prost edí žádné výrazné negativní ú inky narušující kvalitu života i stav životního prost edí v daném území.

Použitá literatura Culek, M.: Biogeografické len ní eské republiky. Enigma, Praha 1995 Demek, J. a kol: Zem pisný lexikon SR - Hory a nížiny. Academia. Praha 1987 EPA (2005): The Risk Assessment: EPA Region III RBC Table 25/10/2005. EPA, 2005. Míchal, I. (1994): Ekologická stabilita. Veronica, ekologické st edisko životního prost edí eské republiky. Print, Brno

SOP, Ministerstvo

Míchal, I. a kol. (1999): Hodnocení krajinného rázu a jeho uplat ování ve ve ejné správ , Metodické doporu ení Agentury pro ochranu p írody a krajiny R, Praha Provazník, K. a kol. (2000): Manuál prevence v léka ské praxi, VII Základy hodnocení zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti ústav SAV. Brno

eskoslovenska. Studia Geographica 16. Geografický

SZÚ, (2003): Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prost edí. Souhrnná zpráva za rok 2002. SZÚ, Praha ervenec 2003. SZÚ, (2004): Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prost edí. Souhrnná zpráva za rok 2003. SZÚ, Praha ervenec 2004. SURPMO, a.s.: Návrh ÚP SÚ Olešnice v Orlických horách - Textová ást, duben 2007. AUP: ÚP SÚ Olešnice v Orlických horách. Praha 1997. Vl ek, V. a kol: Zem pisný lexikon

SR - Vodní toky a nádrže. Academia. Praha 1984.

WHO (2000): Air Quality Guidelines for Europe, second edition, Copenhagen, 2000. Plán pé e o CHKO Orlické hory 2000 - 2009. Zpracovatel se dále opíral o legislativu


R v platném zn ní.

- 77 -


__________________________________________________________________________ Mapové podklady: SURPMO, a.s.: Návrh ÚP SÚ Olešnice v Orlických horách – koordina ní výkres, m ítko 1 : 5 000. AUP: ÚP SÚ Olešnice v Orlických horách – hlavní výkres, m ítko 1 : 10 000. Internetové stránky www.cenia.cz www.chmi.cz www.env.cz www.heis.vuv.cz www.kr-kralovehradecky.cz www.mvcr.cz www.natura 2000.cz www.rsd.cz www.chko.cz www.wmap.cz/vucohory/

P ílohy SEA: Vyjád ení p íslušných ú ad k návrhu zadání zm ny týkajících se vliv na životní prost edí a zdraví lidí:

. 1 ÚP SÚ Olešnice v OH

1) KÚ Královéhradeckého kraje, odbor životního prost edí a zem d lství - záv r zjiš ovacího ízení (23446/ZP/2006) ze dne 23.11. 2006. 2) Stanovisko Správy CHKO Orlické hory (00689/OH/2007) ze dne 4.6. 2007. 3) Vyjád ení Správy CHKO Orlické hory (499/OH/E/06) ze dne 24.11. 2006. 4) MŽP (795/550/06-Hd) ze dne 31.10. 2006. 5) Ministerstvo zdravotnictví ( IL-27.10.2006/44736-L) ze dne 24.11.2006. 6) KHS Královéhradeckého kraje (6023/06/HOK-RK/Li) ze dne 25.10. 2006. 7) Povodí Labe s.p. (PVZ/06/29784/Ši/0) ze dne 27.11. 2006.


- 78 -

EMPLA, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostedí a zdraví

Recommend Documents