EM > DOBRÉ DŘEVO POD STROMEČKEM > DO

ČESKÁ REPUBLIKA > ZIMA 2006

EM > DOBRÉ DŘEVO POD STROMEČKEM > DO NÁ KOALA > SMRTONOSNÁ KOALA > SMRTONOSNÁ PIRÁTSKÝ RYBOLOV! > NEPODPORUJTE PIRÁTSKÝ RYBOLOV! > NEPODPONAP ANEB NÁRODNÍ ALOKAČNÍ PODFUK! > NAP ANEB NÁRODNÍ ALOKAČNÍ PODFUK > NAP ANEB NÁRODNÍ

© Ragnar Axelsson

> Fotografie čísla

I přes masivní protesty celého světa se Island po sedmnácti letech rozhodl obnovit lov velryb pro komerční účely. Místní rybáři díky tomu mohli poprvé od 80. let ulovit ohroženého plejtváka myšoka. Severská země svůj čin zdůvodnila množící se velrybí populací a také zájmem na zachování velrybářského průmyslu.

<2>

> Ve zkratce Editorial

Evropská komise rozhodla, že je nutné zabránit průniku americké geneticky modifikované rýže na evropské stoly. Minulý týden proto oznámila, že pro větší ochranu spotřebitelů hodlá zavést povinné testování veškeré rýže z USA, přičemž náklady budou hradit sami exportéři. Rozhodnutí komise předcházely dodávky kontaminované geneticky upravenou rýží LL601, která se přitom v samotných Spojených Státech nesmí prodávat pro potravinářské účely.

© Greenpeace / Cannalonga

Milé čtenářky, milí čtenáři, blíží se Vánoce a s nimi čas každoročního bilancování. Konec jedné události však znamená začátek jiné, pohled zpět a pohled kupředu bývají pouze dvěma stranami jedné mince. Stejně je tomu v práci Greenpeace. Závěr roku Vám zpestří článek Karla Stejskala o pronikání výrobků z certifikovaného dřeva na český trh. Dozvíte se z něj, jaké zboží označené logem FSC můžete konečně zakoupit i v našich obchodech. Martin Kloubek shrnuje příběh toxického tankeru Probo Koala – řecké lodi pod panamskou vlajkou, kterou si holandská společnost pronajala k odvozu jedů na Pobřeží slonoviny. Loď Arctic Sunrise, pátrající v Baltském moři po ilegálním rybolovu, dostihla smrtonosné plavidlo v estonském přístavu Paldiski a zdržela je zde do chvíle, kdy se úřední šiml konečně pohnul… V textu Jana Freidingera se dočtete o ocenění reklamního spotu Greenpeace na festivalu ve slovinské Portoroži. Magdalena Klimovičová zase vysvětlí, co najdete ve II. vydání Průvodce spotřebitele, který tvoří přílohu tohoto vydání. Jan Rovenský vám povypráví o tom, kterak se ministerstvo životního prostředí v ministerstvo znečišťování proměniti ráčilo – totiž jak plánuje snížit emise oxidu uhličitého tím, že povolí jejich zvýšení o čtvrtinu. Řada médií sice přinesla zprávu o akci Greenpeace, při níž jsme zablokovali hlavní vchod do MŽP, málokteré však již informovalo o měsíc a půl trvajícím vyjednávání se zmíněným úřadem a vůbec o důvodech, proč jsme počátkem listopadu před ministerstvo přišli. Jan Keller se ve svém fejetonu zamýšlí nad tím, co vlastně znamená islandské rozhodnutí obnovit komerční lov velryb ve vztahu k všudypřítomné deregulaci – zvláštnímu procesu, v jehož důsledku musejí pravidla dodržovat pouze slabí, zatímco silní je mohou libovolně porušit. A závěrečné vzpomínání Jana Piňose už vlastně ohlašuje příští číslo Magazínu…

© Greenpeace / Cobbing, Nick

Karel Dolejší

Možná jste nikdy neslyšeli o společnosti Kimberly-Clark, ale určitě znáte toaletní papír a papírové kapesníky prodávané pod značkami Kleenex, Scott, Andrex, Professional, Cottonelle nebo Viva. A zřejmě jste také netušili, že mnoho výrobků této firmy obsahuje dřevní vlákninu, která pochází z kácení unikátních kanadských pralesů.

Přeji příjemné prožití Vánoc a vše nejlepší do nového roku, Karel Dolejší

Ohromné plochy nádherných lesů tak doslova končí v toaletní míse. Máme toto zapotřebí?

Vydává: Greenpeace Česká republika Prvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00 tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667 e-mail: [email protected] | www.greenpeace.cz Šéfredaktor: Jan Labohý Grafická úprava: Jan Sochor, Petr Slezák Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68 Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993 Tištěno na 100% recyklovaném papíře

© Greenpeace

Fotografie čísla ....................................................................... 2 Editorial | Ve zkratce ............................................................. 3 Pralesy | Dobré dřevo pod stromečkem ............... 4 – 5 Toxic | Smrtonosná Koala .............................................6 – 7 Oceány | Nepodporujte pirátský rybolov! ................... 8 Toxic | Spermie získaly zlato ............................................ 8 GMO | Dobrou chuť! ............................................................. 9 Energetika | NAP aneb Národní alokační podfuk ... 9 Podpořte Greenpeace ......................................................... 10 Fejeton | Patnáct svíček na dortu ................................ 11

Každý PRVNÍ ČTVRTEK V MĚSÍCI od 18:00 v pražské kanceláři Greenpeace na Prvního pluku 12 probíhá PRAVIDELNÝ DEN PRO DOBROVOLNÍKY. Máte-li zájem setkat se s milými a sympatickými lidmi, kteří mají podobný názor na ochranu životního prostředí a nechtějí jen nečinně přihlížet, neváhejte a přijďte se mezi nás podívat! Kontakt: Lucie Jakešová, koordinátora dobrovolníků e-mail: [email protected]

<3>

© Greenpeace /Rouvillois, Isabelle

> Pralesy

Dobré dřevo pod stromečkem Blíží se Vánoce a s nimi přichází i období rozhodování o nejvhodnějších dárcích pro naše blízké. Tímto článkem bychom Vám chtěli situaci zčásti usnadnit – alespoň pokud se rozhodnete pro zakoupení výrobků ze dřeva.

Také na českém trhu se již objevuje skupina firem, které berou vážně svou odpovědnost za stav životního prostředí. Jedná se zatím především o firmy Hornbach, Jysk, Ikea, Bauhaus, Baumax, Obi, Globus a Novatek.

> Malý průvodce Když za oknem vesele chumelí a z kuchyně se line vůně cukroví, nastává čas nákupu dárků. Pokud chcete svým blízkým věnovat něco dřevěného a obáváte se, abyste nepřispěli k poškozování českých lesů, sibiřských pralesů nebo unikátních ekosystémů v tropech, máte přinejmenším jednu možnost. Nakupovat pouze zboží označené logem certifikátu FSC. V následujících řádcích vám poradíme, kde a jaké výrobky lze v našich obchodech nalézt.

> FSC ve vašem obchodě Ve většině západoevropských zemí mají výrobky z certifikovaného dřeva několikaprocentní zastoupení na trhu a jejich podíl nadále roste. Značkou FSC se tak dnes může vykázat něco přes tři tisíce dřevozpracujících firem po celém světě, které vyrábějí více než deset tisíc druhů zboží. V zahraničí vycházejí noviny a časopisy na FSC papíře, v Německu a Británii si z obchodu můžete odnést certifikované knihy, ale např. i mosty a domy se dají postavit z certifikovaného dřeva nebo výrobků z něj.

<4>

Podívejme se nyní konkrétněji na nabídku jednotlivých firem. Široký výběr FSC naleznete v OBI. To svým zákazníkům nabízí např. dveře, sauny, podlahy, OSB desky (betonářské desky), schody, násady na nářadí, zahradní nábytek, ptačí budky nebo třeba spárovky. Podobně i v Globusu koupíte šetrný nábytek domů i na zahradu. Zajímáte-li se o truhlářské řezivo a profilové dřevo, naleznete ho v prodejnách Hornbach nebo Baumax. Obě společnosti navíc plánují svůj sortiment FSC dřeva rozšířit. Například jako jejich konkurent Bauhaus, který nabízí zahradní a kuchyňský nábytek, sauny, okna, dveře, latě a lišty, překližky a dokonce i desky a OSB desky. O něco komplikovanější je situace u firmy Jysk. Ta sice vyrábí nábytek hlavně z teakového dřeva pěstovaného plantážním způsobem, nicméně její plantáže mají certifikát FSC, takže ani její zboží se nemusíte bát nakupovat. Celý sortiment výrobků nabízí také skandinávská společnost Ikea, která má zároveň dopodrobna rozvinutou koncepci minimalizace ekologických dopadů své činnosti. Ve své environmentální strategii má otázce FSC věno-

> Pralesy ván široký prostor a na příští rok počítá s tím, že téměř polovina dřevěného zboží bude certifikovaná. Z ostatních výrobků lze doporučit třeba nábytek VOX od firmy Novatek, nebo zboží pocházející z Dřevotvaru Jablonné nad Orlicí. Ta má ve své nabídce převážně nábytkový sortiment, konkrétně komody a solitéry, stoly, židle, předsíňové sestavy nebo ložnice.

Karel Stejskal vedoucí lesní kampaně Greenpeace

Co je to FSC?

> Je libo kořenku? Jestli ale nechcete zrovna kupovat celou novou kuchyň a nejste ani nadšení kutilové, můžete svým blízkým udělat radost i něčím menším. Drobnější předměty prodává třeba výrobní družstvo invalidů DIPRO Proseč. Firma byla založena roku 1956 a od svého počátku se zabývá výrobou produktů ze dřeva. Používání kvalitních materiálů a nepřetržitá kontrola se spolupodílejí na vysoké kvalitě nabízených výrobků. Zajímavostí je, že polovinu zaměstnanců tvoří invalidé a firma má tedy i značný sociální rozměr. Nákupem jejích výrobků tak pomůžete hned dvakrát. A co konkrétně DIPRO nabízí? Jedná se zejména o drobné předměty: pánská a dámská ramínka, stojany na šaty, rukojeti a násady na nářadí. Z kuchyňských výrobků to jsou třeba poličky na koření, servírovací stolky, vařečky, párátka, různé druhy kuchyňských prkének, podnosy, příborníky, věšáky na ručníky a množství dalších užitečných předmětů, které jsou nejen nezbytným doplňkem do kuchyně, ale navíc hezky vypadají. I když je většina produkce na vývoz, dají se výrobky sehnat i u nás. Koupí výrobku se pak zařadíte mezi skupinu spotřebitelů, ke kterým patří třeba i nizozemská nebo belgická pobočka Greenpeace.

>

Zpracovatelský řetězec FSC spojuje zodpovědné lesní hospodaření a výrobu s koncovými spotřebiteli. Svou účastí v projektu dávají firmy najevo, že podporují environmentálně a sociálně zodpovědné nakládání se dřevem, a na oplátku mohou své výrobky označovat logem FSC.

> Cílem řetězce je zajistit dohled nad celým průběhem zpracování. Jestliže si tedy koupím FSC výrobek, mám záruku, že stojí na konci systému garantujícího původ dřeva z lesů, které jsou obhospodařovány podle důsledných ekologických a sociálních požadavků. Certifikace zpracovatelského řetězce je také dokladem plnění některých vládních a soukromých politických opatření a ustanovení, například programu EU Ecolabel v oblasti nábytkářství.

> Podkladem pro certifikaci lesů u nás jsou České národní standardy FSC. Ty směřují k obnově zdravých listnatých a smíšených lesů, obhospodařovaných šetrným způsobem. Takové lesy jsou domovem velkého množství vzácných druhů rostlin a živočichů a jsou také mnohem odolnější vůči přírodním kalamitám a katastrofám. České národní standardy FSC mají vlastníka vést k využívání původních druhů dřevin a jiných darů lesa a ke snížení nákladů na lesní hospodaření.

> Podle Českých standardů FSC se v lesích ku-

© Greenpeace /Rouvillois, Isabelle

příkladu nesmějí používat geneticky modifikované organismy, hnojiva či nebezpečné chemikálie a při těžbě se nesmějí vytvářet velké paseky. V lese se naopak ponechává část stromů k zetlení a jako možné hnízdiště ptáků. V určitých zvláště citlivých částech lesů se pak hospodaření zcela zastavuje.

Přeji krásné Vánoce, mnoho štěstí v novém roce – a ať máte při výběru dárků štěstí.

> Podle požadavků FSC by rovněž měli být přednostně zaměstnáváni místní obyvatelé a důraz je kladen i na bezpečnost práce. Systém FSC dbá na otevřenost vůči veřejnosti. Lidé se v rámci certifikace mohou vyjadřovat k hospodaření v okolních lesích, podílet se více na jeho plánování a dozvídat se o výsledcích certifikace ve svém okolí.

>

Více o FSC naleznete na našich webových stránkách.

Karel Stejskal, vedoucí lesní kampaně

<5>

V ulicích největšího přístavu Pobřeží slonoviny leží stovky tun toxického odpadu. Nejméně sedm lidí již zemřelo, téměř padesát tisíc jich je v lékařské péči. Vzniká masová panika. Vláda podává demisi, ale viník je stále nepotrestán. Je vůbec možné, že se něco takového může ještě dnes stát?

© Greenpeace / Christian Aslund

Všichni si jistě pamatujeme, jaké rozhořčení v Čechách vyvolalo odhalení nelegálních skládek odpadu dovezeného z Německa. „Dělají si z naší země smetiště,“ komentovala dění rozhořčeně média. Vývoz nepohodlného odpadu z bohatších zemí do chudších je ale celosvětovou realitou, a děje se tak v měřítku daleko přesahujícím naše zkušenosti. Skandál v Pobřeží slonoviny, kterému se již začalo říkat „africký Černobyl,“ je pouze jedním z mnoha příkladů.

<6>

Na výnosném, ale bezohledném obchodu s nebezpečným odpadem se totiž podílí celá Evropa. O jeho existenci se ale dozvíme pouze v případě, že dojde k hromadnému úmrtí lidí a příčinná souvislost je naprosto zřejmá…

> Kam s ním V půlce srpna připlula do hlavního přístavu Pobřeží slonoviny Abidžanu loď Probo Koala, aby zde vyložila náklad toxického odpadu. Šlo zejména o chemické „bahno“ z rafinérií a průmyslové kapaliny obsahující sirovodík, hydroxid sodný, silně páchnoucí sirné sloučeniny nazývané merkaptany a další dosud nezjištěné látky. Náklad byl přeložen do cisteren a ty jej následně rozvezly na jedenáct různých míst po celém městě. O tři neděle později se u desetitisíců lidí objevily dýchací potíže, zvracení, závratě, chrlení krve a popáleniny. Všechny postižené spojovalo to, že se dostali do styku s nebezpečným odpadem. Poté, co byly ohlášeny první oběti, propukly v ulicích nepokoje, které následně vyústily až v demisi vlády. Jak se později ukázalo, loď Probo Koala, kterou si pronajala nizozemská firma Trafigura, se pokusila náklad vyložit již 2. července v Amsterdamu. Posádka přitom tvrdila, že se jedná o zdraví neškodné nečistoty vzniklé při mytí tankeru. Vedení přístavu ale zjistilo, že odpad je vysoce toxický, a nařídilo proto lodi odplout do Rotterdamu, kde může být náklad za vyšší poplatek odčerpán. To se ale nestalo. Probo Koala si místo toho zamířila do Estonské-

© Greenpeace / Christian Aslund

Smrtonosná Koala

> Toxic ho přístavu Paldiski. Zde natankovala benzín a vydala se na cestu k africkým břehům. Co se s lodí dělo do doby, než dorazila do Pobřeží slonoviny, zůstává dosud nejasné. Nikdo neví, kolik přístavů Probo Koala navštívila, ani co v nich naložila či vyložila, ale předpokládá se, že se zastavila v nejméně pěti dalších afrických zemích. Naposledy pak v sousední Nigérii, kde prodala benzín z Estonska. Když 19. srpna zakotvila v Abidžanu, čekala již na ni narychlo zřízená firma Tommy, která se nabídla, že toxický odpad za provizi „zlikviduje.“ Jakým způsobem to učinila už víme. Trafigura sice prohlašuje, že s odpadem mělo být náležitě odborně naloženo, proč ale musel být převezen do chudé africké země, vysvětlit nedokáže.

Martin Kloubek

© Greenpeace / Christian Aslund

asistent kampaní Greenpeace

> Greenpeace zasahuje

© Greenpeace / Christian Aslund

Zatímco na africkém pobřeží umírali lidé, plula si Probo Koala nerušeně zpátky do Evropy. V Baltském moři ji však na konci září vystopovala loď Greenpeace Arctic Sunrise, která zde tou dobou plula v rámci kampaně za omezení nadměrného rybolovu a obě lodi se setkaly v estonském přístavu Paldiski.

Teprve po třech dnech slavila blokáda úspěch. Estonský nejvyšší státní zástupce nařídil vyšetřování a zároveň přišla oficiální žádost nové vlády Pobřeží slonoviny o zadržení lodi Probo Koala. Pobřeží slonoviny dokonce pověřilo Greenpeace, aby jej v celé věci na místě zastupovalo. Seznámit se se situací přiletěl do Paldiski i evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas, který též zavítal na palubu Arctic Sunrise a poděkoval Greenpeace: „Chtěl bych Greenpeace poděkovat. Myslím, že dokázali v tomto případě napravit některé nedostatky v evropských zákonech.“

> Co dál?

Arctic Sunrise tu zakotvila v bezprostřední blízkosti Koaly, a to tak, aby jí znemožnila odplout. Posádka Greenpeace pak označila trup Koaly velkým nápisem „Dějiště toxického zločinu EU,“ a apelovala na estonské i evropské instituce, aby loď zabavily a umožnily řádné vyšetření celé události. I přesto, že se aktivisté zpočátku dočkali od přístavních úřadů jen hrozeb a šikany, odmítli přístav opustit a uvolnit tím Probo Koala cestu.

Vyšetřování okolností tragédie v Pobřeží slonoviny v současné době pokračuje jak v Africe, tak i v Evropě. Přímo v Abidžanu pak již několik týdnů operuje pod hlavičkou OSN skupina francouzských expertů, která řídí práce na vyčištění zamořených míst a snaží se zabránit znečištění vodních zdrojů a případné další katastrofě. Nedostatky v zákonech, o kterých mluvil evropský komisař, však stále zůstávají a konec „odpadkového kolonialismu“ (viz rámeček) je zatím stále v nedohlednu. Klíč k nápravě ale nemají v rukou pouze politici a mezinárodní instituce. Máme ho my všichni. Pro začátek stačí kontrolovat, kde končí naše staré televize, lednice nebo počítače.

Odpadkový kolonialismus Greenpeace po dlouhá léta vede kampaň za zákaz vývozu toxického odpadu z bohatých zemí do chudých. Toto úsilí vedlo v roce 1998 k podepsání tzv. Basilejské úmluvy, která zakazuje dovážet nebezpečný odpad z členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) do zemí nečlenských. Její naplňování má však zatím obrovské mezery. Bezohlední evropští a afričtí obchodníci si cestu k přepravě nebezpečného odpadu zatím vždycky najdou. Je s podivem, že se tisíc tun odpadu může převážet jednodušeji než malý balíček kokainu. Navíc ani samotné státy EU nedávají soukromým společnostem dobrý příklad. Například Francie se před nedávnem pokusila vyvézt svou zastaralou letadlovou loď Clemenceau do Indie na sešrotování. Plavidlo plné toxických látek mělo skončit na tzv. „pohřebišti lodí“ u indického města Bhavnagar na západním pobřeží Indie. Dělníci, pocházející většinou z venkova, zde přitom bez jakýchkoliv ochranných pomůcek lodě rozřezávají, aniž by tušili hrozící nebezpečí. Teprve velká akce Greenpeace podpořená místními indickými úřady vedla k navrácení lodi do Francie. Do Afriky či Asie však v obrovském měřítku proudí například i staré elektrospotřebiče jako vyřazené televize, počítače a monitory. Evropské a americké firmy vyjde daleko levněji elektronický odpad naložit na loď a poslat přes půl světa, než ho řádně zlikvidovat doma. Hromady elektronického smetí plného těžkých kovů a jedovatých látek se pak vrší v chudinských oblastech rozvojových zemí, kde na pobřeží otravují vodu a půdu. Místní lidé se navíc živí tím, že odpad holýma rukama rozebírají, aby získali čistý kov na prodej. Jak zdraví nebezpečná je tato práce, to snad ani nepotřebuje komentář.

<7>

> Oceány Marek Tomin

ve výši 38 tisíc tun ryb. Neudržitelná politika EU ve spojení s nelegálním lovem znamenají začátek konce baltské tresky.

konzultant oceánské kampaně Greenpeace

© Greenpeace / Christian Aslund

> Stopa vede k Espersenu

Nepodporujte pirátský rybolov!

Aktivisté GP vnikli v poslední době na paluby dvou lodí, kde nalezli stovky kilogramů tresek a ještě mokré sítě. Posádky ale tvrdily, že ryby pocházejí ze západní části Baltského moře. Objeveny byly rovněž krabice největšího dodavatele tresek v Evropě, dánské firmy A. Espersen A/S, která se počátkem roku 2006 dopustila téhož protizákonného počínání v Barentsově moři. Stejná firma byla přitom v roce 2001 přistižena při obchodování s nelegálně ulovenými treskami. „Zdá se, že Espersen je partnerem lodí, na jejichž paluby jsme vstoupili. Je jasné, že společnosti, které nakupují tresky od firmy Espersen, nemohou garantovat, že prodávají legálně ulovené ryby,“ upozornila Ida Udovicová z posádky Arctic Sunrise. Chceme-li populaci tresky zachránit, je třeba vytvořit sítě mořských rezervací, kde by byl rybolov zcela zakázán. To by zlepšilo vynutitelnost zákonných opatření a dalo by moři šanci vzpamatovat se. Zároveň doporučujeme, aby každá rybářská loď byla vybavena přístrojem umožňujícím sledování jejího pohybu v oblasti Baltského moře. Měly by také být zavedeny účinné kontroly na moři i v přístavech a vytvořen seznam lodí přistižených při obcházení pravidel rybolovu.

Loď Greenpeace Arctic Sunrise na podzim ve východním Baltu objevila nelegální sítě určené k lovu tresek. Posádka sítě zabavila a na jedné z bójí zanechala vzkaz spolu s telefonním číslem. Pokud se pirátští rybáři přihlásí, mohou majetek dostat zpět. Doufáme, že pytláci zavolají, jelikož mají co vysvětlovat. V rámci regionálního plánu regulace rybolovu je totiž východní Balt v období mezi 15. červnem a 15. zářím pro lov tresek uzavřen. A nejde jen o dobu hájení… Podle odhadů je v Baltském moři až třicet procent tresek uloveno nelegálně. V zabavených sítích se z velké části nacházely tresky malého vzrůstu. Žádná z ryb nebyla dosud pohlavně vyspělá. Východobaltská populace tresky je ohrožena a vědci doporučili úplné ukončení lovu. Evropská unie nicméně stanovila kvóty na rok 2007

© Greenpeace / Christian Aslund

Na český vánoční stůl již tradičně patří ryba. V posledních letech se ale stalo módou nahrazovat klasického kapra exotičtějšími druhy ryb. Ne vždy však podobné experimenty prospívají přírodě.

Než však budou zmíněná opatření přijata, můžete udělat alespoň jedno: Nekupujte tresky od firem prodávajících nelegální úlovky.

Spermie získaly zlato

© Greenpeace

Spot Greenpeace, který vtipnou formou upozorňuje na negativní vliv toxických látek na lidskou reprodukci, získal v říjnu stříbrné ocenění na prestižní soutěži Golden Drum ve slovinské Portoroži. A úspěchy sbírá i na domácí půdě. Začátkem listopadu totiž obdržel ocenění Zlatá pecka 2006 ve stejnojmenné kreativní soutěži. Greenpeace děkuje firmě Thamesdown, která spot vytvořila a za skvěle odvedenou práci si obě ocenění plně zaslouží. Spot si můžete prohlédnout na: http://www.greenpeace.org/czech/spermie/ Aktivisté Greenpeace předvádějí na Václavském náměstí představení s názvem „tanec chromých spermií“. V nedaleké kavárně Národního muzea pak proběhla premiéra spermiového spotu Greenpeace a tisková konference na téma vliv chemických látek na lidskou reprodukci. <8>

Jan Freidinger vedoucí toxické kampaně Greenpeace

> Toxic

> GMO Magdalena Klimovičová konzultantka genetické kampaně Greenpeace

Průvodce spotřebitele jak nakupovat produkty bez genetické modifikace

Dobrou chuť! Vážení přátelé! Spolu s magazínem jste dnes od nás obdrželi také II. vydání Průvodce spotřebitele. Měl by Vám při každodenních nákupech pomoci vyvarovat se potravin, které by mohly obsahovat geneticky modifikované složky. Dobrou zprávu máme pro ty z vás, kteří si pamatují našeho Průvodce z loňského roku. Navzdory velkému tlaku biotechnologického průmyslu je na pultech obchodů méně a méně potravin s označením GMO, a to především díky odmítavému postoji evropských spotřebitelů. Projevilo se to i v našem Průvodci, kde díky preferencím

zákazníků narostl výčet položek v tzv. zelené sekci. Stále větší počet výrobců si jasně uvědomuje, že spotřebitelé požadují výběr z kvalitních, zdravých a čerstvých potravin, které často nesou některou ze značek kvality. A s tím se obsah GMO rozhodně neslučuje.

> Kupujme bio! V novém vydání jsme také rozšířili rozsah informací o biopotravinách, které pocházejí z ekologického zemědělství. Jen u nich máme totiž stoprocentní jistotu, že neobsahují žádnou GM složku. Pro nákup těchto potravin je mnoho důvodů. U chovu zvířat jde o etické důvody, u rostlin je hlavním důvodem to, že rostliny byly vypěstovány s ohledem na ochranu přírody bez umělých hnojiv, postřiků či aditiv. A samozřejmě bez GMO. To v součtu znamená zdravější, volnější a spokojenější zvířata, čistší rybníky, louky, pole, sady a vinice. Přidaná hodnota je tak hned dvojí: ohled na přírodu a zdravá potravina, která chutná lépe. Možná si řeknete: dobře, ale kde je mám koupit? V našem Průvodci naleznete odpověď. A jestli moc nevěříte tomu, že je mezi konvenčními potravinami a biopotravinami nějaký rozdíl, kupte si obyčejné mléko a pak třeba biomléko z Olmy (vůbec nejprodávanější biopotravinu u nás). Ochutnejte je a uvidíte. A protože nejen mlékem je člověk živ, nabízíme i nápady pro slavnostní vánoční i novoroční přípitek. Čím jiným než biovínem z našich vinic. Dobrou chuť a na zdraví!

NAP aneb Národní alokační podfuk © Greenpeace / Václav Vašků

Pokud jste nikdy neslyšeli o národním alokačním plánu, pak vězte, že je to v současnosti jeden z nejdůležitějších nástrojů ke snižování emisí skleníkových plynů a ochrany klimatu vůbec. Tedy měl by být. V České republice si z něj ale znečišťovatelé nejdřív udělali s pomocí politiků miliardový byznys a teď chtějí dokonce jeho prostřednictvím prosadit zvýšení emisí oxidu uhličitého o celou čtvrtinu.

> Prodám povolenku, Zn: levně Princip obchodování s emisními povolenkami, který v EU funguje od roku 2005, je ve své podstatě jednoduchý a účinný. Znečišťovatelé smějí do ovzduší vypustit jenom tolik tun oxidu uhličitého, na kolik mají zajištěné povolenky. Pokud tedy firma investuje do čistší technologie a emise sníží, může přebytečné povolenky prodat těm, kteří jich mají naopak málo. Systém ale funguje pouze za předpokladu, že je na trhu méně povolenek, než firmy skutečně potřebují. Kdo a kolik toho bude smět do ovzduší vypustit rozhoduje stát právě prostřednictvím národního alokačního plánu. České firmy si zpočátku vymohly právo na 98 milionů tun CO2. Po roce ale vyšlo najevo, že skutečné emise našeho průmyslu byly i bez snahy o snižování „jen“ 82 miliónů tun. Čeští znečišťovatelé tak mohli na evropský trh vrhnout 15 miliónů přebytečných povolenek. Největší český znečišťovatel ČEZ díky tomu vydělal miliardu korun.

> Zvýšíme emise o čtvrtinu?

ci října totiž předložilo návrh plánu, který počítá se zvýšením emisí oxidu uhličitého o čtvrtinu, tedy na 102 miliónu tun! Pokud plán projde, bude to znamenat, že se naše republika posune na druhé místo největších znečišťovatelů a na každého Čecha tak připadne více než dvojnásobek emisí průměrného Němce či Brita. Návrh však ještě musí v prosinci schválit vláda a pak poputuje do Bruselu k Evropské komisi, která má ve věci poslední slovo. Greenpeace se snaží už od léta přesvědčit české politiky i úředníky, že plán by měl firmy přimět ke snižování emisí, nikoliv naopak. Až do poslední chvíle se budeme snažit přesvědčit vládu, že s návrhem razantního zvýšení emisí by způsobila naší zemi zbytečnou mezinárodní ostudu. Pokud neuspějeme, vyzveme evropského komisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase, aby splnil své slovo z října letošního roku, kdy prohlásil: „Pokud by členské státy vpustily na trh více povolenek, než je třeba k pokrytí skutečných emisí, systém by ztratil smysl… To nepřipustím.“

V letošní roce se rozhoduje o národních alokačních plánech na léta 2008 – 2012. Ministerstvo životního prostředí v čele s Petrem Janem Kalašem se ale svým postojem fakticky rozhodlo rezignovat na ochranu klimatu a dalo přednost ochraně znečišťovatelů. Na kon-

Jan Rovenský vedoucí energetické kampaně Greenpeace

<8>

> Energetika

> Podpořte Greenpeace 1. Tričko Keep Natural 2. Dámské tílko

Batikované tričko

Tričko Save our seas

Bavlněné batikované tričko s krátkým rukávem, modro-bílá kombinace, černé logo Greenpeace (vpředu malé, vzadu velké). Dívčí tričko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, malé černé logo Greenpeace vpředu Velikosti S, M, L, XL.

Bavlněné triko , barva olivová, vpředu znak velryby a logo Greenpeace. Dámské velikosti S, M, L, pánské S, M, L, XL.

cena

cena

390 Kč

300 Kč

Tričko s obrázkem velryby

1. Bavlněné žluté tričko, pánské s krátkým rukávem velikosti S. 2. Bavlněné červené tílko s lycrou, vpředu logo Greenpeace, vzadu ornament. Velikosti S, M, L, XL.

Bavlněné tričko vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, barva světle modrá s tmavým potiskem nebo tmavěmodrá se světlým potiskem. Velikosti dámské S, M, L, XL pánské S, M, L, XL.

cena tričko Keep natural 300 Kč

cena

300 Kč

DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB

cena Dámské tílko

Pexeso Kalendář Greenpeace 2007

Hrníček Greenpeace Klíčenka Greenpeace

1. Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis „Genetic Experiment“. 2. Taška s delšími uchy, nápis „Reduce, Reuse, Recycle“.

Pexeso – Klasická stolní hra. Kalendář Greenpeace 2007 – Nástěnný kalendář s fotografiemi zvířat a krajiny, rozměry 30 × 38cm, texty v angličtině.

Hrníček Greenpeace – skleněný hrníček s matovaným povrchem, červené logo Greenpeace. Klíčenka Greenpeace – barva zelená.

cena 1. Taška „GE“ cena 2. Taška „R–R–R“

cena Pexeso 40 Kč cena Kalendář Greenpeace 300 Kč

cena Hrníček cena Klíčenka

CD Planet Dance

Nákupní tašky

Kompilace taneční hudby vydaná na podporu Greenpeace: Patrick Bergman, Over3, Ohm Square, EOST rmx by DJ Wich, Different D.I.S.C.O., Skyline, Blow, Hypnotix, ECA, Švihadlo, Nana Zorin, Underwear, Significant Other. AKČNÍ CENA

50 Kč

Objednávka – ZIMA 2006

200 Kč

S

M

počet kusů L XL

Batikované tričko – modré

100 Kč 130 Kč

celkem

Objednané zboží zašlete na adresu: Jméno: ...........................................................................

Batikované tričko – dívčí červené Tričko Save Our Seas – pánské

Ulice, číslo: ..................................................................

Tričko Save Our Seas – dámské Město: ...........................................................................

Tričko Keep Natural – pánské Dámské tílko

PSČ: ...............................................................................

Tričko s velrybou – pánské světlemodré Tričko s velrybou – dámské světlemodré

*Telefon: .......................................................................

Tričko s velrybou – pánské tmavěmodré Tričko s velrybou – dámské tmavěmodré

Podpis: .........................................................................

CD Planet Dance Taška “GENETIC EXPERIMENT”

*Poznámka: ................................................................

Taška „REDUCE, REUSE, RECYCLE“

.......................................................................................... .......................................................................................... ..........................................................................................

Kalendář Greenpeace 2007 Pexeso Klíčenka Hrníček

<10>

Z:

Č:

uplatňuji 10% slevu pro členy / členky RWC

150 Kč 80 Kč

Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 84 Kč na poštovné – netýká se samotné objednávky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem. Greenpeace 1.pluku 12/143, 186 00 Praha 8, tel. 224 319 667, fax: 222 313 777 e-mail: [email protected] *Uvedete-li na objednávce svoje telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požadovaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dárek ke konkrétní příležitosti apod.). Lenka Dvořáková, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vysokém počtu může někdy dojít ke zpoždění. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.

> Fejeton Deregulace

Jan Keller sociolog a ekolog, profesor Ostravské univerzity

Islandští velrybáři jsou už zase ve svém živlu. Po určitém váhání se konečně osmělili a vylovili si pár ukázkových plejtváků. S dlouhými noži na násadách je s velkým potěšením vykuchali a rozporcovali. Na rozdíl od japonských velrybářů si ani nehrají na to, že kytovce zabíjejí z nějakých vědeckých důvodů. Opět je začali lovit a zabíjet jednoduše proto, že se nebojí žádných sankcí. Před bezmála dvaceti lety se mi svěřil jeden norský kolega: „Já vím, že by se to nemělo dělat, ale když to jejich maso tak moc dobře chutná!“ Od té doby deregulace pokročila natolik, že jen málo lidí má ještě aspoň nejasný pocit, že by se něco přece jenom dělat nemělo. Opětovné zahájení lovu velryb bylo jen otázkou času ve světě, který postupně dereguluje všechna pravidla. Není to tak dávno, co ještě platilo, že by se například nemělo mučit vězně, že by se neměly ve válečných konfliktech používat nášlapné miny, zbraně na bázi fosforu či ochuzeného uranu.

Patnáct svíček na dortu

Deregulace neznamená, že všechna pravidla jsou zrušena. Většinou zůstávají i nadále formálně v platnosti. Obrovsky se však rozšířila libovůle při zacházení s nimi. Jedna země je potrestána pod záminkou hrozby zbraní hromadného ničení, i když takové zbraně vůbec nemá. Jiné země se přitom nahlas vychloubají doktrínami preventivního jaderného úderu. Islandští rybáři už pochopili, že pravidla dnes více než kdy jindy platí jenom pro ty slabé a bázlivé. Když vytáhnou kurážně proti velrybám, ukazují tím celému světu, že na ně nikdo nemá, podobně jako nikdo nemá na ty, kteří kurážně podnikají jiná krvavá tažení. A tak můžeme napevno počítat s tím, že už brzy se dozvíme od japonských velrybářů, že také oni to s tím vědeckým výzkumem mysleli jenom tak trochu jako vtip. V deregulovaném světě už není třeba schovávat se za vědu. Proč se ještě stydět, když to tak dobře chutná?

Jan Piňos ředitel kampaní Greenpeace

Prvního prosince uplynulo přesně patnáct let od chvíle, kdy zahájila práci první samostatná pobočka organizace Greenpeace ve východní Evropě. Nesla název Československo. Se jménem Greenpeace se však lidé u nás mohli seznámit i dříve. Již v osmdesátých letech se totiž na našem území uskutečnila řada akcí. Např. v roce 1984 v rámci kampaně proti kyselým dešťům pověsili aktivisté Greenpeace, navzdory střelbě tajné policie, na komín karlovarské teplárny velký transparent s nápisem STOP. V prosinci 1989 pak za ohromného zájmu veřejnosti objel autobus Greenpeace naše velká města. Na úplném počátku Greenpeace se jedenáct zarostlých odvážných mužů vypravilo rozbouřeným polárním mořem protestovat proti americkým jaderným pokusům u aljašského pobřeží. Naše začátky sice nebyly tak heroické, rozhodně ale nepostrádaly velké výzvy a dobrodružství. Bylo nás pět, tak jako v knize Karla Poláčka. Ředitel Ivo Šilhavý, tisková mluvčí Věra Franková a tři kampaněři: Petr Hlobil (jaderná kampaň), Jan Piňos (atmosféra a energie) a Antonín Mucha (toxická kampaň). Prvním velkým tématem se stala jaderná energie. Snažili jsme se přimět Pithartovu vládu k zastavení výstavby Temelína a uskutečnili několik přímých akcí v Praze. Poté jsme přesunuli svou pozornost do severních Čech. Vystupovali jsme proti plošné instalaci drahého a neefektivního odsiřování za desítky miliard, namísto instalace moderních spalovacích technologií a energetických úspor. Přesně rok po založení pobočky, zahájilo Greenpeace blokádou kostela v Libkovicích kampaň za záchranu vesnice před zbouráním kvůli těžbě uhlí. Šlo v ní však o mnohem více než o jednu vesnici – Lib-

kovice se staly symbolem neúnosné ekologické, sociálním a zdravotní devastace Podkrušnohoří. Tříměsíční akce, při které lidé z celé republiky bránili domy vlastními těly, se nakonec proměnila v několikaletý zápas, který zahrnoval široké spektrum práce od odborných studií o šetrné těžbě uhlí, přes lobbing, přímé nátlakové akce, ekologickou osvětu na školách až ke kulturním projektům. Z nich nejpovedenější byly zejména umělecký festival Libkovická cihla, rozsáhlá fotografická výstava a vydání knihy Libkovice: Zdař Bůh. Historie prokázala, že na obou klíčových ekologických frontách tehdejší doby, u Temelína i u Libkovic, mělo Greenpeace pravdu. Přesto byl Temelín zbytečně postaven (ČR vyváží stejné množství elektřiny, jaké elektrárna vyrobí) a Libkovice zbytečně zbourány (na tomto územní se nikdy uhlí těžit nebude). Tolik ve stručnosti z nepřeberného množství příběhů a témat, které přineslo prvních pár let naší organizace. A jestli vás toto téma zaujalo, počkejte si na náš jarní magazín. Příjemně vás překvapí.

<11>

> PF 2007

Přejeme příjemné prožití vánočních svátků, hodně zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce.