EMPLA AG, spol. s r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

EMPLA AG, spol. s r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

V Vyyhhooddnnoocceenníí vvlliivvůů N Náávvrrhhuu úúzzeem mnnííhhoo pplláánnuu D Dvvůůrr K Krráálloovvéé nnaadd LLaabbeem m nnaa uuddrržžiitteellnnýý rroozzvvoojj úúzzeem í d l e z á k o n a č . 1 8 3 / 2 0 0 6 S b . , mí dle zákona č. 183/2006 Sb., vv ppllaattnnéém m zznněěnníí

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM

Objednatel: Zpracovatel:

Urbaplan, spol. s.r.o. EMPLA AG, spol. s r. o. Hradec Králové Ing. Vladimír Plachý číslo odborné způsobilosti 182/OPV/93 z 21. 1. 1993

Spolupracovali:

Eva Lukášková, DiS. Ing. Marcela Skříčková Ing. Milan Závadský Mgr. Denisa Pelikánová

Hradec Králové, srpen 2011

Obchodní jméno: EMPLA AG spol. s r.o. ul. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové

Archivní číslo: 201/11

Administrativní sídlo: tel.: 495 218 875, 495 211 579 tel./fax.: 495 217 499 e-mail: [email protected]

DIČ: CZ259 96 240 IČO: 259 96 240 Bank. spoj. 27-9410870237/0100

Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 19004 www.empla.cz

Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem

__________________________________________________________________________

Bez písemného souhlasu držitele osvědčení a firmy EMPLA AG spol. s r.o. nesmí být hodnocení ani jeho části reprodukovány.

EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

2


__________________________________________________________________________

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: ÚVOD...........................................................................................................................4 A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ..............5 B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000..........108 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV VÝVOJE ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚAP......................................................109 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLESKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ............................112 E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ...................................................................................125 F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ – SHRNUTÍ.....................128 SEZNAM POUŽITÍ LITERATURY............................................................................130 SEZNAM ZKRATEK.................................................................................................131 Seznam příloh dokumentu Příloha č. 1: Hlavní výkres Příloha č. 2: Stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání územního plánu Dvůr Králové nad Labem


3


__________________________________________________________________________ Úvod Udržitelný rozvoj je považován za nový rámec strategie civilizačního rozvoje. Vychází z široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, považující rozvoj za udržitelný tehdy, naplňuje-li potřeby současné generace, aniž by ohrožoval možnost naplnit potřeby generací příštích. Rozvoj území by měl být takový, který mezi základními pilíři (sociálním, ekonomickým a environmentálním) zajistí rovnováhu tak, aby ani jeden z pilířů nebyl upřednostňován. Podstatou udržitelnosti je postupné naplňování tří základních cílů: sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech, účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů, udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Jedním z úkolů územního plánování, stanovených zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, je také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území - tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (zpracované dle přílohy stavebního zákona) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzn. lokality soustavy NATURA 2000), pokud příslušný orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil. Předmětem územního plánu je město Dvůr Králové nad Labem, která se rozkládá na osmi katastrálních územích (Dvůr Králové nad Labem, Lipnice, Sylvárov, Verdek, Zboží, Žireč Městys, Žireč Ves, Žirecká Podstráň). Celková rozloha území tak činí cca 3 583 ha. Základní urbanistická koncepce vychází z dosavadního stavebního vývoje, platného územního plánu města z roku 2001 a jeho schválených změn č. 1 - 10, které byly provedeny v letech 2002–2010. Hlavním cílem rozvoje Dvora Králové nad Labem v souladu s cíli územního plánování je vytvářet podmínky pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Pro splnění tohoto cíle se navrhuje úměrný rozvoj ploch bydlení, výroby, občanského vybavení, rekreace, dopravní a technické infrastruktury a plochy změn v krajině. Pořízení územního plánu Dvůr Králové nad Labem bylo schváleno usnesením Zastupitelstva města Dvůr Králové nad Labem konaném dne 27.3. 2008. Návrh územního plánu města Dvůr Králové nad Labem je hodnocen z hlediska vlivů na životní prostředí dle platné legislativy (tzv. SEA – část A). SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, dle přílohy č. 1 Stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.


4


__________________________________________________________________________

ČÁST A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


5


__________________________________________________________________________

OBSAH 1

Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ............7

2

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.................................................................................................................25

3

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny .............................42

4

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti....................................................43

5

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných....................................................................................................44

6

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ...............................................................................93

7

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ........94

8

Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ..........................................................................................................................100

9

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí................................................................................101

10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů .................................................................102 Návrh stanoviska k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění........................................105


6


__________________________________________________________________________

1 Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 1.1

Údaje o zadavateli

Pořizovatel:

Město Dvůr Králové nad Labem

Sídlo:

náměstí T. G. Masaryka 38 544 17 Dvůr Králové nad Labem

Oprávněné osoby:

Ing. Martin Rudolf, vedoucí odboru výstavby a územního plánování tel.: 499 318 215

1.2

Údaje o zpracovateli návrhu územního plánu Chlumce nad Cidlinou

Projektant:

Urbaplan, spol. s.r.o. Komenského 266 500 03 Hradec Králové

Vedoucí projektu:

Ing. arch. B. Falta

Zpracovatel projektu:

Ing. arch. P. Metelka

1.3

Údaje o zpracovateli posouzení vlivů koncepce na životní prostředí

EMPLA spol. s r.o., Ing. Vladimír Plachý – autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel.: 495 218 875 e-mail: [email protected] 1.4

Obsah a cíle koncepce

Pořízení územního plánu Dvůr Králové nad Labem bylo schváleno usnesením Zastupitelstva města Dvůr Králové nad Labem konaném dne 27.3. 2008. Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Vzhledem k charakteru Návrhu územního plánu, nebudou narušeny předpoklady pro trvalý soulad všech hodnot v území vytvořených ÚPM Dvůr Králové nad Labem. Územní plán Dvora Králové nad Labem je v souladu s politikou územního rozvoje ČR, schválenou usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7.2009 a všeobecnými požadavky vyplývajícími pro řešené území z tohoto dokumentu. Splňuje i požadavky platné územně plánovací dokumentace - ÚP VÚC TrutnovskoNáchodsko vydaným Obecně závaznou vyhláškou Královéhradeckého kraje č. 6/2004 ze dne 14. října 2004, kterou se vymezuje závazná část územního plánu velkého územního


7


__________________________________________________________________________ celku Trutnovsko-náchodsko a rozpracovaných Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje (dále jen ZÚR). Na základě žádosti Města Dvůr Králové nad Labem (zn. STM/12226-11/372-2011/se ze dne 29.3.2011) k posunu koridoru pro přeložku silnice II/299 a vypuštění její severní části v dokumentaci ZÚR bylo pořizovatelem ZÚR rozhodnuto o výjimce a požadavek do ZÚR zapracovat (zn. 5528/UP/2011/Hof z 11.4.2011). Požadovaný rozvoj je omezován některými limity využití území, ke kterým zejména patří záplavové území vodních toků, ochrana kvalitního půdního fondu. Základní urbanistická koncepce vychází z dosavadního stavebního vývoje, platného územního plánu města z roku 2001 a jeho schválených změn č. 1 - 10, které byly provedeny v letech 2002–2010. Hlavním cílem rozvoje Dvora Králové nad Labem v souladu s cíli územního plánování je vytvářet podmínky pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Pro splnění tohoto cíle se navrhuje úměrný rozvoj ploch bydlení, výroby, občanského vybavení, rekreace, dopravní a technické infrastruktury, plochy výroby a skladování. Součástí koncepce je rovněž ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Hodnocení SEA vychází ze závěrů zjišťovacího řízení Královehradeckého kraje (č.j. 16855/ZP/2010) ze dne 1.9. 2010. Stanovisko k Návrhu zadání územního plánu (ÚP) je přílohou hodnocení č. 2. Požadavky vyplývající ze stanoviska jsou vyhodnoceny v kapitole č. 5. Podmínky realizace navržených ploch je uveden v kapitole č. 7. Součástí hodnocení SEA je i Návrh stanoviska k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění. Nejvýznamnější návrhové plochy pro bydlení (plochy BI a SV) jsou situovány zejména do ploch s již zahájenou stavební výstavbou - na Městské Podstráni a Sylvárově (lokalita Sochorova / Seifertova). Další plošně významné jsou návrhové plochy bydlení převzaté ze stávajícího ÚP - Sylvárov (lok. „V zahrádkách“), lokalita „Příčka“, Borovičky, Pod nemocnicí a v Lipnici. Z nově navrhovaných ploch z odsouhlasených záměrů je plošně nejvýznamnější lokalita v zastavěném území Sylvárova (zahrádkářská kolonie) a zastavitelné plochy za rozvodnou v Lipnici. Návrhové plochy občanské vybavenosti jsou v územním plánu reprezentovány zejména přestavbovou plochou nevyužívaného výrobního areálu mezi tratí vlečky a potokem Netřeba (OK), rozšířením ploch areálu ZOO (OZ) a přestavbovými plochami (SC) v centrální části. Návrhové plochy výroby (zejména VL) jsou v převážné většině převzaty ze stávajícího ÚP průmyslové zóny Zboží a Sylvárov, ul. Seifertova. Novými záměry města jsou rozšíření zóny Zboží a areálu technických služeb. Nejvýznamnějším nadlokálním zařízením na území města je areál ZOO. K zajištění podmínek její další existence a možného rozvoje je navrhováno její plošné rozšíření západním směrem (Z068.1, P068.1) u hranice s k.ú. Bílá Třemešná a také umožnění využití přilehlé výrobní plochy u provozního vstupu (P067). Stávající občanské vybavení je soustředěno především v centru města kolem. Tato historicky daná koncepce rozvoje občanského vybavení veřejné infrastruktury se územním plánem nemění. Zde navrhované přestavbové plochy se týkají zejména vymístění nevhodných výrobních ploch z centra (P056 - revitalizace prostoru závodu Vánoční ozdoby, DUV na Náměstí Republiky, P054 - kompletní přestavba severního bloku Rašínova náměstí) nebo dostaveb proluk (P055 - kompletní přestavba volného rohu na východním konci ulice Josefa Hory).


8


__________________________________________________________________________ Největší navrhovanou plochou pro občanskou vybavenost je návrh na revitalizaci nevyužívaného výrobního areálu TIBA (P072). V územním plánu jsou dále respektovány rozvojové plochy pro výstavbu TI - nová ČOV ve Dvoře Králové a Žirči. Výrobní plochy pro uvažované průmyslové zóny Zboží a Sylvárov jsou v územním plánu respektovány. Z důvodu snahy o centralizaci je jižně areálu technických služeb nově navrhováno rozšíření výrobních plochy. Důležitým faktorem ovlivňujícím řešení dopravního systém města je plánovaná rychlostní silnice R11 na Polsko. Tato komunikace je trasována od Jaroměře ve směru na Trutnov a dále na hraniční přechod v Královci. V západní variantě je komunikace plánována východně od města. Dvůr Králové bude na R11 napojen v MUK Kocbeře (silnicí II/300) a MUK Choustníkovo Hradiště (silnicí II/299), které leží mimo řešené území. Při řešení dopravy, s ohledem na stabilní dopravní vývoj, zůstává zachována kontinuita koncepce dopravního řešení ve městě - východní přivaděč, východní, severní a západní propojení. Územní plán podporuje realizaci veřejných parkovacích ploch v nově navrhovaných polyfunkčních objektech a realizaci cyklostezek na stávajících a navrhovaných cyklotrasách, podpora výstavby smíšených stezek pro pěší a cyklisty v rámci příměstské dopravy (Verdek, Zboží, Žireč, Lipnice).. Pro potřeby rozšíření zázemí letiště je v ÚP navrženo jeho rozšíření. Územní plán chrání sídlištní zeleň, rozvíjí a posiluje krajinnou zeleň, dotváří ÚSES a doplňuje přírodní rámec osídlení. Izolační zeleň se všeobecně navrhuje mezi plochami bydlení a výroby, příp. dopravy s tím, že zelený pás vznikne především na ploše výroby (komunikace) a bude doplněn i na plochách bydlení v rámci zahrad. Samostatný izolační pás zeleně je navržen mezi budoucím východním propojením a zástavbou rodinných domů v lokalitě Na Příčce (K135) a mezi zástavbou ul. Žirecka a průmyslovou zónou Sylvárov (Z110.1). Součástí návrhu územního plánu je dále snaha o zvýšení ochrany proti záplavám. Z tohoto důvodu jsou v území vymezeny plochy pro některá protipovodňová opatření (K112, K129, K130). Mimo konkrétní záměry územního plánu je uvažováno ještě s rezervou ploch na bydlení formou rodinných domů, koridor územní rezervy pro realizaci tzv. „západního propojení, veřejný kemp v lokalitě nad koupalištěm a koridor územní rezervy pro napojení lokality R01. V následujících tabulkách jsou uvedeny základní údaje o hodnocených lokalit, včetně ploch přestavbových, ploch změn v krajině, navržených ploch pro založení prvků ekologické stability a protipovodňová opatření. Tabulka č. 1: Základní údaje o hodnocených lokalitách označení plochy

navržený způsob využití

výměra v ha

katastrální území

Z_D02

DS - koridor v šíři 300m pro rychlostní komunikaci R11 DS - trasa východního přivaděče

Z_D03

DS - trasa východního přivaděče, obchvat Zboží

5.01

Z_D04 Z_D06

DS - trasa východního propojení DS - obslužná komunikace k ČOV Žireč SV, RI - doplnění zástavby RI (z část u lesa) a smíšené obytné,v západní části Verdeka - Podháj

4.68 0.40

Dvůr Králové n.L. Dvůr Králové n.L., Zboží u Dvora Králové Dvůr Králové n.L. Žireč Ves

1.41

Verdek

Z_D01

Z001


24.69

Zboží u Dvora Králové

4.17

9


__________________________________________________________________________ označení plochy Z002 Z003 Z004 Z005.1 Z005.2 Z006 Z008 Z010 Z011.1 Z011.2 Z012 Z013 Z014 Z016.1 Z016.2 Z017 Z025 Z027 Z028 Z030 Z031 Z032 Z033 Z034.1 Z034.2 Z035 Z038 Z039

navržený způsob využití SV - nová zástavba RD v jv části Verdeka Podháj, východně obslužné komunikace SV - nová zástavba navazující na stávající na jižním svahu pod lesem ve Verdeku - U háje nad „příčnou cestou“ RI - plocha RI nad stávající zástavbou na jižním svahu pod lesem ve Verdeku - U háje SV - doplňující zástavba severního konce ulice Nový Vorlech SV - doplňující zástavba ulic Nový Vorlech a Pod Lesem BI - doplnění stávající plochy RD v zástavbě západně nemocnice SV - doplnění zástavby RD na nezastavěných plochách v centrální části Verdeka SV - rozšíření plochy smíšené obytné ve Verdeku jihozápadně výrobního areálu ul. Nový Vorlech SV - doplnění zástavby východně ulice Nový Vorlech/ severní část SV - doplnění zástavby východně ulice Nový Vorlech/ jižní část SV - nová zástavba SV u východního konce zástavby Verdeka SV - zástavba proluky u ústí ulice Do polí do II/299 ve Verdeku SK - komerční zástavba v proluce severně II/299 na západním konci zastavěného území Dvora Králové BI - zástavba RD na jihu ve svahu pod nemocnicí BI, ZV - zástavba proluky západně ulice Vorlech pod jižním svahem pod nemocnicí BI - nová bytová výstavba pod hřištěm na Podharti BI - zástavba BI v záhybu Krkonošské ulice proti hřbitovu BI - rozšíření stávající BI zástavby za pivovarem BI - doplnění proluky jižně Krkonošské ulice na východním konci Dvora Králové SV - doplnění „hnízdové“ zástavby v místě odbočky na Novou Ves SV - nová zástavba západně závodu Xavergen u cesty na Novou Ves - není stanoveno VOP (veterinární OP) VL - rozšíření výrobních ploch jižně cesty na Novou Ves SV - zcelení částí „hnízdové“ zástavby SV v místě odbočky na Novou Ves SV - doplnění proluky rozptýlené zástavby na svahu nad rybníky v Podharti SV - doplnění rozptýlené zástavby na svahu nad rybníky v Podharti SV - doplnění zástavby ve svahu nad východním rybníkem SV - zástavba východní hranice Zboží jižně silnice II/299 SK - rozšíření ploch vybavenosti SK východně stávajícího penzionu


výměra v ha


1.07

Verdek

1.20

Verdek

0.23

Verdek

0.43

Dvůr Králové n.L.

0.83


0.20


0.31

Verdek

0.37

Verdek

0.22


0.86


0.87


0.89


1.04


3.34


0.41


0.50


0.31


0.09


0.35


0.18


0.46


0.47


1.51


0.33


0.75


0.42


0.41


0.91


10


__________________________________________________________________________ označení plochy Z040 Z041 Z042 Z043 Z044 Z046 Z047 Z051 Z052 Z059 Z060 Z061 Z062 Z063 Z064 Z065 Z068.1 Z069 Z070 Z074 Z076 Z077 Z078 Z079.1 Z079.2 Z080 Z082.1 Z082.2 Z083

navržený způsob využití VL - nové plochy VL (průmyslová zóna Zboží) mezi Dvorem Králové a Zbožím podél jižní hrany II/299 BI - nová výstavba východně stávající zastavěné plochy (RI, BI) východně ulice Na Kopečku BI - nová výstavba na volné ploše sv areálu SÚS BI, DS, ZV - nová výstavba na „Příčce“ východně vilové zástavby ulice Zborovská VL - rozšíření ploch výroby severně areálu MILCOM BI - doplnění zástavby ulice Na příčce BI - dokončení zástavby BI severně Dětského domova TI - plochy pro novou ČOV Dvůr Králové VL - plochy VL v prostoru sz stávající ČOV BI, ZV - nová zástavba BI v zastavěném území v prostoru mezi ulicemi Ve Strži a Borovičky BI, NP - nová zástavba BI v nezastavěném území v prostoru mezi Labem a ulicí Borovičky BI, NP - nová zástavba na sv části Borovička BI, ZV - nová zástavba části Borovička jižně průjezdní komunikace BI - doplnění západně stávající nové zástavby v ul Borovičky BI - nová výstavba BI na volné ploše západně ulice Do lánů OV - plochy pro rozšíření vybavenosti západně ZŠ Strž OZ - rozšíření areálu ZOO západním směrem u Zahájí OS - rozšíření areálu koupaliště TO - realizace úložiště posečené trávy „kompostárny“ BI - pokračování v zahájené výstavbě RD v ulici Alešově SV - nová zástavba podél východní hrany ulice za rozvodnou v Lipnici SV, ZV - nová zástavba podél východní hrany ulice za rozvodnou v Lipnici SV - zástavba na vymezených pozemcích za sportovním hřištěm v Lipnici - omezení zástavby nadzemním vedením VN SV, DS - nová zástavba RD v Lipnici v prostoru za MŠ/ jižní část SV, ZV - nová zástavba RD v Lipnici v prostoru za MŠ/ severní část SV, DS - dostavba proluky podél severní hrany komunikace II/300 v Lipnici VL - rozšíření stávajícího výrobního areálu v Lipnici/ jz část VL - rozšíření stávajícího výrobního areálu v Lipnici/ východní hrana SV - plocha pro dostavbu v „hnízdové“ zástavbě v Lipnici -Zahájí


výměra v ha


12.42


1.33


0.35


3.81


0.54


0.16


0.52


2.27 0.79

Dvůr Králové n.L. Dvůr Králové n.L.

2.54


1.89


0.43


2.93


0.28


1.96


1.15


1.50

Lipnice u Dvora Králové

0.56


0.60


1.54


1.06


3.07


0.14


1.18


1.56


0.53


0.39


0.60


0.45


11


__________________________________________________________________________ označení plochy Z084 Z086 Z087 Z088 Z090.1 Z090.2 Z095 Z095.1 Z095.2 Z096 Z097 Z098 Z099 Z100.1 Z100.2 Z101 Z106 Z108 Z109 Z110.1

Z110.2 Z111

navržený způsob využití SV - dostavba proluky podél údolní komunikace v Lipnici RI - výstavba objektů RI na severním svahu u přejezdu železniční vlečky v Lipnici SV - výstavba v záhybu vlečky v Lipnici - napojení přes cizí pozemky SK - dostavba proluky na horním konci ulice 5. května u nádraží ČD BI - dostavba RD v části podél ulice Městská Podstráň/ severní část BI - dostavba RD v části podél ulice Městská Podstráň/ jižní část VL - zcelení výrobních areálů proti TS v Seifertově ulici VL - rozšíření areálu TSmDK VL - rozšíření výrobních ploch východně areálu TSmDK podél Seifertovy ul. BI, ZV - pokračování zástavby RD v údolní poloze na Sylvárově BI - zástavba v jv rohu zástavby RD na Sylvárově VL - rozšíření areálu závodu Strojtex a.s. západním směrem SV - obytná zástavba stráně pod tratí ČD na Sylvárově SV - doplnění zástavby pod tratí ČD SV – doplnění zástavby pod tratí ČD BI - nová zásatvba RD na Sylvárově na volné ploše severně od závodu Strojtex a.s. u zahrádek BI , ZV - nová zástavba RD na ploše západně od zástavby ulice Žirecké na Sylvárově BI - rozšíření zástavby RD severní hrany ulice Žirecká BI - doplnění proluky v zástavbě RD podél ulice Žirecká - jižní část VL - rozšíření stávající průmyslové zóny Sylvárov východně od nového areálu JUTA podél jižní hrany silnice na Žireč u Borku VL - rozšíření stávající průmyslové zóny Sylvárov západně od nového areálu JUTA podél jižní hrany silnice na Žireč u Borku DL - rozšíření ploch pro zázemí a vybavenost letiště

výměra v ha


0.14


0.27


0.41


0.27


0.38


0.52


0.54


2.69


1.34


4.23


0.12

Sylvárov

0.64

Sylvárov

1.92

Sylvárov

0.13 0,47

Sylvárov Sylvárov

1,88

Sylvárov

2.59

Sylvárov, Žirecká Podstráň

0.52

Žirecká Podstráň

0.14


4.07


5.53

Dvůr Králové n.L., Žirecká Podstráň

2.92


Z113

SV - výstavba RD na západním konci Žirče

0.27

Z116

TI - plocha pro plánovanou ČOV Žireč SV - nová zástavba na východním konci obce jižně silnice III/29915 SV - dostavba proluky jižně zklidněné komunikace Dvůr Králové-Žireč jižně letiště SV - nová výstavba ve stráni nad hřbitovem v Žirči SV - přestavba ploch RI na plochy smíšené obytné pod VDJ v Žirči SV - rozšíření stávající ploch smíšených v stávající rozptýlené zástavbě Žirečské Podstráni

0.17

Žireč Městys, Žirecká Podstráň Žireč Městys

0.38

Žireč Ves

0.39

Žireč Ves

0.51

Žireč Ves

0.18


0.23


Z117 Z118 Z119 Z120 Z121


12


__________________________________________________________________________ označení plochy Z122

Z123.1

Z123.2

Z124 Z125.1 Z125.2 Z126 Z131 Z140 Z141 Z142 Z143 Z144 Z145

navržený způsob využití SV - rozšíření stávající ploch smíšených v stávající rozptýlené zástavbě Žirečské Podstráni nad zemědělským areálem SV - rozšíření stávající ploch smíšených v stávající rozptýlené zástavbě Žirečské Podstráni jižně zklidněné komunikace Dvůr Králové-Žireč (jižně letiště) SV - rozšíření stávající ploch smíšených v stávající rozptýlené zástavbě Žirečské Podstráni jižně zklidněné komunikace Dvůr Králové-Žireč (jižně letiště) SV - dostavba volné proluky mezi rozptýlenou smíšenou zástavbou Žirečské Podstráni RI - rozšíření ploch RI v stávající rozptýlené zástavbě Žirečské Podstráni/ jižní část RI - rozšíření ploch RI v stávající rozptýlené zástavbě Žirečské Podstráni/ severní část SV - nová zástavba v zastavěné sv části Verdeka Podháj BI - doplnění stávající plochy RD v zástavbě západně nemocnice SV – doplnění stávající zástavby jižně od ulice Pod Lesem BI – doplnění stávající zástavby RD v zástavbě západně od nemocnice, východně od ulice Vorlech SV – zástavba volné proluky v zástavbě podél západní hranice ulice Vorlech SV – zástavba pozemku mezi stávající zástavbou v prostoru východně ulice Vorlech SV – doplnění volné proluky podél údolní komunikace v Lipnici SV, ZS – zástavba prostoru jižně ulice Pod Lesem

výměra v ha


0.47


0.76


0,40


0.23


0.23


0.06


0.60

Verdek

0.55


0,31


0,32


0,42


0,39


0,14

Lipnice u Dvora K.

1,10


Tabulka č. 2: Přestavbové plochy označení plochy P_D05 P007 P008.1 P008.2 P009 P015 P018 P020 P021

navržený způsob využití DS - severní propojení SV - zástavba proluky ve Verdeku SV - doplnění zástavby RD na nezastavěných plochách v centrální části Verdeka/ západní část SV - doplnění zástavby RD na nezastavěných plochách v centrální části Verdeka/ východní část VL - změna funkčního využití zástavby v ohybu Labe ve Verdeku východně areálu BATIS VL - zástavba VL v proluce jižně II/299 na západním konci zastavěného území Dvora Králové SK - funkční změna využití vily na Podharti ve svahu nad Slovany OS - rekreačně sportovní využití plochy kolem Podharťského rybníka SK - změna funkčního využití zástavby mezi ul.Purkyňova a A.Wagnera na smíšené


výměra v ha 1.52 0.10

Dvůr Králové n.L. Verdek

0.58

Verdek

0.23

Verdek

0.48

Verdek

0.29


0.06


0.30


0.14



13


__________________________________________________________________________ označení plochy P022.1 P022.2 P023 P024 P026 P037 P041.1 P041.2 P049 P050.1 P050.2 P053 P054 P055 P056 P057 P058 P066 P067 P068.1 P068.2 P071 P072 P073 P075 P081 P085 P089 P091.1

navržený způsob využití BI - doplnění západní proluky BI v prostoru západně hřbitova BI - doplnění východní proluky BI v prostoru západně hřbitova BI - doplnění výstavby BI podél Tyršovy ulice pod benzínkou OM - využití plochy jižně benzínky v Krkonošské ulici BI - dokončení výstavby BI v prostoru za pivovarem SV - zástavba SV volné ploch uvnitř zastavěného území Zboží - OP vodovodu BI - změna funkčního využití ploch části chatové osady (východně ulice Na Kopečku) BI - změna funkčního využití pozemku v chatové osady (západně ulice Na Kopečku) BI - zástavba proluky na jižním svahu v ulici Jana Žižky BI - zástavba proluky (2 RD) ve vilové zástavbě podél ulice Husitská/ jižní část BI - zástavba proluky (3 RD) ve vilové zástavbě podél ulice Husitská/ severná část SM - změna stávající funkčního využití prostoru severně ulice Dobrovského SM - kompletní přestavba severního bloku Rašínova náměstí SC - kompletní přestavba volného rohu na východním konci ulice Josefa Hory v naproti poště v MPZ SC - revitalizace prostoru závodu Vánoční ozdoby, DUV na Náměstí Republiky v MPZ SM - dostavba rohu ulic Kotkova a Libušina severně MPZ SK - změna využití objektu v ulici Šafaříkově SK, ZO - využití SK devastovaných ploch jižně ulice Na Špačáku OZ - rozšíření zázemí areálu ZOO o stávající výrobní areál v majetku ZOO OZ - rozšíření areálu ZOO východním směrem u Zahájí OZ - rozšíření areálu ZOO o sousední plochy v majetku ZOO DS - plocha parkoviště u bývalého Penny marketu OK - revitalizace areálu TIBY SK - přestavba a zastavění stávající devastované zelené plochy BI - dokončení řady zástavba RD podél silnice na Lipnici SK - revitalizace plochy zemědělského závodu v uliční frontě v Lipnici SV - funkční změna na SV v centru části Lipnice SK - revitalizace zdevastovaného výrobního areálu u nádraží ČD BI - pokračování v zahájené výstavbě RD na Městské Podstráni/ sv část


výměra v ha


0.07


0.15


0.12


0.43


0.18


0.63


0.59


0.11


0.15


0.28


0.14


0.42


0.41


0.21


0.67


0.05


0.04


1.76


2.41


0.26


0.09


0.86 6.36

Dvůr Králové n.L. Dvůr Králové n.L.

0.79


0.24


0.37


0.15

Lipnice u Dvora Králové Dvůr Králové n.L., Sylvárov

0.71 0.64


14


__________________________________________________________________________ označení plochy P091.2 P092 P093 P094 P101 P102 P103 P105 P107 P114 P115.1 P115.2 P115.3 P120 P128 P137 P139

navržený způsob využití BI - pokračování v zahájené výstavbě RD na Městské Podstráni/ jz část VL - funkční změna na VL objektu ubytovny areálu závodu JUTA SK - výstavba smíšená obytná na pozemcích v ulici 5. května před Žirečským rybníkem SK - výstavba smíšená obytná na ploše zahrady v ulici 5. května u Žirečského rybníka BI - nová zástavba RD na Sylvárově na ploše severně závodu Strojtex a.s. SK - dostavba proluky v ulici Raisově BI - dostavba proluky v severní části ulice Klazarova SK - smíšená zástavba devastované plochy na Sylvárově jižně ulice Jaroměřské u závodu JASS BI - doplnění proluk v zástavbě RD podél ulice Žirecká - střední část SV - dostavba proluky v zástavbě v Žirči OV - změna funkčního využití objektů charity v centru Žirče OV - změna funkčního využití objektů charity v centru Žirče OV - změna funkčního využití objektů charity v centru Žirče SV - přestavba ploch RI na plochy smíšené obytné pod VDJ v Žirči SC - prostorová přestavba nízkopodlažní zástavby v centrální části v ul. Roosveltově na SC SK - přestavba území na Slovanech dotčeného severním propojením OS - přestavba území na Slovanech dotčeného severním propojením

výměra v ha


0.87


0.46


0.14


0.38


1,37

Sylvárov

0.13


0.26


0.35

Dvůr Králové n.L., Žirecká Podstráň Dvůr Králové n.L., Žirecká Podstráň Žireč Městys

0.17

Žireč Městys

0.07

Žireč Městys

0.41

Žireč Městys

0.52

Žireč Ves, Žirecká Podstráň

0.27


0.86


0.52


1.53 0.37

Tabulka č. 3: Plochy změny v krajině označení plochy K036



0.93 1.22


1.81


K132.1 K132.2

NSp - změna způsobu využívání pozemku W, NSp - protipovodňové opatření / rybník na Městské Podstrání W, NSp - protipovodňové opatření / rybník a sedimentační předzdrž v Podharti NP - realizace RBK741 NP – realizace RBC Ho63 Verdecké Labe

Dvůr Králové n.L. Žireč Městys Žireč Ves Žirecká Podstráň Verdek

1,16 1,47

K133

NP - realizace RBC 1644 Žirečská niva

9.75

K134

NP - realizace RBC H064 Pivovarská zahrada ZO - pás ochranné zeleně mezi zástavbou RD a východním propojením

4.46

Verdek Dvůr Králové n.L. Žireč Městyts Žirecká Podstráň Žireč Ves

3.24


NP, NSp - realizace interakčního prvku

5.43

Dvůr Králové n.L. Zboží u Dvora Králové

K112 K127 K129 K130

K135 K136

ZS - změna způsobu využívání pozemku

výměra v ha 0.30

W, NSp - protipovodňové opatření / suchý poldr Žireč


9.24

15


__________________________________________________________________________ označení plochy


výměra v ha


K138

ZP - rekultivace zdevastované plochy zeleně v ohybu vlečky

2.29


Plochy rezerv: R01 - územní rezerva pro rozvoj bydlení v rodinných domech v záhybu železniční vlečky v lokalitě K Lipnici, výměra cca 7,71 ha R02 - koridor územní rezervy pro realizaci tzv. „západního propojení“(přeložka II/299) cca 4,51 ha R03 - územní rezerva pro veřejný kemp v lokalitě nad koupalištěm, výměra cca 1,81 ha R04 - koridor územní rezervy pro napojení lokality R01 „K Lipnici“ cca 0,23 ha Založení prvků ekologické stability WU WU1. WU2. WU3. WU4. WU5.

realizace regionálního biocentra RBC 1644 Žirečská niva realizace regionálního biocentra H063 Verdecké Labe realizace regionálního biocentra H064 Pivovarská zahrada realizace části regionálního koridoru RK741 mezi RC 1645 a H063 realizace lokálního biokoridoru LK 2b

Protipovodňová opatření WK WK1. realizace Suché nádrže Žireč WK2. realizace rybníka a sedimentační předzdrže v Podharti WK3. realizace rybníka na Městské Podstráni 1.5

Vztah koncepce k jiným koncepcím

V oblasti životního prostředí jsou k předmětnému území vztaženy následující koncepce, jejichž strategické cíle jsou shrnuty v následujícím textu: Celostátní úroveň: Státní politika životního prostředí Státní politika životního prostředí je hlavním strategickým dokumentem pro oblast životního prostředí, ze které vycházejí i další koncepční materiály vztahující se k ochraně životního prostředí. Mezi hlavní cíle této koncepce patří především: • dosažení dalšího zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí, • uplatnění principů udržitelného rozvoje a k pokračující integraci hlediska životního prostředí do sektorových politik, • zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů, projektů a činností. Územní plán Dvora Králové nad Labem je v souladu se státní politikou životního prostředí a všeobecnými požadavky vyplývajícími pro řešené území z tohoto dokumentu. Národní program snižování emisí ČR Globálním cílem Národního programu snižování emisí ČR je snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit


16


__________________________________________________________________________ předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší, a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Tato koncepce je v souladu s navrhovaným územním plánem Dvora Králové nad Labem. Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje, které jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směrují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladu pro kvalitní život generací budoucích. Na území kraje se pro zabezpečení udržitelného rozvoje území vymezují tři typy území a to specifické oblasti, ve kterých je nutné odstranit disparity mezi pilíři územního rozvoje, rozvojové oblasti a rozvojové osy navržené pro zajištění a udržení dynamického rozvoje kraje. Na ostatním území kraje jsou vytvořeny vhodné podmínky pro jeho rozvoj, jedná se stabilizované území. Návrh ÚP chrání a respektuje dochované urbanistické a architektonické hodnoty, kulturní památky, pás lesa podél severní a jižní hranice území a dále doplňuje biokoridory a biocentra. Nově navržená zástavba navazuje na stávající zástavbu a bude se stávající zástavbou kompaktní. Návrh územního plánu proto je v souladu se strategií udržitelného rozvoje ČR. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Vláda ČR schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR v roce 2005. Tato strategie vychází z úmluvy podepsané v roce 1992 v Rio de Janeiru a představuje první materiál svého druhu, který přináší komplexní ochranu biodiverzity v ČR. Hlavními cíly této strategie jsou ochrana biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou organismy součástí, dále udržitelné využívání jejích složek a také spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (tzn. genové, druhové a ekosystémové). Hodnocený územní plán je v souladu s touto koncepcí. ÚP respektuje veškeré přírodní hodnoty území a nenarušuje krajinný ráz. Zlepšení ekologické stability krajiny je územním plánem podpořeno vymezením smíšených ploch nezastavěného území,, kde je mimo zemědělské produkce vhodné podpořit funkci krajinotvornou. Dále v rámci návrhu ÚP bylo provedeno upřesnění nebo doplnění systému ÚSES. Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice. Program stanovuje cíle pro sektor regionální politiky, územního plánování a urbanismus. K formulaci programů regionálního rozvoje krajů a velkých územních celků je vhodné zajišťovat postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale udržitelného hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny, dále je třeba zavádět územní systémy ekologické stability krajiny všech úrovní včetně metodického a legislativního vymezení Evropské ekologické sítě na našem území. Stavby


17


__________________________________________________________________________ třeba přednostně orientovat do zastavěných území a území určených k zastavění v rámci rozvoje obcí. Výstavbu mimo tato území omezit na případy vylučující alternativní řešení a na důležité stavby ve veřejném zájmu. Součástí Návrhu ÚP je rovněž ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Návrh ÚP je v souladu se Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR. Zároveň však jsou některé plochy, které jdou proti cílům ochrany přírody a krajiny (tj. rozšiřování výstavby do volné krajiny a zachování volné krajiny a krajinného rázu a kulturních hodnot území). Strategie hospodářského růstu ČR Tato koncepce je strategií priorit hospodářského růstu ČR a zajištění konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním měřítku. Zabývá se vybranými oblastmi, které jsou stanoveny jako prioritní pro zajištění požadovaného hospodářského růstu ČR, formuluje vizi růstu, obecné principy, cíle a úkoly a dále nástroje k jejich splnění. Strategie se zaměřuje především na ekonomickou oblast, plně však respektuje i zbývající dva hlavní pilíře udržitelného rozvoje (sociální a environmentální dimenze). Strategie je připravována napříč šesti základními oblastmi ovlivňujícími ekonomický růst, na které se bude zaměřovat podstatná část dokumentu: – – – – – –

vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla podpora inovací, vědy a výzkumu rozvinutá infrastruktura (doprava, ICT apod.) dostupnost zdrojů financování zlepšení podnikatelského prostředí zefektivnění veřejného sektoru

Tato koncepce je v souladu s navrhovaným územním plánem Dvůr Králové nad Labem. Územní plán vytváří nové předpoklady pro podnikatelské aktivity v území, a zvyšuje možnosti uplatnění lidí na trhu práce. Zlepšuje dopravní a technickou infrastrukturu návrhem nových přeložek a novu ČOV. Součástí návrhu ÚP jsou i plochy pro občanskou vybavenost. Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky tvoří základní dokument politiky regionálního rozvoje pro období 2007-2013. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky a také formulace témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni. Cíle priorit: Zlepšit podnikatelské prostředí a administrativní podmínky pro rozvoj nového podnikání, investiční klima, stabilizaci existujícího podnikání a příliv kapitálu ve všech krajích ČR. Zvýšit podíl malých a středních podniků na výkonech a tvorbě pracovních míst v regionech. Vytvořit podmínky pro dostatečnou tvorbu pracovních míst ve výrobní sféře a službách. Stabilizovat systém osídlení v regionech a podpořit rozvoj bydlení apod. Z výše uvedených cílů vyplývá, že navržené plochy v územním plánu jako je revitalizace areálu TIBY pro občanskou vybavenost, ale i nové plochy pro bydlení atd. jsou v souladu s touto koncepcí.


18


__________________________________________________________________________ Národní rozvojový plán ČR Národní rozvojový plán ČR definuje strategii rozvoje České republiky pro období let 20072013. Vychází z textů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, jeho strategie se opírá o klíčové evropské Strategické obecné zásady Společenství i domácí Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie a strategické dokumenty. Zajišťuje návaznost Strategických obecných zásad Společenství a národních strategických dokumentů. Dále také popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti. ÚP Dvůr Králové nad Labem je v souladu s cíli a prioritami národního rozvojového plánu ČR. Plán hlavních povodí ČR Plán hlavních povodí České republiky představuje hlavní rámec jednotné politiky v oblasti vod pro Českou republiku překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí a určuje možnosti území v oblasti vod pro koordinaci s ostatními záměry v rámci Politiky územního rozvoje. Zpracování Plánu hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky v oblasti vod pro území České republiky, případně pro jednotlivá hlavní povodí pro dlouhodobé zajištění veřejných zájmů. Cíle pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby jako předpokladu dalšího sociálního i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální i státní musí být harmonizovány s ohledem na zajištění udržitelnosti vodních zdrojů. Plán hlavních povodí České republiky stanovuje možnosti rozvoje vodních zdrojů, limity využití vody a priority pro jednotlivé složky hospodářství. Územní plán Dvůr Králové nad Labem je v souladu s touto koncepcí. Návrh ÚP dále doplňuje protipovodňovou ochranu na území Žirče (suchá nádrž), realizace rybníka a sedimentační předzdrže v Podharti a realizace rybníka na Městské Podstráni. Operační program ŽP Operační program Životní prostředí navazuje na operační programy z let 2004 - 2006 a je členěn do sedmi prioritních os: zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie, zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik, zlepšování stavu přírody a krajiny, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Značný potenciál se nabízí pro města, obce a jejich svazky, kraje, jejich příspěvkové organizace a firmy, ve kterých mají majoritní podíl. Poměrně velký prostor mají i podnikatelé a neziskové organizace. Posuzovaná koncepce se zmiňovanými prioritními osami Operačního programu zabývá v prioritě Životní prostředí. Koordinací koncepcí ochrany a rozvoje všech hodnot území jsou vytvářeny územní podmínky pro postupné zvyšování kvality životního prostředí a životní úrovně obyvatel při současném zvyšování potenciálu pro rozvoj všech forem cestovního ruchu. Operační program ŽP a jeho prioritní osy jsou v souladu s navrhovaným územním plánem. Součástí návrhu ÚP jsou i změny uspořádání v krajině, kde dojde k zlepšení funkčního využití některých prvků ÚSES. U ploch, které budou v kolizi s ochranou přírody a krajiny (jedná se především o kolizi plánované R11 s RK750) je nutné ve fázi projektu řešit „přemostění“ tohoto prvku ÚSES.


19


__________________________________________________________________________ Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a rovněž určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Cílem je určení strategie územního rozvoje České republiky v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech. Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území bude koordinovat tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací krajů, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu. Politika územního rozvoje stanoví úkoly územního plánování v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj a určí strategii a základní podmínky pro jejich naplňování. Politika územního rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a dále vymezí zejména oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodu soustředění aktivit mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Vymezí rovněž koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy budou stanovena kriteria a podmínky pro jejich rozvoj. Návrh ÚP Dvůr Králové nad Labem respektuje Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje. Územní plán Dvůr Králové nad Labem je v souladu s politikou územního rozvoje ČR a všeobecnými požadavky vyplývajícími pro řešené území z tohoto dokumentu. Posiluje význam města v rozvojové ose republikového významu OS4, která je založena na očekávaném vlivu rychlostní komunikace R11 v úseku Hradec Králové – hranice ČR (Wroclaw). Krajská úroveň: Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje je základním koncepčním dokumentem pro usměrňování činnosti v oblasti odpadového hospodářství. Strategické cíle jsou zaměřeny na provedení změn stávajícího systému tak, aby odpovídal evropskému standardu a aby byl schopen flexibilně reagovat na budoucí potřeby a aby fungoval efektivně (tj. minimalizoval dopady své činnosti na životní prostředí). ÚP podporuje realizaci jediného uceleného areálu Technických služeb, dále je navržena plocha pro ukládání posečené trávy (Z070). Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje Koncepce ochrany přírody Královéhradeckého kraje specifikuje cíle v oblasti ochrany přírody a krajiny v rámci zájmového území a vazeb na sousedící regiony. Koncepce navrhuje opatření vedoucí k obnově a ochraně jednotlivých složek životního prostředí. Sídelní zeleň je posilována především v rámci ploch zeleně ochranné a izolační i zeleně přírodního charakteru a posílení ekologické stability území. Vytvářejí se rovněž příznivé podmínky pro rozvoj cykloturistiky a zlepšením prostupnosti krajiny. Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem respektuje cíle koncepce ochrany přírody a krajiny.


20


__________________________________________________________________________ Integrovaný krajský program snižování emisí a krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje Program snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší Královéhradeckého kraje přináší základní informace o emisích kraje od roku 1994 se zaměřením především na roky 2000 a 2001 a jejich porovnání s původně schválenými i nově navrhovanými doporučenými emisními stropy. Současně se věnuje problematice kvality ovzduší a trendy ve zlepšení kvality ovzduší kraje v závislosti na čase převážně od poloviny 90. let, ale v některých případech i trendy kvality ovzduší od poloviny 70. let minulého století. Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem je zpracován v souladu s Integrovaným krajským programem snižování emisí a krajským programem ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje. Program zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje Globálním cílem tohoto programu je na celém území zóny Královéhradeckého kraje zajistit kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Celkové priority jsou formulovány jako snížení imisní zátěže PM10, polycyklických aromatických uhlovodíků (B(a)P), oxidů dusíku a VOC. Specifickými cíly jsou zejména snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány, a to ve stanovených termínech, udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů, dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak, a to ve stanoveném termínu. Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem je zpracován v souladu s Programem zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Koncepční materiál Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje je základním prvkem v plánování v oboru vodovodů a kanalizací, který analyzuje podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje, stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod společně s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, možnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou průchodnost navržených technických řešení v tomto kraji včetně případného řešení vlastnických vztahů. Zneškodňování odpadních vod je v předkládaném Návrhu územního plánu řešeno v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje. Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Královéhradeckého kraje Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) vede ke zvyšování ekologického vědomí obyvatel kraje, k jejich zapojení do rozhodování, k vytváření občanské společnosti a k zodpovědnému jednání ve prospěch udržitelného rozvoje jednotlivých míst, obcí a kraje podle principů Agendy 21. To je považováno za prioritní podmínku udržitelného (ekologicky a sociálně odpovědného) rozvoje Královéhradeckého kraje jako nejširšího cíle v rozvoji kraje.


21


__________________________________________________________________________ K dosažení výše uvedených širších cílů je vytvořen a krajem podporován efektivní a otevřený systém EVVO, založený na spolupráci veřejné správy, neziskového a podnikatelského sektoru, opírající se o síť středisek ekologické výchovy a ekologických informačních a poradenských středisek a o systém grantů, příspěvků a zakázek veřejné správy. Tento systém je bezprostředním strategickým cílem koncepce EVVO. Rozvoj EVVO není na základě požadavků stavebního zákona na rozsah a obsah této územně plánovací dokumentace předmětem řešení tohoto územního plánu. Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje Regionální surovinová politika kraje vychází ze státní surovinové politiky a představuje základní koncepční materiál definující budoucí zájmy státu ve sféře využití a hospodaření s nerostnými surovinami. Jako jeden z hlavních úkolů byl deklarován požadavek "rozpracovat surovinovou politiku do konkrétních podmínek regionů a lokalit pro účely rozhodování v území". Tento dokument se stal jedním ze základních koncepčních dokumentů kraje, nezbytným pro rozhodovací činnost orgánů krajské samosprávy, zpracovatelů územně plánovací dokumentace, pro tvorbu plánů rozvoje kraje a krajských plánů odpadového hospodářství ve vztahu k problematice využívání neobnovitelných přírodních zdrojů. Surovinová politika je v souladu s tímto územním plánem. Součástí Návrhu ÚP je plocha pro nakládání s odpady. Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje Cílem programu je vytvoření organizačních a ekonomických podmínek k podnícení a k podpoře obyvatel venkova a venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami snažili o harmonický rozvoj zdravého životního prostředí, udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodářství. Realizace nových rozvojových ploch navržených v Konceptu územního plánu je v souladu s programem obnovy venkova Královéhradeckého kraje. Základní rozvojová koncepce vychází z nutnosti respektování současného využití ploch v území s nezbytným doplněním a přestavbou pro zabezpečení všech potřebných funkcí obce tak, aby byly zabezpečeny územní předpoklady pro kompletní rozvoj. Tím je sledováno dosažení stabilizace a následného mírného nárůstu počtu obyvatel obce. Nejsou navrhovány změny funkčního využití ploch v takové skladbě a rozsahu, aby vedly ke změně významu nebo funkce obce ve struktuře osídlení. Návrh ÚP je v souladu s touto koncepcí. Místní části Zboží, Žireč, Žirečská Podstráň, Lipnice a Verdek lze zařadit mezi obce s venkovskou charakteristikou. Navržené plochy pro bydlení respektují současný stav a budou zde realizované pouze plochy pro bydlení venkovského charakteru s odpovídajícím zázemím užitkových zahrad a s chovem hospodářského zvířectva, včetně doplňujícího občanského vybavení a služeb místního významu. Měřítko a struktura zástavby respektují charakter původního venkovského osídlení. V limitech jsou navrženy podmínky prostorového uspořádání. Ostatní řešené části území mají již ráz městské zástavby. VÚC Trutnovsko - Náchodsko Cílem řešení ÚPN VÚC Trutnovsko-náchodsko bylo navržení takového uspořádání území, který budou vycházet z jeho dosavadního využití, přírodních vlastností a podmínek. Přitom musí vytvořit podmínky pro možnosti ekonomického rozvoje, rozvoje podnikání ve všech oblastech při respektování stabilizace či nárůstu trvale bydlících obyvatel. Z hlediska vlastního obsahu ÚPN VÚC, vyplývajícího ze Stavebního zákona, je úkolem zpracování a následně cílem řešení stanovení uspořádání a limitů řešeného území., vymezení významných rozvojových ploch, hlavních koridorů dopravy a technické infrastruktury, územním systémů ekologické stability a dalších území speciálních zájmů.


22


__________________________________________________________________________ Územní plán se ve svých řešeních soustřeďuje především na ty územní problémy, které mají nadmístní charakter a svými důsledky překračují rámec jednotlivých obcí a měst. Řeší vzájemné vztahy a vazby uvnitř vymezeného území s vazbami na okolí při respektování specifik jednotlivých obcí a jejich rozvojových předpokladů. V koncepci ÚPN VÚC jsou sledovány i přeshraniční vazby. Výsledná syntéza má za cíl poskytnout přehled o stávajícím uspořádání území s identifikací klíčových míst, kde je zachování jejich funkce nezbytným předpokladem budoucího harmonického rozvoje daného regionu. V konceptu je navrženo založení regionálního biokoridoru RK 741 Žireč - Pod hrází. Jedná se o zprůchodnění biokoridoru souběžného s tokem Labe zastavěným územím města. Územní plán stávající průchodnost ÚSES nesnižuje. Při realizaci protipovodňové ochrany centrální části města tzv. ohrázkování Labe dojde k omezení funkčnosti biokoridoru. V řešeném území vymezuje koridor a ploch pro veřejně prospěšné stavby: D1 rychlostní silnice (dálničního typu) R11 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť řešeno WD1 realizace rychlostní silnice R11/úsek Jaroměř - Trutnov - hranice ČR D10

přeložky silnic II/299 a II/300 ve Dvoře Králové nad Labem řešeno

WD2 realizace tzv. „východního přivaděče“ (souběh II/299 a II/300) WD3 realizace obchvatu Zboží, jako součást východního přivaděče (přeložka II/299) WD4 realizace tzv. „východního propojení“ (přeložka II/300) WD5 realizace tzv. „severního propojení“

Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006-15 Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006 – 15 je jedním z významných koncepčních dokumentů, určujících hlavní směry rozvoje tohoto kraje. Tvorba strategie vychází z moderních obecně uznávaných a podporovaných metodik tvorby strategických plánů založených na principech místní Agendy 21 s cílem respektovat zásady trvale udržitelného rozvoje. Výsledná strategie vychází ze skutečných a identifikovaných potřeb regionu a představuje dohodu významných regionálních aktérů o budoucích směrech rozvoje Královéhradeckého kraje. Postupnou realizací jednotlivých stanovených kroků může vést k naplňování dohodnuté vize a cílů. Při zpracování územního plánu Dvůr Králové nad Labem bylo vycházeno ze SWOT analýzy této koncepce a jsou vytvářeny územní předpoklady pro její postupné naplňování. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje Koncepce Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje je dokumentem, který koordinuje územně plánovací dokumentace územně plánovacích celků na nižších úrovních, což platí i pro územní ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v rámci řešeného území. Obsahem a účelem Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje je stanovení základních požadavků na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, a stanovení požadavků na jejich využití, ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanovení kritérií pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje dále vymezují plochy a koridory, s cílem prověřit možnosti budoucího využití, přičemž dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití – územní rezervy.


23


__________________________________________________________________________ Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje dále v nadmístních souvislostech zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. K dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území se ve vazbě na priority stanovené Politikou územního rozvoje ČR 2008 stanovují priority územního plánování na území Královéhradeckého kraje. V řešeném území vymezuje veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření nadmístního významu pro území Královéhradeckého kraje: DS1p

R11 včetně souvisejících staveb řešeno WD1 realizace rychlostní silnice R11/úsek Jaroměř - Trutnov - hranice ČR

DS11p

přeložka II/299 ve Dvoře Králové nad Labem řešeno WD2 realizace tzv. „východního přivaděče“ (souběh II/299 a II/300)

WD3 DS12p WD4

realizace obchvatu Zboží, jako součást východního přivaděče (přeložka II/299) přeložka II/300 ve Dvoře Králové nad Labem řešeno WD2 realizace tzv. „východního přivaděče“ (souběh II/299 a II/300) realizace tzv. „východního propojení“ (přeložka II/300)

V řešeném území dále vymezuje koridory územních rezerv pro tyto záměry nadmístního významu: DS4r silnice II/299 v prostoru Dvora Králové nad Labem (úsek Verdek - Dvůr Králové nad Labem) řešeno R03 koridor územní rezervy pro realizaci tzv. „západního propojení“(přeložka II/299) Na základě žádosti Města Dvůr Králové nad Labem (zn. STM/12226-11/372-2011/se ze dne 29.3.2011) k posunu koridoru pro přeložku silnice II/299 a vypuštění její severní části v dokumentaci ZÚR bylo pořizovatelem ZÚR rozhodnuto o výjimce a požadavek do ZÚR zapracovat (zn. 5528/UP/2011/Hof z 11.4.2011). Územní plán vymezuje prvky ÚSES dle této nadřazené dokumentace, jedná se o regionální biokoridory 740, 741, 742/1 (údolí Labe), RK 747 (Libotovský hřbet při jižní hranici ř.ú.) a RK 750 (Les Království při severní hranici ř.ú.), regionální biocentra 1645 Pod hrází, H063 Verdecké Labe, 1644 Žírečská niva a H064 Pivovarská zahrada v údolí či nivě Labe, RBC 1192 Čertovy hrady. Tyto prvky doplňuje či zpřesňuje dle ZÚR HK a tím zvyšuje jejich funkční schopnost. S touto koncepcí je i návrh protipovodňové ochrany na Žireckém potoce (PP013).


24


__________________________________________________________________________

2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem byl navržena monovariantně. Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta) a aktivní varianta předkládaná v podobě Návrhu územního plánu Dvůr Králové nad Labem. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitolách 3 a 5 této dokumentace SEA. Popis nulové varianty (stávající stav životního prostředí) 2.1

Geomorfologie, reliéf, geologie

Podle regionálního geomorfologického členění České republiky se území města nachází v Královédvorské kotlině, lemované lesními masívy (jehličnaté a smíšené lesní porosty), které náleží k Zvičinsko-kocléřovskému hřbetu a Bělohradské pahorkatině (Demek, 2006). Kotlinu ze severní strany lemují mírnější svahy. Významným morfologickým prvkem území je erozní údolí Labe. Z regionálně geologického hlediska je zájmové území součástí Českého křídového útvaru. Kvarterní pokryv je na velké části území tvořen sprašemi a sprašovými hlínami, které jako substrát měly podstatný vliv na vznik kvalitních illimerizovaných půd s příznivým vodním režimem, případně s režimem závislým na dešťových srážkách. Menší plocha je pokryta nivními uloženinami v údolí Labe a Netřebky. Třetí nejmenší typ kvartetního pokryvu tvoří eluvio-deluviální uloženiny na pískách a slínovcích. Dle biogeografického členění (Culek a kol., 1996) zájmové území leží v přechodné a nereprezentativní zóně. 2.2

Pedologické poměry

Předmětem územního plánu je město Dvůr Králové nad Labem, která se rozkládá na osmi katastrálních územích (Dvůr Králové nad Labem, Lipnice, Sylvárov, Verdek, Zboží, Žireč Městys, Žireč Ves, Žirecká Podstráň). Celková rozloha území tak činí cca 3 583 ha. V následující tabulce je uvedena struktura půdního fondu pro jednotlivé katastrálního území, které jsou součástí Návrhu ÚP Dvůr Králové.

„míra urbanizace“

podíl ZPF z celkové výměry

Dvůr Králové nad Labem

861

296

56

139

311

1665

51,7%

17,8%

27,1

Lipnice Dvora Králové

174

206

0

6

29

416

41,8%

49,6%

8,5%


lesnatost

lesní pozemek (ha) vodní plocha (ha) zastavěná plocha a nádvoří (ha) ostatní plocha (ha) celková výměra (ha)

zemědělská půda (ha)

Tabulka č. 4: Struktura půdního fondu pro řešené katastrální území

u


25


„míra urbanizace“

podíl ZPF z celkové výměry

Sylvárov

86

107

0

4

25

223

38,7%

48,0%

13,1%

Verdek

191

241

7

5

22

465

41,0%

51,8%

5,8%

244

59

3

5

16

325

74,8%

18,0%

6,3%


144

4

1

6

33

188

76,7%

1,9%

20,8%

Žireč Městys

109

0

4

5

23

141

77,3%

0,1%

19,9%

Žireč Ves

120

15

4

3

18

159

75,1%

9,6%

12,9%

Celkem

1 929

928

75

173

477

3 582


Zboží Dvora Králové

lesnatost

lesní pozemek (ha) vodní plocha (ha) zastavěná plocha a nádvoří (ha) ostatní plocha (ha) celková výměra (ha)

zemědělská půda (ha)

__________________________________________________________________________

u

Zařazení půd do třídy ochrany ZPF podle BPEJ I. II. III. IV. V.

51100, 51400, 55600 51300, 51310, 51410, 52511, 54200, 54300 51313, 51450, 52001, 54400, 54410, 56401 52011, 52041, 54712, 54752 52213, 53114, 54077,54177, 54199, 56701, 56811, 57001, 57541, 57769

Při veškeré činnosti dotýkající se úpravy zemského povrchu je nutno zabývat se také protierozní ochranou území. V řešeném území je to zejména činnost zemědělská, lesní hospodářství a veškerá činnost stavební. Lesní porosty (plochy lesní) Lesy na území ORP Dvůr Králové náleží do přírodní lesní oblasti 23 – Podkrkonoší. Lesnatost území je podprůměrná a při ploše lesních pozemků 930,07 ha (podle 929,30 dle ÚAP), z celkové výměry 3585,05 ha, činí 25,9 %. (ČR 33,3%). Podíl kategorií lesa na správním území města: lesy hospodářské (51,45%), lesy ochranné (0,20%) a lesy zvláštního určení (48,35%). Lesy jsou v území rozloženy zejména podél jižná a severní hranice správního území a jsou součástí ucelených lesních komplexů Kocléřovského, resp Libotovského hřbetu. Stupeň přirozenosti lesních porostů Dle podkladů UHUL se na správním území vyskytují následující stupně přirozenosti lesních porostů: nevhodný (přirozená druhová skladba do10% ) - k.ú. Žirecká Podstráň, velmi nízký (přirozená druhová skladba 10-30%, exoty) - k.ú. Lipnice u Dvora Králové, Sylvárov, Verdek, Žireč Ves


26


__________________________________________________________________________ nízký (přirozená druhová skladba 10-30%, monokultury) - k.ú. Dvůr Králové n.L., Zboží u Dvora Králové, Žireč Městys Území je zařazeno do lesního vegetačního stupně LVS: dubobukový

- zelesnění Kocléřovského a Libotovského hřbetu

bukový

- severozápadní a jihozápadní cíp správního území

bukodubový

- údolní polohy Labe a Netřeby

2.3 Hydrogeologické a hydrologické poměry Hydrogeologicky významná synklinála je napájena infiltrací z dešťových srážek na lemových partiích tvořených z cenomanských pískovců, odkud voda ztéká ke dnu synklinály, kde je zadržena nepropustným artezským stropem turonských slínovců o síle řádově 100 m. Čistotu infiltrace v cenomanských pískovcích zajišťují poměrně kvalitní porosty lesu Království a Zvičinského hřbetu. Nivní výplně řeky Labe i ostatních poloh v řešeném území jsou souvisle zavodněny ve fluviálních náplavách. Ostatní zavodněné plochy lokálního charakteru jsou vázány především na terénní deprese, které fungují jako přirozené sběrače srážkových vod. Podle nařízení vlády č. 219/2007 Sb. (částka 70. ze dne 27.8.2007), kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, je na území ORP Dvůr Králové nad Labem dle Plánů oblastí povodí vymezeno několik katastrálních území, která jsou zařazeny mezi zranitelné oblasti. Dvůr Králové nad Labem je situován v CHOPAV Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod. Hranice CHOPAV je patrná z následujícího obrázku: Obrázek č. 1: CHOPAV

Hydrogeologicky má území mimořádný vodohospodářský význam a je zařazeno do ochranného pásma vodních zdrojů. Jedná se o jeden z největších zdrojů kvalitní pitné vody v Královéhradeckém kraji, který je označován pojmem „Královédvorská synklinála“. Celé území je v pásmu hydrologické ochrany 2. stupně, malé části území okolo jímacích vrtů pak EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

27


__________________________________________________________________________ v PHO 1. stupně. Řešené území je odvodňováno říční soustavou, která spadá do povodí Labe. Největším vodním tokem je řeka Labe protékající správním obvodem zhruba severozápadním směrem. Průměrný roční průtok v místě hlásného profilu Les Království je 8,31 m3s-1. Na správním území do něj ústí Borovnický, Brusnický potok, Netřeba, Lipnický potok, Hartský potok a Žireckopodstráňský potok. Potok Netřeba pramení v Mezihoří u Bílé Třemešné v nadmořské výšce 428 m. Délka toku je 7,1 km, plocha povodí 9,8 km2 a průměrný průtok u ústí 60 lit./sec. Harťský potok pramení u Kocléřova v nadmořské výšce 502 m. Délka toku je 8,4 km, povodí má rozlohu 21,6 km2, průměrný průtok u ústí je 130 lit./sec. Povodí Labe (profil v Žirči) má plochu 598,3 km2. Dobrý stav vodních toků patří mezi základní faktory udržování ekologické stability v území. V území jsou vymezeny tato záplavová území na vodních tocích: Záplavové území vodního toku Hartský potok: vymezeno 12.11.2008 KÚ Královéhradeckého kraje, zn. 17736/ZP/2008. Záplavové území vodního toku Labe: vymezeno 8.4.2009 KÚ Královéhradeckého kraje, zn. 20404/ZP/2008. Dále jsou v řešeném území vymezeny území zvláštní povodně pod vodním dílem: přehrada VD Les Království provozovatel Povodí Labe s.p. přehrada VD Labská

provozovatel Povodí Labe s.p.

odkaliště IV

provozovatel ČEZ-EPO.

Nad městem Dvůr Králové nad Labem je vybudována přehrada Les Království, využívána pro energetiku a k ochraně před povodněmi (ve spolupráci s Labskou přehradou u Špindlerova mlýna). Je tvořena zděnou hrází vysokou 41 m a dlouhou 218 m. Na následujících 4 obrázcích je patrné záplavové území pro Q5, Q20, Q100 a aktivní záplavové území.


28


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 2: Výřez z mapy záplavového území ve Dvoře Králové nad Labem

2.4 Územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, přírodní památky Na území řešeném v Návrhu ÚP Dvůr králové nad Labem je vymezena celá řada prvků ÚSES. Mezi nejvýznamnější patří: RK 740, RK 747 a RK 750. Na území Dvora králové částečně zasahuje nadregionální biocentrum RK 740. Podél jižní hranice území Libotovským je veden regionální biokoridor. V severní části se nachází lesní komplex Les Království, které je současně vedeno jako regionální biokoridor. Do těchto biokoridorů jsou vloženy biocentra, které jsou na regionální úrovni. Podrobnější popis těchto prvků ÚSES a lokálních prvků je uveden v následující tabulce. V tabulce je uveden stručný


29


__________________________________________________________________________ popis současného stavu prvku ÚSES, včetně návrhu, jak zvýšit jeho ekologickou stabilitu a funkčnost. Tabulka č. 5: Přehled prvků ÚSES prvek ÚSES

Název

k.ú.

RBK 740

LABE NRBC 45 1645

Verdek Nové Lesy

RBC 1645

Pod hrází

Verdek Nové Lesy

RBK

LABE 1645-H063

Verdek Nové Lesy

RBC H063

Verdecké Labe

Verdek Dvůr Králové n.L. Nové Lesy

RBK 741

LABE H063 - 1644


LBC 741 01

Nad Labem


Malá luka


RBC 1644

Žírečská niva

Žíreč Zboží Dvůr Králové n.L.

RBK 742/1

LABE 1644 – H064

Žíreč

RBC H064

Pivovarská zahrada

Žíreč Stanovice Choustník..Hradiště

RBK 742/2

LABE H064 - 987

Žíreč

RBK 747

RC 1192 957

Lipnice Žírečská Podstráň

RBC 1192

Čertovy hrady

Lipnice

LBC 741 02


rozloha rozloha funkční založit (ha) (ha) Krátký zalesněný úsek zařízlého údolí Labe u západní 4.9 hranice území (hráz vodní nádrže Lesní Království) po (na RBC 1645 (cca 200m) řešeném území) N: podpora přirozené dřevinné skladby Hluboké, převážně zalesněné údolí Labe pod přehradou 34,8 N: podpora přirozené dřevinné skladby, zalesnění či (celkem) zatravnění orné půdy Krátký úsek (cca 350m) nezalesněná úsek hlubokého 1,2 údolí Labe pod přehradou (na 8,4 N: podpora přirozené dřevinné skladby,zatravnění orné (celkem) řešeném území) půdy Hluboký meandr Labe u Verdeku, louky, lesíky a orná 1,5 35,7 (na Zatravnění či zalesnění orné, podpora dřevin přirozené (celkem) řešeném skladby území) Úsek Labe mezi RBC Verdecké Labe a Žírečská niva, v úseku procházejícím zastavěným územím města regulované koryto se sporadickou zelení, mimo zastavěné přirozeně meandrující tok s kvalitními 16,0 břehovými porosty, délka cca 3,6km N: ve městě (nefunkční) doplnění a ochrana břehových porostů, mimo zastavěné území doplnění zatravnění nivy Niva Labe v zastavěném území města na neudržovaných pozemcích v meandru řeky. 1,5 N: založit přírodně-krajinářskou úpravu, skloubit funkci BC s veřejně přístupnou plochou zeleně ve městě Niva Labe pod zaústění Hartského p., meandrující tok s břehovým porostem a levobřežní zatravněná niva s rozptýlenou zelení 9,8 N: doplnění břehových porostů a rozptýlené zeleně, extenzivní louky Meandrující tok Labe s břehovými porosty, lužní lesní porost a zorněná niva 66,9 14,9 N: Založit formou zalesnění či zatravnění s doplněním rozptýlené zeleně Meandrující tok Labe s břehovými porosty v úseku mezi 2 RBC, Labe tvoří hranici řešeného území, 2,9 navazují louky, orná, zastavěné území obce Žíreč, (na délka cca 1400m řešeném N: Doplnění břehových porostů a ochranného území) zatravnění nivy v délce cca 600m (v hranici inundačního území) Labe s břehovými porosty, louky a orná v nivě 4,4 28,1 (na (celkem) řešeném N: Zatravnění (zalesnění) území) 0,1 Labe s břehovými porosty v krátkém úseku od BC 1644 po hranici území, zatravněná niva, délka cca 100m (na N: Doplnění břehových porostů a ochranného řešeném území) zatravnění nivy BK vede Libotovským hřbetem - prudkým zalesněným 16,1 svahem sv. expozice při jižní hranici území v délce cca (na 2,7km, s vloženými biocentry 01-05 řešeném N: při obnově zvýšit zastoupení listnáčů (BK,DB, HB), území) podpora vertikálního zápoje Lesní komplex, součást Libotovského hřbetu s vrcholem Záleský vrch (459m ), součástí VKP Čertovy hrady – balvanové haldy z destruovaných pískovcových 93,4 stěn N: Zalesňovat DB,BK,JD popis

30


__________________________________________________________________________ prvek ÚSES

Název

k.ú.

LBC 747 01

Pod Zálesím

Lipnice

LBC 747 02

Nad nádražím

Sylvárov

Nad Sylvárovem

Sylvárov

Stráň

Sylvárov

LBC 747 03

LBC 747 04

LBC 747 05

LBC 747 06

popis Lesní porost na prudkém svahu sv. expozice (SM,BK,DB, MD), por. 832 A8y a část 8z N: Podpora DB a BK, zalesnit SM, DB,BK Lesní porosty na prudkém svahu sv. expozice N: Zalesňovat DB,BK,JD Lesní porosty na prudkém svahu sv. expozice (BK,SM, DB, BO, MD,BŘ), skup. 843 A12, část A5, A2 N: udržet dřevinnou skladbu, tzn. velké zastoupení BK Lesní porosty na prudkém svahu sv. expozice (SM, BO,MD,BŘ,OL - neodpovídá stanovišti), porost 844 C6 a B6

rozloha funkční (ha)

rozloha založit (ha)

7,2 7,5 10,1

10,0

N: Při obnově zavést přirozenou dřevinnou skladbu (BK,DB,LP,JD) Lesní porost na prudkém svahu sv. expozice (porost 848 C6, D7)

U spálené paseky

Sylvárov.

U Betléma

Sylvárov Stanovice u Kuksu

RK 750

Les Království

Verdek Dvůr Králové Zboží

LBC 750 01

Komora

Verdek

LBC 750 02

U háje

Verdek

LBC 750 03

Dvorský les


LBC 750 04

U Sedmidomí


LBC 750 05

Nad potokem


LBC 750 06

U Landů


LBC 750 07

Pod Novou Vsí


LBC 750 08

Fibich

Zboží

RBC 1196

Podlesí Hradiště (mimo řešené území)


LBK 1

U Technických služeb

Dvůr Králové n.L

LBC 1

Lipnický

Dvůr Králové n.L


N: Zalesňovat DB,BK,JD Výchova porostů dle LHP, jemnější způsob obnovy

5,5

Smíšený lesní porost při svahovém prameništi s bohatým bylinným podrostem, Porost 848 A5 a A6 9,2 N: Výchova porostů dle LHP, jemnější způsob obnovy Biokoridor veden při severní hranici řešeného území 25,9 lesním komplexem Les Království od RC 1645 po RC (na 1196 Polesí Hradiště, vymezené těsně za hranicí řešeném řešeného území délka cca 7,5km území) N: Při obnově podpora přirozené dřevinné skladby Smíšený lesní porost na mírném svahu jižní expozice SM (BK,BO,BŘ,MDDB,JD) 4,7 Porost 595 B4, F1,F2,F3,F4,F5,F6,F7,F8,F14 N: ve výchově podporovat BK,DB,HB,JD, utvářet vertikální zápoj Smíšený lesní porost na mírném svahu jižní expozice SM,BK (JD, BO, DB, MD,BŘ), porost 595 H13 a 15 4,7 N: uvolňovat zmlazení SM a JD, zalesnit BK, JD, DB, podpora přirozené obnovy Lesní porost (597 A5, sk.A3 a A8) při severním okraji komplexu Dvorský les, převládají mladší SM 3,4 monokultury N: zalesnit BK,JD, DB Mladší SM porosty (MD, BO) v rovinatém terénu (porost 597 C3,4 a část C2) 2,9 N: při obnově zavést BK,JD, DB, podél cesty založit zpevňovací pás v délce 300m Lesní smíšené porosty v hlubší údolnici potoka 12,2 N: podpora přirozené dřevinné skladby Převážně SM porosty (BO, DB, BK,JD) v údolí s malou 6,9 vodotečí (část porpstu 518C) N: podpora DB,BK,JD Převážně listnatý porost, uznaný porost BK ‚porost 748 C13, část C5, C8) 5,0 N: Obnovu zahájit vložením BK a JD kotlíků, na ostatní ploše výběr Lesní porosty nad osadou Fibich pod prameništěm 6,4 Hartského potoka N: podpora přirozené dřevinné skladby Lesní komplex mimo řešené území (hranicí Kocbeřský potok) 46,2 N:ochrana skalnatého údolí potoka BK propojuje vymezené biocentrum 1 s RBK 747 přes luční porosty na okraji zastavěného území města, délka cca 600m, bariérou trať ČD N: zajistit bezbariérové vedení, doplnit rozptýlenou zeleň (v úseku podél TS s funkcí izolační) Zalesněná mírná údolnice Lipnického p. nad Žíreckým

1,7

7,1

31


__________________________________________________________________________ prvek ÚSES

Název

k.ú.

potok

LBK 2

Potok od Komárova

Dvůr Králové n.L. Zboží

LBC 2

Vodní nádrž Podharť

Dvůr Králové n.L. Zboží

LBK 12aH063 (původně LBC 12)

U Filířovic

Dvůr Králové n.L. Nové Lesy

popis

rozloha funkční (ha)

rybníkem, prostupující do zastavěného území města N: Ochrana lokality, podpora biodiverzity, údržba ploch – vhodné zpracovat PD BK spojuje přes údolnici potoka lesní RBK 750 s RBC 1644, severní úsek veden lesem (400m) a údolnicí potoka (600m)k rybníku Podharť (LBC1), dolní úsek od rybníka k RBC údolnicí a kanálem s doprovodnou zelení (1700m) Zajistit zachování přirozeného charakteru, doplnění břehových porostů, zajistit bezbariérovost Rybníky Podharť a Jankovský na drobných přítocích Labe pod Novou Vsí

rozloha založit (ha)

11,3

4,6

N: ochrana lokality Pestrá společenstva v členitém terénu – lesíky, pastviny, meze, malá vodoteč, opuštěný malý lom, se 1,3 zachovalou dřevinnou skladbou (na Porost 816 A, B, C řešeném N: zabránit skládkování, zalesňovat bukem, dubem, území) habrem

Poznámka: BK (buk), DB (dub), HB (habr), JD (jedle), SM (smrk), MD (modřín), BO (borovice), BŘ (bříza), OL (olše), LP (lípa), JS (jasan)

Významný krajinný prvek – dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Na území řešeném v návrhu ÚP Dvůr Králové se nachází 8 významných krajinných prvků, jejich seznam, stručný popis a umístění je uvedeno v následující tabulce. Tabulka č. 6: VKP v řešeném území Označení

Název VKP

VKP1

Park Schulzovy sady

VKP2

Starý hřbitov

RVKP3

Park Žireč

VKP4

Prameniště

VKP5

Březová alej

RVKP6

Lipová alej k nádraží


k.ú.

Popis

Významná historická parková plocha ve Dvůr Králové n/L. městě s hodnotnými dřevinami Starý hřbitov Dvůr Králové n/L. s dopravním hřištěm Park v komplexu kostela s kláštercem Žireč Městys (domov důchodců) se starými stromy Zamokřené louky Žirečská Podstráň s prameništi a vlhkomilnou vegetací Alej bříz v ul. Spojených Dvůr Králové n/L. národů Lipová alej v ul. 28. Dvůr Králové n/L. října a 5. května vysazená koncem 19.

Plocha (ha) 4,6

1,6

0,9 1,4

32


__________________________________________________________________________ Označení

Název VKP

k.ú.

VKP8

Nový hřbitov

Dvůr Králové n/L.

RVKP9

Lipová alej Benešovo Dvůr Králové n/L. nábřeží

Popis

Plocha (ha)

st., délka 1800 m Stará zeleň na novém hřbitově Lipová alej s akáty

Za významné krajinné prvky ze zákona v řešeném území lze považovat prvky lesní komplexy, vodní toky, údolní nivy, rybníky, mokřady, remízy, meze, trvalé travní plochy, apod.

2.5

Zvláště chráněná území, území přírodních parků, území historického, kulturního nebo archeologického významu

Zvláště chráněná území (NP, CHKO, NPR, NPP, PR), dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v patném znění se na území nevyskytují. V jihozápadní části území se nachází Čertovi hrady. Čertovy hrady jsou přírodní památkou, chráněným územím geologického charakteru, a hlavně skalními útvary, které vznikly horotvornými pohyby, kdy byly pískovce částečně vyzdviženy a vlivem zvětrávání se rozpadly. Již od roku 1949 jsou přírodní památkou. V k.ú. Dvůr Králové nad Labem jsou vyhlášeny 3 památné stromy. Dvě lípy velkolisté (Královédvorské lípy v ul. Zlatníkova – p.č. 3774/2) a dub letní v zahradě vily továrníka Klazara (nyní Juta) na p.č. 218/1. Přírodní parky Přírodní park se na posuzovaném území ani v jeho okolí nevyskytuje. Lokality NATURA 2000 (evropsky významné lokality, ptačí oblasti) Dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byla v souladu s právem Evropských společenství v České republice vytvořena soustava Natura 2000, která na území ČR vymezila evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. V území řešeném územním plánem se v k.ú. Verdek nachází část evropsky významné lokality Bílá Třemešná, kód lokality CZ0523669, jedná se však o zimoviště netopýra černého (Barbastella barbastellus) v tělese hráze Les království. Celková rozloha této EVL je 0,0399 ha. Jedná se o prostory uvnitř přehradní hráze a štola vpravo pod hrází vodní nádrže na Labi, obklopené smíšenými a smrkovými lesními porosty. Vchod do hráze zabezpečen, štola je otevřená (http://www.nature.cz). Ptačí oblasti se v území nenacházejí.

Historie První písemná zmínka o Dvoru je z roku 1270. V latinsky psaném listu ze dne 27. července, vydaném v Miletíně ohledně sporu mezi faráři Hořic a Miletína o farní právo. S latinským označením Dvora jako Curia se setkáváme i v následujících letech. Objevuje se však také německé označení „Hof“, prvně v roce 1316. Český název „Dwuor“ je doložen až v roce 1421. Toto pojmenování souvisí pravděpodobně s knížecím dvorcem, který tu vznikl, zřejmě v blízkosti kostela. S postupující kolonizací, která byla zčásti německá, se původní tržní osada začala rozrůstat. Nemovité kulturní památky a kulturní památky včetně jejich prostředí: MPZ Dvůr Králové,


33


__________________________________________________________________________ Ochranné pásmo památkové rezervace Kuks – Betlém, NNKP Vodní elektrárna - přehrada Les Království v Bílé Třemešné, objekty NKP, památkově hodnotné objekty. Urbanistické hodnoty území jsou respektovány, včetně zachování venkovského charakteru místních částí Zboží, Žireč, Žirečská Podstráň, Lipnice a Verdek. V řešeném území se nachází národní kulturní památka vodní elektrárna - přehrada Les Království v Bílé Třemešné. Do řešeného území zasahuje svým ochranným pásmem památkové rezervace Kuks, obec s přilehlým komplexem hospitálu a souborem plastik. Mezi další národní kulturní památky v území širších vazeb jsou betlém v Novém lese u Kuksu a Hospital Kuks. Dále se řešeném území se nachází celá řada kulturních památek: Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy. Má-li se provádět stavební činnost na takovém území, jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění). O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž k nálezu došlo, a to nejpozději do druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl (dle § 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb.). Za archeologické nálezy jsou považovány archeologické situace (nálezy zdiva, jímek, hrobů, atd.) i movité artefakty keramiky, kostí, mincí, zbraní, apod.

2.6

Fauna a flóra

Dle biogeografického členění (Culek a kol., 1996) zájmové území leží v přechodné a nereprezentativní zóně. Fytogeograficky území leží v oblasti českého mezofytika, fytogeografickém okrese č. 57 – Podzvičinsko a podokresu 57b Královédvorská kotlina. Potenciálně přirozená vegetace podle Neuhäuslové et.al. (1998) jsou bikové bučiny (Luzulo Fagetum) Vegetační stupeň dle Skalického (1988) suprakolinní. Na území lze vymezit následující typy biochor: 3BE Rozřezané plošiny na spraších, 3Nh Užší převážně hlinité nivy, 4BW Rozřezané plošiny na kyselých pískovcích 4VW Vrchoviny na kyselých pískovích Fauna Polabské krajiny je velmi ovlivněna lidskou činností, intenzifikací rostlinné a živočišné výroby, která s sebou nese převážně negativní faktory s dopadem na výskyt volně žijících druhů, jejich druhovou rozmanitost. Některé lokality zahrnuté do ÚP jsou vymezeny na ZPF, kde se v současné době nachází intenzivně obhospodařované pole nebo louka, neočekává přítomnost významných a cenných druhů rostlin a živočichů v rámci dané oblasti. V zájmovém území převládají polní biotopy s běžným druhovým spektrem. Dá se předpokládat zastoupení druhů typických pro daný region a typ využívání krajiny. Na území obce se nalézají též vhodné biotopy pro výskyt různých druhů živočichů a rostlin. Výraznými přírodními útvary jsou skupiny lesních pozemku (v lesních komplexů


34


__________________________________________________________________________ Kocléřovského, Libotovského hřbetu), okolí rybníků v Podharti a niva toků (Labe, Hartský potok a další bezejmenné toky). 2.7

Charakter krajiny

Město Dvůr Králové nad Labem je historické město, které se nachází se v centrální části Královéhradeckého kraje asi 25 km severně od Hradce Králové a 15 km jižně od Trutnova. Současné administrativní území města Dvora Králové nad Labem je dáno hranicemi osmi katastrálních území (Dvůr Králové nad Labem, Lipnice, Sylvárov, Verdek, Zboží, Žireč Městys, Žireč Ves, Žirecká Podstráň). Celková rozloha řešeného území tak činí 3 583 ha. Město leží v údolní poloze nivy řeky Labe pod přehradou Les Království. Severní okraj správního území je vymezen zalesněným hřbetem Královédvorského lesa, jižní pak zalesněným Libotovským hřbetem. Dle typologie české krajiny podle reliéfu je území zařazeno mezi krajinu bez vymezeného reliéfu (kód označení 3UO). Dle využití území patří mezi krajinu urbanizovanou, typ sídleních krajin – vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica. Pro krajinný ráz širšího zájmového území je příznačná silně urbanizovaná struktura. Jde o antropogenně významně pozměněný krajinný prostor. Za negativní prvky v krajině je možné do jisté míry považovat stavby průmyslového charakteru, ale i objekty v areálu, které mají malou urbanistickou a architektonickou hodnotu a liniové prvky. Osídlení řešeného území je tvořeno zástavbou městského charakteru vlastního města Dvora Králové, jasně prostorově vymezenou samostatnou příměstskou zástavbou Zboží a Žirče na východě a postupně prorůstající zástavbou původně samostatných částí Verdek a Lipnice. Podhorský charakter osídlení je v území zachován zejména na severním svahu Libotovského hřbetu - Žirecká Podstráň. Na severním hřbetu díky postupnému zastavování naopak charakter původní zástavby mizí - Verdeku a Podhájí Kromě cenných přírodních znaků lze v území nalézt i nemovité kulturní památky a další architektonické cenné stavby. 2.8

Ovzduší a klima

Klimatické poměry Podle klimatické klasifikace náleží dotčená lokalita do mírně teplé klimatické oblasti MT9 a MT11. Pro mírně teplou klimatickou oblast je charakteristické dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tabulka č. 7: Klimatické charakteristiky oblasti MT9 a MT11 (Quitt, 1971) Charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou >10°C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu v °C Průměrná teplota v červenci v °C Průměrná teplota v dubnu v °C Průměrná teplota v říjnu v °C Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou přikrývkou


Klimatická oblast MT9 40 - 50 140 - 160 110 - 130 30 - 40 -3 až -4 17 - 18 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80

Klimatická oblast MT11 40 - 50 140 - 160 110 - 130 30 - 40 -2 až -3 17 - 18 7-8 7-8 90 - 100 350 - 400 200 - 250 50 - 60

35


__________________________________________________________________________ Charakteristiky Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Klimatická oblast MT9 120 - 150 40 - 50

Klimatická oblast MT11 120 - 150 40 - 50

Kvalita ovzduší Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky pozaďového imisního měření. Imisní situace přímo v posuzované lokalitě není trvale sledována. Posuzovaná lokalita nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP ČR o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2009. Kvalita ovzduší ve městě Dvůr králové nad Labem není trvale monitorována. Nejbližší měřící stanici je stanice č. 539 Velichovky a stanice č. 1504 Trutnov - Mládežnická. Tabulka č. 8: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky NO2 naměřené v roce 2010 na stanicích č. 539 a 1504 Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty

Max.

19MV

VoL

50%Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98%KV

Datum 51,7

539

95%Kv

25,0

28.1. 65,6

47,8

0

8,8

36,1

10.9.

31.12.

0

35,4

27.1.

23,2

Čtvrtletní hodnoty

Roční hodnoty

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

11,2

16,5

9,0

9,4

16,1

12,8

6,47

357

30,3

90

91

85

91

11,4

1,65

6

9,2

14,7

6,8

15,7

11,4

6,40

338

28,7

88

92

92

10,0

1,66

25

1504

Jednotka: µg/m Limity pro rok 2010: hodinový limit

66

3

200,0 µg/m

3

40,0 µg/m

3

roční limit

Tabulka č. 9: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky PM10 naměřené v roce 2010 na stanici č. 539 a 1504 Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty


Roční hodnoty

Max.

95%Kv

50%Kv

Max.

36MV

VoL

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

Datum

99,9%Kv

98%Kv

Datum

Datum

VoM

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

132,0

44,0

26

18,0

38,6

16,5

14,4

26,5

23,9

17,47

338

539

27.1.

2.12.

26

71,0

83

84

86

85

19,1

1,97

2

202,4

54,9

18,9

82,5

40,4

19

19,5

30,5

18,3

16,0

26,6

22,8

13,38

361

13.7.

1.1.

71,2

31.12.

19.12.

19

59,6

86

91

92

92

19,4

1,78

2

1504

Jednotka: µg/m Limity pro rok 2010: denní limit

3

50,0 µg/m


3

roční limit

40,0 µg/m

3

36


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 10: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky SO2 naměřené v roce 2010 na stanicích č. 539 a 1504 Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty


Roční hodnoty

Max.

25MV

VoL

50%Kv

Max.

4MV

VoL

50%Kv

X1q

X2 q

X3 q

X4 q

X

S

N

Datum

Datum

VoM

98%Kv

Datum

Datum

95%Kv

98%Kv

C1 q

C2 q

C3 q

C4 q

XG

SG

dv

1,1

1,3

3,2

2,5

2,74

54

539 55,1

32,8

27.1.

26.1.

9

15

15

15

1,6

2,43

18

0

4,3

29,7

20,2

0

4,3

8,8

3,8

3,7

6,5

5,7

3,89

362

0

19,2

27.1.

31.12.

14,7

18,0

87

91

92

92

4,8

1,69

2

1504 3

Jednotka: µg/m Limity pro rok 2010: denní limit

125,0 µg/m

3

50,0 µg/m

3

roční limit

CO a benzen se v Královéhradeckém kraji monitoruje pouze na stanicích v Hradci Králové (stanice č. 396 a 1503). Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti stanic jsou uvedeny hodnoty ze stanice č. 1562 Košetice. Tabulka č. 11: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky CO naměřené v roce 2010 na stanici č. 396 a 1503 8Hodinové hodnoty Stanice č.

Jednotka

Max. Datum

396

µg/m3

µg/m3

VoM

95% Kv

Datum 1701,7

0

662,5

27.1.

1799,6 8.12.

Limit pro rok 2010: 8hodinový limit

Max.

2246,4 27.1.

1503

Denní hodnoty

1301,8 0

27.1.

Roční hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

161,5 814,0

844,9


334,2 967,0

395,4 136,8 118,2 307,6 237,4 203,93 339 87

82

92

78

185,2

1,93

7

558,7 316,8 254,1 477,5 398,8 206,04 357 85

90

92

90

356,8

1,58

2

3

10 000 µg/m

Tabulka č. 12: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky CO naměřené v roce 2010 na stanici č. 1562 8Hodinové hodnoty Stanice č.

Jednotka

Max. Datum

1562

µg/m3

Max. VoM

95% Kv

Datum

761,4 7.12.

Limit pro rok 2010: 8hodinový limit

Denní hodnoty

677,3 0

7.12.

435,6


Roční hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

78,51

351

1,29

7

299,0 472,4

292,6 336,9 271,9 322,5 306,4 83

88

88

92

296,6

3

10 000 µg/m


37


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 13: Průměrné měsíční a roční imisní koncentrace benzenu naměřené v roce 2010 na stanicích č. 1503 Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

Datum

99,9% Kv

98% Kv

Datum

27,8

8,2

1,7

16,2

21.12.

1.1.

12,1

8.12.

95% Kv


Roční hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

5,2

2,7

2,61

315

90

1,8

2,42

14

6,7

1,2

1,7

1503 11,5

60

87

78

3

Jednotka: Limity pro rok 2010: roční limit

µg/m

5,0 µg/m

3

Tabulka č. 14: Průměrné měsíční a roční imisní koncentrace benzenu naměřené v roce 2010 na stanici č. 1138 – Košetice Pelhřimov Látka BZN

2.9

Měsíční koncentrace 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Roční průměr

1,15

1,02

0,47

0,38

0,19

0,11

0,08

0,10

0,15

0,69

0,93

1,45

0,56

Jednotka µg/m

3

Hluková situace

Hluková zátěž venkovního prostoru na území města Dvůr Králové nad Labem je v současné době působena především hlukem z pozemní dopravy, kde rozhodující podíl má automobilová doprava. Stávající zdroje hluku Jsou to zdroje hluku:

A.

z provozoven

B.

ze silniční dopravy

C.

ze železniční doprav

Ad A – stacionární zdroje hluku situované do jednotlivých průmyslových a obchodních zón (zahrnuje i dopravu v areálu uvedených zón (mimo veřejné komunikace, dále parkoviště, jež nejsou součástí veřejné komunikace – významná jsou velká parkoviště u obchodních center). Posouzení vlivu zdrojů hluku situovaných do jednotlivých provozoven na okolní chráněný venkovní prostor lze, v případě potřeby, vyhodnotit měřením. Ad B – nejvýznamnější jsou silnice II/299, II/300 a ///30012, jež procházejí centrem města a zajišťují hlavní dopravu ve městě a napojení na tranzitní komunikace. Současně jsou využívány obslužnou dopravou jednotlivých průmyslových a obchodních zón a též návštěvníky ZOO. Dále jsou to místní komunikace, jež jsou využívána převážně osobními vozidly místních občanů. Posouzení vlivu jednotlivých komunikací na okolní chráněný venkovní prostor lze, v případě potřeby, provést měřením. U silnic II/299, II/300 a ///30012 lze vyhodnocení provést modelovým výpočtem, kdy za podklad lze použít výsledky statistického šetření intenzity dopravy provedeného v roce 2010 ŘSD a jehož výsledky jsou uvedeny na www.rsd.cz. Ad C – jedná se o železniční trať 030 (Hradec Králové – Liberec), jež vede po jihozápadním okraji města. Jako zdroj hluku, mimo chráněný venkovní prostor bezprostředně na tuto trať navazující, je tato trať málo významná. Dále je to železniční vlečka spojující trať 030 s areálem teplárny. Posouzení vlivu trati 030 a železniční vlečky na okolní chráněný venkovní prostor lze, v případě potřeby, provést měřením.


38


__________________________________________________________________________ Na základě nařízení vlády č. 148/2006 Sb. vyplývá pro zájmové území následující stanovení hygienických limitů. Tabulka č. 15: Hygienický limit daný pro uvedené lokality Základní hladina akustického tlaku A

LAeq,T = 50 dB

KOREKCE NA MÍSTNÍ PODMÍNKY Stacionární zdroje hluku Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory

0 dB

Dopravní hluk Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory

+ 10 dB 1) + 5 dB 2)

3) 4)

KOREKCE NA DENNÍ DOBU Chráněné venkovní prostory staveb Den 0600 - 2200 hod (T= 16 hod) Noc 2200 - 0600 hod (T= 8 hod)

0 dB - 10 dB - 5 dB 2)

3)

VÝSLEDNÁ NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ EKVIVAL. HLADINA AK. TLAKU A LAeq,T Stacionární zdroje hluku Den Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory Noc

Chráněné venkovní prostory

LAeq,T = 50 dB

Chráněné venkovní prostory staveb

LAeq,T = 40 dB

Dopravní hluk

1)

Den Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory Noc

LAeq,T = 50 dB

LAeq,T = 60 dB


LAeq,T = 60 dB


LAeq,T = 50 dB

Dopravní hluk 2) Den Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory Noc

LAeq,T = 55 dB


LAeq,T = 55 dB


LAeq,T = 50 dB

Dopravní hluk 3) Den Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory Noc

LAeq,T = 60 dB


LAeq,T = 60 dB


LAeq,T = 55 dB

Dopravní hluk

4)

Den Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory

LAeq,T = 55 dB

Noc Chráněné venkovní prostory

LAeq,T = 55 dB


39


__________________________________________________________________________ Chráněné venkovní prostory staveb

LAeq,T = 45 dB

1) korekce je stanovena pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích 2) korekce pro hluk z pozemní dopravy na drahách 3) korekce pro hluk z pozemní dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy 4) korekce pro hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích, s výjimkou účelových komunikací

2.10 Chráněná ložisková území Na území města se nenachází chráněné ložiskové území, které by byla limitujícím faktorem využití území. V řešeném území nebyl stanoven žádný dobývací prostor. Sesuvná území se v dotčeném území nenachází. 2.11 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých ekologických zátěží) Na správním území města Dvůr Králové nad Labem se nachází celkem 10 kontaminovaných míst (lokalit starých ekologických zátěží): Dvůr Králové nad Labem 3396001

Městská, Elišákova cihelna

3396004

V ulici 5. května

3396005

Chaloupky

3396008

Bývalá stáčirna živic

99994345

odkaliště

Lipnice u Dvora Králové 3396007

VČE, a.s. Lipnice

Zboží u Dvora Králové 3396006

Zboží směrem na Kocbeře

3396003

Při silnici Žireč-Zboží

Žireč Městys 3396002

U Labe

Žirecká Podstráň 99994346

odkaliště

Na následujícím obrázku je znázorněno místo staré ekologické zátěže. Jedná se o bývalou stáčírnu živic v jižní části řešeného území, severozápadně od vlakového nádraží. Na této ploše je nově navrženo využití smíšené obytné – komerční.


40


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 3: Staré ekologické zátěže v území

2.12 Pravděpodobný vývoj ŽP bez realizace změny koncepce Návrhu ÚP Dvůr Králové nad Labem ÚP je koncipován s ohledem na ochranu ŽP a jeho jednotlivých složek. Souběžné vyhodnocení vlivů na ŽP koriguje tvorbu ÚP a eliminuje návrhy s významnými nepříznivými vlivy na ŽP a obyvatelstvo. Složky ŽP nebudou realizací Návrhu ÚP významně dotčeny nebo narušeny. Naopak neřízeným rozvojem města by některé složky ŽP mohly být dotčeny více než v ÚP a mít závažnější negativní vlivy na životní prostředí. Bez provedení změny ÚP by mohl nastat následující scénář rozvoje území: Rozvoj území ve všech částech města by byl nerovnoměrný, nesouběžný a nekontrolovaný, chyběla by celková koordinace rozvoje a využití území obce s ohledem na obecní nebo veřejné a celospolečenské zájmy. Nová funkční využití a nové zábory ploch by probíhaly pouze na základě jednotlivých územních řízení odděleně a ne v souladu s ostatními plánovanými rozvojovými aktivitami. Jednotlivá řešení by byla pouze investičního zaměření, byly by potlačovány veřejně prospěšné stavby a veřejné zájmy, včetně ochrany veřejného zdraví místních obyvatel. Nedostatečné vymezení skladebných částí lokálního ÚSES. Návrh ÚP řeší doplnění lokálních prvků SES a interakčních prvků. Kostra lokálního ÚSES plní nezastupitelnou funkci přírodních ploch v urbanizované krajině a zároveň vytváří vhodné podmínky pro existenci rostlin a živočichů v daném území. Obecně lze prohlásit, že biokoridory umožňují migraci šíření a vzájemné kontakty organismů a zároveň tak propojují jednotlivá biocentra, kde je předpokládána trvalá existence druhů i společenstev přirozeného genofondu krajiny. Lokální biokoridory jsou navrhovány jako nezastavitelné plochy pro ÚSES. Lze předpokládat nedostatek ploch pro individuální výstavbu – aktuální zájem o individuální bydlení v obci koresponduje se současným a plánovaným růstem počtu obyvatel v obci. V současné době je nedostatečně řešena problematika likvidace splaškových a dešťových vod. Problémem je i špatné řešení svodu dešťových vod, která vede do stávající ČOV a zastaralá kanalizace. Město nemá oddílnou kanalizaci. Pro Žireč je plánována nová ČOV, v současné době nejsou odpadní vody řešeny odkanalizováním do centrální ČOV.


41


__________________________________________________________________________

3 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Znečištění ovzduší a hluková zátěž obyvatelstva Uplatněním Územního plánu lze předpokládat ovlivnění ovzduší a obyvatelstva, zejména v důsledku realizace jednotlivých dopravních záměrů a ploch výroby, jejichž realizací se zvýší doprava a dojde ke vzniku nových zdrojů emisí a hluku. Míra vlivu se odvíjí od charakteru stavby. Obecně jsou kladně hodnoceny silniční stavby, které odvádějí dopravu mimo sídla a také záměry, které umožňují jiný než silniční způsob dopravy, např. cyklistické stezky. Fauna, flóra a biologická rozmanitost Fauna, flóra a biologická rozmanitost by mohly být uplatněním Koncepce významně ovlivněny, a to v případě realizace navrhovaných záměrů, které jsou spojeny s vlivy na významné krajinné prvky, skladebné části ÚSES a stromy. Realizací některých záměrů dojde k snížení migrační prostupnosti území apod. Půda a horninové prostředí Lze předpokládat významné ovlivnění půdního fondu v důsledku realizace záměrů navrhovaných Územním plánem Dvora Králové nad Labem. V tomto ohledu je důležité, aby byl tento vliv minimalizován zejména s ohledem na zemědělskou půdu nejvyšší kvality. Z hlediska horninového prostředí není očekáván významný vliv. V území nejsou registrovány výhradní ložiska nerostných surovin a vyjma údolních niv zde nejsou ztížené podmínky pro zakládání staveb. Podzemní a povrchové vody Potenciálně nejzávažnějšími zásahy do životního prostředí představují návrhy, které se dostávají do kontaktu s územními a environmentálními limity využití území. V řešeném území je v oblasti vodního režimu reprezentují: ochranná pásma povrchových a podzemních vodních zdrojů zranitelné oblasti a CHOPAV záplavová území vodních toků Kladně mohou být ovlivněny úseky vodních toků pod osídlením, dojde-li k realizaci záměrů, které řeší problematiku čištění odpadních vod (návrhy ČOV, suchý poldr). Hmotné statky a kulturní dědictví V souvislosti s uplatněním územního plánu nejsou předpokládány významné vlivy na hmotné statky a kulturní dědictví. Výjimkou by byly záměry, které představují likvidaci stávající zástavby. Případný negativní vliv by mohly mít také záměry, které svým charakterem snižují estetickou hodnotu území. Krajina Krajina by mohla být uplatněním koncepce významně ovlivněna, zejména realizací navrhovaných záměrů, jejichž charakter by znamenal zásah do krajinného rázu. Jedná se zejména o stavby kapacitních dopravních staveb v pohledově exponovaných horizontech. Problematické mohou být také záměry výstavby průmyslových a skladových areálů a v podstatě jakákoliv zástavba ve volné krajině.


42


__________________________________________________________________________ Kladným způsobem by mohla být krajina ovlivněna v důsledku realizace územního systému ekologické stability, případně v důsledku záměrů týkajících se založení zeleně.

4 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Povodně jsou největším nebezpečím z oblasti přírodních katastrof. Jsou charakteristické nepravidelným výskytem. Na jejich vzniku se podílí více faktorů, což ztěžuje a komplikuje jejich prognózu. Při důsledné realizaci preventivních opatření lze však škody minimalizovat. Z hlediska odtokových poměrů trvají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území. Tento stav je způsoben zejména odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností, nevhodnou úpravou drobných toků v minulosti a melioracemi provedenými často v nevhodných terénech. Zrychlený odtok vody z povodí má za nepříznivých klimatických podmínek za následek vznik povodňových situací. Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organismů rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu. Zastavěním nových zelených ploch lze předpokládat zrychlení odtoku srážkových vod z území, a tím zvýšení rizika povodní. V ÚP jsou navržena i protipovodňová opatření. Na území obce se vyskytují regulované vodní toky a meliorované plochy ohrožené vodní erozí, což vede ke zrychlenému odtoku a k zanášení recipientů, vodní režim území není v rovnováze, podléhá sezónním výkyvům. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší jsou velké zdroje znečištění: ČEZ, a.s. Teplárna Dvůr Králové, JUTA a.s., EUROVIA CS, a.s., Slévárna přesného lití, s.r.o. a STROJTEX a.s. Posuzovaná lokalita nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP ČR o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2009. Za nejvýznamnější zdroje hluku lze považovat dopravu, ve městě Dvůr Králové nad Labem komunikace č. II/299 a II/300, a veřejné vnitrostátní letiště Dvůr Králové nad Labem (LKDK, pro omezení hluku jsou zde lety motorových letadel pod 2 000 stop zakázány, letiště není v provozu v noční době). Velmi významným potenciálním zdrojem hlukové zátěže bude novostavba silnice č. R11. Koeficient ekologické stability se pohybuje v rozmezí 0,3 až 1, jedná se o území intenzivně využívané. ÚSES je vymezen ve stávající ÚPD obce, avšak nenavazuje na ÚSES vymezený v ÚPD okolních obcí a nejsou dodrženy základní prostorové parametry určené metodikou. Některé prvky ÚSES jsou vymezeny na orné půdě, která nepředstavuje příliš vhodné podmínky pro živočichy. Výrazně nízký rozsah a podíl lesa pod 10 % mají katastrální území Žirecká Podstráň (4 ha – 1,9 %), Žireč Městys (0 ha – 0,1 %) a Žírec Ves (15 ha – 9,6 %). Podíl zastavěných ploch a nádvoří představuje rámcové dílčí kritérium míry urbanizace území. Ani tato průměrná hodnota za ORP (8,4 %) se výrazněji neliší od krajského průměru (8,9 %). O více než 2 % je tato hodnota nižší oproti celorepublikovému průměru (10,5 %). Ten je překročen v následujících katastrálních územích: Dvůr Králové (27,1 %), Sylvárov (13,1 %), Ždírecká Podstráň (20,8 %), Žírec Městys (19,9 %), Žírec Ves (12,9 %). Podíl zastavěných a zpevněných ploch dosahuje více než 15 % rozlohy obce.


43


__________________________________________________________________________ Z hlediska ohrožení je území ORP Dvůr Králové nad Labem velmi rozmanité. Území je zařazena do kategorií půd silně ohrožených a půd ohrožených. Potenciální ohrožení katastrů vodní erozí na zbytku území mírné, místy až zanedbatelné. Řešením vedoucím ke zlepšení stavu je navrhování a realizace adaptačních opatření pomocí nástrojů územního plánování a především provedením komplexních pozemkových úprav. Hlavní páteřní trasu ORP Dvůr Králové nad Labem tvoří jediná silnice I. třídy (I/37 Jaroměř – Trutnov), vedená z hlediska polohy vůči městu Dvůr Králové tangenciálně ve vzdálenosti cca 3 – 5 km východně od okraje souvislé zástavby. Jedná se přibližně o koridor budoucí rychlostní silnice R11. Základní kostru dále tvoří šest silnic II. třídy. Obsluha území je dále doplněna sítí silnic III. třídy, které jsou vesměs ve špatném stavu vlivem stáří povrchů. Silnice II. a III. tř. sice nejsou přetížené dopravou, vlivem složitých terénních poměrů mají ale mnohdy nestandardní parametry s řadou neřešitelných dopravních závad. Územím prochází pouze jediná železniční trať (v kategorii celostátních): č. 030 Jaroměř – Dvůr Králové n. L. – Stará Paka – Semily – Turnov. Trať je v celém úseku jednokolejná, neelektrifikovaná. Ve Dvoře Králové n. L. je také vlečka. Město Dvůr Králové a několik obcí v jižní části území je napojeno na VTL plynovod, který územím prochází od jihovýchodu (od Jaroměře), podél jihozápadního okraje Dvora Králové se stáčí na severozápad, kde opouští řešené území směrem na Hostinné. Z vedení VTL jsou odbočeny přípojky k jednotlivým regulačním stanicím. Podíl připojení (77 % bytů ve městě Dvůr Králové n. L.) zaostává za srovnatelnými městy. Kanalizace je v městě Dvůr Králové nad Labem (ČOV původně v majetku Tiba a. s., nyní v soukr. vlastnictví), město připravuje výstavbu vlastní městské ČOV (zaneseno v návrhu ÚPD města). Na ČOV je napojen jádrový sídelní útvar včetně postupného připojování částí Lipnice, Žirečská Podstráň. Předpokládá se napojení i dalších částí (Verdek, Podháj, Zboží), pro Žíreč se připravuje stavba samostatné ČOV. Na kanalizaci je připojeno cca 86 % bytového fondu města, což je pod úrovní srovnatelných měst (vliv odlehlých částí města bez kanalizace). V zázemí města je situace odkanalizování a čištění odpadních vod velmi špatná. Pouze několik dalších obcí má na svém území kanalizaci s ČOV (Kuks, Libotov, Mostek).

5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných 5.1 Zhodnocení vlivů územního plánu na složky životního prostředí Cílem této kapitoly je identifikovat ty oblasti životního prostředí, které mohou být realizací posuzovaného Návrhu ÚP ovlivněny. Realizace Návrhu územního plánu Dvůr Králové nad Labem tvoří z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí tzv. aktivní variantu, která se může určitým způsobem projevit na složkách životního prostředí. Realizace navrhovaného územního plánu Dvůr Králové nad Labem z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí může ovlivnit následující složky životního prostředí: 5.1.1 Vliv na půdu Rozlohou bude ZPF jednou z nejvíce ovlivněných složek životního prostředí. Pro tyto katastrální území, které jsou převážně zemědělského charakteru, zábor ZPF představuje velmi výraznou změnu ve struktuře zemědělského půdního fondu.


44


__________________________________________________________________________ Realizace veškerých záměrů územního plánu si vyžádá 129 ha zemědělské půdy. Souhlas orgánu ZPF s vynětím je zapotřebí jen ke 120,16 ha zemědělské půdy, která je zařazena ze cca 60 % do III. a vyšší třídy ochrany ZPF. Některé plochy jsou převzaty z původního územního plánu nebo ze změn ÚP, je tedy předpoklad, že zábory půd byly řešeny s dotčenými orgány již při jejich schvalování. Zařazení půd do třídy ochrany ZPF podle BPEJ I. II. III. IV. VI.

51100, 51400, 55600 51300, 51310, 51410, 52511, 54200, 54300 51313, 51450, 52001, 54400, 54410, 56401 52011, 52041, 54712, 54752 52213, 53114, 54077,54177, 54199, 56701, 56811, 57001, 57541, 57769

Dle Metodického pokynu MŽP jsou třídy ochrany ZPF klasifikovány následujícím způsobem: Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmínečně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmínečně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranným pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Dopravní infrastruktura Celková výměra koridoru silnice R11 (plocha Z D01) bude cca 24,69 ha. Koridor je však vymezen v šíři 300 m, celkový zábor ZPF bude proto výrazně nižší (cca 10%). Výměra východního přivaděče (Z D02) bude přibližně 4,17 ha. Navržený přivaděč a obchvat Zboží (Z D03) představuje zábor ZPD v rozsahu cca 5,01 ha.Přibližně 4,68 ha ZPF bude zábor trasy východního propojení. Další navrhovanou komunikací je obslužná komunikace k ČOV Žireč (Z D06). Předpokládaný zábor bude cca 0,40 ha. Předpokládaný zábor cca 1,52 ha bude pro realizaci severního propojení (přestavbová plocha P D05). Vliv lze označit za trvalý a významně negativní (u plochy Z D06 a P D05 bude vliv mírně negativní). Zábor ZPF nebude určen pro jinou funkci než pro plochu vozovky. Na zbytku budou provedeny vegetační úpravy. Lze předpokládat, že tato půda bude zatravněna, popř. osázena dřevinami a bude plnit alespoň minimální ekologicko – stabilizační funkci v krajině. U dopravních ploch jsou návrhové plochy v rozsahu jejich koridorů (šíře včetně ochranného pásma). Skutečný zábor vně zastavěného území bude u komunikací 2. třídy cca 30 – 50% (u rychlostní komunikace R11 cca 10%).


45


__________________________________________________________________________ Dotčené třídy ochrany nejsou v současné době pro plochy dopravní infrastruktury známy. Výrazný vliv se však nepředpokládá – vliv malý. Vzhledem k nárůstu zpevněných ploch lze očekávat také nárůst kontaminace půd zejména posypovou solí, ostatní zdroje kontaminace nebudou pravděpodobně významně narůstat. Využití skrývky je předpokládáno pro vylepšení půdních poměrů okolních zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Bilance skrývky a návrh jejího využití bude součástí navazujícího stupně projektové přípravy jednotlivých komunikací. Jako výchozí podklad pro zpracování bilance by měl být proveden pedologický průzkum. Podmínky realizace: Skrývku ornice z odnímaných ploch ZPF je doporučeno částečně využít pro účely předmětné stavby (přednostně doporučujeme k ohumusování svahů silničního tělesa využít méně kvalitní skrývku, příp. spodní vrstvy zúrodnitelného horizontu). Je nutné vyloučit možnost úniku ropných látek z použitých mechanizací. Všechny dočasné zábory zemědělského půdního fondu budou rekultivovány. Budou minimalizovány pojezdy těžké techniky tak, aby nedošlo k nadměrnému utužení půdy. Plochy bydlení (BI, SC, SM, SV, SK) Jedná se o plochy, kde na plochách BI je hlavní využití je bydlení, u ploch se smíšenou funkcí je možné přípustné využití i pro komerční využití. Nově je navrženo 118 ploch pro bydlení, z toho 40 ploch jsou vymezeny jako přestavbové. Lokality jsou navrženy v prolukách, které mají přímou návaznost na stávající zástavbu. Z toho pouze 25 ploch přesahují zábor větší než je 1 ha. Vliv lze označit jako trvalý, mírně negativní. Z hlediska charakteru využití je předpoklad, že u lokalit pro bydlení v rodinných domech část plochy bude využita pro zahrady u každých jednotlivých objektů – tím dojde k eliminaci rozsahu záboru půd. Na plochách smíšené obytné (SC, SM a SK) doporučujeme část plochy využít jako soukromou zeleň (sníží se tím vliv na rozsah záboru ZPF a na odtokové poměry v území). Výraznější vliv bude u ploch, které svým rozsahem překračují 1 ha a nacházejí se na nejkvalitnějších bonitách (tj. TO I. a II.). Jedná se hlavně o tyto plochy: Z011 (BI), Z014 (SK), Z016 (BI, SV), Z034 (SV), Z059 (BI), Z060 (BI), Z062 (BI), Z063 (BI), Z064 (BI), Z074 (BI), Z076 (SV), Z077 (SV), Z079 (BI) a R01 (BI). U přestavbových plochy: P066 (SK), P091 (BI). Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. U těchto ploch doporučujeme ponechat část plochy nezastavěné (pro zeleň) v rozsahu min. 40%. Pro plochy Z016.2, 43, 59, 79.1, Z079.2, Z080 a Z106 pro bydlení v rodinných domech je navržena podmínka vypracování urbanistické studie. Zpracovatel hodnocení SEA doporučuje v této studii vypracovat: Podrobné řešení situování staveb (varianty řešení). Projekt sadových úprav. Podmínky realizace ploch BI vyplývající z návrhu ÚP: Poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku musí být u nových staveb samostatně stojícího rodinného domu min. 40%, u řadového rodinného domu min. 30%, u stávajících staveb, které tuto hranici nesplňují je povolena min. hodnota dle stavu. Doplňkovou stavbu pro podnikatelskou činnost do 25 m2 zastavěné plochy


46


__________________________________________________________________________ Plochy rekreace – plochy pro rodinnou rekreaci (RI) Jedná se o čtyři plochy malého rozsahu, které kromě plochy Z004 navazují na stávající zástavbu. Nacházejí se v k.ú. Lipnice u Dvora Králové a Žirečská Podstráň a ve Verdeku na bonitách nižší kvality. Vliv lze označit z hlediska záboru půdy jako trvalý, mírný. Lokalita Z004 nebyla z důvodu toho, že nemá návaznost na stávající zastavěné území doporučena. Občanská vybavenost (OV, OZ, OK) V ÚP je navrženo 9 ploch pro občanské vybavení, z toho 6 z nich jsou plochy přestavbové. Pro rozšíření areálu zoologické zahrady jsou navrženy 3 lokality v rozsahu cca 4,26 ha. Největší část z toho je navrženo na ploše stávajícího výrobního areálu v majetku ZOO (slévárna), viz foto. Realizací rozšíření areálu ZOO dojde k záboru TO II. v rozsahu cca 1,5 ha. Vzhledem k tomu, že v současné době není konkrétní využití známo, není možné vyčíslit míru vlivu. Pokud by dotčené pozemky sloužily pro prohlídkovou část (část safari) jako je v západní části areálu, bude vliv malý. Koeficient zastavěnosti proto doporučujeme navrhnout dle konkrétního využití. Obrázek č. 4: Plocha pro rozšíření ZOO (Z067)

Plocha pro veřejnou infrastrukturu - OV (Z065) je navržena západně od ZŠ Strž v rozsahu přibližně 1,15 ha (většina plochy na TO I.). Vliv bude trvalý a významně negativní. Pro snížení vlivu doporučujeme: Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. Ve fázi projektu řešit míru zastavěnosti, rozsah zastavěných ploch kompenzovat realizací nezpevněných ploch (veřejná zeleň apod.) V Návrhu ÚP je navrženo rozšíření areálu koupaliště (Z069) v rozsahu cca 0,59 ha, dotčena bude TO II. Vliv bude trvalý a mírně negativní. Žádné zvláštní opatření nejsou navrženy. V Návrhu ÚP je navržena revitalizace areálu TIBY v centru města (P072). Nejedná se o zábor ZPF, dotčeny budou ostatní plocha, zastavěná plocha a nádvoří a vodní plocha. Vliv na ZPF bude proto nulový. Před realizací dalších záměrů však doporučujeme ověřit výskyt staré ekologické zátěže v dotčeném území v podobě znečištění zeminy např. těžkými kovy, ropnými látkami apod. Na ostatních plochách pro občanské vybavení bude vliv malý až nulový.


47


__________________________________________________________________________ Technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI) Pro novou ČOV Dvora Králové (Z51) je navržena plocha v rozsahu cca 2,58 ha. Realizací záměru budou dotčeny třídy bonity I. Vhodnější umístění však není možné. Nová ČOV je navržena při ústí Hartského potoka do Labe severně nad stávající ČOV. Další nová ČOV je navržena pro splaškové vody z Žireče (Z116), zábor ZPF však bude malý. Žádné kompenzační podmínky nejsou navrženy. Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) V ÚP je navrženo celkem 12 ploch pro výrobu a skladování, z toho 3 lokality jsou vymezeny jako přestavbové (P009, P015 a P092). Na ploše Z040 je navržena nová průmyslová zóna pro Dvůr Králové, nachází se mezi Dvorem Králové a Zbožím při komunikaci II/299 Choustníkovo Hradiště – Dvůr Králové. (Součástí Návrhu ÚP je navržen nový koridor této komunikace, včetně obchvatu Zboží.) Celkový rozsah této plochy je 12,40 ha, zastoupení tříd ochrany BPEJ je III. – V. Plocha je z větší části převzata ze změny ÚP č. 5. Nyní se rozšiřuje o jižní část (viz následující obrázek), východní část se ale zmenšila. Vzhledem k modulaci terénu zde pravděpodobně dojde k větším terénním úpravám, zářezům apod. Vzhledem k rozsahu plochy lze vliv označit jako významně negativní. Podmínky realizace: Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. Zpracovatel hodnocení SEA navrhuje z důvodu většího záboru, kvůli snížením odtokových poměrů a pro zlepšení estetického vnímání krajiny na ploše navrhnout v rozsahu 8% (tj. 1,0 ha), optimálně 1,5 ha zeleň ochrannou a izolační s funkcí hygienickou, vodohospodářskou, půdoochrannou i estetickou. Tu realizovat, jak vně, tak i podél plochy. Je nutné vyloučit možnost úniku ropných látek z použitých mechanizací. Všechny dočasné zábory zemědělského půdního fondu budou rekultivovány. Budou minimalizovány pojezdy těžké techniky tak, aby nedošlo k nadměrnému utužení půdy. Obrázek č. 5: Porovnání plochy ve změně č. 5 a aktuální návrh v ÚP a letecký snímek


48


__________________________________________________________________________

Mezi další rozsáhlejší nově navržené plochy pro výrobu je rozšíření areálu JUTY, a.s. (Z110) v rozsahu cca 9,6 ha. Jedná se o rozšíření jihovýchodním a západním směrem od stávajícího areálu. Západně od této plochy je navržena plocha smíšená nezastavěná s funkcí přírodní a zemědělskou podél západní hranice. Dotčeny budou půdy s průměrnou produkční schopností (TO III.). Vliv lze označit jako trvalý a významně negativní. Podmínky realizace: Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. Je nutné vyloučit možnost úniku ropných látek z použitých mechanizací. Ostatní plochy jsou navrženy na plochách menších než je 1 ha, jedná se převážně o rozšíření stávajících areálů (tj. v návaznosti na stávající zástavbu), další plochy jsou přestavbové. Na ploše Z052 u stávající ČOV je navržena plocha pro výrobu a skladování. Část plochy je vymezena na bonitě TO I. (cca 0,5 ha). Vzhledem k umístění lokality (jižně se nachází odkaliště pro teplárnu, severovýchodně stávající ČOV, severně Labe a západně plocha zeleně a stávající bytová zástavba. Plocha není zemědělsky využívána.


49


__________________________________________________________________________

Obrázek č. 6: Letecký snímek umístění plochy pro výrobu Z052 a plochy pro novou ČOV Z051

ČOV Z051

Z052 VL

Na ploše Z082 je navrženo rozšíření stávajícího areálu v Lipnici v jihozápadní části (směrem k příjezdové komunikaci) a východním směrem. Realizací dojde k záboru půd s nadprůměrnou produkční schopností (TO I. a II.) v rozsahu cca 0,9 ha. Vliv bude mírně negativní. Rozšířením technických služeb o cca 2,69 ha (Z095.1) jižním a východním směrem budou dotčeny půdy s bonitou nižší kvality (III. a IV.). Severně nad technickými službami je navržena nová plocha pro výrobu a skladování Z 95.2 v rozsahu 1,34 ha (TO III.). Mezi touto plochu a novou plochou pro bydlení (Z96) je navržena zeleň, která by měla plnit funkci biokoridoru ÚSES (LBK1). Na následujících obrázcích je uveden výřez z ÚP a letecký snímek umístění záměrů. Vliv u těchto ploch bude trvalý a mírně negativní.


50


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 7: Výřez z ÚP a letecký snímek lokalit Z95, Z95.1, Z95.2 (VL) a Z96 (BI)

U ostatních ploch nedojde k výraznému vlivu na půdu, zábor ZPF bude malého rozsahu. Vliv lze proto označit jako mírně negativní až nulový. 5.1.2. Ovlivnění lesních porostů, PUPFL Realizací koridoru rychlostní silnice R11 (lokalita D01) dojde k trvalému záboru lesních pozemků. Jedná se o lesní oblast Podkrkonoší 23, kategorie lesa – les hospodářský. Dotčené pozemky jsou v k.ú. Zboží u Dvora Králové na pozemcích: p.p.č. 353/1, 354, 441/1, 441/2, 442, 446, 447, 448, 452, 453, 454, 455, 456, 457/1, 472/2, 473, 474, 475, 478, 479/2, 482/1, 482/2, 482/3, 482/4, 482/5, 482/6, 482/7, 482/9, 483, 485, 486, 488, 489, 490, 491.


51


__________________________________________________________________________ Celková výměra: 26,20 ha, z toho je celková výměra pozemků PUPFL: 18,61 ha. Jedná se však o plochu pro koridor 300 m pro rychlostní komunikaci R11, skutečná využitá plocha bude cca 10%. Převažující soubory lesních typů: 3S

Svěží dubová bučina (3S8, 3S1)

3K

Kyselá dubová bučina (3K1, 3K6, 3K9)

Přirozená druhová skladba (dle Plíva, 1971): 3K

BK6, DBZ3, JD1,BO, LP

3S

BK6, DB3, L1, JD, HB

Dotčené cílové hospodářské soubory: 43

Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh

45

Hospodářství živných stanovišť středních poloh

Tato plocha určená pro realizaci rychlostní komunikace R11 je součástí stavby, která byla podrobena zjišťovacímu řízení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Záměr byl posouzen pod názvem R11 stavba 1108 Jaroměř – Trutnov. Oznámení v rozsahu dokumentace záměru byla zpracováno Ing. Kateřinou Hladkou Ph.D. (SUDOP Praha a.s.). Posudek zpracoval RNDr. Vladimír Ludvík. V hodnocení SEA jsou převzaty závěry zpracovatele posudku, který navrhl souhlasné stanovisko. V návrhu souhlasného stanoviska zpracovatel posudku uvádí jako vhodnější variantu A, která je částečně vedena přes k.ú. Zboží u Dvora Králové. Na základě přesného zaměření rychlostní silnice optimalizovat trasu záměru tak, aby byl zábor PUPFL minimalizován. Minimalizovat rozsah dočasných záborů lesních pozemků zúžením manipulačních pásů potřebných pro výstavbu záměru na technologické minimum. V dalším stupni PD musí být vypracován návrh na rekultivaci dočasných záborů PUPFL za dodržení pravidel obnovy lesa. Zajistit důslednou lesnickou rekultivaci dočasných záborů PUPFL. Projednaný minimalizovaný rozsah odlesnění řešit postupně a výhradně v obdobích vegetačního klidu na základě přesného zaměření rozsahu odlesnění v terénu. V dalších stupních projektové dokumentace předložit kompenzační opatření za trvalý zábor pozemků určených pro plnění funkce lesa; v rámci kompenzačních opatření preferovat především využití prostorů navrhovaných skladebných prvků ÚSES. Především v ekologicky oslabených krajinných prostorech; konzultovat toto potenciální využití především s orgány ochrany přírody. Ostatní plochy nebudou v kolizi s lesními pozemky. Situační řešení, rozsah zastavěnosti u ploch zasahující do ochranného pásma lesa doporučujeme řešit individuelně v projektové dokumentaci jednotlivých již konkrétních záměrů. Rozsah kácení dřevin rostoucí mimo les nelze v současné době odhadnout. Pokud dojde na posuzovaných lokalitách ke kácení dřevin rostoucích mimo les bude se uplatňovat ochrana dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcích předpisů (zejména vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.) v platném znění. Orgán ochrany přírody může takové povolení vydat na základě žádosti vlastníka pozemku, na kterém dřevina roste.


52


__________________________________________________________________________ 5.1.3. Vliv na prvky ÚSES, významné krajinné prvky, krajinu a krajinný ráz Vliv na prvky ÚSES Prvky ÚSES jsou trvale nezastavitelné plošnou zástavbou. Liniové plochy infrastruktury a veřejných staveb budou projektovány a umisťovány tak, aby neohrozily trvalou funkčnost jednotlivých prvků ÚSES. Na plochách ÚSES a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k trvalému ochuzení druhové bohatosti, ke snížení ekologické stability a narušení funkčnosti. Veškeré zásahy (včetně údržby) musí být podřízeny zájmu o funkčnost ÚSES a musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody. Prvky územních systémů ekologické stability jsou popsány v kapitole 2.4. Kromě plochy koridoru rychlostní silnice R11 (v ÚP označena jako Z D01), plocha rezervy pro západní propojení (přeložka II/299) a plochy pro bydlení Z113 (nachází se na hranici s RBC) nebudou navržené plochy v ÚP ve střetu s prvky ÚSES. Vliv lze označit u plochy koridoru R11 jako významně negativní, proto snížení vlivu na funkčnost biokoridoru (slouží zejména pro migraci živočichů) byly navrženy zmírňující opatření (viz níže), které vyplývají z posudku EIA. Tato plocha určená pro realizaci rychlostní komunikace R11 je součástí stavby, která byla podrobena zjišťovacímu řízení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Záměr byl posouzen pod názvem R11 stavba 1108 Jaroměř – Trutnov. V hodnocení SEA jsou převzaty závěry zpracovatele posudku, který navrhl souhlasné stanovisko. V návrhu souhlasného stanoviska zpracovatel posudku uvádí jako vhodnější variantu A, která je částečně vedena přes k.ú. Zboží u Dvora Králové. Podmínky realizace vyplývající z posudku EIA: V rámci dokumentace pro územní řízení zpracovat Detailní migrační studii podle technických podmínek Ministerstva dopravy č. 180 a na základě dlouhodobého monitoringu; v detailní migrační studii: upřesnit lokalizaci a technické parametry migračních objektů a migračních zábran pro fázi výstavby a fázi provozu na základě geodetického zaměření trasy a jejího technického upřesnění, průchody toků tělesem komunikace a přemostění budou technicky řešeny tak, aby byla zajištěna maximální migrační prostupnost; v místech, kde je trasa v násypu, budou dále realizovány migrační prostupy (o průměru 30 - 100 cm), a to tak, aby jejich vzájemné vzdálenosti byly v lesních porostech cca 100 - 200 m a v polích cca 200 - 400 m zvýšenou pozornost věnovat doplňujícím prvků jako je přirozené podmostí, oplocení a vegetační úpravy počítat se zaplocením min. lesních úseků a okolí migračních objektů věnovat pozornost zapojení migračních objektů do krajiny, formou naváděcích prvků, liniových doprovodů cest a vodních toků s tím, že bude respektována přirozená vegetační skladba dřevin zvláštní pozornost věnovat problematice ekoduktu v km 121,450, který by převedl RBK 750 Pod Hrází - Polesí Hradiště a umožnil tak migraci zvěře v kategorii A V ÚP je navržen koridor územní rezervy pro realizaci tzv. „západního propojení“(přeložka II/299) R02 v rozsahu cca 4,51 ha. Na následujícím obrázku (výřez z hlavního výkresu Návrhu územního plánu a letecký snímek) je znázorněno místo, kde bude muset být provedeno přemostění Labe. Potenciální negativní vliv je možné očekávat spíše během výstavby než při samotném provozu. Labe je součástí regionálního biokoridoru č. 741. Další přemostění Labe bude muset být provedeno při realizaci severního propojení P D05.


53


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 8: Výřez z ÚP a letecký snímek, kde bude muset být provedeno přemostění Labe pro realizaci plochy rezervy R02

Podmínky realizace R02 a P D05: Nebude narušena celistvost ani funkčnost prvku ÚSES. Během výstavby bude v maximální míře zabráněno úniku ropným látkám. Pro zvýšení funkce biokoridoru doporučujeme doplnění břehových porostů. Na hranici s RBC 1644 „Žirečská niva“ je nově navržená plocha smíšená obytná (Z113), tato plocha nemá přímou návaznost na zástavbu části Žirče. Z pohledu funkčnosti biocentra bude mít realizace plochy pro bydlení vliv pouze malý, zpracovatel hodnocení SEA tuto lokalitu nedoporučuje pro schválení ÚP z důvodu umístění – není zde návaznost na stávající zastavěné území. Realizací ČOV na ploše Z051 a Z116 lze vliv označit jako významně pozitivní, protože povede k lepšímu způsobu likvidace splaškových vod. Vyčištěná voda z obou ČOV bude opět svedena do Labe, které je současně osou regionálního biokoridoru (RK741) – lze tudíž předpokládat, že se úroveň znečištění toku sníží. Vhodný způsob založení ploch zeleně, které se nacházejí v blízkosti prvků ÚSES může přispět k pozitivnímu vliv na tyto lokální prvky. Míru vlivu však nelze v současné době určit, vliv však bude pozitivní. Plochy, které jsou vymezeny v blízkosti prvků ÚSES nesmí svým provozem ovlivnit funkčnost těchto lokalit. Součástí návrhu ÚP je i vymezení lokálních prvků ekologické stability, které jsou v území v nedostatečném zastoupení a zabezpečení realizace cílového stavu regionálních ÚSES. Realizace biokoridorů nebo biocentrem bude mít pro území významně pozitivní vliv. Návrh ÚP podporuje zachování přírodního charakteru lokalit lokálních ÚSES lokální biokoridor 1 U technických služeb včetně 1 vloženého BC lokální biokoridor 2 Potok od komárova včetně 1 vloženého BC Na podporu územní ochrany zvýšené kvality přírodního prostředí je v Návrhu ÚP navrženo rozšíření stávajícího systému ÚSES založením nových lokálních prvků: - koridor spojující RK750 (pás lesa na severu) s RC 1644 Žirečská niva (údolní niva Labe)


54


__________________________________________________________________________ - koridor spojující RK747 (pás lesa na jihu) s nově vymezeným centrem v zeleni mezi ulicemi 5. května a Seifertova jižně Žireckého rybníka Druhové složení stromů by mělo odpovídat původnímu složení místním podmínkám. Doporučujeme minimalizovat monokulturní uspořádání porostů. Ostatní navržené plochy v návrhu územního plánu nebudou zasahovat do prvků ÚSES – vliv nulový. Eliminace případného negativního vlivu na prvky ÚSES lze dosáhnout správnou organizací během stavebních prací a provozu a při respektování platné legislativy, zejména zákona č. 114/1992 Sb. a jeho doprovodných vyhlášek, v platném znění. Vliv na významné krajinné prvky Na území Dvora Králové se nachází několik registrovaných významných krajinných prvků, ty však řešenými plochami nebudou dotčeny. Za významný krajinný prvek „ze zákona“ lze v území považovat vodní tok a rybníky, lesní komplexy, remízy, nivy vodních toků apod. Negativní ovlivnění VPK může dojít při realizaci navržených tras dopravních přivaděčů, obchvatů nebo přeložek (Z D01, Z D02, Z D03, Z D04, R02, P D05). Koridor rychlostní komunikace R11, který je veden částí k.ú. Zboží u Dvora Králové představuje zábor lesních pozemků (viz výše vliv na les a vliv na ÚSES). Vliv lze označit jako významně negativní. Viz výše jsou navrženy podmínky realizace. Při výstavbě ostatních ploch dopravní infrastruktury se bude muset řešit kolize s vodními toky, nivou vodního toku, které jsou v zákoně vymezeny jako VKP. Ve fázi projektu je nutné řešit případnou kolizi s VKP ze zákona. Realizací dvou ČOV, lze naopak vliv označit jako pozitivní, protože povede k lepšímu způsobu likvidace splaškových vod. Dalším pozitivním vlivem bude realizace dvou rybníků a jedné suché nádrže, které jsou vymezené jako protipovodňové opatření, které se stanou novými VKP „ze zákona“. V návrhu ÚP jsou vymezeny plochy nezastavěné (tj. plochy zeleně), které se při správném založení mohou stát také novými VKP ze zákona – vliv pozitivní. U ostatních nově navržených ploch se negativní vliv nepředpokládá - vliv nulový. Vliv na krajinný ráz, estetické kvality území a vztahy a měřítka v krajině Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území, čehož může být docíleno provedením vhodných sadových úprav u jednotlivých záměrů. Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. V současné době nelze určit významnost vlivu na krajinný ráz. Bude se lišit u jednotlivých záměrů. Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Realizace jednotlivých záměrů musí splnit zákonnou podmínku ochrany krajinného rázu, spočívající v zachování VKP, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. V kapitole 2.7. - Charakter krajiny - je podrobně popsána krajina dotčeného území a jsou vymezeny jednotlivé charakteristiky a znaky krajinného rázu. V kapitole 2.4. jsou popsány nadregionální, regionální místní prvky ÚSES a v kapitole 2.5. zvláště chráněná území, území přírodních parků a území historického a kulturního významu. Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území. Stavby včetně jejich umístění budou řešeny v projektových dokumentacích jednotlivých staveb.


55


__________________________________________________________________________ Měřítko krajiny je dáno vztahem rozměrů prostorů a prvků krajiny (přesněji vztahem prostorů, hmot a jejich členění k uživateli). Měřítko má vedle svého estetického významu také význam funkční. Funkčnost měřítka je dána zvyklostí v místě krajinného rázu k potřebě uvedeného sledovaného jevu. V případech, kdy výsledné velké měřítko není kladně vnímaným kontrastem a u lidských děl projevem úspěšné realizace tvůrčího záměru, je pro krajinný ráz zápornou hodnotou. Kladnou hodnotou je měřítko úměrné – harmonické, které je v souladu s rozměry, které by vyhovovaly optimálně z hlediska lidského vnímání. Vztahy mezi měřítky a funkčností jednotlivých nových prvků dávají výsledný harmonický projev posuzovaného prvku. Tento harmonický projev je výrazně závislý na těsnosti vztahu mezi funkčností prvku a velikosti jeho měřítka. Proto je nutné u nově budovaných prvků začleňovaných do krajiny v konkrétním krajinném rázu zvažovat tento vztah mezi funkčností, měřítkem a výslednou harmonií tak, aby byla vyváženou a pozitivní v místě krajinného rázu. Zastavitelné plochy navazují bezprostředně na zastavěné území, takže jsou vytvořeny podmínky pro postupnou a ucelenou výstavbu bez rozptylu zástavby do volné krajiny. Vymezené zastavitelné plochy nenarušují historicky vytvořenou urbanistickou strukturu sídla a umožňují svébytnou urbanistickou kompozici při respektování prostorových vazeb s původní zástavbou. Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem respektuje veškeré přírodní hodnoty území a nenarušuje krajinný ráz. Negativní vliv na krajinný ráz lze předpokládat u lokalit dopravní infrastruktury, (tj. další fragmentace krajiny), plochy výroby a skladování Z040, kde bude poměrně velký zábor zemědělských pozemků a u plochy, které nemají přímou návaznost na okolní zástavbu. Zastavitelné plochy převážně navazují bezprostředně na zastavěné území, takže jsou vytvořeny podmínky pro postupnou a ucelenou výstavbu bez rozptylu zástavby do volné krajiny. Vymezené zastavitelné plochy nenarušují historicky vytvořenou urbanistickou strukturu sídla a umožňují svébytnou urbanistickou kompozici při respektování prostorových vazeb s původní zástavbou. Pro lepší začlenění staveb do okolí a tím zmírnění případného negativního ovlivnění krajinného rázu by mělo být realizováno jak ozelenění uvnitř samotných ploch a areálů, tak i na okrajích ploch, které jsou pohledově exponovány obyvatelstvu. Dopravní infrastruktura: Z dopravní infrastruktury bude mít nejvýraznější vliv rychlostní komunikace R11 (Z D01), která je vymezena v severovýchodní části k.ú. Zboží u Dvora Králové. Tato lokalita zasahuje jak do lesních pozemků (tj. VKP ze zákona), také vede přes regionální biokoridor 750. V projektové dokumentaci stavby přeložky bude podrobně řešen způsob přemostění tohoto biokoridoru (ekologický most apod.). Dále zpracovatel hodnocení doporučuje podél komunikací navrhnout vhodnou výsadbu dřevin. Vzhledem k tomu, že na tento záměr je v současné době zpracována dokumentace EIA a posudek. Konkrétní podmínky budou vyspecifikovány ve stanovisku. Rychlostní komunikace zasahující do k.ú. Zboží u Dvora Králové Z D01 byl posouzen pod názvem R11 stavba 1108 Jaroměř – Trutnov. Dokumentace záměru bylo zpracována Ing. Kateřinou Hladkou, Ph.D. (SUDOP Praha a.s.). Posudek zpracoval RNDr. Vladimír Ludvík (EKOTEAM Hradec Králové), který navrhl souhlasné stanovisko. Vliv této stavby na jednotlivé složky životního prostředí bylo převzato ze zpracované dokumentace. V hodnocení SEA jsou převzaty závěry dokumentace EIA a závěry zpracovatele posudku. Výstavbou silnice R11, ale i ostatních nových komunikací dojde k vytvoření nové významné liniové stavby v území. Pro lepší integraci nové komunikace do krajiny je možné


56


__________________________________________________________________________ jednoznačně doporučit výsadbu co největšího množství zeleně na náspech, korunách zářezů, apod. Vliv na krajinný ráz bude trvalý a středně významný. Krajina je v zájmovém území antropicky ovlivněna, obsahuje množství liniových prvků. Přestože bude nový liniový prvek pravděpodobně významnější než stávající, nebude představovat faktor nový, nepřípustný nebo s krajinou neslučitelný. Navíc lze liniovou stavbu vhodně začlenit do krajiny výsadbou zeleně. Při realizaci nových komunikací, přeložek, obchvatů dochází k další fragmentaci krajiny. Fragmentace krajiny je proces, kdy se krajinné celky (biotopy) dělí vytvářením bariér na dílčí části, které postupně ztrácejí potenciál k vykonávání původních funkcí. Proces fragmentace v sobě tedy zahrnuje postupné snižování kvality. U těchto liniových ploch bude nutný souhlas orgánu ochrany přírody dle §12 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. V současné době nelze jednoznačně určit míru vlivu – není známo přesné řešení trasy (vliv se však předpokládá maximálně mírně negativní). Technická infrastruktura: Tyto plochy nepředstavují významný negativní vliv na krajinný ráz. Plocha pro ukládání posečené trávy (Z070) ani dotčený prostor není krajinářsky jakkoliv cenný. Pozemky určené pro výstavbu nové čistírny odpadních vod (Z051) leží na soutoku řeky Labe a Hartského potoka v údolní nivě řeky Labe. Vodní toky a údolní nivy jsou ze zákona významnými krajinnými prvky. Plochy pro výstavbu a okolní území byly ponechávány jako občasně zaplavované. Charakter krajiny je jednoznačně dán aluviem řeky Labe a jeho soutokem s Hartským potokem. Krajině dominují vzrostlé břehové a doprovodné porosty obou vodních toků, které pohledově zakrývají objekty psího útulku, kynologického cvičiště, ustájení koní, tenisového hřiště i vzdálenějších objektů průmyslových aktivit a služeb. Zdánlivě a nenápadně tak krajina pozvolně přechází z volné zemědělské krajiny do zastavěného území města. Po vybudování nové čistírny odpadních vod zůstane tento vzhled krajiny zachován, nové objekty budou i nadále opticky zakryty břehovými porosty, které zůstanou zachovány a nové budou vysázeny. Ani při realizaci ČOV pro Žireč se nepředpokládá změnu v uspořádání krajiny a jejího ovlivnění. Nová ČOV bude umístěna u zemědělského areálu. Rozvojové plochy- bydlení, rekreace, občanské vybavení, výroba a skladování: Plochy pro bydlení a občanské vybavení mimo již zmíněného záboru stanovišť nepředstavují významný vliv na krajinu. Negativní ovlivnění mohou přinést plochy výroby a skladování (Z040, Z110), které návrh územního plánu navrhuje na rozsáhlých plochách. Rozsah vymezené plochy Z040 je cca 12,4 ha, výměra pro rozšíření závodu JUTA, a.s. je cca 9,6 ha. Tyto plochy však nezasahují do žádného ze znaků krajinného rázu. Ovlivnění krajiny může nastat při dálkových pohledech, kdy stavby průmyslových areálů často v krajině působí negativním dojmem. Tím lze však zabránit při projektování staveb. Eliminaci negativního vlivu lze dosáhnout navržením dostatečné zeleně podél jednotlivých staveb, ale i uvnitř areálu, terénními úpravami, konstrukčním řešením staveb, ale i barevností jednotlivých objektů. Součástí plochy Z110 je navržena západní část mezi navrhovanou plochou rozšíření závodu JUTA a stávající obytnou zástavbou jako nezastavěná (NSp). Podmínky realizace: Pro plochu Z040 není prozatím v návrhu ÚP žádná zeleň vymezena. Zpracovatel hodnocení SEA navrhuje pro snížení dopadu vlivu na životní prostředí (tedy i z hlediska krajinného rázu) na části plochy realizovat ozelenění (tj. jak podél areálu, tak ve vnitřních prostorách plochy). Minimální rozsah ozelení doporučujeme v rozsahu 8% (tj. 1,0 ha), optimálně 1,5 ha. Uplatnění výškové regulace u halových objektů (maximální výška do 15 m). Ve fázi projektu (případně do hodnocení EIA) zpracovat vizualizaci záměrů zákresem do fotografického snímku s pohledem na centrum města – a to zvláště v případě, že by


57


__________________________________________________________________________ řešené objekty měly přesáhnout 15 m. Plošné regulace objektů řešit individuálně pro jednotlivé záměry v dalších stupních projektové dokumentace. Většina ploch, se nacházejí na intenzivně obhospodařovaných zemědělských pozemcích, které mají přímou návaznost na stávající zástavbu. Mezi plochy, které jsou navrženy mimo stávající zástavbu (mimo intravilán města) je plocha pro rekreaci Z004 v k.ú. Verdek nacházející se v těsné blízkosti lesa v severozápadní části území, plocha pro bydlení Z113 nacházející se na dvou katastrech – Žireč Městys a Žirečská Podstráň), která je na hranici s RBC 1644 a plocha pro bydlení – smíšená obytná v severní části území (Z145), která nemá navíc přímou návaznost na místní zpevněnou komunikaci a současně tak by musela být řešena realizace zpevněné cesty k této ploše. Tyto plochy zpracovatel hodnocení SEA, tak jak jsou navrženy nedoporučuje k realizaci. Na následujícím obrázku je zakreslena červenou barvou navržená plocha rekreace Z004 a žlutou barvou, vhodnější řešení umístění této plochy. U plochy Z145 doporučujeme taktéž zvážit vhodnější umístění této plochy a eliminovat tak vliv do zásahu do volné krajiny. Na obrázku č. 10 (výřez leteckého snímku a hlavní výkres) je znázorněno zakreslení lokality pro bydlení Z113. Pro tuto lokalitu zpracovatel hodnocení SEA nenavrhuje žádnou jinou alternativu. Výškovou regulaci řešit individuálně pro každou plochu, kde maximální výška bude řešena s ohledem na výšku okolní zástavby. Obrázek č. 9: Výřez z leteckého snímku a z hlavního výkresu ÚP, včetně zakreslení umístění plochy pro rekreaci Z004

Z004


58


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 10: Výřez z leteckého snímku a z hlavního výkresu ÚP, včetně zakreslení umístění plochy pro bydlení Z113


59


__________________________________________________________________________ Obrázek č. 11: Výřez z leteckého snímku a z hlavního výkresu ÚP, včetně zakreslení umístění plochy pro bydlení Z145

Plochy smíšené nezastavěného území: Realizací těchto ploch v současné době využívaných jako pole (louka) dojde k změně druhového složení rostlin, ale i živočichů. Řada těchto ploch bude sloužit jako prvek ÚSES. Pro živočichy lze předpokládat zlepšení životních podmínek (potravní nabídka, úkryty živočichů, lepší migrační prostupnost). Významně pozitivní vliv budou představovat plochy vodní a vodohospodářské (W) a všechny plochy zeleně, které přispějí ke zvýšení těchto ploch v území, kde jich je nedostatek. Pozitivně jsou v území hodnoceny plochy přestaveb a plochy regenerace. Jedná se většinou o degradované porosty, které nemají z hlediska ochrany přírody a krajiny žádnou větší hodnotu. Ale i u těchto ploch je nutné dodržení některých podmínek realizace – výška, architektonické řešení s ohledem k okolní zástavbě. U ostatních lokalit zpracovatel hodnocení SEA nepředpokládá negativní vliv – vliv nulový. 5.1.4 Vliv na zvláště chráněná architektonického a archeologického

území,

kulturní

dědictví

včetně

dědictví

Zvláště chráněná území (NP, CHKO, NPR, NPP, PR), dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v patném znění se na území nevyskytují. Přírodní park se na posuzovaném území ani v jeho okolí nevyskytuje. V území řešeném územním plánem se v k.ú. Verdek sice nachází část evropsky významné lokality Bílá Třemešná, kód lokality CZ0523669, jedná se však o zimoviště netopýra černého v tělese hráze Les království, takže lokalita nebude případnými změnami využití území v novém územním plánu dotčena. Ptačí oblasti se v řešeném území nenacházejí.


60


__________________________________________________________________________ V jihozápadní části území se nachází přírodní památka Čertovi hrady – plochy navržené v ÚP nejsou s touto PP v kolizi. Návrh ÚP neovlivní ani památné stromy nacházející se na území Dvora Králové. Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy. Má-li se provádět stavební činnost na takovém území, jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění). O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo, nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž k nálezu došlo, a to nejpozději do druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl (dle § 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb.). 5.1.5 Vliv na povrchové a podzemní vody CHOPAV a ochranné pásmo vodního zdroje (OPVZ) Na plochách výroby a skladování, kde již nyní můžeme předpokládat nakládání s látkami závadným vodám musí již v projektu jednotlivých záměrů brán zřetel na umístění do významné oblasti (celé území je součástí CHOPAV Východočeská křída, ochranného pásma vodních zdrojů Královédvorská synklinála. Kromě k.ú. Zboží u Dvora Králové se území nachází také ve zranitelné oblasti. Vliv na kvalitu povrchových vod, záplavová území a odtokové poměry Plochy bydlení, plochy smíšené obytné Realizace záměru na plochách určené pro bydlení nebo s funkcí smíšenou s hlavní funkcí pro bydlení, nijak zásadně neovlivní kvalitu podzemních a povrchových vod, ani odtokové poměry. Dojde k nárůstu spotřeby pitné vody, lze předpokládat zvýšenou produkci splaškových vod oproti stávajícímu stavu. Zpracovatel hodnocení SEA doporučuje pro snížení odtoku dešťových vod maximální možné využití neznečištěných dešťových vod (k zálivce, apod.) Plochy občanského vybavení a sporu, plochy rekreace Realizace záměru na plochách pro občanské vybavení, sportu a rekreace, nijak zásadně neovlivní kvalitu podzemních a povrchových vod, ani odtokové poměry. Zpracovatel hodnocení SEA doporučuje pro snížení odtoku dešťových vod maximální možné využití neznečištěných dešťových vod (k zálivce, apod.) Plochy výroby a skladování Realizace výstavby na plochách pro výrobu a komerční aktivity zásadně neovlivní kvalitu povrchových a podzemních vod, změní se pravděpodobně odtokové poměry díky předpokládané ploše zpevněných ploch a střech. Parkovací plochy, které budou doplňkem těchto ploch (ale i všech ploch navržených v ÚP) musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku vodám závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Svod dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Vliv lze vyhodnotit jako mírně negativní. Zastavěním dalšího prostoru v území dojde k určitému snížení infiltrace srážkových vod v území a ke změně hydrologických charakteristik zrychlením odtoku srážkových vod, protože stavba bude realizována na stávajících nezpevněných plochách. Vzhledem


61


__________________________________________________________________________ k charakteru lokality a nově vznikajícím objemům dešťových vod lze vliv označit za malý a málo významný. Významně negativní vliv lze však označit u dvou ploch výroby Z040 a Z110, u kterých rozsah záměru velký (u Z040 cca 12,4 ha a u Z110 cca 9.6 ha). Potenciální ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod může nastat zejména v etapě výstavby, minimálně v etapě vlastního provozu. Vlastní etapa výstavby představuje určité riziko ohrožení kvality vod. Pro eliminaci tohoto rizika jsou v etapě přípravy projektu a výstavby navržena následující opatření: Ve fázi projektu vyřešit kapacitní možnosti ohledně přívodu pitné vody a odvodu splaškových vod. Na jednotlivých plochách samostatně řešit možnost retence dešťových vod. Vhodnou variantu retence dešťových vod lze vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na konkrétních lokalitách. V rámci projektu jednotlivých záměrů musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity. Pro stavbu bude vypracován plán havarijních opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám, s jehož obsahem budou seznámeni všichni pracovníci stavby; v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v havarijním plánu. Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi musí být v dokonalém technickém stavu; zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. V případě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna a odvezena mimo vodohospodářsky významné území a uložena na lokalitě určené k těmto účelům. Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné řešit v projektových dokumentacích staveb na řešeném pozemku). Maximální možné využití neznečištěných dešťových vod (k zálivce, apod.) Zpracovatel hodnocení SEA navrhuje z důvodu většího záboru na ploše Z040, kvůli snížením odtokových poměrů a pro zlepšení estetického vnímání krajiny na ploše navrhnout v rozsahu 8% (tj. 1,0 ha), optimálně 1,5 ha zeleň ochrannou a izolační s funkcí hygienickou, vodohospodářskou, půdoochrannou i estetickou. Tu realizovat, jak vně, tak i podél plochy. Podmínkou realizace záměru je respektování následujícího doporučení při provozu záměrů: Veškeré ropnými produkty potenciálně kontaminované srážkové vody ze zpevněných ploch budou odváděny přes odlučovače ropných látek tak, aby obsah nepolárních extrahovatelných látek (NEL) na výstupu z odlučovače splňoval parametry dané provozovatelem kanalizace nebo správcem toku; odlučovače budou dále zabezpečeny proti vyplavení v období přívalových dešťů. Budou vypracovány a předloženy ke schválení provozní řády navrhovaných odlučovačů ropných látek. Provozní řád odlučovačů ropných látek bude mimo jiné obsahovat i požadavky na jejich pravidelnou kontrolu a údržbu. Plochy dopravní infrastruktury Realizace záměru ploch pro dopravu nijak zásadně neovlivní kvalitu povrchových a podzemních vod. Z hlediska ovlivnění odtokových poměrů dojde pravděpodobně k jejich částečnému ovlivnění z důvodů zvětšení podílu zpevněných ploch a liniovému trasování. Dešťové vody nebudou v takové míře vsakovány, ale usměrňovány do silničních příkopů. Při realizaci a provozu musí být provedena opatření k zamezení úniku ropných látek do podzemních a povrchových vod.


62


__________________________________________________________________________ Plochy technické infrastruktury Pozitivní vliv lze označit realizací technické infrastruktury na ploše Z51 a Z116. Na těchto plochách jsou navrženy ČOV a k ní bude vedena nová splašková kanalizace. Na záměr nové ČOV pro Dvůr Králové nad Labem (Z51) je již souhlasné stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, č.j. 4542/ZP/2008-Pa z 15.05.2008. Zpracovatel hodnocení SEA toto stanovisko respektuje. Nejsou navrženy jiné doporučení, které by nebyly uvedeny v podmínkách souhlasného stanoviska. S ohledem na stáří kanalizace je naprosto nutná její postupná rekonstrukce. Nejedná se ani tak o zvýšení kapacity kanalizačních sběračů, jako spíše o jejich obnovu. Tato obnova bude velmi náročná, vzhledem ke značným hloubkám především v centru města, kde prostor ulice, ve které jsou sběrače vedeny, vylučuje provádění výměny klasickým způsobem. Proto bylo přikročeno k provádění oprav bezvýkopovou technologií. Provádění těchto větších oprav je však finančně náročné a lze je řešit pouze v návaznosti na finanční zdroje. Město má zpracovánu projektovou dokumentaci na postupnou rekonstrukci stok od firmy PÖYRY Environment, a.s. Brno. Součástí Návrhu ÚP je i plocha pro úložiště posečené trávy. Zásadní ovlivní kvality podzemních a povrchových vod se nepředpokládá. Plocha musí však sloužit pouze pro tyto účely. Nakládání s jinými odpady, zvláště s nebezpečnými se nenavrhuje. Plochy vodní a vodohospodářské Jako pozitivní lze vyhodnotit realizaci vodních ploch pro ochranu před povodněmi. V Návrhu ÚP je navržena suchá nádrž Žireč, rybník a sedimentační předzrž v Podharti, rybník na Městské Podrstráni. Návrh ÚP podporuje již schválenou realizaci „Ohrázkování“ Labe. Vliv těchto ploch, které jsou součástí veřejně prospěšných opatření budou mít významně pozitivní vliv. Důvodem k vybudování suché nádrže Žireč (K112) je skutečnost, že povodí Žireckopodstránského potoka je převážně nelesního charakteru s velkým podílem ploch orné půdy. Intravilán obce je velmi rozvolněný zahradami a loučkami. Na severu ohraničené Labem, na jihu prudkým svahem zlomu královédvorské synklinály, který je převážně zalesněn, s množstvím drobných přítoků. Odtok z povodí při zvýšených srážkách a jarním tání sněhu je tedy velmi rychlý, soustředěný do koryta vodního toku, které bylo na počátku minulého století upraveno skoro v celé délce. Nynější stav je již nevyhovující, stejně tak průtočné profily v obci, dochází k častému vybřežení a zaplavení zastavěného a obydleného území. V minulosti se nad obcí nacházely nejméně 4 vodní nádrže (rybníky), jejichž zbytky hrází jsou ještě patrné. Nejzachovalejší a proto dobře použitelná pro konstrukci hráze budoucí suché nádrže je hráz v ř.km 0,750, druhá nad obcí v polích poblíž malého letiště. Průtočná kapacita koryta v obci je nedostatečná, a jelikož se jedná o hustou zástavbu, není možné ji úpravou zvětšit. Ochranu obce proto může zajistit navrhovaná suchá nádrž s velmi výhodným využitím staré hráze. Kvalitu její konstrukce však bude nutné prověřit vhodnými sondami, těleso rozšířit, případně utěsnit a opatřit výpustným zařízením a bezpečnostním přelivem. Dalším opatřením pro snížení následků záplav je regulace odtoku z povodí Žírečského potoka (K130). Na trase potoka se v současné době střídají úseky s otevřeným profilem, zatrubněním a dalšími přemostěními. Takové řešení neumožňuje bezpečné provedení průtoků vyšší N-letosti. Na základě posouzení odtokových poměrů v lokalitě Žireč vybrán způsob transformace povodňové vlny tzv. horním poldrem. Rybník na Městské Podstráni (K129) – jedná se o řešení bezpečného odvedení srážkových vod a ochranu proti možným povodňovým stavům, které opět vyplynulo z posouzení (studie) odtokových poměrů. V tomto případě se jedná o povodí Lipnického potoka. Na území města se v prostoru Městské Podstráně navrhuje retenční nádrž.


63


__________________________________________________________________________ Další stavební úpravou k ochraně zástavby města proti účinkům velkých vod na řece Labi je tzv. „Ohrázkování“ Labe. Tato stavební úprava se nedotýká vlastního řešení územního plánu. Plochy smíšené nezastavěného území Plochy změn v krajině budou mít z hlediska odtokových poměrů pozitivní vliv. Zatravněné plochy mají lepší retenční schopnost než orná půda. Standardní provoz všech záměrů v posuzovaných lokalitách by však neměl ovlivnit kvalitu povrchových ani podzemních vod. 5.1.6

Vliv na faunu a flóru

Negativní vlivy na biotopy budou spojeny se záměry situovanými na přírodní či přírodě blízké biotopy, vyžadující odstranění vegetačního a půdního krytu. V řešeném území se jedná zejména o záměry situované na intenzivně zemědělsky využívané plochy. Přírodní složky zde zastupují například lesní porosty ve východní části území, vodní plochy s doprovodnou zelení a také prvky ÚSES a VKP. Kladným ovlivněním je závazné vymezení územního systému ekologické stability. Dopravní infrastruktura: Mimo výše zmíněného negativního vlivu záboru biotopu představují záměry dopravní infrastruktury také negativní vliv v podobě migrační překážky pro živočichy. Dostatečné technické řešení k zajištění migrační prostupnosti silničních těles je nutné zajistit v případě křížení stavby s prvky ÚSES. Pokud okolí přeložek nebude ponecháno přirozenému vývoji, ale proběhne jejich umělé ozelenění je nezbytné zvážit vhodnou volbu travní směsi a prostorového rozmístění i druhového složení vysazovaných dřevin. Dřevinná skladba musí být kompromisem mezi co možná nejvyšším zastoupením místně původních druhů dřevin a dřevin se zvýšenou odolností vůči základním trvalým vlivům, kterými provoz komunikace na rostliny působí. Technická infrastruktura: Tyto plochy nepředstavují významný negativní vliv na ekosystémy. Realizace ČOV bude mít pro město v širších souvislost výrazně pozitivní dopad. Nová ČOV pro Dvůr Králové přispěje k zlepšení situace. Pro Žireč je plánovaná nová ČOV – v současné době zde likvidace splaškových vod je řešena pouze septiky nebo domovními ČOV. Rozvojové plochy- bydlení, rekreace, občanské vybavení, výroba a skladování: Plochy pro bydlení a občanské vybavení mimo již zmíněného záboru stanovišť nepředstavují významný vliv na ekosystémy. Negativní ovlivnění mohou přinést plochy výroby a skladování (Z040, Z110), které návrh územního plánu navrhuje na rozsáhlých plochách a je zde potenciální riziko snížení prostupnosti krajiny. Většina ploch, se nacházejí na intenzivně obhospodařovaných zemědělských pozemcích, kde výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů je málo pravděpodobný. Na těchto plochách se vyskytují převážně kulturní rostliny a běžné druhy kulturních plevelů. Jedná se většinou o degradované porosty, které nemají z hlediska ochrany přírody žádnou větší hodnotu. Pro živočichy tato kulturní pole nepředstavují vhodné hnízdící stanoviště (úkryty apod.). Nalezneme zde pouze druhy, které jsou schopné kolonizovat intenzifikované polní kultury. Plochy smíšené nezastavěného území: Realizací těchto ploch v současné době využívaných jako pole (louka) dojde k změně druhového složení rostlin, ale i živočichů. Řada těchto ploch bude sloužit jako prvek ÚSES. Pro živočichy lze předpokládat zlepšení životních podmínek (potravní nabídka, úkryty živočichů, lepší migrační prostupnost).


64


__________________________________________________________________________ 5.1.7

Vliv na znečištění ovzduší

Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Imisní limity vybraných znečišťujících látek Tabulka č. 16: Imisní limity Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid siřičitý Oxid dusičitý Oxid dusičitý Oxid uhelnatý PM10 PM10 PM2,5 Benzen Olovo

Doba průměrování 1 hodina 24 hodinu 1 hodina 1 rok Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr1) 24 hodin 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok

Hodnota imisního limitu/maximální povolený počet jejího překročení za rok 350 µg.m-3/24 125 µg.m-3/3 200 µg.m-3/18 40 µg.m-3 10 mg.m-3 50 µg.m-3/35 40 µg.m-3 25 µg.m-3 5 µg.m-3 0,5 µg.m-3

Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, tj. první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

Fáze výstavby záměru Při výstavbě budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během výstavby se mohou uvolňovat emise polétavého prachu (při provádění zemních prací, ze skládek sypkých materiálů aj.). Proto bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby. Stavební práce budou realizovány v krátkém časovém úseku v průběhu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru. Prašnost bude také závislá na dodržování opatření k omezování prašnosti po dobu realizace stavby. Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice.


65


__________________________________________________________________________ Fáze provozu záměru Plochy bydlení v bytových domech, v rodinných domech Většina ploch pro bydlení je navržena pro doplnění stávající zástavby a neměli by být ovlivněny plochami výroby a komunikacemi (obchvaty). Plochy pro bydlení nebudou mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší a plochy pro bydlení nebudou ovlivněny stávajícími a novými plochami výroby. Lokality, které by mohly být ovlivněny plochami výroby. Plocha Z106 – nová zástavba RD na ploše západně od zástavby ulice Žirecké na Sylvárově Navrhovaná plocha je umístěna v těsné blízkosti od stávající plochy výroby. Před výstavbou RB je nutné posouzení ovlivnění plochy stávající plochou výroby. Plocha Z031 – nová zástavba západně závodu Xavergen u cesty na Novou Ves Společnost Xavergen se zabývá chovem kuřat a krůt. Před povolením stavby RD je nutné ověřit ovlivnění ploch provozem společnosti Xavergen. Plocha Z011 – doplnění zástavby východně ulice Nový Vorlech Plocha je navržena v blízkosti stávající plochy výroby. Před schválením doplnění zástavby je potřeba ověřit ovlivnění dané plochy stávající výrobou. Plocha Z027 – rozšíření stávající bytové zástavby za pivovarem Plocha je navržena v blízkosti pivovaru. Plocha může být ovlivněna pachovými látkami z provozu pivovaru. Plocha P101 a Z101– zástavba RD na Sylvárově, na ploše severně od závodu Strojtex a.s. Před povolení plochy pro nové bydlení, ověřit zda plocha není významně ovlivňována současnou výrobou společnosti Strojtex a.s. Plocha R01 – rezerva u železniční vlečky Rezerva je navržena pro rozšíření obytné zástavby. Bez vlivu. Plochy rekreace Plochy pro rekreaci nebudou mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší a plochy pro bydlení nebudou ovlivněny stávajícími a novými plochami výroby. Plocha Z39 – rozšíření ploch vybavenosti SK východně stávajícího pensionu Plocha je navržena u plánovaného obchvatu obce Zboží a průmyslové zóny. Před povolením umístění plochy zvážit ovlivnění plochy provozem obchvatu obce Zboží a průmyslovou zónou. Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení nebudou mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší v posuzované lokalitě. Plocha P072 – revitalizace areálu TIBY V bývalém areálu TIBY lze předpokládat vybudování obchodního centra, ke kterému bude přičleněno parkoviště. Obchodní centrum musí být posouzeno z hlediska ovzduší v rámci stavebního povolení. Plocha P067 – rozšíření zázemí areálu ZOO o stávající výrobní areál v majetku ZOO Bez vlivu. Plochy veřejných prostranství Bez vlivu. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

66


__________________________________________________________________________ Plochy dopravní infrastruktury - silniční (DS) Plocha P071 – plocha parkoviště u bývalého Penny marketu Plocha parkoviště je plošným zdrojem emisí. Před rozšířením parkoviště posoudit vliv provozu parkoviště na okolní obytnou zástavbu. Plocha ZD01 – koridor v šíři 300 m pro rychlostní komunikaci R11 Rychlostní komunikace R11 je navržena mimo obytnou zástavbu města Dvůr Králové nad Labem a obce Zboží. Součástí Dokumentace byla rozptylová studie. V závěru rozptylové studie je uvedeno, že provoz silnice nebude pro své okolí příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. u NO2, PM10, PM2,5, benzenu, BaP, CO a nepovede k významnému zhoršení stávající imisní situace. Na základě komplexního zhodnocení v úvahu připadajícího vlivu posuzovaného stavebního záměru na ovzduší lze konstatovat, že navrhovaná liniová stavba „Rychlostní silnice R11 v úseku Jaroměř Trutnov“ je z hlediska platných pravidel pro ochranu ovzduší přijatelná a lze ji v daném místě realizovat. Plocha ZD02 – trasa východního přivaděče Trasa východního přivaděče je navržena podél okraje města Dvůr Králové nad Labem. Výstavba východního přivaděče přinese do zájmového území nové imisní zatížení, které však bude poměrně malé vzhledem k očekávané imisní situaci a imisním limitům a navíc bude umístěno do oblastí s nízkou hustotou obytné zástavby. Plocha ZD03 – trase východního přivaděče, obchvat Zboží Výstavba východního přivaděče a obchvatu obce Zboží přinese do zájmového území nové imisní zatížení, které však bude poměrně malé vzhledem k očekávané imisní situaci a imisním limitům a navíc bude umístěno do oblastí s nízkou hustotou obytné zástavby. Naproti tomu ve stávající obytné zástavbě je možné očekávat výrazné snížení imisní zátěže, neboť převážná část dopravy bude přesunuta na východní přivaděč a obchvat obce. Plocha ZD04 – trasa východního propojení Trasa východního přivaděče je navržena podél okraje města Dvůr Králové nad Labem. Výstavba východního přivaděče přinese do zájmového území nové imisní zatížení, které však bude poměrně malé vzhledem k očekávané imisní situaci a imisním limitům a navíc bude umístěno do oblastí s nízkou hustotou obytné zástavby. Plocha PD05 – severní propojení Severní propojení je navrženo obytnou zástavbou. Bude se pravděpodobně jednat o místní komunikaci, proto se nepředpokládá nárůst emisí znečišťujících látek z automobilové dopravy na těchto komunikacích. Plocha ZD06 – obslužná komunikace k ČOV Žirec Po vybudování místní komunikace se nepředpokládá nárůst emisí znečišťujících látek z automobilové dopravy na této komunikaci. Plochy technické infrastruktury - stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO) Plocha Z070 – realizace úložiště posečené trávy – „kompostárny“ Úložiště posečené trávy je navrženo na jihozápadním okraji města. V těsné blízkosti je navržena rezerva R01 pro obytnou zástavbu. Kompostárna bude středním zdrojem znečišťování ovzduší a musí být posouzena dle § 17 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění. Při výrobě kompostu jsou emise tuhých znečišťujících látek minimalizovány až vyloučeny tím, že jednotlivé kompostové základky jsou skrápěny vodou. Intenzita zápachu při kompostování je závislá na aeraci zrajícího kompostu. Emisemi pachových látek se vyznačují komposty s nedostatečnou výměnou plynů, komposty s nízkou pórovitostí a převlhčené komposty, a to v důsledku vytváření anaerobních podmínek. Dobrým


67


__________________________________________________________________________ provzdušněním a dodržováním správné vlhkosti kompostu se dosáhne odstranění tohoto stavu. Jako nákladnější náhradní opatření je možno do kompostu aplikovat enzymatické nebo mikrobiologické preparáty zabezpečující přeměnu organických látek při nedostatečné aeraci kompostu (např. oxygenerátor). Při dodržování technologie kompostování, příjmu pouze biologicky rozložitelného odpadu, dodržením požadované teploty a vlhkosti by nemělo docházet k obtěžování obyvatel zápachem. Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) Plocha Z051 – plochy pro novou ČOV Dvůr Králové Plocha je navržena mimo obytnou zástavbu na jihovýchodní okraj města. Pro posouzení vlivu ČOV na životní prostředí byla zpracována Dokumentace podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Plocha Z116 – plocha pro plánovanou ČOV Žirec Plocha je navržena mimo obytnou zástavbu na východní okraj obce. Pravděpodobně se bude se jednat o mechanicko-biologické čistírny odpadních vod, které budou čistit splaškové vody. Hlavním zdrojem emisí při provozu ČOV je proces primárního čištění odpadní vody. Zde mohou do ovzduší unikat emise pachových látek. V současné době nejsou k dispozici podklady pro výpočet emisí pachových látek z ČOV. Díky technologii jemnobublinné aerace nádrží nebude docházet k rozptylu jemných aerosolů do okolí. Kvalitním provzdušňováním aktivační nádrže bude zachován správný režim čištění. Tím lze očekávat minimální emise pachových látek do ovzduší. Dostatečný přísun vzduchu pro biocenózu aktivního kalu zaručuje, že nemůže dojít k havárii procesu (anaerobní režim), a tím k pachovým závadám. Pro povolení umístění středního zdroje znečišťování ovzduší (čistírny odpadních vod) musí být dle § 17 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění vypracována rozptylová studie a odborný posudek. Plochy výroby a skladování - lehký průmysl (VL) Plocha Z032 – rozšíření výrobních ploch jižně od cesty na Novou Ves Bude se jednat o rozšíření výrobních ploch pod společností Xavergen. V blízkosti jsou stávající plochy bydlení a navrženy plochy pro bydlení. Před povolením rozšíření výrobních ploch je nutné ověřit neovlivnění stávající kvality ovzduší v dané lokalitě. Na této ploše doporučujeme vybudovat takovou výrobu, kde nebude docházet k obtěžování obyvatel emisemi znečišťujících látek. V současné době není známo, jaká technologie bude provozována. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Plocha Z040 – nové plochy VL (průmyslová zóna Zboží) mezi Dvorem Králové a Zbožím podél jižní hrany II/299 Plocha je navržena z větší části mimo obytnou zástavbu. Ze severní strany je obytná zástavba a je tam navržena nová plocha pro bydlení. Je nutné ověřit vliv průmyslové zóny na obytnou zástavbu. Na této ploše doporučujeme vybudovat takovou výrobu, kde nebude docházet k obtěžování obyvatel emisemi znečišťujících látek. Na východní straně je navržena plocha pro rozšíření pensionu. Je nutné posoudit vliv průmyslové zóny a obchvatu obce Zboží na plochu pro rozšíření pensionu. Plocha Z044 – rozšíření ploch výroby severně od areálu MILCOM Rozšíření výroby je navrženo v obytné zástavbě, severně od navržené plochy je navržena plocha pro bydlení. Navrhujeme do této plochy umístit výrobu s minimálním vlivem


68


__________________________________________________________________________ na kvalitu ovzduší v dané lokalitě. V současné době není známo, jaká technologie bude provozována. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Plocha Z052 – plochy VL v prostoru stávající ČOV Plocha je navržena mimo obytnou zónu. V současné době není známo, jaká technologie bude provozována. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Plocha Z082 – rozšíření stávajícího výrobního areálu v Lipnici Plocha je navržena mimo obytnou zástavbu. V současné době není známo, jaká technologie bude provozována. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Plocha Z095 – zcelení výrobních areálů proti TS v Seifertově ulici Plocha mimo obytnou zástavbu, plocha je umístěna mezi dvěma průmyslovými plochami. Bez vlivu. Plocha Z095.1 – rozšíření areálu TSmDK Plocha severní stranou pozemku sousedí s navrženou plochou pro obytnou zástavbu. V současné době není známo, jaká technologie bude provozována. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Plocha Z095.2 – rozšíření ploch VL východně od areálu TSmDK podél Seifertovy ulice Plocha jižní stranou pozemku sousedí se stávající obytnou zástavbou. V současné době není známo, jaká technologie bude provozována. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Plocha Z098 – rozšíření areálu závodu Strojtex a.s. západním směrem Plocha je od stávající obytné zástavby oddělena plochou zeleně. V současné době není známo, jaká technologie bude provozována. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Doporučujeme umístit technologie s minimálním dopadem na kvalitu ovzduší. Plocha Z110 – rozšíření stávajícího nového areálu JUTA podél jižní hrany silnice Žireč u Borku Plánované rozšíření sousedí se stávající obytnou zástavbou. V současné době není známo, jaká technologie bude provozována. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Doporučujeme umístit technologie s minimálním dopadem na kvalitu ovzduší. Mezi stávající obytnou zástavbou a plochou pro rozšíření by byla vhodná plocha zeleně. Plocha P009 – změna funkčního využití zástavby v ohybu Labe ve Verdeku východně areálu BATIS Plocha je navržena v rámci průmyslového areálu. Výrazný vliv na obytnou zástavbu se neočekává. Umístění technologie musí být posouzeno z hlediska ochrany ovzduší. Plocha P015 – zástavba VL v proluce jižně od II/299 na západním konci zastavěného území Dvora Králové Plocha je navržena mezi dvěma průmyslovými plochami. Vliv na nejbližší obytnou zástavbu je nutné posoudit. V současné době není známo, jaká technologie bude provozována. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Plocha P092 – funkční změna na VL objektu ubytovny areálu závodu JUTA Plocha je v průmyslovém areálu. V blízkosti je obytná zástavba. V současné době není známo, jaká technologie bude provozována. Jednotlivé technologie musí být posouzeny v rámci stavebního povolení. Doporučujeme umístit technologie s minimálním dopadem na kvalitu ovzduší.


69


__________________________________________________________________________ Závěr posouzení lokalit z hlediska umístění zdrojů znečištění ovzduší Posuzovaná lokalita je vhodná k umístění zdrojů znečišťování ovzduší při splnění následujících předpokladů: Pro každý umisťovaný zdroj (střední, velký, nebo zvláště velký) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění. U staveb, činností a technologií, které podléhají procesu EIA, proběhne zjišťovací řízení, během kterého budou stanoveny podmínky pro výstavbu a provoz záměru. Při umísťování zdrojů budou respektovány požadavky Krajského plánu snižování emisí Středočeského kraje. U technologií, které splňují požadavky zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, bude společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení vypracována žádost o vydání integrovaného povolení. 5.1.8

Vliv na hlukovou situaci

Územní plán zahrnuje následující: zastavitelné plochy přestavbové plochy plochy změn v krajině plochy systému sídelní zeleně Seznam definic: Chráněný venkovní prostor – nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce Chráněný venkovní prostor staveb – prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely Chráněný vnitřní prostor staveb – rozumí se pobytové místnosti, které jsou definovány ve Sbírce zákonů č. 137/1998, §3. Jde např. o obytné místnosti, ordinace, kanceláře, hotelové pokoje, … Chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný vnitřní prostor staveb je definován ve sbírce zákonů č. 274/2003, ve znění pozdějších předpisů. Charakter vlivu ––

významný, jednoznačně negativní vliv

–

málo významný, mírně negativní vliv

0

nemá žádný vliv, popřípadě je irelevantní

+

mírně pozitivní vliv

++

velmi pozitivní vliv

…/… v této fázi nelze detailně vliv definovat, působení a významnost vlivu se bude odvíjet od konkrétní realizace záměru, ve vyhodnocení je vymezen možný interval působení v rámci stanovené stupnice


70


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 17: Zastavitelné plochy – označení a základní využití Označení Navržený způsob využití plochy DS - koridor v šíři 300 m pro rychlostní Z_D01 komunikaci R11 Z_D02 DS - trasa východního přivaděče Z_D03 Z_D04 Z_D06 Z001 Z002 Z003 Z004 Z005 Z006 Z008 Z010 Z011 Z012 Z013 Z014 Z016 Z017 Z025 Z027 Z028 Z030

DS - trasa východního přivaděče, obchvat Zboží DS - trasa východního propojení DS - obslužná komunikace k ČOV Žireč SV - doplnění zástavby RI (z části u lesa) a smíšené obytné,v západní části Verdeka Podháj SV - nová zástavba RD v jv části Verdeka Podháj, východně obslužné komunikace SV - nová zástavba navazující na stávající na jižním svahu pod lesem ve Verdeku - U háje nad „příčnou cestou“ RI - plocha RI nad stávající zástavbou na jižním svahu pod lesem ve Verdeku - U háje SV - nová plocha pro RD ve Verdeku pro doplňující zástavbu ulic Nový Vorlech a Pod Lesem BI - doplnění stávající plochy RD v zástavbě západně nemocnice SV - doplnění zástavby RD na nezastavěných plochách v centrální části Verdeka SV - rozšíření plochy smíšené obytné ve Verdeku jihozápadně výrobního areálu ul. Nový Vorlech SV - doplnění zástavby východně ulice Nový Vorlech SV - nová zástavba SV u východního konce zástavby Verdeka SV - zástavba proluky u ústí ulice Do polí do II/299 ve Verdeku SK - komerční zástavba v proluce severně II/299 na západním konci zastavěného území Dvora Králové BI, SV - zástavba RD na jihu ve svahu pod nemocnicí BI - nová bytová výstavba pod hřištěm na Podharti BI - zástavba BI v záhybu Krkonošské ulice proti hřbitovu BI - rozšíření stávající BI zástavby za pivovarem BI - doplnění proluky jižně Krkonošské ulice na východním konci Dvora Králové SV - doplnění „hnízdové“ zástavby v místě odbočky na Novou Ves


Katastrální území Zboží u Dvora Králové Dvůr Králové n. L. Dvůr Králové n. L., Zboží u Dvora Králové Dvůr Králové n. L. Žireč Ves

Charakt. vlivu ++ + + + 0

Verdek

0

Verdek

0

Verdek

0

Verdek

0

Dvůr Králové n. L.

0


0

Verdek

0

Verdek

0


0


0


0


…/…


0


0


0


0


0


0

71


__________________________________________________________________________ Označení Navržený způsob využití plochy SV - nová zástavba západně závodu Z031 Xavergen u cesty na Novou Ves - není stanoveno VOP (veterinární OP) VL - rozšíření výrobních ploch jižně cesty na Z032 Novou Ves SV - zcelení částí „hnízdové“ zástavby SV v Z033 místě odbočky na Novou Ves SV - doplnění rozptýlené zástavby na svahu Z034 nad rybníky SV - doplnění zástavby ve svahu nad Z035 východním rybníkem SV - zástavba východní hranice Zboží jižně Z038 silnice II/299 SK - rozšíření ploch vybavenosti SK východně Z039 stávajícího penzionu VL - nové plochy VL (průmyslová zóna Zboží) mezi Dvorem Králové a Zbožím podél jižní Z040 hrany II/299 BI - nová výstavba východně stávající Z041 zastavěné plochy (RI, BI) východně ulice Na Kopečku BI - nová výstavba na volné ploše sv areálu Z042 SÚS BI, DS - nová výstavba na „Příčce“ východně Z043 vilové zástavby ulice Zborovská VL - rozšíření ploch výroby severně areálu Z044 MILCOM Z046 BI - doplnění zástavby ulice Na příčce BI - dokončení zástavby BI severně Dětského Z047 domova Z051 TI - plochy pro novou ČOV Dvůr Králové Z052 VL - plochy VL v prostoru sz stávající ČOV BI - nová zástavba BI v zastavěném území v Z059 prostoru mezi ulicemi Ve Strži a Borovičky BI - nová zástavba BI v nezastavěném území Z060 v prostoru mezi Labem a ulicí Borovičky Z061 BI - nová zástavba na sv části Borovička BI - nová zástavba části Borovička jižně Z062 průjezdní komunikace BI - doplnění západně stávající nové zástavby Z063 v ul. Borovičky BI - nová výstavba BI na volné ploše západně Z064 ulice Do lánů OV - plochy pro rozšíření vybavenosti Z065 západně ZŠ Strž OZ - rozšíření areálu ZOO západním směrem Z068.1 u Zahájí Z069 OS - rozšíření areálu koupaliště TO - realizace uložiště posečené trávy Z070 „kompostárny“


Katastrální území

Charakt. vlivu


0


…/…


0


0


0


0


…/…


…/…


0


0


…/…


…/…


0


0

Dvůr Králové n. L. Dvůr Králové n. L.

0 0


0


0


0


0


0


0


…/…

Lipnice u Dvora Králové Dvůr Králové n. L.

0


…/…

0

72


__________________________________________________________________________ Označení Navržený způsob využití plochy BI - pokračování v zahájené výstavbě RD Z074 v ulici Alešově SV - nová zástavba podél východní hrany Z076 ulice za rozvodnou v Lipnici SV - nová zástavba podél východní hrany Z077 ulice za rozvodnou v Lipnici SV - zástavba na vymezených pozemcích za sportovním hřištěm v Lipnici - omezení Z078 zástavby nadzemním vedením VN SV - nová zástavba RD v Lipnici v prostoru za Z079 MŠ SV - dostavba proluky podél severní hrany Z080 komunikace II/300 v Lipnici VL - rozšíření stávajícího výrobního areálu v Z082 Lipnici SV - plocha pro dostavbu v „hnízdové“ Z083 zástavbě v Lipnici -Zahájí SV - dostavba proluky podél údolní Z084 komunikace v Lipnici RI - výstavba objektů RI na severním svahu u P086 přejezdu železniční vlečky v Lipnici SV - výstavba v záhybu vlečky v Lipnici Z087 napojení přes cizí pozemky SK - dostavba proluky na horním konci ulice 5. Z088 května u nádraží ČD BI - dostavba RD v části podél ulice Městská Z090 Podstráň VL - zcelení výrobních areálů proti TS Z095 v Seifertově ulici Z095.1 VL - rozšíření areálu TSmDK VL - rozšíření výrobních ploch východně Z095.2 areálu TSmDK podél Seifertovy ul. BI - pokračování zástavby RD v údolní poloze Z096 na Sylvárově BI - zástavba v jv rohu zástavby RD na Z097 Sylvárově VL - rozšíření areálu závodu Strojtex a.s. Z098 západním směrem SV - obytná zástavba stráně pod tratí ČD na Z099 Sylvárově Z100.1 SV - doplnění zástavby pod tratí ČD Z100.2 SV - doplnění zástavby pod tratí ČD BI- nová zástavba RD na Sylvárově na volné Z101 ploše severně závodu Strojtex a.s. u zahrádek BI - nová zástavba RD na ploše západně od Z106 zástavby ulice Žirecké na Sylvárově BI - rozšíření zástavby RD severní hrany ulice Z108 Žirecká BI - doplnění proluky v zástavbě RD podél Z109 ulice Žirecká - jižní část



Charakt. vlivu


0

Lipnice u Dvora Králové Lipnice u Dvora Králové Lipnice u Dvora Králové Lipnice u Dvora Králové Lipnice u Dvora Králové Lipnice u Dvora Králové Lipnice u Dvora Králové Lipnice u Dvora Králové Lipnice u Dvora Králové Lipnice u Dvora Králové

0 0 0 0 0 …/… 0 0 0 0


0


0


…/…


…/…


…/…


0

Sylvárov

0

Sylvárov

0

Sylvárov

0

Sylvárov Sylvárov

0 0

Sylvárov

0, -

Sylvárov, Žirecká Podstráň

0


0


0

73


__________________________________________________________________________ Označení Navržený způsob využití plochy VL - NSp - rozšíření stávajícího nového areálu Z110 JUTA podél jižní hrany silnice na Žireč u Borku DL - rozšíření ploch pro zázemí a vybavenost Z111 letiště Z113

SV - výstavba RD na západním konci Žirče

Z116

TI - plocha pro plánovanou ČOV Žireč SV - nová zástavba na východním konci obce jižně silnice III/29915 SV - dostavba proluky jižně zklidněné komunikace Dvůr Králové-Žireč jižně letiště SV - nová výstavba ve stráni nad hřbitovem v Žirči SV - přestavba ploch RI na plochy smíšené obytné pod VDJ v Žirči SV - rozšíření stávající ploch smíšených v stávající rozptýlené zástavbě Žirečské Podstráni SV - rozšíření stávající ploch smíšených v stávající rozptýlené zástavbě Žirečské Podstráni nad zemědělským areálem SV - rozšíření stávající ploch smíšených v stávající rozptýlené zástavbě Žirečské Podstráni jižně zklidněné komunikace Dvůr Králové-Žireč (jižně letiště) SV - rozšíření stávající ploch smíšených v stávající rozptýlené zástavbě Žirečské Podstráni jižně zklidněné komunikace Dvůr Králové-Žireč (jižně letiště) SV - dostavba volné proluky mezi rozptýlenou smíšenou zástavbou Žirečské Podstráni RI - rozšíření ploch RI v stávající rozptýlené zástavbě Žirečské Podstráni SV - nová zástavba v zastavěné sv části Verdeka - Podháj BI - doplnění stávající plochy RD v zástavbě západně nemocnice

Z117 Z118 Z119 Z120 Z121

Z122

Z123.1

Z123.2

Z124 Z125 Z126 Z131 Z140 Z141 Z142 Z143 Z144 Z145

SV – doplnění stávající zástavby jižně od ulice Pod Lesem BI – doplnění stávající zástavby RD v zástavbě západně od nemocnice, východně od ulice Vorlech SV – zástavba volné proluky v zástavbě podél západní hranice ulice Vorlech SV – zástavba pozemku mezi stávající zástavbou v prostoru východně ulice Vorlech SV – doplnění volné proluky podél údolní komunikace v Lipnici SV, ZS – zástavba prostoru jižně ulice Pod Lesem



Charakt. vlivu

Dvůr Králové n. L., Žirecká Podstráň

…/…

Žirecká Podstráň Žireč Městys, Žirecká Podstráň Žireč Městys

0 0 …/…

Žireč Ves

0

Žireč Ves

0

Žireč Ves

0


0


0


0


0


0


0


0

Verdek

0


0


0


0


0


0

Lipnice u Dvora K.

0


0

74


__________________________________________________________________________ Dopravní infrastruktura Uplatněním územního plánu lze předpokládat ovlivnění obyvatelstva. Míra vlivu se odvíjí od charakteru stavby (změny). Obecně jsou kladně hodnoceny silniční stavby, které odvádějí dopravu mimo sídla (chráněný venkovní prostor). Pro změnu D01 je zpracována samostatná hluková studie. Pro změny D02, D03 a D04 bude potřebné tyto studie vypracovat (jedná se o nové komunikace, jež musí plnit hygienické limity dané pro hluk ze silniční dopravy a pro něž nelze použít korekce dané pro starou hlukovou zátěž). Obecně lze konstatovat, že navržené komunikace odvedou dopravu ze sídel, zvýší plynulost dopravy, případně zvýší atraktivitu šetrnějších způsobů dopravy. Dojde ke snížení zátěže z dopravy (hluk, vibrace, emise, stres) a lze očekávat zlepšení životních podmínek v lokalitách, kterým navržené komunikace odlehčí intenzitu dopravy na místních komunikacích vedoucí kolem a přes ChVP a ChVPS. Rozvojové plochy Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj obytné zástavby i občanského vybavení. V případě ploch pro výrobu a skladování a smíšené výrobní plochy (viz předchozí tabulka) je členění ploch označeno SK, VL, BI, DS, NSp, OU OZ) lze očekávat nárůst hlukového zatížení území způsobem využití ploch a s ním souvisejícím zvýšením dopravní zátěže. Dočasné negativní ovlivnění hlukem lze očekávat také v období realizace záměrů vlivem stavební činnosti. Míra vlivu se odvíjí od využití ploch a jejich konkrétní situování vůči okolní zástavbě (ChVP). Míru vlivu jednotlivých ploch nelze přesně určit bez znalosti jejich konkrétního využití. Pro změnu Z051 (ČOV Dvůr Králové) je zpracována samostatná hluková studie. Dle výsledů studie bude vliv na okolní ChVP nevýznamný. Pro změny Z014, Z032, Z039, Z040, Z043, Z044, Z065, Z067, Z070, Z082, Z095, Z110, Z116 (vše viz předchozí tabulka) platí: jaké bude konkrétní využití dané plochy jaké stacionární zdroje hluku zde budou instalovány kolik aut a typů (dodávky, nákladní, kamiony) bude zajišťovat chod záměrů situovaných do jednotlivých ploch dostupnost jednotlivých ploch pro dopravu – o kolik navýší intenzitu dopravy na jednotlivých komunikacích provoz v denní, případně i noční době nejbližší chráněný venkovní prostor – vzdálenost Po zodpovězení jednotlivých bodů bude třeba rozhodnout, zda pro využití jednotlivých ploch bude potřeba vypracování hlukové studie, která vyhodnotí vliv záměru plánovaného do konkrétní plochy a ze které vyplynou případná nutná protihluková opatření, která bude muset nově plánovaný záměr (využití dané plochy) plnit. U některých záměrů bude do hlukové studie potřebné zahrnout i vyhodnocení vlivu stavební činnosti na okolní ChVP – půjde o záměr, kde se dá předpokládat stavební činnost (a s ní související obslužná doprava) v trvání více měsíců. Změny Z068, Z069 (viz předchozí tabulka) jsou z hlediska hluku bezvýznamné a není potřebné jim věnovat zvýšenou pozornost. Změny (viz předchozí tabulka), jež jsou ve sloupci „Navržený způsob využití“ členěny do ploch SV, RI, BI, jsou plochy určené pro různé druhy bytové výstavby. Využití ploch bude bez zdrojů emise hluku. Výjimkou je osobní doprava budoucích uživatelů uvedených ploch. Vliv této dopravy bude minimální. Dočasné negativní ovlivnění hlukem lze u těchto ploch očekávat v období realizace záměrů vlivem stavební činnosti.


75


__________________________________________________________________________ Z hlediska hluku (mimo období výstavby) se jedná o využití ploch, jímž není třeba věnovat zvýšenou pozornost. Poznámka: výjimkou jsou u obytné zástavby dnes běžně užívaná tepelná čerpadla, ventilační a klimatizační jednotky, … Jedná se o zdroje hluku, jež mají zpravidla vliv pouze na nejbližší okolí, přesto mohou obtěžovat. Přestavbové plochy Tabulka č. 18: Přestavbové plochy - označení a základní využití Ozn. plochy P D05 P007 P008 P009 P015 P018 P020 P021 P022 P023 P024 P026 P037 P041 P049 P050 P053 P054 P055 P056

Navržený způsob využití


DS - severní propojení SV - zástavba proluky ve Verdeku SV - doplnění zástavby RD na nezastavěných plochách v centrální části Verdeka VL - změna funkčního využití zástavby v ohybu Labe ve Verdeku východně areálu BATIS VL - zástavba VL v proluce jižně II/299 na západním konci zastavěného území Dvora Králové SK - funkční změna využití vily na Podharti ve svahu nad Slovany OS - rekreačně sportovní využití plochy kolem Podharťského rybníka SK - změna funkčního využití zástavby mezi ul.Purkyňova a A.Wagnera na smíšené BI - doplnění proluk BI v prostoru západně hřbitova BI - doplnění výstavby BI podél Tyršovy ulice pod benzínkou OM - využití plochy jižně benzínky v Krkonošské ulici BI - dokončení výstavby BI v prostoru za pivovarem SV - zástavba SV volné ploch uvnitř zastavěného území Zboží - OP vodovodu BI - změna funkčního využití ploch části chatové osady (východně ulice Na Kopečku) na BI BI - zástavba proluky na jižním svahu v ulici Jana Žižky BI - zástavba proluky (3 RD) ve vilové zástavbě podél ulice Husitská SM - změna stávající funkčního využití prostoru severně ulice Dobrovského SM - kompletní přestavba severního bloku Rašínova náměstí SC - kompletní přestavba volného rohu na východním konci ulice Josefa Hory v naproti poště v MPZ SC - revitalizace prostoru závodu Vánoční

Dvůr Králové n. L. Verdek

Char. vlivu …/... 0

Verdek

0

Verdek

…/…


0


0


0


0


0


0


…/…


…/…


0


0


0


0


0


0


0


0


76


__________________________________________________________________________ Ozn. plochy P057 P058 P066 P067 P068.1 P068.2 P071 P072 P073 P075 P081 P085 P089 P091 P092 P093 P094 P101 P102 P103 P105 P107 P114 P115 P120 P128

Navržený způsob využití ozdoby, DUV na Náměstí Republiky v MPZ SM - dostavba rohu ulic Kotkova a Libušina severně MPZ SK - změna využití objektu v ulici Šafaříkově SK - využití SK devastovaných ploch jižně ulice Na Špačáku OZ - rozšíření zázemí areálu ZOO o stávající výrobní areál v majetku ZOO OZ - rozšíření areálu ZOO východním směrem u Zahájí OZ - rozšíření areálu ZOO o sousední plochy v majetku ZOO DS - plocha parkoviště u bývalého Penny marketu OK - revitalizace areálu TIBY SK - přestavba a zastavění stávající devastované zelené plochy BI - dokončení řady zástavba RD podél silnice na Lipnici SK - revitalizace plochy zemědělského závodu v uliční frontě v Lipnici SV - funkční změna na SV v centru části Lipnice SK - revitalizace zdevastovaného výrobního areálu u nádraží ČD BI - pokračování v zahájené výstavbě RD na Městské Podstráni VL - funkční změna na VL objektu ubytovny areálu závodu JUTA SK - výstavba smíšená obytná na pozemcích v ulici 5. května před Žirečským rybníkem SK - výstavba smíšená obytná na ploše zahrady v ulici 5. května u Žirečského rybníka BI - nová zástavba RD na Sylvárově na ploše severně závodu Strojtex a.s. SK - dostavba proluky v ulici Raisově BI - dostavba proluky v severní části ulice Klazarova SK - smíšená zástavba devastované plochy na Sylvárově jižně ulice Jaroměřské u závodu JASS BI - doplnění proluk v zástavbě RD podél ulice Žirecká - střední část SV - dostavba proluky v zástavbě v Žirči OV - změna funkčního využití objektů charity v centru Žirče SV - přestavba ploch RI na plochy smíšené obytné pod VDJ v Žirči SC - prostorová přestavba nízkopodlažní zástavby v centrální části v ul. Roosveltově na



Char. vlivu


0


0


0


…/…


0


0


…/…


…/…


0


0

Lipnice u Dvora Králové Lipnice u Dvora Králové Dvůr Králové n. L., Sylvárov

0


0


…/…


0


0

Sylvárov

0, -


0


0

Dvůr Králové n. L., Žirecká Podstráň

…/…

0

0

Dvůr Králové n. L., Žirecká Podstráň Žireč Městys

0

Žireč Městys

0

Žireč Ves, Žirecká Podstráň

0


0

0

77


__________________________________________________________________________ Ozn. plochy P137 P139

Navržený způsob využití SC SK - přestavba území na Slovanech dotčeného severním propojením OS – přestavba území na Slovanech dotčeného severním propojením


Char. vlivu


…/…


0

Přestavbové plochy Platí obdobné, co pro „Rozvojové plochy“. Přestavbové plochy vytváří podmínky pro rozvoj obytné zástavby i občanského vybavení. V případě ploch pro výrobu a skladování a smíšené výrobní plochy (viz předchozí tabulka) je členění ploch označeno SK, VL, BI, DS, OM) lze očekávat nárůst hlukového zatížení území způsobem využití ploch a s ním souvisejícím zvýšením dopravní zátěže. Dočasné negativní ovlivnění hlukem lze očekávat také v období realizace záměrů vlivem stavební činnosti. Míra vlivu se odvíjí od využití ploch a jejich konkrétní situování vůči okolní zástavbě (ChVP). Míru vlivu jednotlivých ploch nelze přesně určit bez znalosti jejich konkrétního využití. Přestavbová plocha P D05 (viz předchozí tabulka) – jedná se o plochu DS. Její vliv bude přímo závislý na využívání této dopravní infrastruktury, tedy intenzity dopravy v denní a noční době a typů vozidel zde jezdících. Od těchto informací se bude odvíjet požadavek na případné zpracování hlukové studie pro tuto komunikaci, jež vyhodnotí vliv na okolní ChVP. Přestavbová plocha P072 (viz předchozí tabulka) – jedná se o plochu o výměře 6,36 ha, jež svým jihozápadním okrajem navazuje na ChVP. Pro využití této plochy by měla být zpracována samostatná hluková studie, jež posoudí vliv: vliv stavebních prací vliv dopravy související se stavebními pracemi na ChVP nacházející se podél místních komunikací, jež budou tato vozidla využívat vliv jednotlivých záměrů situovaných do této plochy vliv dopravy související se záměry situovanými do této plochy na ChVP nacházející se podél místních komunikací, jež budou tato vozidla využívat Plocha označené P101 (+ Z101) (viz předchozí tabulky) – jedná se o novou zástavbu RD na Sylvárově. Pro využití této plochy by měla být zpracována samostatná hluková studie, případně ji alespoň věnovat zvýšenou pozornost. RD nebývají zdrojem hluku. Zde se však jedná o významnou koncentraci nových RD a s tím související osobní dopravy. Tato osobní doprava bude mít vliv nejen na zde nově realizované RD, ale současně i na stávající obytnou zástavbu (ChVP) nalézající se v okolí této plochy a současně i na ChVP nalézající se podél místních komunikací, jež budou tato vozidla využívat. Dočasné negativní ovlivnění hlukem lze u této plochy očekávat i v období výstavby jednotlivých RD vlivem stavební činnosti a nákladní dopravy s ní spojené. Poznámka: výjimkou jsou u nových RD dnes běžně užívaná tepelná čerpadla, ventilační a klimatizační jednotky, … Jedná se o zdroje hluku, jež mají zpravidla vliv pouze na nejbližší okolí, přesto mohou obtěžovat. U využití plochy P101 + Z101 je dále potřebné věnovat zvýšenou pozornost průmyslové zóně, jež na tuto ploch v jihozápadní části bezprostředně navazuje. To se týká materiálů a konstrukcí užitých při výstavbě zde situovaných RD a případně i dalších možných protihlukových opatření, jež je v této části posuzované plochy možné realizovat. Pro navržené „Přestavbové plochy“ označené P009, P024, P026, P071, P092, P105 a P137 (vše viz předchozí tabulka) platí:


78


__________________________________________________________________________ jaké bude konkrétní využití dané plochy jaké stacionární zdroje hluku zde budou instalovány kolik aut a typů (dodávky, nákladní, kamiony) bude zajišťovat chod záměrů situovaných do jednotlivých ploch dostupnost jednotlivých ploch pro dopravu – o kolik navýší intenzitu dopravy na jednotlivých komunikacích provoz v denní, případně i noční době nejbližší chráněný venkovní prostor – vzdálenost Po zodpovězení jednotlivých bodů bude třeba rozhodnout, zda pro využití jednotlivých ploch bude potřeba vypracování hlukové studie, která vyhodnotí vliv záměru plánovaného do konkrétní plochy a ze které vyplynou případná nutná protihluková opatření, která bude muset nově plánovaný záměr (využití dané plochy) plnit. U některých záměrů bude do hlukové studie potřebné zahrnout i vyhodnocení vlivu stavební činnosti na okolní ChVP – půjde o záměr, kde se dá předpokládat stavební činnost (a s ní související obslužná doprava) v trvání více měsíců. Plochy změny v krajině Tabulka č. 19: Plochy změny v krajině – označení a základní využití Označení Navržený způsob využití plochy K036 ZS - změna způsobu využívání pozemku K112 K127 K129 K130 K132.1 K132.2

W, NSp - protipovodňové opatření / suchý poldr Žireč NSp - změna způsobu využívání pozemku W, NSp - protipovodňové opatření / rybník na Městské Podstrání W, NSp - protipovodňové opatření / rybník a sedimentační předzdrž v Podharti NP - realizace RBK741 NP – realizace RBC H063 Verdecké Labe

K133

NP - realizace RBC 1644 Žirečská niva

K134

NP - realizace RBC H064 Pivovarská zahrada ZO - pás ochranné zeleně mezi zástavbou RD a východním propojením

K135

Katastrální území Dvůr Králové n. L. Žireč Městys, Žireč Ves, Žirecká Podstráň Verdek

Charakt. vlivu 0 0 0


0


0

Verdek Dvůr Králové n. L. Žireč Městyts, Žirecká Podstráň Žireč Ves

0 0

0


0, + 0 0

K136

NP, NSp - realizace interakčního prvku

Dvůr Králové n. L. Zboží u Dvora Králové

K138

ZP - rekultivace zdevastované plochy zeleně v ohybu vlečky


0

Plochy změny v krajině Z ploch uvedených v předchozí tabulkce má na hlukovou situaci dlouhodobý (pozitivní) vliv pouze plocha K135 – pás ochranné zeleně, jež bude plnit funkci vizuálního oddělení stávající obytné zástavby (ChVP) od nově plánovaného záměru – změny Z D04 (viz předchozí tabulka), tedy trasy východního propojení. Současně přispěje ke snížení emisí hluku


79


__________________________________________________________________________ emitovaných vozidly na východním propojení a šířících se k ChVP (stávající obytná zástavba) situovanému západně od uvedené komunikace. Ostatní plochy uvedené v předchozí tabulce nebudou žádným zdrojem hluku, s možnou výjimkou doby, kdy zde budou prováděny, stavební, rekultivační a obdobné práce. Ve všech případech se jedná o časově omezené akce. Plochám „změn v krajině“ uvedeným v předchozí tabulce není potřeba, z hlediska hluku, věnovat zvýšenou pozornost. Plochy systému sídelní zeleně Z hlediska hluku je významný pouze samostatný izolační pás zeleně je navržen mezi budoucím východním propojením a zástavbou rodinných domů v lokalitě Na Příčce (K135 – viz předchozí tabulka) a mezi zástavbou ul. Žirecka a průmyslovou zónou Sylvárov (Z110.1). Zbývající plochy uvedené v návrhu změny Územního plánu Dvora Králové nad Labem jsou z hlediska hluku bezvýznamné. ZÁVĚR - HLUK Změny, pro které je zpracována hluková studie Jedná se o změnu Z D01 (viz Tab. 17) – rychlostní koridor R11. Dále změna Z051– ČOV Dvůr Králové. Hlukové studie vyhodnocují vliv záměrů situovaných do navržených ploch na nejbližší chráněný venkovní prostor nalézající se v okolí uvedených ploch. Změny, pro něž je potřebné vypracovat samostatné hlukové studie Jedná se o změny, jež trvale (dlouhodobě) ovlivní hlukovou situaci v dané lokalitě. Jsou to změny navržené u zastavitelných ploch: Z D02 – východní přivaděč (silniční) Z D03 – východního přivaděče (silniční), obchvat Zboží Z D04 – východní propojení (silniční) P D05 - severní propojení (silniční) Změny, pro něž je doporučené vypracování samostatné hlukové studie Jsou to změny navržené: P072 – revitalizace areálu TIBY P101, Z101 – zástavba RD na Sylvárově na ploše severně závodu Strojtex a.s. U P D05 a P072 se jedná o změny, jež trvale (dlouhodobě) ovlivní hlukovou situaci v dané lokalitě. U P101 a Z101 se jedná o změnu, jež na časově omezenou dobu ovlivní lokalitu hlukem ze stavební činnosti a nákladní dopravou s ní spojenou. Současně se jedná o změnu, jež trvale ovlivní hlukovou situaci v dané lokalitě vlivem provozu osobních vozidel uživatelů nově plánovaných RD. Změny, jimž je potřebné věnovat zvýšenou pozornost Jsou to „zastavitelné plochy“ Z014, Z032, Z039, Z040, Z043, Z044, Z065, Z067, Z070, Z082, Z095, Z110, Z116 (vše viz Tab. 1). Dále jsou to „přestavbové plochy“P009, P024, P026, P071, P092, P105 a P137 (vše viz Tab. 2).


80


__________________________________________________________________________ U každé jedné z těchto ploch je potřebné vyhodnotit, jaké hodnoty hluku budou emitovat do uvedených ploch situované záměry a dopravy s těmito záměry související. Na základě konkrétních informací pak rozhodnout, zda je nutné hlukovou studii zpracovávat. Změny, jimž není potřebné věnovat zvýšenou pozornost Jedná se o zbývající „zastavitelné plochy“ a „přestavitelné plochy“. Jedná se vesměs o menší plochy určené k jednotlivým typům bydlení. Dále jsou to „plochy změny v krajině“ a „plochy systému sídelní zeleně“, kde s výjimkou možné časově omezené doby realizace či stavebních úprav, nejsou plánovány žádné záměry, jež by trvale emitovaly hluk. 5.1.9

Vliv na obyvatelstvo

Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, je veřejné zdraví chápáno jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Některé faktory mohou pomáhat zdraví udržovat a podporovat nebo naopak poškozovat. Výsledné působení je komplexním vlivem všech faktorů a podmínek, které mohou být často vzájemně podmíněny. Podle odhadů SZÚ ovlivňují zdravotní stav především faktory způsobu života (z 50 až 60 %), zatímco životní a pracovní prostředí zodpovídá za zdravotní stav přibližně z 20 % a zdravotní péče ovlivňuje zdraví zhruba také přibližně z 20 %. V současné době je pro hodnocení vlivů jednotlivých konkrétních záměrů používán postup hodnocení zdravotních rizik, který využívá dostupných údajů pro určení faktorů, které mohou za určitých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní účinky. Odhaduje rozsah expozice určitému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny jednotlivé skupiny dotčené populace a konečně zahrnuje charakterizaci existujících nebo potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjištění. Součástí hodnocení je také diskuse úrovně nejistot, které jsou spjaty s tímto procesem. Cílem celého procesu je shromáždění podrobnějších údajů o vlivu faktorů vyvolaných provozem hodnoceného záměru na zdraví exponované populace. Hodnocení zdravotních rizik bývá nejčastěji realizováno jako součást hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo (resp. na veřejné zdraví) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a dále v některých specifických případech (posouzení rizika na žádost příslušné krajské hygienické stanice, hodnocení oprávněnosti stížností občanů apod.). Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality životního prostředí v dané lokalitě mohou být výsledky měření imisní situace, hlukové zátěže nebo v případě rozhodování o vhodnosti umístění zamýšleného záměru to jsou modelové výpočty rozptylové nebo hlukové studie. Zdravotní rizika lze podle výše uvedeného postupu vyhodnotit na základě znalosti konkrétního návrhu řešení záměru, jeho parametrů a kapacit (popř. jeho variant). Cílem posuzované koncepce není znalost přesného řešení záměrů, ale určení a vymezení jednotlivých ploch a jejich funkčních regulativů, proto nelze provést kvantifikaci předpokládané expozice modelovými výpočty a následně odhad možných zdravotních rizik. Během přípravy jednotlivých záměrů dle koncepce bude u významnějších projektů provedeno podrobné hodnocení v rámci procesu EIA. Vzhledem k tomu, že v této fázi už bude známo technické (a technologické) řešení včetně nároků na obslužnou dopravu, bude možné hodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně stanovení podmínek na prevenci, eliminaci a kompenzaci případných negativních vlivů. Při hodnocení vlivu na veřejné zdraví se posuzují všechny dopady na zdraví - pozitivní i negativní. Uvažuje se s působením fyzikálních, chemických (popř. biologických) škodlivin, ale také vlivem jiných faktorů (sociálních, ekonomických,…). Hodnocení zdravotních rizik je tedy součástí hodnocení vlivu na veřejné zdraví. Cílem posouzení vlivu na veřejné zdraví je zmírnění zdravotních rizik a zvýšení pozitivních efektů z realizace záměrů koncepce.


81


__________________________________________________________________________ V rámci této části jsou dále vyhodnoceny možné pozitivní a negativní vlivy na veřejné zdraví vyplývající z funkčního vymezení zájmových ploch v obecné rovině. Plochy výroby a skladování - lehký průmysl (VL) V rámci návrhu územního plánu jsou vymezeny výrobní plochy pro uvažované průmyslové zóny Zboží a Sylvárov, rozšíření prostoru technických služeb a doplnění nebo rozšíření stávajících výrobních areálů. Vymezení těchto ploch podporuje podnikání v rámci řešeného území. To by mohlo vést k oživení ekonomiky a zvýšení nabídky pracovních míst, což je důležité zejména pro skupinu populace nezaměstnaných. Socioekonomické postavení je důležitou determinantou zdravotního stavu. Lidé s nízkými příjmy, s nižším dosaženým vzděláním nebo dlouhodobě nezaměstnaní mají také častěji horší zdraví. Vzdělání, zaměstnání a výše příjmů také významně ovlivňuje individuální životní styl, který se dále uplatňuje jako významná zdravotní determinanta. Z hlediska míry vlivů na veřejné zdraví je obecně rozhodující především umístění zdrojů hluku (provoz mechanismů, zařízení, čerpadel, vzduchotechniky, aj.) a zdrojů emisí do těchto lokalit (spalovací a ostatní zdroje emisí) a náročnost záměrů z hlediska intenzity vyvolané obslužné dopravy. Při rozhodování o vhodnosti umístění každého podnikatelského záměru je třeba důsledně zvážit možné negativní vlivy vyplývající z jeho provozu (včetně nároků na navazující obslužnou dopravu). Je nutno respektovat využití okolních pozemků (zejména těch pro bydlení nebo rekreaci) a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území. Narušení faktorů pohody (zvýšená hlučnost, emise znečišťujících látek) je možné předpokládat během výstavby některých záměrů. Stavební mechanismy a některé ruční nářadí může být také zdrojem vibrací. Těmto vibracím je však vystavena především obsluha a nejbližší okolí mechanismu. Vibrace z těchto zdrojů jsou utlumeny v podloží do vzdálenosti několika metrů od místa jejich působení. Vibracemi nebude ovlivněno širší okolí ani zástavba. Tyto negativní vlivy jsou časově omezeny dobou trvání stavby, lze je omezovat způsobem provádění stavby a správnou organizací (např. stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu uskutečňovat v denní době, minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby). Rozsáhlé ucelené plochy by mohly být obyvateli vnímány negativně. Pro lepší začlenění staveb do okolí a tím zmírnění případného negativního ovlivnění faktorů pohody by mělo být realizováno jak ozelenění uvnitř samotných ploch a areálů, tak i na okrajích ploch, které jsou pohledově exponovány obyvatelstvu. Při realizaci konkrétních záměrů na navržených plochách je třeba dále důsledně posoudit ty záměry, které by mohly negativně ovlivňovat okolí (zejména emisemi znečišťujících nebo pachových látek a hlukem). Je potřeba se zaměřit zejména na výrobní a skladové plochy nacházející se v blízkosti ploch využívaných nebo navržených pro bydlení a rekreaci: -

Plocha průmyslové zóny Zboží (Z040) je navržena z větší části mimo obytnou zónu. Ze severní strany je ale situována obytná zástavba a je tam plánována nová plocha pro bydlení a na východní straně je navržena plocha pro rozšíření pensionu.

-

Část plánovaného rozšíření stávajícího nového areálu JUTA podél jižní hrany silnice Žireč – Dvůr Králové nad Labem (Z110) se nachází v blízkosti stávající obytné zástavby.

-

Rozšíření ploch výroby severně od areálu MILCOM (Z044) je navrženo u obytné zástavby, severně od navržené plochy je vymezena plocha pro bydlení.

-

V blízkosti rozšíření výrobních ploch (Z032) jižně od cesty na Novou Ves jsou situovány stávající plochy bydlení a navrženy plochy pro bydlení.


82


__________________________________________________________________________ -

Plochy rozšíření prostoru technických služeb města (Z095.1, Z095.2) sousedí se stávající a navrženou plochou pro obytnou zástavbu.

Plochy dopravní infrastruktury - silniční (DS) Koncepce vymezuje plochy pro navržený koridor rychlostní komunikace R11 a plochy pro doplnění městské dopravní sítě „východním“, „západním“ a „severním“ obchvatem, východním propojením a jižním ochvatem Zboží (Z D02, Z DO3, Z D04, P D05). Komunikace R11 je vedena od Jaroměře ve směru na Trutnov a dále na hraniční přechod v Královci. V západní variantě je komunikace plánována východně od města. Dvůr Králové bude na R11 napojen v MUK Kocbeře (silnicí II/300) a MUK Choustníkovo Hradiště (silnicí II/299), které leží mimo řešené území. Realizace rychlostní komunikace je všeobecně z hlediska zdravotních rizik pro populace širšího území přínosem - odvede tranzitní dopravu z měst a obcí, čímž se zde sníží nejen imisní ale i hlukové zatížení dotčených sídel. To bude mít i pozitivní dopad v oblasti zdraví obyvatel. Po dokončení rychlostní komunikace R 11 lze očekávat určité změny v zatížení komunikační sítě města. Zvýšené nároky budou kladeny především na dopravní infrastrukturu ve východní části města. Je tedy nutné zajistit, aby vybudování nových úseků komunikací (i plánovaných obchvatů města) nemělo významný negativní vliv na stávající situaci (zejména z hlediska hlukové zátěže) v blízkosti trasy těchto staveb. U nových staveb komunikací a obchvatů je možné lépe zabezpečit účinnou ochranu proti hluku technickými opatřeními (vhodné osazení do terénu, protihlukové stěny, aj.) a snížit tak expozici hluku na co nejnižší úroveň. U stávajících komunikací, které procházejí hustě zastavěným územím, toto není reálně možné. Lze předpokládat, že navržené dopravní řešení vymezeného území se odrazí také ve zvýšení plynulosti provozu. Při plynulém pohybu vozidel je nižší spotřeba pohonných hmot a na ně vázané nižší emise znečišťujících látek z výfukových systémů a navíc i výrazně nižší emise znečišťujících látek z otěrů brzd, pneumatik a povrchu komunikací. Současně lze očekávat i snížení tvorby emisí hluku vyvolaných provozem vozidel na rekonstruovaných úsecích oproti původním komunikacím s nerovným povrchem. Vozidla také mohou poškozovat lidské zdraví přímo – při dopravních nehodách. Vysoká intenzita pohybu automobilů vede ke zvyšování počtu dopravních nehod a také k omezení pohybu lidí. Na frekventovaných ulicích měst lidé a zvláště děti podstupují určité riziko při přecházení ulic. Snížení intenzity pohybu vozidel ve městě by mohlo pomoci zajistit zvýšení bezpečnosti pohybu chodců (cyklistů). Významnější negativní vlivy lze očekávat v době výstavby jednotlivých záměrů. Jedná se zejména o zvýšení imisní a hlukové zátěže v dotčených lokalitách vyplývající z realizace stavby, resp. z provozu stavebních mechanismů a navazující obslužné nákladní dopravy. Dále může být v blízkosti stavby i omezeno parkování, doprava nebo její plynulost. Všechny tyto negativní vlivy mají relativně krátkodobý charakter (po dobu výstavby). Mimo výše uvedené kladné vlivy lze také očekávat i určité negativní vlivy – především v době výstavby jednotlivých záměrů. Jedná se zejména o zvýšení imisní a hlukové zátěže v dotčených lokalitách vyplývající z realizace stavby, resp. z provozu stavebních mechanismů a navazující obslužné nákladní dopravy. Dále může být v blízkosti stavby i omezeno parkování, doprava nebo její plynulost. Všechny tyto negativní vlivy mají relativně krátkodobý charakter (po dobu výstavby). Dále je součástí návrhu koncepce z hlediska dopravní infrastruktury podpora realizace cyklostezek na stávajících a navrhovaných cyklotrasách, podpora výstavby smíšených stezek pro pěší a cyklisty v rámci příměstské dopravy (Verdek, Zboží, Žireč, Lipnice). Realizace těchto projektů by měla přispět k rozvoji cyklodopravy (nebo chůze) jakožto běžné přepravy obyvatel, tím k nahrazení části automobilové dopravy a s tím spojeným snížením produkce emisí z provozu individuální automobilové dopravy. Dalším pozitivním efektem je


83


__________________________________________________________________________ i zvýšení pohybové aktivity u skupiny populace využívající tuto přepravu, což se může odrazit i zlepšováním zdravotního stavu jedinců. Pohyb posiluje většinu přirozených funkcí organismu, působí jako ochrana před nemocemi srdce a cév a před cukrovkou, zvyšuje tělesnou zdatnost, rozvíjí koordinaci, zpevňuje kosti, pomáhá udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost aj. Plochy technické infrastruktury V řešeném území je provozován systém centrálního zásobování teplem. Centrálním zdrojem tepla (CZT) je Teplárna Dvůr Králové (dále „TDK“), která zajišťuje výrobu a rozvod tepla odběratelům za současné výroby elektrické energie kogeneračním způsobem. V rámci dílčích investičních akcí a pravidelné údržby je navržena rekonstrukce technicky zastaralých úseků rozvodů CZT a umožnění napojení návrhových lokalit na CZT. Také je plánována plynofikace místních částí Zboží, Verdek, popř. dalších lokalit. V koncepci je navrženo zařízení pro nakládání s odpady - úložiště posečené trávy – „kompostárna“ (Z070). Úložiště posečené trávy je navrženo na jihozápadním okraji města. V těsné blízkosti je navržena rezerva R01 pro obytnou zástavbu. Kompostování umožňuje recyklovat organické látky a rostlinné živiny. Hlavní plynnou emisí, která vzniká rozkladem rostlinných tkání z provozu kompostárny je oxid uhličitý. Kompostárny obecně mohou při nedodržení správných technologických postupů emitovat pachové látky (amoniak, metan aj.) a způsobovat tím obtěžování obyvatelstva. Organizačnětechnickým řešením je možné ale tyto negativní vlivy kompostáren na životní prostředí podstatně omezit. Při dodržování technologie kompostování, příjmu pouze biologicky rozložitelného odpadu, dodržením požadované teploty, vlhkosti a provzdušnění by nemělo docházet k obtěžování obyvatel zápachem. Dále jsou vymezeny plochy pro rekonstrukci a realizaci nových úseků kanalizační sítě a pro novou ČOV Dvůr Králové (Z051) na jihovýchodním okraji města a ČOV Žireč (Z116) na východním okraji obce. Při provozu ČOV může potenciálně docházet k únikům (emisím) pachových a těkavých látek (amoniak, sirovodík, merkaptany) a aerosolů (jemných kapének odpadní vody unášených větrem) do ovzduší v okolí záměru. Míra a významnost jednotlivých vlivů je dána technickým a technologickým řešením čistírny, provozem zařízení a podmínkami dané lokality. V tomto konkrétním případě jsou čistírny odpadních vod navrženy mimo souvislou obytnou zástavbu - na okraji sídel. ČOV je třeba správně provozovat, aby nebyly uvolňovány zapáchající látky ve významném množství a obyvatelstvo v širším okolí nebylo obtěžováno zápachem. Pomocí oddělení areálu ČOV izolační zelení lze stavbu začlenit do okolí a zmírnit tak případné narušování faktorů pohody při bydlení a rekreačním využívání území. U čistíren odpadních vod mohou obyvatelé okolní zástavby také negativně vnímat hluk z provozu tohoto zařízení (provoz čerpadel, dmychadel a jiných zdrojů hluku). Proto je třeba minimalizovat tyto potenciální negativní vlivy (např. volbou vhodné technologie (s nižšími emisemi hluku), zakrytováním zdrojů hluku či jejich umístěním do objektů apod.). Riziko kontaminace povrchových nebo podzemních vod je při řádném provozu čistírny a dodržování příslušných legislativních předpisů velmi nízké. S kaly z ČOV je třeba nakládat dle legislativních předpisů vzhledem ke zdravotním rizikům spojeným s obsahem patogenních mikroorganismů v kalech. Napojení dalších objektů na centrální zásobování teplem a kanalizaci, realizace ČOV a plynofikace nových lokalit povede k minimalizaci zátěže složek životního prostředí a v souvislosti s tím lze očekávat i pozitivní vlivy na veřejné zdraví. Plochy občanské vybavenosti Zařízením nadregionálního významu je areál zoologické zahrady. K zajištění podmínek její další existence a možného rozvoje je navrhováno její plošné rozšíření západním směrem


84


__________________________________________________________________________ (Z068.1, P068.1) u hranice s k.ú. Bílá Třemešná a také umožnění využití přilehlé výrobní plochy u provozního vstupu (P067). Stávající občanská vybavenost je soustředěna především v centru města. Přestavbové plochy řeší zejména vymístění některých funkčně, stavebně a prostorově nevhodných ploch z centra (P056 - revitalizace prostoru závodu Vánoční ozdoby, DUV na Náměstí Republiky, P054 - kompletní přestavba severního bloku Rašínova náměstí, ...) nebo dostaveb proluk. Největší navrhovanou plochou pro občanskou vybavenost je návrh na revitalizaci nevyužívaného výrobního areálu mezi vlečkou a Benešovým nábřežím jihozápadně od centra (P072 - revitalizace areálu TIBA). Dále jsou navrženy plochy pro tělovýchovu a sport - rozšíření koupaliště (Z069), zajištění sportovně rekreačního využití prostoru kolem rybníka v Podhartí (P020), respektování plošné rezervy pro veřejný kemp nad koupalištěm (R03). V Žirči je plánováno vybudování Domova pro seniory (P115). Je navrženo rozšíření ploch vybavenosti východně od stávajícího pensionu (Z39). Plocha je navržena u plánovaného obchvatu obce Zboží a průmyslové zóny. Před povolením umístění plochy je nutné zvážit ovlivnění plochy provozem obchvatu obce Zboží a průmyslovou zónou. Realizace občanského vybavení, sportovních a rekreačních ploch, zatraktivnění veřejných prostranství bude mít kladný vliv pro občany a může mít pozitivní dopad i na oblast rozvoje rekreačních aktivit a cestovního ruchu. S tím jsou spojeny i možné ekonomické přínosy obci a podnikatelům v regionu (zejména v oblasti služeb), popř. i vznik nových pracovních příležitostí. Určitým negativním jevem zatraktivnění oblasti by mohl být mírný nárůst intenzity automobilové dopravy v některých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zátěže podél využívaných komunikací, v blízkosti parkovišť a rekreačních a sportovních objektů. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o dopravu především osobní, neměly by být tyto vlivy významnějšího charakteru. Vytvářením územních podmínek pro rekreační a sportovní vyžití může dojít k aktivnímu trávení volného času, ke zvýšení pohybových aktivit obyvatelstva s následnými příznivými dopady v oblasti zdraví. Podpora rozvoje volnočasových a rekreačních aktivit určených široké veřejnosti je také významným preventivním opatřením k omezování vzniku sociálněpatologických jevů. Zlepšování zdravotního stavu populace se může dále odrazit i snížením výdajů za zdravotní péči. Plochy bydlení V koncepci je navrhována řada ploch obytné smíšené zástavby (SC, SM, SK) zejména v zastavěných polyfunkčních částech města, plochy bydlení (BI) v okrajových částech vlastního města a plochy smíšené venkovské zástavby (SV) v obvodových příměstských sídlech. Je upřednostňována zástavba v zastavěném území a zástavba v již rozestavěných lokalitách (Z074, P091, Z096, P101 a Z101). Utváření vhodných podmínek pro vybudování nových rodinných domů a bytových domů včetně doprovodné infrastruktury a občanské vybavenosti umožní zvyšování kvality života obyvatel, což se může pozitivně promítnout v oblasti jejich zdraví. Z hlediska možného negativního působení hluku a znečišťujících látek je nutné v posuzovaném území dále věnovat pozornost zejména následujícím lokalitám, které se nacházejí v blízkosti stávajících nebo navržených výrobních ploch a ověřit jejich možné ovlivnění: -

nová plošná zástavba rodinných domů na Sylvárově, na ploše P101 a Z101 severně od závodu Strojtex a.s.,


85


__________________________________________________________________________ -

nová zástavba rodinných domů na ploše západně od zástavby ulice Žirecké (Z106) umístěná v těsné blízkosti od stávající plochy výroby,

-

doplnění zástavby východně od ulice Nový Vorlech (Z011) v blízkosti stávající plochy výroby,

-

nová zástavba západně od závodu Xavergen u cesty na Novou Ves (Z031).

Plochy změny v krajině Územní plán navrhuje plochy sídelní i krajinné zeleně. Dotváří ÚSES a doplňuje přírodní rámec osídlení. Sídelní zeleň je posilována především v rámci ploch zeleně ochranné a izolační i zeleně přírodního charakteru. Izolační zeleň se všeobecně navrhuje mezi plochami bydlení a výroby, příp. dopravy. Samostatný izolační pás zeleně je navržen mezi budoucím východním propojením a zástavbou rodinných domů v lokalitě Na Příčce (K135) a mezi zástavbou ul. Žirecká a průmyslovou zónou Sylvárov (Z110.1). Zeleň plní řadu významných funkcí – mimo funkce rekreační a estetické také hygienickou a bioklimatickou. V lokalitách snižuje prašnost. Výsadba podél problematických areálů a frekventovaných komunikací může mimo lepšího začlenění staveb do krajiny sloužit i k útlumu hluku. Ozeleňování může přispívat ke zlepšování životních podmínek, vytváření pocitu pohody a spokojenosti a tím pozitivně ovlivňovat zdraví. Některé dřeviny ale mohou významně zvyšovat množství pylu v ovzduší a vyvolávat tak u senzitivní skupiny populace (alergici) i negativní vlivy v oblasti jejich zdraví. Aby nedocházelo ke zvyšování alergických reakcí u těchto jedinců, je potřeba pro ozeleňování (zejména v případě sídelní zeleně) volit méně alergizující druhy dřevin. Z důvodů ochrany před povodněmi jsou v území vymezeny záplavová území vodního toku Labe a vodního toku Hartského potoka. Jako další opatření je navržen suchý poldr Žireč, rybník a sedimentační předzdrž v Podhartí a rybník na Městské Podstráni. Realizací těchto opatření mohou být v některých lokalitách výraznou měrou snížena rizika vzniku živelných událostí a nebezpečí povodní, které mají významné přímé nebo sekundární negativní vlivy na zdraví osob. Záměry realizované na těchto plochách tedy budou mít obecně kladný vliv na složky životního prostředí i na zdraví obyvatelstva. Identifikace a stručná charakterizace faktorů ovlivňujících zdraví Škodliviny Během výstavby jednotlivých záměrů budou emitovány znečišťující látky ze spalování pohonných hmot ve stavebních mechanismech a obslužné dopravě. Dále se mohou ze stavebních ploch uvolňovat emise tuhých látek (při výkopových pracích, ze skládek sypkých materiálů aj.). Bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) zamezit šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby vhodnými technickými a organizačními opatřeními (např. zkrápění materiálu, zajištění nákladu proti úsypům, vhodná manipulace se sypkými materiály a ostatními potencionálními zdroji prašnosti, pravidelné čištění vozovky na dopravní trase aj.). Při realizaci jednotlivých záměrů (obytných objektů, staveb výroby a skladů aj.) budou v posuzovaném prostoru pravděpodobně instalovány především spalovací zdroje (k vytápění jednotlivých objektů). Na plochách, na kterých je plánována výstavba pro výrobu a skladování, mohou být vybudovány také ostatní stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Mobilními zdroji emisí bude provoz dopravy po komunikacích. Ovzduší v okolí komunikací, parkovišť a areálů bude znečišťováno emisemi z provozu motorových vozidel a obslužných mechanismů. Zdrojem emisí je nedokonalé spalování paliva (benzinu a motorové nafty), jsou


86


__________________________________________________________________________ emitovány především oxidy dusíku, dále oxid uhelnatý, prašný aerosol (zejména při spalování motorové nafty), oxid siřičitý, alifatické a aromatické uhlovodíky, aldehydy, ketony, dehty, benzen, saze aj. Zprovozněním malých spalovacích zdrojů (vytápění obytných objektů) by nemělo dojít k výraznějšímu nárůstu imisních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší posuzovaného území. Dominantní vliv na množství emisí znečišťujících látek bude mít především využívání nákladní automobilové dopravy. V rámci obytné zóny obce se předpokládá především nárůst osobní dopravy spojený s vybudováním nových obytných objektů. Nákladní automobily mohou být využívány především pro zásobování lokalit vymezených pro realizaci výrobních a skladových objektů. Na základě předpokládaného emitovaného množství a možných účinků těchto látek na lidské zdraví lze za nejvýznamnější považovat oxidy dusíku, prašný aerosol, oxid siřičitý, benzen a polyaromatické uhlovodíky. Hluk Při realizaci záměrů lze očekávat vznik nových zdrojů hluku přímo v lokalitách (zejména ploch určených pro výrobu a sklady, ploch technické a dopravní infrastruktury) a z vyvolané obslužné dopravy související s dopravní obslužností záměrů. Nadměrný hluk způsobuje v lidském organismu řadu reakcí. Hluk má vliv na psychiku; může vyvolávat únavu, deprese, stres, pocity rozmrzelosti a nervozity, agresivitu, neochotu. Rušení a obtěžování hlukem je častou subjektivní stížností na kvalitu životního prostředí a může představovat prvotní podnět rozvoje neurotických, psychosomatických i psychických stresů u četných nemocných. Je pravděpodobné, že snižuje obecnou odolnost vůči zátěži, zasahuje do normálních regulačních pochodů. Nadměrná hluková expozice pracujících snižuje pozornost a produktivitu a kvalitu práce. Významně je také ohrožena bezpečnost práce. Důsledkem zvýšené hladiny hluku může docházet také ke zhoršení komunikace řeči a tím ke změnám v oblasti chování a vztahů a k rušení spánku (zmenšením jeho hloubky a zkrácením doby spánku, k častému probouzení během spánku). Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, spotřeba sedativ a hypnotik, obtěžování hlukem, rušení spánku a nepříznivé osvojování řeči a čtení u dětí (WHO, 1999, 2007, 2009). Omezené důkazy jsou pro ovlivnění hypertenze, výkonnosti, imunity, psychických poruch, nemocnosti a vývoje plodu. Prahové hodnoty vybraných účinků hluku pro kvalitativní charakterizaci rizika Epidemiologické studie prokázaly, že u více než 95 % exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani při celoživotní expozici hluku v životním prostředí a aktivitách ve volném čase do 24 hodinové ekvivalentní hladiny hluku LAeq,24h = 70 dB. Dle WHO (1999b) je během dne jen málo lidí vážně obtěžováno při svých aktivitách ekvivalentní hladinou hluku pod 55 dB, nebo mírně obtěžováno při LAeq pod 50 dB a nad LAeq 35 dB uvnitř interiéru pro bydlení. Studie nejčastěji prezentují zvýšení rizika kardiovaskulárních účinků u dlouhodobé expozice ekvivalentní hladině hluku LAeq,24h v rozmezí 65 – 70 dB a více (u leteckého a dopravního hluku). Riziko ischemické choroby srdeční nebylo nalezeno pod LAeq,6-22hod = 60 dB (WHO 1999b, 2007). Ve směrnici WHO pro noční hluk (WHO, 2007, 2009) jsou uvedeny jako nedostatečně prokázané účinky na kardiovaskulární choroby. Prahová hodnota (WHO, 2009) pro hypertenzi a infarkt myokardu je Lnight,outside = 50 dB. Prahová hodnota pro zvýšeného užívání sedativ a léků k navození spánku Lnight,outside = 40 dB a vlivu na psychické nemoci Lnight,outside = 60 dB (WHO, 2009). Prahová hodnota pro rušení spánku hlukem je Lnight,outside = 42 dB (WHO, 2009).


87


__________________________________________________________________________ Při znalosti hlukové expozice se pro kvantitativní charakterizaci zdravotních účinků hluku využívají vztahy expozice a účinku (nejčastěji obtěžování a subjektivní rušení spánku hlukem) odvozené na základě řady provedených epidemiologických studií. Umožňují predikovat procento (počet) rušených osob v závislosti na intenzitě hlukové expozice u běžné, průměrně citlivé populace. Vztahy jsou odvozeny pro jednotlivé typy dopravy silniční, letecká a železniční. Směrné hodnoty Na základě vztahů mezi expozicí nočnímu hluku a zdravotními efekty WHO ve směrnici pro noční hluk pro Evropu (WHO, 2009) doporučuje k ochraně veřejného zdraví směrnou hodnotu hladiny nočního hluku NNG (Night noise quideline) Lnight,outside = 40 dB. Obyvatelstvo by nemělo být vystaveno vyšším nočním hladinám hluku než je 40 dB, a to během té části noci, kdy většina lidí spí. Úroveň expozice nočnímu hluku Lnight,outside = 40 dB může být považována za zdravotně založenou mezní hodnotu k ochraně zdraví veřejnosti včetně nejvíce citlivých skupin (děti, chronicky nemocní, starší osoby,...). Dále WHO uvádí také hodnotu prozatímního cíle IT (Interim target) Lnight,outside = 55 dB, který je doporučený v situacích, kdy dosažení úrovně NNG není uskutečnitelné v kratší době z různých důvodů. Prozatímní cíl (IT) by mohl být považován za jakýsi uskutečnitelný, střední cíl pro zvláštní místní situace, který ale není založený na ochraně zdraví celé populace. Citlivé skupiny obyvatelstva nemohou být při této úrovni expozice chráněny. Doporučení pro přípravu a realizaci záměrů Pokud budou v rámci přípravy stavby jednotlivých záměrů prováděny i demolice stávajících nevyhovujících stavebních objektů, je třeba vyhodnotit, zda některé části stavebních objektů mohou být nositeli nebezpečných vlastností – mohou být významně znečištěné látkami způsobujícími jejich nebezpečnost. Snížení potenciálního rizika negativních vlivů na lidské zdraví vyplývající z nevhodného řízení vzniku demoličních odpadů při odstraňování objektů lze dosáhnout posouzením nebezpečných vlastností ještě před zahájením demoličních prací. U odpadů potenciálně kontaminovaných by měl být proveden test na vyloučení nebezpečných vlastností akreditovanou laboratoří. Na základě výsledku hodnocení je třeba stanovit způsob nakládání a odstranění odpadu v souladu s platnými právními předpisy v oblasti ochrany zdraví pracovníků, veřejného zdraví a nakládání s odpady. Při odstraňování stavby mohou také některé její části obsahovat materiály s obsahem azbestu (žáruvzdorné a zvukuodolné izolace, střešní krytina, aj.). Všechny typy azbestových vláken jsou řazeny mezi látky, které jsou karcinogenní pro člověka. Při demolicích objektů je třeba realizovat dostatečná opatření k zabránění uvolňování azbestu do ovzduší. Práce musí provádět kvalifikovaní a proškolení pracovníci a důsledně při práci dodržovat podmínky k zajištění ochrany zdraví. Při umisťování a povolování nových staveb se zdroji znečišťování ovzduší je třeba respektovat využití okolních pozemků (především těch, které jsou určeny pro bydlení či rekreaci) a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území. U zdrojů, které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti, by mělo dojít k realizaci opatření ke snižování množství emisí tuhých znečišťujících látek. To by se odrazilo v celkovém snížení imisního zatížení území s pozitivními dopady v oblasti zdraví obyvatel. V případě problematických ploch by měla být plánována technická opatření včetně výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí. U prašných příjezdových komunikací, odstavných a manipulačních ploch by v rámci realizace záměrů měly být provedeny úpravy (zpevnění povrchu), popř. zajištěno jejich pravidelné čištění.


88


__________________________________________________________________________ Významným zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek mohou být také stavby, i když jejich působení je časově omezené. Jedná se zejména o výkopové (popř. bourací) práce, skladování sypkých materiálů, aj. Emise budou závislé na aktuálních podmínkách (např. na vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru) a způsobu provádění stavební činnosti. Proto je nutné snižovat emise vhodnými technickými a organizačními opatřeními (např. provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí, omezovat prašnost v místě stavby (skrápění, aj.), minimalizovat zásoby potencionálních zdrojů prašnosti, vhodně manipulovat se sypkými materiály, zabezpečit náklady na automobilech proti úsypům, před výjezdem z areálu stavby provádět řádnou očistou vozidel,...) Při ozeleňování vybraných ploch je potřeba věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny obyvatel - alergiků. Při rozhodování o vhodnosti situování a řešení záměrů produkujících nadměrný hluk je třeba blíže specifikovat jednotlivé konkrétní zdroje hluku a jejich akustické parametry. Jedná se zejména o významné zdroje hluku, u kterých by pak bylo vhodné vyhodnotit jejich vliv na hranici chráněného venkovního prostoru modelovými výpočty hlukové studie. Pro posouzení celkové hladiny akustického tlaku v zájmovém území a tedy i možného ovlivnění veřejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrhů záměrů (tj. specifikovat vliv stacionárních zdrojů hluku, intenzity vyvolané obslužné dopravy) a stávajících zdrojů hluku. Dále je nutné provést vyhodnocení případné změny hladin akustického tlaku po realizaci konkrétních záměrů v porovnání se stávajícím stavem. U jednotlivých konkrétních návrhů záměrů produkujících nadměrný hluk by měla být pomocí hlukové studie ověřena vhodnost jejich řešení. Modelovými výpočty lze porovnávat různé varianty řešení záměrů a zároveň i odhadovat účinnost případně navržených protihlukových opatření. Je nutné zajistit, aby případné nově instalované zdroje hluku neměly negativní vliv na stávající hlukovou situaci v posuzované lokalitě a hluk z těchto zdrojů byl v souladu s hygienickými limity. Po zprovoznění těchto záměrů je třeba hlukovou situaci v zájmových lokalitách doložit přímým měřením. Během výstavby záměrů a rekonstrukce stávajících objektů se musí minimalizovat doba trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být organizačně zabezpečena způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány v denní době, bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. 5.1.10 Odpady Odpady, které budou vznikat v souvislosti se záměry, lze rozdělit na odpady vznikající při výstavbě a na odpady vznikající za běžného provozu. Tam kde budou provedeny stavební práce a nelze zcela vyloučit výskyt starých ekologických zátěží se doporučuje před fází přípravy území (před zahájením výkopových prací) tento výskyt ověřit v dotčeném území v podobě znečištění zeminy např. těžkými kovy apod. Rozbor půd musí být proveden akreditovanou laboratoří. Pokud by se toto podezření potvrdilo je třeba realizaci záměru projednat s dotčenými orgány postup dosažení limitu pro ukončení sanace v plochách vymezených pro realizaci záměru. Jedná se zejména o plochy přestaveb, revitalizací nebo tam, kde bude nutná demolice stávajících objektů, např. regenerace areálu TIBA (P072), areál slévárny pro rozšíření ZOO, revitalizace zdevastovaného výrobního areálu u nádraží českých drah (P089), revitalizace plochy


89


__________________________________________________________________________ zemědělského závodu v uliční frontě v Lipnici (P081), revitalizace prostoru závodu Vánoční ozdoby, DUV na Náměstí republiky v městské památkové zóně (P056) a další. Dle požadavku pořizovatele je na území města navrhována plocha pro ukládání a kompostování posekané trávy (Z070). Tato plocha se nachází v Mánesově ulici severně od železniční vlečky (viz následující obrázek). Plocha nesmí sloužit pro odpady nebezpečné, tyto odpady představují zvýšené riziko kontaminace řešené plochy, ale i okolního prostředí. Na následujících obrázcích je uveden výřez z hlavního výkresu ÚP a výřez z leteckého snímku. V prostoru za areálem Technických služeb města je navrhována plocha pro rozšíření areálu s cílem centralizace veškeré činnosti TSmDK (včetně provozování sběrného dvora). Obrázek č. 12: Výřez z letecké mapy a výřez z návrhu ÚP pro plochu Z70

Pouze po dobu výstavby záměrů budou produkovány odpady ze stavebních prací a k nim se pojící jednotlivé druhy odpadních obalů (papírové, lepenkové a plastové obaly). Vznikající odpady by měly být v maximální možné míře recyklovány. Pokud budou některé odpady či jejich části znečištěny nebezpečnými látkami, bude s těmito odpady nakládáno v režimu odpadů kategorie nebezpečný. Dodavatel stavebních prací, který bude dle smlouvy současně původcem odpadů, zajistí další nakládání s těmito odpady v souladu s platnými legislativními předpisy. Druhy a množství odpadů, vznikající během výstavby záměrů, nelze v současné době objektivně určit. Zvýšenou pozornost je nutné mít hlavně při realizaci dalších záměrů v bývalém areálu TIBA, revitalizace plochy u nádraží (zde jsou vedeny staré ekologické zátěže), areál slévárny (pro rozšíření ZOO, kde vzhledem k předchozímu využití nelze kontaminaci půd vyloučit. Před fází přípravy území (před zahájením výkopových prací) ověřit výskyt staré ekologické zátěže v dotčeném území v podobě znečištění zeminy např. těžkými kovy apod.


90


__________________________________________________________________________ Pokud bude na základě chemického rozboru půd akreditovanou laboratoří zjištěn výskyt staré ekologické zátěže v území (znečištění zeminy) bude na základě zjištěných dat specifikováno další nakládání s tímto odpadem. Nebo budou v rámci dalšího povolovacího řízení dořešeny varianty způsobu provedení zemních prací, terénních úprav a s nimi souvisejícím nakládáním se zeminou. V současné době u realizace přeložek komunikací nelze demolici vyloučit. Značné množství odpadů vznikne při uvolnění území pro vlastní výstavbu, tzn. v demolicích stávajících stavebních objektů, vybraných úseků stávajících vozovek a v přípravě podloží pro zemní práce. Demoliční práce budou zahrnovat demolice pozemních objektů a zařízení, vozovek a dále nevyužitelných nebo překládaných inženýrských sítí. Zároveň bude odtěženo nevhodné podloží včetně místně kontaminovaných zemin (vyskytnou-li se v místě stavby). Druhy odpadů, jejichž vznik se předpokládá v souvislosti s demoličními pracemi a výstavbou, budou pravděpodobně v kategorii ostatní. Nelze však vyloučit, že v průběhu výstavby budou některé druhy odpadů, na základě jejich případného obsahu nebezpečných složek, zařazeny pod jiný druh odpadu. Při odstraňování stavby mohou také některé její části obsahovat materiály s obsahem azbestu (žáruvzdorné a zvukoodolné izolace, střešní krytina, aj.). Azbestem se rozumí vláknité minerály – aktinolit, amosit, anthofylit, chrysotil, krocidolit a tremolit. Na stavbě jinde využitelné materiály (štěrk, zemina, kamenivo, obrubníky apod.) bez nebezpečných látek budou opětovně použity pro výstavbu nové komunikace nebo dočasně uloženy pro použití na jiných stavbách. Sejmuté živičné vrstvy budou použity na výrobu recyklovaných živičných směsí nebo uloženy na skládce příslušné skupiny. Části kovových konstrukcí budou předány k využití jako druhotná surovina. Snížení potenciálního rizika znečišťování nebo ohrožení životního prostředí a zdraví lidí vyplývající z nevhodného řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a nevhodného nakládání s nimi lze při odstraňování objektů dosáhnout posouzením nebezpečných vlastností odpadů již před zahájením stavebních prací. Účelem průzkumu je vymezení části stavby, ze kterých demolicí vzniknou nebezpečné odpady a s těmito pak nakládat a zneškodňovat je samostatně a zabránit tak míšení odpadů kategorie ostatní a kategorie nebezpečný. Prioritně je doporučeno zvažovat a zkoumat možnosti využití materiálů vznikajících při odstraňování stavby přímo v místě jejich vzniku (v rámci stavby). Druhy a množství odpadů, vznikající během provozů jednotlivých záměrů nelze v současné době objektivně určit, budou odvislé od provozovaných činností. V navržených lokalitě je možné předpokládat především komunální odpady, směsný komunální odpad, složky z odděleného sběru a odpad související s provozem jednotlivých záměrů. Odpady z činnosti jednotlivých provozů na plochách výroby a skladování není možné z důvodu toho, že není známo konkrétní využití v současné době konkrétně vyspecifikovat. Nakládání s odpady během výstavby i provozu jednotlivých záměrů musí být řešeno v souladu s platnými legislativními předpisy (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy v platném znění). Odpady vznikající během výstavby i provozu záměrů musí být odděleně shromažďovány ve vhodných shromažďovacích prostředcích (nádobách, kontejnerech) a po jejich naplnění budou tyto odpady předávány oprávněným osobám. Případně vznikající nebezpečné odpady budou tříděny dle jednotlivých druhů, shromažďovány odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečených tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo k úniku škodlivin z těchto odpadů do okolního prostředí.


91


__________________________________________________________________________ U odpadu, u kterého nelze vyloučit kontaminaci nebezpečnými látkami, je nutné provést hodnocení nebezpečných vlastností odpadů dle zákona o odpadech. U odpadů potenciálně kontaminovaných se provede test na vyloučení nebezpečných vlastností a to akreditovanou laboratoří, podle výsledku hodnocení bude navržen způsob nakládání a odstranění tohoto druhu odpadu. Ukončení využívání navrhovaných záměru není plánováno. Pokud by v budoucnu došlo k ukončení provozů, bude spektrum vznikajících odpadů obdobné jako v etapě výstavby. Odstranění zpevněných ploch musí být realizováno dle požadavků platných legislativních předpisů.

5.2. Trvalé a dočasné vlivy realizace Návrhu územního plánu V následující tabulce jsou souhrnně popsány trvalé a dočasné vlivy realizace Návrhu územního plánu Dvora Králové nad Labem. Tabulka č. 20: Identifikace trvalých a dočasných vlivů TRVALÉ VLIVY Negativní zábor orné půdy nebezpečí možných změn půdních vlastností, vodního , odtokového režimu a retenční schopnosti krajiny výstavby nových domů – kvalitní moderní nárůst spotřeby vody a produkce odpadních bydlení městského a venkovského typu vod, včetně dešťových – ovlivnění kvality vodního prostředí, nárůst produkce odpadů možnost nabídky pracovních míst pro místní nárůst znečištění ovzduší a hlukového obyvatele zatížení (doprava a stacionární zdroje) nárůst počtu obyvatel a jejich stabilizace ve ovlivnění krajinného rázu výstavbou městě rozsáhlých výrobních ploch a nových komunikací místní nové provozovny nerušící výroby a fragmentace krajiny a ovlivnění stávající služeb funkce prvků ÚSES regenerace brownfield a využití těchto ploch pro občanskou vybavenost - komerční účely zlepšení likvidace odpadních vod – realizace nových ČOV DOČASNÉ VLIVY Pozitivní Negativní zvýšená prašnost zhoršení hlukové situace možnost pracovních příležitostí pro místní vznik dočasných deponií zeminy obyvatele během výstavby jednotlivých spotřeba vody během výstavby a možné záměrů znečištění povrchových a podzemních vod možné havárie ohrožující ŽP (kontaminace půdy, vody, atd.) Pozitivní koordinace rozvoje zlepšení občanského vybavení


92


__________________________________________________________________________

6 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Dokument Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem byl navržen monovariantně. Ke zhodnocení byla předložena jedna varianta umístění a rozlohy posuzované lokality. Tato varianta řešení byla porovnána s variantou nulovou, tj. bez realizace nově navržených ploch v tomto územním plánu. Použitá metodika vyhodnocení vlivů na životní prostředí vychází z požadavků stavebního zákona, respektive jeho přílohy, ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů). Hlavní použitou metodou při vyhodnocování vlivů posuzované koncepce na jednotlivé složky životního prostředí bylo srovnání nulové a aktivní varianty stavu životního prostředí v zájmové lokalitě. Nulová varianta, tedy stávající stav složek životního prostředí je popsána v kapitole č. 2. Míra vlivu na tyto složky vyhodnocena pomocí číselné stupnice a slovní vyhodnocení je součástí kapitoly č. 5 tohoto hodnocení. Na základě tohoto vyhodnocení byly vyspecifikovány záměry složky životního prostředí, které by mohly být realizací návrhu územního plánu Dvůr Králové nad Labem negativně ovlivněny. Pro eliminaci těchto negativních vlivů a maximální posílení pozitivních vlivů byla navržena opatření. Způsob hodnocení: Byly identifikovány kladné i záporné vlivy Návrhu ÚP Dvůr Králové nad Labem na složky životního prostředí a zdraví obyvatelstva a dále byly stanoveny srovnávací hodnoty (současný stav, pozaďové znečištění atd.) k posouzení intenzity vlivu jednotlivých návrhů na složky životní prostředí: Vliv koncepce na ovzduší byl vztažen k případnému příspěvku navržených aktivit ke zvýšení, případně ke snížení současné míry znečištění ovzduší. Vliv koncepce na půdu byl hodnocen vzhledem ke kvalitě půdy na pozemcích navržených k odnětí ze ZPF. Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy byly třídy ochrany zemědělské půdy. Vliv koncepce na vodu byl posuzován vzhledem ke kvalitě (čistotě) a kvantitě povrchové a podzemní vody. Hodnocení bylo vztaženo i na změnu odtokových poměrů. Pro hodnocení vlivu na přírodu a krajinu byly použity přírodní limity a limity využití území. Tato omezení vyplývají především ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a z dalších právních předpisů. Přírodní limity v řešeném území: -

významné krajinné prvky – VKP vyplývající ze zákona a VKP registrované či navržené k registraci dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.

-

lesní porosty a jejich 50 m ochranné pásmo

-

zvláště chráněná území

-

soustava NATURA 2000

-

památné stromy a jejich ochranná pásma

-

ÚSES

Hodnocení vlivu koncepce na biosféru bylo provedeno jako srovnání současného stavu bioty (rostlinstva a živočišstva) v zájmovém území a obecně předpokládaných dopadů navrhovaných záměrů na rostliny a živočichy.


93


__________________________________________________________________________ Hodnocení vlivu na urbanizovaná území bylo provedeno jako srovnání současného stavu a předpokládaných dopadů jednotlivých záměrů na urbanistickou strukturu a architekturu sídla a na estetické hodnoty.

7 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Na základě hodnocení návrhů změn byly u identifikovaných potenciálně negativních a potenciálně velmi negativních vlivů navržena SEA zpracovatelem opatření ve formě podmínek realizace pro snížení těchto negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Shrnutí navržených opatření je uvedeno níže. V rámci navazujícího stupně řešení ÚP Dvůr Králové nad Labem bude kromě níže uvedených doporučení v plném rozsahu zajištěn systém obecných limitů a regulativů, vyplývajících z obecně závazných zvláštních právních předpisů. V rámci jejich konkretizace a na základě provedeného vyhodnocení vlivů je dále doporučeno řešit a zajistit: A. Základní opatření 1. Respektovat následující diferenciaci ploch pro konečné řešení ÚP Dvůr Králové nad Labem a základní opatření pro nově navržené plochy: Z dalšího stupně ÚP a tím dalšího projednávání vyloučit lokality pro bydlení Z113 v Žirči, plochu pro smíšené bydlení Z145 a plochu pro rekreaci ve Verdeku Z004. U plochy Z145 doporučujeme zvážit vhodnější umístění této plochy a eliminovat tak vliv do zásahu do volné krajiny. 2. Lokality pro bydlení Z106.1, Z043, Z079.1, Z072.9, Z080, Z106 prověřit územní studií. 3. Všechny ostatní lokality pokládat za podmíněně akceptovatelné na základě individuálních regulativů, rozvedených v další části návrhu opatření v části B a C. B. Konkrétní regulativy pro řešení jednotlivých lokalit Uplatnit a dále respektovat následující doporučení a podmínky: 1. Pro lokality pro výrobu a skladování v regulativech počítat s vyloučením rušících výrob a služeb (chemické výroby apod.). 2. Dále uplatnit zvýšení podílu nezastavitelných ploch na minimálně 8% (tj. 1,0 ha), optimálně 1,5 ha na ploše Z040 (průmyslová zóna Zboží) z důvodu možnosti uplatnění ploch zeleně při hranicích vymezených ploch v rámci realizace náplně ploch. 3. Uplatnění výškové regulace u halových objektů (maximální výška do 15 m). Ve fázi projektu (případně do hodnocení EIA) zpracovat vizualizaci záměrů zákresem do fotografického snímku s pohledem na centrum města – a to zvláště v případě, že by řešené objekty měly přesáhnout 15 m. Plošné regulace objektů řešit individuálně pro jednotlivé záměry v dalších stupních projektové dokumentace. 4. U ploch, které svým rozsahem překračují 1 ha a nacházejí se na nejkvalitnějších bonitách (tj. TO I. a II.). Jedná se hlavně o tyto plochy: Z011 (BI), Z014 (SK), Z016 (BI, SV), Z034 (SV), Z059 (BI), Z060 (BI), Z062 (BI), Z063 (BI), Z064 (BI), Z074 (BI), Z076 (SV), Z077 (SV), Z079 (BI) a R01 (BI). U přestavbových plochy: P066 (SK), P091 (BI). Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. U těchto ploch doporučujeme ponechat část plochy nezastavěné (pro zeleň) v rozsahu min. 40%.


94


__________________________________________________________________________ 5. Pro lokality pro bydlení individuální, případně smíšené obytné uplatnit společný regulativ, zajišťující odpovídající usměrnění základních architektonických parametrů staveb ve vztahu k okolní zástavbě a vzájemných relací těchto ploch z důvodu ochrany krajinného rázu. 6. Pro plochy dopravní infrastruktury obecně v navazujících dokumentacích vyhledávat trasu tak, aby byl co nejméně dotčen ZPF, dbát na přístupnost zemědělsky využívaných pozemků. 6. Doporučujeme výsadbu a následnou údržbu dřevinné liniové zeleně podél komunikací a navazujících cest (stromořadí, aleje). 7. Zpracovat projekt sadových úprav (ozelenění) okolí nových komunikací odbornou firmou. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat zejména zářezovým a násypovým svahům. V řešení výsadeb zohlednit cílovou podobu vegetačního doprovodu tak, aby nedošlo k vytvoření rozhledové překážky nebo bezpečnostní závady a nemuselo v budoucnu dojít k nežádoucí redukci zeleně. Při zpracování projektu doporučujeme vybírat ze spektra dřevin, které jsou dle rekonstrukční vegetace původní. Projekt ozelenění doporučujeme konzultovat s orgánem ochrany přírody. 8. Rychlostní komunikace R11 (v ÚP značena jako Z D01) vede přes RBK 750 přes tento koridor musí být navržen např. ekologický most nebo jiný způsob zajištění plynulého průchodu v tomto prvku ÚSES. S orgánem ochrany přírody konzultovat návrh řešení přemostění nad RBK 750. 9. Navrhujeme do ploch (Z032, Z040, Z044, Z098, Z110, P092) umístit pouze výrobu s minimálním vlivem na kvalitu ovzduší v dané lokalitě. Před povolením rozšíření výrobních ploch je nutné ověřit neovlivnění stávající kvality ovzduší v dané lokalitě. 10. Na plochách smíšené obytné (SC, SM a SK) doporučujeme část plochy využít jako soukromou zeleň (sníží se tím vliv na rozsah záboru ZPF a na odtokové poměry v území). C. Podpůrná a ostatní opatření: Z hlediska konkrétních požadavků na ochranu veřejného zdraví, ovzduší, vod, přírody a krajiny uplatnit následující doporučení a podmínky: 1. Podmínkou naplnění lokalit P071, P072, Z116 a Z040 po upřesnění jejich náplně je řešení procesu projektové EIA, především s vyhodnocením vlivů na plochy obytné zástavby města, odtokové poměry, imisní, akustickou zátěž a vliv na obyvatelstvo. 2. Vlastní projekty případné realizace náplně ploch dopravní infrastruktury podmínit procesem posouzení vlivů na životní prostředí (projektovou E.I.A. procedurou) se zdůrazněním: Zpracování akustické a rozptylové studie a hodnocení zdravotních rizik. Prověření míry nezbytnosti záboru nejkvalitnějších půd ve vztahu k dopadu na organizaci ZPF. Podmínek ochrany nivy Labe a toku Hartského potoka (a bezejmenného potoka přes který je vedena trasa východního připojení) během fáze výstavby i provozu, a to mj. i na základě výsledků integrovaného komplexního biomonitoringu ekosystému těchto niv . 3. Změny, pro něž je potřebné vypracovat samostatné hlukové studie Jedná se o změny, jež trvale (dlouhodobě) ovlivní hlukovou situaci v dané lokalitě. Z D02 – východní přivaděč (silniční) Z D03 – východního přivaděče (silniční), obchvat Zboží) Z D04 – východní propojení (silniční) P D05 - severní propojení (silniční) 4. Změny, pro něž je doporučené vypracování samostatné hlukové studie


95


__________________________________________________________________________ P072 se jedná o změny, jež trvale (dlouhodobě) ovlivní hlukovou situaci v dané lokalitě. U P101, Z101 se jedná o změnu, jež na časově omezenou dobu ovlivní lokalitu hlukem ze stavební činnosti a nákladní dopravou s ní spojenou. Současně se jedná o změnu, jež trvale ovlivní hlukovou situaci v dané lokalitě vlivem provozu osobních vozidel uživatelů nově plánovaných RD. 5. Změny, jimž je potřebné věnovat zvýšenou pozornost Jsou to „zastavitelné plochy“ Z014, Z032, Z039, Z040, Z043, Z044, Z065, Z067, Z070, Z082, Z095, Z110, Z116 (vše viz Tab. 1). Dále jsou to „přestavbové plochy“P009, P024, P026, P071, P092, P105 a P137. U každé jedné z těchto ploch je potřebné vyhodnotit, jaké hodnoty hluku budou emitovat do uvedených ploch situované záměry a dopravy s těmito záměry související. Na základě konkrétních informací pak rozhodnout, zda je nutné hlukovou studii zpracovávat. 6. Před výstavbou ploch Z106, Z031, Z011, P101 a Z101 je nutné posouzení ovlivnění plochy stávající plochou výroby. Rozšíření stávající bytové zástavby za pivovarem Z027 Ověřit zda tato plocha může být ovlivněna pachovými látkami z provozu pivovaru. 7. U rozšíření ploch vybavenosti SK východně stávajícího pensionu (plocha Z39) zvážit ovlivnění plochy provozem obchvatu obce Zboží a průmyslovou zónou. 8. Plochu P015 (VL) z důvodu blízkosti stávající zástavby pro bydlení je nutné posoudit vliv na ovzduší (rozptylovou studii) 9. Před realizací rozšíření penzionu Z039 bude nutné posoudit vliv průmyslové zóny (Z040) a obchvatu obce Zboží na plochu pro rozšíření pensionu. 10. Realizace úložiště posečené trávy – kompostárny (Z070): Při výrobě kompostu jsou emise tuhých znečišťujících látek minimalizovány až vyloučeny tím, že jednotlivé kompostové základky jsou skrápěny vodou. Intenzita zápachu při kompostování je závislá na aeraci zrajícího kompostu. Emisemi pachových látek se vyznačují komposty s nedostatečnou výměnou plynů, komposty s nízkou pórovitostí a převlhčené komposty, a to v důsledku vytváření anaerobních podmínek. Dobrým provzdušněním a dodržováním správné vlhkosti kompostu se dosáhne odstranění tohoto stavu. Jako nákladnější náhradní opatření je možno do kompostu aplikovat enzymatické nebo mikrobiologické preparáty zabezpečující přeměnu organických látek při nedostatečné aeraci kompostu (např. oxygenerátor). Bude středním zdrojem znečišťování ovzduší a musí být posouzena dle § 17 zákona 13. č. 86/2002 Sb., v platném znění 11. Podmínky realizace „západního propojení“(přeložka II/299) R02 a severního propojení P D05: Nebude narušena celistvost ani funkčnost prvku ÚSES. Během výstavby bude v maximální míře zabráněno úniku ropným látkám. Pro zvýšení funkce biokoridoru doporučujeme doplnění břehových porostů. Ostatní opatření: Zajistit likvidaci a neškodné odvedení všech odpadních vod, splaškových i dešťových. V co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů Respektovat podmínky správce toku s ohledem na vyhlášené záplavové území. Parkovací plochy, které budou doplňkem ploch bydlení, občanského vybavení, ploch výroby apod. musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku vodám


96


__________________________________________________________________________ závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Svod dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Všechny mechanizační prostředky, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Stání vozidel a mechanismů musí být na zabezpečených zpevněných plochách. V případě používání dalších látek závadných povrchovým nebo podzemním vodám musí manipulace s nimi probíhat v prostorách a na plochách dostatečně zabezpečených proti jakýmkoliv únikům (odtok, splach, vsak, atd.). Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné řešit v projektových dokumentacích staveb na řešeném pozemku). Maximální možné využití neznečištěných dešťových vod (k zálivce, apod.) Dopravní stavby navrhnout a realizovat tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy na krajinný ráz. Zároveň navrhnou kompenzační opatření k minimalizaci tohoto negativního vlivu (součást posouzení konkrétních záměrů procesem EIA). Při realizaci využití území podle návrhu ÚP města Dvůr Králové nad Labem by mělo být preferováno stavební a technické řešení, které bude minimalizovat zábory ZPF, zejména s vyšším stupněm ochrany. Výkopové zeminy budou v co největší míře využity přímo na staveništích (pro terénní úpravy, násypy, podsypy atd.). Sejmutá ornice bude deponována zvlášť, bude zabezpečena proti ztrátám a znehodnocení a bude využita podle pokynů příslušného orgánu ochrany ZPF. Případný přebytek výkopových zemin bude v maximální míře využit na okolních stavbách (nutno zajistit dostatečnou koordinaci), případně pro jiné účely. Pokud zemina nebude moci být využita (např. z hlediska obsahu vybraných sledovaných parametrů), bude s ní nakládáno odpovídajícím způsobem podle platné legislativy. Při výstavbě musí být realizována a dodržována opatření proti havarijní kontaminaci půdy závadnými látkami. I během výstavby budou respektována ochranná pásma, ochranné podmínky a předměty ochrany prvků ÚSES, VKP i dalších přírodních prvků. Při výstavbě budou minimalizovány zásahy do zeleně (stávající zeleň bude dostatečně ochráněna proti poškození podle příslušných norem). Navrhovanými opatřeními je sledováno významné posílení ploch veřejné zeleně a ploch s potenciálním přirozeným vývojem (mj. břehové a doprovodné porosty, posílení skladebných segmentů ÚSES). Ozelenění výrobních a skladovacích areálů realizovat s ohledem na začlenění staveb do krajiny (uplatnění vysoké stromové vegetace). Respektovat regionální a lokální biokoridory a realizovat jeho část jako kompenzační opaření v souvislosti s dopravní infrastrukturou. Výsadbový materiál musí mít místní (autochtonní) původ pro skladebné části ÚSES. Při ozeleňování vybraných ploch je potřeba věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny obyvatel - alergiků. Při umisťování a povolování nových staveb se zdroji znečišťování ovzduší je třeba respektovat využití okolních pozemků (především těch, které jsou určeny pro bydlení či rekreaci) a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území. U zdrojů, které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti, by mělo dojít k realizaci opatření ke snižování množství emisí tuhých znečišťujících látek. To by se odrazilo v celkovém snížení imisního zatížení území s pozitivními dopady v oblasti zdraví obyvatel.


97


__________________________________________________________________________ V případě problematických ploch by měla být plánována technická opatření včetně výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí. U prašných příjezdových komunikací, odstavných a manipulačních ploch by v rámci realizace záměrů měly být provedeny úpravy (zpevnění povrchu), popř. zajištěno jejich pravidelné čištění. Významným zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek mohou být také stavby, i když jejich působení je časově omezené. Jedná se zejména o výkopové (popř. bourací) práce, skladování sypkých materiálů, aj. Emise budou závislé na aktuálních podmínkách (např. na vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru) a způsobu provádění stavební činnosti. Proto je nutné snižovat emise vhodnými technickými a organizačními opatřeními (např. provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí, omezovat prašnost v místě stavby (skrápění, aj.), minimalizovat zásoby potencionálních zdrojů prašnosti, vhodně manipulovat se sypkými materiály, zabezpečit náklady na automobilech proti úsypům, před výjezdem z areálu stavby provádět řádnou očistou vozidel,...) Při rozhodování o vhodnosti situování a řešení záměrů produkujících nadměrný hluk je třeba blíže specifikovat jednotlivé konkrétní zdroje hluku a jejich akustické parametry. Jedná se zejména o významné zdroje hluku, u kterých by pak bylo vhodné vyhodnotit jejich vliv na hranici chráněného venkovního prostoru modelovými výpočty hlukové studie. Pro posouzení celkové hladiny akustického tlaku v zájmovém území a tedy i možného ovlivnění veřejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrhů záměrů (tj. specifikovat vliv stacionárních zdrojů hluku, intenzity vyvolané obslužné dopravy) a stávajících zdrojů hluku. Dále je nutné provést vyhodnocení případné změny hladin akustického tlaku po realizaci konkrétních záměrů v porovnání se stávajícím stavem. U jednotlivých konkrétních návrhů záměrů produkujících nadměrný hluk by měla být pomocí hlukové studie ověřena vhodnost jejich řešení. Modelovými výpočty lze porovnávat různé varianty řešení záměrů a zároveň i odhadovat účinnost případně navržených protihlukových opatření. Je nutné zajistit, aby případné nově instalované zdroje hluku neměly negativní vliv na stávající hlukovou situaci v posuzované lokalitě a hluk z těchto zdrojů byl v souladu s hygienickými limity. Po zprovoznění těchto záměrů je třeba hlukovou situaci v zájmových lokalitách doložit přímým měřením. Dodavatel stavebních prací (pro objekty občanské vybavenosti, ploch výroby, aj.) zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek, především v průběhu zemních prací. V průběhu prací je dále doporučováno přísné dodržování opatření ke snížení prašnosti – omývání vozidel, postřik komunikací, zabezpečení nákladních vozidel při transportu zeminy a jiných materiálů způsobujících prašnost atd. Při výstavbě se minimalizují zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti. V případě nepříznivých klimatických podmínek bude k minimalizaci prašnosti prováděno skrápění příslušných stavebních ploch. Během výstavby záměrů a rekonstrukce stávajících objektů se musí minimalizovat doba trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být organizačně zabezpečena způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány v denní době, bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. Celý proces výstavby (pro objekty občanské vybavenosti, ploch výroby, aj.) bude technicky a organizačně zajištěn tak, aby v maximální míře omezil hlučnost šířící se ze stavenišť a dopravních tras do okolí a omezil možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Podmínkou realizace


98


__________________________________________________________________________ stavebních objektů je dodržení limitů akustického tlaku pro výstavbu definovaných v příslušné legislativě, případně konkrétně stanovené limity požadované příslušnou hygienickou stanicí. V případě zvýšených hlukových limitů realizovat dostatečné protihlukové valy s podporou kombinace vysoké a střední zeleně – stromové a keřové patro pokud možno s celoroční funkcí). Zvýšenou pozornost je nutné mít hlavně při realizaci dalších záměrů v bývalém areálu TIBA, revitalizace plochy u nádraží (zde jsou vedeny staré ekologické zátěže), areál slévárny (pro rozšíření ZOO, kde vzhledem k předchozímu využití nelze kontaminaci půd vyloučit aj.. Před fází přípravy území (před zahájením výkopových prací) ověřit výskyt staré ekologické zátěže v dotčeném území v podobě znečištění zeminy např. těžkými kovy apod. Pokud budou v rámci přípravy stavby jednotlivých záměrů prováděny i demolice stávajících nevyhovujících stavebních objektů, je třeba vyhodnotit, zda některé části stavebních objektů mohou být nositeli nebezpečných vlastností – mohou být významně znečištěné látkami způsobujícími jejich nebezpečnost. Snížení potenciálního rizika negativních vlivů na lidské zdraví vyplývající z nevhodného řízení vzniku demoličních odpadů při odstraňování objektů lze dosáhnout posouzením nebezpečných vlastností ještě před zahájením demoličních prací. U odpadů potenciálně kontaminovaných by měl být proveden test na vyloučení nebezpečných vlastností akreditovanou laboratoří. Na základě výsledku hodnocení je třeba stanovit způsob nakládání a odstranění odpadu v souladu s platnými právními předpisy v oblasti ochrany zdraví pracovníků, veřejného zdraví a nakládání s odpady. Při odstraňování stavby mohou také některé její části obsahovat materiály s obsahem azbestu (žáruvzdorné a zvukuodolné izolace, střešní krytina, aj.). Všechny typy azbestových vláken jsou řazeny mezi látky, které jsou karcinogenní pro člověka. Při demolicích objektů je třeba realizovat dostatečná opatření k zabránění uvolňování azbestu do ovzduší. Práce musí provádět kvalifikovaní a proškolení pracovníci a důsledně při práci dodržovat podmínky k zajištění ochrany zdraví. Plochy navržené v MPZ musí dodržovat následující podmínky vyplývající ze Zásady ochrany historické a urbanistické struktury města definované v Aktualizaci č.2 Regenerace MPZ: Zachovat dochovaný historický půdorys MPZ, zachovat původní parcelaci v prostoru souvislé uliční zástavby, zachovat uliční síť s respektováním uličních čar, zachovat v maximální míře stávající podobu střešní krajiny, především obrácenou do náměstí a hlavních ulic, nepovolit demolice historických staveb (50 let a starších) a jejich špatný technický stav řešit vždy opravou, demolici povolit pouze u novodobých staveb a u přístaveb, které narušují historické architektonické prostředí MPZ, nová výstavba je přípustná pouze v prolukách a místech, kde v minulosti došlo k demolicím historických domů. Je nezbytné respektovat základní historické kompoziční vztahy, hmotové i výškové parametry okolní zástavby, vznik nových dominant není žádoucí.


99


__________________________________________________________________________

8 Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení S ohledem na invariantní řešení územního plánu nebylo možné cíle ochrany životního prostředí pro výběr variant použít. V návrhu změny zastavitelného území v jednotlivých funkčních využitích jsou zohledněny cíle ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni. Vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí, které se zaměřují na zvýšení ekologické stability území, zlepšení dostupnosti a rozvoje environmentální infrastruktury, zvýšení a zajištění podílu čištěných odpadních vod, udržení či spíše zvýšení retence území a snižování povodňového rizika, udržení vody v krajině, zvýšení ploch nelesní zeleně zejména v intenzívně využívané zemědělské krajině, dodržování harmonického měřítka krajiny, ochranu zemědělské půdy apod., jsou ve změně územního plánu obce Dvůr Králové nad Labem zohledněny v podobě územního respektování ekologicky stabilních prvků ÚSES a dále při řešení napojení nově navrhovaných rozvojových lokalit na technickou i dopravní infrastrukturu, event. stanovením přípustného a nepřípustného využití lokalit. Z dalších dokumentů a podkladů, s nimiž byla navrhovaná dokumentace konfrontována lze uvést tyto: Národní program snižování emisí ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, Strategie hospodářského růstu ČR, Strategie regionálního rozvoje ČR, Strategie regionálního rozvoje České republiky, Národní rozvojový plán ČR, Plán hlavních povodí ČR, Operační program ŽP, Politika územního rozvoje, Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje, Integrovaný krajský program snižování emisí a krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje, Program zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje, Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje, VÚC Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace a Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006-15, Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje. Zástavba na plochách určených pro výrobu a skladování (v současné době orná půda) však nepřispěje ke zvýšení retence vody v území, ani k ochraně volné krajiny, spíše naopak. Zábor takovýchto ploch volné krajiny pro plochy výroby a skladování sice částečně naplňuje Politiku územního rozvoje (Strategii hospodářského růstu ČR, Strategii regionálního rozvoje ČR, Strategii regionálního rozvoje České republiky a Národní rozvojový plán ČR), ale zároveň jde proti cílům Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Státní politiky životního prostředí i Koncepci ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje, jejichž cílem je preferování využití ploch brownfield, omezení rozšiřování výstavby do volné krajiny a zachování volné krajiny a krajinného rázu a kulturních hodnot území. Využití ploch brownfield v území pro tyto účely je však v území problematické. Tyto plochy se nachází v centrální části města, kde revitalizace pro účely výroby a skladování by měly za následek zvýšený nárůst dopravy a vznik nových zdrojů emisí, což by se negativně projevilo celkově na vliv na obyvatelstvo a životní prostředí. Územní plán však podporuje využití těchto ploch pro jiné účely (např. plocha P072 revitalizace bývalého areálu TIBA pro účely občanského vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá).


100


__________________________________________________________________________

9 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Pro návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem zpracovatel SEA stanovil monitorovací ukazatele, které vycházejí z národních nebo krajských koncepčních dokumentů: rozsah záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany (ha/rok), podíl záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany ku celkovému záboru ZPF (%), podíl využití ploch brownfields ku celkovému záboru zemědělského půdního fondu (%), změna výměry lesních porostů (ha) počet dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším než 100 km2, koeficient odtoku vody z území (m3/rok), počet realizovaných protipovodňových opatření, počet obyvatel napojených na veřejný vodovod, počet obyvatel napojených na kanalizační sítě a ČOV, míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody, celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok), překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů (µg/m3), rozsah území se zhoršenou kvalitou ovzduší na území kraje (%), podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%) rozsah plynofikace obcí v území (%), změny intenzity dopravy na hlavních dopravních komunikacích (%), počet obyvatel vystavených hlukové zátěži (% obyvatel), procento rozlohy chráněných území na území kraje (%), stav sítě územního systému ekologické stability území, koeficient ekologické stability krajiny (plochy ekologicky stabilních ploch ku plochám ekologicky nestabilních ploch), účinnost opatření k ochraně krajinného rázu, početnost chráněných druhů rostlin a živočichů, produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (t/rok), procento separace a materiálového využití odpadů (%), počet starých ekologických zátěží, počet sanovaných starých ekologických zátěží, Kritériem pro výběr projektu by se měla stát zejména velikost a významnost budoucího zatížení všech složek životního prostředí zejména v těchto oblastech: rozsah (velikost) záměru, realizace doprovodných investic,


101


__________________________________________________________________________ navýšení dopravy, vstupy energetických a surovinových zdrojů, zdroje emisí do životního prostředí (látky znečišťující ovzduší nebo vody, emise hluku), zdroj nebezpečných odpadů, havárií, změny klimatických poměrů (inverze, mlhy), znečištění povrchových a podzemních vod, ovlivnění režimu vody v krajině, zvýšení eroze, snížení kvality půd, narušení horninového prostředí, surovinových zdrojů, zdravotní rizika, psychosociální dopady, narušení stability ekosystémů, VKP, ÚSES, snížení druhové rozmanitosti, ohrožení populací zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, narušení krajinného rázu, narušení ochranných podmínek zvláště chráněných území, narušení územní ochrany a integrity Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí, poškození nebo likvidace biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zásahu do prvků ÚSES a VKP, negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť, biotopů, fauny, flóry, zvýšení fragmentace krajiny, snížení průchodnosti krajiny. Při znalosti konkrétního návrhu realizace jednotlivých záměrů je možné pomocí hlukové a rozptylové studie ověřit vhodnost navrhovaného řešení a umístění v rámci vymezené plochy. Lze provést zhodnocení záměru na imisní a hlukovou situaci v okolí modelovými výpočty a následně odhadnout možná zdravotní rizika vyplývající z provozu konkrétního hodnoceného záměru. Hodnocení zdravotních rizik slouží pro získání hlubší informace o možném vlivu nepříznivých faktorů na zdraví obyvatel. Zejména u látek, kde nejsou stanoveny imisní limity, se jedná o jediný způsob hodnocení jejich nebezpečnosti a stanovení akceptovatelných hladin těchto látek v ovzduší. V kapitole 7 tohoto dokumentu zpracovatel SEA navrhl opatření pro předcházení či snížení negativních vlivů na životního prostředí a veřejné zdraví, a to pro fázi před přípravou území pro stavbu, výstavbu, provozu záměru a pro případné ukončení provozu záměru. Další opatření a povinnosti vyplývají z platných právních předpisů.

10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předmětem zpracování dokumentace SEA je posouzení Návrhu územního plánu Dvůr Králové nad Labem z hlediska vlivů na životní prostředí. Posuzovaný návrh je předkládán v jedné navrhované variantě. Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta) a aktivní varianta předkládaná v podobě Návrhu územního plánu Dvůr Králové nad Labem. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitole č. 3 a č. 5 tohoto hodnocení SEA.


102


__________________________________________________________________________ Cíl SEA hodnocení SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Cílem SEA hodnocení je identifikovat kladné i záporné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. V případě, že je identifikován negativní vliv a neexistuje alternativní řešení, musí být navržena zmírňující a kompenzační opatření. Vliv na životní prostředí je prezentován především zájmy ochrany přírody a krajiny: - zvláště chráněná území (ZCHÚ) - NATURA 2000 - soustava chráněných území v rámci EU - významné krajinné prvky (VKP) - územní systém ekologické stability (ÚSES) Zdraví obyvatelstva je obecně posuzováno vzhledem k nejvýše přípustným limitům (např. hluku) a riziku poškození zdraví krátkodobým či dlouhodobým působením určitého faktoru na člověka (hluk, atd.). Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vycházelo zejména ze znalostí o stávajícím stavu životního prostředí v posuzované lokalitě. Dále se posouzení možných účinků záměrů na životní prostředí opíralo o respektování platné legislativy. Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vycházelo z dostupných podkladů vyjadřujících stávající stav životního prostředí v posuzovaném území. Modelace příslušných vlivů na životní prostředí se opírala o předpoklad standardního provozu jednotlivých záměrů a o jejich realizaci v souladu s platnou legislativou ČR a souladu s koncepcemi vztahujícími se k předmětnému území. Podkladem pro posouzení byl Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem. Zpracovatelé ÚP a SEA (URÚ) Hodnocený návrh ÚP Dvůr Králové nad Labem zpracoval projektový ateliér URBAPLAN, s.r.o., Ing. arch. Bedřich Falta autorizovaný architekt, na základě schváleného zadání a závěrů zjišťovacího řízení Krajského úřadu Královohradeckého kraje a dalších informací. Vyhodnocení vlivů zásad územního plánu na udržitelný rozvoj území (včetně SEA hodnocení) firma EMPLA AG, s.r.o.., Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové. Ing. Vladimír Plachý osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona: ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 182/OPV/93 z 21. 1. 1993 Způsob hodnocení Konečná podoba Návrhu ÚP Dvůr Králové nad Labem v jedné variantě byla posouzena v rozsahu přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., v platném znění. Plochy s identifikovaným významným (kladným i záporným) vlivem na životní prostředí či zdraví obyvatelstva se staly hlavním předmětem SEA hodnocení a byla navržena případná zmírňující opatření. Dále bylo prověřeno, zda je návrh v souladu s nadřazenými strategickými dokumenty (celorepublikové koncepce a koncepce Královéhradeckého kraje). Návrhové plochy byly hodnoceny podle funkce: plochy pro výrobu a skladování, občanské vybavení, technickou infrastrukturu a plochy pro dopravu, rekreaci i plochy pro bydlení (s individuální i smíšenou funkcí). Hodnocen byl jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatelstva a také pravděpodobný vývoj území bez jejich uskutečnění (tzv. srovnání s nulovou variantou).


103


__________________________________________________________________________ Hodnocení vlivu na životní prostředí bylo provedeno separátně dle složek životní prostředí (hluk, ovzduší, voda, půda, příroda a krajina, biota). Intenzita nalezeného vlivu byla hodnocena ve stupnici jako: významný vliv, mírný vliv nulový až významně pozitivní . Vliv na veřejné zdraví bylo posuzováno s ohledem na imisní a hlukové zatížení. Každá rozvojová plocha byla podrobena hodnocení spočívající v posouzení kvality životního prostředí v okolí záměru před realizací, identifikace významných vlivů plynoucí z realizace záměru, návrhu opatření pro vyloučení či zmírnění negativních vlivů a doporučení či nedoporučení realizace (případně návrh varianty alternativní). V SEA vyhodnocení bylo upozorněno na některé možné důsledky realizace záměrů předkládaných v posuzovaném Návrhu ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví obyvatel. V průběhu „předprojektového řízení“ v dokumentaci SEA byly vyzdviženy některé vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel, které se předpokládají z průběhu realizace záměru v lokalitách. -

zábor ZPF

-

zábor PUPFL

-

ovlivnění prvků ÚSES

-

ovlivnění VKP

-

ovlivnění odtokových poměrů

-

ovlivnění fauny a flóry

-

nové zdroje znečišťování ovzduší

-

nové zdroje hluku

-/+

ovlivnění krajinného rázu (dle projektu stavby),

+

zvýšení zaměstnanosti

+

zvýšení podnikatelských aktivit

+

regenerace brownfield a devastovaných ploch

+

zlepšení služeb ve městě

+

zvýšení atraktivnosti města

+

snížení intenzity vozidel v centru obce


104


__________________________________________________________________________ Návrh stanoviska k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění. Návrh koncepce: Umístění záměru:

Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem Kraj:

Královehradecký

Město:

Dvůr Králové nad Labem

Katastrální území:

Dvůr Králové nad Labem Verdek Lipnice Zboží Žireč Žirečská Podstráň

Předkladatel: Zpracovatel posouzení:

město Dvůr Králové nad Labem EMPLA AG spol. s.r.o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové

Odpovědný řešitel Ing. Vladimír Plachý je držitelem autorizace podle zákona č. 100/2001, o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění: –

osvědčení o odborné způsobilosti č.j.: 182/OPV/93 ze dne 21.1. 1993.

Dle posouzení předmětného územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí navrhuje zpracovatel SEA souhlasné stanovisko za předpokladu: Respektování navržených podmínek a opatření uvedených v kapitole 7 tohoto hodnocení Plošné regulace ploch nebo jiných zmírňujících opatření: Na ploše Z040 (průmyslová zóna Zboží) uplatnit zvýšení podílu nezastavitelných ploch na minimálně 8% (tj. 1,0 ha), optimálně 1,5 ha z důvodu možnosti uplatnění ploch zeleně při hranicích vymezených ploch v rámci realizace náplně ploch. Uplatnění výškové regulace u halových objektů (maximální výška do 15 m). Ve fázi projektu (případně do hodnocení EIA) zpracovat vizualizaci záměrů zákresem do fotografického snímku s pohledem na centrum města – a to zvláště v případě, že by řešené objekty měly přesáhnout 15 m. Plošné regulace objektů řešit individuálně pro jednotlivé záměry v dalších stupních projektové dokumentace. U ploch, které svým rozsahem překračují 1 ha a nacházejí se na nejkvalitnějších bonitách (tj. TO I. a II.). Jedná se hlavně o tyto plochy: Z011 (BI), Z014 (SK), Z016 (BI, SV), Z034 (SV), Z059 (BI), Z060 (BI), Z062 (BI), Z063 (BI), Z064 (BI), Z074 (BI), Z076 (SV), Z077 (SV), Z079 (BI) a R01 (BI). U přestavbových plochy: P066 (SK), P091 (BI). Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. U těchto ploch doporučujeme ponechat část plochy nezastavěné (pro zeleň) v rozsahu min. 40%. Rychlostní komunikace R11 (v ÚP značena jako Z D01) vede přes RBK 750 přes tento koridor musí být navržen např. ekologický most nebo jiný způsob zajištění plynulého průchodu v tomto prvku ÚSES. S orgánem ochrany přírody konzultovat návrh řešení přemostění nad RBK 750.


105


__________________________________________________________________________ Pro lokality pro lehkou výrobu a sklady v regulativech počítat s vyloučením rušících výrob a služeb (chemické výroby). Navrhujeme do ploch (Z032, Z040, Z044, Z098, Z110, P092) umístit pouze výrobu s minimálním vlivem na kvalitu ovzduší v dané lokalitě. Před povolením rozšíření výrobních ploch je nutné ověřit neovlivnění stávající kvality ovzduší v dané lokalitě. Plochy doporučené k dalšímu šetření Lokality pro bydlení Z106.1, Z043, Z079.1, Z072.9, Z080, Z106 prověřit územní studií. Podmínkou naplnění lokalit P071, P072, Z116 a Z040 po upřesnění jejich náplně je řešení procesu projektové EIA, především s vyhodnocením vlivů na plochy obytné zástavby města, odtokové poměry, imisní, akustickou zátěž a vliv na obyvatelstvo. Vlastní projekty případné realizace náplně ploch dopravní infrastruktury podmínit procesem posouzení vlivů na životní prostředí (projektovou E.I.A. procedurou) se zdůrazněním: Zpracování akustické a rozptylové studie a hodnocení zdravotních rizik. Prověření míry nezbytnosti záboru nejkvalitnějších půd ve vztahu k dopadu na organizaci ZPF. Podmínek ochrany nivy Labe a toku Hartského potoka (a bezejmenného potoka přes který je vedena trasa východního připojení) během fáze výstavby i provozu, a to mj. i na základě výsledků integrovaného komplexního biomonitoringu ekosystému těchto niv . Změny, pro něž je potřebné vypracovat samostatné hlukové studie Jedná se o změny, jež trvale (dlouhodobě) ovlivní hlukovou situaci v dané lokalitě. Z D02 – východní přivaděč (silniční) Z D03 – východního přivaděče (silniční), obchvat Zboží) Z D04 – východní propojení (silniční) P D05 - severní propojení (silniční) Změny, pro něž je doporučené vypracování samostatné hlukové studie: P072 se jedná o změny, jež trvale (dlouhodobě) ovlivní hlukovou situaci v dané lokalitě. U P101 a Z101 se jedná o změnu, jež na časově omezenou dobu ovlivní lokalitu hlukem ze stavební činnosti a nákladní dopravou s ní spojenou. Současně se jedná o změnu, jež trvale ovlivní hlukovou situaci v dané lokalitě vlivem provozu osobních vozidel uživatelů nově plánovaných RD. Změny, jimž je potřebné věnovat zvýšenou pozornost z hlediska hluku: Jsou to „zastavitelné plochy“ Z014, Z032, Z039, Z040, Z043, Z044, Z065, Z067, Z070, Z082, Z095, Z110, Z116 (vše viz Tab. 1). Dále jsou to „přestavbové plochy“P009, P024, P026, P071, P092, P105 a P137. U každé jedné z těchto ploch je potřebné vyhodnotit, jaké hodnoty hluku budou emitovat do uvedených ploch situované záměry a dopravy s těmito záměry související. Na základě konkrétních informací pak rozhodnout, zda je nutné hlukovou studii zpracovávat. Před výstavbou ploch Z106, Z031, Z011, P101 a Z101 je nutné posouzení ovlivnění plochy stávající plochou výroby. Rozšíření stávající bytové zástavby za pivovarem Z027 Ověřit zda tato plocha může být ovlivněna pachovými látkami z provozu pivovaru. U rozšíření ploch vybavenosti SK východně stávajícího pensionu (plocha Z39) zvážit ovlivnění plochy provozem obchvatu obce Zboží a průmyslovou zónou.


106


__________________________________________________________________________ Plochu P015 (VL) z důvodu blízkosti stávající zástavby pro bydlení je nutné posoudit vliv na ovzduší (rozptylovou studii). Před realizací rozšíření penzionu Z039 bude nutné posoudit vliv průmyslové zóny (Z040) a obchvatu obce Zboží na plochu pro rozšíření pensionu. Doporučení vypuštění těchto lokalit: Z dalšího stupně ÚP a tím dalšího projednávání vyloučit lokality pro bydlení Z113 v Žirči, plochu pro smíšené bydlení Z145 a plochu pro rekreaci ve Verdeku Z004. Popřípadě u plochy Z004 a Z145 navrhnout vhodnější umístění. Závěrem SEA hodnocení je konstatování, že z realizace záměrů předkládaných v Návrhu územního plánu Dvůr Králové nad Labem, za předpokladu standardního průběhu stavebních prací a provozu záměrů, při respektování platné legislativy ČR a doporučení uvedených výše v textu, nevyplývají pro obyvatelstvo ani pro životní prostředí žádné významné negativní vlivy a účinky narušující kvalitu života nebo stav životního prostředí v daném území


107


__________________________________________________________________________

ČÁST B VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000

Současný stav životního prostředí v řešeném území je na velmi dobré úrovni s relativním minimem negativních vlivů vyplývajících z lidské činnosti. Do území částečně zasahuje EVL Bílá Třemešná. Ptačí oblasti se v území nenacházejí. Vyhodnocení vlivů Návrhu ÚP Dvůr Králové nad Labem na území Natura 2000 nebylo zpracováni, neboť příslušný dotčený orgán Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství ve svém stanovisku č.j. 16855/ZP/2010 ze dne 1.9. 2010 vyloučil významný vliv ÚP Dvůr Králové nad Labem. V území řešeném územním plánem se v k.ú. Verdek nachází část evropsky významné lokality Bílá Třemešná, kód lokality CZ0523669, jedná se však o zimoviště netopýra černého v tělese hráze Les království, takže lokalita nebude případnými změnami využití území v novém územním plánu dotčena.


108


__________________________________________________________________________

ČÁST C VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

Ekonomický pilíř Hospodářský potenciál Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem podporuje a dále ho rozšiřuje. V územním plánu je nově navržena průmyslová zóna Zboží, dále ÚP podporuje rozšíření stávajících průmyslových závodů. Na ploše bývalého areálu TIBA je navržena občanská vybavenost – komerční zařízení plošně rozsáhlá, pro rozšíření zoologické zahrady jsou navrženy 3 plochy a jiné plochy občanské vybavenosti menšího rozsahu. Veřejná dopravní a technická infrastruktura je v Návrhu ÚP zachována a rozšířena k nově navrhovaným plochám s předpokládaným využitím pro hospodářský rozvoj. Stávající kapacita technické infrastruktury týkající se zásobování vodou, el. energií, zemním plynem a rozvody tepla jsou v území dostačující. ÚP zlepšuje stávající nevhodné likvidace odpadních vod navržením ČOV se systémem kanalizace. Obě dvě navržené plochy pro ČOV jsou zároveň vedeny jako veřejně prospěšné stavby. Návrh ÚP vytváří podmínky pro realizaci staveb dopravní infrastruktury nadřazeného dopravního systému (ochrana koridoru R11), zajištění napojení města na nadřazený dopravní systém a zajištění prostupnosti území pro motorovou, cyklo a pěší dopravu. Pro zkvalitnění veřejné dopravy jsou navrženy přeložky silnice II/299 (včetně obchvatu obce Zboží) a II/300, ochrana územní rezervy pro západní propojení z ulice Štefánikovy do Verdeka včetně propojení do ulice E. Krásnohorské. Tyto nové komunikace umožní bezpečnější příjezd do města. ÚP podporuje realizaci veřejných parkovacích ploch v nově navrhovaných polyfunkčních objektech. Bydlení je v Návrhu ÚP zachováno a podpořeno návrhem nových ploch pro bydlení v rodinných domech (BI), ploch smíšených obytných – v centrech měst (SC), ploch smíšených obytných – městských (SM), ploch smíšených obytných – venkovských (SV) a ploch smíšených obytných – komerčních (SK). Navržené plochy umožňují jak bydlení v rodinných domech, bytových domech, připouští však i rekreaci a občanskou vybavenost. Rekreace je územním plánem zachována a podpořena návrhem nových 3 ploch pro rodinnou rekreaci a 4 plochy tělovýchovných a sportovních zařízení (rozšíření areálu koupaliště, rekreačně sportovní využití plochy kolem Podharťského rybníka, územní rezerva pro veřejný kemp nad koupalištěm). Environmentální pilíř: V řešeném území jsou zastoupeny půdy s vysokou kvalitou. Nové rozvojové plochy jsou navrženy i na půdách největší kvality v dosud nezastavěném území. Návrh ÚP se však snaží minimalizovat zábory půd vymezením zásadně v návaznosti na stávající zástavbu, tak aby v krajině nebyla vytvářena nová sídla.


109


__________________________________________________________________________ Lesnatost území je podprůměrná, z celkové výměry 3585,05 ha, činí 25,9 %. (ČR 33,3%). Podíl kategorií lesa na správním území města: lesy hospodářské (51,45%), lesy ochranné (0,20%) a lesy zvláštního určení (48,35%). Lesy jsou v území rozloženy zejména podél jižná a severní hranice správního území a jsou součástí ucelených lesních komplexů Kocléřovského a Libotovského hřbetu. Návrh ÚP respektuje stávající plochy PUPFL. Koridor rychlostní silnice R11, která jednou z navržených variant vede přes k.ú. Zboží u Dvora Králové do PUPFL zasáhne. Celková výměra koridoru zasahující do řešeného území je cca 26,20 ha, z toho je celková výměra pozemků PUPFL přibližně 18,61 ha. Jedná se však o plochu pro koridor 300 m pro rychlostní komunikaci R11, skutečná využitá plocha bude cca 10%. Na území města se nenachází chráněné ložiskové území, které by byla limitujícím faktorem využití území. V řešeném území nebyl stanoven žádný dobývací prostor ani se zde enachází sesuvná území. Dvůr Králové nad Labem je situován v CHOPAV Východočeská křída, území se z větší části nachází do zranitelné oblasti. Hydrogeologicky má území mimořádný vodohospodářský význam a je zařazeno do ochranného pásma vodních zdrojů. Jedná se o jeden z největších zdrojů kvalitní pitné vody v Královéhradeckém kraji, který je označován pojmem „Královédvorská synklinála“. Řešené území je odvodňováno říční soustavou, která spadá do povodí Labe. Vodní režim povrchových vod je v síti vodních toků a vodních ploch v Návrhu ÚP respektován. Pro zvýšení rozlohy vodních ploch a tím zvýšení retence do podzemních kolektorů se navrhují dvě plochy jako rybník. Pro zvýšení retence, umožnění infiltrace do podzemních kolektorů a ochrana před povodněmi se navrhuje realizace suché nádrže u Žirče. Tyto plochy směřují svou povahou ke stabilizaci vodního režimu v krajině, tedy k přírodě bližšímu stavu než v současnosti. Plochy jsou navrhovány zejména na plochách zemědělských a nezastavěných smíšených. Výrazné zlepšení hygienických podmínek přinese realizace navržené kanalizace zakončené do ČOV. V ÚP jsou navrženy 2 plochy pro ČOV, a to pro splaškové vody Dvora Králové a pro likvidaci odpadních vod v Žirči. S ohledem na stáří kanalizace ve městě je naprosto nutná její postupná rekonstrukce. Nejedná se ani tak o zvýšení kapacity kanalizačních sběračů, jako spíše o jejich obnovu. V současné době jsou odpadní vody doposud dosud likvidovány v původní ČOV podniku JUTA, kterou nyní vlastní společnost EVORADO IMPORT,a.s.., kde provozovatelem je společnost WWTP DKNI, s.r.o. Zastupitelé města rozhodli, že město postaví novou čistírnu, dimenzovanou na reálný přítok odpadních vod. Místo vybrané pro stavbu nové ČOV je v těsné blízkosti staré ČOV na druhém břehu Labe a nebude tedy problém s přítokem splašků do areálu. Ochrana přírodních prvků, plochy ÚSES je Návrhem ÚP respektována a doplňována. Prvky plnící funkci krajinné zeleně, půdoochrannou, protierozní, protipovodňovou a hygienickou jsou respektovány a doplněny o 11 ploch přírodního charakteru (zeleň soukromá a vyhrazená, smíšená nezastavěná s funkcí přírodní a zemědělskou, plochy přírodní, zeleňochranná a izolační, zeleň přírodního charakteru a vodní a vodohospodářské). Všechny přírodní hodnoty území jsou respektovány, umísťování budov ve volné krajině není přípustné. Krajinná zeleň je naopak posilována, zvláště v nivách vodních toků. Plochy ÚSES jsou vymezeny jako plochy přírodní. Zlepšení ekologické stability krajiny je územním plánem podpořeno vymezením smíšených ploch nezastavěného území - NSp zejména na vodou ovlivněných plochách, kde je mimo zemědělské produkce vhodné podpořit funkci krajinotvornou. Vymezením nových ploch ÚSES dojde k zvýšení KES, zvýšení ekologické stability ve srovnání s okolím, tyto prvky budou příznivě působit na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny, podpoří polyfunkční využitelnost krajiny, dojde k uchování druhového i genového


110


__________________________________________________________________________ bohatství spontánních druhů organismů. Realizací biokoridorů se zvýší počet migračních cest pro živočichy. Dodržování hygienických norem z hlediska životního prostředí ve městě je ÚP respektováno. Pro zlepšení prostředí jsou navrženy plochy přírodního charakteru (veřejná zeleň, ochranná a izolační zeleň a pod.). Sociální pilíř: Návrh ÚP respektuje sociálně demografické podmínky, jsou zde vytvářeny podmínky pro jejich kvantitativní a kvalitativní zlepšování. Rozvoj ploch pro bydlení dojde k zvyšování přírůstku obyvatelstva. Následný rozvoj bude ovlivněn dostatečnou přípravou území, zejména v oblasti zajištění sítěmi technické infrastruktury a rozvojem občanské vybavenosti. Pro zlepšení vztahů mezi obyvateli jsou navrženy plochy volnočasových aktivit – plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (např. rozšíření areálu koupaliště), rozšíření zoologické zahrady apod. Podpora rozvoje volnočasových a rekreačních aktivit určených široké veřejnosti je také významným preventivním opatřením k omezování vzniku sociálně-patologických jevů. Realizace nových ploch pro výrobu a občanské vybavení (nebo jejich rozšíření) umožní vznik nových pracovních pozic, což přispěje k lepším sociálním podmínkám života ve městě. Ozelenění může přispívat ke zlepšování životních podmínek, vytváření pocitu pohody a spokojenosti a tím pozitivně ovlivňovat zdraví.


111


__________________________________________________________________________

ČÁST D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ

D.I. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Hrozba

Vliv ÚP

Nevhodně lokalizované stavební práce a další zásahy do krajiny mohou vyvolat aktivaci sesuvů. Zvlášť nebezpečné je v zimním a jarním období spojení všech příčinných vlivů pro povodňové průtoky, a to vysoké teploty vzduchu, dešťových srážek a případně i teplého proudění vzduchu. Nebezpečným jevem jsou přívalové srážky vyskytující se v letní bouřkové sezóně. Proti těmto povodním se nelze prakticky účinně bránit, ke škodám však dochází většinou pouze místně. Přes dostatečné množství vody v současné době lze tvrdit, že další udržitelný rozvoj je bez značných a významných vodohospodářských investic nerealistický. Komercionalizace provozu ZOO bez ohledu na vzdělávací a přírodovědnou funkci zařízení Kolize projektu „ohrázkování“ se zájmy ochrany přírody (VKP9, RBK741) Záplavové pásmo zasahuje významnou plochou v centrální zastavěné části města Provoz vodovodů a kanalizací bez možnosti města na ovlivnění jeho činnosti Soukromé vlastnictví ČOV Dvůr Králové

Návrh ÚP tuto problematicky přímo neřeší, sesuvná území se však na místech navržených ploch nenacházejí.

Dvůr Králové je zařazen mezi aglomerace s nevyhovující čistírnou odpadních vod. V současné době neprobíhá ani projektová příprava pro zlepšení této situace. Rozvoj průmyslu při použití zastaralých technologií.


Řešeno navrhovanými protipovodňovými plochami. Nové zastavění dosud nezpevněných ploch přispěje ke zvýšení odtokových poměrů. Řešeno navrhovanými protipovodňovými plochami. Nové zastavění dosud nezpevněných ploch přispěje ke zvýšení odtokových poměrů. Nemá vliv

Návrh ÚP neřeší způsob řízení provozu ZOO ÚP záměr „ohrázkování““jako takový neřeší Součástí ÚP jsou plochy protipovodňové ochrany ÚP řeší rozvoj technické infrastruktury ve městě Je podpořeno navrhovanou plochou pro novou ČOV ve vlastnictví města ÚP řeší návrhem dvou ČOV (jedné pro Dvůr Králové nad Labem a jednu pro Žireč) ÚP plán podporuje rozvoj průmyslu za předpokladu dodržování daných limitů platnou legislativou

112


__________________________________________________________________________ Hrozba

Vliv ÚP

Intenzifikace dopravy a výstavba logistických center v polohách, ve kterých mohou negativně ovlivňovat standard obytné zástavby (stávající i výhledové), zejména v návaznosti na realizaci komunikace č. R11. Lokální topeniště na tuhá paliva s nedostatečnou technologií spalování. Odkaliště teplárny ve Dvoře Králové nad Labem. Spalování odpadů v lokálních topeništích a jeho vliv na kvalitu ovzduší. Neexistence systému separace biologicky rozložitelného odpadu, tudíž nedochází ke snižování podílu jeho ukládání na skládky odpadů. Černé skládky.

Součástí ÚP je i nová průmyslová zóna „Zboží“, která je převzata ze změny č.5. Realizace této plochy je odvislá od realizace nového východního přivaděče, včetně obchvatu Zboží Může dojít k zvyšujícím emisím z důvodu vytápění na tuhá paliva Nemá vliv Nemá vliv ÚP podporuje separaci biologického odpadu realizací plochy pro úložiště posečené trávy

Podporováno - cílem je centralizace veškeré činnosti TSmDK Nedodržování režimu zranitelné oblasti a ÚP vymezené oblasti a OP respektuje a podmínek pro pásma hygienické ochrany. podporuje zkvalitnění jakosti vody včetně snahy zvýšení infiltrace do podzemních kolektorů Neodstraňování zdrojů znečištění vodních Nemá vliv toků. Ohrožení zdrojů pro jímání vody, například ÚP nepodporuje záměry, které by způsobily povolením nevhodných změn využití území. ohrožení zdrojů vody Realizace komunikace č. R11, dojde ÚP respektuje navrženou trasu rychlostní k interferenci s komunikací č. I/37. komunikace R11 Možnost vzniku nových zdrojů hlukové Realizací nově navržených ploch dojde ke zátěže, zejména bodových (plochy výroby a vzniku nových zdrojů hluku, ÚP však skladování, i v návaznosti na R11). podporuje jen takové záměry, které nepřesáhnou své limity stanovené příslušnými právními limity Zástavba, rozrůstání plochy sídel na úkor ÚP respektuje plochy PUPFL a zeleně, lesních ploch a zeleně. v území jsou podporovány tyto nezastavěné plochy a jsou dále rozšiřovány Zahušťování dopravní sítě a nárůst kapacity Jsou navrženy nové dopravní sítě a může přepravy (nové silniční a železniční koridory) tedy dojít ke vzniku bariér a zvyšování - vznik migračních bariér a zvyšování fragmentace. Minimalizování těchto vlivů se fragmentace území. bude muset řešit při konkretizování trasy nebo v dalších stupních projektové dokumentace Nová výstavba skladových a komerčních ÚP navrhuje vegetační úpravy u některých ploch bez dostatečného podílu vegetačních těchto ploch, v hodnocení SEA jsou návrhy úprav zapojujících projekt do krajiny a okolí ozelení těchto ploch dále konkretizovány sídla. Trvalý zábor kvalitních zemědělských půd sníží komparativní výhody pro zemědělskou Nemá vliv výrobu v daném území. Hrozbou pro stabilitu lesů se může stát skutečnost, že se nepodaří dosáhnout cílové druhové skladby, tj. zvýšení podílu listnáčů z Nemá vliv 12,4 % na 38,9 % (přirozené skladbě odpovídá dokonce 76,5 % listnáčů). Vlivem zvyšování cen plynu a elektrické energie přechod na tuhá paliva, v důsledku Nemá vliv toho zhoršení životního prostředí v lokalitách individuální bytové zástavby.


113


__________________________________________________________________________ Hrozba

Vliv ÚP

Při nevyužití možností obcí čerpat dotace z fondů EU na rozvoj technické vybavenosti hrozí, že v budoucnu (až tato možnost Nemá vliv skončí) obce nebudou schopny zajistit financování a realizovat potřebný rozvoj. Nedostatek finančních prostředků měst a obcí na budování a obnovu dopravní a Nemá vliv technické infrastruktury. Zastaralý systém rozvodu vody a kanalizace. Podporován realizací technické infrastruktury včetně realizace nové ČOV pro Dvůr Králové a Žireč Nevyhnutelný brzký nástup demografického stárnutí (růst podílu postproduktivní věkové Podporováno návrhem nových ploch pro skupiny), soustředění seniorů v některých bydlení věkové a sociálně podobných lokalitách, nezvládnutí vyšších nároků na sociální péči. Výraznější emigrace části populace s vyšší Podporováno návrhem nových ploch pro vzdělaností do okolních center (Hradec bydlení a zvýšení pracovních příležitostí ve Králové, Prahy či úspornějších městě konkurenčních malých měst v okolí). Masová imigrace z méně rozvinutých zemí a Nemá vliv posuny v sociální skladbě města. Sociální a fyzická degradace některých částí Dvora Králové a slabě vybavených malých Podporováno rozvojem ploch pro bydlení, sídel v zázemí, zvláště v případě nástupu průmysl a občanskou vybavenost dlouhodobé ekonomické recese, depopulace a poklesu image města a jeho zázemí. Vznik sociálně vyloučených komunit v některých ohrožených malých sídlech Nemá vliv v zázemí a nezvládnutí jejich problémů. Hrozba nezaměstnanosti odchodem větších Podporováno rozvojem ploch pro průmysl a podniků dále na východ, za levnou prac. občanskou vybavenost silou. Nevyužití fondů EU v období 2007 – 2013 Nemá vliv pro rozvoj města a zázemí. Chátrání bytových domů v některých částech (sídlištích) Dvora Králové nad Labem, nízká schopnost vlastníků bytů a domů zajišťovat Nemá vliv jejich údržbu, nezájem obyvatel o stav obytného prostředí. Zhoršování obytné kvality některých malých sídel v zázemí, růst podílu nákladů na chod Nemá vliv domácností, vznik bludného kruhu „vnitřních periférií“ Nevhodný rozvoj lokalit individuálního Nová bytová výstavba, zejména v nových bydlení v zázemí Dvora Králové nad Labem, lokalitách, je řešena vč. vybavenosti a vazeb zaostávání jejich technického a občanského na stávající obslužné centrum a na zelené vybavení, konflikt s rekreačními funkcemi plochy. krajiny. Vandalismus, ničení městského mobiliáře, Nemá vliv zeleně a majetku. Oddalování realizace záměrů spojených Územní plán podporuje využití těchto ploch s využitím brownfield – mohlo by to na (plocha P072 revitalizace bývalého areálu dlouho zakonzervovat současný nepříznivý TIBA pro účely občanského vybavení – dojem z některých sídel. komerční zařízení plošně rozsáhlá). Chátrání některých hodnotných staveb a Nemá vliv památek.


114


__________________________________________________________________________ Vliv ÚP

Hrozba

Vlivem stavebních úprav likvidace proporcí staveb původní městské a venkovské Nemá vliv architektury. Omezení pravidelných veřejných dopravních Nemá vliv spojů. Podlehnutí tlaku investorů do výroby na Využití ploch brownfield v území pro tyto zelené louce a neřešení brownfield ploch. účely je v území problematické. Tyto plochy se nachází v centrální části města, kde revitalizace pro účely výroby a skladování by měly za následek zvýšený nárůst dopravy a vznik nových zdrojů emisí, což by se negativně projevilo celkově na vliv na obyvatelstvo a životní prostředí. Územní plán však podporuje využití těchto ploch pro jiné účely (plocha P072 revitalizace bývalého areálu TIBA pro účely občanského vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá). Dlouhodobá recese a krize textilního průmyslu, exploze nezaměstnanosti málo kvalifikovaných či znevýhodněných osob. Vystěhování vysoce kvalifikovaných a vzdělaných osob, které nenajdou uplatnění ve Dvoře Králové.

Vliv částečně eliminován realizací záměrů výroby, skladování, občanské vybavenosti Vliv částečně eliminován realizací záměrů výroby, skladování, občanské vybavenosti

D.II. Vliv na posílení slabých stránek řešeného území Vliv ÚP

Slabá stránka Zvýšené riziko sesuvů v části zájmového území. Neaktuální stav platného OP letiště a obecně chybná interpretace Z pohledu možného zasažení povodněmi je území exponované vůči všem běžným typům povodní vyskytujícím se v ČR. Vodní nádrže zaujímají pouze cca 0,5% celkové plochy území, z toho rybníky 0,2%. Překračování imisních limitů pro PM10, přízemní ozón, benzo(a)pyren. Přibližně 28% území ORP Dvůr Králové nad Labem v OZKO.

Nemá vliv ÚP dává podmět ke změně OP letiště ÚP navrhuje ochrany

3

plochy

protipovodňové

V ÚP sou navrženy 2 rybníky Nemá vliv

Posuzované území nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Na území Dvora Králové n.L. se nachází 5 velkých zdrojů znečišťování ovzduší (ČEZ, Existence velkých zdrojů znečišťování na a.s. Teplárna Dvůr Králové, JUTA a.s., území ORP, ale i v okolí (vliv elektráren za Slévárna přesného lití, s.r.o., EUROVIA CS, hranicemi ČR). a.s. a Strojtex a.s. Součástí ÚP je rozšíření společnosti JUTA a.s. a Strojtexu a.s. Podporováno - cílem je centralizace veškeré Řídká infrastruktura odpadového činnosti TSmDK a realizace plochy pro hospodářství a to i v širším okolí. úložiště posečené trávy Žádné zařízení pro nakládání s biologicky ÚP podporuje separaci biologického odpadu rozložitelným odpadem (kompostárny, realizací plochy pro úložiště posečené trávy bioplynové stanice). Pouze jedno zařízení pro recyklaci ÚP tuto problematiku neřeší stavebního a demoličního odpadu.


115


__________________________________________________________________________ Slabá stránka

Vliv ÚP

Spalování odpadů v lokálních topeništích. ÚP tuto problematiku neřeší Existence černých skládek, i většího rozsahu ÚP tuto problematiku neřeší (např. v bývalých lomech a cihelnách). Podporováno - cílem je centralizace veškeré Velmi nízký podíl vytříděných odpadů. činnosti TSmDK a realizace plochy pro úložiště posečené trávy V rámci návrhu ÚP bylo provedeno upřesnění prvků ÚSES tak, aby byly vytvořeny prostorové předpoklady pro Síť ÚSES nespojitá, nenavazující prvky. funkční systém, napojený v co největší míře na plochy zeleně v zastavěném území a dále na ÚSES okolních obcí. Překročeny maximální délky biokoridorů regionální úrovně, resp. nejsou vymezena ÚP podporuje rozšíření lokálních ÚSES lokální biocentra vložená v příslušných parametrech. Drsnější klimatické podmínky v části území. Nemá vliv Chudší a méně produktivní půda v části Nemá vliv území. Nevyužívání možné produkční schopnosti území – zemědělská výroba pouze tradiční, ÚP tuto problematiku neřeší bez invence, částečně extenzivní. Zemědělská výroba (živočišná + základní) ÚP tuto problematiku neřeší v zastaralých až devastovaných provozech. Místy zanedbaná polní cestní síť. ÚP tuto problematiku neřeší Pomalý postup realizace komplexních ÚP tuto problematiku neřeší pozemkových úprav. Částečně nedořešené restituce. ÚP tuto problematiku neřeší Plochy vymezené v územním plánu zasahují do velmi kvalitních půd, je zde snaha vliv Zabírání velmi kvalitních půd pro výstavbu. minimalizovat vliv návazností na stávající zástavbu a nezasahování do volné krajiny ÚP podporuje realizace tzv. ohrázkování Možné zaplavování půdy v nivní poloze Labe, dále navrhuje další 3 plochy Labe. protipovodňové ochrany Značný rozsah zranitelných oblastí limituje intenzivnější formy zemědělského Nemá vliv hospodaření. Vlivem dosud neexistujícího silničního napojení na víceproudé komunikace jsou i Podporováno návrhem nových přivaděčů, pro těžkou dopravu užívány šířkově tras propojení nevyhovující silnice nižších tříd. Nevyhovující parametry a kvalita silnic II. a III. tř. zajišťujících veškerou obsluhu území Podporováno návrhem nových přivaděčů, působí problémy zejména v zimním období tras propojení (námrazy, sněhové kalamity), vedení silnic II. tř. zastavěným územím obcí. Nevhodná poloha nádraží ve Dvoře Králové (odlehlost), nízká četnost spojů a ne zcela Na základě komplexního posouzení ÚP optimální vedení tratě (do méně nedoporučuje realizace nové polohy nádraží frekventovaných směrů) způsobují celkově ČD. malé využívání železnice. Související nízká úroveň železniční dopravy Trasa stávající vlečky zůstane zachována. (stav tratě infrastruktury, vozidel, Bude využívána pouze pro potřeby nákladní přetrvávající nespolehlivost) způsobuje odliv dopravy (teplárna) cestujících.


116


__________________________________________________________________________ Slabá stránka

Vliv ÚP

Dosud nerealizované (ani nezahájené) silniční stavby ve Dvoře Králové n. L. dle Podporováno návrhem těchto ploch koncepce ÚPN (východní propojení, východní přivaděč, sev. a záp. propojení). Existence řady obcí (přestože malých) bez Podpořeno napojením 459 obyvatel Žirče a vybavení splaškovou kanalizací. 110 obyv. Podstráně na novou ČOV Je podporováno řešení retence dešťových Řešení odvodu dešťových vod při nárůstu vod na jednotlivých pozemcích každého zpevněných ploch v rámci nové výstavby záměru. Součástí ÚP je i zkapacitnění kanalizační sítě Klesá podíl dětské věkové skupiny, velmi Podporováno návrhem nových ploch pro nepříznivý výhled stárnutí populace, růst bydlení počtu seniorů. Rostoucí obrat migrace svědčí o sílící funkci Podporováno rozvojem ploch pro bydlení a města Dvora Králové n. L. k přechodnému zvýšením pracovních příležitostí ve městě bydlení a pravděpodobné ztráty osob, které realizací nových ploch pro výrobu a hledají zaměstnání v okolních centrech a skladování a občanskou vybavenost v Praze. Některá malá sídla v zázemí mají vysoký Podporováno návrhem nových ploch pro podíl seniorů s riziky pro udržitelnost těchto bydlení sídel. Ve vzdělanostní struktuře jsou podprůměrně Vznikem nových ploch výroby a skladování zastoupeni vysokoškoláci (proti průměru nebo občanské vybavenosti může dojít kraje a ČR), vzdělanostní struktura je horší k částečnému zlepšení procentuálnímu zejména v zázemí. zastoupení vysokoškoláků Životní úroveň domácností nepříznivě Částečně eliminováno realizací nových ploch ovlivňuje dominance hůře placených pro výrobu a skladování a občanskou pracovních příležitostí v textilním průmyslu a vybavenost nezaměstnanost mírně nad průměrem kraje. ÚP podporuje výstavbu bydlení v místních částech Dvora Králové (Zboží, Žireč, Vysidlování venkova. Žirečská Podstráň, Lipnice, Verdek a Nová Ves) Zánik místních zájmových organizací. Nemá vliv Velmi nízká intenzita výstavby bytů od 80. let ÚP jsou navrženy nové plochy pro bydlení a zejména po roce 1990, zanedbatelná jako v rodinných, tak i v bytových domech výstavba nových bytů v zázemí. Kontakt některých obytných ploch Nejvýznamnější plochou brownfield je areál s průmyslovými areály a plochami brownfield bývalé TIBY. V Návrhu ÚP je navržena ve Dvoře Králové i v některých sídlech revitalizace této plochy s realizací rozsáhlého v zázemí. komerčního zařízení (obchodní centrum) Návrh ÚP neřeší stav bytového fondu, ale navrhuje nové plochy pro bydlení, ve Snížená kvalita obytného prostředí některých stabilizovaných plochách neomezuje částí Dvora Králové n. L. – místně vysoké revitalizaci bytového fondu. hustoty zalidnění, neudržované plochy, Podporuje realizaci veřejných parkovacích poddimenzované plochy pro parkování. ploch v nově navrhovaných polyfunkčních objektech. U nových ploch je podmínka řešit parkovací stání na svých pozemcích. Nedostatečné rozložení služeb a jejich ÚP vytváří podmínky pro rozšíření občanské úroveň (stravování, ubytování, různý servis, vybavenosti, včetně ploch pro rekreaci a sporty). sportovní zařízení Sezónně se projevující občasná přetíženost Tato tuto slabou stránku posiluje o nové území rekreací, při nedostatku samostatně plochy rekreace. ÚP podporuje realizace vedených cyklotras dochází při smíšeném cyklostezek na stávajících a navrhovaných provozu na silnicích ke kolizím, případně je cyklotrasách, podpora výstavby smíšených jízda na kole v silničním provozu nepříjemná. stezek pro pěší a cyklisty v rámci příměstské


117


__________________________________________________________________________ Vliv ÚP

Slabá stránka

dopravy (Verdek, Zboží, Žireč, Lipnice). U ploch rekreace jsou v řadě realizované stavby trvalého bydlení

lokalit

Omezená nabídka pracovních příležitostí Chybí kapitálově silný investor. Plochy typu brownfield, ekologické zátěže a případné zájmy památkové ochrany, staré výrobní fondy s náročným provozem a údržbou, někde špatně dopravní napojení. Registrovaná nezaměstnanost ve městě i zázemí mírně nad průměrem ČR i kraje. Poměrně malý a slabý spotřebitelský trh a kupní síla obyvatelstva. Poloha města těsně mimo hlavní tah R11, excentrická poloha železničního nádraží ve Dvoře Králové n. L. Vývoj počtu obyvatel ve Dvoře Králové n. L. je od roce 1990 stagnuje

Jedná se o hlukově zatížené území

ÚP nelegalizuje tento současný stav Podporováno rozvojem ploch pro průmysl a občanskou vybavenost Součástí ÚP jsou nová průmyslová zóna Zboží, Sylvárov, které umožní příliv nových investorů Součástí ÚP je revitalizace nefunkčních areálů, devastovaných ploch, ÚP chrání zájmy ochrany památek a řeší lepší dopravní napojení města Podporováno rozvojem ploch pro průmysl a občanskou vybavenost Podporováno rozvojem ploch pro průmysl a občanskou vybavenost Součástí Návrhu ÚP je i realizace východního přivaděče, který se napojí na plánovanou R11 Podpořeno navržením nových ploch pro bydlení, podporou přílivu nových investorů, kteří dají vzniknout novým pracovním příležitostem Nejvýznamnější jsou silnice II/299, II/300 a ///30012, jež procházejí centrem města a zajišťují hlavní dopravu ve městě a napojení na tranzitní komunikace. Pro významnou část Dvora K. se situace významně zlepší realizací nových přeložek

D.III. Vliv na využití silných stránek Vliv ÚP

Silná stránka Existence podzemní sedimentů.

vydatných zdrojů kvalitní ÚP podporuje zonaci vody v prostředí křídových Královehradecká synklinála

PHOV

Území patří k oblastem ČR s nadprůměrnými ročními srážkovými úhrny, které dosahují Nemá vliv v průměru 720 – 800 mm. Není překračována většina imisních limitů ÚP i nadále podporuje takové záměry, které vyhlášených pro ochranu zdraví a ochranu nebudou mít vliv na překročení imisních vegetace a ekosystémů. limitů Z hlediska kvality ovzduší se celkově jedná o ÚP zachovává systém CZT čistší oblast Prakticky celé území je dobře provětrávané.

Nemá vliv

vody

Cílem je centralizace veškeré činnosti TSmDK a realizace plochy pro úložiště posečené trávy jímané Nemá vliv


118

Poměrně nízká celková produkce odpadů. Nadbytek

množství

pitné


__________________________________________________________________________ Vliv ÚP

Silná stránka z podzemních zdrojů. Vodní nádrž Les Království.

Nemá vliv

Vymezená CHOPAV (Východočeská křída), zranitelná oblast (Královéhradecká ÚP podporuje zonaci synklinála) a pásma hygienické ochrany, Královehradecká synklinála které ukazují, že se z hlediska zásobování vodou jedná o velice cenné území.

PHOV

Dle ukazatelů jakosti povrchových vod (biochemická spotřeba kyslíku, amoniakální a dusičnanový dusík, celkový fosfor) se až Nemá vliv na Labe jedná o území s mírně znečištěnými vodotečemi. Radanový index stavebních pozemků je na většině území nízký nebo přechodný (oblast Nemá vliv křídových sedimentů). Dostatečný podíl lesních porostů – kolem Dojde k částečnému snížení podílu lesních 26% na území města. pozemků výstavbou R11 – zábor bude malý Reprezentativnost krajinných v rámci ČR, jedinečné prostory.

prostorů

Nemá vliv

Dobrá prostupnost krajiny – síť cyklostezek a ÚP i nadále podporuje rozvoj cyklostezek turistických tras. Existence a dostupnost ploch využitelných ÚP respektuje stávající plochy pro rekreaci a pro rekreaci, poloha v blízkosti Krkonoš a posiluje je o plochy rekreace a rozšířením Orlických hor. zoologické zahrady Nízká fragmentace krajiny dopravou.

Nadprůměrně kvalitní zemědělská.

Realizací ÚP dojde k zvýšení fragmentace krajiny realizací nových komunikací, snahou ÚP je však tento vliv minimalizovat Návrh ÚP minimalizuje zábor orné půdy a rozvojové plochy navrhuje do zastavěného území nebo v bezprostřední návaznosti na něj. Návrh nesnižuje kvalitu půd ani jejich využívání

Vcelku vyhovující infrastruktura, dobrá dostupnost zemědělských pozemků, Nemá vliv vyhovující dopravní síť účelových cest (místy ovšem ve špatném stavu). Vyhovující organizace zemědělského půdního fondu (rostlinná výroba hospodaří na plošným rozsahem vyhovujících honech). Relativně nízká intenzita zemědělské výroby neohrožuje jímání kvalitní podzemní vody. Silné centrum obvodu (město Dvůr Králové n. L.) se vyznačuje poměrně širokým spektrem vybavenosti sloužící mnohdy pro širší spádové území. V území funguje několik forem zajišťujících sociální a zdravotní služby (státní, obecní,


Nemá vliv Návrh ÚP tuto problematiku samostatně neřeší Vybavenost centra Dvora Králové je i nadále posilována rozvojem nových ploch pro občanskou vybavenost ÚP podporuje rozvoj domova pro seniory v Žírčí (P115)

119


__________________________________________________________________________ Silná stránka nestátní, církevní, soukromé). Stabilizovaná trasa silnice R11 zajistí v blízké budoucnosti optimální spojení s rozhodujícími centry (Hradec Králové, Trutnov, potažmo Praha). Rovnoměrně rozložená síť silnic II. tř. zajišťující obsluhu většiny sídel v území. Dobré autobusové spojení Dvora Králové n. L. dálkovými spoji díky poloze na trase Praha – Krkonoše. Existence celostátní železniční tratě v poloze doplňujících směrů (Liberec – Turnov – Jaroměř).

Vliv ÚP

ÚP respektuje navrženou trasu rychlostní komunikace R11 Podporováno návrhem nových přivaděčů, tras propojení Návrh ÚP tuto problematiku samostatně neřeší Návrh ÚP tuto problematiku samostatně neřeší

ÚP podporuje rozvoj vybavenosti letiště (Z111) Vydatné a kvalitní vodní zdroje v území ÚP podporuje zonaci PHOV (Královéhradecká synklinála). Královehradecká synklinála Většinové napojení obyvatelstva na veřejný ÚP i nadále podporuje napojení obyvatelstva vodovod, kanalizaci, plyn, příp. teplo na technickou infrastrukturu Existence vlastního kogeneračního Návrh ÚP tuto problematiku samostatně energetického zdroje (Teplárna Dvůr neřeší Králové) – výroba tepla + elektřina. Vnitřní část Dvora Králové n. L. má ÚP i nadále podporuje napojení obyvatelstva nadstandardní možnost výběru z několika na technickou infrastrukturu topných médií (teplovod, plyn, elektřina). Dostatečné pokrytí území v oblasti ÚP i nadále podporuje napojení obyvatelstva zásobování elektrickou energií. na technickou infrastrukturu Velmi dobrá obytná kvalita ve Dvoře Králové, Součástí ÚP jsou plochy pro rekreaci, přehledné zónování města, možnosti pro rozšíření areálu ZOO, sportovních zařízení a každodenní rekreaci, kvalitní přírodní zázemí ploch krajinné zeleně města v obvodu ORP. Poměrně kapacitní a kvalitní veřejné vybavení a služby ve městě, atraktivní I nadále podporováno rozvojem ploch centrum Dvora Králové, přijatelná dostupnost občanské vybavenosti města ze zázemí. Nižší ceny a nájmy bytů ve srovnání Návrh ÚP tuto problematiku samostatně s většími a exponovanými centry. neřeší Většina nových rodinných domů Součástí ÚP jsou i další plochy pro bydlení dokončených zejména po roce 2000 se staví (bydlení v rodinných domech, plochy na území Dvora Králové. smíšené bydlení apod.) Velké množství kulturně historických Návrh ÚP podporuje stávající památky, památek, přírodních hodnot a jiných přírodní hodnoty a jiné zajímavosti a posiluje. zajímavostí (nadregionální význam Součástí návrhu ÚP je rozšíření ZOO Východočeské ZOO Dvůr Králové n. L.) Kulturně – historický potenciál městské ÚP respektuje kulturně-historický potenciál památkové zóny Dvůr Králové n. L. města a nadále ho rozvijí Blízkost Hradce Králové a dalších malých Snahou ÚP je zvýšení počtu trvale bydlících pracovních center spolu s vysokou mobilitou obyvatel a to navržením nových ploch pro obyvatel kompenzuje výkyvy a nerovnováhy bydlení a podporou nových ploch občanské pracovního trhu ve Dvoře Králové a jeho vybavenosti, ploch výroby aj., kde dojde ke zázemí. vzniku nových pracovních míst Vyšší míra ekonomické aktivity obyvatel díky dosud vysokému a stabilnímu podílu ÚP podporuje zvyšování počtu obyvatel populace v produktivním věku. Relativně diverzifikována průmyslová Součástí ÚP je rozšíření stávajících ploch základna (cca 20 podniků s 50 a více výroby a podporují vznik nové průmyslové Existence veřejného vnitrostátního letiště.


120


__________________________________________________________________________ Vliv ÚP

Silná stránka

zaměstnanci převážně ve Dvoře Králové), zóny Zboží a Sylvárov poměrně velký počet průmyslových provozů je i ve venkovských sídlech v zázemí. Průmyslová tradice a dobrá kvalifikace ÚP podporuje zvyšování pracovních nabídek pracovních sil na středoškolském stupni. ÚP se snaží i nadále rozvíjet dopravní Stabilní koncepce rozvoje dopravy infrastrukturu Hlavním cílem rozvoje Dvora Králové nad Koncepce rozvoje města v souladu Labem v souladu s cíli územního plánování s požadavky ochrany přírodních a je vytvářet podmínky pro výstavbu a pro historických hodnot udržitelný rozvoj území Nadstandardní stav GISu ve městě ÚP je kompletně zpracován v digitální formě Funkční systém kombinované dopravy Nemá vliv (nádraží ČD – centrum) Výhodné napojení města na celostátní Podporováno návrhem nových přivaděčů, dopravní síť (Trutnov, HK, Polsko) tras propojení apod. Dokončený systém zásobování elektrickou ÚP respektuje stávající stav energií z nadřazené rozvodné sítě I nadále podporováno novými plochami pro Funkční systém ÚSES prvky ÚSES

D. IV. Vliv na využití příležitostí řešeného území Příležitosti

Vliv ÚP

Realizace Programu opatření a projektů, který je součástí Integrovaného krajského programu snižování emisí a Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje.

Návrh ÚP je v souladu s koncepcí Integrovaného krajského programu snižování emisí a Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší

Dokončení realizace záměrů „Vybudování infrastruktury pro spolehlivé, dostupné a Nemá vliv environmentálně příznivé zásobování energií pro město Dvůr králové“. Návrh ÚP tuto problematiku samostatně neřeší Součástí návrhu ÚP jsou i plochy výroby a skladování – podporovány jsou však takové Požadování moderních technologií provozy, které na sousedních pozemcích v průmyslové výrobě a elektrárnách (BAT). nepřesáhnou limity stanovené příslušnými právní předpisy Podpora veřejné hromadné dopravy.

Podpora obnovitelných zdrojů energie včetně V území nejsou navržené nové zastavitelné domácností, případně podpora obměny plochy pro fotovoltaické elektrárny zastaralé technologie lokálních topenišť. Účelová výsadba vegetace s cílem snížit Součástí ÚP jsou i plochy ochranné a množství polétavého prachu. izolační zeleně Zvýšení třídění odpadů, zvýšení počtu Cílem je centralizace veškeré činnosti kontejnerů pro separovaný odpad a vytvoření TSmDK a realizace plochy pro úložiště dalších sběrných dvorů. posečené trávy Podpořeno realizací plochy pro úložiště Zavedení třídění a využívání biologicky posečené trávy


121


__________________________________________________________________________ Příležitosti

Vliv ÚP

rozložitelných odpadů. Využití dotací pro budování kanalizací a ČOV v obcích.

nových

Sanace starých ekologických zátěží.

Propojení a dovymezení sítě ÚSES.

Využití dotací není v ÚP řešeno ÚP samostatné řešení likvidace starých ekologických zátěží neřeší. Součástí návrhových ploch jsou i plochy, které se nacházejí (nebo mohou nacházet), kde tyto zátěže se budou muset řešit v etapě výstavby. V rámci návrhu ÚP bylo provedeno upřesnění prvků ÚSES tak, aby byly vytvořeny prostorové předpoklady pro funkční systém, napojený v co největší míře na plochy zeleně v zastavěném území a dále na ÚSES okolních obcí.

Potenciál území pro agroturistiku, jezdecké ÚP vytváří podmínky pro rozšíření ploch pro farmy apod. rekreaci a smíšené obytné plochy Zaměření na energetické využívání biomasy, ÚP podporuje rozvoj malého a středního bioplynu pro rozvoj malého a středního podnikání podnikání. Snižování bytového budov).

tepelných ztrát při obnově Návrh ÚP tuto problematiku samostatně fondu (zateplování obytných neřeší

Podpora výstavby pasivních domů, tzn. při Návrh ÚP tuto problematiku samostatně dosažení minimálních tepelných ztrát u neřeší nových budov. Využívání systémů rekuperace tepla Návrh ÚP tuto problematiku samostatně (recyklace tepla z odpadního vzduchu a neřeší vody). Zlepšení technického a sociálního vybavení ÚP podporuje zlepšení technické Dvora Králové n. L. a obcí v zázemí infrastruktury města, navrhuje nové plochy v případě úspěšného čerpání fondů EU. občanské vybavenosti Rozvoj kultury – v místní struktuře sídel. Příprava bydlení

nových

rozvojových

ploch

Nemá vliv pro Podporováno návrhem nových ploch pro bydlení

Podporováno návrhem nových ploch pro bydlení respektující charakter okolní zástavby Podporováno návrhem nových ploch pro bydlení v přidružených částech Dvora Podpora generačního bydlení na venkově. Králové (Verdek, Zboží, Žireč, Žirečská Podstráň, Lipnice). ÚP podporuje stávající tělovýchovné a Rozmanitost území a konkrétní místní sportovní zařízení v území a nadále ho podmínky předurčují využití pro letní i zimní rozšiřuje (rozšíření ZOO, realizace kempu, rozšíření areálu koupaliště, využití plochy rekreaci, indoorové i outdoorové aktivity. kolem Podharťského rybníka pro rekreační Zachování venkovských domů k bydlení.


122


__________________________________________________________________________ Příležitosti

Vliv ÚP účely)

Větší rozvoj zařízení sloužících cest. ruchu a Částečně řešeno novými plochami pro rekreaci (v rozmanitých formách) bude mít rekreaci, pro sportovní zařízení a rozšířením příznivý vliv na vývoj zaměstnanosti areálu ZOO v regionu. Zlepšující se dostupnost Prahy po dokončení Návrh ÚP tuto problematiku samostatně dálnice D11 do Hradce Králové. neřeší ÚP řeší problematiku brownfield využití Rezervy v brownfield plochách, pokud se areálu TIBA pro komerční účely plošně podaří vyřešit jejich slabé stránky, mj. rozsáhlých (pravděpodobně realizace s využitím strukturálních fondů EU. obchodního centra) Podpořeno řešením nových komunikací, Realizace investic v dopravní infrastruktuře. přeložek, obchvatů, které mají za cíl zlepšit dopravní situaci ve městě Součástí ÚP jsou nová průmyslová zóna Zboží, Sylvárov, které umožní příliv nových Silní průmysloví investoři. investorů

D.V. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Cílem Návrhu ÚP je minimalizování příčin negativního vlivu na životní prostředí v řešeném území a podpora rozvoje hodnot a využít tyto hodnoty k udržitelnému žití v území. ÚP nepodporuje zlegalizování záměrů, které nejsou v současné době v souladu s platným územním plánem. Hlavním problémem v území je hlukové zatížení automobilovou dopravu – ÚP řeší tuto problematiku novými plochami dopravní infrastruktury (přeložky komunikací, obchvat Zboží, trasa přivaděče, propojení komunikací). Územní plán posiluje kvalitu bydlení v území navrženými novými plochami, reaguje na zvyšující se nezaměstnanost a odliv obyvatel za prací mimo území Dvora Králové navržením nových ploch pro podnikání. Posiluje stávající hodnoty životního prostředí zlepšením funkčnosti ÚSES, návrhem ploch krajinné zeleně, které budou promítnuty jako veřejně prospěšná opatření, dále podporuje realizaci vodních a vodohospodářských ploch.

D.V.1. Přírodní hodnoty Dvůr Králové nad Labem je situován v CHOPAV Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod. Kromě k.ú. Zboží u Dvora Králové se území nachází také ve zranitelné oblasti. Hydrogeologicky má území mimořádný vodohospodářský význam a je zařazeno do ochranného pásma vodních zdrojů. Jedná se o jeden z největších zdrojů kvalitní pitné vody v Královéhradeckém kraji, který je označován pojmem „Královédvorská synklinála. Na území řešeném v Návrhu ÚP Dvůr králové nad Labem je vymezena celá řada prvků ÚSES. Mezi nejvýznamnější patří: RK 740, RK 747 a RK 750. Z nově navržených ploch do systému ÚSES zasahuje lokalita: Z D01 (rychlostní silnice R11), plocha rezervy pro západní propojení (přeložka II/299) a plochy pro bydlení Z113. U plochy Z D01 je v hodnocení SEA navržena podmínka vyplývající z dokumentace EIA: problematice ekoduktu v km 121,450, který by převedl RBK 750 Pod Hrází Polesí Hradiště a umožnil tak migraci zvěře v kategorii A


123


__________________________________________________________________________ Koridor územní rezervy pro realizaci tzv. „západního propojení“(přeložka II/299) R02 vede pře regionální biokoridor č. 741. Podmínky realizace vyplývající z hodnocení SEA: Nebude narušena celistvost ani funkčnost prvku ÚSES. Během výstavby bude v maximální míře zabráněno úniku ropným látkám. Pro zvýšení funkce biokoridoru doporučujeme doplnění břehových porostů. Na hranici s RBC 1644 „Žirečská niva“ je nově navržená plocha smíšená obytná (Z113), tato plocha nemá přímou návaznost na zástavbu části Žirče – v hodnocení SEA se nedoporučuje pro schválení ÚP. Na území řešeném v návrhu ÚP Dvůr Králové se nachází 8 významných krajinných prvků. V jihozápadní části území se nachází Čertovi hrady. Čertovy hrady jsou přírodní památkou, chráněným územím geologického charakteru, a hlavně skalními útvary. V k.ú. Dvůr Králové nad Labem jsou vyhlášeny 3 památné stromy. V území řešeném územním plánem se v k.ú. Verdek nachází část evropsky významné lokality Bílá Třemešná, kód lokality CZ0523669, jedná se však o zimoviště netopýra černého (Barbastella barbastellus) v tělese hráze Les království.

D.V.2. Kulturní hodnoty Celé správní území obce je možno považovat za území s výskytem archeologických nálezů (na části území výskyt dosud nebyl prokázán, ale nelze jej ani vyloučit). Návrh ÚP Dvůr Králové nad Labem respektuje a zachovává kulturní hodnoty území a přispěje jistě k jejich uchování příštím generacím.

D.V.3. Civilizační hodnoty Za civilizační hodnoty řešeného území lze považovat především historicky vzniklou prostorovou kompozici města a komunikační síť města s okolím. Návrh ÚP Dvůr Králové nad Labem respektuje a zachovává historicky vzniklé prostorové uspořádání obce. Plochy změn navrhuje využívat tak, aby bylo vytvořeno příjemné prostředí pro místní obyvatele i návštěvníky při vazbě na historické tradice města s využitím lokálních zvyklostí.


124


__________________________________________________________________________

ČÁST E VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Řešeného území Dvora Králové nad Labem se dotýkají následující priority územního plánování uvedené v Politice územního rozvoje České republiky z roku 2008: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Návrh ÚP Dvora Králové nad Labem chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Územní plán respektuje urbanistickou strukturu území a strukturu osídlení, krajinu a podporuje ekonomické využití území. Z hlediska udržitelného rozvoje území, kdy se hodnotí jak environmentální, tak kulturní, historické a ekonomické hledisko, je nutné zdůraznit význam plochy Z040 (výroba a skladování). Její hlavní funkcí je posílení ekonomického rozvoje města, který je nezbytný pro další rozvoj a zabezpečení financí. Další neméně důležitou navrhovanou plochou pro rozvoj technické infrastruktury obce (ČOV, kanalizace, atd.) je lokalita Z051 a Z116. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Součástí ÚP jsou i plochy, které by mohly vést ke vzniku negativních jevů v sociální oblasti (ovlivnění obyvatel hlukem, imisemi z nově navržených ploch výroby a skladování, ploch občanské vybavenosti, dopravní infrastruktury). Tyto případné jevy jsou v hodnocení SEA minimalizovány navrženými opatřeními a podmínkami, případně je na ně upozorněno. ÚP navrhuje plochy pro neformální setkávání obyvatel, jako jsou plochy veřejné zeleně, plochy pro rekreaci, tělovýchovná a sportovní zařízení, rozšířením zoologické zahrady. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Návrh ÚP předkládá koncepční a dlouhodobé využívání řešeného území. Hodnocení SEA je doporučeno Návrh ÚP realizovat za předpokladu dodržení navržených podmínek. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

125


__________________________________________________________________________ (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Součástí cílů ÚP je: vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů v dosahu dopravních tahů, především ve vazbě na zastavěné území obcí; pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby Na podporu ekonomického rozvoje jsou na území města navrženy lokality pro možný vznik nových průmyslových zón (Sylvárov, Zboží) v návaznosti na stávající - navrhované komunikace. Zároveň ÚP navrhuje revitalizaci - přestavbu bývalého výrobního areálu v Alšově ulici. Snaha o rozvoj lidských zdrojů je v ÚP realizována návrhem ploch pro bydlení v nebo na hranici stávajícího zastavěného území. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Územní plán podporuje využití těchto ploch: nejvýznamnější plochou je revitalizace bývalého areálu TIBA (P072), která je navržena pro účely občanského vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření Návrh ÚP navrhuje plochy dopravní infrastruktury, velké průmyslové zóny. Hájí místa s vysokou biologickou rozmanitostí, jako jsou vodní plochy (Labe, Hartský potok apod.), lesní plochy, plochy nezastavěného území a chrání funkční prvky ÚSES. Rozvojové plochy umisťuje mimo tato biologicky cenná území. Navrhuje zeleň do volné krajiny s cílem zachování a podpoření pohledové diferenciace krajiny. (21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně Návrh ÚP chrání stávající plochy veřejné zeleně a navrhuje nové plochy krajinné zeleně. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovní-ho ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika) Podpora realizace cyklostezek na stávajících a navrhovaných cyklotrasách, podpora výstavby smíšených stezek pro pěší a cyklisty v rámci příměstské dopravy (Verdek, Zboží, Žireč, Lipnice). (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. ÚP vytváří předpoklady pro lepší likvidaci splaškových. Součástí Návrhu ÚP je navržena technická infrastruktura (realizace ČOV Žireč). ÚP řeší i změnu v likvidaci ČOV pro Dvůr Králové – realizaci nové ČOV v majetku města. Návrh Územního plánu Dvůr Králové nad Labem vychází ze schválené Politiky územního rozvoje ČR, zejména z úkolů plynoucí z jeho polohy v rámci tzv. rozvojové osy OS4 (Praha Hradec Králové/Pardubice - Trutnov - hranice ČR / Polsko (- Wroclaw)): vymezováním plocha koridorů pro dopravní infrastrukturu vytvářet územní podmínky pro optimální dopravní dostupnost města Hradec Králové jako polyfunkčního střediska


126


__________________________________________________________________________ V rámci návrhu ÚPDK jsou je respektována trasa koridoru R11 Rychlostní silnice Jaroměř-Trutnov-hranice, na níž navazují silnice II/299 a II/300 jako přivaděče do města. Vzhledem k předpokládané vyšší intenzitě dopravy a optimalizaci dopravní dostupnosti jsou na těchto komunikacích navrženy přeložky (viz. WD2, WD3 a WD4). (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. V Návrhu ÚP jsou navrženy plochy pro vodních ploch pro ochranu před povodněmi: suchá nádrž Žireč, rybník a sedimentační předzrž v Podharti, rybník na Městské Podrstráni. Návrh ÚP podporuje již schválenou realizaci „Ohrázkování“ Labe. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. S ohledem na stáří kanalizace je naprosto nutná její postupná rekonstrukce. Nejedná se ani tak o zvýšení kapacity kanalizačních sběračů, jako spíše o jejich obnovu. Odpadní vody jsou dosud likvidovány v původní ČOV podniku JUTA, kterou nyní vlastní společnost EVORADO IMPORT,a.s..a provozovatelem je WWTP DKNI, s.r.o. Zastupitelé města rozhodli, že město postaví novou čistírnu, dimenzovanou na reálný přítok odpadních vod. Pro obec Žireč je zpracována DÚŘ řešící splaškovou kanalizaci a umístění ČOV. Projekt zpracovala kancelář P-AQUA, s.r.o. Hradec Králové v roce 2009. Územní plán navrhuje systém čištění odpadních vod v Žirči a Žirečské Podstráni včetně návrhu nových tras kanalizačních sběračů a plochy pro ČOV.


127


__________________________________________________________________________

ČÁST F VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ

F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí bylo vyhodnoceno v hodnocení SEA (část A). Územní plán posiluje podmínky pro lepší čištění odpadních vod (plocha technické infrastruktury Z051, Z116), navrhuje nové přeložky komunikací (obchvaty apod.), které přispějí ke snížení hlukové a imisní zátěže, zlepšuje životní podmínky návrhem nových ploch zeleně, rozšiřuje vodní plochy určené pro trvalé zadržení vody. Minimalizuje zábory ploch ZPF pro nově vymezené plochy, které z části zařazuje do zastavěného území a z části do ploch navazujících na toto zastavěné území. Současně však realizací jedné plochy vymezených v ÚP dojde k záboru kvalitních půd a ovlivnění vodních poměrů – zvýšení odtokových poměrů. To se týká převážně plochy Z040 (součástí hodnocení SEA je návrh plošné redukce o min. 8%). Střet s ochranou přírody a krajiny lze identifikovat u plochy rekreace, která je mimo souvislou obytnou zástavbu (Z004) a plochy smíšená obytná – Venkovská (Z145 a Z113). Tyto plochy nebyly v hodnocení SEA (část A) doporučeny k realizaci. Zpracovatel vyhodnocení URÚ připouští možnost u ploch Z004 a Z145 navrhnout vhodnější umístění. Rychlostní komunikace R11 vede přes k.ú. Zboží přes RBK 750 – zde je nutné proto věnovat zvláštní pozornost problematice ekoduktu a umožnil tak migraci zvěře. V ÚP je navržen koridor územní rezervy pro realizaci tzv. „západního propojení“(přeložka II/299) R02. Součástí záměru bude muset být provedeno přemostění Labe, které je součástí regionálního biokoridoru č. 741. Realizace ploch pro výrobu a skladování může pro město znamenat významný finanční přínos vycházející ze zvýšeného přísunu nových investorů a podnikatelů. Tímto způsobem dojde k vytvoření nových pracovních míst pro místní obyvatele, kteří musí dojíždět za prací do okolních měst, což bude vést ke stabilizaci obyvatelstva ve městě. Návrh ÚP Dvůr Králové nad Labem přispěje i k vytvoření nových ploch pro bydlení, čímž dojde ke stabilizaci počtu trvale bydlících osob. Dobrý standard bydlení podporuje pocit sounáležitosti místních obyvatel s obcí. Nedostatek ploch pro bydlení je příčinou odchodu mladší části populace mimo sídlo. Pro příznivý udržitelný rozvoj území, kde budou vyvážené vztahy mezi ochranou přírody a krajiny a hospodářským rozvojem, je nutné nalézt v těchto vztazích kompromis včetně zohlednění podmínek a doporučení navržených v SEA dokumentu (část A).


128


__________________________________________________________________________ F.II. Shrnutí přínosu územního plánu k vytvoření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území Přínos územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území spočívá především v jasném vymezení jednotlivých pozemků dle ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení regulativů jejich využití, dále v jasné koncepci rozvoje technické vybavenosti a koncepci ochrany životního prostředí. Návrh ÚP Dvůr Králové nad Labem, včetně podmínek a doporučení SEA dokumentu, svým řešením pozitivně přispívá k vytvoření územních podmínek pro předcházení možným rizikům, která by mohla negativně ovlivňovat potřeby života současné generace (zhoršení kvality životního prostředí, devastace přírody, záplavy, sesuvy, vodní eroze, nezaměstnanost, sociální segregace). předpokládaných ohrožení podmínek života generací budoucích Možná ohrožení podmínek života budoucích generací se příliš neliší od rizik, která by mohla negativně ovlivňovat potřeby života současné generace. Udržitelný rozvoj je možný za podmínek vyplývající se Stanoviska k posuzování vlivu na životní prostředí. Přínos Návrhu ÚP Dvora Králové nad Labem spočívá k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaných ohrožení podmínek života generací budoucích především v jasné koncepci rozvoje bydlení, a ochrany životního prostředí a hlavně rozvoj technické vybavenosti jako hlavního ekonomického zdroje


129


__________________________________________________________________________

Použitá literatura a podklady Hlavní výchozí teze, prameny, literatura Mapové podklady: Culek, M. a kol.: Biogeografické regiony České republiky, měřítko 1 : 500 000, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Společnost pro životní prostředí, Brno 1993. Quitt, E: Mapa klimatických oblastí ČSSR, měřítko 1 : 500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1970. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, měřítko 1 : 500 000, AOPK Brno 2006, II. vydání. URBAPLAN spol. s.r.o.: Územní plán Dvůr Králové nad Labem, Hlavní výkres, měřítko 1 : 5 000, Hradec Králové, 2011. Literární podklady: Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1996. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání. Kubina, J., Havel, B. (2007): Autorizační návod AN 15/04 verze 2. Státní zdravotní ústav, Praha 2007. Provazník, K. a kol. (2000): Manuál prevence v lékařské praxi, VII Základy hodnocení zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000. Urbaplan, s.r.o.: Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem – Textová část, 2011. Urbaplan, s.r.o.: Návrh územního plánu Dvůr Králové nad Labem – Odůvodnění územního plánu, 2011. WHO (1999b): Guidelines for Community Noise, Geneva 1999. WHO (2007): Night noise guidelines (NNGL) for Europe, Final implementation report, WHO 2007. WHO (2009): Night noise guidelines for Europe. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2009. Další informace Ústní a faxové informace Informace od pracovníků městského úřadu Dvůr Králové nad Labem a pracovníků společnosti URBAPLAN spol. s.r.o. Webové stránky: http://cenia.geoportal.cz http://www.chmu.cz http://www.env.cz www.chlumecnc.cz http://www.kr-kralovehradecky.cz http://www.mapy.cz http://www.mudk.cz/ http://www.mvcr.cz/adresa/index.html http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php


130


__________________________________________________________________________

Zkratky a symboly použité v textu B(a)P

polycyklické aromatické uhlovodíky (benzo(a)pyren)

BC

Biocentrum

BPEJ

Bonitovaná půdně-ekologická jednotka

CO

Oxid uhelnatý

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

EIA

Posuzování vlivů na životní prostředí; z angl. Environmental Impact Assessment

ČOV

Čistírna odpadních vod

EVL

Evropsky významná lokalita

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

ChVP

Chráněný venkovní prostor

ChVPS

Chráněný venkovní prostor staveb

k.ú.

Katastrální území Hladina akustického tlaku v čase T

LAeq,T MZ ČR

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NO2

Oxid dusičitý

NP

Národní park

NPP

Národní přírodní park

NPR

Národní přírodní rezervace

OP

Ochranné pásmo

ORP

obec s rozšířenou působností

PHO

Pásmo hygienické ochrany

PM10

Suspendované částice frakce PM10

PR

Přírodní rezervace

PUPFL

Pozemek určený k plnění funkce lesa

RK

Regionální biokoridor

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SEA SO2

Strategické posuzování vlivů na životní prostředí; z angl. Strategic enviromental assessment Oxid siřičitý

SZÚ

Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze

TO

Třída ochrany

ÚP

Územní plán

ÚP VÚC

Územní plán velkého územního celku

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

VOC

těkavé organické látky

WHO

World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

ZCHÚ

Zvláště chráněné území


131


__________________________________________________________________________ ZPF

Zemědělský půdní fond

ZOO

Zoologická zahrada

ZÚR

Zásady územního rozvoje


132

EMPLA AG, spol. s r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

Recommend Documents