EMPLA AG, spol. s r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

EMPLA AG, spol. s r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

Č ČÁ ÁS STT A A P Poossoouuzzeenníí K Koonncceeppttuu Ú Úzzeem mnnííhhoo pplláánnuu B Beenneecckkoo zz hhlleeddiisskkaa vvlliivvůů nnaa žžiivvoottnníí pprroossttřřeeddíí ddllee zzáákkoonnaa čč.. 110000//22000011 S Sbb..,, vv ppllaattnnéém m zznněěnníí

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU BENECKO

Objednatel: Zpracovatel:

Obec Benecko EMPLA AG, spol. s r. o. Hradec Králové Ing. Vladimír Plachý číslo odborné způsobilosti 182/OPV/93 z 21. 1. 1993

Spolupracovali:

Eva Lukášková, DiS. Bc. Naděžda Jarošová Ing. Marcela Skříčková Ing. Milan Závadský Mgr. Denisa Pelikánová

Hradec Králové, září 2010

Obchodní jméno: EMPLA AG spol. s r.o. ul. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové

Archivní číslo: 5/2010

Administrativní sídlo: tel.: 495 218 875, 495 211 579 tel./fax.: 495 217 499 e-mail: [email protected]

DIČ: CZ259 96 240 IČO: 259 96 240 Bank. spoj. 27-9410870237/0100

Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 19004 www.empla.cz

Koncept Územního plánu Benecko

__________________________________________________________________________

Bez písemného souhlasu společnosti EMPLA AG spol. s r. o. Hradec Králové a odpovědného zástupce uvedeného v osvědčení o autorizaci nesmí být tento dokument, ani jeho části, reprodukovány.

EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

2


__________________________________________________________________________ OBSAH: Úvod...................................................................................................................................... 6 1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ................................. 9 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.................................................................................................................17 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny..........................................49 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti....................................................90 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných ....................................................................................................92 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení .............................................................................................................105 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ......................109 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení..........................113 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí................................................................................114 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů..................................................................116 Návrh stanoviska...................................................................................................................117

Seznam příloh dokumentu: 1. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, měřítko 1 : 5 000 2. Vnitřní sdělení Krajského úřadu Libereckého kraje 3. Řešení rozporů při projednávání návrhu Plánu péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo s dotčenými obcemi


3


__________________________________________________________________________ Zkratky a symboly použité v textu

ATSDR

Agency for toxic substances and disease registry (Společnost pro toxické látky a registr nemocí USA)

AQG

Air Quality Guidelines (název směrných hodnot pro ovzduší dle WHO)

B(a)P

Benzo a pyren

BPEJ

Bonitovaná půdně-ekologická jednotka

CO

Oxid uhelnatý

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

Čistírna odpadních vod

ČS

Čerpací stanice

ČSN

Česká státní norma

EVL

Evropsky významná lokalita

EVVO

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

HPJ

Hlavní půdní jednotka

CHVP

Chráněný venkovní prostor

CHVPS

Chráněný venkovní prostor staveb

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

IUCN

International Union for Conservation of Nature and Natural Resources – Červený seznam ohrožených druhů

KRNAP

Krkonošský národní park

k.ú.

Katastrální území

LAeq,T

Hladina akustického tlaku v čase T

LOAEL

Nejnižší dávka při expozici zkoumané látce, při které je ještě pozorována nepříznivá odpověď organismu na statisticky významné úrovni v porovnání s kontrolní skupinou

MVE

Malá vodní elektrárna

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NOx

Oxidy dusíku

NO2

Oxid dusičitý

NP

Národní park

OP

Ochranné pásmo

PAU

Polycyklické aromatické uhlovodíky

PHO

Pásmo hygienické ochrany

PM2,5

Prašný aerosol frakce PM2,5

PM10

Suspendované částice frakce PM10

PO

Ptačí oblast

PRVK Lk

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje


4


__________________________________________________________________________ PUPFL

Pozemek určený k plnění funkce lesa

SEA

Strategic enviromental assessment

SO2

Oxid siřičitý

SZÚ

Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze

TO

Třída ochrany

ÚP

Územní plán

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚP VÚC

Územní plán velkého územního celku

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

VOC

Těkavé organické látky

WHO

Světová zdravotnická organizace

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZP LK

Zdravotní politika Libereckého kraje

ZÚ

Zdravotní ústav

ŽP

Životní prostředí


5


__________________________________________________________________________ Úvod Předmětem zpracování tohoto dokumentu je posouzení Konceptu územního plánu obce Benecko z hlediska vlivů na životní prostředí dle platné legislativy (tzv. SEA). Tento požadavek plyne ze závěru zjišťovacího řízení vydaného k návrhu Zadání Územního plánu Benecko dne 28. dubna 2009 Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství. SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění. Údaje o zadavateli: Zadavatel:

Obec Benecko

Sídlo:

Štěpanická Lhota 35 514 01 Benecko

Pořizovatel:

Obecní úřad Jilemnice

Oprávněné osoby: starosta obce

Ing. Jaroslav Mejsnar

Údaje o zpracovateli Konceptu Územního plánu obce Benecko Projektant:

SURPMO a.s. Projektové středisko Hradec Králové Tř. ČSA 219 500 03 Hradec Králové tel.:495 514 729

Údaje o zpracovateli posouzení vlivů koncepce na životní prostředí EMPLA AG spol. s r.o., Ing. Vladimír Plachý – autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění ul. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel.: 495 218 875 e-mail: [email protected] Obsah a cíle koncepce Obec Benecko včetně částí Horní a Dolní Štěpanice, Rychlov, Štěpanická Lhota a Mrklov je součástí správního území Libereckého kraje a leží v jeho východním cípu a severně v území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jilemnice. V rámci Libereckého kraje sousedí s obcemi Vítkovice v Krkonoších, Jestřabí v Krkonoších, Víchovou nad Jizerou, městem Jilemnicí a obcí Horní Branná. Nejsilnější vazby má na sousední město Jilemnici a v rámci sousedního Královéhradeckého kraje na Vrchlabí. Zpracování Konceptu ÚP vychází ze Zadání ÚP Benecko, které bylo projednáno a v upravené podobě schváleno zastupitelstvem obce usnesením č. 4 ze dne 11. 6. 2009, které bylo jako celek v relevantních požadavcích splněno.


6


__________________________________________________________________________ Zpracování konceptu je v dopravní části v intencích schváleného Zadání, neboť respektuje trasy silnic II. a III. třídy včetně ochranných pásem a normových kategorií - vytváří podmínky pro šířkové úpravy a nová propojení včetně uzlů a připojení rozvojových ploch, navrhuje nové trasy a úpravy vertikální dopravy v navázání na stávající systém (varianty), sleduje rozvoj sítě cyklostezek, dle možností i odděleně od pěších cest, rozvíjí systém pěších významných propojení dle možnosti prostorově oddělených od motoristické dopravy (přiklonění k vodotečím) a sleduje i úpravu stávajících tematických tras. Územní plán vytváří základní podmínky a územní předpoklady pro naplňování hlavních cílů Programu rozvoje Libereckého kraje s celkovým zaměřením na stabilizaci a zlepšení místních podmínek pro život obyvatel a zastavení odlivu lidí i ekonomických aktivit. Z nadřazené územně plánovací dokumentace se jedná o Krajským úřadem Libereckého kraje prověřený Územní plán velkého územního celku Krkonoše, Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) Libereckého kraje (jehož pořizování bylo ukončeno v etapě projednávání konceptu řešení) a o Zásady územního rozvoje (ZÚR) Libereckého kraje v etapě projednávání jejich návrhu, které dle aktuální právní úpravy nahradí ÚP VÚC. ÚP Benecko zohledňuje hlavní zásady výše uvedených dokumentů a jeho řešení není s nimi v rozporu. Hodnocený Koncept územního plánu Benecko řeší změny v rozšíření ploch o celkové výměře 42,93 ha ZPF (37,63 ha zabírané pro rozvoj obce a 5,3 ha zabírané pro změny v krajině) a 8,39 ha PUPFL (z toho 2,48 ha trvalý a 5.91 ha dočasný). Přístup k vymezení zastavitelných ploch v k.ú. Benecko vychází ze zachování koncentrované zástavby v centrální části s jejím doplněním (především plochami pro bydlení a občanské vybavení) při snaze o zachování tradičních cenných dálkových výhledů a průhledů. V ostatních částech k.ú. Benecko, stejně jako v k.ú. Horní Štěpanice a k.ú. Mrklov, je naopak v zásadě doplňován rozptýlený charakter současné zástavby. V Horních Štěpanicích je třeba dále koordinovat vymezování nových zastavitelných ploch s již popsanými zájmy ochrany kulturních hodnot. Plochy určené k zastavění pravomocným územním rozhodnutím (Z*) již nejsou v dokumentaci ÚP bilancovány jako návrhové. Zastavitelné plochy se vymezují pro zabezpečení vyváženého rozvoje obce především doplněním funkcí bydlení, občanské vybavení, výroba a skladování s nezbytným rozvojem dopravní a technické infrastruktury. Zastavitelné plochy smíšené obytné (venkovské) jsou vymezeny rovnoměrně po celém území obce, resp. v těsné návaznosti na zastavěné území či naopak v rozptylu v závislosti na charakteru části obce. Při stanovování koncepce bylo vycházeno jak z historicky vzniklé urbanistické struktury, tak z poměrně vysokého zájmu o výstavbu v tomto území. Vycházeje z projednaného Zadání ÚP se vymezují plochy pro bydlení (smíšené obytné venkovské) ve všech částech obce. V ÚP jsou dále vymezeny zastavitelné plochy občanského vybavení (veřejná infrastruktura a komerční zařízení malá a střední, tělovýchovná a sportovní zařízení) a ploch smíšených výrobních vychází. Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní a technická infrastruktura, která je rovněž doplňována novými zastavitelnými plochami (pro ostatní komunikace a ČOV) s cílem zabezpečení udržitelného rozvoje území. V územním plánu jsou doplněny plochy vodní a vodohospodářské, plochy sídelní zeleně, plochy k zalesnění a plochy zemědělské. Rozsah vymezení zastavitelných ploch vychází z rozhodnutí zastupitelstva obce převzít všechny plochy určené k zastavění dosud platným ÚPSÚ včetně jeho čtyř změn a doplnit koncepci novými plochami vymezenými na pokladě předložených a posouzených záměrů na provedení změn v území.


7


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 1: Mapa zájmového území

Hodnocení SEA zaměřeno nejen na přímo řešené, ale i širší dotčené území, v němž může v důsledku předloženého územního plánu dojít ke změně stavu a kvality životního prostředí a veřejného zdraví. Vyhodnocení vychází zejména z požadavků Stanoviska krajského úřadu Libereckého kraje. Součástí vyhodnocení dále je: - u jednotlivých variant posouzení kapacity lanových drah, vleků ve vztahu ke kapacitě sjezdových tratí vzhledem k únosnosti území, - u jednotlivých variant posouzení kvantifikace ekonomických aspektů a společenských pozitiv u záměrů sportu a rekreace (lanových drah, vleků a sjezdových tratí) a vzájemné porovnání s negativním vlivem na složky životního prostředí, - určení pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, ve kterém jsou jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek, včetně případných kompenzačních opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit či úplně eliminovat, - vyhodnocení dopadů na veřejné zdraví u záměrů produkujících nadměrný hluk (lyžařské vleky, zasněžování), -

vyhodnocení z hlediska krajinného rázu, ekologické stability krajiny,

- návrh opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejného zdraví.


8


__________________________________________________________________________ 1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 1.1. Vztah koncepce k jiným koncepcím V oblasti životního prostředí jsou k předmětnému území vztaženy následující koncepce jejichž strategické cíle jsou shrnuty v následujícím textu: Celostátní úroveň:

Státní politika životního prostředí

Státní politika životního prostředí je hlavním strategickým dokumentem pro oblast životního prostředí, ze které vycházejí i další koncepční materiály vztahující se k ochraně životního prostředí. Mezi hlavní cíle této koncepce patří především: dosažení dalšího zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí, uplatnění principů udržitelného rozvoje a k pokračující integraci hlediska životního prostředí do sektorových politik, zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů, projektů a činností.

Národní program snižování emisí ČR

Globálním cílem Národního programu snižování emisí ČR je snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší, a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře Strategie udržitelného rozvoje České republiky.

Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice

Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice mapuje vlivy probíhající změny klimatu na jednotlivé sektory a vytyčuje strategii státu vedoucí ke zmírňování negativních dopadů. Kromě vysvětlení fyzikálních principů změny klimatu a nastínění vývoje mezinárodních jednání obsahuje tento program údaje o hodnotách emisí skleníkových plynů v České republice včetně projekcí dalšího vývoje a prezentuje návrhy konkrétních opatření na snižování emisí skleníkových plynů i adaptačních opatření.

Státní surovinová politika ČR

Státní surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky. Ze Státní surovinové politiky vychází surovinové politiky jednotlivých krajů. Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivo-energetické, rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů. Tato politika se nezabývá surovinami z obnovitelných zdrojů, jako vodou, dřevem, zemědělskými surovinami atd. Zabývá se však všemi druhotnými surovinami jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdrojů, tak i z hlediska vlivu na úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování. Politika nerostných surovin má přímou vazbu k energetické politice a z hlediska stanovení a řešení některých cílů je s ní úzce propojena.


9


__________________________________________________________________________

Státní energetická koncepce

Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství. Koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální.

Státní dopravní politika

Základním cílem dopravní politiky České republiky je realizace svobody trvale udržitelné mobility osob a věcí jako nutný atribut naplnění požadavků Listiny základních práv a svobod i požadavků svobodného obchodu a optimální podpora udržitelného rozvoje přiměřeným dotvářením dopravního systému. K tomu vede strategie udržitelných způsobů dopravy s podporou enviromentálně šetrných způsobů a omezováním způsobů nejméně šetrných.

Operační program Doprava

Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí. Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů Vizí Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů je energetické hospodářství postavené na hospodárném a environmentálně šetrném využívání všech zdrojů energie, s rostoucím využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie a alternativních paliv v dopravě.

Strategie udržitelného rozvoje ČR

Strategie udržitelného rozvoje České republiky definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje, které jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směrují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladu pro kvalitní život generací budoucích.

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

Vláda ČR schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR v roce 2005. Tato strategie vychází z úmluvy podepsané v roce 1992 v Rio de Janeiru a představuje první materiál svého druhu, který přináší komplexní ochranu biodiverzity v ČR. Hlavními cíli této strategie jsou ochrana biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou organismy součástí, dále udržitelné využívání jejích složek a také spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (tzn. genové, druhové a ekosystémové).


10


__________________________________________________________________________

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR

Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice. Program stanovuje cíle pro sektor regionální politiky, územního plánování a urbanismus. K formulaci programů regionálního rozvoje krajů a velkých územních celků je vhodné zajišťovat postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale udržitelného hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny, dále je třeba zavádět územní systémy ekologické stability krajiny všech úrovní včetně metodického a legislativního vymezení Evropské ekologické sítě na našem území. Stavby třeba přednostně orientovat do zastavěných území a území určených k zastavění v rámci rozvoje obcí. Výstavbu mimo tato území omezit na případy vylučující alternativní řešení a na důležité stavby ve veřejném zájmu.

Strategie hospodářského růstu ČR

Tato koncepce je strategií priorit hospodářského růstu ČR a zajištění konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním měřítku. Zabývá se vybranými oblastmi, které jsou stanoveny jako prioritní pro zajištění požadovaného hospodářského růstu ČR, formuluje vizi růstu, obecné principy, cíle a úkoly a dále nástroje k jejich splnění. Strategie se zaměřuje především na ekonomickou oblast, plně však respektuje i zbývající dva hlavní pilíře udržitelného rozvoje (sociální a environmentální dimenze).

Strategie regionálního rozvoje ČR

Strategie regionálního rozvoje České republiky tvoří základní dokument politiky regionálního rozvoje pro období 2007-2013. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky a také formulace témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni.

Národní rozvojový plán ČR

Národní rozvojový plán ČR definuje strategii rozvoje České republiky pro období let 2007-2013. Vychází z textů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, jeho strategie se opírá o klíčové evropské Strategické obecné zásady Společenství i domácí Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie a strategické dokumenty. Zajišťuje návaznost Strategických obecných zásad Společenství a národních strategických dokumentů. Dále také popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti.

Plán hlavních povodí ČR

Plán hlavních povodí České republiky představuje hlavní rámec jednotné politiky v oblasti vod pro Českou republiku překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí a určuje možnosti území v oblasti vod pro koordinaci s ostatními záměry v rámci Politiky územního rozvoje. Zpracování Plánu hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky v oblasti vod pro území České republiky, případně pro jednotlivá hlavní povodí pro dlouhodobé zajištění veřejných zájmů.


11


__________________________________________________________________________ Cíle pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby jako předpokladu dalšího sociálního i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální i státní musí být harmonizovány s ohledem na zajištění udržitelnosti vodních zdrojů. Plán hlavních povodí České republiky stanovuje možnosti rozvoje vodních zdrojů, limity využití vody a priority pro jednotlivé složky hospodářství.

Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR a Program rozvoje venkova ČR

Vychází z návrhu Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, které stanoví povinnost pro jednotlivé členské země EU. Na základě strategických směrů EU by měl každý členský stát připravit svůj národní strategický plán rozvoje venkova, který by tvořil referenční rámec pro přípravu programů pro rozvoj venkova. Ochrana přírodních zdrojů a ochrana životního prostředí ve venkovských oblastech je prioritou, která prostřednictvím přiměřeného obhospodařování krajiny přispívá k již schváleným národním i EU strategiím a legislativě pro životní prostředí (NATURA 2000, Rámcová směrnice o vodě, Kjótský protokol), zvláště v souvislosti se změnami biodiverzity, vod a klimatu. Specifikem České republiky, které vyplývá z polohy tohoto státu na rozvodí tří moří a plné závislosti zdrojů vody na objemu srážek, je v této oblasti také ochrana a čistota vody a vodních zdrojů.

Operační program ŽP

Operační program Životní prostředí navazuje na operační programy z let 2004 - 2006 a je členěn do sedmi prioritních os: zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie, zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik, zlepšování stavu přírody a krajiny, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Značný potenciál se nabízí pro města, obce a jejich svazky, kraje, jejich příspěvkové organizace a firmy, ve kterých mají majoritní podíl. Poměrně velký prostor mají i podnikatelé a neziskové organizace.

Politika územního rozvoje

Politika územního rozvoje určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a rovněž určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Cílem je určení strategie územního rozvoje České republiky v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech. Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území bude koordinovat tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací krajů, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu. Politika územního rozvoje stanoví úkoly územního plánování v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj a určí strategii a základní podmínky pro jejich naplňování. Politika územního rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a dále vymezí zejména oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodu soustředění aktivit mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Vymezí rovněž koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy budou stanovena kriteria a podmínky pro jejich rozvoj.

Národní lesnický program II

Strategie Společenství pro lesy ustanovila rámec aktivit pro lesní hospodářství, jehož hlavním cílem je podpora trvale udržitelného obhospodařování lesů. Strategie zdůrazňuje důležitost multifunkční role lesů a určuje základní zásady a principy, které jsou pro realizaci této strategie určující.


12


__________________________________________________________________________ Národní lesnický program má poskytovat plánovací rámec pro vymezení vlivů jiných sektorů na lesnickou politiku, zvýšit povědomí o důležitosti lesů a zajistit spoluúčast zodpovědných resortů vlády a zájmových skupin na řešení problémů lesů a lesnictví, vytvořit předpoklady k zajištění příslušných kapacit, které se mají zaměřovat na sporné otázky, jejichž řešení je v kompetenci různých státních institucí. Krajská úroveň:

ÚP VÚC Krkonoše

Pro oblast Krkonoš byla vypracována z minulosti řada různých stupňů územně plánovací dokumentace. Z tohoto pohledu je nejdůležitější dosud platný UP VÚC Krkonoše z roku 1994. V této územně plánovací dokumentaci jsou formována východiska řešení a stanoveny zásady funkčního využiti území. Takto formované zásady umožňují komplexní a vyvážený územní rozvoj. K výraznému posunu od roku 1994 dochází především ve snižování imisí ze zdrojů tepelných elektráren, hlavně z Polska, Německa a místních zdrojů (Poříčí u Trutnova, Chvaletice, Opatovice nad Labem). Po roce 1994 převzala Správa KRNAP právo hospodaření v lesích a byly změněny způsoby hospodaření v lesních porostech. Obnova holými sečemi byla omezována a byl uplatňován podrostní způsob hospodaření s preferencí přirozených obnov autochtonního smrku, buku a kleče. Snižování poškození imisemi se projevilo též snížením kalamitních hmyzích škůdců, zejména kůrovce. Vysoký podíl nahodilých těžeb byl zpočátku způsoben vichřicemi v dříve narušených porostech přepadovými větry různých směrů, částečně i námrazami. Cílem managementu správy KRNAP není ekonomický efekt dřeva v lesních porostech, ale zachování biodiverzity Krkonoš. Hospodaření v lesích je řízeno schválenými lesními hospodářskými plány na období 10 let, vychází ze stanovištních podmínek (typologické mapování) a hospodářských souborů s rámcovými směrnicemi hospodaření. Převážná část lesů je zařazena v kategorii lesů zvláštního určení a v lesích ochranných. Tyto lesy jsou často v překryvu různých funkcí a jižní část zájmového území (mimo KRNAP) zasahují lesy hospodářské. Cílová skladba zastoupení dřevin vychází z přirozené skladby a počítá se zvýšeným zastoupením buku, jedle a listnatých dřevin.

Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

V současné době probíhá úprava Návrhu ZÚR LK. ZÚRLK určí hlavní směr a hlavní cíle v Libereckém kraji na příští léta. Tato koncepce je jedním z významných koncepčních dokumentů, určujících hlavní směry rozvoje tohoto kraje. Strategie vychází ze skutečných a identifikovaných potřeb regionu a představuje dohodu významných regionálních aktérů o budoucích směrech rozvoje Libereckého kraje. Postupnou realizací jednotlivých stanovených kroků může vést k naplňování dohodnuté vize a cílů.

ÚP VÚC Libereckého kraje

Tento územní plán řeší vazby nadmístního významu, tj. takové, které rozsahem, významem nebo důsledky zasahují nebo ovlivňují podmínky využívání území více obcí a dále vazby mezikrajské a mezinárodní.

Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje

Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje byla schválena 7.9.2004 Radou Libereckého kraje a 21.9.2004 Zastupitelstvem Libereckého kraje. Základním obecným cílem Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje je vytvoření předpokladů a informační základny pro sladění všech činností v krajině tak (zejména vůči územně plánovacím dokumentacím všech stupňů), aby nedocházelo ke snižování přírodních hodnot dílčích území i kraje jako celku a byla zajištěna účinná ochrana lokalit zvýšené


13


__________________________________________________________________________ přírodovědné a krajinářské hodnoty. V rámci možností tato koncepce usiluje o nápravu dřívějších škod a o celkovou revitalizaci krajinného prostoru Libereckého kraje. Jedním z hlavních nezbytných kroků z oblasti ochrany přírody a krajiny nejen v Libereckém kraji je diferenciace území podle naléhavosti ochrany. Nejvyšší prioritu mají zvláště chráněná území, jejichž soustavu je nutné teprve dobudovat. Jedná se o schválení vymezení a ochranu evropsky významných lokalit a ochranu dalších lokalit, které jsou významné v národním či regionálním měřítku. Jako důležitý úkol se jeví rovněž zajištění ochrany zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů, nerostů, provedení revize registrovaných VKP a památných stromů. K prioritním cílům je zařazeno také zprvu alespoň formální dotvoření ÚSES a jeho zakotvení do územně plánovacích dokumentací, následně pak jeho postupná realizace.

Koncepce EVVO Libereckého kraje

EVVO vzniklo na základě zadání Libereckého kraje jako strategický rozvojový dokument, jehož úkolem je navrhnout na základě analýzy stavu základní směry podpory EVVO tak, aby v Libereckém kraji vznikl fungující systém odpovídající potřebám tohoto kraje a základ pro spolupráci jednotlivých subjektů EVVO. Obecným rámcem koncepce EVVO je Státní program EVVO v České republice, schválený vládou ČR v roce 2000. Cílem tohoto programu, jehož realizace spočívá právě na krajích, regionech, obcích a městech, je zvýšení povědomí a znalostí obyvatel o životním prostředí. Tato koncepce byla schválena 4.3.2003 Radou Libereckého kraje a 18.3.2003 Zastupitelstvem Libereckého kraje.

Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji

Hlavní cíle koncepčního řešení ochrany ovzduší vyplývají z výše uvedených požadavků v emisní a imisní oblasti: dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot krajských emisních stropů pro Liberecký kraj, dosáhnout cestou omezování emisí příslušných látek plnění imisních limitů v zadaných lhůtách, které jsou překračovány, zajistit cestou omezování emisí vyloučení rizika budoucího překračování imisních limitů, které nejsou v současné době překračovány, dosáhnout cestou omezování emisí oxidů dusíku a VOC cílových imisních limitů pro ozón. Vedlejší cíle (včetně s ovzduším souvisejících oborů ŽP): omezit emise látek přispívajících ke změně klimatu, přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji, přispět ke zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, přispět k omezení zátěže citlivých ekosystémů, přispět k omezování vzniku odpadů.

Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje

Závazná část Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou kraje, která nabyla účinnosti dne 15. dubna 2004. Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje vychází z plánu odpadového hospodářství České republiky. Závazná část řešení plánu odpadového hospodářství ČR, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.


14


__________________________________________________________________________ Účelem plánu odpadového hospodářství kraje je stanovit optimální způsob dosažení souladu s požadavky právních předpisů ČR a EU v oblasti odpadového hospodářství na území Libereckého kraje a s tím spojené ekonomické dopady. Z hlediska budoucích požadavků na technickou vybavenost území Libereckého kraje pro nakládání s odpady jsou „vyřešenou“ oblastí v současné době pouze zařízení pro energetické využití směsného komunálního odpadu (TERMIZO Liberec) a skládky komunálních odpadů. Významný je deficit zařízení především v oblasti separace materiálového využití komunálního odpadu, nakládání s objemnými odpady a zařízení pro demontáž autovraků a elektrošrotu. Na území kraje se nacházejí staré ekologické zátěže a devastace charakteru starých skládek a kontaminovaných průmyslových objektů. Nejvážnější situace se týká starých zátěží v okresech Česká Lípa a Liberec.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje je vypracován na základě Metodického pokynu pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje, které vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje je dokumentace, která si klade za cíl určit další směr rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací v posuzovaném regionu. „Plán rozvoje“ je zpracován s výhledem na cca 15 let (do roku 2015). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací byl odsouhlasen Radou kraje dne 13.7.2004 usnesením RK č.778/04/RK a schválen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 222/04/ZK dne 21.9.2004.

Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje

Hlavním cílem zpracování Krajské koncepce zemědělství Libereckého kraje (prosinec 2002) je zajistit rozvoj a stabilizaci zemědělství a potravinářství v návaznosti na ochranu životního prostředí, jeho tvorbu a trvalou udržitelnost rozvoje venkovského prostoru. V koncepci jsou navrhovány alternativní formy podnikání spojené se zemědělskou výrobou a zpracováním zemědělské produkce, aktivity v agropodnikání a cestovním ruchu i rozvoj tradičních venkovských řemesel. V návaznosti na závazné právní předpisy EU a novelizace legislativy ČR, zejména v oblasti ochrany přírody, veterinárních a hygienických předpisů, stanovuje finanční náročnost opatření a navrhuje strategii rozvoje a stabilizace odvětví v rámci kraje a jeho krajskou politiku. Zemědělství Libereckého kraje bude pro dosažení rozvoje zemědělství a venkova využívat atraktivity krajiny, vysoký rekreační potenciál venkovských oblastí, dostatku vodních zdrojů a velkého zastoupení lesních porostů. Hlavními oblastmi, které je nutno zlepšit mimo jiné i prostřednictvím Koncepce rozvoje Libereckého kraje jsou zastaralost technického vybavení, nižší technologicko-technická konkurenceschopnost zemědělského sektoru a zpracovatelského průmyslu, zlepšení odbytu a zvyšování přidané hodnoty zemědělských produktů, nedostatek pracovních příležitostí na venkově mimo agrární sektor, dopravní obslužnost a infrastruktura na venkově a věková struktura pracovníků v zemědělství.

Plán péče o KRNAP

Jelikož se zastavěná část většiny zájmového území nachází v ochranném pásmu KRNAP a okrajové části (Levínek, Rychlov, Zákoutí) spolu s Horními Štěpanicemi a úbočím obou Žalských vrchů ve III. zóně KRNAP, je nezbytné uvést zásadní strategické cíle ochrany životního prostředí:


15


__________________________________________________________________________ Celé území KRNAP Zachování příznivého stavu, příp. zlepšení současného stavu předmětů ochrany v KRNAP, EVL a PO Krkonoše, udržení celistvosti a spojitosti (zabránění další fragmentaci) ekosystémů. Zachování a podpora druhové diverzity a přírodních procesů ve všech přirozených a vybraných druhotných ekosystémech (např. na horských loukách). Rekonstrukce lesních ekosystémů směrem k přírodě blízkému stavu, ponechání části lesů samořídícím procesům. Udržování vybraných druhotných nelesních ekosystémů (především horských luk) ve stavu optimálním z hlediska předmětu ochrany. Zachování, příp. obnova specifického krajinného rázu horské krajiny Krkonoš. Trvale udržitelný rozvoj krkonošských obcí a podpora/diverzifikace alternativních (měkkých) forem využívání území, nepoškozujících přírodní prostředí. Využití Krkonoš jako modelového území pro dlouhodobé sledování ekosystémů, ovlivněných intenzivními rekreačními aktivitami, globální změnou klimatu a působením imisí, a pro mezinárodní spolupráci při ochraně a managementu horských ekosystémů. Využití přírodovědného a historického potenciálu území pro výchovné a vzdělávací aktivity. Zachování současné managementové kategorie IUCN, tj. kategorie V (chráněná krajina). Ochranné pásmo (OP) Zachování, příp. zlepšení funkce OP jako nárazníkového pásma pro aktivity, které by mohly negativně ovlivnit předmět ochrany v KRNAP, EVL a PO Krkonoše. Zachování, příp. zlepšení stavu ekosystémů v OP, který zajistí omezení negativních vlivů na strukturu a funkce ekosystémů v NP. Směrování rozvoje sídel k souladu s jejich charakterem a okolní krajinou; preference kvality prostředí uvnitř zastavěného území před extenzivním kvantitativním růstem zastavěných ploch do okolní přírody a krajiny. Preference takových aktivit v cestovním ruchu, které svou povahou a plošnými nároky vůči přírodnímu prostředí neohrožují ekologickou stabilitu území a respektují charakter krkonošské krajiny. Podpora obslužné a rekreační funkce OP s cílem zmírnění tlaku na intenzívní sportovní a rekreační využití vlastního NP. Vytvoření takového prostoru pro rozvoj sportovních a rekreačních aktivit, ve kterém nebudou v rozporu s předměty ochrany NP, EVL a PO. Podpora řemeslných, průmyslových a zemědělských výrobních provozů a služeb, odpovídajících svým měřítkem okolní zástavbě, lidským i přírodním podmínkám a zdrojům v místě a regenerační schopnosti okolní přírody. Podpora tradičního hospodaření spojeného s chovem dobytka v kombinaci s lokálním využitím produktů a poskytováním služeb turistickému ruchu (agroturismus). Přednostní využívání obnovitelných zdrojů (lesy, půda, voda, krajinný prostor apod.) při rozvojových aktivitách (s rychlostí a způsoby, které nenarušují schopnost těchto zdrojů se obnovovat a umožňují tak dlouhodobý udržitelný rozvoj těchto činností). Obnova lesních porostů směrem k druhové a věkové skladbě odpovídající stanovištním podmínkám a ke zvyšování stability porostů.


16


__________________________________________________________________________ Dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008) schválené Usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009 je území obce součástí SOB 7 Specifické oblasti Krkonoše – Jizerské hory. Relevantní úkoly pro územní plánování stanovené pro toto území jsou v ÚP naplněny. ÚP vytváří základní podmínky a územní předpoklady pro naplňování hlavních cílů Programu rozvoje Libereckého kraje s celkovým zaměřením na stabilizaci a zlepšení místních podmínek pro život obyvatel a zastavení odlivu lidí i ekonomických aktivit. ÚP Benecko zohledňuje hlavní zásady výše uvedených dokumentů a jeho řešení není s nimi v rozporu. V konceptu je variantně navržena lyžařská sjezdovka s lanovkou (která by měla propojit lyžařský areál Benecko a Herlíkovice, Bubákov), která není v souladu s návrhem Plánu péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo. Tento rozpor byl již řešen MŽP (dne 8.3. 2010, č.j. 21674 ENV/10). V tomto rozhodnutí je uvedeno, že záměr na vybudování lyžařského areálu na Žalém a jeho propojení s lyžařským areálem Herlíkovice nebude do návrhu Plánu péče zapracován. Toto vyjádření je přílohou hodnocení SEA č. 3. Ani jedna varianta lyžařského areálu není povolena zpracovatelem hodnocení SEA.

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace Koncept územního plánu Benecko byl navržen variantně. Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta) a aktivní varianta předkládaná v podobě Konceptu územního plánu Benecko. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitole č. 3 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny a č. 5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných tohoto hodnocení SEA.

Popis nulové varianty (stávající stav životního prostředí) 2.1 Geomorfologie, reliéf Geomorfologie, reliéf Zájmové území náleží ke storopalezoické serii krkonošsko – jizerského krystalinika. K ordoviku a siluru je zde řazen mocný komplex převážně pelitických hornin, epizonálně přeměněných na fylity, které obsahují vložky kvarcitů, hornin uhličitanových a přeměněných hornin diabasových. Faunistických dokladů o stáří hornin je málo, jsou omezeny v podstatě jen na nález graptolitů v grafitických břidlicích – fylitech. Vrstevní sled je následující:

pokrývačské fylity,

grafické fylity (spodní silur) s vložkami lyditů,

horniny uhličitanové, krystalické vápence, dolomity (silur),

vulkanický komplex přeměněných diabasových hornin (svrchní silur).

Podloží tohoto komplexu není dnešním povrchem nikde odkryto, takže není známa celková mocnost staropaleozoických hornin. Studium stavby krkonošsko – jizerského krystalinika není dosud jednoznačně ukončeno. Podle posledních výzkumů byly staropalezoické horninové komplexy a spolu s nimi i horniny starší série za mladokaledonské orogeneze společně zvrásněny do vrás o velikosti několika set metrů, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

17


__________________________________________________________________________ silně stěstnatých a z části přesmýkávaných, s osami zhruba V – Z a proměnlivou vergencí k S nebo J. Řešené území náleží do západosudetské oblasti (lugika) Českého masívu, nižší jednotky krkonošsko-jizerského krystalinika. Zastoupeny jsou zde různé typy přeměněných hornin, hlavně fylity, grafit-sericitické a chlorit-sericitické, řazené k siluru do ponikelské skupiny. V jihovýchodní části území, v oblasti Předního a Zadního Žalého vystupují dvojslídné ruly svrchního proterozoika, známé jako „krkonošské ortoruly". V údolích vodních toků se vyskytují kvartérní deluviální hlinitokamenité až kamenitohlinité sedimenty (často včetně deluviofluviálních sedimentů). Reliéf řešeného území je členitý, svažitý, kopcovitý. Po realizaci posuzovaného konceptu nedojde ke změně geologických, geomorfologických poměrů zájmového území. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit. Biogeografická poloha Řešené území se nachází na rozmezí dvou bioregionů. Na jihozápadě je to 1.36 Železnobrodský bioregion a na severovýchodě je to 1.68 Krkonošský bioregion. V rámci těchto dvou bioregionů je zde zastoupeno celkem 7 biochor, náležejících do tří vegetačních stupňů: 4VL Vrchoviny na permu 4. v.s. 5SQ Svahy na pestrých metamorfitech 5 v.s. 5SS Svahy na kyselých metamorfitech 5 v.s. 5UQ Výrazná údolí v pestrých metamorfitech 5 v.s. 5VQ Vrchoviny na pestrých metamorfitech 5 v.s. 6ZQ Hřbety na pestrých metamorfitech 6 v.s. 6ZS Hřbety na kyselých metamorfitech 6 v.s. Po realizaci posuzovaného konceptu nedojde ke změně biogeografických poměrů zájmového území. 2.2 Pedologické poměry Celková rozloha řešeného území - území obce Benecko - činí 1 652 ha, z toho rozloha ZPF činí 883 ha a rozloha PUPFL 645 ha. Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro rozvoj obce na území KNPAP bude 14,81 ha (na k.ú. Benecko 5,65 ha, k.ú. Dolní Štěpanice 4,56 ha, k.ú. Horní Štěpanice 4,32 ha a na k.ú. Mrklov 0,28 ha). V ochranného pásma KRNAP bude celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro rozvoj obce 22,82 ha (na k.ú. Benecko 5,98 ha, k.ú. Dolní Štěpanice 4,20 ha, k.ú. Horní Štěpanice 3,43 ha a na k.ú. Mrklov 9,21 ha). Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro změny v krajině (plochy W) na území KRNAP (resp. III. zóny NP) je navržen 0,92 ha. Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro změny v krajině (plochy W, OX, NL) na území ochranného pásma KRNAP bude 4,38 ha. Základní charakteristiku půd v zájmové oblasti lze určit z bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), která je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž: klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin a je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu, hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí,


18


__________________________________________________________________________ hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením a je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu, sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku a je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace. Zařazení půd do třídy ochrany ZPF podle BPEJ I.

9.58.00, 9.36.21

II.

9.36.04

III.

9.50.41, 9.36.24

IV.

9.36.44, 9.36.34, 9.36.51

V.

9.36.54, 9.40.78, 9.50.44, 9.40.68, 9.68.41, 9.40.67, 8.72.01, 9.68.11, 9.40.89, 9.40.99, 9.40.67, 9.71.01, 9.37.16, 9.68.41, 9.78.89, 9.37.56, 9.37.46.

Charakteristika klimatických regionů: kategorie 8 (mírně chladný a vlhký) a 9 (chladný, vlhký) Charakteristika hlavních půdních jednotek: 36 - hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v chladné oblasti, na všech horninách, lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité; vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení 37 - mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) 40 - svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; lehké až leh čí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách 50 - hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené 58 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé 68 - glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky 71 - glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky 72 - glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní půdy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu - výrazně zamokřené 78 - hluboké strže nad 3 m hloubky - nevhodné pro zemědělskou půdu. Charakteristika sklonitosti a expozice: (sklonitost a expozici určuje 4. pozice kódu) 0

kategorie sklonitosti 0 - 1 (tj. úplná rovina až rovina), kategorie expozice 0, tj. rovina

1

kategorie sklonitosti 2 (tj. mírný svah), kategorie expozice 0, tj. rovina

2

kategorie sklonitosti 2 (tj. mírný svah), kategorie expozice 1, tj. jih

3

kategorie sklonitosti 2 (tj. mírný svah), kategorie expozice 3 sever (SZ-SV)

4

kategorie sklonitosti 3 (tj. střední svah), kategorie expozice 1, tj. jih


19


__________________________________________________________________________ 5

kategorie sklonitosti 3 (tj. střední svah), kategorie expozice 3 sever (SZ-SV)

6

kategorie sklonitosti 4 (tj. výrazný svah), kategorie expozice 1, tj. rovina

7

kategorie sklonitosti 4 (tj. výrazný svah), kategorie expozice 3, tj. sever

8

kategorie sklonitosti 5 - 6 (tj. příkrý svah až sráz), kategorie expozice 1, tj. rovina

9 SV)

kategorie sklonitosti 5 – 6 (tj. příkrý svah až sráz), kategorie expozice 3, tj. severní (SZ –

Charakteristika skeletovitosti a hloubky půdy: 0 kategorie skeletovitosti 0, kategorie hloubky půdy 0 (bezskeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 10 %, půda hluboká (do 60 cm) 1 kategorie skeletovitosti 0 - 1, kategorie hloubky půdy 0 - 1 (bezskeletovitá až slabě skeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 25 %, půda středně hluboká až hluboká (od 30 cm) 4 kategorie skeletovitosti 2, kategorie hloubky půdy 0 - 1 (středně skeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 50 %, půda středně hluboká až hluboká (od 30 cm) 6 kategorie skeletovitosti 2, kategorie hloubky půdy 2 (středně skeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 50 %, půda mělká (do 30 cm) 7 kategorie skeletovitosti 0 - 1, kategorie hloubky půdy 0 - 1 (bezskelovitá, s příměsí slabě skeletovitá, půda středně hluboká až hluboká (od 30 cm) 8 kategorie skeletovitosti 2 - 3, kategorie hloubky půdy 0 - 2 (středně skeletovitá, půda středně hluboká až mělká (do 60 cm) 9 kategorie skeletovitosti 0 - 3, kategorie hloubky půdy 0 - 2 (bezskelovitá, s příměsí slabě skeletovitá, středně skeletovitá, půda mělká, středně hluboká bez skeletu, hluboká) Při veškeré činnosti dotýkající se úpravy zemského povrchu je nutno zabývat se také protierozní ochranou území. V řešeném území je to zejména činnost zemědělská, lesní hospodářství a veškerá činnost stavební. Vodní erozí obecně jsou podle kultur, způsobu obhospodařování, konfigurace terénu a délky svahů nejvíce ohroženy plochy na svazích větších než 4 %. Při shodě nepříznivých okolností to však může být i méně. V řešeném území je velké množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí. Ohrožení větrnou erozí není evidováno zejména díky členitosti terénu a rozptýlené zeleni. Významnější změna pedologických poměrů v území se po realizaci nepředpokládá. Pokud by nedošlo k realizaci posuzovaného Konceptu ÚP Benecko, nedošlo by ani k dalšímu záboru půdy kategorie ZPF. Lesní porosty (plochy lesní) Celková rozloha pozemků určených k funkci lesa na území Benecka činí 645 ha. Celkový součet záborů PUPFL v Konceptu územního plánu obce Benecko činí s ohledem na výběr variant max. 8,39 ha (z toho je 2,48 ha trvalý a 5.91 ha dočasný). Plochy lesní Lesnatost území je průměrná a tvoří 634,97 ha, (37% z celkové plochy území). Přírodní lesní oblast: 22 Krkonoše. Lesní vegetační stupně Vegetační stupně (Skalický) submontánní až subalpinský.


20


__________________________________________________________________________ 4 bukový 5 jedlobukový 6 smrkobukový 7 bukosmrkový

0,44% 47,66% 44,26% 7,64%

Lesy ochranné 21a - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (skály,sutě) 28,07 ha - lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení: 31c - na území národních přírodních rezervací 32e - lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou 32f - lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti

461,14 ha 20,60 ha 123,73 ha

Lesy hospodářské 10 - zahrnují pouze 1,43 ha. Z uvedeného je zřejmé, že vyhlášením kategorií lesů ochranných a lesů zvláštního určení plní lesy vedle dřevo produkční funkce i funkci vodoochrannou, půdoochrannou, ekostabilizační a rekreační. Pokud by nedošlo k realizaci posuzovaného Konceptu ÚP Benecko, nedošlo by ani k dalšímu záboru PUPFL. 2.3 Hydrogeologické a hydrologické poměry Hydrogeologické a hydrologické poměry Zájmové území je součástí hydrogeologického rajonu 641 – Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor, které je charakteristické, vzhledem ke svému horninovému složení, velmi omezeným oběhem puklinových vod. Vznikají zde ojediněle v zóně podpovrchového rozpojení puklin většinou málo hluboké a málo rozvětvené systémy podzemních vod, rychle reagující na klimatické vlivy. Postupným odlesňováním zalesněných ploch se vydatnost zdrojů zmenšuje a nedosahuje původních vydatností. Nejvýznamnějším tokem, který z části tvoří hranici řešeného území je Jizerka, která pramení v Horních Mísečkách ve výšce 1065 m n. m. a poté se vlévá zleva do Jizery u Horní Sytové. Jizerka je zároveň vyhlášena významným vodním tokem. V katastru Benecka pramení Benecký potok a Lhotecký potok, který je recipientem několika menších vodotečí a vlévá se zprava do Cedronu, nejvýznamnějšího levostranného přítoku Jizery v celém jejím povodí. Vodní toky mají většinou přirozené koryto s břehovým porostem, jen některé úseky jsou částečně upraveny. Zátopová území nejsou stanovena, pouze dochází místně k rozlivům zejména v jižní části řešeného území na vodních tocích Jizerky a Cedronu. Potíže vznikají většinou nedostatečnou údržbou vodních toků, eventuálně malými kapacitami mostních propustků a lávek, nebo jinými příčinami (též velké rozdíly v průtocích minimálních a maximálních), které omezují průtok v korytě potoka a v údolní nivě vodního toku. Řeka Jizera je vedena jako významný vodní tok pod pořadovým číslem 96 od čísla hydrologického pořadí 1 - 05 - 01 - 001 v celkové délce 166,1 km a pod pořadovým číslem 98 Jizerka s číslem hydrologického pořadí 1 - 05 - 01 -020 v délce 21,3 km. Správcem vodních toků je Povodí Labe, s.p., Hradec Králové, funkce vodních toků -vodárenská. Ostatní vodní toky jsou ve správě KRNAP. V prostoru části Štěpanické Lhoty jižně Obecního úřadu je vodní plocha - koupaliště, které slouží také jako zdroj požární vody.


21


__________________________________________________________________________ Území se nachází v povodí vodárenského toku Jizerka, v PHO III. stupně zdrojů pitné vody Káraný. Severní část území náleží do CHOPAV Krkonoše a existuje zde poměrně hustá síť pásem hygienické ochrany zdrojů pitné vody. Obrázek č. 2: Vodní tok Cedron

Realizací posuzovaného konceptu se změna hydrologických poměrů v území se po realizaci ÚP nepředpokládá. K negativním vlivům může dojít v důsledku hrubých terénních úprav a příprav území pro stavbu nebo při havarijních stavech, naopak pozitivní je návrh ploch pro stabilizaci odtokových poměrů v krajině akumulací vody a odváděním povrchových vod. 2.4 Územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, památné stromy Územní systém ekologické stability je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebními prvky ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů. Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci druhů nebo společenstev rostlin a živočichů. Biokoridor je část krajiny, která spojuje biocentra a umožňuje organismům přechody mezi biocentry. Biocentra a biokoridory jsou rozlišeny dle jejich významu a rozsahu na lokální, regionální a nadregionální.


22


__________________________________________________________________________ Interakční prvek je strukturní součást územního systému ekologické stability zprostředkovávající příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Tento krajinný segment je zpravidla ekotonového charakteru, tzn. tvořící hraniční pásmo mezi rozdílnými druhy společenstev či ekosystémů. Typickými interakčními prvky jsou lesní okraje, remízky, skupiny stromů, drobná prameniště, aleje, vysokokmenné sady, parky, atd. Prvky nadregionálního významu Územní systém nadregionálního významu zasahuje pouze od severu na k.ú. Benecko ochranným pásmem biokoridoru nadregionálního významu K 22. Prvky regionálního významu Biocentrum regionálního významu (RBC) (1220) Řečiště Jizerky RBC 1218 Bransko - RBC 1220 Řečiště Jizerky Biokoridor regionálního významu - (RBK) (RK 702, RK 703 a RK 706) Jizerka RK 706 Prvky místního významu Lokální biocentra vložená do RBK 3. Údolí u Křižlice 4. V pasekách Lokální biocentra další 6. U Levínku 7. Pod Jindrovou skálou 8. Nad Bátovkou 9. Prachovice Lokální biokoridory - (LBK) 10. Levínek 11. Pod Jánským vrchem 12. Pod Terexem 13. Pod Beneckem 14. Štěpanická Lhota 15. Nad Dolními Štěpanicemi 16. Cedron v Mrklově 17. Podžalsko S výjimkou jednoho biokoridoru, který je třeba z části založit (č. 13 – Pod Beneckem) jsou všechny navržené prvky místního významu ÚSES funkční. Jsou navrženy na relativně nejstabilnějších plochách. Celý systém je ještě doplněn novými interakčními prvky vzniklými dosadbou rozptýlené zeleně, které jsou umístněny zejména na jihovýchodním obvodu Dolních Štěpanic.


23


__________________________________________________________________________

Společenstva

Stručný popis

NRBK

B, NP, CHOPAV, KO

VO, BU, SU, PR

Bohaté přípotoční nivy se zbytky bučin vč. VKP podél Jizerky

Jestřábí v Krkonoších – III. 13.2 Křížlice, Horní Štěpanice

MVBC

A, NP, VKP

VO, MT, BU, PR

Javořina a bučina s mokrými loukami biolog. Lokalita vč. VKP Údolí u Křížlice

Jestřábí v Krkonoších – III. 13.2 Křížlice, Horní Štěpanice

MVBC

B, NP

VO, MT, SU

Přípotoční niva a prudká úbočí

Přípotoční niva a smrčina

2

Jizerka

Horní Štěpanice, Křížlice, Vítkovice

III. 13.4, IV. 6.2

3

Údolí u Křížlice

V pasekách

4

Číselný kód biochory III. 13.2

Číslo prvku

Řečiště Jizerky

Typ prvku

VO, MT


B, NP, VKP

Název prvku

RBC

Javořina a bučina s mokrými loukami biolog. Lokalita vč. VKP Na pile, Zákoutí a Řečiště Jizerky

Víchová nad Jizerou, Horní Štěpanice, Dolní Štěpanice

1

Charakteristika umístění

Tabulka č. 1: Přehled prvků regionálního ÚSES v zájmovém území

6

U Levínku

Benecko

IV. 6.2

MBC

B, NP

VO, SU, PR, MT

7

Pod Jindrovou skálou

Benecko, Horní Štěpanice

IV. 6.2

MBC

B, OP

MT, PR

Louky s remízky a smrčina ve svahu

8

Nad Bátovkou

Benecko, Mrklov

IV. 6.2, IV. 6.5

MBC

B, NP, CHOPAV

VO, PR, SM

Lesní porosty mezi kalamitními těžbami pod Žalým, vč. Prameniště Cedronu

9

Prachovice

Mrklov, Horní Štěpanice

III. 13.4 IV. 6.2

MBC

A, OP

VO, SP

Přípotoční niva s pobřežními porosty na svazích

10

Levínek


IV. 6.2

MBK, VKP

A, NP

VO, MT

Přípotoční louky podél potoka z Janského vrchu

11

Pod Janským vrchem

Benecko, Vítkovice v Krkonoších

IV. 6.2

MBK

B, NP

SM

Lesní porosty na západním svahu Janského vrchu

MBK

B, NP, CHOPAV

SM

Lesy a nově zalesněné plochy po kalamitních těžbách pod Žalým

MBK

OP

MT

Louky a rozptýlená zeleň – částečně založit

12

Pod Terexem

Benecko

IV. 6., IV. 6.5

13

Pod Beneckem


IV. 6.2


24


Charakteristika umístění

Společenstva

Stručný popis Louky a pobřežní porosty podél Beneckého potoka

MBK

OP

BU, SM, VO

Lesy na svazích Zákoutského vrchu a pobřežní porosty u Cedronu

IV. 6.2

MBK

A, OP, VKP

VO, LO

Pobřežní porosty a louky podél Cedronu a jeho bezejm. přítoku od Křížovek

IV. 6.2

MBK

B, NP

SM

Lesní BK spojující místní ÚSES s regionálním BK

Číselný kód biochory

MT, SM


B, OP, VKP

Název prvku

MBK

Číslo prvku

Typ prvku

__________________________________________________________________________

14

Štěpanická Lhota

Horní Štěpanice, Mrklov

IV. 6.2, III. 13.4

15

Nad Dolními Štěpanicemi

Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov

III. 13.2, III. 13.4

16

Cedron v Mrklově

Mrklov

17

Podžalsko

Mrklov

Vysvětlivky: Typ prvku:

Charakteristika umístění:

NR – prvek nadregionálního významu

A – výjimečná zóna

R – prvek regionálního významu

B – nadprůměrná zóna

M – prvek místního významu

OP – ochranné pásmo NP

BC – biocentrum

NP – národní park

BK – biokoridor

VKP – významný krajinný prvek

VBC – vložené biocentrum

KO – klidová oblast

Společenstva: VO – bylinná vodní a pobřežní společenstva MT – hydrofilní a mezofilní trávníky BU – jedliny a bučiny SU – sutě PR – vegetace pramenišť a rašelinišť SP – vegetace sutí a primitivních půd Poznámka: Biokoridor „Nad Dolními Štěpanicemi“ je doplněn přirozenou migrační cestou podél Cedronu, která musí používat stejné ochrany jako prvek ÚSES.

Nerealizováním koncepce ÚP by pravděpodobně nedošlo k potenciálnímu vlivu na prvky ÚSES. Významný krajinný prvek – dle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V zájmovém území se nacházejí dva významné krajinné prvky a třináct zájmových území ochrany přírody v OP KRNAP. Jejich seznam je uveden v následující tabulce.


25


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 2: Významné krajinné prvky a zájmová území ochrany přírody v řešeném území Významné krajinné prvky označení v mapě

lokalita

katastrální území

plocha [ha]

charakteristika

A

Jeskyně ve Štěpanické Lhotě

Horní Štěpanice

1,14

krasová jeskyně

B

Cedron

Mrklov, HorníŠtěpanice, Dolní Štěpanice

3,22

potoční niva s výskytem bledule jarní

Zájmová území ochrany přírody v ochranném pásmu KRNAP označení v mapě

lokalita


charakteristika

B´

U Ručiček

Dolní Štěpanice

slatina s ohroženými druhy rostlin (Carex davaliana, Triglochin palustre)

Údolí u Levínek

Vítkovice Benecko

údolí bezejmenného levostranného přítoku Jizery s početnými populacemi bledule jarní a prvosenky vyšší (část lokality je registrovaná)

D

Údolí u Levínek

Vítkovice Benecko

údolí bezejmenného levostranného přítoku Jizery s početnými populacemi bledule jarní a prvosenky vyšší (část lokality je registrovaná)

D´

Pod Janským vrchem

Benecko

pramenná místa bezejmenného levostranného přítoku Jizery s početnými populacemi bledule jarní a prvosenky vyšší

C

E

Údolí u Křížlice

Benecko

skalnaté, vápencové údolí Jizerky s bučinou a charakteristickou květenou; v korytě Jizerky pod mostem se nacházejí everzní jevy ve vápencích, jediný takový útvar v Krkonoších

F

Na Pile

Dolní Štěpanice

bukové porosty a přilehlé louky s řadou významných rostlinných druhů a bezobratlých živočichů

HorníŠtěpanice, Dolní Štěpanice

bohatá botanická lokalita na západním svahu údolí Jizerky; javořina přechází výše ve svahu v bučinu s charakteristickými druhy bylinného patra

HorníŠtěpanice

jediné naleziště mechorostů Amblyodon dealbatus P. B. v ČR; nad touto lokalitou se nacházejí průzkumové štoly – zimoviště netopýrů

G

H

Dolní Štěpanice

Jizerka

I

Prachovice

Benecko

velmi bohatá lokalita nad starým vápencovým lomem (Aquilegia vulgaris, Epipactis helleborine, Ramischia secunda, aj.)

J

Louky nad Alfonskou

Horní Štěpanice

louky s významnými rostlinnými druhy, včetně chráněných hořečků, ve vlhčích partiích jsou hojné populace bledule jarní


26


__________________________________________________________________________ Významné krajinné prvky označení v mapě

lokalita


plocha [ha]

charakteristika

a vstavačovitých rostlin J´

K

L

Nad zlatou vyhlídkou

Údolí Cedronu

Slatina u Sovince

Benecko

louky s hojným výskytem vstavačovitých rostlin

Benecko

údolí Cedronu včetně bezejmenného levostranného přítoku v oblasti Mrklova – velmi významná početná populace bledule jarní a dalších charakteristických druhů rostlin přípotočních niv

Benecko

slatina situovaná uprostřed polí s poslední lokalitou Salix repens ssp. Rosmarinifolia v Krkonoších s řadou dalších chráněných druhů rostlin

V řešeném území lze za VKP označit všechny prvky ÚSES (viz výše), vodoteče (viz kapitola 2.3 hydrologické a hydrogeologické poměry), zvláště chráněná území (viz následující kapitola 2.5) a lesní komplexy. Pokud by neměl být koncept realizován nebudou ani ovlivněny VKP „ze zákona“. Památné stromy V katastrálním území k.ú. Benecko na parcele č. 249/1 se nachází památný strom „Ambrožův smrk“ – smrk ztepilý, obvod 362 cm, stáří 200 let. Tento památný strom nebude realizací ploch navržených v ÚP dotčen. 2.5 Zvláště chráněná území, území přírodních parků, území historického, kulturního nebo archeologického významu Krkonošský národní park Mimořádná přírodní a krajinářská hodnota Krkonoš byla potvrzena vyhlášením biosférické rezervace UNESCO. Tato biosférická rezervace zahrnuje na české straně Krkonoš území KRNAP včetně jeho ochranného pásma. Zastavěná část většiny území se nalézá v ochranném pásmu KRNAP, okrajové části (Levínek, Rychlov, Zákoutí) spolu s Horními Štěpanicemi a úbočím obou Žalských vrchů je součástí III. zóny KRNAP, a proto musí být všechny činnosti v zájmovém území v souladu s Plánem péče o KRNAP. Jednotlivé plochy území KRNAP jsou zařazeny do zón diferencované ochrany. Benecko se nachází ve 3. zóně a v ochranném pásmu KRNAP. Třetí zóna obsahuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby. Cílem je v souladu s posláním národního parku udržet a přiměřeně podporovat využíváním této zóny pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, lesní hospodářství, turistiku a rekreaci. Jedná se o více než třikrát tak velkou plochu než I. a II. zóna dohromady. Pro 3. zónu platí tyto zásady: -

novou výstavbu jednoúčelových rekreačních kapacit nepovolovat modernizaci a rozšiřování rekreačního zařízení provádět s ohledem na minimalizaci záborů půdního fondu při umělém zalesňování používat především materiál autochtonních porostů


27


__________________________________________________________________________ -

zachovat luční enklávy při tradičním lučně pastevním využití, méně hodnotné lokality s degradovanými porosty vybrané Správou KRNAP zalesnit

Ochranné pásmo Ochranné pásmo není vlastní součástí území KRNAP, ale tvoří jakýsi ochranný pás, který má zabezpečit území parku jako takové před rušivými vlivy. Lze rozdělit podle převládajících funkcí do tří kategorií: (a) rekreační a sportovní centra tvořící tzv. vnitřní ochranné pásmo (Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Velká Úpa), (b) území při jižní hranici parku s většími či menšími sídelními celky, s průmyslovou výrobou a poměrně intenzívní zemědělskou činností, (c) oblasti s oběma výše uvedenými charakteristikami (Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice, Horní Maršov); Pro ochranné pásmo platí tyto zásady: -

-

-

-

rozvíjet obslužnou a rekreační funkci tohoto pásma s cílem zmírnění tlaku na rekreační využívání národního parku, zejména zón I a II při rekonstrukci a výstavbě sídelních i výrobních prvků a při zemědělské činnosti respektovat charakter a ráz krajiny, důsledně brát v úvahu vybrané lokality zařazené do systému ekologické stability krajiny (místa se zvýšenou ochranou k zachování druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, cenné krajinotvorné prvky apod.) z dlouhodobého hlediska preferovat zachování podniků s tradiční výrobou, postupně minimalizovat průmysl s negativními dopady na přírodní prostředí v průmyslové výrobě prosazovat urychlené zavedení moderních technologií s minimálním dopadem na životní prostředí, zejména ve zpracování a recyklaci odpadů a odpadních vod, produkci emisí apod. v zemědělské činnosti prosazovat zavedení přírodě blízkých technologií se zaměřením na přiměřený chov hospodářských zvířat, a to i na lučních enklávách turistických center; zajišťovat pravidelnou sklizeň sena zemědělské pozemky v kategoriích (b) a (c), kromě mimo-produkčních funkcí, cíleně využívat k produkci kvalitních potravin v oblastech plánovaných dopravních opatření regulovat provoz motorových vozidel do území kategorie (a) minimalizovat dopad negativních vlivů probíhající těžby nerostných surovin zabránit poškození resp. minimalizovat změny na lokalitách s historickou těžbou nerostných surovin (zvláště primární a sekundární ložiska zlata).


28


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 3: Rozdělení KRNAP do zón

Biosférická rezervace UNESCO Krkonoše-Karkonosze Řešené území je rovněž součástí biosférické rezervace UNESCO Krkonoše-Karkonosze, vyhlášené v roce po obou stranách státní hranice v roce 1992. Biosférické rezervace jsou vyhlašovány Organizací spojených národů pro vzdělání a vědu (UNESCO) v rámci programu Člověk a biosféra (MAB - Man and the Biosphere). Základní směrnice týkající se biosférických rezervací byly stanoveny v roce 1974. V biosférické rezervaci (BR) se provádí ochrana genofondu, vědecký výzkum sledující využívání a zneužívání přírodních zdrojů, výměna informací v mezinárodním měřítku a výchova odborníků i veřejnosti pro cíle ochrany přírody. Světová síť BR je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země a postihovala různorodost jejich civilizačního zatížení. Každá BR obvykle obsahuje ukázky hlavního biomu oblasti, výjimečné nebo ojedinělé části přírody, krajinu citlivě využívanou člověkem i přírodu degradovanou lidskou činností. Jako biosférické rezervace mohou být vyhlášena pouze území chráněná národní legislativou (zákonem). Lokality NATURA 2000 (Evropsky významné lokality, ptačí oblasti) Dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů byla v souladu s právem Evropských společenství v České republice vytvořena soustava, která na území ČR vymezila evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Celé území, které je konceptem ÚP Benecko řešeno, leží na území Evropsky významné lokality CZ0524044 – Krkonoše a také Ptačí oblasti CZ0521009 – Krkonoše. Dotčení jiných součástí soustavy Natura 2000 je vyloučeno. Ptačí oblast Krkonoše Rozloha lokality: 54972,67 ha Ptačí oblast tvoří území národního parku s částmi jeho ochranné zóny. Území se nachází ve východních Čechách, v hraniční oblasti s Polskem a rozkládá se mezi obcemi Žacléř, Janské Lázně, Vrchlabí, Jablonec nad Jizerou a Harrachov. Významná je přítomnost čtyř vegetačních stupňů – submontánního až alpínského. Submontánní stupeň je charakterizován původně listnatými a smíšenými lesy, které jsou tvořené především bukem lesním, javorem klenem, jasanem ztepilým, jeřábem ptačím, olší šedou. V minulosti však byly převážně vykáceny a


29


__________________________________________________________________________ nahrazeny smrkovými monokulturami. Horské smrčiny montánního stupně jsou značně poškozené vlivem průmyslových imisí. V nejvyšších polohách (podél a nad horní hranicí lesa, tj. zhruba 1300-1600 m n. m.) se nachází nejhodnotnější ekosystémy, jako jsou alpínská hranice lesa, subarktická rašeliniště, ledovcové kary, skalní výchozy a mozaika mrazem modelovaných reliéfů, sněhové a zemní laviny. Z ornitologického hlediska se mezi nejhodnotnější oblasti Krkonoš řadí alpínské vrcholy, ledovcové kary a subarktická rašeliniště a mozaika lesních a lučních biotopů v oblasti Rýchor a jejich podhůří na jihovýchodě území. Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1991-94 bylo na české straně Krkonoš zjištěno celkem 155 druhů ptáků, mezi nimi 135 druhů prokazatelně nebo pravděpodobně hnízdících a dalších 9 druhů s hnízděním možným (dle www.nature.cz). Mezi předměty ochrany patří: Chřástal polní (Crex crex), Čáp černý (Ciconia nigra), Datel černý (Dryocopus martius), Lejsek malý (Ficedula parva), Slavík modráček (Luscinia sevicica), Sýc rousný (Aegolius funereus) a Tetřívek obecný (Tetrao tetrix). Evropsky významná lokalita Krkonoše Rozloha lokality: 54 979,60 ha Přírodní komplex Krkonoše představuje nejvyšší část středoevropských hercynských pohoří. Tvoří horský hraniční val mezi Českou a Polskou republikou, státní hranice probíhá v délce 40 km. Zvláštní biogeografická poloha Krkonoš uprostřed středoevropské krajiny učinila z tohoto pohoří významnou vývojovou křižovatku, kde se v průběhu čtvrtohorního zalednění opakovaně setkávala severská a alpínská biota. To se odráží ve vysokém počtu glaciálních reliktů, endemitů a ve výrazné rozmanitosti horských ekosystémů. Alpínské trávníky, subarktická rašeliniště, porosty kleče, ledovcové kary, květnaté horské louky, mokřady, horské smrkové a smíšené lesy, přípotoční olšiny a nivy reprezentují vysokou druhovou rozmanitost, která nemá v českých pohořích obdoby. Krkonoše jsou jediným českým pohořím, jehož biota kontinuálně pokrývá 4 výškové vegetační stupně od submontánního po alpínský vegetační stupeň. Z Krkonoš je popsáno přes 1250 druhů cévnatých rostlin, které se vyskytují celkem v 68 biotopech uvedených v Katalogu biotopů České republiky. Přítomná stanoviště se vyznačují bohatým zastoupením glaciálních reliktů a krkonošských endemitů, což z EVL Krkonoše činí lokalitu Natura 2000 významnou z hlediska celonárodního a celoevropského (dle www.nature.cz). Historie Historickým jádrem oblasti byl hrad Štěpanice. První písemná zmínka z roku 1304 hovoří o založení hradu Janem z Valdštejna. ale podle Balbína zde již v roce 1254 vládl Jindřich Jan z Valdštejna. Tento údaj také potvrzují archeologické nálezy na hradě. V současnosti se na místě hradu nachází zřícenina bašty a zbytků obranného systému. Horní Štěpanice mívaly statut městečka. Ten ztratily poté, co hrad opustili v roce 1524 jeho majitelé. Hlavním zdrojem obživy místního lidu byla práce v lese a rolnictví. Později, když byl les vymýcen, byly na jeho místě postaveny roubené chalupy a obdělána pole. V Hamerském vrchu vznikly železné doly, v Zákoutí i doly zlaté. Pak se zde rozšířilo tkalcovství. Samotné Benecko se poprvé uvádí roku 1628. Zakladatelem Benecka byl patrně Beneš, proto Benešsko - Benecko. Legenda vypráví o poustevníkovi řádu sv. Benedikta a o jelenovi, který mu byl druhem. Odtud prý vznikl znak obce - jelení hlava s křížem mezi parohy. Mrklov byl osídlován, podobně jako Dolní Štěpanice, podél vody. Byl vsí převážně zemědělskou. Odedávna se v podhůří pěstoval len, předení lnu patřilo i mezi robotní povinnosti. Za panování Marie Terezie se rozšířila domácká výroba pláten.


30


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 4: Typická původní roubenka

Z hlediska širšího a komplexního pojetí ochrany památkových hodnot byly Horní Štěpanice prostřednictvím nařízení vlády č. 127/1995 Sb. Ministerstva kultury ČR prohlášeny za památkovou rezervaci s dochovanými soubory lidové architektury. Hlavním smyslem tohoto opatření je zajistit nejen zachování jednotlivých kulturních památek, ale i celkové půdorysné a hmotové struktury zástavby, tvořící charakter obce. Eventuální nová výstavba se musí podřídit plně vztahu ke kulturním památkám, i okolní typické zástavbě a charakteru prostředí a krajiny. Podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o památkovou hodnotu rezervace se vztahují v potřebném rozsahu i na nemovitosti, které nejsou prohlášeny za kulturní památky, ale jsou na území rezervace. Jedná se o památkově hodnotné stavby, ve většině případů roubené, dokládající původní historickou zástavbu tohoto kraje, vyžadujících tzv. přísnější režim. Jedná se zejména o stavbu Štěpanického hradu, jehož význam je zejména v rovině historické, dokumentární a územně krajinné. K tomu přistupuje ještě hledisko využitelnosti hradu, což u torza je možné v oblasti turistické a kulturní. Nemovité kulturní památky, které jsou v zájmovém území zapsány na seznamu jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 3: Nemovité kulturní památky v zájmovém území Sídelní útvar

Část obce

Číslo popisné

Benecko

Benecko

Benecko

Benecko

Dolní Štěpanice

Dolní Štěpanice

Dolní Štěpanice

Dolní Štěpanice

Horní Štěpanice

Horní Štěpanice

Horní Štěpanice

Horní Štěpanice

1

Horní Štěpanice

Horní Štěpanice

3

Horní Štěpanice

Horní Štěpanice

9

Horní Štěpanice

Horní Štěpanice

17


67

?

Památka socha - pamětní deska spisovatele Josefa Šíra venkovská usedlost hrad Štěpanický, zřícenina škola, z toho jen: pamětní deska Jana Buchara kostel Nejsvětější Trojice fara Venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská

Ulice, nám./umístění Jindrova skála Hronová pod podplužním dvorem

31


__________________________________________________________________________ Sídelní útvar

Horní Štěpanice

Část obce

Horní Štěpanice

Číslo popisné

35

Památka usedlost venkovská usedlost

Ulice, nám./umístění Na Benátkách

Lze říci, že na většině zájmového území únosná mez překročena nebyla a zůstala dosud zachována harmonická kulturní krajina, v níž jsou v harmonickém souladu přírodní a krajinotvorné složky do různé míry změněnými člověkem. Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy. Má-li se provádět stavební činnost na takovém území, jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění). O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž k nálezu došlo, a to nejpozději do druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl (dle § 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb.). Za archeologické nálezy jsou považovány archeologické situace (nálezy zdiva, jímek, hrobů, atd.) i movité artefakty keramiky, kostí, mincí, zbraní, apod. V případě, že nebude územní plán realizován nedojde ani k negativním vlivům na předměty ochrany lokalit Natura 2000 nebo vlivům na KRNAP. Realizace odlesnění pod zříceninou hradu Štěpanice naopak dojde k zatraktivnění území a navrácení historické dominanty do krajiny. 2. 6 Fauna a flóra Dle biogeografického členění náleží předmětné území do Krkonošského bioregionu (1.68). Potencionální vegetace je tvořena květnatými, klenovými a acidofilními horskými bučinami, přirozenými smrčinami, subalpinskými společenstvy a vrchovišti. Biota je obohacena mnoha relativně teplomilnými prvky v ledovcových karech, arkto-alpinskými reliktními druhy i řadou neoendemitů, např. jestřábníky a jeřábem sudetským. Na zvyšování biodiverzity se podílejí tzv. anemoorografické systémy. Netypickými částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří, zpravidla pouze s květnatými bučinami, nanejvýše s ostrovy acidofilních bučin. V současnosti převažující kulturní smrčiny jsou těžce poškozeny imisemi, ale alpinské trávníky, kosodřevinné porosty, malé zbytky bučin a některé louky jsou stále velmi hodnotné. V nižších polohách bioregionu jsou potenciálně horské smíšené lesy, zejména květnaté a klenové bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum a Aceri-Fagetum), na minerálně chudých substrátech se střídají s horskými acidofilními bučinami (Calamagrostio villosae-Fagetum), na vápencích jsou okrajově snad i fragmenty podsvazu Cephalanthero-Fagenion. Výše se rozkládají přirozené smrčiny svazů Piceion excelsae (Calamagrostio villosae-Piceetum, Anastrepto-Piceetum a Sphagno-Piceetum) a Athyrio-Piceion (Athyrio alpestris-Piceetum). Podél vodních toku jsou nivní cenózy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (Alnetum incanae a Piceo-Alnetum). Nad horní hranicí lesa se nachází pásmo kosodřeviny, náležející svazům Pinion mughi (asociace Myrtillo-Pinetum mughi) a Sphagnion medii (Chamaemoro-Pinetum mughi). Primární bezlesí je značně rozvinuté, zejména na hřebenech a vysoko položených plošinách nad hranicí lesa, a dále v lavinových drahách. Zde jsou přítomny zejména křoviny svazu Salicion silesiacae a vysokobylinné nivy svazů Adenostylion a Dryopteridi-Athyrion, které na sušších místech střídají trávníky svazů Calamagrostion arundinaceae (na živnějších půdách) a Calamagrostion villosae (na chudších půdách). Na plošinách jsou četná vrchoviště


32


__________________________________________________________________________ s rozmanitou vegetací svazů Drepanocladion exannulati, Sphagno recurvi-Caricion canescentis, Leuco-Scheuchzerion palustris, Sphagnion medii a Oxycocco-Empetrion hermaphroditi. Na prudších sklonech se nacházejí místy prameniště svazu Cardamino-Montion. Sušší místa nad hranicí lesa jsou pokryta primárními alpinskými trávníky svazu Nardion, na exponovaných stanovištích je charakteristická vegetace svazu Juncion trifidi. Vzácná sněhová vyležiska jsou kryta vegetací svazu Salicion herbaceae. Ve štěrbinách skal (zejména na bohatších podkladech) je vyvinuto Saxifrago oppositifoliae-Festucectum versicoloris (svaz Agrostion alpinae), na sutích se objevují fragmenty vegetace svazu Androsacion alpinae. Přirozená náhradní vegetace je vyvinuta zejména na druhotně odlesněných místech pod horní hranicí lesa. Zde se vytvořili na vlhčích místech květnaté louky svazu Poo chaixii-Deschampsion caespitosae, na sušších se rozšířili některé asociace svazu Nardion (např. Thesio-Nardetum) a svazů Genistion a Vaccinion (poslední dva s účastí keříčků). V nižších polohách jsou luční společenstva svazů Calthion (např. Polygono-Cirsietum heterophylli), Cynosurion a Violion caninae. Flóra Krkonoš je charakterizována především výjimečným postavením pohoří v rámci střední Evropy. Je pro ni typické zastoupení exklávních prvků. Druhotná skladba obsahuje řadu horských taxonů. Mezi nimi jsou druhy alpidského elementu, např. kleč horská (Pinus mugo), bika lesní (Luzula silvatica) a hořepník tolitový (Pneumonanthe asclepiadea). Několik horských druhů má charakter hercynsko-karpatský, jsou to např. vrba slezská (Salix silesiaca), devětsil Kablíkové (Petasites kablikianus) a koniklec bílý (Pulsatilla scherfelii). Endemiti Hercynie jsou vzácní, k nim náleží oměj šalamounek (Aconitum callibotryon). Zejména ve vegetaci nad horní hranicí lesa najdeme značné množství druhů (sub)arkticko-alpidských, zastoupených lepnicí alpskou (Bartsia alpina), ostřicí tmavou (Carex atrata), vranečkem brvitým (Selaginella selaginoides), ostružníkem moruškou (Rubus chamaemorus), suchopýrkem trsnatým (Baeothyron caespitosum), ostřicí chudou (Carex paupercula) a všivcem krkonošským (Pedicularis sudetica). Významnou složkou flóry jsou krkonošské endemity, které představuje jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica), zvonek český (Campanula bohemica) a četné mikrospecie z rodu jeřábník (Hieracium). Teplomilné druhy jsou velmi vzácné, vázané na extrémní stanoviště v karech, k nim náleží tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) a rozchodníkovec žlutokvětý (Hylotelephium maximum). V Krkonoších se vyskytuje typická horská fauna hercynského pohoří, včetně unikátní fauny stupně klečového a rozsáhlých vrchovišť (pěvuška podhorní, kulík hnědý). Jako v jediném bioregionu v České republice se zde vyskytuje slavík modráček tundrový. Velká část území je v současnosti postižena plošným rozpadem lesů v důsledku imisí a některé druhy přežívají jen na zachovalých torzech. Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Mezi významné druhy patří především savci ježek západní (Erinaceus europaeus), rejsek horský (Sorex alpinus), myšice termopásá (Apodemus agrarius), netopýr pobřežní (Myotis dasycneme - mimo období rozmnožování), netopýr severní (Eptesicus nilssoni), ptáci tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulík hnědý (Charadrius morinellus), sýc rousný (Aegolius funereus), linduška horská (Anthus spinoletta), pěvuška podhorní (Prunella collaris), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nusifraga caryocatactes), čečetka zimní (Carduelis flammea), hýl rudý (Carpodacus erythinus), obojživelníci čolek horský (Triturus alpestris), plazi ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus), měkkýši slimáčník horský (Semilimax kotulae), vrásenka pomezní (Discus ruderatus), vřetenovka (Cochlodina dubiosa cordontica), hmyz píďalky rodu huňatec – Psodos alpinatus, Torula quadrifaria, okáči rodu Erebia, šídlo rašelinné (Aeschna subarctica). Území řešené v konceptu ÚP Benecka se vyznačuje velkým zastoupením přírodních biotopů, které na řadě míst hostí i zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Řada návrhových ploch je umístěna do lučních stanovišť v okolí stávající zástavby. Biologická hodnota porostů na jednotlivých plochách je velmi variabilní. Jsou zde zastoupeny jak druhově chudé porosty vzniklé zatravněním bývalých polí, tak vegetace květnatých luk s výskytem širokého spektra


33


__________________________________________________________________________ druhů typických pro pravidelně sečené podhorské louky. Nejčastěji se zde vyskytují druhy jako Festuca rubra, Arrhenatherum elatius, Trisetum flavescens, Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Deschampsia cespitosa, Leontodon hispidus, Ranunculus acris, Geranium sylvaticum, Cardaminopsis halleri, Potentilla erecta, P. aurea, Alchemilla sp., Veronica chamaedrys, Silene vulgaris, Silene dioica, Bistorta major, Phyteuma spicatum, Heracleum sphondylium, Rumex acetosa, Campanula patula, C. rotundifolia, Nardus stricta, Crepis mollis, Knautia arvensis. Na vlhčích místech a lučních prameništích se vyskytuje Scirpus sylvaticus, Cirsium heterophyllum, Carex nigra, C. echinata, C. cinerea, Agrostis canina, Juncus articulatus, Cardamine amara, Filipendula ulmaria. Právě na květnatých loukách dlouhodobě udržovaných tradičním způsobem se vyskytují i některé zvláště chráněné druhy rostlin, jako jsou pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chloranta). Na vlhčích místech se v území rozptýleně vyskytuje i prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a také prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), který rovněž osidluje i ekotony na okrajích lesních porostů včetně lemů některých cest. Okraje lesů a zarůstající louky také na několika místech hostí populace lilie zlatohlavé (Lilium martagon). Méně často je ve vlhkých loukách přítomen také upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Kromě těchto ohrožených druhů byl na loukách v horních partiích Benecka (lokalita Na Sychrově) zaznamenán i výskyt silně ohrožených druhů rostlin vázaných na smilkové trávníky a živinami chudší horské louky. Jednalo se o zvonek český (Campanula bohemica) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica). V území se také vyskytuje řada druhů uvedených v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR, např.: kýchavice bílá (Lobelova Veratrum album subsp. lobelianum), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), prasetník jednoúborný (Hypochaeris uniflora), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides). Naprostá většina hodnotnějších lučních porostů je chráněna soustavou Natura 2000 v rámci Evropsky významné lokality Krkonoše. Popis porostů na dotčených plochách včetně uvedení výskytu zvláště chráněných druhů rostlin je uveden v samostatném hodnocení vlivů ÚP na soustavu Natura 2000. V rámci konceptu ÚP je také navrženo několik nových vodních nádrží, které jsou ve většině případů situovány do údolí drobných vodotečí. Biologický význam těchto míst spočívá v přítomnosti vodních toků s přírodě blízkým charakterem koryta, na které je vázán výskyt řady vodních bezobratlých. Koryta potoků také doprovázejí druhově pestré porosty vzrostlých listnatých dřevin, na které je vázáno bohaté bylinné patro, v němž se pravidelně vyskytují velmi početné populace ohrožené bledule jarní (Leucojum verum). Díky zastoupení listnatých dřevin a přítomnosti bylinného patra tyto fragmenty potočních luhů ostře kontrastují s porosty kulturních smrčin, které zpravidla tvoří navazující lesní porosty a jsou druhově výrazně chudší. Společenstvo živočichů zájmového území odpovídá svým druhovým složením zdejší horské a podhorské krajině. Kromě běžných druhů savců a ptáků se na řadě míst v lučních porostech vyskytuje silně ohrožený chřástal polní (Crex crex). Početněji bývá zaznamenáván v oblasti kolem Mrklova, na západ od Benecka a také v okolí Horních Štěpanic. Plazi jsou zastoupeni ještěrkou živorodou (Zootoca vivipara) a slepýšem křehkým (Anguis fragilis), oba druhy jsou ve vyhlášce č. 395 Sb. zařazeny mezi silně ohrožené živočichy. Roztroušený výskyt jedinců těchto druhů byl zaznamenán na řadě návrhových ploch v celém zájmovém území. Nejčastěji osidlují osluněné lesní okraje, kde nacházejí vhodné úkryty. V těchto ekotonech byl na vlhčích místech s bohatým bylinným patrem zaznamenán také výskyt obojživelníků. Jednalo se o skokana hnědého (Rana temporaria), ojediněle byla pozorována i ropucha obecná (Bufo bufo), která patří mezi ohrožené druhy. V území žije také kriticky ohrožená zmije obecná (Vipera berus), která rovněž osidluje okraje lučních porostů a zejména zarůstající vlhčí louky. Ze zástupců zvláště chráněných druhů bezobratlých byl kromě běžných čmeláků rodu Bombus zaznamenán také roztroušený výskyt majky fialové (Meloe violaceus). Na vodní tok Jizerky je pak vázán výskyt populace ohrožené vranky obecné (Cottus gobio). Bez realizace konceptu nedojde k dalšímu zastavění nezpevněných ploch.


34


__________________________________________________________________________ 2.7 Charakter krajiny Krajinný ráz je definován v § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, jako zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, který je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu, by neměl být záměrem nikterak narušen. Širší vztahy Podle vyhodnocení krajinného rázu území KRNAP a jeho ochranného pásma - část Liberecký kraj - leží řešené území na hranici dvou krajinných celků (oblastí krajinného rázu). Většina území na západě je začleněna do krajinného celku II. - Jizerka, krajinného prostoru (podoblasti krajinného rázu) II.-1 Údolí Jizerky. Východní okraj území náleží do krajinného celku IV. - Labe, a to krajinných prostorů IV. - 3 Údolí horního Labe na severovýchodě a IV. -6 Podhůří východních Krkonoš na jihovýchodě. II. Krajinný celek Jizerka II – 1 Krajinný prostor Údolí Jizerky Místa krajinného rázu: II – 1 – a Lesní komplexy II – 1 – b Horní a Dolní Mísečky II – 1 – c Údolí Jizerky – Vítkovice, Benecko II – 1 – d Vítkovice, Benecko – centrum IV. Krajinný celek Labe IV – 3 Krajinný prostor Údolí horního Labe Místo krajinného rázu IV – 3 – a Lesní komplexy včetně lučních enkláv Krajinný celek Jizerka Výrazně hluboké údolí řeky Jizerky a Cedronu, jasně prostorově vymezeno paralelními hřbety. Údolí je orientováno kolmo k hlavním krkonošským hřbetům a je na ně jedinečným způsobem pohledově vázáno. Impozantní závěr údolí tvoří dominanta Kotle a Zlatého návrší. Z jihu je údolí uzavřeno subdominantou vrchu Homolka nad soutokem Cedronu a JIzerky a v posledním prostorovém plánu pak hřbetem Chmelnice – Zuzánek, kterým Jizer vstupuje již do podhůří Krkonoš. Žalský hřbet, který představuje typ horské krajiny, zasahuje téměř k jižnímu okraji celku a výrazně prostorově uzavírá údolí z východní strany. Severní část tvoří velké komplexy lesů, zbylá část údolí postupně přechází od drobně členité krajinné struktury pastvin s extenzívní zástavbou až k pravidelnějšímu uspořádán sídel venkovského charakteru. Rekreace je soustředěna v centrální části Benecka a Vítkovic. K jedinečným znakům celku patří vzájemné spolupůsobení a prolínání všech zmíněných prvků a složek vytvářejících celkový jednotící ráz údolí. Z tohoto důvodu je třeba vždy posuzovat jednotlivé zásahy z hlediska celého údolí. Identifikace území: Přírodní charakteristiky Modelace terénu: modelace terénu – rozsochy, paralelní uspořádání hřebenů a jejich vzájemná blízkost, hluboká zaříznutá údolí Jizerky a Cedronu Vodní toky: tok Jizery, Cedronu a bočních přítoků Vegetace: rozsáhlé lesní porosty, lokalita V bažinkách – cenná část přirozeného lesního porostu, porosty mezí a kamenných snosů, podél cest, solitéry a skupiny stromů mimo les. Území je velmi bohaté. Z hlediska geomorfologie se v území nacházejí četné, poměrně zachovalé útvary poukazující na typy tvorby reliéfu ve čtvrtohorách, které patří k nejcennějšímu neživému fondu Krkonoš. Druhová skladba flóry a fauny je velmi pestrá a to dokládá i zařazení oblasti Krkonoš mezi oblasti Natura 2000. Mimořádná přírodní a krajinářská hodnota Krkonoš


35


__________________________________________________________________________ (kde se obec Benecko nachází) byla potvrzena vyhlášením biosférické rezervace UNESCO. Tato biosférická rezervace zahrnuje na české straně Krkonoš území KRNAP včetně jeho ochranného pásma. Kulturní a historické charakteristiky Osídlení:zachován způsob a měřítko zástavby – drobná údolní lánová sídla, shlukové formy až výrazně extenzívní forma zástavby, ojedinělým způsobem zachovány stopy dřívějšího hospodaření – paralelně uspořádané meze v Mrklově, Štěpanické Lhotě. Objekty: výrazné množství cenných objektů lidové architektury. Prostorové vztahy: Osou krajinného prostoru je výrazně hluboké údolí horské řeky Jizerky. Bohatost prostorových forem je doplněna hlubokým údolím Cedronu – přítoku Jizerky. Dominantní postavení má vrch Homolka nad soutokem Jizerky a Cedronu. Pevný rámec vytváří prostoru údolí vysoký Žalský hřbet s dominantním dvojvrcholem – Přední a Zadní Žalý. Blízkost paralelních hřbetů umožňuje výrazně vnímat protilehlé svahy a linie horizontů. Na severu je údolí prostorově uzavřeno jedinečnou krajinnou scenérií – karem a vrcholem Kotle a navazujícím Zlatým návrším. Prostor údolí je oddělen od navazující podhorské krajiny vrchy Homolka, Chmelnice, Skalka a je otevřen průhledem do dálky k Ještědsko – kozákovskému hřbetu. Krajina jedinečného typu vytvářející propojení horské a podhorské krajiny. Bohatost prostorových forem a zastoupených krajinných prvků a složek, jejich vzájemné souhra a harmonie, vzájemné obohacení. Pestré mozaice a množství zastoupených složek vytváří pevný rámec vysoký horský hřbet, řád všemu dává osa údolí a jeho počátek – dominantní vrchol Kotle. Krajinný celek Labe Identifikace území: Přírodní charakteristiky: Modelace terénu: zaříznuté údolí Labe, Labská soutěska, výrazné dominanty při vstupu do sevřeného údolí Labe – Přední a Zadní Žalý, Herlíkovický Žalý „brána“ v severní části – Medvědín, Zelezný vrch. Vodní toky: tok Labe Vegetace: komplex lesů se zbytky přírodě blízkých porostů luční enklávy Prostorové vztahy: Hluboké zaříznuté údolí Labe prostorově vymezené linii Žalského hřbetu a na východní straně spojnicí Přední Planina, Struhadlo, Herlíkovický Žalý, Strážná hůra. Výrazný je Žalský kozí hřbet vytvářející s protilehlým skalnatým srázem Labskou soutěsku. Ze severu je údolí uzavřeno vrchem Medvědín a Železným vrchem. V jižní části vytváří vstupní bránu Přední Žalý a Herlíkovický Žalý spolu se Strážnou hůrou. Prostor údolí je uzavřený, výhledy jsou z lučních enkláv na protilehlé svahy. Jižní a jihovýchodní okraj řešeného území a souvislá zástavba na horním Benecku náležejí do krajiny kulturní - pásma B, nejvyšší polohy podél východní hranice území jsou v pásmu krajiny přírodě blízké - pásmu B a zbývající část území v krajině kulturní -pásmu A. Pásmo A – krajina kulturní -

pásmo velmi přísné ochrany krajinného rázu, harmonická krajina dlouhodobě utvářena s vysokými estetickými hodnotami zahrnuje ucelené, výrazně hodnotné urbanistické soubory a objekty s vysokou mírou autenticity, území se zachovalou historickou strukturou členění kulturní krajiny, území s mimořádnou dynamikou modelace terénu a zachovalou kulturní krajinou, území s mimořádným spolupůsobením a vazbami mezi jednotlivými krajinotvornými prvky (terén, voda, vegetace a zástavba), území pohledově a krajinářsky významná.


36


__________________________________________________________________________ Pásmo B – krajina přírodně blízká -

pásmo velmi přísné ochrany krajinného rázu, lesní porosty a louky. Pásmo B – krajina kulturní

-

pásmo velmi přísné ochrany krajinného rázu, harmonická krajina částečně narušená způsobem hospodaření, území s částečně zachovalou historickou strukturou členění kulturní krajiny, zahrnuje hodnotné urbanistické soubory s objekty tradiční zástavby.

Obrázek č. 5: Pohledy do krajiny (obrázek 1: část benecko, obrázek 2: Mrklov, obrázek 3: Dolní Štěpanice)


37


__________________________________________________________________________

Narušení charakteru území z hlediska krajinného rázu: -

bytové domy v Horních Štěpanicích,

-

Dolní Štěpanice – skladový areál, zahuštěná zástavba v obci,

-

intenzita automobilové dopravy zejména v zimních měsících údolím Jizerky.

Za negativní prvky v krajině technického charakteru je dále možné považovat trasy elektrovodů, nevhodně architektonicky začleněné objekty, vertikální dopravu. Urbanistické hodnoty jednotlivých částí obce: Benecko Urbanisticko - architektonická koncepce sídla je dána historickým vývojem, který vytváří charakteristický obraz typického horského osídlení. Původní drobné hospodářské usedlosti, převážně roubené, jsou postupně rekonstruovány a nahrazovány objekty zděnými. Atraktivní území na hranici Krkonošského národního parku a jeho příznivá poloha se snadnou dostupností vrcholových partií Krkonoš vyvolalo turistický a rekreační zájem, který se projevil v intenzívní výstavbě nejen rodinných domů, ale i kapacitních objektů - horských hotelů. V posledním období došlo k rozvoji ubytovávání formou penzionů. Dolní Štěpanice Charakter sídla je značně ovlivněn morfologií terénu a výraz zástavby odráží vliv blízkého města Jilemnice. Původní objekty většinou slouží rekreaci, nová výstavba má převažující charakter trvalého bydlení. Horní Štěpanice Horní Štěpanice svým charakterem a architektonickými hodnotami reprezentovanými lidovou architekturou roubených staveb pojizerského typu, areálem kostela, fary a bývalé školy má statut památkové rezervace.


38


__________________________________________________________________________ Mrklov Urbanisticko-architektonický výraz sídla je charakteristický svou rozptýlenou zástavbou, formující se s ohledem na konfiguraci terénu do dvou úrovní. Původní zástavba podél potoka (západní část) má kompaktnější výstavbu. Zástavba je zde již atakována novodobou výstavbou rodinných domů. Východní část obce, na náhorní plošině, si zachovává původní charakter rozptýlené výstavby. Urbanistická kompozice jednotlivých částí obce je tvořena stabilizovanými a navrhovanými plochami, které jsou členěny na: -

plochy smíšené obytné plochy rekreace plochy občanského vybavení plochy výroby a skladování plochy dopravní infrastruktury plochy technické infrastruktury

Benecko je významným horským střediskem s krásným údolím a neopakovatelnou atmosférou. V zimní sezoně jsou zde k dispozici běžecké, turistické i závodní tratě, jež se napojují na Špindlerův Mlýn a Horní Mísečky. Významným místem pro cestovní ruch je středověká zřícenina hradu z počátku 14. století, která se nachází v katastru Dolních Štěpanic. Hrad Štěpanice stával na skalnaté ostrožně při dnešní silnici Jilemnice - Benecko. Skládal se ze dvou částí - horního a dolního hradu. Přístupová komunikace k němu vedla ze západu od Horních Štěpanic. Případným nerealizováním Konceptu ÚP Benecko by nedocházelo k dalšímu zastavování volné krajiny a k fragmentaci krajiny. 2.8 Ovzduší a klima Klimatické poměry Podle klimatické klasifikace náleží dotčená lokalita do chladné klimatické oblasti CH6 a CH7. Pro oblast CH6 je charakteristické velmi krátké až krátké léto, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Pro oblast CH7 je charakteristické velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Průměrná roční teplota v obci Benecko je 4,7 °C a pr ůměrné srážky 984 mm. Tabulka č. 4: Klimatické charakteristiky oblasti CH6 a CH7 (Quitt, 1971) Charakteristiky

Klimatická oblast CH6


Počet letních dnů

10 - 30

10 - 30

Počet dnů s průměrnou teplotou >10°C

120 - 140

120 - 140

Počet mrazových dnů

140 - 160

140 - 160

Počet ledových dnů

60 - 70

50 - 60

Průměrná teplota v lednu v °C

-4 až -5

-3 až -4

Průměrná teplota v červenci v °C

14 - 15

15 - 16

Průměrná teplota v dubnu v °C

2-4

4-6


39


__________________________________________________________________________ Charakteristiky



Průměrná teplota v říjnu v °C

5-6

6-7

Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm

140 - 160

120 - 130

Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm

600 - 700

500 - 600

Srážkový úhrn v zimním období v mm

400 - 500

350 - 400

Počet dnů se sněhovou přikrývkou

120 - 140

100 - 120

Počet dnů zamračených

150 - 160

150 - 160

Počet dnů jasných

40 - 50

40 - 50

Kvalita ovzduší Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky pozaďového imisního měření. Imisní situace přímo v posuzované lokalitě není trvale sledována. Posuzovaná lokalita patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší, uveřejněném ve Věstníku MŽP, 2009, částka 3. Na 1,5 % území stavebního úřadu Jílemnice je překročen cílový imisní limit pro B(a)P. Měřící stanice nacházející se v Libereckém kraji reprezentující imisní situaci v předmětné lokalitě pro běžně sledované škodliviny jsou: Pro oxid dusičitý (NO2) V Libereckém kraji se monitoring oxidu dusičitého provádí na 7 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující měřící stanice: stanice č. 1281 – Horní Police (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, příměstská. Stanice je umístěna v mírně zvlněném terénu, školní zahradě. stanice č. 1304 – Panská Ves (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, příměstská. Stanice je umístěna na okraji obce, na vrcholu mírného svahu, v okolí travnatý porost, na pozemku ÚFA ČSAV. stanice č. 1022 – Souš (ČHMÚ), oblastní měřítko (desítky až stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, regionální. Stanice je umístěna vedle domku hrázného VD Souš, ve volné krajině, na rovině v náhorní poloze vedle vodní nádrže. stanice č. 1018 – Frýdlant - Údolí (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, příměstská. Stanice je umístěna na mírném severním svahu ve volné přírodě od Frýdlantu (za kopcem). stanice č. 1307 – Radimovice (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, zemědělská, příměstská. Stanice je umístěna na okraji obce, okraji pole za domkem ve vzdálenosti asi 50 m.


40


__________________________________________________________________________ V Královéhradeckém kraji se monitoring oxidu dusičitého provádí na 8 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující měřící stanice: stanice č. 1496 Vrchlabí (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km) – určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva. Klasifikace stanice: pozaďová, předměstská, obytná. Stanice je umístěna na vrcholu a travnaté ploše na školním pozemku, v sídlišti na okraji města. stanice č. 1110 Krkonoše – Rýchory (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, regionální. Stanice je umístěná 20 m od Rýchorské boudy. Tabulka č. 5: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky NO2 naměřené v roce 2009 na stanicích č. 1281, 1304, 1022, 1018, 1307, 1496 a 1110 Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty

Max.

19MV

VoL

50%Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98%KV

Datum

1281

95%Kv

Čtvrtletní hodnoty

Roční hodnoty

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

76,0

24,9

12,3

22,1

18,2

11,15

58

14.1.

15

15

13

15

15,9

1,64

12

25,3

12,2

8,7

8,1

12,1

10,3

5,22

59

8.1.

15

14

15

15

9,2

1,63

6

5,1

9,7

4,6

4,2

8,5

6,7

4,37

355

20,5

90

88

90

87

5,7

1,76

3

6,6

11,0

5,9

5,5

10,2

8,1

4,49

349

19,3

90

91

88

80

7,2

1,60

7

11,1

15,4

9,9

9,9

14,3

12,4

6,61

364

28,8

90

91

91

92

10,9

1,68

1

10,2

12,9

7,8

9,6

16,1

11,6

6,12

341

26,4

79

88

84

90

10,0

1,78

10

14,5

16,9

12,1

12,7

20,5

15,5

7,22

361

32,7

88

91

92

90

13,8

1,65

2

1304 50,5

38,8

0

5,2

31,4

10.1.

17.1.

0

24,3

20.2.

52,4

39,0

0

6,5

35,0

20.2.

15.1.

0

24,3

15.1.

14,7

1022 16,8

1018 56,2

24,9

1307 6.1. 42,1

22,9

1496 22.12. 73,1

48,8

0

14,2

39,7

20.2.

20.12.

0

36,2

20.12.

28,7

1110

Jednotka: µg/m Limity pro rok 2009: 3 hodinový limit 200,0 µg/m 3 hodinová mez tolerance18,0 µg/m 3

roční limit roční mez tolerance

40,0 µg/m 3 2,0 µg/m

3

Pro suspendované částice frakce PM10 V Libereckém kraji se monitoring PM10 provádí na 9 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující měřící stanice: stanice č. 411 - Tanvald (ZÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km) – určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva. Klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná. Stanice je umístěna ve dvoře provozu VaK – nad nemocnicí Tanvald v blízkosti sídlištní výtopny. stanice č. 628 – Jizerka (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km). Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, regionální.


41


__________________________________________________________________________ Stanice je umístěna v samostatné budce na travnatém terénu ve volné krajině. Jizerská louka. stanice č. 99 – Souš (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, regionální. Stanice je umístěna vedle domku hrázného VD Souš, ve volné krajině, na rovině v náhorní poloze vedle vodní nádrže. stanice č. 1018 a 1307 (charakterizace je uvedena výše) V Královéhradeckém kraji se monitoring PM10 provádí na 9 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující měřící stanice č. 1496 Vrchlabí a č. 1502 Krkonoše-Rýchory, charakterizace těchto stanic je výše. Tabulka č. 6: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky PM10 naměřené v roce 2009 na stanicích č. 411, 628, 99, 1018, 1307, 1496 a 1110 Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty


Roční hodnoty

Max.

95%Kv

50%Kv

Max.

36MV

VoL

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

Datum

99,9%Kv

98%Kv

Datum

Datum

VoM

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

33,0

23,0

0

17,0

18,1

17,1

5,35

301

10.2.

4.5.

0

28,0

59

86

81

16,1

1,44

31

62,0

20,0

2

11,0

11,9

14,7

10,9

12,4

7,91

334

2.4.

19.8.

2

33,0

90

91

62

91

10,0

2,04

27

60,0

23,0

1

12,0

14,1

14,8

13,0

12,4

13,6

8,00

358

5.4.

10.9.

1

34,0

85

90

91

92

11,3

1,91

5

17,3

22,6

64

89

62

0

411

17,1 75

628

99 215

1018 121

127,0

36,0

15

15,0

26,4

19,2

12,2

20,7

19,6

16,42

365

15.1.

3.1.

15

75,0

90

91

92

92

14,8

2,16

0

126,0

38,0

15

16,0

25,7

17,0

13,6

21,1

19,4

14,53

353

15.1.

22.11.

15

61,0

89

87

87

90

15,2

2,09

1

57,0

9,7

17,3

17,0

9,0

13,3

8,54

183

5.4.

45

46

46

46

11,0

1,89

1

1307

1496

1502

Jednotka: µg/m Limity pro rok 2009: denní limit

3

50,0 µg/m

3

roční limit

40,0 µg/m

3

Pro oxid siřičitý (SO2) V Libereckém kraji se monitoring SO2 provádí na 8 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující měřící stanice: stanice č. 1281, 1304, 1022, 1018, 1307 (charakterizace je uvedena výše) V Královéhradeckém kraji se monitoring SO2 provádí na 8 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující měřící stanice, charakterizace stanice č. 1496 a 1110 je výše.


42


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 7: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky SO2 naměřené v roce 2009 na stanici č. 1281, 1304, 1022, 1018, 1307, 1496, 1110 Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty


Roční hodnoty

Max.

25MV

VoL

50%Kv

Max.

4MV

VoL

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

Datum

Datum

VoM

98%Kv

Datum

Datum

95%Kv

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

18,2

5,1

2,2

1,8

2,4

2,8

3,04

58

14.1.

13

15

16

14

1,8

2,77

6

11,4

3,7

1,8

1,7

1,7

2,3

2,04

58

14.1.

15

14

15

14

1,7

2,08

6

1281

1304 50,9

26,4

0

2,7

17,9

13,6

0

2,8

4,9

3,4

2,5

3,4

3,6

2,47

361

28.9.

21.3.

0

14,6

14.1.

7.1.

7,8

10,6

90

90

90

91

2,9

1,81

2

109,2

43,1

0

3,5

37,3

21,9

0

3,5

8,7

4,0

2,9

4,9

5,1

4,57

358

22.4.

6.1.

0

24,8

6.1.

8.1.

13,0

21,1

90

91

89

88

3,9

2,02

2

25,1

23,6

0

1,7

5,2

1,9

1,5

3,1

2,9

3,49

363

18.12.

19.12.

8,0

14,0

89

91

92

91

1,8

2,61

1

10,8

7,9

0

1,0

3,0

1,1

0,8

1,3

1,6

1,68

322

19.12.

15.1.

5,6

7,5

84

78

70

90

1,0

2,55

3

9,6

0

2,0

3,6

2,3

2,2

2,5

1,76

342

5.1.

5,8

7,9

88

92

90

2,0

1,94

19

1022

1018

1307

1496 76,7

14,9

0

1,9

12.8.

26.7.

0

9,9

11,2

1110 1.2.

72

3

Jednotka: µg/m Limity pro rok 2009: denní limit

125,0 µg/m

3

roční limit

50,0 µg/m

3

Pro oxid uhelnatý (CO) V Libereckém kraji se monitoring CO provádí pouze na měřící stanici č. 1016 v Liberci. V Královéhradeckém kraji se monitoring CO provádí na měřící stanici č. 396 a č. 1503 v Hradci Králové. stanice č. 1016 Liberec (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km) – stanovení repr. konc. pro osídlené části území. Klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, obchodní. Stanice je umístěna v centru města uprostřed zástavby, mimo přímé ovlivnění dopravou. stanice č. 396 Hradec Králové – Sukovy sady (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: dopravní, městská, obytná, obchodní, průmyslová. Stanice je umístěna na okraji parku v blízkosti frekventované komunikace v Z části města. stanice č. 1503 Hradec Králové – Brněnská (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km) – stanovení repr. konc. pro osídlené části území. Klasifikace stanice: dopravní, městská, obytná, obchodní, průmyslová. Stanice je umístěna v parku na Moravském Předměstí v Hradci Králové, poblíž výpadové silnice směr Brno.


43


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 8: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky CO naměřené v roce 2009 na stanici č. 1016, 396 a 1503 8Hodinové hodnoty Stanice č. Jednotka

Max.

Max.

Datum 1016

µg/m

VoM

396

µg/m

0,0

µg/m

0,0

S

N

98% Kv C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

750,0

710,6

0,0

412,0

575,6

1034,2

90

156,5 967,7

1326,5

12.1.

Limit pro rok 2009: 8-hodinový limit

X

15.1.

1609,8

3

X4q

1498,7

12.1. 1503

X3q

6.1.

2237,7

3

Roční hodnoty

X2q

161001

6.1.


95% Kv 50% Kv X1q

Datum

3048,2

3

Denní hodnoty

869,8

414,7

11.1.

1073,7

381,9 488,7 457,3 178,12 353 79

92

92

432,8 1,37

12

503,3 149,9 124,0 311,4 245,4 217,67 337 81

84

86

86

192,2 1,90

4

629,9 431,6 317,6 476,3 461,3 196,59 352 84

91

89

88

428,0 1,46

4

3

10 000 µg/m

Benzen V Libereckém kraji se monitoring benzenu neprovádí. V Královéhradeckém kraji se monitoring benzenu provádí na měřící stanici č. 1503 v Hradci Králové. Tabulka č. 9: Průměrné měsíční a roční imisní koncentrace benzenu naměřené v roce 2009 na stanicích č. 1016 a 1503 Hodinové hodnoty Stanice č.

1503

Denní hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

Datum

99,9% Kv

98% Kv

Datum

21,5

6,7

0,3

10,9

17,0

8,4

21.11.

8.9.

Jednotka: µg/m Limity pro rok 2009: roční limit

95% Kv


Roční hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

0,7

4,0

0,7

0,6

1,7

2,07

319

7,2

68

91

87

0,5

5,98

17

5,9

73

3

5,0 µg/m

3

1,000 µg/m

roční mez tolerance

3

Vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z těchto stanic pro posuzovanou lokalitu použít. Stanice s reprezentativností stovky až desítky km jsou umístěny v Mikulově, Rudolticích v Horách a v Košeticích Pelhřimov. Tabulka č. 10: Průměrné měsíční a roční imisní koncentrace benzenu naměřené v roce 2009 na stanici č. 1562 – Košetice Pelhřimov Látka

Měsíční koncentrace

Jednotka 1

BZN

µg/m3

Limity pro rok 2009: roční limit

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1,18

0,84

0,82

0,31

0,17

0,16

0,21

0,30

0,37

0,57

0,78

5,0 µg/m

3

roční mez tolerance

1,000 µg/m

Roční průměr 0,54

3

Pro posouzení úrovně znečištění ovzduší v předmětné lokalitě lze rovněž použít hodnoty uvedené v konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji.


44


__________________________________________________________________________ Do výpočtu byly zahrnuty všechny zdroje typu REZZO 1, 2, 3 a 4 z Libereckého kraje. Z grafické prezentace vypočtených imisních koncentrací v krajském programu snižování emisí v Libereckém kraji byly odečteny následující hodnoty koncentrací znečišťujících látek pro rok 2010: Tabulka č. 11: Koncentrace znečišťujících látek 3

3

3

benzen [µg/m ]

NO2 [µg/m ]

SO2 [µg/m ]

průměrné roční

okolo 6,0

< 7,0

< 4,0

max. hodinové

5 - 10

< 25

< 25

2.9. Hluková situace Zdroje hluku v popisovaných lokalitách lze rozdělit do dvou skupin: hluk z pozemní dopravy (na veřejných komunikacích) stacionární zdroje hluku Hluk ze silniční dopravy na komunikacích: •

silnice III/28626 (Jilemnice – Benecko – Vrchlabí)

•

silnice III/28624 (III/28626 – Mrklov - III/28626)

•

jednotlivé místní komunikace (veřejné)

•

parkoviště a odstavné plochy, jež jsou součástí přilehlých komunikací (veřejných)

Hluk ze stacionárních zdrojů hluku: •

stacionární zdroje hluku situované do areálů průmyslových a zemědělských objektů – včetně dopravy uvnitř těchto areálů a na účelových komunikacích

•

stacionární zdroje hluku umístěné v a na objektech obchodů, restaurací, penzionů apod. Jedná se o různé klimatizační a ventilační jednotky, nakládací rampy, vykládku nebo nakládku zboží u nákladových ramp, ...

•

jedná se o zdroje hluku, jež jsou součástí stávajících průmyslových areálů a průmyslových objektů; jako stacionární zdroj hluku se posuzuje i doprava po účelových (neveřejných) komunikacích a v areálu firem

•

parkoviště a odstavné plochy, jež nejsou součástí přilehlých komunikací (veřejných), např. u penzionů, ...

•

vertikální doprava (jednotlivé lyžařské areály) – zdrojem hluku jsou: •

lyžařské vleky a lanovky (pohon + přejezd kotev či sedaček přes kladky na sloupech

•

sněžná děla

•

sněžné skútry, sněžné rolby

•

vlastní provoz lyžařského areálu – hluk vyvolaný vlastními návštěvníky (hlasové projevy); reprodukovaná hudba v prostorách nástupních turniketů; ...


45


__________________________________________________________________________ 2.9.1. Důsledky pro posouzení Dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. jsou pro zájmové lokality stanoveny hygienické limity uvedené v následující tabulce. Denní doba – 06 00 – 22 00 hod, noční doba – 22 00 – 06 00 hod. Tabulka č. 12: Hygienický limit daný pro posuzované lokality 1)

Stacionární zdroje hluku Chráněný venkovní prostor staveb LAeq,T = 50 dB Den Chráněný venkovní prostor LAeq,T = 50 dB Chráněný venkovní prostor staveb LAeq,T = 40 dB Noc Chráněný venkovní prostor LAeq,T = 50 dB 2) Hluk z dopravy na pozemních komunikacích Chráněný venkovní prostor staveb LAeq,T = 55 dB Den Chráněný venkovní prostor LAeq,T = 55 dB Chráněný venkovní prostor staveb LAeq,T = 45 dB Noc Chráněný venkovní prostor LAeq,T = 55 dB 2) Hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích Chráněný venkovní prostor staveb LAeq,T = 60 dB Den Chráněný venkovní prostor LAeq,T = 60 dB Chráněný venkovní prostor staveb LAeq,T = 50 dB Noc Chráněný venkovní prostor LAeq,T = 60 dB 3) Hluk ze stavební činnosti 4) Chráněný venkovní prostor staveb LAeq,s = 65 dB Den 4) Chráněný venkovní prostor LAeq,s = 65 dB Chráněný venkovní prostor staveb LAeq,s = 45 dB Noc Chráněný venkovní prostor LAeq,s = 55 dB Hluk z letového provozu LAeq,T = 60 dB Chráněný venkovní prostor staveb Den LAeq,T = 60 dB Chráněný venkovní prostor LAeq,T = 50 dB Chráněný venkovní prostor staveb Noc LAeq,T = 60 dB Chráněný venkovní prostor 1) Stacionární zdroje hluku se vyhodnocují pro 8 nejhlučnějších, na sebe navazujících hodin v denní době (T = 8 hod) a pro 1 nejhlučnější hodinu v noční době (T = 1 hod) 2) Doprava na pozemních komunikacích, doprava na drahách a letecký provoz se vyhodnocuje pro celých 16 hod v denní době (T = 16 hod) a celých 8 hod v noční době (T = 8 hod) 3) 00 00 Hluk ze stavební činnosti se v denní době mezi 7 – 21 hod (T=14 hod) počítá ze vztahu: LAeq,s = LAeq,T + 10 * log [(429 + t1]/t1] 00 00 kde t1 je doba trvání hluku ze stavební činnosti v době mezi 7 – 21 hod LAeq,T je hygienický limit stanovený podle §10 odst. 2, Nařízení vlády 148/2006 Sb. 00 00 Pro zbývající dobu pak platí: od 6 – 07 hod +10 (60 dB) 00 +10 (60 dB) od 2100 – 22 hod 00 00 od 22 – 06 hod +5 (55 dB) 4) 00 00 Platí pro stavební činnost probíhající v době 7 – 21 hod (T=14 hod) Poznámka 1: imisní příspěvky ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T z jednotlivých typů zdrojů hluku se nesčítají! Poznámka 2: jedná-li se o veřejné parkoviště, které je součástí místní komunikace, musí být hygienický limit stanoven jako pro hluk z dopravy. Jedná-li se o veřejné parkoviště, které je součástí účelové komunikace, musí být hygienický limit stanoven jako pro hluk ze stacionárních zdrojů hluku (týká se např. některých parkovišť u hotelů, obchodních center, ...).


46


__________________________________________________________________________ 2.9.2. Hygienické limity Nejvyšší přípustné hladiny hluku jsou uvedeny v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. “O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací”. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A: Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LpAeq,T je hlavním deskriptorem pro posuzování hluku v pracovním i venkovním prostředí. Je definována:

L Aeq,T = 10 ⋅ log ⋅

i =1

fi Li n

Li

⋅ ∑ fi ⋅ 10 10

n

∑f kde

n

1

i =1

[dB]

i

je míra časového výskytu hladin z měřeného časového úseku v i-tém hladinovém intervalu v procentech, sekundách nebo četnosti čtení je střední hladina v i-tém hladinovém intervalu v dB je celkový počet hladinových intervalů

§ 11 (1) Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku tvořeného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z těžkých zbraní, při explozích výbušnin s hmotností nad 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při sonickém třesku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T se stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). § 11 (4) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce –12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce–5 dB. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (s výjimkou impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížející k místním podmínkám a denní době podle tabulek. Tabulka č. 13: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru Druh chráněného prostoru

Korekce dB. 1)

2)

3)

4)

-5

0

+5

+ 15

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0

0

+5

+ 15

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný venkovní prostor

0

+5

+ 10

+ 20

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají.


47


__________________________________________________________________________ Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další –10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce –5 dB.

korekce

Vysvětlivky: 6) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku , s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelovou komunikaci, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. 6) §30 odst.1 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění 1)

Budoucí vývoj hlukové situace bude odvislý od rozložení stacionárních i mobilních zdrojů hluku v území. 2.10 Obyvatelstvo V obci Benecko je evidováno 8 částí obcí (Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov, Rychlov, Štěpanická Lhota, Zákoutí, Žalý). K trvalému pobytu je zde přihlášeno 1 110 obyvatel, z toho je 498 mužů nad 15 let, 71 chlapců do 15 let, 462 žen nad 15 let, 79 dívek do 15 let. Stav je vztažen k 18. červnu 2010, zdrojem informací je Ministerstvo vnitra ČR. Vývoj hustoty osídlení v případě, že by nedošlo k realizaci posuzovaného konceptu nelze objektivně určit. Nárůst obyvatel vyvolává poptávku po pracovních příležitostech. Nerealizování řešené změny by tak pravděpodobně nedošlo k celkovému zlepšení rozvoje podnikatelských aktivit, zhoršením životních podmínek území. 2.11 Dobývací prostory nerostů Plochy pro dobývání nerostů se v území nevyskytují ani nenavrhují. Uplatněním nulové nebo aktivní varianty nedojde ke změně dobývacího prostoru nerostů (nové nejsou navrženy). 2.12 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých ekologických zátěží) Staré ekologické zátěže nebyly v obci ani na lokalitách zjištěny. Navrhované změny rovněž nevyvolají žádné požadavky na asanaci nebo asanační úpravy.


48


__________________________________________________________________________

3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Návrh Územního plánu obce Benecko byl řešen variantně. Hodnocení posuzovaných variant bylo provedeno porovnáním nulové varianty (stávají stav) a aktivních variant. Realizace návrhu Koncepce územního plánu obce Benecko tvoří z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí tzv. aktivní variantu, která se může projevit na jednotlivých složkách životního prostředí následujícími níže uvedenými způsoby: 3.1. Vliv na půdu Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro rozvoj obce na území KRNAP (resp. III. zóny NP) bude 14,81 ha (na k.ú. Benecko 5,65 ha, k.ú. Dolní Štěpanice 4,56 ha, k.ú. Horní Štěpanice 4,32 ha a na k.ú. Mrklov 0,28 ha). Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro rozvoj obce na území ochranného pásma KRNAP bude 22,82 ha (na k.ú. Benecko 5,98 ha, k.ú. Dolní Štěpanice 4,20 ha, k.ú. Horní Štěpanice 3,43 ha a na k.ú. Mrklov 9,21 ha). Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro změny v krajině (plochy W) na území KRNAP (resp. III. zóny NP) je navržen 0,92 ha. Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro změny v krajině (plochy W, OX, NL) na území ochranného pásma KRNAP bude 4,38 ha. Lokality navržené v konceptu územního plánu obce Benecko zabírají celkem 42,93 ha zemědělské půdy. Nejvíce jsou zastoupeny půdy s V. TO, dále IV. TO, III. a I. TO (nejméně je půd s II. TO). Pozn.: Vzhledem k tomu, že v Konceptu jsou řešeny i lokality s variantním umístěním (rozsahem), byla do celkového záboru ZPF započítána vždy náročnější varianta. Kvalita dotčených půd Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ). Dle provedené bonitace náleží půdám v řešeném území následující třídy ochrany zemědělského půdního fondu: I.

9.58.00, 9.36.21

II.

9.36.04

III.

9.50.41, 9.36.24

IV.

9.36.44, 9.36.34, 9.36.51

V.

9.36.54, 9.40.78, 9.50.44, 9.40.68, 9.68.41, 9.40.67, 8.72.01, 9.68.11, 9.40.89, 9.40.99, 9.40.67, 9.71.01, 9.37.16, 9.68.41, 9.78.89, 9.37.56, 9.37.46.

Dle Metodického pokynu MŽP jsou třídy ochrany ZPF klasifikovány následujícím způsobem: Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o jen podmínečně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmínečně zastavitelné. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

49


__________________________________________________________________________ Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranným pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Vyhodnocení vlivů navržených lokalit Vliv na ZPF lze u všech lokalit označit za trvalý. Pozornost byla zaměřena na lokality, u kterých zábor přesahuje 0,26 ha a lokality nacházející se na bonitně nejcennějších půdách nebo na půdách vysoce chráněných, tj. I. a II. TO. Podmínky prostorového uspořádání dle konceptu ÚP: plochy SV: -

minimální velikost parcely 600 m2, míra využití (zastavění) - max. 30 %, výšková hladina zástavby - max. 10,5 m nad upravený terén.

plochy OVM: -

míra využití (zastavění) - max. 50 % výšková hladina zástavby - max. 10,5 m nad upravený terén.

plochy OX: -

míra využití (zastavění) - plochy KB10 a KB11 max. 60 %, plocha Z9b max. 80 %, výšková hladina zástavby - v plochách KB10 a KB11 není stanovena, v ploše Z9b max. 30 m nad upravený terén.

plochy OS: -

míra využití (zastavění) - max. 60 %, výšková hladina zástavby - max. 8,5 m nad upravený terén.

plochy VS: -


plochy VE: -

míra využití (zastavění) - max. 80 %, výšková hladina zástavby - max. 9 m nad upravený terén.

plochy VZe: -


plochy DSP: -

míra využití (zastavění) - max. 90 %,

plochy DL:


50


__________________________________________________________________________ -

bez nadzemních staveb

plochy TI: -


k.ú. Dolní Štěpanice Významnější vliv z hlediska ZPF je u těchto lokalit: ZD2 (SV), ZD3 (SV), ZD4 (SV), ZD5 (SV), ZD7 (SV), ZD8 (SV), ZD12 (SV), ZD13 (SV), ZD14 (SV), ZD15 (SV), ZD28 (SV), ZD16 (OVM), ZD17 (OVM). Plochy ZD2 (SV), ZD3 (SV), ZD4 (SV), ZD5 (SV), ZD7 (SV), ZD28 (SV) a ZD16 (OVM) se nacházejí na třídě bonitě I., tj. bonitně nejcennější půdy. Takto kvalitní půdy se na Benecku vyskytují minimálně. Lokality ZD7, ZD8, ZD11, ZD12 (SV), ZD13 (SV), ZD14 (SV), ZD15 (SV), ZD28 určené pro bydlení jsou přejímány (celé nebo jen částečně) ze schválených předchozích změn ÚP nebo z předchozího ÚP. S lokalitou ZD2 (SV) zpracovatel hodnocení nesouhlasí, nachází se na bonitě I, tj, bonitně nejcennější půdě Plocha se navíc nachází i v záplavovém území. Plocha ZD5 (SV) o záboru 0,49 ha I. třídy ochrany ZPF bude mít výrazně negativní vliv. Tato lokalita je z důvodu negativního vlivu na předměty ochrany EVL doporučena k k dalšímu šetření. ZD8 (SV) - v konceptu je její plocha rozšířena severo-západním a jižním směrem. Pokud bude v konceptu ponechána pouze dolní část lokality, která navazuje na zastavěné území obce, je realizace možná. V návrhu stanoviska je tato plocha doporučena ponechat k dalšímu šetření. ZD16 (OVM) zpracovatel hodnocení nedoporučuje k realizaci. Je zde předpokládaný zábor bonity I. 0,63 ha, i přes respektování daných prostorových regulativů (míry zastavěnosti) není tato lokalita doporučena k realizaci. Tato plocha není navíc doporučena i z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality Natura 2000. Lokality ZD11 a ZD12 jsou jen částečně přejímány z minulých změn ÚP nebo z minulého ÚP. Zpracovatel hodnocení s navrženými lokalitami souhlasí, pouze upozorňuje na fakt, že maximální míra zastavitelnosti je zde 30%. U ploch ZD13 až 15 (SV) jsou z důvodu negativního vlivu na na předměty ochrany EVL doporučeny další šetření (podrobnější biologické hodnocení a doporučeny zmírňující opatření). U těchto ploch je nutné vyřešit možné plošné regulativy nebo konkrétní umístění staveb (umístění staveb ve funkčních plochách). U lokality ZD15 vzhledem k velkému záboru ZPF a tím, že nemá přímou návaznost na současné zastavěné území však navrhuje ponechat v původním rozsahu. k.ú. Horní Štěpanice Významnější vliv z hlediska ZPF je u těchto lokalit: ZH2 (SV), ZH4 (SV), ZH5 (SV), ZH12 (SV), ZH31 (SV), ZH36 (SV), ZH18 (OS), ZH26 (VZe), ZH27 (DSK), ZH28 (DSK), ZHM2 (DSK) a KHM1 (W). Celkový zábor ZPF na lokalitě ZH2 (SV) je navržena o rozloze 0,34 ha. Tyto lokality navazují na již schválené plochy bydlení, mají přímou návaznost na stávající komunikaci. Lokality ZH4 (SV) o ploše 0,29 ha a ZH5 (SV) o rozloze 0,29 ha mají přímou návaznost na stávající zástavbu. Tyto plochy jsou přejímány z minulých ÚPD. Plocha ZH12 (SV) o celkové ploše 0,35 ha je navržena v západní části k.ú., kde je již rozvolněná zástavba, plocha bydlení bude navazovat na stávající plochu bydlení a na dolní stanici vleku Mladá fronta se sjezdovkou. Na stávající obytnou zástavbu navazuje i plocha pro bydlení ZH31 (zábor ZPF 0,29 ha) a ZH36 (zábor ZPF 0,31 ha). (Plocha ZH31 a ZH36 nebyly


51


__________________________________________________________________________ doporučeny k realizaci z důvodu výskytu zvláště chráněných druhů a výraznému vlivu na lokality Natura 200. U vodní plochy KHM1 je předpokládaný zábor ZPF 0,41 ha – vliv trvalý, malý. Plocha občanského vybavení – tělovýchova a sportu ZH18 o rozloze 0,29 ha se nachází ve spodní stanici lanovky Kejnos. V území je navržena lokalita pro zemědělskou výrobu, tzv. ekofarma ZH26, celková rozloha je 0,66 ha. Tato plocha je přejímána jako rezerva z minulých ÚPD. Tato lokalita nebyla doporučena z důvodu negativního vlivu na: zvláště chráněné druhy, záboru PUPFL, lokality Natura 2000 a krajinný ráz. Plochy dopravní infrastruktury - ZH27 – dle informací se jedná o obnovení staré cesty (zábor ZPF se předpokládá cca 0,77 ha), ZH28 jedná se o napojení plochy bydlení ZH9 o rozloze 0,27 ha. Navržená místní komunikace ZHM2 o rozloze 0,52 ha nově napojí Mrklov s Horními Štěpanicemi. Za předpokladu dodržení navržených limitů vycházejících z konceptu ÚP, tj. míry zastavění lze s takto navrženými lokalitami souhlasit, vliv bude mírně negativní, avšak trvalý. U plochy ZH29 (SV) je doporučena redukce z důvodu výskytu stanoviště Natura 2000. Výstavba je doporučena pouze v západní části lokality. k.ú. Mrklov Významnější vliv z hlediska ZPF je u těchto lokalit: ZM4 (SV), ZM6 (SV) var. 1, ZM10 (SV), ZM12 (SV), ZM14 (SV), ZM15 (SV), ZM16 (SV), ZM29 (SV), ZM17 (OVM) i (SV), ZM18 (OVM), ZM19 (OVM), ZM23 (VZe), ZM25 (DSK). I přes zábor půdy 0,31 ha zpracovatel hodnocení s plochou pro bydlení ZM4 souhlasí. Tato plocha však nebyla doporučena ve vyhodnocení Natura 2000, zpracovaným Mgr. Janem Losíkem Ph.D. S lokalita ZM12 (SV) o výměře 0,48 ha zpracovatel souhlasí s umístěním záměru, plocha je včleněna mezi stávající obytnou zástavbu. Plocha pro bydlení ZM29 (o rozloze 0,38 ha) v tomto rozsahu zpracovatel hodnocení SEA s realizací této lokality pro bydlení souhlasí z důvodu navrženého umístění lokality, návaznosti na již zastavěné území a tím. Tato plocha je celá přejímána z původní ÚPD. Plocha ZM19 (OVM) navazuje na stávající zástavbu – lokalita nedoporučena z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality Natura 2000. Lokalita ZM23 (VZe) nebyla doporučena k realizaci – hlavní důvod je však vliv na zvláště chráněné druhy rostlin. Lokalita ZM10 (SV) s výší záboru ZPF 0,28 ha. Tato plocha je doporučena z důvodu ovlivnění zvláště chráněných druhů, lokalit Natura 2000 a snížení záboru ZPF plošně redukovat v jižní a jihovýchodní části. Plocha ZM17 je přejímána z minulé ÚPD. Nově je tato lokalita řešena variantně, která je navržena ve variantě 1 jako občanská vybavenost o rozloze 0,48 ha. Variantou 2 je využití obou ploch (tedy ZM17 i ZB55) pro bydlení. Pokud by byla realizována varianta 1 je v těsné blízkosti navrženo parkoviště (lokalita ZB55 již v k.ú. Benecko). Ani jedna varianta nebyla vybrána jako vhodná z důvodu výrazného vlivu na lokality Natura 2000. Lokalita ZM6 (SV) je řešena jako variantní, s tím, že větší zábor ZPF bude u varianty 1 (0,25 ha). Z pohledu záboru ZPF je tedy vhodnější varianta 2, ta však není doporučena z důvodu ovlivnění lokalit Natura 2000. Proto zpracovatel hodnocení SEA souhlasí s větším záborem ZPF (tedy s variantou 1). Lokalita ZM16 (SV) - nebyla doporučena z důvodu výrazného vlivu na lokality Natura 2000 a výskytu zvláště chráněných druhů.


52


__________________________________________________________________________ Plocha pro občanskou vybavenost ZM18 bude zabírat 0,42 ha zemědělské půdy a je taktéž přejímána z minulých ÚPD. Lokality ZM14 a ZM15 pro bydlení jsou částečně přejímány z minulé ÚPD. U lokality ZM15 bude předpokládaný zábor ZPF 0,87 ha. Lokalita ZM15 má negativní vliv na předměty ochrany EVL a vyskytují se zde zvláště chráněné druhy. U této plochy doporučujeme provést podrobnější biologický průzkum, na základě kterého budou doporučeny zmírňující opatření. U této plochy je nutné vyřešit možné plošné regulativy nebo konkrétní umístění staveb (umístění staveb ve funkčních plochách). Největší zábor půdy cca 1,97 ha v k.ú. Mrklov bude mít plocha ZM14 (SV). Zpracovatel hodnocení plochu ZM14 z důvodu přihlédnutí ke skutečnosti, že byla tato plocha již jednou schválena doporučuje k realizaci i přes vyšší zábor ZPF, ale upozorňuje na dané plošné regulativy. Za předpokladu dodržení navržených limitů vycházejících z konceptu ÚP, tj. míry zastavění lze s takto navrženými lokalitami souhlasit, vliv bude mírně negativní, avšak trvalý. k.ú. Benecko Významnější vliv z hlediska ZPF je u těchto lokalit: ZB6 (SV), ZB7 (SV), ZB13 (SV), ZB14 (SV), ZB17 (SV), ZB23 (SV), ZB24 (SV), ZB70 (SV), ZB33 (OVM), ZB37 (OVM), ZB73 (VZe), ZB57 (DSK), ZB58 (DSK) a KB1 (W). Plochy ZB6 (SV), ZB13 (SV), ZB70 (SV), ZB73 (VZe), ZB57 (DSK), KB1 (W) nebyly doporučeny k realizaci z důvodu významně negativního vlivu na lokality Natura 2000 nebo z důvodu výskytu zvláště chráněných druhů. Z důvodu nedoporučení těchto osmi lokalit zpracovatel hodnocení SEA i přes negativní vliv na zábor ZPF s ostatními jmenovanými plochami souhlasí (celkově byl zábor půdy v k.ú. Benecko snížen). U ploch ZB23 a ZB24 (SV) je z důvodu negativního vlivu na předměty ochrany EVL doporučeno další šetření (podrobnější biologické hodnocení a doporučeny zmírňující opatření). U těchto ploch je nutné vyřešit možné plošné regulativy nebo konkrétní umístění staveb (umístění staveb ve funkčních plochách). Lokalita ZB7 (SV) je vzhledem k návaznosti na stávající zástavbu doporučena k realizaci. Plocha ZB17 o rozloze 0,26 ha určená pro bydlení navazuje na stávající zástavbu a je umístěna podél místní komunikace, proto je doporučena k realizaci. Lokality určené pro občanskou vybavenost ZB33 a ZB37 jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu, zpracovatel hodnocení s takto navrženými lokalitami souhlasí. (Lokalita ZB37 je přejímána z původních ÚPD.) U těchto zmiňovaných lokalit je souhlasné stanovisko podmíněno dodržováním podmínek uvedených jak v konceptu ÚP, tak podmínek navržených v kapitole 7. Pokud bude v území realizovaná místní komunikace ZB56, není z pohledu zpracovatele hodnocení nutná ZB58 (DSK), proto není doporučena k realizaci. Legislativa: Jelikož se bude jednat o odnětí půdy ze ZPF s následným využitím pro nezemědělské účely, je k realizaci záměru nutný souhlas orgánu ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb., v platném znění. Dle § 5, odst. 2 tohoto zákona musí být návrhy územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady již v době zpracování konceptů projednány s orgány ochrany ZPF a před schválením těmito orgány schváleny. Při odnětí zemědělského půdního fondu musí být pro jeho ochranu postupováno dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, v platném znění.


53


__________________________________________________________________________ 3.2. Ovlivnění lesních porostů, PUPFL Funkce lesa Trvalé vynětí pozemků z lesního fondu za účelem odlesnění narušení ekosystému v okolních porostech. To by mohlo být způsobeno vlivem větrné eroze a narušením vodního režimu, změnou výšky hladiny spodní vody – její zvýšení. Zvýšená hladina spodní vody zvyšuje labilitu porostů a vede ke vzniku oglejených a pseudoglejových půd (změna půdotvorných procesů). Les je nutno brát jako důležitý ekostabilizační prvek v krajině, který je nezastupitelný. Má-li tuto funkci plnit, je nutné, aby si zachoval svůj přírodní charakter. Les plní nejen funkci dřevoprodukční, ale má též veliký význam pro mezoklima a mikroklima krajiny. Les tvoří prostředí pro výskyt velkého množství druhů živočichů. Důležitá funkce lesa je též půdoochranná, rekreační a estetická. Legislativní ochrana lesa: Realizace záměrů na pozemcích lesního půdního fondu a nacházejících se v ochranném pásmu lesa je podmíněna souhlasem dle §14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vnímá les zejména jako významný krajinný prvek, pro jehož ochranu platí obecná pravidla ochrany přírody (§ 4, odst. 2). Ochranné pásmo lesa je stanoveno na 50 metrů od okraje lesa. Dle lesního zákona § 13, odst. 2: -

-

-

musí být při využití PUPFL přednostně použity pozemky méně významné a z hlediska plnění funkcí lesa musí být zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí musí být dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostů nesmí být narušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství. V případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, není-li to možné musí být zajištěno odpovídající náhradní řešení pozemní komunikace a průseky musí být zřizovány tak, aby jejich zřízením nedošlo ke zvýšenému ohrožení lesa, zejména větrem a vodní erozí

Dle lesního zákona § 13, odst. 3: Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou dále povinny: -

provádět práce tak, aby na pozemcích a lesních porostech docházelo k co nejmenším škodám a při způsobení případných škod je bezprostředně odstranit příslušnými opatřeními ukládat odklizované hmoty ve vytěžených prostorech (není-li to možné ukládat je především na neplodných plochách nebo na nelesních pozemcích k tomu určených) průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch používat vhodných technických prostředků, technologií a biologicky odbouratelných hydraulických kapalin a činit účinná opatření k zabránění úniku látek poškozujících les a přírodní prostředí

Celková rozloha pozemků určených k funkci lesa na území Benecka činí 645 ha. Celkem lokality navržené v Konceptu územního plánu obce Benecko zabírají 8,39 ha PUPFL (z toho je 2,48 ha trvalý a 5,91 ha dočasný).


54


__________________________________________________________________________ V Konceptu územního plánu obce Benecko jsou navrženy jak lokality na plochách PUPFL zvláštního určení, tak i v jeho ochranném pásmu (tj. 50 m od okraje lesa). Lokality nacházející se na pozemcích PUPFL: k.ú. Dolní Štěpanice: KD5 (OSt) dočasný zábor PUPFL 0,54 ha – vzhledem k většímu záboru, fragmentaci krajiny zpracovatel tuto lokalitu nedoporučuje. ZD25b (DX) trvalý zábor PUPFL 0,01 ha – jedná se o vlek pro sjezdovku KD5, kterou zpracovatel SEA nedoporučuje. Trvalý zábor PUPFL u lokality ZD 18 (VE) bude 0,10 ha - vliv bude malý. KD8 (NZ) trvalý zábor PUPFL 0,78 ha. Pro vyzdvižení hradu Štěpanice z trosek se navrhuje nová přístupová komunikace a alespoň částečné odlesnění z pohledově nejvíce exponované strany. Realizace této plochy umožní navrátit území jeho historickou dominantu, která vévodila vstupu do řešeného území – zbytky hradu – a zatraktivnit tak území o turistický cíl. Kácení tohoto porostu však bude mít z hlediska lokalit Natura 2000 významně negativní vliv, dále se zde vyskytuje silně ohrožený druh, proto tato plocha i přes pozitivní vlivy není doporučena k realizaci. KD3 (W) 0,32 ha, KD4 (W) 0,23 ha – vliv bude malý. k.ú. Horní Štěpanice: ZH24 (DSK) trvalý zábor PUPFL 0,21 ha – zájmy ochrany přírody zde převyšují jiné zájmy (jako je lepší dopravní dostupnost apod.), zpracovatel tuto lokalitu nedoporučuje k realizaci. Vliv lze označit za významně negativní. ZH26 (VZe) trvalý zábor PUPFL 0,04 ha – vliv lze označit za mírně negativní. Nejsou navržené jiné regulativy, než jsou uvedeny v Konceptu ÚP. Tato plocha bude mít však negativní vliv na ZPF, lokality Natura, krajinný ráz, nachází se ve III. zóně KRNAP a vyskytuje se zde chráněný druh - z těchto důvodů nebyla lokalita doporučena. KH3 (W) trvalý zábor PUPFL 0,01 ha, KH4 (W) trvalý zábor PUPFL 0,12 ha, KH5 (W) trvalý zábor PUPFL 0,01 ha, ZH14 (OVM) trvalý zábor PUPFL 0,04 ha, KHM1 (W) trvalý zábor PUPFL 0,07 ha – vzhledem k funkčnímu využití lze předpokládat, že vliv bude malý. Plocha ZH27 (DSK) bude zabírat cca 0,01 ha PUPFL. U lokality ZH28 (DSK) bude trvalý zábor PUPFL 0,01 ha. Předpokládaný zábor lesních pozemků 0,03 ha u lokality ZH23 (TI) – vliv malý. k.ú. Mrklov: KM3 (W) trvalý zábor PUPFL 0,05 ha – vliv bude malý. ZM23 (VZe) trvalý zábor PUPFL 0,12 ha – není doporučena z důvodu významného výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. k.ú. Benecko: KBH2b (OSt) – varianta 1. Dočasný zábor PUPFL je 5,37 ha. Realizací sjezdovky dojde k významnému vlivu na lesní pozemky a jiné vlivy z hlediska ochrany přírody (fragmentace krajiny). Proto tato lokalita nebyla doporučena. Tato plocha (ani v jiné její variantě) není v souladu s Plánem péče KRNAP.


55


__________________________________________________________________________ KBH2a (OSt) – varianta 2. Dočasný zábor PUPFL je 5,09 ha. Tato lokalita nebyla doporučena (odůvodnění viz varianta 1). KBH1 (OSt) - varianta 3. Dočasný zábor PUPFL je 2,6 ha. Tato lokalita nebyla doporučena (odůvodnění viz varianta 1). ZBH1 (DX) trvalý zábor PUPFL stanice b je 0,01 ha, ZBH2 (DX) trvalý zábor PUPFL stanice b je 0,01 ha, ZB62 (DX) trvalý zábor PUPFL stanice b je 0,01 ha – vzhledem k tomu, že se jedná o lanovky ke sjezdovkám viz výše, které zpracovatel SEA nedoporučuje, nejsou proto doporučeny ani tyto varianty lanovek. ZB73 (VZe) trvalý zábor PUPFL 0,07 ha – vliv lze označit za mírně negativní. Tato plocha však nebyla doporučena z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality Natura 2000. ZB6 (SV) trvalý zábor PUPFL 0,03 ha – vliv lze označit za mírně negativní. Plocha ZB6 však nebyla doporučena z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality Natura 2000 a výskytu zvláště chráněného druhu. KB45 (OX) trvalý zábor PUPFL 0,08 ha, ZB34 (OVM) trvalý zábor PUPFL 0,01 ha, ZB50 (DSP) trvalý zábor PUPFL 0,04 ha, ZB49 (DSP) trvalý zábor PUPFL 0,02 ha, ZB11 (SV) trvalý zábor PUPFL 0,01 ha, ZB34 (OVM) trvalý zábor PUPFL 0,01 ha, KB1 (W) trvalý zábor PUPFL 0,01 ha. Vliv u těchto lokalit bude malý. Nejsou navržené jiné regulativy, než jsou uvedeny v Konceptu ÚP. Plocha KB1 (W), ZB45 (OX) však nebyla doporučena z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality Natura 2000 a výskytu zvláště chráněného druhu. Lokality nacházející se v ochranném pásmu PUPFL: U plocha nacházející se v ochranném pásmu lesa (tj. blíže od lesa, než je 50 m) zpracovatel hodnocení SEA nenavrhl jiné regulativy než jsou uvedeny v Konceptu ÚP. k.ú. Dolní Štěpanice: ZD1 (SV), ZD6 (SV), ZD7 (SV), ZD8 (SV), ZD10 (SV), ZD11 (SV), ZD15 (SV), ZD29 (SV), ZD16 (OVM), ZD17 (OVM), ZD20 (OVM), ZD24 (DSK), KD21 (VS), KD22 (VS), KD1 (W), KD2 (W), ZD18 (VE), ZD19 (TI), KD6 (OSt), KD7 (OSt), ZD 25a (DX), ZD 26b (DX). k.ú. Horní Štěpanice: ZH10 (SV), ZH35 (SV), ZH23 (ČOV), ZH27 (DSK), ZH38 (TI), ZH20 (TI), ZH21 (TI), ZH12 (SV, KH3 (W), ZH4 (SV), ZH29 (SV), KH8 (OSt), ZH39a (DX), ZH18 (OS), ZH25 (DSP), ZH7 (SV), ZHM2 (DSK), ZH15 (OVM), KH6 (W), KH7 (W). k.ú. Mrklov: ZM1 (SV), ZM2 (SV), ZM11 (SV), ZM 3 (SV), ZM 10 (SV), ZM 11 (SV), ZM 16 (SV), ZM 30 (SV), ZM 17, ZM 18 (OVM), ZM 19 (OVM), ZM 22 (VS), ZM28 (DX), ZM20 (ČOV), ZHM1 (DSK), ZHM2 (DSK), ZM21 (DL), KM1 (W), KM4 (OSt). k.ú. Benecko: ZB55 (DSP), ZB70 (SV), ZB47 (OS), ZB54 (DSP), ZB32 (OVM), KB9 (OSt), ZB10 (SV), ZB16 (SV), ZB46 (OS), ZB40 (OVM), ZB67 (DS III), ZB63 (DX), KB8 (OSt), ZB12 (SV), ZB13 (SV), ZB15 (SV), ZB51 (DSP), ZB65 (DSK), ZB30 (OVM), ZB31 (OVM), ZB9 (SV), KB1 (W), ZB60 (DSK).


56


__________________________________________________________________________ Ostatní lokality do PUPFL ani do ochranného pásma lesa zvláštního určení zasahovat nebudou. 3.3 Vlivy na dřeviny rostoucí mimo les Na některých lokalitách může dojít ke kácení dřevin rostoucích mimo les, pro které se uplatňuje ochrana dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcích předpisů (zejména vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.), v platném znění. Pokud dojde ke kácení dřevin mimo les mělo by dojít k nové výsadbě původních autochtonních druhů dřevin, aby se zamezilo šíření nepůvodních druhů. Ozelenění okrasnými dřevinami by mělo být řešeno s ohledem na původní – přirozená společenstva a biogeografické podmínky. (Záměr ozelenění areálu je nutné konzultovat s příslušným orgánem ochrany životního prostředí.) Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Ke kácení je dle § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody může takové povolení vydat na základě žádosti vlastníka pozemku, na kterém dřevina roste. Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Ochranu zeleně při stavebních činnostech řeší ČSN DIN 839061. Při výstavbě je nutné chránit jak nadzemní, tak podzemní části dřevin a zajistit odpovídající péči o tyto dřeviny. Nejlepší ochranou před mechanickým poškozením na kmeni nebo v koruně je oplocení celé skupiny dřevin nebo jednotlivých stromů. Oplocení musí být přiměřeně vysoké a pevně zakotvené v půdě. Plochy s rostoucími dřevinami je nutné chránit také před znečištěním chemickými látkami a přípravky (např. pohonnými hmotami a oleji z automobilů a strojů), před nepřiměřeným zatěžováním přejížděním nebo parkováním stavebních mechanizmů, skladováním materiálu apod. U kořenové zóny dřevin je nutné se vyvarovat přímého i nepřímého poškození (např. při hloubení výkopů přetrhání kořenů se vznikem otevřených ran, zvýšení nebo snížení terénu). 3.4. Vliv na krajinu, krajinný ráz a významné krajinné prvky, prvky ÚSES Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území, čehož může být docíleno provedením vhodných sadových úprav a vhodného architektonického řešení u jednotlivých záměrů. Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. V současné době nelze určit významnost vlivu na krajinný ráz. Bude se lišit u jednotlivých záměrů. Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Realizace jednotlivých záměrů musí splnit zákonnou podmínku ochrany krajinného rázu, spočívající v zachování VKP, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. V kapitole 2.8. - Charakter krajiny - je podrobně popsána krajina dotčeného území a jsou vymezeny jednotlivé charakteristiky a znaky krajinného rázu. V kapitole 2.4. jsou popsány nadregionální, regionální místní prvky ÚSES a v kapitole 2.5. zvláště chráněná území, území přírodních parků a území historického a kulturního významu. Výstavba rodinných domů a objektů pro rekreaci a občanské vybavení nesmí být v rozporu s původními formami krkonošské architektury a nenarušit území negativními výstavbami rodinných domů a objektů pro rekreaci architektonicky a historicky nevhodnými v daném území. Zvláštní pozornost musí být dána na plochách navržených v k.ú. Horní Štěpanice, kde je třeba výstavbu koordinovat se zájmy ochrany kulturních hodnot. (Je zde vymezeno území zvýšené ochrany kulturních hodnot.) Níže v textu jsou uvedeny lokality, u kterých byla navržena plošná regulace nebo jsou doporučeny nerealizovat nebo ponechat v rezervě.


57


__________________________________________________________________________ k.ú. Dolní Štěpanice Z hlediska vlivů na krajinu má největší vliv na tomto území následující lokality: ZD15 (SV), KD5 (OSt), ZD25b (DX), ZD20 (OVM). Část plochy ZD15 je přejímány z minulých ÚPD. U této plochy je z důvodu negativního vlivu na předměty ochrany EVL doporučeno další šetření (podrobnější biologické hodnocení a doporučeny zmírňující opatření). Je nutné vyřešit možné plošné regulativy nebo konkrétní umístění staveb (umístění staveb ve funkčních plochách). Plocha je doporučena ponechat v původním rozsahu. Vzhledem k poměrně velkému záboru PUPFL a vytvořením nového průseku lesa, další fragmentaci krajiny zpracovatel lokalitu KD5 (OSt) nedoporučuje. Proto i nově navržený vlek ZD25b (DX), který by sloužil pro lyžaře sjezdovky KD5 se taktéž nedoporučuje. Plocha pro občanskou vybavenost ZD20 není doporučena z důvodu významně negativního vlivu na lokality Natura 2000 a tím, že z hlediska krajinného rázu je umístěna mimo souvislou zástavbu a nerespektuje tak charakter zástavby v Dolních Štěpanicích. Mírně negativní vliv bude u lokalit: ZD2 (SV), ZD5 (SV), ZD 8 (SV), ZD9 (SV), ZD 13 (SV), ZD 14 (SV), ZD16 (OVM), ZD17 (OVM), ZD24 (DSK), ZD26a,b (DX), KD6 (OSt), KD1 (W). Plocha ZD2 (SV), ZD5 (SV), ZD16 (OVM), ZD24 (DSK), ZD26a,b (DX), KD6 (OSt) a KD3 (W) nebyly doporučeny k realizaci, hlavním důvodem byl výskyt zvláště chráněných druhů a výrazně negativní vliv na předměty ochrany Natura 2000 (tedy stírající vliv na přírodní znaky krajiny) a u lokality ZD2 (SV) byl hlavní důvod záplavové území a ZPF. Ostatní lokality nebudou za předpokladu respektování navržených opatření mít významně negativní vliv na krajinný ráz, měřítko v krajině ani na estetické kvality území. k.ú. Horní Štěpanice Lokality, které mají nebo mohou mít potenciální vliv na krajinu: ZH36 (SV), ZH31 (SV), ZH8 (SV), ZH24 (DSK), ZH27 (DSK), ZH28 (DSK), ZH26 (VZe), KH3 (W), KH5 (W), KH6 (W), KHM1 (W). Na řešeném území se nachází Památkové rezervaci Horní Štěpanice (Horní Štěpanice byly prostřednictvím nařízením vlády ČR prohlášeny za památkovou rezervací s dochovanými soubory lidové architektury). Některé lokality se v území zvýšené ochrany kulturních hodnot. Nové objekty budou vycházet formou a výrazem z hodnotných typických objektů v okolí (hmotové a půdorysné řešení, výška, tvar střechy, použité materiály a barevnost). Nově navržená komunikace ZH24 zpracovatel hodnocení nedoporučuje, zasahuje do přírodních znaků krajinného rázu (vede přes biokoridor místního významu, zasahuje do lesních pozemků). Plochy ZH36 (SV), ZH31 (SV), ZH8 (SV), ZH24 (DSK), ZH26 (VZe) nebyly doporučeny z důvodu významně negativního vlivu na lokality Natura 2000 a tedy i stírajícího vlivu na přírodní znaky krajiny. Ostatní plochy jsou doporučeny k realizaci za předpokladu respektování plošných regulativ a respektování požadavků a podmínek architektonického řešení daných pro toto území. Ostatní lokality za předpokladu respektování navržených regulativů a opatření nebudou mít významně negativní vliv na krajinný ráz, měřítko v krajině ani na estetické kvality území. k.ú. Mrklov Z hlediska vlivů na krajinu má největší vliv (mírně negativní) na tomto území následující lokality: ZM2 (SV), ZM4 (SV), ZM5 (SV), ZM6 var.2 (SV), ZM7 (SV), ZM10 (SV), ZM14 (SV), ZM15 (SV), ZM16 (SV), ZM17 var.1 i 2, ZM30 (SV), ZM31 (SV), ZM24 (DSK), KM1 (W), KM3 (W), RHM1 (W), ZM23 (VZe), ZM19 (OVM),


58


__________________________________________________________________________ Lokality ZM2 (SV), ZM4 (SV), ZM5 (SV), ZM6 var.2 (SV), ZM7 (SV), ZM16 (SV), ZM17 var.1 i 2, ZM30 (SV), ZM31 (SV), RHM1 (W), ZM19 (OVM) nebyly doporučeny k realizaci z důvodu významně negativního vlivu na lokality Natura 2000. Lokalita ZM14 pro bydlení je přejímána z minulé ÚPD a je tedy doporučena k realizaci, ale upozorňuje na dané plošné regulativy. Vycházet z charakteru hodnotných stávajících staveb, typické výškové hladiny, charakteru prostorů, hierarchie staveb apod. Lokalita ZM15 má negativní vliv na předměty ochrany EVL a vyskytují se zde zvláště chráněné druhy. Z těchto důvodů je doporučeno provést podrobnější biologický průzkum, na základě kterého budou doporučeny zmírňující opatření. U této plochy je nutné vyřešit možné plošné regulativy nebo konkrétní umístění staveb (umístění staveb ve funkčních plochách). Snížení vlivu na krajinný ráz u dopravních staveb (ZM24) je vhodné např. výsadbou liniové zeleně. Plocha ZM23 (VZe) - není doporučena z důvodu významného výskytu zvláště chráněných druhů rostlin (tedy stírající vliv na přírodní znaky krajiny). Vodní plochy i přes svůj mírně negativní vliv na přírodní znaky krajiny (ovlivnění lokalit Natura 2000 a zvláště chráněných druhů) pokud jsou vhodně začleněny v krajině mít i vliv pozitivní. Plochu ZM10 (SV) vzhledem k zásahu přírodních znaků v území zpracovatel hodnocení tuto lokalitu doporučuje redukovat o část jižní a jihovýchodní pro snížení vlivu na přírodní znaky (zvláště chráněné druhy). Ostatní lokality nebudou za předpokladu respektování navržených opatření mít významně negativní vliv na krajinný ráz, měřítko v krajině ani na estetické kvality území. k.ú. Benecko Z hlediska vlivů na krajinu může mít největší vliv na tomto území tři navržené varianty sjezdovky KBH1, KBH2a, KBH2b, a lanovky (ZBH1, ZBH2, ZB62). Variantní řešení sjezdovky: varianta 1 KBH2b, varianta 2 KBH2a a varianta 3 KBH1. Všechny tři varianty mají poměrně velký zábor do pozemků lesa, vedou přes lokální biokoridor, leží na vyhlášených lokalitách Natura 2000. Realizací jakékoli varianty by došlo k výraznému vlivu na přírodní znaky v krajině, vliv na krajinu by byl celkově negativní. Ani jednu variantu zpracovatel hodnocení nedoporučuje k realizaci. K těmto třem variantám sjezdovek jsou navrženy také tři varianty lanovky: ZBH2a,b jako varianta 1, varianta 2 ZBH1a,b a varianta 3 ZB62a,b. Vliv by byl stejný jako u variant sjezdovek. Žádná z těchto variant není doporučena k realizaci. Mírně negativní vliv lze označit u následujících ploch z důvodu vlivu na přírodní znaky v území, zábor lesních pozemků nebo snížení estetického vnímání nebo harmonického měřítka: ZB1 (SV) var.1, ZB2 (SV), ZB3 (SV), ZB4 (SV), ZB6 (SV), ZB11 (SV), ZB12 (SV), ZB13 (SV), ZB21 (SV), ZB22 (SV),ZB23 (SV), ZB24 (SV), ZB27 (SV), ZB28 (SV), ZB29 (SV), ZB43 (SV),ZB66 (SV), ZB70 (SV), ZB71 (SV), KB9 (OSt), ZB64a,b (DX), ZB55 var.1 (DSP), RB1 (W), RB2 (W), KB1 (W), KB2 (W), KB3 (W), KB4 (W), KB5 (W), ZB33 (OVM), ZB56 var. 1 (DSK), ZB57 (DSK), ZB59 (DSK), ZB61 (DSK) a ZB73 (VZe). Všechny zmiňované lokality s mírně negativním vlivem na krajinný ráz, kromě ZB2 (SV), ZB3 (SV), ZB4 (SV), ZB11 (SV), ZB 23 (SV), ZB24 (SV) a ZB71 (SV) nebyly doporučeny k realizaci. Záměry navržené v konceptu ÚP Benecko musí respektovat a zvláštní pozornost věnovat hmotovému a půdorysnému řešení, výšce, tvaru střechy, použitým materiálům a barevnosti). Za respektování těchto opatření jsou ostatní záměry možné realizovat. V území jsou navrženy i nové místní komunikace, které budou tvořit nový liniový prvek v krajině, podél těchto komunikací je možné vysázet dřeviny, které budou tvořit nový interakční prvky v krajině, ale přispějí i k lepší ekologické stabilitě v území.


59


__________________________________________________________________________ Využití ploch musí být v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., § 4 odst. 2, kde jsou popsány základní povinnosti při ochraně významného krajinného prvku. VKP se mohou využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Ostatní lokality nebudou za předpokladu respektování navržených opatření mít významně negativní vliv na krajinný ráz, měřítko v krajině ani na estetické kvality území. Vztahy a měřítka v krajině Měřítko krajiny je dáno vztahem rozměrů prostorů a prvků krajiny (přesněji vztahem prostorů, hmot a jejich členění k uživateli). Měřítko má vedle svého estetického významu také význam funkční. Funkčnost měřítka je dána zvyklostí v místě krajinného rázu k potřebě uvedeného sledovaného jevu. V případech, kdy výsledné velké měřítko není kladně vnímaným kontrastem a u lidských děl projevem úspěšné realizace tvůrčího záměru, je pro krajinný ráz zápornou hodnotou. Kladnou hodnotou je měřítko úměrné – harmonické, které je v souladu s rozměry, které by vyhovovaly optimálně z hlediska lidského vnímání. Vztahy mezi měřítky a funkčností jednotlivých nových prvků dávají výsledný harmonický projev posuzovaného prvku. Tento harmonický projev je výrazně závislý na těsnosti vztahu mezi funkčností prvku a velikosti jeho měřítka. Proto je nutné u nově budovaných prvků začleňovaných do krajiny v konkrétním krajinném rázu zvažovat tento vztah mezi funkčností, měřítkem a výslednou harmonií tak, aby byla vyváženou a pozitivní v místě krajinného rázu. Vliv na estetické kvality území Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území. Stavby včetně jejich umístění budou řešeny v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Vliv na prvky ÚSES Nadregionální, regionální a místní prvky ÚSES jsou popsány v kapitole 2.5. Posuzované lokality by měly respektovat vyhlášené prvky ÚSES. U lokalit sousedící s prvky ÚSES (lokálního, regionálního nebo nadregionálního významu), u kterých zpracovatel SEA nedoporučil konkrétní plošnou regulaci, musí již při umístění stavby s těmito prvky počítat (tj. navrhnout zastavěné plochy co nejdál od těchto ploch, např. na plochy dotýkající se prvků ÚSES navrhnout zahrady, ozelení apod.). U ploch vodních a vodohospodářských, které jsou situovány do prvků ÚSES nedoporučujeme využívat pro hospodářské a jiné účely, u kterých by bylo nutné oplocení, nebo kde je předpoklad k eutrofizace vod. Přednostně se zde doporučuje hlavní využití - snížení odtokových poměrů, popř. přípustné využití – založení prvků ÚSES, tak jak je to navrženo v Konceptu územního plánu obce Benecko. Mezi navržené lokality nacházející se přímo v ÚSES nebo v bezprostřední blízkosti od prvků ÚSES, u kterých zpracovatel SEA doporučuje realizovat opatření k zabránění potenciálnímu negativnímu vlivu na tyto prvky ÚSES (viz výše uvedené) nebo je nedoporučil k realizaci patří: k.ú. Dolní Štěpanice ZD1 (SV) – celá plocha se nachází v biocentru regionálního významu. Tato lokalita je přejímána z minulých ÚPD. Při realizaci výstavby musí být brán zřetel na toto biocentrum. Zpracovatel hodnocení doporučuje zástavbu navrhnout v jižní části této plochy, tj. na okraj biocentra. ZD18 (VE) – nachází se na hranici s biocentrem regionálního významu. Opatření jsou popsána v kapitole 3.6. Vliv na povrchové a podzemní vody. Za respektování navržených opatření a podmínek zpracovatel tuto lokalitu doporučuje. ZD16 (OVM) – v těsné blízkosti RBK a RBC. Tato lokalita nebyla z hlediska vlivů na lokality Natura 2000, krajinný ráz a zábor ZPF doporučena.


60


__________________________________________________________________________ KD5, KD6 (OSt) mezi těmito dvěmi sjezdovkami je vložen RBK. Lokalita KD5 zpracovatel SEA nedoporučuje z důvodu vlivu na les, krajinu. Lokalita KD6 není doporučena z důvodu výrazného vlivu na lokality Natura 2000. U navržených vleků ZD25a,b, ZD26a platí nedoporučení viz výše. KD1 (W) v LBK – vliv malý. k.ú. Horní Štěpanice ZH24 (DSK) vede přes LBK – vzhledem k tomu, že lokalita bude mít negativní vliv na více složek ŽP, zpracovatel SEA tuto lokalitu nedoporučuje. Plocha ZH14 a ZH15 určené pro občanskou vybavenost jsou přejímány z minulých ÚPD. Zpracovatel hodnocení lokality doporučuje k realizaci za předpokladu respektování plošných regulativ. Lokalita ZH20 a ZH21 (TI) se nacházejí v biokoridoru regionálního významu – vliv mírně negativní. KHM1 (W) v LBK, RH1 (W) v LBK, KH3 (W) v LBC, ZH5 (W) v LBK, KH6 (W) v LBK u těchto lokalit navrhujeme vodní plochy využít pouze pro využití, které nenaruší propustnost systému ekologické stability (viz výše). k.ú. Mrklov Plocha ZM22 (VS) se nachází v LBC v části napojení LBK do tohoto biocentra. Vliv lze označit jako mírně negativní. Realizace menšího objektu pro drobnou výrobu však nesníží významně prostupnost těchto prvků ÚSES. RHM1 (W), KM1 (W) spodní polovina plochy v LBK, KM2 (W) převážná část lokality v LBK. k.ú. Benecko KBH2b (OSt) – varianta 1. Vede přes LBK. Vzhledem k celkovému negativnímu vlivu na složky ŽP nebyla tato lokalita doporučena. KBH2a (OSt) – varianta 2 - tato lokalita nebyla doporučena (odůvodnění viz varianta 1). KBH1 (OSt) - varianta 3. nebyla doporučena (odůvodnění viz varianta 1). ZBH1 (DX), ZBH2 (DX), ZB62 (DX) - vedou přes LBK. Vzhledem k tomu, že se jedná o lanovky ke sjezdovkám viz výše, které zpracovatel SEA je nedoporučuje, nejsou proto doporučeny ani tyto varianty lanovek. Vodní plochy KB1 (W), KB2 (W), KB3 (W) jsou navrženy v lokálním biokoridoru. tyto plochy nebyly doporučeny z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality Natura 2000. Eliminace případného negativního vlivu na prvky ÚSES lze dosáhnout správnou organizací stavebních prací a při respektování platné legislativy, zejména zákona č. 114/1992 Sb. a jeho doprovodných vyhlášek, v platném znění. Za předpokladu respektování platné legislativy a navržených opatření se negativní vliv u ostatních lokalit na prvky ÚSES nepředpokládá. Vliv na významné krajinné prvky Významným krajinným prvkem „ze zákona“ jsou v zájmovém území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění lesy, vodní toky, remízky apod. Realizací posuzovaného konceptu může v některých případech dojít k negativnímu vlivu na tyto prvky (viz vlivy na lesní pozemky, ÚSES, vodní poměry,..). Míra ovlivnění bude však odvislá na řešení konkrétních záměrů. Zásah do dvou registrovaných VKP se nepředpokládá. Využití ploch musí být v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., § 4 odst. 2, kde jsou popsány základní povinnosti při ochraně významného krajinného prvku. VKP se mohou využívat pouze


61


__________________________________________________________________________ tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. 3.5. Vliv na zvláště chráněná území, památné stromy, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického, Natura 2000 Zastavěná část většiny území se nalézá v ochranném pásmu KRNAP, okrajové části (Levínek, Rychlov, Zákoutí) spolu s Horními Štěpanicemi a úbočím obou Žalských vrchů je součástí III. zóny KRNAP. Řešené území leží v biosférické rezervaci Krkonoše – Karkonosze. Jelikož celé řešené území je součástí KRNAP, nelze vyloučit vliv výstavby záměrů plánovaných v rámci Konceptu územního plánu obce Benecko na toto chráněné území. V řešeném území je evidován jeden památný strom v k.ú. Benecko. Vliv bude nulový. Při dodržování platných zákonů a nařízení se nepředpokládá výrazný vliv na chráněná území. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění byla v souladu s právem Evropských společenství v České republice vytvořena soustava, která na území ČR vymezila evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Podle Natura 2000 je celé území součástí evropsky významné lokality (EVL) CZ0524044 Krkonoše, severní část řešeného území je součástí ptačí oblasti (SPA) CZ0521009 Krkonoše. Hodnocení vlivů návrhu územního plánu obce Benecko na soustavu Natura 2000 (dále také jen hodnocení) zpracované Mgr. Janem Losíkem, Ph.D., bylo vyhotoveno jako součást dokumentace vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (část B) podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Hodnocení odpovídá požadavkům zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, z hlediska posuzování dopadů územního plánu na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO), které na území České republiky tvoří soustavu Natura 2000. Cílem hodnocení bylo posoudit vliv konceptu územního plánu Benecko na předměty ochrany a celistvost území soustavy Natura 2000. Bylo zjištěno, že návrh územního plánu Benecko má významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Konkrétně dojde k významnému negativnímu ovlivnění těchto předmětů ochrany EVL Krkonoše: stanoviště 6230 – Druhově bohaté smilkové louky, stanoviště 6510 – Ovsíkové louky, stanoviště 6520 – Horské trojštětové louky a stanoviště 6430 – Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva. Významně negativně budou také dotčeny předměty ochrany PO Krkonoše, konkrétně chřástal polní, sýc rousný, datel černý, lejsek malý a tetřívek obecný. Pro vyloučení významně negativního vlivu je možné provést úpravy územního plánu. Snížení dopadů hodnocené koncepce na EVL a PO Krkonoše pod hranici významně negativního ovlivnění je možné dosáhnout vypuštěním některých záměrů, respektive ponecháním části řešených ploch jejich stávající funkci. Jedná se o plochy, u nichž byl v průběhu hodnocení zjištěn významnější vliv na předměty ochrany a celistvost EVL a PO Krkonoše. Ve většině případů se jedná o plochy s výskytem přírodních stanovišť v dobrá kvalitě. Kumulativní zábor těchto předmětů ochrany přesahuje hranici významně negativního ovlivnění. Je proto nezbytné omezit rozsah celkového záboru. V tabulce č. 6 hodnocení koncepce na EVL a PO je vyjádřeno v plošných jednotkách jednotlivých přírodních stanovišť o kolik je třeba omezit zábor. Hodnoty uvedené v této tabulce představují maximální možný zábor uvedených typů lučních stanovišť. To znamená, že pokud bude v rámci připravovaného ÚP dosaženo těchto limitních hodnot, nebude v budoucnu možné realizovat jiné záměry, které by si vyžádaly další zábor těchto stanovišť.


62


__________________________________________________________________________ Jestliže v průběhu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci jednotlivých záměrů povinni ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a jeho novely č. 242/1992 Sb., umožnit záchranný archeologický výzkum. Výskyt archeologických nalezišť na posuzovaných lokalitách nelze zcela vyloučit. Jestliže v průběhu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci jednotlivých záměrů povinni ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, umožnit záchranný archeologický výzkum. O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž k nálezu došlo, a to nejpozději do druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl (dle § 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., jeho novely č. 242/1992 Sb.). Za archeologické nálezy jsou považovány archeologické situace (nálezy zdiva, jímek, hrobů, atd.) i movité artefakty keramiky, kostí, mincí, zbraní, apod. Vybudováním nových ploch pro bydlení, občanské a technické vybavení, služby, sport, rekreaci, vertikální dopravy a apod. dojde k posílení rekreačního využití krajiny, což bude mít pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. 3.6. Vliv na povrchové a podzemní vody Na základě znalosti stávajícího stavu životního prostředí na předmětném území a vzhledem k charakteru plánovaných záměrů lze konstatovat, že by plánované záměry neměly ovlivnit významné chráněné lokality, ve smyslu zákona o vodách (CHOPAV). Etapa výstavby Během výstavby jednotlivých záměrů se zvyšuje riziko úniku látek závadných vodám a půdám pocházejících z využívání strojové a nákladní automobilové techniky (náhodné úkapy nebo úniky ropných látek - nafta, benzín, hydraulické oleje apod.).Těmto stavům lze předcházet správnou organizací práce, dodržováním pracovních postupů a dobrým technickým stavem využívané mechanizace. Do projektů jednotlivých staveb musí být zahrnuto také řešení zneškodnění vznikajících odpadních vod, které bude v souladu s platnou legislativou. Nakládání s odpadními vodami v etapě výstavby a provozu záměru nelze v současné době objektivně určit, bude upřesněno v projektové dokumentaci jednotlivých staveb. Celé území obce se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krkonoše. Změnu množství a složení podzemních a povrchových vod způsobují nevhodné antropogenní zásahy do krajiny vedoucí například ke snížení kvality povrchových a podzemních vod, či ke změně odtokových poměrů v území. Během výstavby jednotlivých záměrů se zvyšuje riziko úniku látek závadných vodám a půdám pocházejících z využívání strojové a nákladní automobilové techniky (náhodné úkapy nebo úniky ropných látek - nafta, benzín, hydraulické oleje apod.). Těmto stavům lze předcházet správnou organizací práce, dodržováním pracovních postupů a dobrým technickým stavem využívané mechanizace. Zastavěním zemědělských ploch u většiny posuzovaných lokalit se změní odtokové poměry v daném území. Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné řešit v projektových dokumentacích staveb (tj. realizaci retenčních nádrží, suchých poldrů apod. na řešeném pozemku). U lokality ZD18 (VE), kde je plánována výstavba MVE a jejího příslušenství může během


63


__________________________________________________________________________ výstavby dojít k ovlivnění odtoku vody v potoce, havarijní únik pohonných hmot aj. Vliv bude eliminován dodržováním preventivním opatřením (např. zpracovat havarijní plán, stavební práce v profilu toku provádět za nejnižších stavů vody, zastavění provozu MVE při minimálním průtoku aj.). Výstavba vodní elektrárny bude řešena dle §15 odst. 6 vodního zákona, v platném znění. Lokality v k.ú. Dolní Štěpanice ZD3 (SV), ZD4 (SV), ZD5 (SV) a ZD24 (DSK) se nacházejí v záplavovém území. Vzhledem ke vzdálenosti od Jizerky lze vliv označit za malý. Tuto skutečnost i přesto doporučujeme brát při výstavbě na zřetel. Lokalita ZD2 (SV) nebyla v důvodu blízkosti vodního toku a jeho záplavového území a záboru většího rozsahu třídy ochrany ZPF I. doporučena. Horní Štěpanice nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody jsou zachycovány v septicích s přepadem do povrchových vod. Vzhledem k tomu, že lokalita se nachází na území Krkonošského národního parku, v citlivém ekologicky chráněném území, je navrhována realizace oddílné splaškové kanalizace s centrální ČOV o kapacitě cca 140 EO (ekvivalentních obyvatel). V současné době na k.ú. Mrklov není realizována kanalizační soustava, pouze malá část je napojena na ČOV Štěpanická Lhota. Dům pečovatelské služby má vlastní ČOV (16 lůžek) typu BIOREKO 3. Dle plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje je uvažováno s realizací oddílné kanalizace a s pomocí čerpací stanice odpadní vody čerpat na ČOV Štěpanická Lhota. Vzhledem ke konfiguraci území, technické náročnosti, je v konceptu ÚP uvedeno řešení dle původního územního plánu s vlastní ČOV s kapacitou cca 220 EO. Pokud bude dána přednost řešení dle PRVK Lk, ČOV Mrklov lze nahradit ČS a výtlakem čerpat na ČOV Štěpanická Lhota. Realizace ČOV bude mít pozitivní vliv. V povodí Jizerky a přítoků je na řešeném území obce (ve všech k.ú.) navrhována soustava vodních nádrží ke snížení odtokových poměrů z povodí (KB1 – KB7, KD1 – KD4, KH3 – KH7, KM1 – KM3, KHM1). U ploch vodních a vodohospodářských, které jsou situovány do prvků ÚSES nedoporučujeme využívat pro hospodářské a jiné účely, u kterých by bylo nutné oplocení, nebo kde je předpoklad k eutrofizaci vod. Přednostně se zde doporučuje hlavní využití - snížení odtokových poměrů, popř. přípustné využití – založení prvků ÚSES, tak jak je to navrženo v Konceptu územního plánu obce Benecko. Etapa provozu Pro posouzení vlivu předkládaných záměrů na kvalitu povrchových a podzemních vod je třeba vyspecifikovat předpokládaný vznik druhů odpadních vod a způsob nakládání s nimi. V rámci projektu jednotlivých záměrů musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity. Realizací obytných zástaveb, občanského vybavení, ploch pro rekreaci apod. lze předpokládat zvýšenou produkci splaškových vod oproti stávajícímu stavu. Tyto lokalit doporučujeme realizovat jen za předpokladu, že tyto plochy lze napojit na zdroje pitné vody a kanalizaci, popřípadě bude u nich možné řešit čištění a odvod splaškových vod jiným způsobem. Parkovací plochy, které budou doplňkem ploch bydlení apod. musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku vodám závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Svod dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. V rámci projektu jednotlivých záměrů musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity. Realizací MVE nesmí dojít k znemožnění průchodu ryb a jiných živočichů za potravou, v případě, že vytvoří bariéru musí při jejím povolování být zároveň rozhodnuto o technických, přírodě blízkých opatřeních, která by ten vliv minimalizovala.


64


__________________________________________________________________________ Vzhledem k tomu, že v zájmovém území se nepředpokládá výrazné nakládání se závadnými látkami nebo jen v omezené míře (pro údržbu staveb a provozů), lze z tohoto hlediska prakticky vyloučit negativní dopad na povrchové a podzemní vody. Standardní provoz záměrů v posuzovaných lokalitách by tedy neměl ovlivnit kvalitu povrchových ani podzemních vod. Legislativa Pro zajištění ochrany vod jak ve fázi budování novostaveb, tak v rámci jejich provozu je nutné postupovat v souladu s platnou legislativou (zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění). Při případném povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových z ČOV nebo z výpustného objektu stanoví příslušný vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti (§6 odst. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění), tak aby byly dodrženy imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod dle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. V tomto dokumentu nejsou zvažovány havarijní situace, které mohou nastat v důsledku nesprávných postupů při výstavbě a provozu jednotlivých objektů. V případě používání či skladování chemických přípravků a chemických látek (vodám závadné látky) musí být respektován zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů tak, aby bylo zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohroženo zdraví lidu. Pro havarijní situace úniku ropných látek z vozidel využívajících tyto prostory musí být zajištěno vhodné technické zabezpečení, aby se zamezilo nebezpečí kontaminace podzemních a povrchových vod v této vodohospodářsky významné oblasti. 3.7. Vliv na faunu a flóru a ekosystémy Území řešené v konceptu ÚP Benecka se vyznačuje velkým zastoupením přírodních biotopů, které na řadě míst hostí i zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Řada návrhových ploch je umístěna do lučních stanovišť v okolí stávající zástavby. Biologická hodnota porostů na jednotlivých plochách je velmi variabilní. Jsou zde zastoupeny jak druhově chudé porosty vzniklé zatravněním bývalých polí, tak vegetace květnatých luk s výskytem širokého spektra druhů typických pro pravidelně sečené podhorské louky. Naprostá většina hodnotnějších lučních porostů je chráněna soustavou Natura 2000 v rámci Evropsky významné lokality Krkonoše. Popis porostů na dotčených plochách včetně uvedení výskytu zvláště chráněných druhů rostlin je uveden v samostatném hodnocení vlivů ÚP na soustavu Natura 2000 (část B). V tabulce vyhodnocení v kapitole 5 tohoto dokumentu jsou na lokalitách,kde je výskyt chráněných druhů označen § (druh ohrožený) nebo §§ (druh silně ohrožený). U lokalit KB5 (W), KD4 (W), KH1 (NL), KH3 (W), KH4 (W), KH5 (W), KH7 (W), KHM1 (W), KM1 (W), KM2 (W), RH1 (W) a ZM23 (Vze) bude vliv na ohrožené druhy výrazný. Výskyt ohrožených druhů je na těchto plochách značný (někde až tisíce kusů). Z těchto důvodů zpracovatel hodnocení s těmito plochami nesouhlasí a doporučuje je ponechat v původním funkčním využití. Plošná regulace byla navržena u ploch ZM10 (SV). Důvodem je výskyt zvláště chráněného druhu pětiprstka žežulník (a také mírně negativního vlivu na lokality Natura 2000, ZPF a krajinného rázu). Zpracovatelem hodnocení SEA doporučuje prostorově regulovat o jižní a jihovýchodní část lokality, kde je výskyt pětiprstka žežulník nejpočetnější.


65


__________________________________________________________________________ 3.8. Odpady Odpady, které budou vznikat v souvislosti se záměry, lze rozdělit na odpady, které budou vznikat při jeho výstavbě a na odpady vznikající za běžného provozu. Během výstavby záměrů budou vznikat odpady charakteru nevyužitých částí konstrukčních prvků (např. zbytky neupotřebených těsnících fólií, zbytky potrubí, kabelů aj.). Dále budou vznikat také odpady typické pro stavební práce a k nim se pojící jednotlivé druhy odpadních obalů (papírové a lepenkové obaly či plastové obaly od stavebních a montážních hmot, úlomky cihel, betonu, nevyužité části kovových konstrukcí /železo a ocel, směsné kovy/ a odpad z odstranění zeleně /biologicky rozložitelný odpad/ atd.). Vznikající odpady by měly být v maximální možné míře recyklovány. Pokud budou některé odpady či jejich části znečištěny nebezpečnými látkami je třeba s těmito odpady nakládat jako s nebezpečným odpadem. Dodavatel stavebních prací, který bude dle smlouvy současně původcem odpadů, zajistí další nakládání s těmito odpady v souladu s platnými legislativními předpisy. Druhy a množství odpadů, vznikající během provozů jednotlivých záměrů nelze v současné době objektivně určit, budou odvislé od provozovaných činností. V navržené lokalitě je možné předpokládat především komunální odpady, směsný komunální odpad, složky z odděleného sběru a odpad související s provozem jednotlivého záměru. Nakládání s odpady během výstavby i provozu záměrů musí být řešeno v souladu s platnými legislativními předpisy (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy v platném znění). Odpady vznikající během výstavby i provozu jednotlivých záměrů musí být odděleně shromažďovány ve sběrných nádobách a kontejnerech. Po jejich naplnění budou odpady předávány osobám oprávněným k nakládání s těmito druhy odpadů. V případě vzniku nebezpečného odpadu musí být tříděn dle jednotlivých druhů, shromažďován odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečen tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo k úniku škodlivin z těchto odpadů. Shromažďovací nádoby musí být řádně označeny v souladu s legislativními předpisy. Dle § 11 zákona 185/2001 Sb., v platném znění, má každý v rozsahu své působnosti povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. V případě ukončení provozu jednotlivých záměrů by případná likvidace spočívala v demolici staveb. Charakter odpadů by odpovídal složení stavebních a konstrukčních materiálů jednotlivých objektů. 3.9. Vliv na znečištění ovzduší Fáze výstavby záměru Při výstavbě jednotlivých ploch budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během výstavby se mohou uvolňovat emise polétavého prachu (při provádění zemních prací, ze skládek sypkých materiálů aj.). Proto bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby. Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými


66


__________________________________________________________________________ škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice. Dle Konceptu Územního plánu Benecko budou na posuzovaném území budovány plochy smíšené obytné, plochy občanského vybavení, dopravní infrastruktury, plochy výroby a skladování, technické infrastruktury, vodní plochy a plochy zeleně. Fáze provozu záměru Koncept Územního plánu Benecko vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití v k.ú. Benecko, k.ú. Horní Štěpanice, k.ú. Dolní Štěpanice a k.ú. Mrklov. Stávající stav je reprezentovaný pozadím, které je uvedeno v kapitole č. 2.8. Ovzduší a klima. Bodové zdroje znečištění ovzduší Bodovými zdroji emisí budou komíny (výduchy) od jednotlivých zdrojů. Pro každý střední, velký a zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší jsou zákonem č. 86/2002 Sb., v platném znění a navazujícími předpisy stanoveny specifické a obecné emisní limity, které je provozovatel povinen plnit. Vzhledem k tomu, že se na posuzovaném území budou budovat převážně rodinné domy a budovy občanského využití, lze předpokládat, že budou instalovány malé zdroje znečišťování ovzduší. Lokalita Benecko je v současné době plynofikována. Území Dolních Štěpanic není v současné době plynofikováno. Lokalita Horní Štěpanice je částečně plynofikovaná, zbylá část je vytápěna elektřinou. Lokalita Mrklov je částečně plynofikovaná. V posuzované lokalitě budou s největší pravděpodobností umístěny malé spalovací zdroje znečišťování ovzduší, které budou sloužit k vytápění jednotlivých objektů. V příloze č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb. jsou uvedeny následující hodnoty emisních parametrů pro stanovení množství emisí: Tabulka č. 14: Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem při spalování zemního plynu Druh paliva

Zemní plyn

Tepelný výkon kotle

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

Org. látky*

≤ 0,2 MW

20

2,0 x S

1300

320

64

> 0,2 ≤ 5 MW

20

2,0 x S

1300

320

64

> 5 ≤ 50 MW

20

2,0 x S

3300

270

24

> 50 ≤ 100 MW

20

2,0 x S

4200

270

24

> 100 MW

20

2,0 x S

5000

270

8

Jednotka

6

3

kg/10 m spáleného plynu

Vysvětlivky: Ap Obsah popela v původním vzorku tuhých paliv (% hm.) Sp Obsah síry v původním vzorku tuhých paliv (% hm.) 3 S Obsah síry v původním vzorku kapalných paliv (% hm.) a plynných paliv (mg/m ) * nemetanické těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík

Vzhledem k tomu, že se na posuzovaném území budou budovat převážně rodinné domy a chaty pro individuální rekreaci, byl pro příklad vzat kotel o výkonu 100 kW. Předpokládaný počet provozních hodin za rok je 3 500.


67


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 15 Předpokládané roční emise škodlivin ze spalovacího zdroje Znečišťující látka Druh paliva

Zemní plyn

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

Org. látky

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

0,00023

0,805

0,0000046

0,0161

0,015

52,33

0,0037

12,88

0,000737

2,58

* nemetanické těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík

Uvedené hodnoty jsou vypočteny na základě tabelovaných emisních faktorů, skutečné hodnoty emisí budou mnohem nižší. Z výše uvedených předpokládaných hodnot emisí je zřejmé, že zprovozněním malých spalovacích zdrojů nedojde k výraznějšímu nárůstu imisních koncentrací NO2, CO, prachu, SO2 a těkavých organických látek v ovzduší. Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 se projeví pouze v blízkém okolí spalovacího zdroje a budou dosahovat maximálně desetin µg/m3. Příspěvky k maximálním krátkodobým imisním koncentracím ostatních znečišťujících látek budou ještě nižší. Příspěvek k ročním imisním koncentracím jednotlivých znečišťujících látek bude zanedbatelný. Malé spalovací zdroje musí být provozovány s požadovanou účinností spalování paliv a přípustnou koncentrací oxidu uhelnatého ve spalinách stanovenou v příloze č. 7 Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. Malé zdroje znečišťování ovzduší nemají stanoveny emisní limity. Malé spalovací zdroje musí být provozovány s požadovanou účinností spalování paliv a přípustnou koncentrací oxidu uhelnatého ve spalinách. U malých zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky může orgán obce v odůvodněných případech emisní limit stanovit. Povinnosti provozovatelů malých zdrojů znečišťování ovzduší jsou uvedeny v § 12 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění. Povinnosti provozovatelů středních a velkých spalovacích zdrojů znečišťování jsou uvedeny v § 11 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění a emisní limity jsou uvedeny v Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. (viz tabulka č. 16): Tabulka č. 16 Emisní limity pro spalovací zařízení spalující plynná paliva Emisní limity podle jmenovitého tepelného výkonu spalovacího zdroje 3 vztažené na normální stavové podmínky a suchý plyn [mg/m ] Druh paliva a topeniště

0,2 – 1 MW

> 1 – 5 MW

SO2

NOx

TZL

CO

SO2

NOx

TZL

CO

Plynné palivo obecně

35

200

-

100

35

200

-

100

Plynné palivo mimo veřejné distribuční sítě

900

200

50

100

900

200

50

100


68


__________________________________________________________________________ Lze tedy konstatovat, že v případě realizace několika středních nebo jednoho velkého spalovacího zdroje bude pravidelným autorizovaným měřením kontrolováno více znečišťujících látek než při provozování mnoha malých spalovacích zdrojů. Vzhledem k tomu, že v tobě zpracování posouzení nebylo známé přesné využití ploch, na kterých budou umístěny plochy pro výrobu, nebylo provedeno porovnání s emisními limity. Před umístěním středního nebo velkého zdroje znečišťování ovzduší musí být autorizovanou osobou v souladu s § 17 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění vypracována rozptylová studie, která stanoví výšky komínů jednotlivých zdrojů tak, aby byl zaručen dobrý rozptyl znečišťujících látek a příspěvek jednotlivých znečišťujících látek k stávajícím imisním koncentracím v posuzované lokalitě nepřispíval k překračování imisních limitů. Dále musí být autorizovanou osobou vypracován odborný posudek. Plošné zdroje znečištění ovzduší Plošným zdrojem v posuzované lokalitě bude automobilová doprava na odstavných a parkovacích stání, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Odstavná a parkovací stání: Jedná se převážně o parkovací stání poblíž lyžařských vleků. Provoz na těchto parkovacích místech bude převážně v lyžařské sezóně a nedojde k výraznému nárůstu imisních koncentrací znečišťujících látek. Další odstavná stání budou přičleněna k obytné zástavbě a k budovám občanské vybavenosti. Plochy výroby a skladování: Na plochách, které jsou určené pro výrobu a skladování, mohou být vybudovány stavby pro prodej a služby, pro veřejnou správu, pro výrobu mimo staveb pro výrobu s negativním vlivem na okolí, pro výrobu a opravárenské služby, stavby technických služeb, pro výrobní stavební činnost, pro skladování a prodej apod. V současné době nelze přesně určit přesné využití jednotlivých ploch určených pro výrobu a skladování. Pokud v budoucnu budou na těchto plochách určených k výrobě umístěny zdroje, které ze svého provozu emitují těkavé organické látky, musí provozovatel dodržovat emisní limity, které jsou uvedeny ve vyhlášce MŽP č. 355/2002 Sb., v platném znění, kterou se stanoví emisí limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečištění ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu. Pokud na těchto plochách budou vybudovány ostatní zdroje znečišťování ovzduší (truhlářská dílna apod.), musí provozovatel plnit emisní limity uvedené v Nařízení vlády č. 615/2006 Sb. o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Emise z rostlinné výroby budou produkovány zemědělskými stroji. Provozem zemědělských strojů jsou emitovány škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění se jedná o mobilní zdroje znečišťování ovzduší. Liniové zdroje znečištění ovzduší Hlavním liniovým zdrojem znečištění bude automobilová doprava, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Liniovým zdrojem znečištění je doprava po příjezdových komunikacích. Produkované množství znečišťujících látek z dopravy je závislé na typu motorového vozidla – osobní vozidlo, lehké nákladní vozidlo, těžké nákladní vozidlo, autobus, motocykl, na emisní


69


__________________________________________________________________________ úrovni motorového vozidla – EURO 1, EURO 2, EURO 3 a EURO 4, na rychlost, kterou se uvažované vozidlo pohybuje a na sklonu vozovky. V následující tabulce jsou uvedeny emisní faktory osobních a nákladních vozidel, které byly spočítány pomocí výpočetního programu MEFA-06, který je stanoven sdělením MŽP, a kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, v platném znění a věstníkem MŽP, částka 10, říjen 2002. Tento program umožňuje výpočet emisních faktorů v závislosti na typu vozidla, rychlosti jízdy, sklonu vozovky a výpočtovém roce. Modelový výpočet emisních faktorů v gramech na ujetý kilometr byl proveden pro rok 2009 a 2010, podélný sklon vozovky 0 %, emisní úroveň osobních a těžkých nákladních vozidel EURO 1 až 4 a pro rychlosti 30, 40, 50, 70 a 90 km/h. Tabulka č. 17 Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2009 Emisní faktor [g/km] Emisní úroveň

1

2

3

4

Osobní vozidla

Škodlivina

Nákladní vozidla

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

Benzen

0,0105

0,0097

0,0102

0,0125

0,0829

0,0594

0,0463

0,0374

NOx

0,9205

0,8309

0,7919

0,9406

25,0706

18,0284

18,7914

23,5824

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

2,2174

1,5532

1,3731

1,3403

Benzen

0,0044

0,0042

0,0044

0,0053

0,0296

0,0212

0,0166

0,0133

NOx

0,3897

0,3518

0,3311

0,3887

18,8425

13,5370

13,7776

17,2197

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,5820

0,4075

0,3580

0,3606

Benzen

0,0030

0,0028

0,0030

0,0038

0,0238

0,0171

0,0134

0,0109

NOx

0,1666

0,1531

0,1499

0,1948

2,6632

1,8429

1,8939

2,2288

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,3181

0,2229

0,1969

0,1922

Benzen

0,0021

0,0019

0,0021

0,0028

0,0104

0,0075

0,0059

0,0048

NOx

0,1231

0,1157

0,1126

0,1451

2,0664

1,4191

1,4632

1,7227

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,0934

0,0659

0,0577

0,0579

Tabulka č. 18 Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2010 Emisní faktor [g/km] Emisní úroveň

1

2

Osobní vozidla

Škodlivina

Nákladní vozidla

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

Benzen

0,0105

0,0097

0,0102

0,0125

0,0829

0,0594

0,0463

0,0374

NOx

0,9459

0,8531

0,8135

0,9678

24,5654

17,6911

18,5136

23,3212

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

2,1934

1,5364

1,3582

1,3258

Benzen

0,0044

0,0042

0,0044

0,0053

0,0296

0,0212

0,0166

0,0133

NOx

0,4036

0,3640

0,3426

0,40242

18,6465

13,4043

13,6665

17,1147

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,5755

0,4027

0,3539

0,3565


70


__________________________________________________________________________ Emisní faktor [g/km] Emisní úroveň

Osobní vozidla

Škodlivina

Nákladní vozidla

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

Benzen

0,0030

0,0028

0,0030

0,0038

0,0238

0,0171

0,0134

0,0109

NOx

0,1723

0,1588

0,1553

0,2016

2,6564

1,8382

1,8897

2,2242

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,3178

0,2227

0,1967

0,1920

Benzen

0,0021

0,0019

0,0021

0,0028

0,0104

0,0075

0,0059

0,0048

NOx

0,1250

0,1175

0,1143

0,1471

2,0664

1,4191

1,4632

1,7227

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,0934

0,0659

0,0577

0,0579

3

4

Z vypočtených emisních faktorů je zřejmé, že dominantní vliv na hodnoty emisí znečišťujících látek může mít využívání nákladní automobilové dopravy. Během provozu posuzovaných lokalit lze očekávat zvýšení frekventovanosti osobních vozidel a tomu odpovídající zvýšení emisí pocházejících z výfukových plynů automobilové dopravy. Bude se především jednat o majitele rodinných domů a návštěvníků jednotlivých rekreačních aktivit. Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Imisní limity vybraných znečišťujících látek Tabulka č. 19: Imisní limity Znečišťující látka

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu/maximální povolený počet jejího překročení za rok

Oxid siřičitý

1 hodina

350 µg.m-3/24

-

Oxid siřičitý

24 hodinu

125 µg.m-3/3

-

Oxid dusičitý

1 hodina

200 µg.m-3/18

1.1.2010

Oxid dusičitý

1 rok

40 µg.m-3

1.1.2010

Oxid uhelnatý

Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr1)

10 mg.m-3

-

Suspendované částice PM10

24 hodin

50 µg.m-3/35

-

Suspendované částice PM10

1 rok

40 µg.m-3

-

Benzen

1 rok

5 µg.m-3

1.1.2010

Olovo

1 rok

0,5 µg.m-3

-

Datum, do něhož musí být limit dosažen

Poznámka: 1) Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí.


71


__________________________________________________________________________ Závěr posouzení lokalit z hlediska umístění zdrojů znečištění ovzduší Posuzovaná lokalita je vhodná k umístění zdrojů znečišťování ovzduší při splnění následujících předpokladů: Pro každý umisťovaný zdroj (střední, velký, nebo zvláště velký) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění. U staveb, činností a technologií, které podléhají procesu EIA, proběhne zjišťovací řízení, během kterého budou stanoveny podmínky pro výstavbu a provoz záměru. Při umísťování zdrojů budou respektovány požadavky Krajského plánu snižování emisí Libereckého kraje. U technologií, které splňují požadavky zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, bude společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení vypracována žádost o vydání integrovaného povolení. Závěr posouzení Konceptu Územního plánu Benecko z hlediska znečištění ovzduší Vzhledem k tomu, že v Konceptu Územního plánu Benecko se jedná o vybudování ploch smíšeně obytných, ploch pro občanské vybavení, plochy pro výrobu a skladování bez negativního vlivu na okolí, ploch pro vybudování dopravní infrastruktury se předpokládá, že nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách. Během výstavby jednotlivých objektů budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během výstavby se mohou uvolňovat emise poletavého prachu (při provádění zemních prací, z deponií orničních vrstev aj.). Proto bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby. Stavební práce budou realizovány v krátkém časovém úseku v průběhu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru. Prašnost bude také závislá na dodržování opatření k omezování prašnosti po dobu realizace stavby. Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice. Vzhledem k tomu, že plochy určené pro smíšené bydlení v rodinných domcích a plochy určené pro skladování a výrobu, plochy pro občanskou vybavenost budou vytápěny plynovými spalovacími zdroji, nepředpokládá se výrazný nárůst emisí znečišťujících látek ze spalování paliva. V konceptu územního plánu Benecko je navrhnuto vybudování místních komunikací, které budou sloužit pro obsluhu ploch určených k bydlení, pro propojení jednotlivých lokalit a zpřístupnění ploch pro občanskou vybavenost, a vzhledem k tomu, že se bude jednat převážně o osobní automobily, se nepředpokládá nárůst emisí znečišťujících látek z automobilové dopravy na této komunikaci. V konceptu územního plánu Benecko jsou navrženy plochy pro výrobu a skladování. Plochy jsou určeny pro drobnou řemeslnou výrobu bez negativního vlivu na okolí. V současné době není známo o jakou výrobu a skladování se bude jednat. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Některé plochy jsou konceptu řešeny variantně. Obě varianty tras sjezdovky KD7 nemají významný vliv na kvalitu ovzduší v posuzované lokalitě.


72


__________________________________________________________________________ Plocha smíšená obytná ZM 6 je také navržena ve dvou variantách, jednotlivé varianty se od sebe liší záborem půdy. Jednotlivé varianty nemají významný vliv na kvalitu ovzduší. Plocha ZM 17, která je navržena jako občanská vybavenost (varianta 1) a k ní je navržena plocha ZB 55, která je určena pro parkoviště. Ve druhé variantě jsou obě tyto plochy určené pro bydlení. Obě varianty nebudou mít významný vliv na kvalitu ovzduší. Lokalita ZB 1 určena pro bydlení je navržena ve dvou variantách záboru půdy, ani jedna z variant nebudou mít významný vliv na kvalitu ovzduší. Místní komunikace ZB 56 je navržena také ve dvou variantách, v obou případech se bude jednat převážně o pohyb osobních vozidel. Obě varianty nebudou mít vliv na kvalitu ovzduší v posuzované lokalitě. Nově plánovaná vertikální doprava v k. ú. Benecko – lyžařský areál navržený ve třech variantách s označením ZBH2a, b (var. 1 – spodní část zasahuje do k. ú. Horní Štěpanice), ZBH1a, b (var. 2) a ZB62a,b (var. 3). Ani jedna z těchto tří variant nebude mít vliv na kvalitu ovzduší v posuzované lokalitě.

3.10. Vliv na hlukovou situaci Nové zdroje hluku – lze rozdělit na časově omezené a trvalé. Časově omezené zdroje hluku jsou stavební práce (včetně související dopravy) Trvalé zdroje hluku jsou stacionární zdroje hluku situované do jednotlivých plánovaných lokalit. Za trvalé zdroje hluku lze považovat i jednotlivá lyžařská střediska, přestože v provozu budou pouze v zimním období. Hluk ze silniční dopravy na komunikacích: S rostoucí nabídkou ubytovacích kapacit a navýšením kapacity lyžařských areálů dojde k nárůstu intenzity dopravy na silnice III/28626 (Jilemnice – Benecko – Vrchlabí). Nárůst se dá očekávat především ve dnech pracovního klidu a v denní době.

Nově navržené místní komunikace

Nově navržené odstavné plochy u veřejných komunikací

Hluk ze stacionárních zdrojů hluku: Vertikální doprava – nově plánované lyžařské areály:

-

pohon vleků a lanovek,

-

sněžná děla,

-

sněžné skútry, sněžné rolby.

Parkoviště nejsoucí součástí veřejných komunikací.

Stacionární zdroje situované do nových ploch určených pro výrobu a skladování, pro zemědělskou výrobu.

Heliport v Benecku a Mrklově.

Významné zdroje hluku Jedná se o následující zdroje hluku: 1. vertikální doprava – nové lyžařské areály, jako celek 2.

silniční doprava

3.

heliport – k. ú. Benecké, k. ú. Mrklov

4.

případné stacionární zdroje situované do nových ploch určených pro výrobu a skladování, pro zemědělskou výrobu


73


__________________________________________________________________________ Pro některé bude potřebné zpracovat samostatné hlukové studie. Ad 1

k.ú. Benecko – záměry ZBH1a,b a jednu z variant ZBH2a,b; dále ZB62a,b a v menší míře ZB64a,b k.ú. Dolní Štěpanice – záměry ZD25a,b, ZD26a,b; ZD27a k.ú. Horní Štěpanice – záměry ZBH1a – ZBH2a (viz k.ú. Benecko) k.ú. Mrklov – záměr ZM27a,b, ZM28a,b

Ad 2 Ad 3 Ad 4

týká se Dolních a Horních Štěpanic, Benecka a Mrklova, respektive částí obcí ležících v bezprostředním okolí silnice III/28626 a III/28624 (Mrklov) k. ú. Benecko – PB2; k. ú. Mrklov – PM1 jedná se o jednotlivé plochy pro občanské vybavení a plochy výroby a skladování v k. ú. Benecko, k. ú. Horní Štěpanice, k. ú. Dolní Štěpanice a k. ú. Mrklov

Vertikální doprava - hluk z provozu nově plánovaných lyžařských areálů Nově plánovaná je vertikální doprava v k. ú. Benecko – jedná se o rozšíření lyžařského areálu navržené ve třech variantách s označením ZBH2a, b (var. 1 – spodní část zasahuje do k. ú. Horní Štěpanice), ZBH1a, b (var. 2) a ZB62a,b (var. 3). Pro tento případ je nutné vypracovat hlukovou studii. Bez hlukové studie nelze jednoznačně určit, která z navržených třech variant je (z hlediska hluku) nejvhodnější. S ohledem na okolní chráněný venkovní prostor se jako nejvhodnější jeví var. 1, která navazuje na nejmenší počet obytných objektů (resp. chráněného venkovního prostoru). Hluková studie musí vyhodnotit vliv sněžných děl, vleků/lanovek a provoz sněžných roleb a skútrů. Uvedené areály se nalézají v blízkosti stávajících i nově plánovaných chráněných venkovních prostorů. Hluk od uvedených zdrojů hluku se vlivem specifických terénních podmínek může projevovat i ve značné vzdálenosti (chybí přirozené přírodní překážky) od areálů, nejen v jejich bezprostředním okolí. Na výslednou hlukovou situaci bude mít vliv také souvislá sněhová pokrývka, která vytváří souvislou plochu s pohltivými nebo odrazivými vlastnostmi (dle typu sněhu). Cílem hlukové studie je: vyhodnocení vlivu jednotlivých lyžařských středisek na okolní chráněný venkovní prostor a vytipování problémových zdrojů hluku

stanovení požadavků na akustické parametry jednotlivých zdrojů hluku – pokud není známa konkrétní použitá technologie a zařízení, nebo navržení nutných protihlukových opatření, jenž zajistí splnění hygienických limitů na hranici (hranicích) chráněného venkovního prostoru – pokud známe akustické parametry použitých technologií a zařízení

vyhodnocení kumulace stávajícího lyžařského areálu a nově navržených (týká se především spodních, dojezdových částí) – provoz nových areálů musí plnit požadované hygienické limity dané pro stacionární zdroje hluku a současně nesmí v kumulaci se stávajícím lyžařským areálem způsobit jejich překročení. Pokud již v současné době dochází k překračování hygienických limitů vlivem provozu stávajícího lyžařského areálu, nesmí nové záměry svým provozem tuto situaci dále zhoršit. Z uvedeného vyplývá, že z hlediska hluku je rozšíření lyžařských sjezdových tratí a vleků limitováno stávajícími provozy lyžařských areálů.


74


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 20 Orientační hodnoty akustického výkonu pro vybrané zdroje hluku Zdroj hluku

Sněžná děla Tyčová sněžná děla El. pohon vleků/lanovek Sněžné rolby, skútry Okolí sedačkové lanovky (nebo vleku)

Akustický výkon LWA [dB] cca 93 1) cca 50 1) 80 – 95 < 100

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T [dB] cca 50dB / 100 m 1) -------

---

cca 70 dB / 20 m

1)

sněžné dělo Areco Supersnow Poznámka: z tabulky vyplývá, že např. jednotlivá sněžná děla by měla být v denní době umístěna ve vzdálenosti větší, jak 100 m od hranice chráněného venkovního prostoru, případně by měl být jejich provoz časově omezen. V noci musí být tato vzdálenost ještě větší. U provozu sněžných roleb a skútrů pak záleží, kde a jak dlouho se v té které části sjezdovky pohybují.

U nově plánované vertikální doprava – plochy v k.ú. Dolní Štěpanice označené ZD25a,b, ZD26a,b; ZD27 a v k. ú. Mrklov označené ZM27a,b - ZM28a,b - doporučujeme zpracování hlukové studie (zvláště v případě instalace a využívání sněžných děl aj.). Hluk ze silniční dopravy Navýšením ubytovací kapacity, parkovací kapacity, kapacity jednotlivých lyžařských areálů v k. ú. Benecko, k. ú. Horní Štěpanice, k. ú. Dolní Štěpanice a k. ú. Mrklov dojde i k navýšení intenzity dopravy. Toto navýšení nebude rovnoměrné. Lze očekávat nárůst především o víkendech, v denní době a převážně v zimním období. Bude se jednat zejména o osobní vozidla. Navýšení intenzity nákladních vozidel (a dodávkových vozidel nad 3,5) může souviset s potřebou zásobování nových penzionů, restauračních zařízení a některých nových výrobních provozoven. Posuzovanými lokalitami prochází pouze silnice třetí třídy č. III/28626 (Jilemnice – Benecko – Vrchlabí) a silnice III/28624 (III/28626 – Mrklov - III/28626). Jedná se o komunikace místního významu, které zajišťují pouze dostupnost pro místní obyvatele a návštěvníky. Není zde žádná tranzitní doprava. Výše uvedené navýšení intenzity dopravy bude mít na hlukovou situaci v okolí uvedených komunikací vliv zanedbatelný. Poznámka: navýšení intenzity dopravy o 100% navýší ekvivalentní hladinu akustického tlaku A LAeq,T o cca 3 dB. Na www.rsd.cz jsou uvedeny výsledky statistického šetření zaměřeného na zatížení komunikací v jednotlivých regionech České republiky, které bylo provedeno v roce 2005. Pro posuzované komunikace nebylo sčítání provedeno. Pro „obdobnou“ silnici II/286 (Jilemnice – Vítkovice) byla zjištěna doprava 100 NA (nákladní a dodávková vozidla nad 3,5 t, autobusy) a 689 OS (osobní a dodávková vozidla do 3,5 t). Budeme-li předpokládat, že na silnice III/28626 projede obdobný, respektive menší počet vozidel, bude výpočtově ekvivalentní hladina akustického tlaku A v referenční vzdálenosti 7,5 m od středu bližšího jízdního pruhu a výšce 4 m nad terénem cca LAeq,T = 53 dB. Z hlediska hluku má variantní využití plochy v k. ú. Benecko: s označením ZB55 (var.1) a ZBM1 (var.2) na hlukovou situaci v bezprostředním okolí zanedbatelný vliv – lze ji využít oběma navrhovanými způsoby, tedy jako parkovací plochu (DSP) nebo jako plochu občanského vybavení (OVM)


75


__________________________________________________________________________ s označením ZB1 (var.1, var.2) a ZB70 (var. 2) zanedbatelný vliv – obě varianty lze využít, jako navržené plochy smíšené obytné (SV) s označením ZB56 (var.1, var.2) má minimální vliv – obě varianty lze využít, jako navržené plochy dopravní infrastruktury (DSK)

Z hlediska hluku nemá variantní využití ploch v k. ú. Mrklov:

s označením ZM6 (var.1, var.2) a ZBM1 (var.2) vliv – obě lze využít, jako navržené plochy smíšené obytné (SV). Hluk z provozu heliportu Jedná se o zdroj hluku značně rozdílné intenzity. Hygienický limit pro letový provoz se vyhodnocuje pro celých 16 hod v denní době (8 hod v noční době) a zde bude docházet pouze k ojedinělým hlukovým událostem. Provozem na heliportu bude docházet ke krátkodobým výrazným nárůstům hladiny akustického tlaku A LAeq,T, ale dle v současné době platné metodiky posuzování leteckého hluku k překračování hlukových limitů nebude docházet. Hluk ze záměrů situovaných do ostatních ploch Hluk z těchto zdrojů souvisí s provozem konkrétních záměrů v rámci navržených ploch (resp. s instalací potřebných zařízení, mechanismů a nároky na obslužnou dopravu). Podrobnější posouzení je potřeba u záměrů, jako jsou např. truhlářské, zámečnické a obdobné dílny, jenž jsou umístěny v bezprostřední blízkosti chráněného venkovního prostoru (obytné domy, penziony, ...). Dále objekty vybavené vzduchotechnickými, klimatizačními nebo chladícími jednotkami (obchody, hotely, ...). Zde je potřebné zvážit každý jeden záměr a v případě potřeby nechat zpracovat samostatné hlukové studie, včetně navržených potřebných protihlukových opatření. Nejsou zde vhodné záměry náročné na obslužnou dopravu – pro dodržení limitů daných pro hluk ze silniční dopravy. Závěr Z hlediska hluku je potřebné věnovat zvýšenou pozornost zejména novým sjezdovkám a vlekům, resp. celým rozšiřovaným lyžařským areálům. 3.11. Vliv na obyvatelstvo Realizací hodnocené Změny č. 2 ÚP SÚ obce Vítkovice lze předpokládat zvýšení pracovních příležitostí, současně realizace záměru bude mít také pozitivní vliv na vznik nových pracovních míst v dodavatelských firmách, v navazující infrastruktuře, v oblasti služeb apod. Mezi další důvody patří zejména zkvalitnění služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu a vytváření podmínek pro zvyšování počtu trvale žijících obyvatel. 3.11.1. Vlivy na veřejné zdraví Metodika hodnocení Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je veřejné zdraví chápáno jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Některé faktory mohou pomáhat zdraví udržovat a podporovat nebo naopak poškozovat. Výsledné působení je komplexním vlivem všech faktorů a podmínek, ty mohou být často


76


__________________________________________________________________________ vzájemně podmíněny. Podle odhadů odborníků Státního zdravotního ústavu ovlivňují zdravotní stav především faktory způsobu života (z 50 - 60 %), zatímco životní a pracovní prostředí zodpovídá za zdravotní stav přibližně z 20 % a zdravotní péče ovlivňuje zdraví zhruba také přibližně z 20 %. V současné době je pro hodnocení vlivů jednotlivých konkrétních záměrů dle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, v platném znění používán postup hodnocení zdravotních rizik (HRA – Health Risk Assessment). Základní metodické postupy HRA byly vypracovány v 70. letech americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA), z těchto postupů dnes vychází i Světová zdravotnická organizace (WHO) a legislativní předpisy a autorizační návody v ČR. Tento postup využívá všech dostupných údajů (dle současného vědeckého poznání) pro určení faktorů, které mohou za určitých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní účinky. Odhaduje rozsah expozice určitému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny jednotlivé skupiny dotčené populace a konečně zahrnuje charakterizaci existujících či potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjištění. Součástí hodnocení je také diskuse úrovně nejistot, které jsou spjaty s tímto procesem. Cílem celého procesu je shromáždění podrobnějších údajů o vlivu faktorů vyvolaných provozem hodnoceného záměru na zdraví exponované populace. Hodnocení zdravotních rizik je zejména u látek pro které nejsou stanoveny hodnoty limitů (imisní limity) prakticky jediným způsobem, jak posoudit zda se hladiny koncentrací škodlivin pohybují na společensky přijatelné úrovni – tj. v akceptovatelné míře zdravotního rizika. Imisní limity samy o sobě o míře ani typu účinku na zdraví nevypovídají. Výsledky hodnocení by měly být podkladem pro řízení rizika – tj. např. pro rozhodování o podmínkách provozu záměru či o potřebných opatřeních k minimalizaci rizik, pro vypracování stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví, k informování veřejnosti apod. Hodnocení zdravotních rizik bývá v současné době nejčastěji realizováno jako součást hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo (resp. na veřejné zdraví) dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a dále v některých specifických případech (posouzení rizika na žádost příslušné krajské hygienické stanice, hodnocení oprávněnosti stížností občanů apod.). Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality životního prostředí v dané lokalitě mohou být výsledky měření imisní situace, hlukové zátěže či v případě rozhodování o vhodnosti umístění zamýšleného záměru - modelové výpočty rozptylové či hlukové studie. Zdravotní rizika lze podle výše uvedeného postupu vyhodnotit na základě znalosti konkrétního návrhu řešení záměru, jeho parametrů a kapacit (popř. jeho variant). Cílem posuzované koncepce není znalost přesného řešení záměrů, ale určení a vymezení jednotlivých ploch a jejich funkčních regulativů, proto nelze provést kvantifikaci předpokládané expozice modelovými výpočty a následně odhad možných zdravotních rizik. Během přípravy jednotlivých záměrů dle koncepce bude u významnějších projektů provedeno podrobné hodnocení v rámci procesu EIA. Vzhledem k tomu, že v této fázi už bude známo technické (a technologické) řešení včetně nároků na obslužnou dopravu, bude možné hodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně stanovení podmínek na prevenci, eliminaci a kompenzaci případných negativních vlivů. Při hodnocení vlivu na veřejné zdraví (HIA – Health Impact Assessment) se posuzují všechny dopady na zdraví - pozitivní i negativní. Uvažuje se s působením fyzikálních, chemických (popř. biologických) škodlivin, ale také vlivem jiných faktorů (sociálních, ekonomických,…). Hodnocení zdravotních rizik je tedy součástí hodnocení vlivu na veřejné zdraví. Cílem HIA je zmírnění zdravotních rizik a zvýšení pozitivních efektů z realizace záměrů koncepce.


77


__________________________________________________________________________ V rámci této části jsou dále vyhodnoceny možné pozitivní a negativní vlivy na veřejné zdraví vyplývající z funkčního vymezení zájmových ploch v obecné rovině a stručně charakterizovány vybrané faktory ovlivňující zdraví (škodliviny a hluk). Hodnocení konceptu územního plánu Plochy výroby a skladování Územní plán vymezuje plochy k výrobě a skladování (ZD21, ZD22, ZM22). Přípustně je možné plochy využít pro stavby pro autodopravu a opravárenské služby, stavby pro administrativu, stavby technické a dopravní infrastruktury a plochy odstavných a parkovacích stání. Vymezení těchto ploch podporuje podnikaní v rámci řešeného území. To by mohlo vést k oživení ekonomiky a zvýšení nabídky pracovních míst, což je velmi důležité zejména pro skupinu populace nezaměstnaných. Socioekonomické postavení je významnou determinantou zdravotního stavu. Lidé s nízkými příjmy, s nižším dosaženým vzděláním nebo dlouhodobě nezaměstnaní mají častěji horší zdraví. Vzdělání, zaměstnání a výše příjmů také významně ovlivňuje individuální životní styl, který se dále uplatňuje také jako zdravotní determinanta. Případný negativní vliv na zdraví obyvatel souvisí s provozem jednotlivých ploch, resp. s konkrétními záměry umístěnými na těchto plochách. Realizací nových podnikatelských záměrů nebo zkapacitněním stávajících aktivit by mohlo dojít ke vzniku nových zdrojů hluku i emisí v provozech a k vyšší potřebě nároků na obslužnou dopravu (tj. k nárůstu intenzity dopravy na využívaných komunikacích a v prostoru areálu). S tím souvisí zvýšení hladin akustického tlaku A a imisní koncentrace některých znečišťujících látek v okolí těchto provozů a podél obslužných komunikací. V souvislosti s nárůstem nových podnikatelských aktivit lze v území očekávat také vyšší produkci odpadů a odpadních vod. V rámci funkčního vymezení výroby a skladování jsou také dvě plochy v k.ú. Dolní Štěpanice: (ZD18, ZD20) určeny k výrobě elektrické energie. Je plánováno vybudování malé vodní elektrárny. V rámci tohoto záměru by vznikly nové zdroje hluku, ale při standardním řešení zařízení (umístění technického zařízení uvnitř budovy, aj.) se nepředpokládá významnější zatížení dotčeného území hlukem. Narušení faktorů pohody (zvýšená hlučnost, emise znečišťujících látek) je možné předpokládat během výstavby některých záměrů. Tyto negativní vlivy jsou časově omezeny dobou trvání stavby, lze je omezovat způsobem provádění stavby a správnou organizací (např. stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu uskutečňovat v denní době, minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby,...). Plochy občanského vybavení V rámci územního plánu jsou navrženy plochy občanského vybavení charakteru veřejné infrastruktury (veřejná správa, sociální a zdravotní služby, péče o rodinu, tělovýchova a sport) a charakteru komerčních zařízení (maloobchodní prodej, ubytování, stravování, služby). Narušení faktorů pohody vlivem zvýšené hlučnosti a emisí znečišťujících látek lze očekávat během výstavby některých záměrů či zařízení. Samotný provoz zařízení by neměl mít významnější negativní vlivy na veřejné zdraví, protože podmínkou je realizace pouze těch záměrů, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení v sousedních plochách umožňujících umístění staveb pro bydlení. V rámci konceptu územního plánu jsou vymezeny na k. ú. Benecko plochy specifické: KB10 – plocha pro konání společenských akcí (poutě, slavnosti, soutěže), KB11 – plocha cvičiště sboru dobrovolných hasičů a ZB45 – plocha pro rozhlednu. Pro tělovýchovu a sport jsou určeny plochy v k.ú. Benecko (ZB46, ZB47) a v Horních Štěpanicích (ZH18, ZH19). Dále jsou navrženy plochy pro sportovní vyžití - sjezdové trati a plochy pro vertikální dopravu (vleky, lanovka). Pro další rozvoj areálu zimních sportů Kejnos se variantně navrhuje doplnění dopravy – prodloužení lanovky na Přední Žalý (varianta 1 a 2 – ZBH1a,b – ZBH2a,b) nebo na


78


__________________________________________________________________________ Zadní Žalý (varianta 3 – ZB62a,b). Vleky u stávajících sjezdových tratí jsou stabilizované. Jejich systém je doplňován ve všech k.ú. (Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov). Vytvářením územních podmínek pro sportovní vyžití a rekreaci může dojít k aktivnímu trávení volného času, ke zvýšení pohybových aktivit místního obyvatelstva i návštěvníků území s následnými příznivými dopady v oblasti zdraví. V České republice se projevuje trend zvyšování poruch pohybového aparátu, nárůst obezity a dalších projevů vyplývajících ze „sedavého“ způsobu života. Obezita nebo nadváha jsou vážnými riziky pro vznik některých druhů nádorového bujení. Pohybové a sportovní aktivity přispívají ke zlepšování zdravotního stavu populace (posilují většinu přirozených funkcí organismu, působí jako ochrana před nemocemi srdce a cév a před cukrovkou, zvyšují tělesnou zdatnost, rozvíjí koordinaci, zpevňují kosti, pomáhají udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost aj.). Podpora rozvoje volnočasových a rekreačních aktivit určených široké veřejnosti je také významným preventivním opatřením k omezování vzniku sociálně-patologických jevů. Zlepšování zdravotního stavu populace se může dále odrazit i snížením výdajů za zdravotní péči. Zatraktivnění veřejných prostranství, realizace sportovních a rekreačních ploch bude mít pozitivní dopad i na oblast rozvoje rekreačních aktivit a cestovního ruchu. S tím jsou spojeny i možné ekonomické přínosy obci a podnikatelům v regionu (zejména v oblasti služeb), popř. i vznik nových pracovních příležitostí. Negativním jevem zatraktivnění oblasti by mohl být nárůst intenzity automobilové dopravy v některých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zátěže podél využívaných komunikací, v blízkosti parkovišť, rekreačních a sportovních objektů či areálů. V případě sjezdových tratí budou provozovány v území nové zdroje hluku (sněžná děla, vleky, sněžných rolby a skútry, aj.). Jejich vliv může být významný, proto je nutné předpokládanou expozici obyvatelstva hluku podrobně vyhodnotit formou hlukové studie a to na základě znalosti řešení záměru (včetně instalovaných zařízení, využívaných mechanismů) a dle kapacit návštěvnosti (resp. předpokládané vyvolané dopravy). Na základě modelových výpočtů pak bude možné stanovit, zda je konkrétní záměr (či jeho varianta) z hlediska vlivu na hlukovou situaci v lokalitě realizovatelný a za jakých podmínek. (Podrobněji viz kapitola č. 3.10. Vliv na hlukovou situaci.) Plochy zemědělské výroby a skladování V zájmovém území jsou vymezeny také plochy (ZB73, ZH26, ZM23), které by měli sloužit k ekologické zemědělské výrobě a skladování pro ekologické zemědělství. Pokud budou na plochách umístěny stavby a zařízení je z hlediska míry nepříznivých vlivů na veřejné zdraví obecně rozhodující především umístění zdrojů hluku (provoz mechanismů, zařízení, čerpadel, vzduchotechniky, aj.) a zdrojů emisí do těchto lokalit (spalovací a ostatní zdroje emisí) a náročnost záměrů z hlediska intenzity vyvolané obslužné dopravy. Na plochách, které by byly využívané pro chov hospodářských zvířat, budou vznikat rozkladem organické hmoty (výkaly, zbytky krmiva) látky, které mohou být zdrojem pachu. Nejvýznačnější z těchto látek je amoniak, vzniká i sirovodík, oxid uhličitý a těkavé organické látky. Je třeba dodržovat zásady správného provozu tak, aby se tyto koncentrace látek pohybovaly na relativně nízké úrovni koncentrací a neobtěžovaly okolí významnějším zápachem. Výkaly, odpady z chovu mohou být také zdrojem částic biologického původu (tzv. bioaerosolu), který se může vázat na pevné částice. Bioaerosol může obsahovat mikroorganismy (baktérie, houby, plísně, spóry baktérií, viry), produkty mikroorganismů, rostlinné pyly, alergeny aj. Při důsledném dodržování hygieny chovu (zejména údržbě čistoty hal aj.) by se měla minimalizovat možná zdravotní rizika z inhalace bioaerosolu. V posuzovaném případě se jedná o plochy, které jsou situovány v okrajových částech Benecka,


79


__________________________________________________________________________ Dolních Štěpanic a Mrklova, mimo souvislou obytnou zástavbu. Pokud na plochách nebudou umístěny významné zdroje hluku a intenzita vyvolané obslužné dopravy nebude vysoká, nepředpokládá se negativní ovlivnění zdraví obyvatelstva související s realizací těchto ploch. Pozitivním vlivem realizace záměru bude produkce kvalitních a zdravějších surovin či potravin pocházející z ekofarmy. Ekologické zemědělství je šetrnější k životnímu prostředí, což se také může pozitivně projevit v oblasti zdraví místní populace. Tento způsob hospodaření využívá postupů respektující trvale udržitelné životní prostředí a přírodní zdroje. Nepoužívají se umělá hnojiva, chemické přípravky, postřiky, hormony a umělé látky a nekontaminují se tak cizorodými látkami složky životního prostředí a potravní řetězce. Jako přípustné je navrženo také využití těchto ploch k rodinné rekreaci, přechodnému ubytování a stravování. To by rozšířilo možnost aktivního trávení volného času pro turisty a návštěvníky tohoto území s čímž souvisí i zvýšení jejich pohybové aktivity s příznivými dopady na zdraví. Plochy smíšené obytné Územní plán řeší také v návaznosti na zastavěné území velké množství ploch pro bydlení v rodinných domech venkovského typu a rodinnou rekreaci. Utváření vhodných podmínek pro vybudování nových rodinných domů včetně doprovodné infrastruktury a občanského vybavení umožní zvyšování kvality života obyvatel, což se může pozitivně promítnout v oblasti jejich zdraví. Plochy dopravní infrastruktury Silniční síť bude postupně rozvíjena v návaznosti na nové plochy zástavby. U stávajících komunikací bude zkvalitňován povrch, upravováno šířkové uspořádání a realizováno jejich propojení do celkové sítě. Navrženo je nové napojení ostatní komunikace na silnici č. III/286 novým úsekem (ZH24). Parkování bude řešeno v rámci vlastních ploch a objektů. Nově se vymezují plochy veřejných parkovišť v k.ú. Benecko (ZB49 – ZB55 var. 1; PB3), Dolní Štěpanice (ZD23, PD2) a Horní Štěpanice (ZH25). Lze předpokládat, že navržené dopravní řešení se odrazí v nárůstu plynulosti provozu. Při plynulém pohybu vozidel je nižší spotřeba pohonných hmot a na ně vázané nižší emise znečišťujících látek z výfukových systémů a navíc i výrazně nižší emise znečišťujících látek z otěrů brzd, pneumatik a povrchu komunikací. Současně lze očekávat i snížení tvorby emisí hluku vyvolaných provozem vozidel na rekonstruovaných úsecích oproti původním komunikacím s nerovným povrchem. Současně je ale nutné zajistit, aby vybudování nových silničních úseků nemělo negativní vliv na stávající situaci (zejména z hlediska hlukové zátěže) v blízkosti trasy těchto staveb. U nově plánovaných úseků komunikací je možné oproti stávajícím trasám lépe zabezpečit účinnou ochranu proti hluku technickými opatřeními (vhodné osazení do terénu, protihluková stěna, aj.) a snížit tak expozici hluku na co nejnižší úroveň. Významnější negativní vlivy lze očekávat v době výstavby jednotlivých záměrů. Jedná se zejména o zvýšení imisní a hlukové zátěže v dotčených lokalitách vyplývající z realizace stavby – resp. z provozu stavebních mechanismů a navazující obslužné nákladní dopravy. Dále může být v blízkosti stavby i omezeno parkování, doprava či její plynulost. Všechny tyto negativní vlivy mají relativně krátkodobý charakter (po dobu výstavby). Technická infrastruktura Napojení nových objektů na vodovod, kanalizační systém, plynovod povede k minimalizaci zátěže složek životního prostředí. Realizace záměrů bude mít významně pozitivní vliv na veřejné zdraví. Plochy zeleně V územním plánu jsou navrženy také plochy zeleně. Zeleň plní řadu funkcí – mimo funkce


80


__________________________________________________________________________ rekreační a estetické také hygienickou a bioklimatickou. V lokalitách snižuje prašnost. Výsadba podél problematických areálů a frekventovaných komunikací může mimo lepšího začlenění staveb do krajiny sloužit i k útlumu hluku. Ozeleňování může přispívat ke zlepšování životních podmínek, vytváření pocitu pohody a spokojenosti a tím pozitivně ovlivňovat zdraví. Některé dřeviny ale mohou významně zvyšovat množství pylu v ovzduší a vyvolávat tak u senzitivní skupiny populace (alergici) i negativní vlivy v oblasti jejich zdraví. Aby nedocházelo ke nárůstu alergických reakcí u těchto jedinců, je potřeba pro ozeleňování volit méně alergizující druhy dřevin. Porovnání návrhu územního plánu se Zdravotní politikou Libereckého kraje Hlavním cílem Zdravotní politiky Libereckého kraje je zlepšení zdravotního stavu obyvatel Libereckého kraje (v průběhu 15 - 20 let). V rámci této koncepce jsou formulovány cíle vycházející z programu „Zdraví 21“ a rozpracovány ve formě dílčích úkolů a aktivit vedoucích ke splnění těchto úkolů. Posuzovaný návrh územního plánu z hlediska funkční náplně vymezených ploch ovlivňuje následující cíle formulované Zdravotní politikou Libereckého kraje 2009 (ZP LK). Tabulka č. 21: Cíle formulované Zdravotní politikou Libereckého kraje 2009 Plochy dle ÚP smíšené obytné (SV)

Cíl, dílčí úkol, aktivita ZP LK cíl č. 10, úkol: 10.1.

Charakter vlivu 0

Opatření posouzení vhodnosti záměrů (zdroje rizikových faktorů, podmínky v lokalitě)

občanské vybavení (OVM)

cíl č. 10, úkol: 10.1.

0 až – závisí na konkrétním řešení záměru

občanské vybavení tělovýchova a sport (OS)

cíl č. 11, aktivita 11.1.3 (8.1.1, 8.1.2, 8.3.1)

+ vymezení plochy podporuje cíl

_

cíl č. 11, aktivita 11.1.3


_

cíl č. 10, úkol: 10.1.


výroba a skladování (VS)

cíl č. 10, úkol: 10.1.


výroba elektrické energie – vodní elektrárna (VE)

cíl č. 10, úkol: 10.1.

zemědělská výroba - ekofarma (VZe)

cíl č. 11, aktivita 11.1.

komunikace (DS III, DSK) parkoviště (DSP)

cíl č. 10, aktivita 10.1.5

vlek, lanovka (DX) sjezdová trať (OSt)


+ vymezení záměru podporuje cíl + vymezení plochy podporuje cíl 0 až – závisí na konkrétním

posouzení vhodnosti záměrů (zdroje rizikových faktorů, podmínky v lokalitě) posouzení vhodnosti záměrů (zdroje rizikových faktorů, podmínky v lokalitě) _

_ posouzení záměrů včetně podmínek

81


__________________________________________________________________________ Plochy dle ÚP

Cíl, dílčí úkol, aktivita ZP LK

Charakter vlivu řešení záměru

Opatření v lokalitě, realizace technických opatření

heliport (DL)

cíl č. 9, úkol: 9.1


_

technická infrastruktura (TI)

cíl č. 10, úkol: 10.2. (aktivita 10.2.2, 10.2.4)

+ vymezení některých ploch podporuje cíl

_

Vysvětlivky: Cíl č. 8 – Snížit výskyt neinfekčních onemocnění 8.1.1 – Prevence ischemické choroby srdeční a dalších kardiovaskulárních onemocnění 8.1.2 – Aktivity ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění v rámci primární prevence (zde zlepšení tělesné aktivity) 8.3.1 – Obecná změna životního stylu (zde zvýšení pohybových aktivit) – prevence diabetes Cíl č. 10 – Zdravé a bezpečné životní prostředí Dílčí úkol č. 10.1 - Snížit expozici obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími,aktivity koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a životního prostředí 10.1.5 - Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel Dílčí úkol č. 10.2 - Zajistit obyvatelstvu univerzální přístup k dostatečnému množství pitné vody uspokojivé kvality 10.2.2 - Rozšířit počet obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů, zvláště v místech, kde kvalita vody v místních studnách neodpovídá hygienickým požadavkům. 10.2.4 - Optimalizovat síť a stav veřejných studní v obcích, v nichž není zajištěno zásobování pitnou vodou sítí veřejných vodovodů. Cíl č. 11 – Zdravější životní styl Dílčí úkol č. 11.1. - Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu 11.1.1 – Ozdravění výživy 11.1.3 – Optimalizace pohybové aktivity Cíl č. 9 – Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Dílčí úkol č. 9.1. – Snížení počtu smrtelných a vážných zranění v důsledku dopravních nehod

Dle orientačního vyhodnocení by mohla realizace záměrů v některých vymezených plochách dle konceptu územního plánu negativně ovlivňovat cíle a aktivity uvedené v rámci Zdravotní politiky Libereckého kraje a to potenciálním zvýšením expozice obyvatelstva rizikovým faktorům. Jedná se především o plochy výroby a skladování, plochy komunikací, parkovišť. Rizikovými faktory zde mohou být především zdroje emisí znečišťujících látek či hluku (popř. vibrací). Předpokládaný vliv na veřejné zdraví související s provozem záměrů by měl být vyhodnocen pomocí modelových výpočtů hlukové a rozptylové studie. Při rozhodování o vhodnosti umístění jednotlivých záměrů do ploch vymezených k výrobě a skladování a k občanskému vybavení je třeba důsledně zvážit možné negativní vlivy vyplývající z jeho provozu (včetně nároků na navazující obslužnou dopravu). Je nutno posoudit také stávající podmínky v konkrétní lokalitě (imisní a hluková zátěž, vzdálenost obytné zástavby, aj.). Je třeba respektovat využití okolních pozemků (především těch, které jsou určeny pro bydlení či rekreaci) a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území. U ploch dopravní infrastruktury (parkoviště, komunikace) je možné účinně zmenšit míru expozice hluku technickými opatřeními (protihluková stěna, vhodné zasazení do terénu, aj.). Smíšené plochy jsou vymezeny pro bydlení v rodinných domech venkovského typu a rodinnou rekreaci. Z hlediska možných zdrojů hluku a emisí se nepředpokládá významnější vliv na hlukovou a imisní situaci v území. Nové plochy lze napojit na stávající plynovodní sítě a využít


82


__________________________________________________________________________ tak k vytápění objektů kotle spalující zemní plyn (přednostně před spalování tuhých paliv, které je zdrojem větších emisí znečišťujících látek do ovzduší). Vybudováním rekreačních zařízení a sportovišť v území vzroste nabídka možností aktivního trávení volného času a to může vést ke zvýšení pohybových aktivit obyvatelstva s následnými příznivými dopady v oblasti zdraví. V rámci posuzování konkrétních záměrů je ale třeba také vyhodnotit, zda v objektech a areálech nebudou instalovány významné zdroje hluku (např. vzduchotechnická zařízení, kompresory, jiné mechanismy a zařízení), popř. zda s provozem nesouvisí nadměrná intenzita dopravy, která by mohla mít významný negativní vliv na obyvatele v okolí stavby. U stacionárních zdrojů hluku je možné expozici obyvatelstva významně snížit vhodnými opatřeními (zakrytováním zdrojů hluku či jejich umístěním v rámci oddělených prostor budovy, realizace tlumičů hluku, aj.) Vymezení ploch pro helioport není přímo preventivním opatřením vedoucím ke snížení počtu smrtelných a vážných zranění. Z hlediska vlivu na veřejné zdraví má kladný vliv, umožní rychlejší zásah záchranné služby při vážných úrazech a akutních stavech, což se přímo odrazí na zdravotním stavu dotčených osob. (V některých případech je rychlost zásahu limitujícím faktorem při záchraně života.) Jedná se o helioport pro naléhavé případy, využití ploch k tomuto účelu je minimální a lze předpokládat, že ojedinělá, krátkodobá expozice vyšším hladinám hluku nebude mít negativní vlivy na zdraví obyvatelstva. V rámci technické infrastruktury budou nové objekty (obytné domy, sportovní zařízení, aj.) připojeny na stávající místní vodovodní systémy. Zajištění zásobování obyvatelstva vodou z místních zdrojů vody, jejíž kvalita je pravidelně prověřována, je v souladu s cíli a aktivitami Zdravotní politiky Libereckého kraje. Identifikace a charakterizace nebezpečnosti škodlivin Během výstavby jednotlivých záměrů budou emitovány znečišťující látky ze spalování pohonných hmot ve stavebních mechanismech a obslužné dopravě. Dále se mohou ze stavebních ploch uvolňovat emise tuhých látek. Při realizaci jednotlivých záměrů budou v posuzovaném prostoru pravděpodobně instalovány především spalovací zdroje (k vytápění jednotlivých objektů). Na plochách, kde je plánovaná výroba, mohou být instalovány spalovací zdroje nebo ostatní stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Území je plynofikováno, nově navrhované plochy budou napojeny na stávající rozvody plynovodu. Lze tedy předpokládat, že spalovací zdroje budou využívat jako palivo především zemní plyn. Zprovozněním malých spalovacích zdrojů (popř. několika středních spalovacích zdrojů) na zemní plyn nedojde k výraznějšímu nárůstu imisních koncentrací oxidu dusičitého (NO2), oxidu uhelnatého (CO), prašnosti, oxidu siřičitého (SO2), těkavých organických látek a jiných kontaminantů v ovzduší. Mobilními zdroji emisí bude provoz dopravy po komunikacích. Ovzduší v okolí komunikací, parkovišť a areálů bude znečišťováno emisemi z provozu motorových vozidel a obslužných mechanismů. Zdrojem emisí je nedokonalé spalování paliva (benzinu a motorové nafty), jsou emitovány především oxidy dusíku, dále oxid uhelnatý, prašný aerosol (zejména při spalování motorové nafty), oxid siřičitý, alifatické a aromatické uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, aldehydy, ketony, dehty, benzen, saze aj. Dominantní vliv na množství emisí znečišťujících látek bude mít především využívání nákladní automobilové dopravy. Plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách budou plochy parkovacích stání pro automobilovou dopravu. Mimo vymezených parkovišť budou vybudovány také odstavné plochy přičleněné k objektům v nově navrhovaných plochách (především u objektů výroby a skladování, popř. u sportovních ploch a zařízení). Na základě předpokládaného emitovaného množství a možných účinků těchto látek na lidské zdraví lze za nejvýznamnější považovat oxidy dusíku, prašný aerosol, benzen a polyaromatické uhlovodíky. Tyto látky a jejich možný účinek na zdraví je dále stručně charakterizován.


83


__________________________________________________________________________ OXIDY DUSÍKU NOx, OXID DUSIČITÝ NO2 Jako oxidy dusíku se označuje směs vyšších oxidů dusíku, zejména oxidu dusnatého a dusičitého. V rámci spalovacích procesů je převážně emitován oxid dusnatý (NO), který se oxiduje na oxid dusičitý (NO2). Ten může reagovat s organickými sloučeninami za vzniku nitroderivátů. Oxidy dusíku patří mezi látky, které se mohou podílet na vzniku oxidačního smogu. Z hlediska toxicity a účinků na lidské zdraví je z této skupiny látek nejvýznamnější oxid dusičitý (NO2). Hlavní účinek oxidu dusičitého je dráždivý. Dráždí a ovlivňuje dýchací funkce a snižuje odolnost dýchacích cest a plic a zvyšuje riziko výskytu nemocí dolních cest dýchacích (a jejich projevů) a astmatických záchvatů. Chronické působení může vyvolat vznik chronického zánětu spojivek, nosohltanu a průdušek. Střednědobé a dlouhodobé studie zvířat kromě toho ukazují významné morfologické, biochemické a imunologické změny. Cestou vstupu NO2 do organismu jsou dýchací cesty. Při inhalaci může být absorbováno 80 – 90 % NO2, z toho významná část v nosohltanu. Při akutní expozici (WHO, 2000) působí na zdravé osoby jen velmi vysoké koncentrace (1990 µg/m3). U citlivějších lidí (např. astmatiků, pacientů s chronickou obstrukční chorobou plic) se může projevovat respiračními symptomy, ovlivněním plicních funkcí, reaktivity dýchacích cest při nižších koncentracích. Za hodnotu LOAEL se považuje koncentrace 380 – 560 µg/m3 (0,2 – 0,3 ppm), která u astmatiků při krátkodobé expozici indikuje malou cca 5% změnu plicních funkcí a zvyšuje reaktivitu dýchacích cest. WHO byla navržena směrnicová 1hodinová maximální imisní koncentrace NO2 200 µg/m3. Výsledky některých epidemiologických studií u dětské populace ukazují nárůst respiračních symptomů, délky jejich trvání a snížení plicních funkcí. U dětí ve věku 5 - 12 let dochází podle těchto epidemiologických studií k 20 % nárůstu rizika respiračních obtíží a onemocnění při každém zvýšení expozice o 28 µg/m3 (dvoutýdenní průměr) při expozici v rozsahu dvoutýdenních průměrů 15 -128 µg/m3 (nebo vyšší). Žádné z epidemiologických studií doposud spolehlivě necharakterizovala dlouhodobé (chronické) expozice a působení NO2 na lidské zdraví. Dostupné výsledky dost jasně ukazují vznik respiračních efektů u dětí při dlouhodobé expozici NO2 v rozsahu průměrné roční koncentrace 50 - 75 µg/m3 a vyšší. WHO převzalo jako směrnicovou hodnotu průměrnou roční imisní koncentraci 40 µg/m3. PRAŠNÝ AEROSOL (tuhé znečišťující látky) Tuhé znečišťující látky představují směs látek. Prašný aerosol může mít rozmanité rizikové vlastnosti, v reálných podmínkách působí jako součást komplexní směsi znečišťujících látek v ovzduší s různými účinky. Na tuhé částice se mohou adsorbovat některé reaktivní komponenty (např. polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy, aj.). Tzv. PM10 je torakální frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µm, která proniká do spodních dýchacích cest a PM2,5 zahrnuje jemnější respirabilní podíl s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm pronikající až do plicních sklípků. Jemná frakce částic do 2,5 µm je do značné míry rozpustná, má často kyselý charakter a obsahuje sekundárně vzniklé aerosoly (kondenzáty plynů, částice ze spalování fosilních paliv a pohonných hmot, kondenzované organické či kovové páry). Dále mohou obsahovat těžké kovy či uhlíkaté látky a jejich soli (především sulfáty a nitráty). Jemné částice jsou transportovány do velkých vzdáleností (až několik stovek kilometrů) od zdroje těchto látek a snadno pronikají do vnitřního prostředí budov. Hrubší částice bývají zásaditého charakteru, méně rozpustné. Vzhledem k velikosti částic poměrně rychle sedimentují a jsou transportovány cca do vzdálenosti několika kilometrů. Vznikají např. během zemních prací při stavbách, při demolicích objektů, těžbě zemních hmot, v důsledku sekundární prašnosti při dopravě na nezpevněných a prašných cestách apod.


84


__________________________________________________________________________ Prašný aerosol může způsobovat podráždění čichové sliznice a negativně ovlivňovat funkci i kvalitu řasinkového epitelu v horních cestách dýchacích, snižovat samočistící schopnosti a obranyschopnost dýchacího systému a tím vyvolat vhodné podmínky pro vznik bakteriálních či virových respiračních infekcí. Akutní zánětlivé změny mohou přejít do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy s následným postižením oběhového systému. Vyšší výskyt těchto změn je možno sledovat u citlivých skupin populace (děti, staří lidé a lidé s nemocemi dýchacího a srdečně cévního systému, kuřáci, aj.). Prašný aerosol má účinky, které nelze přesně specifikovat a popsat, u této škodliviny nebyly stanoveny referenční dávky a koncentrace. Dle WHO nelze na základě současných poznatků stanovit bezpečnou prahovou koncentraci v ovzduší. V roce 2005 WHO aktualizovala některé dříve uvedené poznatky a využila pro odvození vztahů studie, kde byl indikátorem prašný aerosol frakce PM2,5. Byly zde stanoveny směrné hodnoty a přechodné (prozatímní) cíle. Směrná doporučená roční koncentrace činí 20 µg/m3 a směrná doporučená 24 hodinová koncentrace je 50 µg/m3. UHLOVODÍKY Směs uhlovodíků obsažená v pohonných hmotách je heterogenní skupinou látek, kterou nelze jednoduše toxikologicky charakterizovat. Všeobecným celkovým účinkem uhlovodíků je ovlivňování centrální nervové soustavy, mohou ve vysokých koncentracích působit narkoticky. Páry pohonných hmot dráždí oči a sliznice. Na základě možných účinků látek na lidské zdraví lze za nejvýznamnější považovat skupinu polycyklických aromatických uhlovodíků a benzen. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou sloučeniny s velice rozmanitými rizikovými vlastnostmi. Vyznačují se značnou variabilitou v toxických vlastnostech a různými vlivy na jednotlivé organismy. Společnou vlastností PAU je fotosensibilizace a dráždění pokožky. Podle míry těkavosti mohou dráždit dýchací cesty. Za nejzávažnější biologický účinek PAU je považována indukce nádorových procesů. V této velké skupině látek se vyskytují izomery, které nevykazují karcinogenní účinky, řada látek se slabými účinky, ale také karcinogeny (např. benzo(a)pyren). Polycyklické aromatické uhlovodíky primárně emitované ze zdrojů do atmosféry podléhají v atmosféře transformačním reakcím a mohou být transportovány na značné vzdálenosti, především sorbované na tuhé částice. V prostředí navíc dochází k současné interakci s jinými látkami. (Přítomnost oxidů síry a dusíku může ještě více zvyšovat potenciální karcinogenní účinky PAU tvorbou přímých karcinogenů i zvyšováním metabolizace PAU v plicích (nitroderiváty PAU, sulfonové kyseliny, …)) Ministerstvo zdravotnictví České republiky (SZÚ, 2003) v souvislosti s hodnocením a řízením zdravotních rizik uvádí referenční roční koncentraci pro fenantren = 1 µg/m3 a benzo(a)antracen = 0,01 µg/m3. Tyto referenční koncentrace látek odpovídají úrovni karcinogenního rizika 1.10-6. Pro benzo(a)pyren jako indikátor PAU je dle WHO (WHO, 2003) pro úroveň karcinogenního rizika 10-6 (tj. jeden případ onemocnění rakovinou na 1 milión celoživotně exponovaných osob) uvedena koncentrace 0,012 ng/m3 – tj. 0,000 012 µg/m3. (Pro úroveň karcinogenního rizika 10-5 je uváděna koncentrace 0,12 ng/m3 – tj. 0,00012 µg/m3 a pro úroveň karcinogenního rizika 10-4 pak 1,2 ng/m3 – tj. 0,0012 µg/m3.) BENZEN (benzol, cyklohexatrien) C6H6 Benzen je přímo uvolňován při nedokonalém spalování pohonných hmot (především u vozidel se zážehovým motorem) a dále vzniká uvolňováním z vyšších aromatických sloučenin. Významným zdrojem expozice ve vnitřním prostředí je tabákový kouř. Do těla benzen proniká především při inhalační, ale také kožní expozicí.


85


__________________________________________________________________________ Benzen má vliv na imunitní systém (včetně poklesu T lymfocytů), snižuje odolnost těla vůči infekci, alergiím. Také má účinky hematotoxické. Ovlivňuje na orgány krvetvorby - poškozuje kostní dřeň a způsobuje změny buněčných krevních elementů. Vzácněji může nepříznivě působit i na játra, ledviny a další orgány. Početné studie demonstrují vztah mezi expozicí benzenu a výskytem různých typů leukémií, rakovinou krvetvorných orgánů. Působení benzenu a eventuelně jeho metabolitů může vést ke vzniku chromozomálních aberací. Dle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) patří do skupiny 1 – látka je karcinogenní pro člověka. RIVM v roce 1999 stanovila pro inhalační expozici benzenu (karcinogenní efekty) koncentraci 2E-02 mg/m3 (= 20 µg/m3) pro úroveň karcinogenního rizika 10-4 (tj. jeden případ onemocnění rakovinou na 10 000 celoživotně exponovaných osob). Dle U.S. EPA přijatelné úrovni rizika (1 x 10-6) odpovídá referenční koncentrace v ovzduší 0,13 – 0,45 µg/m3. Dle U.S. EPA Risk – Based Concetration Table je pro benzen ve venkovním ovzduší uváděna referenční hodnota = 0,23 µg/m3 (pro karcinogenní efekty). Identifikace a charakterizace nebezpečnosti - hluk Při realizaci záměrů lze očekávat vznik nových zdrojů hluku přímo v lokalitách (zejména lokality určené pro výrobu, skladování, některé plochy občanské vybavenosti a plochy pro sport) a z vyvolané obslužné dopravy. Nadměrný hluk provokuje v lidském organismu řadu reakcí. Hluk má vliv na psychiku; může vyvolávat únavu, deprese, stres, pocity rozmrzelosti a nervozity, agresivitu, neochotu. Rušení a obtěžování hlukem je častou subjektivní stížností na kvalitu životního prostředí a může představovat prvotní podnět rozvoje neurotických, psychosomatických i psychických stresů u četných nemocných. Je pravděpodobné, že snižuje obecnou odolnost vůči zátěži, zasahuje do normálních regulačních pochodů. Nadměrná hluková expozice pracujících snižuje pozornost a produktivitu a kvalitu práce. Významně je také ohrožena bezpečnost práce. Důsledkem zvýšené hladiny hluku může docházet také ke zhoršení komunikace řeči a tím ke změnám v oblasti chování a vztahů a k rušení spánku (zmenšením jeho hloubky a zkrácením doby spánku, k častému probouzení během spánku). Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, spotřeba sedativ a hypnotik, obtěžování hlukem, rušení spánku a nepříznivé osvojování řeči a čtení u dětí (WHO, 1999, 2007, 2009). Omezené důkazy jsou pro ovlivnění hypertenze, výkonnosti, imunity, psychických poruch, nemocnosti a vývoje plodu. U každého člověka existuje určitý stupeň citlivosti, respektive tolerance k rušivému účinku hluku, jako významně osobnostně fixovaná vlastnost. V normální populaci je 10 - 20 % vysoce senzitivních osob, stejně jako velmi tolerantních, zatímco u zbylých 60 - 80 % populace víceméně platí kontinuální závislost míry obtěžování na intenzitě hlukové zátěže. Zvláště citlivá na působení zvýšené hlučnosti je tvůrčí duševní práce a plnění úkolů spojených s nároky na paměť, soustředěnou a trvalou pozornost a komplikované analýzy. Rušivý účinek hluku je významný zejména při činnostech náročných na pracovní paměť, kdy je třeba udržovat část informací v krátkodobé paměti, jako jsou matematické operace a čtení. Prahové hodnoty prokázaných účinků hluku pro kvalitativní charakterizaci rizika Na základě dokumentů WHO (WHO, 1999, 2007, 2009) a dalších podkladů (Kubina, 2007) je v tabulce č. 22 a 23. uvedena orientační závislost výskytu nepříznivých účinků na zdraví a pohodu obyvatel (vybarvené plochy) vyvolaná různou intenzitou hlukové zátěže v denní a noční době.


86


__________________________________________________________________________ S ohledem na individuální rozdíly v citlivosti vůči nepříznivým účinkům hluku je třeba předpokládat možnost těchto účinků u citlivější části populace i při hladinách hluku významně nižších. Tabulka č. 22: Odhad projevů nepříznivých účinků u exponované populace v závislosti na ekvivalentní hladině akustického tlaku A - pro denní dobu (600 – 2200 hod.) LAeq, 6-22 h (dB)

Nepříznivý účinek hlukové zátěže < 50

50-55

55-60

60-65

65-70

70+

Sluchové postižení * Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Vliv na kardiovaskulární systém Zhoršená komunikace řečí Silné obtěžování Mírné obtěžování * přímá expozice hluku v interiéru (LAeq,24h)

Tabulka č. 23: Odhad projevů nepříznivých účinků u exponované populace v závislosti na ekvivalentní hladině akustického tlaku A - pro noční dobu (2200 - 600 hod.) LAeq, 22 -6 h (dB)

Nepříznivý účinek hlukové zátěže 35-40

40-45

45-50

50-55

55-60

60+

Psychiatrická onemocnění Hypertenze Infarkt myokardu Biologické efekty* Kvalita spánku Zvýšené užívání léků a sedativ Duševní pohoda (stížnosti) * přímá expozice hluku v interiéru (LAmax)

Pro kvantitativní charakterizaci zdravotních účinků hluku se využívají vztahy expozice a účinku (nejčastěji obtěžování a subjektivní rušení spánku hlukem) odvozené na základě řady provedených epidemiologických studií. Umožňují predikovat procento (počet) rušených osob v závislosti na intenzitě hlukové expozice u běžné, průměrně citlivé populace. Vztahy jsou odvozeny pro jednotlivé typy dopravy - silniční, letecká a železniční. Opatření a doporučení pro přípravu a realizaci záměrů Pokud budou v rámci přípravy stavby prováděny i demolice stávajících nevyhovujících stavebních objektů, je třeba vyhodnotit, zda některé části stavebních objektů mohou být nositeli nebezpečných vlastností – mohou být významně znečištěné látkami způsobujícími jejich nebezpečnost. Snížení potenciálního rizika negativních vlivů na lidské zdraví vyplývající z nevhodného řízení vzniku demoličních odpadů při odstraňování objektů lze dosáhnout posouzením nebezpečných vlastností ještě před zahájením demoličních prací. U odpadů potenciálně kontaminovaných by měl být proveden test na vyloučení nebezpečných vlastností akreditovanou laboratoří. Na základě výsledku hodnocení je třeba stanovit způsob nakládání


87


__________________________________________________________________________ a odstranění odpadu v souladu s platnými právními předpisy v oblasti ochrany zdraví pracovníků, veřejného zdraví a nakládání s odpady. Při odstraňování stavby mohou také některé její části obsahovat materiály s obsahem azbestu (žáruvzdorné a zvukoodolné izolace, střešní krytina, aj.). Všechny typy azbestových vláken jsou řazeny mezi látky, které jsou karcinogenní pro člověka. Při demolicích objektů je třeba realizovat dostatečná opatření k zabránění uvolňování azbestu do ovzduší. Práce musí provádět kvalifikovaní a proškolení pracovníci a důsledně při práci dodržovat podmínky k zajištění ochrany zdraví. Proces územního rozhodování musí brát důsledně v potaz imisní situaci. Při umisťování a povolování nových staveb zdrojů znečišťování ovzduší se musí vycházet z imisní situace v oblasti a požadovat veškerá účinná a dostupná opatření k omezování emisí. U zdrojů, které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti, by mělo dojít k realizaci opatření ke snižování množství emisí tuhých znečišťujících látek. To by se odrazilo v celkovém snížení imisního zatížení území s pozitivními dopady v oblasti zdraví obyvatel. U problematických ploch by měla být plánována technická opatření včetně výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí. U technologických zdrojů je možné využít uzavření či zakrytování výrobních zařízení a skladovacích zásobníků, instalaci odlučovačů pro záchyt prachových částic aj. U prašných příjezdových komunikací, odstavných a manipulačních ploch by v rámci realizace záměrů měly být provedeny úpravy (zpevnění povrchu), popř. zajištěno jejich pravidelné čištění. Významným zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek mohou být také stavby, i když jejich působení je časově omezené. Jedná se zejména o bourací a výkopové práce, skladování sypkých materiálů, aj. Emise budou závislé na aktuálních podmínkách (např. na vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru) a způsobu provádění stavební činnosti. Proto je nutné snižovat emise vhodnými technickými a organizačními opatřeními (např. provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí, omezovat prašnost v místě stavby (skrápění, aj.), minimalizovat zásoby potencionálních zdrojů prašnosti, vhodně manipulovat se sypkými materiály, zabezpečit náklady na automobilech proti úsypům, před výjezdem z areálu stavby provádět řádnou očistou vozidel,...) Při ozeleňování vybraných ploch je potřeba věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny obyvatel - alergiků. Při rozhodování o vhodnosti situování a řešení záměrů produkujících nadměrný hluk je třeba blíže specifikovat jednotlivé konkrétní zdroje hluku a jejich akustické parametry. Jedná se zejména o významné zdroje hluku, u kterých by pak bylo vhodné vyhodnotit jejich vliv na hranici chráněného venkovního prostoru modelovými výpočty hlukové studie. Pro posouzení celkové hladiny akustického tlaku v zájmovém území a tedy i možného ovlivnění veřejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrhů záměrů (tj. specifikovat vliv stacionárních zdrojů hluku, intenzity vyvolané obslužné dopravy) a stávajících zdrojů hluku. Dále je nutné provést vyhodnocení případné změny hladin akustického tlaku po realizaci konkrétních záměrů v porovnání se stávajícím stavem. U jednotlivých konkrétních návrhů záměrů produkujících hluk by měla být pomocí hlukové studie ověřena vhodnost jejich řešení. Modelovými výpočty lze porovnávat různé varianty řešení záměrů a zároveň i odhadovat účinnost případně navržených protihlukových opatření. Je nutno zajistit, aby případně nově instalované zdroje hluku neměly negativní vliv na stávající hlukovou situaci v posuzované lokalitě a hluk z těchto zdrojů byl v souladu s hygienickými limity.


88


__________________________________________________________________________ Během výstavby záměrů a rekonstrukce stávajících objektů se musí minimalizovat doba trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být organizačně zabezpečena způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány v denní době, bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. Po zprovoznění jednotlivých záměrů produkujících hluk je třeba hlukovou situaci v zájmových lokalitách doložit přímým měřením. Pokud by došlo k nárůstu a hladiny akustického tlaku dosahovaly takových hodnot, při kterých je možné očekávat výskyt nepříznivých účinků na zdraví a pohodu obyvatel, musí být realizována technická či organizační opatření za účelem snížení hlukové zátěže v dotčených částech lokality. 3. 12. Vliv na ekonomický a společenský rozvoj území Realizace Konceptu územního plánu obce Benecko se obrazí v ekonomickém a společenském rozvoji území. Celá oblast má výrazné předpoklady pro rozvoj v oblasti rekreace a cestovního ruchu s podmínkami vhodnými především pro rozšíření nabídky zimních sportů. Pro mnoho obyvatel je cestovní ruch hlavním zdrojem příjmů. Atraktivita území ležící v území KRNAP spolu s příznivou polohou umožňující snadnou dostupnost vrcholových partií Krkonoš vyvolává značný turistický a rekreační zájem. Hlavním cílem realizace změny územního plánu je zvýšení atraktivity území pro návštěvníky i pro trvale žijící obyvatele, rozšíření nabídky možnosti sportovního využití, rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu, vznik nových pracovních příležitostí, zvýšení příjmů obyvatel i samospráv, snížení nezaměstnanosti v regionu, zlepšení situace parkování a zvyšování životní úrovně v této atraktivní části Libereckého kraje. Dalším pozitivním vlivem na ekonomický a společenský rozvoj území bude rozšíření občanské vybavenosti obce, ať již ploch pro malé a střední podnikání, nebo realizace nové ČOV. 3.6. Vliv na zatížení území Vzhledem k tomu, že pro vertikální dopravu (tj. vleky) nebyly zpracovány projektové dokumentace jednotlivých záměrů a nejsou známy přepravní kapacity vleků (lanovek), nelze v současné době kapacitu vleků ve vztahu ke kapacitě sjezdových tratí vzhledem k únosnosti území konkrétněji posoudit. V projektových dokumentací jednotlivých lanovek a sjezdovek bude kapacita vleků ve vztahu ke kapacitě sjezdových tratí vzhledem k únosnosti území posouzena podrobněji. V současné době lze míru vlivu spíše odhadnout (jedná se o přibližný výpočet). Výpočet kapacity navrhovaných lyžařských ploch byl vypočítán pouze orientačně. Výpočet vycházel z údajů délek sjezdovek, průměrných šířek a ploch sjezdovek. Na základě těchto údajů byla vypočtena doba jízdy, počet lyžařů na ploše a následně kapacita sjezdovek. KD 5 Přepravní kapacita vleku (lanovky) by neměla přesáhnout cca 1 200 osob/hod. KD 6 Přepravní kapacita vleku (lanovky) by neměla přesáhnout cca 1 500 osob/hod. KD 7 (2. varianty řešení sjezdovek) Tyto varianty jsou přibližně shodné, proto byla kapacita sjezdovky u obou variant vyhodnocena stejně. Přepravní kapacita vleku (lanovky) by neměla přesáhnout cca 1 200 osob/hod.


89


__________________________________________________________________________ KM 4 Přepravní kapacita vleku (lanovky) by neměla přesáhnout cca 2 050 osob/hod. KM 5 Přepravní kapacita vleku (lanovky) by neměla přesáhnout cca 1 300 osob/hod. KH 8 Přepravní kapacita vleku (lanovky) by neměla přesáhnout cca 2 850 osob/hod. KB 9 Přepravní kapacita vleku (lanovky) by neměla přesáhnout cca 1 390 osob/hod. KBH2b (var.1) Přepravní kapacita vleku by neměla přesáhnout cca 2 030 osob/hod. KBH2a (var. 2) Přepravní kapacita vleku by neměla přesáhnout cca 2 030 osob/hod. KBH1 (var. 3) Přepravní kapacita vleku by neměla přesáhnout cca 2 030 osob/hod. Z ploch pro sjezdovek a jejich vleků nebylo ve vyhodnocení doporučeno: KD 5, KD 6, KBH2b (var.1), KBH2a (var. 2), KBH1 (var. 3) a KB 9. 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Kvalita životního prostředí v Libereckém kraji je celkově na dobré úrovni v porovnání s celorepublikovým průměrem. Vykazuje poměrně nízké hodnoty emisí (SO2, NOx, CO) v porovnání s ostatními kraji. Na území kraje zasahuje část Národního parku KRPNAP, je zde 5 CHKO a 112 maloplošně chráněných územích o celkové rozloze cca 108 915 ha. K nejvýraznějším environmentálním rizikům způsobeným antropogenní činností patří soustředěná intenzivní doprava v obcích zhoršující kvalitu ovzduší a životního prostředí a nepříznivě zvyšující hlukovou zátěž. Posuzovaná lokalita patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší, uveřejněném ve Věstníku MŽP, 2009, částka 3. Na 1,5 % území stavebního úřadu Jilemnice je překročen cílový imisní limit pro B(a)P. Povodně jsou největším nebezpečím z oblasti přírodních katastrof. Jsou charakteristické nepravidelným výskytem. Na jejich vzniku se podílí více faktorů, což ztěžuje a komplikuje jejich prognózu. Při důsledné realizaci preventivních opatření lze však škody minimalizovat. Z hlediska odtokových poměrů trvají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území. Tento stav je způsoben zejména odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností, nevhodnou úpravou drobných toků v minulosti a melioracemi provedenými často v nevhodných terénech. Zrychlený odtok vody z povodí má za nepříznivých klimatických podmínek za následek vznik povodňových situací. Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organismů rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu. Zastavěním nových zelených ploch lze předpokládat zrychlení odtoku srážkových vod z území, a tím zvýšení rizika povodní.


90


__________________________________________________________________________ Hluk náleží mezi velmi významné negativní civilizační faktory. Velmi významným zdrojem hluku je doprava. Automobilová silniční doprava je největším původcem hlukového zatížení. S postupující modernizací vozového parku by mohlo hlukové zatížení klesat, ovšem dochází k navyšování množství provozovaných automobilů a zejména těžké tranzitní dopravy. Úroveň zátěže je dána kromě jiného skladbou a intenzitou provozu na příslušné komunikaci, uspořádáním terénu a sklonovými podmínkami. Na Benecku nejsou umístěny žádné velké ani zvlášť velké zdroje znečišťování ovzduší. Malé zdroje znečištění jsou především představovány lokálními topeništi. Vzhledem k poloze obce, tak budou příspěvkem ke stávajícímu liniovému zdroji znečištění ovzduší (doprava). Ve chráněných a rekreačních oblastech ustupuje funkce lesa dřevoprodukční a převládá funkce mimoprodukční – ochranná, hygienická, estetická, klimatická a rekreační. Člověk místy výrazně mění biotop a dochází tak ke změnám půdních poměrů (chemismus, acidita), ke změně mikroklimatu (vyšší teplota, nižší vlhkost vzduchu), nástup ruderálních druhů fytocenózy (zjednodušení biodiverzity daného stanoviště). Lesní porosty přírodě blízké a přirozené se nacházejí jen mozaikovitě v borových porostech s příměsí na reliktních a smrkových borech. Řešené území je považováno za vodohospodářsky mimořádně významnou oblast. Nachází se v důležité vodohospodářské oblasti CHOPAV Krkonoše. Na území NP a jeho OP je rozšířena řada geograficky nepůvodních (invazních) druhů, zavlečených z jiných oblastí, i druhů místních (expanzivních), které se stávají problematickými při změně stanovištních podmínek (změna využívání pozemků, absence hospodaření, zvýšený antropický tlak apod.). V turisticky atraktivních oblastech je snaha o zvýšení cestovního ruchu realizací komerčních zařízení pro ubytování turistů, rozšiřování volnočasových aktivit apod. To vede ke vzniku tzv. tvrdého turismu, který je spojen s výraznými zásahy do přírodního prostředí a krajinného rázu (odlesnění, rozsáhlé terénní úpravy, změny vodního režimu, umělé zasněžování, hlukové a světelné zatížení atd.), často na rozsáhlých plochách. Mimořádná přírodní a krajinářská hodnota Krkonoš byla potvrzena vyhlášením biosférické rezervace UNESCO. Tato biosférická rezervace zahrnuje na české straně Krkonoš území KRNAP včetně jeho ochranného pásma. Benecko se nachází ve III. zóně a v ochranném pásmu KRNAP. Podle Natura 2000 je celé území součástí evropsky významné lokality (EVL) CZ0524044 Krkonoše, severní část řešeného území je součástí ptačí oblasti (SPA) CZ0521009 Krkonoše. Územní systém nadregionálního významu zasahuje pouze od severu na k.ú. Benecko ochranným pásmem biokoridoru nadregionálního významu K 22. Z prvků ÚSES se zde nachází RK 702, RK 703 a RK 706, RBC 1218 Bransko - RBC 1220 Řečiště Jizerky a celá řada lokálních biokoridorů a biocenter. V zájmovém území se nacházejí dva významné krajinné prvky a třináct zájmových území ochrany přírody v OP KRNAP. V katastrálním území k.ú. Benecko na parcele č. 249/1 se nachází památný strom „Ambrožův smrk“ – smrk ztepilý, obvod 362 cm, stáří 200 let. Z hlediska širšího a komplexního pojetí ochrany památkových hodnot byly Horní Štěpanice prostřednictvím nařízení vlády č. 127/1995 Sb. Ministerstva kultury ČR prohlášeny za památkovou rezervaci s dochovanými soubory lidové architektury.


91


__________________________________________________________________________ 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných V následující tabulce je uvedena míra vlivů jednotlivých posuzovaných záměrů na životní prostředí. Rozdělena je do 5-ti číselné stupnice dle míry negativního účinku (stupnice od +2 do -2). Plochy vyznačeny červeně nejsou doporučeny k realizaci, modře vyznačeny jsou plochy, kde je navržená plošná regulace. Níže pod tabulkou je uvedeno slovní hodnocení vlivů Konceptu územního plánu Benecka.

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

0

0

0

+1

ZD2

-2

0

-1

0

0

-1

-1

-2

0

0

+1

ZD3

-1

0

-1

0

0

0

0

-1

0

0

+1

ZD4

-1

0

-1

0

0

0

0

-1

0

0

+1

ZD5

-2

0

-1

§

0

-2

-1

-1

0

0

+1

Krajinný ráz 0

NATURA 0

ÚSES -1

Fauna, flóra 0

ZCHÚ, PP, kulturní hodnoty -1

PUPFL 0

ZPF 0

Zastavitelné plochy a územní rezervy dle předchozí ÚPD

Navržené lokality

Tabulka č. 24: Vyhodnocení významnosti vlivu ploch na jednotlivé složky ŽP

k.ú. Dolní Štěpanice Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) ZD1

X

ZD6

X

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZD7

X

-2

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZD8

X

-2

0

-1

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZD9

0

0

-1

0

0

-1

-1

0

0

0

+1

ZD10

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZD11

X

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZD12

X

-1

0

0

§

0

0

0

0

0

0

+1

ZD13

X

-1

0

0

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZD14

X

-1

0

0

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZD15

X

-2

0

0

§

0

-2

-2

-1

0

0

+1

-1

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

+1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZD28 ZD29

X

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura komerční zařízení malá a střední (OVM)


92



ZPF

PUPFL

ZCHÚ, PP, kulturní hodnoty

Fauna, flóra

ÚSES

NATURA

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

Navržené lokality

__________________________________________________________________________

ZD16

-1

0

-1

0

0

-2

-1

0

0

0

0/+1

ZD17

-1

0

0

§

0

-1

-1

0

0

0

0/+1

ZD20

0

0

-1

0

0

-2

-2

0

0

0

0/+1

-1

-1

0/+1

-1

-1

-1

0

0

0

0

+1

0

0

+1

Plochy dopravní infrastruktury – ostatní komunikace (DSK) ZD24

0

0

-1

§

0

-2

-1

-1

Plochy dopravní infrastruktury - parkoviště (DSP) ZD23

0

0

0

0

0

0

0

0

Plochy výroby a skladování – výroba elektrické energie (VE) ZD18

0

-1

-1

§

-1

?

0

-1

0

Plochy technické infrastruktury – technická infrastruktura (TI) ZD19 (TI)

0

0

0

0

0

0

0

0

Plochy zemědělské – zemědělský půdní fond ZPF (NZ) KD8

0

-1

-1

§§

0

-2

0

0

Plochy dopravní infrastruktury – vertikální doprava – vlek, lanovka (DX) ZD25a,b

0

-1

-1

0

-1

-1

-2

-1

0

-1

0/-1

ZD26a,b

0

0

-1

0

-1

-1

-1

0

0

-1

0/-1

ZD27a

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0/-1

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – sjezdová trať (OSt)

KD7

KD5

0

-2

-1

0

-1

0

-2

-1

0

-1

+1/-1

KD6

0

0

-1

0

-1

-2

-1

0

0

-1

+1/-1

var. 1

0

0

0

§

0

-1

0

0

0

-1

+1/-1

var. 2

0

0

0

§

0

-1

0

0

0

-1

+1/-1

Plochy výroby a skladování – výroba a skladování (VS) ZD21

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0/-1

ZD22

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0/-1

Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (W) KD1

0

0

0

§

-1

-1

-1

-1

0

0

0/+1

KD2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

KD3

0

-1

0

§

0

-1

0

-1

0

0

0/+1

KD4

0

-1

0

§

0

0

0

0

0

0

0/+1


93


Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

0

0

0

+1

ZH35

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZH36

-1

0

-1

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZH37

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZH33

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZH34

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZH32

0

0

-1

§

0

0

0

0

0

0

+1

Krajinný ráz 0

NATURA -1

ÚSES 0

Fauna, flóra 0

ZCHÚ, PP, kulturní hodnoty -1

PUPFL 0

ZPF 0


Navržené lokality

__________________________________________________________________________

k.ú. Horní Štěpanice Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) ZH10

X

ZH9

X

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZH31

X

-1

0

-1

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZH12

-1

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZH17

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZH1

X

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZH2

X

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZH3

X

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZH4

X

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZH5

X

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZH6

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZH40 (garáže)

0

0

0

0

-1

0

0

?

0

0

+1

ZH29

0

0

0

§

0

-1

0

0

0

0

+1

ZH7

X

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZH8

X

0

0

0

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura komerční zařízení malá a střední (OVM) ZH11

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

ZH13

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

ZH14

X

0

-1

0

§§

-1

0

0

-1

0

0

0/+1

ZH15

X

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0/+1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

ZH16


94


Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

NATURA

ÚSES

Fauna, flóra


PUPFL

ZPF

Navržené lokality


__________________________________________________________________________

0

+2

0

0

+1

Čistírna odpadních vod (ČOV) ZH23

0

-1

-1

0

0

0

Plochy technické infrastruktury – technická infrastruktura (TI) ZH20

0

0

-1

0

-1

0

0

0

0

0

+1

ZH21

0

0

-1

0

-1

0

0

0

0

0

+1

0

0

-1

§

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZH22

X ZH38

Plochy dopravní infrastruktury – ostatní komunikace (DSK) ZH24

0

-1

-1

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0/+1

ZH27

-1

-1

-1

0

0

0

-1

-1

-1

-1

0/+1

ZH28

-1

-1

-1

0

0

0

-1

-1

-1

-1

0/+1

ZHM1

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0/+1

ZHM2

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0/+1

-1

-1

-1

0

0

0/+1

Plochy dopravní infrastruktury - parkoviště (DSP) ZH25

0

0

0

0

0

0

0

-1

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (Vze) ZH26

X

-1

-1

-1

§

0

-2

-1

-1

Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (W) RH1 (W)

0

0

0

§

-1

0

0

0

0

0

0/+1

KH3 (W)

0

-1

0

§

-1

0

-1

-1

0

0

0/+1

KH4 (W)

0

-1

0

§

0

0

0

0

0

0

0/+1

KH5 (W)

0

-1

0

§

-1

-1

-1

-1

0

0

0/+1

KH6 (W)

0

0

-1

§

-1

0

-1

-1

0

0

0/+1

KH7 (W)

0

0

0

§

0

0

0

0

0

0

0/+1

KHM1 (W)

-1

-1

0

§

-1

0

-1

-1

0

0

0/+1

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – sjezdová trať (OSt) KH8

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

+1/-1

Plochy dopravní infrastruktury – vertikální doprava – vlek, lanovka (DX) ZH39a,b

0

0


0

0

0

-1

0

0

0

-1

0/-1

95


Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

0

0

0

+1/+2

ZH19

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1/+2

Voda

0

Krajinný ráz

0

NATURA

0

ÚSES

0

Fauna, flóra

0


0

PUPFL

-1

ZPF

ZH18


Navržené lokality

__________________________________________________________________________

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS)

k.ú. Mrklov Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) ZM1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZM2

0

0

0

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZM3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZM4

-1

0

0

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZM5

0

0

0

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

var. 1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

var. 2

0

0

0

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZM9

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZM10

-1

0

-1

§

0

-1

-1

0

0

0

+1

ZM11

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZM12

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZM13

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZM6

ZM7 ZM8

X

ZM14

X

-2

0

0

0

0

-1

-1

-1

0

0

+1

ZM15

X

-1

0

0

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

-1

0

0

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

-1

0

0

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZM30

0

0

0

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZM31

0

0

0

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

-1

-1

0/+1

ZM16 ZM17 var. 2

X

ZM29

X

Plochy dopravní infrastruktury – ostatní komunikace (DSK) ZM24 (pro ZM4)

0

0


0

0

0

-1

-1

0

96


ZPF

PUPFL


Fauna, flóra

ÚSES

NATURA

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

ZM25

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0/+1

ZM26 (k ZM14??)

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0/+1

ZM32 (k ZM11)

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0/+1

Navržené lokality


__________________________________________________________________________

Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (W) KM1

0

0

0

§

-1

-1

-1

-1

0

0

0/+1

KM2

0

0

0

§

-1

0

0

0

0

0

0/+1

KM3

0

-1

0

§

0

0

0

-1

0

0

0/+1

RHM1

0

0

0

§

-1

-2

-1

-1

0

0

0/+1

0

0

0/+1

-1

-1

0/-1

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (Vze) ZM23

X

-1

-1

0

§

0

0

-1

-1

Plochy výroby a skladování – výroba a skladování (VS) ZM22

X

0

0

0

0

-1

0

0

0

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura komerční zařízení malá a střední (OVM) ZM17 var. 1

X

ZM18

X ZM19

-1

0

0

0

0

-2

-1

0

0

0

0/+1

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

-1

0

0

0

0

-2

-1

0

0

0

0/+1

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – sjezdová trať (OSt) KM4

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

+1/-1

KM5

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

+1/-1

Plochy dopravní infrastruktury – vertikální doprava – vlek, lanovka (DX) ZM27 a,b

0

0

0

§

0

0

0

0

0

-1

0/-1

ZM28 a,b

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

0/-1

0

+2

0

0

+1

0

-1

+1

Čistírna odpadních vod (ČOV) ZM20

0

0

0

§

0

0

Plocha dopravní infrastruktury – heliport (DL) ZM21

0

0

0

0

0

0

0

0

k.ú. Benecko Plochy smíšené obytné – venkovské (SV)


97



ZPF

PUPFL


Fauna, flóra

ÚSES

NATURA

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

Navržené lokality

__________________________________________________________________________

var. 1

0

0

-1

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

var. 2

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZB2

0

0

-1

0

0

-1

-1

0

0

0

+1

ZB3

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZB1

ZB4

X

0

0

0

§

0

-1

-1

0

0

0

+1

ZB5

X

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZB6

X

-1

-1

-1

§, §§

0

-2

-1

-1

0

0

+1

ZB7

X

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZB8 ZB9

X

0

0

0

§

0

-1

0

0

0

0

+1

ZB10

X

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZB11

X

0

-1

0

0

-1

-1

-1

0

0

0

+1

ZB12

0

0

0

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZB13

-1

0

0

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZB14

X

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZB15

X

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZB16

X

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZB17

-1

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZB18

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZB19

X

0

0

-1

§§

0

-2

0

0

0

0

+1

ZB20

X

0

0

-1

§§

0

-2

0

0

0

0

+1

ZB21

0

0

-1

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZB22

0

0

-1

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

-1

0

-1

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZB24

-1

0

-1

0

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZB25

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZB26

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

+1

ZB27

0

0

-1

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

0

0

-1

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

0

0

-1

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZB23

X

ZB28

X ZB29


98


ZPF

PUPFL


Fauna, flóra

ÚSES

NATURA

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

ZB43

0

0

-1

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

ZB66

0

0

0

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZB69

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

ZB70 (varianta pro ZM17 SV)

-1

0

0

§

0

-2

-1

0

0

0

+1

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

+1

Navržené lokality


__________________________________________________________________________

ZB68

X

ZB71

X

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – sjezdová trať (OSt) KBH2b var. 1

0

-2

-1

§

-1

-2

-2

-1

0

-1

0/-2

KBH2a var. 2

0

-2

-1

§

-1

-2

-2

-1

0

-1

0/-2

KBH1 var. 3

0

-2

-1

§, §§ -1

-2

-2

-1

0

-1

0/-1

KB8

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

+1/-1

0

0

-1

§,§§

0

-2

-1

0

0

-1

+1/-1

KB9

X – prodloužení vlek odsouhlasen sjezdovka ne

Plochy dopravní infrastruktury – vertikální doprava – vlek, lanovka (DX) ZBH1 a,b

0

-1

-1

0

-1

-2

-2

-1

0

-1

0/-2

ZBH2 a,b

0

-1

-1

0

-1

-2

-2

-1

0

-1

0/-2

ZB62 a, b

0

-1

-1

0

-1

-2

-2

-1

0

-1

0/-1

ZB64 a,b X prodloužení

0

0

-1

§,§§

0

-2

-1

0

0

-1

0/-1

ZB63 a,b

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

0/-1

Plochy dopravní infrastruktury - parkoviště (DSP) ZB49 ZB50 ZB51 ZB52 ZB53

0

-1

0

0

0

0

0

-1

-1

-1

-1

0

-1

0

0

0

-1

0

-1

-1

-1

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

-1

0

0

-1

0

0

-1

0

0

-1

-1

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

-1

-1


99



Fauna, flóra

ÚSES

NATURA

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

ZB55 var. 1

PUPFL

ZB54

ZPF


Navržené lokality

__________________________________________________________________________

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

-1

-1

0

0

0

0

0

-2

-1

0

-1

-1

-1

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS) ZB46

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

+1/+2

ZB47

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1/+2

-1

-1

0/+1

Dopravní infrastruktura – silniční doprava (DS III) ZB67

0

0

-1

0

0

0

0

0

Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (W) RB1

0

0

-1

§

0

-2

-1

0

0

0

0/+1

RB2

0

0

-1

0

0

-2

-1

0

0

0

0/+1

KB1

-1

-1

-1

§

-1

-1

-1

-1

0

0

0/+1

KB2

0

0

-1

§

-1

-2

-1

-1

0

0

0/+1

KB3

0

0

-1

§

-1

-2

-2

-1

0

0

0/+1

KB4

0

0

-1

§

0

-1

-1

0

0

0

0/+1

KB5

0

0

0

§

0

-1

-1

0

0

0

0/+1

KB6

0

0

0

§

0

0

0

0

0

0

0/+1

KB7

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura komerční zařízení malá a střední (OVM) ZB30

X

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

ZB31

rezerva

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0/+1

ZB32

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0/+1

ZB33

-1

0

-1

§

0

-1

-1

0

0

0

0/+1

ZB34

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0

0

0/+1

ZB35

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0/+1

ZB36

X

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

ZB37

X

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0/+1

ZB38

rezerva

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0/+1

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0/+1

ZB39


100


ZPF

PUPFL


Fauna, flóra

ÚSES

NATURA

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

ZB44


Navržené lokality

__________________________________________________________________________

ZB40

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

ZB41

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

ZB42

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

X –dříve pro SV

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0/+1

ZB72

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0/+1

Plochy dopravní infrastruktury – ostatní komunikace (DSK) ZB56

var. 1 (k ZB2)

0

0

-1

0

0

-2

-1

0

-1

-1

0/+1

var. 2

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

-1

0/+1

ZB57

-1

0

-1

0

0

-2

-1

0

-1

-1

0/+1

ZB58

-1

0

-1

-1

0

-1

0

0

-1

-1

0/+1

ZB59 (k ZB6)

0

0

0

0

0

-2

-1

0

-1

-1

0/+1

ZB60

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0/+1

ZB61

0

0

-1

0

0

-2

-1

0

-1

-1

0/+1

ZB65

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0/+1

Plochy občanského vybavení – specifické (OX) ZB45

0

-1

-1

0

0

-2

0

0

0

0

0/+1

KB10

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0/+1

KB11

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0/+1

0

0

0/+1

0

+1

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (Vze) ZB73

-1

-1

0

§

0

-2

-1

-1

Plochy technické infrastruktury – technická infrastruktura (TI) ZB48

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

Vysvětlivky k tabulce: -2 významně negativní vliv -1

mírně negativní vliv

0

bez vlivu

+1

mírně pozitivní vliv

+2

výrazně pozitivní vliv

§

výskyt ohroženého druhu

§§

výskyt silně ohroženého druhu

?

vliv nelze vyhodnotit (vliv možný)

x

zastavitelné plochy a územní rezervy dle předchozí ÚPD


101


__________________________________________________________________________ červeně jsou v tabulce označeny plochy, které nejsou doporučeny k realizaci modře jsou označeny plochy, kde je navržena regulace plochy zeleně jsou označeny plochy, kde je identifikován vliv jako významně negativní, ale je u nich vhodné další šetření (podrobnější biologický průzkum, Naturové hodnocení), které by konkretizovalo podmínky realizace. Při znalosti konkrétnějšího záměru by bylo možné vlivy podrobněji vyhodnotit.

Slovní vyhodnocení:

Vlivy na půdní poměry

Významně negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit, které se nacházejí na třídě bonity I. nebo II. a mají větší zábor než 0,26 ha a u ploch, kde byl zábor větší než 1 ha. Mírně negativní vliv byl vyhodnocen na plochách o záboru větším než je 0,26 ha a u ploch se záborem I. nebo II. třídy ochrany pod 0,26 ha. U ostatních lokalit je vliv nulový.

Vlivy na lesy určené k funkci lesa

Tam, kde je zábor lesních pozemků větší než 0,5 ha je vliv výrazně negativní, menší zábor než je 0,5 ha byl vyhodnocen jako mírně negativní. V důsledku záborů PUPFL dochází k zvýšeným odtokům vody (snížené zadržování vody v krajině, zhoršení erozních podmínek a v řadě případů i snížení biodiverzity).

Vodní poměry

smíšené obytné (SV): nepředpokládají se negativní vlivy na vodní poměry. Možný mírně negativní vliv bude u ploch, se záborem lesních pozemků (snížení zadržování vody v krajině) nebo u ploch s větším záborem půdy nebo u ploch nacházející se v záplavovém území. Výrazně negativní vliv byl vyhodnocen u ploch s větším záborem ZPF nejkvalitnějších půd, kde je navíc vymezeno záplavové území. občanské vybavení (OVM): nepředpokládají se negativní vlivy na vodní poměry. Možný mírně negativní vliv bude u ploch, se záborem lesních pozemků (snížení zadržování vody v krajině). občanské vybavení - tělovýchova a sport (OS): nepředpokládají se negativní vlivy na vodní poměry vlek, lanovka (DX), sjezdová trať (OSt): závisí na konkrétním umístění těchto ploch – vliv bude nulový. Tam, kde je předpokládán zábor lesa je vliv vyhodnocen jako mírně negativní (snížení zadržování vody v krajině). výroba a skladování (VS): dle konkrétní realizace záměrů, při standardním provozu vliv nulový. výroba elektrické energie – vodní elektrárna (VE): dle konkrétní realizace záměrů: možný negativní vliv. Vliv bude záviset na typu zařízení a množství průtoku vody pod vodní elektrárnou. zemědělská výroba - ekofarma (VZe): Navržené plochy zemědělské výroby jsou v konceptu navrženy na lesních plochách (nebo alespoň částečně), proto byl vliv na vody označen jako mírně negativní z důvodu zvýšenému odtoku srážkových vod. komunikace (DS III, DSK), parkoviště (DSP): dle konkrétní realizace záměrů: možný negativní vliv u ploch parkovišť, kde může dojít ke kontaminaci vod (jak povrchových, tak podzemních) ropnými látkami z pohonný hmot. Během výstavby ploch dopravní infrastruktury může dojít k negativnímu vlivu. heliport (DL): vliv nulový technická infrastruktura (TI, ČOV): dle konkrétní realizace záměru. Realizace ČOV bude mít výrazně pozitivní vliv. U ostatních vliv nulový (u zařízení na odběry vod pro zasněžování za respektování stávajících průtoků vody).


102


__________________________________________________________________________ vodní plochy: ovlivnění závisí na způsobu využití těchto ploch. Snížení povodňových stavů v území a ovlivnění mikroklima (zejména relativní vzdušnou vlhkost) v dané části území má vliv kladný, možný mírně negativní vliv lze očekávat v případě hospodářského využití, kde může docházet k eutrofizaci vod. Mírně negativní vliv byl proto vyhodnocen tam, kde se nachází prvek ÚSES, jedná se o lokalitu s negativním vlivem na lokality Natura 2000 nebo zde byl zaznamenán některý zvláště chráněný druh.

ZHCHÚ, PP, kulturní hodnoty

U ploch navržených v 3. zóně KRNAP nebo u lokalit nacházejících se v území zvýšené ochrany kulturních hodnot není možné potenciální vliv vyloučit, závisí na konkrétním záměru (vliv mírně negativní).

Vliv na prvky ÚSES

Vliv závisí na konkrétních záměrech umístěnými na těchto plochách. Tam , kde je lokalita ve střetu nebo v blízkosti prvků ÚSES je vliv označen jako mírně negativní.

Vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Vliv výrazně negativní byl vyhodnocen u lokalit, kde by realizací došlo k výraznému střetu s předměty ochrany evropsky významných lokalit nebo ptačí oblasti. U lokalit, kde je vyhodnocen vliv jako mírně negativní bude muset být vliv zohledněn ve fázi projektu. U plochy ZD18 (VE) nebylo možné vliv vyhodnotit. Realizace záměru si vyžádá zásah do toku Jizerka, při němž dojde k ovlivnění populace vranky obecné (Cottus gobio), která je předmětem ochrany EVL Krkonoše. Na úrovni ÚP bez znalosti konkrétního technického řešení, nelze vliv záměru adekvátně vyhodnotit. Záměr bude nutné z hlediska vlivu na EVL vyhodnotit ve fázi projektu, přičemž bude třeba zohlednit i kumulativní působení obdobných záměrů na toku Jizerka.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

U lokalit, kde je označen § se vyskytují ohrožené druhy rostlin nebo živočichů, tam kde je označeno §§ se vyskytují silně ohrožené druhy. U lokalit KB5 (W), KD4 (W), KH1 (NL), KH3 (W), KH4 (W), KH5 (W), KH7 (W), KHM1 (W), KM1 (W), KM2 (W), RH1 (W) a ZM23 (Vze) bude vliv na ohrožené druhy výrazný, jejich výskyt je na těchto plochách značný.

Krajinný ráz

Vliv na krajinný ráz byl vyhodnocen v kumulaci s ostatními složkami životního prostředí. Mírně negativní vliv byl vyhodnocen u ploch, které mírně negativně ovlivní přírodní, kulturní znaky nebo u lokalit většího rozsahu, kde je nutné navrhnout opatření k eliminaci rozsahu zastavění. Výrazně negativní vliv je vyhodnocen u lokalit, kde výrazně negativně působí na přírodní nebo kulturní znaky, estetické hodnoty v území nebo harmonické měřítko nebo kde dojde k další fragmentaci krajiny apod.

Ovzduší

Vzhledem k tomu, že v tobě zpracování posouzení nebylo známé přesné využití ploch není možné vliv vyloučit. V souvislosti s realizací ploch dopravní infrastruktury, výroby a skladování lze předpokládat vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší: během výstavby dochází často k uvolňování emisí polétavého prachu, vznikem emisí znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Během provozu záměrů plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách bude automobilová doprava na odstavných a parkovacích stání, která emituje ze svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Hlavním liniovým zdrojem znečištění bude automobilová doprava. Vliv u těchto ploch je označen za mírně negativní. U ostatních ploch byl vliv vyhodnocen jako nulový.


103


__________________________________________________________________________

Hluk

V souvislosti s realizací ploch dopravní infrastruktury, výroby a skladování, sjezdových tratí, vleků, lanovek, helioportu lze předpokládat vznik nových zdrojů hluku, proto byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní na hlukovou situaci. U ostatních ploch byl vliv vyhodnocen jako nulový.

Vlivy na zdraví

smíšené obytné (SV): vytvoření územních podmínek pro vybudování kvalitního bydlení = kladný vliv občanské vybavení (OVM): služby pro občany (sociální a zdravotní služby, maloobchodní prodej, ubytování, stravování...) = kladný vliv, narušení faktorů pohody lze očekávat při výstavbě některých záměrů (např. větší budovy v blízkosti zástavby) občanské vybavení - tělovýchova a sport (OS) – nabídka k aktivnímu trávení volného času, ke zvýšení pohybových aktivit místního obyvatelstva i návštěvníků území s následnými příznivými dopady v oblasti zdraví = výrazně pozitivní vliv; narušení faktorů pohody lze očekávat při výstavbě některých záměrů (např. větší budovy v blízkosti zástavby) vlek, lanovka (DX), sjezdová trať (OSt): viz. předchozí (aktivní trávení času,...) = kladný vliv, muže se však projevit i negativní působení – u každého záměru může být jiné – závisí především na instalaci významnějších zdrojů hluku + na intenzitě dopravy návštěvníků + situování obytné zástavby v okolí. U lanovek (vleků) záměrů většího rozsahu proto 0/-2, u menších zařízení 0/-1. U sjezdovek většího rozsahu 0/-2 u menších typů sjezdovek +1 až -1. výroba a skladování (VS): 0 až -1 – vliv závisí na konkrétních záměrech umístěnými na těchto plochách, resp. na vzniku nových zdrojů hluku i emisí v provozech a na potřebě nároků na obslužnou dopravu; narušení faktorů pohody lze očekávat při výstavbě výroba elektrické energie – vodní elektrárna (VE): nepředpokládají se negativní vlivy zařízení na zdraví obyvatel zemědělská výroba - ekofarma (VZe): kladný vliv na zdraví je spojen s produkcí kvalitních a zdravějších surovin či potravin pocházející z ekofarmy a s případným využitím pro rodinnou rekreaci komunikace (DS III, DSK), parkoviště (DSP): dle konkrétní realizace záměru: rozšíření + úprava povrchu – kladný vliv z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu, možný negativní vliv u nově budovaných úseků a parkovišť může být spjat s nárůstem hlukové a imisní zátěže + negativní vliv během výstavby nových úseků komunikací a rekonstrukcí stávajících. heliport (DL): kladný vliv – dostupnější a rychlejší zásah záchranné služby u akutních případů technická infrastruktura (TI): kladný vliv - napojení nových objektů na vodovod, kanalizační systém, plynovod povede k minimalizaci zátěže složek životního prostředí zeleň: pokud nebudou vysazeny alergizující druhy dřevin, kladný vliv vodní plochy: vliv nulový až kladný. V řešeném území jsou vymezeny nové vodní plochy určené k vodohospodářskému využití (stabilizace odtokových poměrů v krajině akumulací vody a odváděním povrchových vod). Tyto vodní nádrže mohou (při vhodném řešení a začlenění do prostředí) plnit více funkcí, mimo jiné funkci krajinotvornou. Tyto plochy mohou mít kladný estetický účinek, ovlivňují mikroklima (zejména relativní vzdušnou vlhkost) v dané části území, což by se mohlo u obyvatelstva také příznivě odrazit v oblasti psychické a zdravotní.


104


__________________________________________________________________________ 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Koncept ÚP Benecko byl navržen variantně. Zpracovatel SEA vyhodnotil posuzované lokality subjektivně a míru výskytu negativních vlivů hodnotil pro jednotlivé složky životního prostředí jednotlivě. Zábor ZPF Lokality navržené v konceptu územního plánu obce Benecko zabírají celkem 42,93 ha zemědělské půdy. Nejvíce jsou zastoupeny půdy s V. TO, dále IV. TO, III. a I. TO (nejméně je půd s II. TO). Tento rozsah bude snížen nedoporučením některých lokalit. PUPFL Celkem lokality navržené v Konceptu územního plánu obce Benecko zabírají 8,39 ha PUPFL (z toho je 2,48 ha trvalý a 5.91 ha dočasný). Lokality jsou navrženy jak na plochách PUPFL zvláštního určení, tak i v jeho ochranném pásmu (tj. 50 m od okraje lesa). Vodní poměry Vzhledem k tomu, že v zájmovém území se nepředpokládá výrazné nakládání se závadnými látkami nebo jen v omezené míře (pro údržbu staveb a provozů), lze z tohoto hlediska prakticky vyloučit negativní dopad na povrchové a podzemní vody. Realizací obytných zástaveb, občanského vybavení, ploch pro rekreaci lze předpokládat zvýšenou produkci splaškových vod oproti stávajícímu stavu. Tyto lokalit doporučujeme jen za předpokladu, že je lze napojit na zdroje pitné vody a kanalizaci, popřípadě bude u nich možné řešit čištění a odvod splaškových vod jiným způsobem. Parkovací plochy, které budou doplňkem ploch bydlení apod. musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku vodám závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Zastavěním zemědělských ploch u většiny posuzovaných lokalit se změní odtokové poměry v daném území. Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné řešit v projektových dokumentacích staveb (tj. realizaci retenčních nádrží, suchých poldrů apod. na řešeném pozemku). U ploch vodních a vodohospodářských, které jsou situovány do prvků ÚSES, nedoporučujeme využívat pro hospodářské a jiné účely, u kterých by bylo nutné oplocení, nebo kde je předpoklad k eutrofizaci vod. Přednostně se zde doporučuje hlavní využití - snížení odtokových poměrů, popř. přípustné využití – založení prvků ÚSES tak, jak je to navrženo v Konceptu územního plánu obce Benecko. Lokality v k.ú. Dolní Štěpanice ZD 2 (SV), ZD 3 (SV), ZD 4 (SV), ZD 5 (SV) a ZD 24 (DSK) se nacházejí v záplavovém území. Vzhledem ke vzdálenosti od Jizerky lze vliv označit za malý. Na tuto skutečnost i přesto doporučujeme brát při výstavbě zřetel. Lokalita ZD 2 (SV) nebyla z důvodu umístění v záplavovém území a záboru většího rozsahu třídy ochrany ZPF I. doporučena.

Ekosystémy, fauna, flóra U lokalit KB5 (W), KD4 (W), KH1 (NL), KH3 (W), KH4 (W), KH5 (W), KH7 (W), KHM1 (W), KM1 (W), KM2 (W), RH1 (W) a ZM23 (Vze) bude vliv na ohrožené druhy výrazný. Výskyt ohrožených druhů je na těchto plochách značný (někde až tisíce kusů). Z těchto důvodů zpracovatel hodnocení s těmito plochami nesouhlasí a doporučuje je ponechat v původním funkčním využití. Plošná regulace byla navržena u ploch ZM10 (SV). Důvodem je výskyt zvláště chráněného druhu pětiprstka žežulník (a také mírně negativního vlivu na lokality Natura 2000, ZPF a


105


__________________________________________________________________________ krajinného rázu). Zpracovatelem hodnocení SEA doporučuje prostorově regulovat o jižní a jihovýchodní část lokality, kde je výskyt pětiprstka žežulník nejpočetnější. Chráněná území, Natura 2000 Katastrální území Vítkovic se nachází v oblasti KRNAP a jeho ochranného pásma. Posuzované lokality musí respektovat plán péče o KRNAP. Plocha ZH29 (SV) je z důvodu ovlivnění stanovišť Natura 2000 plošně regulována. Je doporučeno k výstavbě využít pouze západní část plochy a východní nechat v původním využití. Bylo zjištěno, že návrh územního plánu Benecko má významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Konkrétně dojde k významnému negativnímu ovlivnění těchto předmětů ochrany EVL Krkonoše: stanoviště 6230 – Druhově bohaté smilkové louky, stanoviště 6510 – Ovsíkové louky, stanoviště 6520 – Horské trojštětové louky a stanoviště 6430 – Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva. Významně negativně budou také dotčeny předměty ochrany PO Krkonoše, konkrétně chřástal polní, sýc rousný, datel černý, lejsek malý a tetřívek obecný. Pro vyloučení významně negativního vlivu je možné provést úpravy územního plánu. Snížení dopadů hodnocené koncepce na EVL a PO Krkonoše pod hranici významně negativního ovlivnění je možné dosáhnout vypuštěním některých záměrů, respektive ponecháním části řešených ploch jejich stávající funkci. Jedná se o plochy, u nichž byl v průběhu hodnocení zjištěn významnější vliv na předměty ochrany a celistvost EVL a PO Krkonoše. Ve většině případů se jedná o plochy s výskytem přírodních stanovišť v dobré kvalitě. Kumulativní zábor těchto předmětů ochrany přesahuje hranici významně negativního ovlivnění. Je proto nezbytné omezit rozsah celkového záboru. Prvky ÚSES U lokalit sousedících s prvky ÚSES musí již při umístění stavby s těmito prvky počítat (tj. navrhnout zastavěné plochy co nejdál od těchto ploch, např. na plochy dotýkající se prvků ÚSES navrhnout zahrady, ozelení apod.). K jednotlivým záměrům přistupovat individuálně dle konkrétního řešení. U ploch vodních a vodohospodářských, které jsou situovány do prvků ÚSES nedoporučujeme využívat pro hospodářské a jiné účely, u kterých by bylo nutné oplocení, nebo kde je předpoklad k eutrofizaci vod. Přednostně se zde doporučuje hlavní využití - snížení odtokových poměrů, popř. přípustné využití – založení prvků ÚSES tak, jak je to navrženo v Konceptu územního plánu obce Benecko. Krajinný ráz Záměry předkládané v Konceptu územního plánu Benecka se určitou měrou odrazí na stavu životního prostředí v daných lokalitách. Rozsah vlivu plánovaných staveb na krajinný ráz závisí na jejich architektonickém řešení. Plánované změny ve funkčním využití území zajistí jeho rozvoj a stabilizaci. Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Ovlivnění krajinného rázu nelze v současné době přesně určit, dá se mu předcházet vhodným architektonickým řešením. Míra zatížení území Vzhledem k tomu, že pro vertikální dopravu (tj. vleky) nebyly zpracovány projektové dokumentace jednotlivých záměrů, nelze v současné době kapacitu vleků ve vztahu ke kapacitě sjezdových tratí vzhledem k únosnosti území podrobněji posoudit. Výpočet kapacity navrhovaných lyžařských ploch byl vypočítán pouze orientačně. Vyhodnocení bylo zaměřeno na všechny sjezdovky, které jsou v Konceptu ÚP navrženy (tedy i ty, které nejsou zpracovatelem SEA doporučeny k realizaci), tj. KD5, KD 6, KD 7, KM 4, KM 5, KH 8, KB 9 a tři varianty sjezdovek ZBH2b, ZBH2a KBH1.


106


__________________________________________________________________________ Přepravní kapacita vleku (lanovky) u sjezdovky KD5 by neměla přesáhnout cca 1 200 osob/hod u KD6 by neměla přesáhnout cca 1 500 osob/hod. Kapacita sjezdovky u obou variant sjezdovky KD7 byla vyhodnocena stejně. Přepravní kapacita vleku (lanovky) by neměla přesáhnout cca 1 200 osob/hod. Přepravní kapacita vleku (lanovky) u sjezdovky KM4 by neměla přesáhnout cca 2 050 osob/hod. Přepravní kapacita vleku (lanovky) u sjezdovky KM5 by neměla přesáhnout cca 1 300 osob/hod. Přepravní kapacita vleku (lanovky) u sjezdovky KH8 by neměla přesáhnout cca 2 850 osob/hod. Přepravní kapacita vleku (lanovky) u sjezdovky KB9 by neměla přesáhnout cca 1 390 osob/hod. U tří variantního řešení rozšíření stávajícího areálu na Přední Žalý (varianta 1 a 2) nebo na Zadní Žalý (varianta 3) by neměla ani jedna z těchto variant shodně přesáhnout 2 030 osob/hod. Ekonomické aspekty Hlavním cílem realizace změny územního plánu je zvýšení atraktivity území pro návštěvníky i pro trvale žijící obyvatele, rozšíření nabídky možnosti sportovního využití, rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu, vznik nových pracovních příležitostí, zvýšení příjmů obyvatel i samospráv, snížení nezaměstnanosti v regionu, zlepšení situace parkování a zvyšování životní úrovně v této atraktivní části Libereckého kraje. Ovzduší Vzhledem k tomu, že v Konceptu Územního plánu Benecko se jedná o vybudování ploch smíšeně obytných, ploch pro občanské vybavení, plochy pro výrobu a skladování bez negativního vlivu na okolí, ploch pro vybudování dopravní infrastruktury se předpokládá, že nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách. Hlukové pozadí Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat záměrům, jako jsou např. truhlářské, zámečnické a obdobné dílny, jenž jsou umístěny v bezprostřední blízkosti chráněného venkovního prostoru (byty, penziony, ...). Dále objekty vybavené vzduchotechnickými, klimatizačními nebo chladícími jednotkami (obchody, hotely, ...). Navýšením ubytovací kapacity, parkovací kapacity, kapacity jednotlivých lyžařských areálů v k. ú. Benecko, k. ú. Horní Štěpanice, k. ú. Dolní Štěpanice a k. ú. Mrklov dojde i k navýšení intenzity dopravy. Toto navýšení nebude rovnoměrné. Dá se očekávat nárůst především o víkendu, v denní době a převážně v zimním období. Bude se jednat převážně o osobní vozidla. Navýšení intenzity nákladních vozidel (a dodávkových vozidel nad 3,5) může souviset s potřebou zásobování nových penzionů, restauračních zařízení a některých nových výrobních provozoven. Nově plánovaná vertikální doprava – lyžařské areály v k.ú. Dolní Štěpanice označené ZD25a,b, ZD26a,b; ZD27 a v k. ú. Mrklov označené ZM27a,b - ZM28a,b je zpracování hlukové studie na zvážení. V případě instalace a využívání sněžných děl lze vypracování hlukové studie doporučit. Sjezdovky ZD25 a 26 však nebyly doporučeny k realizaci z důvodu negativního vlivu na přírodní složky ŽP. Nově plánovaná vertikální doprava v k. ú. Benecko – rozšíření lyžařského areálu navržené ve třech variantách s označením ZBH2a, b (var. 1 – spodní část zasahuje do k. ú. Horní Štěpanice), ZBH1a, b (var. 2) a ZB62a,b (var. 3) – v případě realizace je nutné vypracovat hlukovou studii. Ani jedna z variant však nebyla doporučena ke schválení. Faktor pohody obyvatel Dle orientačního vyhodnocení by mohla realizace záměrů v některých vymezených plochách dle konceptu územního plánu negativně ovlivňovat cíle a aktivity uvedené v rámci Zdravotní politiky Libereckého kraje a to potenciálním zvýšením expozice obyvatelstva rizikovým faktorům. Jedná se především o plochy výroby a skladování, plochy komunikací, parkovišť. Rizikovými faktory zde mohou být především zdroje emisí znečišťujících látek či hluku (popř. vibrací). Předpokládaný vliv na veřejné zdraví související s provozem záměrů by měl být vyhodnocen pomocí modelových výpočtů hlukové a rozptylové studie.


107


__________________________________________________________________________ Vyhodnocení variantních řešení V k.ú. Dolní Štěpanice je řešeno dvěmi varianty trasa sjezdovky KD7, tyto varianty se od sebe zásadním způsobem neliší (u jedné varianty je návaznost na navrhovanou občanskou vybavenost ZD17). Zpracovatel hodnocení považuje obě varianty za realizovatelné. Varianta ZM6 v k.ú. Mrklově je navržena ve dvou variantách, rozdíl je v umístění a v rozsahu záboru ZPF (var. 1- 0,25 ha a var. 2 – 0,10 ha). Z hlediska vlivů na předměty ochrany lokalit Natura 2000 byla vybraná jako vhodná varianta č. 1 (varianta č. 2 by měla výrazně negativní vliv na lokality Natura 2000 a také z důvodu výskytu zvláště chráněného druhu prstnatce májového). V k.ú. Benecko je variantně řešena lokalita ZB1 (SV), kde se varianta 1 a 2 od sebe liší umístěním a záborem půdy. Z urbanistického hlediska se jeví jako vhodnější varianta č. 2, která má o 0,08 ha větší zábor (tj. 0,19 ha). Varianta č. 2 bude mít i méně výrazný vliv na zvláště chráněné druhy rostlin i předměty ochrany Natura 2000. Navržená místní komunikace ZB56 je navržena ve dvou variantách. Varianta 1 vede jak k nově navržené ploše pro bydlení ZB2, varianta 2 vede pouze ke stávající zástavbě. Komunikace ZB56 (DSK) var. 1 nebyla doporučena vzhledem k negativnímu vlivu na předměty ochrany EVL. Mezi Mrklovem a Beneckem je navrženo variantní řešení dvou ploch pro bydlení ZB70 a ZM17 nebo využití plochy ZM17 pro občanskou vybavenost (OVM) a plochu ZB55 pro parkování (DSP). Ve variantě 1 je navrženo využití plochy ZM17 pro OVM a severně od této lokality ZB55 pro parkování (DSP) nebo jako varianta č. 2 celou plochu ZM17 a ZB55 pro bydlení (SV) a dále k bydlení ZB70 (SV). Ani jedna z těchto ploch nebyla doporučena k realizaci z důvodu významného naleziště pětiprstka žežulníka, prstnatce májového, prstnatce Fuchsova, úpolína evropského a bledule jarní a také z důvodu významně negativního vlivu na EVL. Nově plánovaná vertikální doprava v k. ú. Benecko – lyžařský areál navržený ve třech variantách s označením KBH2b (var. 1), KBH2a (var. 2) a KBH1 (var. 3). K těmto třem variantám sjezdovek jsou navrženy také tři varianty lanovky: ZBH2a,b jako varianta 1, varianta 2 ZBH1 a,b a varianta 3 ZB62. Vliv by byl stejný jako u variant sjezdovek. Žádná z těchto variant není doporučena k realizaci. Všechny tři varianty mají poměrně velký zábor pozemků lesa, vedou přes lokální biokoridor, leží na vyhlášených lokalitách Natura 2000. Realizací jakékoli varianty by došlo k výraznému vlivu na přírodní znaky v krajině, vliv na krajinu by byl celkově negativní. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší lze předpokládat, že jednotlivé varianty nebudou mít rozdílný vliv na znečištění ovzduší. Bez zpracované hlukové studie nelze jednoznačně určit, která z navržených třech variant je (z hlediska hluku) nejvhodnější. S ohledem na okolní chráněný venkovní prostor se jako nejvhodnější jeví var. 1, která navazuje na nejmenší počet ChVP. Dalším důvodem byl nesoulad s Plánem péče KRNAP. Ani jednu variantu zpracovatel hodnocení nedoporučuje k realizaci. Posuzované metody Výpočty emisních faktorů škodlivin ovzduší byly spočteny pomocí programu MEFA-06. Skutečnou hlukovou a imisní situaci v jednotlivých lokalitách bude možné ověřit přímým měřením po zprovoznění všech plánovaných záměrů. V případě překračování hygienických limitů budou navržena a realizována technická či organizační opatření. Vyhodnocení koncepce na veřejné zdraví bylo porovnáno s hlavními cíli Zdravotní politiky Libereckého kraje. Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí bylo vycházeno zejména ze znalosti stávajícího stavu životního prostředí v posuzované lokalitě a posouzení možných vlivů záměrů na životní prostředí se opíralo o předpoklad standardního provozu jednotlivých záměrů a současného respektování platné legislativy. Podklady pro kapitolu 2. Údaje o současném stavu životním prostředí byly pořízeny jednak během obhlídky posuzovaných lokalit, z odborné literatury a internetových stránek (použitá literatura je uvedena na konci hodnocení).


108


__________________________________________________________________________ 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Technická opatření pro ochranu vod:

V případě schválení kácení lesa zpracovat odtokovou studii a posoudit vliv na hladinu podzemních vod příslušným hydrogeologickým průzkumem.

Realizací MVE nesmí dojít k znemožnění průchodu ryb a jiných živočichů za potravou. V případě, že vytvoří bariéru musí při jejím povolování být zároveň rozhodnuto o technických, přírodě blízkých opatřeních, která by ten vliv minimalizovala.

Realizací obytných zástaveb, občanského vybavení, ploch pro rekreaci atd. doporučujeme jen za předpokladu, že tyto plochy lze napojit na zdroje pitné vody a kanalizaci, popřípadě u nich bude možné řešit čištění a odvod splaškových vod jiným způsobem.

Parkovací plochy musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku vodám závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Svod dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb.

Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné řešit v projektových dokumentacích staveb (tj. realizaci retenčních nádrží, suchých poldrů apod. na řešeném pozemku, využití dešťových vod k zálivce). Vhodnou variantu retence dešťových vod lze vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na konkrétních lokalitách.

U ploch vodních a vodohospodářských, které jsou situovány do prvků ÚSES nedoporučujeme využívat pro hospodářské a jiné účely, u kterých by bylo nutné oplocení nebo kde je předpoklad k eutrofizaci vod. Přednostně se zde doporučuje hlavní využití snížení odtokových poměrů, popř. přípustné využití – založení prvků ÚSES tak, jak je to navrženo v Konceptu územního plánu obce Benecko.

Technická opatření pro ochranu půdy a lesních pozemků:

V rámci výstavby i provozu záměru musí být provedena v maximální možné míře všechna dostupná opatření zabraňující erozi půdy. Odkryté plochy budou zajištěny (např. zatravněny) co možná nejrychleji, aby nedocházelo k erozivním projevům, prašnosti, splachům půdy či zaplevelení.

Před zahájením kácení lesa se doporučuje ověření biologické hodnoty předmětné lokality biologickým (botanickým a zoologickým) průzkumem ve vhodném vegetačním období.

Opatření pro ochranu přírody:

Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu.

V dokumentaci pro stavební povolení je třeba vypracovat návrh sadových úprav a po dokončení výstavby komplexu je realizovat. Ozelenění okrasnými dřevinami by mělo být řešeno s ohledem na původní – přirozená společenstva a biogeografické podmínky. Projekt by měl obsahovat i plán údržby zeleně. Záměr ozelenění areálu je nutné konzultovat s příslušným orgánem ochrany životního prostředí.

Při ozeleňování vybraných ploch je potřeba věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny obyvatel - alergiků.

Navržené podmínky plošné regulace ploch: Plocha pro bydlení ZM10 (SV) z důvodu mírně negativního vlivu na lokality Natura 2000, výskytu zvláště chráněné pětiprstka žežulník, ZPF a krajinného rázu doporučuje zpracovatel hodnocení SEA prostorovou regulaci a to o jižní a jihovýchodní část lokality, kde je výskyt pětiprstka žežulník nejpočetnější.


109


__________________________________________________________________________ Plochu ZH29 (SV) plošně regulovat o východní část, která je doporučena ponechat v současném využití. Důvodem je zohlednění výskytu bledule jarní a také přítomnost dalších zvláště chráněných druhů.

U ploch ZD8 (SV), ZD13 (SV), ZD14 (SV), ZD15 (SV), ZM15 (SV), ZB19 (SV), ZB20 (SV), ZB23 (SV) a ZB24 (SV) doporučujeme provést podrobnější biologické průzkumy, na základě kterých by byly doporučeny zmírňující opatření. U těchto ploch je nutné vyřešit možné plošné regulativy nebo konkrétní umístění staveb (umístění staveb ve funkčních plochách). Jedná se o plochy, které byly v SEA dokumentu a hodnocení Natura 2000 vyhodnoceny jako plochy s významně negativním vlivem, ale při konkretizování realizace záměrů, umístění nebo při provedení podrobnějšího biologického průzkumu je možné je za určitých podmínek povolit. Tyto plochy jsou (kromě plochy ZB24) přejímány z původního ÚP nebo jeho změn a tedy již byly jednou posouzeny příslušnými správními úřady.

Opaření z hlediska krajinného rázu:

Při výstavbě v zastavěném území a v plochách změn respektovat současnou prostorovou kompozici sídla s tím, že výšková hladina zástavby nesmí narušit siluetu sídla a krajinný ráz.

Inženýrské sítě umísťovat pod zem.

Při výstavbě budov i výsadbě zeleně dbát na zachování tradičních výhledů a průhledů.

Do projektových dokumentací jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do krajiny (zachovat urbanistický charakter území, harmonické měřítko, navrhnout ozelenění, atd.) ve spolupráci s příslušnými orgány.

Minimalizovat, příp. vyloučit vliv osvětlení z velkoplošných reklam a billboardů.

Hmotové a půdorysné uspořádání u venkovských staveb:

Obdélný půdorys, sedlová střecha (typický sklon střechy cca 45°), d ůležité je zachování výšky hřebene vůči sousedním objektům lid. arch, tedy přizpůsobit i šířku průčelí (hloubku) objektu.

Možnost vikýře nad centrální částí, vstupem do objektu, nejsou vhodné četnější menší sedlové vikýře, zachovat dominantní tvar jednoduché sedlové střechy.

Opatření pro nejvyšší polohy podél východní hranice území - PÁSMO B – KRAJINA PŘÍRODĚ BLÍZKÁ:

Ochrana cenných přírodních porostů lesních a lučních společenstev.

Postupná obnova přirozené druhové skladby lesních porostů.

Nepoužívat velkoplošnou obnovu porostů v pohledově exponovaných prostorech.

Postupná obnova květnatých luk a pastvin.

V rámci navržených stabilizovaných území neumisťovat nové stavby.

V pohledově exponovaných prostorech, na výrazných pohledových hranách, horizontech, dominantních částech krajinné scény neumisťovat prvky technické infrastruktury (např. větrné elektrárny, stožáry mobilních operátorů ).

Stanovit max. počet aut k jednotlivým boudám, omezit dopravu sněžnými skútry.

Bilboardy a velkoplošné reklamy umisťovat pouze výjimečně, na místech antropicky silně ovlivněných (parkoviště, benzinové pumpy apod.).

Opatření pro jižní a jihovýchodní okraj řešeného území a pro souvislou obytnou zástavbu na horním Benecku - PÁSMO B – KRAJINA KULTURNÍ:

Respektovat typ zástavby a její umístění v krajině (odstupy staveb, jejich uspořádání a hierarchie, zachování charakteristického měřítka a rozsahu zástavby).


110


__________________________________________________________________________

Postupná kultivace narušených prostorů a prvků.

Nové objekty budou vycházet formou a výrazem z hodnotných typických objektů v okolí (hmotové a půdorysné řešení, výška, tvar střechy, použité materiály a barevnost).

Lokality s hodnotnou tradiční zástavbou chránit jako celek.

Zachovat typický charakter struktury členění krajiny a její vazbu k sídlům, žádoucí je obnova narušených částí (dle historických dokumentů).

Nepovolit výsadby nepůvodních dřevin, narušujících typický vzhled sídla a krajiny.

Případná technická infrastruktura či technické stavby budou respektovat ráz krajiny, nebudou výrazně zasahovat do prostorových a pohledových vztahů a měřítka krajiny.

Případné dílčí změny ve využití území budou respektovat stávající charakter území.

Nepovolovat plošnou „kobercovou“ zástavbu či neúměrné rozrůstání sídel.

Přednostně využívat již plochy urbanizované před dalším zastavováním volné krajiny.

Bilboardy a velkoplošné reklamy umisťovat pouze výjimečně, na místech antropicky silně ovlivněných (parkoviště, benzinové pumpy apod.).

Opatření pro zbývající část území - PÁSMO A – KRAJINA KULTURNÍ:

Respektovat typ zástavby a její umístění v krajině (odstupy staveb, jejich uspořádání, typický způsob umístění v terénu, orientace štítové stěny či okapové k cestě, orientace podélné osy objektu shodně s vrstevnicemi či kolmo na vrstevnice, hierarchie objektů, zachování přiměřeného měřítka a rozsahu zástavby, ).

Nové objekty v rámci venkovského osídlení budou respektovat formu a výraz cenných objektů v okolí (hmotové a půdorysné řešení, výška, tvar střechy, použité materiály a barevnost).

Výjimečně možné umístit atypické objekty architektonicky mimořádně vysoké úrovně, vždy však s ohledem na charakter daného místa, sousedních staveb a pohledových vazeb.

Případné stavby doplňující hodnotnou městskou strukturu budou respektovat prostorové utváření sídla, hierarchii objektů, charakteristickou výškovou hladinu, charakter sousedních objektů, hodnoty prostorů.

Zachovat typický charakter struktury členění zemědělské krajiny a její vazbu k sídlům (meze, remízky, cesty).

Nepovolit výsadby nepůvodních dřevin, narušujících typický vzhled sídla a krajiny.

Je nutné prvky technické infrastruktury řešit s ohledem na velmi cennou krajinu nadstandardním způsobem ).

Případné dílčí změny ve využití území budou vždy respektovat stávající charakter cenného území.

Stanovit max. počet aut k jednotlivým chatám, omezit dopravu sněžnými skútry.

Technická opatření pro ochranu ovzduší:

Pro eliminaci prašnosti provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby.

Pro každý umisťovaný zdroj (střední, velký, nebo zvláště velký) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění.

Při umísťování zdrojů budou respektovány požadavky Krajského plánu snižování emisí Libereckého kraje.


111


__________________________________________________________________________

U technologií, které splňují požadavky zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, bude společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení vypracována žádost o vydání integrovaného povolení.

Technická opatření na ochranu před hlukem:

Pro nově plánovanou vertikální dopravu zpracovat hlukovou studii se zaměřením na: -

vyhodnocení vlivu jednotlivých lyžařských středisek na okolní chráněný venkovní prostor a vytipování problémových zdrojů hluku,

-

stanovení požadavků na akustické parametry jednotlivých zdrojů hluku – pokud není známa konkrétní použitá technologie a zařízení, nebo navržení nutných protihlukových opatření, jenž zajistí splnění hygienických limitů na hranici (hranicích) chráněného venkovního prostoru – pokud známe akustické parametry použitých technologií a zařízení,

-

vyhodnocení kumulace stávajícího lyžařského areálu a nově navržených (týká se především spodních, dojezdových částí) – provoz nových areálů musí plnit požadované hygienické limity dané pro stacionární zdroje hluku a současně nesmí v kumulaci se stávajícím lyžařským areálem způsobit jejich překročení. Pokud již v současné době dochází k překračování hygienických limitů vlivem provozu stávajícího lyžařského areálu, nesmí nové areály svým provozem tuto situaci dále zhoršit. Z uvedeného vyplývá, že z hlediska hluku jsou nově plánované lyžařské areály limitovány tím stávajícím.

Jednotlivá sněžná děla by měla být v denní době umístěna ve vzdálenosti větší jak 100 m od hranice chráněného venkovního prostoru, případně by měl být jejich provoz časově omezen. V noci musí být tato vzdálenost ještě větší. U provozu sněžných roleb a skútrů pak záleží, kde a jak dlouho se v té které části sjezdovky pohybují.

Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat záměrům, jako jsou např. truhlářské, zámečnické a obdobné dílny, jenž jsou umístěny v bezprostřední blízkosti chráněného venkovního prostoru (byty, penziony, ...). Dále objekty vybavené vzduchotechnickými, klimatizačními nebo chladícími jednotkami (obchody, hotely, ..). Zde je potřebné zvážit každý jeden záměr a v případě potřeby nechat zpracovat samostatné hlukové studie, včetně navržených potřebných protihlukových opatření.

V území nejsou vhodné záměry náročné na dopravu – pro dodržení limitů daných pro hluk ze silniční dopravy a silnice III třídy, nelze intenzitu nákladní dopravy silnice III/28626 výrazně navyšovat.

Organizačně zabezpečit provoz jednotlivých záměrů takovým způsobem, který zajistí bezpečnost provozu a maximálně omezí možnost vzniku negativního ovlivnění životního prostředí v dané lokalitě a možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu.

U záměrů produkujících nadměrný hluk provést během zkušebního provozu kontrolní akreditované měření vlivu hluku ze stacionárních zdrojů na okolí a v případě překročení limitů realizovat dodatečná protihluková opatření.

Opatření v oblasti nakládání s odpady a chemickými látkami:

V prováděcích projektech budou jednotlivé druhy odpadů vznikající během výstavby i provozu záměru upřesněny a bude stanoveno jejich množství a předpokládaný způsob shromažďování, skladování, třídění a odstraňování.

Dodavatelé staveb budou specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a ostatních látek škodlivých vodám včetně průběžně skladovaných množství; tyto budou shromažďovány pouze v nejmenším nutném množství, a to ve vybraných a označených prostorách v souladu s příslušnými vodohospodářskými předpisy a předpisy odpadového hospodářství.


112


__________________________________________________________________________

Před započetím prací je investor povinen dodavateli stavebních prací vytyčit všechna vedení stávajících podzemních inženýrských sítí. (Veškeré zemní práce je nutno provádět v souladu s platnými technickými normami.)

Při kolaudaci staveb budou předloženy specifikace druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstaveb a doložen způsob jejich využití či odstranění.

Stavby budou realizovány podle platných norem a bude se dbát na dobrý stav techniky a správné nakládání s odpady, aby nedošlo ke kontaminaci prostředí znečišťujícími a škodlivými látkami.

Další technická zabezpečení a opatření pro zajištění bezpečnosti práce:

Organizačně a technicky zabezpečit výstavbu jednotlivých záměrů tak, aby byla zajištěna bezpečnost provozu a maximální omezení možnosti vzniku negativního ovlivnění životního prostředí v dané lokalitě a narušení faktorů pohody obyvatel.

Používané mechanismy využívané během stavebních prací musí být v dobrém technickém stavu tak, aby se vyloučilo znečištění půd a vod únikem motorových kapalin, pohonných hmot a nadměrný hluk z nich emitovaný; kontrolu a dobrý technický stav vozidel a mechanismů je povinen zajistit dodavatel stavby.

Při realizaci je třeba dodržovat všechny předpisy o hygieně a bezpečnosti práce pro daný druh objektu.

Jiné podmínky a odporučení:

Záměry (stavby, činnosti či technologie), které podléhají zjišťovacímu řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, budou posuzovány z hlediska vlivů na životní prostředí.

U staveb, činností a technologií podléhající procesu EIA, proběhne zjišťovací řízení, během kterého budou dodržovány podmínky pro výstavbu a provoz záměru stanovené procesem EIA.

V případě archeologického nálezu v průběhu výkopových prací zajistit záchranný archeologický průzkum v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění.

Respektovat stanovené podmínky KRNAP.

Respektovat platné právní předpisy ČR.

Respektovat všechna vyhlášená ochranná pásma a stanovené regulativy.

Opatření pro případné ukončení provozu:

Případné likvidace objektů provádět v souladu s platnou legislativou ČR.

8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Koncept územního plánu Benecko je zpracován variantně. Přehled hlavních cílů pro oblast životního prostředí a jejich soulad s prioritami návrhu posuzované koncepce byl zhodnocen v kapitole 1. 2 Vztah koncepce k jiným koncepcím. Za hlavní strategický dokument pro oblast životního prostředí je možno považovat Státní politiku životního prostředí, se kterou musí být v souladu i další navazující dokumentace zpracované pro jednotlivé oblasti životního prostředí.


113


__________________________________________________________________________ Z dalších dokumentů a podkladů, s nimiž byla navrhovaná dokumentace konfrontována lze uvést tyto: Národní program snižování emisí ČR, Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice, Státní surovinová politika ČR, Státní energetická koncepce, Státní dopravní politika, Operační program Doprava, Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, Strategie hospodářského růstu ČR, Strategie regionálního rozvoje ČR, Národní rozvojový plán ČR, Plán hlavních povodí ČR, Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR a Program rozvoje venkova ČR, Operační program ŽP, Politika územního rozvoje, Národní lesnický program II, ÚP VÚC Krkonoše, Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, Koncepce EVVO Libereckého kraje, Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji, Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje, Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, ÚP VÚC Liberecký kraj a Plán péče o KRNAP. V této kapitole byl potvrzen soulad těchto koncepcí na krajské a celostátní úrovni s předkládaným konceptem územního plánu (kromě 3 variant lyžařského areálu na Žalém – nejsou doporučeny k realizaci). Případné vzniklé odchylky územního plánu od těchto koncepcí musí být schváleny příslušnými úřady a následně do nich zapracovány. V tomto stádiu územního řízení je kromě posouzení vlivů na životní prostředí také obtížné zhodnotit soulad s koncepcemi pojícími se k posuzovanému území. Určitý rozpor nelze vyloučit z hlediska předpokládaného negativního vlivu na krajinný ráz, tj. s Koncepcí ochrany přírody a krajiny a Plánu péče o KRNAP. Soulad řešení rozvojových ploch s krajskými koncepcemi musí být zajištěn v projektové fázi jednotlivých staveb.

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Pro Koncept územního plánu Benecko zpracovatel SEA stanovil monitorovací ukazatele, které vycházejí z národních nebo krajských koncepčních dokumentů:

rozsah záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany (ha/rok),

podíl záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany ku celkovému záboru ZPF (%),

podíl využití ploch brownfields ku celkovému záboru zemědělského půdního fondu (%),

změna výměry lesních porostů (ha)

počet dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším než 100 km2,

koeficient odtoku vody z území (m3/rok),

počet realizovaných protipovodňových opatření,

počet obyvatel napojených na veřejný vodovod,

počet obyvatel napojených na kanalizační sítě a ČOV,

míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody,

celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok),

překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů (µg/m3),

rozsah území se zhoršenou kvalitou ovzduší na území kraje (%),

podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%)

rozsah plynofikace obcí v území (%),

změny intenzity dopravy na hlavních dopravních komunikacích (%),


114


__________________________________________________________________________

počet obyvatel vystavených hlukové zátěži (% obyvatel),

procento rozlohy chráněných území na území kraje (%),

stav sítě územního systému ekologické stability území,

koeficient ekologické stability krajiny (plochy ekologicky stabilních ploch ku plochám ekologicky nestabilních ploch),

účinnost opatření k ochraně krajinného rázu,

početnost chráněných druhů rostlin a živočichů,

maximální přípustný zábor dotčených lučních stanovišť zařazených do ochrany Natura 2000,

produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (t/rok),

procento separace a materiálového využití odpadů (%),

počet starých ekologických zátěží,

počet sanovaných starých ekologických zátěží,

Kritériem pro výběr projektu by se měla stát zejména velikost a významnost budoucího zatížení všech složek životního prostředí zejména v těchto oblastech:

rozsah (velikost) záměru,

realizace doprovodných investic,

navýšení dopravy,

vstupy energetických a surovinových zdrojů,

zdroje emisí do životního prostředí (látky znečišťující ovzduší nebo vody, emise hluku),

zdroj nebezpečných odpadů, havárií,

změny klimatických poměrů (inverze, mlhy),

znečištění povrchových a podzemních vod,

ovlivnění režimu vody v krajině,

zvýšení eroze, snížení kvality půd,

narušení horninového prostředí, surovinových zdrojů,

zdravotní rizika, psychosociální dopady,

narušení stability ekosystémů, VKP, ÚSES,

snížení druhové rozmanitosti, ohrožení populací zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,

narušení krajinného rázu,

narušení ochranných podmínek zvláště chráněných území,

narušení územní ochrany a integrity evropsky významných lokalit a ptačích oblastí,

poškození nebo likvidace biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zásahu do prvků ÚSES a VKP, negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť, biotopů, fauny, flóry,

zvýšení fragmentace krajiny, snížení průchodnosti krajiny.


115


__________________________________________________________________________ Při znalosti konkrétního návrhu realizace jednotlivých záměrů je možné pomocí hlukové a rozptylové studie ověřit vhodnost navrhovaného řešení a umístění v rámci vymezené plochy. Lze provést zhodnocení záměru na imisní a hlukovou situaci v okolí modelovými výpočty a následně odhadnout možná zdravotní rizika vyplývající z provozu konkrétního hodnoceného záměru. Hodnocení zdravotních rizik slouží pro získání hlubší informace o možném vlivu nepříznivých faktorů na zdraví obyvatel. Zejména u látek, kde nejsou stanoveny imisní limity, se jedná o jediný způsob hodnocení jejich nebezpečnosti a stanovení akceptovatelných hladin těchto látek v ovzduší. V kapitole 7 tohoto dokumentu zpracovatel SEA navrhl opatření pro předcházení či snížení negativních vlivů na životního prostředí a veřejné zdraví, a to pro fázi před přípravou území pro stavbu, výstavbu, provozu záměru a pro případné ukončení provozu záměru. Další opatření a povinnosti vyplývají z platných právních předpisů. 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předmětem zpracování dokumentace SEA je posouzení Konceptu územního plánu Benecko z hlediska vlivů na životní prostředí. Všechny plánované záměry se nacházejí v katastrálním území Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov a Benecko. SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, dle přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí bylo vycházeno zejména ze znalosti stávajícího stavu životního prostředí v posuzované lokalitě a posouzení možných vlivů záměrů na životní prostředí se opíralo o předpoklad standardního provozu jednotlivých záměrů a současného respektování platné legislativy. Obecně lze konstatovat, že musí být dodržovány ukazatele stanovené platnou legislativou ČR, které by měly být zárukou pro minimalizaci negativních dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. Monitoring konkrétních projektů může být řešen dle charakteru záměru – buď v průběhu posuzování vlivů konkrétní stavby na životní prostředí (tzn. EIA), případně budou monitorovací ukazatele stanoveny příslušnými správními úřady (dle zákona o odpadech, ovzduší, vodách, o ochraně přírody a krajiny, ZPF, LPF atd.). Z hlediska hlukové situace bude potřebné jednotlivé záměry realizované v uvedených lokalitách posuzovat individuálně. V průběhu „předprojektového řízení“ v dokumentaci SEA byly vyzdviženy některé vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel, které se předpokládají z průběhu realizace záměrů v lokalitách. -

zábor ZPF

-

zábor PUPF

-

ovlivnění prvků ÚSES

-

ovlivnění VKP

-

ovlivnění předmětů ochrany Natura 2000

-

ovlivnění zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů

-

nové zdroje znečišťování ovzduší

-

nové zdroje hluku

-

fragmentace krajiny

-/+

ovlivnění krajinného rázu (dle projektu stavby),


116


__________________________________________________________________________ +

zvýšení zaměstnanosti

+

zvýšení podnikatelských aktivit

+

zvýšení atraktivnosti obce

+

zvýšení trvale žijících obyvatel

+

zvýšení ochrany proti povodním

+

řešení nakládání s odpadními vodami


117


__________________________________________________________________________ Návrh stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Název návrhu koncepce:


Umístění záměru:

Kraj:

Liberecký

Obec:

Benecko

Katastrální území:

Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice a Mrklov

Předkladatel:

Obec Benecko

Zpracovatel posouzení:

Empla AG, spol. s r.o. Za Škodovkou 305 500 02 Hradec králové

Odpovědný řešitel - autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění: Ing. Vladimír Plachý - osvědčení o odborné způsobilosti č.j.: 182/OPV/93 ze dne 21.1.1993 Dle posouzení předmětného územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí navrhuje zpracovatel SEA souhlasné stanovisko za předpokladu: Respektování navržených podmínek a opatření uvedených v kapitole 7 tohoto hodnocení Plošné regulace ploch nebo jiných zmírňujících opatření: Plocha pro bydlení ZM10 (SV) z důvodu mírně negativního vlivu na lokality Natura 2000, výskytu zvláště chráněné pětiprstka žežulník, ZPF a krajinného rázu doporučuje zpracovatel hodnocení SEA prostorovou regulaci a to o jižní a jihovýchodní část lokality, kde je výskyt pětiprstka žežulník nejpočetnější. Plochu ZH29 (SV) plošně regulovat o východní část, která je doporučena ponechat v současném využití. Důvodem je zohlednění výskytu bledule jarní a také přítomnost dalších zvláště chráněných druhů. Plochy doporučené k dalšímu šetření U všech těchto ploch doporučujeme provést podrobnější biologické průzkumy, na základě kterých by byly doporučeny zmírňující opatření. U těchto ploch je nutné vyřešit možné plošné regulativy nebo konkrétní umístění staveb (umístění staveb ve funkčních plochách). Jedná se o plochy, které byly v SEA dokumentu a hodnocení Natura 2000 vyhodnoceny jako plochy s významně negativním vlivem, ale při konkretizování realizace záměrů, umístění nebo při provedení podrobnějšího biologického průzkumu je možné je za určitých podmínek povolit. Tyto plochy jsou (kromě plochy ZB24) přejímány z původního ÚP nebo jeho změn a tedy již byly jednou posouzeny příslušnými správními úřady. Jedná se o plochy: ZD8 (SV), ZD13 (SV), ZD14 (SV), ZD15 (SV), ZM15 (SV), ZB19 (SV), ZB20 (SV), ZB23 (SV) a ZB24 (SV). ZD8 (SV) - jde o plochu, která je částečně přejímána ze změn ÚP, kde již lokalita byla projednávána a schválena příslušnými úřady.


118


__________________________________________________________________________ V konceptu je její plocha rozšířena severo-západním a jižním směrem. Pokud bude v konceptu ponechána pouze dolní část lokality, která navazuje na zastavěné území obce, je realizace možná. Porost v této jižní části je nekvalitní. Zároveň však zpracovatel hodnocení SEA upozorňuje na dodržení podmínky minimalizovat zábor lučních stanovišť (kvalita stanovišť I.), pro které byly stanoveny limitní hodnoty. To znamená, že pokud bude v rámci připravovaného ÚP dosaženo těchto limitních hodnot, nebude v budoucnu možné realizovat jiné záměry, které by si vyžádaly další zábor těchto stanovišť. Doporučení vypuštění těchto lokalit: ZD2 (SV), ZD5 (SV), ZD16 (OVM), ZD20 (OVM), ZD24 (DSK), KD8 (NZ), ZD25a,b (DX), ZD26a,b (DX), KD5 (OSt), KD6 (OSt), ZH36 (SV), ZH31 (SV), ZH8 (SV), ZH24 (DSK), ZH26 (VZe), ZM2 (SV), ZM4 (SV), ZM16 (SV), ZM30(SV), ZM31 (SV), RHM1 (W), ZM23 (VZe), ZM16 (OVM), ZB6 (SV), ZB12 (SV), ZB13 (SV), ZB21 (SV), ZB22 (SV), ZB27 (SV),ZB28 (SV), ZB29 (SV), ZB43 (SV), ZB66 (SV), KB9 (OSt), ZB64a,b (DX), RB1 (W), RB2 (W), KB1 (W), KB2 (W), KB3 (W), KB4 (W), Z57 (DSK), ZB56 (DSK), ZB58 (DSK), ZB59 (DSK), ZB61 (DSK), ZB45 (OX) a ZB73 (Vze), KB5 (W), KD4 (W), KH1 (NL), KH3 (W), KH4 (W), KH5 (W), KH7 (W), KHM1 (W), KM1 (W), KM2 (W), RH1 (W) a ZM23 (Vze) Upřednostnění varianty Pro další rozvoj lyžařského areálu se v konceptu variantně navrhuje doplnění variantní dopravy – prodloužení lanovky na Přední Žalý (varianta 1 a 2) nebo na Zadní Žalý (varianta 3). Ani jedna z těchto variant nebyla doporučena k realizaci z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality Natura 2000, krajinný ráz a PUPFL a z důvodu mírně negativního vlivu na prvky ÚSES, ZCHÚ, vodní poměry a hluk. Dalším důvodem byl nesoulad s Plánem péče KRNAP. Plocha ZM6 (SV) var. 2 nebyla doporučena z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality Natura 2000. Varianta 1 u ZB1 (SV) není doporučena taktéž z důvodu negativního vlivu na lokality Natura 2000 a také z důvodu výskytu zvláště chráněného druhu prstnatce májového. Komunikace ZB56 (DSK) var. 1 nebyla doporučena vzhledem k negativního vlivu na předměty ochrany EVL. Mezi Mrklovem a Beneckem je navrženo variantní řešení dvou ploch pro bydlení ZB70 a ZM17 nebo využití plochy ZM17 pro občanskou vybavenost (OVM) a plochu ZB55 pro parkování (DSP) Ve variantě 1 je navrženo využití plochy ZM17 pro OVM a severně od této lokality ZB55 pro parkování (DSP) nebo jako varianta č. 2 celou plochu ZM17 a ZB55 pro bydlení (SV) a dále k bydlení ZB70 (SV). Ani jedna z těchto ploch nebyla doporučena k realizaci z důvodu významného naleziště pětiprstka žežulníka, prstnatce májového, prstnatce Fuchsova, úpolína evropského a bledule jarní a také z důvodu významně negativního vlivu na EVL. Závěrem SEA hodnocení je konstatování, že z realizace záměrů předkládaných v Konceptu územního plánu Benecko, za předpokladu standardního průběhu stavebních prací a provozu záměrů, při respektování platné legislativy ČR a doporučení uvedených výše v textu, nevyplývají pro obyvatelstvo ani pro životní prostředí žádné významné negativní vlivy a účinky narušující kvalitu života nebo stav životního prostředí v daném území.


119


__________________________________________________________________________ Použitá literatura ATSDR, 2009: Minimal Risk Levels (MRLs) for Hazardous Substances. [database on-line]. ATSDR, 2009. [cit. 10.3.2010]. (Dostupné na: http://www.atsdr.cdc.gov/mrls/mrls_list.html) Bukáček, R., Matějka, P.: Hodnocení krajinného rázu (1999) Brychtová, J.: Vyhodnocení krajinného rázu území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma – část Liberecký kraj, Praha, 2003. Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1995. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání. Kubina, J., Havel, B.: Autorizační návod AN 15/04 verze 2. Státní zdravotní ústav, Praha 2007. Kučerová, J., Valenta, V.: Návod pro posuzování koncepcí v Libereckém kraji z hlediska hodnocení vlivů na zdraví a porovnání se Zdravotní politikou Libereckého kraje. Liberec, 2007. Provazník, K. a kol.: Manuál prevence v lékařské praxi, VII Základy hodnocení zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000. Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16. Geografický ústav ČSAV. Brno, 1971. SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko – Textová část, prosinec 2009. SZÚ: Referenční koncentrace vydané SZÚ (dle §45 Zákona č. 86/2002 sb. o ochraně ovzduší). SZU. Praha, 2003. (staženo dne 16.9.2009) Dostupné na: http://www.szu.cz/ uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/refrencni_konc_2003.pdf Vorel I.: Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (metoda prostorové a charakterové diferenciace území). ČVUT, Praha 2006. Vorel I. a kol.: Sborník hodnocení navrhovaných staveb a využití území z hlediska zásahu do krajinného rázu, ČVÚT Praha, 2006. WHO: Guidelines for Community Noise, Geneva 1999. WHO: Air Quality Guidelines for Europe, second edition, Copenhagen, 2000. WHO: WHO air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide, Summary of risk assessment, global update 2005, Copenhagen, 2005. WHO : Health risks of particulate matter from long-range transboundary air pollution, Regional Office for Europe, 2006. WHO : Night noise guidelines (NNGL) for Europe, Final implementation report, WHO 2007. WHO : Night noise guidelines for Europe. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2009. Zpracovatel se dále opíral o legislativu ČR v platném znění.

Mapové podklady: Culek, M. a kol.: Biogeografické regiony České republiky, měřítko 1 : 500 000, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Společnost pro životní prostředí, Brno 1993. Quitt, E: Mapa klimatických oblastí ČSSR, měřítko 1 : 500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1970. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, měřítko 1 : 500 000, AOPK Brno 2006, II. vydání. SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko – Hlavní výkres, měřítko 1 : 5 000, prosinec 2009.


120


__________________________________________________________________________ SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko – Koordinační výkres, měřítko 1 : 5 000, prosinec 2009. SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko –Výkres technické infrastruktury, měřítko 1 : 5 000, prosinec 2009. SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko –Výkres základního členění území, měřítko 1 : 5 000, prosinec 2009. SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko –Výkres širších vztahů, měřítko 1 : 5 000, prosinec 2009. SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, měřítko 1 : 5 000, prosinec 2009. SURPMO, a.s.: Územní plán Benecko – Průzkumy a rozbory. Výkres záměrů na provedení změn v území, měřítko 1 : 5 000, červenec 2008. Internetové stránky www.czso.cz www.kr-liberecky.cz www.env.cz www.heis.vuv.cz www.chmi.cz www.natura2000.cz www.mvcr.cz www.obecbenecko.cz www.rsd.cz www.cenia.cz


121

EMPLA AG, spol. s r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

Recommend Documents