EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

®

Posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

ZMĚNA Č. 6 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE DOLNÍ MORAVA

Objednatel: Zpracovatel:

Spolupracovali:

SNĚŽNÍK, a. s. EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové Ing. Vladimír Plachý číslo odborné způsobilosti 4134/666/OPV/93 ze dne 18. 2. 1993 Bc. Eva Lukášková, DiS. Mgr. Lukáš Klouda Mgr. Jan Losík, Ph.D., Mgr. Alice Háková Ing. Miroslav Malina

Hradec Králové, říjen 2013

Archivní číslo: 407/13

EMPLA AG spol. s r.o. IČO: 259 96 240 tel.: 495 218 875, 495 217 499 Za Škodovkou 305 DIČ: CZ259 96 240 tel./fax.: 495 211 579 503 11 Hradec Králové Bank. spoj. 27-9410870237/0100 e-mail: [email protected] Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 19004

www.empla.cz

Změna č. 6 územního plánu obce Dolní Morava – hodnocení SEA

__________________________________________________________________________

OBSAH: 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím ..............................................................................................................................4 2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ...............................................................................................16 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyly uplatněna územně plánovací dokumentace ....................................19 4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny .......................................................................................49 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ............................................................................................................50 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných..........................................................................................................................51 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ......................................................................................81 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ...............82 9. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení .....................87 10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí ...............................................................................................................................88 11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí ..............................................................90 12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ..................................................................91 Návrh stanoviska k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění. ...............................................95 Použitá literatura ..................................................................................................................97 Seznam příloh dokumentu Příloha č. 1: Stanovisko Krajského úřadu Pardubického kraje k návrhu zadání změny č. 6 územního plánu obce Dolní Morava

EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

-2-


__________________________________________________________________________

Zkratky a symboly použité v textu AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

CO

Oxid uhelnatý

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

EIA

Proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví

EVL

Evropsky významná lokalita

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NO2

Oxid dusičitý

NOx

Oxidy dusíku

NPR

Národní přírodní rezervace

PM2,5

Suspendované částice frakce PM2,5

PM10

Suspendované částice frakce PM10

PO

Ptačí oblast

PP

Přírodní park

PUPFL

Pozemek určený k plnění funkce lesa

PÚR ČR

Politika územního rozvoje České republiky

SEA

Strategic enviromental assessment

SO2

Oxid siřičitý

SZÚ

Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze

TTP

Trvale travní porost

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚPO

Územní plán obce

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

ZCHÚ

Zvláště chráněné území

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZÚR Pk

Zásady územního rozvoje Pardubického kraje

ŽP

Životní prostředí


-3-


__________________________________________________________________________

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím 1. 1 Údaje o zadavateli Zadavatel:

SNĚŽNÍK, a. s.

Pořizovatel:

Městský úřad Králíky Odbor územního plánování a stavební úřad

Sídlo:

Velké náměstí 5 561 69 Králíky

1. 2 Údaje o zpracovateli Návrhu změny č. 6 územního plánu obce Dolní Morava Projektant:

SURPMO, a. s. Projektové středisko Hradec Králové Tř. ČSA 219 500 03 Hradec Králové tel: 495 514 729 email: [email protected]

1. 3 Údaje o zpracovateli posouzení vlivů koncepce na životní prostředí EMPLA AG spol. s r.o., Ing. Vladimír Plachý – autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel.: 495 218 875 e-mail: [email protected], [email protected] 1. 4 Obsah a cíle koncepce Návrh změny č. 6 ÚPO Dolní Morava byl schválen Zastupitelstvem obce Dolní Morava dne 8. 2. 2001, změněný Změnou č. 1 schválenou Zastupitelstvem obce Dolní Morava dne 11. 7. 2006 – Obecně závazná vyhláška (OZV) č. 1/2006 pod č. usnesení 93/06, Změnou č. 2 vydanou formou Opatření obecné povahy (OOP) dne 18. 12. 2008 pod č. usnesení 142/08, Změnou č. 3 vydanou formou OOP dne 17. 12. 2009 pod č. usnesení 138/09, Změnou č. 4 vydanou formou OOP dne 20. 12. 2010 pod č. usnesení 172/2010 a Změnou č. 5 vydanou formou OOP dne 19. 3. 2012 pod č. usnesení 46/2012. Návrh změny č. 6 ÚPO Dolní Morava je v souladu s politikou územního rozvoje ČR, schválenou usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7.2009 a všeobecnými požadavky vyplývajícími pro řešené území z tohoto dokumentu. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

-4-


__________________________________________________________________________ Splňuje i požadavky platné ze Zásad územního rozvoje Pardubického kraje (dále jen ZÚR), které byly vydány dne 29. 4. 2010 a nabyly účinnosti dne 15. 6. 2010. V k.ú. Velká Morava se vypouští návrhová plocha občanského vybavení (vyjma tělovýchovy a sportu) č. 110. V k.ú. Velká Morava se vypouštějí návrhové plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport) č. 136 a č. 137. V k.ú. Velká Morava se vypouští návrhová plocha sjezdové trati č. 75. Na území obce se nově vymezují: - 16 – plocha vodní a vodohospodářská – poldr – k.ú. Dolní Morava, k.ú. Velká Morava, - 26, 36, 56, 66, 76 a 86 – plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport) – k.ú. Dolní Morava, k.ú. Horní Morava, k.ú. Velká Morava, - 46 – plocha sjezdové trati – k.ú. Velká Morava. Funkční plochy 36, 56, 66, 76 a 86 se zařazují do zastavitelných ploch. Poznámka: Návrhová plocha 26 byla během procesu schvalování z Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava vyškrtnuta. Územní systém ekologické stability se nahrazuje nově vymezeným územním systémem, zahrnujícím nadregionální biokoridor K84, regionální biocentra 358 Králický Sněžník a 9009 Klepáč, regionální biokoridory 829A a 929B, místní biocentra MC1 – MC16 a místní biokoridory MK1 – MK14. Plocha vodní a vodohospodářská 16 se vymezuje jako veřejně prospěšné opatření pouze s možností vyvlastnění VO1 pro snižování ohrožení v území povodněmi. Požadavky vyplývající ze stanoviska jsou vyhodnoceny v kapitole č. 6. Podmínky realizace navržených ploch je uveden v kapitole č. 8 a 11. Součástí hodnocení SEA je i Návrh stanoviska k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění.

Tabulka č. 1: Základní údaje o hodnocených lokalitách Zábor ZPF (ha) Ozn.

celkem 16

36

46 56

Zábor PUPFL (ha)

Stanovené využití plocha vodní a vodohospodářská poldr plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport) sjezdová trať plochy občanského vybavení

0,048 0,074 0,438 1,427


-

TO

BPEJ

celkem

trvalý

dočasný

I. III. V. V.

83401 85011 86701 93644

-

-

-

-

-

-

-

2,439 -

0,022

2,439 -

-

-5-


__________________________________________________________________________ Zábor ZPF (ha) Ozn.

celkem 6

6

76

86

Zábor PUPFL (ha)

Stanovené využití (tělovýchova, sport) plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport) plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport) plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport)

TO

BPEJ

celkem

trvalý

dočasný

-

-

-

-

0,048

-

-

-

-

-

0,046

-

-

-

-

-

0,046

-

Navrácení ploch do ZPF a PUPFL 110

136

137

75

plocha občanského vybavení (vyjma tělovýchovy a sportu) plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport) plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport) sjezdová trať

0,68

-

-

-

-

-

6,06

-

-

-

-

-

56,67

-

-

-

-

-

-

-

-

1,65

-

1,65

Předmětem zpracování tohoto dokumentu je posouzení Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava z hlediska vlivů na životní prostředí dle platné legislativy (tzv. SEA). Tento požadavek plyne ze stanoviska vydaného dne 10.12.2012 Krajským úřadem Pardubického kraje (číslo jednací: 74536/2012/OŽPZ/Le), který byl vydán k Návrhu zadání změny č. 6 ÚPO Dolní Morava. Stanovisko k Návrhu zadání změny č. 6 ÚPO je přílohou hodnocení č. 1. Změna č. 6 ÚPO prověří vymezení ploch pro sjezdové lyžování - doplnění stávajících sjezdových tras. Prověřeno bude vymezení plochy pro sjezdové lyžování, stezku v korunách stromů, visutou lávku, které jsou vymezeny na stávajících lesních pozemcích. Dále prověří vhodnost realizace občanského vybavení a návrh suchého poldru v jižní části území. SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a dle přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Správní území obce Dolní Morava zahrnuje 3 katastrálních území: Dolní Morava, Horní Morava a Velká Morava. Změna č. 6 ÚPO se dotýká všech třech katastrálních území. Předkládaná změna ÚPO vymezuje plochy, jejichž funkční využití naplňují rámec záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona, konkrétně se jedná o bod 10.7. „Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení, bod 10.10. „Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů“ nebo bod 1.4. „Úpravy toků a opatření proti povodním významně měnící charakter toku a ráz krajiny, kde příslušným orgánem v procesu posuzování vlivů na životní prostředí je krajský úřad, v tomto případě krajský úřad Pardubického kraje“.


-6-


__________________________________________________________________________ Text SEA byl zpracován s důrazem na vyhodnocení vlivu na půdní a lesní pozemky, lesní zvěř, ochranu přírody, krajinného rázu a vliv navýšení z hlediska hlukové a dopravní situace. Vliv na jednotlivé složky životního prostředí byl hodnocen u všech nově navržených ploch. Popis záměrů již plánovaných na řešených plochách Plocha 46 - sjezdová trať „M“ a zasněžování Tento dílčí záměr zahrnuje výstavbu nové lyžařské plochy a rozšíření zasněžování pomocí podzemních rozvodů. Nová sjezdová trať bude začínat u výstupu z horní stanice lanové dráhy v areálu U slona. Výstavba sjezdové trati „M“ bude vyžadovat odlesnění a zábor pozemků určených k plnění funkce lesa a pozemků řazených jako ostatní plocha. Na této ploše bude provedena skrývka humózní na odděleně od ostatního výkopku. Po dokončení výstavby a uložení rozvodů bude proveden zásyp původním materiálem, zadrnování a ohumusování oddělenou svrchní vrstvou zeminy. Plocha sjezdové trati bude zatravněna a následně udržována sekáním či mulčováním. Pro zasněžování spodní části sjezdové trati bude využit stávající systém (podzemní objekty - objekty, šachty, rozvody vody, vzduchu, elektro a nadzemní objekty - přípojná místa oceloplechové hydroboxy umístěné na trase rozvodů u okraje lyžařské plochy včetně sněžných děl). Pouze v horní, užší části sjezdové trati bude provedeno rozšíření systému zasněžování napojením na stávající rozvody. Nová vodovodní síť pro zasněžování bude napojena na stávající rozvody vody a stávající čerpací technologii. Požadavky na odběr vody z řeky Moravy pro zasněžování nebudou navyšovány. Plocha 56 a 66 - visutá lávka Visutá lávka bude umístěna nad údolím Mlýnského potoka. Bude se jednat o nezastřešenou konstrukci překlenující údolí. Ke vstupu a výstupu bude potřeba vybudovat vstupní a výstupní objekty, pro jejichž výstavbu bude nutný zábor pozemků PUPFL. Plocha 76 a 86 - stezka v korunách stromů Stezka v korunách stromů bude umístěna v blízkosti sjezdové tratě v areálu Sněžník. Pro umístění nástupního a výstupního objektu bude nutný zábor pozemků PUPFL. Objekt pro výstup bude sloužit zároveň jako vyhlídkové místo. V následující tabulce jsou uvedeny základní údaje o hodnocených lokalit, včetně ploch navrácených do ZPF nebo PUPFL. Zpřístupnění nástupních a výstupních objektů v plochách 56, 66, 76 a 86 bude realizováno ze současných ploch sjezdové trati v současném areálu zimních sportů s využitím lanové dráhy pro vertikální dopravu k plochám 56, 66 a 76. Plocha 86 bude napojena na současnou síť lesních účelových komunikací, využívaných pro pěší turistické trasy bez nároku na dotčení PUPFL.


-7-


__________________________________________________________________________ 1.5. Vztah koncepce k jiným koncepcím V oblasti životního prostředí jsou k předmětnému území vztaženy následující koncepce, jejichž strategické cíle jsou shrnuty v následujícím textu. Konkrétní vztah Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava k jednotlivým koncepcím je vyjádřen pomocí čísel 0 až 3, která vyjadřuje, do jaké míry tyto dokumenty reflektují problematiku řešenou v této koncepci Změny č. 6 ÚPO. 0

bez vztahu

Koncepce neobsahuje podněty, požadavky nebo záměry, které vyžadují řešení v rámci PÚR nebo ÚPD.

1

slabý nebo nepřímý vztah

Koncepce neobsahuje podněty, požadavky nebo záměry s přímou vazbou na „návrhovou“ část PÚR nebi ÚPD, je však podkladem pro odůvodnění konkrétních návrhů.

2

silný (přímý) vztah

Koncepce bez konkrétně definovaných nároků na změnu využití území. Do PÚR nebo ÚPD se promítají ve formě priorit, požadavků nebo podmínek (verbální výroky). Realizace koncepce není přímo závislá na platné PÚR nebo ÚPD.

3

velmi silný (přímý) vztah

Koncepce obsahuje podněty, požadavky nebo záměry s konkrétně definovaným nárokem na změnu využití území, které vyžadují řešení v rámci PÚR nebo ÚPD vymezením plochy nebo koridoru. Zahrnutí do platné PÚR nebo ÚPD je nezbytnou podmínkou pro realizaci koncepce.

Celostátní úroveň: Státní politika životního prostředí Státní politika životního prostředí je hlavním strategickým dokumentem pro oblast životního prostředí, ze které vycházejí i další koncepční materiály vztahující se k ochraně životního prostředí. Mezi hlavní cíle této koncepce patří především: • dosažení dalšího zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí, • uplatnění principů udržitelného rozvoje a k pokračující integraci hlediska životního prostředí do sektorových politik, • zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů, projektů a činností. V posuzovaném dokumentu se uplatňují všechny obecné cíle ochrany životního prostředí stanovené pro území České republiky. Vztah mezi těmito koncepcemi je slabý až nepřímý (tj. 1). Národní program snižování emisí ČR Globálním cílem Národního programu snižování emisí ČR je snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik


-8-


__________________________________________________________________________ pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší, a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře Strategie udržitelného rozvoje České republiky. V posuzovaném dokumentu se uplatňují všechny obecné cíle ochrany životního prostředí stanovené pro území České republiky. Vztah mezi těmito koncepcemi je slabý až nepřímý (tj. 1). Státní surovinová politika ČR Státní surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky. Ze Státní surovinové politiky vychází surovinové politiky jednotlivých krajů. Surovinová politika není předmětem řešení posuzované změny územního plánu obce. Vztah mezi těmito koncepcemi je bez vlivu (tj. 0). Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje, které jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směrují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladu pro kvalitní život generací budoucích. Posuzovaná koncepce přispívá k odstranění disparit jednotlivých pilířů rozvoje území. Vztah mezi těmito koncepcemi je slabý až nepřímý (tj. 1). Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Vláda ČR schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR v roce 2005. Tato strategie vychází z úmluvy podepsané v roce 1992 v Rio de Janeiru a představuje první materiál svého druhu, který přináší komplexní ochranu biodiverzity v ČR. Hlavními cíli této strategie jsou ochrana biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou organismy součástí, dále udržitelné využívání jejích složek a také spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (tzn. genové, druhové a ekosystémové). Posuzovaná koncepce svou realizací nezasáhne do biologické rozmanitosti republiky. Vztah mezi těmito koncepcemi je slabý až nepřímý (tj. 1). Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice. Při řešení využití území bylo v Návrhu změny č. 6 územního plánu obce Dolní Morava nalezeno takové řešení a umístění nových ploch, které vyloučilo, popř. minimalizovalo negativní vlivy především na chráněná území. Při upřesňování záměrů na provedení změn


-9-


__________________________________________________________________________ v území byly respektovány specifické podmínky zasaženého území. Vztah mezi těmito koncepcemi je slabý až nepřímý (tj. 1). Strategie hospodářského růstu ČR Tato koncepce je strategií priorit hospodářského růstu ČR a zajištění konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním měřítku. Zabývá se vybranými oblastmi, které jsou stanoveny jako prioritní pro zajištění požadovaného hospodářského růstu ČR, formuluje vizi růstu, obecné principy, cíle a úkoly a dále nástroje k jejich splnění. Strategie se zaměřuje především na ekonomickou oblast, plně však respektuje i zbývající dva hlavní pilíře udržitelného rozvoje (sociální a environmentální dimenze). Návrh nových ploch přispěje k hospodářskému rozvoji kraje při současném respektování ostatních pilířů udržitelného rozvoje. Vztah mezi těmito koncepcemi je slabý až nepřímý (tj. 1). Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky tvoří základní dokument politiky regionálního rozvoje pro období 2007-2013. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky a také formulace témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni. Návrh nových ploch v zájmovém území přispěje k rozvoji území Pardubického kraje. Vztah mezi těmito koncepcemi je slabý až nepřímý (tj. 1). Národní rozvojový plán ČR Národní rozvojový plán ČR definuje strategii rozvoje České republiky pro období let 2007-2013. Vychází z textů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, jeho strategie se opírá o klíčové evropské Strategické obecné zásady Společenství i domácí Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie a strategické dokumenty. Zajišťuje návaznost Strategických obecných zásad Společenství a národních strategických dokumentů. Dále také popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Národní rozvojový plán, jak již bylo zmíněno, vychází z dalších strategických dokumentů, se kterými je posuzovaná koncepce v souladu. Vztah mezi těmito koncepcemi je slabý až nepřímý (tj. 1). Plán hlavních povodí ČR Plán hlavních povodí České republiky představuje hlavní rámec jednotné politiky v oblasti vod pro Českou republiku překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí a určuje možnosti území v oblasti vod pro koordinaci s ostatními záměry v rámci Politiky územního rozvoje.


- 10 -


__________________________________________________________________________ Zpracování Plánu hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky v oblasti vod pro území České republiky, případně pro jednotlivá hlavní povodí pro dlouhodobé zajištění veřejných zájmů. Cíle pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby jako předpokladu dalšího sociálního i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální i státní musí být harmonizovány s ohledem na zajištění udržitelnosti vodních zdrojů. Plán hlavních povodí České republiky stanovuje možnosti rozvoje vodních zdrojů, limity využití vody a priority pro jednotlivé složky hospodářství. Zásady státní politiky v oblasti vod nejsou předmětem řešení posuzované změny územního plánu obce. Změna č. 6 ÚPO respektuje vymezené vodní zdroje, jejich ochranu a aktivity vedoucí ke snižování znečištění povrchových i podzemních vod. Vztah mezi těmito koncepcemi je slabý až nepřímý (tj. 1). Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR a Program rozvoje venkova ČR Vychází z návrhu Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, které stanoví povinnost pro jednotlivé členské země EU. Na základě strategických směrů EU by měl každý členský stát připravit svůj národní strategický plán rozvoje venkova, který by tvořil referenční rámec pro přípravu programů pro rozvoj venkova. Ochrana přírodních zdrojů a ochrana životního prostředí ve venkovských oblastech je prioritou, která prostřednictvím přiměřeného obhospodařování krajiny přispívá k již schváleným národním i EU strategiím a legislativě pro životní prostředí (NATURA 2000, Rámcová směrnice o vodě, Kjótský protokol), zvláště v souvislosti se změnami biodiverzity, vod a klimatu. Specifikem České republiky, které vyplývá z polohy tohoto státu na rozvodí tří moří a plné závislosti zdrojů vody na objemu srážek, je v této oblasti také ochrana a čistota vody a vodních zdrojů. V Návrhu změny č. 6 ÚPO je zakotveno vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení a rekreaci právě návrhem nových ploch využití území. Vztah mezi těmito koncepcemi je slabý až nepřímý (tj. 1). Operační program ŽP Operační program Životní prostředí navazuje na operační programy z let 2004 - 2006 a je členěn do sedmi prioritních os: zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie, zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik, zlepšování stavu přírody a krajiny, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Značný potenciál se nabízí pro města, obce a jejich svazky, kraje, jejich příspěvkové organizace a firmy, ve kterých mají majoritní podíl. Poměrně velký prostor mají i podnikatelé a neziskové organizace. Předkládaná změna územního plánu obce vytváří podmínky pro postupné zvyšování kvality životního prostředí a životní úrovně obyvatel při současném zvyšování potenciálu pro rozvoj všech forem cestovního ruchu. Vztah těchto koncepcí je bez jednoznačného vlivu (tj. 0).


- 11 -


__________________________________________________________________________ Politika územního rozvoje ČR 2008 Politika územního rozvoje ČR 2008 určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a rovněž určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Cílem je určení strategie územního rozvoje České republiky v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech. Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací krajů, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu. Politika územního rozvoje stanoví úkoly územního plánování v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj a určí strategii a základní podmínky pro jejich naplňování. Politika územního rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a dále vymezuje zejména oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodu soustředění aktivit mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Vymezuje rovněž koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy jsou stanovena kriteria a podmínky pro jejich rozvoj. Změna č. 6 je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky z roku 2008. Širší vztahy v území se v důsledku řešení Změny č. 6 nemění. PÚR ČR 2008 zařazuje území do SOB3 Jeseníky - Králický Sněžník. Změna č. 6 přispívá k plnění dvou z úkolů pro územní plánování stanovených PÚR ČR 2008 pro SOB 3 Jeseníky - Králický Sněžník, a to vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu a prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku. Postavení obce ve struktuře osídlení území zůstává zachováno stejně jako vazby dopravní a technické infrastruktury. Rovněž přírodní hodnoty a územní systémy ekologické stability nejsou Změnou č. 6 dotčeny. Z Politiky územního rozvoje vyplývá pro územní plám respektovat, že řešené území obce Dolní Morava spadá do specifické oblasti SOB 3 Jeseníky - Králický Sněžník. Jedním z úkolů pro územní plánování v rámci koordinace činností obcí jsou: identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezení vhodných území pro tyto aktivity, prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku. Vztah mezi těmito koncepcemi lze proto označit jako silný (přímý) vztah. (tj. 2). Národní lesnický program II Strategie Společenství pro lesy ustanovila rámec aktivit pro lesní hospodářství, jehož hlavním cílem je podpora trvale udržitelného obhospodařování lesů. Strategie zdůrazňuje důležitost multifunkční role lesů a určuje základní zásady a principy, které jsou pro realizaci této strategie určující.


- 12 -


__________________________________________________________________________ Národní lesnický program má poskytovat plánovací rámec pro vymezení vlivů jiných sektorů na lesnickou politiku, zvýšit povědomí o důležitosti lesů a zajistit spoluúčast zodpovědných resortů vlády a zájmových skupin na řešení problémů lesů a lesnictví, vytvořit předpoklady k zajištění příslušných kapacit, které se mají zaměřovat na sporné otázky, jejichž řešení je v kompetenci různých státních institucí. Předkládaná koncepce podporuje trvale udržitelné obhospodařování lesa, přestože si její realizace vyžádá zásah právě do ploch PUPFL. Vztah mezi těmito koncepcemi lze proto označit jako slabý až nepřímý, a to z důvodu zásahu do PUPFL (tj. 1). Krajská úroveň: Další sledovanou úrovní je úroveň krajská, jejíž relevantní strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Návrh změny č. 6 ÚPO Dolní Morava je s těmito koncepcemi v souladu. Program rozvoje Pardubického kraje Program rozvoje Pardubického kraje je střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje, který byl schválen Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 13. 12. 2001 a částečně aktualizován v březnu 2003. Cílem koncepce z hlediska životního prostředí je zajistit realizaci důležitých společných systémových opatření na ochranu životního prostředí. Zvýšit zapojení turistického potenciálu kraje do jeho ekonomického a sociálního rozvoje. Změna č. 6 ÚPO rozvíjí rekreační potenciál území a navrhuje nové plochy jak pro zimní, tak i pro letní turistiku. Vztah mezi těmito koncepcemi je slabý až nepřímý (tj. 1). Program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje Základním cílem programu je účelné a ekonomicky schůdné snížení emisí produkovaných v kraji, aby jejich výše byla nižší než je stanovený emisní strop pro rok 2010 pro oxid siřičitý, oxid dusíku, těkavé organické látky a amoniak. Základní cíle programu jsou: Dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxid dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak pro rok 2010, snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách, udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování imisních limitů, na dostatečné nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování v budoucnosti, omezení emisí prekurzorů ozónu tak, aby bylo podpořeno dosažení cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů. Vztah těchto koncepcí je bez jednoznačného vlivu (tj. 0).


- 13 -


__________________________________________________________________________ Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Úkolem Krajského úřadu z hlediska životního prostředí rozvoje venkova a zemědělství je neustále vytvářet a obnovovat předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj krajiny, který podle přírodních klimatických a sociálně ekonomických podmínek bude mít rozdílnou podobu v příznivějších nebo naopak marginálních oblastech kraje. Cílem je: 1.

Udržovat a chránit životní prostředí a kulturní krajinu:

-

Alternativně využívat zemědělskou půdu,

-

podporovat činnost organizací zaměřených na ochranu přírody,

sledovat a podporovat komunikaci mezi organizacemi zaměřenými na ochranu přírody, -

organizovat a propagovat ochranu přírody a krajiny,

-

vytvořit systém účinné kontroly ochrany přírody vybavené příslušnými pravomocemi,

-

koordinovat účinnou podporu ochrany přírody a krajiny ze strany Krajského úřadu.

2.

Systematicky věnovat pozornost biodiverzitě a environmentálním opatřením v krajině:

-

Podporovat ekologické zemědělství,

-

pečovat o krajinu.

3. Směrovat pozornost na budování konkurenceschopného zemědělství v odpovídající vazbě na výrobní podmínky: V méně příznivých oblastech v okrese Ústí nad Orlicí spolu s rozvojem multifunkčního zemědělství snížit zornění zemědělské půdy ve prospěch krajinotvorných a environmentálních opatření (zatravnění, zalesnění, výstavba nádrží, rybníků, technických a biologických, protierozních opatření apod.). 4.

Orientovat zemědělský podnik atd. Vztah těchto koncepcí je bez jednoznačného vlivu (tj. 0). Koncepce ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje

Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje specifikuje cíle v oblasti ochrany přírody a krajiny v rámci zájmového území a vazeb na sousedící regiony. Koncepce navrhuje opatření vedoucí k obnově a ochraně jednotlivých složek životního prostředí. Řeší zejména ochranu přírody a krajiny v následujících oblastech: -

zvláště chráněná území, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, lesní ekosystémy, zemědělství, vodní hospodářství, turistika a rekreace,


- 14 -


__________________________________________________________________________ -

doprava, ochrana nerostného bohatství, ochrana a biodiverzita krajiny. Dále je v koncepci provedeno ekonomické vyhodnocení souboru opatření. Vztah těchto koncepcí je bez jednoznačného vlivu (tj. 0). Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje

Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje vychází z plánu odpadového hospodářství České republiky. Závazná část řešení plánu odpadového hospodářství ČR, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Vztah těchto koncepcí je bez jednoznačného vlivu (tj. 0). Zásady územního rozvoje Pardubického kraje Změna č. 6 je v souladu se Zásadami územního rozvoje Pardubického kraje. Záměr na změnu v území ve Změně č. 6 nejsou v rozporu s navrhovanými záměry ze ZÚR Pk. ZÚR Pk zařazuje území do SOB3 Jeseníky - Králický Sněžník. Zásady pro usměrňování územního rozvoje a úkoly jsou stanovené v čl. 68, 69 ZÚR Pk. Plochy sjezdových tratí a občanského vybavení, které jsou ve Změně č. 6 vymezeny, nejsou v rozporu s úkoly územního plánování. Změna č. 6 ÚPO přispívá k plnění dvou z úkolů pro územní plánování stanovených ZÚR Pk pro SOB 3 Jeseníky - Králický Sněžník, a to vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu a prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Králického Sněžníku. Postavení obce ve struktuře osídlení území zůstává zachováno stejně jako vazby dopravní a technické infrastruktury. Rovněž přírodní hodnoty a územní systémy ekologické stability nejsou Změnou č. 6 dotčeny. Návrh změny č. 6 ÚPO Dolní Morava dále zahrnuje nové vymezení územního systému zahrnující nadregionální biokoridor K84 a RBC 358 Králický Sněžník a 9009 Klepáč, který byly vymezeny v ZÚR pod číslem U11. Změna č. 6 ÚPO přebírá ze ZÚR plochu veřejně prospěšného opatření – protipovodňová ochrana PPO1 „Poldr Červený potok II; tok: Morava“, ve změně č. 6 ÚPO je tato plocha vymezena pod číslem 16. V Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava jsou podporovány cíle v souladu se strategickými dokumenty celostátní i regionální úrovně. Vztah mezi těmito koncepcemi je velmi silný (přímý) vztah (tj. 3).


- 15 -


__________________________________________________________________________

2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni V této kapitole jsou vybrány pouze ty koncepce, které mají přímou vazbu na daný Návrh změny č. 6 ÚPO Dolní Morava a jejich vztah byl vyhodnocen v předchozí kapitole. Hodnotící stupnice: 1 – řešením ÚPO je možné ovlivnit dosažené cíle 0 – řešení ÚPO nemá na dosažení cíle žádný vliv Politika územního rozvoje ČR 2008 Tabulka č. 2: Zhodnocení vztahu Návrhu změny č. 6 ÚPO a Politiky územního rozvoje Cíle ŽP

Vztah Změny č. 6 ÚPO

Příklad řešení ve Změně č. 6 ÚPO

Republikové priority

bod 20

bod 22

respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability –1

nové vymezení ÚS – NRBK K84, RBC 358 Králický Sněžník a 9009 Klepáč

ostatní cíle - 0 rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu a umožnění celoroční využití pro různé formy turistiky -1

vymezení ploch občanského vybavení (tělovýchova a sport) 36, 56,66, 76, 86a plochy pro sjezdovou trať 46

ostatní cíle - 0 Specifické oblasti bod 71 SOB 3 Specifická oblast Jeseníky–Králický Sněžník


rozvoj rekreace -1 ostatní cíle - 0


- 16 -


__________________________________________________________________________ Zásady územního rozvoje Pardubického kraje

Tabulka č. 3: Zhodnocení vztahu Návrhu změny č. 6 ÚPO a Zásad územního rozvoje Pardubického kraje Cíle ŽP

Vztah Změny č. 6 ÚPO


Specifická oblast republikového významu SOB3 Jeseníky - Králický Sněžník Bod 68:

spolupracovat s Olomouckým krajem na vytváření podmínek pro stabilizaci obyvatel oblasti; ve spolupráci s Olomouckým krajem zlepšit dopravní spojení v koridorech silnic I/11, I/43 (R35 – Polsko) a II/312 (Králíky – Hanušovice); - zlepšit železniční spojení ve směrech na Ústí nad Orlicí a Polsko; - vytvářet podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu; - vytvářet podmínky pro saturaci ekonomických a sociálních potřeb a zájmů ochrany přírody. bod 69: stabilizovat koridory dopravních staveb, zejména I/11 a I/43; - zlepšit podmínky pro realizaci přeshraničních vazeb; - prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu území pro rekreaci; - vytvářet podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského, resp. horského charakteru; - koordinovat územní rozvoj oblasti s polskými přístupy a záměry; - respektovat požadavky na ochranu ptačí oblasti Králický Sněžník; - upřesnit vymezení

vytvářet podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu –1


ostatní cíle - 0

prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu území pro rekreaci -1 upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES -1


ostatní cíle - 0

vymezení ploch občanského vybavení (tělovýchova a sport) 36, 56,66, 76, 86a plochy pro sjezdovou trať 46 nové vymezení ÚS – NRBK K84, RBC 358 Králický Sněžník a 9009 Klepáč

- 17 -


__________________________________________________________________________ Vztah Změny č. 6 ÚPO

Cíle ŽP


skladebných částí ÚSES za podmínek stanovených odst. (112): g.1) nadregionálních biokoridorů K80 a K84; g.2) regionálních biocenter 358 Králický Sněžník, 414 U Vysokého kamene, 442 Buková hora, 443 Moravský Karlov, 480 Výčnělek,492 Hraniční vrch, 493 Studenský horní les, 1809 Lískovec, 9008 Králický les, 9009 Klepáč, 9010 Dolní les; Plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu Protipovodňová opatření Bod 107: a) plochu pro opatření PPO1 Červený potok Morava;

umístění – poldr II; tok

b) plochu pro umístění opatření PPO2 – poldr Červený potok I; tok Morava; c) plochu pro umístění opatření PPO3 – poldr Třebařov; tok Moravská Sázava;

PPO1 – poldr Červený potok II; tok Morava

d) plochu pro umístění opatření PPO4 – poldr suchá nádrž Boršov; tok Třebůvka;

-1 ostatní cíle - 0

plocha vodní a vodohospodářská 16 se vymezuje jako veřejně prospěšné opatření pro snižování ohrožení v území povodněmi

e) plochu pro umístění opatření PPO5 – poldr Vranová Lhota; tok Třebůvka; f) plochu pro umístění opatření PPO6 – poldr Pardubice.


- 18 -


__________________________________________________________________________

3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyly uplatněna územně plánovací dokumentace Dokument Návrh změny č. 6 územního plánu obce Dolní Morava byl navržen monovariantně, ke zhodnocení byla předložena jedna varianta umístění a rozlohy jednotlivých lokalit. Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta) a aktivní varianta předkládaná v podobě Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitole č. 4 a č. 6 tohoto hodnocení SEA. Popis nulové varianty (stávající stav životního prostředí) Nulovou variantu reprezentuje současný stav životního prostředí v zájmovém území bez realizace záměrů předkládaných v Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava. Upřednostnění nulové varianty se nepředpokládá. 3. 1 Geomorfologie, reliéf Z geologického hlediska náleží zájmové území ke krystaliniku severovýchodní části Českého masivu, označovaného jako západosudetská soustava (lugikum). V podrobnějším členění je území součástí východní části orlicko-kladské klenby. Lze zájmové území členit do samostatných jednotek - tzv. krystalinikum orlicko-kladské se skupinou sněžnickou a stroňskou, krystalinikum novoměstské, zábřežské a staroměstské. Krystalinikum novoměstské, zábřežské a staroměstské představuje plášť jádra orlicko-kladské klenby a budují je krystalické horniny nižšího stupně metamorfózy. Stroňská skupina se vyznačuje značnou petrografickou pestrostí. Z praktického hlediska je významný zejména výskyt krystalických vápenců. Horniny stroňské skupiny vystupují v pruhu směru zhruba S - J, vycházejícím ve dně údolní kotliny horního toku řeky Moravy. V pruhu hornin stroňské skupiny, dosahující zde šíře cca 1,5 - 2 km a délky 7,5 km, se vyskytuje poloha krystalického vápence o mocnosti cca 150 - 300 m. Krystalické vápence jsou převážně bez nekarbonátových vložek. Vápenec je barvy bílé, místy slabě zelené, růžové a šedé, drobně až středně zrnitý, silně lavicovitě odlučný až masivní. Těleso vápence je silně zkrasovatělé. Tento vápenec v ložiskové oblasti Velká Morava představuje jednoznačně hlavní a jedinečnou nerostnou surovinu zájmové oblasti. Je využíván jako kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu i jako vysokoprocentní vápenec pro další zpracování. Hlavní výskyty a ověřené zásoby tohoto kvalitního vápence jsou výhradně v údolí Moravy pod Králickým Sněžníkem. Jedná se však o mimořádně cenné území, takže těžba, a její eventuální rozšíření, je zde omezena opatřeními ochrany přírody a krajiny. Těžbou vápence je ohrožen i režim krasových vod, na což je rovněž nutno brát ohled. Lom je však umístěn mimo zájmovou oblast. Oblast vrcholové části Slamníku je pod jižním svahem poddolovaná starými opuštěnými důlními díly, nedostatečně zmapovanými. Jedná se údajně o zbytky důlních děl z období uranového průzkumu. V oblasti směrem ke Králickému Sněžníku je v dolní části území starý a dnes zatím nevyužitý mramorový lom (neukončený vlastnický spor) a jeskyňářské území.


- 19 -


__________________________________________________________________________ Realizací posuzované koncepce může dojít ke změně geomorfologie a reliéfu krajiny v důsledku hrubých terénních úprav a příprav území pro stavbu. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit. 3. 2 Hydrogeologické a hydrologické poměry Celé hodnocené území spadá do povodí Moravy. Dominantní tok obce Dolní Morava je vlastní vodoteč Morava s přítoky Kopřivák, Poniklec, Hluboký potok, Kamenický potok, Mlýnský potok a ostatní bezejmenné vodoteče. Vodní tok Morava (číslo hydrologického pořadí 4-10-01-001) s celkovou plochou povodí 43,054 km2 je vodohospodářsky významným tokem. Dle vyhlášky č. 470/2001 Sb., v platném znění, je třeba respektovat provozní pásmo pro údržbu vodních toků (8 m od břehové čáry u významného vodního toku, 6 m u ostatních vodních toků). Kvalita vody v toku není v tomto místě sledována, odhaduje se ve třídě II. – III. Průtok je velmi variabilní podle ročních období. Vodní tok Morava má vyhlášeno záplavové území. Západní okraj spadající do povodí Orlice má číslo hydrologického pořadí 1-02-02-08 (povodí Liptovského a Heřmanického potoka). Zájmová lokalita se nachází CHOPAV Žamberk – Králíky. V obci je malá vodní nádrž – rybník s celkovou plochou 2 200 m2. Zdrojem vody pro tuto nádrž je řeka Morava. V řešeném úseku Moravy je dále několik menších rybníčků obecního významu. Na následujícím obrázku jsou patrná ochranná pásma vodních zdrojů. Obrázek č. 1: Ochranná pásma vodních zdrojů


- 20 -


__________________________________________________________________________ Realizací posuzované koncepce může dojít ke změně hydrogeologických a hydrologických poměrů v území v důsledku hrubých terénních úprav a příprav území pro stavbu, stejně tak jako v důsledku zastavění zelených ploch, a tím zapříčiněných změn odtokových poměrů v území. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit. Změna hydrogeologických charakteristik území se nepředpokládá. Hydrologické poměry budou změněny zvýšením zastavěných ploch, a tím i rychlejším odtokem vody z území. 3. 3 Pedologické poměry Celé území obce Dolní Morava se rozkládá na 3 katastrech: Velká Morava, Horní Morava a Dolní Morava. Půdotvornými substráty jsou zde zvětraliny vyvřelin a metamorfovaných hornin kyselá až neutrální intrusiva a metamorfika. V území se vyskytují také výchozy mramoru a vápencových složek, vyvinuly horské podzoly, na jihozápadě hnědé horské lesní půdy, převážně silně štěrkovité až kamenité (obsah štěrku nad 50 %). Hrubé charakteristiky půd dle Atlasu ČSSR 1966: celková hloubka: méně než 30 cm (půdy převážně mělké a velmi mělké), výjimečně (jihozápad území) nad 30 cm (půdy středně hluboké), celková minerální síla: půdy převážně minerálně chudé a velmi chudé, obsah humusu: velmi vysoký (v zemědělských půdách nad 5 %, v lesních půdách nad 10 %), výměnná reakce (pH) svrchní vrstvy: půdy kyselé až silně kyselé (zemědělské půdy pH pod 5,5, v lese pod 4,5), potřeba vápnění zemědělských půd: velmi značná (více než 2000 kg CaO/ha), zásoby přijatelného draslíku: dobré (16 - 20 mg K2O/100g půdy), zásoby přijatelné kyseliny fosforečné: velmi malé (do 2 mg P2O5/100g půdy). Základní charakteristiku půd v zájmové oblasti lze určit z bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), která je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž: Klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin a je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu, hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením a je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu, sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku a je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace,


- 21 -


__________________________________________________________________________ skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace. Dotčeny budou tyto BPEJ: 8 34 01 (I. TO), 8 50 11 (III. TO), 8 67 01 a 9 36 44 (V. třída ochrany zemědělské půdy). Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability pro liniové stavby zásadního významu.

nejcennější půdy nebo jen mírně pouze výjimečně, krajiny, případně

Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranným pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Kód 8 34 01 -

mírně chladný, vlhký,

-

Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, většinou na žulách a rulách a na různých jiných horninách; většinou lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry,

-

kategorie sklonitosti 0 - 1 (tj. rovina až úplná rovina), kategorie expozice 0, (rovina),

-

kategorie skeletovitosti 0 - 1, kategorie hloubky půdy 0 - 1 (bezskeletovitost až slabě skeletovité s celkovým obsahem skeletu do 25 %), půda hluboká až středně hluboká (do 60 cm).

Kód 8 50 11 -


-

Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené,

-

kategorie sklonitosti 2 (tj. mírný svah), kategorie expozice 0, (rovina),

-


Kód 8 67 01 -


-

Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky,

-

kategorie sklonitosti 0 - 1 (tj. rovina až úplná rovina), kategorie expozice 0, (rovina),


- 22 -


__________________________________________________________________________ -


Kód 9 36 44 - chladný, vlhký, -

hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v chladné oblasti, na všech horninách, lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité; vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení,

-

kategorie sklonitosti 3 (tj. střední svah), kategorie expozice 1, tj. jih (JZ-JV),

-

kategorie skeletovitosti 2, kategorie hloubky půdy 0 - 1 (středně skeletovité s celkovým obsahem skeletu do 50 %), půda hluboká až středně hluboká (do 60 cm).

Při veškeré činnosti dotýkající se úpravy zemského povrchu je nutno zabývat se také protierozní ochranou území a to zejména při činnosti zemědělské, lesním hospodářství a veškeré činnosti stavební. Reliéf řešeného území je erozně denudační. V severní části jsou to hornatiny v ústředních částech kerných pohoří a tektonických kleneb se zbytky vysoko vyzdviženého paleogenního zarovnaného povrchu v jižní části vrchoviny v oblasti erozně a tektonicky porušeného paleogenního zachovalého povrchu. Výšková členitost území vyjádřena rozdílem maximální a minimální nadmořské výšky ve čtverci 4 x 4 km je 1 600 m. V řešeném území je množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí. Vodní erozí obecně jsou podle kultur, způsobu obhospodařování, konfigurace terénu a délky svahů nejvíce ohroženy plochy na svazích větších než 4 %. Při shodě nepříznivých okolností to však může být i méně. Území patří do oblasti mírné až střední hustoty stržové sítě (0,1 až 1 km/km2). Erozí plošnou a výmolovou je postiženo 25 až 50 % plochy Ohrožení větrnou erozí je zejména díky členitosti terénu a vegetačnímu krytu malé. Změna pedologických poměrů v území se po realizaci nepředpokládá. Pokud by nedošlo k realizaci posuzované koncepce, nedošlo by ani k dalšímu záboru půdy kategorie ZPF. 3. 4 Biogeografická poloha Území obce leží v nadmořské výšce od cca 570 m, při řece Moravě na jihu, po 1423 m na vrcholu Králického Sněžníku. Dle fytogeografického členění Josefa Dostála (Atlas ČSSR 1966) je řešené území zařazeno do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum), obvodu sudetské květeny (Sudeticum), okrsku Králický Sněžník. Podle regionálního fytogeografického členění V. Skalického a B. Slavíka (Květena České socialistické republiky, Academia 1988) leží území ve fytogeografické oblasti oreofytikum (Oreophyticum), obvod České oreofytikum (Oreophyticum Massivi bohemici), okres Králický Sněžník. Na jihu a jihovýchodě sousedí území s fytogeografickou oblastí mezofytikum (Mesophyticum), obvod Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), okres Hanušovicko-rychlebská vrchovina, podokres Hanušovická vrchovina.


- 23 -


__________________________________________________________________________ Podle Culka (členění použité pro Nadregionální a regionální ÚSES ČR, Společnost pro životní prostředí, Brno, 1995) řadíme oblast do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynské podprovincie, bioregionu Jesenického (1.70). Na jihu sousedí území s bioregionem Šumperským (1.53). 3. 5 Klimatické poměry Podle klimatické klasifikace náleží dotčená lokalita do mírně teplé klimatické oblasti CH6. Pro tuto oblast je charakteristické velmi krátké až krátké léto, mírné chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Tabulka č. 4: Klimatické charakteristiky oblasti CH6 Charakteristiky

Klimatická oblast CH6

Počet letních dnů

10 - 30

Počet dnů s průměrnou teplotou >10°C

120 - 140

Počet mrazových dnů

140 - 160

Počet ledových dnů

60 - 70

Průměrná teplota v lednu v °C

- 4 až - 5

Průměrná teplota v červenci v °C

14 - 15

Průměrná teplota v dubnu v °C

2-4

Průměrná teplota v říjnu v °C

5-6

Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm

140 - 160

Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm

600 - 700

Srážkový úhrn v zimním období v mm

400 - 500

Počet dnů se sněhovou přikrývkou

120 - 140

Počet dnů zamračených

150 - 160

Počet dnů jasných

40 - 50

Pro lokalitu Dolní Morava uvádí ČHMÚ Praha odborný odhad větrné růžice. Větrná růžice udává četnost směrů větrů ve výšce 10 m nad terénem pro pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a tři třídy rychlosti větru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s).


- 24 -


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 2: Grafické zobrazení větrné růžice pro lokalitu Dolní Morava

Z této větrné růžice vyplývá, že největší četnost výskytu má jižní vítr s 16,07 %. Četnost výskytu bezvětří je 22,03 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 62,31 % případů, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze očekávat z 28,76 % a rychlost větru nad 7,5 m/s se vyskytuje u 8,93 % případů. I. a II. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky, se vyskytují v 31,63 % případů. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 5: Třídy stability atmosféry Výskyt tříd rychlosti větru [m/s]

Třída stability

Rozptylové podmínky

I

silná inverze, velmi špatný rozptyl

1,7

II

inverze, špatný rozptyl

1,7

5

III

slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky

1,7

5

11

IV

normální stav atmosféry, dobrý rozptyl

1,7

5

11

V

labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

1,7

5

Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s měnící se výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší, a tím k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek, nastává inverze (I. a II. třída stability). Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně ochlazuje. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou inverze trvat i několik dní. V letní polovině roku se inverze vyskytují pouze v ranních hodinách. Výskyt inverzí je dále omezen na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a rozrušení inverzí.


- 25 -


__________________________________________________________________________ Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III. a IV., kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Změnu klimatických charakteristik území, které by byly vyvolány realizací posuzované koncepce, nelze v současné době objektivně určit. Vzhledem k tomu, že dojde k zastavění nových nezpevněných ploch, dojde ke změně odtokových poměrů v území, a tím i k ovlivnění klimatu. 3. 6 Fauna a flóra Dle biogeografického členění náleží předmětné území do Jesenického bioregionu 1.70. Bioregion zahrnuje členité hornatiny na krystalických břidlicích pestrého složení. Potenciální vegetace je tvořena květnatými a acidofilními horskými bučinami, ve vyšších polohách přirozenými smrčinami, alpinskými společenstvy a vrchovišti. Biota je velmi bohatá, zahrnuje velmi rozmanité migranty, charakteristické je zastoupení (sub-) arkto-alpinských a karpatských prvků. Bioregion patří k jádru výskytu autochtonního sudetského modřínu. Nacházejí se zde dvě velká rašeliniště s borovicí blatkou. Netypická část je tvořena nižšími, okrajovými horskými skupinami, které již nemají vegetaci přirozených smrčin a pouze malé ostrovy acidofilních horských bučin. Tyto části tvoří přechod k nižšímu podhůří. Lesy dnes tvoří převážně smrkové kultury, jsou zde rozsáhlé zbytky horských bučin, suťových lesů i převažujících klimaxových smrčin. Přirozená vegetace nižších poloh pohoří potencionálně odpovídá květnatým bučinám (Dentario enneaphylli-Fagetum a Festuco-Fagetum) výše i klenovým bučinám (AceriFagetum), na oligotrofních podkladech svazu Luzulo-Fagetion (Luzulo-Fagetum a Calamagrostio villosae-Fagetum). Na sutích je místy vyvinuta vegetace svazu Tilio-Acerion (Lunario-Aceretum, Arunco-Aceretum a Mercuriali Fraxinetum). Podél vodních toků jsou nivy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (zejména PiceoAlnetum a Alnetum incanae, na severním okraji i Carici remotae-Fraxinetum). Ve vyšších polohách se setkáváme s přirozenými smrčinami svazů Piceion (Calamagrostio villosaePiceetum, Sphagno-Piceetum a Anastrepto-Piceetum) a Athyrio-Piceion (Ahtyrio alpestrisPiceion), které místy vytvářejí horní hranici lesa. Na rozsáhlejších rašeliništích se vyskytují i blatkové bory (Pino rotundatae-Sphagnetum). Zvláštností Jeseníků je absence přirozených klečových porostů. Horní hranice lesa, tvořená smrčinami, navazuje v nejvyšších polohách přímo na primární bezlesí alpinského charakteru. Nelesní přirozená vegetace je charakteristická i pro lavinové dráhy v karech a karoidech. Zde se lokálně vyskytují křovinaté porosty svazu Salicion silesiacae, na něž navazují vysokobilinná společenstva svazů Adenostylion a Dryopteridi-Athyrion. Na prameništích bylo zjištěno více asociací svazu Cardamino-Montion. Na sušších místech se vyskytují vysokostébelnaté trávníky svazů Calamagrostion arundinaceae a Calamagrostion villosae. Na skalách se nachází alpinská vegetace svazů Agrostion alpinae a Juncion trifidi, na místech s dlouho ležící sněhovou pokrývkou fragmenty vegetace svazu Salicion herbaceae. Na hřebenových holích


- 26 -


__________________________________________________________________________ je chrakterisická vegetace svazu Nardion (Carici fyllae-Nardetum). Na vrchovištních rašeliništích byla zjištěna rozmanitá vegetace svazů Sphagno recuvi-Caricion canescentis, Leuco-Scheuchzerion palustris, Oxycocco-Empetrion a Sphagnion medii. Přirozená náhradní vegetace má charakter travinobylinných společenstev. V místech sekundárního snížení hranice lesa se místy nacházejí travinobylinné porosty svazu Poo chaixii-Deschampsion caespitosae, na sušších místech Thesio alpini-Nardetum (svaz Nardion), Nardo-Agrostion tenuis, Genistion a Vaccinion. Pro nižší polohy je typická rozmanitá luční vegetace svazu Calthion, Cynosurion a Violion caninae. Květena Jeseníků obsahuje význačně enklávní prvky, Převažují středoevropské horské druhy, zčásti s oceánickou tendencí, jako třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), kostřava lesní (Festuca altissima), pernatec horský (Lastrea limbosperma) a žebrovice různolistá (Blechnum spirant) a druhy alpidské, k nimž náleží větrnice narcisokvětá (Anemonastrum narcissiflorum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) a hlaváč lesklý (Skabiosa lucina). Dále sem zasahují některé druhy (sub)arktoalpidského charakteru, např. ostřice skalní (Carex rupestris), ostřice pochvatá (Carex vaginata), ostřice vláskovitá (Carex capillaris), hvězdnice alpská (Aster alpinus) a lepnice alpská (Bartsia alpina), i druhy boreokontinentální, mezi něž můžeme počítat rojovník bahenní (Ledum palustre) a puchýřník sudetský (Cystropteris sudetica). Mezi alpidskými druhy je několik druhů, které mají vztah k Alpám a Karpatům, ne však k ostatní Hercynii, např. kozlík trojený (Valeriana tripteris) a psineček alpský (Agrostis alpina). Endemitů je velmi málo, jsou to jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica), zvonek český jesenický (Campanula bohemica subsp. gelida) a lipnice jesenická (Poa riphaea). Teplomilné druhy jsou velmi vzácné, vázané na extrémní místa v karech, např. černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a sasanka pryskyřníkovitá (Anemonoides sanunculoides). V bioregionu se vyskytuje hercynská horská fauna montánního a subalpínského stupně a zbytků vrchovišť (myšivka horská, linduška horská, pěvuška podhorní, mnoho druhů hmyzu aj.). Do regionu zasahuje okrajově i karpatský element (čolek horský, měkkýši skalnice lepá, vlahovka karpatská, modračka karpatská aj.). Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Mezi významné druhy savců tohoto bioregionu patří rejsek horský (Sorex alpinus), plch lesní (Dryomys nitedula), myšice – mimo období rozmnožování, netopýr severní (Eptesicus nilssoni), mezi ptáky patří tetřívek obecný (Tetryl tetrix), tetřev hlušec (Tetryl urogallus), sýc rousný (Aegolius funereus), linduška horská (Anthus spinolleta), pěvuška podhorní (Prunella collaris), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), čečetka zimní (Carduelis flammea), hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Na území bioregionu najdeme tyto zástupce obojživelníků: čolek karpatský (Triturus montandoni), čolek horský (Triturus alpestris), z plazů ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Ze zástupců měkkýšů jmenujme závornatku křížatou (Clausilia cruciata), vrásenku pozemní (Discus ruderatus), slimáčnici lesní (Eucobresia nivalis), skalnici lepou (Helicigona faustina), vlahovku karpatskou (Monachoides vicina), vřetenku nadmutou (Vestia turgida), modranku karpatskou (Bielzia coerulans). Hmyzími zástupci jsou šídlo rašelinné (Aeschna subarctica), saranče Miramella alpina, střevlík Carabus variolosus, okáči Erebia euryale, Erebia epiphron, Erebia sudetica, Coenonympha tullia, kovovníčci Incurvaria vetulella, Lampronia rupella, vzpřímena Lyonetia pulverulentella, travaříci Eudonia sudetica, Eudonia petrophila, Catoptria petrificella, zavíječ Udea alpinalis, píďalky huňatec alpský (Psodos alpinatus), Perizoma affinitatum, Verusia cambrica, Hydriomena ruberata, Arichanna melanaria, můry Hypena obesalis, Plogophora scita, Dasypolia templi, Apamea rubrirena, Papestra bien, Lasionycta proxima, Eurois occulta, Xestia speciosa, Xestia collina, žluťásek borůvkový (Colias palaeno).


- 27 -


__________________________________________________________________________ Popis jednotlivých ploch a výskyt zvláště chráněných druhů Plocha 16: plocha vodní a vodohospodářská – poldr, nutná změna kultury na trvalý travní porost (TTP) o rozloze cca 5 ha. Roztroušeně na ploše nalezneme skupiny vzrostlých náletových dřevin, kde dominují olše lepkavé, bříza bělokorá, topol osika a vrby jívy. Podél řeky Moravy jsou potoční luhy tvořené javory, olší lepkavou, jasanem ztepilým a střemchou obecnou. V charakteristickém podrostu byl na okraji plochy potvrzen výskyt dvou ohrožených zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhl. 395/1992 Sb., v platném znění, lilie zlatohlavé a oměje pestrého, jejichž biotop ale nebude realizací záměru dotčen. V travním porostu pastviny dominuje psárka luční, ovsík vyvýšený, psineček tenký, kostřava červená, trojštět žlutavý, pryskyřník plazivý, rozrazil rezekvítek, jetel luční, popenec břečťanolistý, pampeliška lékařská, řebříček obecný, kostival lékařský, jitrocel prostřední, místy i devětsil bílý, skřípina lesní a sítina rozkladitá. Plocha 36: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), zábor ZPF, rozloha 1,436 ha. V roce 2012 byla využívána jako extenzivní pastvina a v červnu 2013 byl travní porost prozatím nepokosen. Dominantou v travním porostu je kostřava červená, dále se zde vyskytuje srha laločnatá, metlice trstnatá, zvonek rozkladitý, kopretina bílá, kontryhel, vikev ptačí, jetel luční, chrastavec rolní, třezalka skvrnitá, pryskyřník prudký, jitrocel kopinatý, šťovík kyselý. Na části ojediněle nálet třešně ptačí, jasanu ztepilého, jeřábu ptačího i růže šípkové. Výskyt zvláště chráněných druhů nebyl zaznamenán. Navrženou změnou ve využívání plochy dojde ke ztrátě lučních stanovišť bez výskytu zvláště chráněných druhů.

Obrázek č. 3: Charakter lučních porostů v rámci plochy 36, kde v roce 2012 probíhala pastva skotu

Plocha 46: sjezdová trať, dočasný zábor PUPFL, rozloha 2,44 ha. Popis plochy: Při realizaci záměru budou dotčeny převážně smrkové porosty různého stáří, ale také bučiny s příměsí smrku ztepilého. Podél sníženiny v dolní části plánované


- 28 -


__________________________________________________________________________ sjezdové tratě nalezneme vzrostlé javory kleny. V podrostu rostou typické lesní druhy smrkových lesů jako je třtina chloupkatá, starček vejčitý, maliník, metlička křivolaká, šťavel kyselý, pstroček dvoulistý, černýš lesní, borůvka, bika hajní, papratka samičí a věsenka nachová. V bukových porostech jsou v podrostu hojně přítomny semenáčky smrku, borůvka, metlička křivolaká, šťavel kyselý, kapraď samec a starček vejčitý. Zatáčka sjezdové trati je situována do vzrostlé bučiny se smrkem ztepilým. Dotčena bude také mladá smrková tyčovina bez podrostu. Výskyt zvláště chráněných druhů: Přímým pozorováním byl v rámci plochy doložen výskyt čtyř ohrožených druhů - čmeláka skalního, mravenců rodu Formica a veverky obecné a několika jedinců silně ohrožené ještěrky živorodé. Bukové porosty jsou biotopem silně ohroženého plcha lesního a ohroženého plcha velkého. Oba druhy se v oblasti vyskytují, jejich pozorování však vzhledem ke skrytému způsobu života a noční aktivitě není obvyklé.

Obrázek č. 4: Charakter dotčených lesních porostů v dolní části sjezdové trati

Obrázek č. 5: Charakter dotčených lesních porostů v navržené zatáčce sjezdové trati


- 29 -


__________________________________________________________________________ Plocha 56: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), trvalý zábor PUPFL, rozloha 0,022 ha. V místě koncového objektu bude lesní porost vykácen. Při provozu záměru bude také docházet k působení rušivých vlivů v širším okolí stezky korunami stromů. Jediným zvláště chráněným druhem, který by mohl být významně ovlivněn odlesněním plochy a následným rušením, je jeřábek lesní. Jeho přítomnost v dotčeném území se však nepodařilo při terénních šetřeních v roce 2013 prokázat a jeho výskyt zde není udáván ani z minulých let (Bělka, Šaj, NDOP 2013). U jeřábka lesního je známo, že je citlivý na fragmentaci biotopů. Jeho potravními biotopy jsou plochy s hustým keřovým patrem tvořeným nálety jeřábu ptačího, vrb, buku a smrku ztepilého (Sachot, Perrin, Neet, 2003). Esenciální je přítomnost jeřábu ptačího v porostech (Schäublin, Bollman, 2010). Jako další typ vhodného potravního biotopu také slouží horské smíšené lesy s bukem, jedlí a smrkem, kde tvoří hlavní zimní potravu bukvice (Klaus, Sewitz in Hora eds, 2010).

Obrázek č. 6: Pohled na charakter lesních porostů, kde je plánována výstavba koncového objektu stezky korunami stromů

Plocha 66: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), trvalý zábor PUPFL, rozloha 0,048 ha Popis plochy: Nástupní plocha a vstupní objekt jsou navrženy ve smrkové mlazině, kde je podrost slabě vyvinut. Lesní porosty v okolí návrhové plochy jsou potenciálně vhodným biotopem silně ohroženého jeřábka lesního, jehož výskyt je udáván z širšího okolí záměru, nejblíže ve vzdálenosti asi 690 m vzdušnou čarou severozápadně od návrhové plochy (sdělení pracovníka SCHKO Jeseníky).


- 30 -


__________________________________________________________________________

Obrázek č. 7: Charakter lokality určené k výstavbě věže vstupních objektů stezky korunami stromů

Plocha 76: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), trvalý zábor PUPFL, rozloha 0,046 ha. Popis plochy: Plocha určená pro výstavbu nástupního objektu visuté lávky se nachází v blízkosti chaty Slaměnka. Vyskytují se zde travnaté plochy, které byly narušeny při výstavbě chaty. Na části plochy je vybudován betonový základ. Výskyt zvláště chráněných druhů: V rámci plochy nebyl zjištěn výskyt žádných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Lesní porosty v okolí návrhové plochy jsou potenciálně vhodným biotopem silně ohroženého jeřábka lesního, jehož výskyt je udáván z širšího okolí záměru, nejblíže ve vzdálenosti asi 680 m vzdušnou čarou severozápadně od návrhové plochy (NDOP 2013).

Obrázek č. 8: Charakter nástupního místa visuté lávky


- 31 -


__________________________________________________________________________ Plocha 86: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), trvalý zábor PUPFL, rozloha 0,046 ha. Popis plochy: V místě výstupního objektu visuté lávky se nachází rozvolněná smrková mlazina s výskytem břízy bělokoré, vrby jívy a ojediněle je přítomna i jedle bělokorá. V podrostu nalezneme třtinu chloupkatou, srhu laločnatou, metlici trsnatou, kapraď samec, vrbovku horskou, starček vejčitý, silenku nadmutou, borůvku, při okraji cesty se vyskytuje jestřábník zední, pelyněk černobýl, rozrazil rezekvítek, jestřábník chlupáček a šťovík tupolistý. Výskyt zvláště chráněných druhů: V rámci přímo dotčené plochy byl zaznamenán výskyt ohrožených mravenců rodu Formica a silně ohrožené ještěrky živorodé. Lesní porosty v okolí návrhové plochy jsou potenciálně vhodným biotopem silně ohroženého jeřábka lesního, jehož výskyt je udáván z širšího okolí záměru, nejblíže ve vzdálenosti asi 1200 m vzdušnou čarou jihovýchodně od návrhové plochy v okolí Chlumu (Bělka 2013). Obrázek č. 9: Charakter dotčených lesních porostů při realizaci visuté lávky v okolí výstupního objektu

Plocha č. 110: plocha občanského vybavení (vyjma tělovýchovy a sportu), navrácení plochy do ZPF, rozloha 0,68 ha. Výskyt zvláště chráněných druhů nebyl přímo na ploše zaznamenán. V širším okolí se vyskytuje silně ohrožený chřástal polní a křepelka obecná. Plocha 136: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), navrácení plochy do ZPF, rozloha 6,06 ha. Výskyt zvláště chráněných druhů nebyl přímo na ploše zaznamenán. V okolí se vyskytuje silně ohrožený chřástal polní a křepelka obecná. Plocha 137: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), navrácení plochy do ZPF, rozloha 56,67 ha. V rámci plochy doložen v roce 2012 a 2013 výskyt jednoho páru křepelky obecné a chřástala polního.


- 32 -


__________________________________________________________________________ V současnosti se zde na těchto třech plochách nacházejí travnaté porosty s dominancí kostřavy červené, ovsíku vyvýšeného, dále se zde vyskytuje srha laločnatá, trojštět žlutavý, rozrazil rezekvítek, třezalka skvrnitá, kopretina bílá, jitrocel kopinatý, řebříček obecný, bolševník obecný a vikev ptačí. Převážná část travních porostů byla v roce 2012 pasena, v roce 2013 v červnu pokosena. Ojediněle jsou přítomny vzrostlé náletové dřeviny (jasan ztepilý, javor klen, topol osika a vrba jíva). Plocha 75: sjezdová trať, navrácení plochy do PUPFL, rozloha 1,65 ha. Popis plochy: Jedná se o původní návrh sjezdové trati v areálu U slona. Na ploše se nachází smrková monokultura s příměsí javoru klenu. Výskyt zvláště chráněných druhů nebyl v rámci plochy zaznamenán. 3.7 Lesní porosty Celé území obce se nachází v přírodní lesní oblasti Hrubý Jeseník. Lesní společenstva jsou zastoupena jehličnatými porosty s převahou smrku ztepilého, menší příměs buku lesního, jedle bělokoré a javoru klenu. V mladších porostech je pomístné zastoupení břízy bradavičnaté. Některé svahy jsou již nyní rozčleněny sjezdovými tratěmi. Pokud by nedošlo k realizaci posuzované koncepce, nedošlo by ani k dalšímu záboru lesních pozemků. 3. 8 Zvláště chráněná území, území přírodních parků, Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti, VKP, území historického, kulturního nebo archeologického významu Zájmové území není součástí žádného velkoplošného chráněného území. Celá severní část území obce leží v NPR Králický Sněžník, která byla vyhlášena Ministerstvem životního prostředí České republiky dne 14. 12. 1990 (číslo předpisu 6/1991 ve znění vyhlášky č. 432/2000) na katastrálních území Horní Morava a Velká Morava (celkem 1235,55 ha) v Pardubickém kraji a Sklené u Malé Moravy a Stříbrnice (celkem 495,12 ha) v Olomouckém kraji. Nyní zaujímá plochu 3065,91 ha, z toho ochranné pásmo 1371,24 ha. V NPR Králický Sněžník jsou roztroušeně zachovaná unikátní rostlinná společenstva přirozených horských bučin, suťových javořin, pramenišť, rašelinišť a v nejvyšších partiích masívu Králický Sněžník společenstva subalpinských a alpinských luk svazu Nardo-Agrostion tenuis se subalpinskými druhy hmyzu. Celé území obce leží v přírodním parku Králický Sněžník, který slouží k ochraně mimořádných krajinářských kvalit území (krajinného rázu). V roce 1987 na základě zákona č. 40/1956 Sb. byla zřízena Oblast klidu Králický Sněžník, která byla později zákonem č. 114/1992 Sb. prohlášena přírodním parkem. Hodnocená lokalita se nachází stejně jako celá obec na východním okraji Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žamberk – Králíky. Dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů byla v souladu s právem Evropských společenství v České republice vytvořena soustava NATURA 2000, která na území ČR vymezila Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Plochy jsou lokalizovány v Ptačí oblasti Králický Sněžník. Tato ptačí oblast se rozkládá na území Hanušovické vrchoviny. Pro oblast je charakteristický kopcovitý reliéf s množstvím menších údolí a drobných vodotečí.V území je vyhlášena i Evropsky významná lokalita Králický Sněžník, některé plochy (6 6 , 7 6 , 8 6 ) jsou vymezeny v její těsné blízkosti. Posouzení vlivu na lokality


- 33 -


__________________________________________________________________________ soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je součástí části B dokumentace Rozboru udržitelného rozvoje území. V širším okolí zájmovém území jsou registrovány významné krajinné prvky dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, nebudou však realizací změny územního plánu obce dotčeny. Za významné krajinné prvky ze zákona v řešeném území lze považovat prvky lesní komplexy, vodní toky, údolní nivy, rybníky, mokřady, remízy, meze, trvalé travní plochy, apod. V řešeném území jsou vyhlášeny tři stromy jako památné, které nebudou realizací posuzované koncepce dotčeny. Na území obce Dolní Morava jsou registrovány a zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek tyto památky: 17797/6-3881 - kostel sv. Aloise s areálem, 47093/6-3882 - socha sv. Jana Nepomuckého, 22320/6-3883 - soubor plastik na zdi u č.p. 32 (socha sv. Jana Nepomuckého, sv. Jiří a sv. Mikuláše). Vedle těchto objektů jsou na území obce ještě objekty a útvary vyžadující zvýšenou ochranu. V tomto směru se ve změně č. 6 navrhují: články pevnostního systému - fortifikační stavby (kromě pěchotního srubu K5, muzeum s výstavkou - k.ú. Malá Morava, tedy mimo dotčené území), krasová jeskyně (Tvarožné díry, Pacltova jeskyně), kaplička (barokní - stáří cca 200 let) - jižní okraj obce, drobná architektura (křížky, smírčí kameny). Uvedené objekty nebudou realizací změny územního plánu obce dotčeny. Výskyt archeologických nalezišť na posuzovaných lokalitách nelze zcela vyloučit. Jestliže v průběhu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci jednotlivých záměrů povinni ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, umožnit záchranný archeologický výzkum. Nově navržené plochy jsou v kontaktu s chráněným územím, územím přírodního parku, lokalitou soustavy NATURA a dalšími významnými prvku v území, což lze vyhodnotit jako negativní. V případě nerealizace koncepce by k tomuto kontaktu a ovlivnění nedošlo. 3. 9 Územní systém ekologické stability Severovýchodní část území, tedy převážná část lesů území Dolní Moravy leží v regionálním biocentru 358 Králický Sněžník, které leží v ose nadregionálního biokoridoru K84. Při severozápadní hranici řešeného území vede regionální biokoridor RK829. Generelem místního ÚSES jsou do regionálního biokoridoru RK829 vloženo celkem osm lokálních biocenter.


- 34 -


__________________________________________________________________________ Od jihu podél řeky Moravy až do regionálního biocentra 358 Králický Sněžník vede lokální biokoridor Morava, na němž je šest lokálních biocenter. Z tohoto lokálního biokoridoru podél Mlýnského potoka je k severovýchodu veden lokální biokoridor Mlýnský potok na němž jsou dvě regionální biocentra. Lokální biokoridor Morava je propojen směrem na západ s regionálním biokoridorem 829 krátkým regionálním biokoridorem podél Hlubokého potoka a směrem na východ dvěma regionálními biokoridory (oba vedené podél vodotečí, přičemž na regionálním biokoridoru vedeném podél Kamenického potoka je regionální biocentrum), které se mimo řešené území spojují v regionální biokoridor Mlýnský potok. Ve volné krajině (jižní část území) jsou navrženy interakční prvky zajišťující stabilitu celého prostoru. Plochy biocenter a biokoridorů v území je nutno považovat za nezastavitelné. Plochy 16 (poldr) a visutá lávka (76 a 86) jsou v kontaktu s vyhlášenými prvky ÚSES. V případě nerealizace předkládané koncepce by nedošlo k ovlivnění těchto prvků ÚSES. 3. 10 Charakter krajiny a zástavby Území obce leží na severovýchodní hranici okresu Ústí nad Orlicí a sousedí na své severní hranici s územím Polska. Obec je rozložena v údolí horního toku Moravy, které sleduje zhruba směr sever – jih. Dopravní páteř zástavby tvoří silnice III. třídy, na kterou se napojují místní komunikace, zabezpečují dopravní dostupnost pro bydlení a vybavenost. Severní nejvýše položená část zástavby obce leží na úpatí Králického Sněžníku, který dosahuje výšky 1 423 m n. m. Jižní nejvýše položená část území obce sousedí s katastry Červeného Potoka a Horní Lipky. Větší severní část území obce až pod vrchol Králického Sněžníku (po horní hranici lesa) je pokryta lesy. Zemědělsky využívána je pouze menší jižní část, kde je také větší díl osídlení. Tyto přírodní, krajinné a civilizační prvky vtiskly celé obci charakteristický ráz, kde symbióza uvedených faktorů vytváří neopakovatelný krajinný fenomén. Zástavba obce není kompaktní. Je rozvolněná a volně přechází do krajiny, podobně krajinná zeleň volně přechází v zeleň obce. Charakter zástavby je reprezentován převážně izolovanými rodinnými domy, doplňovanými objekty vybavenosti. Jejich seskupení, respektive rozmístění je formováno hlavně komunikační sítí a tokem řeky Moravy. Z těchto důvodů postrádá obec výraznější centrální prostor návsi. Společenské centrum se vytváří v těžišti obce s dominantou kostela. Celé území je velké krajinářské i ekologické hodnoty a zasluhuje zvýšenou pozornost - od bezlesého vrcholu Králického Sněžníku přes lesní komplex na svazích až po údolí s loukami, mezemi se skupinami dřevin a břehovými porosty u bystřin a Moravy, a konečně v jižních partiích i ornou půdu, která je rovněž rozčleněna mezemi. Celé území obce leží v přírodním parku Králický Sněžník, který slouží k ochraně mimořádných krajinářských kvalit území (krajinného rázu). Přírodní charakteristika území Zájmová oblast – pohoří Králického Sněžníku, z hlediska přírodní charakteristiky velmi zřetelně vymezená, představuje v měřítku celé České republiky unikátní území. Jedná se plošně o nijak rozlehlý, avšak velmi výrazný orogén, náležejí co pásma našich hraničních sudetských horstev. Větší část pohoří zasahuje na území sousedního Polska. Nejvyšší bod celého pohoří nesoucí rovněž název Králický Sněžník dosahuje výšky 1 423 m n. m a stojí v ohbí k jihu otevřené podkovy, kterou část pohoří na našem území vytváří. To řadí pohoří Králického Sněžníku k našim nejvyšším pohořím – za Krkonoše a nedaleký Hrubý Jeseník.


- 35 -


__________________________________________________________________________ Vedle hlavního vrcholu se zde nachází několik dalších překračujících výrazně 1000 metrů nadmořské výšky – na západním (hraničním) hřebeni Klepý (1144 m n. m.) a Malý Sněžník (1338 m n. m.), na protějším pak Stříbrnická (1250 m n. m.), Sušina (1321 m n. m.), Podbělka (1308 m n. m.), Slamník (1233 m n. m.), Sviní Hora (1074 m n. m.) ad. Vrcholová část Králického Sněžníku náleží (společně s výše uvedenými horstvy) na našem území k oblastem vystupujícím nad horní hranici (klimatického) rozšíření lesa – vyskytuje se zde subalpínský vegetační stupeň. Díky vysokým nadmořským výškám je pro území příznačné chladné klima a dlouhé trvání sněhové pokrývky. Cenným přírodním rysem je výskyt mrazových forem zvětrávání ve vrcholových partiích – hojná kamenná moře. Oblast Králického Sněžníku je významná rovněž vodopisně, reprezentuje důležitou pramennou a také rozvodnou oblast. Protáhlé zahloubené údolí pod Králickým Sněžníkem představuje pramennou oblast řeky Moravy. Její pramen se nachází na úbočí Králického Sněžníku v nadmořské výšce cca 1380 metrů. Významný z vodopisného hlediska je vrch Klepý či Klepáč na jižním okraji západní rozsochy, z jehož svahů odtéká do tří moří (Morava do Černého, Lipkovský potok – přítok Tiché Orlice do Severního a drobné zdrojnice Kladské Nisy do Baltského). Na polské straně vrch nese příznačný název Trójmorski Wierch.

Obrázek č. 10: Skupina Králického Sněžníku z rozhledny Val nad Dolní Hedčí

Vedle uvedených zásadních přírodních dispozic se v oblasti Králického Sněžníku vyskytují další přírodní fenomény – a přírodě blízká společenstva vázaná na geologický podklad – kyselé horniny s převahou rul, migmatitů a svorů, s vložkami křemenců a krystalických vápenců. Posledně jmenované daly lokálně vzniknout krasovým jevům (Tvarožné díry, Mléčný pramen, Patzeltova jeskyně). Bohatá síť drobných vodotečí s velkým spádem místy vytváří peřeje či vodopády (Strašidla). Ve vrcholových partiích pod horní hranicí lesa zůstaly zachovány zbytky původních porostů a cenná stanoviště vrcholových rašelinišť. Charakteristickým přírodním rysem je vysoká lesnatost, která v severní části přesahuje 90 %. Logicky je to dáno členitou morfologií. Dominantní dřevinou je smrk, který má především ve vyšších polohách areál svého přirozeného rozšíření. Větší bezlesé enklávy tvoří protáhlé plochy sjezdovek na úbočí východního hřebene. V jižní části, kde již reliéf dosahuje menšího převýšení a terén nižší sklonitosti les ustupuje, rozšiřuje se pastviny. Rovněž osídlení zde vystupuje dále od řeky – Dolní a Horní Morava. Z hlediska geomorfologického členění (Demek, 1987) tvoří Králický Sněžník geomorfologický celek (již nečleněný do nižších jednotek). Jedná se o členitou hornatinu


- 36 -


__________________________________________________________________________ ve střední části se zbytky zarovnaného povrchu přemodelovaného ve starších čtvrtohorách kryogenními procesy. Biogeografické členění ČR (Culek, 1996) řádí zájmovou oblast do západní části Jesenického bioregionu (1.70), který pokrývá celý Hrubý Jeseník a Rychlebské hory a podstatnou část Zlatohorské vrchoviny. Přehled zastoupený biochor v oblasti Králického Sněžníka znázorňuje obr. č. 11.

Obrázek č. 11: Biochory

Ukazatele možných přírodních hodnot a zároveň předmět zákonné ochrany (nejen) z hlediska krajinného rázu představují vymezená zvláště chráněná území, významné krajinné prvky či přírodní parky – tak, jak je definuje zákon č. 114/1992 Sb. Celé pramenná oblast Moravy až k Červenému potoku (údolní podkova vymezená hřebenovými partiemi) byla vyhlášená jako přírodní park Králický Sněžník. Nejvyšší partie od Malého Sněžníku přes Králický Sněžník a dále po východním hřebenu až po vrchol Souše leží ve vyhlášené národní přírodní rezervaci Králický Sněžník. Kulturně-historická charakteristika území Horská podkova Králického Sněžníku stojí v nejzazším – východním cípu Čech, vklíněném dnes mezi klodzkou část Polska na západě a Moravou na východě. Nedaleko vrcholu Králického Sněžníku stojí trojmezní kámen Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství. Pro historický vývoj území v okolí Králického Sněžníku, potažmo celého Kralicka byla tato jeho okrajová či hraniční poloha zásadní. „Mohutné pohoří Králického Sněžníku mezi hradbou Orlických hor a Jeseníků bylo vždy mocnou ochranou


- 37 -


__________________________________________________________________________ naší vlasti a také příčinou pozdějšího pronikání Slovanů v odlehlé končiny. Jejich sídliště připomínají názvy obcí Dolní, Prostřední a Horní Lipka, Orlice, Mladkov (Mládek), Boříkovice (Bořek), Morava, Červený Potok, Lichkov (Lichkův dvůr) aj.“ (http://www.kraliky.net/clanek.php?id=8) Důležitou roli centra zdejšího území plnily vždy Králíky, dnes již spíše menší podhorské město s charakteristickým jádrem typickým pro pohraniční města nacházející s v oblastech s významným podílem německy hovořícího obyvatelstva. První zmínka o Králíkách se datuje k roku 1357, přestože jejich vznik spadá patrně již do 12. století. V té době nesly Králíky jméno německých přistěhovalců – Grulich. Český název se objevuje až z kraje 17. století. Na počátku 18. století byl na kopci nad městem na Hoře matky Boží postaven klášter – Hedeč, zásadní krajinná dominanta celého Králicka. Rozmach města nastal v polovině 18. století po odstoupení Kladska Prusku, kdy se do Králík přesunulo hojně nových obyvatel. Od 30. let 19. století se začíná v Králíkách rozvíjet textilní výroba, která v meziválečném období poskytovala obživu více než tisícovce lidí. Po 2. světové válce přichází do Králík také strojírenství (elektrotechnický závod Tesla). Příhraniční poloha Králicka a potřeba ochrany státu dala ve 30. letech minulého století vzniknout vojenskému opevnění, jehož prvky byly zbudovány i ve vrcholových partiích Králického Sněžníku – východním hřebeni v okolí Sušiny a Podbělky k jihu i východu. Hojný počet obranných objektů se nachází v okolí Králík, odkud jejich linie přechází do sousedních Orlických hor. Vlastní obec Dolní Morava rozkládající se pod horstvem Králického Sněžníku se skládá ze tří katastrálních obcí – Velká Morava, která patřila dříve pod okres Šumperk, na české straně jsou obce Dolní Morava a Horní Morava. Historická zemská hranice Čech a Moravy prochází (s výjimkou nejsevernější části obce) středem řeky Moravy. První zmínka o obci pochází již z roku 1382, přičemž osídlení zde je již doloženo k roku 1325. Do konce 2. světové války v obci převažovalo německé obyvatelstvo, jehož přítomnost dokládají rozložité statky. V nižších a méně svažitých polohách se pěstoval len a brambory, na okolních pastvinách se pásl dobytek. V dřívějších dobách zde byl také těžen kvalitní mramor. Trvalým rysem je vysoká lesnatost, především severní výše položené a svažitější části území. V současné době, resp. v posledních letech se Králicko potýká úbytkem obyvatelstva daným především ztrátou výrobních kapacit a pracovních příležitostí v místě a také odlehlostí území a s ní spojené obtížné mobility. Oblast Králického Sněžníku či obec Dolní Morava představuje vyhledávané sportovní středisko (dalece nad rámec oblasti), především lyžařských sportů, pro něž zde byla vybudována rozvinutá infrastruktura. Cílem rekreantů se však přitažlivá horská krajina stává i mimo lyžařskou sezónu. Zároveň je oblast využívána také k individuální rekreaci, což dokládá hojný počet objektů druhého bydlení. Indikátory kulturních či historických hodnot mohou být předměty ochrany dle zákona č. 20/1987 o státní památkové péči. V zájmové ploše ani v její blízkosti není vyhlášena archeologická, městská, vesnická, krajinná památková rezervace či zóna. Památkově chráněným objektem v evidenci národního památkového ústava je empírový kostel sv. Aloise na Velké Moravě a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Jiří, sv. Prokopa a Archanděla Michaela. Vizuální charakteristika území Horská oblast Králického Sněžníku náleží k územím, které lze zařadit v rámci našeho území nepochybně k nejpřitažlivějším. Přestože se jedná o plošně menší horskou jednotku, patří Králický Sněžník svými estetickými kvalitami plnohodnotně mezi ostatní hraniční pohoří, která přísluší mezi krajinářsky nejhodnotnější celky na našem území. Menší plošný rozsah


- 38 -


__________________________________________________________________________ tohoto orogénu mu dodává navíc jistou specifitu, vyplývající ze zřetelného a vizuálně identifikovatelného vymezení – hranic oblasti z jediného pozorovacího bodu.

Obrázek č. 12: Pohled do údolí Moravy z Klepáče; na protějších svazích sjezdovky Ski centra Sněžník

Krajina Králického Sněžníku, byť ze tří světových stran uzavřená vysokou hradbou horských hřebenů představuje území velkého měřítka. Přispívá k tomu jednak významná vertikální dimenze území – celkové převýšení území překračuje 800 metrů, tak rovněž šíře údolní deprese horního toku Moravy. Směrem po toku údolní svahy po obou stranách říčky mírně ztrácejí na energii (mírnější sklon) a údolí se rozšiřuje. Specifický aspekt představuje konfigurace terénu ve tvaru k jihu otevřené podkovy. Z jižních směrů se nabízí v dálkových výhledech úchvatná krajinná scéna, v níž figurují výrazné krajinné dominanty (viz výše) v čele s nejvyšším vrcholem Králického Sněžníku a také nižší údolní polohy uvnitř této základní prostorové struktury. Z exponovaných výhledových míst (např. Hora matky Boží, Jižní část Orlických hor se Suchým vrchem) se společně s Králickým Sněžníkem v krajinné scéně uplatňují i sousední pohoří – Orlické Hory, Hanušovická vrchovina, popř. i Rychlebské hory. Velmi zřetelným rysem území je přítomnost výrazných horizontů – většinou zalesněných vysoko položených hřebenových partií jednoznačně vymezujících prostor. Část hřebenových poloh zalesnění postrádá, v případě vrcholové části Králického Sněžníku díky přírodním dispozicím. Lesnatost území je obecně vysoká – v severní části les zcela dominuje. Jižní část území se naopak vyznačuje převahou pastvin. Přechodová část mezi těmito matricemi je poměrně bohatá na rozptýlenou zeleň – remízy, liniové porosty (meze), solitéry. Zřetelně více jsou tyto členící prvky zastoupeny na západních svazích údolí (viz obr. č. 13), kde se vyskytují i větší, avšak izolované lesní celky. Větší odlesněné enklávy v nižších polohách tvoří účelové plochy sjezdovek.


- 39 -


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 13: Panoramatický pohled na západní svahy údolí Moravy

Obdobná situace nastává v případě zástavby, která se rozšiřuje až v jižní části oblasti – v okolí toku. Pozdější zástavba vystupuje i výše od toku (Pod Klepáčem) – rozptýlené rekreační objekty. V nižší části území – na Velké Moravě stojí dominanta kostela sv. Aloise, uplatňující se rovněž v dálkových výhledech z výše položených exponovaných míst. Větší část zástavby tvoří objekty menšího měřítka, větší stavby reprezentují budovy v rámci lyžařských areálů, rozšiřující se ubytovací zařízení, či objekty areálu zemědělské výroby. Ve vyšších partiích stojí ojedinělé horské či lovecké chaty.

Obrázek č. 14: Pohled na východní hřeben skupiny Králického Sněžníku od Velké Moravy

Z výše uvedených znaků či dílčích charakteristik lze zájmovou oblast charakterizovat jako harmonicky utvářenou bez zásadnějších disturbancí – přírodní či vizuální povahy. Intenzivní rekreační využití území s rozvinutou infrastrukturou představuje již trvalý rys tohoto území, dlouhodobě spoluutvářející mj. i jeho kulturněhistorickou charakteristiku.


- 40 -


__________________________________________________________________________ Realizací plánovaných záměrů na vymezených plochách dojde k ovlivnění krajinného rázu oblasti, neboť zde přibudou technické prvky. 3. 11 Kvalita ovzduší Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky pozaďového imisního měření. Imisní situace přímo v posuzované lokalitě není trvale sledována. Předmětné území dotčené změnou ÚP není oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek, na základě vymezení Ministerstva životního prostředí ve věstníku MŽP č. 2/2012. Pětileté průměry (ČHMÚ) Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km, ve formátu shapefile. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven roční imisní limit.

Tabulka č. 6: Pozaďové imisní koncentrace (2007 – 2011) NO2 _ IHR

BZN _ IHR

PM10 _ IHR

PM10 _ M36

[µg/m ]

[µg/m ]

[µg/m ]

[µg/m ]

629559

8,9

0,5

15,9

31,5

11,7

14,6

629558

9,3

0,5

16,3

32,4

12

14,6

629557

9,5

0,5

16,5

32,8

12,1

14,7

BOD

3

3

3

3

PM2,5_IHR SO2_M4_IHR [µg/m3] [µg/m3]

Vysvětlivky: IHR roční průměrná koncentrace M36 36. nejvyšší hodnoty 24hodinové průměrné koncentrace v kalendářním roce M4 4. nejvyšší hodnota 24hodinové průměrné koncentrace v kalendářním roce

Vzhledem k tomu, že pětileté průměry jsou pouze roční koncentrace znečišťujících látek, byly pro maximální hodnoty koncentrací použity data z měřící stanice. Nejbližší měřící stanice benzenu, PM10 a NO2 se nachází v Pardubickém kraji a Olomouckém kraji. Pro oxid dusičitý (NO2) V Pardubickém kraji se monitoring oxidu dusičitého provádí na 7 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihuje následující měřící stanice: stanice č. 1338 Ústí nad Orlicí (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km) – stanovení repr. konc. pro osídlené části území. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, příměstská, nadmořská výška: 402 m, datum vzniku: 03.01.1996. V Olomouckém kraji se monitoring oxidu dusičitého provádí na 7 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1358 Dolní Studénky. Další stanici, kterou lze vzhledem k charakteru a reprezentativnosti použít je stanice č. 1080 Jeseník.


- 41 -


__________________________________________________________________________ Dolní Studénky, stanice č. 1358 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko městské nebo venkov (4 - 50 km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, příměstská, nadmořská výška: 298 m, datum vzniku: 01.05.1999. Jeseník, stanice č. 1080 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, příměstská, nadmořská výška: 625 m, datum vzniku: 01.05.1999.

Tabulka č. 7: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky NO2 naměřené v roce 2012 na stanicích č. 1338, 1358 a 1080 Hodinové hodnoty Stanice č.

Čtvrtletní hodnoty

Denní hodnoty

Max.

19MV

VoL

50%Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98%KV

Datum

95%Kv

Roční hodnoty

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

16,3

9,2

7,1

15

15

14

16,1

10,0

14

14

9

0

6,1

11,0

6,1

4,6

8,2

7,5

4,47

3,65

22,0

91

90

92

92

6,6

1,62

1

45

1338 1

8 37

1358 53,9

35,6

0

5,9

34,6

31.1.

11.12.

0

24,1

31.1.

17,9

123

1080

Jednotka: µg/m3 Limity pro rok 2012: hodinový limit 200,0 µg/m3

40,0 µg/m3

roční limit

PM10 V Pardubickém kraji se monitoring PM10 provádí na 7 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1117 Ústí nad Orlicí – Podměstí (vzhledem k reprezentativnosti nelze stanici použít) a stanice č. 1338 Ústí nad Orlicí (charakteristika stanice je uvedena výše v textu). V Olomouckém kraji se monitoring PM10 provádí na 8 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1358 Dolní Studénky. Další stanici, kterou lze vzhledem k charakteru a reprezentativnosti použít je stanice č. 1080 Jeseník (charakteristika stanic je uvedena výše v textu).

Tabulka č. 8: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky PM10 naměřené v roce 2012 na stanicích č. 1338, 1358 a 1080 Hodinové hodnoty Stanice č.


Denní hodnoty

Roční hodnoty

Max.

95%Kv

50%Kv

Max.

36MV

VoL

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

Datum

99,9%Kv

98%Kv

Datum

Datum

VoM

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

137,0

39,0

20,

17,0

30,9

24,2

22,1

17,04

333

12.2.

24.10.

20

76,0

91

73

78

91

17,8

1,91

30

167,0

59,0

47

19,0

43,7

16,9

15,5

37,5

28,4

26,07

365

1338 1358


- 42 -


__________________________________________________________________________ Hodinové hodnoty Stanice č.


Denní hodnoty

Roční hodnoty

Max.

95%Kv

50%Kv

Max.

36MV

VoL

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

Datum

99,9%Kv

98%Kv

Datum

Datum

VoM

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

30.1.

18.2.

47

115,0

91

91

91

92

21,0

2,14

1

236,0

46,0

15,0

114,1

30,9

15

14,5

24,3

16,7

16,3

16,9

18,5

13,9

364

29.1.

1.1.

70,0

29.1.

18.9.

15

63,7

91

90

91

92

15,4

1,78

1

1080

Jednotka: µ Limity pro rok 2012: denní limit

g/m3 50,0 µg/m3

40,0 µg/m3

roční limit

PM2,5 V Pardubickém kraji se monitoring PM2,5 provádí na 2 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1465 Pardubice - Dukla (charakteristika stanice je uvedena výše v textu). V Olomouckém kraji se monitoring PM2,5 provádí na 2 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1075 Olomouc - Hejčín. Olomouc- Hejčín, stanice č. 1075 (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 - 4 km) - stanovení repr. konc. pro osídlené části území, využití při operativním řízení a regulaci (SVRS). Klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, nadmořská výška: 224 m, datum vzniku: 01.11.2011

Tabulka č. 9: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky PM2,5 naměřené v roce 2012 na stanici č. 1465 a 1075 Měsíční hodnoty

Roční hodnoty Max.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

95% Kv

19,1

41,4

25,7

20,2

mc

31

29

31

29

42,9

28,0

17,7

29

31

30

16,3

X

S

N

98% Kv

XG

SG

dv

16,5

21,7

16,43

355

71,0

17,4

1,93

3

19,5

24,9

18,96

352

87,3

20,2

1,86

10

12 Datum

Xm

50% Kv

13,9

15,9

15,3

13,9

20,9

28,1

31,4

112,5

30

30

29

29

29

30

27

12.2.

16,0

15,2

16,3

17,3

17,3

22,0

30,9

42,2

145,7

30

30

31

30

30

29

30

31

29.1.

55,1

1465 Xm

31

60,1

1075 mc

21

Limity pro rok 2012: roční limit

25,0 µg/m3

Pro oxid siřičitý (SO2) V Pardubickém kraji se monitoring SO2 provádí na 5 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihuje měřící stanice 1338 (charakterizace stanic je uvedena výše v textu). V Olomouckém kraji se monitoring SO2 provádí na 5 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. stanice č. 1080 Jeseník (charakteristika stanice je uvedena výše v textu).


- 43 -


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 10: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky SO2 naměřené v roce 2012 na stanici č. 1338 a 1080 Hodinové hodnoty Stanice č.


Denní hodnoty

Roční hodnoty

Max.

25MV

VoL

50%Kv

Max.

4MV

VoL

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

Datum

Datum

VoM

98%Kv

Datum

Datum

95%Kv

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

4,9

1,2

0,9

2,9

2,5

3,25

61

15

15

15

16

1,4

3,03

1

1338 57,3

40,5

0

1,3

35,1

28,2

0

2,0

7,7

2,0

2,0

3,2

3,7

4,95

364

30.1.

1.2.

0

24,8

31.1.

1.2.

11,4

25,4

90

90

92

92

2,6

2,06

1

1080

Jednotka: µg/m3 Limity pro rok 2012: denní limit

50,0 µg/m3

40,0 µg/m3

roční limit

Pro oxid uhelnatý (CO) V Pardubickém kraji se monitoring CO provádí na měřící stanici č. 1465 Pardubice - Dukla, vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z této stanice pro posuzovanou lokalitu použít. V Olomouckém kraji se monitoring SO2 provádí na měřící stanici č. 1076 v Přerově. Vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z této stanice pro posuzovanou lokalitu použít. Stanice s reprezentativností stovky až desítky km je umístěna v Košeticích Pelhřimov. Košetice Pelhřimov, stanice č. 1138 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, regionální, nadmořská výška: 539 m, datum vzniku: 01.01.1985.

Tabulka č. 11: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky CO naměřené v roce 2012 na stanici č. 1138 8Hodinové hodnoty Stanice č. Jednotka

Max. Datum

1138

µg/m3

Max. VoM

29.1.

Roční hodnoty

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

494,1 0


95% Kv 50% Kv

Datum

788,3 30.1.

Limit pro rok 2012: 8-hodinový limit

Denní hodnoty

291,5 589,7

348,6 254,3 283,3 333,1 302,6 91,78 349 90

86

90

83

290,4

1,33

4

10 000 µg/m3

Benzen V Pardubickém kraji se monitoring benzenu provádí na měřících stanicích č. 1418 a č. 1465 v Pardubicích. V Olomouckém kraji se monitoring benzenu provádí na měřící stanici č. 1076


- 44 -


__________________________________________________________________________ Pardubice - Dukla, stanice č. 1465 (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km) – stanovení repr. konc. pro osídlené části území, určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva, klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, nadmořská výška: 239 m, datum vzniku: 01. 01. 2000. Pardubice – Rosice č. 1418 (MÚPa), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km) – stanovení repr. konc. pro osídlené části území, určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva, klasifikace stanice: pozaďová, předměstská, obytná, průmyslová, nadmořská výška: 217 m, datum vzniku: 01. 01. 1998.

Tabulka č. 12: Průměrné měsíční a roční imisní koncentrace benzenu naměřené v roce 2012 na stanici č. 1465 a 1418 Hodinové hodnoty Stanice č.


Denní hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

Datum

99,9% Kv

98% Kv

Datum

95% Kv

Roční hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

1,8

302 24

1418 27,6

3,1

0,4

5,8

2.4.

1.1.

4,3

8.12.

2,9

78

79

61

84

0,5

1,1

0,3

0,4

1,8

0,9

0,96

350

3,7

86

88

89

87

0,6

2,56

3

1465

Limity pro rok 2012: roční limit

5,0 µg/m3

3. 12 Hluková situace V předmětném území není žádný významný zdroj hluku. Dominantním zdrojem hluku je hluk ze silniční dopravy V zimním období je dalším zdrojem hluku, hluk z provozu lanovky, lyžařských vleků a hlasových projevů lyžařů. Zdroje hluku v popisovaných lokalitách lze rozdělit do dvou skupin: hluk z pozemní dopravy (na veřejných komunikacích) stacionární zdroje hluku Hluk ze silniční dopravy na komunikacích: •

silnice III/31227 (Dolní Morava – Červený potok)

•

jednotlivé místní komunikace (veřejné)

•

parkoviště a odstavné plochy, jež jsou součástí přilehlých komunikací (veřejných)

Hluk ze stacionárních zdrojů hluku: •

stacionární zdroje hluku situované do zemědělských objektů – včetně dopravy uvnitř těchto areálů a na účelových komunikacích,

•

stacionární zdroje hluku umístěné v a na objektech obchodů, restaurací, penzionů apod. Jedná se o různé klimatizační a ventilační jednotky, nakládací rampy, vykládku nebo nakládku zboží u nákladových ramp, ...

•

jedná se o zdroje hluku, jež jsou součástí stávajících rekreačních areálů apod.; jako stacionární zdroj hluku se posuzuje i doprava po účelových (neveřejných) komunikacích a v těchto areálech,


- 45 -


__________________________________________________________________________ •

parkoviště a odstavné plochy, jež nejsou součástí přilehlých komunikací (veřejných), např. u penzionů, ...

•

vertikální doprava (jednotlivé lyžařské areály) – zdrojem hluku jsou: •

lyžařské vleky a lanovky (pohon + přejezd kotev či sedaček přes kladky na sloupech

•

sněžná děla

•

sněžné skútry, sněžné rolby

•

vlastní provoz lyžařského areálu – hluk vyvolaný vlastními návštěvníky (hlasové projevy); reprodukovaná hudba v prostorách nástupních turniketů; ...

Důsledky pro posouzení Dle nařízení vlády č. 272/2011Sb. jsou pro zájmové lokality stanoveny hygienické limity uvedené v následující tabulce. Denní doba – 06 00 – 22 00 hod, noční doba – 22 00 – 06 00 hod.

Tabulka č. 13: Hygienický limit daný pro posuzované lokality Stacionární zdroje hluku 1) Chráněný venkovní prostor staveb Den Chráněný venkovní prostor Chráněný venkovní prostor staveb Noc Chráněný venkovní prostor Hluk z dopravy na pozemních komunikacích (III. třídy) 2) Chráněný venkovní prostor staveb Den Chráněný venkovní prostor Chráněný venkovní prostor staveb Noc Chráněný venkovní prostor Hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích (II. a vyšší třídy) 2) Chráněný venkovní prostor staveb Den Chráněný venkovní prostor Chráněný venkovní prostor staveb Noc Chráněný venkovní prostor Hluk ze stavební činnosti 3) Chráněný venkovní prostor staveb Den Chráněný venkovní prostor

LAeq,T = 50 dB LAeq,T = 50 dB LAeq,T = 40 dB LAeq,T = 50 dB LAeq,T = 55 dB LAeq,T = 55 dB LAeq,T = 45 dB LAeq,T = 55 dB LAeq,T = 60 dB LAeq,T = 60 dB LAeq,T = 50 dB LAeq,T = 60 dB LAeq,s = 65 dB LAeq,s = 65 dB

1)

Stacionární zdroje hluku se vyhodnocují pro 8 nejhlučnějších, na sebe navazujících hodin v denní době (T = 8 hod) a pro 1 nejhlučnější hodinu v noční době (T = 1 hod) 2) Doprava na pozemních komunikacích, doprava na drahách a letecký provoz se vyhodnocuje pro celých 16 hod v denní době (T = 16 hod) a celých 8 hod v noční době (T = 8 hod) 3) Hluk ze stavební činnosti se v denní době mezi 700 – 2100 hod (T=14 hod) Poznámka 1: imisní příspěvky ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T z jednotlivých typů zdrojů hluku se nesčítají! Poznámka 2: jedná-li se o veřejné parkoviště, které je součástí místní komunikace, musí být hygienický limit stanoven jako pro hluk z dopravy. Jedná-li se o veřejné parkoviště, které je součástí účelové komunikace, musí být hygienický limit stanoven jako pro hluk ze stacionárních zdrojů hluku (týká se např. některých parkovišť u hotelů, obchodních center, ...).


- 46 -


__________________________________________________________________________ Hygienické limity Nejvyšší přípustné hladiny hluku jsou uvedeny v nařízení vlády č. 272/2011 Sb. “O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací”. § 12 Hygienické limity hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru (1) Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). (3) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, a hluku s výrazně informačním charakterem se přičte další korekce - 5 dB.

Tabulka č. 14: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru Způsob využití území

Korekce [dB] 1)

2)

3)

4)

-5

0

+5

+ 15

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0

0

+5

+ 15

Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

0

+5

+ 10

+ 20

Chráněné venkovní prostory staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce - 10 dB s výjimkou hluku z dopravy na železničních dráhách, kde se použije korekce - 5 dB 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů hluku, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů 2) Použije se pro hluk z pozemní dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo


- 47 -


__________________________________________________________________________ dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci center obcí a jejich historických částí.

Konečné posouzení přísluší místně příslušnému územnímu pracovišti krajské hygienické stanice, stejně jako určení korekcí a stanovení opatření v případě překročení povolených hodnot.

Budoucí vývoj hlukové situace bude odvislý od rozložení stacionárních i mobilních zdrojů hluku v území.

3. 13 Ložiska nerostných surovin Vápenec v ložiskové oblasti Velká Morava představuje hlavní a jedinečnou nerostnou surovinu zájmové oblasti. Je využíván jako kámen pro kamenickou výrobu i pro další zpracování. Hlavní výskyt a prověřené zásoby tohoto kvalitního vápence jsou výhradně v údolí Moravy pod Králickým Sněžníkem. Jedná se však o mimořádně cenné území uvnitř CHKO, takže těžba a její eventuální rozšíření jsou zde omezeny opatřeními ochrany přírody a krajiny. Změny těchto charakteristik území po realizaci koncepce se nepředpokládají. 3. 14 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých ekologických zátěží) V zájmovém území se dle údajů obecního úřadu nenacházejí žádné staré ekologické zátěže. V řešeném území je velké množství ploch u rekreačních objektů sklizených z důvodů estetických, kde posekaná tráva není zkrmována a problémem se stává její likvidace, vznikají drobné černé skládky při cestách a vodotečích. V obci Dolní Morava jsou místa, kde byl v minulosti ukládán odpad neznámého složení. Povrch byl srovnán, plochy byly překryty zeminou a osety travou. Zdroje znečistění vod nebyly v obci zjištěny. Změny těchto charakteristik území po realizaci koncepce se nepředpokládají.


- 48 -


__________________________________________________________________________

4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Znečištění ovzduší a hluková zátěž obyvatelstva Uplatněním změny ÚPO lze předpokládat ovlivnění ovzduší a obyvatelstva, zejména v důsledku realizace jednotlivých ploch občanského vybavení a plochy sjezdové trati, jejichž realizací se zvýší doprava a dojde ke vzniku nových zdrojů emisí a hluku. Míra vlivu se odvíjí od charakteru stavby. Fauna, flóra a biologická rozmanitost Fauna, flóra a biologická rozmanitost by mohly být uplatněním Koncepce významně ovlivněny, a to v případě realizace navrhovaných záměrů, které jsou spojeny s vlivy na významné krajinné prvky, skladebné části ÚSES, lokality soustavy Natura a jejich předměty ochrany a stromy. Realizací některých záměrů dojde k snížení migrační prostupnosti území apod. Půda a horninové prostředí Lze předpokládat nevýznamné ovlivnění půdního fondu v důsledku realizace záměrů navrhovaných ve změně územního plánu obce. Dojde k záboru pozemků lesa, jedná se o plochu sjezdové trati, stezky korunami stromů a visuté lávky. Zábor pro budování nástupního a výstupního objektu stezky korunami stromů a nástupního a výstupního objektu visuté lávky bude však v nezbytném rozsahu. Z hlediska horninového prostředí není očekáván významný vliv. V území nejsou registrovány výhradní ložiska nerostných surovin a vyjma údolních niv zde nejsou ztížené podmínky pro zakládání staveb. Podzemní a povrchové vody Potenciálně nejzávažnějšími zásahy do životního prostředí představují návrhy, které se dostávají do kontaktu s územními a environmentálními limity využití území. V řešeném území je v oblasti vodního režimu reprezentují: ochranná pásma povrchových a podzemních vodních zdrojů citlivé oblasti a CHOPAV záplavová území vodních toků Kladně mohou být ovlivněny úseky vodních toků pod osídlením, dojde-li k realizaci záměrů, které řeší problematiku povodní (suchý poldr). Hmotné statky a kulturní dědictví V souvislosti s uplatněním územního plánu obce nejsou předpokládány významné vlivy na hmotné statky a kulturní dědictví. Krajina Krajina by mohla být uplatněním koncepce významně ovlivněna, zejména realizací navrhovaných záměrů, jejichž charakter by znamenal určitý zásah do krajinného rázu. Jedná se zejména o stavby v pohledově exponovaných horizontech. Kladným způsobem by mohla být krajina ovlivněna v důsledku realizace územního systému ekologické stability.


- 49 -


__________________________________________________________________________ V následující tabulce jsou souhrnně identifikovány pravděpodobnosti vzniku negativního vlivu u navrhovaných ploch. U ploch, které jsou ve změně ÚPO navrženy navrátit do ZPF nebo PUPFL a nové plochy ÚSES nejsou v tabulce vyhodnoceny, jejich negativní vliv se nepředpokládá. Podrobné hodnocení těchto lokalit je uvedeno v kapitole č. 6.

Tabulka č. 15: Indikace pravděpodobnosti vzniku negativního vlivu č. 16 36 46 56 66 76 86

kult. flóra, povrch. podz. horninové a obyv. ovzd. ZPF PUPFL fauna, krajina vody vody prostř. hist. ekosyst. pam. X X X X X XX X X X XX X X XX X X XX X X XX X X XX X X

Vysvětlivky: 0 k výraznému ovlivnění nedojde nebo je jen málo pravděpodobně X vliv nelze vyloučit XX vliv je pravděpodobný

5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Zájmové území má díky svému kvalitnímu přírodnímu prostředí vysoký turistický potenciál pro letní i zimní rekreaci, těžištěm těchto aktivit jsou hlavně NPR a Přírodní park Králický Sněžník. Území se využívá jak pro individuální tak pro hromadnou rekreaci, jádrem nabídky je pěší a cyklistická turistika v létě a sjezdové a běžecké lyžování v zimě. Plochy řešené ve změně územního plánu obce budou navrhovány na pozemcích ZPF nebo PUPFL a v jejich ochranném pásmu, nacházejí se v ptačí oblasti Králický Sněžník. Zájmové území je nejvyšším místem Pardubického kraje. V zájmovém území je značné množství přírodních atraktivit, které jsou vyhledávány i turisty z okolních zemí. Posuzovaná změna územního plánu obce počítá s rozvojem ploch sportu a volnočasových aktivit a občanského vybavení a jedné plochy pro ochranu před povodněmi. K nejvýraznějším environmentálním rizikům způsobeným antropogenní činností patří soustředěná intenzivní doprava v obcích zhoršující kvalitu ovzduší a životního prostředí a nepříznivě zvyšující hlukovou zátěž. Rozvojem obce Dolní Morava na navrhovaných plochách nelze vyloučit navýšení automobilové dopravy a s tím související nárůst emisní a hlukové zátěže. Povodně jsou největším nebezpečím z oblasti přírodních katastrof. Jsou charakteristické nepravidelným výskytem. Na jejich vzniku se podílí více faktorů, což ztěžuje a komplikuje jejich prognózu. Při důsledné realizaci preventivních opatření lze však škody


- 50 -


__________________________________________________________________________ minimalizovat. Plánované odlesnění napomáhá k rychlejšímu odtoku vod z území, a tím i k povodním. Morfologicky členitější terény a svažité lokality jsou kromě snížené retence vody ohroženy také zvýšenou erozí půdy, a to jak vodní tak větrnou. Odlesňování těchto ploch by mohlo stávající situaci zhoršovat. Patrné je výrazné poškození lesů v některých částech regionu, a to nejen vlivem imisní zátěže, ale také vlivem nevhodné druhové a věkové skladby lesních ekosystémů a způsobu hospodaření v nich. Snížená odolnost lesů vůči negativním činitelům a narušená ekologická stabilita lesních ekosystémů je patrná zejména v horských oblastech. Krajina jako celek je poznamenána potlačením původních tradic, deformací její typické tváře použitím nevhodných architektonických stylů, devastací staveb drobné lidové architektury a nedostatkem zeleně v sídlech. Celkově je snížena biodiverzita, a tím i ekologická stabilita krajiny. Mírně příznivější je situace v oblastech podléhajících legislativní ochraně přírody a krajiny. Realizací posuzované koncepce by mohlo dojít k dalšímu narušení a fragmentaci krajiny, stejně tak jako k zásahu do zvláště chráněných částí přírody.

6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných 6.1. Zhodnocení vlivů územního plánu obce na složky životního prostředí Cílem této kapitoly je identifikovat ty oblasti životního prostředí, které mohou být realizací posuzovaného Návrhu změny ÚPO ovlivněny. Realizace Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava tvoří z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí tzv. aktivní variantu, která se může určitým způsobem projevit na složkách životního prostředí. Realizace navrhované změny územního plánu obce Dolní Morava z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí může ovlivnit následující složky životního prostředí: 6.1.1 Vliv na půdu Plocha vodní a vodohospodářská V rámci změny ÚPO je plánována plochy suchého poldru 16. Vlastní provedení záchytné hráze bude vyžadovat odnětí ze ZPF. Ostatní plocha vyžaduje pouze převedení části ploch orná do ploch TTP a bude nadále zemědělsky využívána. Odborný odhad záboru ZPF pro hráz poldru činí celkem cca 0,56 ha. Dotčené třídy ochrany ZPF budou I. TO (zábor cca 0,048 ha), III. TO (zábor cca 0,074 ha) a V. TO (zábor cca 0,438 ha). Plocha slouží jako pastva skotu (viz obrázek níže). Z důvodu charakteru této plochy lze označit vliv na půdu jako malý až nevýrazný za předpokladu respektování navržených opatření a doporučení: stavební práce budou prováděny šetrně k přírodnímu prostředí, zemní práce budou prováděny takovým způsobem a tehdy, aby nedošlo k negativním projevům půdní eroze,


- 51 -


__________________________________________________________________________ zajistit důkladnou skrývku orniční vrstvy a podorničí a její uložení na mezideponii, nakládání se skrytou ornicí důsledně realizovat podle pokynů orgánů ochrany ZPF, skrytou kulturní vrstvu půdy z trvalých záborů použít po projednání s orgánem ochrany ZPF, vlastníky a nájemci dotčených pozemků pro zúrodnění méně kvalitních zemědělských ploch v blízkém okolí stavby dle zpracovaného a projednaného rozvozového plánu, v případě deponií půdy určené pro zpětnou rekultivaci dočasných záborů či ohumusování stavby zajistit její vhodné umístění a uložení, včetně zajištění opatření proti možnosti jejímu znehodnocení stavební činností, erozí, zaplevelování a zcizování; deponie řešit mimo VKP a kosterní prvky ekologické stability krajiny, v místech případných přechodů přes meliorační systémy bude nezbytné provést taková technická opatření, aby byla zachována jejich stávající odvodňovací funkce a nedošlo ke změnám v hydrologickém režimu na dotčených pozemcích.

Obrázek č. 15: Plocha poldru 16

Občanské vybavení – tělovýchova a sport Jedná se o zázemí golfu (36), stezku v korunách stromů (56 a 66) a visutou lávku (76 a 86), u kterých jsou čísly označeny pouze vstupní a výstupní objekty. U plochy 56 musí během etapy výstavby být brán zřetel na to, že dotčená plocha se nachází v poddolovaném území. Poznámka: Plocha 26 byla z Návrhu Změny č. 6 ÚPO Dolní Morava vypuštěna.

Vlivu na ZPF lze vyhodnotit pouze na ploše 36 (zázemí golfu), kde rozsah plochy na ZPF činí 1,427 ha.


- 52 -


__________________________________________________________________________ Zařazení dotčených půd do třídy ochrany ZPF podle BPEJ na ploše 36: V.

9 36 44

Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranným pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Vliv bude trvalý a mírně negativní. Níže jsou navržena opatření a doporučení pro tuto plochu. Ostatní plochy jsou vymezeny mimo ZPF – vliv bude nulový. Na následujícím obrázku je patrná plocha občanské vybavenosti – zázemí golfu (36), hranice ploch jsou označeny žlutou nepřerušovanou čarou.

Obrázek č. 16: Výřez z koordinačního výkresu se zakreslením ploch 36 a výřez z fotomapy.

36

Podmínky a doporučení zpracovatele hodnocení SEA: Vypracovat projekt sadových úprav, Doporučujeme ponechat část plochy nezastavěné (pro zeleň) v rozsahu min. 20% a snížit tak míru zpevněných ploch.


- 53 -


__________________________________________________________________________ Sjezdová trať Plocha sjezdové trati 46 se nachází mimo pozemky ZPF, proto lze vyhodnotit vliv jako nulový. Ostatní plochy řešené v rámci změny ÚPO Kromě těchto ploch změny ÚPO vymezuje nové prvky ÚSES, bude se jednat o vliv pozitivní, kde tyto plochy budou určeny jako nezastavitelné. Dále jsou změnou ÚPO vymezeny 4 plochy, které budou navráceny do ploch ZPF a PUPFL (110, 136, 137 a 75). U plochy 110, 136 a 137 se bude jednat o navrácení ploch do ZPF a u plochy 75 o navrácení do PUPFL. Jedna se však jen o změnu funkčního, na plochách, které jsou do dnešní doby nezastavěné, proto jejich vliv na ZPF bude nulový. 6.1.2. Potenciální ovlivnění půdy kategorie ZPF, PUPFL, lesní porosty a dřeviny rostoucí mimo les Změna č. 6 navrhuje nový zábor pozemků určených k plnění lesa. Plochy dočasného záboru budou po ukončení jejich jiného využití uvedeny do původního stavu PUPFL. Dočasný zábor PUPFL se týká pouze ploch 46 (sjezdová trať), kde dočasný zábor bude v rozsahu 2,439 ha. Zájmové území se nachází ve spodní části západního svahu pod Králickým Sněžníkem v nadmořské výšce od 720 do 1000 m nad mořem uprostřed lesního komplexu. Celková plocha pozemků navržených k dočasnému odnětí z pozemků určených plnění funkcí lesa činí 47 388 m2. Druhová a věková skladba porostů v zájmovém území je uvedena v následujících obrázcích.

Obrázek č. 17: Zastoupení dřevin dle plochy


- 54 -


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 18: Zastoupení věkových stupňů

Rizika destabilizace lesních porostů z pohledu druhové skladby Z výše uvedených grafů je patrné, že lesní porosty navržené pro odlesnění, mají druhově jednoznačnou převahu smrku. Jedná se o čisté smrkové monokultury (820B3, 820B4, 820B5) nebo smrčiny s jednotlivou příměsí buku lesního, modřínu opadavého, jedle bělokoré a ostatních listnáčů. Smrkové porosty jsou značně ohroženy bořivými větry. Snižování rizika ohrožení bořivými větry lze realizovat ponecháváním hluboko zavětvených jedinců smrku a příměsí buků, modřínů, javorů v nově vytvořených porostních stěnách. Rizika destabilizace lesních porostů z pohledu stáří porostů Porosty, které jsou navržený do případného odlesnění, převažují mlaziny, tyčkoviny a tyčoviny. Ve stádiu dospělé kmenoviny jsou pouze dva porosty – 819E14 (0,16 ha) a 819E16 (0,15 ha). Obecně platí, čím starší porost, tím je vyšší riziko jeho rozpadu v případě necitlivého zásahu do jeho struktury. Největší ohrožení lesních porostů je opět bořivými větry. Nejvíce ohroženy jsou již zmiňované kmenoviny 819E14, 819E16, dále pak porosty 819E7, 819A6 a 820B5. U mladších porostů je riziko ohrožení větrem zanedbatelné. Při necitlivém odtěžení části porostu může dojít k narušení mikroklimatu v dané lokalitě. Jedinci v nově vytvořených porostních stěnách mohou nepříznivě reagovat postupným odumíráním. V posledních letech jsou mladé smrkové porosty ničeny václavkou a následně jsou oslabení jedinci napadány hmyzími škůdci, především kůrovcem. Z tohoto důvodu se nedoporučuje u smrkových mlazin a tyčkovin dále úmyslně prořeďovat následné zbývající části porostů v okrajích odlesnění, a tím měnit mikroklima daného stanoviště. Výchovné zásahy v okolních porostech provádět pozitivním výběrem – podporou vitálních cílových jedinců. Využívat podrostní způsob hospodaření v dané lokalitě z důvodů růstové, druhové a věkové diferenciace. Porosty pak budou odolnější proti působení negativních vlivů, než stejnověké smrkové monokultury. Pozitivním faktorem vybrané lokality je relativně stabilní stanoviště. Jedná se o spodní polovinu svahu, kdy vliv bořivých větrů na lesní porosty je menší než ve vrcholových partiích údolí. Stejně tak je výhodou stanoviště s převahou kyselých lesních


- 55 -


__________________________________________________________________________ typů, které jsou mnohem stabilnější proti působení bořivých větrů, než jsou stanoviště na bohatých nebo vodou ovlivněných půdách. Trvalý zábor PUPFL v plochách 56, 66, 76 a 86 bude pouze v rozsahu nezbytném pro vybudování nástupního a výstupního objektu stezky korunami stromů a nástupního a výstupního objektu visuté lávky. Bude se jednat o zábor v tomto rozsahu: 56 – plocha pro objekt nástupního objektu stezky v korunách stromů, kde zábor lesních pozemků bude 0,022 ha. 66 - plocha pro objekt výstupního objektu stezky v korunách stromů, kde zábor lesních pozemků bude 0,048 ha. Při výstavbě stezky v korunách stromů je žádoucí co nejmenší zásah do porostů v dané lokalitě. Provést pouze odstranění nezbytně nutných jedinců. Okrajové stromy v přímém sousedství konstrukce je možné využít pro její stabilizaci. Případně je mírně odklonit z jejího dosahu, jestliže to situace dovolí (viz. Lipno). Výstavba stezky nebude mít negativní dopad na sousední mladé porosty ve stádiu mlazin a tyčkovin. 76 – plocha pro objekt nástupního objektu visuté lávky, kde zábor lesních pozemků bude 0,046 ha. 86 - plocha pro objekt výstupního objektu visuté lávky, kde zábor lesních pozemků bude 0,046 ha. Dle sdělení předkladatele záměrů, dotýkajících se PUPFL (46, 56, 66, 76, 86), byly tyto záměry před zahájením prací na Změně č. 6 na místě samém předběžně projednány s odborným lesním správcem – zástupcem LS Hanušovice z hlediska řešení nejvhodnějšího pro zachování lesa a dopad na okolní lesní porost. Zpřístupnění nástupních a výstupních objektů v plochách 56, 66, 76 a 86 bude realizováno ze současných ploch sjezdové trati v současném areálu zimních sportů s využitím lanové dráhy pro vertikální dopravu k plochám 56, 66 a 76. Plocha 86 bude napojena na současnou síť lesních účelových komunikací, využívaných pro pěší turistické trasy (v Koordinačním výkresu modrá čárkovaná čára) bez nároku na dotčení PUPFL. Po ukončení platnosti rozhodnutí na dočasné odlesnění plánované plochy 46 vlastník zařízení uvede pozemky do původního stavu. Rozsah kácení dřevin rostoucí mimo les nelze v současné době odhadnout. Pokud dojde na posuzovaných lokalitách ke kácení dřevin rostoucích mimo les bude se uplatňovat ochrana dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcích předpisů (zejména vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.) v platném znění. Orgán ochrany přírody může takové povolení vydat na základě žádosti vlastníka pozemku, na kterém dřevina roste. 6.1.3 Potenciální vliv na zvláště chráněná území Zásadním předpokladem rozvoje využívání území je zachování mimořádných přírodních hodnot řešeného území. Vzhledem k vysokému podílu chráněných ploch jsou velmi časté střety se zájmy územního rozvoje a navazujících aktivit. Obecně lze říci, že veškeré záměry a aktivity by měly plně respektovat všechna chráněná území a jejich ochranné podmínky. Jedině poté lze očekávat žádné negativní vlivy na tato území. Zájmové území není součástí žádného velkoplošného chráněného území. Celá severní část území obce leží v NPR Králický Sněžník. Ovlivnění tohoto maloplošného


- 56 -


__________________________________________________________________________ chráněného území lze očekávat při realizaci ploch s označením 76 a 86 (visutá lávka), kde její nástupní a výstupní objekty jsou v těsné blízkosti hranice NPR. Potenciální vliv může mít i stezka v korunách stromů, kde její výstupní objekt je též v těsné blízkosti s hranicí NPR. Celé území obce leží v přírodním parku Králický Sněžník, který slouží k ochraně mimořádných krajinářských kvalit území (krajinného rázu). K ovlivnění tohoto přírodního parku dojde při realizaci všech navržených ploch. 6.1.4. Vliv na prvky ÚSES, významné krajinné prvky, krajinu a krajinný ráz Vliv na prvky ÚSES Prvky ÚSES jsou trvale nezastavitelné plošnou zástavbou. Navržené stavby na řešených plochách budou projektovány a umisťovány tak, aby neohrozily trvalou funkčnost jednotlivých prvků ÚSES. Na plochách ÚSES a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k trvalému ochuzení druhové bohatosti, ke snížení ekologické stability a narušení funkčnosti. Veškeré zásahy (včetně údržby) musí být podřízeny zájmu o funkčnost ÚSES a musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody. V zájmovém území se nachází množství nadregionálních, regionálních i lokálních prvků ÚSES (biocentra a biokoridory). Prvky územních systémů ekologické stability jsou popsány v kapitole 3.9. Kromě ploch 16 (suchý poldr) a visuté lávky (tj. mezi nástupními a výstupnímu objekty 7 a 8 ) nebudou navržené plochy v ÚPO ve střetu s prvky ÚSES. 6

6

U plochy 16 se jedná o střet s lokálním koridorem MK11 (osou koridoru je řeka Morava) a s lokálním biocentrem MC14, který se nachází přímo v místě navrhované plochy suchého poldru. Změnou z pastviny na suchý poldr, nelze v současné době míru ovlivnění ekologicko-stabilizační funkce vyhodnotit. V další fázi bude nutné navrhnou taková opatření, která zamezí výraznému snížení této funkce MK11 a MC14. Navrhovaná visutá lávka, která bude vedena nad biokoridorem MK14, který může být potencionálně ovlivněn během výstavby. Potenciální negativní vliv lze však eliminovat běžnými technickými opatřeními, jejich rozsah bude upřesněn v dalších fázích projektové dokumentace. Pro tyto plochy jsou navržena následující podmínky a doporučení: nebude narušena celistvost ani funkčnost prvku ÚSES, během výstavby bude v maximální míře zabráněno úniku ropným látkám. Eliminace případného negativního vlivu na prvky ÚSES lze dosáhnout správnou organizací během stavebních prací a provozu a při respektování platné legislativy, zejména zákona č. 114/1992 Sb. a jeho doprovodných vyhlášek, v platném znění. Vliv na lokality soustava NATURA 2000 Vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti bylo provedeno jako součást vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území realizace Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava, které bylo zpracováno autorizovanou osobou (Mgr. Jan Losík, Ph.D. a Mgr. Alice Háková). Text tohoto hodnocení je součástí dokumentace v části B.


- 57 -


__________________________________________________________________________ Všechny hodnocené návrhové plochy se nacházejí na území PO Králický Sněžník a jejich realizací může potenciálně dojít k ovlivnění populace chřástala polního, který je jediným předmětem ochrany. Územně plochy nezasahují na území EVL Králický Sněžník a vzhledem k charakteru záměrů nedojde ani k dálkovému ovlivnění předmětů ochrany v této EVL. Dotčení jiných součástí soustavy Natura 2000 je s ohledem na povahu navrženého využití ploch vyloučeno. Jediným předmětem ochrany PO Králický Sněžník je chřástal polní, který využívá výhradně bezlesé biotopy. V měsících květen - červenec roku 2012 a květen – červen 2013 proběhla v zájmovém území terénní šetření za účelem zjištění možného výskytu chřástala polního ve správním obvodu obce Dolní Morava. Výskyt byl sledován na základě hlasových projevů ve večerních a nočních hodinách a bylo také využito magnetofonové nahrávky k provokaci samců. Dále byly shromážděny literární údaje a dostupná data z Nálezové databáze ochrany přírody (AOPK 2013). Výskyt chřástala polního v dotčeném území byl konzultován s panem R. Chaloupkem, který je garantem pro monitoring chřástala polního v PO Králický Sněžník. V etech 2001 – 2007 bylo na základě jeho údajů v k.ú. Dolní Morava okroužkováno celkem 12 jedinců. Údaje o výskytu byly dále získány od soukromého zemědělce p. Stejskala v Dolní Moravě. K dispozici také byly údaje z biologických průzkumů a hodnocení vlivů záměrů dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, které byly realizovány nebo jsou plánovány v k.ú. Dolní Morava, Horní Morava a Velká Morava. Plocha 16: poldr Plocha se nachází na území PO Králický Sněžník a jedná se o veřejně prospěšnou stavbu pro realizaci protipovodňového opatření – poldru. V současnosti je většina plochy využita pro pastvu hovězího dobytka, na části se nachází nekosená podmáčená louka. Na základě dostupných znalostí nebyl na ploše zjištěn výskyt chřástala polního. Vegetace na ploše však odpovídá biotopovým požadavkům pro jeho výskyt, i když využívání převážné části plochy pro pastvu hovězího dobytka znemožňuje jeho výskyt. Změna ve využívání plochy jako suchého poldru neznamená ztrátu nebo ovlivnění vhodného biotopu chřástala polního, který je předmětem ochrany v PO Králický Sněžník. Plocha 36: občanské vybavení Plocha o rozloze 1,44 ha se nachází na území PO Králický Sněžník a částečně navazuje na zastavěné území. Dotčené katastrální území není součástí jádrových zón výskytu chřástala polního v PO Králický Sněžník (Hora et al. 2010). Dle metodického pokynu pro vyhodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000 (MŽP 2011) se hodnocení v zónách mimo jádrová území provádí dle parametrů uvedených v tabulce č. 2 (uvedená v hodnocení vlivu Natura 2000 – část B). Na základě dostupných znalostí není na ploše znám výskyt chřástala polního. Nejbližší výskyt je udáván v roce 2012 cca 280 m severně od okraje plochy. V roce 2007 je výskyt chřástala doložen 320 m jihozápadně od zájmové plochy, tedy ve vzdálenosti větší než 200 m. Dále se na ploše nevyskytují preferované biotopy, jako jsou podmáčené louky,


- 58 -


__________________________________________________________________________ porosty tužebníku, nivy potoků nebo vysokobylinné horské nivy. Plocha navazuje na stávající zastavěné plochy, které jsou zdrojem rušivých vlivů, a není proto vhodná jako hnízdní biotop. Změnou ve využívání plochy také nedojde k působení rušivých vlivů na aktuálně užívaný hnízdní biotop v okolí návrhové plochy. Na základě těchto zjištění byl vliv změny užívání této plochy vyhodnocen jako mírně negativní, protože dojde jen k lokálnímu záboru potenciálního biotopu chřástala polního. Plochy 110, 136, 137: občanské vybavení Plochy se nacházejí na území PO Králický Sněžník. Jejich umístění je převzato z původního územního plánu z roku 2001. Plocha 110 byla vymezena pro umístění golfového hřiště a plochy 136 a 137 na tuto plochu navazují. Realizací změny ÚPO dojde k převedení ploch občanského vybavení o rozloze 63,41 ha do zemědělského půdního fondu. Zachování travních porostů, které jsou potenciálním biotopem chřástala polního, bude mít pozitivní vliv na zachování jeho populace v PO Králický Sněžník. Všechny ostatní návrhy, u nichž byl v první fází hodnocení vliv na území soustavy Natura 2000 vyloučen, jsou podle klasifikace MŽP hodnoceny jako záměry s nulovým vlivem. Kumulativním vlivem Kumulativním vlivem se rozumí ovlivnění jedné lokality větším počtem záměrů, jejichž společné působení může přesáhnout hranici významně negativního vlivu. Během posuzování navržené změny ÚPO může dojít ke kumulativnímu ovlivnění chřástala polní vymezením plochy občanského vybavení 36, která má rozlohu 1,427 ha. V rámci návrhových ploch 110, 136 a 137 budou plochy občanské vybavenosti o rozloze 63,40 ha převedeny zpět do zemědělského půdního fondu. Již v minulosti došlo při rozvoji střediska turistického ruchu v k.ú. Dolní Morava k ovlivnění biotopu chřástala polního. Jednalo se konkrétně o tyto záměry: •

Záměr výstavby penzionu a ubytovacích chat „Lyžařské středisko-SKI CENTRUM, Dolní Morava“ (Losík 2007). Ztráta biotopů způsobená tímto záměrem byla 0,86 ha.

•

Lyžařský areál Větrný vrch s cyklokrosovou tratí. Celková plocha dotčených biotopů byla odhadnuta na 10 ha. Z výsledků aktuálního terénního šetření však vyplývá, že tato část území je chřástalem polním využívána. Je tedy pravděpodobné že rozloha ovlivněného biotopu může být v případě tohoto záměru menší.

•

Výstavba bobové dráhy a lanové sedačkové dráhy A spojené s realizací zasněžovacího systému v rámci „Lyžařské středisko-SKI CENTRUM, Dolní Morava III etapa" (Losík 2008). Celková plocha ztracených biotopů byla odhadnuta na 10 ha.

Žádný z uvedených záměrů neměl přímý negativní vliv na populaci chřástala polního, kumulativní vliv je tedy možné vztahovat jen k záboru potenciálních biotopů. Celková dosavadní ztráta travních porostů, jako vhodného biotopu chřástala polního, činí v rámci rozvoje lyžařských areálů a sportovních aktivit v katastrálním území Dolní Moravy celkem 20,86 ha, což představuje ztrátu 0,07 % z celkové rozlohy PO Králický Sněžník. Realizací záměrů v navrhované změně dojde k ovlivnění dalších 1,427 ha, což představuje v kumulaci ovlivnění 0,074 % z celkové rozlohy PO. Kumulativní ovlivnění změny ve využívání plochy 36 můžeme vztáhnout i k úbytku potenciálně vhodných hnízdních biotopů chřástala polního v PO Králický Sněžník. Rozloha


- 59 -


__________________________________________________________________________ těchto biotopů v PO Králický Sněžník činí 3906 ha. Jako potenciálně vhodné uvažujeme tyto biotopy dle klasifikace v Katalogu biotopů ČR (Chytrý et al. 2010): T1.1, T1.2, T1.3, T1.5, T1.6, T1.9, T2.3B, M1.7, X5 a X7. Kumulativní ovlivnění již realizovaných záměrů ve správním obvodu obce Dolní Morava a změny ve využití plochy 36 bude znamenat ztrátu 0,57 % z rozlohy potenciálně vhodných hnízdních biotopů chřástala polního v PO Králický Sněžník. Zda uvedená hodnota představuje významný negativní vliv na předmět ochrany PO je třeba posoudit podle stanovených metodických pokynů. Dle metodiky MŽP (Chvojková et al. 2011) je pro klasifikaci vlivu důležitá nejen rozloha ovlivněných biotopů, ale zejména jejich kvalita a zjištěný výskyt chřástala polního. Dle citované metodiky se v rámci hodnocení vlivu na biotop chřástala polního uvažuje s možností významně negativního ovlivnění v případě dotčení řádově jednotek procent ploch s výskytem chřástala polního a přítomností preferovaných biotopů (jako jsou podmáčené louky, porosty tužebníku, nivy potoků nebo vysokobylinné horské nivy), které zároveň leží v jádrových územích výskytu chřástala. Jádrová území jsou vymezována na základě pravidelného monitoringu. V případě hodnocené změny č. 6 ÚP obce Dolní Morava nebyl na plochách určených ke změně funkčního využití chřástal polní zaznamenán a hranice návrhových ploch leží nejméně 200 m od míst se zaznamenaným výskytem chřástalů. V rámci změny ÚP nebudou dotčeny preferované biotopy a katastr obce nepatří mezi jádrová území výskytu chřástala polního (Hora et al. 2010). Z těchto důvodů je kumulativní ovlivnění biotopu chřástala polního v PO Králický Sněžník hodnoceno jako nevýznamné. Vzhledem k výše uvedeným údajům nebude realizace změny ve využívání ploch navržených v rámci Změny č. 6 ÚPO Dolní Morava přestavovat významné kumulativní ovlivnění biotopu chřástala polního v PO Králický Sněžník. Vyhodnocení přeshraničních vlivů Posuzovaná Změna č. 6 ÚPO Dolní Morava nemá vliv na lokality soustavy Natura 2000 v okolních státech Evropské unie. Vyhodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Úkolem tohoto hodnocení je také posoudit vliv změny ÚPO na celistvost dotčených lokalit soustavy Natura 2000. Celistvost je chápána jako ekologická integrita lokality, která zahrnuje ekologické vazby, struktury a klíčové charakteristiky (diverzita) ve vztahu k předmětům ochrany a jejich zachování ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Dotčené zájmové území nepředstavuje jádrovou zónu výskytu chřástala polního v PO Králický Sněžník (Hora et al. 2010). Realizací plochy pro občanskou vybavenost nebude ovlivněn na základě údajů o známém výskytu jedinců chřástala polního působením přímých vlivů hnízdní biotop chřástala polního. S ohledem na rozlohu dotčeného potenciálně vhodného biotopu chřástala polního a navržená zmírňující opatření nebude významně snížena rozloha vhodných biotopů pro existenci druhu, a tím narušena ekologická integrita lokality. Realizace navržené změny ÚPO proto nebude představovat významné ovlivnění celistvosti PO Králický Sněžník. Závěr Bylo zjištěno, že Změna č. 6 územního plánu obce Dolní Morava nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany PO Králický Sněžník.


- 60 -


__________________________________________________________________________ Vliv na významné krajinné prvky Za významný krajinný prvek „ze zákona“ lze v území považovat vodní tok a rybníky, lesní komplexy, remízy, nivy vodních toků apod. Vzhledem k plánovanému kácení lesa na plochách 36, 46, 56, 66, 76 a 86 lze vyhodnotit negativní vliv na VKP „ze zákona“. Plocha 16 navržená pro suchý poldr zasahuje do VKP niva a řeka Morava, vzhledem k charakteru však potenciální negativní vliv může být pouze dočasný při etapě výstavby. Za předpokladu dodržování navržených technických opatření (viz níže a viz podmínky navržené v kapitole 6.1.6 Vliv na povrchové a podzemní vody) lze předpokládat, že nebude oslabena ani ohrožena ekologicko-stabilizační funkce významného krajinného prvku: Na vhodných plochách je žádoucí provést výsadbu autochtonních druhů dřevin, vhodné jsou i ovocné druhy. Důležité je zabránit uchycení a šíření nepůvodních expanzivních druhů na narušených plochách. V případě jejich masivního výskytu je nutné zajistit jejich likvidaci. U nově navržených prvků ÚSES se předpokládá pozitivní vliv. Plochy, které jsou navrženy k navrácení do ZPF nebo PUPFL, bude vliv nulový, protože nedojde ke změně oproti stávajícímu stavu. Vliv na krajinný ráz, estetické kvality území a vztahy a měřítka v krajině Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území, čehož může být docíleno provedením vhodných sadových úprav u jednotlivých záměrů. Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Realizace jednotlivých záměrů musí splnit zákonnou podmínku ochrany krajinného rázu, spočívající v zachování VKP, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. V kapitole 3.10. - Charakter krajiny - je podrobně popsána krajina dotčeného území a jsou vymezeny jednotlivé charakteristiky a znaky krajinného rázu. V kapitole 3.9. jsou popsány nadregionální, regionální místní prvky ÚSES a v kapitole 3.8. zvláště chráněná území, území přírodních parků a území historického a kulturního významu. Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území. Stavby včetně jejich umístění budou řešeny v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Měřítko krajiny je dáno vztahem rozměrů prostorů a prvků krajiny (přesněji vztahem prostorů, hmot a jejich členění k uživateli). Měřítko má vedle svého estetického významu také význam funkční. Funkčnost měřítka je dána zvyklostí v místě krajinného rázu k potřebě uvedeného sledovaného jevu. V případech, kdy výsledné velké měřítko není kladně vnímaným kontrastem a u lidských děl projevem úspěšné realizace tvůrčího záměru, je pro krajinný ráz zápornou hodnotou. Kladnou hodnotou je měřítko úměrné – harmonické, které je v souladu s rozměry, které by vyhovovaly optimálně z hlediska lidského vnímání. Vztahy mezi měřítky a funkčností jednotlivých nových prvků dávají výsledný harmonický projev posuzovaného prvku. Tento harmonický projev je výrazně závislý


- 61 -


__________________________________________________________________________ na těsnosti vztahu mezi funkčností prvku a velikosti jeho měřítka. Proto je nutné u nově budovaných prvků začleňovaných do krajiny v konkrétním krajinném rázu zvažovat tento vztah mezi funkčností, měřítkem a výslednou harmonií tak, aby byla vyváženou a pozitivní v místě krajinného rázu. Plocha poldru (16) Kulturní dominanty krajiny nejsou řešenou plochou pohledově v zásadě ovlivněny, v určujícím vizuálně vnímatelném krajinném prostoru se totiž prakticky neprojevují. Plocha nepředstavuje výstavbu výškově či hmotově dominantních objektů, půjde pravděpodobně o vybudování nadzemních hrází ze zeminy, s možností jejich postupného začlenění do krajiny zatravněním a sadovými úpravami. Harmonické měřítko v krajině – rozměry a celková plocha nepředstavuje výrazné narušení harmonického měřítka v krajině. Harmonické vztahy v krajině - vazba na to, zda: je v území vytvářena nová charakteristika území (ano, jde o vznik nových antropogenních prvků v území). mění se v zásadě určující krajinná složka – v současné době nelze rozsah kácení mimolesních porostů dřevin přesně určit, a proto nelze přesně určit vliv na krajinoestetické funkce. Určité zmírnění případného nepříznivého poměru krajinných složek je realizace vhodných sadových úprav. Za podstatné při řešení problematiky ochrany krajinného rázu je nutno především pokládat skutečnost, že plocha bude představovat vznik antropogenního útvaru poldru, zejména antropogenní útvary zemní hráze. Na druhé straně je nutno konstatovat, že naopak může obohatit krajinnou strukturu o krajinné prvky, které byly z širší nivy v minulosti odstraněny obhospodařováním ploch. Plocha suchého poldru nebude v krajině působit rušivě a za respektování platné legislativy a navržených doporučení nebude představovat významný vliv na krajinný ráz. Plocha 46 (sjezdovka „M“) Navržený záměr zahrnuje výstavbu nové lyžařské plochy a rozšíření zasněžování pomocí podzemních rozvodů. Nová sjezdová trať bude začínat u výstupu z horní stanice lanové dráhy v areálu U slona. Plocha nové sjezdovky začíná zhruba v horní části stávající sjezdovky, od níž směřuje šikmo po svahu v úzkém koridoru k severozápadu, následně po zákrutu (k JV) se vrací ke stávající sjezdovce zhruba v její střední části (výškového profilu), kde se rozšiřuje. Na této ploše si výstavba nové sjezdovky o převýšení 163 metrů vyžádá zábor lesních pozemků v rozsahu cca 2,5 ha. Z hlediska možných či potenciálních vlivů na krajinný ráz území lze navrženou funkční plochu akceptovat. Nejvýraznější vliv na přírodní charakteristiku bude bezpochyby znamenat odlesnění v ploše cca 2,5 ha. S ohledem na dominantní zastoupení lesních porostů v (severní části) údolí nevyvolá uvedený zásah neúměrný dopad na tento znak přírodní charakteristiky území. Důležitý aspekt představuje funkční návaznost navržené plochy na stávající sjezdovou trať. Odlesnění v širším pruhu (cca 40 metrů) v nižší části naváže na již bezlesou plochu sjezdovky, vykácení užšího pruhu (cca 15 metrů) ve výše položených partiích pak nemá díky přítomnosti vzrostlého lesa potenciál většího vizuálního uplatnění. S ohledem na vizuální charakteristiku území lze zvolenou polohu nové sjezdové trati označit jako málo kolizní, neboť v důsledku její realizace v blízkosti existující sjezdové


- 62 -


__________________________________________________________________________ trati nevznikne nová izolovaná uměle odlesněná enkláva. Pro co nejúčinnější začlenění nové funkční plochy do okolní krajiny je žádoucí minimalizovat terénní úpravy – především ve výše položených svahových partiích. Visutá lávka (76 a 86) Záměr instalace visutá lávky nad údolím Mlýnského potoka spočívá ve vybudování cca 700 metrů dlouhé konstrukce překlenující závěr údolí Mlýnského potoka. Vstupní a zároveň výstupní objekty jsou lokalizovány na západním konci v blízkosti chaty Slaměnka (horní části sjezdovky v areálu Sněžník) a na východním konci na hřebeni mezi vrcholem Slamníku a Chlumu, v obou případech v nadmořské výšce přesahují 1 100 metrů. Tyto objekty budou představovat základové konstrukce, s horní ocelovou nebo kombinovanou kotevní konstrukcí, pravděpodobně s přestřešením či menším vstupním dřevěným objektem o velikosti cca 6 x 6 m a výšce cca 3 m. Z hlediska možných či potenciálních vlivů na krajinný ráz území lze navržený záměr výstavby visuté lávky podmíněně akceptovat. Zásah do přírodní charakteristiky území nedosáhne větší velikosti – velikost zastavěné plochy je minimální. Potenciální dopad lze předpokládat především s ohledem na vizuální vlastnosti území. Liniový objekt lávky, přes svoji velice subtilní konstrukci, vytvoří vizuálně značně přitažlivý prvek. Příznivou skutečností je však poměrně malý vizuální dosah tohoto technického zařízení. Údolí Mlýnského potoka je ve své nejvyšší části sevřené a vizuálně se otevírá v kratším úseku pouze do jihozápadního směru. Vlastní nástupní (výstupní) objekty díky svým proporcím odpovídající solitérním stavbám vyskytujícím se v okolí nedávají předpoklad významnějšího dopadu do prostorových vztahů či vizuální charakteristiky obecně. Únosnost navrženého záměru je nutné podmínit kauzálním posouzením s využitím vizualizací navržené stavby do fotopanoramatických snímků. Žádoucí v případě stavby visuté lávky je využití přírodních materiálů, nekontrastní zbarvení a maximální eliminace technicistního vjemu tohoto zařízení. Stezka v korunách stromů (56 a 66) Stezka v korunách stromů je situována do vrcholové části sjezdové tratě v areálu Sněžník. Stavba na této ploše se bude skládat z nástupního a výstupního objektu a vlastní stezky nesené několika pylony. Trasa stezky bude mít niveletu odpovídající výšce okolních porostů (mezi 0 a 20 metry). Výstavba nástupního objektu si vyžádá zábor lesa o rozloze cca 300 m2, výstava objektu výstupu pak cca o rozloze 500 m2. Objekt pro výstup, který bude sloužit zároveň jako vyhlídkové místo, bude dle údajů investora postaven na kruhovém půdorysu o průměru do 25 m a výšce do 40 m v blízkosti chaty Slaměnka. Přípustnost navrženého záměru je třeba stanovit na základě kauzálního posouzení, jehož důraz musí být kladen na vizuální dopad především výstupního objektu. Navržený výstupní objekt o výrazné vertikále situovaný do značně exponovaného prostoru na jihozápadním úbočí Slamníku v nadmořské výšce přes 1 100 metrů má potenciál určitého vizuálního dosahu a modifikace horizontu východního hřebene skupiny Králického Sněžníku. Výskyt výškových staveb však není jevem neobvyklým (rozhledny), v případě plánovaného objektu pod vrcholem Slamníku lze předpokládat vznik nové architektonické (kulturněhistorické, prostorové) dominanty s vlivem na stávající harmonické – přírodou utvářené měřítko krajiny. Ostatní navržené změny v území řešené v rámci Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava nebudou mít negativní vliv na krajinný ráz.


- 63 -


__________________________________________________________________________ 6.1.5 Vliv na faunu a flóru Plocha 16: plocha vodní a vodohospodářská – poldr, nutná změna kultury na trvalý travní porost (TTP) o rozloze cca 5 ha. Navrhovaná změna ve využívání plochy nebude znamenat negativní ovlivnění přírodního prostředí na lokalitě. Plocha 36: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), zábor ZPF, rozloha 1,436 ha. Navrženou změnou ve využívání plochy dojde ke ztrátě lučních stanovišť bez výskytu zvláště chráněných druhů. Plocha 46: sjezdová trať, dočasný zábor PUPFL, rozloha 2,44 ha Realizací návrhové plochy dojde k zásahu do lesních porostů, které na většině plochy nepředstavují ochranářsky cenná stanoviště. Vzhledem k rozloze plochy a charakteru okolí nebude odlesnění znamenat významně negativní ovlivnění lesních porostů, které jsou významným krajinným prvkem. Realizace záměru si vyžádá povolení výjimky k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů. Realizací zmírňujících opatření, např. vytvořením pestrých okrajů budoucí sjezdové trati s bukem lesním, jeřábem ptačím, kde budou instalovány hromady pařezů a kamenů, jako úkrytu pro drobné živočichy, nedojde k významnému snížení životaschopnosti populací zvláště chráněných druhů živočichů. Plocha 56: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), trvalý zábor PUPFL, rozloha 0,022 ha. V místě koncového objektu bude lesní porost vykácen. Při provozu záměru bude také docházet k působení rušivých vlivů v širším okolí stezky korunami stromů. Jediným zvláště chráněným druhem, který by mohl být významně ovlivněn odlesněním plochy a následným rušením, je jeřábek lesní. Jeho přítomnost v dotčeném území se však nepodařilo při terénních šetřeních v roce 2013 prokázat a jeho výskyt zde není udáván ani z minulých let (Bělka, Šaj, NDOP 2013). U jeřábka lesního je známo, že je citlivý na fragmentaci biotopů. Jeho potravními biotopy jsou plochy s hustým keřovým patrem tvořeným nálety jeřábu ptačího, vrb, buku a smrku ztepilého (Sachot, Perrin, Neet, 2003). Esenciální je přítomnost jeřábu ptačího v porostech (Schäublin, Bollman, 2010). Jako další typ vhodného potravního biotopu také slouží horské smíšené lesy s bukem, jedlí a smrkem, kde tvoří hlavní zimní potravu bukvice (Klaus, Sewitz in Hora eds, 2010). Realizací záměru dojde k ovlivnění potenciálně vhodných biotopů jeřábka lesního. Již v současnosti dochází v okolí záměru k rušení vlivem provozu lanové dráhy v letním období a pohybu turistů. Rozloha ovlivněných biotopů nebude znamenat významné ovlivnění životaschopnosti jeho populace na Králickém Sněžníku. Vzhledem k omezenému rozsahu dotčeného biotopu ještěrky živorodé nedojde k významnému zásahu do její populace v zájmovém území. Při realizaci záměru mohou být vybudována vhodná úkrytová místa, jako její náhradní biotop.


- 64 -


__________________________________________________________________________ Plocha 66: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), trvalý zábor PUPFL, rozloha 0,048 ha Popis plochy: Nástupní plocha a vstupní objekt jsou navrženy ve smrkové mlazině, kde je podrost slabě vyvinut. Výskyt zvláště chráněných druhů: Lesní porosty v okolí návrhové plochy jsou potenciálně vhodným biotopem silně ohroženého jeřábka lesního, jehož výskyt je udáván z širšího okolí záměru, nejblíže ve vzdálenosti asi 690 m vzdušnou čarou severozápadně od návrhové plochy (sdělení pracovníka SCHKO Jeseníky). Celkové zhodnocení plochy s ohledem na ovlivnění ŽP: V místě výstavby vstupních objektů bude lesní porost vykácen. Při provozu záměru bude také docházet k působení rušivých vlivů v širším okolí stezky korunami stromů. Jediným zvláště chráněným druhem, který by mohl být významně ovlivněn odlesněním plochy a následným rušením je jeřábek lesní. Jeho přítomnost v dotčeném území se však nepodařilo při terénních šetřeních v roce 2013 prokázat a jeho výskyt zde není udáván ani z minulých let (Bělka, Šaj, NDOP 2013). U jeřábka lesního je známo, že je citlivý na fragmentaci biotopů. Jeho potravními biotopy jsou plochy s hustým keřovým patrem tvořeným nálety jeřábu ptačího, vrb, buku a smrku ztepilého (Sachot, Perrin, Neet, 2003). Esenciální je přítomnost jeřábu ptačího v porostech (Schäublin, Bollman, 2010). Jako další typ vhodného potravního biotopu také slouží horské smíšené lesy s bukem, jedlí a smrkem, kde tvoří hlavní zimní potravu bukvice (Klaus, Sewitz in Hora eds, 2010). Realizací záměru dojde k ovlivnění potenciálně vhodných biotopů jeřábka lesního. Již v současnosti dochází v okolí záměru k rušení vlivem provozu lanové dráhy v letním období a pohybu turistů. Rozloha ovlivněných biotopů nebude znamenat významné ovlivnění životaschopnosti jeho populace na Králickém Sněžníku. Plocha 76: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), trvalý zábor PUPFL, rozloha 0,046 ha Popis plochy: Plocha určená pro výstavbu nástupního objektu visuté lávky se nachází v blízkosti chaty Slaměnka. Vyskytují se zde travnaté plochy, které byly narušeny při výstavbě chaty. Na části plochy je vybudován betonový základ. Výskyt zvláště chráněných druhů: V rámci plochy nebyl zjištěn výskyt žádných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Lesní porosty v okolí návrhové plochy jsou potenciálně vhodným biotopem silně ohroženého jeřábka lesního, jehož výskyt je udáván z širšího okolí záměru, nejblíže ve vzdálenosti asi 680 m vzdušnou čarou severozápadně od návrhové plochy (NDOP 2013). Celkové zhodnocení plochy s ohledem na ovlivnění ŽP: viz vyhodnocení u plochy 66. Plocha 86: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), trvalý zábor PUPFL, rozloha 0,046 ha Popis plochy: V místě výstupního objektu visuté lávky se nachází rozvolněná smrková mlazina s výskytem břízy bělokoré, vrby jívy a ojediněle je přítomna i jedle bělokorá. V podrostu nalezneme třtinu chloupkatou, srhu laločnatou, metlici trsnatou, kapraď samec, vrbovku horskou, starček vejčitý, silenku nadmutou, borůvku, při okraji cesty se vyskytuje jestřábník zední, pelyněk černobýl, rozrazil rezekvítek, jestřábník chlupáček a šťovík tupolistý.


- 65 -


__________________________________________________________________________ Výskyt zvláště chráněných druhů: V rámci přímo dotčené plochy byl zaznamenán výskyt ohrožených mravenců rodu Formica a silně ohrožené ještěrky živorodé. Lesní porosty v okolí návrhové plochy jsou potenciálně vhodným biotopem silně ohroženého jeřábka lesního, jehož výskyt je udáván z širšího okolí záměru, nejblíže ve vzdálenosti asi 1200 m vzdušnou čarou jihovýchodně od návrhové plochy v okolí Chlumu (Bělka 2013). Celkové zhodnocení plochy s ohledem na ovlivnění ŽP: V místě koncového objektu visuté lávky bude lesní porost vykácen. Při provozu záměru bude také docházet k působení rušivých vlivů v širším okolí stezky. Jediným zvláště chráněným druhem, který by mohl být významně ovlivněn odlesněním plochy a následným rušením je jeřábek lesní. Jeho přítomnost v dotčeném území se však nepodařilo při terénních šetřeních v roce 2013 prokázat a jeho výskyt zde není udáván ani z minulých let (Bělka, Šaj, NDOP 2013). U jeřábka lesního je známo, že je citlivý na fragmentaci biotopů. Jeho potravními biotopy jsou plochy s hustým keřovým patrem tvořeným nálety jeřábu ptačího, vrb, buku a smrku ztepilého (Sachot, Perrin, Neet, 2003). Esenciální je přítomnost jeřábu ptačího v porostech (Schäublin, Bollman, 2010). Jako další typ vhodného potravního biotopu také slouží horské smíšené lesy s bukem, jedlí a smrkem, kde tvoří hlavní zimní potravu bukvice (Klaus, Sewitz in Hora eds, 2010). Realizací záměru dojde k ovlivnění potenciálně vhodných biotopů jeřábka lesního. Dle charakteru a rozloze ovlivněných lesních porostů nebude realizace záměru znamenat významné ovlivnění životaschopnosti populace jeřábka na Králickém Sněžníku. Vzhledem k omezenému rozsahu dotčeného biotopu ještěrky živorodé nedojde k významnému zásahu do její populace v zájmovém území. Při realizaci záměru mohou být vybudována vhodná úkrytová místa, jako její náhradní biotop. Plocha 110: plocha občanského vybavení (vyjma tělovýchovy a sportu), navrácení plochy do ZPF, rozloha 0,68 ha Výskyt zvláště chráněných druhů: výskyt zvláště chráněných druhů nebyl přímo na ploše zaznamenán. V širším okolí se vyskytuje silně ohrožený chřástal polní a křepelka obecná. Celkové zhodnocení plochy s ohledem na ovlivnění ŽP: Změna ve využívání plochy bude mít pozitivní vliv na přírodní prostředí. Plocha 136: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), navrácení plochy do ZPF, rozloha 6,06 ha Výskyt zvláště chráněných druhů: výskyt zvláště chráněných druhů nebyl přímo na ploše zaznamenán. V okolí se vyskytuje silně ohrožený chřástal polní a křepelka obecná. Celkové zhodnocení plochy s ohledem na ovlivnění ŽP: Změna ve využívání plochy bude mít pozitivní vliv na přírodní prostředí. Plocha 137: plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport), navrácení plochy do ZPF, rozloha 56,67 ha Výskyt zvláště chráněných druhů: V rámci plochy doložen v roce 2012 a 2013 výskyt jednoho páru křepelky obecné a chřástala polního. Celkové zhodnocení plochy s ohledem na ovlivnění ŽP: Změna ve využívání plochy bude mít pozitivní vliv na přírodní prostředí.


- 66 -


__________________________________________________________________________ Plocha 75: sjezdová trať, navrácení plochy do PUPFL, rozloha 1,65 ha Popis plochy: Jedná se o původní návrh sjezdové trati v areálu U slona. Na ploše se nachází smrková monokultura s příměsí javoru klenu. Výskyt zvláště chráněných druhů: Výskyt zvláště chráněných druhů nebyl v rámci plochy zaznamenán. Celkové zhodnocení plochy s ohledem na ovlivnění ŽP: Změna ve využívání plochy bude mít pozitivní vliv na přírodní prostředí. 6.1.6 Vliv na povrchové a podzemní vody CHOPAV a ochranné pásmo vodního zdroje (OPVZ) Na plochách občanského vybavení a sjezdové trati musí již v projektu jednotlivých záměrů brán zřetel na umístění do významné oblasti (celé území je součástí CHOPAV Žamberk – Králíky, ochranného pásma vodních zdrojů. Území obce se také nachází v citlivé oblasti. Vliv na kvalitu povrchových vod, záplavová území a odtokové poměry Plochy řešené ve změně územního plánu obce nebudou navrhovány v záplavovém území vodního toku Morava. Na základě znalosti stávajícího stavu životního prostředí na předmětném území a vzhledem k charakteru plánovaných záměrů lze konstatovat, že by plánované záměry neměly významně ovlivnit hydrologické poměry v posuzovaném území. Vzhledem k charakteru posuzovaných záměrů a rozsahu ploch lze konstatovat, že jejich standardní provoz, včetně přípravy území pro záměr a stavební činnost nebude mít kromě plochy 16, 26 a 36 negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod v daném území. Potenciální ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod může nastat zejména v etapě výstavby, to však lze minimalizovat dostatečnými technickými opatřeními. Plocha vodní a vodohospodářská 16 Jako pozitivní lze vyhodnotit realizaci vodní plochy 16 pro ochranu před povodněmi. V návrhu změny ÚPO je tato plocha navržena pro suchý poldr. Vliv této plochy bude mít významně pozitivní vliv. Potenciální ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod může nastat v etapě výstavby. Tato skutečnost souvisí především s faktem, že v území bude stavba realizována jednak přímo v korytě řeky, jednak v bezprostřední blízkosti vodoteče a též v záplavovém území. Nelze tak vyloučit riziko ovlivnění jakosti vody jak z hlediska vlastní etapy výstavby a případných havarijních stavů vzniklých u stavební techniky, tak i z hlediska rizika průchodu velkých vod samotnou stavbou. Během fáze výstavby i za normální situace (tedy mimo stavy zvýšených průtoků pro přívalových srážkách) dojde k dlouhodobému ovlivnění kvality vody zákalem. Od místa stavby po toku tak může dojít k zákalu, který bude postupně nařeďován v závislosti na samočistící schopnosti toku po proudu od místa stavby ve vztahu k množství aktuálně protékající vody korytem. Řádově lze předpokládat výrazné až patrné zakalení v délce stovek metrů po proudu. Kromě ovlivnění kvality vody ve fázi výstavby je nutno očekávat


- 67 -


__________________________________________________________________________ i negativní ovlivnění fauny vázané na vodní tok. Za předpokladu níže uvedených opatření lze dosáhnout minimalizace případných negativních vlivů během etapy výstavby. Pro eliminaci výše nastíněných rizik jsou formulována opatření: Při havarijních stavech během etapy výstavby (např. úniku ropných látek) nesmí dojít k ovlivnění prostředí toku Moravy. Je nutné zajištění vhodné likvidace a zamezení průniku znečišťujících látek do vodního prostředí. Mechanismy pracující v blízkosti toku budou opatřeny sety k likvidaci tohoto typu znečištění. Pro stavbu zpracovat a předložit k odsouhlasení povodňový plán stavby. Pro stavbu zpracovat havarijní plán ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, s jehož obsahem budou seznámeni všichni pracovníci stavby. Podrobněji specifikovat způsob odvodnění zařízení stavenišť ve vztahu k eliminaci úniků nepolárních extrahovatelných látek (NEL) a mechanických usazenin. Na plochách zařízení staveniště v zátopovém území vyloučit skladování látek, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, včetně zásob PHM pro stavební mechanizmy, a veškeré odplavitelné látky a stavební suť bezprostředně odvážet z ploch staveniště v zátopovém území. Plocha 36 Záborů pozemků ZPF na ploše 36 dojde ke změně odtokových poměrů v území, ke zvýšení množství odtoku dešťových vod. Z důvodu nárůstu spotřeby pitné vody, lze předpokládat zvýšenou produkci splaškových vod oproti stávajícímu stavu. Pro eliminaci tohoto rizika jsou v etapě přípravy projektu a výstavby u plochy 3 navržena následující opatření: 6

Ve fázi projektu vyřešit kapacitní možnosti ohledně přívodu pitné vody a odvodu splaškových vod. Na této ploše samostatně řešit možnost retence dešťových vod. Vhodnou variantu retence dešťových vod lze vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na konkrétních lokalitách. V rámci projektu musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod. Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi musí být v dokonalém technickém stavu; zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. V případě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna a odvezena mimo vodohospodářsky významné území a uložena na lokalitě určené k těmto účelům. V rámci projektu navrhnout takovou dostatečnou zeleň, která bude minimalizovat zvýšené odtokové poměry v rámci této plochy. Veškeré ropnými produkty potenciálně kontaminované srážkové vody ze zpevněných ploch budou odváděny přes odlučovače ropných látek tak, aby obsah nepolárních extrahovatelných látek (NEL) na výstupu z odlučovače splňoval parametry dané provozovatelem kanalizace nebo správcem toku; odlučovače budou dále zabezpečeny proti vyplavení v období přívalových dešťů.


- 68 -


__________________________________________________________________________ Budou vypracovány a předloženy ke schválení provozní řády navrhovaných odlučovačů ropných látek. Provozní řád odlučovačů ropných látek bude mimo jiné obsahovat i požadavky na jejich pravidelnou kontrolu a údržbu. Plochy nezastavěného území – nově vymezené prvky ÚSES Plochy nových prvků ÚSES budou mít z hlediska odtokových poměrů pozitivní vliv. Tyto plochy mají lepší retenční schopnost než orná půda. Plochy navrácení ploch do ZPF a PUPFL U těchto ploch se mění funkční využití z ploch občanského vybavení a sjezdové trati na ZPF a PUPFL. Vzhledem k tomu, že nyní jsou tyto plochy nezastavěné lze vyhodnotit vliv jako nulový. Standardní provoz všech záměrů v posuzovaných lokalitách by však neměl výrazně ovlivnit kvalitu povrchových ani podzemních vod. 6.1.7. Vliv na znečištění ovzduší Imisní limity vybraných znečišťujících látek Imisní limity jsou stanoveny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Všechny uvedené přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné znečišťující látky se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U všech přípustných úrovní znečištění ovzduší se jedná o aritmetické průměry. Tabulka č. 16: Imisní limity Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid siřičitý Oxid dusičitý Oxid dusičitý Oxid uhelnatý Benzen Částice PM10 Částice PM10 Částice PM2,5

Doba průměrování

Imisní limit

1 hodina 24 hodin 1 hodina 1 kalendářní rok maximální denní osmihodinový průměr1) 1 kalendářní rok 24 hodin 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

350 µg·m-3 125 µg·m-3 200 µg·m-3 40 µg·m-3

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 24 3 18 0

10 mg·m-3

0

5 µg·m-3 50 µg·m-3 40 µg·m-3 25 µg·m-3

0 35 0 0

Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.


- 69 -


__________________________________________________________________________ Fáze výstavby záměru Z hlediska vlivu jednotlivých ploch na znečišťování ovzduší lze předpokládat, že nejvýznamnější vliv bude mít realizace občanského vybavení na ploše 36, která bude zabezpečovat občanské vybavení areálu golfu. V tomto období budou mobilním zdrojem znečištění ovzduší automobily přivážející materiály a stacionárním zdrojem znečištění pak budou terénní úpravy na ploše 36. Působením těchto zdrojů znečištění bude vzhledem k době a druhu výstavby a také proměnnosti v intenzitě probíhající činnosti malé. Dotčené pozemky jsou v současnosti využívány jako trvale travní porost, takže lze očekávat, že oproti současnému stavu dojde k zvýšenému vznosu prachových částic. Znečišťování ovzduší při stavební činnosti lze minimalizovat vhodným technickým opatřeními v plánu organizace výstavby, např. používáním stavebních mechanismů v odpovídajícím technickém stavu, kropení prašných povrchů během terénních úprav, realizací náročnějších terénních úprav v co nejkratším termínu, snížením příjezdů stavebních mechanismů, racionalizací stavebních postupů atd. Předcházení vlivům z výstavby a omezení těchto vlivů je u těchto staveb dosažitelné organizací práce. Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice. Plocha 16 – suchý poldr Potenciální vliv na kvalitu ovzduší v posuzované lokalitě se může projevit pouze dočasně během výstavby poldu z důvodu zvýšené nákladní dopravy po místních komunikacích, vliv však bude minimální, nevýrazný. Plocha 36 – zázemí golfu V současné době nelze přesně vyčíslit vliv v etapě výstavby areálu, to bude závislé na rozsahu terénních prací a době výstavby. Plocha 46 – sjezdová trať Vliv během výstavby bude z důvodu charakteru plochy a rozsahu krátkodobý a nevýrazný. Plochy 56 a 66 – stezka v korunách stromů Vliv během výstavby bude z důvodu charakteru plochy a rozsahu krátkodobý a nevýrazný. Plochy 76 a 86 – visutá lávka Vliv během výstavby bude z důvodu charakteru plochy a rozsahu krátkodobý a nevýrazný. U ostatních ploch bude vliv nevýrazný až nulový.


- 70 -


__________________________________________________________________________ Fáze provozu záměru Návrhem změny č. 6 ÚPO Dolní Morava se vymezují plochy pro sjezdové tratě (46) a plochy pro občanské vybavení - tělovýchova a sport (26, 36, 56, 56, 76, 86) a plocha vodní a vodohospodářská (16). Plocha 36 pro zázemí plánovaného golfového areálu. Plochy 56 a 66 je navržena pro stezku v korunách stromů a plochy 76 a 86 jsou určeny pro visutou lávku. Součástí změny ÚPO je kromě těchto ploch ještě plochy, které budou navráceny do ploch ZPF nebo PUPFL a nové vymezení prvků ekologické stability, ty však nebudou mít vliv na kvalitu ovzduší. Stávající stav je reprezentovaný pozadím, které je uvedeno v kapitole 3. 11 Kvalita ovzduší. Zdroje znečištění ovzduší Zdrojem znečišťování ovzduší jsou na dotčeném území parkovací plochy. Změnou územního plánu nedojde k vymezení nových ploch pro plošné zdroje znečišťování, kromě plochy 36, kde je předpoklad vybudování parkovacích stání pro návštěvníky golfu. Pro ostatní navrhované plochy budou sloužit stávající parkovací plochy. Mobilní zdroje znečištění ovzduší Hlavním mobilním zdrojem znečištění je automobilová doprava, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Mobilním zdrojem znečištění je doprava po příjezdových komunikacích. Jedná se především o osobní vozidla návštěvníků jednotlivých lokalit a o dopravu spojenou se zásobováním nových ploch pro sjezdové lyžování a zázemí golfového hřiště. Produkované množství znečišťujících látek z dopravy je závislé na typu motorového vozidla – osobní vozidlo, lehké nákladní vozidlo, těžké nákladní vozidlo, autobus, motocykl, na emisní úrovni motorového vozidla – EURO 1, EURO 2, EURO 3 a EURO 4, na rychlost, kterou se uvažované vozidlo pohybuje a na sklonu vozovky. Plocha vodní a vodohospodářská Realizace suchého poldru (plocha 16) nebude mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší v posuzované lokalitě. Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení nebudou mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší v posuzované lokalitě. Plocha 36 – zázemí golfu Provoz záměru na této ploše bude přímo závislý na ploše golfu (viz výše), vliv na kvalitu bude opět spojen s navýšením dopravy, a tím uvolňováním emisí z dopravy. Vliv lze označit jako malý.


- 71 -


__________________________________________________________________________ Plocha 46 – sjezdová trať Sjezdová trať není zdrojem emisí, ovzduší může být ovlivněno imisemi z navazující převážně osobní dopravy návštěvníků sjezdové trati a obslužných mechanismů na úpravu svahu. Plochy 56 a 66 – stezka v korunách stromů Stezka nebude zdrojem emisí, vliv lze označit jako nulový. Plochy 76 a 86 – visutá lávka Visutá lávka nebude zdrojem emisí, vliv lze označit jako nulový. Ostatní záměry řešené v Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava nebudou mít žádný vliv na kvalitu ovzduší.

Závěr posouzení Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava z hlediska znečištění ovzduší Vzhledem k tomu, že v Návrhu změny č. 6 Územního plánu obce se jedná pouze o vybudování občanského vybavení (např. zázemí golfu), plochy pro sjezdové lyžování, vybudování visuté lávky a stezky v korunách stromů nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách. Během výstavby plánovaných záměrů budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během výstavby se mohou uvolňovat emise poletavého prachu (při provádění zemních prací, z deponií orničních vrstev aj.). Proto bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby. Stavební práce budou realizovány v krátkém časovém úseku v průběhu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru. Prašnost bude také závislá na dodržování opatření k omezování prašnosti po dobu realizace stavby. Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice. Na posuzovaných plochách nedojde kromě plochy 36 k vybudování stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. Na ploše 36 se předpokládá výstavba parkovacích stání pro návštěvníky golfu. Po vybudování ploch občanské vybavenosti a sjezdové trati dojde především k nárůstu dopravy osobních vozidel návštěvníků jednotlivých ploch. Při provozu vozidel vznikají převážně oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Nárůst převážně osobních vozidel by neměl mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší.


- 72 -


__________________________________________________________________________ Navržená doporučení: Pro každý nově umisťovaný stacionární zdroj bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložen odborný posudek, popř. rozptylová studie, zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 201/2012 Sb. U staveb, činností a technologií, které podléhají procesu EIA, proběhne zjišťovací řízení, během kterého budou stanoveny podmínky pro výstavbu a provoz záměru. Při umísťování zdrojů budou respektovány požadavky Krajského plánu snižování emisí Pardubického kraje. 6.1.8. Vliv na hlukovou situaci Změna č. 6 ÚPO zahrnuje následující: plochy občanského vybavení (tělovýchova a sport) sjezdová trať plocha vodní a vodohospodářská – poldr navrácení ploch do ZPF a PUPFL vymezení územního systému ekologické stability Seznam definic: Chráněný venkovní prostor – nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce Chráněný venkovní prostor staveb – prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely Chráněný vnitřní prostor staveb – rozumí se pobytové místnosti, které jsou definovány ve Sbírce zákonů č. 137/1998, §3. Jde např. o obytné místnosti, ordinace, kanceláře, hotelové pokoje, … Chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný vnitřní prostor staveb je definován ve sbírce zákonů č. 274/2003, ve znění pozdějších předpisů. Charakter vlivu ––

významný, jednoznačně negativní vliv

–

málo významný, mírně negativní vliv

0

nemá žádný vliv, popřípadě je irelevantní

+

mírně pozitivní vliv

++

velmi pozitivní vliv


- 73 -


__________________________________________________________________________ …/… v této fázi nelze detailně vliv definovat, působení a významnost vlivu se bude odvíjet od konkrétní realizace záměru, ve vyhodnocení je vymezen možný interval působení v rámci stanovené stupnice

Tabulka č. 17: Navržené plochy – označení a základní využití Označení Navržený způsob využití plochy 16 plocha vodní a vodohospodářská - poldr 36 plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport) 46 sjezdová trať 56 plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport) 66 plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport) 76 plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport) 86 plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport)

Dolní Morava

Charakt. vlivu 0

Dolní Morava

…/…

Velká Morava

…/…

Velká Morava

0

Velká Morava

0

Velká Morava

0

Velká Morava

0

Katastrální území

Ostatní plochy budou mít irelevantní vliv na hlukovou zátěž. Rozvojové plochy Změna územního plánu obce vytváří podmínky pro rozvoj občanského vybavení a realizace sjezdové trati. Lze proto očekávat nárůst hlukového zatížení území souvisejícím zvýšením dopravní zátěže. Dočasné negativní ovlivnění hlukem lze očekávat také v období realizace záměrů vlivem stavební činnosti a to převážně při výstavbě ploch 26 a 36. Míra vlivu se odvíjí od využití ploch a jejich konkrétní situování vůči okolní zástavbě (ChVP). Míru vlivu jednotlivých ploch nelze přesně určit bez znalosti jejich konkrétního využití. Pro plochy 36 a 46 (vše viz předchozí tabulka) platí: jaké stacionární zdroje hluku zde budou instalovány kolik aut bude zajišťovat chod záměrů situovaných do jednotlivých ploch dostupnost jednotlivých ploch pro dopravu – o kolik navýší intenzitu dopravy na jednotlivých komunikacích provoz v denní, případně i noční době nejbližší chráněný venkovní prostor – vzdálenost Po zodpovězení jednotlivých bodů bude třeba rozhodnout, zda pro využití jednotlivých ploch bude potřeba vypracování hlukové studie, která vyhodnotí vliv záměru plánovaného do konkrétní plochy a ze které vyplynou případná nutná protihluková opatření, která bude muset nově plánovaný záměr (využití dané plochy) plnit. U některých záměrů bude do hlukové studie potřebné zahrnout i vyhodnocení vlivu stavební činnosti na okolní ChVP – půjde o záměr, kde se dá předpokládat stavební činnost (a s ní související obslužná doprava) v trvání více měsíců. Ostatní plochy jsou z hlediska hluku bezvýznamné a není potřebné jim věnovat zvýšenou pozornost. Dočasné negativní ovlivnění hlukem lze u těchto ploch očekávat v období realizace záměrů vlivem stavební činnosti.


- 74 -


__________________________________________________________________________ Plocha vodní a vodohospodářská – poldr Realizace suchého poldr na ploše 16 nepředstavuje zvýšenou hlukovou zátěž. Potenciální zatížení hlukem může nastat během fázi výstavby suchého poldr, zátěž bude spojená s dopravou a stavebními pracemi, lze však předpokládat, že vliv bude nevýznamný. Navrácení ploch do ZPF a PUPFL K těmto plochám není potřeba, z hlediska hluku, věnovat zvýšenou pozornost. Navržené prvky územního systému ekologické stability Plochy ÚSES jsou z hlediska hluku bezvýznamné. ZÁVĚR Změny, pro něž je doporučené vypracování samostatné hlukové studie Jsou to plochy navržené: 36 – zázemí golfového hřiště 46 – sjezdová trať U ploch 36 se jedná zejména o vliv nárůstu dopravní zátěže a u plochy 36 instalace stacionárních zdrojů hluku (klimatizační jednotky, vzduchotechnika pod.). U plochy 46 se jedná o hluk ze sněžních děl, sněžných skútrů a roleb a nárůstu dopravy. Poznámka: V blízkosti záměru, především v dolní části sjezdové trati, se nacházejí převážně rekreační objekty. U penzionů, restaurací, ubytovacích zařízení a obdobných zařízení se posuzuje pouze chráněný vnitřní prostor staveb. Chráněný vnitřní prostor staveb – obytné pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování.

U ostatních ploch byl vyhodnocen vliv nulový a proto není potřeba jim věnovat zvýšenou pozornost. 6.1.9. Vliv na obyvatelstvo Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, je veřejné zdraví chápáno jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Některé faktory mohou pomáhat zdraví udržovat a podporovat nebo naopak poškozovat. Výsledné působení je komplexním vlivem všech faktorů a podmínek, ty mohou být často vzájemně podmíněny. Podle odhadů odborníků SZÚ ovlivňují zdravotní stav především faktory způsobu života (z 50 až 60 %), zatímco životní a pracovní prostředí zodpovídá za zdravotní stav přibližně z 20 % a zdravotní péče ovlivňuje zdraví zhruba také přibližně z 20 %. V současné době je pro hodnocení vlivů jednotlivých konkrétních záměrů používán postup hodnocení zdravotních rizik, který využívá dostupných údajů pro určení faktorů, které


- 75 -


__________________________________________________________________________ mohou za určitých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní účinky. Odhaduje rozsah expozice určitému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny jednotlivé skupiny dotčené populace a konečně zahrnuje charakterizaci existujících či potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjištění. Součástí hodnocení je také diskuse úrovně nejistot, které jsou spjaty s tímto procesem. Cílem celého procesu je shromáždění podrobnějších údajů o vlivu faktorů vyvolaných provozem hodnoceného záměru na zdraví exponované populace. Hodnocení zdravotních rizik bývá nejčastěji realizováno jako součást hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo (resp. na veřejné zdraví) dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a dále v některých specifických případech (posouzení rizika na žádost příslušné krajské hygienické stanice, hodnocení oprávněnosti stížností občanů apod.). Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality životního prostředí v dané lokalitě mohou být výsledky měření imisní situace, hlukové zátěže či v případě rozhodování o vhodnosti umístění zamýšleného záměru - modelové výpočty rozptylové či hlukové studie. Zdravotní rizika lze podle výše uvedeného postupu vyhodnotit na základě znalosti konkrétního návrhu řešení záměru, jeho parametrů a kapacit (popř. jeho variant). Cílem posuzované koncepce není znalost přesného řešení záměrů, ale určení a vymezení jednotlivých ploch a jejich funkčních regulativů, proto nelze provést kvantifikaci předpokládané expozice modelovými výpočty a následně odhad možných zdravotních rizik. Během přípravy jednotlivých záměrů dle koncepce bude u významnějších projektů provedeno podrobné hodnocení v rámci procesu EIA. Vzhledem k tomu, že v této fázi už bude známo technické (a technologické) řešení včetně nároků na obslužnou dopravu, bude možné hodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně stanovení podmínek na prevenci, eliminaci a kompenzaci případných negativních vlivů. Při hodnocení vlivu na veřejné zdraví se posuzují všechny dopady na zdraví pozitivní i negativní. Uvažuje se s působením fyzikálních, chemických (popř. biologických) škodlivin, ale také vlivem jiných faktorů (sociálních, ekonomických,…). Hodnocení zdravotních rizik je tedy součástí hodnocení vlivu na veřejné zdraví. Cílem posouzení vlivu na veřejné zdraví je zmírnění zdravotních rizik a zvýšení pozitivních efektů z realizace záměrů koncepce. V rámci této části jsou dále vyhodnoceny možné pozitivní a negativní vlivy na veřejné zdraví vyplývající z funkčního vymezení zájmových ploch v obecné rovině. Plocha sjezdové trati a občanského vybavení V období výstavby záměrů se předpokládá dočasně zvýšené zatížení širšího území hlukem a imisemi z dopravy a stavebních mechanismů. Stavební mechanismy a některé ruční nářadí může být také zdrojem vibrací. Těmto vibracím je však vystavena především obsluha a nejbližší okolí mechanismu. Vibrace z těchto zdrojů jsou utlumeny v podloží do vzdálenosti několika metrů od místa jejich působení. Vibracemi nebude ovlivněno širší okolí ani zástavba. U stavebních mechanismů na staveništi a obslužné nákladní automobilové dopravy na příjezdových komunikacích budou emitovány polutanty z provozu motorů při spalování paliva. Bude se jednat především o emise oxidů dusíku, dále emise oxidu uhelnatého, prašného aerosolu (zejména při spalování motorové nafty), oxidu siřičitého, alifatických a aromatických uhlovodíků, polycyklických aromatických uhlovodíků, aldehydů, ketonů, dehtů, benzenu, sazí aj.


- 76 -


__________________________________________________________________________ Vzhledem k neznalosti počtu a nasazení stavebních mechanismů a obslužné dopravy není možné přesně vyčíslit množství emitovaných znečišťujících látek vyvolané provozem mechanismů a obslužné dopravy, ale dle charakteru záměru a plánovaného rozsahu stavebních prací lze předpokládat, že bude relativně nízké. Při výstavbě se mohou uvolňovat emise poletavého prachu - tuhé znečišťující látky. Produkované emise budou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru. K omezování prašnosti je třeba minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potencionálních zdrojů prašnosti a za nepříznivých povětrnostních podmínek zamezit šíření prašnosti do okolí - vhodnou manipulací se sypkými materiály (popř. kropením). Výše uvedené negativní vlivy jsou časově omezeny dobou trvání stavby, lze je významně omezovat způsobem provádění stavby a správnou organizací. Výstavba záměrů musí být organizačně zabezpečena způsobem, který bude omezovat narušení faktorů pohody – v nočních hodinách nebude výstavba záměru realizována, veškerá přeprava stavebních materiálů a odpadů bude uskutečňována pouze v denní době, bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. Realizace visuté lávky a stezky v korunách stromů dojde ke zvýšení užitné kvality území z hlediska sportovního a rekreačního vyžití, které umožní aktivní trávení volného času rekreantům i místním obyvatelům v letním období. Tím může dojít ke zvýšení pohybových aktivit osob s následnými příznivými dopady v oblasti zdraví. V České republice se projevuje trend zvyšování poruch pohybového aparátu, nárůst obezity a dalších projevů vyplývajících ze „sedavého“ způsobu života. Obezita nebo nadváha jsou vážnými riziky pro vznik některých druhů nádorového bujení. Pohybové a sportovní aktivity přispívají ke zlepšování zdravotního stavu populace (posilují většinu přirozených funkcí organismu, působí jako ochrana před nemocemi srdce a cév a před cukrovkou, zvyšují tělesnou zdatnost, rozvíjí koordinaci, zpevňují kosti, pomáhají udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost aj.). Realizace záměrů také podporuje podnikaní v oblasti cestovního ruchu a služeb a zvýšení nabídky zejména sezónních pracovních míst v rámci řešeného území. Určitým negativním jevem zatraktivnění oblasti by mohl být mírný nárůst intenzity automobilové dopravy v některých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zátěže podél využívaných komunikací, v blízkosti parkovišť a rekreačních a sportovních objektů. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o dopravu především osobní, neměly by být tyto vlivy významného charakteru. Z hlediska hluku vyvolaného samotným provozem navržených záměrů lze obecně konstatovat, že hluk bude vnímán subjektivně. Vnímání hluku může ovlivňovat umístění obytné zástavby a dále také vztah, který k němu konkrétní osoba zaujímá. Lze předpokládat rozvolněnou dopravu, která nebude mít vliv na zdraví obyvatel. Ostatní plochy nebudou představovat zvýšené riziko ovlivnění obyvatel hlukem. Závěr Výstavba Dočasný mírný negativní vliv lze očekávat během výstavby: narušení faktorů pohody – větší hluková a imisní zátěž z provozu stavebních mechanismů a navazující obslužné nákladní dopravy v blízkosti využívaných dopravních tras, lokalit.


- 77 -


__________________________________________________________________________ Provoz záměrů V souvislosti s realizací předkládaného Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava lze předpokládat zvýšení užitné kvality území z hlediska sportovního a rekreačního vyžití, které umožní aktivní trávení volného času rekreantům i místním obyvatelům, podporu podnikaní v oblasti cestovního ruchu a služeb a zvýšení nabídky zejména sezónních pracovních míst v rámci řešeného území. Na druhou stranu ale není vyloučen mírný nárůst intenzity automobilové dopravy v některých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zátěže podél využívaných komunikací, v blízkosti parkovišť a rekreačních a sportovních objektů. Doporučení pro přípravu a realizaci záměrů Při umisťování a povolování nových staveb se zdroji znečišťování ovzduší je třeba respektovat využití okolních pozemků (především těch, které jsou určeny pro bydlení či rekreaci) a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území. U zdrojů, které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti, by mělo dojít k realizaci opatření ke snižování množství emisí tuhých znečišťujících látek. To by se odrazilo v celkovém snížení imisního zatížení území s pozitivními dopady v oblasti zdraví obyvatel. Významným zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek mohou být také stavby, i když jejich působení je časově omezené. Jedná se zejména o výkopové (popř. bourací) práce, skladování sypkých materiálů, aj. Emise budou závislé na aktuálních podmínkách (např. na vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru) a způsobu provádění stavební činnosti. Proto je nutné snižovat emise vhodnými technickými a organizačními opatřeními (např. provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí, omezovat prašnost v místě stavby (skrápění, aj.), minimalizovat zásoby potencionálních zdrojů prašnosti, vhodně manipulovat se sypkými materiály, zabezpečit náklady na automobilech proti úsypům, před výjezdem z areálu stavby provádět řádnou očistou vozidel,...) Při ozeleňování vybraných ploch je potřeba věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny obyvatel - alergiků. Při rozhodování o vhodnosti situování a řešení záměrů produkujících nadměrný hluk je třeba blíže specifikovat jednotlivé konkrétní zdroje hluku a jejich akustické parametry. Jedná se zejména o významné zdroje hluku, u kterých by pak bylo vhodné vyhodnotit jejich vliv na hranici chráněného venkovního prostoru modelovými výpočty hlukové studie. Pro posouzení celkové hladiny akustického tlaku v zájmovém území a tedy i možného ovlivnění veřejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrhů záměrů (tj. specifikovat vliv stacionárních zdrojů hluku, intenzity vyvolané obslužné dopravy) a stávajících zdrojů hluku. Dále je nutné provést vyhodnocení případné změny hladin akustického tlaku po realizaci konkrétních záměrů v porovnání se stávajícím stavem. U jednotlivých konkrétních návrhů záměrů produkujících nadměrný hluk by měla být pomocí hlukové studie ověřena vhodnost jejich řešení. Modelovými výpočty lze porovnávat různé varianty řešení záměrů a zároveň i odhadovat účinnost případně navržených protihlukových opatření.


- 78 -


__________________________________________________________________________ Je nutné zajistit, aby případné nově instalované zdroje hluku neměly negativní vliv na stávající hlukovou situaci v posuzované lokalitě a hluk z těchto zdrojů byl v souladu s hygienickými limity. Po zprovoznění těchto záměrů je třeba hlukovou situaci v zájmových lokalitách doložit přímým měřením. Během výstavby záměrů na jednotlivých navržených plochách se musí minimalizovat doba trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být organizačně zabezpečena způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány v denní době, bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. 6.1.10. Odpady Odpady, které budou vznikat v souvislosti se záměry, lze rozdělit na odpady vznikající při výstavbě a na odpady vznikající za běžného provozu. Pouze po dobu výstavby záměrů budou produkovány odpady ze stavebních prací a k nim se pojící jednotlivé druhy odpadních obalů (papírové, lepenkové a plastové obaly). Vznikající odpady by měly být v maximální možné míře recyklovány. Pokud budou některé odpady či jejich části znečištěny nebezpečnými látkami, bude s těmito odpady nakládáno v režimu odpadů kategorie nebezpečný. Dodavatel stavebních prací, který bude dle smlouvy současně původcem odpadů, zajistí další nakládání s těmito odpady v souladu s platnými legislativními předpisy. Druhy a množství odpadů, vznikající během výstavby záměrů, nelze v současné době objektivně určit. Druhy odpadů, jejichž vznik se předpokládá v souvislosti s výstavbou, budou pravděpodobně v kategorii ostatní. Nelze však vyloučit, že v průběhu výstavby budou některé druhy odpadů, na základě jejich případného obsahu nebezpečných složek, zařazeny pod jiný druh odpadu. Na stavbě jinde využitelné materiály (štěrk, zemina, kamenivo, obrubníky apod.) bez nebezpečných látek budou opětovně použity pro výstavbu nové komunikace nebo dočasně uloženy pro použití na jiných stavbách. Sejmuté živičné vrstvy budou použity na výrobu recyklovaných živičných směsí nebo uloženy na skládce příslušné skupiny. Části kovových konstrukcí budou předány k využití jako druhotná surovina. Druhy a množství odpadů, vznikající během provozů jednotlivých záměrů nelze v současné době objektivně určit, budou odvislé od provozovaných činností. V navržených lokalitě je možné předpokládat především komunální odpady, směsný komunální odpad, složky z odděleného sběru a odpad související s provozem jednotlivých záměrů – vzhledem k charakteru vymezených ploch se jedná především o vznik odpadů na ploše 36 zázemí golfu. Nakládání s odpady během výstavby i provozu jednotlivých záměrů musí být řešeno v souladu s platnými legislativními předpisy (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy v platném znění).


- 79 -


__________________________________________________________________________ Odpady vznikající během výstavby i provozu záměrů musí být odděleně shromažďovány ve vhodných shromažďovacích prostředcích (nádobách, kontejnerech) a po jejich naplnění budou tyto odpady předávány oprávněným osobám. Případně vznikající nebezpečné odpady budou tříděny dle jednotlivých druhů, shromažďovány odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečených tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo k úniku škodlivin z těchto odpadů do okolního prostředí. U odpadu, u kterého nelze vyloučit kontaminaci nebezpečnými látkami, je nutné provést hodnocení nebezpečných vlastností odpadů dle zákona o odpadech. U odpadů potenciálně kontaminovaných se provede test na vyloučení nebezpečných vlastností a to akreditovanou laboratoří, podle výsledku hodnocení bude navržen způsob nakládání a odstranění tohoto druhu odpadu. Ukončení využívání navrhovaných záměru není plánováno. Pokud by v budoucnu došlo k ukončení provozů, bude spektrum vznikajících odpadů obdobné jako v etapě výstavby. Odstranění zpevněných ploch musí být realizováno dle požadavků platných legislativních předpisů. 6. 1. 11 Ochrana ložisek nerostných surovin a jejich těžba, poddolovaná území, sesuvná území Při realizaci posuzované změny územního plánu obce poddolované území, ložiska nerostných surovin a sesuvná území.

nebude

ovlivněno

6.2. Trvalé a dočasné vlivy realizace Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava V následující tabulce jsou souhrnně popsány trvalé a dočasné vlivy realizace Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava.

Tabulka č. 18: Identifikace trvalých a dočasných vlivů TRVALÉ VLIVY Negativní zábor orné půdy nebezpečí možných změn půdních vlastností, vodního , odtokového režimu a retenční schopnosti krajiny nárůst spotřeby vody a produkce odpadních vod, včetně dešťových – ovlivnění kvality vodního prostředí, nárůst produkce odpadů využití potenciálu letní turistiky nárůst znečištění ovzduší a hlukového zatížení (doprava a stacionární zdroje) ovlivnění krajinného rázu - ovlivnění antropogenně víceméně nenarušených horizontů a harmonických vztahů v krajině možnost nabídky pracovních míst pro místní fragmentace krajiny a ovlivnění stávající obyvatele funkce prvků ÚSES snížení hodnoty přírodního parku z důvodu snížení hodnot krajinného rázu území ovlivnění funkce NPR Králický Sněžník Pozitivní koordinace rozvoje zlepšení občanského vybavení


- 80 -


__________________________________________________________________________ TRVALÉ VLIVY Pozitivní Negativní ovlivnění celistvosti a předmětu ochrany PO Králický Sněžník ztráty biotopů chráněných druhů rostlin a živočichů DOČASNÉ VLIVY Pozitivní Negativní zvýšená prašnost zhoršení hlukové situace možnost pracovních příležitostí pro místní vznik dočasných deponií zeminy obyvatele během výstavby jednotlivých spotřeba vody během výstavby a možné záměrů znečištění povrchových a podzemních vod možné havárie ohrožující ŽP (kontaminace půdy, vody, atd.)

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Dokument Návrh změny č. 6 ÚPO Dolní Morava byl navržen monovariantně. Ke zhodnocení byla předložena jedna varianta umístění a rozlohy posuzovaných lokalit. Tato varianta řešení byla porovnána s variantou nulovou, tj. bez realizace nově navržených ploch v této změně územním plánu obce. Použitá metodika vyhodnocení vlivů na životní prostředí vychází z požadavků stavebního zákona, respektive jeho přílohy, ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů). Hlavní použitou metodou při vyhodnocování vlivů posuzované koncepce na jednotlivé složky životního prostředí bylo srovnání nulové a aktivní varianty stavu životního prostředí v zájmové lokalitě. Nulová varianta, tedy stávající stav složek životního prostředí je popsána v kapitole č. 3. Na základě tohoto vyhodnocení byly vyspecifikovány záměry složky životního prostředí, které by mohly být realizací Návrhu změny č. 6 územního plánu obce Dolní Morava negativně ovlivněny. Pro eliminaci těchto negativních vlivů a maximální posílení pozitivních vlivů byla navržena opatření. Způsob hodnocení: Byly identifikovány kladné i záporné vlivy Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava na složky životního prostředí a zdraví obyvatelstva a dále byly stanoveny srovnávací hodnoty (současný stav, pozaďové znečištění atd.) k posouzení intenzity vlivu jednotlivých návrhů na složky životní prostředí: Vliv koncepce na ovzduší byl vztažen k případnému příspěvku navržených aktivit ke zvýšení, případně ke snížení současné míry znečištění ovzduší. Vliv koncepce na půdu byl hodnocen vzhledem ke kvalitě půdy na pozemcích navržených k odnětí ze ZPF. Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy byly třídy ochrany zemědělské půdy.


- 81 -


__________________________________________________________________________ Vliv koncepce na vodu byl posuzován vzhledem ke kvalitě (čistotě) a kvantitě povrchové a podzemní vody. Hodnocení bylo vztaženo i na změnu odtokových poměrů. Pro hodnocení vlivu na přírodu a krajinu byly použity přírodní limity a limity využití území. Tato omezení vyplývají především ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a z dalších právních předpisů. Přírodní limity v řešeném území: -

významné krajinné prvky – VKP vyplývající ze zákona a VKP registrované či navržené k registraci dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.

-

lesní porosty a jejich 50 m ochranné pásmo

-

zvláště chráněná území

-

soustava NATURA 2000

-

památné stromy a jejich ochranná pásma

-

ÚSES

Hodnocení vlivu koncepce na biosféru bylo provedeno jako srovnání současného stavu bioty (rostlinstva a živočišstva) v zájmovém území a obecně předpokládaných dopadů navrhovaných záměrů na rostliny a živočichy. Hodnocení vlivu na urbanizovaná území bylo provedeno jako srovnání současného stavu a předpokládaných dopadů jednotlivých záměrů na urbanistickou strukturu a architekturu sídla a na estetické hodnoty.

8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Na základě hodnocení návrhů změn byly u identifikovaných potenciálně negativních vlivů navržena SEA zpracovatelem opatření ve formě podmínek realizace pro snížení těchto negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Shrnutí navržených opatření je uvedeno níže. Konkrétní podmínky a doporučení pro jednotlivé plochy jsou uvedeny v kapitole 11. V rámci navazujícího stupně řešení Změny č. 6 ÚPO Dolní Morava bude kromě níže uvedených doporučení v plném rozsahu zajištěn systém obecných limitů a regulativů, vyplývajících z obecně závazných zvláštních právních předpisů. Půda, půdní poměry: Stavební práce budou prováděny šetrně k přírodnímu prostředí, zemní práce budou prováděny takovým způsobem a tehdy, aby nedošlo k negativním projevům půdní eroze. Zajistit důkladnou skrývku orniční vrstvy a podorničí a její uložení na mezideponii, nakládání se skrytou ornicí důsledně realizovat podle pokynů orgánů ochrany ZPF. Skrytou kulturní vrstvu půdy z trvalých záborů použít po projednání s orgánem ochrany ZPF, vlastníky a nájemci dotčených pozemků pro zúrodnění méně kvalitních


- 82 -


__________________________________________________________________________ zemědělských ploch v blízkém okolí stavby dle zpracovaného a projednaného rozvozového plánu. V případě deponií půdy určené pro zpětnou rekultivaci dočasných záborů či ohumusování stavby zajistit její vhodné umístění a uložení, včetně zajištění opatření proti možnosti jejímu znehodnocení stavební činností, erozí, zaplevelování a zcizování; deponie řešit mimo VKP a kosterní prvky ekologické stability krajiny. V místech případných přechodů přes meliorační systémy bude nezbytné provést taková technická opatření, aby byla zachována jejich stávající odvodňovací funkce a nedošlo ke změnám v hydrologickém režimu na dotčených pozemcích. Ochrana lesních porostů, eroze: Vhodně založit porostní stěny, tak aby dostatečně plnily ochranu následných porostů vůči působení silných větrných poryvů. Dodržování obecně preventivních zásad na minimalizaci škod větrem v nových porostních stěnách tyčovin a zvláště pak kmenovin. Například podporou přirozené obnovy (především listnáčů) a preference jedinců s hlubokou korunou. Při výchově již založených porostů je vhodné zachovat výškovou a růstovou rozrůzněnost v exponovaných okrajích porostů. Porosty pěstovat ve volnějším zápoji. Chránit půdní kryt před erozí po samotné realizaci odlesnění. Dodržet zásadu nezasahovat při úpravě povrchu do půdního krytu v dostatečné vzdálenosti od porostní stěny. Erozní ohrožení při realizaci odlesnění je třeba minimalizovat ochranou půdního krytu na odlesněné ploše. Založit trvalý travní porost na ploše sjezdové trati (46) ve vhodném klimatickém období, nejlépe na jaře při dostatku vláhy a při nízkém riziku přívalových dešťů. Založený travní porost bude třeba v první letech kosit z důvodu jeho rychlejšího zahuštění. V prudkých sklonech založit příčné svodnice pro zpomalení odtoku povrchové vody. Plochy určené pro dočasné odlesnění uvést do původního stavu. Ochrana prvků ekologické stability: Nesmí být narušena celistvost ani funkčnost prvku ÚSES. Během výstavby záměrů na navrhovaných plochách bude v maximální míře zabráněno úniku ropným látkám. Změny (úpravy) prvků ÚSES může navrhnou pouze autorizovaná osoba, pověřená MŽP k projektování ÚSES na základě úspěšné zkoušky odborné způsobilosti v této oblasti v souladu se schválenou metodikou. Přírodní poměry: Při návrhu konkrétní podoby záměru je třeba zvolit takové řešení, které minimalizuje negativní dopad na faunu a flóru oblasti vzhledem k možné ztrátě biotopu některých


- 83 -


__________________________________________________________________________ druhů. I během výstavby budou respektována ochranná pásma, ochranné podmínky a předměty ochrany prvků ÚSES, VKP i dalších přírodních prvků. Při výstavbě budou minimalizovány zásahy do zeleně (stávající zeleň bude dostatečně ochráněna proti poškození podle příslušných norem). Navrhovanými opatřeními je sledováno významné posílení ploch veřejné zeleně a ploch s potenciálním přirozeným vývojem (mj. břehové a doprovodné porosty, posílení skladebných segmentů ÚSES). Pokud dojde ke kácení mimolesních porostů dřevin určité zmírnění případného nepříznivého poměru krajinných složek je možné snížit realizací vhodných sadových úprav. Při ozeleňování vybraných ploch je potřeba věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny obyvatel - alergiků. Na vhodných plochách je žádoucí provést výsadbu autochtonních druhů dřevin, vhodné jsou i ovocné druhy. Důležité je zabránit uchycení a šíření nepůvodních expanzivních druhů na narušených plochách. V případě jejich masivního výskytu je nutné zajistit jejich likvidaci. Založený travní porost v první letech kosit z důvodu jeho rychlejšího zahuštění. U ploch, kde byl zjištěn výskyt zvláště chráněného druhu bude nutné před realizací záměru požádat o výjimku k zásahu do biotopu ZCHD. Ochrana krajinného rázu: Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území, čehož může být docíleno provedením vhodných sadových úprav u jednotlivých záměrů. Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Realizace jednotlivých záměrů musí splnit zákonnou podmínku ochrany krajinného rázu, spočívající v zachování VKP, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Realizace záměrů na navržených plochách vyžaduje dodržení nezbytných podmínek zachování zde přítomných základních krajinotvorných funkcí – a to jednak ve vztahu ke stávajícím přírodním dispozicím, tak také s ohledem na vizuální účinek nezbytných dopadů souvisejících s jejich zřízením. Povrchové a podzemní vody, horninové prostředí: pro etapu výstavby: Všechny mechanizační prostředky, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Stání vozidel a mechanismů musí být na zabezpečených zpevněných plochách. V případě používání dalších látek závadných povrchovým nebo podzemním vodám


- 84 -


__________________________________________________________________________ musí manipulace s nimi probíhat v prostorách a na plochách dostatečně zabezpečených proti jakýmkoliv únikům (odtok, splach, vsak, atd.). Na plochách zařízení staveniště v zátopovém území vyloučit skladování látek, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, včetně zásob PHM pro stavební mechanizmy, a veškeré odplavitelné látky a stavební suť bezprostředně odvážet z ploch staveniště v zátopovém území. Pro stavbu zpracovat a předložit k odsouhlasení povodňový plán stavby. Pro stavbu zpracovat havarijní plán ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, s jehož obsahem budou seznámeni všichni pracovníci stavby. Při havarijních stavech během etapy výstavby (např. úniku ropných látek) nesmí dojít na ploše 16 k ovlivnění prostředí toku Moravy. Je nutné zajištění vhodné likvidace a zamezení průniku znečišťujících látek do vodního prostředí. Mechanismy pracující v blízkosti toku budou opatřeny sety k likvidaci tohoto typu znečištění. V případě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna a odvezena mimo vodohospodářsky významné území a uložena na lokalitě určené k těmto účelům. pro etapu provozu: Zajistit odstranění a neškodné odvedení všech odpadních vod, splaškových i dešťových. V co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů. V rámci projektu musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod. Parkovací plochy, které budou doplňkem ploch občanského vybavení musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku vodám závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Svod dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Veškeré ropnými produkty potenciálně kontaminované srážkové vody ze zpevněných ploch budou odváděny přes odlučovače ropných látek tak, aby obsah nepolárních extrahovatelných látek (NEL) na výstupu z odlučovače splňoval parametry dané provozovatelem kanalizace nebo správcem toku; odlučovače budou dále zabezpečeny proti vyplavení v období přívalových dešťů. Budou vypracovány a předloženy ke schválení provozní řády navrhovaných odlučovačů ropných látek. Provozní řád odlučovačů ropných látek bude mimo jiné obsahovat i požadavky na jejich pravidelnou kontrolu a údržbu. Ovzduší pro etapu výstavby: Znečišťování ovzduší při stavební činnosti lze minimalizovat vhodným technickým opatřeními v plánu organizace výstavby, např. používáním stavebních mechanismů


- 85 -


__________________________________________________________________________ v odpovídajícím technickém stavu, kropení prašných povrchů během terénních úprav, realizací náročnějších terénních úprav v co nejkratším termínu, snížením příjezdů stavebních mechanismů, racionalizací stavebních postupů atd. Předcházení vlivům z výstavby a omezení těchto vlivů je u těchto staveb dosažitelné organizací práce. Pro stavební činnost upřednostňovat využití stavebních mechanismů s nižší úrovní emisí. Během výstavby záměrů na jednotlivých navržených plochách se musí minimalizovat doba trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být organizačně zabezpečena způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány v denní době, bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. pro etapu provozu: Při umísťování zdrojů budou respektovány požadavky Krajského plánu snižování emisí Pardubického kraje. Pro každý nově umisťovaný stacionární zdroj bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložen odborný posudek, popř. rozptylová studie, zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 201/2012 Sb. Při umisťování a povolování nových staveb se zdroji znečišťování ovzduší je třeba respektovat využití okolních pozemků (především těch, které jsou určeny pro bydlení či rekreaci) a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území. U zdrojů, které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti, by mělo dojít k realizaci opatření ke snižování množství emisí tuhých znečišťujících látek. To by se odrazilo v celkovém snížení imisního zatížení území s pozitivními dopady v oblasti zdraví obyvatel. U staveb, činností a technologií, které podléhají procesu EIA, proběhne zjišťovací řízení, během kterého budou stanoveny podmínky pro výstavbu a provoz záměru. Hluk: Při rozhodování o vhodnosti situování a řešení záměrů produkujících nadměrný hluk je třeba blíže specifikovat jednotlivé konkrétní zdroje hluku a jejich akustické parametry. Jedná se zejména o významné zdroje hluku, u kterých by pak bylo vhodné vyhodnotit jejich vliv na hranici chráněného venkovního prostoru modelovými výpočty hlukové studie. Pro posouzení celkové hladiny akustického tlaku v zájmovém území a tedy i možného ovlivnění veřejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrhů záměrů (tj. specifikovat vliv stacionárních zdrojů hluku, intenzity vyvolané obslužné dopravy) a stávajících zdrojů hluku. Dále je nutné provést vyhodnocení případné změny hladin akustického tlaku po realizaci konkrétních záměrů v porovnání se stávajícím stavem. U jednotlivých konkrétních návrhů záměrů produkujících nadměrný hluk by měla být pomocí hlukové studie ověřena vhodnost jejich řešení. Modelovými výpočty


- 86 -


__________________________________________________________________________ lze porovnávat různé varianty řešení záměrů a zároveň i odhadovat účinnost případně navržených protihlukových opatření. Je nutné zajistit, aby případné nově instalované zdroje hluku neměly negativní vliv na stávající hlukovou situaci v posuzované lokalitě a hluk z těchto zdrojů byl v souladu s hygienickými limity. Po zprovoznění těchto záměrů je třeba hlukovou situaci v zájmových lokalitách doložit přímým měřením. Odpady: Nakládání s odpady během výstavby i provozu jednotlivých záměrů na navržených plochách musí být řešeno v souladu s platnými legislativními předpisy (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy v platném znění). Na stavbě jinde využitelné materiály (štěrk, zemina, kamenivo, obrubníky apod.) bez nebezpečných látek budou opětovně použity pro výstavbu nové komunikace nebo dočasně uloženy pro použití na jiných stavbách. Sejmuté živičné vrstvy budou použity na výrobu recyklovaných živičných směsí nebo uloženy na skládce příslušné skupiny. Části kovových konstrukcí budou předány k využití jako druhotná surovina. Odpady vznikající během výstavby i provozu záměrů musí být odděleně shromažďovány ve vhodných shromažďovacích prostředcích (nádobách, kontejnerech) a po jejich naplnění budou tyto odpady předávány oprávněným osobám. Případně vznikající nebezpečné odpady budou tříděny dle jednotlivých druhů, shromažďovány odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečených tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo k úniku škodlivin z těchto odpadů do okolního prostředí. U odpadu, u kterého nelze vyloučit kontaminaci nebezpečnými látkami, je nutné provést hodnocení nebezpečných vlastností odpadů dle zákona o odpadech. U odpadů potenciálně kontaminovaných se provede test na vyloučení nebezpečných vlastností a to akreditovanou laboratoří, podle výsledku hodnocení bude navržen způsob nakládání a odstranění tohoto druhu odpadu.

9. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení V rámci posuzování vlivů Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava na životní prostředí byla hodnocena jedna předkládaná varianta umístění návrhových ploch. Vliv na jednotlivé složky životního prostředí byl hodnocen u všech vymezovaných ploch. S ohledem na invariantní řešení územního plánu nebylo možné cíle ochrany životního prostředí pro výběr variant použít. V návrhu změny zastavitelného území v jednotlivých funkčních využitích jsou zohledněny cíle ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni. V rámci návrhu řešení předkládané změny územního plánu obce byly v rámci možností maximálně respektovány požadavky na ochranu životního prostředí a všech jeho složek.


- 87 -


__________________________________________________________________________ Relevantní strategické dokumenty vztahující se k předmětnému území jsou harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Návrh změny č. 6 ÚPO Dolní Morava je s těmito koncepcemi v souladu. Další sledovanou úrovní je úroveň krajská, jejíž relevantní strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Návrh změny č. 6 ÚPO Dolní Morava je s těmito koncepcemi taktéž v souladu.

10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Pro Návrh změny č. 6 ÚPO Dolní Morava zpracovatel SEA stanovil monitorovací ukazatele, které vycházejí z národních nebo krajských koncepčních dokumentů: podíl využití ploch brownfields ku celkovému záboru zemědělského půdního fondu (%), změna výměry lesních porostů (ha) koeficient odtoku vody z území (m3/rok), počet realizovaných záměrů protipovodňové ochrany území, počet obyvatel napojených na veřejný vodovod, počet obyvatel napojených na kanalizační sítě a ČOV, míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody, celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok), překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů (µg/m ), 3

rozsah plynofikace obcí v území (%), změny intenzity dopravy na hlavních dopravních komunikacích (%), počet obyvatel vystavených hlukové zátěži (% obyvatel), procento rozlohy chráněných území na území kraje (%), stav sítě územního systému ekologické stability území, koeficient ekologické stability krajiny (plochy ekologicky stabilních ploch ku plochám ekologicky nestabilních ploch), účinnost opatření k ochraně krajinného rázu, početnost chráněných druhů rostlin a živočichů, produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (t/rok), procento separace a materiálového využití odpadů (%),


- 88 -


__________________________________________________________________________ počet návštěvníků kraje.

Kritériem pro výběr projektu by se měla stát zejména velikost a významnost budoucího zatížení všech složek životního prostředí zejména v těchto oblastech: rozsah (velikost) záměru, realizace doprovodných investic, navýšení dopravy, vstupy energetických a surovinových zdrojů, zdroje emisí do životního prostředí (látky znečišťující ovzduší nebo vody, emise hluku), zdroj nebezpečných odpadů, havárií, změny klimatických poměrů (inverze, mlhy), znečištění povrchových a podzemních vod, ovlivnění režimu vody v krajině, zvýšení eroze, snížení kvality půd, narušení horninového prostředí, surovinových zdrojů, zdravotní rizika, psychosociální dopady, narušení stability ekosystémů, VKP, ÚSES, snížení druhové rozmanitosti, ohrožení populací zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, narušení krajinného rázu, narušení ochranných podmínek zvláště chráněných území, narušení územní ochrany a integrity Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí, poškození nebo likvidace biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zásahu do prvků ÚSES a VKP, negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť, biotopů, fauny, flóry, zvýšení fragmentace krajiny, snížení průchodnosti krajiny, přeshraniční vlivy. V kapitole č. 8 a 11 tohoto dokumentu zpracovatel SEA navrhl opatření pro předcházení či snížení negativních vlivů na životního prostředí a veřejné zdraví. Další opatření a povinnosti vyplývají z platných právních předpisů.


- 89 -


__________________________________________________________________________

11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí V této kapitole je uveden konkrétní návrh požadavků pro jednotlivé navržené plochy, kde byl v kapitole č. 6 vyhodnocen potenciální negativní vliv a je možné tento vliv snížit na únosné minimum. Dále je v této kapitole uvedeny požadavky na další studie či průzkumy, které mohou být provedeny až v dalších stupních řízení, kde již bude známy konkrétní záměry a bude tak možné lépe vyhodnotit potenciální vliv. Plocha 16 – suchý poldr V další fázi bude nutné navrhnou taková opatření, která zamezí výraznému snížení ekologicko-stabilizační funkce biokoridoru MK11 a biocentra MC14. Realizací suchého poldru nesmí být oslabena ani ohrožena ekologicko-stabilizační funkce významného krajinného prvku niva a řeka Morava. Vhodné opatření řešit v rámci dalších stupních projektové dokumentace až na základě konkrétního technického řešení záměru. Plocha 36 – občanské vybavení (tělolvýchova a sport) – zázemí golfu U budoucí zástavby je žádoucí respektovat zvyklosti u staveb v okolí, zejména půdorysné rozměry, podlažnost a sedlové zastřešení. Vypracovat projekt sadových úprav, Doporučujeme ponechat část plochy nezastavěné (pro zeleň) v rozsahu min. 20%. Ve fázi projektu vyřešit na ploše 36 kapacitní možnosti ohledně přívodu pitné vody a odvodu splaškových vod. Na této ploše samostatně řešit možnost retence dešťových vod. Vhodnou variantu retence dešťových vod lze vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na konkrétních lokalitách. Plocha 46– občanské vybavení (tělolvýchova a sport) – plocha sjezdové trati Snižování rizika ohrožení bořivými větry lze realizovat ponecháváním hluboko zavětvených jedinců smrku a příměsí buků, modřínů, javorů v nově vytvořených porostních stěnách. Nesmí dojít u smrkových mlazin a tyčkovin k úmyslnému prořeďování zbývající části porostů v okrajích odlesnění, a tím měnit mikroklima daného stanoviště. Výchovné zásahy v okolních porostech provádět pozitivním výběrem – podporou vitálních cílových jedinců. Využívat podrostní způsob hospodaření v dané lokalitě z důvodů růstové, druhové a věkové diferenciace. Porosty pak budou odolnější proti působení negativních vlivů, než stejnověké smrkové monokultury. Po ukončení platnosti rozhodnutí na dočasné odlesnění plánované plochy 46 vlastník zařízení uvede pozemky do původního stavu.


- 90 -


__________________________________________________________________________ Stezka v korunách stromů (plocha 56 a 66) - občanské vybavení (tělolvýchova a sport) Při výstavbě stezky v korunách stromů je žádoucí co nejmenší zásah do porostů v dané lokalitě. Provést pouze odstranění nezbytně nutných jedinců. Okrajové stromy v přímém sousedství konstrukce je možné využít pro její stabilizaci. Případně je mírně odklonit z jejího dosahu, jestliže to situace dovolí. Přípustnost navrženého záměru je třeba stanovit na základě kauzálního posouzení z hlediska krajinného rázu, jehož důraz musí být kladen na vizuální dopad především výstupního objektu. Visutá lávka (plocha 76 a 86) - občanské vybavení (tělolvýchova a sport) Navrhovaná visutá lávka, která bude vedena nad biokoridorem MK14, který může být potencionálně ovlivněn během výstavby. Potenciální negativní vliv na biokoridor MK14 eliminovat běžnými technickými opatřeními, jejich rozsah musí být upřesněn v dalších fázích projektové dokumentace. Únosnost navrženého záměru je nutné podmínit kauzálním posouzením s využitím vizualizací navržené stavby do fotopanoramatických snímků. Žádoucí v případě stavby visuté lávky je využití přírodních materiálů, nekontrastní zbarvení a maximální eliminace technicistního vjemu tohoto zařízení. Změny, pro něž je doporučené vypracování samostatné hlukové studie: Jedná se o změny, jež mohou potenciálně trvale (dlouhodobě) ovlivnit hlukovou situaci v daném území. 36 – zázemí golfového hřiště 46 – sjezdová trať Pro tyto plochy platí, že hlukové studie budou obsahovat: jaké stacionární zdroje hluku zde budou instalovány, kolik aut bude zajišťovat chod záměrů situovaných do jednotlivých ploch dostupnost jednotlivých ploch pro dopravu – o kolik navýší intenzitu dopravy na jednotlivých komunikacích provoz v denní, případně i noční době nejbližší chráněný venkovní prostor – vzdálenost

12.

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

Předmětem zpracování dokumentace SEA je posouzení Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava z hlediska vlivů na životní prostředí. Posuzovaný Návrh změny je předkládán v jedné navrhované variantě. Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta) a aktivní varianta předkládaná v podobě Návrhu změny


- 91 -


__________________________________________________________________________ č. 6 ÚPO Dolní Morava. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitole č. 4 a č. 6 tohoto hodnocení SEA. Cíl SEA hodnocení SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Cílem SEA hodnocení je identifikovat kladné i záporné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. V případě, že je identifikován negativní vliv a neexistuje alternativní řešení, musí být navržena zmírňující a kompenzační opatření. Vliv na životní prostředí je prezentován především zájmy ochrany přírody a krajiny: - zvláště chráněná území (ZCHÚ) - NATURA 2000 - soustava chráněných území v rámci EU - významné krajinné prvky (VKP) - územní systém ekologické stability (ÚSES) Zdraví obyvatelstva je obecně posuzováno vzhledem k nejvýše přípustným limitům (např. hluku) a riziku poškození zdraví krátkodobým či dlouhodobým působením určitého faktoru na člověka (hluk, atd.). Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vycházelo zejména ze znalostí o stávajícím stavu životního prostředí v posuzované lokalitě. Dále se posouzení možných účinků záměrů na životní prostředí opíralo o respektování platné legislativy. Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vycházelo z dostupných podkladů vyjadřujících stávající stav životního prostředí v posuzovaném území. Modelace příslušných vlivů na životní prostředí se opírala o předpoklad standardního provozu jednotlivých záměrů a o jejich realizaci v souladu s platnou legislativou ČR a souladu s koncepcemi vztahujícími se k předmětnému území. Podkladem pro posouzení byl Návrh změny č. 6 územního plánu obce Dolní Morava. Zpracovatelé ÚPO a SEA Hodnocený Návrh změny č. 6 ÚPO Dolní Morava zpracoval projektový ateliér SURPMO, a.s., Projektové středisko Hradec Králové Ing. arch. Alena Koutová autorizovaný architekt, na základě schváleného zadání a závěrů zjišťovacího řízení Krajského úřadu Pardubického kraje a dalších informací. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA hodnocení) zpracovala firma EMPLA AG, s.r.o.., Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové. Ing. Vladimír Plachý osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona: ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 182/OPV/93 z 21. 1. 1993


- 92 -


__________________________________________________________________________ Způsob hodnocení Konečná podoba Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava v jedné variantě byla posouzena v rozsahu přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., v platném znění. Plochy s identifikovaným významným (kladným i záporným) vlivem na životní prostředí či zdraví obyvatelstva se staly hlavním předmětem SEA hodnocení a byla navržena případná zmírňující opatření. Dále bylo prověřeno, zda je návrh v souladu s nadřazenými strategickými dokumenty (celorepublikové koncepce a koncepce Pardubického kraje). Návrhové plochy byly hodnoceny podle funkce: plochy pro občanské vybavení, sjezdovou trať, vodní a vodohospodářské, plochy navrácené do ZPF a PUPFL a vymezení nových prvku ÚSES. Hodnocen byl jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatelstva a také pravděpodobný vývoj území bez jejich uskutečnění (tzv. srovnání s nulovou variantou). Hodnocení vlivu na životní prostředí bylo provedeno separátně dle složek životní prostředí (hluk, ovzduší, voda, půda, příroda a krajina, biota). Intenzita nalezeného vlivu byla hodnocena ve stupnici jako: významný vliv, mírný, nulový až významně pozitivní vliv. Vliv na veřejné zdraví bylo posuzováno s ohledem na imisní a hlukové zatížení. Každá rozvojová plocha byla podrobena hodnocení spočívající v posouzení kvality životního prostředí v okolí záměru před realizací, identifikace významných vlivů plynoucí z realizace záměru, návrhu opatření pro vyloučení či zmírnění negativních vlivů a doporučení či nedoporučení realizace (případně návrh varianty alternativní). V SEA vyhodnocení bylo upozorněno na některé možné důsledky realizace záměrů předkládaných v posuzovaném návrhu změny ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví obyvatel. V průběhu „předprojektového řízení“ v dokumentaci SEA byly vyzdviženy některé vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel, které se předpokládají z průběhu realizace záměru v lokalitách. -

zábor ZPF

-

zábor PUPFL

-

ovlivnění prvků ÚSES

-

ovlivnění VKP

-

ovlivnění NPR

-

ovlivnění celistvosti a předmětů ochrany PO Králický Sněžník

-

ovlivnění přírodních poměrů, fauny, flóry

-

ovlivnění odtokových poměrů

-

nové zdroje znečišťování ovzduší

-

nové zdroje hluku

-/+

ovlivnění krajinného rázu (dle projektu stavby),

+

zvýšení zaměstnanosti


- 93 -


__________________________________________________________________________ +

zvýšení podnikatelských aktivit

+

zvýšení turistického potenciálu

+

zvýšení atraktivnosti obce


- 94 -


__________________________________________________________________________ Návrh stanoviska k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění. Návrh změny č. 6 ÚPO Dolní Morava

Návrh koncepce: Umístění záměru:

Kraj:

Pardubický

Obec:

Dolní Morava

Katastrální území:

Velká Morava Horní Morava Dolní Morava

Předkladatel:

obec Dolní Morava

Zpracovatel posouzení:

EMPLA AG spol. s.r.o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové

Odpovědný řešitel Ing. Vladimír Plachý je držitelem autorizace podle zákona č. 100/2001, o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění: –

osvědčení o odborné způsobilosti č.j.: 182/OPV/93 ze dne 21.1. 1993.

Dle posouzení předmětného Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava z hlediska vlivů na životní prostředí navrhuje zpracovatel SEA souhlasné stanovisko za předpokladu: Respektování navržených podmínek a opatření uvedených v kapitole 8 a 11 tohoto hodnocení Plošné regulace ploch nebo jiných zmírňujících opatření: Na ploše 36 ponechat část plochy nezastavěné (pro zeleň) v rozsahu min. 20%. Změny, pro něž je potřebné vypracovat samostatné kauzální posouzení z hlediska vlivu na krajinný ráz: Visutá lávka (plocha 76 a 86) Provést vizualizaci navržené stavby do fotopanoramatických snímků. Stezka v korunách stromů (plocha 56 a 66) Důraz kauzálního vyhodnocení musí být kladen na vizuální dopad především výstupního objektu. Změny, pro něž je doporučené vypracování samostatné hlukové studie: Jedná se o změny, jež mohou potenciálně trvale (dlouhodobě) ovlivnit hlukovou situaci v daném území.


- 95 -


__________________________________________________________________________ 36 – zázemí golfového hřiště 46 – sjezdová trať

Závěrem SEA hodnocení je konstatování, že z realizace ploch předkládaných v Návrhu změny č. 6 ÚPO Dolní Morava, za předpokladu standardního průběhu stavebních prací a provozu plánovaných záměrů na těchto plochách, při respektování platné legislativy ČR a doporučení uvedených výše v textu, nevyplývají pro obyvatelstvo ani pro životní prostředí žádné významné negativní vlivy a účinky narušující kvalitu života nebo stav životního prostředí v daném území.


- 96 -


__________________________________________________________________________ Použitá literatura Mapové podklady: Culek, M. a kol.: Biogeografické regiony České republiky, měřítko 1 : 500 000, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Společnost pro životní prostředí, Brno 1993. Quitt, E: Mapa klimatických oblastí ČSSR, měřítko 1 : 500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1970. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, měřítko 1 : 500 000, AOPK Brno 2006, II. vydání. Koutová, A. a kol.: Změna č. 6 ÚPO Dolní Morava – Návrh. Hlavní výkres. měřítko: 1 : 5000. SURPMO, a.s. Hradec Králové. květen. 2013. Koutová, A. a kol.: Změna č. 6 ÚPO Dolní Morava – Návrh. Koordinační výkres. měřítko: 1 : 5000. SURPMO, a.s. Hradec Králové. květen. 2013. Koutová, A. a kol.: Změna č. 6 ÚPO Dolní Morava – Návrh. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu. SURPMO, a.s. Hradec Králové. květen. 2013. Literární podklady: Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1995 Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání. Diviš T., Bělka T. (2011): Monitoring jeřábka lesního a kulíška nejmenšího na Králickém Sněžníku v letech 2007-2010. Prezentace výsledků. ČSO. Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z. eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005-2007, AOPK ČR, Praha, 320 pp. Chráněná území ČR, svazek IV. Pardubicko. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Praha 2002 Chytrý M., Kučera T. a M. Kočí (eds.), 2010: Katalog biotopů České republiky – druhé vydání. AOPK ČR, Praha, 445 pp. Koutová, A. a kol.: Změna č. 6 ÚPO Dolní Morava – Návrh. SURPMO, a.s. Hradec Králové. říjen. 2013. Losík J. (2012): Biologické posouzení záměru „Rozšíření stávající sjezdové trati A včetně umístění lyžařského vleku“. Losík, J., Háková, A.: Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Změna č. 6 ÚPO Dolní Morava. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - část B. Olomouc. říjen. 2013. Městský úřad Králíky. Aktualizace ÚAP ORP Králíky. listopad. 2010. Národní program snižování emisí ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, 2007 Národní rozvojový plán ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006


- 97 -


__________________________________________________________________________ Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR a Program rozvoje venkova ČR, Ministerstvo zemědělství, 2006 Operační program ŽP, Ministerstvo životního prostředí, 2007 Plán hlavních povodí ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, 2005 Politika územního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008 Provazník, K. a kol. (2000): Manuál prevence v lékařské praxi, VII Základy hodnocení zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16. Geografický ústav ČSAV. Brno Sachot S., N. Perrin, C. Neet (2003): Winter habitat selection by two sympatic forest grouse in western Switzerland, Biological Conservation Vol. 112, Issue 3, August. Schaublin S., Bollman K. (2010): Winter selection and conservation of Hazel Grouse in mountain forests, Journal of Ornithology, Vol. 152, Issue 1. Státní politika životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí ČR, 2004 Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2003 Strategie hospodářského růstu ČR, Úřad vlády České republiky, 2005 Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2005 Strategie regionálního rozvoje ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor regionálního rozvoje, 2007- 2013 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Integra Consulting Services s.r.o. Šťastný K., Bejček V., Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR, Aventinum, Praha, 463 pp. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje. AURS, spol. s r. o., ve spolupráci s DVH CR, spol. s r. o. Věstník MŽP. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010. ročník XXI. částka 2. únor. 2012. Zpracovatel se dále opíral o legislativu ČR v platném znění. Další informace Ústní a faxové informace Informace od objednavatele hodnocení SEA zástupce společnosti SNĚŽNÍK a.s. a pracovníků společnosti SURPMO a.s. Projektové středisko Hradec Králové. Webové stránky: http://cenia.geoportal.cz


- 98 -


__________________________________________________________________________ http://www.chmu.cz http://www.env.cz http://www.mapy.cz http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php http://www.kraliky.eu/index.php?nazev=uzemne-analyticke-podklady-218&ids=218 http://www.obecdolnimorava.cz/index.php?nid=510&lid=cs&oid=38952 http://www.pardubickykraj.cz/krajsky-urad http://mapy.nature.cz/ http://heis.vuv.cz/ http://www.mapy.cz/


- 99 -

EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

Recommend Documents