ELEKTRONICKÉ PO%ÍTA%OVÉ SYSTÉMY PRAKTICKÁ CVI%ENÍ

Projekt OP VK CZ.1.07/1.1.07/11.0112

Podpora odborného vzd!lávání na st"edních #kolách MSK

St"ední pr$myslová #kola elektrotechniky a informatiky, Ostrava Kratochvílova 7 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava www.spseiostrava.cz tel.: e-mail:

www.spravnysmer.cz

ELEKTRONICKÉ PO%ÍTA%OVÉ SYSTÉMY PRAKTICKÁ CVI%ENÍ St$ední pr%myslová &kola elektrotechniky a informatiky, Ostrava

„Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním rozpo"tem #eské republiky“

ST EDNÍ PR MYSLOVÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY, OSTRAVA

ELEKTRONICKÉ PO ÍTA OVÉ SYSTÉMY (PRAKTICKÁ CVI ENÍ)

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpo tem eské republiky

SPŠei, Ostrava

Elektronické po íta ové systémy

!"#$% 1 2 3 4

Praktické cvi ení realizace strukturované kabeláže........................................................................................ 3 Sestavení PC, instalace opera ního systému, testovací programy ................................................................... 9 Instalace opera ního systému Windows 7 Ultimate ..................................................................................... 11 Pam ti RAM (praktické cvi ení)................................................................................................................. 13 4.1.1 Hardwarová instalace pam ového modulu ................................................................................... 13 4.1.2 Softwarová diagnostika pam ti RAM ............................................................................................ 14 5 Hardwarová instalace grafického adaptéru .................................................................................................. 22 6 Pevný disk (praktické cvi ení) .................................................................................................................... 32 6.1.1 Hardwarová instalace pevného disku a nastavení BIOS.................................................................. 32 6.1.2 íprava logické struktury – rozd lení a formátování disk ............................................................ 35 6.1.3 Testování disk ............................................................................................................................. 36 6.1.4 Vyhodnocení vlastností pevného disku .......................................................................................... 37 7 Vým nná pam ová média (praktické cvi ení)............................................................................................ 38 7.1 Použití SW Nero ............................................................................................................................... 38 7.1.1 Všeobecné informace o software Nero........................................................................................... 38 7.1.2 Instalace a použití software Nero (cvi ení) .................................................................................... 38 7.2 Instalace SW na pam ové médium U3 ............................................................................................. 39 7.2.1 Všeobecné informace o software instalovaném na USB Flash disk................................................. 39 7.2.2 Postup instalace software na USB Flash disk firmy SanDisk. ......................................................... 39 7.2.3 Instalace software na USB Flash disk firmy SanDisk (cvi ení) ....................................................... 40 8 Zvuková karta – praktické cvi ení .............................................................................................................. 41 9 Vytvo ení malé sít s opera ním systémem Windows ................................................................................. 48 10 Základní instalace OS Windows server 2003............................................................................................... 50 11 OS Windows 2003-povýšení PC do role adi e domény .............................................................................. 52 12 Windows server - správa uživatelských profil ........................................................................................... 56 13 Vytvo ení uživatelského prost edí na NOES(Novell Open Enterprise server)............................................... 59 14 Instalace XAMPP ....................................................................................................................................... 61 15 Vytvo ení bezdrátové sít Wi-Fi ................................................................................................................. 63 16 íloha ....................................................................................................................................................... 65 17 Literatura ................................................................................................................................................... 66

2 / 67

SPŠei, Ostrava


1 Praktické cvi ení realizace strukturované kabeláže V tomto cvi ení se žáci seznámí s problematikou praktické realizace strukturované kabeláže. V prvé ásti, po získání základní orientace a seznámení se s propojovacími prvky, budou na cvi ných pracovištích vytvá et sí ová propojení. Pracovišt jsou vybavena krepovacími klešt mi, speciálním ná adím pro zapojení patch panel a testery. Po získání t chto praktických dovedností budou žáci ve druhé ásti zpracovávat samostatný projekt se zadáním a termínem odevzdání v 1. pololetí. Rozsah výuky 6-8 hodin, zpracování projektu je zadáno jako samostatná práce žáka, kdy m že využívat v rámci samostudia specializovanou u ebnu. 1. ást praktická realizace zhotovení propojovacího kábelu s konektory RJ45(vyzkoušet ob normy), ení správnosti zapojení testerem, zapojení zásuvky a patch panelu, propojení s aktivním prvkem a sí ovou kartou, ov ení správnosti propojení a odzkoušení komunikace, pro 4.ro níky možno za adit základy managementu switche,komunikace p es hyperterminál a port RS232, nastavení pro p enos,zahájení komunikace, základy managementu, alternativn p e WEB rozhraní.

Pracovišt pro cvi ení .1

Doporu ený postup: Zast ihn te rovn kripovacími klešt mi konec kábelu, vždy alespo o pár milimetr (konce mohou být poškozené) a nasu te na kábel krytku konektoru tak, že širším koncem sm uje ke konci kábelu.

Pomocí o ezávátka odstra te izolaci. Konec kabelu vložt mezi klešt tak, aby konec byl zarovnán s širší ástí elistí a n kolikrát oto te nástrojem kolem kábelu,a ž dojde k o íznutí, délka odstran né izolace je asi 12 mm. Rozple te vodi e a se te podle požadovaného zp sobu zapojení.

3 / 67

SPŠei, Ostrava


Nyní nasuneme konektor na srovnané konce vodi , dbáme, aby konce byly stejn dlouhé a aby se p i nasunování nep ehodily. N kdy je vhodné klešt mi vodi e do roviny zast ihnout. Po zasunutí zkontrolujeme, že všechny vodi e jsou pod b ity a klešt mi zmá kneme konektor. Tím dojde k zamá knutí kontakt v konektor do jednotlivých vodi . Spojení je již nerozebíratelné, p i chyb musíme konektor odst ihnout a za ít znovu.

Následn ješt zkontrolujeme po adí vodi pod b ity a nasuneme krytku na konektor. Stejným postupem zhotovíme konektor i na druhém konci kábelu. Na záv r p istoupíme k testování testerem. U p ímého kábelu se nám na obou ástech testeru rozsv cují LED diody se stejnými ísly vodi . Pokud je tomu tak, máme kábel v po ádku a m žeme pokra ovat.

i zapojení zásuvek a patch panel pokra ujeme tak, jak je nazna eno na následujích obrázcích. Vlastní zapojení se mohou lišit dle použitých zásuvek a patch panel . i postupu zapojení kabelu do zásuvky používáme speciální nástroj pro zamá knutí vodi e do kontakt zásuvky.

4 / 67

SPŠei, Ostrava


Po zapojení zásuvky druhou stranu kabelu p ipojíme k patch panelu. Nejprve si kladn zjistíme po adí vodi ( je vždy zobrazeno na vnit ní stran panelu).

Po zapojení provedeme testerem kontrolu propojení, m žeme p ipojit i náš zhotovený propojovací kabel.Je-li vše v po ádku, pak jsme byli úsp šní.

5 / 67

SPŠei, Ostrava


2. ást Vytvo te projekt strukturované kabeláže s použitím stavebního plánu podlaží budovy školy, firmy apod. Zpracujte formou technické dokumentace. Zadání: kabeláž bude realizována nestín nou kroucenou dvojlinkou, minimální po et místnosti 6, minimáln 4 zásuvky na místnost, další t i místnosti budou vy len ny pro provozní ást (WC, sklady, umíst ní rozvad , server ), vhodn situujte rozvad , navrhn te po et patch panelu v rozvad i ( rack), nad vytvo eným kabelovým systémem navrhn te osazení rozvad e aktivními prvky (switche). V grafické ásti bude technická zpráva obsahovat: dorys, v etn ozna ení místnosti, v plánu podlaží vyzna ení kabelových tras a rozmíst ní zásuvek, návrh vhodného systému ozna ování zásuvek a port na patch panelech a aktivních prvcích v dokumentaci, navrhn te vhodný systém ozna ování zásuvek a port na patch panelech a aktivních prvcích v dokumentaci, zpracování položkového rozpo tu návrhu. Celkový rozsah práce 5 až 7xA4 p i dodržení zásad normostránek, možno zvolit zpracování elektronicky ve form .pdf souboru. Ke zpracování: studijní materiál vytvá ení strukturované kabeláže, praktická ukázka u itelem, podp rný prost edek-Internet na PC (po domluv s vyu ujícím). ,

Strukturovaná kabeláž Rack sk , obvykle zamykatelná, obsahuje propojovací (patch) panely, aktivní prvky, kdy i servery a další komponenty, vnit ní ší ka 19“.

Patch panel blok ozna ených zásuvek na rubu svorkovnice pro p ipojení kabel

Zásuvka zná provedení – na ze , pod omítku, do lišt apod.

6 / 67

SPŠei, Ostrava


Aktivní prvky

edávají pakety a rekonstruují je dnes prakticky výlu epína e (switche), edávají paket jen na port, kde se nachází p íjemce, zjiš ují automaticky z procházejících paket (plug&play), optimalizace výkonu a propustnosti, na obrázku p epína AT 8000 GS24. Typy p epína jednoduché koncové plug&play bez možnosti nastavení, laciné. páte ní pokro ilé možnosti konfigurace, VLAN, bezpe nostní mechanismy, dálková správa, podstatn dražší. Sm rova e pracují v sí ové vrstv (typicky s protokolem IP, mohou být i jiné): koncové po íta e je „vidí“ a musí s nimi cílen spolupracovat (konfigurace default gateway), základem práce sm rovací tabulka s nejlepšími cestami ke známým cíl m, sm rova obvykle provozuje jeden i n kolik sm rovacích protokol aktualizujících jeho sm rovací tabulku. Sí ová karta propojuje po íta se sítí, dnes obvykle na základní desce, m že být ale samostatná.

7 / 67

SPŠei, Ostrava


Propojovací kabel

UTP –kroucená dvojlinka 4 páry: modrý, oranžový, zelený, hn dý, jeden vodi celobarevný, druhý v kombinaci bílé a barvy. Zapojení UTP dva standardy – T568A a T568B, mají prohozený zelený a oranžový pár; v praxi nevadí (jen je eba,aby oba konce jednoho kabelu byly zapojeny stejn ).

pohled zep edu na zásuvku T568B T568A

UTP kábel standardní po íta –switch, 1–1, 2–2, 3–3, 4–4, 5–5, 6–6, 7–7, 8–8. ížený po íta –po íta nebo switch–switch, dnes autodetekce 1–3, 2–6, 3–1, 4–8, 5–7, 6–2, 7–5, 8–4.

8 / 67

SPŠei, Ostrava


2 Sestavení PC, instalace opera ního systému, testovací programy V tomto cvi ení se žáci seznámí s problematikou montáže a oživení základní desky PC s procesory IntelCore a grafickou kartou ASUS nVidia. Jako PC je použito pracovišt na cvi ném panelu se základní deskou Intel Desktop Board DG33TL. Je možno využít 5 pracoviš , žáci pracují ve dvojicích, k dispozici jsou manuály k základní desce a instala ní CDROM. Výstupem je celkové zhodnocení a výsledky testování. Nutno zpracovat ve formátu .pdf. Cvi ení lze rozložit do 2 samostatných blok .

Seznamte se d kladn s dokumentací základní desky! Kontrola hardware: prove te kontrolu montáže základní desky a její nasvi ování dle dokumentace výrobce, prove te kontrolu pam ti základní desky, všimn te si propojení disk a jednotky CDROM k základní desce, prove te kontrolu typu instalovaných pam tí a jejich umíst ní, prove te kontrolu napájecího zdroje a jeho propojení k základní desce, ov te správnost zapojení Front panelu na základní desce, ješt jednou ov te d kladn správnost zapojení napájení, prove te kontrolu p ipojení periférních za ízení, oznamte u iteli ukon ení této ásti úlohy. Zprovozn ní PC a instalace opera ního systému: zapn te PC a ov te správnou funkcí jednotlivých modul , BIOS je nastaven na bootování s jednotky DVD, vložte instala ní CD a restartujte po íta , prove te základní instalaci opera ního systému WINDOWS XP, postupujte dle pokyn pr vodce instalací. diskový subsystém stanice pro instalaci: primární partition o velikosti: 4 GB, souborový systém: NTFS, jméno a název spole nosti: UCEBNA_619, organizace: SPS_KRA, název po íta e: PC1, heslo administrátora: spravce, uživatel pc : student.

9 / 67

SPŠei, Ostrava

Instalace ovlada


k základní desce, instalace dopl kového software:

prove te instalaci ovláda z CD k základní desce – ov te, že ovlada e jsou ur eny pro vaši typov ozna enou základní desku, nainstalujte sí ovou kartu WLAN, zjist te p es správce hardware, zda jsou korektn nainstalovány ovlada e (Tento po íta -Vlastnosti-Hardware-Správce za ízení), prove te instalaci dopl kového software s p iloženého CDROM v etn testovacích program EVEREST, PC Wizard 2008 nebo SiSoftSandra, seznamte se s testovacími programy a prove te základní testy po íta e.

Základní deska vstupy a výstupy

10 / 67

SPŠei, Ostrava


3 Instalace opera ního systému Windows 7 Ultimate V tomto cvi ení se žáci seznámí s instalací opera ního systému Windows 7,v etn XP módu a vytvá ením virtuálních stroj . Jako PC je použito pracovišt na cvi ném panelu se základní deskou Intel Desktop Board DG33TL. Je možno využít 5 pracoviš , žáci pracují ve dvojicích, k dispozici jsou instala ní DVD a CDROM. Výstupem je kompletní instalace opera ního systému s virtualizaci.

Postup instalace: Prove te nabootování z instala ního DVD - (Bios je nastaven). Akceptujte nastavení prost edí – eské. Zvolte novou instalaci. Zrušte stávající vytvo ené diskové oblasti. Vytvo te pouze jednu diskovou oblast o velikosti 20 GB a zformátujte ji systémem NFTS. Zadejte jméno uživatele a po íta e. Uživatelem bude student s heslem student, jméno po íta e U805-PRAC1….5 Instalací aktualizací zatím nezapínejte. Po kontrole asu instalaci dokon ete. Po p ihlášení uživatele zobrazte si Tento po íta /Vlastnosti a zobrazí se základní informace o po íta i, pokra ujte pak p es Up esnit nastavení systému/Hardware a zobrazte si Správce za ízení. Prove te kontrolu nainstalovaných komponent . Z p iloženého CD Edimax nainstalujte bezdrátovou sí ovou kartu. Z p iloženého CD zkopírujte na plochu adresá Virtual PC Win7. Nainstalujte postupn všechny 3 aktualiza ní soubory. Po instalaci p es START/Všechny programy/Windows Virtual PC/Prost edí XP Mode doinstalujte a spus teXP mód.

Pokud instalace prob hla korektn , spustí se v b žícím opera ním systému W7 XP mód.

11 / 67

SPŠei, Ostrava


Vypnutí provedete p es Akce/Zav ít. Pro vytvo ení dalšího virtuálního stroje spus te Windows Virtual PC/Vytvo it virtuální po íta a pokra ujte dále dle pr vodce zadáním názvu virtuálního po íta e, zkontrolujte p id lenou velikost pam ti a pokra ujte vložením CD z opera ním systémem na p íklad Windows server 2003.

Po nainstalování m žete spustit v b žícím opera ním systému Windows 7.

12 / 67

SPŠei, Ostrava


4 Pam ti RAM (praktické cvi ení) 4.1.1 Hardwarová instalace pam ového modulu 1. Po íta odpojíme od p ívodu napájecího nap tí. 2. Sejmeme levý kryt po íta ové sk ín . 3. Zkontrolujte kompatibilitu pam ového modulu a základní desky po íta e (umíst ní vý ezu a po et pin ).

4. Vyhledáme slot pro p ipojení pam ového modulu, postuoujeme opatrn , aby nedošlo k poškození základní desky.

vý ez a p epážka

západka ve vý ezu modulu í správné instalaci

5. Kartu do volného slotu opatrn zatla íme (pozor na p íliš velké prohnutí základní desky – m že dojít k protržení vodivých drah). Pokud DIMM do banku nejde zasunout, nepoužíváme sílu, ale ješt jednou zkontrolujeme polohu p epážky v banku a vý ezu v DIMMu. Pravd podobn máte DIMM pouze oto ený a jeho vý ez nezapadá do p epážky. V horším p ípad máme jiný typ DIMM, než podporuje náš bank.

13 / 67

SPŠei, Ostrava


6. Dbáme na to, aby DIMM byl ádn zasunut ve slotu – západky jsou ve vý ezech pam ových modul . P i duálním uspo ádání pam tí musí být oba kanály osazeny stejným typem pam ového DIMM (Je tedy nutné vložit DIMM tak, aby každý byl zasunut v banku komunikujícím odlišným kanálem. To výrobci základních desek eší tak, že barevn odlišují banky (do nichž DIMM zasunujeme). N kdy jsou stejnou barvou ozna eny banky stejné sb rnice – pak vložíme DIMM do odlišn obarvených bank . Jindy jsou stejnou barvou ozna eny spolupracující páry bank – pak DIMM zasuneme do bank stejných barev. Konkrétní postup si musíme najít v manuálu základní desky). 7. Po vizuální kontrole nasadíme kryt sk ín , zapojíme kabel propojující grafický adaptér s monitorem a napájecí kabel po íta e. 8. Po zapnutí po íta e musí systém zobrazovat základní obraz na monitoru. Pokud tomu tak není, že být chyba v nesprávn (nedokonale) zasunutém adaptéru ve slotu.

4.1.2 Softwarová diagnostika pam ti RAM Po dokon ení hardwarové instalace zapneme po íta . (Nej ast jší p inou toho, že na monitoru nevidíme obraz, je nedokonale zasunutý modul ve slotu.) Po správné instalaci pam ti a opera ního systému Windows žeme pomocí vlastností systému vid t základní údaj o celkové velikosti pam ti „vid né“ systémem (v p ípad integrované grafické karty v etn pam ti využívané touto grafickou kartou).

velikost instalované pam ti

Další informace o pam ti nám poskytne Správce úloh systému Windows: 1. Správce úloh spustíme nap . sou asným stiskem kláves CTRL+ALT+DELETE a výb rem tla ítka „Správce úloh“. 2.

CTRL+ALT+ESCAPE

ejdeme na záložku „Výkon“ a zkontrolujeme textové informace o pam ti RAM.

14 / 67

nebo

SPŠei, Ostrava


V oddíle „Fyzická pam

(kB)“ vidíme tyto údaje:

Celkem je celková fyzická velikost opera ní pam ti nainstalované v po íta i (jde o sou et kapacit všech pam ových modul opera ní pam ti). K dispozici p edstavuje velikost volné pam ti, kterou je možné využít. Mezipam systému je množství pam ti RAM, kterou si Windows vyhradily pro uložení naposledy použitých program a dokument . V oddíle „Využití pam ti“ lze vid t mezní hodnoty obsazení pam ti (vždy jde o pam soubor): Celkem ukazuje pam

RAM a stránkový

momentáln p id lenou programu a opera nímu systému.

Mez je maximální možnou hodnotou, které m že pam

dosáhnout.

Špi ka je špi ková hodnota obsazené pam ti (kolik pam ti bylo obsazeno nejvíce). V oddíle „Pam

jádra (kB)“ nás informuje o velikosti pam ti obsazené jádrem OS a ovlada i za ízení:

Celkem je celková velikost pam ti obsazené opera ním systémem a ovlada i . Stránkováno je množství pam ti jádra, které je mapováno na stránky virtuální pam ti. Nestránkováno p edstavuje velikost rezidentní pam ti, která nem že být zkopírována do stránkovacího souboru. Ve spodní ásti okna správce vidíme využití pam ti, celková hodnota uvedená za lomítkem je sou tem velikosti opera ní pam ti a stránkovacího souboru. Kritické stavy Pokud: „Fyzická pam – k dispozici“ klesne na nulu, opera ní systém nemá dostatek pam ti. Bu je spušt no mnoho program , nebo n která z aplikací zabírá mnoho pam ti. Stává-li se nám to p i b žném provozu, budeme muset pam rozší it. „Fyzická pam – Mezipam “ je výrazn nižší než polovina celkového množství fyzické pam ti, znamená to, že Windows nepracují p íliš efektivn . Nemají totiž místo, kam by si uložily nedávno použitá data. Toto místo musely uvolnit pro jiné programy. Stává-li se to p i b žném provozu, jde op t o indikaci malé pam ti. „Využití pam ti – celkem“ je pravideln vyšší než „fyzická pam – celkem“, znamená to, že opera ní systém asto p esouvá data do (a ze) stránkovacího souboru, ímž je systém zpomalován. Jde-li o stav astý v b žném provozu, budeme muset op t zvýšit velikost opera ní pam ti. „Využití pam ti – špi ka“ je vyšší než „využití pam ti – celkem“ ukazuje to, že systém Windows musel použít stránkovací soubor. Je-li však momentální hodnota „využití pam ti – celkem“ menší než „fyzická pam – celkem“ (viz p edešlý odstavec), šlo patrn o krátkodobou špi ku. Pokud by se však stránkovací soubor používal asto, p jde op t o nutnost zvýšení kapacity RAM. 3.

ejdeme na záložku „Výkon“, která nás informuje o b žících procesech. Program Správce úloh zobrazí procesy, které jsou aktuáln spušt ny pod vaším uživatelským ú tem. Chcete-li zobrazit spušt né procesy všech uživatel , klepn te na možnost Zobrazit procesy všech uživatel . Pokud vás systém vyzve k zadání nebo potvrzení hesla správce, zadejte heslo, nebo prove te potvrzení. Chcete-li p idat další sloupce, klepn te v nabídce Zobrazit na p íkaz Vybrat sloupce. Zaškrtn te polí ka pro sloupce, které chcete zobrazit, a klepn te na tla ítko OK.

15 / 67

SPŠei, Ostrava


Význam sloupc udávajících velikost pam ti v programu Správce úloh systému Windows Vista: Sloupec PID (Identifikátor procesu)

Popis íslo, jež jednozna

identifikuje spušt ný proces.

Uživatelské jméno

Uživatelský ú et, pod kterým je proces spušt n.

ID relace

íslo, jež ozna uje vlastníka procesu. Jestliže je p ihlášeno více uživatel , bude mít každý uživatel jedine né ID relace.

Využití CPU

Procento asu od poslední aktualizace, ve kterém proces využíval procesor (v záhlaví sloupce ozna eno jako CPU).

as CPU Pam

– pracovní sada

Celkový as (v sekundách) využívání procesoru procesem od jeho spušt ní. Velikost pam ti soukromé pracovní sady plus velikost procesem používané pam ti, která m že být sdílena s jinými procesy.

Pam – nejvyšší velikost pracovní sady

Maximální velikost pam ti pracovní sady používané procesem.

Pam – rozdíl využití pracovní sady

Zm na velikosti pam ti pracovní sady používané procesem.

Pam sada

Podsada pracovní sady, jež konkrétn popisuje velikost pam ti používané procesem, kterou nelze sdílet s jinými procesy.

– soukromá pracovní

Pam – velikost pro spušt ní

Velikost virtuální pam ti vyhrazené pro proces.

Pam

– stránkovaný fond

Velikost virtuální pam ti p id lené procesu, kterou lze zapsat na jiné úložné médium, nap íklad na pevný disk.

Pam

– nestránkovaný fond

Velikost virtuální pam ti p id lené procesu, kterou nelze zapsat na jiné úložné médium.

Chyby stránek

Po et p ípad , kdy je nutné data pro proces na íst z disku, protože v pam ti nebyla nalezena. Chyby stránek jsou po ítány od okamžiku spušt ní procesu.

Rozdíl chyb stránek

Zm na po tu chyb stránek od poslední aktualizace.

Základní priorita

Hodnocení priority, jež ur uje po adí, ve kterém jsou podprocesy procesu naplánovány.

Popisova e

Po et popisova

Podprocesy

Po et podproces spušt ných v procesu.

Objekty USER

Po et objekt USER aktuáln používaných procesem. Objekt USER je objekt ze správce systému Windows, který zahrnuje okna, nabídky, kurzory, ikony, zav šení, urychlova e, monitory, rozložení klávesnice a další vnit ní objekty.

Objekty GDI

Po et objekt z knihovny GDI (Graphics Device Interface) rozhraní API pro grafická výstupní za ízení.

V/V - tení

Po et vstupn -výstupních operací tení generovaných procesem, v etn operací souborových, sí ových a vstupn -výstupních za ízení. Vstupn -výstupní operace tení sm rované k popisova m CONSOLE (vstupní objekt konzoly) se nezapo ítávají.

objektu v tabulce objekt procesu.

16 / 67

SPŠei, Ostrava


V/V - zápisy

Po et vstupn -výstupních operací zápisu generovaných procesem, v etn operací souborových, sí ových a vstupn -výstupních za ízení. Vstupn -výstupní operace zápisu sm rované k popisova m CONSOLE (vstupní objekt konzoly) se nezapo ítávají.

V/V - další

Po et vstupn -výstupních operací generovaných procesem, jež nejsou operacemi tení ani zápisu, v etn operací souborových, sí ových a vstupn -výstupních za ízení. P íkladem tohoto typu operace je ídící funkce. Další vstupn -výstupní operace sm rované k popisova m CONSOLE (vstupní objekt konzoly) se nezapo ítávají.

V/V - p

tené bajty

Po et bajt p tených ve vstupn -výstupních operacích generovaných procesem, v etn operací souborových, sí ových a vstupn -výstupních za ízení. P tené bajty vstupn -výstupních operací sm rovaných k popisova m CONSOLE (vstupní objekt konzoly) se nezapo ítávají.

V/V - zapsané bajty

Po et bajt zapsaných ve vstupn -výstupních operacích generovaných procesem, v etn operací souborových, sí ových a vstupn -výstupních za ízení. Zapsané bajty vstupn -výstupních operací sm rovaných k popisova m CONSOLE (vstupní objekt konzoly) se nezapo ítávají.

V/V - další bajty

Po et bajt p enesených ve vstupn -výstupních operacích generovaných procesem, jež nejsou operacemi tení ani zápisu, v etn operací souborových, sí ových a vstupn -výstupních za ízení. P íkladem tohoto typu operace je ídící funkce. Další bajty vstupn -výstupních operací sm rovaných k popisova m CONSOLE (vstupní objekt konzoly) se nezapo ítávají.

Cesta k obrázku

Umíst ní procesu na pevném disku.

íkazový ádek

Úplný p íkazový ádek ur ený k vytvo ení procesu.

Virtualizace

Ozna uje, zda je virtualizace nástroje ízení uživatelských ú (UAC) povolena, zakázána nebo nepovolena pro tento proces. Virtualizace nástroje UAC zajiš uje p esm rování chyb zápisu do souboru a registru do umíst ní jednotlivých uživatel .

Popis

Popis procesu.

Zabrán ní spušt ní dat

Ur uje, zda je funkce Zabrán ní spušt ní dat pro daný proces povolena nebo zakázána.

Další informace o pam ti nám poskytne program Sledování systému v systému Windows XP 1. Sledování systému spustíme klepnutím na tla ítko Start, na p íkaz Spustit a do pole Otev ít zadáme p íkaz perfmon.msc.

17 / 67

SPŠei, Ostrava


2.

V dialogovém okn Výkon klepn te pravým tla ítkem myši na pravé podokno a potom klepn te na p íkaz idat íta e.

3.

Chcete-li sledovat jakýkoli po íta , ve kterém b ží sledovací konzola, klepn te na p epína Použít íta e místního po íta e. Pokud chcete sledovat ur itý po íta bez ohledu na to, kde b ží sledovací konzola, klepn te na p epína Vybrat íta e z po íta e, a potom zadejte název po íta e. Výchozí nastavení je název místního po íta e.

4.

V rozevíracím seznamu Objekt sledování výkonu klepn te na objekt, který má být sledován. Výchozí nastavení je Procesor.

5.

Chcete-li sledovat všechny íta e, klepn te na p epína Všechny íta e. Pokud chcete sledovat pouze vybrané íta e, klepn te na p epína Vybrat íta e ze seznamu, a potom vyberte požadované íta e. Výchozí nastavení je procento asu procesoru.

6.

Pokud chcete sledovat všechny instance vybraných íta , klepn te na p epína Všechny instance. Pokud chcete sledovat pouze vybrané instance, klepn te na p epína Vybrat instance ze seznamu, a potom vyberte požadované instance. Výchozí nastavení je _Total.

7.

Klepn te na tla ítko

idat.

Seznam parametr pro sledování pam ti: Procento využívaných sv ených bajt je pom r hodnot íta e Pam \\Sv ené bajty a Pam \\Mez sv ení. (Sv ená pam je využitá fyzická pam , pro kterou bylo vyhrazeno místo ve stránkovacím souboru pro ípad nutnosti zápisu pam ti na disk. Mez sv ení je ur ena velikostí stránkovacího souboru. P i zv tšení stránkovacího souboru je zv tšena mez sv ení a snížen pom r). Tento íta zobrazuje pouze aktuální hodnotu, nejedná se o pr rnou hodnotu. íta Bajty k dispozici zobrazuje velikost fyzické pam ti (v bajtech), která je k dispozici proces m spušt ným v po íta i. Velikost je ur ena sou tem velikostí v seznamu vynulované a volné pam ti a pam ti v úsporném režimu. Volná pam je pam p ipravená k použití. Vynulovanou pam tvo í stránky pam ti vypln né nulami, z d vodu zabrán ní následujícím proces m v p ístupu k dat m p edchozího procesu. Pam v úsporném režimu je pam odebraná z pracovní sady procesu (jeho fyzické pam ti), jejíž obsah je uložen na disk

18 / 67

SPŠei, Ostrava


a kterou je stále možno procesu navrátit. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr rnou hodnotu. Hodnota íta e Bajty mezipam ti je ur ena sou tem íta Pam \\Rezidentní bajty systémové mezipam ti, Pam \\Rezidentní bajty systémových ovlada , Pam \\Rezidentní bajty kódu systému a Pam \\Rezidentní bajty stránkovaného fondu. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr rnou hodnotu. íta Bajty nestránkovaného fondu obsahuje po et bajt nestránkovaného fondu, což je oblast pam ti systému (fyzická pam použitá opera ním systémem) ur ená pro objekty, které nelze zapsat na disk, ale musí po celou dobu vyhrazení z stat ve fyzické pam ti. Hodnota íta e Pam \\Bajty nestránkovaného fondu je vypo ítávána jiným zp sobem než hodnota íta e Proces\\Bajty nestránkovaného fondu, takže se nemusí rovnat hodnot íta e Proces\\Bajty nestránkovaného fondu\\_Celkem. Tento íta zobrazuje rozdíl mezi hodnotami zjišt nými v posledních dvou vzorcích, vyd lený délkou intervalu vzorkování. íta Bajty stránkovaného fondu obsahuje po et bajt stránkovaného fondu, což je oblast pam ti systému (fyzická pam použitá opera ním systémem) ur ená pro objekty, které lze zapsat na disk, nejsou-li používány. Hodnota íta e Pam \\Bajty stránkovaného fondu je vypo ítávána jiným zp sobem než hodnota íta e Proces\\Bajty nestránkového fondu, takže se nemusí rovnat hodnot íta e Proces\\Bajty stránkovaného fondu\\_Celkem. Tento íta zobrazuje rozdíl mezi hodnotami zjišt nými v posledních dvou vzorcích, vyd lený délkou intervalu vzorkování. íta Celkem bajt kódu systému obsahuje po et bajt kódu opera ního systému, který lze stránkovat, aktuáln uložených ve virtuální pam ti. Jedná se o míru velikosti fyzické pam ti použité opera ním systémem, kterou lze zapsat na disk v p ípad , že není používána. Hodnota je ur ena sou tem bajt obsažených v souborech Ntoskrnl.exe, Hal.dll, spoušt cích ovlada ích a v systémech soubor na tených programy Ntldr a Osloader. Tento íta neobsahuje kód, který musí z stat ve fyzické pam ti a nelze jej zapsat na disk. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr r. íta Celkem bajt systémových ovlada obsahuje po et bajt stránkované virtuální pam ti aktuáln použité ovlada i za ízení. (Stránkovanou pam lze zapsat na disk, jestliže není používána.) Hodnota zahrnuje fyzickou pam ( íta Pam \\Rezidentní bajty systémových ovlada ) a kód a data stránkovaná na disku. íta je sou ástí íta e Pam \\Celkem bajt kódu systému. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr r. íta tení stránek/s je rychlost tení z disku p i ešení chyb stránek. Zobrazuje po et operací tení bez ohledu na po et stránek na tených b hem každé operace. K chybám stránek dochází, jestliže proces odkazuje na stránku ve virtuální pam ti, která se nenachází v pracovní sad nebo jiné ásti fyzické pam ti a je nutné ji na íst z disku. Tento íta je primární indikátor chyb, které zp sobují zpožd ní systému. Zahrnuje operace tení i ešení chyb v mezipam ti systému soubor (obvykle vyžádaných aplikacemi) a v namapovaných souborech pam ti, které nejsou uloženy do mezipam ti. Porovnáním hodnot íta Pam \\ tení stránek/s a Pam \\Vstup stránek/s ur íte pr rný po et stránek p tených b hem každé operace. íta Chyby mezipam ti/s obsahuje po et chyb, k nimž dojde, jestliže není hledaná stránka nalezena v systémové mezipam ti soubor a je nutno ji na íst z pam ti (softwarová chyba) nebo z disku (hardwarová chyba). Systémová mezipam soubor je oblast fyzické pam ti, kde jsou uloženy nedávno použité stránky dat aplikací. Aktivita mezipam ti je spolehlivý ukazatel v tšiny vstupn -výstupních operací aplikací. Tento íta obsahuje po et chyb bez ohledu na po et chyb stránek, k nimž došlo v každé operaci. íta Chyby nulových požadavk /s obsahuje po et chyb stránek, k jejichž vy ešení je nezbytná vynulovaná stránka. Vynulované stránky (stránky, jejichž p edchozí data byla p epsána nulami) jsou sou ástí bezpe nostních funkcí systému Windows. Jejich použití brání proces m vid t data uložená p edchozími procesy v pam ti. Systém spravuje seznam vynulovaných stránek, který urychluje jejich zpracování. Tento íta obsahuje po et chyb bez ohledu na po et na tených stránek z d vodu vy ešení chyby. Tento íta zobrazuje rozdíl mezi hodnotami zjišt nými v posledních dvou vzorcích, vyd lený délkou intervalu vzorkování. íta Chyby p evodu stavu/s je rychlost, jakou jsou chyby stránek vy ešeny obnovením stránek, které byly používány jiným procesem sdílejícím danou stránku, p ípadn byly na seznamu zm ných i ne inných stránek nebo byly v okamžiku výskytu chyby stránky zapisovány na disk. Stránky byly obnoveny bez další aktivity disku. Chyby p evodu stavu jsou po ítány v po tu chyb. Protože p i každé operaci dojde k chybám pouze na jedné stránce, je tato hodnota také rovna po tu chyb stránek. íta Chyby stránek/s udává pr rný po et chyb stránek za sekundu. Hodnota je udávána v po tu chyb stránek za sekundu, protože v každé chybné operaci dochází k chyb pouze jedné stránky. Tento íta zahrnuje jak hardwarové chyby (vyžadující p ístup k disku), tak softwarové chyby (v p ípad , že je chybná stránka nalezena

19 / 67

SPŠei, Ostrava


jinde ve fyzické pam ti). V tšina procesor zpracuje velký po et softwarových chyb bez následk . Hardwarové chyby vyžadující p ístup na disk však mohou zp sobit významná zpožd ní. íta Mez sv ení je velikost virtuální pam ti, kterou lze sv it bez nutnosti zv tšit stránkovací soubor. Hodnota je udávána v bajtech. (Sv ená pam je fyzická pam , pro kterou bylo ve stránkovacím souboru vyhrazeno místo. Na každé logické jednotce m že být jeden stránkovací soubor.) P i zv tšení stránkovacího souboru je zvýšena i mez sv ení. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr r. Po et kB (MB) k dispozici je velikost fyzické pam ti v kilobajtech narozdíl od bajt , hlášených íta em Pam \\Dostupné bajty, která je k dispozici proces m b žícím v po íta i. Velikost je ur ena sou tem velikostí v seznamu vynulované a volné pam ti a pam ti v úsporném režimu. Volná pam je pam p ipravená k použití. Vynulovanou pam tvo í stránky pam ti vypln né nulami z d vodu zabrán ní následujícím proces m v p ístupu k dat m p edchozího procesu. Pam v úsporném režimu je pam odebraná z pracovní sady procesu (jeho fyzické pam ti), jejíž obsah je uložen na disk a kterou je stále možno procesu navrátit. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr rnou hodnotu. íta Rezidentní bajty kódu systému obsahuje po et bajt kódu opera ního systému, který lze zapsat na disk v p ípad , že není používán, aktuáln uložených ve fyzické pam ti. Hodnota je sou ástí íta e Pam \\Celkem bajt kódu systému, který obsahuje i kód opera ního systému na disku. íta Pam \\Rezidentní bajty kódu systému (a Pam \\Celkem bajt kódu systému) nezahrnuje kód, který musí z stat ve fyzické pam ti a nelze jej zapsat na disk. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr r. íta Rezidentní bajty stránkovaného fondu obsahuje aktuální velikost stránkovaného fondu (v bajtech), což je oblast pam ti systému (fyzická pam použitá opera ním systémem) ur ená pro objekty, které lze zapsat na disk, nejsou-li používány. Pro stránkované a nestránkované fondy je použita fyzická pam , takže p íliš velký fond snižuje dostupnou pam pro procesy. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr r. íta Rezidentní bajty systémové mezipam ti udává velikost stránkovatelného kódu opera ního systému v mezipam ti systému. Hodnota obsahuje pouze aktuální fyzické stránky a neobsahuje žádné stránky virtuální pam ti, které aktuáln nejsou rezidentní. Jeho hodnota je rovna hodnot Mezipam systému ve Správci úloh. V d sledku toho m že být tato hodnota menší než skute ná velikost virtuální pam ti používané mezipam tí systému soubor . Tato hodnota je sou ástí íta e Pam \\Rezidentní bajty kódu systému, který reprezentuje všechny stránkovatelné kódy opera ního systému aktuáln používané fyzickou pam tí. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr rnou hodnotu. íta Rezidentní bajty systémových ovlada obsahuje po et bajt stránkované fyzické pam ti použité ovlada i za ízení. Jedná se o pracovní sadu (oblast fyzické pam ti) ovlada . Hodnota je sou ástí íta e Pam \\Celkem bajt systémových ovlada , který také zahrnuje pam ovlada uloženou na disk. Žádný z íta Pam \\Rezidentní bajty systémových ovlada ani Pam \\Celkem bajt systémových ovlada nezahrnuje pam , kterou nelze zapsat na disk. íta Stránky/s obsahuje po et stránek tených z disku nebo zapisovaných na disk, které mají vy ešit hardwarové chyby stránek. Tento íta je navržen jako hlavní ukazatel chyb zp sobujících opož ování celého systému. Jedná se o sou et hodnot íta Pam \\Vstupní stránky/s a Pam \\Výstup stránek/s. Hodnota je udávána po tem stránek, lze ji tedy porovnávat s dalšími po ty stránek (nap íklad Pam \\Chyby stránek/s) bez p evád ní hodnot. íta sleduje stránky na tené z d vodu vy ešení chyb systémové mezipam ti soubor (obvykle se jedná o žádosti aplikací) i soubor pam ti nemapovaných v mezipam ti. íta Sv ené bajty je velikost sv ené virtuální pam ti (v bajtech). Sv ená pam je fyzická pam , pro kterou bylo ve stránkovacích souborech vyhrazeno místo pro p ípad zp tného zápisu obsahu pam ti na disk. Na každém fyzickém disku m že být jeden nebo více stránkovacích soubor . Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr r. Volné položky stránkovací tabulky systému je po et položek stránkovací tabulky, které momentáln nejsou používány systémem. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr rnou hodnotu. íta Vrchol bajt mezipam ti udává maximální po et bajt použitých mezipam tí systému soubor od posledního restartování systému. Tato hodnota m že být v tší než aktuální velikost mezipam ti. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr rnou hodnotu. íta Vstup stránek/s udává rychlost tení stránek z disku p i ešení chyb stránek. K chybám stránek dochází, jestliže proces odkazuje na stránku ve virtuální pam ti, která se nenachází v pracovní sad (nebo jiné ásti fyzické pam ti) a je nutné ji na íst z disku. Pokud je stránka chybná, systém se pokusí na íst do pam ti

20 / 67

SPŠei, Ostrava


více souvislých stránek a maximalizovat tak ú innost operace tení. Porovnáním hodnot íta Pam \\Vstup stránek/s a Pam \\ tení stránek/s ur íte pr rný po et stránek na tených do pam ti b hem každé operace tení. íta Vyhrazení nestránkovaného fondu obsahuje po et žádostí o vyhrazení místa v nestránkovaném fondu, což je oblast pam ti systému (fyzická pam použitá opera ním systémem) ur ená pro objekty, které nelze zapsat na disk, ale musí po celou dobu vyhrazení z stat ve fyzické pam ti. Hodnota je m ena v po tu volání s žádostmi o vyhrazení místa bez ohledu na velikost vyhrazeného místa. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr r. íta Vyhrazení stránkovaného fondu obsahuje po et žádostí o vyhrazení místa ve stránkovaném fondu, což je oblast pam ti systému (fyzická pam použitá opera ním systémem) ur ená pro objekty, které lze zapsat na disk, nejsou-li používány. Hodnota je m ena v po tu volání s žádostmi o vyhrazení místa bez ohledu na velikost vyhrazeného místa. Tento íta zobrazuje pouze poslední zjišt nou hodnotu, nejedná se o pr r. íta Výstup stránek/s obsahuje po et stránek zapsaných na disk z d vodu uvoln ní místa ve fyzické pam ti. Stránky jsou zapsány zp t na disk pouze v p ípad , že jsou ve fyzické pam ti zm ny, takže pravd podobn obsahují data, a ne kód. Vysoký po et výstup stránek je pravd podobn zp soben nedostatkem pam ti. Systém v p ípad nedostatku pam ti zapíše na disk další stránky, a uvolní tak pam . Hodnota je udávána po tem stránek, lze ji tedy porovnávat s dalšími po ty stránek bez p evád ní hodnot. íta Zápisy kopií/s obsahuje po et chyb stránek zp sobených pokusy o zápis, které byly provedeny zkopírováním stránky odn kud z fyzické pam ti. Jedná se o úsporný zp sob sdílení dat, protože stránky jsou kopírovány pouze v p ípad , že je do nich n co zapsáno. V opa ném p ípad je stránka sdílena. Tento íta obsahuje po et kopií bez ohledu na po et stránek zkopírovaných každou operací. íta Zápisy stránek/s obsahuje po et zápis stránek na disk z d vodu uvoln ní místa ve fyzické pam ti. Stránky jsou zapsány zp t na disk pouze v p ípad , že jsou ve fyzické pam ti zm ny, takže pravd podobn obsahují data a ne kód. Tento íta sleduje operace zápisu bez ohledu na po et stránek zapsaných p i každé operaci. Tento íta zobrazuje rozdíl mezi hodnotami zjišt nými v posledních dvou vzorcích, vyd lený délkou intervalu vzorkování.

21 / 67

SPŠei, Ostrava


5 Hardwarová instalace grafického adaptéru i hardwarové instalaci pracujeme v souladu s tímto postupem textu.

Po íta odpojíme od p ívodu napájecího nap tí. Sejmeme levý kryt po íta ové sk ín . Zkontrolujte kompatibilitu grafického adaptéru1 a základní desky po íta e. Nalezneme slot pro p ipojení grafického adaptéru, odstraníme záslepku ve sk íni po íta e (postupujeme opatrn , aby nedošlo k poškození základní desky). Kartu do volného slotu opatrn zatla íme (pozor na p íliš velké prohnutí základní desky – že dojít k protržení vodivých drah). Dbáme na to, aby karta adaptéru byla ádn zasunuta ve slotu. Kartu upevníme šroubem ke sk íni po íta e.

22 / 67

SPŠei, Ostrava


Upev ovací šroub Konektor pro enos analogového signálu (VGA)

Konektor pro enos digitálního signálu (DVI)

Ostatní karty (p ipojené k základní desce) umístíme s ohledem na použité sloty tak, aby byla zajišt na dostate ná ventilace. Po vizuální kontrole nasadíme kryt sk ín , zapojíme kabel propojující grafický adaptér s monitorem a napájecí kabel po íta e. Po zapnutí po íta e musí systém i bez nainstalovaných ovlada monitoru.

zobrazovat základní obraz na

Výše popsaný postup odpovídá praktickému použití. V rámci cvi ení je situace jednodušší, hardwarová instalace bude provedena na p ipraveném panelu (nikoli ve sk íni po íta e). i softwarové instalaci pracujeme v souladu s tímto postupem. Po dokon ení hardwarové instalace zapneme po íta . (Nej ast jší p inou toho, že na monitoru nevidíme obraz je nedokonale zasunutá karta ve slotu.) Funkce grafického adaptéru jsou však bez nainstalovaného ovlada e pouze velmi omezené.

Inicializace instalace

23 / 67

SPŠei, Ostrava

Elektronické po íta ové systémy Médium se software dodan výrobcem zasuneme do CD (DVD) jednotky a spustíme instalaci.

Spušt ní instalace ovlada

Pokra ování v instalaci

V dalších krocích se ídíme pokyny na obrazovce po íta e. Nainstalujeme ovlada e. Vzhledem k tomu, že náš nový grafický adaptér mohl být n jakou dobu ve skladu prodejce zkontrolujeme, zda výrobce neposkytuje ke grafickému adaptéru inovovaný software (tuto kontrolu provedeme na stránkách výrobce). Po zdárné instalaci zkontrolujeme prost ednictvím „Správce za ízení“ systému Windows, zda

Instalace prob hla bez konflikt

v pr

hu instalace nedošlo k n jakým konflikt m.

V p ípad potíží ovlada aktualizujeme, nebo znovu instalujeme. Následn zobrazené panely lze využít k aktualizaci ovlada e a ešení p ípadných problém .

24 / 67

SPŠei, Ostrava


Na záložce „Nastavení“ zvolíme „Up esnit“, . . .

. . . a spustíme ovládací panel. . . . zvolíme záložku grafického adaptéru . . .

Prodejce dodává s grafickým adaptérem ovlada e, a asto i další dopl ující software. Použitím tohoto softwaru zobrazovací systém jako celek vyladíme.

25 / 67

SPŠei, Ostrava


Je pot eba sladit možnosti grafického adaptéru s možnostmi monitoru a našimi pot ebami.

Prost ednictvím ovládacího panelu nastavíme parametry grafického adaptéru. V levé ásti panelu volíme kategorie a ovládacími prvky v pravé ásti nastavujeme požadované hodnoty…

26 / 67

SPŠei, Ostrava


Grafický adaptér je nastaven a m žeme p istoupit k otestování jeho funkce.

27 / 67

SPŠei, Ostrava


U po íta ové sestavy nás asto zajímá její výkon. Výkon po íta e lze charakterizovat množstvím „informací“ zpracovaných za jednotku asu. Posuzujeme- li výkon grafického adaptéru, pak nás bude zajímat jak rychle a kvalitn dokáže toto za ízení zobrazovat požadované informace. Na výkon grafického adaptéru mají nemalý vliv i další komponenty po íta e (hlavn CPU, MB2 a BIOS3, RWM RAM4). Výkon grafického adaptéru proto budeme zjiš ovat a hodnotit v konkrétní po íta ové sestav . K zajišt ní „objektivity“ výsledk testu se používá software (pokud možno nezainteresované firmy). Dále bude uveden popis testu nainstalovaného grafického adaptéru realizovaný software firmy SiSoftware Ltd. SiSoft Sandra.

Popisovaný software umož uje ne jen otestovat po íta ovou sestavu, ale i zobrazit technické parametry jednotlivých prvk po íta e. Snímek na následující strán ukazuje nabízené možnosti použití test .

Testy po íta e

Informace o hardware

28 / 67

SPŠei, Ostrava


Testování r zných funkcí grafického adaptéru

Výsledky testu jsou zobrazeny tak, že umožní porovnání testovaného PC s jinými sestavami.

Vyhodnocení a srovnání výsledk test

Jak již bylo uvedeno, SiSoft Sandra umož uje shromáždit a zobrazit i technické parametry po íta ové sestavy.

29 / 67

SPŠei, Ostrava


Zobrazení podrobných informací o grafickém adaptéru

Následující snímek nazna uje schopnosti SiSoft Sandra v oblasti zobrazování technických parametr nejen grafického adaptéru. Zde uvedený postup zobecn te a aplikujte na testovací software instalovaný na vašem po íta i.

Výpis parametr a jejich hodnot

30 / 67

SPŠei, Ostrava


Na základ postupu instalace a výsledk testování grafického adaptéru vypracujte protokol. Protokol bude obsahovat: Vypln ný titulní list (viz P íloha). Popis postupu testování. Výsledky testu ve form tabulky, nebo sloupcového grafu. Srovnání testovaného grafického adaptéru s jinými, v sou asné dob používanými. Záv re né zhodnocení pr

hu instalace a výsledk test . Zde p edevším uve te:

Názor na vhodnost použitého grafického adaptéru v po íta ové sestav . Doporu ení k modifikaci sestavy pro dosažení lepšího vyvážení systému. Doporu ení ke konkrétnímu použití testované po íta ové sestavy.

31 / 67

SPŠei, Ostrava


6 Pevný disk (praktické cvi ení) 6.1.1 Hardwarová instalace pevného disku a nastavení BIOS Instalace pevného disku do sk ín po íta e: 1. Po íta odpojíme od p ívodu napájecího nap tí a sejmeme levý kryt po íta ové sk ín . 2. Zkontrolujeme místo ve sk íni PC (zda bude nový disk kam vložit). V každé sk íni je 3,5" „držák" pro pevné disky a 5,25" držák pro mechaniky CD (DVD) s otvory pro šroubky. Poté vybereme vhodný disk, p jde o EIDE s pot ebnou kapacitou a režimem Ultra ATA odpovídajícím možnostem adi e. 3. Rozhodneme, zda za ízení bude MASTER nebo SLAVE. P íklad vidíte na obrázku Štítek disku s popisem propojek (pokud první dva piny spojíte disk je master, když je necháte nespojené disk je slave) a nastavíme propojky.

4. Zašroubujeme disk do sk ín . 5.

ipojíme datový kabel. D ležité je, aby pin 1 kabelu byl zasunut do pinu 1 zdí ky. Pin 1 kabelu poznáme dle barvy (nej ast ji ervené, n kdy erné), pin 1 zdí ky je ozna en na základní desce i na disku, navíc konektory mívají zámek, který zabrání špatnému zasunutí kabelu.

6. Komunikace podle specifikace Ultra ATA 66, 100 a 133 klade zvýšené nároky na kabeláž. Proto byly zavedeny nové stín né kabely místo p vodních 40žilových kabel IDE. Nové kabely mají identické konektory, datové žíly jsou však odd lené zemnícími vodi i (datový kabel má tedy

32 / 67

SPŠei, Ostrava

Elektronické po íta ové systémy 80 žil, 40 datových a 40 stínících). Pokud budeme p ipojovat rychlý disk, musíme zkontrolovat, zda je integrovaným adi em základní desky podporován, a p ipojit jej správným kabelem (mnoho integrovaných adi podporuje vysoké rychlosti pouze na prvním kanálu). Konektor EIDE kanálu ur ený pro Ultra ATA bývá modrý, také 80žilové kabely mívají modré konektory.

7. K disku musíme p ipojit konektor napájení. 8. Parametry disku musí znát BIOS (našt stí si je umí SETUP najít). Poznámka: Pro to, který disk má být master, platí pom rn jednoduchá pravidla, protože k nejv tším asovým ztrátám rychlosti dochází p i p epínání mezi za ízením master a slave na jedné v tvi. Máme-li jen dv za ízení EIDE, p ipojíme každé na samostatný kanál (master budou ob , každé na svém kanálu). Musíme-li p ipojit více za ízení než dv , snažíme se dát nejrychlejší jednotku na samostatný kanál a zbylé dv pomalejší spole . Jsou-li dv za ízení na jednom kanálu, volíme rychlejší za ízení jako master .

Disk EIDE a Setup Všechna za ízení EIDE se p i správném nastavení Setupu konfigurují automaticky, nejd íve se však musí do Setupu zadat správné hodnoty. Provádíme to v tšinou v obrazovce Standard CMOS Setup. Pro každé za ízení ipojené ke kabelu EIDE zde máme k dispozici jeden ádek obrazovky. Vedle ádku vidíme zvolené hodnoty. Ty mohou Setupy ukazovat r zn : bu jen zvolený režim detekce, nebo název p ipojeného za ízení, n kdy dokonce podrobn jší informace chybí. Nastavením kurzoru na ádek disku a stiskem klávesy Enter se dostaneme do konfigura ní obrazovky konkrétního disku EIDE. Zde zadáváme n kolik parametr , popíšeme si je podle p íkladu z obrázku. IDE HDD Auto-Detection: umíst ním kurzoru na tuto volbu a stiskem klávesy Enter provedeme automatickou detekci pevného disku. Volba má význam pouze v kombinaci s Manual v následujícím ádku, protože najde a nastaví parametry disku (které bychom jinak museli zadat ru ). U starších Setup byla této funkci v nována zvláštní obrazovka IDE HDD Auto-Detection. O tom, že se za ízení EIDE správn detekovala, jsme informováni b hem startu po íta e. IDE Primary Master – z této ádky vyvoláme pomocné okénko, kde zadáváme režim detekce disku: None - disk nebude hledán. Auto - disk bude hledán automaticky, b hem startu po íta e. O nalezeném disku budeme informováni hem test POST a také v záv re né tabulce POST (viz obrázek Hardware po íta e, v kapitole Start po íta e a testy POST/ Úvodní obrazovky / Informace o hardwaru po íta e). Ve v tšin p ípad nám tato volba zaru í bezstarostnou a bezproblémovou detekci disku. Manual - p i ru ním vkládání geometrických parametr disku posta í pouze 3 údaje: Cylinder, Head, Sector (najdeme je na štítku každého disku, snadn jší však je nechat je vyhledat, viz IDE HDD AutoDetection). Pro úplnost ješt doplním: do Precomp ( íslo cylindru, od n hož bude prekompenzace provád na) zadáme poslední cylindr, protože prekompenzace se již nepoužívá. Rovn ž Loading Zone (místo, kde budou parkovány hlavi ky) nemá u EIDE význam - m žeme rovn ž nastavit poslední cylindr.

33 / 67

SPŠei, Ostrava


Poznámka: Automatické vyhledávání disku (volba Auto) spot ebuje b hem startu PC ur itý as. Start zrychlíme, když zadáme None u t ch disk , o nichž víme, že nejsou p ipojeny (BIOS je b hem startu nebude hledat). P i ipojení nového za ízení však tato volba zp sobí, že jej BIOS nevidí! Access Mode: zde vybíráme, jakou metodou bude provád na adresace sektor na disku. Sou asné disky používají metodu LBA, v tšinou neud láme chybu ani zaškrtnutím automatické detekce. ipojení pevného disku SATA (Serial ATA) k základní desce Postup je podstatn jednodušší, než tomu bylo u EIDE. Po zamontování disku do sk ín (jeho rozm ry jsou stejné jako u EIDE, použijeme tedy stejný postup) pouze p ipojíme datový a napájecí kabel. Není t eba nastavovat žádné propojky, jeden adi SATA má pouze jeden výstup a p ipojuje se k jedinému disku SATA. (Na základních deskách bývají v tšinou 2 – 4 adi e SATA.) Instalace pevného disku do sk ín po íta e: 1. Po íta odpojíme od p ívodu napájecího nap tí a sejmeme levý kryt po íta ové sk ín . 2. Zkontrolujeme místo ve sk íni PC (zda bude nový disk kam vložit). V každé sk íni je 3,5" „držák" pro pevné disky a 5,25" držák pro mechaniky CD (DVD) s otvory pro šroubky. 3. Zašroubujeme disk do sk ín . 4.

ipojíme datový kabel.

5.

ipojíme napájecí kabel.

6. Problémy mohou nastat s ovlada em disku. Starší za ízení EIDE opera ní systém bez problém identifikuje, ale ke spolupráci s novými disky SATA je pot ebný externí ovlada . Ten bývá sou ástí dodávky disku (kupujete-li nový po íta s diskem SATA, m l by být též p iložen). Nyní mohou nastat dv varianty: a.

Disk SATA p ipojujeme k systému, kde již máme instalován disk s opera ním systémem. Pak pouze systému dodáme ovlada .

b.

Disk SATA je jediným diskem, bude na n m tady i opera ní systém. P i instalaci Windows budeme muset dodat ovlada . D lá se to na samotném za átku instalace, ješt v modré instala ní obrazovce Windows XP. Na výzvu v systémové ádce programu stisknete klávesu F6, a pak použijete disketu s ovlada em.

34 / 67

SPŠei, Ostrava


6.1.2 P íprava logické struktury – rozd lení a formátování disk i tvorb logické struktury disku metodou FAT bylo nutné vytvo it diskovou oblast (minimáln jednu) a tu pak zformátovat. Následn bylo možné instalovat opera ní systém. Ve Windows XP a nov jších se strukturou NTFS jsou ob tyto innosti zahrnuty do procesu instalace Windows. B hem instalace použije instala ní program volný prostor disku, automaticky zde založí oddíl,ten pak zformátujeme.

Instalace diskového oddílu Chceme-li b hem instalace velikost oddílu zm nit, m žeme to ud lat stiskem klávesy C, a poté m žeme stanovit, jakým souborovým systémem se má nový oddíl naformátovat.

Výb r formátování První oddíl nemusí mít velikost celého disku, velikost m žeme nastavit dle pot eby (nap . pro instalaci více opera ních systém ). Zbylý diskový prostor musíme tedy k Windows p ipojit pomocí konzoly Správa po íta e a její složky Správa disk (nejsnadn ji se k ní dostaneme klepnutím pravého tla ítka na ikonu Tento po íta /volba Spravovat), kde uvidíme všechny disky p ipojené k po íta i.

35 / 67

SPŠei, Ostrava


Disk 0 je základním diskem, na n mž jsou dva oddíly. První, 1,95GB je naformátován systémem FAT32, jeho logické jméno je C:. Jsou zde nahrány Windows 98, které se odsud startují. Druhý oddíl s logickým jménem E: (6,07 GB) je naformátován v NTFS. Startují se z n ho Windows 2000. Disk 1 p edstavuje disk do PC nov p ipojený. Zatím na n m není vytvo ena žádná logická struktura. Jednotka CD-ROM p edstavuje diskovou mechaniku CD, v níž je momentáln zasunuto CD s názvem Hair Studio. (Ve Windows 2000 ji uvidíme pod logickým jménem D:.)

Nevyužitý diskový prostor (a už na stávajícím nebo novém disku – v našem p ípad to bude Disk 1) ipojíme k Windows 2000 tak, že na n j klepneme pravým tla ítkem myši a zvolíme akci „Vytvo it nový oddíl". Spustíme tak pr vodce vytvo ením nového oddílu. Jeho první obrazovka je pouze informa ní, po stisku tla ítka Další se dostaneme do 2. obrazovky. V ní vybíráme typ oddílu, kterým nový prostor obsadíme: Primární oddíl je jeden ze ty možných oddíl na disku (v každém oddílu m že být nainstalovaný jiný opera ní systém). Rozší ený oddíl použijeme tehdy, když chceme mít na disku více než 4 oddíly. Jeden z možných oddíl bude nahrazen oddílem rozší eným, v n mž m že být instalováno více logických jednotek. V následujících obrazovkách ur íme velikost oddílu, parametry formátování a p adíme písmeno disku. Nový logický disk m žeme p ipojit do systému také prost ednictvím p ípojného bodu. Disk je pak za azen ve stromové struktu e složek. Po otev ení složky, do níž je disk p ipojen, se dostáváme rovnou na disk. Vytvo ení ípojného bodu je velmi podobné tvorb logického disku. Ve tvrté obrazovce Pr vodce vytvo ením nového oddílu (s p azením písmene disku) zaškrtneme volbu „P ipojit do této složky NTFS:“. Na následující obrazovce žeme zapsat cestu ke složce, jejímž prost ednictvím budeme disk p ipojovat (pohodln jší je použití tla ítka Procházet). Pro složku p edstavující p ípojný bod platí jedna d ležitá podmínka – p ipojovací složka musí být p ed ipojením disku prázdná! Správa disk je rovnež ve Windows Vista a navíc umož uje i zm nu velikosti oddílu pomocí voleb: „Rozší it svazek“, „Zmenšit svazek“. P i zmenšování svazku je t eba pamatovat na to, že systémový disk (s opera ním systémem) pot ebuje ke své innosti ur ité minimální volné místo.

6.1.3 Testování disk Nástrojem pro kontrolu a opravu logické struktury disku je „Kontrola disku“. Spustíme ji poklepáním na ikonku Tento po íta , pak klikneme pravou klávesou myši na disk, který chceme kontrolovat. Vybereme Vlastnosti a záložku Nástroje. Stiskem tla ítka Zkontrolovat (ve skupinovém ráme ku Kontrola chyb) zahájíme vlastní kontrolu.

36 / 67

SPŠei, Ostrava


Program si ješt vyžádá up esn ní na obrazovce Kontrola disku: • Automaticky opravovat chyby – provede opravu chyb v systémových souborech. • Vyhledat a pokusit se obnovit chybné sektory – vyhledá navíc vadné sektory a pokusí se obnovit jejich data (p i zaškrtnutí této možnosti není nutné zatrhávat první odrážku, bude provedena kompletní kontrola). ed spušt ním kontroly se musí uzav ít všechny soubory. Jestliže se práv používají, je zobrazena zpráva s dotazem, zda chcete naplánovat kontrolu disku p i následující spušt ní systému (na svazku s opera ním systémem k tomu dojde vždy). Kontrola disku bude potom spušt na p i startu po íta e (pob ží v textovém režimu) a start samoz ejm výrazn prodlouží. Vlastní testy sestávají ze t í, respektive z p ti fází (ov ování soubor , rejst ík a popisova zabezpe ení), o pr hu jednotlivých fází jsme informováni na displeji. P i zaškrtnutí volby „Vyhledat a pokusit se obnovit chybné sektory“ se kontroluje každý cluster na obsah dat a jejich itelnost, v poslední fázi se provádí totéž, ale pro sektory. Tyto fáze 4 a 5 jsou spíše kontrolami fyzické struktury. emapování vadných sektor provádí NTFS automaticky, proto se tato kontrola provádí jen p i potížích s diskem. Stejný program je i v opera ním systému Vista.

6.1.4 Vyhodnocení vlastností pevného disku K zjišt ní parametr a vlastností pam ových modul m žeme využít i známé diagnostické programy Everest a HW Info.

HWinfo obsahuje i základní výkonnostní testy.

37 / 67

SPŠei, Ostrava

7 Vým nná pam


ová média (praktické cvi ení)

Klí ové pojmy: Softwarová instalace, Ovlada e. 7.1

Použití SW Nero

7.1.1 Všeobecné informace o software Nero Jedná se o v praxi velmi rozší ený zp sob ukládání dat mimo po íta . Velké rozší ení je zp sobeno zajímavou cenovou politikou. Spole nost Nero nabízí uživatel m jak „plné“ (placené) verze, tak i „odleh ené“ verze k bezplatnému používání. Softwarový balík má pom rn široké uplatn ní. Software umožní, s ohledem na verzi, vypalování dat, hudby a videa na CD, DVD a Blue-ray disky. Verze k bezplatnému používání však nabízí pouze základní funkce týkající se vypalování na CD, nebo DVD a upoutávky na funkce, které poskytuje placená verze. Plná verze umožní po izování záloh dat, nebo diskových oddíl a celých disk . Takto vytvo ené médium lze využít k obnovení funk nosti PC po SW, nebo HW problému jednoduše tak, že povolíme zavád ní z „CD“ a po restartu po íta e dojde k obnovení celé instalace po íta e. Sou ástí SW balíku jsou i nástroje pro editaci zvukových záznam a testování záznamových za ízení.

7.1.2 Instalace a použití software Nero (cvi ení) V následující vyu ovací hodin vy ešte pod vedením vyu ujícího následující úkoly: 1. Využitím instala ního pr vodce nainstalujte plnou verzi Nero (podle aktuální nabídky pro cvi ení). 2. Využitím nainstalovaného software Nero zkopírujte p iložené médium DVD s uloženými daty. 3. Využitím nainstalovaného software Nero zálohujte ur ený adresá na p iložený CD-ROM. Systém pro zálohování nastavte tak, aby bylo možno k uloženým soubor m dopl ovat další. Ov te, zda záloha prob hla korektn .

38 / 67

SPŠei, Ostrava


4. Po te kompletní zálohu oddílu „D“ na p iložené DVD. Systém nastavte tak, aby po dokon ení zálohy prob hla kontrola integrity uložených soubor a následn prove te obnovu oddílu „D“ z DVD. Poznámka: K úsp šnému provedení požadovaných operací využijte nápov du aktuální verze pro instalovaný softwarový balík Nero.

7.2 Instalace SW na pam

ové médium U3

7.2.1 Všeobecné informace o software instalovaném na USB Flash disk Již p i zakoupení jsou n které Flash disky vybaveny software, který nainstaloval výrobce. Další software že instalovat uživatel sám. Požadovaný software lze získat nap íklad ze serveru výrobce Flash disku, nebo lze za ur itých okolností použít software ur ený pro p ímou instalaci na PC. Na následujícím obrázku je vid t již upravený Flash disk. P i instalaci software je však nutno vždy postupovat v souladu se zákonem, aby nedošlo k porušení autorského zákona.

Výhodou popisovaného ešení je fakt, že uživatel m že p enášet mezi po íta i ne jen pot ebná data, ale v n kterých p ípadech i používaný software.

7.2.2 Postup instalace software na USB Flash disk firmy SanDisk. Instalace software se provádí pomocí U3 Launchpad. Soubory z u3p balí ku se extrahují na U3 flash podle ur itých pravidel. K instalaci software je nutno p ipravit hostitelský po íta . Nejd ív jsou kopírovány ležité soubory (samotná aplikace, její knihovny atd.) na hostitelský po íta . Pak jsou upraveny registry pro U3 aplikaci. K úprav je využit obvykle U3Action.exe. Systém ke své innosti využívá soubory umíst né v C:\Documents and Settings\Shkapa\Data aplikací\U3\0000112345698325\8A457F99-8DA7-4dfe-8a18d9a8072ad26f. Název p edposlední složky je sériové íslo U3 flash za ízení. Každá aplikace je spušt na v samostatném procesu. Po ukon ení aplikace dojde k „úklidu“ použitého diskového prostoru a k obnovení registr .

39 / 67

SPŠei, Ostrava


Ke konverzi software do podoby pot ebné k instalaci na USB Flash disk lze použít nap íklad softwarový nástroj U3 Package Prototyper. Konverze a instalace požadovaného software pak probíhá v n kolika krocích. (P i konverzi se m žeme ídit instrukcemi instala ního programu.)

Složit jší programy, které provád jí rozsáhlejší zásahy do registru nemusí systém konvertovat úsp šn .

7.2.3 Instalace software na USB Flash disk firmy SanDisk (cvi ení) V následující vyu ovací hodin vy ešte pod vedením vyu ujícího následující úkoly: 1. Prozkoumejte nabídku software na serveru SanDisk a vyberte dv , podle vašeho názoru, užite né aplikace. 2. Jednu z vybraných aplikací zkopírujte do ur eného adresá e lokálního disku. 3. Vybrané aplikace nainstalujte na p edložený USB Flash disk. (Instalace jedné bude probíhat p ímo ze serveru spole nosti SanDisk, instalace druhé z lokálního disku po íta e). K instalaci využijte pr vodce pro aktuální verzi USB Flash disku. 4. Vyu ujícím ur ený software konvertujte do podoby vhodné k instalaci na USB Flash disk. 5. Konverzí p ipravený program rovn ž instalujte na USB Flash disk. 6. Ov te funkci vámi instalovaného software.

40 / 67

SPŠei, Ostrava


8 Zvuková karta – praktické cvi ení V tomto praktickém cvi ení budou žáci testovat vlastnosti zvukové karty freewarovou utilitou RightMark Audio Analyzer 5.5. (ta je ke stažení na adrese audio.rightmark.org). K testování bude použita zvukovka A-link USB, alternativn je možno použít jinou, zapojení se m že lišit konektory, kterými mohu být karty vybaveny.

Propojovací kábely a konektory

Zvukovka A-link USB

Zapojení pro testování Použijeme tzv. mikrofonní kabel (stereofonní, 2x3,5 mm Jack- Jack), kterým spojíme linkový výstup (Line-out, Rear) s linkovým vstupem (Line-in) zvukové karty.

V tomto konkrétním p ípad propojíte (t etí) „front audi“o a (pátý) „line-i“n konektor... RightMark Audio Analyzer (RMAA) je jednoú elovým programem, který umí generovat testovací kmito ty, které je možno uložit do formátu wav, a následn je dokáže analyzovat pomocí FFT (Fourirové Transformace) s možností grafického výstupu.

41 / 67

SPŠei, Ostrava


žeme zvolit testování uzav enou smy kou (loop) – zvuková karta generuje a vysílá testovací signál do zdí ek line-out, a ten je následn p iveden na vstup line-in, tady je nahrán a vyhodnocen. Propojení vstupu a výstupu jako metoda nepat í mezi nejp esn jší, protože s ítá chybu vstupní a výstupní ásti zvukové karty, jedná se však o standardní test za stejných podmínek.

Z d vod minimalizace zkreslení signál je nutno zvukový systém nastavit Nejd íve si aktivujte všechny ovlada e platné pro p ehrávání ve „vlastnostech" mixeru (n které potenciometry bývají skryté)... K nastavení úrovn signálu je t eba otev ít systémový mixer(sm šova ) a nežádoucí zdroje signálu vypnout. V nastavení hlasitosti „P ehrávaní" ponecháme pouze za ízení Wave (což je po íta em generovaný signál) a Volume Control – tím zajistíme jediný zdroj signálu. Potenciometr Wave nastavíme na 80-100% (zde je n kde hodnota 0dB) a výstupní úrove regulujeme pouze hlavním potenciometrem „Volume Control". U jiných

zvukových karet je nutno vypnout veškeré zvuk deformující funkce (Sensaura, EAX, 3D Sound

Enhancer, Enviroment) – ty asto do signálu vnášejí vlastní digitální zkreslení, vypnout ekvalizéry a „bass boostry" atp. Budeme ješt pot ebovat nastavit úrove nahrávání (Záznamu):

42 / 67

SPŠei, Ostrava


Zdroj signálu pro nahrávání je pouze jeden, Line-in (kde se testovací signál do zvukovky smy kou vytvo enou mikrofonním kabelem vrací). Obecn platí, že „0dB" stupnice se u nahrávání (Recording Control) nachází ve spodní ásti dráhy virtuálních potenciometr (15-20 %, jeden až dva dílky stupnice). S nastavením úrovn záznamu pozd ji nehýbejte.

ed vlastním m ením je t eba nastavit správnou úrove signálu. V nápov

se doporu uje úrove vybuzení -1

až 3dB (n které profesionální zvukové karty mají svá specifická doporu ení).

Kalibraci provádíme p edevším nastavením celkové hlasitosti „Volume Control" na výstupu. Všimn te si, že systém upozor uje na zkreslení signálu limitací (Clipping) a na p ípadné p eslechy (Leakage). Poznámka: U kvalitních karet záleží i na kvalit testovacího kabelu – i když rozdíly jsou asto nepatrné. Nejobjektivn jším m ením je test, kdy je testovaná karta p ipojena k referen ní kart vysoké kvality. Nyní sta í kliknout na Wizarda nebo na spodní levou ikonu.

43 / 67

SPŠei, Ostrava

Po prob hnutém testu si výsledky


žete uložit pro pozd jší analýzu.

Pokud kliknete na ikonu, která je ozna ena šipkou, m žete si vygenerovat podrobný HTML report s grafy a výsledky. RightMark Audio Analyzer 5.5 dokáže p i správném nastavení zm it: frekven ní rozsah, hladinu šumu, dynamický rozsah, celkové harmonické zkreslení, intermodula ní zkreslení, eslech mezi kanály.

44 / 67

SPŠei, Ostrava


které výstupní grafy, jak v nich íst? Frekven ní charakteristika Frekven ní charakteristika znázor uje,v jakém kmito tové pásmu je zvuková karta schopná p enášet signál.Konec a za átek charakteristiky ur ují body s poklesem úrovn asi o 3 dB. Pro b žný poslech m že být zvln ní charakteristiky o 2 dB. Pro studiové použití by m la být tato charakteristika dokonale rovná, jak je znázorn no na charakteristice špi kové zvukové karty.

Ke grafu – vzhledem ke vzorkovací frekvenci 44.1 kHz je rozsah ve kterém RMAA zkoumá frekven ní charakteristiku, omezený 20 Hz-22 kHz. Mírné zvln ní (viz výše, -/+ 0,5 dB) není v zásad na závadu (rozhodn se nejedná o takový problém , jak se to z grafu m že jevit). Pokles vysokých kmito kHz. K ivku mohou deformovat také ekvalizéry a „bass boostry".

P enosová charakteristika špi kové zvukové karty

45 / 67

by nem l za ínat pod 10

SPŠei, Ostrava


Hladina šumu Odstup cizích nap tí ,jeho hodnota se uvádí v dB, udává, jaký je pom r mezi cizím nap tí na výstupu a jmenovitým výstupním nap t., Odstup rušivých nap tí, p i m ení se používá filtru A, jehož p enosová charakteristika se blíží vlastnosti lidského ucha.Tyto hodnoty vypovídají , jaké kvalitní sou ástky výrobce použil, jak je karta navržena, hodnotu odstup m že ovlivnit i nekvalitní napájecí zdroj.

Šumové spektrum na obrázku obsahuje rušení, zp sobené pravd podobn po íta ovým zdrojem. Dynamický rozsah – dynamic range Jeho hodnota je uvád na v dB, a ta udává, jaký rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší vstupní nebo výstupní hodnotou dokáže karta zpracovat. Dole je tato hodnota omezena šumem a zhora maximálním nap ovým rozkmitem výstupních (vstupních) obvod . Dynamický rozsah a odstup signál – šum jsou u zvukových karet prakticky jedno a totéž. Šum u digitálních za ízení jako jediný omezuje teoretický dynamický rozsah daný bitovou hloubkou. Pokud je odstup signál šum horší než -70 dB, za íná být šumová kulisa pom rn z etelná. Hodnoty nad -80 dB jsou již p ijatelné, spokojení m žeme být ale s hodnotami nad -90dB. Špi kové zvukové karty dokážou ve vysokých rozlišeních (24bit) nabídnout odstup signál šum i 140 dB!

46 / 67

SPŠei, Ostrava


Zkreslení Harmonické zkreslení(THD) se dá u dnešních za ízení zanedbat, dosahuje hodnot v setinách procent. Je uvád no, že lidské ucho toto zkreslení pod 0,5 % není schopno rozeznat. Intermodula ní zkreslení(IMD) vzniká p i p ivedení dvou signál . Zde se tením, smícháním vznikají kmito ty nové, které p vodní vzorek neobsahuje. Lidské ucho vnímá toto zkreslení velice citliv , proto by m lo mít co nejnižší hodnotu. eslechy mezi kanály Poslední kategorií jsou p eslechy mezi L a P kanálem. M í se tak, že p i nulové úrovni signálu v prvním kanálu vybudíme druhý kanál na plný výkon. M í se intenzita signálu, který se objeví v kanálu, kde by správn nem l bec být. Vyhodnocení vlastnosti zvukovky A-link USB Na základ postupu instalace a výsledk testování vypracujte protokol. Protokol bude obsahovat: Vypln ný titulní list (viz p íloha). Popis postupu testování. Výsledky a zhodnocení testu. Srovnání testované zvukovky s jinými, v sou asné dob používanými.

47 / 67

SPŠei, Ostrava


9 Vytvo ení malé sít s opera ním systémem Windows V tomto tematickém cvi ení se žáci seznámí se sí ovým prost edím opera ního systému Windows, s jeho konfigurací ,ov í si komunikaci v síti a vytvo í sí ové prost edí pro uživatele. Budou pracovat ve virtuálním sí ovém prost edí : Na základním PC je nainstalován software VMware, a zde pak virtuáln b ží Windows 7 a Windows XP. Žáci provád jí cvi ení v tomto virtuálním prost edí na po íta ích EPPC1 a EPPC2 viz obr. PC EPPC1

Windows 7

PC EPPC2

Windows XP

Základní opera ní systém s Virtual PC EPPC1 a EPPC jsou virtuální PC

Windows XP

Virtuální prost edí pro cvi ení 1 Zadání cvi ení: ihlaste se ke svému PC jako uživatel student (x workstation only), spus te VMware(ikona na ploše), ozna te v levé ásti opera ní systém ke spušt ní a spus te Windows 7 a Windows XP,

Pozn.V seznamu Commands je Preview Player, po ozna ení opera ního systému a spušt ní p es Preview Player pob ží oba OS v samostatných oknech.

48 / 67

SPŠei, Ostrava


vytvo te sí ová propojení mezi EPPC1 a EPPC2 (sí se dv ma PC), ov te si na obou virtuálních po íta ích sou asná nastavení sí ových komponent ov te si, zda máte nastaveno v konsole Virtual PC volbu Networting jako local only(nutná podmínka) nastavte sí ové prvky tak, aby EPPC1 a EPPC2 byly ve stejné síti (192.168.3.X,kde X 1,2,3…) Ostatní nastavení budou dle zásad propojení PC v síti Windows. p íkazem ipconfig /all si na EPPC1 a EPPC2 zkontrolujte vaše nastavení a vysv tlete položky výpisu, a uložte si toto nastavení do souboru, ov te komunikaci mezi EPPC1 a EPPC2 (ping …), Ov te, zda se EPPC1 a EPPC2 tzv. vidí, vytvo te na EPPC1 sdílený adresá CVICENI,do n j umíst te vámi vytvo ený soubor, ihlaste se z EPPC2 na EPPC1 a p eneste tento soubor do vámi vytvo eného adresá e CVIC1 na EPPC2, na EPPC1 vytvo te uživatele TOM a JANETE na EPPC2 JIRINA a VERA,TOM, JANETE a JIRINA budou ve skupin USERS, VERA ve skupin Administrators, na EPPC1 vytvo te adresá ZAPISY,kde JIRINA bude sm t jen íst, na EPPC2 vytvo te sdílený adresá EVIDENCE,kde VERA bude mít všechna práva, ostatní jen íst, tyto funkce File systému odzkoušejte.

49 / 67

SPŠei, Ostrava


10 Základní instalace OS Windows server 2003 V tomto tematickém cvi ení se žáci seznámí se sí ovým prost edím opera ního systému Windows 2003 server jeho instalací, ov í si komunikaci v síti. Budou pracovat ve virtuálním sí ovém prost edí a navážou na edchozí cvi ení ( vytvo ení malé sít s OS Windows).

Windows XP

Spušt ní systému s VMware

Windows 2003

Windows XP


Základní opera ní systém s VMware

Na základním PC je nainstalován opera ní systém Windows XP ,VMware,kde virtuáln je ke spušt ní OS Windows XP (ten žáci využijí jako workstation). prove te po teoretickém seznámení instalaci opera ního systému Windows 2003 server, instalaci prove te ve virtuálním prost edí VMware. Spus te VMware a vytvo te nový virtuální stroj.

50 / 67

SPŠei, Ostrava


Po vložení instala ního CD se spustí instalace, postupujte podle pr vodce instalací. virtuální disk 8GB, souborový systém NTFS, jméno a název spole nosti: UCEBNA A_805, organizace: SPS_KRA, zp sob správy licencí: na server, po et soub žných p ipojení 5, název po íta e: SERVER01, heslo správce: spravce, zvolte typické nastavení, po íta p ipojen k síti bez domény, lenem pracovní skupiny OPS, po základní instalaci se p ihlaste k serveru, nastavte si sí ové prost edí tak,aby byla vytvo ena sí na PC Windows Vista s PC s Windows 2003 server, íkazem ipconfig /all si zjist te nastavení, komunikaci ov te p íkazem ping s parametry, ov te, zda se po íta e tzv.vidí (místa v síti-po íta e ve skupin ), seznamte se se základním ovládání Windows serveru a s jeho rolemi, zejména roli adi e domény a DNS serveru.

51 / 67

SPŠei, Ostrava


11 OS Windows 2003-povýšení PC do role adi e domény V tomto tematickém cvi ení se žáci seznámí se sí ovým prost edím opera ního systému Windows 2003 server s jeho konfigurací ,ov í si komunikaci v síti, virtuální PC W2003server bude povýšen do role adi e domény a serveru DNS. Žáci budou pracovat ve virtuálním sí ovém prost edí a navážou na p edchozí cvi ení (základní instalace Windows 23003 server).


Windows XP doména

Windows 2003

Windows XP

Spust ní systému s VMware

Základní opera ní systém Windows XP s VMware

Na základním PC je nainstalován opera ní systém Windows XP, VMware, kde lze virtuáln spustit OS Windows XP (ten žáci využijí jako workstation) a Windows 2003 server. Potom,co se na výukovém webu se serverem a celou problematikou seznámite a p ihlásíte se k serveru, povyšte daný server do role adi e domény a serveru DNS Podmínky pro instalaci: server musí mít p azenu pevnou IP adresu, musí mít NTFS systém, server musí mít p ístup k serveru DNS(Domain Name Systém). Doporu ený postup: pr vodce instalací služby Active Directory, typ adi e domény: adi domény pro novou doménu, vytvo ení nové domény:Doména v nové doménové struktu e, název DNS domény:spskra.local, ekvivalentní název NetBIOS domény:SPSKRA, umíst ní souboru Active Directory:ponechat defaultní nastavení, heslo správce pro obnovení:spravce. Po restartu bude server konfigurován následujícími rolemi: adi domény, server DNS(p eklad názvu DNS domén a po íta na IP adresy). V další ásti cvi ení p ipojte pracovní stanici s Windows XP do domény. Nezapome te: adit workstation pevnou IP adresu, ov it komunikaci s Windows serverem(ping…), poté p ipojte stanici do vytvo ené domény.

52 / 67

SPŠei, Ostrava


Na serveru zkontrolujte,zda je stanice p ipojena k domén ve služb Active Directory: vytvo te sí ové prost edí pro uživatele Jan, Vera, Jirina, Zdena, Josef, Pavel, kte í budou v Active Directory v organiza ní jednotce T4X, kde X je vaše t ída nap .T4D), kterou musíte vytvo it, každý uživatel bude mít na serveru definován sv j vlastní domovský adresá , který bude p ístupný pouze jemu, bude definována jedna disková jednotka spole ná pro všechny uživatele, na ní bude mít p ístup kdokoli a bude na moci cokoli uložit a p ejmenovat, Jan bube mít p ístup do adresá e Programs/ íst), Jirina bude mít plný p ístup do adresá e Zapisy, ostatní jen tení, Zdena bude moci zapisovat do adresá e Evidence, Pavel bube za azen do skupiny Power Users, všichni uživatele mohou pouze posílat své soubory do adresá e SPOOL.

53 / 67

SPŠei, Ostrava


K zopakování: Doména a adresá ové služby Základním principem sítí client to server je soust ed ní všech sí ových údaj (a také uživatelských dat) na jedno místo – na centrální po íta , server. V terminologii systému Windows 2000 Server tak vznikne doména. Domain (doména) – v systému Windows 2000 a služb Active Directory se tímto názvem ozna uje souhrn po íta ur ených správcem sít Windows 2000 Server, které sdílí spole nou databázi adresá . Doména má jedine ný název a poskytuje p ístup k centralizovaným uživatelským ú skupiny, spravovaným správcem domény.

m a ú

m

Každá doména má své vlastní zásady zabezpe ení . Služba Active Directory se skládá z jedné nebo více domén a jednotlivé domény se mohou rozkládat i na více fyzických lokalitách. U systému DNS je doména libovolný strom nebo podstrom v doménové struktu e DNS. A koliv názvy domén DNS asto odpovídají doménám služby Active Directory, domény DNS by se nem ly zam ovat se sí ovou doménou systému Windows 2000 a služby Active Directory. Ve v tšin p ípad je nejlepší používat v celé organizaci jednu doménu. Více domén v jedné organizaci, je daleko složit jší na správu a je dobré mezi doménami mít nastavené replikace Active Directory a podobn

Databáze sí ových objekt – Active directory V síti peer to peer (které odpovídá logické uspo ádání pracovní skupiny) je databáze bezpe nostních údaj uložena na každém PC a platí pouze pro tento po íta . Logická struktura Active Directory Logická struktura organizuje všechny prvky databáze podle pravidel, snažících se kopírovat správní strukturu organizace. Objekt je základním prvkem Active directory. Jde o množinu vlastností reprezentujících sí ový prost edek (sdílenou složku, tiskárnu, uživatelský ú et apod.) Objekty tedy zastupují skute ný sí ový prost edek. Objekty se mohou seskupovat do kontejneru. Kontejnerem se rozumí objekt Active directory, v n mž jsou uloženy další kontejnery, nebo objekty.

54 / 67

SPŠei, Ostrava


Organiza ní jednotka je nižším stupn m kontejneru (OU). P edstavuje jakousi administrativní skupinu (m že nap íklad odpovídat jednomu odd lení firmy). Doména je základní jednotkou logické struktury Active Directory . V ní m že být n kolik OU, libovoln uspo ádaných (nap . vno ených v sob , i postavených na jednou úrove ). Jedna databáze Active directory m že obhospo adovat n kolik domén, jejichž vnit ní struktura je rozdílná. V podstat platí pravidlo, že doména obsahuje informace pouze o svých vlastních objektech ( ne o objektech jiné domény). Fyzická organizace Active Directory Údaje o objektech jedné domény jsou uloženy na po íta i s opera ním systémem Windows 2000 Server. Takový po íta nazýváme adi em domény. Je- li v síti n kolik domén (a n kolik po íta – adi domén), tvo í jejich objekty a kontejnery dohromady databázi Active directory. Po íta e – adi e domény mohou být geograficky vzdáleny, p esto budou tvo it jednu sí popsanou spole nou databází Active directory. V jedné domén bývá jeden po íta – adi domény s opera ním systémem Windows 2000 Server, dále zde budou klientské stanice (s OS Windows 98, nebo WIN 2000 Professional). M že tu být také další server, ten však nebude adi em domény, bude pouze poskytovat své zdroje (soubory, složky, tiskárny). Pro n j se používá pojem lenský server. Objekty Active Directory Uživatel nese informaci o p ihlašovacím jménu a heslu, je tedy základem zabezpe ení Active Directory. Dále je zde k dispozici mnoho volitelných položek, dopl ujících údaje o uživateli. (termín uživatel je to samé jako uživatelský ú et). Skupina obsahuje uživatele, nebo jiné skupiny. Všem ve skupin je možné p id lit najednou stejnou vlastnost nebo právo. Tiskárna zve ej uje tiskárnu použitou v síti, v podstat jde o ukazatele na tiskárnu jednoho z po íta v Active directory. Po íta reprezentuje po íta v síti, v n mž nese všechny pot ebné informace. Sdílená složka informuje o sdílené složce. Sdílení složky je zapsáno v registru konkrétního po íta e. Zve ejn ním složky v Active directory se vytvo í objekt zve ej ující sdílenoou složku ur itého PC. Takovéto doménové uspo ádaní p ináší dv výhody (obecné pro sít klient server) – dovoluje centralizovanou správu (všechny informace jsou uloženy centráln .) Další výhodou je jednotný p ihlašovací proces. Uživatel se ihlásí k jednomu po íta i a m že p istupovat k prost edk m jiného po íta e (má – li k tomuto PC dostate ná oprávn ní). Objekty Active Directory administrujeme prost ednictvím konzoly „Uživatelé a po íta e služby Active directory“ (Start/Nastavení/Ovládací panely/Nástroje pro správu). P i pohledu na obrazovku konzoly si všimn te, že jednotlivé typy objekt jsou soust ed ny do p eddefinovaných kontejner : Builtin: eddefinované místní skupiny domény automaticky poskytované systémem Windows 2000, nap íklad Administrators a Account Operators. Computers: ú ty po íta – len domény. Domain Controllers: po íta e – adi e domény. Users: uživatelské ú ty a spole né globální skupiny, nap íklad Domain Admins a Domain Users.

55 / 67

SPŠei, Ostrava

12


Windows server - správa uživatelských profil

Profil- je prost edí upravené speciáln pro uživatele V profilu jsou uložena uživatelova osobní data a konfigura ní údaje (nastavení program , plochy, chování p i startu…). Každý uživatel Windows serveru má sv j profil,je mjich k dispozici n kolik i typy profil : Místní profily –vytvo í se v po íta i p i p ihlášení uživatele,p i p ihlášení k doménovému ú tu se místní profil vytvo í a uloží v po íta i, z n hož se uživatel p ihlásil do domény. Pokud se uživatel hlásí do domény z n kolika po íta , bude na každém z nich uložen jeho profil. V opera ním systému Windows najdeme místní profily doménových uživatel na stejném míst jako profily místních uživatel : Ve Windows XP ve složce Documments and Settings Windows Vista ve složce Users. Zobrazení profil v desktopu-Tento po íta -Vlastnosti-Up esnit-Profily uživatel -Nastavení

Cestovní profily-profily vytvo ené správcem , Tento profil je uložen na serveru a p i p ihlášení se kopíruje na po íta , p i odhlášení se kopíruje zp t na server. Uživatel má svoje prost edí vždy stejné, nevýhodou je malé prodloužení p ihlašování a odhlašování zp sobené kopírováním profilu. Vytvo ení uživatelských profil je pokra ováním p edešlé úlohy Spus te ve virtuálním prost edí: Spušt ní systému s VMware

Windows XP doména

Windows 2003

Windows XP

56 / 67

Spust ní systému s VMware

Základní opera ní systém Windows XP s VMware

SPŠei, Ostrava


K vytvo ení cestovního profilu jsou pot ebné tyto kroky: Na serveru,nejlépe nadisku C vytvo íme sdílenou složku, do níž se budou složky a soubory cestovního profilu ukládat (a odsud se budou také kopírovat). Oprávn ní ke složce je nutno nastavit tak, aby ú et, k n muž profil pat í, sem mohl zapisovat.Vytvo íme složku Profiles,v ní sdílenou složku pro ukládání cestovního profilu uživatele Jan pod názvem Janova

Dále Uživatelé a po íta e služby Active Directory, vybrat ú et, k n muž chceme propojit cestovní profil, klepnout na n j pravou klávesou myši a vybrat Vlastnosti.Pak záložka profil a do ádku Cesta k profilu uvedeme cestu k složce v syntaxi \\jméno_serveru\sdílená_složka. Tímto postupem jsme vytvo ili prost edí pro profil, nyní musíme profil vytvo it a zkopírovat jej na server do vytvo ené složky. ihlásíme se na pracovní stanici s Windows XP jako lokální administrátor a vytvo íme zde pot ebný profil.Tento po íta -Spravovat-Uživatelé a skupiny , vytvo íme uživatele Jan a pod tímto jm nem se ke stanici p ihlásíme. Tím vytvo íme lokální profil na stanici. Profil si m žeme upravit dle pot eby. Nyní profil ze stanice zkopírujeme na server. Tento po íta -Vlastnosti-Up esnit-Profily uživatel -Nastavení ,ozna íme profil Jan a postupujeme p es – kopírovat-zkopírovat profil-procházet-vložit cestu do složky na serveru(Janova)

57 / 67

SPŠei, Ostrava


Povinné profily(mandatorní)- ty mohou být upravovány pouze správcem U tohoto profilu jsou veškerá nastavení pevná a nem nná. Uživatel nastavení m že zm nit, ale jeho zm ny se neuloží. Povinný profil je také uložen na serveru a pro jeho vytvo ení platí stejná pravidla jako pro cestovní profil. Pouze je nutné p ejmenovat soubor Ntuser.dat na Ntuser.man. Dalším pokra ováním je procvi ení p id lení povinných profil pro d íve vytvo ené uživatelé Ke zopakování: Co je uloženo v profilu:

!"#"$%&'()#%*$)&$+",-./0$1$)2*32%*$4#*)&%56"# !"#$%&'(")*+,-./"01+/"1.+%#23 Data aplikací-nastavení pro konkrétní aplikace(ur ené výrobcem aplikace) a nastavení zabezpe ení specifické pro daného uživatele Cookies-zprávy odesílané do webového prohlíže e webovým serverem a uloženým místn pro sledování záznamu o uživateli a jeho p edvolbách Plocha-soubory,složky a zástupci na ploše a vzhled plochy Local Settings-soubory s daty aplikací,do asné soubory a soubory historie Dokumenty-uživatelské dokumenty Okolní sí Recent(Poslední dokumenty)-zástupci k dokument m a složkám se kterými se nedávno pracovalo Send To-položky nabídky odeslat Nabídka Start-položky nabídky Start uživatele Šablony-šablony aplikací Všechny zm ny provedené uživatelem na ploše jsou p i jeho odhlášení uloženy do profilu uživatele Pokud využívám místní ú et a sou asn mám i doménový,budu mít v místním po íta i dva profily Doménový je zobrazen dle p ihlašovacího jména a názvu domény ¨

58 / 67

SPŠei, Ostrava

13


Vytvo ení uživatelského prost edí na NOES(Novell Open Enterprise server)

V tomto cvi ení navážou žáci na již probranou látku a seznámí se základním vytvá ením sí ového prost edí pro uživatele. NOES je opera ní systém,který zahrnuje 2 ásti a sice linuxovou ást a standardní,založenou na systému verze 6.5.Sí ové prost edí budou žáci vytvá et pro fiktivní malou firmu APM_COMP a to rozší ením stávající oblasti eDirectory dle schématu.

Suse Linux

Suse Linux Enterprice Desktop s Novell Clientem

Server s opera ním systémem NOES

NOES

Windows XP

Základní opera ní systém s VMware

zadané údaje: 1.Spus te p es VMware virtuáln opera ní systém Linux SLED10 2.Nastavte si kontex pro p ihlášení dle schématu 3.P ihlaste se k serveru Tempus_1 jako uživatel AdminX(X..bude p azeno)

výchozí stav

59 / 67

SPŠei, Ostrava


4. Admin T4X má všechna objektová práva k organiza ní jednotce OPST4X a k jejím vlastnostem-.má objektové právoS k objektu T4X,p emž tento objekt má p ednastavená práva R a F k adresá m Public na svazku SYS a R,F k adresá m Programs, Appl a Zalohy na svazku Work 5. pro všechny objekty Users budou domovské adresá e na svazku Work v adresá i Adminx v podadresá ích, které musíte nejprve vytvo it a nazvat dle organiza ních jednotek ve kterých jsou objekty Users. K adresá i Adminx máte p ednastavená všechna práva. Neplést si objekty,ty jsou záležitosti eDirectory a adresá e,ty jsou sou ásti File systému serveru. 6. objekty LN01X-LN04X budou mít sí ové prost edí vytvo ené tak,že 1.sí ový disk bude mapován na jejich domovský adresá ,2.sí ový disk na adresá Programs a 3.sí ový disk na adresá Appl. i p ihlášení uživatel v této organiza ní jednotce se zobrazí textový et zec“Vítej na serveru APM_COMP“ 7. objekty WN01X-WN06X budou mít 2.sí ový disk namapován na sv j domovský adresá ,1.sí ový disk na adresá Spool,který musíte vytvo it na svazku Work v adresá i Adminx a nastavíte pro uživatele práva k adresá i R,W,C,F. 8. objekty CS1X-CS10X budou mít 1.sí ový disk namapován na adresá Zalohy,který je na svazku Work,druhý sí ový disk na sv j domovský adresá 9.ostatní uživatele budou mít ve své organiza ní jednotce vytvo ené sí ové prost edí tak,že 1.sí ový disk bude namapován na jejich domovský adresá ,2.sí ový disk na adresá Programs ,objekt user Manager bude mít nastavena objektová práva BDCR pro organiza ní jednotku Site2 a všechna práva k vlastnostem objektu 10. ve vlastnostech objekt users nastavte sou asný po et p ihlášení ze dvou stanic povinost mít heslo periodickou zm nu hesla minimální po et znak hesla 6 unikátní heslo 11. správnost nastavení sí ových prost edí si d kladn vyzkoušejte p ihlášením objekt Users

rozší ení stavající eDirectory

60 / 67

SPŠei, Ostrava


14 Instalace XAMPP V tomto tematickém cvi ení se žáci seznámí s instalací a prvotní konfigurací WEB serveru pomocí software XAMPP. Po teoretickém seznámení spus te v prost edí VMware dva virtuální stoje dle obrázku, pro p ihlášení se na W2003 server je heslo „spravce“.

ipojte se z virtuálního stroje s OS W server 2003 k internetu a stáhn te software XAMPP (na plochu). Nastavte základní sí ové propojení mezi virtuálními stroji, pracujte v síti 192.168.5.x . Komunikaci mezi virtuálními stroji prov te v p íkazovém ádku testovacími p íkazy /ping, /netstat … Pokud je vše správn , spus te xampp-win32-x.x.x.exe. Nainstalujte do adresá e "C:\ " pomocí automatického instalátoru Zvolte vytvo it ikonu na ploše / v start nabídce (Should I add shortcuts to the starmenu / desktop? YES). Zvolte normální umíst ní cesty (Should I locate the XAMPP paths correctly? YES). Nastavte pouze lokální instalaci (Should I make a portable XAMPP without drive letters? NO). Ukon ete instalátor (Press Return to continue: Enter, x, Enter). o

Lokalizujte a otev ete soubor [php.ini]= "C:\xampp\php\php.ini" a nastavte date.timezone = "Europe/Prague".

o

(Volitelné) Lokalizujte a otev ete soubor [httpd.conf]= "C:\xampp\apache\conf\httpd.conf".

o

Spus te XAMPP Control Panel (Ikona na ploše / start nabídka). Spus te [webový server]=Apache, p íslušným tla ítkem START. Spus te [databázi]=MySQL, p íslušným tla ítkem START.

61 / 67

SPŠei, Ostrava


Otev ete webový prohlíže a zadejte adresu: http://localhost/ . Zobrazí se uvítací stránka XAMPP, klikn te na odkaz English. Z pravého menu vyberte odkaz Security, a na zobrazené stránce klikn te na odkaz http://localhost/security/xampsecurity.php. Nastavte heslo pro MySQL Root: spravce, zbytek nechte tak jak je, výchozí heslo je prázdné. Ve složce [DocumentRoot]= "C:\xampp\htdocs" vytvo te sv j adresá „test“ a v n m soubor „index.php“ o Do tohoto souboru vytvo te jednoduchou HTML osobní vizitku. o Otestujte funk nost php p idáním kódu: o Funk nost stránky ov íte, když v prohlíže i zadáte adresu: http://localhost/test/. íklad index.php

Testovací stránka
Testovací stránka

Test PHP:

Aktuální as:
Testovaci nadpis $i"; } ?>

62 / 67

SPŠei, Ostrava


15 Vytvo ení bezdrátové sít Wi-Fi Wi-Fi je standard pro lokální bezdrátové sít a vychází ze specifikace IEEE 802.11. Wi-Fi za ízení jsou dnes prakticky ve všech p enosných po íta ích,mobilních telefonech a mohou být sou ásti desktop . K p enosu se používá bezlicen ní pásmo 2,4 GHz, 5 GHz. Bezdrátová sí m že být vytvo ena r znými zp soby, to závisí od požadovaného ú elu.

Infrastrukturní sí je realizována jedním bodem nebo více p ístupovými body AP(Access Point). Ty vysílají tzv. SSID (Service Set IDentifier),identifikátor v pravidelných intervalech. Podle názvu síti si m žeme vybrat, ke které dostupné síti se p ipojíme. kolik p ístupových bod m že mít stejný SSID, m žeme se p ipojit nap .dle síly signálu. Ad-hoc sí p edstavuje pro klienty stejnou pozici(rovnocenou), ob strany jsou v p ímém rádiovém dosahu, po íta e jsou propojovány na malých vzdálenostech. Využívá se pro rychlá propojení klient nap .pro rychlou vým nu dat mezi p enosnými po íta i. Vzájemná identifikace probíhá pomocí SSID. Standardy a rychlost sítí Standard 802.11 IEEE 802.11a IEEE 802.11b IEEE 802.11g IEEE 802.11n

Rok vydání 1999 1999 2003 2007

Pásmo(GHz) 5 2,4 2,4 2,4 nebo 5

Max. rychlost (Mbit/s) 54 11 54 540

Zabezpe ení bezdrátové sít Kontrola MAC adres spo ívá v možnosti zakázat ur ité adresy nebo povolit p ístup jen ur itým adresám. WEP je to šifrování pomocí statických klí , které musí znát klient a AP (64,128 a 256 bitové šifry). WPA je bezpe jší, využívá WEP klí a doprovodný program (suplikant) klí e dynamicky m ní. Autentizace probíhá p es PSK( Pre-Shared Key) – stejn dlouhé heslo na obou stranách (AP, klient). WPA2 používá siln jší šifru AES. 802.1x zde je autentizace podpo ena programem( suplikant), ov ení m že probíhat proti RADIUS serveru.

63 / 67

SPŠei, Ostrava


Zadání úlohy: Vytvo te bezdrátovou sí u ebny VT a p ilehlého prostoru ,které má sí pokrývat signálem, a to pro ipojení za ízení (NB,PDA) ke stávající síti Ethernet. Jako p ístupový bod použijteAP Edimax BR-6204Wg.

Doporu ený postup: Seznamte se d kladn s manuálem za ízení Edimax BR-6204Wg. Zvolte si vhodný zp sob propojení pro prvotní komunikaci-konfiguraci mezi PC a AP,ov te si defaultní nastavení AP. Správnost sí ového nastavení pro komunikaci ov te p íkazem ping. ihlaste se k AP a nastavte jej do režimu Enable.

64 / 67

SPŠei, Ostrava


Seznamte se s možnostmi nastavení za ízení. Nastavte: SSID EPOEP4_805, IP AP192.168.6.10, Maska podsít 255.255.255.0Kanál 10, ihlašování p es WEP, ASCII 64 bit heslo:epos0. Vyzkoušejte p ipojení do bezdrátové sít z klientské stanice. Prove te orienta ní m ení ší ení radiového signálu v p ilehlých prostorech a výsledky zaznamenejte. Na cvi ném pracovišti nainstalujte sí ovou kartu WiFi (ovlada e na instala ním CD), prove te její konfiguraci a p ipojte se do bezdrátové sít . Zpracujte formou protokolu (.pdf) zapojení a postup, který jste zvolili, výsledky m ení a celkové zhodnocení.

Poznámka: Alternativn m žete jako p ístupový bod použít AP Buffalo G54.Zapojení je z ejmé z obrázku.

16 P íloha Na stran 212 je uveden titulní list protokolu z cvi ení.

65 / 67

SPŠei, Ostrava


17 Literatura [1]

HORÁK, Jaroslav. Hardware, U ebnice pro pokro ilé, 4. aktualizované vydání, 2007, ISBN 978-80-2511741-5

[2]

OBERMAIER, Zden k. PCTuning, Pam ti DDR3 poprvé v akci [online]. 2007 Dostupný z WWW: < http://pctuning.tyden.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=8934&catid=26&Itemid=65>

[3]

STACH, Jan "DD". DDWorld, Téma: Návod, nastavení a výb r DDR2 pam tí. [online]. 2007 Dostupný z WWW: < http://www.ddworld.cz/pc-a-komponenty/procesory-a-pameti/tema-navodnastaveni-a-vyber-ddr2-pameti.html >

[4]

STACH, Jan "DD"; HORT, Tomáš. DDWorld, TEST Opera ní pam ti: DDR2 vs DDR3 - ceny vs výkon!. [online]. 2008 Dostupný z WWW: < http://www.ddworld.cz/pc-a-komponenty/procesory-a-pameti/test-operacni-pametiddr2-vs-ddr3-ceny-vs-vykon.html>

[5]

JÍR , Marek. PCTuning, OBERMAIER, Zden k. PCTuning, Pam ti DDR3 poprvé v akci [online]. 2002 Dostupný z WWW: < http://pctuning.tyden.cz/component/content/article/21-hw-a-system-utility/3498overte_si_stabilitu_vasi_ram>

[6]

IVOHLÁVEK, Jind ich. eMAG, Testujeme opera ní pam [online]. 2006 Dostupný z WWW: < http://www.emag.cz/testujeme-operacni-pamet/>

[7]

HÄRING, David. Linuxové noviny, Testujeme pam s Memtestem [online]. 2001 Dostupný z WWW: http://www.linux.cz/noviny/2001-06/clanek03.html

[8]

HORÁK, Jaroslav. Havárie po íta e, 2006, ISBN 978-80-251-1451-3

[9]

HORÁK, Jaroslav. Stavíme si po íta , 2008, ISBN 978-80-251-2330-0

66 / 67

SPŠei, Ostrava


ST EDNÍ PR MYSLOVÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY OSTRAVA !"#$%&#$'()

&'()(*(+,-,.&(

34516%&#$'()

*+,-$%.%/ !0+1-!) !2.) 789/:-.) ;-1)

<#$8$6,%"=',+.%5. #1- -!%>1">$6.-,%">?98>9?(%2$%/$ !>. $6,%"1">.6()

@$9A:>4%5. !51-:)

7/$#9/?.=$6-!=:)

!0+1-!%9 :>1#1) B-4+8.) @$2/:"%9 :>1#1)

67 / 67

ELEKTRONICKÉ PO%ÍTA%OVÉ SYSTÉMY PRAKTICKÁ CVI%ENÍ

Recommend Documents

Testovací stránka

Test PHP: