EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové ®

Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

PPoossoouuzzeenníí ZZm měěnnyy čč.. 55 úúzzeem mnnííhhoo pplláánnuu oobbccee D Doollnníí M Moorraavvaa zz hhlleeddiisskkaa vvlliivvůů nnaa žžiivvoottnníí pprroossttřřeeddíí ddllee zzáákkoonnaa čč.. 110000//22000011 SSbb..,, oo ppoossuuzzoovváánníí vvlliivvůů nnaa žžiivvoottnníí pprroossttřřeeddíí vv ppllaattnnéém m zznněěnníí

ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE DOLNÍ MORAVA

Objednatel: Zpracovatel:

Spolupracovali:

SNĚŽNÍK, a. s. EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové Ing. Vladimír Plachý číslo odborné způsobilosti 4134/666/OPV/93 ze dne 18. 2. 1993 Bc. Naděžda Pecková Ing. Marcela Skříčková Mgr. Denisa Pelikánová Ing. Milan Závadský

Hradec Králové, srpen 2011

Archivní číslo: 177/11

EMPLA AG spol. s r.o. IČO: 259 96 240 tel.: 495 218 875, 495 217 499 Za Škodovkou 305 DIČ: CZ259 96 240 tel./fax.: 495 211 579 503 11 Hradec Králové Bank. spoj. 27-9410870237/0100 e-mail: [email protected] Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 19004

www.empla.cz

Změna č. 5 územního plánu obce Dolní Morava – hodnocení SEA

__________________________________________________________________________

OBSAH: 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni................................................................................................... 4 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyly uplatněna územně plánovací dokumentace...................................... 13 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny .......................................................................................... 36 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti............................................................................................................................ 53 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných .......................................................................................................................................... 54 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ......................................................................................... 58 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí................................. 59 8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení .................. 60 9.

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí .......................................................................................................................................... 60

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ..................................................................... 62

EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

-2-


__________________________________________________________________________

Zkratky a symboly použité v textu AOPK ČHMÚ EIA EVL CHOPAV MŽP ČR NO2 NOx NPR PM10 PO PP PUPFL SO2 SZÚ ÚPD ÚSES VKP ZCHÚ ZPF ZÚR Pk ŽP

Agentura ochrany přírody a krajiny Český hydrometeorologický ústav Proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví Evropsky významná lokalita Chráněná oblast přirozené akumulace vod Ministerstvo životního prostředí České republiky Oxid dusičitý Oxidy dusíku Národní přírodní rezervace Suspendované částice frakce PM10 Ptačí oblast Přírodní park Pozemek určený k plnění funkce lesa Oxid siřičitý Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze Územně plánovací dokumentace Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Pardubického kraje Životní prostředí


-3-


__________________________________________________________________________ Předmětem zpracování tohoto dokumentu je posouzení Změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava z hlediska vlivů na životní prostředí dle platné legislativy (tzv. SEA). Tento požadavek plyne ze stanoviska vydaného dne 31. 3. 2011 Krajským úřadem Pardubického kraje (číslo jednací: KrÚ25962/2011/OŽPZ/PI), který byl vydán k návrhu zadání změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava. Změna č. 5 ÚPO prověří vymezení ploch pro sjezdové lyžování - doplnění stávajících sjezdových tras. Prověřeno bude vymezení plochy pro sjezdové lyžování a sáňkářskou dráhu, které je vymezeno na stávajících lesních komunikacích. Prověří směrový posun horní části stávající návrhové sjezdové trati k vrcholu Slamník tak, aby nebyla v kolizi se současně projednávanou změnou hranice NPR schválenou ve Změně č. 1 ÚPO Dolní Morava (2006). SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a dle přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění.

1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 1. 1 Údaje o zadavateli Zadavatel:

SNĚŽNÍK, a. s.

Pořizovatel:

Městský úřad Králíky Odbor územního plánování a stavební úřad

Sídlo:

Velké náměstí 5 561 69 Králíky

1. 2 Údaje o zpracovateli Návrhu změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava Projektant:

SURPMO, a. s. Projektové středisko Hradec Králové Tř. ČSA 219 500 03 Hradec Králové tel: 495 514 729 email: [email protected]

1. 3 Údaje o zpracovateli posouzení vlivů koncepce na životní prostředí EMPLA AG spol. s r.o., Ing. Vladimír Plachý – autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění Za Škodovkou 305


-4-


__________________________________________________________________________ 503 11 Hradec Králové tel.: 495 218 875 e-mail: [email protected], [email protected] 1. 4 Obsah a cíle koncepce Cílem překládané koncepce je dobudování a zkvalitnění současného areálu A zimních sportů v k. ú. Velká Morava, které spočívá v úpravě ploch pro budoucí „červenou“ sjezdovku tak, aby ji mohli využívat jak lyžaři vystupující na výstupní stanici nové čtyřsedačkové lanové dráhy, tak i lyžaři sjíždějící po budoucí sjezdovce ze Slamníku - 3, 5, 6a, 6b, 6c, 6d (plocha 2 je součástí 6a). Dalším záměrem je doplnění Areálu B zimních sportů o horní část „modré“ sjezdovky včetně doplnění lanovou dráhou - 7. Oba areály se navrhuje propojit sáňkařskou dráhou, převážně v trase současných účelových lesních cest - 4. Pro rozšíření výstupu z horní stanice lanovky U slona tak, aby lyžaři a sáňkaři měli dostatek prostoru pro odjetí na sjezdovku nebo na propojovací lesní cestu, se vymezuje plocha C. Plochy přímo navazují na vymezené plochy v platné ÚPD. Nově vymezené plochy budou využívány ke standardním činnostem - zimním sportům charakteru lyžování a sáňkování. Vrchol Slamníku se navrhuje doplnit rozhlednou zvýrazňující toto místo dalekého výhledu - vymezená plocha občanského vybavení (vyjma tělovýchovy a sportu) - 8. Nově vymezená zastavitelná plocha pro rozhlednu nemá územní nárok na novou dopravní a technickou infrastrukturu. Pro přístup se pouze vymezuje prodloužení turistické značené trasy vedené na vrchol Slamníku od severozápadu po spádnici, již dnes k výstupu neoficiálně užívané. Toto prodloužení na dolním konci navazuje na současnou značenou modrou turistickou trasu. Plocha užívaná v současné době pro sjezdové lyžování - 1 nebude do budoucna potřebná, navrhuje se proto její navrácení do PUPFL. Stejně tak části budoucí „červené“ sjezdovky vymezené nyní platnou ÚPD, které pro cílový stav Areálu A nebudou potřeba, se navrhuje vypustit z navrhovaných ploch sjezdových tratí. V rámci řešení Změny č. 5 byl na základě schváleného Zadání prověřen prostor pro přestavbu turistické chaty Slaměnka s tím, že je mírně rozšířen jižním směrem tak, aby umožnil optimální umístění tohoto objektu, které bude vyhovovat potřebám návštěvníků Areálu A zimních sportů a nutnosti zajistit bezpečný provoz na sjezdových tratích. Ve změně územního plánu bude prověřeno vymezení ploch: sjezdové trati do ploch určených k plnění funkcí lesa (1), určených k plnění funkcí lesa do ploch sjezdové trati (2), určených k plnění funkcí lesa do ploch sjezdových tratí (3), určených k plnění funkcí lesa do ploch sjezdových tratí a sáňkařských drah (4), určených k plnění funkcí lesa do ploch sjezdových tratí. Tato změna se doplňuje o úpravu resp. směrový posun horní části stávající návrhové sjezdové trati k vrcholu Slamník tak, aby nebyla v kolizi se současně projednávanou změnou hranice NPR (toto bylo projednáno s LČR i CHKO Jeseníky) (5), EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

-5-


__________________________________________________________________________ určených k plnění funkcí lesa do ploch sjezdových tratí, a to v částech úpravy sjezdové tratě mezi stávající „červenou" A a „černou“ B sjezdovkou. Sjezdová trať je zapracována ve schválené Změně č.1 územního plánu obce Dolní Morava, zůstává ve stejném místě, jen se částečně upravuje její trasa a šířka tak, aby tuto budoucí „červenou“ sjezdovku (6) mohli využívat jak lyžaři vystupující na výstupní stanici nové čtyřsedačky, tak i ti, kteří budou sjíždět z nové sjezdovky od Slamníku (5) (6), určených k plnění funkcí lesa do ploch sjezdových tratí. Nová sjezdovka v obtížnosti „modrá“ v areálu U slona doplněna lanovou dráhou (7), určených k plnění funkcí lesa do ploch občanského vybavení - Rozhledna Na Slamníku (8). určených k plnění funkcí lesa do ploch sjezdových tratí a sáňkářských drah. Jedná se o rozšíření výstupu z horní stanice lanovky U slona, tak, aby lyžaři a sáňkaři měli dostatek prostoru pro odjetí na sjezdovku nebo na propojovací lesní cestu (C). Správní území obce Dolní Morava zahrnuje 3 katastrálních území: Dolní Morava, Horní Morava a Velká Morava. Změna č. 5 ÚPO se dotýká katastrálního území Velká Morava. Předkládaná změna ÚP vymezuje plochy, jejichž funkční využití naplňují rámec záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona, konkrétně se jedná o bod 10.7. „Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení“. Text SEA byl zpracován s důrazem na vyhodnocení vlivu na lesní pozemky, lesní zvěř, ochranu přírody a vliv navýšení kapacit sjezdových tratí na zázemí dotčené oblasti z hlediska hlukové a dopravní situace. Vliv na jednotlivé složky životního prostředí byl hodnocen u všech nově navržených ploch. 1. 5 Vztah koncepce k jiným koncepcím V oblasti životního prostředí jsou k předmětnému území vztaženy následující koncepce, jejichž strategické cíle jsou shrnuty v následujícím textu: Celostátní úroveň: Státní politika životního prostředí Státní politika životního prostředí je hlavním strategickým dokumentem pro oblast životního prostředí, ze které vycházejí i další koncepční materiály vztahující se k ochraně životního prostředí. Mezi hlavní cíle této koncepce patří především: • dosažení dalšího zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí, • uplatnění principů udržitelného rozvoje a k pokračující integraci hlediska životního prostředí do sektorových politik, •

zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů,


-6-


__________________________________________________________________________ projektů a činností. V posuzovaném dokumentu se uplatňují všechny obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro území České republiky. Národní program snižování emisí ČR Globálním cílem Národního programu snižování emisí ČR je snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší, a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře Strategie udržitelného rozvoje České republiky. V posuzovaném dokumentu se uplatňují všechny obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro území České republiky. Státní surovinová politika ČR Státní surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky. Ze Státní surovinové politiky vychází surovinové politiky jednotlivých krajů. Surovinová politika není předmětem řešení posuzované změny územního plánu obce. Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje, které jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směrují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladu pro kvalitní život generací budoucích. Posuzovaná koncepce přispívá k odstranění disparit jednotlivých pilířů rozvoje území. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Vláda ČR schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR v roce 2005. Tato strategie vychází z úmluvy podepsané v roce 1992 v Rio de Janeiru a představuje první materiál svého druhu, který přináší komplexní ochranu biodiverzity v ČR. Hlavními cíly této strategie jsou ochrana biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou organismy součástí, dále udržitelné využívání jejích složek a také spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (tzn. genové, druhové a ekosystémové). Posuzovaná koncepce svou realizací nezasáhne do biologické rozmanitosti republiky.


-7-


__________________________________________________________________________ Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice. Při řešení využití území bylo ve změně územního plánu obce Dolní Morava nalezeno takové řešení a umístění nových ploch, které vyloučilo, popř. minimalizovalo negativní vlivy především na chráněná území. Při upřesňování záměrů na provedení změn v území byly respektovány specifické podmínky zasaženého území. Strategie hospodářského růstu ČR Tato koncepce je strategií priorit hospodářského růstu ČR a zajištění konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním měřítku. Zabývá se vybranými oblastmi, které jsou stanoveny jako prioritní pro zajištění požadovaného hospodářského růstu ČR, formuluje vizi růstu, obecné principy, cíle a úkoly a dále nástroje k jejich splnění. Strategie se zaměřuje především na ekonomickou oblast, plně však respektuje i zbývající dva hlavní pilíře udržitelného rozvoje (sociální a environmentální dimenze). Návrh nových ploch přispěje k hospodářskému rozvoji kraje při současném respektování ostatních pilířů udržitelného rozvoje. Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky tvoří základní dokument politiky regionálního rozvoje pro období 2007-2013. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky a také formulace témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni. Návrh nových ploch v zájmovém území přispěje k rozvoji území Pardubického kraje. Národní rozvojový plán ČR Národní rozvojový plán ČR definuje strategii rozvoje České republiky pro období let 2007-2013. Vychází z textů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, jeho strategie se opírá o klíčové evropské Strategické obecné zásady Společenství i domácí Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie a strategické dokumenty. Zajišťuje návaznost Strategických obecných zásad Společenství a národních strategických dokumentů. Dále také popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

-8-


__________________________________________________________________________ Národní rozvojový plán, jak již bylo zmíněno, vychází z dalších strategických dokumentů, se kterými je posuzovaná koncepce v souladu. Plán hlavních povodí ČR Plán hlavních povodí České republiky představuje hlavní rámec jednotné politiky v oblasti vod pro Českou republiku překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí a určuje možnosti území v oblasti vod pro koordinaci s ostatními záměry v rámci Politiky územního rozvoje. Zpracování Plánu hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky v oblasti vod pro území České republiky, případně pro jednotlivá hlavní povodí pro dlouhodobé zajištění veřejných zájmů. Cíle pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby jako předpokladu dalšího sociálního i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální i státní musí být harmonizovány s ohledem na zajištění udržitelnosti vodních zdrojů. Plán hlavních povodí České republiky stanovuje možnosti rozvoje vodních zdrojů, limity využití vody a priority pro jednotlivé složky hospodářství. Zásady státní politiky v oblasti vod nejsou předmětem řešení posuzované změny územního plánu obce. Změna č. 5 územního plánu respektuje vymezené vodní zdroje, jejich ochranu a aktivity vedoucí ke snižování znečištění povrchových i podzemních vod. Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR a Program rozvoje venkova ČR Vychází z návrhu Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, které stanoví povinnost pro jednotlivé členské země EU. Na základě strategických směrů EU by měl každý členský stát připravit svůj národní strategický plán rozvoje venkova, který by tvořil referenční rámec pro přípravu programů pro rozvoj venkova. Ochrana přírodních zdrojů a ochrana životního prostředí ve venkovských oblastech je prioritou, která prostřednictvím přiměřeného obhospodařování krajiny přispívá k již schváleným národním i EU strategiím a legislativě pro životní prostředí (NATURA 2000, Rámcová směrnice o vodě, Kjótský protokol), zvláště v souvislosti se změnami biodiverzity, vod a klimatu. Specifikem České republiky, které vyplývá z polohy tohoto státu na rozvodí tří moří a plné závislosti zdrojů vody na objemu srážek, je v této oblasti také ochrana a čistota vody a vodních zdrojů. Ve změně č. 5 územního plánu obce je zakotveno vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení a rekreaci právě návrhem nových ploch využití území. Operační program ŽP Operační program Životní prostředí navazuje na operační programy z let 2004 - 2006 a je členěn do sedmi prioritních os: zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie, zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik, zlepšování stavu přírody a krajiny, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

-9-


__________________________________________________________________________ Značný potenciál se nabízí pro města, obce a jejich svazky, kraje, jejich příspěvkové organizace a firmy, ve kterých mají majoritní podíl. Poměrně velký prostor mají i podnikatelé a neziskové organizace. Předkládaná změna územního plánu vytváří podmínky pro postupné zvyšování kvality životního prostředí a životní úrovně obyvatel při současném zvyšování potenciálu pro rozvoj všech forem cestovního ruchu. Politika územního rozvoje ČR 2008 Politika územního rozvoje ČR 2008 určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a rovněž určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Cílem je určení strategie územního rozvoje České republiky v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech. Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací krajů, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu. Politika územního rozvoje stanoví úkoly územního plánování v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj a určí strategii a základní podmínky pro jejich naplňování. Politika územního rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a dále vymezuje zejména oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodu soustředění aktivit mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Vymezuje rovněž koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy jsou stanovena kriteria a podmínky pro jejich rozvoj. Změna č. 5 je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky z roku 2008. Širší vztahy v území se v důsledku řešení Změny č. 5 nemění. PÚR ČR 2008 zařazuje území do SOB3 Jeseníky - Kralický Sněžník. Změna č. 5 přispívá k plnění dvou z úkolů pro územní plánování stanovených PÚR ČR 2008 pro SOB 3 Jeseníky - Králický Sněžník, a to vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu a prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku. Postavení obce ve struktuře osídlení území zůstává zachováno stejně jako vazby dopravní a technické infrastruktury. Rovněž přírodní hodnoty a územní systémy ekologické stability nejsou Změnou č. 5 dotčeny. Z Politiky územního rozvoje vyplývá pro územní plám respektovat, že řešené území obce Dolní Morava spadá do specifické oblasti SOB 3 Jeseníky - Kralický Sněžník. Jedním z úkolů pro územní plánování v rámci koordinace činností obcí jsou: identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezení vhodných území pro tyto aktivity, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 10 -


__________________________________________________________________________ prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku. Národní lesnický program II Strategie Společenství pro lesy ustanovila rámec aktivit pro lesní hospodářství, jehož hlavním cílem je podpora trvale udržitelného obhospodařování lesů. Strategie zdůrazňuje důležitost multifunkční role lesů a určuje základní zásady a principy, které jsou pro realizaci této strategie určující. Národní lesnický program má poskytovat plánovací rámec pro vymezení vlivů jiných sektorů na lesnickou politiku, zvýšit povědomí o důležitosti lesů a zajistit spoluúčast zodpovědných resortů vlády a zájmových skupin na řešení problémů lesů a lesnictví, vytvořit předpoklady k zajištění příslušných kapacit, které se mají zaměřovat na sporné otázky, jejichž řešení je v kompetenci různých státních institucí. Předkládaná koncepce podporuje trvale udržitelné obhospodařování lesa, přestože si její realizace vyžádá zásah právě do ploch PUPFL. Krajská úroveň: Další sledovanou úrovní je úroveň krajská, jejíž relevantní strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíly v oblasti ochrany životního prostředí. Změna č. 5 územního plánu obce Dolní Morava je s těmito koncepcemi v souladu. Program rozvoje Pardubického kraje Program rozvoje Pardubického kraje je střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje, který byl schválen Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 13. 12. 2001 a částečně aktualizován v březnu 2003. Cílem koncepce z hlediska životního prostředí je zajistit realizaci důležitých společných systémových opatření na ochranu životního prostředí. Zvýšit zapojení turistického potenciálu kraje do jeho ekonomického a sociálního rozvoje. Program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje Základním cílem programu je účelné a ekonomicky schůdné snížení emisí produkovaných v kraji, aby jejich výše byla nižší než je stanovený emisní strop pro rok 2010 pro oxid siřičitý, oxid dusíku, těkavé organické látky a amoniak. Základní cíle programu jsou: Dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxid dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak pro rok 2010, snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách, udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování imisních limitů, na dostatečné nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování v budoucnosti, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 11 -


__________________________________________________________________________ omezení emisí prekurzorů ozónu tak, aby bylo podpořeno dosažení cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů. Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Úkolem Krajského úřadu z hlediska životního prostředí rozvoje venkova a zemědělství je neustále vytvářet a obnovovat předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj krajiny, který podle přírodních klimatických a sociálně ekonomických podmínek bude mít rozdílnou podobu v příznivějších nebo naopak marginálních oblastech kraje. Cílem je: 1.

Udržovat a chránit životní prostředí a kulturní krajinu:

-

Alternativně využívat zemědělskou půdu,

-

podporovat činnost organizací zaměřených na ochranu přírody,

sledovat a podporovat komunikaci mezi organizacemi zaměřenými na ochranu přírody, -

organizovat a propagovat ochranu přírody a krajiny,

-

vytvořit systém účinné kontroly ochrany přírody vybavené příslušnými pravomocemi,

-

koordinovat účinnou podporu ochrany přírody a krajiny ze strany Krajského úřadu.

2.

Systematicky věnovat pozornost biodiverzitě a environmentálním opatřením v krajině:

-

Podporovat ekologické zemědělství,

-

pečovat o krajinu.

3. Směrovat pozornost na budování konkurenceschopného zemědělství v odpovídající vazbě na výrobní podmínky: V méně příznivých oblastech v okrese Ústí nad Orlicí spolu s rozvojem multifunkčního zemědělství snížit zornění zemědělské půdy ve prospěch krajinotvorných a environmentálních opatření (zatravnění, zalesnění, výstavba nádrží, rybníků, technických a biologických, protierozních opatření apod.). 4.

Orientovat zemědělský podnik atd. Koncepce ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje

Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje specifikuje cíle v oblasti ochrany přírody a krajiny v rámci zájmového území a vazeb na sousedící regiony. Koncepce navrhuje opatření vedoucí k obnově a ochraně jednotlivých složek životního prostředí. Řeší zejména ochranu přírody a krajiny v následujících oblastech: -

zvláště chráněná území,


- 12 -


__________________________________________________________________________ -

zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů,

-

lesní ekosystémy,

-

zemědělství,

-

vodní hospodářství,

-

turistika a rekreace,

-

doprava,

-

ochrana nerostného bohatství,

-

ochrana a biodiverzita krajiny. Dále je v koncepci provedeno ekonomické vyhodnocení souboru opatření. Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje

Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje vychází z plánu odpadového hospodářství České republiky. Závazná část řešení plánu odpadového hospodářství ČR, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje Změna č. 5 je v souladu se Zásadami územního rozvoje Pardubického kraje. Záměr na změnu v území ve Změně č. 5 není v rozporu s navrhovanými záměry ze ZÚR Pk. ZÚR Pk zařazuje území do SOB3 Jeseníky - Kralický Sněžník. Zásady pro usměrňování územního rozvoje a úkoly jsou stanovené v čl. 68, 69 ZÚR Pk. Plochy sjezdových tratí a občanského vybavení, které jsou ve Změně č. 5 vymezeny, nejsou v rozporu s úkoly územního plánování. Změna č. 5 přispívá k plnění dvou z úkolů pro územní plánování stanovených ZÚR Pk pro SOB 3 Jeseníky - Králický Sněžník, a to vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu a prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku. Postavení obce ve struktuře osídlení území zůstává zachováno stejně jako vazby dopravní a technické infrastruktury. Rovněž přírodní hodnoty a územní systémy ekologické stability nejsou Změnou č. 5 dotčeny. Ve změně č. 5 územního plánu obce Dolní Morava jsou podporovány cíle v souladu se strategickými dokumenty celostátní i regionální úrovně.

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyly uplatněna územně plánovací dokumentace Dokument Návrh změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava byl navržen monovariantně, ke zhodnocení byla předložena jedna varianta umístění a rozlohy jednotlivých lokalit.


- 13 -


__________________________________________________________________________ Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta) a aktivní varianta předkládaná v podobě Návrhu změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitole č. 3 a č. 5 tohoto hodnocení SEA. Popis nulové varianty (stávající stav životního prostředí) Nulovou variantu reprezentuje současný stav životního prostředí v zájmovém území bez realizace záměrů předkládaných v Návrhu změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava. Upřednostnění nulové varianty se nepředpokládá. 2. 1 Geomorfologie, reliéf Z geologického hlediska náleží zájmové území ke krystaliniku severovýchodní části Českého masivu, označovaného jako západosudetská soustava (lugikum). V podrobnějším členění je území součástí východní části orlicko-kladské klenby.Z. Mísaře a jeho skupina člení zájmové území do samostatných jednotek tzv. krystalinikum orlicko-kladské se skupinou sněžnickou a stroňskou, krystalinikum novoměstské, zábřežské a staroměstské. Krystalinikum novoměstské, zábřežské a staroměstské představují plášť jádra orlicko-kladské klenby a budují je krystalické horniny nižšího stupně metamorfózy. Stroňská skupina se vyznačuje značnou petrografickou pestrostí. Z praktického hlediska je významný zejména výskyt krystalických vápenců. Horniny stroňské skupiny vystupují v pruhu směru zhruba S - J, vycházejícím ve dně údolní kotliny horního toku řeky Moravy. V pruhu hornin stroňské skupiny, dosahující zde šíře cca 1,5 - 2 km a délky 7,5 km, se vyskytuje poloha krystalického vápence o mocnosti cca 150 - 300 m. Krystalické vápence jsou převážně bez nekarbonátových vložek. Vápenec je barvy bílé, místy slabě zelené, růžové a šedé, drobně až středně zrnitý, silně lavicovitě odlučný až masivní. Těleso vápence je silně zkrasovatělé. Tento vápenec v ložiskové oblasti Velká Morava představuje jednoznačně hlavní a jedinečnou nerostnou surovinu zájmové oblasti. Je využíván jako kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu i vysokoprocentní vápenec pro další zpracování. Hlavní výskyty a ověřené zásoby tohoto kvalitního vápence jsou výhradně v údolí Moravy pod Králickým Sněžníkem. Jedná se však o mimořádně cenné území uvnitř CHKO, takže těžba a její eventuelní rozšíření jsou zde omezeny opatřeními ochrany přírody a krajiny. Těžbou vápence je ohrožen i režim krasových vod, na což je rovněž nutno brát ohled. Lom je však umístěn mimo zájmovou oblast, asi 1,5 km severně. Oblast vrcholové části Slamníku je pod jižním svahem poddolovaná starými opuštěnými důlními díly, nedostatečně zmapovanými. Jedná se údajně o zbytky důlních děl z období uranového průzkumu. V oblasti směrem ke Králickému Sněžníku je v dolní části území starý a dnes zatím nevyužitý mramorový lom (neukončený vlastnický spor) a jeskyňářské území. Realizací posuzované koncepce může dojít ke změně geomorfologie a reliéfu krajiny v důsledku hrubých terénních úprav a příprav území pro stavbu. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit.


- 14 -


__________________________________________________________________________ 2. 2 Hydrogeologické a hydrologické poměry Celé hodnocené území spadá do povodí Moravy. Dominantní tok obce Dolní Morava je vlastní vodoteč Morava s přítoky Kopřivák, Poniklec, Hluboký potok, Kamenický potok, Mlýnský potok a ostatní bezejmenné vodoteče. Vodní tok Morava (číslo hydrologického pořadí 4-10-01-001) s celkovou plochou povodí 43,054 km2 je vodohospodářsky významným tokem. Dle vyhlášky č. 470/2001 Sb., v platném znění je třeba respektovat provozní pásmo pro údržbu vodních toků (8 m od břehové čáry u významného vodního toku, 6 m u ostatních vodních toků). Kvalita vody v toku není v tomto místě sledována, odhaduje se ve třídě II. – III. Průtok je velmi variabilní podle ročních období. Vodní tok Morava má vyhlášeno záplavové území. Západní okraj spadající do povodí Orlice má číslo hydrologického pořadí 1-02-02-08 (povodí Liptovského a Heřmanického potoka). Zájmová lokalita se nachází CHOPAV Žamberk – Králíky. V obci je malá vodní nádrž – rybník s celkovou plochou 2 200 m2. Zdrojem vody pro tuto nádrž je řeka Morava. V řešeném úseku Moravy je dále několik menších rybníčků obecního významu. Realizací posuzované koncepce může dojít ke změně hydrogeologických a hydrologických poměrů v území v důsledku hrubých terénních úprav a příprav území pro stavbu, stejně tak jako v důsledku zastavění zelených ploch a tím zapříčiněných změn odtokových poměrů v území. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit. Změna hydrogeologických charakteristik území se nepředpokládá. Hydrologické poměry budou změněny zvýšením zastavěných ploch a tím i rychlejším odtokem vody z území. 2. 3 Pedologické poměry Půdotvorné substráty jsou zde zvětraliny vyvřelin a metamorfovaných hornin kyselá až neutrální intrusiva a metamorfika. V území se vyskytují také výchozy mramoru a vápencových složek, vyvinuly horské podzoly, na jihozápadě hnědé horské lesní půdy, převážně silně štěrkovité až kamenité (obsah štěrku nad 50 %). Hrubé charakteristiky půd dle Atlasu ČSSR 1966: celková hloubka: méně než 30 cm (půdy převážně mělké a velmi mělké), výjimečně (jihozápad území) nad 30 cm (půdy středně hluboké), celková minerální síla: půdy převážně minerálně chudé a velmi chudé, obsah humusu: velmi vysoký (v zemědělských půdách nad 5 %, v lesních půdách nad 10 %),


- 15 -


__________________________________________________________________________ výměnná reakce (pH) svrchní vrstvy: půdy kyselé až silně kyselé (zemědělské půdy pH pod 5,5, v lese pod 4,5), potřeba vápnění zemědělských půd: velmi značná (více než 2000 kg CaO/ha), zásoby přijatelného draslíku: dobré (16 - 20 mg K2O/100g půdy), zásoby přijatelné kyseliny fosforečné: velmi malé (do 2 mg P2O5/100g půdy). Základní charakteristiku půd v zájmové oblasti lze určit z bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), která je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž: Klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin a je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu, hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením a je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu, sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku a je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace. V zájmovému území se vyskytují půdy s následujícími kódy BPEJ: 8 34 01, 8 34 21, 8 34 31, 8 34 41, 8 34 44, 8 34 54, 8 37 45, 8 40 68, 8 40 89, 8 50 01, 8 50 11, 8 50 41, 8 67 01, 8 68 41, 9 36 21, 9 36 41, 9 36 44, 9 37 45, 9 40 67, 9 40 68, 9 67 01.

Kód regionů

Symbol regionů

Charakteristika regionů

Suma teplot nad 10 ˚C

Průměrná roční teplota v ˚C

Průměrný roční úhrn srážek v mm

Pravděpodobnost suchých vegetačních období

Vláhová jistota

Tabulka č. 1: Charakteristika klimatického regionu

8

MCH

mírně chladný, vlhký

2000 - 2200

5-6

700 - 800

0-5

> 10

9

CH

chladný, vlhký

Pod 2000

<5

> 800

0

> 10

Na posuzovaném území se nacházejí následující hlavní půdní jednotky s touto charakteristikou: 34

hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně


- 16 -


__________________________________________________________________________ chladné oblasti, většinou na žulách a rulách a na různých jiných horninách; většinou lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry, 36 hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v chladné oblasti, na všech horninách, lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité; vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení, 37 mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí), 40 svažité půdy (nad 12 °) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách, 50 hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené, 67 glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky, 68 glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky.

Tabulka č. 2: Charakteristika sklonitosti a expozice - sklonitost Kód

Kategorie

Charakteristika

0

0-1˚

úplná rovina

1

1-3˚

rovina

2

3-7˚

mírný svah

3

7-12˚

střední svah

4

12-17˚

výrazný svah

5

17-25˚

příkrý svah

6

25˚

sráz

Expozice vyjadřuje polohu území BPEJ vůči světovým stranám ve čtyřech kategoriích.

Tabulka č. 3: Charakteristika sklonitosti a expozice - expozice Kód

Charakteristika

0

rovina (0-1o)

1

jih (JZ-JV)

2

východ a západ (JZ-SZ a JV-SV)


expozice všesměrná

- 17 -


__________________________________________________________________________ Kód

Charakteristika

3

sever (SZ-SV)

Samostatně se uvažuje expozice jižní v klimatických regionech 0, 1, 2, 3, 4 a 5 jako negativní, zbývající expozice se slučují bez rozlišení. V klimatických regionech 6, 7, 8 a 9 se samostatně uvažuje expozice severní jako negativní a expozice východ - západ a jih se uvažují jako sobě rovné. V soustavě BPEJ ČR je na čtvrtém místě číselného kódu kombinace sklonitosti a expozice kódovaná takto:

Tabulka č. 4: Kódování kombinace sklonitosti a expozice Kód

Kategorie sklonitosti

Kategorie expozice

0

0-1

0

1

2

0

2

2

1

3

2

3

4

3

1

5

3

3

6

4

1

7

4

3

8

5-6

1

9

5–6

3

Obsah skeletu je vyjádřen celkovým obsahem štěrku (pevné částice hornin od 4 do 30 mm) a kamene (pevné částice hornin nad 30 mm).

Tabulka č. 5: Charakteristika skeletovitosti a hloubky půdy - skeletovitost Číselný kód

Charakteristika

0

bezskeletovité

s celkovým obsahem skeletu

do 10 %

1

slabě skeletovité


do 25 %

2

středně skeletovité


do 50 %

Hloubka půdy vyjadřuje hloubku části půdního profilu omezené buď pevnou horninou, nebo silnou skeletovitostí.


- 18 -


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 6: Charakteristika skeletovitosti a hloubky půdy – hloubka půdy Kód

Charakteristika

0

60 cm

půda hluboká

1

30 - 60 cm

půda středně hluboká

2

30 cm

půda mělká

Na pátém místě číselného kódu je uveden kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.

Tabulka č. 7: Kódování kombinace skeletovitosti a hloubky půdy Kód

Kategorie skeletovitosti

Kategorie hloubky půdy

0

0

0

1

0-1

0-1

2

1

0

3

2

0

4

2

0-1

5

1

2

6

2

2

+)

0-1

0-1

8+)

2-3

0-2

9+)

0-3

0-2

7

Poznámka: +)

platí pouze u HPJ 40 a 41

Při veškeré činnosti dotýkající se úpravy zemského povrchu je nutno zabývat se také protierozní ochranou území a to zejména při činnosti zemědělské, lesním hospodářství a veškeré činnosti stavební. Reliéf řešeného území je erozně denudační. V severní části jsou to hornatiny v ústředních částech kerných pohoří a tektonických kleneb se zbytky vysoko vyzdviženého paleogenního zarovnaného povrchu v jižní části vrchoviny v oblasti erozně a tektonicky porušeného paleogenního zachovalého povrchu. Výšková členitost území vyjádřena rozdílem maximální a minimální nadmořské výšky ve čtverci 4 x 4 km je 1 600 m. V řešeném území je množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí. Vodní erozí obecně jsou podle kultur, způsobu obhospodařování, konfigurace terénu a délky svahů nejvíce ohroženy plochy na svazích větších než 4 %. Při shodě nepříznivých okolností to však může být i méně. Území patří do oblasti mírné až střední hustoty stržové sítě (0,1 až 1 km/km2). Erozí plošnou a výmolovou je postiženo 25 až 50 % plochy EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 19 -


__________________________________________________________________________ Ohrožení větrnou erozí je zejména díky členitosti terénu a vegetačnímu krytu malé. Změna pedologických poměrů v území se po realizaci nepředpokládá. Pokud by nedošlo k realizaci posuzované koncepce, nedošlo by ani k dalšímu záboru půdy kategorie ZPF. 2. 4 Biogeografická poloha Území obce leží v nadmořské výšce od cca 570 m, při řece Moravě na jihu, po 1423 m na vrcholu Králického Sněžníku. Dle fytogeografického členění Josefa Dostála (Atlas ČSSR 1966) je řešené území zařazeno do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum), obvodu sudetské květeny (Sudeticum), okrsku Králický Sněžník. Podle regionálního fytogeografického členění V. Skalického a B. Slavíka (Květena České socialistické republiky, Academia 1988) leží území ve fytogeograficé oblasti oreofytikum (Oreophyticum), obvod České oreofytikum (Oreophytcum Massivi bohemici), okres Králický Sněžník. Na jihu a jihovýchodě sousedí území s fytogeografickou oblastí mezofytikum (Mesophyticum), obvod Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), okres Hanušovicko-rychlebská vrchovina, podokres Hanušovická vrchovina. Podle Culka (členění použité pro Nadregionální a regionální ÚSES ČR, Společnost pro životní prostředí Brno 1995) řadíme oblast do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynské podprovincie, bioregionu Jesenického (1.70). Na jihu sousedí území s bioregionem Šumperským (1.53). 2. 5 Klimatické poměry Podle klimatické klasifikace náleží dotčená lokalita do mírně teplé klimatické oblasti CH6. Pro tuto oblast je charakteristické velmi krátké až krátké léto, mírné chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Tabulka č. 8: Klimatické charakteristiky oblasti CH6 Charakteristiky

Klimatická oblast CH6

Počet letních dnů

10 - 30

Počet dnů s průměrnou teplotou >10°C

120 - 140

Počet mrazových dnů

140 - 160

Počet ledových dnů

60 - 70

Průměrná teplota v lednu v °C

- 4 až - 5

Průměrná teplota v červenci v °C

14 - 15

Průměrná teplota v dubnu v °C

2-4

Průměrná teplota v říjnu v °C

5-6

Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm

140 - 160

Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm

600 - 700


- 20 -


__________________________________________________________________________ Charakteristiky

Klimatická oblast CH6

Srážkový úhrn v zimním období v mm

400 - 500

Počet dnů se sněhovou přikrývkou

120 - 140

Počet dnů zamračených

150 - 160

Počet dnů jasných

40 - 50

Pro lokalitu Dolní Morava uvádí ČHMÚ Praha odborný odhad větrné růžice. Větrná růžice udává četnost směrů větrů ve výšce 10 m nad terénem pro pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a tři třídy rychlosti větru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s).

Obrázek č. 1: Grafické zobrazení větrné růžice pro lokalitu Dolní Morava

Z této větrné růžice vyplývá, že největší četnost výskytu má jižní vítr s 16,07 %. Četnost výskytu bezvětří je 22,03 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 62,31 % případů, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze očekávat z 28,76 % a rychlost větru nad 7,5 m/s se vyskytuje u 8,93 % případů. I. a II. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 31,63 % případů. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky: Tabulka č. 9: Třídy stability atmosféry Výskyt tříd rychlosti větru [m/s]

Třída stability

Rozptylové podmínky

I

silná inverze, velmi špatný rozptyl

1,7

II

inverze, špatný rozptyl

1,7

5

III

slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky

1,7

5

11

IV

normální stav atmosféry, dobrý rozptyl

1,7

5

11


- 21 -


__________________________________________________________________________ Třída stability

Rozptylové podmínky

V

labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

Výskyt tříd rychlosti větru [m/s] 1,7

5

Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s měnící se výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek, nastává inverze (I. a II. třída stability). Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně ochlazuje. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou inverze trvat i několik dní. V letní polovině roku se inverze vyskytují pouze v ranních hodinách. Výskyt inverzí je dále omezen na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a rozrušení inverzí. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III. a IV., kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Změnu klimatických charakteristik území, které by byly vyvolány realizací posuzované koncepce, nelze v současné době objektivně určit. Vzhledem k tomu, že dojde k zastavění nových nezpevněných ploch, dojde ke změně odtokových poměrů v území a tím i k ovlivnění klimatu. 2. 6 Fauna a flóra Dle biogeografického členění náleží předmětné území do Jesenického bioregionu 1.70. Bioregion zahrnuje členité hornatiny na krystalických břidlicích pestrého složení. Potenciální vegetace je tvořena květnatými a acidofilními horskými bučinami, ve vyšších polohách přirozenými smrčinami, alpinskými společenstvy a vrchovišti. Biota je velmi bohatá, zahrnuje velmi rozmanité migranty, charakteristické je zastoupení (sub-) arktoalpinských a karpatských prvků. Bioregion patří k jádru výskytu autochtonního sudetského modřínu. Nacházejí se zde dvě velká rašeliniště s borovicí blatkou. Netypická část je tvořena nižšími, okrajovými horskými skupinami, které již nemají vegetaci přirozených smrčin a pouze malé ostrovy acidofilních horských bučin. Tyto části tvoří přechod k nižšímu podhůří. Lesy dnes tvoří převážně smrkové kultury, jsou zde rozsáhlé zbytky horských bučin, suťových lesů i převažujících klimaxových smrčin. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 22 -


__________________________________________________________________________ Přirozená vegetace nižších poloh pohoří potencionálně odpovídá květnatým bučinám (Dentario enneaphylli-Fagetum a Festuco-Fagetum) výše i klenovým bučinám (AceriFagetum), na oligotrofních podkladech svazu Luzulo-Fagetion (Luzulo-Fagetum a Calamagrostio villosae-Fagetum). Na sutích je místy vyvinuta vegetace svazu Tilio-Acerion (Lunario-Aceretum, Arunco-Aceretum a Mercuriali Fraxinetum). Podél vodních toků jsou nivy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (zejména PiceoAlnetum a Alnetum incanae, na severním okraji i Carici remotae-Fraxinetum). Ve vyšších polohách se setkáváme s přirozenými smrčinami svazů Piceion (Calamagrostio villosaePiceetum, Sphagno-Piceetum a Anastrepto-Piceetum) a Athyrio-Piceion (Ahtyrio alpestrisPiceion), které místy vytvářejí horní hranici lesa. Na rozsáhlejších rašeliništích se vyskytují i blatkové bory (Pino rotundatae-Sphagnetum). Zvláštností Jeseníků je absence přirozených klečových porostů. Horní hranice lesa, tvořená smrčinami, navazuje v nejvyšších polohách přímo na primární bezlesí alpinského charakteru. Nelesní přirozená vegetace je charakteristická i pro lavinové dráhy v karech a karoidech. Zde se lokálně vyskytují křovinaté porosty svazu Salicion silesiacae, na něž navazují vysokobilinná společenstva svazů Adenostylion a Dryopteridi-Athyrion. Na prameništích bylo zjištěno více asociací svazu Cardamino-Montion. Na sušších místech se vyskytují vysokostébelnaté trávníky svazů Calamagrostion arundinaceae a Calamagrostion villosae. Na skalách se nachází alpinská vegetace svazů Agrostion alpinae a Juncion trifidi, na místech s dlouho ležící sněhovou pokrývkou fragmenty vegetace svazu Salicion herbaceae. Na hřebenových holích je chrakterisická vegetace svazu Nardion (Carici fyllae-Nardetum). Na vrchovištních rašeliništích byla zjištěna rozmanitá vegetace svazů Sphagno recuvi-Caricion canescentis, Leuco-Scheuchzerion palustris, Oxycocco-Empetrion a Sphagnion medii. Přirozená náhradní vegetace má charakter travinobylinných společenstev. V místech sekundárně snížení hranice lesa se místy nacházejí travinobylinné porosty svazu Poo chaixiiDeschampsion caespitosae, na sušších místech Thesio alpini-Nardetum (svaz Nardion), Nardo-Agrostion tenuis, Genistion a Vaccinion. Pro nižší polohy je typická rozmanitá luční vegetace svazu Calthion, Cynosurion a Violion caninae. Květena Jeseníků obsahuje význačně enklávní prvky, Převažují středoevropské horské druhy, zčásti s oceánickou tendencí, jako třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), kostřava lesní (Festuca altissima), pernatec horský (Lastrea limbosperma) a žebrovice různolistá (Blechnum spirant) a druhy alpidské, k nimž náleží větrnice narcisokvětá (Anemonastrum narcissiflorum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) a hlaváč lesklý (Skabiosa lucina), Dále sem zasahují některé druhy (sub)arktoalpidského charakteru, např. ostřice skalní (Carex rupestris), ostřice pochvatá (Carex vaginata), ostřice vláskovitá (Carex capillaris), hvězdnice alpská (Aster alpinus) a lepnice alpská (Bartsia alpina), i druhy boreokontinentální, mezi něž můžeme počítat rojovník bahenní (Ledum palustre) a puchýřník sudetský (Cystropteris sudetica). Mezi alpidskými druhy je několik druhů, které mají vztah k Alpám a Karpatům, ne však k ostatní Hercynik, např. kozlík trojený (Valeriana tripteris) a psineček alpský (Agrostis alpina). Endemitů je velmi málo, jsou to jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica), zvonek český jesenický (Campanula bohemica subsp. gelida) a lipnice jesenická (Poa riphaea). Teplomilné druhy jsou velmi vzácné, vázané na extrémní místa v karech, např. černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a sasanka pryskyřníkovitá (Anemonoides sanunculoides). V bioregionu se vyskytuje hercynská horská fauna montánního a subalpínského stupně a zbytků vrchovišť (myšivka horská, linduška horská, pěvuška podhorní, mnoho druhů hmyzu EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 23 -


__________________________________________________________________________ aj.). Do regionu zasahuje okrajově i karpatský element (čolek horský, měkkýši skalnice lepá, vlahovka karpatská, modračka karpatská aj.). Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Mezi významné druhy savců tohoto bioregionu patří rejsek horský (Sorex alpinus), plch lesní (Dryomys nitedula), myšice – mimo období rozmnožování, netopýr severní (Eptesicus nilssoni), mezi ptáky patří tetřívek obecný (Tetryl tetrix), tetřev hlušec (Tetryl urogallus), sýc rousný (Aegolius funereus), linduška horská (Anthus spinolleta), pěvuška podhorní (Prunella collaris), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), čečetka zimní (Carduelis flammea), hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Na území bioregionu najdeme tyto zástupce obojživelníků: čolek karpatský (Triturus montandoni), čolek horský (Triturus alpestris), z plazů ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Ze zástupců měkkýšů jmenujme závornatku křížatou (Clausilia cruciata), vrásenku pozemní (Discus ruderatus), slimáčnici lesní (Eucobresia nivalis), skalnici lepou (Helicigona faustina), vlahovku karpatskou (Monachoides vicina), vřetenku nadmutou (Vestia turgida), modranku karpatskou (Bielzia coerulans). Hmyzími zástupci jsou šídlo rašelinné (Aeschna subarctica), saranče Miramella alpina, střevlík Carabus variolosus, okáči Erebia euryale, Erebia epiphron, Erebia sudetica, Coenonympha tullia, kovovníčci Incurvaria vetulella, Lampronia rupella, vzpřímena Lyonetia pulverulentella, travaříci Eudonia sudetica, Eudonia petrophila, Catoptria petrificella, zavíječ Udea alpinalis, píďalky huňatec alpský (Psodos alpinatus), Perizoma affinitatum, Verusia cambrica, Hydriomena ruberata, Arichanna melanaria, můry Hypena obesalis, Plogophora scita, Dasypolia templi, Apamea rubrirena, Papestra bien, Lasionycta proxima, Eurois occulta, Xestia speciosa, Xestia collina, žluťásek borůvkový (Colias palaeno). Bez realizace koncepce nedojde ke koordinované přípravě dalšího zastavování zelených ploch a nebudou vytvářeny podmínky pro další ochranu stanovišť rostlin a živočichů, kteří se na těchto plochách určených k zastavění v současné době nacházejí. 2.7 Lesní porosty Ski areál se nachází na západních zalesněných svazích údolí řeky Moravy orientovaném sever-jih, mezi vrchy Slamník (1232 m n.m.) a Chlum (1116 m .n.m.) . Lesní společenstva jsou zastoupena jehličnatými porosty s převahou smrku ztepilého, menší příměs buku lesního, jedle bělokoré a javoru klenu. V mladších porostech je pomístné zastoupení břízy bradavičnaté. Svahy jsou již nyní rozčleněny třemi sjezdovými tratěmi. Posuzované porosty se nacházejí v 6. smrko - bukovém (montánním) lesním vegetačním stupni ve spodní části svahu, horní polovina svahu se nachází v 7. buko – smrkovém lesním vegetačním stupni a plánovaná rozhledna na Slamníku je v 8. smrkovém lesím vegetačním stupni. 2. 8 Zvláště chráněná území, území přírodních parků, Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti, VKP, území historického, kulturního nebo archeologického významu Zájmové území není součástí žádného velkoplošného chráněného území. Celá severní část území obce leží v NPR Králický Sněžník, která byla vyhlášena Ministerstvem životního prostředí České republiky dne 14. 12. 1990 (číslo předpisu 6/1991 ve znění vyhlášky č. 432/2000) na katastrálních území Horní Morava a Velká Morava (celkem 1235,55 ha) v Pardubickém kraji a Sklené u Malé Moravy a Stříbrnice (celkem EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 24 -


__________________________________________________________________________ 495,12 ha) v Olomouckém kraji. Nyní zaujímá plochu 3065,91 ha, z toho ochranné pásmo 1371,24 ha. V NPR Králický Sněžník jsou roztroušeně zachovaná unikátní rostlinná společenstva přirozených horských bučin, suťových javořin, pramenišť, rašelinišť a v nejvyšších partiích masívu Králický Sněžník společenstva subalpinských a alpinských luk svazu Nardo-Agrostion tenuis se subalpinskými druhy hmyzu. Celé území obce leží v přírodním parku Králický Sněžník, který slouží k ochraně mimořádných krajinářských kvalit území (krajinného rázu). V roce 1987 na základě zákona č. 40/1956 Sb. byla zřízena Oblast klidu Králický Sněžník, která byla později zákonem č. 114/1992 Sb. prohlášena přírodním parkem. Hodnocená lokalita se nachází stejně jako celá obec na východním okraji Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žamberk – Králíky. Dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů byla v souladu s právem Evropských společenství v České republice vytvořena soustava NATURA 2000, která na území ČR vymezila Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Záměr je lokalizován v Ptačí oblasti Králický Sněžník. Tato ptačí oblast se rozkládá na území Hanušovické vrchoviny. Pro oblast je charakteristický kopcovitý reliéf s množstvím menších údolí a drobných vodotečí.V území je vyhlášena i Evropsky významná lokalita Králický Sněžník. Posouzení vlivu na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je součástí části B dokumentace Rozboru udržitelného rozvoje území. V širším okolí zájmovém území jsou registrovány významné krajinné prvky dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, nebudou však realizací změny územního plánu dotčeny. Za významné krajinné prvky je nutno považovat i plochy lesa. V řešeném území jsou vyhlášeny tři stromy jako památné, které nebudou realizací posuzované koncepce dotčeny. Na území obce Dolní Morava jsou registrovány a zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek tyto památky: 17797/6-3881 - kostel sv. Aloise s areálem, 47093/6-3882 - socha sv. Jana Nepomuckého, 22320/6-3883 - soubor plastik na zdi u č.p. 32 (socha sv. Jana Nepomuckého, sv. Jiří a sv. Mikuláše). Vedle těchto objektů jsou na území obce ještě objekty a útvary vyžadující zvýšenou ochranu. V tomto směru se v územním plánu navrhují: články pevnostního systému - fortifikační stavby (kromě pěchotního srubu K5, muzeum s výstavkou - k.ú. Malá Morava, tedy mimo dotčené území), EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 25 -


__________________________________________________________________________ krasová jeskyně (Tvarožné díry, Pacltova jeskyně), kaplička (barokní - stáří cca 200 let) - jižní okraj obce, drobná architektura (křížky, smírčí kameny). Uvedené objekty nebudou realizací změny územního plánu dotčeny. Výskyt archeologických nalezišť na posuzovaných lokalitách nelze zcela vyloučit. Jestliže v průběhu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci jednotlivých záměrů povinni ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, umožnit záchranný archeologický výzkum. Nově navržené plochy jsou v kontaktu s chráněným územím, územím přírodního parku, lokalitou soustavy NATURA a dalšími významnými prvku v území, což lze vyhodnotit jako negativní. V případě nerealizace koncepce by k tomuto kontaktu a ovlivnění nedošlo. 2. 9 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebními prvky ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů. Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci druhů nebo společenstev rostlin a živočichů. Biokoridor je část krajiny, která spojuje biocentra a umožňuje organismům přechody mezi biocentry. Biocentra a biokoridory jsou rozlišeny dle jejich významu a rozsahu na lokální, regionální a nadregionální. Interakční prvek je strukturní součást územního systému ekologické stability zprostředkovávající příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Tento krajinný segment je zpravidla ekotonového charakteru, tzn. tvořící hraniční pásmo mezi rozdílnými druhy společenstev či ekosystémů. Typickými interakčními EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 26 -


__________________________________________________________________________ prvky jsou lesní okraje, remízky, skupiny stromů, drobná prameniště, aleje, vysokokmenné sady, parky, atd. Základním posláním ÚSES je zabezpečení odolnosti krajiny proti vnějším stresům, uchování a reprodukce přírodního bohatství genofondu živočichů i rostlin, příznivé působení na okolní, méně stabilní krajinu a zvýšení její přirozené úrodnosti. Systém je cíleně tvořen výlučně soustavou společenstev přirozené vegetace, v ekologických vazbách a odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, v kulturách les, vodní plochy, mokřady, krajinná zeleň a louky (pastviny). Z hlediska významnosti je těmto krajinným segmentům přiřazen statut nadregionální, regionální nebo lokální. Systém má pozitivní vliv na krajinu a sídelní zóny. Statut ochrany limituje míra a způsob využití sousedních zón. Rozložení funkčních ploch systému ekologické stability je navrženo tak, aby byla zajištěna možnost vytváření podmínek pro sociálně udržitelný ekonomický růst. Návrh ploch pro revitalizační úpravy krajiny, vodních toků a obnovu retenční schopnosti krajiny je řešen ve vazbě na řešení územního systému ekologické stability. ÚSES navazuje na ÚTP nadregionálního a regionálního ÚSES. Severovýchodní část území, tedy převážná část lesů řešeného území leží v regionálním biocentru 358 Králický Sněžník, které leží v ose nadregionálního biokoridoru K84. Při severozápadní hranici řešeného území vede regionální biokoridor RK829. Generelem místního ÚSES jsou do regionálního biokoridoru RK829 vloženo celkem osm lokálních biocenter. Od jihu podél řeky Moravy až do regionálního biocentra 358 Králický Sněžník vede lokální biokoridor Morava, na němž je šest lokálních biocenter. Z tohoto lokálního biokoridoru podél Mlýnského potoka je k severovýchodu veden lokální biokoridor Mlýnský potok na němž jsou dvě regionální biocentra. Lokální biokoridor Morava je propojen směrem na západ s regionálním biokoridorem 829 krátkým regionálním biokoridorem podél Hlubokého potoka a směrem na východ dvěma regionálními biokoridory (oba vedené podél vodotečí, přičemž na regionálním biokoridoru vedeném podél Kamenického potoka je regionální biocentrum), které se mimo řešené území spojují v regionální biokoridor Mlýnský potok. Ve volné krajině (jižní část území) jsou navrženy interakční prvky zajišťující stabilitu celého prostoru. Plochy biocenter a biokoridorů v území je nutno považovat za nezastavitelné. Plochy určené pro změnu využití území jsou v kontaktu s vyhlášenými prvky ÚSES. V případě nerealizace předkládané koncepce by nedošlo k ovlivnění těchto prvků ÚSES. 2. 10 Charakter krajiny a zástavby Území obce leží na severovýchodní hranici okresu Ústí nad Orlicí a sousedí na své severní hranici s územím Polska. Obec je rozložena v údolí horního toku Moravy, které sleduje zhruba směr sever – jih. Dopravní páteř zástavby tvoří silnice III. třídy, na kterou se napojují místní komunikace., zabezpečují dopravní dostupnost pro bydlení a vybavenost.


- 27 -


__________________________________________________________________________ Severní nejvýše položená část zástavby obce leží na úpatí Králického Sněžníku, který dosahuje výšky 1 423 m n. m. Jižní nejvýše položená část území obce sousedí s katastry Červeného Potoka a Horní Lipky. Větší severní část území obce až pod vrchol Králického Sněžníku (po horní hranici lesa) je pokryta lesy. Zemědělsky využívána je pouze menší jižní část, kde je také větší díl osídlení. Tyto přírodní, krajinné a civilizační prvky vtiskly celé obci charakteristický ráz, kde symbióza uvedených faktorů vytváří neopakovatelný krajinný fenomén. Zástavba obce není kompaktní. Je rozvolněná a volně přechází do krajiny, podobně krajinná zeleň volně přechází v zeleň obce. Charakter zástavby je reprezentován převážně izolovanými rodinnými domy, doplňovanými objekty vybavenosti. Jejich seskupení, respektive rozmístění je formováno hlavně komunikační sítí a tokem řeky Moravy. Z těchto důvodů postrádá obec výraznější centrální prostor návsi. Společenské centrum se vytváří v těžišti obce s dominantou kostela. Celé území je velké krajinářské i ekologické hodnoty a zasluhuje zvýšenou pozornost - od bezlesého vrcholu Králického Sněžníku přes lesní komplex na svazích až po údolí s loukami, mezemi se skupinami dřevin a břehovými porosty u bystřin a Moravy, a konečně v jižních partiích i ornou půdu, která je rovněž rozčleněna mezemi. Celé území obce leží v přírodním parku Králický Sněžník, který slouží k ochraně mimořádných krajinářských kvalit území (krajinného rázu). Realizací plánovaných záměrů na vymezených plochách dojde k ovlivnění krajinného rázu oblasti, neboť zde přibudou technické prvky. 2. 11 Obyvatelstvo V obci jsou evidovány 3 částí obcí (Dolní Morava, Horní Morava, Velká Morava), 175 adres. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 300 obyvatel, z toho je 132 mužů nad 15 let, 25 chlapců do 15 let, 115 žen nad 15 let, 28 dívek do 15 let. Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR, stav k 22.7.2011

Vývoj hustoty osídlení v případě, že by nedošlo k realizaci posuzované koncepce nelze objektivně určit. Pravděpodobně by však nedošlo k rozšíření a zkvalitnění služeb areálu A pro zimní sporty a rozšíření pracovních příležitostí pro obyvatele obce. 2. 12 Kvalita ovzduší Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky pozaďového imisního měření. Imisní situace přímo v posuzované lokalitě není trvale sledována. Posuzovaná lokalita nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP ČR o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2009. Měřící stanice nacházející se v Pardubickém kraji a Olomouckém kraji reprezentující imisní situaci v předmětné lokalitě pro běžně sledované škodliviny jsou:


- 28 -


__________________________________________________________________________ Pro oxid dusičitý (NO2) V Pardubickém kraji se monitoring oxidu dusičitého provádí na 7 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihuje následující měřící stanice: stanice č. 1338 Ústí nad Orlicí (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km) – stanovení repr. konc. pro osídlené části území. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, příměstská. Stanice je umístěna v METEO-zahrádce u letiště, nadmořská výška: 402 m, datum vzniku: 03.01.1996. V Olomouckém kraji se monitoring oxidu dusičitého provádí na 7 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1358 Dolní Studénky. Další stanici, kterou lze vzhledem k charakteru a reprezentativnosti použít je stanice č. 1080 Jeseník. Dolní Studénky, stanice č. 1358 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko městské nebo venkov (4 - 50 km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, příměstská. Stanice je umístěna na volném pozemku v otevřeném terénu na okraji obce, nadmořská výška: 298 m, datum vzniku: 01.05.1999. Jeseník, stanice č. 1080 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, příměstská. Stanice je umístěna v areálu lázní Jeseník, poblíž lázeňského domu Prissnitz, velmi dobrá otevřená lokalita, nadmořská výška: 625 m, datum vzniku: 01.05.1999.

Tabulka č. 10: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky NO2 naměřené v roce 2010 na stanicích č. 1338, 1358 a 1080 Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty

Max.

19MV

VoL

50%Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98%KV

Datum 42,3

95%Kv

19,8

Čtvrtletní hodnoty

Roční hodnoty

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

9,1

13,0

7,6

7,1

13,0

10,2

5,66

359

27,9

90

88

92

89

8,7

1,77

3

10,5

18,4

9,0

7,6

17,9

13,2

9,26

364

41,7

90

91

92

91

10,8

1,90

1

7,0

13,2

6,4

5,1

10,8

8,9

5,78

361

25,1

90

87

92

92

7,6

1,68

3

1338 3.12. 52,6

35,5

1358 31.12. 88,4

53,4

0

6,7

44,2

26.1.

10.2.

0

30,2

26.1.

20,3

1080

Poznámka: Jednotka:

µg/m3

Limity pro rok 2010: hodinový limit

200,0 µg/m3


roční limit

40,0 µg/m3

- 29 -


__________________________________________________________________________ PM10 V Pardubickém kraji se monitoring PM10 provádí na 7 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1117 Ústí nad Orlicí – Podměstí (vzhledem k reprezentativnosti nelze stanici použít) a stanice č. 1338 Ústí nad Orlicí (charakteristika stanice je uvedena výše v textu). V Olomouckém kraji se monitoring PM10 provádí na 8 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1358 Dolní Studénky. Další stanici, kterou lze vzhledem k charakteru a reprezentativnosti použít je stanice č. 1080 Jeseník (charakteristika stanic je uvedena výše v textu).

Tabulka č. 11: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky PM10 naměřené v roce 2010 na stanicích č. 1338, 1358 a 1080 Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty


Roční hodnoty

Max.

95%Kv

50%Kv

Max.

36MV

VoL

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

99,9%Kv

98%Kv

Datum

Datum

VoM

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

142,0

43,0

28

17,0

37,8

16,5

13,3

23,1

22,7

17,86

362

23.1.

18.1.

28

72,0

90

90

90

92

17,8

2,02

1

223,0

65,0

53

18,0

53,2

14,5

13,0

34,8

28,7

29,20

364

24.1.

23.2.

53

131,0

90

91

92

91

19,5

2,42

1

1338

1358

365,0

56,0

15,0

157,5

32,9

20

15,8

30,2

16,7

15,5

18,2

20,2

17,24

359

26.1.

1.1.

78,0

26.1.

13.4.

20

71,9

90

87

90

92

16,1

1,89

3

1080

Poznámka: Jednotka:

µg/m3

Limity pro rok 2010: denní limit

50,0 µg/m3

roční limit

40,0 µg/m3

Pro oxid siřičitý (SO2) V Pardubickém kraji se monitoring SO2 provádí na 7 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihuje měřící stanice 1338 (charakterizace stanic je uvedena výše v textu). V Olomouckém kraji se monitoring SO2 provádí na 6 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1358 Dolní Studénky. Další stanici, kterou lze vzhledem k charakteru a reprezentativnosti použít je stanice č. 1080 Jeseník (charakteristika stanic je uvedena výše v textu).


- 30 -


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 12: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky SO2 naměřené v roce 2010 na stanici č. 1338, 1358 a 1080 Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty


Roční hodnoty

Max.

25MV

50%Kv

Max.

4MV

VoL

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

Datum

98%Kv

Datum

Datum

95%Kv

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

142,0

43,0

28

17,0

37,8

16,5

13,3

23,1

22,7

17,86

362

23.1.

18.1.

28

72,0

90

90

90

92

17,8

2,02

1

223,0

65,0

53

18,0

53,2

14,5

13,0

34,8

28,7

29,20

364

24.1.

23.2.

53

131,0

90

91

92

91

19,5

2,42

1

18,2

20,2

17,24

359

92

16,1

1,89

3

1338

1358

365,0

56,0

15,0

157,5

32,9

20

15,8

30,2

16,7

15,5

26.1.

1.1.

78,0

26.1.

13.4.

20

71,9

90

87

90

1080

Poznámka: µg/m3

Jednotka: Limity pro rok 2010:

50,0 µg/m3

denní limit

40,0 µg/m3

roční limit

Pro oxid uhelnatý (CO) V Pardubickém kraji se monitoring CO provádí na měřící stanici č. 1465 Pardubice Dukla, vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z této stanice pro posuzovanou lokalitu použít. V Olomouckém kraji se monitoring SO2 provádí na měřící stanici č. 1076 v Přerově. Vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z této stanice pro posuzovanou lokalitu použít. Stanice s reprezentativností stovky až desítky km je umístěna v Košeticích Pelhřimov. Košetice Pelhřimov, stanice č. 1138 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km) - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, regionální. Stanice je umístěna v areálu meteorologické stanice ČHMÚ, nadmořská výška: 539 m, datum vzniku: 01.01.1985.

Tabulka č. 13: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky CO naměřené v roce 2010 na stanici č. 1138 8Hodinové hodnoty Stanice č. Jednotka

Max. Datum

1138

µg/m3

Denní hodnoty


Max. 95% Kv 50% Kv X1q VoM

761,4


Datum 677,3

98% Kv C1q 435,6

299,0

Roční hodnoty

X2q

X3q

X4q

X

S

N

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

292,6 336,9 271,9 322,5 306,4 78,51 351

- 31 -


__________________________________________________________________________ 8Hodinové hodnoty Stanice č. Jednotka

Max.

Denní hodnoty


Max. 95% Kv 50% Kv X1q

Datum

VoM

Datum

7.12.

0

7.12.

98% Kv C1q 472,4

83

Roční hodnoty

X2q

X3q

X4q

X

S

N

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

88

88

92

296,6

1,29

7

Poznámka: Limit pro rok 2010: 10 000 µg/m3

8-hodinový limit

Benzen V Pardubickém kraji se monitoring benzenu provádí na měřících stanicích č. 1418 a č. 1465 v Pardubicích. V Olomouckém kraji se monitoring benzenu provádí na měřící stanici č. 1076 v Přerově. Vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z těchto stanic pro posuzovanou lokalitu použít. Stanice s reprezentativností stovky až desítky km jsou umístěny v Mikulově, Rudolticích v Horách a v Košeticích Pelhřimov (charakteristika stanice je uvedena výše v textu).

Tabulka č. 14: Průměrné měsíční a roční imisní koncentrace benzenu naměřené v roce 2010 na stanici č. 916 – Košetice Pelhřimov Měsíční koncentrace Látka Jednotka

Roční průměr 1

µg/m3

BZN

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1,15 1,02 0,47 0,38 0,19 0,11 0,08 0,10 0,15 0,69 0,93 1,45

0,56

Poznámka: Limity pro rok 2010: roční limit

5,0 µg/m3

Pro posouzení úrovně znečištění ovzduší v předmětné lokalitě lze rovněž použít hodnoty uvedené v rozptylové studii zpracované v rámci Programu snižování emisí a Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje. Rozptylová studie hodnotila stávající stav prezentovaný rokem 2001 a výhledový stav k roku 2010. Do výpočtu byly zahrnuty všechny zdroje typu REZZO 1, 2, 3 a 4 z Pardubického kraje. Imisní koncentrace benzenu, PM10, SO2 a CO nebyly v rozptylové studii zpracované v rámci návrhu krajského programu snižování emisí uvažovány. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 32 -


__________________________________________________________________________ Následující obrázky jsou převzaty z této studie a pro názornost zobrazují pouze maximální hodinové a průměrné roční imisní koncentrace NO2 pro stávající stav (2001) a maximální hodinové a průměrné roční imisní koncentrace NOx pro výhledový stav (2010). Obrázek č. 2: Maximální hodinové imisní koncentrace NO2 za rok 2001 v µg/m3

Dolní Morava

Obrázek č. 3: Průměrné roční imisní koncentrace NO2 za rok 2001 v µg/m3

Dolní Morava


- 33 -


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 4: Maximální hodinové imisní koncentrace NOx za rok 2010 v µg/m3

Dolní Morava

Obrázek č. 5: Průměrné roční imisní koncentrace NOx za rok 2010 v µg/m3

Dolní Morava

Z grafické prezentace vypočtených imisních koncentrací byly odečteny následující hodnoty koncentrací znečišťujících látek v Pardubickém kraji (viz následující tabulku).

Tabulka č. 15: Koncentrace znečišťujících látek NO2 [µg/m3]

NOx [µg/m3]

průměrné roční

< 5,0

< 5,0

max. hodinové

10,0 – 20,1

< 10,0


- 34 -


__________________________________________________________________________ 2. 13 Hluková situace V souvislosti s realizací posuzované změny územního plánu obce lze předpokládat vznik nových zdrojů hluku. Jejich specifikace u jednotlivých ploch je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 16: Předpokládané zdroje hluku Označení plochy

Zdroj hluku

Trvání

Charakter vlivu

1

žádný

-

0

2

odkácení středněvěkých porostů, odvoz

dočasné

0

3

odlesnění úzkého pásu lesa, odvoz

dočasné

0

4

odkácení středněvěkých porostů, odvoz

dočasné

0

5

žádný

-

0

6

žádný

-

0

7

odlesnění středověkých porostů, odvoz

dočasné

0

8

odlesnění, odvoz; dovoz materiálu, stavební činnost

dočasné

0

C

žádný

---

0

Poznámka: ––

významný, jednoznačně negativní vliv

–

málo významný, mírně negativní vliv

0

nemá žádný vliv, popřípadě je irelevantní

+

mírně pozitivní vliv

++

velmi pozitivní vliv

…/… v této fázi nelze detailně vliv definovat, působení a významnost vlivu se bude odvíjet od konkrétní realizace záměru, ve vyhodnocení je vymezen možný interval působení v rámci stanovené stupnice

2. 14 Ložiska nerostných surovin Vápenec v ložiskové oblasti Velká Morava představuje hlavní a jedinečnou nerostnou surovinu zájmové oblasti. Je využíván jako kámen pro kamenickou výrobu i pro další zpracování. Hlavní výskyt a prověřené zásoby tohoto kvalitního vápence jsou výhradně v údolí Moravy pod Králickým Sněžníkem. Jedná se však o mimořádně cenné území uvnitř CHKO, takže těžba a její eventuální rozšíření jsou zde omezeny opatřeními ochrany přírody a krajiny. Změny těchto charakteristik území po realizaci koncepce se nepředpokládají. 2. 15 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých ekologických zátěží) V zájmovém území se dle údajů obecního úřadu nenacházejí žádné staré ekologické zátěže. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 35 -


__________________________________________________________________________ V řešeném území je velké množství ploch u rekreačních objektů sklizených z důvodů estetických, kde posekaná tráva není zkrmována a problémem se stává její likvidace, vznikají drobné černé skládky při cestách a vodotečích. V obci Dolní Morava jsou místa, kde byl v minulosti ukládán odpad neznámého složení. Povrch byl srovnán, plochy byly překryty zeminou a osety travou. Zdroje znečistění vod nebyly v obci zjištěny. Změny těchto charakteristik území po realizaci koncepce se nepředpokládají.

3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Cílem této kapitoly je identifikovat ty oblasti životního prostředí, které mohou být realizací této koncepce ovlivněny. Realizace Změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava tvoří z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí tzv. aktivní variantu, která se může určitým způsobem projevit na složkách životního prostředí. Podrobná vyhodnocení významnosti vlivů na tyto složky životního prostředí jsou popsány v kapitole č. 5. 3. 1 Potenciální ovlivnění půdy kategorie ZPF, PUPFL, lesní porosty a dřeviny rostoucí mimo les Plochy kategorie ZPF nebudou realizací posuzované koncepce dotčeny. Vliv lze proto označit jako nulový. Změna č. 5 navrhuje nový zábor pozemků určených k plnění lesa. Plochy dočasného záboru budou po ukončení jejich jiného využití uvedeny do původního stavu PUPFL. Změna č. 5 navrhuje nové plochy pro PUPFL.

Tabulka č. 17: Výčet záboru pozemků kategorie PUPFL Označení vymezené plochy

Omezení hospodaření na PUPFL (ha)

Zábor PUPFL (ha) Stanovené využití Celkem

Trvalý

Dočasný

Celkem

Trvalé

Dočasné

k. ú. Velká Morava 15

PUPFL

-0,43

-0,43

35

sjezdová trať

1,62

1,62

5

sjezdová trať

3,20

3,20

55

sjezdová trať

0,34

0,34

6a5

sjezdová trať

0,44

0,44

6b5

sjezdová trať

2,53

2,53

5

sjezdová trať

0,18

0,18

6d5

sjezdová trať

0,07

0,07

4

6c


(navrácení do PUPFL)

- 36 -


__________________________________________________________________________ Omezení hospodaření na PUPFL (ha)

Zábor PUPFL (ha)

Označení vymezené plochy

Stanovené využití

75

sjezdová trať

1,65

1,65

5

C

sjezdová trať

0,03

0,03

85

občanské vybavení

0,03

Celkem

Trvalý

Dočasný

Celkem

Trvalé

Dočasné

0,03 -0,58

1451

PUPFL

-1,69

-0,21

(zrušení částí návrhové plochy)

-0,90 1461 5

5

5 (146 )

PUPFL

-3,03

-3,03

(zrušení původní lokalizace)

sjezdová trať

3,37

3,37

(upravená lokalizace)

Celkem Změna č. 5

8, 31 ha

0,03

8,28

Zhodnocení jednotlivých lokalit z pohledu ohrožení větrem Plocha 1 Daná lokalita je ve spodní části svahu mezi stávajícími sjezdovými tratěmi. Protože se jedná o převod pozemků do PUPFLu, nedochází zde k ohrožení stability lesních porostů. Plocha 2 Jedná se o využití stávající cesty na bázi dlouhého svahu jako spojnici dojezdu sjezdovky k nástupní stanici lanové dráhy. Svah je zde pozvolný. Navržený prvek z velké části využívá již existující cesty. Obecně lze tuto část plánovaného zásahu realizovat bez větších dopadů na okolní porosty. Dojde pouze k okrajovému rozšíření na obě strany cesty odkácením okrajů středněvěkých porostů. Ohrožení větrem Obecně lze tuto část plánovaného zásahu realizovat bez větších dopadů na okolní porosty. Riziko narušení porostů vlivem větru je zde malé až střední. Návrh opatření ke snížení působení bořivých větrů Okraje lesa na styku se sjezdovkou upravit klínovitou formou, tak jak je v návrhu, nikoliv přímou linií. V nových porostních stěnách ponechat hluboko zavětvené jedince smrku a vtroušené listnáče. Plocha 3 Odlesnění úzkého pásu lesa ve spodní polovině svahu mezi stávající sjezdovou tratí a lanovkou. V por.sk. 818A2b tvoří porostní okraj převážně bříza. V dílci 819B se mísí malé


- 37 -


__________________________________________________________________________ zbytky přestárlé smrkové kmenoviny s růstově diferencovanou mlazinou až tyčkovinou s příměsí břízy. Ohrožení větrem Ohrožení u mlazin a tyčkovin je velmi malé. U porostního zbytku kmenoviny nedojde k otevření nové porostní stěny. Z obou stran jsou dnes již stávající bezlesí – z jedné strany sjezdová trať a z druhé strany průsek s lanovou dráhou. Návrh opatření ke snížení působení bořivých větrů Obnova navržených porostu nemá vliv na zvýšení rizika bořivých větrů na okolní porosty. Plocha 4 Rozšíření stávajících lesních cest pro účely sáňkařské dráhy. Tato dílčí část projektu je umístěna ve spodní části údolí. Navržený prvek využívá již existující cesty. Obecně lze tuto část plánovaného zásahu realizovat bez větších dopadů na okolní porosty. Dojde pouze k okrajovému rozšíření na obě strany cesty odkácením okrajů středněvěkých porostů. Ohrožen je pouze úsek v místech propojení obou větví dráhy. Toto riziko je částečně zmírněno polohou ve spodní části svahu. Ohrožení větrem Celý průběh rozšíření sáňkařské dráhy lze považovat za bezkonfliktní z pohledu narušení stability okolních porostů. Riziko narušení porostů vlivem větru je zde malé až střední. Částečně zvýšené riziko ohrožení bořivými větry je propojení obou větví dráhy porostní skupinou 819C14. Návrh opatření ke snížení působení bořivých větrů V nových porostních stěnách ponechat hluboko zavětvené jedince smrku a vtroušené listnáče. V místě propojení obou větví trati porostní skupinou 819C14 je třeba v budoucí obnově kmenoviny zvolit do okraje porostu výsadbu buku lesního, popřípadě modřínu opadavého. Obě tyto dřeviny jsou mnohem více odolné na působení bořivých větrů. Plocha 5 Tato změna se doplňuje o úpravu horní části stávající sjezdové trati k vrcholu Slamník tak, aby nebyla v kolizi se současně projednávanou změnou hranice NPR Kralický Sněžník. Jedná se o jehličnaté mlaziny na vrcholu svahu rozdělené odvozní cestou.


- 38 -


__________________________________________________________________________ Ohrožení větrem Ohrožení u mlazin v horní části svahu v okraji sjezdové trati je zejména k věku a výšce porostu nízké. Návrh opatření ke snížení působení bořivých větrů Obnova navržených porostu nemá vliv na zvýšení rizika bořivých větrů na okolní porosty. Plocha 6 Propojení dvou stávajících sjezdových tratí novou sjezdovkou. Sjezdová trať je zapracována ve schválené Změně č. 1 územního plánu obce Dolní Morava, zůstává ve stejném místě, jen se částečně upravuje její trasa a šířka. Navržená trasa prochází mladými porosty i staršími kmenovinami, které jsou náchylné na působení bořivých větrů. Riziková partie je ve spodní části trati, kde se plánuje rozšíření sjezdovky již narušeným porostem. Ohrožení větrem Horní partie návrhu propojení sjezdových tratí jsou s pohledu exponovanosti na převládající vítr značně problematické, ale díky věku a výšce mladých porostů je zde riziko ohrožení větrem průměrné. Střední část trasy zasahuje do porostní skupiny 818A8, 818A13. Obě kmenoviny budou obnoveny od východu proti směru bořivých větrů. Z tohoto důvodu jsou okolní porosty bez zvýšení rizika narušení větrem. Případnou rizikovou částí je spodní partie sjezdovky v porostní skupině 819B13/1b. Většina území navržená k odlesnění je již porostlá růstově a věkově diferencovanou kulturou a mlazinou s výstavky smrku a jedle. Tato část porostu tvoří ochranu následné kmenoviny. Činnost bořivých větrů je patrná i na čerstvých zlomech dospělých jedinců smrku ztepilého (viz. foto). Návrh opatření ke snížení působení bořivých větrů V horní a střední části návrhu (dílec 818A) se nenachází problémové místo, které by vzniklo následně po navrženém dočasném odlesnění. Ve spodní části, v porostní skupině 819B13/1b je třeba podpora zmlazeného buku a modřínu, které budou tvořit budoucí stabilní porostní stěnu. Plocha 7 Jedná se o výstavbu nové sjezdové trati v obtížnosti „modrá“ v areálu U Slona. Odlesnění je plánováno ve spodní části svahu ve středněvěkých porostech. Ohrožení větrem V zájmovém území převládají smrkové porosty s jednotlivou příměsí javoru klenu. Porost je již pomístně proředěn. Po odlesnění bude větrem nejvíce ohrožena jihovýchodní porostní stěna. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 39 -


__________________________________________________________________________ Návrh opatření ke snížení působení bořivých větrů Při odlesnění ponechat v okrajích porostních stěn co nejvíce listnáčů, zejména javoru klenu a buku. V případech, kdy dojde ke zmlazení porostních okrajů, je možné jeho postupné jemné uvolnění. Plocha 8 Odlesnění je plánováno v malém rozsahu (cca 0,04 ha) na vrcholu Slamník z důvodu vybudováni rozhledny. Ohrožení větrem Odlesnění je umístěno na vrcholu údolí do smrkových mlazin u cesty. Ohrožení větrem je minimální z důvodů velmi malé plochy a nízkého věku okolního porostu. Návrh opatření ke snížení působení bořivých větrů Obnova navržených porostu nemá vliv na zvýšení rizika bořivých větrů na okolní porosty. V průběhu pomalého odrůstaní porostu dojde k zapláštění hraničních jedinců. Plocha C Odlesnění je plánováno u horní výstupní stanice lanovky „ U slona“. Jedná se o velmi malou plochu. Ohrožení větrem Odlesnění je umístěno v horní části svahu velkou plochou do odvozní cesty. Ohrožení větrem je minimální z důvodů velmi malé plochy a nízkého věku okolního porostu. Návrh opatření ke snížení působení bořivých větrů Obnova navržených porostu nemá vliv na zvýšení rizika bořivých větrů na okolní porosty. V průběhu pomalého odrůstaní porostu dojde k zapláštění hraničních jedinců. Eroze Erozní ohrožení odlesněných pozemků je většinou střední. Při dodržení technologických postupů v průběhu odlesnění a následném zabezpečení ploch zpomalením odtoku povrchových vod by nemělo docházet k odnosu půdy na daných lokalitách. Závěr Závěrem lze konstatovat, že případná realizace aktuálního záměru obecně nezvýší riziko ohrožení lesních porostů větrnými kalamitami. Zvýšené riziko destabilizace porostů bořivými větry tvoří pouze porostní skupiny 819B13/1b a 819C14. V obou případech je třeba po odtěžení části porostu dále pracovat s již bohatě zastoupenou přirozenou obnovou buku lesního. Takto založené a pěstované porostní stěny mohou v budoucnu ještě lépe plnit ochranu následných porostů vůči působení silných větrných poryvů, než tomu bylo doposud.


- 40 -


__________________________________________________________________________ Obecné preventivní zásady na minimalizaci škod větrem v nových porostních stěnách tyčovin a zvláště pak kmenovin jsou podpora přirozené obnovy (především listnáčů) a preference jedinců s hlubokou korunou. Při výchově již založených porostů je vhodné zachovat výškovou a růstovou rozrůzněnost v exponovaných okrajích porostů. Porosty pěstovat ve volnějším zápoji. Větrným kalamitám však zcela zamezit nelze, což je patrné ze stavu některých okolních porostů. Erozní ohrožení nastane při samotné realizaci odlesnění, kdy je třeba chránit půdní kryt a následně pak bude ohrožena samotná odlesněná plocha. Nejvíce ohrožena erozí bude etapa pod č. 6. Z technologií pro výstavbu sjezdových tratí bude nezbytné dodržet zásadu nezasahovat při úpravě povrchu do půdního krytu ve vzdálenosti 2 – 5 m od porostní stěny, založit trvalý travní porost ve vhodném klimatickém období, nejlépe na jaře při dostatku vláhy a při nízkém riziku přívalových dešťů. Založený travní porost bude třeba v první letech kosit z důvodu jeho rychlejšího zahuštění.V prudkých sklonech založit příčné svodnice pro zpomalení odtoku povrchové vody. Po ukončení platnosti rozhodnutí na dočasné odlesnění plánovaných ploch vlastník zařízení uvede pozemky do původního stavu. Konkrétní vyhodnocení vlivu na tuto složku životního prostředí je uvedeno v kapitole č. 5. 3. 2 Potenciální vliv na zvláště chráněná území Zásadním předpokladem rozvoje využívání území je zachování mimořádných přírodních hodnot řešeného území.Vzhledem k vysokému podílu chráněných ploch jsou velmi časté střety se zájmy územního rozvoje a navazujících aktivit. Obecně lze říci, že veškeré záměry a aktivity by měly plně respektovat všechna chráněná území a jejich ochranné podmínky. Jedině poté lze očekávat žádné negativní vlivy na tato území. Zájmové území není součástí žádného velkoplošného chráněného území. Celá severní část území obce leží v NPR Králický Sněžník. Ovlivnění tohoto maloplošného chráněného území lze očekávat při realizaci ploch s označením 5 a 8. Celé území obce leží v přírodním parku Králický Sněžník, který slouží k ochraně mimořádných krajinářských kvalit území (krajinného rázu). K ovlivnění tohoto přírodního parku dojde při realizaci všech navržených ploch. Konkrétní vyhodnocení vlivu na tuto složku životního prostředí je uvedeno v kapitole č. 5. 3. 3 Potenciální vliv na ÚSES, soustavu NATURA 2000 Ovlivnění prvků ÚSES v souvislosti s vymezením jednotlivých ploch předkládaných v rámci Změny územního plánu obce Dolní Morava lze očekávat. Nově navrhované plochy jsou umístěny do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru K81.


- 41 -


__________________________________________________________________________ Vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti bylo provedeno jako součást vyhodnocení vlivů realizace koncepce na životní prostředí, které bylo zpracováno autorizovanou osobou (Mgr. Jan Losík). Text tohoto hodnocení je součástí dokumentace v části B. Plocha 1 Plocha je součástí území PO Králický Sněžník. V současné době se zde nachází upravená cesta, která je v zimním období využívána lyžaři. V rámci hodnocené změny ÚP je navrženo převedení této sjezdové trati do ploch určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Realizací záměru nedojde k ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Plocha 2 Plocha se nachází na území PO Králický Sněžník. Změna ÚP zde předpokládá zřízení sjezdové trati. V současné době se na ploše nachází smrková monokultura a cesta využívaná stavební mechanizací. Realizací záměru nedojde k ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Plocha 3 Plocha určená ve změně ÚP k rozšíření stávající sjezdovky na místě lesního porostu. Na většině plochy se nachází smrková monokultura, místy s větším zastoupením buku. Plocha částečně zasahuje na území PO Králický Sněžník. Realizace záměru se nedotkne předmětu ochrany PO Králický Sněžník. Plocha 4 Plocha určená ve změně ÚP k plnění funkce sjezdových tratí a sáňkařských drah. Jedná se o rozšíření stávajících cest v lesním komplexu, který je tvořen smrkovými monokulturami s lokálním výskytem fragmentů bučin. Plocha se nachází na území PO Králický Sněžník. Realizace záměru se nedotkne předmětu ochrany PO Králický Sněžník. Plocha 5 Plocha z větší části leží na území EVL Králický Sněžník. Změna ÚP zde předpokládá zřízení sjezdové trati. V současné době se na části plochy nachází porosty klasifikované jako přírodní stanoviště 9410 - Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) s velmi zhoršenou reprezentativností. Jedná se o porosty, které byly založeny umělými výsadbami smrku na místě původních horských bučin. Druhové složení podrostu odpovídá stanovišti acidofilních smrčin, podrost je však vyvinut jen na světlejších místech porostu a má omezenou strukturní i druhovou bohatost. Realizací záměru dojde k záboru stanoviště, které je předmětem ochrany EVL Králický Sněžník. Vliv je s ohledem na relativně malou plochu záboru a zhoršenou kvalitu stanoviště hodnocen jako mírně negativní. Plocha 6 Jedná se o úpravu trasy a šířky plochy určené ke zřízení sjezdové tratě mezi stávajícími sjezdovkami. V současnosti se zde nacházejí lesní porosty, které jsou na většině plochy klasifikovány jako nepřírodní stanoviště s převahou nepůvodních dřevin jehličnatých


- 42 -


__________________________________________________________________________ dřevin. Pouze v dolní části se nacházejí fragmenty bučin. Plocha částečně zasahuje na území PO Králický Sněžník. Realizace záměru se nedotkne předmětu ochrany PO Králický Sněžník. Plocha 7 Plocha leží na území PO Králický Sněžník. Jedná se o návrh sjezdové trati v areálu U slona. Na ploše se v současnosti nachází smrková monokultura s příměsí javoru klenu. Realizace záměru se nedotkne předmětu ochrany PO Králický Sněžník. Plocha 8 Plocha určená ke zřízení rozhledny na vrcholu Slamníku leží na území EVL Králický Sněžník. V současné době se zde nachází imisní holina s mladými výsadbami smrku. Podle klasifikace biotopů se jedná o nepřírodní biotop X10 - Paseky s podrostem původního lesa. V bylinném patře převažuje metlička křivolaká, třtina chloupkatá a brusnice borůvka. Realizací záměru nedojde k ovlivnění předmětů ochrany EVL Králický Sněžník. Plocha C Jedná se o plochu určenou k rozšíření výstupu z horní stanice lanovky U slona. Plocha se nachází na území PO Králický Sněžník. V současné době se zde nachází smrková monokultura. Realizace záměru se nedotkne předmětu ochrany PO Králický Sněžník. Na základě provedeného hodnocení lze konstatovat, že Změna č. 5 územního plánu obce Dolní Morava nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Dojde pouze k okrajovému zásahu do území EVL Králický Sněžník, přičemž bude část stanovištního předmětu ochrany 9410 - Acidofilní smrčiny (VaccinioPiceetea) převedena na bezlesé plochy sjezdových tratí. Ostatní předměty ochrany EVL dotčeny nebudou. Část z návrhových ploch zasahuje na území PO Králický Sněžník. Nachází se však v lesních porostech, v nichž se předmět ochrany PO nevyskytuje. Vliv na PO Králický Sněžník je proto možné vyloučit. Konkrétní vyhodnocení vlivu tyto složky životního prostředí je uvedeno v kapitole č. 5. 3. 4 Vliv na faunu a flóru Plocha 1 Na ploše se nachází upravená cesta, procházející smrkovou monokulturou. Na okrajích nalezneme listnáče (buk, bříza, jíva) a porosty třtiny chloupkaté, t. rákosovité, metličky křivolaké a brusnice borůvky. Plocha 2 V současné době se na ploše nachází smrková monokultura a cesta využívaná stavební mechanizací. Bylinné patro je vytvořenou pouze sporadicky na světlejších okrajích. Přítomny jsou druhy jako starček vejčitý, bika bělavá, šťavel kyselý, třina rákosovitá, pstroček dvoulistý.


- 43 -


__________________________________________________________________________ Plocha 3 Na většině plochy se nachází lesní porosty různého věku s převahou smrku a minimálně vyvinutým podrostem. Pouze v dolní části plocha zasahuje do fragmentu bučiny s běžnými druhy v podrostu. Plocha 4 Plocha kopíruje stávající cesty v lesním komplexu, který je tvořen smrkovými monokulturami s lokálním výskytem fragmentů bučin. Ve stromovém patře se kromě smrku v okolí cest vyskytuje i javor klen a topol osika. Také bylinné patro je vázáno na světlejší okraje cest. Nalezneme zde i druhy podrostu květnatých bučin (pitulník žlutý, kokořík přeslenitý, bika lesní, krtičník hlíznatý, netýkavka malokvětá). Plocha 5 V současné době se na části plochy nachází porosty klasifikované jako přírodní stanoviště 9410 - Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) s velmi zhoršenou reprezentativností. Jedná se o porosty, které byly založeny umělými výsadbami smrku na místě původních horských bučin. Kromě smrku ztepilého sem byl vysazen také nepůvodní smrk pichlavý, ojediněle se v porostu vyskytuje jeřáb ptačí. Druhové složení podrostu odpovídá stanovišti acidofilních smrčin. Podrost je však vyvinut jen na světlejších místech porostu a má omezenou strukturní i druhovou bohatost. Převažuje metlička křivolaká a třtina chloupkatá, místy šťavel kyselý, maliník a kapraď rozložená. Plocha 6 V současnosti se zde nacházejí lesní porosty, které jsou na většině plochy klasifikovány jako nepřírodní stanoviště s převahou nepůvodních jehličnatých dřevin. Většinou převažují smrkové monokultury různého stáří se slabě vyvinutým podrostem. V mladších porostech je kromě smrku početněji zastoupena bříza bělokorá, místy jeřáb ptačí a modřín opadavý. Pouze v dolní části se nacházejí fragmenty bučin v nichž je přítomna i jedle bělokorá. V těchto partiích je v podrostu hojně zastoupeno zmlazení dominantních dřevin a také běžné lesní druhy (třtina rákosovitá, metlička křivolaká, starček vejčitý, věsenka nachová, mléčka zední, papratka samičí, černýš lesní). Ve starších smrkových porostech na ploše 6 byl ojediněle zaznamenán výskyt plavuně pučivé (Lycopodium annotinum), která je zařazena mezi ohrožené druhy rostlin. Změnou využití plochy dojde k vymizení druhu z přímo dotčených ploch. V okolních porostech, které zůstanou zachovány nebude existence druhu ohrožena. Plocha 7 Na ploše se v současnosti nachází smrková monokultura s příměsí javoru klenu. Na okrajích pak nalezneme opláštění tvořené břízou bělokorou a jasanem ztepilým. Bylinné patro je uvnitř porostu silně potlačeno nedostatkem světla. Na okrajích se vyskytuje pitulník žlutý, třtina rákosovitá, mařinka vonná, pstroček dvoulistý, metlička křivolaká, černýš lesní, kapraď samec.


- 44 -


__________________________________________________________________________ Plocha 8 Na ploše se nachází imisní holina s mladými výsadbami smrku. Podle klasifikace biotopů se jedná o nepřírodní biotop X10 – Paseky s podrostem původního lesa. V bylinném patře převažuje metlička křivolaká, třtina chloupkatá a brusnice borůvka. Ojediněle se zde vyskytuje sedmikvítek evropský. Plocha C Na ploše se nachází smrková monokultura s minimálně vytvořeným bylinným patrem. Výskyt zvláště chráněných druhů živočichů Ve starších lesních porostech na plochách 2, 3, 4, 6, 7 byly zjištěny pobytové stopy ohrožené veverky obecné (Sciurus vulgaris). Tento druh osidluje většinu typů lesních porostů v dotčeném území. V celém zájmovém území se roztroušeně vyskytují kriticky ohrožená zmije obecná (Vipera berus), silně ohrožená ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a silně ohrožený slepýš křehký (Anguis fragilis). Tito plazi se nejčastěji vyskytují na okrajích lesů, v blízkosti kamenných snosů a menších skalek. Pronikají také do nezapojených mladých lesních porostů. Na okrajích lesních porostů se vyskytují ohrožení čmeláci rodu Bombus. Sbírají potravu na květech a mohou zde být umístěna i jejich zemní hnízda. Není vyloučen ani výskyt jeřábka lesního (Bonasa bonasia), který se místy vyskytuje v širším okolí. Změna využití ploch bude znamenat ztrátu části biotopu pro některé jedince. Vliv je třeba prověřit při posuzování konkrétní podoby záměru. Dá se také očekávat mírné zvýšení rušení způsobené zvýšenou návštěvností. Vzhledem k současnému využívání území k zimním sportům bude tento vliv méně významný. 3. 5 Potenciální vliv na krajinu, krajinný ráz, VKP a kulturní památky Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území, čehož může být docíleno provedením vhodného architektonického řešení u jednotlivých ploch. Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. V současné době nelze určit významnost vlivu na krajinný ráz. Bude se lišit u jednotlivých záměrů. Realizace jednotlivých záměrů musí splnit zákonnou podmínku ochrany krajinného rázu, spočívající v zachování VKP, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Realizace ploch a objektů nesmí být v rozporu s původními formami architektury a nesmí narušit území negativní výstavbou objektů pro rekreaci architektonicky a historicky nevhodnými v daném území. Vzhledem k dalšímu záboru PUPFL, vytvoření nového průseku lesa a tedy další fragmentaci krajiny lze vliv na krajinný ráz vyhodnotit jako negativní. Pozitivním vlivem na krajinu pak lze hodnotit návrh nových ploch určených k navrácení do PUPFL. Dalším záměrem s negativním vlivem na krajinu je plocha určená pro realizaci rozhledny Na Slamníku. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 45 -


__________________________________________________________________________ Vzhledem k plánovanému kácení lesa lze vyhodnotit negativní vliv na VKP „ze zákona“. Kulturní památky nebudou realizací posuzované změny územního plánu dotčeny, vliv lze označit jako nulový. Konkrétní vyhodnocení vlivu na tuto složku životního prostředí je uvedeno v kapitole č. 5. 3. 6 Potenciální vliv na vody Na základě znalosti stávajícího stavu životního prostředí na předmětném území a vzhledem k charakteru plánovaných záměrů lze konstatovat, že by plánované záměry neměly významně ovlivnit hydrologické poměry v posuzovaném území. Vykácením ploch lesa dojde ke změně odtokových poměrů v území a ke zvýšení množství odtoku dešťových vod. Vzhledem k charakteru posuzovaných záměrů lze konstatovat, že jejich standardní provoz, včetně přípravy území pro záměr a stavební činnost nebude mít negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod v daném území. Plochy řešené ve změně územního plánu nebudou navrhovány v záplavovém území vodního toku Morava. Konkrétní vyhodnocení vlivu na tuto složku životního prostředí je uvedeno v kapitole č. 5. 3. 7 Potenciální vliv na znečištění ovzduší Fáze výstavby záměru Při výstavbě budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během výstavby se mohou uvolňovat emise polétavého prachu (při provádění zemních prací, ze skládek sypkých materiálů aj.). Proto bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby. Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice. Fáze provozu záměru V návrhu Změny č. 5 Územního plánu obce Dolní Morava jsou navrhovány změny funkčního využití ploch v k. ú. Velká Morava. Změnou č. 5 Územního plánu obce Dolní Morava se vymezují plochy pro sjezdové tratě (35, 45, 55, 6a5, 6b5, 6c5, 6d5, 75 a C5) a plocha pro občanské vybavení (85). Plocha pro občanské vybavení (85) bude sloužit pro rozhlednu. Plocha 45 a C5 bude vybudována sáňkařská dráha. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 46 -


__________________________________________________________________________ Správní území obce Dolní Morava se skládá z 3 katastrálních území: Dolní Morava, Horní Morava a Velká Morava. Změna č. 5 ÚPO Dolní Morava se dotýká pouze k. ú. Velká Morava. Stávající stav je reprezentovaný pozadím, které je uvedeno v kapitole 2. 12 Kvalita ovzduší. Plošné zdroje znečištění ovzduší Plošným zdrojem znečišťování ovzduší jsou parkovací plochy. Změnou Územního plánu nedojde k vymezení nových ploch pro plošné zdroje znečišťování. Pro navrhované plochy budou sloužit stávající parkovací plochy. Liniové zdroje znečištění ovzduší Hlavním liniovým zdrojem znečištění je automobilová doprava, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Liniovým zdrojem znečištění je doprava po příjezdových komunikacích. Jedná se především o osobní vozidla návštěvníků jednotlivých lokalit a o dopravu spojenou se zásobováním nových ploch pro sjezdové lyžování a sáňkařskou dráhu. Produkované množství znečišťujících látek z dopravy je závislé na typu motorového vozidla – osobní vozidlo, lehké nákladní vozidlo, těžké nákladní vozidlo, autobus, motocykl, na emisní úrovni motorového vozidla – EURO 1, EURO 2, EURO 3 a EURO 4, na rychlost, kterou se uvažované vozidlo pohybuje a na sklonu vozovky. V následující tabulce jsou uvedeny emisní faktory osobních a nákladních vozidel, které byly spočítány pomocí výpočetního programu MEFA-06, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, v platném znění a věstníkem MŽP, částka 10, říjen 2002. Tento program umožňuje výpočet emisních faktorů v závislosti na typu vozidla, rychlosti jízdy, sklonu vozovky a výpočtovém roce. Modelový výpočet emisních faktorů v gramech na ujetý kilometr byl proveden pro rok 2011 a 2015, podélný sklon vozovky 0 %, emisní úroveň osobních a těžkých nákladních vozidel EURO 1 až 4 a pro rychlosti 30, 40, 50, 70 a 90 km/h.

Tabulka č. 18: Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2011 Emisní faktor [g/km] Emisní úroveň

1

2

Osobní vozidla

Škodlivina

Nákladní vozidla

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

Benzen

0,0105

0,0097

0,0102

0,0125

0,0829

0,0594

0,0463

0,0374

NOx

0,9713

0,8753

0,8351

0,9950

24,0603

17,3538

18,2359

23,0600

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

2,1694

1,5196

1,3434

1,3113

Benzen

0,0044

0,0042

0,0044

0,0053

0,0296

0,0212

0,0166

0,0133


- 47 -


__________________________________________________________________________ Emisní faktor [g/km] Emisní úroveň

3

4

Osobní vozidla

Škodlivina

Nákladní vozidla

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

NOx

0,4174

0,3762

0,3542

0,4162

18,4506

13,2716

13,5555

17,0097

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,5691

0,3979

0,3498

0,3525

Benzen

0,0030

0,0028

0,0030

0,0038

0,0238

0,0171

0,0134

0,0109

NOx

0,1779

0,1644

0,1608

0,2083

2,6133

1,8103

1,8666

2,2042

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,3158

0,2213

0,1955

0,1908

Benzen

0,0021

0,0019

0,0021

0,0028

0,0104

0,0075

0,0059

0,0048

NOx

0,1269

0,1193

0,1160

0,1492

2,0561

1,4120

1,4559

1,7141

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,0934

0,0659

0,0577

0,0579

Tabulka č. 19: Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2015 Emisní faktor [g/km] Emisní úroveň

1

2

3

4

Osobní vozidla

Škodlivina

Nákladní vozidla

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

30 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

Benzen

0,0105

0,0097

0,0102

0,0125

0,0829

0,0594

0,0463

0,0374

NOx

1,0730

0,9641

0,9215

1,1040

22,0396

16,0045

17,1248

22,0151

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

2,0734

1,4523

1,2839

1,2532

Benzen

0,0044

0,0042

0,0044

0,0053

0,0296

0,0212

0,0166

0,0133

NOx

0,4727

0,4254

0,4002

0,4714

17,6668

12,7408

13,1112

16,5898

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,5434

0,3788

0,3333

0,3363

Benzen

0,0030

0,0028

0,0030

0,0038

0,0238

0,0171

0,0134

0,0109

NOx

0,2006

0,1871

0,1826

0,2354

2,4409

1,6985

1,7745

2,1242

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,3081

0,2159

0,1907

0,1861

Benzen

0,0021

0,0019

0,0021

0,0028

0,0104

0,0075

0,0059

0,0048

NOx

0,1345

0,1265

0,1228

0,1574

2,0148

1,3837

1,4266

1,6797

PM10

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

0,0934

0,0659

0,0577

0,0579

Z vypočtených emisních faktorů je zřejmé, že dominantní vliv na hodnoty emisí znečišťujících látek může mít využívání nákladní automobilové dopravy. Během provozu posuzovaných lokalit lze očekávat zvýšení frekventovanosti osobních vozidel a k tomu odpovídající zvýšení emisí pocházejících z výfukových plynů automobilové dopravy. Bude se především jednat o návštěvníky jednotlivých nových lokalit pro sjezdové lyžování a pro sáňkařskou dráhu.


- 48 -


__________________________________________________________________________ Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Imisní limity vybraných znečišťujících látek

Tabulka č. 20: Imisní limity Znečišťující látka

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu/maximální povolený počet jejího překročení za rok

Oxid siřičitý

1 hodina

350 µg.m-3/24

Oxid siřičitý

24 hodinu

125 µg.m-3/3

Oxid dusičitý

1 hodina

200 µg.m-3/18

Oxid dusičitý

1 rok

40 µg.m-3

Oxid uhelnatý

Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr1)

10 mg.m-3

PM10

24 hodin

50 µg.m-3/35

PM10

1 rok

40 µg.m-3

Benzen

1 rok

5 µg.m-3

Olovo

1 rok

0,5 µg.m-3

Poznámka: 1)

Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, tj. první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

Závěr posouzení Návrhu Změny č. 5 Územního plánu obce Dolní Morava z hlediska znečištění ovzduší Vzhledem k tomu, že v návrhu Změny č. 5 Územního plánu se jedná pouze o vybudování ploch pro sjezdové lyžování, pro vybudování rozhledny a pro vybudování sáňkařské dráhy, nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách. Doplnění či rozšíření ploch sjezdových tratí jsou navrhována především z bezpečnostních a provozních důvodů a nevyvolávají potřebu nových kapacit pro parkování a ubytování. Během výstavby plánovaných záměrů budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během výstavby se mohou uvolňovat emise poletavého prachu (při provádění zemních prací, z deponií orničních vrstev aj.). Proto bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby. Stavební práce budou realizovány v krátkém časovém úseku v průběhu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, vlhkosti EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 49 -


__________________________________________________________________________ vzduchu a půdy, síle a směru větru. Prašnost bude také závislá na dodržování opatření k omezování prašnosti po dobu realizace stavby. Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice. Na posuzovaných plochách nedojde k vybudování stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. Po vybudování sjezdové dráhy a sáňkařské dráhy dojde především k nárůstu dopravy osobních vozidel návštěvníků jednotlivých ploch. Při provozu vozidel vznikají převážně oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Nárůst převážně osobních vozidel by neměl mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší. Konkrétní vyhodnocení vlivu na tuto složku životního prostředí je uvedeno v kapitole č. 5. 3. 8 Potenciální vliv na hlukovou situaci U všech navrhovaných změn ÚP se jedná o časově velmi krátkodobé zdroje hluku. Vlastní chráněný venkovní prostor v katastru obce Dolní Morava bude hlukem ovlivněn minimálně. Doplnění či rozšíření ploch sjezdových tratí jsou navrhována především z bezpečnostních a provozních důvodů a nevyvolávají potřebu nových kapacit pro parkování a ubytování. U části 8 (rozhledna na Slamníku) se přidává časově omezený hluk z dopravy související s výstavbou rozhledny. Vlastní stavební činnost, vzhledem k lokalitě, nebude mít na okolní nejbližší chráněný venkovní prostor vliv. Navrhovaným změnám ÚP není třeba z hlediska hluku věnovat žádnou zvýšenou pozornost. Konkrétní vyhodnocení vlivu na tuto složku životního prostředí je uvedeno v kapitole č. 5. 3. 9 Vliv na obyvatelstvo Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, je veřejné zdraví chápáno jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Některé faktory mohou pomáhat zdraví udržovat a podporovat nebo naopak poškozovat. Výsledné působení je komplexním vlivem všech faktorů a podmínek, ty mohou být často vzájemně podmíněny. Podle odhadů odborníků SZÚ ovlivňují zdravotní stav především faktory způsobu života (z 50 až 60 %), zatímco životní a pracovní prostředí zodpovídá za zdravotní stav přibližně z 20 % a zdravotní péče ovlivňuje zdraví zhruba také přibližně z 20 %. V současné době je pro hodnocení vlivů jednotlivých konkrétních záměrů používán postup hodnocení zdravotních rizik, který využívá dostupných údajů pro určení faktorů, které EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 50 -


__________________________________________________________________________ mohou za určitých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní účinky. Odhaduje rozsah expozice určitému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny jednotlivé skupiny dotčené populace a konečně zahrnuje charakterizaci existujících či potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjištění. Součástí hodnocení je také diskuse úrovně nejistot, které jsou spjaty s tímto procesem. Cílem celého procesu je shromáždění podrobnějších údajů o vlivu faktorů vyvolaných provozem hodnoceného záměru na zdraví exponované populace. Hodnocení zdravotních rizik bývá nejčastěji realizováno jako součást hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo (resp. na veřejné zdraví) dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a dále v některých specifických případech (posouzení rizika na žádost příslušné krajské hygienické stanice, hodnocení oprávněnosti stížností občanů apod.). Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality životního prostředí v dané lokalitě mohou být výsledky měření imisní situace, hlukové zátěže či v případě rozhodování o vhodnosti umístění zamýšleného záměru - modelové výpočty rozptylové či hlukové studie. Zdravotní rizika lze podle výše uvedeného postupu vyhodnotit na základě znalosti konkrétního návrhu řešení záměru, jeho parametrů a kapacit (popř. jeho variant). Cílem posuzované koncepce není znalost přesného řešení záměrů, ale určení a vymezení jednotlivých ploch a jejich funkčních regulativů, proto nelze provést kvantifikaci předpokládané expozice modelovými výpočty a následně odhad možných zdravotních rizik. Během přípravy jednotlivých záměrů dle koncepce bude u významnějších projektů provedeno podrobné hodnocení v rámci procesu EIA. Vzhledem k tomu, že v této fázi už bude známo technické (a technologické) řešení včetně nároků na obslužnou dopravu, bude možné hodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně stanovení podmínek na prevenci, eliminaci a kompenzaci případných negativních vlivů. Při hodnocení vlivu na veřejné zdraví se posuzují všechny dopady na zdraví - pozitivní i negativní. Uvažuje se s působením fyzikálních, chemických (popř. biologických) škodlivin, ale také vlivem jiných faktorů (sociálních, ekonomických,…). Hodnocení zdravotních rizik je tedy součástí hodnocení vlivu na veřejné zdraví. Cílem posouzení vlivu na veřejné zdraví je zmírnění zdravotních rizik a zvýšení pozitivních efektů z realizace záměrů koncepce. V rámci této části jsou dále vyhodnoceny možné pozitivní a negativní vlivy na veřejné zdraví vyplývající z funkčního vymezení zájmových ploch v obecné rovině. Plochy sjezdových tratí a sáňkařských drah, občanského vybavení V období výstavby záměrů se předpokládá dočasně zvýšené zatížení širšího území hlukem a imisemi z dopravy a stavebních mechanismů. Stavební mechanismy a některé ruční nářadí může být také zdrojem vibrací. Těmto vibracím je však vystavena především obsluha a nejbližší okolí mechanismu. Vibrace z těchto zdrojů jsou utlumeny v podloží do vzdálenosti několika metrů od místa jejich působení. Vibracemi nebude ovlivněno širší okolí ani zástavba. U stavebních mechanismů na staveništi a obslužné nákladní automobilové dopravy na příjezdových komunikacích budou emitovány polutanty z provozu motorů při spalování paliva. Bude se jednat především o emise oxidů dusíku, dále emise oxidu uhelnatého, prašného aerosolu (zejména při spalování motorové nafty), oxidu siřičitého, alifatických EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 51 -


__________________________________________________________________________ a aromatických uhlovodíků, polycyklických aromatických uhlovodíků, aldehydů, ketonů, dehtů, benzenu, sazí aj. Vzhledem k neznalosti počtu a nasazení stavebních mechanismů a obslužné dopravy není možné přesně vyčíslit množství emitovaných znečišťujících látek vyvolané provozem mechanismů a obslužné dopravy, ale dle charakteru záměru a plánovaného rozsahu stavebních prací lze předpokládat, že bude relativně nízké. Při výstavbě se mohou uvolňovat emise poletavého prachu - tuhé znečišťující látky. Produkované emise budou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru. K omezování prašnosti je třeba minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potencionálních zdrojů prašnosti a za nepříznivých povětrnostních podmínek zamezit šíření prašnosti do okolí - vhodnou manipulací se sypkými materiály (popř. kropením). Výše uvedené negativní vlivy jsou časově omezeny dobou trvání stavby, lze je významně omezovat způsobem provádění stavby a správnou organizací. Výstavba záměrů musí být organizačně zabezpečena způsobem, který bude omezovat narušení faktorů pohody – v nočních hodinách nebude výstavba záměru realizována, veškerá přeprava stavebních materiálů a odpadů bude uskutečňována pouze v denní době, bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. Realizace navrženého vleku, nových tras a propojení stávajících sjezdových tratí povede ke zvýšení komfortu při využívání stávajícího lyžařského areálu. Vybudováním sáňkařské dráhy a rozhledny na Slamníku dojde ke zvýšení užitné kvality území z hlediska sportovního a rekreačního vyžití, které umožní aktivní trávení volného času rekreantům i místním obyvatelům. Tím může dojít ke zvýšení pohybových aktivit osob s následnými příznivými dopady v oblasti zdraví. V České republice se projevuje trend zvyšování poruch pohybového aparátu, nárůst obezity a dalších projevů vyplývajících ze „sedavého“ způsobu života. Obezita nebo nadváha jsou vážnými riziky pro vznik některých druhů nádorového bujení. Pohybové a sportovní aktivity přispívají ke zlepšování zdravotního stavu populace (posilují většinu přirozených funkcí organismu, působí jako ochrana před nemocemi srdce a cév a před cukrovkou, zvyšují tělesnou zdatnost, rozvíjí koordinaci, zpevňují kosti, pomáhají udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost aj.). Realizace záměrů také podporuje podnikaní v oblasti cestovního ruchu a služeb a zvýšení nabídky zejména sezónních pracovních míst v rámci řešeného území. Určitým negativním jevem zatraktivnění oblasti by mohl být mírný nárůst intenzity automobilové dopravy v některých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zátěže podél využívaných komunikací, v blízkosti parkovišť a rekreačních a sportovních objektů. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o dopravu především osobní, neměly by být tyto vlivy významného charakteru. Z hlediska hluku vyvolaného samotným provozem navržených záměrů lze obecně konstatovat, že hluk bude vnímán subjektivně. Vnímání hluku může ovlivňovat umístění obytné zástavby a dále také vztah, který k němu konkrétní osoba zaujímá. Vzhledem ke značné vzdálenosti jednotlivých navržených záměrů od nejbližší obytné zástavby lze předpokládat, že vlastní chráněný venkovní prostor obce bude hlukem ovlivněn minimálně. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 52 -


__________________________________________________________________________ Závěr Výstavba Dočasný mírný negativní vliv lze očekávat během výstavby: narušení faktorů pohody – větší hluková a imisní zátěž z provozu stavebních mechanismů a navazující obslužné nákladní dopravy v blízkosti využívaných dopravních tras, lokalit. Provoz záměrů V souvislosti s realizací předkládané změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava lze předpokládat zvýšení užitné kvality území z hlediska sportovního a rekreačního vyžití, které umožní aktivní trávení volného času rekreantům i místním obyvatelům, podporu podnikaní v oblasti cestovního ruchu a služeb a zvýšení nabídky zejména sezónních pracovních míst v rámci řešeného území. Na druhou stranu ale není vyloučen mírný nárůst intenzity automobilové dopravy v některých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zátěže podél využívaných komunikací, v blízkosti parkovišť a rekreačních a sportovních objektů Konkrétní vyhodnocení vlivu na tuto složku životního prostředí je uvedeno v kapitole č. 5. 3. 10 Ochrana ložisek nerostných surovin a jejich těžba, poddolovaná území, sesuvná území Při realizaci posuzované změny územního plánu nebude ovlivněno poddolované území, ložiska nerostných surovin a sesuvná území.

4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Zájmové území má díky svému kvalitnímu přírodnímu prostředí vysoký turistický potenciál pro letní i zimní rekreaci, těžištěm těchto aktivit jsou hlavně NPR a PP Králický Sněžník. Území se využívá jak pro individuální tak pro hromadnou rekreaci, jádrem nabídky je pěší a cyklistická turistika v létě a sjezdové a běžecké lyžování v zimě. Plochy řešené ve změně územního plánu budou navrhovány na pozemcích PUPFL a v jejich ochranném pásmu. Plochy navržené pro změnu využití území se nacházejí v Ptačí oblasti Králický Sněžník, plochy s označením 5 a 8 v Evropsky významné lokalitě Králický Sněžník, plochy s označením 5 a 8 se nyní nacházejí v národní přírodní rezervaci Králický Sněžník, posun hranice NPR byl projednaný již v rámci změn vydané Změny č. 1 ÚPO Dolní Morava a po projednání se tyto lokality budou nacházet mimo národní přírodní rezervaci Zájmové území je nejvyšším místem pardubického kraje. Navrhovaná koncepce počítá s realizací rozhledny Na Slamníku. V zájmovém území je značné množství přírodních atraktivit, které jsou vyhledávány i turisty z okolních zemí. Posuzovaná změna územního plánu počítá s rozvojem ploch sportu a volnočasových aktivit a občanského vybavení.


- 53 -


__________________________________________________________________________ K nejvýraznějším environmentálním rizikům způsobeným antropogenní činností patří soustředěná intenzivní doprava v obcích zhoršující kvalitu ovzduší a životního prostředí a nepříznivě zvyšující hlukovou zátěž. Rozvojem obce Dolní Morava na navrhovaných plochách nelze vyloučit navýšení automobilové dopravy a s tím související nárůst emisní a hlukové zátěže. Povodně jsou největším nebezpečím z oblasti přírodních katastrof. Jsou charakteristické nepravidelným výskytem. Na jejich vzniku se podílí více faktorů, což ztěžuje a komplikuje jejich prognózu. Při důsledné realizaci preventivních opatření lze však škody minimalizovat. Plánované odlesnění napomáhá k rychlejšímu odtoku vod z území a tím i k povodním. Morfologicky členitější terény a svažité lokality jsou kromě snížené retence vody ohroženy také zvýšenou erozí půdy, a to jak vodní tak větrnou. Odlesňování těchto ploch by mohlo stávající situaci zhoršovat. Patrné je výrazné poškození lesů v některých částech regionu, a to nejen vlivem imisní zátěže, ale také vlivem nevhodné druhové a věkové skladby lesních ekosystémů a způsobu hospodaření v nich. Snížená odolnost lesů vůči negativním činitelům a narušená ekologická stabilita lesních ekosystémů je patrná zejména v horských oblastech. Plochy určené k zalesnění by mohly přispět ke zlepšení situace v zájmovém území. Krajina jako celek je poznamenána potlačením původních tradic, deformací její typické tváře použitím nevhodných architektonických stylů, devastací staveb drobné lidové architektury a nedostatkem zeleně v sídlech. Celkově je snížena biodiverzita, a tím i ekologická stabilita krajiny. Mírně příznivější je situace v oblastech podléhajících legislativní ochraně přírody a krajiny. Realizací posuzované koncepce by mohlo dojít k dalšímu narušení a fragmentaci krajiny, stejně tak jako k zásahu do zvláště chráněných částí přírody.

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů je součástí kapitoly č. 3 tohoto hodnocení. V této kapitole (viz tabulku č. 21) jsou uvedeny jednotlivé záměry v přehledné tabulce a jejich vliv na jednotlivé složky životního prostředí spolu se slovním vyhodnocením. V rámci vyhodnocení a specifikace potenciálních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí, které by mohly být realizací posuzované koncepce ovlivněny, byly vzaty v potaz i možné kumulativní a synergické vlivy. Mezi negativní synergické vlivy lze zařadit zábor půdy kategorie PUPFL, které se u jednotlivých záměrů kumulují. Zvýšením atraktivnosti území lze zároveň předpokládat navýšení návštěvnosti obce a s tím spojenou dopravní zátěž.


- 54 -


__________________________________________________________________________

Označení plochy

Plánované využití

ZPF

PUPFL

ZCHÚ, PP

Fauna, flóra

ÚSES

NATURA

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

Tabulka č. 21: Číselné vyhodnocení významnosti vlivu návrhových ploch na jednotlivé složky ŽP

1

PUPFL

0

+2

+1

+1

+1

0

+1

+1

+1

+1

+2

2

sjezdová trať

0

0

-1

-1

-1

0

-1

0

0

0

+1

3

sjezdové tratě

0

0

-1

-1

-1

0

-1

0

0

0

+1

4

sjezdové tratě, sáňkařské dráhy

0

0

-1

-1

-1

0

-1

0

0

0

+1

5

sjezdové tratě

0

0

-1

-1

-1

-1

-1

0

0

0

+1

6

sjezdové tratě

0

-1

-1

-1

-1

0

-1

0

0

0

+1

7

sjezdové tratě, lanová dráha

0

-1

-1

-1

-1

0

-1

0

0

0

+1

8

občanské vybavení

0

0

-1

-1

-1

0

-1

0

0

0

+1

C

sjezdové tratě, sáňkařské dráhy

0

0

-1

-1

-1

0

-1

0

0

0

+1

Vysvětlivky k tabulce: -3

závažný záporný vliv

-2

významně negativní vliv

-1

negativní vliv

0

bez vlivu

+1

pozitivní vliv

+2

významný pozitivní vliv

?

možný negativní vliv

Slovní hodnocení: 1 Vzhledem k tomu, že posuzovaná změna územního plánu nenavrhuje žádný zábor půd kategorie ZPF byl vliv označen jako nulový. Vliv na pozemky určené k plnění funkce lesa byl naopak hodnocen jako významně pozitivní, neboť koncepce navrhuje změnu využití území sjezdové trati zpět na lesní pozemky. Nové zalesnění pozemků bude mít pozitivní vliv na většinu složek životního prostředí, bude přínosem zejména pro chráněné území a vyhlášený přírodní park, faunu a flóru oblasti, územní systém ekologické stability, bude se jednat o nový přírodní prvek v krajinném rázu. Navržená plocha se pozitivně odrazí i v hydrologii, ovzduší i hlukové situaci. Vzhledem k těmto skutečnostem byl i vliv na obyvatelstvo vyhodnocen jako významně pozitivní. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen jako nulový.


- 55 -


__________________________________________________________________________ 2 Vzhledem k tomu, že posuzovaná změna územního plánu nenavrhuje žádný zábor půd kategorie ZPF byl vliv označen jako nulový. Realizace plochy si nevyžádá kácení plochy lesa. Vzhledem k tomu, že je v zájmovém území vyhlášen přírodní park je vliv na tuto složku životního prostředí hodnocen jako mírně negativní. Změna využití plochy bude znamenat ztrátu části biotopu pro některé zástupce fauny a flóry, vliv lze proto vyhodnotit jako mírně negativní. Umístění plochy do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru bude mít mírně negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen jako nulový. Vzhledem k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický prvek v krajině, který je navíc umístěn do přírodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní. Nová plocha využití území nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména z těchto důvodů byl přiřazen pozitivní vliv na obyvatelstvo.

3 Vzhledem k tomu, že posuzovaná změna územního plánu nenavrhuje žádný zábor půd kategorie ZPF byl vliv označen jako nulový. Realizace plochy si vyžádá kácení plochy lesa, které však nezvýší riziko ohrožení lesních porostů v území. Vzhledem k tomu, že je v zájmovém území vyhlášen přírodní park je vliv na tuto složku životního prostředí hodnocen jako mírně negativní. Změna využití plochy bude znamenat ztrátu části biotopu pro některé zástupce fauny a flóry, vliv lze proto vyhodnotit jako mírně negativní. Umístění plochy do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru bude mít mírně negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen jako nulový. Vzhledem k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický prvek v krajině, který je navíc umístěn do přírodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní. Nová plocha využití území nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména z těchto důvodů byl přiřazen pozitivní vliv na obyvatelstvo. 4 Vzhledem k tomu, že posuzovaná změna územního plánu nenavrhuje žádný zábor půd kategorie ZPF byl vliv označen jako nulový. Realizace plochy si vyžádá kácení plochy lesa, které však nezvýší riziko ohrožení lesních porostů v území. Vzhledem k tomu, že je v zájmovém území vyhlášen přírodní park je vliv na tuto složku životního prostředí hodnocen jako mírně negativní. Změna využití plochy bude znamenat ztrátu části biotopu pro některé zástupce fauny a flóry, vliv lze proto vyhodnotit jako mírně negativní. Umístění plochy do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru bude mít mírně negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen jako nulový. Vzhledem k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický prvek v krajině, který je navíc umístěn do přírodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní. Nová plocha využití území nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména z těchto důvodů byl přiřazen pozitivní vliv na obyvatelstvo. 5 Vzhledem k tomu, že posuzovaná změna územního plánu nenavrhuje žádný zábor půd kategorie ZPF byl vliv označen jako nulový. Realizace plochy si vyžádá kácení plochy lesa, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 56 -


__________________________________________________________________________ které však nezvýší riziko ohrožení lesních porostů v území. Vzhledem k tomu, že je v zájmovém území vyhlášen přírodní park a navíc je plocha navržena do zvláště chráněného území, je vliv na tuto složku životního prostředí hodnocen jako mírně negativní. Změna využití plochy bude znamenat ztrátu části biotopu pro některé zástupce fauny a flóry, vliv lze proto vyhodnotit jako mírně negativní. Umístění plochy do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru bude mít mírně negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl u této plochy vyhodnocen jako mírně negativní z důvodu záboru stanoviště, které je předmětem ochrany vyhlášené Evropsky významné lokality. Vzhledem k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický prvek v krajině, který je navíc umístěn do přírodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní. Nová plocha využití území nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména z těchto důvodů byl přiřazen pozitivní vliv na obyvatelstvo. 6 Vzhledem k tomu, že posuzovaná změna územního plánu nenavrhuje žádný zábor půd kategorie ZPF byl vliv označen jako nulový. Realizace plochy si vyžádá kácení plochy v současnosti již narušeného porostu lesa, navržená trasa navíc prochází porosty, které jsou náchylné na působení bořivých větrů. Vliv byl z těchto důvodů vyhodnocen jako mírně negativní. Vzhledem k tomu, že je v zájmovém území vyhlášen přírodní park je vliv na tuto složku životního prostředí hodnocen jako mírně negativní. Změna využití plochy bude znamenat ztrátu části biotopu pro některé zástupce fauny a flóry, vliv lze proto vyhodnotit jako mírně negativní. Umístění plochy do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru bude mít mírně negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen jako nulový. Vzhledem k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický prvek v krajině, který je navíc umístěn do přírodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní. Nová plocha využití území nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména z těchto důvodů byl přiřazen pozitivní vliv na obyvatelstvo. 7 Vzhledem k tomu, že posuzovaná změna územního plánu nenavrhuje žádný zábor půd kategorie ZPF byl vliv označen jako nulový. Realizace plochy si vyžádá kácení již pomístně proředěného porostu lesa. Vliv byl z tohoto důvodu vyhodnocen jako mírně negativní. Vzhledem k tomu, že je v zájmovém území vyhlášen přírodní park je vliv na tuto složku životního prostředí hodnocen jako mírně negativní. Změna využití plochy bude znamenat ztrátu části biotopu pro některé zástupce fauny a flóry, vliv lze proto vyhodnotit jako mírně negativní. Umístění plochy do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru bude mít mírně negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen jako nulový. Vzhledem k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický prvek v krajině, který je navíc umístěn do přírodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní. Nová plocha využití území nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména z těchto důvodů byl přiřazen pozitivní vliv na obyvatelstvo. 8 Vzhledem k tomu, že posuzovaná změna územního plánu nenavrhuje žádný zábor půd kategorie ZPF byl vliv označen jako nulový. Realizace plochy si vyžádá kácení plochy lesa, které však nezvýší riziko ohrožení lesních porostů v území. Vzhledem k tomu, že je EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 57 -


__________________________________________________________________________ v zájmovém území vyhlášen přírodní park a navíc je plocha navržena do zvláště chráněného území, je vliv na tuto složku životního prostředí hodnocen jako mírně negativní. Změna využití plochy bude znamenat ztrátu části biotopu pro některé zástupce fauny a flóry, vliv lze proto vyhodnotit jako mírně negativní. Umístění plochy do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru bude mít mírně negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen jako nulový. Vzhledem k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický prvek v krajině, který je navíc umístěn do přírodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní. Nová plocha využití území nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména z těchto důvodů byl přiřazen pozitivní vliv na obyvatelstvo. C Vzhledem k tomu, že posuzovaná změna územního plánu nenavrhuje žádný zábor půd kategorie ZPF byl vliv označen jako nulový. Realizace plochy si vyžádá kácení plochy lesa, které však nezvýší riziko ohrožení lesních porostů v území. Vzhledem k tomu, že je v zájmovém území vyhlášen přírodní park je vliv na tuto složku životního prostředí hodnocen jako mírně negativní. Změna využití plochy bude znamenat ztrátu části biotopu pro některé zástupce fauny a flóry, vliv lze proto vyhodnotit jako mírně negativní. Umístění plochy do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru bude mít mírně negativní vliv na tento prvek ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen jako nulový. Vzhledem k tomu, že realizací plochy vznikne nový technický prvek v krajině, který je navíc umístěn do přírodního parku, byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní. Nová plocha využití území nebude mít žádný vliv na hydrologii v území, ani na ovzduší a hlukovou situaci. Zejména z těchto důvodů byl přiřazen pozitivní vliv na obyvatelstvo.

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Změna územního plánu obce Dolní Morava byla navržena monovariantně. Ke zhodnocení byla předložena jedna varianta ploch. Řešení předkládané ve Změně územního plánu obce se určitou měrou odrazí na stavu životního prostředí v dotčeném území. Zpracovatel vyhodnocení SEA dospěl k závěru, že největším negativním vlivem bude zábor pozemků určených k plnění funkce lesa, zásah do zvláště chráněných částí přírody a narušení krajinného rázu. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch na složky životního prostředí byl uveden v kapitole č. 5 tohoto dokumentu. Použitá metodika vyhodnocení vlivů na životní prostředí vychází z požadavků stavebního zákona, respektive jeho přílohy, ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů), a z dokumentu „Metodika vyhodnocení vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí“. Prvním krokem bylo vymezení jednotlivých posuzovaných ploch. Další kapitolou byl přiblížen současný stav životního prostředí a jeho složek v zájmovém území. V tabulce byl poté číselně vyhodnocen vliv ploch na jednotlivé složky životního prostředí. Na základě tohoto


- 58 -


__________________________________________________________________________ vyhodnocení byly vyspecifikovány plochy s negativním vlivem na životní prostředí. Pro eliminaci negativních vlivů a maximální posílení pozitivních vlivů byla navržena opatření.

7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Zpracovatel hodnocení SEA na základě provedeného vyhodnocení nezjistil žádný závažný záporný vliv předkládané koncepce na jednotlivé složky životního prostředí. Vzhledem ke skutečnosti, že byl u některých záměrů vyhodnocen negativní vliv, navrhl zpracovatel SEA následující kompenzační opatření: při územně plánovací činnosti u jednotlivých záměrů musí být respektovány podmínky stanovené v dokumentu SEA, změny (úpravy) prvků ÚSES může navrhnou pouze autorizovaná osoba, pověřená MŽP k projektování ÚSES na základě úspěšné zkoušky odborné způsobilosti v této oblasti v souladu se schválenou metodikou, při návrhu konkrétní podoby záměru je třeba zvolit takové řešení, které minimalizuje negativní dopad na faunu a flóru oblasti vzhledem k možné ztrátě biotopu některých druhů, erozní ohrožení při realizaci odlesnění je třeba minimalizovat ochranou půdního krytu na odlesněné ploše, dodržet zásadu nezasahovat při úpravě povrchu do půdního krytu ve vzdálenosti 2 – 5 m od porostní stěny, založit trvalý travní porost ve vhodném klimatickém období, nejlépe na jaře při dostatku vláhy a při nízkém riziku přívalových dešťů, založený travní porost v první letech kosit z důvodu jeho rychlejšího zahuštění, v prudkých sklonech založit příčné svodnice pro zpomalení odtoku povrchové vody, plochy určené pro dočasné odlesnění uvést do původního stavu, u plochy 2 upravit kraje lesa na styku se sjezdovkou klínovitou formou tak, jak je v návrhu, nikoliv přímou linií, v nových porostních stěnách ponechat hluboko zavětvené jedince smrku a vtroušené listnáče, u plochy 4 ponechat nových porostních stěnách hluboko zavětvené jedince smrku a vtroušené listnáče, v místě propojení obou větví trati porostní skupinou je třeba v budoucí obnově kmenoviny zvolit do okraje porostu výsadbu buku lesního, popřípadě modřínu opadavého, u plochy 6 v její spodní části je třeba podpora zmlazeného buku a modřínu, které budou tvořit budoucí stabilní porostní stěnu, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 59 -


__________________________________________________________________________ u plochy 7 ponechat při odlesnění v okrajích porostních stěn co nejvíce listnáčů, zejména javoru klenu a buku,

8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení V rámci posuzování vlivů Změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava na životní prostředí byla hodnocena jedna předkládaná varianta umístění návrhových ploch. Vliv na jednotlivé složky životního prostředí byl hodnocen u všech vymezovaných ploch. V rámci návrhu řešení předkládané změny územního plánu byly v rámci možností maximálně respektovány požadavky na ochranu životního prostředí a všech jeho složek. Relevantní strategické dokumenty vztahující se k předmětnému území jsou harmonizovány s národními cíly v oblasti ochrany životního prostředí. Změna č. 5 územního plánu obce Dolní Morava je s těmito koncepcemi v souladu. Další sledovanou úrovní je úroveň krajská, jejíž relevantní strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíly v oblasti ochrany životního prostředí. Změna č. 5 územního plánu obce Dolní Morava je s těmito koncepcemi taktéž v souladu.

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Pro Změnu č. 5 územního plánu obce Dolní Morava zpracovatel SEA stanovil monitorovací ukazatele, které vycházejí z národních nebo krajských koncepčních dokumentů: rozsah záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany (ha/rok), podíl záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany ku celkovému záboru ZPF (%), podíl využití ploch brownfields ku celkovému záboru zemědělského půdního fondu (%), změna výměry lesních porostů (ha) počet dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším než 100 km2, koeficient odtoku vody z území (m3/rok), počet realizovaných záměrů protipovodňové ochrany území, počet obyvatel napojených na veřejný vodovod, počet obyvatel napojených na kanalizační sítě a ČOV, míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody, celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok), EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 60 -


__________________________________________________________________________ překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů (µg/m ), 3

rozsah území se zhoršenou kvalitou ovzduší na území kraje (%), podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%) rozsah plynofikace obcí v území (%), změny intenzity dopravy na hlavních dopravních komunikacích (%), počet obyvatel vystavených hlukové zátěži (% obyvatel), dosažitelnost MHD a míra jejího využívání (% obyvatel), procento rozlohy chráněných území na území kraje (%), stav sítě územního systému ekologické stability území, koeficient ekologické stability krajiny (plochy ekologicky stabilních ploch ku plochám ekologicky nestabilních ploch), účinnost opatření k ochraně krajinného rázu, početnost chráněných druhů rostlin a živočichů, produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (t/rok), procento separace a materiálového využití odpadů (%), počet starých ekologických zátěží, počet sanovaných starých ekologických zátěží, počet realizovaných revitalizačních opatření, počet návštěvníků kraje.

Kritériem pro výběr projektu by se měla stát zejména velikost a významnost budoucího zatížení všech složek životního prostředí zejména v těchto oblastech: rozsah (velikost) záměru, realizace doprovodných investic, navýšení dopravy, vstupy energetických a surovinových zdrojů, zdroje emisí do životního prostředí (látky znečišťující ovzduší nebo vody, emise hluku), EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 61 -


__________________________________________________________________________ zdroj nebezpečných odpadů, havárií, změny klimatických poměrů (inverze, mlhy), znečištění povrchových a podzemních vod, ovlivnění režimu vody v krajině, zvýšení eroze, snížení kvality půd, narušení horninového prostředí, surovinových zdrojů, zdravotní rizika, psychosociální dopady, narušení stability ekosystémů, VKP, ÚSES, snížení druhové rozmanitosti, ohrožení populací zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, narušení krajinného rázu, narušení ochranných podmínek zvláště chráněných území, narušení územní ochrany a integrity Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí, poškození nebo likvidace biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zásahu do prvků ÚSES a VKP, negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť, biotopů, fauny, flóry, zvýšení fragmentace krajiny, snížení průchodnosti krajiny, přeshraniční vlivy. V kapitole č. 7 tohoto dokumentu zpracovatel SEA navrhl opatření pro předcházení či snížení negativních vlivů na životního prostředí a veřejné zdraví. Další opatření a povinnosti vyplývají z platných právních předpisů.

10.

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

Předmětem zpracování dokumentace SEA je posouzení Změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava z hlediska vlivů na životní prostředí. Posuzovaná koncepce je předkládána v jedné navrhované variantě. Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta) a aktivní varianta předkládaná v podobě Změny územního plánu. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitole č. 3 a č. 5 tohoto hodnocení SEA. SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dle přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 62 -


__________________________________________________________________________ Obsahová náplň této územně plánovací dokumentace je stanovena stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy. Při posuzování vlivů návrhových ploch na životní prostředí se vycházelo z dostupných podkladů, vyjadřujících stávající stav životního prostředí v posuzovaném území. Modelace příslušných vlivů na životní prostředí se opírala o předpoklad standardního provozu jednotlivých záměrů a o jejich realizaci v souladu s platnou legislativou ČR a v souladu s koncepcemi vztahujícími se k předmětnému území. V SEA vyhodnocení v kapitole č. 5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant Zásad územního rozvoje, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných bylo upozorněno na některé možné důsledky realizace záměrů předkládaných v posuzované koncepci ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví obyvatel. ZPF, PUPFL Zábor půd kategorie ZPF není v souvislosti s realizací změny ÚP navrhován. Kvalifikovaný odhad záboru půdy kategorie PUPFL pro realizace veškerých navržených záměrů činí 8,31 ha. Součástí změny územního plánu je návrh nových ploch PUPFL. Případná realizace aktuálního záměru obecně nezvýší riziko ohrožení lesních porostů větrnými kalamitami. Zvýšené riziko destabilizace porostů bořivými větry tvoří pouze porostní skupiny dvě porostní skupiny. V obou případech je třeba po odtěžení části porostu dále pracovat s již bohatě zastoupenou přirozenou obnovou buku lesního. Takto založené a pěstované porostní stěny mohou v budoucnu ještě lépe plnit ochranu následných porostů vůči působení silných větrných poryvů, než tomu bylo doposud. Při samotné realizaci odlesnění nastane erozní ohrožení. Po dodržení navržených opatření bude však tato hrozba minimální. Fauna, flóra, ekosystémy, ÚSES, VKP, památné stromy Ve starších lesních porostech na plochách 2, 3, 4, 6, 7 byly zjištěny pobytové stopy ohrožené veverky obecné (Sciurus vulgaris). Tento druh osidluje většinu typů lesních porostů v dotčeném území. V celém zájmovém území se roztroušeně vyskytují kriticky ohrožená zmije obecná (Vipera berus), silně ohrožená ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a silně ohrožený slepýš křehký (Anguis fragilis). Tito plazi se nejčastěji vyskytují na okrajích lesů, v blízkosti kamenných snosů a menších skalek. Pronikají také do nezapojených mladých lesních porostů. Na okrajích lesních porostů se vyskytují ohrožení čmeláci rodu Bombus. Sbírají potravu na květech a mohou zde být umístěna i jejich zemní hnízda. Není vyloučen ani výskyt jeřábka lesního (Bonasa bonasia), který se místy vyskytuje v širším okolí. Změna využití ploch bude znamenat ztrátu části biotopu pro některé jedince. Vliv je třeba prověřit při posuzování konkrétní podoby záměru. Dá se také očekávat mírné zvýšení rušení způsobené zvýšenou návštěvností. Vzhledem k současnému využívání území k zimním sportům bude tento vliv méně významný. Ovlivnění prvků ÚSES v souvislosti s vymezením jednotlivých ploch předkládaných v rámci Změny územního plánu obce Dolní Morava lze očekávat. Nově navrhované plochy jsou umístěny do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru K81. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 63 -


__________________________________________________________________________ V širším okolí zájmovém území jsou registrovány významné krajinné prvky dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, nebudou však realizací změny územního plánu dotčeny. Za významné krajinné prvky je nutno považovat i plochy lesa. Ty budou realizací dotčeny. Dojde ke kácení lesních porostů, stejně tak jako k návrhu ploch nových. V řešeném území jsou vyhlášeny tři stromy jako památné, které nebudou realizací posuzované koncepce dotčeny. ZCHÚ, NATURA 2000 Zájmové území není součástí žádného velkoplošného chráněného území. Celá severní část území obce leží v NPR Králický Sněžník. Ovlivnění tohoto maloplošného chráněného území lze očekávat při realizaci ploch s označením 5 a 8. Celé území obce leží v přírodním parku Králický Sněžník, který slouží k ochraně mimořádných krajinářských kvalit území (krajinného rázu). K ovlivnění tohoto přírodního parku dojde při realizaci všech navržených ploch. Hodnocená lokalita se nachází stejně jako celá obec na východním okraji Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žamberk – Králíky. Realizace nových ploch využití území by neměla mít negativní vliv na tuto chráněnou oblast vod. Plochy zasahují na území Evropsky významné lokality Králický Sněžník a také na území Ptačí oblasti Králický Sněžník. Plochy s označením 1, 2, 3, 4, 6, 7 a C jsou součástí území Ptačí oblasti, plochy s označením 5 a 8 pak leží v Evropsky významné lokalitě. Ovzduší Vzhledem k tomu, že v návrhu Změny č. 5 Územního plánu se jedná pouze o vybudování ploch pro sjezdové lyžování, pro vybudování rozhledny a pro vybudování sáňkařské dráhy, nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách. Během výstavby plánovaných záměrů budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během výstavby se mohou uvolňovat emise poletavého prachu (při provádění zemních prací, z deponií orničních vrstev aj.). Proto bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby. Stavební práce budou realizovány v krátkém časovém úseku v průběhu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru. Prašnost bude také závislá na dodržování opatření k omezování prašnosti po dobu realizace stavby. Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice.


- 64 -


__________________________________________________________________________ Na posuzovaných plochách nedojde k vybudování stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. Po vybudování sjezdové dráhy a sáňkařské dráhy dojde především k nárůstu dopravy osobních vozidel návštěvníků jednotlivých ploch. Při provozu vozidel vznikají převážně oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Nárůst převážně osobních vozidel by neměl mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší. Hluk U všech navrhovaných změn ÚP se jedná o časově velmi krátkodobé zdroje hluku. Vlastní chráněný venkovní prostor v katastru obce Dolní Morava bude hlukem ovlivněn minimálně. U části 8 (rozhledna na Slamníku) se přidává časově omezený hluk z dopravy související s výstavbou rozhledny. Vlastní stavební činnost, vzhledem k lokalitě, nebude mít na okolní nejbližší chráněný venkovní prostor vliv. Navrhovaným změnám ÚP není třeba z hlediska hluku věnovat žádnou zvýšenou pozornost. Obyvatelstvo Dočasný mírný negativní vliv lze očekávat během výstavby: narušení faktorů pohody – větší hluková a imisní zátěž z provozu stavebních mechanismů a navazující obslužné nákladní dopravy v blízkosti využívaných dopravních tras, lokalit. V souvislosti s realizací předkládané změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava lze předpokládat zvýšení užitné kvality území z hlediska sportovního a rekreačního vyžití, které umožní aktivní trávení volného času rekreantům i místním obyvatelům, podporu podnikaní v oblasti cestovního ruchu a služeb a zvýšení nabídky zejména sezónních pracovních míst v rámci řešeného území. Na druhou stranu ale není vyloučen mírný nárůst intenzity automobilové dopravy v některých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zátěže podél využívaných komunikací, v blízkosti parkovišť a rekreačních a sportovních objektů Krajina Vzhledem k dalšímu záboru PUPFL, vytvoření nového průseku lesa a tedy další fragmentaci krajiny lze vliv na krajinný ráz vyhodnotit jako negativní. Pozitivním vlivem na krajinu pak lze hodnotit návrh nových ploch určených k navrácení do PUPFL. Dalším záměrem s negativním vlivem na krajinu je plocha určená pro realizaci rozhledny Na Slamníku. Vzhledem k plánovanému kácení lesa lze vyhodnotit negativní vliv na VKP „ze zákona“. Kulturní památky nebudou realizací posuzované změny územního plánu dotčeny, vliv lze označit jako nulový.


- 65 -


__________________________________________________________________________ Voda Vzhledem k charakteru posuzovaných záměrů lze konstatovat, že jejich standardní provoz, včetně přípravy území pro záměr a stavební činnost nebude mít negativní vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod v daném území. Plochy řešené ve změně územního plánu nebudou navrhovány v záplavovém území vodního toku Morava. Závěr posouzení Závěrem hodnocení je možné konstatovat, že z realizace Změny č. 5 územního plánu obce Dolní Morava za předpokladu respektování doporučení nevyplývají pro obyvatelstvo ani pro životní prostředí žádné významné negativní vlivy a účinky narušující kvalitu života nebo stav životního prostředí v daném území. Dokument v zásadě naplňuje požadavky ochrany životního prostředí a všech jeho složek a realizace posuzované koncepce přispěje ke zlepšení životního prostředí Pardubického kraje.


- 66 -


__________________________________________________________________________ Použitá literatura Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1995 ČSN ISO 1996-1-3 „Popis a měření hluku prostředí“ Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání. Dostál, J.: Atlas ČSSR. 1966 Chráněná území ČR, svazek IV. Pardubicko. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Praha 2002 Metodický návod pro měření hluku v mimopracovním prostředí HEM-300-11.12.2001 Metodika pro místní Agendy 21 v České republice, 2003 Míchal, I. (1994): Ekologická stabilita. Veronica, ekologické středisko ČSOP, Ministerstvo životního prostředí České republiky. Print, Brno Míchal, I. a kol. (1999): Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, Metodické doporučení Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR, Praha Národní lesnický program II, Ministerstvo zemědělství, 2008 Národní program snižování emisí ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, 2007 Národní rozvojový plán ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR a Program rozvoje venkova ČR, Ministerstvo zemědělství, 2006 Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Operační program ŽP, Ministerstvo životního prostředí, 2007 Plán hlavních povodí ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, 2005 Politika územního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008 Provazník, K. a kol. (2000): Manuál prevence v lékařské praxi, VII Základy hodnocení zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16. Geografický ústav ČSAV. Brno Státní politika životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí ČR, 2004 Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2003 Strategie hospodářského růstu ČR, Úřad vlády České republiky, 2005 Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2005 EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 67 -


__________________________________________________________________________ Strategie regionálního rozvoje ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor regionálního rozvoje, 2007- 2013 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Integra Consulting Services s.r.o. Toman A. a kol. (1995): Křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. Vydala AOPK ČR. Věstník MŽP: Metodika posuzování vlivů na životní prostředí. srpen 2004, ročník XIV, částka 8 Vlček, V. a kol: Zeměpisný lexikon ČSR - Vodní toky a nádrže. Academia. Praha 1984 Zpracovatel se dále opíral o legislativu ČR v platném znění. Internetové stránky www.cenia.cz www.env.cz www.chmi.cz www.kr-kralovehradecky.cz www.mvcr.cz www.natura2000.cz


- 68 -

EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

Recommend Documents