EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostedí a zdraví

EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové ®

Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prost edí a zdraví

PP ÍÍLLO OH HA A .. 22

PPoossoouuzzeenníí K Koonncceeppttuu úúzzeem mnnííhhoo pplláánnuu oobbccee eevvnnii oovv zz hhlleeddiisskkaa vvlliivv nnaa žžiivvoottnníí pprroosstt eeddíí ddllee zzáákkoonnaa .. 110000//22000011 SSbb..,, oo ppoossuuzzoovváánníí vvlliivv nnaa žžiivvoottnníí pprroosstt eeddíí vv ppllaattnnéém m zznn nníí

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE EVNI OV

Objednatel:

Obec evni ov

Zpracovatel:

EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové Ing. Vladimír Plachý íslo odborné zp sobilosti 182/OPV/93 z 21.1.1993

Spolupracovali:

Bc. Nad žda Jarošová Ing. Marcela Sk í ková Mgr. Denisa Pelikánová Ing. Milan Závadský

Archivní íslo: 142/10

Hradec Králové, srpen 2010 EMPLA AG spol. s r.o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové

I O: 259 96 240 DI : CZ 259 96 240 Bank. spoj. 27-9410870237/0100

tel.: 495 218 875, 495 217 499 tel./fax.: 495 211 579 e-mail: [email protected]

Spole nost je zapsána v obchodním rejst íku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 19004

www.empla.cz

Koncept územního plánu obce evni ov – hodnocení SEA

__________________________________________________________________________

Bez písemného souhlasu spole nosti EMPLA AG spol. s r. o. Hradec Králové a odpov dného zástupce uvedeného v osv d ení o autorizaci nesmí být tento dokument, ani jeho ásti, reprodukovány.

EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

-2-


__________________________________________________________________________

OBSAH: 1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cíl m ochrany životního prost edí p ijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územn plánovací dokumentace k cíl m ochrany životního prost edí p ijatým na vnitrostátní úrovni .................. 7 2. Údaje o sou asném stavu životního prost edí v ešeném území a jeho p edpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatn na politika územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace............................................................................................................................. 23 3. Charakteristiky životního prost edí, které by mohly být uplatn ním politiky územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny ...................................... 49 4. Sou asné problémy a jevy životního prost edí, které by mohly být uplatn ním politiky územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny, zejména s ohledem na zvlášt chrán ná území a pta í oblasti ............................................................... 78 5. Zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv navrhovaných variant Zásad územního rozvoje, v etn vliv sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných, kladných a záporných ................... 79 6. Porovnání zjišt ných nebo p edpokládaných kladných a záporných vliv podle jednotlivých variant ešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení v etn jejich omezení ......................................................................................... 84 7. Popis navrhovaných opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjišt ných nebo p edpokládaných závažných záporných vliv na životní prost edí................................. 90 8. Zhodnocení zp sobu zapracování cíl ochrany životního prost edí p ijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohledn ní p i výb ru ešení. Zhodnocení zp sobu zapracování vnitrostátních cíl ochrany životního prost edí do územn plánovací dokumentace a jejich zohledn ní p i výb ru variant ešení ... 92 9. Návrh ukazatel pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územn plánovací dokumentace na životní prost edí ............................................................................................ 93 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údaj ..................................................................... 95


-3-


__________________________________________________________________________

Zkratky a symboly použité v textu AQG ATSDR BPEJ CO HMÚ EVVO CHOPAV LAeq,s LAeq,T LOAEL MZ R MŽP R NH3 NO2 NOx PM10 PM2,5 POH PP PUPFL SO2 SZÚ ÚP VÚC ÚSES VKP VOC WHO ZCHÚ ZPF ZÚ ZÚR

Air Quality Guidelines (název sm rných hodnot pro ovzduší dle WHO) Agency for toxic substances and disease registry (Spole nost pro toxické látky a registr nemocí USA) Bonitovaná p dn – ekologická jednotka Oxid uhelnatý eský hydrometeorologický ústav Ekologické vzd lávání, výchova a osv ta Chrán ná oblast p irozené akumulace vod Ekvivalentní hladina akustického tlaku A v ase T ze stavební innosti Ekvivalentní hladina akustického tlaku A v ase T Nejnižší dávka p i expozici zkoumané látce, p i které je ješt pozorována nep íznivá odpov organismu na statisticky významné úrovni v porovnání s kontrolní skupinou Ministerstvo zdravotnictví eské republiky Ministerstvo životního prost edí eské republiky Amoniak Oxid dusi itý Oxidy dusíku Suspendované ástice frakce PM10 Prašný aerosol frakce PM2,5 Plán odpadového hospodá ství P írodní park Pozemek ur ený k pln ní funkce lesa Oxid si i itý Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek T kavé organické látky Sv tová zdravotnická organizace Zvlášt chrán né území Zem d lský p dní fond Zdravotní ústav Zásady územního rozvoje


-4-


__________________________________________________________________________ P edm tem zpracování tohoto dokumentu je posouzení Konceptu územního plánu obce evni ov z hlediska vliv na životní prost edí dle platné legislativy (tzv. SEA). Tento požadavek plyne ze stanoviska vydaného dne 15.5.2009 Krajským ú adem St edo eského kraje ( íslo jednací: 065562/2009/KUSK-OŽP/Mer), který byl vydán k návrhu zadání územního plánu obce evni ov. D vodem tohoto požadavku jsou lokality pro obchvat vesnice - silnice I/16 výstavba ty pruhové rychlostní komunikace R6, vodní nádrže s chovem ryb, OV s vodojemem, t lovýchovu a sport a výstavbu rozhledny se zázemím, které zakládají rámec pro realizaci zám ru dle p ílohy . 1 citovaného zákona. Ve vyhodnocení Krajský ú ad St edo eského kraje požaduje vyhodnotit variantní ešení lokalizace zám ru (p ípadn rovn ž vyhodnotit tzv. nulovou variantu). Ve vyhodnocení je t eba stanovit p ípustné varianty a za jakých podmínek jsou tyto p ípustné, p ípadn navrhnout kompenza ní opat ení, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat. Je t eba vyhodnotit vlivy z hlediska zvýšení dopravní zát že, zm n v uspo ádání krajiny, zvýšení hlukové zát že, zne iš ování ovzduší p edevším v i obytné zástavb , ovlivn ní povrchových a podzemních vod a narušení faktoru pohody bydlení. SEA dokumentace byla zpracována dle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí v platném zn ní a dle p ílohy . 1 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu v platném zn ní. Údaje o zadavateli Zadavatel:

Obecní ú ad evni ov

Po izovatel:

Obecní ú ad evni ov

Sídlo:

Karlovarská 98 270 54 evni ov

Oprávn né osoby:

Ing. Petr Topinka a Ji í Petrá ek – starosta obce

Údaje o zpracovateli Konceptu územního plánu obce evni ov Projektant:

AUA - Agrourbanistický ateliér Šemberova 8 162 00 Praha 6 Ing. Stanislav Zeman tel: 235 351 448, 604 789 994 email: [email protected]


-5-


__________________________________________________________________________ Údaje o zpracovateli posouzení vliv koncepce na životní prost edí EMPLA AG spol. s r.o., Ing. Vladimír Plachý – autorizovaná osoba dle § 19 zákona . 100/2001 Sb.,o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel.: 495 218 875 e-mail: [email protected], [email protected] Obsah a cíle koncepce Územní plán obce evni ov byl zadán za ú elem vypracování komplexní územn plánovací dokumentace, podle které bude možno ídit další výstavbu v obci v rámci postupného napl ování jejího dlouhodobého programu obnovy a rozvoje. Pro obec je zpracován platný Územní plán sídelního útvaru obce evni ov z roku 1997. Pro celé území Rakovnicka platí územní plán velkého územního celku Rakovnicko. Koncepce územního rozvoje obce evni ov sleduje vytvo ení komplexn vybaveného venkovského sídla s t žišt m funk ního využití zam eného na individuální rodinné bydlení. Krom ploch bydlení navrhuje územní plán pom rn rozsáhlé plochy pro rozší ení ekonomické základny sídla. Obytné a výrobní funkce obce vhodn dopl ují jednotlivá za ízení ob anské vybavenosti umíst ná p evážn v centrálním území obce. Obec v d sledku své etné základní ob anské vybavenosti (školství, zdravotnictví, administrativa) a komer ní vybavenosti (obchod, zdravotnictví, služby) a v d sledku významné ekonomické základny, a p edevším rozsáhlé bytové výstavby, plní funkci významné spádové obce pro okolní menší venkovská sídla mikroregionu. Obec evni ov má z urbanistického hlediska dobré p edpoklady pro relativn rozsáhlý další územní rozvoj. Ten dále posílí jeho význam ve struktu e osídlení v regionu. Nejv tším akcelerátorem budoucího rozvoje obce bude výstavba rychlostní silnice R6 dálni ního typu a navazující p eložka silnice I/16, která propojí ty pruhovou rychlostní silnici R6 s dálnicí D8. Urbanistická koncepce budoucího rozvoje obce respektuje historické utvá ení architektonicko-urbanistické struktury sídla. Tato struktura je tvo ena v podstat ze dvou architektonicko-urbanisticky a funk n rozdílných ástí. Ve východní ásti sídla p evažují p vodní selské usedlosti r zné velikosti a také historicky cenné objekty a prostory (kostel sv. Petra a Pavla, dolní velká náves apod.). V této ásti obce plní hlavní funkci sídla „plochy smíšené obytné“. V západní polovin sídla a v jeho jižním sektoru p evládají individuální rodinné domy a je zde i prodejna bývalé Jednoty, sportovní areál a další za ízení p íslušné do tzv. „ploch bydlení“. Tyto plochy bydlení zahrnují i starší kompaktní zástavbu obytných objekt podél silnice I/6. S ohledem na n které problémy související s budoucím uspo ádáním urbanistického p dorysu sídla je nutné n které návrhy budoucího využití ploch ešit prost ednictvím variant,


-6-


__________________________________________________________________________ které navrhují lokalizaci d ležitých investi ních zám r . Ty se týkají p edevším lokalizace fotovoltaické elektrárny, sportovního areálu, h bitova a dalších pr myslových ploch. Krom vlastního sídla spadá do administrativního území obce i lokalita „U nádraží“. Ta je charakteristická velkým pr myslovým areálem d eva ských závod a doprovodné bytové výstavby. ešeným územím je administrativní území obce katastrální území.

evni ov zahrnující stejnojmenné

V souladu s ustanovením § 47 odst. 2 stavebního zákona, ustanovením § 10i odst. 3 a na základ kritérií uvedených v p íloze . 8 zákona o posuzování vliv na životní prost edí je požadováno v následujících etapách po izování územního plánu zpracovat vyhodnocení vliv na životní prost edí dle p ílohy ke stavebnímu zákonu. D vodem tohoto požadavku jsou lokality pro obchvat vesnice - silnice I/16 výstavba ty pruhové rychlostní komunikace R6, vodní nádrže s chovem ryb, OV s vodojemem, t lovýchovu a sport a výstavbu rozhledny se zázemím, které zakládají rámec pro realizaci zám ru dle p ílohy . 1 citovaného zákona. Ve vyhodnocení se požaduje vyhodnotit variantní ešení lokalizace zám ru (p ípadn rovn ž vyhodnotit tzv. nulovou variantu). Ve vyhodnocení je t eba stanovit p ípustné varianty a za jakých podmínek jsou tyto p ípustné, p ípadn navrhnout kompenza ní opat ení, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat. Je t eba vyhodnotit vlivy z hlediska zvýšení dopravní zát že, zm n v uspo ádání krajiny, zvýšení hlukové zát že, zne iš ování ovzduší p edevším v i obytné zástavb , ovlivn ní povrchových a podzemních vod a narušení faktoru pohody bydlení. Územní plán vymezuje celkem 28 zastavitelných ploch a 8 p estavbových ploch. Koncepce urbanistického ešení budoucího rozvoje evni ova je p edložena ve ty ech variantách. Základní variantu tvo í varianta I, která obsahuje st žejní urbanistickou koncepci lokalizace zastavitelných ploch. Varianta I umís uje hlavní sportovní areál obce do jejího jižního sektoru, na pozemky parcelního ísla 261/1, 420/29, 420/30, 420/164, 420/165, 420/166, 420/167, 420/168, 420/171, 420/173 a 420/174. Dále lokalizuje fotovoltaickou elektrárnu do prostoru severn od sídla na pozemcích parcelního ísla 2192/1, 2192/2, 3246, 3255/2, 3256, 3272, 3283/1, 3283/2, 3283/3, 3283/4, 3283/5, 3283/6 a 3283/7. Zde jsou doposud staré ovocné sady a nevhodn umíst né nefunk ní a tém zdevastované stavby p vodních dr bežáren z druhé poloviny 20. století. Využití tohoto prostoru je s ohledem na podmínky pro fotovoltaickou elektrárnu zvlášt vhodné. Mén vhodné se toto místo jeví (v exponované poloze v i evni ovu) z hlediska krajinného rázu a výtvarného ešení celkového panoramatu sídla. Varianta I eší umíst ní nového h bitova západn od evni ova na pozemcích parcelního ísla 555, 571 a 537/3.


-7-


__________________________________________________________________________ Tabulka . 1: Seznam ploch s novým využitím území na zastavitelných plochách varianta I Ozna ení plochy

Symbol

Využití ploch

Rozloha v ha

Z1

BV

Bydlení v rodinných domech - venkovské

10,90

Z2

BV


2,30

Z3

BV


0,95

Z4

BV


2,98

Z5

BV


0,25

Z6

BV


1,53

Z7

OM

Ob anské vybavení – komer ní za ízení malá a st ední

0,36

Z8

OM


0,26

Z10

OS

T lovýchovná a sportovní za ízení

2,20

Z11

OH

H bitov

0,85

Z12

PV

Ve ejné prostranství (místní komunikace)

0,18

Z13

SV

Plocha smíšená obytná - venkovská

2,01

Z14

DS

Dopravní infrastruktura silni ní – rychlostní silnice R6

40,19

Z15

DS

Dopravní infrastruktura silni ní – p eložka silnice I/16

6,28

Z16

DS

Dopravní infrastruktura silni ní – odstavná plocha

0,77

Z17

TI

Technická infrastruktura - vodojem

0,05

Z18

VD

Výroba a skladování – drobná emeslná výroba

0,33

Z19

VD


0,75

Z20

VD


7,74

Z21

VD


0,45

Z22

NZ

Stavby a za ízení pro zem d lství

1,61

Z23

NZ


0,91

Z24

VX

Fotovoltaická elektrárna

0,34

Z25

ZV

Zele na ve ejných prostranstvích

0,36

Z26

ZV


0,62

Z27

OM


2,22

Z28

DS

Dopravní infrastruktura silni ní – hromadné garáže

0,16

Celkem

87,55

Varianta II umís uje hlavní sportovní areál obce (na rozdíl od varianty I) do severní ásti evni ova na pozemky parcelního ísla 1850/1, 1850/39, 1850/40, 1850/41, 1850/42 a 850/43, fotovoltaickou elektrárnu a areál h bitova lokalizuje na stejné plochy jako varianta I.


-8-


__________________________________________________________________________ Tabulka . 2: Seznam ploch s novým využitím území na zastavitelných plochách varianta II Ozna ení plochy

Symbol

Využití ploch

Rozloha v ha

Z1

BV


10,90

Z2

BV


2,30

Z3

BV


0,95

Z4

BV


2,98

Z5

BV


0,25

Z6

BV


1,53

Z7

OM


0,36

Z8

OM


0,26

Z9

OS


3,50

Z11

OH

H bitov

0,85

Z12

PV


0,18

Z13

SV


2,01

Z14

DS


40,19

Z15

DS


6,28

Z16

DS


0,77

Z17

TI


0,05

Z18

VD


0,33

Z19

VD


0,75

Z20

VD


7,74

Z21

VD


0,45

Z22

NZ


1,61

Z23

NZ


0,91

Z24

VX


0,34

Z25

ZV


0,36

Z26

ZV


0,62

Z27

OM


2,22

Z28

DS


0,16

Celkem

88,85

Varianta III umís uje severn od sídla, do prostor starého ovocného sadu (kam je ve variant I lokalizována fotovoltaická elektrárna) reprezentativní areál h bitova. Ten by zde vytvo il nejen kultivovaný areál pietního spole enského prost edí (s vhodnou parkovou úpravou), ale byl by díky parkové úprav i d stojnou dominantou v panoramatu evni ova. Areál sportovního areálu umís uje varianta III shodn s variantou I do centrální ásti obce. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

-9-


__________________________________________________________________________ Tabulka . 3: Seznam ploch s novým využitím území na zastavitelných plochách varianta III Ozna ení plochy

Symbol

Využití ploch

Rozloha v ha

Z1

BV


10,90

Z2

BV


2,30

Z3

BV


0,95

Z4

BV


2,98

Z5

BV


0,25

Z6

BV


1,53

Z7

OM


0,36

Z8

OM


0,26

Z10

OS


2,20

Z12

PV


0,18

Z13

SV


2,01

Z14

DS


40,19

Z15

DS


6,28

Z16

DS


0,77

Z17

TI


0,05

Z18

VD


0,33

Z19

VD


0,75

Z20

VD


7,74

Z21

VD


0,45

Z22

NZ


1,61

Z23

NZ


0,91

Z24

VX


0,34

Z25

ZV


0,36

Z26

ZV


0,62

Z27

OM


2,22

Z28

DS


0,16

Celkem

86,70

Varianta IV umís uje areál h bitova shodn s variantou III do prostoru starého ovocného sadu severn od sídla a sportovní areál na severní okraj evni ova, shodn s variantou II. Tuto variantu lze považovat z hlediska urbanistického ešení za nejbližší koncepci rozmíst ní funk ních ploch ve stávajícím územním plánu obce.


- 10 -


__________________________________________________________________________ Tabulka . 4: Seznam ploch s novým využitím území na zastavitelných plochách varianta IV Ozna ení plochy

Symbol

Využití ploch

Rozloha v ha

Z1

BV


10,90

Z2

BV


2,30

Z3

BV


0,95

Z4

BV


2,98

Z5

BV


0,25

Z6

BV


1,53

Z7

OM


0,36

Z8

OM


0,26

Z9

OS


3,50

Z12

PV


0,18

Z13

SV


2,01

Z14

DS


40,19

Z15

DS


6,28

Z16

DS


0,77

Z17

TI


0,05

Z18

VD


0,33

Z19

VD


0,75

Z20

VD


7,74

Z21

VD


0,45

Z22

NZ


1,61

Z23

NZ


0,91

Z24

VX


0,34

Z25

ZV


0,36

Z26

ZV


0,62

Z27

OM


2,22

Z28

DS


0,16

Celkem

83,20

Územní plán dále vymezuje následující p estavbové plochy (v p ípad variant III a IV se jedná o 8 ploch, ve variantách I a II jsou plochy P2, P6 a P8 slou eny pod jednu plochu pro pot eby fotovoltaické elektrárny).


- 11 -


__________________________________________________________________________ Tabulka . 5: Seznam ploch p estavby na zastavitelných plochách – varianty I a II Ozna ení plochy

Symbol

Využití ploch

Rozloha v ha

P1

BV


0,38

P3

SV


0,73

P4

TI

Technická infrastruktura - istírna odpadních vod

0,26

P5

VD


4,87

P7

RZ

Rekreace – zahrádká ská osada

1,51

P2+P6+P8

VX


2,57

Tabulka . 6: Seznam ploch p estavby na zastavitelných plochách – varianty III a IV Ozna ení plochy

Symbol

Využití ploch

Rozloha v ha

P1

BV


0,38

P2

OH

H bitov

0,81

P3

SV


0,73

P4

TI

Technická infrastruktura - istírna odpadních vod

0,26

P5

VD


4,87

P6

VX


1,56

P7

RZ

Rekreace – zahrádká ská osada

1,51

P8

DS

Dopravní infrastruktura silni ní – parkovišt

0,20

Územní plán dále navrhuje ty i plochy krajinné zelen u budoucí k ižovatky silnic R6 a I/16 (K4-K7) s celkovou vým rou 1,69 ha, dv vodní nádrže o celkové rozloze 3,45 ha – jednu na bezejmenné vodote i severn od sídla (K1) a druhou na potoku Lod nice východn od evni ova (K2). Plocha k zalesn ní (K3) propojuje dnes izolované lesní enklávy v severozápadní ásti ešeného území v jeden v tší lesní komplex. Rozloha tohoto budoucího lesa iní 9,28 ha. Tabulka . 7: Seznam ploch s novým využitím území na nezastavitelných plochách íslo plochy

Zp sob využití plochy

Rozloha v ha

K1

Vodní plocha

1,52

K2

Vodní plocha

1,93

K3

Les

9,28

K4

Krajinná zele

0,34

K5

Krajinná zele

0,88

K6

Krajinná zele

0,21


- 12 -


__________________________________________________________________________ íslo plochy

Zp sob využití plochy

Rozloha v ha

Krajinná zele

0,26

K7

V rámci sídelní zelen jsou navrženy dv plochy na ve ejných prostranstvích, z nichž plocha Z25 je vymezena na jihovýchodním okraji sídla mezi stávající obytnou zástavbou a plochou ob anské vybavenosti Z27 a na ploše Z26 bude vysázená zele odclo ovat výrobní zónu sídla od obytného území. Ve variantách III a IV je navržena p estavbová plocha ve ejné zelen v zázemí budoucího h bitova. Ostatní plochy sídelní zelen na území obce z stávají beze zm ny.

1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cíl m ochrany životního prost edí p ijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územn plánovací dokumentace k cíl m ochrany životního prost edí p ijatým na vnitrostátní úrovni V oblasti životního prost edí jsou k p edm tnému území vztaženy následující koncepce, jejichž strategické cíle jsou shrnuty v následujícím textu: Celostátní úrove : Státní politika životního prost edí Státní politika životního prost edí je hlavním strategickým dokumentem pro oblast životního prost edí, ze které vycházejí i další koncep ní materiály vztahující se k ochran životního prost edí. Mezi hlavní cíle této koncepce pat í p edevším: • dosažení dalšího zlepšení kvality životního prost edí jako celku i stavu jeho složek a sou ástí, • uplatn ní princip udržitelného rozvoje a k pokra ující integraci hlediska životního prost edí do sektorových politik, • zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální p ijatelnosti environmentálních program , projekt a inností. Státní politika životního prost edí je relevantním podkladem pro tvorbu Konceptu územního plánu obce evni ov. Opera ní program Životní prost edí Opera ní program Životní prost edí navazuje na opera ní programy z let 2004 - 2006 a je len n do sedmi prioritních os: zlepšování vodohospodá ské infrastruktury a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdroj energie, zkvalitn ní nakládání s odpady a odstra ování starých ekologických zát ží, omezování pr myslového zne išt ní a environmentálních rizik, zlepšování stavu p írody a krajiny, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzd lávání, poradenství a osv tu.


- 13 -


__________________________________________________________________________ Zna ný potenciál se nabízí pro m sta, obce a jejich svazky, kraje, jejich p ísp vkové organizace a firmy, ve kterých mají majoritní podíl. Pom rn velký prostor mají i podnikatelé a neziskové organizace. Opera ní program Životní prost edí je relevantním podkladem pro tvorbu Konceptu územního plánu obce evni ov. Národní program snižování emisí R Globálním cílem Národního programu snižování emisí R je snížit, s d razem na podporu nových environmentáln šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zát ž životního prost edí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvo it p edpoklady pro regeneraci postižených složek životního prost edí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze zne išt ní ovzduší, a tím p isp t k napln ní strategického cíle Environmentálního pilí e Strategie udržitelného rozvoje eské republiky. Sou ástí Koncept územního plánu obce evni ov je návrh napojení obce na plynovod, globální cíl Národního programu snižování emisí je tedy napln n. Státní surovinová politika R Státní surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovliv uje vyhledávání a využívání tuzemských zdroj surovin a získávání surovin v zahrani í s cílem zabezpe it jimi chod své ekonomiky. Ze Státní surovinové politiky vychází surovinové politiky jednotlivých kraj . P edm tem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické, rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdroj . Tato politika se nezabývá surovinami z obnovitelných zdroj , jako vodou, d evem, zem d lskými surovinami atd. Zabývá se však všemi druhotnými surovinami jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdroj , tak i z hlediska vlivu na úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování. Politika nerostných surovin má p ímou vazbu k energetické politice a z hlediska stanovení a ešení n kterých cíl je s ní úzce propojena. Státní surovinová politika není p edm tem ešení posuzovaného Konceptu územního plánu obce evni ov. Strategie udržitelného rozvoje R Strategie udržitelného rozvoje eské republiky definuje hlavní (strategické) cíle, dále díl í cíle a nástroje, které jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilí em udržitelnosti. Sm rují k zajišt ní co nejvyšší dosažitelné kvality života pro sou asnou generaci a k vytvo ení p edpokladu pro kvalitní život generací budoucích. I tento dokument se stal v širších souvislostech podkladem pro tvorbu územn plánovací dokumentace obce.


- 14 -


__________________________________________________________________________ Strategie ochrany biologické rozmanitosti R Vláda R schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti R v roce 2005. Tato strategie vychází z úmluvy podepsané v roce 1992 v Rio de Janeiru a p edstavuje první materiál svého druhu, který p ináší komplexní ochranu biodiverzity v R. Hlavními cíly této strategie jsou ochrana biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organism a systém , jichž jsou organismy sou ástí, dále udržitelné využívání jejích složek a také spravedlivé a rovnocenné rozd lování p ínos plynoucích z genetických zdroj . Úmluva je celosv tov hodnocena jako klí ový dokument v ochran biologické rozmanitosti na všech t ech úrovních (tzn. genové, druhové a ekosystémové). Koncept územního plánu obce biologické rozmanitosti R.

evni ov je zpracován v souladu se Strategií ochrany

Státní program ochrany p írody a krajiny R Smyslem Státního programu ochrany p írody a krajiny je p ijmout a uskute ovat takový systém pravidel a opat ení, která ve st edn dobém a dlouhodobém asovém horizontu p isp jí k zásadnímu zlepšení stavu p írody a krajiny. Tato pravidla a opat ení je pak nezbytné uplat ovat mimo jiné p i tvorb a realizaci vládních odv tvových program a koncepcí nap . v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zem d lské politice. Program stanovuje cíle pro sektor regionální politiky, územního plánování a urbanismus. K formulaci program regionálního rozvoje kraj a velkých územních celk je vhodné zajiš ovat postupné vytvá ení a novelizaci územních plán vymezujících podmínky ochrany p írody a trvale udržitelného hospoda ení v krajin . Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny, dále je t eba zavád t územní systémy ekologické stability krajiny všech úrovní v etn metodického a legislativního vymezení Evropské ekologické sít na našem území. Stavby t eba p ednostn orientovat do zastav ných území a území ur ených k zastav ní v rámci rozvoje obcí. Výstavbu mimo tato území omezit na p ípady vylu ující alternativní ešení a na d ležité stavby ve ve ejném zájmu. P i ešení využití území byla hledána ešení, která vylou í, pop . minimalizují, negativní vlivy p edevším na území chrán ná dle zákona 114/1992 Sb. Na základ t chto skute ností lze konstatovat, že posuzovaná koncepce je v souladu se Státním programem ochrany p írody a krajiny R. Strategie hospodá ského r stu R Tato koncepce je strategií priorit hospodá ského r stu R a zajišt ní konkurenceschopnosti eské republiky v mezinárodním m ítku. Zabývá se vybranými oblastmi, které jsou stanoveny jako prioritní pro zajišt ní požadovaného hospodá ského r stu R, formuluje vizi r stu, obecné principy, cíle a úkoly a dále nástroje k jejich spln ní. Strategie se zam uje p edevším na ekonomickou oblast, pln však respektuje i zbývající dva hlavní pilí e udržitelného rozvoje (sociální a environmentální dimenze). I tento dokument se stal v širších souvislostech podkladem pro tvorbu územn plánovací dokumentace obce.


- 15 -


__________________________________________________________________________ Strategie regionálního rozvoje R Strategie regionálního rozvoje eské republiky tvo í základní dokument politiky regionálního rozvoje pro období 2007-2013. Jejím cílem je implikace nových na ízení EU v oblasti politiky hospodá ské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opat ení eské regionální politiky a také formulace témat a aspekt významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do t chto politik tam, kde je to ú elné a pot ebné. Cílem strategie je formulování témat a aspekt významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do t chto politik tam, kde je to ú elné a pot ebné. Strategie regionálního rozvoje tak p edstavuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni. I tento dokument se stal v širších souvislostech podkladem pro tvorbu územn plánovací dokumentace obce. Národní rozvojový plán R Národní rozvojový plán R definuje strategii rozvoje eské republiky pro období let 2007-2013. Vychází z text na ízení ke strukturálním fond m a Fondu soudržnosti, jeho strategie se opírá o klí ové evropské Strategické obecné zásady Spole enství i domácí Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodá ského r stu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie a strategické dokumenty. Zajiš uje návaznost Strategických obecných zásad Spole enství a národních strategických dokument . Dále také popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodá ské a sociální soudržnosti. Národní rozvojový plán, jak již bylo zmín no, vychází z dalších strategických dokument , se kterými je posuzovaná koncepce v souladu. Národní rozvojový plán, jak již bylo zmín no, vychází z dalších strategických dokument , se kterými je Koncept územního plánu obce evni ov v souladu. Plán hlavních povodí R Plán hlavních povodí eské republiky p edstavuje hlavní rámec jednotné politiky v oblasti vod pro eskou republiku p ekra ující opat ení resortních politik úst edních vodoprávních ú ad p i sdílení kompetencí a ur uje možnosti území v oblasti vod pro koordinaci s ostatními zám ry v rámci Politiky územního rozvoje. Zpracování Plánu hlavních povodí eské republiky stanoví rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky v oblasti vod pro území eské republiky, p ípadn pro jednotlivá hlavní povodí pro dlouhodobé zajišt ní ve ejných zájm . Cíle pro zajišt ní požadavk na vodohospodá ské služby jako p edpokladu dalšího sociálního i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální i státní musí být harmonizovány s ohledem na zajišt ní udržitelnosti vodních zdroj . Plán hlavních povodí eské republiky stanovuje možnosti rozvoje vodních zdroj , limity využití vody a priority pro jednotlivé složky hospodá ství.


- 16 -


__________________________________________________________________________ I tento dokument se stal v širších souvislostech podkladem pro tvorbu územn plánovací dokumentace obce. Národní strategický plán pro rozvoj venkova R a Program rozvoje venkova R Národní strategický plán pro rozvoj venkova R a Program rozvoje venkova R vychází z návrhu Na ízení Rady o podpo e pro rozvoj venkova z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova, které stanoví povinnost pro jednotlivé lenské zem EU. Na základ strategických sm r EU by m l každý lenský stát p ipravit sv j národní strategický plán rozvoje venkova, který by tvo il referen ní rámec pro p ípravu program pro rozvoj venkova. Ochrana p írodních zdroj a ochrana životního prost edí ve venkovských oblastech je prioritou, která prost ednictvím p im eného obhospoda ování krajiny p ispívá k již schváleným národním i EU strategiím a legislativ pro životní prost edí (NATURA 2000, Rámcová sm rnice o vod , Kjótský protokol), zvlášt v souvislosti se zm nami biodiverzity, vod a klimatu. Specifikem eské republiky, které vyplývá z polohy tohoto státu na rozvodí t í mo í a plné závislosti zdroj vody na objemu srážek, je v této oblasti také ochrana a istota vody a vodních zdroj . Územní plán respektuje a vytvá í podmínky k ochran všech p írodních, kulturních a civiliza ních hodnot v území, jež v zásad respektuje a je s nimi koordinován. Koncept územního plánu obce evni ov je zpracován v souladu s Národním strategickým plánem pro rozvoj venkova R a Programem rozvoje venkova R. Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje ur uje požadavky na konkretizaci úkol územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a p eshrani ních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a rovn ž ur uje strategii a základní podmínky pro napl ování t chto úkol . Cílem je ur ení strategie územního rozvoje eské republiky v mezinárodních, p eshrani ních a republikových souvislostech. Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území bude koordinovat tvorbu a aktualizaci územn plánovacích dokumentací kraj , tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými úst edními správními ú ady a zám ry na zm ny v území republikového významu. Politika územního rozvoje stanoví úkoly územního plánování v mezinárodních, p eshrani ních a republikových souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj a ur í strategii a základní podmínky pro jejich napl ování. Politika územního rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje území a dále vymezí zejména oblasti se zvýšenými požadavky na zm ny v území z d vodu soust ed ní aktivit mezinárodního, republikového významu nebo svým významem p esahující význam jednoho kraje. Vymezí rovn ž koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního, republikového významu nebo svým významem p esahující význam jednoho kraje. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy budou stanovena kriteria a podmínky pro jejich rozvoj. Koncept územního plánu obce evni ov respektuje Republikové priority územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 17 -


__________________________________________________________________________ Národní lesnický program II Strategie Spole enství pro lesy ustanovila rámec aktivit pro lesní hospodá ství, jehož hlavním cílem je podpora trvale udržitelného obhospoda ování les . Strategie zd raz uje d ležitost multifunk ní role les a ur uje základní zásady a principy, které jsou pro realizaci této strategie ur ující. Národní lesnický program má poskytovat plánovací rámec pro vymezení vliv jiných sektor na lesnickou politiku, zvýšit pov domí o d ležitosti les a zajistit spoluú ast zodpov dných resort vlády a zájmových skupin na ešení problém les a lesnictví, vytvo it p edpoklady k zajišt ní p íslušných kapacit, které se mají zam ovat na sporné otázky, jejichž ešení je v kompetenci r zných státních institucí. Sou ástí Konceptu územního plánu obce evni ov je mimo jiné i návrh ploch k zalesn ní, posuzovaná koncepce je tedy v souladu s Národním lesnickým programem. Státní energetická koncepce Státní energetická koncepce pat í k základním sou ástem hospodá ské politiky eské republiky. Je výrazem státní odpov dnosti za vytvá ení podmínek pro spolehlivé a dlouhodob bezpe né dodávky energie za p ijatelné ceny a za vytvá ení podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prost edí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpov dnost stát napl uje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodá ství. Koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, p i ovliv ování vývoje energetického hospodá ství ve výhledu p íštích 30 let, v podmínkách tržn orientované ekonomiky. P i volb priorit, cíl a souboru nástroj Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Sou ástí Koncept územního plánu obce evni ov je návrh napojení obce na plynovod, priority a cíle Státní energetické koncepce jsou tedy napln ny. zdroj

Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných

Vizí Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdroj je energetické hospodá ství postavené na hospodárném a environmentáln šetrném využívání všech zdroj energie, s rostoucím využitím obnovitelných a druhotných zdroj energie a alternativních paliv v doprav . Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdroj byl v Konceptu územního plánu obce evni ov zohledn n návrhem plochy pro fotovoltaickou elektrárnu. Národní program na zmírn ní dopad zm ny klimatu v eské republice Národní program na zmírn ní dopad zm ny klimatu v eské republice mapuje vlivy probíhající zm ny klimatu na jednotlivé sektory a vyty uje strategii státu vedoucí ke zmír ování negativních dopad . Krom vysv tlení fyzikálních princip zm ny klimatu a nastín ní vývoje mezinárodních jednání obsahuje tento program údaje o hodnotách emisí


- 18 -


__________________________________________________________________________ skleníkových plyn v eské republice v etn projekcí dalšího vývoje a prezentuje návrhy konkrétních opat ení na snižování emisí skleníkových plyn i adapta ních opat ení. Z t chto návrh bylo vycházeno p i návrhu plynofikace nových ploch i p i návrhu fotovoltaické elektrárny. Státní dopravní politika Základním cílem dopravní politiky eské republiky je realizace svobody trvale udržitelné mobility osob a v cí jako nutný atribut napln ní požadavk Listiny základních práv a svobod i požadavk svobodného obchodu a optimální podpora udržitelného rozvoje p im eným dotvá ením dopravního systému. K tomu vede strategie udržitelných zp sob dopravy s podporou enviromentáln šetrných zp sob a omezováním zp sob nejmén šetrných. Státní dopravní politika je taktéž relevantním podkladem pro tvorbu územn plánovací dokumentace obce. Základní cíl Státní dopravní politiky je v novém územním plánu zohledn n návrhem nových místních komunikací, rychlostní komunikace a obchvatu obce. Opera ní program Doprava Opera ní program Doprava je zam ený na zkvalitn ní infrastruktury a vzájemné propojenosti železni ní, silni ní a í ní dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí. Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v p ípad silni ní infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. t ídy. Zkvalitn ní dopravní infrastruktury je v Konceptu územního plánu obce evni ov napln no návrhem nového obchvatu obce, rychlostní komunikace a nových místních komunikací. Opera ní program doprava byl tedy jedním z relevantních dokument p i tvorbu posuzovaného územního plánu. Krajská úrove : Zásady územního rozvoje St edo eského kraje ZÚR stanoví zejména základní požadavky na ú elné a hospodárné uspo ádání území kraje, vymezí plochy a koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy a koridory pro ve ejn prosp šné stavby, ve ejn prosp šná opat ení, stanoví kriteria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách zm n v jejich využití. ZÚR v nadmístních souvislostech území kraje zp es ují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s Politikou územního rozvoje eské republiky, ur ují strategii pro jejich napl ování a koordinují územn plánovací innost obcí. ZÚR jsou závazné pro po izování a vydávání územních plán , regula ních plán a pro rozhodování v území. ZÚR by m ly mít vazbu na aktualizovaný Program územního obvodu St edo eského kraje. Tento dokument se stal relevantním podkladem pro tvorbu územn dokumentace obce. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

plánovací

- 19 -


__________________________________________________________________________ POH St edo eského kraje Jedná se o koncep ní materiál s krajskou p sobností, který ve své závazné ásti musí vycházet a respektovat závaznou ást Plánu odpadového hospodá ství R, který byl vyhlášen Na ízením vlády . 197/2003 Sb., a vytvá et koncepci nakládání s odpady ve St edo eském kraji pro období dalších 10 let. Tato strategie obsahuje p ehled cíl , opat ení a odpov dností jednotlivých subjekt za jejich realizaci podle stanovených indikátor a cílových hodnot. Plán odpadového hospodá ství kraje stanovuje zp soby ešení opat ení v odpov dnosti ve ejné správy a nástroje k podpo e ešení opat ení v odpov dnosti ostatních subjekt odpadového hospodá ství kraje. Výb r navržených optimálních ešení by m l p isp t k výrazn jšímu snižování velikosti a významnosti vliv na jednotlivé složky životního prost edí. Ú elem plánu odpadového hospodá ství kraje je stanovit optimální zp sob dosažení souladu s požadavky právních p edpis R a EU v oblasti odpadového hospodá ství na území St edo eského kraje a s tím spojené ekonomické dopady. Odpadové hospodá ství není p edm tem evni ov.

ešení nového územního plánu obce

Koncepce ochrany p írody a krajiny Posláním koncepce ochrany p írody a krajiny St edo eského kraje je zachování a zlepšení stavu p írody a krajiny ve St edo eském kraji. Vizí koncepce je zachovalá p íroda a krajina z hlediska biodiverzity ve všech jejích úrovních dlouhodob uspokojující pot eby místních obyvatel. Koncepce se skládá z rozborové ásti shrnující stav a nedostatky v ochran a pé i o p írodu a krajinu a návrhové ásti, která vymezuje cíle a opat ení v etn ak ního plánu s konkrétními termíny a úkoly. Koncept územního plánu obce a krajiny.

evni ov respektuje Koncepci ochrany p írody

Program snižování emisí a imisí zne iš ujících látek na území St edo eského kraje Krajský program ke zlepšování kvality ovzduší je vypracováván pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, které jsou Ministerstvem životního prost edí každoro n vyhlašovány ve V stníku MŽP. Hlavními cíli programu je zejména navrhnout soubor efektivních opat ení, která povedou k roku 2010 ke spln ní nebo p iblížení se doporu eným hodnotám krajského emisního stropu pro St edo eský kraj, formulovat taková opat ení, která povedou k pln ní platných imisních limit ve stanovených lh tách, zajistit cestou omezování emisí p íslušných látek zamezení p ípadn i vylou ení rizika budoucího p ekra ování imisních limit , které nejsou v sou asné dob p ekra ovány, dosáhnout cestou omezování emisí oxid dusíku a VOC cílových imisních limit pro ozón, jehož tvorba je v p ízemních vrstvách atmosféry vyvolávána,navrhnout optimální variantu energetického systému na území St edo eského kraje,navrhnout ú inná opat ení sm ující k omezování emisí skleníkových plyn , p edevším oxidu uhli itého a metanu. Návrh napojení obce

evni ov na plynovod by m l naplnit hlavní cíl Programu


- 20 -


__________________________________________________________________________ snižování emisí a imisí zne iš ujících látek na území St edo eského kraje. Koncepce EVVO St edo eského kraje Posláním této koncepce je systematické p sobení na obyvatele St edo eského kraje prost ednictvím EVVO jako prevenci poškozování životního prost edí a nezbytnou podmínku udržitelného rozvoje kraje. Vizí Koncepce jsou obyvatelé St edo eského kraje, kte í myslí a jednají v souladu s principem udržitelného života, jsou si v domi odpov dnosti za udržení kvality prost edí, jeho jednotlivých složek a mají úctu k životu ve všech jeho formách. Koncepce se skládá z rozborové ásti shrnující stav a nedostatky EVVO ve St edo eském kraji, návrhové ásti, která vymezuje cíle a opat ení, a ak ního plánu s konkrétními úkoly a termíny. Environmentální vzd lávání, výchova a osv ta není p edm tem územního plánu obce evni ov.

ešení nového

Plán rozvoje vodovod a kanalizací St edo eského kraje Plán rozvoje vodovod a kanalizací obsahuje koncepci ešení zásobování pitnou vodou, v etn vymezení zdroj povrchových a podzemních vod uvažovaných pro ú ely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a išt ní odpadních vod na území celého St edo eského kraje. V plánu jsou navržena technická opat ení, kterými má být dosaženo t chto cíl : zabezpe it kapacitu zdroj pitné vody, odstranit problémy s kvalitou pitné vody, navrhnout výstavbu nových vodovod , navrhnout plán rekonstrukce stávajících vodovodních sítí. zajistit išt ní odpadních vod v aglomeracích nad 2 000 obyvatel, zajistit p i vypoušt ní odpadní vody z istíren odpadních vod z aglomerací nad 10 000 ekvivalentních obyvatel spln ní zp ísn ných limit pro obsah dusíku a fosforu, zajistit ochranu vodních zdroj výstavbou kanalizací a istíren odpadních vod v aglomeracích s popula ním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, navrhnout rekonstrukce kanaliza ních sítí a objekt , zajistit nezávadnou likvidaci odpadních vod v obcích bez sb rných systém . Zneškod ování odpadních vod je v Konceptu územního plánu obce v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací St edo eského kraje.

evni ov ešeno

Program obnovy venkova St edo eského kraje Program obnovy venkova je plošným programem pro venkovské oblasti St edo eského kraje. Je ur ený jak pro malé obce do 2000 obyvatel, tak pro svazky a sdružení obcí. Cílem programu je vytvo ení organiza ních a ekonomických podmínek k podnícení a k podpo e obyvatel venkova a venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami snažili o harmonický rozvoj zdravého životního prost edí, udržování p írodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodá ství. I tento dokument se stal v širších souvislostech podkladem pro tvorbu územn plánovací dokumentace obce.


- 21 -


__________________________________________________________________________ Územní energetická koncepce St edo eský kraj zpracoval energetickou koncepci, která navrhuje zp soby, jak zlepšit hospoda ení s energiemi zejména pro velké budovy (nap . školy, nemocnice, obytné domy). Rovn ž eší využití nových možností v dodávce tepla, nap . používáním slune ních kolektor , biomasy nebo bioplynu. Územní energetická koncepce byla v Konceptu územního plánu obce zohledn na návrhem plochy pro fotovoltaickou elektrárnu.

evni ov

Program rozvoje obnovy St edo eského kraje na léta 2007-13 Program rozvoje kraje je základní st edn dobý program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opat ení a intervencí zam ených na stimulaci rozvoje kraje. Obsahuje sm ry a úkoly rozvoje finan ní povahy i úkoly nefinan ní povahy, jako jsou politika, nástroje, organiza ní úkoly, doporu ení pro úst ední správní orgány atd. Jeho cílem je navrhnout pro stanovené plánovací období promyšlenou množinu opat ení, vycházející ze strategie rozvoje kraje a realizovatelnou dostupnými finan ními prost edky. Program rozvoje kraje plní funkci základního dokumentu orgán kraje pro koordinaci rozvoje území, hraje klí ovou úlohu p i zajiš ování podpory regionálního rozvoje, pomáhá zvyšovat pov domí o nejd ležit jších pot ebách kraje, pomáhá mobilizovat vlastní kapacity a zdroje kraje, využívá znalostí místních initel a odborník a umož uje místním initel m ur ovat a kontrolovat sm r budoucího vývoje kraje. I tento dokument se stal v širších souvislostech podkladem pro tvorbu územn plánovací dokumentace obce. ÚP VÚC Rakovnicko Návrh ÚP VÚC Rakovnicko byl zpracován s cílem vytvo it p edpoklady pro zabezpe ení trvalého souladu všech p írodních, civiliza ních a kulturních hodnot v území, zejména se z etelem na pé i o životní prost edí a ochranu jeho hlavních složek - p dy, vody a ovzduší. Hlavní cíle rozvoje ešeného území jsou zejména vytvo ení podmínek pro vyvážený vztah t í hlavních hledisek trvale udržitelného rozvoje: hospodá ského r stu, sociálního hlediska a ochrany životního prost edí, návrh uspo ádání území a stanovení limit ešeného území, vymezení významných rozvojových ploch, hlavních koridor dopravy a technické infrastruktury aj., budování a rozvíjení technické infrastruktury tak, aby vyhovovala rostoucím pot ebám ekonomického rozvoje p i respektování ochrany životního prost edí, zvyšování p itažlivosti regionu d slednou ochranou a trvale udržitelným využitím p írodního a kulturního d dictví regionu a nabídkou rekrea ních a sportovních aktivit, územní ochrana mimoproduk ních funkcí krajiny a p írodn hodnotných segment území, územní ochrana regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) a vytvo ení podmínek pro dopln ní chyb jících prvk ÚSES, p ípadn jejich ástí, ešení nadmístních pot eb rozvoje území (toho, co nelze dostate n zajistit z úrovn územního plánu obce), revitalizace ekologicky labilních i devastovaných segment krajiny a obnova jejich ekologické stability, územní ochrana celospole enských zájm v ešeném území, koordinace a územní zabezpe ení zám r regionální úrovn sm ovaných do ešeného území.


- 22 -


__________________________________________________________________________ ÚP VÚC Rakovnicko se stal jedním z relevantních podklad plánovací dokumentace obce.

pro tvorbu územn

Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší St edo eského kraje Globálním cílem Programu ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit na celém území St edo eského kraje kvalitu ovzduší spl ující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a p isp t k dodržení závazk , které R p ijala v oblasti omezování emisí zne iš ujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle jsou zejména snížit imisní zát ž zne iš ujícími látkami pod úrove stanovenou platnými imisními limity v oblastech, kde jsou tyto limity p ekra ovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší), snížit imisní zát ž zne iš ujícími látkami pod úrove stanovenou cílovými imisními limity v oblastech, kde jsou cílové imisní limity p ekra ovány, udržet podlimitní imisní zát ž v lokalitách, kde nedochází k p ekra ování imisních limit a cílových imisních limit , dodržet ve stanoveném termínu doporu ené hodnoty krajských emisních strop pro oxid si i itý, oxidy dusíku, VOC a amoniak Pro ú ely Programového dodatku jsou na úrovni St edo eského kraje stanoveny následující zne iš ující látky: suspendované ástice PM10, oxidy dusíku a oxid dusi itý, benzo(a)pyren, t kavé organické látky a arsen. Návrh napojení obce evni ov na plynovod by m l naplnit globální cíl Programu snižování emisí a Integrovaný program zlepšení kvality ovzduší St edo eského kraje. Plán pé e o CHKO K ivoklátsko Plán pé e je odborný a koncep ní dokument ochrany p írody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a sou asném stavu zvlášt chrán ného území navrhuje opat ení na zachování nebo zlepšení stavu p edm tu ochrany ve zvlášt chrán ném území a na zabezpe ení zvlášt chrán ného území p ed nep íznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plány pé e slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany p írody. I tento dokument se stal podkladem pro tvorbu územn plánovací dokumentace obce. Koncept územního plánu obce evni ov je zpracován v souladu s cíly a opat eními všech koncepcí, které se vztahují k p edm tnému území, a již na celorepublikové nebo krajské úrovni.

2. Údaje o sou asném stavu životního prost edí v ešeném území a jeho p edpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatn na politika územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace ešené území zahrnuje správní obvod obce evni ov, kam pat í pouze k.ú. evni ov. ešené území má rozlohu 2 924 ha.


- 23 -


__________________________________________________________________________ Centrum obce leží v nadmo ské výšce 466 m n.m., nejvyšším bodem je vrch Louštín, nacházející se jižn od vesnice, s výškou 537 m n.m. V regionálním kontextu spadá obec evni ov do st edo eského kraje, okresu Rakovník a mikroregionu Novostrašecko. Vesnice leží asi 50 km západn od Prahy na silnici I/6 (Praha-Karlovy Vary), která vede st edem obce. Obec má díky své poloze na významné komunikaci dobrou dopravní dostupnost jak do hlavního m sta Prahy, tak do okresního m sta Rakovník. Rovn ž ostatní v tší sídla jako Nové Strašecí, Kladno a Slaný jsou pom rn snadno dosažitelná. St žejní funkcí sídla je bydlení, zem d lská a lesní výroby a poskytování služeb v rámci místní ob anské vybavenosti a drobného podnikání. S ohledem na n které problémy související s budoucím uspo ádáním urbanistického p dorysu sídla je nutné n které návrhy budoucího využití ploch ešit prost ednictvím variant, které navrhují lokalizaci d ležitých investi ních zám r . Ty se týkají p edevším lokalizace fotovoltaické elektrárny, sportovního areálu, h bitova a dalších pr myslových ploch. Z hlediska umíst ní a rozsahu možných vliv na životní prost edí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez innosti (nulová varianta) a aktivní varianta p edkládaná v podob Konceptu územního plánu obce evni ov, který má ty i varianty umíst ní ploch s novým využitím území. Možné vlivy aktivní varianty na životní prost edí jsou popsány v kapitole . 3 Charakteristiky životního prost edí, které by mohly být uplatn ním politiky územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny a . 5 Zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace, v etn vliv sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných, kladných a záporných tohoto hodnocení SEA. Up ednostn ní nulové varianty se nep edpokládá. Popis nulové varianty (stávající stav životního prost edí) Nulovou variantu reprezentuje sou asný stav životního prost edí v zájmovém území bez realizace zám r p edkládaných v Konceptu územního plánu obce evni ov. 2. 1 Biogeografická poloha Dle biogeografického len ní (Culek a kol., 1996) se zájmové území nachází ve Džbánském bioregionu (1.17). Bioregion se nachází na západ st edních ech. Jeho jádro tvo í geomorfologický celek Džbán, zasahuje však i okraje Pražské plošiny a Jesenické pahorkatiny. Bioregion má plochu 508 km2 a je protažen ve sm ru severozápad-jihovýchod. Bioregion je tvo en zdviženou opukovou tabulí, roz ezanou po obvodu výraznými údolími až do podložního permu. Na plošinách a jižních svazích dominují teplomilné doubravy, v údolích dubohab iny, místy bažinné olšiny, na severních svazích kv tnaté bu iny. Biota je typicky pestrá a náleží do 2. bukovo-dubového až 4 bukového stupn . Vyskytují se etné teplomilné druhy i nápadné množství relikt rozmanitých typ , nap . pravd podobn reliktní borovice a exklávní relikty teplomilných doubrav a slatin. Netypické ásti bioregionu jsou tvo eny plochými sníženinami a neroz len nými plošinami EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 24 -


__________________________________________________________________________ s acidofilními doubravami. Nereprezentativní je též jižní okraj regionu na karbonských sedimentech bez charakteristického reliéfu a vegeta ních katén. Dnes p evažují kulturní bory, p irozené lesy jsou však též relativn hojné, v bezlesí dominuje orná p da. Bez realizace koncepce nedojde k ovlivn ní bioregionu s jeho faunou a flórou. Míru tohoto ovlivn ní však nelze v sou asné dob ur it. 2. 2 Geomorfologie, geologie Podle regionálního geomorfologického len ní eské republiky (Demek a kol., 2006) je území sou ástí: provincie:

eská vyso ina,

soustava (subprovincie):

V - Poberounská soustava,

podsoustava (oblast):

VA - Brdská podsoustava,

celek:

VA-1 - Džbán,

podcelek:

VA-1B - evni ovská pahorkatina

okrsek:

VA-1B -2 – Novostrašecká pahorkatina.

evni ovská pahorkatina Jedná se o pahorkatinu složenou p evážn z cenomanských pískovc , ze spodnoturonských slínovc a spongilit (opuk) a cenomanských pískovc a jílovc , v jejichž podloží vystupují permokarbonské prachovce, jílovce, pískovce a slepence. Má charakter strukturní stup oviny roz len né hlubokými a širokými údolími v severovýchodním a západním sm ru, jejichž svahy podléhají intenzivní svahové modelaci, dochází k etným sesuv m a odlamování okraj k ídových vrstev. Novostrašecká pahorkatina Jedná se o lenitou pahorkatinu p evážn v pvodí Lod nice, budovanou karbonskými pískovci, arkónami, slepenci, prachovci, jílovci, cenomanskými pískovci a jílovci peruckokorycanského souvrství a slínovci a spongility b lohorského souvrství. Po realizaci nového územního plánu obce nedojde ke zm n geologických pom r zájmového území. Realizací m že dojít ke zm n geomorfologie a reliéfu krajiny v d sledku hrubých terénních úprav a p íprav území pro stavbu. Rozsah t chto zm n však nelze v sou asné dob objektivn ur it. 2. 3 Pedologické pom ry Celková rozloha katastrálního území iní 2 924 ha. Z toho je 1 470 ha (50,3 %) lesní p dy a 1 263 ha (43,2 %) zem d lské p dy, z toho je 1 152 ha (39,4 %) orné p dy, 68 ha (2,3 %) trvalých travních porost a 43 ha (1,5 %) zahrad a sad . Dále je zde 26 ha (0,9 %) vodních ploch, 30 ha (1,0 %) zastav ných ploch a 135 ha (4,6 %) ostatních ploch, p evážn EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 25 -


__________________________________________________________________________ neplodných p d (cesty, p šiny, komunikace, odstavné a parkovací plochy, ostatní zele apod.). Na území obce se vyskytují p edevším hlavní p dní jednotky . 30, 33, 48 a 58, v menším rozsahu i . 11, 14, 25, 37, 40 a 50. Nej ast ji zastoupená hlavní p dní jednotka je . 30, zahrnující hn dé p dy, hn dé p dy kyselé a jejich slab oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích, leh í až st edn t žké, v tšinou s dobrými vláhovými pom ry. Hlavní p dní jednotky . 33 je p edstavována hn dými p dami a hn dými p dami kyselými na permokarbonských horninách, které bývají st edn t žké až t žké, s p íznivými vláhovými pom ry. Základní charakteristiku p d v zájmové oblasti lze ur it z bonitované p dn ekologické jednotky (BPEJ), která je charakterizována klimatickým regionem, hlavní p dní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou p dy, jež specifikují hlavní p dní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, p i emž: klimatický region zahrnuje území s p ibližn shodnými klimatickými podmínkami pro r st a vývoj zem d lských plodin a je vyjád en první íslicí p timístného íselného kódu, hlavní p dní jednotka je ú elovým seskupením p dních forem p íbuzných vlastností, jež jsou ur ovány genetickým p dním typem, subtypem, p dotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou p dy, stupn m hydromorfismu, pop ípad výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrod ovacím opat ením a je vyjád ena druhou a t etí íslicí íselného kódu, sklonitost a expozice ke sv tovým stranám vystihuje utvá ení povrchu zem d lského pozemku a je vyjád ena tvrtou íslicí íselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu št rku a kamene v ornici k obsahu št rku a kamene v spodin do 60 cm, a hloubka p dy je vyjád ena pátou íslicí íselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace. P dám kategorie ZPF v zájmové lokalit náleží dle provedené bonitace následující t ídy ochrany ZPF a kódy BPEJ. I.

4 11 00, 4 11 10, 4 14 00, 5 58 00,

II.

4 33 01, 4 33 11, 4 46 00, 4 64 01, 5 14 10, 5 25 04, 5 25 11, 5 64 01,

III.

4 20 11, 4 25 51, 4 30 01, 5 25 14, 5 30 11, 5 47 10, 5 50 01, 5 50 11,

IV.

4 30 11, 4 48 11, 5 25 44, 5 25 54, 5 48 11,

V.

4 25 54, 4 30 51, 4 40 78, 4 70 01, 5 70 01.


- 26 -


__________________________________________________________________________

Kód region

Symbol region

Charakteristika region

Suma teplot nad 10 ˚C

Pr m rná ro ní teplota v ˚C

Pr m rný ro ní úhrn srážek v mm

Pravd podobnost suchých vegeta ních období

Vláhová jistota

Tabulka . 8: Charakteristika klimatického regionu

4

MT1

mírn teplý, suchý

2400 - 2600

7 - 8,5

450 - 550

30 - 40

0-4

5

MT2

mírn teplý, mírn vlhký

2200 - 2500

7-8

550 - 650 (700)

15 - 30

4 - 10

Na posuzovaném území se nachází následující hlavní p dní jednotka s touto charakteristikou: 11 hn dozem typické, ernozemí, v etn slab oglejených forem na sprašových hlínách; st edn t žké s v tší spodinou, vodní režim p íznivý až vlh í, 14 illimerizované p dy a hn dozem illimerizované, v etn slab oglejených forem na sprašových a svahovinách; st edn t žké s t žkou spodinou, vláhové pom ry jsou p íznivé, 20 rendziny, rendziny hn dé a hn dé p dy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše; t žké až velmi t žké, málo vodopropustné, 25 hn dé p dy, hn dé p dy kyselé a jejich slab oglejené formy na opukách a tvrdých slínovcích; zpravidla st edn t žké, št rkovité s dobrými vláhovými pom ry, 30 hn dé p dy, hn dé p dy kyselé a jejich slab oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích; leh í až st edn t žké, v tšinou s dobrými vláhovými pom ry, 33 hn dé p dy a hn dé p dy kyselé na permokarbonských horninách; st edn t žké až t žké, s p íznivými vláhovými pom ry, 40 svažité p dy (nad 12°) na všech horninách; lehké až leh í st edn t žké, s r znou št rkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové pom ry jsou závislé na srážkách, 46 hn dozem illimerizované oglejené a illimerizované p dy oglejené na svahových hlínách se sprašovou p ím sí; st edn t žké, až st edn št rkovité nebo slab kamenité, náchylné k do asnému zamok ení, 47 oglejené p dy na svahových hlínách; st edn t žké až st edn skeletovité nebo slab kamenité, náchylné k do asnému zamok ení, 48 hn dé p dy oglejené, rendziny oglejené a oglejené p dy na r zných b idlicích, na lupcích a siltovcích; leh í až st edn t žké, až st edn št rkovité i kamenité, náchylné k do asnému zamok ení, 50 hn dé p dy oglejené a oglejené p dy na r zných horninách (hlavn žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla st edn t žké, slab až st edn št rkovité až kamenité, do asn zamok ené, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 27 -


__________________________________________________________________________ 58 nivní p dy glejové na nivních uloženinách; st edn t žké, vláhové pom ry mén p íznivé, po odvodn ní p íznivé, 64 glejové p dy a oglejené p dy zbažin lé, avšak zkulturn né, na r zných zeminách i horninách; st edn t žké až velmi t žké, p íznivé pro trvalé travní porosty, po odvodn ní i pro ornou p du, 70 glejové p dy p i terasových ástech širokých niv; st edn t žké až velmi t žké, zamok ené, po odvodn ní vhodné p evážn pro louky. Tabulka . 9: Charakteristika sklonitosti a expozice - sklonitost Kód

Kategorie

Charakteristika

0

0-1˚

úplná rovina

1

1-3˚

rovina

2

3-7˚

mírný svah

3

7-12˚

st ední svah

4

12-17˚

výrazný svah

5

17-25˚

p íkrý svah

6

25˚

sráz

Expozice vyjad uje polohu území BPEJ v i sv tovým stranám ve ty ech kategoriích. Tabulka . 10: Charakteristika sklonitosti a expozice - expozice Kód

Charakteristika o

0

rovina (0-1 )

1

jih (JZ-JV)

2

východ a západ (JZ-SZ a JV-SV)

3

sever (SZ-SV)

expozice všesm rná

Samostatn se uvažuje expozice jižní v klimatických regionech 0, 1, 2, 3, 4 a 5 jako negativní; zbývající expozice se slu ují bez rozlišení. V klimatických regionech 6, 7, 8 a 9 se samostatn uvažuje expozice severní jako negativní a expozice východ - západ a jih se uvažují jako sob rovné. V soustav BPEJ R je na tvrtém míst a expozice kódovaná takto:


íselného kódu kombinace sklonitosti

- 28 -


__________________________________________________________________________ Tabulka . 11: Kódování kombinace sklonitosti a expozice Kód

Kategorie sklonitosti

Kategorie expozice

0

0-1

0

1

2

0

2

2

1

3

2

3

4

3

1

5

3

3

6

4

1

7

4

3

8

5-6

1

9

5–6

3

Obsah skeletu je vyjád en celkovým obsahem št rku (pevné ástice hornin od 4 do 30 mm) a kamene (pevné ástice hornin nad 30 mm). Tabulka . 12: Charakteristika skeletovitosti a hloubky p dy - skeletovitost íselný kód

Charakteristika

0

bezskeletovité

s celkovým obsahem skeletu

do 10 %

1

slab skeletovité


do 25 %

2

st edn skeletovité


do 50 %

Hloubka p dy vyjad uje hloubku ásti p dního profilu omezené bu pevnou horninou, nebo silnou skeletovitostí. Tabulka . 13: Charakteristika skeletovitosti a hloubky p dy – hloubka p dy Kód

Charakteristika

0

60 cm

p da hluboká

1

30 - 60 cm

p da st edn hluboká

2

30 cm

p da m lká

Na pátém míst

íselného kódu je uveden kód kombinace skeletovitosti a hloubky p dy.


- 29 -


__________________________________________________________________________ Tabulka . 14: Kódování kombinace skeletovitosti a hloubky p dy Kód

Kategorie skeletovitosti

Kategorie hloubky p dy

0

0

0

1

0-1

0-1

2

1

0

3

2

0

4

2

0-1

5

1

2

6

2

2

+)

0-1

0-1

8+)

2-3

0-2

+)

0-3

0-2

7 9 Poznámka: +)

platí pouze u HPJ 40 a 41

Dle Metodického pokynu MŽP jsou t ídy ochrany ZPF klasifikovány následujícím zp sobem: Do I. t ídy ochrany zem d lské p dy jsou za azeny bonitn nejcenn jší p dy v jednotlivých klimatických regionech, p evážn v plochách rovinných nebo jen mírn sklonitých, které je možno odejmout ze zem d lského p dního fondu pouze výjime n , a to p evážn na zám ry související s obnovou ekologické stability krajiny, p ípadn pro liniové stavby zásadního významu. Do II. t ídy ochrany jsou situovány zem d lské p dy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region nadpr m rnou produk ní schopnost. Ve vztahu k ochran zem d lského p dního fondu jde o p dy vysoce chrán né, jen podmíne n odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíne n zastavitelné. Do III. t ídy ochrany jsou slou eny p dy v jednotlivých klimatických regionech s pr m rnou produk ní schopností a st edním stupn m ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do IV. t ídy ochrany jsou sdruženy p dy s p evážn podpr m rnou produk ní schopností v rámci p íslušných klimatických region jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. t ídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované p dn ekologické jednotky, které p edstavují zejména p dy s velmi nízkou produk ní schopností v etn p d m lkých, velmi svažitých, hydromorfních, št rkovitých až kamenitých a erozn nejvíce ohrožených. V tšinou jde o zem d lské p dy pro zem d lské ú ely postradatelné. U t chto p d lze p edpokládat efektivn jší nezem d lské využití. Jde v tšinou o p dy s nižším stupn m ochrany s výjimkou vymezených ochranným pásem a chrán ných území a dalších zájm ochrany životního prost edí.


- 30 -


__________________________________________________________________________ Zm na pedologických pom r v území se po realizaci nep edpokládá. Pokud by nedošlo k realizaci posuzované koncepce, nedošlo by ani k dalšímu záboru p dy kategorie ZPF. 2. 4 PUPFL Celková rozloha katastrálního území ploch ur ených k pln ní funkce lesa.

evni ov iní 2 924 ha. Z toho je p es 50 %

Odn tí pozemk ur ených k pln ní funkce lesa není v p edkládaném Konceptu územního plánu navrhováno, realizace posuzované zm ny územního plánu nebude mít negativní vliv na zm nu PUPFL. Sou ástí posuzovaného Konceptu územního plánu obce evni ov je návrh nové plochy zalesn ní propojují dnes izolované lesní enklávy v severozápadní ásti ešeného území v jeden v tší lesní komplex. 2. 5 Hydrologické pom ry, CHOPAV Z hlediska hydrologického pat í území do povodí Berounky. Hlavním odvod ovacím tokem zájmového území je potok Lod nice, který pramení v severozápadní ásti zájmového území a te e dále na jihovýchod. Do Lod nice se zleva vlévá Louštínský potok. V území se vyskytuje n kolik malých vodních nádrží - rybník u Krou ové, T tický rybník, Ra ský rybník. Potok Lod nice má stanoveno záplavové území. ešené území se nenachází v CHOPAV. Zm na hydrogeologických charakteristik území se nep edpokládá. Hydrologické pom ry budou zm n ny zvýšením zastav ných ploch a tím i rychlejším odtokem vody z území. 2. 6 Klimatické pom ry Podle klimatické klasifikace náleží dot ená lokalita do chladné klimatické oblasti MT11. Pro oblast MT11 je charakteristické dlouhé léto, teplé a suché, p echodné období je krátké s mírn teplým jarem a mírn teplým podzimem, zima je krátká, mírn teplá, velmi suchá s krátkým trváním sn hové pokrývky. Tabulka . 15: Klimatické charakteristiky oblasti MT11 Charakteristiky

Klimatická oblast MT11

Po et letních dn

40 - 50

Po et dn s pr m rnou teplotou >10°C

140 - 160

Po et mrazových dn

110 - 130

Po et ledových dn

30 - 40

Pr m rná teplota v lednu v °C

-2 až -3

Pr m rná teplota v ervenci v °C

17 - 18

Pr m rná teplota v dubnu v °C

7-8


- 31 -


__________________________________________________________________________ Charakteristiky

Klimatická oblast MT11

Pr m rná teplota v íjnu v °C

7-8

Pr m rný po et dn se srážkami > 1 mm

90 - 100

Srážkový úhrn ve vegeta ním období v mm

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období v mm

200 - 250

Po et dn se sn hovou p ikrývkou

50 - 60

Po et dn zamra ených

120 - 150

Po et dn jasných

40 - 50

Významné zm ny klimatických charakteristik území, které by byly vyvolány realizací posuzované zm ny územního plánu se nep edpokládají. Vzhledem k tomu, že dojde k zastav ní nových nezpevn ných ploch, dojde ke zm n odtokových pom r v území a tím i k ovlivn ní klimatu. Toto ovlivn ní by však nem lo být nijak významné. 2. 7 Fauna a flóra Dle biogeografického len ní (Culek a kol., 1996) se zájmové území nachází ve Džbánském bioregionu (1.17). Bioregion leží v termofytiku ve fytogeografickém okrese 6. Džbán. Potenciální vegetací je mozaika spole enstev teplomilných doubrav (Potentillo alba-Quercetum), ojedin le i se šípákem (asi Torilido-Quercetum) a snad i reliktní borovicí na jižních svazích, a dubohab in (Melampyro nemorosi-Carpinetum), p edevším na konkávních svazích a v dolních ástech svah terénních zá ez . Ve vyšších polohách plošin, v záv rech údolí a na severních svazích jsou p ítomny kv tnaté bu iny (podvaz Fageonion), které na extrémních místech p echázejí až do okroticových bud in (Cephalanthero-Fagetum). P irozená náhradní vegetace je tvo ena na nejextrémn jších stanovištích stepními trávníky svazu Festucion valesiacae, na hlubších p dách i Bromion. Ojedin le, na výskytech odvápn ných pískovc , se vyskytuje i vegetace svazu Corynephorion. Na suché trávníky navazují lemy svaz Geranion sanguinei, mén Trifolion medii. Mezi k ovinami byly podchyceny typy, náležející do svaz Prunion fruticosae i Prunion spinosae. Ve vlhkomilné vegetaci se objevují jednotky, náležející svaz m Calthion a Molinion, id eji i Caricion davallianae. Flóra bioregionu je velmi bohatá a pestrá. V lesní vegetaci p evažují b žné st edoevropské hájové druhy, avšak zejména ve vegetaci teplomilných doubrav a ve vegetaci slatin najdeme celou adu exklávních prvk reliktního charakteru. V vý tu druh jsou typy s tendencí západoevropskou, nap . zimostrázek nízký (Polygaloides chamaebuxus), žebrovice r znolistá (Blechnum spirant) a pérnatec horský (Lastrea limbosperma), druhy kontinentální až boreokontinentální, nap . medv dice léka ská (Arctostaphyllos uva-ursi), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea) a další. Rostou zde i druhy perialpidské,nap . ln nka chlumní (Thesium abvarum), t tina pestrá (Calamagrostis varia), kost ava ametystová (Festuca amethystina), velmi vzácn i oreofyty, nap . podb hlice alpská (Homogyne alpina) a t tina chloupkatá (Calamagrostis villosa).


- 32 -


__________________________________________________________________________ Bioregion má ochuzenou hercynskou faunu se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Lesní geobiocenózy vykazují n které charakteristické druhy živo ich , z m kkýš nap . v etenatku mnohozubou, trojlalo ku pyskatou. Tekoucí vody náleží p evážn do pstruhového pásma, v tší potoky až do parmového pásma. Významné druhy – savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), myšice malooká (Apodemus microps). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). M kkýši: v etenatka mnohozubá (Laciniaria plichta), trojlalo ka pyskatá (Helicodonta obvoluta), sudovka žebernatá (Sphyradium dodiolum), dvojtunka lužní (Perforatella bidentata). Koeficient ekologické stability území je 1,32. Jedná se tedy o vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativn v souladu s dochovanými p írodními strukturami, d sledkem je i nižší pot eba energo-materiálových vklad . Bez realizace koncepce nedojde k p ípadnému dalšího zastavování zelených ploch a nebudou ovlivn ny stanovišt rostlin a živo ich , kte í se na t chto plochách v sou asné dob nacházejí. 2. 8 Zvlášt chrán ná území, území p írodních park , významné krajinné prvky, p írodní památky, území historického, kulturního nebo archeologického významu ást zájmového území leží v Chrán né krajinné oblasti K ivoklátsko (I. a II. zóna). Z maloplošných zvlášt chrán ných území se v jižní ásti katastru nachází p írodní rezervace Prameny Klí avy. Zájmové území náleží rovn ž do bioparku K ivoklátsko. Chrán ná krajinná oblast K ivoklátsko leží na západním okraji st edních ech a zabírá tém celý geomorfologický celek K ivoklátské vrchoviny a severní cíp Plaské pahorkatiny. Pro své vysoké p írodní hodnoty bylo toto území uznáno 1.b ezna 1977 organizací UNESCO jako biosférická rezervace v rámci programu MaB – lov k a biosféra (Man and Biosphere). Dne 24.listopadu 1978 byla výnosem Ministerstva kultury z ízena chrán ná krajinná oblast K ivoklátsko. K ivoklátsko leží ve St edo eském a Západo eském kraji v bývalých okresech Rakovník, Beroun, Kladno, Plze -sever a Rokycany. Celková rozloha území iní 62 792 ha. Lesními spole enstvy je pokryto 62% plochy, což vysoko p ekra uje celostátní pr m r lesnatosti v pahorkatin a vrchovin . Lesy tvo í p evážn listnaté a smíšené porosty. Nejvyšším vrcholem K ivoklátska je vrch T chovín 616 m n.m., nejnižším bodem je hladina eky Berounky v místech, kde opouští oblast 223 m n.m. Velký vliv na utvá ení a zachovalost celého území má eka Berounka. Za dlouhá tisíciletí se í ní tok za ízl do hlubokého údolí, jehož strmé strán jsou kryty p irozenou vegetací rozmanitých spole enstev, místy prostoupených skalními výchozy s xerotermní faunou a flórou. V rozsáhlých í ních meandrech se stup ovit uložily í ní terasy. P írodu K ivoklátska ur ují dva základní geoekologické fenomény a to í ní a vrcholový. í ní fenomén se projevuje v ka onovitém údolí eky a v postranních údolích p ítok s dosud zachovalými meandry a údolní nivou. Jeho pestrost zvyšují etné výchozy hornin vystupující v rozmanitých polohách od stinných inverzních roklí po exponované skalní hrany a st ny s r znou orientací v i sv tovým stranám. vrcholový fenomén se projevuje otev eným bezlesím na jihozápadních temenech n kterých vrchol se suchomilnými trávníky a ke ovými lemy, ozna ovanými termínem „pleše“. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 33 -


__________________________________________________________________________ Na základ dlouhodobých výzkum bylo na území CHKO K ivoklátsko vymezeno celkem 24 maloplošn chrán ných území o celkové ploše 1 202 ha z nichž jsou 4 na ploše 778 ha za azeny v kategorii „národní p írodní rezervace“. Pro chrán ná území jsou zpracovány plány pé e, které jsou p ímým nástrojem pro zajišt ní, udržení a zlepšení stavu zvlášt chrán ných území. P írodní rezervace Prameny Klí avy je také sou ástí CHKO K ivoklátsko. Prameništ se nachází asi 0,5 km jižn od železni ní stanice evni ov, nad rybníkem Horní Kracle. Jedná se o lokalitu s ledními porosty lužních olšin a otev ených mok adních travinobylinných spole enstev. Za nejcenn jší nález v lokalit lze považovat druhy rašeliniš a vyšších poloh (terénní sníženina simulující kotlík). V rezervaci byl nalezeno celkem 275 druh cévnatých rostlin, významné druhy pavouk a hmyzu, ješt rka živorodá, o ešník kropenatý, sluka lesní, hraboš mok adní apod. St ední tok eky Berounky reprezentovaný „Královským hvozdem“ vytvá í krajinu, která je v mnohém ohledu a srovnání s podobnými st edoevropskými krajinami zvláštností. Zachovalo se v ní dosud velké množství p irozených typ vegetace, které v kombinaci s lov kem podmín nými rostlinnými spole enstvy vytvá ejí velký soubor nejrozmanit jších vegeta ních jednotek. Na území chrán né krajinné oblasti bylo zjišt no více než 1 800 taxon cévnatých rostlin. Také fauna K ivoklátska je typickou faunou teplé lesní oblasti. Její rozmanitost odpovídá pestrosti vegeta ního krytu a geomorfologické lenitosti území. Vysoká druhová pestrost za adila toto území nap íklad mezi význa ná pta í území Evropy. Bylo zde zjišt no 120 druh hnízdících a 35 druh pták na pr tahu. Dále zde bylo zjišt no 110 druh m kkýš , 28 druh vážek, 750 druh motýl , 53 druh mravenc , 60 druh savc , 8 druh plaz , 12 druh obojživelník , 1500 druh brouk a 30 druh ryb. Na území chrán né krajinné oblasti se vyskytuje 20 kriticky ohrožených, 37 siln ohrožených a 44 ohrožených druh živo ich . Vzhledem k historickému vývoji je K ivoklátsko tradi n oblastí lovné zv e, p edevším jelení. Vysoké jsou i stavy prasete divokého, srnce obecného a um le vysazeného muflona. Z ostatní spárkaté zv e je zde chován ješt jelen sika, dan k a v Lánské obo e jelen Dybovského. Severní ást zájmového území se nachází v p írodním parku Džbán. P írodní park Džbán je jeden z nejrozsáhlejších p írodních park eské republiky o celkové vým e 41 578 ha. Zabírá nejen vlastní Džbán, tj. zdvižený jihozápadní okraj eské k ídové tabule, ale i jeho západní až jihozápadní lesnaté p edh í až k údolí Blšanky na jih od Žatce. Na druhé stran se táhne sm rem ke Kladnu, zatímco na jihu p esahuje jeho hranice až do údolí nejho ejšího Ka áku s rybni enou soustavou mezi evni ovem a Lod nicemi v etn vrchu Žalý (506,2 m n.m.) a lesního komplexu v jeho východním p edh í. Ve srovnání se svým okolím se Džbán vyzna uje pom rn vysokou lesnatostí, což respektují i hranice parku. Dále se Džbán vyzna uje mnohými p írodními pozoruhodnostmi, dnes chrán nými v ad maloplošných území. Jsou to p edevším skalní hrany opukové tabule (NPR Pochvalovská strá ) na okrese Rakovník. Významný krajinný prvek – dle zákona 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny v platném zn ní je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny utvá ející její typický vzhled nebo p ispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliništ , vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné ásti krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany p írody jako významný krajinný prvek, zejména mok ady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 34 -


__________________________________________________________________________ plochy, nalezišt nerost a zkamen lin, um lé i p irozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost sídelních útvar v etn historických zahrad a park . V zájmovém území se nacházejí dva registrované významné krajinné prvky. První lokalita je situována západn od obce evni ov. Jedná se o bezlesou, jižné exponovanou svažitou stepní strá Džbánu o délce cca 1000 m a ší ce 50 - 80 m. Horní okraj tvo í výrazná terénní hrana. Jsou tu rudimenty n kdejších sad s pásy i souvislejšími porosty ke . Rostlinná spole enstva lokality jsou typická pro p vodní meze a úhory. Z bylinných druh rostlin se zde vyskytuje nap . mate ídouška, pupava bežlodýžná, pchá bezlodyžný a pchá b lohlavý, epík léka ský, t ezalka te kovaná a další. Na rostlinná spole enstva navazuje bohaté druhové zastoupení fytofágních druh hmyzu, zejména motýli. Lokalita je v lokálním systému ekologické stability vedena jako významný krajinný prvek, p ispívá k heterogenn krajiny a je velice cenná i z krajinotvorného hlediska. Druhá lokalita je situována severovýchodn nad obcí evni ov. Jedná se o jižn exponovanou strá pod vrchem Opuka. Tvo í ji bývalé sady a lada pod vrchem Opuka. Rostou zde teplomilná bylinná spole enstva, je zde dodnes patrný bývalý opukový lumek. Lokalita je refugiem r zných druh živo ich v zem d lsky obhospoda ované krajin . Je cenná i z krajinotvorného hlediska. Významným krajinným prvkem „ze zákona“ jsou v zájmovém území dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní lesy, rašeliništ , vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. V zájmovém území se nachází t i památné stromy. Jedná se o dub zimní u k ižovatky okresní silnice a lesní cesty u . p. 3798, dále pak dva duby letní na okraji louky u Kola íkovy se e a u lesní silnice Podlouštinská . p. 3824. Katastr obce evni ov byl osídlen z ejm již p ed 6 500 lety v mladší dob kamenné neolitu. Obec evni ov byla založena na základ zakládací listiny podepsané Janem Lucemburským v Bavorském Münnerstadt dne 4.listopadu 1325. a byla vystav na na významné k ižovatce Erfurtské stezky a cesty z D eví e na K ivoklát. S ohledem na svoji polohu je významnou k ižovatkou dodnes. Obec byla založena podle tehdejšího nového zp sobu, práva purknechního, lokátorem P ibyslavem ze Št dré, jenž se stal jejím prvním a zárove d di ným rychtá em. St edov ká vesnice byla p vodn vystav na na mírném svahu v severozápadním pr seku k ižovatky hlavních místních cest z hradu K ivoklátu na Zámecko a známé Erfurtské stezky. M la podobu obdélníku, jehož délka m ila asi 600 m a ší ka p ibližn 90 m. Veškeré budovy byly obráceny elem k návsi, na dvorech byly rybní ky pro p ípad požáru a ke stavením byly zezadu p i len ny zahrady. (Tato náves se v evni ov dochovala dodnes). Velký význam pro další rozvoj obce m la výstavba nové silnice Slaný- evni ovHo esedly-Karlovy Vary, jež byla dokon ena v roce 1812. Od tohoto období se dopravní dostupnost obce ješt více zlepšila a projevila se rušn jším životem jejích obyvatel. P íhodná klimatická poloha evni ova skýtala dobré podmínky pro p stování obilí, brambor i chmele. Problémem však z stávala bonita polí, nebo zdejší pole jsou kolmá k potok m, které tu protékají, a tak musela být zna ná ást pozemk odvodn na.


- 35 -


__________________________________________________________________________ Brzy po založení obce byl uprost ed návsi vystav n kostel v gotickém slohu, který se p ipomíná již v roce 1352, jenž byl pozd ji p estav n do pozdn barokní podoby. Je zasv cen Svatým Petru a Pavlovi. Ke chrámové lodi byla p istav na v ž, jež je v rozích podep ena op rnými pilí i z pískovcových kvádr . V tšina zdiva je z opuky, která je typickým stavebním materiálem tohoto kraje a nachází se v mnoha místech v blízkosti obce. Pozd ji byly ur ité ásti vyzd ny cihlami. Tento kostel je nemovitou kulturní památkou obce. Mezi státem chrán né památky byla také za azena barokní kaple z 18. století s d ev nou soškou svaté Anny a m š anský d m v ulici Palackého. Rovn ž v barokním slohu byla p i bývalé fa e postavena socha sv. Jana Nepomuckého, pochází z doby po polovin 18. století, která byla v 70 letech minulého století p emíst na ke kostelu. Zájmové území je územím s archeologickými památkami. Jestliže v pr b hu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci jednotlivých zám r povinni ve smyslu zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn ní umožnit záchranný archeologický výzkum. Dojde-li k archeologickému nálezu mimo provád ní archeologických výzkum , oznámí toto nálezce nebo osoba odpov dná za provád ní prací ve smyslu § 23 odst. 2 zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn ní, nejpozd ji do druhého dne nejbližšímu muzeu bu osobn nebo prost ednictvím m stského ú adu. Za archeologické nálezy jsou považovány archeologické situace (nálezy zdiva, jímek, hrob , atd.) i movité artefakty keramiky, kostí, mincí, zbraní, apod. Realizace posuzované nového územního plánu nebude mít žádný vliv na zvlášt chrán ná území oblasti, v tšina navrhovaných ploch bude mít vliv na p írodní park Džbán, významné krajinné prvky realizací ovlivn ny nebudou, vliv na archeologii nelze vylou it. 2. 9 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability je vybraná soustava ekologicky stabiln jších ástí krajiny, ú eln rozmíst ných podle funk ních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních p írodních ekosystém v ešeném území, na základ jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametr (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridor a minimální nutné ší ky), dle aktuálního stavu krajiny a spole enských limit a zám r ur ujících sou asné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Dle zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny v platném zn ní je územní systém ekologické stability krajiny vzájemn propojený soubor p irozených i pozm n ných, avšak p írod blízkých ekosystém , které udržují p írodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebními prvky ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interak ní prvky. Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní ásti krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystém . Ekosystém je funk ní soustava živých a neživých složek životního prost edí, jež jsou navzájem spojeny vým nou látek, tokem energie a p edáváním informací a které se vzájemn ovliv ují a vyvíjejí v ur itém prostoru a ase. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 36 -


__________________________________________________________________________ Biocentrum je ást krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umož uje existenci druh nebo spole enstev rostlin a živo ich . Biokoridor je ást krajiny, která spojuje biocentra a umož uje organism m p echody mezi biocentry. Biocentra a biokoridory jsou rozlišeny dle jejich významu a rozsahu na lokální, regionální a nadregionální. Interak ní prvek je strukturní sou ást územního systému ekologické stability zprost edkovávající p íznivé p sobení biocenter a biokoridor na okolní ekologicky mén stabilní krajinu. Tento krajinný segment je zpravidla ekotonového charakteru, tzn. tvo ící hrani ní pásmo mezi rozdílnými druhy spole enstev i ekosystém . Typickými interak ními prvky jsou lesní okraje, remízky, skupiny strom , drobná prameništ , aleje, vysokokmenné sady, parky, atd. Na k.ú. obce evni ov bylo v rámci lokálního územního systému ekologické stability vymezeno 15 lokálních biocenter (LBC 1, LBC 3, LBC 5, LBC 6, LBC 8, LBC 9, LBC 10, LBC 189, LBC 293, LBC 526, LBC 548, LBC 551, LBC 552, LBC 553 a LBC 554, a 6 lokálních biokoridor (LBK 2, LBK 4, LBK 7, LBK 174, LBK 189 a LBK 293). Regionálními prvky ÚSES v území jsou RBC 1493 V bahnách, RBK 1103, RBK1113 a RBK 1107. Nadregionálními prvky jsou NRBC 21 Pochvalská strá a ochranné pásmo NRBK K54 Pochvalovská strá - Karlštejn, Koda. V p ípad , že by se p edkládaný Koncept územního plánu obce evni ov nerealizoval, nedošlo by k ovlivn ní prvk ÚSES v území. 2. 10 NATURA 2000 Dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny v platném zn ní byla v souladu s právem Evropských spole enství v eské republice vytvo ena soustava, která na území R vymezila Evropsky významné lokality a Pta í oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chrán ny jako zvlášt chrán né území. ást ešeného území pat í do soustavy NATURA 2000. V katastrálním území evni ov je vymezena Pta í oblast a Evropsky významná lokalita K ivoklátsko. V p ípad NATURA 2000.

up ednostn ní aktivní varianty nedojde k ovlivn ní lokalit soustavy

2. 11 Obyvatelstvo V obci není evidována žádná ást obce. V obci je k trvalému pobytu p ihlášeno 1 456 obyvatel, z toho je 615 muž nad 15 let, 121 chlapc do 15 let, 625 žen nad 15 let, 95 dívek do 15 let. Zdroj: Ministerstvo vnitra R, stav k 28.5.2010

Vývoj hustoty osídlení v p ípad , že by nedošlo k realizaci posuzované koncepce nelze objektivn ur it. Pravd podobn by však nedošlo k celkovému zlepšení životních podmínek území, a tím ani k p ílivu nových obyvatel do území. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 37 -


__________________________________________________________________________ 2. 12 Hluková situace P edm tem kapitoly je posouzení Konceptu územního plánu obce na hlukovou situaci v posuzovaném území.

evni ov

Nejvyšší p ípustné limity Nejvyšší p ípustné hladiny hluku jsou uvedeny v Na ízení vlády . 148/2006 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací.

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq je hlavním deskriptorem pro posuzování hluku v pracovním i venkovním prost edí. Je definována:

L Aeqp = 10 ⋅ log ⋅

1 n i =1

⋅ fi

n i =1

f i ⋅ 10

Li 10

[ dB ]

je míra asového výskytu hladin z m eného asového úseku v i-tém hladinovém kde fi intervalu v procentech, sekundách nebo etnosti tení Li

je st ední hladina v i-tém hladinovém intervalu v dB

n

je celkový po et hladinových interval

§ 11 (1) Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku tvo eného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími p i st elb z t žkých zbraní, p i explozích výbušnin s hmotností nad 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a p i sonickém t esku, se vyjad ují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní dob se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlu n jších hodin (LAeq,8h), v no ní dob pro nejhlu n jší 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou ú elových komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T se stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou no ní dobu (LAeq,8h), § 11 (4) Hygienický limit v ekvivalentní hladin akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví sou tem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí p ihlížejících ke druhu chrán ného prostoru a denní a no ní dob podle p ílohy . 3 k tomuto na ízení. Pro vysoce impulsní hluk se p i te další korekce –12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazn informa ní charakter, jako nap íklad e , p i te se další korekce –5 dB.


- 38 -


__________________________________________________________________________ Tabulka . 16: Korekce pro stanovení hygienických limit hluku v chrán ném venkovním prostoru staveb a chrán ném venkovním prostoru Druh chrán ného prostoru

Korekce dB. 1)

2)

3)

4)

Chrán ný venkovní prostor staveb l žkových zdravotnických za ízení v etn lázní

-5

0

+5

+ 15

Chrán ný venkovní prostor l žkových zdravotnických za ízení v etn lázní

0

0

+5

+ 15

Chrán ný venkovní prostor ostatních staveb a chrán ný venkovní prostor

0

+5

+ 10

+ 20

Poznámka: Korekce uvedené v tabulce se nes ítají. Pro no ní dobu se pro chrán ný venkovní prostor staveb p i ítá další korekce –10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železni ních drahách, kde se použije korekce –5 dB. Vysv tlivky: 1)

Použije se pro hluk z ve ejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdroj hluku6), s výjimkou letiš , pozemních

komunikací, nejde-li o ú elovou komunikaci, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železni ní stanice zajiš ující vlakotvorné práce, zejména roz a ování a sestavu nákladních vlak , prohlídku vlak a opravy voz . 2)

Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou ú elových komunikací, a drahách.

3)

Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na t chto komunikacích je

p evažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4)

Použije se v p ípad staré hlukové zát že z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, kdy starou hlukovou zát ží se rozumí

stav hlu nosti p sobený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chrán ných venkovních prostorech staveb a v chrán ném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce z stává zachována i po položení nového povrchu vozovky, vým n kolejového svršku, pop ípad rozší ení vozovek p i zachování sm rového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, p i které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlu nosti v chrán ném venkovním prostoru staveb a chrán ném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. 6)

§30 odst.1 zákona . 258/2000 Sb.

D sledky pro posuzované lokality Dle na ízení vlády . 148/2006 Sb. jsou pro zájmové lokality stanoveny hygienické limity pro denní a no ní dobu. Denní doba – 0600 –2200 hod, No ní doba – 2200 –0600 hod. Tabulka . 17: Hygienický limit daný pro uvedené lokality Stacionární zdroje hluku 1) Chrán ný venkovní prostor staveb Chrán ný venkovní prostor Chrán ný venkovní prostor staveb EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

Den Noc

LAeq,T = 50 dB LAeq,T = 50 dB LAeq,T = 40 dB - 39 -


__________________________________________________________________________ Stacionární zdroje hluku 1) Chrán ný venkovní prostor

LAeq,T = 50 dB

Hluk z dopravy na pozemních komunikacích 2) Chrán ný venkovní prostor staveb

Den

Chrán ný venkovní prostor Chrán ný venkovní prostor staveb

Noc

Chrán ný venkovní prostor

Hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích Chrán ný venkovní prostor staveb Chrán ný venkovní prostor staveb

Noc


LAeq,T = 55 dB LAeq,T = 45 dB LAeq,T = 55 dB

2)

Den


LAeq,T = 55 dB

LAeq,T = 60 dB LAeq,T = 60 dB LAeq,T = 50 dB LAeq,T = 60 dB

Hluk ze stavební innosti 3) Chrán ný venkovní prostor staveb

Den

Chrán ný venkovní prostor Chrán ný venkovní prostor staveb

Noc


LAeq,s = 65 dB 4) LAeq,s = 65 dB 4) LAeq,T = 45 dB LAeq,T = 55 dB

Poznámka: 1)

Stacionární zdroje hluku se vyhodnocují pro 8 nejhlu n jších, na sebe navazujících hodin v denní dob

(T = 8 hod)

a pro 1 nejhlu n jší hodinu v no ní dob (T = 1 hod) 2)

Doprava na pozemních komunikacích i doprava na drahách se vyhodnocuje pro celých 16 hod v denní dob (T = 16 hod) a celých

8 hod v no ní dob (T = 8 hod) 3)

Použije se v p ípad staré hlukové zát že z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zát ží se rozumí

stav hlu nosti p sobený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chrán ných venkovních prostorech staveb a v chrán ném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000 4)

Hluk ze stavební innosti se v denní dob mezi 700 – 2100 hod (T=14 hod) po ítá ze vztahu:

LAeq,s = LAeq,T + 10 * log [(429 + t1]/t1] kde

t1 je doba trvání hluku ze stavební innosti v dob mezi 700 – 2100 hod

LAeq,T je hygienický limit stanovený podle §10 odst.2 Na ízení vlády 148/2006 Sb. Pro zbývající dobu pak platí:

od 600 – 0700 hod

+10

(60 dB)

od 2100 – 22 hod

+10

(60 dB)

od 2200 – 0600 hod

+5

(55 dB)

00

5)

00

00

Platí pro stavební innost probíhající v dob 7 – 21 hod (T=14 hod)

Poznámka 1: imisní p ísp vky ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T z jednotlivých typ zdroj hluku se nes ítají!

Zájmovým územím je katastrální území evni ov.


- 40 -


__________________________________________________________________________ Stávající zdroje hluku Stávajícími zdroji hluku v posuzovaném území jsou zejména hluk ze silni ní dopravy na silnicích . I/16 ( evni ov - Slaný), I/6 (Praha – Karlovy Vary), III/22922 ( evni ov – Krou ová) a III/22738 ( evni ov – Hvíž alky). Dalšími zdroji hluku jsou je hluk z železni ní dopravy na trati . 120 (Rakovník – Nové Strašecí) a stacionární zdroje hluku ze stávajících pr myslových zón. Nové zdroje hluku P edpokládané nové zdroje hluku lze rozd lit na asov omezené a trvalé. asov omezenými zdroji hluku jsou stavební práce související s realizací nových zám r v etn související dopravy, trvalými zdroji hluku jsou zejména nová rychlostní komunikace R6 (Z14), p eložka stávající komunikace I/16 (Z15), ú elová komunikace napojující silnici I/16 na nov plánovanou pr myslovou zónu (Z12), odstavná plocha (Z16), drobná emeslná výroba (Z18, Z19, Z20, Z21, P5), stavby a za ízení pro zem d lství a istírna odpadních vod (P4). 2. 13 Kvalita ovzduší Základním obecným podkladem pro hodnocení sou asného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky poza ového imisního m ení. Imisní situace p ímo v posuzované lokalit není trvale sledována. Posuzovaná lokalita pat í mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sd lení odboru ochrany ovzduší MŽP R o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základ dat za rok 2007. Tabulka . 18: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební ú ad

PM10 (d IL)

M stský ú ad Nové Strašecí

1

Vysv tlivky: d IL

24hodinový imisní limit

M ící stanice nacházející se v St edo eském kraji reprezentující imisní situaci pro b žn sledované škodliviny jsou: Pro oxid dusi itý (NO2) Ve St edo eském kraji se monitoring oxidu dusi itého provádí na 18 m ících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující m ící stanice: Kladno - Rozd lov, stanice . 471 (ZÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: poza ová, p edm stská, obytná, datum vzniku: 1.7.1981 stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací,


- 41 -


__________________________________________________________________________ Kladno - Švermov, stanice . 1455 ( HMÚ), reprezentativnost: okrskové m ítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: poza ová, m stská, obytná, pr myslová, datum vzniku: 10.2.1999 – ur ení vlivu na zdravotního stav obyvatelstva, Kladno – st ed m sta, stanice . 1454 ( HMÚ), reprezentativnost: okrskové m ítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: poza ová, m stská, obytná, datum vzniku: 10.2.1999– stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené ásti území. V Ústeckém kraji se monitoring oxidu dusi itého provádí na 34 m ících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující m ící stanice: Smolnice, stanice . 590 ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko – m stské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: poza ová, venkovská, p írodní, zem d lská, p ím stská, datum vzniku: 1.1.1982 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, Strojetice, stanice . 1306 ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko – m stské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: poza ová, venkovská, p írodní, zem d lská, p ím stská, datum vzniku: 1.10.1995 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Tabulka . 19: Hodinové, denní, tvrtletní a ro ní charakteristiky NO2 nam ené v roce 2008 na stanicích . 471, 1455, 1454, 590 a 1306 Hodinové hodnoty Stanice .

Denní hodnoty

Max.

19MV

VoL

50%Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98%KV

Datum

1455

1454

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

4,0

5,8

5,1

6,3

6,7

6,0

4,22

258

20,0

63

63

66

66

5,2

1,60

5

19,5

25,1

19,5

15,1

24,4

21,1

9,24

360

43,9

91

85

92

92

19,1

1,56

6

19,7

23,9

20,1

16,2

24,8

21,2

9,83

360

43,9

86

90

92

92

19,1

1,58

5

27,4

11,9

10,1

9,1

13,7

11,2

4,95

59

14.1.

15

15

15

14

9,9

1,72

6

23,2

11,9

12,9

8,1

12,3

11,3

5,38

61

13.2.

15

16

15

15

9,7

1,83

0

16,0

9.1. 78,8

67,5

0

18,0

55,3

28.3.

7.1.

0

53,2

13.2.

96,6

78,4

0

17,8

63,3

12.2.

20.2.

0

58,9

12.2.

590

1306

Ro ní hodnoty

50%Kv

31,0

471

95%Kv

tvrtletní hodnoty

37,1

39,0

Vysv tlivky: Jednotka:

µg/m3

Limity pro rok 2008: hodinový limit

200,0 µg/m3

ro ní limit

40,0 µg/m3

hodinová mez tolerance

18,0 µg/m3

ro ní mez tolerance

4,0 µg/m3


- 42 -


__________________________________________________________________________ Pro PM10 Ve St edo eském kraji se monitoring PM10 provádí na 19 m ících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující m ící stanice: stanice . 471 Kladno - Rozd lov (ZÚ), stanice . 1455 Kladno – Švermov ( HMÚ), stanice . 1454 Kladno – st ed m sta ( HMÚ) – charakterizace stanic je uvedena výše v textu. V Ústeckém kraji se monitoring PM10 provádí na 26 m ících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující m ící stanice: stanice . 590 Smolnice ( HMÚ) a . 1306 Strojetice ( HMÚ) – charakterizace stanic je uvedena výše v textu. Tabulka . 20: Hodinové, denní, tvrtletní a ro ní charakteristiky PM10 nam ené v roce 2008 na stanicích . 471, 1455, 1454, 590 a 1306 Hodinové hodnoty Stanice .

Denní hodnoty

tvrtletní hodnoty

Ro ní hodnoty

Max.

95%Kv

50%Kv

Max.

36MV

VoL

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

Datum

99,9%Kv

98%Kv

Datum

Datum

VoM

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

92,0

42,0

13

21,0

21,5

24,5

24,2

28,3

24,7

14,51

258

13.2.

24.7.

13

66,0

63

63

66

66

20,7

1,85

5

471

1455

1454

457,0

107,0

23,0

152,9

70,7

67

25,7

49,5

26,5

17,5

43,9

34,4

26,52

363

8.3.

295,0

166,0

13.2.

13.12.

67

128,0

91

88

92

92

27,3

1,94

2

200,0

55,0

19,0

118,2

39,3

20

20,0

29,9

22,2

16,0

25,5

23,3

14,78

359

12.2.

160,0

76,0

13.2.

4.11.

20

64,8

86

89

92

92

20,0

1,70

5

590

1306

108,0

34,0

8

15,0

24,2

16,1

14,0

21,2

18,9

13,17

340

12.2.

30.1.

8

51,0

85

84

86

85

15,3

1,96

1

72,0

27,0

7

13,0

18,8

13,6

11,8

16,2

15,0

10,95

321

12.2.

6.11.

7

52,0

77

83

86

75

11,3

2,25

4


µg/m3

Limity pro rok 2008: denní limit

50,0 µg/m3

ro ní limit

40,0 µg/m3

Pro oxid si i itý (SO2) Ve St edo eském kraji se monitoring SO2 provádí na 17 m ících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující m ící stanice:


- 43 -


__________________________________________________________________________ stanice . 471 Kladno - Rozd lov (ZÚ), stanice . 1455 Kladno – Švermov ( HMÚ), stanice . 1454 Kladno – st ed m sta ( HMÚ) – charakterizace stanic je uvedena výše v textu. V Ústeckém kraji se monitoring SO2 provádí na 32 m ících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující m ící stanice: stanice . 590 Smolnice ( HMÚ) a . 1306 Strojetice ( HMÚ) – charakterizace stanic je uvedena výše v textu. Tabulka . 21: Hodinové, denní, tvrtletní a ro ní charakteristiky SO2 nam ené v roce 2008 na stanici . 471, 1455, 1454, 590 a 1306 Hodinové hodnoty Stanice .

Denní hodnoty

1454

Ro ní hodnoty

Max.

25MV

VoL

50%Kv

Max.

4MV

VoL

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

Datum

Datum

VoM

98%Kv

Datum

Datum

95%Kv

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

10,0

2,0

0

2,0

2,1

2,0

2,0

2,0

2,0

0,50

258

14.1.

7.1.

2,0

2,0

63

63

66

66

2,0

1,11

5

471

1455

tvrtletní hodnoty

260,2

75,1

0

6,7

51,5

39,7

0

7,4

14,6

6,1

3,4

15,7

10,0

8,19

366

10.10.

13.2.

0

40,5

23.10.

25.10.

26,1

32,4

91

91

92

92

7,2

2,28

0

107,6

37,5

0

3,5

44,9

23,6

0

4,0

7,3

4,0

3,0

4,7

4,8

4,15

365

13.2.

11.4.

0

18,4

13.2.

9.2.

11,3

13,9

91

90

92

92

3,7

1,94

1

5,9

2,9

2,5

1,8

1,9

2,3

1,36

57

2.1.

13

15

14

15

1,9

1,96

6

14,8

2,8

1,6

1,4

2,1

2,0

2,33

60

2.1.

15

16

15

14

1,3

2,49

6

590

1306


µg/m3

Limity pro rok 2008: denní limit

125,0 µg/m3

ro ní limit

50,0 µg/m3

Pro oxid uhelnatý (CO) Ve St edo eském kraji se monitoring CO provádí pouze na stanici . 1140 Beroun ( HMÚ), kterou nelze vzhledem k reprezentativnosti použít. V Ústeckém kraji se monitoring CO provádí na 8 m ících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující m ící stanice: Chomutov, stanice . 1001 ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko – m stské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: poza ová, m stská, obytná, datum vzniku: 20.1.1992 - stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené ásti území,


- 44 -


__________________________________________________________________________ Most, stanice . 1005 ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko – m stské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: poza ová, m stská, obytná, datum vzniku: 12.8.1992 - stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené ásti území. Tabulka . 22: Hodinové, denní, tvrtletní a ro ní charakteristiky CO nam ené v roce 2008 na stanici . 1001 a . 1005 8Hodinové hodnoty Stanice .

Jednotka

Max.

Max.

Datum 1001

µg/m3

1005

µg/m3

Denní hodnoty

VoM

1476,6

95% Kv

Datum 1059,2

10.1.

0,0

1570,3

10.1. 1194,6

10.1.

719,0

0,0

803,8

10.1.

tvrtletní hodnoty

Ro ní hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

341,8

479,7

331,4

285,1

465,6

390,3

150,14

361

772,8

91

91

90

89

366,9

1,41

2

374,5

493,2

377,0

337,8

513,2

430,1

174,40

365

944,6

91

91

92

91

403,4

1,40

0

Vysv tlivky: Limit pro rok 2008: 10 000 µg/m3

8hodinový limit

Pro Benzen Ve St edo eském kraji se monitoring benzenu provádí pouze na stanici . 1454 Kladno ( HMÚ) – charakterizace stanice je uvedena výše v textu a na stanici . 792 Veltrusy, kterou nelze vzhledem k reprezentativnosti použít. V Ústeckém kraji se monitoring benzenu provádí na 5 m ících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující m ící stanice: Tušimice, stanice . 1550 ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko – m stské nebo venkov (4 - 50 km), klasifikace stanice: poza ová, venkovská, pr myslová, zem d lská, p ím stská, datum vzniku: 1.11.1968 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, Rudoltice v Horách, stanice . 1317 ( HMÚ), reprezentativnost: oblastní m ítko – m stské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: poza ová, venkovská, p írodní, regionální, datum vzniku: 6.10.1995 – ur ení nejvyšší koncentrace zne iš ující látky v oblasti. Tabulka . 23: Pr m rné m sí ní a ro ní imisní koncentrace benzenu nam ené v roce 2008 na stanicích . 1550 a 1317 Hodinové hodnoty Stanice .

Denní hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

Datum

99,9% Kv

98% Kv

Datum

95% Kv

tvrtletní hodnoty 50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

2,0

1,5

1,1

2,8

1,9

1,77

26

6

7

7

6

1,5

1,85

0

0,4

0,7

0,3

0,2

0,7

0,5

0,39

341

1,6

80

87

82

92

0,3

2,49

9

1550

1317

9,6

1,4

0,4

2,2

7.10.

3,3

1,8

11.1.


1,4

Ro ní hodnoty

- 45 -


__________________________________________________________________________ Vysv tlivky: Jednotka:

µg/m3

Limity pro rok 2008: ro ní limit

5,0 µg/m3

ro ní mez tolerance

5,000 µg/m3

Budoucí vývoj imisní situace bude odvislý od rozložení stacionárních i mobilních zdroj zne iš ování ovzduší v území. Míra spalování fosilních paliv a automobilová doprava bude ur ovat budoucí imisní situaci v území. 2. 14 Krajina, krajinný ráz M ítko krajiny je dáno vztahem rozm r prostor a prvk krajiny (p esn ji vztahem prostor , hmot a jejich len ní k uživateli). M ítko má vedle svého estetického významu také význam funk ní. Funk nost m ítka je dána zvyklostí v míst krajinného rázu k pot eb uvedeného sledovaného jevu. V p ípadech, kdy výsledné velké m ítko není kladn vnímaným kontrastem a u lidských d l projevem úsp šné realizace tv r ího zám ru, je pro krajinný ráz zápornou hodnotou. Kladnou hodnotou je m ítko úm rné – harmonické, které je v souladu s rozm ry, které by vyhovovaly optimáln z hlediska lidského vnímání. Vztahy mezi m ítky a funk ností jednotlivých nových prvk dávají výsledný harmonický projev posuzovaného prvku. Tento harmonický projev je výrazn závislý na t snosti vztahu mezi funk ností prvku a velikosti jeho m ítka. Proto je nutné u nov budovaných prvk za le ovaných do krajiny v konkrétním krajinném rázu zvažovat tento vztah mezi funk ností, m ítkem a výslednou harmonií tak, aby byla vyváženou a pozitivní v míst krajinného rázu. Stávající urbanistická koncepce je zachována s dálkovými pohledy a pr hledy na dominanty m sta. Zastavitelné plochy navazují bezprost edn na zastav né území, takže jsou vytvo eny podmínky pro postupnou a ucelenou výstavbu bez rozptylu zástavby do volné krajiny. Vymezené zastavitelné plochy nenarušují historicky vytvo enou urbanistickou strukturu sídla a umož ují svébytnou urbanistickou kompozici p i respektování prostorových vazeb s p vodní zástavbou. Koncept územního plánu obce evni ov respektuje veškeré p írodní hodnoty území a nenarušuje krajinný ráz. Zpracovatel hodnocení SEA pouze navrhuje opat ení a doporu ení pro další fáze ízení. 2. 15 Odpady Tuhé komunální odpady obce jsou odváženy na skládku do Nového Strašecí, nebo na skládku Vrbi ka. Odpady, které budou vznikat v souvislosti se zám ry, lze rozd lit na odpady, které budou vznikat p i výstavb a na odpady vznikající za b žného provozu na nov navržených plochách.


- 46 -


__________________________________________________________________________ Po dobu výstavby zám r budou vznikat odpady typické pro stavební innosti tohoto druhu a rozsahu (demolice, zemní a stavební práce, montážní práce, vybavování stavby, úklidové práce, apod.). B hem výstavby zám r budou vznikat odpady charakteru nevyužitých ástí konstruk ních prvk (nap . zbytky neupot ebených t snících fólií, zbytky potrubí, kabel aj.). Dále budou vznikat také odpady typické pro stavební práce a k nim se pojící jednotlivé druhy odpadních obal (papírové a lepenkové obaly i plastové obaly od stavebních a montážních hmot, úlomky cihel, betonu, nevyužité ásti kovových konstrukcí /železo a ocel, sm sné kovy/ atd.). Vznikající odpady by m ly být v maximální možné mí e recyklovány. Pokud budou n které odpady i jejich ásti zne išt ny nebezpe nými látkami je t eba s t mito odpady nakládat jako s nebezpe ným odpadem. U odpadu, u kterého nelze vylou it kontaminaci nebezpe nými látkami, je nutné p ed provád ním veškerých prací provést hodnocení nebezpe ných vlastností odpad dle zákona 185/2001 Sb. o odpadech a o zm n n kterých dalších zákon ve zn ní pozd jších p edpis . U odpad potenciáln kontaminovaných se provede test na vylou ení nebezpe ných vlastností a to akreditovanou laborato í. Odb r odpadu provede pov ená osoba (dle vyhlášky . 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpe ných vlastností odpad ) a podle výsledku hodnocení bude navržen zp sob nakládání a zneškodn ní tohoto druhu odpadu. Snížení potenciálního rizika zne iš ování nebo ohrožení životního prost edí a zdraví lidí vyplývající z nevhodného ízení vzniku stavebních a demoli ních odpad a nevhodného nakládání s nimi lze p i odstra ování objekt dosáhnout posouzením nebezpe ných vlastností již p ed zahájením stavebních prací. Ú elem pr zkumu je vymezení ásti stavby, ze kterých demolicí vzniknou nebezpe né odpady a s t mito pak nakládat a zneškod ovat je samostatn a zabránit tak míšení odpad kategorie ostatní a kategorie nebezpe ný. K nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstra ování staveb lze formulovat doporu ené postupy p i zabezpe ování nakládání se stavebními a demoli ními odpady: p ednostn využívat jednotlivé konstruk ní celky staveb (prefabrikáty, ocelové konstrukce, d ev né konstrukce – nosníky, výpln otvor apod.) jako celky, pokud nelze konstruk ní celky staveb využít jako celek, odpad mechanicky (fyzikáln ) upravit tak, aby byl svou strukturou srovnatelný se št rkopísky nebo stavebním kamenivem a dále jej využít jako stavební výrobky (v souladu s platnými legislativními p edpisy o technických požadavcích na výrobky), k výrob stavebních a jiných výrobk i k materiálovému využití v podzemních prostorách a na povrchu terénu (v souladu s požadavky platné legislativy p i nakládání s odpady). Neupravené – nerecyklované stavební a demoli ní odpady (tzn. odpady bez upravení velikosti složek nap . drcením a rozt íd ním na velikostní frakce) dle metodického pokynu nelze obecn využívat na jakékoliv terénní úpravy a rekultivace (s výjimkou odpad podskupiny 17 05 00 – Zemina vyt žená, kategorie „O“). U neupravených stavebních a demoli ních odpad nelze obecn prokázat obsah škodlivin ve vodném výluhu ani v sušin (nelze prakticky p ipravit pr m rný reprezentativní vzorek odpadu pro ú ely analytického stanovení) a tedy je nelze neupravené (nerecyklované) ani využívat v podzemních prostorách ani na povrchu terénu, ani k vytvá ení krycí - rekultiva ní vrstvy p i uzavírání skládek. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 47 -


__________________________________________________________________________ Dále se doporu uje postupné odstra ování ástí stavby, které jsou nositeli nebezpe ných vlastností (materiály s obsahem azbestu, ásti stavby významn zne išt né látkami zp sobujícími jejich nebezpe nost atd.) a t ch ástí stavby, které je v rámci základního materiálu stavby možno považovat za p ím si a u nichž je to technologicky a ekonomicky možné (nap . výpln otvor , kovové a d ev né st ešní konstrukce, podlahové krytiny a konstrukce z plast nebo d eva, klempí ské dopl ky, rozvody médií, technologické zázemí staveb – rozvad e, transformátory, vým níky, vzduchotechnická za ízení). Celkové odstra ování stavby je doporu eno po realizaci p edcházejících krok . Prioritn je doporu eno zvažovat a zkoumat možnosti využití materiál vznikajících p i odstra ování stavby p ímo v míst jejich vzniku (v rámci stavby). Dodavatel stavebních prací, který bude dle smlouvy sou asn p vodcem odpad , zajistí další nakládání s t mito odpady v souladu s platnými legislativními p edpisy. Druhy a množství odpad vznikající b hem provoz jednotlivých zám r v sou asné dob objektivn ur it, budou odvislé od provozovaných inností.

nelze

Nakládání s odpady b hem výstavby i provozu zám r musí být ešeno v souladu s platnými legislativními p edpisy (zákon . 185/2001 Sb., o odpadech a o zm n n kterých dalších zákon , v platném zn ní a v souladu s provád cími p edpisy v platném zn ní). Odpady vznikající b hem výstavby i provozu zám ru musí být odd len shromaž ovány ve sb rných nádobách a kontejnerech. Po jejich napln ní budou odpady p edávány osobám oprávn ným k nakládání s t mito druhy odpad . Vznikající nebezpe né odpady musí být t íd ny dle jednotlivých druh , shromaž ovány odd len ve speciálních uzav ených nepropustných nádobách ur ených k tomuto ú elu a zabezpe ených tak, aby nemohlo dojít k neoprávn né manipulaci s nebezpe nými odpady nebo k úniku škodlivin z t chto odpad . Shromaž ovací nádoby musí být ádn ozna eny v souladu s legislativními p edpisy (V p ípad shromaž ovacích nádob s nebezpe nými odpady musí být tyto nádoby opat eny katalogovým íslem, názvem odpadu, symboly nebezpe nosti a osobou zodpov dnou za obsluhu a údržbu shromaž ovacího prost edku. V blízkosti shromaž ovacího místa i prost edku nebezpe ných odpad nebo na nich musí být umíst n identifika ní list nebezpe ných odpad .). Dle § 11 zákona 185/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , má každý v rozsahu své p sobnosti povinnost zajistit p ednostn využití odpad p ed jejich odstran ním. Materiálové využití odpad má p ednost p ed jiným využitím odpad . P i posuzování vhodnosti zp sob odstran ní odpad má vždy p ednost zp sob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrn jší k životnímu prost edí. V p ípad ukon ení provozu jednotlivých zám r by p ípadná likvidace spo ívala v demolici staveb. Charakter odpad by odpovídal složení stavebních materiál . Zm ny t chto charakteristik území se po realizaci p edkládané zm ny územního plánu obce evni ov nep edpokládají.


- 48 -


__________________________________________________________________________ 2. 16 Dobývací prostory nerost , chrán ná ložisková území Severozápadní ást ešeného území pokrývá výhradní ložisko erného uhlí, v etn chrán ného ložiskového území. Dále jsou zde evidována poddolovaná území a sesuvy. Zm ny t chto charakteristik území po realizaci koncepce se nep edpokládají. 2. 17 Území zat žovaná nad míru únosného zatížení (v etn starých ekologických zát ží) zát že.

Na území obce se na základ dostupných podklad nenacházejí žádné staré ekologické

Posuzovaná lokalita pat í mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sd lení odboru ochrany ovzduší MŽP R o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základ dat za rok 2007. V ešeném území se nacházejí poddolovaná území, sesuvná území a území jiných geologických rizik. Zm ny t chto charakteristik území se po realizaci p edkládané zm ny územního plánu obce evni ov nep edpokládají.

3. Charakteristiky životního prost edí, které by mohly být uplatn ním politiky územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny Cílem této kapitoly je identifikovat ty oblasti životního prost edí, které mohou být realizací posuzované koncepce ovlivn ny. Realizace Konceptu zemního plánu obce evni ov tvo í z hlediska posuzování vliv na životní prost edí tzv. aktivní variantu, která se m že ur itým zp sobem projevit na složkách životního prost edí. Podrobná vyhodnocení významnosti vliv popsány v kapitole . 5.

na tyto složky životního prost edí jsou

3. 1 Potenciální ovlivn ní p dy kategorie ZPF, PUPFL, lesní porosty a d eviny rostoucí mimo les Plánovanými zm nami funk ního využití území u jednotlivých variant, které jsou p edkládány v Konceptu územního plánu obce evni ov je navrhován zábor p dy kategorie ZPF. P ehled celkového záboru ploch kategorie ZPF v zastav ném a nezastav ném území u jednotlivých variant uveden v následující tabulce. Tabulka . 24: P ehled celkového záboru ploch kategorie ZPF Zábor celkem

Z toho ZPF v zastav né území obce

Z toho ZPF mimo zastav né území obce

ZPF celkem

Varianta I

112,29

63,05

13,76

76,81

Varianta II

113,59

64,35

13,76

78,11


- 49 -


__________________________________________________________________________

Zábor celkem

Z toho ZPF v zastav né území obce

Z toho ZPF mimo zastav né území obce

ZPF celkem

Varianta III

111,44

62,20

13,76

75,96

Varianta IV

112,74

63,50

13,76

77,26

Tabulka . 25: Rozsah záboru ZPF dle t íd ochrany I. t ída ochrany ZPF

II. t ída ochrany ZPF

III. t ída ochrany ZPF

IV. t ída ochrany ZPF

V. t ída ochrany ZPF

Varianta I

18,62

8,85

24,94

16,99

7,41

Varianta II

18,62

8,61

26,97

16,50

7,41

Varianta III

18,62

8,85

24,94

16,14

7,41

Varianta IV

18,62

8,61

26,97

15,65

7,41

Zm na funk ního využití území je navrhována na všech p ti t ídách ochrany ZPF. Nejzávažn jší vliv na p dy bude mít zábor nejkvalitn jší zem d lské p dy. U t chto ploch nového funk ního využití, které jsou navrhovány na p d první t ídy ochrany ZPF zpracovatel SEA doporu uje využít tuto p du p ednostn pro ozelen ní jednotlivých staveb a ponechat tyto kvalitn nejcenn jší p dy nezastav né. Vliv na ZPF byl vyhodnocen jako významn negativní u lokalit, u kterých dojde k záboru p dy kategorie ZPF nad 4 ha za sou asného záboru p dy kategorie ZPF první t ídy ochrany (Z1, Z14, Z15, Z20) nebo k záboru p dy kategorie ZPF I. t ídy ochrany (Z5, Z12, Z18, Z19, Z27, Z28, K2). Mírn negativní vliv na ZPF byl p i azen lokalitám, u nichž dojde k záboru p dy kategorie ZPF II. t ídy ochrany (Z7, Z13, Z21, Z22, Z23, K1), k záboru p dy kategorie ZPF v rozsahu nad 2 ha (Z4) nebo ke kombinaci obojího (Z2, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III). U v tšiny hodnocených lokalit byl vyhodnocen nulový vliv na p dy kategorie ZPF. Zábor p dy kategorie ZPF u t chto lokalit nebude mít žádný vliv na tuto složku životního prost edí. Mírný pozitivní vliv na pozemky kategorie ZPF byl vyhodnocen u ploch ur ených pro realizaci ploch zelen (Z25, Z26, P6 varianta III a IV, K4, K5, K6, K7). Odn tí pozemk ur ených k pln ní funkce lesa není v p edm tné zm n územn plánovací dokumentace navrhováno, vliv na PUPFL lze tedy vyhodnotit jako nulový. Vliv na jednotlivé d eviny nelze v této fázi objektivn negativní ovlivn ní lze o ekávat v p ípad jejich kácení. . 5.

ur it, jejich potenciální

Konkrétní vyhodnocení vlivu na tuto složku životního prost edí je uvedeno v kapitole


- 50 -


__________________________________________________________________________ 3. 2 Potenciální vliv na zvlášt chrán ná území ást zájmového území leží v Chrán né krajinné oblasti K ivoklátsko. Z maloplošných zvlášt chrán ných území se v jižní ásti katastru nachází p írodní rezervace Prameny Klí avy. Zájmové území náleží rovn ž do bioparku K ivoklátsko. Vliv na tato území lze ozna it jako nulový, nebo se nenacházejí v blízkosti plánovaných ploch nového využití území. V zájmovém území se nachází p írodní park Džbán, který se rozprostírá v severní ásti zájmového území. Jeho ovlivn ní lze p edpokládat v souvislosti s realizací v tšiny nových ploch využití území. Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit a ploch, které se stanou novým negativním prvkem v krajin z hlediska rozsahu lokality nebo fragmentace krajiny a navíc jsou lokalizovány do území p írodního parku (Z14, Z15, Z20, P5), mírný negativní vliv zpracovatel hodnocení p i adil lokalitám, které jsou významné rozsahem a jsou umíst ny v p írodním parku (Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z7, Z12, Z18, Z21, Z22, Z23, Z27, Z28, P3, K2, Z9 varianta II a IV, Z11 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV.), pozitivním vlivem byly hodnoceny plochy ur ené k realizaci zelen nebo zalesn ní Z25, Z26, K3, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV. V zájmovém území se dále vyskytují dva registrované významné krajinné prvky, významné krajinné prvky „ze zákona“ i památné stromy. Tyto složky životního prost edí nebudou zm nou územního plánu obce dot eny, vliv lze ozna it jako nulový. Realizací posuzované zm ny územního plánu nelze vylou it st et s územím s archeologickými památkami. Významnost vlivu však nelze v tomto stupni posouzení objektivn ur it. . 5.


3. 3 Potenciální vliv na faunu a flóru, ekosystémy, ÚSES, soustavu NATURA 2000 Ovlivn ní fauny a flóry v zájmovém území nelze v sou asné dob v tomto stupni posuzovaní objektivn ur it. Lze však íci, že zájmové území je p írodn cenným územím a proto ovlivn ní fauny, flóry a ekosystém lze v souvislosti s realizací posuzované koncepce o ekávat. Zpracovatel hodnocení SEA proto doporu uje p ed realizací jednotlivých plánovaných zám r , které budou realizovány na p dách kategorie ZPF provést biologické hodnocení zájmové lokality. Teprve na základ t chto studií lze vliv na faunu a flóru území potvrdit i vylou it a p ípadn navrhnout vhodná kompenza ní opat ení. Významný negativní vliv na faunu a flóru zájmového území byl vyhodnocen u lokalit, které si vyžádají v tší zábor p dy pro nezem d lské využití (Z1, Z14, Z15, Z20, Z27), negativní vliv pak lokality s nižším, ale významným záborem (Z2, Z4, K1, K2, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II). Pozitivním vlivem na tuto složku životního prost edí lze hodnotit zejména plánovanou zele (Z25, Z26, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV) a zalesn ní (K3) V zájmové území se nachází množstvím prvk ÚSES. Ovlivn ní t chto prvk v souvislosti s realizací jednotlivých zám r p edkládaných v rámci Konceptu územního plánu obce evni ov lze o ekávat p i realizaci ploch s ozna ením Z15, K2, Z9 varianta II a IV, které jsou v p ímém kontaktu s prvky ÚSES a u ploch s ozna ením Z7, Z19, P2 varianta EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 51 -


__________________________________________________________________________ I a II, P2 varianta III a IV, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV, které jsou v bezprost edním kontaktu s t mito prvky. Pozitivní vliv na prvky ÚSES v území byl vyhodnocen u lokality P6 varianta III a IV. ást ešeného území pat í do soustavy NATURA 2000. V katastrálním území evni ov je vymezena Pta í oblast a Evropsky významná lokalita K ivoklátsko. Stanovisko orgánu ochrany p írody ve smyslu § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní zákona . 218/2004 Sb., které ovlivn ní p edm tu ochrany a celistvost lokalit soustavy NATURA 2000 vylou ilo je sou ástí p ílohy . 2 tohoto dokumentu. . 5.


3. 4 Potenciální vliv na krajinu, krajinný ráz Podmínkou pro posuzované zám ry je, aby byly vhodn za len ny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území, ehož m že být docíleno provedením vhodných sadových úprav u jednotlivých zám r . Charakter staveb, v etn jejich umíst ní, bude ešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. V sou asné dob nelze ur it významnost vlivu na krajinný ráz. Bude se lišit u jednotlivých zám r . Realizace jednotlivých zám r musí splnit zákonnou podmínku ochrany krajinného rázu, spo ívající v zachování VKP, zvlášt chrán ných území, kulturních dominant krajiny, harmonického m ítka a vztah v krajin . V zájmovém území se nachází p írodní park Džbán, který se rozprostírá v severní ásti zájmového území. Jeho ovlivn ní lze p edpokládat v souvislosti s realizací v tšiny nových ploch využití území. Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit a ploch, které se stanou novým negativním prvkem v krajin z hlediska rozsahu lokality nebo fragmentace krajiny a navíc jsou lokalizovány do území p írodního parku (Z14, Z15, Z20, P5), mírný negativní vliv zpracovatel hodnocení p i adil lokalitám, které jsou významné rozsahem a jsou umíst ny v p írodním parku (Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z7, Z12, Z18, Z21, Z22, Z23, Z27, Z28, P3, K2, Z9 varianta II a IV, Z11 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV.), pozitivním vlivem byly hodnoceny plochy ur ené k realizaci zelen nebo zalesn ní Z25, Z26, K3, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV. Fragmentace krajiny je proces, kdy se krajinné celky (biotopy) d lí vytvá ením bariér na díl í ásti, které postupn ztrácejí potenciál k vykonávání p vodních funkcí. Proces fragmentace v sob tedy zahrnuje postupné snižování kvality. . 5.


3. 5 Potenciální vliv na vody, CHOPAV Vzhledem k charakteru posuzovaných ploch a na základ znalosti stávajícího stavu životního prost edí na zájmovém území lze konstatovat, že jejich standardní provoz, v etn p ípravy území pro zám r a stavebních inností nebude mít negativní vliv na kvalitu


- 52 -


__________________________________________________________________________ povrchových a podzemních vod v daném území i p es to, že zastav ním ploch „na zelené louce“ dojde ke zm n odtokových pom r v území a ke zvýšení množství deš ových vod. Ur ité riziko zne išt ní povrchových a podzemních vod p edstavují náhodné úkapy provozních náplní z vozidel a strojní mechanizace v etap výstavby plánovaného zám ru (pohybujících se do asn na nezpevn ném povrchu). Pro havarijní situace úniku ropných látek z vozidel využívajících tyto prostory musí být zajišt no vhodné technické zabezpe ení, aby se zamezilo nebezpe í kontaminace podzemních a povrchových vod v této oblasti. Vzhledem k tomu, že se v zájmovém území nep edpokládá výrazné nakládání se závadnými látkami nebo jen v omezené mí e (pro údržbu staveb a provoz ), lze z tohoto hlediska prakticky vylou it negativní dopad na povrchové a podzemní vody. Pro snížení škod zp sobených povodn mi se v zájmovém navrhuje úprava vodních tok v Ra i a potoku Krou ové. Vzhledem k tomu, že se zájmové území nenachází v CHOPAV lze vliv na tuto chrán nou oblast ozna it jako nulový. Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit, které si vyžádají v tší zábor p dy a u nichž se p edpokládá v souvislosti s realizací vyšší odtok deš ových vod ze zpevn ných ploch, nebo odtok zne išt ných vod z t chto nových ploch. Jedná se konkrétn o lokality s ozna ením Z1, Z4, Z14, Z15, Z20, Z27. Mírný negativní vliv pak u lokalit s plánovaným záborem ploch nad 2 ha (Z2, Z4, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III). U v tšiny hodnocených lokalit byl vyhodnocen nulový vliv na vody. Zábor p dy kategorie ZPF u t chto ploch nebude mít žádný vliv na tuto složku životního prost edí. Pozitivním vlivem na vody byly hodnoceny lokality ur ené pro realizaci zelen (Z25, Z26, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV), plochy ur ené pro realizaci vodních ploch (K1, K2) a plochy pro zalesn ní (K3). Významný pozitivní vliv bude mít realizace nové istírny odpadních vod na ploše s ozna ením P4. . 5.


3. 6 Potenciální vliv na zne išt ní ovzduší P i výstavb budou emitovány zejména tuhé zne iš ující látky. B hem výstavby se mohou uvol ovat emise polétavého prachu (p i provád ní zemních prací, ze skládek sypkých materiál aj.). Proto bude nutné (zejména v dob suchého a v trného po así) provád t pravidelné išt ní vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo ší ení prachu do okolí a omezovat prašnost i v míst stavby. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 53 -


__________________________________________________________________________ Stavební práce budou realizovány v krátkém asovém úseku v pr b hu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních pov trnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a p dy, síle a sm ru v tru. Prašnost bude také závislá na dodržování opat ení k omezování prašnosti po dobu realizace stavby. P i výstavb bude rovn ž docházet k emisím zne iš ujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prost edcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanism jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné ástice. Fáze provozu zám ru Územní plán obce evni ov vymezuje 28 zastavitelných ploch, plochy bydlení, plocha smíšená obytná, plochy pro drobnou emeslnou výrobu, plochy pro zem d lství, plochy pro ob anskou vybavenost, plochy pro sport, ve ejnou zele , plochy pro silnice, plocha pro h bitov, plocha pro fotovoltaickou elektrárnu, plocha pro technickou infrastrukturu, plocha pro ve ejné prostranství a ploch pro parkování. Územní plán navrhuje napojení všech rozvojových ploch v evni ov na stávající plynovodní sí . Stávající stav je reprezentovaný pozadím, které je uvedeno v kapitole 2. 13 Kvalita ovzduší. Bodové zdroje zne išt ní ovzduší Bodovými zdroji emisí budou komíny (výduchy) od jednotlivých zdroj . Pro každý st ední, velký a zvlášt velký zdroj zne iš ování ovzduší jsou zákonem . 86/2002 Sb., v platném zn ní a navazujícími p edpisy stanoveny specifické a obecné emisní limity, které je provozovatel povinen plnit. Na posuzovaném území, na kterém jsou plánovány p evážn plochy pro bydlení v rodinných domech, budou instalovány p edevším malé, pop . st ední spalovací zdroje zne iš ování ovzduší. Na plochách, kde je plánovaná drobná emeslná výroba, mohou být instalovány spalovací zdroje nebo ostatní stacionární zdroje zne iš ování ovzduší. Emisní limity pro ostatní stacionární zdroje jsou uvedeny v na ízení vlády . 615/2006 Sb. nebo pro zdroje emitující ze svého provozu t kavé organické látky jsou emisní limity uvedeny ve vyhlášce MŽP . 355/2002 Sb., v platném zn ní. V posuzované lokalit ur ené pro skladování a drobnou emeslnou výrobu budou s nejv tší pravd podobností umíst ny malé spalovací zdroje zne iš ování ovzduší, které budou sloužit k vytáp ní jednotlivých objekt . Malé zdroje zne iš ování ovzduší nemají stanoveny emisní limity. Malé spalovací zdroje musí být provozovány s požadovanou ú inností spalování paliv a p ípustnou koncentrací oxidu uhelnatého ve spalinách. U malých zdroj zne iš ování ovzduší emitujících t kavé organické látky m že orgán obce v od vodn ných p ípadech emisní limit stanovit. Povinnosti provozovatel malých zdroj zne iš ování ovzduší jsou uvedeny v § 12 zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní.


- 54 -


__________________________________________________________________________ Obec evni ov je v sou asné dob plynofikována. Nov navrhované plochy budou napojeny na stávající rozvody plynovodu. Pro spalovací zdroje zne iš ování ovzduší kategorie st ední a vyšší jsou emisní limity uvedeny v na ízení vlády . 146/2007 Sb. V p íloze . 2 k vyhlášce . 205/2009 Sb. jsou uvedeny následující hodnoty emisních parametr pro stanovení množství emisí: Tabulka . 26: Hodnoty emisních faktor pro stanovení množství emisí výpo tem p i spalování paliv Druh paliva

Tepelný výkon kotle

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

Org. látky*

≤ 0,2 MW

20

0,4

1300

320

64

> 0,2 ≤ 5 MW

20

0,4

1300

320

64

> 5 ≤ 50 MW

20

0,4

3300

270

24

> 50 ≤ 100 MW

20

0,4

4200

270

24

> 100 MW

20

0,4

5000

270

8

Zemní plyn

Jednotka

kg/106 m3 spáleného plynu

Vysv tlivky: Ap

Obsah popela v p vodním vzorku tuhých paliv (% hm.)

Sp

Obsah síry v p vodním vzorku tuhých paliv (% hm.)

S

Obsah síry v p vodním vzorku kapalných paliv (% hm.) a plynných paliv (mg/m3)

* nemetanické t kavé organické látky vyjád ené jako celkový organický uhlík

Vzhledem k tomu, že posuzovaná plocha bude sloužit pro skladování a drobnou emeslnou výrobu, byl pro p íklad zvolen kotel o výkonu 100 kW. P edpokládaný po et provozních hodin za rok je 3 500. Tabulka . 27: P edpokládané ro ní emise škodlivin ze spalovacího zdroje Zne iš ující látka

Druh paliva Zemní plyn

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

Org. látky*

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

[kg/h]

[kg/rok]

0,00023

0,806

0,0000046

0,0161

0,0150

52,4

0,00368

12,88

0,00074

2,58

Vysv tlivky: * nemetanické t kavé organické látky vyjád ené jako celkový organický uhlík

Lze tedy konstatovat, že v p ípad realizace n kolika st edních nebo jednoho velkého spalovacího zdroje bude pravidelným autorizovaným m ením kontrolováno více zne iš ujících látek než p i provozování mnoha malých spalovacích zdroj .


- 55 -


__________________________________________________________________________ Vzhledem k tomu, že v dob zpracování posouzení nebylo známé p esné využití plochy, nebylo provedeno porovnání s emisními limity. P ed umíst ním st edního nebo velkého zdroje zne iš ování ovzduší musí být autorizovanou osobou v souladu s § 17 zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní vypracována rozptylová studie, která stanoví výšky komín jednotlivých zdroj tak, aby byl zaru en dobrý rozptyl zne iš ujících látek a p ísp vek jednotlivých zne iš ujících látek k stávajícím imisním koncentracím v posuzované lokalit nep ispíval k p ekra ování imisních limit . Dále musí být autorizovanou osobou vypracován odborný posudek. Plošné zdroje zne išt ní ovzduší Vzhledem k tomu, že posuzované plochy budou sloužit p evážn pro bydlení, skladování a drobnou emeslnou výrobu, se p edpokládá, že budou vybudovány i odstavné a parkovací plochy. Plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách budou plochy odstavných a parkovacích stání pro automobilovou dopravu, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé zne iš ující látky a uhlovodíky. Plošným zdrojem zne iš ování ovzduší budou také plánovaná plochy drobné emeslné výroby. Odstavná a parkovací stání Jedná se p edevším o odstavné plochy, které budou p i len na k objekt m v nov navrhovaných plochách drobné emeslné výroby a skladování. Plochy výroby Na plochách, které jsou ur eny k drobné a emeslné výrob , jsou plánované stavby nezem d lského charakteru, výrobních služeb a emeslné výroby. Pokud v budoucnu budou na t chto plochách ur ených k výrob umíst ny zdroje, které ze svého provozu emitují t kavé organické látky, musí provozovatel dodržovat emisní limity, které jsou uvedeny ve vyhlášce MŽP . 355/2002 Sb., v platném zn ní, kterou se stanoví emisí limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdroj zne išt ní ovzduší emitujících t kavé organické látky z proces aplikujících organická rozpoušt dla a ze skladování a distribuce benzinu. Pokud na t chto plochách budou vybudovány ostatní zdroje zne iš ování ovzduší (truhlá ská dílna apod.), musí provozovatel plnit emisní limity uvedené v na ízení vlády . 615/2006 Sb. o stanovení emisních limit a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdroj zne iš ování ovzduší. Liniové zdroje zne išt ní ovzduší Hlavním zdrojem zne išt ní bude automobilová doprava, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé zne iš ující látky a uhlovodíky. Liniovým zdrojem zne išt ní je doprava po p íjezdových komunikacích (silnice . I/16) a doprava na komunikacích v posuzovaném areálu.


- 56 -


__________________________________________________________________________ Produkované množství zne iš ujících látek z dopravy je závislé na typu motorového vozidla – osobní vozidlo, lehké nákladní vozidlo, t žké nákladní vozidlo, autobus, motocykl, na emisní úrovni motorového vozidla – EURO 1, EURO 2, EURO 3 a EURO 4, na rychlost, kterou se uvažované vozidlo pohybuje a na sklonu vozovky. V následující tabulce jsou uvedeny emisní faktory osobních a nákladních vozidel, které byly spo ítány pomocí výpo etního programu MEFA-06, který je stanoven sd lením MŽP, a kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zp sob sledování, hodnocení a ízení kvality ovzduší, v platném zn ní a v stníkem MŽP, ástka 10, íjen 2002. Tento program umož uje výpo et emisních faktor v závislosti na typu vozidla, rychlosti jízdy, sklonu vozovky a výpo tovém roce. Modelový výpo et emisních faktor v gramech na ujetý kilometr byl proveden pro rok 2010 a 2015, podélný sklon vozovky 0 %, emisní úrove osobních a t žkých nákladních vozidel EURO 1 až 4 a pro rychlosti 30, 40, 50, 70 a 90 km/h. Tabulka . 28: Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2010 Emisní faktor [g/km] Emisní úrove

1

2

3

4

Osobní vozidla

Škodlivina

Nákladní vozidla

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

Benzen

0,0105

0,0097

0,0102

0,0125

0,0829

0,0594

0,0463

0,0374

NOx

0,9459

0,8531

0,8135

0,9678

24,5654

17,6911

18,5136

23,3212

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

2,1934

1,5364

1,3582

1,3258

Benzen

0,0044

0,0042

0,0044

0,0053

0,0296

0,0212

0,0166

0,0133

NOx

0,4036

0,3640

0,3426

0,40242

18,6465

13,4043

13,6665

17,1147

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,5755

0,4027

0,3539

0,3565

Benzen

0,0030

0,0028

0,0030

0,0038

0,0238

0,0171

0,0134

0,0109

NOx

0,1723

0,1588

0,1553

0,2016

2,6564

1,8382

1,8897

2,2242

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,3178

0,2227

0,1967

0,1920

Benzen

0,0021

0,0019

0,0021

0,0028

0,0104

0,0075

0,0059

0,0048

NOx

0,1250

0,1175

0,1143

0,1471

2,0664

1,4191

1,4632

1,7227

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,0934

0,0659

0,0577

0,0579

Tabulka . 29: Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2015 Emisní faktor [g/km] Emisní úrove

1

Osobní vozidla

Škodlivina

Benzen

Nákladní vozidla

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

0,0105

0,0097

0,0102

0,0125

0,0829

0,0594

0,0463

0,0374


- 57 -


__________________________________________________________________________ Emisní faktor [g/km] Emisní úrove

2

3

4

Osobní vozidla

Škodlivina

Nákladní vozidla

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

NOx

1,0730

0,9641

0,9215

1,1040

22,0396

16,0045

17,1248

22,0151

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

2,0734

1,4523

1,2839

1,2532

Benzen

0,0044

0,0042

0,0044

0,0053

0,0296

0,0212

0,0166

0,0133

NOx

0,4727

0,4254

0,4002

0,4714

17,6668

12,7408

13,1112

16,5898

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,5434

0,3788

0,3333

0,3363

Benzen

0,0030

0,0028

0,0030

0,0038

0,0238

0,0171

0,0134

0,0109

NOx

0,2006

0,1871

0,1826

0,2354

2,4409

1,6985

1,7745

2,1242

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,3081

0,2159

0,1907

0,1861

Benzen

0,0021

0,0019

0,0021

0,0028

0,0104

0,0075

0,0059

0,0048

NOx

0,1345

0,1265

0,1228

0,1574

2,0148

1,3837

1,4266

1,6797

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,0934

0,0659

0,0577

0,0579

Z vypo tených emisních faktor je z ejmé, že dominantní vliv na hodnoty emisí zne iš ujících látek m že mít využívání nákladní automobilové dopravy. Nákladní automobilová doprava bude využívána p edevším pro zásobování jednotlivých objekt pro skladování a výrobu. Tyto objekty jsou navrženy mimo obytnou zástavbu. Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny na ízením vlády . 597/2006 Sb. Hodnoty imisních limit jsou vyjád eny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem p epo tený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Tabulka . 30: Imisní limity vybraných zne iš ujících látek Zne iš ující látka

Doba pr m rování

Hodnota imisního limitu/maximální povolený po et jejího p ekro ení za rok

Datum, do n hož musí být limit dosažen

Oxid si i itý

1 hodina

350 µg.m-3/24

-

-3

Oxid si i itý

24 hodinu

125 µg.m /3

-

Oxid dusi itý

1 hodina

200 µg.m-3/18

1.1.2010

Oxid dusi itý

1 rok

40 µg.m-3

1.1.2010

Oxid uhelnatý

Maximální denní osmihodinový klouzavý pr m r1)

10 mg.m-3

-

Suspendované ástice PM10

24 hodin

50 µg.m-3/35

-


- 58 -


__________________________________________________________________________

Zne iš ující látka

Doba pr m rování

Hodnota imisního limitu/maximální povolený po et jejího p ekro ení za rok

Datum, do n hož musí být limit dosažen

Suspendované ástice PM10

1 rok

40 µg.m-3

-

Benzen

1 rok

5 µg.m-3

1.1.2010

Olovo

1 rok

-3

0,5 µg.m

-

Poznámka: 1)

Osmihodinový pr m r je p ipsán dni, ve kterém kon í.

Záv r posouzení lokalit z hlediska umíst ní zdroj zne išt ní ovzduší Posuzovaná lokalita je vhodná k umíst ní zdroj následujících p edpoklad :

zne iš ování ovzduší p i spln ní

pro každý umis ovaný zdroj (st ední, velký, nebo zvlášt velký) bude spole n s projektovou dokumentací pro územní ízení p edložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní, u staveb, inností a technologií, které podléhají procesu EIA, prob hne zjiš ovací ízení, b hem kterého budou stanoveny podmínky pro výstavbu a provoz zám ru, p i umís ování zdroj budou respektovány požadavky Krajského plánu snižování emisí Královéhradeckého kraje, u technologií, které spl ují požadavky zákona . 76/2002 Sb., v platném zn ní, bude spole n s projektovou dokumentací pro stavební povolení vypracována žádost o vydání integrovaného povolení. Záv r posouzení Konceptu územního plánu evni ov z hlediska zne išt ní ovzduší Vzhledem k tomu, že v Konceptu územního plánu evni ov se jedná p edevším o výstavbu a vytvo ení ploch pro bydlení, ob anskou vybavenost, pro skladování a ploch pro drobnou emeslnou výrobu, nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách. B hem výstavby jednotlivých objekt budou emitovány zejména tuhé zne iš ující látky. B hem výstavby se mohou uvol ovat emise poletavého prachu (p i provád ní zemních prací, z deponií orni ních vrstev aj.). Proto bude nutné (zejména v dob suchého a v trného po así) provád t pravidelné išt ní vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo ší ení prachu do okolí a omezovat prašnost i v míst stavby. Stavební práce budou realizovány v krátkém asovém úseku v pr b hu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních pov trnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a p dy, síle a sm ru v tru. Prašnost bude také závislá na dodržování opat ení k omezování prašnosti po dobu realizace stavby.


- 59 -


__________________________________________________________________________ P i výstavb bude rovn ž docházet k emisím zne iš ujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prost edcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanism jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné ástice. Vzhledem k tomu, že v tšina ploch je ur ená pro bydlení a rekreaci, nep edpokládá se výrazný nár st emisí zne iš ujících látek ze spalování paliva. V návrhu územního plánu m sta je navrhnuto vybudování místních komunikací a p eložek silnic. Místní komunikace budou vybudovány pro obsluhu ploch ur ených k bydlení, nep edpokládá se nár st emisí zne iš ujících látek z automobilové dopravy na t chto komunikacích. P eložky silnic (plocha Z14, Z15) budou vedeny mimo obytnou zástavbu, dojde k odklon ní osobní a nákladní dopravy mimo obec evni ov, proto se nep edpokládá nár st emisí z automobilové dopravy v obytné zástavb . Jednotlivé trasy nebudou mít významný negativní vliv na kvalitu ovzduší v obytné zástavb . V konceptu územního plánu evni ov jsou navrženy plochy pro výrobu ( emeslná výroba) a skladování (Z18, Z19, Z20 a Z21). Plochy jsou ur eny pro pr myslovou výrobu bez negativních ú ink na životní prost edí, pro drobnou a emeslnou výrobu, skladování. V sou asné dob nelze p esn íci, o jaké výroby se bude jednat. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Posuzovaná oblast pat í mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V této oblasti jsou mírn p ekro eny hodnoty denní imisní koncentrace PM10. P i umís ování jednotlivých výrob na plochy ur ené pro výrobu a skladování se musí dbát na to, aby nebyly do t chto ploch umis ovány výroby se zna nou produkcí emisí PM10. . 5.


3. 7 Potenciální vliv na hlukovou situaci Hluk ze silni ní dopravy Silni ní doprava – stávající komunikace V roce 2005 bylo provedeno statistické šet ení intenzity dopravy na vybraných komunikacích. Výsledky jsou uvedeny na www.rsd.cz. S ítání bylo provedeno na komunikaci I/16. Programem Hluk +, verze 7.16 Profi – „Výpo et dopravního a pr myslového hluku ve venkovním prost edí“, byl proveden zjednodušený výpo et ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T v okolí silnice . I/16 a I/6 pro rok 2015 (doprava z roku 2005 byla navýšena o r stové koeficienty pro rok 2015 a danou t ídu komunikace. Výpo et je proveden pro nezastav né úseky komunikací, pro intravilán obce.


- 60 -


__________________________________________________________________________ Tabulka . 31: Výsledky statistického šet ení intenzity dopravy provedeného v roce 2005 Komunikace

S ítací úsek

Rok 2005

R stový koeficient pro rok 2015

Rok 2015

NA 1)

OS 2)

NA 1)

OS 2)

NA 1)

OS 2)

I/16

1-1400

958

1 722

1,191

1,215

1141

2092

I/6 – sm r Karlovy Vary

1-0400

2 732

5 832

1,191

1,215

3254

7086

I/6 – sm r Kladno

1-0390

2 766

6 261

1,191

1,215

3294

7607

Vysv tlivky: 1)

nákladní a dodávková vozidla nad 3,5 t, autobusy

2)

osobní a dodávková vozidla do 3,5 t, motocykly

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A v referen ní vzdálenosti 7,5 m od st edu bližšího jízdního pruhu a ve výšce 4,0 m nad terénem je pro silnici I/16 – pro den LAeq,T = 62,5 dB (T=16 hod); pro noc 53,8 dB (T= 8 hod) a pro silnici I/6 – pro den LAeq,T = 67,2 dB (T=16 hod); pro noc 58,6 dB (T= 8 hod) Dle uvedeného zjednodušeného výpo tu, p i zachování stávajících komunikací, docházelo a i bude docházet v bezprost edním okolí uvedených komunikací v denní i no ní dob k p ekra ování hygienických limit v denní i no ní dob . Poznámka: pro uvedené komunikace lze použít korekce pro starou hlukovou zát ž, kdy je hygienický limit navýšen o 10 dB v denní i no ní dob . Za uvedeného p edpokladu jsou hygienické limity (dle zjednodušeného výpo tu) v okolí uvedených komunikací spln ny v denní i no ní dob . Pro silnice III t íd (v obci) s ítání provedeno nebylo, proto nelze vyhodnotit (bez m ení). Ekvivalentní hladina akustického tlaku A v okolí jednotlivých místních komunikacích je odvislá od konkrétní intenzity dopravy na t chto místních komunikacích (významnou roli hraje p edevším po et nákladních vozidel). Silni ní doprava – nov navrhované komunikace P eložka stávající silnice I/16 (Z15 Stávající komunikace prochází ve sm ru sever – jih intravilánem obce a na jižním okraji se napojuje na stávající silnici I/6. Zde je navržena p eložka silnice I/16 mimo zástavbu sídla, která bude ve své nové trase probíhat podél východního okraje zástavby evni ova, u jihovýchodního okraje bude úrov ov k ížit stávající trasu silnice I/6 a bude pokra ovat na nov plánovanou rychlostní komunikaci R6. Tím dojde k výraznému odleh ení dopravy v centru obce a tím i ke snížení hlukové zát že ve st edu obce. Pro p eložený úsek silnice I/16 již nelze využít korekce pro starou hlukovou zát ž! Pro uvedenou p eložku je pot ebné zpracovat hlukovou studii, jejímž cílem je zmapování vlivu této komunikace na stávající chrán ný venkovní prostor (obytnou zástavbu) a p ípadn navrhnout dodate ná protihluková opat ení.


- 61 -


__________________________________________________________________________ Rychlostní komunikace R6 (Z14) Jedná se o novou komunikaci, která prochází katastrálním územím obce evni ov, ale od jednotlivých chrán ných venkovních prostor je vzdálená min 500 m. Tato komunikace pojme významnou ást dopravy, která v sou asné dob využívá silnice I/16 a je vedena jižním okrajem obce evni ov. Sou asn zde bude napojení na p eložku silnice I/16. Z hlediska hluku bude tato komunikace pro obec evni ov p ínosem, jelikož odvede zna nou ást dopravy z intravilánu obce. Zde, stejn jako u p eložky silnice I/16, platí, že u této komunikace nelze požít korekci pro starou hlukovou zát ž. (Z12)

Ú elová komunikace napojující silnici I/16 na nov plánovanou pr myslovou zónu

Jedná se o zcela novou komunikaci na jihovýchodním okraji obce, jež zajistí napojení stávající silnice I/6 s nov plánovanými plochami pro výrobu a skladování. Komunikace bude vést po hranici chrán ného venkovního prostoru. Z hlediska hluku je d ležité, zda se bude jednat o ve ejnou nebo ú elovou komunikaci. Pro ve ejnou komunikaci platí hygienické limity dané pro pozemní komunikace a chrán ný venkovní prostor staveb (LAeq,16hod = 55,0 dB ve dne a LAeq,8hod = 45,0 dB v noci). Ú elová komunikace se posuzuje, jako stacionární zdroj hluku a platí pro ni stejné hygienické limity. Z uvedeného vyplývá, že dle statutu uvedené komunikace je pot ebné stanovit (z hlediska hluku) pat i ný hygienický limit a v návaznosti na to p ípadn uvažovat o možných protihlukových opat eních. Hluk ze železni ní dopravy Železni ní tra . 120 (Rakovník – Nové Strašecí) prochází katastrálním územím obce evni ov, od jižního okraje obce je vzdálena cca 3,5 km. Tra ovliv uje pouze jednu samostatnou ást obce nacházející se na jižním okraji katastru. Hluk ze stacionárních zdroj hluku Odstavná plocha (Z16) Tato nov navrhovaná plocha není z hlediska hluku významná. Výroba a skladování – drobná emeslná výroba (Z18, Z19, Z20, Z21, P5) U uvedených ploch je z hlediska hluku rozhodující jaké stacionární zdroje hluku budou sou ástí zde plánovaného zám ru (užití vzduchotechniky, klimatiza ních jednotek, hlu né provozovny typu truhlá ská, záme nická a obdobná dílna, provoz vysokozdvižných vozík .ve venkovním prostoru, doprava mimo ve ejné komunikace, ...) a jaká doprava je vztažena k jednotlivým zám r m (rozhodující je p edevším podíl nákladní dopravy – vozidel nad 3,5 tuny) a jaké komunikace bude využívat (ve ejné/ú elové). Každý jednotlivý zám r musí plnit hygienické limity dané pro stacionární zdroje hluku, denní a no ní dobu: EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 62 -


__________________________________________________________________________ -

samotný zám r musí plnit hygienické limity,

samotný zám r musí plnit hygienické limity p i sou tu s již existujícími zám ry (p ípadn pokud bude do jedné plochy plánováno n kolik samostatných zám r ), zám r nesmí, pokud již je v dané lokalit p ekro en hygienický limit daný pro stacionární zdroje hluku, zp sobit další zhoršení této situace, tzn. že nový zám r je t mi starými limitován. Poznámka: -

nový zám r nemá výrazn m nit hlukovou situaci v dané lokalit (by by spl oval hygienické limity dané pro stacionární zdroje

hluku). -

hluk z dopravy a hluk ze samostatných stacionárních zdroj hluku se posuzuje samostatn . Stacionární zdroje musí plnit své

limity, p estože v dané lokalit m že být hladina akustického tlaku A od dopravy výrazn vyšší.

U zám r , u kterých se dají o ekávat významn hlu né zdroje hluku a sou asn se nacházejí blízko chrán ného venkovního prostoru, je vhodné zpracovat samostatné hlukové studie. Ta by se m la zam it zejména na vyhodnocení stávajícího stavu v posuzované lokalit , na vliv samostatného zám ru na posuzovanou lokalitu, na vyhodnocení, k jakým zm nám dojde v posuzované lokalit vlivem posuzovaného zám ru a p ípadn na návrh protihluková opat ení. Protihluková opat ení mohou být typu protihluková st na, protihlukový kryt, ale také doporu ení na akustické parametry obvodových konstrukcí (nepr zvu nost st n, strop , oken, vrat, atd.), nebo vhodné umíst ní zdroj hluku (nap . ventilátor , sacích a výstupních vyústek, atd.) i provozování zdroj hluku – pohyb vozidel a vysokozdvižných vozík v areálu firmy, kdy je objekt firmy využíván, jako protihluková st na. istírna odpadních vod (P4) OV je plánována na severním okraji stávající pily. Nejbližší chrán ný venkovní prostor se od OV nalézá východním sm rem a je odd len nov plánovanou plochou ur enou k rekreaci – zahrádká ská osada (P7). Pro tuto plochu platí stejná doporu ení, jako pro výše uvedenou plochu Výrobu a skladování – drobná emeslná výroba. Hluk ze stavební innosti Hluk ze stavební innosti se d lí se na vlastní stavební innost a na dopravu související se stavbou. Tabulka . 32: Korekce pro stanovení hygienických limit hluku v chrán ném venkovním prostoru staveb a v chrán ném venkovním prostoru pro hluk ze stavební innosti Posuzovaná doba [hod]

Korekce [db]

od 6:00 do 7:00 od 7:00 do 21:00 EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

Hygienický limit CHVP

CHVPS

+10

60

60

+15

65

65 - 63 -


__________________________________________________________________________ Posuzovaná doba [hod]

Korekce [db]

od 21:00 do 22:00 od 22:00 do 6:00

Hygienický limit CHVP

CHVPS

+10

60

60

+5

50

40

Pro hluk ze stavební innost se hygienický limit v ekvivalentní hladin akustického tlaku A LAeq,s pro dobu kratší, než 14 hod v denní dob mezi 7:00 – 21:00 hod stanovuje dle vztahu: LAeq,s = LAeq,T + 10*log((429+t1)/t1), kde t1

doba trvání hluku ze stavební innosti v hodinách v dob mezi 7 00 – 21 00 hod,

LAeq,T

je hygienický limit stanovaný podle § 10 odst. 2.

P . – pro 14 hodin v denní dob platí LAeq,16hod = 65,0 dB, pro 8 hod platí LAeq,8hod = 67,4 dB Poznámka: doprava v areálu stavby je zahrnuta do stavební innosti

Záv r Z hlediska hluku jsou významné p edevším p eložka silnice I/16 (zám r Z15), nov plánovaná rychlostní komunikace R6 (zám r Z14) a ú elová komunikace napojující silnici I/16 na nov plánovanou pr myslovou zónu (zám r Z12). T mto nov plánovaným zdroj m hluku je pot ebné v novat zvýšenou pozornost. I/16 a R6 mají oproti stávajícím komunikacím nižší hygienický limit daný pro hluk z dopravy na hlavních komunikacích. Ú elová komunikace bude mít, dle statutu ve ejná / ú elová, hygienický limit daný pro hluk z dopravy na komunikacích, nebo hygienický limit daný pro stacionární zdroje hluku. textu. . 5.

U stacionárních zdroj hluku je pot ebné dodržet doporu ení uvedená v p edchozím Konkrétní vyhodnocení vlivu na tuto složku životního prost edí je uvedeno v kapitole

3. 8 Vliv na obyvatelstvo Metodika hodnocení V sou asné dob je pro hodnocení vliv jednotlivých konkrétních zám r dle zákona . 258/2000 Sb. o ochran ve ejného zdraví, v platném zn ní používán postup hodnocení zdravotních rizik (HRA – Health Risk Assessment). Základní metodické postupy HRA byly vypracovány v 70. letech americkou agenturou pro ochranu životního prost edí (US EPA), z t chto postup dnes vychází i Sv tová zdravotnická organizace (WHO) a legislativní p edpisy a autoriza ní návody v R. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 64 -


__________________________________________________________________________ Tento postup využívá všech dostupných údaj (dle sou asného v deckého poznání) pro ur ení faktor , které mohou za ur itých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní ú inky. Odhaduje rozsah expozice ur itému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny jednotlivé skupiny dot ené populace a kone n zahrnuje charakterizaci existujících i potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjišt ní. Sou ástí hodnocení je také diskuse úrovn nejistot, které jsou spjaty s tímto procesem. Cílem celého procesu je shromážd ní podrobn jších údaj o vlivu faktor vyvolaných provozem hodnoceného zám ru na zdraví exponované populace. Hodnocení zdravotních rizik je zejména u látek pro které nejsou stanoveny hodnoty limit (imisní limity) prakticky jediným zp sobem, jak posoudit zda se hladiny koncentrací škodlivin pohybují na spole ensky p ijatelné úrovni – tj. v akceptovatelné mí e zdravotního rizika. Imisní limity samy o sob o mí e ani typu ú inku na zdraví nevypovídají. Výsledky hodnocení by m ly být podkladem pro ízení rizika – tj. nap . pro rozhodování o podmínkách provozu zám ru i o pot ebných opat eních k minimalizaci rizik, pro vypracování stanoviska orgánu ochrany ve ejného zdraví, k informování ve ejnosti apod. Hodnocení zdravotních rizik bývá v sou asné dob nej ast ji realizováno jako sou ást hodnocení vliv zám ru na obyvatelstvo (resp. na ve ejné zdraví) dle zákona . 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis a dále v n kterých specifických p ípadech (posouzení rizika na žádost p íslušné krajské hygienické stanice, hodnocení oprávn nosti stížností ob an apod.). Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality životního prost edí v dané lokalit mohou být výsledky m ení imisní situace, hlukové zát že i v p ípad rozhodování o vhodnosti umíst ní zamýšleného zám ru - modelové výpo ty rozptylové i hlukové studie. Zdravotní rizika lze podle výše uvedeného postupu vyhodnotit na základ znalosti konkrétního návrhu ešení zám ru, jeho parametr a kapacit (pop . jeho variant). Cílem posuzované koncepce není znalost p esného ešení zám r , ale ur ení a vymezení jednotlivých ploch a jejich funk ních regulativ , proto nelze provést kvantifikaci p edpokládané expozice modelovými výpo ty a následn odhad možných zdravotních rizik. B hem p ípravy jednotlivých zám r dle koncepce bude u významn jších projekt provedeno podrobné hodnocení v rámci procesu EIA. Vzhledem k tomu, že v této fázi už bude známo technické (a technologické) ešení v etn nárok na obslužnou dopravu, bude možné hodnotit konkrétní vlivy na životní prost edí a ve ejné zdraví, v etn stanovení podmínek na prevenci, eliminaci a kompenzaci p ípadných negativních vliv . Dále jsou vyhodnoceny možné pozitivní a negativní vlivy na ve ejné zdraví vyplývající z funk ního vymezení zájmových ploch v obecné rovin a stru n charakterizovány vybrané faktory ovliv ující zdraví (škodliviny a hluk). Hodnocení návrhu územního plánu Plochy dopravní infrastruktury V území jsou navrženy plochy odstavné a parkovací. Dále je v územním plánu ešeno napojení rozvojových ploch výroby a skladování na nový obchvat. Tímto obchvatem by m la EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 65 -


__________________________________________________________________________ být p eložená silnice I/6 v nové trase (vychází z nové komunikace R6 a navrací se na svou p vodní trasu (I/6) na severovýchodní hranici evni ova. Realizace obchvatu je z hlediska zdravotních rizik p ínosem - odvede tranzitní dopravu z centra sídla, ímž se zde sníží nejen imisní ale i hlukové zatížení. To by m lo mít i pozitivní dopad v oblasti zdraví obyvatel. Sou asn je ale nutné zajistit, aby vybudování obchvatu a nových silni ních úsek nem lo negativní vliv na stávající situaci (zejména z hlediska hlukové zát že) v blízkosti trasy t chto staveb. U nových staveb obchvat a p eložek je možné lépe zabezpe it ú innou ochranu proti hluku technickými opat eními (vhodné osazení do terénu, protihlukové st ny, aj.) a snížit tak expozici hluku na co nejnižší úrove . U stávajících komunikací, které procházejí hust zastav ným územím, toto není reáln možné. Lze p edpokládat, že navržené dopravní ešení se odrazí také v nár stu plynulosti provozu. P i plynulém pohybu vozidel je nižší spot eba pohonných hmot a na n vázané nižší emise zne iš ujících látek z výfukových systém a navíc i výrazn nižší emise zne iš ujících látek z ot r brzd, pneumatik a povrchu komunikací. Sou asn lze o ekávat i snížení tvorby emisí hluku vyvolaných provozem vozidel na rekonstruovaných úsecích oproti p vodním komunikacím s nerovným povrchem. Vozidla také mohou poškozovat lidské zdraví p ímo – p i dopravních nehodách. Vysoká intenzita pohybu automobil vede ke zvyšování po tu dopravních nehod a také k omezení pohybu lidí. Na frekventovaných ulicích m st lidé a zvlášt d ti, podstupují ur ité riziko p i p echázení ulic. Snížení intenzity pohybu vozidel v obci by mohlo pomoci zajistit zvýšení bezpe nosti pohybu chodc (cyklist ). Významn jší negativní vlivy lze o ekávat v dob výstavby jednotlivých zám r . Jedná se zejména o zvýšení imisní a hlukové zát že v dot ených lokalitách vyplývající z realizace stavby – resp. z provozu stavebních mechanism a navazující obslužné nákladní dopravy. Dále m že být v blízkosti stavby i omezeno parkování, doprava i její plynulost. Všechny tyto negativní vlivy mají relativn krátkodobý charakter (po dobu výstavby). V územním plánu je u nové ty pruhové komunikace R6 navržena erpací stanice pohonných hmot. erpací stanice bude zdrojem emisí - par z pohonných hmot a z dopravy v areálu stanice, hluku ze stacionárních zdroj (provoz stojan na pohonné hmoty, erpání paliva z autocisterny) a dopravy v areálu. Vzhledem k situování areálu erpací stanice mimo obytnou zástavbu se nep edpokládá významn jší negativní ovlivn ní zdravotního stavu obyvatelstva. Zám r nep edstavuje významn jší riziko vyplývající z používání látek nebo technologií. Možnost vzniku havárie s negativním dopadem na složky životního prost edí a zdraví obyvatel, lze technickými opat eními významn omezit. Havárie by mohly nastat p i nesprávném nakládání s nebezpe nými odpady a závadnými látkami, p i nedodržení protipožárních opat ení, p ípadn p i havárii vozidel na komunikacích. Plochy výroby a skladování Územní plán vymezuje plochy k výrob a skladování. Hlavní využití je pro drobnou emeslnou výrobu v etn parkovacích ploch, p ípustn je možné plochy využít jako manipula ní plochy, pro stravování, skladování, administrativní objekty, sociální zázemí EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 66 -


__________________________________________________________________________ a technickou infrastrukturu. Podmín n p ípustné využití je pro objekty pro pr myslovou výrobu, za podmínky, že nebudou p ekro eny imisní a hlukové limity. Vymezení t chto ploch podporuje podnikaní v rámci ešeného území. To by mohlo vést k oživení ekonomiky a zvýšení nabídky pracovních míst, což je velmi d ležité zejména pro skupinu populace nezam stnaných. Socioekonomické postavení je d ležitou determinantou zdravotního stavu. Lidé s nízkými p íjmy, s nižším dosaženým vzd láním nebo dlouhodob nezam stnaní mají také ast ji horší zdraví. Vzd lání, zam stnání a výše p íjm také významn ovliv uje individuální životní styl, který se dále uplat uje jako významná zdravotní determinanta. P ípadný negativní vliv na zdraví obyvatel souvisí s provozem jednotlivých ploch, resp. s konkrétními zám ry umíst nými na t chto plochách. Realizací nových podnikatelských zám r nebo zkapacitn ním stávajících (p edevším výrobních) aktivit by mohlo dojít ke vzniku nových zdroj hluku i emisí v provozech a k vyšší pot eb nárok na obslužnou dopravu (tj. k nár stu intenzity dopravy na využívaných komunikacích a v prostoru areálu). S tím souvisí zvýšení hladin akustického tlaku A a imisní koncentrace n kterých zne iš ujících látek v okolí t chto provoz a podél obslužných komunikací. To m že být velmi problematické v blízkosti obytných lokalit, ploch ur ených k rekreaci a odpo inku. V blízkosti zástavby se nachází zejména plochy výroby a skladování ozna ené jako Z18 a Z20 a p estavbová plocha P5. P i rozhodování o vhodnosti umíst ní každého podnikatelského zám ru je t eba d sledn zvážit možné negativní vlivy vyplývající z jeho provozu (v etn nárok na navazující obslužnou dopravu). Je nutno respektovat využití okolních pozemk pro bydlení i rekreaci a významn nesnižovat kvalitu prost edí souvisejícího území. V souvislosti s nár stem nových podnikatelských aktivit a rozší ením kapacit stávajících lze v území o ekávat také vyšší produkci odpad a odpadních vod. Narušení faktor pohody (zvýšená hlu nost, emise zne iš ujících látek) je možné p edpokládat b hem výstavby n kterých zám r . Tyto negativní vlivy jsou asov omezeny dobou trvání stavby, lze je omezovat zp sobem provád ní stavby a správnou organizací (nap . stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu uskute ovat v denní dob , minimalizovat pohyb mechanism a t žké techniky v blízkosti obytné zástavby,...). Stavby a za ízení pro zem d lství V zájmovém území jsou navrženy také plochy na umíst ní staveb a za ízení pro zem d lství. Funk ní využití t chto ploch není blíže specifikováno. Z hlediska míry vliv na ve ejné zdraví je obecn rozhodující p edevším umíst ní zdroj hluku (provoz mechanism , za ízení, erpadel, vzduchotechniky, aj.) a zdroj emisí do t chto lokalit (spalovací a ostatní zdroje emisí) a náro nost zám r z hlediska intenzity vyvolané obslužné dopravy.


- 67 -


__________________________________________________________________________ Pokud budou objekty využívány pro odchov hospodá ských zví at (pop . dr beže), budou vznikat rozkladem organické hmoty (výkaly, zbytky krmiva) látky, které mohou být zdrojem pachu. Nejvýzna n jší z t chto látek je amoniak, vzniká i sirovodík, oxid uhli itý a t kavé organické látky. Je t eba dodržovat zásady správného provozu tak, aby se tyto koncentrace látek pohybovaly na relativn nízké úrovni koncentrací a neobt žovaly okolí významn jším zápachem. Výkaly, odpady z chovu mohou být také zdrojem ástic biologického p vodu (tzv. bioaerosolu), který se m že vázat na pevné ástice. Bioaerosol m že obsahovat mikroorganismy (baktérie, houby, plísn , spóry baktérií, viry), produkty mikroorganism , rostlinné pyly, alergeny aj. P i d sledném dodržování hygieny odchovu (zejména údržb istoty hal, pravidelné dezinfekci a dezinsekce aj.) by se m la minimalizovat možná zdravotní rizika z inhalace bioaerosolu. V posuzovaném p ípad se jedná o dv plochy (Z22 a Z23), které jsou umíst ny v okrajové severozápadní ásti území a mají rozší it stávající zem d lský areál. Vzhledem k situování areálu mimo obytnou zástavbu se nep edpokládá negativní ovlivn ní zdraví obyvatelstva související s realizací t chto dvou ploch. Plochy pro bydlení Územní plán eší také rozvojové plochy pro bydlení na jižním, jihozápadním a západním okraji obce evni ov v návaznosti na zastav né území. Dále je vymezena menší plocha na východním okraji. Na rozvojových plochách bydlení budou navrženy p evážn jednopodlažní individuální rodinné domy. Z hlediska možné hlukové zát že jsou nové zóny pro bydlení vymezeny v posuzovaném území v dostate né vzdálenosti od hlavních komunikací (I/16, R6) a navržených (stávajících) ploch pro skladování a drobnou výrobu. Utvá ení vhodných podmínek pro vybudování nových rodinných dom v etn doprovodné infrastruktury a ob anského vybavení umožní zvyšování kvality života obyvatel, což se m že pozitivn promítnout v oblasti jejich zdraví. Technická infrastruktura Napojení nových objekt na vodovod, kanaliza ní systém, plynovod povede k minimalizaci zát že životního prost edí. Pro odkanalizování lokality „U nádraží“ vymezuje územní plán plochu pro istírnu odpadních vod. Realizace zám r bude mít významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví. U istíren odpadních vod mohou obyvatelé okolní zástavby negativn vnímat hluk z provozu tohoto za ízení (provoz erpadel, dmychadel, a jiných zdroj hluku). P i provozu m že potenciáln také docházet k únik m - emisím - pachových a t kavých látek (amoniak, sirovodík, merkaptany) a aerosol (jemných kapének odpadní vody unášených v trem) do ovzduší v okolí zám ru. Míra a významnost jednotlivých vliv je dána technickým a technologickým ešením istírny, provozem za ízení a podmínkami dané lokality. Riziko kontaminace povrchových nebo podzemních vod je p i ádném provozu istírny a dodržování p íslušných legislativních p edpis velmi nízké.


- 68 -


__________________________________________________________________________ V tomto konkrétním p ípad je istírna odpadních vod navržena v jižní ásti zájmového území u areálu d eva ských závod . Mezi istírnou a obytnou zástavbou je situována zahrádká ská kolonie. OV je t eba správn provozovat, aby nedocházelo k uvol ování zapáchajících látek ve významném množství a obyvatelstvo v okolí nebylo obt žováno zápachem. Pomocí odd lení areálu OV izola ní zelení lze stavbu za lenit stavbu do okolí a zmírnit tak p ípadné narušování faktor pohody p i rekrea ním využívání zahrádká ské kolonie. S kaly z OV je t eba nakládat dle legislativních p edpis vzhledem k zdravotním rizik m spojeným s obsahem patogenních mikroorganism v kalech. Plochy rekreace, t lovýchovná a sportovní za ízení Pro rozvoj rekreace a sportu jsou vymezeny na severním okraji evni ova plochy staveb a za ízení pro t lovýchovu a sport a nová rozvojová plocha pro výstavbu rozhledny. Vytvá ením územních podmínek pro sportovní vyžití a rekreaci m že dojít k aktivnímu trávení volného asu, ke zvýšení pohybových aktivit obyvatelstva s následnými p íznivými dopady v oblasti zdraví. V eské republice se projevuje trend zvyšování poruch pohybového aparátu, nár st obezity a dalších projev vyplývajících ze „sedavého“ zp sobu života. Obezita nebo nadváha jsou vážnými riziky pro vznik n kterých druh nádorového bujení. Pohybové a sportovní aktivity p ispívají ke zlepšování zdravotního stavu populace (posilují v tšinu p irozených funkcí organismu, p sobí jako ochrana p ed nemocemi srdce a cév a p ed cukrovkou, zvyšují t lesnou zdatnost, rozvíjí koordinaci, zpev ují kosti, pomáhají udržovat p im enou t lesnou hmotnost aj.). Podpora rozvoje volno asových a rekrea ních aktivit ur ených široké ve ejnosti je také významným preventivním opat ením k omezování vzniku sociáln -patologických jev . Zlepšování zdravotního stavu populace se m že dále odrazit i snížením výdaj za zdravotní pé i. Zatraktivn ní ve ejných prostranství, realizace sportovních a rekrea ních ploch v etn vybudování nové rozhledny m že mít pozitivní dopad i na oblast rozvoje rekrea ních aktivit a cestovního ruchu. S tím jsou spojeny i možné ekonomické p ínosy obci a podnikatel m v regionu (zejména v oblasti služeb), pop . i vznik nových pracovních p íležitostí. Ur itým negativním jevem zatraktivn ní oblasti by mohl být mírný nár st intenzity automobilové dopravy v n kterých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zát že podél využívaných komunikací, v blízkosti parkoviš a rekrea ních a sportovních objekt . Vzhledem k tomu, že se bude jednat o dopravu p edevším osobní, nem ly by být tyto vlivy významn jšího charakteru. Plochy zelen V územním plánu jsou navrženy také plochy ochranné a izola ní zelen . Zele plní adu významných funkcí – mimo funkce rekrea ní a estetické také hygienickou a bioklimatickou. V lokalitách snižuje prašnost. Výsadba podél problematických areál a frekventovaných komunikací m že mimo lepšího za len ní staveb do krajiny sloužit EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 69 -


__________________________________________________________________________ i k útlumu hluku. Ozele ování m že p ispívají ke zlepšování životních podmínek, vytvá ení pocitu pohody a spokojenosti a tím pozitivn ovliv ovat zdraví. N které d eviny ale mohou významn zvyšovat množství pylu v ovzduší a vyvolávat tak u senzitivní skupiny populace (alergici) i negativní vlivy v oblasti jejich zdraví. Aby nedocházelo ke zvyšování alergických reakcí u t chto jedinc , je pot eba pro ozele ování volit mén alergizující druhy d evin. Vodní nádrže V ešeném území jsou vymezeny dv nové vodní nádrže (plocha do 2 ha) na bezejmenné vodote i severn od sídla a na potoku Lod nici východn od evni ova. Tyto vodní nádrže mohou (p i vhodném ešení a za len ní do prost edí) plnit více funkcí, mimo jiné funkci krajinotvornou a rekrea ní, což by se mohlo u obyvatelstva také p ízniv odrazit v oblasti psychické a zdravotní. Identifikace a charakterizace nebezpe nosti škodlivin B hem výstavby jednotlivých zám r budou emitovány zne iš ující látky ze spalování pohonných hmot ve stavebních mechanismech a obslužné doprav . Dále se mohou ze stavebních ploch uvol ovat emise tuhých látek. Pokud budou stavební práce realizovány relativn v krátkém asovém úseku v pr b hu roku, nebudou významným zdrojem zne iš ování ovzduší. P i realizaci jednotlivých zám r budou v posuzovaném prostoru pravd podobn instalovány p edevším spalovací zdroje (k vytáp ní jednotlivých objekt ). Na plochách, kde je plánovaná drobná emeslná výroba, mohou být instalovány spalovací zdroje nebo ostatní stacionární zdroje zne iš ování ovzduší. Obec je plynofikována, nov navrhované plochy budou napojeny na stávající rozvody plynovodu. Lze tedy p edpokládat, že spalovací zdroje budou využívat jako palivo p edevším zemní plyn. Zprovozn ním malých spalovacích zdroj (pop . n kolika st edních spalovacích zdroj ) na zemní plyn nedojde k výrazn jšímu nár stu imisních koncentrací oxidu dusi itého (NO2), oxidu uhelnatého (CO), prašnosti, oxidu si i itého (SO2), t kavých organických látek a jiných kontaminant v ovzduší. Mobilními zdroji emisí bude provoz dopravy po komunikacích. Ovzduší v okolí komunikací, parkoviš a areál bude zne iš ováno emisemi z provozu motorových vozidel a obslužných mechanism . Zdrojem emisí je nedokonalé spalování paliva (benzinu a motorové nafty), jsou emitovány p edevším oxidy dusíku, dále oxid uhelnatý, prašný aerosol (zejména p i spalování motorové nafty), oxid si i itý, alifatické a aromatické uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, aldehydy, ketony, dehty, benzen, saze aj. Dominantní vliv na množství emisí zne iš ujících látek bude mít p edevším využívání nákladní automobilové dopravy. Plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách budou plochy odstavných a parkovacích stání pro automobilovou dopravu, které budou p i len ny k objekt m v nov navrhovaných plochách (p edevším u objekt drobné emeslné výroby a skladování, pop . u sportovních a rekrea ních ploch a za ízení).


- 70 -


__________________________________________________________________________ V posuzovaném území bude umíst na i erpací stanice pohonných hmot v etn jejího p íslušenství. P i provozu erpací stanice pohonných hmot budou zne iš ující látky emitovány b hem stá ení pohonných hmot z p epravní cisterny do nádrží a p i vlastním erpání pohonných hmot do nádrží jednotlivých automobil . Dv ma základními druhy motorových paliv stá ených na erpacích stanicích jsou automobilový benzin a motorová nafta. Benzín tvo í sm s p evážn ropných uhlovodík vroucí v rozmezí cca 30 až 215 °C, se 3 až 12 atomy uhlíku v molekule. Benzín obsahuje maximáln 18 obj.% olefin , 35 obj.% aromát a 1 obj. % benzenu. Motorovou naftu je možné z hlediska výroby za adit mezi st ední ropné destiláty, jedná se o sm s alkanických, cyklanických a aromatických uhlovodík , jejichž vzájemné pom rné zastoupení vyplývá z kvality rop použitých pro dané zpracování. Je to složitá sm s uhlovodík s 12 až 22 atomy uhlíku v molekule vroucí v rozmezí cca 180 až 370 °C. Pro zlepšování užitných vlastností automobilových benzin i motorových naft se používají r zná aditiva (p ísady). Vzhledem k situování areálu erpací stanice mimo obytnou zástavbu se nep edpokládá významn jší negativní ovlivn ní zdravotního stavu obyvatelstva. Na základ p edpokládaného emitovaného množství a možných ú ink t chto látek na lidské zdraví lze za nejvýznamn jší považovat oxidy dusíku, prašný aerosol, benzen a polyaromatické uhlovodíky. Tyto látky a jejich možný ú inek na zdraví je dále stru n charakterizován. Oxidy dusíku NOx, oxid dusi itý NO2 Jako oxidy dusíku se ozna uje sm s vyšších oxid dusíku, zejména oxidu dusnatého a dusi itého. V rámci spalovacích proces je p evážn emitován oxid dusnatý (NO), který se oxiduje na oxid dusi itý (NO2). Ten m že reagovat s organickými slou eninami za vzniku nitroderivát . Oxidy dusíku pat í mezi látky, které se mohou podílet na vzniku oxida ního smogu. Z hlediska toxicity a ú ink na lidské zdraví je z této skupiny látek nejvýznamn jší oxid dusi itý (NO2). Hlavní ú inek oxidu dusi itého je dráždivý. Dráždí a ovliv uje dýchací funkce a snižuje odolnost dýchacích cest a plic a zvyšuje riziko výskytu nemocí dolních cest dýchacích (a jejich projev ) a astmatických záchvat . Chronické p sobení m že vyvolat vznik chronického zán tu spojivek, nosohltanu a pr dušek. St edn dobé a dlouhodobé studie zví at krom toho ukazují významné morfologické, biochemické a imunologické zm ny. Cestou vstupu NO2 do organismu jsou dýchací cesty. P i inhalaci m že být absorbováno 80 – 90 % NO2, z toho významná ást v nosohltanu. P i akutní expozici (WHO, 2000) p sobí na zdravé osoby jen velmi vysoké koncentrace (1990 g/m3). U citliv jších lidí (nap . astmatik , pacient s chronickou obstruk ní chorobou plic) se m že projevovat respira ními symptomy, ovlivn ním plicních funkcí, reaktivity dýchacích cest p i nižších koncentracích. Za hodnotu LOAEL se považuje koncentrace 380 – 560 µg/m3 (0,2 – 0,3 ppm), která u astmatik p i krátkodobé expozici indikuje malou cca 5% zm nu plicních funkcí a zvyšuje reaktivitu dýchacích cest. WHO byla navržena sm rnicová 1hodinová maximální imisní koncentrace NO2 200 g/m3. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 71 -


__________________________________________________________________________ Výsledky n kterých epidemiologických studií u d tské populace ukazují nár st respira ních symptom , délky jejich trvání a snížení plicních funkcí. U d tí ve v ku 5 - 12 let dochází podle t chto epidemiologických studií k 20 % nár stu rizika respira ních obtíží a onemocn ní p i každém zvýšení expozice o 28 g/m3 (dvoutýdenní pr m r) p i expozici v rozsahu dvoutýdenních pr m r 15 -128 g/m3 (nebo vyšší). Žádné z epidemiologických studií doposud spolehliv necharakterizovala dlouhodobé (chronické) expozice a p sobení NO2 na lidské zdraví. Dostupné výsledky dost jasn ukazují vznik respira ních efekt u d tí p i dlouhodobé expozici NO2 v rozsahu pr m rné ro ní koncentrace 50 - 75 g/m3 a vyšší. WHO p evzalo jako sm rnicovou hodnotu pr m rnou ro ní imisní koncentraci 40 g/m3. Prašný aerosol (tuhé zne iš ující látky) Tuhé zne iš ující látky p edstavují sm s látek. Prašný aerosol m že mít rozmanité rizikové vlastnosti, v reálných podmínkách p sobí jako sou ást komplexní sm si zne iš ujících látek v ovzduší s r znými ú inky. Na tuhé ástice se mohou adsorbovat n které reaktivní komponenty (nap . polycyklické aromatické uhlovodíky, t žké kovy, aj.). Tzv. PM10 je torakální frakce s aerodynamickým pr m rem ástic do 10 m, která proniká do spodních dýchacích cest a PM2,5 zahrnuje jemn jší respirabilní podíl s aerodynamickým pr m rem do 2,5 m pronikající až do plicních sklípk . Jemná frakce ástic do 2,5 m je do zna né míry rozpustná, má asto kyselý charakter a obsahuje sekundárn vzniklé aerosoly (kondenzáty plyn , ástice ze spalování fosilních paliv a pohonných hmot, kondenzované organické i kovové páry). Dále mohou obsahovat t žké kovy i uhlíkaté látky a jejich soli (p edevším sulfáty a nitráty). Jemné ástice jsou transportovány do velkých vzdáleností (až n kolik stovek kilometr ) od zdroje t chto látek a snadno pronikají do vnit ního prost edí budov. Hrubší ástice bývají zásaditého charakteru, mén rozpustné. Vzhledem k velikosti ástic pom rn rychle sedimentují a jsou transportovány cca do vzdálenosti n kolika kilometr . Vznikají nap . b hem zemních prací p i stavbách, p i demolicích objekt , t žb zemních hmot, v d sledku sekundární prašnosti p i doprav na nezpevn ných a prašných cestách apod. Prašný aerosol m že zp sobovat podrážd ní ichové sliznice a negativn ovliv ovat funkci i kvalitu asinkového epitelu v horních cestách dýchacích, snižovat samo istící schopnosti a obranyschopnost dýchacího systému a tím vyvolat vhodné podmínky pro vznik bakteriálních i virových respira ních infekcí. Akutní zán tlivé zm ny mohou p ejít do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy s následným postižením ob hového systému. Vyšší výskyt t chto zm n je možno sledovat u citlivých skupin populace (d ti, sta í lidé a lidé s nemocemi dýchacího a srde n cévního systému, ku áci, aj.). Prašný aerosol má ú inky, které nelze p esn specifikovat a popsat, u této škodliviny nebyly stanoveny referen ní dávky a koncentrace. Dle WHO nelze na základ sou asných poznatk stanovit bezpe nou prahovou koncentraci v ovzduší.


- 72 -


__________________________________________________________________________ V roce 2005 WHO aktualizovala n které d íve uvedené poznatky a využila pro odvození vztah studie, kde byl indikátorem prašný aerosol frakce PM2,5. Byly zde stanoveny sm rné hodnoty a p echodné (prozatímní) cíle. Sm rná doporu ená ro ní koncentrace iní 20 g/m3 a sm rná doporu ená 24 hodinová koncentrace je 50 g/m3. Uhlovodíky Sm s uhlovodík obsažená v pohonných hmotách je heterogenní skupinou látek, kterou nelze jednoduše toxikologicky charakterizovat. Všeobecným celkovým ú inkem uhlovodík je ovliv ování centrální nervové soustavy, mohou ve vysokých koncentracích p sobit narkoticky. Páry pohonných hmot dráždí o i a sliznice. Na základ možných ú ink látek na lidské zdraví lze za nejvýznamn jší považovat skupinu polycyklických aromatických uhlovodík a benzen. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou slou eniny s velice rozmanitými rizikovými vlastnostmi. Vyzna ují se zna nou variabilitou v toxických vlastnostech a r znými vlivy na jednotlivé organismy. Spole nou vlastností PAU je fotosensibilizace a drážd ní pokožky. Podle míry t kavosti mohou dráždit dýchací cesty. Za nejzávažn jší biologický ú inek PAU je považována indukce nádorových proces . V této velké skupin látek se vyskytují izomery, které nevykazují karcinogenní ú inky, ada látek se slabými ú inky, ale také karcinogeny (nap . benzo(a)pyren). Polycyklické aromatické uhlovodíky primárn emitované ze zdroj do atmosféry podléhají v atmosfé e transforma ním reakcím a mohou být transportovány na zna né vzdálenosti, p edevším sorbované na tuhé ástice. V prost edí navíc dochází k sou asné interakci s jinými látkami. (P ítomnost oxid síry a dusíku m že ješt více zvyšovat potenciální karcinogenní ú inky PAU tvorbou p ímých karcinogen i zvyšováním metabolizace PAU v plicích (nitroderiváty PAU, sulfonové kyseliny, …)). Ministerstvo zdravotnictví eské republiky (SZÚ, 2003) v souvislosti s hodnocením a ízením zdravotních rizik uvádí referen ní ro ní koncentraci pro fenantren = 1 g/m3 a benzo(a)antracen = 0,01 g/m3. Tyto referen ní koncentrace látek odpovídají úrovni karcinogenního rizika 1.10-6. Pro benzo(a)pyren jako indikátor PAU je dle WHO (WHO, 2003) pro úrove karcinogenního rizika 10-6 (tj. jeden p ípad onemocn ní rakovinou na 1 milión celoživotn exponovaných osob) uvedena koncentrace 0,012 ng/m3 – tj. 0,000 012 µg/m3. (Pro úrove karcinogenního rizika 10-5 je uvád na koncentrace 0,12 ng/m3 – tj. 0,00012 µg/m3 a pro úrove karcinogenního rizika 10-4 pak 1,2 ng/m3 – tj. 0,0012 µg/m3.). Benzen (benzol, cyklohexatrien) C6H6 Benzen je p ímo uvol ován p i nedokonalém spalování pohonných hmot (p edevším u vozidel se zážehovým motorem) a dále vzniká uvol ováním z vyšších aromatických slou enin. Významným zdrojem expozice ve vnit ním prost edí je tabákový kou . Do t la benzen proniká p edevším p i inhala ní, ale také kožní expozicí.


- 73 -


__________________________________________________________________________ Benzen má vliv na imunitní systém (v etn poklesu T lymfocyt ), snižuje odolnost t la v i infekci, alergiím. Také má ú inky hematotoxické. Ovliv uje na orgány krvetvorby poškozuje kostní d e a zp sobuje zm ny bun ných krevních element . Vzácn ji m že nep ízniv p sobit i na játra, ledviny a další orgány. Po etné studie demonstrují vztah mezi expozicí benzenu a výskytem r zných typ leukémií, rakovinou krvetvorných orgán . P sobení benzenu a eventueln jeho metabolit m že vést ke vzniku chromozomálních aberací. Dle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) pat í do skupiny 1 – látka je karcinogenní pro lov ka. RIVM v roce 1999 stanovila pro inhala ní expozici benzenu (karcinogenní efekty) koncentraci 2E-02 mg/m3 (= 20 µg/m3) pro úrove karcinogenního rizika 10-4 (tj. jeden p ípad onemocn ní rakovinou na 10 000 celoživotn exponovaných osob). Dle U.S. EPA p ijatelné úrovni rizika (1 x 10-6) odpovídá referen ní koncentrace v ovzduší 0,13 – 0,45 g/m3. Dle U.S. EPA Risk – Based Concetration Table je pro benzen ve venkovním ovzduší uvád na referen ní hodnota = 0,23 g/m3 (pro karcinogenní efekty). Identifikace a charakterizace nebezpe nosti - hluk P i realizaci zám r lze o ekávat vznik nových zdroj hluku p ímo v lokalitách (zejména lokality ur ené pro lehký pr mysl, skladování, n které plochy ob anské vybavenosti a plochy pro rekreaci a sport) a z vyvolané obslužné dopravy. Nadm rný hluk provokuje v lidském organismu adu reakcí. Hluk má vliv na psychiku; m že vyvolávat únavu, deprese, stres, pocity rozmrzelosti a nervozity, agresivitu, neochotu. Rušení a obt žování hlukem je astou subjektivní stížností na kvalitu životního prost edí a m že p edstavovat prvotní podn t rozvoje neurotických, psychosomatických i psychických stres u etných nemocných. Je pravd podobné, že snižuje obecnou odolnost v i zát ži, zasahuje do normálních regula ních pochod . Nadm rná hluková expozice pracujících snižuje pozornost a produktivitu a kvalitu práce. Významn je také ohrožena bezpe nost práce. D sledkem zvýšené hladiny hluku m že docházet také ke zhoršení komunikace e i a tím ke zm nám v oblasti chování a vztah a k rušení spánku (zmenšením jeho hloubky a zkrácením doby spánku, k astému probouzení b hem spánku). Za dostate n prokázané nep íznivé zdravotní ú inky hluku je považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, spot eba sedativ a hypnotik, obt žování hlukem, rušení spánku a nep íznivé osvojování e i a tení u d tí (WHO, 1999, 2007, 2009). Omezené d kazy jsou pro ovlivn ní hypertenze, výkonnosti, imunity, psychických poruch, nemocnosti a vývoje plodu. U každého lov ka existuje ur itý stupe citlivosti, respektive tolerance k rušivému ú inku hluku, jako významn osobnostn fixovaná vlastnost. V normální populaci je 10 – 20 % vysoce senzitivních osob, stejn jako velmi tolerantních, zatímco u zbylých 60 - 80 % populace vícemén platí kontinuální závislost míry obt žování na intenzit hlukové zát že.


- 74 -


__________________________________________________________________________ Zvlášt citlivá na p sobení zvýšené hlu nosti je tv r í duševní práce a pln ní úkol spojených s nároky na pam , soust ed nou a trvalou pozornost a komplikované analýzy. Rušivý ú inek hluku je významný zejména p i innostech náro ných na pracovní pam , kdy je t eba udržovat ást informací v krátkodobé pam ti, jako jsou matematické operace a tení. Prahové hodnoty prokázaných ú ink hluku pro kvalitativní charakterizaci rizika Na základ dokument WHO (WHO, 1999, 2007, 2009) a dalších podklad (Kubina, 2007) je v tabulce . 33 a 34 je uvedena orienta ní závislost výskytu nep íznivých ú ink na zdraví a pohodu obyvatel (vybarvené plochy) vyvolaná r znou intenzitou hlukové zát že v denní a no ní dob . S ohledem na individuální rozdíly v citlivosti v i nep íznivým ú ink m hluku je t eba p edpokládat možnost t chto ú ink u citliv jší ásti populace i p i hladinách hluku významn nižších. Tabulka . 33: Odhad projev nep íznivých ú ink u exponované populace v závislosti na ekvivalentní hladin akustického tlaku A - pro denní dobu (600 – 2200 hod.) Nep íznivý ú inek hlukové zát že

LAeq, 6-22 h (dB) < 50

50-55

55-60

60-65

65-70

70+

Sluchové postižení* Zhoršené osvojení e i a tení u d tí Vliv na kardiovaskulární systém Zhoršená komunikace e í Silné obt žování Mírné obt žování Poznámka: *

p ímá expozice hluku v interiéru (LAeq,24h)

Tabulka . 34: Odhad projev nep íznivých ú ink u exponované populace v závislosti na ekvivalentní hladin akustického tlaku A - pro no ní dobu (2200 - 600 hod.) Nep íznivý ú inek hlukové zát že

LAeq, 22 -6 h (dB) 35-40

40-45

45-50

50-55

55-60

60+

Psychiatrická onemocn ní Hypertenze Infarkt myokardu Biologické efekty* Kvalita spánku Zvýšené užívání lék a sedativ Duševní pohoda (stížnosti) Poznámka: *

p ímá expozice hluku v interiéru (LAmax)


- 75 -


__________________________________________________________________________ Pro kvantitativní charakterizaci zdravotních ú ink hluku se využívají vztahy expozice a ú inku (nej ast ji obt žování a subjektivní rušení spánku hlukem) odvozené na základ ady provedených epidemiologických studií. Umož ují predikovat procento (po et) rušených osob v závislosti na intenzit hlukové expozice u b žné, pr m rn citlivé populace. Vztahy jsou odvozeny pro jednotlivé typy dopravy - silni ní, letecká a železni ní. Doporu ení pro p ípravu a realizaci zám r Pokud budou v rámci p ípravy stavby provád ny i demolice stávajících nevyhovujících stavebních objekt , je t eba vyhodnotit, zda n které ásti stavebních objekt mohou být nositeli nebezpe ných vlastností – mohou být významn zne išt né látkami zp sobujícími jejich nebezpe nost. Snížení potenciálního rizika negativních vliv na lidské zdraví vyplývající z nevhodného ízení vzniku demoli ních odpad p i odstra ování objekt lze dosáhnout posouzením nebezpe ných vlastností ješt p ed zahájením demoli ních prací. U odpad potenciáln kontaminovaných by m l být proveden test na vylou ení nebezpe ných vlastností akreditovanou laborato í. Na základ výsledku hodnocení je t eba stanovit zp sob nakládání a odstran ní odpadu v souladu s platnými právními p edpisy v oblasti ochrany zdraví pracovník , ve ejného zdraví a nakládání s odpady. P i odstra ování stavby mohou také n které její ásti obsahovat materiály s obsahem azbestu (žáruvzdorné a zvukoodolné izolace, st ešní krytina, aj.). Všechny typy azbestových vláken jsou azeny mezi látky, které jsou karcinogenní pro lov ka. P i demolicích objekt je t eba realizovat dostate ná opat ení k zabrán ní uvol ování azbestu do ovzduší. Práce musí provád t kvalifikovaní a proškolení pracovníci a d sledn p i práci dodržovat podmínky k zajišt ní ochrany zdraví. Proces územního rozhodování musí brát d sledn v potaz imisní situaci. P i umis ování a povolování nových staveb zdroj zne iš ování ovzduší se musí vycházet z imisní situace v oblasti a požadovat veškerá ú inná a dostupná opat ení k omezování emisí. Území pat í mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – je zde p ekra ován 24hodinový imisní limit prašného aerosolu frakce PM10. U zdroj , které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti, by tedy m lo dojít k realizaci opat ení ke snižování množství emisí tuhých zne iš ujících látek. To by se odrazilo v celkovém snížení imisního zatížení lokalit s pozitivními dopady v oblasti zdraví obyvatel. U dopravních tah , problematických ploch a areál by m la být plánována technická opat ení (v etn výsadby izola ní zelen s protiprašnou funkcí). U technologických zdroj prachových ástic.

je možné využít za ízení (odlu ova e) pro záchyt

U prašných p íjezdových komunikací, cest a ploch by v rámci realizace zám r m ly být provedeny úpravy (zpevn ní povrchu), pop . zajišt no jejich pravidelné išt ní. Na plochách, které jsou zdrojem prašnosti je možné snižování prašnosti vegeta ními úpravami, zvyšováním zastoupení zelen – parkové úpravy, zatrav ování.


- 76 -


__________________________________________________________________________ Významným zdrojem emisí tuhých zne iš ujících látek mohou být také stavby, i když jejich p sobení je asov omezené. Jedná se zejména o bourací a výkopové práce, skladování sypkých materiál , aj. Emise budou závislé na aktuálních podmínkách (nap . na vlhkosti vzduchu a p dy, síle a sm ru v tru) a zp sobu provád ní stavební innosti. Proto je nutné snižovat emise vhodnými technickými a organiza ními opat eními (nap . provád t pravidelné išt ní vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo ší ení prachu do okolí, omezovat prašnost v míst stavby (skráp ní, aj.), minimalizovat zásoby potencionálních zdroj prašnosti, vhodn manipulovat se sypkými materiály, zabezpe it náklady na automobilech proti úsyp m, p ed výjezdem z areálu stavby provád t ádnou o istou vozidel, ...). P i ozele ování vybraných ploch je pot eba v novat pozornost výb ru druh zelen (málo alergizující druhy d evin) s ohledem na možné negativní ovliv ování senzitivní skupiny obyvatel - alergik . P i rozhodování o vhodnosti situování a ešení zám r produkujících nadm rný hluk je t eba blíže specifikovat jednotlivé konkrétní zdroje hluku a jejich akustické parametry. Jedná se zejména o významné zdroje hluku, u kterých by pak bylo vhodné vyhodnotit jejich vliv na hranici chrán ného venkovního prostoru modelovými výpo ty hlukové studie. Pro posouzení celkové hladiny akustického tlaku v zájmovém území a tedy i možného ovlivn ní ve ejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrh zám r (tj. specifikovat vliv stacionárních zdroj hluku, intenzity vyvolané obslužné dopravy) a stávajících zdroj hluku. Dále je nutné provést vyhodnocení p ípadné zm ny hladin akustického tlaku po realizaci konkrétních zám r v porovnání se stávajícím stavem. U jednotlivých konkrétních návrh zám r produkujících hluk by m la být pomocí hlukové studie ov ena vhodnost jejich ešení. Modelovými výpo ty lze porovnávat r zné varianty ešení zám r a zárove i odhadovat ú innost p ípadn navržených protihlukových opat ení. Je nutno zajistit, aby p ípadn nov instalované zdroje hluku nem ly negativní vliv na stávající hlukovou situaci v posuzované lokalit a hluk z t chto zdroj byl v souladu s hygienickými limity. B hem výstavby zám r a rekonstrukce stávajících objekt se musí minimalizovat doba trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být organiza n zabezpe ena zp sobem, který maximáln omezí možnost narušení faktor pohody, a to zejména v no ních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskute ovány v denní dob , bude minimalizován pohyb mechanism a t žké techniky v blízkosti obytné zástavby. Po zprovozn ní jednotlivých zám r produkujících hluk je t eba hlukovou situaci v zájmových lokalitách doložit p ímým m ením. Pokud by došlo k nár stu a hladiny akustického tlaku dosahovaly takových hodnot, p i kterých je možné o ekávat výskyt nep íznivých ú ink na zdraví a pohodu obyvatel, musí být realizována technická i organiza ní opat ení za ú elem snížení hlukové zát že v dot ených ástech lokality. . 5.



- 77 -


__________________________________________________________________________

4. Sou asné problémy a jevy životního prost edí, které by mohly být uplatn ním politiky územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny, zejména s ohledem na zvlášt chrán ná území a pta í oblasti St edo eský region je územím s nejintenzivn jší dopravou v R. Rozhodující zát ž životního prost edí z hlediska dopravy p ináší doprava silni ní.Kraj má nejv tší délku dopravních komunikací ze všech kraj R a nejv tší hustotu silni ní sít . Doprava v kraji produkuje tém 20 % celkových emisí CO2, NOx a PM z dopravy v R, což je nejvíce ze všech kraj . M rné hodnoty emisí na obyvatele jsou nejvyšší v R. Vývoj emisí CO2 a PM je v posledních letech stagnující, emise NOx klesají. Mezi zdravotn nejvýznamn jší zne iš ující látky v ovzduší pat í suspendované ástice a oxid dusi itý v lokalitách významn zatížených dopravou. V ur itých lokalitách (zatížených dopravou, pr myslem nebo vytáp ním domácností) jsou problémem i PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky). Každoro n je nadlimitním koncentracím t chto látek vystavena ur itá ást populace v závislosti na aktuální kvalit ovzduší. Zne išt ní vn jšího i vnit ního ovzduší je spojováno, jako jeden z mnoha faktor (výživa, životní styl, imunita apod.), s nár stem alergií. Po et alergických onemocn ní obecn nar stá, stav na území kraje lze v posledních letech ozna it za mírn stoupající. Odd lit p ímý vliv zne išt ného ovzduší od ostatních spolup sobících faktor a kvantifikovat jej je však zna n obtížné. Charakter odpadového hospodá ství St edo eského kraje je do zna né míry ovlivn n pom rn vysokou hustotou zalidn ní, velkým množstvím pr myslových za ízení a expanzí nov vznikajících výrobních za ízení. Produkci odpad lze charakterizovat vysokým množstvím pr myslových odpad a odpad z obal stejn jako komunálních odpad od ob an . Mezi významné problémy kraje pat í t íd ní odpad , zejména biologicky rozložitelných komunálních odpad . Povodn jsou nejv tším nebezpe ím z oblasti p írodních katastrof. Jsou charakteristické nepravidelným výskytem. Na jejich vzniku se podílí více faktor , což zt žuje a komplikuje jejich prognózu. P i d sledné realizaci preventivních opat ení lze však škody minimalizovat. P etrvávající kontaminace p dy a horninového prost edí, existence už jednou využívaných a zdevastovaných ploch a objekt (brownfields) a jejich nedostate ná regenerace a op tované využívání. Nedostate ná evidence a sanace kontaminovaných ploch. Protierozní ochranou území je nutno se zabývat p i veškeré innosti dotýkající se zemského povrchu. V ešeném území je to zejména innost zem d lská, lesní hospodá ství a veškerá innost stavební. Patrné je také poškození les , a to nejen vlivem imisní zát že, ale také vlivem nevhodné druhové a v kové skladby lesních ekosystém a zp sobu hospoda ení v nich. Mezi problémy sou asného životního prost edí pat í také ší ení nep vodních druh rostlin obecn (zejména v oblastech zasažených povodní, kde dochází k výrazn jšímu ší ení invazních druh rostlin).


- 78 -


__________________________________________________________________________ Se ší ením zástavby do volné krajiny jak pro trvalé, tak rekrea ní bydlení souvisí i další problémy než je zm na struktury krajiny (nap . emisní, hluková zát ž, expanze nep vodních druh rostlin a mnoho dalších). Krajina jako celek je poznamenána potla ením p vodních tradic, deformací její typické tvá e použitím nevhodných architektonických styl , devastací staveb drobné lidové architektury a nedostatkem zelen v sídlech. Celkov je snížena biodiverzita, a tím i ekologická stabilita krajiny. Mírn p ízniv jší je situace v oblastech podléhajících legislativní ochran p írody a krajiny.

5. Zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv navrhovaných variant Zásad územního rozvoje, v etn vliv sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných, kladných a záporných Zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv je sou ástí kapitoly . 3 tohoto hodnocení. V této kapitole (viz tabulky . 31 - 34) je uveden vý et plánovaných zám r v p ehledné tabulce a jejich vliv na jednotlivé složky životního prost edí spolu se slovním vyhodnocením. V následující tabulce je uvedeno íselné vyhodnocení vliv jednotlivých posuzovaných zám r na složky životního prost edí. Slovní vyhodnocení vlivu je uvedeno pod tabulkou.

ZPF

PUPFL

ZCHÚ

Fauna, flóra

ÚSES

NATURA 2000

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Z1

-2

0

0

-2

0

0

-1

-2

0

0

Z2

-1

0

0

-1

0

0

-1

-2

0

0

Z3

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

Z4

-1

0

0

-1

0

0

-1

-2

0

0

Z5

-2

0

0

0

0

0

-1

-1

0

0

Z6

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z7

-1

0

0

0

-1

0

-1

-1

0

0

Z8

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z12

-2

0

0

0

0

0

-1

-1

0

0

Z13

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

Z14

-2

0

0

-2

0

0

-2

-2

0

+1

Z15

-2

0

0

-2

-2

0

-2

-2

0

+1


Obyvatelstvo

Ozna ení lokality

Tabulka . 35: íselné vyhodnocení významnosti vlivu invariantních ploch na jednotlivé složky ŽP

- 79 -


Ozna ení lokality

ZPF

PUPFL

ZCHÚ

Fauna, flóra

ÚSES

NATURA 2000

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

__________________________________________________________________________

Z16

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

Z17

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z18

-2

0

0

0

0

0

-1

-1

0

-1

Z19

-2

0

0

0

-1

0

0

-1

0

0

Z20

-2

0

0

-2

0

0

-2

-2

0

-1

Z21

-1

0

0

0

0

0

-1

-1

0

-1

Z22

-1

0

0

0

0

0

-1

-1

0

0

Z23

-1

0

0

0

0

0

-1

-1

0

0

Z24

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Z25

+1

0

0

+1

0

0

+1

+1

+1

+1

+2

Z26

+1

0

0

+1

0

0

+1

+1

+1

+1

+2

Z27

-2

0

0

-2

0

0

-1

-2

0

0

Z28

-2

0

0

0

0

0

-1

-1

-1

0

-1

ZPF

PUPFL

ZCHÚ

Fauna, flóra

ÚSES

NATURA 2000

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

P1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

P3

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

P4

0

0

0

0

0

0

0

+2

0

-1

P5

0

0

0

0

0

0

-2

0

0

-1

P7

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


Obyvatelstvo

Ozna ení lokality

Tabulka . 36: íselné vyhodnocení významnosti vlivu invariantních ploch p estavby na jednotlivé složky ŽP

+2

- 80 -


__________________________________________________________________________

Ozna ení lokality

ZPF

PUPFL

ZCHÚ

Fauna, flóra

ÚSES

NATURA 2000

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

Tabulka . 37: íselné vyhodnocení významnosti vlivu invariantních ploch s novým využitím území na nezastavitelných plochách na jednotlivé složky ŽP

K1

-1

0

0

-1

0

0

0

+1

0

0

0

K2

-2

0

0

-1

-2

0

-1

+1

0

0

0

K3

0

+2

0

+1

0

0

+2

+1

+2

+1

+2

K4

+1

0

0

+1

0

0

+1

+1

+1

+1

+2

K5

+1

0

0

+1

0

0

+1

+1

+1

+1

+2

K6

+1

0

0

+1

0

0

+1

+1

+1

+1

+2

K7

+1

0

0

+1

0

0

+1

+1

+1

+1

+2

Ozna ení lokality

ZPF

PUPFL

ZCHÚ

Fauna, flóra

ÚSES

NATURA 2000

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

Tabulka . 38: íselné vyhodnocení významnosti vlivu variantních ploch s novým využitím území na jednotlivé složky ŽP

Z9 (varianta II, IV)

-1

0

0

-1

-2

0

-1

-1

0

0

Z10 (varianta I, III)

-1

0

0

-1

0

0

0

-1

0

0

Z11 (varianta I, II)

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

P2 (varianta I, II)

0

0

0

-1

-1

0

-1

0

0

0

0

P2 (varianta III, IV)

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

P6 (varianta I, II)

0

0

0

-1

-1

0

-1

0

0

0

0


+1

0

0

+1

+1

0

+1

+1

+1

+1

+2

P8 (varianta I, II)

0

0

0

-1

-1

0

-1

0

0

0

0


0

0

0

0

-1

0

-1

0

-1

0

Vysv tlivky k tabulkám: -3

závažný záporný vliv

-2

významn negativní vliv

-1

mírn negativní vliv

0

bez vlivu

+1

mírn pozitivní vliv

+2

výrazn pozitivní vliv


- 81 -


__________________________________________________________________________ Slovní hodnocení: ZPF Vliv na ZPF byl vyhodnocen jako významn negativní u lokalit, u kterých dojde k záboru p dy kategorie ZPF nad 4 ha za sou asného záboru p dy kategorie ZPF první t ídy ochrany (Z1, Z14, Z15, Z20) nebo k záboru p dy kategorie ZPF I. t ídy ochrany (Z5, Z12, Z18, Z19, Z27, Z28, K2). Mírn negativní vliv na ZPF byl p i azen lokalitám, u nichž dojde k záboru p dy kategorie ZPF II. t ídy ochrany (Z7, Z13, Z21, Z22, Z23, K1), k záboru p dy kategorie ZPF v rozsahu nad 2 ha (Z4) nebo ke kombinaci obojího (Z2, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III). U v tšiny hodnocených lokalit byl vyhodnocen nulový vliv na p dy kategorie ZPF. Zábor p dy kategorie ZPF u t chto lokalit nebude mít žádný vliv na tuto složku životního prost edí. Mírný pozitivní vliv na pozemky kategorie ZPF byl vyhodnocen u ploch ur ených pro realizaci ploch zelen (Z25, Z26, P6 varianta III a IV, K4, K5, K6, K7). PUPFL Odn tí pozemk ur ených k pln ní funkce lesa není v p edkládaném Konceptu územního plánu navrhováno, vliv byl tedy vyhodnocen jako nulový. Pozitivním vlivem na PUPFL byl vyhodnocen zám r zalesn ní ozna en jako K3. Vliv na jednotlivé d eviny nelze v této fázi objektivn negativní ovlivn ní lze o ekávat v p ípad jejich kácení.


ZCHÚ, PP Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit a ploch, které se stanou novým negativním prvkem v krajin z hlediska rozsahu lokality nebo fragmentace krajiny a navíc jsou lokalizovány do území p írodního parku (Z14, Z15, Z20, P5), mírný negativní vliv zpracovatel hodnocení p i adil lokalitám, které jsou významné rozsahem a jsou umíst ny v p írodním parku (Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z7, Z12, Z18, Z21, Z22, Z23, Z27, Z28, P3, K2, Z9 varianta II a IV, Z11 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV.), pozitivním vlivem byly hodnoceny plochy ur ené k realizaci zelen nebo zalesn ní Z25, Z26, K3, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV. Fauna, flóra Významný negativní vliv na faunu a flóru zájmového území byl vyhodnocen u lokalit, které si vyžádají v tší zábor p dy pro nezem d lské využití (Z1, Z14, Z15, Z20, Z27), negativní vliv pak lokality s nižším, ale významným záborem (Z2, Z4, K1, K2, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II). Pozitivním vlivem na tuto složku životního prost edí lze hodnotit zejména plánovanou zele (Z25, Z26, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV) a zalesn ní (K3).


- 82 -


__________________________________________________________________________ ÚSES V zájmové území se nachází množstvím prvk ÚSES. Ovlivn ní t chto prvk v souvislosti s realizací jednotlivých zám r p edkládaných v rámci Konceptu územního plánu obce evni ov lze o ekávat p i realizaci ploch s ozna ením Z15, K2, Z9 varianta II a IV, které jsou v p ímém kontaktu s prvky ÚSES a u ploch s ozna ením Z7, Z19, P2 varianta I a II, P2 varianta III a IV, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV, které jsou v bezprost edním kontaktu s t mito prvky. Pozitivní vliv na prvky ÚSES v území byl vyhodnocen u lokality P6 varianta III a IV. NATURA 2000 Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen u všech nov navrhovaných ploch a zám r jako nulový. Krajinný ráz Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit a ploch, které se stanou novým negativním prvkem v krajin z hlediska rozsahu lokality nebo fragmentace krajiny a navíc jsou lokalizovány do území p írodního parku (Z14, Z15, Z20, P5), mírný negativní vliv zpracovatel hodnocení p i adil lokalitám, které jsou významné rozsahem a jsou umíst ny v p írodním parku (Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z7, Z12, Z18, Z21, Z22, Z23, Z27, Z28, P3, K2, Z9 varianta II a IV, Z11 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV.), pozitivním vlivem byly hodnoceny plochy ur ené k realizaci zelen nebo zalesn ní Z25, Z26, K3, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV. Voda Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit, které si vyžádají v tší zábor p dy a u nichž se p edpokládá v souvislosti s realizací vyšší odtok deš ových vod ze zpevn ných ploch, nebo odtok zne išt ných vod z t chto nových ploch. Jedná se konkrétn o lokality s ozna ením Z1, Z4, Z14, Z15, Z20, Z27. Mírný negativní vliv pak u lokalit s plánovaným záborem ploch nad 2 ha (Z2, Z4, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III). U v tšiny hodnocených lokalit byl vyhodnocen nulový vliv na vody. Zábor p dy kategorie ZPF u t chto ploch nebude mít žádný vliv na tuto složku životního prost edí. Pozitivním vlivem na vody byly hodnoceny lokality ur ené pro realizaci zelen (Z25, Z26, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV), plochy ur ené pro realizaci vodních ploch (K1, K2) a plochy pro zalesn ní (K3). Významný pozitivní vliv bude mít realizace nové istírny odpadních vod na ploše s ozna ením P4. Ovzduší Negativní vliv na kvalitu ovzduší byl p i azen lokalitám, které se stanou novým zdrojem zne išt ní ovzduší (Z16, Z28, P8 varianta III a IV). Naopak pozitivní vliv na kvalitu ovzduší v zájmovém území budou mít plánované plochy zelen (Z25, Z26, P6 varianta III a IV, K4, K5, K6, K7) a plocha ur ená pro zalesn ní (K3). EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 83 -


__________________________________________________________________________ Ostatní plochy budou mít nulový vliv na kvalitu ovzduší v zájmovém území. Hluk Mírný negativní vliv na hlukovou situaci zájmového území byl p id len lokalitám ur eným pro realizaci zám r s ozna ením Z18, Z20, Z21, P4, P5, nebo v souvislosti s realizací t chto ploch lze p edpokládat vznik nových zdroj hluku. Pozitivní vliv na hlukovou situaci bude mít realizace ploch s ozna ením Z14, Z15, Z25, Z26, K3, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV. Ostatní plochy budou mít nulový vliv na hlukovou situaci v zájmovém území. Obyvatelstvo Mírný negativní vliv na zdraví obyvatelstva byl vyhodnocen u lokalit, u kterých je p edpoklad vzniku nových zdroj zne iš ování ovzduší a nových zdroj hluku. Jedná se o lokality Z18, Z19, Z20, Z21, P5. Pozitivní vliv na zdraví obyvatel v území bude mít realizace zám r s ozna ením Z14, Z15, Z25, Z26, P4, K3, K4, K5, K6, K7, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III, P6 varianta III a IV. U ostatních lokalit se vliv na kvalitu života obyvatel nezm ní, vliv byl vyhodnocen jako nulový.

6. Porovnání zjišt ných nebo p edpokládaných kladných a záporných vliv podle jednotlivých variant ešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení v etn jejich omezení Dokument Koncept územního plánu obce evni ov byl p edložen k posouzení ve ty ech variantách umíst ní a rozloh ploch s novým využitím území. Zám ry navržené v Konceptu územního plánu obce evni ov se ur itou m rou odrazí na stavu životního prost edí v dané lokalit bez ohledu na vybranou variantu umíst ní jednotlivých zám r . Zpracovatel vyhodnocení SEA dosp l k záv ru, že variantou s nejmenším negativním vlivem na životní prost edí a jeho složky je varianta III., která umis uje do prostor starého ovocného sadu (kam je ve variant I lokalizována fotovoltaická elektrárna) reprezentativní areál h bitova. Ten zde vytvo í nejen kultivovaný areál pietního spole enského prost edí (s vhodnou parkovou úpravou), ale bude díky parkové úprav i d stojnou dominantou v panoramatu evni ova. Varianta I nebyla zpracovatelem SEA doporu ena z d vodu narušení krajinného rázu umíst ním ploch pro fotovoltaiku (P2, P6, P8) do prostoru severn od sídla i p es to, že by došlo k využití nefunk ních a tém zdevastovaných budov p vodních dr bežáren. Varianta II byla vylou ena ze stejného d vodu jako varianta I, tedy pro nevhodné umíst ní fotovoltaické elektrárny (P2, P6, P8) na exponované místo, dalším d vodem je st et plochy Z9 s prvkem ÚSES. Varianta IV umis uje areál h bitova shodn jako varianta III, varianta ale byla vylou ena z d vodu st etu plochy Z9 s prvkem ÚSES. Nejv tším negativním vlivem u up ednostn né varianty bude zábor nejkvalitn jší EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 84 -


__________________________________________________________________________ zem d lské p dy, ovlivn ní p írodního parku a prvk ÚSES v území. Jako pozitivní vliv posuzované koncepce lze ozna it plánované plochy k zalesn ní. Pro nové plochy ur ené ke zm n využití území je navržen zábor p d kategorie ZPF všech p ti t íd ochrany. Pro plochu ur enou ke zm n využití území je navržen zábor p d kategorie ZPF. Dot ení pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa není v posuzované zm n územního plánu plánováno. Vliv na jednotlivé d eviny nelze v této fázi objektivn ur it, jejich potenciální negativní ovlivn ní lze o ekávat v p ípad jejich kácení. Odn tí pozemk ur ených k pln ní funkce lesa není v p edkládaném Konceptu územního plánu navrhováno, realizace posuzované zm ny územního plánu nebude mít negativní vliv na zm nu PUPFL. Sou ástí posuzovaného Konceptu územního plánu obce evni ov je návrh nové plochy zalesn ní propojují dnes izolované lesní enklávy v severozápadní ásti ešeného území v jeden v tší lesní komplex. ást zájmového území leží v Chrán né krajinné oblasti K ivoklátsko. Z maloplošných zvlášt chrán ných území se v jižní ásti katastru nachází p írodní rezervace Prameny Klí avy. Zájmové území náleží rovn ž do bioparku K ivoklátsko. Vliv na tato území lze ozna it jako nulový, nebo se nenacházejí v blízkosti plánovaných ploch nového využití území. V zájmovém území se nachází p írodní park Džbán, který se rozprostírá v severní ásti zájmového území. Jeho ovlivn ní lze p edpokládat v souvislosti s realizací v tšiny nových ploch využití území. Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit a ploch, které se stanou novým negativním prvkem v krajin z hlediska rozsahu lokality nebo fragmentace krajiny a navíc jsou lokalizovány do území p írodního parku (Z14, Z15, Z20, P5), mírný negativní vliv zpracovatel hodnocení p i adil lokalitám, které jsou významné rozsahem a jsou umíst ny v p írodním parku (Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z7, Z12, Z18, Z21, Z22, Z23, Z27, Z28, P3, K2, Z9 varianta II a IV, Z11 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV.), pozitivním vlivem byly hodnoceny plochy ur ené k realizaci zelen nebo zalesn ní Z25, Z26, K3, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV. V zájmovém území se dále vyskytují dva registrované významné krajinné prvky, významné krajinné prvky „ze zákona“ i památné stromy. Tyto složky životního prost edí nebudou zm nou územního plánu obce dot eny, vliv lze ozna it jako nulový. Realizací posuzované koncepce nelze vylou it vliv na území s archeologickými památkami, nebo se jedná o území s archeologickými nálezy. Vliv na plochy archeologického významu nelze v tomto stupni posouzení objektivn ur it. Ovlivn ní fauny a flóry v zájmovém území nelze v sou asné dob v tomto stupni posuzovaní objektivn ur it. Lze však íci, že zájmové území je p írodn cenným územím a proto ovlivn ní fauny, flóry a ekosystém lze v souvislosti s realizací posuzované koncepce o ekávat. Zpracovatel hodnocení SEA proto doporu uje p ed realizací konkrétních zám r realizovaných v rámci Konceptu územního plánu obce evni ov provést biologické hodnocení zájmových lokalit ur ených pro realizaci zamýšlených zám r . Teprve na základ t chto studií lze vliv na faunu a flóru území potvrdit i vylou it. Významný negativní vliv na faunu a flóru zájmového území byl vyhodnocen u lokalit, které si vyžádají v tší zábor p dy pro nezem d lské využití (Z1, Z14, Z15, Z20, Z27), negativní vliv pak lokality s nižším, ale významným záborem (Z2, Z4, K1, K2, Z9 varianta II EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 85 -


__________________________________________________________________________ a IV, Z10 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II). Pozitivním vlivem na tuto složku životního prost edí lze hodnotit zejména plánovanou zele (Z25, Z26, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV) a zalesn ní (K3) V zájmové území se nachází množstvím prvk ÚSES. Ovlivn ní t chto prvk v souvislosti s realizací jednotlivých zám r p edkládaných v rámci Konceptu územního plánu obce evni ov lze o ekávat p i realizaci ploch s ozna ením Z15, K2, Z9 varianta II a IV, které jsou v p ímém kontaktu s prvky ÚSES a u ploch s ozna ením Z7, Z19, P2 varianta I a II, P2 varianta III a IV, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV, které jsou v bezprost edním kontaktu s t mito prvky. Pozitivní vliv na prvky ÚSES v území byl vyhodnocen u lokality P6 varianta III a IV. ást ešeného území pat í do soustavy NATURA 2000. V katastrálním území evni ov je vymezena Pta í oblast a Evropsky významná lokalita K ivoklátsko. Stanovisko orgánu ochrany p írody ve smyslu § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní zákona . 218/2004 Sb., které ovlivn ní p edm tu ochrany a celistvost lokalit soustavy NATURA 2000 vylou ilo je sou ástí p ílohy . 2 tohoto dokumentu. Z hlediska hydrologického pat í území do povodí Berounky. Hlavním odvod ovacím tokem zájmového území je potok Lod nice, který pramení v severozápadní ásti zájmového území a te e dále na jihovýchod. Do Lod nice se zleva vlévá Louštínský potok. V území se vyskytuje n kolik malých vodních nádrží - rybník u Krou ové, T tický rybník, Ra ský rybník. Potok Lod nice má stanoveno záplavové území. v CHOPAV.

ešené území se nenachází

Vzhledem k charakteru posuzovaných ploch a na základ znalosti stávajícího stavu životního prost edí na zájmovém území lze konstatovat, že jejich standardní provoz, v etn p ípravy území pro zám r a stavebních inností nebude mít negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod v daném území i p es to, že zastav ním ploch „na zelené louce“ dojde ke zm n odtokových pom r v území a ke zvýšení množství deš ových vod. Pro snížení škod zp sobených povodn mi se v zájmovém navrhuje úprava vodních tok v Ra i a potoku Krou ové. Vzhledem k tomu, že se zájmové území nenachází v CHOPAV lze vliv na tuto chrán nou oblast ozna it jako nulový. Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit, které si vyžádají v tší zábor p dy a u nichž se p edpokládá v souvislosti s realizací vyšší odtok deš ových vod ze zpevn ných ploch, nebo odtok zne išt ných vod z t chto nových ploch. Jedná se konkrétn o lokality s ozna ením Z1, Z4, Z14, Z15, Z20, Z27. Mírný negativní vliv pak u lokalit s plánovaným záborem ploch nad 2 ha (Z2, Z4, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III). U v tšiny hodnocených lokalit byl vyhodnocen nulový vliv na vody. Zábor p dy kategorie ZPF u t chto ploch nebude mít žádný vliv na tuto složku životního prost edí. Pozitivním vlivem na vody byly hodnoceny lokality ur ené pro realizaci zelen (Z25, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 86 -


__________________________________________________________________________ Z26, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV), plochy ur ené pro realizaci vodních ploch (K1, K2) a plochy pro zalesn ní (K3). Významný pozitivní vliv bude mít realizace nové istírny odpadních vod na ploše s ozna ením P4. Stávající urbanistická koncepce je zachována s dálkovými pohledy a pr hledy na dominanty m sta. Zastavitelné plochy navazují bezprost edn na zastav né území, takže jsou vytvo eny podmínky pro postupnou a ucelenou výstavbu bez rozptylu zástavby do volné krajiny. Vymezené zastavitelné plochy nenarušují historicky vytvo enou urbanistickou strukturu sídla a umož ují svébytnou urbanistickou kompozici p i respektování prostorových vazeb s p vodní zástavbou. Koncept územního plánu obce evni ov respektuje veškeré p írodní hodnoty území a nenarušuje krajinný ráz. V zájmovém území se nachází p írodní park Džbán, který se rozprostírá v severní ásti zájmového území. Jeho ovlivn ní lze p edpokládat v souvislosti s realizací v tšiny nových ploch využití území. Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit a ploch, které se stanou novým negativním prvkem v krajin z hlediska rozsahu lokality nebo fragmentace krajiny a navíc jsou lokalizovány do území p írodního parku (Z14, Z15, Z20, P5), mírný negativní vliv zpracovatel hodnocení p i adil lokalitám, které jsou významné rozsahem a jsou umíst ny v p írodním parku (Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z7, Z12, Z18, Z21, Z22, Z23, Z27, Z28, P3, K2, Z9 varianta II a IV, Z11 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV.), pozitivním vlivem byly hodnoceny plochy ur ené k realizaci zelen nebo zalesn ní Z25, Z26, K3, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV. Vzhledem k tomu, že v Konceptu územního plánu evni ov se jedná p edevším o výstavbu a vytvo ení ploch pro bydlení, ob anskou vybavenost, pro skladování a ploch pro drobnou emeslnou výrobu, nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách. Stávajícími zdroji hluku v posuzovaném území jsou zejména hluk ze silni ní dopravy na silnicích . I/16 ( evni ov - Slaný), I/6 (Praha – Karlovy Vary), III/22922 ( evni ov – Krou ová) a III/22738 ( evni ov – Hvíž alky). Dalšími zdroji hluku jsou je hluk z železni ní dopravy na trati . 120 (Rakovník – Nové Strašecí) a stacionární zdroje hluku ze stávajících pr myslových zón. P edpokládané nové zdroje hluku lze rozd lit na asov omezené a trvalé. asov omezenými zdroji hluku jsou stavební práce související s realizací nových zám r v etn související dopravy, trvalými zdroji hluku jsou zejména nová rychlostní komunikace R6 (Z14), p eložka stávající komunikace I/16 (Z15), ú elová komunikace napojující silnici I/16 na nov plánovanou pr myslovou zónu (Z12), odstavná plocha (Z16), drobná emeslná výroba (Z18, Z19, Z20, Z21, P5), stavby a za ízení pro zem d lství a istírna odpadních vod (P4). Z hlediska hluku jsou významné p edevším p eložka silnice I/16 (zám r Z15), nov plánovaná rychlostní komunikace R6 (zám r Z14) a ú elová komunikace napojující silnici I/16 na nov plánovanou pr myslovou zónu (zám r Z12). T mto nov plánovaným zdroj m hluku je pot ebné v novat zvýšenou pozornost. I/16 a R6 mají oproti stávajícím komunikacím nižší hygienický limit daný pro hluk z dopravy na hlavních komunikacích. Ú elová EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 87 -


__________________________________________________________________________ komunikace bude mít, dle statutu ve ejná / ú elová, hygienický limit daný pro hluk z dopravy na komunikacích, nebo hygienický limit daný pro stacionární zdroje hluku. U stacionárních zdroj hluku je pot ebné dodržet uvedená doporu ení. Realizace obchvatu je z hlediska zdravotních rizik p ínosem - odvede tranzitní dopravu z centra sídla, ímž se zde sníží nejen imisní ale i hlukové zatížení. To by m lo mít i pozitivní dopad v oblasti zdraví obyvatel. Sou asn je ale nutné zajistit, aby vybudování obchvatu a nových silni ních úsek nem lo negativní vliv na stávající situaci (zejména z hlediska hlukové zát že) v blízkosti trasy t chto staveb. Lze p edpokládat, že navržené dopravní ešení se odrazí také v nár stu plynulosti provozu. V územním plánu je u nové ty pruhové komunikace R6 navržena erpací stanice pohonných hmot. Vzhledem k situování areálu erpací stanice mimo obytnou zástavbu se nep edpokládá významn jší negativní ovlivn ní zdravotního stavu obyvatelstva. Vymezení ploch výroby a skladování podporuje podnikaní v rámci ešeného území. To by mohlo vést k oživení ekonomiky a zvýšení nabídky pracovních míst, což je velmi d ležité zejména pro skupinu populace nezam stnaných. P ípadný negativní vliv na zdraví obyvatel souvisí s provozem jednotlivých ploch, resp. s konkrétními zám ry umíst nými na t chto plochách. Realizací nových podnikatelských zám r nebo zkapacitn ním stávajících (p edevším výrobních) aktivit by mohlo dojít ke vzniku nových zdroj hluku i emisí v provozech a k vyšší pot eb nárok na obslužnou dopravu (tj. k nár stu intenzity dopravy na využívaných komunikacích a v prostoru areálu). V souvislosti s nár stem nových podnikatelských aktivit a rozší ením kapacit stávajících lze v území o ekávat také vyšší produkci odpad a odpadních vod. Z hlediska míry vliv na ve ejné zdraví u staveb a za ízení pro zem d lství je obecn rozhodující p edevším umíst ní zdroj hluku (provoz mechanism , za ízení, erpadel, vzduchotechniky, aj.) a zdroj emisí do t chto lokalit (spalovací a ostatní zdroje emisí) a náro nost zám r z hlediska intenzity vyvolané obslužné dopravy. Pokud budou objekty využívány pro odchov hospodá ských zví at (pop . dr beže), budou vznikat rozkladem organické hmoty (výkaly, zbytky krmiva) látky, které mohou být zdrojem pachu. Je t eba dodržovat zásady správného provozu tak, aby se tyto koncentrace látek pohybovaly na relativn nízké úrovni koncentrací a neobt žovaly okolí významn jším zápachem. Vzhledem k situování areálu mimo obytnou zástavbu se nep edpokládá negativní ovlivn ní zdraví obyvatelstva související s realizací t chto dvou ploch. Utvá ení vhodných podmínek pro vybudování nových rodinných dom v etn doprovodné infrastruktury a ob anského vybavení umožní zvyšování kvality života obyvatel, což se m že pozitivn promítnout v oblasti jejich zdraví. Napojení nových objekt na vodovod, kanaliza ní systém, plynovod povede k minimalizaci zát že životního prost edí. Pro odkanalizování lokality „U nádraží“ vymezuje územní plán plochu pro istírnu odpadních vod. Realizace zám r bude mít významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví.


- 88 -


__________________________________________________________________________ U istíren odpadních vod mohou obyvatelé okolní zástavby negativn vnímat hluk z provozu tohoto za ízení (provoz erpadel, dmychadel, a jiných zdroj hluku). P i provozu m že potenciáln také docházet k únik m - emisím - pachových a t kavých látek (amoniak, sirovodík, merkaptany) a aerosol (jemných kapének odpadní vody unášených v trem) do ovzduší v okolí zám ru. V tomto konkrétním p ípad je istírna odpadních vod navržena v jižní ásti zájmového území u areálu d eva ských závod . Mezi istírnou a obytnou zástavbou je situována zahrádká ská kolonie. OV je t eba správn provozovat, aby nedocházelo k uvol ování zapáchajících látek ve významném množství a obyvatelstvo v okolí nebylo obt žováno zápachem. Vytvá ením územních podmínek pro sportovní vyžití a rekreaci m že dojít k aktivnímu trávení volného asu, ke zvýšení pohybových aktivit obyvatelstva s následnými p íznivými dopady v oblasti zdraví. Podpora rozvoje volno asových a rekrea ních aktivit ur ených široké ve ejnosti je také významným preventivním opat ením k omezování vzniku sociáln -patologických jev . Zlepšování zdravotního stavu populace se m že dále odrazit i snížením výdaj za zdravotní pé i. Ur itým negativním jevem zatraktivn ní oblasti by mohl být mírný nár st intenzity automobilové dopravy v n kterých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zát že podél využívaných komunikací, v blízkosti parkoviš a rekrea ních a sportovních objekt . Vzhledem k tomu, že se bude jednat o dopravu p edevším osobní, nem ly by být tyto vlivy významn jšího charakteru. V územním plánu jsou navrženy také plochy ochranné a izola ní zelen . Zele plní adu významných funkcí – mimo funkce rekrea ní a estetické také hygienickou a bioklimatickou. V lokalitách snižuje prašnost. Výsadba podél problematických areál a frekventovaných komunikací m že mimo lepšího za len ní staveb do krajiny sloužit i k útlumu hluku. Ozele ování m že p ispívají ke zlepšování životních podmínek, vytvá ení pocitu pohody a spokojenosti a tím pozitivn ovliv ovat zdraví. N které d eviny ale mohou významn zvyšovat množství pylu v ovzduší a vyvolávat tak u senzitivní skupiny populace (alergici) i negativní vlivy v oblasti jejich zdraví. Aby nedocházelo ke zvyšování alergických reakcí u t chto jedinc , je pot eba pro ozele ování volit mén alergizující druhy d evin. V ešeném území jsou vymezeny dv nové vodní nádrže. Tyto vodní nádrže mohou (p i vhodném ešení a za len ní do prost edí) plnit více funkcí, mimo jiné funkci krajinotvornou a rekrea ní, což by se mohlo u obyvatelstva také p ízniv odrazit v oblasti psychické a zdravotní. Podrobné vyhodnocení vliv jednotlivých navržených zám r na složky životního prost edí byl uveden v kapitole . 5 tohoto dokumentu. Použitá metodika vyhodnocení vliv na životní prost edí vychází z požadavk stavebního zákona, respektive jeho p ílohy, ze zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí ve zn ní pozd jších p edpis ). Hlavní použitou metodou p i vyhodnocování vliv posuzované koncepce na jednotlivé složky životního prost edí bylo srovnání nulové a aktivní varianty stavu životního prost edí v zájmové lokalit . Nulová varianta, tedy stávající stav složek životního prost edí je popsána v kapitole . 2. Aktivní varianta (varianty) a jejich potenciální vliv na vybrané složky životního EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 89 -


__________________________________________________________________________ prost edí je uvedena v kapitole následující. Míra vlivu na tyto složky vyhodnocena pomocí íselné stupnice a slovní vyhodnocení je sou ástí kapitoly . 5 tohoto hodnocení. Na základ tohoto vyhodnocení byly vyspecifikovány varianta s nejmenším negativním vlivem na složky životního prost edí. Pro eliminaci zjišt ných negativních vliv a maximální posílení pozitivních vliv byla navržena opat ení.

7. Popis navrhovaných opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjišt ných nebo p edpokládaných závažných záporných vliv na životní prost edí Zpracovatel hodnocení SEA na základ provedeného vyhodnocení nezjistil žádný závažný záporný vliv p edkládaného Konceptu územního plánu obce evni ov na jednotlivé složky životního prost edí. Vzhledem ke skute nosti, že byl u n kterých zám r vyhodnocen negativní vliv, navrhl zpracovatel SEA následující kompenza ní opat ení: p i územn plánovací innosti respektovat podmínky stanovené v dokumentu SEA, organiza n zabezpe it výstavbu jednotlivých zám r , která zajistí bezpe nost provozu a maximáln omezí možnost vzniku negativního ovlivn ní životního prost edí v dot eném území, minimalizovat zábor a zásah do p dy kategorie ZPF I. a II. t ídy ochrany, tuto p du p ednostn využít k ozelen ní areálu a jednotlivých staveb a ponechat tyto p dy nezastav né, p i realizaci jednotlivých zám r ekologické stability,

respektovat stávající prvky územního systému

zastav né plochy u lokalit sousedící s prvky ÚSES umístit co nejdál od t chto ploch, nap . na plochy dotýkající se prvk ÚSES navrhnout zahrady, ozelení apod.), na plochách ÚSES a v jejich blízkosti vylou it innosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti a snížení ekologické stability. Veškeré zásahy (v etn údržby) musí být pod ízeny zájmu o funk nost ÚSES a musí být koordinovány s p íslušným orgánem ochrany p írody, plocha dopravní infrastruktury a vodní plocha jsou v p ímém kontaktu s prvkem ÚSES. Tato kolize musí být v projektové dokumentaci vy ešena, p ed zahájením jednotlivých staveb vypracovat biologické hodnocení lokalit ve vhodném vegeta ním období z d vodu vylou ení st etu výstavby s lokalitami výskytu zvlášt chrán ných rostlin a živo ich , pro maximální snížení negativních vliv plánovaných staveb na biotu dot ených lokalit provád t p ípadné kácení d evin a hrubé terénní úpravy v m sících srpen až únor, aby nedošlo k likvidaci sn šek pták , kte í by na dot ené ploše v období realizace zám ru mohli zahnízdit, p i ešení výsadeb zohlednit cílovou podobu vegeta ního doprovodu tak, aby nedošlo k vytvo ení rozhledové p ekážky nebo bezpe nostní závady a nemuselo v budoucnu dojít k nežádoucí redukci zelen , EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 90 -


__________________________________________________________________________ realizovaným sadovým úpravám zajistit dokon ovací pé i a následnou rozvojovou pé i v délce trvání minimáln t í let, p i ozele ování vybraných ploch v novat pozornost výb ru druh zelen (málo alergizující druhy d evin) s ohledem na možné negativní ovliv ování senzitivní skupiny obyvatel – alergik , vybírat p vodní druhy d evin, rozprost ení ornice a zatravn ní svah nedošlo k p dní erozi.

zá ez

a násyp

provést co nejd íve, aby

s p íslušnými vodohospodá ským ú adem projednat technické ešení nakládání s deš ovými vodami z komunikací, v etn ešení havarijních situací s únikem látek nebezpe ných vodám. v p ípad archeologického nálezu v pr b hu výkopových prací zajistit záchranný archeologický pr zkum v souladu se zákonem . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i v platném zn ní, používané mechanismy využívané b hem stavebních prací musí být v dobrém technickém stavu tak, aby se vylou ilo zne išt ní p d a vod únikem motorových kapalin a nadm rný hluk z nich emitovaný. Kontrolu a dobrý technický stav vozidel a mechanism je povinen zajistit dodavatel stavby, pro eliminaci prašnosti provád t pravidelné išt ní vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo ší ení prachu do okolí a omezovat prašnost i v míst stavby, p i umis ování a povolování nových staveb zdroj zne iš ování ovzduší se musí vycházet z imisní situace v oblasti a požadovat veškerá ú inná a dostupná opat ení k omezování emisí, u zdroj , které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti, by tedy m lo dojít k realizaci opat ení ke snižování množství emisí tuhých zne iš ujících látek, u technologických zdroj prachových ástic,

je možné využít za ízení (odlu ova e) pro záchyt

pro každý umis ovaný zdroj (st ední, velký, nebo zvlášt velký) bude spole n s projektovou dokumentací pro územní ízení p edložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní, u technologií, které spl ují požadavky zákona . 76/2002 Sb., v platném zn ní, bude spole n s projektovou dokumentací pro stavební povolení vypracována žádost o vydání integrovaného povolení, samotný zám r musí plnit hygienické limity, samotný zám r musí plnit hygienické limity p i sou tu s již existujícími zám ry (p ípadn pokud bude do jedné plochy plánováno n kolik samostatných zám r ), zám r nesmí, pokud již je v dané lokalit p ekro en hygienický limit daný pro stacionární zdroje hluku, zp sobit další zhoršení této situace, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 91 -


__________________________________________________________________________ u zám r , u kterých se dají o ekávat významn hlu né zdroje hluku a sou asn se nacházejí blízko chrán ného venkovního prostoru zpracovat samostatné hlukové studie, p i rozhodování o vhodnosti situování a ešení zám r produkujících nadm rný hluk je t eba blíže specifikovat jednotlivé konkrétní zdroje hluku a jejich akustické parametry, pro posouzení celkové hladiny akustického tlaku v zájmovém území a tedy i možného ovlivn ní ve ejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrh zám r (tj. specifikovat vliv stacionárních zdroj hluku, intenzity vyvolané obslužné dopravy) a stávajících zdroj hluku, provést vyhodnocení p ípadné zm ny hladin akustického tlaku po realizaci konkrétních zám r v porovnání se stávajícím stavem, u jednotlivých konkrétních návrh zám r produkujících hluk by m la být pomocí hlukové studie ov ena vhodnost jejich ešení pomocí modelových výpo t , kterými lze porovnávat r zné varianty ešení zám r a zárove i odhadovat ú innost p ípadn navržených protihlukových opat ení, zajistit, aby p ípadn nov instalované zdroje hluku nem ly negativní vliv na stávající hlukovou situaci v posuzované lokalit a hluk z t chto zdroj byl v souladu s hygienickými limity, po zprovozn ní jednotlivých zám r produkujících hluk je t eba hlukovou situaci v zájmových lokalitách doložit p ímým m ením, pokud by došlo k nár stu a hladiny akustického tlaku dosahovaly takových hodnot, p i kterých je možné o ekávat výskyt nep íznivých ú ink na zdraví a pohodu obyvatel, musí být realizována technická i organiza ní opat ení za ú elem snížení hlukové zát že v dot ených ástech lokality, pokud budou v rámci p ípravy stavby provád ny i demolice stávajících nevyhovujících stavebních objekt , je t eba vyhodnotit, zda n které ásti stavebních objekt mohou být nositeli nebezpe ných vlastností – mohou být významn zne išt né látkami zp sobujícími jejich nebezpe nost, pro maximální eliminaci narušení faktor pohody obyvatel žijících v blízkosti plánovaných staveb sm ovat veškeré stavební práce do denní doby a pracovních dn , u staveb, inností a technologií podléhající procesu EIA, prob hne zjiš ovací ízení, b hem kterého budou stanoveny podmínky pro výstavbu a provoz zám ru.

8. Zhodnocení zp sobu zapracování cíl ochrany životního prost edí p ijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohledn ní p i výb ru ešení. Zhodnocení zp sobu zapracování vnitrostátních cíl ochrany životního prost edí do územn plánovací dokumentace a jejich zohledn ní p i výb ru variant ešení Dokument Koncept územního plánu obce evni ov byl p edložen k posouzení ve ty ech variantách umíst ní a rozloh ploch s novým využitím území. P ehled hlavních cíl pro oblast životního prost edí a jejich soulad s prioritami návrhu posuzované koncepce byl EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 92 -


__________________________________________________________________________ zhodnocen v kapitole 1. 5 Vztah koncepce k jiným koncepcím. V této kapitole byl potvrzen soulad t chto koncepcí na krajské a celostátní úrovni s p edkládaným konceptem územního plánu. P ípadné vzniklé odchylky územního plánu od t chto koncepcí musí být schváleny p íslušnými ú ady a následn do nich zapracovány. Za hlavní strategický dokument pro oblast životního prost edí je možno považovat Státní politiku životního prost edí, se kterou musí být v souladu i další navazující dokumentace zpracované pro jednotlivé oblasti životního prost edí. Z dalších dokument a podklad , s nimiž byla navrhovaná dokumentace konfrontována lze uvést tyto: Opera ní program životní prost edí, Národní program snižování emisí R, Strategie ochrany biologické rozmanitosti R, Státní program ochrany p írody a krajiny R, Strategie hospodá ského r stu R, Strategie regionálního rozvoje R, Politika územního rozvoje, Zásady územního rozvoje St edo eského kraje, Program obnovy venkova St edo eského kraje, ÚP VÚC Rakovnicko, Plán pé e o CHKO K ivoklátsko, POH St edo eského kraje, Koncepce ochrany p írody a krajiny, Program snižování emisí a imisí zne iš ujících látek na území St edo eského kraje, a Program rozvoje obnovy St edo eského kraje na léta 2007-13.

9. Návrh ukazatel pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územn plánovací dokumentace na životní prost edí Pro Koncept územního plánu obce evni ov zpracovatel SEA stanovil monitorovací ukazatele, které vycházejí z národních nebo krajských koncep ních dokument : rozsah záboru p dy kategorie ZPF za azené v I. a II. t íd ochrany (ha/rok), podíl záboru p dy kategorie ZPF za azené v I. a II. t íd ochrany ku celkovému záboru ZPF (%), (%),

podíl využití ploch brownfields ku celkovému záboru zem d lského p dního fondu zm na vým ry lesních porost (ha) po et dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu v tším než 100 km2, koeficient odtoku vody z území (m3/rok), po et realizovaných protipovod ových opat ení, po et obyvatel napojených na ve ejný vodovod, po et obyvatel napojených na kanaliza ní sít a OV, míra zne išt ní povrchových a podzemních vod dle ukazatel jakosti vody, celkové emise hlavních zne iš ujících látek (t/rok),

p ekra ování stanovených imisních limit (µg/m3), EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

pro ochranu zdraví lidí a ekosystém - 93 -


__________________________________________________________________________ rozsah území se zhoršenou kvalitou ovzduší na území kraje (%), podíl spot eby obnovitelných zdroj energie (%) rozsah plynofikace obcí v území (%), zm ny intenzity dopravy na hlavních dopravních komunikacích (%), po et obyvatel vystavených hlukové zát ži (% obyvatel), dosažitelnost MHD a míra jejího využívání (% obyvatel), procento rozlohy chrán ných území na území kraje (%), stav sít územního systému ekologické stability území, koeficient ekologické stability krajiny (plochy ekologicky stabilních ploch ku plochám ekologicky nestabilních ploch), ú innost opat ení k ochran krajinného rázu, po etnost chrán ných druh rostlin a živo ich , produkce odpad dle jednotlivých skupin odpadu (t/rok), procento separace a materiálového využití odpad (%), po et starých ekologických zát ží, po et sanovaných starých ekologických zát ží, po et realizovaných revitaliza ních opat ení, po et návšt vník kraje. Kritériem pro výb r projektu by se m la stát zejména velikost a významnost budoucího zatížení všech složek životního prost edí zejména v t chto oblastech: rozsah (velikost) zám ru, realizace doprovodných investic, navýšení dopravy, vstupy energetických a surovinových zdroj , hluku),

zdroje emisí do životního prost edí (látky zne iš ující ovzduší nebo vody, emise zdroj nebezpe ných odpad , havárií, zm ny klimatických pom r (inverze, mlhy),


- 94 -


__________________________________________________________________________ zne išt ní povrchových a podzemních vod, ovlivn ní režimu vody v krajin , zvýšení eroze, snížení kvality p d, narušení horninového prost edí, surovinových zdroj , zdravotní rizika, psychosociální dopady, narušení stability ekosystém , VKP, ÚSES, snížení druhové rozmanitosti, ohrožení populací zvlášt chrán ných druh a živo ich ,

rostlin

narušení krajinného rázu, narušení ochranných podmínek zvlášt chrán ných území, narušení územní ochrany a integrity Evropsky významných lokalit a Pta ích oblastí, poškození nebo likvidace biotop a živo ich ,

s výskytem zvlášt

chrán ných druh

rostlin

zásahu do prvk ÚSES a VKP, negativnímu ovlivn ní p írodních stanoviš , biotop , fauny, flóry, zvýšení fragmentace krajiny, snížení pr chodnosti krajiny, p eshrani ní vlivy. P i znalosti konkrétního návrhu realizace jednotlivých zám r je možné pomocí hlukové a rozptylové studie ov it vhodnost navrhovaného ešení a umíst ní v rámci vymezené plochy. Lze provést zhodnocení zám ru na imisní a hlukovou situaci v okolí modelovými výpo ty a následn odhadnout možná zdravotní rizika vyplývající z provozu konkrétního hodnoceného zám ru. Hodnocení zdravotních rizik slouží pro získání hlubší informace o možném vlivu nep íznivých faktor na zdraví obyvatel. Zejména u látek, kde nejsou stanoveny imisní limity, se jedná o jediný zp sob hodnocení jejich nebezpe nosti a stanovení akceptovatelných hladin t chto látek v ovzduší. V kapitole . 7 tohoto dokumentu zpracovatel SEA navrhl opat ení pro p edcházení i snížení negativních vliv na životního prost edí a ve ejné zdraví. Další opat ení a povinnosti vyplývají z platných právních p edpis .

10.

Netechnické shrnutí výše uvedených údaj

P edm tem zpracování dokumentace SEA je posouzení Konceptu územního plánu obce evni ov z hlediska vliv na životní prost edí. Z hlediska umíst ní a rozsahu možných vliv na životní prost edí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez innosti (nulová varianta) a aktivní varianta p edkládaná v podob Konceptu EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 95 -


__________________________________________________________________________ územního plánu obce území.

evni ov, který má ty i varianty umíst ní ploch s novým využitím

Možné vlivy aktivní varianty na životní prost edí jsou popsány v kapitole . 3 a . 5 tohoto hodnocení SEA. Koncept územního plánu m sta vymezuje zastavitelné plochy s novým využitím v území, dále plochy p estavby, plochy krajinné zelen , vodní nádrže a plochu k zalesn ní. Vliv na jednotlivé složky životního prost edí byl hodnocen zejména u lokality pro obchvat vesnice - silnice I/16 výstavba ty pruhové rychlostní komunikace R6, vodní nádrže s chovem ryb, OV s vodojemem, t lovýchovu a sport a výstavbu rozhledny se zázemím, které zakládají rámec pro realizaci zám ru dle p ílohy . 1 citovaného zákona. Ve vyhodnocení bylo vyhodnoceno variantní ešení lokalizace zám ru i nulová varianta. Byla rovn ž stanovena p ípustná varianta s kompenza ními opat eními, která negativní vlivy zmírní nebo zcela eliminuje. Byly vyhodnoceny vlivy z hlediska zvýšení dopravní zát že, zm n v uspo ádání krajiny, zvýšení hlukové zát že, zne iš ování ovzduší p edevším v i obytné zástavb , ovlivn ní povrchových a podzemních vod a narušení faktoru pohody bydlení. SEA dokumentace byla zpracována dle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní a dle p ílohy . 1 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu v platném zn ní. P i posuzování vliv zám ru na životní prost edí se vycházelo z dostupných podklad vyjad ujících stávající stav životního prost edí v posuzovaném území. Modelace p íslušných vliv na životní prost edí se opírala o p edpoklad standardního provozu jednotlivých zám r a o jejich realizaci v souladu s platnou legislativou R a v souladu s koncepcemi vztahujícími se k p edm tnému území. Podkladem pro posouzení byl Koncept územního plánu evni ov. V SEA vyhodnocení bylo upozorn no na n které možné d sledky realizace zám r p edkládaných v posuzované koncepci ve vztahu k životnímu prost edí a zdraví obyvatel. ZPF, PUPFL Plánovanými zm nami funk ního využití území u jednotlivých variant, které jsou p edkládány v Konceptu územního plánu obce evni ov je navrhován zábor p dy kategorie ZPF. Zm na funk ního využití území je navrhována na všech p ti t ídách ochrany ZPF. Nejzávažn jší vliv na p dy bude mít zábor nejkvalitn jší zem d lské p dy. U t chto ploch nového funk ního využití, které jsou navrhovány na p d první t ídy ochrany ZPF zpracovatel SEA doporu uje využít tuto p du p ednostn pro ozelen ní jednotlivých staveb a ponechat tyto kvalitn nejcenn jší p dy nezastav né. Vliv na ZPF byl vyhodnocen jako významn negativní u lokalit, u kterých dojde k záboru p dy kategorie ZPF nad 4 ha za sou asného záboru p dy kategorie ZPF první t ídy ochrany (Z1, Z14, Z15, Z20) nebo k záboru p dy kategorie ZPF I. t ídy ochrany (Z5, Z12, Z18, Z19, Z27, Z28, K2).


- 96 -


__________________________________________________________________________ Mírn negativní vliv na ZPF byl p i azen lokalitám, u nichž dojde k záboru p dy kategorie ZPF II. t ídy ochrany (Z7, Z13, Z21, Z22, Z23, K1), k záboru p dy kategorie ZPF v rozsahu nad 2 ha (Z4) nebo ke kombinaci obojího (Z2, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III). U v tšiny hodnocených lokalit byl vyhodnocen nulový vliv na p dy kategorie ZPF. Zábor p dy kategorie ZPF u t chto lokalit nebude mít žádný vliv na tuto složku životního prost edí. Mírný pozitivní vliv na pozemky kategorie ZPF byl vyhodnocen u ploch ur ených pro realizaci ploch zelen (Z25, Z26, P6 varianta III a IV, K4, K5, K6, K7). Odn tí pozemk ur ených k pln ní funkce lesa není v p edm tné zm n územn plánovací dokumentace navrhováno, vliv na PUPFL lze tedy vyhodnotit jako nulový. Vliv na jednotlivé d eviny nelze v této fázi objektivn negativní ovlivn ní lze o ekávat v p ípad jejich kácení.


ZCHÚ, p írodní parky ást zájmového území leží v Chrán né krajinné oblasti K ivoklátsko. Z maloplošných zvlášt chrán ných území se v jižní ásti katastru nachází p írodní rezervace Prameny Klí avy. Zájmové území náleží rovn ž do bioparku K ivoklátsko. Vliv na tato území lze ozna it jako nulový, nebo se nenacházejí v blízkosti plánovaných ploch nového využití území. V zájmovém území se nachází p írodní park Džbán, který se rozprostírá v severní ásti zájmového území. Jeho ovlivn ní lze p edpokládat v souvislosti s realizací v tšiny nových ploch využití území. Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit a ploch, které se stanou novým negativním prvkem v krajin z hlediska rozsahu lokality nebo fragmentace krajiny a navíc jsou lokalizovány do území p írodního parku (Z14, Z15, Z20, P5), mírný negativní vliv zpracovatel hodnocení p i adil lokalitám, které jsou významné rozsahem a jsou umíst ny v p írodním parku (Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z7, Z12, Z18, Z21, Z22, Z23, Z27, Z28, P3, K2, Z9 varianta II a IV, Z11 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV.), pozitivním vlivem byly hodnoceny plochy ur ené k realizaci zelen nebo zalesn ní Z25, Z26, K3, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV. V zájmovém území se dále vyskytují dva registrované významné krajinné prvky, významné krajinné prvky „ze zákona“ i památné stromy. Tyto složky životního prost edí nebudou zm nou územního plánu obce dot eny, vliv lze ozna it jako nulový. Fauna, flóra, ekosystémy, ÚSES, NATURA 2000 Dle biogeografického len ní (Culek a kol., 1996) se zájmové území nachází ve Džbánském bioregionu (1.17). Bioregion se nachází na západ st edních ech. Jeho jádro tvo í geomorfologický celek Džbán, zasahuje však i okraje Pražské plošiny a Jesenické pahorkatiny. Bioregion má plochu 508 km2 a je protažen ve sm ru severozápad-jihovýchod. Bioregion je tvo en zdviženou opukovou tabulí, roz ezanou po obvodu výraznými údolími až do podložního permu. Na plošinách a jižních svazích dominují teplomilné


- 97 -


__________________________________________________________________________ doubravy, v údolích dubohab iny, místy bažinné olšiny, na severních svazích kv tnaté bu iny. Biota je typicky pestrá a náleží do 2. bukovo-dubového až 4 bukového stupn . Vyskytují se etné teplomilné druhy i nápadné množství relikt rozmanitých typ , nap . pravd podobn reliktní borovice a exklávní relikty teplomilných doubrav a slatin. Netypické ásti bioregionu jsou tvo eny plochými sníženinami a neroz len nými plošinami s acidofilními doubravami. Nereprezentativní je též jižní okraj regionu na karbonských sedimentech bez charakteristického reliéfu a vegeta ních katén. Dnes p evažují kulturní bory, p irozené lesy jsou však též relativn hojné, v bezlesí dominuje orná p da. Ovlivn ní fauny a flóry v zájmovém území nelze v sou asné dob v tomto stupni posuzovaní objektivn ur it. Lze však íci, že zájmové území je p írodn cenným územím a proto ovlivn ní fauny, flóry a ekosystém lze v souvislosti s realizací posuzované koncepce o ekávat. Zpracovatel hodnocení SEA proto doporu uje p ed realizací konkrétních zám r realizovaných v rámci Konceptu územního plánu obce evni ov provést biologické hodnocení zájmových lokalit ur ených pro realizaci zamýšlených zám r . Teprve na základ t chto studií lze vliv na faunu a flóru území potvrdit i vylou it. Významný negativní vliv na faunu a flóru zájmového území byl vyhodnocen u lokalit, které si vyžádají v tší zábor p dy pro nezem d lské využití (Z1, Z14, Z15, Z20, Z27), negativní vliv pak lokality s nižším, ale významným záborem (Z2, Z4, K1, K2, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II). Pozitivním vlivem na tuto složku životního prost edí lze hodnotit zejména plánovanou zele (Z25, Z26, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV) a zalesn ní (K3) V zájmové území se nachází množstvím prvk ÚSES. Ovlivn ní t chto prvk v souvislosti s realizací jednotlivých zám r p edkládaných v rámci Konceptu územního plánu obce evni ov lze o ekávat p i realizaci ploch s ozna ením Z15, K2, Z9 varianta II a IV, které jsou v p ímém kontaktu s prvky ÚSES a u ploch s ozna ením Z7, Z19, P2 varianta I a II, P2 varianta III a IV, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV, které jsou v bezprost edním kontaktu s t mito prvky. Pozitivní vliv na prvky ÚSES v území byl vyhodnocen u lokality P6 varianta III a IV. ást ešeného území pat í do soustavy NATURA 2000. V katastrálním území evni ov je vymezena Pta í oblast a Evropsky významná lokalita K ivoklátsko. Stanovisko orgánu ochrany p írody ve smyslu § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní zákona . 218/2004 Sb., které ovlivn ní p edm tu ochrany a celistvost lokalit soustavy NATURA 2000 vylou ilo je sou ástí p ílohy . 2 tohoto dokumentu. Krajina Stávající urbanistická koncepce je zachována s dálkovými pohledy a pr hledy na dominanty m sta. Zastavitelné plochy navazují bezprost edn na zastav né území, takže jsou vytvo eny podmínky pro postupnou a ucelenou výstavbu bez rozptylu zástavby do volné krajiny.


- 98 -


__________________________________________________________________________ Vymezené zastavitelné plochy nenarušují historicky vytvo enou urbanistickou strukturu sídla a umož ují svébytnou urbanistickou kompozici p i respektování prostorových vazeb s p vodní zástavbou. Koncept územního plánu obce evni ov respektuje veškeré p írodní hodnoty území a nenarušuje krajinný ráz. Zpracovatel hodnocení SEA pouze navrhuje opat ení a doporu ení pro další fáze ízení. Podmínkou pro posuzované zám ry je, aby byly vhodn za len ny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území, ehož m že být docíleno provedením vhodných sadových úprav u jednotlivých zám r . Charakter staveb, v etn jejich umíst ní, bude ešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. V sou asné dob nelze ur it významnost vlivu na krajinný ráz. Bude se lišit u jednotlivých zám r . Realizace jednotlivých zám r musí splnit zákonnou podmínku ochrany krajinného rázu, spo ívající v zachování VKP, zvlášt chrán ných území, kulturních dominant krajiny, harmonického m ítka a vztah v krajin . V zájmovém území se nachází p írodní park Džbán, který se rozprostírá v severní ásti zájmového území. Jeho ovlivn ní lze p edpokládat v souvislosti s realizací v tšiny nových ploch využití území. Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit a ploch, které se stanou novým negativním prvkem v krajin z hlediska rozsahu lokality nebo fragmentace krajiny a navíc jsou lokalizovány do území p írodního parku (Z14, Z15, Z20, P5), mírný negativní vliv zpracovatel hodnocení p i adil lokalitám, které jsou významné rozsahem a jsou umíst ny v p írodním parku (Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z7, Z12, Z18, Z21, Z22, Z23, Z27, Z28, P3, K2, Z9 varianta II a IV, Z11 varianta I a III, P2 varianta I a II, P6 varianta I a II, P8 varianta I a II, P8 varianta III a IV.), pozitivním vlivem byly hodnoceny plochy ur ené k realizaci zelen nebo zalesn ní Z25, Z26, K3, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV. Vody, CHOPAV Z hlediska hydrologického pat í území do povodí Berounky. Hlavním odvod ovacím tokem zájmového území je potok Lod nice, který pramení v severozápadní ásti zájmového území a te e dále na jihovýchod. Do Lod nice se zleva vlévá Louštínský potok. V území se vyskytuje n kolik malých vodních nádrží - rybník u Krou ové, T tický rybník, Ra ský rybník. Potok Lod nice má stanoveno záplavové území. v CHOPAV.

ešené území se nenachází

Vzhledem k charakteru posuzovaných ploch a na základ znalosti stávajícího stavu životního prost edí na zájmovém území lze konstatovat, že jejich standardní provoz, v etn p ípravy území pro zám r a stavebních inností nebude mít negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod v daném území i p es to, že zastav ním ploch „na zelené louce“ dojde ke zm n odtokových pom r v území a ke zvýšení množství deš ových vod. Pro snížení škod zp sobených povodn mi se v zájmovém navrhuje úprava vodních tok v Ra i a potoku Krou ové. Vzhledem k tomu, že se zájmové území nenachází v CHOPAV lze vliv na tuto chrán nou oblast ozna it jako nulový. Významný negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit, které si vyžádají v tší zábor p dy EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 99 -


__________________________________________________________________________ a u nichž se p edpokládá v souvislosti s realizací vyšší odtok deš ových vod ze zpevn ných ploch, nebo odtok zne išt ných vod z t chto nových ploch. Jedná se konkrétn o lokality s ozna ením Z1, Z4, Z14, Z15, Z20, Z27. Mírný negativní vliv pak u lokalit s plánovaným záborem ploch nad 2 ha (Z2, Z4, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III). U v tšiny hodnocených lokalit byl vyhodnocen nulový vliv na vody. Zábor p dy kategorie ZPF u t chto ploch nebude mít žádný vliv na tuto složku životního prost edí. Pozitivním vlivem na vody byly hodnoceny lokality ur ené pro realizaci zelen (Z25, Z26, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV), plochy ur ené pro realizaci vodních ploch (K1, K2) a plochy pro zalesn ní (K3). Významný pozitivní vliv bude mít realizace nové istírny odpadních vod na ploše s ozna ením P4. Ovzduší Podle klimatické klasifikace náleží dot ená lokalita do chladné klimatické oblasti MT11. Posuzovaná lokalita pat í mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sd lení odboru ochrany ovzduší MŽP R o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základ dat za rok 2007. Bodovými zdroji emisí budou komíny (výduchy) od jednotlivých zdroj . Pro každý st ední, velký a zvlášt velký zdroj zne iš ování ovzduší jsou zákonem . 86/2002 Sb., v platném zn ní a navazujícími p edpisy stanoveny specifické a obecné emisní limity, které je provozovatel povinen plnit. Na posuzovaném území, na kterém jsou plánovány p evážn plochy pro bydlení v rodinných domech, budou instalovány p edevším malé, pop . st ední spalovací zdroje zne iš ování ovzduší. Na plochách, kde je plánovaná drobná emeslná výroba, mohou být instalovány spalovací zdroje nebo ostatní stacionární zdroje zne iš ování ovzduší. V posuzované lokalit ur ené pro skladování a drobnou emeslnou výrobu budou s nejv tší pravd podobností umíst ny malé spalovací zdroje zne iš ování ovzduší, které budou sloužit k vytáp ní jednotlivých objekt . Vzhledem k tomu, že posuzované plochy budou sloužit p evážn pro bydlení, skladování a drobnou emeslnou výrobu, se p edpokládá, že budou vybudovány i odstavné a parkovací plochy. Plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách budou plochy odstavných a parkovacích stání pro automobilovou dopravu, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé zne iš ující látky a uhlovodíky. Plošným zdrojem zne iš ování ovzduší budou také plánovaná plochy drobné emeslné výroby. Hlavním zdrojem zne išt ní bude automobilová doprava, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé zne iš ující látky a uhlovodíky.


- 100 -


__________________________________________________________________________ Liniovým zdrojem zne išt ní je doprava po p íjezdových komunikacích (silnice . I/16) a doprava na komunikacích v posuzovaném areálu. Dominantní vliv na hodnoty emisí zne iš ujících látek m že mít využívání nákladní automobilové dopravy. Nákladní automobilová doprava bude využívána p edevším pro zásobování jednotlivých objekt pro skladování a výrobu. Tyto objekty jsou navrženy mimo obytnou zástavbu. Vzhledem k tomu, že v Konceptu územního plánu evni ov se jedná p edevším o výstavbu a vytvo ení ploch pro bydlení, ob anskou vybavenost, pro skladování a ploch pro drobnou emeslnou výrobu, nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách. B hem výstavby jednotlivých objekt budou emitovány zejména tuhé zne iš ující látky. B hem výstavby se mohou uvol ovat emise poletavého prachu (p i provád ní zemních prací, z deponií orni ních vrstev aj.). Proto bude nutné (zejména v dob suchého a v trného po así) provád t pravidelné išt ní vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo ší ení prachu do okolí a omezovat prašnost i v míst stavby. Stavební práce budou realizovány v krátkém asovém úseku v pr b hu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních pov trnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a p dy, síle a sm ru v tru. Prašnost bude také závislá na dodržování opat ení k omezování prašnosti po dobu realizace stavby. P i výstavb bude rovn ž docházet k emisím zne iš ujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prost edcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanism jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné ástice. Vzhledem k tomu, že v tšina ploch je ur ená pro bydlení a rekreaci, nep edpokládá se výrazný nár st emisí zne iš ujících látek ze spalování paliva. V návrhu územního plánu m sta je navrhnuto vybudování místních komunikací a p eložek silnic. Místní komunikace budou vybudovány pro obsluhu ploch ur ených k bydlení, nep edpokládá se nár st emisí zne iš ujících látek z automobilové dopravy na t chto komunikacích. P eložky silnic (Z14, Z15) budou vedeny mimo obytnou zástavbu, dojde k odklon ní osobní a nákladní dopravy mimo obec evni ov, proto se nep edpokládá nár st emisí z automobilové dopravy v obytné zástavb . Jednotlivé trasy nebudou mít významný negativní vliv na kvalitu ovzduší v obytné zástavb . V konceptu územního plánu evni ov jsou navrženy plochy pro výrobu ( emeslná výroba) a skladování (Z18, Z19, Z20 a Z21). Plochy jsou ur eny pro pr myslovou výrobu bez negativních ú ink na životní prost edí, pro drobnou a emeslnou výrobu, skladování. V sou asné dob nelze p esn íci, o jaké výroby se bude jednat. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Posuzovaná oblast pat í mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V této oblasti jsou mírn p ekro eny hodnoty denní imisní koncentrace PM10. P i umís ování jednotlivých výrob na plochy ur ené pro výrobu a skladování se musí dbát na to, aby nebyly do t chto ploch umis ovány výroby se zna nou produkcí emisí PM10.


- 101 -


__________________________________________________________________________ Negativní vliv na kvalitu ovzduší byl p i azen lokalitám, které se stanou novým zdrojem zne išt ní ovzduší (Z16, Z28, P8 varianta III a IV). Naopak pozitivní vliv na kvalitu ovzduší v zájmovém území budou mít plánované plochy zelen (Z25, Z26, P6 varianta III a IV, K4, K5, K6, K7) a plocha ur ená pro zalesn ní (K3). Ostatní plochy budou mít nulový vliv na kvalitu ovzduší v zájmovém území. Hluk Stávajícími zdroji hluku v posuzovaném území jsou zejména hluk ze silni ní dopravy na silnicích . I/16 ( evni ov - Slaný), I/6 (Praha – Karlovy Vary), III/22922 ( evni ov – Krou ová) a III/22738 ( evni ov – Hvíž alky). Dalšími zdroji hluku jsou je hluk z železni ní dopravy na trati . 120 (Rakovník – Nové Strašecí) a stacionární zdroje hluku ze stávajících pr myslových zón. P edpokládané nové zdroje hluku lze rozd lit na asov omezené a trvalé. asov omezenými zdroji hluku jsou stavební práce související s realizací nových zám r v etn související dopravy, trvalými zdroji hluku jsou zejména nová rychlostní komunikace R6 (Z14), p eložka stávající komunikace I/16 (Z15), ú elová komunikace napojující silnici I/16 na nov plánovanou pr myslovou zónu (Z12), odstavná plocha (Z16), drobná emeslná výroba (Z18, Z19, Z20, Z21, P5), stavby a za ízení pro zem d lství a istírna odpadních vod (P4). Z hlediska hluku jsou významné p edevším p eložka silnice I/16 (zám r Z15), nov plánovaná rychlostní komunikace R6 (zám r Z14) a ú elová komunikace napojující silnici I/16 na nov plánovanou pr myslovou zónu (zám r Z12). T mto nov plánovaným zdroj m hluku je pot ebné v novat zvýšenou pozornost. I/16 a R6 mají oproti stávajícím komunikacím nižší hygienický limit daný pro hluk z dopravy na hlavních komunikacích. Ú elová komunikace bude mít, dle statutu ve ejná / ú elová, hygienický limit daný pro hluk z dopravy na komunikacích, nebo hygienický limit daný pro stacionární zdroje hluku. U stacionárních zdroj hluku je pot ebné dodržet uvedená doporu ení. Mírný negativní vliv na hlukovou situaci zájmového území byl p id len lokalitám ur eným pro realizaci zám r s ozna ením Z18, Z20, Z21, P4, P5, nebo v souvislosti s realizací t chto ploch lze p edpokládat vznik nových zdroj hluku. Pozitivní vliv na hlukovou situaci bude mít realizace ploch s ozna ením Z14, Z15, Z25, Z26, K3, K4, K5, K6, K7, P6 varianta III a IV. Ostatní plochy budou mít nulový vliv na hlukovou situaci v zájmovém území. Obyvatelstvo B hem výstavby jednotlivých zám r budou emitovány zne iš ující látky ze spalování pohonných hmot ve stavebních mechanismech a obslužné doprav . Dále se mohou ze stavebních ploch uvol ovat emise tuhých látek. P i realizaci jednotlivých zám r budou v posuzovaném prostoru pravd podobn instalovány p edevším spalovací zdroje (k vytáp ní jednotlivých objekt ). Na plochách, kde je plánovaná drobná emeslná výroba, mohou být instalovány spalovací zdroje nebo ostatní stacionární zdroje zne iš ování ovzduší. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 102 -


__________________________________________________________________________ Obec je plynofikována, nov navrhované plochy budou napojeny na stávající rozvody plynovodu. Lze tedy p edpokládat, že spalovací zdroje budou využívat jako palivo p edevším zemní plyn. Zprovozn ním malých spalovacích zdroj (pop . n kolika st edních spalovacích zdroj ) na zemní plyn nedojde k výrazn jšímu nár stu imisních koncentrací oxidu dusi itého (NO2), oxidu uhelnatého (CO), prašnosti, oxidu si i itého (SO2), t kavých organických látek a jiných kontaminant v ovzduší. Mobilními zdroji emisí bude provoz dopravy po komunikacích. Dominantní vliv na množství emisí zne iš ujících látek bude mít p edevším využívání nákladní automobilové dopravy. Plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách budou plochy odstavných a parkovacích stání pro automobilovou dopravu, které budou p i len ny k objekt m v nov navrhovaných plochách. P i provozu erpací stanice pohonných hmot budou zne iš ující látky emitovány b hem stá ení pohonných hmot z p epravní cisterny do nádrží a p i vlastním erpání pohonných hmot do nádrží jednotlivých automobil . Na základ p edpokládaného emitovaného množství a možných ú ink t chto látek na lidské zdraví lze za nejvýznamn jší považovat oxidy dusíku, prašný aerosol, benzen a polyaromatické uhlovodíky. Tyto látky a jejich možný ú inek na zdraví je dále stru n charakterizován. P i realizaci zám r lze o ekávat vznik nových zdroj hluku p ímo v lokalitách (zejména lokality ur ené pro lehký pr mysl, skladování, n které plochy ob anské vybavenosti a plochy pro rekreaci a sport) a z vyvolané obslužné dopravy. Z hlediska hluku jsou významné p edevším p eložka silnice I/16 (zám r Z15), nov plánovaná rychlostní komunikace R6 (zám r Z14) a ú elová komunikace napojující silnici I/16 na nov plánovanou pr myslovou zónu (zám r Z12). T mto nov plánovaným zdroj m hluku je pot ebné v novat zvýšenou pozornost. I/16 a R6 mají oproti stávajícím komunikacím nižší hygienický limit daný pro hluk z dopravy na hlavních komunikacích. Ú elová komunikace bude mít, dle statutu ve ejná / ú elová, hygienický limit daný pro hluk z dopravy na komunikacích, nebo hygienický limit daný pro stacionární zdroje hluku. U stacionárních zdroj hluku je pot ebné dodržet uvedená doporu ení. Realizace obchvatu je z hlediska zdravotních rizik p ínosem - odvede tranzitní dopravu z centra sídla, ímž se zde sníží nejen imisní ale i hlukové zatížení. To by m lo mít i pozitivní dopad v oblasti zdraví obyvatel. Sou asn je ale nutné zajistit, aby vybudování obchvatu a nových silni ních úsek nem lo negativní vliv na stávající situaci (zejména z hlediska hlukové zát že) v blízkosti trasy t chto staveb. Lze p edpokládat, že navržené dopravní ešení se odrazí také v nár stu plynulosti provozu. V územním plánu je u nové ty pruhové komunikace R6 navržena erpací stanice pohonných hmot. Vzhledem k situování areálu erpací stanice mimo obytnou zástavbu se nep edpokládá významn jší negativní ovlivn ní zdravotního stavu obyvatelstva. Vymezení ploch výroby a skladování podporuje podnikaní v rámci ešeného území. To by mohlo vést k oživení ekonomiky a zvýšení nabídky pracovních míst, což je velmi d ležité zejména pro skupinu populace nezam stnaných. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 103 -


__________________________________________________________________________ P ípadný negativní vliv na zdraví obyvatel souvisí s provozem jednotlivých ploch, resp. s konkrétními zám ry umíst nými na t chto plochách. Realizací nových podnikatelských zám r nebo zkapacitn ním stávajících (p edevším výrobních) aktivit by mohlo dojít ke vzniku nových zdroj hluku i emisí v provozech a k vyšší pot eb nárok na obslužnou dopravu (tj. k nár stu intenzity dopravy na využívaných komunikacích a v prostoru areálu). V souvislosti s nár stem nových podnikatelských aktivit a rozší ením kapacit stávajících lze v území o ekávat také vyšší produkci odpad a odpadních vod. Z hlediska míry vliv na ve ejné zdraví u staveb a za ízení pro zem d lství je obecn rozhodující p edevším umíst ní zdroj hluku (provoz mechanism , za ízení, erpadel, vzduchotechniky, aj.) a zdroj emisí do t chto lokalit (spalovací a ostatní zdroje emisí) a náro nost zám r z hlediska intenzity vyvolané obslužné dopravy. Pokud budou objekty využívány pro odchov hospodá ských zví at (pop . dr beže), budou vznikat rozkladem organické hmoty (výkaly, zbytky krmiva) látky, které mohou být zdrojem pachu. Je t eba dodržovat zásady správného provozu tak, aby se tyto koncentrace látek pohybovaly na relativn nízké úrovni koncentrací a neobt žovaly okolí významn jším zápachem. Vzhledem k situování areálu mimo obytnou zástavbu se nep edpokládá negativní ovlivn ní zdraví obyvatelstva související s realizací t chto dvou ploch. Utvá ení vhodných podmínek pro vybudování nových rodinných dom v etn doprovodné infrastruktury a ob anského vybavení umožní zvyšování kvality života obyvatel, což se m že pozitivn promítnout v oblasti jejich zdraví. Napojení nových objekt na vodovod, kanaliza ní systém, plynovod povede k minimalizaci zát že životního prost edí. Pro odkanalizování lokality „U nádraží“ vymezuje územní plán plochu pro istírnu odpadních vod. Realizace zám r bude mít významn pozitivní vliv na ve ejné zdraví. U istíren odpadních vod mohou obyvatelé okolní zástavby negativn vnímat hluk z provozu tohoto za ízení (provoz erpadel, dmychadel, a jiných zdroj hluku). P i provozu m že potenciáln také docházet k únik m - emisím - pachových a t kavých látek (amoniak, sirovodík, merkaptany) a aerosol (jemných kapének odpadní vody unášených v trem) do ovzduší v okolí zám ru. V tomto konkrétním p ípad je istírna odpadních vod navržena v jižní ásti zájmového území u areálu d eva ských závod . Mezi istírnou a obytnou zástavbou je situována zahrádká ská kolonie. OV je t eba správn provozovat, aby nedocházelo k uvol ování zapáchajících látek ve významném množství a obyvatelstvo v okolí nebylo obt žováno zápachem. Vytvá ením územních podmínek pro sportovní vyžití a rekreaci m že dojít k aktivnímu trávení volného asu, ke zvýšení pohybových aktivit obyvatelstva s následnými p íznivými dopady v oblasti zdraví. Podpora rozvoje volno asových a rekrea ních aktivit ur ených široké ve ejnosti je také významným preventivním opat ením k omezování vzniku sociáln -patologických jev . Zlepšování zdravotního stavu populace se m že dále odrazit i snížením výdaj za zdravotní pé i. Ur itým negativním jevem zatraktivn ní oblasti by mohl být mírný nár st intenzity automobilové dopravy v n kterých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zát že podél využívaných komunikací, v blízkosti parkoviš a rekrea ních a sportovních EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 104 -


__________________________________________________________________________ objekt . Vzhledem k tomu, že se bude jednat o dopravu p edevším osobní, nem ly by být tyto vlivy významn jšího charakteru. V územním plánu jsou navrženy také plochy ochranné a izola ní zelen . Zele plní adu významných funkcí – mimo funkce rekrea ní a estetické také hygienickou a bioklimatickou. V lokalitách snižuje prašnost. Výsadba podél problematických areál a frekventovaných komunikací m že mimo lepšího za len ní staveb do krajiny sloužit i k útlumu hluku. Ozele ování m že p ispívají ke zlepšování životních podmínek, vytvá ení pocitu pohody a spokojenosti a tím pozitivn ovliv ovat zdraví. N které d eviny ale mohou významn zvyšovat množství pylu v ovzduší a vyvolávat tak u senzitivní skupiny populace (alergici) i negativní vlivy v oblasti jejich zdraví. Aby nedocházelo ke zvyšování alergických reakcí u t chto jedinc , je pot eba pro ozele ování volit mén alergizující druhy d evin. V ešeném území jsou vymezeny dv nové vodní nádrže. Tyto vodní nádrže mohou (p i vhodném ešení a za len ní do prost edí) plnit více funkcí, mimo jiné funkci krajinotvornou a rekrea ní, což by se mohlo u obyvatelstva také p ízniv odrazit v oblasti psychické a zdravotní. Mírný negativní vliv na zdraví obyvatelstva byl vyhodnocen u lokalit, u kterých je p edpoklad vzniku nových zdroj zne iš ování ovzduší a nových zdroj hluku. Jedná se o lokality Z18, Z19, Z20, Z21, P5. Pozitivní vliv na zdraví obyvatel v území bude mít realizace zám r s ozna ením Z14, Z15, Z25, Z26, P4, K3, K4, K5, K6, K7, Z9 varianta II a IV, Z10 varianta I a III, P6 varianta III a IV. U ostatních lokalit se vliv na kvalitu života obyvatel nezm ní, vliv byl vyhodnocen jako nulový. Záv r posouzení Na základ provedeného hodnocení je možno konstatovat, že z realizace Konceptu územního plánu obce evni ov za p edpokladu respektování doporu ení uvedených výše v textu, nevyplývají pro obyvatelstvo ani pro životní prost edí žádné významné negativní vlivy a ú inky narušující kvalitu života nebo stav životního prost edí v daném území. Z p edkládaných variant umíst ní lokalit byla zpracovatelem doporu ena varianta III, tzn. varianta s nejmenším negativním vlivem na životní prost edí a jeho složky. Tato varianta v zásad napl uje požadavky ochrany životního prost edí a všech jeho složek. Na základ výše uvedených skute ností lze navrhnout vydání souhlasného stanoviska ke Konceptu územního plánu obce evni ov.


- 105 -


__________________________________________________________________________ Použitá literatura ATSDR, 2009: Minimal Risk Levels (MRLs) for Hazardous Substances. [database on-line]. ATSDR, 2009. [cit. 10.3.2010]. (Dostupné na: http://www.atsdr.cdc.gov/mrls/mrls_list.html) AUA atelier: evni ov územní plán. Koncept, mapová ást listopad 2009 AUA atelier: evni ov územní plán. Koncept, textová ást listopad 2009 AUA atelier: evni ov územní plán. Pr zkumy a rozbory, duben 2009 Culek, M.: Biogeografické len ní eské republiky. Enigma, Praha 1995 SN ISO 1996-1-3 „Popis a m ení hluku prost edí“ Demek J. a kol.: Zem pisný lexikon R - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání. Dostál, J.: Atlas SSR. 1966 Kubina, J., Havel, B. (2007): Autoriza ní návod AN 15/04 verze 2. Státní zdravotní ústav, Praha 2007. Metodický návod pro m ení hluku v mimopracovním prost edí HEM-300-11.12.2001 Míchal, I. (1994): Ekologická stabilita. Veronica, ekologické st edisko životního prost edí eské republiky. Print, Brno

SOP, Ministerstvo

Míchal, I. a kol. (1999): Hodnocení krajinného rázu a jeho uplat ování ve ve ejné správ , Metodické doporu ení Agentury pro ochranu p írody a krajiny R, Praha Na ízení vlády . 148/2006 Sb., O ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací Neuhäuslová Z. et Moravec J. (eds.) et coll. (1997): Mapa p irozené potencionální vegetace R. - BÚ SAV, Pr honice. Provazník, K. a kol. (2000): Manuál prevence v léka ské praxi, VII Základy hodnocení zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti ústav SAV. Brno

eskoslovenska. Studia Geographica 16. Geografický

SZÚ, 2003: Referen ní koncentrace vydané SZÚ (dle §45 Zákona . 86/2002 sb. o ochran ovzduší). SZU. Praha, 2003. (staženo dne 16.9.2009) Dostupné na: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/refrencni_konc_2003. pdf Vl ek, V. a kol: Zem pisný lexikon SR - Vodní toky a nádrže. Academia. Praha 1984 WHO (1999): Guidelines for Community Noise, Geneva 1999. WHO (2000): Air Quality Guidelines for Europe, second edition, Copenhagen, 2000.


- 106 -


__________________________________________________________________________ WHO (2005): WHO air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide, Summary of risk assessment, global update 2005, Copenhagen, 2005. WHO (2006): Health risks of particulate matter from long-range transboundary air pollution, Regional Office for Europe, 2006. WHO (2007): Night noise guidelines (NNGL) for Europe, Final implementation report, WHO 2007. WHO (2009): Night noise guidelines for Europe. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2009. Zpracovatel se dále opíral o legislativu R v platném zn ní. Internetové stránky www.cenia.cz www.env.cz www.chmi.cz www.mvcr.cz www.natura2000.cz www.rsd.cz


- 107 -

EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostedí a zdraví

Recommend Documents